2011. Turistické informace z České republiky a Slovenska

XVI. ročník, 4/2011

Sídlo: Horčičkova 546, 149 00 Praha 4 E-mail: [email protected]

Turistické informace z České republiky a Slovenska

PARDUBICKO VÁS P¤EKVAPÍ Čtěte na str. 12-13

!

Kudy vedou stopy krále Karla IV. a císafie Rudolfa II.?

Hrad Karlštejn – sem Karel IV. jezdil nejraději

V poslední dobû se mimo jiné také díky aktuální situaci na politické scénû nenudíme. Vûfiím, Ïe vûrni odkazu dobrého vojáka ·vejka se mnozí dobfie baví – leã – je to zfiejmû humor uÏ tro‰ku hofik˘. Chcete myslet na nûco jiného? TouÏíte po lep‰ích vjemech, neÏ nabízejí kaÏdodenní zpravodajské relace? Nechejte se inspirovat dal‰ími fiádky. Tentokrát vás zveme na místa, která si v dobách dávno minul˘ch oblíbili a nav‰tûvovali je jiní politici – Karel IV. a Rudolf II. Oba patfiili k milovníkÛm Ïivota, dobrého jídla a pití, umûní, lovu a rádi cestovali po sv˘ch zemích. Vydejme se po jejich stopách. Karel IV. Lucemburský, právem přezdívaný „otcem vlasti“, prožil trudné dětství. Do čtvrtého roku života byl v domácím vězení na Křivoklátě, pak byl na vychování ve Francii. V šestnácti letech se vrátil do Čech a stal se rytířem. Byl pobožný, sbíral ostatky svatých, ale mečem se dokázal ohánět zdatně. Jako pravý rytíř a král rád holdoval dobrému vínu. Jeho snahy o rozšíření vinařství v Čechách jsou dobře známé. Dekretem nařídil výstavbu vinic na Mělnicku, Roudnicku a Mostecku, v Kadani a samozřejmě také v okolí Litoměřic. Dovezl k nám sazenice Rulandského modrého, další odrůdy dovezl z Porýní a Rakouska. A kam jezdil nejraději? Snad každý ví, že Karlštejn bylo to místo, kde ze sebe dokázal setřást vladařské starosti a v klidu, uprostřed hlubokých lesů rád rozjímal a hledal sílu pro další práci na zvelebení svého království. Rád měl také hrad Bezděz, a byl to právě Karel IV., kdo nechal založit Velký rybník, dnes známý jako Máchovo jezero. Hluboký vztah měl rovněž ke Kašperku a Radyni, které nechal postavit jako strážní pevnosti. Jeho jméno nesou i nejznámější české lázně – Karlovy Vary. Byl to Karel IV., kdo při lovu objevil první teplé prameny. Říká se, že do tůně s vařící vodou spadli jeho honící psi a uvařili se. Sám král si v teplé vodě koupal zraněnou nohu a léčba se dařila. Nechal tedy postavit Karlovy Vary. Jinou letoru měl císař Rudolf II. Umění a ženy – to byly dvě vášně, které ho provázely celým životem. Nevíme, jestli opravdu jezdil do Brandýsa nad Labem za krásnou mlynářkou. Že si však město na Labi oblíbil, dodnes dokazuje krásný zámek, kde hostil významné osobnosti a pořádal hony. Svoji vášeň pro astrologii a alchymii až přeháněl. Kromě spousty podvodníků se na jeho dvoře zdržovaly také osobnosti mimořádného věhlasu. Kromě lékaře Michaela Maiera a přírodovědce Johna Dee to byl také slavný Tycho de Brahe, kterému nechal na zámku v Benátkách nad Jizerou zbudovat celou observatoř. Oba dva panovníci po sobě zanechali hluboké stopy také v samotné Praze. Rudolf II. třeba nechal pro svoji „kunstkomoru“ přestavět severozápadní křídlo Hradu se Španělským sálem a není vyloučeno, že rád docházel i do Zlaté uličky – uličky alchymistů a do císařské laboratoře ve Vikářské uličce a ve věži Mihule. Tak už víte, kam na jarní výlet? Po obou historických státnících se dochovala celá spousta památek, které stojí za to vidět a objevovat souvislosti, které jsme třeba už dávno zapomněli. Stojí za to se vydat na cesty, kde nuda nemá místo, kde nás čekají příjemné zážitky a mnohdy také poodhalení historických slabůstek a vášní králů, císařů, jejich dvořanů, přátel i nepřátel. Redakce portálu Kudy z nudy, CzechTourism tel: +420 221 580 486, e-mail: [email protected] www.kudyznudy.cz

Zámek Brandýs nad Labem – oblíbené místo Rudolfa II.

Komentáfi

Reklama ãi propagace – fiemeslo nebo kum‰t? „Žijeme – aniž si to snad uvědomujeme – v epoše reklamy. Ne propagace. Reklamy schopné nás doslova umořit až do ztráty soudného rozumu a vnutit Eskymákovi ledničku nebo obyvateli Sahary norkový kožich. Že to funguje, že se firmám, které nehledí než na svůj profit, vyplácí investovat do reklamy stále větší a větší sumy, nás denně přesvědčují k zbláznění dlouhá komerční přerušení programů všech TV a rádií, atakují nás z billboardů kolem dálnic bez ohledu na nebezpečí havárie a také bez ohledu na nebezpečí úrazů mentálních, takměř odkudkoliv. A nakonec lhostejné k tomu, co se vlastně takovou kampaní konzumentům nutí. To je reklama jako ŘEMESLO. Hrubé, drsné a bezohledné. Také ale často bez inteligence, jiskřivého nápadu nebo vtipu. Vyráběné „řemeslníky se sekerou a motorovou pilou“. S trochou smutku musíme přiznat, že se tak nezřídka děje i v našem oboru. Je mírně tristní přehlížet ty tuny potištěného papíru, které se produkují jako propagační materiály a sledovat, jak se spokojeně plácáme po ramenech, jakže dobře to děláme. Byly doby, kdy reklama byla KUMŠT. Vzpomeňte si na Muchova panó a plakáty, na obraz dívky mrkající na svět jedním okem patentky Koh-i-noor, na reklamy, které si nechal připravovat a tvořit Baťa, Škoda nebo Auto Sodomka. Mnohé z nich jsou dnes nesmírně ceněnými výtvarnými díly. Který ze současných reklamních velkoplošných pla-

kátů by mohl mít podobné ambice? Dnes už by taková reklama a propagace neměla účinek? Kdo tvrdí, že ne? Jak to můžeme vědět, když to nezkoušíme! V posledních desetiletích nám vyrostla už nejméně jedna generace spotřebitelů, kteří se podvědomě stávají „spotřebním materiálem“ pro reklamy nabízející „… ne jeden, ale hned dva nebo dokonce tři výrobky za jednu cenu…a ještě k tomu přidají dárek…“ Ruku na srdce – nezdá se vám, že je někde chyba? Jak si může výrobce dovolit prodat tři výrobky za cenu jednoho? Buď základní cenu vynásobil třemi nebo je kvalita výrobku tak nízká, že se s tím nedá dělat nic jiného, než jej nabízet tak primitivním fíglem. Popřípadě se můžeme domnívat, že se výrobce zbláznil a rozhodl se přijít na buben. Co je správně? Takovou otázku si prakticky nikdo neklade. Většinou se lidé naučili být spokojeni a bezmyšlenkovitě konzumovat scénky, do nichž přiskotačí obstarožní atletka tvrdíc, že její štíhlý pas tvaruje každý týden nový přístroj na hubnutí a zahlceni strojenými výkřiky nadšení a často typicky českým a obdivným „wow“ – fuj! – se dál věnují konzumaci naprosto jedinečných hamburgrů a hranolků, potom si zalepí útroby sladkou hnědou tekutinou a nechávají si zdát o exotické nebo dokonce aktivní dovolené. Náš obor má obrovskou výhodu. Pracujeme se skutečnostmi a náměty, které v sobě ne-

Kudy vedou stopy Karla IV. a Rudolfa II.? . . . . . . . . . . . . . 2 Reklama a propagace – řemeslo nebo kumšt? . . . . . . . . . 3 Dvě stě čtyřicet dva kilometrů Krušnohorské magistrály . . 4 Oáza v Opárenském údolí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 Restaurace ducha v restauraci Legenda . . . . . . . . . . . . . . 6 Za církevními památkami do Litoměřic . . . . . . . . . . . . . . . 7 Český ráj hledá novou cestu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 První století Tichánkovy rozhledny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 Stvoření loutky – souborná výstava M. Bartoňové . . . . . 10 Město Chrudim – výchozí místo pro toulky… . . . . . . . . . 11 Pardubicko vás překvapí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1,12-13 Jaký byl jarní Festival otevřených sklepů? . . . . . . . . . . . . 14

sou obrovskou míru pozitivních motivů. Témat k inteligentnímu a opravdu kulturnímu zpracování přece máme víc než dost. Jen by to chtělo trochu fantazie a fištróna, více kumštu a méně hrubého řemesla, více citu a méně snahy „prodat za jakoukoliv cenu“, více vlastní invence a méně mechanického přebírání takzvaně prověřených modelů a v neposlední řadě prostředky vyčleněné na reklamu a propagaci obezřetněji investovat. Zvláště dnes, kdy se rozpočty tenčí skoro až na neúnosnou míru. Ale uspět na trhu a udržet se na něm, to bez reklamy a propagace nejde. Všichni dobře víme, kde nás nejvíce tlačí bota – počínaje legislativou, neexistencí soustředěného průzkumu zájmů turistů a konče poměrně neuspořádaným marketingem. Ten se vyvíjí podle vlastních pravidel, bez ohledu na to, co bychom si přáli. Už jsme zažili kampaně na podporu lázeňství a přesto naše lázeňská města nepřekypují davy turistů, golfových hřišť máme jako máku, ale golfistů moc nepřibývá, ani se u nás nepořádají velké turnaje, statistiky hlásí pokles návštěvnosti v tradičních destinacích – dokonce i v Praze. Ruku na srdce, také míváte dojem, že všichni děláme všechno a že jsme se dostali na jakousi hranici, kterou musíme překročit, jenom pořádně nevíme, na jak dlouhý skok se máme rozběhnout? Pojďme společně zkusit vymanit se ze zaběhnutých klišé a ze stokrát opsaných schémat. Pojďme hledat nové, neotřelé možnosti, jak představit všechno krásné co máme v novém světle a v nových barvách.“ Laco Kučera

Pohoda v obci Suchý, v penzionu U Petra . . . . . . . . . . . . 15 Náš tip: Cyklovýlety po Uherskohradišťsku . . . . . . . . . . . 16 Ej, od Buchlova větr věje… . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 Novinky na trhu veletrhů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18 Slezskoostravský hrad roste do krásy . . . . . . . . . . . . . . . 19 Regiontour 2012, je čas se rozhodnout . . . . . . . . . . . 20-21 Zrcadlo turizmu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 „Za živa v Bystrici...“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23 Imperial – ideální hotel pro váš pobyt . . . . . . . . . . . . . . . 24

TRAVEL profi – měsíčník pro cestovní ruch, Šéfredaktorka: Eva Kovářová, Ediční rada a spolupracovníci redakce: Tereza Kovářová, Eliška Červená, Mgr. Marie Kysilková, Bořek Homola, Laco Kučera, Vydavatelství: Eva Kovářová - TRAVEL profi, IČO: 63969262 Sídlo: Horčičkova 546, 149 00 Praha 4, tel./fax: 272 919 586, vedení redakce - mobilní telefon: 608 032 397, [email protected], www.travel-profi.cz, DTP a tisk: Ivan Vopelák - polygrafická výroba, Starý Kolín. Distribuce: SEND Předplatné spol. s r.o., Praha MK ČR E 5591, ISSN 1211-2798. TRAVEL profi vychází 10 x ročně vždy poslední týden v měsíci (v prázdninových měsících nevychází). Za podklady reportáží a inzerátů odpovídá autor či zadavatel. Přebírání informací a zpráv je možné pouze se souhlasem vydavatele!

4/2011

3

DVù STù âTY¤ICET DVA KILOMETRÒ KRU·NOHORSKÉ MAGISTRÁLY Pfies celé Kru‰né hory, pfies nejdel‰í horsk˘ celek v âeské republice, se vine Kru‰nohorská magistrála. V zimû patfií k oblíben˘m trasám vyznavaãÛ bíl˘ch stop a v létû se po ní vydávají pû‰í, in-line bruslafii a pfiedev‰ím cyklisté. Cel˘ch 242 kilometrÛ vede po asfaltov˘ch cestách. Nûkteré úseky jsou nároãnûj‰í, ale najdou se i takové, na nichÏ si uÏijí i ménû zdatní. Z magistrály se nechá odboãit na celou fiadu dal‰ích cyklistick˘ch stezek a okruhÛ, které vedou na místa neãekan˘ch pÛvabÛ.

Krušné hory – kde vzaly svoje jméno? Snad, že život zde byl krušný? Nikoliv. „Krušit“ je staré české slovo, které znamená „těžit“. A v Krušných horách se těžilo hodně, hlavně cín a jiné rudy. Krušilo se. Vytěženým hroudám rudy se říkalo „krušec“. Odtud Krušné hory – horský masiv otevřený na severní stranu. Na hřebeni panuje drsnější klima a není zde bída ani o prudké bouře a ostré zimní větry. Léto je zde sice kratší, ale o to intenzivnější – teplé, slunečné a s nebem tak vysoko, že se vám až hlava zatočí.

Za začátek Krušnohorské magistrály je považována vodní nádrž Skalka u města Chebu. Dále pak vede přes Františkovy Lázně, Vojtanov, Luby, Kraslice, Bublavu, Jelení, Horní Blatnou a Měděnec, pak kolem vodní nádrže Přísečnice na Horu sv. Šebestiána a dále na Kalek a Mikulovice až k vodní ploše Flájí a dál do Nového Města, na Cínovec, do Fojtovic, Krásného Lesa a končí na Sněžníku u Děčína. Ale najet na ni můžete kdekoliv. Záleží jen na vás, kterou část Krušných hor chcete poznat. Nikdo z nás nezvládne celou Krušnohorskou magistrálu naráz. Přijet na jeden den je bláhové, i víkend se vám bude zdát málo. Magická krása Krušných hor se smrky ošlehanými větry, se šikmo svítícím

4

4/2011

sluncem, které se doslova probíjí ranními opary nebo západy slunce nad Božidarskými rašeliništi, dokáže uchvátit každého. Krušné hory se na kole nemají projet, ale ze sedla bicyklu obdivovat. Až se i vy vydáte po Krušnohorské magistrále, poznáte, že jsou to hory pro letní aktivní dovolenou jako stvořené. Najděte si ubytování v některém z penzionů, občerstvěte se ve vesnické hospůdce, navštivte místní malé muzeum, poseďte ve venkovském kostelíku nebo se jen tak toulejte a nechte se doslova omývat voňavým vánkem. A pak zase nasedněte na kolo a klidně odbočte z Krušnohorské magistrály na některý z kratších okruhů, třeba na „Ježíškovu cestu“. Je dlouhá jen necelých pět kilometrů a vede, jak jinak, z Božího Daru kolem čtyř „Ježíškových bud“ (přístřešků) zase zpět. Delší okruh se jmenuje „Mrtvý rybník“. Najedete něco přes 16 kilometrů a můžete se na něj vypravit s odrostlejšími dětmi. Máte rádi adrenalin? Pak se vydejte na „Just down the hill“. Je to cesta z pěkného kopce určená pro MTB a klade víc nároky na techniku jízdy než na fyzickou zdatnost. Z Božího Daru pojedete směrem na Neklid, pak po žluté značce stále dolů až k dolní stanici klínovecké lanovky. Za 40,- Kč se nechejte vyvézt nahoru, kde si v restauraci můžete dát něco k jídlu a kochat se fantastickým výhledem na Krušné hory. Takových a podobných, náročných a lehkých, dlouhých a krátkých cest je na Krušnohorské magistrále bezpočet.

OÁZA V OPÁRENSKÉM ÚDOLÍ Nedaleko Lovosic leÏí neãekanû kouzelné Opárenské údolí, do nûhoÏ se vjíÏdí nebo schází po úzké a svaÏující se silniãce z obce Opárno, která se jako uÏovka protáhne klenut˘m viaduktem pod Ïelezniãní tratí. Sotva opustíte pfiítmí pod mechem obrostl˘mi kamenn˘mi kvádry podjezdu, otevfie se vám scéna, která mÛÏe pÛsobit jako z pohádky.

Černodolský mlýn, Chotiměř 48 – Opárno mobilní tel.: +420 602 145 680, 736 481 379 [email protected], www.cernodolskymlyn.cz

Pod nohama vám zašumí potok proplétající se mezi kořeny mohutných dubů a buků, na levou i pravou stranu se zvedají prudké svahy malého „kaňonu“ a téměř nad hlavou vám z ničeho nic zadupe motoráček, který se vynoří ze „zeleného přítmí“ na jedné straně a za chvíli s potutelným houknutím zmizí za zatáčkou, za hranou svahu, na jehož vršku spíš tušíte, než vidíte zříceninu starého hradu Opárno. Ale to nejdůležitější máte přímo před sebou. Bíle zasvítí rozlehlé průčelí s černým nápisem „Černodolský mlýn“. Vedle hlavního objektu vás od časného jara zvou k posezení stoly a lavice venkovní restaurace obklopené upravenou zahradou s několika kamennými jezírky, vodopádem a hřištěm pro děti s houpačkami. Kdo chce pod střechu, může vstoupit do restaurace. Už ode dveří budete cítit „domácí atmosféru“. Stoly a židle z borového dřeva, trámový strop a velká kachlová kamna – ta hřejí snad, i když se v nich netopí – už to, že zde stojí, dýchá milým teplem. Výborná polévka, několik typických českých jídel, štrůdl, kvalitní pivo, káva, čaj a dobroty z pekárny, kterou v Lovosicích provozuje majitel Vladimír John. Mimochodem – nenechte si ujít výborné slané tyčinky. Tím ale služby Černodolského mlýna zdaleka nejsou vyčerpány. Pro turisty je ve vedlejší budově připraveno 16 pohodlných a úplně nových pokojů, z toho dva apartmány s vlastní kuchyní. Ubytovat se v romantickém prostředí, které ještě voní čerstvým dřevem, večer poslouchat šumění potoka a naslouchat, co šeptá vítr v korunách stromů, to je přímo balzám na naše pocuchané nervy a unavené duše. A ráno? Pěšky nebo na kole ven, do přírody, za čerstvým vzduchem, sluníčkem a za poznáním něčeho nového. Komu by se chtělo prověřit svoji fyzickou zdatnost, nabízí se bezpočet možností vydat se přímo do svahu za mlýnem, vyšplhat se až ke skalním výstupům, které jakoby vyrůstaly mezi stromy. V takovém případě však doporučuji dobrou obuv a patřičnou dávku rozvahy. Opárenské údolí je opravdu strmé. Usadit se v Černodolském mlýně, pořídit si v jeho penzionu základnu a vyrážet každé ráno na výlety všemi směry, může být novou dimenzí dovolené nebo alespoň víkendu. V terénu bez dotěrných projevů moderní civilizace klidně odložíte vypnutý mobil a zapomenete na všechny starosti a trápení. Na vlastní oči viděl, zažil a doporučuje Laco Kučera 4/2011

5

Byly, jsou a budou kavárny, hospÛdky a restaurace, jejichÏ povûst v rÛzn˘ch dobách dosahovala skuteãnû legendárních rozmûrÛ. Nûkteré prosluly kávou a zákusky, jiné nabídkou vín, v dal‰ích se vafiil legendární gulበnebo se toãilo kvalitní pivo a v ostatních nabízeli jídla exotick˘ch chutí a vÛní. V‰echny v‰ak mûly nûco spoleãného – byly oblíbené, scházeli se v nich lidé z blízkého a dalekého okolí a skoro kaÏdá z nich mûla také své ‰tamgasty z fiad literátÛ, hercÛ, malífiÛ nebo literárních kritikÛ. Zkrátka – byly legendami.

RESTAURACE DUCHA V RESTAURACI LEGENDA V dobách, které si ještě mnozí živě pamatujeme, se však většina z podniků neubránila jistému „zglajchšajtování“, unifikaci až nakonec skoro úplné „mekdonaldinazaci“, kdy guláš nechutnal všude stejně a jen výjimečně se tu nebo onde točilo dobré pivo.

začátku dubna to byl třetí „díl“ festivalu SUSHI. Své umění necelé šedesátce hostů předvedl šéfkuchař Marek Hora, vicemistr světa v přípravě sushi, za vydatné pomoci personálu. Ten se pro tuto příležitost oblékl do stylových kostýmů za asistence gejši Toshichiky, která mimo

V letech, které následovaly po konci etapy, kdy všechno patřilo všem, se mnoho z bývalých legend gastronomie, pohostinství a restauratérství postupně vrací ke své bývalé slávě. Podobně jako restaurace Legenda na Mostné hoře nad Litoměřicemi. Nový majitel se do procesu „legendizace“ své Legendy pustil s vervou sobě vlastní rovných sto let poté, co byla i s vyhlídkovou věží postavena. Kdo už poseděl v příjemném prostředí a nad bohatě zásobeným jídelním lístkem, nám dá určitě za pravdu – restaurace Legenda nad Litoměřicemi si své jméno zaslouží. Nejenže se tu točí výborné pivo, které neodmyslitelně patří k lahůdkám české kuchyně, ale lze zde zažít skutečně kulinářské legendy. Na

jiné předvedla i ukázku tradičního japonského tance a několik zábavných japonských her. Co je vlastně sushi? Na to jsme se zeptali mistra Hory: „Sushi“ v doslovném překladu znamená „kyselá rýže“. Prapůvod této lahůdky je starý možná až pět tisíc let, kdy Japonci uměli uskladnit

6

4/2011

syrové ryby ve vrstvách rýže až na tři roky. Postupně se technologie sushi upravovaly a zkracovaly, až se zrodila dnešní jeho podoba, kterou si oblíbil celý svět. Je pravdou, že japonské sushi není jen jídlo – je to doslova umění. Při přípravě musí kuchař přemýšlet, dodržovat spoustu postupů a pravidel, ale také zapojit fantazii – jak při kombinaci chutí a vůní, tak také při servírování. Více než slova ale nabízí osobní prožitek. Další festival sushi v restauraci Legenda se odehraje koncem léta. Do té doby sem můžete přijet na lahůdky z thajské kuchyně, které bude připravovat další mistr, jenž své kuchařské umění osvědčil několika lety v thajské královské kuchyni. Letos v létě si určitě nenechte ujít ještě festival rybích specialit, lahůdek z hovězího masa a zvěřiny. Termíny najdete na uvedené webové adrese.

Text a foto: Laco Kučera Restaurace Legenda Mostná hora 92, 412 01 Litoměřice tel.: +420 602 215 782, 602 281 626 e-mail: [email protected] www.mostna-hora.cz

Mûsto Litomûfiice jako pfiístavi‰tû, ze kterého lze vyplout na palubû Porta Bohemica 1, jako mûsto konference Stop and Stay i jako mûsto nového gotického Svatostánku vína uÏ znáte. Jaké dal‰í poklady Litomûfiice nabízejí, se dozvíte právû teì. Je tomu rok, co Mons. Mgr. Jan Baxant, dvacát˘ biskup litomûfiick˘, podepsal Memorandum o spolupráci s Centrem cestovního ruchu Litomûfiice, jehoÏ podstatou bylo zpfiístupnûní nûkter˘ch církevních památek turistické vefiejnosti.

ZA CÍRKEVNÍMI PAMÁTKAMI DO LITOMù¤IC

Prohlídku katedrály sv. Štěpána s výkladem pro skupiny lze za poplatek dohodnout – tel.: +420 731 402 400, e-mail: [email protected]. Katedrála má svoji turistickou známku. Koupit si ji můžete za 30,- Kč v přízemí věže u katedrály nebo na recepci biskupské kurie na Dómském náměstí. Návštěvníky města rovněž zveme na věž u katedrály. Jde o nejvyšší vyhlídkový bod ve městě (65 metrů). Otevírací doba: květen-červen, záříříjen: každou sobotu od 13 do 17 hodin. Červenec-srpen: po, st, pá, so: od 13 do 17 hodin. Ceny vstupného: dospělí 50,- Kč, studenti, důchodci, držitelé ZTP, děti 6-15 let 25,- Kč, děti do 6 let zdarma. Rodinné vstupné: 2 dospělí + 2 děti 100,- Kč. Návštěvu věže pro skupinu nad pět osob mimo otevírací dobu lze domluvit předem – tel.: +420 416 732 440, e-mail: [email protected].

Diecéze litoměřická byla ustanovena v roce 1655 a po celá staletí hrála důležitou roli v duchovní správě českých zemí. V roce 1938 byly téměř tři čtvrtiny připojeny k nacistickému Německu. Dobře se nevedlo ani po roce 1945. Nový režim nebyl práci církve nakloněn. K obrodě došlo až po roce 1989. V současné době je Diecéze litoměřická opět významným správním celkem.

Noc kostelů v Litoměřicích 27. 5. 2011

Dómský vrch v Litoměřicích je místem, kde se nacházelo na zhruba šesti hektarech původní knížecí přemyslovské hradiště. Kolem roku 1057 zde kníže Spytihněv II. založil kapitulu sv. Štěpána spolu s kostelem. Později zde vystavěli rybářský kostel sv. Jiří. Věřícím sloužil od roku 1387 skoro pět století. Sousední část hradiště byla připojena k městu a nově osídlována jako Nové Město, jehož středem se stal kostel sv. Václava. Po vzniku biskupství ve východní části návrší dal roku 1655 biskup Maxmilián Rudolf Schleinitz základ k vybudování uzavřeného církevního areálu, rozkládajícího se na zhruba třech hektarech ohraničených 750 metry dlouhou hradební zdí se třemi branami. Biskupská rezidence v Litoměřicích stojí na místě původní kapituly z 11. století. Dnešní rezidence byla postavena podle plánů Giulio Broggia v letech 1683 - 1701. Dvoupatrová budova je orientována čelem k řece a vytváří spolu s katedrálou výraznou dominantu města. Někdy je nazývána „litoměřickými Hradčany“. Vznik katedrály sv. Štěpána se datuje k roku 1057. Když kolem tohoto roku založil kníže Spytihněv II. kolegiátní kapitulu

Zájemci mohou v rámci akce Noc kostelů navštívit zdarma vybrané církevní objekty s tvořivými dílnami, divadelními představeními, koncerty, komentovanými prohlídkami. Nebudou chybět ani mše svaté, duchovní rozhovory či čtení z Bible. Přibližně od 18 hodin až do půlnoci bude otevřeno šest objektů: katedrála sv. Štěpána (Dómské nám.), kostel Všech svatých (Mírové nám.), kostel sv. Vojtěcha (Křížová ul.), kostel sv. Jakuba (Dominikánské nám.), kostel sv. Ludmily (Kapucínské nám.) a kaple sv. Jana Křtitele (Máchova ul.). V každém z nich lze obdržet poutnický pas pro získání certifikátu poutníka.

u kostela sv. Štěpána, byl to zřejmě již kamenný kostel, protože zakládací listina o něm hovoří jako o bazilice. Dnešní katedrála byla postavena v letech 1664 – 68. Má délku 50 metrů, výšku 20,5 metrů a šířku lodi i s kaplemi 22 metrů. Uvnitř se zachoval v podivuhodné celistvosti základní interiér v černozlatém boltcovém slohu: hlavní oltář, šest velkých bočních oltářů, kazatelna a dvě zpovědnice v kostele. Pět velkých oltářních obrazů namaloval Karel Škréta. Další obrazy jsou mimo jiné od Jana Czecha a J. P. Molitora. Centrum cestovního ruchu Litoměřice Mírové náměstí 16/8a tel.: +420 416 916 100, [email protected] www.litomerice.cz 4/2011

7

âESK¯ RÁJ HLEDÁ NOVOU CESTU ProtoÏe nic netrvá vûãnû a jen málo vûcí se dûje samo od sebe, musí se i tak znám˘ a oblíben˘ turistick˘ region, jako je âesk˘ ráj, starat o svoje marketingové aktivity. Jak jde ãas, nároky turistÛ stoupají a co bylo pfied deseti lety skvûlé, pfied pûti lety je‰tû mohlo staãit, ale dnes potfiebuje „face lift“, novou podobu. SdruÏení âesk˘ ráj to ví, a ve snaze prosadit se na stále nároãnûj‰ích trzích, pfiipravilo na toto téma setkání v‰ech, kdo mohou do této problematiky promluvit a hlavnû pfiinést nové nápady. Hostitelem pracovního setkání v rámci projektu „Marketingové a koordinační aktivity v Českém ráji“ se stal krásně opravený zámek v Lomnici nad Popelkou. Bylo tedy naprosto přirozené, že k úvodnímu slovu ředitele sdružení Aleše Hozdeckého a předsedkyně správní rady sdružení Hany Maierové přidal několik vlídných slov také starosta Lomnice nad Popelkou Vladimír Mastník. A co se řešilo? Jednání se zúčastnily zhruba čtyři desítky zástupců památkových objektů, muzeí i pracovníků specializovaných odborných pracovišť, jako jsou například Národní památkový ústav, CHKO Český ráj a Správa jeskyní ČR – Bozkovské dolomitové jeskyně. Setkání to bylo opravdu reprezentativní, nechyběli zde zástupci hradů a zámků v regionu – Staré Hrady, Mnichovo Hradiště, Valdštejn, Humprecht…, muzeí – Mladá Boleslav, Turnov, Jičín, Nová Paka, Železný Brod…, odborů krajských a městských úřadů, které mají ve své kompetenci památkovou ochranu – Liberec, Turnov, Nová Paka…, přínosná byla účast i zástupců jednotlivých informačních center. „Hlavním smyslem tohoto prvního setkání bylo zjistit, jestli především správci památkových objektů stojí o větší spolupráci. Myslíme si, že by bylo dobré naučit se s návštěvníky více a lépe

8

4/2011

pracovat, nabídnout jim alternativy v podobě návštěvy dalšího zajímavého objektu či účasti na některé z aktivit, které jsou pro turisty připraveny,“ shrnula Pavla Bičíková, projektová manažerka Sdružení Český ráj. Jak dodala, ohlasy jsou nad očekávání dobré a do budoucna se budou konat minimálně dvě podobná setkání v roce, jedno před a druhé po sezoně. Hana Maierová doplnila: „Kalendář má v roce pouze 365 dnů a hlavní turistická sezona jen asi tři, nejvýš čtyři měsíce, už jen koordinace jednotlivých akcí, které se na památkových objektech pořádají, by byla přínosná, aby se nabídka minimálně v jednom menším regionu nepřekrývala.“ V rámci setkání pracovníci Sdružení Český ráj představili vlastní fungování sdružení, které má v současnosti 61 členů, mezi něž patří města, obce, neziskové organizace a podnikatelé v cestovním ruchu. Prezentovány byly jednotlivé projekty, jako je Greenway Jizera, Regionální produkt Český ráj, nové aktivity ve vydávání propagačních materiálů, turistický informační systém, propagace regionu a další. Zde si budou moci sami správci památkových objektů a muzejníci říci, co je pro ně důležité. Podle Pavly Bičíkové chce sdružení do budoucna spíš více propagovat uceleně celé území než jednotlivá

místa. V nově vydávaných materiálech tak návštěvník dostane komplexní informace o regionu, případně o jeho částech. „Důležité je uvědomit si, kdo je typickým návštěvníkem Českého ráje. Díky jednotlivým informačním centrům v regionu víme, že ubývá zahraničních návštěvníků, že k nám ve větší míře začínají přijíždět domácí turisté ze všech koutů republiky, že jsme vyhledávanou destinací pro rodiny s dětmi a že se v poslední době objevila nová skupina návštěvníků, kterou jsou aktivní senioři s vnoučaty. Na tohle všechno musíme umět včas a dobře zareagovat,“ řekl Aleš Hozdecký. Podle něho klesla vloni návštěvnost památkových objektů v celé republice, Český ráj nevyjímaje. Pokles v Českém ráji ale není nějak výrazně dramatický, krásná příroda v kombinaci s památkami je pro turisty stále atraktivní. - lk -

Souběžně se seminářem proběhl v Lomnici nad Popelkou také 8. ročník Miniveletrhu cestovního ruchu, kde se představily a návštěvníkům nabízely novinky z Krkonoš, Liberecka, Jablonecka, Jičínska a z dalších míst regionu. Bez ohledu na velikost vidíme takové aktivity jako nesmírně efektivní – nejen proto, že jejich primární orientace je směrována na místní, regionální klientelu, která často „zapomíná“ na to, co má doslova za humny, ale také proto, že díky zanedbatelným nákladům dávají možnost vyzkoušet si prezentaci „v malém“ a ověřit si, do jaké míry by bylo možné se vydat na veletržní akce větších rozměrů.

PRVNÍ STOLETÍ TICHÁNKOVY ROZHLEDNY

Mûsto Lomnice nad Popelkou chystá dal‰í oslavy. Tentokrát bude oslavencem jedna z nejelegantnûj‰ích rozhleden v âesku. Nese jméno Josefa Tichánka, nûkdej‰ího pfiedsedy okra‰lovacího spolku a iniciátora kamenné stavby, která od roku 1911 zdobí vrcholek hory Tábor. Oslavy prvního století se chystají sice aÏ na leto‰ní záfií, to ale vÛbec neznamená, Ïe byste si Lomnici nad Popelkou, Tábor a Tichánkovu rozhlednu nemûli jako turistick˘ cíl zvolit uÏ nyní na jafie nebo v létû. Město Lomnice nad Popelkou s celým svým okolím určitě stojí za několikadenní pobyt. Ubytování přímo v Lomnici nebo okolí najdete bez problémů, restaurace a hospůdky vás obslouží a pokud byste dostali chuť na jednu ze zdejších specialit, na proslulé Lomnické suchary, najdete je skoro v každém obchodě nebo cukrárně.

Původní rozhledna na hoře Tábor vznikla v roce 1888, byla dřevěná a 22 metrů vysoká

Ovšem to nejdůležitější je, že Lomnice nad Popelkou leží prakticky na hranici mezi Českým rájem a Podkrkonoším, v kraji s čistou přírodou a především s kilometry cest, které jsou ideální pro cykloturistiku a pro zdravý a stále populárnější „nordic walking“. Vyšlápnout si z Lomnice na horu Tábor může být příjemná, ozdravná túra. Pravda, půjdete prakticky stále do kopce, ale celou cestu se můžete těšit na to, co vás nahoře čeká. Posezení v nově opravené a zprovozněné restauraci, ubytování v příjemných pokojích penzionu a hlavně úžasný výhled ze stoleté Tichánkovy rozhledny. Od její paty bude stačit vyšlapat už jen 144 schodů na vyhlídkový ochoz. Říká se, že za pěkného počasí můžete přehlédnout celou čtvrtinu Česka, napočítat padesát chrámových věží a dohlédnout na dvanáct dalších rozhleden. A to všechno z výšky 35 metrů nad okolním terénem, z hory Tábor s výškou 682 metrů nad mořem. Není tedy divu, že Tábor i rozhledna se staly oblíbeným a vyhledávaným výletním místem. Nehledě na to, že v sousedství rozhledny stojí barokní kostel Proměnění Páně z roku 1704, který je prohlášenou kulturní památkou a začátkem léta se zde konají slavné pouti. Na tu letošní se můžete vypravit už 11. června. Pokud vás pouťové veselí neláká, sedněte na kolo a vyšlapejte na horu Tábor, troufnete-li si. Popřípadě vyjeďte s kolem na střeše auta a vydejte se po cyklotrase třeba na vrch Kozákov s další rozhlednou. Nebo k nedaleké zřícenině kdysi nádherné Alainovy věže ukryté mezi vzrostlými buky v okolních lesích.

Kamenná rozhledna byla postavena v roce 1911, stavbu inicioval učitel Josef Tichánek

Historické fotografie zapůjčil Jan Drahoňovský st.

Současný vzhled rozhledny s přilehlou restaurací a penzionem

Po letních túrách pak určitě přijde vhod osvěžení v čisté vodě nečekaně krásného venkovního koupaliště přímo v Lomnici. Bílé břehy, modrá, chladná voda, uprostřed ostrůvek, občerstvení a travnaté pláže. Něco jako kousek jižní Francie. To ale zdaleka není všechno, co Lomnice nad Popelkou nabízí. Lepší než dlouhé popisy je osobní prožitek. Vypravte se do Lomnice a užijte si všeho, čeho se vám v tomto malebném městečku může dostat. Laco Kučera, foto: město Lomnice nad Popelkou Kulturní a informační středisko města Lomnice n./Popelkou Husovo náměstí 4 – Zámek, tel.: +420 481 673 107 e-mail: [email protected], [email protected] www.kislomnice.cz, www.lomnicenadpopelkou.cz V létě je v provozu také informační stánek na Táboře. 4/2011

9

O tom, co je to loutka, nám – âechÛm, nemusí nikdo dlouze povídat. V tomto umûní máme své tradice. A pfiesto, ne kaÏdá loutka je umûní. Mnohé loutky, které u nás mÛÏete koupit, jsou jen upomínkové pfiedmûty. Taky dobfie, jsouli vkusné a mají-li co pfiipomenout. Jsou v‰ak loutky, které vypovídají víc neÏ jen pfiipomínku místa, kde jste je koupili. A o takové pÛjde na v˘stavû „Stvofiení loutky“, která se právû pfiipravuje ve v˘chodních âechách, na empírovém zámku v Kostelci nad Orlicí, nedaleko Hradce Králové.

STVO¤ENÍ LOUTKY

Souborná v˘stava Michaely BartoÀové „Stvoření loutky“ je první soubornou výstavou loutek české loutkářky světového věhlasu Michaely Bartoňové. S výstavou se můžete seznámit od 8. července do 28. srpna 2011. Na výstavě umístěné v celém jednom poschodí zámku v Kostelci nad Orlicí, jehož majitelem je rodina Kinských, bude osmdesát loutek vyřezaných vynikajícími českými řezbáři z lipového dřeva podle návrhů Mgr. Michaely Bartoňové, absolventky fakulty žurnalistiky (propagace) Univerzity Karlovy. Vedle loutek tam bude představena celá cesta jejich tvorby: náměty, kreslené návrhy a scénáře loutkových her, přípravné práce na jejich realizaci, fotografie loutek a programy loutkového divadla Tineola z Prahy. Výstava připomene především loutky, které Michaela Bartoňová navrhla a realizovala spolu s řezbářem Antonínem Müllerem pro známá zahraniční loutková divadla – „Salz und Pffeffer“ v Norimberku, „Theater Taptoe“ v belgickém Gentu, pro divadlo „Kobalt“ v Berlíně, pro divadlo „Garlic“ v anglickém Norwich, pro divadla a výstavy v Dánsku a Švédsku. Poté, co Bartoňová založila v Praze loutkové divadlo Tineola, hrály se pod jeho hlavičkou v Česku i v zahraničí nejen hry pro děti, např.: „Morgenstern a Večernice“ na náměty básníka Christiana Morgensterna, či hra „Kolem světa v čajové konvici“ a další, ale i loutkové hry pro dospělé, například: „Faust – Metamorfózy“ jako připomínka 250. narozenin Johanna Wolfganga Goetha (ve spolupráci s berlínským divadlem „Kobalt“), dále „Vůz se senem“, hra inspirovaná obrazovým triptychem holandského malíře Hieronyma Bosche, později pak příběh „Étaín“ podle keltských mýtů. Výstava zachytí a připomene ovšem i řadu dalších prací M. Bartoňové: výstavy loutek, workshopy nebo velké práce objednané například z Japonska o Evropanech, kteří v 17. století pomohli Japonsku získávat poznatky vědy a techniky

10

4/2011

Ženy do harému

Zapomněnka

a to přes odpor tamních vládců. Dnes jsou tyto loutko-sochy jako svědectví nejstarší spolupráce Evropy a Japonska umístěny v KAYKO drama Museu nedaleko Nagasaki. V posledních měsících pracuje Bartoňová s několika řezbáři na sérii loutkosoch v životní velikosti, které zaplňují dvoupatrovou „Archu Noemovu“ postavami z biblických dějin. Majitelem lodi, jež

proplouvá kanály a řekami, je holandský producent Aad Peters. Michaela Bartoňová je také malířka a v posledních letech se ve svých obrazech a hrách inspirovala cestami po Evropě a byla pozvána i do Austrálie, na Tchajwan, do Sýrie a Abu Dhabi. Její práce je kladně hodnocena v řadě zpráv a článků v našich i zahraničních časopisech a odborných studiích a je zaznamenána i v zásadní publikaci „Česká loutka“ oceňující nejvýznamnější české loutkáře. Jejím autorem je Jaroslav Blecha, vedoucí oddělení dějin divadla Moravského zemského muzea, který výstavu na vernisáži uvede. Bořek Homola

Mûsto Chrudim v˘chozí místo pro toulky po Chrudimsku – Hlinecku Nádherné poãasí leto‰ních Velikonoc bylo jako stvofiené pro jeden z prvních jarních turistick˘ch v˘letÛ. Vypravili jsme se do regionu Chrudimsko – Hlinecko. Pro‰li jsme si znovu Chrudim a nûkterá její zákoutí, vy‰lápli do areálu Rekreaãních lesÛ PodhÛra, zastavili jsme se v Hlinsku v Betlémû, nevynechali jsme ani Vesel˘ Kopec, hnali jsme na pastvu kobylky s hfiíbaty ve SlatiÀanech, pro‰li jsme se kolem pfiehrady Seã a nakonec se podívali do Hefimanova Mûstce. Zřídit si „základní tábor“ přímo v Chrudimi se ukázalo jako výhodné. Až si i vy projdete městský turistický okruh, prohlédnete expozice Muzea loutkářských kultur, můžete se vydat třeba ke kostelu sv. Kateřiny, před nímž nemůžete přehlédnout žluté tabulky označující cyklotrasy vedoucí do Rekreačních lesů Podhůra, k rozhledně Bára, na Kočičí hrádek, Horní Bradlo, do Slatiňan nebo na přehradu Seč. Necháte-li se jimi vést, narazíte dříve nebo později na další směrovky navigující cyklisty do Hlinska a jeho památkové zóny roubených domků Betlém, k rozhledně Boika u Českých Lhotic nebo do Heřmanova Městce, kde stojí za návštěvu opravená synagoga a jeden z nejstarších židovských hřbitovů u nás. A to ještě zdaleka nejsou všechna zajímavá místa, která byste na Chrudimsku-Hlinecku měli navštívit.

Kostel sv. Kateřiny Alexandrijské v Chrudimi byl postaven ve 14. století. Na jeho dnešní podobě se podílely přestavby ze století 16. a z roku 1850, kdy jej poničil požár. V interiéru kostela se dochovala řada předmětů a vybavení z 15. až 19. století. Původně byl kostel součástí špitálu.

Přehrada Seč se připravuje na letní nápory rekreantů, rybářů a turistů pěších, motorizovaných i cykloturistů. Její stavba byla zahájena v roce 1924 firmou Vendelína Dvořáka z Pardubic a dokončena o deset let později. Hráz je vysoká 42 metrů, u paty má šířku 33 a v koruně 6 metrů. Krásným obloukem mezi dvěma skalními masivy zastavila tok Chrudimky a za ideálního stavu se její hladina rozlévá na 220 hektarech. Od roku 1946 je pod přehradou elektrárna s Francisovou turbínou. To ale nijak neubírá na její rekreační atraktivnosti. Kromě kempů se zde nabízí ubytování v penzionech a hotelech, provozování vodních sportů a samozřejmě cykloturistika nebo pěší výlety – jeden z nejkrásnějších je ke zřícenině hradu Oheb, odkud se nabízejí mimořádné výhledy z ptačí perspektivy.

Židovský hřbitov v Heřmanově Městci patří k místům se silnou atmosférou. V několika řadách ze zeleného trávníku „vyrůstají“ náhrobní kameny. Nejstarší je datován rokem 1647 a nejmladší letopočtem 1940. Najdete mezi nimi náhrobky s asymetrickou architekturou a bohatým ornamentálním zdobením. Nápisy v němčině, češtině a hebrejštině jen dokreslují jeho celkovou historickou hodnotu.

Nečekejte, až vám přineseme další pozvánky do města Chrudimi a regionu Chrudimsko-Hlinecko. Vydejte se na cesty krásným a zajímavým krajem sami. Laco Kučera Informační centrum města Chrudim Resselovo náměstí 1, 537 01 Chrudim tel./fax: 469 645 821, mobil: 773 993 333 e-mail: [email protected], skype: navstevnik.cz www.navstevnik.cz

4/2011

11

Foto: Roman Binder

Krajské mûsto Pardubice v rozlehlé rovinû na fiece Labi patfiilo, patfií a není pochyb, Ïe i nadále bude patfiit k v˘znamn˘m spoleãensk˘m a hospodáfisk˘m centrÛm âech. Lidé si úrodn˘ a klimaticky pfiívûtiv˘ kraj vybrali a osídlili jiÏ pfied ãtyfiiceti tisíci lety. Ale aÏ s pfiíchodem kfiesÈanství a ve stfiedovûku dokázali ve zdej‰í oblasti zanechat hluboké a dodnes znatelné stopy. AÈ uÏ to byli benediktíni v Opatovicích, praÏsk˘ arcibiskup Arno‰t z Pardubic, Pern‰tejnové nebo novodob˘ ãesk˘ Ikaros Ing. Jan Ka‰par ãi stovky tisíc bezejmenn˘ch, ktefií dokázali tvofiit, stavût, vym˘‰let a realizovat svoje plány.

Pernštýnské náměstí

S novými plány, myšlenkami a záměry přicházejí i současné Pardubice a regionální infocentrum u Zelené brány – Pardubice Region Tourism. Jejich podstatou a záměrem je zviditelnit a přiblížit město Pardubice a jeho okolí všem, kdo mají zájem o historii a současnost, umění, poznání, sport či relaxaci. Stránky TRAVEL profi vám od nynějška budou pravidelně přinášet informace o všem, co by vás mohlo zaujmout, kam se budete moci vypravit, kudy se projet na bicyklu, kam za koníčky, na ryby, kde se opalovat a koupat a kdy a jaké zajímavé akce se na Pardubicku budou pořádat. Leč po pořádku. Pardubicko a Pardubice leží v přívětivé a přehledné polabské rovině. Jeho dvě nepřehlédnutelné dominanty tvoří hrad Kunětická hora vyčnívající pouhých 294 metrů nad úroveň mořské hladiny a Zele-

12

4/2011

ná brána, jejíž vyhlídkový ochoz neleží o mnoho níže. Obě nabízejí výhledy na nejkrásnější partie Pardubicka i na Pardubice samotné. Tyčí se jako dva „majáky“ ukazující cestu všem, kdo se budou vracet z výprav k písníkům, z cyklistických toulek, z tribuny Velké pardubické nebo z oválu, který se proslavil Zlatou přílbou či po návštěvě některého z turistických unikátů Pardubicka. Než vás na ně zavedeme, vzpomeňme na muže, který jako první v Česku dokázal vidět Pardubicko a Pardubice z paluby stroje schopného překonat zemskou tíži, vznést se do oblak a mít celý kraj jako na dlani. Letos uplyne rovných 100 let od chvíle, kdy Ing. Jan Kašpar v „kokpitu“ svého Blériota opustil louku vojenského cvičiště, zakroužil nad městem, možná zamával křídly všem kloboukům, které si nadšení diváci strhli z hlav a vyslali je vzhůru za prvním českým aviatikem.

Letos uplyne rovných 100 let od chvíle, kdy Ing. Jan Kašpar letěl ve svém Blériotu z Pardubic do pražské Chuchle. Na bohatý program k tomuto výročí můžete zavítat do Kunětic 14. května 2011. ® Slavný aviatik Jan Kašpar se narodil v roce 1883 v zámožné pardubické rodině. Po absolvování techniky krátce pracoval v továrně na vzducholodě, kde se setkal se svojí celoživotní vášní pro létání. O počáteční letecké akce se pokusil v roce 1910, byly to však spíš skoky. Až 12. dubna toho roku byl zaznamenán pokrok – letěl dva kilometry ve výšce 20 až 25 metrů. O dva týdny později již Kašpar uskutečnil první „přespolní“ let a 13. května 1911 absolvoval slavnou vzdušnou pouť z Pardubic do pražské Chuchle. Ačkoliv první světová válka jeho letecké aktivity ukončila, titul prvního českého aviatika mu navždy zůstane.

Let se po sto letech opět uskuteční 13. května 2011 a to v replice krásného a slavného Kašparova Blériota, do níž usedne pilot Peter Mára. Z travnatého letiště v Kuněticích se vydá stejným směrem jako jeho odvážný předchůdce a určitě bezpečně také přistane v pražské Chuchli. Oslavy výročí prvního letu Jana Kašpara pro návštěvníky proběhnou pod hradem Kunětická hora v sobotu 14. května 2011. O program se mimo jiné postará slavný Kindernayův Létající cirkus s celou kolekcí replik historických strojů, z nichž nejstarší je aeroplán bratří Wrightů. Zvídaví turisté si určitě nenechají ujít slavnostní otevření Leteckého muzea Ing. Jana Kašpara. Kromě toho budete moci také ochutnávat

některé z typických dobrot, kterými se Pardubice staly proslulými – ať už vás zláká pěnivý Pernštejn nebo dáte přednost pravému Pardubickému perníku. Slavnému, chutnému, voňavému a krásně zdobenému. Kdo by neznal pardubické perníkové chaloupky. Jedna z nich, v „životní“ velikosti, stojí pod Kunětickou horou. Pohádkové stavení je jakoby upečené z toho nejchutnějšího perníku. Setkáte se v ní také s Ježibabou, ale bát se jí nikdo nemusí, je hodná. Kdo bude chtít, může se od ní naučit péct Pardubický perník. Těšit se můžete i na další pohádkové postavy, které vás potěší nebo postraší – to záleží na tom, do jaké míry dokážete být alespoň na chvíli dítětem a hrát si. Kromě příjemných zážitků z bohatého programu v Kuněticích si z Pardubicka určitě odvezete i spoustu tipů na výlety po městě Pardubice a jeho dalším okolí. Není tedy vyloučeno, že se sem brzy vypravíte znovu, třeba na vycházku po pardubickém okruhu „Stezka Viléma z Pernštejna“, která začíná u Zelené brány, provede vás kouzelným Pernštýnským náměstím, kterému vévodí krásná radnice, prohlédnete si fasádu Domu U Jonáše, projdete ulička-

Vrchol Kunětické hory je geologický útvar vzniklý v třetihorách. Ve druhé polovině 14. století na něm postavili hrad s palácem a obytnou hranolovou věží. V husitských dobách byl v držení Diviše Bořka z Miletína, který hradu vtiskl typický husitský vzhled. Velkolepě jej pak přestavěli Pernštejnové. V roce 1560 přešel hrad do majetku královské komory a v roce 1654 byl vypleněn Švédy. Na počátku 20. století jeho celistvost narušila těžba kamene. Od roku 1917 bylo několik pokusů o záchranu. Dušan Jurkovič zde navrhl proslulou restauraci v západním traktu. Po roce 1953 hrad přešel do majetku státu a chátral až do roku 1993, kdy byl znovu zpřístupněn veřejnosti. Dnes se zde pořádají kulturní a společenské akce.

mi k „Příhrádku“ a zničehonic se ocitnete na nádvoří zámku. Jeho prohlídku si nenechte ujít. Ne náhodou nedávno vyhrál první místo v anketě iDNES a stal se tak nejkrásnější památkou Pardubického kraje. Zámek nabízí mnoho expozic a výstav pro dospělé, řada je jich také určena především dětem, jako např. expozice hraček “Bylo, nebylo…”. Kromě toho se celé rodiny budou moci pokochat blízkostí živých pávů, kteří se nebojácně a pyšně nosí po zámeckém nádvoří. Pokud od zámku projdete nádhernými Tyršovými sady směrem do centra města, stanete před pozdně gotickým kostelem sv. Bartoloměje. Do doby industriální vyspělosti vás vrátí pohled na siluetu Automatických mlýnů, jejichž architektonický vzhled jim vtisknul architekt Josef Gočár. Na Komenského náměstí se můžete zastavit u další z významných pardubických staveb – kostela Zvěstování Panny Marie postaveného ve 14. století, jehož pozdně gotický ráz získal přestavbou řízenou právě Vilémem z Pernštejna. A na závěr si konečně můžete prohlédnout na Pernštýnském náměstí interiéry domu, jehož velrybu polykající biblického Jonáše jste už viděli. Je tomu sotva pár týdnů, co opravy vnitřních sálů Domu U Jonáše byly dokončeny a v nich slavnostně otevřena expozice věnovaná dílu významné a výjimečné osobnosti, rodáka z Horního Újezda u Litomyšle, malíře Václava Boštíka. - lk Pardubice Region Tourism nám. Republiky 1, 530 02 Pardubice tel.: +420 466 768 390, 775 068 390 e-mail: [email protected] www.ipardubice.cz, www.pardubicko.info www.visitpardubice.com

Tam, kde se dnes tyčí bílé zdi pardubického zámku, kdysi stávala tvrz zemského soudce Půty z Pardubic. Na zámek ji přestavěl Arnošt z Pardubic, první pražský arcibiskup. Stavba byla dokončena v roce 1363. O necelých 130 let později – přesně v roce 1491 – koupil Pardubické panství Vilém z Pernštejna. Zahájil rozsáhlou rekonstrukci zámeckého areálu a vybudoval z něj reprezentativní rodové sídlo. Dnes je zámek mimo jiné sídlem Východočeského muzea a v jeho opravených sálech se pořádají společenské akce. Ze zámeckých valů opatřených rondely a parkánovou zdí je zajímavý a neočekávaný výhled na město.

Vilém z Pernštejna se narodil v roce 1435 na moravském Pernštejně. Za doby jeho panování v Pardubicích se město a okolí dočkalo významného pokroku jak hospodářského, tak společenského. Mimo jiné založil desítky rybníků a chování ryb povýšil na významnou hospodářskou činnost. Své bohatství moudře investoval do dalších aktivit – zejména pak do náročné přestavby zámku. Po požáru v roce 1507, který zničil prakticky celé Pardubice, nechal město znovu postavit.

Dům U Jonáše

4/2011

13

Jak˘ byl jarní Festival otevfien˘ch sklepÛ? Jarní Festival otevfien˘ch sklepÛ pod Pálavou ve dnech 16. a 17. dubna 2011 se opravdu vydafiil. Po studen˘ch a de‰tiv˘ch aprílov˘ch dnech se v sobotu a v nedûli obloha vyjasnila a bûhem dne hfiálo sluníãko natolik, Ïe mnozí odloÏili bundy a svetry a na cestách za vínem si uÏívali sluneãních paprskÛ jen v letním triãku.

Šampion vín Hlasování o Šampiona vín jarního festivalu se zúčastnilo celkem 320 návštěvníků. Nejvíce bodů – 75, získala a Šampionem vín se stala Pálava výběr z hroznů 2009 vinařství Gotberg. Na druhém místě se v anketě umístila taktéž Pálava výběr z hroznů 2009 vinařství Sonberk s 56 body a na třetím Pálava pozdní sběr 2009 vinařství Židek, která získala 54 bodů. Pálava, jakožto odrůda, se stala jasným favoritem mnoha návštěvníků, protože první pětici v anketě doplňuje Pálava výběr z bobulí 2006 vinařství Židek a Pálava výběr z hroznů 2009 vinařství Moravčík.

Festival startoval v obci Pavlov. Putování od sklepu ke sklepu bylo zpestřeno záplavou rozkvetlých třešní a bílých chomáčů trnek na svazích pálavských vrchů. Každý účastník měl k dispozici brožurku „Průvodce festivalem“ s mapkami vinařských obcí – Pavlova, Dolních a Horních Věstonic, Strachotína a Popic, s vyznačením všech jejich otevřených sklepů, s informacemi o vinařích a vinařstvích, seznamem vín k degustaci a dalšími informacemi. Dopravu mezi vinařskými obcemi opět zajišťovaly speciální okružní autobusové spoje jezdící ve dvacetiminutových intervalech, jejichž trasy i jízdní řády byly rovněž součástí brožury. První festivalový den všichni věnovali převážně degustaci, seznámení s celkem 28 vinaři (jejich seznam najdete na adrese www.otevrenesklepy.cz), povídání o vínech a dobrodružnému objevování těch

14

4/2011

nejlepších podle individuální chuti každého návštěvníka. Druhý den pokračoval stejně jako první, jen pro mnohé řidiče byl spíše už jen dnem nákupů vybraných vín. Putování za vínem pak doplňoval atraktivní doprovodný program – prohlídka věstonických sklepů, cimbálová muzika, mše svatá v kostele sv. Barbory v Pavlově nebo v kostele Archanděla Michaela v Dolních Věstonicích a další akce. Zážitky z festivalu byly veskrze pozitivní, voňavé, chutné, obohacující tělo i duši. Foto: Nadace Partnerství a Zdeňka Honzátková

Letní Festival otevřených sklepů v Modrých horách Pět obcí – Velké Pavlovice, Kobylí, Němčičky, Bořetice a Vrbice, které tvoří vinařský region Modré hory, vám nabídne nejlepší kvalitu vinařských služeb na Moravě při letním Festivalu otevřených sklepů. Zkušení vinaři, upravené sklepy, rozhledny mezi vinicemi a v doprovodném programu poprvé také Festivalová degustační akademie vás čekají 30. a 31. července 2011.

Zkuste si vzpomenout na nûkolik reportáÏí z nevelké rekreaãní obce Such˘ leÏící pfiibliÏnû deset kilometrÛ od Boskovic, pod nejvy‰‰ím kopcem Drahanské vrchoviny – Skalky. Z vesnice, za jejímiÏ humny pramení ponorná fiíãka Punkva a kam se snad odjakÏiva jezdilo a jezdí v létû k rybníku a v zimû na bûÏky.

POHODA V OBCI SUCH¯, V PENZIONU U PETRA Jsou tomu sotva dva roky, co turisté a návštěvníci Suchého dostali dárek, nový penzion U Petra. Najdete jej na samém konci vesnice, u cesty, která vede k blízkému lesu, jemuž se zde odjakživa říká „Ve smrčkách“. Kdysi to skutečně smrčky byly. Dnes už jsou to vzrostlé stromy, smrky jak se patří, ale název přetrvává. Penzion U Petra je moderním ubytovacím zařízením s celoročním provozem, chutnou kuchyní a celkem dvaceti lůžky ve dvou a třílůžkových pokojích s možností přistýlky. Vybavené jsou nábytkem z přírodního dřeva a každý má vlastní sprchový kout a toaletu. Ideální ubytování a servis zde najdou především rodiny s dětmi, menší skupinky kamarádů a přátel, kteří se rozhodli prožít pár krásných dní na čerstvém a zdravém povětří. Je už jen na každém, zda si vybere koupání a sluneční lázeň na travnaté pláži rybníka nebo se nechá zlákat k pěším či cyklistickým výpravám po značených trasách vedoucích po lesních zpevněných cestách. Komu se nebude chtít šlapat do pedálů, může s košíkem v ruce „lovit“ v lesních houštinách nádherné pravé hřiby. V posledních letech jsou jich lesy kolem Suchého plné. A aby byl výčet úplný, musíme dodat, že na své si u suchovského rybníka přijdou také rybáři. Penzion U Petra dokáže nabídnout dobré služby také pro menší firemní akce nebo společenská setkání či rodinné oslavy. Oddělený salonek pojme až čtyřicet osob. Na slavnostní tabuli se servírují jak klasická česká jídla, tak také speciality ze zvěřiny a není problém připravit třeba i pravou moravskou zabíjačku. Za pěkného počasí je možné při obědě nebo večeři stolovat ve venkovním altánu nebo na letní terase. Pozemek, kterým je penzion obklopen, tvoří upravená a udržovaná travnatá plocha vhodná k dětským hrám nebo jen tak, k příjemnému posezení na zeleném pažitu. Celý penzion je nekuřácký. Ceny za ubytování jsou velice vstřícné a ani na jídelním lístku nenajdete nepřiměřené cifry. Cena za noc pro jednu osobu činí 300,- Kč. Pokud se ale ubytujete na více jak dvě noci, bude vám účtováno pouhých 260,- Kč za noc a osobu. Oběd nebo večeři pro dospělého pořídíte v průměru od 65,- do 70,- Kč za bezmasé jídlo, za 135,- až 170,- Kč zaplatíte za vynikající roštěnou. Ale je-li libo třistagramový steak – můžete jej dostat také. Cena se pohybuje podle váhy. Minutky z kuřecího masa přijdou na 80,- až 125,- Kč a dobroty z vepřového jsou v průměru jen o 5,- Kč dražší. Restaurace po celodenních aktivitách a dobré večeři uspokojí všechny vaše nároky. Natočí vám Staropramen nebo Plzeň, nealkoholický Radegast Birel je spíš pro cyklisty a řidiče. K tomu nealko podle přání srovná váš pitný režim a pokud byste chtěli posedět v příjemné atmosféře u sklenky moravského vína, zdejší výběr vás nezklame. Penzion U Petra, Suchý 20, 680 01 Suchý tel.: +420 602 590 952, [email protected] www.penzionupetra.cz 4/2011

15

Nበtip:

Cyklov˘lety po Uherskohradi‰Èsku Suì BÛh, jakou dohodu se svat˘m Petrem mají v Uherském Hradi‰ti. Je ale pravdou, Ïe i kdyby v‰ude jinde padal sníh a pr‰elo, na akcích pofiádan˘ch mûstem Uherské Hradi‰tû a jejich partnery svítí sluníãko a panuje skvûlá nálada. Stejnû tomu bylo také 16. dubna, kdy se zde otvíraly cyklostezky na akci Na kole vinohrady Uherskohradi‰Èska. Kdo by si takovou pfiíleÏitost k jednomu z prvních jarních cyklov˘letÛ nechal ujít! Šmolkově modrá obloha, příjemně hřející slunce a jarem vonící vzduch přivítaly v sobotu ráno 16. dubna 2011 na Masarykově náměstí v Uherském Hradišti rekordních více jak pět stovek cyklistů připravených po dlouhé zimě znovu vyrazit ven, do přírody. Po krátkém slavnostním proslovu vedoucí infocentra Bernadetty Vaculíkové a starosty Květoslava Tichavského se první početný peloton začal řadit pod obloukem brány zdobené logem města. Starosta Tichavský pak startovací pistolí postupně vyslal nedočkavé cyklisty na pět cyklostezek, připravených pro tuto akci: na „Blatnického roháče“ (dlouhou 50 km), „Rulandského bílého“ (45 km), „Muškátu moravského“ (40 km), pak na rodinnou „Velehradskou“ cyklostezku (25 km) a nakonec na novou, nazvanou „Za Moravú“, dlouhou 30 kilometrů. Tu jsme si vybrali i my. Z Hradiště jsme se vydali severním směrem kolem Baťova kanálu. Na první zastávce v přístavišti „U Rybičky“, u nové restaurace s venkovním posezením nás přivítali krojovaní vinaři z Babic, s nimiž jsme si rádi připili na zdar akce a na úrodu, na zdraví a také na přátelství. Pak jsme šlápli do pedálů a za pár chvilek jsme měli na dohled půjčovnu lodí u Spytihněvi, odkud jsme zamířili do Topolné. Do obce se dvěma památkově chráněnými selskými usedlostmi – čp. 90 a 93, jejichž správcem je Slovácké muzeum v Uherském Hradišti (po domluvě předem si je můžete prohlédnout). V čp. 90 nás čekal pan Nedbálek se vzorky svých vín. Při skleničce jsme se dozvěděli nejen něco o vínech, ale i to, že 30. května 2011 se právě v tomto objektu koná košt s programem na pěkně upraveném amfiteátru ve dvoře. Za chvíli jsme byli opět na trase. Čekala nás ještě návštěva ve sklepě vinaře Hudce, zastávka na hřišti v Kněžpoli a nakonec poslední „stanice“ v Mařaticích ve vinném sklepě „U Lisu“ nebo „U Skryjů“. Byl to krásný den plný pohybu na zdravém povětří.

16

4/2011

Neváhejte a dejte na náš tip! Vypravte se na cyklovýlety po Uherskohradišťsku. V městském „íčku“ získáte mapy a rádi vám poradí i s přípravou vlastní trasy. A můžete si zde půjčit kolo, kdykoliv od pondělí do pátku od 8.00 do 18.00 a o víkendech od 9.00 do 17.00 hodin (ovšem je lepší dohodnout se předem). - lk Nezapomeňte si v kalendáři zatrhnout datum 1. října 2011, to se budou cyklostezky zase zavírat. Už nyní jste zváni.

Městské informační centrum Uherské Hradiště Mariánské nám. 46, 686 01 Uherské Hradiště tel.: +420 572 525 525 - 6, [email protected] www.uherske-hradiste.cz, www.mesto-uh.cz

Mimochodem, hrad Buchlov vyhrál drtivým počtem 11 003 hlasů v anketě o nejhezčí památku České republiky, která proběhla na internetovém serveru iDNES.cz.

EJ, OD BUCHLOVA VùTR VùJE… A uÏ je to tu zase. Naposled jsme si tuto písniãku notovali, kdyÏ byla fieã o krojích mikroregionu Buchlov. Pofiízení tûchto krojÛ byla vûc po ãertech nároãná, a neb˘t ãertÛ, kdo ví, jak by to dopadlo. Îe nevûfiíte na ãerty a pohádky? Tak to dûláte chybu, protoÏe tady, na Buchlovsku se mÛÏete dostat do pohádky, ani nebudete vûdût jak. A pokud se ještě pohádku podaří spojit se skutečným a současným světem, pak je možné očekávat zaručený úspěch. Místní akční skupina mikroregionu Buchlov a její manažerka Marta Polášková to, jak se jeví, skutečně umí. V loňském roce se podařilo zpracovat projekt „Přeshraniční výměna zkušeností na podporu cestovního ruchu Mikroregionu Buchlov“, který je určen především místním podnikatelům, ale zapojí se do něj také podnikatelé v cestovním ruchu ze Slovenska. Jak sama manažerka Polášková říká: „Jde o to, abychom společně s našimi podnikateli vytvořili pro turisty takové zázemí, aby u nás prožili krásné chvíle, poznali malebná zákoutí, setkali se se zajímavými lidmi…, zkrátka, aby se jim u nás líbilo. Ale co je hlavní, aby se k nám rádi vraceli. A zase tu máme ty čerty, protože to je po čertech obtížný úkol. Jde nám přece všem o společnou věc. Ať Petr nebo Pavel, všichni si musíme uvědomit, že perspektiva ekonomické prosperity našeho mikroreginu spočívá především ve spolupráci. Kolega hoteliér nebo majitel restaurace není konkurent, ale obchodní partner, se kterým se vyplácí spolupracovat a každý můžeme, dokonce musíme, pro větší spokojenost našich hostů udělat ještě víc než doposud. Protože jenom tak u nás turisté budou moci prožít něco neobvyklého a budou se k nám rádi vracet.“ Ve snaze dosáhnout dohody a vzájemného pochopení, bližšího poznání a navázání konstruktivní spolupráce, připravuje mikroregion Buchlov na konci května pracovní setkání – konferenci. Od společného jednání manažerka Polášková očekává, podle jejích slov, jak vzájemnou výměnu zkušeností a dobrých příkladů, tak také debatu o tom, co se kde podařilo a co méně, co přineslo očekávaný efekt nebo jak se vyhnout některým chybným krokům. Především by však konference měla přinést další podněty, nápady, třeba i společné marketingové projekty a nové formy spolupráce. A protože je určena jak podnikatelům, tak i zástupcům komunální samosprávy a informačních center, jejím výstupem by měl být přehledně zpracovaný „sylabus“ obsahující aktualizovaný seznam subjektů poskytujících v mikroregionu Buchlov služby turistům včetně kontaktů, ale také nové možnosti spolupráce mezi těmito subjekty a hlavně, z těchto výstupů by pak měly vzniknout i reálné možnosti, jak financovat podobné aktivity po roce 2013 – tedy v době, kdy se finanční toky z Evropských fondů značně ztenčí. Všem, kdo mají zájem pomoci, zapojit se, podělit se o zkušenosti a v neposlední řadě se dozvědět, jaké názory mají kolegové, má Marta Polášková přátelský a partnerský vzkaz: „Zajímá i vás, co se bude na konferenci řešit? Chcete se jí zúčastnit? Máte zájem o její výstupy? Pak neváhejte a napište nám.“

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

MAS mikroregionu Buchlov manažerka Marta Polášková, 687 08 Buchlovice 800 tel.: +420 604 752 044, [email protected] [email protected], www.buchlov.cz 4/2011

17

NOVINKY NA TRHU VELETRHÒ Za dlouhá léta jsme si zvykli na ustálen˘ kalendáfi turistick˘ch veletrÏních akcí odehrávajících se doma nebo v zahraniãí. Pfied dvûma, respektive ãtyfimi roky se na této Ïivé scénû objevily nové akce – For Bikes a For Travel, jejichÏ pofiadatelem je spoleãnost FOR ARCH a odehrávají se na v˘stavi‰ti v Praze – LetÀanech. Jaké byly letošní veletrhy For Bikes a For Travel? Každopádně překvapivě zajímavé. Přes jejich krátkou historii se dá zodpovědně tvrdit, že také úspěšné. I když je třeba přiznat, že For Bikes se nám jevil jako živější a atraktivnější. Nakonec – potvrdili to mimo jiné i zástupci deseti vystavujících krajů ČR. A v čem že spočívala jejich atraktivita? For Bikes je veletrh zaměřený na cykloturistiku a všechno, co s tímto populárním způsobem trávení volného času souvisí. Velké expozice s přehlídkou kol pro všechny věkové a výkonnostní kategorie byly doslova obleženy. I když jen málokdo byl připraven si přímo z veletrhu odvést bicykl za 25, 40 nebo dokonce 130 tisíc korun, vystavovatelé – prodejci byli nadmíru spokojeni. Zájem o jejich sortiment byl jednoznačně přesvědčivý. Podobně tomu bylo také ve stáncích, které nabízely sportovní cyklooblečení, tašky, doplňky nebo jednotlivé díly na kola. Potvrdili nám to zástupci prodávající kola Scott, výrobci dresů a cyklistických tašek a taštiček z O.K. BAG a v neposlední řadě také představitelé deseti českých krajů, kteří na For Bikes přivezli celé soupravy propagačních materiálů, map cyklotras a cyklostezek, ale

18

4/2011

také průvodců pro pěší výlety nebo relaxační pobyty. Cyklistické výlety lze kombinovat prakticky s jakkoliv koncipovanou dovolenou nebo víkendem. Je proto celkem nabíledni, že u krajských stánků bylo rovněž hodně živo. Vždyť stále houstnoucí síť cyklistických tras a stezek vede většinou mimořádně krásnými přírodními partiemi Čech, Moravy a Slezska. Dalším důvodem, proč považovat For Bikes za zajímavý veletrh s perspektivní budoucností, je skutečnost, že valnou většinu návštěvníků tvořili cyklisté. Tedy turisté s jasným a předem poměrně přesně vytvořeným zájmem. Prakticky se nevyskytovali takzvaní „sběrači“, které tak často vídáváme na jiných veletrzích. K pultům přistupovali lidé se zájmem nejen získat nějakou mapu nebo průvodce, ale s otázkami, na něž bylo radost odpovídat, jak nám potvrdily obsluhy expozic všech zúčastněných krajů. A tak z veletrhu odjížděly spokojené posádky jak z Ústeckého, Libereckého, Karlovarského, Plzeňského, Středočeského, Pardubického i Královéhradeckého kraje, tak z Vysočiny, Jihomoravského a Olomouckého kraje. Do jednoho nám potvrdily, že pro příští ročník For Bikes se vynasnaží připravit ještě pestřejší kolekce.

Neméně zajímavé byly také doprovodné programy jak pro odbornou, tak pro laickou veřejnost. Ukázky freestylových akcí na velké „U“ rampě, soutěže, autogramiády a ankety s losováním o zajímavé ceny byly na pořadu několikrát denně. Druhý veletrh – For Travel, proběhl o necelý týden později a zaměřen byl zejména na rodiny s dětmi. Sešly se zde cestovní kanceláře a nechyběly ani nabídky z Východní Moravy. Návštěvnost For Travel byla sice menší než u For Bikes, ale není pochyb o tom, že oba dva veletrhy si začínají budovat pevnou pozici a na nezájem vystavovatelů a veřejnosti si nemohou stěžovat. Laco Kučera

HRAD ROSTOUCÍ DO KRÁSY Na kdysi vysokém ostrohu nad soutokem Ostravice a Luãiny stála dfievûná tvrz uÏ ve dvanáctém století a zfiejmû je‰tû dfiív. Ve století tfiináctém bylo dfievo nahrazeno kamenem a vyrostl Slezskoostravsk˘ hrad. Tedy tak se mu fiíká dnes, tenkrát jej naz˘vali „hradem Ostrava“. Jak staletí – jedno za druh˘m – odná‰ela proudy obou fiek, kdysi hrdé a py‰né sídlo tû‰ínského kníÏete Kazimíra I. bylo opu‰tûno a postupnû chátralo. V dobách moderních pak jej jako ostatnû podstatnou ãást Ostravska poddolovali a skála, na níÏ dodnes stojí, postupnû klesala a z hradních zdí zbyly jen trosky. Pouze fortna odolávala stateãnû v‰em nepfiízním a hlídala dlouhou hradní historii. Teprve nedávno, z hlediska historického jen před oka mžikem, se zdevastované a křovinami zarostlé zříceniny ujali moudří lidé a pustili se do díla. Slezskoostravský hrad se díky jejich práci, nápadům a odvaze je realizovat vydal na „cestu proti času“. Ze zříceniny se postupně začal rodit hrad nový. V mnohém současný, ale s pečlivě zachovanými zbytky původní stavby. Měli jsme možnost zpovzdáli sledovat, jak se hradní areál proměňuje a roste nejen do krásy, ale jak se postupně mění v živý organizmus, jak se plní kulturními programy, akcemi pro zábavu a poučení. Netrvalo dlouho a Slezskoostravský hrad se stal také atraktivním cílem turistů, kteří se vypravili do Ostravy. Dnes se v zrekonstruovaných a moderně vybavených prostorách a na rozlehlém nádvoří koná celá řada akcí. Mezi jinými také divadelní vystoupení nebo šermířské souboje. Přijíždějí kejklíři, muzikanti a divadelní společnosti, zkrátka účinkující, kteří se potřebují připravit, převléknout, nalíčit, odlíčit a odpočinout si. Donedávna jim jako šatny sloužila temná hradní sklepení mezi mučírnou a vězením – komu by se to líbilo? Přesto ale přijížděli rádi.

Od 12. dubna letošního roku je pro ně ale připraveno zase něco nového. Na dolním nádvoří, které se stalo jevištěm už v roce 2008, vznikl plnohodnotný kulturní prostor – „Jeviště dolní nádvoří“ – otevřený amfiteátr schopný pojmout téměř 1 000 diváků, z toho 450 sedících na pevných sedadlech a zbytek na přenosných. Účinkující dostali šatny, sklad na nezbytnou techniku a mobiliář a především pódium o rozměrech 10 x 14 metrů – prostor, na kterém se dá zahrát téměř jakkoliv náročná inscenace. Premiéru si nově vybavený amfiteátr od byl o letošním předvelikonočním víkendu v rámci programu „Velikonoce na hradě“. A jak se můžete přesvědčit z přiloženého programu akcí, živo zde bude po celý rok. Vyberte si některou a přijeďte! OSTRAVSKÉ VÝSTAVY, a. s. Výstaviště Černá louka, 728 26 Ostrava 1 tel: +420 596 167 112, 596 167 111, ústředna, fax: 596 167 125 www.cerna-louka.cz SPRÁVA HRADU Alena Špetíková, kastelánka, tel.: +420 721 262 690 [email protected], pokladna hradu tel.: +420 596 115 967 www.slezskoostravskyhrad.cz 4/2011

19

REGIONTOUR 2012 JE âAS SE ROZHODNOUT Veletrh Regiontour je stálicí ve veletrÏním kalendáfii v‰ech, kdo usilují o dobré obchodní v˘sledky na poli turistiky a sluÏeb. Je tomu sice sotva pár mûsícÛ, co se zavfiely brány jubilejního dvacátého roãníku, ale právû nastává ãas zaãít plánovat roãník dal‰í. Zdá se vám to brzy? Nikoliv! V‰ichni víme, jak je dÛleÏitá a jak dlouho trvá pfiíprava nejen expozice a kolekce propagaãních materiálÛ, ale v‰ech dal‰ích podstatn˘ch „drobností“. mi a nevýhodami takto velkých expozičních celků realizovaných na veletrzích v Česku.

Je tedy již čas se rozhodnout, s čím a v jaké expozici se budete v lednu 2012 prezentovat na dalším, jednadvacátém ročníku veletrhu Regiontour. Malé ohlédnutí: Mnozí z nás patří k pamětníkům prvních ročníků veletrhu Regiontour. Pamatujeme si jej v pavilonech B i D, později ve větším „véčku“ až po současné dění v největším výstavním prostoru Veletrhů Brno – v novém pavilonu „P“, který je na nejvyšší technické úrovni, jakou si vystavovatelé a organizátoři mohou v Česku představit. Před lety jsme se navštěvovali a diskutovali v expozicích, které bychom mohli charakterizovat jako „nesmělé“ a z dnešního pohledu skromné. Ale na každém dalším ročníku jsme všichni dokázali zužitkovat nové zkušenosti a připravit expozice barvitější a komunikativnější. Jen namátkou, rádi vzpomínáme na stánky Slovácka, Písku, Ostravy, Kutné Hory nebo Mikulova a dalších. Vždy v nich bylo místo pro rozhovor na vážná i méně vážná témata a především, kdokoliv z laické veřejnosti přišel, snadno rozpoznal, s kým hovoří, čí materiály jsou na pultu a personál měl možnost a čas se mu věnovat. Současnost: Poté, co do veletržního dění vstoupily kraje, došlo k „regionálním globalizacím“. Pod jedním logem, jednou značkou a jednou střechou se začala sdružovat města, mikroregiony, občanská sdružení, informační centra a občas i podnikatelé v oboru. Jak jich přibývalo a kraje měly možnost uplatnit svoji politickou a ekonomickou váhu, zvětšovaly se také krajské výstavní plochy. Ovšem paradoxně s nárůstem metrů a počtem vystavovatelů v jedné expozici, zmenšoval se prostor pro setkání, diskuzi, jednání a také pro komunikaci s klientem – potencionálním, individuálním turistou. Personál se tísní u pultíku, většinou kolem jednoho metru dlouhého, který je doslova zavalen hromádkami letáků, map a skládaček, zájemci o informace sice často odcházejí s taškou materiálů, ale jen s kusými informacemi, z nichž si stejně celkem nic nemohou v tom spěchu zapamatovat. Ale dost kritiky. Na druhé straně je pravdou, že účast na veletrhu se díky krajům pro jednotlivé subjekty zlevnila, mnozí mají možnost se osobně setkat s hejtmany a náměstky, starostové měst a obcí využívají jednacího zázemí expozic k diskuzím o problematice. Také skutečnost, že Asociace krajů v Brně každoročně pořádá svoji schůzi, má nezanedbatelný význam. Otázkou ale zůstává, kde je správný a efektivní poměr mezi výhoda-

20

4/2011

Výhled do budoucnosti: Organizátoři veletrhu dělají pro své vystavovatele a pro jejich spokojenost vše, co si lze představit. Respektují jejich požadavky na plochu i technické vybavení a snaží se jim co nejvíce zpříjemnit čtyřdenní pracovní maratón. A v neposlední řadě usilují také o to, aby veletrh byl co neatraktivnější pro návštěvníky. To znamená, že bez přestání hledají další vystavovatele, kteří umí přivézt nové a zajímavé nabídky. V mnohém se veletrh do určité míry střetává také s konkurencí současných a stále výkonnějších elektronických médií. Za oněch dvacet let se komunikační prostor velice změnil. Musí se tedy také změnit charakter veletrhu Regiontour? Určitě ano. Tam, kde před lety veletrhy plnily roli kontaktních a kontraktačních míst, se dnes systém obchodu „přes pult“ uplatňuje stále obtížněji. To ale vůbec neznamená, že by se význam těchto bezprostředních kontaktů jakkoliv zmenšoval. Naopak! Žádný e-shop nikdy nemůže nahradit osobní setkání, možnost položit

tivnit její komunikační schopnosti. Přijměte rady specialistů, kteří patří k nejzkušenějším v oboru. Vždyť v Brně se veletrhy pořádají již více jak osmdesát let. Na rozdíl od mnoha jiných našich veletržních areálů patří k těm, které mají možnost neustále modernizovat a vycházet vám vstříc. Jak nám řekl ředitel projektu veletrhů GO a Regiontour Miloň Mlčák: „… Na jedné straně stojí naše nabídka, která je dána našimi zkušenostmi a technickými možnostmi. Na druhé straně očekáváme, že vystavovatelé se na nás budou obracet se stále vyššími nároky. Jsme zde přece proto, abychom jim vyhověli, je-li to v lidských silách. Po každém veletrhu analyzujeme, co jsme nabídli, o co měli vystavovatelé zájem a co by je mohlo zaujmout za rok. Potěšilo by nás, kdyby se kraje, regiony, destinační společnosti, ale také samostatně města nebo malé obce už nyní na nás obracely se svými požadavky. Protože jedině tak budeme mít dostatek času jim všechno navrhnout, návrhy korigovat a upravovat, technicky připravit a pak v klidu a ke spokojenosti všech realizovat…. Chtěli bychom na tomto místě zdůraznit, že každý – zdůrazňuji každý, byť sebemenší vystavovatel, je pro nás stejně významným partnerem jako jakkoliv velká krajská expozice. Kontaktujte nás, přijeďte na osobní jednání. Určitě vám poradíme jak maximálně využít prostředky, které do účasti na veletrhu Regiontour chcete investovat. Právě teď je správný čas začít s přípravami Regiontouru 2012.“ Laco Kučera Veletrhy Brno, a. s., Výstaviště 1, 647 00 Brno e-mail: [email protected], tel.: +420 541 152 520 e-mail: [email protected], tel.: +420 541 152 984 přímou otázku a dostat jasnou, hodnotnou a přímou odpověď „z očí do očí“, nebo jak se dnes říká: „face to face“. Čtyři veletržní dny v Brně jsou mimořádnou příležitostí, jak si v současném pracovním rytmu plném stresů a nedostatku času vydechnout a místo setrvalé komunikace na dálku vstřebávat postřehy a reakce, které se jen stěží dají vyčíst z jakkoliv dlouhého mailu nebo internetového zpravodajství. Chceme vědět, o co mají turisté zájem? Chceme znát jejich záliby a poznat, po čem o své dovolené nebo víkendu touží? Zeptejme se jich na Regiontouru 2012. Mluvme s nimi a reagujme. Regiontour je ideální příležitostí, jak dostat přesně ty informace, které k přípravě vlastních propagačních aktivit nutně potřebujeme.

www.bvv.cz/go, www.bvv.cz/regiontour

Není v Česku prostor, který by brněnské „péčko“ předčil. Jde jen o to, do jaké míry se této ojedinělé možnosti chopí vystavovatelé a co mohou do dalších let slíbit organizátoři z Veletrhů Brno, a. s. A není toho málo. Kromě technického vybavení, dostatečné plochy, servisu výstavby expozic a souvisejícího poradenství, vybaveného tiskového střediska, prostor vhodných pro doprovodné programy a prezentace jednotlivých vystavovatelů je to také téměř ideální dostupnost ze všech směrů, možnosti parkování přímo v areálu, snadný návoz materiálů do pavilonu a vybudovaný a efektivní systém dalších služeb pro vystavovatele. To jsou skutečnosti, které reálně existují a kdo má zájem, může – ale také nemusí – je všechny využít. Co je ale mimořádně významné, jsou plány Regiontouru do budoucna. Při vědomí toho, že je nutné brát na zřetel rychle se vyvíjející a značně se měnící turistický trh, je management veletrhu Regiontour připraven vyjít v maximální možné míře vstříc vašim požadavkům. Obracejte se tedy už nyní na známé kontakty, konzultujte jak ještě lépe postavit expozici, jak zefek4/2011

21

Zpravodajství

ZRCADLO TURIZMU Letošní dovolená a neklid ve Středomoří (II.) Uplynuly dva měsíce od začátku mohutných protestních demonstrací v severoafrických arabských zemích, v jejichž průběhu museli odejít z funkcí jejich nejvyšší činitelé a začaly se – více či méně – měnit jejich vedoucí ekipy. Období změn bude jistě déle trvat a tak pouhý měsíc, co jsme o této situaci poprvé psali v minulém čísle, jen naznačil, kam tyto změny mohou směřovat a jaký budou mít vliv na cestovní ruch v této oblasti, i našimi občany hojně vyhledávané. V EGYPTĚ se v březnu konsolidovala skupina vládnoucích vojenských činitelů, došlo k některým změnám ve vedoucí tzv. Revoluční radě a ministerstvech. Novým ministrem vnitra byl jmenován dosavadní policejní generál. Na dnes již pověstném náměstí at Tahrir došlo opět k menším demonstracím, jejichž účastníci oslavovali revoluci a žádali o vytvoření „technokratické vlády“ a také rozsáhlejší reformy včetně naprosté reorganizace kabinetu. Demonstrace obklíčila policie, střílela do vzduchu a rozehnala přítomné obušky a paralyzéry. Za násilnosti se pak egyptská armáda omluvila. Koncem března vydalo vedení armády zákon umožňující vytvoření politických stran, ale ne takových, které by byly na náboženském základě. Znovu slíbila parlamentní volby v září. Pokud jde o turistický ruch v oblasti kolem Rudého moře, neobjevily se žádné potíže a turisté – převážně ze střední Evropy – si opět začali užívat dovolených. Ke dřívějším masovým návštěvám však zatím není ve světě dost odvahy. Taky v TUNISU se vládnoucí skupina teprve dává dohromady. Od pádu prezidenta Alího byl v březnu vybrán už třetí premiér, nahrazen byl dosavadní ministr vnitra a začaly přípravy na volby, které by se prý mohly uskutečnit za čtyři měsíce. I pokud jde o dovolené v Tunisu, trvá ve světě zdrženlivost. Překvapením pro méně informované byla zřejmě situace v malém ostrovním státečku BAHRAJN v Perském zálivu. Tamní panovník šajch Hamad bin Isa Chalifa vyhlásil v polovině března výjimečný stav, který měl udusit nepokoje trvající od poloviny února. Většina Bahrajnců jsou muslimští šíité, král je však muslim sunnita, šíité mají podporu nedalekého Íránu, sunnitský panovník zase sousední sunnitské Saudské Arábie. Poté, co proti tisícům demonstrantů vyslal panovník tanky a vrtulníky, bylo několik lidí zabito a desítky zraněny. Za stanného práva vpochodovalo do hlavního města Manamy tisíc vojáků Saudské Arábie. Připomeňme, že Bahrajn poskytuje útočiště 5. námořní flotile, která odtud vysílá letadla nad Irák a Afghánistán.

22

4/2011

Bahrajn patří mezi oblíbené cíle zvláště turistů ze západní Evropy a USA. Nadto je regionálním bankovním a obchodním centrem. Zatím však dovolená cizinců zde není zcela bezpečná. Sousední SPOJENÉ ARABSKÉ EMIRÁTY (SAE) a malý KATAR, zemičky s malým počtem obyvatel, ale velkým bohatstvím, nebyly zasaženy demonstracemi proti vedení země a naopak se koncem března staly jedinými arabskými státy, jež se připojily k akci NATO proti libyjskému vůdci Kaddáfímu, v podstatě ovšem jen demonstrativně. Absolutní monarchií, která se donedávna téměř stoprocentně bránila návštěvám zahraničních turistů, je nesporně SAUDSKÁ ARÁBIE. I tam však vypukly v únoru a březnu demonstrace, jaké nebyly v této zemi doposud tolerovány. Opoziční skupiny volají především po odstoupení ministra vnitra, prince Naífa Abdelazize Sauda, dalo by se říct šéfa tvrdé konzervativní linie. Královská rodina vládne represivními metodami a je obyvateli považována za velmi rozmařilou. Není pochyb, že nebýt jejího ropného bohatství a strategické pozice, byla by dnes evropskými demokraciemi a USA velmi ostře kritizována. V poslední době se stala i Saudská Arábie zemí, která své přírodní krásy a zajímavosti hodlá představit širšímu okruhu návštěvníků, především z muslimských zemí. Začal vycházet i specializovaný časopis věnovaný turistice. V březnu se ve světovém tisku objevily zprávy o protestních akcích proti nejvyšším představitelům SÝRIE, ALŽÍRSKA, JORDÁNSKA, MAROKA a OMÁNU. V SÝRII se v březnu konala protestní shromáždění zvláště ve městě Deraa a potom násilnosti v Latakiji. Hnutí na obranu občanských svobod hovoří v této souvislosti o mrtvých a zraněných jak na straně protestujících, tak i vojáků, kteří byli posláni proti nim. Reakcí se zdá být zatím odstoupení vlády 29. března. Pokud jde o cestovní ruch, nezdá se, že by mu dosavadní neklid bránil. Ostatně kromě návštěv hlavního města a památek (Palmyra) není masově rozšířený. MAROKO je ovšem turistickou zemí per excellence a král, který tam vládne jako

Monako: Agadir

monarcha konstituční, se snaží především zabránit nadměrnému zvyšování cen základních potravin. Protestující však nadále požadují reformy a omezení pravomocí krále. Také konstituční monarcha v JORDÁNSKU jmenoval po vlně protestů v únoru nového premiéra a pověřil ho provedením „opravdové politické reformy“. O svržení panovníka neusilují ani tamní opoziční palestinské kruhy, ani Muslimské bratrstvo. Ve jmenovaných zemích se zatím – v polovině dubna – jeví turistické návštěvy jako možné a poměrně bezpečné. Nejistou zemí, pokud jde o bezpečnost návštěvníků, je už delší čas JEMEN na jižním pobřeží Arabského poloostrova. Čas od času tam zaznamenáváme útoky na zahraniční turisty a vyskytují se únosy za účelem výkupného. Nespokojenost obyvatel s dlouholetým prezidentem Sálihem může však vést k vážnějším nepokojům a tím zhoršovat i postoj k zahraničním návštěvníkům. Nejvážnějšími následky v oblasti Středomoří hrozí dnes případ LIBYE. Před měsícem jsme se zmínili o možnosti zahraniční intervence „proti Kaddáfímu a případným jejím devastujícím následkům.“ Bohužel, rozhodnutím o tzv. „bezletové zóně“ se situace v Libyi neuklidnila, ale naopak dostala ráz nevyhlášené války. Kolem libyjských břehů se soustředila velká síla válečných lodí USA, Francie a Británie, které ze svých palub napadají raketami Kaddáfího jednotky především ve městech a na silnicích. Spojenci zdůrazňují, že tyto útoky nejsou namířeny proti civilnímu obyvatelstvu, nýbrž proti vojenským cílům. Proti úderům se v březnu postavil například generální tajemník Ligy arabských států: „Co se nyní děje v Libyi, se liší od cílů „bezletové zóny“. K ochraně civilistů není třeba žádné vojenské operace“ – řekl. Před dopady na civilisty varoval Červený kříž, k jejich ochraně vyzval i papež, který řekl, že zásah v něm vyvolává „strach a úzkost“. Jakým způsobem chce koalice (zatím 10 zemí, z toho 8 členů NATO) řešit situaci v Libyi, se dosud jasně neřeklo. Bude to – jak nevyloučil americký generál ve výslužbě, známý z války proti Iráku, Wesley Clark – „vytvoření dvou Libyí? Jedna s diktaturou a druhá – nováček v demokracii, jež bude potřebovat dlouhodobou mezinárodní obranu?“ Nebo se nakonec Kaddáfímu podaří – vlivem rozporů mezi státy NATO ve věci ropné Libye – vyjít z konfliktu se zdravou nebo ne zcela potrhanou kůží? Dosavadní boje a bombardování se odehrávaly v březnu a dubnu v pobřežním pásu od Bengházi po Tripolis. Tam jsou taky – jak jsme psali posledně – nejzajímavější antické památky vyvolávající zájem zahraničních turistů. Ty však už zažily dlouhou řadu válek – a přetrvaly. Text a foto: Bořek Homola

Banská Bystrica vždy mala a stále má to, čo sa v stredoveku tak nevnímalo, ale čo sa dá oceniť o to viac dnes – krásnu prírodu vo svojom okolí. Je vstupnou bránou do pohorí Nízke Tatry, Slovenské Rudohorie, Kremnické vrchy a Veľká Fatra a najkrajšou perlou na rieke Hron. Slogan platí dodnes a roky Bystrici neubrali, ba naopak pridali jej na kráse a umocnili na vznešenosti. Dnes je Banská Bystrica modernou krajskou metropolou a jedným z najkrajších miest, nielen na Slovensku. Návštevník tu nájde všetko, čo od turistickej destiV Taliansku sa hovorí: „VidieÈ Benátky a zomrieÈ...“ Na Slovensku sa zasa od nenácie očakáva – historicky vzácne cenpamäti traduje veta: „Za Ïiva v Bystrici, po smrti v nebi...“ Je tomu tak dodnes? trum s množstvom obchodíkov, reštaurácií a kaviarničiek, ktoré „žije“ najmä A ak˘ v˘znam sa ukr˘va v t˘chto niekoºk˘ch slovách? Slogan údajne vznikol uÏ v lete, ale i množstvo turistických možv stredoveku a majú ho na „svedomí“ mnohí vtedaj‰í obyvatelia – majitelia strieborností v blízkom okolí, a to neobmedzene n˘ch a meden˘ch baní, baníci, prisÈahovalci rôznych národností, ktorí sa sem v tej po celý rok! dobe hnali za prácou, miestni obyvatelia i náv‰tevníci Banskej Bystrice a jej okolia. V zime je mesto ideálnym východiskovým miestom k mnohým lyžiarskym strediskám ako napr. Donovaly, Selce, Šachtičky, Turecká, Tajov a mnohé ďalšie. Len v okruhu pár desiatok kilometrov ich je vyše dvadsať! Jeden deň v Banskej Bystrici určite nepostačí, naplánovať si ich treba hneď niekoľko a vyraziť si aj na výlety do blízkeho okolia. Aktívny odpočinok v prekrásnej prírode si návštevníci môžu vychutnať pri absolvovaní turistických a cykloturistických trás, či si ho naplno užiť pri skalolezectve, golfe, adrenalínovom paraglajdingu, vyhliadkových letoch do okolia alebo pri splave rieky Hron. Oblasť je bohatá aj na skalné terény v priestore Skalky v Jakube a Skalky v Jelenci. Neďaleké golfové ihrisko na Táloch je prvým 18-jamkovým majstrovským ihriskom na Slovensku, golfové ihrisko na Sliači v tesnej blízkosti letiska Sliač má v súčasnosti 9 hrateľných jamiek s plánovanou dostavbou na 18-jamkové verejné golfové ihrisko. Milovníkov jaskýň iste poteší, že v blízkosti Banskej Bystrice nájdu sprístupnené hneď tri – Harmaneckú jaskyňu – Izbicu s rozsiahlymi podzemnými priestormi, Bystriansku jaskyňu a unikátnu jaskyňu Mŕtvych netopierov v Ďumbierskom vysokohorskom krase. Keď si plní zážitkov budete chcieť odpočinúť, vychutnať relax a načerpať sily na ďalšie „blúdenie“ po okolí, oddýchnite si v kúpeľoch Brusno, Sliač alebo Kováčová, ktoré poskytujú okrem liečebných procedúr i široké rehabilitačno-rekreačné možnosti. Liečivé minerálne a termálne pramene sa využívajú i v početných wellness centrách so širokou škálou doplnkových služieb, ale i v termálnych kúpaliskách v Banskej Bystrici, na Sliači a v Kováčovej. V okolí Banskej Bystrice sú vhodné podmienky i na vidiecku rekreáciu. Folklór, bohaté ľudové tradície a zvyky ponúka množstvo festivalov a podujatí, ktoré sa konajú v Bystrici a v jej okolí najčastejšie v lete. A čo v Bystrici „okoštovať“? Určite odporúčame populárne bryndzové halušky, kapustnicu, mrvenicu, fučku so slaninkou a cibuľkou, ovčie syry a k tomu všetkému dobré bystrické pivo, ktoré získalo na najväčšom stredoeurópskom festivale piva v českom Tábore hneď niekoľko ocenení v konkurencii viac ako sto pivovarov.

„ZA ÎIVA V BYSTRICI...“

e-mail: [email protected] www.icbb.sk, www.banskabystrica.sk

$VLQGLYLGXDODV\RX

Mamaison Business & Conference Hotel Imperial je bezpochyby jeden z nejznámějších hotelţ v Ostravě. Jeho praktická poloha pőímo v centru města, bohatá historie a v neposlední őadě profesionální personál z něj tvoőí ideální hotel pro Váš pobyt.

Mamaison Business & Conference Hotel Imperial is surely one of the most

Kombinace stoleté tradice a moderních hotelových trendţ ÿiní z tohoto renomovaného hotelu dokonalé místo jak pro obchodní schţzku, tak pro pőíjemný odpoÿinek po nároÿném dni. Hotel nabízí 162 pohodlných a moderně zaőízených pokojţ, rozsáhlé konferenÿní centrum, 2 pőíjemné restaurace se širokou nabídkou gastronomických specialit, jedineÿné Relax centrum a hlavně osobní a pőátelský pőístup ka•dého zaměstnance hotelu ke všem hostţm - to vše nás opravłuje nazývat Mamaison Business & Conference Hotel Imperial Váš domov na cestách.

The combination of hundred years of tradition and modern hotel trends is an ideal setting for a business meeting, as well as for relaxation after a long day. The hotel offers 162 comfortable and newly-furnished rooms, a large conference centre, two fine dining restaurants with a wide offer of gastronomic specialities and the personal and friendly attitude of all employees – all this entitles us to call the Mamaison Business & Conference Hotel Imperial “Your home away from home.”

Kromě Ostravy naleznete hotely spoleÿnosti Mamaison na jedineÿných místech mnoha nejpresti•nějších měst stőední a východní Evropy – v Praze, Bratislavě, Budapešti, Varšavě nebo Moskvě. Všechny nabízejí unikátní ubytování v bohatém kulturním a historickém prostőedí, ař u• hledáte kvalitní slu•by za dobrou cenu, nebo vrcholnou sofistikovanost.

Prague

Moscow

Warsaw

famous hotels in Ostrava. Its practical location directly at the city centre, rich history and last but not lest professional staff make the ideal hotel for your stay.

In addition to Ostrava you can find our Mamaison hotels in other unique places of many prestigious cities of Central and Eastern Europe – Prague, Bratislava, Budapest, Warsaw or Moscow. All of them offer excellent accommodation in interesting cultural and historical surroundings, no matter if you look for good value for money or top sophistication.

Budapest

Bratislava

Ostrava

Mamaison Business & Conference Hotel, Tyršova 6, 738 01 Ostrava 1, Czech Republic, tel.: +420 599 099 099, www.mamaison.com