Jednatel s.r.o. Bankovní institut vysoká škola Praha. Katedra práva. Bakalářská práce. Miroslav Dočekal. Autor:

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva

Jednatel s.r.o. Bakalářská práce

Autor:

Miroslav Dočekal Právní administrativa v podnikatelské sféře

Vedoucí práce:

Písek

JUDr. Ladislav Soukup

Duben 2015

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Horosedlech dne 8. 1. 2015

Miroslav Dočekal

Poděkování Touto cestou bych rád poděkoval mému vedoucímu práce JUDr. Ladislavu Soukupovi za cenné rady, náměty a konzultace a mé účetní Ing. Janě Ernstové, za odbornou pomoc při psaní bakalářské práce.

Anotace Tato bakalářská práce se zabývá právním postavením jednatele společnosti ručením omezeným v českém právním řádu s důrazem na změny, které přinesl Zákon o obchodních korporacích. Cílem bakalářské práce bylo zpracování komplexního náhledu do procesu výkonu funkce jednatele. První část se věnuje charakteristice společnosti s ručením omezeným. Druhá a třetí kapitola je zaměřena na postavení jednatele ve společnosti s ručením omezeným s vymezením teoretických aspektů a základních právních institutů souvisejících s jednatelem s.r.o. Čtvrtá kapitola je věnována judikatuře českých soudů, zabývajících se problematikou jednatele s.r.o. v daných souvislostech. Klíčova slova společnost s ručením omezeným, jednatel, funkce, orgány společnosti, odpovědnost, judikatura, právní úprava, právnická osoba, společník, smlouva

Annotation The work deals with the legal position of an executive director in a limited liability company in the Czech legal order with an emphasis on changes that the Business Corporations Act introduced. The aim of this thesis was to develop a comprehensive insight into the process of the performance of the executive director role. The first part is devoted to the limited liability company characteristic. Chapter two and three are aimed at the position of the executive director in the limited liability company with the definition of theoretical aspects and basic legal institutes related to the executive director of the limited liability company. The fourth chapter is devoted to the practise of the Czech courts dealing with the issues of the executive director of the limited liability company in the given context. Key words limited liability company, executive director, role, bodies of the company, responsibility, practice of the courts, legislation, legal person, partner, agreement

Obsah 1.

Prameny právní úpravy korporátního práva ........................................................................ 8

2.

Vymezení pojmu společnosti s ručením omezeným a její orgány .................................... 10 2.1 Valná hromada ................................................................................................................ 11

3.

2.1.1

Plná moc ............................................................................................................. 12

2.1.2

Jednání valné hromady ....................................................................................... 12

2.1.3

Zápis ................................................................................................................... 13

2.1.4

Hlas ..................................................................................................................... 13

2.2

Jednatel ...................................................................................................................... 14

2.3

Dozorčí rada ............................................................................................................... 14

Jednatel společnosti s ručením omezeným........................................................................ 16 3.1

Vymezení pojmu jednatele s.r.o. ............................................................................... 16

3.1.1

Náhradní jednatel................................................................................................ 18

3.1.2

Předpoklady pro výkon funkce ........................................................................... 18

3.1.3

Překážky ve funkci ............................................................................................. 19

3.1.4

Informační povinnosti ve funkci......................................................................... 19

3.1.5

Vznik funkce jednatele ....................................................................................... 20

3.1.6

Zánik funkce jednatele ....................................................................................... 20

3.1.7

Odstoupení z funkce jednatele............................................................................ 21

3.2

Smlouva o výkonu funkce jednatele společnosti s ručením omezeným .................... 24

3.2.1 3.3

Souběh funkce jednatele ..................................................................................... 25

Postavení jednatele ve společnosti s ručením omezeným.......................................... 26

3.3.1

Zastupování společnosti s ručením omezeným .................................................. 27

3.3.2

Obchodní vedení společnosti .............................................................................. 28

3.4

Výkon práv a povinností jednatele ............................................................................ 29

3.4.1

Principy výkonu a práv ....................................................................................... 29

3.4.2

Řádný hospodář .................................................................................................. 29

4.

3.4.3

Podnikatelský úsudek ......................................................................................... 30

3.4.4

Pravidla o střetu zájmu ....................................................................................... 31

3.4.5

Zákaz konkurence ............................................................................................... 32

3.5

Prokurista ................................................................................................................... 33

3.6

Odpovědnost jednatele společnosti s ručením omezeným......................................... 34

3.6.1

Odpovědnost jednatele podle NOZ a ZOK ........................................................ 35

3.6.2

Odpovědnost řádného hospodáře ....................................................................... 35

3.6.3

Odpovědnost při úpadku..................................................................................... 36

3.6.4

Trestní odpovědnost jednatele ............................................................................ 38

Jednatel s.r.o. - v současné i starší judikatuře soudů ......................................................... 40 4.1

Souběh vedoucích funkcí jednatele ........................................................................... 40

4.2

Jednatelé jednající společně jménem společnosti ...................................................... 41

4.3

Škoda způsobená jednatelem ..................................................................................... 42

4.4

Projev vůle jednatele společnosti s ručením omezeným............................................ 42

4.5

Odpovědnost jednatele ............................................................................................... 43

Závěr ......................................................................................................................................... 44 Příloha č. 1: ............................................................................................................................... 45 Seznam použitých zdrojů: ........................................................................................................ 51 Seznam použitých zkratek: ....................................................................................................... 52

Úvod Při úvahách nad volbou tématu své bakalářské práce jsem byl přesvědčen, že můj výběr bude zaměřen na oblast českého práva soukromého. Důvodem tohoto výběru, byla právě rekodifikace, která v uplynulém roce nabyla účinnosti, a určitě v posledních dvou letech se stala předmětem většiny právních diskuzí, jak v odborných kruzích na akademické půdě, především však tato skutečnost byla po právu velmi medializována. Při rozhodování o výběru tématu bylo zaměření zřejmé, měla by to být oblast práva obchodního, vzhledem k tomu, že obchodní právo mne provází neustále, zejména v profesním, ale i běžném životě. Téma mé bakalářské práce je „Jednatel s.r.o.“ Domnívám se, že spolu s komplexní právní úpravou Zákona o obchodních korporacích a to zejména společnosti s ručením omezeným, je to jedno z nejvýznamnějších témat, které byly rekodifikací dotčeny. V současné právní úpravě jsem uvítal zejména přechod z principu „uzavřené společnosti“ k principu „otevřené společnosti“, zpřísnění odpovědnosti členů orgánů společnosti, jakož i nové právní instituty a úpravy. Cílem mé práce je podrobná analýza daného tématu se zaměřením na změny v právní úpravě, účinné od 1. ledna 2014. Přestože má práce bude převážně teoretická a popisná, pokusím se analyzovanou problematiku dát do souvislostí i s praktickými situacemi – judikaturou. První kapitola je zaměřena na prameny právní úpravy korporátního práva. Ve druhé kapitole budou stručně vymezeny pojmy společnosti s ručením omezeným a jejích orgánů. Třetí kapitola zpracovává hlavní téma práce, a to analýzu postavení jednatele. Popisuji zde i úpravu vzniku a zániku funkce jednatele a podrobněji analyzuji i vztahy mezi jednatelem a společností. Jedná se o výkon práv i povinností jednatele či jeho odpovědnost. Čtvrtá kapitola je věnována judikatuře českých soudů, které projednávaly jednotlivé kauzy týkající se jednatelů a jejich činnosti. V závěru se budu snažit shrnout veškeré poznatky, kterých bylo při psaní této práce dosaženo.

1. Prameny právní úpravy korporátního práva S účinností od 1. ledna 2014 došlo v českém právním řádu k rekodifikaci soukromého práva. Základem je přijetí nového občanského zákoníku, tj. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen NOZ). Tento zákon obsahuje veškerou právní úpravu soukromého práva s výjimkou práva, které upravuje pracovněprávní vztahy a práva upravujícího registrované partnerství osob téhož pohlaví. Nahrazuje zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. Na NOZ navazuje zákon č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích – dále jen ZOK). V rámci rekodifikace došlo ke zrušení zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, (dále jen ObchZ), který byl do té doby základem obchodního práva v ČR. Pro právní úpravu soukromoprávních a procesních vztahů byl přijat zákon č. 91/2012 Sb., zákon o mezinárodním právu soukromém. Za pramen právní úpravy obchodních vztahů musíme považovat rovněž zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (dále jen rejstříkový zákon). Co se týká nového pojetí úpravy obchodního práva, podle důvodové zprávy k ZOK byl záměr zákonodárce takový, aby NOZ vycházel kromě jiného z jednoty soukromého práva s co možná největší univerzálností NOZ. Z toho plyne, že obchodní právo je možnou dílčí disciplinou práva soukromého. Nová právní úprava vychází z výsostního postavení NOZ. Jejím záměrem bylo zamezit duplicitě institutů občanského a obchodního práva v českém právním řádu. Cílem bylo vytvořit koherentní a harmonickou úpravu soukromého práva. ZOK se navíc věnuje pouze právní úpravě obchodních korporací, tudíž z užšího pohledu ne právu obchodnímu jako celku, ale jen právu korporátnímu. Za korporátní právo považujeme právo obchodních korporací. ZOK je koncipován tak, aby byla zachována ústavní zásada „co není zakázáno, je dovoleno“, aby byl zachován princip smluvní svobody a rovnosti stran a rovněž princip ochrany účastníka právních vztahů „se slabším postavením“ (za takového účastníka je považován zejména pravidelně nepodnikající subjekt).1 Jak již bylo zmíněno výše, současná právní úprava obchodního práva je v našem právním řádu koncipována tak, že základem právní úpravy je NOZ.

1

Důvodová zpráva k ZOK Zdroj: Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna, volební období 2010, tisk 363/0, www.psp.cz .

8

Ten obecně upravuje především: právní úpravu právnických osob, jejich ustavení a vznik, název, sídlo, přemístění sídla, účel právnických osob, veřejnou prospěšnost, orgány právnické osoby, jednání za právnickou osobu, jejich zrušení, přeměnu, zánik a likvidaci právnické osoby,2 vymezení pojmu péče řádného hospodáře,3 základní obecnou právní úpravu korporací,4 vymezení pojmu podnikatel,5 vymezení pojmu obchodní firmy,6 právní úpravu prokury,7 závazkové právo.8 V NOZ jsou rovněž upraveny právní instituty, které byly před rekodifikací předmětem právní úpravy zvláštních právních předpisů, např. úprava cenných papírů, kterou upravoval zákon č.591/1992 Sb., o cenných papírech.

2

§ 118 – 209 NOZ § 159 NOZ 4 § 210 – 213 NOZ 5 § 420 – 422 NOZ 6 § 423 – 428 NOZ 7 § 450 – 456 NOZ 8 ČÁST ČTVRTÁ NOZ 3

9

2. Vymezení pojmu společnosti s ručením omezeným a její orgány Základní pojmové vymezení společnosti s ručením omezeným obsahuje § 1 odst. 1 ZOK, podle kterého jsou obchodními korporacemi obchodní společnosti (dále jen společnost) a družstva. ZOK v § 1 odst. 2, dále rozlišuje společnosti na osobní společnosti, kterými jsou veřejná obchodní společnost, komanditní společnost a kapitálové společnosti, kterými jsou společnost s ručením omezeným a akciová společnost. U osobních společností je osobní angažovanost společníků na chodu společnosti a u kapitálových společností je podstatným znakem vkladová povinnost společníků. V ZOK další podrobnější definici pojmů korporace nebo společnost nenalezneme. Přesnější pojmové vymezení tak musíme dovodit z právní úpravy obsažené v NOZ o právnických osobách. Ten považuje za právnickou osobu právní osobnost od svého vzniku do svého zániku.9 Tuto obecnou úpravu právnických osob ve vztahu k obchodním společnostem doplňují ustanovení NOZ o korporacích. Korporace je v NOZ pojmově vymezena jako právnická osoba, kterou vytváří společenství osob a také právnická osoba, která je tvořena jediným členem a to v tom smyslu, že se i na ni pohlíží jako na korporaci. Korporace tudíž může mít i jen jediného člena, jestliže to zákon připouští (jedná se o tzv. unipersonalitu u obchodních korporací).10 NOZ v rámci obecné úpravy korporací dále upravuje zásady chování člena korporace vůči vlastní korporaci (měl by se chovat čestně a zachovávat vnitřní řád), jakož i principy chování korporace vůči vlastnímu členovi (nesmí jej zvýhodňovat ani znevýhodňovat a má povinnost šetřit jeho členská práva a oprávněné zájmy). NOZ rovněž upravuje možnost rozhodnutí soudu, že nebude přihlíženo k hlasu člena korporace v tom konkrétním případě, kdy se prokáže, že tento zneužil hlasovací právo k újmě korporace jako celku.11 Součástí právní úpravy v NOZ je rovněž otázka náhrad tzv. reflexní škody.12 ZOK je společnost s ručením omezeným vymezena tak, že je to společnost, za jejíž dluhy ručí společníci společně a nerozdílně a to do výše, v jaké nesplnili vkladové povinnosti podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku v době, kdy byli věřitelem vyzváni k plnění.13

9

§ 118 NOZ § 210 a 211 NOZ 11 § 212 NOZ 12 § 213 NOZ 13 § 132 odst. 1 ZOK 10

10

„Společnost s ručením omezeným může být založena za účelem podnikání, ale též za účelem jiným. Bez ohledu na konkrétní účel jejího založení je společnost s ručením omezeným v souladu s ustanovením § 421 odst. 1 NOZ, jakožto právnická osoba zapsaná v obchodním rejstříku, považována za podnikatele. Právní nauka v tomto ohledu často výstižně užívá označení „podnikatel podle formy“. Stejný závěr samozřejmě neplatí pro její společníky, kteří nemohou být považováni za podnikatele pouze z důvodu své účasti na činnosti v obchodní společnosti. Na druhou stranu je nutné si uvědomit, že i užití formy společnosti s ručením omezeným má své meze a není možné ji využít pro provozování veškerých činností. Forma společnosti s ručením omezeným je například zákonem naprosto vyloučena ve vztahu k provozování bank, pojišťoven a zajišťoven“14 Společnost s ručením omezeným musí mít alespoň dva orgány: valnou hromadu a jednoho, nebo několik jednatelů. Kromě těchto povinně zřizovaných orgánů může mít společnost s ručením omezeným další orgány, na kterých se dohodnou společníci ve společenské smlouvě nebo o kterých rozhodne zakladatel v zakladatelské listině. Pro tyto další nepovinné orgány musí být vymezena působnost ve společenské smlouvě. V české praxi si nejčastěji společnosti s ručením omezeným zřizují dozorčí radu. Pro orgány obchodních společností platí obecná ustanovení ZOK, která upravují odstoupení členů těchto orgánů z funkce, vztah mezi společností a členy orgánů, způsob hlasování, zvláštní odpovědnost a ručení osob ovlivňujících chování společnosti a podepisování jménem společnosti.

2.1 Valná hromada Valná hromada je nejvyšším orgánem společnosti, ale nenáleží ji běžné vedení společnosti, které je vyhrazeno jednatelům společnosti. Do její působnosti patří například schvalování účetní závěrky, rozdělení zisku a úhrady ztrát, rozhodování o změně obsahu společenské smlouvy, jmenování a odvolání jednatelů. Společníci vykonávají své právo podílet se na řízení společnosti na valné hromadě nebo mimo ni. Společník se zúčastňuje valné hromady osobně nebo v zastoupení.15

14

HEJDA, Jan a kol. Nový zákon o obchodních společnostech a družstvech. Olomouc: ANAG, spol. s r.o. 2013. ISBN 978-80-7263-823-9, str. 177. 15 § 168 ZOK

11

2.1.1 Plná moc Plná moc musí být udělena písemně a musí z ní vyplývat, zda byla udělena pro zastoupení na jedné nebo na více valných hromadách. Zástupce oznámí v dostatečném předstihu před konáním valné hromady společníkovi veškeré skutečnosti, které by mohly mít pro společníka význam při posuzování, zda v daném případě hrozí střet jeho zájmů se zájmy zástupce. „Žádná obchodní korporace, a tedy ani společnost s ručením omezeným, nemůže existovat bez svých společníků, či v případě unipersonální společnosti společníka, neboť právě jejich vůle je určujícím hybatelem jak pro činnost obchodní korporace, tak pro účel jejího naplňování. Tato závislost obchodní korporace na jejich společnících, jejich vzájemná interakce, jejich vzájemná práva a povinnosti jsou vtělena do právního vztahu, který je označován termínem podíl. Určení výše podílu je pak zcela rozhodující pro vymezení síly hlasu, souhrnu práv a povinností společníka na obchodní společnosti a tedy i jeho pozice ve vztahu k ostatním společníkům. Stanovená výše podílu je měřítkem vlivu na obchodní společnosti vyjádřeného v podobě zlomku či procenta“16

2.1.2 Jednání valné hromady Valná hromada se koná nejméně jednou za účetní období, není-li společenskou smlouvou upravena vyšší frekvence svolání valné hromady. Účetním obdobím je zpravidla 12 po sobě jdoucích měsíců, účetní období se nejčastěji shoduje s kalendářním rokem. Může se od něj však odlišovat, to jej pak nazýváme hospodářským rokem. Termín a pořad valné hromady musí být oznámen společníkům nejméně 15 dnů předem, a to písemnou pozvánkou. Součástí pozvánky je i návrh usnesení valné hromady. V případě přítomnosti všech společníků na valné hromadě je možné vzdát se práva na včasné svolání valné hromady - toto prohlášení musí být obsaženo v zápise z valné hromady.

16

HEJDA, Jan a kol. Nový zákon o obchodních společnostech a družstvech. Olomouc: ANAG, spol. s r.o. 2013. ISBN 978-80-7263-823-9, str. 180.

12

2.1.3 Zápis Valná hromada zvolí svého předsedu a zapisovatele. Jednatel je povinen zajistit vyhotovení zápisu z jednání valné hromady a zápis podepisuje předseda a zapisovatel. Zápis musí obsahovat: firmu a sídlo společnosti, místo a dobu konání valné hromady, jméno předsedy valné hromady, zapisovatele, ověřovatelů zápisu a osob pověřených sčítáním hlasů, popis projednání jednotlivých bodů programu valné hromady, rozhodnutí valné hromady s uvedením výsledku hlasování.

K zápisu se přikládají návrhy a prohlášení předložená na valné hromadě k projednání, a listina přítomných na valné hromadě. Ze zákonných důvodů musí být zápis pořízen ve formě veřejné listiny, tzv. notářským zápisem. Jedná se například o změnu společenské smlouvy, rozdělení a převod obchodního podílu, ale i o změnu výše základního kapitálu. V ostatních případech nemusí být o rozhodnutích valné hromady žádný notářský zápis. Společnost s jediným společníkem nesvolává valnou hromadu, protože ji vykonává jediný společník.

2.1.4 Hlas Není-li ve společenské smlouvě uvedeno jinak, má každý společník jeden hlas na každou 1 Kč vkladu. Pro posouzení, zda je valná hromada schopna se usnášet, není přihlíženo k hlasům společníků, kteří nemohou vykonávat hlasovací právo. Zákon říká, že valná hromada rozhoduje prostou většinou hlasů přítomných společníků. Je možné, že společenská smlouva určuje hlasování jinak a podle zákona je potřeba souhlas alespoň dvoutřetinové většiny hlasů všech společníků, např.: k přijetí rozhodnutí o změně obsahu společenské smlouvy, k rozhodnutí, jehož důsledkem se mění společenská smlouva, k rozhodnutí o připuštění nepeněžitého vkladu či o možnosti započtení peněžité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splnění vkladové povinnosti, k rozhodnutí o zrušení společnosti s likvidací. 13

Společník, který nevykonává hlasovací právo, je ten, o jehož nepeněžitém vkladu valná hromada rozhoduje, dále pak, rozhoduje-li valná hromada o jeho vyloučení či o podání návrhu na jeho vyloučení soudem. Další situace, kdy společník nevykonává hlasovací právo, může nastat, jestliže valná hromada rozhoduje o tom, zda jemu nebo osobě, s níž jedná ve shodě, má být prominuto splnění povinnosti, anebo zda má být odvolán z funkce člena orgánu společnosti pro porušení povinností při výkonu funkce, nebo je v prodlení s plněním vkladové povinnosti nebo se splněním příplatkové povinnosti, a to v rozsahu prodlení.

2.2 Jednatel Statutárním orgánem společnosti je jeden, nebo více jednatelů. Více jednatelů tvoří kolektivní orgán, jestliže tak určí společenská smlouva. Jednatelem může být společník, ale také jakákoliv jiná fyzická, k výkonu funkce způsobilá osoba, kterou jmenovala jednatelem valná hromada jako nejvyšší orgán společnosti s ručením omezeným.

2.3 Dozorčí rada Dozorčí rada je kontrolním orgánem a je zřizována pouze za předpokladu, že je to upraveno ve společenské smlouvě. Povinnost zřízení dozorčí rady může určit i zvláštní právní předpis. V praxi je dozorčí rada u společností s ručením omezeným zřizována pouze výjimečně. Funkce člena dozorčí rady není slučitelná s funkcemi, které podle zápisu v obchodním rejstříku umožňují jednat za společnost. To platí především pro jednatele,17 ale týká se to také i prokuristy. Zákon podrobněji dozorčí radu nijak neupravuje, neurčuje počet jejich členů, ani délku jejich období. Za předpokladu, že se bude jednat o kolektivní orgán, rozhoduje se hlasováním. Dozorčí radu však může tvořit pouze jeden člen. Zákon ani nevylučuje, aby členem dozorčí rady byla i jiná právnická osoba. Funkce člena dozorčí rady může vzniknout také na základě právního nástupnictví nebo jmenováním soudem, pokud to navrhne osoba, která na tom osvědčí právní zájem.18

17 18

§ 201 odst. 3 ZOK § 201 odst. 4 ZOK

14

Konkrétní podobu dozorčí rady a její kompetence u dané konkrétní společnosti určuje společenská smlouva. Zákon stanoví působnost dozorčí rady, ale rozšíření působnosti dozorčí rady zůstává opět na kolektivní smlouvě. Členy dozorčí rady volí a odvolává valná hromada společnosti, není- li ve společenské smlouvě nebo zákonným předpisem stanoveno jinak. Podle zákonné úpravy obsažené v § 201 odst. 2 ZOK dozorčí rada: dohlíží na činnost jednatelů, nahlíží do obchodních a účetních knih, jiných dokladů a účetních závěrek a kontroluje tam obsažené údaje, podává jednou ročně zprávu o své činnosti valné hromadě, podává žalobu na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady. Některé další kompetence dozorčí rady vyplývají z dalších ustanovení ZOK při úpravě konkrétních právních institutů. Jako příklad je možno uvést postavení dozorčí rady při tzv. informační povinnosti o střetu zájmu člena orgánu společnosti. Ze zákona vyplývá, že dozorčí rada, pokud je zřízena informace o střetu zájmu získává.

15

3. Jednatel společnosti s ručením omezeným Jednatel, popřípadě více jednatelů nebo více jednatelů tvořící kolektivní orgán je statutárním orgánem společnosti s ručením omezeným.19 Jednatelem může být jak osoba fyzická, tak osoba právnická. Osobu právnickou zastupuje člen jejího statutárního orgánu nebo jiná fyzická osoba na základě zmocnění.

3.1 Vymezení pojmu jednatele s.r.o. Právní úprava jednatele je obecně upravena v NOZ.20 Speciální právní úprava je obsažena v ZOK.21 § 194 (1) Statutárním orgánem společnosti je jeden nebo více jednatelů. (2) Určí-li tak společenská smlouva, tvoří více jednatelů kolektivní orgán; ustanovení § 440 a 444 se použijí obdobně. § 195 (1) Jednateli přísluší obchodní vedení společnosti. Má-li společnost více jednatelů, kteří netvoří kolektivní orgán, vyžaduje se k rozhodnutí o obchodním vedení společnosti souhlas většiny z nich, ledaže společenská smlouva určí jinak. (2) Nikdo není oprávněn udělovat jednateli pokyny týkající se obchodního vedení; tím není dotčen § 51 odst. 1. § 196 Jednatel zajišťuje řádné vedení předepsané evidence a účetnictví, vedení seznamu společníků a na žádost informuje společníky o věcech společnosti. § 197 Jednatel bez zbytečného odkladu poté, co se dozví, že došlo ke změně společenské smlouvy na základě jakékoliv právní skutečnosti, vyhotoví úplné znění společenské smlouvy a uloží je spolu s listinami prokazujícími změnu do sbírky listin obchodního rejstříku (dále jen „sbírka listin“). § 198 (1) V případě smrti jednatele, odstoupení nebo odvolání z funkce anebo jiného ukončení jeho funkce, zvolí valná hromada do 1 měsíce nového jednatele. (2) Zanikne-li právnická osoba, která je jednatelem, s právním nástupcem, stává se jednatelem její právní nástupce, nestanoví-li společenská smlouva jinak. Zanikne-li právnická osoba, která je jednatelem, s likvidací, použije se odstavec 1 obdobně.

19

§ 194 odst. 1 ZOK § 151 a násl. 21 § 194-199 20

16

(3) Nebude-li jednatel zvolen podle odstavce 1, jmenuje jednatele soud na návrh osoby, která na tom má právní zájem, a to na dobu, než bude řádně zvolen nový jednatel, jinak může soud společnost i bez návrhu zrušit a nařídit její likvidaci. § 199 (1) Bez svolení všech společníků jednatel nesmí a) podnikat v předmětu činnosti nebo podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného, b) být členem statutárního orgánu jiné právnické osoby s obdobným předmětem činnosti, nebo podnikání nebo osobou v obdobném postavení, ledaže se jedná o koncern, nebo c) účastnit se na podnikání jiné obchodní korporace jako společník s neomezeným ručením nebo jako ovládající osoba jiné osoby se stejným nebo obdobným předmětem činnosti nebo podnikání. (2) Pokud všichni společníci při založení společnosti nebo v okamžiku zvolení jednatele byli jednatelem na některou z okolností podle odstavce 1 výslovně upozorněni nebo vznikla-li později a jednatel na ni písemně upozornil všechny společníky, má se za to, že jednatel činnost, které se zákaz týká, zakázanou nemá. To neplatí, pokud kterýkoli ze společníků vyslovil nesouhlas s činností jednatele podle odstavce 1 do jednoho měsíce ode dne, kdy na ni byl jednatelem upozorněn. (3) Společenská smlouva může se souhlasem všech společníků určit další omezení činnosti jednatele. (4) Společenská smlouva může určit, v jakém rozsahu se zákaz konkurence vztahuje také na společníky. Jestliže má společnost s ručením omezeným více jednatelů, je statutárním orgánem každý z nich, pokud to společenská smlouva neurčí jinak. ZOK nově připouští, aby jednatelé tvořili kolektivní orgán (tzv. jednatelstvo). Podmínkou vzniku jednatelstva je výslovná úprava ve společenské smlouvě.22Pokud jednatelé tvoří kolektivní orgán, rozhodují tak jednatelé o záležitostech ve sboru.23 Orgán je tak schopen se usnášet za přítomnosti většiny svých členů a rozhoduje většinou hlasů zúčastněných členů, pokud společenská smlouva nestanoví jinak. Každý jednatel má jeden hlas a o průběhu jednání jednatelů se musí pořídit zápis, který podepisuje předsedající a zapisovatel. Toto obecné ustanovení NOZ o rozhodování kolektivního orgánu se nepoužije v případě, je-li působnost jednotlivých členů jednatelstva rozdělena podle určitých oborů. V takovém případě rozhoduje každý člen jednatelstva sám v rámci své působnosti a ostatní členové jednatelstva mají pak pouze povinnost dohlížet na to, jak je společnost s ručením omezeným spravována.24

22

§ 194 odst. 2 ZOK § 156 odst. 1 NOZ 24 § 156 odst. 2 NOZ 23

17

3.1.1 Náhradní jednatel Náhradní jednatel je člen jednatelství, kterého (pokud to společenská smlouva připouští) zvolí zbylí jednatelé v případě, že v mezidobí mezi konáními valné hromady poklesne počet členů jednatelství (nesmí klesnout pod jednu polovinu). Jiným způsobem řešení poklesu členů jednatelství v mezidobí mezi konáními valné hromady je zvolení náhradníků, kteří nastupují na uvolněná místa jednatelů v určeném pořadí. Náhradníky volí valná hromada na základě úpravy ve společenské smlouvě. Doba funkce náhradního jednatele se nezapočítává do doby výkonu funkce řádného jednatele a to ani tehdy, když bude valnou hromadou řádným jednatelem zvolen.

3.1.2 Předpoklady pro výkon funkce Zákonné předpoklady pro výkon funkce jednatele jsou: plná svéprávnost.25 Plné svéprávnosti u jednatele není zapotřebí, když hlavní činnost společnosti není podnikání a činnost společnosti se týká nezletilých nebo osob s omezenou svéprávností. Takové osoby pak mohou vykonávat funkci voleného člena kolektivního orgánu,26 bezúhonnost podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (dále jen živnostenský zákon).27 Podmínka bezúhonnosti podle tohoto zákona spočívá v tom, že se nesmí jednat o osobu, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže byl tento trestný čin spáchán v souvislosti s podnikáním, anebo s předmětem podnikání, o který žádá nebo který ohlašuje, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena. Od nedostatku bezúhonnosti musíme rozlišovat překážky, které mohou omezit způsobilost být jednatelem a mají souvislost s insolvenčním řízením. Tato omezení nejsou tak absolutní a je ponecháno na úvaze společnosti, jestli k nim bude přihlížet či nikoli.

25

§ 152 odst. 2, NOZ § 152 odst. 3 27 § 6 odst. 2 zákona o živnostenském podnikání 26

18

3.1.3 Překážky ve funkci Překážky podle § 8 zákona o živnostenském podnikání jsou: prohlášení konkursu na majetek, neuplynutí tříleté lhůty od právní moci rozhodnutí o zrušení konkursu pro nemajetnost, neuplynutí tříleté lhůty od právní moci rozhodnutí o zamítnutí insolvenčního návrhu z důvodu, že majetek dlužníka by nepokryl ani náklady insolvenčního řízení. Překážka výkonu funkce podle NOZ spočívá v osvědčení úpadku. Osoba, jejíž úpadek byl osvědčen, se může stát členem voleného orgánu, jestliže to předem oznámí tomu, kdo ji do funkce povolává (pokud od skončení insolvenčního řízení neuplynuly alespoň 3 roky).28 Poskytnutou informaci o úpadku zváží povolávací osoba (u jednatele zakladatelé nebo valná hromada) a zváží, zda je to překážkou výkonu funkce nebo nikoliv. Taková překážka podle výše uvedené právní úpravy v NOZ tedy není absolutní.

3.1.4 Informační povinnosti ve funkci Informační povinnost kandidáta na funkci jednatele upravuje rovněž ZOK.29 Tato povinnost spočívá v povinnosti kandidáta na funkci jednatele (nebo jiného člena orgánu korporace) informovat zakladatele nebo společnost o skutečnosti, zda ohledně jeho majetku nebo majetku obchodní korporace, kde působil v posledních 3 letech, jako člen orgánu bylo nebo je vedeno insolvenční řízení nebo řízení podle § 63 až 65 ZOK. Jde-li o řízení podle § 63 až 65 ZOK, které upravují vyloučení člena statutárního orgánu z výkonu funkce, jedná se o překážku absolutní a společnost ji nemůže nijak svým rozhodnutím ovlivnit. O vyloučení rozhoduje soud (krajský soud, v jehož obvodu má korporace sídlo). V případě rozhodnutí o úpadku, soud zahájí i bez návrhu řízení o vyloučení členů statutárních orgánů obchodní korporace v úpadku z výkonu funkce člena statutárního orgánu, pokud výkon funkce statutárního orgánu vedl s přihlédnutím k okolnostem případu k úpadku korporace. Jestliže soud řízení nezahájí, může návrh na zahájení takového řízení podat kdokoli, kdo na tom

28 29

§ 153 odst. 1 NOZ § 46 odst. 2 ZOK

19

osvědčí důležitý zájem (např. věřitelé, obchodní korporace). Pro řízení o vyloučení není rozhodující, jakým způsobem soud o úpadku rozhodl. Musí však být o úpadku rozhodnuto. Pro takové vyloučení (diskvalifikaci) členů statutárních orgánů se současná právní úprava podle ZOK liší od předchozí právní úpravy, podle které insolvenční řízení zakládalo s určitými výjimkami překážku výkonu funkce ex lege.30

3.1.5 Vznik funkce jednatele Funkce jednatele vzniká jeho jmenováním nejvyšším orgánem společnosti s ručením omezeným, kterým je valná hromada. Při zakladatelském jednání u vzniku společnosti s ručením omezeným jednatele jmenují zakladatelé (nebo jediný zakladatel) společnosti. „S problematikou prvních členů statutárních orgánů je spojena i otázka vzniku statutárního orgánu, resp. Vzniku jeho funkce u jeho jednotlivých členů. Přes počáteční pochybnosti postupně převládl názor, že není možné, aby existoval statutární orgán společnosti, která ještě nevznikla. Proces vzniku funkce u členů statutárních orgánů kapitálových obchodních společností tak lze v hrubých rysech přirovnat právě ke vzniku obchodních společností, kde v jedné fázi je třeba rozlišovat založení funkce, tedy ustanovení jednatelem ve společenské smlouvě (zakladatelské listině), a ve fázi druhé zápis společnosti do obchodního rejstříku vedeného příslušným soudem a tedy i vznik statutárního orgánu“31

3.1.6 Zánik funkce jednatele Funkce jednatele může zaniknout z několika důvodů a to jak důvodů vyplývajících přímo ze zákona, tak i z jiných. Funkce jednatele zpravidla zaniká: odstoupením z funkce ze strany jednatele, smrtí jednatele (pokud je jednatelem právnická osoba tak jejím zánikem), odvoláním, diskvalifikací,32 zánikem právnické osoby, jejímž je jednatel statutárním orgánem, na základě ztráty způsobilosti být jednatelem (svéprávnost, bezúhonnost). 30

§ 381 ObchZ RADA, Ivan a kol. Jednatelé s.r.o. Představenstvo a.s. 2. doplněné a aktualizované vydání. Praha: Linde nakladatelství s.r.o. 2004. ISBN 80-86131-55-6, str. 24 32 § 63 a násl. ZOK 31

20

Právní praxe řešila otázku momentu zániku funkce jednatele. Jednalo se zejména o případy, kdy byl jednatel valnou hromadou odvolán, aniž by se o tom dověděl. Podle níže citovaného usnesení Nejvyššího soudu se ustálil právní výklad, že momentem zániku funkce jednatele je moment rozhodnutí valné hromady. „Usnesení valné hromady je jinou právní skutečností, v jejímž důsledku pravidelně dochází ke vzniku, změně či zániku práv a povinností. Tak i rozhodnutí o odvolání jednatele společnosti s ručením omezeným má (a vždy mělo) konstitutivní účinky. Neodloží-li proto valná hromada výslovně účinnost svého rozhodnutí, nabývá její rozhodnutí účinků zásadně dnem, kdy bylo přijato. Ani to, že odvolanému jednateli - do doby než se dozvěděl nebo mohl dozvědět o svém odvolání z funkce - nelze vytýkat, že jednal jako statutární orgán společnosti (neboť nevěděl, že jím již není), pak nic nemění na tom, že funkce jednatele zaniká dnem, kdy valná hromada společnosti rozhodla o jeho odvolání z funkce, případně pozdějším dnem v usnesení valné hromady určeným (nikoliv až okamžikem, kdy se jednatel o svém odvolání z funkce dozví). Závěr odvolacího soudu, podle něhož ustanovení § 66 odst. 2 obch. zák. o přiměřeném použití mandátní smlouvy nelze na otázku účinků odvolání jednatele společnosti s ručením omezeným z funkce použít, je proto správný.“33

3.1.7 Odstoupení z funkce jednatele Odstoupení z funkce je v praxi zřejmě jedním z nejběžnějších způsobů zániku funkce jednatele společnosti s ručením omezeným. Odstoupení je jednostranným právním úkonem jednatele a společnost jej nemůže z právního hlediska nijak ovlivnit. Obecně platí (pokud společenská smlouva nebo smlouva o výkonu funkce nestanoví jinak), že jednatel své odstoupení (rezignaci) oznámí valné hromadě.34 Funkce jednatele zaniká ze zákona uplynutím jednoměsíční lhůty, která se počítá ode dne doručení oznámení o rezignaci. Okamžikem doručení rezignace jednatele společnosti je jím jednatel vázán a nemůže ji vzít zpět, ledaže by se následně se společností dohodnul jinak. V případě odstoupení z funkce „jedná se o jednostranné právní jednání, které dále nemusí být schváleno žádným z orgánů obchodní korporace ani jinou pověřenou či zákonem určenou osobou. Odstoupením člena obchodní korporace z funkce jeho výkon funkce končí. Toto své rozhodnutí je však odstupující člen povinen obchodní korporaci oznámit. Zákon tedy 33

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 2363/2010, ze dne 21. 12. 2010. dostupné z: http://www.nsoud.cz/Judikatura 34 § 59 odst. 5 ZOK

21

členovi odstoupení z funkce pouze nepovoluje, stanoví také podmínky, za jakých tak může učinit. Specifikuje dobu, která by měla být pro obchodní korporaci nejméně zatěžující. Zakazuje členovi orgánu obchodní korporace odstoupit z funkce v době, která je pro obchodní korporaci nevhodná. Z dikce zákona vyplývá, že by tedy odstoupením neměl člen orgánu působit společnosti potíže.“35 Záměrně jsem ohledně problematiky odstoupení z funkce jednatele připojil citaci jednoho z komentářů zákona o obchodních korporacích a to z důvodu, že podle mého názoru bude v praxi v konkrétních případech dosti problematické posuzovat, co je to „doba nevhodná pro obchodní korporaci“ v souvislosti s odstoupením jednatele z funkce. Ani zákon tento termín nijak blíže nespecifikuje a bude proto zajímavé v budoucnu sledovat, jakým směrem se ustálí judikatura v takových případech. V případě zániku funkce jednatele jeho smrtí může nastat pro společnost s ručením omezeným problém ohledně zápisu zániku funkce jednatele do obchodního rejstříku. „V této souvislosti vyvstávají otázky, jak prokázat obchodnímu rejstříku, že dotyčný člen statutárního orgánu zemřel. Podle ustanovení § 1 zákona č. 301/2000 Sb. o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých dalších zákonů, se úmrtí zapisuje do matriky, konkrétně matriky úmrtí. Vedením matriky je podle ustanovení § 3 tohoto zákona pověřen matriční úřad. Matriční úřady vedou matriční knihy a k nim se vztahující sbírky listin obsahující matriční doklady (rodné listy, oddací listy a úmrtní listy) v rozsahu stanoveném tímto zákonem. Matriční úřad vydá v souladu s ustanovením § 25 matričního zákona úmrtní list, nebo umožní nahlédnout do matriční knihy, popřípadě činit z nich výpisy jen: a) členům rodiny (kterými se pro účely tohoto zákona rozumí manžel, rodiče, děti, prarodiče a vnuci), sourozencům a zplnomocněným zástupcům. b) státním orgánům pro jejich úřední potřebu.“ 36 Vzhledem k této skutečnosti lze předpokládat, že pokud nebude v praxi možná v případě úmrtí jednatele společnosti s ručením omezeným spolupráce s rodinnými příslušníky ohledně poskytnutí úmrtního listu, může dojít k průtahům ohledně výmazu tohoto

35

HEJDA, Jan a kol. Nový zákon o obchodních společnostech a družstvech. Olomouc: ANAG, spol. s r.o. 2013. ISBN 978-80-7263-823-9 str.82 36 RADA, Ivan a kol. Jednatelé s.r.o. Představenstvo a.s. 2.doplněné a aktualizované vydání. Praha: Linde nakladatelství s.r.o. 2004. ISBN 80-86131-55-6, str. 62

22

jednatele z obchodního rejstříku. Doklad o úmrtí tak bude muset z úřední povinnosti obstarat soud. Diskvalifikací zaniká funkce jednatele v případech, zakotvených v § 63 a násl. ZOK. „Zákon rozlišuje dva, resp. tři případy, kdy je možné vydat rozhodnutí o diskvalifikaci. Jednak je to v případě vydání rozhodnutí o úpadku (podle insolventního zákona) a jednak pokud jsou opakovaně porušovány povinnosti. Rozhodnutí vždy přísluší soudu, když v rámci koncentrace řízení je příslušným buď insolvenční soud, nebo krajský soud. V případě rozhodování o diskvalifikaci v souvislosti s úpadkem se zahajuje řízení ex officio a soud je povinen kladné rozhodnutí vydat, jsou-li splněny podmínky zákona, tedy je souvislost mezi úpadkem a jednáním člena orgánu obchodní korporace; odkaz na hrozící úpadek je odkazem na nový institut zavedený novým insolventním zákonem. Období diskvalifikace je 3 roky a je jednotné pro všechny případy.“37 K výše uvedenému je třeba doplnit, že v případě porušení zákazu vykonávat funkci na základě rozhodnutí o vyloučení může být takový zákaz prodloužen až na 10 let. Soud může o tomto prodloužení rozhodnout i bez návrhu.38 Je zřejmé, že funkce jednatele zaniká k okamžiku zániku společnosti s ručením omezeným. Společnost zaniká výmazem z obchodního rejstříku a společně s výmazem společnosti soud rozhodne i o výmazu jejich statutárních orgánů. Funkce jednatele ze zákona zanikne, pokud jednatel ztratí způsobilost pro výkon této funkce. Jelikož důvody ke ztrátě způsobilosti musí být osvědčeny rozhodnutím soudu (ztráta bezúhonnosti, svéprávnosti), lze dovodit, že funkce jednatele zanikne ex lege ke dni účinnosti takového rozhodnutí. Jestliže funkce jednatele z jakéhokoliv důvodu zanikne, je společnost s ručením omezeným povinna do 1 měsíce ode dne zániku funkce jednatele zvolit nového jednatele. Pokud společnost nedostojí této zákonné povinnosti, jmenuje jednatele soud a to na dobu, než bude nový jednatel řádně zvolen na návrh osoby, která na tom má právní zájem. Soud může společnost i bez návrhu zrušit, jestliže jednatel nebude valnou hromadou zvolen a ani nedojde k jeho jmenování soudem. Soud v případě takového zrušení zároveň nařídí likvidaci společnosti.

37

HAVEL, Bohumil a kol. Zákon o obchodních korporacích s aktualizovanou důvodovou zprávou. Ostrava: Sagit. 2012. ISBN 978-80-7208-923-9, str. 55 38 § 67 ZOK

23

3.2 Smlouva o výkonu funkce jednatele společnosti s ručením omezeným Vztahy mezi jednatelem a společností s ručením omezeným a to úprava jejich vzájemných práv a povinností má obecný základ v ustanoveních NOZ ohledně smlouvy o příkazu.39 ZOK upravuje speciální právní úpravu, zejména úpravou smlouvy o výkonu funkce.40 Zákonem není uložena povinnost uzavírat s jednatelem smlouvu o výkonu funkce, je to otázka vůle smluvních stran. Vzhledem k současné právní úpravě však v praxi nelze předpokládat, že by společnost a především jednatel na uzavření smlouvy o výkonu funkce zájem neměli. Uzavření takové smlouvy v předepsané formě a se zákonem určenými náležitostmi je pro jednatele zásadní z hlediska odměňování. Jednatel v otázkách uzavírání smlouvy o výkonu funkce má postavení tzv. slabší smluvní strany a z toho důvodu mu ZOK přiznává určitou míru ochrany.41 Platí, že pokud není smlouva o výkonu funkce uzavřena vůbec, nebo není uzavřena v souladu se ZOK výkon funkce jednatele je bezplatný.42 Jestliže však budou důvody neuzavření smlouvy o výkonu činnosti (nepřiměřené průtahy, neplatnost ujednání o odměně) odměna jednateli bude společností určena. Výše takové odměny bude odpovídat výši odměny obvyklé v době uzavření smlouvy nebo v době vzniku funkce (jestliže nebyla smlouva uzavřena). Zákon předepisuje pro smlouvu o výkonu funkce jednatele společnosti s ručením omezeným písemnou formu a schválení valnou hromadou (včetně jejich změn a doplňků).43 Obsahem této smlouvy nebudou pouze povinnosti jednatele ke společnosti, ale také bude obsahovat i práva jednatele vůči společnosti. Pokud nebude ve smlouvě o výkonu funkce jednatele upraveno jinak, zákon považuje výkon funkce jednatele za bezplatný. Určení odměny a způsob jejího poskytování musí proto obsahovat primárně smlouva o výkonu funkce.

39

§ 2430 a násl. NOZ § 59 a násl. ZOK 41 § 59 odst. 4 ZOK 42 § 59 odst. 3 ZOK 43 § 59 odst. 2 ZOK 40

24

ZOK upravuje povinné náležitosti pro určení údajů o odměňování ve smlouvě o výkonu funkce takto:44 vymezení všech složek odměn, které náleží nebo mohou náležet jednateli, včetně případného věcného plnění, úhrad do systému penzijního připojištění nebo dalšího plnění, určení výše odměny nebo způsobu jejího výpočtu (ve smlouvě o výkonu funkce tedy nemusí být stanovena konkrétní částka, ale jasný způsob, jak konkrétní částku stanovit) a její podoby (např. i nepeněžní podoba může být sjednána), určení pravidel pro výplatu zvláštních odměn a podílu na zisku pro jednatele (tantiémy), pokud mohou být přiznány, údaje o výhodách nebo odměnách jednatele, které spočívají v převodu účastnických cenných papírů nebo v umožnění jejich nabytí jemu osobou blízkou (jestliže má být odměna v této podobě poskytnuta). V praxi bude mít správná formulace úpravy odměňování ve smlouvě o výkonu funkce významnou roli. Neurčitost nebo rozpor se zákonem může způsobit neplatnost takových ujednání a tím bezplatnost výkonu funkce jednatele. Smlouva o výkonu funkce však může upravovat i jiné než zákonné důvody, pro které nebude odměna poskytnuta vůbec nebo nebude poskytnuta v plné výši. Pro doplnění tématu názorným příkladem jsem zařadil přílohu č. 1 jako základní vzorový text smlouvy o výkonu funkce jednatele. Záměrně jsem použil smlouvu v téměř „základní“ podobě, neboť předpokládám, že v praxi bude tato jednoduchá úprava nejběžnější.

3.2.1 Souběh funkce jednatele S tímto tématem souvisí v právní praxi hojně diskutovaná otázka souběhu funkce jednatele společnosti s ručením omezeným a pracovní smlouvy uzavřené mezi totožným jednatelem a společností. V minulosti byly na možnost takových souběhů odlišné právní názory, které se negativně promítaly do praxe. Přestože ObchZ tyto souběhy nikdy nezakazoval a následně dokonce výslovně povolil,45 judikatura na souběhy měla jiný názor a souběhy víceméně zakazovala. ZOK ohledně souběhů nepřevzal výše zmíněnou 44 45

§ 60 ZOK § 66d ObchZ

25

úpravu ObchZ a souběhy neupravuje vůbec. Lze tudíž předpokládat, že podle zásady „ co není zakázáno, je dovoleno“ i nadále bude moci společnost s jednateli (nebo jinými členy orgánů společnosti) uzavírat vedle smlouvy o výkonu funkce zároveň pracovní smlouvy. Otázkou zůstává, jak se k nové právní úpravě postaví judikatura. Ke shrnutí této problematiky uvádím následující komentář: „Podmínky smlouvy o výkonu funkce jsou upraveny pouze v obecné rovině. Tato smlouva však vzniká vždy ex lege jmenováním – vzniká jako smlouva příkazní, ledaže se smluvní strany dohodnou jinak (tedy se výslovně nezakazuje využití jiného smluvního typu, vč. pracovněprávní smlouvy). Plnění, na které neplyne nárok ze zákona, vnitřního předpisu nebo smlouvy o výkonu funkce, lze poskytnout pouze se souhlasem společnosti, družstva nebo osob, které schválily smlouvu o výkonu funkce – při absenci pravidel se sjednává smlouva bezplatná – toto řešení, které je odlišné od dosavadního je motivační – dává tak stranám výběr, aby si odměny sjednaly přesně a předem, čímž se zdůrazňuje tzv. reward strategy. Pokud jsou výkonem funkce společnost nebo družstvo poškozeny, plnění se neposkytne, ledaže by i přes to příslušný orgán nebo všichni společníci stanovili jinak.“46

3.3 Postavení jednatele ve společnosti s ručením omezeným V této podkapitole rozeberu postavení jednatele ve společnosti s ručením omezeným, to je zejména jeho základní práva (a s nimi související povinnosti) jako subjektu, kterému náleží ze zákona právo zastupovat společnost a právo obchodního vedení společnosti. Pokud dále ve své práci užiji pojem jednatel bez dalšího upřesnění, budu tím mít na mysli i více jednatelů nebo jednatelstvo (podle ustanovení ve společenské smlouvě ohledně statutárního orgánu). Působnost jednatele jakožto statutárního orgánu společnosti s ručením omezeným můžeme diferenciovat na tyto oblasti: vnitřní funkce (tj. obchodní vedení společnosti), vnější funkce (tj. jednání jménem společnosti), jiné povinnosti stanovené zákonem (svolávat valnou hromadu, vést seznam společníků, zajišťovat zápisy v obchodním rejstříku aj.).

46

HAVEL, Bohumil a kol. Zákon o obchodních korporacích s aktualizovanou důvodovou zprávou. Ostrava:Sagit. 2012. ISBN 978-80-7208-923-9, str.54

26

„Přestože ve vztahu vůči třetím osobám vystupuje do popředí zejména druhá z uvedených pravomocí a rovněž laická veřejnost chápe statutární orgán zejména jako orgán, který je oprávněn jednat za společnost, je v mnoha ohledech prvotní a rozhodující právě činnost spočívající v obchodním vedení, neboť toto ve valné většině předchází jednání navenek.“ 47

3.3.1 Zastupování společnosti s ručením omezeným Obecnou právní úpravu, týkající se práva (a zároveň povinnosti) jednatele ohledně zastupování společnosti nalezneme v NOZ. Jednatel může zastupovat společnost ve všech záležitostech s výjimkou těch, které společenská smlouva, zákon nebo rozhodnutí orgánu veřejné moci nesvěří jinému orgánu právnické osoby. Pokud má společnost více jednatelů, náleží toto právo každému z nich samostatně, pokud společenská smlouva neobsahuje jinou úpravu. V případě, že má společnost zaměstnance a statutární orgán tvoří více jednatelů jako kolektivní orgán, tedy jednatelstvo, je společnost povinna pověřit jednoho z jednatelů jednáním vůči těmto zaměstnancům. V praxi je často tento jednatel označován jako „personální ředitel společnosti.“48 Může nastat situace, kdy jednatel společnost zastupovat nemůže a to je zejména tehdy, jestliže jsou jeho zájmy v rozporu se zájmy společnosti. V takovém případě zastupuje společnost jiný jednatel, a pokud není více jednatelů, tak jeden ze společníků. K tomu uvádím platnou judikaturu: „Z ustanovení § 14 odst. 2 zák. práce, jež vylučuje, aby jiného zastupoval ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastupovaného, lze analogicky dovodit, že statutární orgán nemůže jménem společnosti jednat, jsou-li jeho zájmy v rozporu se zájmy společnosti“49

47

RADA, Ivan a kol. Jednatelé s.r.o. Představenstvo a.s. 2. doplněné a aktualizované vydání. Praha: Linde0 nakladatelství s.r.o. 2004. ISBN 80-86131-55-6, str.66 48 §163 a 164 NOZ 49 Podle usnesení Nejvyššího soudu ČR, sp.zn. 21 Cdo 11/98 ze dne 17.11.1998. dostupné z: http://www.nsoud.cz/Judikatura

27

3.3.2 Obchodní vedení společnosti Obchodní vedení společnosti s ručením omezeným náleží jednateli. Pod pojmem obchodní vedení společnosti rozumíme: organizaci a řízení společnosti řízení zaměstnanců, rozhodování o provozních záležitostech, rozhodování o podnikatelském záměru. Odpovědnost za obchodní vedení společnosti náleží jednateli. V předchozí právní úpravě50 bylo zakotveno, že jednatel je povinen řídit se pokyny valné hromady. Upravuje však zcela nový právní institut a to je „žádost o pokyn.“

51

Jednatel může požádat při řešení konkrétní

situace valnou hromadu o udělení pokynu k obchodnímu vedení společnosti. Co se týká formálních náležitostí, taková žádost bude konkrétní a bude obsahovat návrh na usnesení valné hromady. Z žádosti bude muset být dále patrno, kdo ji podává (v případě více jednatelů). Přestože je v ZOK upraveno, že jednání podle uděleného pokynu neeliminuje povinnost jednatele jednat s péčí řádného hospodáře, vyvstává otázka, kdo ponese odpovědnost za škodu, která případně vznikne v souvislosti s realizací rozhodnutí učiněného v souladu s pokyny valné hromady. Podle odborných diskuzí a výkladů, které jsem měl možnost zaznamenat, se názory na tuto odpovědnost různí. Lze uvažovat o několika variantách, kdo bude za škodu v takových případech odpovídat: jednatel, v případě více jednatelů všichni jednatelé nebo jen ti, co hlasovali pro předmětný návrh, u jednatelstva všichni jednatelé nebo opět jen ti, co hlasovali pro předmětný návrh, valná hromada. „Jedná-li (člen statutárního orgánu, pozn. aut.) podle uděleného pokynu, nebude hradit případnou újmu, která (jen) z tohoto důvodu korporaci vznikla. Tento názor plyne podle našeho přesvědčení z toho, že přenesl-li na valnou hromadu v souladu se zákonem konkrétní rozhodnutí v oblasti obchodního vedení, odňal sám sobě právo takové rozhodnutí přijmout.“52 pouze ti společníci, kteří na valné hromadě hlasovali pro návrh, solidárně jednatel valná hromada. 50

§194 odst. 4 ObchZ § 51 odst. 2 ZOK 52 Štenglová, I.; Havel, B.; Cíleček; F., Kuhn, P.; Šuk, P.: Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013. ISBN 978-80-7400-480-3,1008 s., str. 138 51

28

3.4 Výkon práv a povinností jednatele Výkon práv a povinností jednatele podle současné právní úpravy můžeme stručně charakterizovat tak, že musí být v souladu s následujícímu principy:

3.4.1 Principy výkonu a práv a) péče řádného hospodáře b) podnikatelský úsudek c) informační povinnost o střetu zájmu Co se týká principu, že jednatel je povinen jednat s péčí řádného hospodáře, obecnou právní úpravu nacházíme v NOZ v ustanoveních, týkajících se orgánů právnických osob.53 s nezbytnou loajálností, s potřebnými znalostmi, s pečlivostí.

3.4.2 Řádný hospodář Speciální právní úpravu obsahuje ZOK.54Co obsahuje pojem péče řádného hospodáře, můžeme dovodit už ze samotného slovního spojení. Zákon navíc považuje za péči řádného hospodáře péči, kterou vy v podobné situaci vynaložila jiná rozumná osoba, jestliže by byla v obdobném postavení. Přesně pojmově vymezit péči řádného hospodáře nelze. Současná právní úprava na rozdíl od předchozí, která péči řádného hospodáře nespecifikovala vůbec, alespoň jako vodítko upravila výše uvedené principy a pravidla. Co je péče řádného hospodáře a co není, záleží vždy na řešení konkrétního případu. Podle mého názoru tento pojem ani zobecnit nelze. Při případném soudním řízení, ve kterém společnost uplatňuje náhradu škody vůči jednateli, která vznikla v souvislosti s porušením péče řádného hospodáře, musí jednatel prokázat tuto péči (nese důkazní břemeno). Společnost pak musí prokázat výši způsobené škody.55 53

§ 151 a násl. NOZ § 51 a násl. ZOK 55 § 52 ZOK 54

29

V souvislosti s případnou odpovědností za péči řádného hospodáře musíme opět vyčkat judikatury, jak bude postupovat, jestliže společnost bude mít více jednatelů nebo více jednatelů jako kolektivní orgán. Opět se nabízí možnosti, že odpovědni budou všichni jednatelé, nebo pouze ti, kteří prokazatelně v daném konkrétním případě učinili rozhodnutí, kterým byla péče řádného hospodáře porušena.

3.4.3 Podnikatelský úsudek Princip podnikatelského úsudku je v českém právním řádu novinkou. Úpravu podle ZOK56 můžeme shrnout tak, že podle „zdravého“ úsudku jednatel jedná, když: jedná loajálně, jedná v obhajitelném zájmu společnosti, jedná informovaně. „Dané ustanovení stanoví, a dává tak vymezení zdravému podnikatelskému záměru, že ten, kdo v dobré víře rozumně předpokládá, že jedná informovaně a v nejlepším zájmu obchodní korporace, pak při svém podnikatelském rozhodování jedná pečlivě a s potřebnými znalostmi. Je velmi nesnadné určit mez přístupu ke společnosti a vyhodnotit objektivně snahu člena orgánu obchodní korporace. Proto, i pokud člen obchodní korporace splní výše uvedená kriteria a jeho úsudek lze tak považovat za pečlivý a pro korporaci přínosný, je třeba ještě prokázat, že tak činí nezbytně loajálně. Pokud není jeho chování dostatečně loajální, nebude jeho předchozí snaha prokazovaná informovaností a potřebnými znalostmi brána v potaz. Toto pravidlo bylo převzato na základě pozitivních zahraničních zkušeností (stejný princip je užíván např. v Německu), kdy tedy dává možnost orgánu, který za společnost jedná, aby prokázal, že jednal řádně a nese tak odpovědnost za případnou újmu.“57 Pravidlo podnikatelského úsudku tedy dává možnost jednajícímu orgánu, aby prokazoval, že v rámci rozhodování jednal lege artis. Pokud to prokáže, nenese odpovědnost za škodu, i kdyby ji de facto svým jednáním způsobil. „Toto řešení, které se v poslední době zapracovalo také v německém akciovém zákoně, stojí na koncepci, že jedná-li (rozhoduje-li) někdo náležitě, informovaně a v zájmu společnosti, nemůže nést veškerá rizika, která mohou v rámci podnikání nastat. Je-li celková koncepce 56 57

§ 51 odst.1 ZOK HEJDA, Jan a kol. Nový zákon o obchodních společnostech a družstvech. Olomouc: ANAG, spol. s r.o. 2013. ISBN 978-80-7263-823-9, str.72-73

30

společnosti vystavěna na smlouvě s nejistým výsledkem, není možné chtít po profesionálním managementu, aby nesl všechna možná rizika svého jednání, tedy i ta, která nemohl ovlivnit; důkazní břemeno však i zde nese jednající osoba. Rozhodování je podskupinou jednání, tedy nikoliv každé jednání je nutně rozhodováním, rozhodování je však vždy jednáním – a proto zákon ukládá povinnosti ve směru k rozhodování podnikatele“58

3.4.4 Pravidla o střetu zájmu Co se týká pravidel o střetu zájmu, podle současné právní úpravy59 je třeba na prvním místě zmínit, že oproti úpravě podle ObchZ.60 jsou odlišena pravidla o střetu zájmu od zákazu konkurence.61 Pravidla o střetu zájmu slouží k řešení situací, kdy se jednatel dostane do konfliktu (nebo je předpoklad možnosti vzniku takového konfliktu) se zájmy společnosti. Tato pravidla ve společnosti s ručením omezeným platí i pro členy dozorčí rady. Pravidla o střetu zájmu jsou z koncepčního hlediska pojata jako informační povinnost. Jednatel pokud se dozví, že při výkonu jeho funkce může dojít ke střetu jeho zájmu se zájmem společnosti, musí splnit bez zbytečného odkladu svoji informační povinnost a informovat o této skutečnosti. Tuto informaci je povinen podat ostatním jednatelům, pokud je ve společnosti více jednatelů a dozorčí radě. Pokud není dozorčí rada ve společnosti zřízena, informuje namísto dozorčí rady valnou hromadu. Pokud půjde o společnost s ručením omezeným, kde je pouze jeden jednatel a není zřízena dozorčí rada, bude jednatel o možném střetu zájmu tudíž informovat pouze valnou hromadu. Tato informační povinnost se neváže pouze k zájmům jednatele, ale je rozšířena i na zájmy osob jemu blízkých a osob jím ovlivněných nebo ovládaných. Za osobu blízkou se považuje osoba, která je jednatelův příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner podle zákona o registrovaném partnerství;62jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném budou pokládány za osoby jednateli blízké, pokud by újmu, kterou tato osoba utrpí, považoval důvodně za újmu vlastní. Za osoby blízké jsou považovány i osoby sešvagřené, nebo osoby, které spolu trvale žijí.63

58

HAVEL, Bohumil a kol. Zákon o obchodních korporacích s aktualizovanou důvodovou zprávou. Ostrava:Sagit. 2012. ISBN 978-80-7208-923-9, str.53 59 § 54 a násl. ZOK 60 §196a ObchZ 61 § 199 ZOK 62 Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství 63 § 22NOZ

31

Ovládající osobou se rozumí osoba, která má fakticky nebo právně přímo nebo nepřímo vliv na řízení jiné osoby. Ovládanou osobou je potom ten, kdo je ovládající osobou ovládán.64Pravidla o střetu zájmu dávají společnosti s ručením omezeným možnost, aby v případě takového střetu pozastavila jednateli na určitou dobu výkon funkce.65Orgánem k takovému pozastavení funkce oprávněným je dozorčí rada nebo valná hromada. ZOK nijak více důsledky pozastavení výkonu funkce neupravuje. Jinak bude v praxi dozajista docházet ke sporům mezi jednatelem a společností, zejména co se týká odměny za výkon funkce v případě pozastavení. Splnění oznamovací povinnosti nezbavuje jednatele jednat v situaci, kdy dochází ke střetu zájmu s péčí řádného hospodáře.

3.4.5 Zákaz konkurence Zákaz konkurence je v ZOK66 koncipován tak, že jsou vymezena jednání a aktivity jednatele, které se týkají jeho činnosti mimo společnost s ručením omezeným a které nemůže vykonávat bez svolení všech společníků. Jedná se o: podnikání v předmětu činnosti nebo podnikání společnosti, zprostředkovávat obchody pro jiného, jejichž předmět je totožný s předmětem podnikání nebo podnikáním společnosti, přijetí funkce nebo výkon funkce člena statutárního orgánu jiné právnické osoby s obdobným předmětem činnosti nebo podnikání nebo být osobou v obdobném postavení (s výjimkou koncernu), účast na podnikání jiné obchodní korporace jako společník s neomezeným ručením, ovládání jiné osoby se stejným nebo obdobným předmětem podnikání nebo činnosti. I zde platí informační povinnost. Pokud by nastaly výše uvedené skutečnosti, jednatel je společníkům oznámí, nebo s nimi seznámí společnost před svým jmenováním do funkce a do jednoho měsíce od takového oznámení, žádný ze společníků nevyjádří svůj nesouhlas s takovým konkurenčním jednáním, platí, že konkurenční jednání jednatele společníkům nevadí a jednatel může být do funkce jmenován, nebo ji nadále vykonávat. Jedná se v takovém případě o vyvratitelnou domněnku souhlasu s konkurenční činností jednatele společnosti s ručením omezeným. Nad rámec těchto zákonných ustanovení 64

§ 74 ZOK § 54 odst. 4 ZOK 66 § 199 ZOK 65

32

může být zákaz konkurence výrazně modifikován společenskou smlouvou. Ve společenské smlouvě může být zákaz konkurence rozšířen i na jiné činnosti ve vztahu k jednateli, navíc může být rozšířen i na společníky. Zákaz konkurence je oproti předchozí právní úpravě přeformulován. „Jednak je využita dikce z části zákona o veřejné obchodní společnosti a jednak je využita zahraniční obecnější formulace (např. švýcarská) – a to zejména v presumování souhlasu (srov. příslušné partie u v.o.s.). Spory, které stávající dikce vyvolávala, byly často podmíněny nepřesným čtením zákona – ani nová úprava tak přesněji nenormuje, že jednatel nesmí být členem statutárního orgánu jiné právnické osoby s obdobným předmětem podnikání, ale také nesmí tuto funkci fakticky vykonávat. Obdobnost byla v obecném zákazu činnosti nebo zprostředkování činnosti pro jiné osoby nahrazena „shodou“ – není důvodu zakazovat možnost podnikání, když obdoba je věcí spíše náhodného posouzení než přesné úvahy. Navíc nic nebrání, aby přesnější a tvrdší podmínky byly upraveny ve společenské smlouvě.“ 67

3.5 Prokurista Prokurista zastupuje společnost s ručením omezeným na základě udělení prokury. Prokura je zvláštním druhem zmocnění a je upravena v NOZ.68 Podstata prokury spočívá v tom, že jejím udělením zmocňuje podnikatel, který je zapsán v obchodním rejstříku prokuristu k právním jednáním, ke kterým dochází při provozu obchodního závodu, nebo pobočky Prokura nemůže být udělena právnické osobě. „Z důvodu zabránění riziku arbitráže mezi různými regulacemi téhož se zavádí pravidlo, že regulace podnikatelského úsudku a pravidla o střetu zájmů dopadá také na prokuristu. Ten může být jmenován pro výkon běžné činnosti, a to v návaznosti na občanský zákoník, kde je regulace obsažena a kde je mu také uložena povinnost jednat s péčí řádného hospodáře. Prokurista je tak v tomto ohledu postaven na rovinu členovi statutárního orgánu – nikoliv však obecně, pouze v popsaných souvislostech. Prokurista je tak i nadále zmocněnec v regulaci plné moci podle občanského zákoníku, s tam uloženou péčí řádného hospodáře, nicméně v kvalitě jeho péče je modifikován tímto zákonem.69

67

HAVEL, Bohumil a kol. Zákon o obchodních korporacích s aktualizovanou důvodovou zprávou. Ostrava:Sagit. 2012. ISBN 978-80-7208-923-9, str. 102 68 § 450 a násl. NOZ 69 HAVEL, Bohumil a kol. Zákon o obchodních korporacích s aktualizovanou důvodovou zprávou. Ostrava:Sagit. 2012. ISBN 978-80-7208-923-9, str.54

33

Podle současné právní úpravy se na prokuristu, resp. jeho jednání vztahují obdobná pravidla jak pro jednatele společnosti s ručením omezeným a to: musí jednat s péčí řádného hospodáře,70 pravidlo podnikatelského úsudku, pravidla o střetu zájmu, pravidla zákazu konkurence. Rovněž na prokuristu se vztahuje informační povinnost, kterou má jednatel společnosti s ručením omezeným podle příslušných ustanovení ZOK71, kterou splní prokurista oznámením orgánu, jenž ho jmenoval. O udělení prokury u společnosti s ručením omezeným rozhoduje valná hromada a to prostou většinou hlasů. Prokura se zapisuje do obchodního rejstříku tak, že se zapíše jméno a adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, prokuristy, jakož i způsob, jakým jedná, včetně uvedení údaje o tom, že se prokura vztahuje jen na určitou pobočku nebo na určitý závod, jejich identifikace a údaj o tom, zda je prokurista oprávněn zcizit nebo zatížit nemovitou věc.72

3.6 Odpovědnost jednatele společnosti s ručením omezeným „Právní odpovědnost je pouze jedním z mnoha druhů odpovědnosti. Přestože v právní teorii zřejmě neexistuje jednotná definice odpovědnosti, je její chápání jak v teorii, tak i v praxi ustálené. Jednu ze standardních definic uvádí J.Čapek, podle kterého:…se právní odpovědností rozumí povinnost strpět za porušení povinností následky stanovené právními normami, v rámci odpovědnostního právního poměru.“73 Odpovědnost jednatele společnosti s ručením omezeným vůči společnosti nebo i třetím osobám můžeme rozlišovat na odpovědnost soukromoprávní a veřejnoprávní. Základní odpovědností jednatele je odpovědnost soukromoprávní a to zejména vůči společnosti s ručením omezeným. Jejím základem je v podstatě závazkový vztah mezi jednatelem a společností, který zároveň spolu se zákonnou úpravou zakládá i vztah odpovědnostní. 70

§ 454 NOZ1 § 54-57 ZOK 72 § 25 zák. č. 304/2013 Sb., zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob 73 RADA, Ivan a kol. Jednatelé s.r.o. Představenstvo a.s. 2. doplněné a aktualizované vydání. Praha: Linde nakladatelství s.r.o. 2004. ISBN 80-86131-55-6. str.175 . 71

34

K uplatnění této odpovědnosti je oprávněn pouze ten, jehož právo bylo porušeno nebo ohroženo. Veřejnoprávní odpovědností pak rozumíme odpovědnost trestní, pokud se jednatel dopustí trestného činu nebo správní, pokud půjde o správní delikt.

3.6.1 Odpovědnost jednatele podle NOZ a ZOK Odpovědnost jednatele společnosti s ručením omezeným je podle současné právní úpravy oproti té předchozí značně posílena. Za porušení pravidel při výkonu své funkce nese jednatel odpovědnost jednak vůči vlastní společnosti, ale také vůči třetím osobám. Dá se říci, že funkce jednatele nyní nese rizika, která mají souvislost s jejich rozhodováním. Jedná se především o následující: povinnost vydat prospěch z porušení péče řádného hospodáře, diskvalifikace a ručení za dluhy společnosti, ručení za splnění povinností při úpadku.

3.6.2 Odpovědnost řádného hospodáře

Právní úpravu důsledků jednání jednatele, který porušil pravidlo jednat v péči řádného hospodáře, nalezneme v NOZ,74 kde je upraveno ručení jednatele věřiteli společnosti s ručením omezeným za dluh, který má vůči společnosti. Za takový dluh jednatel ručí za předpokladu, že tento dluh vznikl společnosti v souvislosti s porušením povinnosti jednatele při výkonu funkce. Další právní úpravu ohledně porušení pravidel jednat s péčí řádného hospodáře upravuje ZOK.75 „Pokud člen orgánu poruší svou povinnost vyplývající z § 52, ukládá se mu navazující povinnost vydat obchodní korporaci veškerý prospěch, ke kterému se tímto jednáním dostal. Pokud není možno, aby člen orgánu porušující péči řádného hospodáře vydal získaný prospěch jako takový, pak přichází jako náhrada plnění v penězích. Tímto není nijak dotčena náhrada újmy, kterou mohla obchodní korporace utrpět v souvislosti s jednáním člena orgánu.“76

74

§ 159 odst.3 § 53 ZOK 76 HEJDA, Jan a kol. Nový zákon o obchodních společnostech a družstvech. Olomouc: ANAG, spol. s r.o. 2013. ISBN 978-80-7263-823-9, str. 75 75

35

Odpovědnosti za porušení péče řádného hospodáře se nemůže jednatel nijak smluvně zprostit ani ji zúžit. Veškerá ujednání ohledně takového zproštění nebo zúžení odpovědnosti (např. ve smlouvě o výkonu funkce) jsou neplatná přímo ze zákona. ZOK upravuje možnost, aby se společnost s ručením omezeným s jednatelem, který jí způsobil újmu porušením povinnosti jednat s péči řádného hospodáře, vypořádala na základě smlouvy. Zákon podmiňuje schválení takové smlouvy valnou hromadou a to kvalifikovanou dvoutřetinovou většinou hlasů.77Toto usnesení však může být napadeno u soudu pro neplatnost. Pokud by soud takové usnesení prohlásil za neplatné, bude nutno i na smlouvu o vypořádání újmy, uzavřenou mezi jednatelem a společností s ručením omezeným hledět jako na neplatnou.

3.6.3 Odpovědnost při úpadku Odpovědnost jednatele za škodu v souvislosti s úpadkem společnosti vyplývá jednateli společnosti s ručením omezeným jednak ze zákona č. 182/2006 Sb., Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), který stanoví, že osoba, která nepodala insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděla (nebo při náležité pečlivosti se měla dozvědět) o svém úpadku odpovídá věřiteli za škodu nebo jinou újmu,78 podle příslušných ustanovení ZOK.79 Soud může na návrh insolvenčního správce nebo věřitele společnosti s ručením omezeným rozhodnout, že jednatel ručí za splnění povinnosti společnosti, která se dostala do úpadku. K takovému rozhodnutí může dojít v případě, že byly splněny dvě podmínky a to: bylo rozhodnuto, že společnost s ručením omezeným je v úpadku, jednatel (nebo bývalý jednatel) neučinil v rozporu s pravidly péče řádného hospodáře, vše potřebné a rozumně předpokládané k odvrácení hrozícího úpadku, přesto že o hrozícím úpadku věděl anebo mohl vědět. Tyto dvě podmínky musejí být splněny současně. Na ručení jednatele podle výše uvedených ustanovení je nutno pohlížet jako na závazek akcesorický. Nastupuje až v případě, že svůj závazek vůči věřiteli v přiměřené lhůtě nesplní společnost, i když k tomu byla věřitelem řádně vyzvána. 77

§ 53 odst. 3 ZOK § 98 zákona č. 182/2006 Sb. 79 § 68 ZOK 78

36

Co se týká zproštění odpovědnosti za škodu nebo jinou újmu v souvislosti s insolvenčním řízením, tak lze předpokládat, že jednatel se takové odpovědnosti může zprostit, pokud prokáže, že porušení povinnosti podat insolvenční návrh nemělo vliv na rozsah částky, která byla určena k uspokojení pohledávky přihlášené věřitelem v insolvenčním řízení, nebo že tyto povinnosti nesplnil kvůli skutečnostem, které nastaly nezávisle na jeho vůli a které nemohl odvrátit ani při vynaložení veškerého úsilí, které by bylo možno na něm spravedlivě požadovat. Odpovědnost jednatele za úpadek společnosti je v ZOK zakotvena rovněž institutem jeho možného vyloučení z výkonu funkce. Tuto diskvalifikaci, která by mohla nastat v souvislosti s úpadkem společnosti, je třeba odlišit od možné diskvalifikace osoby jednatele nebo kandidáta na jednatele v souvislosti s jeho osobním úpadkem. Podle současné právní úpravy80 platí, že soud může na návrh toho, kdo má na tom důležitý zájem nebo i bez návrhu rozhodnout, že jednatel, který byl ve funkci v době rozhodnutí o úpadku společnosti, nesmí podobu 3 let od právní moci takového rozhodnutí vykonávat funkci člena statutárního orgánu v jakékoli obchodní korporaci. Takové rozhodnutí soud vydá v případě, že v průběhu insolvenčního řízení vyjde najevo, že výkon funkce jednatele vedl k úpadku. Soud může rovněž diskvalifikovat jednatele, který svou funkci začal vykonávat až po zahájení řízení o úpadku, jestliže svým jednáním přispěl k poškození věřitelů a ke snížení majetkové podstaty.81 „Je zřejmé, že nelze z funkce paušálně vyloučit veškeré osoby, které jsou nebo byly členem statutárního orgánu upadnuvší obchodní korporace či osobou v obdobném postavení bez ohledu na to, zda tyto osoby svým jednáním k takovému úpadku nějakým způsobem přispěly. Ne každé porušení povinnosti však bude možno kvalifikovat jako jednání vedoucí k úpadku. Soud proto v každém jednotlivém případě v souladu se zásadou volného hodnocení důkazů vyhodnotí příčinnou souvislost mezi porušením povinnosti a následkem, v daném případě úpadkem obchodní korporace. Pro úplnost se dodává, že pokud soud v průběhu řízení shledal, že výkon funkce osobou vedl k úpadku korporace, je o jejím vyloučení povinen rozhodnout.“82 V souvislosti s úpadkem společnosti zákon ukládá jednateli i povinnost vydat prospěch, který získal ze smlouvy o výkonu funkce nebo jiný prospěch, který jednatel od společnosti obdržel. To se týká prospěchu získaného za období dvou let zpětně od právní moci rozhodnutí o úpadku.83 80

§ 63 ZOK § 64 ZOK 82 HEJDA, Jan a kol. Nový zákon o obchodních společnostech a družstvech. Olomouc: ANAG, spol. s r.o. 2013. ISBN 978-80-7263-823-9, str. 89-90 83 § 62 ZOK 81

37

Takové rozhodnutí lze vydat za splnění následujících podmínek: soud rozhodl o úpadku na návrh osoby odlišné od dlužníka, jednatel věděl, nebo přinejmenším mohl vědět o hrozícím úpadku, jednatel porušil pravidla o jednání s péčí řádného hospodáře tím způsobem, že neučinil vše potřebné a rozumně předpokladatelné za účelem odvrácení úpadku, insolvenční správce vyzval jednatele k vrácení prospěchu. Povinnost vydat prospěch se vztahuje i na bývalé jednatele, kteří přivedli společnost k úpadku. Z výše uvedeného vyplývá, že podle současné právní úpravy je na jednatele kladena daleko větší odpovědnost za rozhodnutí, která učinil v souvislosti s výkonem své funkce. Zvláště související pravidla o odpovědnosti za případnou újmu, způsobenou špatným rozhodnutím, zvláště pokud povede k úpadku společnosti, mohou mít na osobu jednatele v daném konkrétním případě velmi tvrdý dopad.

3.6.4 Trestní odpovědnost jednatele Jednatel může svým jednáním založit svou trestní odpovědnost. K té může dojít porušením povinnosti jednatele spočívajícím jak v konání, tak v opomenutí. Následkem takového jednání bude zpravidla škoda. Ta může být způsobena: společnosti, za kterou jednatel činil úkony, třetí osobě, státu. Podle zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku (dále jen TZ) se může zejména jednat o následující trestné činy: zpronevěra podle § 248 TZ, které se dopustí ten, kdo si přisvojí cizí věc, která mu byla svěřena, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou, neoprávněné užívání cizí věci podle § 249 TZ, kterého - tohoto se dopustí ten, kdo se zmocní cizí věci nikoli malé hodnoty nebo motorového vozidla v úmyslu jich přechodně užívat, nebo kdo na cizím majetku způsobí škodu nikoli malou tím, že neoprávněně takových věcí, které mu byly svěřeny, přechodně užívá, podvod podle § 250 TZ a zejména tedy pojistný či úvěrový podvod podle § 250a a § 250b TZ,kterého se dopustí ten, kdo ke škodě cizího majetku sebe nebo jiného obohatí 38

tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou, legalizace výnosu z trestné činnosti podle § 252a TZ, kterého se dopustí ten, kdo zastírá původ nebo jinak usiluje, aby bylo podstatně ztíženo nebo znemožněno zjištění původu věci nebo jiného majetkového prospěchu získaného trestnou činností, s cílem vzbudit zdání, že taková věc nebo prospěch byly nabyty v souladu se zákonem, nebo kdo jinému spáchání takového činu umožní, zvýhodňování věřitele podle § 256a TZ - kterého se dopustí ten, kdo jako dlužník, který není schopen plnit své splatné závazky, zmaří, byť i jen částečně, uspokojení svého věřitele tím, že zvýhodní jiného věřitele, předlužení podle § 256c TZ, kterého se dopustí ten, kdo, byť i z vědomé nedbalosti [§ 5 písm. a)], si přivodí předlužení tím, že: a) činí vydání hrubě nepřiměřená svým majetkovým poměrům, b) spravuje svůj majetek způsobem, který neodpovídá zákonem mu uloženým nebo smluvně převzatým povinnostem nebo je s nimi v hrubém nepoměru, c) užívá poskytnutý úvěr v rozporu nebo hrubém nepoměru s jeho účelem, d) poskytuje ze svého majetku půjčky nebo úvěry jiným osobám, ač to je v hrubém nepoměru k jeho majetkovým poměrům, nebo e) učiní nad rámec obvyklého podnikatelského rizika obchod nebo operaci, která nenáleží k jeho pravidelné podnikatelské činnosti nebo je v hrubém nepoměru k jeho majetkovým poměrům. Od trestní odpovědnosti jednatele musíme odlišit trestní odpovědnost právnických osob podle zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. Tento zákon upravuje podmínky trestní odpovědnosti právnických osob, tresty a ochranná opatření, které lze za spáchání stanovených trestných činů právnickým osobám uložit, a postup v řízení proti právnickým osobám. Nestanoví-li tento zákon jinak, použije se trestní zákoník, v řízení proti právnické osobě trestní řád a v řízení o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních přiměřeně zákon o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, není-li to z povahy věci vyloučeno. Pro účely jiných právních předpisů se trestním řízením rozumí i řízení vedené proti právnické osobě podle tohoto zákona.84

84

§ 1 zák. č. 418/2011 Sb.

39

4. Jednatel s.r.o. - v současné i starší judikatuře soudů V situaci, kdy chybí jednotný právní výklad, nachází široké uplatnění vydávání stanovisek nejvyššího soudu a vrchních soudů a jejich vlastní rozhodovací činnost. Jejich judikáty tak nejen sjednocují rozhodovací činnost ostatních soudů, ale zpětně působí i na „neautoritativní“ aplikaci práva, v níž mnohdy přebírají funkci právních pramenů. Tato kapitola se zabývá judikaturou českých soudů, které projednávaly otázku institutu jednatele s.r.o. v různých souvislostech v předchozích obdobích. Aktuální judikatura, která by řešila spory po účinnosti ZOK od 1.1.2014 není ještě bohužel k dispozici. Nicméně v níže uvedených případech jsou rozsudky většinou jednoznačné.

4.1

Souběh vedoucích funkcí jednatele

Souběh vedoucích funkcí v obchodních společnostech (obchodních korporací) např. neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru a výpovědi z pracovního poměru. Dlouhodobá snaha, aby bylo nalezeno vyřešení problému dublování funkce ředitele a jednatele společnosti s ručením omezeným přinesla v minulých letech jisté uklidnění velmi rozjitřené situace. Více již v rozsudku 29C do 301/2010 : „V projednávané věci je dále nepochybné, že v souvislosti se založením žalované společnosti se žalobce dohodl s tehdy jediným společníkem T. H., že zajistí založení společnosti a stane se jejím jednatelem. Vzhledem k tomu, že však byl vázán k předchozímu zaměstnavateli konkurenční doložkou, stal se jednatelem společnosti v době od 25.7.2001, do 13.12.2001 M. K., aby v této funkci vystupoval formálně navenek. Žalobce označovaný jako výkonný ředitel , fakticky budoval společnost, realizoval veškerou činnost společnosti včetně personalistiky, a po uplynutí doby, na kterou byla sjednána jeho konkurenční doložka, se stal od 13.12.2001 jediným jednatelem společnosti. Činnost jednatele jakožto statutárního orgánu žalovaného, nelze striktně omezovat jen na samotné formální jednání navenek. Do náplně funkce jednatele žalované nepochybně náležela celá škála činností, které žalobce až dosud vykonával spolu s dalšími osobami, nebo které konal sám. Dovozuje-li žalobce, že do působnosti statutárního orgánu náleží jedině formální činnost navenek, a vylučuje-li z působnosti funkce jednatele svoji dosavadní činnost při vrcholném exekutivním a obchodním vedení společnosti, nepřípustně tím z náplně funkce jednatele vyňal činnosti, které do ní podle 40

své povahy nepochybně náleží a které jsou její nedílnou součástí. Protože všechny žalobcem vykonávané činnosti představují podle svého obsahu a smyslu obsah funkce statutárního orgánu, ať se již jednalo o působení navenek či dovnitř při obchodním vedení společnosti, je nepochybné, že po svém jmenování jednatelem žalované musel uvedené činnosti konat z důvodu výkonu funkce statutárního orgánu a že souběžný výkon stejných činností nepřicházel v úvahu. Za této situace i kdyby zde nedošlo k výslovnému právnímu úkonu odvolací soud správně dovodil, že mezi účastníky byla v souvislosti se jmenováním žalobce jednatelem žalovaného současně sjednána dohoda o rozvázání pracovního poměru ke dni 13.12.2001 a že na základě této dohody pracovní poměr účastníků k tomu datu skončil.“85

4.2 Jednatelé jednající společně jménem společnosti V rozsudku ze dne 20. srpna 2002, sp. zn. 29 Odo 198/2002, bylo řešeno omezení jednatelského oprávnění vzhledem k § 133 odst. 2 ObchZ. „Nejvyšší soud vysvětlil, že jménem společnosti jedná více jednatelů společně, nejde o omezení jednatelského oprávnění ve smyslu ustanovení § 133 odst. 2 obch. zák., ale o určení způsobu jednání jménem společnosti podle ustanovení § 133 odst. 1 obch. zák. To je i případ pozdějšího úpadce, u nějž byl způsob jednání za společnost zapsán v obchodním rejstříku tak, že každý z jednatelů je oprávněn jednat za společnost samostatně v obchodních případech, jejichž hodnota nepřevyšuje 40.000,- Kč. V obchodních případech, jejichž hodnota převyšuje 40.000,- Kč, jednají oba jednatelé společně. Určuje-li společenská smlouva způsob jednání za společnost, každý z jednatelů je oprávněn jednat za společnost samostatně v obchodních případech, jejichž hodnota nepřevyšuje 40.000,- Kč. V obchodních případech, jejichž hodnota převyšuje 40.000,- Kč, jde v části týkající se společného jednání jednatelů o určení způsobu jednání jménem společnosti podle ustanovení § 133 odst. 1 obch. zák. a nikoli o omezení jednatelského oprávnění ve smyslu ustanovení § 133 odst. 2 obch. zák. Právní posouzení věci odvolacím soudem tudíž není správné a dovolání je již na tomto základě opodstatněné. Nejvyšší soud, aniž by nařizoval jednání (§ 243a odst.1věta první o. s. ř.), napadené rozhodnutí zrušil, včetně závislých výroků o nákladech řízení a vrátil věc zpět odvolacímu soudu znovu k dalšímu řízení (§ 243b odst. 2 a 3 o. s. ř.).“86

85 86

Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 7. 2. 2014, sp. zn. 21 Cdo 3910/2012 Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20.8. 2002, sp. zn. 29 Odo 198/2002

41

4.3

Škoda způsobená jednatelem

Způsobí-li jednatel společnosti s ručením omezeným škodu a neuhradí ji dobrovolně, nemůže uplatňovat právo o náhradu takové škody jménem společnosti, neboť jeho zájmy jsou v rozporu se zájmy společnosti a mohl by svým postupem v řízení jeho účel zmařit. Každý společník oprávněn podat jménem společnosti žalobu o náhradu škody proti jednateli, který odpovídá společnosti za škodu, kterou jí způsobil. V rozsudku 29 Cdo 3526/2007 „Nejvyššího soudu Společník společnosti s ručením omezeným, který podává za společnost žalobu na náhradu škody podle ustanovení § 131a obch. zák., jedná jako zákonný zástupce této společnosti. Podle ustanovení § 22 odst. 2 obč. zák. nemůže jiného zastupovat ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného. Ani takový společník tedy nemůže společnost zastupovat v řízení o náhradu škody, kterou společnosti způsobil (spoluzpůsobil), neboť se dostává do stejného konfliktu zájmů, jako jednatel společnosti.“87

4.4 Projev vůle jednatele společnosti s ručením omezeným V níže uvedeném rozsudku bylo řešeno zejména, zda fyzické osoby činící právní úkony jménem právnické osoby jsou osobami blízkými této právnické osobě. „V rozsudku ze dne 31. května 2011, sp. zn. 29 Cdo 4038/2009, podle něhož učiní-li jménem společnosti s ručením omezeným projev vůle její jednatel, nelze bez dalšího vycházet z toho, že tento projev vůle jednatel činil i jménem jiné právnické osoby, jejímž je statutárním orgánem či jeho členem. S pouhou vědomostí člena statutárního orgánu o tom, že smlouva byla vyhotovena (a podepsána dalšími osobami), nelze spojovat důsledky v podobě projevu vůle obchodní společnosti smlouvu uzavřít. Byť byl formulován pro poměry společnosti s ručením omezeným, tento závěr se plně prosadí i v poměrech akciové společnosti.“88 Z judikatury dovolacího soudu vyplývá závěr, podle něhož fyzické osoby, které činí jménem právnické osoby právní úkony, jsou i z hlediska ustanovení § 196a obch. zák. osobami blízkými této právnické osobě. Učiní-li jménem společnosti s ručením omezeným projev vůle její jednatel, nelze bez dalšího vycházet z toho, že tento projev vůle jednatel činil i jménem jiné právnické osoby, jejímž je statutárním orgánem či jeho členem.

87 88

Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 2.9.2009, sp. zn. 29 Cdo 3526/2007 Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 31.5.2011, sp. zn. 29 Cdo 4038/2009

42

4.5 Odpovědnost jednatele Společníci nemají proti jednateli společnosti nárok na náhradu újmy vzniklé na jejich podílech v důsledku škody na majetku společnosti, způsobené jeho jednáním. Nejvyšší soud s odkazem na ustanovení § 195 odst. 5 obch. zák. uzavřel, že skutečná škoda způsobená společnosti se projeví i snížením hodnoty podílů ve společnosti, že tedy společníci v jejím důsledku utrpí újmu, že však tato újma je odvozená od škody vzniklé na majetku společnosti a že její existence je závislá na existenci škody na majetku společnosti. V odůvodnění tohoto rozhodnutí pak Nejvyšší soud vysvětlil, že společníci nemají proti jednateli společnosti nárok na náhradu újmy vzniklé na jejich podílech v důsledku škody na majetku společnosti, způsobené jeho jednáním, neboť odstranění této újmy se mohou domoci tím, že jménem společnosti uplatní (její) nárok na náhradu škody. Pohledávka z titulu náhrady škody však není pohledávkou společníků, nýbrž pohledávkou společnosti, společník s ní nemůže disponovat jako s pohledávkou vlastní, nemůže ji tedy ani započíst proti jakémukoliv nároku směřujícímu proti němu – tato pohledávka může být započtena jedině proti nároku směřujícímu vůči společnosti. „Rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení z 24. 3. 2011, č. j. 22 Nc 2810/2008-193, jímž okresní soud zamítl návrh povinné na zastavení exekuce odůvodněný tvrzením, že vymáhaná pohledávka zanikla v důsledku započtení (proti)pohledávky, kterou měla povinná ve výši 5.000.000,- Kč za právním předchůdcem oprávněného J. V., jenž (v tomto řízení vymáhanou) svou pohledávku za povinnou ve výši 2.500.000,- Kč oprávněnému postoupil. I když (proti)pohledávka povinné za J. V. byla pohledávkou judikátní (přiznanou vykonatelným rozhodčím nálezem pro uznání), nebyla podle názoru odvolacího soudu k započtení

způsobilá. Jak totiž plyne z listiny z 26.2.2009 přiložené k rozhodčímu

nálezu, označené jako dohoda o uznání dluhu, J. V. se jí sice zavázal zaplatit částku 5.000.000,- Kč z titulu náhrady škody povinné, ve skutečnosti však nešlo o pohledávku povinné, ale celé společnosti, jíž J.V.(jednatel poškozené společnosti) svým protiprávním jednáním způsobil škodu; povinná (jako společnice poškozené společnosti) tedy újmu způsobenou protiprávním jednáním J. V., spočívající ve snížení hodnoty jejího obchodního podílu v poškozené společnosti utrpěla, šlo však pouze o újmu odvozenou od škody vzniklé na majetku společnosti.“ 89

89

Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 31. 10. 2011, sp. 20 Cdo 1070/2013

43

Závěr Při zpracovávání bakalářské práce a to zejména problematiky jednatele společnosti s ručením omezeným jsem došel k závěru, že změny v právní úpravě v souvislosti s rekodifikací českého soukromého práva s účinností od 1. ledna 2014 jsou pro náš právní řád tzv. revoluční“. K výkonu funkce jednatele společnosti podle zákona, je nutná hlavně bezúhonnost a svéprávnost. Je nesporné a příkladné, že nejvýznamnější změny jsou v posílení jeho odpovědnosti za újmu. Porušením zákona a neuváženým, či nevhodným jednáním ke společnosti, může způsobit újmu jak vlastní společnosti, tak i věřitelům společnosti a je následně proto nově povinen nahradit tak případnou škodu i ušlý zisk. Změny v zákoně, týkající se obchodní korporace společnosti s ručením omezeným, považuji za změny, které jsou právní úpravě ku prospěchu, vzhledem k jejich účinnosti. Mám tím na mysli zejména úpravu základního kapitálu a vkladů do společnosti, zavedení druhů podílů nebo i úpravu kmenových listů. Nově si společníci mohou sjednat jiný než zákonem stanovený poměr podílu na zisku, který si mohou vyplatit i jinou formou než v penězích. Nově zákon umožňuje ve společnosti vyplácet zálohy na výplatu podílu na zisku, a to pouze za předpokladu, že společnost disponuje prostředky vedoucí k rozdělení zisku. Zákon nově mění i principy udělování souhlasu k převodu obchodního podílu, což považuji pro společnost za přínosné, kdy pokud valná hromada vysloví souhlas, může společník převést podíl na jiného společníka ale také i na třetí osobu. Vztah mezi společností a jejím jednatelem či jednateli se řídí především ustanovením ZOK a v NOZ je upravován smlouvou o funkci jednatele. Dle nové právní úpravy může být jednatelem i právnická osoba, ale tu však musí zastupovat fyzická osoba, která je k tomu způsobilá tzn., může výkon funkce provádět. Přestože je podle mého soudu právní úprava svým rozsahem i obsahem široká, vzhledem k zavedení nových právních institutů a pravidel, které jsou mnohdy zákonem pojmově vymezeny v obecné rovině (např. péče řádného hospodáře), domnívám se, že pro konkrétní podobu výkladu mnohých právních institutů budeme muset vyčkat na příslušnou judikaturu, která v této oblasti bude zřejmě nutnou praxí. Dané téma jsem podle mého názoru zpracoval v souladu s mými vytyčenými cíli. Právně analytickou a popisnou část jsem navíc doplnil o odkazy na příslušnou judikaturu a jako přílohu jsem připojil vzorový typ smlouvy o výkonu funkce jednatele.

44

Příloha č. 1: SMLOUVA O VÝKONU FUNKCE JEDNATELE SPOLEČNOSTI uzavřená ve smyslu § 59 a násl. a § 194 a násl. zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), mezi těmito smluvními stranami:

Společnost: ……………..…………. se sídlem …………………………… IČ: ………………………………..… Na straně jedné (dále jen „Společnost“)

Pan/paní …………………………… r.č ………………………………… bytem …………………………….. Na straně druhé (dále jen „Jednatel“) I. Úvodní ustanovení Společnost byla založena na základě společenské smlouvy ze dne……………………, a je zapsána u ……….......soudu ……..…..…… v ………….. oddíl ….…, vložka ……….… Jednatel byl rozhodnutím společníků jmenován do funkce jednatele společnosti při jejím založení. Společnost má zájem upravit vztahy mezi Společností a Jednatelem touto Smlouvou o výkonu funkce, a proto rozhodnutím valné hromady společnosti ze dne …………………… schválila toto její znění.

45

II. Předmět smlouvy 1. Jednatel se zavazuje vykonávat pro Společnost funkci jednatele společnosti. 2. Společnost se zavazuje vyplácet za výkon funkce jednatele odměnu. 3. Jednatel jedná za společnost jako statutární orgán a je oprávněn jednat jménem společnosti samostatně. 4. Jednatel prohlašuje, že mu nejsou známy žádné důvody, jež by bránily ve výkonu funkce jednatele společnosti. III. Práva a povinnosti Jednatele Jednatel řídí činnost společnosti v zákonném rozsahu, v souladu se zakladatelskou listinou společnosti a rozhodnutími valné hromady společnosti. V případě, že pokyny Společnosti budou zjevně nevhodné, ať už pro rozpor se zákonem, nebo by jejich dodržení znamenalo újmu Společnosti, je jednatel povinen písemně upozornit Společnost na takovou nevhodnost. Upozornění provede Jednatel tak, že jej doručí všem společníkům společnosti. Jednatel se zavazuje, že bude funkci jednatele vykonávat osobně, s péčí řádného hospodáře, vždy výlučně v zájmu Společnosti, přitom pečlivě a s potřebnými znalostmi. Sjednává se, že pečlivě a s potřebnými znalostmi jedná Jednatel v takovém případě, kdy mohl při podnikatelském rozhodování v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu Společnosti a to při: veškerém právním jednání, které mu přísluší jako jednateli, zejména pak při hájení a prosazování zájmů společnosti a v mezích své působnosti v tomto duchu při řízení společnosti a obchodních jednáních, a při plnění úkolů uložených mu valnou hromadou. Jednatel je povinen účastnit se zasedání valné hromady společnosti a podávat vysvětlení týkající se skutečností, které souvisejí se společností nebo s její činností.

46

IV. Práva a povinnosti Společnosti 1. Společnost se zavazuje vytvořit jednateli odpovídající podmínky k výkonu jednatelské funkce a předat mu všechny informace, údaje a podklady nutné k výkonu jeho činnosti, jakož poskytnout součinnost k řádnému výkonu funkce. 2. Společnost se zavazuje zaplatit jednateli odměnu dle článku VI. této smlouvy. 3. Společnost se zavazuje poskytnout jednateli prostory potřebné pro výkon jeho funkce, a to po celou dobu výkonu činnosti podle této smlouvy. V. Pracovní doba Jednatel bude věnovat výkonu funkce Jednatele …. hodin týdně. 2. Doba věnovaná výkonu funkce jednatele je dobou pružnou a o jejím rozložení v daném týdnu rozhoduje Jednatel. 3. Jednatel může v případě potřeby věnovat výkonu funkce i více než …. hodin týdně. Odměna: 1. Společnost bude Jednateli vyplácet za jeho činnost odměnu ve výši ……. Kč měsíčně. 2. Měsíční odměna je splatná nejpozději do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. 3. Valná hromada společnosti může rozhodnout i o mimořádných odměnách jednateli, a to podle hospodářských výsledků společnosti. 4. Jednatel má nárok na náhradu výdajů, jež účelně vynaložil pro společnost. Za služební cesty obdrží jednatel náhrady. Pro stanovení výše cestovních náhrad budou použita příslušná ustanovení zákoníku práce a prováděcích předpisů. 5. Pokud bude Jednatel odvolán z funkce, má nárok, aby mu společnost vyplatila v měsíci následujícím po odvolání odchodné ve výši dvojnásobku odměny vyplacené za uplynulý rok.

47

6. Jednateli bude pro výkon funkce poskytnut Společností osobní automobil ………. 7. K výkonu funkce bude poskytnut Jednateli mobilní telefon,jehož náklady bude hradit Společnost. VII. Dovolená 1. Jednatel má v každém kalendářním roce nárok na dovolenou na zotavenou v rozsahu 5 týdnů. 2. Termín dovolené si stanovuje jednatel s ohledem na zájmy společnosti. VIII. Překážky v činnosti 1. Jednatel je povinen nahlásit bez zbytečného odkladu Společnosti překážky zabraňující výkonu jednatelské funkce, a to především pokud jde o jejich důvod a přibližnou délku trvání. 2. V případě nemoci je Jednatel povinen po uplynutí 3 dnů od začátku pracovní neschopnosti předložit lékařské potvrzení o pracovní neschopnosti a její přibližné délce. IX. Povinnost mlčenlivosti 1. Jednatel je povinen zachovat mlčenlivost o všech záležitostech, o nichž se dozvěděl v souvislosti s výkonem své funkce. Toto platí rovněž po dobu jednoho roku pro období po ukončení výkonu funkce Jednatele ve společnosti. 2. Po ukončení platnosti této smlouvy je jednatel povinen neprodleně a bez vyzvání odevzdat společnosti veškeré podklady, poznámky, návrhy a další písemnosti související s jednatelskou funkcí. Zadržovací právo k těmto dokumentům mu nepřísluší. Jednatel bere na vědomí, že nesplnění této povinnosti může mít za následek odpovědnost za škodu, kterou takovým porušením povinností Společnosti způsobí.

48

X. Zákaz konkurence Pro jednatele platí zákonný zákaz konkurence vymezený v ust. § 199 ZOK a ve stanovách společnosti. XI. Trvání smlouvy 1. Tato smlouva se uzavírá na dobu výkonu funkce Jednatele. 2. Tato smlouva nabývá účinnosti okamžikem podpisu oběma smluvními stranami. Veškeré změny a doplňky této smlouvy musí mít písemnou formu. 3. Ustanovení smlouvy, která upravují poměry stran i po zániku této smlouvy, jsou platná a účinná i po zániku smlouvy. XII. Závěrečná ustanovení 1. Smluvní strany se zavazují vykonat veškeré úkony, jichž je podle této smlouvy, právních předpisů či z jiného důvodu zapotřebí k tomu, aby došlo k plné realizaci transakcí předvídaných touto smlouvou, a to i v případech, kdy to tato smlouva výslovně nezmiňuje. 2. Je-li některé z ustanovení této smlouvy neplatné, odporovatelné nebo nevynutitelné či stane-li se takovým v budoucnu, je či bude neplatné, odporovatelné nebo nevynutitelné pouze pro toto ustanovení a nedotýká se to platnosti a vynutitelnosti ustanovení ostatních. Smluvní strany se zavazují vadné ustanovení bezodkladně nahradit ustanovením bezvadným, které v nejvyšší možné míře bude odpovídat obsahu a účelu vadného ustanovení. 3. Vzdání se práva lhůty v jednotlivém případě se dotýká vždy jen daného případu a nezakládá tedy domněnku vzdání se práva či prominutí lhůty ve vztahu k případům totožným či obdobným. 4. Smluvní strany jsou povinny dodržovat obchodní tajemství ve vztahu ke všem informacím, které se týkají této smlouvy.

49

5. Tato smlouva se řídí právním řádem České republiky, konkrétně pak zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem. Smluvní strany se zavazují vyvinout veškeré úsilí k tomu, aby spory vzniklé v souvislosti s touto smlouvou byly vyřešeny smírnou cestou. Nebude-li možné dosáhnout mezi smluvními stranami smírného řešení, bude spor řešen věcně a místně příslušným soudem České republiky.

6. Tato smlouva je vyhotovena ve třech stejnopisech v českém jazyce s platností originálu, přičemž každá strana obdrží jedno vyhotovení.

7. Tato smlouva nabývá platnosti a účinnosti dnem jejího podpisu poslední ze smluvních stran.

8. Smluvní strany prohlašují, že tuto smlouvu uzavřely na základě vážné a svobodné vůle, nikoliv v tísni či za nápadně nevýhodných podmínek, smlouvu pročetly, jejímu obsahu porozuměly, a na důkaz toho připojují své vlastnoruční podpisy. V……………dne………...

…………………………………

……………………………………

za spol., s.r.o.

za spol., s.r.o

jednatel …………………….….

společníci……………………….90

90

Dostupné z: http://portal.pohoda.cz/zakon-a-pravo/zakony-a-pravni-normy/vzory-smluv/smlouva-o-vykonu-

50

Seznam použitých zdrojů: Literatura ČÁP, Zdeněk; JAHELKA, Petr; JOSKOVÁ, Lucie; HEJDA, Jan. Zákon o obchodních korporacích. Výklad jednotlivých ustanovení včetně návaznosti na české a evropské předpisy. I. Vydání, Praha: Linde Praha, a.s., 2013. ISBN 978-80-7201-917-5, str. 42 Důvodová zpráva k ZOK Zdroj: Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna, volební období 2010 –, tisk 363/0, www.psp.cz . HAVEL, Bohumil a kol. Zákon o obchodních korporacích s aktualizovanou důvodovou zprávou. Ostrava: Sagit. 2012. ISBN 978-80-7208-923-9HEJDA, Jan a kol. Nový zákon o obchodních společnostech a družstvech. Olomouc: ANAG, spol. s r.o. 2013. ISBN 978-807263-823-9 RADA, Ivan a kol. Jednatelé s.r.o. Představenstvo a.s. 2. doplněné a aktualizované vydání. Praha: Linde nakladatelství s.r.o. 2004. ISBN 80-86131-55-6 ŠTENGLOVÁ, I.; HAVEL, B.; CILEČEK, F.; KUHN, P.; ŠUK, P.:. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 1. vydání. Praha: C.H. Beck, 2013, ISBN 978-80-7400-480-3,1008 s.

JUDIKATURA Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 7.2.2014, sp. zn. 21 Cdo 3910/2012 Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20.8.2002, sp. zn. 29 Odo 198/2002 Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 2.9.2009, sp. zn. 29 Cdo 3526/2007 Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 31.5 2011, sp. zn. 29 Cdo 4038/2009 Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 31.10.2011, sp. 20 Cdo 1070/2013

51

Seznam použitých zkratek: ČR - Česká republika NOZ - zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník – ObchZ - zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník Společnost - obchodní společnost podle §1 odst.1 ZOK ZOK - zákon č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)

52