03/2003
KLUB zpravodaj firmy Aral âR pro partnery, spolupracovníky a pfiátele
A R A L N A M S V – Z A M ù Rˇ E N O N A B E Z P E â N O S T – J I Rˇ Í B A R T O · K A
OBSAH 03 03 04 06 08 10 12 13 13 14 15
aktualita mix reportáÏ – Jak se rodí nová image Aral shopÛ oleje – Sehran˘ tandem z Moravy téma – Zamûfieno na bezpeãnost rozhovor – Jifií Barto‰ka – Festival je bûh na dlouhou traÈ partnefii – Agropodnik Jiãín: Mistfii mnoha fiemesel partnefii – Autostop: Rodinn˘ podnik Aral karta – ABB: Myslet globálnû, jednat lokálnû anal˘za – Nehodovost není náhoda rady motoristÛm – Kurzy bezpeãné jízdy
Milí ãtenáfii, doslova za dvefimi máme jubilejní 45. roãník Mezinárodního strojírenského veletrhu, na nûmÏ samozfiejmû nemÛÏe chybût ani znaãka Aral. Brnûnskému veletrhu se vûnujeme i v tomto ãísle Aral klubu, v nûmÏ souãasnû pfiiná‰íme profil na‰ich dvou moravsk˘ch obchodních zástupcÛ, ktefií vám budou na na‰em stánku dennû k dispozici. Také letos jsme pro vás pfiipravili prezentaci svého portfolia olejÛ a maziv té nejvy‰‰í kvality. Navíc vám pfiedstavíme zcela nov˘ produkt – stabilní emulzní obrábûcí kapalinu Aral Sarol 700 EP, která je díky svému sloÏení velmi ‰etrná k Ïivotnímu prostfiedí. Zapadá tak do celkové koncepce firemní politiky Aralu v oblasti bezpeãnosti, o níÏ se také mÛÏete doãíst v aktuálním Aral klubu. Doufám, Ïe si udûláte ãas a v Brnû nás nav‰tívíte. Budeme se na vás tû‰it. Roman Gregor, marketing oddûlení olejÛ a maziv Aral âR
ARAL KLUB 03/2003
Zpravodaj firmy Aral âR pro partnery, spolupracovníky a pfiátele
Vydavatel: Aral âR, a. s., V Parku 2294/2, 148 00 Praha 4, e-mail:
[email protected] V˘roba: Boomerang Publishing, s. r. o., Podûbradská 110/1, 198 00 Praha 9, tel: 244 023 201, e-mail:
[email protected] Redakce: Hana Jahodová, Roman Gregor, Jindfiich Novák, Martin Vymûtal Design: Jakub Ka‰e Uzávûrka ãísla: 29. 8. 2003 Vychází: 12. 9. 2003, MK âR E 12 665, neprodejné.
aktualita
A R A L P RˇE D S T A V Í NA MSV ÎHAVOU NOVINKU Ve dnech 15. aÏ 19. záfií 2003 se koná na brnûnském v˘stavi‰ti jiÏ 45. roãník Mezinárodního strojírenského veletrhu. Letos se koná v dobû, kdy vrcholí pfiípravy na vstup âeské republiky do Evropské unie, a toto téma mu bude jednoznaãnû dominovat. Leto‰ní MSV tak bude poslední pfiíleÏitostí pfiipravit se na trhy EU. Mezi vystavovateli samozfiejmû nebudou chybût ani zástupci z oddûlení olejÛ a maziv spoleãnosti Aral âR. Naleznete je v pavilonu V na stánku ãíslo 154.
mix
D A L · Í P RˇÍ S P ù V K Y P R O S P O R T U J Í C Í HANDICAPOVANÉ DùTI V minul˘ch vydáních Aral klubu jste se doãetli o podpofie na‰í spoleãnosti handicapovan˘m dûtem prostfiednictvím konta Emil. Od poãátku ãervence na toto konto pfiispûje kaÏd˘ zákazník restaurace, snacku ãi bistra na ãerpacích stanicích Aral. Tento pfiíspûvek plyne z koupû jakéhokoliv produktu ve zmínûn˘ch zafiízeních, neboÈ v prÛbûhu roku bude urãité procento z obratu gastronomick˘ch zafiízení Aral vûnováno prostfiednictvím konta Emil âeskému paralympijskému t˘mu. ZároveÀ byly dûtsk˘m paralympijsk˘m sportovcÛm poskytnuty poukázky v hodnotû 50 a 100 Kã k nákupu obãerstvení na ãerpacích stanicích Aral.
„Tento veletrh je pro nás moÏností, jak se jednou v roce sejít se zákazníky na na‰í vlastní pÛdû,“ fiíká ing. Milan ·imánek, technick˘ poradce Aralu, kter˘ bude na stánku pÛsobit se sv˘mi kolegy. „Nav‰tûvují nás tu v drtivé vût‰inû na‰i stávající zákazníci, ale objevují se i noví a podle zku‰eností z minul˘ch let mohu fiíct, Ïe tu míváme ru‰no.“ Kromû jednání se zákazníky bude na stánku probíhat také prezentace nov˘ch produktÛ. „Leto‰ní roãník se ponese ve znamení novinky z oblasti fiezn˘ch kapalin – Sarol 700 EP,“ popisuje ing. Milan ·imánek. „Tato kapalina je vytvofiena na bázi syntetick˘ch esterÛ, zatímco dfiívûj‰í kapaliny jsou vyrobeny na bázi polyglykolÛ,“ vysvûtluje. „Oproti nim má novinka fiadu v˘hod – nemá technick˘ zápach, je ohleduplná k pokoÏce, má del‰í trvanlivost a je jí potfieba ménû.“ Nezanedbatelná není ani ‰etrnost kapaliny k Ïivotnímu prostfiedí. První odbûratelé oceÀují v˘raznû niωí náklady na její likvidaci ve srovnání s ropn˘mi emulzemi. Vysoká stabilita Sarolu 700 EP pfii pouÏití tvrdé vody a jeho nepûnivost umoÏÀují nasazení pfii rÛzné kvalitû vody. Tento fakt spoleãnû s dobrou ochranou proti korozi a vysokou kvalitou povrchÛ souãástí zaruãuje celkovû vysokou provozní hospodárnost. Sarol 700 EP je urãen pro tfiískové obrábûní legovan˘ch hliníkov˘ch slitin, ocelí, litiny a barevn˘ch kovÛ. Na Mezinárodním strojírenském veletrhu nebudou chybût ani nedávné novinky z produkce Aralu, mezi nûÏ patfií speciální olej pro elektroerozivní obrábûní Aralux FE 2 ãi Sulnit MMS 32, jenÏ reaguje na pokrokovou technologii obrábûní kovÛ s minimálním mnoÏstvím maziva.
NOVINKY Z ARALKONTA Za Natural 98 tfiikrát více bodÛ i na dvou nov˘ch ãerpacích stanicích Od 1. ãervna 2003 získávají tfiikrát více bodÛ na své Aralkonto ti zákazníci, ktefií do sv˘ch nádrÏí natankují Natural 98. Celá akce potrvá aÏ do konce roku 2003. Tento produkt, urãen˘ pfiedev‰ím pro nároãnûj‰í uÏivatele, byl zaveden na ãerpacích stanicích Brno – Dolní Her‰pice, Brno – Modfiice, Brno – Troubsko, Mikulá‰ov, Kladruby u Stfiíbra, DraÏenov, Cheb – obchvat, dálnice D1 – Naháã, Ostrava – Mariánskohorská, PlzeÀ, Praha 5 – Malá Chuchle, Znojmo, Praha 4 – Pankrác a Praha 5 – PlzeÀská-Kotláfika. Od poloviny záfií bude nabídka Naturalu 98 roz‰ífiena o dal‰í ãerpací stanice: Tábor, Praha 4 – Chodovská, Praha 4 – Modfiany, Brno – Cimburkova, Jihlava, Moravská Tfiebová, Praha 4 – Krã, Praha 5 – Radlická, Klíãany, Dubí u Teplic, KV – Rybáfie, Mariánské Láznû, Mladá Boleslav, Liberec, Hradec Králové. I na nich se budete moci zúãastnit akce „Tfiikrát více bodÛ“, stejnû, jako na zcela nov˘ch ãerpacích stanicích Aral Strakonice, která byla otevfiena zaãátkem záfií, a obchvat Olomouc, jeÏ bude uvedena do provozu zaãátkem fiíjna. SeÏeÀ svého nováãka âlenové Aralkonta mají od 1. srpna do konce listopadu tohoto roku jedineãnou pfiíleÏitost, jak roz‰ífiit své konto o body v hodnotû 300 Kã. Tuto odmûnu získají, pokud v uvedeném termínu pfiivedou do vûrnostního systému spoleãnosti Aral nového ãlena. Vût‰í komfort pro uÏivatele Aralkonta V nejbliωí dobû chystá na‰e spoleãnost novinku pro ãleny vûrnostního programu Aralkonto. Kódy z úãtenek získan˘ch nákupem na ãerpacích stanicích ARAL bude moÏno uplatÀovat v rámci vûrnostního programu ARALKONTO nejenom pomocí SMS a Internetu. Novû nabízené fie‰ení nejenÏe zásadnû zjednodu‰í pfiipisování získan˘ch bodÛ, ale je navíc pro zákazníka zcela bezplatné. Zlep‰ení platí jak pro hotovostní, tak i pro bezhotovostní platby. Stávající numerická klávesnice ãteãky karet na ãerpacích stanicích Aral umoÏní prostfiednictvím zadaného mobilního ãísla pfiímé pfiihlá‰ení zákazníka do vûrnostního systému a automatické pfiipsání získaného mnoÏství bodÛ. Na Internetu lze ovûfiit, zda byly body skuteãnû pfiipsány.
03 3
reportáÏ
text: Roman Peterka
foto: Petr Pechman
JAK SE RODÍ NOVÁ IMAGE ARAL SHOPÒ Po peãlivém prom˘‰lení, prÛzkumu a otestování v‰ech moÏn˘ch variant v pilotní prodejnû Aral v praÏsk˘ch Modfianech byla rozsáhlá pfiemûna podoby Aral shopÛ u ãerpacích stanic spu‰tûna naostro. Jak taková pfiestavba probíhá, jsme sledovali v pátek 1. srpna na ãerpací stanici Aral v Havífiovû na Moskevské ulici. KdyÏ jsme pár minut po osmé hodinû dorazili k cíli své cesty, zjistili jsme, Ïe se zde jiÏ pilnû pracuje, pfiestoÏe práce na pfiemûnû souãasné tváfie zdej‰í prodejny ãerpací stanice mûly zaãít aÏ za pÛl hodiny. „Zaãali jsme, co nejdfiív to ‰lo, rádi bychom to stihli bûhem dne‰ního dne,“ vysvûtlil nám po pfiivítání nájemce TomበMalík. Transformaãní t˘m sestává ze zdej‰ích zamûstnankyÀ a dvou brigádnic, které vyklízejí jednotlivé regály, a pfiipravují je tak k rozebrání, vytírají nánosy prachu pod tûmi jiÏ rozebran˘mi a odná‰ejí vyklizené zboÏí do zadního traktu ãerpací stanice. Dva mladí muÏi mezitím rozebírají regály, vymûfiují jejich novou polohu a pfiemísÈují je. Jde jim to dobfie od ruky, je na nich vidût, Ïe to nedûlají poprvé. Jeden z nich mi mou domnûnku potvrzuje. „Je to uÏ na‰e patnáctá, nebo moÏná ‰estnáctá pumpa,“ fiíká dlouhovlas˘ mladík.
V‰e samozfiejmû probíhá za plného provozu ãerpací stanice, takÏe do hemÏení osmiãlenného pracovního t˘mu neustále pfiicházejí a odcházejí zákazníci. Jedna pracovnice tak musí b˘t neustále u pokladny, dal‰í se prÛbûÏnû stfiídají za pultem bistra, aby zákazníci co nejménû pocítili sníÏení komfortu sluÏeb vinou probíhající pfiestavby. Je to nároãné, protoÏe o klienty není nouze – v prÛbûhu dne jsme ani já, ani fotograf nezaznamenali jedinou chvíli, kdy by nebyly obsazeny v‰echny stojany. Vût‰ina zákazníkÛ sleduje zdej‰í pracovní mravenãení pobavenû, pfiestoÏe prostory zdej‰ího shopu stále více vypadají jako po Ïivelní pohromû – regály jsou poloprázdné, vût‰ina z nich je rozebrána. „Co je, vám tady nûco vybouchlo?“ ptá se se smíchem jeden ze zákazníkÛ. „To ne, ale vypadá to tak,“ neztrácejí humor pracovnice obsluhy. Jejich ‰éf TomበMalík rozdûluje úkoly. Mezitím nahlíÏí do instruktáÏních plánÛ, na kter˘ch se r˘suje budoucí tváfi prodejny, kterou si lze zatím jen tûÏko pfiedstavit. Ale jsme teprve na zaãátku, vÏdyÈ se pracuje teprve dvû hodiny. Pracovní tempo je ov‰em vysoké. „Myslím si, Ïe bychom to mûli za dne‰ní den celé stihnout a zítra uÏ budou jen takové ty dodûlávky,“ fiíká TomበMalík. Na novou podobu prodejny se evidentnû tû‰í. „Je s tím sice práce, ale bude to váÏnû skvûlé – mnohem lépe prostorovû fie‰ené.“
Po druhé hodinû odpolední se uÏ budoucí podoba prodejny vyjevuje celkem jasnû. V‰echny regály mají své místo a vût‰ina z nich je uÏ dokonce opût zaplnûna zboÏím. Zb˘vá je‰tû chladicí box u boãní stûny, kde pfieskupení jednotliv˘ch druhÛ zboÏí zabere více ãasu. Pfiib˘vají také nové navigaãní polepky, které zákazníkÛm usnadní orientaci. Pfiestavbou pro‰el téÏ prostor za pokladnou. Proã to vlastnû v‰echno probíhá? „Cílem je zajistit zákazníkÛm co nejpohodlnûj‰í nákup,“ fiíká Martina Janková z oddûlení shop, gastro a marketing spoleãnosti Aral. ZároveÀ pfiestavby slouÏí celkovému zlep‰ení vzhledu prodejen. „V noci se prostory prodejny novû vymalovaly, coÏ také v˘znamnû podpofií celkovou zmûnu vzhledu.“ 19. srpna potom probûhla pfiestavba bistra, které je souãástí prodejny. „Instalovaly se sem nové technologie, zároveÀ byla upravena pracovní plocha, aby se zlep‰ily podmínky pro pfiípravu jídel,“ popisuje Martina Janková. Obnovy doznal také nábytek, kter˘ byl oblepen novou fólií. Prodejna tak pro‰la pfiestavbou i rekonstrukcí zároveÀ.
Nová image ãerpací stanice v Havífiovû páteãní ráno, na havífiovské ãer 1)pacíOspalé stanici Aral je ale ru‰no jako kaÏd˘ jin˘ den. Uvnitfi shopu je je‰tû o nûco ru‰nûji. 2) Regály jsou zatím na sv˘ch místech, brzy v‰ak budou vyklizeny a rozebrány. 3) Pfiestavba interiéru shopu je i pfiíleÏitostí, jak
Po poledni se budoucí prodejna zaãíná r˘sovat: vût‰ina rozebran˘ch regálÛ je uÏ opût sloÏena na nov˘ch místech a pfiichází ãas naplnit je znovu zboÏím. To se v‰ak nedûje jen tak – umístûní jednotliv˘ch druhÛ zboÏí je souãástí peãlivû pfiipraven˘ch plánÛ. TomበMalík postupnû chodí od regálu k regálu se ‰tosem plánÛ v ruce a dává pracovnicím pfiesné instrukce. Na pomoc dorazily i manÏelka a dcera pana Malíka.
vytfiít vrstvu prachu, která se hromadila pod nyní odsunut˘mi regály. 4) V‰echno zboÏí se musí vyklidit, aby se posléze mohlo zase nanosit zpátky a novû rozmístit. 5) Nájemce stanice TomበMalík sleduje plány a rozdûluje úkoly. 6) Rozebrat regál, sloÏit regál... KdyÏ to ãlovûk dûlá ponûkolikáté, stává se z toho rutina.
04
1
2
3
4
5
6
úkolem je doporuãit „Na‰ím zákazníkovi na základû anal˘zy jeho potfieb z na‰eho sortimentu více neÏ ‰esti set druhÛ maziv to, které je nejvhodnûj‰í právû pro nûj,“ fiíká Jan Lazar.
Rudolfa Charváta potfie Podle buje obchodní zástupce oddûlení olejÛ a maziv osmdesát procent technick˘ch znalostí a dvacet procent obchodních.
oleje
text: Roman Peterka
foto: Petr Pechman
SEHRAN¯ TANDEM Z MORAVY Z a p o v í d á n í m s J a n e m L a z a re m a R u d o l f e m C h a r v á t e m , z á s t u p c i A r a l u p ro p ro d e j p r Û m y s l o v ˘ c h m a z i v, j s e m m u s e l v y r a z i t a Ï n a M o r a v u , k t e ro u m a j í m e z i s e b o u ro z d û l e n o u . J a n L a z a r m á n a s t a ro s t i M o r a v u s e v e r n í , R u d o l f C h a r v á t jiÏní. Od poãátku své spolupráce utvofiili sehran˘ tandem. O olejích vûdí snad ú p l n û v ‰ e c h n o , i k d y Ï h n e d s k ro m n û d o d á v a j í , Ï e ã l o v û k s e m u s í n e u s t á l e u ã i t . A a ã k o l i j e p fi í s n á f i re m n í p r a v i d l a n u t í c h o d i t n e u s t á l e v o b l e k u , n e j s o u t o ro z h o d n û Ï á d n í n u d n í s p o l e ã n í c i . V ãem pfiesnû spoãívá va‰e práce? J. L.: Zaji‰Èujeme obchodní zastoupení pro Moravu v oblasti prÛmyslov˘ch maziv. Dalo by se o nás fiíct, Ïe nejsme jen obchodní zástupci, ale Ïe jsme technicko-obchodní zástupci, protoÏe tato branÏe vyÏaduje hodnû technick˘ch znalostí. Musíme vûdût i dost vûcí o strojafiinû, protoÏe navrhujeme maziva pro rÛzné druhy strojÛ od potravináfisk˘ch zafiízení na jatkách aÏ po velké ma‰iny v Ïelezárnách. Na‰ím úkolem je doporuãit zákazníkovi na základû anal˘zy jeho potfieb z na‰eho sortimentu více neÏ ‰esti set druhÛ maziv to, které je nejvhodnûj‰í právû pro nûj. ·kála na‰ich produktÛ a jejich aplikací je skuteãnû velmi ‰iroká. R. Ch.: Nejde do této branÏe vlítnout ze dne na den a pouÏít pár základních pravidel, která se ãlovûk nauãil na ‰kolení. Teoretické znalosti jsou jedna ãást téhle profese, druhá ãást spoãívá v dlouholeté praxi, jakou nenajdete popsanou v Ïádné publikaci. Nበsortiment sk˘tá tak velké mnoÏství pouÏití, Ïe spoustû lidí není ani pochopitelné, s jak ‰irokou ‰kálou produktÛ pfiicházejí do styku – kompresorové oleje, fiezné oleje, tváfiecí kapaliny, tváfiecí vazelíny, konzervaãní oleje, chladicí kapaliny… Ten zábûr je tak ‰irok˘, Ïe pracovat v této branÏi je radost – ãlovûk tu mÛÏe skvûle uplatnit zku‰enosti, které nasbíral za v‰echna ta léta, co se jí vûnuje. Navíc na to nejsme sami, v odborné ãásti na‰í profese nám poskytuje cennou podporu ing. ·imánek, kter˘ je technick˘m manaÏerem Aralu. Jste ãasto v kontaktu? J. L.: S panem Charvátem jsme jedna krevní skupina. Jednou za dva za tfii dny si voláme, k novému zákazníkovi jezdíme nûkdy i spoleãnû – já k nûmu na jiÏní Moravu, on ke mnû na sever. My se úÏasnû doplÀujeme, zákazníci nám vÏdycky fiíkají: Chceme jednat jen
s vámi. âasto jim také vyprávíme vtipy, oba jich máme velkou zásobu, a oni mi pak volají a fiíkají – fieknûte mi je‰tû jednou tamten vtip, já uÏ si ho nepamatuju, a já fiíkám, ano, povím vám ho, ale aÏ si u mû objednáte tfii sudy oleje. (smích) R. Ch.: S panem Lazarem máme hodnû spoleãného. On se sice soustfiedí na jiné produkty neÏ tfieba já, ale navzájem se prolínáme, jsme schopni si vzájemnû v lecãems poradit, je to stejná krevní skupina. Jsme lidé, ktefií si dokáÏou vyjít vstfiíc, a nemáme dÛvod spolu nevycházet nebo se hádat. Za ta léta, co spolu pracujeme, mezi námi nedo‰lo k Ïádnému zásadnímu konfliktu. Je to rovn˘ chlap, nikoho by nepodrazil, ãlovûk ví, Ïe mu mÛÏe dÛvûfiovat. Jak jste se dostali k práci u Aralu? J. L.: Dlouho jsem pracoval v Tfiineck˘ch Ïelezárnách, kde jsem mûl na starosti oleje, uÏ od roku 1968. Vypracoval jsem se tam poãátkem devadesát˘ch let aÏ na vedoucí pozici, ale pak jsem ode‰el do Aralu, kam jsem se dostal na doporuãení pana Charváta. NeÏ jsme zaãali pracovat spolu u Aralu, tak jsme se moc neznali, ale vûdûli jsme o sobû, dûlali jsme v podobném oboru. R. Ch.: Já pracoval u Benziny, ale pak jsem chtûl pryã z Brna a koupil jsem star‰í dÛm se zahradou vzdálen˘ asi ‰edesát kilometrÛ od mûsta, takÏe jsem si sehnal zamûstnání blíÏ k novému domovu – nûjakou dobu jsem byl zástupcem fieditele pro v˘robu a obchod v místní sklárnû. A kdyÏ pfii‰la pfiíleÏitost vrátit se zpátky do oboru, k olejÛm, ode‰el jsem ze skláren a zaãal pracovat u Aralu. Jaké byly zaãátky? J. L.: Dost tûÏké. První ãtyfii mûsíce jsme pracovali jen na Ïivnostensk˘ list. Ze stálého zamûstnání s jist˘m pfiíjmem jsem tak ode‰el do nejistoty. Moje Ïena z toho byla tenkrát ne‰Èastná. Dobré
bylo, Ïe jsem mûl dostavûn˘ dÛm a dûti uÏ byly velké. Prosadit se na Moravû poãátkem devadesát˘ch let bylo tûÏké. Aral nikdo neznal. Dnes to zní divnû, ale tenkrát tu nemûl Ïádnou ãerpací stanici, lidé pfied revolucí nejezdili moc do Nûmecka, kde byl zas naopak Aral skoro v‰ude, takÏe zpoãátku mûli velkou nedÛvûru. Nûktefií si dokonce pletli Aral s Arielem. Ale nakonec se nám podafiilo prosadit. R. Ch.: Na‰í hlavní devízou je kompletní servis, jsme pfiipraveni a schopni fie‰it jak˘koli problém. To vyÏaduje velké odborné znalosti. VÏdycky fiíkám, Ïe normálnû potfiebuje ãlovûk osmdesát procent obchodních znalostí a dvacet procent technick˘ch, v na‰em oboru je to obrácenû. Jsme více technici neÏ obchodníci. âím si dobíjíte energii po práci? J. L.: VÏdycky jsem hodnû sportoval, osm let jsem dûlal závodnû atletiku a ke sportu jsem vedl i svoje dûti, které jsou dnes uÏ dospûlé. V zimû hodnû lyÏuju, v létû zase rád jezdím na kole. Îena mû dokonce kolikrát sama vyÏene, kdyÏ na mnû pozná, Ïe se vracím z práce nazloben˘. Ví, Ïe aÏ se vrátím, budu spokojen˘ a dobfie naladûn˘. Hodnû také chodím po horách, dvakrát jsem byl dokonce v Himálaji. Pfií‰tí rok jdu do dÛchodu a tû‰ím se, Ïe budu mít ãas na realizaci nûkolika sv˘ch plánÛ, které je‰tû mám. R. Ch.: Mám dÛm, kter˘ jsem sám kompletnû zrekonstruoval, protoÏe mû vÏdycky bavilo kutit. Potfiebuju ãinnost, nemÛÏu tfieba t˘den leÏet na písku u mofie, to jsem absolvoval jen dfiív, kvÛli dûtem. Mám tfii, takÏe na nudu si rozhodnû stûÏovat nemÛÏu. (smích) Taky rád lyÏuju a v létû obãas vyrazím na kole, ale takov˘ sportovec jako Honza Lazar nejsem. Ten se svou kondicí ukáÏe na kole záda lecjakému dvacetiletému mladíkovi.
07
Z A M ù Rˇ E N O NA BEZPEâNOST
se podle bezpeãnostní po Nehod litiky Aralu nevyvarujeme tím, Ïe svÛj majetek a pracovníky pojistíme, finanãní prostfiedky místo toho vkládáme do ‰kolení, stáÏí a do rÛzn˘ch osobních ochrann˘ch prostfiedkÛ.
téma
text: Dana Muláãková
foto: Petr Pechman
ÎÁDNÉ NEHODY, ÎÁDNÉ ÚRAZY, Î Á D N É P O · K O Z E N Í Î I V O T N Í H O P R O S T Rˇ E D Í P fie s n û t a k z n í p o l i t i k a s p o l e ã n o s t i A r a l . V u p l y n u l é m ro c e n e b y l a z a z n a m e n á n a Ï á d n á n e h o d a , c o Ï n e n í náhoda, ale dÛsledek velmi zodpovûdného pfiístupu k zaji‰tûní bezpeãnosti práce v‰ech zamûstnancÛ a spolupracovníkÛ spoleãnosti Aral âR. Co je HSSE Na samém poãátku zmûn v oblasti bezpeãnosti práce bylo ve spoleãnosti Aral zavedení pozice HSSE managera. Poãáteãní písmena Health, Safety, Security, Environment (zdraví, bezpeãnost, ochrana majetku, Ïivotní prostfiedí) napovídají, co je náplní práce ãlovûka v této funkci, a pan ing. Milan Klecker, HSSE manager Aralu, nám ochotnû a dopodrobna strategii spoleãnosti vysvûtlil: „Vût‰ina ãinností t˘kajících se mé pozice se zde v Aralu provádûla i pfied m˘m pfiíchodem – spadaly dílem pod stavební a dílem pod provozní techniky. Pouze chybûla ta konkrétní pozice HSSE managera. V minulém reÏimu pokládali zamûstnanci ,bezpeãáka‘ za zbyteãnou funkci. Také na zdraví se moc nedbalo. Západní kultura klade daleko vût‰í dÛraz na zdraví ãlovûka a Ïivotní prostfiedí. BohuÏel u nás se po roce 1945 tato kultura ponûkud vytratila, coÏ je nyní tfieba napravit.“ Za uplynul˘ rok se nestala Ïádná nehoda, a právû nûco pfies rok v Aralu pÛsobí HSSE manager. Jasnû to ukazuje na skuteãnost, Ïe vedení spoleãnosti se ubírá v zaji‰tûní bezpeãnosti tím správn˘m smûrem. „Nehod se nevyvarujeme tím, Ïe svÛj majetek a pracovníky pojistíme, finanãní prostfiedky místo toho vkládáme do ‰kolení, stáÏí a do rÛzn˘ch osobních ochrann˘ch prostfiedkÛ,“ pokraãuje pan Klecker. „V na‰í ãinnosti nám v˘znamnû pomáhají statistické v˘zkumy,“ prozrazuje. ¤e‰ení bezpeãnosti práce v dopravû Jedním z nejvût‰ích rizik spojen˘ch s ãinností spoleãnosti Aral je silniãní pfieprava. V‰ichni zamûstnanci, ktefií pouÏívají sluÏební automobily, jsou pravidelnû ‰koleni. Na autodromu ve Vysokém M˘tû si vyzkou‰eli, co oni sami a jejich vozy umûjí a co si za volantem mohou dovolit. V dal‰í fázi se projeli po Praze s instruktorem, kter˘ pozoroval a hodnotil jízdu kaÏdého fiidiãe. Nejnákladnûj‰ím projektem je pûtilet˘ cyklus ‰kolení fiidiãÛ dvou smluvních dopravcÛ Aralu, firem FADEST a KLACSKA, zaji‰Èujících zásobování ãerpacích stanic a velkoodbûratelÛ. Pravidelnû jsou vysíláni na ‰kolení do Rakouska, pfiiãemÏ spoleãnost Aral hradí polovinu nákladÛ. Dva fiidiãi byli na národní úrovni nominováni do evropského kola soutûÏe „O nejlep‰ího fiidiãe roku“ v Istanbulu. SoutûÏící absolvovali testy na dráze, testy úspory paliva,
test z teorie a kontrolu vozu pfied vyjetím, pfii které odhalovali simulované závady. Dal‰í disciplíny zahrnovaly test první pomoci, ha‰ení poÏáru a na závûr slalom. ¤idiã FADESTu pan Petr Pleskot se v kategorii tahaã + souprava umístil na ‰estém místû z celkem osmadvaceti fiidiãÛ, pfiiãemÏ vykázal nejlep‰í v˘sledky mezi fiidiãi ze stfiední Evropy. Aktuální novinkou je audit a ‰kolení dopravcÛ, ktefií nezásobují ãerpací stanice Aral, ale nûkteré koneãné zákazníky. Bylo dohodnuto, Ïe pfied zahájením tfieba i jednorázové dodávky (vût‰inou se jedná o zásobování velkoodbûratelÛ) provede HSSE manager audit, aby zjistil, jak se v dané firmû otázkou bezpeãnosti práce zab˘vají, a pro‰kolí pfiíslu‰né pracovníky. V Aralu nezapomínají ani na ochranné pomÛcky. ¤idiãi dopravcÛ byli vybaveni basebalov˘mi ãepicemi s plastovou v˘stelkou, která chrání hlavu pfied úrazem. Dal‰í pomÛckou jsou bezpeãnostní kladívka s noÏi pro pfiípad, Ïe by fiidiãi pfii nehodû zÛstali uvûznûni v kabinû. Spoleãnost Aral peãlivû sleduje frekvenci nehod, úrazÛ a smrteln˘ch úrazÛ. Mezi nejrizikovûj‰í ãinnosti patfií právû pfieprava pohonn˘ch látek a paliv. Pfies stoupající pfiepravní objemy je v‰ak trend pozitivní a ãetnost dopravních nehod klesá. DÛvodem je právû zv˘‰ená pozornost zamûfiená na kvalitu a bezpeãnost práce fiidiãÛ. Zaji‰tûní bezpeãnosti na ãerpacích stanicích Spoleãnost Aral samozfiejmû vûnuje patfiiãnou pozornost také bezpeãnosti na ãerpacích stanicích – ta je zaruãena díky pravideln˘m auditÛm. Probíhají kontroly, technické prohlídky a také tzv. ASA audity – Advanced Safety Audits. V rámci tohoto auditu projednávají auditofii se sv˘mi partnery – nájemci ãerpacích stanic, jejich zamûstnanci a dal‰ími smluvními spolupracovníky – potenciální zdroje nebezpeãí, jeÏ ohroÏují zdraví lidí nebo majetek. Tímto zpÛsobem se získávají informace, co je tfieba zlep‰it. Auditory pfiedstavuje prakticky cel˘ management a dal‰í provozní pracovníci. Za první pololetí tohoto roku probûhlo celkem 110 auditÛ. Na bezpeãnosti ãerpacích stanic se podílí také jejich technické vybavení. V‰echny nádrÏe na ãerpacích stanicích Aral jsou dvouplá‰Èové (nehrozí tak Ïádné po‰kození spodních vod nebo únik do podloÏí), v‰echny v˘dejní stojany mají rekuperaci neboli odtah
benzinov˘ch par. K bezpeãnosti zároveÀ pfiispívá peãliv˘ v˘bûr kvalitních nájemcÛ ãerpacích stanic. Zásady HSSE byly navíc zavedeny také pfii v˘stavbû a údrÏbû. Dodavatelské firmy pfiijaly poÏadavky Aralu, aby v‰ichni pracovníci na stavbû i pfii údrÏbû ãerpacích stanic mûli pracovní boty s pevnou ‰piãkou, coÏ nebylo dfiíve bûÏné, a dále v˘straÏnou vestu a pfiilbu. V loÀském roce dále probûhlo posouzení bezpeãnosti ãerpacích stanic s ohledem na moÏné ohroÏení kriminálními Ïivly. Hodnoceny byly prostfiedky, jimiÏ je konkrétní stanice zaji‰tûna proti újezdÛm zákazníkÛ, proti loupeÏím, krádeÏím atd. Nûkterá opatfiení byla provedena okamÏitû (napfi. centrální svoz trÏeb do banky), dal‰í zji‰tûní slouÏí jako podklad pro plán investic (napfi. kamerové systémy). Pro pfiípad vût‰ích únikÛ ropn˘ch látek pfii pfievozu nebo pfii stáãení na ãerpacích stanicích byla uzavfiena smlouva s firmou Dekonta, která se profesionálnû zab˘vá likvidací ropn˘ch havárií. Pfii nehodû provedou její pracovníci pfiednostnû potfiebnou sanaci. Co s pouÏit˘mi oleji Likvidace pouÏit˘ch automobilov˘ch i prÛmyslov˘ch olejÛ a vÛbec v‰ech provozních náplní a kapalin se stává oÏehav˘m problémem. Pfiísné ekologické normy a zákony, které v souvislosti s postupn˘m zaãleÀováním do evropsk˘ch struktur pfiijala i âR, totiÏ dÛslednû fie‰í likvidaci odpadÛ. Zákazníci a velkoodbûratelé oddûlení olejÛ spoleãnosti Aral âR v‰ak mohou b˘t klidní. „Ve spolupráci s chrudimskou logistickou firmou Martínek Zdenûk, doprava a likvidace odpadu, nabízíme na‰im velkoodbûratelÛm z celé âeské republiky odvoz a ekologickou likvidaci upotfieben˘ch olejÛ, provozních kapalin i dal‰ích souvisejících produktÛ,“ fiíká Boris Janda, fieditel oddûlení olejÛ a maziv spoleãnosti Aral âR. Prostfiednictvím firmy Martínek Zdenûk je obslouÏeno pfies 1500 klientÛ spoleãnosti Aral âR. Pfii naváÏení nového zboÏí je zároveÀ od zákazníkÛ odebrán vyjet˘ olej, brzdové a chladicí kapaliny nebo pouÏité olejové filtry. Ty se následnû pfiedávají specializovan˘m firmám, které garantují jejich ekologickou likvidaci. Vyjeté automobilové oleje se vût‰inou spalují v moderních spalovnách. Sbûr a likvidace upotfieben˘ch olejÛ je plnû v reÏii spoleãnosti Aral âR, pouze za likvidaci filtraãních vloÏek zákazníci platí pfiimûfienou a pfiijatelnou ãástku. Klienti Aralu obdrÏí potvrzení, Ïe nebezpeãn˘ odpad pfiedali k likvidaci odpovídajícím zpÛsobem. Se zfieteln˘m zpfiísÀováním sankcí za obcházení povinnosti postarat se o ekologickou likvidaci tûchto látek se uvedené potvrzení urãitû stane jedním z velmi dÛleÏit˘ch dokumentÛ.
09 9
rozhovor
text: Roman Peterka
foto: archiv
J I Rˇ Í B A R T O · K A FESTIVAL JE BùH NA DLOUHOU TRAË Herec Jifií Barto‰ka, kter˘ jiÏ deset let ‰éfuje Mezinárodnímu filmovému festivalu v Karlov˘ch Va r e c h , m á z a s e b o u d a l ‰ í ú s p û ‰ n ˘ r o ã n í k t o h o t o svátku pro v‰echny milovníky filmÛ. UÏívat si letní dovolenou ale zatím nemÛÏe, dozvuky aktivit kolem leto‰ního 38. roãníku je‰tû nûjakou dobu potrvají, a pak uÏ zaãne b˘t nejvy‰‰í ãas chystat se na dal‰í kolo. Mezi partnery festivalu patfiil i Aral, kter˘ byl oficiálním dodavatelem pohonn˘ch hmot.
Jak byste zhodnotil prÛbûh leto‰ního roãníku? Jak jste sám vidûl, chodby jsou zavalené vûcmi, takÏe k hodnocení se je‰tû nûjakou dobu nedostaneme, protoÏe festival se zatím pouze likviduje – je to jako zaoceánsk˘ parník, kter˘ i kdyÏ se zastaví, tak ujede je‰tû tfiicet mil. Ale podle reakcí z okolí to vypadá, Ïe se povedl je‰tû lépe neÏ ty pfiedchozí – zaznûl napfiíklad názor, Ïe jsme mûli kvalitnûj‰í soutûÏ neÏ festival v Cannes. Teì je‰tû musíme v‰echno doúãtovat a vyfakturovat, takÏe budeme trávit letní vedra v Praze. Jak dlouho dopfiedu se zaãíná pfiipravovat dal‰í roãník? Devût lidí pracuje na festivalu celoroãnû. Pak se podle potfieby nabalují dal‰í lidé, ale uÏ pfied koncem roku musíme mít podepsané smlouvy se sponzory, protoÏe budgety se ve firmách pfierozdûlují v fiíjnu a listopadu. Do února, kdy zaãíná festival v Berlínû, musí b˘t hotová znûlka festivalu, takÏe uÏ na podzim musíme vybrat a oslovit reÏiséra, kter˘ ji bude dûlat. Také design festivalu musí b˘t hotov˘ dostateãnû dopfiedu. Jsou to v‰echno dílãí vûci, ale je nutné na nich simultánnû s dal‰ími aktivitami pracovat prÛbûÏnû. Jak zvládáte vûnovat se vedle ‰éfování festivalu je‰tû herectví? To není zas aÏ tak tûÏké, ãasu máte tolik, kolik si ho udûláte. Je pravda, Ïe kdyÏ hostuji v divadlech, tak jen na podzim, protoÏe to je z hlediska festivalu takové klidné období, kdy se
10
oslovují partnefii a scházíme se s nimi, ale protoÏe ti partnefii jsou stabilní – s nûkter˘mi spolupracujeme uÏ osm let – tak s tím zase tolik práce není. Podzim je takové mé divadelní období. Na leto‰ní záfií také chystáte film… ZdeÀku Zelenkovi jsem slíbil, Ïe spolu zaãneme toãit v záfií, bude to adaptace jednoho amerického románu podle Jirky Hubaãe. Teì mû navíc oslovil i F. A. Brabec, tu nabídku si ale budu muset dobfie rozmyslet, abych oboje stíhal. A pfií‰tí rok na jafie bych mûl toãit s Petrem Zelenkou Pfiíbûh obyãejného ‰ílenství. TakÏe hraní je zaplaÈpánbÛh dost. Nedûlá vám problém „pfiepínat“ mezi hercem a úfiedníkem? Ne, to urãitû ne. Pro mû je dÛleÏité mít moÏnost utíkat k herectví, protoÏe jsem herec a pfiedstava, Ïe bych zÛstal jen tímhle klasick˘m úfiedníkem, by byla dûsivá. Je ale zase pravda, Ïe organizace festivalu není tak docela klasická úfiedniãina. NeÏ jste zaãal ‰éfovat festivalu, mûl jste za sebou nûjakou podnikatelskou zku‰enost? Nemûl. Ale ona to není ani tak podnikatelská, jako spí‰ organizaãní zku‰enost. A kromû toho, Ïe je potfieba festival zorganizovat, je nutné ho taky finanãnû zabezpeãit. Mûl jsem velkou v˘hodu, protoÏe jsem se tenkrát hodnû objevoval v televizi, takÏe kdyÏ jsem pfii‰el na jednání, ti lidé uÏ vûdûli, kdo jsem, a myslím si, Ïe to rozjezdu festivalu hodnû pomohlo.
Nelitoval jste nûkdy, Ïe jste do toho vstoupil? Ze zaãátku jsem se sám sebe obãas ptal, proã jsem do toho vlastnû ‰el, protoÏe jsme se pot˘kali s velk˘mi problémy, jedním z nejvût‰ích byl patnáctimilionov˘ dluh ministerstvu kultury, kter˘ se musel zaplatit, pak nám chtûla Praha vzít kategorii A-festival, ale zároveÀ nás v‰echny tyhle problémy posilovaly v odhodlání vydrÏet. Nûjak jsme to nakonec v‰echno ve zdraví pfieÏili a z festivalu se stalo to, co z nûj dnes je. Jak˘m zpÛsobem se shánûjí hvûzdní hosté na festival? To je velmi problematická záleÏitost, protoÏe âechy jsou pfiíli‰ mal˘m trhem. KdyÏ má Pupendo milion divákÛ, trhá rekordy, pfiitom z hlediska zahraniãních distributorÛ to zas tak ohromující poãet není. TakÏe zatímco na berlínsk˘ festival nebo do Cannes jezdí hvûzdy povinnû, protoÏe to mají dáno ve smlouvû jako souãást promotion ke svému filmu, k nám jezdí ãistû dobrovolnû. TakÏe je milé pfiekvapení, kdyÏ nûkterá hollywoodská hvûzda pfiijede právû k nám, protoÏe spousta z nich dodnes neví, Ïe âesko není v Jugoslávii. Ale festival je hlavnû o tom, Ïe lidé mohou chodit na zajímavé filmy, je to do deseti dnÛ zkoncentrovan˘ prÛfiez svûtovou filmovou tvorbou a vnímáním svûta, ne v první fiadû o filmov˘ch hvûzdách. A dostávají hvûzdy nûco za úãast na festivalu? Hvûzdy neplatíme. Platíme jim jen servis spojen˘ s jejich cestou a pobytem – letenky, hotel, jinak mají normální reÏim jako ostatní festivaloví hosté, ale mám pocit, Ïe zatím se nám vÏdycky podafiilo nûjakou tu hvûzdu sehnat. Jak vypadá vበbûÏn˘ festivalov˘ den? Hroznû. Jako pokaÏdé jsem chtûl vidût spoustu filmÛ, které jsem nemûl ‰anci stihnout, protoÏe m˘m úkolem bûhem festivalu je setkávat se s lidmi a jednat s nimi o dal‰ím roãníku. Na tûch jednáních je samozfiejmû pfiíjemné, Ïe se odehrávají ve Varech, vût‰inou v pfiíjemn˘ch restauracích, pfii dobrém obûdû nebo veãefii, ale pofiád jsou to formální jednání. Cel˘ den jsem v obleku a kravatû, jak fiíkám v „montérkách“ – tak proÏívám festival já.
je hlavnû o tom, Ïe lidé Festival mohou chodit na zajímavé filmy, je to do deseti dnÛ zkoncentrovan˘ prÛfiez svûtovou filmovou tvorbou a vnímáním svûta, ne v první fiadû o filmov˘ch hvûzdách.
11
partnefii
text: Richard Kopeck˘
foto: David Pajer
AGROPODNIK JIâÍN M I S T Rˇ I M N O H A Rˇ E M E S E L
jistû stojí, Ïe jsme jedinou z kandidátsk˘ch zemí, která se dostala tak daleko.“
V d o b á c h s o c i a l i s m u b y l A g r o p o d n i k J i ã í n o rg a n i z a c í , která mûla za úkol poskytovat zemûdûlcÛm z jednotn˘ch zemûdûlsk˘ch druÏstev jiãínského okresu rÛzné n a d s t a v b o v é s l u Ï b y. N y n í t v o fi í s l u Ï b y s o u v i s e j í c í s e zemûdûlstvím jen zlomek jeho aktivit. „Dnes bychom se tím nemohli uÏivit,“ objasÀuje dÛvod odklonu od z e m û d û l s k é h o o b o r u ‰ é f A g r o p o d n i k u d r. J a ro s l a v Vo j t û c h . Kolem Agropodniku, jenÏ se s pfiíchodem kapitalismu zmûnil ze státního podniku v akciovou spoleãnost, vznikla skupina firem, které roz‰ífiily dosavadní portfolio sluÏeb. „Na‰e ãinnost stojí na nûkolika pilífiích, jedním z nich je velkoobchod prÛmyslov˘mi hnojivy, pak je to v˘roba automobilov˘ch souãástí pro nákladní i osobní automobily, stále drÏíme su‰árenskou ãinnost, protoÏe se domníváme, Ïe se vstupem do Evropské unie zaãne b˘t
12
znovu perspektivní, a posledním oborem jsou tzv. Scania aktivity,“ vypoãítává Jaroslav Vojtûch. Pod pojmem Scania aktivity se skr˘vá ãinnost dcefiiné firmy Agropodniku – Proscan. „Zaji‰Èujeme dealerství a servis pro vozy Scania ve v˘chodních a zãásti v severních âechách,“ fiíká Jaroslav Vojtûch. „Podmínkou firmy Scania ale bylo, Ïe musíme tyto aktivity oddûlit od matefiského Agropodniku a zaloÏit pro nû novou,
kapitálovû dostateãnû silnou spoleãnost.“ Orientace na spolupráci se zahraniãními partnery je zfiejmá i v oblasti su‰árenství. „Vlastníme dvû velkokapacitní su‰árny, které jsme pfies v‰echny potíÏe, jeÏ v âesku se su‰árensk˘m programem nastaly, udrÏeli a dnes jsme na trhu dominantním v˘robcem. To jsme zavr‰ili zaloÏením âeské su‰árenské asociace, která se letos stala ãlenem Evropské asociace su‰árensk˘ch podnikÛ. Za zmínku
Nezemûdûlské aktivity pomáhají Agropodniku vypofiádat se s hlavním problémem zemûdûlství – sezónností. „Na‰e ostatní aktivity nám tyto sezónní v˘kyvy pomáhají pfieklenout,“ potvrzuje Jaroslav Vojtûch. „Zemûdûlská ãinnost sice jiÏ v minulosti pro‰la redukcí, pfiesto je jí stále moÏná aÏ pfiíli‰.“ Akcionáfii Agropodniku jsou privátní zemûdûl‰tí podnikatelé okresu Jiãín, Nymburk, Hradec Králové, Trutnov a Náchod. Jsou také jeho zákazníky. „To, s ãím jsme tady zaãínali, je velkoobchod prÛmyslov˘mi hnojivy, a v této ãinnosti samozfiejmû pokraãujeme. Obsluhujeme zejména na‰e akcionáfie v jejich potfiebû dodat do pÛdy ãisté Ïiviny,“ fiíká Jaroslav Vojtûch. „Za rok je to zhruba dvacet pût tisíc tun hnojiv,“ doplÀuje. Jaroslav Vojtûch tu zaãínal jako úãetní, dnes firmû o sto patnácti zamûstnancích velí. „V devadesát˘ch letech jsme zaãínali se tfiemi stovkami zamûstnancÛ, teì jich je ménû neÏ polovina, a pfiitom mnoÏství v˘konÛ vzrostlo,“ komentuje. Jak fiíká, nemá rád bujení byrokracie a budování zbyteãn˘ch vedoucích pozic. „Systém fiízení je tu dvoustupÀov˘, coÏ znamená, Ïe vrchním velitelem jsem já a mnû pak pfiímo podléhají vedoucí jednotliv˘ch pracovi‰È. TakÏe komunikace mezi mnou a stfiedním managementem je pfiímá, nenajdete tu Ïádné námûstky a podnámûstky. A myslím si, Ïe ani nejsou potfieba.“
partnefii
Aral karta
text: Richard Kopeck˘
text: Richard Kopeck˘
foto: Martin Mat˘sek
foto: Martin Mat˘sek
RODINN¯ PODNIK KdyÏ Jaroslav Fi‰er nastupoval roku 1 9 7 2 d o r a k o v n i c k é M o t o t e c h n y, netu‰il, Ïe o tfiicet let pozdûji mu budou zdej‰í prostory fiíkat „pane“. F i r m a A u t o s t o p s . r. o . , v e k t e r o u roku 1993 Mototechnu pfiemûnil, mu v‰ak nespadla do klína jen tak. Udûlat z ní moderní specializovan˘ servis a prodejní místo pro automobily ·koda stálo dost penûz. „Mototechna tady celou fiadu let neinvestovala, takÏe objekt znaãnû zchátral a jeho oprava si vyÏádala velké investice,“ vzpomíná Jaroslav Fi‰er, kter˘ svÛj podnik fiídí spoleãnû se synem Radkem. „Nejsem si jist˘, jestli bych ‰el do nûãeho podobného znovu, tenkrát jsem byl pfiece jen o nûco mlad‰í.“ Investice se v‰ak vyplatily. Dnes sem za kvalitními a komplexními motoristick˘mi sluÏbami pfiijíÏdûjí majitelé ‰kodovek z celé republiky. B˘val˘ areál Mototechny získával postupnû zcela novou tváfi. V souãasné dobû disponuje moderním zafiízením pro kvalitní servis, lakování vozidel, klempífiské práce, loni pfiibyla STK a letos prostor pro pfiedávání nov˘ch vozidel. Souãástí nabídky je i odtahová sluÏba. Na zaãátku pfievzal Jaroslav Fi‰er spolu s prostory i pár zamûstnancÛ Mototechny, ktefií chtûli zÛstat, postupem ãasu se Autostop rozrostl a dnes zamûstnává padesát ‰est lidí. Patfií tak k v˘znamn˘m zamûstnavatelÛm v Rakovníku. Kromû toho je také pfiedním sponzorem kulturních a spoleãensk˘ch událostí v rakovnickém okrese s dÛrazem na pomoc zdravotnû postiÏen˘m dûtem. Hlavní devízou firmy je kromû kvality sluÏeb i pfiístup k zákazníkÛm. Na ty ãeká pfiíjemn˘ personál a pfiívûtivá atmosféra. „Stavíme na osobním kontaktu, snaÏíme se, aby se u nás zákazník cítil jako doma,“ fiíká Jaroslav Fi‰er. O partnerství s Aralem mluví jen v dobrém. „Oleje Aral, které prodáváme, jsou velmi kvalitní a pfiesvûdãují se o tom i na‰i zákazníci. A stejnû kvalitní je i spolupráce se samotnou firmou Aral,“ pochvaluje si Jaroslav Fi‰er.
MYSLET GLOBÁLNù, JEDNAT LOKÁLNù ABB je nadnárodním konsorciem s poboãkami ve více neÏ sto zemích svûta, jednotlivé poboãky ale pÛsobí na místním trhu jako samostatné l o k á l n í s u b j e k t y. F i r e m n í f i l o z o f i e tak spojuje globální pfiesah s respektem k lokálním specifikÛm t o h o k t e r é h o t r h u . To j e i p fi í p a d spoleãnosti ABB âeská republika, která na ãeském trhu pÛsobí jiÏ od roku 1991. „SnaÏíme se vystupovat ne jako jedna z mnoha poboãek velkého nadnárodního koncernu, ale jako lokální firma s globálním pfiesahem,“ popisuje hlavní firemní strategii fieditelka PR a komunikace ABB, s. r. o. Martina Herkusová. „¤ídíme se tak v praxi heslem »mysli globálnû, jednej lokálnû«,“ dodává. Její slova potvrzuje i Radomír Procházka, marketing a business development manager: „V souãasné dobû je ve vedení místní spoleãnosti ABB pouze ãesk˘ management s v˘jimkou country managera, jímÏ je pan Olle Jarleborg, a country human resources managera, paní Silvie Hill.“ Mezi hlavní obory ABB patfií automatizace prÛmyslov˘ch procesÛ a fie‰ení pro distribuci energie, ov‰em v˘raznû se prosazuje také v oblasti petrochemie. V˘znam ãeské poboãky ABB v rámci celého koncernu neustále roste. „Pro oblast robotiky máme na starosti celou stfiední a v˘chodní Evropu (Region CEE sdruÏuje Slovensko, Slovinsko, Maìarsko, Polsko a âeskou republiku) a sem téÏ zasahují na‰e aktivity v odvûtvích energetiky, chemie a petrochemie,“ fiíká Radomír Procházka. „âeská poboãka je opravdu velmi cenûna, zejména pro trh v oblasti robotiky se stala Praha v podstatû centrálou pro koordinaci stfiedo a v˘chodoevropsk˘ch trhÛ,“ doplÀuje Martina Herkusová. ABB má v souãasné dobû zhruba dva tisíce zamûstnancÛ, rozdûlen˘ch do dvou divizí: „Automation“ a „Power Technologies“. Kromû praÏské centrály má poboãky je‰tû v Mostû, Teplicích, Jablonci nad Nisou, Trutnovû, Ostravû a Brnû. Tyto poboãky vznikly z firem, které fungovaly jiÏ pfied vstupem ABB na ãesk˘ trh a mûly v sobû potenciál k dal‰ímu rozvoji, jejÏ mohly plnû realizovat právû díky kapitálové podpofie ABB. Se sluÏbami Aral karty jsou v ABB spokojeni. „PouÏívání Aral karty je pohodlné, já sama ji pouÏívám ráda – ‰etfií mi ãas, nemusím mít hotovost a v˘hodou je i snadná dostupnost, protoÏe síÈ ãerpacích stanic Aral je pomûrnû hustá,“ hodnotí Martina Herkusová.
13
anal˘za
text: Dana Muláãková
NEHODOVOST NENÍ NÁHODA ¤ídíte vozidlo? Pokud ano, a pokud zároveÀ máte za sebou spoustu kilometrÛ bez nehod, víte z vlastní zku‰enosti, co v‰echno pro bezpeãnou jízdu dûláte. Dopravci a fiidiãi spoleãnosti Aral se fiídí velmi pfiísn˘mi zásadami, a jak poznáte ze statistick˘ch údajÛ, nedûlají to zbyteãnû.
V˘sledky statistick˘ch v˘zkumÛ znázorÀuje tzv. pyramida. V základnû je nejvy‰‰í poãet nebezpeãn˘ch jednání. Trochu v˘‰e a v˘raznû men‰ím podílem jsou zastoupeny „skoronehody“, prostfiední uωí ãást udává poãet váÏnûj‰ích nehod a v samé ‰piãce pyramidy je váÏná nehoda. A tato jedna váÏná nehoda mÛÏe firmu velmi po‰kodit. Pokud se podafií objevit a fie‰it skoronehody a omezit, ãi spí‰e vylouãit nebezpeãné jednání fiidiãÛ a pracovníkÛ na ãerpacích stanicích, zamezí se vzniku velké nehody. To jsou velmi jednoduché poãty, nicménû v praxi to znamená spoustu práce a finanãních prostfiedkÛ vloÏen˘ch do rÛzn˘ch ‰kolení a stáÏí pro dopravce a zamûstnance.
7. Pfied stáãením vÏdy zkontroluj mnoÏství PHL v nádrÏích ãerpací stanice! 8. DodrÏuj zákaz koufiení v kabinû! 9. Mûj vÏdy k dispozici a v pofiádku ve‰keré doklady ADR a pfiíruãku fiidiãe! 10. Zkontroluj vÏdy vozidlo pfied jízdou! 11. Ohla‰uj v‰echny nehody, skoronehody, ‰kody a poruchy!
12. Kontroluj své chování pfied zástupci médií a orgánÛ! 13. ZúãastÀuj se v‰ech ‰kolení! Jak se tato politika vyplácí, vidíte nejlépe na údajích uveden˘ch v tabulce. ¤idiãi a dopravci spoleãnosti Aral âR nezaznamenali v roce 2003 doposud Ïádnou nehodu!
S T R U K T U R A P Rˇ Í P A D Ò 1 tûÏká nehoda
Spoleãnost Aral nastolila v oblasti bezpeãnosti práce pfiísné standardy. Dopravci se striktnû fiídí tfiinácti závazn˘mi pravidly bezpeãnosti silniãního provozu: 1. Nikdy nepfiekraãuj povolenou rychlost, vÏdy jezdi defenzivnû! 2. Nikdy více neÏ 10 km/h na kruhovém objezdu! 3. VÏdy pouÏívej bezpeãnostní pásy! 4. Nedot˘kej se za jízdy svého mobilního telefonu! 5. Nevyskakuj z kabiny! 6. PouÏívej vÏdy pfiedepsané ochranné pracovní pomÛcky!
10
skuteãné ztráty
nehoda men‰ího rozsahu
30 Vûcné ‰kody
600
kritické situace
pfiipady bez zranûní nebo vûcn˘ch ‰kod
unsafe acts
24 000 Nebezpeãné jednání
Nehodovost dopravcÛ a fiidiãÛ spoleãnosti Aral a ostatních dopravcÛ ve Stfiední Evropû za rok 2003 (stav k 32. t˘dnu) Klíãov˘ ukazatel Poãet úrazÛ s následkem prac.neschopnosti
Plán
Aktuální stav
Rakousko
âeská Republika
Nûmecko
Polsko
10
5
1
0
4
0
0
418768
52878
29184
454930
239107
159504
Poãet hodin bez úrazu hod/t˘den
·v˘carsko
59824
7554
912
45493
3853
2012
Úniky ropn˘ch látek men‰í neÏ 1 barel (159 l)
—
47
14
0
31
2
0
Úniky ropn˘ch látek vût‰í neÏ 1 barel (159 l)
7
4
1
0
3
0
0
Úniky ropn˘ch látek vût‰í neÏ 100 barelÛ (15900 l)
0
0
0
0
0
0
0 0
Hlá‰ené úrazy celkem
19
8
2
0
6
0
Silniãní nehody nákladních vozÛ
55
18
4
0
12
2
0
silniãní nehody osobních vozidel
2
0
0
0
0
0
0
14
rady motoristÛm
text: Richard Kopeck˘
foto: HCT
KURZY BEZPEâNÉ JÍZDY POUZE AUTO·KOLA NA SILNICI NESTAâÍ Na ‰esti místech v âeské republice mohou fiidiãi absolvovat kurz, ve kterém se nauãí ovládat svÛj vÛz na kluzké vozovce, a to ve Vysokém M˘tû, v Mostu, v Sosnové na âeskolipsku, v Milínû, v âesk˘ch Budûjovicích a na závodním okruhu v Brnû. PfiestoÏe poãet dopravních nehod stále stoupá a policejním statistikám pfiíãin nehod kraluje „nepfiizpÛsobení jízdy stavu vozovky“, je zájem bûÏn˘ch motoristÛ o kurzy bezpeãné jízdy zatím mal˘. tvofiení kluzkého povrchu také speciální fólie. Úãastníci kurzu bezpeãné jízdy sice obdrÏí diplom, ten ale z profesního hlediska nemá Ïádnou váhu. Firma ov‰em poskytuje na pfiání v rámci kurzu za nízk˘ pfiíplatek i ‰kolení odborné zpÛsobilosti fiidiãÛ, které je pro profesionální fiidiãe povinné.
„Kurzy si pfieváÏnû objednávají zahraniãní firmy pÛsobící v âesku pro své obchodní zástupce, firemní fiidiãe a management. JednotlivcÛ, ktefií absolvují kurz z vlastního zájmu, a ne z profesionální nutnosti, je tak tfiicet do roka,“ fiíká Jifií Patera, fieditel firmy High Car Training, která vyuãuje bezpeãné jízdû na polygonech v Mostû a ve Vysokém M˘tû. Za nezájem „obyãejn˘ch“ fiidiãÛ mÛÏe nejspí‰ skuteãnost, Ïe
kurzy bezpeãné jízdy nejsou zadarmo. Ceny jednotliv˘ch poskytovatelÛ se li‰í, obecnû se v‰ak dá fiíct, Ïe se pohybují v relacích od dvou do tfií tisíc za jednodenní kurz. „Svou roli hraje také tradiãní pocit ãeského ãlovûka, Ïe v‰emu rozumí a nepotfiebuje se nic uãit, a také fakt, Ïe vût‰ina fiidiãÛ si dosah nebezpeãí na silnici stále je‰tû dostateãnû neuvûdomuje,“ uvaÏuje Jifií Patera.
Cena kurzÛ ve Vysokém M˘tû a v Mostû závisí na poãtu úãastníkÛ. Pfii skupinové objednávce jednodenního kurzu zaplatí zájemce 2590 Kã, jednotlivce pfiijde kurz na 3060 Kã. Cena se mûní také v závislosti na roãní dobû – od bfiezna do dubna u‰etfií zájemce pût a od kvûtna do srpna dokonce deset procent. Pfiiplatí si naopak za kurz o víkendu nebo o svátcích. O nûco levnûj‰í neÏ ve Vysokém M˘tû a v Mostu je klouzání pod odborn˘m dohledem na závodním okruhu v Brnû a na autodromu v Sosnové u âeské Lípy. V obou pfiípadech je kurz nabízen
za zhruba dvû tisícovky korun. Necelé dva tisíce stojí také kurz na okruhu v Milínû, pofiádan˘ firmou Max Cars. Tady v‰ak zájemce mÛÏe zvolit i kompletní osmidenní kurz, se kter˘m se pojí rÛzné v˘hody; kromû potvrzení o ‰kolení odborné zpÛsobilosti fiidiãÛ jsou to i rozmanité slevy u partnersk˘ch firem – autoservisÛ, pneuservisÛ a prodejcÛ vozidel. Cena osmidenního kurzu je 14 500 Kã. Pfii v˘cviku doporuãují organizátofii kurzÛ pouÏívat vlastní automobil, pfiestoÏe vût‰inou umoÏÀují také zapÛjãení v˘cvikov˘ch vozidel. DÛvod je nasnadû. „DÛleÏité je, aby se ãlovûk uãil ovládat to auto, se kter˘m potom bude jezdit, protoÏe mezi jednotliv˘mi znaãkami a typy jsou obrovské rozdíly v reakcích,“ vysvûtluje Jifií Patera. Podle nûj se motorista nemusí o zdraví svého plechového pfiítele bûhem kurzu obávat. K po‰kození dochází jen v˘jimeãnû, jednou aÏ dvakrát do roka. „Pfiíãinou je pokaÏdé naprosté nerespektování pokynÛ instruktorÛ, ktefií jsou s fiidiãi neustále ve spojení vysílaãkami, tfieba kdyÏ ãlovûk najede do zatáãky dvojnásobnou rychlostí, neÏ mu doporuãil instruktor,“ fiíká Patera. „Ale je tu okamÏitá zpûtná vazba, protoÏe rychlost na dráze monitorují radary, a instruktor tedy hned ví, k ãemu do‰lo, a mÛÏe takovému fiidiãi dÛraznû vyãinit.“
PrÛbûh kurzÛ u jednotliv˘ch firem se v detailech li‰í, základní schéma je ale v‰ude stejné. „V˘uka zaãíná dvouhodinovou teoretickou pfiedná‰kou, kdy se populární formou vysvûtlují základní zásady prevence, popisuje se správné brzdûní a dal‰í manévry,“ líãí Jifií Patera. Kurz pak pokraãuje za volantem. „Po absolvování teorie u nás jezdí fiidiãi dal‰í tfii a pÛl aÏ ãtyfii hodiny po dráze natfiené speciální barvou, na kterou se stfiíká voda,“ vysvûtluje Jifií Patera. V nûkter˘ch firmách vyuÏívají k vy-
15
