MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a správa
BYTOVÁ POLITIKA VE MĚSTĚ RÁJEC-JESTŘEBÍ Housing policy of Rájec-Jestřebí Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce: Ing. Vladimír Žítek
Brno, červenec 2005
Autor:
Lucie Šmerdová
2
Jméno a příjmení autora:
Lucie Šmerdová
Název v angličtina:
Housing policy of Rájec-Jestřebí
Vedoucí bakalářské práce:
Ing. Vladimír Žítek
Název bakalářské práce: Katedra:
Rok obhajoby:
Bytová politika v městě Rájec-Jestřebí Regionální ekonomie a správy
2005
Anotace v češtině
Bakalářská práce se zabývá problematikou bytové politiky v České republice a ve městě Rájec-Jestřebí. Hlavním cílem je charakterizovat bytovou situaci v Rájci-Jestřebí, uvést stavy bytového fondu, zdůraznit problémy bydlení a vývoj obecní bytové výstavby.
Práce je
členěna do čtyř základních částí. První část se zabývá vývojem bytového fondu v České republice, základní legislativou v oblasti bydlení, dotacemi a finančními podporami ze
státního rozpočtu. Druhá část je věnována popisu města Rájci-Jestřebí, skladbě bytového fondu, družstevnímu bydlení a společenství vlastníků jednotek. Ve třetí části je popsán
současný obecní bytový fond, způsob přidělování obecních bytů a provedené rekonstrukce bytových domů. Poslední část analyzuje současný vývoj obecní bytové výstavby. Anotation
The bachelor work is concerned with topic housing policy in Czech republic and in Rájec-
Jestřebí. The aim of the work is to characterize the housing situation in Rájec-Jestřebí, imparts the numbers of habitat,
emphasize the main problems of housing and the
development of municipal housing construction. The work is divided into four basic parts. Forepart is concentrated on the development of habitat in Czech republic, essential legislature
of housing, dotation and financial support from state budget. The second part is dedicated the description town of Rájec-Jestřebí, structure of habitat, housing association and association
of flats owner. In the third part is described present municipal habitat, practice of flats
assignment and block of flats reconstructions. Last part is analysed present development of municipal housing construction. Klíčová slova
bydlení, bytová politika, nájemní bydlení, bytový fond, komunální bytová výstavba Keywords
Housing, housing policy, rented flat, housing fund, municipal residential housing 3
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Bytová politika ve městě Rájec-Jestřebí vypracovala samostatně a uvedla v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje.
V Brně, 25. července 2005
............................................................... vlastnoruční podpis autora
4
Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu práce inženýru Vladimíru Žítkovi za pomoc při zpracovávání bakalářské práce.
Zvláštní poděkování patří také kolektivu pracovníků Městského úřadu v Rájci-Jestřebí, který mi byl nápomocen při získávání materiálů pro tuto bakalářskou práci.
5
OBSAH
ÚVOD.............................................................................................................................................................. 7 1
POLITIKA BYDLENÍ V ČR ................................................................................................................ 8
1.1
CHARAKTERISTIKA BYTOVÉ POLITIKY V ČR ..................................................................................... 8
1.2
LEGISLATIVNÍ ÚPRAVA BYDLENÍ .................................................................................................... 10
1.4
KATEGORIE BYTŮ ......................................................................................................................... 13
1.6
STÁTNÍ DOTACE A FINANČNÍ PODPORY POSKYTOVANÉ ZE STÁTNÍHO ROZPOČTU ............................... 15
1.2.1 Družstevní bydlení ........................................................................................................................ 11 1.2.2 Společenství vlastníků jednotek..................................................................................................... 11 1.2.3 Nájemní bydlení............................................................................................................................ 12 1.3 REGULACE NÁJEMNÉHO ................................................................................................................. 13 1.5
2
SKLADBA BYTOVÉHO FONDU V ČR ................................................................................................ 14
1.7
STÁNÍ FOND ROZVOJE BYDLENÍ ...................................................................................................... 16
2.1
POPIS MĚSTA RÁJEC-JESTŘEBÍ ....................................................................................................... 18
2.3
DRUŽSTEVNÍ BYDLENÍ ................................................................................................................... 23
BYTOVÁ SITUACE V RÁJCI-JESTŘEBÍ....................................................................................... 18
2.1.1 Poloha a historický vývoj města .................................................................................................... 18 2.1.2 Obyvatelstvo ................................................................................................................................. 19 2.1.3 Průmyslová výroba, zemědělství, podnikatelské aktivity ................................................................ 19 2.1.4 Občanská vybavenost .................................................................................................................... 20 2.2 UMÍSTĚNÍ A VLASTNICTVÍ BYTOVÝCH DOMŮ, STRUKTURA BYTOVÉHO FONDU .................................. 21
3
2.4
SPOLEČENSTVÍ VLASTNÍKŮ BYTOVÝCH JEDNOTEK .......................................................................... 23
3.1
SPRÁVA OBECNÍHO BYTOVÉHO FONDU ........................................................................................... 26
BYTY V OBECNÍM VLASTNICTVÍ................................................................................................. 25
3.2
3.3
4
PŘIDĚLOVÁNÍ OBECNÍCH BYTŮ ...................................................................................................... 26
PROBLÉMY OBECNÍ BYTOVÉ POLITIKY ............................................................................................ 28
3.4
PROVEDENÉ REKONSTRUKCE ......................................................................................................... 28
4.1
PENZION RÁJEC-JESTŘEBÍ .............................................................................................................. 30
OBECNÍ BYTOVÁ VÝSTAVBA........................................................................................................ 30
4.2
PŮDNÍ VESTAVBY NA BYTOVÝCH DOMECH ERBENOVA 399 A ERBENOVA 400................................... 31
4.3
NOVÝ BYTOVÝ DŮM UL. HAVLÍČKOVA ............................................................................................ 35
4.2.1 Popis vestaveb na bytových domech.............................................................................................. 31 4.2.2 Podmínky pro získání dotace ......................................................................................................... 32 4.2.3 Výběrové řízení............................................................................................................................. 33
4.3.1 Popis nového bytového domu ........................................................................................................ 35 4.3.2 Podmínky pro získání dotace ......................................................................................................... 36 ZÁVĚR ......................................................................................................................................................... 38 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A DALŠÍCH PRAMENŮ ................................................................ 40
SEZNAM GRAFŮ ........................................................................................................................................ 41 SEZNAM TABULEK ................................................................................................................................... 41 SEZNAM PŘÍLOH....................................................................................................................................... 41
6
ÚVOD Bydlení je pro většinu lidí spojeno s pocitem osobní svobody, seberealizace a s vnímáním
domova. Člověk se k němu a v něm získaným hodnotám zcela přirozeně rád vrací. Je to pro něj oblast důvěrně známá, prožívá ji v reálném soužití s blízkými členy rodiny, lokální
(sousedské) komunity a přátelských part. Bydlení je reálný prostor svobody konání , prvotním předpokladem životní jistoty a bezpečnosti a sociální stability společenství. Proto mají bydlení a domov také vysoké postavení v hodnotové struktuře lidí. [1]
Po roce 1989 se Česká republika vydala na cestu transformace od centrálně plánovaného hospodářství k hospodářství tržnímu. Těmito změnami byla také výrazně ovlivněna bytová
politika. Byly sníženy státní dotace a další podpory nových bytů, tato skutečnost pak vedla ke
snížení zahajovaných i dokončovaných staveb. Ke zlepšení v bytové politice došlo až po roce 1998, kdy začala fungovat nová státní opatření v oblasti bytové politiky (podpora výstavby nájemních bytů a technické infrastruktury, podpora výstavby domů s pečovatelskou službou, atd.). Další výrazné zlepšení přineslo zřízení Státního fondu rozvoje bydlení v roce 2000.
Z pohledu domácností je pořízení vlastního bydlení finančně náročnou investicí, proto mnoho domácností volí, místo pořízení vlastního bydlení, nájemní formu bydlení. A pokud se zaměří
na hledání nejlevnější formy bydlení, je nejlepší volbou bydlení v obecních bytech, kde očekávají nižší nájemné a vysokou úroveň nájmu i navazujících služeb.
Tématiku bydlení jsem si zvolila pro jeho aktuálnost a také z osobních důvodů. Sama jsem
obyvatelem obecního bytového domu a zajímám se o možnosti obecní bytové politiky, způsob přidělování bytů a obecní bytovou výstavbu ve městě, ve kterém bydlím. Pro malá
města je důležité řešení bytové otázky, aby udržela stav obyvatel a nedocházelo ke stěhování obyvatel do lokalit, kde je lepší nabídka bydlení. Vzhledem ke stárnutí obyvatelstva se i malá
města musí snažit postarat se o starší spoluobčany výstavbou domů s pečovatelskou službou, penzionů a domovů důchodců.
Hlavním cílem je podat ucelený pohled na bytovou situaci v Rájci-Jestřebí, zhodnotit jak nakládá se stávajícím bytovým fondem, jaké má podmínky pro přidělování bytů a jaké jsou
problémy obecní bytové politiky. Dále je práce zaměřena na realizaci nové obecní bytové výstavby a způsob získávání prostředků na tuto výstavbu. 7
1 POLITIKA BYDLENÍ V ČR Cílem státní bytové politiky je zejména zabezpečení dostupnosti bydlení pro obyvatele, kteří si nejsou schopni si bydlení zajistit zcela z vlastních zdrojů. Dostupnost bydlení je pak závislá
na historickém vývoji v oblasti bydlení, na velikosti stávajícího bytového fondu a na rozsahu bytové výstavby. Dále má státní bytová politika formulovat právní rámec pro oblast bydlení a zajistit programy zaměřené na podporu rozvoje bydlení.
1.1 Charakteristika bytové politiky v ČR Vývoj v oblasti bydlení po roce 1989 probíhal především v kontextu makroekonomických
změn, přičemž jedním z jeho negativních rysů byl velký pokles investic do bydlení, provázený poklesem nové bytové výstavby.
Výrazným prvkem transformačního období byla privatizace a cenová deregulace. Prvním
krokem bylo odstátnění bytového fondu v roce 1991 - převod státního, hluboce ztrátového a mnohdy zdevastovaného bytového fondu do vlastnictví obcí. To ve svém důsledku vedlo
někdy obce ke snaze bytový fond zprivatizovat. Privatizaci umožnil také nový zákon o vlastnictví k bytů z roku 1994, který však zároveň vytvořil podmínky „nabourání“
celistvosti stavebních bytových družstev. Privatizace bytového fondu má také některé negativní dopady, mezi nejzávažnější patří nedostatek finančních prostředků nových vlastníků na řádnou péči o nemovitost.
Cenová liberalizace a deregulace, které byly druhým výrazným prvkem transformačního období, způsobily nejen výrazný nárůst cen bydlení, ale přispěly i ke vzniku nových cenových deformací, neboť došlo k upřednostnění deregulace cen služeb a energií před uvolňováním
čistého nájemného. Tyto problémy, nově vzniklé i „zděděné“, projevující se mimo jiné v deformovaném přístupu mnoha občanů k bydlení, se dosud nepodařilo zcela odstranit. Základní charakteristika současné bytové politiky v České republice [2]: •
Základní institucionální a právní rámec bydlení v České republice odpovídají poměrům
v jiných evropských zemích. Úroveň bydlení je nižší, avšak zhruba odpovídá 8
ekonomické výkonnosti. K hlavním problémům patří nízká finanční dostupnost nového bydlení, nevyvážená distribuce bytového fondu a zanedbanost bytového fondu. •
Situace v oblasti bydlení je územně značně diferencovaná. Regionální a místní rozdíly
jsou dány především ekonomickou a sociální situací v jednotlivých regionech a
projevují se ve vztahu nabídky a poptávky na lokálních trzích s byty. Vybavenost jednotlivých krajů bytovým fondem je poměrně vyrovnaná. •
Dosud přijatá podpůrná opatření nejsou zatím dostatečně provázána a přesně zacílena, takže nejsou plně efektivní, většinou mají plošný charakter. Jejich účinnost je omezena
některými nedokončenými transformačními kroky v oblasti bydlení a také celkovou ekonomickou a sociální situací. •
Situace v oblasti bydlení je ovlivňována mnoha vnějšími faktory. K nejvýznamnějším patří prostorová alokace podnikání a situace na trhu práce, které způsobují lokální nesoulad mezi možností získat bydlení a možností nalézt pracovní uplatnění.
Nerovnováhy na místních trzích s byty jsou především důsledkem nevhodné distribuce
bytového fondu, nikoli absolutního nedostatku bytů. Rozdíly ve vybavenosti byty jsou patrné mezi jednotlivými kraji. Nejlépe vybavena bytovým fondem je Praha, zatímco na opačném
konci „žebříčku“ se nachází Zlínský kraj následovaný krajem Moravskoslezským a
Olomouckým. Převis poptávky po bydlení nad nabídkou, který se týká Prahy a některých dalších měst, a který je s údaji o vybavenosti bytovým fondem ve zdánlivém rozporu, je
vyvolán atraktivitou těchto sídel především z hlediska nabídky pracovních příležitostí. Jeho protikladem je nabídka volných bytů např. ve strukturálně postižených regionech.
Průměrné stáří bytového fondu je relativně vysoké, tato situace se vlivem nové bytové
výstavby, rekonstrukcí a modernizací pozvolna zlepšuje. Problémem je vysoká energetická
náročnost bytových objektů. Velkým problémem je zanedbanost bytového fondu, způsobená dlouhodobě podhodnocenou údržbou, jejímž důsledkem je snižování finanční i užitné hodnoty bytových objektů. Specifické problémy jsou spojené s panelovými domy, které jsou
dány konstrukčními vadami, nevhodnými projekty, nedostatečnou údržbou a jsou zvýrazněny tím, že panelové objekty tvoří téměř třetinu bytového fondu. Souvisejícím problémem je
přetrvávající nedostatek zdrojů na řádnou péči o bytový fond, na odstraňování zanedbané údržby a na modernizace a rekonstrukce.
9
Tabulka č. 1: Struktura stáří domovního fondu k 1.3.2001 období výstavby domovní fond celkem absolutně v% 1899 a dříve 135 218 8,3 % 1900 – 1945
446 041
27,4 %
1971 – 1990
500 795
30,7 %
1946 – 1970 1991 a později
Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů 2001
354 229 171 092
21,7 % 10,5 %
Po roce 1990 došlo v důsledku transformace k výraznému snížení nové bytové výstavby. Počet zahájených bytů se začal zvyšovat až v roce 1993 a v roce 1996 byl následován
i nárůstem počtu bytů dokončených. Počet zahájených bytů byl nejvyšší v roce 1998 (cca 35 tisíc bytů) a poté došlo k mírnému snížení na cca 32 tisíc nově zahájených bytů; vývoj
v roce 2001 tomuto trendu odpovídá. Tento pokles je však kompenzován zvyšujícím se
počtem modernizací. Počet dokončovaných bytů od roku 1995 trvale stoupá, ale dosud nedosahuje objemu bytů zahajovaných. Přírůstek nových bytů je průběžně snižován úbytky existujícího bytového fondu, které v posledních čtyřech letech činí cca 2 - 4 000 bytů ročně.
Příčinou malého objemu nově stavěných bytů je nízká finanční dostupnost bydlení, daná
velkým rozdílem mezi příjmy většiny domácností a cenovou úrovní nové výstavby. V důsledku této skutečnosti se i investoři orientují hlavně na výstavbu vlastnického bydlení pro vyšší příjmové vrstvy obyvatelstva. Komerční výstavba nájemních bytů, které mohou být
pronajímány za tržní nájemné, je pro investory málo zajímavá v důsledku dlouhodobé
návratnosti investice a v důsledku problémů týkajících se vztahu vlastníků a nájemníků.
K nízkému objemu nové výstavby přispívá i to, že dosud nebyly vytvořeny adekvátní legislativní a ekonomické podmínky, které by umožnily stavět a poskytovat nájemní bydlení na neziskovém principu. [2]
1.2 Legislativní úprava bydlení Česká legislativa rozlišuje: • • •
Družstevní bydlení
Společenství vlastníků jednotek Nájemní bydlení
10
1.2.1 Družstevní bydlení
Základní právní úpravu družstva najdeme v obchodním zákoníku § 221 - § 259, který definuje družstvo jako společenství neuzavřeného počtu osob založeným za účelem podnikání nebo
zajišťování hospodářských, sociálních anebo jiných potřeb svých členů. Družstvo, které zajišťuje bytové potřeby svých členů, je družstvem bytovým. [13]
Další právní úpravu týkající se zejména převodů družstevní bytů do osobního vlastnictví
najdeme v zákoně č. 72/1994 Sb. - kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům. Zákonem je také
upraven postup při převodu jednotek z bytových družstev do osobního vlastnictví (§ 23 - § 29 uvedeného zákona). Zákon stanoví, že byt v budově ve vlastnictví, popřípadě spoluvlastnictví
bytového družstva, jehož nájemcem je fyzická osoba – člen družstva, lze převést jen tomuto členu družstva. [14]
Dále také družstva při své správě vychází z vyhlášky Ministerstva financí č. 85/1997 Sb. ze
dne 8. dubna 1997, o nájemném z bytů pořízených v družstevní bytové výstavbě a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním těchto bytů. 1.2.2 Společenství vlastníků jednotek
Do roku 2000 byla situace taková, že si spoluvlastníci bytů zakládali občanská sdružení nebo družstva: •
Občanská sdružení dle zákona č. 83/1990 Sb. o sdružování občanů vedou jednoduché
účetnictví za podmínek maximální výše příjmů 3 miliony ročně nebo nepodnikají.
Pokud nesplňují uvedená omezení, účtují v soustavě podvojného účetnictví a postupují dle účtové osnovy pro nevýdělečné organizace.
•
Družstvo vede vždy účetnictví podvojné, a to dle opatření a postupů platných pro podnikatelské subjekty.
Novela zákona o vlastnictví bytů provedená zákonem č. 103/2000 Sb. S účinností od
1. července 2000 obsahuje nová ustanovení o vzniku společenství vlastníků jednotek jako právnické osoby, která za určitých podmínek vzniká přímo ze zákona. V domech v nichž je
nejméně pět jednotek (bytů nebo nebytových prostorů) a nejméně tři jednotky byly ve
vlastnictví tří různých vlastníků před 1. červencem 2000, vzniklo společenství vlastníků jednotek dnem 1. července 2000. Toto společenství se zapisuje do obchodního rejstříku. 11
Na tyto „bytové společnosti“ se tedy vztahují všechny daňové zákony jako na každý podnikatelský subjekt, avšak jsou zde určité zvláštnosti. [2]
Při sestavování stanov společnosti se společenství vlastníků jednotek řídí nařízením vlády č.
322/2000 Sb. ze dne 23. srpna 2000, kterým se vydávají vzorové stanovy společenství vlastníků jednotek podle zákona o vlastnictví bytů. 1.2.3 Nájemní bydlení
Nájemní bydlení se řídí zejména ustanoveními Občanského zákoníku § 685 – 719. Tyto ustanovení upravují nájem k bytu, nájemní smlouvu, přechod nájmu, zánik nájmu atd. [12]
Nájem k bytu vzniká nájemní smlouvou, kterou pronajímatel přenechá nájemci za nájemné
byt do užívání, a to buď na dobu určitou, nebo bez určení doby užívání. Nájem bytu je chráněn; pronajímatel jej může vypovědět jen z důvodů stanovených v zákoně.
Nájemní smlouva musí obsahovat označení bytu, jeho příslušenství, rozsah jejich užívání a
způsob výpočtu nájemného a úhrady za plnění spojená s užíváním bytu nebo jejich výši.
Nájemní smlouva musí mít písemnou formu. Není-li doba nájmu dohodnuta, má se za to, že smlouva bytu byla uzavřena na dobu neurčitou.
Jestliže nájemce zemře a nejde-li o byt ve společném nájmu manželů, stávají se nájemci jeho děti, vnuci, rodiče, sourozenci, zeď a snacha, kteří prokáží, že s ním žili v den jeho smrti ve
společné domácnosti a nemají vlastní byt. Nájemci se stávají také ti, kteří pečovali o společnou domácnost nebo na něho byly odkázáni výživou, jestliže prokáží, že s ním žili ve společné domácnosti aspoň po dobu tří let a nemají vlastní byt.
Nájem bytu zanikne písemnou dohodou mezi pronajímatelem a nájemcem nebo písemnou
výpovědí. V případě, že nájem bytu byl sjednán na určitou dobu, skončí také uplynutím této doby. V písemné výpovědi musí být uvedena lhůta, kdy má nájem skončit, a to nejméně tři měsíce tak, aby skončila ke konci kalendářního měsíce.
12
1.3 Regulace nájemného Formy nájemného: •
Smluvní nájemné – uplatňováno v bytech a domech postavených bez účasti veřejných
prostředků, pro které bylo vydáno kolaudační rozhodnutí po 30. červnu 1993, a dále je uplatňováno u bytů, kde se sjednává smlouva s novým nájemcem
•
Regulované nájemné -
-
maximální základní nájemné
věcně usměrňované nájemné
Maximální základní nájemné reguluje nájem v bytech ve stávajících domech ve vlastnictví
obcí, státu, fyzických i právnických osob, u kterých nájemní vztah vznikl před 30. červnem
1993. Výpočet maximální ceny základního měsíčního nájmu je odvozen od ceny měsíčního nájmu za 1 m2.
Věcně usměrňované nájemné je uplatňováno u bytů: • •
jejíž výstavba nebo dostavba byla povolena po 30. červnu 1993 a na jejichž financování
se podílejí veřejné prostředky
v bytech nájmů společníků, členů a nebo zakladatelů právnické osoby založené za tím
účelem, aby se stala vlastníkem domu s těmito byty a v domech označených podle dřívějších předpisů jako domy lidových bytových družstev (dále jen LBD)
1.4 Kategorie bytů Trvale obydlené byty rozdělujeme do čtyř kategorií podle způsobu vytápění a rozsahu
základního příslušenství:
Byty I. kategorie jsou byty, v nichž jsou všechny obytné místnosti přímo vytápěny ústředním
vytápěním a které mají úplné základní příslušenství.
Byty II. kategorie jsou byty bez ústředního vytápění se základním příslušenstvím, případně
byty s ústředním vytápěním, ale pouze s částečným základním vybavením. Byty III. kategorie
jsou byty bez
ústředního vytápění a s částečným základním
příslušenstvím, případně byty s ústředním vytápěním a bez základního příslušenství
Byty IV. kategorie jsou byty bez ústředního vytápění a bez základního příslušenství. [9]
13
1.5 Skladba bytového fondu v ČR Bytový fond byl v roce 1991 složen ze státního sektoru včetně podnikových bytů (cca 40 %),
družstevního sektoru (cca 20 %) a bydlení v osobním vlastnictví uživatelů (cca 40 %). Po
roce 1989 docházelo ve skladbě bytového fondu z hlediska základních forem bydlení
k zásadním změnám.
Skladba bytového fondu podle údajů z roku 1999 je následující: Soukromý nájemní sektor, který vznikl zejména na základě restitucí nemovitostí, tvoří
zhruba 7 % z celkového počtu trvale obydlených bytů, tj. cca 280 tis.bytů (s naprostou
převahou bytů s regulovaným nájemným). Rozsah tohoto sektoru zůstává víceméně
konstantní, nebereme-li v úvahu většinou dočasné pronajímání jednotlivých bytů ve
vlastnictví fyzických osob. Současní pronajímatelé se pod vlivem očekávané deregulace nájemného nájemních domů zatím nezbavují; investoři nemají o tuto oblast zájem, neboť
investice do nájemního bydlení má ve srovnání s vlastnickým bydlením dlouhou dobu
návratnosti. Situace v tomto sektoru není uspokojivá: Problémy se odvíjejí především od přísné regulace nájemného a od značné zanedbanosti tohoto bytového fondu; problematická je
také občanskoprávní úprava nájmu bytu, která obsahuje nestandardní prvky založené před rokem 1989, a která neumožňuje postihovat negativní jevy označované jako černý trh s byty.
Obecní nájemní sektor, který vznikl po roce 1991 převodem tzv. státních bytů do vlastnictví
obcí, představoval v roce 1999 cca 24 % z trvale obydleného bytového fondu, tj. cca 883 tis.bytů. Tento sektor se postupně zmenšuje, protože obce část svého bytového fondu
privatizují. Děje se tak buď prostřednictvím prodeje celých domů právnickým osobám
(nejčastěji družstvům), tvořeným stávajícími nájemníky, nebo prostřednictvím prodeje jednotlivých bytů do vlastnictví, opět většinou stávajících nájemníků. Tento sektor se potýká
s obdobnými problémy jako soukromý nájemní sektor. Nová výstavba však zde, díky státním dotacím, probíhá.
Družstevní sektor, který je tvořen především byty ve vlastnictví bývalých stavebních bytových družstev (dále jen SBD), představoval v r. 1999 cca 20 % trvale obydleného
bytového fondu, tj. zhruba 760 tis.bytů. Kromě již zmíněných SBD jsou součástí tohoto
sektoru také byty vlastněné bývalými LBD a byty ve vlastnictví právnických osob, převážně
družstev, která byla založena nájemníky bytů za účelem privatizace domu (cca 1,5 % z 14
celkového počtu trvale obydlených bytů). Rozsah družstevního sektoru se mírně snižuje, neboť byty ve vlastnictví SBD prochází procesem privatizace, který byl vyvolán v 1. polovině
90. let. Situace v tomto sektoru je z hlediska uživatelů poměrně uspokojivá. Bytová výstavba téměř neprobíhá, neboť podpora státu není vnímána jako dostatečně podnětná.
Vlastnický sektor je tvořen zejména rodinnými domy; mimo ně zde existují i jednotlivé byty
v osobním vlastnictví situované v bytových domech, které vznikly buď v důsledku privatizace
obecních či družstevních bytů, nebo pochází z nové výstavby. V roce 1999 v tomto sektoru bylo cca 1 809 tis. bytů, tj. cca 49 % trvale obydlených bytů .Vlastnický sektor je dlouhodobě nejvíce expandující část trhu s byty, k čemu přispívá nejen zaměření státní podpory, ale i problémy, které jsou spojeny s nájemním bydlením. [2]
Tabulka č.2: Skladba bytového fondu podle sektorů v roce 1999 Jednotlivé sektory Podíl jednotlivých sektorů vlastnický sektor
v% 49
obecní nájemní sektor
24
družstevní nájemní sektor
20
soukromý nájemní sektor celkem
Zdroj: ČSÚ – výběrové šetření 1999
7
100
1.6 Státní dotace a finanční podpory poskytované ze státního rozpočtu Výdaje státu na bydlení zahrnuté do státního rozpočtu se realizují dvěma způsoby: 1.
Přímá finanční podpora za státního rozpočtu poskytovaná podle předem
•
Program výstavby podporovaných bytů
• • • • •
stanovených podmínek na vymezené účely všeobecně prospěšného charakteru
Podpora hypotečního úvěrování
Podpora hypotečního úvěrování osobám mladším 36 let Podpora stavebního spoření
Program oprav bytového fondu
Program regenerace panelových sídlišť
15
•
Daňové úlevy týkající se daně z příjmů – podpora rozvoje hypotečních úvěrů a úvěrů ze
•
Sociální podpora bydlení – příspěvek na bydlení všem domácnostem s příjmem na
2.
Finanční podpora bydlení poskytovaná za státního rozpočtu obcím
• • • • • • •
stavebního spoření
osobu do 1,6 násobku životního minima
Program podpory výstavby nájemních bytů a technické infrastruktury
Podpory poskytované Státním fondem rozvoje bydlení
Program Panel – podpora oprav bytových domů postavených panelovou technologií Podpora modernizace bytového fondu
Podpora výstavby nájemních bytů a domů s pečovatelskou službou Podpora výstavby bytů a rodinných domů pro osoby mladší 36 let Program výstavby podporovaných bytů
1.7 Stání fond rozvoje bydlení Jedním z nástrojů realizace státní bytové politiky je Státní fond rozvoje bydlení (dále jen
SFRB), který byl zřízen zákonem č. 211/2000 Sb. ze dne 21. června 2000. Jako finanční instituce zajišťuje provádění vybraných opatření v rámci státní bytové politiky. Úkolem
SFRB je vytvářet, akumulovat a rozšiřovat finanční prostředky určené na podporu investic do bydlení a používat je v souladu se zákonem na podporu především v následujících třech směrech: 1.
2. 3.
na podporu výstavby bytů, z toho především bytů nájemních
na podporu oprav bytového fondu, z toho především na podporu oprav domů vystavěných panelovou technologií
na podporu výstavby technické infrastruktury v obcích, tedy na zainvestování pozemků vhodných pro budoucí bytovou výstavbu
Finanční prostředky soustředěné ve SFRB lze použít: •
ke krytí části nákladů spojených s opravami, modernizací nebo výstavbou bytů formou úvěru
16
•
ke krytí části úroků z úvěrů poskytnutých bankami fyzickým a právnickým osobám na opravy, modernizaci, regeneraci panelových a bytových domů, výstavbu nebo pořízení bytů
•
ke krytí části nákladů spojených s opravami, modernizací nebo výstavbou bytů formou
•
k nákupu hypotečních zástavních listů
• • • • •
dotace
k nákupu dluhopisů, jejichž emitentem je Česká národní banka
k úhradě úvěru, za jehož splacení je podle tohoto zákona ručeno prostředky SFRB
k úhradě závazků z vydaných dluhopisů
k úhradě nákladů spojených se správou SFRB
poskytnutí úvěru na úhradu části nákladů spojených s výstavbou nebo pořízením bytu
některými osobami mladšími 36 let ve výši 300.000 Kč, úvěr se úročí 2 % úrokovou sazbou ročně (Nařízení vlády č. 616/2004 Sb.ze dne 1. prosince 2004)
17
2 BYTOVÁ SITUACE V RÁJCI-JESTŘEBÍ 2.1 Popis Města Rájec-Jestřebí Pro rozvoj města je důležitá jeho poloha, pracovní síla, tedy obyvatelstvo, a dále musí
nabídnout dostatečný rozsah vhodných ploch pro situování podnikatelských výrobních kapacit, protože dostatečná nabídka ploch pro rozvoj podnikání předurčuje i další rozvoj města po všech stránkách: bydlení, kultura, občanská vybavenost, sportovní areály, atd. 2.1.1 Poloha a historický vývoj města
Město
Rájec-Jestřebí
patří
k nejmladším
městům blanenského okresu. Město svojí polohou tvoří důležitou křižovatku cest mezi Blanskem a Boskovicemi. Město Rájec-Jestřebí leží v údolí
řeky Svitavy. Podrobně je město zobrazeno v příloze č. 1 - mapa města Rájec-Jestřebí.
Zdroj: Územně plánovací dokumentace města
Rájec (původně Rájec nad Svitavou) vznikala kolem zámku a areálu budov předzámčí (tzv. dolní zámek). Jestřebí nemá výrazný centrální městský prostor, kolem kaple je náves
s veřejnou zelení. V r. 1913 je Rájec povýšen na městys. V období 1.Československé republiky se z převážně zemědělského městečka stává středisko průmyslu. Během let se
rozšířila výstavba rodinných domků podél silnice mezi Rájcem a Jestřebí, proto v roce 1960 došlo k administrativnímu sloučení v jednu obec pod názvem Rájec-Jestřebí. Hranici mezi oběma místními částmi tvoří železniční trať Brno–Česká Třebová. V roce 1973 byla Rájec-
Jestřebí povýšena na město. V roce 1980 byly k městu připojeny ještě přilehlé obce Holešín a Karolín. [5]
18
2.1.2 Obyvatelstvo
Dle údajů zjištěných při sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 bylo v Rájci-Jestřebí 3562
obyvatel, z toho 98 v Karolíně a 154 v Holešíně. V předproduktivním věku (0-14 let) zde bylo 587 obyvatel, v produktivním (15-59 let) 2329 obyvatel a v poproduktivním (60 let a více) 646 obyvatel. Průměrný věk byl 38,6 let. [10]
Do budoucna se počítá s mírným nárůstem počtu obyvatel vzhledem k pozitivnímu vývoji
výstavby rodinných domů. V Holešíně a Karolíně se předpokládá postupný úbytek trvale žijících obyvatel, zástavba v těchto místních částech je typicky venkovská, již dnes plní funkci převážně rekreační (pouze část domů je trvale obydlených).
Důležitým podnětem k nárůstu počtu obyvatel je další počet zvýšení pracovních příležitostí ve městě, který vyplyne z realizace nových podnikatelských aktivit. Tabulka č. 3: Vývoj počtu obyvatel v Rájci-Jestřebí Počet obyvatel (sčítání lidu) Rájec-Jestřebí
1970
3506
1980
1991
3576
3521
Zdroj: Statistická ročenka Jihomoravského kraje 2003
2001
3562
Počet obyvatel k 31.12.2002 3607
2.1.3 Průmyslová výroba, zemědělství, podnikatelské aktivity
Dle statistické ročenky Jihomoravského kraje 2003 bylo ke dni 31.12.2002 v Rájci-Jestřebí
celkem 583 ekonomických subjektů z toho 485 fyzických osob a 98 právnických osob (z toho 49 obchodních společností a 2 družstva). [11]
Ve městě Rájec-Jestřebí (dále jen město) je v současné době několik významných
průmyslových závodů. K největším patří závod na zpracování chemických produktů VIAREK spol. s r. o., dále Moravské keramické závody a. s., Průmyslová keramika s .r. o., ČKD
TURBO TECHNICS s. r. o., dřevozpracující podnik WOODSTOCK, s. r. o. Výrobní areály jsou soustředěny do ucelené průmyslové zóny, kolem železniční trati v Rájci a Jestřebí.
Zemědělství je zaměřeno zejména na rostlinou výrobu. Bývalé JZD se změnilo v družstvo vlastníků půdy sdružených v ZERA Rájec a. s. V restituci se navrátilo Langrovo zahradnictví, které úspěšně obnovuje svoji světově známou tradici v pěstování jiřin. 19
Ve městě existuje řada drobných podnikatelských subjektů a provozoven, např.: sklenářství,
malířské práce, zámečnictví, stolařství, klempířské práce, stavební práce, autodoprava, zlatnictví, moštárna Svazu zahrádkářů v Jestřebí a z nevýrobní služeb jsou zde zastoupeny
např.: restaurační zařízení, prodejny potravin, domácí potřeby, kadeřnictví, kosmetika, pedikúra, čerpací stanice PHM. 2.1.4 Občanská vybavenost
Občanská vybavenost je ve městě bohatě zastoupena a je rozmístěna tak, aby vyhověla po
stránce zajištění základních potřeb v přijatelných docházkových vzdálenostech. Vyšší občanská vybavenost je v Blansku resp. v Boskovicích, dále pak v krajském městě Brně.
Školství v Rájci-Jestřebí zahrnuje v podstatě předškolská zařízení (mateřské školy v Rájci a
Jestřebí), základní školu v Rájci, soukromé gymnázium a střední technická školu a základní uměleckou školu. Děti z místních částí Jestřebí, Holešín a Karolín odváží autobus do základní školy v Rájci. Školská zařízení zatím kapacitně vyhovují.
Ve městě funguje zdravotní středisko, dále jsou zde pracoviště několika praktických, dětských a zubních lékařů, jsou také zajištěny lékárenské služby. Město nemá specializované a odborné
lékařská pracoviště. V místní části Holešín a Karolín není žádné lékařské a zdravotnické zařízení, obyvatelé místních částí navštěvují zdravotnická zařízení v Rájci -Jestřebí.
Město je po stránce kulturních zařízení vcelku soběstačné. Ve městě se nachází krásný renesanční zámek, který kromě muzejního účelu splňuje funkci kulturní (pořádání svateb a jiných obřadů, koncerty, plesy, divadelní představení, výstavy, přednášky, apod.). V areálu zámku je letní kino, které funguje jako místo pro koncerty a pro pořádání letních slavností. Ve
městě je městská knihovna, která má pobočky v každé místní části (Rájec, Jestřebí, Holešín,
Karolín). Pro potřeby přednášek je také využívána městská obřadní síň a zasedací místnost Městského úřadu. Zařízení svým situováním i kapacitou vyhovují. Zařízení vyššího významu
je v Blansku, která jsou vzhledem k malé vzdálenosti (cca 6 km) velmi dobře dostupná.
20
2.2 Umístění a vlastnictví bytových domů, struktura bytového fondu Bytové domy jsou převážně umístěny v místní části Rájec, v místní části Jestřebí jsou
umístěny pouze 4 bytové domy (Oldřicha Blažka 47, Oldřicha Blažka 55, 9.května 99,
9.května 191-192). V místních částech Holešín a Karolín nejsou situovány žádné bytové domy.
Bytové domy v Rájci-Jestřebí patří několika vlastníkům. Většina je ve vlastnictví města, které se rozhodlo byty neprivatizovat a i do budoucna zachovat obecní bytový fond.
Druhá největší část bytů spadá pod Macocha, stavební bytové družstvo, Blansko. Tyto byty nyní přechází postupně do vlastnictví nájemníků a vznikají nová společenství nájemníků. Do
dneška vznikla tři nová společenství (Společenství vlastníků jednotek Komenského 606-607, Komenského 608-609, Komenského 488-489)
Část bytových domů patří také dřevozpracujícím podniků Lesy České republiky a CE WOOD
a. s., ve kterých bydlí jejich současní i dřívější zaměstnanci. I u těchto bytů se připravuje
převod do vlastnictví nájemníků. Převod již byl realizován u bytového domu Blanenská 617, který byl dříve majetku CE WOOD, a. s.
Jeden bytový dům patří Českým drahám, a. s. Tento je umístěn v blízkosti železniční tratě v místní části Jestřebí. Jsou zde také menší bytové domy s 3 nebo 4 byty, které jsou ve vlastnictví obyvatel těchto bytů.
21
Tabulka č. 4: Skladba bytového fondu v Rájci-Jestřebí bytový dům vlastník rok počet velikost bytů kolaudace bytů Sportovní 435
Město R-J
1959
12
Sportovní 436 Erbenova 399
Město R-J Město R-J
1959 1964
12 14
Erbenova 400
Město R-J
1964
14
Jurkova 643
Město R-J
1995
28
Fügnerova 350
Město R-J
nezjištěno
8
Blanenská 484 Blanenská 487 Blanenská 500
obyvatelé obyvatelé CE WOOD
1970 1970 1977
4 4 6
Blanenská 507
CE WOOD
1977
4
Blanenská 513 Blanenská 2-4 Blanenská 617
obyvatelé Lesy ČR Společenství
1978 nezjištěno 1986
4 6 8
Oldřicha Blažka 181
Město R-J
1986
6
Oldřicha Blažka 199
Město R-J
1986
5
Oldřicha Blažka 47 Oldřicha Blažka 55 Školní 440-442 Školní 443-445 Komenského 504-506
obyvatelé obyvatelé MACOCHA,sbd MACOCHA,sbd Město R-J
nezjištěno nezjištěno 1963 1963 1975
3 4 12 12 39
Komenského 606-607 Komenského 608-609 Komenského 488-489 Komenského 490-491 Komenského 516
Společenství Společenství Společenství Společenství MACOCHA,sbd
1986 1986 1977 1977 1978
8 8 12 12 6
Pionýrská 582-583 9. května 99 9. května 191-192
MACOCHA,sbd ČD, a. s. Město R-J
1980 nezjištěno 1972
8 4 8
Zdroj: Odbor nemovitostí Městského úřadu Rájec-Jestřebí, vlastní tabulka
22
1+1 2+1 3+1 2+1 1+1 2+1 1+1 2+1 1+kk 2+kk 1+kk 1+1 2+1 3+1 3+1 2+1 3+1 2+1 3+1 3+1 2+1 2+1 3+1 1+1 2+1 3+1 4+kk 1+1 2+1 2+1 3+1 3+1 3+1 1+1 2+1 3+1 3+1 3+4 3+1 3+1 2+1 3+1 2+1 2+1
počet bytů této velikosti 1 10 1 12 5 9 5 9 20 8 1 6 1 4 4 2 4 2 4 4 6 2 6 1 3 1 1 2 3 3 4 12 12 2 37 8 8 12 12 4 2 8 4 8
2.3 Družstevní bydlení V Rájeci-Jestřebí působí jediné bytové družstvo Macocha, stavební bytové družstvo, se sídlem v Blansku, Pražská 66. Činnost družstva je založena na družstevním vlastnictví domů, bytů, nebytový prostor a nyní zejména na správě a provozu bytů.
Členství v družstvu vzniká dnem, kdy představenstvo družstva rozhodne o přijetí člena na základě písemné přihlášky. K přihlášce musí byt doloženo potvrzení o zaplacení zápisného ve výši 200,-- Kč a základního členského vkladu 500,-- Kč. Celkovým členským podílem je pak majetková účast člena na družstevní výstavbě a technickém zhodnocení domu.
Družstvo přiděluje svým členů byty podle pořadníku sestaveného podle délky členství. Pořadník schvaluje představenstvo družstva a ten je vyvěšen v sídle družstva. Byt může být přiděleni mimo pořadník ve zvláštních případech, v jednom roce se může přidělit mimo
pořadník nejvýše 10 % z celkového počtu přidělovaných bytů v kalendářním roce. Před přidělením bytu musí člen na výzvu splatit členský podíl. [16]
V městě nyní družstvo vlastní 4 bytové domy, ale postupně převádí družstevní byty do vlastnictví nájemníků. Tyto převody by měli být dokončeny v nejbližší době. Do vlastnictví nájemníku již byly převedeny 4 bytové domy.
2.4 Společenství vlastníků bytových jednotek Společenství vlastníků jednotek vznikají v městě postupně převodem družstevních bytů do
vlastnictví nájemníků. Do dnešního dne vznikla tyto společenství: Společenství vlastníků jednotek Pionýrská 606-607 Společenství vlastníků jednotek Pionýrská 608-609
Společenství vlastníků jednotek Komenského 488-489 Společenství pro dům 490-491
Společenství vlastníků jednotek Blanenská 617 Po prvotním nadšení nájemníků, že získají obývané byty do osobního vlastnictví, si nájemníci
museli uvědomit, že se stávají nejen vlastníky bytu, ale také spoluvlastníky domu a to 23
především jeho společných prostor, z čehož plynou problémy ekonomického a provozního charakteru, z nichž některé můžeme shrnout následovně: 1.
2.
Pokud jsou domy zanedbané či dlouhodobě neopravované je nutné provést rekonstrukce, na které se musejí vlastníci dohodnout a také je společně zaplatit, v čemž se ne všichni shodnou.
Značná rozdílnost názorů se projevuje u stanovení měsíčních plateb do fondu oprav. Jsou zde ti zodpovědnější, kteří prosazují vyšší platby. Na druhé straně stojí ti, kteří nejsou finančně silní a prosazují platby nižší. Jenže tito si málo kdy uvědomují, že na
pozdější náročnější opravu nemusí být ve fondu dostatek peněz a nutný finanční obnos 3.
se bude muset vložit jednorázově.
Panují také rozdílné názory, jak provádět správu společenství. Na jedné straně ti, kteří prosazují svěřit správu odborné firmě, a na druhé straně stojí ti, kteří prosazují správu
tzv. „svépomocí“, což předpokládají, že bude finančně výhodnější. Problém může nastat v neznalosti zákonů vlastníků, neuvědomují si, že musí sledovat veškeré zákony týkající
se bydlení (stavební zákon, zákon o vlastnictví bytů, atd.), ale také mnoho vyhlášek a nařízení, a pak tímto může dojít k zanedbání některých záležitostí (např. revizí 4.
5. 6.
elektřiny, plynu, hromosvodů, atd.)
Někteří vlastníci mohou přestat hradit zálohy na opravy domu a pak je složité tyto dlužné platby vymáhat. Na následný nedostatek peněz na opravy „doplatí“ ostatní vlastníci, kteří budou muset chybějící peníze uhradit.
Řada vlastníků se v bytech dlouhodobě nezdržuje, a pak nastává problém např. při havárii vodovodního potrubí, kdy není umožněn přístup do poškozeného bytu.
Málo vlastníků bytů si uvědomuje, že jako majitel jednoho bytu v bytovém domě např. s dvaceti byty je jeden vlastník pouze minoritou a při rozhodování se musí podřídit většině.
Většina společenství v Rájci-Jestřebí se rozhodla nechat správu bytového domu odborné
firmě. Bytové domy, které dříve patřily družstvu i nadále svěřili vlastníci jejich správu právě tomuto družstvu.
24
3 BYTY V OBECNÍM VLASTNICTVÍ Město Rájec-Jestřebí vlastní celkem 10 bytových domů, ve kterých je celkem 149 bytů.
Většina bytů je I. kategorie, pouze 2 byty jsou II. kategorie. Velká část bytových domů byla
postavena před rokem 1989. Domy jsou postaveny tradiční cihlovou technikou, pouze jeden je postaven panelovou technikou (Komenského 504-506).
Obecní byty jsou z velké části tvořeny byty velikosti 2+1, celkem je to 93, bytů o velikosti
2+kk je 8, bytů o velikosti 1+1 je 23 a bytů o velikosti 1+kk je 21, nejméně je bytů o velikosti 3+1 (3 byty) a 4+kk (1 byt).
Graf č. 1: Skladba obecního bytového fondu
2% 1%
14%
1+kk 1+1
15%
2+kk 2+1 3+1
5%
62%
4+kk
Zdroj: Odbor nemovitostí Městského úřadu Rájec-Jestřebí, vlastní graf
Město se rozhodlo byty v obecním vlastnictví neprivatizovat, jako tomu bylo v mnoha
městech České republiky, a i do budoucna chce zachovat stávající bytový fond a také ho nadále rozvíjet dle potřeb občanů a zejména dle obdržených dotací.
U většiny bytových domů bylo donedávna velkým problémem nedostatek parkovacích ploch.
Město se na podnět nájemníků rozhodlo postupně vybudovat více parkovacích ploch u bytových domů v jeho vlastnictví. Nájemníků město také umožňuje pronájem zahrádek.
25
3.1 Správa obecního bytového fondu Stejně jako každý jiný vlastník, musí také obec zabezpečit řádné plnění vlastnických práv, hlavní je zajistit přehled o vlastním majetku, zabezpečit jeho správu, údržbu, bezporuchový chod a také připravit projekty pro modernizace a rekonstrukce.
Správu obecního bytového fondu vykonává odbor Bytového hospodářství v rámci Městského úřadu v Rájci-Jestřebí. Tento odbor zejména zajišťuje: •
administrativní chod bytovného hospodářství – stanovení nájemného, záloh na služby,
•
zajištění služeb – úklid, kominické služby, atd.
• • •
atd.
zajištění běžné údržby a oprav
plánování revizí elektroinstalace, revizí plynových zařízení a dále požární ochranu
řešení vymáhání plateb od neplatičů nájemného a služeb
3.2 Přidělování obecních bytů O přidělení bytu rozhoduje Rada města, která svým unesením stanovila následující kritéria pro přidělování bytů:
I. Kritéria pro zařazení do evidence: 1.
2. 3.
Žadatel je starší 18-ti let
Žadatel má trvalý pobyt v Rájci-Jestřebí nepřetržitě 3 roky, nebo pracuje v Rájci-
Jestřebí nepřetržitě 3 roky
Žadatel nemá vlastní byt, nevlastní nemovitost ani část nemovitosti
II. Kritéria pro zařazení do pořadníku na základě bodového ohodnocení
1.
2.
Počet bodů
Doba podání žádosti: 3 – 4 roky
5
5- 10 let
10
více než 10 let
Žádost podaná z důvodu výpovědi nájmu na základě rozhodnutí soudu o zrušení užívacího práva
26
15
10
3.
Žadatel bydlí: - v bytě rodičů
0
- v bytě rozvedeného manžela/manželky
5
- v podnájmu, v zapůjčeném bytě
10
2 domácnosti
5
- v ubytovně, holobytu, přístřeší
15
4.
V bytě bydlí:
5.
Počet osob na 1 pokoj (celkový počet osob/počet pokojů): 1
3 a více domácností
2
3 6. 7.
4 a více
9.
10. 11.
0 5
10
15
Počet m2 obytné plochy na 1 osobu, plocha menší než 8 m2 na osobu
15
příslušného orgánu stání správy: TP, ZTP
10
Žadatel či člen domácnosti je těžce zdravotně postižený – dle rozhodnutí plný invalidní důchod
8.
10
částečný invalidní důchod
Žadatel pečuje o nezaopatřené dítě:
10 5
1 dítě
10
3 děti
30
2 děti
20
Žadatelka-manželka žadatele čeká dítě (potvrzení lékaře)
10
Žadatel je osamělý s dětmi
15
Žadatel/-ka je ženatý/vdaná
10
III. Další kritéria, která musí být splněna pro uzavření nájemní smlouvy 1.
2.
Morální bezúhonnost žadatele a žádné dluhy vůči Městu Rájec-Jestřebí po lhůtě
splatnosti
Žadatel musí prokázat platební schopnosti uhradit nájemné a služby spojené s užíváním bytu
Pořadí uchazečů o byt je sestavováno na 1 rok a poté bývá přehodnoceno. O přidělení bytu
rozhoduje vždy Rada města na doporučení odboru Bytového hospodářství Městského úřadu. V odůvodněných případech může Rada města rozhodnout o přidělení bytu mimo pořadí. K 31.5. 2005 bylo podáno celkem 42 žádostí o přidělení bytu a rozhodovalo se o přidělení jednoho bytu o velikosti 1+1 a jednoho bytu o velikosti 2+1. 27
3.3 Problémy obecní bytové politiky Obecní byty zajišťují nájemníkům vysokou úroveň bydlení za relativně nízké nájemné, které často nepokrývá náklady spojené s provozem a potřebami postupné obnovy a oprav bytových domů.
Obecní byty jsou relativně levným způsobem bydlení, kde je pro nájemníky samozřejmostí se příliš nestarat a neinvestovat, protože očekávají, že všechny opravy budou hrazeny obcí.
Velkým problémem, stejně jako v jiných městech, je neplacení nájemného a služeb. V Rájci-
Jestřebí se tento problém řeší dlouhodobě. Většinou dojde k dohodě s nájemníkem o splácení
dluhu. Pokud není dosaženo dohody přikročí město k žalobě na vyklizení bytu. V posledních pěti letech muselo město přistoupit k tomuto řešení pouze v jednom případě.
Dalším problém je stáří bytového fondu. Vzhledem k finančním možnostem město často přistupuje pouze k nutným opravám. Je zde také nevůle zastupitelů více investovat do oprav stávajícího bytového fondu.
Často se objevují problémy v soužití nájemníků. Mnoho sporů končí přestupkovým řízením. Mnoho nájemníků také zanedbává péči o užívané společné prostory a okolí bytových domů.
3.4 Provedené rekonstrukce Bytový dům Fügnerova 350
Modernizace byla provedena v roce 1989. V domě byly původně v přízemí 2 byty a 2
místnosti pro úřadovnu spořitelny, v patře byly 2 byty. Po provedení modernizace vznikly
v přízemí 4 jednopokojové byty, v patře 2 jednopokojové byty a 1 dvoupokojový. Protože bytů vzniklo více, je jiné uspořádání příček. Zároveň s modernizací bytů byla provedena
rekonstrukce rozvodů teplé a studené vody, rozvodů kanalizace, plynovod s montáží plynových kotlů a elektroinstalace.
Bytové domy Sportovní 435 a Sportovní 436
Modernizace obou bytových domů byla provedena v roce 1989. Rekonstrukce se týkala elektrického vedení, rozvodů vody, kanalizace, oprava koupelen a kuchyní a dále bylo zavedeno plynové etážové topení (původně byly v každé místnosti umístěny kamna na uhlí). 28
Bytový dům Komenského 504-506
Bytový dům je jako jediný bytový dům v Rájci-Jestřebí postaven panelovou technologií, stává
se ze tří sekcí s rovnou střechou. Objekt má čtyři podlaží a v suterénu jsou umístěny sklepy a
další užitné místnosti. Každý byt má jeden závěsný balkón. Rekonstrukce tohoto bytového
domu je postupná dle finančních možností města. V roce 1997 byla provedena rekonstrukce kotelny. Původní kotelna byla na pevná paliva, nyní je přebudována na plynovou kotelnu
s centrálním ohřevem teplé vody. V roce 2000 byla provedena oprava střešního pláště,
náklady na tuto opravu byly více než 400 tis. Kč. Město žádalo o dotaci na zateplení tohoto bytového domu, dotaci sice neobdrželo, ale vzhledem k havarijnímu stavu balkónu muselo
město v 2001 provést výměnu balkónů a zároveň byla provedeno zateplení celého objektu, které stálo asi 250 tis. Kč.
29
4 OBECNÍ BYTOVÁ VÝSTAVBA V letech 1995-1996 město realizovalo výstavbu Penzionu s malometrážními byty. Původně
byl bytový dům určen pro důchodce a několik bytů také pro invalidy. Záměr realizovat penzion pro důchodce s patřičným zázemím se u občanů nesetkal s kladnou odezvou a nyní jsou byty přidělovány standardně dle pořadníku na přidělování bytů.
V současné době je ve městě nedostatek bytů a stavebních pozemků, protože velká část pozemků města je vázána nedořešenými restitučními nároky. Proto město zvolilo možnost výstavby nových bytů v nevyužitých půdních prostorách stávajících bytových domů. Půdní
vestavby byly zatím realizovány na dvou bytových domech Erbenova 399 a Erbenova 400.
Vybudované byty měli řešit bytovou otázku pro mladé rodiny a osamělé občany, kteří se
nachází v nízkopříjmových skupinách. Další půdní vestavby město plánuje realizovat v roce 2006, tyto by měly být provedeny na dalších dvou bytových domech na ulici Sportovní 435 a Sportovní 436.
Dále město plánuje na vlastních parcelách realizovat nový bytový dům. Je připravena
projektová dokumentace, územní rozhodnutí a akce je zařazena do investičního plánu města, na realizaci tohoto domu již získalo dotaci ve výši 11 mil. Kč. V zamýšleném prostoru se
nachází stará nemovitost určená k demolici a na jejím místě bude vybudován nový bytový dům. Mottem tohoto projektu je „Spokojené stáří doma...“. Bytový dům má sloužit jako
klidné zázemí především pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace. Jedná se
zejména o osoby postižené pohybově, zrakově, sluchově a pro osoby pokročilého věku.
Vznikne 20 bytových jednotek, zázemí společenské místnosti a prostor pro poskytování služeb pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace. Nyní jsou tyto osoby odkázány na využívání služeb domovů důchodců, domů s pečovatelskou službou v Blansku a
Boskovicích, město chce tedy poskytnout těmto osobám kvalitní zázemí spojené se službami tak, aby nemuseli být odloučeni od míst, kde mají své kořeny.
4.1 Penzion Rájec-Jestřebí Penzion je situován v řadové zástavbě na ulici Jurkova č. p. 643 v centru místní části Rájec,
dům je jednopodlažní s obytným podkrovím. Byty jsou malometrážního charakteru typu 1+kk a 2+kk, 3 byty jsou určeny pro invalidy. Obě patra jsou propojena výtahem, což umožňuje 30
bezbariérový pohyb invalidů po celém objektu. Pro obyvatele penzionu je vytvořeno v přízemí nádvoří s lavičkami, prostor je osázen zelení. Za objektem je obyvatelům také k dispozici zahrada.
Stavba byla realizována ze systémové dotace ze státního rozpočtu, v roce 1995 získalo město dotaci 2 mil. Kč a v roce 1996 dotace ve výši 6,96 mil Kč. Další náklady byly hrazeny
z rozpočtu a z dlouhodobého úvěru ve výši 10 mil. První splátka úvěru byla složena v prosinci
1996 a poslední měla být zaplacen v březnu 2004, město však našlo prostředky v rozpočtu v letech 1997 a 1999 a tím mohl být splacen úvěr o 5 let dříve a město ušetřilo značnou částku na úrocích. Celkové náklady na vybudování bytového domu byly 24 mil. Kč.
Penzion byl původně navržen pro osoby důchodového věku, proto zde bylo zřízeno nutné
zázemí jako místnost pro pečovatelku, ordinace pro lékaře, jídelna s výdejnou jídel, prádelna
se sušárnou a další zázemí. Do bytů měli být přestěhováni důchodci z větších obecních bytů, či jednotlivci žijící v obecních bytech a tyto uvolněné byty měly být přiděleny rodinám
s dětmi. Ze strany důchodců a jednotlivců nebyl o byty v penzionu zájem a to z důvodů čistě finančních. V bytech je stanoveno věcně usměrňované nájemné, které je třikrát vyšší než
nájemné regulované, které nájemníci platí ve starších bytech, u kterých byla uzavřena smlouva před rokem 1993.
Nyní slouží byty zejména jako „startovací byty“ pro mladé, pro matky s dětmi a nové nájemníky – jednotlivce. Zázemí, které zde bylo zbudováno je dnes používáno různými zájmovými skupinami jako klubovny (klub seniorů, divadelníci, cimbálová skupina, apod.).
4.2 Půdní vestavby na bytových domech Erbenova 399 a Erbenova 400 4.2.1 Popis vestaveb na bytových domech
Dokumentace k těmto půdním vestavbám byla vypracována již v roce 1995. Vestavba podkroví byla provedena za účelem získání dodatečných bytových jednotek v již stávajících
bytových domech. Jedná se o bytové domy postavené v 50. letech klasickou zděnou metodou. Domy jsou dvoupodlažní podsklepené a nachází se na rovinném pozemku. Půdorysně jsou
bytové domy ve tvaru písmene L s totožnými rozměry, jen vůči sobě situovány zrcadlově. 31
Dispozičně jsou členěny do dvou sekcí se dvěma vchody. V 1. sekci jsou na každém podlaží dvě bytové jednotky, v sekci 2 jsou v podlaží tři bytové jednotky.
V půdních vestavbách vznikly převážně byty malometrážního charakteru. Celkem vzniklo 8
bytů (6 bytů velikosti 1+1, 2 byty velikosti 2+1). Obytné místnosti jsou optimálně
orientovány ke světovým stranám - na jihozápad z důvodů prosvětlení a oslunění těchto místností. V uliční fasádě byla realizována vikýřová okna, a v dalších částech jsou střešní okna.
Celková hodnota stavby je 7,3 mil. Kč. Ze státní dotace bylo získáno 4,4 mil. Kč a ostatní náklady byly uhrazeny z rozpočtu města. 4.2.2 Podmínky pro získání dotace
Město žádalo o dotaci u Státního fondu rozvoje bydlení z podprogramu Podpora výstavby nájemních bytů a technické infrastruktury, který stanovil podmínky pro poskytování finančních prostředků na výstavbu nájemních bytů pro příjmově vymezené skupiny obyvatel a pro výstavbu technické infrastruktury pro následnou výstavbu bytových a rodinných domů.
Tento program stanovil podmínky pro přijímání nových žádostí obcí na akce, které byly zahájeny do konce roku 2003.
V rámci této podpory byla poskytnuta dotace z Dotačního titulu č. 1 - Podpora výstavby
nájemních bytů pro příjmově vymezené osoby. Systémová dotace je u tohoto programu stanovena ve výši 550 tis. Kč na jeden byt.
Dne 16. 2. 2004 byla uzavřena smlouva č. 9270310100 o poskytnutí dotace z prostředků Státního fondu rozvoje bydlení na výstavbu nájemních bytů v obcích pro příjmově vymezené
osoby dle nařízení vlády č. 146/2003 Sb. mezi uvedeným fondem a Městem Rájec-Jestřebí v zastoupení starosty města (příloha č. 2).
Na základě smlouvy byla poskytnuta dotace v celkové výši 4,4 mil. Kč, dotaci bylo možno
čerpat u místní pobočky České spořitelny, a. s., kde si město muselo zřídit čerpací účet. Tento čerpací účet byl otevřen na základě „Oznámení limitu výdajů ze Státního fondu rozvoje bydlení na výstavbu bytů“ (příloha č.3). Dále příjemce musel prohlásit, že má zajištěny další vlastní prostředky na dofinancování stavby.
32
Příjemce dotace se ve smlouvě zavázal, že [15]: 1.
bude realizovat stavbu jako jediný investor bez spoluúčasti jiných investorů
2.
zabezpečí, aby nejméně 80 % budovaných bytů bude mít podlahovou plochu nejvýše
3.
zabezpečí hospodárné nakládání s poskytnutou dotací a při jeho zadávání bude
4.
5. 6. 7.
60 m2 a u zbývajících bytů podlahová plocha nepřesáhne 80 m2
dodržovat zákon č. 199/1994 Sb. o zadávání veřejných zakázek ve znění pozdějších předpisů
nepřevede vlastnictví bytového domu nebo spoluvlastnický podíl na tomto domě, postaveného s použitím dotace, na jinou osobu, neprovede změnu užívání bytu k jiným účelů než k bydlení a byt zůstane trvale nájemním bytem
bude požadovat ve vybudovaných bytech nájemné, jehož výše nepřesáhne pořizovací cenu bytu vynásobenou měsíčním koeficientem 0,00333
nájemní smlouvy k vybudovaným bytům bude uzavírat jen s příjmově vymezenými osobami dle ustanovení 2 písm. f) nařízení vlády č. 146/2003 Sb.
od budoucích nájemců bytů nebude v souvislosti s uzavření nájemní smlouvy požadovat finanční ani jiné věcné plnění (např. dary, předplacení nájemného na dobu delší než 3 měsíce dopředu, atd.)
Byt postavený s dotací podle tohoto programu lze pronajmout – příjmově vymezené skupiny:
a) samostatně žijící osobě, jejíž průměrný měsíční příjem v období šesti kalendářních měsíců před uzavřením nájemní smlouvy nepřesáhl 0,8 násobek průměrné měsíční mzdy za národní hospodářství zveřejněné Českým statistickým úřadem
b) osobě s dalšími členy domácnosti, jestliže průměrný měsíční příjem domácnosti nepřesáhl v období šesti kalendářních měsíců před uzavřením nájemní smlouvy 1,5 násobek průměrné měsíční mzdy za národní hospodářství zveřejněné Českým statistickým úřadem
Nájemní smlouva se uzavírá na dobu dvou let s možností jejího opakovaného prodloužení za stejných a nebo změněných podmínek podle konkrétní situace nájemce, kterou posuzuje obec. 4.2.3 Výběrové řízení
Výběrové řízení bylo realizováno jako výzva více zájemcům k podání nabídky na veřejnou
zakázku na základě ustanovení § 49a zákona č. 199/1994 Sb. o zadávání veřejných zakázek 33
v platném znění, kde vyzval zadavatel Město Rájec-Jestřebí zájemce o veřejnou zakázku k podání nabídky na vestavby podkroví bytových domů.
Předmět soutěže bylo vybudování 4 malometrážních bytů formou půdních vestaveb v každém
ze dvou městských bytových domů č. p. 399 a 400 na ulici Erbenově v Rájci-Jestřebí; celkem tedy 8 nových bytů. Výstavby bylo nutné zahájit nejpozději 15. 12. 2003.
Hodnocení nabídek bylo provedeno bodovým systémem podle ekonomické vhodnosti nabídek dle následujících kriterií: 1.
2.
3.
4.
Celková výše nabídkové ceny
0,40
Průběžná doba výstavby
0,20
Záruční podmínky, záruční doba
0,30
Reference
0,10
Nabídka musela obsahovat: a)
b) c)
d)
návrh smlouvy, jejímž předmětem byla realizace veřejné zakázky podle podmínek stanovených
zadáním
oprávněnou osobou
veřejné
zakázky
(soutěžními
podmínkami)
podepsaný
krycí list nabídky
doklady osvědčující kvalifikační předpoklady podle § 2b a prokázat je podle ustanovení § 2c zákona č. 199/1994 Sb. v platném znění
závazný příslib pojišťovny uzavřít pojistnou smlouvu na předmět veřejné zakázky ve prospěch uchazeče v případě, že bude vybrán a nejpozději do 14 dnů po podpisu smlouvy předložit zadavateli pojistnou smlouvu, která bude krýt všechna rizika s dílem
spojená a to pro případ věcných škod až do výše kontraktu a v případě odpovědnostních škod min. do výše 2% ceny veřejné zakázky (škody třetím osobám, jak na věcech tak i na zdraví, okolním cizím majetku,apod.)
K podání nabídky byly městem vyzvány následující stavební firmy:
Letostav, spol. s r.o., Nádražní 12 , 679 61 Letovice
STAR Kunštát spol. s r.o., Zahradní 339, 679 72 Kunštát
STAVOS, spol. s r.o., Chrudichromská 1955, 680 01 Boskovice ALZO, s.r.o., Havlíčkova 22/24, 682 01 Vyškov
Zakázku získala firma Letoslav, spol. s r. o., Letovice, která také půdní vestavby realizovala. 34
4.3 Nový bytový dům ul. Havlíčkova 4.3.1 Popis nového bytového domu
Novostavba bytového domu bude umístěna na ul. Havlíčkova v řadové zástavbě rodinných domů v proluce vzniklé po demolici stávajícího obecního objektu č.p. 52. Jedná se o klidnou
polohu poblíž centra v dosahu občanské vybavenosti. Terén v místě stavby je rovinatý, umožňující bezbariérový přístup do objektu jak z ulice, tak i ze zahrady (příloha č. 4 ).
Navrhovaný bytový dům je dvoupodlažní, nepodsklepený se sedlovou střechou. Byty jsou řešeny ve dvou podlažích. Navrženo je celkem 20 bytů. Navrhované byty jsou koncipovány
především pro seniory a 5 bytů je navrženo pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace.
Počet bytových jednotek:
1+kk ......18 bytů (5 byt. jednotek pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace) 2+kk ...... 1 byt 3+kk ...... 1 byt Projektovou dokumentaci bylo nutno v průběhu zpracování konzultovat s dotčenými orgány
státní správy, správci inženýrských sítí a ostatními účastníky řízení. Bylo třeba zajistit vyjádření od následujících subjektů:
Krajská hygienická stanice JmK, územní pracoviště Blansko Hasičský záchranný sbor JmK, územní odbor Blansko
Sdružení pro životní prostředí zdravotně postižených v České republice JME, Jihomoravská energetika, a. s.
JMP, Jihomoravská plynárenská, a. s. Český Telecom, a. s.
Voda-Teplo-Světlo, s.r.o. – provozovatel vodovodu a kanalizace v Rájci-Jestřebí Typově je objekt navržen jako chodbový trojtrakt se střední chodbou a byty po obou stranách.
Proslunění chodby v patře bude zajištěno střešním světlíkem nad celou chodbou (příloha č. 5). V 1. nadzemním podlaží je situováno 8 bytů, sklady, veřejné WC pro vozíčkáře a úklidová
komora. Dále jsou zde navržena klubovna a kancelář, která bude sloužit jako místnost pro 35
zdravotníka (pečovatelku) vzhledem k přepokládanému obsazení bytů seniory a osobami s omezenou schopností pohybu a orientace.
Pro dopravu vozíčkářů do 2 podlaží je navržen osobní hydraulický výtah. V 2. nadzemním podlaží je navrženo 12 bytů a dále společné prostory (sušárna, sklady a strojovna výtahu).
Předpokládané náklady na stavbu jsou 23,34 mil. Kč. Město Rájec – Jestřebí plánuje vložit do akce 12,34 mil (cca 52,87% celkových investičních nákladů) a žádá MMR (SFRB) o dotaci ve výši 11 mil. Kč.
4.3.2 Podmínky pro získání dotace
Město žádá o dotaci u Státního fondu rozvoje bydlení z podprogramu Podpora výstavby
nájemních bytů, který stanovuje podmínky pro poskytování finančních prostředků na výstavbu nájemních bytů pro příjmově vymezené skupiny obyvatel a výstavba musí být zahájena do konce roku 2005.
V rámci tohoto podprogramu je dotace zařazena do dotačního titulu č. 1 - podpora výstavby
nájemních bytů ve vlastnictví obcí určených pro příjmově vymezené osoby. Byty jsou
koncipovány jako tzv. upravitelné byty. Pod pojmem upravitelný byt se pro účely tohoto programu rozumí byt, který splňuje základní technické požadavky bezbariérovosti, tj. byt, který bez dalších stavebních úprav může sloužit osobám s omezenou schopností pohybu a
orientace. tj. zejména osobám postiženým pohybově, zrakově, sluchově, mentálně, osobám pokročilého věku.
Stavební požadavky upravitelného bytu [8]: a)
Dispoziční řešení bytu musí odpovídat manévrovacím možnostem vozíku pro invalidy
(dále jen vozík), jeho bezkoliznímu průjezdu všemi místnostmi a prostory bytu, včetně vymezení prostoru pro jeho skladování. Obytné i pobytové místnosti, předsíně, chodby
bytu musí při předpokládaném rozmístění nábytku umožňovat otáčení vozíku o 360° (kruhová plocha o průměru 1500 mm). U bytů pro více než jednoho uživatele se musí
prokazovat v obytných místnostech základního charakteru (obývací pokoj, jedna b)
ložnice) dostatek prostoru pro pohyb a manévrování dvou vozíků současně.
Vstupní dveře do bytu, dveřní otvory a průchody v bytě musí být nejméně 900 mm
široké. Výjimečně vstupní dveře do bytu šířky nejméně 800 mm. Všechny dveře v bytě 36
vyjma vstupních musí mít demontovatelné prahy. Před dveřmi i za nimi musí být c)
dostatečný prostor pro manipulaci s vozíkem.
Schodiště a šikmé rampy umístěné před dveřmi musí mít vodorovný úsek délky nejméně 1500 mm, případně 2000 mm v závislosti na směru otevírání dveří.
d)
Podlahy musí mít protiskluzovou úpravu povrchu se součinitelem smykového tření
e)
Lodžie nebo balkony musí mít hloubku nejméně 1500 mm (optimálně 1800 mm), musí
nejméně 0,6.
být přístupny v úrovni podlahy obytné místnosti s výškovým rozdílem nejvýše 20 mm.
Alespoň část zábradlí musí být upravena tak, aby byl zajištěn průhled osoby na vozíku f)
na terén v bezprostředním okolí budovy.
Stěny koupelny musí po konstrukční stránce umožnit kotvení pomocných madel v
různých polohách. Sprchový kout musí být vybaven sklopným sedátkem ve výši 500
mm nad podlahou, umožňujícím boční nebo čelní přístup, protiskluzovou dlažbou a odtokem přímo v podlaze. Ruční sprcha s pákovým ovládáním. Opěrné madlo a mýdelník musí být umístěny v dosahu ze sedátka, na stěně kolmé ke stěně, na které je
osazeno. Klozetová mísa musí být osazena tak, aby vedle ní byl prostor šířky nejméně 800 mm, mezi jejím čelem a zadní stěnou bylo nejméně 750 mm. Dveře se musí otevírat g)
h)
směrem ven.
Umístění všech prvků ovládaných rukou (vypínače, zásuvky, jističe, dveřní kliky, držadla splachovače) musí být v rozsahu výšky 600 až 1200 mm. Okna musí mít pákové uzávěry nejvýše 1100 mm nad podlahou.
Přístupnost všech prostor domovní vybavenosti, tj. určených sklepních boxů, místností
pro kola a kočárky, dílen, prádelen a sušáren, případně úkrytu CO, včetně bytu samotného, musí být řešena z hlediska osob používajících vozík. V případě, že jsou
navrhovány garáže v rámci bytové výstavby, je nutné k upravitelnému bytu přiřadit stání v šířce 3500 mm, bezbariérově přístupné.
37
ZÁVĚR Vypracovaná bakalářská práce hodnotí Jestřebí.
současný stav bytové politiky ve městě Rájec-
Město Rájec-Jestřebí je malým městem v okrese Blansko. Byty jsou zde ve vlastnictví města,
družstva, společenství vlastníků jednotek, podniků a obyvatel bytů (u menších bytových domů). V současné době probíhá ve městě převod družstevních bytů do vlastnictví nájemníků
a vznikají nová společenství vlastníků jednotek. Převod je spojen s řadou ekonomických a
provozních problémů, souvisejících zejména s bezproblémovým fungováním nových společenství.
Město Rájec-Jestřebí se rozhodlo byty v obecním vlastnictví neprivatizovat a ponechat si je i nadále ve svém majetku a správě, i když toto přináší řadu problémů. Největším problémem je,
jako snad v každém městě, neplacení nájemného a služeb, což se ale většinou vyřeší dohodou s nájemníkem o splácení dluhu.
Na přidělování obecních bytů má Město Rájec-Jestřebí stanovena závazná kritéria,
zohledňující především délku podání žádosti, současnou bytovou situaci uchazeče o byt, rodinný stav, počet vychovávaných dětí, apod. Při uvolnění obecního bytu rozhoduje o
přidělení bytu Rada města na doporučení odboru Bytového hospodářství Městského úřadu. Mimo pořadí jsou byty přidělovány výjimečně ve zvlášť odůvodněných případech.
V obecním bytovém fondu jsou převážně byty o velikosti 2+1, 2+kk, 1+1, popř. 1+kk a
v záměru města je i nadále budovat spíše byty malometrážního charakteru. Pro město je tato výstavba výhodná, protože tím docílí co největšího počtu bytů. Město by ale také mělo zvážit výstavbu alespoň několika bytů o větší výměře, stále totiž existují rodiny s dvěma a více
dětmi, pro které jsou byty o velikosti 2+1 nedostačující a na vlastní bydlení vzhledem k finančním možnostech rodiny nedosáhnou.
Obecní bytová výstavba probíhá jen velmi pomalu. Po roce 1989 bylo pro město RájecJestřebí velmi obtížné získat finanční prostředky na novou bytovou výstavbu. Až v roce 1995
byl realizován Penzion Rájec-Jestřebí, na tuto výstavbu město obdrželo dotaci ze státního rozpočtu a další prostředky získalo z komerčního úvěru. 38
Jako rychlou formu výstavby bytů zvolilo město formu vestaveb na stávajících bytových domech. Plány na tyto vestavby byly zpracováni již v roce 1995, ale realizovány byly až
v roce 2004. Byty jsou určeny pro příjmově vymezené osoby a město na jejich realizaci získalo dotace ze Státního fondu rozvoje bydlení. Díky této výstavbě získalo byt několik mladých rodin s malými dětmi, které by jinak pravděpodobně hledali bydlení v jiném městě.
Výstavbu dalších bytů pro příjmově vymezené osoby město plánuje realizovat i na dalších bytových domech.
Plánovanou výstavbou nového bytového domu na ulici Havlíčkova se snaží město vyhovět potřebám občanů na vybudování zázemí pro starší spoluobčany. Vybudováno má být celkem 20 upravitelných bytů a předpokládané náklady na realizaci tohoto bytového domu jsou 23,34
mil. Kč (město získalo dotaci 11 mil. Kč od Státního fondu rozvoje bydlení). Zde ale vyvstává
obava, zda bude mít tato výstavba opravdu pozitivní ohlas u starších obyvatel. O výstavbu podobného domu (Penzion Rájec-Jestřebí) se již město pokusilo v polovině 90. let a nesetkalo
se s úspěchem. Důvodem neúspěchu projektu Penzion Rájec-Jestřebí byla pouze neochota důchodců bydlících v obecních bytech přesunout se do nově vzniklého domu, tím by totiž ztratili výhodu regulovaného nájemného. Dnes v tomto domě bydlí převážně mladé rodiny,
samoživitelky s dětmi a jednočlenné domácnosti, tito jsou totiž ochotni zaplatit za možnost bydlení v obecních bytech více.
Město Rájec-Jestřebí se usilovně zabývá problematikou bydlení. V současné době je však pro malé město náročné začít s výstavbou nových bytových domů, všechno většinou závisí na
získaných finančních prostředcích z dotačních programů Ministerstva pro místní rozvoj a Státního fondu rozvoje bydlení.
39
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A DALŠÍCH PRAMENŮ [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9] [10] [11] [12] [13] [14] [15]
[16]
BAKOVÁ, L., HLAVÁČ, J., REKTOŘÍK, J., VALIŠ K.: Bydlení vyd. MU Brno-
Kraví hora, 1997. 124 s. ISBN 80-210-1586-1
ŠELEŠOVSKÝ, J., ŠPALKOVÁ, D.: Politika bydlení Jihomoravského kraje, sborník
příspěvků z konference, 1. vyd. MU Brno, 2001. ISBN 80-210-2726-6
Koncepce bytové politiky (aktualizovaná verze Koncepce bytové politiky z října 1999),
Ministerstvo pro místní rozvoj, listopad 2001
Výroční zpráva Státního fondu rozvoje bydlení za rok 2002
ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE MĚSTA RÁJEC-JESTŘEBÍ
RADEK KLÍMA.: Dokumentace pro stavení řízení, Bytový dům Rájec-Jestřebí,
Havlíčkova ul. parc. č. 438/1, 443, 444, 445, k. ú. Rájec nad Svitavou PODPORA
VÝSTAVBY
NÁJEMNÍCH
BYTŮ
A
TECHNICKÉ
STRUKTURY PRO ROK 2003, Ministerstvo pro místní rozvoj
INFRA-
PODPORA VÝSTAVBY NÁJEMNÍCH BYTŮ PRO ROK 2005, Ministerstvo pro
místní rozvoj
SČÍTÁNÍ LIDU, DOMŮ A BYTŮ K 1.3.2001, Český statistický úřad, květen 2003,
Kód publikace: 4103-02
SČÍTÁNÍ LIDU, DOMŮ A BYTŮ K 1.3.2001, JIHOMORAVSKÝ KRAJ, Český
statistický úřad, prosinec 2003, Kód publikace: 13-6222-03
STATISTIKÁ ROČENKA JIHOMORAVSKÉHO KRAJE, Český statistický úřad
krajská reprezentace Brno, listopad 2003, kód publikace: 13-6201-03
OBČANSKÝ ZÁKONÍK (zákon č. 40/1964 Sb., úplné znění vyhlášeno pod č.
47/1992 Sb., ve znění změn a doplňků)
OBCHODNÍ ZÁKONÍK (zákon č. 513/1991 Sb., v platném znění)
ZÁKON O VLASTNICTVÍ BYTŮ (č. 72/1994 Sb., v platném znění)
Smlouva č. 9270310100 o poskytnutí dotace z prostředků Státního fondu rozvoje
bydlení na výstavbu nájemních bytů v obcích pro příjmově vymezení osoby dle nařízení vlády č. 146/2003 Sb.
Stanovy Macochy, stavebního bytového družstva, Blansko, po změnách schválených
shromážděním delegátů 18. 5. 2004
40
SEZNAM GRAFŮ GRAF Č. 1: SKLADBA OBECNÍHO BYTOVÉHO FONDU ..................................................................... 25
SEZNAM TABULEK TABULKA Č. 1: STRUKTURA STÁŘÍ DOMOVNÍHO FONDU K 1.3.2001............................................ 10 TABULKA Č.2: SKLADBA BYTOVÉHO FONDU PODLE SEKTORŮ V ROCE 1999 .......................... 15 TABULKA Č. 3: VÝVOJ POČTU OBYVATEL V RÁJCI-JESTŘEBÍ ..................................................... 19 TABULKA Č. 4: SKLADBA BYTOVÉHO FONDU V RÁJCI-JESTŘEBÍ............................................... 22
SEZNAM PŘÍLOH PŘÍLOHA Č. 1 – MAPA MĚSTA RÁJEC-JESTŘEBÍ............................................................................... 42 PŘÍLOHA Č. 2 – SMLOUVA O POSKYTNUTÍ DOTACE Z PROSTŘEDKŮ SFRB.............................. 43 PŘÍLOHA Č. 3 – OZNÁMENÍ LIMITU VÝDAJŮ ZE SFRB .................................................................... 47 PŘÍLOHA Č. 4 – NÁHLED UMÍSTĚNÍ NOVÉHO BYTOVÉHO DOMU UL. HAVLÍČKOVA ............. 48 PŘÍLOHA Č. 5 – VIZUALIZACE NOVÉHO BYTOVÉHO DOMU UL. HAVLÍČKOVA....................... 49
41
Příloha č. 1 – mapa města Rájec-Jestřebí
42
Příloha č. 2 – Smlouva o poskytnutí dotace z prostředků SFRB
43
44
45
46
Příloha č. 3 – oznámení limitu výdajů ze SFRB
47
Příloha č. 4 – náhled umístění nového bytového domu ul. Havlíčkova
48
Příloha č. 5 – vizualizace nového bytového domu ul. Havlíčkova
Zdroj obrázků v příloze č. 5: Radek Klíma, Dokumentace pro stavení řízení, Bytový dům Rájec-Jestřebí, Havlíčkova ul. parc. č. 438/1, 443, 444, 445, k. ú. Rájec nad Svitavou
49
