04/2003
KLUB zpravodaj firmy Aral âR pro partnery, spolupracovníky a pfiátele
B I S T R A V N O V É M — STRAVA ZA VOLANTEM — NOVÉ âERPACÍ STANICE
OBSAH 03 aktualita Aral otevfiel dvû nové ãerpací stanice 04 mix 05 anal˘za Strava za volantem 06 oleje Strojafii a obchodníci v jednom 07 oleje MSV se tû‰il velkému zájmu 08 téma Bistra v novém 11 anketa 12 rozhovor Hana Roubíãková 14 partnefii MTC-doza 15 partnefii Pokraãovatelé stoleté tradice 15 Aral karta Respektovan˘ nováãek
Milí ãtenáfii, zdá se to b˘t opravdu neskuteãné, ale je to uÏ více neÏ rok, co na nበtrh vstoupilo – jako první virtuální vûrnostní program – Aralkonto. Na poãátku bylo jen velké oãekávání, spousty starostí a ohromná podpora a zároveÀ i notná dávka trpûlivosti z va‰í strany. V Ïádném pfiípadû bychom nemûli zapomenout na své partnery a obsluhu ãerpacích stanic, bez jejichÏ komunikaãní podpory by nemohl fungovat ani ten nejsofistikovanûj‰í vûrnostní program. Zpoãátku jsme byli ve svém úsilí skuteãnû osamoceni – nabídka odmûn byla jen omezená a také zájem potenciálních partnerÛ o spolupráci spí‰e rezervovan˘. Po dvanácti mûsících se situace podstatnû zmûnila. Na trh vstoupilo v rámci partnersk˘ch vûrnostních programÛ OBIkonto, televize Nova uvedla u pfiíleÏitosti desetiletého v˘roãí soutûÏ pro diváky vycházející z podobn˘ch technick˘ch základÛ jako Aralkonto, a na zájem partnerÛ o úãast v na‰em programu si také nemÛÏeme ani v nejmen‰ím stûÏovat. Nechceme v‰ak usnout na vavfiínech, a proto pro nejbliωí období plánujeme podstatné roz‰ífiení Aralkonta pokud jde o nabízené odmûny, a souãasnû znaãné zjednodu‰ení jeho obsluhy pro zákazníky. V‰echny tyto novinky povedou k upevnûní pozice Aralu jako firmy, která byla, je a bude na ‰pici technologick˘ch inovací, jak je ostatnû u znaãky Aral jiÏ trvalou tradicí. Její více neÏ stoletá historie je pro nás zavazující, a proto se budeme v následujícím roce ze v‰ech sil snaÏit o to, aby Aralkonto 2004 bylo je‰tû „hravûj‰í, jednodu‰‰í a pro na‰e vûrné zákazníky pestfiej‰í“. Ing. Martin Durãák, projektov˘ manager
ARAL KLUB 04/2003
Zpravodaj firmy Aral âR pro partnery, spolupracovníky a pfiátele
Vydavatel: Aral âR, a. s., V Parku 2294/2, 148 00 Praha 4, e-mail:
[email protected] V˘roba: Boomerang Publishing, s. r. o., Podûbradská 110/1, 198 00 Praha 9, tel: 244 023 201, e-mail:
[email protected] Redakce: Radka Bergerová, Roman Gregor, Jindfiich Novák, Martin Vymûtal Design: Jakub Ka‰e Uzávûrka ãísla: 14. 11. 2003 Vychází: 25. 11. 2003, MK âR E 12 665, neprodejné.
aktualita
text: Jindfiich Novák
foto: archiv a Petr Pechman
A R A L O T E V Rˇ E L D V ù N O V É â E R P A C Í S T A N I C E V prvním fiíjnovém t˘dnu zaznamenala síÈ ãerpacích s t a n i c s p o l e ã n o s t i A r a l d v a n o v é p fi í r Û s t k y, k o n k r é t n û v Olomouci a ve Strakonicích. Sv˘m vybavením zapadají do koncepce nové moderní podoby ãerpacích stanic Aral, kterou pfiinesla letní pfiestavba tûch stávajících.
Stavba nové ãerpací stanice Aral ve Strakonicích trvala ãtyfii mûsíce a tuzemsk˘m motoristÛm, ktefií ji najdou v blízkosti strakonického autobusového nádraÏí, zaãala slouÏit 5. záfií leto‰ního roku. Slavnostní otevfiení v pofiadí jiÏ ‰edesáté sedmé ãerpací stanice Aral na území âeské republiky probûhlo v úter˘ 7. fiíjna. Program zahájil symbolick˘m pfiestfiiÏením pásky Vladimír Warisch, fieditel spoleãnosti âSAD STTRANS. Pozvaní hosté se bavili pfii Ïivé hudbû a ukázkách lidov˘ch tancÛ, chybût samozfiejmû nemohlo ani v˘teãné obãerstvení. V rámci
slavnostního dne vyuÏívali zákazníci také moÏnosti registrace do virtuálního vûrnostního programu Aralkonto. Pozornost motoristÛ, ktefií zavítají do strakonické ãerpací stanice, zcela jistû upoutá nová a pfiehledná podoba „Aral Storu“, kter˘ nabízí nejen ‰irok˘ sortiment potravin, ale i dal‰ího spotfiebního zboÏí, díky ãemuÏ se stává rovnocennou alternativou bûÏn˘ch supermarketÛ. Pfiíjemn˘m prostfiedím potû‰í také nové Petit Bistro s nabídkou teplé i studené kuchynû a s pestrou paletou nápojÛ
urãen˘ch k okamÏité konzumaci. Hlavním cílem nového konceptu ãerpacích stanic Aral se zvlá‰tním zamûfiením na gastronomické sluÏby, jenÏ se poprvé pfiedstavil právû ve Strakonicích, je navození pfiátelské atmosféry. Jednotlivé ãerpací stanice se postupnû stávají kulturnû-sociálními centry v regionu a v neposlední fiadû místem pohodlného a pfiíjemného nákupu. O velkém dÛrazu na úspû‰nost tohoto projektu svûdãí úsilí v‰ech zodpovûdn˘ch pracovníkÛ spoleãnosti Aral – v˘voj nového shop a gastro projektu trval více neÏ rok a pfied uvedením do skuteãného provozu byl peãlivû testován. Strakonická ãerpací stanice Aral samozfiejmû nezapomíná ani na komfortní prodej pohonn˘ch hmot. ¤idiãÛm slouÏí ãtyfii ãtyfiproduktové oboustranné v˘dejní stojany a jeden stojan s rychlov˘dejem pro nákladní vozidla, nechybí ani mycí linka. Ve‰keré sluÏby jsou dostupné dvacet ãtyfii hodin dennû, sedm dní v t˘dnu. V pondûlí 6. fiíjna byla v Olomouci otevfiena zatím poslední, ‰edesátá osmá ãerpací stanice Aral. âerpací stanice modrého diamantu se nachází na novû vybudovaném
obchvatu hanácké metropole, v blízkosti mûstsk˘ch ãástí Slavonín a Nemilany. Uvedení do provozu, které probûhlo za úãasti generálního fieditele spoleãnosti Aral Pavla ·váchy, bylo spojeno se slavnostním otevfiením samotného obchvatu. Stavba olomoucké ãerpací stanice trvala stejnû jako ve Strakonicích ãtyfii mûsíce a také ona se prezentuje nov˘m uspofiádáním shopu a Petit Bistra. Podobnû jako na ostatních ãerpacích stanicích jsou také v Olomouci motoristÛm k dispozici ãtyfii ãtyfiproduktové stojany a jeden stojan s rychlov˘dejem pro nákladní vozidla a provoz zde funguje nepfietrÏitû. „âerpací stanice v Olomouci zaplnila poslední prázdné místo v síti ãerpacích stanic Aral ve v‰ech vût‰ích mûstech âeské republiky. K dne‰nímu dni se tak podafiilo pokr˘t na‰imi ãerpacími stanicemi ve‰keré dÛleÏité dopravní uzly u nás. V budoucnu budeme smûfiovat více do regionÛ a hledat dal‰í místa pro v˘stavbu v mûstech stfiední velikosti,“ okomentoval její otevfiení generální fieditel spoleãnosti Aral âR Pavel ·vácha.
·edesátá osmá ãerpací stanice Aralu se nachází na novém
silniãním obchvatu Olomouce
Slavnostní otevfiení strakonické ãerpací stanice probûhlo
v úter˘ 7. fiíjna 2003
03 3
mix
ARAL OPUSTIL SLOVENSKO SE ZDVIÎENOU HLAVOU
Z A M ù S T N A N C I C E N T R Á L Y A R A L U P Rˇ I S PùLI MOTOLSKÉ ENDOKRINOLOGII Pfii pfiíleÏitosti neformální oslavy rekordního mnoÏství prodan˘ch litrÛ za mûsíc ãerven na ãerpacích stanicích Aral uspofiádali zamûstnanci centrály Aral âR charitativní draÏbu, která se konala v restauraci Hluãná Samota v Praze na Vinohradech. Pfiedmûtem draÏby byl velkolep˘ dort v podobû ãerpací stanice Aral, kter˘ nechala pro tuto pfiíleÏitost vyrobit Petra Smejkalová. Nûkteré partie ãerpací stanice se snaÏilo získat hned nûkolik zájemcÛ a o jejich vydraÏení se strhl skuteãn˘ boj. PotíÏe s okamÏit˘m cash flow vyfie‰il Aral nabídkou bezhotovostní platby formou smûnky. MajitelÛm nejdraωích kouskÛ byl nabídnut splátkov˘ kalendáfi. Dort se bûhem slavnostního veãera podafiilo prodat za celkovou ãástku 25 400 Kã, a to pfiedev‰ím díky profesionálnímu v˘konu licitátorÛ ZdeÀky Bubákové a Tomá‰e Nechuty. VydraÏen˘ obnos byl vûnován na zakoupení vybavení pro endokrinologické oddûlení B, II. dûtské kliniky Fakultní nemocnice Praha-Motol. V˘bûr pfiíjemce daru, následnou komunikaci a nákup dárkÛ zajistila Helena Truhláfiová. „Sponzorsk˘ pfiíspûvek Aralu jsme samozfiejmû uvítali,“ uvedla hlavní sestra oddûlení paní BroÏíková. „Bylo skvûlé, Ïe jsem si mohla sama vybrat, na co zmínûné prostfiedky pouÏijeme. PÛvodnû jsem uvaÏovala o koupi hraãek pro na‰e nejmen‰í pacienty, nakonec jsme se ale rozhodli pro zakoupení praktick˘ch Ïidlí a dûtského nábytku pro na‰e oddûlení.“
Vedení spoleãnosti BP se rozhodlo opustit slovensk˘ trh a v tomto roce prodalo síÈ jedenácti ãerpacích stanic Aral. Aral provozoval ãerpací stanice na Slovensku od roku 1996 a jeho síÈ patfiila co do poãtu k ménû v˘znamn˘m. 11. záfií se konalo spoleãenské setkání s b˘val˘mi nájemci ãerpacích stanic. B˘val˘ fieditel spoleãnosti Aral Slovakia Ing. Roman Chudo podûkoval v‰em za jejich práci pro spoleãnost a dÛstojnou reprezentaci znaãky Aral. Setkání se zúãastnili v‰ichni nájemci a uskuteãnilo se v pfiátelské atmosféfie. Motoristé na Slovensku pfiijali odchod Aralu z trhu s lítostí, protoÏe Aral se pro nû stal synonymem kvality v oblasti produktÛ a sluÏeb. Toto hodnocení zákazníkÛ je pfiedev‰ím odrazem skvûlé práce b˘val˘ch nájemcÛ a jejich spolupracovníkÛ, ktefií mohou b˘t na svou práci, kterou pro slovensk˘ Aral odvedli, právem hrdí. V‰em pfiejeme pevné zdraví, pohodu a ‰tûstí v osobním Ïivotû. Pfiejeme úspûch a seberealizaci v profesní oblasti, aÈ pfii provozování ãerpací stanice, nebo v soukromém podnikání v jin˘ch oblastech obchodu a sluÏeb.
PTÁâEK EMIL V ARALU V listopadu se rozbûhne nová benefiãní kampaÀ projektu Emil, jejímÏ hlavním partnerem je Aral. Jak jiÏ víte, zdravotnû postiÏen˘m dûtem pomáháte prostfiednictvím Aralkonta a nákupem v na‰ich gastronomick˘ch zafiízeních. Ústfiedním motivem kampanû je ptáãek Emil – maskot ãeského paralympijského t˘mu, jehoÏ ply‰ovou verzi jste si mohli zakoupit na ãerpacích stanicích Aral v den svátku Emila – 22. kvûtna. Emil, aãkoliv má po‰kozené pravé kfiidélko, chce sportovat stejnû jako handicapované dûti. A tak ptáãka Emila naleznete v rámci kampanû jako plavce, bûÏce nebo skokana. Vtipné nápisy pobízejí zákazníky k rÛzn˘m zpÛsobÛm pomoci postiÏen˘m dûtem. S ptáãkem Emilem se setkáte také na vlnách rozhlasov˘ch stanic Frekvence 1 a âeského rozhlasu. V ti‰tûné podobû ho jistû nepfiehlédnete v titulech vydavatelství Deníky Bohemia, v ãasopisech Vlasta, Na‰e rodina, Fit pro Ïivot, Kvûty, Ring, Story a Pfiekvapení, na billboardech a reklamních panelech City Light. Najdete ho také na internetovém portálu Seznam.cz. Ptáãek Emil má téÏ své vlastní webové stránky s adresou www.emil-cpt.cz. Do pfiedvánoãního ãasu pfiipravuje âesk˘ rozhlas 2 – Praha pohádky o Emilovi, které napsala Mária Procházková. JiÏ dnes tyto pohádky najdete v ãasopisech Sluníãko a Matefiídou‰ka.
04
POLÁKOVI ORLI Mnozí nájemci ãerpacích stanic sponzorují mimo jiné i neprofesionální sportovní kluby. Reprezentují tak na lokální úrovni sebe i znaãku Aral. Jedním z pfiíkladÛ je aktivita na‰eho nájemce v Moravské Tfiebové pana Josefa Poláka, kter˘ podporuje místní hokejov˘ t˘m. Jak je z obrázku patrno, pokud se nápad spojí s trochou nadsázky a humoru, dobrá vûc se podafií!
anal˘za
text: Dana Muláãková
foto: Petr Pechman
STRAVA ZA VOLANTEM Zfiejmû nejste profesionálními sportovci nebo tfieba horolezci – tak proã se starat o to, co jíst, a zrovna v dobû, kdy sedíte za volantem? Naã o nûãem takovém pfiem˘‰let, kdyÏ podél vût‰iny dÛleÏit˘ch tras je dostatek moÏností k obãerstvení, nebo snad dokonce ke kulináfisk˘m hodÛm? Moderní doba, moderní auta, v‰udypfiítomná uspûchanost. V‰ude rychle a vãas – a bez hladu a Ïíznû. AÏ na to, Ïe va‰e vnitfinosti s dne‰ní dobou nedrÏí krok – nejsou tak rychlé a vበÏaludek se je‰tû nestaãil pfiizpÛsobit. I fiidiãi musí myslet na to, Ïe jejich strava by mûla odpovídat potfiebû soustfiedûní a v˘konnosti. Na správné stravovací návyky za volantem jsme se zeptali odborníka na slovo vzatého. RNDr. Petr Fofit, CSc., konzultant pro v˘Ïivu, najezdí roãnû okolo ãtyfiiceti tisíc kilometrÛ a v˘Ïivû se jako svému oboru vûnuje jiÏ více neÏ patnáct let. Pitn˘ reÏim KaÏd˘ sportovec dávno ví, Ïe bez dostatku tekutin nepodá optimální v˘kon. ¤idiãi si to v‰ak pfiíli‰ neuvûdomují. „Prvním pfiíznakem nedostatku tekutin je nesoustfiedûnost, brzy poté následuje bolest hlavy, kterou vût‰ina fiidiãÛ mylnû pfiipisuje únavû oãí nebo stresu z dlouhé jízdy, pfiípadnû prÛvanu. Jistû, to jsou také moÏné dÛvody, ale tím hÛfie, protoÏe tyto faktory dále zvy‰ují riziko. Nejvût‰ím problémem je nedostatek tekutin pro star‰í osoby,“ fiíká RNDr. Petr Fofit, CSc., a doporuãuje: „Pijte prÛbûÏnû! NuÈte k tomu i ty, které vezete. Je lep‰í opakovanû na chvíli zastavit, neÏ riskovat havárii.“ A ze kter˘ch nápojÛ vybírat? „Pijte zásadnû jen málo slazené nápoje, pfiípadnû je stfiídejte s neslazen˘mi,“ pokraãuje ve sv˘ch radách Petr Fofit. „Vhodné jsou pouze tekutiny nesycené, pfiípadnû mírnû sycené, to znamená kvalitní stolní vody nebo lehké minerálky.“ Prostfiedky zvy‰ující „v˘konnost“ Cestování, to je pfiedev‰ím riziko únavy, a v dÛsledku toho sníÏení pozornosti. Vy ale musíte dojet do cíle, mnohdy v ãasovém stresu. Na tento poÏadavek reagují v˘robci, ktefií zaplavují trh „povzbuzujícími“ prostfiedky. Slibují hodnû, ale nakonec zjistíte, Ïe za dvû hodiny si musíte dát dal‰í „dávku“, protoÏe jejich efekt je krátkodob˘. Díky tûmto energetick˘m nápojÛm v‰ichni znáte kofein, taurin, guaranu... a nûktefií profesionálové moÏná i nûjaké ty „povzbuzující tabletky z oblasti psychofarmak“. „BohuÏel kofein je vlastnû dvouseãná zbraÀ,“ vysvûtluje Petr Fofit. „Napoprvé zapÛsobí, aby potom po kaÏdé dal‰í dávce byl efekt niωí, a nakonec dojde k zvlá‰tnímu stavu jakéhosi polovûdomí – bu‰í vám srdce, chce se vám spát, jste unavení, ale je‰tû vnímáte. Pozornost je v‰ak oslabená. Va‰e srdce dostává zabrat a Ïaludek také není zrovna v klidu.“ A co taurin, bûÏná sou-
ãást energetick˘ch nápojÛ? Mûli byste vûdût, Ïe taurin je sice ne‰kodná, a nûkdy dokonce prospû‰ná látka, ale povzbuzující úãinky nemá témûfi Ïádné. V‰echny souãasné energetické nápoje jsou velmi sladké. „·patnû,“ reaguje Petr Fofit. „V˘robce se samozfiejmû fiídí chuÈov˘mi zvyklostmi konzumentÛ – a ti mají sladké rádi. Ale v tomto pfiípadû to není vhodné. Dobré fie‰ení je pfiídavek karnitinu. NápojÛ, které ho obsahují, je ov‰em málo a jeho mnoÏství je v jednom spotfiebitelském balení pfiíli‰ malé na to, aby se dosáhlo inzerovaného úãinku. Podobnû je tomu s guaranou, která b˘vá pfiidávána skuteãnû jen symbolicky. Jedinû tablety, jeÏ koupíte v lékárnû a pro které je typick˘ vysok˘ obsah guarany, mají v˘razn˘ povzbuzující efekt.“ Existují sice je‰tû bonbony s karnitinem nebo s guaranou, ale museli byste jich sníst v krátké dobû dvû balení – a to vám tedy radit nebudeme! „Kupodivu pfiíznivû pÛsobí vitamin C. Vezmûte si ho tûsnû pfied dlouhou vyãerpávající jízdou alespoÀ 500 mg, nejlépe ve formû tablety s prodlouÏen˘m vstfiebáváním. KdyÏ si k nûmu pfiidáte je‰tû 500–1000 mg karnitinu (koupíte zatím jen v lékárnû) a jedno draÏé B-komplexu forte, garantuji, Ïe vበv˘kon bude bezchybn˘ fiadu hodin,“ doporuãuje Petr Fofit. Jezdíme ve stále lep‰ích automobilech, coÏ nám pfiipadá samozfiejmé, ale uÏ ménû samozfiejmû vyuÏíváme poznatkÛ vûdy v jin˘ch oblastech – proã napfiíklad nepouÏít stále lep‰í, a pfiitom zdravotnû ne‰kodné „povzbuzující“ prostfiedky? Zkuste
na nejbliωí cestû vyuÏít zku‰eností Petra Fofita: „Moderním prostfiedkem, zcela se vymykajícím bûÏné produkci energetick˘ch nápojÛ, je stimulující nápoj KAMIKAZE. Sice také obsahuje kofein, ale nikoliv jako jednu z mála úãinn˘ch látek, a navíc ve formû pfiírodního extraktu. Kamikaze v‰ak pfiedev‰ím obsahuje extrakt z guarany v úãinném mnoÏství v kombinaci s extrakty z nûkolika dal‰ích stimulujících bylin.“ Standardní pokrmy – zvyk je Ïelezná ko‰ile Hotová jídla a vût‰í mnoÏství jakékoliv potravy vãetnû minutek s velkou porcí masa jsou nevhodné zpÛsoby stravování na cestách. Îaludek je v autû stlaãen˘, kromû toho vÏdy fiídíte ve stresu, byÈ jste profesionály. Potravu tedy trávíte déle neÏ mimo vÛz. K „rozhození“ staãí, kdyÏ se díky takové stravû necítíte nejlépe – mimo vÛz byste to je‰tû moÏná zvládli, ale za volantem? Pfiinejmen‰ím ztratíte koncentraci. Sladkosti Cukr je nutn˘ jako zdroj energie pro mozek. Je rychle vyuÏiteln˘. Ale ãím jste star‰í, tím hÛfie ho tolerujete. I kdyÏ jste relativnû mladí a sníte mnoho sladkého, nejenÏe za hodinu dostanete hlad, ale kdyÏ si vyberete nevhodnou sladkost a k tomu pijete slazené nápoje, „natáhne“ to vodu do Ïaludku a poté do stfiev – a máte problém! TakÏe radûji Ïádné zákusky, oplatky, cereální tyãinky – a kdyÏ uÏ, tak jen po kouscích a s pfiestávkami. Nejezte Ïádné kynuté zákusky, o klasick˘ch koblihách ani nemluvû.
05
oleje
text: Roman Peterka
foto: Petr Pechman
S T R O J A Rˇ I A O B C H O D N Í C I V JEDNOM Poté co jsem poznal moravské obchodní zástupce oddûlení olejÛ a maziv Jana Lazara a Rudolfa Charváta, nemohl jsem jinak neÏ se vypravit i za jejich ã e s k ˘ m i p ro t û j ‰ k y – Vi l é m e m D rd l o u a P e t re m K u b a l e m . P o l e j e j i c h p Û s o b n o s t i jsou oddûlena ‰ikmou hranicí – zjednodu‰enû se dá fiíct, Ïe Petr Kubal má na s t a ro s t i j i h a z á p a d a Vi l é m D rd l a z a s e p e ã u j e o s e v e r a v ˘ c h o d . O s t fie d n í âechy se spolu dûlí.
Jak dlouho pracujete u Aralu? P. K.: Pomûrnû krátce. Z nás ãtyfi, co dûláme v oboru prÛmyslov˘ch maziv, jsem sluÏebnû nejmlad‰í. âlovûk má mnohdy pocit, Ïe za tu dobu, co se téhle práci vûnuje, uÏ v‰echno dobfie zná, ale den nato zjistí, Ïe se pofiád je‰tû má hodnû co uãit. V. D.: Já jsem u Aralu jiÏ ‰est let. Pfiedtím jsem pracoval u jiné nûmecké spoleãnosti. Zaãal jsem ale pociÈovat potfiebu zmûny a právû v té dobû se mi naskytla moÏnost jít do Aralu a já jí rád vyuÏil.
Jaké pfiedpoklady va‰e práce vyÏaduje? Je tûÏké se ji nauãit?
„Tajemství profese obchodního zástupce oddûlení olejÛ a maziv spoãívá ve znalosti
prostfiedí jednotliv˘ch firem,“ fiíká Petr Kubal
P. K.: ZtotoÏÀuji se s názorem sv˘ch kolegÛ, Ïe tato práce je z osmdesáti procent o technick˘ch znalostech a jen z dvaceti procent o tûch obchodních. Nauãit se nazpamûÈ nûkolik set produktÛ, které nabízíme, není zas takov˘ problém, tajemství téhle profese ale spoãívá ve znalosti prostfiedí jednotliv˘ch firem. Proto podle mû není zas aÏ tak dÛleÏité, jak dlouho je ãlovûk pfiímo u Aralu, rozhoduje hlavnû zázemí pfiedchozích zku‰eností. A o nûj se myslím mohu opfiít – pfiece jenom jsem podobnû jako moji kolegové vzdûláním strojafi a dlouho jsem pracoval v jedné velké strojírenské firmû. V. D.: Oblast prÛmyslov˘ch maziv je díky ‰iroké ‰kále produktÛ a jejich pouÏití velice nároãn˘ obor. Navíc se setkáváte s odli‰n˘mi technologiemi, takÏe vybrat pro daného zákazníka ten správn˘ produkt b˘vá nûkdy komplikované. Mnû osobnû hodnû pomáhá, Ïe jsem pÛvodním vzdûláním strojafi a úplnû na poãátku své profesní dráhy jsem pracoval ve Îìársk˘ch strojírnách. Firma Aral tak pro mû byla urãit˘m návratem zpátky ke strojírenství a roz‰ífiením si rozhledu v tomto oboru.
Viléma Drdly musí b˘t obchodní zá Podle stupce ve chvíli, kdy se vyskytne u zákazníka technick˘ problém, stoprocentnû k dispozici
06
Dá se tahle práce vykonávat jen jako zdroj obÏivy? P. K.: Asi dá, otázkou je, jak dlouho. Pokud byste to dûlal tak, Ïe byste si pouze „odpracoval“ dennû sv˘ch osm hodin, myslím, Ïe mnoho úspûchÛ mít nebudete a nebudete ani naplÀovat oãekávání, která do vás firma vkládá. Opravdu to nejde dûlat tak, Ïe ãlovûk v sedm ráno zaãne a ve tfii odpoledne skonãí a jde s ãistou hlavou domÛ. V. D.: Myslím si, Ïe ne. Tato práce vás musí bavit i uspokojovat. Nejde ji dûlat jenom pro peníze, musíte mít i jinou motivaci. Nûkdy jste u zákazníka uÏ brzy ráno a zároveÀ se vracíte domÛ aÏ pozdû veãer. To je velmi nároãné. V˘hodou je, Ïe si svÛj ãas mÛÏete do jisté míry pfiizpÛsobit, ale zároveÀ jste hodnû závislí na sv˘ch klientech. A ve chvíli, kdy se vyskytne u nûkterého zákazníka technick˘ problém, musí b˘t ãlovûk stoprocentnû k dispozici, aÈ je pracovní den, ãi ne. Na druhou stranu vás neubíjí stereotyp. Mnû osobnû tato rÛznorodost uspokojuje a baví.
Co dûláte, kdyÏ zrovna nepracujete? P. K.: Ze v‰eho nejradûji spím, asi proto, Ïe k tomu nemám moc pfiíleÏitostí. Nedávno jsme si pofiídili s manÏelkou pejska, malé ‰tûÀátko, takÏe na spánek zb˘vá je‰tû míÀ ãasu. Ale bereme to jako takovou generálku na dítû, které máme také uÏ brzy v plánu (smích). Dfiív jsem hodnû sportoval, dlouhá léta jsem se vûnoval korejskému bojovému umûní taekwondo, jenÏe poté, co jsem zaãal pracovat u Aralu, na to pfiestal b˘t ãas. A cítím, jak mi to chybí. V. D.: Jsem ‰Èastnû Ïenat˘ a mému synovi bude zanedlouho pût let, takÏe se snaÏím ve zb˘vajícím volném ãase vûnovat maximálnû své rodinû. Jsem pfiesvûdãen, Ïe fungující a spokojená rodina je základem obchodního úspûchu, protoÏe ãlovûk pak mÛÏe díky dobrému zázemí ãerpat energii i pro fie‰ení pracovních problémÛ.
oleje
text: LukበUrbánek
foto: archiv
MSV SE Tù·IL VELKÉMU ZÁJMU L e t o ‰ n í h o 4 5 . ro ã n í k u M e z i n á ro d n í h o s t ro j í re n s k é h o v e l e t r h u M S V 2 0 0 3 a s o u b û Ï n û p o fi á d a n é h o 2 . m e z i n á ro d n í h o v e l e t r h u d o p r a v y a l o g i s t i k y Tr a n s p o r t a Logistika se zúãastnily dva tisíce tfii sta vystavovatelÛ z tfiiceti ‰esti zemí. M S V t a k j e n o m p o t v rd i l s v o u p o z i c i n e j v û t ‰ í p r Û m y s l o v é p fie h l í d k y v z e m í c h , k t e ré v p fi í ‰ t í m ro c e v s t o u p í d o E v ro p s k é u n i e . ¨
nent pro strojírenství (24,3 %) a v oboru pohonÛ, hydrauliky a pneumatiky, chladicí techniky a klimatizace (21,4 %).
produktÛ jiÏ urãit˘m zpÛsobem spolupracujeme. Právû chladicí emulze Aralu budeme pfií‰tí t˘den v provozu zkou‰et.
Mezi vystavovateli samozfiejmû nemohlo chybût ani oddûlení olejÛ spoleãnosti Aral. Jedním z náv‰tûvníkÛ expozice Aralu na MSV 2003 byla firma Greiner nástrojárna, která se zab˘vá produkcí nástrojÛ pro v˘robu plastov˘ch profilÛ. Na dojmy z veletrhu jsme se zeptali jednoho z jejích zástupcÛ, pana Oldfiicha Lexy.
Z jakého dÛvodu va‰e firma leto‰ní Mezinárodní strojírensk˘ veletrh nav‰tívila? Na MSV nás zajímaly pfiedev‰ím nové obrábûcí stroje. Náv‰tûva stánku Aralu byla pfiedev‰ím pfiíjemn˘m, ale zároveÀ uÏiteãn˘m zpestfiením na‰eho programu.
V ãem spoãívá va‰e spolupráce s oddûlením olejÛ spoleãnosti Aral? Podle v˘zkumu spoleãnosti BVV se náv‰tûvníci pfiedev‰ím zajímali o novinky a trendy (57,7 %), dal‰ích témûfi 13 % pak chtûlo získat informace o v˘robcích. âtrnáct procent náv‰tûvníkÛ pfiijelo do Brna za úãelem obchodních jednání a uzavfiení kontraktÛ. Nejvíce vystavovatelÛ na MSV se prezentovalo v oboru obrábûní, tváfiení a povrchové úpravy (34,7 %), v oboru elektroniky, automatizaãní a mûfiicí techniky (32,4 %), v oboru materiálÛ a kompo-
S Aralem jsme navázali vût‰í spolupráci v minulém roce, i kdyÏ jsme samozfiejmû spolupracovali i pfiedtím. Dfiíve byly dodávky z Aralu jednorázové, nyní máme uzavfienu dlouhodobou smlouvu o dodávkách hydraulick˘ch a mazacích olejÛ.
Jak se vám expozice Aralu na MSV líbila? Musím fiíct, Ïe expozice Aralu byla velmi pûkná. Pfiedev‰ím jsme se zajímali o chladicí emulze, v ostatních oblastech
ÎHAVÁ NOVINKA V OBLASTI PRÒMYSLOV¯CH MAZIV Nabídku firmy Aral v oblasti prÛmyslov˘ch maziv roz‰ifiuje leto‰ní novinka, která byla také hvûzdou expozice Aralu na leto‰ním Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brnû. Je to vodou fieditelná fiezná kapalina Aral Sarol 700 EP. Stabilní emulzní obrábûcí kapalina nejmodernûj‰í technologie na bázi syntetick˘ch esterÛ je urãena pfiedev‰ím pro tfiískové obrábûní legovan˘ch hliníkov˘ch slitin, ocelí, litiny a barevn˘ch kovÛ. Hlavní pfiedností leto‰ní novinky je zejména její ‰etrnost k Ïivotnímu prostfiedí, samozfiejmû pfii zachování základních zásad pro zacházení s prÛmyslov˘mi látkami. Neobsahuje totiÏ ropn˘ olej, diethanolamin, kyselinu boritou, chlor, nitrity ani
PCB/PCT ãi jiné polychlorované slouãeniny. „Ve srovnání s produkty vyroben˘mi na ropném základû jsou syntetické estery velmi snadno biologicky odbouratelné, podle v˘sledkÛ laboratorních testÛ do jednadvaceti dní,“ fiíká Milan ·imánek ze spoleãnosti Aral âR. Náklady na ekologickou likvidaci pouÏité kapaliny Sarol 700 EP jsou tedy v˘raznû niωí neÏ v pfiípadû konvenãních fiezn˘ch emulzí na bázi ropy. „To byl také dÛvod, proã jsme tento v˘robek zafiadili do svého sortimentu,“ doplÀuje Milan ·imánek. K dal‰ím pfiednostem fiezné kapaliny Aral Sarol 700 EP patfií její v˘borné mazací úãinky, vysoká stabilita a dlouhá Ïivotnost. Sarol 700 EP vytváfií stabilní emulzi
i pfii smíchání s tvrdou vodou, coÏ u fiezn˘ch kapalin neb˘vá obvyklé. Právû v˘borná stabilita pfii pouÏití tvrdé vody a nepûnivost pfiedurãují Sarol 700 EP pro pouÏití v provozech s rÛznou kvalitou vody. Spolu s velmi dobr˘mi protikorozními vlastnostmi a vysokou kvalitou povrchÛ souãástí zaruãuje mimofiádnou provozní hospodárnost. Aral Sarol 700 EP je velmi úãinn˘ uÏ pfii mal˘ch koncentracích. Na základû testÛ v laboratofiích spoleãnosti Aral byly pro nejroz‰ífienûj‰í technologické operace stanoveny tyto optimální koncentrace: brou‰ení 3–4 %, v‰eobecné tfiískové obrábûní 4–5 %, hluboké vrtání, fiezání závitÛ 5–7 %, vystruÏování, protahování 6–9 %.
07
BISTRA V NOVÉM KDO BY SE STARAL, K D Y Î V A Rˇ Í A R A L
na ãerpacích stanicích Bistra Aralu uÏ zdaleka nenabízejí
téma
jen párek v rohlíku, jejich pracovníci text: Roman Peterka
se mimo jiné zamûfiili na v˘robu vlastních baget
foto: Petr Pechman
Gastronomie je jedním z nejrychleji rostoucích oborÛ. Podle v˘sledkÛ prÛzkumu spoleãnosti Incoma Research stouply za poslední ãtyfii roky t r Ï b y v p o h o s t i n s t v í z e 4 0 n a 5 0 m i l i a r d k o r u n . Vû t ‰ í m n o Ï s t v í z á k a z n í k Û pfiivádí do restaurací za jídlem a pitím zvy‰ující se pfiíjmy a také zmûna Ïivotního stylu. Lidé mají ménû ãasu, za obãerstvení jsou proto ochotni utratit více penûz. Souãasnû v‰ak vzrostly i nároky spotfiebitelÛ na kvalitu sluÏeb. Cena není jedin˘m urãujícím nástrojem trÏního boje, pfiinejmen‰ím stejnû dÛleÏitá je i ‰ífie sortimentu a zejména kvalitní, dobfie pro‰kolen˘ personál. Podle spoleãnosti Incoma Research posiluje zejména role ãerstv˘ch a kvalitních surovin pro pfiípravu jídel a pfiib˘vá provozoven rychlého obãerstvení.
Na ‰irok˘ sortiment zboÏí a sluÏeb si za posledních deset aÏ tfiináct let zvykli i zákazníci ãerpacích stanic. To ovlivnilo nejen podobu shopÛ, kde se dnes kromû základních potfieb pro motoristy prodávají ãerstvé potraviny, nápoje, zmrzlina, kosmetika, cukrovinky a potrava pro domácí zvífiata, ale stále také roste poãet ãerpacích stanic s nabídkou kvalitního, zejména rychlého obãerstvení, které se stává standardní doplÀkovou sluÏbou. Spoleãnost Aral âR patfií k tûm petrolejáfisk˘m firmám, které se na sv˘ch ãerpacích stanicích na rozvoj kvalitního rychlého obãerstvení soustfiedí. V souãasné dobû nabízí stravovací sluÏby na více neÏ polovinû sv˘ch ãerpacích stanic, ve ãtyfiech restauracích, sedmi snacích a dvaceti pûti bistrech. Poãet bister by se mûl dále roz‰ifiovat, v˘hledovû se poãítá s vybudováním bistra v âesk˘ch Budûjovicích a v Praze na Kotláfice. Aral tak vysly‰el volání sv˘ch zákazníkÛ, ktefií si stravovací zafiízení v uveden˘ch lokalitách jiÏ del‰í dobu pfiáli. Bûhem leto‰ní letní sezóny do‰lo k v˘razné pfiemûnû shopÛ a stravovacích zafiízení na ãerpacích stanicích Aral. Zkvalitnilo se technologické vybavení i bûÏné zafiízení, nabídka sortimentu a po peãlivém pro‰kolení také pfiístup obsluhy k zákazníkÛm. V˘razného zlep‰ení doznal rovnûÏ zpÛsob prezentace nabízen˘ch produktÛ ve vitrínách. Zcela opu‰tûny byly umûlé dekoraãní doplÀky, vitríny nabízejí pouze kvalitní ãerstvé produkty.
Bistro vede Pfii v˘voji nového konceptu pro oblast shop a gastro vyuÏil Aral také toho nejlep‰ího z gastronomického konceptu svého matefiského koncernu. Své uplatnûní na‰ly napfi. zku‰enosti z gastronomick˘ch zafiízení na ãerpacích stanicích ve ·v˘carsku, v Nûmecku nebo v Polsku. Nov˘ koncept Aralu pro oblast shop a gastro, jehoÏ v˘voj a testování pfied uvedením do skuteãného provozu trvalo více neÏ rok, klade maximální dÛraz na rozvoj zafiízení typu bistro. Pfiíklon k bistrÛm bude urãující i do budoucna. K jejich upfiednostÀování vede zejména poÏadavek zákazníkÛ na rychlost obãerstvení a nabídku sortimentu – obãerstvení u ãerpací stanice je ve vût‰inû pfiípadÛ zastávkou na del‰í cestû nebo rychl˘m zastavením u mûstské ãerpací stanice. PfiestoÏe bistro nemá vlastní kuchyni, zákazníci nejsou ochuzeni o moÏnost v˘bûru tepl˘ch jídel. Ta nejsou pfiipravována pfiímo v bistru, ale jsou dodávána specializovan˘mi firmami. Na ãerstvost a kvalitu dodávan˘ch potravin je kladen velk˘ dÛraz a v pravideln˘ch intervalech je kvalita dodávan˘ch jídel kontrolována. Nov˘ koncept oblasti shop a gastro se odrazil také v podobû bister. Jejich barevn˘ interiér má navozovat je‰tû intenzivnûj‰í pocit pohody a pfiátelské atmosféry, neÏ tomu bylo dfiíve. V˘razn˘ pokrok zaznamenala oblast technologického vybavení – souãástí bister je dle nového konceptu pekárna i konvektomat, kter˘ umoÏÀuje pfiipra-
vovat teplá jídla, jako je napfi. sekaná nebo kufie, pfiímo na ãerpací stanici. Jedním z cílÛ tûchto zmûn je posílení teplé kuchynû. Bistra na ãerpacích stanicích uÏ tedy zdaleka nenabízejí jen párek v rohlíku. „SníÏili jsme podíl sladkého peãiva a posílili chlazenou ãást, také jsme se zamûfiili na v˘robu vlastních baget a zapékan˘ch produktÛ,“ fiíká ZdeÀka Bubáková, gastronomy manager Aralu. „DÛraz klademe na novû zafiazenou teplou vitrínu, která nabízí hotová jídla, jako je napfiíklad sekaná, fiízky nebo bramboráky. V nabídce teplé vitríny nechybí ani kufie a americké brambory.“ Díky ní dostane zákazník své teplé jídlo hned, bez ãekání na jeho ohfiátí v mikrovlnné troubû. Roz‰ífiila se také nabídka kávy. Na v‰ech ãerpacích stanicích Aral si zákazníci mimo standardní nabídky kávy z automatÛ mohou vychutnat
i své cappuccino a latte macchiato. SíÈ tohoto typu stravovacích zafiízení spoleãnosti Aral dostala s novou podobou i nové jméno – Petit Bistro. Rozvoj neustává V budoucnu by se mûli zákazníci ãerpacích stanic Aral stále více setkávat také s tradiãními pokrmy. „V souãasné dobû zpracováváme vlastní receptury, které zákazník dostane pouze u Aralu,“ potvrzuje ZdeÀka Bubáková. První vla‰tovkou tohoto nového konceptu je bageta Havífika. Její originální recept, jak jiÏ název napovídá, pochází z ãerpací stanice v Havífiovû, ale dnes uÏ si ji mohou
Petit Bistro ve Strakonicích. Barevn˘ interiér navozuje in-
tenzivní pocit pohody a pfiátelské atmosféry
09 9
vychutnat také zákazníci v‰ech ostatních ãerpacích stanic. Kromû vlastních jídel by mûla bistra na ãerpacích stanicích Aral roz‰ifiovat i nabídku ãerstv˘ch baget a zapékan˘ch produktÛ. Od konce záfií proto zaãala intenzivní ‰kolení personálu, zamûfiená zejména na pfiípravu tûchto produktÛ. S bistry postaven˘mi podle nového konceptu se zákazníci mohou setkat na nov˘ch ãerpacích stanicích v Olomouci a ve Strakonicích, které byly slavnostnû otevfieny letos na podzim, nové bistro je také v Kladrubech, v˘raznû pfiebudována byla bistra v Havífiovû a v Karlov˘ch Varech. „Bistro v Havífiovû se zmûnilo k nepoznání, po dokonãení pfiestavby se stávalo, Ïe se zákazník zaãal pfii vstupu do prodejny pfiekvapenû rozhlíÏet, kde se to vlastnû octl,“ fiíká pobavenû ZdeÀka Bubáková. Jakmile se pfiíjemnû pfiekvapení zákazníci rozkoukali, nemohli si novou podobu bistra vynachválit. Ocenili zejména produkty teplé vitríny a novû vytvofien˘ prostor k sezení, kter˘ pfiedtím citelnû chybûl. Absolutní unifikace není cílem PfiestoÏe se spoleãnost Aral âR snaÏí o sjednocení kvality a podoby stravovacích sluÏeb na ãerpacích stanicích, budou se i v budoucnu zákazníci setkávat s rozdíly v nabídce jednotliv˘ch ãerpacích stanic. Velk˘ vliv na skladbu nabízeného sortimentu mají zákazníci a samotní nájemci. „KaÏd˘ nájemce si zãásti vybírá své lokální dodavatele,“ fiíká ZdeÀka Bubáková. Hygienická a chuÈová kvalita dodávan˘ch pokrmÛ samozfiejmû podléhá peãlivé kontrole. V budoucnosti bude v‰ak i zde nejspí‰e docházet k urãitému sjednocování, jemuÏ
10
se v souvislosti se vstupem do EU zfiejmû nevyhneme. âást sortimentu, která tvofií jádro nabízen˘ch pokrmÛ, bude k dostání naprosto v‰ude ve stejné kvalitû. Patfií sem zejména nabídka kávy, sladké peãivo, domácí sekaná, obloÏená bageta a dal‰í pfiipravované novinky. Absolutní sjednocení sortimentu v‰ak rozhodnû není a ani nemÛÏe b˘t cílem. âerpací stanice mají svá specifika, jeÏ vypl˘vají z jejich umístûní – nûco jiného poÏadují zákazníci ve mûstû, nûco jiného na prÛjezdní ãerpací stanici na dálnici. „Na tyto lokální rozdíly se zamûfiujeme a respektujeme je,“ fiíká ZdeÀka Bubáková. Úspû‰ná doplÀková sluÏba PÛvodním zámûrem pfii vzniku stravovacích zafiízení na ãerpacích stanicích Aral bylo poskytnout zákazníkÛm komplexní nabídku sluÏeb. Jejich chování se totiÏ mûní a ãerpací stanice uÏ dávno nejsou jen místem k doplnûní stavu pohonn˘ch hmot, ale stále ãastûji i místem nákupu a setkávání s pfiáteli pfii dobrém jídle. Gastronomická zafiízení na ãerpacích stanicích tedy mûla b˘t zejména doplÀkem ke stávajícím sluÏbám. Zájem o stravovací sluÏby ze strany motoristÛ, ale i zákazníkÛ z okolí ãerpacích stanic je v‰ak velik˘, a tak má vût‰ina zafiízení nejen vysokou náv‰tûvnost, ale také svou stálou klientelu. „Napfiíklad bistro na obchvatu Olomouce, které bylo otevfieno 6. fiíjna, si vede od poãátku skvûle, zákazníci si ho velmi oblíbili,“ uvádí ZdeÀka Bubáková.
PÛvodní podoba bistra na ãerpací stanici Aralu v Havífio-
vû pfied jeho pfiestavbou
DÛleÏit˘ je pfiístup k zákazníkÛm Hlavní zodpovûdnost za kvalitu gastronomick˘ch zafiízení na ãerpacích stanicích Aral spoãívá v rukou gastronomy managera Ing. ZdeÀky Bubákové. Jak získáváte informace o poÏadavcích zákazníkÛ na zmûny sortimentu a podobnû? ¤adu informací máme od samotn˘ch nájemcÛ, ktefií je získávají pfiímo od sv˘ch zákazníkÛ. Zadáváme si také kvalitativní a kvantitativní prÛzkumy u externí profesionální agentury pro v˘zkum trhu. Jak ovlivÀuje vznik a provoz bister blízkost jin˘ch stravovacích zafiízení? V˘raznû ovlivÀuje na‰e úvahy o tom, jestli v daném místû vÛbec bistro stavût. Tím ale není fieãeno, Ïe nejsme schopni podobn˘m zafiízením konkurovat. V blízkosti ãerpací stanice v praÏsk˘ch Modfianech se napfiíklad nachází provozovna McDonald’s. Pfiesto si na‰e bistro vede v˘bornû a McDonald’s nás povaÏuje za váÏnou konkurenci. Kolik lidí tvofií obsluhu bistra? Poãet lidí za pultem se li‰í. Nûkde staãí jeden ãlovûk, jinde musí b˘t dva. Na obsluhu jsou kladeny velké nároky, musí b˘t schopna pfiipravit jídlo v rekordním ãase. PoÏadavek zákazníka je jasn˘ – kvalitnû, ãerstvû a nejlépe ihned. V souvislosti s celkov˘mi pfiestavbami shopÛ a bister Aral probíhá rozsáhlé ‰kolení obsluhy, jak vypadá? Personál je nejdfiíve vy‰kolen dodavatelem peãiva. Toto ‰kolení seznamuje zamûstnance napfiíklad s dobami peãení a kynutí pro jednotlivé druhy, se zpÛsobem zdobení, plnûní apod. Na ãerpacích stanicích, které byly vybaveny konvek-
tomaty, byli zamûstnanci navíc pro‰koleni kuchafiem, odborníkem na slovo vzat˘m, kter˘ je nauãil s tûmito pfiístroji zacházet a pfiipravovat v nich v˘robky ‰piãkové kvality a chuti. Pak následuje ‰kolení, jeÏ zaji‰Èuji já. Pfii nûm nejdfiíve znovu zopakuji v‰e potfiebné k peãivu a pfiípravû pokrmÛ v konvektomatu. Poté následuje plnûní baget, zapékané produkty, pfiíprava nabízen˘ch druhÛ kávy, vyuÏití jednotliv˘ch technologick˘ch zafiízení, základní hygienické poÏadavky. Souãástí ‰kolení je i prezentace produktÛ ve vitrínû. Za nejdÛleÏitûj‰í ale povaÏuji chování obsluhy a její komunikaci se zákazníkem, na tu kladu nejvût‰í dÛraz. K nejvyhledávanûj‰ím produktÛm nabízen˘m na ãerpacích stanicích patfií káva. Jak se vyvíjí její nabídka? Na v‰ech ãerpacích stanicích Aral bez v˘jimky je zákazníkÛm k dispozici káva z automatu. Na tûch s gastronomick˘m zafiízením nabízíme kromû toho také oblíbenou znaãkovou kávu Segafredo. Obsluha je pro její pfiípravu náleÏitû vy‰kolena a pfiipraví dle pfiání zákazníka vídeÀskou kávu, kvalitní cappuccino s na‰lehanou pûnou ãi „pruhované“ latte macchiato. Ve spolupráci se spoleãností Segafredo Zanetti, spol. s r. o., pfiipravujeme je‰tû nûkolik novinek.
Pfiíjemnû pfiekvapení zákazníci si nemohou novou podobu
bistra v Havífiovû vynachválit
anketa
J A K É J S O U Z K U · E N O S T I Rˇ I D I â Ò S NOV¯M ARAL SUPERDIESELEM? V letním ãísle Aral klubu jsme pfiedstavili novinku Aralu pro automobily se vznûtov˘mi motory – palivo nové generace Aral SuperDiesel. K jeho pfiednostem patfií zejména sníÏená hladina hluku díky vysokému c e t a n o v é m u ã í s l u , k t e r o u p o t v r d i l y i l a b o r a t o r n í t e s t y. J a k h o d n o t í n o v é p a l i v o s a m i m o t o r i s t é , j s m e z j i ‰ Èo v a l i n a ã e r p a c í s t a n i c i A r a l , j e Ï s e n a c h á z í n a t e p l i c k é d á l n i c i u s j e z d u n a K l í ã a n y.
Roman Pakandl
Franti‰ek ·paãek
Petr Pokorn˘
spolumajitel firmy na prodej autodoplÀkÛ Podle mû je to pfiesnû tak, jak tvrdí reklama – auto je opravdu v˘raznû ti‰‰í. A navíc já upfiednostÀuji tankování u Aralu, ponûvadÏ se mi líbí jejich ãerpací stanice.
manaÏer Nevím, nemám se SuperDieselem zatím Ïádné zku‰enosti. Jsem tady, protoÏe na mû uÏ svítí kontrolka, a vím, Ïe do tohoto auta musím brát diesel – kdyby tu byl jak˘koli jin˘ diesel, bral bych ho také.
obchodní zástupce KdyÏ jsem poprvé zkusil natankovat SuperDiesel, byl jsem pfiekvapen, protoÏe jsem skuteãnû pocítil v˘razn˘ rozdíl – auto bylo znatelnû ti‰‰í. NeÏ jsem to zkusil, moc jsem tomu nevûfiil, ale je to opravdu tak.
Miloslav TÛma
Martin Hejlíãek
Roman Weinfurt
obchodní zástupce Urãitû je oproti klasickému dieselu znát rozdíl – je to ti‰‰í a celkovû lep‰í, i co se t˘ká ostatních jízdních vlastností.
obchodník Podle mû v tom Ïádn˘ rozdíl není, je to jen reklamní trik. Na normálním autû nemÛÏete Ïádn˘ rozdíl poznat, to je nesmysl.
technik Tich˘ diesel je nesmysl, dûlám kolem aut uÏ dost dlouho na to, abych na nûco takového skoãil. U Aralu teì beru proto, Ïe uÏ mám v nádrÏi opravdu hodnû málo nafty, jinak bych tu ani nezastavoval.
11
Konû jsou hroznû inteligentní tvorové, a protoÏe nejsou upovídaní, mÛÏete se jim
ve chvílích, kdy s nimi pracujete, vypovídat ze sv˘ch problémÛ
12
rozhovor
text: Roman Peterka
foto: David Pajer
HANA ROUBÍâKOVÁ ˇ B EU H NA A K ON Nˇ S A K É MR H RO TùB S EÍ Lâ É PK E PO O TV ¯ KÁ ÁM SE SV¯M HANDICAPEM
Sedmnáctiletá studentka obchodní akademie Hana Roubíãková prodûlala v dûtství mozkovou obrnu a od té doby se musí pot˘kat se sv˘m handicapem. Pfiesto je úspû‰nou sportovkyní – vûnuje se paravoltiÏi a je uÏ pûtinásobnou mistryní âeské r e p u b l i k y. D í k y s p o l u p r á c i A r a l u s p r o j e k t e m E m i l , kter˘ se snaÏí o podporu handicapovan˘ch dûtí, mÛÏe vyuÏívat dobíjení svého mobilního telefonu prostfiednictvím bodÛ z Aralkonta, a b˘t tak v kontaktu se sv˘mi blízk˘mi. VoltiÏ není pfiíli‰ mediálnû prosazovan˘m sportem. Co si pod tímto pojmem má laik pfiedstavit? Je to vlastnû gymnastika na koni, paravoltiÏ je verzí pro handicapované. VÏdycky fiíkám lidem, ktefií se mû ptají, co Ïe to vlastnû dûlám za sport, Ïe je to podobné tomu, co dûlají akrobati na koních v cirkuse – rÛzné holubiãky, stojky a podobnû. Zdravé dûti dûlají tyto cviky na koni v klusu, my handicapovaní v kroku. A dûláte stejné cviky jako ti zdraví? Ne, je to samozfiejmû lehãí verze tûchto cvikÛ, nicménû mnoho lidí, ktefií se na to dívají a nemají tak velké zdravotní problémy jako já, fiíkají, Ïe by nûco takového nezvládli. Ve „svém“ sportu jste jiÏ dokázala stát se pûtinásobnou mistryní republiky, máte ambice dosáhnout aÏ na paralympiádu? KdyÏ jsem byla men‰í, byl to mÛj velk˘ sen, ale vzhledem k tomu, Ïe samotná voltiÏ není olympijskou disciplínou, a navíc tu velkou roli hrají i peníze, myslím si, Ïe se mi tenhle sen nikdy nesplní. Ale pfiesto mû voltiÏ baví. Jak jste se k paravoltiÏi dostala? Bylo to v dobû, kdy jsem chodila do speciální ‰kolky. Pro handicapované dûti tam vznikla moÏnost chodit na hipoterapii, coÏ je léãba jízdou na koni. Já jsem toho vyuÏila, zaãala jsem se pohybovat mezi koÀmi, skamarádila jsem se s lidmi, ktefií tam chodili, v sedmi letech jsem se dostala na první voltiÏní tábor a postupnû aÏ k paravoltiÏi. Kolik ãasu vûnujete tréninku? Jednu aÏ dvû hodiny dvakrát t˘dnû.
B˘váte po tréninku hodnû unavená? Je to nároãné, tréninky vût‰inou vycházejí na dny, kdy mám je‰tû odpolední vyuãování ve ‰kole, takÏe musím rychle domÛ, pfievléknout se, letût na trénink, tam si odcviãit, co je potfieba, postarat se o konû a zase spûchat domÛ, takÏe veãer b˘vám tak utahaná, Ïe jediné, co chci, je jít v klidu spát. A jak jdou dohromady tréninky se ‰kolou? Není to vÏdycky úplnû lehké, ale první roãník jsem zvládla úspû‰nû. Není jednoduché uãit se najednou ekonomii a úãetnictví spolu s biologií a chemií. Studuji sice obchodní akademii, ale vybrala jsem si zamûfiení, kde jsou pohromadû jak odborné, tak v‰eobecné pfiedmûty. Budu mít ale vût‰í ‰anci dostat se na vysokou ‰kolu. A pokud se na ni nedostanu, budu mít lep‰í ‰anci získat práci, neÏ kdybych právû vy‰la z gymnázia. Myslíte si, Ïe je lep‰í chodit na „normální“ stfiední ‰kolu, kde pfiece jenom nejsou tak úplnû pfiipraveni na handicapované studenty, neÏ na nûjakou speciální? Dalo by se fiíct, Ïe ve ‰kole pro handicapované bych byla mezi „sv˘mi“, ale protoÏe se jednou budu muset Ïivit prací, budu stejnû nucena obstát vedle zdrav˘ch. TakÏe pokud se na to pfiipravuji od základní ‰koly, myslím si, Ïe to pro mû potom bude mnohem jednodu‰‰í. Bude to pfiirozené, jenom zmûním stfiední ‰kolu za práci nebo za vysokou. Jakou práci byste chtûla po ‰kole dûlat? Urãitû si budu muset vydûlávat „hlavou“, protoÏe mám ‰patnou jemnou motoriku, takÏe manuální práce nepfiipadá v úvahu. Co pfiesnû bych chtûla dûlat, zatím nevím, urãitû bych ale
nechtûla b˘t typickou „kanceláfiskou krysou“. Chtûla bych skloubit nûjak svoje zamûstnání a konû, byla bych ráda, kdyby vÏdycky hráli v mém Ïivotû nûjakou dÛleÏitou roli. A co pokraãovat v závodní dráze? Rozhodnû bych nechtûla dûlat voltiÏ je‰tû ve ãyfiiceti, to by asi nevypadalo moc esteticky. Urãitû bych ale chtûla to, co umím, pfiedávat dál, trénovat. NejdÛleÏitûj‰í je snaÏit se vypûstovat vztah k tomuhle sportu u tûch nejmen‰ích, my jim v oddíle fiíkáme „voltiÏní potûr“. Jaké jsou podle vás podmínky pro sport handicapovan˘ch? Potû‰ilo mû, kdyÏ jsem na jafie dostala díky spolupráci projektu Emil a Aralu mobilní telefon, a chtûla bych podûkovat zákazníkÛm, ktefií v Aralu ãerpají benzín a pfiispívají na dobíjení na‰ich telefonÛ. Hodnû ale záleÏí na tom, co dûláte za sport. Tfieba právû paravoltiÏ je dost stranou mediálního zájmu, kter˘ se soustfiedí spí‰ na jiné disciplíny, jako jsou ‰achy handicapovan˘ch, paraatletika, paraplavání a podobnû. Já vÏdycky fiíkám, Ïe voltiÏ je takové zanedbávané a nechtûné dítû ãeského jezdeckého sportu. Málokdo ví, Ïe máme ‰estého a devátého nejlep‰ího muÏe na svûtû a na‰e reprezentace se dobfie umístila na mistrovství Evropy ve Francii. A proto b˘vá velk˘ problém sehnat peníze od sponzorÛ. Je to ‰koda, protoÏe voltiÏ je krásn˘ sport, kter˘ dokáÏe hodnû brát, ale i dávat. Co dokáÏe vzít? Kromû volného ãasu bere ãlovûku i potenciální partnery, protoÏe málokter˘ kluk zvládne fakt, Ïe jeho sleãna tráví dvû aÏ tfii odpoledne v t˘dnu u koní a v létû mu pak odjede na dva t˘dny na tábor, takov˘ vztah pak nemívá dlouhou budoucnost. Nemluvím pfiímo z vlastní zku‰enosti, ale vidím to dnes a dennû na tréninku. A co dokáÏou konû dát na oplátku za to, Ïe vezmou ãas a partnery? Jsou to hroznû inteligentní tvorové, a protoÏe nejsou upovídaní, mÛÏete se jim ve chvílích, kdy s nimi pracujete, vypovídat ze sv˘ch problémÛ. A oni vás poslouchají. To, co dávají, není nic materiálního a velmi tûÏko se to popisuje. âlovûk to musí zaÏít na vlastní kÛÏi, aÏ pak pochopí, co dokáÏe kÛÀ dát.
13
partnefii
text: Richard Kopeck˘
foto: D. Pajer a P. Pechman
MTC-DOZA
OD NULY K PROSPERUJÍCÍ FIRMù halu, kterou pronajímá. Nedávno vykoupila i zbytek plochy areálu, a tím se jí otevfiel prostor pro dal‰í rozvoj. ProtoÏe zde panuje ãil˘ kamionov˘ provoz, vykupuje je‰tû dal‰í pozemky a chystá se vybudovat speciální pfiíjezdovou cestu od mladoboleslavské dálnice. „Nechceme, aby kamiony jezdily pfies mûsto,“ fiíká Jifií Moucha. SoubûÏnû s rÛstem firmy se roz‰ifioval i okruh nabízen˘ch sluÏeb. Dnes zaji‰Èuje MTC-doza komplex sluÏeb souvisejících s autodopravou – od dopravy pfies celní deklarace aÏ po skladování. Její kamiony brázdí celou Evropu.
PÛvodnû zaãínal Jifií Moucha jako jeden z mnoha mal˘ch soukrom˘ch autodopravcÛ. Dnes vlastní prosperující spediãní firmu MTC-doza, v níÏ kromû nûj figurují je‰tû dal‰í ãtyfii spoleãníci. Partnerskou s p o l e ã n o s t í M T C ( M o u c h a Tr a n s c e n t r u m ) j s o u f i r m y Tr a n s c e n t r u m M l a d á B o l e s l a v, Tr a n s c e n t r u m b u s , K T C Tr a n s c e n t r u m a J T C Tr a n s c e n t r u m . „ D o b u d o u c n a chystáme spojení v‰ech spoleãností do jediné akciové spoleãnosti, abychom se pfiizpÛsobili souãasnému trendu a je‰tû lépe tak obstáli v konkurenci,“ prozrazuje nûkteré ze sv˘ch plánÛ Jifií Moucha. Firma, která má své sídlo v Benátkách nad Jizerou nedaleko mladoboleslavské dálnice, vznikla v roce 1994. „Vznikla jako spojení mojí firmy Autodoprava Moucha s firmou Transcentrum, protoÏe jsem zaãal jezdit pro Philips a jejich poÏadavky byly brzy takové, Ïe jsem na práci sám coby fyzická osoba nestaãil,“
14
vysvûtluje Jifií Moucha. A tak vznikla MTC-doza, která ve sv˘ch poãátcích zamûstnávala devût lidí. Dnes jich je zhruba sto dvacet. Vozov˘ park, jemuÏ dominují vozy znaãky Iveco, sestává z více neÏ sedmdesáti vozov˘ch jednotek rÛzn˘ch typÛ a objemÛ vãetnû velkoobjemov˘ch sklápûcích návûsÛ. Chloubou vozového
parku je na zakázku postaven˘ speciální kamion, kter˘ je vyuÏíván hlavnû ·kodou Mladá Boleslav k pfiepravû vozidel a prototypÛ pro rÛzné v˘stavy a autosalony po celé Evropû. V roce 2000 odkoupila firma ãást areálu, kter˘ opou‰tûlo zemûdûlské druÏstvo, a postavila zde velkou montáÏní
MTC-doza má také svÛj vlastní servis osobních a nákladních vozidel, kter˘ zatím sídlí v provizorních prostorách v DraÏicích. „Teì, kdyÏ jsme se stali vlastníky celého areálu, chystáme se postavit prostory pro servis tady.“ PfiestoÏe nejvût‰ím mnoÏstvím práce zásobuje autoservis samotná MTCdoza, funguje i pro klienty „z venku“, jejich podíl na v˘konech servisu ãiní asi pût procent. V˘hledovû je v plánu i v˘stavba vlastní myãky pro nákladní automobily. Ve‰keré oleje a dal‰í provozní kapaliny do sv˘ch vozidel odebírají v MTC-doza od Aralu. Mají moÏnost srovnání, dfiíve byli zákazníky jedné z konkurenãních firem. Partnerství MTC-doza a Aralu zaãalo pfiede dvûma lety. „Nabídli nám lep‰í podmínky neÏ kterákoli jiná olejáfiská firma,“ fiíká Jifií Moucha. Od té doby se objemy odebíran˘ch olejÛ a dal‰ích kapalin neustále zvy‰ují. „Spolupráce s Aralem je na v˘borné úrovni a rozhodnû neuvaÏujeme o zmûnû na‰eho dodavatele olejÛ,“ tvrdí Jifií Moucha.
partnefii
Aral karta
POKRAâOVATELÉ STOLETÉ TRADICE
RESPEKTOVAN¯ NOVÁâEK
PrÛmyslová v˘roba má v Îandovû, malém mûstû pár kilometrÛ od â e s k é L í p y, t r a d i c i j i Ï o d r o k u 1 8 9 4 . V prÛbûhu devadesát˘ch let 20. století zde z pÛvodního âKD p o s t u p n û v z n i k l y t fi i n o v é f i r m y, m e z i n i m i i S a u e r Î a n d o v, a . s . Dnes patfií tato firma s více neÏ stovkou zamûstnancÛ k tûm vût‰ím podnikÛm v obci.
„Vy víte – my stavíme“. S tímto heslem operuje na stavebním trhu fungující koncern stavebních spoleãností, vystupujících pod názvem âeská národní energetická spoleãnost – âNES.
Sauer Îandov se specializuje na v˘robu pístov˘ch a rotaãních kompresorÛ a jejich dílcÛ urãen˘ch na v˘voz. âistû strojírenská v˘roba, jejíÏ nejvût‰í ãást obstarávají moderní technologická zafiízení, klade velké nároky na obsluÏn˘ personál. „Je problém najít kvalitní zamûstnance, ktefií umûjí tato zafiízení ovládat, proto si takové musíme nejprve vychovat,“ fiíká jeden z vedoucích pracovníkÛ spoleãnosti Bohumil Sahula. ·anci tu mají nejen ‰ikovní mladí absolventi bez praxe, ktefií vût‰inou tûÏko hledají uplatnûní, ale i ti star‰í, ktefií jsou ochotni na sobû pracovat. Zamûstnanci Saueru Îandov se rekrutují ze ‰irokého okolí. „V minulosti tvofiili osmdesát procent obyvatelé Îandova, dnes to uÏ neplatí,“ vysvûtluje Bohumil Sahula. Firma se stala v˘znamn˘m zamûstnavatelem pro celou oblast mezi âeskou Lípou a Dûãínem. Strojov˘ park b˘valého âKD pro‰el od poãátkÛ firmy Sauer Îandov rozsáhlou rekonstrukcí, která dosud neskonãila, stejnû jako neskonãily dal‰í investice do vybavení spoleãnosti. Nejnovûj‰ím pfiírÛstkem je obrábûcí centrum Daewoo, jeÏ bude uvedeno do provozu v prÛbûhu fiíjna a jehoÏ hlavním úkolem bude obrábûní klikov˘ch skfiíní pro pístové kompresory. Strojírenská v˘roba vyÏaduje pfiesnost a kvalitu, coÏ poÏaduje Sauer Îandov i od sv˘ch partnerÛ. „Od firmy Aral odebíráme oleje a chladicí emulze pro obrábûcí stroje a jsme velmi spokojeni,“ potvrzuje kvality produktÛ Aralu Bohumil Sahula. „Dokonce natolik, Ïe pro nové obrábûcí centrum pouÏíváme v˘hradnû produkty Aralu – od centrálního mazání aÏ po chladicí emulze.“
Dominantní ãinností koncernu jsou dopravní stavby, v nabídce sluÏeb v‰ak mají své místo také domy a inÏen˘rské stavby. V oblasti dopravních staveb u nás panuje pomûrnû silná konkurence a âNES patfií v tomto oboru se sv˘mi tfiílet˘mi zku‰enostmi spí‰e k nováãkÛm, svou pozici si v‰ak uÏ bûhem tohoto krátkého období vydobyla. „Pro konkurenci jsme respektovan˘m subjektem, období poãáteãního pfiehlíÏení je jiÏ minulostí,“ fiíká v˘robní fieditel âNES Jifií Kvasniãka. Pro rekonstrukci silnic vyuÏívá âNES v âR nepfiíli‰ roz‰ífienou metodu, kterou je recyklace zastudena na místû. Pfii ní se ihned po vyfrézování pÛvodní vozovky pouÏije vytûÏen˘ materiál jako základ vozovky nové. Do nûho se pfiidávají dal‰í pfiísady, které mají za úkol zv˘‰it jeho pevnost. Oproti klasick˘m metodám je mnohem ‰etrnûj‰í k Ïivotnímu prostfiedí, zrychluje rekonstrukãní práce, ‰etfií náklady, prodluÏuje Ïivotnost stavby a ocení ji i motoristé – umoÏÀuje zachování ãásteãného provozu i bûhem prací na silnici. Dobré jméno firmy âNES v oblasti dopravních staveb dosvûdãuje také získání nûkolika zakázek pfii obnovû po loÀsk˘ch srpnov˘ch povodních – rekonstrukce komunikace v Davli vãetnû stavby opûrné zdi nebo leto‰ní oprava nûkolika po‰kozen˘ch ulic v Kralupech nad Vltavou, Dolních Befikovicích a Mûlníku. Souãástí ‰irokého spektra ãinností âNES jsou ale i stavby domÛ a jejich rekonstrukce. „Provádíme v‰echny druhy staveb, od mal˘ch, jako jsou rodinné domy ãi provozovny, a nezalekneme se rozhodnû ani velk˘ch stavebních celkÛ – administrativních budov, v˘robních hal, skladÛ atd.,“ upfiesÀuje Jifií Kvasniãka. V nabídce jsou také rekonstrukce panelov˘ch domÛ vãetnû stfie‰ních nástaveb. Stavební divize âNES se v‰ak nezfiíká ani tak nároãn˘ch akcí, jak˘mi jsou rekonstrukce památkovû chránûn˘ch objektÛ. Jednou z takov˘ch zakázek byla rekonstrukce Staromûstské restaurace na Staromûstském námûstí v Praze. ·lo o velmi nároãnou obnovu pod dohledem památkového úfiadu, archeologÛ a dal‰ích institucí, jeÏ sahala od vybourání ãástí zdiva a podlah pfies v˘mûny sloupÛ a v˘stavbu nov˘ch kuchyní aÏ po nové rozvody vody a kanalizace. V˘znamnou poloÏku v nákladech stavebních firem tvofií nákup pohonn˘ch hmot. Na jejich kvalitu stejnû jako na kvalitu maziv a dal‰ích sluÏeb kladou v âNES velk˘ dÛraz. „I proto jsme se stali klienty Aral karty,“ fiíká obchodní fieditel Petr Horák. Svou roli sehrála také blízkost ãerpací stanice Aral areálu âNES. Zástupci spoleãnosti oceÀují zejména bezplatnost operací s kartami a slevy pfii ãerpání v rámci Aral karty.
15
