VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií
M o d e r n í ž e n a a p o ro d bakalářská práce
Autor: Martina Kolářová Vedoucí práce: Mgr. Vlasta Dvořáková Jihlava 2011
Anotace Bakalářské práce je zaměřena na téma Moderní ţena a porod. První část textu (Teoretická část bakalářské práce) seznámí čtenáře s moţnostmi porodu, které moderní ţena můţe vyuţít. Je zde uveden výčet moţností porodů s teoretickým nastíněním těchto metod. Druhá část (Praktická část bakalářské práce) je vypracována na základě šetření. Jsou zde uvedeny metody výzkumu, které byly pouţity. Výsledky jsou zpracované do tabulek a grafů.
Klíčová slova Humanizace porodnictví, porodní plán, porod, partner u porodu, porod doma, přirozený porod, programovaný porod, lékařsky vedený porod, císařský řez na přání, porod do vody, poloha rodičky za porodu, tlumení bolesti.
Abstrakt Die Bachelorarbeit konzentriert sich aufs Thema die moderne Frau und die Geburt. Der erste Teil (theoretischer Teil) macht den Leser mit den Möglichkeiten der Geburt der modernen Frau vertraut, die die Frau ausnutzen kann. Es gibt hier eine Auflistung der Geburten mit der theoretischen Möglichkeit und skizziert diese Methoden. Der zweite Teil (praktischer Teil der Arbeit) wir dauf Grund einer Untersuchung geschrieben. Es sind Forschungsmethoden, die verwendet wurden, angeführt. Die Ergebnisse sind in Tabellen und Grafen dargestellt.
Schlüsserwörter Humanisierung der Geburtshilfe, Geburtplanen, Geburt, ein Partnerbei der Geburt, Hausgeburt, natürliche Geburt, programmierte Geburt, medizinisch geleitete Geburt, Kaiserschnittauf Wunsch, Wassergeburt, die Lage der Mütterbei der Geburt, Schmerztherapie.
Ráda bych poděkovala své vedoucí bakalářské práce Mgr. Vlastě Dvořákové za odborné vedení, udělené rady a čas, který mi věnovala.
Také děkuji všem
respondentům, bez kterých bych neměla dostatečné informace k vytvoření této práce, a své rodině a blízkým, kteří mě podporovali po celou dobu mého studia a při tvorbě této závěrečné bakalářské práce.
Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis
Obsah 1
ÚVOD ....................................................................................................................... 8 1.1 Cíl práce ............................................................................................................... 10 1.2 Pracovní hypotézy................................................................................................ 10
2
TEORETICKÁ ČÁST .......................................................................................... 11 2.1 Humanizace porodnictví ...................................................................................... 11 2.2 Porodní plán ......................................................................................................... 11 2.3 Partner u porodu................................................................................................... 12 2.4 Porod doma .......................................................................................................... 14 2.5 Porod .................................................................................................................... 15 2.6 Přirozený porod.................................................................................................... 15 2.7 Programovaný porod............................................................................................ 16 2.8 Lékařsky vedený porod ........................................................................................ 18 2.9 Císařský řez na přání............................................................................................ 18 2.10 Porod do vody .................................................................................................. 19 2.11 Poloha rodičky za porodu................................................................................. 20 2.12 Tlumení bolesti za porodu ................................................................................ 21
3
2.12.1
Přirozené formy tlumení bolesti ............................................................... 21
2.12.2
Farmakologické formy tlumení bolesti ..................................................... 23
PRAKTICKÁ ČÁST ............................................................................................ 26 3.1 Metodika .............................................................................................................. 26 3.2 Analýza výsledků výzkumu ................................................................................. 27 3.3 Vyhodnocení výsledků ........................................................................................ 49 6
3.4 Diskuze ................................................................................................................ 51 4
ZÁVĚR .................................................................................................................. 53
POUŽITÁ LITERATURA........................................................................................... 55 SEZNAM TABULEK ................................................................................................... 57 SEZNAM GRAFŮ ........................................................................................................ 58 SEZNAM ZKRATEK .................................................................................................. 59 SEZNAM PŘÍLOH....................................................................................................... 60 PŘÍLOHY ...................................................................................................................... 61
7
1 Úvod Zrození nového ţivota je pro kaţdou ţenu jedinečným a neopakovatelným záţitkem. Co můţe být krásnějšího neţ přivést na svět nový ţivot? „Kaţdá ţena, která očekává narození miminka, si přeje, aby vše dobře dopadlo, aby porod proběhl bez komplikací a aby ona i miminko byli v pořádku. Bezpečný porod je všeobecným přáním snad všech ţen. Co se skrývá pod pojmem bezpečný porod? Co pro bezpečí své i svého miminka můţe udělat ţena sama?“ (Štromerová, 2008). Vlivem různých faktorů se sniţuje porodnost. Moderní rodina si dnes vybírá, kolik bude mít dětí. Výsledkem je rodina s malým počtem dětí. Věk prvorodičky se přesouvá do vyššího věku. Průměrný věk rodičky v roce 2009 je 30 let. Tento přesun je patrný i v porovnání s roky 2001 a 2002, kdy průměrný věk rodičky byl 26 let. (Český statistický úřad, 2010). Většina ţen přemýšlí, plánuje, kdy a jakým způsobem bude rodit. Informace v této problematice můţe čerpat z různých internetových serverů, knih, časopisů a jiné literatury. Velkou roli v utváření postoje ţeny k porodu dnes mají média a moderní trendy. Ţena můţe navštěvovat předporodní kurzy, vedené porodními asistentkami, kde se dozví mnoho informací o období těhotenství, porodu a šestinedělí. Můţe si zde nacvičit dýchání, úlevové polohy při porodu. Cílem této přípravy je sníţit strach a úzkost z porodu a získat reálný postoj k porodu. Dnešní doba jde velmi rychle kupředu. Rozvoj moderních lékařských metod s sebou také přináší velké mnoţství přístupů k porodu samotnému. To, jakým způsobem rodit, dnes leţí z velké míry na rodičce samotné. Můţe si vybrat přirozené metody porodu, dodrţující zásady přirozených pochodů, tak zcela lékařsky vedený porod. Rozhodnut se můţe o tom, jaké metody při porodu vyuţije, zda chce při porodu doprovod i kde bude rodit. Porodnice se z důvodu sniţování porodnosti snaţí nalákat k sobě co nejvíce rodiček. Dnes jiţ není problém zvolit si porodnici i 100 kilometrů od místa bydliště. Vybavují se moderními přístroji, poskytují různou nadstandardní péči. Vytvářejí krásné internetové 8
stránky, kde ţeny najdou informace o poskytovaných sluţbách, fotky aj. V porodnicích také probíhají předporodní kurzy, které rodičku a jejího partnera seznámí s prostředím a chodem porodnice. To vše ovlivňuje vývoj a směr moderního porodnictví. Porod je náročný proces, ale kaţdá ţena si z něj můţe odnést krásný a nezapomenutelný záţitek. Je však nutné zvolit správný postoj a přístup, který bude rodičce nejlépe vyhovovat. V mé bakalářské práci se zabývám tím, jestli jsou ţeny těmito moderními trendy ovlivněné, zda si myslí, ţe mají dostatek informací o porodu a co nejvíce ovlivnilo jejich názor. V teoretické části se zaměřuji na moţnosti porodu, které dnes ţena můţe vyuţít. Snaţila jsem se uvést výčet moţností, kde jsem teoreticky nastínila kaţdou problematiku, a seznámit tak čtenáře s uvedeným tématem. Hlavními body teoretické části jsou humanizace porodnictví, porodní plán, porod, partner u porodu, porod doma, přirozený porod, programovaný porod, lékařsky vedený porod, císařský řez na přání, porod do vody, poloha rodičky za porodu a tlumení bolesti. V praktické části jsem chtěla zjistit postoj moderních ţen k porodu, zda moderní ţena přistupuje k porodu aktivně a má dostatek informací o moţnostech porodu. Velké mnoţství informací ţeny získávají z médií. Jejich názor často ovlivňují a utvářejí zejména známé celebrity. Jakým způsobem chce tedy moderní ţena rodit? Současně s tím si kladu za cíl zjistit důvody, které je k tomu vedou. Tuto část jsem zpracovala šetřením pomocí vypracovaných dotazníků. Dotazník měl 20 otázek. Rozdávala jsem ho těhotným ţenám. Dále jsem tyto otázky zpracovala do tabulek a grafů a vyhodnotila. Na konci bakalářské práce se nachází seznam pouţité literatury, seznam tabulek, grafů, zkratek a přílohy. Seznam pouţité literatury tvoří seznam, v němţ jsem uvedla literaturu, kterou jsem pouţila ke zpracování teoretické části práce. Seznam zkratek vysvětluje pouţité zkratky. Příloha má čtyři části. Příloha číslo jedna je dotazník, který jsem pouţila ke sběru informací na zpracování praktické části. V příloze číslo dvě jsou uvedené polohy, které ţena dnes můţe při porodu vyuţít. Příloha číslo tři obsahuje obrázek ţeny rodící do vody za doprovodu partnera a v příloze číslo čtyři je fotografie moderního porodního sálu. 9
1.1 Cíl práce Cíle bakalářské práce: Zmapovat informovanost ţen o moţnostech porodu. Zjistit, jaký způsob porodu moderní ţeny preferují. Zjistit důvody, které vedou k jejich rozhodnutí.
1.2
Pracovní hypotézy
Hypotézy bakalářské práce: Více neţ polovina ţen bude mít dostatek informací o moţnostech porodu. Více neţ 1/3 ţen bude preferovat klasický porod. Méně neţ 1/3 ţen bude nejvíce ovlivněna svým gynekologem.
10
2 Teoretická část 2.1 Humanizace porodnictví Péče o těhotnou a celé porodnictví zaznamenalo po 50. roce prudký rozvoj. Porody byly soustřeďovány do nemocnic, změnil se i přístup k novorozenci. Rozvojem anestézie, různých metod diagnostiky a kontroly v průběhu těhotenství se sníţila novorozenecká mortalita. Pozitivní výsledky vedly k přeceňování lékařské techniky a odosobnění přístupu k rodičce. Psychika ţeny, její pocity a přání byly odsunuty někam do pozadí. Frederick Leboyer je gynekolog, porodník a filozof. V roce 1974 vydal knihu Porod bez násilí. Kritizuje v ní stávající styl provádění porodů. Ptá se v ní: „Proč musí být nová lidská bytost přicházející z šera matčina lůna vtaţena do oslňujících světel a hlučících hlasů? Proč je dítě hned po porodu matce odebráno?“ (Leboyer, 1995). Snaţil se, aby dítě proţilo porod co nelépe. Popisuje metodu, která pomáhá novému človíčku na svět bez zmatku, strachu a bolesti. Ukazuje, jak můţeme své děti rodit bez rušivých vlivů, přirozeným způsobem, který ho co nejméně traumatizuje a přináší příznivý efekt na vývoj človíčka. (Leboyer, 1995). Druhým hlavním představitelem humanizačního porodnictví je Michael Odent. Vedl přes třicet let porodnici v Pithivers ve Francii. Podrobněji rozpracoval poznatky Fredericka Leboyera. Především se snaţil, aby ten, kdo ovlivňuje porodní děj, byla sama rodička. V jeho knize Znovuzrozený porod také kritizuje moderní prostředí porodnic, které ţeně neposkytují pocit klidu a bezpečí. Doporučuje proto, aby porod proběhl bez komplikací, nechat ţenu rodit v šeru, tichu, klidu, ve svobodné poloze, za tiché asistence co nejméně osob, s minimalizací zásahů do přírodního porodního děje a přehnaného monitorování. Michael Odent se nesnaţí porodní děj urychlit, dává ţeně moţnost si z porodu odnést ryze osobní, pozitivní, intimní záţitek. (Odent, 1990).
2.2 Porodní plán Porodní plán je prakticky seznam porodních přání. Těhotným tvorba porodního plánu ujasňuje představy, postoje a přání o porodu. Vymezuje postoj ţeny k porodu a péči o miminko. Ulehčuje interakci mezi rodičkou a personálem. Porod nejde naplánovat, ale porodní plán pomáhá určit zdravotníkům, jak v některých situacích postupovat. Porodní 11
plán si můţe vytvořit ţena, která o to má zájem. Není povinný. Měl by být flexibilní a pouţitelný i v případě komplikace. Do určité míry vyjadřuje souhlas či nesouhlas s některými výkony. Je to dokument, který by měl obsahovat tyto náleţitosti: jméno a příjmení, datum narození, podpis a datum vytvoření. V úvodu by měl zaznít postoj rodičky k porodu, co je pro ni důleţité a čeho se obává. Následně by měl obsahovat porodní přání, zvláštní přání týkající se náboţenství, kultury, zvyků. Péče o miminko tvoří další část, můţe být i na samostatném listě. Rozsah plánu by neměl překročit jednu stranu. Porodní plán si můţe vytvořit kaţdá ţena. Různé vzory plánů se dají najít v literatuře a na internetu. Kaţdá ţena by však měla mít na paměti, ţe je to pouze plán a jeho dodrţení se nemusí vţdy zdařit. V současné době si ţena můţe vzít plán do jakékoliv porodnice, počet těchto ţen se stále zvyšuje. Ne ve všech nemocnicích však musí být porodní plán přijat kladně. Proto je dobré si porodní plán přinést do vybrané porodnice jeden aţ dva měsíce před porodem, aby si ţena spolu s porodní asistentkou ujasnila, zda jsou všechna její přání reálná a porodnicí splnitelná. (Přirozený porod, 2011).
2.3 Partner u porodu Těhotenství, porod a šestinedělí jsou období ţivota ţeny, během kterých je typická závislost na blízkých osobách. Jedná se především o pomoc v oblasti psychické, ve vytvoření pocitu bezpečí, který ţena potřebuje. Partner u porodu, ať uţ jím je manţel, sestra, maminka, kamarádka, kdokoli, by měl být hlavně podporou a respektovat přání a pocity rodičky. Někdy se však stává, ţe doprovázející osoba je do porodního procesu příliš emocionálně vtaţená a přestává být pro rodící ţenu oporou. Osoba doprovázející k porodu by proto měla být zajedno s rodičkou v představách o průběhu porodu. (Roztočil, 2008). „Otec můţe normální průběh porodu ztíţit, pokud se chová jako pozorovatel, potřebuje hovořit nebo se snaţí navázat oční kontakt se ţenou v nevhodnou dobu, nebo se pokouší pomáhat právě ve chvíli, kdy je nejdůleţitější nerušit. Dnes je mi jasné, ţe lidé jsou savci. Savci se skrývají a izolují se, mají-li rodit. Potřebují soukromí. Naučil jsem se přikládat velký význam práci některých vědců, jako je např. Niles Newton, kteří 12
studovali porod nelidských savců – všechny závěry těchto vědců jsou dokonale platné i pro lidské bytosti.“ (Odent, 1990) Otec u porodu S přesunem porodů do nemocnic byli otcové z porodního děje vytěsněni. S humanizací porodnictví byly zastaralé metody přehodnocený a porodní sály pro otce opět otevřeny. U nás tomu bylo začátkem 90. let minulého století. Dnes počet otců u porodu dosahuje přibliţně 50%, a to dle moţností a zvyklostí jednotlivých pracovišť. Přítomnost otců u porodu je jiţ jak organizačně, tak medicínsky zvládnutá. Námitky týkající se zanesení infekce na porodní sál, agresivního chování otce, negativní vliv na jeho neurovegetativní systém a negativní záţitek z porodu, který se pak můţe odrazit v sexuální oblasti, se ukázaly za bezpředmětné. Jestliţe je společný porod přáním obou rodičů, je otec u porodu v současnosti pokládán za důleţitou osobu, která rodičce napomáhá zvládnout průběh porodu. Ideální je, projde-li otec společně s matkou předporodní přípravou, kde získají reálný postoj k porodu, naučí se jak zvládat nepříjemné proţitky z porodu aj. Otec u porodu napomáhá rodičce zvládat vzniklý strach a úzkost, bolest, a tím zlepšit průběhu porodu. Poskytuje jí řadu sluţeb, které jí porod zpříjemňují. Přítomnost otce u porodu nese i další výhody, mezi které patří například pozitivní vliv na souţití partnerů, vede k intenzivnějšímu vztahu mezi otcem a novorozencem. (Roztočil, 2008). Dula u porodu „Pojem „dula“ pochází z řečtiny, do novodobého významu byl převzat z angličtiny. Označuje odbornici na doprovázení ţeny (a její rodiny) během těhotenství, při porodu a v poporodním období. Dula ţeně poskytuje emocionální podporu a potřebné informace během těhotenství, porodu a šestinedělí. Pokud si to rodička přeje, dula s ní zůstává po celou dobu porodu, psychicky ji podporuje, vytváří pro ni zázemí a můţe jí téţ fyzicky pomáhat. Je připravena být oporou kaţdé ţeně, ať se rozhodne pro jakýkoliv způsob porodu nebo se porod jakkoliv vyvine. Duly jsou vázány Etickým kodexem ČAD.“ (Česká asociace dul, 2011). Duly tvoří různá sdruţení. Dnes jsou stále častěji vyuţívány jako doprovázející osoba. Jsou pro tuto funkci proškolené. Mohou být průvodkyní u jakéhokoliv porodu. 13
2.4 Porod doma V minulých dobách byl porod doma jediný moţný způsob. V domácnosti musel proběhnout porod normální, ale i komplikovaný. Po druhé světové válce se porody centralizovaly do porodnic. Změnil se zdravotní stav, sociální podmínky, ţivotospráva obyvatelstva. Zcela odlišná byla telefonní síť, silniční síť. Zdravotnictví prodělalo prudký rozvoj. To vše vedlo k zlepšení statistických údajů. Lékaři k porodům doma zaujali negativní postoj. Obávají se náhlých komplikací. Na druhé straně jsou tu i lékaři, kteří porod doma berou jako přirozený a bezpečný způsob přivádění dětí na svět. „Poslední výzkumy dokazují, ţe vlastní domov a porodní centra jsou místa, kde zdravá ţena, doprovázena porodní asistentkou vzdělanou a zkušenou pro doprovod u porodu doma, můţe bezpečně porodit. Na porodu, který probíhá doma, můţeme vidět, jak skutečně vypadá to, co nazýváme normálním porodem. Pokud takovému modelu porozumíme a přijmeme jeho zásady, měli bychom být schopni vést porod v jakémkoliv prostředí. Pro rodičky a porodní asistentky bude třeba nalézt takový přístup a vytvořit takové prostředí, v němţ bude porod s největší pravděpodobností probíhat zcela normálně, a nalézt rovnováhu mezi soukromím a podporou. Pokud porod probíhá zcela normálně, spontánně, bez intervenčních zásahů, přináší to záţitek všem, matce, dítěti, otci, rodině i celé společnosti. Pokud vzniknou nějaké komplikace, je třeba je zvládnout s maximální snahou zachovat to, co je normální a přirozené.“ (Porodní dům U Čápa, 2011) Porody v domácnosti mají svá pravidla. Rodit doma mohou ţeny, které jsou zdravé v těhotenství i před těhotenstvím, v průběhu těhotenství neuţívaly ţádné léky a návykové látky a pokud je porod termínový. V ČR se doma nerodí dvojčata a polohy jiné neţ hlavičkou. Porod doma je pro ţenu v mnoha ohledech výhodný. Ţena je ve známém prostředí, obklopena známými lidmi. Není zatíţená rutinou velkého zdravotnického zařízení. Dostupné současné poznatky lékařské vědy uvádí, ţe fyziologický porod v domácím prostředí je stejně bezpečný jako porod v nemocnici. (Porodní dům U Čápa, 2011) V České republice není dosud péče během normálního porodu v domácnosti běţnou záleţitostí. To ovlivňuje fakt, ţe péči o rodící ţenu v domácím prostředí ţádná ze zdravotních pojišťoven nehradí. V některých oblastech je velmi těţké sehnat 14
fundovanou porodní asistentku ochotnou vést porody v domácím prostředí. Pozice porodních asistentek poskytujících péči o rodičku v domácnosti je stále nesnadná. Systém porodu doma u nás není tak propracovaný, je zde obtíţně zajištěné monitorování porodu. Velmi pravděpodobné je, ţe za současného stavu by při rozvoji domácího porodnictví došlo k zhoršení perinatální mortality a morbidity, a proto je stanovisko stanovisko k vedení plánovaných porodů doma České gynekologicko-porodnické společnosti negativní. (Roztočil, 2008)
2.5 Porod Porod je děj, při kterém dochází k vypuzení plodového vejce (plod, pupečník, plodová voda, placenta, plodové obaly) porozením z organismu matky. Příčiny vyvolávající porod nejsou stále ještě zcela objasněny. Mezi faktory vyvolávající děloţní činnost patří: progesteron, oxytocin, estrogeny, fetální kortizol, prostaglandiny a distenze stěny děloţní. Porodní síly jsou kontrakce, břišní lis a zemská gravitace. Porod má čtyři doby. V první době porodní dochází následkem pravidelných kontrakcí k otevírání dolního děloţního segmentu. Hrdlo děloţní se pomalu otevírá, aţ zcela vymizí. Druhá doba porodní začíná zánikem branky a končí porodem plodu. Ve třetím období dochází k porození placenty, pupečníku, plodových obalů a retroplacentárního hematomu. Zároveň dochází k poporodní retrakci myometria. Čtvrtá doba porodní neboli poporodní období je období tří hodin po porodu placenty, ve kterém je ţena nejvíce ohroţena časným poporodním krvácením. V tomto období se myometrium kontrahuje, děloha se zmenšuje a fundus děloţní sahá asi tři prsty pod pupek. (Roztočil, 2008). Vaginální porod je nejpřirozenější pro matku i dítě, rychleji se nastartuje laktace, je lepší poporodní adaptace dítěte, kratší rekonvalescence neţ u SC. Nevýhodou vaginálního porodu je bolestivost, časová a fyzická náročnost.
2.6 Přirozený porod Přirozený porod se rozbíhá a probíhá samovolně bez vnějších zásahů v prostředí připomínající domov nebo přímo doma. Průběh porodu určuje sama rodička dle vlastní intuice. Vychází ze schopnosti rodičky porodit své dítě, bez potřeby direktivního vedení 15
a medikamentů. Podkorová centra v mozku, řídící vůlí neovlivnitelné projevy našeho organismu, mají vedoucí úlohu v porodním ději. Dochází k útlumu mozkové kůry a vědomí ţeny se dostává do jakéhosi posunutého stavu vědomí. Vyplavuje se dostatečné mnoţství hormonů potřebných ke spontánní děloţní činnosti. Přirozený porod můţeme narušit nerespektováním základních potřeb rodičky. Mezi základní potřeby při porodu patří klid, teplo, intimita a bezpečí. Personál tu je pouze dohlíţející, pomáhající, povzbuzující a ulehčující prvek, důvěřuje intuitivnímu chování rodičky a zasahuje minimálně do porodního děje. Snaţí se vycházet vstříc přáním a poţadavkům rodičky. Při přirozeném porodu si sama rodička volí polohu, neprovádí se holení ani klystýr, rutině se neprovádí nástřih hráze, nepodávají se prostředky urychlující porod a tlumící bolest. Bolest se tlumí pouze přirozenými metodami, dítě je hned po porodu vloţeno matce do náruče a po potřebném ošetření ponecháno s matkou.
Výhodami tohoto
porodu jsou celistvost a přirozený průběh porodu, ţena se cítí klidněji, pohodlněji a trpí menšími bolestmi, to podporuje otvírání děloţního hrdla, kontrakce jsou častější, pravidelnější a silnější, mezi jednotlivými kontrakcemi dochází k větší relaxaci a stav novorozence je lepší. Tento typ porodu však není vhodný pro všechny ţeny. Nevhodný je pro ţeny, které špatně snášejí bolest a jsou rozhodnuté rodit bezbolestně pomocí analgetik, pasivně důvěřují lékařům, institucím a autoritám víc neţ sobě. Bojí se, ţe porod nezvládnou, jsou ustrašené, labilní, nesamostatné, s nízkým sebevědomím. Přirozený porod vyţaduje určitou připravenost rodičky a klade na ní psychické i fyzické nároky. Podmínkou tohoto porodu je, ţe si ho ţena sama dobrovolně vybrala a uvědomuje si svou odpovědnost rodičky. Vhodný je pro ţeny celkově zdravé a dostatečně informované a hlavně pro ty, které jsou rozhodnuté se aktivně podílet na průběhu porodu, jsou přesvědčené o tom, ţe porod je přirozená věc a ţe ho zvládnou, nevyţadují medikamenty ovlivňující průběh porodu a bolest. Nechtějí rodit v klasické nemocnici řízené lékařem. Jestliţe ţena splňuje všechny tyto poţadavky, průběh porodu je většinou bez komplikací a probíhá velmi snadno. (Porodní dům U Čápa, 2011).
2.7 Programovaný porod Programovaný porod je umělé vyvolání děloţní činnosti za záměrem ukončení fyziologického těhotenství v 39. aţ 41. týdnu gravidity. Porod se provádí v ranních
16
hodinách za nejvýhodnějších podmínek pro matku, novorozence, jejich rodinu a zúčastněný personál. Těhotenství se obvykle takto ukončuje na ţádost těhotné,ale musí být splněny určité podmínky. Podmínky provedení jsou fyziologický průběh těhotenství, donošené těhotenství s jedním plodem v děloze – polohou podélnou hlavičkou. Organismus ţeny vykazuje známky připravenosti na porod (cervix skóre je vyšší neţ 5 bodů) bez kontraindikací k provedení vaginálního porodu. CTG záznam plodu je reaktivní a bazální frekvence v pásmu normokardie. Provedení se v zásadě neliší od běţné indukce.
Při splnění všech podmínek
k programovanému porodu se s těhotnou domluví termín porodu. V tomto termínu se dostaví na porodní sál, kde se provedou znovu všechna nezbytná vyšetření (funkce fetoplacentární jednotky, CTG, ultrazvuk, biometrie, cervix skóre). Indukci zahajujeme ráno. Dle cervix skóre se stanoví indukční postup. U CS vyšším neţ 8 zpravidla postačuje odloučení dolního děloţního segmentu a aplikace infuze s oxytocinem. Při CS 5–8 bodů se přistupuje spíše k lokální aplikaci prostaglandinů tbl. 0,5 mg PGE2 vaginálně, intracervikálně nebo extraamniálně. Nenastane-li ţádná reakce, aplikuje se další identická dávka za 2 hodiny. Aplikují se maximálně dvě dávky denně. CTG záznam točíme 20–30 minut po zahájení indukce a poté za 1 hodinu nebo volíme kontinuální monitoring dle stavu fetoplacentární jednotky.
Při neúspěchu indukcí
opakujeme tento postup následující den. Dvakrát neúspěšná indukce porodu je indikace k ukončení porodu císařským řezem. Mezi výhody programovaného porodu patří prevence vzniku potermínové gravidity, monitoring porodu od jeho začátku a následné včasné odhalení vzniklých patologií. Sniţuje stres těhotné, ţe jí porod překvapí na nevhodném místě. Nevýhody programovaného porodu jsou moţný vznik iatrogenní prematurity, cervikokorporální dystokie s následným vznikem výraznější bolestivosti, nepostupující porod, hypoxie plodu. To vše vede k vyšší spotřebě farmak a zvyšující se frekvenci porodnických operací, zejména císařských řezů. (Gynekolog, 2007).
17
2.8 Lékařsky vedený porod Ještě v první polovině minulého století umírala při porodu jedna rodička ze dvou set. Dnes je toto číslo, díky velkému rozvoji zdravotnictví, a tedy i porodnictví, sníţeno na 1:17 000. Porody byly přesunuty do nemocnic. Termín „lékařsky vedený porod“ se začal uţívat na území ČR po druhé světové válce. Lékařsky vedený porod je porod, do kterého lékař v průběhu aktivně zasahuje. Z hlediska rodičky je to porod pasivní. Dnes takto rodí většina ţen. Je vhodný pro ţeny, které se na porod nijak nepřipravují, špatně snáší bolest a chtějí ji sníţit na minimum, věří institucím a moderní medicíně. Takto vedený porod má zajišťovat bezpečnost rodičky a plodu pomocí určitých činností lékaře za účelem eliminace komplikací. Zmíněný typ vedení porodu byl umoţněn po rozvoji analgetických metod a objevením oxytocinu. Při tomto porodu se aplikují různá analgetika, spasmolytika, hormony, antibiotika, provádí se dirupce vaku blan, oholení, dezinfekce rodidel, epiziotomie, klystýr, porodnické operace, direktivní poloha, aj. Názory mnoha odborníků se shodují v tom, ţe mechanické a neuváţené provádění těchto výkonů vede k vzniku častějších komplikací. Tyto intervence se dnes jiţ ve většině nemocnic neprovádí rutině. Velmi záleţí na akutním stavu a postoji rodičky. ( Porodní dům U Čápa, 2011)
2.9 Císařský řez na přání Císařský řez neboli sectio caesarea je porodnická operace, kdy je plod extrahován z dělohy cestou břišní. Je nejčastější operací, kterou se ukončuje těhotenství ve třetím trimestru a při porodu. První zprávy o tomto výkonu sahají aţ do starověku. Podmínkou provedení SC je, ţe naléhající část nevstoupila do porodních cest. SC se dělí na primární a sekundární. Primární (plánovaný) císařský řez má předem známou indikaci a jiţ v těhotenství je rozhodnuto o jeho termínovém či dřívějším provedení (např. onemocnění matky, pánevní indikace, aj.). Sekundární (neplánovaný) císařský řez je řez, ke kterému došlo z akutní indikace, kdy byla nepředpokládaně ohroţena matka, plod či oba zároveň. Frekvence císařských řezů se v některých zemích pohybuje aţ kolem 30%. Je tedy iluzorní, zda jsou všechny císařské řezy prováděny ze zcela lékařské indikace. Současná legislativa sekce na přání příliš neřeší, nepodporuje ani přímo nezakazuje tuto metodu. V dnešní době však v ČR není tento postup uznáván značnou částí porodníků. 18
Komplikace provázející císařský řez jsou 5 x častější neţ u vaginálního porodu. Můţe nastat řada komplikací, mezi které například patří krvácení, DIC, infekce, embolie, alergická reakce, paralitický ileus, pooperační retence, poranění novorozence, syndrom retence alveolární tekutiny u novorozence aj. V pozdějším období mohou vzniknout komplikace jako dystokické poruchy děloţní činnosti, porucha placentace, dehiscence a ruptury dělohy. (Roztočil, 2008). Výhodou pro rodičku jsou rychlejší průběh porodu, sníţení strachu a úzkosti z porodu o sebe a dítě, niţší bolestivost porodu. To, ţe SC v pozdějším věku zamezuje sestupu dělohy, zatím nebylo prokázáno. Mezi nevýhody patří delší rekonvalescence, pomalejší nástup laktace, omezený pohyb a bolestivost, pocit neúspěchu z nesplnění ţenské role, jizva na břiše.
2.10 Porod do vody Náš původní ţivel je voda. Dítě se po devět měsíců před porodem vyvíjí v plodové vodě, která mu přináší ideální podmínky pro vývoj. V celém světě se voda pouţívá pro různé rituály, osvěţení a očistu organismu. Voda poskytuje terapeutické účinky. Poprvé byl porod do vody popsán ve Francii roku 1803. Plně prozkoumán byl Igorem Charkovskim v šedesátých letech 20. století. Frederick Leboyer přišel s myšlenkou koupat novorozence těsně po porodu a tím mu pomoci se adaptovat. Michael Odent tuto metodu pouţil v praxi. Vodu pouţíval v první době porodní ke zmírnění bolesti. Zdůrazňuje, ţe cílem této metody není nezbytně porodit do vody, ale vyuţít léčivé vlastnosti vody k ulehčení porodu. Přímo porodit do vody mohou ţeny, které to chtějí. (Balaskasová, 2009). Porod do vody poskytuje analgetický efekt, čímţ se sniţuje spotřeba analgetik a uterotonik. Přináší zvýšené pohodlí a lepší mobilitu. Ve vodě je pánevní dno lépe relaxované a následně dochází k menším porodním poraněním. Novorozenec se lépe adaptuje na okolní prostředí. Sniţuje se riziko vzniku syndromu dolní duté ţíly. Je nutné, aby rodička byla plně seznámena s klady i zápory porodu do vody. Voda by měla mít teplotu kolem 37,5 stupňů Celsia. Podmínkou je, ţe je těhotenství fyziologické, termínové, jednoplodové, poloha plodu hlavičkou. Měl by být vyplněn informovaný souhlas. Další podmínkou pro porod do vody je přítomnost minimálně 19
dvou osob, a to z důvodu transportu rodičky při vzniklých komplikacích. Tohoto porodu by se měl účastnit porodník, porodní asistentka, neonatolog a neotatologická sestra. Při delším pobytu ve vodě je nutné intermitentně monitorovat CTG plodu. Odtok plodové vody není kontraindikací. Ve vodě se můţe provést dirupce vaku blan i vaginální vyšetření. Epiziotomie se provádí výjimečně. Průvodním jevem porodu do vody je modrá barva novorozence, nesvědčí o hypoxii, ale vzniká jako následek pomalejší přeměny fetálního oběhu. (Roztočil, 2008). Před zahájením této metody by se měl provést klystýr. Do vody se doporučuje vstoupit aţ v polovině první doby. Vstoupení do vody v časné fázi otevíracího období můţe zpomalit frekvenci a intenzitu kontrakcí a následně i tuto fázi. Třetí doba porodní se většinou vede jiţ mimo lázeň. (Balaskasová, 2009). Kontraindikace jsou patologická gravidita, známky probíhající hypoxie plodu, infekce matky, vícečetná gravidita, poloha plodu jiná neţ hlavičkou a podání analgetik. Mohou nastat i komplikace jako je přehřátí organismu rodičky, sníţení jejího krevního tlaku, a sníţení perfuze fetoplacentární jednotky. Aspirace vody plodem a ovlivnění jeho termoregulace je naprostou výjimkou. Můţe dojít k prodlení při komplikacích. Teoreticky by mohlo dojí i k embolii vodou, vznik většího poranění jako následek špatné vizuální kontroly. Sníţení tonu myometria můţe vést k postnatálnímu atonickému krvácení. (Roztočil, 2008).
2.11 Poloha rodičky za porodu Ještě v nedávné historii nepřipadala v úvahu ţádná jiná poloha neţ v leţe na zádech. Tuto pasivní polohu vystihuje termín „slehnutí“. Zavedena byla přibliţně od 16. – 17. století se vstupem porodníků do porodního děje. Tato poloha umoţňuje provádění vaginálních porodnických operací a ošetření porodního poranění. (Roztočil, 2008). S humanizací zdravotnictví přišly i benevolentnější přístupy k polohám při porodu. Z mnoha studií vyšlo najevo, ţe vertikální polohy vyuţívají zemské přitaţlivosti, jejich časté měnění napomáhá sestupu plodu, ulevuje od bolesti, a tím se urychluje a zlepšuje průběh porodu. Je-li ţena poučena o různých polohách, které můţe během porodu vyuţít, můţe se sama přesouvat z jedné polohy do druhé (dle vlastního pocitu) a nalézt tak tu, která vyhovuje jejím potřebám. (Normální porod, 2011).
20
Mezi nejčastěji vyuţívané horizontální polohy patří například poloha v polosedě, sed, sed v předklonu s oporou, dřep, stoj v předklonu s oporou, klek s oporou a jiné jejich varianty. Mezi jiné alternativní polohy zlepšující průběh porodu patří například poloha na všech čtyřech nebo kolenoprsní. Polohy na boku jsou gravitačně neutrální. Jsou vhodné pro odpočinek a pro správné vstoupení hlavičky plodu do porodních cest. (Balaskasová, 2010).
2.12 Tlumení bolesti za porodu Bolest je normální, fyziologický průvodní jev porodního procesu. Vyvolává nutkání na tlačení. Nutí ţenu se plně věnovat tomu, co právě dělá. Určitý typ bolesti nám pomáhá odhalit, o jakou fázi porodu se jedná a jakým způsobem porod probíhá. Bolest při porodu vyvolává instinkt péče o dítě. Zvyšuje vnímání radosti. Bolest je přechodem k mateřství a zvyšuje sebeocenění. Spouští neurohumorální procesy. (Porodní dům U Čápa, 2011). „Porodní bolest je jedinou bolestivou reakcí člověka, která nevzniká z důvodu nemoci, ale má fyziologickou příčinu. Jde pravděpodobně o účelnou reakci na nastávající porod. Proţitky porodních bolestí jsou zcela individuální a závisejí na celém souboru somatických, psychických a sociálních vlivů. Přes nesporné pokroky medicíny ani v současné době neexistuje v porodnictví ideální analgetická metoda. Racionální chování zdravotníků vůči kaţdé těhotné by mělo směřovat k ryze individuálnímu přístupu. Porodní sál by měl dnes nabízet takovou škálu metod porodnické analgezie, abychom dokázali uspokojit přání většiny ţen.“ (Zwinger, 2004). Rozhodnutí o tom, jakou metodu tlumení bolesti vyuţít, záleţí na akutní porodnické situaci, zkušenostech porodníka, anesteziologa, porodní asistentky, preferencích matky a vybavení nemocnice.
2.12.1 Přirozené formy tlumení bolesti Hypnosugesce Různí lidé jsou k hypnóze různě citliví. Tak to funguje i v porodnictví. Některé ţeny jsou schopny se uvést během porodu do stavu sníţeného vědomí a tím vnímat méně bolest, nebo ji do tohoto stavu můţe uvést speciální odborník v této problematice.
21
K tomu aby hypnóza mohla být za porodu pouţita, je nutné projít správnou předporodní přípravou. Příprava
na
porod
neboli
psychoprofilaxe
porodu
se
vyvinula
právě
z hypmosugestivních metod. První zprávy jsou datovány aţ k roku 1833. Ve větší míře pak hypnózu do porodnictví zavedl von Oettingen v Heidelbergu. Přípravou ţen k porodu se zabýval Angličan Dick Read. Podstatou jeho postupů byla triáda úzkost napětí – bolest. Byl přesvědčen, ţe strach je hlavní příčinou bolestí za porodu. Dle Reada úzkost aktivuje sympatický nervový systém, to vede k napětí dolního děloţního segmentu. Následkem toho je ischémie a vznik bolesti. Sestavil praktické postupy, kterými se mělo docílit sníţení úzkosti a napětí. Do těchto postupů řadil nácvik svalové relaxace, ta je dnes zjednodušena na tři základní cviky: hluboké dýchání v první době porodní, rychlé dýchání na konci druhé doby porodní, nácvik tlačení. (Kuţelová, 2003). Hydroterapie Terapeutické vlastnosti vody jsou známy jiţ od pradávna. Hydroterapie sniţuje napětí a ulevuje od bolesti. Teplá lázeň můţe urychlit první dobu porodní. Ve vaně či sprše se zdají stahy méně intenzivní a to vede k lepšímu proţití celého porodu. (Simkinová, 2000). Aromaterapie Aromaterapie je další alternativní metoda tlumení bolesti při porodu.
Pracuje
s aromatickými preparáty neboli éterickými oleji, základem těchto preparátů jsou rostlinné silice a rostlinné oleje. Rostlinné silice jsou aromatické látky vyvolávající u ţivých organismů mimo vůně a chutě také důleţitou biologickou aktivitu, která působí na různé orgány a jejich funkce. Na porodním sále se pouţívají inhalace, masáţe a koupele s těmito látkami. Mimo bolesti můţe aromaterapie ovlivnit i úzkost rodičky, příliš silné nebo naopak slabé kontrakce, nepostupující porod, aj. (Asociace českých aromaterapeutů,2011). Masáže K úlevě od bolesti se pouţívá masáţ bříška či zad, podle toho, kde ţena bolest cítí intenzivněji. Můţe se provádět od povrchových doteků přes hloubkové doteky aţ po hnětení. Při masáţi je nutné, aby si ţena zvolila vyhovující polohu. K masáţi zad se 22
nejčastěji vyuţívají krouţivé pohyby hrany dlaně nebo pěst, můţe se začít od krční páteře krouţivými pohyby přes kaţdý obratel aţ ke kostrči. Masáţ kolem kostrče obvykle velmi pomáhá. Opět se provádí krouţivými pohyby od středu do stran nebo tlakem vytvořeným v oblasti kyčelního kloubů směrem do středu pánve. Bolestivé kontrakce v oblasti podbřišku se dají zmírnit lehkou masáţí pomocí hrany dlaně, kterou pohybujeme podél jámy kyčelní nebo dlaní ze strany na stranu bříška. K masáţi těchto partií se dají také vyuţít pomůcky, jako jsou éterické oleje či sprcha a další specielní pomůcky k masáţi. Kaţdá ţena cítí dotek individuálně a ne kaţdé můţe tato metoda ulevit či být příjemná, proto je nutné ke kaţdé ţeně přistupovat individuálně. (Balaskasová, 2010).
2.12.2 Farmakologické formy tlumení bolesti Celková anestezie Tato forma anestezie se pouţívá u císařského řezu, rozsáhlých poranění perinea, čípku a k manuálnímu vybavení placenty. Rychlost provedení je výhodou a nezbytností u akutních stavů ohroţujících matku či plod na ţivotě. K dalším přednostem této metody patří dobré zajištění dýchacích cest, kardiovaskulární stabilita a dokonalá svalová relaxace. Nevýhody této metody jsou spojeny s mateřskou morbiditou a mortalitou. Syndrom, který popsal Mendelson v roce 1946, je charakterizovaný chemickou alveolární pneumonií, bronchospasmem, vysokým alveolárním arteriálním gradientem pro kyslík a tvorbou plicního exudátu. Můţe vzniknout alergie a děloţní hypotonie. Většina anestetik také působí inhibičně na imunitní systém, coţ vede k horšímu hojení pooperační rány a vzniku komplikací v poporodním období. Celková anestezie dále ovlivňuje poporodní chování plodu, CNS plodu, následně útlum jeho ţivotně důleţitých center. To vede k nutnosti rychlého zvládnutí operace a vybavení plodu. Z psychického hlediska je ţena ochuzena o bezprostřední proţitek z narození svého dítěte. (Zwinger, 2004).
23
Epidurální analgezie Epidurální analgezie patří dnes mezi nejuţívanější analgezii v porodnictví.
Jde o
aplikaci lokálního anestetika do epidurálního prostoru. Dochází k blokádě sympatických a následně senzitivních vláken. Je to metoda, která umoţňuje časově postihnout první, druhou i třetí dobu porodní, má příznivý vliv na psychiku rodičky. Negativní ovlivnění plodu nebylo zatím prokázáno. V případě potřeby je moţné metodu rozšířit na epidurální analgezii, ve které lze provést porodnické operace. Kontraindikace jsou porucha hemokoagulace, infekční onemocnění, infekce v místě vpichu, šok, špatné anatomické poměry, alergie, onemocnění CNS, hypovolemie matky. Komplikace, které mohou nastat, jsou punkce tvrdé pleny s následnými bolestmi hlavy, aplikace subarachnoideálně, punkce epidurální ţily, poranění míchy jehlou, pokles TK, neurologické poruchy, hypotenze,bradykardie, retence moči, zvracení, bolesti zad. Můţe dojít i k neţádoucímu ovlivnění děloţní činnosti a následnému zvýšení frekvence operačních porodů (VEX, forceps), k čemuţ by v současnosti správným provedením a dávkováním nemělo docházet. Pokud se provádí tzv. segmentální analgezie, zůstávají u rodičky zachovány tlakové vjemy z pochvy a perinea, tím se nevyřadí motorická spolupráce ve druhé době porodní. Při této metodě je nutný zvýšený monitoring FF rodičky. Je to finančně i technicky náročná metoda. (Roztočil, 2008) Subarachnoidální analgezie V tomto případě se podává anestetikum do subarachnoidálního prostoru. Paracervikalní blok Pouţívá se u bolestí při fyziologickém porodu nebo k uvolnění spastické branky. Aplikuje se lokální anestetikum při brance 3 – 6 cm po obou stranách hrdla děloţního. Pro negativní ovlivnění plodu se tato metoda pouţívá jen zřídka. Pudendální blok Pudendální blok se pouţívá na konci druhé doby porodní, anestetikem se infiltruje oboustranně nervus pudendus, který inervuje perineum a zevní třetinu pochvy. Výhodou 24
je, ţe nezmírňuje bolesti vyvolané děloţní činností, neovlivňuje hemodynamiku a dýchání matky ani plodu. Nevýhodou je krátký časový usek pouţití. Můţe dojít i k prodlouţení druhé doby porodní. (Roztočil, 2008) Místní infiltrace perinea Je to metoda pouţívaná nejčastěji v porodnické praxi pro ošetření episiotomie, ruptur hráze, pochvy či perinea. Pouţívá se 10 – 20 ml 1% trimekainu. Systémová analgezie Jde o způsob tlumení bolesti, kdy se podá centrálně účinná látka, která mění vnímání bolesti, zvyšuje práh bolesti a tím i proţívání bolesti. Systémová analgetika jsou perorální, intramuskulární, intravenózní. Rozlišujeme malá a velká analgetika. Mezi malá analgetika patří analgetika-antipyretika, nesteroidní antirevmatika a antiflogistika. Do velkých analgetik řadíme morfin, peditin, tramadol, fentanil a jeho deriváty aj. Výhodou je jednoduchost podání a finanční dostupnost. Systémová analgezie však často vyvolává neţádoucí účinky – útlum dechového centra matky a plodu, nauzea, zvracení, hypotenzi matky. Můţe se vyskytnout i amnézie aj. Účinnost těchto látek na porodní bolesti není významná a pro velký výskyt neţádoucích účinků na matku i plod jsou spíše nevhodná. (Zwinger, 2004). Inhalační přípravky k analgezii V současné době se k této analgezii pouţívá nejčastěji směs kyslíku a oxidu dusného v poměru 1:1 přes anesteziologický přístroj nebo maskou z centrálního rozvodu. Nástup i odeznění účinku je rychlé. Uţívá se tzv. PCA (pacientem kontrolovaná analgezie), samoobsluţný způsob podávání. Vedlejší účinky na matku a plod nebyly zatím prokázány. Nevýhodou je kontaminace ovzduší porodního sálu s neţádoucími účinky na personál a ţivotní prostředí, proto je pouţívání této metody spíše na ústupu. (Zwinger, 2004).
25
3 Praktická část 3.1 Metodika V praktické části bakalářské práce jsem pouţila výzkumnou metodu – formu dotazníku. Dotazník jsem si předem připravila. (příloha č. 1) Obsahuje 20 otázek, které jsem volila na základě vytčených cílů bakalářské práce. První okruh otázek je anamnestický (věk, vzdělání, po kolikáté budou ţeny rodit), další okruh se týká probíraného tématu, zaměřuji se v něm na to, jakým způsobem chce moderní ţena rodit, co ovlivnilo její názor a zda má dostatek informací o této problematice. Typy otázek: –
uzavřené s variantami více moţných odpovědí, z nichţ si těhotná můţe vybrat. Jde
o
otázky
polynomické
s více
moţnostmi
odpovědí
(1,2,4,5,6,7,10,17,18,20) nebo dichotomické (11,12,19). –
polouzavřené s více moţnými odpověďmi, kdy jedna vyţaduje upřesnění (3,8,9,13,14,15,16).
Dotazovala jsem se těhotných ţen, a to jak prvorodiček, tak vícerodiček. Dotazník jsem rozdávala v nemocnici v Havlíčkově Brodě na oddělení gynekologie a v ambulanci na porodním sále. Dále jsem dotazník rozeslala pomocí internetu přes e–mail
těhotným
ţenám,
které
projevily
zájm
na
internetových
stránkách
www.facebook.com na místní společnosti Jsem těhotná a Moje těhotenství. Sběr dat proběhl od listopadu 2010 do března 2011. Rozdala jsem 122 dotazníků. Vrátilo se jich 108 dotazníků, návratnost tedy činila 88%. Ke zpracování jsem pouţila dotazníky od 100 těhotných. Některé jsem vyloučila z důvodu neplnohodnotného vyplnění. Ke zpracování jsem pouţila čárkovací metodu. Jednotlivé výsledky jsou uvedeny v tabulce s relativní a absolutní hodnotou. Pod kaţdou tabulku jsem vypracovala graf a komentář. Vzhledem k malé skupině respondentů nelze výsledky povaţovat za statisticky hodnotné. 26
3.2 Analýza výsledků výzkumu Váš věk: Tabulka č.1: Váš věk Absolutní četnost
Věk 15-17 18-30 31-45 Celkem
Relativní četnost 2 56 42 100
2% 56% 42% 100%
Graf č. 1: Váš věk Tyto údaje nám zařazují respondentky do tří věkových kategorií. První kategorie ve věku 15-17 let, druhá věková kategorie 18-30 let a třetí kategorii 31-45 let. Údaje ukazují, ţe největší počet respondentek byl ve věku 18-30 let, a to 56%. 42% ţen bylo ve věku 31-45 a nejmenší 2% zastoupení bylo v kategorii 15-17 let. Z tohoto údaje můţeme usuzovat, ţe nejvíce rodí ţeny ve věku 18-30 let.
27
Dosažené vzdělání: Tabulka č. 2: Dosaţené vzdělání Vzdělání Základní Střední bez maturity Střední s maturitou VOŠ VŠ Celkem
Absolutní četnost
Relativní četnost 2 16 54 8 20 100
2% 16% 54% 8% 20% 100%
Graf č. 2: Dosaţené vzdělání Z těchto výsledků můţeme vyčíst, jaké vzdělání měly jednotlivé respondentky. Nejvíce bylo ţen s dosaţeným středoškolským vzděláním s maturitou (54%). 20% ţen mělo vysokoškolské vzdělání, 16% střední vzdělání bez maturity. 8% těhotných patřilo do skupiny s vyšším odborným vzděláním a 2% tvořily těhotné ţeny se základním vzděláním.
28
Otázka č. 1: Po kolikáté budete rodit? Tabulka č. 3: Po kolikáté budete rodit? Absolutní četnost A. Poprvé B. Podruhé C. Potřetí D. Počtvrté a více Celkem
Relativní četnost 58 28 10 4 100
58% 28% 10% 4% 100%
Graf č. 3: Po kolikáté budete rodit? Otázka číslo 1 se ptá respondentek: „Po kolikáté budete rodit?“ Na uvedenou otázku odpověděly respondentky takto: poprvé – 58% ţen podruhé – 28% ţen potřetí – 10% ţen počtvrté a více – 4% ţen
29
Otázka č. 2: Jakým způsobem jste rodila? Tabulka č. 4: Jakým způsobem jste rodila?
A. Císařský řez B. Klasický porod C. Obojí Celkem
Absolutní četnost Relativní četnost 10 24% 28 67% 4 10% 42 100%
Graf č. 4: Jakým způsobem jste rodila? Na otázku číslo 2, 3, 4 odpovídaly pouze ţeny, které uţ rodily. Z celkového počtu respondentek jiţ rodilo 42 ţen, tj. 42%. Otázka rozděluje ţeny do tří kategorií. Do první kategorie patří ţeny, které rodily císařským řezem (24%), nejvíce ţen rodilo klasicky (67%) a nejmenší počet tvořily ţeny, které si vyzkoušely oba typy porodu (9%).
30
Otázka č. 3: Jaký pocit jste měla ze svého předchozího porodu? Tabulka č. 5: Jaký pocit jste měla ze svého předchozího porodu?
A. Mám ze svého porodu dobrý pocit B. Mám ze svého porodu špatný pocit
Relativní Absolutní četnost četnost 22 52% 8 19%
C. Jiné ……
12
29%
Celkem
42
100%
Graf č. 5: Jaký pocit jste měla ze svého předchozího porodu? Jak bylo řečeno na předchozí stránce – na tuto otázku odpovídaly pouze ţeny, které jiţ dříve rodily. Z tabulky a grafu můţeme vyčíst, ţe 22 ţen (52%) mělo ze svého porodu dobrý pocit, 8 ţen (19%) mělo pocit špatný a 12 ţen (29%) mělo jiný pocit.
31
Otázka č. 4: Jak jste hodnotila bolest při porodu? Tabulka č. 6: Jak jste hodnotila bolest při porodu? Absolutní četnost A. Snesitelná bolest patřící k porodu B. Velmi silná bolest C. Nesnesitelná bolest Celkem
Relativní četnost 18 12 12 42
43% 29% 29% 100%
Graf č. 6: Jak jste hodnotila bolest při porodu? Bolest při porodu hodnotilo 49% ţen jako snesitelnou patřící k porodu. 29% uvedlo bolest jako nesnesitelnou a 28% ji pociťovalo velmi silně.
32
Otázka č. 5: Chtěla byste při porodu využít nějakou metodu tlumení bolesti? Tabulka č. 7: Chtěla byste při porodu vyuţít nějakou metodu tlumení bolesti? Absolutní četnost A. ANO B. NE C. Nevím Celkem
Relativní četnost 46 20 34 100
46% 20% 34% 100%
Graf č. 7: Chtěla byste při porodu vyuţít nějakou metodu tlumení bolesti? Respondentky měly v této otázce odpovídat na to, zda by při porodu chtěly vyuţít nějakou metodu tlumení bolesti. 46% ţen odpovědělo ANO, 20% odpovědělo záporně a 34% neví.
33
Otázka č. 6: Jakou metodu tlumení bolesti byste chtěla využít? Tabulka č. 8: Jakou metodu tlumení bolesti byste chtěla vyuţít? Absolutní četnost A. V přírodní formě B. Léky tlumící bolest C. Epidurální analgezie D. Celková anestézie Celkem
Relativní četnost 12 14
34
19 1 46
26% 31% 74%
41% 2% 100%
Graf č. 8: Jakou metodu tlumení bolesti byste chtěla vyuţít? Tato otázka se týká respondentek, které na předchozí otázku odpověděly „ANO“. Bylo jich 46. Z tabulky, jeţ je pro lepší názornost doplněná grafem, můţeme vyčíst, ţe největší skupinu tvoří ţeny, které by chtěly vyuţít epidurální analgezii (41%), dále je zde skupina, která by chtěla vyuţít léky tlumící bolest 31% a pouze jedna ţena by chtěla vyuţít celkovou anestézii (2%). Pro upřesnění informací jsem po zhodnocení této otázky odečetla 12 respondentek, které v této otázce odpověděly, ţe by chtěly vyuţít přírodní formu tlumení bolesti, od zbytku ţen, abych dostala procento ţen, které by chtěly aktivně zasahovat do porodu a bolest tlumit farmaky. Je to tedy 34 ţen, tj. 74%. Z tohoto čísla můţeme vyčíst, ţe více neţ třetina ţen by chtěla aktivně zasahovat do porodu.
34
Otázka č. 7: Jakým způsobem byste chtěla rodit? Tabulka č. 9: Jakým způsobem byste chtěla rodit? Absolutní četnost A. Císařským řezem B. Klasickým porodem Celkem
Relativní četnost 12 88 100
12% 88% 100%
Graf č. 9: Jakým způsobem byste chtěla rodit? Respondebtky odpovídaly na otázku, jakým způsobem by chtěly rodit. Větší skupina ţen (88%) by chtěla rodit klasicky, 12% ţen by chtělo rodit císařským řezem. Odpovědi na tuto otázku potvrzují mou hypotézu číslo dvě.
35
Otázka č. 8: Co ovlivnilo vaše přání jakým způsobem rodit? Tabulka č. 10: Co ovlivnilo vaše přání jakým způsobem rodit? Absolutní četnost A. Předchozí porod B. Média C. Rodina D. Gynekolog E. Por. asistentka F. Jiné ….. Celkem
Relativní četnost 40 20 22 10 10 22
32% 16% 18% 8% 8% 18%
124
100%
Graf č. 10: Co ovlivnilo vaše přání jakým způsobem rodit? Zde si ţeny mohly vybrat více odpovědí. 100 respondentek se k této otázce vyjádřilo 124 odpovědími. Nejvíce těhotných odpovídalo, ţe je ovlivníl předchozí porod (32%). 18% těhotných ovlivnila rodina a jiné skutečnosti. 16% ţen ovlivnila média, 8% ţen ovlivnil gyneklog a porodní asistentka. Odpovědi na tuto otázku mi potvrzují, ţe méně neţ 1/3 těhotných bude ovlivněna gynekologem.
36
Otázka č. 9: Kde získáváte informace týkající se porodu? Tabulka č. 11: Kde získáváte informace týkající se porodu? Absolutní četnost A. Gynekolog B. Por. asistentka C. Media D. Rodina E. Jiné … Celkem
Relativní četnost 24 26 44 34 26 154
16% 17% 29% 22% 17% 100%
Graf č. 11: Kde získáváte informace týkající se porodu? I v této otázce si ţeny mohly vybrat více odpovědí. Celkově jsem zaznamenala 154 odpovědí. Z těchto údajů můţeme vyčíst, ţe největší počet ţen (28%) získává informace z médií, 22% získává informace od rodiny, 17% má informace od porodní asistentky a z jiných zdrojů a nejmenší skupinu tvoří ţeny získávající informace od gynekologa (16%). Z těchto výsledků můţeme potvrdit hypotézu číslo tři.
37
Otázka č. 10: Myslíte, že máte dostatek informací o porodu? Tabulka č. 12: Myslíte, ţe máte dostatek informací o porodu? Absolutní četnost A. ANO B. NE C. Nevím Celkem
Relativní četnost 49 13 38 100
49% 13% 38% 100%
Graf č. 12: Myslíte, ţe máte dostatek informací o porodu? 49% ţen si myslí, ţe má dostatek informací, 38% ţen neví, zda má dostatek informací a 13% ţen si myslí, ţe dostatek informací o porodu nemá. Vyhodnocením odpovědí se mi čászečně potvrzuje hypotéza číslo jedna. Méně neţ polovina ţen má dostatek informací o porodu. Tento výsledek můţe být zkreslený malým počtem respondentek.
38
Otázka č. 11: Máte strach ze svého porodu? Tabulka č. 13: Máte strach ze svého porodu? Absolutní četnost A. ANO B. NE Celkem
Relativní četnost 70 30 100
70% 30% 100%
Graf č. 13: Máte strach ze svého porodu? Tato otázka rozděluje ţeny do dvou skupin. První skupinu tvoří ţeny, které mají strach z porodu a druhou skupinu tvoří ţeny, které z porodu strach nemají. Z tabulky a grafu můţeme vyčíst, ţe 70% respondebtek má ze svého porodu starch a 30% strach nemá.
39
Otázka č.: 12: Navštěvujete předporodní kurzy? Tabulka č. 14: Navštěvujete předporodní kurzy? Absolutní četnost A. ANO B. NE Celkem
Relativní četnost 33 67 100
33% 67% 100%
Graf č. 14: Navštěvujete předporodní kurzy? Tato otázka rozděluje respondentky do dvou kategorií. První kategorie ţen navštěvuje předporodní kurzy, tvoří ji menší skupina (33%). Druhá skupina ţen (procentuelně mnohem větší – 67%) předporodní kurzy nenavštěvuje.
40
Otázka č. 13: Víte, jaké jsou výhody klasického porodu? Tabulka č. 15: Víte, jaké jsou výhody klasického porodu? Absolutní četnost A. Je to nejpřirozenější pro dítě i matku B. Rychlejší nastartování kojení C. Kratší pobyt v nemocnici D. Ţádné E. Jiné ……. Celkem
Relativní četnost 80 32 8 0 4 124
65% 26% 6% 0% 3% 100%
Graf č. 15: Víte, jaké jsou výhody klasického porodu? V této otázce mohly ţeny zatrhnout více odpovědí. 100 respondentek označilo 124 odpovědí. Největší skupinu tvořily ţeny preferující názor, ţe klasický porod je pro matku i dítě nejvhodnější a nejpřirozenější (65%). Další skupinu tvořily ţeny, které označily odpověď „Rychlejší nastartování kojení“ (26%), 6% ţen zvolilo odpověď „Kratší pobyt v nemocnici“, 3% udaly jinou odpověď. „Klasický porod nemá ţádné výhody“ nezvolila ani jedna ţena.
41
Otázka č. 14: Víte, jaké jsou nevýhody klasického porodu? Tabulka č. 16: Víte, jaké jsou nevýhody klasického porodu? Absolutní četnost A. Bolestivost B. Sníţení sexuálního proţívání C. Problémy v pozdním věku D. Ţádné E. Jiné … Celkem
Relativní četnost 72 11 14 18 2 117
62% 9% 12% 15% 2% 100%
Graf č. 16: Víte, jaké jsou nevýhody klasického porodu? Respondentky opět mohly zaškrtnout více odpovědí. 100 respondentek zaškrtlo 117 odpovědí. 62% tvoří ţeny, které na tuto otázku zaškrtly odpověď – bolestivost. 15% tvoří ţeny, které si myslí, ţe klasický porod nemá ţádné nevýhody. 12% respondentek si myslí, ţe bude mít po klasickém porodu problém v pozdním věku. 9% ţen se obává sníţeného sexuálního proţitku a 2% ţen má jiný názor.
42
Otázka č. 15: Víte, jaké výhody má císařský řez? Tabulka č. 17: Víte, jaké výhody má císařský řez? Absolutní četnost A. Nebolestivý porod B. Rychlost provedení porodu C. Rychlý zásah při komplikacích u klasického porodu D. Po císařském řezu nebudu mít problémy v pozdním věku E. Nebude nijak narušen můj sexuální ţivot F. Ţádné G. Jiné ……… Celkem
Relativní četnost 12 18 78
10% 15% 65%
2 2 6 2 120
2% 2% 5% 2% 100%
Graf č. 17: Víte, jaké výhody má císařský řez? Z tabulky můţeme vyčíst, ţe největší zastoupení má kategorie respondentek, které si myslí, ţe výhodou císařského řezu je moţnost rychlého zásahu při komplikacích u klasického porodu (65%). Druhá kategorie (15% odpovědí) označila „Rychlost provedení porodu“. Třetí kategorie má 10% odpovědí a patří sem ţeny s názorem, ţe císařský řez je nebolestivý porod. Čtvrtá kategorie zvolila odpověď – ţádné výhody (5%). Po 2% májí kategorie – Nebude nijak narušen můj sexuální ţivot, Jíné a Ţádné.
43
Otázka č. 16: Víte, jeké má nevýhody císařský řez? Tabulka č. 18: Víte, jeké má nevýhody císařský řez? Absolutní četnost A. Moţnost dechových a jiných komplikací pro miminko B. Delší rekonvalescence neţ u klasického porodu C. Negativně ovlivňuje kojení D. Jizva na břiše E. Ţádné F. Jiné …………. Celkem
Relativní četnost 24 60 20 22 2 0 128
19% 47% 16% 17% 2% 0% 100%
Graf č. 18: Víte, jeké má nevýhody císařský řez? 47% respondentek zvolilo odpověď – Delší rekonvalescence neţ u klasického porodu. 19% zaškrtlo – Moţnost dechových a jiných komplikací. 17% si myslí, ţe nevýhodou je jizva na břiše. 16% odpovědělo negativní ovlivnění kojení. 1% si myslí, ţe porodit císařským řezem nenese ţádné komplikace. Moţnost – Jiné – nezaškrtka ţádná ţena.
44
Otázka č. 17: Na jakém základě si volíte porodnici? Tabulka č. 19: Na jakém základě si volíte porodnici? Absolutní četnost A. Důleţitá je pro mě vzdálenost mého bydliště od nemocnice B. Vybírám podle doporučení od známých a rodiny C. Jiţ jsem rozhodnutá, kde budu rodit, preferuji kvalitu D. Je mi to jedno Celkem
Relativní četnost 50 32 34 2 118
42% 27% 29% 2% 100%
Graf č. 19: Na jakém základě si volíte porodnici? Z těchto výsledků vyplývá, ţe hlavní roli při volbě porodnice hraje vzdálenost od nemocnice (42%). 29% ţen vybírá nemocnici podle kvality, jiţ jsou rozhodnuty, kde budou rodit. 27% ţen vybírá porodnici dle doporučení známých a rodiny. 2% je jedno, kde budou rodit.
45
Otázka č. 18: Měl by být otec přítomný u porodu? Tabulka č. 20: Měl by být otec přítomný u porodu? Absolutní četnost A. ANO B. NE C. Nevím Celkem
Relativní četnost 86 8 6
86% 8% 6%
100
100%
Graf č. 20: Měl by být otec přítomný u porodu? 89% respondentek udává, ţe by otec měl být přítomný u porodu. 8% mít svého partnera u porodu nechce a 6% respondentek ještě není rozhodnuto.
46
Otázka č. 19: Chtěla byste u porodu využít nějakou z alternativních metod? Tabulka č. 21: Chtěla byste u porodu vyuţít nějakou z alternativních metod? Absolutní četnost A. ANO B. NE Celkem
Relativní četnost 66 34 100
66% 34% 100%
Graf č. 21: Chtěla byste u porodu vyuţít nějakou z alternativních metod? 66% ţen chce u porodu vyuţít nějakou z alternativních metod. 33% ţen alternativní metody odmítá.
47
Otázka č. 20: Jaký máte názor na porody doma? Tabulka č. 22: Jaký máte názor na porody doma? Absolutní četnost A. Kaţdý má právo volby B. Je to nerozumnost C. Jsem totální odpůrce porodů doma D. Jsem zastánce porodů doma, rozumím takovému rozhodnutí Celkem
33 40 22
Relativní četnost 33% 40% 22%
5 100
5% 100%
Graf č. 22: Jaký máte názor na porody doma? Největší počet respondentek si myslí, ţe rodit doma je nerozumné (40%). 33% zastává názor, ţe kaţdý má právo volby. 22% ţen patří k odpůrcům porodů doma a 5% ţen se porodů doma zastává.
48
3.3 Vyhodnocení výsledků V první hypotéze jsem předpokládala, ţe více neţ polovina ţen bude mít dostatek informací o porodu. Tato hypotéza se mi částečně potvrdila. 49% ţen tj. 49 dotazovaných, odpovědělo, ţe mají dostatek informací o porodu, 13% ţen nemá dostatek informací o porodu, 38% nevědělo, zda má dostatek informací. K ověření této hypotézy slouţí i otázky, zda mají strach ze svého porodu a zda navštěvují předporodní kurzy. Vycházela jsem z toho, ţe ţena, která má dostatek informací, bude mít menší strach z porodu, tato úvaha se mi také částečně potvrdila. 70% respondentek má strach ze svého porodu a pouze 33% navštěvuje předporodní kurzy. V hypotéze číslo 2 jsem předpokládala, ţe 1/3 ţen bude preferovat klasický porod. 88% ţen chce rodit klasicky. 46% ţen udává, ţe by chtěly vyuţít nějakou metodu tlumení bolesti, tj. 46 ţen. Z tohoto počtu 12 ţen odpovědělo, ţe by vyuţily pouze přírodní formu. 66% respondentek chce při porodu vyuţít alternativní metodu. 86% ţen bude mít u porodu otce dítěte. Pro 65% ţen je klasický porod nejpřirozenější jak pro matku, tak i pro dítě, nevýhodou pro ně je bolestivost(62%). 65 ţen odpovědělo, ţe výhodou císařského řezu je rychlý zásah při komplikacích. 47 (60%) ţen vidí nevýhodu císařského řezu v delší rekonvalescenci neţ u klasického porodu. Z těchto údajů vyplývá, ţe většina ţen preferuje klasický porod, a tím se mi potvrdila i hypotéza 2. V hypotéze číslo tři jsem předpokládala, ţe méně neţ 1/3 ţen bude nejvíce ovlivněna svým gynekologem. Tato hypotéza se mi také potvrdila. Jak v otázce „Kde získáváte informace o porodu?“, tak v otázce „Co ovlivnilo vaše přání, jakým způsobem rodit?“ získal gynekolog nejmenší počet procent. Jako doplňkovou otázku dotazníku jsem zvolila otázku „Na jakém základě si volíte porodnici.“ Ve výsledcích je vidět, ţe největší skupina ţen se stále rozhoduje podle vzdálenosti bydliště od nemocnice (42%). Ale je jiţ znát, ţe velké procento přemýšlí o tom, kde bude rodit. 29% vybírá podle kvality pracoviště a 27% dle doporučení od známých, zbytku je to jedno. Další doplňková otázka se ptá „Měl by být otec u porodu?“ Ze 100 dotazovaných odpovědělo pouze 8 ţen, ţe by otec být porodu přítomen neměl. Z tohoto je vidět, jak velké procento preferuje moţnost mít svého partnera u porodu (86%).
49
Poslední doplňková otázka se týká porodů doma. 40% ţen si myslí, ţe je to nerozumné, 22% ţen jsou odpůrci porodu doma. Pouze 5 ţen se porodů doma zastává. Z těchto údajů vyplývá, ţe více neţ polovina ţen je proti porodům doma. Z tohoto je vidět, ţe české ţeny nejsou připraveny v domácím prostředí rodit. Vzhledem k malému počtu respondentek jsou tyto údaje zkreslené a statisticky ne příliš významné.
50
3.4 Diskuze To, ţe přibliţně jen polovina ţen odpověděla, ţe mají dostatek informací o porodu, můţe souviset s podceňováním svých vědomostí. 38% neví, zda mají dostatek informací. Pouze 13% ţen si myslí, ţe nemá dostatek informací o porodu. Moderní ţená má dnes širokou moţnost, kde získávat informace. Ze své praxe jsem zjistila, ţe většina ţen má velké mnoţství informací a tyto informace i aktivně hledají. Některé zdroje, ze kterých čerpají, jsou však nespolehlivé. Informace mohou být zkreslené. Odborné literatuře čtenářka nemusí správně porozumět a ostatní zdroje mohou podávat i mylné informace. Například se mi několikrát stalo, ţe rodička zaměnila cervix skóre za dilataci branky a nebo několik ţen přijelo s odteklou hlenovou zátkou v domnění, ţe jiţ začal porod. Dle mého názoru nelze 100% informovanost ţen zajistit, v praxi se to nepovede a není to ani zcela ţádoucí. Některé informace jsou pro ně nepodstatné a mohly by i zvyšovat strach z porodu. K vyřešení tohoto problému by bylo zapotřebí, aby gynekolog nebo porodní asistentka v ambulanci více komunikovali s těhotnou a motivovali ji k návštěvě předporodních kurzů, kde nalezne ucelené informace. Toto je však velmi časově náročné, vzhledem k časovému vytíţení těchto obvodních specialistů je to hůře uskutečnitelné, a péče je tedy orientovaná spíše na léčbu. Navštěvování předporodních kurzů je pro některé ţeny finančně náročné, a tím se dostáváme do bludného kruhu. To, ţe si jen 13% ţen myslí, ţe nemají dostatek informací o porodu, je dle mého názoru docela uspokojivé. Výzkum prokázal preferenci klasického porodu, čímţ se potvrdila má hypotéza číslo dvě. Obávala jsem se, ţe hodně ţen bude preferovat císařský řez. Jeden čas bylo velmi medializováno, ţe celebrity rodí císařským řezem, v mnoha článcích se můţeme dočíst a i od mnohých odborníků slyšet, ţe porod císařským řezem nebolí a přináší rodičce samé klady. Dle mého názoru je to však stále operace zatíţená mnoha riziky jak pro matku, tak pro plod. Bez bolesti ţena sice porodí, ale bolest po porodu a doba rekonvalescence uţ nikde tak zdůrazňovány nejsou. Má praxe mě utvrzuje v názoru, ţe pokud není jiná indikace k provedení císařského řezu neţ přání rodičky, daleko více zatěţuje organizmus ţeny i dítěte. Většina ţen po klasickém porodu se o své miminko můţe starat hned po porodu, to u porodu císařským řezem nejde. V tomto případě je 51
opět velmi důleţitá edukace, ale je mi jasné, ţe vţdy bude určité procento ţen, které budou chtít rodit císařským řezem. U třetí hypotézy jsem doufala, ţe se mi nepotvrdí. Proto mě výsledky překvapily. Z celkového počtu 100 ţen pouze 10 ţen odpovědělo, ţe přání, jakým způsobem rodit, ovlivnil gynekolog a jen 24 ţen získává informace od gynekologa. Jak jsem jiţ uvedla na předchozí stránce, vidíme, ţe péče gynekologa je orientovaná spíše na léčbu a diagnostiku a opomíjena je stránka informativní. Dle mého názoru se řešení tohoto problému propojuje s problémem u hypotézy číslo jedna. Návrhy řešení jsem uvedla na předchozí stránce.
52
4 Závěr Ve své bakalářské práci jsem se zaměřila na téma Moderní ţena a porod. V teoretické části jsem se zabývala nejčastěji probíranými tématy v moderním porodnictví. Informace do této čáti jsem čerpala z odborných knih a internetových stránek, které jsou uvedeny v seznamu pouţité literatury. Do praktické části jsem zpracovala průzkum, který jsme provedla pomocí dotazníků. Dotazníky jsem rozdala těhotným ţenám v havlíčkobrodské nemocnici a na internetu. Dotazník obsahoval 20 otázek, které souvisely s cíli práce. Výsledky tohoto šetření jsem zpracovala do tabulek, grafů a následně vyhodnotila. Stanovila jsem si tři cíle. V prním případě jsem chtěla zmapovat informovanost ţen o moţnostech porodu. Z výzkumu vyplývá, ţe převaha ţen má dostatek informací. 38% ţen nevědělo, zda má dostat informací a 13% udalo, ţe nemá dostatek informací o porodu. Mým druhým cílem bylo zjistit, jaký způsob porodu moderní ţeny preferují. 88% ţen dává přednost klasickému porodu. 74% ţen by chtělo vyuţít farmakologickou metodu tlumení bolesti, a tedy aktivně zasahovat do porodu. Z toho vyplývá, ţe více neţ třetina ţen preferuje lékařsky vedený porod. Třetím cílem bylo zjistit důvody, které vedou k jejich rozhodnutí.
Nejvíce ţen
odpovědělo, ţe jejich názor ovlivnil předchozí porod. To je pochopitelné, jelikoţ si rodička ze svého porodu odnese vlastní záţitek a ten následně ovlivňuje další její postoje. Z důvodu, aby výsledky nebyly tak zkreslené, jsem tento výsledek odečetla od celku a posuzovala pouze prvorodičky. Nejvíce odpovědí získala (z 84) „Rodina“ (22) a stejný počet měla i „Jiná odpověď“, k té se však ţeny podrobněji nevyjádřily. Nejmenší počet odpovědí (10) získal „Gynekolog“ i „Porodní asistentka“. Podobné výsledky potvrdily odpovědi na otázku: „Kde získáváte informace o porodu?“ Z toho vyplývá, ţe nejvíce informací mají ţeny od rodiny a z médií. Pochopitelné je, ţe ţena důvěřuje blízkým lidem. Dále můţeme konstatovat, ţe moderní ţena velice důvěřuje médiím a mnohé informace z nich získává. V některých případech však slepě důvěřovat médiím a řídit se moderními trendy není nejlepší.
53
Od koho ţena informace získává je prakticky jedno, důleţité je, aby byly srozumitelné, specifické a spolehlivé. Shrnu–li poznatky o informovanosti ţen ohledně porodu, zdá se, ţe není ani tak důleţitý zdroj informací, ale to, aby byly informace srozumitelné, specifické a spolehlivé. Dle mého názoru však takovéto informace dokáţe podat nejlépe jen odborný proškolený pracovní, kterým je gynekolog nebo porodní asistentka. Tito pracovníci by tedy měli věnovat rozhovoru s těhotnou více času.
54
Použitá literatura BALASKASOVÁ, Janet. Aktivní porod. Praha : Agro, 2010. ISBN 978-80-257-0178-2. HENCI, Georg. Průvodce přemýšlivé ţeny na cestě k lepšímu porodu. Praha : One Woman Press, 2002. ISBN 80-86356-13-2. KOPŘIVOVÁ, Darina. Moderní babictví 12. Praha : Pomad, 2007. KLAUS, Marshall. Porod s dulou. Praha : One Woman Press, 2004. ISBN 80-8635634-5. LEBOYER, Frederick. Porod bez násilí. Praha : STRATOS, 1995. ISBN 80-85962-047. ODENT, Michael. Matka země. Praha : Rodiče s. r. o., 2003. ISBN 80-86695-05-0. ODENT, Michael. Znovuzrozený porod. Praha : Agro, 1995. ISBN 80-85794-05-2. ROZTOČIL, Aleš. Moderní porodnictví. Praha : GRADA, 2008. ISBN 978-80-2471941-2. SIMKINOVÁ, Penny. Partner u porodu. Praha : Agro, 2000. ISBN 80- 7203-308-5. ŠTROMEROVÁ, Zuzana. Moţnost volby. Praha : Agro, 2005. ISBN 80-7203-653-X. ZWINGWR, Antonín. Porodnictví. Praha : Galen, 2004. ISBN 80-7262-257-9. Internetové zdroje Asociace českých aromaterapeutů [online]. 2011 [cit. 2011-05-16]. Aromaterapie. Dostupné
z
WWW:
. Česká asociace dul : ŢENSKÁ SOUNÁLEŢITOST A PODPORA [online].Copyright, 2011 [cit. 2011-05-16]. Dostupné z WWW: . Český statistický úřad [online]. 2010 [cit. 2011-05-16]. IV. Porodnost. Dostupné z WWW: .
55
KUŢELOVÁ, Monika. Historie přípravy těhotných ţen k porodu. Moderní babictví : Levret
[online].
2003,
2,
[cit.
Dostupný
2011-05-16].
z
WWW:
. Nemocnice Havlíčkův Brod [online]. 2011 [cit. 2011-05-18]. GYNEKOLOGICKO PORODNICKÉ
ODDĚLENÍ.
Dostupné
z
WWW:
. Normální porod [online]. 2011 [cit. 2011-05-16]. Porodní polohy. Dostupné z WWW: . NUMERO MAGAZINE [online]. 2010 [cit. 2011-05-18]. Suda dogum. Dostupné z WWW: . Porodní dům U Čápa [online]. 2011 [cit. 2011-05-16]. Riziko domácích porodů, Přirozený porod versus lékařsky vedený porod, . Dostupné z WWW: . Přirozený porod [online]. 2011 [cit. 2011-05-16]. Přirozený porod. Dostupné z WWW: <www.propp.cz>. Rodičem : v Šumperku [online]. 4.9.2008 [cit. 2011-05-16]. Hrozné dilema poučení rodičky. Dostupné z WWW: . Rodina
[online].
2011
[cit.
2011-05-23].
Dostupné
z
WWW:
. ROZTOČIL, Aleš. GYNEKOLOG
Indukce a provokace porodu.
[online].
2007,
3,
[cit.
Časopis ţenských lékařů
2011-05-16].
Dostupný
z
WWW:
.
56
Seznam tabulek Tabulka č. 1 Váš věk
27
Tabulka č. 2 Dosaţené vzdělání
28
Tabulka č. 3 Po kolikáté budete rodit?
29
Tabulka č. 4 Jakým způsobem jste rodila?
30
Tabulka č. 5 Jaký pocit jste měla ze svého předchozího porodu?
31
Tabulka č. 6 Jak jste hodnotila bolest při porodu?
32
Tabulka č. 7 Chtěla byste při porodu vyuţít nějakou metodu tlumení bolesti?
33
Tabulka č. 8 Jakou metodu tlumení bolesti byste chtěla vyuţít?
34
Tabulka č. 9 Jakým způsobem byste chtěla rodit?
35
Tabulka č. 10 Co ovlivnilo vaše přání, jakým způsobem rodit?
36
Tabulka č. 11 Kde získáváte informace týkající se porodu?
37
Tabulka č. 12 Myslíte, ţe máte dostatek informací o porodu?
38
Tabulka č. 13 Máte strach ze svého porodu?
39
Tabulka č. 14 Navštěvujete předporodní kurzy?
40
Tabulka č. 15 Víte, jaké jsou výhody klasického porodu?
41
Tabulka č. 16 Víte, jaké jsou nevýhody klasického porodu?
42
Tabulka č. 17 Víte, jaké výhody má císařský řez?
43
Tabulka č. 18 Víte, jaké jsou nevýhody císařského řezu?
44
Tabulka č. 19 Na jakém základě si volíte porodnici?
45
Tabulka č. 20 Měl by být otec přítomný u porodu?
46
Tabulka č. 21 Chtěla byste vyuţít u porodu nějaké z těchto metod?
47
Tabulka č. 22 Jaký máte názor na porody doma?
48 57
Seznam grafů Graf č. 1 Váš věk
27
Graf č. 2 Vaše vzdělání
28
Graf č. 3 Po kolikáté budete rodit?
29
Graf č. 4 Jakým způsobem jste rodila?
30
Graf č. 5 Jaký pocit jste měla ze svého předchozího porodu?
31
Graf č. 6 Jak jste hodnotila bolest při porodu?
32
Graf č. 7 Chtěla byste při porodu vyuţít nějakou metodu tlumení bolesti?
33
Graf č. 8 Jakou metodu tlumení bolesti byste chtěla vyuţít?
34
Graf č. 9 Jakým způsobem byste chtěla rodit?
35
Graf č. 10 Co ovlivnilo vaše přání, jakým způsobem rodit?
36
Graf č. 11 Kde získáváte informace týkající se porodu?
37
Graf č. 12 Myslíte, ţe máte dostatek informací o porodu?
38
Graf č. 13 Máte strach ze svého porodu?
39
Graf č. 14 Navštěvujete předporodní kurzy?
40
Graf č. 15 Víte, jaké jsou výhody klasického porodu?
41
Graf č. 16 Víte, jaké jsou nevýhody klasického porodu?
42
Graf č. 17 Víte, jaké výhody má císařský řez?
43
Graf č. 18 Víte, jaké jsou nevýhody císařského řezu?
44
Graf č. 19 Na jakém základě si volíte porodnici?
45
Graf č. 20 Měl by být otec přítomný u porodu?
46
Graf č. 21 Chtěla byste vyuţít u porodu nějaké z těchto metod?
47
Graf č. 22 Jaký máte názor na porody doma?
48
58
Seznam zkratek Aj. – a jiné CTG – kardiotokograf CNS – centrální nervová soustava CS – cervix skóre ČAD – Česká asociace dul ČR – Česká republika DIC – diseminovaná intravaskulární koagulace FF – fyziologické funkce PCA – pacientem kontrolovaná analgezie PGE2 – prostaglandin E2 SC – sectio caesarea Tj. – to je TK – tlak krevní TT – tělesná teplota VEX – vakuumextraktor
59
Seznam příloh Příloha č. 1 Dotazník Příloha č. 2 Polohy Příloha č. 3 Porod do vody a partner u porodu Příloha č. 5 Moderní porodní sály
60
Přílohy
Příloha č. 1: Dotazník
Dotazník k bakalářské práci na téma Moderní žena a porod Jsem studentka Vysoké školy polytechnické v Jihlavě - obor porodní asistentka. Dovoluji si vás poprosit o vyplnění tohoto dotazníku za účelem zmapování postoje dnešních moderních ţen k porodu. Výsledky tohoto dotazníku budu zpracovávat ve své bakalářské práci. Ţádná odpověď není špatně, odpovídejte prosím proto dle svého vlastního názoru na danou věc. Můţete označit i více odpovědí najednou. Dotazník je zcela anonymní. Velmi děkuji za vyplnění. S pozdravem Martina Kolářová. Váš věk
Dosaţené vzdělání 15 - 18 18 - 30 30 – 45
1.
Základní Střední bez maturity Střední s maturitou VOŠ VŠ
Po kolikáté budete rodit? a. Poprvé b. Podruhé c. Potřetí d. Počtvrté a více
Otázku 2., 3., 4. vyplňují pouze ţeny, které v předchozí otázce odpověděly podruhé a více. 2. Jakým způsobem jste rodila? a. Císařský řez b. Klasický porod c. Obojí 3.
Jaký pocit jste měla ze svého předchozího porodu? a. Mám ze svého porodu dobrý pocit b. Mám ze svého porodu špatný pocit c. Jiné …
4.
Jak jste hodnotila bolest při porodu? a. Snesitelná bolest patřící k porodu b. Velmi silná bolest c. Nesnesitelná bolest
5.
Chtěla byste při porodu vyuţít nějakou metodu tlumení bolesti? a. Ano b. Ne c. Nevím
Na otázku číslo 6 Odpovězte pouze v případě, ţe odpověď na předchozí otázku zněla ANO. 6. Jakou metodu tlumení bolesti byste chtěla vyuţít? a. V přírodní formě b. Léky tlumící bolest c. Epidurální analgezie d. Celková anestézie
7.
Jakým způsobem byste chtěla rodit? a. Císařským řezem b. Klasickým porodem
8.
Co ovlivnilo vaše přání, jakým způsobem rodit? a. Předchozí porod b. Média c. Rodina d. Gynekolog e. Por. asistentka f. Jiné …
9.
Kde získáváte informace týkající se porodu? a. Gynekolog b. Por. asistentka (předporodní kurzy) c. Media d. Rodina e. Jiné …
10.
Myslíte, ţe máte dostatek informací o porodu? a. Ano b. Ne c. Nevím
11.
Máte strach ze svého porodu? a. Ano b. Ne
12.
Navštěvujete předporodní kurzy? a. Ano b. Ne
13.
Víte, jaké jsou výhody klasického porodu? a. Je to nejpřirozenější pro dítě i matku b. Rychlejší nastartování kojení c. Kratší pobyt v nemocnici d. Ţádné e. Jiné …
14.
Víte, jaké jsou nevýhody klasického porodu? a. Bolestivost b. Sníţení sexuálního proţívání c. Problémy v pozdním věku d. Ţádné e. Jiné …
15.
Víte, jaké výhody má císařský řez? a. Nebolestivý porod b. Rychlost provedení porodu c. Rychlý zásah při komplikacích u klasického porodu d. Po císařském řezu nebudu mít problémy v pozdním věku e. Nebude nijak narušen můj sexuální ţivot f. Ţádné g. Jiné …
16.
Víte, jaké jsou nevýhody císařského řezu? a. Moţnost dechových a jiných komplikací pro miminko b. Delší rekonvalescence neţ u klasického porodu c. Negativně ovlivňuje kojení (pozdní nastartování kojení, předčasné ukončení kojení) d. Jizva na břiše e. Ţádné f. Jiné …
17.
Na jakém základě si volíte porodnici? a. Důleţitá je pro mě vzdálenost mého bydliště od nemocnice. b. Vybírám podle doporučení od známých a rodiny. c. Jiţ jsem rozhodnutá, kde budu rodit, preferuji kvalitu. d. Je mi to jedno.
18.
Měl by být otec přítomný u porodu? a. Ano b. Ne c. Nevím
19.
Chtěla byste vyuţít u porodu nějakou alternativní metodu? (porod do vody, aroma terapie, hydroterapie, masáţe, epidurální analgezii,… a. Ano b. Ne
20.
Jaký máte názor na porody doma? a. Kaţdý má právo volby. b. Je to nerozumnost. c. Jsem totální odpůrce porodů doma. d. Jsem zastánce porodů doma, rozumím takovému rozhodnutí.
Prosím připište, co se vám na tomto dotazníku líbilo, nelíbilo. Co vám v něm chybělo a naopak, co byste vynechala. Ještě jednou děkuji za vyplnění.
Příloha č. 2: Polohy
Obrázek č. 1: Polohy v polosedu (Rodina, 2011).
Obrázek č. 2: Poloha v polosedu při tlačení (Rodina, 2011).
Obrázek č. 3: Boční polohy (Rodina, 2011).
Obrázek č. 4: Dřep (Rodina, 2011).
Obrázek č. 5: Dřep (Rodina, 2011).
Obrázek č. 6: Poloha na všech čtyřech (Rodina, 2011).
Obrázek č. 7: Poloha kolenoprsní (Rodina, 2011).
Obrázek č. 8: Poloha na kolenou s oporou (Rodina, 2011).
Obrázek č. 9: Sed s oporou (Rodina, 2011).
Obrázek č. 10: Stoj s oporou (Rodina, 2011).
Obrázek č. 11: Asymetrický stoj (Rodina, 2011).
Obrázek č. 12: Asymetrický klek (Rodina, 2011).
Obrázek č. 13: Asymetrický sed (Rodina, 2011).
Příloha č. 3: Porod do vody a partner u porodu
Obrázek č. 14: Porod do vody a partner u porodu (NUMERO MAGAZINE, 2010).
Příloha č. 4: Moderní porodní sály
Obrázek č. 15: Moderní porodní sál (Nemocnice Havlíčkův Brod, 2011).
