MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra společenských věd ve sportu
Začlenění wellness do oblasti cestovního ruchu Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce:
Vypracovala:
Mgr. Milena Strachová, Ph.D.
Kateřina Juřicová Management sportu Brno, 2013
Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením Mgr. Mileny Strachové, Ph.D. a na základě literatury a pramenů uvedených v pouţitých zdrojích.
V Brně dne
Podpis:
Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí bakalářské práce Mgr. Mileně Strachové, Ph.D. za odborné vedení, cenné rady a připomínky při zpracování práce.
OBSAH ÚVOD ......................................................................................................................6 1
VYMEZENÍ POJMŮ .......................................................................................8 1.1. Cestovní ruch................................................................................................8 1.1.1 Definice cestovního ruchu ..................................................................9 1.1.2. Vývoj cestovního ruchu v České republice ........................................9 1.1.3. Hlavní druhy a formy cestovního ruchu ...........................................12 1.2. Wellness .....................................................................................................13 1.2.1 Definice wellness ..............................................................................13
2
ROZDÍL MEZI WELLNESS A LÁZEŇSTVÍM ..........................................15
3
HISTORIE A VÝVOJ WELLNESS..............................................................16 3.1 Historie lázeňství ........................................................................................16 3.1.1 Starověk ............................................................................................16 3.1.2 Středověk ..........................................................................................18 3.1.3 Novověk ............................................................................................19 3.2 Vývoj wellness v Evropě............................................................................19 3.3 Vývoj wellness v České republice .............................................................21 3.3.1 Česká Asociace Wellness .................................................................23 3.4 Přechod od fitness k wellness.....................................................................25 3.5 Halbert Louis Dunn a wellness ..................................................................27
4
WELLNESS V CESTOVNÍM RUCHU ........................................................31 4.1 Wellness tourism jako forma cestovního ruchu .........................................31 4.2 Vliv wellness na cestovní ruch ...................................................................34 4.3 Poskytovatelé wellness sluţeb ...................................................................35 4.3.1 Lázně .................................................................................................35
4.3.2 Hotely................................................................................................38 4.3.3 Wellness (sportovní) centra ..............................................................44 4.3.4 Ostatní centra ....................................................................................49 5
PŘÍKLADY WELLNESS NABÍDEK...........................................................51 5.1 Konkrétní příklady wellness pobytů ..........................................................51
ZÁVĚR ..................................................................................................................56 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY A ZDROJŮ ...............................................60 RESUME ...............................................................................................................64
ÚVOD Ţivotní styl lidí prochází neustálým vývojem. Dříve měli lidé pevnou pracovní dobu osm hodin, a poté jiţ měli volný čas pro sebe. V dnešní uspěchané době pracuje velké mnoţství lidí mnohem déle a navíc si svou práci berou i domů, coţ jim ubírá jejich volný čas. I přesto tento nedostatek volného času chtějí lidé ţít zdravým stylem a pečovat o své tělo tak, aby se přiblíţili dnešnímu ideálu krásy. A právě k udrţení zdravého stavu, celkové fyzické a duševní rovnováhy jim pomáhá wellness. Wellness je ţivotním stylem. Je to filozofie, kterou musí jedinec přijmout a být s ní ztotoţněn. Aby se jedinec cítil dobře, musí wellness aspekty zařadit do všech činností, které dělá, tedy i do stravovacího a pitného reţimu. Toto téma jsem si vybrala pro jeho aktuálnost. Všude kolem nás se potýkáme s pojmem wellness a málo kdo ví, co přesně si pod ním představit. Mnoho hotelů v okolí mého bydliště prošlo poslední dobou rekonstrukcí právě kvůli tomu, aby mohli svým návštěvníkům nabídnout wellness sluţby a tím přilákat nové zákazníky. Myslím si, ţe wellness se stane důleţitou součástí mnoha lidí, kteří mají zájem na tom, aby byli zdraví a doţili se vysokého věku. Tato práce je teoretického charakteru a hlavním cílem je objasnit pojem a vývoj wellness v závislosti na cestovním ruchu. Především se tato práce zabývá začleněním wellness sluţeb do nabídky lázeňských zařízení, hotelů a wellness (sportovních) center. Zaměřila jsem se také na faktory ovlivňující kvalitu wellness hotelu a jaké přínosy má wellness pro hotel. Za úkoly jsem si stanovila porovnání průzkumu potřeb zákazníků pro sektor wellness, který byl proveden v roce 2010, s vlastními zkušenostmi, vyhledání a porovnání wellness nabídek jednotlivých poskytovatelů na internetu a zhodnocení zařízení poskytující wellness sluţby. Hlavní metodou práce je shromáţdění a rozbor odborné literatury, internetových zdrojů a zhlédnutí videí na toto téma, ke kterým jsem přidala vlastní pohled na danou záleţitost. Další metodou, kterou jsem aplikovala, je sekundární analýza, kdy jsem pouţila jiţ uskutečněný průzkum a ten jsem porovnala s vlastními zkušenostmi.
6
První kapitola se zabývá vymezením pojmu cestovní ruch, jeho definicí a vývojem v České republice. Dále zachycuje dle výkladového slovníku rozdíl mezi formou a druhem cestovního ruchu a následné členění forem cestovního ruchu. Druhý pojem, který je v této kapitole definován je wellness. V druhé kapitole je zachycen rozdíl mezi wellness a lázeňstvím. Hlavní rozdíly jsou v léčebné funkci, vázanosti na přírodní zdroje a způsobem financování. Třetí kapitola je věnovaná historii a vývoji wellness. Historie je zachycena od starověku aţ do dnešní doby. Je zde představen vývoj wellness v Evropě a následně v České republice, kde v roce 2007 vznikla Česká Asociace Wellness. Dále je v kapitole zachycen přechod wellness od fitness a pojetí wellness Halbertem Dunnem, jeţ je povaţován za otce wellness. Ve čtvrté kapitole je zachyceno wellness v cestovním ruchu. Wellness je zde představeno jako jedna z forem cestovního ruchu. Je zde zdůrazněn význam wellness pro ekonomiku země. Wellness je jeden z faktorů v cestovním ruchu, který se kladně podílí na tvorbě hrubého domácího produktu. Wellness se také stalo dobrou podnikatelskou příleţitostí. Mezi poskytovatele wellness sluţeb řadíme lázně, hotely a ostatní wellness centra. Největší prostor v této kapitole je věnován právě hotelovému wellness, který je v dnešní době velmi populární. Pokud si chce hotel v dnešní době udrţet svou konkurenceschopnost, měl by nabízet alespoň základní sluţby z oblasti wellness. Poslední kapitola je věnovaná konkrétním příkladům wellness nabídek lázní, hotelů a wellness center.
7
1
VYMEZENÍ POJMŮ První kapitola vymezuje hlavní pojmy, na kterých je tato práce zaloţena.
Nejprve se zabývá pojmem cestovní ruch, kdy vymezuje jeho definici, stručný vývoj v České republice, dále druhy a formy cestovního ruchu. Následující, pro tuto práci nejvýznamnější pojem, který je zde také definován, je wellness.
1.1. Cestovní ruch Cestovní ruch (CR) je nepostradatelnou součástí našeho moderního světa. V rámci cestovního ruchu se kaţdým dnem na celém světě vydávají miliony lidí na cesty. Většinou je to v jejich volném čase a hlavním účelem cesty je rekreace, odpočinek, poznání nových lidí a krajin a mnoho dalších důvodů. Hlavním záměrem cestovního ruchu je změna prostředí. Tato změna prostředí je velmi důleţitá pro uspokojení potřeb člověka, například potřeby klidu, poznání, pohybu, odpočinku, kulturních záţitků, které mu neposkytuje dané místo, ve kterém jedinec ţije (Indrová, 2009). Cestovní ruch, mimo to, ţe uspokojuje potřeby jedinců, je také velmi důleţitý z ekonomického hlediska. K uspokojení potřeb člověka z hlediska cestovního ruchu je zapotřebí mnoho dalších aspektů, ať uţ je to přeprava do vybrané oblasti, podmínky pro pobyt, nebo podmínky pro volný čas. Všechny tyto součásti cestovního ruchu slouţící pro uspokojení potřeb jedinců. Jsou důleţitou oblastí podnikatelských příleţitostí a současně i činitelem rozvoje národních ekonomik a samozřejmě i světové ekonomiky. Cestovní ruch je teda nutné chápat ze dvou pohledů. Z prvního pohledu, coţ je uspokojování potřeb, tedy oblast spotřeby a dále z pohledu podnikatelských příleţitostí, kterých je v cestovním ruchu nepřeberné mnoţství (Indrová, 2009).
8
1.1.1
Definice cestovního ruchu Indrová ve své knize (2009) uvádí, ţe z hlediska mnohooborovosti a
průřezovosti, je velmi obtíţné přesně definovat cestovní ruch z hlediska praxe i teorie. Ve své knize nabízí mnoho definicí jiných autorů, které má seřazené od nejstarších teorií aţ po dnešní. Vzhledem k velkému mnoţství definic, Indrová shrnuje podstatné stránky cestovního ruchu a jako základní rysy uvádí: dočasnost změny místa stálého bydliště, nevýdělečný charakter cesty a pobytu a vztahy mezi lidmi, jeţ cestovní ruch vyvolává. V jiné knize uvádí Indrová spolu s kolegy Petrů a Houškou (2011) následující definici cestovního ruchu: „Cestovní ruch je mezinárodně definován jako činnost osob cestujících do míst a pobývajících v místech mimo své obvyklé prostředí po dobu kratší neţ jeden ucelený rok, za účelem trávení volného času, obchodu a za jinými účely nevztahujícími se k činnosti, za kterou jsou z navštíveného místa odměňováni.“ CzechTourism uvádí na svých internetových stránkách tuto definici pro cestovní ruch: „Cestovní ruch je mnohostranným odvětvím, které zahrnuje dopravu, turistická zařízení, poskytující ubytování a stravování, sluţby cestovních kanceláří a agentur, průvodcovské sluţby, turistické informační systémy a další infrastrukturu či další sluţby cestovního ruchu. Odvětví cestovního ruchu patří mezi nejvýznamnější součásti národní i světové ekonomiky (CzechTourism, 2013).“ 1.1.2. Vývoj cestovního ruchu v České republice Významným rokem pro cestovní ruch naší země je rok 1888, kdy byl zaloţen Klub českých turistů. Vzhledem k poměrům té doby a k nedostatku financí pro zahraniční cesty, jsme byli odkázání na prozkoumávání našeho malého území, čímţ se u nás rozvíjela turistika. Zaloţení turistického spolku mělo hned několik důvodů, zejména rozmach národní myšlenky, propagace cestovního ruchu za hranicemi, značení turistických tras a pořádání výletů a přednášek. Dalším 9
významným krokem bylo vydávání vlastního „Časopisu turistů“ od roku 1889, coţ byl jeden z nejstarších evropských časopisů o cestovním ruchu. Mezi největší přínos klubu patří budování turistických chat a rozhleden (Vystoupil, Šauer, 2011). Největší rozmach zaznamenal cestovní ruch ve 40. letech minulého století, neobyčejný rozmach pak zaznamenal tramping. Slovo tramp znamená v překladu tulák, v dnešní době jde o název pro výletníky, kteří táboří v přírodě. Vzorem byli američtí trampové, od kterých jsme převzali různé zvyky a tradice. Například zpěv kolem táborového ohně, chaty k občasnému pobytu, táboření v blízkosti vody. Tramping vznikl kolem roku 1918 a prvním místem kam se chodilo, bylo Prokopské údolí (Poncza, 2012). Nejvýznamnější cestovní kancelář u nás, československá cestovní a dopravní kancelář (ČEDOK), byla oficiálně zaloţena v roce 1920, ovšem její počátky sahají jiţ do roku 1919, kdy byla zaloţena informační kancelář pro zahraniční turisty (Cestovní kancelář Čedok a.s., 2013). Čedok, který měl dominantní postavení v cestovním ruchu jiţ od roku 1925, byl v roce 1948 znárodněn a dočkal se řady změn. Jeho systém slučoval podniky cestovních kanceláří s podniky hotelovými. Ke konci osmdesátých let měl v Československu Čedok 166 poboček, v zahraničí 20 a zaměstnával 22 tisíc lidí (Ryglova, 2009). Ke konci 50. let 20. století se objevil trend tzv. masové rekreace pracujících. Tento typ rekreace byl veden ve statistikách jako vázaný cestovní ruch a rekreace v podobě výběrové rekreace Revolučního odborového hnutí (ROH). ROH byla monopolní nejmasovější organizace v Československu (ČSR). Většinou bylo členství zaměstnanců v ROH povinné a automatické. Postupně se zvyšovala úroveň vybavenosti zařízení. Největší rozmach této formy rekreace byl v 70. a 80. letech, kdy se stavily velké víceúčelové objekty na základě společných investic sdruţených podniků. V roce 1985 disponovala podniková zařízení neuvěřitelnými 203 tisíci lůţky a v roce 1981 bylo v ČSR 1 028 obcí, které měly podnikové rekreační zařízení (Vystoupil, Šeuer, 2011).
10
Cestovní
ruch
po
druhé
světové
válce
vykazoval
následující
charakteristické znaky. Základem byl domácí cestovní ruch, který tvořil 95 %. Pokud lidé vyjíţděli do zahraničí, tak to byly z 90 % cesty do socialistických zemí. Politické zásahy do cestovního ruchu způsobily, ţe při výjezdu do nesocialistických zemí, musel jedinec mít devizový příslib, který vydávala banka a výjezdní doloţku od policie. Kvůli těmto nepříznivým podmínkám pro cestování bylo v 50. letech trendem chataření a chalupaření. Fungovalo u nás malé mnoţství cestovních kanceláří, které nedokázaly pokrýt poptávku po zájezdech do zahraničí. Kromě vázaných rekreací vyjíţděli lidé do ciziny sami, pokud dostali povolení. Většinou se tyto jejich rekreace uskutečňovaly pod stanem, z důvodu nedostatku volných ubytovacích kapacit (Ryglová, 2009). Od 70. let 20. století se výrazně zvyšovala ţivotní úroveň obyvatel. Stále více rodin disponovalo osobním automobilem, rekreačním objektem v osobním vlastnictví a samozřejmě větším mnoţstvím volného času. Vzrůstal individuální domácí cestovní ruch. Začala se zvyšovat kvalita a mnoţství nabízených sluţeb rekreačních středisek. I přes trvající omezení zahraničního cestovního ruchu, se objevila nová destinace – Jugoslávie a s tím i nový typ organizovaných autokarových zájezdů s nepřetrţitou jízdou aţ do cílové destinace (Indrová a kol., 2008). Cestovní ruch po roce 1989 je ovlivněn především mohutným rozvojem letecké a silniční dopravy. Dále se zlepšuje finanční hledisko lidí, cestování je dostupné všem. Lidé mají více volného času na cestování. Dalším významným činem, který podpořil cestovní ruch je otevření hranic, zrušení vízové povinnosti a uzavření bezdevizového styku s velkou částí turistických destinací. Vlivem těchto pozitivních událostí se cestovní ruch rychle rozvíjel. Vzniklo několik tisíc cestovních kanceláří, které ovšem za nedlouho, především kvůli nedostatku zkušeností majitelů, zkrachovaly. Hojně byly vyuţívány levné poznávací zájezdy s minimem stravovacích a ubytovacích zařízení. S otevřením hranic se Česká republika stala cílem mnoha cizinců, kdy příjezdy převyšovaly aţ 2,5krát výjezdy (Ryglová, 2009).
11
V posledních letech probíhá neustálý vývoj cestovního ruchu. Cestovní kanceláře se stále snaţí nabízet zajímavější a lákavější zájezdy, které nejsou jen odpočinkové, ale například adrenalinové. Mezi vyhledávané adrenalinové zájezdy patří rafting na divoké řece, zdolávání náročných terénů ve vysokých nadmořských výškách, potápění a ferraty. Dále se rozvíjí pěší a horská turistika, cykloturistika, zimní a vodní turistika. Vzrůstá nabídka zimních dovolených. Zvyšováním finančních moţností lidí se zvětšuje poptávka po netradičních destinacích, především exotických, civilizací nedotčených a méně dostupných míst. Velkým trendem posledních let jsou dovolené „last minute“, coţ jsou dovolené na poslední chvíli. Zvyšuje se také kvalita domácího cestovního ruchu. Ať uţ je to díky většímu počtu informačních center, nebo díky větší propagaci různých oblastí, kulturních nebo přírodních památek naší republiky. Velkou zásluhu na propagaci domácího cestovního ruchu má především Czech Tourim pomocí svého internetového portálu Kudy z nudy. 1.1.3. Hlavní druhy a formy cestovního ruchu Dle výkladového slovníku cestovního ruchu (Zelenka, Pásková, 2012) je definice formy a druhu cestovního ruchu následující: Druh cestovního ruchu – „ Typ cestovního ruchu, pro jehoţ určení je klíčovým kritériem jevový průběh cestovního ruchu a způsob jeho realizace v závislosti na geografických, ekonomických, společenských a jiných podmínkách, jakoţ i jeho účinky.“ Forma cestovního ruchu – „ Typ cestovního ruchu, pro jehoţ určení je klíčovým kritériem motivace návštěvníka. Základními motivacemi cestovního ruchu jsou odpočinek, poznávání prostředí a kontakty s lidmi.“
12
Podle Vystoupila a Šeuera (2011) jde formy cestovního ruchu rozdělit následovně: městský a kulturně poznávací cestovní ruch – kulturní dědictví, muzea, divadla, historická města dovolená v přírodě – letní a zimní pobyty v horách, kempink, dovolená u vody sportovní a aktivní dovolená – turistika, cykloturistika, zimní, vodní sporty lázeňský cestovní ruch – zdravotní cestovní ruch, wellness kongresový a incentivní cestovní ruch – obchodní cestovní ruch.
1.2. Wellness Slovo wellness se v České republice začalo hojně objevovat v roce 2007, a to i přesto, aniţ by ti, co jej pouţili, přesně věděli, co znamená. Tento výraz byl poprvé pouţit v roce 1654 v monografii sira A. Johnsona jako „wealnesse“ a byl definován jako dobrý zdravotní stav. Později v šedesátých letech zavádí americký lékař Dr. Halbert L. Dunn nové slovo wellness sloţené z wellbeing a fitness či happiness. Popsal tohle slovo jako ţivotní styl orientovaný na dosaţení povzneseného stavu a psychické pohody (Cathala, 2007). 1.2.1 Definice wellness Jak uţ jsem předeslala výše, slovo wellness je poměrně nové a s tím souvisí i nespočet jeho různých definic a vysvětlení jeho obsahu. Pokud shrneme všechny definice a vybereme z nich to společné, tak můţeme o wellness říci, ţe je to hlavně soulad duševního a tělesného zdraví, fyzická námaha spojená s relaxací a odpočinkem. Přesné definice autorů zabývajících se wellness zní následovně: „Wellness je stav, při kterém se cítíme dobře, v pohodě, vyrovnaně, harmonicky. Cesta, která nás k hledanému stavu vede. Prostor pohody, krásy, klidu a míru (Cathala, 2007).“
13
„Jedno z pojetí wellness říká, ţe se jedná o aktivity lidí vedoucí k pocitu
uspokojení z pohody, kterou si vytváří jedinec souborem příjemných impulsů, ať jiţ psychického nebo fyzického rázu. Patří k nim pohyb, regenerace, příjemná hudba, uklidnění, relaxace, v přiměřené míře dobré jídlo a pití, dále pak pozitivní vjemy a poţitky. Wellness můţeme tedy chápat jako stav zdraví, zahrnující harmonii těla, mysli a ducha, odpovědnost sám za sebe, fyzickou a tělesnou zdatnost, zdravou výţivu, relaxaci a duševní aktivitu (Attl, 2006).“ „Wellness se definuje jako stálé a uváţené úsilí k udrţení a dosaţení nejvyšší úrovně ţivotní pohody. Mít vysokou úroveň wellness znamená těšit se dobrému zdraví, být šťastný, být schopen řešit stresové situace, účastnit se náročné fyzické činnosti, být energický, mít dostatek sebedůvěry, milovat a být milován a ţít plnohodnotným ţivotem (Blahušová, 2005).“
14
2
ROZDÍL MEZI WELLNESS A LÁZEŇSTVÍM První velmi důleţitý rozdíl je patrný hned na počátku, kdy teprve o
wellness nebo lázeňském pobytu uvaţujeme. Lázeňský pobyt je na rozdíl od wellness zaloţený na doporučení od lékaře, pokud tedy nebereme v úvahu, ţe si lázně zajistíme a zaplatíme sami. Hlavní rozdíl je v léčebné funkci. Cílem lázeňství je léčit a doléčovat zdravotní problémy. Wellness má za cíl těmto zdravotním komplikacím předcházet pomocí zdravého ţivotního stylu. Dalším významným rozdílem je vázanost na přírodní léčivé zdroje. Lázeňství je v podstatě vţdy vázáno na přírodní léčivé zdroje, kdeţto wellness můţe fungovat i bez nich. Wellness je v České republice vnímáno jako něco mezi lázeňstvím a fitness (Vystoupil, Šeuer, 2011). Dalším velmi významným rozdílem je způsob financování. Lázeňské pobyty mohou být financovány třemi způsoby. První způsob představuje komplexní lázeňská léčebně rehabilitační péče, která je plně hrazena pacientovou pojišťovnou. Dalším způsobem je příspěvková lázeňská léčebná rehabilitační péče. Zde pojišťovna platí pouze léčebné výdaje, ubytování a stravování si pacient hradí sám. Poslední varianta je z hlediska financování stejná jako hrazení wellness, a to taková, ţe si všechno hradí jedinec sám (VZP ČR, 2013).
15
3
HISTORIE A VÝVOJ WELLNESS Existuje mnoho vysvětlení jak wellness vzniklo. Úplné počátky wellness
sahají ke kořenům lázeňství, tedy aţ do starověku. Wellness se vyvíjelo současně s lázeňstvím, a odlišovat se začalo aţ ve 20. století, kdy wellness sluţby začaly být poskytovány i mimo lázeňská centra. Jiţ v dávných dobách dbali lidé na svůj vzhled, zdraví a dobrý psychický stav a věřili v příznivé účinky lázeňských a relaxačních procedur. Hlavní důvěru měli lidé k vodě samotné. Hojně vyuţívali vývěry teplé vody k hygienickým a preventivním účelům, ale také pro radost (Poděbradský, 2008).
3.1
Historie lázeňství V této podkapitole je představena historie lázeňství, ze kterého se
postupem času odčlenilo wellness. Historie je zobrazena od starověku, přes středověk, novověk, aţ po vznik wellness. 3.1.1 Starověk Historie lázeňství se začíná psát jiţ ve starověku, zejména ve starověkém Řecku, Římě a Egyptě. Jiţ od této chvíle se vyuţívala voda k řešení různých zdravotních
problémů.
Voda
byla
uctívána
v různých
náboţenstvích
(Poděbradský, 2008). Zhruba 2000 let př. n. l. byly ve starověkém Egyptě vyhloubeny vany ve skále a napuštěny vodou, která se ohřívala horkými kameny, jeţ se do nich vhazovaly. V antickém Řecku, kde byl respektován soulad duševní a tělesné krásy, tzv. princip kalokagathie, se lázně stavěly nedaleko vulkánů a geotermálních pramenů plných minerálních látek (SpaTrip, 2011). Obliba koupelí se zvyšovala a začaly vznikat tzv. balaneion, coţ se dá přeloţit jako veřejné lázně. Staří Řekové a Římané si po koupelích začali dopřávat i masáţe, dále se natírali různými mastmi a oleji. Větší rozmach nastal koncem 5.
16
století př. n. l., kdy koupele jiţ nebyly jen výsadou vyšších vrstev. Dalším výrazným rozvoje v této době byla parní a potní zařízení (Poděbradský, 2008). O rozšiřování těchto relaxačních center do střední a západní Evropy, Malé Asie a severní Afriky se zaslouţili především legionáři, kteří taková centra stavili v římských koloniích. Díky tomu došlo k dynamickému vývoji, který ovšem se zánikem Římské říše poklesl, jelikoţ nájezdníci ničili vodovody, které do lázní přiváděly vodu. Léčebně se uţívaly masáţe, koupele ve vanách, potní lázně ve vytápěných prostorách nebo vaporáriích – jeskyně, které byly většinou přírodní a kde ve vulkanickém terénu vystupovaly ze země horké páry. Dále zde byly k dispozici bahenní zábaly a dodrţoval se pitný reţim minerálních vod (Moderní trendy v hotelnictví, 2006). Pojem SPA, který je velmi často s wellness spojován pochází z Říma. Zkratka je vytvořena ze spojení počátečních písmen spojení „Sanus Per Aquam“ coţ znamená „léčit skrze vodu“. Toto spojení bylo pouţíváno pro označení horkých pramenů, vedle kterých se stavěly bazény. V těchto bazénech se léčili a relaxovali římští legionáři po bitvách (Poděbradský, 2008). Z počátku se v orientu vyvíjelo lázeňství nezávisle na antické tradici, později docházelo k prolínání antických a orientálních prvků. Orientální lázně se dostaly do podvědomí Evropanů v době kříţových výprav (od roku 1096). Ozdobou Arabských měst byly veřejné lázně – hammámy, které byly velké a luxusní. Arabové převzali z antiky horkovzdušnou lázeň s římským způsobem vytápění. Veřejné lázně měly nejen léčebnou funkci, ale byly také místem odpočinku a společenských setkávání (Moderní trendy v hotelnictví, 2006). Hlavní místnost relaxačních zařízení se jmenovala harára a udrţovala se v ní teplota 45°C. Lidé v této místnosti leţeli na vyhřátých kamenných stupních a potili se v prostěradlových zábalech. Horký vzduch byl přiváděn podlahou. Po této dvou aţ tříhodinové proceduře, při které probíhaly i masáţe vonnými a bylinnými oleji, se polili vlaţnou vodou pro lepší prokrvení. Poté následovalo namydlení těla a umytí vlasů. V rámci zachování harmonie těla se postupně přecházelo do stále chladnějších místností, které byly určeny ke konzumaci jídla a
17
pití. I v těchto centrech se prováděly kosmetické úkony jako barvení a stříhání vlasů. Velký důraz byl kladen na dokonalou depilaci (Poděbradský, 2008). První zmínky o relaxačních koupelích na dálném východě pocházejí kolem roku 1100 př. n. l. Lázeňství se zde vyvíjelo zcela nezávisle na okolním světě. Byly zde budovány společné lázně pro muţe i ţeny. Japonsko disponuje velkým mnoţstvím minerálních a termálních pramenů díky vulkanickému podloţí. Velmi důleţitá je zde znalost pramenů, jsou totiţ jiné neţ v Evropě. Některé jsou pro kůţi blahodárné, jiné mohou kůţi podráţdit. Oblíbenými procedurami v této oblasti byly akupunktura, pískové a bahenní zábaly (Poděbradský, 2008). 3.1.2 Středověk Ve středověku došlo vlivem církve k potlačení péče o tělo, hygienu a v podstatě myšlenky wellness. I přes nepřízeň církve však byly koupele dále zařazovány do denního ţivota. Řada zámků i hradů disponovala koupelnami s vanami a dokonce i bazénky. Nadále byly vyuţívány termální a minerální prameny k léčení nemocí a relaxaci, ne však v takové míře. Péče o tělo a zdraví se stalo výsadou především vyšších vrstev. Na dálném východu se právě ve středověku velmi začaly rozvíjet koupele a procedury, především prostřednictvím velkých lidových koupelí (Poděbradský, 2008). Hygienické poměry ve městech byly v porovnání s venkovem daleko horší. Městské lázně byly doslova rizikové. Lázně ztrácely léčebný charakter a byly spíše místem, kde se lidé chodili jen umýt (Grexa, Strachová, 2011). Vlivem tohoto úpadku lázeňství a nedostatečnou hygienou dochází ve středověku k obrovským epidemiím (Králová, 2013). Lázně se hojně vyskytovaly jak ve městech, tak i na vesnicích. Bylo předem dané, kdo se smí který den v lázních koupat. Cena za koupele byla odstupňována dle postavení lidí. Řemeslníci platili více neţ jejich tovaryši a nádeníci. Určitý den v týdnu byl určen pro bezplatné koupání kněţí nebo školní mládeţe. Moţnost okoupat se měli i zcela nemajetní lidé, pro které byly určeny zádušní koupele. Fungovaly obdobně jako zádušní mše. Chudí se mohli okoupat díky penězům, které odkazovali zámoţní dobrodinci v závětích nebo z peněz od 18
hříšníků. Ve středověku se zhoršovala pověst lázní. Byly označeny jako místa neřesti a hříchů, kde se také dosti holdovalo alkoholu. Lázně byly oblíbeným místem pro setkávání, kde se řešily denní události. Také proto byli lazebníci nejlépe informované osoby, poradci, informátoři, dohazovači a kuplíři (Drahokoupilová, 2007). 3.1.3
Novověk
V novověku se opět zvyšuje zájem o minerální vody a moţnosti jejich vyuţití při léčbě. Začíná se také rozšiřovat pití minerálních vod a dochází ke kombinaci pitné a koupelové kúry. Nová vlna v péči o tělo přichází aţ s barokem v 17. století, kdy kult vody byl zakotven i v náboţenství. V místech vývěru podzemních vod se začaly stavit kapličky a kostely. K těmto místům byly často pořádány poutě. V 17. století dochází k nárůstu literatury, která zkoumá původ léčivých zdrojů. Návštěvníky lázní se stává vysoká šlechta, která často i sama zakládá lázně. Velký rozmach zaţilo lázeňství v 18. a 19. století především díky pokroku vědy, techniky a společenské komunikaci. Sloţení a působení pramenů bylo prozkoumáváno vědci a lékaři se také začali seriózně zabývat lázeňstvím. Začaly se budovat systematické infrastruktury a vznikla svébytná lázeňská architektura. Z lázeňství se stalo podnikatelské odvětví, kdy zprvu byly návštěvníky aristokraté, později bohatí obchodníci, bankéři a umělci. Vývoj wellness, kdy se odčlenilo od lázeňství a začalo se brát jako samostatná disciplína, můţeme datovat cca od 60. let 20. století zásluhou amerického lékaře Halberta L. Dunna (Moderní trendy v hotelnictví, 2006).
3.2
Vývoj wellness v Evropě První státy v Evropě, které přijaly myšlenku wellness byly Německo,
Rakousko a Švýcarsko. Podle historie se však horké prameny nacházely na území dnešní Francie, Anglie, Itálie, Maďarska, Holandska, České republiky a dalších států jiţ dávno v minulosti. Tyto prameny byly pouţívány i jako minerální prameny určeny k pití. V roce 1797 jiţ byla v Anglii vydána kniha Dr. Jamese Curriera „Účinky vody studené i teplé jako léku na zimnici a další choroby“. Díky 19
této knize se dá usoudit, ţe jiţ v téhle době byly známé blahodárné a léčivé účinky vody. Počátky lázeňství a wellness jsou v Evropě spojeny především s pitím minerálních pramenů. Aţ v 19. století se začínají častěji vyuţívat prameny ke koupeli, jako prevence chorob a léčbě nemocí. Inspirací pro stavbu lázní se pro evropské architekty stala Římská impéria. Ve 20. století se jiţ začínají objevovat další procedury, vyuţití páry, masáţí a relaxačních místností. Také lékaři začínají tyto metody doporučovat pacientům (SpaTrip, 2011). V Evropě si výjimečné postavení v oblasti wellness udrţuje Švýcarsko, které poskytuje tradiční, velice kvalitní sluţby pro movitější zákazníky. V posledních letech se západní Evropa dočkala spíše poklesu zájmu o wellness. Především kvůli kvalitní a levnější konkurenci vznikající ve střední a východní Evropě. Mezi nejvýznamnější velmoci wellness jsou řazeny Slovensko a Maďarsko. Slovensko je oblíbené pro svoji kvalitu a finanční dostupnost všem. Maďarsko nabízí v Budapešti městské wellness, tedy bezkonkurenční osobitou formu cestovního ruchu. Polsko je podporováno financemi z Evropské Unie a díky tomu zaţívá wellness velký boom. Ve vyspělých zemích nastupuje po stagnaci wellness druhá vlna s názvem selfness, který se spíše zaměřuje na jedince samotného a respektuje jeho specifika a individualitu. Z hlediska cestovního ruchu se wellness člení mezi krátkodobé formy cestovního ruchu. Zpravidla se jedná o víkendové pobyty, tedy zhruba 2,6 dne (Vystoupil, Šauer, 2011). Myslím si, ţe Slovensko má větší předpoklad pro udrţení a rozvoj wellness neţ Česká republika. Slovensko je totiţ známé svými termálními koupališti. Většina Čechů je zvyklá je navštěvovat, jelikoţ jim vyhovuje kombinace studených plaveckých bazénů s termálními bazény s horkou vodou, ve kterých se mohou uvolnit a relaxovat. Velkou zásluhu na návštěvnosti Slovenska Čechy má jistě i minulý reţim, který nedovoloval Čechům navštívit jiné země, popřípadě to bylo velmi sloţité. Česká republika je zase více známá lázněmi, které zde mají velkou tradici a jsou vyhlášené po celém světě. A této tradice by se měla drţet a těţit z toho maximálně jak se dá. Také Maďarsko je čím dál víc známé svými termálními lázněmi, a pokud se zaměří i na wellness, mohou být ještě více atraktivní pro ostatní státy. Co se týče Polska, nemyslím si, ţe by se zde wellness nějak více ujalo, přece jen tam není taková tradice v lázeňství jako například u 20
nás. Je jen otázkou času, jak dlouho se tento trend v Polsku udrţí a kolik lidí si wellness získá.
3.3 Vývoj wellness v České republice Vzhledem k situaci v naši zemi před rokem 1989 a separaci od západoevropského dění k nám wellness dorazilo s obrovským zpoţděním. K dynamickému rozvoji v této oblasti dochází aţ v posledních letech. S příchodem 21. století přišel také trend zdravého ţivotního stylu a zdravé výţivy, který se postupně rozvinul v koncept usilující o komplexní hledání harmonie a rovnováhy člověka. Větší pozornost se upírá zdravotnímu stavu, fyzické kondici, relaxaci a osobnímu rozvoji jedince. Moţný důvod pro pozdější příchod wellness do České republiky můţeme také hledat ve způsobu vnímání lázeňské péče. Na rozdíl od ostatních zemí, kde je lázeňství vnímáno jako relaxace a odpočinek, u nás si stále zachovává medicínský charakter a je oceňováno pro kvalitu léčebné péče. V České republice prochází wellness dynamickým vývojem a je nutné ho chápat ať uţ jako aktuální trend a obrovskou podnikatelskou příleţitost, ale také jako aktivní, zdravý přístup k ţivotu (Poděbradský, 2008). Podle mě bylo wellness z počátku nabízeno v lázeňských komplexech, kdy se nabídka rozšířila i pro lidi, kteří nejsou nemocní a touţí pouze po relaxaci. Samozřejmě bez nutného doporučení lékaře a bez účasti zdravotních pojišťoven. Následně zareagovaly na příchod wellness i hotely, které postupně přidávaly do svých sluţeb masáţe, whirpool a sauny. V posledních letech začaly vznikat jiţ samostatné wellness komplexy, které nabízí všechny moţné sluţby na jednom místě, kde je zahrnuto i fitness a kosmetické salony. O tom, ţe je wellness poměrně novým pojmem u nás, svědčí i průzkum provedený v roce 2010. Lidé byli dotazování na to, co si představí pod pojmem wellness. Výsledek výzkumu, který shrnuje obrázek 1, nám říká, ţe 45% lidí nevědělo, co wellness znamená. Ze zbylých 55% byla nejčastější odpověď relaxace, odpočinek a rekreace. Další častou odpovědí byly lázně a ucelené
21
lázeňské sluţby. Poměrně malá část dotazovaných pak odpověděla, ţe si pod pojmem wellness představí masáţe, sport, cvičení, sportovní rekreační aktivity a zdravý ţivotní styl.
Obr. 1: Porozumění pojmu wellness u reprezentativního vzorku (500 lidí) Zdroj: Incoma, 2010
Překvapuje mě docela vysoké procento lidí, které si nedokáţe pod pojmem wellness nic představit. Vysvětluji si to tím, ţe se buď příliš nezajímají o nové trendy, nebo si tyto sluţby dopřávají, aniţ by tušili, ţe jde o wellness. Pouze 5% dotazovaných odpovědělo zdravý ţivotní styl, coţ by se dalo říci, ţe je vlastně pointou celého wellness. Výsledek grafu tedy není pro wellness příznivý. Závěr vyplývající z grafu by mohl být takový, ţe wellness je opravdu nový neznámý pojem v České republice a rozhodně by se s tím mělo něco dělat. Především by se měla zvýšit jeho propagace, tak aby se pojem wellness dostal do podvědomí všech lidí a udrţel si tím významnou pozici na trhu. Vzhledem k vysoké konkurenci okolních zemí je nutné zabezpečit kvalitu i pro náročné klienty. Proto vznikla v České republice organizace pro zlepšení wellness, která se nazývá Česká Asociace Wellness (Spa-wellness, 2013).
22
3.3.1
Česká Asociace Wellness
Česká asociace wellness (ČAW) je organizace, která vznikla v roce 2007. Jedná se o odbornou, dobrovolnou, zájmovou skupinu, která vznikla za účelem podpory a rozvoje wellness. Členy organizace jsou právnické a fyzické osoby působící v této oblasti. Jak uvádí organizace na svých internetových stránkách (Spa-wellness, 2013), které jsou zdrojem informací pro tuto kapitolu, jejich hlavní úsilí vede k tomu, aby slovem wellness byly označovány jen produkty a činnosti, které odpovídají jeho obsahu. „Wellness je vše co vám dělá dobře a je zdraví prospěšné.“ K definicím wellness, které jsem zmínila v první kapitole, ještě ČAW přidává důleţitost psychické, intelektuální, emoční, sociální a duchovní pohodě. ČAW se snaţí dostat české wellness na evropskou úroveň tím, ţe se snaţí, aby etika a kvalita sluţeb byla ve všech provozech minimálně na standardní úrovni a dále se rozvíjela. Rozvoj wellness podporuje především vzdělávacími kurzy, které pro zvýšení kvality sluţeb nabízí spolu s Asociací sluţeb cestovního ruchu. Pro oblast wellness jsou z nabídky ČAW přínosné především - Odborné kurzy se zaměřením na lázeňství a Odborné kurzy se zaměřením na wellness. Mezi cíle ČAW patří: Zastupovat zájmy členů. Rozvíjet sluţby. Nabízet a definovat sluţby garantovaným subjektům. Propagovat a rozvíjet oblast wellness pomocí různých prostředků (veletrhy, konference, publikace). Monitorování kvality wellness. Certifikace subjektů wellness. Rozvíjet vzdělávací aktivity, vytvářet podmínky pro zvyšování kvalifikací, rekvalifikací. Pořádat školení, kurzy a semináře. Bojovat s nekalou soutěţí a nevhodným pouţíváním označení wellness. Zvyšovat úroveň wellness na národní i mezinárodní úrovni.
23
Navazovat spolupráce mezi odbornými organizacemi, institucemi a ţivnostenskými společnostmi v tuzemsku i zahraničí.
Členem ČAW se můţe stát ať uţ jednotlivec nebo organizace pohybující se v oblasti wellness, pokud se ztotoţňuje s cíly organizace a s platebním řádem. Splněním těchto podmínek se ČAW zavazuje k podpoře a poskytnutí všech dostupných podmínek k rozvoji společné činnosti. Členové ČAW získají výhody ve třech oblastech. První oblastí je oblasti výměny informací. ČAW poskytuje členům přístup k tzv. know how informacím v oblasti wellness. Dále jim poskytuje informace o novinkách u nás i v zahraničí a lepší orientaci na trhu. Kromě informací, které členové najdou na internetové stránce organizace, je jim zasílán Magazín ČAW. Poslední výhodou v oblasti informací je moţnost vyuţití sluţeb poradenského centra ČAW a příleţitost komunikace s profesionály v oboru. Druhou oblastí výhod je spolupráce členů, vzájemné propojení a podpora všech členů asociace. Nejvýznamnější výhodou je předávání zkušeností mezi členy. Dále moţnost čerpat zvýhodněné ceny ostatních členů. Členové mohou bezplatně zadávat na webovou stránku ČAW pracovní nabídky a poptávky. Poslední oblastí je prezentace jednotlivých členů. Zařazení mezi členy ČAW je jedinečnou příleţitostí pro zviditelnění, zejména díky inzerci na stránkách ČAW a zvýhodněných podmínek pro inzerci na stránkách mediálních partnerů. Pro členy jsou dále zvýhodněné ceny kurzů, seminářů a workshopů. Nejvýraznější prezentace je pomocí vystaveného certifikátu a samolepky (obr. 2) umístěné na vchodových dveřích wellness areálu.
24
Obr. 2: Samolepka členů ČAW Zdroj: Spa-Wellness, 2013
Příspěvkový řád ČAW dělí členy na jednotlivce a organizace. Jednotlivci se dále člení na podnikající v oblasti wellness a nepodnikající. Organizace se člení podle velikosti na malé a velké. Dalšími členy jsou vzdělávací organizace a dodavatelé. Podle takového členění jsou určeny výše příspěvků, které se pohybují v rozmezí od 1000 Kč po 10 000 Kč. Pokud bych byla subjekt podnikající v oblasti wellness, určitě bych se stala členem ČAW. Hlavním důvodem mého členství by byla moţnost zviditelnění a přístup k důleţitým informacím o novinkách a současných trendech. Myslím, ţe více zákazníků by také mohla přilákat právě nálepka členství, která dává určitým způsobem najevo kvalitu wellness zařízení. Díky zvýhodněným cenám kurzů a reklam v různých médiích, by se mi jistě brzy vrátily finance vynaloţené za členství.
3.4 Přechod od fitness k wellness V 80. letech jiţ mělo wellness pevné místo v podvědomí lidí jak v Americe, tak i v západní Evropě. Po vlně fitness bylo wellness v jeho opozici. Velkou popularitu mělo fitness především díky jeho průkopnici, skvělé herečce Jane Fondové, která natočila nespočet videí pro domácí cvičení. Jane Fondová,
25
kromě videí, také přinesla nové trendy ve fitness oblékání. Mezi tyto trendy patřily čelenky, návleky na lýtka a upnuté trikoty (Macáková, 2012). Fitness s aerobikem, sportovním aerobikem, Low Impact Aerobikem, bodybuildingem, spinningem, joggingem a dalšími technikami měli za cíl především
zlepšit
tělesnou
kondici,
zpevňovat
svalstvo,
posilovat
kardiovaskulární systém a hlavně soupeřit – s druhými, se sebou samým nebo se strojem (Cathala, 2007). Fitness bylo proslaveno heslem „pro krásu se musí trpět“. Za skvělým pocitem ze cvičení a pocitu dobrého stavu se ovšem skrýval pot, bolest, někdy i nehody z neadekvátního přetíţení organismu. Po této éře „trpění“ přišla na řadu nová generace s programem hýčkání. Wellness nechce bojovat, předvádět se a soupeřit. Nemá za potřebí se porovnávat, protoţe cítit se dobře, je stav jedince, který měřit a porovnat nelze. Výsledek fitness lze na pohled porovnat, proto můţe být vyhlašována Miss fitness, u wellness nelze Miss určit, jelikoţ pojem wellness zahrnuje kromě vnějšího dojmu, pruţnosti a krásy těla, také vnitřní stav a duchovní naplnění. S nástupem wellness se začala postupně přeměňovat i fitness centra, která začala přejímat pasivnější a pomalejší techniky cvičení. Rozvoj relaxačních technik, strečinku, pilates, jógy a masáţí, byl začátek přechodu generace fitness do generace wellness (Cathala, 2007). Na tuto změněnou poptávku byly nuceny zareagovat jak lázeňská, tak i rehabilitační zařízení. Ta musela kromě nabídky sluţeb pro nemocné, rozšířit nabídku i pro zdravé jedince, kteří hledají relaxační a regenerační programy s vyuţitím ozdravných přírodních zdrojů. S následným rozšiřováním wellness, se tyto sluţby začaly poskytovat i mimo zdravotnická centra a začaly vznikat wellness centra a wellness hotely. Myslím, ţe u wellness šlo o přirozený vývoj spojený s celkovým vývojem společnosti. I kdyţ je za ideál krásy stále povaţován štíhlý člověk, prostředků, kterými toho lze dosáhnout, je jiţ nyní daleko více neţ jen pomocí fyzické námahy. V dnešní době se nemusíme potit v posilovnách, ale můţeme vyuţít například sluţby plastických chirurgů, kteří nás přebytečných kil lehce zbaví a my 26
si můţeme zcela nerušeně a bez námahy vychutnávat relaxaci ve wellness centrech.
3.5 Halbert Louis Dunn a wellness Halbert Louis Dunn byl americký lékař, který se narodil v roce 1896 v New Paris, Ohio. Medicínu vystudoval na University of Minnesota. Během studia doktorátu, který získal v roce 1923, získal odborné znalosti v oboru statistiky a dokonce se stal docentem biometrie a lékařské statistiky. Od roku 1935 aţ do roku 1961, kdy odešel do důchodu, působil jako ředitel v National Office of Vital Statistics ve Washingtonu (Stará, 2012). V lékařské statistice se stal významnou osobností. V roce 1929 vymyslel první systém zdravotnických statistik. Od roku 1935 do roku 1960 byl vedoucím v National Office of Vital Statistics. Dále působil v National Association for Public Health Statistics and Information Systems (NAPHSIS). Tato organizace se zabývá zpracováním národních zdravotních statistik za účelem zlepšení zdraví americké populace. NAPHSIS uděluje od roku 1981 Cenu Halberta L. Dunna za trvalý a výjimečný přínos do oboru zdravotní statistiky (Wikipedia, 2012). Halbert Dunn nebyl praktikujícím lékařem, coţ mu umoţnilo více se zabývat zdravím, dále neţ jen bojem s nemocemi. Tím ţe byl statistik, zdůrazňoval dlouhodobé vlivy chronických nemocí. Jedním z jeho cílů bylo udrţet člověka ve vyšším věku stále fit, aby mohl být stále aktivním prvkem společnosti (Stará, 2012). Halbert Louis Dunn je povaţován za otce wellness. V roce 1961 vyšla jeho kniha „High Level Wellness“, jeţ vycházela ze série jeho přednášek v Unitarian Universalist Church ve Washingtonu z konce 50. let 20. století. V této knize prezentoval své názory a myšlenky na zdravý ţivotní styl, který pojmenoval wellness. Wellness pro něj znamenal způsob ţivota, který vede k povznesenému stavu psychické a fyzické pohody. Wellness chápal jako disciplinované úsilí o osobní dokonalost (Poděbradský, 2008).
27
Obr. 3: Dunnovo pojetí wellness Zdroj: Poděbradský, 2008
Schéma Dunnova pojetí wellness (Obr. 3) je rozděleno pomocí dvou os, osa zdraví a osa prostředí, na čtyři kvadranty: a) Špatné zdraví chráněné prostřednictvím sociálních a kulturních institucí v příznivém ţivotním prostředí. b) Wellness na vysoké úrovni chráněné prostřednictvím sociálních a kulturních institucí v příznivém ţivotním prostředí. c) Špatné zdraví v nepříznivém ţivotním prostředí. d) Vznikající wellness na vysoké úrovni v nepříznivém ţivotním prostředí. Z obrázku vidíme, ţe nejpříznivější stav, který je v kvadrantu Wellness na vysoké úrovni, lze dosáhnout pouze příznivým ţivotním prostředím a dobrým zdravotním stavem. Dobrý zdravotní stav je zachycen na ose, která se rozprostírá
28
mezi smrtí a vrcholem wellness. Vrchol wellness má být opakem smrti, je to tedy stav, kdy člověk vyuţívá plně svůj potenciál v závislosti na svém věku. Druhou krajní moţností je působení nepříznivého ţivotního prostředí a špatné zdraví. Schéma uvaţuje i moţnosti, kdy je jedna část příznivá a druhá nepříznivá. Jedna varianta je špatný zdravotní stav, ovšem příznivé ţivotní prostředí. Druhou variantou je vznikající wellness na vysoké úrovni, to znamená, ţe člověk je sice v dobrém zdravotním stavu, ovšem jeho kulturní a sociální vztahy fungují špatně. Dunnova kniha z počátku nebyla moc známá a moc se neprodávala. Dunnovy myšlenky však zaujaly mnoho lékařů a začaly se jimi poté zabývat i odborníci z USA a následně i z Evropy. Díky knize Dr. Dunna se pojem wellness začal šířit mezi lidmi. Poté co jeho myšlenky byly dále rozvíjeny a získávaly větší popularitu, se přistoupilo v roce 1977 na zaloţení „National Wellness Institute“ v americkém státě Wisconsin (Poděbradský, 2008). National Wellness Institute (NWI) byl původně zaloţen v rámci University of Wisconsin-Stevens Point nadace, jako ústav pro zlepšení ţivotního stylu. Tři fakulty se spojily s myšlenkou, ţe jako lidé bychom mohli ţít lepší a zdravější ţivot prostřednictvím zásad rovnováhy a sebeuvědomění. V roce 1976, Dr. Hettler zveřejnil základní filosofii NWI, která byla vyjádřena pomocí modelu - „Six Dimensions of Wellness model.“ Mezi šest dimenzí wellness (Obr. 4) patří duševní, emocionální, sociální, duchovní, profesní, a fyzická dimenze. Zakladatelé věří, ţe pokud se vyrovná těchto šest dimenzí, člověk se dostane do celkové pohody. V roce 1988 se NWI oddělilo od University of WisconsinStevens Point nadace (National Wellness Institute, 2013).
29
Obr. 4: Šest dimenzí wellness podle NWI Zdroj: National Wellness Institute
Dunn pouţíval pro wellness symbol (Obr. 5) tvořený třemi kruţnicemi a jedné vertikální osy. Kruţnice mají symbolizovat propojení duše, těla a mysli. Dunn potlačoval představu západní medicíny, která striktně oddělovala tělo, mysl a duši člověka. Lékař měl na starost tělo, psychiatr mysl a náboţenství se staralo o duši. Wellness mohlo být dosaţeno pouze po uznání, ţe do sebe tyto tři sloţky navzájem zasahují a po dosaţení dokonalé harmonie těchto sloţek. Šipka, která směřuje vzhůru, má znázorňovat ţivotní cyklus jedince. Zajímavosti je, ţe se Dunn rozhodl šipku mírně vybočit ze středu průniků kruhů (Poděbradský, 2008).
Obr. 5: Symbol wellness Zdroj: Poděbradský, 2008
30
4
WELLNESS V CESTOVNÍM RUCHU Wellness i lázeňství jsou specifickou formou cestovního ruchu. Vyuţívají
obdobnou infrastrukturu a přinášejí pozitivní ekonomický efekt. Wellness je do jisté míry filozofií a způsob přístupu k ţivotu, který se v dnešní uspěchané době dobře ujal. Tím, ţe lidé nemají čas na dlouhodobé dovolené, kde by načerpaly dostatek energie, je pro ně ideální krátkodobý wellness program, který je vytvořen přesně na míru kaţdému jedinci.
4.1 Wellness tourism jako forma cestovního ruchu Wellness cestovní ruch (wellness tourism) je poměrně nové spojení, které přišlo společně s wellness. Často je chybně zaměňován s lázeňským cestovním ruchem. Wellness cestovní ruch patří společně s lázeňským cestovním ruchem pod zdravotní cestovní ruch. Do zdravotního cestovního ruchu dále můţeme zařadit i cesty za zdravotními zákroky. Od zdravotního cestovního ruchu můţeme odlišit tzv. medicínský cestovní ruch, kdy návštěvník cestuje za různými kosmetickými zákroky a plastickými operacemi. Populární se stává i tzv. reprodukční turistika, kde hraje roli kromě financí a kvality, také legislativa spojená s danými výkony. Vzhledem k vysoké úrovni českého zdravotnictví roste návštěvnost jak medicínské, tak i reprodukční turistiky (Neckářová, 2011). Další charakteristikou wellness cestovního ruchu je délka pobytu. Wellness pobyt má průměrnou délku 2,6 dne. Ze schématu zařazení wellness cestovního ruchu mezi další formy cestovního ruchu (Obr. 6) můţeme vidět, ţe wellness patří do oblasti prevence zdraví, na rozdíl od lázeňského cestovního ruchu (zdravotnické sluţby), který se zabývá především rekonvalescencí a léčbou nemocí (Poděbradský, 2008).
31
Obr. 6: Schéma zařazení wellness do zdravotního cestovního ruchu Zdroj: Poděbradský, 2008
Wellness cestovní ruch je tedy určen pro zdravé lidi, kteří se chtějí starat o svůj zdravotní stav a preventivně, ať uţ pasivně či aktivně o sebe pečovat. Hlavním motivem wellness cestovního ruchu je relaxace a regenerace celého těla. Wellness cestovní ruch má lidem nabízet nové záţitky, z kterých mají dobrý pocit. Zdravým lidem má pomoci předcházet nemocem a udrţovat se v dobrém stavu jak fyzicky, tak i psychicky (Didascalou, Lagos, Nastos, 2009). Definice wellness cestovního ruchu jsou následující: Abychom mohli mluvit o wellness cestovním ruchu, musí být úmyslně dosaţeno kromě fyzické pohody, také pohody psychické, duchovní a emocionální. Dosáhnout této pohody musí wellness turisté cílevědomě a aktivně, nikoliv pasivní formou (Smith, Kelly, 2006). Wellness turistika je součtem všech vztahů a jevů vyplývajících z cest a pobytů lidí, jejichţ hlavním motivem je zachování a podpora zdraví. Lidé zůstávají ve specializovaných komplexech, které jim poskytují odbornou péči. Vyţadují při tom komplexní balíček sluţeb, který zahrnuje fyzickou aktivitu,
32
kosmetickou péči, zdravou stravu, relaxaci a mentální aktivitu (Global Spa Summit, 2011). První definice se zaměřuje na motivaci turistů a zdůrazňuje, ţe wellness turistika je aktivní, nikoli pasivní výkon. Druhá definice se zaměřuje na to, kde wellness turisté jezdí a co poţadují. Většina z wellness turistů, kteří vyjíţdějí za wellness do ostatních zemí, jsou aktivní v této oblasti i doma. Ostatní, kteří doma wellness neprovozují a setkají se s wellness na dovolené, si mohou odvést nové zkušenosti a můţe je to pozitivně ovlivnit do budoucna (Smith, Kelly, 2006) Jak zdravotní a wellness turistika roste a získává stále větší pozornost po celém světě, tak se podniky a vláda potýkají s problémem, jak tento sektor definovat a prosazovat. Wellness je především výzvou pro lázeňský průmysl, protoţe lázně mohou nabídnout jak sluţby a produkty wellness cestovního ruchu, tak i zdravotního cestovního ruchu (Global Spa Summit, 2011). Často dochází při rozlišování zdravotnické turistiky a wellness turistiky k jejich prolínání a zaměňování. Rozdíl mezi zdravotní turistikou a wellness turistikou spočívá především v účelu cesty. Zdravotní turistika zahrnuje lidi, kteří cestují do jiné země, aby se vyléčili, nebo podstoupili nějakou kosmetickou úpravu, která je v dané zemi levnější. Dalším důvodem můţe být lepší a kvalitnější péče. Wellness turistika je pro lidi, co cestují, aby si zachovali nebo zlepšili osobní zdraví a blahobyt, a poznali nové jedinečné místa, sluţby a produkty, které u nich nejsou (Global Spa Summit, 2011). Podle mého názoru, je průměrná délka 2,6 dnů pro wellness pobyt zcela adekvátní. V případě intenzivního wellness pobytu, kdy je člověk tak zaměstnán, ţe nemá čas přemýšlet nad kaţdodenními problémy, si můţe opravdu kvalitně odpočinout a zbavit se stresu. Kaţdopádně je to velmi individuální. Já osobně si nedokáţu představit delší wellness pobyt, kdy se po určité době zase začnou všechny procedury opakovat a nic nového uţ vlastně člověka v daném centru nečeká. V tom případě by dané zařízení muselo disponovat dalšími aktivitami, které by mě dokázaly příjemně zabavit na delší dobu.
33
Mnoho nových zákazníků si wellness můţe získat tím, ţe stávající zákazníci určitého hotelu, který začlenil wellness nově do nabídky, vyzkouší tyto sluţby, aniţ by kvůli nim daný hotel navštívili. Pokud si najdou tímto způsobem cestu k wellness, je pravděpodobné, ţe příště budou vyhledávat pro pobyt především wellness hotel.
4.2 Vliv wellness na cestovní ruch Z počátku, kdy wellness do České republiky přišlo, bylo chápáno jen jako novinka, která můţe poptávku na českém trhu ovlivnit na krátkou dobu, neţ přijde další novinka. To se zatím u wellness nestalo, a poptávka po sluţbách wellness je stále velká. K proniknutí a udrţení wellness v oblasti cestovního ruchu napomáhají významně nynější trendy v cestování. Jelikoţ lidé nemají čas na dlouhodobé dovolené, vyuţívají krátkodobé pobyty, většinou třídenní. Tyto pobyty si však dopřávají i několikrát do roka a to i mimo hlavní sezóny cestování, coţ jsou letní a zimní sezóna. Wellness se společně s lázeňstvím stalo velice významnou oblastí cestovního ruchu. Díky tomuto novému trendu, kdy si lidé uvědomili, jak významnou roli hraje preventivní péče o tělo a zdraví, je wellness u nás stále více vyhledávané. Díky tomuto zájmu o wellness, přináší tento sektor zajímavou příleţitost pro podnikatele. Z ekonomického hlediska je wellness soubor činností různých oborů a odvětví, které uspokojují potřeby zákazníků. Poptávajícími na trhu sluţeb jsou zákazníci, kteří wellness sluţby vyuţívají. Nabízející jsou pak poskytovatelé těchto sluţeb. Velice důleţitá je kvalita lidských zdrojů (Poděbradský, 2008 ¶ 14). Wellness zasahuje do oblasti ekonomického a sociálního ţivota společnosti. Wellness se stejně jako celý cestovní ruch významně podílí na tvorbě hrubého domácího produktu (HDP) naší země. Přispívá k přebytkové platební bilanci státu. Rozvoj cestovního ruchu pomocí wellness podporuje investiční
34
činnost a také se významně podílí na sníţení nezaměstnanosti. V odvětví cestovního se vytváří více neţ 5% HDP Evropské unie (EU). V cestovním ruchu EU je zaměstnáno 5,2% z celkového počtu pracovních sil. Pokud započítáme i ostatní související odvětví, tak se dostaneme na hodnotu aţ 10% HDP a u zaměstnanosti na 12% všech pracovních sil (Tajani, 2013). V České republice se cestovní ruch podílí na tvorbě HDP zhruba 3% a zaměstnává 7,6% zaměstnanců (Pikora, 2013). Myslím, ţe největší výhodou wellness cestovního ruchu je jeho velká oblast působnosti. Wellness sluţeb mohou vyuţívat různé skupiny lidí, ať jsou to mladí lidé, senioři či zdravotně handicapovaní. Také je moţné vytvořit speciální wellness program zvláště pro muţe a ţeny. Touto variabilitou jak nabízených sluţeb, tak i orientací na konečného zákazníka, má wellness velkou šanci na dlouhodobé udrţení na trhu cestovního ruchu. Podle mě přináší wellness obrovskou podnikatelskou příleţitost. Kdyţ to vezmeme z širšího úhlu pohledu, tak první kdo z toho má prospěch, jsou stavební firmy, které musí wellness postavit. Dále se zvýší návštěvnost dané oblasti, takţe toho mohou vyuţít další podnikatelé, jako jsou restaurace a obchody. Těţit z toho mohou i dopravní společnosti a benzínové pumpy. Vybudováním wellness centra se sníţí nezaměstnanost a celkově se zvýší atraktivita dané oblasti.
4.3 Poskytovatelé wellness služeb Mezi základní poskytovatelé wellness sluţeb řadíme lázně, wellness hotely a wellness centra. Samozřejmě se dá wellness sluţeb vyuţít i v jiných zařízeních, ne vţdy jsou ale kvalitní a správně poskytovány. 4.3.1
Lázně „Lázeňství neboli balneologie je přírodovědný obor zabývající
se vznikem, jímáním, analýzou, úpravou a vyuţitím přírodních léčivých zdrojů k léčebným účelům (Králová, 2013).“
35
V České republice spadá lázeňství pod Ministerstvo zdravotnictví. Je jedním ze zdravotnických zařízení a hlavními úkoly jsou bránit zhoršování nemocí, uchování tělesné, duševní a pracovní schopnosti obyvatelstva a prodluţování lidského ţivota. Lázeňství je součástí cestovního ruchu, jelikoţ pacienti a ostatní návštěvníci vyuţívají různých sluţeb z této oblasti. Jde o komplex všech různých odvětví a oborů, které vytvářejí podmínky pro pobyt a pro uspokojení potřeb lázeňských hostů (Neckářová, 2011). „Lázeňským místem se rozumí území nebo část území, v němţ se nacházejí přírodní léčebné lázně stanovené za lázeňské místo podle zákona (Poděbradský, 2008).“ Myslím si, ţe lázně dokázaly nejrychleji reagovat na příchod wellness do České republiky, jelikoţ spoustu wellness sluţeb jiţ nabízely v rámci léčebných lázeňských pobytů. Svou nabídku, která byla určena jen pro lidi trpící nějakou nemocí nebo pro následnou rekonvalescenci a rehabilitaci po úrazu a nemoci, rozšířili i pro zdravé zákazníky, vyznávající zdravý ţivotní styl a prevenci v péči o zdraví. Tím, ţe se lázně otevřely i pro zdravé lidi, se zvýšily moţnosti zdrojů příjmů lázeňských center. Lázně jiţ nejsou odkázány jen na zdravotní pojišťovny, které zabezpečovaly velkou část příjmů. Dále na příjmech plynoucích z příspěvkové lázeňské léčebné rehabilitační péče a z plného placení lázeňské péče samotnými pacienty. Novým zdrojem příjmů se stalo wellness, které si zákazníci hradí plně sami. Dalším důvodem začlenění wellness do nabídky lázní, je zvýšení konkurenceschopnosti mezi lázněmi. Tím, ţe svoji nabídku rozšíří o wellness sluţby, přilákají nový segment zákazníků a také uspokojí další potřeby současných zákazníků (Poděbradský, 2008). Následující obrázek (Obr. 7) ukazuje procentuální podíl pacientů, kterým pobyt platí pojišťovna, ať uţ z části (příspěvková lázeňská péče - PLP), nebo úplně (komplexní lázeňská péče - KLP) a pacientů, kteří si platí pobyt sami (samoplátci – cizinci, tuzemci).
36
Obr. 7: Struktura pacientů v lázních podle způsobu úhrady v roce 2011 Zdroj: Popovič, ÚZIS ČR, 2012
České lázeňství má dlouholetou tradici. Lázeňství má pro domácí i příjezdový cestovní ruch velký význam. Nabídka českého lázeňství spolu s kulturně historickými atraktivitami je velkým konkurentem i na mezinárodním trhu, coţ představuje významný zdroj příjmů místních rozpočtů i státního rozpočtu (Neckářová, 2011). Lázně jsou také vhodným místem pro uskutečnění dalších forem cestovního ruchu, jako je například kongresový, incentivní (hlavním cílem je motivace zaměstnanců k lepším pracovním výsledkům) nebo kulturně – poznávací. Lázeňství pomáhá některým pacientům osvojit si správné stravovací návyky a zařadit pohybové aktivity do kaţdodenního programu. Snaţí se o nápravu nesprávného ţivotního stylu i v dlouhodobém časovém horizontu a o prevenci civilizačních chorob, jako jsou obezita, cukrovka a vysoký krevní tlak. Samotné wellness se také snaţí o správný ţivotní styl, ale vzhledem ke krátkodobosti wellness pobytů, jsou určitě v tomto směru lázně úspěšnější (Neckářová, 2011).
37
V dnešní době existuje v Evropě lázeňství ve dvou směrech. Tradiční lázeňství. Wellness lázeňství.
Existuje řada negativních názorů na wellness lázeňství, která tvrdí, ţe lázeňská zařízení se mají věnovat tradiční léčbě a wellness aktivity mají být poskytovány v jiných zařízeních (Jakubíková, 2006). S tímto tvrzením souhlasím, lázeňská zařízení by měla mít spíše charakter léčebný, neměla by se tedy specializovat na wellness procedury. Na druhou stranu, pokud lázně nejsou schopny naplnit svou kapacitu nemocnými lidmi, myslím, ţe přidání wellness sluţeb do své nabídky je dobrým ekonomickým tahem. Výhodou lázní je, ţe disponují samými kvalifikovanými zaměstnanci, coţ u ostatních poskytovatelů wellness sluţeb nemusí být pravidlem. Navíc nemusí investovat velké finanční obnosy do rekonstrukce, jelikoţ pro většinu procedur jiţ podmínky mají. 4.3.2
Hotely
Wellness zasáhlo i oblast hotelnictví. Hotelový wellness znamená připojení wellness sluţeb ke standardně nabízeným sluţbám. V dnešní době je velmi obtíţné obstát v konkurenci, pokud hotel nenabízí svým zákazníkům alespoň základní wellness sluţby. Některé hotely poskytují širší nabídku sluţeb, jiné uţší. Podle míry zahrnutí wellness aspektů do nabídky poskytovaných sluţeb, rozlišujeme dva typy hotelů (Kubová, 2012): wellness hotely, hotely s wellness aspekty.
Pokud se rozhodujeme pro stavbu nebo přestavbu hotelu na wellness hotel, je zapotřebí si určit, zda wellness bude základem filozofie hotelu, nebo jen přídavnou sluţbou. Z hotelu se nestane wellness hotel jen přidáním sluţeb navíc,
38
jako je například bazén a whirpool, ale jde o celkové pojetí hotelu (Poděbradský, 2008). U wellness hotelů se filozofie wellness odráţí ve všech činnostech. Hlavním cílem hotelu je, aby se návštěvníci cítili dobře. Lidé, kteří navštěvují wellness hotely, chtějí být opečovávání a rozmazlováni. Nový wellness trend působí na všechny generace. Mladí lidé chtějí nové záţitky, starší generace touţí po odpočinku od hektického ţivota a senioři chtějí hlavně pozastavit stárnutí. Wellness hotel by měl na tyto lidi působit tak, ţe to všechno dokáţe splnit, a ţe dokáţe uspokojit kaţdého zákazníka (Poděbradský, 2008). Hotely s wellness aspekty jsou takové hotely, které nabízí wellness jako doplněk stávající nabídky. Tyto hotely jsou obvykle vybaveny bazénem, fitness centrem nebo kosmetickým salonem. Dále ale nejsou wellness aspekty zahrnuty do celkového pojetí hotelu a dalších poskytovaných sluţeb. K tomu, abychom měli kvalitní wellness hotel, musíme eliminovat všechny faktory, které by mohly ovlivnit konečný dojem návštěvníků. Všechny tyto faktory, které by mohly ovlivnit celkový dojem, můţeme shrnout do několika bodů: poloha, prostředí a vybavení hotelu, kvalifikovaný a vyškolený personál, kvalita nabízených sluţeb, kvalita stravování.
Nejdůleţitější pro wellness hotel je jeho umístění. Měl by být umístěný v krásné přírodě, s výhledem na hory, údolí, jezera a řeky, coţ navodí první příjemný pocit toho, ţe jde člověk relaxovat a odpočívat. Návštěvník by se měl cítit dobře a pohodlně uţ při příjezdu do hotelu, aţ do konečné fáze jeho odjezdu (Kubelková, Vebrová, Šimůnek, 2009). Velice důleţité je mít na kaţdé pozici usměvavé a přirozené pracovníky, kteří dotváří celkovou atmosféru hotelu. Při našich prvních hodinách je důleţité veškeré aktivity konzultovat s odborníkem. V kaţdém wellness hotelu by tedy měl být kvalifikovaný a proškolený personál, který nám na začátku vyhodnotí náš
39
zdravotní stav a určí přesně metody, jakými budeme pečovat o své zdraví (Kubelková, Vebrová, Šimůnek, 2009). Sluţby, které wellness hotel nabízí, by měly být poskytovány v stálé či rostoucí kvalitě. Kvalita je pro zákazníka rozhodujícím kritériem při hodnocení svého pobytu. K dobrému dojmu přispívají sluţby, které jsou propracované do nejmenších detailů. Vzhledem ke sluţbám, které hotel nabízí, by měly být promyšlené doplňkové sluţby, které podpoří celkové pohodlí návštěvníků. Například pokud je v hotelu bazén, nebo jiná vodní procedura, nemělo by se zapomínat na komfort návštěvníků. Měli by mít tedy na pokojích připraveny ţupany, pantofle, ale i pití či ovoce, pro dodání energie po proceduře. Vše by mělo být v harmonii a navazovat na sebe. V nabídce by neměl chybět ani program volnočasových aktivit. Jedná se především o cyklistiku, výlety a procházky po okolí a kulturní akce v okolí. Kaţdého jistě potěší, kdyţ na recepci obdrţí mapku s vyznačeními zajímavostmi v okolí (Kubová, 2012). Kromě všech procedur, vzhledu a celkové atmosféře hotelu, musí být wellness zahrnuto i v jídelním lístku restaurace. Především je kladen důraz na zdravou výţivu, kvalitní potraviny a pestrost nabídky. Důleţité je skloubit pokrmy z nutričního hlediska, tak, aby byly v rovnováze zdravé pokrmy s těmi, které úplně nesplňují poţadavky zdravé stravy, ale přispívají k lepší náladě hostů, coţ jsou například sladkosti. Zařazeny by měly být také bio potraviny. Z marketingového hlediska je dobrým tahem označení jídel jako „domácí“, a také vyuţití regionální kuchyně a typických výrobků pro danou oblast (Poděbradský, 2008). Všude kolem nás je propagován zdravý ţivotní styl. Mnoho lidí si uvědomuje negativní důsledky nynějšího hektického ţivota, a proto hledá prostředky, jak těmto negativním důsledkům předejít. O wellness a zdravém ţivotním stylu je informováno ve všech dostupných médiích, proto musíme počítat s tím, ţe část veřejnosti je s pojmem wellness seznámena a ví co od něj očekávat. Na druhou stranu je ještě pořád dost těch, kteří nejsou dostatečně informováni. Kaţdý wellness hotel by měl tedy spíše počítat s nedostatečnou informovaností návštěvníků a součástí kvalitně poskytovaných sluţeb by mělo být
40
důkladné informování návštěvníka o tom, co je obsahem jednotlivých procedur. Dále by jim měl být zdůrazněn pozitivní účinek procedur na fyzické či duševní zdraví jedince. Nejdůleţitější je ovšem seznámit návštěvníky s moţnými zdravotními riziky, které mohou některé procedury představovat (Poděbradský, 2008). Z hlediska technické vybavenosti, by měl welness hotel obsahovat zpravidla vířivku, saunu, posilovnu, případně malý bazén. Vybavení se však výrazně liší a v dnešní době jiţ wellness hotely disponují daleko větším vybavením, neţ tomu bylo dříve. Příklady
technického
vybavení
hotelového
wellness
centra
(Poděbradský, 2008): bazén či aquapark vodní terapie, SPA: vířivky, perličková koupel, aromalázně, vichi sprcha (masírování těla sprchou v různých frekvencích a silách) fitness centrum světelné terapie: solárium, infrakabina (slouţí k prohřátí celého těla) sauny: finská sauna (do 100°C), solná sauna, vário sauna (kromě finské sauny umoţňuje volit mezi tropickou a vlhkou bylinnou lázní) solná jeskyně beauty centrum: kosmetika, pedikúra, manikúra, kadeřník.
Pokud bych si měla vybrat, zda bych si postavila či zrekonstruovala wellness hotel nebo jen hotel s wellness aspekty, asi bych volila spíše hotel s wellness aspekty. I kdyţ je wellness u nás poměrně nový trend a stále se zvyšuje jeho poptávka, není nikde dáno, jak dlouho to tak ještě bude. Mám obavu z toho, aby náš trh nebyl přesycen wellness hotely, proto bych volila jen wellness aspekty. Za základ bych brala bazén, protoţe ten byl populární jiţ před příchodem wellness, je a bude oblíben jistě pořád. A nabídku dalších sluţeb bych přizpůsobila aktuálním trendům a poptávce zákazníků. Myslím, ţe nejdůleţitější na fungování jak wellness hotelu, tak i hotelu s wellness aspekty, jsou především jeho zaměstnanci. Největší důraz bych tedy
41
kladla na výběr svých zaměstnanců a také na jejich další vzdělávání. Dobrý zaměstnanec v oblasti cestovního ruchu by měl nejen dobře rozumět své práci, ale především by měl umět jednat s lidmi.
Přínosy wellness centra pro hotel Hlavním přínosem wellness pro hotel je zvýšení atraktivnosti hotelu a tím i jeho konkurenceschopnosti. V dnešní obrovské konkurenci a rozšířeností wellness, je u hotelů vyšší kvality téměř podmínkou úspěchu disponovat wellness centrem. Pokud si chce hotel udrţet svou pozici na trhu, nebo chce být lepším konkurentem ostatních, musí zákazníkům nabídnout něco navíc, nějaké neobvyklé sluţby. V případě wellness hotelů musí být nabídka sluţeb o mnoho významnější a větší, neţ u hotelů s wellness aspekty. Významným přínosem pro hotel díky wellness je prodlouţení sezóny. Wellness je moţné vyuţívat celoročně. Některé sluţby jsou naopak více vyhledávané v zimním období. Jsou to především sauny, světelné a tepelné terapie, kdy si lidé chtějí odpočinout od chladného počasí a prohřát si tělo (Kubová, 2012). Dalším přínosem je zvýšení atraktivity pro business cestovní ruch. Manaţeři jsou svým náročným zaměstnáním často velmi vyčerpaní, proto je pro ně wellness zařízení atraktivním místem pro odbourání stresu a nabrání nových sil. Wellness hotely jsou také skvělým místem pro pořádání různých firemních akcí, jako jsou školení, workshopy či kurzy. Dnešním trendem je pořádat firemní akce ve wellness hotelích především kvůli tomu, ţe po dlouhém sedění a sledování přednášek, si mohou účastníci večer dopřát wellness procedury. Díky tomuto následnému odpočinku naberou síly do dalších dnů a je tím pádem pro ně školení zajímavější a lépe snesitelnější. Výhodou business cestovního ruchu pro hotely je, ţe se tyto akce uskutečňují mimo hlavní sezóny, coţ napomáhá v tuto dobu naplnit ubytovací kapacitu hotelu (Poděbradský, 2008).
42
Firmy často pořádají teambuildingové akce, coţ jsou akce na stmelení kolektivu. Akce tohoto typu propojují různé druhy aktivit, jako je sport, odpočinek, relaxace a zábava. Zaměstnavatelé se snaţí poskytnout svým zaměstnancům neobvyklé záţitky, ať uţ formou adrenalinových sportů nebo netradiční gastronomií. Wellness hotely jsou pro tyto akce vhodné zejména proto, ţe mají zpravidla sportovní i relaxační zázemí a nacházejí se v atraktivních přírodních lokalitách, kde jsou ideální podmínky pro teambiuldingové aktivity. Cílem teambuildingu je odhalit slabiny kolektivu a pokusit se je odstranit. Základem je vystavit členy extrémním situacím a pozorovat jejich chování. Při plnění náročných týmových úkolů je rozvíjena asertivita a podporuje se komunikace. Na teambuildingy jsou specializovaní instruktoři, kteří by měli být dobrými metodiky a psychology. Teambuildingové akce mohou mít různé cíle a zpravidla jsou spojeny s odpočinkem a odměnou pro zaměstnance. Tento druh cestovního ruchu se nazývá incentivní cestovní ruch. Účelem cesty je zákazníky či pracovníky firmy odměnit nebo povzbudit do další práce. Je motivací ke zlepšení pracovního výkonu. Nejedná se o sluţební cesty, i kdyţ jsou organizovány zaměstnavatelem. Pokud se účastníkům incentivního a business cestovního ruchu líbí v daném wellness hotelu, je velká pravděpodobnost, ţe ho navštíví i soukromě, čímţ hotely získají nové zákazníky (Poděbradský, 2008). Kvalita wellness Pokud chceme mít kvalitní hotelový wellness, musíme se zaměřit na tři důleţité věci, kterými jsou orientace na zákazníka, kvalifikovaný personál a kvalita prostředí (Poděbradský, 2008). Orientace na zákazníka Zákazník by si měl z wellness pobytu odnést celkově příjemný a kultivovaný dojem. Z chování zaměstnanců by měl zákazník nabýt dojmu, ţe jsou zde pro něj a udělají co je v jejich silách. Důleţitá je pro pohodový pobyt flexibilita. Zákazník by se neměl stresovat jasně daným rozvrhem a být nervózní z toho, aby všechny procedury na minutu přesně stihl. Další moţnou stresovou situací pro zákazníka můţe být neinformovanost o proceduře. Proto by vţdy měl předem vědět, co přesně ho čeká, jak to bude probíhat a jaký je účinek procedury.
43
Kvalifikace personálu Personál je vizitkou hotelu. Proto by na jeho kvalitu a odbornost měly být kladeny největší poţadavky. Wellness centrum by tedy měli obsluhovat zkušení fyzioterapeuti, maséři, trenéři a kosmetičky. Nutností je také obeznámit kuchaře s filozofií wellness, tak aby se to promítlo do připravovaných pokrmů. Tedy aby se zvýšil obsah ovoce, zeleniny a kvalitních surovin. Výhodou je mít k dispozici odborníka na výţivu. Mezi základní znalosti, které by měli všichni zaměstnanci ovládat, patří anatomie, první pomoc, filozofie wellness, základy psychologie, zdravá výţiva. Dále uţ má kaţdý jinou kvalifikaci. Například wellness poradce, fyzioterapeut, fitnesstrenér, masér, dietolog. Abychom udrţeli vysokou kvalifikovanost personálu, je třeba pravidelně investovat do jejich vzdělávání. Ke zvyšování kvalifikace pomohou jen častá školení. Pokud od personálu vyţadujeme opravdu kvalitní výkon, měli bychom jim k tomu poskytnout dobré podmínky. Důleţité je připravit pro své zaměstnance příjemnou atmosféru a zařídit, aby naši zaměstnanci byli spokojení. Kvalita prostředí Jak jsem jiţ výše zmínila, wellness hotel by se měl nacházet v klidné lokalitě, kde nejsou hosté rušeni okolním prostředím. Proto není vhodné umístit wellness hotel do centra rušného města. Wellness hotel by měl být umístěn v klidné lokalitě, nejlépe v přírodě. Kromě vnějšího okolí je důleţité i celkové vybavení hotelu. Interiér by měl působit příjemným dojmem a být dostatečně prostorný a účelný. 4.3.3
Wellness (sportovní) centra
Do oblasti sportovních wellness center můţeme zařadit původní sportovní centra, která byla doplněna o wellness sluţby. Nejčastějším příkladem jsou fitness centra, která chtějí drţet krok s novými trendy a udrţet svou konkurenceschopnost na trhu tím, ţe se snaţí uspokojit poptávku po pasivnějších formách cvičení a relaxaci.
44
Taková centra nabízejí různé moţnosti cvičení. Zákazník můţe vyuţít posilovnu, navštívit nějakou lekci ve cvičebním sále (aerobic, zumbu, pilates, jógu), zahrát si tenis, squash a mnoho dalších forem cvičení, které dané zařízení nabízí. Po takto náročných fyzických aktivitách můţe následně vyuţít saunu, whirpool, solárium, masáţe, vodní střiky nebo sluţby z oblasti alternativní terapie (Poděbradský, 2008).
Jak by mělo wellness centrum vypadat a co by mělo obsahovat Otázkou jak se pozná dobré wellness centrum se zabývalo ČAW ve svém magazínu (Hejma, 2009). Hodnotit wellness centra z pohledu běţné populace je velmi sloţité, neboť wellness je především pocitová záleţitost. Nicméně z pohledu odborníka by wellness centrum mělo obsahovat následující prvky: První na co narazíme při návštěvě wellness centra je recepce. Zde bychom měli nalézt příjemnou obsluhu, která by nám měla podat vyčerpávající informace o našem následném působišti, o provozu a moţných výhodách. Součástí recepce by měl být sportovní bar, kde lze zakoupit pití, popřípadě sportovní oblečení nebo cvičební pomůcky. V úvodu bychom měli podstoupit diagnostickou prohlídku, kdy odborný personál objektivně posoudí náš zdravotní stav a doporučí nám program vhodný přesně pro nás. Díky této vstupní diagnostice, můţeme průběţně kontrolovat dosaţené výsledky. Při prvních lekcích je vhodný individuální přístup personálu. Je lepší si domluvit instruktora, který nás seznámí se základy cvičení, vysvětlí principy a metodiky, ukáţe nám rozcvičení a protaţení. Vysvětlí nám zásady správného dýchání, pitný a stravovací reţim. Dále nám vysvětlí základy regenerace a kompenzačních cvičení. Součástí fitness musí být plnohodnotná cardio zóna (veslice, kola, běţící pásy,…), zóna na rozcvičení, protahování a rehabilitační cvičení. Pokud nás nebaví cvičit v posilovně, můţeme navštívit aerobní sály, kde si vybere nejvhodnější skupinové aerobní cvičení. Mezi nejţádanější patří spinning
45
(simulovaná jízda na bicyklových ergometrech), K2 hiking (chůze na běhátkách), fit box (cvičení s boxerskými totemy), bossu (cvičení na polokulových podloţkách), aerobic, zumba, power plate či cvičení na gymnastických balónech. Pro regeneraci a relaxaci je důleţitá SPA zóna: bazén, vířivky, koupele, vodní procedury, podvodní masáţe, klasické a rehabilitační masáţe a další procedury, které nám zpříjemní náš pobyt. Oblíbený je také saunový svět. Pro celkovou pohodu a příjemný pocit zákazníků je důleţité zaměřit se i na interiér a jeho architektonické řešení. Proto je dobré se poradit s odborníkem, abychom měli interiér nejen hezký na pohled ale i plně funkční. Velmi důleţitá je všudypřítomná čistota po celý den. Pro dobrou image je dobré pořádat víkendové outdoorové aktivity pro své členy a příznivce. Například společné lyţování, jízda na kole, na koni, bruslení. Dobré wellness centrum by také mělo nabízet poradenské sluţby v oblasti zdravého stravování a pitného reţimu. Poslední věcí, která dotváří celkový dojem, je pohodlné parkování v blízkosti objektu. Podle průzkumu potřeb zákazníků pro sektor wellness jsou nejdůleţitější pro dotazované osoby charakteristiky zobrazené na obrázku 8. Na prvním místě je tedy pro dotazované hygiena. Na druhém a třetím místě se umístil personál. Více je upřednostňován vstřícný personál před kvalifikovaným, i kdyţ jen o 3%. Čtvrté místo obsadila informovanost na recepci. Mezi další charakteristiky, které jiţ nedosáhly tak velkých procent, patří osobní trenér, nové trendy a metody, výţivový poradce, spolupráce se zdravotnickým zařízením, venkovní aktivity, diagnostické prohlídky a architektura.
46
Obr. 8: Důleţitost charakteristik wellness center Zdroj: Incoma, 2010
Pokud bych měla srovnat tento výzkum s vlastní zkušeností a svými poţadavky na wellness centrum, tak bych se shodla s prvním místem. Hygiena a čistota je opravdu první, čeho si člověk při návštěvě takového centra všimne, tedy hlavně si všimne, pokud to není v pořádku. I kdyţ je vstřícný personál pro mě také důleţitý, přece jen bych dala spíše na druhé místo kvalifikovaný personál. Vstřícný personál jde ruku v ruce s informovaností na recepci. Pokud jsou na recepci vstřícní a ochotní lidé, jistě nám poskytnou veškeré informace, které budeme k pobytu potřebovat. Největší rozpor mezi výzkumem a mými představami nastává v posledním místě, kde já bych určitě nezařadila architekturu. Domnívám se, ţe je to naopak velmi důleţitá součást wellness centra. Základem wellness je cítit se dobře. Člověk se přece nemůţe cítit dobře tam, kde se mu nelíbí interiér. Osobního trenéra bych jistě uvítala při své první návštěvě fitness. Na dalších hodinách si myslím, ţe si jiţ člověk dobře a kvalitně zacvičí sám, pokud byl tedy dobře proškolen na té úvodní hodině. Nemyslím si, ţe pro wellness centra jsou aţ tak důleţití výţivoví poradci. Jistě je to dobrá sluţba navíc, ale raději bych tuto práci nechala pro zdravotnická zařízení, kam si
47
zákazním můţe zajít například na doporučení wellness centra, coţ souvisí s dalším bodem v průzkumu, a to se spoluprací se zdravotnickým zařízením. Co se týče diagnostických prohlídek, tak si myslím, ţe to má význam pro návštěvníky, kteří opravdu mají zájem věnovat se wellness pravidelně. Po určité době tak aspoň mohou porovnat své zdravotní výsledky. Na dalším obrázku (Obrázek 9) můţeme vidět vybavení a sluţby, které návštěvníci wellness center povaţují za velmi důleţité.
Obr. 9: Důleţitost vybavení a sluţeb wellness center Zdroj: Incoma, 2010
Z daného průzkumu vychází, ţe nejdůleţitější částí wellness centra je bazén, coţ si také myslím. Druhou velmi důleţitou částí je recepce, coţ je první místo, na které bychom měli ve wellness centru narazit a kde bychom měli získat všechny potřebné informace. Vzhledem k tomu, ţe je wellness poměrně novým odvětvím a poskytovatelé museli přizpůsobit své prostředí pro wellness, nepředpokládám tedy, ţe by sociální zařízení nebylo ve většině případů moderní. Spíše bych kladla důraz na čistotu a funkčnost sociálního zařízení. Co se týče ještě vybavení, stejně jak je uvedeno i v průzkumu si myslím, ţe parkovací plochy jsou pro pohodlí návštěvníků velmi důleţité, zvláště v dnešní době, kdy je vzhledem
48
k velkému mnoţství aut nedostatek parkovacích míst. Fitness centrum je v průzkumu preferovanější neţ cvičení v aerobních sálech, coţ u mě je přesně naopak. Spíše volím skupinové cvičení pod vedením lektora, neţ individuální v posilovně. Navíc pokud si chci zaposilovat, tak mi nic nebrání to udělat i doma bez posilovacích strojů, jen s pomocí vlastní váhy těla. Z wellness sluţeb je po bazénu nejvíce navštěvovaná sauna, dále masáţe a relaxační zóny. SPA zóna je důleţitá jen pro 19% dotazovaných. Tohle poměrně malé číslo je výsledkem zřejmě toho, ţe dotazovaní pod pojmem SPA nepředstavili například vířivky a perličkové koupele, protoţe jinak si myslím, ţe by bylo toto číslo daleko větší. Vířivka si myslím, ţe je snad v kaţdém wellness centru a je hojně vyuţívaná. Já osobně bych vířivku zařadila hned na druhé místo po bazénu a na třetí bych zvolila saunu. Další, pro mě velmi oblíbenou procedurou jsou různé sprchy, například aromatické nebo měnící intenzitu a teplotu proudu. Kosmetické sluţby podle mě ještě nejsou ve wellness centrech tak rozšířené, spíše jsou stále poskytovány v oddělených centrech. V budoucnu by se ale mohly stát základní součástí wellness center. 4.3.4
Ostatní centra
Mezi ostatní centra, která jsou zaloţena na filozofii wellness patří především kosmetické salony. Jejich nabídka je zaměřena na péči o obličej a tělo. Mezi hlavní nabízené sluţby patří peeling, masáţe, ošetření pleti, aplikace pleťových a tělových masek. V dnešní době nejsou kosmetické salony výsadou jen ţen, ale i muţi o sebe začaly více dbát. V posledních letech vzniká pro muţe stále více speciálních značek krémů, parfémů a speciální procedury určené pro jejich anatomii těla (Poděbradský, 2008). Mezi ostatní centra můţeme zařadit i bazény. Bazén (umělé koupaliště) je krytá či nekrytá stavba nebo zařízení určená ke koupání, která je přístupná veřejnosti. Dělí se na plavecké bazény, které jsou do 28°C, koupelové bazény nad 28°C, bazény pro kojence a batolata do tří let a brouzdaliště pro děti, kde je hloubka do 40cm. Bazénové komplexy jsou lidmi vyznávající wellness filozofii 49
často vyhledávané. Voda je ve wellness filozofii velice důleţitá, můţeme s její pomocí zlepšovat svou fyzickou kondici, uvolnit svaly a relaxovat (Poděbradský, 2008). Mnoho bazénů je v dnešní době doplněno o vířivku, saunu a různé masáţní proudy vody. Já osobně tyto zařízení vyhledávám raději, neţ specializované wellness centra. Raději mám aktivní odpočinek. Poté co si dobře zaplavu, tak si dopřeju krátký relax ve vířivce a následně se prohřeju v sauně.
50
5
PŘÍKLADY WELLNESS NABÍDEK Pokud se rozhodneme absolvovat wellness pobyt, máme několik moţností
jak si ho zajistit. První moţností je, ţe si wellness pobyt zajistíme sami. Vybereme si tedy přímo v nabídce hotelu či lázní pobyt, který nám nejvíce vyhovuje a buď přímo na recepci, nebo pomocí internetu tento pobyt objednáme a zaplatíme. Druhou moţností je zajistit si wellness pobyt s pomocí cestovní agentury či kanceláře. Opět buď osobně, nebo přes jejich internetové stránky.
5.1 Konkrétní příklady wellness pobytů Jako první příklad lázní jsem vybrala lázně Luhačovice, které se nacházejí v chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty. Luhačovice jsou čtvrté největší lázně v České republice. Díky jedinečným léčivým pramenům patří Luhačovice mezi nejlepší lázně v Evropě v léčbě dýchacích cest a jiných nemocí. Luhačovice mají jedinečnou architekturu, kterou jim vtiskl slovenský architekt Dušan Jurkovič. Lázně Luhačovice nabízí na svých internetových stránkách (Lázně Luhačovice a.s., 2013) sedm wellness balíčků. Nejkratší z balíčků je Wellness na zkoušku. Tento balíček je jen na dva dny a slouţí pro ty, kteří zkouší wellness poprvé. Další dva balíčky jsou na 3 dny a jeden na 4. Zbylé tři balíčky jsou celotýdenní. Důkladně si představíme nejţádanější balíček – Víkend v Alexandrii. Balíček Víkend v Alexandrii zahrnuje: 3x ubytování (polopenze) zapůjčení ţupanu 1x wellness masáţ dle vlastního výběru (25 min.) 1x relaxační bublinková koupel (15 – 20 min.) 1x Rasul – orientální očistná kúra v parní lázni (25 min.) pro pár nebo pro jednotlivce rašelinový obklad (20 min.) volný vstup do fitness centra volný vstup do wellness centra
51
Cena za tento pobyt se pohybuje v rozmezí od 6 645Kč po 7 995Kč. Záleţí na období. Nejlevnější je v zimní sezóně, která je od 2.1. do 17.3. a od 17.11. do 15.12. Většina wellness hotelů nabízí také připravené balíčky, ale některé nechávají výběr procedur a skladbu wellness pobytu čistě na zákaznících. Příkladem wellness hotelu je hotel Maximus Resort Hotel Brno (Maximus Resorts, a.s., 2013). Tento hotel splňuje všechny kritéria wellness hotelu, a to především díky jeho poloze. Nachází se u Brněnské přehrady a je zcela obklopen přírodou. Hotel Maximus Resort Hotel Brno nabízí nepřeberné mnoţství sluţeb. Najdeme zde sportovní vyţití, wellness centrum, ale i kongresové prostory, prostory vhodné na oslavy či svatby. Z pohledu wellness nabízí hotel pět balíčků, kdy se jedná především o wellness víkendy. Nejdelší balíček je určen na čtyři dny. Jedním z balíčku je Třídenní záţitkový wellness pobyt, který obsahuje: 2x ubytování (nástup v pátek či v sobotu) 2x polopenze v hotelové restauraci Portum o
2x bohatá snídaně (švédské stoly)
o
2x večeře s výběrem ze tří menu o třech chodech
2x Vstup do wellness na 120 min pro 2 osoby o
záţitkový bazén s vodopády, lehátky a relaxační perličkové lavice
o
vířivý bazén s hvězdným nebem
o
saunový svět se čtyřmi saunami
Privátní whirpool a Prosecco sekt 50 min nebo Záţitková koupel dle vlastního výběru 50 min 2x Infinit wellness masáţ 65 min o
uvítací ceremoniál s šálkem čaje 10 min
o
Infinit masáţ 55 min
20% sleva na tenis a bowling
Cena za tento wellness pobyt je 7 450Kč. Myslím si, ţe vzhledem k ceně tohoto pobytu, je čas určený pro wellness zcela nedostatečný. Dvakrát dvě hodiny wellness mi přijdou málo na třídenní pobyt.
52
Pro příklad wellness centra jsem zvolila Centrum Babylon Liberec (Centrum Babylon, a.s., 2013). Tento komplex nabízí všechno, na co si vůbec vzpomenete. Heslem tohoto centra je „Zábava pro celou rodinu, po celý rok a za kaţdého počasí.“ Celý komplex se člení na část zábavy, wellness, hotel, gastronomie a kongres. Hlavním prvkem zábavy je aquapark doplněný o spoustu dalších atrakcí. Wellness centrum poskytuje nepřeberní mnoţství procedur. Například slunečnou louku, coţ je obdoba solária, ale jen s nepatrným opalovacím efektem. Spíše jde o terapii světlem. Další procedurou je oxygenoterapie, léčebná metoda s pouţitím kyslíku, který je inhalován. Hamam je obdoba tureckých lázní, kde se návštěvníci ošetří mýdlem, kartáčem, opláchnou se studenou vodou a mohou se namasírovat. Následuje další mnoţství procedur, které můţe návštěvník vyzkoušet. Na závěr všech procedur je doporučené navštívit thepidárium, které je určeno pro závěrečný odpočinek a zklidnění organismu. V místnosti je cca 30°C a vyhřívaná lehátka obloţená keramickou mozaikou. Pro vstup do wellness centra můţeme vyuţít buď jednorázovou vstupenku za 550Kč, která je časově neomezená, nebo si můţeme vybrat z nabízených balíčků. Pokud chceme jednodenní vstup, tak si kromě jednorázového vstupu můţeme vybrat ještě ze dvou variant. První variantou je wellness poukaz s rozšířenou nabídkou, který obsahuje: jednorázový vstup do Wellness centra bez omezení délky pobytu jednorázový vstup do aquaparku bez omezení délky pobytu 1x kúra v solno-jodové jeskyni 1x terapie na relaxačním lůţku
Tento balíček lze pořídit za 580Kč. Druhou variantou jednodenního pobytu je balíček AQUAPARK + WELLNESS, který nabízí za cenu 690Kč moţnost neomezeně navštívit jak aqupark, tak i wellness.
53
Další nabízené balíčky jsou Relax pro dva, Prodlouţený víkend, Svatební pobyt a Týden pohody. Prodlouţený víkend lze pořídit za 5690Kč a obsahuje: ubytování na 3 noci ve dvou- aţ čtyřlůţkovém pokoji Wellnes Hotelu polopenze (bohatá snídaně a večeře formou bufetu) neomezený pobyt v AQUAPARKU, LUNAPARKU, iQPARKU a WELLNESS po celou dobu pobytu k dispozici ţupany po celou dobu pobytu 1 x vstup do solno-jodové jeskyně 1 x kúra na relaxačně-masáţním lůţku pobyt ve VIP sauně Afrikana (sauna, vířivka) v pondělí nebo pátek od 18.00 – 22.00 hodin bowling kaţdé dopoledne od 10.00 do 12.00 na 15 min./os. – po předchozí rezervaci moţnost ranního plavání v aquaparku jiţ od 8hod Po prostudování mnoha nabídek na internetu mohu říci, ţe výběr je opravdu velký a zařízení, které tyto nabídky poskytují na našem trhu je také velké mnoţství, a myslím si, ţe ještě určitou dobu bude těchto zařízení přibývat. Při výběru wellness programu záleţí především na zákazníkovi, zda se raději obrátí na svou oblíbenou cestovní kancelář nebo si pobyt zajistí sám. Víkendové wellness pobyty, které jsem zde uvedla, nejsou zrovna levnou záleţitostí, proto je dobré výběru věnovat více času a sledovat například slevové akce různých zařízení nebo se obrátit na slevové portály, které jsou v dnešní době velkým hitem a nabízí opravdu levné a lákavé wellness pobyty. Ne vţdy jsou ale pozitivní ohlasy na tyto pobyty ze slevových portálů, proto je dobré si prvně přečíst recenze těchto portálů, popřípadě se informovat u známých, kteří s tím mají vlastní zkušenosti. Myslím, ţe pro aktivní mladé lidi je velmi výhodný jednorázový celodenní vstup, kde si dostatečně odpočinou a vychutnají wellness procedury. Delší pobyt
54
by pro aktivní lidi, nemusel být aţ tak zajímavý a po určité době by se mohly začít nudit.
55
ZÁVĚR Cestovní ruch je nedílnou součástí všech lidí na světě. V posledních letech se u nás významným trendem v oblasti cestovního ruchu stalo wellness. V první kapitole jsem se zabývala definicí cestovního ruchu a wellness, coţ jsou hlavní pojmy celé práce. Wellness je ţivotním stylem a jedinci, kteří tento styl přijali, by měli filozofii wellness zahrnout do všech činností, které dělají. Wellness je soulad duševního a fyzického zdraví. Je to tedy harmonie těla, mysli a ducha, odpovědnost za sebe, fyzická a tělesná zdatnost, zdravá výţiva, relaxace a duševní aktivita. Dále jsem se zabývala historií lázeňství, ze kterého se postupně wellness odčlenilo. Historie lázeňství je velmi dlouhá. Kořeny sahají aţ do starověkého Řecka, Říma a Egypta. Značný úpadek lázeňství zaznamenalo ve středověku, ale v novověku se zájem o minerální vody a jejich léčivé účinky opět zvýšil. Vznik wellness, kdy se odčlenilo od lázeňství a začalo být bráno jako samostatná disciplína, můţeme datovat cca od 60. let 20. století zásluhou amerického lékaře Halberta L. Dunna. Do České republiky se wellness dostalo aţ ve 21. století a v roce 2007 vznikla Česká Asociace Wellness. Tato asociace vznikla za účelem podpory a rozvoje wellness, a také, usiluje o to, aby slovem wellness byly označovány jen produkty a činnosti, které odpovídají jeho obsahu. Vzhledem k průzkumu, který byl proveden v roce 2010, kde byli lidé dotazováni na to, co si představí pod pojmem wellness a 45% dotazovaných odpovědělo nevím, se dá usoudit, ţe v oblasti propagace wellness není tato organizace zrovna úspěšná. Kromě podpory členů, by se tedy měla více zaměřit na zviditelnění wellness mezi veřejností.
Rozdíl mezi lázeňstvím a wellness, je v naší zemi především v tom, ţe lázně jsou na doporučení lékaře a mají slouţit k léčení nemocí nebo rehabilitaci. Wellness slouţí pro relaxaci a odpočinek a jedinci si tento pobyt platí zcela sami. Cílem této práce bylo objasnit začlenění wellness do oblasti cestovního ruchu a hlavně začlenění wellness sluţeb do nabídky lázní, hotelů a wellness center. Tuto problematiku jsem rozebrala ve čtvrté kapitole, kde jsem se zaměřila
56
na wellness jako na jednu z forem cestovního ruchu, na vliv wellness na cestovní ruch, a na poskytovatele wellness sluţeb. Wellness i lázeňství jsou specifickou formou cestovního ruchu, který patří do zdravotního cestovního ruchu. Wellness cestovní ruch je určen pro zdravé lidi, kteří se chtějí starat o svůj zdravotní stav a preventivně, ať uţ pasivně či aktivně o sebe pečovat. Hlavním motivem wellness cestovního ruchu je relaxace a regenerace celého těla. Průměrná délka wellness pobytu je 2,6 dne. Výhodou wellness cestovního ruchu je jeho velká oblast působnosti a celoroční vyuţití, coţ je přínosem především pro poskytovatelé wellness sluţeb. Wellness společně s celým cestovním ruchem zasahuje příznivě do ekonomiky naší země. V České republice se cestovní ruch podílí na tvorbě HDP zhruba 3% a zaměstnává 7,6% zaměstnanců. Prvními poskytovateli jsou lázně, které se díky wellness staly přístupné i zdravým lidem, kteří zde chtějí regenerovat a odpočívat. Příchodem těchto nových zákazníků získaly lázně další zdroj finančních příjmů. Vedle tradičního lázeňství vzniklo i wellness lázeňství. Existuje řada negativních názorů, ţe lázeňská zařízení se mají věnovat jen tradiční léčbě. S tímto tvrzením souhlasím, na druhou stranu, pokud lázně nejsou schopny naplnit svou kapacitu nemocnými lidmi, myslím, ţe přidání wellness sluţeb do své nabídky je dobrým ekonomickým tahem. Dalšími poskytovateli jsou hotely, které můţeme rozdělit na wellness hotely a hotely s wellness aspekty. U wellness hotelů se filozofie wellness odráţí ve všech činnostech. U wellness hotelů jsem se zaměřila na faktory, které ovlivňují kvalitu celého wellness hotelu. Těmito faktory jsou poloha a vybavení hotelu, kvalifikovaný personál, kvalita sluţeb a kvalita stravování. Dále jsem se zaměřila na technické vybavení hotelového wellness centra a hlavní přínosy wellness pro hotel. Hlavními přínosy jsou především zvýšení atraktivnosti a konkurenceschopnosti hotelu. Dalším plusem pro hotel je prodlouţení sezóny, jelikoţ je wellness celoroční záleţitost. Wellness hotely jsou také často vyhledávané business cestovním ruchem, kdy si firmy vybírají tyto hotely pro své školení a kurzy.
57
U wellness center jsem se zabývala charakterem a sluţbami, které by mělo wellness centrum nabízet. Prvně jsem uvedla informace, které vyšly v magazínu ČAW a poté jsem porovnala průzkum potřeb zákazníků pro sektor wellness, který byl proveden v roce 2010, se svými zkušenostmi. Z tohoto porovnání vyšlo, ţe nejdůleţitější pro dotazované je ve wellness centru hygiena a čistota. Dále vstřícný a kvalifikovaný personál a velmi důleţitá je recepce, kde se zákazník dozví všechny potřebné informace. Pro mě osobně je velmi důleţitá i architektura, kterou v daném průzkumu nepovaţovalo mnoho lidí za důleţitou. Co se týká sluţeb, tak nejvíce poţadovaný je bazén. To si myslím také. Bazén je základ dobrého wellness centra. Druhou velmi důleţitou částí je recepce, coţ je první místo, na které bychom měli ve wellness centru narazit a kde bychom měli získat všechny potřebné informace. Dalšími poţadovanými sluţbami
jsou sauna, masáţe, relaxační zóny, fitness centrum, saunový svět a SPA zóna. SPA zóna je důleţitá jen pro 19% dotazovaných. Tohle poměrně malé číslo je výsledkem zřejmě toho, ţe si dotazovaní pod pojmem SPA nepředstavili například vířivky a perličkové koupele, protoţe jinak si myslím, ţe by bylo toto číslo daleko větší.
Mezi ostatní poskytovatelé wellness sluţeb můţeme zařadit kosmetické salony, které se zaměřují na péči o pleť a tělo, a také bazény, které v dnešní době často nabízejí i vířivku a saunu. Kosmetické sluţby podle mě ještě nejsou ve wellness centrech tak rozšířené, spíše jsou stále poskytovány v oddělených centrech. V budoucnu by se ale mohly stát základní součástí wellness center.
V poslední kapitole jsem se zaměřila na nabídku wellness pobytů na internetu. Uvedla jsem příklady nabídky lázní, wellness hotelu a wellness centra. Po prostudování mnoha nabídek na internetu mohu říci, ţe výběr je opravdu velký. Zařízeních, které tyto nabídky poskytují na našem trhu, je také dostatečné mnoţství a ještě stále jich přibývá. Pokud si chceme objednat wellness pobyt, můţeme tak učit samy pomocí internetu přímo na stránkách daného zařízení nebo můţeme vyuţít nabídek cestovních kanceláří. Trendem poslední doby je nabídka wellness pobytů na slevových portálech. Zde bychom měli být opatrní a vyuţívat tyto portály spíše na doporučení známých, kteří s nimi mají zkušenosti nebo se
58
zaměřit na zpětné recenze uţivatelů. Velmi oblíbené jsou víkendové wellness pobyty a také jednorázové celodenní vstupy do wellness Podle mě je wellness dobrou podnikatelskou příleţitostí v naší zemi a má jistě dobré podmínky pro budoucí rozvoj. Zájem lidí o zdravý ţivotní styl by se měl podporovat a mělo by se tohoto trendu co nejvíce vyuţít, jelikoţ prevence zdraví je velmi důleţitá. Pokud by lidé více pečovali preventivně o své zdraví, mohlo by se to v budoucnu pozitivně projevit ve zdravotnictví, kde by lékařskou pomoc vyhledávali opravdu jen nemocní lidé. Pro teorii je tato práce přínosná především proto, ţe shrnuje určitý vývoje wellness a jeho vyuţití v cestovním ruchu. Pro mě osobně je přínosná hlavně z toho důvodu, ţe bych jednou ráda vedla nějaký wellness hotel a díky této práci jsem si ujasnila co přesně wellness znamená a na co všechno se člověk musí zaměřit, aby wellness centrum bylo kvalitní.
59
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A ZDROJŮ 1.
Attl, P. (2006). Fenomén jménem wellness. Vademecum zdraví.
2.
Blahušová, E. (2005). Wellness, fitness. (Vyd. 1). Praha: Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 235 s.
3.
CzechTourism [online]. © Copyright 2005-2013 [cit 2013-01-23]. Dostupné z:
vyznam-cestovniho-ruchu-v-cesku/> 4.
Centrum Babylon, a.s. [online]. 2013 [cit. 2013-04-06]. Dostupné z:
5.
Čedok: cestovní kancelář. Čedok [online]. 2013 [cit. 2013-03-06]. Dostupné z:
6.
Česká Asociace Wellness. Spa-Wellness [online]. 2013 [cit. 2013-03-15]. Dostupné z:
7.
Drahokoupilová, J. Mariánské listy [online]. ART GALLERY NATALY, 2007, roč. 16, č. 32 [cit. 2013-04-13]. Dostupné z:
8.
Didascalou, E., Lagos, D. & Nastos, P. WELLNESS TOURISM: Evaluating destination attributes for tourism planning in a competitive segments market. Tourismos: An international multidisciplinary journal of tourism [online]. (2009). Berlin: Akademie-Verlag, č. 4 [cit. 2013-03-26]. ISSN 1790-8418.
Dostupné
z:
9.
Global Spa Summit. Wellness Tourism and Medical Tourism: Where Do Spas
Fit?
[online].
(2011).
[cit.
2013-03-26].
Dostupné
z:
10. Grexa, J., & Strachová, M. (2011). Dějiny sportu: přehled světových a českých dějin tělesné výchovy a sportu. (1. vyd., 235 s.) Brno: Masarykova univerzita.
60
11.
Halbert L. Dunn. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, (2001-2013). [cit. 2013-03-17]. Dostupné z:
12.
Hejma, J. Magazín ČAW. Jak se pozná dobré wellness centrum? [online]. (2009),
č.
2
[cit.
2013-04-05].
Dostupné
z:
wellness.cz/ceska-asociace-wellness/magazin-caw/>
13. Indrová, J., & kolektiv autorů Katedry cestovního ruchu VŠE v Praze. (2008). Cestovní ruch pro všechny. Praha, Ministerstvo pro místní rozvoj, 89 s.
14. Indrová, J. (2009). Cestovní ruch: [základy]. (Vyd. 2. přeprac). V Praze: Oeconomica, 121 s.
15. Indrová, J., Houška, P., & Petrů, Z. (2011). Kvalita ve sluţbách cestovního ruchu. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 169 s. 16.
INCOMA GfK. Průzkum potřeb zákazníků pro sektor wellness [online]. (2010).
[cit.
2013-03-27].
Dostupné
z:
a
17.
Jakubíková,
D.
Aplikace
marketingu
-
základní
podmínka
konkurenceschopnosti českých lázeňských subjektů v podmínkách Evropské unie. [online]. (2006). [cit. 2013-03-27]. Dostupné z: 18.
Králová, D. Balneologie [online]. (2012 – 2013). Fakulta sportovních studií Masarykovy univerzity Brno. Inovace a modernizace studijních oborů FSpS. Dostupné z:
19.
Kubelková, Š. (Produkce), Vebrová, A. (Produkce) & Šimůnek, V. (Reţie). Sluţby v našich sluţbách plus – Wellness. [Video]. Česká televize a Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky. [online] (2009). [cit. 2013-04-01].
Dostupné
61
z:
20.
Kubová, O. (2012). Wellness v cestovním ruchu. (Vyd. 1). Brno: Vysoká škola Karla Engliše, 116 s.
21.
Lázně Luhačovice a.s. [online]. (2013). [cit. 2013-04-05]. Dostupné z:
22.
Macáková. Celebrity, které ukázaly světu, jak být fit. Ţena-in [online]. (2012). [cit. 2013-03-16]. Dostupné z:
23.
Maximus Resort, a.s. [online]. (2013). [cit. 2013-04-05]. Dostupné z:
24. Moderní trendy v hotelnictví - Wellness. (2006). (Vyd. 1). Praha: MAG Consulting, 101 s. 25.
National Wellness Institute. NWI History [online]. (2013). [cit. 2013-03-17]. Dostupné z:
26. Neckářová, A. (2011). Management lázeňství a wellness. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu 27.
Pikora, V. Postavení a význam cestovního ruchu - makroekonomický komentář
[online].
(2013).
[cit.
26.3.2013].
Dostupné
z:
28. Poděbradský, J. (2008). Wellness v ČR. Praha: EPO consult, 129 s. 29.
Ponza, R. Co je Tramping a jak vzniklo jeho jméno?. NÁŠ TRAMP [online]. (2012).
[cit.
2013-03-08].
Dostupné
z:
30.
Popovič, I. Lázeňská péče v roce 2011. [online]. ÚZIS ČR, (2012). [cit. 27.3.2013].
Dostupné
z:
pece-roce-2011>
31. Ryglová, K. (2009). Cestovní ruch: soubor studijních materiálů. (Vyd. 3. rozš). Ostrava: Key Publishing, , 187 s. 32.
Smith, M. & Kelly, C. Wellness Tourism. TOURISM RECREATION RESEARCH [online]. (2006). č. 1 [cit. 2013-03-26]. Dostupné z:
62
33.
SpaTrip. Historie wellness [online]. (2011). [cit. 2013-03-09]. Dostupné z:
34.
Stará, J. Koncept wellness a jeho přijetí studenty [online]. (2013). [cit. 2013-03-26]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Fakulta sportovních studií.
Vedoucí
práce
Michal
Charvát.
Dostupné
z:
35.
Tajani, A. Cestovní ruch: Evropa musí zůstat přední světovou destinací [online].
(2013).
[cit.
2013-03-26].
Dostupné
z:
36.
Vystoupil, J., & Šauer, M. (2011). Geografie cestovního ruchu České republiky. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 315 s. ISBN 9788073803407.
37.
VZP
ČR
[online].
(2013).
[cit
2013-03-03].
Dostupné
z:
38.
Zelenka, J & Pásková, M. (2012). Výkladový slovník cestovního ruchu. (přeprac. a dopl. 2. vyd). Praha: Linde, 768 s.
63
RESUME Téma bakalářské práce je Začlenění wellness do oblasti cestovního ruchu. Cílem této práce je objasnit pojem a vývoj wellness v závislosti na cestovním ruchu. Především se tato práce zabývá začleněním wellness do nabízených sluţeb lázní, hotelů a sportovních center. Informace byly čerpány především z internetových zdrojů a odborné literatury. Celá práce je rozdělena do pěti hlavních kapitol. V první kapitole jsou vysvětleny pojmy cestovní ruch a wellness. V druhé kapitole je zachycen rozdíl mezi wellness a lázeňstvím. Třetí kapitola je věnovaná historii a vývoji wellness od starověku aţ do dnešní doby, vývoji wellness v České republice a vznikem České Asociace Wellness. Ve čtvrté kapitole je zachycen vliv wellness na cestovní ruch a především hotelový wellness. Porovnala jsem zde výsledky výzkumu s vlastními zkušenostmi. Poslední kapitola je věnovaná konkrétním příkladům wellness nabídek v lázních, hotelích a wellness centrech.
SUMMARY The theme of the bachelor thesis is Incorporation of Wellness into Tourism. The target of this thesis was to define koncept wellness, history of wellness and development of wellness into tourism. Above all, this thesis is about addition wellness services to spa, hotel and sports center. The information is drawn primarily from the Internet sources and literature. The entire work is divided into five main chapters. In the first chapter explains the concepts of tourism and wellness. In the second chapter is captured the difference between wellness and spas. The third chapter is devoted to the history and development of wellness from antiquity up until the present time, the development of the Spa in the Czech Republic and the development of the Czech Association of Wellness. In the fourth chapter is captured the wellness effect on tourism and wellness hotel. I compared the results of research with own experiences. The last chapter is devoted to specific examples of wellness offers in spa,wellness hotels and wellness centers. 64