VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií
Porod očima partnera Bakalářská práce
Autor: Marcela Čtvrtníková Vedoucí práce: PhDr. Lenka Görnerová Jihlava 2015
Obsah 1
Úvod ................................................................................................................................... 7
2
Teoretická část .................................................................................................................. 8 2.1
Předporodní kurz ......................................................................................................... 8
2.2
Porod .......................................................................................................................... 10
2.2.1
První doba porodní ............................................................................................. 10
2.2.2
Druhá doba porodní ............................................................................................ 12
2.2.3
Třetí doba porodní .............................................................................................. 13
2.2.4
Čtvrtá doba porodní ............................................................................................ 14
2.3
3
2.3.1
Jižní a východní Afrika ...................................................................................... 16
2.3.2
Egypt .................................................................................................................. 17
2.3.3
Indie .................................................................................................................... 17
2.3.4
Čína .................................................................................................................... 18
2.3.5
Japonsko ............................................................................................................. 18
2.3.6
Řecko .................................................................................................................. 18
2.3.7
Řím ..................................................................................................................... 18
Praktická část .................................................................................................................. 19 3.1
Cíle a hypotézy .......................................................................................................... 19
3.1.1
Cíle ..................................................................................................................... 19
3.1.2
Hypotézy ............................................................................................................ 19
3.2
4
Historie otce u porodu ............................................................................................... 16
Metodika výzkumu .................................................................................................... 20
3.2.1
Charakteristika zkoumaného souboru ................................................................ 20
3.2.2
Organizace výzkumu .......................................................................................... 20
3.2.3
Zpracování dat .................................................................................................... 20
3.3
Interpretace výsledků ................................................................................................. 21
3.4
Vyhodnocení hypotéz ................................................................................................ 36
3.5
Diskuze ...................................................................................................................... 42
3.6
Doporučení pro praxi ................................................................................................. 43
Závěr ................................................................................................................................. 44
Seznam literatury ................................................................................................................... 45 Seznam grafů .......................................................................................................................... 47 Přílohy ..................................................................................................................................... 48
Anotace: Tato práce se zabývá tématem porodu z pohledu partnera. První část je teoretická a zaměřuje se na fyziologický průběh porodu, asistenci partnera v jednotlivých dobách porodních, přípravu páru na porod během předporodních kurzů a na historii mužů u porodu. V druhé části bakalářské práce jsou uvedeny výsledky výzkumného šetření a obecné informace o dotazníkovém šetření, které bylo provedeno za účelem výzkumu. Výsledky výzkumu jsou zde vyhodnoceny a zpracovány do grafů a tabulek.
Klíčová slova: Doby porodní, mechanismus porodu, otec u porodu, předporodní kurz
Abstract: This work deals with theme of delivery through the eyes of the partner. The first part is theoretical and focuses on the physiology of the labor, the asistence of the partner in the unit stadium of the delivery, the preparing of the couple for the delivery process and the history of men during the delivery proces. In the second part of the thesis presents the results of the research and general information about the surfy, which was performed for research purposes. The research results are evaluated and precessed into the graphs and tables.
Keywords: The birth times, the delivery mechanism, the father at birth, the antenatal course
Poděkování Především bych chtěla poděkovat vedoucí mé práce PhDr. Lence Görnerové za její ochotu a trpělivost, odborné vedení a cenné rady. Dále pak děkuji všem respondentům, kteří si našli čas, a ochotně mi vyplnili dotazník. Další mé velké díky patří všem ostatním, kteří se jakoukoli měrou podíleli na vytvoření a dokončení mé bakalářské práce.
Čestné prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“).
Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ.
Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo).
Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení, apod.) Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.
V Jihlavě, 2015
……………………………………… Podpis
1 Úvod Přítomnost otce u porodu byla donedávna záležitostí západního světa. Asistenci partnera či manžela u porodu si přálo mnoho českých žen, avšak nebylo jim to umožněno. Dnes rodička není nucena prožívat porod sama pouze za přítomnosti zdravotnického personálu. Žena si sama může vybrat, kdo ji doprovodí k porodu. Nejčastěji to právě bývá manžel či otec dítěte. V dnešní době je přítomnost u porodu běžnou záležitostí, avšak stále se setkáváme s nejistotou jak ze strany zdravotníků, tak ze strany mužů. Budoucí tatínkové chtějí být u narození svého dítěte, ale stále se obávají svého selhání. Nevědí, co je čeká a co se očekává od nich samotných. Je pro ně důležité takto významnou životní roli zvládnout co nejlépe. Toto téma je velmi diskutované, jelikož přítomnost otce u porodu se považuje za jakousi moderní věc. Otec, který u porodu nebyl, se považuje za „špatného otce“. Naopak otec přítomný u porodu je moderní ikonou. Dnes už není otec považován pouze jako finanční podpora matky v těhotenství a po porodu, ale je významnou oporou ženy u porodu. Moje bakalářská práce s názvem Porod očima partnera se skládá ze dvou částí a to teoretické a praktické. Cílem mé práce je ověřit si v praxi hypotézy, především, zda se budoucí tatínkové připravují na porod, jakým způsobem se zúčastňují porodu, a hlavně, jak tatínkové vidí svou roli během porodu. V teoretické části se zaměřuji na přípravu páru na porod během předporodních kurzů, průběh fyziologického porodu. Dále jsem zahrnula do jednotlivých fází porodu i aktivity, kterými může partner pomoci rodičce během porodu. V poslední části teorie nastiňuji historii partnera u porodu. V části praktické ověřuji výše uvedenou problematiku zabývající se porodem z pohledu partnera.
7
2 Teoretická část 2.1 Předporodní kurz Předporodní kurzy, či profylaxe pro budoucí rodiče slouží k upřesnění představy o porodu jejich dítěte. V každém kurzu se dozví, jak probíhá porod a co mohou očekávat. Mají možnost ujasnit si vše, v čem si nejsou jisti. Kurzy předporodní přípravy zpravidla vedou zkušené porodní asistentky. Ty mohou dále spolupracovat s fyzioterapeuty, psychoterapeuty, psychology i lékaři (Otec u porodu, 2011). Každý kurz se liší počtem lekcí, jejich náplní a pojetím. Existují jednorázové informativní schůzky i mnohatýdenní kurzy. Kurz většinou zahrnuje 6 až 10 lekcí, je to však individuální. Některé kurzy jsou zaměřeny na předávání informací, jiné na praktické dovednosti. Ideálním kurzem je ten, který je zaměřen na obě části – jak praktickou, tak teoretickou. Cílem kurzu je příprava budoucích rodičů na průběh fyziologického porodu. Mezi probíraná témata na kurzech patří např. perinatální vývoj plodu, komunikace s plodem, tělesné a psychické prožívání, těhotné ženy a jejich zdravotní komplikace. Mezi nejčastější témata patří lekce věnované dýchání matky při porodu a úkoly otce u porodu. Ženy se dozvídají, jakou úlohu má porodní asistentka nebo dula, jakou technikou lze přirozeně zvládat bolest – akupresura, aromaterapie (Simkins, 2000). Další součástí kurzu bývá lekce s ukázkou poloh při porodu, které porod zrychlují nebo ulevují od bolesti. V některých kurzech má partner možnost naučit se masáže, které lze využít v první době porodní (Simkins, 2000). Porodní asistentky doporučují kosmetické přípravky, které může žena použít k masáži hráze při porodu. Porodní asistentka podává informace o jednotlivých porodnicích v okrese a seznamuje budoucí rodiče s možnostmi jednotlivých porodnic (Simkins, 2000). Velkým plusem předporodních kurzů je návštěva porodnice, kterou si partneři vybrali. Mohou si projít celé oddělení. Žena i partner jsou seznámeni s místy, kterými se budou v průběhu porodu pohybovat – od příjmu rodičky až po samotné porodní boxy. Většinou mají i možnost prohlédnout si i novorozenecké oddělení a šestinedělí, případně se podívat i na nadstandardní pokoje, pokud nejsou zrovna obsazeny (Simkins, 2000). Kurzy předporodní přípravy jsou v dnešní době velice žádané. Ženy, ani jejich partneři nepociťují po jejich absolvování takový strach a stres z těhotenství a porodu. Přítomnost 8
partnera na kurzu může ulehčit situaci a spousta nevyřčených otázek dostane odpověď (Simkins, 2000). Některé nemocnice vyžadují účast partnera na předporodním kurzu, od toho se pak odvíjí poplatek za přítomnost partnera u porodu. Některé nemocnice uplatňují předpis, že pokud partner se svou partnerkou absolvuje kurz, u porodu poplatek neplatí (Simkins, 2000). Muži by však neměli být nuceni chodit na kurzy předporodní přípravy. Je pouze na muži či páru, zda se rozhodne tyto kurzy navštěvovat. Každý muž je individualita a jeho rozhodnutí, zda bude absolvovat kurz s partnerkou, nikdo nezmění. Můžeme se jen snažit o větší edukaci ze strany porodních asistentek, kdy právě ony budou vysvětlovat rodičkám, že předporodní kurzy jsou určené i pro nastávající tatínky, a že jsou kdykoli vítáni (Simkins, 2000).
9
2.2 Porod Porodem (partus) myslíme ukončení těhotenství narozením živého nebo mrtvého novorozence (Čech, 2006). Narozením živého dítěte míníme úplné vypuzení nebo vynětí plodu z těla matky, bez ohledu na délku těhotenství, jestliže plod po narození dýchá, či projevuje alespoň jednu ze známek života, přičemž za známky života považujeme srdeční činnost, pulzaci pupečníku, či pohyb kosterního svalstva bez ohledu na to, zda byl přerušen pupečník (Srp, 2006). Narozením mrtvého dítěte se rozumí plod narozený bez známek života s hmotností nižší než 500 g a více. V případě, že nelze určit hmotnost dítěte, pak narozený plod po 22. týdnu těhotenství. V případě, že nejde určit délku těhotenství, pak míníme plod dlouhý 25 cm, a to od temene hlavy k patě (Srp, 2006). Ukončení těhotenství po narození plodu o nižší než uvedené hmotnosti označujeme jako potrat. Od 38. do 42. týdne těhotenství včetně hovoříme o termínovém porodu, či o porodu včasném - partus maturus. Ukončení těhotenství po 42. týdnu těhotenství nazýváme opožděným porodem - partus serotinus (Hájek, 2014).
2.2.1 První doba porodní Porodní asistentky sledují porodní nález a ozvy plodu. Každé dvě hodiny probíhá intermitentní kontrolní CTG monitoring, na jehož základě se určuje další případná medikace. Dále každé dvě hodiny sledujeme krevní tlak a pulz. Provádíme průběžný záznam do porodopisu (Srp, 2006). První doba porodní je velice významná pro dilataci hrdla děložního. Délka první doby porodní trvá od prvních pravidelných kontrakcí po úplnou dilataci hrdla, tzv. zánik branky. Patří mezi nejdelší doby porodní. Průměrné trvání u nullipar je 8 – 10 hodin a u multipar okolo 6 – 7 hodin. V první době porodní rozlišujeme tři fáze, a to fázi latentní, fázi aktivní a fázi přechodnou, tranzitorní. Každá fáze je charakteristická jinou mírou dilatace hrdla a lze je rozlišit podle odlišné frekvence, doby trvání, intenzity kontrakcí a podle chování rodičky (Leifer, 2004).
10
Fáze latentní Během latentní fáze se kontrakce stabilizují a jejich frekvence se postupně zvyšuje, stejně tak se zvyšuje i trvání a intenzita kontrakce. Na počátku první doby porodní mají kontrakce jen mírnou intenzitu v intervalech okolo 10 – 15 minut v trvání zhruba 15 – 20 sekund. Na konci latentní fáze jsou kontrakce častější, a to každých 5 – 7 minut s délkou trvání 30 – 40 sekund. Děložní čípek v této fázi prochází výraznými změnami. Dochází k jeho spotřebování, zkracuje se, až vzniká pouze tenká porodnická branka s průměrem 2 – 2,5 cm. Během této fáze dochází k sestoupení hlavičky do porodních rovin. Bolestivost se stupňuje a často se projevuje bolestí v podbřišku, či v kříži – sakralgie (Roztočil, 2008). Fáze aktivní Aktivní fáze je charakteristická zrychlením kontrakční aktivity. Kontrakce jsou krátké, ale vedou k rychlému rozvoji porodnického nálezu na brance. Tato fáze končí při nálezu do 8 cm (Roztočil, 2008). Fáze tranzitorní Poslední, neboli tranzitorní fáze první doby porodní, označuje období zpomalení rozvoje nálezu na brance od 8 cm po úplně zašlou branku (10 cm). Během této fáze dochází k sestupu naléhající části plodu do nižších rovin kanálu porodního. Frekvence kontrakcí se zvyšuje, jejich intenzita se pohybuje okolo 55 – 60 torrů. Kontrakce se objevují zhruba po jedné až dvou minutách. V této fázi často dochází k ruptuře vaku blan a odtoku vody plodové. Zánikem branky končí první doba porodní (Roztočil, 2008). Účast partnera v první době porodní První doba porodní bývá velice často zdlouhavá, proto je v této fázi porodu velice důležitá role partnera. Partner s rodičkou tráví první dobu porodní na porodním boxu. Partner se snaží ženě co možná nejvíce zpříjemnit dlouhou fázi porodu. Velice důležité je, aby partner zůstal klidný. Stejně tak by měl se ženou komunikovat šetrně a mile. Vždy by měl být ženě co nejvíce k dispozici, tak aby se žena cítila v bezpečí. Jedním z jeho hlavních úkolů je uklidnit ženu v případě, že propadá panice. Ženu ujišťuje, že bude stále s ní. Asistuje při všech aktivitách,
na
jejichž
základě
žena
pociťuje
(Simkins, 2000).
11
úlevu
a
komunikuje
s personálem
2.2.2 Druhá doba porodní Druhá doba porodní je období od zániku branky po vypuzení plodu. Průměrná doba druhé doby porodní se pohybuje v rozmezí 50 minut u nullipar a 20 minut u multipar. Rodička často popisuje pocity nucení na stolici, či na tlačení (Leifer, 2004). Rodička se na této fázi podílí aktivně tím, že koordinuje své dýchání a břišní lis s kontrakcemi dělohy. V průběhu druhé doby porodní se kontrakce zintenzivňují na 70 – 80 torrů. Trvají 60 – 90 sekund a objevují se každé 2 – 3 minuty. V této fázi plod prochází dolním děložním segmentem, zašlou brankou, pochvou a pánevním dnem směrem k poševnímu introitu. Délka druhé doby porodní by neměla přesáhnout jednu hodinu (Roztočil, 2008). Mechanismus porodu Plod za průchodu porodními cestami provádí několik pasivních pohybů nazývaných porodním mechanismem. Na základě těchto pohybů se plod přizpůsobuje tvaru porodního kanálu. Na začátku porodu hlavička plodu naléhá synkliticky švem šípovým na šikmou, či příčnou rovinu pánevního vchodu (Roztočil, 2008). První fází mechanismu porodu je flexe hlavičky. Při postupu hlavičky se brada plodu přitahuje k hrudníku. Vedoucím bodem se tak stává malá fontanela a to až do konce porodu plodu. Při postupné zvyšující se kontrakční činnosti dělohy se flexe hlavičky zvětšuje a záhlaví se snižuje. Hlava vstupuje hlouběji do vchodu pánevního a prochází dalšími pánevními rovinami. Tomuto postupu říkáme progrese hlavičky. Porodními cestami hlavička prochází svým nejmenším obvodem subokcipitobregmanickým. Druhou fází je vnitřní rotace. Hlavička se za progrese otáčí o devadesát stupňů. Vedoucí bod hlavičky se tak dostává za sponu stydkou. Vnitřní rotace je vyvolána tvary a průměry pánevního dna. V pánevní rovině vnitřní rotace končí. Další, třetí fází porodu hlavičky je deflexe. Poté, co se pod sponou stydkou porodí oblast malé fontanely, hlavička se opře záhlavím o dolní okraj stydké spony. Opěrný bod na záhlaví nazýváme hypomochliem. Okolo tohoto bodu hlavička rotuje tak, že se přiklání vzhůru ke sponě stydké a provádí tak deflexí. S deflexí současně probíhá porod temena, čela, obličeje a brady. Čtvrtým pasivním pohybem je tzv. zevní rotace. Hlavička se po porodu záhlavím otáčí na stranu, kde je hřbet plodu a obličejem na opačnou stranu (Roztočil, 2008). Po porodu hlavičky následuje porod ramének. Raménka vstupují do pánevního vchodu v šikmém, či příčném průměru. Vedoucím bodem ramének se stává raménko přední, a to levé 12
či pravé, v závislosti na postavení plodu. První postavení – pravé raménko. Druhé postavení – raménko levé. Přední raménko se opře svým hypomochliem, tj. úponem svalu deltového, o dolní okraj spony stydké a následně pak rotací trupu kolem hypomochlia se porodí raménko zadní. Trup a hýždě žádný porodní mechanismus neprovádějí a rodí se ve většině případů hladce po porodu ramének (Roztočil, 2008). Účast partnera v druhé době porodní Druhá doba porodní je pro muže velice silným emočním zážitkem. Může se stát, že otec nebude připraven na tak vysokou míru emocí, kterou během porodu dítěte prožívá. I přesto, že se sám cítí zmaten vlastními pocity a prožitky spojenými s porodem, pro matku musí být stále oporou, a proto musí zachovat klid, povzbuzovat ženu a pomáhat jí. Muž by měl být trpělivý při „čekání na další kontrakci“ a nesnažit se nějak urychlit průběh, ale nechat ženu odpočívat a nabrat síly. Partner by měl být přizpůsoben partnerčině náladě. Po každé kontrakci ji pochválit. V druhé době porodní se muž může cítit poněkud odstrčen, jelikož jeho „místo“ je u hlavy rodičky tak, aby byl co nejméně vystaven ne příliš pěknému pohledu na část porodního lůžka, kde bývá porozeno miminko (Simkins, 2000). Dalším úkolem partnera je, pokud o to stojí, přestřižení pupečníku. Pupečník je poměrně pevný a kluzký, a tak musí být partner opatrný, aby neublížil miminku. Pupečník se přestříhává mezi dvěma peany, kterými je pupečník zasvorkován. Některé páry považují tento krok za symbolický – „otec oddělí dítě od matky“. Partner by se měl zúčastnit tohoto zázraku zrození pouze takovým způsobem, jaký považuje za nejlepší. Jen málo lidí je na sílu takového okamžiku připraveno. Muž by však neměl zapomenout, že musí být pro ženu neustále oporou (Simkins, 2000).
2.2.3 Třetí doba porodní Po porodu plodu začíná třetí doba porodní končící porodem placenty a plodových obalů. Nejčastěji trvá 10 – 20 minut, neměla by však překročit hodinu. Příprava na třetí dobu porodní probíhá už v druhé době porodní. Porodní asistentka podává ženě do žíly látku, která urychluje stahování dělohy, obvykle oxytocin. Látka urychluje odloučení placenty a snižuje tak krevní ztrátu. Tuto zdravotnickou intervenci nazýváme aktivní vedení třetí doby porodní (Gregora, 2011).
13
Třetí dobu porodní dělíme na tři fáze: fáze odlučovací – děloha po porodu retrahuje, získá kulovitý tvar a fundus dosahuje zhruba k pupku. Po cca 5 minutách se obnovují slabší kontrakce k lůžku (contractiones ad secundinas). Žena tyto kontrakce téměř nepociťuje. Při odlučování placenty dochází k vytváření retroplacentrárního hematomu, který mechanicky napomáhá k úplnému odloučení placenty. Po odloučení placenty žena pociťuje nucení na tlačení. Sama, či s pomocí porodníka placentu a blány vytlačí – fáze vylučovací. V místě nasedání placenty po jejím odloučení zůstávají otevřená ústí uteroplacentárních cév, která krvácejí. Výrazná hemokoagulační aktivita a stah hladkého svalstva myometria se významně podílí na zástavě krvácení. – fáze hemostatická (Roztočil, 2008). Placenta je zpravidla vypuzována třemi způsoby: Gessnerův mechanismus – placenta se začíná odlučovat od periferie, po sklesnutí do pochvy se sbalí. Rodička mírně krvácí z rodidel. Baudelocque – Schulzův mechanismus je nejvýhodnější, odlučování začíná od středu o obvodu, hematom zůstává uvnitř a žena z rodidel nekrvácí. Duncanův mechanismus – placenta se odlučuje od distální po opačnou periferii přes centrum. Hematom volně odtéká pochvou (Čech, 2006). Účast partnera ve třetí době porodní V této fázi porodu se otec zaměřuje především na své čerstvě narozené miminko. Otec zpravidla doprovází dětskou sestru na novorozenecký box, kde je dítě ošetřeno a zváženo. S dítětem v náruči přichází muž opět do porodního boxu k rodičce, aby i ona si mohla vychutnat první okamžiky života svého dítěte (Simkins, 2000).
2.2.4 Čtvrtá doba porodní Takto označujeme zhruba dvouhodinový interval po porodu, kdy rodička zůstává na porodním sále a je sledována porodními asistentkami. Ženě kontrolujeme fyziologické funkce, stahování dělohy a krvácení (Gregora, Velemínský, 2013). „Žena je unavená, ale touží vidět a držet své dítě. Čtvrtá doba porodní je ideální dobou k navázání vztahů mezi rodiči a dítětem.“ (Leifer, 2004, str. 148)
14
Účast partnera ve čtvrté době porodní Nejdůležitější roli „otce u porodu“ už má partner za sebou. V této době porodní se jedná hlavně o odpočinek rodičky. V této době se oba rodiče těší z narození dalšího člena rodiny. Muž zpravidla vyřizuje telefonáty, natáčí a fotí si miminko s matkou. Uvědomují si, že tolik očekávaná chvíle je tady, že může držet své dítě v náruči. Touto dobou porodní začíná jejich nová etapa života (Jones, 2010).
15
2.3 Historie otce u porodu Asistence a přítomnost muže u porodu je otázkou několika posledních let. V historii se partneři porodů příliš nezúčastňovali. Tento společenský trend je novinkou, ale i přesto má svou historii. Získat zdroje je však obtížné, jelikož dokumentů, které by poukazovaly na přítomnost muže u porodu, je málo a také ne každá literatura, která se zabývá historií porodnictví, se tomuto tématu věnuje (Muž u porodu, 2007). Poskytovat pomoc u porodu bylo výhradně záležitostí žen, porodních bab. V dávnověku porody odváděly ženy, které už samy rodily, tedy už věděly, co se bude dít a jak porod probíhá. Tato pomoc byla směsí prvků magických a empirických. Porodní děj byl zahalen tajemstvím a převahovaly náboženské prvky (Muž u porodu, 2007). Postupem času bylo více uplatňováno nabytých zkušeností nejzkušenějších žen komunity, které
tyto
zkušenosti
dědily
z generace
na
generaci.
Ženy
rodily
v soukromí
nebo na odlehlých místech, kde jim pomáhaly právě tyto porodní báby. Muž byl přizván až po porodu. Dostal dítě do náruče, aby se s ním seznámil, případně rozhodl o jeho osudu (Doležal, 2001). V antickém Řecku a později i v Římě se některé ženy věnovaly poskytování pomoci u porodu jako svému zaměstnání. Přejímaly vědomosti a zkušenosti od svých předchůdkyň a dále učily mladší uchazečky o toto povolání. Toto období bylo zcela na porodních bábách, tedy období babické. Pomoc lékařů byla vyžadována jen v komplikovaných a neočekávaných situací (Doležal, 2001). Od druhé poloviny 18. století, zejména ale od začátku 19. století se stává porodnictví lékařským oborem. Od roku 1753 se začalo přednášet na univerzitách v Praze a byly zřizovány porodnické kliniky. Stává se též vědním oborem, který se zaměřoval na zkoumání fyziologických dějů souvisejících s těhotenstvím, porodem a šestinedělím a na nepravidelnosti těchto období (Doležal, 2001).
2.3.1 Jižní a východní Afrika Ideálem porodu v Africe je porod tradiční, který je dnes velmi zřídka viděn ve městě. Podle této tradice byl u porodu šaman, který posvětil půdu, na které se narodilo dítě. Říká se, že když se dítě narodí, musí uvidět něco hezkého, protože ho to ovlivňuje na celý život. Proto je místnost ozdobena barevnými korálky a zvláštními dřevořezbami zhotovenými pro tuto 16
příležitost. Tradiční chýše mají ve středu střechy otvor, a tak žena klečí, soustřeďuje se na dech a otvorem pozoruje hvězdy, tzv. „počítá hvězdy bolestí“ (Marek, 2002) Příslušníci jednoho kmene z východní Afriky věří, že dítě se narodí tehdy, když na ně jeho budoucí matka začne myslet. Pokud si žena přeje počít dítě, sedne si pod vybraný strom a naslouchá, dokud neuslyší písničku svého budoucího dítěte. Tuto písničku pak zpívá svému manželi při pohlavním aktu, aby ji duch dítěte uslyšel. Stejnou písničku se pak učí i porodní bába a sousedé, aby mohli dítě přivítat. Stejná píseň pak dítě provází celý život. Stejnou píseň příbuzní zpívají, když umírá (Marek, 2002).
2.3.2 Egypt Stěžejní otázkou bylo pohlaví dítěte. Žena svou močí skropila ječmen a pšenici. Když vyklíčil ječmen, bude to chlapec, když pšenice, bylo to děvče (Růžička, 2004). Bohatý občan odvedl před porodem svou ženu rodit do velkého chrámového komplexu ke kněžce, která zde plnila úlohu porodní báby. Rodičky rodily v podřepu na cihlách, jimiž měly podloženy nohy, ale dalo se z nich postavit i porodní lůžko. Cihla, jíž se dítě dotklo poprvé, měla bohy vepsanou budoucnost dítěte. Po narození dítěte se podle starých Egypťanů kolem dítěte shromáždilo sedm sudiček, které mu zvěstovaly jeho osud. Potom k němu byl povolán otec, který dal dítěti jeho jméno. Až po udělení jména dítě začalo oficiálně existovat (Růžička, 2004).
2.3.3 Indie Indická medicína neměla přesnou představu o ženských vnitřních pohlavních orgánech, jelikož se vůbec nezmiňuje o vaječnících. Pohlaví plodu záviselo na tom, zda při pohlavním styku převládalo semeno, nebo ženská zárodečná hmota. Když došlo početí v sudý den, narodí se chlapec, když v lichý den, narodí se děvče (Růžička, 2004). Vývoj plodu byl znám přesně. Rodičky z vyšších kast odcházely v posledním měsíci těhotenství do zvláštních porodních chýší. Při porodu asistovaly čtyři ženy. Dbalo se na náboženské a magické předpisy. Péče o dítě byla na velmi vysoké úrovni. Porodnictví nebylo na takové úrovni jako jiné lékařské obory. Byly známy různé porodnické zásahy, ale důraz byl kladen na magické procedury. Výjimkou byl císařský řez, který se prováděl pouze u zemřelých žen (Růžička, 2004).
17
2.3.4 Čína V Číně bylo porodnictví na nízké úrovni stejně tak i znalost anatomie. Porodnictví bylo vyhrazeno pouze porodním bábám. Při problematickém porodu byl zavolán lékař, který předepsal léky proti křečím a bolestem. Po porodu žena vypila moč čtyřletého dítěte, aby se ulehčil odtok „špatné krve“. Placenta se usušila a byla podávána jako lék proti chudokrevnosti (Růžička, 2004).
2.3.5 Japonsko Ženy po porodu se na tři měsíce stěhovali ke svým matkám, aby svým stavem neobtěžovaly manžela. Zde trávily celý čas v posteli, dokud nebylo dítě dostatečně silné, aby udrželo hlavičku vzpřímeně. Otcové se obvykle porodu neúčastnili, očekávala se od nich pouze zenová vnitřní síla a vnější klid. Ženy rodily v sedu. V případě potřeby se žena mohla přidržovat provazu (Marek, 2002).
2.3.6 Řecko Medicína byla výsadou mužů, ovšem s výjimkou porodních bab. Nesmírně záleželo na pohlaví dítěte. Výbojní Řekové měli zájem o velké množství budoucích válečníků, a proto dcery znamenaly velkou přítěž a jejich odkládání nebo usmrcování patřilo též do kompetencí porodní báby. Porodnictví patřilo zcela porodním bábám. Lékařskou pomoc vyžadovaly porodní báby pouze ve složitých případech. Mezi nejznámější postavy v porodnictví patří Hérofilos z Chalkedonu, který napsal knihu pro porodní báby (Růžička, 2004).
2.3.7 Řím Stejně jako v Řecku byla medicína výsadou mužů. Ženy byly pouze jako ošetřovatelky nebo porodní báby (Růžička, 2004). Zákony dvanácti desek, které vstoupily v platnost v letech 451-449 př.n.l. nařizovaly císařský řez u zemřelé rodičky, stanovovaly délku těhotenství na deset lunárních měsíců. Řez byl prováděn z kultovních důvodů na ženách, které zemřely v těhotenství, jelikož podle dávných představ hrozilo neštěstí živým, pokud se z ženy dítě nevyřízne (Růžička, 2004).
18
3 Praktická část 3.1 Cíle a hypotézy 3.1.1 Cíle Zjistit, jak muži vnímají svoji roli v průběhu porodu. Zjistit, zda muži doprovází ženu u porodu ze své vlastní iniciativy. Zjistit, jaké pocity mají muži po porodu.
3.1.2 Hypotézy Hypotéza č. 1: Více než 60 % mužů doprovází ženu k porodu na základě vlastní iniciativy. Hypotéza č. 2 : Více než 60 % mužů se připravuje na porod studiem různých materiálů a návštěvou předporodních kurzů. Hypotéza č. 3 :Více než 30 % mužů se aktivně podílí na všech aktivitách u porodu. Hypotéza č. 4: Více než 50 % mužů nezmění své chování k ženě po porodu. Hypotéza č. 5: Muži do 30 let se méně připravují na porod než muži na 30 let věku. Hypotéza č. 6: Více než 85 % mužů po porodu plodu má pocit štěstí.
19
3.2 Metodika výzkumu K provedení výzkumu byla zvolena kvantitativní metoda. Byl vytvořen anonymní dotazník, který obsahoval 15 otázek. U jedné otázky byla možnost zvolit více než jednu odpověď. Všechny odpovědi byly předem dané. Bakalářská práce má 3 cíle a k nim stanoveno 6 hypotéz. K prvnímu cíli se vztahují otázky číslo 1, 2, 5, 6, 7, 8 a 9. K druhému cíli, který jsem si ve své práci zvolila, se vztahují otázky číslo 3, 4 a 10. K poslednímu, třetímu cíli se vztahují otázky číslo 11, 12 a 13. K hypotéze č. 1 se vztahuje otázka č 3. Ke druhé hypotéze se vztahují otázky č. 2 a 5. Hypotéza č. 3 je spojena s otázkou č. 10. Čtvrtou hypotézu stanovuje dotazníková položka č. 12. Pátou hypotézu zkoumají otázky č. 5 a 14. K poslední, šesté hypotéze se vztahuje otázka č. 13.
3.2.1 Charakteristika zkoumaného souboru Dotazník byl zaměřen na otce po porodu. Distribuováno bylo celkem 135 dotazníků, přičemž návratnost činila 80%. Vrátilo se tedy 108 dotazníků, do výsledků bylo zařazeno pouze 100 dotazníků z důvodu chybného vyplnění a nepoužitelnosti 8 dotazníků.
3.2.2 Organizace výzkumu Dotazník byl v tištěné formě distribuován na oddělení šestinedělí nemocnice Havlíčkův Brod. Výzkum probíhal od konce ledna 2015 do poloviny dubna 2015.
3.2.3 Zpracování dat Data byla vyhodnocena za pomocí programů Microsoft Word a Microsoft Excel. Po vyhodnocení byla data zpracována do tabulek a grafů.
20
3.3 Interpretace výsledků Otázka č. 1: Po kolikáté jste doprovázel partnerku k porodu?
Doprovod u porodu 15 % 39 %
poprvé podruhé 3x a více
46 %
Graf 1 Doprovod u porodu
Ze 100 (100 %) respondentů doprovázelo k porodu poprvé 39 (39 %) mužů, podruhé 46 (46 %) mužů a potřetí či vícekrát k porodu doprovázelo 15 mužů (15 %).
21
Otázka č. 2: Navštěvoval jste se svou partnerkou předporodní kurz?
Návštěva předporodních kurzů 25 %
ano ne
75 %
Graf 2 Návštěva předporodních kurzů
Celkem 75 (75 %) mužů ze 100 respondentů uvedlo, že doprovázelo ženu na předporodní kurzy, zbylých 25 % mužů se předporodních kurzů neúčastnilo.
22
Otázka č. 3: Proč jste se rozhodl, že budete s partnerkou u porodu?
Rozhodnutí být u porodu 5% 22%
0%
partnerčino přání vlastní iniciativa nátlak kamarádů jiné - přání obou
73%
Graf 3 Rozhodnutí být u porodu
Celkem 73 (73 %) respondentů doprovázelo partnerku k porodu z vlastní iniciativy. Dalších 22 (22 %) mužů se rozhodlo k doprovodu na základě přání partnerky. 5 (5 %) mužů zvolilo jinou odpověď, kde doplnili, že doprovázeli ženu k porodu na základě vzájemné domluvy a přání. Nikdo z respondentů (0 %) nerozhodoval na základě nátlaku okolí a přátel.
23
Otázka č. 4: Kdy jste se rozhodl, že budete doprovázet partnerku k porodu?
Kdy se partner rozhodl být u porodu 11 % 28 %
23 %
ještě, než otěhotněla na začátku těhotenství na konci těhotenství při příjmu na porodní sál
38 %
Graf 4 Kdy se partner rozhodl být u porodu
Na začátku těhotenství se 38 (38 %) respondentů rozhodlo, že bude partnerku doprovázet k porodu. Ještě před těhotenstvím ženy bylo 28 (28 %) mužů přesvědčeno, že budou u porodu svou partnerku podporovat. Dalších 23 (23 %) respondentů se rozhodlo k podpoře partnerky na konci jejího těhotenství. Pouze 11 (11 %) mužů se o svém rozhodnutí přesvědčilo až při příjmu na porodní sál.
24
Otázka č. 5: Připravoval jste se na porod?
Příprava na porod 22 %
ano ne
78 %
Graf 5 Příprava na porod
Na porod se připravovalo 78 (78 %) respondentů. Zbylých 22 % se na porod nepřipravovalo.
25
Otázka č. 6: Četl jste nějaké materiály o porodu?
Četba materiálů 21 %
ano ne
79 %
Graf 6 Četba materiálů
Z celkového počtu 100 (100 %) respondentů si 79 mužů (79 %) přečetlo nějaký materiál o porodu. Ostatních 21 mužů (21 %) žádné materiály o porodu nestudovalo.
26
Otázka č. 7: Z čeho jste čerpal informace o porodu?
Studijní materiály 42 % 32 %
knihy, časopisy média internet
26 %
Graf 7 Studijní materiály
Mezi studijní materiály u 42 (42 %) mužů patřily různé internetové zdroje. Dalších 26 (26 %) mužů hledalo inspiraci a poučení prostřednictvím medií. V neposlední řadě 32 (32 %) mužů zvolilo klasickou metodu studijních materiálů, a to knihy a časopisy.
27
Otázka č. 8: Čeho jste se u porodu nejvíce obával?
Obávané situace u porodu 1% 20 %
5%
24 %
bolest partnerky nezvládnuté emoce strach o blízké osoby pocit bezmoci nevolnost 15 %
zdravotní komplikace
35 %
Graf 8 Obávané situace u porodu
Nejvíce mužů 35 (35 %) se obávalo o blízké osoby, a to matku a dítě. Další obávanou situaci během porodu, kterou je bolest partnerky, uvedlo 24 (24 %) mužů. 20 (20 %) uvedlo, že má strach z pocitu bezmoci. Další poměrně častou odpověď, kterou jsou nezvládnuté emoce, zvolilo 15 (15 %) respondentů. 5 (5 %) mužů mělo strach z nevolnosti. Pouze 1 (1 %) respondent uvedl, že měl strach ze zdravotních komplikací.
28
Otázka č. 9: Naplnily se Vaše obavy?
Naplnění obav 20 % 44 %
ano ne nedokážu posoudit
36 %
Graf 9 Naplnění obav
Obavy partnera se naplnily u 44 (44 %). Dalších 36 (36 %) respondentů uvedlo, že jejich obavy se nesplnily. Ostatních 20 (20 %) mužů nedokázalo objektivně posoudit, zda k naplnění obav došlo, či ne.
29
Otázka č. 10: V jakých činnostech jste se aktivně účastnil?
Dopomoc při porodu 60
51 %
56 %
50 %
47 %
50
34 % 34 % 35 %
40 30
24 %
24 %
20 10
1%
0
Graf 10 Dopomoc při porodu
U otázky číslo 10 měli respondenti možnost zvolit více odpovědí. Podle respondentů zapojených do výzkumu bylo uvedeno, že 56 (56%) z nich při porodu psychicky podporuje svůj protějšek. Více než polovina 51 (51 %) partnerů asistuje své partnerce při relaxaci pánevního dna na gymnastickém míči. 50 (50 %) mužů masíruje svou ženu během porodu. 34 (34 %) mužů u porodu dopomáhá partnerce do sprchy a zaměřuje se na slovní podporu. 24 (24 %) partnerů asistuje ženě při polohování a komunikuje s personálem. V neposlední řadě 47 (47 %) mužů se účastní na symbolickém přestřižení pupečníku, a tak “odděluje dítě od matky“. Pouze 1 (1%) uvedlo, že se nijak aktivně nepodílí na průběhu porodu.
30
Otázka č. 11: Jste rád, že jste měl možnost doprovázet partnerku u porodu?
Radost z doprovodu 19 %
ano ne
81 %
Graf 11 Radost z doprovodu
Ze 100 (100 %) mužů se z doprovodu své partnerky k porodu radovalo 81 (81 %). Zbylých 19 (19 %) mužů z asistence u porodu radost nemělo.
31
Otázka č. 12: Máte pocit, že tato událost změnila Vaše chování k partnerce?
Změna chování k partnerce po porodu 0%
31%
ano, pozitivně ano, negativně ne, nezměnilo se
69%
Graf 12 Změna chování k partnerce po porodu
Chování k partnerce se nijak nezměnilo u 69 (69 %) mužů. Dalších 39 (39 %) mužů odpovědělo, že se jejich chování změnilo pozitivně. Žádný (0%) muž nezvolil možnost, že by své chování změnil negativně.
32
Otázka č. 13: Jaké pocity jste měl po porodu miminka?
Pocity po porodu miminka 2% 0%
byl jsem šťastný nedokážu posoudit své pocity měl jsem negativní pocity
98%
Graf 13 Pocity po porodu miminka
Ze 100 (100 %) respondentů mělo 98 (98%) mužů po porodu dítěte pocit štěstí. Zbylí 2 (2 %) muži nedokázali vyjádřit své pocity po porodu potomka. Žádný (0 %) muž neměl po porodu dítěte negativní pocity.
33
Otázka č. 14: Váš věk.
Věk partnera 6% 22 %
7% 33 %
18 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 40 41 a více
32 %
Graf 14 Věk partnera
Z celkového počtu respondentů se 7 (7 %) z nich pohybovalo ve věkové kategorii 18 – 24 let. Největší skupina 33 (33 %) mužů byla ve věku 25 – 29 let. Druhá největší věková skupinou, která byla zastoupena 32 (32 %) muži, byla 30 – 34 let. 22 (22 %) mužů bylo ve věku 35 – 40 let. 6 respondentů (6 %) bylo ve věkové kategorii 41 a více.
34
Otázka č. 15: Vaše vzdělání.
Vzdělání partnera 30 %
3% 28 %
ZŠ vyučen střední s maturitou VŠ, VOŠ
39 %
Graf 15 Vzdělání partnera
Střední vzdělání s maturitou mělo 39 (39 %) mužů. Vysokoškolsky vzdělaných partnerů u porodu bylo 30 (30 %). Dále 28 (28 %) mužů bylo vyučených a pouze 3 (3 %) měli základní vzdělání.
35
3.4 Vyhodnocení hypotéz Hypotéza č. 1: Více než 60 % mužů doprovází ženu k porodu na základě vlastní iniciativy.
Iniciativa být u porodu 27 %
přání partnerky, či obou vlastní iniciativa
73 %
Graf 16 Iniciativa být u porodu
Na základě výsledků výzkumu vyplynulo, že 73 (73 %) mužů doprovází ženu ze své vlastní iniciativy a 27 (27 %) podporuje ženu u porodu na základě jejího přání, či přání obou partnerů.
Hypotéza se potvrdila.
36
Hypotéza č. 2: Více než 60 % mužů se připravuje na porod studiem různých materiálů a návštěvou předporodních kurzů.
Kurzy a četba materiálů 4%
účast na kurzech a četba materiálů pouze kurz či četba materiálů
71 %
Graf 17 Kurzy a četba materiálů
Z výzkumu vyplývá, že 75 (75 %) mužů se připravuje na porod návštěvou předporodních kurzů se svou partnerkou, nebo četbou různých materiálů. Z této skupiny se 71 (71 %) mužů připravuje na porod oběma způsoby, jak návštěvou kurzů, či četbou. 4 (4%) muži studovali pouze jedním zmíněným způsobem.
Hypotéza se potvrdila.
37
Hypotéza č. 3: Více než 30 % mužů se aktivně podílí na všech aktivitách u porodu.
Aktivní zapojení partnera u porodu 36%
všechny aktivity pouze vybrané aktivity
64%
Graf 18 Aktivní zapojení partnera u porodu
Při porodu se do všech činností s porodem spojených zapojuje 36 (36 %) mužů. Pouze některé z aktivit si vybralo 64 (64 %) mužů.
Hypotéza se potvrdila.
38
Hypotéza č. 4: Více než 50 % mužů nezmění své chování k ženě po porodu.
Změna chování k partnerce 31 %
ano, změnilo se ne, nezměnilo se
69 %
Graf 19 Změna chování k partnerce Ze 100 mužů ke své partnerce chování po porodu nezměnilo 69 (69 %). Své chování změnilo po porodu k partnerce celkem 31 (31 %) mužů.
Hypotéza se potvrdila.
39
Hypotéza č. 5: Muži do 30 let se méně připravují na porod než muži nad 30 let věku.
Příprava na porod podle věku partnera 32 %
věk do 30 let věk nad 30 let
46 %
Graf 20 Příprava na porod podle věku partnera Na
porod
se
připravuje
celkem
78
(78
%)
mužů.
32
z nich
(32
%)
se
pohybují ve věku do 30 let. Dalších 46 (46 %) mužů bylo ve věku nad 30 let. Z výzkumu vyplývá, že muži do 30 let se připravují na porod méně.
Hypotéza se potvrdila.
40
Hypotéza č. 6: Více než 85 % mužů po porodu plodu má pocit štěstí.
Pocity muže po porodu 2%
štěstí jiné pocity
98 %
Graf 21 Pocity muže po porodu Pocit štěstí mělo 98 (98 %) mužů, 2 (2 %) další muži měli jiné pocity.
Hypotéza se potvrdila.
41
3.5 Diskuze V bakalářské práci jsem si stanovila dva cíle a k nim dále pak šest hypotéz, které byly potvrzeny či vyvráceny. Ke zmapování a zjištění, jak se muži vnímají během porodu, jsem vytvořila dotazník, který obsahoval 15 otázek. Hypotéza č. 1: 73 % mužů doprovází svou partnerku k porodu na základě svého vlastního přání a 27 % mužů podporuje ženu u porodu na základě její iniciativy. Výzkum Fialové, 2014 ukazuje, že většina mužů se skutečně rozhoduje o přítomnosti u porodu samo, ale většinou své rozhodnutí konzultuje s partnerkou, takže by se dalo říci, že jejich rozhodnutí je společné. Hypotéza č. 2: Na základě mého výzkumu vyplývá, že 75 % mužů se na porod připravuje návštěvou předporodních kurzů se svou partnerkou, což výzkum Okáčové, 2014 vyvrací. Z jejího výzkumu vyplývá, že muži se předporodních kurzů příliš neúčastní a většinou tuto aktivitu přenechávají na partnerce. Hypotéza č. 3: Z výzkumu vyplývá, že téměř každý muž se nějakým způsobem aktivně podílí na průběhu porodu. 36% mužů se podílí na průběhu porodu jak psychicky, tak prakticky. Toto šetření potvrzuje výzkum Fialové, 2014. Uvádí, že muži svou psychickou podporu ženě poskytují v podobě držení za ruku. Co se týká podpory praktické, jedná se většinou o oporu při chůzi, či asistenci při sprchování. Hypotéza č. 4: Na základě dotazníkové položky č. 12 vyplynulo, že 69 % mužů po porodu ke své partnerce chování nezmění. Dle mého osobního názoru se chování k ženě rozhodně mění, a to pozitivně, což potvrzuje výzkum Fialové, 2014. Uvádí, že muži s odstupem času a přehodnocením pocitů říkají, že si ženy více váží. Hypotéza č. 5: 78% mužů se na porod připravuje, ať už četbou materiálů, či návštěvou předporodních kurzů. Více mužů (46 %) jsou starší 30 let. Dle mého názoru se muži po třicítce více připravují, protože mají pocit, že si tím utvářejí osobnost otce, jak pro své stávající, tak budoucí děti. O této oblasti se zmiňuje ve své práci Stavraki, 2014. Hypotéza č. 6: Z mého výzkumu vyplývá, že 98 % mužů po porodu má pocit štěstí. Pocity po zrození potomka se zabývá ve své práci i Okáčová, 2014. Její výzkum ukazuje, že muži i ženy po porodu svého potomka zažívají silný emoční zážitek, ve většině případů zážitek kladný.
42
3.6 Doporučení pro praxi Z výsledků výzkumu je patrné, že muži chtějí sdílet zrození svého dítěte společně s partnerkou, ale i přesto se obávají o své blízké, jimiž jsou právě již zmíněné miminko a rodička. Na porod se většina mužů snaží připravovat, jak četbou, tak případným doprovodem partnerky na předporodní kurz. Své nabyté vědomosti a znalosti se snaží v praxi využít i při asistenci ženě u porodu. Myslím si, že je velice důležité, snažit se tatínky zapojit co nejvíce do aktivit při porodu. Odpovídat jim na všechny otázky, které jim nejsou jasné. Mají tak pocit větší užitečnosti. Tímto způsobem si myslím, že můžeme dosáhnout toho, aby byli budoucí tatínkové i maminky co nejšťastnější i při takto těžkých chvílích.
43
4 Závěr Teoretická část bakalářské práce se zaměřuje na fyziologický porod, profylaxi budoucích rodičů na porod, historii otce u porodu a na činnost partnera v průběhu jednotlivých porodních dob. K tomuto problému je několik literárních zdrojů, je to téma velice diskutované. Praktická část je zpracována pomocí kvantitativní výzkumné metody formou anonymního dotazníku. Dotazník byl distribuován mužům, kteří doprovázeli ženu u porodu. V úvodu bakalářské práce byly stanoveny tři cíle, které se podařilo splnit. Prvním cílem bylo zjistit, jak muži vnímají svou roli v průběhu porodu. Pomocí dotazníkového šetření, zaměřeného na muže doprovázející partnerku k porodu, jsem zjistila, že poměrně velké množství mužů se připravuje na porod, i přesto, že už u porodu se svou partnerkou byli. Z důvodů obav o své dítě a partnerku se spousta mužů snaží hledat informace o porodu jak v literatuře, tak na mediálních, či internetových zdrojích. Velký zájem o informace o porod přisuzuji obavám, které se u mužů vyskytovaly celé těhotenství. Největší strach měli muži o své blízké osoby (35 %), pravděpodobně z důvodu, že celou situaci nemohou sami příliš ovlivnit. Obavy se u 44 % mužů dostavily a naplnily. Druhým cílem bylo zjistit, zda muži doprovází ženu k porodu ze své vlastní iniciativy. Z výzkumného šetření vyšlo, že 73 (73 %) tak skutečně činí podle svého vlastního názoru. Dalších 22 (22 %) mužů doprovázelo partnerku na základě jejího přání. Ke svému rozhodnutí doprovázet ženu k porodu došlo 28 % mužů ještě předtím, než žena otěhotněla. V průběhu těhotenství se rozhodlo ženu doprovodit k porodu dalších 61 % mužů. Pouze 11 % mužů se rozhodlo až při příjmu na porodní sál. Svou iniciativu muži předvedli i prakticky – 36 (36%) mužů se účastnilo ve všech aktivitách s porodem spojených. Nejčastěji se muži účastnili v aktivitách – psychická podpora (56 %), masáže (50 %), asistence ženě při relaxaci na gymnastickém míči (51 %) a v neposlední řadě se 47 % mužů rozhodlo k symbolickému kroku, a to přestřižení pupeční šňůry. Třetím cílem bylo zjistit, jaké pocity mají partneři po porodu. Na základě dotazníkového šetření jsem zjistila, že 81 (81 %) mužů doprovází ženu k porodu rádo. Ve většině případů se chování k partnerce po porodu nezmění, a když ano, tak pozitivně. Převážná většina mužů po porodu je šťastná z narození svého potomka.
44
Seznam literatury ČECH, Evžen, Zdeněk HÁJEK, Karel MARŠÁL a Bedřich SRP. Porodnictví: 2. přepracované a doplněné vydání. Praha: Grada Publishing, a. s., 2006. ISBN 80-247-1303-9 DOLEŽAL, Antonín. Od babictví k porodnictví. Praha: Karolinum, 2001. ISBN 80-246-02776. FIALOVÁ, Nikola. Osobní zkušenost otců s přítomností u porodu. Olomouc, 2014. Bakalářská práce (Bc.). UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Filozofická fakulta GREGORA, Martin a Miloš VELEMÍNSKÝ. Čekáme miminko: 2., aktualizované vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2013. ISBN 978-80-247-3781-2 GREGORA, Martin a Miloš VELEMÍNSKÝ. Nová kniha o těhotenství a mateřství. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2011. ISBN 978-80-247-3081-3 HÁJEK, Zdeněk, Evžen ČECH a Karel MARŠÁL. Porodnictví: 3., zcela přepracované a doplněné vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2014. ISBN 978-80-247-4529-9. JONES, Carl. The Birth Partner Handbook: Everything you need to know for a healthy, positive experience. Naperville: Sourcebooks, Inc., 2010. ISBN 2010003100. KELNAROVÁ, Jarmila. Psychologie 1.díl: Pro studenty zdravotnických oborů. Praha: Grada Publishing, a.s., 2010. ISBN 978-80-247-3270-1. LEIFER, Gloria. Úvod do porodnického a pediatrického ošetřovatelství. 1. české. Praha: Grada Publishing, a.s., 2004. ISBN 80-247-0668-7 MAREK, Vlastimil. Nová doba porodní. Praha: Eminent, 2002. ISBN 80-7281-090-1. Muž
u
porodu.
Žena.cz
[online].
2007
[cit.
2015-04-22].
Dostupné
z:
http://zena.centrum.cz/clanek.phtml?old_url=zena/deti-a-rodina/2007/5/29/clanky/muz-uporodu/ NOVÁK, Tomáš. Vztah otce a syna. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. ISBN 978-80-2472079-1. OKÁČOVÁ, Sandra. Otec u porodu – pro a proti mužů a žen. Brno, 2014. Bakalářská práce (Bc.). MASARYKOVA UNIVERZITA. Lékařská fakulta 45
Otec u porodu aneb psychologie páru při porodu. Baby On line [online]. 2011 [cit. 2015-0422]. Dostupné z: http://www.babyonline.cz/porod/predporodni-priprava/otec-u-porodu Otec u porodu - samozřejmost?. In: MÁMA a já [online]. 2012 [cit. 2015-04-28]. Dostupné z: http://www.mamaaja.cz/ActiveWeb/Article/2242/otec_u_porodu_samozrejmost.html RICHTER, Robert. Kniha pro tatínky: Vše, co potřebujete vědět o těhotenství, porodu a prvním roce života ve třech. Praha: Grada Publishing, a.s., 2007. ISBN 978-80-247-2083-8. ROZTOČIL, Aleš. Moderní porodnictví. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. ISBN 978-80-247-1941-2 RŮŽIČKA, Radomír. Medicína dávných civilizací. Olomouc: Poznání, 2004. ISBN 8086606-18-X. SIMKINS, Penny. Partner u porodu. Praha: Argo, 2000. ISBN 80-7203-308-5. STAVRAKI, Arina. Otec a otcovství jako sociokulturní fenomén. České Budějovice, 2014. Diplomová práce (Mgr.). JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH. Teologická fakulta TRČA, Stanislav. Budeme mít děťátko: 9.přepracované a doplněné vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2009. ISBN 978-80-247-2581-9. TRČA, Stanislav. Partner v těhotenství a při porodu. Praha: Grada Publishing a.s., 2004. 108 s. ISBN 80-247-0869-8. UZEL, Radim. Baby Web: Otec u porodu - radost nebo komplikace? [online]. 2014 [cit. 2015-04-28]. Dostupné z: http://www.babyweb.cz/otec-u-porodu-radost-nebo-komplikace
46
Seznam grafů Graf 1 Doprovod u porodu ....................................................................................................... 21 Graf 2 Návštěva předporodních kurzů ..................................................................................... 22 Graf 3 Rozhodnutí být u porodu .............................................................................................. 23 Graf 4 Kdy se partner rozhodl být u porodu ............................................................................ 24 Graf 5 Příprava na porod .......................................................................................................... 25 Graf 6 Četba materiálů ............................................................................................................. 26 Graf 7 Studijní materiály .......................................................................................................... 27 Graf 8 Obávané situace u porodu ............................................................................................. 28 Graf 9 Naplnění obav ............................................................................................................... 29 Graf 10 Dopomoc při porodu ................................................................................................... 30 Graf 11 Radost z doprovodu .................................................................................................... 31 Graf 12 Změna chování k partnerce po porodu ........................................................................ 32 Graf 13 Pocity po porodu miminka .......................................................................................... 33 Graf 14 Věk partnera ................................................................................................................ 34 Graf 15 Vzdělání partnera ........................................................................................................ 35 Graf 16 Iniciativa být u porodu ................................................................................................ 36 Graf 17 Kurzy a četba materiálů .............................................................................................. 37 Graf 18 Aktivní zapojení partnera u porodu ............................................................................ 38 Graf 19 Změna chování k partnerce ......................................................................................... 39 Graf 20 Příprava na porod podle věku partnera ....................................................................... 40 Graf 21 Pocity muže po porodu ............................................................................................... 41
47
Přílohy Dotazník Dobrý den, jmenuji se Marcela Čtvrtníková a studuji 3. ročník Vysoké školy polytechnické Jihlava, obor porodní asistentka. Ráda bych Vás požádala o vyplnění anonymního dotazníku. Vaše odpovědi mi pomohou při zpracování výzkumu k mé bakalářské práci na téma: Porod očima partnera. Při vyplňování dotazníku, prosím, označte pouze jednu variantu, pokud nebude uvedeno jinak. Předem velice děkuji za Váš čas a spolupráci. 1. Po kolikáté jste doprovázel partnerku k porodu? a. Poprvé b. Podruhé c. 3x a více 2. Navštěvoval jste se svou partnerkou předporodní kurz? a. Ano b. Ne 3. Proč jste se rozhodl, že budete s partnerkou u porodu? a. Na základě partnerčina přání b. Z vlastní iniciativy - Myslím si, že je to moje povinnost c. Nátlak příbuzných nebo kamarádů d. Jiné (uveďte: ………………………………) 4. Kdy jste se rozhodl, že budete doprovázet partnerku k porodu? a. Ještě, než otěhotněla b. Na začátku těhotenství c. Na konci těhotenství d. Při příjmu na porodní sál 48
5. Připravoval jste se na porod? a. Ano b. Ne 6. Četl jste nějaké materiály o porodu? a. Ano b. Ne 7. Z čeho jste čerpal informace o porodu? a. Knihy, časopisy b. Média c. Internet 8. Čeho jste se u porodu nejvíce obával? a. Bolest partnerky b. Nezvládnuté emoce c. Strach o blízké osoby d. Pocit bezmoci e. Nevolnost f. Jiné (uveďte:……………………………) 9. Naplnily se Vaše obavy? a. Ano b. Ne c. Nedokážu posoudit 10. V jakých činnostech jste se aktivně účastnil? (můžete zvolit více odpovědí) a. Asistence při polohování ženy b. Asistence při uvolňování ženy na gymnastickém míči c. Psychická podpora ženy d. Masáže ženy e. Dopomoc při uvolňování ženy ve sprše f. Slovní podpora g. Opora při chůzi 49
h. Komunikace s personálem i. Přestřižení pupečníku j. Jiné (uveďte:……………………………)
11. Jste rád, že jste měl možnost doprovázet partnerku u porodu? a. Ano b. Ne 12. Máte pocit, že tato událost změnila Vaše chování k partnerce? a. Ano, pozitivně b. Ano, negativně c. Ne, nezměnila 13. Jaké pocity jste měl po porodu miminka? a. Byl jsem šťastný b. Nedokážu posoudit svoje pocity c. Měl jsem negativní pocity 14. Váš věk? a. 18 – 24 b. 25 – 29 c. 30 – 34 d. 35 – 40 e. 41 a více 15. Vaše vzdělání: a. ZŠ b. Vyučen c. Střední s maturitou d. VŠ Ještě jednou velice děkuji za Váš čas. Přeji Vám hodně štěstí ve Vašem životě. Ať Vám Vaše miminko dělá jen radost. 50
