XVI. ročník, 3/2011
Sídlo: Horčičkova 546, 149 00 Praha 4 E-mail:
[email protected]
Turistické informace z České republiky a Slovenska
Hrad Litomûfiice Svatostánek ãeského vinafiství Čtěte na str. 6-7
www.litomerice.cz
Hotel Alessandria*** Nově zrekonstruovaný hotel nabízí v současné době tu nejoptimálnější variantu ze tříhvězdičkových hotelů v Hradci Králové. Nachází se v centru města s přímým napojením na městský okruh a MHD, jejíž tři zastávky ve vzdálenosti do padesáti metrů od hotelu nesou jeho jméno.
Ubytování Hotel nabízí moderní, klidné a komfortní ubytování ve 115 pokojích, z nichž 80 prošlo v období 2009 – 2011 úplnou rekonstrukcí. K dispozici jsou jednolůžkové i dvoulůžkové pokoje, apartmány a bezbariérový pokoj. Pokoje jsou standardně vybaveny vlastním sociálním zařízením, sprchou nebo vanou, telefonem s přímou volbou, TV s příjmem satelitních programů a možností připojení na internet. Kapacita hotelu je cca 230 lůžek v různých cenových hladinách.
Gastronomické služby
Ostatní služby
Hotel je připraven poskytnout vyčerpávající služby, jak při delších pobytech, tak i v případě potřeby rychlého občerstvení. Vedle pestrého jídelního lístku pro vás připravujeme i denní menu. Renovací prošla kompletně také hotelová hala, kde počátkem letošního roku přibylo nové gastronomické středisko – kombinace útulného Lobby Baru a steakové restaurace, kde si hosté mohou, kromě šťavnatých steaků, pochutnat také na široké nabídce znamenité italské kávy připravované na profesionálním italském kávovaru zn. Astoria. K budově hotelu patří i tradiční, nyní však zcela nově zrekonstruovaný bufet s širokou nabídkou hotových jídel za skvělé ceny. Milovníky piva zajisté potěší nabídka dvanácti druhů piv, z toho sedm točených. Od poloviny dubna je pro hosty hotelu připravena i zbrusu nová zastřešená zahrádka.
Do provozu bylo uvedeno nové hlídané parkoviště přímo před hotelem, díky němuž mají hosté veškerý potřebný komfort. Nyní nabízí celkovou parkovací kapacitu pro 40 automobilů a až 4 autobusy. V prosinci loňského roku oslavil první narozeniny hudební klub AXOR, nacházející se v podzemních prostorách hotelu. Klub disponuje prostorem až pro 200 osob a je otevřen od 21:00 hodin (www.axorclub.cz) Prostory klubu je možné využít i jako konferenční sál pro 80 osob, který je vybaven moderní konferenční technikou. V dohledné době bude k dispozici i zbrusu nový design oficiálních webových stránek hotelu, reflektující ty nejsoučasnější trendy na poli cestovního ruchu.
Hotel Alessandria*** zajišťuje vysokou úroveň všech služeb za výhodné ceny.
Hotel Alessandria Hradec Králové spol. s r. o., Třída SNP 733, 500 03 Hradec Králové, tel.: +420 495 777 111, fax: +420 495 542 874, e-mail:
[email protected] rezervace ubytování:
[email protected], www.alessandria.cz
Komentáfi „V jihočeském Písku se v roce 1993 zrodila zajímavá a po dlouhá léta velice oblíbená akce – jakási regionální protiváha mezinárodního festivalu turistických filmů Tourfilm – Tour Region Film. Festival, jehož základním posláním bylo alespoň jednou do roka nabídnout českým regionům mož-
zely jako rovný s rovným. Jako partneři nebo konkurenti, kteří hráli – sportovní terminologií řečeno – stejnou ligu. Ve městě Písku nakonec zůstal od roku 2003 pouze Tourpropag – přehlídka propagačních tiskovin, která se zde konala souběžně s Tour Region Filmem od roku
Konec jedné dobré tradice nost se setkat, ukázat co se podařilo nebo také nepodařilo natočit, vybrat to nejlepší a především spolu diskutovat a hledat kudy dál. Tato pracovní a společenská atmosféra Tour Region Filmu byla po devíti letech rázně a podle našeho názoru nesmyslně přemístěna jako součást „staršího a většího bratra“, karlovarského Tourfilmu. Výsledkem pak byl postupný a setrvalý úbytek zájmu českých, moravských a slezských regionů o účast. Bylo jasné, že filmy s turistickou tematikou domácí provenience zůstávají ve stínu exotických zemí, které jsou schopny investovat do natočení propagačního filmu nebo spotu mnohonásobně víc než naše města a regiony. Nakonec prezentace na mezinárodní scéně je vždycky otázkou prestiže národních centrál. Zatímco regionální česká produkce byla a je odkázána na rozpočty krajů a měst. Všichni víme, jak propastný je to rozdíl. Na koho zde zbylo místo toho opomíjeného chudého příbuzného? To není pozice, kterou by si naše regiony, města a obce zasluhovaly. Ve světových lázních na mezinárodním festivalu se asi necítily nejlépe. Zatímco v Písku se schá-
1996. Kategorie jako „Plakát“, „Leták, skládačka“, „Průvodce“, „Kalendář“ nebo „Reprezentativní publikace“ už zdaleka nebudily takový zájem, jako když oba festivaly s regionální tematikou probíhaly dohromady. Nakonec se nepotvrdily ani představy, že se na Tourpropag podaří zajistit hojnou účast ze zahraničí. Léta ubíhala a zdá se, že festival v Písku má své dny pomalu sečteny. Alespoň podle tiskové zprávy agentury CzechTourism, kterou jsme dostali před dvěma týdny. Včetně informace, že se o pořádání Tourpropagu ucházejí jiná města. Jak jsme ale jednoduchým dotazem zjistili, zatím se takové tvrzení zdá poněkud nadnesené. Jakýsi „meziročník“ by se měl nyní uskutečnit v Orbis centru agentury CzechTourism v Praze na Vinohradské třídě a pak by se rozhodovalo a dojednávalo, kdo se festivalu ujme a jak vlastně bude vypadat jeho budoucnost. Přiznám se, že na takovou reinkarnaci mnoho nevěřím. Sestupná tendence zájmu o účast na festivalu je zřejmá – jak tento trend otočit? Práce hodná spíše bájného Sysifa. A drahá. Zbytečně.
Písek a Tourpropag patřily patnáct let k sobě a pro většinu z nás byl i opravdovou srdeční záležitostí. Vždyť jsme také byli u jeho začátků. Nedalo nám to a vypravili jsme se za starostou města JUDr. Ondřejem Veselým si popovídat, jak celou věc vidí on. Z našeho rozhovoru jasně vyplynulo, že Tourpropag v té podobě, jak probíhal v posledních letech, vážně nemá smysl. Přijíždělo stále méně lidí a festivalová jiskra už sotva doutnala. To ale neznamená, že by se v Písku nic podobného pořádat nemělo. I když „převedení“ festivalu na prozatímní místo bylo pro pana starostu poněkud překvapením, počítá s tím, že letos náhradu za Tourpropag hledat nebudou. Ale už příští rok bychom se mohli ve městě nad řekou Otavou opět setkat. Pan starosta došel k názoru, že by se zde mohl konat nový, neotřelý a možná velice zajímavý podnik: festival krajových specialit a marketingových aktivit. Ale nejen píseckých, prácheňských nebo jihočeských. Měla by to být přehlídka regionálních produktů ze všech koutů republiky – gastronomických i propagačních. Vše spojeno třeba s workshopem. Líbil by se vám tento nápad? Byli byste ochotni napéct koláče a buchty, přivést klobásy a škvarky, kyselo, Štramberské uši, Pardubický perník, Olomoucké tvarůžky, kozí sýry, frgále, zelné placky, modlitbičky, Lomnické suchary, křesné pekáče a všechny dobroty, které umíte jen u vás? Napište prosím. Pokud ano, možná se brzy dočkáme v Písku opět akce, na které se budeme scházet přinejmenším tak rádi jako na někdejším Tour Region Filmu a Tourpropagu.“ Laco Kučera
Hotel Alessandria*** Hradec Králové . . . . . . . . . . . . . . . . . 2
Infotour a Cykloturistika plus a mínus . . . . . . . . . . . . 14-15
Konec jedné dobré tradice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3
Festival otevřených sklepů – prolog . . . . . . . . . . . . . . . . . 16
Vivat Kadaň! Hoch, hoch, hoch! . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4
Na kole vinohrady Uherskohradišťska . . . . . . . . . . . . . . . 17
V pěti se to lépe táhne . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5
Jarní nabídka z Ostravy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18-20
V Litoměřicích na hradě nestraší . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6-7
Noví finalisté míří k EDENu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21
Kam bude směřovat Stop and Stay? . . . . . . . . . . . . . . . . . 8
Nepokoje ve Středomoří a letošní dovolená . . . . . . . . . . 22
Skutečný příběh jedné legendy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9,24
Pozvánka na Zbojnícky dvor . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23
Štětí se chystá na turistický trh . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 Pražské kavárny – svět, který voní kávou . . . . . . . . . . . . 11 Kus historie v pevnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 Město Chrudim pro děti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13
TRAVEL profi – měsíčník pro cestovní ruch, Šéfredaktorka: Eva Kovářová, Ediční rada a spolupracovníci redakce: Tereza Kovářová, Eliška Červená, Mgr. Marie Kysilková, Bořek Homola, Laco Kučera, Vydavatelství: Eva Kovářová - TRAVEL profi, IČO: 63969262 Sídlo: Horčičkova 546, 149 00 Praha 4, tel./fax: 272 919 586, vedení redakce - mobilní telefon: 608 032 397,
[email protected], www.travel-profi.cz, DTP a tisk: Ivan Vopelák - polygrafická výroba, Starý Kolín. Distribuce: SEND Předplatné spol. s r.o., Praha MK ČR E 5591, ISSN 1211-2798. TRAVEL profi vychází 10 x ročně vždy poslední týden v měsíci (v prázdninových měsících nevychází). Za podklady reportáží a inzerátů odpovídá autor či zadavatel. Přebírání informací a zpráv je možné pouze se souhlasem vydavatele!
3/2011
3
11. 6. Narozeniny Maxipsa Fíka - oslava bude velkým dětským festivalem v ulicích celého města, samozřejmě za účasti oslavence, který bude rozdávat podpisy a taky ceny vítězům her a soutěží.
VIVAT KADA≈! HOCH, HOCH, HOCH! S tímto slavnostním zvoláním pfiijal dobr˘ voják Josef ·vejk v sobotu 5. bfiezna z rukou starosty Jifiího Kulhánka uÏ po sedmé masopustní vládu nad královskou Kadaní. Krásné pfiedjarní dopoledne s modrou oblohou pfiivedlo na Mírové námûstí nejen desítky maskovan˘ch do masopustního prÛvodu, ale také stovky tûch, ktefií si zase po roce nenechali ujít tradiãní rozlouãení se zimou a pfiivítání jara. Kadaňský masopust v režii dobrého vojáka Švejka už můžeme pojmenovat novou tradicí. Novou a nově vytvořenou. Kadaňský CK masopust je dalším z mnoha symbolů, kterými několikrát do roka město ožívá, aby připomnělo svým obyvatelům a hlavně návštěvníkům, že ve starobylém městě na Ohři se stále něco děje. Masopust v Kadani je jiný než fašanky na Slovácku nebo Valašsku. Jde o velké představení, jehož jevištěm a hledištěm je náměstí, kde starosta uděluje povolení k masopustnímu veselí, dále terasa nad jezem na Ohři, zde za obecného veselí upálí, zastřelí, dostřelí a utopí Moranu, a nakonec i nádvoří františkánského kláštera, kam se odebere masopustní průvod, muzikanti a diváci, aby se dobře pobavili při pestrém programu a dobře poměli u jitrnic, jelítek, grilovaných žebírek a vůbec při dobrotách, které ke každému masopustu neodmyslitelně patří. Ke všeobecné masopustní zábavě letos, jako v předchozích letech, samozřejmě patřilo také něco navíc. V Kadani
4
3/2011
se nepořádají masopustní obchůzky od domu k domu, ale plně v duchu CK masopustu bylo vyhlášeno „dovolení drancovat a násilnit“, kterouž válečnou zábavu si Švejk, jako opravdu dobrý voják stařičkého mocnářství, nemohl nechat ujít. Budiž však připomenuto, že ono drancování a násilnění se neodehrávalo na účet kadaňských obyvatel – ti se k „drancujícím“ mohli přidat a společně vesele plenit grily, kotle s polévkou a pekáče s nádherně vonícími jitrnicemi a jelity, stánky s trdelníky nebo kobližkami i zásoby přívětivě otevřené klášterní „Konírny“. Všeobecné masopustní veselí občas potvrdili salvou „Chomutovští ostrostřelci“ nebo „Pětatřicátníci“. Při velkém finále kadaňského CK masopustu pak všechny kapely zahudly několik posledních melodií a byly vyhlášeny výsledky o „Nejhezčí masku“. Která to byla? To není důležité. To podstatné je, že sedmý CK masopust v Kadani je pozvánkou na další akce, které se ve městě pod Krušnými horami letos budou konat. Laco Kučera
červen - září Františkánské léto - v areálu františkánského kláštera bude od června do září probíhat každou sobotu hudební produkce různého žánru a každou neděli divadlo pro děti. 23. 7. Rockfest - Vysmáté léto z Kadaně – každoroční porce skvělé hudby. 27. 8. Císařský den - tradiční historická slavnost s bohatým programem, kterou si v Kadani připomínají významnou událost, kdy v roce 1367 navštívil město římský císař a český král Karel IV.
Informačním centrum a galerie Josefa Lieslera tel.: +420 474 319 550 e-mail:
[email protected] www.mesto-kadan.cz
V PùTI SE TO LÉPE TÁHNE Jen takto nepatrnû zmûnûné pfiísloví by se dalo pouÏít jako pfiíklad dobfie pfiipravené a neménû dobfie realizované marketingové spolupráce pûti zámkÛ v Kru‰nohofií. Pfiedstavitelé zámkÛ âerven˘ hrádek a Klá‰terec nad Ohfií na na‰í stranû a zámkÛ Augustusburg, Lichtenwalde s parkem a hradu Scharfenstein na stranû nûmecké dali dohromady spoleãn˘ projekt, nápady a hlavnû pfiiloÏili spoleãnû ruku k dílu a dobrá vûc se evidentnû dafií.
1
plní krátké texty a fotografie uvnitř prospektů. Musí to být výklad zajímavě podaný a přitom obsahující všechno, čím lze potencionálního návštěvníka přilákat. Jen několik příkladů: Víte, že v zámecké jízdárně na Červeném hrádku (1) je instalovaná stálá expozice věnovaná letecké bitvě nad Krušnými horami? Víte, že se zde v dobách druhé světové války nějaká letecká bitva odehrála? Že v zámku v Klášterci nad Ohří (2) můžete zhlédnout krásný porcelán, je dostatečně známo. Ale víte, že v přilehlém parku roste 220 druhů stromů z celého světa a také si zde můžete projít nádhernou křížovou cestu z konce 17. století?
2
Jak nám napsal ředitel zámku v Klášterci nad Ohří Petr Hybner: „… naše spolupráce sice nemá dlouhou historii, jen něco málo přes rok, ale výsledky máme překvapivě dobré. Třeba letos podruhé jsme se zúčastnili mimo jiné regionální výstavy cestovního ruchu v Jablonci nad Nisou, kam jsme přivezli čtyřdílnou kolekci společných propagačních materiálů – „Image leták“, „Kalendářík na rok 2011“, „Kulturní kalendář 2011“ a „Image prospekt“, a musím říct, že jsme byli letošním ročníkem Euroregion tour mile překvapeni. Odhadujeme, že ve dnech 10. až 12. března přišlo do jabloneckého Eurocentra více jak deset tisíc návštěvníků. Zájem o naše materiály – a lze předpokládat, že i o všech pět zámků – byl mimořádný. V porovnání například s veletrhem v Praze si z naší expozice na výstavě Euroregion tour odneslo kolekci společných propagačních materiálů dvakrát víc návštěvníků…“ Co může být důvodem úspěchu? Určitě dobře odvedená společná práce a v neposlední řadě i kvalitně zvládnuté texty a nápadná i nápaditá grafika. To „na první pohled“. Pak ale musí přijít další krok: zeptá-li se někdo, musí se mu dostat odpovědí poučených a komplexních, které dobře do-
3
Zámek Augustusburg (3) postavili jako lovecký. Dnes v něm najdete kromě loveckých trofejí i výstavu motocyklů, dvoukolek a kočárů a ve sklepích expozici „o soudcích a katech“. Víte, že v parku u zámku Lichtenwalde (4) je možné obdivovat „Klenotnici“ skrývající umění z celého světa a že ovzduší v parku osvěžuje 113 fontán? Zdi krásného hradu Scharfenstein (5) skrývají mimo jiné muzeum hraček a muzeum lidového vánočního umění. Provedeli vás jeho sály a nádvořími sám krušnohorský hrdina Karl Stülpner, bude zážitek ještě intenzivnější. Tak řekněte sami – není to dobrá inspirace na jeden z prvních jarních víkendů? - lk Zámek Klášterec nad Ohří tel.: +420 474 375 436, mobil.: 602 194 099 e-mail:
[email protected] www.pro5.eu www.zamek-cerveny-hradek.cz www.zamek-klasterec.cz www.die-sehenswerten-drei.de
4
5
3/2011
5
Víte, kde v Litomûfiicích stávala skoro ruina starého gotického hradu? Víte vÛbec, Ïe tam nûjak˘ hrad je? Pokud jsou to pro vás nové a neznámé informace, pfiidáme je‰tû jednu, úplnû ãerstvou. Litomûfiick˘ hrad je po dlouh˘ch letech znovu otevfien vefiejnosti. Stojí tam, kde jej postavili pfied staletími a dnes nastavuje jarnímu slunci úplnû novou stfiechu a fasádu, za kterou se skr˘vají atraktivní hradní tajemství.
V LITOMù¤ICÍCH NA HRADù NESTRA·Í Původní hrad byl zbudován za vlády Otakara II. někdy v polovině 13. století. Karel IV. jej v souvislosti s expanzí královského města Litoměřic za původní opevnění nechal přestavět a včlenit do linie nových hradeb. Sám navštívil Litoměřice a hrad celkem třikrát. Při jedné z návštěv daroval městu vrch Radobýl, ovšem s podmínkou, že na jeho svazích budou vysazeny vinice. Není divu – láska Otce vlasti k českým vínům je legendární a jeho zásluhy o rozvoj vinařství v Čechách nesporné. Existuje tvrzení, že na hradě byla také mincovna, kterou pak Václav II. přestěhoval do Hor Kutných. Roku 1655 hrad vyhořel, několikrát změnil majitele, až jej město v roce 1767 přestavělo na pivovar. Ovšem až současná radnice vrátila hradu jeho důstojnost a zve jej dokonce Svatostánkem českého vinařství – oprávněně. Rekonstrukce hradu trvala několik let a byly do ní investovány nemalé prostředky – celkem 160 milionů korun stála obnova stavby, která se už několikrát ocitla na samé hraně své existence. Zachránila ji myšlenka vytvořit v Litoměřicích jakousi protiváhu valtického Národního vinařského centra a Salonu vín – Svatostánku českého vinařství a multifunkčního kulturního a kongresového centra. Od nápadu k realizaci vedla nesnadná cesta, ale je hotovo. Hrad byl opraven a upraven, jeho exteriér se zaskvěl v nové kráse a interiéry doznaly citlivou a funkční modernizaci. Pečlivým archeologickým průzkumem bylo určeno, co se musí zachovat, architekti vymysleli, jak do prostoru zakomponovat všechno, co je k provozu takového centra potřeba: klimatizaci, schodiště, techniku a také to, co z bývalého hradu vytvoří skutečný Svatostánek českého vinařství a Poãítá se s tím, Ïe ãeské vinafiství najde kongresové centrum. v litomûfiickém hradû nov˘ a dÛstojn˘ svatostánek. Až se vám zachce ochutnat kvalitní vína z České vinařské oblasti, najdete je v Litoměřicích doslova a do písmene pod jednou střechou. Hradní sklepy jsou připraveny přijmout stovky a tisíce lahví vín ze Žernosek, Mělnicka i Mostecka, z vinic kolem Kutné Hory a z Prahy a samozřejmě i z Moravy. Budou se zde pořádat degustace, je možné si pronajmout úložný vinný box a do něj si uložit vlastní „vinotéku“. Počítá se s tím, že české vinařství najde v litoměřickém hradě nový a důstojný svatostánek. Jinou roli hrad bude hrát jako moderní kongresové centrum. Hlavní sál pojme bratru dvě stovky osob, je vybaven moderní audio a projekční technikou a pro účastníky je možné zajistit jak cofee break a malé občerstvení, tak i plnohodnotný oběd nebo večeři. Zdá se, že ambice Litoměřic prosadit se také v segmentu kongresové turistiky dostávají novou náplň. V hradních prostorách je možné uspořádat setkání a kongresy na vysoké úrovni. Hlavní jednací prostor lze chápat jako důstojnou kulisu pro jednání jakékoliv závažnosti a významu. K uspokojení všech potřeb jednajících poslouží nejen technické zázemí, ale také úsek gastronomických služeb. Přilehlá restaurace pak ráda přijme každého, kdo se do Litoměřic vypraví byť jen na výlet.
Hrad byl po cel˘ bfiezen ve zku‰ebním provozu a od 1. dubna jsou jeho brány otevfieny dokofián. Svatostánek ãeského vinafiství se 15. a 16. dubna 2011 stane místem IX. roãníku slavné v˘stavy Vinafiské Litomûfiice.
6
3/2011
Litomûfiice Provozovatelem hradu bude Centrum cestovního ruchu Litoměřice, které se tak opět posouvá na žebříčku kvalitních turistických služeb o pořádný kus. Svoje působiště zde najde také vznikající destinační agentura Českého středohoří. V kombinaci s již fungující lodní dopravou a moderně vybaveným turistickým informačním centrem se tak Litoměřice řadí mezi města, která mají velmi dobře nakročeno k úspěšnému zvládnutí nadcházející turistické sezony. Hrad byl po celý březen ve zkušebním provozu a od 1. dubna jsou jeho brány otevřeny dokořán. Vinaři a milovníci vína se už zanedlouho mohou těšit, že Svatostánek českého vinařství se stane místem devátého ročníku slavné výstavy Vinařské Litoměřice. Od 15. do 16. dubna 2011 i vy můžete přijet a ochutnat nebo dokonce nakoupit některá z výborných vín z vinic České vinařské oblasti. O tom, že nebudou chybět ani vína z Moravy, není třeba pochybovat. Velkou premiérou hradu byl třetí ročník Konference o regionálním cestovním ruchu Stop and Stay, která zde proběhla 24. a 25. března letošního roku. Sešlo se na ní celkem sedmdesát účastníků, kteří si vyslechli celou řadu vystoupení. Hlavní téma konference – rozvoj a podpora regionálního cestovního ruchu – letos díky převaze přednášejících z Asociace hotelů a restaurací ČR a z Vysoké školy hotelové se sice dostalo na poněkud jinou kolej, ale alespoň v sekci, kterou moderoval Miroslav Foltýn, prezident Asociace turistických informačních center ČR, byla problematika regionů naplněna. To ale nic nemění na tom, že litoměřický gotický hrad si do další etapy svého života vyšlápl pěkně svižně a první zatěžkávací zkouškou prošel se ctí. Lze se nadít, že Litoměřice se brzy stanou městem, které přiláká pozornost dalších institucí, firem a společností, které projeví zájem uspořádat středně velkou akci v prostředí, jaké se široko
daleko nenajde. Škála významných a z turistického hlediska zajímavých míst v Litoměřicích je tak opět o něco bohatší. Sluší se na tomto místě vzpomenout alespoň na několik dalších atraktivit, které město Litoměřice v poslední době přineslo na turistický trh. Pravidelné plavby na lodích Porta Bohemica 1 a 2, zpřístupnění věže v areálu Biskupství Litoměřického nebo nové turistické informační centrum na Mírovém náměstí. Také další plány města stojí za pozornost. Záměr zpřístupnit bývalý důl Richard patří k těm nejnáročnějším – jak organizačně, tak také finančně. Ovšem se zkušenostmi získanými při rekonstrukci hradu se můžeme těšit, že to v Litoměřicích opět dokážou. Laco Kučera
Centrum cestovního ruchu Litoměřice Mírové náměstí 16/8a, tel.: +420 416 916 100
[email protected], www.litomerice.cz
3/2011
7
Je tomu pfiibliÏnû ãtrnáct dní, co v Litomûfiicích, v novû opraven˘ch prostorách gotického hradu, probûhl tfietí roãník Konference o regionálním cestovním ruchu Stop and Stay. Pofiadatelem bylo mûsto Litomûfiice ve spolupráci s Ústeck˘m krajem, Vysokou ‰kolou hotelovou v Praze, Asociací hotelÛ a restaurací âR a Asociací turistick˘ch informaãních center âR. Hlavní kongresový sál Hradu Litoměřice se začal plnit prvními účastníky ve čtvrtek 24. března 2011 před desátou dopoledne. Na rozdíl od předchozích ročníků se letos přihlásilo mnohem méně účastníků. Před dvěma lety to byly přibližně dvě stovky, letos sedmdesát včetně novinářů, přednášejících a VIP hostů. Možná proto, že krize zaměstnává představitele měst a obcí víc než je příjemné. Zdaleka se nedá vyloučit ani dopad zpoplatnění účasti na jednání a doprovodných programech. Každého přišla zhruba na půl třetí tisícovky. Není to mnoho, ale v době pečlivého hodnocení každého výdaje to mohlo sehrát svoji roli. Program, obsah a rozsah většiny příspěvků a nakonec celá koncepce konference byla podle našeho názoru orientovaná víc na teoretické aspekty než na otázky každodenní praxe, což byla škoda. A jak konferenci Stop and Stay hodnotí někteří její účastníci? Prezident Asociace turistických informačních center ČR Miroslav Foltýn: „Konference měla být zaměřena na srovnání teorie a praxe. V tomto bodě očekávání splnila. Věcně byly příspěvky zaměřeny na kvalitu ve službách, efektivitu využívání finančních prostředků, problematiku informačních center atd. Jednotlivé
8
3/2011
kam bude smûfiovat
STOP AND STAY?
přednášky lze rozdělit na ty, které obecně popisovaly stávající stav a na ty, které více hodnotily příčiny a důsledky. Celkově byl malý prostor pro diskuzi, což bylo dáno hlavně časovým harmonogramem, a tak zčásti musela proběhnout v kuloárech. Spektrum účastníků bylo různorodé a tomu odpovídal i zájem o konkrétní přednášky. Myslím, že konference byla z velké části o skutečných problémech cestovního ruchu, ale díky jejich množství nebyl čas je v celé míře prodiskutovat. V budoucnu by bylo vhodné vytypovat a soustředit se na jeden konkrétní problém cestovního ruchu Ústeckého kraje a ten zkusit na konferenci rozebrat. S tím také souvisí složení posluchačů. Konference by měla přitáhnout hlavně odpovědné osoby z Ústeckého kraje. Nejsem si jist, že tomu tak bylo. Osobně si
myslím, že nešlo o špatnou akci. Pro město Litoměřice má prezentační význam, její dopad pro kraj je už menší. Pro mne osobně znamenala setkání se zajímavými lidmi a navázání nových kontaktů.“ Ředitelka informačního centra v Mostě Libuše Novotná Pokorná ke konferenci řekla: “…Letošní ročník konference byl podle mne opět z hlediska obsahovosti a výběrem přednášejících z řad odborníků v cestovním ruchu kvalitní. Jediné co postrádám, je větší prostor pro diskuzi a výměnu názorů, ale chápu, že čas hovoří stále proti nám. Domnívám se, že konference cestovního ruchu a březnový termín by měl být i v dalších letech zachován a podporován Ústeckým krajem jako stěžejní akce, kterou já beru jako akci k zahájení turistické sezony. Stejně tak bych navrhovala podzimní termín konference, jako ukončení sezony, opět s podporou kraje, ale v jiném městě. A tady si odvážím navrhnout třeba Most, či z ní udělat určitou putovní konferenci po městech a destinacích Ústecka. Ale to je pouze návrh. Přeji organizátorům, aby i v příštím roce se jim podařil uspořádat další ročník konference a už teď se těším, že se ho budu moci zúčastnit.” V trochu jiném duchu se nesl názor jednoho ze starostů: “Čekal jsem propracovanější obsah konference. Pro mne osobně moc nového nepřinesla. Chyběl jí jasně ucelený koncept. Domníval jsem se, že obsah bude zaměřen na problematiku regionálního cestovního ruchu, ale zatím spíše každý prezentoval jen to své a výsledek je sporný. Řekl bych, že motto konference – “Nevymýšlejte vymyšlené”, bylo naplněno: nic jsme nevymýšleli, ani nevymysleli...” Věřím, že organizátor konference Stop and Stay se názory a podněty účastníků bude zabývat. Z jejich hodnocení je patrné, že od konference očekávali více. Více zaměření na regionální cestovní ruch, více možností k diskuzi a méně probíraných problematik. Laco Kučera
SKUTEâN¯ P¤ÍBùH JEDNÉ LEGENDY Tak tahle Legenda stojí na Mostné hofie nad Litomûfiicemi uÏ sto jedna let. Po desetiletích péãe – nepéãe se pfied ãasem znovu zaskvûla v celé své nûkdej‰í parádû oblíbené v˘letní romantické restaurace. Karlu Svobodovi, majiteli lodí Porta Bohemica 1 a 2 a jeho t˘mu netrvalo dlouho, a dnes vás do své Legendy mÛÏe pozvat na speciality ãeské a evropské kuchynû, na exotické lahÛdky nebo kávu, jakou hned tak nûkde nepfiipraví. Restaurace byla postavena v roce 1910 a brzy se stala oblíbeným cílem nedělních výletů, setkání přátel i zamilovaných. To bylo před sto a jedním rokem. Po celou dobu své existence věrně sloužila hladovým a žíznivým. Zásadní rekonstrukce, modernizace i nového názvu Legenda se dočkala teprve nedávno. Fantazie šéfkuchaře restaurace dokáže vykouzlit ojedinělá svatební menu, bohatou tabuli pro oslavy, firemní rauty, grilované speciality a kromě lahůdek exotického původu také celé symfonie chutí a vůní patřící ke kuchyni české. Domácí svíčková s karlovarským knedlíkem z restaurace Legenda zvítězila na několika prestižních soutěžích. Je libo selátko? Můžete je dostat přímo na stůl – váží pět kilogramů a jen těžko odoláte. Křupavá kachna se zelím – to je báseň hodná dra-
matického zpracování. Guláš – jídlo, které najdete na jídelních lístcích po celé Evropě. Ale až na Mostné hoře teprve poznáte, kolik lahodných vůní a chutí, jemnosti a rafinovanosti se v něm může skrývat. Motto restaurace Legenda – „Vše, co děláme, děláme srdcem“ – není prázdným marketingovým heslem. Přijeďte a sami poznejte, že všechno, co jsme napsali, je pravda. Kudy na Mostnou horu? Z litoměřického Mírového náměstí je to pěšky rovných 800 metrů. Cesta vede sice téměř pořád do kopce, ale o to více vám bude v restauraci Legenda chutnat. Dostanete se sem také autem, které lze zanechat na parkovišti a strávit zde nejen pár hodin při obědě nebo večeři. Procházkou po
Restaurace Legenda kromě jídel „a la card“ nabízí také zajímavé gastronomické akce. Zejména „festival SUSHI“ si okamžitě získal obrovskou oblibu, a to takovou, že rezervace jsou beznadějně vyprodány. Speciality připravené pod dozorem šéfkuchaře Marka Hory, vicemistra světa v přípravě sushi, si našly početnou gurmánskou klientelu velmi rychle. Máte-li rádi jídlo, které nejen skvěle chutná, ale je i perfektně naservírované, přijměte pozvání do restaurace Legenda na další akce – v květnu to bude Festival Thajské kuchyně, v červnu Festival rybích specialit, v říjnu Festival hovězího masa, v listopadu Festival zvěřinových specialit.
zalesněném okolí po značené stezce můžete na Mostné hoře pobýt celý den. A vystoupáte-li na věž, naskytne se vám rozhled na Litoměřice a za pěkného počasí i po fantastických panoramatech Českého středohoří. - lk Otevírací doba Rozhledna: Denně Restaurace: Po-Čt, Ne Pá-So
11.00 – 20.00 11.00 – 20.00 11.00 – 23.00
Restaurace Legenda Mostná hora 92, 412 01 Liroměřice tel.: +420 602 215 782, 602 281 626 e-mail:
[email protected] www.mostna-hora.cz 3/2011
9
·TùTÍ SE CHYSTÁ NA TURISTICK¯ TRH Mûsteãko ·tûtí zatím nepatfií k turistick˘m cílÛm, které by vyhledávaly zástupy turistÛ touÏících po exkluzivních dovolen˘ch a záÏitcích jak z filmu. Leã i ono má co nabídnout. Zejména tûm, ktefií umí ocenit nezvyklé a neãekané proÏitky a v˘pravy do míst doposud málo znám˘ch. Uplatnit se na dne‰ním turistickém trhu není snadné. VyÏaduje to promy‰len˘ postup a plán postaven˘ na nûkolik let. Ve ·tûtí zvolili cestu projektu „Zv˘‰ení atraktivity ·tûtska pro cestovní ruch“ financovaného z Regionálního operaãního programu Severozápad.
Ve snaze připravit zejména českým turistům zajímavý produkt, zvolili představitelé města metodu postupných kroků. Prvním počinem byla návštěva veletrhů v Brně a v Praze, kde je možné načerpat celou řadu inspirací, hovořit s vystavovateli i návštěvníky a postupně zjišťovat, jaké jsou na trhu nálady a o co by vlastně turisté měli zájem. S touto zkušeností se pak pustili do přípravných prací. Významným krokem na dlouhé cestě k úspěchu byla malá konference nebo chceme-li setkání všech, kdo by do dalšího rozvoje infrastruktury, služeb a v neposlední řadě do budoucích projektů měli co nabídnout. Před měsícem jsme se sešli v malém sále Kulturního domu ve Štětí na setkání Focus Group. Účast byla víc jak překvapivá.
10
3/2011
Sešli se zde významní aktéři nejen cestovního ruchu ze Štětí a z blízkého okolí, ale i občané pohybující se v daném oboru. Starosta města Tomáš Ryšánek a vedoucí odboru kultury městského úřadu Radomil Kulhánek po krátkém přivítání předali slovo moderátorům, kteří pak řídili úvodní jednání – každý z účastníků měl možnost se vyjádřit, jak a čím by společnému záměru mohl pomoci. Nápadů a myšlenek se sešlo víc než dost. Z nich pak byly „vypreparovány“ ty, které dokážou pro první období přinést nejefektivnější výsledky. Se kterými bude vhodně a efektivní dále pracovat. Je zřejmé, že k těm nejvýznamnějším patří využití všech stávajících atraktivit – počínaje
Račickým kanálem, který dnes slouží nejen vodním sportům, ale je také oblíbeným cílem rybářů nebo in-line bruslařů, kteří na asfaltovém okruhu mohou zlepšovat svoji fyzickou zdatnost, přes skalní útvary v nedalekých lesích, snadné napojení na Kokořínsko a podobně. Nezanedbatelným rezervoárem turistických možností na Štětsku jsou také malé památky v přírodě – boží muka. Křížky u cest nebo v polích a drobné sakrální stavbičky mimo lidská sídla. Možná, že se právě v okolí Štětí zrodí nový druh výprav z a drobnými svědky minulosti – malé české expedice – název, který do štětského Focus Group vnesla naše redakce.
O setkání štětských i mimoštětských zástupců vyjádřila názor celé radnice Miloslava Daňková z Odboru výstavby, rozvoje a majetku města Městského úřadu ve Štětí slovy: „Pro správné nastavení strategie rozvoje cestovního ruchu považujeme za klíčové řídit se v prvé řadě názory obyvatel regionu. Za tímto účelem se tedy v rámci projektu konají diskuze s významnými aktéry v cestovním ruchu i s dalšími občany.“ Nám tedy nezbývá, než popřát hodně zdaru na cestě k úspěchu na turistickém trhu a vám doporučit, abyste se do městečka Štětí na břehu Labe vypravili a sami poznali, že má své kouzlo. Laco Kučera
Informační centrum města Štětí, tel.: 416 812 715,
[email protected], www.steti.cz
!
PraÏské kavárny svût, kter˘ voní ãerstvou kávou Praha proslula nejen krásnou architekturou, ale také umûlci a intelektuály, ktefií hledali a stále hledají inspiraci v lahodném ‰álku kávy a pfiíjemné spoleãnosti. Pokud jste uÏ nav‰tívili v‰echny hlavní praÏské památky, ale k plnému proÏitku vám stále nûco schází, zkuste zajít do jedné z tradiãních kaváren, která na vás d˘chne jedineãnou atmosférou. Nav‰tívit mÛÏete fiadu proslul˘ch míst, která jsou spjata s v˘znamn˘mi postavami ãesk˘ch dûjin i moderní designové kavárny.
Začal to „Arab“. První kavárny spatřily světlo světa v Mecce, sloužily pouze k náboženským účelům a teprve později se staly centrem zábavy i společenského dění. Jen v samotné Káhiře bylo v 17. století na dva tisíce kaváren. Není proto divu, že se tento vynález dostal zanedlouho i do Evropy a do samotné Prahy. Roku 1714 otevřel na malostranském konci Karlova mostu Georgius Deodatus Damascenus první pražskou „kafírnu“, jak se podniku tehdy říkalo. Georgius Deodatus zpočátku chodil po Praze v orientálním kaftanu, širokých kalhotách, ve střevících se zdviženými špičkami a nabízel kávu přímo na ulici. Pražáné mu proto neřekli jinak než „Arab“. Na turbanu měl zvláštní podnos a na něm džbánek s kávou. Nápoj ohříval na pánvi s uhlím. Za peníze vydělané pouličním prodejem si později v domě U Zlatého hada otevřel první pražskou kavárnu. Kávu, nedaleko Karlova mostu, vařil a prodával až do své smrti v roce 1730, kdy ho odnesli v rakvi přímo z podniku.
Kreativní kavárenští povaleči V první polovině 20. století byla Praha kavárenský ráj na zemi. Posezení v kavárně bylo nedílnou součástí života velkoměsta. Zlatou éru pražského kavárenství představovalo období konce rakouského mocnářství a první republiky. Nezval, Seifert, bratři Čapkové, Poláček, Hašek, Kafka a mnozí další spisovatelé, novináři, architekti, umělci a podnikatelé měli své oblíbené kavárny. U stolků nad oblaky cigaretového dýmu se probírala politika, umění i mezilidské vztahy. Doušek lahodné voňavé kávy si i dnes vychutnáte v mnoha tradičních pražských kavárnách a pokud hledáte spíše moderní trendy podnik, který pulzuje současností, můžete vybírat z celé řady možností. V duchu staré doby ® Kavárna Slavia, naproti Národnímu di-
vadlu, je jednou z nejstarších a nejoblíbenějších pražských kaváren. Poprvé byla otevřena roku 1863 a stala se tradičním místem setkání umělců a intelektuálů, jako byl Franz Kafka, Rainer Maria Rilke, Jaroslav Seifert, nebo Bedřich Smetana a Antonín Dvořák. Interiér kavárny ve stylu Art Deco prosvětlují velká okna, která nabízí úchvatný výhled na Hradčany, Národní divadlo a Karlův most. Ve Slávii si kromě kávy pochutnáte na
sladkých i slaných palačinkách, horké čokoládě nebo šálku lahodného grogu. ® Café Louvre patří ke slavnému prvorepublikovému odkazu, který však drží krok s dobou. Secesní podnik byl poprvé otevřen roku 1902 a cestu k němu si našla řada významných osobností, například Franz Kafka a Albert Einstein. Kavárna na vás dýchne starými časy i dnes – ke čtení tu zdarma najdete noviny, pro zábavu společenské hry, ale také secesní kulečníkovou místnost. Mimo výborných zákusků nabízí Louvre také pokrmy pro vegetariány. ® Café Imperial vyniká unikátním interiérem, který vás přenese daleko od všedních dní, až do dalekého Orientu. Stěny a sloupy kavárny pokrývají keramické dlaždice s rostlinnými a zvířecími motivy zobrazující maurské scény. Poprvé se honosná kavárna hotelu Imperial představila hostům roku 1914. ® Café Savoy se nachází na západním břehu Vltavy poblíž ostrova Kampa v přízemí secesního domu. Interiér kavárny se sedmimetrovým stropem a mohutnými lustry je novorenezančním skvostem. Původní kavárna Savoy byla otevřena už v roce 1893. Jednalo se o dekadentní kavárnu a v době po sametové revoluci zase o oblíbenou zakouřenou putyku. Dobrou pověst tradičního českého kavárenství ji vrátil vstup společnos-
ti Ambiente do řízení provozu. Vaše chuťové buňky ocení jakýkoli z lákavých zákusků, nebo třeba lehký výtečný oběd. ® Kavárna v Obecním domě nedaleko náměstí Republiky patří k nejkrásnějším pražským kavárnám. Jako celý Obecní dům i interiér kavárny je ve zdobném secesním slohu s prostornými okny, vysokými stropy, zrcadly a křišťálovými lustry. Noblesní kavárna se zaměřuje především na sladké pohoštění v podobě dortů vlastní výroby, ale vybrat si můžete i ze široké nabídky salátů, sendvičů a lehkých jídel. ® Grand Café Orient, jediná kubistická kavárna na světě, sídlí od roku 1912 v elegantním Domě U Černé Matky Boží. Ve světě ojedinělou kubistickou tvář vtiskl domu mistr moderní architektury, architekt Josef Gočár. Výjimečnost domu však nespočívá pouze v jeho fasádě, ale hlavně v kubistickém interiéru prvního poschodí, kde se nachází zmíněná kavárna. Gočár zde navrhl kubistický bufet-bar a veškeré vybavení včetně lustrů a luceren. Kavárna byla otevřena po rozsáhlé rekonstrukci, kde jedinou pomůckou restaurátorů byly černobílé fotografie, podle kterých znovu zhotovili všechen nábytek a mosazné lustry. V Grand Café Orient vám nabídnou například domácí jablečný závin s teplou karamelovou zmrzlinou, mléčné koktejly a lahodné cappuccino. Moderní & trendy café ® Al Cafetero je nekuřácká kavárna, kte-
rá jako první v ČR začala připravovat kávu jedinečným způsobem, a to ve „vacuum potu“. Můžete si zde vychutnat čerstvě pražené organické BIO jednodruhové kávy z různých mikroplantáží z celého světa. Chuťové buňky ocení francouzské sýry, domácí štrůdly nebo výbornou toskánskou zeleninu s čerstvě upečenou bagetkou. ® Siddharta Café je skvělou variací na koncept známého Budha Baru. Interiér představuje harmonické spojení původní výzdoby domu, orientálních motivů a moderního designu. Šéfkuchař Tomáš Stehlík pro hosty Siddharta Café vytvořil menu plné chutí a vůní světové kuchyně. ® Ethiopia Café se nachází na Vinohradech v Krkonošské ulici. Nekuřácká kavárna nabízí nevšední africké speciality z Etiopie, Mali, Konga a dalších zemí. Více tipů na výlety a dovolenou v Česku najdete na www.kudyznudy.cz Redakce portálu Kudy z nudy, CzechTourism tel: 221 580 486,
[email protected]
3/2011
11
KUS HISTORIE V PEVNOSTI Bûlovesk˘ pevnostní skanzen se nachází v krásné pfiírodní scenérii Kladského pomezí, na v˘chodním okraji mûsta Náchod. Skanzen je tvofien souvislou ãástí pevnostní linie, která mûla slouÏit k obranû âeskoslovenska ve tfiicát˘ch letech 20. století. Srdcem projektu je objekt tûÏkého opevnûní N-S 82 „Bfiezinka“, kter˘ má náv‰tûvníky co nejnázornûji seznámit s technickou dokonalostí a jednotliv˘mi funkcemi pûchotního srubu, nejdÛleÏitûj‰ího prvku pevností linie. „Březinka“ je od konce roku 1989 ve správě Klubu vojenské historie Náchod. Přestože klub převzal objekt jako ruinu s vytrženými pancéřovými zvony a zcela zdevastovaným interiérem, je dnes jako jediný v republice plně zrekonstruovaný do původní podoby z roku 1938 včetně veškerého vybavení a zbraní. Mezi nejcennější exponáty patří plně funkční dobová filtrovna, pravděpodobně jediná zachovaná pevnostní telefonní ústředna nebo předválečné optické zaměřovače. Od roku 2003 je navíc v levé střelecké místnosti umístěn originální pevnostní protitankový kanón vzor 36 ráže 47 mm, který se podařilo získat díky spolupráci s Norským muzeem ozbrojených sil, v
jehož depozitáři se tato zbraň po druhé světové válce ocitla. Jedná se dokonce o ten samý kanón, který byl v roce 1938 na „Březince“ nainstalován a poté během okupace převezen do Norska. Prohlídku pěchotního srubu „Březinka“ doplňuje expozice věnovaná československému opevnění v sousedním objektu N-S 81 „Lom“, která obsahuje nejen dobové výkresy, fotografie a mapy, ale i celou řadu trojrozměrných exponátů týkajících se objektů opevnění a jejich výstavby. Návštěvníci také mohou zhlédnout videoprogram o československém opevnění a jeho historii. Navíc zde lze zakoupit fortifikační literaturu, DVD, oblíbené turistické známky a vizitky. V omezené míře tu funguje i informační centrum pro návštěvníky regionu. Vstupní branou do skanzenu je pěchotní srub N-S 84 „Voda“ v Náchodě – Bělovsi. Od roku 2010 je v něm umístěna moderní expozice věnovaná historii československé armády v letech 1918 až
12
3/2011
1945. Návštěvníci tak mohou zhlédnout velké množství unikátů, jako originální uniformy a zbraně z období první republiky i dobové předměty dokumentující boj československých legií a protinacistický odboj. Lákadlem pro návštěvníky je kompletní vývojová řada lehkých kulometů Zbrojovky Brno nebo originální uniformy ruských, francouzských a italských legionářů. Zahraniční jednotky bojující za obnovení samostatnosti Československa během druhé světové války přibližují dioramata „Sokolovo“ a „Tobrúk“.
Běloveský pevnostní skanzen představuje unikátní kombinaci pevnostních muzeí zasazených do atraktivní přírody českého pohraničí. Je považován za jeden z nejlepších v republice. Muzeum ve srubu „Voda“ je efektním projektem s expozicí kvalitativně srovnatelnou s nejlepšími vojenskými muzei v Evropě. Je jediným zcela bezbariérově přístupným objektem svého druhu. Díky dlouhodobému a systematickému budování muzea v pěchotním srubu „Březinka“ se podařilo nashromáždit ucelenou sbírku exponátů, která v rámci republiky nemá obdoby. Prohlídka plně vybaveného a vyzbrojeného pěchotního srubu je jedinečným zážitkem, který umocňuje zapálený přístup průvodců – dobrovolníků. Během procházky po naučné stezce se pak návštěvník může nenásilnou formou seznámit se zajímavými detaily pevnostního systému. Text a foto: Klub vojenské historie Náchod, o.s. (výhradní vlastník a provozovatel Běloveského pevnostního skanzenu) www.brezinka.cz www.kralovehradeckyregion.cz
Chrudim pro děti
Cestujete rádi? Hledáte tip jak zabavit své malé ratolesti? Nav‰tivte mûsto loutek Chrudim a nedaleké Rekreaãní lesy PodhÛra, kde se va‰e dûti urãitû nudit nebudou.
Muzeum loutkářských kultur V muzeu s bezbariérovým přístupem najdete domácí i světové loutky. Jednou ze zajímavostí muzea je i studna umístěná v prvním patře budovy. Menší návštěvníky jistě zaujme luminiscenční divadlo nebo herna s loutkami, kde si s nimi – v duchu hesla „Dotýkati se dovoleno!“ – mohou pohrát. Během letních prázdnin muzeum rovněž pořádá pro děti zajímavé kurzy a jednodenní akce. Více se dozvíte na www.puppets.cz. Pokud si naplánujete výlet do Chrudimi na první týden v červenci, můžete s dětmi navštívit festival amatérského loutkářství – Loutkářská Chrudim. Součástí přehlídky souborů z celé republiky jsou i semináře, workshopy, koncerty nebo jarmark. O festival je každoročně velký zájem a proto si zájemci musí vstupenky na jednotlivá loutková představení rezervovat v dostatečném předstihu v divadle Karla Pippicha na telefonním čísle 469 622 298 nebo v Informačním centru města Chrudim, kde lze také získat o představeních bližší informace.
Objevte s dětmi Rekreační lesy Podhůra Rekreačních lesy Podhůra s rozhlednou Bára, lanovým parkem pro děti i dospělé, lezeckou stěnou, venkovní tělocvičnou, naučnou lesní stezkou, Kočičím hrádkem a dalšími atraktivitami pro vás i vaše děti, se nacházejí asi tři kilometry jižně od Chrudimi na okraji CHKO Železné hory – ohraničené výletním městečkem Slatiňany se zámkem a hřebčínem a obcí Rabštejnská Lhota s přírodní památkou Na Skalách. Jednotlivé zajímavosti najdete nedaleko od sebe, takže jsou dostupné příjemnou lesní procházkou nebo projížďkou na kole… Dětský lanový park se skládá z devíti překážek a lanové dráhy. Určen je dětem od tří do dvanácti let. Překážky ve výšce do jeden a půl metru zaručují rodičům možnost dětem kdykoliv pomoci s jejich zdoláváním. Po celou dobu děti jistí speciální postroje na lanové parky, které jsou jim v ceně vstupného zapůjčeny. K celkové bezpečnosti přispívá také speciálně proškolený instruktor připravený kdykoliv poradit nebo pomoci. Děti od 12 let a odrostlejší mají možnost si vybrat ze dvou okruhů různé obtížnosti v lanovém parku pro dospělé. V bezprostřední blízkosti lanových parků stojí rozhledna Bára s občerstvením a dětským hřištěm. Z rozhledny uvidíte Chrudim, Pardubice s Kunětickou horou a za příznivého počasí také Orlické hory nebo Krkonoše. Na tomto místě začíná Lesní stezka Podhůra. Při procházce naučnou stezkou můžete vyzkoušet sebe i děti ze znalostí o lese. Na každé zastávce naleznete úkol, jehož správné splnění si můžete ověřit na další zastávce. Malé pohádkové království nazvané poeticky Kočičí hrádek dala postavit kněžna Vilemína Auerspergová na přelomu 19. a 20. století. Miniatura zděného hrádku, umístěná na křemencové lesní skalce, byla určena především zámeckým dětem, které zde trávily svůj volný čas. I v dnešní době působí radost a potěšení hlavně těm nejmenším návštěvníkům, pro něž se stal hrádek vyhledávaným cílem výletů v Rekreačních lesích Podhůra. Mapu Rekreačních lesů Podhůra s popisem jednotlivých zajímavostí si můžete vyzvednout v Informačním centru v Chrudimi nebo navštivte portál www.podhura.cz. Informační centrum města Chrudim, Resselovo náměstí 1, 537 01 Chrudim tel./fax: 469 645 821, mobil: 773 993 333,
[email protected], skype: navstevnik.cz, www.navstevnik.cz
3/2011
13
Hradec Králové
INFOTOUR A CYKLOTURISTIKA
plus a mínus Velice bych si nepfiál, aby titulek byl ‰patnû chápán. „Plus“ a „mínus“ neznamená ani pochvalu ani nemístnou kritiku. Jsou to jen symboly, kter˘mi by se mûl hodnotit kaÏd˘ veletrh a v˘stava cestovního ruchu. Není pfiece v lidsk˘ch silách stvofiit cokoliv dokonalého. A u tak sloÏité akce, jak˘m veletrh je, to platí dvojnásob. TakÏe i královéhradeck˘ Infotour a Cykloturistika mûly letos svoje kladné stránky a okamÏiky, které by se daly zlep‰it. Často slýcháváme otázku: „Mám dvě zprávy, špatnou a dobrou, kterou chceš slyšet první?“ a odpověď: „Tu špatnou.“ Takže také začneme tím, co nebylo nejvydařenější. Infotour 2011, podobně jako další veletrhy a výstavy, poznamenala krize. Mírně ubylo vystavovatelů a návštěvnost nebyla nijak masová. Ale těžko to vyčítat organizátorům. Snad jen s poznámkou, že Infotour a Cykloturistika by si zasloužily intenzivnější propagaci – třeba i v blízkém zahraničí – znám v Polsku a na Slovensku regiony a města, která by měla zájem. Ale také vím, že o existenci výstavy vědí příliš málo nebo nic. A co se týká návštěvnosti, při náhodných rozhovorech s příchozími jsme několikrát slyšeli – „…nebýt toho, že mi volali známí, tak ani nevím, že se Infotour koná právě dnes…“ S trochou nostalgie jsme pak skoro všichni vzpomínali na příjemná společenská setkání o prvním veletržním večeru. Ne snad proto, že bychom tolik stáli o talíř s nějakou dobrotou nebo o skleničku vína – o ty není na žádné takové akci bída – ale proto, že od rána do večera se snažíme ve svých expozicích pracovat s těmi, kdo přijdou, a není čas si popovídat navzájem. A právě společenský večer je pro vystavovatele ideální možností. Většinou to považujeme za stejně významné, jako celodenní práci na stáncích. Ale dost už negativních znamének. Vždyť všichni jsme si po zkušenostech
14
3/2011
z jiných veletrhů byli vědomi toho, že letos je všechno složitější než v letech předchozích. Na letošním Infotouru se návštěvníci opět setkali s nabídkami z celé Moravy, která, jak se zdá, si nenechá ujít žádnou příležitost ukázat se v Čechách jako vzorný hostitel. Však také u stánku Jižní Moravy, Lednicko-valtického areálu, Hodonína, Regionu Slovácko a vinařství Neoklas ze Šardic, Valašska a Východní Moravy bylo pořádně živo. A nejen proto, že bylo možné ochutnat výborná vína ze Strážnice a Neoklasu. Že nikdo neodešel s prázdnou, je nabíledni. Kdo chtěl, okoštoval některé z krásných vín a bylo dost těch, kteří si od stánku Slovácka odnášeli nejen propagační materiály, ale i tašku s jednou nebo více lahvemi. Není tedy pochyb, že se s mnohými opět brzy setkáme někde na Slovácku. Třeba už za pár dní – v sobotu 16. dubna – na první jarní cykloturistické akci „Na kole vinohrady Uherskohradišťska“. V Hradci Králové je dostatečně známo, že celá Morava už tradičně na Infotour přiváží nabídku, která stojí za pozornost. Není tedy divu, že se se zájmem zastavovali také u expozic Moravskoslezského kraje a kraje Vysočina. Často tvrdím, že štěstí přeje připraveným. Také proto se na každý veletrh pečlivě chystáme, domlouváme předem termíny jednání a setkání, vyhledáváme nové kontakty. Je tedy naprosto v
Veletrh
pořádku, že v expozici, kterou TRAVEL profi tradičně sdílel s královským městem Kadaní, bylo stále živo. Je vždycky milé, vrací-li se zájemci o informace rok co rok znovu, žádají další novinky a rádi se dělí o zážitky z návštěvy třeba františkánského kláštera, Císařského dne nebo dokonce kadaňského vinobraní. Potěší nás, přijdou-li za námi lidé, kteří se nechali oslovit nabídkou na stránkách TRAVEL profi a vypráví nám o svých zážitcích. Zde je třeba poznamenat, že turisté z Královéhradeckého kraje se rádi ptají na konkrétní věci, nejsou to jen anonymní sběrači prospektů. Jejich otázky jsou konkrétní a požadují konkrétní odpovědi. Je to jasný důkaz, že účast na královéhradeckém Infotouru a Cykloturistice má a bude mít smysl. Věříme, že se stejnými dojmy odjížděla třeba i obchodní ředitelka Neoklasu Dana Tušlová, která zde mimo jiné našla možné obchodní partnery z polského Opole. Novinkou veletrhu, která nás zpočátku zneklidňovala, bylo „otevření“ Velkého sálu Kongresového centra Aldis pro vystavovatele. Celý Královéhradecký kraj se všemi partnery, Destinační společnost Východní Čechy, regiony Nysa a Opolsko z Polska, Liberecký kraj, Běloveský skanzen, CzechTourism, hrad a zámek Staré Hrady a několik dalších vystavovatelů se prezentovali právě zde a naše obavy, že většina návštěvníků se bude věnovat expozicím ve Velkém sále a opomene stánky v koridorech prvního patra, se ukázaly jako liché. Pokud někoho tato nová koncepce odradila od účasti, máme pro něj důležité sdělení: nic takového se nestalo. Návštěvníci nerozlišovali, ve kterém prostoru stojí jaká expozice. Zajímala je konkrétní nabídka. Kdo ji přivezl, uspěl. Potvrdili nám to i naši přátelé z Opole – ředitel Opolské regionální turistické organizace Piotr Mielec a specialistka Turistického informačního centra z Opole Urszula Kiraga. Ani jim na konci nezbyly téměř žádné propagační materiály. Vše bylo rozebráno a podle toho, jaký zájem náv-
štěvníci projevovali, se dá usuzovat, že Opolszczyzna se brzy stane oblíbeným cílem českých turistických výprav. A aby nikdo na Opolsko nezapomněl, rozdávali s materiály také sáčky se semínky pomněnek – hezký nápad, ne? Je celkem logické, že veletrhu Infotour a Cykloturistika vévodila expozice domácího Královéhradeckého kraje. Stejně tak je logické, že i v Hradci Králové se jako hlavní téma kraje objevily pevnosti a vojenské památky. Za výstavním pultem stáli vojáci v uniformách z bitvy roku 1866 a naproti se rozložil Běloveský skanzen, opodál modely bunkrů československé pohraniční linie. Bylo na co se dívat, bylo se čím inspirovat. Co bylo největším plusem letošní výstavy Infotour a Cykloturistika? Především to, že navzdory krizi, která tak nepěkně drtí rozpočty krajů, měst a regionů a nutí šetřit podnikatele, se počet vystavovatelů zmenšil jen minimálně. Kdo do Hradce Králové přijel, udělal dobře. Budeme se tedy těšit, že za rok se v Aldisu sejdeme znovu a že vystavovatelů bude zase o něco víc a návštěvníci budou mít z čeho vybírat. A že se pak budeme opět po celý rok scházet, vídat a potkávat nejen v Královéhradeckém kraji, ale také na Pardubicku, Chrudimsku, Slovácku, v okolí Lednice a Valtic, na Vysočině, v Plzeňském kraji, Kadani, Liberci či Vsetíně, nebo kdekoliv v kraji Moravskoslezském. Ale nejen velká města jsou vhodná k návštěvě. I menší městečka a docela malé vesnice umí nabídnout unikátní možnosti aktivního pohybu a nečekaných zážitků – třeba rekreační obec Suchý nedaleko Boskovic. Také o její materiály byl na Infotouru nečekaně velký zájem… Krize nekrize, cestovní ruch musí žít dál a turisté chtějí vědět, kam se mají vydat. Na shledanou na veletrhu INFOTOUR a CYKLOTURISTIKA 2012. Laco Kučera 3/2011
15
Vinafiská turistika Tfii t˘dny pfied zaãátkem tfietího roãníku Festivalu otevfien˘ch sklepÛ se organizátofii z Nadace Partnerství se‰li v âeském centru v Praze se sv˘mi sponzory a mediálními partnery. Smyslem tohoto spoleãenského setkání bylo podle slov Juraje Flamíka, manaÏera Festivalu otevfien˘ch sklepÛ, vyjádfiení díkÛ za pomoc, která je pro festival a jeho propagaci potfiebná a prospû‰ná.
Festival otevfien˘ch sklepÛ – prolog Jarní festival otevřených sklepů pod Pálavou Třetí ročník Festivalů otevřených sklepů zahájí jarní festival na severu Mikulovské vinařské podoblasti. Kromě vinařů z věhlasné vinařské obce Pavlov otevřou své sklepy také vinaři v Dolních a Horních Věstonicích, Strachotíně a Popicích. obec Pavlov
Když se před třemi lety chystal první „díl“ na Velkopavlovicku, silnice a louky ještě pokrýval šedivý mráz. Ale ve sklepích, které se do festivalu jako úplné novinky zapojily, bylo mile a útulno. I když vinaři a návštěvníci možná na celý záměr hleděli s trochou nedůvěry – ostatně jako na každou novinku – přece jen to byl přesvědčivý úspěch. Další pokračování festivalu „obešlo“ všechny čtyři moravské vinařské podoblasti a zájem turistů o tento ojedinělý druh vinařské turistiky prudce rostl. Ve sklepích vinařů v Mikulovské, Slovácké, Znojemské a Velkopavlovické podoblasti jsme se potkávali s lidmi, kteří nevynechali ani jeden díl a samozřejmě i se stále novými a početnějšími výpravami. Skupiny kamarádů, celé rodiny nebo dokonce party kolegů ze zaměstnání přijíždějí mikrobusy a hosté ze zahraničí, zejména ze Slovenska a stále častěji také z Polska, neváhají obsadit celé autobusy. Přidejte se i vy. Pokud máte rádi dobrá a kvalitní vína, sejdeme se už 16. dubna ve vinařské obci Pavlov v severní části Mikulovské vinařské podoblasti. Ať už si vstupenku koupíte v e-shopu na www.otevrenesklepy.cz či přímo na místě nebo dokonce přijedete s některou z CK, které si letošní jarní díl Festivalu otevřených sklepů zařadily do svých katalogů, můžete se těšit na spoustu mimořád-
16
3/2011
ných zážitků, osobní setkání s vinaři, diskuze nad vínem a o víně a v neposlední řadě také na gurmetské menu zvláště vybrané a připravené právě ke zdejším vínům. Ochutnat je budete moci v několika desítkách sklepů ve vinařských obcích Pavlov, Dolní a Horní Věstonice, Strachotín a Popice. K dopravě z obce do obce můžete využít zvláštní okružní autobusový spoj nebo si můžete přemístění z obce do obce zpestřit příjemnou procházkou. Není naším úkolem upřednostňovat jeden sklep či jedno vinařství před jinými. Ale pravdou je, že kromě malých vinařů otevřou své brány také dva velké vinařské podniky – Sonberk a Gotberg. Mezi těmi, kdo vás rád přivítá, bude i vinařství ředitele Národního vinařského centra Pavla Kršky, můžete se zastavit u známého a oblíbeného vinaře Šilinka, u Adamců a dalších, jejichž seznam najdete na webu „otevřených sklepů“. Až letošní jarní díl festivalu skončí, můžete se začít těšit na jeho letní pokračování, které se chystá na sám konec července a už nyní vás zveme do Modrých hor ve Velkopavlovické vinařské podoblasti. - lk www.otevrenesklepy.cz TRAVEL profi je mediálním partnerem Festivalu otevřených sklepů 2011.
Kdy budou sklepy otevřeny? 16. dubna 10.00 - 21.00 17. dubna 10.00 - 15.00
hrad Děvičky
Co vás čeká? • navštívíte desítky vinařství, malých vinařů a jejich sklepy • užijete si bohatý kulturní program, hudební vystoupení a místní folklor • poznáte taje snoubení jídla s vínem • a pro dámy bude připraven tradiční pořad Ženy a víno
Uherské Hradi‰tû se mÛÏe pochlubit jednou z nejrozvinutûj‰ích sítí cyklostezek v rámci celé âeské republiky. JestliÏe jinde musí cyklisté dojíÏdût za vhodn˘mi podmínkami ãasto i nûkolik desítek kilometrÛ, obyvatelé „slovácké metropole“ nasednou na kolo kdekoliv a pár desítek ujet˘ch metrÛ je navede na vyvolenou trasu. Spoleãnû s fotbalem a atletikou patfií právû cyklistika mezi nejoblíbenûj‰í místní sporty a zpÛsoby pfiirozené relaxace. Kolo je tady odedávna i neodmysliteln˘m dopravním prostfiedkem. Dle v˘sledkÛ nedávné ankety mezi úãastníky a diváky závodu O putovní pohár mûsta Uherské Hradi‰tû aÏ 53 procent obyvatel jezdí na svém bicyklu celoroãnû a bez ohledu na poãasí a vûk na kolech ‰plouchají kaluÏemi, brodí se blátem nebo klouÏou po ledu. Třicet tři kilometrů cyklotras zvyšuje atraktivitu Uherskohradišťska i jako turistické destinace. Stále více návštěvníků spojuje svou dovolenou s jízdou na kole, které si dovezou nebo zapůjčí v místním informačním centru. Vyjíždějí k poutnímu místu Velehrad, zámku Buchlovice, do Archeoskanzenu Modrá, Muzea tupeské keramiky nebo k Památníku Velké Moravy. Anebo se projedou kolem Baťova kanálu a případně svůj pobyt zkombinují s plavbou na člunu nebo lodi. Stále populárnější je i putování po vinařských cyklostezkách, kterých je v srdci Slovácka několik. Na nich lze „okoštovat“ lahodné moky místních vinařů a pokochat se přímo z vinic pohledem na mírně zvlněnou krajinu se siluetou hradu Buchlov nebo pohoří Chřiby. Na podporu této formy turistiky se zrodil v Městském informačním centru v Uherském Hradišti před několika lety projekt Na kole vinohrady. Každoročně tak stovky cyklistů symbolicky na jaře „otevírají“ a na podzim „zavírají“ vinařské cyk-
lotrasy. Vybrané vinařské stezky vedou přes mikroregiony Staroměstsko, Buchlov a Ostrožsko. Tři z nich jsou pojmenovány podle odrůdy vína typické pro danou oblast (Rulandské bílé, Muškát moravský a Blatnický roháč), čtvrtá „velehradská“ je určena hlavně pro rodiny s dětmi. Najdou na ní poučení i zábavu. Pro letošní jubilejní pátý ročník Na kole vinohrady se připravuje nová pátá trasa, která povede východními viničními tratěmi v oblasti mikroreginu Za Moravú. Jarní verze akce je naplánována na sobotu 16. dubna. Kdybyste se rozhodli do Uherského Hradiště přijet, počítejte s celodenním programem. Registrace účastníků začne už před devátou hodinou a odpoledne bude pro všechny malé i velké cyklisty i širokou veřejnost připraven bohatý „dojezdový“ program s vystoupením folklorních souborů, losováním o hodnotné ceny a malou ochutnávkou zdejšího vína. Na trase zvané Blatnický roháč se nyní v jarní verzi akce připojí cykloturisté i z Uherskobrodska.
Jubilejní pátý ročník NA KOLE VINOHRADY se pojede už 16. dubna 2011. Sraz účastníků jarního cyklovýletu je na Masarykově náměstí v Uherském Hradišti před 9. hodinou.
Text: Deta Vaculíková
NA KOLE VINOHRADY UHERSKOHRADI·ËSKA
Město Uherské Hradiště www.mesto-uh.cz Městské informační centrum Uherské Hradiště tel: +420 572 525 525-6 www.uherske-hradiste.cz Region Slovácko, www.slovacko.cz 3/2011
17
V˘stavy
JARNÍ NABÍDKA Z OSTRAVY Ostravské v˘stavi‰tû âerná louka se od pátku 11. do nedûle 13. bfiezna 2011 uÏ po ãtrnácté zaplnilo vût‰ími expozicemi a men‰ími stánky, kter˘mi se cestovní kanceláfie, ãeské, moravské a slezské, ale také slovenské a polské regiony pfiijely prezentovat na v˘stavy Dovolená a Region. SoubûÏnû s nimi po ãtvrté otevfiela své pomyslné brány svatební v˘stava Nevûsta. A opût úspû‰nû. To mÛÏe potvrdit kaÏd˘, kdo na v˘stavách byl – aÈ uÏ jako aktivní vystavovatel nebo náv‰tûvník. Obû kategorie byly bohatû zastoupeny. Nabídky na výstavě Dovolená pocházely z kuchyní cestovních kanceláří. Letos byla hlavním tématem Itálie, kterou ve vstupním prostoru prezentovala bohatá nabídka cestovní kanceláře Válek tour prostřednictvím marketingové akce „Italia in Ostrava“. Bohatě vybavený katalog doplňovaly speciality italské kuchyně, ochutnávky italských vín, likérů a sýrů a to vše za doprovodu italské hudby s živým zpěvem. Kromě toho samozřejmě nechyběly ani katalogy a nabídky dalších cestovních kanceláří. Ať už se jednalo o CK Alex, Hungariatour, CK Valaška, Čedok nebo ATIS, zkrátka bylo z čeho vybírat. Záleželo jen na tom, kam kdo si přeje v létě vyrazit. A jak hodnotili výstavu Dovolená zástupci cestovních kanceláří? Vesměs kladně a někteří byli ještě pozitivnější. Tato výstava se pro mnohé z nich stala nepostradatelnou prezentační a prodejní
18
3/2011
akcí. Není divu. I my jsme za dlouhé roky, co na výstavy Dovolená a Region jezdíme, poznali, že obyvatelé Ostravy a Moravskoslezského kraje jsou turisté tělem a duší. Rádi se vyptávají, je znát, že k expozici mnohdy přistupují již poučeni třeba předchozími pobyty a návštěvami a zajímají se o novinky, které se tam či onde připravují. Zřejmě právě proto se také nabídka našich domácích regionů, měst a krajů rok od roku zlepšuje a postupně přibývá i vystavovatelů z blízkého sousedství, hlavně ze Slovenska a Polska. Stojí tedy za to udělat krátkou virtuální zastávku v některých expozicích. Nepřehlédnutelná byla expozice „domácích“ – Moravskoslezského kraje a města Ostravy, ve které se dále prezentovala města Bruntál, Karviná a Lázně Darkov, Štramberk, Opava nebo Nový Jičín a další, regiony Rýmařovsko nebo Moravské Kravařsko, Poodří a vedle nich
polská města Opole či Prudnik. Kdo chtěl, mohl si vybrat nabídky relaxačních nebo lázeňských zážitků, návštěvy památek, společenských akcí nebo sportovních aktivit. Moravskoslezský kraj zde byl jako na dlani. Tradičním a nepřehlédnutelným vystavovatelem na Černé louce v Ostravě je také Východní Morava, region Slovácko a Uherské Hradiště. Vždycky početnou a aktivní „posádku“ letos přijeli posílit vinaři ze společnosti Neoklas Šardice, Hotel Radějov, zástupci Lednicko-valtického areálu a jihomoravští vinaři ze Strážnice. A bylo z čeho vybírat. Vždyť na Baťáku, mezi vinohrady, na svazích Bílých Karpat i v samotném Uherském Hradišti a v celém regionu Východní Morava se stále něco děje. Zajímavé materiály se objevily také v expozici Královéhradeckého kraje, kde nás zaujala kolekce „Aktivní dovolená“, „Dovolená na venkově“ a „Relaxace“ popisující bohaté možnosti ve všech turistických oblastech – v Českém ráji, Orlických horách a Podorlicku, na Hradecku, v Krkonoších a Podkrkonoší i v Kladském pomezí. Ovšem nás labužníky nemohl nechat lhostejnými ani katalog „Gastrospeciality Královéhradeckého kraje“. Víte, jak se vaří třeba Frncochaté knedlíky s Chundelkou nebo Hladká Ančka? A co teprve, když si sami doma
Ostrava
uvaříte Velikonoční Babu! Recepty najdete právě v uvedeném materiálu a navíc i soupis letošních zajímavých akcí a také přehled, kde se v Královéhradeckém kraji vaří pivo nebo dokonce slaví vinobraní či pěstují bio výrobky. Doporučujeme! Olomoucký kraj, který svoje nabídky už tradičně dělí na oblasti Jesenicko a Střední Morava, nezůstal v ničem pozadu. Kdo si odnesl kolekci „Připravte se na zážitky“, bude mít z čeho vybírat a už od časného jara se může vydávat na výlety na Šumpersko, Javornicko a Žulovsko, Staroměstsko a Hanušovicko, Jesenicko, na Ramzovské sedlo nebo Zábřežsko. Pokud si přibalil letáky „Muzea, skanzeny a technické památky“, „Hrady a zámky“ či „Rozhledny a vyhlídkové vě-
že“, může si Olomoucký kraj zvolit jako jeden velký turistický cíl a vracet se do něj znovu a znovu. Z expozice kraje Vysočina jsme si mimo jiné odnesli malou propagační publikaci „Naučné stezky“. Stačilo zalistovat. Celkem 43 tras na Havlíčkobrodsku, Jihlavsku, Pelhřimovsku, Třebíčsku a Žďársku představuje kraj Vysočinu jako území plné nádherných a úžasně zachovalých přírodních lokalit s překvapivě bohatou flórou a faunou, drobnými i většími památkami. Některé vedou po stopách významných osobností a jedna nese dokonce jméno slavného Johanna Georga Grasela, vůdce bandy lupičů, která kdysi panovala v kraji v okolí Nových Syrovic. Okružní stezka je součástí sítě čtyř tzv. Graselových stezek v okolí
Slavonic, Vratětína a Dobesberku v Rakousku. Spoustu zajímavých turistických nabídek prezentoval také Liberecký kraj. O úspěšném materiálu „Barevná dovolená“ jsme informovali minule. Tentokrát nás zaujala drobná publikace „Liberecký kraj – putování s dětmi“. Vskutku přehledný a bohatý materiál, který určitě ocení rodiče malých všetečků, kteří tak rádi poznávají všechno nové – akce na pohádkovém zámku Sychrov, výlet lanovkou na Ještěd, Svět korálků, sýrů a ® 3/2011
19
léčivých bylin, Vodní ráj Kristýna, IQ park, Svět krápníků nebo Království dřevěných hraček a mnoho dalšího. Už jsme se zmínili o početném zastoupení slovenských regionů. K těm, kdo do Ostravy letos přivezli nejatraktivnější nabídky, určitě patřila Husacinka od Galika ze Slovenského Grobu. Ve výstavním pavilonu postavili malou restauraci s voňavým a chutným menu, kterému jen málokdo odolal: kapustnica, husacinka s kapustou a lokšemi, ale i zabijačkové speciality byly opravdu originální pozvánkou. Slnečné jazerá a město Senec k tomu přidaly něco muziky a Dolný Žitný Ostrov představil návštěvníkům Velký Meder a termálnu vodu zo srdca Európy a mimo jiné také vodní plochy vzniklé v místech, kde se těžil štěrk. Dnes jsou oblíbeným cílem milovníků vodních sportů a rybářů. Kromě regiónu Podunajsko, Svätého Jána, Trenčianských Teplic, Slovenských
liečebných kúpelov Rajecké Teplice a Občianského združenia Jánská dolina přijel na Černou louku i tradiční vystavovatel – pltník z Dunajce. Představovat Laco Simoníka není třeba. Jeho Goralský dvor v Haligovciach si čeští turisté oblíbili už před lety. Můžeme věřit, že nebude dlouho trvat a čeští turisté budou rádi a často zajíždět také na Zbojnícky dvor a Salaš Zbojská. Parta v tradičních krojích, s nádherně zdobenými opasky, přivezla celý krámek voňavých klobás, slaniny a uzeného, oštěpky, korbáčiky a halušky s brynzou – kdo umí, umí. A tak se možná i s vámi už brzy setkáme v okolí Muráně a Tisovce a v krásné přírodě Národního parku Muránska planina. Salaš Zbojská je „… viac ako salaš a viac ako reštaurácia…“, společně si pak užijeme dobroty z vynikající regionální kuchyně, okusíme klobásy, které zrají v jeskyni a halušky, jaké jste ještě nejedli.
Jako každý rok, i letos jsme byli pozváni na slavnostní večer, který se tentokrát konal ve společenském sále Hotelu Mamaison. I když se nám zastesklo po oblíbených prostorách Slezskoostravského hradu, kde se společenské akce konaly v předchozích letech, brzy byla zábava v plném proudu. Mimo jiné také díky perfektnímu výkonu příjemné zpěvačky a moderátorky Heidi Janků. Na úplný závěr přikládáme malý statistický přehled: Letos na výstavy Dovolená a Region přijelo 114 vystavovatelů z Česka, Slovenska, Polska a prostřednictvím některých slovenských regionů a města bylo částečně zastoupeno i Maďarsko. Expozice pokrývaly celkem plochu 2 354,5 m2 a z nabídek vystavovatelů si přišlo vybrat 10 879 platících návštěvníků. Laco Kučera
V průběhu společenského večera generální ředitel Ostravských výstav, a.s. Karel Burda společně s Heidi Janků předali vystavovatelům ocenění AURA za nejlepší expozice. První místo získala expozice „domácích“ – Moravskoslezského kraje.
20
3/2011
Druhé místo obsadili salašníci ze společnosti Zbojská s. r. o. ze Slovenska.
A na třetím místě se umístili vinaři z Chateau Lednice, s. r. o.
NOVÍ FINALISTÉ MÍ¤Í K EDENU Abychom nezavádûli ãtenáfie mimo podstatu vûci. Pát˘ roãník soutûÏe European Destinations of Excellence, známé pod zkratkou EDEN, zná od 23. bfiezna pûtici leto‰ních finalistÛ. Z rekordního poãtu ‰estadvaceti pfiihlá‰en˘ch vybrala porota odborníkÛ pût destinací, které posoudila jako nejlep‰í. Jako regiony, které nejlépe zvládly naplnit obsah leto‰ního tématu: „Obnova hmotného dûdictví“. Kdo patří mezi pět šťastných, kteří mají rovnou dvacetiprocentní šanci stát se držitelem ceny EDEN a všech dalších požitků spojených s jejím udělením? Všichni jsou zkušenými matadory v oboru, s dlouholetými zkušenostmi, fantazií a schopností dotáhnout věci k úspěšnému konci. Koordinátorka soutěže Alice Dvořáková z agentury CzechTourism uvedla: „…Letošní přihlášky destinací byly velice nabité a bylo těžké z celé šestadvacítky vybrat pětici kandidátů. V některých hodnotících kritériích některé destinace vysoce přesahovaly ostatní, rozhodli jsme se jim proto udělit zvláštní ceny. Jejich nositele vyhlásíme na slavnostním ceremoniálu společně s vítězem“. Takže – letos bude oceněných více. Domnívám se, že pro budoucnost EDENu je to jen dobře a pro účastníky, současné i budoucí, obrovskou podporou. A kdo se tedy může těšit na návštěvu hodnotící komise? ® Destinace Králický Sněžník s patnácti kilometry předválečné a zpřístupněné pevnostní linie s muzeem (1), která se stala unikátním nadregionálním produktem.
1
® Orlické hory a Podorlicko vstoupilo do soutěže s Muzeem a pevností Hanička (2) – jednou z pěti dokončených pevností, kde se mimo jiné natáčel Vávrův film „Dny zrady“. I zde se každoročně koná řada zajímavých akcí. ® Mikroregion Kahan, jehož sídlo je v Zastávce u Brna, konkuruje úzkorozchodnou železnicí (3) a Muzeem hornictví, jehož součástí jsou velmi zajímavé historické exponáty. ® Žatecko se přihlásilo s produktem z úplně jiného soudku. Nákladně a skutečně velice zdařile rekonstruované prostory bývalé sušárny a balírny chmele se před časem začaly měnit na Chrám Chmele a Piva (4). Celý komplex nejen dokumentu-
je historii pěstování „zeleného zlata“, ale stalo se z něj unikátní turistické centrum uprostřed Žatce. I s krásným orlojem a restaurací. ® A nakonec Slovácko a Baťův kanál (5). Netřeba je představovat. Obdivuhodná je výdrž – do soutěže se Baťův kanál přihlásil už potřetí a opět se dostal mezi finalisty! V rámci objektivity držíme palce všem stejně. Ať zvítězí ten nejlepší! Ale ani ti, kdo se do finále letos neprobojovali, nepřijdou na stránkách TRAVEL profi zkrátka. Pro nás a naše čtenáře jsou neméně hodni pozornosti. - lk -
www.eden-czechtourism.cz
2
4
3
5
3/2011
21
Zpravodajství
ZRCADLO TURIZMU Nepokoje ve Středomoří a letošní dovolená Všechny evropské cestovní kanceláře mají ve svých letošních katalozích cílové oblasti, které se v únoru ukázaly jako rizikové. Jedná se především o arabské země Středního východu a severní Afriky. V některých z těchto zemí došlo k revolučním bouřím proti dosavadním režimům, k vyhánění nejvyšších činitelů a snahám nahradit jejich dlouholeté panování novým režimem. Někde se takový převrat po nátlaku mas podařil, někde napětí ještě trvá. Některé ze zemí s bouřícími se masami patří i u nás k oblíbeným turistickým cílům a jde o to, zdali s blížícím se obdobím dovolených lze nyní – na začátku dubna – takovou cestu doporučit nebo raději od ní upustit. Nutno říct, že dny neklidu v této oblasti se objevily náhle, téměř bez varování. A to v době, kdy v těchto zemích probíhaly tradiční turistické pobyty a nenadálé nebezpečí vedlo k urychlenému odjezdu, ba evakuaci zahraničních turistů. V Tunisu – u nás tak oblíbené a úspěšné destinaci – to začalo pokusem o sebevraždu jednoho zaměstnaného na jihu země, jeho podporou ze strany stále širšího veřejného mínění zdůrazněnou postojem
některých občanských hnutí a novinářů, jakož i ne zcela vhodnými vystoupeními prezidenta Ben Alího. Následovaly tisícihlavé demonstrace v hlavním městě, zásahy policie slzným plynem a střelnými zbraněmi, mrtví, zranění. Pak už se nebral zřetel na Ben Alího žádost, aby mohl dokončit svou prezidenturu, ani slib, že zajistí zaměstnání pro 300 000 lidí. V Tunisu nešlo o nějaké povstání s náboženským podtextem, ale o nespokojenost se sociálními poměry a nedůvěru ve sliby „hlubokých a radikálních změn“. Tunis se v posledních letech prezentoval jako jedna ze stoupajících ekonomických hvězd arabské oblasti. Turizmus se stal skutečně silnou preferencí. Jenže zisky šly přednostně do kapes prezidentovy
22
3/2011
rodiny, přátel a zahraničních investorů. Po útěku prezidenta Ben Alího a jeho rodiny vede zemi prozatímní vláda složená z některých spolupracovníků uprchlého prezidenta. Vedení země se postupně zbavuje dalších bývalých činitelů, ale co bude dál, není zatím rozhodnuto. I proto se budoucnost Tuniska jako turistické destinace pro letošní rok značně zkomplikovala a nádherné hotely a pláže budou do léta sotva naplněny. Jen několik dnů po začátku tzv. „Jasmínové revoluce“ v Tunisku, tedy v úterý 1. února, se na náměstí al Tahrir v egyptské Káhiře sešlo několik tisíc demonstrantů. Jenže další den jich bylo už na sto tisíc a osmý den milion. K tomu ovšem další desetitisíce v Alexandrii, Suezu atd. „Den zloby“ v Egyptě vyústil v požadavek odstoupení prezidenta Mubaraka, rozpuštění parlamentu, revizi ústavy před uspořádáním svobodných voleb. Mubarak odstoupit nechtěl, žádal, aby mohl dokončit poslední investituru (prezidentem byl od roku 1981!) a sliboval, že upustí od toho, že by nástupcem mohl být jeho syn. Nakonec musel prchnout nejprve do své vily v Šarm aš Šejchu na izraelských hranicích a pak – říká se – do Saudské Arábie (kde snad je i tuniský Ben Alí). Jenže co dál v Egyptě? I nadále je vedení státu v rukou armádních velitelů. Některá jména jsou jiná než dřív. Před každým však je – jako dřív – vysoká vojenská hodnost. Postupně se však vedení země začíná drolit. Generálové prý hodlají připravit svobodné volby. Do půl roku. Mají přitom v úmyslu dovolit účast ve vedení země i několika politickým stranám či skupinám. Okolní svět – především Izrael – se obává zvláště zapojení Muslimského bratrstva do vedení země. To se však zatím chová zdrženlivě. Egypt je velká a lidnatá země (80 milionů obyvatel). Ale bohatá není. Potřebovala by více orné půdy a surovin. Miliony obyvatel se jen těžko dostávají nad úroveň bídy. V této situaci nachází určitou pomoc v turistickém průmyslu. V posledních letech se postavila celá nová turistická města na březích Rudého a Středozemního moře. I když jejich velká část je investicí zahraničního kapitálu, pomáhá Egyptu turistický ruch aspoň ke zvýšení zaměstnanosti. Předpokládá se proto, že současný hospodářský kurz s důrazem na turistiku bude pokračovat. Některé turistické oblasti nepřestaly letos fungovat ani ve dnech nepokojů – i když s rizikem pro návštěvníky. Egyptští vysocí důstojníci, kteří se v posledních letech stali z velké části také podnikateli, nemají jistě v úmyslu ustupovat od svých turistických prebend. A bude-li staronová ekipa faktic-
kých vládců pokračovat ve své dosavadní politice vůči sousedům, bude jistě nakloněna využít i letos téměř 3 000 kilometrů mořských pláží a více než tři čtvrtě milionu hotelových pokojů k prodeji návštěvníkům z celého světa toužících po slunci a koupání. Naše sdělovací prostředky plnily v polovině března divoké zprávy i z Libye. Samozřejmě, že málokdo předpokládal – nejen u nás, ale v celé Evropě i v USA – že by se za života dlouholetého vůdce této země, plukovníka Kaddáfího, mohlo schylovat tak náhle k nějakému konci jeho režimu. Jenže naftové koncerny a jejich akcionáři toužící už dlouho po bohatství libyjské ropy, uviděli příležitost a podporují neklid, jehož krvavé konce jsou zneklidňující. Bude-li povstání proti Kaddáfímu pokračovat a podpoří-li je snad i zahraniční intervence, po níž některé mocnosti volají – ale jiné ji odmítají – nelze nevidět jeho devastující následky. V tomto případě se to však netýká cestovního ruchu. Libye má své bohatství v ropě a tak zatím necítí potřebu získávat peníze v tomto odvětví. Na obrovských rozlohách libyjské pouště by to také vyžadovalo nepřiměřené investice do infrastruktury. A tak návštěvníci této země – kam jsou ovšem zváni na světových turistických veletrzích – přicházejí většinou jen individuálně a v malém počtu. Přerušení těchto návštěv válečnými událostmi by asi
libyjské hospodářství příliš nepoškodilo, ale zájemci o antické památky, jako je Leptis, Magna, Sabrata či Cyrene, by přišli o velkolepé zážitky… Pokračování příště Bořek Homola
V jednom z kouzelných koutů Slovenského rudohoří, ve Veporských vrších v nadmořské výšce 725 metrů, leží sedlo Zbojská, nadále využívané k pastvě ovcí. Horské louky protíná cesta II. třídy č. 531 a ozubnicová železnice Tisovec - Pohronská Polhora - Brezno. Sedlo je jednou ze vstupních bran do Národního parku Muránska planina. V tomto překrásném prostředí, prakticky nedotčené přírody s množstvím původních druhů vegetace a živočichů, vás vítá Salaš Zbojská na Zbojníckom dvore.
Salaš Zbojská Na loukách pod sedlem Zbojská se pase stádo ovcí a na pozadí širokého a nádherného panoramatu Veporských vrchů se jako na obrázku vyjímají dřevěné stavby Zbojníckeho dvora – salaše Zbojská, Informačního centra a nedalekého Gazdovského dvora. Zbojnícky dvor je víc než salaš a víc než restaurace. Je přímo stvořen pro aktivní odpočinek v příjemném prostředí, můžete zde poznávat běžný život na salaši, nebo se zúčastnit různých kulturních akcí. Salaš Zbojská – celá stavba, její vnitřní vybavení a všechno kolem je ze dřeva – krásného a voňavého. Posedět zde a ochutnat něco ze specialit zdejší kuchyně stojí opravdu za to. Posuďte sami, zda byste odolali „baranímu guláši“, „baranímu perkeltu“, „salašnickej baranine“ nebo „vyprážanému oštiepku“. A co, až dojde na strapačky, halušky nebo rezance s makom či tvarohové knedlíky s ovocnou náplní. Určitě se vám nebude chtít odjet. Pak se dlouho nerozmýšlejte a ubytujte se. Přímo na Zbojníckom dvore můžete přespat ve skutečné salaši, kde vás uspí a ráno probudí bekání ovcí, ržání koní a štěkot salašnických psů – vězte, bude to brzy ráno. Vždyť ovečky musí na pastvu. Pobyt v kraji si můžete zpestřit i návštěvou nedalekého Gazdovského dvora v sedle Chlipavice, malebného místa, kde vládne ticho a klid pravých horských lazů. Dostanete se sem „zbojníckou strelou”, pěšky nebo na kole. Přivítá vás malé hospodářství s pravou atmosférou horských „láznickych“ osad. V malé dřevěnici si můžete pochutnat na různých grilovaných specialitách. Návštěvu vám zpříjemní zvířátka a pokud budete mít chuť, můžete se zapojit do prací a života na statku. Přenocovat na Gazdovskom dvore je možné ve vlastních stanech nebo po dohodě s obsluhou v dřevěnici. Zbojská s. r. o., e-mail:
[email protected], www.zbojska.sk
Gazdovský dvor
LEGENDA na Mostné hofie Mostná hora je kopec na okraji Litomûfiic. Je plnohodnotnou souãástí mûsta. Své jméno dostal nûkdy v 18. století, kdy se na jeho svazích kácely vzrostlé stromy na stavbu mostu pfies Labe. Za Rakousko-Uherska nesl jméno „V˘‰ina císafie Franti‰ka Josefa“ a po roce 1918 byl pfiejmenován na „V˘‰inu svobody“. V roce 1910, tedy pfied sto jedna lety, zde „Spolek pro zvelebení mûsta Litomûfiic“ postavil v˘letní restauraci se zdûnou vûÏí, která mimo jiné plnila funkci meteorologické stanice, vojenské pozorovatelny a poÏární hlásky. Restaurace tu v‰ak fungovala nepfietrÏitû. Po roce 1989 se mal˘ v˘letní areál vrátil do majetku mûsta a to jej prodalo souãasnému majiteli. Ten cel˘ objekt zrekonstruoval podle pÛvodních plánÛ a interiéry a provozy restaurace zmodernizoval do podoby vyhovující nejmodernûj‰í gastronomii. Restauraci pak pojmenoval „Legenda“. Dnes je toto místo jiÏ plnû k dispozici turistické vefiejnosti… … Více si pfieãtûte na 9. stranû uvnitfi ãasopisu.
Otevírací doba Restaurace: Rozhledna:
Po-ât, Ne Pá-So Dennû
11.00 – 20.00 11.00 – 23.00 11.00 – 20.00
www.mostna-hora.cz