2009. Turistické informace z Česka, Slovenska a Polska

XIV. ročník, 8-9/2009

Sídlo: Horčičkova 546, 149 00 Praha 4 E-mail: [email protected]

Turistické informace z Česka, Slovenska a Polska

Podzimní vandr Královéhradeckým krajem

www.kralovehradeckyregion.cz

Čtěte na str. 8-9

Komentáfi Skončila doba prázdnin a letních dovolených a je proto nejvyšší čas začít s propagací zimních radovánek. Letos poprvé jsme se dočkali čehosi, co by se mělo podobat masivní propagační kampani, kterou agentura CzechTourism připravila na celé domácí frontě. Pán Bůh zaplať! Buďme rádi, že konečně. I když je to trošku jako „pozdní honění bychů“. Čekalo se tak dlouho, až bylo – alespoň pro letošek – pozdě, až krize zastavila příliv turistů ze zahraničí. Hotely, kempy, hrady a zámky, přehrady a české cyklotrasy i přesto, že z televizních obrazovek k nám svým vlastním jazykem promlouvali krajští úředníci a radilo se nám kudy z nudy, stejně unuděně zívají. Pan Tomio Okamura ví, čím to je. Horeka hořekuje, turistů nepřibývá a na evropském nebi opět ubylo letadel za „pár švestek“. Léto skončilo a meteorologové předpovídají teplé a příjemné babí léto. Snad se dá ještě alespoň něco z letošní turistické sezony zachránit. Snad se podaří přesvědčit české turisty, že je lepší utratit české koruny v českých hotelech, penzionech a hospůdkách než riskovat, že peníze ušetřené za levné letadlo se změní ve zbytečně utracené úspory za shánění náhradní dopravy domů. Blíží se doba vinobraní – nejen těch s velkým „V“. Blíží se doba, kdy vinaři opět otevřou své sklepy při Festivalu otevřených sklepů na Mikulovsku, opravdový a nefalšovaný burčák zavoní mezi vinicemi na Znojemsku, Velkopavlovicku i Slovácku, Valaši připraví ochutnávky slivovice... kolik ještě podzimních lákavých témat je třeba? Čas letí jako vítr, pestré barvy podzimu se co nevidět ztratí pod zasněženými romancemi českých hor, vysočin a vrchovin. Stěží bychom dnes dokázali věřit, že

celosvětová krize vyklidí své pozice tak rychle, jak by se nám líbilo. S největší pravděpodobností se bude opakovat scénář zimy 2008-09. Zahraniční turisté zřejmě nezaplaví ani Šumavu, ani Krkonoše nebo Beskydy... Tak by bylo možné pokračovat až do jara příštího roku. Ale to bychom se zřejmě už opakovali. Česko není tak velkou zemí, aby si mohlo dovolit hazardovat se dvěma „prohranými“ sezonami za sebou. Přitom je tak krásné a turisticky zajímavé, že dělit rok na hlavní a vedlejší sezonu je skoro hloupé. Můžeme mít turistickou sezonu dlouhou 365 dní. To není nereálná vize. To je výzva, kterou by konečně měli přijmout všichni. Tvrzení, že na jaře nebo na podzim u nás není kam jet, není co vidět, neděje se nic zajímavého atd., rád vyvrátím.

A LÉTO UÎ JE ZASE ZA NÁMI Nevěřím, že by naši, domácí turisté neměli zájem se podívat, jak krásný je pohled na jarně se zelenající lesy a louky pod Ještědem nebo Králickým Sněžníkem. Nevěřím, že by jim byla lhostejná atmosféra předjaří na Českomoravském pomezí nebo Vysočině. Jsem si jist, že by ocenili krásu Českého středohoří i s clonou hustého deště. Zažili jste krásnou pohodu se šálkem čaje nebo pořádným hrnkem vonícího svařeného vína v útulné hospodě, když venku lije jako z konve? Určitě každý z nás podobnou zkušenost má. Jen jsme ji už mnozí zapomněli. Zaplaveni sliby exkluzivní

Zajímavosti královského města Chomutov . . . . . . . . . . . . 4 Nečekané zážitky vinařské turistiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 Pokorně se klaním, Vaše Výsosti... . . . . . . . . . . . . . . . . . 6-7 Podzimní vandr Královéhradeckým krajem . . . . . . . . . . 8-9 Před Ještědem, za Ještědem nikdo nesmí stát . . . . . . . . 10 Dvaapadesát hektarů historie Chrudimi . . . . . . . . . . . . . . 11 Certifikát – záruka služeb vinařské turistiky . . . . . . . . . . 12 Vinařské sklepy se otevírají . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 Slovácké víno, kroje a památky . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14-15 S pohárkem burčáku v Hodoníně . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 Cesta za ozvěnami minulosti Prachatic . . . . . . . . . . . . . . 17

dovolené kdekoliv, jen ne doma, jsme přestali vidět nádheru Boží muky za Starú Breclavú, krásu roubených chalup roztroušených v Českém ráji, dramatický rytmus Čertových kamenů u Jeseníka, vláčnou rozvahu Ohře mezi Chomutovem, Kadaní a Kláštercem nad Ohří, či chuť pramenité vody, která vytéká ze Slovenska a dopadá do moravské říčky Vlárka v Sidonii. Příkladů je bezpočet. Je začátek října a všichni už plánujeme, s čím a jak se budeme prezentovat na veletrzích. Hledáme nové nápady, originální architekturu expozic, grafickou úpravu propagačních materiálů. Nezapomínáme však na to nejpodstatnější? Koho se chystáme oslovit? Českého studenta, rodinu s dětmi, seniora nebo cestovní kancelář? Co připravit do Brna, co do Prahy, Hradce Králové, Olomouce, co do Ostravy nebo Plzně? Budou čtyři dny v Brně nebo Praze dostačující, aby marketingově pokryly celý rok? Budou rozpočty na propagaci stačit jen na veletrhy nebo z nic bude možné hradit i prezentaci v tisku v dalších měsících? To je mnoho otázek, na něž v tuto chvíli málokdo zná, byť pravděpodobnou, odpověď. V době, kdy se politici předhánějí v tom, kdo víc slíbí, kdo toho druhého více pohaní, znemožní nebo podrazí místo toho, aby dokázali co nejotevřeněji říct, jak bude vypadat rozpočet, se příprava a plány vlastní propagace podobají více ruletě než rozvážnému plánování. Ale pro turistu chtivého informací to není argument. Nedostane-li se mu adekvátní, správné, vtipné a marketingově promyšlené informace právě od vás, obrátí se jinam. Pojďme tedy společně pracovat na tom, aby se náš, český turista dozvěděl všechno, co mu společnými silami dokážeme nabídnout. Laco Kučera

Podzimní Polanica-Zdrój má kouzlo . . . . . . . . . . . . . . . . . 18 Příběh Ludwiga Friedmanna a jeho ženy Loly . . . . . . . . . 19 Historická Warmia láká turisty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20-23 Slavnostně vážná Lodž . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 Výprava do Banskobystrického kraje . . . . . . . . . . . . . . . . 25 Hotel Imperial – váš domov na cestách . . . . . . . . . . . . . . 27 Proč navštívit Liberecký kraj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28

TRAVEL profi – měsíčník pro cestovní ruch, Šéfredaktorka: Eva Kovářová, Ediční rada a spolupracovníci redakce: Tereza Kovářová, Eliška Červená, Mgr. Marie Kysilková, Bořek Homola, Laco Kučera, Vydavatelství: Eva Kovářová - TRAVEL profi, IČO: 63969262 Sídlo: Horčičkova 546, 149 00 Praha 4, tel./fax: 272 919 586, vedení redakce - mobilní telefon: 608 032 397, [email protected], www.travel-profi.cz, DTP a tisk: Ivan Vopelák - polygrafická výroba, Starý Kolín. MK ČR E 5591, ISSN 1211-2798. TRAVEL profi vychází 10 x ročně vždy poslední týden v měsíci (v prázdninových měsících nevychází). Za podklady reportáží a inzerátů odpovídá autor či zadavatel. Přebírání informací a zpráv je možné pouze se souhlasem vydavatele!

8-9/2009

3

KRÁLOVSKÉ MĚSTO

ZAJÍMAVOSTI MĚSTA: Chomutov leží na úpatí Krušných hor nedaleko hranic se SRN. Vzhledem ke své bohaté historii, významným kulturním památkám a jedinečným přírodním lákadlům se město stalo vyhledávaným turisticky atraktivním cílem návštěvníků z celé republiky i ze zahraničí. Počátky Chomutova sahají do 10. nebo 11. století, kdy na důležité cestě z Lipska do Prahy vzniklo malé slovanské sídliště. První historické zmínky o Chomutovu jsou datovány k roku 1252, kdy Bedřich Načeradec daroval město řádu německých rytířů. Roku 1605 se Chomutov vykoupil z poddanství a stal se svobodným královským městem.

Městská památková zóna Historické centrum Chomutova bylo v roce 1992 vyhlášeno městskou památkovou zónou. Jádro města si zachovalo středověký půdorys, typický pro historické tržní sídlo. Významné stavební památky okolo náměstí 1. máje vznikaly od 13. století, počínaje stavbou kostela sv. Kateřiny, až po dokončení jezuitského areálu v 17. století.

Kamencové jezero – jediné na světě Jezero vzniklo zatopením kamencových dolů v 18. století. Složení vody vylučuje jakýkoliv organický život kromě prvoků. Rekreační areál nabízí zdravé koupání, upravené pláže a mola, ubytování v hotelu a autokempu i širokou nabídku sportovního vyžití, například vodní lyžování s nejdelším okruhem v ČR. www.kamencovejezero.cz

Podkrušnohorský zoopark – největší ZOO v Čechách Chová se zde více než 1000 kusů zvířat v unikátně členěném prostředí na ploše téměř 120 hektarů. Svézt se můžete vláčkem – Lokálkou Amálkou po areálu zooparku nebo Safari Expresem do výběhu Eurosafari. Zajímavou částí zooparku je skanzen Stará Ves s větrným mlýnem, hrázděnou kaplí a krušnohorským statkem. www.zoopark.cz

Informace:

Městské informační centrum Chelčického 99, 430 28 Chomutov tel.: +420 474 637 460 fax: +420 474 637 462 e-mail: [email protected]

Přírodní park Bezručovo údolí Toto nejhlubší, nejdelší a také nejkrásnější údolí Krušných hor tvoří významnou rekreační zónu přímo navazující na městskou výstavbu. Prochází tudy množství značených turistických stezek, cyklotras a také 6 km dlouhá naučná stezka.

www.chomutov-mesto.cz

Ústeck˘ kraj

NEâEKANÉ ZÁÎITKY VINA¤SKÉ TURISTIKY

Tradice vinařství v Čechách se datuje od dob Karla IV., který svými nařízeními dovolil zakládat vinice nejen kolem Prahy, ale i v okolí Litoměřic, Žernosek, Mostu a Loun. Tedy v polohách, které patří k nejsevernějším v Evropě. Ovšem existují zprávy, že vinnou révu na Litoměřicku znali už na úsvitu křesťanských dějin kraje. V darovací listině Spytihněva II. datované rokem 1057 se hovoří o nadaci kostelu sv. Štěpána v Litoměřicích „...se všemi vinicemi a vinaři“. Ve středověku byly Litoměřice dokonce druhým největším vinařským městem v Království českém. V Žernosekách mniši cisterciáci vyhloubili rozlehlé sklepy a na svazích Porty Bohemicy založili nové vinice. To je ale dávná historie. Současní vinaři v litoměřické vinařské podoblasti se čile ucházejí o přízeň znalců, obchodníků i prostých laiků, jimž dobrá vína chutnají a rádi v nich hledají všechny vůně, kombinace chutí a i trochu té příslovečné pravdy. Tedy i nás, turistů, kteří si oblíbili zajímavé, poučné a z mnoha dalších pohledů atraktivní výpravy za dobrými víny. I když rozlohou vinic a množstvím produkovaných vín může litoměřická podoblast jen těžko konkurovat celé jižní Moravě, vína ze sklepů v okolí Žernosek se o svoji budoucnost nemusejí obávat. Jsou proslaveny vynikajícím Ryzlinkem rýnským, Rulandským šedým a Rulandským bílým, Müller Thurgau z vinic pod

Lovošem je báseň pro opravdové znalce. Naprosto ojedinělé úspěchy zaznamenávají vína pěstovaná na nových vinicích vysazených na svazích výsypek hnědouhelného lomu Hrabák na Mostecku. Možná, že půda, kterou z hloubky mnoha desítek metrů vyhrabaly na povrch a na ruby obrátily lopatky korečkových rypadel, má všechny látky a vlastnosti, z nichž pocházejí vůně a chutě Ryzlinku rýnského, Rulandského šedého, Müller Thurgau, Rulandského modrého a Zweigeltrebe. Možná, že se sem, na vinice Ústeckého kraje, brzy vrátí i kdysi proslulý Tramín bílý zvaný Brynšt. Možná, že se znovu dočkáme jeho plných chutí a lahodných vůní, až jej po několika letech v dobrých sudech prosvítí světlo svíčky v chladu vinného sklepa a až jej ochutná zkušené „půnebí“ degustátora. Nebo vaše. Nemusíme však čekat několik let. Už nyní. Teď hned, zítra, o příštím víkendu nebo za

měsíc na vás čekají netušené zážitky vinařské turistiky v Ústeckém kraji, v litoměřické vinařské podoblasti. České vinařství Chrámce má v temnu svých sklepů ukrytý nejeden vinařský šperk: víno Kerner získalo Zlatou medaili na Valtických vinných trzích 1995, Zweigeltrebe 2000 a Zweigeltrebe košer 1997 byla uvedena do Salonu vín ČR. Najdeme zde i vína slámová. Zajímá vás co je to Kerner? Jde o jakostní víno zelenožluté až slámové barvy s intenzivní ryzlinkovou vůní. Najdeme v něm výraznější kořenité chutě s tóny tmavého medu. Jeho plné chutě mají mohutný nástup a dlouhé trvání. Opravdoví znalci dokážou na jeho konci najít lehce nahořklý závěr. Je vynikající pro gastronomii.

Foto: Ladislav Šeiner

VínÛm z Moravy a vínÛm z âech se v poslední dobû dostává dobré marketingové podpory. I kdyÏ âeská vinafiská oblast stále zÛstává ponûkud ve stínu té moravské. V dobû, kdy vrcholí sbûry vína, ve vinafisk˘ch obcích boufií burãáky, vinafii se tû‰í na novou úrodu a my, spotfiebitelé a obdivovatelé dobr˘ch a krásn˘ch vín, se nemÛÏeme doãkat, aÏ zase vyrazíme mezi vinice a do sklepÛ. Tentokrát do tûch ãesk˘ch v Ústeckém kraji.

Podobně jako Dornfelder, odrůda vypěstovaná v Německu. Jeho tmavočervená barva slibuje výbornou kvalitu, jemně aromatické vůně a chutě, které skvěle vynikají po zrání v sudech barrique. Tak co? Doba burčáků je v plném proudu a už nyní se ve sklepích a vinařstvích spekuluje o kvalitě vín ročníku 2009. Má být jedna z nejlepších! Laco Kučera, foto: archiv Ústeckého kraje

www.kr-ustecky.cz 8-9/2009

5

KadaÀ

POKORNù SE KLANÍM, VA·E V¯SOSTI... Tak nûjak bych zfiejmû oslovil císafie fiímského a krále ãeského Karla IV., blahé pamûti Otce vlasti, letos v Kadani o posledním srpnovém víkendu. Kdyby mi bylo dopfiáno vstoupit na pódium, kde se odehrávala hlavní scéna jiÏ sedmnáctého Císafiského dne. Klaním se tedy alespoÀ touto cestou nejen císafii, ale v‰em, kdo se v královském mûstû Kadani zaslouÏili o to, Ïe Císafisk˘ den byl, je a bude. Je zajímavé pozorovat v Kadani rozvoj infrastruktury, bohatství programů a nových nápadů zblízka a takříkajíc metodou „časosběrného dokumentu“. Byli jsme docela blízko, když zde probíhaly první ročníky Císařského dne, měli jsme možnost vidět, jak se postupně mění areál františkánského kláštera, s Maxipsem Fíkem jsme se seznámili krátce poté. O festivalu Františkánské léto, Svatováclavském vinobraní nebo obnově kulturního domu Střelnice, o výstavbě nábřeží

6

8-9/2009

Maxipsa Fíka nebo oficiálním přeměření nejužší uličky v Česku – Katovy uličky, ani nemluvě. Mohli bychom tak volně parafrázovat slavnou řeč Karla IV.: „Viděli jsme Kadaň zedranou, lidi bez zájmu a chuti něco dělat...“ Dnes královské město Kadaň září v pozdním odpoledním nebo časném ranním slunci barevnou paletou nových fasád, zelenými ostrůvky zahrad a zahrádek a zdálky pouští prasátka čeřící se hladina Ohře. Z lidí na ulicích i náměstích doslova vyzařuje chuť přidat se k těm,

kdo tvoří, vymýšlejí a snaží se vždy najít nové a zajímavější programy nejen pro zábavu, ale i pro poučení a podporu dalšího rozkvětu. Určitě i díky tomu všemu se Císařský den vysunul dál z Mírového náměstí, městských hradeb a nejbližšího podhradí na další prostranství. Pro odhadem více jak 20 tisíc lidí, kteří se na bohatý program

Císafisk˘ den

letošního ročníku přišli nebo přijeli podívat, to znamenalo se jen pečlivěji orientovat ve městě a nepropást některou ze zajímavých programových pasáží. Ale pořadatel, město Kadaň, byl jako vždy pečlivě připraven – návštěvníkům akce byl v informačním centru přímo na náměstí k dispozici podrobný tištěný program a přespolní dostali i radu, kudy na to které místo.

K nejkrásnějším a tedy i tradičně nejoblíbenějším částem celodenního programu patřil pestrý a skutečně výpravný císařský průvod s rytířskou jízdou, se zbrojnoši, bubeníky a trubači, kejklíři, tanečníky…, v jehož středu důstojně a v koňském sedle přijel na Mírové náměstí císař a císařovna. Po obřadném přivítání následoval ceremoniál udělení práva trhu a komponovaný program pro pobavení císařského páru i přihlížejících. Součástí programu bylo i letos atraktivní rytířské klání. Ve Smetanových sadech měli jezdci, jejich koně i knechti dost prostoru, aby v plné šíři rozehráli svoje divoké eskapády plné rychlých přejezdů, tvrdých střetů, odvážných kousků a přesných zásahů. Byla to vskutku vzrušující podívaná! Ctěné diváctvo se přemísťovalo od atrakce k atrakci. Na hradbách se děti bavily při divadelních pohádkách a dospělí – hlavně kluci – ocenili představení, jak se střílelo z „píšťal“ a kanónů. Rány to byly opravdu císařské. Při tak aktivně prožitém dnu se nesmí zapomínat ani na požitky těla. Pro kuchaře, pekaře, Turky s medem, výčepní i ty, kdo nabízejí lahodnou

medovinu, to znamenalo neutuchající zájem, lepší prodej a vyšší zisk. Penziony praskaly ve švech a turistický ruch se chvěl blahem. I pro nás bylo zadostiučiněním, že jsme v Kadani o Císařském dnu několikrát zaslechli nejen tradiční němčinu, ale i slovenštinu a polštinu. Nemůžeme tvrdit, že to byl právě TRAVEL profi, kdo u našich východních a severních sousedů „zasel“ informace o Kadani a o Císařském dnu do dobře připravené půdy. Nemůžeme to však ani vyloučit. Můžeme ale tvrdit, že rostoucí zájem turistů o Kadaň je výsledkem dobré práce a marketingových aktivit všech, kdo se o rozvoj cestovního ruchu ve městě starají. Je tedy víc než pravděpodobné, že do krásného města pod Krušnými horami i letos na podzim přijede víc návštěvníků než před rokem. Mimochodem, už jste byli v Kadani?

Laco Kučera

Informační centrum a galerie Josefa Lieslera tel./fax: +420 474 319 550 e-mail: [email protected] www.mesto-kadan.cz

8-9/2009

7

Královéhradeck˘ kraj staveb z dob první republiky. Po celé severní krajské hranici dodnes stojí systém betonových bunkrů, dělostřeleckých tvrzí i menších obranných objektů. Do bojů na obranu republiky sice nikdy nezasáhly, ale to nijak neumenšuje jejich atraktivitu. Kluby vojenské historie obnovují jejich původní podobu i vybavení a turisté se nestačí divit, co všechno bylo po dlouhá desetiletí skryto v lesích Kladského pomezí. Dobrošov, Hanička a Březinka u Náchoda – to jsou jména tří nejslavnějších dělostřeleckých tvrzí. Dobrošov se dokonce stal národní kulturní památkou. Můžete vstoupit a obdivovat nejen důmysl důstojníků a stratégů Masarykovy republiky, ale i práci těch, kdo si umanuli, že pevnostní stavby co nejvíce přiblíží někdejší podobě.

PODZIMNÍ VANDR KRÁLOVÉHRADECK¯M KRAJEM Snad kaÏd˘ turista ví, aÈ uÏ pravideln˘ nebo jen obãasn˘, Ïe na území Královéhradeckého kraje zasahuje hned nûkolik turisticky tradiãnû oblíben˘ch regionÛ. âesk˘ ráj, Krkono‰e, Orlické hory... Pro pfiehlednost, snadnûj‰í, srozumitelnûj‰í a efektivnûj‰í marketingové aktivity je celé území kraje rozdûleno do pûti turistick˘ch regionÛ: Hradecko, âesk˘ ráj, Krkono‰e, Kladské pomezí a Orlické hory a Podorlicko. Dnes vás pozveme do dvou posledních. Kladské pomezí se rozkládá přibližně od Jaroměře na jihu až po Meziměstí na severu a od Úpice na západě až k Náchodu na východě. Těžko určit, co je pro Kladské pomezí nejtypičtější. Jsou-li to Adršpašskoteplické či Broumovské skály, Náchodskej zámeček vršku kulatýho, Ratibořice, Nové Město nad Metují anebo nádrž Rozkoš či betonové pevnosti z 30. let minulého století. Každý si určitě najde to „svoje“. Zatím můžeme věřit, že podzim bude dlouho příjemně teplý a proto naše dnešní pozvánka do Kladského pomezí bude mířit spíš ven, do přírody, na cyklostezky. Do krajiny, která si marnivě navléká pestrý podzimní kabát a v jasném slunci pózuje jako modelka na molu. Vezměte fotoaparáty, kamery, děti, manželku nebo přátele a přijeďte! Z Náchoda po značené cyklotrase do Hronova, přes Stárkov a Jívku až do Adršpachu. A kam dál – po cyklotrase 4036 si celé Adršpašsko-teplické skály můžete objet, zastavit se, kde se vám zalíbí a pokud máte odvahu, vybavení a zkušenosti, můžete vyzkoušet i svoje skalolezecké schopnosti. Po celodenním pobytu ve skalním městě nemůžete skončit jinde než v Teplicích nad Metují. To už budete mít na dohled Broumovské stěny. Cyklotrasa s číslem 4000 vás provede pásem skalních věží až k Machovu. Odtud se přes Žďárky prosmýknete

8

8-9/2009

kolem Hronova zpět do Náchoda a máte program na celý víkend. Nelitujte fyzické námahy a vyšlápněte si v Náchodě až k zámku a potom do ochozu padesátimetrové zámecké věže. Budete mít Kladské pomezí jako na dlani. Rozhodnutí, kterým směrem se vydáte dál, bude jen na vás. Třeba na Dobrošov k Jiráskově chatě a na její vyhlídkovou věž. V restauraci v přízemí chaty si můžete při tradičních specialitách regionální kuchyně, třeba při „Pavlišovském řízku“, rozmyslet, zda se vydáte k přehradě s rozkošným jménem Rozkoš nebo na místa, kde kdysi zněly válečné bubny, byl cítit střelný prach a kde se tvořily – nebo také netvořily – dějiny. V Kladském pomezí je takových míst celá řada. Hezky zachovalé zbytky středověkých hradeb najdete na mnoha místech, ale opravdovým unikátem je řetěz pevnostních

Foto: Aleš Horák

Betonové opevnění vás dovede až do sousedního regionu, do Orlických hor a Podorlicka. I zde, v kraji Zemské brány a Kačenčina království najdete všechno, co si srdce turisty může přát. Vambereckou krajku, židovské hřbitovy v Rokytnici v Orlických horách, Rychnově nad Kněžnou nebo v Doudlebech, v Dobrušce zase posvátnou lázeň mikve v rabínském domě, řeky Zdobnici, Bělou a Orlici a především masiv Orlických hor. Na východním konci Královéhradeckého kraje reprezentují nebývalé množství horských poloh vhodných nejen pro sjezdaře, snowboardisty nebo běžkaře, ale i pro náročné cykloturisty, kteří si zde mohou užívat prudkých sjezdů i ostrých stoupání. Nejste-li však v kondici, která by vám dovolovala šlapat s větrem o závod, vezměte dvě teleskopické hole, pevné a dobře vyšlápnuté boty, do „plecaku“ něco na posilněnou a vodu a našláp. něte si na stezky jako stvořené pro nordic walking. Po celodenní túře, až si večer někde v penzionu budete prohlížet fotografie ve svém digitálním fotoaparátu nebo kameře, poznáte, jak krásné jsou Orlické hory a Podorlicko. Jedním z mnoha typů pro krásný podzimní nordic walking jsou cesty na vyhlídková místa regionu. Rozhleden v Orlických horách není mnoho, tak třeba od Zemské

brány po červené na Přední a Zadní vrch, k bunkru Na Holém, kolem Haničky Černým dolem na Anenský vrch a Mezivrší s bunkrem Průsek. Kdo bude mít ještě sílu, čeká jej výstup na 991 metrů vysoký Komáří vrch. Do Říček je to už jen co by kamenem dohodil. S oporou dvou teleskopických holí se můžete toulat krajem CHKO Orlické hory i druhý den – na Zdobnici to není daleko a odtud na místa s romantickými jmény – Pod Zakletým, U Kunštátské kaple, kopec Zakletý nebo rašeliniště pod Pětirozcestím. S dobrou mapou si i na tomto místě se zapeklitým názvem poradíte a šťastně se vrátíte do svého hotelu nebo penzionu. Také podhůří Orlických hor je plné zajímavých míst. Třeba silniční most v Pekle nad Zdobnicí. Technici jej popisují jako „krytý věšadlový“. Je dlouhý 17 metrů a celý je chráněn valbovou střechou pokrytou šindelem. Bez zajímavosti není ani výhled ze žaluziového okna uprostřed bednění. Původně tvořily jeho konstrukci dřevěné trámy, které byly při rekonstrukci nahrazeny ocelovými nosníky. Unikátní technickou památkou je kanál Alba, vodní dílo vybudované v 16. století. Začíná u Častolovic a napájí jej říčky Kněžna a Bělá. Jeho koryto dlouhé 18 kilometrů má šířku 2 – 4 metry a místy vede i nad okolním terénem. Dodnes slouží k odvodňování zdejší krajiny. Mezi Třebechovicemi a Týništěm nad Orlicí jeho tok kopíruje cyklostezka.

Samozřejmě nemůžeme minout Zemskou bránu. Kamenný most přes Divokou Orlici, který postavili italští kameníci v roce 1902. Je dlouhý 12 metrů a jeho proporce klenuté nad v létě relativně klidnou a při jarním tání opravdu Divokou Orlicí, má vskutku klasické proporce. Je zkrátka nádherný. Když už jsme se vydali za technickými památkami, kdo nezkusil podzimní procházku po staré císařské silnici z Vamberka do Rybné nad Zdobnicí, netuší, po čem uměli jezdit naši předkové a jaké „pohodlí“ si užívali v kočárech stavěných v 18. století. Kromě toho, že vede krásnými lesy a je dlážděná velkými kameny, lemují ji hluboké příkopy. Zkrátka na horském kole na ní budete jako doma. Ostatně tak jako v obou turistických regionech, o nichž si právě čtete. Nebo jako v některém z mnoha hotelů, penzionů či horských chat. Při press tripu do Kladského pomezí a do Orlických hor a Podorlicka, na který nás nedávno pozval Královéhradecký kraj, jsme sami vyzkoušeli, jaké služby nabízí ještě novotou vonící hotel Tommy v Babí u Náchoda. V jeho bazénu a vířivé vaně určitě najdete nejen odpočinek a uvolnění svalového napětí po celodenních pochodech, ale i nejednu příležitost k rozverným radovánkám. Laco Kučera Foto: archiv Královéhradeckého kraje

www.kladskepomezi.cz www.orlickehory-cz.info www.kralovehradeckyregion.cz

8-9/2009

9

Libereck˘ kraj

1

2

3

4

P¤ED JE·TùDEM, ZA JE·TùDEM NIKDO NESMÍ STÁT V‰ichni zde musí chodit, jezdit, pochodovat, zkrátka turistovat. Pû‰ky, na kole a tfieba i na koÀském hfibetû. V nûkter˘ch ãástech Libereckého kraje moÏná uÏ za pár t˘dnÛ dokonce na bûÏkách. Ale nepfiedbíhejme. ¤íjen, pokud se vydafií, je k v˘letÛm jako stvofien˘. Podzimní dny s vysok˘m nebem a kfii‰Èálovû prÛzraãn˘m vzduchem pfiímo lákají k celodenním pobytÛm v pfiírodû a k hledání nov˘ch pohledÛ do krajiny. Odkud je vidût nejdál? No pfiece z ochozÛ rozhleden. V kraji pod Ještědem stojí celkem šestnáct vyhlídkových staveb. Některé pamatují snad ještě císaře pána a jiné nezapřou své mládí. Z kamene i kovu nebo dokonce ze dřeva, ale všechny elegantní a pyšné na svoji výšku a popularitu. Nejnovější z nich je rozhledna na vrcholku kopce Císařský kámen nad Vratislavicemi nad Nisou (1). I když se turisté mohli podívat na její ochoz už o prázdninách, slavnostní otevření proběhlo sotva před pár dny. Kdo dokáže využít krásného počasí letošního podzimu, může z Císařského kamene uvidět celý Liberec a Jablonec nad Nisou, Jizerské hory i Krkonoše. Doširoka se otevírají výhledy i do Českého ráje. Nejkrásnější výhledy do Českého ráje ale nabízí rozhledna na kopci Kozákov. Co historie turistiky v Čechách pamatuje, patřil Kozákov k oblíbeným vyhlídkám. Už v roce 1928 zde byla postavena turistická chata. Ale až počátkem 90. let armáda vybudovala spojovací uzel a umožnila vstup na jeho spodní ochoz ve výšce 24 metrů nad teré-

10

8-9/2009

nem. K chatě vede několik turistických cest. Nenápadná, bezmála 400 metrů vysoká výšina Dubecko u Mírové pod Kozákovem nese od roku 2002 telekomunikační stožár, jehož jeden z ochozů slouží jako rozhledna (2). Do výšky 33 metrů je třeba vyšlapat 187 schodů. Český ráj, Klokočské skály i Trosky budete mít jako na dlani. Při pěkném počasí dohlédnete až k Bezdězu, kde v krajině nedaleko Mšena už v roce 1893 byla postavena první dřevěná vyhlídková věž. Při výletech za rozhledy po Libereckém kraji doporučujeme nevynechat jedinou kamennou rozhlednu v Krkonoších, na vrchu Žalý u Benecka (3). Ve výšce 1019 metrů n. m. ji nechal postavit hrabě Jan Harrach už v roce 1892. Výhled z ní patří k nejkrásnějším v Čechách. Za pěkného počasí můžete zahlédnout i špičky pražských věží. Nesmíme zapomenout ani na Valdštejnovu Terra felix, na Frýdlantsko. Na Resselově kopci postavil první dřevěnou rozhlednu truhlář Haupt už v

roce 1890. Neměla však dlouhého trvání. V roce 1907 na jejím místě vyrostla kamenná stavba (4). I když v 50. letech chátrala, přežila všechny útrapy. V listopadu 1982 byla znovu zpřístupněna. Z jejího ochozu uvidíte, proč si Valdštejn Frýdlantsko tolik oblíbil. Co je pro obyvatele Liberce Ještěd, je pro obyvatele Jablonce Černá studnice (5). Za krásnými výhledy se sem chodilo odjakživa. Od roku 1905 zde stojí reprezentativní kamenná rozhledna s chatou. Výstup po jedenadevadesáti schodech na ochoz ve výšce 26 metrů je odměněn výhledem na Jablonec, skoro celý Liberec a úplně celý Ještědský hřbet i Krkonoše a Jizerky. Krásným dívčím jménem Štěpánka (6) se honosí rozhledna na kopci Hvězda jen pár kilometrů od Tanvaldu. K její patě je lépe dojet na kole nebo pěšky. Z Kořenova se vydáte směrem na Příchovice, kde u velkého stromu narazíte na úzkou silničku vedoucí do kopce a ta vás dovede k chatě Hvězda. K rozhledně už je to nějakých 300 metrů. Ochoz

5

6

rozhledny nabízí panoramatický pohled na Sněžku a Černou horu, na jihovýchodě uvidíte hory Kozákov a Tábor a na jihozápadě Bezděz. Ze západu vás svojí vznešenou siluetou bude zvát k návštěvě slavný, 90 metrů vysoký vysílač s hotelem na Ještědu. Ale o tom zase příště. - lk -

www.liberecky-kraj.cz

Chrudim

DVAAPADESÁT HEKTARÒ HISTORIE Tûch dvaapadesát hektarÛ, to je historické jádro královského mûsta Chrudimi. I kdyÏ se zde lidé usadili uÏ nûkdy v pravûku, první trvalou osadu v oblouku fiíãky Chrudimky zaloÏili Slované aÏ nûkdy na pfielomu 7. a 8. století. Vûrohodné písemné prameny se v‰ak o Chrudimi zmiÀují aÏ v roce 1055. O více jak 200 let pozdûji byla Chrudim Pfiemyslem Otakarem II. pov˘‰ena na královské mûsto. Díky své strategické poloze na obchodní cestû spojující Prahu s Moravou, se brzy stala jedním z nejv˘znamnûj‰ích mûst království. Na náměstí J. Ressela a v jeho okolí se nachází celkem 98 památkových objektů pocházejících ze 14. – 19. století. Ať už je to reprezentativní Stará (někdy nazývaná Červená) radnice, vznosný arciděkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie, barokní sloup Proměnění Páně, Rozvodovský nebo Mydlářovský dům, Cereghettiho dům či Pardubická fortna a mnoho dalších budov, všechny stojí za pozornost. Současnou Chrudim si většinou pamatujeme spíš jako město, kterým je třeba projet při cestě z Pardubic někam na Moravu. Stačí však jen zastavit a projít se náměstím, kolem náhonu, vyhledat zbytky městského opevnění nebo se vypravit na krátkou výpravu za krásami chrudimských kostelů. Dozajista objevíte i nečekaně půvabná zákoutí a zatím skrývanou tvář královského města. Zejména cestou po „Modré ose“, jak se také říká prohlídkové trase podél chrudimského náhonu. Vodních mlýnů, brusíren, valch a stoup či vodáren bylo kdysi v Chrudimi několik a vodní náhon pro ně byl nezbytným

zdrojem energie. Trasa podél náhonu by se tak mohla stát jedním z prvních impulzů k návštěvě. Další důvod, proč zavítat do Chrudimi, je zbrusu nová, i když celkem krátká, cyklostezka spojující město loutek a vynálezce lodního šroubu s městem perníku a prvního českého letce, s Pardubicemi. Části cyklostezky jsou dokonce osvětleny a tak se po ní můžete prohánět na kole nebo in-line bruslích až do pozdních hodin. Není pochyb o tom, že pozorný cyklista může na trase mezi dvěma městy najít nejednu zajíma-

V Chrudimi je několik možností ubytování, počínaje levnějšími penziony a konče velmi kvalitními službami hotelu s kongresovým zázemím. A v informačním centru najdete dostatek materiálů a map, které vás zavedou k zajímavým turistickým cílům v okolí. Ať už je to do Slatiňan za historií a současností chovu koní, ke zříceninám hradů, do sálů vznešených zámků, na lesní pěšiny nebo až na Českomoravské pomezí a do skanzenu Veselý kopec. Po návratu z aktivně stráveného dnu zpět do Chrudimi začněte objevovat krásy její večerní iluminace, nechejte se zlákat příjemným prostředím některé z restaurací nebo hospůdek, zajděte si do kavárny či vinárny a užívejte si klidu a pohody nevelké Chrudimi s velkým turistickým potenciálem. Laco Kučera

vost. Ať už je to pivovarská hospůdka v Medlešicích nebo jen prostá radost z pohybu na zdravém podzimním povětří.

Informační centrum (Stará radnice) Resselovo náměstí 1 537 01 Chrudim tel./fax: +420 469 645 821 [email protected] www.chrudim-city.cz 8-9/2009

11

Vinafiská turistika

Foto: Národní vinařské centrum

Národní vinafiské centrum ve Valticích uÏ fiadu let plní, kromû jin˘ch funkcí, i roli propagátora vinafiské turistiky a nositele vinafiské osvûty. âtyfii roky ve spolupráci a za finanãní podpory Vinafiského fondu âR pfiipravuje propagaãní materiály, prezentace a úãast na turistick˘ch a vinafisk˘ch veletrzích doma i v zahraniãí. Souãástí tûchto aktivit je také projekt certifikace objektÛ vinafiské turistiky.

Certifikát – záruka kvality sluÏeb vinafiské turistiky Od konce loňského roku, respektive začátku roku letošního, odborná komise pozorně posuzuje, v jaké kvalitě jsou poskytovány služby ve vinných sklepích, vinařstvích, vinotékách a restauracích, kde jsou hostům předkládány vinné lístky a samozřejmě i v hotelech, kde se víno servíruje. Cílem projektu je dosáhnout co nejvyšší kvality služeb v oboru vinařské turistiky pro všechny, kdo mají víno rádi. Zařízení, která úspěšně projdou procesem certifikace, obdrží výraznou smaltovanou tabuli s logem „vína z Moravy“ a kryptogramy označující charakter zaříze-

ní. Viditelné umístění této vývěsní tabule by mělo zájemce upozornit, že vstupují do podniku, kde se mu dostane služeb na vysoké odborné úrovni a v kvalitě, která může konkurovat obdobným zařízením kdekoliv v Evropě. Po necelém roce a v době, kdy do Česka dorazila finanční a hospodářská krize se všemi důsledky, se návštěvnost certifikovaných zařízená významně zvýšila. Nárůst zaznamenalo 71 procent certifikovaných zařízení. Zbylých 29 alespoň nepocítilo žádný úbytek klientů a zákazníků. Je tedy nabíledni, že certifikace a garance kvality služeb udělovaná a kontro-

lovaná institucí, která si už dobyla svoje renomé, má nezanedbatelný efekt. Propagace vinařské turistiky a péče o vysokou kvalitu poskytovaných služeb je tedy významná. Prostředky vložené do reklamy v médiích, ať už digitálních nebo tištěných, nesou svoje ovoce. Rostoucí zájem domácích i zahraničních turistů o dobrá a kvalitní vína z Moravy je příslibem do dalších let. Že certifikace je krok správným směrem, potvrzuje nejen ing. Pavel Krška, ředitel Národního vinařského centra ve Valticích, ale i vinaři a provozovatelé vinoték nebo restaurací, které již certifikát obdržely. S kladnou odezvou se čtenáři obrací i na naši redakci. A nejen z Česka. Zejména někteří naši polští obchodní partneři si již ověřili oprávněnost certifikátů. Jedním z konkrétních projevů jejich zájmu o moravská vína a kvalitní služby je i připravovaný trip, který TRAVEL profi zprostředkovává pro patnáctičlennou skupinu zástupců Dolnoslezského vojvodství, města Wroclawi a institucí, které v Dolním Slezsku pečují o rozvoj turistiky. V únoru pak půjde o program pro ředitele několika hotelů z oblasti Velkých Mazurských jezer na Mikulovsku a Valticku. Máme tedy dost důvodů věřit, že práce Národního vinařského centra, finanční i metodická pomoc Vinařského fondu ČR a nakonec i propagace, kterou pravidelně nabízíme v TRAVEL profi, přináší hmatatelné efekty. V těchto měsících probíhá druhé kolo certifikačního řízení a můžeme se tedy těšit, že opět přibudou další sklepy, vinotéky, restaurace a hotely, před jejichž dveřmi není třeba váhat. Laco Kučera

www.vinazmoravy.cz/certifikace www.vinarskecentrum.cz

12

8-9/2009

Foto: archiv NVC

Vinafiská turistika

VINA¤SKÉ SKLEPY SE OTVÍRAJÍ

Foto: archiv NVC

Vinafiské sklepy se tentokrát otevfiou na Mikulovsku. Ve vinafiské podoblasti, která patfií k tûm nejpÛvabnûj‰ím. Nadace Partnerství, organizátor uÏ tfietího pokraãování Festivalu otevfien˘ch sklepÛ, vinafii z Pavlova, Bavor, Perné a dal‰ích obcí, Hotel Marcinãák v Mikulovû a samozfiejmû i redakce TRAVEL profi jako mediální partner vás v‰echny zvou 17. a 18. fiíjna na pár skleniãek tûch nejlep‰ích vín.

Po jarních Modrých horách na Velkopavlovicku a letním Podluží na Slovácku se tentokrát setkáme ve sklepích pod Pálavou. V sobotu od osmé ranní si můžete vyzvednout startovní balíčky a zakoupit vstupenku v infocentru na mikulovském Náměstí č. 7. Pokud jste si je nepořídili předem prostřednictvím Ticketstream. A pak se vydat na košt. Kyvadlová autobusová doprava vás zaveze, kam si budete přát. Podle jízdního řádu, který je součástí balíčku, se můžete přemisťovat podle vlastního přání. Pokud vás cesta od sklepa ke sklepu unaví, zastavte se v Hotelu Marcinčák na delikátní gurmánské menu – samozřejmě s místními víny. A potom znovu mezi vinice a za příjemnou atmosférou starých klenutých sklepů, v jejichž temných zákoutích se

skrývají skutečné poklady. Koštujte, hledejte a vybírejte. K tomu, co vás zaujme, se vraťte ještě v neděli po ránu a taky nakupujte. Ať už pro sebe nebo pro své přátele. Doma pak při skleničce vzpomínek na mikulovský Festival otevřených sklepů můžete plánovat další výpravy do kraje, který se už pevně usadil na jednom z předních míst v segmentu vinařské turistiky. Při opakovaném pobytu můžete objevovat další a další krásy mikulovské vinařské podoblasti. Ať už je to Salon vín ČR ve Valticích na zámku nebo Valtické podzemí či vinné sklepy v Pavlově, Novosedlích, Bavorech, případně některé ze stovek sklepů menších vinařů, jejichž produkce se sice nepočítá v tisícovkách lahví, ale kvalitou si nezadá. Poznávejte vinaře a jejich vína, nechejte

si od nich vyprávět a učte se rozumět příběhům, které jsou skryty ve zlatých i rubínových odlescích při pohledu skrz nalitou skleničku. Hledejte ve víně pravdu, ale pozor! Určitě ne až na samém dně láhve. Pravda je ve víně důmyslně skrytá a kdo si nedá pozor, kdoví co najde. Přijeďte na podzimní festival Otevřené sklepy, řemesla a kumšt na Mikulovsku s otevřených srdcem a klidnou myslí. Pak si odvezete přesně to, co vám vinaři s láskou připravili. Pak se budete k vínu rádi vracet a bude vám dopřáno se s ním přátelit. Na tomto místě si neodpustím znovu opakovat slova profesora Viléma Krause: „víno se má pít po troškách, ale furt.“ Tak na shledanou a na zdraví! - lk -

www.otevrenesklepy.cz 8-9/2009

13

Uherské Hradi‰tû

SLOVÁCKÉ VÍNO, KROJE A PAMÁTKY UÏ sedmkrát jsme se zúãastnili Slováck˘ch slavností vína a otevfien˘ch památek v Uherském Hradi‰ti. Svátku vinafiÛ, ktefií se sem, do centra Slovácka, sjíÏdûjí z celého regionu. Za sedm let jsme mûli moÏnost na vlastní oãi vidût, jak Slovácké slavnosti vína a otevfien˘ch památek rok od roku rostou, krásní a bohatnou svou rozmanitostí, pestrostí programu, pohostinností a hrdostí na vlastní historii, kulturní dûdictví a otevfienou souãasnost. Letošní ročník Slováckých slavností vína a otevřených památek v Uherském Hradišti se konal 12. a 13. září. V devět hodin ráno vyjeli od Mařatických sklepů vyvolávači na opentlených koních, aby tisícovkám lidí, kteří lemovali cestu až na náměstí, oznámili, že slavnostní přehlídka krojů, muziky, tanců, zvyků, praporů, veselí a radosti právě začíná. Skoro tři hodiny jsme obdivovali kroje, zpěv a tanec Tupešanů z Tupes, Modré, Velehradu, z mikroregionů Buchlov, Staroměstsko a Za Moravú, Dolního Poolšaví, Východního Slovácka, z Bílých

14

8-9/2009

Karpat, Ostrožska... a dalších a dalších. Zkrátka z celého Slovácka. Jedinečnou podívanou si tentokrát nenechalo ujít bratru šedesát tisíc návštěvníků. Po velkolepém defilé se na hlavním pódiu setkali starostové slováckých měst a obcí se starostou a místostarostou Uherského Hradiště Liborem Karáskem a Květoslavem Tichavským a s organizátory slavností, mezi nimiž nechyběli představitelé Nadace Děti–kultura–sport, Klubu kultury Uherské Hradiště a samozřejmě ani zástupce akciové společnosti Synottip, tradičního donátora.

Slavnosti vína

Společný přípitek na zdraví všech přítomných a na zdar slavností pak odstartoval celodenní program. Dlouho do pozdních večerních hodin se z mnoha míst ozývaly veselé i smutné tóny cimbálových muzik a zpěv veselé slovácké chasy. Slovácké slavnosti vína, to není jen folklor a zpěv. To jsou také koláčky, klobásy, víno a burčák. Ochutnávalo se vše, co bohaté Slovácko nabízí. Fajnšmekři se pak těšili na neděli, kdy v Redutě proběhl tradiční košt vín a soutěž o titul „Šampion Slováckých slavností vína 2009“ – o nejkrásnější slovácké víno. Desítky vín od vinařů z Mařatic se ucházely o přízeň všech, kdo si stihli včas zakoupit vstupenky. Program Slováckých slavností vína a otevřených památek nezapomíná ani na nejmenší. Opět pro ně byla připravena „Dětská výtvarná dílnička“, kde vznikala dílka na téma „Dny evropského kulturního dědictví a Uherské Hradiště – Památky měřené časem“. Cílem dílničky je nejen samotné výtvarné snažení dětí. Je zajímavé a poučné poznat, jak se daří budovat jejich vztah k vlastní historii a památkám. Ukázalo se, že Uherské Hradiště a potažmo celé Slovácko se

nemusí o svou budoucnost bát. A nejen to. Slovácké slavnosti ukazují, že tradice, folklor, kroje, nářečí, vinařství a tradiční řemesla v kraji přetrvají. V posledních letech se podařilo zrekonstruovat celé kolekce krojů a stále častěji přibývá i zájemců o jejich dětské verze. Což nakonec ukázal i letošní průvod. Mezi diváky jsem zaslechl: „... podívej se, ten maličký je na svůj kroj pyšný jako páv...“ Co víc by si mohli na Slovácku přát? Slavnosti vína a otevřených památek jsou však jen reprezentativní ukázkou všeho, co Slovácko dokáže nabídnout komukoliv, kdo si chce užít veselé zábavy, pohybu, kulturních zážitků i společenských akcí. Vinohrady, hrad Buchlov, sklepní ulička v Polešovicích, Archeoskanzen v Modré, památný Velehrad, keramika z Tupes, jízdy králů, výlet po vodě Baťova kanálu…, to všechno je Slovácko. Na jaře zelené, v létě pestré sportovními aktivitami, na podzim hýřivě barevné a vesele rozverné ve společnosti vinařů a v zimě zasněně romantické pod panoramatem Bílých Karpat. Slovácko je krásným, zajímavým a atraktivním turistickým regionem po celý rok. Laco Kučera

Městské informační centrum tel: +420 572 525 525-6 www.uherske-hradiste.cz Město Uherské Hradiště tel: +420 572 525 111 www.mesto-uh.cz www.slavnostivinauh.cz www.slovacko.cz

8-9/2009

15

Hodonín

Od ledna loÀského roku se datuje úspû‰n˘ vstup Regionu Slovácko se sídlem v Hodonínû na ãeskou i evropskou turistickou scénu. Spolupráce s Regionem Slovácko – sdruÏením pro rozvoj cestovního ruchu v Uherském Hradi‰ti slibuje je‰tû pestfiej‰í nabídku a skuteãnû komplexní moÏnosti prezentace Slovácka coby turistického celku, jak˘ bychom v celé Evropû jen obtíÏnû hledali. Víno, písnû, tance, kostelíky, hody, kroje, krajina lákající k dlouh˘m v˘letÛm a tradiãní moravská pohostinnost – to jsou jen nûkteré z mnoha dÛvodÛ, proã se do jihov˘chodního cípu Jihomoravského kraje vypravit.

S POHÁRKEM BURâÁKU V HODONÍNù Podobně jako na celé vinorodé Moravě, ani v Hodoníně si vedení radnice a vinaři nemohli nechat ujít příležitost uspořádat tradiční oslavy nejkrásnějšího období vinohradnického roku. Svátek vína Hodonín 2009 byly zahájeny slavnostním průvodem, v jehož čele byl nesen symbol vinařského regionu – věnec upletený z vinné révy a zralých hroznů. Čestné místo v průvodu zaujali představitelé radnice. Starosta Libor Šimeček v kostýmu, místostarostka Milana Grauová jako konšelka a spolu s nimi svobodný pán Pertold z Lipé, majitel hodonínského panství. Na voze taženém dvěma koňmi pak se svojí veselou družinou trůnil bůh vína a rozpustilých radovánek Bacchus s korunou z vinné révy a nepostradatelným pohárem. O závěr průvodu se postaraly hodonínské dívky v bílých řízách. Na náměstí před radnicí, kam průvod záhy dorazil a kde čekaly stovky diváků, se pak odehrálo symbolické představení, při němž bylo svobodným pánem Pertoldem z Lipé a Moravského Krumlova městu Hodonínu uděleno právo nálevu

16

8-9/2009

vína v čase od sv. Václava do sv. Valentýna a přísně zapovězeno nalévání vín cizích, jakož i nedobrých a ředěných a jinak zkažených, pod přísným trestem. Slavnostním přípitkem pak byl Svátek vína v Hodoníně prohlášen za zahájený.

Z prostoru pro diváky sledovali další atraktivní program na pódiu i VIP hosté z partnerských měst Stollberg-Harz z Německa, slovenského Holíče a Trebišova nebo polského Jasla. I když ve srovnání s vinobraním v Mikulově nebo Znojmě či Slavnostmi vína v Uherském Hradišti byl hodonínský Svátek vína menší a skromnější, nebyl nezajímavý. Zaslouženou pozornost vzbudilo vystoupení souboru lidových tanců Velen z Boskovic. Ale domácí cimbálová muzika se svým „… v Hodoníně za vojáčka…“ měla samozřejmě největší ohlas. Také zde jsme koštovali vína od zdejších vinařů, ochutnávali burčák i skvělé koláčky, o jejichž chuťových vlastnostech a vnější podobě by se měly psát básně. Mezi vystoupeními na pódiu jsme stihli ještě vystoupat na radniční věž a rozhlédnout se po krajině doširoka rozestřené mezi Pálavou na jedné straně a vzdálenými, v oparu se ztrácejícími hřbety Bílých Karpat. Po krajině na první pohled milé a příjemné, po krajině plné vesniček zdobených domky s malovaným žúdrem a modrým „podrovnáním“. Po krajině, kterou mnozí znají jen z písní, po regionu, který očekává vaši návštěvu. Vždyť doba burčáků sotva začala. Čekají nás listopadová Martinská vína, cyklostezky kolem Hodonína jsou v teplých podzimních dnech příjemnější než v letním úpalu a atmosféru pozdní-

ho odpoledne nebo tichého podvečera při návštěvě ve sklípku u starého vinaře nenajdete v žádné vinárně ani vinotéce nikde na světě. Autentické prostředí, jemně kořeněná vůně plísní, které vytvářejí ideální klima pro dozrávání starých vín v zaprášených lahvích a zlatavé odlesky ve skleničce ryzlinku nebo „mülerky“. To je chlouba každého vinaře a radost pro jeho hosty. Laco Kučera

Informační centrum Národní třída 36, 695 01 Hodonín tel.: +420 518 351 437 e-mail: [email protected] www.hodonin.eu

Prachatice

CESTA ZA OZVùNAMI DÁVNÉ MINULOSTI Jsou tomu víc jak dva mûsíce, co jihoãeské Prachatice opustili poslední soumafii „solné karavany“ po Slavnostech solné Zlaté stezky 2009. Na zaãátku zatím teplého podzimu jsme se do mûsteãka, odkud se ve stfiedovûku rozváÏela sÛl do znaãné ãásti ãeského království, vypravili znovu. UÏ mimo období, kterému se fiíká letní turistická sezona. V dobû, kdy na krátkou dovolenou nebo víkendové v˘pravy vyráÏejí opravdoví fajn‰mekfii. Fajnšmekrů jsme v Prachaticích a nejbližším okolí potkali dost. Mluvili česky, německy, ale i anglicky, slovensky nebo polsky. A proč a za čím do Prachatic přijeli? Asi ze stejných důvodů jako my. Poznat město soli, památek a nádhernou okolní přírodu v jiném světle a především v relativním klidu, s pocitem volnosti a s vědomím, že s téměř stoprocentní jistotou lze najít nocleh bez předchozí rezervace. V Prachaticích stojí za prohlídku jedno z nejzachovalejších historických center v Česku. Než se vydáte třeba Dolní bránou na náměstí, na kterou navazuje nebývale dochované renezanční městské opevnění, doporučujeme zajímavou procházku po naučné stezce. Pět tabulí vypráví o historii

Dolní i Horní brány, o baště Helvít i o důmyslném systému dvou pásů kamenného opevnění, kterým bylo město obehnáno v 15. a na začátku 16. století. Ve své době patřilo prachatické opevnění k nejmodernějším a z města se stala poměrně bezpečná pevnost. Z některých míst vnějšího okruhu hradeb se naskýtají zajímavé výhledy a tam, kde mezi oběma hradbami zůstal volný prostor, je možné uspořádat zajímavé akce nebo představení. Jak tomu bylo i o letošních Slavnostech solné Zlaté stezky. I když se do historického jádra města můžete dostat hned několika ulicemi, doporučujeme vstoupit Dolní, někdy také zvanou Píseckou bránou. Její mohutné zdi dodnes vzbuzují respekt. Na stěnách prů-

jezdu nepřehlédněte zbytky nástěnných maleb. Po několika krocích se ocitnete na Kostelním náměstí – spíš náměstíčku – na němž stojí gotický kostel svatého Jakuba. Na Velké náměstí je to pak už jen pár kroků. Má čtvercový půdorys, uprostřed renezanční kašnu a staré kamenné dláždění. Domy po jeho obvodu také nezapřou svůj renezanční původ. Jeden krásnější než druhý. Stará radnice nese číslo popisné 1. Jak také jinak? Prachatičtí radní si už tenkrát dali záležet na tom, aby symbol jejich bohatství a významu byl nepřehlédnutelný. Zvenku fasáda zdobená rozměrnými historickými výjevy, uvnitř informační centrum, původní vnitřní dvorek a arkády. O kus dál se pyšně vypíná Bozkovský dům. Na jeho fasádě se neméně pyšně usadil rožmberský jezdec na koni. Uvnitř najdete Kulturní centrum Otto Hajeka se zajímavou výstavou moderního umění. Pokud vás zajímá historie, nezapomeňte navštívit také muzeum. Mimo jiné v něm můžete zhlédnout expozice scén ze života měšťanů včetně dobových obleků, nábytku a předmětů denní potřeby. Uvidíte, že si malé, velké Prachatice zamilujete. - lk -

Informační centrum Velké náměstí 1, 383 01 Prachatice tel.: +420 388 607 574 e-mail: [email protected] www.prachatice.cz 8-9/2009

17

Polsko

PODZIMNÍ POLANICA-ZDRÓJ MÁ NEOPAKOVATELNÉ KOUZLO S nevelk˘m, ale o to pfiíjemnûj‰ím lázeÀsk˘m mûsteãkem Polanica-Zdrój jsme vás seznámili uÏ pfied prázdninami. Vûfiím, Ïe nûktefií z vás si zde nenechali ujít moÏnost strávit alespoÀ víkend nûkde na lázeÀské promenádû, v nûkteré z pfiíjemn˘ch hospÛdek a restaurací nebo v okolních lesích protkan˘ch stezkami a cyklotrasami. Pokud jste svou dovolenou trávili v jiném koutû âeska nebo Evropy, vypravte se do Polanice tfieba teì, na zaãátku podzimu. Je zde opravdu nádhernû. Stejně jako v létě, i za krásných a slunečných podzimních dnů můžete jen necelých třicet kilometrů od Náchoda najít zdroj nových fyzických i duševních sil – kouzelné městečko Polanica-Zdrój. Ubytování v některém z lázeňských hotelů, hotýlků nebo v soukromí se v průměru

18

8-9/2009

pohybuje do dvou set zlotých za noc ve dvoulůžkovém pokoji. Většina hotelů je vybavena v evropském standardu tří hvězd, s dobrou kuchyní a samozřejmě s možností objednání lázeňských procedur. Budete-li v Polanicy-Zdróju hledat péči pod lékařským dohledem, doporučujeme

obrátit se na profesionály v největším lázeňském domě Pieniawa. Je obklopen rozlehlým parkem s fontánou a na kolonádě u hotelu se stále něco děje. Koncerty živé hudby a vystoupení pouličních umělců jsou takřka na denním pořádku. Ani o klidná zákoutí s lavičkami ve stínu

Polanica-Zdrój vzrostlých smrků, borovic nebo dubů není nouze. Komu bychom ale pobyt v Polanicy opravdu doporučili? Rekreačním sportovcům – cyklistům a pěším. Terény v okolí města jsou mírně kopcovité – nakonec hory jsou nedaleko – tak se vyplatí vzít sebou dobře připravené horské kolo nebo stále populárnější hole na nordic walking. Třeba budete mít i houbařské štěstí a z polských lázní si dovezete také košík chutných lišek nebo hřibů. Jako v každých lázních, i v PolanicyZdróju není nouze o společenský život a plánovaná i náhodná setkání. Jedno z těch, které patří do kategorie nezapome-

nutelných, se nedávno přihodilo i mně. V recepci hotelu Jantar jsem na sebe prozradil, že se v srpnu chystám na vzpomínkovou akci k 65. výročí likvidace Litzmannstadtského Ghetta do Lodže. Vedle stojící manželský pár na tuto informaci reagoval: A co o lodžském ghettu víte? Přiznal jsem, že sice vím ledacos, ale většinou více méně zprostředkovaně. A tím jsem dal vzniknout krásnému a několik hodin dlouhému posezení s manželi Friedmannovými. Polskými Židy z Lodže, kteří již více jak padesát let žijí v Izraeli a rok co rok jezdí na třítýdenní dovolenou právě do Polanice.

Architekt Ludwig Friedmann a jeho Ïena Lola (volný přepis jejich příběhu, který nám v Polanicy vyprávěli)

Dnešní sedmdesátník s vizáží někde mezi Hemingwayem a Werichem se usadil v Chulonu nedaleko Tel Avivu v Izraeli v roce 1957. Tedy řadu let po válce ve věku osmnácti let. Do té doby žil v Lodži, v rodině kapitána pod velením maršála Piłsudského, zakladatele polské armády, vlastence a bojovníka proti carské nadvládě. Jako téměř všechny osoby židovského původu v Lodži, i rodinu Friedmannových deportovali nacisté do Litzmannstadtského Ghetta. Ludwig tam strávil se svým otcem, matkou a sourozenci půl druhého roku. Díky tomu, že otec se brzy stal jakýmsi zástupcem ghetta na radnici – vládl němčinou písmem i slovem – včas dokázal získat varovné signály o plánech fašistů, jak se Židy v ghettu naloží. Dlouho a

důsledně připravoval útěk celé rodiny. Dokázal připravit podzemní úkryt, dvoupatrový bunkr v lesích, zajistit zásoby a plán pro krizové situace – zkrátka voják! Krátce před likvidací ghetta, jehož 65. výročí si letos v polské Lodži připomněli, s celou rodinou utekl a dokázal v hluboké ilegalitě přežít celé tři měsíce bez pomoci zvenčí. Po 12. lednu 1945, kdy do Lodže vstoupila Rudá armáda, se celá rodina vrátila, aby zjistila, že situace není o mnoho lepší než za války. Kapitán Friedmann nebyl komunista a jako důstojník u Piłsudského nepatřil k „perspektivním kádrům”. V letech, která nevěstila nic dobrého, dostudoval mladý Ludwig gymnázium a jeho bratr medicínu. Ke studiu architektury se však přihlásil až v Izraeli, kam odešel se svou ženou Lolou, původem z Ukrajiny. K emigraci celou rodinu donutily poměry, které krátce po skončení války zavedla polská vláda vedená Gomulkou. V této době jeho otec ještě jednou prokázal svoji strategickou předvídavost, rozvahu a odvahu. I jeho měl potkat osud tisíců polských důstojníků ve smutně proslulé Katyni. Dokázal však s ruským generálem Jevrejem vyměnit svůj vojenský dalekohled za jeho uniformu a v převleku za sovětského vysokého důstojníka Katyni

Volný přepis životního příběhu architekta Ludwiga Friedmanna, jednoho z 366 lidí, kteří přežili hrůzy a trasporty Litzmannstadtského Ghetta v Lodži, a jeho ženy Loly, dnes žijících v Chulonu u Tel Avivu, následuje. Než se ale začtete do jeho řádků, přijměte ještě jednou pozvání do Polanice. A důvody proč se tam vypravit? Je to lázeňské město, ve kterém se můžete léčit, odpočívat, bavit se a užívat si. Biuro Promocji Miasta i Informacji Turystycznej ul. Zdrojova 13, 57-320 Polanica-Zdrój tel.: +48 748 682 444 e-mail: [email protected], www.polanica.pl

„opustil”, aby se do Polska už nikdy nevrátil. Pár řádků a kolik hrůzy, tragédií, odvahy a rizika se v nich skrývá. Dnes už nic nebrání tomu, aby se Ludwig Friedmann a jeho žena Lola do svého Polska rok co rok vraceli. Ne. Do Lodže nejezdí. Možná proto, že zde prožili mnoho nehezkého a vzpomínky jsou stále bolestivé. Možná proto, že i pro ně byly na židovském hřbitově v Lodži připraveny hromadné hroby, z nichž poslední tři už Němci nestačili použít. Ovšem jejich jámy jsou na hřbitově dodnes znatelné. Jezdí ale pravidelně do Polanice, do hotelu, v němž jsme se potkali a slíbili si, že se zde za rok zase sejdeme a budeme si povídat o veselejších stránkách života. O tom, jak na Polsko vzpomínají, co hezkého je váže k zemi, v níž žili jejich předkové, ale oni sami v ní poznali jen hrůzu a strach. O tom, co si o dnešním Polsku myslí, jak je vidí coby turisté. I přes poněkud pokročilý věk jsou manželé Friedmannovi báječní společníci, příjemní lidé, aktivní ve svých profesích – Ludwig v architektuře a jeho paní Lola pracuje, jak sama říká, jako „projektantka módy”. Třeba se nám podaří je přesvědčit, aby se v létě příští rok do Lodže vypravili společně s námi, aby nás provedli městem jako pamětníci a ukázali nám, co zůstává oku běžného turisty skryto. Zatím jim přejeme zdraví a chuť se ze své izraelské vlasti do Polska znovu a znovu vracet. Laco Kučera 8-9/2009

19

Polsko

3

1

HISTORICKÁ WARMIA LÁKÁ TURISTY I letos jsme rádi vyuÏili pozvání Warminsko – mazurského vojvodství, abychom se pfiijeli na vlastní oãi pfiesvûdãit, jaké zajímavosti zde turisté mohou nav‰tívit. Kraj své jméno získal sloÏením z názvÛ dvou regionÛ – podle Velk˘ch Mazursk˘ch jezer a podle historické Warmii. Mazury byly pfiedmûtem na‰í náv‰tûvy v loÀském roce a letos to byla Warmia. Cestou jsme si v‰ak nenechali ujít krátkou zastávku v rekreaãním areálu AZS Wilkasy na bfiehu jezera Niegocin, kter˘ se spoleãnû s TRAVEL profi prezentoval na veletrhu Dovolená a Region 2009 v Ostravû. V kraji Velkých Mazurských jezer jste s námi byli v loňském i letošním roce několikrát. Potěšilo nás, když po prezentacích v TRAVEL profi, kdy jsme vám mimo jiné přinesli informace o rekreačním areálu AZS Wilkasy v Giźycku a seznámili se s nimi i návštěvníci veletrhu Dovolená a Region v Ostravě, se o pobyt v tomto moderním zařízení na břehu jednoho z největších Mazurských jezer zajímalo mnohem víc českých turistů než v předchozích letech. Věřím, že i další informace, které vám přineseme v budoucnu, budou pro mnohé z vás dobrou inspirací. Mimochodem, do příští sezony bude areál z části modernizován a postupně přibudou i nové wellness provozy a relaxační zařízení. Zatím však můžeme nabídnout k úvaze, do jaké míry by vás zaujal zimní pobyt u jezera, po jehož zamrzlé hladině, lesklé jako zrcadlo, se prohánějí bojery. To jsou oplachtěné kokpity na třech bruslích. V Polsku patří ke sportům stejně populárním jako jachting nebo vodní lyžování.

2

20

8-9/2009

Jeden den, jeden večer a krásné letní ráno. To bylo všechno, co jsme si v AZS Wilkasy mohli dovolit. Čekala nás cesta do Warmii. Konkrétně do malinké vesničky Stare Jabłonki ležící u jednoho z menších warminských jezer jen kousek od města Ostróda, do luxusního hotelu Anders (1,2). Služby, které nabízí, a není jich málo, jsou na vysoké úrovni. Byli jsme mile překvapeni. Pro nás se totiž hotel Anders stal na několik dnů příjemným domovem, základnou, z níž jsme podnikali celodenní výpravy do okolí. První ráno po snídani, o jejíž pestrosti a kvalitě nemusíte ani v nej-

menším zapochybovat, jsme hned vyrazili na severozápad, k moři, do Fromborka (3). Města natrvalo spojeného s řádem německých rytířů a s osobností Mikoláše Koperníka (4). Příští rok to bude rovných 700 let, co byla někdejší nevýznamné osadě udělena městská práva a kde o 19 let později byly položeny základy pevného křižáckého hradu z červených cihel, které jsou pro historické i mladší stavby v tomto regionu tak typické. A ještě jedno výročí se pojí s Fromborkem i Koperníkem. Před třemi sty lety do Fromborku – sídla warminské kapituly (5), přibyl kanovník Mikoláš Koperník a v letech 1510 až 1543 zde pracoval na svých objevech. Na jeho památku je v hradní věži planetárium, z kopule visí neustále se pohybující kyvadlo a pohledy z vyhlídkového ochozu snad není třeba popisovat. Frombork je dnes půvabné přístavní město, z něhož vyplouvají trajekty s turisty (6,7) po Zalewie Wiślanym do Krynicy Morskiej plné pláží, restaurací i hotelů. Je možné zde strávit dovolenou plnou klidu a relaxace i dynamické chvíle na zpěněných vlnách Baltu. Pohled z vyhlídky na věži hradu Frombork vám ukáže z nezvyklé perspektivy i katedrálu warminské kapituly. Neváhejte a vstupte. Budete ohromeni nejen krásou a

6

4

7

5

8

Warmia

9

10

11

velebností jejího interiéru, ale určitě vás okouzlí i úžasné tóny některého z varhanních koncertů. Nástroj, který se v katedrále rozeznívá i v ukázkách pro turisty, má opravdu impozantní rozměry a jeho tóny se dlouho chvějí v dokonalé akustice pod vysokou gotickou klenbou. Vraťme se ale ještě na chvíli na vyhlídkový ochoz věže hradu Frombork. Je z něj možné dohlédnout až za severní hranici Polska, do Ruska. I když zdejšími hraničními přechody zatím neproudí davy turistů, spolupráce mezi Olsztynem a Kaliningradem začíná mít poměrně zajímavé obrysy. Polsko – ruské severní příhraničí je mimořádně zajímavým turistickým terénem. Pravda, o rozvoji moderní infrastruktury pro náročnou klientelu, zhýčkanou pohodlím hotelů s pěti hvězdami, zde není řeč. Nic to ale neubírá kraji podél hranice na půvabu (8), zvláštní atmosféře a jakési zádumčivosti. Jako třeba v malé vesnici Źywkowo (9). Co je na ní tak zajímavého? Čápi – symbol Warminsko – mazurského kraje, kterých zde v době hnízdění můžete napočítat víc než trvalých obyvatel. Letos byli warminští čápi rychlejší než my. Než jsme do Źywkowa dorazili, byli i s mladými už někde za obzorem. Zůstala jen hnízda. V korunách vzrostlých stromů jich bylo i pět nebo šest, jsou snad

12

13

na všech komínech (10), sloupech elektrického vedení i na kostelních věžích. Zdejší lidé si jich váží a základní konstrukce pro hnízda sami připravují. Všichni, kdo se do čapí obce chtějí podívat a krásné ptáky na vysokých nohou si pořádně prohlédnout, mohou využít třeba pohodlného ubytování v agroturistické Swojské chatě (11). Pokud by čápi sami o sobě nebyli dostatečně zajímavým tématem, doporučujeme výlet do vesniček v okolí. Potkáte se v nich s mnoha zajímavými a pohostinnými lidmi. Avšak, nejen příroda a památky zajímají turisty. Také dobré a chutné jídlo dotváří příjemné dojmy z pobytu kdekoliv. Nedaleké městečko Gołowo Iławecke je přesně to správné místo. U vchodu do zdejší restaurace najdete celkem nenápadný certifikát: „Dziedzictwo Kulinarne” Neklamné znamení, že zdejší kuchyně prošla důkladnou prověrkou znalců polských specialit a tudíž se můžete směle pustit do jídel sladkých i slaných, kyselých i kombinovaných chutí. Skvělá je třeba polévka z lišek – v Polsku se jim říká podobně jako na Moravě „kuřátka”, a nepřekonatelné pirohy s „jahodami” – to jsou naše borůvky. Dvě porce jsou málo! Poslední zastávka prvního dne ve Warmii nás čekala na zámku Lidzbark Warmiński (12). Hlavní zámecká budova září dodaleka svými zdmi z červených cihel a ve svých sálech skrývá sbírky a expozice Muzea Warmii. Zato hospodářské budovy, které jsou součástí zámeckého areálu, čekají na rekonstrukci. Nebude trvat dlouho a i ony ožijí stovkami turistů. Majitel společnosti Anders group, provozující mimo jiné i hotel Anders ve Starych Jabłonkach, již objekty koupil a chystá se z nich do roka vytvořit další ubytovací zařízení.

14

Nepochybujeme, že bude stejně kvalitní a příjemné a že si brzy získá svou stálou klientelu. Druhý den ve Warmii jsme prožili z velké části na lodi. Konkrétně na Elblaském kanále (13-17). Unikátní vodní cestě spojující jezera Druźno a Jeziorak, mezi jejichž hladinami je výškový rozdíl 99,5 metrů. Aby se výletní lodě obsazené turisty, mluvícími snad všemi evropskými jazyky, vyšplhaly proti proudu na trase dlouhé 9,23 kilometrů, využívají naprosto unikátní systém. Jeho autorem a konstruktérem byl ing. G. J. Steenke. V letech 1874 – 1881 tak vznikl kanál, jehož vodní úseky doplňuje pět „suchých”. Loď pomalu najede na jakýsi ocelový „žebřiňák” – pojezd skrytý pod hladinou. Osádka ji vyváže, zazvoní na ocelový gong a někde na kopci kdosi spustí stavidlo. Voda se začne hrnout na obrovské „mlýnské” kolo, na každou lopatku dopadá více jak tuna vody. Převody se roztočí navijáky se stovkami metrů ocelových lan silných jako lidská ruka a celé zařízení se pomalinku a opatrně rozjede. Loď postupně dosedne do lože na pojezdu a je vyvezena z vody po kolejích o neuvěřitelně širokém rozchodu. Všichni na palubě sledují dokonale a přesně provedený manévr, pomalu se otá®

15

16

8-9/2009

21

Polsko

17

čející oběžná kola a jak lana z nich vedoucí tajemně mizí pod hladinou. Najednou se všichni otočí a sledují, jak v protisměru na vedlejší koleji se pomalu sune dolů stejná konstrukce a na ní si trůní loď. Pětkrát jsme byli vyvezeni z vody Elblaského kanálu a pětkrát jsme se do ní zase vrátili a přesto jsme stále objevovali nové a nové detaily tohoto zajímavého technického díla. Prohlídka jedné ze strojoven patřila k vrcholům projížďky (15,16). Ocelová soukolí, páky, převody... dílo mistrů od železa a mechaniky. A prosím – všechno bez elektrického proudu! Nahoru i dolů dopravuje loď (17) jen a jen voda. Už více jak 120 let. To jediné, co se na celém zařízení měnilo, byla ta obrovská a dlouhá lana. Po zážitku technickém nám bylo dopřáno i něco hodně duchovního. Zavítali jsme do malé vesničky Swiąty Gaj – neboli Svatý háj. Zdejší kostelík z červe-

18

19

22

8-9/2009

21

ných cihel je zasvěcen jednomu z nejznámějších českých světců, sv. Vojtěchovi z vyvražděného rodu Slavníkovců, který právě zde zemřel mučednickou smrtí v roce 997 (18). Kromě kostela s prastarou křtitelnicí je na okraji Źywkowa i „polní oltář” s křížovou cestou, křížem a pamětní deskou. Jako o všechny církevní stavby a památky, je i o místo posledních dnů sv. Vojtěcha vzorně postaráno. Jak je v Polsku dobrým zvykem, nezapomíná se na dobré jídlo. Stylová restaurace Młyn (19,20) nás přivítala velmi srdečně a vlídně. Vše, počínaje příjezdovou cestou, exteriérem a všemi detaily v interiérech, vytváří kompaktní celek, v němž najdete stoly ze starých hospod, židle z venkovských stavení, lavice, křesla, staré hodiny, dřevěné štoudve, necky a necičky – zkrátka všechno, co tvořilo polský venkov na konci předminulého a začátku minulého století nebo ještě nedávno. Však se nám tam taky moc líbilo. A hlavně chutnalo – i zde jsme našli vyvěšen certifikát „Dziedzictwo Kulinarne”. Pochoutkou z jiného „hrnce” byla návštěva zříceniny kdysi třetího největšího hradu ve Warmii, hradu Szymbark. Dodnes působí přinejmenším impozantním dojmem. Jeho jediným obyvatelem je pan Wladislaw, kastelán, hospodář a průvodce v jedné osobě (21). I když byste to do něj neřekli, je chodící encyklopedie informací o hradu. Sotva jsme stačili sledovat jeho skoro dvouhodinový výklad. Až na Szymbark pojedete, buďte u brány trpěliví. Pořádně zabouchejte na poctivá vrata a čekejte. Pan Wladislaw nakonec přijde a ukáže vám, kde byly sály, kde ložnice, které úpravy jsou historické

20

22

23

a které nové, poví, kdo všechno na hradě bydlel a kdo jej navštívil. Jediné co neví, jaká budoucnost Szymbark čeká. Jeho současný majitel zatím sedí ve vězení. To ale nic neubírá na jeho zajímavosti. Szymbark zde bude stát ještě dlouhá staletí. Možná jej někdo opraví, možná ne. Ale stále to bude Szymbark a kouzelná krajina kolem něj (22). Odpolední slunce už začínalo kreslit dlouhé stíny, když jsme dorazili do města Ostróda. Velikostí a významem bychom je u nás označili jako okresní. Leží na březích jezera Drwęckie, jehož hladina se hluboce zakusuje do městské zástavby až do blízkosti samotného centra. Proto je na nábřežní pěší zóně, na dřevěných molech, cestičkách a lavičkách stále živo. A když začnou na dlouhém okruhu cvičit vodní lyžaři (23), není o diváky nouze. I nám se podařilo zde pořídit několik zajímavých fotografií. Elegance, s jakou ti zkušení zvedali gejzíry vodní tříště, nás přivedla k nápadu to také zkusit. No, snadné to není, o tom není pochyb. Poslední den ve Warmii jsme věnovali krajskému městu Olsztyn (24-31). Abychom vyzkoušeli všechno, co může turista ve Warmii využít, jeli jsme ze Starych Jabłonek vlakem. Přijel přesně, uvnitř bylo

24

Warmia

25

čisto, jízdné levné a na nádraží vjel podle jízdního řádu. Na peronu už čekala paní Beata Kantolak a náš průvodce Marian. Protáhli nás Olsztynem křížem krážem. Moderní univerzitní kampus u půvabného jezera je obklopen parkem a z nevelkého vršku se nabízejí docela zajímavé výhledy. Zdá se, že se zde může docela příjemně studovat. Nejen pro studenty je Olsztyn městem příjemným a pohostinným. Pro turisty jsou ve městě připraveny hotely všech kategorií, restaurace a kavárny, obchody i tradiční polské „karczmy”. Jako třeba ta, jejíž majitel se pro Čechy jmenuje docela lákavě – Jaroslaw Szwejk. Najdete ji nedaleko centra, v klidném zákoutí u říčky pod vzrostlými stromy. A jak je v kraji zvykem, i zde jsou houbová polévka a jídla z ryb bez konkurence. Po chutném obědě můžeme doporučit procházku městem (24,25,26), zastavit se před mohutnou radnicí (27), projít obchody a obchůdky, v informačním centru si vyzvednout materiály o městě a jeho památkách a podle mapy dojít k soše Mikoláše Koperníka (28) a samozřejmě i do nedalekého Olsztynského hradu (29), kde Koperník strávil několik let a pracoval zde na svých teoriích. V sále, kde Koperník žil a pracoval, je instalováno několik artefaktů dokumentujících jeho

26

27

28

život a dílo. Kromě toho doporučujeme zvednout oči ke stropu, který je tvořen nádhernou sklípkovou klenbou (30). Podél stěn pak stojí staré gotické dřevěné polychromované plastiky s církevními motivy. Ani další sály hradu vás nezklamou. Ovšem nenechte si ujít ani výstup na hradní věž. V prvním patře je instalována výstava rytířských zbrojí a pohled z oken horního patra vám ukáže Olsztyn z ptačí perspektivy. Po návratu na nádvoří se na chvíli zastavte také u prastaré kamenné „baby” (31). Jde o jednu z nejstarších plastik v širokém okolí. Její původ je keltský. S blížícím se večerem se pomalu blížil i konec našeho pobytu ve Warmii. A kde jinde bychom se s celým regionem a našimi hostiteli a obchodními partnery měli rozloučit, než v Karczmie Warminskiej v Gietrzwałdzie. Kromě vynikajících jídel servírovaných v prostředí staré polské usedlosti, kde můžete najít venkovskou kuchyni, kovárnu a snad stovky předmětů, které se kdysi na venkově běžně používaly, stojí za to se také zastavit u nedalekého kostelíka zasvěceného Panně Marii (32). Její kult je zde velice vážně uctíván. Hlavní kostelní oltář zdobí vzácný obraz a ve vážnosti se udržuje i legenda o Mariánském zjevení v roce 1877. Co dodat? Čekala nás už jen poslední noc v hotelu Anders ve Starych Jabłonkach a cesta zpátky do Čech. Podobně jako vloni na Mazurách, tak i letos ve Warmii jsme objevili mnoho nového a zajímavého. Na vlastní oči jsme viděli řadu památek, poznali jsme nové lidi a okusili z bohatého talíře polských specialit. Můžeme se vší odpovědností potvrdit, že hotelové a restaurační služby jsou ve velké většině na

30

31

vysoké úrovni a pokud se Polákům podaří udržet tempo, s jakým opravují staré a budují nové silnice, není daleko doba, kdy se i poměrně dlouhá cesta do Warminsko – mazurského vojvodství stane v podstatě příjemným zážitkem. Návštěvu kraje můžeme jen doporučit. Výročí 700 let Fromborku, výročí Koperníka i „kulatiny” jedné z největších středověkých evropských bitev u Grunwaldu v roce 2010 by i vám mohla naplnit několik dnů příští dovolené. Do té doby vám určitě včas přineseme podrobnější informace. Laco Kučera, Eva Kovářová

Turistické informace Olsztyn tel.: +48 895 353 565-6 [email protected] www.warmia-mazury-rot.pl www.olsztyn.eu, www. frombork.pl

29

32

8-9/2009

23

Polsko

SLAVNOSTNù VÁÎNÁ

LODÎ Leto‰ní rok a zejména konec srpna se v LodÏi odehrál ve znamení vzpomínkov˘ch slavností pfiipomínajících likvidaci Litzmannstadtského Ghetta, z nûhoÏ nacisté pfied pûta‰edesáti lety odvezli poslední z mnoha transportÛ Ïidovsk˘ch obyvatel do koncentraãních táborÛ. Ve dnech 26. a 27. srpna se ve Stanici Radegast a v Parku Ocala∏ych se‰lo nûkolik pfieÏiv‰ích s tisícovkami tûch, jejichÏ pfiíbuzní, známí nebo pfiátelé nepfieÏili.

I když se na první pohled může zdát, že takto vážné téma s turistikou nesouvisí, při pečlivější úvaze zjistíme, že cestovní ruch může mít mnoho tváří. Do Lodže, která si s plnou vážností připomněla jednu z nejtragičtějších epizod ve své historii, přijely tisíce návštěvníků, kteří se nakonec stali turisty. Přijeli navštívit město, ve kterém žili jejich předkové, město, které někteří z nich znali jako děti. Přijeli do stále své Lodže. Z Izraele, jiných částí Polska, Ruska, Ukrajiny i z Čech. Mnoho z nich jsme před i po slavnostních ceremoniích potkávali v ulicích, restauracích i v hotelech. K nejvýznamnějším hostům třídenní vzpomínkové akce samozřejmě patřili diplomatičtí zástupci Izraele a představitelé partnerských měst, které na slavnostním shromáždění v Parku Ocalałych přivítal primátor Lodže pan Jiri Kropiwnicki. Vážnost celému aktu dodala i osobní účast prezidenta Polska pana Lecha Kaczyńskeho a jeho paní. Slavnostní proslovy si vyslechly tisíce účastníků hovořících mnoha jazyky. Potkali se tu staří přátelé, navazovala se přátelství úplně nová a vedly se diskuze nejen o tom, co bylo, ale především o tom, co je a co bude. Jaká byla Lodž v době, kdy ji opouštěli, jaká byla před rokem nebo pěti a hlavně o Lodži, jaká je dnes. O městě stále kos-

24

8-9/2009

mopolitním, přívětivém, pohostinném, moderním a turisticky atraktivním. Strávili jsme v Lodži dva krásné dny. Nemohli jsme se znovu po roce nezastavit v Manufaktuře, v jejímž areálu vyrostl nový, přepychový hotel. Jeho služby využil mimo jiné i prezidentský manželský pár. Na Piotrkowské třídě jsme se zdrželi u našich bronzových „starých známých“, spisovatelů Juliana Tuwima a Stanisława Reimonta, u geniálního klavíristy Artura Rubinsteina a na poradě u podnikatelů z předminulého století, kteří se významně podíleli na rozvoji města. Místo toho, abychom se nechali vozit cyklo „rikšou“, prošli jsme životem kypící Piotrkowskou tam i zpět. V obchodech s oděvy, botami i jiným zbožím jsme zjistili, že se zde dá nakoupit levněji než u nás, okusili jsme z kuchyní místních restaurací a především jsme se měli. Až se i vy vypravíte do Lodže, doporuču-

jeme vám si předem prostřednictvím infocentra zajistit průvodcovské služby pana Ryszarda Bonislawského. Je to opravdový znalec města, všech jeho krás, paláců a vil, parků i hřbitovů, historie a současnosti, restaurací i půvabných hospůdek. Laco Kučera

Turistické informační centrum ul. Piotrkowska 87, 90 – 423 Lodž tel./fax: +48 426 385 955 e-mail: [email protected] www.cityoflodz.pl, www.uml.lodz.pl

Slovensko UÏ jsme v Banskobystrickém kraji spoleãnû nav‰tívili láznû, hory, starobylá mûsta, krásné vesniãky i zajímavé kulturní akce. Dnes vás odbor cestovného ruchu a kulturného dediãstva zve do klá‰tera v Hronskom BeÀadiku, k pfiírodnímu útvaru Slovenská brána a do nádherného kraje zvaného Poºana. Do míst, která vás zaujmou svou neotfielou krásou a kde mÛÏete zaslechnout ozvûny událostí, jeÏ se staly pfied stovkami let.

V¯PRAVA ZA HISTORIÍ BANSKOBYSTRICKÉHO KRAJE Gotický kláštor v Hronskom Beňadiku neďaleko Novej Bane je vzácnou kultúrno-historickou pamiatkou s mimoriadne zaujímavou históriou. Ústrednú časť kláštorného komplexu tvorí tzv. rajský dvor obkolesený krížovou chodbou s arkádami. Okolo dvora stoja kláštorné budovy a priestor dotvára dominantný chrámový kostol Panny Márie a Svätého Benedikta. Je to veľkolepá trojloďová bazilika s impozantne riešeným gotickým vstupným portálom a rozmerným priečelím tvoriacim dvojicu typických veží. V súvislosti s renesančnou prestavbou na pevnosť v 16. storočí sa priestor kláštora zväčšil asi trojnásobne. Kostol sa stal súčasťou pevnostného systému, keď plnil funkciu severozápadnej bašty. Nárožia kláštora boli zosilnené a dobudované mohutnými valcovitými baštami. Komplex kláštora tvoril súčasť sústavy pevností chrániacich stredné Slovensko a najmä bohaté banské mestá proti Turkom. V jednej z bášt sa zachoval na vtedajšiu dobu unikátny systém odsávania spálených plynov vznikajúcich pri streľbe. Ďalším technickým prvkom bol rúrkový keramický vodovod privádzajúci pre obyvateľov kláštora vodu z neďalekého prameňa. Už od počiatku existencie sa kláštor okrem šírenia duchovného slova preslávil aj ako významné centrum stredovekej kultúry a vzdelanosti. Odtiaľ pochádza aj Nitriansky kódex, latinský evanjeliár, najstarší text napísaný v latinčine na území Slovenska.

Obecny urad – tel.: +421 45 689 3125, 689 3230, [email protected], www.hronsky-benadik.sk Neďaleko Hronského Beňadika sa nachádza prírodný útvar Slovenská brána. Bola dôležitým oporným miestom každého mocenského systému už od staroveku. Pri nej sa kontroloval prístup k rudným náleziskám od juhu. Bola tiež križovatkou obchodných ciest juh – sever a západ – východ so stabilným brodom na Hrone. V 9. a tiež začiatkom 10. storočia, v období vrcholiaceho významu slovanského štátneho útvaru Veľkej Moravy vykonávali kontrolu a obranu Slovenskej brány vojenské posádky. V rokoch 172 – 175 po Kristu bojovali Rimania na území Slovenska proti Kvádom, Markomanom a Sarmatom. Z tohto obdobia pochádza aj výjav na stĺpe Marca Aurélia v Ríme, ako aj podrobný opis Cassiusa Dia príbehu so „Zázračným dažďom“. Bitka, ktorú opisuje, sa odohrala medzi Rimanmi a Kvádmi niekde na dolnom toku Hrona. A je tu aj jedinečný zápis z knihy cisára Marca Aurélia „Písané v zemi Kvádov pri rieke Hron“. Legenda hovorí, že pred Slovenskou bránou čakajúcich rímskych vojakov na boj proti Kvádom zastavil a vydesil „Ohnivý dážď“. Nad mestom Detva neďaleko Zvolena sa rozprestiera Chránená krajinná oblasť Poľana. Predstavuje významné miesto letnej a jesennej rekreácie v horskom a vidieckom prostredí. Jej prírodnou dominantou je vyhasnutá treťohorná sopka. V roku 1990 bola zaradená medzi biosférické rezervácie UNESCO. Na území CHKO Poľana sa nachádza mnoho zaujímavých skalných útvarov sopečného pôvodu. K najvýznamnejším patria chránené prírodné útvary Kalamárka, Melichová skala a Jánošíková skala, Vodopád Bystré, Kóta Hrb – geografický stred Slovenska, Rohy, Prírodný park pod Ježovou a ďalšie. Okolie Poľany je rázovitou vrchárskou oblasťou s lazníckym osídlením, ktoré je jedinečné v rámci Slovenska. Má dobrú dopravnú dostupnosť a vybudovanú infraštruktúru. Terasovité políčka vytvárajú jedinečnú prírodnú scenériu meniacu svoju farebnosť s každým ročným obdobím. Významnou črtou Poľany je ticho, pokoj, čistý horský vzduch a mnoho studničiek s horským prameňom. Pri prechádzke nie je zriedkavosťou stretnúť srnku, líšku, zajaca, ježka alebo jazveca. Prírodné prostredie Poľany a Veporských vrchov ponúka okrem mnohých prírodných zaujímavostí, chránených výtvorov, vynikajúcich výhľadov od Vysokých Tatier až po Krupinskú planinu aj terény pre náročných a začínajúcich peších turistov i cykloturistov. Milovníci vidieckej rekreácie a agroturistiky, pešej turistiky a cykloturistiky v horskom a podhorskom prostredí si v tomto regióne určite prídu na svoje.

Turisticke informacne centrum v Detve, tel.: +421 45 545 9090, 545 9087, [email protected], www.tikdetva.sk Odbor cestovneho ruchu a kultúrneho dedičstva BBSK, tel.: +421 48 472 2126, [email protected], www.vucbb.sk 8-9/2009

25

Zprávy

ZRCADLO TURIZMU ZE VŠECH KOUTŮ SVĚTA RAKOUSKO Nostalgická žlutá tramway „Viena Ring Tram“ nabízí turistům pohodlnou možnost prvního dojmu z Vídně tím, že jim ukáže nejznámější pozoruhodnosti jako je Opera, Umělecké a Přírodo-historické muzeum a jiná místa až po radnici. V tramvaji jsou k dispozici LCD záběry a sluchátka, na nichž můžete v sedmi jazycích sledovat okolí. Tramway jezdí denně od 10 do 18 hodin. Zoologická zahrada v Schönbrunnu je nejen nejstarší v Evropě, ale, jak tvrdí Vídeňáci, i nejlepší. V aktuální studii o největších ZOO získala nejlepší známky, nejen pokud jde o výběr zvířat, ale i co se týče přívětivosti a způsobu výběhů. I proto je často navštěvována jak jednotlivci, tak i rodinami z jižní Moravy.

MAĎARSKO Neméně než svými víny je Maďarsko známé termálními prameny. Má dokonce i termální jezero. Jezero Hévíz na jihu země je největším přírodním jezerem v Evropě. Jeho voda je vulkanického původu a je napájena po tisíciletí krasovými prameny s obsahem síry. Mimořádným léčebným prvkem jezera je rašelinové bahno pokrývající jeho dno v několikametrové vrstvě, jež má mimořádně léčivé účinky díky značnému obsahu nejen síry, ale i radonu. Lázně Hévíz jsou vyhlášené pro léčení pohybového ústrojí. Méně známé jsou u nás termální lázně Eger na úpatí pohoří Bükk v severním Maďarsku. Lázně vystavěli pro rituální účely už v letech 1610-17 Turci, kteří tam tehdy vládli. Později se začaly využívat k léčení, neboť tamní vody také obsahují radon působící příznivě na bolesti a záněty a podporující uvolňování endorfinů.

BULHARSKO Starobylé město Kazanlak je střediskem Růžového údolí, oblasti, která se stala slavnou pěstováním růží (dnes na tisíce druhů), aby se z nich vyrobil růžový olej. Dnes patří oleje z růží mezi významné bulharské exportní výrobky používané nejen v kosmetickém, ale i ve zdravotnickém průmyslu. V Růžovém údolí se produkuje 80 procent světové produkce růžového oleje. Kilogram růžového oleje se získává z 3,5 tuny květů růže a stojí přibližně tolik jako 1 kg zlata. Růžové údolí je přitažlivým místem i pro turisty z celého světa, kteří mají rádi vůni a barvy růží. V létě přijeli do Prahy starosta Kazanlaku a ředitel Muzea růží z tohoto města, aby pozvali milovníky růží na cestu po Růžovém údolí. Zároveň připravili prezentaci exportní strategie a možností Bulharska v rámci EU.

SLOVINSKO Slovinsko má dlouhou tradici ve využívání termálních vod ke zdravotním procedurám. Má na svém území dosud známých 87 termálních pramenů a využívá je k léčení v 15 lázeňských střediscích. Ty mají nejen vynikající léčebné, ale také moderní ubytovací a stravovací zařízení s programy k naplnění volného času. Lázně Čatež u hranic s Chorvatskem patří dnes k největším lázním ve střední Evropě. Vrcholný luxus lze nalézt v lázních Moravske Toplice poblíž maďarských hranic. Dlouhou tradici mají pak lázeňské komplexy Rogaška, Radenci nebo Dolenske Toplice na východě země. Lázně Portorož a Strunjan nabízejí lázeňský pobyt ve spojení s dovolenou u moře. Slovinské lázně využívají podzemní vody s teplými i chladnějšími prameny s obsahem síry, kalcia, magnesia, uhličitanů k léčení zvláště revmatických, kožních, gynekologických, dýchacích, srdečních a zažívacích onemocnění.

HOLANDSKO Pobočku slavné petrohradské Ermitáže otevřela v červnu holandská královna Beatrix a ruský prezident Medveděv v prostorách amsterdamského komplexu Amstelhof. Na výstavní ploše 9 000 m2 jsou vystaveny exponáty ze života na ruském carském dvoře v 19. století: trůn Romanovců, nábytek, obrazy, uniformy, plesové šaty, šperky. Výstava bude otevřena do ledna 2010 a potom bude násle-

26

8-9/2009

dovat další expozice ze sbírek Ermitáže, která vlastní na 3 miliony exponátů. Vstupenka stojí 15 euro, z každé jde 1 euro do Ermitáže v Petrohradě.

FINSKO Tropická vedra jsou za námi, blíží se zima a ti, kdo mají rádi chladnější dny a jsou již netrpěliví, mají možnost podívat se do finského Laponska. V posledních letech získala oblibu Saariselká, nejsevernější lyžařská oblast světa. Tato laponská vesnice leží jen několik kilometrů od letiště Ivalo, asi 150 km od pobřeží Barentsova moře. Odtud je také nejsnadnější vstup do největšího přírodního parku Finska. Kraj je známý zvláště pohořím Korvatunturi, které je podle laponských legend skutečným domovem vánočního Ježíška. Ze Saariselká se vyráží na ideální lyžařské běžecké tratě, ale i na rybolov v ledu, nebo výlety na sněžnicích. Asi 10 km od Saariselká, v Kakslauttanen, je přenocování buďto v ledovém iglú (– 1 až – 5°C) nebo ve vytápěném skleněném. Spojení: Praha – Helsinky – Ivalo.

LIBANON Libanon se znovu zařadil do elitního seznamu nejoblíbenějších turistických destinací na Blízkém a Středním východě – cituje internetový časopis „Protea“ (www.czefrica.com) libanonského ministra turistiky Elie Marúniho, který byl jmenován do funkce v roce 2008. Časopis připomíná i zprávu amerického New York Times, který zařadil libanonskou metropoli Bejrút na první místo v seznamu nejlepších cestovních cílů pro rok 2009 a konstatuje, že díky nedávnému zmírnění napětí (byť možná křehkému), jímž se násilí udržuje na uzdě, má libanonské hlavní město šanci dostat opět přízvisko „Paříž Blízkého východu“. I další americké noviny píší o Libanonu jako o turistické destinaci pozitivně. Vlivný Los Angeles Times napsal, že po letech nestability získává Libanon opět skvělou formu.

SENEGAL Letos potřetí by se měl konat Světový festival černošského umění (FESMAN). První schůzka světového výboru FESMAN se konala už v březnu. Zástupci Afričanů z pěti kontinentů se na ní dohodli, že v prosinci 2009 se tento festival uskuteční v senegalském hlavním městě Dakaru. První festival černošského umění se konal po třech odkladech v roce 1966 taktéž v Dakaru, druhý v nigerijském Lagosu v roce 1977 a třetí se měl původně konat již v roce 2006 ke 100. výročí narození básníka a prezidenta Senegalu Sédara Senghora. Organizátoři počítají, že letošního festivalu, jehož konání je naplánováno na 1. až 14. prosince, navštíví na 100 tisíc lidí z 80 zemí. ® Plakát, který propagoval první Festival černošského umění v roce 1966

TOGO Hlavní město Toga – Lomé, bylo dlouho považováno za nejpříjemnější místo západní Afriky. Laguna u města, dlouhé pláže pokryté jemným žlutým pískem, příjemné klima – to byly vlastnosti, které z Lomé dělaly místo oblíbené obyvateli i turisty. Po roce 1990 však politické a hospodářské problémy vyvolaly značné zhoršení životního prostředí. Nyní však jeden pařížský podnikatel původem z Toga se rozhodl investovat do plánů na zlepšení turistického prostředí Lomé. Také vláda, za pomoci Západoafrické rozvojové banky a zahraničního kapitálu chce vynaložit částku více než 10 milionů euro na transformaci zanedbané oblasti v turisticky využitelné centrum. K tomu účelu – jak konstatuje časopis Jeune Afrique – byla vytvořena i Tožská společnost pro rozvoj turistiky a hoteliérství (STDTH). Bořek Homola

ÆÍÒÃÊ ÇËÎÃÐÇ¿ÊžČžÔbŽžâíëíôžìß áãñòbáæ Ñòðßòãåçáébžîíêíæߞî‹vëížô áãìòðóžÍñòðßô÷žúž¯´°žîíæíâêì™áæžß îêìnžô÷àßôãì™áæž îíéí蘞úž°žî‹vèãëìm ðãñòßóðßáãžúžÔßðçßàçêìvžéíìäãðãkìv áãìòðóë ñžéßîßáçòíó ߜ ²¶® ëvñòžúžÁßòãðçìåíômžñêóœà÷žîðížèßé™éíêçôžîíkãòžæíñò˜žúžÐãêßö áãìòðóë ñã ñßóìíóžßžàßømìãëžñžëí‹ñéíóžôíâíóžúžÆêvâßìmžîßðéíôçŽòn ß îíâøãëìvžåßðbœã ñžë÷ávžêçìéíó

Ò÷ðŽíôߞ´ªžµ®¯ž±¶ž Íñòðßôß ¯ªžÁøãáæžÐãîóàêç᪞Òãꬸ ©²°® ³·· ®·· ®··ª ëëßçê¸ ðãøãðôßáã¾çëîãðçßê¬áøª õõõ¬çëîãðçßê¬áø žõõõ¬ëßëßñçíì¬áíë

Bohatství, které pfiíroda nadûlila Libereckému kraji, je vskutku neb˘valé. Pfiidáme-li ke skalním mûstÛm âeského ráje, horsk˘m masivÛm Krkono‰ a Jizersk˘ch hor, ke kraji Karla Hynka Máchy a fr˘dlantské „Terra felix“ dílo lidsk˘ch rukou, máme pfied sebou kraj s obrovsk˘m turistick˘m potenciálem. S hrady a zámky, dfievûn˘mi roubenkami, s romantick˘mi terény pro jezdce na koních, trasami pro cyklisty a pû‰í turisty, se sjezdovkami a bíl˘mi stopami pro bûÏkafie. Kraj proslaven˘ ãesk˘m granátem a mistrovstvím skláfiÛ, kraj pohostinn˘ch lidí a schopn˘ch organizátorÛ turistick˘ch aktivit. Pojìte s námi postupnû objevovat Libereck˘ kraj. Dnes se na nûj mÛÏete podívat z ochozÛ nûkolika rozhleden. âtûte uvnitfi na str. 10.

www.liberecky-kraj.cz