MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA
Katedra didaktických technologií
Vliv letních dětských táborů na děti školního věku Bakalářská práce
Vedoucí diplomové práce : PhDr. Alena Šafrová
Vypracoval : Boris Krais
Brno 2006
1
Děkuji paní PhDr. Aleně Šafrové za laskavé vedení, metodickou pomoc, cenné rady a připomínky při zpracovávání této bakalářské práce.
Podpis ...............................................
2
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně za použití pramenů uvedených v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Masarykovy univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům.
Podpis : ........................................................
OBSAH
3
ÚVOD ..................................................................................................................... 6
1. DÍTĚ ŠKOLNÍHO VĚKU ................................................................................ 8
1. 1 Vývoj dítěte ................................................................................................ 8 1. 2 Vývojové odchylky .................................................................................... 9 1. 2. 1 Poruchy osobnosti ......................................................................... 10 1. 2. 2 Vývojové změny ........................................................................... 11 1. 3 Dětská hra ................................................................................................. 12 1. 4 Cvičení a interakční hry pro hůře zvladatelné děti ...................................
13
2. TÁBORY JAKO FORMA PRÁZDNINOVÝCH AKTIVIT DĚTÍ ............. 15
2. 1 Tradice tábornictví ve světě - světový skauting ......................................... 15 2. 2 Český a slovenský skauting ........................................................................ 17
3. SOUČASNÁ NABÍDKA A POPTÁVKA DĚTSKÝCH TÁBORŮ Z HLEDISKA VHODNOSTI PRO DĚTI ŠKOLNÍHO VĚKU ...................... 24
3. 1 Typy táborů v současnosti .......................................................................... 24 3. 2 Vlastní vzpomínky a zkušenosti .................................................................. 26
4. VLIV LETNÍCH TÁBORŮ NA DĚTI ŠKOLNÍHO VĚKU ......................... 28
4. 1 Cíl a metody šetření, charakteristika výzkumného vzorku ......................... 28 4. 1. 1 Analýza dotazníku pro vedoucí a praktikanty ................................ 29 4. 1. 2 Analýza dotazníku pro děti - účastníky tábora .............................. 35 4. 1. 3 Řízený rozhovor s rodiči ............................................................... 45 4. 2 Rozbor práce hlavního vedoucího ............................................................. 46 4. 3 Výsledky šetření a diskuse ......................................................................... 47
4
ZÁVĚR ................................................................................................................. 48
RESUMÉ ............................................................................................................... 49
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .................................................................. 50
Úvod Současnost bychom mohli nazvat dobou internetu, mobilních telefonů , plazmových televizí , rychlých automobilů a dalších moderních technologií, které nám 5
přinášejí zjednodušení komunikace, zkracují vzdálenosti, přibližují svět poznání. Přinášejí nám mnoho dobrého, ale ne vždy je umíme užívat s mírou. Nabízí se zde parafráze známého „ dobrý sluha, špatný pán“ . Mnoho dospělých dnes již neumí komunikovat s druhými lidmi jinak, než prostřednictvím internetu či mobilního (popř. video) telefonu. Přes internet se rodí lásky, nakupuje se a prodává, shání zaměstnání i zábava. Zábava mnohdy laciná a nevkusná, degradující lidské hodnoty a city. Bohužel díky tomu jsou dnes děti ochuzeny o obyčejné věci jako je přítomnost blízkého člověka, chuť hrát si, trávit spolu čas...Rodiče jsou dnes taženi hektickou dobou a aby se rodina měla dobře, musí dlouho pracovat a na děti jim zbývá jen zlomek času mezi pracovními povinnostmi, jen tak tak, aby spolu s dětmi absolvovali přípravu do školy. Na povídání o obyčejných, malých dětských starostech často není dost času ani sil. Nezřídka se pak setkáváme s tím, že se děti relativně malé ( již mezi osmým a desátým rokem) toulají celé odpoledne po ulicích a rodiče nemají ani tušení, co jejich dítě právě dělá a kde právě je. Spoléhají na mobilní telefony, ale neuvědomují si, že mobilní telefon je jen technická pomůcka, která nemůže dětem vynahradit přítomnost některého z rodičů ani je nemůže ochránit před potížemi. Dnes není neobvyklé ani to, potkat na ulici skupinku malých dětí, které si hlasitě vyprávějí o tom, že právě ukradli v papírnictví drahé propisovačky nebo v potravinách balík bonbónů. Protože k tomu nejsou vedeny, mají dnes děti jen velmi málo zábran, a poučeny televizními seriály, kde vítězí ten nejsilnější, nejpodlejší a nejrafinovanější zloděj, snaží se jim podobat a berou je jako svůj vzor. Všechny tyto skutečnosti vedou k obrazu, který dobře znají učitelé základních a středních škol. Póza „co za to, když se budu snažit a nebudu provokovat“ je strašákem mnoha našich učitelů. Plně to vystihuje princip chování dětí, kterým chybí pozitivní vzor a motivace ze strany rodičů. Děti, které smysluplně tráví svůj volný čas a mají ve svých rodičích oporu, jen těžko sklouznou k takovým modelům chování. Na základě mých dlouholetých zkušeností si troufám tvrdit, že pozitivní vliv na vytváření životních postojů dětí ( a dospívajících) může mít i kvalitně připravený letní dětský tábor. Protože se této oblasti věnuji více než patnáct let, pokusím se o srovnání různých typů dětských táborů v současnosti a jejich vliv na chování dětí a jejich psychiku.
6
Cílem bakalářské práce je na základě odborných pramenů posoudit současnou nabídku dětských letních táborů a jejich význam pro rozvoj osobnosti dětí.
1 Dítě školního věku
7
Školním věkem rozumíme období lidského života mezi šestým a patnáctým rokem. Dítě by mělo být v takovém tělesném stavu, který mu dovoluje zúčastňovat se vyučování. Tělesnou zdatnost a zdravotní stav posuzuje lékař s ohledem na možnost včasné nápravy již během prvních preventivních prohlídek. Měla by být dovršena i první strukturální přeměna těla ( odlišení hrudníku od břicha, prodloužení končetin). Měřítkem je již nejen tzv. „filipínská míra“ ( dosažení levého ucha pravou rukou přes hlavu), ale také osifikace ruky, zpevnění zádového svalstva, započetí druhé dentice). Mnohé výzkumy ukazují určitou vazbu tělesného a duševního vývoje v tomto období (Hetzerová, Jirásek). V šesti letech zůstává pro školu nezralých jen asi 7% dětí ze „stimulujícího“ rodinného
prostředí a plná třetina z prostředí „zanedbávajícího“
(Matějček, 1963).
1. 1 Vývoj dítěte
Lidský organismus prochází během dětství a mnoha zásadními změnami. Dramaticky se mění
fyzický zjev, během tělesného vývoje jedince se mění
proporcionalita těla, zdokonaluje se motorika, organismus se začíná připravovat na hormonálně podmíněný proces - pubertu. Zejména v tomto období probíhá mnoho biologických a vývojových procesů. Mění se psychika. Končí období dětství. Po zhodnocení školní zralosti ( zjišťuje se stav vývoje hrubé a jemné motoriky, grafomotoriky, zrakové a sluchové percepce ) dítě nastupuje do školy. To je první zlomový bod v jeho životě. Pro neposedné a hravé dítě není snadné sedět v lavici, dávat pozor a dělat jenom to, co po něm vyžaduje paní učitelka; kromě toho se musí seznámit s mnoha novými lidmi - ostatními učiteli, spolužáky a přivyknout si na soužití s nimi (Čačka, 2000). Současně se na ně zvyšují nároky i doma, v souvislosti s domácí přípravou do školy a s očekáváním dobrých školních výsledků. Postupně se však děti stávají přizpůsobivějšími a vyrovnanějšími ( Čačka, 2000 ). Kromě fyzických změn
prodělává v období dětství, prepuberty a puberty i
prožívání výrazné změny. Hlavní činností tohoto vývojového stádia je učení a sociální učení (Čačka, 2000 ) . 8
V období raného školního věku začínají děti uvažovat jiným způsobem než dřív. Vycházejí přitom ze zkušenosti s vlastní činností, se zacházením s různými věcmi, z kontaktu s různými lidmi apod. Konkrétní zkušenost zahrnuje svět živých a neživých objektů.
Velkým vývojovým pokrokem je, že děti začínají uvažovat logicky a
respektují přitom objektivní skutečnost. Tento vývojový pokrok není jen projevem zrání, ale je významně ovlivněn učením. Děti se učí nejen logickému postupu při řešení různých úloh, ale i sebeoceňování a hodnocení svých znalostí a kompetencí, postupně probíhá socializační vývoj dítěte.(Vágnerová, 2002). Podle úrovně mentálního vývoje dítě více či méně vhodně komunikuje se svým okolím, osvojuje si pravidla a normy chování a zařazuje se do vrstevnických skupin. Dítě, které uvažuje zralejším způsobem, se dokáže chovat tak, aby v něm jeho chování nevzbuzovalo pocity viny a špatného svědomí , které by je trápily a snižovaly jeho sebeúctu. Zároveň se učí tolerovat rozdíly v chování, vzhledu a názorech ostatních vrstevníků.
1.2
Vývojové odchylky Téměř v každé skupině dětí se najde dítě, které je „nevychované“. Jde nejčastěji o
děti hyperaktivní či hyperkinetické, těžko zvladatelné či těžko přizpůsobivé, děti s asociálním chováním, nesoustředěností, poruchami pozornosti či jinými projevy, vybočujícími z „normálu“ či zažitých konvencí. Často se tedy jedná spíše o některou z vývojových poruch, než o nevychovanost. Mnohé z těchto negativních projevů chování dětí souvisí s lehkou mozkovou dysfunkcí či jinou nerovnováhou v mozkové činnosti. Dnes velmi zažitý termín „lehká mozková dysfunkce„ (LMD) se začal používat pro specifické poruchy chování a učení zapříčiněné drobným poškozením neurochemických přenosů v centrální nervové soustavě. Zřejmě z toho důvodu, že označení mozková dysfunkce vyvolávalo především u rodičovské veřejnosti dojem vážného organického poškození mozku, začalo se nedávno používat pojmenování „poruchy pozornosti“ -Attention Deficit Disorders - ADD ( Zelinková, 1994) . Toto označení vychází z hlavního příznaku stavu dítěte, tedy z problémů s pozorností. Tak se však ztrácí jasně vyslovená spojitost mezi stavem dítěte a fungováním centrální nervové soustavy. Ať už tuto poruchu nazýváme jakkoli, jedná se 9
vždy o soubor příznaků, které ovšem nemusí být všechny přítomny. Charakteristické je opoziční chování, agresivita, nadprůměrná nesnášenlivost, hádavost, oslabená sebekontrola.
Opozičnímu
chování
se
blíží
termín
ADHD
s
agresivitou.
Charakteristická je nesnášenlivost, nedostatek sebeovládání, časté antisociální chování.
1. 2. 1 Poruchy osobnosti
Normy chování jsou sociálně vymezená pravidla, rozlišující žádoucí , tolerované a zakázané projevy;, slouží jako regulační mechanismus“ ( Vágnerová, M. , 2004). Každá společnost od svých členů vyžaduje, aby respektovali její pravidla. Lidé se většinou chovají tak, jak normy vyžadují, protože jsou k tomu společností nuceni. Analogicky toto pravidlo platí i pro děti ve školním prostředí. Na dodržování pravidel nejprve výchovně působí rodiče, posléze učitelé a vedoucí v různých zájmových aktivitách. Na dodržování norem je závislé přijetí do sociálních skupin a celkové hodnocení
jedince.
Sociální
skupina
je
základní
společenskou
jednotkou,
organizovaným systémem, v němž jsou vztahy mezi členy strukturovány podle určitých pravidel ( Vágnerová, 2004 ). Nerespektování norem je trestáno, a naopak, požadované chování je oceňováno. Může se tak zvýšit pocit jistoty a dobré sebehodnocení, tak důležité pro to, aby se děti ve škole či při mimoškolních aktivitách cítily dobře. Jsou však skupiny dětí, které z různých příčin nedokážou respektovat taková pravidla. Porušování norem je někdy natolik závažné, že hovoříme o poruše osobnosti dítěte. Děti s ADHD mohou mít určité specifické typy chování, kterými jsou: Nepružnost - znamená chronickou neochotu změnit jednou přijaté stanovisko, neochotu přizpůsobit se situaci. Vztahovačnost - dítě je přecitlivělé na každou negativní poznámku či reakci okolí, má sklon obviňovat druhé z úmyslu ublížit mu. Rychlá proměnlivost nálad - citové reakce jsou nepředvídatelné, nálada se rychle střídá. Dítě se chová jako dítě mladší. Snadno se vzteká, je zvýšeně pohotové k agresi a negativistickým reakcím. 10
Nesnášenlivost - chronická agrese vůči ostatním lidem, destruktivní chování, lhaní. Život s dětmi trpícími poruchami chování je náročný, rodiče se musí obrnět trpělivostí a láskou, učitelé a vychovatelé mají zvládnout chování takových dětí v třídním kolektivu. Pomoci jim mohou i vhodně zvolené a ve vhodný čas prováděné hry ( Šafrová, 1998) .
1. 2. 2 Vývojové změny a)
školní nezralost Problém, který se objevuje především na začátku školní docházky, se většinou
upraví v průběhu prvních školních let. Zrání je dána geneticky a lze jej ovlivnit jen velmi málo. Hrou lze s úspěchem rozvíjet v dítěti zájem o školu, schopnost soustředění, zlepšovat vztahy se spolužáky. b)
dospívání, biologická puberta Dospívání kromě vnějších projevů, jakými jsou například menší tělesná
výkonnost, větší unavitelnost, výkyvy nálad, emoční labilita, zhoršené vztahy s okolím, s sebou nese i určité psychické a sociální potíže : změna hodnotového žebříčku, výkyvy vlastního sebehodnocení, proměny sociálních vztahů a rolí (růst významu hodnotového systému vrstevníků). Hodnotu školy mohou dospívající ignorovat jako určitý symbol dětství, které už chtějí opustit. Tyto změny jsou ovlivněny dalšími individuálními faktory - kvalitou rodinného a školního prostředí, vrstevníky. Vhodně zvolené hry mohou pomoci správnému utváření hodnotového žebříčku a životního názoru vůbec. V případě prázdninového tábora se mi osvědčily hry jak sportovního rázu, tak hry zaměřené na rozvíjení mezilidských vztahů, respektování druhých ( i slabších či jinak odlišných jedinců ), rozvoji kamarádství. Stejně tak dobře hry pomáhají vytvářet a upevňovat vztah k přírodě a životnímu prostředí, smysl pro fair- play a posilovat sebevědomí (Čačka,2002). Nerovnoměrné nadání, specifické poruchy učení, tělesné postižení nebo chronická nemoc, psychické nebo osobní problémy dlouhodobého charakteru, odlišný sociální start, vysoce nadprůměrné nadání nebo naopak nadání hluboce podprůměrné jsou další z řady příčin, jež způsobují odlišnost dětí v kolektivu. Citlivým přístupem 11
pedagogů a rodičů, vhodně volenými hrami a přístupy je možné i tyto handicapy zmírnit (Šafrová, 1998) .
1. 3
Dětská hra
Hra je zdrojem neopakovatelné radosti. Uplatňují se
v ní všechny složky
duševního života : rozum, city, fantazie. Myšlení se tu mísí s obrazností a reálnými fakty, takže často vznikají překrásné modelové skutečnosti, originály, z nichž nelze dělat kopie. Hra rozvíjí princip volby. Tím, že při ní můžeme volit a rozhodovat, rozvíjí se naše lidská osobnost. Ve hře si můžeme zopakovat všechno ztracené, zapomenuté, právě tak jako prožít to, co teprve může přijít. Hrajeme nejrozmanitější role, sníme nejbarevnější sny, hra přináší radost z absolutního vítězství i smutek z absolutní porážky, poznáváme při ní sebe sama a objevujeme druhé. ( Gintel, 1990, Úvod ) .
Hra je individuální nebo kolektivní činnost, která není užitková. Děláme ji pro vlastní potěšení, vychází z vnitřní potřeby a svobodného rozhodnutí.
Může být
samovolná a spontánní (individuální hra) nebo řízená a sledující určitý záměr nebo cíl (kolektivní hra). Hra umožňuje realizaci sebe sama. Dětská hra vyrůstá z fyziologických potřeb dítěte. Je projevem touhy po činnosti, napodobivého i hravého pudu, ale i zdravého smyslu pro vnímání reality každodenního života. Plní v životě dítěte četné funkce, které jsou důležité
pro rozvoj osobnosti
dítěte, zejména pro funkci seznamovací, instruktivní a výchovnou. Hrou se rozvíjí i fantazie, myšlení a usuzování. Dítě se hrou učí
podřizovat se zcela přirozeně
a
nenásilně určitému řádu ( pravidlům) a respektovat je. Hrou se vyvíjí rovněž vztah dítěte ke kolektivu. Všechny tyto aspekty se projevují zejména během dlouhodobých pobytů dětí v kolektivu, jako je tomu například na letních dětských táborech, kde je dostatek času k tomu, aby se projevila osobnost dítěte, případně možné vývojové odchylky ( Gintel, 1990 ) .
12
1. 4
Cvičení a interakční hry pro hůře zvladatelné děti
Člověk si hraje jen tam, kde je v plném slova smyslu člověkem, a zcela člověkem je jen tam, kde si hraje.
(Friedrich Shiller )
Jednou z možností, jak konstruktivně zvládat zlobu a agresivitu, která provází chování dětí s vývojovými poruchami, jsou interakční hry a cvičení. Ty umožňují dětem získat zkušenosti jak se sebou samými, tak i s druhými dětmi. Mohou do herní situace vložit vlastní pocity a zkušenosti, mohou jednat otevřeně, beze strachu, jaké důsledky jejich chování bude mít; to platí zejména pro sociální hry. Základem interakční hry a cvičení mohou být zvláštní cíle, které mají dětem pomoci : • uvědomit si a vyjádřit agresivní pocity, • poznat podněty zlosti a agresivního jednání, • lépe porozumět sobě i druhým, • ovládat a odbourávat svoji zlost, • posilovat vlastní „já“ a pocit vlastní hodnoty, • navázat neagresivní vazby, • pokojně řešit konflikty.
Ke hře patří dynamika, napětí a uvolnění, rozvoj fantazie vedoucí až po nesmysly, např. při slovních hříčkách, pohyb a tělesný kontakt, povolené „agresivní“ chování, radost z opětného nalezení bezpečí a potěšení z opakování. K tomu, aby mohli dospělí ( rodiče, učitelé, vedoucí na dětských táborech ) tyto hry s dětmi hrát, nepotřebují žádné zvláštní schopnosti. Stačí vlastní radost ze hry a
13
nadšení. Podle mého názoru je právě tento princip stěžejní pro práci s dětmi na prázdninových pobytových akcích
2
Tábory jako forma prázdninových aktivit dětí
2. 1 Tradice tábornictví ve světě - světový skauting
14
Od doby renesance řada myslitelů - pedagogických reformátorů vyslovila myšlenky o potřebě všestrannější výchovy mládeže, výchovy přirozené, v souladu s přírodou a s přiblížením k přírodě; s výchovou tělesnou; výchovou prací a oceněním individuality dítěte. Vyskytly se i praktické pokusy o výchovné využití pobytu v přírodě. Mezi prvními byl Francoais Rabelais ( 1494 - 1553 ) ,který hlásal odklon do jednostranné knižní výchovy a lásku k přírodě. V Čechách v 17. století vznikalo dodnes ještě plně nedoceněné výchovné dílo J. A. Komenského ( 1592 - 1670 ). Formuloval požadavek všestranné výchovy všech dětí bez rozdílu, stanovil celou řadu pravidel, jak děti přirozeně vychovávat a později vytvořil důsledný systém výchovy od narození až do stáří ( Pampaedie = Vševýchova ). Vycházel z přirozené aktivity dítěte, z jeho zkušeností i zájmů a z návaznosti v jednotlivých etapách ( Hurikán, 1990) . Po Komenském následovali J.J.Rousseau ( 1712 - 1778 ) s ideou návratu k přírodě, napsal knihu o výchově mládeže „ Emil“ , J. J. Basedow ( 1729 - 1790 ), filantrop a pedagog, který praktikoval táboření hochů; J. H. Pestalozzi ( 1746 - 1827 ) se pokusil o dětskou kolonii; John Ruslin ( 1819 - 1900 ), spisovatel , reformátor mravní výchovy a zakladatel Řádu sv. Jiří. Řadu jeho myšlenek promítl později Baden-Powell do skautingu. Devatenácté století zevšeobecnilo tělesnou výchovu a sporty. V Německu F. L. Jahn ( 1778 - 1852 ) propagoval gymnázia v přírodě. Mimoškolní zájmovou činnost pěstovala sdružení YMCA ( křesťanští mladí muži a YWCA ( křesťanské dívky v Anglii a Americe.Tamtéž byly koncem století stovky chlapeckých klubů s činností sportovní, loveckou, technickou, sběratelskou a dobročinnou. Roku 1883 založil v Anglii Willam A. Smith „ Boys Brigades“ ( Brigády hochů ) pro ušlechtilé vyžití na základě náboženském v organizaci s vojenskými prvky ( na počátku 20. století měly v anglosaských zemích na 150 000 členů ). V Německu koncem století rekreační hnutí „Wandervögel“ ( Stěhovaví ptáci ) pěstovalo toulky přírodou v duchu kamarádství a romantiky. V Americe se filozof Henry D, Thoreau (1817 - 1862) pokusil o novodobé poustevnictví uprostřed přírody u Waldenského jezírka s cílem splynout s přírodou a jejím rytmem a dospět tak k hlubšímu poznání filozofickému. Prokázal, že v přírodě se výrazně vyvíjí tělesné, duševní i mravní síly 15
člověka. Tato část je popsána v knize Walden čili život v lesích ( Nosek a kolektiv, 1999 ) . Výchovu hochů životem v přírodě poprvé prováděl a jako hnutí organizoval v Kanadě a USA Ernest Thompson Seton (1860 - 1946). Byl přírodovědec, zkušený lovec, spisovatel povídek o zvířatech - „dětech divočiny“ a malíř. Nalezl smysl života v divoké kanadské přírodě. Vystihl zušlechťující sílu přírodního života a využil svých zkušeností výchovně - „protože jsem poznal trýzeň žízně, vyhloubil jsem studnici, z níž mohou pít i jiní“. Roku 1902 založil v městečku Vos Cob první kmen Woodcraft Indians (Zálesáčtí indiáni), ve kterém hoši žili životem indiánského kmene, učili se znalosti přírody a tábornické praxi hrami v přírodě. Seton výchovně použil za vzor ušlechtilého indiána- gentlemana a uplatnil indiánský svéráz v obřadech i organizaci, jako přitažlivý pro hochy s jejich sklonem k romantice. Považuje volný průchod pudů , nepotlačovaných rozumem za přirozený. Od Setona pochází obliba totemů, indiánských jmen, kult táborového ohně apod. Nejdůležitějšími znaky woodcraftu jsou dodnes : písková kresba čtyřnásobného ohně znázorňující Zákon lesní moudrosti (harmonický rozvoj těla, pravdy, ducha a služby), a bílý štít s modrými rohy (všeobecně nazývaný „woodcraft“ ) vyjadřující myšlenku zdatnosti a připravenosti. Obsah woodcraftu
je námětem mnoha Setonových knih
hlavně beletristických ( Seton, 1991 ) . Podobně jako Seton organizoval hochy v Americe i Dan C. Beard. Zen za vzor vybral amerického bílého průkopníka- „pionýra“ a podle nejslavnějšího z nich nazval své hnutí - Synové Daniela Boona. Obsahem skautingu není jen činnost v přírodě, ale také mravní výchova založená na vzoru středověkého křesťanského rytířstva, pro něž nejvyšší hodnotou byla čest.Skautská idea v tomto pojetí je vyjádřena skautským zákonem, slibem a heslem. V souladu s přirozeným sklonem chlapců tvořit „party“, je vybudována družinová soustava s vlastní činností, jako důležitý výchovný prvek.Výchova vedoucí k čestnosti, smyslu pro povinnost, ke kázni, k úctě k hodnotám, bratrství, k mravní čistotě, optimismu a lásce k přírodě má etický základ v náboženství. Zavádí systém zajímavých zkoušek s promyšleným obsahem. ( Nosek a kolektiv, 1999) . Jako výchovná metoda znamenal skauting převrat v pojetí mimoškolní výchovy mládeže. Postavil nový ideál dětství, založený na využití přirozených dětských zájmů a 16
přání, i na potřebě sdružovat se do malých skupin, v nich si společně hrát i konat smysluplnou činnost. Proti tehdejší přísné výchově v rodinách a ve školách umožnil skauting usměrňovat přirozenou dětskou aktivitu společnou hrou i prací, vytvářet užiteční dovednosti i znalosti, rozvíjet schopnosti a postupně vytvářet charakter morální osobnosti. Od roku 1910 jsou zakládány skautské organizace téměř ve všech evropských zemích.
2. 2 Český a slovenský skauting
V době před první světovou válkou byly téměř jedinými institucemi mimoškolní výchovy
v
našich
zemích
tělovýchovné
organizace.
Jednou
z
prvních
a
nejvýznamnějších byl Sokol, který vznikl v roce 1862 z podnětu Dr, Miroslava Tyrše. Tyrš propagoval sokolství jako tělesné i mravní zušlechťování národa, pěstování jeho síly, statečnosti a brannosti, zdraví tělesného, duševního i mravního. Vzorem mu byla helénská harmonie tělesné krásy a ducha - kalokagathia. V programu byly i vycházky a výlety do přírody. Ze Sokola byly odvozeny početně slabší tělovýchovné svazy : katolický Orel a socialistické DTJ (Dělnické tělovýchovné jednoty). Vedle tělesné výchovy pěstovaly tyto spolky též zpěv, ochotnické divadlo, konaly besedy, přednášky a další společenské akce. Na přelomu století vznikly u nás sportovní kroužky mládeže, hlavně na středních školách. Pracující mládeži poskytovaly možnost rozumně využívat volný čas učňovské besídky. Klub českých turistů podporoval turistiku dospělých i mládeže (Hurikán, 1990) . Středoškolský profesor tělocviku v Praze Antonín Benjamín Svojsík ( *5.9. 1876) se léta zabýval myšlenkou reformy výchovy české mládeže, a zejména všestranné přirozené výchovy ve volné přírodě. Byl mužem nevšedních životních zkušeností a velké energie; byl sokolským náčelníkem a pracoval v četných kulturních institucích.
17
Jako člen pěveckého kvarteta učitelů poznal značnou část Evropy, Blízkého východu, Ameriku a podnikl i cestu kolem světa. V roce 1911 v Anglii a v několika dalších zemích poznal skauting a po návratu ihned začal některé prvky skautské výchovy
zkoušet s několika hochy. Začal
organizovat český skauting po poradách s pedagogickými odborníky, školními inspektory,profesory i politickými a kulturními představiteli, které dokázal nadchnout pro nové výchovné myšlenky. Psal a přednášel o skautské výchově a se svými žáky z žižkovské reálky začal provádět skautský výcvik na vycházkách a výletech do okolí Prahy. Svojsík považoval za nutné vynechat ve shodě s vžitým sokolským pojetím výchovy výslovné zdůraznění náboženské stránky jako je tomu u anglických skautů, které v nesvobodné situaci českého národa za Rakouska - Uherska a pro vztah k habsburské dynastii byly nepoužitelné. Zdůraznil však ve skautingu lásku k „užší“ vlasti české a lásku k domovu. První tábor uspořádal Svojsík roku 1912 na Humpolecku v Orlovských lesích. Na tábořiště dorazili hoši z Prahy s těžkou károu naloženou výstrojí pěšky ze čtyři dny. V táboře vyzkoušeli první čeští skauti úplnou skautskou praxi za nesnadných podmínek, ale zcela úspěšně. Byly tím v praxi vyvráceny námitky proti vhodnosti skautingu a probuzen zájem v institucích i ve veřejnosti. V roce 1913 již úspěšně tábořilo patnáct junáckých skupin. Mezi jejich členy byli i budoucí významní činovníci a vůdci : Sláva Bursík, bratři Herlesové, Josef Charvát, Jan Novák, František Marek, Jan Pulkrábek a další. Mimo Prahu vznikaly oddíly . Jičíně, Domažlicích, Berouně, Nymburce, Rokycanech. Na Moravě první oddíl založil roku 1915 Miloš Stojan v Uherském Brodě. Nesnadno začal téhož roku skauting i v Brně. Mezi prvními moravskými skauty byli také prostějovští přátelé, studenti Jiří Wolker a Rudolf Plajner. Dívčí skauting u nás má počátky v pokusech spisovatelky Popelky Biliánové,která v roce 1912. uspořádala první dívčí skautský tábor u Živohoště na Vltavě. Nadšenou práci a slibný rozvoj mladého hnutí narušila světová válka. Skauti se dostali do nesnadného postavení. Byli rakouskými úřady vyzváni k plnění válečných 18
povinností v zázemí. Svojsík choulostivou situaci vyřešil slibem pomoci v oblasti charitativní práce, péče o nemocné a invalidy, ve spolupráci s Červeným srdcem. Uchránil tak skauty před cvičením junobrany pod německým vedením, a hnutí před perzekucí. Ve skutečnosti vládl v oddílech protirakouský duch . Válka však postihla hnutí značně, zejména když vůdci odcházeli na frontu. Některé oddíly za války zanikly, jiné opět vznikaly, takže spolek měl asi 300 členů v Praze a další členy v oddílech mimo Prahu - v Čáslavi, Jičíně, Nymburce, Českých Budějovicích, Mladé Boleslavi, Hradci Králové ( Hurikán, 1990) . S tušeným koncem války se v oddílech vedly „buřičské řeči“ a při slavnostech jubilea Národního divadla skauti provolávali slávu budoucímu československému státu. 28. říjen 1918 našel skauty připravené, v Praze na první Svojsíkův pokyn se skauti dostavili ke konání služeb pro Národní výbor. Důležité bylo zřízení pošty skautů, jejíž známky byly nejen prvními poštovními známkami Československé republiky, ale také prvními skautskými známkami na světě. Podobně jako v Praze i na jiných místech konali skauti obětavě služby vznikající republice a získali tím všeobecné uznání. Osvobození nepřineslo českému skautingu idylické časy. V roce 1919 byl v Praze ustaven Svaz junáků - skautů RČS (r. 1934 doplněn na ...skautů a skautek...) s odbory dívčím a vodním a byl uznán Baden - Powelem za představitele českého skautingu. Působili v něm
např. cestovatel a propagátor turistiky Dr. Jiří Guth -
Jarkovský, Milan Seifert, A. B. Svojsík, O. Drtinová, Fr. Špička , spisovatel E. Štorch a další. Za znak byla přijata skautská lilie s psí hlavou zpracovaná Mikolášem Alšem. Přes různé rozpory uvnitř svazu , které se během let objevovaly, hnutí stále rozvíjelo všestrannou činnost a také styky se zahraničím. Roku 1931 oslavil český skauting v Praze na Táborech slovanských ( Slovanské jamboree) skautů dvacetiletí svého trvání za účasti 15 000 členů českých, polských, jugoslávských, rumunských a anglických oddílů. V Královské oboře a na Trojském ostrově byly uspořádány ukázkové tábory, závody skautské i lehkoatletické, ideové, vodních skautů, výstava a byly provedeny slavnostní scény. Na Hradě pozdravili skauti prezidenta republiky T. G. Masaryka, který se plně ztotožnil se skautským programem národnosti a lidskosti. Na táborech vystoupili poprvé na veřejnosti katoličtí skauti. Od
19
té doby získal československý skauting konečně zasloužené místo ve společnosti a byl obecně uznán a podporován ( Nosek a kolektiv, 1999) . Roku 1938, Svaz dosáhl svého největšího rozvoje počtem 65 000 členů, měli skauti dvakrát příležitost osvědčit pohotovost v mobilizacích plněním čestné povinnosti občanské. V této době u nás pracovaly i další skautské organizace, které nebyly do Svazu začleněny. Mnichovský diktát v září 1938 znamenal rozvrácení Československé republiky. V českých zemích byla uchvácena velká část pohraničních území hitlerovským Německem, na Slovensku prosazena autonomie s profašistickým režimem. Události se dotkly i skautských organizací - ztrátou členstva a majetku v pohraničních oblastech. Junáci a skautky přesto obětavě pomáhali vystěhovalcům z pohraničí, československé armádě i četnictvu. V tzv. druhé republice se objevily snahy přivést všechny složky národa do jednoty, řízené vládní stranou Národní jednoty. Pokud jde o skauting, vyskytly se z některých míst Sokola snahy přivést nyní skauting pod svou střechu, avšak skautskému hnutí se podařilo svou samostatnost uhájit. Na ustavujícím sněmu v roce 1939 vznikla jednotná organizace JUNÁK - ústředí skautské výchovy. Tvořily ji : Svaz junáků skautů a skautek RČS s katolickými složkami; Junáci volnosti ( vedené Antonínem Mádlem); Švehlovi junáci. Náboženské otázky řešila duchovní rada Junáka : v „homogenních“ oddílech , kde všichni členové byli zajedno, probíhala náboženská výchova. Nastaly různé změny v metodice stupňů (zkoušek), byla vypuštěna ještě nedávno zesílená braná výchova. Pro malá děvčata byl zaveden název světlušky, došlo ke změnám na kroji. a vedle vnějších změn nastaly zásadní změny organizační struktury a mnohé další. Ve válečných letech 1940 - 1945 nastala nejprudší perzekuce hnutí. Mnozí skauti se zapojili do odboje, mnohým se podařilo uniknout za hranice. Uprchlíci - junáci vzkřísili československou skautskou organizaci ve Velké Británii v roce 1941, zásluhou Dr. Velena Fanderlíka ustavili řadu oddílů v armádě. Mnozí čeští skauti byli členy oddílů anglických, někteří v nich zastávali i funkce vůdců. Pracovali i v mezinárodním výboru emigrantů, který připravoval obnovu skautského hnutí v nacisty obsazených zemích. Československý skauting byl zastoupen na všech mezinárodních jednáních
20
( Nosek a kolektiv, 1999) . Doma se četné junácké oddíly , ve snaze zachovat mládeži skauting, skryly v dorostu Klubu českých turistů (KČT), Foglarových čtenářských klubech Mladého hlasatele (KMH), sportovních klubech a pracovaly v nich dále. Dokonce i v nechvalně proslulém Moravcovu Kuratoriu pracovali Junáci. Přes válku tak působilo minimálně devadesát oddílů, zatímco gestapo vyhlašovalo český skauting za „zednářský chrám mládeže“, působící mezi mládeží rozkladně. Junáci se doma podíleli na odboji proti nacistickému Německu . Prováděli drobné sabotáže, roznášeli letáky, shromažďovali různé zprávy, které předávali k vysílačkám. Na popravištích, ve věznicích a koncentračních táborech německé říše skončilo své životy více než 600 skautů. Skauti se zúčastnili Slovenského národního povstání, partyzánských bojů, někteří padli na barikádách při Pražském povstání a jinde. Po válce bylo uděleno 650 záslužných junáckých křížů „Za vlast 1939 - 1945“ a také vysoká domácí i zahraniční vojenská vyznamenání za statečnost projevenou v junácké službě vlasti. S obnovou svobody zahájila skautská organizace svoji legální činnost a do Junáka se hrnula mládež toužící po radostném a činném vyžití. Přes hmotné potíže byly organizovány letní tábory i lesní školy. Mládež pomáhala republice při žních, sklizních i jinde. Na přání vlády (a na nátlak komunistů) vstoupil Junák jako kolektivní člen do Svazu československé mládeže (SČM), odmítal však stranicko - politickou práci. Téměř čtvrtmiliónová organizace se stávala ve státě významným výchovným hnutím, jež mělo podporu prezidenta republiky a protektora Dr. Edvarda Beneše, vládních činitelů i převážné většiny veřejnosti. Junák byl zapojen do poválečného budovatelského úsilí a vyhlásil
vlastní
junáckou
dvouletku,
vydával
několik
časopisů..
Popularita
československého skautingu byla mezinárodní. Slibný rozvoj skautingu přerušily události po únoru 1948 a na jeho místo nastoupil Pionýr. Součástí perzekuční politiky totalitního komunistického režimu proti Junáku byly soudní procesy, které „odhalily“ trestnou a protistátní činnost, někteří z vůdců a činovníků byli uvězněni a posléze odsouzeni k mnohaletým či doživotním žalářům za „nezákonné organizování a podzemní činnost“ . Zatím se do pionýrské organizace , administrativně řízené Komunistickou stranou Československa, formálně zapojilo téměř 100% mládeže, učící se tak přetvářce a očekávání příštích výhod z 21
členství v cílevědomě protěžované organizaci.Pionýrské oddíly byly vázány na školu a byly koedukované. Celé toto hnutí mělo politický
ráz a bylo jedním z projevů
společenských deformací té doby. Po „Pražském jaru“ v roce 1968 neutěšený stav výchovy mládeže u nás vyvolal pokusy o objektivnější hodnocení skautingu a obnovu Junáka u nás. Ten znovu zahájil svou činnost po téměř dvacetileté přestávce v březnu 1968. Už předtím v nově vznikaly organizace, které chtěly být pro mládež přitažlivě než Pionýr a které pracovaly skautskými metodami. Byly to : Svazarm, Tábornický klub MV ČSM Psohlavci, turistické kroužky a další kluby pracující junácky ( Nosek a kolektiv, 1999) . Po srpnu 1968 bylo ovšem jasné, že se Junák v nepříznivých společenských a politických poměrech neudrží. Obnovení skautingu v Československu bylo v tzv. Brežněvově Bílé knize označeno za jeden z projevů kontrarevoluce. Problémy se začaly objevovat u skautského tisku po zavedení cenzury a navíc se v ústředí Junáka stále víc prosazuje „stranická skupina“ . Ta, podle pokynů prezidenta Husáka zpracuje „Analýzu činnosti Junáka“, která je vlastně komunisty nadiktována a vyznívá v neprospěch Junáka u nás. ÚV KSČ proto naplánuje proces postupné likvidace Junáka, který svoji činnost oficiálně končí v září 1970 dopisem, podle něhož Československý junák ohlašuje ukončení své činnosti. Pro mnohé činovníky Junáka nastala zlá doba; byli propuštěni ze státních služeb, degradováni v zaměstnání, nebo o zaměstnání přišli úplně. Někteří odešli do emigrace a tam organizovali české a slovenské oddíly v rámci místních organizací, zejména v Německu, Rakousku, Nizozemí a ve Švýcarsku. V této době však také zemřela většina z nejstarší generace Junáků. Po čtvrté, a věřme, že naposledy , znovuobnovil svoji činnost Junák v roce 1990, po úspěšné „sametové revoluci“ a zhroucení komunistického režimu. Československá skautská organizace byla znovu přijata do světových ústředí., konají se valné sněmy, naši junáci se zúčastňují jamboree v zahraničí, Junák se zapojuje do humanitárních organizací, pořádá oslavy, kulturní akce, výstavy, slavnostní ohně , koncerty a setkání, mnohé z těchto akcí jsou sledovány médii. Nejdůležitější a stěžejní činností Junáka u nás je ale práce s dětmi a mládeží. Junácké a skautské oddíly navštěvuje mnoho dětí a členská základna se stále rozrůstá ( Nosek a kolektiv) . Bohudík, stále přibývá rodičů, kterým není lhostejné, jak jejich děti tráví svůj volný čas a není v jejich zájmu děti na pár hodin „někam odložit“, ale hledají pro své 22
děti smysluplné trávení volného času, naplněného tvořivou činností, rozvíjející jejich tělesné i duševní vlastnosti , směr, který staví své hodnoty na zdravých morálních zásadách. Prázdninové tábory pro děti školního věku mají tedy u nás tradici již od dob Rakouska-Uherska. Trampský, skautský a foglarovský vliv zůstal zachován i v akcích bývalé Pionýrské organizace za dob komunismu, a tak k významnějším změnám v tábornickém hnutí došlo u nás až po sametové revoluci. I když v té době prošla celá společnost pozitivním vývojem, v oblasti dětských letních táborů nebyly všechny změny k lepšímu. Jak je to tedy dnes s dětskými tábory - jsou takové,jak je známe z knih Jaroslava Foglara nebo jde o komerčně úspěšné zájezdy ? V současnosti ubylo tradičních skautských, trampských a zálesáckých
táborů,
došlo k výraznému zpestření a rozšíření nabídky akcí pro děti, ale také k výrazné diferenciaci v kvalitě nabízených akcí ( Nosek a kolektiv, 1999) .
3
Současná nabídka a poptávka dětských táborů z hlediska vhodnosti pro děti školního věku 23
3. 1 Typy táborů v současnosti
Pro snadnější orientaci v nabídce dětských táborů je možné rozdělit je podle toho,kdo je organizuje na : Trampské, turistické a pionýrské tábory Oddíly se scházejí celoročně na pravidelných schůzkách jedenkrát týdně a letní tábor je vyvrcholením celoroční činnosti. Dospělí vedoucí jsou většinou nadšenci bez pedagogického vzdělání, pracují s dětmi zdarma
a na tábor si vybírají
dovolenou.Kvalita práce vedoucích i celková organizace těchto akcí je v naprosté většině
případů
velmi
dobrá, cena za pobyt nízká, vztahy mezi dětmi bezproblémové.Tyto tábory mají spolu se skautskými nejblíže k zálesácké tradici a děti na ně vzpomínají ještě v dospělosti. Nevýhodou jsou často drsnější ubytovací podmínky, určující idealismus pořadatelů a omezený počet míst i turnusů, takže dítě, které nechodí do oddílu, prakticky nemá šanci tohoto tábora zúčastnit.
Skaut a Junák Přestože byla existence těchto organizací s dlouholetou tradicí a celosvětovou působností komunismem v socialistických zemích přerušena, v současné době Skaut i Junák opět naplňuje své oddíly novými členy. Ti se scházejí na pravidelných schůzkách během celého roku, pořádají víkendové výpravy a jejich letní tábory jsou většinou kvalitní po stránce organizační i obsahové. Účastníky určitě uspokojí, pokud nejsou pohodlní a rozmazlení. Na překážku může být jistý konzervatismus - např. rozdělování dětí na chlapecké a dívčí družiny, starosvětsky působící rituály a organizační dogmata, vliv náboženských názorů na způsob práce s dětmi. Obě organizace vlastní ubytovací zařízení, jsou státem dotované a vedoucí většinou pracují s dětmi zdarma, takže ceny jejich táborů jsou velmi příznivé. Pro nečleny je ale obtížné získat informace a jistotu účasti na táboře.
Firemní tábory pro děti zaměstnanců 24
Toto je nejproblematičtější druh pobytových akcí; rodiče si o táboře nezjistí dostatek informací, protože “ přece ho organizuje náš podnik“, cena pobytu je díky dotaci firmy nízká a vzniká dojem,že když se o dítě bude starat někdo z podniku,musí být vše v pořádku. Velmi často to ale v pořádku není. Tábor je sice skoro zadarmo, ale vedoucí z řad zaměstnanců nemají pedagogické vzdělání ani zkušenosti s vedením dětských oddílů. Navíc dostanou volno z práce a jedou si „odpočinout do lesa „ . O co víc alkoholu, o to méně her pro děti. Tou nejoblíbenější pak bývá „ Koho celý den neuvidíme, ten vyhrál “. Samozřejmě i mezi firemními tábory jsou kvalitní akce; zde platí nejlépe ono „ záleží přece na lidech .“ Profesionální cestovní kanceláře Po sametové revoluci se i dětský tábor stal tržním produktem, jeho organizaci převzaly soukromé podnikatelské subjekty. Musí v konkurenci nabízet kvalitní služby, podávat vyčerpávající informace, splňovat požadavky hygienických norem a být otevřené každému zájemci. Dnes, kdy již většina podvodníků a neschopných organizátorů zkrachovala, budou rodiče s jejich službami spokojeni. Kvalitu práce cestovní kanceláře lze dobře odhadnout již při její první návštěvě, podle ochoty zaměstnanců při podávání prvních informací, zpracování propagačních materiálů, referencí od dřívějších účastníků. Nevýhody těchto pobytů jsou tyto : Češi nejsou zvyklí platit za kvalitní výchovnou práci s dětmi, požadují v oblastech výchovy vše zdarma nebo velmi levně.To vede podnikatele k tomu, aby tlačili cenu pobytu dolů a šetřili na pedagogicky vzdělaných vedoucích. Většina ceny poukazu
pokryje
požadavky na stravu, ubytování a dopravu - s dětmi pak opět pracují nadšení amatéři, studenti středních škol, kteří se spokojí s velmi nízkým platem. Tito vedoucí se starají o velmi početné oddíly, protože cestovní kancelář musí nabrat na tábor stovky dětí, aby při nízké ceně pobytu dosáhla nezbytného zisku. Výsledkem je to, že komerčně organizované dětské tábory mají často davový charakter bez trampské atmosféry, děti jsou jen anonymní účastníci pobytu a táboru chybí promyšlený herní program.Je ovšem pravdou, že rodiče, kteří preferují nízkou cenu , jsou většinou spokojeni. Rodinné tábory Několik rodičů se domluví a uspořádají pro své rodiny, resp. své děti malý soukromý tábor. Často jsou ochotni vzít s sebou i děti dalších známých, kteří se na 25
organizaci pobytu sami nepodílí. Do počtu max. 19 dětí nemusí organizátoři žádat úřady o schválení pobytu na daném místě a celou akci mohou pojmout jako ryze soukromou záležitost ve vlastní režii. Tento typ malých dětských táborů je u nás poměrně rozšířený a úspěšný.
3. 2 Vlastní vzpomínky a zkušenosti
V současné době je moderní vydělávat spoustu peněz, podnikat, myslet především sám na sebe, budovat kariéru a stoupat na žebříčku úspěšnosti.
Moje
povolání ( jsem učitel odborné výchovy) však vypovídá o tom, že nejsem vyznavačem právě takového životního stylu... Už v mládí jsem měl rád přírodu, zvířata a také kolektiv dobrých lidí. Babička s dědečkem měli hospodářství, naučil jsem se od nich lásce ke zvířatům i co to znamená tvrdě pracovat. Později jsem jezdil trampovat s partou kamarádů, kteří mě učili lesní moudrosti, ale také čestnosti a kamarádství. Se všemi se doposud pravidelně scházíme, jezdíme na „výpravy“ a je nám spolu stejně dobře, jako když jsme byli mladí a nezkušení chlapci. Jako mnoho jiných dětí , jsem i já trávil část letních prázdnin na pionýrských táborech. Líbilo se mi tam tak moc, že jsem na tábory jezdil dál jako instruktor, později jako oddílový vedoucí, sportovní vedoucí a nyní již po patnácté organizuji letní dětský tábor, jehož jsem hlavní vedoucí. Práce s dětmi mě vždycky bavila, proto jsem začal učit
v praktickém vyučování, a proto také studuji pedagogickou fakultu. Při
každoročním plánování programu mého tábora vzpomínám, jaké to bylo, když jsem byl ještě kluk a jezdil jsem na tábor. Vím určitě, že jako osmiletý nebo devítiletý jsem těžko dokázal ocenit kvalitně připravený program tábora, ale spíš neustálý kontakt s dospělým vedoucím, který mi během pobytu nahrazoval mámu i tátu. Dnes vím, že sebezkušenější oddílový vedoucí bez citu a vlídnosti ( to platí zejména pro nejmladší oddíly) nemůže být dobrým vedoucím a může přispět k tomu, že pro malé dítě je takový tábor poslední, kterého se zúčastnilo. Já jako dítě jsem měl zřejmě štěstí, protože nejen, že jsem ne táboře „vydržel“, ale těšil jsem se na další. Když dnes hodnotím své dětské dojmy, vzpomínky a zkušenosti, vím, že pro úspěšnost tábora z hlediska dětí není důležité ani to, jak precizně připravený 26
je program, ani v jakém prostředí je tábor umístěn, ale právě to, jak se k dětem chovají jejich vedoucí a zda si jich dostatečně všímají.
Vzpomínám si na jeden pobyt v
krásném prostředí Jihlavky. Okolí bylo úžasné, ale program nebyl zajímavý a spočíval ve vycházkách do okolí. Oddíloví vedoucí byli z řad zaměstnanců podniku, kterému tábor patřil. Nevěděli, jak děti nadchnout pro zajímavou činnost ,resp. to nebylo jejich hlavním zájmem. Nerozpakovali se před námi kouřit a pít alkohol. Přesto jsem na tábor nezanevřel - proč? Měl jsem rád kolektiv dětí, rád jsem navazoval nová přátelství, miloval jsem přírodu i sport. A to všechno mi tábory nabízely. Mému životu dal směr také sport. Jako dítě jsem byl pohybově nadaný, hrál jsem závodně hokej, ale potom jsem poznal do té doby málo známý sport, badminton a ten se stal mojí celoživotní láskou a na dlouhý čas i smyslem života, jemuž jsem podřizoval všechno - životosprávu, zábavu, volný čas. Sport mě naučil mnohému : zvládnout pocit vítězství i prohry ,být čestný a zodpovědný, vážit si skutečných přátelství. Ve sportu je to jako při hře ... „jen tam, kde si člověk hraje, může být zcela šťastný...“
4 Vliv letních táborů na děti školního věku
Z přehledu uvedeného v minulé kapitole je zřejmé, že současná nabídka letních volnočasových aktivit pro děti školního věku je pestrá a bohatá. Při její analýze budu vycházet z referencí rodičů, jejichž děti absolvovaly některý z uvedených typů táborů, z rozhovorů s dětmi, a v neposlední řadě i z vlastních vzpomínek na prázdninové tábory. 27
4. 1 Cíl a metody šetření, charakteristika výzkumného vzorku
Cílem šetření je provést analýzu nabízených forem letních dětských táborů v současnosti a zjistit přínos dětského letního tábora se zaměřením na hry v přírodě pro rozvoj dětí školního věku. Při šetření byla užita technika vlastního dotazníku směřovaného na oddílové vedoucí a praktikanty a dále na děti - účastníky tábora. Pro upřesnění údajů byla užita technika řízeného rozhovoru s rodiči zúčastněných dětí. Výzkumný vzorek tvořilo 12 vedoucích a praktikantů ( návratnost byla stoprocentní). Z celkového počtu 102 dětí, účastníků tábora, se ankety zúčastnilo 79 dětí. Řízený rozhovor se uskutečnil s rodiči 29 zúčastněných dětí. Dotazníky byly aplikovány v červenci 2005. Rozhovory s rodiči se uskutečnily v srpnu 2005.
4. 1. 1 Analýza dotazníku pro vedoucí a praktikanty Dotazník pro vedoucí a praktikanty Věk ...................... Pohlaví .......................... Celotáborová hra : Nejlepší .................................................................................................................... Nejhorší ................................................................................................................... Byl/a jsi spokojen/a s organizací tábora ?
ANO
NE
Myslíš si, že byl program dobře připraven ?
ANO
NE
28
Pokud ne, tak co bys na něm změnil ? .................................................................... Podle tvého názoru byla spolupráce s ostatním personálem (kuchaři, vedoucí druhého tábora...) :
VÝBORNÁ
DOBRÁ
USPOKOJIVÁ
ŽÁDNÁ Myslíš si, že děti na táboře byly :
ZNUDĚNÉ
SPOKOJENÉ
NADŠENÉ Myslíš si, že práce všech vedoucích a praktikantů byla na patřičné úrovni ? ANO Jakou známku bys dal letošnímu táboru ?
NE 1
V porovnání s loňským táborem byl lepší :
Pojedeš příští rok znovu ?
2
3
4
LETOŠNÍ
ANO
5
LOŇSKÝ
NE
Pokud v tomto dotazníku nebylo něco, co bys rád řekl, máš prostor zde : ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. ..............................................................................................................................
VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU Počet respondentů :
celkem : 12 , z toho mužů 7 ; žen 5
Průměrný věk
všichni : 21, 2 roku , muži : 22 let ; ženy : 21, 2 roku
:
Statistika kladných a záporných odpovědí na dotazované okruhy : 1. Hodnocení celotáborové hry : a) nejlepší soutěž
počet kladných odpovědí
závody na lehátkách
5
spaní pod širákem
2
pohádková cesta
1
branný závod
1
brodění v bazénu
1
29
safari
1
přetahování lanem
1
Závody na lehátkách u vedoucích a praktikantů vyhrála. Je to soutěž napínavá, protože do posledního okamžiku není jasné, kdo bude vítězem. Dochází k nečekaným zvratům a často vítězem není nejsilnější závodník, ale ten, kdo je obratnější a používá lepší taktiku. Nevýhodou této hry je, že se jí nemohou zúčastnit všechny děti, ale jen několik z každé skupiny.
b) nejhorší soutěž
počet kladných odpovědí
odlévání stop
5
putovní tábor
1
vybíjená
1
malý branný závod
1
pohádková cesta
1
honba za pokladem
1
žádná hra nebyla nejhorší
2
Odlévání stop patří k méně oblíbeným soutěžím, i když její výsledky - sádrové odlitky zvířecích či lidských stop - jsou zajímavé ( zjišťujeme, kdo se pohybuje v lesích kolem našeho tábora a mnoho dětí vidí poprvé zvířecí stopy ). Tato hra je ovšem fyzicky i časově náročná a s nejistým výsledkem. Stalo se už i to, že se skupina po dvouhodinovém hledání stop vrátila s prázdnou. Na druhé straně úspěšní hledači jsou odměněni zajímavou činností - mícháním sádry a vytvořením vlastního odlitku. Vím, že na tuto činnost zvláště menší děti rády vzpomínají.
2. Hodnocení organizace tábora : počet kladných odpovědí 12 ...................100%
počet záporných odpovědí 0
30
Vzhledem k tomu, že mám dlouholeté zkušenosti s organizováním dětských táborů, předpokládal jsem tento výsledek. Přesto mě těší, že kladná odezva je stoprocentní, znamená to pro mě, že jsem si vybral dobré spolupracovníky, kteří mají podobný názor. Není divu, vždyť většina mých oddílových vedoucích a praktikantů jezdila na můj tábor jako děti, mnozí z nich mi „vyrostli“ před očima, znám je od jejich šesti let.
3. Hodnocení programu : počet kladných odpovědí 12....................100%
počet záporných odpovědí 0
Protože na přípravě programu
se podíleli i oddíloví vedoucí, byl program
sestaven tak, aby vyhovoval mým i jejich představám. Spolupracují se mnou lidé, kteří mají většinou již několikaleté zkušenosti v práci s dětmi - jsou to buď pedagogové, budoucí, bývalí či současní, nebo „nadšení amatéři“, většinou bývalí účastníci mých táborů. Jsou to lidé s pevnými morálními zásadami, smyslem pro povinnost i smyslem pro humor a recesi, a v neposlední řadě lidé se vřelým vztahem k dětem. Přestože jsou již dospělí, nezapomněli si hrát.
4.
Hodnocení spolupráce s dalším personálem ( kuchaři, vedoucími druhého
tábora, provozovatelem atd. ) : VÝBORNÁ.
DOBRÁ
8, 3%
33,3%
USPOKOJIVÁ 16, 7%
ŽÁDNÁ 41, 7%
V této otázce dávám plně za pravdu svým oddílovým vedoucím. Bohužel je pravda, že snahy o spolupráci s vedením druhého tábora v objektu nebyly úspěšné, takže naše kontakty se omezovaly jen na pozdrav a v některých případech ani to ne. 31
Domnívám se, že důvodem takového chování je strach z konkurence a nezájem o navázání spolupráce či přátelství. Komunikace s personálem kuchyně, se správcem i provozovatelem objektu je vynikající a prověřená léty spolupráce.
5. Jak byly na táboře spokojené děti (dle názoru jejich vedoucího) : byly znuděné 0
byly spokojené
byly nadšené
66, 7%
33, 3%
Přikláním se k názoru většiny oddílových vedoucích, že děti byly na táboře spokojené. Ze zkušenosti vím, že i když je pobyt pro děti po organizační i programové stránce dokonale připraven, není to ještě záruka úspěchu. Vždy záleží na skladbě dětí, které se ne táboře sejdou, s jakým elánem se zapojí do sportování a hraní, jak si budou rozumět se svým oddílovým vedoucím. Jsem proto rád, že se mnou na tábor jezdí děti opakovaně, to znamená, že se jim můj styl tábora líbí a že jsou zde spokojené. To může motivovat nováčky, kteří jedou poprvé a mají ve starších kamarádech vzor. Díky tomu se málokdy stane, že by některé dítě nezapadlo do kolektivu. Kdyby se tak přece stalo, spoléhám na zkušený
a citlivý přístup svých oddílových vedoucích, kteří svým
entuziasmem dokážou strhnout i děti, které si nejsou jisté, zda se jim tábor líbí či ne.
6. Práce oddílových vedoucích byla na dobré úrovni ? kladná odpověď 83, 3%
záporná odpověď 16, 9%
Myslím, že v letošním roce byla slabinou tábora práce praktikantů - začínajících oddílových vedoucích. Praktikanti by se měli snažit pracovat co nejaktivněji a nejlépe, snažit se pozorovat a napodobovat práci oddílových vedoucích, být spolehliví a snaživí. Praktikanty si většinou vybírám z dětí, které znám z dřívější účasti na mých táborech a 32
které se o práci praktikanta samy přihlásí. Letošní rok bohužel potvrdil, že i toto zlaté pravidlo má své výjimky. Práce vedoucích byla, podle mého názoru, v letošním roce stejně kvalitní a dobrá jako v letech předchozích a znovu jsem se přesvědčil, že na své oddílové vedoucí se mohu spolehnout vždy a za všech okolností, ať jsou povodně nebo tropické léto.
7. Celkové hodnocení tábora známkou : 1
2
3
4
5
50%
50%
0
0
0
Většina vedoucích hodnotila loňský tábor jako chvalitebný. Je to hodnocení pochopitelné a objektivní, neboť jen málokterému organizovanému pobytu velkého množství dětí se vyhnou problémy a komplikace různého charakteru. Někdy se jedná o potíže, které nemůže člověk ovlivnit, jako třeba počasí.
8. Porovnání s loňským táborem. Lepší byl : letošní
loňský
83, 3%
16, 7%
Každoročně po návratu z tábora si říkám, že ten letošní ročník byl nejlepší. Každoročně po nějakém čase, když odezní euforie a únava, začínám přemýšlet, čím ten příští ročník ještě vylepšit.
33
9. Pojedeš příští rok znovu ? kladná odpověď 100%
záporná odpověď 0
Stoprocentní kladná odpověď není překvapující. Děti jistě prožívají průběh tábora i jeho konec podobně jako já nebo ostatní dospělí vedoucí - letošní tábor byl super a právě skončil a je nám smutno.
4. 1. 2
Analýza dotazníku pro děti - účastníky tábora
Dotazník pro účastníky tábora - děti Věk :...........................
Pohlaví .............................
Oddíl
............................ Chutnalo ti na táboře ?
ANO
NE
Nejlepší jídlo ...................................................................................................................... Nejhorší jídlo ...................................................................................................................... Nejlepší vedoucí / praktikant ............................................................................................................ 34
Líbilo se ti okolí tábora ?
ANO
NE
Program Celotáborová hra : Nejlepší................................................................................................................................ Nejhorší............................................................................................................................... . Která oddílová soutěž se ti nejvíce líbila ? ......................................................................... Oznámkuj společenské akce od 1 do 5 : Karneval .............................. Diskotéka ............................ Pouť ..................................... Slavík ................................... Miss ..................................... Táborák ............................... Pohádková cesta ................. Líbil se ti výlet ?
ANO
NE
Nejlepší zážitek na táboře : ........................................................................................................................................ Nejhorší zážitek na táboře : ........................................................................................................................................ Naučil / a ses na táboře něco nového ?
ANO
NE
CO?.................................................................................................................................
Líbila se ti cena, kterou jsi získal/a za umístění v celotáborové hře ? ANO
Stýskalo se ti po rodičích ?
Dostal/a jsi nějaký diplom ?
ANO
NE
ANO
Jakou celkovou známku bys dal letošnímu táboru ? Pojedeš příští rok znovu ?
NE
ANO
35
NE
1
2 NE
3
4
5
Rozbor názorů účastníků tábora, vyhodnocení dotazníku :
Počet účastníků tábora : 102
Počet respondentů : 79
Návratnost : 77, 4%
Věk : 6 - 15 let, z toho chlapců : 57% , dívek : 43%
Statistika kladných a záporných odpovědí na dotazované okruhy :
1. Chutnalo ti na táboře ? počet kladných odpovědí
počet záporných odpovědí
82, 2%
17, 7%
Z dodatečného šetření vím, že všech 14 negativních odpovědí (tj. 17, 7% ) jsou odpovědi dívek z nejstaršího oddílu, které se domluvily; závodní „táborová“ kuchyně neodpovídá zcela představám mladých dívek o nekalorické stravě vedoucí k dokonalé postavě po vzoru grapfruitových diet světových topmodelek... Myslím si, že díky mnohaletým zkušenostem mohu objektivně posoudit kvalitu stravy na táboře a hodnotím ji jako kvalitní a chutnou ( což potvrzuje i 65 kladných odpovědí z řad dětí).
36
2. Nejlepší jídlo : řízek s bramborovou kaší
41,
pečené kuře
26, 5%
ovocné knedlíky
17, 7%
špenát s knedlíkem
6, 3%
párek s hořčicí
3, 7
rizoto
2, 4%
všechno bylo dobré
1, 2%
Velmi mě překvapilo, že vyhrála „masa“ nad „sladkým“ . Já sám jsem jako dítě miloval sladká jídla, např. krupičnou kaši nebo rýžový nákyp. Chutě dnešních dětí jsou jistě ovlivněny sítí „fast - food“, kde zcela určitě takové pochoutky nenabízejí. Mnohé děti jsou pak na táborech, školách v přírodě či ve školních jídelnách zklamané, že na jídelníčku chybí jejich oblíbené hamburgery či hranolky s tatarkou. Jsem však přesvědčen, že na tomto táboře se vaří kvalitně a chutně, o čemž svědčí nějaké to kilo navíc, které si s sebou domů pravidelně odváží mnoho z nás...
3. Nejhorší jídlo : křenová omáčka s knedlíkem
88, 6%
sekaná
3, 7%
rizoto
2, 4%
játra v omáčce
2, 4%
fazole na kyselo
2, 4%
Jednoznačný impuls pro změnu jídelníčku pro příští rok!
4. Nejlepší vedoucí / praktikant :
Tuto anketní otázku jsem nevyhodnotil. Většina dětí uvedla jako nejlepšího vedoucího svého oddílového vedoucího a jeho praktikanta. Za povšimnutí stojí, že 37
největší oblibě se praktikanti ( chlapci) těšili u nejstarších dívek, od kterých se jak věkem, tak životními názory mnoho nelišili. Nejkrásnějších bylo ale asi deset odpovědí na otázku, který z vedoucích či praktikantů byl nejlepší a ta odpověď zněla : všichni.
5. Hodnocení okolí tábora : počet kladných odpovědí
počet záporných odpovědí
100%
0
Jednoznačná odpověď „ano“ mě vůbec nepřekvapuje, protože tábor je situován na samém konci romantického údolí - kaňonu řeky Jihlavky s překrásným okolím. Končí zde silnice i cesty pro pěší...Na náhorních rovinách se rozprostírá CHKO Mohelská step s naučnou stezkou a množstvím jedinečných živočišných a rostlinných druhů; bezprostředně nad tábořištěm se vypíná zřícenina hradu Templštýna, od něhož si tábor půjčil své jméno a tvoří tak neopakovatelnou kulisu. Asi 15 km vzdálená je též Dalešická přehrada, tradiční cíl našich putovních výletů pro nejstarší táborníky. Řeka Jihlavka se pyšní průzračnou pstruhovou vodou, v níž lze pozorovat i raky. V době konání našeho tábora řeka „kvete“ množstvím bílých vodních květů, kterými je téměř celá pokryta. Není lepšího místa pro romantické duše.
PROGRAM
6. Celotáborová hra a) nejlepší soutěž
počet kladných odpovědí
olympiáda
25, 3%
malý branný závod
21, 5%
noc pod širákem s hlídáním vlajky
18, 9%
balónky
12, 6%
brodění řekou
11, 3%
závody na lehátkách
6, 3%
přetahování lanem
3, 7%
Jasně se ukázalo, že v hodnocení her hraje podstatnou roli věk i zaměření dětí. Z šetření vyplývá, že olympiáda měla úspěch jak u mladších, tak u starších dětí. 38
Domnívám se, že oprávněně, protože se letos mimořádně vydařila jak po stránce organizační, tak obsahové. Třešničkou na dortu bylo bezesporu vystoupení dudáka, který svou hrou mezi sportovci na nástupišti olympiádu zahájil a nadchl jak děti, tak dospělé. Starší děti ohodnotily jako nejlepší náročné hry, jako je branný závod, mladším se více líbily hravější soutěže.
b) nejhorší soutěž
počet kladných odpovědí
běh na Biskupský kopec
46, 6%
velký branný závod
31, 6%
líbily se všechny hry
10, 1%
odlévání stop
6, 3%
balónky
5, 0%
Obě dvě nejméně úspěšné hry jsou nesmírně náročné po stránce fyzické i organizační, a to nejen pro děti, ale zejména pro vedoucí, kteří mají v náročném terénu nelehký úkol - uhlídat děti před úrazem a zároveň vnášet do hry potřebný entuziasmus a energii. Myslím si však, že i takové hry patří do táborového programu; vždyť mnoho dětí nemá jinou příležitost ověřit si ,kam až sahají jejich fyzické síly a psychická odolnost. A za podpory dospělých vedoucích je překonání vlastních slabostí a vítězství nad sebou samým tou nejlepší odměnou pro každého závodníka.
7. Nejlepší soutěž : summo spaní pod širákem brodění řeky železný muž / železná žena
75, 0% 12, 6% 6, 3% 5, 0%
Summo byla v mém táborovém programu novinkou a měla být obdobou přetahování lanem. I mě samotného překvapilo, s jakým obrovským úspěchem se tato soutěž setkala. Není pochyb o tom, že svou roli sehrála i velká medializace tohoto exotického sportu v posledních letech, protože i mě k zařazení této hry inspirovaly televizní přenosy.
39
8. Nejúspěšnější společenské akce : diskotéka
67, 0%
pohádková cesta
54, 4%
pouť
44, 3%
miss
26, 5%
slavík
21, 5%
táborák
16, 4%
karneval
3, 7%
Úspěšnost společenské akce jsem hodnotil podle toho, kolikrát ji je děti označily za nejlepší. Nepřekvapilo mě prvenství diskotéky, která vždy
patřila
k velmi
oblíbeným. Jen mě mrzí, že dnes už děti tak málo láká posezení u táboráku, zpívání a povídání si. Poplatno době, děti jsou zvyklé spíš na pasivní zábavu , hluk a techniku. O to větší radost mám z druhého místa - pohádková cesta, která je náročná na přípravu a mnohokrát nás větší děti překvapí svým smyslem pro humor i hereckým nadáním. Soutěže o miss a slavíka tábora je zřejmě třeba zaměnit o „Superstar“ či „Reality show“ . Také karneval už dnes asi potěší jen ty nejmenší děti a do příštích let bude vhodné jej nahradit jinou akcí.
9. Úspěšnost celodenního výletu : počet kladných odpovědí
počet záporných odpovědí
98, 7%
1, 3%
Celodenní výlety jsou tradičně oblíbené akce, i když se vždy najde několik málo jedinců, kteří náhle akutně onemocní nebo je začne bolet staré zranění a cítí se neschopni dlouhého pochodu. Když se ale přesto výletu zúčastní, vracejí se nejen zdrávi, ale také spokojeni a plni zážitků. Ne vždy je ideální počasí na celodenní výlet, a tak nastupují ke slovu pláštěnky . I takové situace se však pod citlivým a motivujícím přístupem oddílových vedoucích dají zvládnout a obrátit v úžasné dobrodružství. Je to jedna z nemnoha akcí, kdy spolu oddíl stráví nepřetržitě celý den.
10. Nejlepší zážitek na táboře : spaní pod širákem
34, 1% 40
brodění řeky
18, 9%
všechno
16, 4%
koupání v bazénech
11, 3%
noční návštěvy děvčat
5, 0%
odpolední klid
8, 8%
speciální rozcvička s hlavním vedoucím
5, 0%
Potěšila mě odpověď „všechno“ . Vyvozuji z toho, že tyto děti byly na táboře celkově spokojené, a to je mým cílem.
11. Nejhorší zážitek na táboře : výběh na Biskupský kopec
25, 3%
ranní rozcvičky
21, 5%
úraz
1, 2%
odjezd domů
1, 0%
žádný
48, 5%
Téměř padesát procent tvoří odpověď „žádný nejhorší zážitek“ , což je pro mě ten„nejlepší zážitek“, který mě nejen těší, ale hlavně posiluje a povzbuzuje k další práci a dává mi jistotu, že to, co pro děti dělám, má smysl.
12. Naučil ses na táboře něco nového ? počet kladných odpovědí
počet záporných odpovědí
94,9%
5, 1%
Odpověď „ne“ uvedly starší děti, tedy ty, které se mnou byly na táboře již po několikáté a většina z nich už ovládá základní tábornické dovednosti a má znalosti o přírodě a její ochraně i okolní krajině.
Co nového ses naučil ? uzlování
82, 2%
vařit guláš
11, 3%
41
Je mi líto, že děti získaly tak málo nových dovedností. V příštím roce oddíloví vedoucí budou mít více prostoru pro práci s oddílem a děti budou mít možnost naučit se mnoho nového.
13. Líbila se ti cena za celotáborovou hru ? počet kladných odpovědí
počet záporných odpovědí
100 %
0%
Každé dítě po vyhodnocení celotáborové hry si samo vybírá věcnou cenu z bohaté nabídky, kterou získávám díky sponzorským darům . Ceny bývají různorodé, malé i hodnotné.
14. Hodnocení celotáborové hry : kladné
záporné
100%
0%
Celotáborová hra je pečlivě promyšlena, má logický sled jednotlivých soutěží, her, společenských akcí i volného programu tak, aby děti nezatěžovala natolik, že by je ochudila o radost a těšení se na každou další disciplínu. Hry sportovně zaměřené se v ní pravidelně střídají s diskotékami, posezením u ohně s kytarou či koupáním a osobním volnem. Takový rytmus dětem plně vyhovuje, protože delší nečinnost a neorganizovaný čas je brzy začnou nudit a menším se třeba začne i stýskat po rodičích. V případě ideálního počasí bývá každý den naplánován a naplněn činnostmi až do večerních hodin; v případě zhoršeného počasí (déšť a bouřky) nasazujeme tzv. „mokrý program“ , který je méně přitažlivý jen tím, že se odehrává pod střechou ( v jídelně či klubovně) . Cílem celotáborové hry je nejen děti bavit ale také je mnohému naučit. Většinu disciplín děti provádějí ve smíšených skupinách (dívky a chlapci od nejmladších po nejstarší), v nichž se učí toleranci ke slabostem druhých, k jejich odlišnostem i různým názorům. 42
Děti si navzájem pomáhají a poznávají, že nemusí vždy zvítězit jen ten největší a nejsilnější, ale že mnohdy je právě ten menší , slabší, ale třeba důvtipnější tím pravým, kdo pomůže skupině k získání bodů .
15. Stýskalo se ti po rodičích ? kladná odpověď
záporná odpověď
31, 6%
nebyl na to čas
35, 4%
20, 2%
Za největší úspěch považuji to, že z 31, 6% dětí, kterým se nestýskalo, bylo mnoho z těch nejmenších, které přijely na tábor poprvé a vydržely s námi až do konce. Patří za to dík především jejich skvělým oddílovým vedoucím.
16. Získal jsi nějaký diplom ? počet kladných odpovědí
počet záporných odpovědí
94, 9%
5,1%
Považuji za chybu, jestliže některé děti, které během tábora nezískaly žádný diplom. Vždy nabádám své vedoucí k tomu, aby dbali na odměňování všech dětí, a oceňovali i sebemenší snahu či projev zájmu, každý maličký úspěch. Posilují tak v dětech zdravé sebevědomí a dobré zařazení do kolektivu.
17. Celkové hodnocení tábora známkou : 1
2
3
4
5
54, 4%
20, 2%
17, 7%
5%
2, 5%
V tak velkém počtu dětí, které se zúčastňují mých táborů, se vždy najde jeden či dva, kterým můj styl nevyhovuje. Bylo by bláhové myslet si, že vždy a stoprocentně zaujmu svým programem všechny děti . Přesto jsem přesvědčen, že hodnocení známkou 5 není objektivní a neodpovídá skutečnosti. 43
18. Pojedeš příští rok znovu ? počet kladných odpovědí
počet záporných odpovědí
74, 6%
3, 7%
nevím
chtěl / a bych, ale nemůžu
15, 1%
6, 3%
Spokojenost dětí, které prožily dva týdny na táboře, který pořádám a organizuji, je pro mě hlavním důvodem, proč se každý rok znovu a znovu pouštím do náročné přípravy tábora, a každý rok znovu a znovu si přeji, aby děti na jeho konci prohlásily, že příští rok pojedou zase...tedy pokud je vezmu...!
4. 1. 3 Řízený rozhovor s rodiči Rodičům dětí - účastníků tábora jsme v následujících třech měsících po skončení tábora položili při osobním nebo telefonickém jednání tyto otázky: 1. Jak bylo vaše dítě na táboře spokojeno ( jak mluvilo o programu, vedoucích, kuchyni... ) ? 2. Prožilo dítě na táboře něco vyloženě nepříjemného ? 3. Přihlásíte s důvěrou své dítě na náš tábor příští rok znovu ? 4. Jak jste se o našem táboře dozvěděli ? Názory rodičů se shodují v tom, že děti jsou táborem nadšené a sotva jeden ročník skončí, už se těší na další. Týká se to dětí různých věkových skupin a jejich nadšení má různé důvody. Mladším dětem se líbí program se spoustou her, starší kladou větší důraz na navazování
upevňování nových přátelství. Děti, zvyklé živit se
hranolkami si stěžují na zdejší domácí kuchyni, která hamburgery a dvojité hranolky nenabízí. Některé děti se těžko podřizují autoritě dospělého vedoucího a dennímu
44
režimu, protože na něj nejsou z domu zvyklé. Nakonec ale uznávají, že i když musely poslouchat, byl tábor príma. S většinou rodičů se vždy shodneme, že v dnešní nejisté době může být nebezpečné svěřit děti na starost někomu, koho neznáme, a proto rodiče naslouchají zkušenostem a referencím o různých táborech, diskutují zkušenosti
známých a
nejraději svěřují své děti do rukou někomu, koho osobně znají, nebo kdo jim byl někým známým doporučen. Právě proto značná část dětí se mnou jezdí opakovaně ,bere s sebou své kamarády . Právě proto kladu velký důraz na
účinnou reklamu jak
prostřednictvím
internetu, tak letáků . Mnoho zájemců o můj tábor mi telefonuje a chce se dozvědět co nejvíce. S těmi vždy rád pohovořím, vysvětlím styl tábora, zhruba nastíním denní program, princip celotáborové hry i práce ve smíšených skupinách.
4.2 Rozbor práce hlavního vedoucího
Já sám se již patnáct let věnuji letním dětským táborům - zajišťuji organizaci a jsem hlavním vedoucím tábora. V mém pojetí dětského tábora se kombinuje komerční typ prázdninového pobytu ( počet účastníků převyšuje stovku dětí ) s klasickým foglarovským táborem. Během let a postupným získáváním zkušeností jsem vypracoval způsob vedení tábora optimální pro velký počet dětí, vycházející z herního plánu, tzv. . “celotáborové hry“ . Děti v dopoledním i odpoledním programu plní úkoly zaměřené na poznávání a ochranu přírody, na její ochranu, zálesácké dovednosti a sportovní aktivity. Na konci každého dne se práce dětí ve smíšených skupinách vyhodnotí. Důraz při výběru a koncipování her kladu na tyto zásady : 1. bezpečnost při hře v terénu 2. fair play 3. chování v přírodě
45
Děti na tábor nemohu vybírat, přijímám děti, které se samy přihlásí. Přesto se mi podařilo vytvořit jakousi „ základnu“ z dětí, které se mnou jezdí na tábor opakovaně a „rostou“ . Některé z nich mi z šestiletých dětí „vyrostly“ tak, že v současné době již pracují jako moji oddíloví vedoucí. Nábor dětí, dopravu, program i ostatní organizaci si sám zajišťuji; za stravu a pobyt platím provozovateli rekreačního objektu. Pracuji s týmem již zkušených oddílových vedoucích, z nichž mnozí jsou budoucí pedagogové. Práce hlavního vedoucího je časově náročná,
začíná počátkem kalendářního
roku, kdy si hlavní vedoucí zhodnotí průběh předešlého tábora, vyhodnotí poznatky a začne přemýšlet o náplni tábora příštího. Současně pracuje na propagaci svého tábora, rozesílá nabídky a přihlášky, zajišťuje personální obsazení tábora. Pracuji jako hlavní vedoucí tábora již patnáct let, a přestože se mnou spolupracují oddíloví vedoucí, kteří znají můj styl vedení tábora, již v lednu se scházíme na první s schůzce a naše společné úsilí začíná. Rád si vyslechnu nové podněty, nápady či připomínky a
předložím vedoucím svoji představu o zaměření a programu
pro
nadcházející letní tábor. Vyžaduji,aby každý z vedoucích byl připraven i na špatné počasí, kdy nasazujeme tzv. „mokrý plán“ . Různé typy her, sportovních činností, zábavy a získávání dovedností jsou zapracovány do přesného denního plánu. Rámec tvoří „Celotáborová hra“ o body , na konci tábora vyhodnocena a výkony dětí bohatě odměněny. Vytvoříme nové přihlášky a propagační letáky, které potom nabízíme ve vytipovaných podnicích a školách, aktualizujeme internetové stránky, přemýšlíme o odměnách pro děti, oslovujeme sponzory. Vždy znovu a znovu mě příjemně překvapí, s jakým elánem a energií se vedoucí vrhají do práce a těší se, až vše doopravdy začne. Pro mne potom
následuje
poměrně
dlouhé období nezáživného
papírování
(evidence přihlášek, vystavování faktur, příjem plateb od rodičů). Práce nezáživná a zdánlivě nekonečná, ale pro zdárný průběh celé akce nezbytná.
4. 3 Výsledky šetření a diskuse
46
Rozborem dotazníků
oddílových vedoucích, praktikantů, dětí a rozhovorů s
jejich rodiči jsem se přesvědčil, že čas, který každoročně věnuji přípravě a organizaci letního dětského tábora, není marný. Spokojenost dětí a jejich rodičů je měřítkem mé práce , názory dospělých oddílových vedoucích naznačují, jakým směrem by se má práce měla ubírat. Je jasné, že práce tohoto druhu pro děti školního věku je nutná. Děti z mého tábora odjíždějí nejen vyzbrojeny novými poznatky, dovednostmi a zkušenostmi, které by během roku ve městě jen stěží získaly, ale také obohaceny o nové kamarády a zážitky, jenž jim umožnily poznat také sama sebe. Pobyt na letním táboře v kolektivu jiných dětí
pomáhá rozvíjet kladné
osobnostní rysy, způsoby chování , pozitivně ovlivňuje vytváření hodnot, modelů chování, podněcuje nové zájmy.
Závěr Cílem této práce bylo poukázat na to, že dnešní děti školou povinné potřebují ke zdravému vývoji také smysluplné vyplnění volného času. Hledání volnočasových aktivit kvalitních po stránce obsahové i personální je někdy pro rodiče školních dětí úkol nelehký a dlouhodobý. Celoroční práce s dětmi ve volnočasových klubech nabízí v současnosti takové organizace jako jsou Junák, Společností J. Foglara , domy dětí, ZUŠ a jiné. Ne každé dítě ale může být ( ať už z důvodů časových, organizačních či finančních) členem takového klubu. Těm se nabízí jako alternativa letní dětský tábor. Typ a délka tábora je věc volby , která by měla respektovat zájmy a zaměření dítěte. Tytam jsou doby, kdy letní tábor byl „odkladištěm“ dětí, o než se neměl kdo postarat. Současné typy táborů nabízejí škálu nejrozmanitějších zaměření, takže dle mého názoru, vybrat si může každý. Společný pobyt s jinými účastníky tábora může přispět 47
např. k tolerantnímu vnímání odlišností a názorů druhých, k umění stát si za svým názorem a umět ho obhájit i uznat svoji chybu. V dnešní době plné předsudků xenofobií jsou to dovednosti nadmíru užitečné. Stejnou důležitost má i to, jaké praktické dovednosti a znalosti si dítě na letním táboře může osvojit. Speciálně zaměřené tábory (jazykové, sportovní, kynologické atd.) zdokonalují znalosti v určitém úzkém okruhu vědění. Ale stejně jako tábory junácké, skautské, zálesácké či zaměřené na pohyb a hry, vedou děti k samostatnosti, radosti z pobytu v přírodě a zodpovědnému vztahu k životnímu prostředí. Při sportu a hrách si dítě navíc zdokonaluje svoji fyzickou kondici , uvolňuje se psychické napětí, které může být zdrojem některých poruch chování. Dovednosti a návyky jako jsou samostatnost, vytrvalost, odvaha a čestnost jsou zárukou zdravé osobnosti člověka v dospělosti.
Resumé
Tato bakalářská práce se zabývá otázkou, jakým způsobem mohou letní dětské tábory pro děti školního věku pomoci formování lidské osobnosti. Zejména děti žijící ve městě potřebují ke správnému vývoji pobyt v přírodě, sportování a hry. To vše jim nabízí široká nabídka letních prázdninových táborů v České republice. Výsledky mého šetření potvrzují, že zájem o tyto aktivity je značný.
48
Resumé
This thesis presents the question how the summer camps for school age- children can help to form the individuality . Especiality chilred lives in the big city need for their good development to spent any time in the nature and to play the games. That all make offer a very kind of the summer- holliday camps for children in Czech republic. The results of mine investigation acknowledge that the interest of this kind of activity is considerable.
Seznam použité literatury
CANFIELD, J. , WELLS, H. , C. Hry pro zlepšení motivace a sebepojetí žáků. Praha: Portál. 1997 ČAČKA, O. Psychologie vrstev duševního dění osobnosti a jejich autodiagnostika. Brno : Masarykova univerzita, 1997. ISBN 80- 7239- 010- 4 ČAČKA, O. Psychologie duševního vývoje dětí a dospívajících s faktory optimalizace. Brno : Masarykova univerzita, 2000. ISBN 80- 7239- 060 – 0 ČECH, P. Psychologie hry, učení, práce a tvůrčí činnosti, Základy společenských věd / online/ . / 20. Dostupný z www. http:/pedagog.upol.cz/eped3.2002/clanek03.htm. 2005 /Gymnázium Most.imaturita.cz10. GINTEL A KOLEKTIV AUTORŮ. Zlatý fond her. Praha: Mladá fronta, 1990, 49
ISBN 80- 204- 0120- 2 HURIKÁN, B. Dějiny trampingu. Zlín: Vydavatelství a nakladatelství Novinář, 1990. ISBN 80- 86109- -27- 5 HERMOCHOVÁ, S. Hry pro život I. Praha: Portál, 1994. ISBN 80- 8528- 279- 8 KUCHYŇKOVÁ,I.Tělesný vývoj člověka a některá závažná onemocnění, se kterými se můžete setkat v pedagogické praxi / online/. /21.12.2005/ . Dostupný z www.: http://epedagog.upol.cz/eped3.2002/clanek03.htm MATĚJČEK, Z. Po dobrém nebo po zlém. Praha: Portál, 1995.ISBN 80- 4148- 486- 9 NOSEK, V. A KOLEKTIV. Historie skautingu. Praha: Junák- svaz skautů a skautek, Tiskové a distribuční centrum, 1999. ISBN 80- 86109- 27- 5 PAUSEWANGOVÁ, E. 150 her k utváření osobnosti. Praha: Portál, 1994. ISBN 80- 8528- 25- 0 PORTMANNOVÁ, R. Jak zacházet s agresivitou. Praha: Portál, 1996 PORTMANNOVÁ, R.,SCHNEIDEROVÁ, E. Hry zaměřené na zvýšení koncentrace a uvolnění. Praha: Portál, 1995 ŘÍČAN, P. Agresivita mezi dětmi. Praha: Portál, 1995. ISBN 80- 7178- 049- 9 SETON, E., T. Kniha lesní moudrosti. Praha: Olympia, 1991. ISBN 7033- 084- 8 ŠAFROVÁ, A. Žáci se specifickými poruchami učení. In PIPEKOVÁ, J. a kol. Kapitoly ze speciální pedagogiky. Brno: Paido, 1998. 244 s. ISBN 80- 85931- 65- 6 ŠEBEK, M. Neklidné děti a jejich výchova. Praha: SPN, 1990, ISBN 80- 0423- 643-X VÁGNEROVÁ, M. Psychologie školního dítěte. Praha: Univerzita Karlova, 1997, skriptum. ISBN 80- 7184- 487- X VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie. Praha: Portál, 2000.ISBN 80- 2460- 956- 8 VÁGNEROVÁ, M. Základy psychologie. Praha: Univerzita Karlova, 2004. ISBN 80- 2460- 841- 3 ZELINKOVÁ, O. Poruchy učení. Praha: Portál, 1994. ISBN 80- 7178- 242- 4
50
Anotace KRAIS, B. Vliv dětských letních táborů na děti školního věku. Bakalářská práce, Brno : Masarykova univerzita, 2006, 51 stran Vedoucí bakalářské práce : PhDr. Alena Šafrová
Bakalářská práce analyzuje současnou nabídku dětských letních táborů a poukazuje na potřebu smysluplného využívání volného času dětí školního věku, jenž má jednoznačně vliv na rozvoj osobnosti a životní postoje v dospělosti.
51
Klíčová slova : dětské zájmové organizace, letní tábor, vývoj dítěte, dětská hra, osobnost.
Abstact This thesis embraces tha analysis of the contemporery tender of the summer holliday camps for
school - age children and refers the quality spending free time to a
requirement a positive influence for a personality development of the chool- age children and for their life carriage on adult age.
52
53
54
