Právnická fakulta Masarykovy univerzity Právo a právní věda Katedra obchodního práva
Diplomová práce
Smlouva o dílo ve výstavbě z pohledu zhotovitele
Barbora Blaškovičová 2012/2013
Vedoucí práce: 1
JUDr. Ing. Josef Šilhán, Ph.D.
Čestné prohlášení: „Prohlašuji, že jsem svou diplomovou práci na téma: „Smlouva o dílo ve výstavbě z pohledu zhotovitele“ zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury.“ Podpis:
2
Na tomto místě bych ráda poděkovala mému vedoucímu práce, panu JUDr. Ing. Josefu Šilhánovi, Ph.D., nejen za odbornou pomoc a cenné rady, ale také za jeho trpělivost a vstřícnost, kterou projevil v průběhu konzultací. Mé děkuji patří také mé rodině a přátelům, kteří při mně stáli a podporovali mně.
3
Klíčová slova smlouva o dílo, výstavba, zhotovitel, obchodní zákoník, nový občanský zákoník, uzavírání smlouvy, podstatné části smlouvy o dílo, nepodstatné části smlouvy o dílo, odpovědnost za vady díla, odpovědnost za škodu, smluvní pokuta, cena, vícepráce, platební podmínky
4
Anotace Smlouva o dílo patří mezi stěžejní smluvní typy ve výstavbě. Cílem diplomové práce je představit smlouvu o dílo uzavíranou ve výstavbě s důrazem na pohled zhotovitele díla. V první části se práce věnuje nastínění obecného vymezení smlouvy o dílo, její formy a změn při jejím uzavíraní, které přináší nový občanský zákoník. V znamení změn, které nastanou nabytím účinnosti nové právní úpravy, je pojednáno také o vybraných náležitostech ve stěžejní částí práce. Jednotlivá smluvní ujednání jsou řazeny vzhledem na jejich význam pro osobu zhotovitele. Ke každé uvedené části jsou nastíněny hlavní změny, které nový občanský zákoník zavádí a také přehledné doporučení zhotoviteli, které mu umožňují rozeznat jaká ujednání jsou pro něho vhodná, případné nebezpečná. Diplomová práce upozorňuje na nejhlavnější problémy a otázky smluvní i zákonné úpravy smlouvy o dílo z pohledu zákona číslo 89/2012. Zároveň se snaží podat zhotoviteli odpověď na vzniklé otázky a poskytnout mu jakýsi návod jak předcházet možným komplikacím, případně si sjednat co možná nejlepší podmínky smluvního vztahu. Abstract Contract for Work belongs to the main contract types in the Development. The aim of this thesis is to introduce Construction contract for work with an emphasis on the perspective of the Building Contractor. The first part deals of the thesis deals with the general outline of the definition of a Contract for Work, its form and changes which have been brought by the new Civil Code to the closing procedure. In the main part of the thesis, which accounts for most of the space, corresponds to the changes which will occur as the new Civil Code comes into force. There is also a recommendation for Building Contractor to show him what kind of arrangements are suitable for him and which are dangerous. This thesis highlights the most major problems and issues of contractual and statutory regulation of Contract for Work from the perspective of the law no. 89/2012. It also tries to give the contractor some kind of manual, which would guide him to prevent possible complications and to help him to arrange the best possible conditions of the contractual relationship. 5
Obsah Seznam použitých zkratek.....................................................................................................7 Úvod.......................................................................................................................................8 1 Smlouva o dílo.................................................................................................................11 1.1 Obecné vymezení smlouvy o dílo............................................................................12 1.2 Forma smlouvy.........................................................................................................13 1.3 Specifika smlouvy o dílo ve výstavbě......................................................................14 1.4 Změny v uzavíraní smluv ve výstavbě z pohledu nového občanského zákoníku....15 1.5 Dopad změn v procesu uzavírání smlouvy na osobu zhotovitele............................18 2 Náležitosti smlouvy o dílo...............................................................................................20 2.1 Podstatné náležitosti smlouvy o dílo........................................................................20 2.2 Nepodstatné náležitosti smlouvy o dílo....................................................................21 3 Vybrané části smlouvy o dílo ve výstavbě.......................................................................23 3.1 Důsledky vadného plnění.........................................................................................24 3.1.1 Odpovědnost za vady díla.................................................................................24 3.1.2 Odpovědnost za škodu......................................................................................30 3.1.3 Záruka za jakost................................................................................................32 3.1.4 Smluvní pokuty.................................................................................................33 3.1.5 Dílčí závěr.........................................................................................................33 3.2 Cena díla a platební podmínky.................................................................................35 3.2.1 Určení ceny za dílo...........................................................................................35 3.2.2 Vlivy na cenu....................................................................................................37 3.2.3 Vícepráce..........................................................................................................38 3.2.4 Platební podmínky............................................................................................39 3.2.5 Dílčí závěr.........................................................................................................40 Závěr....................................................................................................................................42 Seznam literatury ................................................................................................................44
6
Seznam použitých zkratek NOZ
Zákon č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník
ObchZ
Zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník ve znění pozdějších předpisů
OZ
Zákon č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů
VOP
Všeobecné obchodní podmínky
7
Úvod Smlouva o dílo je vedle smlouvy kupní jedním z nejčastěji uzavíraných smluvních typů v závazkových vztazích. Už starověcí Římané cítili potřebu právní úpravy smlouvy o dílo a římská locatio - conductio operis byla dvoustrannou smlouvou rovnou, jejíž předmětem byl výsledek užití cizí pracovní síly, ne užívání této síly přímo.1 V současnosti se v českém právu střetáváme s jistým dualismem, protože smlouva o dílo je upravena jak v zákoníku obchodním, tak i v zákoníku občanském, a je řazena mezi tzv. relativní obchody, což znamená, že v obchodněprávních vztazích se jedná o závazkový vztah mezi podnikateli v rámci jejich podnikatelské činnosti a rovněž o závazkové vztahy mezi státem či samosprávní územní jednotkou s podnikateli při uzavírání smluv, jejichž obsahem je uspokojování veřejných potřeb. Zákon zároveň umožňuje písemnou dohodu stran, jejichž závazkový vztah nespadá pod obchodní zákoník, která se s tímto zákonem i přesto řídit bude.2 Široká definice samotného díla uvedena v § 536 odst. 2 obchodního zákoníku předurčuje univerzální využití tohoto smluvního typu. V nemalé míře se se smlouvou o dílo střetáváme ve stavební praxi a i samotný zákon na to pamatuje ve výše zmíněném ustanovení, když stanovuje, že „dílem se rozumí vždy zhotovení, montáž, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části“. Blíže se však specifikám smlouvy o dílo nevěnuje. Změnu přinese až nový občanský zákoník, který nejen odstraňuje právní dualismus a unifikuje úpravu jednotlivých smluvních typů do jediného právního předpisu, ale také vyčleňuje stavbu jako zvláštní předmět díla.3 Nová úprava smlouvy o dílo vychází z úpravy obsažené v §§ 536 až 565 současného obchodního zákoníku, ale přináší pár podstatných změn, a proto jsem považovala za vhodné pojednat o nadcházející úpravě a za téma této diplomové práce jsem si zvolila smlouvu o dílo ve výstavbě z pohledu 1 2 3
8
KINCL, J., URFUS, V., SKŘEJPEK, M. Římské právo. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 1995, s.255. § 261 až § 262 zákona č. 513/1991 Sb. Důvodová zpráva [online]. [cit. 30. 10. 2012]. Dostupné z: http://obcanskyzakonik.justice.cz/tinymcestorage/files/DZ_NOZ_89_%202012_Sb.pdf
zhotovitele, kteréhož postavení bývá mnohokrát v praxi znevýhodňováno v prospěch relativně slabší strany objednatele. Cílem práce vzhledem na množství publikací, které se tomuto tématu věnují, není podat zdlouhavý teoretický výklad, ale zaměřit pozornost na náležitosti a jejich formulaci k prospěchu zhotovitele a provést rozbor sporných problémů, a to zejména v režimu nového občanského zákoníku. V následujících kapitolách se budu věnovat rozboru novinek a změn, které nová úprava přinese nejen v procesu uzavírání smlouvy o dílo, ale i v konkrétních smluvních ustanoveních. Pokusím se svou pozornost věnovat částem smlouvy, které jsou z mého pohledu pro osobu zhotovitele významná a na kterých formulaci by si měl dát zvláště záležet. Nový občanský zákoník ještě více zdůrazňuje autonomii vůle smluvních stran a prostřednictvím převážně dispozitivních ustanovení poskytuje smluvním stranám široký prostor k vymezení vzájemných práv a povinností v takovém znění a formě, která stranám nejlépe vyhovuje. Neopomíná ani využití odkazu na všeobecné obchodní podmínky, a dokonce tento institut rozšiřuje i na předsmluvní jednání. Pokud jde o vztahy mezi podnikateli, tak je možné stejně jako dosud určit část smlouvy pouhým odkazem na obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi. Práce je rozdělena na dvě stěžejní části. Navzdory omezenému rozsahu práce pokládám za důležité uvést alespoň stručný nástin problematiky smlouvy o dílo, a proto je v úvodu zařazeno velmi stručné vymezení smlouvy o dílo obecně a následně specifika, která s sebou přináší stavební praxe a vysoká míra profesionalizace, zejména definice nejdůležitějších pojmů používaných ve výstavbě a odkaz na literaturu, která se jim blíže věnuje. V závěru první kapitoly nahlédnu také na změny v oblasti uzavírání smlouvy a jejich dopad na smlouvy o dílo uzavírané ve výstavbě. Hlavní část se bude věnovat nejdůležitějším náležitostem smlouvy o dílo ve výstavbě, konkrétním doporučením pro osobu zhotovitele a návrhům de lege ferenda. Prostor bude věnován zejména nepodstatným náležitostem smlouvy, které zákonná úprava
9
přímo nevyžaduje, ale které mohou být pro smlouvu o stavební dílo důležité a zejména vhodné pro osobu zhotovitele. V jednotlivých dílčích závěrech neopomenu ani jakým formulacím jednotlivých ustanovení by se měl zhotovitel vyhnout a co se mi zdá jako kompromisní řešení pro obě strany. Jednotlivá smluvní ujednání budou řazena podle míry významu pro zhotovitele od nejdůležitějších po ty méně důležité. Připomínám, že na celou problematiku je nahlíženo v režimu zákona č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník (dále jen „NOZ“ nebo „nový občanský zákoník“), ale vzhledem ke skutečnosti, že nabývá účinnosti až dnem 1. ledna 2014, budu vycházet také ze zákona č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ObchZ“ nebo „obchodní zákoník“). Z důvodu speciality obchodního zákoníku vůči obecnému občanskému zákoníku je na následujících stranách také odkazováno na zákon č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník (dále jen „OZ“ nebo „občanský zákoník“). V práci vycházím z odborné literatury, která byla publikována k danému tématu. Čitatel se však může setkat s citacemi různých, tj. i starších, vydání monografických titulů, nakolik nebylo možné pracovat v průběhu celé tvorby diplomové práce s tituly ve stejných vydáních. Stěžejní část práce, ale vychází zejména z článků z odborných periodik, která byla schopná reagovat na změny, které se sebou přináší nový občanský zákoník a z aktualizované důvodové zprávy. Práce bude koncipována stylem, který by měl poskytnout přehlednou a praktickou ukázku toho, jak využít nové úpravy smlouvy o dílo ve stavebně-právní praxi se specifickým zřetelem na zhotovitele. K tomuto účelu srovnávám v určitých částech novou úpravu se současnou, ze získaných informací se pokouším uvést nejvhodnější řešení pro zhotovitele.
10
1 Smlouva o dílo Smlouva o dílo si prošla dlouhým historickým vývojem. Postupná profesionalizace osob při výkonu jejich práce vedla už ve starověku k potřebě vytvoření nového smluvního typu, na základě kterého jedna strana prováděla výkon práce a druhá strana měla povinnost zaplatit sjednanou cenu.4 S rozvojem průmyslové společnosti se upouští od dnes již poněkud nepochopitelného středověkého zákazu shánění si objednávky, kdy zhotovitel musel čekat až za ním objednatel přijde. Na území České republiky přináší úpravu smlouvy o dílo občanský zákoník 5 v roce 1950, který v § 448 uvádí závazek toho, komu bylo dílo zadáno provést ho za odměnu na vlastní nebezpečí. Významná změna přichází se zákonem č. 40/1964 Sb., ze kterého se smlouva o dílo vytrácí a místo ní se objevuje smlouva o zhotovení věci na zakázku a smlouva o opravě a úpravě věci. V témže roce nabyl účinnost i hospodářský zákoník 6, který upravoval několik specifických smluv, které byly obsahově příbuzné smlouvě o dílo. Jednalo se zejména o smlouvu o dodávce montáže, stavby nebo investičního celku, o dodávce průzkumných nebo projektových prací a dalších. Velká reforma soukromého práva, která proběhla v roce 1991 zavádí poměrně neobvyklou paralelní úpravu smlouvy o dílo v zákoníku obchodním i občanském. Tenhle dualismus je po 23 letech, jak již bylo v Úvodu řečeno, odstraněn nástupem nového občanského zákoníku.
4 5 6
11
KADLECOVÁ, M., SCHELLE, K., a kol.: Právní dějiny. Praha: Eurolex Bohemia, 2005, s. 100 Zákon č. 141/1950 Sb., občanský zákoník Zákon č. 109/1964 Sb., hospodářský zákoník
1.1 Obecné vymezení smlouvy o dílo Novou úpravu smlouvy o dílo účinnou od 1. ledna 2014 nalezneme v části čtvrté, hlavě druhé, díle osmém v ustanoveních §§ 2586 až 2635 NOZ. Tahle úprava vychází především ze současného obchodního zákoníku, ale přihlíží také k některým zahraničním úpravám. Co se struktury týká, nejprve je dána úprava smlouvy o dílo obecně a poté odchylky o ceně díla sjednané podle rozpočtu a specifika smlouvy podle povahy výsledku. Zákonná definice díla se nachází v následujícím ustanovení 7, které dílem rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržbu, opravu nebo úpravu věci, nebo činnost s jiným výsledkem a za dílo pokládá vždy zhotovení, údržbu, opravu nebo úpravu stavby nebo její části. Oproti současné úpravě opomíjí ve výčtu montáž určité věci. Domnívám se však, že v rámci výkladu by i ta spadala pod zmíněná ustanovení. Dílem tedy není věc ve své hmotné podstatě jak tomu bylo v římském právu, nýbrž činnost.8 Na rozdíl od současné úpravy, nový občanský zákoník je důslednější co se týče definice díla a v ustanovení § 2578 NOZ vypouští pojem „hmotně zachycený výsledek jiné činnosti“, který je v podstatě nepřímým plněním 9 a naopak zavádí legální definici věci v právním smyslu, za kterou považuje „vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí“10.
7 8
§ 2587 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník FALDYNA, F., POKORNÁ, J., TOMSA, M. a kol., Obchodní zákoník, komentář, Praha: MERITUM – výkladová řada, ASPI, 2005, s.60 9 Nepřímý předmět představuje předmět konkrétního, právem regulovaného společenského vztahu, tedy zhotovovanou, udržovanou, opravovanou či upravovanou věc nebo jiný hmotně zachycený výsledek činnosti. 10 § 489 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
12
1.2 Forma smlouvy Současná ani budoucí úprava smlouvy o dílo nepředepisuje povinnou písemnou formu. Nová úprava také připouští vznik smlouvy ústně i konkludentním jednáním a ponechává na vůli stran, zda-li si obsah smlouvy uzavřené jinak než v písemné podobě nechají písemně potvrdit. Pokud dojde k dohodě stran, že pro uzavření smlouvy užijí určitou formu, která nebude dodržena, tak se má za to, že takto učiněním jednáním nebudou vázány. Takovým jednáním nebudou vázány ani v případě, že některá ze stran projeví vůli, aby byla smlouva uzavřena písemně. Již v současné úpravě se nabízela otázka, zda se za projev takové vůle může požadovat i předložení písemného návrhu smlouvy. Vyjádření Nejvyššího soudu by se podle mého názoru mohlo aplikovat i po vstoupení v účinnost nového občanského zákoníku. V rozsudku ze dne 19. 2. 1998, sp. zn. 2 Odon 76/97 Nejvyšší soud uvádí, že z toho, že navrhovatel předložil návrh smlouvy písemně, nelze bez dalšího usuzovat, že projevil vůli uzavřít smlouvu v písemné formě. Je tomu tak z toho důvodu, že samotný písemný návrh smlouvy v sobě nezahrnuje požadavek písemné formy a ani písemné přijetí návrhu smlouvy v sobě takový požadavek nezahrnuje. Jestli by tomu bylo jinak, tak by to znamenalo, že samotný úkon učiněný písemně
by znamenal
požadavek písemné formy a tudíž pokud by účastník reagoval například na ústně učiněný návrh písemnou formou, tak by tím vlastně vzápětí způsobil neplatnost smlouvy. V praxi je většina smluv o dílo uzavírána neformálním způsobem, tedy ústně. Pokud však mluvíme konkrétně o smlouvách o dílo ve výstavbě, zejména těch většího rozsahu, tak je písemná forma smlouvy vítána a doporučována. Poskytuje stranám možnost zakotvit detaily dohodnuté předem při přípravě uzavření smlouvy a tím předcházet možným konfliktům a neshodám, které by v průběhu výstavbového procesu mohly nastat. NOZ také převzal úpravu změny písemné dohody ze současného obchodního zákoníku, jelikož poskytuje stranám možnost se rozhodnout, zda si ve smlouvě zakotví povinnost měnit smlouvu pouze písemně nebo ústně. Ústní změna smlouvy tedy přichází v
13
úvahu za předpokladu, že si smluvní strany nestanoví v původní smlouvě o dílo podmínku písemné formy pro případné změny či zrušení. I v tomto případě bych však stranám vřele doporučovala uvedení takového smluvního ujednání ve smlouvě.
1.3 Specifika smlouvy o dílo ve výstavbě Stavebnictví je dlouhodobě se vyvíjejícím průmyslovým odvětvím, v rámci kterého dochází k jednotlivým méně či více složitým dodávkám materiálů, technologických zařízení a služeb, výstavbě domů, velkých nákupních center, továren, zdravotnických zařízení, ale i velkých infrastrukturních projektů či výstavba čističek a staveb v oblasti energetiky. Při zmíněných činnostech se, samozřejmě, nebude jednat pouze o stavbu, ale i opravu, rekonstrukci, demolici. Tahle diverzifikace stavebnictví nám jasně poukazuje na nepostradatelnost stavebně-právní praxe v každodenním životě a na nutnou vysokou míru profesionalizace, díky které se v tomhle podnikatelském prostředí postupem času ustálilo používání rozsáhlé odborné terminologie. Vyznat se v ní může být poměrně obtížné, ale nevyhnutelné a schopnost orientovat se v tomto typickém pojmosloví svědčí také o jisté serióznosti a profesionalitě smluvních stran. Pro pochopení širších souvislostí je schopnost odlišit výstavbu od stavby, přístavbu od nástavby a vestavby, znalost pojmů jako investor, dodavatel, projektant a v neposlední řadě také schopnost pojmenovat jednotlivé způsoby výstavby a druhy dokumentace naprosto nezbytná. V současnosti se již můžeme setkat s mnohými publikacemi a specializovanými slovníky11 vysvětlující jednotlivé pojmy, a proto se konkrétními definicemi v této práci blíže zabývat nebudu.
11 Např. ČÁP, M., HEGENBART, M., SAKAŘ, B. Slovník stavebního práva. Praha: Libertas, 1994. 208 s.; MATĚJKA, V., MOKRÝ, J. a kol. Slovník pojmů ve výstavbě. Praha: Informační centrum České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, 2000. 238 s.
14
1.4 Změny v uzavíraní smluv ve výstavbě z pohledu nového občanského zákoníku Proces uzavírání smlouvy není jednoduchý. Smluvního partnera je vhodné nejlépe blíže poznat, zjistit
jaká má očekávání a jaký přístup mu vyhovuje. Ekonomické zájmy
objednatele a zhotovitele jsou do značné míry protichůdné, neboť cílem objednatele je získat co nejkvalitněji provedené dílo za co nejmenší cenu, zatímco zhotovitel chce co nejvíce vydělat. Právně je však pojí zájem společný a to uzavření smlouvy o dílo. Nová úprava přináší v části čtvrté, hlavě první, díle druhém ustanovení týkající se obecně smlouvy, kterou si strany projevují vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se jejím obsahem.12 Smlouva je považována za uzavřenou, jakmile si strany ujednají její obsah. Důležitá je však především fáze, která konkrétnímu uzavření smlouvy předchází. Skutečnostmi s ní spojenými se současná úprava příliš nevěnuje a konkrétní řešení specifické problematiky předsmluvní odpovědnosti ponechává spíše judikatuře. Při tvorbě nové úpravy se její autoři inspirovali především návrhem Evropského zákoníku o smlouvách a vytvořili poměrně komplexní úpravu. Kontraktační proces s sebou přináší mnoho úskalí. Za jednáním lidí se ukrývají různé důvody a pohnutky. Právo by mělo dbát na ochranu osoby, s níž je jednáno, v případě, kdy se na druhé straně potkává s osobou, jejímž úmyslem není samotné uzavření smlouvy, ale získání určité informace. Řešení pro takovou situaci nám v současnosti poskytuje pouze judikatura13, která se přiklání k obecné prevenční povinnosti upravené v občanském zákoníku a v následné odpovědnosti za její porušení. Zatímco Nejvyšší soud ČR shledává předpoklad pro toto řešení ve skutečnosti, že konkrétní strany dospěly v zahájeném jednání o uzavření smlouvy do fáze, kdy jedna ze stran byla v důsledku chování druhé strany v dobré víře, že k uzavření smlouvy skutečně dojde, a strana, která ji do tohoto omylu uvedla, ukončí jednání o uzavření smlouvy bez legitimního 12 § 1724 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník 13 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 10. 2006, sp. zn. 29 Odo 1166/2004
15
důvodu, literatura na druhé straně, upozorňuje na chybějící protiprávnost jednání. Osobně se přikláním k uvedené kritice dosavadního řešení vzhledem ke skutečnosti, že neexistuje povinnost jednajících osob smlouvu uzavřít a až na případ šikanózního jednání, mají právo kontraktační proces kdykoliv ukončit. Nová úprava prosazující vysokou míru autonomie vůle stran hovoří o právu každého svobodně vést jednání o smlouvě a odpovědnost za neuzavření smlouvy pojí pouze s případem, kdy je takovéto jednání zahájeno nebo je v něm pokračováno, aniž by měla strana, která v něm vystupuje, zájem uzavřít předmětnou smlouvu. Korektiv svobodného jednání je proto vyjádřen požadavkem poctivosti 14. Nový zákoník neopomněl ani úpravu následků, které by z případného porušení povinnosti jednat poctivě plynuly. Základem uzavření kvalitní smlouvy je vzájemná komunikace a také výměna informací. Ty jsou nevyhnutelnou součástí seznámení se s obchodním partnerem, jeho očekávání a tím pádem přesným vymezením podstatných náležitostí. Pro zhotovitele je dostatečné množství informací opodstatněné i z hlediska zjištění platební morálky objednatele, jeho organizování si a následného plnění závazků a v neposlední radě také jeho postavení mezi obchodními partnery. Ustanovení § 1728 odst. 2 NOZ uvádí povinnost stran vzájemně si sdělit všechny skutkové a právní okolnosti, o nichž ví nebo vědět musí, tak aby byl každé ze stran zřejmý její zájem smlouvu uzavřít. Důsledky porušení této povinnosti jsou upraveny podobně jako v současnosti, ale v potaz se bude brát i význam skutečnosti, o níž byla či nebyla poskytnuta informace. Nesplnění této povinnosti může vést až k omylu některé ze stran a k následné neplatnosti smlouvy.15 K usnadnění kontraktačního procesu ve výstavbě přispívá úprava možnosti využití odkazu na všeobecné obchodní podmínky (dále jen VOP), které jsou často využívání zejména při uzavírání smluv ve stavebnictví. Při téměř shodném převzetí úpravy z obchodního zákoníku, řeší NOZ také otázku možnosti jednostranné změny VOP v průběhu 14 Srov. ELIÁŠ, K. a kol. Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou. Ostrava: Sagit, 2012. s. 67 15 Ustanovení § 583 NOZ
16
trvání smluvního vztahu. Tohle na první pohled praktické a mnohými vítané ustanovení předpokládá řadu podmínek16, které musí být splněny, ale i navzdory tomu znamená krok správním směrem pro subjekty vystupující ve smluvních vztazích vznikajících v prostředí výstavbových projektů. Další pozitivní novinkou je řešení konfliktu obchodních podmínek, který může vzniknout v momentě, kdy návrh smlouvy odkazuje na určité obchodní podmínky a přijetí návrhu na podmínky jiné. V takovém případě mohlo dojít mylně k závěru, že smlouva nebyla uzavřena, neboť přijetí neodpovídalo návrhu na uzavření předmětné smlouvy. Tvůrci NOZ se nechali inspirovat Společným referenčním rámcem a stanovili, že smlouva je navzdory odporujícím si obchodním podmínkám uzavřena s obsahem určeným v tom rozsahu,
v jakém obchodní podmínky nejsou v rozporu. 17
Dochází v podstatě k jakémusi vynulování nesouladných ustanovení všeobecných obchodních podmínek. K uplatnění tohoto principu ovšem nedojde pokud to některá ze stran vyloučí nejpozději bez zbytečného odkladu po výměně projevů vůle a smlouva následně nebude uzavřena. U stavebních smluv se také s nástupem účinnosti NOZ setkáme s další novinkou, kterou je vyloučení použití překvapivých ustanovení obchodních podmínek, konkrétně podmínek, které „nemohla druhá strana rozumně očekávat, nepřijalali je výslovně“. Posouzení zda-li se jedná o takové ustanovení bude záležet nejen od obsahu konkrétního ustanovení, ale také způsobu jeho vyjádření.18 Důvodová zpráva uvádí některé případy takových ustanovení. Pokud hovoříme o stavebních smlouvách, tak se bude jednat zejména o vyloučení odpovědnosti strany za splnění určitých povinností ze smlouvy, ač smlouva sama navozuje očekávání, že odpovědnost za splnění smlouvy nebude dotčena. Nebo také situaci, kdy režim sjednávání a placení víceprací stanovených v obchodních podmínkách nebude odpovídat pojetí, které by vyplývalo z obsahu samotné smlouvy. Jak je uvedeno v ustanovení, jednat se bude také o způsob vyjádření, a proto bude neúčinným i ustanovení, které bude pro druhou stranu vyjádřeno nejasně nebo 16 Srov. Ustanovení § 1752 NOZ 17 BÁNYAIOVÁ, A. Některé aspekty uzavírání smluv podle návrhu nového občanského zákoníku. Bulletin stavebního práva. 2012. č. 1 18 Ustanovení § 1753 NOZ
17
drobným, špatně čitelným písmem. Neúčinnost se bude vztahovat také na situaci, kdy použité ujednání obchodních podmínek mění nebo doplňuje obsah smlouvy způsobem, který druhá strana nemohla rozumně očekávat.19
1.5 Dopad změn v procesu uzavírání smlouvy na osobu zhotovitele Nový občanský zákoník nám kromě změn v konkrétních právech a povinnostech smluvních stran přináší i změny, které zasahují do stadia uzavírání smlouvy. Zhotovitel by měl už k prvotní fázi přípravy smlouvy o dílo přistupovat seriózně a zodpovědně, neboť již od tohoto momentu se bude odvíjet celý smluvní vztah, který vznikne mezi nim a objednatelem. NOZ vyjadřuje klasickou zásadu čestného žití v podobě povinnosti každého jednat v právním styku poctivě. Právě požadavek poctivosti poskytuje zhotoviteli ochranu jeho dobré víry ve fázi, kdy druhá strana ještě není vázána smlouvou či zákonem stanovenou povinností k uzavření smlouvy a zneužívá zásady smluvní svobody k získání informací či uvedení druhé strany do omylu. Pro smluvní stranu zhotovitele v oblasti výstavby jsou podstatné zejména změny, které přináší NOZ v oblasti využití obchodních podmínek, jejichž úprava byla dosud obsažena zejména v obchodním zákoníku. Toto hodnotím z pohledu zhotovitele za poměrně přínosné. Nová úprava přinesla trochu světla do dosavadní roztříštěné praxe jejich užívání a problému s nimi vznikajícími. Řešení otázky jednostranné změny VOP zasáhne vzhledem k četným podmínkám uvedeným v zákoně spíše větší subjekty poskytující dlouhodobé služby širšímu okruhu osob nežli běžné osoby vystupující na straně zhotovitele. Ale stanovení takovýchto přesných podmínek nelze tvůrcům zákona vyčítat, právě naopak. Na škodu však je 19 Srov. ELIÁŠ, K. a kol. Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou. Ostrava: Sagit, 2012. s. 716
18
zavedení neurčitých pojmů, na jejichž výklad si budeme muset počkat. Na ustanovení týkající se neočekávaných ujednání VOP je zřejmě nutné nahlížet jako na ustanovení kogentní povahy, vzhledem ke skutečnosti, že zákonodárce uvádí, že k opačnému ujednání se nepřihlíží. Zhotovitel by i z toho důvodu měl být zvláště opatrný v případě využívání odkazu na VOP. I zde platí, že je vždy lepší přizpůsobit každou smlouvu konkrétnímu případu, být dostatečně specifický a vzory smluv používat pouze jako jakýsi návod. Nový občanský zákoník sice konečně přistoupil ke specifičtější úpravě použití VOP, ale také zavedl množství termínů a pojmů, jejichž výklad a konkrétní aplikace bude náležet judikatuře.
19
2 Náležitosti smlouvy o dílo V současné úpravě se setkáváme s rozdílnou terminologií obchodního zákoníku oproti terminologii užívané v zákoníku občanském, kdy obchodní zákoník užívá místo pojmu podstatné náležitosti smlouvy pojem podstatné části 20. Pokud vycházíme z ustanovení § 34 OZ, tak podstatné náležitosti smlouvy jsou nezbytnou součástí projevu vůle a jejich absence by vedla k neplatnosti smlouvy. Oproti tomu v případě obchodně-právní úpravy vyjadřují podstatné části smlouvy minimální obsah určitého smluvního typu. Jejich absence ovšem nevede k neplatnosti smlouvy, ale bude určovat režim občanského zákoníku, tey jestliže bude odpovídat smluvnímu typu v něm upraveném, nebo za splnění podmínky dostatečné určitosti předmětu závazků smluvních stran zůstane v režimu obchodněprávním a bude se jednat o smlouvu nepojmenovanou ve smyslu § 269 odst. 1.21 Nový občanský zákoník ponechává dosavadní terminologii svého předchůdce a za právní jednání směřující k uzavření smlouvy považuje pouze takové, které obsahuje podstatné náležitosti smlouvy tak, aby ta mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím. Jelikož v této diplomové práci vycházím především z nové úpravy, budu v dalších částech práce používat pojem náležitosti.
2.1 Podstatné náležitosti smlouvy o dílo První odstavec ustanovení § 2586 NOZ upravuje zákonné vymezení smlouvy o dílo, podle kterého se „smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu“. Na základě tohoto ustanovení můžeme vyčlenit jednotlivé části smlouvy, konkrétně: •
určení účastníků smlouvy, kteří jsou v postavení zhotovitele a objednatele
20 § 269 odst. 1 ObchZ 21 PLÍVA, S. Obchodní závazkové vztahy. 2. vyd. Praha: ASPI, 2009. 339 s.
20
•
závazek zhotovitele provést dílo na svůj náklad a nebezpečí
•
specifikace díla
•
závazek objednatele dílo převzít a zaplatit cenu
•
určitost ceny
Současná teorie považuje za podstatné náležitosti smlouvy o dílo pouze vymezení díla a určení ceny, resp. způsobu jejího určení. Nová úprava přichází také s možností určení ceny odhadem a po vzoru obchodního zákoníku v platném znění ponechává vůli stran možnost uzavřít smlouvu i bez jejího určení. Někteří autoři ovšem uvádějí i další podstatné náležitosti, které plynou z legální definice smlouvy o dílo. Častý je závazek zhotovitele provést dílo a závazek objednatele zaplatit cenu za jeho provedení22 nebo označení smluvních stran23.
2.2 Nepodstatné náležitosti smlouvy o dílo Vzhledem k zadání práce bude následující výklad věnován především nepodstatným náležitostem smlouvy. Z důvodu omezeného rozsahu práce jak již bylo řečeno v Úvodu, se budu zabývat pouze vybraným náležitostem, které považuji z hlediska zhotovitele za ty nejdůležitější. Na tomhle místě bych však ráda alespoň vyjmenovala většinu nepodstatných náležitostí smlouvy o dílo, které si strany vzhledem k široké dispozitivnosti úpravy mohou zjednat. Zatímco podstatné náležitosti poskytují jakýsi základ smlouvy, nepodstatné určují směr, kterým se strany chtějí vydat a pravidla, kterými se chtějí řídit. Mezi obvyklé nepodstatné náležitosti smlouvy o dílo patří význam a účel smlouvy, doba a místo plnění, platební podmínky, vlastnictví díla a nebezpečí škody, pojištění zhotovitele a díla, provedení díla, kontroly, zkoušky a revize, předání a převzetí díla, 22 PLÍVA, S. Obchodní závazkové vztahy. Praha: ASPI, 2006. 333 s. 23 BEJČEK, J., ELIÁŠ, K., RABAN, P., et al. Kurs obchodního práva: obchodní závazky. 4. vyd. Praha: C. H. Beck, 2007. s. 326
21
odpovědnost za vady díla, změna smlouvy, smluvní pokuty, způsoby ukončení smlouvy, vyšší moc, převod práv a povinností ze smlouvy, bezpečnost práce, důvěrné informace a duševní vlastnictví, řešení sporů, prohlášení.
22
3 Vybrané části smlouvy o dílo ve výstavbě Široká míra dispozitivnosti a autonomie vůle stran prosazována novým občanským zákoníkem, poskytuje stranám ještě širší smluvní volnost při tvorbě smlouvy o dílo. Kvalitně připravená smlouva by měla pamatovat na veškeré problémy a otázky, které mohou v průběhu realizace díla vzniknout. Smluvní strany by si proto měly dohodnout veškeré náležitosti smlouvy a to nejen podstatné, ale hlavně nepodstatné části, které blíže specifikují vztah mezi smluvními stranami. Rozsah takové smlouvy o dílo ve výstavbě, která by pamatovala na veškeré možné situace, které mohou nastat, proto může být značný. Bližší pojednání o jednotlivých ujednáních vyskytujících se ve smlouvě o dílo by proto mohlo být tématem samostatných diplomových prací. Také literatura nám poskytuje široký výběr publikací, které se zabývají jednotlivými smluvními ustanoveními vyskytujícími se ve smlouvách o dílo. Ale i tak se domnívám, že si strany vystupující ve smlouvě, mnohdy neuvědomují dopady ledabyle uzavřené smlouvy či používání smluvních vzorů, které nejsou schopné pokrýt různorodost, kterou s sebou stavební praxe přináší. V současné situaci není možné vymezit univerzálně předmět plnění, dobu určenou pro jeho splnění, podmínky placení či sankční ujednání. Jednotlivé projekty se od sebe liší rozsahem i složitostí. Například sankční ustanovení by se proto měly odvíjet od hodnoty a významu díla a povahy porušení konkrétní povinnosti. Situaci komplikuje i nadcházející úprava, která přináší množství změn, novinek a nejasných pojmů. V následující části své diplomové práce se proto věnuji především změnám, které přinese nový občanský zákoník od příštího roku a pak v jednotlivých dílčích závěrech nastíním možnou smluvní úpravu ujednání, na které by zhotovitel měl myslet při vyjednávání a následném sestavování smlouvy. Pokusím se vysvětlit, proč jsou některá ujednání vhodná a jiná naopak nežádoucí, případně jaké řešení by bylo kompromisem pro obě strany. Nebudu ale kopírovat tradiční strukturu smlouvy o dílo. Jednotlivé částí smlouvy jsou řazeny podle jejich významu pro osobu zhotovitele z mého subjektivního 23
pohledu. Z pohledu zhotovitele jsem za nejdůležitější části smlouvy považovala důsledky vadného plnění, které se bytostně dotýkají osoby zhotovitele a mohou pro ně mít následky v budoucnosti, neboť definují jeho odpovědnost za vady a jejich nápravu, případně náhradu vzniklé škody. Nová úprava přináší změny zejména v současnosti pouze judikované solidární odpovědnosti třetích osob a nových skutečností, které vylučují odpovědnost zhotovitele. V následující podkapitole se blíže věnuji platebním podmínkám a určení ceny, v rámci které nám NOZ také zavádí novinku, podle které může být nově cena určena i odhadem a právo zhotovitele na přiměřenou zálohu. Zhotovitel by si již před uzavřením smlouvy měl zjistit jakou má objednatel platební morálku, jak si zorganizuje úhradu dohodnuté ceny, jestli nemá závazky po lhůtě splatnosti nebo také jaké je jeho postavení mezi podnikateli. Zhotovitel uzavřením smlouvy vstupuje do určitého rizika, protože na sebe jakoby přebírá jistý druh úvěru, když provádí dílo na svůj účet. Měl by si proto ohledně platebních podmínek zjistit toho co nejvíc a ve smlouvě zakotvit také určité záruky za zaplacení za dílo.
3.1 Důsledky vadného plnění 3.1.1 Odpovědnost za vady díla Za jednu z nejzásadnějších a nejdůležitějších otázek smlouvy o dílo považuji odpovědnost za vady. Zejména pokud se jedná o smlouvu ve výstavbě, je vhodné upravit tuhle otázku a zhotovitel by měl dbát na přesné vymezení konkrétních podmínek, podle kterých se určí co se bude, resp. nebude považovat za vadu díla. Dispozitivnost nového občanského zákoníku nám poskytuje prostor k takovéto specifikaci a vyloučení zákonné úpravy, které je platné
24
pouze za podmínky, že z vůle stran při uzavírání smlouvy je zřejmá určitost úkonu vyloučení téhle úpravy a definice vad musí být taktéž určitá a srozumitelná.24 NOZ přebírá úpravu obchodního zákoníku a obecně podpůrně stanovuje, že dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě. Právě smlouva poskytuje zhotoviteli prostor pro vymezení díla hlavně v ustanoveních týkajících se předmětu smlouvy a účelu užívání díla, který je odvozován od povahy konkrétní stavby, a proto bych ho v některých případech nepovažovala za absolutně nevyhnutelný. Důležitými z hlediska specifikace díla jsou také přílohy, právní předpisy, normy a jiná dokumentace, např. stavební deník. Vadou díla je tedy provedení díla v jiném rozsahu, než vyplývá ze smlouvy, nesplnění termínu zhotovení díla, kvalitativně neodpovídající provedení díla, ale i případ, kdy se dílo nehodí pro účel stanovený ve smlouvě či vícepráce, pokud nebyly smluvně promítnuty do změny předmětu díla. Dílo může mít mimo výše zmíněné vady faktické, také vady právní, je-li zatíženo právem třetí osoby. Za vadu díla ve smyslu jeho nedokončení je podle judikatury Nejvyššího soudu možné považovat také nedodělky25.
Převzetí stavby s vadami Z ustanovení § 2615 NOZ vyplývá, že vadou díla je jakýkoliv rozpor výsledku díla s tím, co bylo ve smlouvě určeno. Proto je velmi důležité, co si strany ve smlouvě dohodnou. V současnosti platí, že zhotovitel splní svou povinnost teprve řádným ukončením díla a jeho předáním objednateli. Řádné ukončení v tomto případě znamená, že dílo odpovídá specifikaci uvedené ve smlouvě, jinými slovy, že je bezvadné. Teprve v momentě, kdy dílo nevykazuje vady, se splní povinnost zhotovitele dílo provést a zároveň jeho nárok na plnou úhradu ceny. Tohle řešení vedlo mnohdy až k šikanóznímu výkonu práva na řádné provedení díla. Zejména v případě náročných výstavbových projektů je 24 PRAŽÁK, Z., Smlouva o dílo podle obchodního zákoníku, praktická příručka. 3. přepracované vydání. Praha: Leges, 2010, 224 s. 25 Například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2009, sp. zn. 32 Odo 230/2003
25
prakticky nemožné, aby dokončené dílo nevykazovalo nepatrné odchylky od smlouvy, na základě kterých může investor konstatovat vady díla a neuhrazení dohodnuté ceny. Nová úprava přináší pozitivní změnu pro zhotovitele. Podle § 2628 NOZ není objednatel oprávněn odmítnout převzetí stavby pro „ojedinělé drobné vady, které samy o sobě ani ve spojení s jinými nebrání užívání stavby funkčně nebo esteticky, ani její užívání podstatným způsobem neomezují“. Současně bychom si však měli uvědomit co všechno s sebou tohle řešení přináší. Opomeneme-li výkladové spory ohledně pojmů použitých v ustanovení, jako např. „ojedinělá drobná vada“, „estetické užívání stavby“, „podstatné omezení užívání“, které bude ponecháno judikatuře, je nutné si uvědomit značné posilnění strany zhotovitele vůči objednateli. Proto by zhotovitelé měli přistoupit k této změně s respektem a nezneužívat své postavení snahou prosazovat předání díla s vadami. Zhotovitel si musí uvědomit, že oproti jeho zájmu o zaplacení dohodnuté ceny díla, stojí očekávání objednatele, že za své peníze obdrží řádně provedené dílo specifikované ve smlouvě, nikoliv dílo vadné, byť i nepodstatně. Na druhou stranu, můžeme speciální úpravu stavby jako předmětu díla porovnat s obecnou úpravou uvedenou v § 2605, který uvádí, že „dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad“. Vyvstává nám otázka, která úprava by pro našeho zhotovitele byla reálně přísnější. Na jednu stranu je při úpravě stavby objednatel povinen převzít stavbu s ojedinělými vadami, na stranu druhou, v případě vad, které nejsou ojedinělé může tohle převzetí odmítnout. Vady skryté Vedle vad zjevných, které je možné odhalit obvyklým postupem při převzetí díla, se mohou vyskytnout i tzv. vady skryté, které mohou odhalit pouze odborníci či znalci. Úpravu těchto vad přebírá NOZ ze stávajícího § 562 odst. 2 ObchZ a dobu, do které mohou být uplatněny práva z vadného provedení díla upravil také po vzoru obchodního zákoníku na období pět let. Tahle úprava více odpovídá mezinárodním standardům. NOZ
26
však reaguje také na nemožnost garantovat pětiletou životnost při veškerých částech stavby a uvádí možnost zkrácení uvedené doby v odůvodněných případech prováděcím předpisem až na dva roky. Také smluvní strany si mohou sjednat dobu kratší pro některé části stavby. Podmínkou však je, že nemůže být zhoršenou postavení objednatele, je-li slabší stranou. Novinkou je doplnění ustanovení o skutečnost, že pro skryté vady projektové dokumentace a jiných obdobných plněních též platí, že soud nepřizná právo, které „objednatel neoznámil bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do pěti let od převzetí stavby, namítne-li druhá strana, že právo nebylo uplatněno včas“. Shoduji se s názorem JUDr. T. Grulicha, Ph.D., o nejasnosti významu takovéhoto ustanovení. Možnost namítat vady projektové dokumentace by měl mít objednatel pouze v případě, kdy by bylo zhotovení této dokumentace součástí díla. Pokud ji však zajistil objednatel, tak zhotovitel odpovídá pouze z důvodu neupozornění na nevhodnou povahu věci či příkazu. Vrátíme se-li k možnosti, že by projektová dokumentace byla součástí smlouvy o dílo a tedy povinností zhotovitele ji zabezpečit, tak v důsledku vadné dokumentace by s nejvyšší pravděpodobností došlo k vadnému provedení díla a novinka v podobě rozlišování vady díla a projektové dokumentace ztrácí na významu. Také je otázkou času, co se v rámci praxe a soudních rozhodnutí bude považovat za „jiná obdobná plnění“. Solidární odpovědnost při vadách díla Významnou novinkou oproti stávající úpravě institutu smlouvy o dílo je prolomení obvyklé zásady, že i když zhotovitel plní pomocí jiné osoby, odpovídá tak, jako by plnil sám26. Ustanovení § 2630 NOZ nově zakládá vedle zhotovitele samotného též solidární odpovědnost dalších osob podílejících se na zhotovení díla, konkrétně „poddodavatel 27 zhotovitele“, dále ten, „kdo dodal stavební dokumentaci“ a ten, „kdo prováděl dozor nad 26 Srov. ustanovení § 538 ObchZ, příp. obecná úprava splnění závazků uvedená v ustanovení § 1935 NOZ 27 Otázkou je proč se tvůrci NOZ rozhodli pro v praxi poměrně nepoužívané označení „poddodavatel“ místo mnohem běžnějšího výrazu „subdodavatel“, příp. „podzhotovitel“.
27
stavbou“. Vznikat tak budou práva a povinnosti i mezi osobami, které spolu nejsou v žádném smluvním vztahu. Nová úprava, která je z pohledu ostatních evropských úprav poměrně netradiční a výjimečná, tak přináší rovnou dva problémy. A to, popření zásady výlučné odpovědnosti zhotovitele a vznik „jakýchsi ručitelů za vady s nejasně vymezenou odpovědností“28. Uvedené osoby jsou sice zavázány solidárně, tedy společně a nerozdílně, ale jejich odpovědnost je omezena rozsahem jejich činnosti. Odpovědnost první skupiny osob, tedy poddodavatelů není až tak neobvyklá a obdobnou úpravu je možné najít v některých právních řádech29
a také v mnohých vzorových smluvních podmínkách 30.
Nicméně způsob úpravy solidární odpovědnosti v novém občanském zákoníku se může jevit jako neúplný. Tvůrci zákona jakoby reagovali pouze na možnost konečného objednatele uplatnit svá práva na subjektu, který přímo prováděl práce. Rozšiřují tak povinnosti poddodavatelů, ale opomínají jejich právo na získání platby přímo od investora v případě platební neschopnosti zhotovitele, čím by byla zachována právní reciprocita mezi jednotlivými účastníky stavby. Ačkoliv se tedy zákonodárce patrně snaží zjednodušit postavení objednatele, je k zamyšlení jestli je toto ustanovení nezbytné. Objednatel s jediným zhotovitelem totiž nemá důvod se obracet na jeho smluvní partnery a samotný zhotovitel v případě vad způsobených jeho poddodavatelem či ostatními, v zákoně uvedenými osobami, má dostatečné nástroje31. Za zvážení by určitě stálo, jestli by nebylo dostačujícím řešením rozšíření smluvní odpovědnosti za vady použití ustanovení § 2913, které zakládá odpovědnost za škodu způsobenou osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit. Problematickou se může jevit i konstrukce, podle které se osoby uvedené v § 2630 mohou zprostit své odpovědnosti. U poddodavatele, který musí 28 GRULICH, T., Smlouva o dílo v návrhu nového občanského zákoníku. Právní rozhledy. 2011, č. 20. s. 745 29 Např. Speciální zákon upravující solidární odpovědnost subdodavatelů ve francouzském právním řádu 30 Např. Smluvní podmínky FIDIC 31 Zhotovitel většinou vystupuje vůči těmto osobám v postavení objednatele. V případě toho kdo dodal stavební dokumentaci a kdo prováděl dozor nad stavbou se zas může jednat na jedné straně o osoby, které jsou ve smluvním vztahu se zhotovitelem, na straně druhé, jsou obvykle smluvním partnerem objednatele. Zakládání solidární odpovědnosti společně se zhotovitelem z toho důvodu není právě nejvhodnějším řešením.
28
prokázat, že vadu způsobilo jen rozhodnutí zhotovitele nebo toho, kdo nad stavbou vykonával dozor, je poměrně těžké si představit případ, kdy by tahle vada byla skutečně pouze výsledkem rozhodnutí bez podílu toho, kdo to rozhodnutí realizuje. Také další uvedené osoby se pravděpodobně ocitnou v problematické důkazní situaci, kdy musí prokázat, že „vadu nezpůsobila chyba ve stavební dokumentaci“, příp. „selhání dozoru“. Práva z vadného plnění Co se týče nároků a práv z vadného plnění, nová úprava vychází ze současné úpravy obsažené v obchodním zákoníku a objednateli přiznává právo na odstranění vady, právo na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo právo odstoupit od smlouvy. Odkazuje přitom na platnost ustanovení o kupní smlouvě, ale vymezuje, že objednatel není oprávněn požadovat provedení náhradního díla, jestliže předmět díla vzhledem k jeho povaze nelze vrátit nebo předat zhotoviteli. K zamyšlení je výhodnost práva odstoupit z pohledu již výše zmíněného ustanovení § 263032. V případě, že by objednatel chtěl využít nabízené solidární odpovědnosti dalších osob, musel by volit pouze mezi právem požadovat odstranění vady, v našem případě většinou opravou, nebo slevou z ceny. Kdyby se objednatel rozhodl uplatnit právě slevu z ceny, tak by nově zavedený institut dlužnické solidarity představoval velkou výhodu. Ale pokud by se objednatel nespokojil se stavbou, která vykazuje vady, tak má pouze možnost obrátit se na zhotovitele a uplatnit si právo na opravu, protože si neumím dost dobře představit jak by již způsobenou vadu odstraňoval projektant či osoba vykonávající dozor stavby. Liberace zhotovitele Významnou novinkou pro osobu zhotovitele jsou dva nové liberační důvody uvedené v druhém odstavci ustanovení § 2630. Podle nich se zhotovitel „zprostí povinnosti z vady stavby, prokáže-li, že vadu způsobila jen chyba ve stavební dokumentaci dodané osobou, kterou si objednatel zvolil, nebo jen selhání dozoru nad stavbou vykonávaného 32 Srov. NAVRKAL, O. Stavba jako předmět díla. In Dny práva – 2011 – Days of Law 2011.
29
osobou, kterou si objednatel zvolil“. Uplatnění některého z nich však bude pro zhotovitele nelehké a velice těžko prokazatelné. Proto doufám, že daná úprava je pouze doplněním ostatních liberačních důvodu33 a rozhodovací praxe nezačne toto ustanovení vykládat jako speciální pro smlouvy o dílo, jejichž předmětem je stavba.
3.1.2 Odpovědnost za škodu Stávající úprava odpovědnosti za škodu je poměrně komplikovaná a stejně jako úprava závazků, i odpovědnost za škodu podléhá jak režimu obchodního, tak režimu občanského zákoníku. Sjednocení této úpravy novým občanským zákoníkem je proto jednoznačně další velkou předností, kterou přináší. Základ úpravy odpovědnosti za škodu spatřujeme v § 2900, který uvádí prevenční povinnost každého počínat si jistým způsobem při svém konání. Změnou oproti stávající úpravě je rozlišování smluvní a deliktní odpovědnosti. Pro tuto diplomovou práci je významná především kontraktační odpovědnost a proto bych ráda nastínila změny, které NOZ v této oblasti přináší a mohou mít dopad na osobu zhotovitele. Výraznou změnou je úprava odpovědnosti třetích osob, která byla ve stávající úpravě odvozena pouze z judikatury34. V současnosti nese odpovědnost vůči objednateli zhotovitel a to i za vady díla, jež způsobil jeho subdodavatel či jiná osoba, která je sice zúčastněná na provádění díla, ale odlišná od účastníků smluvního vztahu. Zhotovitel má následně proti této třetí osobě postih z titulu odpovědnosti za škodu způsobenou zaviněním jiného. Neznamená to ale, že by odpovědnost zhotovitele vylučovala přímou odpovědnost toho, kdo porušením své povinnosti škodu způsobil.35 NOZ ji již zakotvuje v ustanovení § 2913, které zakládá povinnost nahradit škodu i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit. Škůdce musí vznik škody třetí osobě předvídat a měl 33 Například nevhodná věc nebo příkaz objednatele, kdy zhotovitel nemohl nevhodnost zjistit ani při vynaložení odborné péče. 34 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2008, sp. zn. 29 Odo 254/2006 35 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 10. 2005, sp. zn. 25 Cdo 1479/2005
30
by tomu přizpůsobit své jednání. Jak již bylo řečeno výše, tato úprava odpovědnosti za škodu by mohla nahradit ne příliš šťastnou úpravu solidární odpovědnosti za škodu způsobenou osobou projektanta či stavebního dozoru v dílu regulující smlouvu o dílo, jejímž předmětem je stavba. Následující ustanovení částečně přebírá úpravu ObchZ obsahující odpovědnost toho, kdo využívá při plnění závazku třetích osob. Novinkou je zavedení odpovědnosti za škodu třetí osoby, která se zavázala provést určitou činnost samostatně. Ten kdo ji vybral, bude za její povinnost k náhradě škody odpovídat pouze v případě jejího nepečlivého výběru nebo nedostatečného dohledu. Tohle řešení se nejeví v podnikatelském prostředí jako zrovna nejlepší, ale pro naši osobu zhotovitele přináší určitou možnost zúžení jeho povinností v případě jednání poddodavatele pouze z důvodu zmíněného nepečlivého výběru, kterým se zavádí institut culpa in eligendo, nebo z důvodu nedostatečného dohledu. Z pohledu zhotovitele je významná i úprava limitace náhrady škody, která je značně diskutovaným problémem. Na jedné straně se v případě její limitace potýkáme s názorem o nepřípustném spolupodílení se na škodě osobou, která ji nezpůsobila a na stranu druhou, je nutno zvážit existenci smluvní volnosti stran, která by se měla projevit i v této otázce. Tentokrát k vyjasnění situace nepřispěl ani Nejvyšší soud České republiky. Ten judikoval v rozhodnutí ze dne 31. ledna 2007 36 přípustnost rozumné a přiměřené limitace odpovědnosti vzhledem k dispozitivnosti ustanovení § 379 ObchZ a následně v rozhodnutí ze dne 27. března 200837 potěšil odpůrce tohoto tvrzení s argumentem kogentnosti ustanovení § 356 ObchZ.
NOZ přihlíží k oběma názorovým skupinám a v § 2898
zakotvuje skutečnost, že se nebude přihlížet k ustanovení, které by předem vylučovalo či omezovalo povinnost k náhradě újmy způsobené na přirozených právech, a také se nebude přihlížet k ujednání, které by předem vylučovalo právo slabší strany na náhradu jakékoli újmy. Z uvedeného by se proto dalo vyvodit, že jiné omezení přípustné je, ale je nutno vzít 36 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2007, sp. zn. 25 Cdo 2855/2004 37 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2008, sp. zn. 32 Odo 1651/2005
31
do úvahy i působení ostatních zásad. Zhotovitel, který je v dominantním postavení, by proto měl důkladně zvážit použití limitačních klauzulí ve smlouvě o dílo se stranou, o které by se dalo uvažovat jako o slabší.
3.1.3 Záruka za jakost S důsledky vadného plnění úzce souvisí i úprava záruky za jakost. Povinnost zhotovitele z vadného plnění vzniká, má-li dílo vadu při předání, resp. v době přechodu nebezpečí škody na objednatele. Po této době vzniká zhotoviteli odpovědnost pouze, pokud porušil některou ze svých povinností a způsobil tím vadu plnění. Rozšíření této odpovědnosti je možné pouze na základě výslovného prohlášení zhotovitele o poskytnutí záruky v rámci smluvních ujednání. V téhle záruce zhotovitel prohlásí, že dílo bude po určitou dobu vykazovat dohodnuté vlastnosti. Úprava smlouvy o dílo nás v případě sjednané záruky za jakost odkazuje na použití ustanovení o kupní smlouvě. NOZ vychází ze standardního pojetí záruky za vady použitého ve stávajícím obchodním zákoníku. Jsou oddělena práva, která vznikají z vad plnění ze zákona a která vznikají z vad ze záruky za jakost, která může garantovat jakost věci jednak z hlediska časového nebo z hlediska vlastností, které bude daná věc vykazovat. Nemůže se však stát, že by záruka za jakost vylučovala zákonnou úpravu práv z vad věcí, což je pozitivní zejména u skrytých vad.38
38 ELIÁŠ, K. a kol. Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou. Ostrava: Sagit, 2012. s. 818
32
3.1.4 Smluvní pokuty Podnikání ve stavebnictví s sebou přináší určitá rizika. I z toho důvodu se vyvinuly zajišťovací instituty, které mají poskytnout ochranu jedné či druhé straně. Ve smlouvách o dílo se nejčastěji setkáváme s institutem smluvní pokuty, která působí jako sankce za porušení povinnosti. Jejich uplatnění tedy nastává, nebude-li plněno řádně a včas. Nový občanský zákoník vychází především ze stávající úpravy ObchZ a OZ. Chybí však úprava otázky odpovědnosti za porušení povinnosti, zajištěné smluvní pokutou. Zejména není zcela jasné, zda nová úprava připouští liberační důvody, pokud si je strany nesjednali ve smlouvě. Pro vyřešení tohoto problému by bylo vhodné novou úpravou doplnit o ustanovení podobné § 300 ObchZ, které by výslovně stanovilo, že odpovědnost za porušení povinnosti ze smluvní pokuty je absolutní. Smluvní řešení sjednání smluvní pokuty jsou skutečně různé a je možné si sjednat „téměř vše“. Jeví se proto jako vhodné, že zákon přebírá moderační právo soudu, pomocí kterého může soud nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu na návrh dlužníka snížit.
3.1.5 Dílčí závěr Dispozitivnost NOZ nám poskytuje poměrně širokou volnost při uzavírání smluv a formulování smluvních ujednání. Zhotovitel by si měl dát především pozor na ty části smlouvy, které se dotýkají jeho plnění a především důsledků, které nastanou v případě, že plnění vykazuje vady. Jelikož je za vadu díla považován jakýkoliv rozpor s tím co bylo dohodnuto ve smlouvě, bylo by pro osobu zhotovitele vhodnější obecnější vymezení předmětu díla. Samozřejmě, i tak je nutné dbát, aby dílo sloužilo svému účelu. Pokud hovoříme o smlouvách o dílo ve stavebnictví, je už běžnou praxí uvádět v nich smluvní ujednání o záručních podmínkách. Takové ujednání by mělo obsahovat
33
„délku záruční doby, způsob a podmínky reklamace vad, způsob a termíny odstranění vad, majetkové sankce za nedodržení termínů pro nástup a odstranění vad“.39 Zhotoviteli bych zejména doporučila možnost úpravy doby, do které objednatel může oznámit vady díla pro některé části stavby. Hlavně v případě větších výstavbových projektů by bylo pro zhotovitele neúčelné a také nepříznivé poskytovat záruku pro všechny částí ve stejné délce. Právě při určování délky záruční doby se nám může ukázat, která smluvní strana měla silnější postavení při uzavírání smlouvy. V praxi běžně uplatňovaným kompromisem bývá sjednání záruční doby na délku 60 měsíců. Z toho logicky vyplývá, že jakákoliv kratší délka je v prospěch zhotovitele. Naopak sjednání záruční doby na období více než pět let nám prokazuje znevýhodněný postavení smluvní strany zhotovitele. Do úvahy však připadá prodloužení tohoto období, například z důvodu využití mimořádně kvalitních a odolných materiálů. Smluvní strany si dále mohou sjednat obecné podmínky uplatnění záruky, v rámci kterých se dohodnou „v jaké formě musí být oznámeno, kam musí být oznámeno a co musí být obsahem tohoto oznámení“.40 Dalším výrazným ujednáním, na kterém se může projevit vzájemné postavení smluvních stran, je způsob a termín odstranění vad. Zhotovitel by se měl snažit dojednat si pro sebe co nejvýhodnější způsob odstranění vad v dostatečném časovém prostoru, protože od tohoto ujednání se většinou odvíjí ujednání sankční, které mohou být pro zhotovitele značně nepříznivé a poškozující. Zhotovitel by se měl též snažit výslovně uvést ve smlouvě ustanovení, které by vyjadřovalo, na které závady se záruka vztahovat nebude. Jednalo by se zejména o závady, které vzniknou úmyslným, neodborným nebo nepřiměřeným zacházením objednatele a v důsledku vyšší moci41. 39 VRBKA, P., SMETANA, J. Smlouvy ve výstavbě. Brno: RTS, 1999. s. 11 40 Tamtéž, s.12 41 V praxi se většinou používá vzor uváděný P. Vrbkom a zní následovně: „Pro účely této smlouvy se za vyšší moc považují případy, které nejsou závislé na smluvních stranách a které smluvní strany nemohou ovlivnit. Jedná se např. o válku, mobilizaci, povstání, živelné pohromy apod. Pokud se splnění této smlouvy stane nemožným v důsledku vzniku vyšší moci, strana, která se bude chtít na vyšší moc odvolat, požádá druhou stranu o úpravu smlouvy ve vztahu k předmětu, ceně a době plnění. Pokud nedojde k dohodě, má strana, která se důvodně odvolala na vyšší moc, právo odstoupit od smlouvy. Účinnost
34
3.2 Cena díla a platební podmínky 3.2.1 Určení ceny za dílo Cena za dílo představuje většinou z pohledu zhotovitele i objednatele jednu z nejdůležitější stránek právního vztahu vznikajícího na základě smlouvy o dílo. Je to právě výše ceny, která hraje klíčovou roli v rozhodovacím procesu objednatele při volbě zhotovitele. Zhotovitel by měl umět šikovně přesvědčit objednatele o přiměřenosti nabízené ceny, do kalkulace zahrnout i zisk a nebát se ho prezentovat druhé smluvní straně. Přímé uvádění zisku je vhodné i v procesu sjednávání ceny. Zhotovitel by neměl opomenout ani své postavení smluvní strany, která vystupuje jako kdyby v roli banky. Proto by výše ceny měla odvíjet také od skutečnosti, kdy budou peníze objednatelem poskytnuty. Otázka vzniku nároku na zaplacení ceny díla může způsobovat jistou diskuzi. NOZ uvádí, že toto právo vzniká provedením díla. Dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno. Na to nám navazuje vymezení momentu, kdy je dílo dokončeno. Tím je okamžik, kdy je převedena jeho způsobilost sloužit svému účelu, přičemž objednatel převezme dílo s výhradami nebo bez výhrad. A tu přicházíme k otázce, zda-li je dílo způsobilé sloužit svému účelu, také dílem bezvadným. Objednatel je podle zákona povinen převzít i dílo, které vykazuje vady. Blíže jsem se problematice převzetí stavby s vadami věnovala v oddíle 3.1.1 Odpovědnost za vady. Z popisované úpravy nám posléze plyne, že právo zhotovitele na vyplacení dohodnuté ceny vzniká, i když jeho plnění vykazuje vady. Přikláním se k názoru T. Grulicha, podle kterého by vhodnějším řešením bylo, kdyby v případě prodlení objednatele, který převzal řádně provedené dílo bez výhrad, bylo dílo považováno za předané, takže právo zhotovitele na zaplacení ve smlouvě stanovené ceny by se stalo nepodmíněným. odstoupení nastává v tomto případě dnem doručení oznámení.“
35
Zde se dostáváme k samotnému určení ceny. NOZ přebral současnou úpravu, podle které je cena ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, a doplnil ji o určení ceny odhadem. Je třeba být opatrný a rozlišovat určení ceny pevnou částkou a odkazem na rozpočet. K omylu dochází většinou, když si strany určí cenu na základě rozpočtu a do smlouvy uvedou: „bude provedeno dílo podle rozpočtu...(odkaz na rozpočet) za cenu 1 234 567 Kč.“ 42 V uvedené situaci se bude jednat o pevně stanovenou cenu, která sice vychází z rozpočtu, ale nebude se jednat o způsob jejího určení, tudíž ji je možné měnit pouze dohodou stran. Pokud není ve smlouvě výslovně uvedeno, že cena je určena na základě rozpočtu daného s výhradou, že se nezaručuje jeho úplnost, nebo s výhradou, že rozpočet je nezávazný, platí, že rozpočet je závazný a úplný. Zhotovitel by s ohledem na tuto skutečnost měl postupovat s odbornou péčí a dbát na dodržení sjednaných smluvních ujednání, zejména výši nákladů, kterou předem stanovil. Pouze v případě, že ze smlouvy přímo vyplývá, že se rozpočet považuje za neúplný, má zhotovitel právo na zvýšení ceny o nevyhnutelně převýšené náklady účelně vynaložené. Nesouhlasí-li objednatel se zvýšením ceny, rozhodne o nich na návrh zhotovitele soud. Zhotovitel je ale povinen oznámit nutnost překročení rozpočtové částky a výši požadovaného zvýšení ceny bez zbytečného odkladu, jinak mu nárok na určení zvýšení ceny zaniká. Ustanovení § 2622 dále stanoví právo objednatele odstoupit od smlouvy, požaduje-li zhotovitel zvýšení o více než 10% ceny podle rozpočtu. Situaci, když si strany nedohodnou cenu , ale ze smlouvy vyplývá jejich vůle uzavřít smlouvu o dílo bez určení ceny, řeší NOZ obdobně jako stávající úprava. Zhotovitel by měl být zvláště na pozoru, co se týče daně z přidané hodnoty, neboť „cena určená ve smlouvě, není-li napsáno nic o DPH, je cenou včetně DPH.“ 43 Toto tvrzení podpořil i Nejvyšší soud, který ve svém rozhodnutí konstatoval, že dohodnutou cenu nelze zvyšovat o daň z přidané hodnoty, není-li stranami stanoveno něco jiného, 42 PRAŽÁK, Z. Smlouva o dílo podle obchodního zákoníku – praktická příručka. 3. přeprac. vyd. Praha: Leges, 2010. s. 90 43 Tamtéž, s. 202
36
protože pokud nevyplývá z ujednání stran něco jiného, je součástí ceny i DPH a clo.44
3.2.2 Vlivy na cenu Při realizaci projektu dochází často ke změnám předem předpokládáních a smlouvou upravených podmínek provedení díla. Tyto změny se projeví i dalších částech smlouvy. Především se odrazí na ceně díla. V případě určení ceny pevnou částkou, nebo odkazem na rozpočet, nemůže ani jedna ze smluvních stran žádat změnu ceny z důvodu jiného úsilí nebo nákladů, než bylo předpokládáno. Změny však mohou být mimořádně výrazné a ovlivnit cenu jakýmkoliv směrem. Strany by si z toho důvodu měly smluvně upravit vliv změn v provádění díla na cenu. V případě, že tak neučiní, zákon na to reaguje zavedením určité pojistky. NOZ uvádí řešení pouze pro situaci, kdy se strany dohodnou po uzavření smlouvy na omezení rozsahu díla, ale neujednají důsledky pro výši ceny. V takovém případě, zaplatí objednatel cenu upravenou s přihlédnutím k rozdílu v rozsahu nutné činnosti a v účelných nákladech spojených se změněným prováděním díla. Podmínkou tedy je stejně, jako v současné úpravě, platně uzavřená smlouva 45 a existence dohody stran o změně smlouvy o dílo. Také ustálená judikatura Nejvyššího soudu uvádí nezbytnost předchozí dohody objednatele se zhotovitelem na vlastní rozšíření díla nebo jeho kvalitativní změně. Dále uvádí, že pokud by k takové změně nedošlo, nebylo by možné po objednateli požadovat zaplacení ceny za poskytnuté práce většího rozsahu.46
44 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 4. 2003, sp. zn. 32 Odo 835/2002 45 ŠTENGLOVÁ, I., PLÍVA, S., TOMSA, M. Obchodní zákoník. Komentář. 13. vyd. Praha: C. H. Beck, 2010. 1447 s. 46 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2009, sp. zn. 23 Odo 2856/2009
37
3.2.3 Vícepráce Na začátek bychom si měli zodpovědět otázku, co pojem vícepráce znamená. Obecně se můžeme shodnout, že se jedná o práce, o kterých se rozhodne až v průběhu plnění díla stanoveného smlouvou. Rozdíl v názorech přináší až názor na otázku, zda se jedná o změnu díla v původní smlouvě nebo o nový smluvní vztah. Souhlasím s názorem Z. Pražáka, že v případě změny díla ve smlouvě se musí jednat o změnu dohodnutého díla, zatímco v případě vícepráce, se jedná o situaci, kdy si strany dohodnou práce navíc, které se neprojeví v dohodě o změně díla a tudíž se bude jednat o nový smluvní vztah, který bude s původním dílem souviset jen z hlediska výkonu práce stejnými stroji a lidmi a většinou pro stejného partnera.47 Jiná situace nastává pokud si strany ve smlouvě pojem vícepráce definují jako změnu díla. V tom případě však musí dbát na přesnou definici a důsledky, které s sebou toto autonomní vymezení přináší. Nová úprava přináší odstranění dualismu v úpravě kontraktů, tudíž nám odpadává jeden z nejčastějších problémů, které nesprávné pochopení pojmu vícepráce způsobuje v současnosti. Mnohdy se stávalo, že smluvní strany, jejichž právní vztah založený na smlouvě o dílo se řídil obchodním zákoníkem, si sjednaly pouze ústně provedení dalších prací, domnívajíc se, že se bude jednat o změnu díla a podřazení této smlouvy pod obchodněprávní vztah jimi uzavřené písemné smlouvy, ale z povahy objednatele bude třeba tenhle nově vzniknutý vztah podřadit do režimu občanského zákoníku.
47 PRAŽÁK, Z. Smlouva o dílo podle obchodního zákoníku – praktická příručka. 3. přeprac. vyd. Praha: Leges, 2010. s. 100
38
3.2.4 Platební podmínky Úprava platebních podmínek ve smlouvě je pro smluvní stranu zhotovitele mimořádně důležitá a vytváří jakýsi rámec, na základě kterého získává zhotovitel pro něj tak důležité finanční prostředky. V případech, kdy se nedohodnou strany na placení zálohy a dílo se provádí po částech nebo se značnými náklady, poskytuje nový občanský zákoník zhotoviteli možnost požadovat během provádění díla přiměřenou část odměny s přihlédnutím k vynaloženým nákladům. Tohle řešení není novinkou. Bylo převzato ze současné občanskoprávní úpravy. V praxi by však k takové situaci docházet nemělo a zhotovitel by měl být schopen odhadnout finanční náročnost projektu již při uzavíraní smlouvy a odpovídající zálohu sjednat předem. Nová úprava však posilňuje stranu zhotovitele poskytnutím mu této dodatečné možnosti na přiměřenou zálohu. Do nejisté situace staví osobu objednatele, který musí při větších projektech počítat s možností požadavku na úhradu části ceny díla ještě před jeho dokončením. V praxi se stává, že si strany sjednají i tzv. pozastávku, účelem které je motivovat zhotovitele dodat dílo bez vad. Jedná se o „část ceny za dílo, sloužící k zajištění nároků objednatele z odpovědnosti za vady, které se vyskytnou v záruční době. Objednatel vyplatí celou pozastávku zhotoviteli po uplynutí záruční doby. Ovšem jen v případě, že se na díle nevyskytnou během záruční doby vady, respektive objednatel nemusel během záruční doby vynaložit své náklady na odstranění těchto vad“.48 Z důvodu ochrany by zhotovitel měl pamatovat na uvedení následků neuhrazení sjednaných plateb objednatelem. „Mimo úrok z prodlení za pozdní úhradu faktur by měla smlouva vymezit, jaké prodlení ze strany zhotovitele se považuje za podstatné porušení smlouvy se všemi důsledky z tohoto jednání vyplývajícími a současně by měla řešit i skutečnost, zda pozdní platby mají či nemají vliv na termín dokončení díla sjednaný ve 48 CIHLÁŘ, R. Pozastávka: Přežitek, nebo funkční instrument? [online]. [cit. 27. 03. 2013]. Dostupné z: http://www.stavebni-forum.cz/data/cms/4541/pdf/1-pozastavka-prezitek-nebo-funkcni-instrument.pdf
39
smlouvě nebo případně na přerušení či zastavení prací.“49
3.2.5 Dílčí závěr Důležitost smluvního sjednání ustanovení o určení ceny a platebních podmínek je doložen také širokou judikaturní činností soudů. Cena díla představuje pro zhotovitele obstarávání finančních prostředků nejen na krytí nákladů spojených s jeho podnikatelskou činností, ale také ekonomickému zisku. NOZ nám nyní poskytuje určení ceny díla nejen pevnou částkou, ale i rozpočtem a odhadem. Zhotovitel by měl využívat stanovení ceny pevnou částkou pouze v případě menších a méně náročných projektů. V případě komplexnějších a složitějších výstavbových projektů, v průběhu realizace kterých se může ledacos měnit by pro něho bylo rozhodně výhodnější ve smlouvě stanovit způsob určení ceny odkazem na rozpočet a nezapomenout uvést, že se jedná o rozpočet neúplný, aby si v případě nepředvídatelných okolností mohl bez problémů nárokovat na zvýšení ceny. Pamatovat také musí, že k ceně uvedené ve smlouvě si již neví připočítat DPH. Proto by měl již předem kalkulovat s cenami, ve kterých je daně z přidaně hodnoty již započtena, nebo ve smlouvě výslovně uvést, že se jedná o cenu bez DHP, která bude následně připočtena. V souvislosti s vícepráci, bych doporučovala zhotoviteli ve smlouvě specifikovat tenhle pojem a výslovně uvést co se pokládá za změnu díla a co za vícepráce nesouvisející se samotným předmětem díla. Od toho se totiž bude odvíjet následně cena, kterou za provedené práce zhotovitel obdrží. V případě finančně náročných projektů pokládám za vhodné pro zhotoviteli si již předem sjednat finanční zálohu spolu s podmínkami, na kterých bude její vyplacení záviset. Je pouze rozhodnutím zhotovitele zda se rozhodne pro využití institutu zálohy nebo průběžných plateb. Nový občanský zákoník však pamatuje i na situaci, kdy by 49 VRBKA, P. SMETANA, J. Smlouvy ve výstavbě. 1. vyd. Brno: RTS, 1999. s. 10
40
zhotovitel nesjednal žádnou zálohu, která v stavební praxi české republiky není tak častá jako výše zmíněné průběžné platby, a na základě ustanovení § 2611 by si mohl nárokovat na přiměřenou část odměny. Naopak, zhotoviteli doporučuji se vyhnout uvedení pozastávky v smlouvě o dílo. Takové sjednání by pro jeho osobu nebylo zrovna optimální. Co se týče okamžiku splnění povinnosti objednatele zaplatit cenu díla, zhotovitel by se měl ve smlouvě vyvarovat ujednání, které by říkalo, že taková povinnost objednatele je splněna již odepsáním příslušné částky z jeho účtu, tudíž v době, kdy peněžní částka ještě není v dispozici zhotovitele. Na závěr bych ráda připomněla vhodnost sjednání následků, které nastanou, když se objednatel ocitne v prodlení. Bude se jednat spíše o výše zmíněné sankční ujednání. Zhotovitel by však měl pamatovat, že nejen objednatel je v pozici sjednávat sankční následky neplnění povinností zhotovitele, ale je tomu i naopak.
41
Závěr Obsah práce byl od počátku koncipován tak, aby reflektoval cíle stanoveny v Úvodu a potenciálnímu čitateli poskytl pohled na úpravu smlouvy o dílo ve výstavbě z pohledu zhotovitele. Stavebnictví představuje prostředí, ve kterém jsou neustále uzavírány smlouvy o dílo, jejichž rozsah se může v návaznosti na výstavbový projekt lišit. Potkat se tak můžeme se smlouvami o pár stránkách, ale také s komplexními smlouvami, kterých rozsah připomíná spíše odborné publikace. Je třeba si uvědomit rizika, která s sebou nesprávně formulované smlouvy o dílo ve výstavbě mohou přinést. Tyhle rizika se dotýkají především smluvních stran vstupujících do smluvního vztahu. Je proto na jejich odpovědnosti, aby se obeznámili s co nejširším spektrem odborné literatury a vzorových smluv, které jim poskytnout bližší pohled na skutečnosti, na které by si měly dát pozor, a na kterých by si měly dát záležet. Zejména v oblasti výstavby platí, že čím je subjekt vstupující do smluvního vztahu lépe připraven a obeznámen s problematikou, tím je to z hlediska jeho právní ochrany lepší. V oblasti stavebnictví se setkáváme s rozsáhlou odbornou terminologii, která se postupně vyvinula a její neznalost by mohlo způsobit pro smluvní strany zbytečné komplikace. Vzhledem k rozsáhlé publikační činnosti věnující se smlouvě o dílo podle současné úpravy, jsem se rozhodla svou pozornost věnovat zejména změnám, které s sebou přináší nový občanský zákoník. V úvodní části práce jsem se zaměřila na obecné vymezení smlouvy o dílo z pohledu nového občanského zákoníku. Nastínila jsem základní úpravu smlouvy a požadavky na její formu. Neminula jsem ani specifika, která se týkají smluv ve stavebnictví. Odborní terminologií, která se pojí s tímto typem smluv, jsem se blíže nevěnovala. Připadalo mi vhodnější odkázat na publikace, které mají dostatek prostoru, aby osobě, která by o tuto oblast projevila zájem, patřičně vysvětlili rozdíly mezi jednotlivými pojmy. Následně jsem se blíže podívala na uzavírání smluv v režimu nové 42
úpravy. Jednotlivé problematické části jsem od sebe oddělila, kriticky zanalyzovala, také s přihlédnutím k stávající úpravě a následně jsem provedla rozbor jejich dopadu na uzavírání smluv o dílo ve výstavbě. V závěru teoretické části jsem pouze shrnula vědomosti o podstatných a nepodstatných částech smlouvy o dílo a poskytla jejich výčet. Stěžejní část práce jsem věnovala vybraným ujednáním smlouvy o dílo, které jsou z mého pohledu pro osobu zhotovitele nejvýznamnější. Vzhledem k nedostatku prostoru a časové tísni, jsem se bohužel, nemohla věnovat veškerým ujednáním. Čitateli proto poskytuji náhled na důsledky z vadného plnění a úpravu ceny a platebních podmínek. Kapitola 3 Vybrané části smlouvy o dílo ve výstavbě nám tedy podává ucelený pohled na nejvýznamnější změny, které přináší zákon č. 89/2012. K závěru každé podkapitoly uvádím dílčí závěry, v kterých jsem provedla analýzu dopadu změn na ty částí smlouvy, která jsou pro osobu zhotovitele mimořádně důležitá Zhotovitel by neměl zapomínat na skutečnost, že úprava jeho smluvního postavení záleží pouze na něm a podmínkách které si sám sjedná. Nová úprava sice konečně přináší úpravu stavby jako předmětu díla, ale pořád shledávám tuto úpravu nedostatečnou a z hlediska zavádění nových pojmů a institutů také nejasnou. Co nám nový občanský zákoník přinese ukáže pouze čas a řešení nezodpovězených otázek bude náležet judikatuře soudů.
43
Seznam literatury Knižní literatura 1. BEJČEK, J., ELIÁŠ, K., RABAN, P., et al. Kurs obchodního práva: obchodní závazky. 4. vyd. Praha: C. H. Beck, 2007. 535 s. 2. BEJČEK, J., ELIÁŠ, K., RABAN, P., et al. Kurs obchodního práva: obchodní závazky. 5. vyd. Praha: C. H. Beck, 2010. 542 s 3. ČÁP, M., HEGENBART, M., SAKAŘ, B. Slovník stavebního práva. 1. vyd. Praha: Libertas, 1994. 208 s. 4. ČÁP, M. Smluvní vztahy ve výstavbě, 1. vyd, Praha: FRANCES, 1992. 268 5. KADLECOVÁ, M., SCHELLE, K., a kol.: Právní dějiny. Praha: Eurolex Bohemia, 2005, s. 100 6. KINCL, J., URFUS, V., SKŘEJPEK, M. Římské právo. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 1995. 386 s 7. KLEE, L. Smluvní podmínky FIDIC. Praha: Wolters Kluwer Česká republika,2011. 438 s. 8. KYLAROVÁ, J., BLÁHA, J., POHL, T. a kol. Aktuální příručka se vzory pro stavební praxi: od uzavření smlouvy až po dokončení a převzetí stavby. Praha: Dashöfer, 2002. 9. MAREK, K. K obchodním závazkovým vztahům. 2. oprav. vyd. Brno: Masarykova univerzita. 1997. 252 s. 10. MAREK, K. Smluvní obchodní právo - Kontrakty. 3. aktual. a rozš. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007. 451 s. 11. MAREK, K. Smluvní obchodní právo - Kontrakty. 4. aktual. a rozš. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008. 477 s. 12. MAREK, K., PRŮCHA, P. Stavební právo v praxi. Praha: ABF, 2003. 100 s. 44
13. MATĚJKA, V., MOKRÝ, J. a kol. Slovník pojmů ve výstavbě. 1. vyd. Praha: Informační centrum České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, 2000. 238 s. 14. POKORNÁ, J., KOVAŘÍK, Z., ČÁP, Z. et al. Obchodní zákoník. Komentář. II. Díl. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2009. Str. 1081-1927. 15. PRAŽÁK, Z. Smlouva o dílo podle obchodního zákoníku – praktická příručka. 2. přeprac. vyd. Praha: Linde, 2007. 221 s. 16. PRAŽÁK, Z. Smlouva o dílo podle obchodního zákoníku – praktická příručka. 3. přeprac. vyd. Praha: Leges, 2010. 222s. 17. ŠTENGLOVÁ, I., PLÍVA, S., TOMSA, M. Obchodní zákoník. Komentář. 13. vyd. Praha: C. H. Beck, 2010. 1447 s. 18. ŠTENGLOVÁ, I. Smlouva o dílo. 1.vyd. Praha: C. H. Beck, 2010. 234 s. 19. ŠTENGLOVÁ, I. Smlouvy ve výstavbě. 2. přepr. a dopl. vyd. Praha: PROSPEKTRUM, 1995. 124 s. 20. ŠTENGLOVÁ, I. Stavební právo. Díl II., Stavební právo soukromé. Praha : Polygon, 2000. 239 s. 21. VRBKA, P. SMETANA, J. Smlouvy ve výstavbě. 1. vyd. Brno: RTS, 1999. 51 s. Časopisecká literatura 1. BÁNYAIOVÁ, A. Některé aspekty uzavírání smluv podle návrhu nového občanského zákoníku. Bulletin stavebního práva. 2012. č. 1 2. ČUHELOVÁ, K. Smlouva o dílo, určení ceny díla a vícepráce. Právní fórum. 2011, č. 8. 3. GRULICH, T., Smlouva o dílo v návrhu nového občanského zákoníku. Právní rozhledy. 2011, č. 20 4. HEDRLÍN, A. Smlouva o dílo podle §536 a násl. obchodního zákoníku a vlastnictví stavby. Právní rozhledy. 1997, č. 4. 5. KLEE, L. Vybrané otázky spojené s překladem a použitím smluvních podmínek 45
FIDIC. Právní fórum. 2009, č. 6. 6. KUČA, R. Právní úprava smlouvy o dílo ve výstavbě. ASPI –původní nebo upravené texty pro ASPI. 1997, č. 36. 7. LASÁK, J. K relativním obchodním závazkovým vztahům. Právní fórum. 2009, č. 3. 8. MAREK, K. K některým otázkám smlouvy o dílo ve výstavbě podle obchodního zákoníku. Právní praxe v podnikání. 1996, č. 7. 9. MAREK, K. Smlouva o dílo dle obchodního zákoníku: (I. Část) – praktická příručka. Právní rádce. 2008, č. 9. 10. MAREK, K. Smlouva o dílo dle obchodního zákoníku: (II. Část) – praktická příručka. Právní rádce. 2008, č. 10. 11. MAREK, K. Smlouva o dílo ve výstavbě. Ekonom. 1996, č. 28. 12. MAREK, K. Smluvní strany ve smlouvě o dílo. ASPI - původní nebo upravené texty pro ASPI. 1995, č. 11. 13. ONDREJOVÁ, D. Kdo je vlastníkem nemovitosti - stavby v případě odstoupení od smlouvy o dílo obsahující výhradu vlastnického práva ve prospěch zhotovitele. Právní fórum. 2012, č. 6. 14. POMYKALOVÁ, M., Závazek k provedení díla podle obchodního zákoníku. Právní praxe v podnikání. 1998, č. 10. 15. Právní předpisy 1. Zákon číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník 2. Zákon číslo 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů 3. Zákon číslo 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
46
Judikatura 1. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2009, sp. zn. 23 Odo 2856/2009 2. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2009, sp. zn. 32 Odo 230/2003 3. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2008, sp. zn. 32 Odo 1651/2005 4. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2008, sp. zn. 29 Odo 254/2006 5. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2007, sp. zn. 25 Cdo 2855/2004 6. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 10. 2006, sp. zn. 29 Odo 1166/2004 7. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 10. 2005, sp. zn. 25 Cdo 1479/2005 8. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 4. 2003, sp. zn. 32 Odo 835/2002
Elektronické zdroje 1. Všeobecné obchodní podmínky pro zhotovení stavby [online]. [cit. 15. 09. 2012]. 2. Dostupné z: http://www.stavebnistandardy.cz/default.asp? Typ=1&ID=3&Pop=0&IDm=3249691&Menu=V%9Aeobecn%E9%20obchodn %ED%20podm%EDnky%20pro%20zhotoven%ED%20stavby 3. Důvodová zpráva [online]. [cit. 30. 10. 2012]. 4. Dostupné z: http://obcanskyzakonik.justice.cz/tinymce-storage/files/DZ_NOZ_89_ %202012_Sb.pdf
47
