VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií
Vliv pohybové aktivity na těhotenství a porod
Bakalářská práce
Autor: Barbora Popelková Vedoucí práce: PhDr. Vlasta Dvořáková, PhD. Jihlava 2013
2
Anotace Tato bakalářská práce se zabývá vlivem pohybové aktivity na těhotenství a porod. Je rozdělena na část teoretickou a praktickou. První část práce, část teoretická, seznámí čtenáře stručně s těhotenstvím a změnami organismu těhotné ženy. Dále se čtenář seznámí s jednotlivými sporty a jejich vlivem na těhotnou ženu. Druhá část bakalářské práce, část praktická, vychází z vlastního výzkumu, kde jsou popsané metody, zpracování výsledků a jejich vyhodnocení. Dotazník byl zaměřen na pohybovou aktivitu v těhotenství.
Klíčová slova Těhotenství, pohybová aktivita, sport, porod
Abstract This Bachelor thesis examines the influence of physical activity on pregnancy and childbirth. It is divided into theoretical and practical part. The first part, theoretical, introduces the reader briefly about pregnancy and changing body of a pregnant woman. In addition, the reader is introduced to various sports and their impact on the pregnant woman. The second part of the thesis, practical part, based on own research, which describes the methods, results processing and evaluation. The questionnaire focused on physical activity during pregnancy.
Keywords Pregnancy, physical activity, sport, childbirth 3
Poděkování Ráda bych tímto poděkovala mé vedoucí bakalářské práce PhDr. Vlastě Dvořákové PhD. Především jí děkuji za odbornou pomoc, ochotu a příjemnou spolupráci. Dále děkuji všem ženám, které se do mého výzkumu zapojily.
4
Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnutí licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutí licence. V Jihlavě dne 10. 12. 2013 ...................................................... Podpis
5
Obsah 1
ÚVOD ....................................................................................................................... 8 1.1
2
CÍLE A HYPOTÉZY PRÁCE ..................................................................................... 9
TEORETICKÁ ČÁST .......................................................................................... 10 2.1
TĚHOTENSTVÍ .............................................................................................. 10
2.1.1 Změny mateřského organismu v těhotenství ................................................ 10 2.1.1.1 Změny rodidel ....................................................................................... 10 2.1.1.2 Změny krve ........................................................................................... 10 2.1.1.3 Změny postihující ledviny, močový měchýř a ureu .............................. 11 2.1.1.4 Změny v endokrinním systému ............................................................. 11 2.1.1.5 Zevní změny ženy ................................................................................. 11 2.2 POHYB V TĚHOTENSTVÍ ..................................................................................... 12 2.2.1 Správné zásady v pohybové aktivitě ............................................................ 12 2.2.1.1 Dýchání ................................................................................................. 12 2.2.1.2 Správné držení těla ................................................................................ 13 2.2.2 Sportovní aktivita v těhotenství jako prevence komplikací ......................... 14 2.2.3 Vhodné sporty v těhotenství ......................................................................... 15 2.2.3.1 2.2.3.2 2.2.3.3 2.2.3.4 2.2.3.5 2.2.3.6 2.2.3.7 2.2.3.8 2.2.3.9
Chůze..................................................................................................... 15 Běh (Jogging) ........................................................................................ 15 Jízda na kole .......................................................................................... 16 Plavání ................................................................................................... 16 Tanec ..................................................................................................... 17 Jóga ....................................................................................................... 17 Pilates .................................................................................................... 18 Aerobik, posilování ............................................................................... 18 Cvičení vyhrazené pro těhotné .............................................................. 19
2.2.4 Nevhodné sporty v těhotenství ..................................................................... 19 2.2.4.1 Kdy se vyhnout tělesné aktivitě ............................................................ 19 2.2.5 Pozitivní vliv cvičení na organismus těhotné ženy a plod ........................... 20 2.2.6 Vliv cvičení na psychiku těhotné ženy ......................................................... 20 2.2.7 Pohyb v jednotlivých trimestrech ................................................................. 21
6
2.2.7.1 První trimestr ......................................................................................... 21 2.2.7.1.1 Posilování prsních svalů: ................................................................... 21 2.2.7.2 Druhý trimestr ....................................................................................... 22 2.2.7.2.1 Posilování břišních svalů: .................................................................. 22 2.2.7.3 Třetí trimestr.......................................................................................... 22 2.2.7.3.1 Svalstvo pánevního dna: .................................................................... 22 2.2.8 Současné možnosti těhotných žen ................................................................ 23 2.2.8.1 Těhotenské kurzy .................................................................................. 23 2.2.8.2 Porodní kurzy ........................................................................................ 23 2.3 POHYB VE VZTAHU K PORODU ........................................................................... 24 2.3.1 Praktický nácvik na porod ............................................................................ 24 2.3.1.1 Co je dobré nacvičit na dobu otevírací a dobu tlačení .......................... 25 2.3.2 Vliv cvičení na porod ................................................................................... 25 3
PRAKTICKÁ ČÁST ............................................................................................. 26 3.1
METODIKA VÝZKUMU ....................................................................................... 26
3.1.1 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí ..................... 26 3.1.2 Průběh výzkumu ........................................................................................... 26 3.1.3 Zpracování získaných dat ............................................................................. 26 3.2 3.3 4
DISKUZE ............................................................................................................... 48 4.1
5
VÝSLEDKY VÝZKUMU ....................................................................................... 27 ANALÝZA A INTERPRETACE HYPOTÉZ ............................................................... 39
PŘÍNOS PRO PRAXI ............................................................................................. 52
ZÁVĚR ................................................................................................................... 53 SEZNAM LITERATURY ................................................................................................... 55 SEZNAM GRAFŮ ........................................................................................................... 58 SEZNAM PŘÍLOH ........................................................................................................... 59
7
1 Úvod „Fyzická aktivita vám dodá energii a sílu a pomůže vám zbavit se nadměrné únavy“.(Dumoulin, 2006, s. 11) Bakalářská práce se zabývá vlivem pohybové aktivity na těhotenství a porod. Je teoreticko-praktická. Tomuto tématu jsem se věnovala z důvodu vlastního zájmu o pohybovou aktivitu, jelikož se zabývám lektorstvím aerobních a silových sportů. Spolupráce rodičky při porodu je velice důležitá, ulehčí porod jak matce, tak novorozenci. Proto je nezbytné, aby těhotné navštěvovaly buď těhotenské kurzy anebo se věnovaly některé z aktivit uvedených této práci, kde se naučí správně dýchat, sedět, držet své tělo, pracovat se svým tělem a relaxovat. Těhotenství není nemoc, je to fyziologický děj a ženy by si měly uvědomit, že pohyb v tomto stavu není škodlivý, ale naopak prospěšný jak pro ně samotné, tak pro plod. V práci také uvádím, jakým komplikacím v těhotenství může rodička díky sportovní aktivitě předejít a jaký vliv má pohyb na její organismus. V teoretické části popisuji změny organismu ženy v těhotenství, vhodné, nevhodné sporty, současné možnosti těhotných žen a praktický nácvik na porod. Praktická část bakalářské práce se zabývá výzkumem, který je zaměřen na postoje žen k pohybové aktivitě v těhotenství. Zjišťuje vliv věku a paritu na využívání pohybových lekcí, nejčastěji navštěvované a vyhovující lekce a pocit žen po pohybové aktivitě. V závěrečné části práce je uveden seznam použité literatury, grafů a příloh. Z použité literatury byly čerpány informace k teoretické části a k porovnání mého výzkumu s jinými uvedenými výzkumy. Po seznamu příloh přikládám dotazník, který byl použit k výzkumu, obrázky ze cvičebních hodin a obrázky týkající se posilování jednotlivých partií (Kynychová, 2008; Mikulandová, 2004; Sikorová, 2009).
8
1.1 Cíle a hypotézy práce Zjistit postoje těhotných žen ke sportovním aktivitám. Hypotézy cíle:
Domnívám se, že pohybové aktivitě v těhotenství se nejvíce věnují ženy ve věku od 20 -30 let.
Předpokládám, že multipary se pohybové aktivitě v těhotenství věnují méně než primipary.
Předpokládám, že ty těhotné, které se věnovaly sportu před těhotenstvím, se věnují pohybové aktivitě i v době těhotenství.
Předpokládám, že ty těhotné, které se věnovaly sportu před těhotenstvím, tak se věnují pohybové aktivitě i v době těhotenství.
Předpokládám, že víc jak 50% dotázaných cvičících těhotných žen navštěvuje cvičební lekce dvakrát týdně.
Domnívám se, že 80% žen se po lekcích cítí lépe.
Domnívám se, že většina těhotných žen navštěvuje cvičební lekce pro své zdraví a zdraví svého miminka.
Domnívám se, že těhotné se nezúčastnily pohybových aktivit kvůli svému špatnému zdravotnímu stavu.
Zmapovat, kterým sportovním aktivitám dávají těhotné ženy v současné době přednost. Hypotézy cíle:
Domnívám se, že těhotné ženy nejčastěji navštěvují lekce cvičení na míči.
Předpokládám, že nejvíce vyhovující pohybová aktivita v době těhotenství je právě cvičení na míči.
9
2 Teoretická část 2.1 TĚHOTENSTVÍ Přesné trvání těhotenství od oplození vajíčka do porodu zralého plodu nelze stanovit. V porodnictví se délka těhotenství z praktických důvodů počítá od prvního dne poslední menstruace. Průměrné trvání těhotenství je stanoveno na 280 dni, tedy 40 kalendářních týdnů neboli 10 lunárních měsíců. První trimestr trvá do 12. týdne, druhý do 28. týdne a třetí trimestr do konce těhotenství (Čech, 1999).
2.1.1 Změny mateřského organismu v těhotenství „Těhotenství změní celý mateřský organismus, který se musí podřídit výjimečně situaci, kdy plod – další biologická jednotka – hluboce zasahuje do téměř všech jeho funkcí.“ (Čech, 1999, s. 45).
2.1.1.1 Změny rodidel Těhotná děloha mění svůj tvar, velikost, prokrvení a usazení v malé pánvi. V knize porodnictví Roztočil (2008, str. 89), je udáváno, že těhotenská děloha zvedne svojí hmotnost o 940g. To znamená, že na konci těhotenství váží až 1000g. Největší změnou v růstu zaznamenává corpus uteri. Cévní zásobení dělohy se zvětšuje z 50 ml na 500 700 ml v termínu. Zmenšuje se množství kolagenu v děložním čípku a tím se usnadní dilatace hrdla za porodu. Prvorodičky mají většinou vnitřní branku uzavřenou až do začátku porodu ačkoli vícerodičky mohou mít branku prostopnou pro prst. Děloha roste a prodlužuje se do malé pánve díky vagíně, která se v těhotenství prodlužuje a hypertrofuje (Roztočil, 2008; Čech, 1999).
2.1.1.2 Změny krve Krevní objem zaznamenává nepatřičné změny, zvětšuje se o 100 – 1500 ml. V těhotenství se objem červených krvinek nemění, avšak bílé krvinky stoupají na 10
10 000 – 15 000/mm3. Během gravidity dochází ke zvýšené spotřebě železa, což v miligramech činní 18 – 21 denní dávky. V potravě není možné toto množství doplnit, a proto těhotným ženám doporučujeme potravinové doplňky ve formě železa. Krevní tlak ženy bývá většinou změněn jen nepatrně, systolický bývá nezměněn, zato diastolický klesá nejvíce okolo 20 – 24 týdne těhotenství (Zwinger, 2004; Čech, 1999).
2.1.1.3 Změny postihující ledviny, močový měchýř a ureu Dochází ke zvýšenému průtoku krve ledvinami, nastávají anatomické změny močového systému, kdy kapacita močového měchýře se zvýší až 1000 -1500 ml. Močovody se spolu s ledvinovou pánvičkou rozšiřují, ale nenastává jejich hypomotilita či hypotonicita (Zwinger, 2004).
2.1.1.4 Změny v endokrinním systému V těhotenství jsou ovlivňovány všechny endokrinní orgány matky. Tvorba gonadotropinu v graviditě klesá, zároveň se zvyšuje sekrece prolaktinu, ACTH, tyreotropního hormonu (TSH) a melanocyty stimulujícího hormonu (MSH). V tomto období se ženám v převážném množství tvoří strie, objevuje se glykosurie a hypertenze. Tyto příznaky jsou následkem zvýšené koncentrace kortikosteroidů (Roztočil, 2008; Čech, 1999).
2.1.1.5 Zevní změny ženy Veškeré zevní změny nemusí být na první pohled znatelné. Nejvíce se mění prs, kdy dochází ke zvětšení prsů a zvýšené citlivosti bradavek. Vlivem zvýšené hladiny hormonů dochází k pigmentovým skvrnám, které mají různé zabarvení. Ve tváři se objevují žlutohnědé pigmenty okolo rtu a tváří. Ve velké míře se v graviditě objevují tzv. strie, ke kterým dochází vlivem kortikosteroidů. Objevit se mohou na stehnech, břiše i prsech. Gravidita s sebou přináší přírůstek tělesné hmotnosti, který bývá ovlivněn mnoha faktory. U zdravých rodiček se hmotnost zvýší v průměru o 12, 5kg (Roztočil, 2008).
11
2.2 Pohyb v těhotenství „Je prokázáno, že ženy, které v jiném stavu sportují, mají snadnější porod a lépe se
po něm zotavují. Zdokonalí se činnost srdce, plic, krevního oběhu, zmírní se zažívací obtíže, uvolní se vám ztuhlé svaly, a lépe budete snášet bolest. Kromě toho sport pomáhá uvolňovat chemické látky v mozku, například dopamin, seronin a endorfiny, které zcela zaručené zlepší vaší náladu“. (Ašenbrenerová, 2011, s. 22)
2.2.1 Správné zásady v pohybové aktivitě Každá pohybová aktivita by měla začít řádným zahřátím organismu, které by mělo trvat od 10 do 15 minut. Tím se vyvarujeme různých poranění svalů, šlach a vazů. Pozor si musí ženy dávat na přehřátí organismu, kterému předejdou sledováním tepové frekvence a správným zvolením oděvu. Abychom zjistili svoji správnou hranici tepové frekvence, použijeme vzorec. Maximální srdeční frekvence je plus mínus 180 tepů, ze 180 vypočteme 60 %, a tím dostaneme spodní hranici tepové frekvence. Abychom vypočítali horní hranici, vypočteme 80 % ze 180. Pohybujte se tedy mezi spodní a horní hranicí. Aby pohybová aktivita měla správný průběh, nesmí budoucí maminky zapomínat na dodržování pitného režimu, necvičit až do vyčerpání, čímž přetěžují organismus. Stejnou váhu jako zahřátí má i pozvolné uklidnění, které následuje po aktivitě. Těhotné by se měly zaměřit na protažení zatížených svalových skupin. Důležité je, aby cvičení nepřesáhlo dobu 45 minut a samotná intenzivní aktivita měla maximálně 25 – 30 minut. Cvičit bychom měli alespoň půl hodiny po jídle a nikde ne před spánkem (Smithová, 1995).
2.2.1.1 Dýchání Už při začátku těhotenství si ženy mohou všimnout častějšího zadýchávání. Je to tím, že dochází ke zvětšenému objemu krve pro zvýšené nároky na kyslík pro dělohu a plod. Proto je velmi důležité během těhotenství správné dýchání, u kterého se soustředíme na nádech a výdech. Nádech provádíme ústy, snažíme se dýchat do břicha a ne do ramen.
12
Při výdechu opět používáme břicho, ze kterého vzduch vydechneme opět ústy. Tento nácvik můžeme provádět ve stoje, vleže a při správném sezení i vsedě (Dumoulin, 2006; Votava, 1988). Hloubku a rytmus dechu můžeme svou vůlí ovlivnit nebo dech úplně zastavit. Většinou svůj dech ale cíleně neovlivňujeme a probíhá spontánně. Dech nám tedy umožňuje pomocí naší vůle na mimovolní činnost vnitřních orgánů (Votava, 1988). Při vdechu je v plicích podtlak a při výdechu přetlak. Účelem takových změn je vypuzování a nasávání vzduchu. Tlak pak dále působí na všechny orgány v hrudníku. Velký vliv na dýchání nastává také v době, kdy se rozhodneme, zda budeme dýchat ústy či nosem. Dýchání nosem má rozsáhlý vliv na organismus, a to z důvodu zachycování nečistot, mikroorganismů a ohřev nadechovaného vzduchu. Pokud se vyhýbáme dýchání nosem, je pravděpodobné, že se zvýší možnost výskytu respiračních onemocnění (Dumoulin, 2006; Votava, 1988).
2.2.1.2 Správné držení těla Aby každá aktivita probíhala jak má, je důležité uvědomit si správné držení těla. V graviditě se těžiště těla mění a tím se narušuje rovnováha těla. U většiny případů tím dochází k přetěžování svalů zad a beder. Správným sezením, vstáváním a držením těla můžeme těmto obtížím předcházet (Sikorová, 2005). Správné držení těla:
Hlava vzpřímená, neskláníme ji
Ramena stlačíme dozadu a dolů
Chodidla u sebe, váha rozložená na obě nohy rovnoměrně
Kolena mírně odemknutá, ne propnutá dozadu
13
Paže volně podél těla, mírně s nimi šviháme
Pánev stáhnout dopředu
Správné sezení:
Sedat bychom si měly na židli až úplně dozadu
Nohy a záda se musí opírat
Hlava je povytažená z šíje
Správné vstávání z lehu:
Na zádech pokrčíme nohy a opřeme je o chodidla
Otočit se na bok, horní ruka se opře o podložku
Tělo zvedáme pomocí spodní ruky, předloktí a loktu
Zvedáme se do kleku a pak do dřepu
Nakonec opřít o dlaň a s rovnými zády vstát (Sikorová, 2005)
2.2.2 Sportovní aktivita v těhotenství jako prevence komplikací
obstipace – mnoho žen obstipací trpí již před těhotenstvím. Díky zvýšené produkci progesteronu v tomto období dochází ke snížené aktivitě střev. Abychom zácpě předešly, je nutné pít hodně vody, do stravy začlenit co nejvíce vlákniny a věnovat se především chůzi a plávání. Některé ženy dávají přednost masáži břicha. Ta je vhodná ihned po jídle. Masáž provádíme pohybem zprava nahoru, doleva a poté dolů (Bejdáková, 2006).
Bolesti zad – důležité je zpevnit bederní část zad. Předcházet jim můžeme díky jednoduchým cvikům a to například v poloze na všech čtyřech, kdy nesmíme
14
prohýbat spodní část zad a po celou dobu mít zpevněnou spodní část břicha až k zádům a pravidelně dýchat. Toto bychom měly dělat denně až pětkrát.
Křečové žily – vyhýbat bychom se měly dlouhému stání a sedu s překříženýma nohama. K prevenci tohoto problému stačí pár cviků na povzbuzení krevního oběhu. Vyzkoušet můžete leh s mírně podloženými dolními končetinami, mobilizaci kotníků nebo masáž horních i dolních končetin, kterou provádíme směrem k srdci (Sikorová, 2009).
2.2.3 Vhodné sporty v těhotenství Pohyb udržuje organismus v optimální zdravotní kondici a tím podporuje zdárný vývoj plodu, tělesnou kondici matky a dobré zvládání porodu samotného (Kynychová, 2008).
2.2.3.1 Chůze Patří mezi jednu z nejdůležitějších pohybových aktivit. Během chůze zapojujeme veškeré svaly v těle, věnovat se jí může každý a je ekonomicky nenáročná. Správné tempo bychom zajisté měli dodržovat, protože pomalou procházku nemůžeme zahrnout do fyzické aktivity. Většina lidí, kteří se chůzi věnují, zapomíná na správnou strukturu. Proto ani při chůzi nesmíme zapomenout na fázi zahřátí a uvolnění. Správná tepová frekvence by neměla přesáhnout 140 tepů za minutu. Vhodným měřítkem je konverzace při chůzi. Pokud zvládáme konverzaci bez zadýchávání, vše je v naprostém pořádku (Fořt, 1990; Smithová, 1995).
2.2.3.2 Běh (Jogging) Běh neboli jogging v těhotenství se doporučuje ženám, které jsou na tuto sportovní aktivitu zvyklé a věnují se jí intenzivně. Je důležité, aby si ženy důkladně sledovaly tepovou frekvenci (max. 75 % maximální tepové frekvence) a dodržovaly pitný režim, protože při běhu je vyšší zatížení organismu. Vyhnout bychom se měly poskokům a výko-
15
pům. Důležité je zvolit správnou obuv, aby nedocházelo k poškození chodidel, lýtek a páteře (Fořt, 1990; Pařízek, 2009).
2.2.3.3 Jízda na kole Tento druh sportu bývá převážně řazen mezi rizikové sporty v těhotenství, ale i tak většina žen na kole jezdí až do samotného porodu. Zvolit by si měly správný tip kola a sedla, které by v době těhotenství mělo být široké a měkké. Doporučuje se vyhýbat otřesům a vyhledávat spíše rovné povrchy. Ženy by si měly uvědomit rizika úrazu a možnost srážky s jiným účastníkem provozu. Je důležité, aby těhotné byly vždy v doprovodu a nejezdily na kolech samotné. Při této aktivitě ženy předchází otokům nohou (Pařízek, 2009).
2.2.3.4 Plavání V první řadě by si maminky měly uvědomit, že navštěvovat veřejné bazény není úplně správné. Vyhledávat by měly bazény určené pro těhotné ženy. Plavání napomáhá v ústupu bolesti zad a uvolnění veškerých svalů, proto je vyhledávané u většiny těhotných žen. Cviky bývají prováděné především pod vodou, čím matky učí pracovat s dechem. Učí se prodlužovat zadržení dechu a tím se zvětší objem plic, což je prospěšné zejména při druhé době porodní v intenzivním tlačení. Plavání by se měly ženy věnovat maximálně do 38. týdne těhotenství, protože v dalších dvou týdnech dochází k otevíráním porodních cest a je zde zvýšené riziko infekcí (Hanáková; Pařízek, 2009). Pozor bychom se měly dávat i na teplotu vody. Ve 35 stupňové vodě se cítíme dobře a nepociťujeme po těle chlad. Jako každý pohyb, tak i pohyb ve vodě zvyšuje tělesnou teplotu. Termoregulace ve vodě bývá 3-4x vyšší než na zemi. Proto teplota 26 – 28 stupňů je doporučovaná teplota na pohyb ve vodě. Nižší teplota vody není doporučována (Čechovská, 2003).
16
2.2.3.5 Tanec Tanec je dnes vyhledávaným sportem a v těhotenství velmi prospěšným. Tímto druhem sportu zapojuje matka nejvíce zádové a břišní svaly, které jsou v těhotenství a při samotném porodu hodně namáhány. Navíc učí ženy správně dýchat a relaxovat. Je blahodárný i pro samotný plod, pomalé a houpavé pohyby plod uklidňují. Většinou bývá i součástí předporodních kurzů (Mikulandová, 2004).
2.2.3.6 Jóga Jóga dbá na správné dýchání, držení těla, protože když stojíme zpříma, vyhýbáme se tak tlaku na sebe i samotné dítě. Velkou výhodou pro ženy, které cvičí jógu, je získání pružnosti v kloubech a svalech, čímž dochází k lepšímu držení těl. V dýchání se zaměřuje na spontánní dýchání, dýchání do břicha, dýchání pod klíční kostí a dýchání do hrudníku. Jóga se zaměřuje na prevenci křečových žil, těhotenské zácpy a snaží se působit na hormonální dysbalanci v graviditě (Votava, 1988; Wessels, 2006, 2009; Widdowson, 2004). Jestli nemáte zkušenost s pohybem, tak s jógou můžete začít kdykoli, i v době těhotenství. Je ale důležité dodržovat pár pravidel. Pokud máte zdravotní potíže jako dřívější potrat či operace děložního čípku, konzultujte cvičení se svým lékařem. U jogínského cvičení můžete využít i partnera. Existuje spousta cviků, kdy partner dopomáhá podpírat bederní a křížovou část zad (Balaskasová, 2010). Pokud si na jógu zvyknete a plně se s ní seznámíte, najdete si cviky a pohyby, které umírní nepříjemné projevy, které těhotenství přináší (pálení žáhy, křeče v nohou, bolesti hlavy). Spousta žen udává, že jóga kladně působí na únavu a ztuhlost svalů. Také je prokázané, že Ti, co se józe pravidelně věnují, netrpí hypertenzí. Což je obzvlášť v těhotenství důležité (Balaskasová, 2010).
17
2.2.3.7 Pilates „Úspěchu při cvičení Pilates dosáhnete pouze důsledným dodržováním instrukcí“. Joseph Pilates Pilates patří mezi cvičení, které slučuje prvky rehabilitace, jógy, tai-chi, chi-kung atd. Jeho cílem je vybudovat pevné, silné tělo, odstranit bolesti zad, migrény a zlepšit dýchání a prokrvení. V těhotenství by žena určitě měla vyzkoušet pelvicore pilates, který je zaměřený na posílení pánevního dna. Velkou výhodou je, že každý cvik se dá přizpůsobit aktuálnímu stavu těhotné ženy. Cviky v pilates nejsou ostré, nepřirozené ani násilné. Každý cvik bychom měly provádět tahem s výdrží a v plném rozsahu. Pilates je založen na opakování, cviky se nesmí přerušovat a dodržovat bychom měly správný počet opakování. Tato metoda upřednostňuje respekt k tělu a v době těhotenství dvojnásob. Je důležité, aby se těhotné ženy cvičení věnovaly minimálně 10 minut denně a to bezchybně. Pravidelností dosáhnete nejlepších úspěchů při Pilates (King, 2005).
2.2.3.8 Aerobik, posilování Aerobik je druh cvičení, při kterém v pravidelnosti dochází k blahodárným změnám v organismu. Mezi tyto změny patří např. zvětšená kapacita plic, zlepšení držení a koordinace těla, úbytek tukové tkáně a snížení hladiny cholesterolu. Pokud těhotná patří mezi úplné začátečníky, je vhodné, aby zvolila aerobik typu basic. Je důležité, poradit se se zkušeným trenérem na vhodných cvicích, které matce ani dítěti nemohou uškodit. Polohy na zádech se musí od čtvrtého měsíce omezit nebo zcela vynechat z důvodu městnání krve (Skopová, 2008). Velký negativní vliv v posilování je zadržování dechu během sportovní aktivity, které může vést k omezenému přítoku krve do dělohy, a tudíž dochází k poškozování plodu. Proto bychom se měly soustředit na pravidelné a plynulé dýchání v jakékoli pohybové aktivitě (Skopová, 2008; Bejdáková, 2006).
18
2.2.3.9 Cvičení vyhrazené pro těhotné Dnešní doba nabízí několik druhů kurzů pro gravidní ženy. Jsou to předporodní, těhotenské kurzy, plavání. Tyto hodiny vede zkušený zdravotnický personál, ke kterému si většinou rodičky vytvoří blízký vztah a následně jim svěřují problémy, o kterých se jinde stydí mluvit. Na těchto kurzech získáme zásobu cviků, které nám dopomůžou k lepšímu zvládnutí těhotenství a samotného porodu. V těchto lekcích navíc bývá zahrnuto i rehabilitační cvičení, které je zaměřeno na nácvik druhé doby porodní a relaxace mezi kontrakcemi. Toto cvičení můžeme navštěvovat již od počátku těhotenství až do samotného porodu (Trčka, 2009).
2.2.4 Nevhodné sporty v těhotenství Gravidní žena by se měla vyhnout těm sportům, které v těhotenství považujeme za rizikové. Do takové škatulky můžeme zařadit např:
Terénní běh
Lyžování
Potápění
Posilování s velkou zátěží a všechny tréninky na vrcholové úrovni
Míčové hry (Pařízek, 2009)
2.2.4.1 Kdy se vyhnout tělesné aktivitě
Pokud ženy trpí anémii, cukrovkou
Pokud krvácíme
Pociťujeme únavu
19
Objeví se jakákoli bolest
Cítíte – li něco, co Vás zneklidňuje
Pokud má žena slabší srdce (Pařízek, 2009)
2.2.5 Pozitivní vliv cvičení na organismus těhotné ženy a plod Blahodárný vliv pohybové aktivity na průběh těhotenství a porodu se všeobecně uznává. Mezi jedno ze základních kladů cvičení je nepřiměřené přibývání na váze a následně získání původní předporodní váhy po porodu. Během pohybu se do těla dostává více kyslíku, což prospívá plodu. Mateřské cvičení povzbuzuje plod k pohybům a díky tomu tyto pohyby stimulují růst svalů, nervů a receptorů. Aktivní ženy v těhotenství se méně setkávají s křečí, zácpou, zlepšuje se jim krevní oběh v dolních končetinách a tím snižují riziko vzniku otoků (Meško, 2005). J.F.Clapp z USA prováděl v roce 1995 studii, která se zabývala vlivem vytrvalostních aktivit na otěhotnění, těhotenství a samotný porod. Dotázané byly sledovány v pohybových aktivitách, jako je běh, cyklistika, aerobik, plavání. J.F.Clapp sledoval dvě skupiny žen a to ženy, které sportovaly před otěhotněním i v těhotenství a ženy, které se pohybové aktivitě vůbec nevěnovaly. V tomto pozorování bylo dokázáno, že pravidelné cvičení před těhotenstvím i během něj působí na matku, plod i na průběh gravidity příznivě (Meško, 2005).
2.2.6 Vliv cvičení na psychiku těhotné ženy Cvičení má řadu vlivů na psychické projevy těhotné. Snižuje se výskyt depresí, úzkosti, dochází ke kladnému sebehodnocení a posilování psychiky ve zvládání stresu. Pohybová aktivita může ženu jak uklidnit, tak i povzbudit. Těhotné mají pocit, že nejlépe se cítí, když si samy do jisté míry mohou zvolit typ, intenzitu a frekvenci cvičení. Díky cvičení dochází v těle ke zvýšení hladiny v krvi přirozených opiátů, kterým jsou endor-
20
finy. Endorfiny vyvolávají pocity klidu, dobré pohody, radost a optimistické ladění po cvičení. Během těhotenství tyto hormony procházejí placentou, a tudíž mají pozitivní vliv na nenarozené dítě (Kynychová, 2008).
2.2.7 Pohyb v jednotlivých trimestrech Těšíme se na miminko, bojíme se, obáváme se, ale staráme se i o sebe a máme strach, jestli přibereme či nikoli. Proto by se ženy měly připravovat nejméně půl roku před těhotenstvím, aby to pro ně byla devítiměsíční etapa života, kterou hravě zvládnou (Kynychová, 2008).
2.2.7.1 První trimestr V prvním období těhotenství (se souhlasem lékaře) můžeme vykonávat veškerou sportovní aktivitu, které jsme se doposud věnovaly. Je důležité, abychom se zaměřily na ty oblasti, které v těhotenství nejvíce trpí. Dbát bychom měly na držení těla, prsní, břišní svaly, svaly pánevního dna, protahování páteře a trupu. Zapomínat bychom neměly na cviky, které podporují peristaltiku střev (Pařízek, 2009). Pro příjemný pohyb udělejme maximum. Důležitý je cvičební úbor, ve kterém nám je dobře, správně vyvětraná místnost a interval mezi dny s pohybem by měl být maximálně třídenní. Každé aktivita by v průměru měla trvat po dobu 45 min (Dumoulin, 2006).
2.2.7.1.1 Posilování prsních svalů: Během gravidity dochází ke zvětšení mléčné žlázy a tím dochází k oslabení prsních svalů, proto bychom se posilování této partie měly věnovat jak během těhotenství, tak v době šestinedělí. Dobře posílené prsní svaly vedou k lepšímu kojení a laktaci (Dumoulin, 2006).
21
2.2.7.2 Druhý trimestr Druhý trimestr bývá pro většinu rodiček příjemnější než první. Těhotenská nevolnost a únava ustoupí. Začíná jedno z nejpříjemnějších období v těhotenství, kdy se mohou věnovat sportu s větší chutí než v prvním trimestru. Pohyb a cvičební hodiny většinou navazují z předchozího trimestru. Rodičky začínají s prohlubováním a posilováním šikmých břišních svalů, horních dolních končetin a pánevního dna. U většiny gravidních žen se v tomto trimestru prohlubuje bolest zad, a proto by se každá matka měla na tuto partii zaměřit. Při cvičebních hodinách by rodičky měly ve větších intervalech měnit polohy a to z důvodu rostoucí dělohy, která svým tlakem snižuje průtok krve břišní tepnou (Kynychová, 2008; Přízek, 2009).
2.2.7.2.1 Posilování břišních svalů: Rostoucí děloha má za následek ochabování břišních svalů a tím dochází ke špatnému držení těla. Pokud těhotná žena nemá posílené břišní svaly, může dojít ke špatnému pracování během porodu s břišním lisem. Břišní svaly cvičíme pouze do 28 týdne těhotenství (Dumoulin, 2006).
2.2.7.3 Třetí trimestr S přibývající váhou je toto období velmi náročné. Cvičení se soustřeďuje na protahování, dýchání a stabilizaci páteře společně s pánví. Mnoho rodiček má problémy s uvolněním břišních a pánevních svalů, a proto dochází ke špatnému pracování s těmito svaly přímo u porodu. Je důležité zahrnout mezi každou cvičební lekci uvolnění a relaxaci, které ženě dopomůže k uvolnění svalů v určitě části porodu.
2.2.7.3.1 Svalstvo pánevního dna: Jedna z nejvíce zatěžovaných částí těla při porodu je pánevní dno. Ochabnutí této části může vést k úniku moči, poklesu dělohy a bolestem v oblasti pánevní části (King, 2005).
22
2.2.8 Současné možnosti těhotných žen Zapomenout bychom měly na hrůzostrašné vyprávění kamarádek, příbuzných atd. Správně bychom se měly informovat na místech předporodní přípravy a to od porodních asistentek a dětských sester, které Vám o těhotenství, porodu a novorozenci řeknou vše potřebné.
2.2.8.1 Těhotenské kurzy Tyto kurzy mohou mít různou kvalitu. Nejvhodnější jsou kurzy, které se vám věnují po celé těhotenství a jsou řazeny podle stáří gravidity. Tím dostáváte informace, které jsou pro vás právě aktuální. Návštěvy takovýchto kursů jsou velkým přínosem pro vaše celé těhotenství. V dobře vedeném kurzu odbouráte strach z porodu a získáte spoustu informací, které určitě zúročíte (Trčka, 2009). Rozdělení těhotenských kurzů:
Základní těhotenský kurz
Těhotenský kurz s partnerem
Těhotenský kurz individuální (jednodenní cca 6 hodin či po 1,5 hodinách)
Maxi těhotenské lekce – zaměřený spíše pro zdravotníky
Cvičení v těhotenství
Baby masáže – kurz, který je většinou určen maminkách, otcům, ale po případě se ho mohou účastnit i budoucí babičky a získat tím informace o masážích pro novorozence (Mikulandová, 2004).
2.2.8.2 Porodní kurzy V porodních kurzech se těhotné ženy naučí praktické nácviky k porodu. Zde se vy i váš partner může informovat o tom, co je porod a jak být při něm co nejvíce nápomocen.
23
Rozdělení porodních kurzů:
Aktivní příprava k porodu I.
Aktivní příprava k porodu II.
Příprava tatínka k porodu
Příprava na kojení
V současné době je nabídka kurzů dostupná v každém okresním městě. Služby nabízejí nemocnice, soukromá fitness centra a soukromé porodní asistentky. Každý si tedy může zvolit dle svého uvážení, avšak nejvíce doporučovanou formou je nemocniční zařízení, kde pracuje vzdělaný a zkušený personál (Kynychová, 2008; Mikulandová, 2004).
2.3 Pohyb ve vztahu k porodu „Porod je děj, při kterém dochází k vypuzení plodového vejce přirozením z organismu
matky“. (Roztočil, 2008, s. 116)
2.3.1 Praktický nácvik na porod Praktický nácvik na porod pomůže rodičkám se seznámením úlevových poloh a technik, které napomáhají zdárnému průběhu porodu. K nácviku také patří dýchání, u kterého je důležité, jak dýchání do hrudi, tak i do břicha. Ženy, které se věnovaly během těhotenství pohybové aktivitě, jsou s dýcháním dobře seznámeny. Při praktické části se věnuje pozornost cvičení, kde se nacvičuje, jak relaxace během porodu, tak i tlačení při porodu plodu. Velmi důležitý je přístup každé rodičky, ta by se o porodu měla dozvědět, co možná nejvíce (Trčka, 2009; Widdowson, 2004).
24
2.3.1.1 Co je dobré nacvičit na dobu otevírací a dobu tlačení
Břišní dýchání při kontrakcích – pravidelnost nácviku hlubokého dechu nám může prohloubit dech a správně používat bránici. Pokud se dechu budeme věnovat, umožní nám pročistit mysl a přiblížit nás tak k sobě i miminku. Během porodu je nejdůležitější zaměřit se na výdech a uvolnění na vrcholu stahu.
Odlehčovací polohy (pohupování, pohyby pánví na míči) – je dobré soustředit se na takové úlevové polohy, které vám nejvíce vyhovují. Lépe na tom budeme, když nám někdo bude pomáhat. Ať už je to partner, někdo z Vašich blízkých nebo personál nemocnice.
Na vrcholu kontrakce – psí dýchání. Psí dýchání je rychlé povrchové dýchání, při kterém nepoužíváme tolik bránici.
Na uvolnění pánevního dna - poloha kočky na všech čtyřech
Vzpřímená poloha, dřep, pohyb – tato poloha dopomůže vašemu miminku k lepšímu sestupu dítěte. Pozor si dávejte při dřepu, ať se moc nevyčerpáte. Snažte se mezi kontrakcemi hodně odpočívat (Balaskasová, 2010).
2.3.2 Vliv cvičení na porod Díky pohybové aktivitě získává gravidní žena lepší fyzickou kondici, se kterou lépe zvládá porod. Při porodu dochází k náporům na svaly a tím, že žena v těhotenství cvičila, umí se svaly lépe pracovat, což jí dopomáhá k lepšímu ovládnutí svého těla a porodu (Trčka, 2009; Widdowson, 2004).
25
3 Praktická část 3.1 Metodika výzkumu Tato práce je teoreticko-praktická. Zaměřuje se na vliv pohybové aktivity na těhotenství a porod. Výzkum je kvantitativní. Byl proveden antonymní dotazník o dvanácti otázkách.
3.1.1 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí Výzkum tvořily ženy v období třetího trimestru gravidity, ženy v šestinedělí a ženy těsně po šestinedělí. Dotazníky jsem umístila v gynekologické ambulanci a na oddělení šestinedělí v jindřichohradecké nemocnici. Aby byla zachována anonymita, ženy dávaly vyplněné dotazníky do předem určeného sběrného místa.
3.1.2 Průběh výzkumu Dotazník byl sestaven mnou a vedoucím bakalářské práce. Před zveřejněním byl dotazník schválen paní doktorkou Vlastou Dvořákovou. Výzkum probíhal od října roku 2013 do prosince téhož roku. Celkem bylo rozdáno 120 dotazníků. Vráceno jich bylo 103. Návratnost dotazníku byla 85%.
3.1.3 Zpracování získaných dat Pro zpracování získaných dat jsem použila Microsoft Office Word. K vyhodnocení a zpracování dotazníků byl použit Microsoft Office Excel.
26
3.2 Výsledky výzkumu Otázka č. 1
Věk respondentek 9%
8%
15-20 let 20 - 30 let 30 - 38 let
38 % 46 %
39 a více
Graf 1 Věk respondentek
V grafu je zobrazeno věkové rozmezí respondentek. Většina dotázaných žen byla ve věku 20 – 30 let a to v 46 % (47 žen) četnosti. Druhou nejčetnější skupinou byly ženy v rozmezí 30 – 38 let v 38% (39). 9 % (9) dotázaných žen dosáhlo věku 39 a více. V dotazníku byla další možnost, a to věk 15 – 20let a to v 8 % (8 žen) četnosti.
27
Otázka č. 2
Parita 4% 15 %
Jednou 46 %
Dvakrát Třikrát Čtyřikrát a více
36%
Graf 2 Parita
Z tohoto grafu vyplývá, kolikrát dotázané ženy rodily. 46 % (47) dotázaných žen porodilo jednoho potomka. Tudíž nejvíce obsáhlou skupinou v mém výzkumu jsou primipary. Sekundipary měly zastoupení 36 % četnosti, tedy 37 žen. 15 % (15) žen odpovědělo, že rodily třikrát. Nejméně početnou skupinou byly guadripary a ženy, které rodily více jak čtyřikrát. Tuto odpověď zvolilo 4 % (4) žen.
28
Otázka č. 3
Využití respondentek pohybové aktivity před těhotenství
34 %
Ano Ne
66 %
Graf 3 Využití pohybové aktivity před těhotenstvím
66 % (68) žen se pohybové aktivitě věnovalo již před těhotenstvím. Druhou možnou odpovědí pro dotázané bylo, že se sportu před těhotenstvím nevěnovaly. Tuto odpověď zvolilo 35 žen, tedy 34 %.
29
Otázka č. 4
Využití respondetentek pohybové aktivity během těhotenstvím
Ano
45 % 55 %
Ne
Graf 4 Využití respondentek pohybové aktivity během těhotenství
Výše uvedený graf zaznamenává pohyb žen během těhotenství. Na tuto otázku odpovědělo všech 100 % (103) žen. V dotazníku byla uvedena možnost, a to - Ano, věnovala jsem se během těhotenství sportovní aktivitě. Tuto možnost si vybralo 55 % (57) respondentek. 45 % (46) žen se pohybové aktivitě během těhotenství nevěnovalo, a tudíž rovnou v dotazníku přecházely na otázku č. 11.
30
Otázka č. 5
Využití cvičebních lekcí během těhotenství 20 % 27 % Plavání pro těhotné Jóga / těhotenská jóga Aerobik / zumba 10 %
Pilates Cvičení na míči Jiné,
7% 25 %
10 %
Graf 5 Využití cvičebních lekcí během těhotenství
Tento graf zaznamená pouze odpovědi žen, které v předchozí otázce odpověděly – Ano. Z 57 odpovědí měla nejvyšší zastoupení odpověď, kde ženy uváděly aktivity, které jim nebyly v dotazníku nabídnuty, a to 27 % (15) žen. Za jiné odpovědi v největší početnosti udávaly cvičení doma a rehabilitační cvičení. Další nejčastější pohybovou aktivitou bylo cvičení na míči, které navštěvovalo 25 % (14 žen) četnosti. 20 % (12) žen se věnovalo plavání pro gravidní ženy. Pilates a józe (těhotenské józe) se věnovalo stejné procento žen, a to 10 % (6) žen. Nejméně navštěvovaným sportem během gravidity je aerobik a to v zastoupení dotázaných žen v 7 % (4) žen četnosti.
31
Otázka č. 6
Nejvíce vyhovující pohybové lekce 22%
20 %
Plavání pro těhotné Jóga / těhotenská jóga Aerobik / zumba 11 %
Pilates Cvičení na míči Jiné,
5% 27 % 15 %
Graf 6 Nejvíce vyhovující pohybové lekce
Tento graf má podobné výsledky jako předchozí. Je pravděpodobně, že dotázané ženy si v těhotenství vybraly pohybovou aktivitu, která jim nejvíce vyhovuje. Z toho vyplývá, že 27 % (16) žen nejvíce vyhovuje cvičení na míči, 22 % (13) žen udává jiné, kde opět bylo nejvyšší zaznamenanou odpovědí cvičení doma a rehabilitační cvičení. Plavání pro těhotné vyhovuje 20 % (11 žen) četnosti. K odpovědi – pilates se dotázané ženy přiklonily v 15 % (8). Jóga a těhotenská jóga vyhovuje 11 % (6 žen) četnosti. Nejmenší skupinou jsou ženy, které se přiklánějí k Aerobiku a zumbě. Toto cvičení bylo vybráno 3 dotázanými, a ty tvořily 5 %.
32
Otázka č. 7
Kolikrát týdně jste cvičila 5%
5%
18 %
36 %
Jednou týdně Dvakrát týdně Třikrát týdně Čtyřikrát týdně
Pětkrát týdně
36 % Graf 7 Kolikrát týdně jste cvičila
U této otázky měly ženy otevřenou odpověď. Z 22 odpovědí měly nejvyšší zastoupení dvě odpovědi, a to obě ve 36 % (8 žen) četnosti. Třikrát týdně navštěvuje cvičení 18 % (4) žen. Nejméně početnou skupinou dotázaných žen jsou ty, které pohybovou aktivitu navštěvují čtyřikrát a pětkrát týdně. Tyto odpovědi byly vybrány 5 % (1)žen.
33
Otázka č. 8
Bylo vám po lekci lépe
Ano
Ne
100 % Graf 8 Bylo vám po lekci lépe
Na výše uvedenou otázku odpovídaly ženy, které se pohybové aktivitě během těhotenství věnovaly. Celkem bylo 57 odpovědí (100 %). U této otázky odpověděly všechny ženy, a to 100 % (57) žen, že se po lekci cítily lépe.
34
Otázka č. 9
Pomohla vám pohybová aktivita v těhotenství a porodu 9%
Ano
Ne
91 % Graf 9 Pomohla vám pohybová aktivita v těhotenství a porodu
U této otázky měly ženy odpovědět, zda jim pohybová aktivita pomohla k lepšímu zvládnutí těhotenství a porodu. Oproti grafu - Bylo vám po lekci lépe, výše vidíme, že ne všechny ženy, které se po lekci cítí lépe, mají pocit, že pohybová aktivita vede k lepšímu zvládnutí těhotenství a porodu. 91 % (54) žen má pocit, že jim pohybová aktivita k lepšímu těhotenství a porodu pomohla. Zato 3 ženy (9 %) udaly, že jim pohybová aktivita k lepšímu těhotenství a porodu nepomohla.
35
Otázka č. 10
Využití pohybové aktivity 6%
Vždy jsem se věnovala sportu
8%
40 %
47 %
Chci udělat co nejvíce pro sebe a své miminko Přesvědčila mě o tom kamarádka / někdo, kdo s tím má zkušenosti Jiný důvod,
Graf 10 Využití pohybové aktivity
Výše uvedený graf znázorňuje data, z jakého důvodu se ženy rozhodly navštěvovat pohybové aktivity. Odpověď – chci udělat co nejvíce pro sebe a své miminko zaškrtlo 47 % (27) žen. Druhou větší početnou skupinou byla odpověď – vždy jsem se věnovala sportu. Tuto odpověď si vybralo 40 % (22 žen) četnosti. Další odpovědi byly v poměrně menším procentu. 8 % (5) žen bylo přesvědčeno kamarádkou anebo někým, kdo měl s pohybovou aktivitou zkušenosti. Jiný důvod si vybraly pouze 3 ženy, ty tvořily 6 %. Jedna z žen, která si vybrala odpověď – jiný důvod. Připsala. Cituji: „Samotná zkušenost mě o tom přesvědčila (v prvním těhotenství jsem necvičila, v druhém ano a pohyb mi dělal jen lépe).“
36
Otázka č. 11
Gravidita s pohybem a bez pohybu
31 %
61 %
Ano, mohu. Těhotenství s pohybovou aktivitou pro mě bylo jak po psychické, tak fyzické stránce lépe zvládnutelné. Ano, mohu. Mezi těhotenstvím s pohybovou aktivitou a těhotenstvím bez pohybové aktivity nevidím žádný rozdíl. Ne, nemohu.
8%
Graf 11 Gravidita s pohybem a bez pohybu
Více jak polovina, tedy 61 % (62) žen u této otázky odpovědělo, že nemohou srovnat graviditu s pohybovou aktivitou a graviditou bez pohybové aktivity. Další možnost si vybralo 31 % (32) žen, a to odpověď – ano, mohu. Gravidita s pohybem byla pro tyto ženy jak po psychické, tak po fyzické stránce lépe zvládnutelná. Pouze 8 % (9) žen může srovnat graviditu s pohybem a bez pohybu, ale nevidí mezi nimi žádný rozdíl.
37
Otázka č. 12
Nevyužití pohybové aktivity 24%
Neměla jsem dostatek času
31%
Můj zdravotní stav to neumožnil Cvičení a pohybová aktivita mě neoslovila Ekonomické důvody 4% 22%
V blízkosti mého bydliště nebyla žádná nabídka
20% Graf 12 Nevyužití pohybové aktivity
Na otázku proč jste nenavštěvovala pohybovou aktivitu, odpověděly pouze ženy, které při otázce č. 4 sdělily, že se během těhotenství pohybové aktivitě nevěnovaly. Tyto ženy na výše zobrazenou otázku odpovídaly (až na jednu odpověď) v podobných procentuálních skupinách. 31 % (18) žen nemělo žádnou nabídku pohybové aktivity v blízkosti bydliště. Dostatek času na pohybovou aktivitu nemělo 14 žen, které tvořily 24 %. Zdravotní stav neumožnil 12 ženám (a to 22%) se pohybové aktivitě v těhotenství věnovat. Pohyb neoslovil 20 % (10) žen. Nejméně početnou skupinou byly ty, které odpověděly, že se pohybu nevěnovaly kvůli ekonomickým důvodům, a ty tvořily 4 % (2) žen.
38
3.3 Analýza a interpretace hypotéz Hypotéza č. 1 Domnívám se, že pohybové aktivitě v těhotenství se nejvíce věnují ženy ve věku od 20 30 let.
Využití a věk respondentek 30
28
25 21 20
18
19
15
ne ano
10 7 4
5
4
2 0 ne / ano 15 - 20let
ne / ano 21 - 30 let
ne / ano - 38 let
31
ne / ano 39 a více
Graf 13 Hypotéza 1 – Využití a věk respondentek
Mezi ženami, které se věnovaly pohybové aktivitě v těhotenství, bylo nejvíce respondetek ve věku 21 -30 let. 28 % (28) žen v této skupině se pohybu v těhotenství věnovaly, zato 19 % (19 žen) četnosti tuto možnost nevyužily. Tato hypotéza se mi potvrdila.
39
Hypotéza č. 2 Předpokládám, že multipary se pohybové aktivitě v těhotenství věnují méně než primipary.
Využití a parita respondentek 35 29
30 25
20 20
18
17 ne
15
ano 9
10
6 5 2
2
0 ne / ano Primipary
ne / ano Sekundipary
ne / ano Tercipary
ne / ano Kvadripary a multipary
Graf 14 Hypotéza 2 – Využití a parita respondentek
Nejvíce se pohybu v těhotenství věnovaly primipary. 46 % dotázaných (47) žen rodilo jednou. 29 % (29 žen) dotázaných prvorodiček se tedy pohybové aktivitě v těhotenství věnovalo, zato 18 % (18) žen se pohybu nevěnovalo. 20 % (20) sekundipar využilo pohyb v graviditě, 17% (17) žen pohyb nevyužilo. Nejméně početnou skupinou dotázaných byly kvadripary a multipary. Z tohoto grafu vyplývá, že platí výše uvedený předpoklad, primipary využívají pohybovou aktivitu v těhotenství nejvíce
40
Hypotéza č. 3
Předpokládám, že ty těhotné, které se věnovaly sportu před těhotenstvím, se věnují pohybové aktivitě i v době těhotenství.
Pohyb před a během těhotenství 14 %
Cvičící před těhotenstvím
54 % 32 %
Cvičící před i po těhotenství Ty, co začaly sportovat až v těhotenství
Graf 15 Hypotéza 3 – Pohyb před a během těhotenství
Z tohoto grafu vyplývá, že ženy, které se pohybu věnovaly před těhotenstvím 54 % (68) žen, ve větší míře v pohybové aktivitě pokračovaly i během těhotenství, a to 32 % (40 žen) četnosti. 14 % (17) žen začalo sportovat až v době těhotenství. Tato hypotéza se mi potvrdila.
41
Hypotéza č. 4 Domnívám se, že těhotné ženy nejčastěji navštěvují lekce cvičení na míči.
Nejvíce využívané lekce 20 % 27 %
Plavání pro těhotné Jóga / těhotenská jóga Aerobik / zumba 10 %
Pilates Cvičení na míči Jiné,
7% 25 %
10 %
Graf 16 Hypotéza 4 - Nejvíce využívané lekce
U této otázky měly ženy vybrat, jaké cvičební lekce nejvíce v těhotenství využívají. Celkový počet odpovědí činil 57 (100 %). Možnost jiné zvolilo 27 % (16) žen. Tyto respondentky uváděly, že nejvíce navštěvovaly rehabilitační cvičení a cvičily doma. Cvičení na míči zvolilo 25 % žen, 15 odpovědí. 20 % (12) žen využívá plavání pro těhotné. Jóga a pilates měly stejné zastoupení žen, a to 10 % (6) žen. 7 % (4) ženy si zvolily aerobik anebo zumbu. Z tohoto grafu vyplývá, že předpoklad platí jen částečně. Cvičení na míči si zvolilo pouze o jednu respondentku méně než při možnosti jiné, kde ženy uváděly většinou rehabilitační cvičení a cvičení doma.
42
Hypotéza č. 5 Předpokládám, že nejvíce vyhovující pohybová aktivita v době těhotenství je cvičení na míči.
Nejvíce vyhovující pohybové lekce 22%
20 %
Plavání pro těhotné Jóga / těhotenská jóga Aerobik / zumba 11 %
Pilates Cvičení na míči
5%
Jiné,
27 % 15 % Graf 17 Hypotéza 5 - Nejvíce vyhovující pohybové lekce
Zde vidíme, že nejvíce vyhovující pohybovou aktivitou v těhotenství je cvičení na míči. Tuto možnost si zvolilo 27 % (15) žen. Odpověď jiné, si zvolilo 22 % žen, 12 odpovědí. 20 % (11) žen nejvíce vyhovuje plavání pro těhotné. Pilates zvolilo 15 % (8žen) četnosti. Jóga je vyhovující pro 11 % (6) žen. Nejméně ženám v těhotenství vyhovuje aerobik a zumba, a to 5 % (3 ženám) četnosti. Tato hypotéza se mi taktéž potvrdila.
43
Hypotéza č. 6 Předpokládám, že víc jak 50% dotázaných cvičících těhotných žen navštěvuje cvičební lekce dvakrát týdně.
Kolikrát týdně jste cvičila 5%
5%
18 %
36 %
Jednou týdně Dvakrát týdně Třikrát týdně Čtyřikrát týdně Pětkrát týdně
36 % Graf 18 Hypotéza 6 - Kolikrát týdně jste cvičila
Na tuto otázku odpovědělo pouze 22 žen, 39 % četnosti. Z tohoto grafu vyplývá, že nejvíce chodí ženy cvičit jednou a dvakrát týdně, 36 % (8 žen) četnosti. Třikrát týdně pohybové lekce navštěvuje 18 % (4) žen a čtyřikrát a pětkrát týdně navštěvuje pouze 5 % (1) žen. Výše uvedený předpoklad se mi z větší části potvrdil.
44
Hypotéza č. 7 Domnívám se, že 80% žen se po lekcích cítí lépe.
Bylo vám po lekci lépe
Ano Ne
100 % Graf 19 Hypotéza 7 - Cítila jste se po lekci lépe
Z tohoto grafu vyplývá, že 100 % (57) žen, se po cvičební lekci cítí lépe. Tato hypotéza se mi potvrdila.
45
Hypotéza č. 8 Domnívám se, že většina těhotných žen navštěvuje cvičební lekce pro své zdraví a zdraví svého miminka.
Využití pohybové aktivity 6%
Vždy jsem se věnovala sportu
8%
40 %
47 %
Chci udělat co nejvíce pro sebe a své miminko Přesvědčila mě o tom kamarádka / někdo, kdo s tím má zkušenosti Jiný důvod,
Graf 20 Hypotéza 8 - Využití pohybové aktivity
Pro sebe a své miminko chce udělat více 47 % (27) žen. Dále následuje nejčastější odpověď, a to, že se ženy vždy věnovaly sportu v 40 % (22 žen). Další odpovědi vybralo jen pár respondentek. 8 % (5) respondentek zvolilo odpověď – Přesvědčila mě o tom kamarádka / někdo, kdo s tím má zkušenosti/. Jiný důvod zvolilo 6 % (3) žen. Tato hypotéza se mi taktéž potvrdila.
46
Hypotéza č. 9 Domnívám se, že těhotné se nezúčastnily pohybových aktivit kvůli jejich špatnému zdravotnímu stavu.
Nevyužití pohybové aktivity 24% Neměla jsem dostatek času
31%
Můj zdravotní stav to neumožnil Cvičení a pohybová aktivita mě neoslovila Ekonomické důvody 4% 22%
V blízkosti mého bydliště nebyla žádná nabídka
20%
Graf 21 Hypotéza 9 - Nevyužití pohybové aktivity
31 % (18) žen udává, že v blízkosti jejich bydliště nebyla žádná nabídka, a proto se cvičení v těhotenství nemohly věnovat. Dostatek času na pohyb v těhotenství nemělo 24 % (14) žen. Zdravotní stav neumožnil dotázaným ženám navštěvovat pohybovou aktivitu v 22 % (12). Pohyb neoslovil 20 % (10) žen. Ekonomické důvody označily 4 % (2) žen. Tato hypotéza se mi nepotvrdila.
47
4 Diskuze Cílem této bakalářské práce bylo zjistit postoje těhotných žen ke sportovním aktivitám. Dalším úkolem bylo zmapovat, kterým sportovním aktivitám dávají těhotné ženy v současné době přednost. K těmto dvěma cílům bylo vytvořeno sedm hypotéz. Tyto hypotézy jsem se snažila potvrdit či vyvrátit pomocí kvantitativního anonymního dotazníku, který byl podáván ženám v šestinedělí. Pro tento výzkum jsem sebrala 103 anonymních dotazníků, které jsem vyhodnotila pomocí grafů s komentářem. Z výše uvedeného výzkumu vyplývá, že pohybové aktivitě v těhotenství se věnuje větší skupina žen, které udávají, že se po aktivitě cítily lépe, a tím pro ně byl i porod lépe zvládnutelný. J.F.Clappa prováděl v roce 1995 studii (Meško, 2005, str. 83), která se zabývala vlivem vytrvalostních aktivit na otěhotnění, těhotenství a samotný porod. Další výzkum, který jsem měla ke srovnání, byl od paní Jitky Bejdákové z roku 2006. Hypotéza č. 1 V první hypotéze jsem předpokládala, že pohybové aktivitě v těhotenství se nejvíce budou věnovat ženy od 21 – 30 let. Hypotézu jsem testovala pomocí otázky č. 1 a č.4. Tato hypotéza se mi potvrdila, jelikož 28 % (28) žen ve věku 21 – 30 let se pohybu v těhotenství věnovaly. Tuto otázku paní Bejdáková ve svém výzkumu z roku 2006 respondentkám položila a dospěla ke stejnému výsledku jako v této uvedené práci. Nejvíce cvičících rodiček je ve věku 21 – 30 let. Ve výzkumu J.F.Clappa (1995) nebyla podána otázka na věk respondetek.
48
Hypotéza č. 2 K této hypotéze se vztahuje otázka č. 2 – Kolikrát jste rodila?, a otázka č. 4 - Věnovala jste se pohybové aktivitě během těhotenství? Zde se mi hypotéza potvrdila. Domnívám se, že primipary se pohybu věnují více než multipary z důvodu většího množství volného času, který mají samy pro sebe. Multipary již mají jedno až několik dětí a volný čas tráví s nimi. Pohybu v těhotenství se věnovalo 29 % (29) žen prvorodiček, 20 % (20) druhorodiček, tercipary, multiparami a kvadripary se věnovaly pohybu jen v malém množství. Výzkum paní Bejdákové z roku 2006, ani výzkum J.F. Clappa (1995) se respondetek nedotazoval na paritu. Hypotéza č. 3 Ve třetí hypotéze jsem předpokládala, že ty těhotné, které se věnovaly sportu před těhotenstvím, se věnují pohybové aktivitě i v době těhotenství. K této hypotéze se vztahuje otázka č. 3 – Věnovala jste se pohybové aktivitě před těhotenstvím?, a otázka č. 4 - Věnovala jste se pohybové aktivitě během těhotenství? U těchto otázek odpovídalo všech 103 respondentek. Došla jsem k těmto výsledkům. 54 % (68) žen cvičilo již před těhotenství, z těchto žen pokračovalo v pohybové aktivitě 32 % (40) žen. Pouze 14% (17) začalo sportovat až v době těhotenství. Tato hypotéza se mi potvrdila. Paní Bejdáková ve svém výzkumu z roku 2006 udává, že před těhotenstvím se pravidelně nějaké sportovní aktivitě věnovalo 86 % respondentek. V době těhotenství se pohybu věnovalo 50 % dotázaných žen. Můj výzkum je v souladu s výzkumem paní Bejdákové z roku 2006. J.F. Clapp ve svém výzkumu z roku 1995 sledoval 200 žen, které se pohybové aktivitě věnovaly intenzivně třikrát týdně již před otěhotněním a v době těhotenství pokračovaly. V porovnání se stejně velkou skupinou nesportujících žen, neměly sportovkyně žádný problém s početím, těhotenstvím a rodily převážně v termínu. Aktivní fáze porodu u sportovkyň byla o dvě hodiny kratší a jejich novorozenci byli v průměru o 300 g lehčí, protože měli o 200g méně tělesného tuku.
49
Hypotéza č. 4 Domnívám se, že těhotné ženy nejčastěji navštěvují lekce cvičení na míči. K této hypotéze se váže otázka č. 5 – Navštěvovala jste během těhotenství některé z uvedených lekcí? K této otázce bylo 57 (100 %) odpovědí. Cvičení na míči si zvolilo 25 % (15) žen. Nejvíce početnou skupinou bylo 27 % (16) žen četnosti, které si zvolily odpověď jiné, kde udávaly, že pohybové aktivitě se věnovaly převážně doma a navštěvovaly rehabilitační cvičení. Tyto možnosti v dotazníku nebyly. Tato hypotéza se mi potvrdila jen částečně. Cvičení na míči navštěvovalo pouze o jednu respondentku méně než při možnosti jiné. Hypotéza č. 5 Předpokládám, že nejvíce vyhovující pohybová aktivita v době těhotenství je cvičení na míči. Tuto hypotézu jsem testovala pomocí otázky č. 6 – Která z uvedených lekcí vám vyhovovala nejvíce? Hypotéza č. 5 se mi potvrdila, jelikož 27 % (15) žen si zvolilo jako vyhovující aktivitu právě cvičení na míči. Odpověď jiné zvolilo 22 % (12) žen. Plavání pro těhotné vyhovuje 20 % (11) žen. 8 (15 %) žen odpovědělo, že pro ně je nejvíce vyhovující aktivitou pilates. Jógu zvolilo 11 % (6) žen. V nejmenším množství ženám vyhovuje aerobik a zumba, kterou v těhotenství považuje za vyhovující pouze 5 % (3) žen. Paní Bejdáková (2006) udává, že nejoblíbenější aktivitou gravidních žen je speciální cvičení v rámci těhotenským kurzů, dále pak cvičení doma a cvičení na míči. U těchto otázek se s paní Bejdákovou v mém výzkumu neshoduji. Hypotéza č. 6 U této hypotézy jsem předpokládala, že víc jak 50% dotázaných cvičících těhotných žen navštěvuje cvičební lekce dvakrát týdně. Tato hypotéza se váže na otázku č. 7 – Kolikrát týdně jste cvičila? Tato otázky byla otevřená, odpovídalo na ní pouze 22 respondentek, 39 % četnosti. Mezi dvěma nejčastějšími odpověďmi bylo, jednou a dvakrát týdně. Tyto odpovědi získaly stejné procento, a to 36 % (8) žen četnosti. Třikrát týdně pohybové lekce navštěvuje 18 % (4) žen. Čtyřikrát a pětkrát týdně navštěvuje pouze 5
50
% (1) žen. Můj výzkum se částečně shoduje s paní Bejdákovou (2006), ta udává, že těhotné navštěvují lekce jednou týdně. Tato hypotéza se mi potvrdila částečně. Hypotéza č. 7 U hypotézy č. 7 se domnívám, že 80 % žen se po lekci cítí lépe. Tato hypotéza vychází z otázky č. 8 – Cítila jste se po lekci lépe? Tato hypotéza se mi taktéž potvrdila. Z 57 (100 %) odpovědí, všech 57 (100 %) žen udalo, že se po lekci cítí lépe. Tato hypotéza je plně v souladu s paní Bejdákovou (2006). Paní Bejdáková udává, že téměř všechny maminky, i ty, které necvičí, jsou přesvědčeny o tom, že pohyb v graviditě ženám prospívá. Hypotéza č. 8 Domnívám se, že většina těhotných žen navštěvuje cvičební lekce pro své zdraví a zdraví svého miminka. K této hypotéze se vztahuje otázka č. 10 – Proč jste lekce navštěvovala? Skoro 50 % dotázaných žen odpovědělo, že lekce navštěvovaly kvůli sobě a svému miminku, a to v procentu 47 (27) žen. 22 odpovědí (40 %) jsem zaznamenala při možnosti – vždy jsem se věnovala sportu. 8 % (5) respondentek udává, že je o navštěvování přesvědčila kamarádka / někdo, kdo s tím má zkušenosti. Jiný důvod zvolilo 6 % (3) žen. Tato hypotéza se mi taktéž potvrdila. I paní Bejdáková (2006) vyhodnotila, že většina žen navštěvuje lekce s přesvědčením udělat něco pro sebe a zdraví svého nenarozeného miminka. Tudíž se v této hypotéze plně s paní Bejdákovou shoduji. Hypotéze č. 9 U této poslední hypotézy se domnívám, že těhotné se nezúčastnily pohybových aktivit kvůli jejich špatnému zdravotnímu stavu. K této hypotéze se váže otázka č. 12 – Z jakého důvodu jste cvičební lekce nenavštěvovala? Tato hypotéza se mi nepotvrdila, jelikož kvůli nevyhovujícímu zdravotnímu stavu v těhotenství se pohybu nevěnovalo pouze 22 % (12) žen. Nejčastější odpovědí dotázaných žen bylo, že v blízkosti jejich bydliště nebyla žádná nabídka, a to v 38 % (18 žen) četnosti. Dostatek času nemělo 24
51
% (14) žen. Ve 20 % (10) četnosti, ženy pohybová aktivita neoslovila. Ekonomické důvody označily 4 % (2) žen. Paní Bejdáková dospěla výsledku, že těhotné se pohybové aktivitě nevěnují většinou ze zdravotního hlediska.
4.1 Přínos pro praxi Z výzkumu této práce vyplynulo, že cvičících gravidních žen je nepatrně více než necvičících, avšak z mého pohledu by procento cvičících žen mohlo vzrůst. Ženy by si také měly uvědomit, že vzrůstající obezita je hrozivá, jak pro ně samotné, tak pro případné otěhotnění i těhotenství. Domnívám se, že kdyby těhotné byly více informovány, procenta cvičících žen by vzrostla. Informace by ženám měly být podávané v gynekologických ambulancích, poradnách, porodních sálech a šestinedělí. Myslím si, že tato práce může být přínosem pro praxi. Po přečtení této práci se těhotné mohou dozvědět o možnostech, které přináší dnešní doba, a mohou zde získat motivaci pro pohyb. Možností ženy mají několik. Jsem přesvědčena, že i ženy na malém městě dostanou nabídku. Kdybych dotazník k tomuto výzkumu tvořila znovu, některé otázky bych úplně vypustila a mnoho dalších bych naopak přidala či rozšířila.
52
5 Závěr Bakalářská práce se zabývá pohybovou aktivitou v těhotenství. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. První část, část teoretická se zabývá těhotenstvím, kde popisuji změny organismu ženy. Nejvíce se zabývám pohybem v těhotenství. Tuto kapitolu jsem zaměřila na správné zásady při cvičení, na vhodné a nevhodné sporty v tomto období a dále se zabývám vlivem pohybové aktivity na organismus těhotné. Ženy se zde mohou dozvědět, jakým komplikacím, které těhotenství přináší, můžou díky pohybu předejít. Poslední část teoretické práce uvádí praktický nácvik na porod. Tato práce má dva cíle a devět hypotéz. Za první cíl jsem si stanovila zjistit postoje těhotných žen ke sportovním aktivitám, tohoto cíle bylo dosaženo. K tomuto cíli bylo stanoveno 7 hypotéz, z níž se mi jedna hypotéza potvrdila částečně, jedna nepotvrdila a pět hypotéz se mi potvrdilo. Dále jsem zjišťovala, kterým sportovním aktivitám dávají těhotné ženy v současné době přednost, tohoto cíle jsem také dosáhla. K druhému cíli se vztahovaly dvě hypotézy. Jedna se mi potvrdila a druhá jen částečně. Část teoretická rozebírá otázky, které jsem uváděla v dotazníkovém šetření. Šetření bylo zaměřeno na využití pohybové aktivity těhotnými. Výsledky výzkumu jsou zpracovány v grafu. Šetření se zúčastnilo 103 žen, které anonymně odpovídaly na 12 otázek v dotazníku. Z šetření vyplynulo, že ženy se pohybové aktivitě v těhotenství většinou věnují, ale procenta necvičících jsou stále dost vysoká. Tento výsledek mě zklamal. Ženy, které necvičí, uvádí, že je pohybová aktivita neoslovila či, že na ní nemají dostatek času. Naopak mě potěšil fakt, že ženy cvičící před těhotenstvím se ve velkém procentu věnují pohybu i v době těhotenství.
53
Závěrem bych chtěla říct, že tato práce pro mě byla přínosem. Myslím, že jí ve své praxi využiji a doufám, že nebudu sama. Mohou jí využít jak porodní asistentky, tak těhotné i budoucí matky.
54
Seznam literatury AŠENBRENEROVÁ, I. Časopis Maminka, 2011. Rubrika těhotenství a porod. ISSN 12-13-5100, 2011, č. 7, s. 22. BALASKAS, J., GREEN, Y. Aktivní porod: stručný průvodce přirozeným porodem. Vyd. 1. Překlad Jana Staňková. Praha: Argo, 2010. ISBN 978-802-5701-782. BEJDÁKOVÁ, J. Cvičení a sport v těhotenství: sporty vhodné i nevhodné, zásady cvičení, speciální tělocvik pro těhotné, základy výživy, tanec, gravidjóga. Praha: Grada, 2006. ISBN 80-247-1214-8. ČECH, E. Porodnictví. Praha 7: Grada Publishing, spol. s r. o., 1999. ISBN 80-7169355-3. ČECHOVSKÁ, I., MILEROVÁ, H., a NOVOTNÁ, V. Aqua-fitness: plavání, aquagymnastika, aqua-aerobik. Praha: Grada, 2003. ISBN 80-247-0462-5. DOLEŽALOVÁ, V. Jóga pomáhá léčit. Praha: Stratos, 1993. ISBN 8090147208. DUMOULIN, Ch., MILEROVÁ, H., a NOVOTNÁ, V. Cvičíme v těhotenství: názorný popis cviků a praktické rady. Praha: Portál, 2006. ISBN 80-736-7078-X. HANÁKOVÁ,
T.
[online]
Plavání
v těhotenství.
Dostupné
z
:http://www.hanakovagynekologie.cz/plavani-v-tehotenstvi/ FOŘT, P., LEVIN, S. ýživa a sport: chůzí ke zdraví. Praha: Olympia, 1990. ISBN 80703-3026-0. KING, M., GREEN, Y. Pilates pro těhotné: posilovací cvičení pro budoucí maminky. Brno: Computer Press, 2005. ISBN 80-251-0710-8. KYNYCHOVÁ, H., KRUNTORÁDOVÁ, P. Aktivní těhotenství. Praha: Propolis, 2008. ISBN 978-80-903818-4-1. 55
MEŠKO, D., KOMADEL, L., a DELEJ, B. Telovýchovnolekárske vademecum. 3., Bratislava: Slovenská spoločnosť telovýchovného lekárstva, 2005. ISBN 80-969-4464-9. MIKULANDOVÁ, M., MILEROVÁ, H. a NOVOTNÁ, V. Těhotenství a porod: průvodce české ženy od početí do šestinedělí. Brno: Computer Press, 2004. ISBN 80-2510205-X. PAŘÍZEK, A. Kniha o těhotenství a dítěti: [český průvodce těhotenstvím, porodem, šestinedělím - až do dvou let dítěte]. Praha: Galén, 2009. ISBN 978-807-2626-533. ROZTOČIL, A. Moderní porodnictví. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-802-4719-412. SIKOROVÁ, L. Cvičení a pohybové aktivity v těhotenství. Brno: Computer Press, 2009. ISBN 978-802-5124-208. SKOPOVÁ, M., BERÁNKOVÁ, J. Aerobik: kompletní průvodce. Praha: Grada, 2008. Sport Extra. ISBN 978-802-4717-463. SMITH, K., LEVIN, S. Walk fit: chůzí ke zdraví. Bratislava: Timy, 1995. ISBN 80-8879903-1. TRČA, S. Budeme mít děťátko. Praha: Grada, 2009. Pro rodiče. ISBN 978-80-2472581-9. VOTAVA, J. Jóga očima lékařů. Praha: Avicenum, 1988. ISBN: 08-052-88. WESSELS, M.,OELLERICH, H. Cvičení v těhotenství a šestinedělí. Praha: Grada, 2006. ISBN 80-247-1427-2. WESSELS, M., OELLERICH, H. Wellness jóga pro těhotné: blahodárná cvičení pro vás a vaše dítě. Praha: Grada, 2009. ISBN 978-802-4725-963.
56
WIDDOWSON, R. Jóga: cvičení pro těhotné : prenatální cvičení k tonizaci, relaxaci a přípravě vašeho těla. Praha: Svojtka, 2004. ISBN 80-735-2101-6. ZWINGER, A. Porodnictví. Praha: Galén, 2004. ISBN 80-726-2257-9.
57
Seznam Grafů Graf 1 Věk respondentek ................................................................................................ 27 Graf 2 Parita .................................................................................................................... 28 Graf 3 Využití pohybové aktivity před těhotenstvím ..................................................... 29 Graf 4 Využití respondentek pohybové aktivity během těhotenství............................... 30 Graf 5 Využití cvičebních lekcí během těhotenství ........................................................ 31 Graf 6 Nejvíce vyhovující pohybové lekce .................................................................... 32 Graf 7 Kolikrát týdně jste cvičila .................................................................................... 33 Graf 8 Bylo vám po lekci lépe ........................................................................................ 34 Graf 9 Pomohla vám pohybová aktivita v těhotenství a porodu..................................... 35 Graf 10 Využití pohybové aktivity ................................................................................. 36 Graf 11 Gravidita s pohybem a bez pohybu ................................................................... 37 Graf 12 Nevyužití pohybové aktivity ............................................................................. 38 Graf 13 Hypotéza 1 – Využití a věk respondentek ......................................................... 39 Graf 14 Hypotéza 2 – Využití a parita respondentek...................................................... 40 Graf 15 Hypotéza 3 – Pohyb před a během těhotenství ................................................. 41 Graf 16 Hypotéza 4 - Nejvíce využívané lekce ............................................................. 42 Graf 17 Hypotéza 5 - Nejvíce vyhovující pohybové lekce ............................................ 43 Graf 18 Hypotéza 6 - Kolikrát týdně jste cvičila ........................................................... 44 Graf 19 Hypotéza 7 - Cítila jste se po lekci lépe ............................................................ 45 Graf 20 Hypotéza 8 - Využití pohybové aktivity .......................................................... 46 Graf 21 Hypotéza 9 - Nevyužití pohybové aktivity ....................................................... 47
58
Seznam příloh Příloha 1 Dotazník .......................................................................................................... 59 Příloha 2 Správné držení těla ......................................................................................... 64 Příloha 3 Nesprávné držení těla ...................................................................................... 64 Příloha 4 Správné dýchání .............................................................................................. 65 Příloha 5 Posilování břišních svalů ................................................................................. 66 Příloha 6 Posilování břišních svalů ................................................................................ 66 Příloha 7 Prevence křečových žil .................................................................................... 67 Příloha 8 Uvolnění křížokyčelního skloubení ................................................................ 68 Příloha 9 Uvolnění křížokyčelního skloubení ................................................................ 68 příloha 10 Posilování pánevního dna .............................................................................. 69 Příloha 11 Posilování břišních svalů ............................................................................... 70 Příloha 12 Posilování břišních svalů ............................................................................... 70 Příloha 13 Posilování břišních svalů ............................................................................... 71 Příloha 14 Posilování břišních svalů ............................................................................... 71 Příloha 15 Posilování pánevního dna.............................................................................. 72 Příloha 16 Posilování pánevního dna.............................................................................. 72 Příloha 17 Posilování pánevního dna.............................................................................. 73 Příloha 18 Posilování pánevního dna.............................................................................. 73 Příloha 19 Protažení svalů v horní části zad ................................................................... 74 Příloha 1 Dotazník
59
Vážená maminko, Jmenuji se Barbora Popelková, studuji bakalářské studium na Vysoké škole polytechnické Jihlava, obor porodní asistentka. Tímto bych Vás chtěla poprosit o vyplnění tohoto anonymního dotazníku, který je součástí mé bakalářské práce. Moc děkuji za ochotu a spolupráci. Barbora Popelková Studentka 3. ročníku Vysoké školy polytechnické Jihlava 1. VĚK a) 15 – 20let b) 20 – 30 let c) 30 – 38 let d) 38 a více 2. KOLIKRÁT JSTE RODILA a) Jednou b) Dvakrát c) Třikrát d) Čtyřikrát a více 3. VĚNOVALA JSTE SE POHYBOVÉ AKTIVITĚ PŘED TĚHOTENSTVÍM a) Ano b) ne 60
4. VĚNOVALA JSTE SE BEHĚM TĚHOTENSTVÍ POHYBOVÉ AKTIVITĚ a) Ano b) Ne Pokud ANO, pokračujte v otázce číslo 4, pokud ne přeskočte na otázku číslo 11 5. NAVŠTĚVOVALA JSTE BĚHEM TĚHOTENSTVÍ NĚKTERÉ Z NÍŽE UVEDENÝCH CVIČEBNÍCH LEKCÍ a) Plavání pro těhotné b) Jóga/ těhotenská jóga c) Aerobik/ zumba d) Pilates e) Cvičení na míči f) Jiné, vypište: …………………………………………………………………………… ………………………………… 6. KTERÉ Z NÍŽE UVEDENÝCH CVIČEBNÍCH LEKCÍ VÁM VYHOVOVALA NEJVÍCE? a) Plavání pro těhotné b) Jóga/ těhotenská jóga c) Aerobik/ zumba d) Pilates e) Cvičení na míči
61
f) Jiné, vypište: …………………………………………………………………………… ……………………………… 7. JAK ČASTO JSTE NAVŠTĚVOVALA CVIČEBNÍ LEKCE PRO TĚHOTNÉ Uveďte:………………………………………………………………………………… ………………………………………………. 8. CÍTILA JSTE SE PO LEKCI LÉPE? a) Ano b) Ne 9. MÁTE POCIT, ŽE VÁM NAVŠTĚVOVÁNÍ LEKCÍ POMOHLO K LEPŠÍMU ZVLÁDNUTÍ TĚHOTENSTVÍ A PORODU? a) Ano b) Ne 10. PROČ JSTE LEKCE NAVŠTĚVOVALA? a) Vždy jsem se věnovala sportu b) Chci udělat co nejvíce pro sebe a své miminko c) Přesvědčila mě o tom kamarádka/ někdo, kdo s tím má zkušenosti d) Jiný důvod, uveďte jaký: …………………………………………………………………………… …
62
11. MŮŽETE SROVNAT TĚHOTENSTVÍ BEZ POHYBOVÉ AKTIVITY A TĚHOTENSTVÍ S POHYBOVOU AKTIVITOU? (např. První těhotenství jsem cvičila, druhé těhotenství jsem necvičila) a) Ano, mohu. Těhotenství s pohybovou aktivitou pro mě bylo jak po psychické, tak fyzické stránce lépe zvládnutelné. b) Ano, mohu. Mezi těhotenstvím s pohybovou aktivitou a těhotenstvím bez pohybové aktivity nevidím žádný rozdíl. c) Ne, nemohu.
12. Z JAKÉHO DŮVODU JSTE CVIČENÍ PRO TĚHOTNÉ NENAVŠTĚVOVALA? a) Neměla jsem dostatek času b) Můj zdravotní stav to neumožnil c) Cvičení a pohybová aktivita mne neoslovila d) Ekonomické důvody e) V blízkosti mého bydliště nebyla žádná nabídka
63
Příloha 2 Správné držení těla Příloha 3 Nesprávné držení těla
(Dumounlin, 2006)
(Sikorová, 2009)
64
Příloha 4 Správné dýchání (Dumounlin, 2006)
65
Příloha 5 Posilování břišních svalů
(Beránková, 2002) Příloha 6 Posilování břišních svalů
(Beránková, 2002) 66
Příloha 7 Prevence křečových žil
(Beránková, 2002)
67
Příloha 8 Uvolnění křížokyčelního skloubení
(Beránková, 2002) Příloha 9 Uvolnění křížokyčelního skloubení
(Beránková, 2002) 68
příloha 10 Posilování pánevního dna
(Beránková, 2002)
69
Příloha 11 Posilování břišních svalů
(King, 2005) King
(King, 2005)
Příloha 12 Posilování břišních svalů
(King, 2005)
70
Příloha 13 Posilování břišních svalů
(Balaskasová, 2010) Příloha 14 Posilování břišních svalů
(Balaskasová, 2010)
71
Příloha 15 Posilování pánevního dna
(King, 2005)
Příloha 16 Posilování pánevního dna
(King, 2005)
72
Příloha 17 Posilování pánevního dna
(Dumoulin, 2006)
Příloha 18 Posilování pánevního dna
(Dumoulin, 2006)
73
Příloha 19 Protažení svalů v horní části zad
(Dumoulin, 2006) Příloha 20 Protažení svalů spodní části zad
(Dumoulin, 2006) Příloha 21 Protažaní svalů spodní a horní části zad
(Dumoulin, 2006) 74
Příloha 22 Uklidňující cvičení
75
(Balaskasová, 2010)
76
