2009/2010 PRÁVNICKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY Katedra trestního práva
Bakalářská práce PrF 6804R020 Teorie a praxe přípravného řízení trestného
Vilém Kopec
[
ODPOSLECH A ZÁZNAM T ELEKOMUNIKAČNÍHO PRO VOZU
]
Právnická fakulta Masarykovy Univerzity Obor: PrF 6804R020 Teorie a praxe přípravného řízení trestného Katedra trestního práva
Bakalářská práce
ODPOSLECH A ZÁZNAM T ELEKOMUNIKAČNÍHO PROVOZU
Vilém Kopec 2009/2010
1
ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ
„Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma odposlech a záznam telekomunikačního provozu zpracoval sám a veškeré prameny a zdroje informací, které jsem pouţil k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu pouţitých pramenŧ a literatury“.
……………………………. Vilém Kopec
2
3
4
OBSAH 1. Úvod ............................................................................................ 6 2. Základní lidská práva člověka ............................................................. 7 3. Subjekty oprávněné k odposlechu v ČR ................................................. 10 4. Právní úprava odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu ................ 11 4.1. Odposlech dle §88 ..................................................................... 12 4.1.1. Schvalování a náleţitosti příkazu k odposlechu ............................. 13 4.1.2. Platnost příkazu ................................................................... 14 4.1.3. Odposlech jako dŧkaz ............................................................ 14 4.1.4. Uchovávání a likvidace odposlechŧ ............................................ 15 4.1.5. Povinnost seznámení ............................................................. 15 4.2. Odposlech dle §88a TŘ ................................................................ 17 4.2.1. Náleţitosti příkazu k odposlechu dle §88a TŘ ............................... 17 4.3. Přeshraniční odposlech ............................................................... 19 5. Moţnosti pouţití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu ............. 20 5.1. Odposlech a záznam provozu pevných linek a GSM .............................. 22 5.2. Monitorování e-mailové adresy ...................................................... 23 5.3. Monitorování provozu počítačových sítí ........................................... 24 5.4. Odposlech a záznam provozu radiostanic a síť nmt ............................. 24 6. Statistika vyuţití odposlechŧ Policií ČR v České republice .......................... 25 7. Analytické nástroje zpracování odposlechŧ v prostředí PČR ........................ 31 8. Historický vývoj ............................................................................. 35 9. Judikatura .................................................................................... 37 10. Odposlechy v zahraničí .................................................................... 39 10.1.
Polsko ................................................................................. 39
10.2.
Kanada ................................................................................ 40
10.3.
Slovensko ............................................................................. 42
11.
Uvahy de lege ferenda .................................................................. 43
12.
Závěrem .................................................................................... 45
13.
Cizojazyčné resumé - Wiretapping and Record of Phone Operating ............ 48
Příloha č.1 - soupis skutkových podstat, u nichţ je moţné nařídit odposlech ........ 49 Příloha č.2 - soupis dalších skutkových podstat, u nichţ je moţné na základě platné mezinárodní smlouvy nařídit odposlech ..................................................... 53 Seznam pouţitých zdrojŧ a judikátŧ citovaných v práci .................................. 58 5
1. ÚVOD
Téma odposlechu vţdy vzbuzovalo a vzbuzuje velké diskuze a je do jisté míry obestřeno aurou fantazie a tajemnosti. Lidé často vidí za odposlechy konspirační teorie, špionáţní aktivity, politická spiknutí. Pravda je však mnohem méně tajemná. Odposlech je pouze záznamem komunikace mezi lidmi. Odposlech nám dává moţnost porozumět určitému skutku právě na základě skutečností interpretovaných účastníky komunikace. Informace získané odposlechem komunikace jsou jedinečné a neopakovatelné. Nádech tajemných představ zcela nesouvisí s odposlechy, ale spíše s tím, jak je s odposlechy nakládáno dále a případně s jejich případnými úniky na veřejnost. Informace jsou totiţ v dnešní době vyvaţovány zlatem a jejich získávání jsou předmětem zájmu uţ od nepaměti - jak ostatně dokládá tento citát:
Bez skutečné geniality nedokáže nikdo užívat zvědů. Bez opravdové humanity nedokáže nikdo řídit zvědy. Bez té nejdokonalejší představivosti nikdo nedokáže ze zvědů vytěžit fakta.1 Tento citát se v přeneseném slova smyslu výborně hodí na popsání problematiky odposlechŧ. Jen správně chytře nasazený odposlech nepoškozuje práva a svobody občanŧ, ale nastoluje naopak klid a pořádek. Právě odposlech je jedním z nejlepších pomocníkŧ spravedlnosti. Nutno také podotknout, ţe právě pouţití odposlechŧ a technické podmínky k jejich získání patří mezi nejvíce střeţená tajemství kaţdého státu. Ve své práci bych se rád zaobíral problematikou odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu v rámci trestního řízení. Rád bych se soustředil nejenom na popsání základních právních podmínek, ale především na aplikaci těchto právních norem. Rád bych tedy popsal, jakým zpŧsobem se v České republice pracuje s odposlechy, a to především v rámci Policie ČR. Pokusím se na základě statistik posoudit míru vyuţití tohoto institutu, kvalitu práce s ním, jeho výtěţnost a podobně. Rád bych se také pokusil popsat historický vývoj odposlechŧ v ČR a porovnat s právními úpravami v jiných zemích. Při hledání zdrojŧ a literatury jsem narazil na problém nízké dostupnosti těchto informací. K problematice odposlechŧ je vydáváno publikací a článkŧ skutečně velmi málo. Byl jsem donucen prohledat poměrně velké mnoţství informačních zdrojŧ, neţli jsem dostal k relevantním informacím. Ve velké míře jsem pro vyhledávání vyuţíval internetu. Dalšími zdroji byli především interní akty PČR, zprávy a analýzy zveřejněné Ministerstvem vnitra ČR. Některé další zdroje, například pomŧcky pro policisty, které vyšetřují trestné činy, nejsou zcela veřejně přístupné. Některé skutečnosti z takto získaných informaci jsem proto raději zobecnil, aby nedošlo k jejich zneuţití. Veškeré citace právních norem jsou převzaty z právního programu ASPI.
1
SUN-C´, Ping Fa. Mistr Sun o válečném umění, vyd. Praha: Nakladatelství B4U Publishing, 2008. s. 78.
6
2. ZÁKLADNÍ LIDSKÁ PRÁVA ČLOVĚKA
Jedním z největších přelomŧ ve vývoji člověka byla doba, kdy se náš prapředek naučil komunikovat s ostatními. Rozvoj řeči a komunikace umoţnil člověku ţít v širších společenstvích. V kaţdém lidském společenství docházelo a dochází k nerespektování obecně závazných norem některými jedinci. Společnost si tedy musela vyvinout efektivní nástroje pro jejich potrestání a napravení. Časem došlo ke vzniku trestního práva se všemi instituty, tak jak je známe ze současnosti. Snad vŧbec nejefektivnějším nástrojem trestního práva je právě odposlech a záznam telekomunikačního provozu. Odposlech a záznam telekomunikačního provozu je institutem trestního práva. Trestní právo jako takové je odvětvím veřejného práva. Trestní právo hmotné se také označuje jako materiální trestní právo a trestní právo procesní se označuje jako formální trestní právo. Trestní právo je kodifikováno v rámci českého právního systému dvěma základními zákony a to trestním zákonem č. 40/2009 Sb. upravující materiální trestní právo a trestním řádem č. 141/1961 Sb. upravující formální trestní právo. Odposlechy patří do sféry formálního trestního práva, tedy jejich pouţití v rámci trestního řízení upravuje trestní řád. Samotný účel trestního řádu je uveden v §1 odst. 1: (1) ÚČELEM TRESTNÍHO ŘÁDU JE UPRAVIT POSTUP ORGÁNŮ ČINNÝCH V TRESTNÍM ŘÍZENÍ TAK, ABY TRESTNÉ ČINY BYLY NÁLEŢITĚ ZJIŠTĚNY A JEJICH PACHATELÉ PODLE ZÁKONA SPRAVEDLIVĚ POTRESTÁNI. ŘÍZENÍ PŘITOM MUSÍ PŮSOBIT K UPEVŇOVÁNÍ ZÁKONNOSTI, K PŘEDCHÁZENÍ A ZAMEZOVÁNÍ TRESTNÉ ČINNOSTI, K VÝCHOVĚ OBČANŮ V DUCHU DŮSLEDNÉHO ZACHOVÁVÁNÍ ZÁKONŮ A PRAVIDEL OBČANSKÉHO SOUŢITÍ I ČESTNÉHO PLNĚNÍ POVINNOSTÍ KE STÁTU A SPOLEČNOSTI.2
Z hlediska odposlechŧ je pro nás část „aby trestné činy byly náleţitě zjištěny“ velmi podstatná. Tato část znamená, ţe kaţdý trestný čin musí být podrobně prozkoumán a musí být zjištěny veškeré podstatné informace. Poskládáním střípkŧ informací vznikne celková mozaika trestného činu, která mŧţe být předmětem rozhodování např. soudu. Kaţdý takovýto střípek musí být řádně zpracován a zdokumentován. Tyto střípky popisující okolnosti trestného činu nazývá trestní řád dŧkazem, a jeho definice je uvedena v §89 odst. 2: (2) ZA DŮKAZ MŮŢE SLOUŢIT VŠE, CO MŮŢE PŘISPĚT K OBJASNĚNÍ VĚCI, ZEJMÉNA VÝPOVĚDI OBVINĚNÉHO A SVĚDKŮ, ZNALECKÉ POSUDKY, VĚCI A LISTINY DŮLEŢITÉ PRO TRESTNÍ ŘÍZENÍ A OHLEDÁNÍ. KAŢDÁ ZE STRAN MŮŢE DŮKAZ VYHLEDAT, PŘEDLOŢIT NEBO JEHO PROVEDENÍ NAVRHNOUT. SKUTEČNOST, ŢE DŮKAZ NEVYHLEDAL NEBO NEVYŢÁDAL ORGÁN ČINNÝ V TRESTNÍM ŘÍZENÍ, NENÍ DŮVODEM K ODMÍTNUTÍ TAKOVÉHO DŮKAZU.3
2 3
Zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů
7
Dŧkaz je klíčem k pochopení všech okolnosti činŧ, které se staly, anebo měly stát. Trestní řád klade dŧraz především na zjištění těch okolností, které nám uvádí §89 odst. 1: (1)V TRESTNÍM STÍHÁNÍ JE V NEZBYTNÉM ROZSAHU TŘEBA DOKAZOVAT ZEJMÉNA: A) ZDA SE STAL SKUTEK, V NĚMŢ JE SPATŘOVÁN TRESTNÝ ČIN, B) ZDA TENTO SKUTEK SPÁCHAL OBVINĚNÝ, PŘÍPADNĚ Z JAKÝCH POHNUTEK, C) PODSTATNÉ OKOLNOSTI MAJÍCÍ VLIV NA POSOUZENÍ POVAHY A ZÁVAŢNOSTI ČINU, D) PODSTATNÉ OKOLNOSTI K POSOUZENÍ OSOBNÍCH POMĚRŮ PACHATELE, E) PODSTATNÉ OKOLNOSTI UMOŢŇUJÍCÍ STANOVENÍ NÁSLEDKU A VÝŠE ŠKODY ZPŮSOBENÉ TRESTNÝM ČINEM, F) OKOLNOSTI, KTERÉ VEDLY K TRESTNÉ ČINNOSTI NEBO UMOŢNILY JEJÍ SPÁCHÁNÍ.4
Jako dŧkaz mŧţeme tedy pouţít např. výpověď, listinu, věci, znalecké posudky, obecně cokoliv, co nám pomŧţe objasnit okolnosti, za kterých se čin stal. Jedním z velmi efektivních nástrojŧ dokazovaní je právě odposlech a záznam telekomunikačního provozu. Jeho vypovídací hodnota je ale s kaţdým činem rozdílná. Skutečnosti, které se odposlechem dozvíme, jsou většinou velmi specifické vzhledem k tomu, ţe se jedná o dŧvěrnou komunikaci mezi dvěma jedinci. Takovéto skutečnosti se bez pouţití odposlechŧ dají získat jen velmi těţko. Pokud bychom posuzovali odposlechy právě jenom z pohledu trestního práva, jevilo by se jako ideální zaznamenávat veškerou komunikaci, která probíhá mezi jedinci na našem území. Při posuzování nesmíme ale zapomínat na ostatní součásti našeho právního řádu. Kaţdý jedinec a občan ČR má své základní práva a povinnosti plynoucí z Ústavy ČR a z Listiny základních práv a svobod. Listina základních a práv a svobod občana ochraňuje soukromí občana především v: ČL. 7 NEDOTKNUTELNOST OSOBY A JEJÍHO SOUKROMÍ JE ZARUČENA. OMEZENA MŮŢE BÝT JEN V PŘÍPADECH STANOVENÝCH ZÁKONEM ČL. 13 NIKDO NESMÍ PORUŠIT LISTOVNÍ TAJEMSTVÍ ANI TAJEMSTVÍ JINÝCH PÍSEMNOSTÍ A ZÁZNAMŮ, AŤ JIŢ UCHOVÁVANÝCH V SOUKROMÍ, NEBO ZASÍLANÝCH POŠTOU ANEBO JINÝM ZPŮSOBEM, S VÝJIMKOU PŘÍPADŮ A ZPŮSOBEM, KTERÉ STANOVÍ ZÁKON. STEJNĚ SE ZARUČUJE TAJEMSTVÍ ZPRÁV PODÁVANÝCH TELEFONEM, TELEGRAFEM NEBO JINÝM PODOBNÝM ZAŘÍZENÍM.5
Odposlechy bezesporu zasahují do soukromí občanŧ a omezení soukromí občana je moţné jen na základě zákona. Bylo jiţ řečeno, ţe zákon, který opravňuje k omezení soukromí a umoţňuje odposlech telekomunikačního provozu, je trestní řád.
4
Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů Zákon 2/1993 Sb., o vyhlášení listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky, ve znění pozdějších předpisů 5
8
Kaţdý konkrétní trestný čin a skutek je nutné zváţit z hlediska spravedlnosti, při čemţ na jedné misce vah leţí skutečnosti a okolnosti vztahující se k danému trestnému činu a na druhé základní lidská práva a svobody. Právě na základě této rozvahy musí rozhodovat ten, kdo je oprávněn k povolení odposlechŧ. Občan si musí být jist tím, ţe nasazení odposlechu se děje vţdy podle práva, tedy ţe předpokladem nasazení odposlechŧ je společensky škodlivý čin. Pokud existuje jistota v těchto skutečnostech, je zřejmé, ţe omezení práv a svobod člověka je ku prospěchu společnosti, protoţe potírá a trestá společensky škodlivé činy a jejich pachatele. Takové omezení práv a svobod jednotlivce je tedy i přes svoje individuální negativní účinky obecně pozitivním vlivem přispívajícím ke klidnému ţivotu jednotlivce a plně vyvaţuje a ospravedlňuje takový hrubý zásah do soukromí, kterým bezesporu odposlech komunikace občana je.
9
3. SUBJEKTY OPRÁVNĚNÉ K ODPOSLECHU V ČR
Dle českého právního řádu má pravomoc vstupovat do soukromí občanŧ a provádět odposlech pouze několik subjektŧ. Především se jedná Policii České republiky, která tak mŧţe činit v rámci trestního řízení a postupuje na základě zákona o Policii České republiky 273/2008 sb. Mimo trestní řízení vystupují jako další subjekty jednak vojenské zpravodajství na základě zákona č. 289/2005 Sb. O Vojenském zpravodajství, a dále Bezpečnostní informační sluţba na základě zákona č. 154/1994 Sb. o Bezpečnostní informační sluţbě. Dalším, i kdyţ ne zcela zřejmým subjektem, který mŧţe provádět odposlech, je i zaměstnavatel, a to pouze ze závaţných dŧvodŧ. Toto zmocnění je uvedeno v zákonu zákoníku práce v §316 odst. 2: ZAMĚSTNAVATEL NESMÍ BEZ ZÁVAŢNÉHO DŮVODU SPOČÍVAJÍCÍHO VE ZVLÁŠTNÍ POVAZE ČINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE NARUŠOVAT SOUKROMÍ ZAMĚSTNANCE NA PRACOVIŠTÍCH A VE SPOLEČNÝCH PROSTORÁCH ZAMĚSTNAVATELE TÍM, ŢE PODROBUJE ZAMĚSTNANCE OTEVŘENÉMU NEBO SKRYTÉMU SLEDOVÁNÍ, ODPOSLECHU A ZÁZNAMU JEHO TELEFONICKÝCH HOVORŮ, KONTROLE ELEKTRONICKÉ POŠTY NEBO KONTROLE LISTOVNÍCH ZÁSILEK ADRESOVANÝCH ZAMĚSTNANCI.6
Některé další subjekty je také nutno dovozovat z mezinárodních smluv. Je to například 55/2006 Sb.m.s. Úmluva o vzájemné pomoci v trestních věcech mezi členskými státy Evropské unie čl. 17-22. Tato úmluva umoţňuje odposlech cizího státu za jistých podmínek i na našem území, ale s vědomím České republiky.
6
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
10
4. PRÁVNÍ ÚPRAVA ODPOSLECHU A ZÁZNAMU TELEKOMUNIKAČNÍHO PROVOZU
V této kapitole bych se rád popsal právní úpravu odposlechŧ z hlediska trestního řízení. Pro plné pochopení a popsání tohoto institut je třeba v prvé řadě nutné definovat, co je to telekomunikační provoz, protoţe tento pojem není definován v trestním řádu. Musíme jej tedy vymezit za pomoci zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích. Ten definuje v §136 odst. 20 písmeno A telekomunikační provoz jako přenášenou zprávu. Co takovou zprávou je, říká tento zákon v §89 odst. 2: ZPRÁVOU SE ROZUMÍ JAKÁKOLI INFORMACE, KTERÁ SE VYMĚŇUJE NEBO PŘENÁŠÍ MEZI KONEČNÝM POČTEM ÚČASTNÍKŮ NEBO UŢIVATELŮ PROSTŘEDNICTVÍM VEŘEJNĚ DOSTUPNÉ SLUŢBY ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKACÍ, S VÝJIMKOU INFORMACE PŘENÁŠENÉ JAKO SOUČÁST VEŘEJNÉHO ROZHLASOVÉHO NEBO TELEVIZNÍHO VYSÍLÁNÍ SÍTÍ ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKACÍ, NELZE-LI JI PŘIŘADIT K URČITELNÉMU ÚČASTNÍKOVI NEBO UŢIVATELI, KTERÝ TUTO INFORMACI PŘIJÍMÁ7
Pro úplné pochopení toho, co zprávou v uvedeném smyslu je, je třeba také definovat pojem elektronické komunikace. To uvádí zákon v § 2: H) SÍTÍ ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKACÍ PŘENOSOVÉ SYSTÉMY, POPŘÍPADĚ SPOJOVACÍ NEBO SMĚROVACÍ ZAŘÍZENÍ A JINÉ PROSTŘEDKY, KTERÉ UMOŢŇUJÍ PŘENOS SIGNÁLŮ PO VEDENÍ, RÁDIEM, OPTICKÝMI NEBO JINÝMI ELEKTROMAGNETICKÝMI PROSTŘEDKY, VČETNĚ DRUŢICOVÝCH SÍTÍ, PEVNÝCH SÍTÍ S KOMUTACÍ OKRUHŮ NEBO PAKETŮ A MOBILNÍCH ZEMSKÝCH SÍTÍ, SÍTÍ PRO ROZVOD ELEKTRICKÉ ENERGIE V ROZSAHU, V JAKÉM JSOU POUŢÍVÁNY PRO PŘENOS SIGNÁLŮ, SÍTÍ PRO ROZHLASOVÉ A TELEVIZNÍ VYSÍLÁNÍ A SÍTÍ KABELOVÉ TELEVIZE, BEZ OHLEDU NA DRUH PŘENÁŠENÉ INFORMACE,8
Z těchto poměrně komplikovaných částí mŧţeme odvodit prostou definici: Odposlech a záznam telekomunikačního provozu je záchyt přenášených informací v elektronických telekomunikačních sítích (mobilní přístroje, počítačové sítě, telefonní přístroje, faxy, vysílačky a jiné). Za odposlech se též považují zaznamenané provozní informace o přenosu zprávy (kdy, kdo, s kým, kde, odkud, jak dlouho a podobně). Na základě této definice uţ mŧţeme předem vyloučit první laickou domněnku, ţe se jedná o „štěnice“, laserová zařízení k odposlechu, výkonné mikrofony a podobně. Tyto prostředky jsou v rámci trestního řádu upraveny nikoliv jako odposlech a záznam telekomunikačního provozu, nýbrţ jako operativně pátrací prostředky (a nejsou tím pádem ani předmětem této práce).
7 8
Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů
11
Trestní řád upravuje problematiku odposlechŧ převáţně v §88 a §88a. Oproti odposlechu uskutečňovanému na základě §88 TŘ, který směřuje k odposlouchávání budoucí komunikace, směřuje ustanovení §88a TŘ k zaznamenání komunikace jiţ v minulosti uskutečněné.9
4.1.
ODPOSLECH DLE § 88
Dle §88 odst. 1 provádí odposlech a záznam telekomunikačního provozu pro potřeby všech orgánŧ činných v trestním řízení Policie České republiky. Odposlechu je moţné pouţít, pouze je-li vedeno trestní řízení pro zvlášť závaţný zločin nebo pro jiný úmyslný trestný čin, k jehoţ stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva. Nutno podmínkou je zde dŧvodný předpoklad, ţe budou získány významné skutečnosti pro trestní řízení a nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosaţení podstatně ztíţené. Definici co je to zvlášť závaţný zločin je moţné nalézt v §14 odst. 3: ZLOČINY JSOU VŠECHNY TRESTNÉ ČINY, KTERÉ NEJSOU PODLE TRESTNÍHO ZÁKONA PŘEČINY; ZVLÁŠŤ ZÁVAŢNÝMI ZLOČINY JSOU TY ÚMYSLNÉ TRESTNÉ ČINY, NA NĚŢ TRESTNÍ ZÁKON STANOVÍ TREST ODNĚTÍ SVOBODY S HORNÍ HRANICÍ TRESTNÍ SAZBY NEJMÉNĚ DESET LET. 10
A pro úplnost předkládám i definici přečinu dle §14 odst. 2 PŘEČINY JSOU VŠECHNY NEDBALOSTNÍ TRESTNÉ ČINY A TY ÚMYSLNÉ TRESTNÉ ČINY, NA NĚŢ TRESTNÍ ZÁKON STANOVÍ TREST ODNĚTÍ SVOBODY S HORNÍ HRANICÍ TRESTNÍ SAZBY DO PĚTI LET. ODPOSLECH TEDY MŮŢE BÝT NAŘÍZEN U ÚMYSLNÝCH TRESTNÝCH ČINŮ, KDE ZÁKON STANOVÍ TREST ODNĚTÍ SVOBODY S HORNÍ HRANICÍ TRESTNÍ SAZBY NEJMÉNĚ DESET LET. 11
Úplný soupis skutkových podstat trestných činŧ, které vyhovují těmto kritériím, uvádím na konci práce v příloze číslo 1. Dalším okruhem trestných činŧ, u kterých je moţné pouţít odposlech a záznam telekomunikačního provozu, jsou ty, k jejichţ stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva. Výčet těchto skutkových podstat trestných činŧ uvádím v příloze číslo 2 na konci práce, avšak tento výčet skutkových podstat trestných činŧ a mezinárodních smluv, které zavazují k jejich stíhání, není úplný, neboť počet takových smluv neustále roste tak jako i trestně právní oblast je stále více předmětem mezinárodních ujednání.
9
CÍSAŘOVÁ D., FENYK J., KLOUČKOVÁ S. et al., Trestní právo procesní, 3. aktualizované a rozšířené vyd. Praha: Nakladatelství LINDE PRAHA a.s., 2004. s. 286. 10 Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů 11 Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů
12
Vedle výčtu v příloze číslo 2 se dále mŧţe jednat i o další obecné skutkové podstaty trestných činŧ, např. trestný čin obecného ohroţení podle § 272 odst. 1 TZ, trestný čin ublíţení na zdraví podle § 146 odst. 1, 2, 3 TZ trestný čin omezování osobní svobody podle § 171 odst. 1, 2, 3 TZ v návaznosti na tyto mezinárodní úmluvy: - Úmluva o zabránění a trestání trestných činŧ proti osobám poţívajícím mezinárodní ochrany včetně diplomatických zástupcŧ, č. 131/1978 Sb. - Mezinárodní úmluva proti braní rukojmí, č. 36/1988 Sb. - Protokol o boji s protiprávními činy násilí na letištích slouţících mezinárodnímu civilnímu letectví, č. 138/2002 Sb.m.s. - Úmluva o značkování plastických trhavin pro účely detekce, č. 6/2003 Sb.m.s. - Mezinárodní úmluva o potlačování teroristických bombových útokŧ, č. 80/2001 Sb.m.s. - Mezinárodní úmluva o potlačování činŧ jaderného terorismu, č. 57/2007 Sb.m.s. - Evropská úmluva o potlačování terorismu, č. 552/1992 Sb. - Úmluvu o zabránění a trestání zločinŧ genocidia, č. 32/1955 Sb. - Mezinárodní úmluva o otroctví č. 165/1930 Sb., a Dodatková úmluva o odstranění otroctví, obchodu s otroky a institucí a praktik podobných otroctví, 7. září 1956, Ţeneva. 12 Rozsah pouţití institutu odposlechŧ vzhledem ke skutkovým podstatám je tedy poměrně široký, ale ne neomezený.
4.1.1. SCHVALOVÁNÍ A NÁLEŢITOSTI PŘÍKAZU K ODPOSLECHU
Dle §88 odst. 2 TŘ je oprávněn nařídit odposlech a záznam telekomunikačního provozu předseda senátu a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce. Bez takovéhoto příkazu se mŧţe odposlech zrealizovat dle §88 odst. 5 TŘ, kdy mŧţe orgán činný v trestním řízení nařídit odposlech a záznam telekomunikačního provozu, nebo jej provést i sám, je-li vedeno trestní řízení pro trestný čin obchodování s lidmi (§168 trestního zákoníku), svěření dítěte do moci jiného (§169 trestního zákoníku), omezování osobní svobody (§171 trestního zákoníku), vydírání (§175 trestního zákoníku), únosu dítěte a osoby stiţené duševní poruchou (§200 trestního zákoníku), násilí proti skupině obyvatelŧ a proti jednotlivci (§352 trestního zákoníku) nebo nebezpečného vyhroţování (§353 trestního zákoníku), či pokud s tím uţivatel odposlouchávané stanice souhlasí.
12
ŠLESINGER R., Provádění odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu [online],[cit. 12. 12. 2009], Dostupné z: < http://www.pb.stc/skpv/or_pb/seznamy/pr_info_8.htm>
13
Náleţitosti takového příkazu jsou uvedeny v §88 odst. 2 TŘ. Příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu musí být vydán písemně a musí být odŧvodněn, včetně konkrétního odkazu na vyhlášenou mezinárodní smlouvu v případě, ţe se vede trestní řízení pro úmyslný trestný čin, k jehoţ stíhání tato mezinárodní smlouva zavazuje. V příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu musí být stanovena uţivatelská adresa či zařízení a osoba uţivatele, pokud je její totoţnost známa, a doba, po kterou bude odposlech a záznam telekomunikačního provozu prováděn, v odŧvodnění musí být uvedeny konkrétní skutkové okolnosti, které vydání tohoto příkazu, včetně doby jeho trvání, odŧvodňují. Příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu se bezodkladně doručí policejnímu orgánu. V přípravném řízení soudce bezodkladně zašle státnímu zástupci opis příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. 4.1.2. PLATNOST PŘÍKAZU Doba platnosti příkazu nesmí být delší neţ čtyři měsíce. Tuto dobu je ale moţné prodlouţit na základě vyhodnocení dosavadního prŧběhu odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu (§88 odst. 5 TŘ), kdy mŧţe soudce soudu vyššího stupně, a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce krajského soudu, dobu trvání odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu prodlouţit, a to i opakovaně, vţdy na dobu nejdéle čtyř měsícŧ. Samozřejmě není povinnost kaţdý odposlech provádět vţdy v čtyřměsíčních cyklech. Policejní orgán je povinen dle §88 odst. 3 TŘ prŧběţně vyhodnocovat, zda i nadále trvají dŧvody, které vedly k vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. Pokud dospěje k rozhodnutí, ţe odposlech a záznam telekomunikačního provozu je jiţ bezdŧvodný, je povinen odposlech a záznam ihned ukončit. Tuto skutečnost bezodkladně písemně oznámí předsedovi senátu, který příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydal, a v přípravném řízení rovněţ státnímu zástupci a soudci. 4.1.3. ODPOSLECH JAKO DŦKAZ Má-li být záznam telekomunikačního provozu uţit jako dŧkaz, musí mít dle §88 odst. 6 TŘ určité náleţitosti: je třeba k němu připojit protokol s uvedením údajŧ o místě, času, zpŧsobu a obsahu provedeného záznamu, jakoţ i o orgánu, který záznam pořídil. V jiné trestní věci neţ je ta, v níţ byl odposlech a záznam telekomunikačního provozu proveden, lze záznam jako dŧkaz uţít tehdy, pokud je i v této věci vedeno trestní stíhání pro trestný čin uvedený v §88 odst. 1 TŘ, nebo souhlasí- li s tím uţivatel odposlouchávané stanice. V rámci odposlechŧ je moţné, ţe bude odposlechnut rozhovor obviněného a jeho obhájce. Pokud toto policejní orgán při odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu zjistí, je povinen dle §88 odst. 1 TŘ záznam odposlechu bezodkladně zničit a informace, které se v této souvislosti dozvěděl, nijak nepouţít. Protokol o zničení záznamu zaloţí do spisu.
14
4.1.4. UCHOVÁVÁNÍ A LIKVIDACE ODPOSLECHŦ Další podstatnou součástí procesu odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu je nakládání s nimi po skončení trestního řízení. Ty odposlechy, které jsou dŧkazem a tedy součástí trestní spisu, jsou spolu s ním skartovány v daných lhŧtách. Ostatní záznamy je povinen policejní orgán označit a spolehlivě uschovat tak, aby byla zajištěna ochrana před neoprávněným zneuţitím záznamŧ, a v protokolu zaloţeném do spisu poznamenat, kde jsou uloţeny. Pokud při odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu nebyly zjištěny skutečnosti významné pro trestní řízení, je policejní orgán po souhlasu soudu (a v přípravném řízení státního zástupce) povinen záznamy bezodkladně zničit po třech letech od pravomocného skončení věci. Další podmínky pro zničení odposlechŧ uvádí §88 odst. 7 takto: BYL-LI POLICEJNÍ ORGÁN VYROZUMĚN O PODÁNÍ MIMOŘÁDNÉHO OPRAVNÉHO PROSTŘEDKU V UVEDENÉ LHŮTĚ, ZNIČÍ ZÁZNAMY O ODPOSLECHU PO ROZHODNUTÍ O MIMOŘÁDNÉM OPRAVNÉM PROSTŘEDKU, PŘÍPADNĚ AŢ PO NOVÉM PRAVOMOCNÉM SKONČENÍ VĚCI. PROTOKOL O ZNIČENÍ ZÁZNAMU O ODPOSLECHU ZAŠLE POLICEJNÍ ORGÁN STÁTNÍMU ZÁSTUPCI, JEHOŢ ROZHODNUTÍM BYLA VĚC PRAVOMOCNĚ SKONČENA, A V ŘÍZENÍ PŘED SOUDEM PŘEDSEDOVI SENÁTU PRVÉHO STUPNĚ, K ZALOŢENÍ DO SPISU.13
Další ochranu, kterou trestní řád uvádí v §8 písmeno C, je zákaz zveřejnění informací: POKUD TENTO ZÁKON NEBO ZVLÁŠTNÍ PRÁVNÍ PŘEDPIS NESTANOVÍ JINAK, NIKDO NESMÍ BEZ SOUHLASU OSOBY, KTERÉ SE TAKOVÉ INFORMACE TÝKAJÍ, ZVEŘEJNIT INFORMACE O NAŘÍZENÍ ČI PROVEDENÍ ODPOSLECHU A ZÁZNAMU TELEKOMUNIKAČNÍHO PROVOZU PODLE § 88 NEBO INFORMACE Z NĚJ ZÍSKANÉ, ÚDAJE O TELEKOMUNIKAČNÍM PROVOZU ZJIŠTĚNÉ NA ZÁKLADĚ PŘÍKAZU PODLE § 88A, NEBO INFORMACE ZÍSKANÉ SLEDOVÁNÍM OSOB A VĚCÍ PODLE § 158D ODST. 2 A 3, UMOŢŇUJÍ-LI ZJIŠTĚNÍ TOTOŢNOSTI TÉTO OSOBY A NEBYLY-LI POUŢITY JAKO DŮKAZ V ŘÍZENÍ PŘED SOUDEM.14
4.1.5. POVINNOST SEZNÁMENÍ Povinnost obeznámit odposlouchanou osobu má dle §88 odst. 7 TŘ státní zástupce, jehoţ rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, a v řízení před soudem předseda senátu soudu prvého stupně po pravomocném skončení věci. Informaci podá předseda senátu soudu prvého stupně bezodkladně po pravomocném skončení věci; státní zástupce, jehoţ rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, podá informaci bezodkladně po uplynutí lhŧty pro přezkoumání jeho rozhodnutí nejvyšším státním zástupcem podle § 174a TŘ. Opět zákon stanoví, jaké náleţitosti má takové seznámení mít. Informace obsahuje označení soudu, který vydal příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, délku trvání odposlechu a datum jeho ukončení. Součástí informace je poučení o právu podat ve lhŧtě šesti měsícŧ ode dne doručení této 13 14
Zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů
15
informace Nejvyššímu soudu návrh na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. Povinnost informovat o odposlechu však nepodává předseda senátu nebo státní zástupce dle § 88 odst. 9 v řízení o zvlášť závaţném zločinu spáchaném organizovanou skupinou, v řízení o trestném činu spáchaném ve prospěch organizované zločinecké skupiny, v řízení o trestném činu účasti na organizované zločinecké skupině (§ 361 trestního zákoníku), nebo pokud se na spáchání trestného činu podílelo více osob a ve vztahu alespoň k jedné z nich nebylo trestní řízení doposud pravomocně skončeno, nebo pokud je proti osobě, jíţ má být informace sdělena, vedeno trestní řízení, anebo pokud by poskytnutím takové informace mohl být zmařen účel trestního řízení, včetně řízení uvedeného v odstavci 6, nebo by mohlo dojít k ohroţení bezpečnosti státu, ţivota, zdraví, práv a svobod osob. Příkaz k odposlechu a k záznamu telekomunikačního provozu má povahu rozhodnutí sui generis, stejně tak rozhodnutí o prodlouţení doby odposlechu, proti kterému není přípustná stíţnost, ale další povinností ze zákona je obeznámit odposlouchanou osobu o nařízeném odposlechu, tedy pokud je tato osoba známa. 15 Tato osoba mŧţe podat návrh na přezkoumání zákonnosti příkazu k Nejvyššímu soudu ve lhŧtě šesti měsícŧ od doručení informace o tom, ţe byla odposlouchávána. Nejvyšší soud přezkoumává zákonnost příkazu v neveřejném zasedání dle §314l TŘ. Dle §30 odst. 4 TŘ je z řízení vyloučen soudce, který se zúčastnil rozhodování v předchozím řízení. Soudce, který se účastnil rozhodování v řízení o přezkumu příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, je v dalším řízení také vyloučen z rozhodování. Nejvyšší soud rozhodne, zdali byl příkazem porušen zákon §314m odst. 1 TŘ, nebo ţe nebyl §314n odst1 TŘ. Rozhodnutí vysloví usnesením a není proti němu přípustný opravný prostředek §314m odst. 2 TŘ, §314n odst. 2 TŘ.
15
FRYŠTÁK M. a kolektiv, Trestní právo procesní.vyd. Ostrava: Nakladatelství KEY Publishing s.r.o. 2009. s. 62
16
4.2.
ODPOSLECH DLE §88A TŘ
Pokud jiţ není moţné provést přímo odposlech, mohou orgány činné v trestním řízení zkoumat záznam telekomunikačního provozu, který jiţ proběhl a to na základě ustanovení §88a TŘ. To umoţňuje zjistit údaje o uskutečněném telekomunikačním provozu, které jsou předmětem telekomunikačního tajemství anebo na něţ se vztahuje ochrana osobních a zprostředkovacích dat, a to za podmínky, ţe jsou nutné k objasnění skutečností dŧleţitých pro trestní řízení. Právnickým nebo fyzickým osobám, které vykonávají telekomunikační činnost, nařizuje vydání záznamu telekomunikačního provozu státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu předseda senátu a v přípravném řízení soudce. Příkaz ke zjištění údajŧ o telekomunikačním provozu musí být vydán písemně a odŧvodněn. Příkazu není třeba podle §88a odst. 2 TŘ pokud k poskytnutí údajŧ dá souhlas uţivatel telekomunikačního zařízení, ke kterému se mají údaje o uskutečněném telekomunikačním provozu vztahovat. 4.2.1. NÁLEŢITOSTI PŘÍKAZU K ODPOSLECHU DLE §88A TŘ Příkaz k záznamu telekomunikačního provozu musí splňovat některé náleţitosti. A) Předně musí obsahovat obecné náleţitosti uvedené v §134 TŘ per analogiam16 OBSAH USNESENÍ (1) USNESENÍ MUSÍ OBSAHOVAT A) OZNAČENÍ ORGÁNU, O JEHOŢ ROZHODNUTÍ JDE, B) DEN A MÍSTO ROZHODNUTÍ, C) VÝROK USNESENÍ S UVEDENÍM ZÁKONNÝCH USTANOVENÍ, JICHŢ BYLO POUŢITO, D) ODŮVODNĚNÍ, POKUD ZÁKON NESTANOVÍ NĚCO JINÉHO, A E) POUČENÍ O OPRAVNÉM PROSTŘEDKU. (2) V ODŮVODNĚNÍ JE TŘEBA, JESTLIŢE TO PŘICHÁZÍ PODLE POVAHY VĚCI V ÚVAHU, ZEJMÉNA UVÉST SKUTEČNOSTI, KTERÉ BYLY VZATY ZA PROKÁZANÉ, DŮKAZY, O NĚŢ SE SKUTKOVÁ ZJIŠTĚNÍ OPÍRAJÍ, ÚVAHY, JIMIŢ SE ROZHODUJÍCÍ ORGÁN ŘÍDIL PŘI HODNOCENÍ PROVEDENÝCH DŮKAZŮ, JAKOŢ I PRÁVNÍ ÚVAHY, NA JEJICHŢ PODKLADĚ POSUZOVAL PROKÁZANÉ SKUTEČNOSTI PODLE PŘÍSLUŠNÝCH USTANOVENÍ ZÁKONA. (3) VE VYKONÁVACÍM ŘÍZENÍ MŮŢE SOUD PRVNÍHO STUPNĚ VYHOTOVIT ZJEDNODUŠENÉ USNESENÍ, JESTLIŢE SE PO JEHO VYHLÁŠENÍ VE VEŘEJNÉM ZASEDÁNÍ OBVINĚNÝ NEBO JINÁ OPRÁVNĚNÁ OSOBA A STÁTNÍ ZÁSTUPCE VZDALI PRÁVA STÍŢNOSTI. ZJEDNODUŠENÉ USNESENÍ NEOBSAHUJE ODŮVODNĚNÍ.17
16 17
FRYŠTÁK M. a kolektiv, Trestní právo procesní.vyd. Ostrava: Nakladatelství KEY Publishing s.r.o. 2009. s. 62 Zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů
17
B) Musí obsahovat uloţení povinnosti sdělit údaje o uskutečněném telekomunikačním provozu. Zde je nutné poukázat na zákon o elektronických komunikacích. Speciálně na §97 odst. 3:
PRÁVNICKÁ NEBO FYZICKÁ OSOBA ZAJIŠŤUJÍCÍ VEŘEJNOU KOMUNIKAČNÍ SÍŤ NEBO POSKYTUJÍCÍ VEŘEJNĚ DOSTUPNOU SLUŢBU ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKACÍ JE POVINNA UCHOVÁVAT PROVOZNÍ A LOKALIZAČNÍ ÚDAJE, KTERÉ JSOU VYTVÁŘENY NEBO ZPRACOVÁVÁNY PŘI ZAJIŠŤOVÁNÍ JEJÍCH VEŘEJNÝCH KOMUNIKAČNÍCH SÍTÍ A PŘI POSKYTOVÁVÁNÍ JEJÍCH VEŘEJNĚ DOSTUPNÝCH SLUŢEB ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKACÍ 37B). PROVOZNÍ A LOKALIZAČNÍ ÚDAJE TÝKAJÍCÍ SE NEÚSPĚŠNÝCH POKUSŮ O VOLÁNÍ JE PRÁVNICKÁ NEBO FYZICKÁ OSOBA ZAJIŠŤUJÍCÍ VEŘEJNOU KOMUNIKAČNÍ SÍŤ NEBO POSKYTUJÍCÍ VEŘEJNĚ DOSTUPNOU SLUŢBU ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKACÍ POVINNA UCHOVÁVAT POUZE TEHDY, JSOU-LI TYTO ÚDAJE VYTVÁŘENY NEBO ZPRACOVÁVÁNY A ZÁROVEŇ UCHOVÁVÁNY NEBO ZAZNAMENÁVÁNY. PRÁVNICKÁ NEBO FYZICKÁ OSOBA, KTERÁ PROVOZNÍ A LOKALIZAČNÍ ÚDAJE PODLE VĚTY PRVNÍ A DRUHÉ UCHOVÁVÁ, JE NA POŢÁDÁNÍ POVINNA JE BEZODKLADNĚ POSKYTNOUT ORGÁNŮM OPRÁVNĚNÝM K JEJICH VYŢÁDÁNÍ PODLE ZVLÁŠTNÍHO PRÁVNÍHO PŘEDPISU. SOUČASNĚ JE TATO OSOBA POVINNA ZAJISTIT, ABY S ÚDAJI PODLE VĚTY PRVNÍ A DRUHÉ NEBYL UCHOVÁVÁN OBSAH ZPRÁV. DOBA UCHOVÁVÁNÍ TĚCHTO PROVOZNÍCH A LOKALIZAČNÍCH ÚDAJŮ NESMÍ BÝT KRATŠÍ NEŢ 6 MĚSÍCŮ A DELŠÍ NEŢ 12 MĚSÍCŮ. PO UPLYNUTÍ TÉTO DOBY JE OSOBA, KTERÁ ÚDAJE PODLE VĚTY PRVNÍ A DRUHÉ UCHOVÁVÁ, POVINNA JE ZLIKVIDOVAT, POKUD NEBYLY POSKYTNUTY ORGÁNŮM OPRÁVNĚNÝM K JEJICH VYŢÁDÁNÍ PODLE ZVLÁŠTNÍHO PŘEDPISU NEBO TENTO ZÁKON NESTANOVÍ JINAK (§ 90).18
Zákon zde stanoví povinnost uchovávat provozní a lokalizační údaje po dobu minimálně pŧl roku. Přičemţ formu a zpŧsob stanoví §97 odst. 4: ROZSAH PROVOZNÍCH A LOKALIZAČNÍCH ÚDAJŮ UCHOVÁVANÝCH PODLE ODSTAVCE 3, DOBU JEJICH UCHOVÁVÁNÍ PODLE ODSTAVCE 3 A FORMU A ZPŮSOB JEJICH PŘEDÁVÁNÍ ORGÁNŮM OPRÁVNĚNÝM K JEJICH VYUŢÍVÁNÍ A DOBU UCHOVÁVÁNÍ A ZPŮSOB LIKVIDACE ÚDAJŮ, KTERÉ BYLY POSKYTNUTY ORGÁNŮM OPRÁVNĚNÝM K JEJICH VYŢÁDÁNÍ PODLE ZVLÁŠTNÍHO PRÁVNÍHO PŘEDPISU, STANOVÍ PROVÁDĚCÍ PRÁVNÍ PŘEDPIS.19
Takovým prováděcím předpisem je například vyhláška 485/2005 Sb. o rozsahu provozních a lokalizačních údajŧ, době jejich uchovávání, a formě a zpŧsobu jejich předávání orgánŧm oprávněným k jejich vyuţívání. C) Příkaz musí obsahovat údaje o osobě, ke které se příkaz vztahuje. Těmito údaji jsou především jméno, příjmení, bydliště a číslo stanice. D) Účel, pro který jsou uvedené informace zjišťovány E) Zpŧsob odevzdání poţadovaných údajŧ (elektronicky, písemně). Tato zpráva mŧţe pak být pouţita jako dŧkaz během trestního řízení.
18 19
Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů
18
4.3.
PŘESHRANIČNÍ ODPOSLECH
Další moţností, kdy mŧţe docházet dle trestního řádu k odposlechu, je tzv. přeshraniční odposlech. Tento institut upravuje trestní řád v §437a: (1) UMOŢŇUJE-LI VYHLÁŠENÁ MEZINÁRODNÍ SMLOUVA, KTEROU JE ČESKÁ REPUBLIKA VÁZÁNA, ABY BYL Z CIZÍHO STÁTU PROVÁDĚN ODPOSLECH TELEKOMUNIKAČNÍHO PROVOZU NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY BEZ JEJÍ TECHNICKÉ POMOCI, JE K ROZHODOVÁNÍ O UDĚLENÍ SOUHLASU S PROVEDENÍM ODPOSLECHU NEBO S JEHO POKRAČOVÁNÍM A K SOUVISEJÍCÍM ÚKONŮM PŘÍSLUŠNÝ KRAJSKÝ SOUD V PRAZE; JE-LI V CIZÍM STÁTĚ PROVÁDĚJÍCÍM ODPOSLECH TRESTNÍ ŘÍZENÍ VE STADIU PŘED PODÁNÍM OBŢALOBY, ROZHODNE NA NÁVRH STÁTNÍHO ZÁSTUPCE KRAJSKÉHO STÁTNÍHO ZASTUPITELSTVÍ V PRAZE. SOUHLAS S PROVEDENÍM ODPOSLECHU NEBO S JEHO POKRAČOVÁNÍM LZE UDĚLIT POUZE PŘI SPLNĚNÍ PODMÍNEK UVEDENÝCH V § 88. (2) UMOŢŇUJE-LI VYHLÁŠENÁ MEZINÁRODNÍ SMLOUVA, KTEROU JE ČESKÁ REPUBLIKA VÁZÁNA, ABY BYL Z ČESKÉ REPUBLIKY PROVÁDĚN ODPOSLECH TELEKOMUNIKAČNÍHO PROVOZU NA ÚZEMÍ CIZÍHO STÁTU BEZ JEHO TECHNICKÉ POMOCI, STÁTNÍ ZÁSTUPCE A PO PODÁNÍ OBŢALOBY SOUD INFORMUJE CIZÍ STÁT O PŘEDPOKLÁDANÉM NEBO PROVÁDĚNÉM ODPOSLECHU. 20
Mezinárodní smlouvou, která toto umoţňuje, je např. 55/2006 Sb.m.s. Úmluva o vzájemné pomoci v trestních věcech mezi členskými státy Evropské unie. Toto ustanovení má široké pole pŧsobnosti právě v elektronických komunikacích po síti internet, kdy servery jsou rozmístěny po celém světě a uţivatelé těchto serverŧ mohou, být rozeseti v mnoha státech. Pak uţ záleţí na technologické úrovni kaţdého státu - zdali umí tyto komunikace zachytávat a vyhodnocovat.
20
Zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů
19
5. MOŢNOSTI POUŢITÍ ODPOSLECHU A ZÁZNAMU TELEKOMUNIKAČNÍHO PROVOZU
V současné době je telekomunikační technika velmi rozšířena a její velmi rychlý vývoj s sebou přináší stále nové moţnosti komunikace mezi jedinci. Oproti době před deseti lety, kdy jsme k přenášení telefonŧ potřebovali větší kufr, dnes mŧţeme komunikovat pomocí zařízení velikosti hodinek, coţ za pár let mŧţe být po technické stránce opět jen veselou vzpomínkou na dávnou minulost. Velký rozmach komunikační techniky samozřejmě ale také poznamenal vývoj kriminality. Pro současnou dobu je typický trend rozrŧstání trestných činŧ z ulic do prostředí počítačŧ. Rozmach internetové komunikace ve spojení se stále dokonalejším šifrováním navíc často znemoţňuje odposlech takovéto komunikace. Pro současné pachatele také není problém drţet si náskok před orgány činnými v trestním řízení. Změny v policejní práci reflektují nové druhy kriminality bohuţel příliš pomalu - a zde hovořím zejména o prostředí České republiky. Ve světě je dnes jiţ běţnou praxí, ţe právní úprava odráţí vývoj techniky a kráčí ruku v ruce se změnou v policejní práci, a jsou zakládána speciální pracoviště pro odhalování elektronické a informační kriminality. Policie ČR však bohuţel tento trend zatím značně pomíjí, respektive kroky k nápravě jsou jen velmi pomalými krŧčky za pádícími pachateli. V prŧběhu posledních let sice vznikly sice odbory analytiky a informační kriminality, ale chybí jim nejenom technické zázemí, ale hlavně společná koncepce pro boj s takovou kriminalitou. Situace samozřejmě také nepomáhá fakt, ţe nově schvalovaná právní úprava řeší situaci se značným zpoţděním 5-10 let, čímţ se opět pachatelé trestných činŧ v oblasti informační kriminality vzhledem k obrovsky rychlému technickému pokroku v této oblasti dostávají do velké výhody. Nezbytné je také zmínit problém dematerializace a globalizace telekomunikačního provozu. Telekomunikační provoz nelze na rozdíl od práva vymezit teritoriálně. Nelze klást otázku „KDE DOCHÁZÍ K TELEKOMUNIKAČNÍMU PROVOZU?“, protoţe ten totiţ fyzikálně probíhá po celé trase telekomunikačního vedení, nebo všude tam, kde procházejí vlny bezdrátového přenosu. Není výjimkou, ţe pokud například posíláte mail ze svého počítače z Prahy do Brna, mail během své cesty mezi schránkami mŧţe několikrát opustit území ČR. Toto specifikum telekomunikačního provozu se nejvíce projevuje právě při komunikaci prostřednictvím počítačových sítí zvláště pak internetu. Nehledě na tyto a další problémy bych rád nastínil současný zpŧsob vyuţití §88 a §88a TŘ v rámci práce Policie České republiky. V rámci policejních struktur pŧsobí Útvar zvláštních činností. Tento útvar má na starosti technickou stránku provádění odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. Následující diagram prezentuje jakým zpŧsobem funguje procedura povolování a provádění odposlechu v rámci PČR.
20
21
Zpracovatel spisu po doručení schválené ţádosti útvaru zvláštních činností dostává výsledky z poţadovaných úkonŧ (tedy např. záznam telefonních hovorŧ). Dnešní zpracovávání a vyhodnocování odposlechŧ se jiţ děje výhradně za pomoci výpočetní techniky. K problematice analýz a vyhodnocení dat získaných odposlechem se vrátím následně v rámci jiné kapitoly. V současné době útvar zvláštních činností zpracovává především tyto nejčastější případy uplatnění §88 a §88a TŘ: A) odposlech a záznam provozu pevných linek a GSM B) monitorování e-mailové adresy C) monitorování internetového provozu (odposlech a záznam komunikace pomocí počítačových sítí) D) odposlech a záznam provozu radiostanic a mobilních telefonŧ systému NMT 450 MHz Kaţdý tento okruh pouţití je naprosto jiný a nese s sebou i specifické problémy. Pokusím se stručně nastínit kaţdou výše zmíněnou oblast a nejzajímavější problémy s ní spojené.
21
POTŮČEK J., Analyst - nástroj analytika[online],[cit. 12.12.2009]. Dostupné z>
21
5.1.
ODPOSLECH A ZÁZNAM PROVOZU PEVNÝCH LINEK A GSM
Jedná se o klasický odposlech telefonního přístroje - a to jak mobilu, tak i pevné linky. V případě odposlechu se zachytávají přímo hovory, které mají ve výstupu podobu zvukového souboru. K těmto souborŧm jsou přikládány také doprovodné údaje. Doprovodným údajem je záznam informací o uskutečněné komunikaci obsahující provozní a lokalizační údaje. Rád bych zde poukázal na specifickou problematiku roamingu. Příkaz k odposlechu se vţdy vztahuje k uţivatelské adrese či zařízení a osobě uţivatele, pokud je jeho totoţnost známa. Mobilní telefony jsou ale pochopitelně uţívány v rámci České republiky nejenom jejími občany, ale také cizinci, stejně jako čeští občané vyuţívají své mobilní telefony v zahraničí. Zde pak mohou nastat tyto situace: A. Občan České republiky vycestuje během doby, kdy je odposloucháván, do zahraničí V tomto případě platí ţe, ať uţ se fyzicky SIM karta a její uţivatel nachází v době odposlechu kdekoliv, k odposlechu dochází vţdy na území ČR (a to policejním orgánem ČR, přičemţ povinnost zavazuje českého operátora a příkaz k odposlechu vydává český soudce). Není dŧvod, proč by po dobu, kdy je SIM karta a její uţivatel v zahraničí, ztrácel příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu na tuto dobu platnost. Český operátor, pro něhoţ vykonává sluţbu zahraniční roamingový partner, je tedy stále zavázán k umoţnění provedení odposlechu v souladu s §88 TŘ a §97 zákona o elektronických komunikacích. 22 B. Odposlouchávaná osoba uţívá na území ČR mobilní telefon se SIM kartou zahraničního operátora a telekomunikační provoz se uskutečňuje přes roamingového partnera v ČR Soudní příkaz k odposlechu a záznamu provozu této SIM karty nemusí a ani nemŧţe obsahovat uvedení roamingového partnera, tedy českého operátora, který na základě smlouvy zajišťuje telekomunikační provoz pro zahraničního operátora dané SIM karty. Nemusí ho obsahovat, neboť z dikce ani smyslu zákona ţádná taková povinnost nevyplývá. Telekomunikační provoz je dostatečně určitě vymezen uvedením čísla SIM karty, popřípadě jménem a příjmením uţivatele. A obsahovat ho nemŧţe, protoţe zákon sice ukládá povinnost operátorŧm umoţnit Policii ČR přístup do své sítě a umoţnit odposlech, ale v případě, ţe s daným zahraničním operátorem nemá uzavřenou smlouvu o poskytování roamingových sluţeb, není tento odposlech technicky moţný. Pak samozřejmě musí policejní orgán ţádat jednotlivě všechny mobilní operátory v ČR, aby mu sdělily, zda s daným zahraničním operátorem mají roamingovou smlouvu uzavřenou. Odposlech se pak uskuteční přes zařízení toho operátora, který tuto smlouvu uzavřenou má. Pokud by se takový operátor nenašel,
22
VANGELI B., Stanovisko odboru bezpečnostní politiky ohledně odposlechu telekomunikačního provozu [online],[cit. 12. 12. 2009]. Dostupné z:< http://datauskpv.pcr.cz/texty/ vykls2002-25.rtf>
22
nešlo by odposlech, ale telekomunikační provoz vŧbec přes tuto SIM kartu uskutečnit.23 C. Odposlouchávaná osoba se SIM kartou zahraničního operátora tuto kartu uţívá k telefonátŧm jak na území ČR, tak na území cizího státu. Soudní příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu takové SIM karty zŧstává v platnosti i v případě telefonátŧ uskutečněných uţivatelem SIM karty ze zahraničí a není třeba pouţít z dŧvodu nemoţnosti teritoriálně vymezit telekomunikační provoz a z dŧvodu neexistence takovéto podmínky v zákonné úpravě v trestním řádu cesty právní pomoci. Pochopitelně zde hovoříme pouze o telefonátech ze zahraničí do ČR, protoţe v případě, ţe by nešlo o hovor ze zahraničí do České republiky, ale uvnitř cizího státu, nebo dokonce z tohoto cizího státu do jiného, bylo by třeba cesty právní pomoci k získání odposlechu a záznamu takového telekomunikačního provozu pouţít.24 Na základě předloţených příkladŧ platí, ţe kdykoliv jde telekomunikační provoz přes českého operátora, je ten vázán soudním příkazem českého soudu umoţnit odposlech. Jde tedy o problém subjektŧ, které jsou zavázány nebo oprávněny odposlouchávat, ne o otázku kde se uskuteční odposlouchávaný telekomunikační provoz. Jinak musíme vyuţít cesty právní pomoci.
5.2.
MONITOROVÁNÍ E-MAILOVÉ ADRESY
Jedná se o monitorování provozu elektronické pošty. V souvislosti s monitorováním elektronické pošty je hlavním problémem umístění poštovního serveru, tedy serveru, na kterém je daná elektronická pošta umístěna a provozována. Pachatelé některých trestných činŧ často vyuţívají umístění poštovního serveru v jiných zemích. Server, který je v zahraničí, není totiţ moţné monitorovat přímo, ale je nutné jít cestou právní pomoci, čehoţ pachatelé samozřejmě vyuţívají a zřizují si poštovní schránky na serverech, které jsou umístěny v takových zemích, kde cesta právní pomoci je podstatně ztíţena nebo není moţná vŧbec. Jediným řešením jak tuto komunikaci odposlouchávat je pak odposlech komunikace uţivatelské stanice slouţící k přístupu k takové poštovní schránce.
23
VANGELI B., Stanovisko odboru bezpečnostní politiky ohledně odposlechu telekomunikačního provozu [online],[cit. 12. 12. 2009]. Dostupné z:< http://datauskpv.pcr.cz/texty/ vykls2002-25.rtf> 24 VANGELI B., Stanovisko odboru bezpečnostní politiky ohledně odposlechu telekomunikačního provozu [online],[cit. 12. 12. 2009]. Dostupné z:< http://datauskpv.pcr.cz/texty/ vykls2002-25.rtf>
23
5.3.
MONITOROVÁNÍ PROVOZU POČÍTAČOVÝCH SÍTÍ
Jedná se o nejsloţitější pouţití § 88 TŘ z hlediska odposlechŧ, a z hlediska zachytávání komunikace a následného vyhodnocení jde také o nejnákladnější proceduru. Nechci se zde pouštět do detailního technického popisu, co přesně se mezi komunikujícími počítači děje, proto vše maximálně zjednoduším. Komunikace mezi počítači probíhá přenosem tzv. paketŧ. Kaţdý paket nese v sobě velmi malou část komunikace probíhající od jednoho počítače k druhému. Počet paketŧ pouţitých například k přenosu jedné zprávy mŧţe dosahovat i několika stovek v závislosti na velikosti a druhu připojení. Vedle toho ještě z kaţdého počítače odcházejí provozní pakety a pakety z dalších aktivně komunikujících programŧ. Pakety odcházejí nikoli za sebou, ale „napřeskáčku“. Kaţdý takový paket je pak přenášen sítí k cílovému počítači. Cesta paketŧ je řízena aktivními prvky - tzv. směrovači, které pro pakety vybírají aktuálně nejlepší trasu. Tato cesta nemusí být pro kaţdý paket stejná, to závisí na rozlehlosti sítě. Pokud chceme odposlouchávat datovou komunikaci počítače, musíme se tedy připojit mezi počítač a první aktivní prvek, anebo aktivní prvek nahradit vlastním, který podporuje technologii k odposlechu. Tento zpŧsob odposlechu však klade velké nároky na pozdější vyhodnocení takovéto komunikace. Je nutné totiţ zachytávat velké mnoţství veškerých příchozích i odchozích paketŧ. Tyto pakety je třeba následně „poslepovat“ do příchozích a odchozích informací, a následně tyto informace převést do podoby, která je srozumitelná. I přesto je však takto získané zprávy schopen interpretovat pouze odborník. To mimo jiné znamená, ţe výsledek tohoto typu odposlechu není moţné získat okamţitě, ale s časovou prodlevou. Nejideálnější řešení je tzv. zavirování odposlouchávaného počítače programem, který snímá přímo obrazovku počítače a veškeré aktivity jednotlivých periférií (klávesnice, myš, tiskárna). Tento odposlech je podle mých informací zatím pouţíván pouze v zahraničí, a hlavně státy jako USA, Velká Británie, Francie, které do vývoje takových prostředkŧ investují nemalé prostředky.
5.4.
ODPOSLECH A ZÁZNAM PROVOZU RADIOSTANIC A SÍŤ NMT
Během trestního řízení mŧţeme také odposlouchávat i radiostanice a mobilní telefony vyuţívající starou komunikační síť NMT 450 MHz. Stará komunikační síť NMT 450 MHz dnes slouţí operátorŧm především k provozování tzv. mobilního internetu. V praxi se však s odposlechem radiostanic či staré komunikační sítě setkáváme spíše velmi výjimečně vzhledem k jejich povaze.
24
6. STATISTIKA VYUŢITÍ ODPOSLECHŦ POLICIÍ ČR V ČESKÉ REPUBLICE
Na danou problematiku je moţné se podívat samozřejmě také statisticky. Při zpracování statistik vyuţití odposlechŧ Policií ČR jsem vyuţil údajŧ zveřejněných Ministerstvem vnitra, a to od roku 1999. (Zveřejněné statistiky však neodpovídají na všechny otázky, které mě vzhledem k problematice odposlechŧ napadají. Zveřejňovaná čísla odpovídají pouze odposlechŧm dle §88 TŘ. Není dostupná například informace o tom, kolik z celkového počtu připadá na odposlech telefonŧ a počítačových sítí, apod.). Další údaje jsem získal z dat shromaţdovaných Českým statickým úřadem. Nutno poznamenat, ţe zveřejněné statistiky téţ nepostihují změnu judikatury. Od roku 1999 došlo totiţ k některým poměrně rozsáhlým novelizacím a změnám v trestním řádu, které měnily podmínky pouţívání odposlechŧ v rámci trestního řízení. Statisticky také nelze vyhodnotit celkový počet odposlechŧ všech oprávněných subjektŧ, a to z dŧvodu, ţe instituce jako např. BIS tyto počty nezveřejňují. Proto se zde zabývám pouze činností Policie ČR. Nicméně jsem přesvědčen, ţe tyto informace jsou i přesto relevantní, protoţe v rámci všech subjektŧ oprávněných k odposlechu, je velmi pravděpodobné, ţe právě Policie ČR jich vyuţívá nejčastěji. Téma odposlechŧ je v posledních letech nebývale medializované, a obraz, který o této problematice vytvářejí některá média, často vytváří v občanech dojem, ţe odposlechy jsou pouţívány masově a nad únosnou míru zasahují do jejich soukromí. Realita vyuţívání odposlechŧ je ale pochopitelně jiná, coţ ukazují i následující grafy a čísla.
25
Pokud se podíváme na první z grafŧ, zjistíme, ţe počet aktivních účastníkŧ telekomunikačního provozu v poměru k počtu obyvatel neustále stoupá.
25
(Do roku 2003 nebyl počet uţivatelŧ internetu Českým statistickým úřadem sledován) Pro zjednodušení mŧţeme říci, ţe suma uţivatelských stanic a počet uţivatelŧ internetu odpovídá velmi zhruba počtu aktivních zařízení, na kterých je moţné provádět odposlech dle §88 TŘ. Jako uţivatelské stanice označujeme všechny aktivní přístroje - a to jak mobilní telefony, tak i tzv. pevné linky. Pokud porovnáme stav z roku 1999, kdy bylo aktivních cca 6 mil. přístrojŧ, a stav z roku 2008, kdy bylo aktivních cca 22 mil přístrojŧ, došlo v prŧběhu devíti let zhruba k čtyřnásobnému navýšení.
25
Zdrojem dat pro vytvoření statistik jsou data zveřejněná Českým statistickým úřadem dostupná z www.csu.cz a zprávy MV ČR dostupné z www.mvcr.cz
26
Logickou premisou by tedy byl předpoklad, ţe se bude počet odposlechŧ vyvíjet stejným zpŧsobem. Skutečnost ukazuje následující graf:
26
Stav počtu odposlechŧ z roku 2008 je však stejný jako v roce 2000. V roce 2004 došlo k jakémusi vrcholu v počtu nasazených odposlechŧ, ale následující pokles je ale spíše reakcí na silný mediální tlak v tomto roce a roce předchozím. Ještě zajímavější informaci získáme, pokud počet obyvatel, uţivatelŧ internetu, uţivatelských stanic a celkový počet přístrojŧ, které mohou podléhat odposlechu dle §88 TŘ vztáhneme na jeden odposlech.
27
26
Zdrojem dat pro vytvoření statistik jsou data zveřejněná Českým statistickým úřadem dostupná z www.csu.cz a zprávy MV ČR dostupné z www.mvcr.cz 27 Zdrojem dat pro vytvoření statistik jsou data zveřejněná Českým statistickým úřadem dostupná z www.csu.cz a zprávy MV ČR dostupné z www.mvcr.cz
27
Počet odposlechŧ má stále klesající tendenci i přesto, ţe počet přístrojŧ, které jsou v ČR pouţívány k telekomunikačnímu provozu, stále vzrŧstá. Jednoznačně také vidíme, kolik obyvatel připadá na jeden odposlech a také kolik přístrojŧ mŧţe být dotčeno tímto institutem trestního práva. Ze zprávy o odposleších publikované v roce 2009 Ministerstvem vnitra, která popisuje stav v roce 2008, lze vyčíst i další zpřesňující údaje. V roce 2008 bylo nasazeno 4973 odposlechŧ dle §88 TŘ, dotčených osob bylo uţ však jen 2843. Tento rozdíl 43% lze snadno vysvětlit prostřednictvím grafu ilustrujícího vývoj telekomunikačních prostředkŧ za uplynulé roky, ze kterého vyplývá, ţe počet telekomunikačních prostředkŧ převyšuje počet obyvatel téměř dvojnásobně. Obecně tedy dnes na jednoho obyvatele připadá více telekomunikačních prostředkŧ (např. souběţně pevná linka, mobilní telefon, připojení na internet atd.). Dalším, často ne zcela zřetelným faktorem, který ovlivňuje statistiku odposlechŧ, je vysoká „úmrtnost“ telefonŧ. To znamená, ţe dojde k situaci, ţe dříve neţli takový mobil začneme odposlouchávat, je jiţ odpojen, případně není účastníkem jiţ vyuţíván. Z následujícího grafu vyplývá, ţe takových neaktivních úkonŧ bylo v roce 2008 celých 11,04% z 4973. Vedle této infomace nám graf posyktuje informaci, s jakou efektivitou bylo vyuţíváno odposlechŧ v roce 2008. Zhruba 60% odposlechŧ mělo přímý podíl pro trestní řízení.
28
28
MINISTERSTVO VNITRA ČR, Tisková zpráva o počtu odposlechů za rok 2008,[online],[cit. 20.11.2009] Dostupná z:<www.mvcr.cz /archiv/tiskzprav852.asp>
28
Pokud bychom se chtěli dobrat pravdivé odpovědi na otázku, kolik lidí připadá na jeden odposlech, musíme zohlednit dva faktory: jednak více přístrojŧ na člověka a také neaktivní odposlechy. Pro zjednodušení zanedbáme to, ţe institutem odposlechŧ jsou potencionálně dotčeni všichni lidé na území České republiky, tedy nejenom občané, ale také cizinci, a to jak s trvalým či krátkodobým pobytem, tak i ti „nelegální“. Pokud tedy sníţíme počet odposlechŧ o 11%, která představují neaktivní odposlechy, a sníţíme poměrově počet obyvatel o 43%, čímţ zohledníme tedy počet přístrojŧ, dostaneme údaje následující informaci:
29
ZDROJ STATISTIKA MVČR ZA ROK 2008
Graf sice stále kopíruje křivku, kterou jsme získali dříve, nicméně tyto údaje se asi nejvíce přibliţují skutečnému stavu. Na základě tohoto grafu mŧţeme říci, ţe v roce 2008 byl odposloucháván jeden občan z 1343 občanŧ České republiky. Další graf nám pomŧţe udělat si obrázek o tom, jakým zpŧsobem Policie odposlechy vyuţívá, respektive v rámci jaké problematiky jsou odposlechy nasazovány:
29
Zdrojem dat pro vytvoření statistik jsou data zveřejněná Českým statistickým úřadem dostupná z www.csu.cz a zprávy MV ČR dostupné z www.mvcr.cz
29
30
Odposlechy jsou z poloviny nasazovány proti pachatelŧm drogových trestných činŧ a násilných trestných činŧ. Zbylou polovinu představují ostatní trestné činy. Na závěr statistického hodnocení si tedy dovolím shrnout základní fakta: -
počet aktivní telekomunikační techniky se kaţdoročně velice rychle zvyšuje (rozdíl mezi rokem 1999 a 2008 je čtyřnásobný) počet odposlechŧ se do roku 2004, kdy dosáhl vrcholu, stále zvyšoval, po tomto roce dochází jiţ k trvajícímu poklesu efektivita odposlechŧ se pohybuje okolo 76% 11% odposlechŧ není vŧbec aktivních 13% odposlechŧ nepřináší informace dŧleţité pro trestní řízení 35% odposlechŧ je nasazováno proti drogovým trestným činŧm 17% odposlechŧ je nasazováno proti násilným trestným činŧm 20% odposlechŧ je nasazováno v souvislosti s krádeţemi a vloupáním
Na základě výše uvedených informací je moţné konstatovat, ţe v České republice rozhodně nedochází k masovému nasazovaní odposlechŧ. Počet odposlechŧ naopak stále klesá, a to i přes kaţdoroční značný nárŧst pouţití prostředkŧ telekomunikační techniky. Nasazené odposlechy vykazují poměrně velkou efektivitu a většina nasazených odposlechŧ byla v souvislosti s problematikou drog, násilí, krádeţemi a vloupáními – čili společensky nebezpečných trestných činŧ. Při hodnocení institutu odposlechŧ z hlediska statistik z předloţených faktŧ zcela jasně vyplývá oprávněnost zásahu do práv a svobod člověka.
30
MINISTERSTVO VNITRA ČR, Tisková zpráva o počtu odposlechů za rok 2008,[online],[cit. 20.11.2009] Dostupná z:<www.mvcr.cz /archiv/tiskzprav852.asp>
30
7. ANALYTICKÉ NÁSTROJE ZPRACOVÁNÍ ODPOSLECHŦ V PROSTŘEDÍ PČR
Víme uţ, jakým zpŧsobem mŧţe orgán činný v trestním řízení nařídit a provést odposlech a záznam telekomunikačního provozu. Víme také, ţe správně provedený odposlech je podstatným zdrojem informací pro trestní řízení, respektive pro dokazování. Podívejme se nyní na odposlech a záznam telekomunikačního provozu očima kriminalisty. Kaţdý odposlech je sám o sobě obrovským souborem informací. K nalezení těch správných konkrétních informací jiţ dnes nestačí tuţka a papír a vzhledem k technické náročnosti není jednotlivý kriminalista sám schopný odposlech a záznam zpracovat a vyhodnotit. V rámci policie dnes pŧsobí speciální odbory analytiky. Jednou z jejich činností je právě vyhodnocování odposlechŧ a záznamŧ telekomunikačního provozu. Z praktického hlediska je odposlech záchytem komunikace ve formě zvuku, textu a videa. Tato komunikace je zpracována do srozumitelné elektronické podoby a následně předána kriminalistovi k vyhodnocení, který hodnotí obsahovou část odposlechu. Pokud se ovšem jedná kauzu většího rozsahu, kde se například odposlouchává větší mnoţství telefonŧ a kdy tyto odposlechy vyhodnocuje celá skupina kriminalistŧ, je značně komplikované si vytvořit o daném skutku celistvý obraz. V takových případech vstupuje do týmu právě analytik z výše uvedeného odboru. Specializovaný analytik je schopen převést do grafické podoby celou popisnou část odposlechŧ a zároveň tyto skutečnosti vyhodnotit. K těmto účelŧm vyuţívá Policie ČR v současnosti komerční program Analyst od anglické firmy Tovek. Tento program dokáţe graficky zobrazovat velké mnoţství dat, vytvářet z nich objekty, ty třídit, hodnotit, propojovat vazbami a analyzovat. Ze souborŧ dat lze pak vytvářet například:
31
A) vztahové diagramy
31
B) časové diagramy, diagramy znázorňující toky surovin
32
Tyto diagramy, případně jejich kombinace, dávají kriminalistŧm přehledný a jednoduchý pohled na zkoumané skutečnosti. Diagram se dá navíc velmi jednoduchým zpŧsobem upravovat a doplňovat. Analyst je velmi často pouţíván k vyhodnocení výpisu telefonních hovorŧ, vyhodnocení provozu v buňce operátora, zpracování časového snímku - sledu událostí, vyhodnocení toku komodit.33
31
POTŮČEK J., Analyst - nástroj analytika[online],[cit. 12.12.2009]. Dostupné z> 32 POTŮČEK J., Analyst - nástroj analytika[online],[cit. 12.12.2009]. Dostupné z> 33 NEJTEK J., Základní kurz užívání systému [online],[cit. 13.12.2009]. Dostupné z>
32
Moţnost odposlechŧ komunikace spolu s jejich zpracováním v programu Analyst jsou silnou zbraní v rukou kriminalisty. Umoţňuje porovnávat soubory dat, které jsou dodávány zároveň s odposlechy, výstupy umí analyticky vytřídit a prezentovat. Takto zpracované analýzy mají velký význam nejenom při samotném vyšetřování, kdy by kriminalistovi, který případ vyšetřuje, mohly jinak unikat některé souvislosti, zvláště pokud je vyšetřovaná kauza sloţitá a spisový materiál obsáhlý, ale například také ulehčuje dalším osobám (např. státním zástupcŧm) seznámení se spisem, a pomáhá jim tak v orientaci v celém vývoji a časové posloupnosti případu. To, jak velký vliv má zpracování analýz na samotné vyšetřování, mohu ilustrovat jedním konkrétním případem. Jednalo se o vyšetřování vraţdy podnikatele. Tento případ byl vyřešen hlavně díky kvalitnímu zpracování analýz z provedené telekomunikační komunikace, kterou zde uvádím ve zjednodušené a velmi zobecněné verzi. Nástin vyšetřování a samotné analýzy prezentuji v časové souslednosti. Vražda na objednávku 1. došlo k vraţdě podnikatele, který byl zastřelen ve večerních hodinách před restaurací, právě kdyţ vystupoval ze svého vozu 2. poškozený byl vylákán na obchodní schŧzku mobilním telefonem, který byl pouţit pouze na komunikaci pachatelŧ s poškozeným (jiné hovory nebyly uskutečněny) 3. místo i čas byly vybrány velmi profesionálně, vraţda byla provedena zcela beze svědkŧ a kromě balistických stop nebyly ţádné další zajištěny 4. pachatelé, pokud se pohybovali na místě činu, měli své telefony vypnuté a oblečení, pouţitou zbraň i mobil ihned po vraţdě zničili (nic nebylo ani po objasnění nalezeno) 5. o spáchané vraţdě s nikým dalším nemluvili, nechlubili se, telefonem si v prŧběhu nařízených odposlechŧ domlouvali pouze schŧzky, nikdy nic po telefonu neřešili, mluvili heslovitě 6. přímí pachatelé neměli vztah k poškozenému ani neznali objednavatele 7. mobilní telefon pachatelŧ pouţit celkem 5x (domluvení schŧzky, upřesnění a přesunutí termínu) 8. zpracována prvotní analýza všech záznamŧ telekomunikačního provozu okolo všech míst a telefonŧ významných z hlediska vyšetřování trestného činu výstup analýzy obsahoval zhruba 740 poznatkŧ, které se potenciálně vztahovaly k pachatelŧm 9. upřesňování a prověřování těchto poznatkŧ, které vedly k získání záznamŧ telekomunikačního provozu z telefonních stanic z okruhu pachatelŧ a okolí poškozeného
33
10. na základě získaných dat byla zpracována další analýza, jejímţ výsledkem došlo
k zúţení relevantních informací na cca 50 poznatkŧ 11. podrobné prověření výše uvedených poznatkŧ vedlo k vytipování pachatelŧ 12. zpracování konečné analýzy, která vedla k zadrţení pěti pachatelŧ rok po činu
34
8. HISTORICKÝ VÝVOJ Současný trestní řád byl vypracován roku 1961. Je zřejmé, ţe během své téměř padesátileté existence procházel mnohými novelizacemi. Největší mnoţství novel mŧţeme zaznamenat vzhledem k politickému vývoji v ČR během posledních dvaceti let. Institut odposlechŧ se těmto změnám nevyhnul, v prŧběhu let se podmínky pro pouţití tohoto nástroje měnily a vyvíjely. Zde bych rád uvedl pouze ty závaţnější změny jak trestního řádu, tak i ostatních zákonŧ, které se vztahují právě k odposlechŧm. Institut odposlechŧ v rámci trestního řízení zavádí novela trestního řádu 178/1990 Sb., která poprvé definovala zákonný rámec odposlechŧ v §88 TŘ takto: (1) PO ZAHÁJENÍ TRESTNÍHO STÍHÁNÍ PRO ZVLÁŠŤ ZÁVAŢNÝ ÚMYSLNÝ TRESTNÝ ČIN NEBO PRO JINÝ ÚMYSLNÝ TRESTNÝ ČIN, K JEHOŢ STÍHÁNÍ ZAVAZUJE VYHLÁŠENÁ MEZINÁRODNÍ SMLOUVA, MŮŢE PŘEDSEDA SENÁTU A V PŘÍPRAVNÉM ŘÍZENÍ PROKURÁTOR NAŘÍDIT ODPOSLECH TELEFONNÍCH HOVORŮ, POKUD LZE DŮVODNĚ PŘEDPOKLÁDAT, ŢE JIMI BUDOU SDĚLENY VÝZNAMNÉ SKUTEČNOSTI PRO TRESTNÍ ŘÍZENÍ. NELZE VŠAK PROVÁDĚT ODPOSLECH TELEFONNÍCH HOVORŮ MEZI OBHÁJCEM A OBVINĚNÝM. (2) PŘÍKAZ K ODPOSLECHU TELEFONNÍCH HOVORŮ MUSÍ BÝT VYDÁN PÍSEMNĚ A ODŮVODNĚN. SOUČASNĚ V NĚM MUSÍ BÝT STANOVENA DOBA, PO KTEROU BUDE ODPOSLECH TELEFONNÍCH HOVORŮ PROVÁDĚN. ODPOSLECH ZAJISTÍ ORGÁN SBORU NÁRODNÍ BEZPEČNOSTI. (3) JE-LI VEDENO TRESTNÍ STÍHÁNÍ PRO JINÝ TRESTNÝ ČIN, NEŢ JE UVEDEN V ODSTAVCI 1, MŮŢE ORGÁN ČINNÝ V TRESTNÍM ŘÍZENÍ NAŘÍDIT ODPOSLECH TELEFONNÍCH HOVORŮ JEN SE SOUHLASEM ÚČASTNÍKA ODPOSLOUCHÁVANÉ TELEFONNÍ STANICE. (4) MÁ-LI BÝT ZÁZNAM TELEFONNÍHO HOVORU UŢIT JAKO DŮKAZ, JE TŘEBA K NĚMU PŘIPOJIT PROTOKOL S UVEDENÍM ÚDAJŮ O MÍSTĚ, ČASU, ZPŮSOBU A OBSAHU PROVEDENÉHO ZÁZNAMU, JAKOŢ I O OSOBĚ, KTERÁ ZÁZNAM POŘÍDILA.34
Ve svých počátcích se odposlechy týkaly pouze telefonních hovorŧ. Nebyla určena pevná doba trvání odposlechŧ. Následné novely obsahovaly pouze kosmetické úpravy textu normy. První větší novelizace byla 292/1993 Sb., která upravila celý text §88. Stanovila dobu trvání platnosti příkazu k odposlechu na šest měsícŧ. Poprvé se zde také mluví o záznamu telekomunikačního provozu. Připouští odposlech jako dŧkaz v jiné trestní věci, neţ je ta, v níţ byl odposlech a záznam telekomunikačního provozu proveden. Podmínkou je zde existence takového (jiného) trestního stíhání, nebo souhlas účastníka odposlouchávané stanice. Novela také nově stanoví povinnost zničit záznamy odposlechŧ, pokud nebyly zjištěny skutečnosti významné pro trestní řízení.
34
Zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění účinném od 1. 7. 1990
35
Dalším mezníkem vývoje institutu odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu je novela 265/2001 Sb., která zavadí do trestního řádu §88a takto: (1) JE-LI K OBJASNĚNÍ SKUTEČNOSTÍ DŮLEŢITÝCH PRO TRESTNÍ ŘÍZENÍ TŘEBA ZJISTIT ÚDAJE O USKUTEČNĚNÉM TELEKOMUNIKAČNÍM PROVOZU, KTERÉ JSOU PŘEDMĚTEM TELEKOMUNIKAČNÍHO TAJEMSTVÍ ANEBO NA NĚŢ SE VZTAHUJE OCHRANA OSOBNÍCH A ZPROSTŘEDKOVACÍCH DAT, NAŘÍDÍ PŘEDSEDA SENÁTU A V PŘÍPRAVNÉM ŘÍZENÍ SOUDCE, ABY JE PRÁVNICKÉ NEBO FYZICKÉ OSOBY, KTERÉ VYKONÁVAJÍ TELEKOMUNIKAČNÍ ČINNOST, SDĚLILY JEMU A V PŘÍPRAVNÉM ŘÍZENÍ BUĎ STÁTNÍMU ZÁSTUPCI NEBO POLICEJNÍMU ORGÁNU. PŘÍKAZ K ZJIŠTĚNÍ ÚDAJŮ O TELEKOMUNIKAČNÍM PROVOZU MUSÍ BÝT VYDÁN PÍSEMNĚ A ODŮVODNĚN. (2) PŘÍKAZU PODLE ODSTAVCE 1 NENÍ TŘEBA, POKUD K POSKYTNUTÍ ÚDAJŮ DÁ SOUHLAS UŢIVATEL TELEKOMUNIKAČNÍHO ZAŘÍZENÍ, KE KTERÉMU SE MAJÍ ÚDAJE O USKUTEČNĚNÉM TELEKOMUNIKAČNÍM PROVOZU VZTAHOVAT.35
Orgánŧm činným v trestním řízení se tímto umoţňuje získat údaje o telekomunikačním provozu, který jiţ v minulosti proběhl. Moţnost uchovávání informací o telekomunikačním provozu umoţňoval zákon o telekomunikacích 151/2000 Sb. V roce 2005 byl tento zákon nahrazen zákonem 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích, který zavádí povinnost uchovávat takovéto data. Tento zákon platí dodneška a je popsán v rámci výkladu právní úpravy odposlechŧ. Poslední větší novelou §88 je 177/2008 Sb. Zavádí např. protokolární zničení odposlechu komunikace mezi obviněným a obhájcem, upravuje náleţitosti příkazu k odposlechu, zavádí povinnost prŧběţného vyhodnocení odposlechŧ, jejich okamţité ukončení pokud jiţ dŧvody pominuly, rozšiřuje moţnost zavedení odposlechŧ bez příkazu na taxativně vyjmenované skutkové podstaty, zavádí povinnost informovat odposlouchávanou osobu o odposlechu po jeho skončení. Vývoj tohoto institutu završuje nový trestní zákoník, který stanoví, jaký trestný čin je zvlášť závaţný zločinem. Na základě této definice dochází k zúţení kritérií pro nasazení odposlechŧ. Dle zákona 140/1961 Sb. jsou zvlášť závaţnými trestnými činy trestné činy uvedené v §62 a ty úmyslné trestné činy, na něţ tento zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně osm let, zatímco dle zákona 40/2009 Sb. jsou zvlášť závaţnými zločiny ty úmyslné trestné činy, na něţ trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně deset let.
35
Zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2002
36
9. JUDIKATURA Odposlech bývá velmi často a efektivně vyuţíván orgány činnými v trestním řízení jako dŧkaz, mnohdy jako jediný přímý dŧkaz. Pouţití odposlechu jako dŧkazu se odráţí jak v rozsudcích soudŧ, tak i při jednáních o opravných prostředcích. Postavení odposlechu jako dŧkazu však klade vysoké nároky na práci odvedenou během přípravného řízení. Pokud má být v rámci soudního řízení dŧkazním materiálem odposlech, je nezbytné, aby tyto byly orgány činnými v trestním řízení prováděny dŧsledně „dle zákona“. Při studiu judikatury vztahující se na problematiku odposlechŧ jsem zjistil, několik zdrojŧ problémŧ. Vybral jsem tedy několik soudních rozhodnutí a z nich nejzajímavější části, které velmi dobře popisují daný problém. Prvním problémem, který je jeden z nejzávaţnějších, je pouhé formální hodnocení podkladŧ respektive povolení k odposlechu. K tomuto problému se vyjadřuje Ústavní soud ve svém rozhodnutí. Předkládám zde výtah z tohoto rozsudku. Základem počátku existence kaţdého odposlechu je příkaz k provedení či nasazení odposlechu. Zákon vymezuje formální náleţitosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu tak, ţe se musí jednat o soudní příkaz písemný a odŧvodněný, v němţ musí být, vedle uloţení povinnosti provedení příslušného druhu telekomunikačního provozu, uvedeno telefonní číslo a místo odposlechu, nebo jinak specifikován druh a místo odposlechu, majitel a uţivatel telefonní či jiné stanice uvedením jména a příjmení, adresy, příp. i zaměstnání, a dalších potřebných identifikačních údajŧ, jakoţ i trestný čin naznačený v §88 odst. 1 trestního řádu, pro nějţ se vede trestní řízení, a účel odposlechu a záznamu. Takto vydaný příkaz odpovídá znění a smyslu úpravy tohoto institutu na úrovni podústavního práva a ústavněprávním poţadavkŧm. Je samozřejmé, ţe těmto poţadavkŧm musí dostát i návrh státního zástupce na vydání soudního příkazu (resp. i podnět policejního orgánu k němu) a musí k němu být přiloţeny odpovídající dŧkazy. V opačném případě je v souladu s principy soudního rozhodování, vyplývajícími z čl. 90 Ústavy, nutno návrh státního zástupce zamítnout. Nelze tedy připustit praxi, která setrvá stroze na formálních náleţitostech a zcela rezignuje na posouzení materiálních podmínek pro nařízení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. Posouzení těchto podmínek musí být patrné v odŧvodnění příkazu, aby tak byl zcela zřejmý ústavně souladný postup soudu. Pouze záznam odposlechu telekomunikačního provozu, který byl proveden na základě příkazu plně vyhovujícímu shora uvedeným poţadavkŧm, je v souladu s ústavním pořádkem procesně pouţitelným dŧkazem v trestním řízení, v němţ byl vydán, nebo v souladu s §88 odst. 4 trestního řádu i v jiném trestním řízení.36 Pokud jiţ dojde k neoprávněnému odposlechu je třeba takové záznamy zničit. Někdy však i toto činí orgánŧm činných v trestním řízení problém. Příkladem mŧţe být opět rozsudek Ústavního soudu, který zde následně volně cituji. Ústavněprávní licence k zásahu do osobní integrity, resp. v případě odposlechŧ k "produktŧm" osobní integrity, je oprávněná jen v kvalifikovaném trestním řízení a za splnění právem stanovených podmínek. Pokud z jakéhokoli dŧvodu nedojde k řádnému 36
Rozsudek Ústavního soudu ze dne 23. května 2007, sp. zn. 615/06.
37
odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, například v dŧsledku špatné či nedostatečné práce orgánŧ v trestním řízení. Orgány veřejné moci pak nedisponují oprávněním nakládat s takto vzniklými záznamy. Nejde tedy o záznamy, kterými byly objasněny skutečnosti dŧleţité pro trestní řízení. Na takové záznamy dopadá v plné míře ustanovení §88 odst. 5 trestního řádu, ze kterého vyplývá, ţe je nutno záznamy předepsaným zpŧsobem zničit, a to ve všech formách, v nichţ se nacházejí ve spise. Tato povinnost tedy není vyčerpána zničením CD nosičŧ s uvedenými záznamy, pokud současně zŧstaly ve spisu zaloţeny například v listinné podobě. Ke zničení má přitom dojít ex officio a nikoliv aţ na návrh.37 Posledním z okruhu problémŧ při provádění odposlechu jako dŧkazu před soudem je samotná identifikace mluvčího. Jiné podmínky neţ uvedené v ustanovení §88 odst. 4 trestního řádu pro provedení dŧkazu záznamem telekomunikačního provozu stanoveny nejsou a není tedy ani stanoveno, jakým zpŧsobem má být uţivatel telekomunikačního zařízení, příp. další osoby účastnící se odposlouchávaného telekomunikačního provozu, ztotoţněn. Osoby, jejichţ hovory byly na odposlechovém zařízení zaznamenány lze ztotoţnit i za pomoci údajŧ uváděných v jednotlivých hovorech, skutečností, které těmto údajŧm odpovídají, souvislostí mezi hovory na rŧzných odposlouchávaných telefonních stanicích atd. Soud tedy není povinen opatřovat si srovnávací hlasové vzorky a vyţadovat odborné vyjádření, příp. znalecký posudek z oboru kriminalistika, odvětví kriminalistická audioexpertiza.38 Tyto tři okruhy problému se prolínají větším mnoţstvím judikatury, nejenom těmi, které zde uvádím. Téţ jsem vybral pouze okruhy, které povaţuji za nejzávaţnější, protoţe mnohdy tento samotný problém umoţňuje pachateli uniknout trestu.
37 38
Rozsudek Ústavního soudu ze dne 27. září 2007, sp. zn. 789/06. Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 14. dubna 2005, sp. zn. 7 Tz 196/2004
38
10.
ODPOSLECHY V ZAHRANIČÍ
Odposlech jako takový řeší kaţdá země na základě své politické situace. Na jedné straně pŧsobí tlak na zachování míry soukromí a svobody a člověka, na straně druhé nutnost odhalovat trestnou činnost. K nutnosti potírat trestnou činnost se v současné době přidává navíc silný mediální tlak v souvislosti s mezinárodním terorismem. Tento fenomén dnešní doby je bezpochyby velkou hrozbou, kterou je nutné potírat, a to i v případě ryze preventivních, ale mnohde slouţí také k ospravedlnění nezákonných praktik. Některé země pracují na vývoji tajných technologií, které umoţňují nejenom plošný odposlech všech občanŧ, ale i celosvětový odposlech telekomunikací. Pouţití takových technologií je samozřejmě postaveno zcela mimo jakékoli zákony a moţnost jejich zneuţití je značně vysoká. Bohuţel tyto odposlechové systémy jsou jednotlivými státy pečlivě utajovány a informace o nich jsou mimo dosah veřejnosti. Co se týče zákonné úpravy a praxe provádění odposlechŧ v jiných zemích, při psaní této práce jsem při snaze získat informace narazil na problém nedostatku zdrojŧ. Proto uvádím jen zevrubné a částečné popisy této problematiky ve třech vybraných státech: Polsku, kanadě a na Slovensku. 10.1. POLSKO Oprávněnými subjekty k odposlechu v Polsku jsou: -
policie (státní zástupce, soud) pohraniční stráţ vojenská policie vojenské zpravodajské sluţby finanční policie (pod Ministerstvem financí) ABW (Polská vnitřní zpravodajská sluţba, která vede vyšetřování v případě některých vymezených druhŧ trestné činnosti)
Rozsah pŧsobnosti a oprávnění je vymezen pro kaţdou sluţbu zákonem. Kaţdá sluţba má své vlastní technické zajištění. Poţadavek k provedení odposlechu zadává konkrétní subjekt. Tato ţádost musí být odŧvodněná a schvaluje jí představitel oprávněného subjektu, generální prokurátor a soudce oblastního soudu. Na základě ţádosti je vydáno povolení k odposlechu, jehoţ platnost je 3 měsíce, s moţností prodlouţení. Některé zvláštnosti Polského právního řádu: -
v Polsku neexistuje tak jako tomu je v ČR výjimka pro monitorování hovorŧ mezi obhájcem a obviněným k získávání doprovodných dat není nutný souhlas soudu operátoři jsou dle zákona a nařízení vlády povinni na své náklady zajistit, koupit zařízení k odposlechu náklady za provedení odposlechŧ nese operátor 39
-
operátor musí uchovávat údaje i o tzv. neuskutečněných hovorech údaje o telekomunikačním provozu jsou uchovávány po dobu 12 měsícŧ není povinnost oprávněných orgánŧ informovat dotčenou osobu odposlechu
o
10.2. KANADA O tom jakým zpŧsobem je vyuţíváno odposlechŧ v Kanadě jsem se dozvěděl z Roční zprávy o vyuţití elektronického dozoru (electronic surveillance) za rok 2008.39 Tuto zprávu musí sestavovat kaţdý rok ministr pro národní bezpečnost. Zprávu pak předkládá parlamentu. Tato povinnost vyplívá z článku 195 trestního zákoníku (Criminal code). Zpráva se vztahuje pouze na pouţití elektronického dozoru při porušování zákona, v pŧsobnosti Ministerstva spravedlnosti státu Kanada. 4. díl trestního zákoníku slouţí právnické veřejnosti k definování a právnímu zajištění vedení „elektronického dozoru“, resp. sledování soukromé komunikace jakoţto součásti vyšetřování trestných činŧ. 4. díl trestního zákoníku definuje procesy a právní zajištění vedení „elektronického dozoru“, resp. sledování soukromé komunikace v rámci vyšetřování. Všechny tyto procesy v rámci vykonávání elektronického dozoru musí být vedeny tak, aby bylo co moţná nejlépe chráněno soukromí jednotlivce. Určení pracovníci / agenti / tzv. „peace officers“ (stráţci veřejného pořádku, coţ jsou mimo jiné policisté) mohou dostat svolení k vyuţití elektronického dozoru pouze za podmínek uvedených v § 183 trestního zákoníku. Tyto nástroje mohou být vyuţity zejména při vyšetřování závaţných porušení zákona, jako jsou teroristické aktivity, obchodování se zbraněmi, únosy dětí, obchodování s drogami a organizovaný zločin. Část 4 také definuje podmínky a poţadavky, které musí být splněny pro zaţádání o svolení ke sledování soukromé komunikace. Ty jsou následující: -
-
-
pouze ministr národní bezpečnosti, resp. osoby jím zmocněné mohou ţádat o svolení ke sledování soukromé komunikace vztahující se k porušením zákona stíhané ministrem spravedlnosti nebo jeho jménem tato ţádost musí být doplněna místopříseţným prohlášením stráţce veřejného pořádku, včetně informací a faktŧ, které odŧvodňují ţádost o sledování soukromé komunikace, veškeré detaily o porušení zákona a jména a adresy osob, jejich soukromá komunikace má být sledována dříve neţ je toto povolení vydáno, soudce rozhodující o schválení sledování soukromé komunikace a elektronického dozoru musí být přesvědčen, ţe toto rozhodnutí je v nejlepším zájmu výkonu spravedlnosti. Kromě speciálních případŧ, jako je například teroristický útok, musí být soudce přesvědčen, ţe veškeré ostatní vyšetřovací postupy a metody byly vyuţity a selhaly, resp. další vyšetřovací procedury pravděpodobně nepovedou k vyřešení případu, nebo potřeba řešení případu velice urgentní, případně pouţití dalších alternativních
39
Roční zpráva o využití elektronického dozoru za rok 2008, [online], [cit. 20. 11. 2009] Dostupné z:< http://www.psepc-sppcc.gc.ca/publications/Policing/ESurveillance_2008_e.asp>
40
metod není praktické. Soudce mŧţe uloţit podmínky a pravidla prŧběhu sledování, včetně podmínek k zajištění maximálního soukromí dotčených osob. Povolení nejsou vydávána na dobu delší neţ 60 dnŧ. Nicméně pověřené osoby mohou soudce poţádat o prodlouţení platnosti o dobu, po kterou mŧţe být v souladu se zákonem sledování vedeno. Neţ ovšem soudce toto povolení prodlouţení vydá, musí se přesvědčit, ţe stejné okolnosti, které byly uvedeny v první ţádosti o sledování, stále trvají. Nařízení také umoţňuje pověřeným osobám získat soudní schválení sledování v naléhavých případech. Podle §188 trestního zákoníku mŧţe stráţce veřejného pořádku pověřený ministrem národní bezpečnosti ţádat soudce o schválení sledování – pokud je situace natolik naléhavá, ţe není moţno dodrţet běţný postup. Za těchto okolností však mŧţe být schválení vydáno na maximální dobu 36 hodin s tím, ţe soudce mŧţe opět uloţit podmínky a pravidla sledování. Ve smyslu ţádosti ke schválení sledování soukromé komunikace mŧţe stráţce veřejného pořádku také zaţádat o plnou moc ve smyslu §487 odst. 1 trestního zákoníku. Tento dokument umoţňuje vydání svolení k vyuţití jakéhokoliv nástroje nebo vyšetřovací techniky, která není zváţena v trestním zákoníku. Například - tento typ plné moci umoţní stráţcŧm veřejného pořádku nahrávat videozáznam osoby, která předpokládá ochranu soukromí. Stejně jako u jiných oprávnění musí ale i zde být splněny náleţité podmínky. V tomto případě se jedná o následující: -
-
Soudce musí mít místopříseţné prohlášení nebo přísahu, ţe je zde rozumný a adekvátní dŧvod věřit, ţe porušení zákona bylo nebo bude spácháno a informace o tomto činu mŧţe být získána pouţitím videozáznamu Soudce musí být přesvědčen, ţe vydání svolení / plné moci je v nejlepším zájmu soudní moci Nesmí existovat ţádné jiné nařízení v trestním zákoníku, které by ustanovilo povolení, oprávnění nebo příkaz ke sledování formou videozáznamu Soudce mŧţe uloţit podmínky a pravidla plné moci, včetně podmínek k nejlepšímu moţnému zajištění soukromí jednotlivcŧ v prŧběhu sledování
41
10.3. SLOVENSKO Problematiku odposlechŧ na Slovensku řeší zákon 301/2005 Z.z.trestný poriadok. Tento zákon nahradil společný trestní řád 141/1961 Sb. Právní úprava odposlechŧ tedy vychází ze společné česko-slovenské právní úpravy (do roku 1993), a tato skutečnost se výrazně projevuje v i v nové slovenské právní úpravě. Problematika odposlechŧ je řešena velmi podobným zpŧsobem jako u nás, má však některé odlišnosti a na ty bych rád poukázal. Odposlech a záznam telekomunikačního provozu řeší §115-116 tohoto zákona. Pouţití odposlechŧ dle § 115 je moţné pouze pokud se jedná o zločin40 či o korupci, trestný čin zneuţití pravomoci veřejného činitele, trestný čin legalizace příjmŧ z trestné činnosti, anebo se jedná o jiný úmyslný trestný čin, k jehoţ postihu zavazuje mezinárodní smlouva. Platí zde povinnost zničit obsah komunikace mezi obhájcem a obviněným s výjimkou informací, které se vztahují na věc, ve které advokát nezastupuje obviněného jako obhájce. Příkaz k odposlechu či záznamu telekomunikačního provozu vydává předseda senátu, nebo soudce v přípravném řízení na návrh prokurátora. Příkaz mŧţe vydat i prokurátor, pokud se tento příkaz není spojen se vstupem do obydlí, ale tento příkaz musí být potvrzen do 24 hodin soudcem, jinak ztrácí platnost. Délka platnosti příkazu je omezena na šest měsícŧ s moţností opakovaného prodlouţení o dva měsíce. Policista či policejní útvar provádějící odposlech je povinen soustavně zkoumat trvání odŧvodněnosti odposlechu, a pokud jiţ dŧvody pominuly, bezodkladně odposlech ukončit. Pokud je odposlech či záznam pouţit jako dŧkaz, mŧţe být pouţit pouze aţ po jeho skončení.
40
Zločinem je dle § 11 trestného pořádku úmyslný trestný čin s horní sazbou trestu odnětí svobod nad pět let a o zločin jde, i pokud v přísnější skutkové podstatě přečinu spáchaného úmyslně je stanovená horní hranice trestní sazby převyšující pět let.
42
11.
UVAHY DE LEGE FERENDA
Při studiu materiálŧ, ze kterých jsem čerpal při psaní této práce, mě napadaly rŧzné náměty a připomínky k současné právní úpravě. Rád bych tyto své myšlenky shrnul v následující krátké kapitole. Kaţdá právní úprava prochází v prŧběhu času jistým vývojem. Vývoj odposlechŧ z hlediska historického, jehoţ konkrétní popis obsahuje jedna z předchozích kapitol této práce, do značné míry kopíruje vývoj politické scény. Od roku 2001 dochází na k neustálé široké společenské diskuzi na téma odposlechy, ale neoddiskutovatelným faktem zŧstává, ţe pojetí současné právní úpravy odposlechŧ je bohuţel více dílem politikŧ neţli odborníkŧ. A tak jak se u moci střídají politické strany i osobnosti, dochází i k poměrně častým změnám právních norem podle aktuálního politického vedení země, kde často nelze nevycítit osobní zájmy jednotlivých subjektŧ. Současné pojetí umoţňuje nasazení odposlechŧ, pouze je-li vedeno trestní řízení pro zvlášť závaţný zločin nebo pro jiný úmyslný trestný čin, k jehoţ stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva. Myslím, ţe toto ustanovení by mělo být rozšířeno na obecné ustanovení umoţňující nasadit odposlechy všude tam, kde by jejich nasazení bylo účelné a přinášelo by informace dŧleţité pro trestní řízení. Právní normy nemohou popsat veškerá kriminální jednání, kterých se občané dopouštějí. Nepřipustit nasazení odposlechŧ, a tedy neumoţnit získávání neocenitelných informací o tomto jednání jen proto, ţe toto jednání spadá do určité skutkové podstaty, je dle mého názoru často kontraproduktivní. Účelnější by bylo neomezovat odposlechy podle jednání pachatele trestného činu, které spadá do té či oné skutkové podstaty, ale spíše se soustředit na moţnost získaní informací, které by přispěly k odhalení takového kriminálního jednání. Samozřejmě by ruku v ruce s takovým rozšířením musela jít i přísnější kontrola, případně zavedení dalšího rozhodovacího stupně. V řadě evropských zemí je moţné vyuţít nasazení odposlechu u méně závaţných trestných činŧ neţ v České republice, např. ve Francii má policejní orgán tuto moţnost jiţ u trestných činŧ s hranicí trestní sazby vyšší neţ 2 roky, v Itálii a Nizozemí u trestných činŧ vyjmenovaných v zákoně a trestných činŧ s nejniţší hranicí trestní sazby 5 let.41 Dalším změnou, ke které by dle mého názoru mělo dojít, je modifikace ustanovení o nepřípustnosti odposlechu telekomunikačního provozu mezi obviněným a jeho obhájcem. Je zcela zřejmou kaţdodenní skutečností, ţe vidina snadno získaných peněz dokázala a dokáţe s lidmi ledacos, a je tedy moţné předpokládat, ţe ani obhájce není člověk, který takovým svodŧm za ţádných okolností nepodlehne a nebude překračovat meze své zákonné úlohy. Takové ustanovení neplatí například v Polsku, jak jsem jiţ uvedl výše. Změnou, která by byla rozhodně přínosem pro boj s kriminalitou, je moţnost vyuţít informace i v jiné trestní věci, neţ je ta, v níţ byl odposlech a záznam 41
POLICEJNÍ PREZIDIUM ČR, Analýza úkonů dle § 88/1,3 tr. ř. odposlech a záznam telekomunikačního provozu a § 158d/3,6 tr. ř. sledování osob a věcí, [online], [cit. 20.12.2009]. Dostupné z: < http://www.osi.ols.aa/obp/archiv/2009/060407.htm>
43
telekomunikačního provozu proveden. Současná úprava omezuje pouţití těchto informací, pouze pokud je i v této věci vedeno trestní stíhání pro trestný čin uvedený v §88 odst. 1, nebo souhlasí- li s tím uţivatel odposlouchávané stanice. Já si myslím, ţe by měla být moţno vyuţít takto získané informace jako dŧkaz, na základě kterého je moţné zahájit trestní řízení. Zde vidím výše zmíněné politické vlivy a tlaky nejzřetelněji. Spravedlnost by ale přeci neměla být cíleně oslepována, a pokud se jako jedinec dozvím o spáchání trestného činu, měla by tato informace být prověřena, a pokud se věc prokáţe, mělo by být moţné pouţít prvotního odposlechu jako dŧkazu. Tento dŧkaz by však samozřejmě nesměl zŧstat osamocen, tedy celé trestní stíhání zaloţeno pouze na tomto jediném dŧkazu. Své poslední zamyšlení nad moţnou budoucí právní úpravou bych rád věnoval rozvoji moderních technologií. Technologie telekomunikací se rozvíjejí daleko rychlejším tempem neţ právní normy a jejich úpravy. Pokud chceme zajistit efektivní práci orgánŧ činných v trestním řízení, rozšíření pŧsobnosti právních norem je velmi ţádoucí. Dovedl bych si například představit rozšíření pojetí současného institutu odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu na odposlech a záznam komunikace, tzn., ţe by tento paragraf zahrnoval moţnost získat obsah jakékoli komunikace mezi dvěma jedinci. Taková formulace by umoţnila širší a efektivnější vyuţívání technických prostředkŧ k získávání odposlechŧ, a hlavně by dovolila orgánŧm činným v trestním řízení pruţně reagovat na vývoj technologií. K tomuto názoru mě vedou jisté znalosti telekomunikačních technologií. V určitých případech neţ odposlouchávat datový tok osobního počítače je například jednodušší umístnit do tohoto zařízení software, který umoţňuje sledovat veškeré vstupy a výstupy (monitor, klávesnice, tiskárna, zvuková karta atd.). Na druhou stranu je třeba dŧsledně respektovat práva a svobody dané kaţdému občanu naší země. Řízení o povolení odposlechŧ nesmí být pouze formální záleţitostí, a je třeba především dbát na jeho materiální, tedy obsahovou, stránku. Také je třeba neustále sledovat oprávněnost a opodstatněnost odposlechu, samozřejmě zajistit bezpečnost nakládání s jiţ získanými odposlechy, a především zabránit úniku informací.
44
12.
ZÁVĚREM
Odposlech a záznam telekomunikačního provozu je institutem trestního práva procesního. Odposlech jako takový slouţí orgánŧm činných v trestním řízení k dokazování trestných činŧ. Právě komunikace pachatelŧ trestných činŧ je jedním z nejlepších zdrojŧ informací, které slouţí k jejich odhalování. Jak jsem jiţ výše uvedl, ideálním stavem by bylo, kdybychom mohli odposlouchávat veškerou komunikaci, která probíhá na našem území. Systémy, které zachytávají velkou část komunikace přes elektronické přenosové soustavy, jsou některými státy vyvíjeny a provozovány. Příkladem mŧţe být například americký systém ECHELON. Provoz těchto systémŧ provázely zpočátku velké protesty, ale po teroristických útocích z 11. září 2001 se tyto hlasy umlčely stejně jako informace, které se o těchto systémech občas objevily v médiích. Je však zřejmé, ţe tyto odposlechové systémy byly nejednou zneuţity k prŧmyslové špionáţi. Takový rozsah odposlechu velmi připomíná „Velkého bratra“ z románu G. Orwela, který sleduje občana na kaţdém kroku, a pro vyuţití v praxi je samozřejmě z hlediska morálního i právního v ČR velmi neţádoucí. V ČR má kaţdý občan dle Ústavy a Listiny právo na soukromí, které mŧţe být narušeno jen za zákonem daných podmínek. Právním rámec odposlechŧ je primárně zakotven v trestním řádu č. 141/1961 Sb. v §88 a §88a. Počátkem institutu odposlechŧ v rámci trestního řízení v ČR je novela trestního řádu 178/1990 Sb., která poprvé definovala zákonný rámec odposlechŧ pouze v §88 TŘ. Vývoj institutu odposlechŧ následně ovlivnila celá řada dalších novelizací snaţících se spíše méně neţ více úspěšně respektovat překotný vývoj a rozvoj telekomunikační techniky. Zcela zřejmým příkladem stárnutí této právní úpravy je právě novela trestního řádu 178/1990 Sb., která na počátku umoţňovala pouze odposlech telefonních přístrojŧ. Samozřejmě nad kaţdou právní normou vznikají ve společnosti diskuze. Problematikou odposlechŧ se zabývají mnohé odborné práce a novinové články, ale v posledních deseti letech je problematika odposlechŧ i stálicí v diskuzích českých politikŧ. V těchto diskuzích se velmi často objevuje názor, ţe orgány činné v trestním řízení vyuţívají odposlechŧ v nadměrné míře, kdy je kaţdý den monitorováno tisíce „hovorŧ“ (hovor,SMS, MMS, email atd.). Tento názor však mohu naprosto a zcela vyvrátit na základě statistického zkoumání počtu a struktury odposlechŧ nařízených orgány činných v trestním řízení za posledních devět let, které je součástí této práce. Ze shromáţděných dat vyplývá, ţe k ţádnému nadměrnému nasazování nedochází, spíše naopak, počet nařízených odposlechŧ od roku 2004 setrvale klesá a nekopíruje tedy několikanásobné navýšení počtu telekomunikační techniky, ke kterému od té doby došlo. Číslo tisíce „hovorŧ“ však nejspíše pravdivé bude, ale opět je nutno vzít v potaz několik faktŧ pro zváţení přiměřenosti počtu prováděných odposlechŧ. Především musíme přihlédnout k současnému ţivotnímu stylu, protoţe „obyčejný“ člověk mŧţe kaţdý den uskutečnit i několik desítek „hovorŧ“. Pokud si uvědomíme, ţe nařízených odposlechŧ je cca 5000 ročně a samotný odposlech mŧţe trvat i několik měsícŧ, pak počet odposlouchávaných „hovorŧ“ jdoucí do řádŧ tisícŧ za den není rozhodně nadměrný, ale spíše přiměřený. 45
Při hodnocení samotného institutu odposlechŧ je dŧleţité také vědět, ţe 72% nařízených odposlechŧ slouţí k odhalování kriminality související s drogami, násilím, krádeţemi a loupeţemi. A také to, ţe 75% z celkového počtu nařízených odposlechŧ přináší dŧleţité informace, které jsou významné pro trestní řízení. Téměř kaţdý z nás se v ţivotě s takovou kriminalitou setkal. Neexistuje snad člověk, který by si přál stát obětí takového zločinu. Právě odposlechy nám pomáhají v boji s kriminalitou. Takový vstup do soukromí občana je ospravedlněn pocitem klidu a bezpečí, který s sebou pokles kriminality přináší. Vţdyť ten, kdo se chová dle práva a jedná ve svém ţivotě čestně, se nemusí obávat vstupu do svého soukromí. Diskuze o tomto tématu mne v posledních letech proto velmi překvapují. Na základě faktŧ mohu zcela bez pochyb říci, ţe odposlech a záznam telekomunikačního provozu je velmi efektivním nástrojem proti zločincŧm a kriminalitě v ČR, a rozhodně nedochází k jeho nadměrnému vyuţívání. Téma přiměřenosti počtu odposlechŧ v těchto diskuzích by se mělo zcela opustit, a spíše neţ k současnému stavu by se mělo začít vzhlíţet k budoucnosti, protoţe prostor k změně právních mezí pro odposlechy je velký. Především je nutné změnit současný stav tak, abychom mohli drţet krok s pachateli trestných činŧ, kteří ke svému kriminálnímu jednání stále častěji vyuţívají nejmodernější telekomunikační technologie. Stále je totiţ u nás patrný trend, kdy právní úprava příliš konkretizuje pouţití institutu odposlechŧ a brání nasazení modernějších technologií k získávání odposlechŧ. Současná právní úprava tak nepostihuje vývoj techniky a je 5-10 let pozadu. Jako nutnost se mi proto jeví dát volnější ruku orgánŧm činných v trestním řízení při výběru technologie k získání odposlechu. Například tím, ţe bude obecně povolovat k získání odposlechu telekomunikačního provozu pouţití technologií, které jsou aktuálně dostupné. Příkladem by mohlo být sledování telekomunikačního provozu v datových sítích za pouţití „virŧ“ přímo v počítači odposlouchávaných osob. Další výhodnou změnou, která by mohla vést ke zlepšení situace týkající se efektivity odposlechŧ, je rozšíření pŧsobnosti §88 a §88a na všechny skutkové podstaty trestního zákona, a při rozhodnutí o povolení takovéhoto odposlechu se především řídit tím, zdali je moţné odposlechem získat relevantní informace pro trestní řízení. Dále je třeba také upravit legislativu tak, abychom zabránili nechtěným únikŧm obsahu odposlechŧ. Například pokud budeme kontrolovat přístup k samotným odposlechŧm v rámci seznamování s trestním spisem. Výhodné by bylo vést odposlechy odděleně od spisu. V případech, kdy je nutné s obsahem odposlechŧ kohokoli seznamovat, bychom mohli vyuţít speciálních místnosti, kde by se tato osoba mohla seznámit s obsahem odposlechŧ. Místnost by byla pod dohledem kamerového systému a nebylo by do ní moţné vnést elektronické zařízení umoţňující záznam zvuku. Přehrávaný odposlech by bylo moţné dále doplnit o jedinečný „zvukový vodoznak“, který by nám v případě úniku pomohl okamţitě identifikovat viníka. Další moţné změny, které bychom mohli aplikovat na současnou právní úpravu, uvádím v kapitole o úvahách de lege ferenda. Samozřejmě je moţné srovnat pojetí institutu odposlechŧ i s jinými státy, které jiţ k podobným změnám ve svém právním systému přistoupily. 46
Vývoj institutu odposlechŧ je nutný, protoţe musíme být připraveni, ţe i kriminalita se bude budoucnosti stále vyvíjet a budeme se čím dál tím více setkávat se zločinci, kteří budou vyuţívat nejmodernější techniku.
47
13.
CIZOJAZYČNÉ RESUMÉ- WIRETAPPING AND RECORD OF PHONE OPERATING
The topic of (Wire) Tapping has always caused a wide discussion and thanks to peoples fantasy is sometimes associated with a mystery and something secret. People tend to see underground activities, conspirations, spying or political plots behind, but the truth is much less romantic. In real, the tapping is only the record of communication between people. The tapping gives us the chance to understand certain types of behavior or acts just on basis of its interpretation by direct participants. Information gained by (wire) tapping is unique and unreproducible. If we looked on tapping only from the criminal law point of view, it would give us an illusion that ideal is to record all communication between people of our state. However we cannot forget other integral parts of our system of law. Every member of community, every citizen of CR has certain essential rights and duties given by The Constitution and Declaration of Basic Rights. Declaration of Basic Rights protects the privacy of every citizen. Tapping definitely means a serious encroachment and the privacy can be limited by operation of law only. The document that justifies the privacy encroachment and makes the Wiretapping and Record of Phone Operating possible is the Code of Criminal Procedure. This examination paper should provide brief and synoptic information how Wiretapping and Record of Phone Operating are used as an institute of the criminal law in Czech Republic. It examines a legal environment that enables the usage of Wiretapping and The Record of Phone Operating which leads to evidence acquisition within the criminal procedure. It describes how the assigned peace officers work while they execute Wiretapping and Record of Phone Operating. It accentuates mainly the process of analytical evaluation of the data gained by tapping and tries to describe a current situation via statistical data. It contains not only The Czech legal regulations, but also some information about situation in Slovakia, Poland or Canada. The view on a historical evolution of this institute within the Code of Criminal Procedure is also included. The author examines the current judicature, gives his own thoughts about possible direction and evolution of a legal regulations in Czech Republic as well as and concrete proposals and suggestions.
48
PŘÍLOHA Č.1 - SOUPIS SKUTKOVÝCH PODSTAT, U NICHŢ JE MOŢNÉ NAŘÍDIT ODPOSLECH § trestního zákona 140 141 144 145 146 149 152
odst. 4 odst. 3, 4 odst. 3, 4
156
odst. 3, 4
159
odst. 2, 3, 4
160
odst. 3, 4
164
odst. 3, 4
166
odst. 3, 4
167
odst. 4
168 169 170 171 172 173 174 175 182
Název ustanovení odst. 2 odst. 3
odst. 3 odst. 2, 3 odst. 4 odst. 3, 4
189 195 198 199
odst. 3, 4 odst. 6 odst. 2, 3, 4 odst. 5, 6 odst. 2, 3, 4 odst. 3, 4 odst. 4 odst. 3 odst. 3
200
odst. 4
205 206 209
odst. 5 odst. 5 odst. 5
185 186 187
vražda zabití účast na sebevraždě těžké ublížení na zdraví ublížení na zdraví mučení a jiné nelidské a kruté zacházení šíření nakažlivé lidské nemoci ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty nedovolené přerušení těhotenství bez souhlasu těhotné ženy nedovolené přerušení těhotenství se souhlasem těhotné ženy neoprávněné odebrání tkání a orgánů odběr tkáně, orgánu a provedení transplantace za úplatu nedovolené nakládání s lidským embryem a lidským genomem obchodování s lidmi svěření dítěte do moci jiného zbavení osobní svobody omezování osobní svobody zavlečení loupež braní rukojmí vydírání porušení tajemství dopravovaných zpráv znásilnění sexuální nátlak pohlavní zneužití kuplířství opuštění dítěte nebo svěřené osoby týrání svěřené osoby týrání osoby žijící ve společném obydlí únos dítěte a osoby stižené duševní poruchou krádež zpronevěra podvod 49
210 211 212 213 233
odst. 6 odst. 6 odst. 6 odst. 5 odst. 3, 4
234
odst. 4, 5
237
odst. 3
240
odst. 3
250
odst. 3
252
odst. 3
255
odst. 4
260
odst. 5
265
odst. 2
266
odst. 3
271
odst. 3
272
odst. 2, 3
280
odst. 3
281
odst. 2, 3
nedovolená výroba a držení jaderného materiálu a zvláštního štěpného materiálu
282
283
odst. 2, 3, 4
286
odst. 2
288
odst. 4
290
pojistný podvod úvěrový podvod dotační podvod provozování nepoctivých her a sázek padělání a pozměnění peněz neoprávněné opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku neoprávněná výroba peněz zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby manipulace s kurzem investičních nástrojů neoprávněné provozování loterie a podobné sázkové hry zneužití informace a postavení v obchodním styku poškození finančních zájmů Evropských společenství provedení zahraničního obchodu s vojenským materiálem bez povolení nebo licence porušení povinnosti v souvislosti s vydáním povolení a licence pro zahraniční obchod s vojenským materiálem padělání a napodobení díla výtvarného umění obecné ohrožení vývoj, výroba a držení zakázaných bojových prostředků nedovolená výroba a držení radioaktivní látky a vysoce nebezpečné látky
nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy výroba a držení předmětu k nedovolené výrobě omamné a psychotropní látky a jedu výroba a jiné nakládání s látkami s hormonálním účinkem získání kontroly nad vzdušným dopravním prostředkem, civilním plavidlem a pevnou plošinou 50
292 297
odst. 4
309 310 311 312 314 315 316 317 319 320 321 323 325 329 331 335 339
odst. 3, 4 odst. 3
340
odst. 4
344 345
odst. 2, 3 odst. 4
346
odst. 3
347 348 360
odst. 3 odst. 3 odst. 1
odst. 2 odst. 3, 4 odst. 3, 4 odst. 2, 3 odst. 4 odst. 2, 3 odst. 2, 3
361 369 375
odst. 2 odst. 2, 3
377
odst. 2, 3
381
odst. 2, 3
382
odst. 4
383
odst. 3, 4
384 386
odst. 2 odst. 2, 3
388
odst. 2
zavlečení vzdušného dopravního prostředku do ciziny neoprávněné vypuštění znečišťujících látek vlastizrada rozvracení republiky teroristický útok teror sabotáž zneužití zastupování státu a mezinárodní organizace vyzvědačství ohrožení utajované informace spolupráce s nepřítelem válečná zrada služba v cizích ozbrojených silách násilí proti orgánu veřejné moci násilí proti úřední osobě zneužití pravomoci úřední osoby přijetí úplatku zasahování do nezávislosti soudu násilné překročení státní hranice organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice vzpoura vězňů křivé obvinění křivá výpověď a nepravdivý znalecký posudek křivé tlumočení padělání a pozměnění veřejné listiny opilství účast na organizované zločinecké skupině maření způsobilosti k službě neuposlechnutí rozkazu zprotivení a donucení k porušení vojenské povinnosti násilí vůči nadřízenému porušování práv a chráněných zájmů vojáků stejné hodnosti porušování práv a chráněných zájmů vojáků podřízených nebo s nižší hodností vyhýbání se výkonu služby zběhnutí vyhýbání se výkonu strážní, dozorčí nebo jiné služby 51
389
odst. 2, 3
391
odst. 2, 3
392
odst. 2
393
odst. 4
394 395 396 397 398
odst. 4
400 401 402 403 406 407 409
odst. 2
odst. 2
411 412 413 414 415 42
odst. 3
porušení povinnosti strážní služby (jen úmyslný TČ) porušení povinnosti služby při obraně vzdušného prostoru (jen úmyslný TČ) ohrožování morálního stavu vojáků porušení služební povinnosti vojáka (jen úmyslný TČ) zbabělost před nepřítelem nesplnění bojového úkolu opuštění vojenského materiálu vydání vojáků a vojenského materiálu nepříteli (jen úmyslný TČ) porušení služební povinnosti příslušníka bezpečnostního sboru genocidium útok proti lidskosti apartheid a diskriminace skupiny lidí založení, podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka příprava útočné války podněcování útočné války styky ohrožující mír použití zakázaného bojového prostředku a nedovolené vedení boje válečná krutost perzekuce obyvatelstva plenění v prostoru válečných operací zneužití mezinárodně uznávaných a státních znaků
42
ŠLESINGER R., Provádění odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu [online],[cit. 12. 12. 2009], Dostupné z: < http://www.pb.stc/skpv/or_pb/seznamy/pr_info_8.htm>
52
PŘÍLOHA Č.2 - SOUPIS DALŠÍCH SKUTKOVÝCH PODSTAT, U NICHŢ JE MOŢNÉ NA ZÁKLADĚ PLATNÉ MEZINÁRODNÍ SMLO UVY NAŘÍDIT ODPOSLECH
146
149
odst. 1, 2 e)
odst. 1, 2
ublíţení na zdraví
mučení a jiné nelidské a kruté zacházení
Mezinárodní úmluva o odstranění všech forem rasové diskriminace, č. 95/1974 Sb. Úmluva proti mučení a jinému krutému, nelidskému či poniţujícímu zacházení nebo trestání č. 143/1988 Sb., Mezinárodní úmluva o potlačení a trestání zločinu apartheidu, č. 116/1976 Sb. např. Úmluva proti zavlečení a rozšíření moru
152
odst. 1, 2
šíření nakaţlivé lidské nemoci
Mezinárodní úmluva o ochraně proti horečce dengue č. 33/1937 Sb. Ústava světové zdravotnické organizace č. 189/1948 Sb. Úmluva o lidských právech a biomedicíně, č. 96/2001 Sb.m.s.,
164
odst. 1, 2
neoprávněné odebrání tkání a orgánŧ
Dodatkový protokol k Úmluvě o lidských právech a biomedicíně, č. 97/2001 Sb.m.s. Úmluva o lidských právech a biomedicíně, č. 96/2001 Sb.m.s.,
nedovolené nakládání s tkáněmi a orgány
165
Dodatkový protokol k Úmluvě o lidských právech a biomedicíně, č. 97/2001 Sb.m.s. Úmluva o lidských právech a biomedicíně, č. 96/2001 Sb.m.s.,
166
odst. 1, 2
odběr tkáně, orgánu a provedení transplantace za úplatu
Dodatkový protokol k Úmluvě o lidských právech a biomedicíně, č. 5 97/2001 Sb.m.s. Úmluva o lidských právech a biomedicíně, č. 96/2001 Sb.m.s.,
167
odst. 1, 2, 3
nedovolené nakládání s lidským embryem a lidským genomem
169
odst. 1, 2
svěření dítěte do moci jiného
171
odst. 1, 2 písm. b)
omezování osobní svobody
Mezinárodní úmluva o odstranění všech forem rasové diskriminace, č. 95/1974 Sb.
175
odst. 1, 2 písm. f)
vydírání
Mezinárodní úmluva o odstranění všech forem rasové diskriminace, č. 95/1974 Sb.
183
odst. 1, 3 písm. b)
porušení tajemství listin a jiných dokumentŧ uchovávaných v soukromí
186
odst. 3 písm. a)
sexuální nátlak
187
odst. 1
pohlavní zneuţití
53
Dodatkový protokol k Úmluvě o lidských právech a biomedicíně, č. 97/2001 Sb.m.s. Úmluva o právech dítěte č. 104/1991 Sb.
Mezinárodní úmluva o odstranění všech forem rasové diskriminace, č. 95/1974 Sb. Úmluva o právech dítěte č. 104/1991 Sb. Úmluva o právech dítěte č. 104/1991 Sb.
Ujednání o zabezpečení účinné ochrany proti zločineckému obchodu, známému pod názvem obchod s děvčaty, č. 160/1922 Sb.
Mezinárodní úmluva o potlačení obchodu s děvčaty č. 160/1922 Sb., včetně protokolŧ, 189
odst. 1, 2
kuplířství Mezinárodní úmluva o potírání obchodu se zletilými ţenami č. 32/1936 Sb., včetně protokolŧ, Mezinárodní úmluva o potírání obchodu se ţenami a dětmi č. 123/1924 Sb., včetně protokolŧ, prostituce ohroţující mravní vývoj dětí
190
Úmluva o právech dítěte č. 104/1991 Sb. Mezinárodní úmluva proti rozšiřování necudných publikací, č. 184/1922 Sb.
191
šíření pornografie
Mezinárodní úmluva o potlačování obchodu s necudnými publikacemi a jejich rozšiřování, č. 96/1927 Sb., Úmluva o právech dítěte č. 104/1991 Sb.,
výroba a jiné nakládání s dětskou pornografií
192
zneuţití dítěte k výrobě pornografie
193
Úmluva o zákazu a okamţitých opatření k odstranění nejhorších forem dětské práce, č. 90/2002 Sb.m.s. Úmluva o zákazu a okamţitých opatření k odstranění nejhorších forem dětské práce, č. 90/2002 Sb.m.s. Úmluva o právech dítěte č. 104/1991 Sb.,
195
odst. 1, 2, 3
opuštění dítěte nebo svěřené osoby
196
jen úmyslný TČ
zanedbání povinné výţivy
198
odst. 1, 2
týrání svěřené osoby
200
odst. 1, 2, 3
únos dítěte a osoby stiţené duševní poruchou
201
jen úmyslný TČ
ohroţování výchovy dítěte
202
svádění k pohlavnímu styku
Úmluva o právech dítěte č. 104/1991 Sb. Úmluva o právech dítěte č. 104/1991 Sb. Úmluva o právech dítěte č. 104/1991 Sb. Úmluva o právech dítěte č. 104/1991 Sb. Úmluva o právech dítěte č. 104/1991 Sb. Úmluva o zákazu a okamţitých opatření k odstranění nejhorších forem dětské práce, č. 90/2002 Sb.m.s. Úmluva o právech dítěte č. 104/1991 Sb.,
207
214
odst. 1, 3 písm. b)
neoprávněné uţívání cizí věci
Evropská úmluva o potlačování terorismu, č. 552/1992 Sb.
Úmluva o praní, vyhledávání a konfiskaci výnosŧ ze zločinu č. 33/1997 Sb.
podílnictví
54
Úmluva o praní, vyhledávání a konfiskaci výnosŧ ze zločinu č. 33/1997 Sb.
legalizace výnosŧ z trestné činnosti
216
Evropská úmluva o potlačování terorismu, č. 552/1992 Sb.
Mezinárodní úmluva o potlačování financování terorismu, č. 18/2006 Sb.m.s. Mezinárodní úmluva o odstranění všech forem rasové diskriminace, č. 95/1974 Sb. 228
odst. 1, 3 písm. b)
opatření a přechovávání přístupového zařízení a hesla k počítačovému systému a jiných takových dat
231
233 (popř. s § 238)
poškození cizí věci
odst. 1, 2
padělání a pozměnění peněz
Mezinárodní úmluva o potlačení a trestání zločinu apartheidu, č. 116/1976 Sb. Úmluva o počítačové kriminalitě, Budapešť, 23. listopadu 2001, (dosud neratifikována a nevyhlášena) Úmluva o potírání penězokazectví č. 15/1932 Sb.
235 (popř. s § 238)
udávání padělaných a pozměněných peněz
Úmluva o potírání penězokazectví č. 15/1932 Sb.
236 (popř. s § 238)
výroba a drţení padělatelského náčiní
Úmluva o potírání penězokazectví č. 15/1932 Sb.
237 (popř. s § 238)
odst. 1, 2
neoprávněná výroba peněz porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi
270
Úmluva o potírání penězokazectví č. 15/1932 Sb.
Všeobecná úmluva o autorském právu a Protokoly č. 2 a 3 č. 2/1960 Sb., č. 134/1980Sb., Mezinárodní úmluva o potlačování teroristických bombových útokŧ, č. 80/2001 Sb.m.s.
272
odst. 1
obecné ohroţení
276
poškození a ohroţení provozu obecně prospěšného zařízení
280
vývoj, výroba a drţení zakázaných bojových prostředkŧ
odst. 1, 2
Evropská úmluva o potlačování terorismu, č. 552/1992 Sb. Mezinárodní úmluva o ochraně podmořských kabelŧ č. 97/1925 Sb. např. Úmluva o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a pouţití chemických zbraní a o jejich zničení č. 14/2009 Sb.m.s., Mezinárodní úmluva o potlačování činŧ jaderného terorismu, č. 57/2007 Sb.m.s.,
281
283
odst. 1
odst. 1
nedovolená výroba a drţení radioaktivní látky a vysoce nebezpečné látky
nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy
55
Úmluva o fyzické ochraně jaderných materiálŧ, č. 27/2007 Sb.m.s
např. Úmluva o omezení výroby a úpravě distribuce omamných látek č. 173/1933 Sb., Jednotná úmluva o omamných látkách, č. 47/1965 Sb.,
284
přechovávání omamné a psychotropní látky
285
nedovolené pěstování rostlin obsahující omamnou nebo psychotropní látku
286
odst. 1
výroba a drţení předmětu k nedovolené výrobě omamné a psychotropní látky a jedu
287
šíření toxikomanie
288
výroba a jiné nakládání s látkami s hormonálním účinkem
297
298
odst. 1, 2 b), 3c)
odst. 1, 2, 3
jen úmyslný TČ
neoprávněné vypuštění znečišťujících látek
neoprávněné nakládání s odpady neoprávněné nakládání s chráněnými volně ţijícími ţivočichy a planě rostoucími rostlinami
299
např. Úmluva o omezení výroby a úpravě distribuce omamných látek č. 173/1933 Sb., např. Úmluva o omezení výroby a úpravě distribuce omamných látek č. 173/1933 Sb., Úmluva o omezení výroby a úpravě distribuce omamných látek č. 173/1933 Sb., Jednotná úmluva o omamných látkách, č. 47/1965 Sb., např. Úmluva o omezení výroby a úpravě distribuce omamných látek č. 173/1933 Sb., Antidopingová úmluva, č. 57/2005 Sb.m.s, včetně protokolu č. 58/2005 Sb.m.s Úmluva o právech dítěte č. 104/1991 Sb. Mezinárodní úmluva o zabránění znečišťování z lodí z roku 1973 a protokol k této úmluvě z roku 1978 (Marpol 73/78), č. 71/1995 Sb. Basilejská úmluva o kontrole nebezpečných odpadŧ přes hranice státŧ a jejich zneškodňování č. 100/1994 Sb. Úmluva o mezinárodním obchodu ohroţenými druhy volně ţijících ţivočichŧ a rostlin (CITES), č. 572/1992 Sb., Úmluva o biologické rozmanitosti č. 134/1999 Sb.,
301
jen úmyslný TČ
odnímání nebo ničení ţivočichŧ a rostlin
331
odst. 1, 2, 3
přijetí úplatku
Trestně právní úmluva o korupci, č. 70/2002 Sb.m.s., č. 43/2009 Sb.m.s.
332
podplácení
Trestně právní úmluva o korupci, č. 70/2002 Sb.m.s., č. 43/2009 Sb.m.s.
333
nepřímé úplatkářství
Trestně právní úmluva o korupci, č. 70/2002 Sb.m.s., č. 43/2009 Sb.m.s.
Úmluva o mezinárodním obchodu ohroţenými druhy volně ţijících ţivočichŧ a rostlin (CITES), č. 572/1992 Sb.,
Mezinárodní úmluva o odstranění všech forem rasové diskriminace, č. 95/1974 Sb. 352
odst. 2 nebo 3
násilí proti skupině obyvatelŧ a proti jednotlivci
355
hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob
356
podněcování k nenávisti vŧči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod
366
nadrţování
379
odst. 1, 2 písm. d)
uráţka mezi vojáky násilím nebo pohrŧţkou násilí
56
Mezinárodní úmluva o potlačení a trestání zločinu apartheidu, č. 116/1976 Sb. Mezinárodní úmluva o odstranění všech forem rasové diskriminace, č. 95/1974 Sb. Mezinárodní úmluva o odstranění všech forem rasové diskriminace, č. 95/1974 Sb. Úmluva o praní, vyhledávání a konfiskaci výnosŧ ze zločinu č. 33/1997 Sb. Mezinárodní úmluva o odstranění všech forem rasové diskriminace, č. 95/1974 Sb.
Mezinárodní úmluva o odstranění všech forem rasové diskriminace, č. 95/1974 Sb.
380
odst. 1, 2 písm. c)
uráţka vojáka stejné hodnosti násilím nebo pohrŧţkou násilí
382
odst. 1, 2 písm. c)
porušování práv a chráněných zájmŧ vojákŧ stejné hodnosti
383
odst. 1, 2 písm. c)
porušování práv a chráněných zájmŧ vojákŧ podřízených nebo s niţší hodností
Mezinárodní úmluva o odstranění všech forem rasové diskriminace, č. 95/1974 Sb.
403
odst. 1
zaloţení, podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka
Mezinárodní úmluva o odstranění všech forem rasové diskriminace, č. 95/1974 Sb.
projev sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka
Mezinárodní úmluva o odstranění všech forem rasové diskriminace, č. 95/1974 Sb.
404
Mezinárodní úmluva o odstranění všech forem rasové diskriminace, č. 95/1974 Sb.
Ţenevské úmluvy o ochraně obětí války, č. 65/1954 Sb., 415
odst. 1, 2
zneuţití mezinárodně uznávaných a státních znakŧ
Dodatkové protokoly k ţenevským úmluvám, č. 168/1991 Sb., č. 85/2007 Sb.m.s
43
43
ŠLESINGER R., Provádění odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu [online],[cit. 12. 12. 2009], Dostupné z: < http://www.pb.stc/skpv/or_pb/seznamy/pr_info_8.htm>
57
SEZNAM POUŢITÝCH ZDROJŦ A JUDIKÁTŦ CITOVANÝCH V PRÁCI CÍSAŘOVÁ D., FENYK J., KLOUČKOVÁ S. et al., Trestní právo procesní, 3. aktualizované a rozšířené vyd. Praha: Nakladatelství LINDE PRAHA a.s., 2004. s. 286. FRYŠTÁK M. a kolektiv, Trestní právo procesní.vyd. Ostrava: Nakladatelství KEY Publishing s.r.o. 2009. s. 62. NEJTEK J., Základní kurz uţívání systému [online],[cit. 13.12.2009]. Dostupné z: POTŦČEK J., Analyst - nástroj analytika[online],[cit. 12.12.2009]. Dostupné z> POLICEJNÍ PREZIDIUM ČR, Analýza úkonů dle § 88/1,3 tr. ř. odposlech a záznam telekomunikačního provozu a § 158d/3,6 tr. ř. sledování osob a věcí, [online], [cit. 20.12.2009]. Dostupné z: < http://www.osi.ols.aa/obp/archiv/2009/060407.htm> Roční zpráva o vyuţití elektronického dozoru za rok 2008, [online], [cit. 20. 11. 2009] Dostupné z:< http://www.psepcsppcc.gc.ca/publications/Policing/ESurveillance_2008_e.asp> Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 14. dubna 2005, sp. zn. 7 Tz 196/2004Rozsudek Ústavního soudu ze dne 23. května 2007, sp. zn. 615/06. Rozsudek Ústavního soudu ze dne 27. září 2007, sp. zn. 789/06. SUN-C´, Ping Fa. Mistr Sun o válečném umění, vyd. Praha: Nakladatelství B4U Publishing, 2008. s. 78. ŠLESINGER R., Provádění odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu [online],[cit. 12. 12. 2009], Dostupné z: < http://www.pb.stc/skpv/or_pb/seznamy/pr_info_8.htm> VANGELI B., Stanovisko odboru bezpečnostní politiky ohledně odposlechu telekomunikačního provozu [online],[cit. 12. 12. 2009]. Dostupné z:< http://datauskpv.pcr.cz/texty/vykls2002-25.rtf> Zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisŧ Zákon 2/1993 Sb., o vyhlášení listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky, ve znění pozdějších předpisŧ Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisŧ Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisŧ Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisŧ Zdrojem dat pro vytvoření statistik jsou data zveřejněná Českým statistickým úřadem dostupná z www.csu.cz a zprávy MV ČR dostupné z www.mvcr.cz
58
