VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií
Porod doma – ano či ne?
Bakalářská práce
Autor: Lucie Ulrichová Vedoucí práce: Mgr. Marie Dočekalová Jihlava 2014
Anotace V této práci se zabývám objasněním výhod a nevýhod domácích porodů. Celá práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V praktické části se zaměřuji na historii porodnictví, porod a s ním související rizika, domácí porod, porod v porodnici. V teoretické části se soustředím na výzkumnou část, v níž jsou rozebrány hypotézy a cíle. Pro výzkum byly použity dotazníky, které byly vyplňovány prostřednictvím internetu a ženami na gynekologicko - porodnickém oddělení Jihlava. Klíčová slova: historie porodu, porod, rizika během porodu, porod v porodnici, porod doma, alternativy porodů
Annotation In dieser Arbeit befasse ich mich mit den Vorteilen und Nachteilen der Hausgeburt. Die ganze Arbeit wird in zwei Anteile geteilt. Diese zwei Teile sind Theorie und Gebrauch. In dem Gebrauch konzentriere ich mich auf die Geburtsgeschichte, die Geburt und die zusammenhängende Gefahren, die Hausgeburt und die Geburt in der Entbindungsklinik. In dem theoretischen Anteil konzentriere ich mich auf die Forschung, in der die Hypothesen und Ziele zerlegt werden. In der Forschung wurden Fragebogen benutzt. Diese Fragebogen wurden durch den Internet und von den Frauen in der gynäkologischen Abteilung in Jihlava ausgefüllt. Schlüsselwörter die Geburtsgeschichte, die Geburt, die Gefahren während der Geburt, die Geburt in Entbindungsklinik, die Geburt zu Hause, die Geburtsalternativen
Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat paní Mgr. Dočekalové za ochotu a trpělivost při vedení práce. Velké dík patří ženám, které se podělily o své zkušenosti a názory. Opomenout nesmím rodinu a přítele, kteří mě psychicky podrželi během tvorby bakalářské práce.
Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis
Obsah 1 Úvod .............................................................................................................................. 8
2
1.1
Cíle práce ........................................................................................................... 9
1.2
Hypotézy ............................................................................................................ 9
Teoretická část ....................................................................................................... 10 2.1
Stručně k historii porodnictví ........................................................................... 10
2.1.1
Pranostiky a pověry o pupečníku .............................................................. 11
2.1.2
Pranostiky a pověry o porodu ................................................................... 11
2.2
Porod ................................................................................................................ 12
2.2.1
Dělení porodu ........................................................................................... 12
2.2.2
Spouštěcí mechanismy porodu ................................................................. 12
2.2.3
Porodní síly ............................................................................................... 12
2.3
Doby porodní ................................................................................................... 13
2.3.1
První doba porodní.................................................................................... 13
2.3.2
Druhá doba porodní .................................................................................. 13
2.3.3
Třetí doba porodní .................................................................................... 14
2.3.4
Čtvrtá doba porodní .................................................................................. 14
2.4
Rizika během porodu ....................................................................................... 14
2.4.1 2.5
Nepravidelné mechanismy porodní .......................................................... 14
Porodnice – nové směry, zajišťující volbu ....................................................... 18
2.5.1
Home rooms .............................................................................................. 18
2.5.2
Přítomnost otce u porodu .......................................................................... 18
2.5.3
Porod do vody ........................................................................................... 19
2.5.4
Programovaný porod................................................................................. 20
2.5.5
Možnost vytvoření porodního plánu ......................................................... 20
2.6
2.6.1
Mýty o domácích porodech ...................................................................... 22
2.6.2
Výhody porodu doma ............................................................................... 24
2.6.3
Nevýhody porodu doma............................................................................ 24
2.7 3
4
Domácí porod ................................................................................................... 21
Porodní dům ..................................................................................................... 24
Praktická část......................................................................................................... 26 3.1
Výzkumná metodika ........................................................................................ 26
3.2
Typy Otázek ..................................................................................................... 26
3.3
Cílová skupina respondentů ............................................................................. 26
3.4
Forma výzkumu ............................................................................................... 26
3.5
Vlastní výzkum ................................................................................................ 27
3.6
Diskuze............................................................................................................. 42
Závěr ....................................................................................................................... 46 Seznam literatury ........................................................................................................ 48 Seznam grafu ............................................................................................................... 50 Seznam zkratek ........................................................................................................... 51 Seznam příloh.............................................................................................................. 51
1 Úvod V práci se zabývám problematikou domácích porodů, na které je v posledních letech brán čím dál větší zřetel. Společnost je rozdělena na několik skupin, kde někteří jsou jednoznačně pro porod doma, jiní pro porod v nemocnici a ti zbylí mají neutrální postoj. Během porodu mohou nastat závažné komplikace, vývojové vady srdce, hypoxie, krvácení, kde samotná porodní asistentka nic nesvede, protože domácí prostředí není dostatečně vybaveno a tak nemůže být poskytnuta maximální péče v kritických případech. Samozřejmě porod doma má určité kouzlo, ale má cenu riskovat život dítěte, matky nebo dokonce obou? Chápu, že některé nastávající matky mají strach z nemocničního zařízení, a proto také volí pobyt doma, jelikož jim přináší určitou psychickou úlevu, rovněž se domnívají, že tím podporují i přirozenější porod. Ano, určité výhody zde jsou, ale pokud nastane již zmiňovaná komplikace, snad každé matce jde o své dítě a v dané situaci by upřednostnila nemocniční zařízení před domácím porodem. Neustále se setkáváme s novými směry, které se snaží rodičce, co nejvíce zpříjemnit pobyt na porodním sále a usnadnit porod. Rodička si může zvolit z poměrně velkého množství alternativ, jak chce, aby porod probíhal. Osobně jsem se ještě nesetkala s pacientkou, která by vyžadovala porod doma. Na jednu stranu proč také? Některé nemocnice jsou tak dokonale vybaveny a zajišťují, tak komfortní pobyt, že rodička má pocit, jak kdyby opravdu byla doma, zároveň je zde poskytnuta maximální péče, je tedy sníženo i riziko úmrtí při náhle komplikaci. Za sebe mohu říci, že nejsem zastáncem domácích porodů. Po zkušenostech na sálech, kdy zdánlivě výborně probíhající porod skončil císařským řezem, si člověk uvědomí, že porod doma není tou správnou volbou. Pokud mám to štěstí a jsem těhotná, nebudu sobecká a hlavně se zaměřím na to, co je pro mé dítě nejlepší a vynasnažím se udělat maximum. Toto téma jsem si vybrala, neboť se domnívám, že porod doma je velkým hazardem. V tomto duchu bych chtěla vést svou bakalářskou práci.
8
1.1 Cíle práce Cíl č. 1: Zjistit, zda o porod v porodnici je větší zájem než o porod doma. Cíl č. 2: Zjistit, proč dotazované ženy upřednostňují porody v nemocnicích před domácími porody. Cíl č. 3: Zjistit, zda více jak 80 % dotazovaných žen je proti porodům doma. Cíl č. 4: Zjistit, zda dotazované ženy znají alespoň 3 rizika, která mohou nastat během porodu. Cíl č. 5: Zjistit, jaký mají postoj partneři dotazovaných žen na porod doma.
1.2 Hypotézy Hypotéza č. 1 Předpokládám, že více jak 80 % z dotazovaných žen je pro porod v nemocnici. Hypotéza č. 2 Domnívám se, že 80 % z dotazovaných žen upřednostňuje porodnice, protože je zde vybavení, které zaručuje maximální péči při akutní komplikaci. Hypotéza č. 3 Předpokládám, že dotazované ženy znají alespoň 3 rizika, která mohou nastat během porodu. Hypotéza č. 4 Domnívám se, že více jak 1/3 partnerů dotazovaných žen je proti porodům doma. Hypotéza č. 5 Domnívám se, že 2/3 z dotazovaný žen určí jako hlavní výhodu domácího porodu domácí prostředí, které rodičky uklidňuje.
9
2 Teoretická část 2.1 Stručně k historii porodnictví S prací porodních asistentek se setkáváme už od nepaměti. Již ve Starém zákoně jsou popsané praxe egyptských porodních bab, které rodičkám poskytovaly péči v době početí. Také řecký lékař Soranos z Efesu se zabýval ve svých spisech porodními pomocnicemi. Vzdělanost a následná příprava budoucích porodních bab byla ovlivňována
různými
dobovými
faktory
(kulturou,
politikou,
náboženstvím,
ekonomickými vlivy, rozvojem medicíny). (Chytilová, 2005) Porodní asistentky se z počátku musely spoléhat především na své zkušenosti a poznatky, které byly předávány z generace na generaci. Neznalost anatomie pro ně byla stěžení pro chápání porodu jako celku. Porodní báby měly možnost se vzdělávat na Univerzitě Karlově v Praze. Od 18. století byly nuceny povinně navštěvovat lékařské fakulty a doškolovat se. Stávalo se, že porodní pomocnice byla tázána o radu i z jiného odvětví medicíny. I přesto, že porodní asistentky nebyly školené, měly větší význam než lékaři (Chytilová, 2005). Dříve žena rodila v osamění bez jakéhokoliv cizího zásahu a pomoci. Byla tak ve velkém nebezpečí a to nejen ona, ale i dítě. Pečovatelské zásahy jsou zaznamenány, již z období primátů, kdy v případě úmrtí matky se starají o mládě cizí samice. Komplikace, které se vyskytují u porodu, jsou zaznamenávány a pozorovány samotnými ženami již mnoho let. Když se začali lidé seskupovat a vytvářet organizované celky, pomáhaly rodičkám starší zkušené ženy z rodiny. Postupně se začalo vyvíjet povolání, které bylo určené pouze ženám. Pro muže bylo toto povolání nedůstojné. Pouze při komplikacích byli přivoláni lazebníci, bradýři, ranhojiči či felčaři (Vránová, 2007). Poměrně velkou brzdou rozvoje byla izolace od Francie a Anglie, které v tomto směru už byly na správné cestě. Až v 18. století se u nás začala kontrolovat pracovní náplň porodních bab, jejich vzdělání a sociální postavení. Historie je pro nás velmi přínosná, nejen pro možnost nahlédnout do minulosti, porovnání, ale především získání užitečných informací, zkušeností, které můžeme aplikovat na pacientkách v současné praxi a vyvarovat se chyb, kterých se dopustily naše předchůdkyně (Vránová, 2007).
10
První institucí u nás, která se zajímala o těhotné ženy a jejich potomky byl v 17. století ,,Vlašský špitál“ na Menším Městě pražském, který svoji léčebnou funkci plnil téměř dvě stě let. V roce 1765 byl na stejném místě otevřen ústav, jehož záměrem bylo pečovat o opuštěné děti a svobodné matky. Byla to snaha řešit sociální problém, se kterým se tehdejší porodnictví potýkalo. Tak byl položen základ porodnice, nalezince. Po deseti letech byl tento ústav přemístěn do Vlašského špitálu, kde plnil i funkci výukovou. Byla to jediná instituce v českých zemích. Časem přestal ústav stačit počtu zájemců a tak bylo nutné přemístění do nově upravené porodnice u kostela sv. Apolináře na Novém Městě pražském. V roce 1784 byly vybudovány porodnice v Brně a Olomouci (Roztočil, 2006). V roce 1867 vzniká v Praze II. porodnická klinika. Starý, původní název bába nebo babička byl změněn r. 1928 na porodní asistentku. První knihy zaměřené na porodnickou tématiku napsali Mistr Jan Hus Křišťán z Prachatic a Zikmund Albík z Uničova. První do češtiny přeložená kniha pro porodní asistentky byla známá Eucharia Roesslina Růžová zahrada těhotných žen a bab pupkořezných. Lékařství bylo protnuté mýty a pověrami, které byly vyřčené nevzdělanými, porodními bábami (Vránová, 2007).
2.1.1 Pranostiky a pověry o pupečníku ,,Pupeční šňůru nutno schovat, přináší dítěti štěstí.“ (Vránová, str. 15, 2007) ,,Dá-li se nad pupeční pahýl švestka, lépe odpadne.“ (Vránová, str. 15, 2007) ,,Měl-li plod otočen pupečník kolem krku, chodila těhotná pod šňůrami na prádlo.“ (Vránová, str. 15, 2007) ,,Mělo-li děcko pupečník kolem krku, v dospělosti se oběsí.“ (Vránová, str. 15, 2007)
2.1.2 Pranostiky a pověry o porodu ,,Podváží-li se palce rodičce, nevykrvácí.“ (Vránová, str. 15, 2007) ,,Rodička snadněji a rychleji rodí, napije-li se svěcené vody.“ (Vránová, str. 15, 2007) ,,Rodička po porodu nesmí usnout, aby děcko nezemřelo.“ (Vránová, str. 15, 2007) ,,Trvá-li porod dlouho, bude to děvče.“ (Vránová, str. 15, 2007) 11
2.2 Porod Porod je definován jako děj, při kterém dochází k vypuzení plodového vejce porozením z organismu matky. Za plodové vejce považujeme plod, placentu, pupečník, plodovou vodu, plodové obaly. Porozeným plodem rozumíme novorozence se známkami života, který spadá do ukončeného 24. týdne gestace nebo bez známek života s porodní váhou 1000 gramů a více. Mezi známky života počítáme akci srdeční, dýchací pohyby, aktivní pohyby svalstva a pulzaci pupečníku. Pokud tyto podmínky nejsou splněny, jde o potrat. Podle ukončeného gestačního staří rozlišujeme předčasný porod, porod v termínu, potermínový porod a porod po 42. týdnu gravidity, který označujeme jako přenášení (Roztočil, 2008).
2.2.1 Dělení porodu Samovolný, který nastoupí na základě přirozených pochodů organismu a probíhá bez zásahu zdravotnického personálu. Medikamentózní, kdy přirozené pochody jsou modifikovány aplikací léčebných prostředků. Indukovaný je vyvolán uměle aplikací uterokinetických preparátu. Operativní následuje v situacích, kdy těhotenství muselo být ukončeno, nebo byl ohrožen život matky, dítěte či obou. Fyziologický probíhá na základě přirozeného působení porodních mechanismů za pomoci zdravotních pracovníků. Patologický, kde dochází k rozvoji určitě patologie, kterou je nutno okamžitě řešit (Roztočil, 2008).
2.2.2 Spouštěcí mechanismy porodu Příčiny, které vyvolávají porodní činnost, nejsou zcela objasněny. Jedná se o příčiny multifaktoriální. Proces vedoucí ke spuštění porodních mechanismů trvá dny až týdny než započne vlastní děložní činnost. Mezi faktory, které vyvolávají aktivaci myometria patří progesteron, oxytocin, fetální kortizol, prostaglandiny E2 a F2 – alfa, estrogeny (Roztočil, 2008).
2.2.3 Porodní síly Mezi porodní síly patří děložní kontrakce. Jedná se o mimovolně stahy svaloviny myometria, jejichž úkolem je přetáhnout dolní segment děložní přes plod a vypudit jej mimo rodidla ženy. Kontrakce obvykle začíná v levém horním rohu těla děložního. 12
Rodička je vnímá bolestivě, a proto jsou označovány za porodní bolesti. Hodnotíme délku kontrakce, intenzitu, pravidelnost. Děložní kontrakce dělíme na stadium incrementi, kdy dochází k nárůstu děložní činnosti a decrementi, kdy dochází naopak k poklesu (Roztočil, 2008). Kromě kontrakcí využíváme během porodu rovněž břišní lis. Rodička může svou vůlí ovládat a řídit příčně pruhované svalstvo. Při zapojení břišního lisu dochází ke zvýšení intraabdominálního tlaku a to napomáhá vypuzení plodu. Rodící žena ho využije ve chvíli, kdy dochází k zajití branky, tedy ve druhé době porodní společně s kontrakcí. Velmi užitečná je i zemská gravitace, kde dochází k pasivní dilataci porodních cest pomocí hmotnosti plodu. Proto jsou více doporučovány vertikální polohy než horizontální (Roztočil, 2008).
2.3 Doby porodní 2.3.1 První doba porodní Je označovaná jako doba otevírací. Projevuje se pravidelnými děložními kontrakcemi, jejichž interval je asi po pěti minutách. Způsobují dilataci porodních cest, dochází k zániku porodnické branky a porodní cesty jsou tak zcela otevřené. Na začátek doby první nás upozorní odchod hlenové zátky (Chmel, 2008). Předporodní změknutí hrdla je dáno prořídnutím pojivových a svalových vláken. Pochva je tak více roztažitelná a poddajná (Zwinger, 2004).
2.3.2 Druhá doba porodní Začíná zánikem porodnické branky a je ukončena porodem plodu. Kontrakce jsou velmi výrazné. Objevují se každé 2 – 3 minuty. S postupným sestupem hlavičky dochází k napínání perinea a labia se vzdalují. V této fázi může dojít k ruptuře perinea, proto se doporučuje obzvláště u prvorodiček provádět episiotomii. Uplatňují se porodní mechanismy flexe hlavičky, vnitřní rotace, deflexe hlavičky, zevní rotace, porod ramének a porod trupu (Roztočil, 2008).
13
2.3.3 Třetí doba porodní Označujeme ji za dobu k lůžku. Rozdělujeme ji na 3 fáze. Odlučovací fáze, kde dochází k odlučování placenty, projevující se krvácením v důsledku narušení uteroplacentárních cév. Fáze vypuzovací, kdy kontrakce stále neustávají, a rodička má pocit na tlačení. Sama nebo s pomocí porodníka, porodní asistentky placentu porodí. Hemostatická fáze, při níž dochází k zástavě krvácení, na které se podílí hemokoagulační aktivita s následnou trombózou cév (Roztočil, 2008).
2.3.4 Čtvrtá doba porodní Jde o dvouhodinový interval, kdy je rodička nejvíce ohrožena poporodním krvácením. Pacientka zůstává po tuto dobu na porodním sále, kde je sledována porodními asistentkami, které kontrolují porodní krvácení, retrakci dělohy, krevní tlak a celkový stav nedělky. Fyziologická krevní ztráta se udává kolem 300 ml. Je-li krevní ztráta větší než 500 ml je nutná krevní náhrada pro zoptimalizování fyziologických funkcí (Kobilková, 2005).
2.4 Rizika během porodu S porodem souvisí řada nepravidelností, odchylek, patologií, které ohrožují, jak rodičku, tak plod. V mnoha případech je indikován císařský řez. Řadíme sem nepravidelnosti pánve, nepravidelné mechanismy porodní, nepravidelnosti třetí doby porodní (Slezáková, 2011).
2.4.1 Nepravidelné mechanismy porodní Asynklitismy Jsou to stavy, kdy hlavička novorozence nenaléhá na pánevní vchod synkliticky. Šev šípový je blíže k symfýze nebo k promontoriu. Na pánevní vchod naléhá zadní nebo přední parietální kost. Rozlišujeme asynklitismus přední a zadní (Kudela, 2008). Zadní asynklitismus (Litzmanův) Šev šípový se nachází blíže k symfýze a na pánevní vchod naléhá zadní parietální kost. Jestliže je zjištěn zadní asynklitismus, je nutné zavčas ukončit porod císařským řezem.
14
Protrahovaný porod by představoval vysoké riziko pro plod. Mohlo by dojít ke konformaci hlavičky s následným intrakraniálním krvácením (Kudela, 2008). Asynklitismus přední (Naegeleho) Šev šípový je blíže k promontoriu, na pánevní vchod naléhá přední parietální kost. Jedná se často o přechodný stav, protože šev šípový se může dostat v průběhu porodu do optimální polohy mezi promontorium a symfýzu. V případech, kdy je velký plod nebo pánev málo prostorná, ukončujeme porod císařským řezem (Kudela, 2008). Vysoký přímý stav Hlavička naléhá na pánevní vchod švem šípovým v přímém průměru pánevního vchodu. Pokud se nachází záhlaví vzadu, označujeme tento stav positio sacralis, jestliže vpředu, posicio pubica. Hlavička prochází svým frontookcipitálním průměrem a nemá tendenci vstupovat do pánve, její postup je možný jen za cenu konformace hlavičky s následným
intrakraniálním
krvácením.
Rodičku
se
doporučuje
polohovat
a znormalizovat patologickou polohu, pokud se nejedná o přechodný stav, je potřeba porod ukončit císařským řezem (Kudela, 2008). Deflexní polohy Pro deflexní polohy je charakteristické, že hlavička je svou bradičkou odkloněna od hrudníku. Během porodu tedy hlavička neprochází subokcipitobregmatickým průměrem. Deflexní polohy dělíme na čelní, temenní, obličejovou. Příčin, podporují přítomnost deflexních poloh je hned několik. Může to být nepoměr mezi pánví a velikostí plodu, nádory v oblasti krku plodu, deformace děložní dutiny, pupečník otočený kolem krčku plodu, polyhydramnion (Kudela, 2008). Poloha temenní Tato poloha je nejmenším stupněm deflexe, bývá zaměňována za abnormní rotaci záhlaví. Vedoucím bodem je velká fontanela, největším prostupujícím obvodem je obvod frontookcipitálním a hypomochliem je čelo v oblasti kořene nosu. Hlavička prostupuje větším obvodem, který má za následek zhoršený průběh druhé doby porodní. Často se stává, že porod je ukončován operativně, případně vakuum extraktorem nebo porodnickými kleštěmi (Kudela, 2008).
15
Poloha čelní Tento typ je nejméně častý, ale zato nejméně příznivý. Vedoucím bodem je čelo. Hypomochliem je maxila, hlavička prochází maxiloparietálním obvodem. Vaginální porod nepřipadá v úvahu, protože obvod 36 cm by představovat pro matku a plod vysoké riziko (Kudela, 2008). Poloha obličejová Vedoucím bodem je bradička a okolí úst. Hlavička postupuje submentobregmatickým obvodem, ale i tak je nepříznivá, jelikož objemné záhlaví extrémně napíná hráz. Vaginální porod je možný jen za maximálně dobrých podmínek – malý plod, multipara (Kudela, 2008). Hluboký příčný stav Hlavička zůstává fixovaná v příčném průměru v pánevní úžině, jelikož nedochází k vnitřní rotaci. Hluboký příčný stav je charakterizován poruchou rotace. Může to být v důsledku sekundárně slabých děložních kontrakcí, zúžené pánve, velkého plodu, absolutně nebo relativně krátkého pupečníku, který brání v postupu plodu, abnormalit pánve. Rotaci můžeme napomoci infúzemi s oxytocinem nebo polohováním rodičky. Nenastane-li změna, ukončujeme porod operativně (Kudela, 2008). Abnormální rotace ,,Abnormální rotace znamená, že vedoucí bod rotuje ke kosti křížové. Při poloze záhlavím se tedy rodí obličej vpředu, pokud by došlo k abnormální rotaci temenní polohy, rodil by se obličej vzadu.“ (Čepický, Levret, str. 4) ,,Nejčastějším typem je abnormální rotace záhlavím.“ (Kudela, 2008, str. 187) Pokud dochází ke kombinaci abnormální rotace s deflexní polohou není vaginální porod téměř možný, představuje obtíže i pro zkušeného porodníka (Kudela, 2008). Dystokie ramének Dystokie je stav, který vyžaduje okamžité řešení. Doporučuje se mnoho postupů, jak v určitých situacích jednat, ovšem ne vždy se povede vzniklý problém vyřešit (Hájek, 2004). 16
Může nastat v případě, kdy je přítomna porucha během vstupu ramének do pánve, při vysokém přímém stavu nebo u chybné rotace ramének, při níž dojde k rozvoji hlubokého příčného stavu ramének (Hájek, 2004). Poloha příčná a šikmá Plod je v děloze umístěn tak, že jeho podélná osa je kolmo na osu dělohy a hlavička je nad linea innominata. Za přechodnou polohu označujeme polohu šikmou, která se může během porodu změnit na polohu podélnou či příčnou. Na příčnou polohu nás upozorňuje nápadně příčně oválný tvar břicha. Příčinou bývá prostorná pánev, polyhydramnion, vrozené vývojové vady dělohy. Při poloze šikmé se můžeme pokusit o obrat zevními hmaty, u polohy příčné ukončujeme dnes porod operativně (Hájek, 2004). Porod koncem pánevním Poloha koncem pánevním je fyziologická, ale obnáší zvýšené riziko pro matku a pro plod. Během porodu jsou častější poranění hráze a okolí. Může nastat hypovolemický šok, který je v tomto případě způsoben masivním krvácením během porodu nebo po porodu. Pro plod je nebezpečná hypoxie, v důsledku stlačení pupečníku. U plodu se také může rozvinout nitrolební krvácení, způsobené poraněním hlavičky. Pokud je podezření na polohu koncem pánevním, bývá indikován císařský řez. Jestliže se porodník rozhodne rodit vaginální cestou, je to jen ojediněle. Krátce před termínem se porodník pokouší o obrat zevními hmaty, který se doporučuje provádět bez anestezie (Hájek, 2004). Nepravidelnosti porodních cest Pánev se skládá z kosti křížové (os sacrum), dvou pánevních kostí (ossa coxae) a kostrče (os coccygis). Kostěná pánev je členěna na velkou a malou, kde hranici tvoří linea innominata (Kudela, 2008). Pokud se malá pánev liší tvarem a jednotlivými rozměry od normy, může to být stěžejní situace pro porod. Nejčastějším typem patologie je pánev stejnoměrně zúžená, plochá pánev, šikmo zúžená pánev, příčně zúžená pánev, patologické symfýzy. Výsledkem kefalopelvického nepoměru bude nepostupující porod. Pomoci nám může prenatální poradna, kde se provádí pelvimetrie, vaginální vyšetření a UZ biometrie plodu. Při zjištění kefalopelvického nepoměru je indikován císařský řez (Slezáková, 2011). 17
Poruchy odlučování placenty Poruchy jsou většinou stanoveny až při samotném vaginálním vyšetření nebo při nitroděložním výkonu. Jestli je přítomno krvácení, musíme nejprve vyloučit možné poranění pochvy, děložního těla, popřípadě klenby. Pokud krvácení neustupuje je potřeba okamžitě jednat. Poruchu většinou stanovíme ihned po vnitřním vyšetření. Spazmus hrdla může způsobit, že část placenty zůstává zaklíněná v děloze a druhá část vyčnívá v pochvě, jindy může nastat situace, že celá placenta je zaklíněná v děloze (Doležal, 2007). Mezi poruchy odlučování placenty řadíme: placenta adherens, placenta acreta, placenta increta, placenta percreta. Jestliže placenta neodchází je nutná manuální lýze. Někdy se stane, že placenta se porodí, ovšem při kontrole zjistíme, že povrch placenty je narušen a je nutné přistoupit k revizi (Doležal, 2007).
2.5 Porodnice – nové směry, zajišťující volbu 2.5.1
Home rooms
Porod je pro rodičku neopakovatelným zážitkem. Standartní nemocnice tento zážitek nejen neumocňují, ale zároveň působí na rodičku negativně. Cílem tohoto projektu bylo vytvoření prostředí, odpovídající domácímu a tak zajistit pohodlí matky. Jedná se o prostorovou a funkční jednotku, ve které bude probíhat první i druhá doba porodní tak, aby rodička a její doprovod nemuseli tento prostor opustit a plně se poddat emocím. V pokoji je umístěna porodní postel, kuchyňský kout, sedací souprava, relaxační a porodní vana s doplňky, které jsou nutné k vedení porodu. Mezi tyto doplňky řadíme porodní vak, ribstol, závěsné lano, porodní židlička aj. V případně náhle vzniklé patologii je možný okamžitý transport na operační sál (Roztočil, 2008).
2.5.2 Přítomnost otce u porodu V průběhu porodu a v časném šestinedělí je rodička, nedělka, závislá ve většině případů, na blízkých osobách, zejména na otci očekávaného dítěte. V prehistorických dobách se o rodičku staraly zkušenější ženy komunity. V současnosti dosahuje přítomnost otce u porodů 90 %. Po odborných a laických diskuzích, které neustále rozebíraly možná rizika, výhody, nevýhody přítomnosti otce u porodů, bylo začátkem 18
90. let konečně budoucím otcům umožněno účastnit se porodu. Námitky k přítomnosti blízké osoby u porodu byly především z hlediska možné infekce, kterou lze na porodní sál zanést, konfliktního chování otce, negativního prožitku porodu, negativního vlivu prostředí na otcův neurovegetativní systém. V současné době přítomnost otce u porodu přispívá k úspěšnému a snadnějšímu vyrovnání rodičky s neobvyklou, nově vzniklou situací. Velkou výhodou je návštěva otce spolu s partnerkou na přípravných kurzech, kde kromě informací týkají se porodu, je součástí i posilování motivace proti nedostatku odvahy a nácvik zvládání nepřiměřených reakcí. Ovšem pokud se otec těchto kurzů nezúčastní, není to důvod, aby nemohl být přítomen u porodu. Přejí-li si společný porod oba rodičce, pak otec poskytuje rodičce velkou psychickou oporu, kterou ani kvalifikovaný personál nemůže nahradit. Partner zpříjemňuje rodičce pobyt na porodním sále řadou služeb, které jí poskytuje. Jsou to především masáže Headových zón v oblasti sakrální páteře či správná technika dýchání. Přítomnost otce u porodu vede ke snížení stresu a přispívá ke zlepšení vzájemného soužití partnerů (Roztočil, 2008).
2.5.3 Porod do vody Do praxe ho zavedl francouzský porodník Michel Odent v roce 1938 (Trča, 2008). Porod do vody patří mezi analgetické, alternativní metody. Dochází ke snížení strachu a stresu, to vede k psychosomatické relaxaci a zároveň je potvrzen hydroanalgetický efekt. Zvyšuje se pohodlí rodičky, dochází k dokonalejší relaxaci pánevního dna a je sníženo množství poranění hráze a okolí. Tato alternativa je indikována tehdy, kdy těhotná vznese požadavek nebo souhlas s porodem do vody (Roztočil, 2008). Podmínky, které musí být splněny! Porodní sál musí splňovat všechny podmínky k vedení porodu do vody podle ČPGS. Vodní lázeň je součástí samostatného pokoje a je schválená hygienikem. Rodička by měla být seznámená s klady a zápory porodu do vody, poté prostuduje a podepíše informovaný souhlas. Musí se jednat o fyziologickou, jednoplodou, donošenou graviditu, v poloze podélné hlavičkou. Další podmínkou je přítomnost dvou osob, pro případný transport z lázně, dále přítomnost porodníka, neonatologa, porodní asistentky a neonatologické sestry. Po těchto pracovnících je požadována zkušenost s porodem do
19
vody. Důležité je, aby porod mohl být ukončen do 15 minut při vzniklé komplikaci (Roztočil, 2008). Kontraindikace porodu do vody Porod do vody není indikován v případě, kdy se jedná o patologicky probíhající těhotenství, jiná poloha než podélná hlavičkou, vícečetná gravidita, zkalená plodová voda, známky hypoxie (Roztočil, 2008). Průběh Před vstupem do vany se rodičce podá klyzma. Do vody rodička může vstoupit neomezeně během první a druhé doby porodní. Ve vaně s rodičkou může být přítomen otec nebo porodní asistentka. Teplota vody musí být nižší než 38 °C, aby nedošlo k přehřátí organismu matky. Pokud je rodička ve vodě delší dobu, je nutné doplňovat ztráty tekutin vzniklé pocením, srdeční frekvence plodu se monitoruje CTG, speciálně upraveným pro použití ve vodě. Při porodu rodička zaujme nejpohodlnější polohu tak, aby byl umožněn přístup k rodidlům. Episiotomie se téměř neprovádí, je-li nutná episiotomie, je možné ji provést i pod vodou. Po porodu je novorozenec vyzvednut na hladinu, osušen a dle stavu přiložen matce na hrudník. Pupečník se přerušuje po dotepání. Modré zbarvení novorozence je průvodní jev porodu do vody, není to známka hypoxie (Roztočil, 2008). Klady porodu do vody: Tepla voda působí příznivě na snížení porodních bolestí, má spasmolytický účinek v oblasti kosterního svalstva a myometria. Snižuje se možnost traumatizace matky a plodu z porodu (Roztočil 2008).
2.5.4 Programovaný porod Jedná se o umělé vyvolání děložních činnosti, které se využívá pro ukončení fyziologického těhotenství v termínu 39 – 41 týdnem gravidity (Roztočil, 2008).
2.5.5 Možnost vytvoření porodního plánu Ke konci těhotenství bývá časté, že si rodička začne dělat starosti s porodem. Jak bude probíhat, jaká bude komunikace s personálem v porodnici. Často se stává, že žena 20
vezme papír, tužku a začne zaznamenávat, jak by si svůj porod představovala. Tak začne vytvářet porodní plán. Součástí tohoto plánu je její představa o ideálním porodu, o spolupráci s personálem, od příjmu rodičku po odjezd na oddělení šestinedělí. Má tak možnost se předem připravit na onen okamžik a prokonzultovat s lékařem v prenatální poradně naplnitelnost představ o porodu. Pokud si rodička vytvoří svůj porodní plán, je doporučeno, aby se informovala o možných komplikacích. To přispěje i k smysluplnosti plánu a v případě vzniklé komplikace nebude zaskočena. Přestože hlavním cílem je rodičce vyhovět, porodní plán není závazný dokument. Vždy jde o zdraví rodičky a plodu. Přesto není porodní plán zbytečný. Porodní asistentka s lékařem budou mít přehled a bude-li vše probíhat, jak má, určitě se budou snažit vyhovět. Zároveň rodička bude klidnější, jelikož bude mít představu, jak bude porod probíhat (Ašenbrenerová, 2012).
2.6 Domácí porod V posledních letech se dostávají opět na scénu porody v domácím, rodinném prostředí, kde je rodička obklopena svými blízkými a rodí v naprostém klidu, jak vidíme v různých dokumentech. Všichni jsou spokojeni, že jsou matka a dítě v pořádku. Na jednu stranu, proč být proti domácím porodům? Pokud se matky budou aktivně vzdělávat, navštěvovat různá cvičení, semináře, u porodu bude přítomna zkušená porodní asistentka a před domem vůz rychlé lékařské služby, který je vybaven technikou, schopnou zvládnout jakoukoliv komplikaci, včetně porodu císařským řezem, nevidím důvod nepodporovat domácí porody. Bohužel tyto požadavky stále nejsou splněny, a proto zůstává porod doma pouhým hazardem s životem matky i dítěte (Olchava, 2007). Často slýcháváme, že v Nizozemsku ženy rodí převážně doma. Zde je porod doma spjat s tradicí a počet domácích porodu zde vystoupal až na 38 %. V této zemi je i proto vypracován dokonalý systém speciální péče, která zaručuje okamžité poskytnutí péče. Přitom v sousedící Belgii, která je Nizozemsku velmi podobná, rodí ženy doma jen sporadicky (Pařízek, 2006). Ženy, které se rozhodnou rodit doma k tomu mají jistě své důvody. Jedná se především o naplnění svých snů, požadavků. Mezi tyto požadavky řadíme touhu prožít dobrý porod. Některé ženy vnímají porod jak přirozený, fyziologický proces, do něhož není 21
potřeba zasahovat a nevidí jediný důvod proč být v porodnici jen pro to ,,kdyby něco“. U jiných žen zůstává překážkou nemocniční zařízení, z kterého nemají dobrý pocit, působí špatně na jejich psychiku a negativně může ovlivnit průběh první doby porodní. Ženy se také obávají porodu, který by mohl nastat v noci a partner by tak nemohl být přítomen nebo naopak požadují více osob u porodu, než jen partnera. V poslední řadě bych neměla opomenout ženy, které tento způsob porodu zvolí pro větší intimitu (Štromerová, 2005).
2.6.1 Mýty o domácích porodech ,,Gynekologové údajně zakazují ženám rodit doma.“ Na různých sdělovacích fórech se dočteme od bojovnic za domácí porody různé fámy. V tomto případě musíme jednoznačně říci, že gynekologové ženám rodit doma nezakazují. Pokud by chtěli zakázat tyto porody, tak ani nemohou, jelikož nemají žádnou pravomoc, jak to udělat. Česká gynekologická a porodnická společnost je jen pouhý spolek. Nemá právní subjektivitu a nemůže vydávat žádná závazná rozhodnutí. Může vyjadřovat své názory, ale o zákazech a příkazech rozhodují jiné instituce. Na prvním místě je to parlament cestou zákonných norem, na druhém místě Ministerstvo zdravotnictví ČR cestou vyhlášek a na posledním místě Česká lékařská komora. Porod v domácnosti není zakázán žádnou právní normou, každý si může rodit, kde chce, třeba i doma. ČGPS vydala vyjádření, že úmyslný porod mimo nemocniční zařízení považuje za postup non lege artis. Ovšem o tom, zda se jedná o non lege artis, či o lege artis rozhoduje pouze soud. Je to čistě osobní problém ženy, který zdravotnické zařízení nemusí řešit. Na jednu stranu postoj ČGPS postrádá logiku. ČGPS požaduje, aby v situacích, kdy je indikován porod císařským řezem, byla operace zahájená do 15 minut, to samé požadují soudní znalci. Není-li toto stanovisko dodrženo, znalec to označí za postup non lege artis. Na domácí porody se stahuje stejné kritérium, které není možné v ČR dodržet nebo jen zcela výjimečně (Čepický, Levret).
,,V Holandsku jsou výsledky porodů v domácnosti na stejné úrovni, jako porody doma. Takže jsou porody doma stejně bezpečné.“ Holandsko je, co se týče porodů v domácnosti zcela atypická země. Porody doma zde mají dlouholetou tradici a podle toho jsou vychovávané porodní asistentky. Je zde i více 22
zkušeností ohledně strategie porodu. Ovšem výsledky perinatální péče nejsou v Holandsku nijak oslnivé a rozhodně jsou horší než v ČR. Abychom mohly porovnat, jestli jsou domácí porody stejně rizikové jako porody v nemocnici, museli bychom mít data z České republiky, které nemáme (Čepický, 2009,Levret). ,,Porod je přirozený, fyziologický děj a nemůže se při něm nic stát.“ Že porod je fyziologický, o tom ,,žádná“, avšak souvisí s možnými riziky pro rodičku i pro plod. V roce 1920 proběhl v ČSR první průzkum mateřské mortality. Mateřská úmrtnost činila 1 %. ,,Na 100 novorozenců připadala jedna matka, která v těhotenství, za porodu nebo v šestinedělí zemřela.“ (Čepický, Levret, str. 3) Během posledních let se situace změnila a mateřská úmrtnost klesla na 0,01 %. V roce 1947 byl proveden první průzkum perinatální úmrtnosti, který se týkal pouze Prahy. Perinatální úmrtnost přesáhla 7 %. Dnes se perinatální úmrtnost dostala na 0,04 %. Komplikace, které ohrožovaly matku a plod nezmizely, ale ve většině případů se je daří úspěšně řešit. (Čepický, 2009, Levret) ,,Každý, kdo dělá porodnictví nějakou dobu, se setkal s výhřezem pupečníku, s akutní hypoxií, se závažnou dystokií ramének, s neočekávaným porodem asfyktického novorozence atd. Každý, kdo dělá porodnictví nějakou dobu, se setkal s masivní abrupcí placenty, s krvácením při adherující placentě, s hypotonií dělohy, s devastujícími rupturami v poševních klenbách, s tromboembolií, s embolií plodovou vodou, s diseminovanou intravaskulární koagulací, prostě s tím, čemu staří říkali „porodní šok“ a shledávali to příčinou mateřského úmrtí. Tyto komplikace jsou mimo nemocnici neřešitelné.“ (Čepický, 2009, Levret, str. 4)
,,Vzniklou komplikaci lze vyřešit přivoláním rychlé záchranné služby.“ Pokud nastane akutní hypoxie, záchranná služba moc nesvede. Aby dítě bylo v pořádku, musí dojít k vybavení plodu do 15 - 20 minut. Akutní hypoxie se prostě mimo nemocniční zařízení zvládnout nedá, plod je odsouzen k smrti. Záchranná služba toho moc nesvede ani při komplikacích, které ohrožují rodičku, jako je embolie, krvácení a jiné. Česká anesteziologická společnost se rovněž distancovala od domácích porodů, vyjádřením, že není schopná poskytnout kvalifikovanou a hlavně včasnou pomoc (Čepický, Levret).
23
,,Ženy mají strach z porodu v nemocnici, žádají lidský přístup.“ Je pravda, že nemocnice není tím nejlepším místem k životu. Ale jedná se o místo, kde lékaři dokážou zachránit život. Redukovat strach z porodu má za úkol předporodní příprava, která má rodičku připravit na vše, ať už se to týká porodu jako celku, nebo možných komplikací, které během porodu mohou nastat. Zkušenosti dokazuji, že u žen, které chtěly rodit doma, došlo ke zvýšení strachu a úzkosti z porodu. U žen, které chtěly rodit v nemocnicích, naopak klesla. Důležitou roli hrála právě zmiňovaná předporodní příprava. Ženy, které preferují porod doma, neustále opakují, že pokud budou naslouchat svému tělu, vše dobře dopadne. Neuvědomují si, že tento přístup tu byl již před druhou světovou válkou a už v té době byl kritizován, protože neproběhne-li porod v pořádku, žena to vnímá, jako vlastní pochybení a pocity viny ji můžou provázet léta (Čepický, Levret).
2.6.2 Výhody porodu doma Hlavní a vlastně jedinou výhodou domácích porodů je psychologický aspekt domácího prostředí, kde nastávající matka všechno zná a nemusí se trápit s adaptací na nemocniční prostředí a cizí lidi (Chmel, 2008).
2.6.3 Nevýhody porodu doma Mezi nevýhody počítáme všechny ostatní, na které si lze vzpomenout. U nás porod doma nemá takovou tradici, jako například v Nizozemí, kde mají více zkušeností. Ale i tak se nevyhnou případům, kdy je rodička urgentně převezena do porodnice. Pokud se dítěti už v děloze nelíbí, nastává komplikace, kterou je nutno řešit. Pokud se zamyslíme, než dojde k transportu do porodnice, než je dovezena žena na sál, jsou to zbytečné minuty v neprospěch plodu a matky (Chmel, 2008).
2.7 Porodní dům První porodní dům byl vybudován v roce 1920 v Praze. Jedná se o zařízení, nabízející ženám, které jsou zdravé, a je u nich předpoklad fyziologického těhotenství, které bude završeno fyziologickým porodem, neinvazivní péči od registrovaných porodních asistentek v rozsahu kompetencí zakotvených v zákoně č. 96/2004 Sb. a č. 424/2004 Sb). Nejsou zde používané žádné zaběhnuté postupy. Je zde přítomna jen porodní 24
asistentka, která je po boku rodičky během porodu a chodí ji navštěvovat domu v šestinedělí. Porodní dům je kompromisem mezi porodnicí a porodem doma. Domácí atmosféra a profesionální péče, kterou zajišťují kvalifikovaný pracovníci, umožňují rodičce si porod opravdu užít. Porodní dům je orientován tak, aby byl v dosahu nemocničního zařízení. Porodní asistentky, nezasahují do porodu. Jsou tu přítomny, jen aby poradily, nikoli přikazovaly (http://www.pdcap.cz). V České republice se porodní asistentky opírají o tyto zákony.
Směrnice Evropské Unie č. 80 / 155 / EEC (www.pdcap.cz)
Zákon č. 160/1992 Sb. o nestátních zdravotnických zařízeních (www.pdcap.cz)
Vyhláška č. 49/1993 Sb. o požadavcích technického a personálního vybavení zdravotnických zařízení (www.pdcap.cz)
Zákon č. 20/1966 Sb. o péči o zdraví lidu (www.pdcap.cz)
Zákon č. 96/2004 Sb. o nelékařských povoláních (www.pdcap.cz)
Vyhláška MZČR č. 424/2004 Sb. o činnostech zdravotnických pracovníků (www.pdcap.cz)
25
3
Praktická část
3.1 Výzkumná metodika Pro výzkum bakalářské práce byla použita kvantitativní metoda výzkumu v podobě dotazníku. Jednalo se čistě o anonymní dotazování, jehož hlavním cílem bylo zjistit, jaký mají názor dotazované ženy na problematiku, týkající se domácích porodů.
3.2
Typy otázek
Otázky jsou především uzavřené, pouze u otázky číslo 9 ženy vypisují 3 rizika, která mohou nastat během porodu. Dotazník tvořilo 15 otázek, které byly sestaveny tak, abych potvrdila cíle, které jsem si určila a také hypotézy. Přítomny jsou otázky čistě informativní, jako věk, vzdělání atd.
3.3 Cílová skupina respondentů Dotazník byl určen pro všechny ženy. Tedy pro ženy, které ještě nerodily nebo naopak rodily, ženy těhotné, šestinedělky. Dohromady bylo podáno 120 dotazníku, zpětná odezva činila 100 dotazníků, tedy 83%. Vyplňování dotazníků probíhalo v období od února 2014 do konce března 2014.
3.4 Forma výzkumu Průzkum byl prováděn pomocí internetu a díky ochotě gynekologicko – porodnického oddělení nemocnice Jihlava, které mi svolilo rozdat dotazníky po oddělení. Veškeré informace byly zpracovány pomocí programu Microsoft Excel a Microsoft Word. Pro zpracování byly využity grafy. Vzhledem k nižšímu počtu respondentů je snížená přesnost výzkumu.
26
3.5 Vlastní výzkum Otázka č. 1 – Váš Věk? 3%
7%
32% do 20 let 21-30 let 31-40 let 40 let a více
58%
Graf č. 1 zobrazuje věk respondentek.
U otázky č. 1 jsem zjišťovala věk respondentek. Celkem odpovědělo 100 (100 %) dotazovaných žen. Otázka byla rozdělena na 4 věkové skupiny. První skupinu tvoří asi 7 (7 %) dotazovaných, druhou skupinu 58 (58 %) dotazovaných, třetí skupinu 32 (32 %) respondentek, poslední skupinu zhruba 3 (3 %).
27
Otázka č. 2 – Jaký porod preferujete?
5%
Porod doma Porod v porodnici
95%
Graf č. 2 zobrazuje, jaký porod ženy preferují.
Graf č. 2 zobrazuje, který porod ženy upřednostňují. U otázky si ženy mohly vybrat ze dvou variant, porod doma nebo porod v porodnici. Celkem ze 100 (100 %) dotazovaných je 95 (95 %) pro porod v porodnici a zbylých 5 (5 %) je pro porod doma.
28
Otázka č. 3 – Rodila jste již?
29%
ano ne
71%
Graf č. 3 zobrazuje, zda ženy již rodily či ne.
Pomocí grafu č. 3 jsem rozdělovala dotazované na ženy, které již rodily a naopak ženy, které ještě nerodily. Z celkového počtu 100 (100 %) dotazovaných rodilo 71 (71 %) a 29 (29 %) ještě nerodilo.
29
Otázka č. 4 – Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? 2%
9%
27%
základní vyučena středoškolské s maturitou vyšší odborné vysokoškolské
6%
56%
Graf č. 4 zobrazuje nejvyšší dosažené vzdělání žen.
U otázky č. 4 ženy odpovídaly jaké je jejich nejvyšší dosažené vzdělání. Z celkového počtu 100 (100 %) základní vzdělání činilo 2 (2 %), vyučena 9 (9 %), středoškolské s maturitou 56 (56 %), vyšší odborné vzdělání 6 (6 %) a vysokoškolské 27 (27 %).
30
Otázka č. 5 – Jaká je podle Vás výhoda porodu doma?
69
43
17
15
11
podpora přirozeného porodu
větší intimita
domácí prostředí
odbourání nadměrného stresu z porodu
přítomnost rodiny
Graf č. 5 zobrazuje výhody porodu doma.
Otázkou č. 5 jsem zjišťovala, jaké má výhody porod doma. Na výběr bylo z pěti možností, kde dotazované ženy mohly zaškrtnout více odpovědí. Graf zobrazuje celkový počet odpovědí, nikoli celkový počet respondentů:15x byla zvolena podpora přirozeného porodu, 43x větší intimita, 69x domácí prostředí, 17x odbourání nadměrného stresu z porodu, 11x přítomnost rodiny.
31
Otázka č. 6 – Jaká je podle Vás nevýhoda porodu doma?
99
37
32
13
komplikace během porodu, které porodní asistentka nemůže ovlivnit
nehygienické prostředí
nutnost najít zkušenou porodní asistentku
stres z rodiny
18
porod bez anestezie
Graf č. 6 zobrazuje nevýhody porodu doma.
Otázka č. 6 byla podobná otázce č. 5, měla rovněž 5 možností, kde ženy mohly využít jednu nebo všechny odpovědi. Graf č. 6 taktéž znázorňuje počet odpovědí, nikoli počet respondentek. Komplikace během porodu, které porodní asistentka nemůže ovlivnit 99x, nehygienické prostředí 32x, nutnost najít zkušenou porodní asistentku 37x, stres z rodiny 13x, porod bez anestezie 18x.
32
Otázka č. 7 – Jaká je podle Vás výhoda porodu v porodnici?
97
61
39
10
vybavení, které umožní poskytnout nadstandartní péči při náhle vzniklé komplikaci
sterilní prostředí
kvalifikovaný personál
vetší pohodlí
Graf č. 7 zobrazuje výhody porodu v porodnici.
Graf č. 7 zobrazuje celkových počet odpovědí. U otázky č. 7 bylo možné zvolit více variant. Vybavení, které umožní poskytnout nadstandardní péči, bylo zvoleno 97x, sterilní prostředí 39x, kvalifikovaný personál 61x, větší pohodlí 10x.
33
Otázka č. 8 – Jaká je podle Vás nevýhoda porodu doma? 49
43 41
narušená intimita
nepřijemný personál
depresivně působící nemocniční prostředí
Graf č. 8 zobrazuje nevýhody porodu v porodnici.
Graf č. 8 zobrazuje celkový počet odpovědí. Otázka č. 8 měla 3 možné odpovědi, kdy respondentky, mohly zatrhnout všechny nebo alespoň jednu. Narušena intimita byla vybrána 41x, nepříjemný personál 43x a depresivně působící nemocniční prostředí 49x.
34
Otázka č. 9 – Znáte rizika během a po porodu, pokud ano, prosím o vypsání alespoň 3 rizik?
13
krvácení
28
59 nefyziologická poloha plodu
24
nepostupující porod hypoxie
45
omotání pupeční šňury kolem krčku plodu nepoměr pánev - plod
51
problém s placentou jiné 32
48
Graf č. 9 zobrazuje nejčastější uvedená rizika během porodu.
U otázky č. 9 jsem požádala dotazované ženy o vypsání, alespoň 3 rizik během a po porodu. V grafu jsem vypsala nejčastější rizika, která ženy vypsaly. Čísla nad grafem opět znázorňují, kolikrát byla jednotlivá odpověď zobrazena. Nejčastěji bylo uvedeno krvácení 59x, 45x nefyziologická poloha plodu, 48x nepostupující porod, 51x omotání pupeční šňůry kolem krčku plodu, 28 x problém s placentou, 32x hypoxie, 24x nepoměr pánev – plod, 13x jiné.
35
Otázka č. 10 – Zastánkyně porodu doma tvrdí, že porody doma jsem stejně rizikové, jako porody v porodnici, máte stejný názor?
13%
ano ne
87%
Graf č. 10 zobrazuje názor žen na rizikovost porodu doma – porodnice.
Otázka číslo 10 měla dvě jednoznačné odpovědi. Ze 100 (100 %) dotazovaných má 13 (13 %) názor, že porod doma je stejně rizikový, jako porod v porodnici. Zbylých 87 (87 %) nesdílí tento názor.
36
Otázka č. 11 – Pokud hledáte informace o porodech, odkud čerpáte?
26
internet knihy 89
časopisy
47
Graf č. 11 zobrazuje zdroje, odkud ženy nejvíce čerpají informace.
Otázkou č. 11 jsem se pokoušela zjistit, odkud dotazované čerpají informace o porodech. Graf znázorňuje počet veškerých odpovědí, nejvíce 89 odpovědí činil internet, dále 47 odpovědí knihy a 26 odpovědí časopisy.
37
Otázka č. 12 – Setkala jste se již někdy se ženou, která rodila doma?
14%
ano ne
86%
Graf č. 12 zobrazuje, zda li se někdy respondentky setkaly se ženou, která rodila doma.
Graf č. 12 zobrazuje, že 86 (86 %) respondentek se ještě nikdy nesetkaly se ženou, která rodila doma. Zbylých 14 (14 %) žen, zná nebo se setkaly se ženou, která již doma rodila.
38
Otázka č. 13 – Jak se staví Váš partner k porodům v domácím prostředí?
61
38
1 je jednoznačně proti porodům nechává rozhodnutí čistě na mě doma
schvaluje porod doma
Graf č. 13 zobrazuje názor partnerů dotazovaných žen na porod doma.
Otázkou č. 13 jsem zjišťovala názor partnerů dotazovaných žen na porod doma. Ze 100 (100 %) dotazovaných je 38 (38 %) partnerů jednoznačně proti porodům doma, 61 (61 %) nechává rozhodnutí čistě na partnerce a pouze 1 (1 %) by schvaloval porod doma.
39
Otázka č. 14 – Myslíte si, že jsou ženy v ČR dobře informovány o porodu, co obnáší atd.?
39% ano ne
61%
Graf č. 14 zobrazuje názor žen o informovanosti ohledně porodu.
U této otázky se nám potvrdilo, že více jak 39 (39 %) žen by toužilo po více informacích týkající se porodnictví. Dalších 61 (61 %) je spokojeno s informovaností ohledně porodu.
40
Otázka č. 15- Přemýšlela jste někdy, že byste chtěla rodit doma?
16%
ano ne
84%
Graf č. 15 zobrazuje, jestli ženy někdy uvažovaly nad domácím porodem.
Graf č. 15 zobrazuje názor žen na porod doma. Většina tedy 84 (84 %) ani nepřemýšlela, že by chtěly rodit doma, 16 (16 %) dotazovaných žen, již mělo někdy myšlenku, že by tuto alternativu chtěly vyzkoušet.
41
3.6 Diskuze V diskuzi se budeme zabývat podrobněji všemi otázkami. Díky dotazníkovému výzkumu jsme měli možnost zjistit důležité informace týkající se problematiky porodu doma. Otázky byly sestaveny tak, aby byly splněny cíle a potvrzeny či vyvráceny hypotézy. U otázky č. 1 nás zajímal věk respondentek. Největší část tedy téměř 58 % (58) dotazovaných je ve věkové skupině 21 – 30 let, téměř 32 % (32) – 31 – 40 let, 7 % (7) do 20 let, 3 % (3) – 40 let a více. Druhá otázka nás informuje, jaký porod ženy upřednostňují, zda v porodnici nebo porod v domácím prostředí. U této otázky je jasné, že většina žen je pro porod v porodnici, tomu nasvědčuje i výsledek 95 % (95) a pouhých 5 % (5) je pro porod doma. Další otázka nám rozděluje skupinu respondentek na ženy, které rodily nebo nerodily. Téměř 71 % (71) žen již rodilo, 29 % (29) ještě nikoli. Otázka č. 4 je čistě informativní, dozvídáme se, jaké je nejvyšší dosažené vzdělání dotazovaných žen. Nejvíce 56 % (56) odpovědělo vzdělání středoškolské s maturitou, 27 % (27) vysokoškolské, vyšší odborné 6 % (6), vyučeny 9 % (9), základní 2 % (2). V otázce číslo 5 jsme chtěli zjistit, jaké výhody má porod doma. Odpovědi nás nepřekvapily, ba naopak, daly se předpokládat. Převažovala odpověď domácí prostředí 69x, následovala větší intimita 43x, 17x odbourání nadměrného stresu z prostředí, 15x podpora přirozeného porodu a 11x přítomnost rodiny. U další otázky měly dotazované uvést hlavní nevýhody porodu doma. Výsledek se dal rovněž předpokládat. Nejvíce byla použita odpověď 99x komplikace během porodu, které porodní asistentka nemůže ovlivnit, další nejčastější odpovědí 37x nutnost najít zkušenou porodní asistentku, 32x nehygienické prostředí, 18 x ženy odpověděly, že nevýhoda porodu doma je porod bez anestezie a 13x stres z rodiny. Sedmá otázka naopak sloužila k tomu, aby ženy uvedly, jaká je výhoda porodu v porodnici. Nejvíce byla zvolena odpověď: vybavení, které umožní poskytnout nadstandartní péči při náhle vzniklé komplikaci 97x, sterilní prostředí bylo zvoleno 39x, kvalifikovaný personál 61x, větší pohodlí 10x.
42
Otázkou číslo 8 jsme chtěli vyzkoumat, jaká je hlavní nevýhoda porodu v porodnici. Zde jsou odpovědi velmi vyrovnané. Depresivně působící nemocniční prostředí 49x, nepříjemný personál 43x, narušená intimita 41x. Další otázkou jsme chtěli zjistit, zda ženy znají alespoň 3 rizika, která mohou nastat během porodu nebo po porodu. Nepřekvapilo nás, že ženy tyto rizika velmi dobře znají. Vybrala jsem nejčastěji vypsaná rizika podle intenzity opakování. Nejčastěji bylo uvedeno riziko krvácení 59x, 45x nefyziologická poloha plodu, 48x nepostupující porod, 51x omotání pupeční šňůry kolem krčku plodu, 28x problém s placentou, 32x riziko možné hypoxie, 24x nepoměr mezi pánví a plodem, 13x byly uvedeny v malém množství jiná rizika. Desátá otázka měla určit, jaký mají názor ženy na porod v porodnici, zda si myslí, že je stejně rizikový, jako porod doma. Myslím si, že výsledek je jednoznačný 87 % (87) nesdílí tento názor a pouhých 13 % (13) si myslí, že porod doma je, co se týče rizika, na stejné úrovni jako porod v porodnici. V další otázce jsme se zajímaly, kde ženy čerpají informace o porodech. Nejvíce ženy využívají internet 89x zodpovězeno, na dalším místě jsou odborné knihy 47x a 26x využívají k obohacení svých znalostí časopis. U otázky č. 12 jsme se žen ptali, zda znají ve svém okolí nějakou ženu, která již rodila doma. S ženou, která již rodila doma, se setkalo asi 14 % (14) z dotazovaných žen, asi 86 % (86) žen nezná, ani se nesetkaly se ženou, která rodila doma. U třinácté otázky jsme chtěli znát názor partnerů na porody doma. Celkem 38 % (38) partnerů bylo jednoznačně proti porodu doma, větší část tedy 61 % (61) mužů nechává rozhodnutí čistě na partnerce a pouze 1 (1 %) by schvaloval porod doma. Otázka č. 14 nás informuje o spokojenosti žen s informovaností ohledně porodu. Výsledek nás příliš neuspokojil téměř 39 % (39) si myslí, že nejsou dobře informovány o porodu, zbylých 61 % (61) jsou, co se týče informovanosti spokojené. V poslední otázce nás zajímalo, jestli někdy dotazované ženy přemýšlely nad domácím porodem. Tak jednoznačný výsledek jsem ani neočekávala. Téměř 84 % (84) žen, nikdy nepřemýšlelo nad porodem doma, 16 % (16) se někdy zamyslelo nad touto alternativou.
43
Vyhodnocení hypotéz Hypotéza I. - Předpokládám, že více jak 80 % dotazovaných žen je pro porod v nemocnici. Pro tuto hypotézu byla určena otázka č. 2, kde ženy měly zvolit, jaký porod preferují. Odpovědi jsou zobrazeny pomoci grafu č. 2 na str. 28. Pro porod v porodnici je 95% (95) dotazovaných žen, porod v domácím prostředí zvolilo 5 % (5) žen. Na základě výsledku z výzkumu, můžeme stanovit, že hypotéza č. 1 se potvrdila. Hypotéza II. Domnívám se, že 80 % z dotazovaných žen upřednostňuje porodnice, protože je zde vybavení, které zaručuje maximální péči při akutní komplikaci. K objasnění této hypotézy jsem použila otázky č. 7, u níž měly ženy určit výhody porodu v porodnici. Jako hlavní výhodu dotazované ženy určily vybavení, které umožní poskytnout nadstandartní péči 97x , druhou nejčastější výhodou byl kvalifikovaný personál 61x. Výsledek potvrdil, že většina žen porodnice volí z důvodu výskytu možných komplikací, kdy v porodnicích budou moci okamžitě zareagovat oproti domácímu prostředí. Hypotéza č. 2 byla potvrzena. Hypotéza III. - Předpokládám, že 2/3 z dotazovaných žen zná alespoň 3 rizika, která mohou nastat během porodu. Pro tuto hypotézu byla stanovena otázka č. 9, která byla vyhodnocena pomocí grafu. Ptala jsem se žen, zda znají rizika, která mohou nastat během porodu nebo po porodu. Pokud tato rizika znají, měly vypsat alespoň tři. Z dotazovaných žen 2/3 uvedly 3 rizika, která mohou ohrozit matku nebo plod. Hypotéza č. 3 byla potvrzena.
44
Hypotéza IV. - Domnívám se, že více jak 1/3 partnerů dotazovaných žen je proti porodům doma. Pro tuto hypotézu byla určena otázka č. 13, kde jsem zjišťovala, jak se staví partneři respondentek na porod doma. Jednoznačně proti porodu doma bylo 38 partnerů, 61 mužů nechává rozhodnutí na partnerce a pouze jeden partner by schvaloval porod doma. Vše je zobrazeno pomocí grafu č. 13 na str. 39. Výsledky, které jsou zobrazeny, dokazují, že více jak 1/3 partnerů je proti porodu doma. Hypotéza č. 4 byla potvrzena. Hypotéza V. - Domnívám se, že 2/3 z dotazovaný žen určí jako hlavní výhodu domácího porodu domácí prostředí, které rodičky uklidňuje. Pro tuto hypotézu byla určena otázka č. 5. Zde ženy měly určit, jaká výhoda je u porodu doma. Z výsledků je patrné, že hlavní výhodou porodu doma je domácí prostředí, které bylo zvoleno 69x a hned další výhodou je nerušená intimita 43x. Hypotéza č. 5 byla potvrzena. Porovnání nebylo možné, jelikož práce na toto téma jsou zpracovány z jiného pohledu.
45
4 Závěr V posledních letech se porody doma dostávají čím dál více na výsluní. Toto téma jsem si zvolila pro jeho aktuálnost, a jelikož mě tato problematika zaujala. Porodní asistentky, podporující tento způsob porodů, lákají budoucí rodičky přirozeným porodem bez zásahu zdravotnického personálu, nenarušenou intimitou a především porodem vedeným v domácím prostředí. Na druhé stráně jsou porodnice, které jsou zásadně proti domácím porodům a označují je za hazard se životem. Neustále se snaží poukazovat na komplikace, které mohou během porodu nastat a to i v případech, kdy se jedná o ženu s fyziologickým těhotenstvím. I přes naléhání porodníku, gynekologů ať každá žena nejprve zváží pro a proti, i přes případy, které skončily smrtí plodu, se některé ženy rozhodnou pro domácí porod. Ve své bakalářské práci jsem se zaměřila na porodnice a jejich snahu, jak nejvíce zpříjemnit pobyt na porodním sále. Samozřejmě, každá nemocnice nemá tyto možnosti, ale je zde možnost volby, a tak zůstává na každé, kterou porodnici si žena zvolí. Neopomněla jsem popsat ve své práci ani komplikace, které mohou během porodu nastat. Na začátku práce bylo stanoveno 5 cílů, ke každému cíli byla určena hypotéza. Všechny hypotézy byly potvrzeny. Pomocí cíle č. 1 jsem zjišťovala, zda je o porod v porodnici větší zájem než o porod doma. Pomocí dotazníku bylo zjištěno, že 95 % (95) dotazovaných žen je pro porod v porodnici, zbylých 5 % (5) je pro porod doma. Hypotéza stanovená k tomuto cíli byla potvrzena. Cílem č. 2 bylo zjistit, proč dotazované ženy upřednostňují porody v nemocnicích před domácími porody. Jako hlavní důvod ženy zvolily komplikaci, která může během porodu nastat a asistentka ji nemůže nijak ovlivnit. Hypotéza určena k tomuto cíli byla potvrzena. Cílem č. 3 jsem zjišťovala, zda více jak 80 % respondentek je proti porodu doma. Z celkového počtu 100 dotazovaných, 84 % nad porodem doma nikdy nepřemýšlelo a 16% mělo někdy myšlenku, že by chtěly rodit doma.
46
Cílem č. 4 bylo zjistit, zda ženy znají alespoň 3 rizika, která mohou nastat během porodu. Nejčastěji vypsané odpovědi byly popsány v hypotézách výše. Hypotéza určena k tomuto cíli byla potvrzena. Pomocí cíle č. 5 jsem zjišťovala názor partnerů na porod doma. Celkem 38 partnerů je jednoznačně proti porodu doma, 61 partnerů nechává rozhodnutí na partnerce a pouze 1 by schvaloval porod v domácím prostředí. Hypotéza zvolena k tomuto cíli byla potvrzena. Velmi mile mě překvapilo, kolik žen je proti porodům doma. Největším důvodem, proč ženy volí převážně porodnice je komplikace, která může nastat během porodu a kterou sama porodní asistentka nemůže ovlivnit. Velkým mínusem této problematiky zůstává, že porody doma nezakazuje žádný zákon. Myslím si, že v případech, kdy zemře dítě, by neměla být potrestána jen samotná porodní asistentka, ale i rodička. Novorozenecká mortalita jistě neklesla kvůli domácím porodům, ale díky zkvalitnění ošetřovatelské péče. Neměla bych opomenout zmínit, že žena je v porodnici neustále pod kontrolou lékařů a sester. Každé dvě hodiny je natáčen ctg záznam, jsou měřeny fyziologické funkce atd. U domácích porodů některé porodní asistentky nemají ani ctg záznam a mají pouze přenosnou sondu pro kontrolu ozev. Ze své zkušenosti vím, že kvůli mále ploše této sondy jsou ozvy špatně slyšitelně a v momentě, kdy přichází jedna kontrakce za druhou téměř nezjistitelné. Kdyby nastala případná hypoxie plodu, těžko porodní asistentka pomocí této sondy zjistí, že něco není v pořádku. Určitě jde znatelně slyšet změna zvuku sondy, ale pomocí ctg je hypoxie odhalena ihned, díky 20 minutovému záznamu, který se každé dvě hodiny natáčí a v případě nějaké abnormality je žena natáčena častěji. Každý by měl nést za své rozhodnutí zodpovědnost a to se týká i domácích porodů. ,,Když řekneme, že jsme svobodní, znamená to, že víme, co děláme.“ (Will Durant)
47
Seznam literatury BEHINOVÁ, Markéta. Nová velká kniha o mateřství: od početí do věku 3 let. 3. vyd. Praha: Mladá fronta, 2012, 367 s. Maminka (Mladá fronta). ISBN 978-80-204-2816-5. ČECH, Evžen a Zdeněk HÁJEK. Porodnictví 2: přepracované a doplněné vydání. 2. vyd. Praha: Grada, 2006. ISBN 9788024713038. KOLEKTIV, Antonín Doležal a. Porodnické operace. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. ISBN 80-247-0881-7. HÁJEK, Zdeněk. Rizikové a patologické těhotenství. 1. vyd. Praha: Grada, 2004, 443 s., čb. obr. ISBN 80-247-0418-8. KOBILKOVÁ, Jitka. Základy gynekologie a porodnictví. 1. vyd. Praha: Galén, 2005. ISBN 8024611120. KUDELA, Milan. Základy gynekologie a porodnictví. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2008. ISBN 9788024419756. CHMEL, Roman. Otázky a odpovědi o porodu. 2., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2008. ISBN 80-247-2142-2. OLCHAVA, Petr. Zdravé a nemocné dítě: od početí do puberty. 2., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2007. ISBN 80-247-1847-2. PAŘÍZEK, Antonín. Kniha o těhotenství a porodu: první český interaktivní průvodce těhotenstvím, porodem a šestinedělím. 2. vyd. Praha: Galén, 2006, 414 s. ISBN 80-7262411-3. ROZTOČIL, Aleš. Moderní porodnictví. Praha: Grada, 2008. ISBN 9788024719412. ROZTOČIL, Aleš. Moderní gynekologie. Praha: Grada, 2011. ISBN 9788024728322. SLEZÁKOVÁ, Lenka. Ošetřovatelství v gynekologii a porodnictví. 1. vyd. Praha: Grada, 2010. ISBN 9788024733739. ŠTROMEROVÁ, Zuzana. Možnost volby: kde mohu přivést své děťátko na svět?. Vyd. 1. Praha: Argo, 2005, 183 s. ISBN 80-720-3653-X.
48
TRČA, Stanislav a [ilustrace Jana NEJTKOVÁ]. Budeme mít děťátko. 9., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2009. ISBN 80-247-2581-9. VILLINGER, Thomas a Birgit GEBAUER-SESTERHENN. Schwangerschaft und Geburt. München: GRÄFE UND UNZER Verlag GmbH, 2012. ISBN 38-338-2789-0. VRÁNOVÁ], [Věra. Historie babictví a současnost porodní asistence. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2007. ISBN 80-244-1764-2. AL, Antonín Zwinger et. Porodnictví. 1. vyd. Praha, 2004. ISBN 978-807-2622-573. Internetové zdroje Porodnice.
Porod
doma
[online].
2011
[cit.
2014–02–13].
Dostupné
z:
http://www.porodnice.cz/porod/alternativni-porodnictvi/co-je-alternativniporodnictvi/porod-doma Levret. Mýty o porodech v domácnosti [online]. 2009 [cit. 2014–02–13]. Dostupné z: http://www.levret.cz/publikace/casopisy/mb/2009-18/?pdf=94 Unipa. Porod v domácím prostředí [online]. 2010 [cit. 2014–02–13]. Dostupné z: http://www.unipa.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=201:porodvdo macimprostredi&catid=42:porod&Itemid=124 Co je Porodní dům. Co je porodní dům [online]. 2013 [cit. 2014–02–13]. Dostupné z: http://www.pdcap.cz/Texty/PD/CojePD.html Will
Durant
citáty.
In:
[online].
[cit.
2014–04–10].
Dostupné
z: http://citaty.net/autori/will-durant/ Porod císařským řezem. [online]. [cit. 2014–04–19]. Dostupné z: http://porod-fotovideo.wz.cz/porod-foto.php Ošetření novorozence. [online]. [cit. 2014–04–19]. Dostupné z: mojebetynka.cz Levret.
[online].
[cit.
2014-04-19].
Dostupné
z:
http://www.levret.cz/publikace/casopisy/mb/2007-13/?pdf=30
49
Seznam grafu Graf č. 1 na str. 27 zobrazuje věk respondentek. Graf č. 2 na str. 28 zobrazuje, jaký porod ženy preferují. Graf č. 3 na str. 29 zobrazuje, zda ženy již rodily či ne. Graf č. 4 na str. 30 zobrazuje nejvyšší dosažené vzdělání žen. Graf č. 5 na str. 31 zobrazuje výhody porodu doma. Graf č. 6 na str. 32 zobrazuje nevýhody porodu doma. Graf č. 7 na str. 33 zobrazuje výhody porodu v porodnici. Graf č. 8 na str. 34 zobrazuje nevýhody porodu v porodnici. Graf č. 9 na str. 35 zobrazuje nejčastější uvedená rizika během porodu. Graf č. 10 na str. 36 zobrazuje názor žen na rizikovost porodu doma – porodnice. Graf č. 11 na str. 37 zobrazuje zdroje, odkud ženy nejvíce čerpají informace. Graf č. 12 na str. 38 zobrazuje, zda li se někdy respondentky setkaly se ženou, která rodila doma. Graf č. 13 na str. 39 zobrazuje názor partnerů dotazovaných žen na porod doma. Graf č. 14 na str. 40 zobrazuje názor žen o informovanosti ohledně porodu. Graf č. 15 na str. 41 zobrazuje, jestli ženy někdy uvažovaly nad domácím porodem
50
Seznam zkratek aj. – a jiné % – procento č. – číslo str. – strana ČSR – Česko – Slovenská republika ČGPS – česká gynekologická a porodnická společnost Ctg – kardiotokografie
Seznam příloh Příloha A Příloha B Příloha C
51
Příloha A – Dotazník
Dotazník Dobrý den, jmenuji se Lucie Ulrichová a studuji obor porodní asistent/ka na Vysoké škole Polytechnické v Jihlavě. Tímto bych Vás chtěla požádat o vyplnění dotazníku, který je zcela anonymní a poslouží jako podklad k mé bakalářské práci na téma: POROD DOMA – ANO ČI NE? (lze zaškrtnout i více odpovědí) 1) Váš věk? a) do 20 let b) 21–30 let b) 31–40 let d) 41 let a více 2) Jaký porod preferujete? a) doma b) v porodnici 3) Rodila jste již? a) ano b) ne 4) Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? a) základní b) vyučen c) středoškolské d) vyšší odborné e) vysokoškolské
5) Jaká je podle Vás hlavní výhoda porodu doma? a) podpora přirozeného porodu b) větší intimita c) domácí prostředí d) odbourání nadměrného stresu z porodu e) přítomnost rodiny 6) Jaká je podle Vás hlavní nevýhoda porodu doma? a) komplikace během porodu, které porodní asistentka nemůže ovlivnit b) nehygienické prostředí c) nutnost najít zkušenou porodní asistentku d) stres z rodiny e) porod bez anestezie 7) Jaká je podle Vás výhoda porodu v porodnici? a) vybavení, které umožní poskytnout nadstandardní péči při náhle vzniklé komplikaci b) sterilní prostředí c) kvalifikovaný personál d) větší pohodlí 8) Jaká je podle Vás nevýhoda porodu v porodnici? a) narušená intimita b) nepříjemný personál c) depresivně působící nemocniční prostředí 9) Znáte rizika, která mohou nastat během a po porodu? a) ano b) ne Prosím Vás o vypsání alespoň 3 rizik:
10) Pokud hledáte informace o porodech, odkud čerpáte? a) z knih b) internetu c) z časopisů 11) Zastánkyně porodů doma tvrdí, že porod doma je stejně rizikový jako porod v porodnici. Máte stejný názor? a) ano b) ne 12) Setkala jste se již někdy se ženou, která rodila doma? a) ano b) ne 13) Jaký postoj má Vás partner k porodům v domácím prostředí? a) je jednoznačně proti porodu doma b) partner nechává rozhodnutí čistě na mně c) schvaluje porod doma 14) Myslíte si, že jsou ženy v ČR dobře informovány o porodu, co obnáší atd.? a) ano b) ne 15) Přemýšlela jste někdy, že byste chtěla rodit doma? a) ano b) ne Děkuji za Váš čas a ochotu s vyplňováním dotazníku.
Příloha B - Ošetření novorozence
(Zdroj: http://www.mojebetynka.cz/)
Příloha C - Porod císařským řezem
(Zdroj: http://porod-foto-video.wz.cz/porod-foto.php)
