VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií
Vliv předporodní přípravy na porod z pohledu rodiček Bakalářská práce
Autor: Barbora Valínová Vedoucí práce: PhDr. Vlasta Dvořáková, PhD. Jihlava 2015
Anotace Tato bakalářská práce je orientována k tématu Vliv předporodní přípravy na porod, z pohledu rodičky. Práce je rozdělena do dvou kategorií a to na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část je obsahově založena na tématice těhotenství, porod, příprava v těhotenství, praktické nácviky techniky-posílení svalů problémových partií v těhotenství, technika dechu a zapojení břišního lisu, posléze průřez vývojem profylaktické přípravy. Praktická část je zaměřena na zpracování výsledků. Výzkumné šetření bylo realizováno pomocí anonymního dotazníku. Výsledky šetření byly zaneseny do grafů a tabulek. Klíčová slova: Předporodní příprava, těhotenství, porod, zvládání porodu, cvičení.
Annotation
The bachelor thesis is concentrated on the topic Effects of antenatal preparation for childbirth from the perspective of mothers. This work is divided into two parts, theoretical and practical part. The theoretical part includes topics of, pregnancy, childbirth, antenatal preparation, pratical training techniques- strengthening the muscles of problematic areas in pregnacy, breathing technique, involvement abdominal pressure, development of prophylactic preparation.
The practical part is concentrated on processing of the results. The research was conducted by a method of anonymous questionnaire. The final results are showed with graphs and tablets.
Key words: Antenatal preparation, pregnancy, labor, mastering of childbirth, practice
Poděkování Tímto bych ráda poděkovala paní PhDr. Vlastě Dvořákové, PhD. za odborné vedení mojí bakalářské práce, za cenné rady a připomínky. Také děkuji všem ženám, které věnovaly svůj čas a zapojily se tak do výzkumu pro tuto práci. Můj vděk náleží také paní Bc. Jarmile Kovaříkové za vstřícné a ochotné přijetí a svolení nahlédnout do předporodního kurzu vedeného touto zkušenou porodní asistentkou.
Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis
Obsah 1
2
Úvod ......................................................................................................................... 8 1.1
Cíle výzkumu ................................................................................................... 10
1.2
Hypotézy .......................................................................................................... 10
Teoretická část ...................................................................................................... 11 2.1
Těhotenství ....................................................................................................... 11
2.2
Známky těhotenství .......................................................................................... 11
2.2.1
Změny kolující krve .................................................................................. 13
2.2.2
Gastrointestinální trakt v těhotenství ........................................................ 13
2.2.3
Děloha ....................................................................................................... 13
2.3
Příprava prsů .................................................................................................... 14
2.4
Mechanismus porodu ....................................................................................... 15
2.4.1
Porod členíme ........................................................................................... 15
2.4.2
Průběh porodu ........................................................................................... 16
2.4.3
Období přípravné ...................................................................................... 17
2.4.4
Porodní cesty............................................................................................. 17
2.4.5
Porodní síly ............................................................................................... 18
2.5
Hormony .......................................................................................................... 18
2.6
I. Doba porodní (otevírací) ............................................................................... 19
2.7
II. doba porodní ................................................................................................ 20
2.7.1
Mechanismus porodu hlavičky ................................................................. 20
2.7.2
Mechanismus porodu ramének ................................................................. 21
2.7.3
Mechanismus porodu trupu, končetin ....................................................... 21
2.8
III. doba porodní porod lůžka........................................................................... 21
2.9
Parita ................................................................................................................ 22
2.10
Příprava v těhotenství ................................................................................... 23
2.10.1
Předporodní kurz....................................................................................... 23
2.10.2
Kurz soukromé porodní asistentky ........................................................... 24
2.11 2.11.1
Praktické nácviky technik............................................................................. 26 Posilování pánevního dna ......................................................................... 26 6
2.11.2
Trénink pružnosti hráze ............................................................................ 27
2.11.3
Břišní svaly ............................................................................................... 27
2.11.4
Oblast pánve ............................................................................................. 28
2.11.5
Kyčelní oblasti .......................................................................................... 28 Dechová cvičení ........................................................................................... 29
2.12
3
2.12.1
Břišní dýchání ........................................................................................... 29
2.12.2
Psí dýchání ................................................................................................ 29
2.13
Technika tlačení............................................................................................ 29
2.14
Alexandrova technika ................................................................................... 30
2.15
Historie předporodní přípravy ...................................................................... 31
2.15.1
Období krize a vývoje profylaktické přípravy .......................................... 33
2.15.2
Další obohacení profyklatické přípravy .................................................... 33
Praktická část ........................................................................................................ 34 3.1
Použitá metoda ................................................................................................. 34
3.2
Charakteristika výzkumného vzorku a výzkumného prostředí ........................ 34
3.3
Charakteristika a průběh výzkumu ................................................................... 35
3.4
Zpracování získaných dat ................................................................................. 35
3.5
Výsledky dotazníkového šetření ...................................................................... 36
3.6
Analýza a interpretace hypotéz ........................................................................ 57
3.7
Diskuze............................................................................................................. 62
3.8
Doporučení pro praxi ....................................................................................... 66
4
Závěr ...................................................................................................................... 68
5
Seznam použité literatury .................................................................................... 70
Seznam tabulek ............................................................................................................... 73 Seznam grafů .................................................................................................................. 74 Seznam příloh ................................................................................................................. 75
7
1 Úvod Téma mé bakalářské práce „Předporodní příprava a její vliv na porod“ jsem zvolila, abych rozšířila svůj pohled na možnosti, které jsou těhotným nabízeny a zda má význam je využívat. Při práci na porodním sále jsem se setkala s ženou, která přišla sebevědomá a podle svého mínění i „připravená“ na porod. Měla tašku plnou homeopatik a přesné instrukce dávkování v jednotlivých dobách porodu od své porodní asistentky, ke které docházela na předporodní kurz. Realita však nebyla podle jejího očekávání, její příprava byla zaměřena na nepodstatné předměty. V začátku II. doby porodní jsem tuto ženu už nepoznávala, byla vystrašená, nedokázala vnímat fakta a instrukce od zdravotního personálu. Při vybídnutí na tlačení děťátka, žena nezapojovala břišní lis, nadechovala se nedostatečně a nevyužila sílu, kterou měla odevzdat dítěti. Porod byl ukončen vakuumextraktorem. Každá žena prožívá svůj porod rozdílně, je podle mě nutné, aby rodičky nespoléhaly na takové metody, do kterých nemusí vkládat příliš své energie. Ale kombinovat je s účelnějšími technikami, o kterých si mohou být jisté, že je při porodu budou muset využít (dýchání, tlačení, polohy, znalosti). Pozitivním příkladem byla rodička, u které jsem pozorovala ukázkové dýchání do břicha, její dech byl hluboký a plně využívala celých kontrakcí v II. době porodní. Po rozhovoru s rodičkou mi bylo sděleno, že absolvovala několik lekcí těhotenské jógy. Po návštěvě předporodního kurzu u porodní asistentky Bc. Jarmily Kovaříkové jsem byla nadšená, nejen ze získaných informací, ale mohla jsem nahlédnout do přívětivého přátelského prostředí. Diskuze nebyla formální, byla otevřená pro každého, kdo chtěl. Budoucí maminky měli prostor ptát se na otázky, které je tíží nebo konzultovat, co je podle porodní asistentky pro ně nejlepší volbou. Nechyběly ani názorné praktiky a ukázky. Zjistila jsem, že samotná profylaxe, těhotenský tělocvik není pro maminky pouze zaměřením na porod, ale jakési celkové fungování a skutečnost, že se stanou matkou a mohou tyto pocity, obavy sdílet s ostatními.
8
Myslím, že je dobrý pocit zjistit od budoucí maminky na prenatální poradně, porodním sále, šestinedělí, že těhotenství je pro ni radostná událost, o kterou pečuje. Pokud chceme vycestovat do cizí země, koupíme si například mapu, až přijedeme, jsme schopni se orientovat, popřípadě máme naplánováno spoustu míst, které chceme vidět. Jestliže přijedeme bez mapy, můžeme zamířit tam, kam nás nohy ponesou, ale je tu velká pravděpodobnost, že se ztratíme. Tuto cestu bych tedy ráda srovnala s porodem a následně zjistila, zda rodička, která „vycestuje s mapou“ vnímá tuto skutečnost jako pozitivní a přínosnou.
9
1.1 Cíle výzkumu
Cíl č. 1: Zjistit, zda předporodní příprava ovlivňuje průběh porodu. Cíl. 2: Zmapovat, které z metod předporodní přípravy ženy nejvíce preferují
1.2 Hypotézy
Hypotéza č. 1: Domnívám se, že ženy, které absolvovaly předporodní přípravu, zvládají porod lépe než ženy bez předporodní přípravy. Hypotéza č. 2: Domnívám se, že méně než polovina dotazovaných s předporodní přípravou, preferuje cvičební metody v rámci předporodní přípravy. Hypotéza č. 3: Předpokládám, že více než polovina žen, využije v těhotenství předporodní přípravy.
10
2 Teoretická část 2.1 Těhotenství „Všechno na ženě je hádankou a všechno na ženě má jediné řešení - tím je těhotenství.“ Friedrich Nietzsche Těhotenství neboli gravidita je zásadním a důležitým obdobím v životě ženy. V celém průběhu těhotenství si žena uvědomuje stále více své tělo, jeho změny a slabiny. Proto se zde objeví vzácný moment, kdy se budoucí matka začne v průběhu těhotenství připravovat na jeho konečnou fázi a to porod. Už počátkem lékařské vědy, byla žena zajímavým badatelským předmětem se všemi jejími záhadami a změnami, které u ní probíhají (Tinková, 2010), Balaskasová 2010). V této fázi dochází v organismu ženy k rapidním změnám, které můžeme rozdělit na změny fyzické povahy (konstituce těla, držení těla) a fyziologické (hormonální přeměna, narůstající objem kolující krve) (Dumoulin, 2006). Zásadním uvědoměním si je, vývoj plodu v matčině děloze během 10 lunárních měsíců po 28 dnech čili 280 dní. K samotnému „zázraku“ stvoření plodu je zapotřebí splynutí mužské a ženské pohlavní buňky při pohlavním styku. Posléze můžeme období těhotenství rozdělit do několika fází: oplození, implantaci, nidaci plodového vejce a dále samotný vývoj plodového vejce (Roztočil, 2008). Zajímavým termínem v době těhotenství je tzv. „chození s outěžkem“. V laické komunikaci se můžeme také setkat s názvem „být v jiném stavu“ což tuto fázi života ženy zcela vystihuje v závislosti na celkových změnách v organismu (Trča, 2002).
2.2 Známky těhotenství Tyto přeměny můžeme rozdělit na objektivně zjistitelné zvraty v organismu ženy (známky) a subjektivně vnímané signály (příznaky) z pohledu ženy (Trča, 2002). Mezi nejisté známky těhotenství můžeme zařadit amenoreu tzv. nepřítomnost krvácení během menstruačního cyklu, tento jev nemusí být ovšem přítomen pouze v období těhotenství (Roztočil, 2008).
11
Zvýšená citlivost a napětí v prsou často provází počáteční období těhotenství, na prsou můžeme pozorovat zvýšenou pigmentaci, v oblasti dvorce dochází ke zvětšování mazových žlázek, které nazýváme Montgomeryho mazové žlázy (Roztočil, 2008). Během gravidity popisujeme Chadwickovo znamení, které je charakteristické ztmavnutím či purpurově červeným zbarvením poševní sliznice v důsledku rozsáhlého prokrvení povrchových a zároveň hlubokých cév v oblasti pánve. Celková pigmentace kůže je nepříjemným estetickým jevem, projevuje se v oblasti pupku ve střední čáře břicha jako linea nigra (hnědé zbarvení této linie), v okruhu čela a tváří jako chloasma gravidárum. Pigmentace je způsobena především zvýšenou stimulací melanin stimulujícího hormonu. Častým příznakem rané gravidity je stav vomitus matutinus neboli ranní nevolnost, vyskytuje se zhruba 6 týdnu po nástupu uplynutí poslední menstruace a její průběh trvá přibližně 6-12 týdnů. Důsledkem zvětšující se dělohy dochází u ženy ke zvýšené frekvenci močení čili polakizurii, nejčastější výskyt tohoto jevu může žena vnímat v prvním trimestru a na konci těhotenství, kdy fundus děložní sestupuje o dva až tři prsty (Roztočil, 2008). Pozitivním a očekávaným příznakem je vnímání pohybů plodu, primipary vnímají pohyby plodu později (20. týden gravidity) na rozdíl od multipar, které pociťují tyto pohyby už od 18. týdne. Negativně vnímané fenomény jako únava či nauzea zapříčiněny zvýšenou hladinou hormonu HCG (lidský choriový gonadotropin), tento hormon obstarává funkci žlutého tělíska v začátcích gravidity, za pozitivní výsledek považujeme hodnotu nad 200IU/l. Změny gastrointestinálního traktu a jevy z toho vyplývající (meteorismus, nadýmání, pálení žáhy) přivozuje v raném těhotenství hormon progesteron) (Roztočil, 2008). Děložní známky přeměn jsou patrné na konci I. trimestru pohmatem je fundus děložní hmatatelný nad symfýzou (Hanáková, 2010). U multipar je objemnější břicho patrnější v důsledku sníženého svalového tonu svalů břišních. Děloha se také přizpůsobuje rostoucímu plodu a mění svoji konzistenci, toto přetváření dělohy je palpačně zjistitelné během prvních tří měsíců gravidity. Důležitým poznatkem jsou Braxton-Hicksovy kontrakce, jedná se o slabé spazmické bolesti doprovázející změny dělohy (Roztočil, 2008).
12
2.2.1 Změny kolující krve Růst dělohy způsobí mírné utlačení orgánů v hrudním koši, srdce je tlakem sunuto k horní levé části. Tím je srdce lehce zvětšeno, dochází tedy dle Roztočila (2008) k několika změnám:
Tepová frekvence akcelerována o 10-15 tepů/m
Takzvaný syndrom dolní duté žíly negativně ovlivní krevní tlak ženy, vzniká v poloze na zádech, žena může pocítit slabost až nevolnost, pro kvalitnější proudění krve je doporučeno těhotným i při CTG monitoringu, být v poloze na levém boku
Objem kolující krve je o 40%-50% navýšen (OďRourke, Walsh, Fuster, 2010)
2.2.2 Gastrointestinální trakt v těhotenství Zvýšením hladin hormonů především estrogenů a progesteronu dochází dle Roztočila (2008) ke vzniku následujících okolností:
Krvácení z dásní vyvolané vysokou hladinou estrogenů
Nadměrná produkce slin způsobena vyšší produkcí estrogenů, kyselé složení vede až k tvorbě zubního kazu
Potlačená motilita GIT produkcí progesteronu
Hemoroidy vznikající tlakem dělohy a hutnou stolicí
Pruritus gravidarium (svědění) v důsledku nedostatečného odtoku žluče
2.2.3 Děloha Pochody probíhající v děloze jsou důsledek změnou hormonálních faktorů. Zvraty v děloze postihují její tvar z původně hruškovitého na podélně ovoidní. Na začátku těhotenství se děloha zvětšuje v celé své velikosti stejně. Ve 3. měsíci je děložní fundus za sponou stydkou ve velikosti mužské pěsti. 4. měsíc fundus dosahuje dělohy, nad sponu stydkou stává se tedy hmatným. Postavení je v anteflexi ovšem na konci těhotenství vlivem vyklenutí bederní páteře a promotoria se dostává do postavení v extroverzi a dextroflexi. Postupem 5. - 6. měsíce zaujímá fundus pozici výše pupku. Ke konci 9. měsíce je fundus hmatný až k žeberním obloukům avšak poté těsně před porodem opět klesá o 2-3 prsty (Gregora, Velemínský, 2013). 13
V rámci růstu dělohy dochází ke zbytnění svalových vláken a novotvorbě. Rozlišujeme aktivní svalovinu horního děložního segmentu a pasivní svalovinu dolního děložního segmentu, hranice je dána Bandlovou rýhou. Děloha se ovšem dalším růstem nezvětšuje pomocí hypertrofie ale postupným ztenčením a vytahováním svých stěn. Z původní hmotnosti 60g dospěje děloha v posledních dnech těhotenství do váhy 1kg (Roztočil, 2008). Změny doprovázející těhotenství jsou dány fyziologií a sledem událostí, které ji tvoří. Rodička by však neměla být smířena s touto situací, ale snažit se jí co nejvíce zlepšit a předcházet následným komplikacím, které mohou vzniknout. Těhotenství je opletenou mnou řadou změn, které ovlivňují chování i fyzickou stránku. Tudíž by především mělo toto ženu vést k popudu starat se o sebe, co nejlépe a o samotné těhotenství pečovat (Gregora, Velemínský, 2013).
2.3 Příprava prsů Změny prsou mohou být impulzem pro konkrétní přípravu, aby kojení mohlo probíhat bez větších obtíží. Váha prsů skládajících se z prsních žláz, tukové tkáně a vazů se v průběhu těhotenství dostává z 0,5kg na 1,7kg. Toto břemeno tak náročně působí na svalovou konstrukci zad. Během očekávající doby dítěte je v každé příručce doporučováno nosit po celou dobu podprsenku přiměřené velikosti a bavlněného materiálu (Gregora, Velemínský, 2011). Podporovat a správně se starat o prsní tkáň může těhotná několika způsoby:
Masáže prsou hvězdicovitými a kruhovitými pohyby směrem k bradavkám
Tlaková masáž vzpřímených bradavek mezi vlastními prsty (pevné stisknutí konečku bradavky jako součást přípravy na pozdější tlak dětské čelisti)
Využívání vhodných olejů (pupalkový, olej z růží, esence levandule)
Doporučuje se postupné otužování bradavek, tento proces je uchystání bradavky na děj kojení, kdy dítě nebere v úvahu možnou citlivost matčiných bradavek. Tato procedura je krokem k uvědomění si subjektivního pocitu (do jaké míry jsou „mé bradavky“ citlivé) (Dumoulin, 2006), (Stadelman, 2001).
Včasným záchytem a kontrolou prsou tak může žena předejít problému, jako jsou ploché či vpáčené bradavky (Bejdáková, 2006). 14
Nejdůležitějším krokem je začít včas, aby vpáčená či plochá bradavka získala správný tvar pro náležitý úchop a sání. K tomuto tématu je nápomocno několik praktik či pomůcek. Vhodná doba formování začíná už od 24. týdne gravidity. Již zmíněné otužování je zahrnuto (Bejdáková, 2006). Ženě jsou na poradně doporučeny formovače bradavek, při formování může žena využít i pouhou podprsenku s vhodně vyříznutými otvory pro tuto oblast. Tyto formovače jsou tvořeny dvě miskami s otvorem pro bradavku, spojenými svým obvodem. Nutností je volba správné velikosti pro dvorec prsu. Tato miska přiléhá k dvorci, děrovaná miska slouží k proudění a přívodu vzduchu pro zabránění infekce. Systém je založen na tlaku, který je vyvinut na prsní dvorec, tímto principem dochází k postupnému erektování bradavek. (Gregor, Velemínský, 2011), (Hourová, Galambošová, 2015).
2.4 Mechanismus porodu „Zaprvé to proběhne jinak, zadruhé jinak, než si rodiče myslí, zatřetí někdy samo od sebe“ (Ingeborg Stadelmann). Z pohledu ženy se jedná o nejočekávanější dobu, na kterou se měla rodička možnost připravit dle svého uvážení a to se zohledněním psychické tak fyzické stránky. Porod popisujeme jako proces, při kterém dochází k vypuzení nejen samotného plodu, ale i placenty, plodové vody, pupečníku a plodových obalů přes porodní kanál. Porodem novorozence rozumíme plod se známkami života, jehož váha dosahuje 500g a prokazuje alespoň jednu ze známek života, avšak přežije alespoň 24hodin. Pokud nevykazuje žádné známky života, považujeme jej za novorozence pouze při váze 1000g. Pokud nemůžeme plod zařadit ani do jedné z kategorií je uznán jako potrat (Slezáková, 2010), (Behinová 2012).
2.4.1 Porod členíme
Samovolný (partus sponatneus) - příchod známek porodu, jako pravidelných děložních kontrakcí bez jakéhokoli vnějšího zásahu (Roztočil, 2008), (Hanáková, 2010).
15
Medikamentózní (partus medikamentosus) - tento nástup je propojen se samovolným porodem, porodní známky nastupují samovolně, ale jejich průběh musí být korigován medikamentózně. S nápomocí a zásahem zdravotního personálu.
Indukovaný porod (partus inductus) - samotný nástup porodu je řízen a podporován medikamenty ze skupiny uterokinetických preparátů. Tento způsob je často využíván u potermínových gravidit bez spontánního nástupu.
Operativní porod (partus per sectionem ) - jedná se buď o plánovaný operativní porod, který byl naplánován z důvodu bezpečného porodu plodu nebo matky. Indikací je především ohrožení zdraví matky nebo plodu tato situace může vzniknout náhle/ i při zdánlivém nástupu spontánního porodu. Operativní porod se ukončuje vaginální či abdominální operací.
Fyziologický porod - jako fyziologický porod označujeme ten, při němž byl ženě personál pouze nápomocen avšak nezasahoval.
Patologický porod - při vývoji patologie je obtížné stanovit rozhraní mezi fyziologií a patologií (Roztočil, 2008), (Hanáková, 2010).
Dle ukončeného týdne těhotenství můžeme porod plodu označit:
Porod v termínu (partus maturus): od 38. týdne - 42. týdne
Předčasný porod (partus preamaturus): porod plodu před ukončeným 38. týdnem
Porod po termínový (partus serotinus): jedná se o opožděný porod po 42. týdnu gravidity (Slezáková, 2011).
2.4.2 Průběh porodu „Pomalu jsem si začala uvědomovat to známé stáhnutí a mírnou křeč v podbřišku. Do té doby jsem spala a neuvědomovala si hned, že to začalo, bolest jsem však cítila i dál přibližně v pětiminutových intervalech a brzy mi bylo jasné, že nám miminko něco říká“(Janet Balaskasová,2010, str. 109). Nástup porodu není vymezen pouze vnímáním pravidelních svalů děložní svaloviny. Aby mohl být porod rozdělen na tři porodní doby, musí dle Balaskasové (2010) předcházet:
16
2.4.3 Období přípravné Všechny signály, které žena vnímá v období blížícího se porodu, jsou následující:
„Tvrdnutí břicha“ neboli náchylnost dělohy k reakci na mírné podráždění, děloha poté reaguje stahováním myometrálních vláken (Gregora, Velemínský, 2011).
V průběhu posledního měsíce před porodem porodní váha těhotné může ubývat.
Taktéž se zmenší míry v břišní oblasti důsledkem úbytku plodové vody.
Braxton-Hicksovy kontrakce/neboli poslíčky jsou nejčastějším jevem před porodem. Mohou působit klamný nástup porodu. Tento pocit je chápán velmi subjektivně mnohdy jsou Dolores praesagientes pociťovány velmi intenzivně v oblasti podbřišku a kříží. Důležitým stanoviskem je určit, zda se jedná o bolesti-kontrakce probíhající v pravidelných intervalech nebo ne.
Zkracující se intervaly neustálého nutkání na močení vedoucí až k polakizurii jsou způsobeny sestupem hlavičky do pánevního vchodu, tlak hlavičky působí na snižující se fundus dělohy, což může vést k dýchacím obtížím, způsobených tlakem na bránici.
Postupné dilatování děložního kanálu vede k odchodům hlenů, které jsou produktem porušených cévek cervixu a cévek dolního pólu vaku blan (Roztočil 2008).
Všechny tyto aspekty jsou konzultovány na gynekologických poradnách v rámci vaginálního a palpačního vyšetření (Gregora, Velemínský, 2011). Aby mechanismus porodu mohl probíhat je zapotřebí, aby plod absolvoval cestu porodními cestami (Trča, 2004).
2.4.4 Porodní cesty Tyto cesty rozdělujeme: Tvrdé porodní cesty - kostěná pánev, která je rozdělena do 4 příčných rovin (plod tedy postupuje vchodem, šíří, úžinou a posléze východem. Rozlišujeme 4 typy, avšak žena často splňuje znaky dvou typů pánve. Měkké porodní cesty - tyto cesty jsou z části dotvářeny až v průběhu těhotenství, tento celek tvoří dolní děložní segment, hrdlo, pochva, zevní rodidla a pánevní dno (Chmel, 2008).
17
2.4.5 Porodní síly Podporou pro průchod dítěte těmito cestami jsou:
Děložní kontrakce (stahy) - pravé neboli porodní pravidelné kontrakce jsou způsobeny stahováním myometrálních vláken dělohy, cílem je dosáhnout úplného přetažení dolního děložního segmentu přes plod. Mechanismus práce myometria je pravděpodobně
způsoben
vlivem
prostaglandinů
a
oxytocinu
(Hourová,
Galambošová, 2015).
Sílu kontrakce a její nástup posuzujeme na kardiotokogramu nebo palpačně. Důležitá je vždy intenzita a frekvence kontrakcí.
Břišní lis - správné využívání břišního lisu může rodička trénovat už během těhotenství, tato síla je vůlí ovladatelná. Využíváme při ní úmyslné zapojení a stažení říčně pruhované svaloviny břišní stěny.
Zemská gravitace - síla daná samotnou přírodou napomáhá svým vlivem ve vertikálních polohách samovolnému sestupu plodu (Hourová, Galambošová, 2015), (Roztočil, 2008), (Weiss, 2010).
2.5 Hormony Ve spouštění porodu nestojí v popředí pouze čas zralosti plodu, ale také zralost porodních cest a mechanismy vyvolávající porodní činnost, řadíme sem dle Roztočila (2008) hormony:
Progesteron - jeho pokles vede k nárůstu estrogenů, tyto hormony poté způsobí nárůst aktivity myometrálních vláken což způsobí vznik děložních kontrakcí
Oxytocin - vede intenzitu a délku trvání kontrakce, je velmi důležitým faktorem v průběhu porodu
Estrogen - jsou syntetizování pomocí prostaglandinů a podílejí se na nástupu děložní činnosti.
Fetální kortizol - je přímým účastníkem na produkci estrogenů, snížením hladiny progesteronu a naopak zvýšeným vylučováním prostaglandinů
Prostaglandiny jsou považovány za hlavní aktéry ve spuštění děložní činnosti a nástupu kontrakcí.
18
2.6 I. Doba porodní (otevírací) Za začátek této doby považujeme nastoupení pravidelních děložních kontrakcí, v této fází dochází k postupnému rozevírání porodních cest. Cílem této fáze je redukce bariéry mezi dutinou děložní a pochvou, tedy změna děložního hrdla na porodnickou branku. Vnímáni pocitu bolesti je ovlivněno šedou hmotou v mozku. Skutečnost bolesti je způsobena přesouvající dolní části dělohy přes hlavičku plodu, při tomto pohybu jsou v této napínající svalovině stlačeny cévy (Roztořil, 2008), (Trča, 2004). Badatelé se domnívají, že pocit bolesti může být přehlušen jinými myšlenka například hlubokou radostí z narození dítěte nebo koncentrace a vnímání dechu. Průměr rozevření branky a následný přechod do druhé doby porodní musí dosáhnout 10cm. V průběhu dilatace žena často hledá úlevové polohy, sprchu (Roztořil, 2008), (Trča, 2004), (Balaskasová, 2010). I. Dobu porodní členíme na jednotlivé úseky: Latentní fáze Kontrakce jsou v této fázi ustálené a zvyšuje se jejich intenzita četnost doba trvání. Trvají obvykle 15-20 sekund v rozmezí 10-15 minut. Postupem se délka trvání zvyšuje a kontrakce se ke konci latentní fáze objevují každých 5-7 minut. Tuto etapu doprovází jak sakrální bolesti, tak bolesti v podbřišku. Zkracující se stahy vedou k progresi nálezu na čípku až k jeho spotřebování (Roztočil, 2008), (Hanáková, 2004). Aktivní fáze Aktivní fáze je považována od vyšetření ženy s nálezem zhruba 2,5 cm dilatace branky až po 8cm. Kontrakce jsou velmi progresivní a objevují se mezi krátkými intervaly. Tyto kontrakce jsou důležité pro vzestupný rozvoj na brance (Labusová, 2015).
19
Tranzitorní fáze Děložní činnost se ustálí od nálezu 8cm až po úplný zánik branky. Nastává sestup naléhající části plodu do oblasti nižších rovin porodního kanálu. Intervaly kontrakcí nastupují mezi 1-2 minut s trváním 50 sekund až 1 minuty. Doprovodem této fáze bývá spontánní ruptura vaku blan (Labusová, 2015).
2.7 II. doba porodní Zcela zaniklá branka je počátkem II. doby, vede k volnému prostoru pro porod plodu a jeho následnému vypuzení. Žena je poučena o pocitu tlaku na konečník a tímto tlakem nucena k samotnému tlačení. Je to pocit podobný nutkání na stolici. Soustředění dechu a správného tlačení je v této fázi značně využíváno. Zábranou je neúplné povolení svalstva a tudíž zábrana volného průchodu pro plod. Velkým nedopatřením je nedostatečný a nesprávný tlak, většina žen vyvolá tlak do hlavy nikoli ve směru konečníku (Slezáková, 2007), (Slezáková, 2011). Plod musí projít porodními cestami, při této cestě mu rodička pomáhá svou fyzickou silou (tlakem) psychikou (přizpůsobením). Těhotná podporuje porod plodu zapojením břišního lisu tak aby plod mohl postupovat směrem k pánevnímu východu. Děložní činnost v intervalech 2-3 minuty s trváním 1 minuty a déle. Zásadou je nepřekročit v této fázi dobu 1 hodiny (Slezáková, 2007), (Slezáková, 2011).
2.7.1 Mechanismus porodu hlavičky Za posunu hlavičky (plodu) porodními cestami je plod nucen přizpůsobit pohyb tvaru porodního kanálu. Na začátku posuzujeme naléhání plodu hlavičkou synkliticky, indiferentně a centricky (Roztočil 2008). Za první přizpůsobení plodu považujeme flexi hlavičky neboli přitáhnutí bradičky k hrudníku, tento pohyb zaopatřuje průřez hlavičky, kdy nejnižším bodem je záhlaví a vedoucím se stává malá fontanela. V této fázi dochází díky zesilujícím kontrakcím k výrazné progresi hlavičky a tím se dostává hlouběji do pánevního vchodu a dalších rovin. Druhým pohybem je vnitřní rotace (Roztočil, 2008), (Leifer, 2004).
20
Hlavička se teda za současného postupu porodním kanálem otáčí o 90 stupňů. Malá fontanela se nyní dostává za sponu stydkou. Ukončení celé rotace je v oblasti roviny pánevního východu. Aby mohla být porozena hlavička, opírá se plod vedoucím bodem o okraj spony stydké a vytváří deflexi hlavičky. Tímto pohybem je porozena hlavička. Aby plod přizpůsobil své tělo tvaru a velikosti porodního kanálu, otáčí se po porodu celé hlavičky na stranu, na které je hřbet plodu, tento pohyb nazýváme vnější rotací (Roztočil, 2008), (Leifer, 2004).
2.7.2 Mechanismus porodu ramének Raménka při progresy hlavičky vstupují do pánevního vchodu v příčném nebo šikmém průměru, do úžiny se dostávají, až po vstupu hlavičky do roviny pánevního východu kde dochází k rotaci. Vedoucí raménko je závislé na postavení plodu, tedy v případě I. postavení, kdy hřbet plodu je umístěn v levé části matčiny dělohy bude vedoucím pravé raménko. Opěrným bodem je zde úpon deltového svalu a dolní kraj symfýzy. Při rotaci kolem tohoto bodu dochází k porodu zadního raménka (Hanáková, 2004), (Roztočil 2008), (Slezáková, 2011)
2.7.3 Mechanismus porodu trupu, končetin Žádná specifika pro tento mechanismus nejsou udávána, jelikož se po porodu paží a horních končetin rodí spontánně. Je zde pouze přizpůsobení se trupu porodnímu kanálu (Roztočil, 2008).
2.8 III. doba porodní porod lůžka Následuje po podvázání pupečníku tedy odnětím placentární jednotky od plodu. Doba fyziologického odlučování nesmí překročit 1. hodinu. U nynější maminky nastupují mírnější stahy, může dojít k mírnému krvácení v závislosti na typu odlučování. Kontrolujeme především fundus, který po porodu vystupuje 2-3 prsty nad symfýzou. Vybízet můžeme matku i k jemnému přitlačení (Roztočil, 2008), (Trča 2002).
21
Mechanismus je tvořen 3. Stádii. V prvním stádiu dochází k samotnému odlučování a porušení uteroplacentárních cév. Poté je placenta vypuzena a nastává poslední krok hemostáza. Kvůli porušeným uteroplacentárním cévám dochází fyziologicky k trombóze těchto cév a ke kompresy pomocí stahů hladké svaloviny děložní. Po porodu placenty kontrolujeme část maternální a fetální v souvislosti s bezpečím matky (Šeblová, Knor, 2013), (Roztočil, 2008), (Trča, 2002), (Hanáková, 2010).
2.9 Parita Důležitým aspektem ovlivňující porod je parita ženy. I přesto, že každý porod je jedinečný a v žádném případě neproběhne stejně, to zda se jedná o multiparu či primiparu značně postup a důsledky porodu ovlivňuje. Můžeme tak s těmito informacemi přepokládat možná rizika porodu (Bejdáková, 2006). Parita - s tímto pojmem spojujeme, po kolikáté bude nyní žena rodit. Gravidita - poukazuje na počet samotných těhotenství, tedy pouze četnost těhotenství, které žena prodělala (Roztočil, 2008). Rozdělení dle věku rodiček z pohledu Hánákové (2004):
Jako mladistvou považujeme ženu ve věku 18 let a méně
Žena ve věku 30-35 let je upozorněna na hojnější výskyt komplikací vzhledem k věku
Ideální dobou prvního těhotenství je zralost 22 let
Ve fázi latentní I. doby porodní dochází u primipary k dilataci hrdla ve směru od vnitřní branky k zevní brance. Naopak u multipar se hrdlo zároveň dilatuje a rozvíjí za průběhu zkracování v důsledku neúplného uzavření vnitřní branky, která má trychtýřovitý, příčně štěrbinovitý tvar (Roztočil, 2008). Parita úzce souvisí s délkou průběhu porodu, můžeme tedy říci, že u multipary můžeme považovat za předpokládanou dobu porodu od 3-9 hodin. Naopak primipary seznámíme s možností délky od 6-12hodin. Pokud porody ženy následují brzy po sobě je též prokázáno zkrácení následující porodu (Slezáková 2011). 22
Avšak u multipary se domníváme možného rizika četnějšího krvácení v závislosti na sníženém tonu svalových vláken, která několikátým růstem plodu v děloze ztrácí svou pružnost a elasticitu (Roztočil, 2008), (Slezáková, 2011).
2.10 Příprava v těhotenství „jako by surfovala na vlnách: kdyby proti nim bojovala tak by ji smetly“ (Stadelmann, 2001, str. 53). V dnešní době má žena několik možností vybrat si, jaký postoj zaujme ke svému těhotenství, a kterou z případných metod využije ve svůj prospěch (Stadelmann, 2001). Těhotná přemýšlející, jak zvládne porod a zda je na něj psychicky i fyzicky připravena volí nejčastěji některý z předporodních kurzů vedených soukromou praxí porodní asistentky. Profylaktická příprava je nyní obsáhlý pojem jelikož zahrnuje stále více metod a praktik, které u těhotné lze využít. Společné rysy celého okruhu předporodní přípravy jsou děleny na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části jsou těhotné sděleny informace týkající se průběhu těhotenství, popis mechanismu porodu kvůli pochopení, co se v dané situaci bude, eventuelně může stát. Profylaktická příprava však nezahrnuje pouze informace vztahující se k porodu, poukazuje také na následnou péči o dítě a průběh šestinedělí. Tato doba dává prostor pro všechny otázky, které by měli být zodpovězeny k jistotě rodičky. Naopak sféra praktická přímým, aktivním způsobem učí ženu technikách využívaných u porodu. Nabízí možnost vyzkoušení a seznámení s praktikami, které by si mohla žena během těchto nácviků osvojit (Slezáková, 2011), (Behinová, 2012).
2.10.1 Předporodní kurz Ideální dobou pro vyhledání vhodného předporodního kurzu je mezi 24-28 týdnem. Případný kurz si volí žena především v závislosti svého bydliště či zkušeností a informací o tomto kurzu (Stadelmann, 2001).
23
Setkáváme se často s kurzy pod vedením soukromých porodních asistentek (dále PA), při těchto sezeních dochází nejen k poskytování potřebných informací, ale vše je provázáno s pocity a postoji těchto žen, které hledají a sbírají rady. Těhotná žena se připravuje či přemýšlí o nadcházejícím porodu rozdílně (Stadelmann, 2001).
2.10.2 Kurz soukromé porodní asistentky Porodní asistentky přistupují ke svým klientkám s jakýmsi ochranářským a nápomocným postojem z příčiny sdělit vše, co ony sami považují za nutné a přínosné. Zejména pro prvorodičky jsou zkušenosti předávané PA velmi užitečné (Stadelmann, 2001).
Program přípravného kurzu dle Stadelmann (2001):
Obtíže spojené s těhotenstvím, vhodná životospráva a stravování
Cviky napomáhající uvolnění problémových a zatížených partií
Nácvik porodu, simulace této situace z hlediska dovednosti dýchání a správné techniky tlačení
Porodní polohy
Rozdělení fází porodu a seznámí s nimi rodičku.
Tyto kurzy jsou velmi různorodé, přístupem cenou i zaměřením na danou tématiku (Kovaříková, 2015). Základní náplní však bývá vždy přelomová období vztahující se k těhotenství, porodu, přípravy partnera na tyto chvíle, šestinedělí následná péče o dítě. Některé kurzy soukromých PA zahrnují i návštěvu dané nemocnice či konzultaci s laktační poradkyní nebo psycholožkou. Tyto kurzy jsou značně osobní a propojené se vzájemnými vztahy klientek. Porodní asistentky nespolupracuje se ženou pouze v období přípravných kurzů, ale nabízejí svou pomoc i v rámci komunitní péče tedy docházení přímo k ženě domů po celou dobu těhotenství i po porodu. Se svými klientkami mají mnohdy osobní vztah tudíž při nejistotě či nutnosti podpory podají ženě nápomocnou ruku. Porodní asistentka se soukromou praxí (Bc. Jarmila Kovaříková) uznává tradici docházení k šestidílkám a názorné zaučování, jak dítě koupat systémem, který bude vyhovovat rodičům i dítěti (Kovaříková, 2015). 24
Témata zahrnuta v těchto kurzech jsou následující:
Seznámení s porodem, poznatky o častých problémech v těhotenství a kdy se popřípadě obrátit na odborníka.
Vnímání „sama sebe“ a uvědomění si života a vývoje dítěte, jeho cítění už v děloze.
Podpořit zdárný porod například Alexandrova technika
Nácviky relaxace, cviky pro posílení pánevního dna, seznámení a konzultace s rodičkou, jak by chtěla prožít svůj porod a jaké jsou možnosti i komplikace.
Příprava v těhotenství na porod, typy a rady k využití technik a nácviku k porodu.
Technika tlačení a její praktický nácvik.
Otázky episiotomie, diskuze ano/ne a proč (Kovaříková, 2015).
Pokračování témata v kurzech:
Intenzita a technika dechu v jednotlivých fázích.
Vhodné polohy pro úlevu-nácvik na míčích, podložkách.
Alternativní metody-aromaterapie, porod do vody, dotepání pupeční šňůry (Kovaříková, 2015).
Cenová kategorie kurzů se pohybuje v rozmezí 2 000-4000. Podle rozmezí zahrnutých lekcí a aktivit. Lekce jsou vypsány porodními asistentkami také individuálně, ženy se většinou setkávají od 8- do 14 týdnů s dobou trvání těchto sezení okolo 2-3 hodin (Staňková, 2011), (Kovaříková, 2015). V rámci edukace rodiček a zlepšení určitého sebevědomí a jistoty ženy u porodu vybízí k absolvování předporodní přípravy i nemocniční zařízení. Jedná se o kombinaci přednášek a praktického seznámení v prostředí porodního sálu pod vedením gynekologa, který podává ženám informace týkající se řízení a chodu porodního sálu (dále PS), tedy jaký je zvolen postup při příjmu na porodní sál až po propuštění ženy z oddělení šestinedělí (průměrná doba hospitalizace, důležitá telefonní čísla, dokumenty a potřebné k porodu, kdy se na porodní sál dostavit). Cílem těchto přednášek je přiblížit nejen budoucí matce ale i otci, jak s nimi bude počínáno. Rodiče jsou obeznámeni se situacemi i komplikacemi, které mohou nastat (Nemocnice Břeclav).
25
Možnosti, které mohou využít jako například nadstandardní pokoj či porod do vody pod vedením personálu PS, pokud je to v jeho schopnostech. S tímto seznámením souvisí i následná prohlídka porodních boxů. Poučení o ošetření a péči o novorozence poskytuje též porodní asistentka novorozeneckého oddělení či pediatr. V rámci těchto seminářů jsou ženy pobízeny k účasti na těhotenském tělocviku pro zlepšení a přípravy fyzické stránky. Tato přednáška i s prohlídkou porodního sálu tvá v rozmezí 1hodny-90minut. Porodní asistentky jsou ochotné k poskytnutí prohlídky porodního boxu i po telefonické domluvě, pokud to stav oddělení dovoluje (Nemocnice Břeclav).
2.11 Praktické nácviky technik „Cvičení Vám pomůže, abyste se cítila lépe, navíc Vás přípravy na porod a ulehčí Vám období po porodu“ (Dumoulin, 2006, str. 11). Komplex fyziologických změn, který nastává už po oplodnění vajíčka, jsme si pospali, aby očekávající maminka mohla tyto procesy zvládnout, s co nejvhodnějším postojem stává se pro ni nejlepší volbou pohybová aktivita. Volba může záviset na hloubce jejích fyzických obtíží nebo pouze odhodlání se precizně a podle svého úsudku, co nejlépe na období porodu a období po něm připravit. Není podmínkou účastnit se skupinových cvičení nebo někdy finančně náročných předporodních kurzů. Žena se v rámci těhotenských cvičení nejen připravuje na porod zlepšováním své fyzické kondice a zpevněním zapojovaných svalů, ale také nacvičuje situace a události, které jí mohou být u porodu nápomocny a lze je využít. Zároveň se vyplavováním endorfinů dostává nejen do fyzické ale především psychické pohody. Každý sportovec se před zahájením tělesné zátěže a vypětím připravuje, porod je přirovnáván k maratonu, tedy je to běh na dlouhou trať. A jakým způsobem se žena na tuto trať vypraví, se jí při porodu navrátí (Bejdáková, 2006), (Dumoulin, 2006).
2.11.1 Posilování pánevního dna Ochabnutí svalů pánevního dna je častým znakem vyskytujícího se v těhotenství, proto je významné posílit tyto svaly do následného porodu, který jejich stav ještě více zhoršuje (Dumoulin, 2011), (Behinová 2012).
26
Je prokázáno, že rodičky, které se věnovaly cvikům k posílení této oblasti, byly méně nebo vůbec postihnuty problematikou inkontinence moči a stolice, poklesem dělohy. Naopak jejich svaly byly značně posíleny. Základem posílení je poloha vleže s úmyslným stahováním oblasti pochvy, močové trubice a konečníku. Je zapotřebí aby si při každém stahu a relaxaci byla žen vědoma, kterou z daných oblastí právě zapojila. Toto cvičení posléze dopomáhá ženě v druhé době porodu správně tlačit do požadovaných míst (Dumoulin, 2011), (Behinová 2012).
Vlna
Stahování svalů dna od konečníku směrem k pochvě.
Gejša
Tento cvik je využíván při pohlavním styku, ve chvíli proniknutí dosáhne žena maximálního stažení pochvy (Dumoulin, 2006).
2.11.2 Trénink pružnosti hráze Tuto techniku provádí žena vleže, s pokrčenými koleny, do pochvy vsune palec a tlakem ve směru ke konečníku provádí tah, do napětí povrchové tkáně. Pohyb může provádět i ve směru do prava - do leva. Toto zvyšování elasticity je doporučování od 34. týdne gravidity v délce pěti minut každý den (Dumoulin 2006).
2.11.3 Břišní svaly Rozepínání dělohy zaznamenávají břišní svaly, které se prodlužují a vytahují, jsou tímto vlivem ochabnuty. Už na začátku těhotenství dochází vlivem relaxinu k rozvolnění vláken pro rostoucí plod. Při ochabnutí těchto svalů se těžiště ženy posouvá stále více do směru ochabnutí a tím postihuje spodní část zad (lordóza). Klasické posilování břišních svalů (sklapovačky) není porodními asistentkami doporučeno, jelikož při těchto pohybech a napínání svalů dochází ke zvýšení tlaku v břišní dutině a také oslabení svalů pánevního dna. Příčně pruhovaná svalovina by měla být posílena k zdárnému zapojení břišního lisu rodičky (Dmoulin 2006).
27
Cvik vleže, na zádech.
Těhotná se položí na záda a pod kontrolou hmatu své dlaně stahuje břišní svalstvo při výdechu.
Pro rozvinutí, zesílení svalů se toto sevření snaží udržet alespoň 20 sekund v intervalech 1krát denně (Dumoulin 2006).
Komplikací ochabnutí přímých břišních svalů může žena dospět až k diastáze tedy rozestoupení těchto svalů, tento problém vyvolá bolesti zad a je přítomen až u 30 % žen. Svaly přímé jsou natolik krátké a těžce se přizpůsobují rostoucímu plodu (Dumoulin 2006).
Komplikace
Není doporučeno posilovat břišní oblast cvikem-sedy/lehy
Zvedat se až po přetočení na bok se staženým břichem při vstávání
Zvedání předmětů s pokrčenými koleny a stahováním břicha
Cviky, při kterých je potřeba rotovat trupem, kroužit v bocích není ideální (Wessels, Oellerich, 2006), (Dumoulin 2006).
2.11.4 Oblast pánve I zde vlivem růstu plodu a dělohy dojde k rozvolňování za pomoci relaxinu všech svalů a vazů. A tak při pouhé chůzi žena pociťuje bolest v oblasti kyčelních, křížové a stydké kosti. Bolesti v tříslech jsou vyvolány podrážděním úponu svalu přitahovače kyčle na stydké kosti. Cvikem k potlačování bolesti je každodenní zapojování (i při běžných činnostechvýstup z auta) svalů pánevního dna, tedy jeho stahování. Váha by měla být neustále rozložena souměrně, na obě končetiny, držení těla rovné (Wessels, Oellerich, 2006).
2.11.5 Kyčelní oblasti Lze ulevovat polohou neúplného tureckého sedu, žena sedí s pokrčeními končetinami a její chodidla jsou otevřena a paty se o sebe opírají. Přes paty tak rodička vyvíjí mírný tlak a tuto pozici drží zhruba 3 minuty každý den. Pokud dojde až k otokům oblasti spony stydké, rehabilitace je doprovázena lehkým ledováním (Wessels, Oellerich, 2006), (Dmoulin 2011). 28
2.12 Dechová cvičení K dostatečnému zásobení plodu kyslíkem důležité naučit se správně využívat svůj dech. Dýchání je obvyklé povrchové a automatické, nad tímto pochodem tudíž při běžném chodu nepřemýšlíme. Proto by v těhotenství měl být prostor k nácviku několika typů dechových technik, které rodička během porodu využije ku prospěchu svému i dítěte (Behinová, 2015), (Dumoulin, 2006).
2.12.1 Břišní dýchání Při nádechu je soustředění na oblast dutiny břišní, která by měla být podle kapacity nádechu naplněna. Přítok vzduchu je tak přijímán to břicha popřípadě i s kontrolou dlaně zda se bříško napíná při nádech. Tento typ dýchání využívá žena v I. době porodní, kdy je důležité vyrovnávat se s bolestí a přivádět dítěti, co největší množství kyslíku (Wessels, Oellerich, 2006), (Dumoulin, 2006).
2.12.2 Psí dýchání Využívá se při takzvaném prodýchání bolestí mělkým, povrchovým a krátkým dechem. Abychom snížili potřebu tlačit, vdechy následují krátce po sobě. Aby žena předešla nedostatečným nádechům v II. době porodní, může si natrénovat správné zadržování vzduchu. Tento cvik vyžaduje hluboký nádech do plic a zadržení s trváním od 20 sekund. Vzduch tedy neplní svou funkci a žena po krátkém tlačení nemá dostatek dechu a nevyužívá tedy celou dobu kontrakce k vypuzení plodu. Tento trénink je srovnávaný s nádechem při ponoření pod vodu. Pokud rodička není schopná využít dostatečný nádech, je cvičení doprovázeno i krátkým „přídechem“ (Bejdáková, 2006), (Trča, 2001).
2.13 Technika tlačení Je propojena s vhodným dýcháním, pokud nádechy budou nedostatečné a nepovedou do správných míst, žena nedokáže vyvinout správný tlak, aniž by nebyla dostatečně zásobena kyslíkem. Je nutné tyto dva děje zkoordinovat. Tlak k vypuzení dítěte je aktivní v II. době porodní (Gregora, Velemínský, 2011), (Trča, 2001).
29
Aby tedy došlo k co nejmenší míře vysílení ženy, je potřeba sladění hlubokého nádechu a jeho zadržení s následným tlakem do oblasti pochvy. Nácvik tohoto postupu žena provádí ke konci těhotenství v základní pohoze v polosedě kdy se uchopí pod koleny svými dlaněmi a zhluboka se nadechne. Hlava se co nejvíce přiblíží k hrudníku, jeto takzvaná poloha do klubíčka záda v této pozici jsou kulatá. Při zadržování dechu souřadně vyvine tlak, toto tlačení je srovnáváno s tlakem na tuhou stolici. Rodička by měla využít tlaku alespoň po dobu 20 sekund (Trča, 2001), (Dumouli, 2006). Pokud toto cvičení praktikuje častěji, její nádech se zdokonalí a vytvářené tlačení bude účinnější. Nejdůležitějším prvkem je pocítit, zda je tlak rozvinut do správných míst Technika je nacvičována již se zavřenýma očima, kvůli popraskání žilek při porodu (Gregora, Velemínský, 2011), (Trča, 2001).
2.14 Alexandrova technika Propojení těla a mysli v průběhu porodu je podstatné.“Princip této metody spočívá ve správném sebe-užívání“ (Bejdáková, 2006, str. 105). Zaměřuje se na stanovení stereotypů a eliminaci špatných návyku. Tyto návyky jsou spojeny, s dechovými obtížemi, bolestí hlavy, nesprávným držení těla, nedostatečnou relaxací. Upřednostňuje vnímání svého těla a psychické ovlivnění tělesného fungování. To jak se ke svému tělu bude budoucí maminka chovat má účinek na její následné problémy a dysfunkce. Cílem této metody poukázat a pokusit se edukovat jak se pomocí rehabilitace a relaxačních cvičení mysli a těla vyvarovat zlozvykům a zvládat stresové situace. Tato technika získala původ od herce Fredericka Mathiase Alexandera, z důvodu hlasových obtíží. Postupným pozorováním však zjistil, že hlasové obtíže jsou spjaty s celkovým držením těla a zapojováním svalů. Změnou těchto zvyklostí se nejen zlepšila hlasová stránka, ale celkové zdraví herce. Metoda byla zavedena jako povinná praktika terapeutů. Dostáváme se tedy opět k bodu vlivu propojování jednotlivých mechanismů s ostatními pochody v těle (Bejdáková, 2006).
30
2.15 Historie předporodní přípravy Příprava byla historicky vnímána pouze jako tišení bolestí těhotné u porodu -porodnická analgezie. Původ porodnické analgezie drží kořeny u vykonávání hypnózy tedy vedení porodu za stavu zhypnotizování ženy, tuto metodu zavedl Oettigen v Heidelbergu. V dávných dobách byl vjem bolesti chápán jako zlo působící ženě tuto skutečnost, k jejímu potlačení byly používání předměty „magické“ (kameny - amulety, rostliny). Porody byly doprovázeny rituály. Porodní báby otevíraly truhlice, skříně, aby tak dali volný průchod dítěti a nebránila tomu v prostředí porodu žádná překážka (Kuželová, 2003), (Trča, 2001). Narkóza vznikala v Bostonu v roce 1846 za použití éteru. Později profesor Simpson v Edinburghu začal využívat této analgezie k odstraňování bolesti u porodu. Zajímavostí bylo využití narkózy s chloroformem k tišení bolesti, jelikož před 250 lety na ve stejném městě byla tato metoda už využita. V oné době však Euphanii Macalyantovou čekal postih upálení za podání chloroformu rodící ženě. Útlak a útoky církve však neustávali ani za doby Simpsonových bádání v oboru analgezie roku 1847 (Kuželová, 2003). I po zájmu a úspěchu této metody však přišlo zjištění nepřívětivého působení tohoto druhu narkózy na dýchací funkce dětí. Tudíž po nárůstu komplikací přestala být narkóza u porodu využívána. Ve 20. Století byly zjištěny vhodné způsoby vedoucí k tišení bolesti. Následkem tohoto vývoje se stala porodnická profylaxe nyní jako Lamazova metoda (Michels, 2014). Roku 1942 rostlo seznámení a propagace s metodami Reada, který spojoval vliv úzkosti a vzniku bolesti. Odůvodnil tyto vlivy, jako působení úzkosti na nervový systém čímž dochází k aktivaci. Napíná se ta svalovina dolního děložního segmentu a dochází k ischemii, která bolest vyvolává. Zaměřil se tedy na potlačení úzkosti u rodičky (komunikace, maximum času) a nácvik a průchod relaxace (Kuželová, 2003).
31
Metoda byla zjednodušena a rozčleněna do tří bodů:
Doba porodní-dlouhý hluboký nádech.
Konec I.doby porodní-zrychlené krátké vdechy.
Technika tlačení.
Pozdější Lamazova metoda (Kuželová, 2003).
Zakladatelem porodnické profylaxe je považován psychiatr Velvovskij. Klasifikaci bolesti propojil s I. P. Pavlovovými teoriemi o uplatnění působení fyziologických pochodů CNS na porod. Zásluhou propagace této profylaktické přípravy měl roku 1950 ředitel Ústavu pro péči a matku doc. Vojta. Rozšíření do Francie vedl francouzský porodník Ferdinand Lamaze po návštěvě SSSR. Tuto metodu dále zdokonaloval a propojoval s poznatky, kterým dal rozvoj Read (Kuželová, 2003). Proto název Lamazova metoda. Lamaze považoval porod za přirozenou součást života, bral však v potaz, že žena musí být podpořena ve své schopnosti porodit (Murkoffová, Eisenbergová, Hathawayová, 2004). S úvahou dospěl k technice dechu, která se od vedení profyklaktické přípravy sovětské školy lišila:
Povrchní, zrychlené, vzdychavé dýchání.
Relaxační techniky (Kuželová, 2003).
Jeho praxe byla vedena a obohacena i dalšími generacemi, Lamazův žák Vellay, který dospěl k závěru vyřazení jakékoli medikace podávané při porodu, mysl ženy musí být čistá a otevřená pro příchod dítěte. Následující významný žák dalšího pokolení byl Leboyer. Ten praktikoval „něžný porod“ chtěl se při zrození vyvarovat zásahu do tohoto procesu. Dítě ani matka by měli být rušeny minimálními podněty, tudíž zařadil do této metody: ticho, šero, uložení dítěte na matku ihned po porodu a pupečník se nechá dotepat. Vylučoval užívání medikace (Michaels, 2014).
32
2.15.1 Období krize a vývoje profylaktické přípravy Profylaktický účinek získal výborné ohlasy a výsledky ve statistikách. 50. a 60. léta uváděla neúspěch s analgetickou profylaxí a metodami v charkovské nemocnice pouhých 5,5%. Lamaze uváděl ve své publikaci roku 1955 nezdaření profyklatické přípravy pouze u 4,7%. Téma profyklatické přípravy se nezávratně šířilo a stalo se náplní i na prvním kongresu psychosomatické gynekologie a porodnictví. Úpadek a klesající zájem nastává v 70. letech. Roli hraje i zjištění, že porodní analgezie je nedostatečná a neuspokojivá. Profylaktická příprava se tak dostává do pozadí a funguje v rámci statistických ukazatelů (Kuželová, 2003).
2.15.2 Další obohacení profyklatické přípravy Rozšířením o pojetí předporodní přípravy nastává díky fyziologovi Malzakovi. V rámci svého dotazníkového šetření utvářel stupně bolesti a zjišťoval její subjektivní chápání a vnímání u jednotlivých žen. Statisticky byl schopen určit, že kategorie žen s nižším socioekonomickým statusem, mladšího věku, vyšší váhy vnímá bolest jako úpornější (Kuželová, 2003). Dospěl tedy k potřebě informovat a edukovat ženy v rámci profylaktické přípravy o komplikacích a situacích, které mohou nastat. Je důležité připravovat ženu na fyziologický porod, ovšem tak aby měla realistické představy o svém porodu. Ze všech těchto pramenů následuje tvorba nynější profyklatické přípravy (Kuželová, 2003), (Tinková, 2010).
33
3 Praktická část 3.1 Použitá metoda K vypracování mé bakalářské práce jsem použila kvantitativní metodu výzkumu - dotazníkové šetření. Dotazník byl sestaven z dvaceti otázek v rámci cílů bakalářské práce. Dotazník byl složen z devatenácti otázek uzavřených, ve kterých dotazované vybíraly z daných možností. Pouze jedna otázka číslo dvacet, byla otázkou otevřenou, v níž ženy mohly zmínit jakékoliv zkušenosti týkající se předporodní přípravy. Počáteční část dotazníku byla zaměřena především na všeobecné informace, tedy věk, bydliště, nejvyšší dosažené vzdělání a v neposlední řadě také paritu dotazovaných žen. Významnou byla otázka číslo pět, ve které ženy jasně udávaly, zda v průběhu těhotenství absolvovaly některou z metod předporodní přípravy. Další dvě otázky se zaměřily na informovanost týkající se porodu a možností předporodní přípravy. Další okruh otázek byl sestaven, aby ženy udávaly, jaké bylo jejich subjektivní zvládání porodu, jak si vedly v oblasti techniky dýchání a tlačení, které z metod během porodu využívaly a také jakým postupem byl jejich porod ukončen. Před rozdělením dotazníku pouze pro dotazované, které předporodní přípravy využily, celý vzorek uvedl, zda má z jejich pohledu předporodní příprava význam v rámci porodu a dle své preference členily dané metody do kategorií dle prospěšnosti těchto prvků. Následující otázky byly určeny pro ženy, které měly s přípravou zkušenosti. Tyto otázky se týkaly rozsahu a obsahu přípravy, využití v praxi a také celková spokojenost. Poslední otázka dala dotazovaným prostor pro další vyjádření se k tématu předporodní přípravy. Dotazník byl zcela anonymní
3.2 Charakteristika výzkumného vzorku a výzkumného prostředí Výzkumné šetření probíhalo z největší části v nemocnici Břeclav, se svolením hlavní sestry Mgr. Jeřábkové. Dále oslovením žen na portálech pro nastávající maminky cestou přístupných e-mailů na těchto webech a následné rozeslání. A soukromou distribucí dotazníků ženám v těhotenství a po porodu v rámci známosti žen. Dotazníkového průzkumu se zúčastnilo celkem 130 žen, návratnost dotazníků činila 110. Závěrečný počet dotazovaných se do výzkumu ochotně zapojil. 34
3.3 Charakteristika a průběh výzkumu Dotazník byl vytvořen za odborné pomoci a rad vedoucí bakalářské práce. Výzkum probíhal v období leden – březen 2014. Cílem bylo zjistit, zda má předporodní příprava vliv na porod z pohledu rodiček a které z metod předporodní přípravy dávají ženy přednost. Veškeré informace získané během výzkumu byly použity pouze ke zpracování této bakalářské práce.
3.4 Zpracování získaných dat Praktická část bakalářské práce byla vypracována a vyhodnocena pomocí Microsoft Word a Microsoft Excel. Výsledky šetření jsem zaznamenala prostřednictvím grafů a tabulek.
35
3.5 Výsledky dotazníkového šetření Otázka 1: Kolik je Vám let?
Graf 1Věk dotazovaných
První otázka mapovala věk dotazovaných žen. Největší zastoupení, měly respondentky ve věku 25-30 let, z celkového počtu 110 (100 %) tvořily ženy v tomto věku 38% část z celkového počtu dotazových. Druhou skupinou v pořadí byly ženy ve věku 20-25 let s 32 % četnosti v šetření. Téměř stejný podíl zastoupení měly tázané ve věku 35-40 (10 %) a ženy ve věku 19 a méně let (11%). Nejmenší podíl žen bylo ve věku 40 ti let a více v celkovém počtu zastoupení 9 %.
36
Otázka 2: Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?
Graf 2 Dosažené vzdělání
Z celkového počtu 110 (100 %) dotazovaných udalo 35% (38 žen) středoškolské vzdělání s maturitou. Středoškolské vzdělání bez maturity vyplnilo 31 % (34) žen. Respondentky s vyšším odborným vzděláním byli v zastoupení 9 % (10). Ženy s vysokoškolským titulem, byly v počtu 21 % (23) z celkového počtu. Nejméně bylo žen se základním vzděláním, základní vzdělání vyplnily ženy v počtu 4% (5).
37
Otázka 3: Kde bydlíte?
Graf 3 Bydliště
Nejvíce zastoupených dotazovaných udalo bydliště ve městě 46 % (51) z celkového počtu 100 % (110). Druhou nejčetnější kategorií bylo bydliště na vesnici v množství 35 % (38). Nejméně dotazovaných uvedlo bydliště ve velkoměstě v zastoupení 19 % (21).
38
Otázka 4: Kolikrát jste již rodila?
Graf 4 Partita
Ze vzorku dotazovaných bylo nejvíce žen, které rodily poprvé 48 % (53). Ženy, které rodily po druhé, vyplnily tuto otázku ve 41 % (45). Nejméně z dotazovaných rodilo třikrát a více, tyto ženy byly v zastoupení 11 % (12).
39
Otázka 5: Využila jste v těhotenství některé z metod předporodní přípravy?
Graf 5 Metody předporodní přípravy
Touto otázkou ženy odpovídaly, které z metod předporodní přípravy v těhotenství využily. Ze všech respondentek jich žádnou z metod, předporodní přípravy nevyužilo 40 % (44). Ve 21 % (23) ženy zaznamenaly odpověď zahrnující profylaktickou přípravu, prohlídku porodního sálu. 19 % (21) žen se zúčastnilo předporodního kurzu u porodní asistentky. Položka cvičení/plavání označilo 15 % (17) dotazovaných. Pouhých 5 % (5) uvedlo jinou z metod, kterou v těhotenství využily, tyto ženy jsem dále zahrnovala do vzorku žen bez předporodní přípravy. Ženy mohli vybírat více možností, tudíž vzorek žen, které absolvovali profylaktickou přípravu 100 % (23) uvedlo v 52 % (12) i možnost cvičení/plavání. Dále ženy, které se věnovaly cvičení/plavání v těhotenství 15 % (17) z celkového počtu dotazovaných, vybraly také bod kurz soukromé porodní asistentky 59 % (10).
40
Otázka 6: Byla jste v těhotenství informována o možnostech předporodní přípravy?
Graf 6 Informovanost o možnostech předporodní přípravy
V této otázce dotazované uváděly pouze jednu z možností. Nejčetnější odpovědí byl zdroj informací od blízké osoby 34 % (37). Druhou nejčastější odpovědí byla informovanost od porodní asistentky/lékaře 27% (30). Ve 21 % (23) z celkového množství
dotazovaných
byly
s možnostmi
předporodní
přípravy
seznámeny
z internetu/reklamy. Bohužel 13 % (14) tázaných uvedlo, že během těhotenství nebyly o těchto možnostech poučeny z žádných zdrojů. V poslední řadě uvedlo 5 % (6) žen jiné zdroje.
41
Otázka 7: Z jakých zdrojů jste čerpala informace o porodu?
Graf 7 Informovanost o porodu
Nejvíce žen po vyplnění této otázky sdělilo, že jejich informace o porodu jim byly předány od blízké osoby 25 % (27). Čerpaly také ze zkušeností předchozího porodu 22 % (24). Jako v předešlé otázce uváděli zdrojem porodní asistentku/lékaře v počtu 19 % (21). Z literatury zaměřující se na těhotenství a porod získalo informace 8 % (9) žen. O nevelkou část jich také vyučilo příhodných časopisů 15 % (17). Z internetových zdrojů prohlubovalo svoje informace o porodu 11 % (12) tázaných.
42
Otázka 8: Jak byste ohodnotila Vaše zvládání bolesti při porodu?
Graf 8 Zvládání bolesti
Nejčastěji ženy odpovídaly, že porodní bolesti z jejich hlediska zvládaly dobře, dokázaly tedy reagovat na pokyny zdravotního personálu a ovládat se tuto odpověď uvedlo 35 % (38) žen. Dotazované, které zdolaly své bolesti velmi dobře a byly schopny plně komunikovat, ovládat se a reagovat vybraly tuto odpověď ve 25 % (28). Špatně podle svého mínění zvládaly ženy bolest s četností odpovědí 28 % (31). Pouze 12 % (13) pocítilo, že bolest nezvládly.
43
Otázka 9: Byla jste z Vašeho pohledu připravena na porod?
Graf 9 Připravenost na porod
V této otázce převládala odpověď žen, které byly na porod připraveny, avšak realita nebyla podle jejich očekávání.
Tuto odpověď udalo 41 % žen (45). Zcela byly
připraveny dotazované, které tuto odpověď zaškrtly v množství 32 % (35). Zajímavým ukazatelem je 17 % (19), které souhlasily s možností, která uvádí, že na porod se připravit nedá. Rodičky bez zájmu jakékoliv přípravy uvedly, že se o tuto oblast nezajímaly v nemalém množství 10 % (11).
44
Otázka 10: Věděla jste, jak správně tlačit při porodu děťátka?
Graf 10 Technika tlačení II. doba porodní
Nejhojnější odpovědí, daly dotazované najevo, že využívání tlaku v druhé době porodní bylo řízeno instinktivně 38 % (43). Ženy, které se tuto techniku naučily v těhotenství, byly v zastoupení z celkového počtu 100 % (110) ve 29 % (32). Rodičky, jež nevěděly, jak využívat techniky tlačení při porodu byly poučeny v 24 % (25). Pouhých 9 % (10) vybralo nejsmutnější odpověď, v rámci této odpovědi tedy nevěděli, jak využít tlaku a zároveň nebyly pomocí personálu dostatečně poučeny.
45
Otázka 11: Věděla jste, jak správně dýchat v jednotlivých fázích porodu?
Graf 11 Technika správného dýchání
Největší zastoupení ze vzorku dotazovaných zde mají ženy, které neuměly správně dýchat a byly poučeny a vedeny porodní asistentkou/lékařem ve 37 % (40). Instinktivně dýchaly v jednotlivých fázích porodu ženy s 28 % četností (31). Rodičky, které se věnovaly v průběhu těhotenství dechovým cvikům, uvedly odpověď ano, vše jsem se naučila v těhotenství ve 26 % (29). V neposlední řadě 9 % (10) uvedlo opět nepoučení a nevědomost.
46
Otázka 12: Využila jste v průběhu porodu některé z metod?
Metody v průběhu porodu 90%
77%
Četnost odpovědí
80% 70% 60% 50% 40%
29%
30% 20%
12%
10%
23%
21% 5%
10%
7%
9%
4%
3%
Metody Ano Ne
0%
Metody
Graf 12 Metody v průběhu porodu
Pro důkladnější přehlednost jsem zvolila graf sloupcový. V této otázce ženy odpovídaly více možnostmi. Tudíž vycházíme z celkového počtu odpovědí 100 % (101). V grafu jsem také znázornila ženy, které nevyužily žádné z možností 23 % (25). Dotazované, které využily v průběhu porodu alespoň jednoho z prvků, byla většina 77 % (85). Ženy nejčastěji uváděly odpověď hydroterapie 29 % (25). Dalších 16 odpovědí 21 % (18) bylo zaškrtnuto u využití gumového míče. Epidurální analgezie byla aplikovaná v 9 ti případech (8 %). Úlevové polohy byly zmíněny v tomto měřítku 10 % (9). Dále aromaterapie 9 % (8), homeopatie 7 % (6). Pouze 5 % (4) žen užilo čípky od bolesti. Následná menšina 4 % (3). Zajímavým ukazatelem jsou 2 ženy, které využily masáže jako metody 3 %.
47
Otázka 13: Jak byl Váš porod ukončen?
Graf 13 Ukončení porodu
Ze vzorku dotazovaných, se seskupilo nejvíce žen s porodem ukončeným vaginálně bez komplikací 48 % (53). Na druhém místě se umístily ženy, při jejich porodu se bohužel komplikace vyskytly, ovšem porod byl také ukončen vaginální cestou, tuto kategorii tvoří 24 % (26). Z komplikovaných porodů bylo zahrnuto ukončení porodu vakuumextraktorem toto ukončení porodu potvrdilo 10 % (11). K plánovanému císařskému řezu došlo u 14 % (15) dotazovaných. Pouze 4 % (5) žen se nevyhnulo akutnímu císařskému řezu. Klešťový porod není zastoupen ani u jedné z dotazovaných žen.
48
Otázka 14: Má dle Vás předporodní příprava vliv na porod?
Graf 14 Vliv předporodní přípravy
Nejčetnější část dotazovaných uvedla, že podle jejich mínění má předporodní příprava vliv na porod i po stránce fyzické a psychické 34 % (37). Z informativního hlediska uvedl 26 % (29) předporodní přípravu jako přínosnou pro zvládnutí porodu. Podle 19 % (21) žen záleží na druhy přípravy a dle jejího typu má tedy vliv na porod. 13 % (14) souhlasilo s možností, že žena se při porodu musí spoléhat především na sebe. Dle 8 % (9) je to marnění času.
49
Otázka 15: Který z prvků předporodní přípravy soudíte, jako nejvíce nápomocný v rámci porodu?
Graf 15 Škála prospěšnosti
V otázce číslo 15, měly dotazované ženy označit jednotlivé prvky předporodní přípravy čísly 1-7, kdy číslo 7 udává metodu nejvíce nápomocnou, či prospěšnou a číslo 1 označuje metodu nejméně. Do grafu jsem znázornila, seřazení prvků dle jejich účinnosti a významnosti podle většiny dotazovaných. Jako nejvíce nápomocnou určily respondentky nejčastěji cvičení v těhotenství 34 % (38) z celkového vzorku dotazovaných 100 % (110). Pod číslem šest ženy ukládaly techniku dýchání 24 % (27). Postavení metody na páté místo bylo poněkud sporné 21 % (27) dotazovaných zařadilo pod toto místo techniku dýchání, poté následovalo 18 % (24) žen, které na toto místo ukládaly techniky tlačení. Efektivní polohy zaškrtávaly ženy na čtvrté místo 30 % (33) v tomto zařazení se větší část dotazovaných shodla. Jako nepříliš nápomocnou tedy s číslem tři dotazované označovaly nejčastěji prohlídky porodního sálu 21 % (23). Možnost přednášek kladly ženy na předposlední místo nejnižší důležitosti 40 % (44). Nejméně užitečné jsou podle dotazovaných alternativní metody 20 % (18), ale také číslem tři označilo 23 % (23) dalších respondentek, které získaly číslo jedna. 50
Škálu dle respondentek jsem podle souslednosti čísel sestavila následovně: 7- cvičení v těhotenství, 6- technika dýchání, 5- technika tlačení, 4- alternativní polohy, 3prohlídka porodního sálu, 2- přednášky, 1- alternativní metody. Respondentky seřazovaly jednotlivé metody individuálně a výsledky nebyly zcela jednoznačné.
51
Otázka 16: V jakém rozsahu jste předporodní přípravu absolvovala?
Graf 16 Rozsah předporodní přípravy
Zde jsem vycházela z celkového vzorku 61 žen 100 %. Tento vzorek dotazovaných, který v průběhu těhotenství využil některé z metod přípravy, odpovídal následovně. Nejčastěji ženy docházely na přípravu v rozsahu 2 a méně hodin 34 % (21). 28 % (17) mělo tuto přípravu v rozsahu 3-5 hodin. Dalšími v pořadí 23 % (14) byly ženy, kterým tato příprava zabrala 5-10 hodin celkového času. Pouze 10 % (6) z dotazovaných využilo přípravy v rozsahu 10-15 hodin. Jen 3 ženy (5%) odevzdalo metodice přípravy 15-20 hodin svého času.
52
Otázka 17: Jaká témata byla součástí Vaší předporodní přípravy?
Graf 17 Témata předporodní přípravy
V této otázce mohly ženy vybrat více možností. Tudíž odpověď Profylaktické přípravy byla vybrána značněji 43 % (42). Praktická cvičení byla součástí 22 % (22) přípravy žen. Témata tišení bolesti vybralo 11 % (11), následovaly alternativní metody, které byly náplní předporodní přípravy u 8 % (8). Komplikace v průběhu porodu si vyslechlo 7 % (7). Úlevové polohy byly součástí předporodní přípravy 7 % (7) žen. Pouze 2 % (2) žen uvedly i jiné metody.
53
Otázka 18: Využila jste některé z metod, o které jste se dozvěděla v průběhu předporodní přípravy v průběhu porodu?
Graf 18 Využité metody
Do tohoto koláčového grafu jsem zaznamenala nečastější odpovědi dotazovaných. Ženy v této otázce vybíraly ze dvou odpovědí ano/ne. Pokud vybraly odpověď ano, uváděly, jakou metodu využily. Některé ženy uvedly více prvků. Celkem 62 % (38) žen využilo metod, o kterých se dozvěděly v průběhu předporodní přípravy. Zbylých 38 % (23) udalo odpověď ne. Jelikož ženy uváděly více než jednu možnost, celkem bylo vypsáno 100 % (45) metod. Hydroterapie byla zmiňovaná nejčastěji 38 % (17). Břišní dýchání bylo uvedeno také často 24 % (11). Úlevové polohy ženy zmínily 7krát (16 %). Aromaterapie 13 % v grafickém znázornění (6). Ribstol 9 % (4).
54
Otázka 19:Ovlivnila předporodní příprava Váš porod?
Graf 19 Vliv předporodní přípravy z pohledu ženy
V poslední uzavřené otázce ženy daly najevo svůj názor, zda je předporodní příprav, kterou absolvovaly, v rámci porodu ovlivnila. Ve velké části ženy odpověděli, že příprava jim podala nové a cenné informace 53 % (32). Další většinou byly dotazované, které vnímaly přípravu na porod jako velmi cenou a přínosnou 31 % (19). Pouze 16 % (10) žen nevnímalo předporodní přípravu jako přínos pro porod.
55
Otázka č. 20: Jakékoliv zkušenosti s předporodní přípravou můžete uvést zde:
Tato otevřená otázka byla položena ženám na konci dotazníku. Zde mohli vyjádřit jakékoli připomínky, názory a pocity týkající se předporodní přípravy. Bohužel většina dotazovaných se k této otázce nevyjadřovala. Z dotazovaných, které se zmínily o svých zkušenostech, uvádím některé odpovědi:
„Mnoho informací škodí, protože každý porod je jiný a nedá se na něj připravit.“
„Bylo fajn porovnávat zkušenosti ostatních matek s těmi mými.“
„Záleží hodně na výběru kurzu.“
„Prohlídka nemocnice mi pomohla při rozhodování, kde budu rodit.“
„Absolvování předporodního kurzu nemá bez partnera moc velký smysl.“
56
3.6 Analýza a interpretace hypotéz Hypotéza č. 1 Domnívám se, že ženy, které absolvovaly předporodní přípravu, zvládají porod lépe než ženy bez předporodní přípravy. Tabulka 1 Srovnání žen s předporodní přípravou a bez ní Ženy s předporodní přípravou A
Ženy bez předporodní přípravy
Zvládání bolesti
Absolutní četnost
Relativní četnost
Absolutní četnost
Relativní četnost
Velmi dobře
18
30%
10
20%
Dobře
26
43%
12
24%
Špatně
13
21%
18
37%
Velmi špatně
4
7%
9
18%
Celkem
61
100%
49
100%
Zapojení břišního lisu
Absolutní četnost
Relativní četnost
Absolutní četnost
Relativní četnost
Naučeno v těhotenství
37
61%
6
12%
Instinktivně
12
20%
20
41%
Poučena PA/lékařem
9
15%
16
33%
Nepoučena
3
5%
7
14%
Celkem
61
100%
49
100%
Technika dechu
Absolutní četnost
Relativní četnost
Absolutní četnost
Relativní četnost
Naučeno v těhotenství
23
38%
6
12%
Instinktivně
12
20%
19
39%
Poučena PA/lékařem
22
36%
18
37%
Nepoučena
4
7%
6
12%
Celkem
61
100%
49
100%
Tato tabulka je poněkud obsáhlejší, protože znázorňuje srovnání, jak ženy s předporodní přípravou a bez ní zvládaly porod dle jejich výpovědí z dotazníku. K této hypotézy byly vztaženy tři otázky v dotazníku.
57
Ženy nejdříve sdělili v otázce číslo 8, jejich subjektivní zvládnutí porodu. Do tabulky jsem vždy zanesla výpovědi žen s předporodní přípravou- vzorek A, bez předporodní přípravy-vzorek B. Nejprve tedy přejděme k zvládání porodu těchto že. Vzorek A nejčastěji vypovídal, že z jejich pohledu porod zvládly dobře, byly tedy schopny reagovat na pokyny personálu a ovládat své vnější projevy 26 (43 %) z celkového počtu 61 (100 %). Napříč tomu vzorek B zvládl porod dobře s četností odpovědí 12 (24 %) z celkového počtu těchto respondentek 49 (100 %). Významnější část ze skupiny B zvládla porod špatně 18 (37 %), chvílemi se nedokázaly tyto ženy ovládat, ale na pokyny reagovaly. Pouze 13 (21 %) žen z kategorie A zvládaly porod stejně, jako předešlé ze skupiny B. Výsledky byly i nadále kladnější u kategorie A jelikož 18 žen (30 %) udalo, že si během porodu vedlo velmi dobře a 4 (7 %) velmi špatně. Naopak vzorek B si vedl velmi dobře pouze v 10 ti případech (20 %) a v 9 ti (18 %) velmi špatně. Z tohoto šetření tedy usuzuji, že výsledky byly pozitivnější u žen s předporodní přípravou. Tento výsledek posuzuji podle vnímání a sebehodnocení těchto žen. Roli v potvrzení či vyvrácení hrály také výsledky z otázky číslo 10. Značná část žen z kategorie A 37 (61 %) umělo zapojit při porodu břišní lis, tuto techniku se naučily během těhotenství. Pouze 6 (12 %) ze skupiny B ovládalo techniku tlačení, kterou si osvojili během těhotenství. Poněkud sporné je, že větší část 20 (41 %) dotazovaných B využívala břišního lisu instinktivně a ze vzorku A se k této výpovědi přiklonilo pouze 12 (20 %). Zbylých 16 (33 %) žen skupiny B bylo poučeno porodní asistentkou či lékařem, sedm (14 %) těchto žen nevědělo jak správně tlačit a nebylo bohužel ani poučeno. Využití instrukcí porodní asistentky zužitkovalo 9 (15 % žen) ze skupiny A, další 3 (5 %) ženy s předporodní přípravou neovládlo techniku správného tlačení a nebylo personálem náležitě poučeno. Techniku dechu ovládaly ženy velmi podobně jako v předešlé otázce. Ženy, které se techniku dýchání naučily v těhotenství, bylo ze skupiny A 23 (38 %), z kategorie B 6 (12 %). Ze vzorku B ovládalo dechovou techniku spontánně 19 (39 %). U kategorie A udalo odpověď instinktivního dýchání 12 (20 %). Poučeno o správném dýchání porodní asistentkou muselo být 22 žen (36 %), 4 (7 %) tohoto vzorku nedovedly správně dýchat a personálem nebyly náležitě poučeny. U kategorie B byly výsledky o poučení personálem 18 (37 %). Nepoučeno z této kategorie 6 (12 %).
58
Dle těchto výsledků hodnotím závěr pozitivně. Ženy s předporodní přípravou udávaly ve většině dle jejich mínění zdárnější zvládnutí porodu. Co se týká zvládání techniky zapojení břišního lisu a vhodného dýchání převládalo lepší hodnocení u žen s předporodní přípravou. Nutno ale podotknout a vyzdvihnout, že vzorek B tuto metodu dechu neměl osvojenou během těhotenství ve větším počtu, ale dokázaly dech využívat instinktivně. K potvrzení hypotézy dokládám výsledky, které vztahující se k zvládání bolesti při porodu a ovládání technik, které během porodu dle žen převládají. Výsledky byly pozitivnější u žen s předporodní přípravou. Hypotéza č. 1 se mi tedy dle mého uvážení a kritérií potvrdila.
59
Hypotéza č. 2
Domnívám se, že více než polovina dotazovaných s předporodní přípravou, preferuje cvičební metody v rámci předporodní přípravy. Tabulka 2 Preference metody cvičení
Preference metody cvičení
Absolutní četnost
Relativní četnost
Celkem žen s PP
61
100 %
Cvičení v rámci předporodní přípravy
17
28 %
Cvičení jako nejvíce nápomocný prvek
21
34 %
Tabulka obsahuje data s celkovým počtem žen, které předporodní přípravu využily, při zhodnocení této hypotézy jsem tedy separovala vzorek 61 (55 %), z celkového počtu 110 (100 %). Hypotézu jsem vyhodnotila pomocí odpovědí z otázek č. 5, kde pouze 17 žen (28 %) udalo, že se v těhotenství věnovaly cvičení v důsledku přípravy na porod. Ženy obvykle určily profylaktickou přípravu 23 (38 %) a kurz vedený porodní asistentkou 21 (34 %). Je tedy zřetelné, že těhotné si vybírají spíše metody celkové profylaktické přípravy a kurzy porodních asistentek. A pouze malá část z mých respondentek se věnovala pouze cvičícím metodám. Do hypotézy číslo 2 jsem také vztáhla otázku číslo 15, ze které jsem vytrhla vzorek 61 žen, které se v těhotenství připravovaly. A dle jejich rozdělení prvků, na nejvíce a nejméně nápomocné, jsem se dobrala k výsledku 21 (34 %) žen, které cvičení v těhotenství kladly na první místo, tedy nejvíce příznivou metodu jako přípravu na porod. Z obou otázek je zřetelné, že vyzdvihnutí metody cvičení v těhotenství nekladou ženy ani v polovině z těchto dotazovaných význam. Moje hypotéza se tedy nepotvrdila. A výsledek poukázal na fakt, že tyto ženy preferují profylaktickou přípravu a kurzy porodních asistentek.
60
Hypotéza č. 3 Domnívám se, že více než polovina z dotazovaných žen využije v těhotenství předporodní přípravy. Tabulka 3 Předporodní příprava Využila jste v těhotenství některé z metod předporodní přípravy?
Absolutní četnost
Relativní četnost
Ano
61
55 %
Ne
49
45 %
Celkem
110
100 %
Tato tabulka znázorňuje rozdělení dotazovaných žen na skupinu, které v průběhu těhotenství využily předporodní přípravy 61 (55 %) a vzorek žen, které předporodní přípravu neabsolvovaly 49 (45 %). K této hypotéze se vztahovala otázka číslo pět. Ženy vybíraly ze tří možností předporodní přípravy. Bylo možné také zaškrtnout i odpověď jiná, tuto možnost zaznamenalo 5 žen z celkového počtu 110 dotazovaných. Jednalo se o konzultaci s porodní asistentkou a kurz břišních tanců. Tyto žen jsem řadila do vzorku bez předporodní přípravy, i když se z části přiblížily k tématu předporodní příprava, ale obsah nesplňoval kritéria, jež jsem měla určená. A nadále tyto ženy dále vypovídaly v dotazníku jako 44 (40 %) respondentek, které jasně zaškrtly, že žádné z možností předporodní přípravy nevyužily. Z tohoto rozdělení dotazovaných tedy jasně vyplývá výsledek, který poukazuje, že 61 dotazovaných tedy 55 % absolvovalo předporodní přípravu v průběhu těhotenství (dále PP) a hypotéza, kterou jsem předpokládala, že více než polovina (50 %) z dotazovaných se PP zúčastnila, se nepochybně potvrzuje. Hypotéza číslo tři se potvrdila.
61
3.7 Diskuze K tématu předporodní příprava a její vliv na porod z pohledu rodičky jsem zvolila dva cíle. Pro splnění cílů bakalářské práce byl vytvořen dotazník s obsahem dvaceti otázek. Který navazoval na tři stanovené hypotézy. Dotazník byl určen pouze pro ženy těhotné, či ženy po porodu. Dotazník byl zaměřen na všeobecné informace o ženách. Otázky se týkaly především zvládání porodu u žen s předporodní přípravou a bez přípravy. Jejich hodnocení, využití a rozsah předporodní přípravy. Posouzení a preference těchto metod. Mým úsilím, bylo dle stanovených otázek alespoň přibližně zjistit, zda se liší zvládání porodu z hlediska žen s přípravou a bez ní. V rámci shromažďování informací, jsem nejen zjistila dané podklady v rámci cílů a hypotéz ale také rozličnost a individualitu každé ženy v rámci porodu a názoru na jednotlivé metody. Prvním cílem bylo tedy zjistit, zda předporodní příprava ovlivňuje průběh porodu. Tímto cílem jsem se zaměřila na zvládání porodu v důsledku bolesti, techniky dýchání a tlaku. Do kritéria tohoto cílu jsem zahrnula několik otázek z dotazníku. Nejdříve jsem však musela rozdělit dotazovaný vzorek pomocí otázky č. 5, na ženy s přípravou 61 (55 %) a bez přípravy 49 (45 %). Ze vzorku žen, které využily v těhotenství přípravy, bylo 38 (72 %) primipar z druhorodiček bylo zastoupeno 20 (44 %) žen, překvapením byly 3 (25 %) tercipar, které i přesto, že s porodem zkušenosti měly, využily předporodní přípravy i nadále. V práci Bc. Dokoupilové (2008) bylo zastoupeno 54 % primipar z nichž 38 % využilo PP dále 37 % sekundipar, z této skupiny bylo zastoupeno 18 % rodiček s PP z tercipar neabsolvovala PP ze vzorku dotazovaných Bc Dokoupilé ani jedna žena. Jak říká Murkoffová aj (2004) i žena, u které už porod proběhl, není výjimkou velký přínos při PP. Vyplývá to i z podstaty, že každé těhotenství i porod je jiný. Především má žena další volbu a možnosti, které v předešlém těhotenství nevyužila. Její zkušenosti z průběhu předchozího porodu jí tak mohou zavést k lepší fyzické a psychické připravenosti. Dále jsem už hodnotila dle otázky č. 8 zvládání bolesti u žen s přípravou (dále jen PP) a bez ní, zda dotazované dovedly správně tlačit a dýchat v průběhu porodu, nutno opomenout že všechny informace poskytnuté jsem analyzovala z jejich pohledu. Přínosem k dopátrání se k tomuto cíli byla také otázka číslo 9, ve které jsem se dotazovaných přímo tázala, zda byly z jejich pohledu na porod připraveny.
62
Dále jsem, zde pro další obohacení ve vztahu zvládání bolesti vyhodnotila 4 (7 %) žen s PP, které využily v rámci tišení bolesti epidurální analgezii a 5 (10 %) žen bez PP. Z vyhodnocení vycházely přívětivější odpovědí ze vzorku dotazovaných s PP tedy, co se týče zvládání bolesti velmi dobře 18 (30 %), dobře 26 (43 %), špatně 13 (21 %), velmi špatně 4 (7 %). Početnější část vypovídala o svém zdolání bolesti kladně, nutno podotknout že vzorek, který udával v otázce č. 5 absolvování cvičení 17 (28 %) v rámci PP, bylo z tohoto vzorku až 8 (47 %) žen, které vypověděli o svém zvládnutí bolesti reakci: špatně. Vezmeme-li v úvahu hodnocení zvládání bolesti dotazovaných, můžeme se odkázat na Murkoffovou aj. (2004), která ve své knize: Co čekat v radostném očekávání uvádí, že pokud žena přichází na sál s očekáváním, že intenzita a průběh její bolesti bude jednoduchý, strádá a prožívá svou bolesti intenzivněji v důsledku zklamání. A tato bolest se bude hůře zdolávat. Avšak pokud rodička přichází na porodní sál připravena tedy s reálným předpokladem, její postoj i pocity budou mnohem vyrovnanější a bolest bude lépe překonatelná. Pokud se zaměříme na samotný pocit bolesti, který je u každé osoby pociťován odlišným způsobem, je velmi nápomocné, aby žena během průběhu bolestí vždy své mysli připomněla, že tento pocit porozením děťátka skončí, myšlenka, že by tato bolest byla přisuzována dítěti, může zároveň budoucí maminka vyloučit. To, jak vydatnou bolest zdolává rodička během porodu, nijak neovlivní pouto k jejímu dítěti. Nadále jsem dle otázky č. 10. a 11. vyvodila, zda ženy s PP dokázaly ovládat dechovou techniku a zapojení břišního lisu. Zde byly výpovědi také přínosné, jelikož 37 (61 %) mělo techniku správného tlačení osvojenou už v rámci těhotenství, dokázaly tedy plně využít břišního lisu při porodu, 23 (38 %) nejčetnější část těchto dotazovaných dokázala správně dýchat, nýbrž si intenzitu a frekvenci dechu vštípily v těhotenství. Zde jsem brala v úvahu i otázku č. 9-Byla jste z Vašeho pohledu připravena na porod? Kdy zcela připraveno bylo 21 (34 %) a připraveno s jistým očekáváním 28 (46 %) dotazovaných s PP. Výsledky tedy ukazovaly jasně, že při každé otázce se přiklánělo ke kladnějším a přívětivějším odpovědí větší počet těchto respondentek. Je pravděpodobné, že tyto ženy, by načerpaly více sebevědomí a jistoty o své připravenosti pokud by měly výhody, které lze v průběhu PP získat: Odborné a reálné informace o bolestech při porodu, možný výskyt komplikací, a postupech personálu v těchto případech, metodiky zmírnění bolestí, které má možnost žena využívat, zapojení doprovodu, techniky správného dýchání, nastínění budoucím rodičům různé postupy porodu, které mohou nastat (Murkoffová aj. 2004). 63
Jedná se tedy o celkovou informovanost, praktické rady a techniky které se ženě během těhotenství vštípí do paměti a během této závratné situace si rodička náležité rady „vezme k srdci“. (Murkoffová aj. 2004) Zda předporodní příprava ovlivňuje průběh porodu, bylo zodpovězeno všemi respondentkami v otázce č. 14, zde 19 (31 %) žen s PP a 18 (37 %) bez PP uvedlo, že dle jejich názoru má předporodní příprava vliv, jelikož připravuje rodičku po stránce fyzické i psychické. Z informativního hlediska ovlivňuje PP porod u 19 (31 %) žen s PP 10 (20 %). Dále 13 (21 %) žen, které absolvovaly PP a 8 (16 %), které byly bez jakékoli přípravy, určily, že příprava porod ovlivňuje, ovšem závidí na druhu. Menšina se přikláněla k názoru, že žena se v rámci porodu musí spoléhat pouze sama na sebe, tudíž nemá význam absolvovat jakoukoli metodu-6 (10 %) s PP a 8 (16 %) bez přípravy. Zbylé 4 ženy s přípravou (7 %) a 5 (10 %) bez přípravy se domnívají, že vložit čas do předporodní přípravy je marnění času. Ráda bych ještě v rámci tohoto cíle zmínila ženy, které vnímaly přípravu, jako velmi cenou a přínosnou 19 (31 %), 32 (53 %) uvedla v otázce č. 19, že v rámci PP načerpaly nové, vzácné informace. Zbylých 10 (16 %) nevnímalo účast na předporodní přípravě jako přínosnou. K tomu cíly jsem vztáhla hypotézu č. 1- Domnívám se, že ženy, které absolvovaly předporodní přípravu, zvládají porod lépe než ženy bez předporodní přípravy. A hypotézu č. 3- Domnívám se, že více než polovina z dotazovaných žen využije v těhotenství předporodní přípravy. Tyto hypotézy se potvrdily. Druhý cíl se převážně zaměřil na ženy s předporodní přípravou. Cílem bylo zmapovat, které z metod předporodní přípravy ženy nejvíce preferují. K tomuto cíly se vztahovala otázka číslo 5. Zde ženy udaly, zda vůbec některé z metod PP využily a, které z nich byly využity ve značnějším počtu. Profylaktickou přípravu absolvovalo 23 (21 %) žen, 21 (19 %) docházelo na předporodní kurz k porodní asistentce. Dalších 17 (15 %) se věnovalo fyzické aktivitě (cvičení/plavání). Poznatky jsou tedy zřejmé, ženy z dotazovaného vzorku nejčastěji volilo celkovou profylaktickou přípravu, poté kurzy porodních asistentek a teprve poté malá skupina žen volila cvičení/plavání. Je tedy zřejmé, že ženy v rámci přípravy v těhotenství volí jakousi komplexní péči a znalosti o těhotenství, porodu, šestinedělí a péči o dítě. V rámci tohoto cíle bych ráda zmínila, že celkově ženy preferují spíše kompletní profylaktickou přípravu, ale v rámci seřazovaní jednotlivých prvků vztahující se k přípravě na porod, připsaly nejčastěji významnou důležitost – cvičení v těhotenství.
64
Kdy ženy s předporodní přípravou 21 (34 %) a 17 (35 %) bez přípravy kladly důraz právě na cvičení v těhotenství, ale sami jej ve značné části nevyužily. K tomuto cíly byla také vytvořena hypotéza: Domnívám se, že více než polovina dotazovaných s předporodní přípravou, preferuje cvičební metody v rámci předporodní přípravy. Tato hypotéza se nepotvrdila.
65
3.8 Doporučení pro praxi Jelikož bylo šetření provádění z pohledu ženy ať už budoucí nebo stávající matky vše záviselo na individualitě těchto žen a především na jejich postoji k PP. Ráda bych zmínila to, co je neustále vnímáno z hlediska týmu porodního sálu: Ženy často přicházejí na PS s nereálným očekáváním a podmínkami v rámci porodu (Kuželová, 2003). Je to způsobeno především zkreslenými a mnohdy nepravdivými informacemi, které ženy načerpávají v průběhu těhotenství z nepodložených zdrojů na internetových portálech pro nastávající maminky. Není výjimkou doporučování, jak vyvolat porod takzvané babské rady, jak si správně sestavit porodní plán. Příběhy, které ženy vkládají, ať už pravdivé či mírně dokreslené, nastávající matku po přečtení některých informací zajisté ovlivní. Ráda bych tedy zmínila důležitost, edukovat ženy v rámci prenatálních poraden z podložených informací kvalifikované porodní asistentky či lékaře. Nejpřínosnějším řešením by samozřejmě byla možnost, kdy asistentka komunikující s touto ženou v rámci poradny si „své“ rodičky přebírala do vlastních rukou a pořádala alespoň semináře s dostatečnou informovaností a praktickými radami pro tyto ženy. Zároveň v rámci vzdělávání a informovanosti stávajících PA v oblasti PP zmiňuji takzvané programy CEP (childcirth education preparation-příprava předporodního vzdělávání), tyto programy jsou v širokém spektru například v Americe vřele doporučovány, školení přináší porodním asistentkám další pohloubení jejich schopnosti komunikace, určují jak správně ženě informace podávat (Murkoffová aj. 2004). Aby byla budoucí porodní asistentka zběhlá a dostatečně připravená předávat možnosti a informace týkající se předporodní přípravy, bylo by velmi přínosné zahrnout, ať už návštěvu či exkurzy například v kurzu předporodní přípravy. Absolvování cvičení pro těhotné (gynegymnastika). Jako studentky oboru porodní asistentka sbíráme za své studium mnoho lejster. Ať už se vyplnění týká porodu, péče o těhotnou či po porodu, bylo by v rámci efektivity vzdělávání a prohlubování informací pro studentky PA přínosné, aby alespoň jeden tento pomyslný papír sloužil k vyplnění: Absolvovala jsem předporodní přípravu. Do tohoto okruhu může studentka zahrnout široké spektrum metod a v jejím profesním životě jí bude tato zkušenost zajisté nápomocnou. V otevřené otázce, kde ženy zmiňovaly své zkušenosti s PP, jsem vypíchla důležitost přítomnosti partnera na PP. 66
Ovšem, v nemalém počtu zdravotnických zařízení existuje proškolení otců, kteří se chystají doprovázet rodičku a být jí během porodu nápomocní. Setkala jsem se s názorem porodních asistentek, které často poukazovaly na neschopnost partnerů přítomných u porodu jakkoli rodičce pomoct (Nemocnice Břeclav). Je tedy zřejmé, že celkový personál na PS by ocenil, aby tito muži procházeli taktéž jakousi předporodní přípravou, tedy co očekávat, jak se může zapojit. Existují tedy tyto proškolení a často je otec zahrnut při PP pro páry. Zde jsem ale měla tu možnost vidět, že kladený důraz a péče je soustředěna především na ženy. Což samozřejmě neodepírám, ale zároveň pokládám za nutné, aby muž přítomen u porodu, šel se svou partnerkou náležitě připraven. Pro nastávající maminky není jistě jednoduchý výběr předporodních kurzů, pokud se tedy zaměříme na kurzy, které si žena financuje. V rámci všeobecného zdravotního pojištění jsou zahrnuty určité příspěvky, které právě maminky mohou využít pro částečné uhrazení položky PP. Tato suma pohybující se okolo poseti korun u veřejné zdravotní pojišťovny, však zdánlivě neodpovídá reálně se pohybujícím částkám. Bylo by velmi přínosné, aby měli rodičky možnost vybírat z PP, která je jim sympatická a ne pouze ekonomicky dostupná. V rámci toho tedy apeluji na navýšení těchto finančních výhod. Aby ženy měli pojetí o možnostech PP je nutná dostatečná propagace ověřených a kladných
druhů
PP.
Tuto
propagaci
bych
doporučovala
v rámci
každého
gynekologicko-porodnického zařízení. V rámci letáků, brožur a nabídek na nástěnce oddělení/ambulance. Velmi často se stává, že postoj či názor lékaře/PA je v rozporu s informacemi či postupem, které žena pokládá za správný v rámci absolvovaného kurzu. Pro obě strany by bylo tedy přínosná spolupráce s danými objekty a jejich následné doporučování svým klientkám/pacientkám.
67
4 Závěr Celková práce byla rozdělena na část praktickou a teoretickou. K tématu práce jsem po odborné konzultaci s vedoucí práce stanovila dva cíle a tři hypotézy. Část teoretická zahrnuje především těhotenství jako pojem, průběh tohoto významného období se všemi jeho změnami a příznaky. Tuto kapitolu jsem zařadila především, aby poukázala, co se děje s ženským tělem a jak je možné tyto změny korigovat v rámci možností. Následovalo vylíčení porodu a jeho terminologie. Do teoretické oblasti jsem obsáhla především téma předporodní přípravy, tedy možnosti dostupné ženě. Zmínila jsem také přínosné cviky v průběhu těhotenství, které by rodičce ženě měly pomoci v důsledku porodu. Zároveň jsem v tomto tématu navázala na historii předporodní přípravy, tedy průřez jejím rozvojem. V praktické části jsem se věnovala především vyhodnocení výsledků z dotazníkového šetření a jeho následnému vnesení do grafů. Posléze jsem pomocí tabulek shromaždovala vyhodnocená data a dle nich byly mé hypotézy potvrzeny či vyvráceny. Prvním cílem jsem se zaměřila na zjištění, zda předporodní příprava ovlivňuje průběh porodu (z pohledu rodičky). Pomocí několika otázek v dotazníky jsem tedy sbírala postřehy a názory žen, které jsem následně vyhodnotila. K dopátrání se odpovědi, zda předporodní příprava ovlivňuje porod či ne, jsem nejdříve srovnávala dle celkového zvládání porodu žen s PP a bez PP. Nejčastějšími kladnými výsledky byly opravdu ženy, které absolvovaly předporodní přípravu. Kladné výsledky ve smyslu zvládání bolesti při porodu techniky tlačení a dechu. Je spekulativní, zda si tyto ženy vedly v těchto oblastech skutečně tak příznivě, jak udávaly. Z pohledu personálu mohla být skutečnost jiná. Ženy také ve velké většině udávaly, že dle jejich názoru má předporodní příprava vliv na porod ať už se jednalo pouze o informace v ní poskytnuté. Následně také z velké části rodiček, které absolvovaly předporodní přípravu, připsaly kladný důraz PP. Dle mého názoru jsem dostála tohoto stanoveného cíle. Druhým cílem bylo zjistit, jakou z metod předporodní přípravy ženy nejvíce preferují. Vycházela jsem z četností odpovědí u jednotlivých metod.
68
Nejvíce preferované metody v rámci předporodní přípravy je z mých výsledků zajisté celková profylaktická příprava, následně kurzy porodních asistentek a teprve zde cvičení/plavání v těhotenství. Tímto jsem chtěla především nastínit, kterým z metod PP ženy nejčastěji dávají přednost. Je samozřejmé, že ze vozku tvořící skupinu 61 žen nelze ukládat jasné stanovisko. Ale tímto cílem jsem zjistila preferenci metod předporodní přípravu a žen. Při shromažďování odborné literatury mě až udivilo, jaké možnosti zajímavé četby mají možnost budoucí maminky využít. Zároveň jsem nabyla informací, že zda se žena na porod připravuje sebepečlivěji, vždy se projeví pocit alespoň mírného strachu či úzkosti a na některé situace se člověk perfektně připravit nemůže, jednou z nich je vzácný porod.
69
5 Seznam použité literatury ROZTOČIL, Aleš. Moderní porodnictví. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 405 s. ISBN 978802-4719-412.
MURKOFF,
Heidi
Eisenberg,
Sandee
Eisenberg
HATHAWAY
a
Arlene
EISENBERG. Co čekat v radostném očekávání. V Praze: Slovart, 2004, xxv, 595 s. ISBN 80-720-9457-2. TINKOVÁ, Daniela. Tělo, věda, stát: zrození porodnice v osvícenské Evropě. Vyd. 1. Praha: Argo, 2010, 669 s. Každodenní život, sv. 43. ISBN 978-802-5702-239. BEJDÁKOVÁ, Jitka. Cvičení a sport v těhotenství: sporty vhodné i nevhodné, zásady cvičení, speciální tělocvik pro těhotné, základy výživy, tanec, gravidjóga. Vyd. 1. Praha: Grada, 2006, 133 s. Pro rodiče. ISBN 80-247-1214-8. DUMOULIN, Chantale. Cvičíme v těhotenství: názorný popis cviků a praktické rady. Vyd. 1. Překlad Kateřina Bodnárová. Praha: Portál, 2006, 100 s. ISBN 80-736-7078-X. GREGORA, Martin a Miloš VELEMÍNSKÝ. Nová kniha o těhotenství a mateřství. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011, 229 s. ISBN 978-802-4730-813. TRČA, Stanislav. Budeme mít děťátko: těhotenství, správná životospráva, porod, šestinedělí, péče o dítě. Vyd. 1. Praha: Grada, 2001, 218 s., [32] s. barev. obr. příl. Pro rodiče. ISBN 80-247-0139-1.
DAVIS, A. Paula A. Michaels, Lamaze: An International History. Oxford New York: Oxford Univeristy Press, 2014. ISBN 10.1093/shm/hku094. TINKOVÁ, Daniela. Tělo, věda, stát: zrození porodnice v osvícenské Evropě. Vyd. 1. Praha: Argo, 2010, 669 s. Každodenní život, sv. 43. ISBN 978-802-5702-239. DOKOUPILOVÁ, Petra. Význam předporodní přípravy a její vliv na porod. Brno, 2008. ???. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. 70
CHMEL, Roman. Otázky a odpovědi o porodu. 2., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2008, 138 s. Pro rodiče. ISBN 978-80-247-2142-2. BEHINOVÁ, Markéta. Nová velká kniha o mateřství: od početí do věku 3 let. 3. vyd. Praha: Mladá fronta, 2012, 367 s. Maminka (Mladá fronta). ISBN 978-80-204-2816-5. HANÁKOVÁ, Taťána. Velká česká kniha o matce a dítěti: [vše, co potřebujete vědět o těhotenství a porodu: péče o novorozence a kojence]. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, 256 s. ISBN 978-80-251-2788-9. SLEZÁKOVÁ, Lenka. Ošetřovatelství v gynekologii a porodnictví. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 269 s., [8] s. barev. obr. příl. Sestra (Grada). ISBN 978-802-4733-739. SLEZÁKOVÁ, Lenka. Ošetřovatelství pro zdravotnické asistenty. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 214 s. ISBN 978-802-4722-702. STADELMANN, Ingeborg. Zdravé těhotenství, přirozený porod: citlivý průvodce těhotenstvím, porodem, šestinedělím a kojením, který nabízí ověřené praktické návody, jak v těchto obdobích využít bylinek, homeopatických přípravků a éterických olejů. 1. vyd. Praha: One women press, 2001, 583 s. ISBN 80-863-5604-3. HOUROVÁ, Martina a Veronika GALAMBOŠOVÁ. Slovníček pro těhotné. Vyd. 1. Praha: Grada, 2015, 127 s. ISBN 978-80-247-3666-2.
WEISS, Petr. Sexuologie. Vyd. 1. Praha: Grada, 2010, xiii, 724 s. ISBN 978-802-4724928. LEIFER, Gloria. Úvod do porodnického a pediatrického ošetřovatelství. 1. vyd. Praha: Grada, 2004, xxxiii, 951 s., čb. obr. ISBN 80-247-0668-7. LABUSOVÁ, PhDr. Eva. Rodičovství, psychologie, zdraví: Stránky pro živou rodinu. EvaLabusová.cz [online].
2006
[cit.
2015-05-01].
Dostupné
z: http://www.evalabusova.cz
71
O'ROURKE, Robert A, Richard A WALSH a Valentí FUSTER. Kardiologie: Hurstův manuál pro praxi. 1. české vyd. Překlad Hana Pospíšilová. Praha: Grada, 2010, xxxi, 767 s. ISBN 978-802-4731-759. ŠEBLOVÁ, Jana a Jiří KNOR. Urgentní medicína v klinické praxi lékaře. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, 400 s., xvi s. barev. obr. příl. ISBN 978-802-4744-346. BALASKAS, Janet. Aktivní porod: stručný průvodce přirozeným porodem. Vyd. 1. Praha: Argo, 2010, 223 s. ISBN 978-802-5701-782. Podrobný program. Kovaříková Jarmila porodní asistentka [online]. 2015 [cit. 2015-0501]. Dostupné z:http://www.jarmila.cz/?page_id=102 Porodní
sály. Nemocnice
břeclav [online].
2015
[cit.
2015-05-01].
Dostupné
z: http://www.nembv.cz/gynekologicko-porodni-oddeleni-porodni-saly KUŽELOVÁ, Monika. Historie přípravy těhotných k porodu. Levret-Moderní babictví [online].
2003,
č.
3
[cit.
2015-05-01].
Dostupné
z: http://www.levret.cz/publikace/casopisy/mb/2003-2/?pdf=159 WESSELS, Miriam a Heike OELLERICH. Cvičení v těhotenství a šestinedělí. Vyd. 1. Praha: Grada, 2006, 127 s. ISBN 80-247-1427-2.
STAŇKOVÁ, Majka. 8-týdenní předporodní kurz. Centrum pro těhotné a rodinu Majka [online]. 2015 [cit. 2015-05-03]. Dostupné z: http://www.majka-kurzy.cz/
72
Seznam tabulek Tabulka 1 Srovnání žen s předporodní přípravou a bez ní ............................................. 57 Tabulka 2 Preference metody cvičení ............................................................................. 60 Tabulka 3 Předporodní příprava ..................................................................................... 61
73
Seznam grafů Graf 1Věk dotazovaných ................................................................................................ 36 Graf 2 Dosažené vzdělání ............................................................................................... 37 Graf 3 Bydliště ................................................................................................................ 38 Graf 4 Partita ................................................................................................................... 39 Graf 5 Metody předporodní přípravy.............................................................................. 40 Graf 6 Informovanost o možnostech předporodní přípravy ........................................... 41 Graf 7 Informovanost o porodu ...................................................................................... 42 Graf 8 Zvládání bolesti ................................................................................................... 43 Graf 9 Připravenost na porod .......................................................................................... 44 Graf 10 Technika tlačení II. doba porodní ...................................................................... 45 Graf 11 Technika správného dýchání ............................................................................. 46 Graf 12 Metody v průběhu porodu ................................................................................. 47 Graf 13 Ukončení porodu ............................................................................................... 48 Graf 14 Vliv předporodní přípravy ................................................................................. 49 Graf 15 Škála prospěšnosti ............................................................................................. 50 Graf 16 Rozsah předporodní přípravy ............................................................................ 52 Graf 17 Témata předporodní přípravy ............................................................................ 53 Graf 18 Využité metody ................................................................................................. 54 Graf 19 Vliv předporodní přípravy z pohledu ženy ........................................................ 55
74
Seznam příloh Příloha 1Rozdíl mezi silnými a slabými svaly pánevního dna Příloha 2 Schéma vrstev svalů pánevního dna Příloha 3 Pánevní dno Příloha 4 Vrstvy pánevního dna schéma 2 Příloha 5 Frederick Mathias Alexander Příloha 6 Alexandrova technika Příloha 7 Protažení s míčem Příloha 8 Posilování pánevního dna Příloha 9 Posilování šikmých břišních svalů Příloha 10 Postoj Příloha 11 Předporodní kurzy - seznamy poskytovatelů Břeclav Příloha 12 Dotazník Příloha 13 Poučité zkratky
75
