VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Katedra ekonomie a managementu

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomie a managementu

Analýza hospodaření a fundraising sportovně kulturistického klubu Kohinor Pelhřimov bakalářská práce

Autor: Filip Hunal Vedoucí práce: Ing. Věra Nečadová Jihlava 2010

Anotace Tato bakalářská práce se zabývá fundraisingem, získáváním finančních prostředků pro sportovně relaxační centrum Kohinor. Teoretická část se zaměřuje na vysvětlení základních pojmů ohledně fundraisingu, co to jsou neziskové organizace, neziskový sektor. V praktické části je objasněna kulturistika a její historický vývoj. Dále je zde popsáno, jak centrum získává finanční prostředky na svůj provoz, nastíněny další možnosti financování. A také jsem provedl dotazníkové šetření na návštěvnost fitness center. Klíčová slova Fundraising, hospodaření, sponzoring, analýza, neziskový sektor, veřejný sektor, sektor domácností, ziskový sektor, národní hospodářství, kulturistika.

Annotation This BA work put mind to fundraising, fundraising for sportingly relaxation centre Kohinor. The theoretical part target to explication basic concepts of fundraising, what are non-profit organization and non-profit sector. In the practical part clarified bodybuilding and its historical evolution. Next is here describe to how centre fundraising to its business, sketch next possibilities financing. And I performed questionnaire examination to attendance fitness centre. Key words Fundraising, economy, sponsoring, analysis, non-profit sector, public sector, household sector, profit sector, national economy, bodybuilding.

Na tomto místě bych rád poděkoval vedoucí mé bakalářské práce Ing. Věře Nečadové za vstřícný přístup, odborné rady, kterými přispěla k vypracování této bakalářské práce. Děkuji také všem, kdo mi poskytli zapůjčené materiály k tomuto tématu se vztahující a také lidem, kteří mi poskytli konzultaci a radu. Rád bych také poděkoval své rodině, všem blízkým a přátelům, kteří mě při vytváření této práce podpořili.

Obsah Úvod…………………………………………………………………………………..7 1 Teoretická část…………………………………………………………………...9 1.1 Definice neziskového sektoru ..................................................................... 9 1.2 Rozdělení neziskových organizací v České republice .............................. 10 1.2.1 Rozdělení podle legislativy České republiky ....................................... 10 1.3 Vývoj neziskového sektoru v České republice ........................................ 11 1.4 Členění národního hospodářství podle principu financování .................. 14 1.5 Členění národního hospodářství podle Pestoffa ...................................... 15 1.6 Opodstatnění existence neziskových organizací ...................................... 17 1.6.1 Opodstatnění svobody sdružování ........................................................ 17 1.6.2 Brzdy svobody sdružování.................................................................... 18 1.7 Základy teorie neziskových organizací .................................................... 19 1.8 Fundraising – získávání finančních prostředků ....................................... 19 1.8.1 Zdroje financování ................................................................................ 20 1.8.2 Metody fundraisingu............................................................................. 21 1.8.3 Měřítka úspěchu ve fundraisingu.......................................................... 24 1.8.4 Okruhy dárců ........................................................................................ 24 1.9 Financování sportu ................................................................................... 25 1.9.1 Organizace sportu v ČR ........................................................................ 26 1.9.2 Financování sportu v ČR ...................................................................... 27 1.10 Další možnosti financování ..................................................................... 28 1.10.1 Sponzoring a reklama ve sportu ........................................................... 30 1.11 Sportem ke zdravému životnímu stylu ..................................................... 31 2 Praktická část…………………………………………………………………..34 2.1 Charakteristika kulturistiky ...................................................................... 34 2.1.1 Historický vývoj kulturistiky ................................................................ 34 2.2 Fundraising ............................................................................................... 36 2.3 Financování a finanční náročnost přípravy na republikový a mezinárodní šampionát, mistrovství světa ................................................................................. 37 2.4 Kohinor – sportovně relaxační centrum.................................................... 40 2.5 Finanční přehled při zařizování centra...................................................... 41 2.6 Finanční analýza ....................................................................................... 43 2.6.1 Příjmy a výdaje za rok 2005 ................................................................. 43 2.6.2 Příjmy a výdaje za rok 2006 ................................................................. 44 2.6.3 Příjmy a výdaje za rok 2007 ................................................................. 45 2.6.4 Příjmy a výdaje za rok 2008 ................................................................. 46 2.6.5 Příjmy a výdaje za rok 2009 ................................................................. 47 2.7 Dotazníkové šetření na návštěvnost fitness center ................................... 48 2.7.1 Vyhodnocení dotazníku ........................................................................ 49 2.8 Shrnutí praktické části .............................................................................. 54 2.8.1 Výhled do budoucnosti sportovně relaxačního centra Kohinor............ 55 3 Závěr……………………………………………………………………………56 Seznam použité literatury ............................................................................................ 58 Internetové stránky ...................................................................................................... 59 Seznam obrázků........................................................................................................... 60 Seznam tabulek ............................................................................................................ 60 Přílohy.......................................................................................................................... 61

Úvod Má bakalářská práce nese název Analýza hospodaření a fundraising sportovního kulturistického klubu Kohinor. Toto téma jsem si vybral z toho důvodu, že od 16 let je součástí mého života a životního stylu kulturistika, které jsem propadl tělem i duší. Kdy jsem se z hubeného mladého kluka v období puberty a neustálým studováním, bádáním a zkoušením celých řad metod jak tréninku, tak i výživy dostal až k závodní kulturistice a vypracoval se až do juniorské reprezentace České republiky. Cílem

mé

bakalářské

práce

je

provedení

analýzy

hospodaření

sportovně

kulturistického klubu Kohinor v Pelhřimově, včetně problematiky získávání finančních prostředků pro činnost tohoto klubu. Dalším cílem bakalářské práce je zjištění zájmů mladých lidí o zájmové sportovní aktivity a zdravý životní styl, což rozhodně má pozitivní vliv i na rozvoj osobnosti člověka. Bakalářskou práci rozdělím do třech hlavních kapitol, kterými bych přiblížil činnosti neziskových organizací a hlavně jejich fundraising. V první kapitole, tj. teoretické části se budu věnovat neziskovému sektoru, jeho vývoji v České republice. Dále rozdělím neziskové organizace v České republice podle legislativy a podle charakteru činnosti organizace. Poté vysvětlím členění národního hospodářství podle principu financování a podle Pestoffa. Následně přiblížím opodstatnění existence neziskových organizací a jejich opodstatnění svobody sdružování a naopak brzdy svobody sdružování. V druhé polovině této kapitoly objasním pojem fundraising, jaké existují zdroje financování, metody a jaká jsou měřítka úspěchu ve fundraisingu. Následovat bude financování sportu, jak je v České republice organizován a financován. Zmíním se také o tom, jak je sport důležitý pro naše zdraví. V druhé kapitole, tj. praktické části charakterizuji kulturistiku, popíši její historický vývoj. Dále poskytnu základní informace o sportovně relaxačním centru Kohinor. Následně provedu finanční přehled při zařizování centra, sepíši měsíční výdaje a příjmy. Provedu fundraising centra. Ve druhé části této kapitoly se budu zabývat dotazníkovému šetření na návštěvnost fitness center, po kterém bude následovat jeho vyhodnocení. Vzhledem k mým zkušenostem z juniorské závodní éry v kulturistice, zahrnu do bakalářské práce financování a finanční náročnost přípravy na republikový a mezinárodní šampionát, konkrétně mistrovství světa. Dále zde naznačím další možnosti financování, především sponzoring a reklama. A jako poslední bod této části jsem vybral výhled do budoucnosti sportovně relaxačního centra Kohinor. Poslední kapitolou je závěr, kde zhodnotím fundraising sportovně relaxačního centra 7

Kohinor. A také posoudím finanční náročnost přípravy na mistrovství světa v kulturistice. Metody, které budu používat k dosažení výsledků mé bakalářské práce, budou především analýza, popis, srovnání a komparace a také mé zkušenosti a znalosti, které jsem nasbíral za celé roky působení v této oblasti.

8

1 Teoretická část 1.1 Definice neziskového sektoru Definovat jednoznačně neziskový sektor je obtížné, ale mezinárodně uznávanou strukturálně-operacionální definici, kterou můžeme považovat za komplexní charakteristiku nestátních neziskových organizací, je definice od Salamona a Anheiera.1 Oba autoři chápou nestátní neziskový sektor jako soubor institucí, které existují vně státních struktur, avšak slouží v zásadě veřejným zájmům, na rozdíl od zájmů nestátních. Za určující považují pět základních vlastností, podle nichž jsou nestátní neziskové organizace: •

institucionalizované – tj. mají jistou institucionální strukturu jistou organizační skutečnost, bez ohledu na to, zda jsou formálně nebo právně registrovány,

•

soukromé – tedy jsou institucionálně odděleny od státní správy, ani jí nejsou řízeny. To neznamená, že nemohou mít významnou státní podporu nebo že ve vedení nemohou být mj. státní úředníci. Rozhodující je zde fakt, že základní struktura neziskových organizací je ve své podstatě soukromá,

•

neziskové – ve smyslu nerozdělování zisku, tj. nepřipouští se u nich žádné přerozdělování zisků vzniklých z činnosti organizace mezi vlastníky nebo vedení organizace. Neziskové organizace mohou svou činností vytvářet zisk, ovšem ten musí být použit na cíle dané posláním organizace,

•

samosprávné a nezávislé – jsou vybaveny vlastními postupy a strukturami, které umožňují kontrolu vlastních činností, tzn., že neziskové organizace nejsou ovládány zvenčí, ale jsou schopny řídit samy sebe. Nekontroluje je ani stát, ani instituce stojící mimo ně,

•

dobrovolné – využívají dobrovolnou účast na svých činnostech. Dobrovolnost se může projevovat jak výkonem neplacené práce pro organizaci, tak formou darů nebo čestné účasti ve správních radách. 2

Starší definice ztotožňují veřejný sektor s některými ekonomickými činnostmi státu. Např. J. Bénard definuje pojem státní netržní ekonomika v protikladu ke státní tržní ekonomice a k jiným činnostem dalších ekonomických subjektů takto:,,Státní netržní ekonomika zahrnuje 1

SALAMON, L. M., ANHEIER, H. K. Definding of the Nonprofit Sector. A Gross National Analysis. Manchester University Press, 1997 podle: Škarabelová, S. a kol. Když se řekne nezisková organizace : příručka pro zastupitele krajů, měst a obcí. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2002

2

ŠKARABELOVÁ, S. a kol. Když se řekne nezisková organizace : příručka pro zastupitele krajů, měst a obcí. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2002.

9

veškeré ekonomické činnosti řízené státem, který produkuje statky na trhu neprodávané, a uskutečňuje přerozdělování důchodů a bohatství mezi občany.“ (BÉNARD, J., 1989, str. 13)

1.2 Rozdělení neziskových organizací v České republice Neziskové organizace jsou členěny podle různých kritérií, která se mohou navzájem prolínat. Mohou se dělit například podle legislativy, poslání organizace, financování nebo podle míry mobilizace občanů, při řešení nějakého problému ve společnosti, atd. My si v následujících kapitolách rozdělíme neziskové organizace podle legislativy České republiky a podle charakteru činnosti organizace.

1.2.1

Rozdělení podle legislativy České republiky 3

Základní vymezení, z kterého právní systém vychází, je uveden v občanském zákoníku v § 18. Toto ustanovení obsahuje základní typologii právnických osob: •

sdružení fyzických nebo právnických osob – občanská sdružení atd.,

•

účelová sdružení majetku – nadace a nadační fondy,

•

jednotky územní samosprávy – obce a vyšší samosprávné celky,

•

subjekty, o kterých tak určí zvláštní zákon.

V právním systému jsou vymezeny neziskové organizace nejblíže v zákoně o daních z příjmů č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon v § 18 odstavci 8 uvádí, že jde o organizaci charakteru právnické osoby, která nebyla zřízena nebo založena za účelem podnikání. Rozdělení organizací, které je zde uvedeno, je uvozeno slovem „zejména“, tzn., že nejde o vyčerpávající výčet: •

zájmová sdružení právnických osob (pokud mají právní subjektivitu a nejsou založena k účelu podnikání),

•

občanská sdružení včetně odborových organizací,

•

obecně prospěšné společnosti,

3

Celá tato kapitola vychází z: HAMERNÍKOVÁ, B. Financování ve veřejném a neziskovém nestátním sektoru. Praha 2: Eurolex Bohemia, s.r.o., 2000. 214 s. ISBN 80-902752-3-0. Pokud byl použit jiný zdroj, je uveden v poznámce pod čarou.

10

•

politické strany a politická hnutí,

•

registrované církve a náboženské společnosti,

•

nadace a nadační fondy,

•

obce,

•

vyšší územní samosprávné celky,

•

organizační složky státu a územních samosprávných celků (do roku 2001 to byly rozpočtové organizace),

•

příspěvkové organizace,

•

veřejné vysoké školy,

•

státní fondy,

•

subjekty, o nichž tak stanoví zvláštní zákon. 4

V obchodním zákoníku se v § 56 dovoluje společnostem s ručením omezeným a akciovým společnostem založení nejen k účelu podnikání, pokud to zvláštní zákon nezakazuje. Tyto společnosti můžeme tedy považovat také za neziskové.

1.3 Vývoj neziskového sektoru v České republice 5 Již ve středověku a raném novověku je možné sledovat počátek formování neziskového sektoru u nás. Svědčí o tom například informace o dobročinných činnostech významných osob (sv. Václav, Cyril a Metoděj). V této době se mluví o dvou oblastech, ve kterých se pomoc – dobročinnost rozvíjí. První oblast se váže na humanitární pomoc a druhá na pomoc duchovní. Mezi nejdůležitější typ sdružování, který je podobný dnešnímu pojetí, jsou spolky tovaryšů, které byly zakazovány nejen královskými, ale i městskými nařízeními. Teprve až po husitských válkách se setkáváme s prvními povolenými. Opětovně byla tovaryšstva zakazována v 16. až 18. století. Tyto korporace měly velmi důležitý význam ve vývoji neziskového sektoru u nás. Dalším významným krokem bylo přijetí obecního zákoníku rakouského v roce 1811, který v zásadě platil až do roku 1950. Zákoník umožnil vznik určitého typu právnické neziskové osoby. Práva jednotlivých členů dovolené organizace byla určena smlouvou nebo účelem a 4

Zákon č. 586/1992 sb., § 18 odstavec 8, ve znění pozdějších předpisů

5

Celá tato kapitola vychází z FRIČ, P. Neziskové organizace a ovlivňování veřejné politiky : (rozhovory o neziskovém sektoru). Praha : Agnes-Agentura rozvoje neziskového sekt., 2000. 113 s. ISBN 80-902633-6-4. Pokud byl použit jiný zdroj, je uveden v textu.

11

zvláštními předpisy. Osvícenství bylo důležitým mezníkem, které podporovalo vědecké bádání, vzdělávání a vlastenectví. V této době byly založeny například: v roce 1784 Královská Česká společnost nauk nebo v roce 1816 Společnost vlasteneckého muzea v Čechách. V době absolutismu byla existence spolků přísně kontrolovaná. Po rozpadu bachovského absolutismu znovu dochází k oživení spolkové činnosti, vznikají například Hlahol, Pražský Sokol. Na přelomu padesátých a šedesátých let 19. století dochází k zavedení ústavního a parlamentního systému v habsburské monarchii. Zavádění všeobecného, rovného práva a občanských svobod vede k dokončení formování moderního českého národa a začátku formování občanské společnosti. Dochází k rozvoji neziskového sektoru. Činnost organizací se více orientovala na podporu vědy, vzdělávání a kultury. Charitativní činnost (péči o nemocné, chudé) postupně ve větší míře přebíral stát. Velmi důležitý pro rozvoj neziskových organizací byl spolkový zákon vydaný v roce 1867. Zákon umožnil legalizaci některých dosud neformálních spolků, např. dělnických, konzumních spolků, divadelních, pěveckých atd. Řada tehdy založených organizací přetrvala až do současnosti. Vývoj neziskového sektoru po vzniku první republiky v roce 1918 navazoval a rozvíjel stav z předešlé doby. Rozvíjelo se velké množství politických stran, vznikaly nové církve a náboženská hnutí. Období po první světové válce zvýraznilo sociální problémy. Jako reakce na ně vznikaly organizace týkající se nejvíce této oblasti. Na řešení těchto problémů se vedle obcí, okresů či státu podílejí i nestátní organizace a nadace. Vznikaly i subjekty, které měly tzv. polooficiální charakter (Československý červený kříž, Masarykova liga proti TBC). Tyto spolky tvořily bohatou síť a spolupracovaly s veřejnými orgány na společných projektech. Neziskový sektor neustále sílil, zdokonaloval se a rozšiřoval svoje služby. Tento rozvoj byl bohužel přerušen v roce 1939 německou okupací. Režim likvidoval nejen politické spolky, ale i spolky zabývající se kulturou, vědou, osvětou atd. Ty, které „přežily“, byly manipulovány k podporování ideologie. Po válce v letech 1945 – 1948 se situace sice začala lepšit, ale do čela státu se dostala komunistická strana. Snahou strany bylo získat monopol ve všech oblastech života občanů, tzn. všechny politické strany se sdružily v Národní frontě. Součástí Národní fronty byly i masové organizace, kam se těžiště sdružování přesouvalo. Po roce 1948 tlak na nezávislé spolky neustále sílil. Hlavním cílem vlády bylo převést činnost těchto organizací pod kontrolu státu. V roce 1951 byl přijat zákon, který upravoval spolčovací právo; začal se používat termín 12

sdružovací právo. Systém sdružování obsahoval tři typy subjektů: •

společenské organizace (masové organizace),

•

sdružení (politicko-propagační),

•

družstva.

K postupnému uvolňování docházelo až počátkem šedesátých let. Zvolením Alexandra Dubčeka do čela komunistické strany nastalo období uvolnění, některé spolky se dokonce snažily obnovit svoji činnost, např. Junák. Tato situace byla znovu násilně potlačena a nastalo opětovně období represí odpůrců režimu. V sedmdesátých letech, i když ojediněle, vznikala seskupení, která se zaměřovala na prosazování a dodržování lidských práv a svobod (Charta 77). Režim se je snažil potlačit, ale jejich rostoucí aktivita vyvrcholila v roce 1989 „sametovou revolucí“. Pro stát to znamenalo konec komunistického režimu a pro občany možnost budování svobodné demokratické společnosti. Rok 1989 znamenal v oblasti neziskového sektoru velmi zásadní změnu. Začaly vznikat tisíce neziskových organizací a neziskový sektor prošel řadou změn. V jeho vývoji za posledních 15 let můžeme vysledovat čtyři etapy:

13

•

v letech 1990 – 1992 – vznikly první právní úpravy neziskového sektoru a založení Rady pro nadace, která fungovala jako poradní orgán vlády pro otázky týkající se NNO. Liberální vláda napomohla rozvoji, ze zahraničí přicházejí investoři vložit své prostředky do rozvoje neziskového sektoru a nové demokracie,

•

v letech 1993 - 1996 – stát formoval vztah vůči neziskovému sektoru rezervovaně a skepticky. Odrazilo se to například v nedostatečné vůli rozdělit Nadační investiční fond nebo ve váhání nad zákonem o nadacích. I když státní podpora neziskového sektoru je stabilní, státní politika v této době velmi zaostala za samovolným vývojem neziskových organizací,

•

v letech 1997 - 2001 – dochází k intenzivnění a zpřesnění vztahu veřejné správy a NS. Probíhá příprava nových zákonů a zpřesňování dotačních pravidel jednotlivých ministerstev. Jsou rozděleny první dotace z Nadačního investičního fondu a je obnovena činnost Rady vlády pro nestátní neziskové organizace,

•

v letech 2002 až dosud – dochází k velkým změnám, a to díky reformě státní správy, která vede k ustanovení krajů. Tato reforma do budoucna ovlivňuje další rozvoj neziskového sektoru v jednotlivých regionech. Další neméně významnou změnou je vstup České republiky do Evropské unie. Tato změna přináší možnosti navazování spolupráce a čerpání dotací evropských fondů. Tyto změny přinesou některým organizacím posílení, některým oslabení, eventuelně i zánik.

1.4 Členění národního hospodářství podle principu financování 6 K pochopení nezastupitelnosti role neziskového sektoru je nutné nejprve vymezit prostor jeho působení ve společnosti, respektive v národním hospodářství. Je uváděna spousta kritérií, podle kterých se národní hospodářství člení. Nejvhodnější je podle mého názoru členění podle principu financování jednotlivých sektorů. Z hlediska principu financování je možné národní hospodářství rozdělit na ziskový (tržní) a neziskový (netržní) sektor, dále neziskový (netržní) sektor se dělí na veřejný sektor, soukromý sektor a sektor domácností. Na následujícím obrázku můžete vidět přehledné schéma národního hospodářství.

6

Celá tato kapitola vychází z: REKTOŘÍK, J., a kol. Organizace neziskového sektoru : Základy ekonomiky, teorie a řízení. 2. aktualizované vydání. Praha 4: EKOPRESS, s.r.o., 2007. 187 s. ISBN 978-80-86929-25-5. Pokud byl použit jiný zdroj, je uveden v poznámce pod čarou.

14

Národní hospodářství (NH)

ziskový (tržní) sektor

veřejný sektor

neziskový (netržní) sektor

soukromý sektor

sektor domácností

Obrázek 1: Členění NH podle principu financování (zdroj: REKTOŘÍK, J.,2007, str. 13)

Ziskový (tržní) sektor – je financovaný z prostředků, které získají organizace zřízené v tomto sektoru z prodeje produktů nebo služeb. Cílovou funkcí je dosáhnout zisku prodejem z vyprodukovaných statků. Neziskový (netržní) sektor – získávají prostředky pro svoji činnost cestou tzv. přerozdělovacích procesů. Cílovou funkcí tohoto sektoru není peněžní zisk, ale veřejně prospěšné služby realizované v rámci poslání organizace. Neziskový veřejný sektor - část neziskového sektoru, která je financovaná z veřejných financí a spravována státem (veřejnou správou). Cílem veřejného sektoru je poskytování veřejné služby. Neziskový soukromý sektor – část neziskového sektoru, která je financována ze soukromých peněz osob, ale nevylučuje se eventuelní dotace (grantů) z veřejného sektoru. Cílem organizací neziskového sektoru je užitek. Sektor domácnosti – část neziskového sektoru, která umožňuje tok financí, produktů. Má podstatnou roli pro tržní i netržní sektor tím, že kupuje produkty nebo spotřebovává jejich služby. Společnost potřebuje ziskový i neziskový sektor. Obě tyto části se vzájemně doplňují a jedna bez druhé nemůže existovat. Zdroje pro neziskový sektor se vytváří v ziskovém sektoru. Neziskový sektor zajišťuje jednotlivým členům společnosti tzv. veřejné statky (vzdělání, obrana státu). Neziskový sektor se liší od ziskového sektoru především tím, že rozděluje prostředky podle potřeb.

1.5 Členění národního hospodářství podle Pestoffa 7 Sektory neexistují odděleně, ale navzájem se ovlivňují, doplňují, prolínají a spolupracují. Pro 7

Celá tato kapitola vychází z: REKTOŘÍK, J., a kol. Organizace neziskového sektoru : Základy ekonomiky, teorie a řízení. 2. aktualizované vydání. Praha 4: EKOPRESS, s.r.o., 2007. 187 s. ISBN 978-80-86929-25-5. Pokud byl použit jiný zdroj, je uveden v poznámce pod čarou.

15

znázornění prolínání jednotlivých sektorů je nejvíce propracovaný model národního hospodářství podle švédského ekonoma V. A. Pestoffa. V trojúhelníku jsou podle kritérií Pestoffa vymezeny části pro sektory (veřejný – soukromý, ziskový – neziskový a formální – neformální) přímkami. Přímky vedou tak, že uprostřed modelu vzniká místo pro neziskový sektor, který je vymezený kružnicí. Volná místa, kde se navzájem jednotlivé sektory překrývají, jsou vymezena pro organizace mající společné rysy obou hraničících sektorů. Jedině neziskový sektor je definován zároveň třemi kritérii, ostatním stačí jeden. Z konečné podoby trojúhelníku se dají vyčíst základní charakteristiky organizací, které v jednotlivých sektorech působí.

Obrázek 2: Konečná fáze členění národního hospodářství podle švédského ekonoma V. A. Pestoffa (zdroj: REKTOŘÍK, J. a kol., 2004, str. 16)

Národní hospodářství podle Pestoffa lze charakterizovat organizace, které působí v jednotlivých sektorech tímto způsobem: Sektor

Charakteristika organizací

Ziskový, soukromý, tržní

ziskové, formální, soukromé (privátní)

Neziskový, veřejný

neziskové, formální, veřejné

Neziskový, soukromý

neziskové, formální, soukromé (privátní)

Neziskový, domácností

neziskové, neformální, soukromé (privátní).

16

1.6 Opodstatnění existence neziskových organizací 8 Neziskové organizace působící ve veřejném neziskovém sektoru zabezpečují hlavně realizaci výkonu veřejné správy, zatímco neziskové organizace působící v soukromém neziskovém sektoru stojí většinou mimo dosah veřejné správy. Opodstatnění veřejného neziskového sektoru je dáno jeho posláním, tj. podílením se na výkonu veřejné správy na úrovni státu, regionu či obce. Opodstatnění neziskové organizace v soukromém sektoru vychází z principu sebeřízení společnosti, tj. jak je určité společenství lidí žijících a spolupracujících ve vymezeném prostoru schopno organizovat a vzájemně usměrňovat své jednání. Jedná se o podílení se na veřejné politice v rámci občanské společnosti. To je hlavní důvod a příčina, proč se občané sdružují do různých typů neziskových soukromých organizací.

1.6.1

Opodstatnění svobody sdružování

Opodstatnění svobody sdružování lze obecně shrnout do následujících bodů: •

Svoboda sdružování je vyrovnávacím závažím principu demokracie – Demokracie neexistuje bez vyrovnávacího závaží. V demokratickém systému mohou sdružení vytvářet hradbu proti možnému zneužití moci.

•

Svoboda sdružování jako forma účasti na moci – Politická účast výkonem volebního práva není již považována za dostačující. Sdružení mohou v tomto případě lépe pomáhat státu naplňovat jeho vlastní poslání. Jsou zprostředkovateli mezi vůlí občanů podrobených státní správě a službami státu a mohou také být formou decentralizace moci.

•

Svoboda sdružování jako podpora většiny ostatních svobod – Pro výkon většiny občanských svobod je sdružení téměř nezbytným rámcem.

•

Svoboda sdružování jako faktor společenských novot – Stát se přizpůsobuje společenskému požadavku se zpožděním. Spíše uspokojuje potřeby včerejška spíše než ty, které se projevují dnes. Sdružení je faktorem inovace. Vyjadřuje novou potřebu, na kterou stát musí postupně vzít zřetel.

•

Svoboda sdružování jako faktor výchovy občanů – Sdružení jsou místy, kde se občané vychovávají a motivují pro společné věci. Členové jsou součástí výuky

Celá tato kapitola i podkapitoly vychází z: REKTOŘÍK, J., a kol. Organizace neziskového sektoru : Základy ekonomiky, teorie a řízení. 2. aktualizované vydání. Praha 4: EKOPRESS, s.r.o., 2007. 187 s. ISBN 978-8086929-25-5. Pokud byl použit jiný zdroj, je uveden v poznámce pod čarou. 8

17

společenských mechanismů, objevují postupy státu a získávají kompetenci, která jim dovoluje vést dialog s orgány státní správy. •

Svoboda sdružování jako prostředek obrany a podpory – Svoboda sdružování není určena pouze k tomu, aby podporovala altruismus. Většina členů sdružení má přinejmenším na začátku starost o řešení problémů, které jsou jim vlastní, např. získat určitou materiální výhodu, formovat určitý postup v soudnictví atd. Ve sdružení hledají kolektivní podporu pro svoji osobní záležitost.

1.6.2

Brzdy svobody sdružování

Ve společnosti také existují brzdy svobody sdružování, kterými například jsou: •

Konkurence vůči vládnoucí moci – Především jde o neziskové organizace typů politických stran, církví a náboženských společností, ekologických iniciativ či profesních komor a odborů.

•

Riziko dát ,,do hry“ demokratické svobody – Jde o nalezení hranice mezi ještě demokratickými cíli organizace a již nedemokratickými (fašismus, komunismus, zcestné náboženské společnosti apod.).

•

Obava státní moci z růstu nezcizitelného majetku soukromých neziskových organizací – V tomto případě se stát snaží legislativními opatřeními zabezpečit, aby majetek těchto organizací za všech okolností sloužil účelu (poslání), pro které byla organizace založena.

•

Riziko zkostnatění činnosti organizace – Tendováním k monopolizaci činnosti, k centralizaci moci v jedněch rukou, sdružení jako maska pro činnost státní organizace, případně globálních zájmů nadnárodních organizací apod.

•

Triumf zájmů jednotlivců nad zájmy obecnými – Může jít o případ selhání kontrolní činnosti uvnitř organizace případně nedostatkem vyplývajícím z legislativy.

Podstatu dnešních neziskových organizací a opodstatnění jejich existence nelze vysvětlovat pouze v kontextu svobody sdružování. Ale objevuje se zde také pojem filantropie, popřípadě charita v souvislosti s neziskovostí. Slovo charita pochází z latinského caritatem, tj. výraz označující křesťanskou lásku, velkodušnosti či dobročinnost buď jedince, anebo státu. V dnešní době s neziskovou organizací více souvisí s pojmem filantropie. Toto slovo znamená obecně lásku k lidem, pochází z řeckého philanthropos. Organizace tohoto typu nevznikají primárně přičiněním státu, ale jsou výsledkem snahy a přání určitých skupin občanů. (BERGEROVÁ, M., 2002)

18

1.7 Základy teorie neziskových organizací 9 Mezi nejvýznamnější přístupy teorie neziskových organizací patří: •

Teorie vládních a tržních selhání – Někdy tato teorie bývá také označena jako teorie veřejných statků (vyloučen z tržního mechanismu). Proto toto selhání na straně trhu je kompenzováno činností státu (vládní zasahování do ekonomiky).

•

Teorie informační asymetrie – Selhávání smluvních vztahů, vycházející z informační asymetrie. Spotřebitelům chybí dostatek informací k dokonalému posouzení kvality statků či služeb, proto hledají ,,fair“ nabízejícího a tím jsou právě neziskové organizace.

•

Teorie státu blahobytu – Pohled na neziskové organizace jako na něco, co by mělo patřit více historii. Nevládní neziskové organizace by měly spíše být jako doplněk komplexu uspokojování potřeb trhem a státem.

•

Teorie vzájemné závislosti – Neziskové organizace reagují mnohem rychleji na potřeby lidí než stát, stát je poté pouze napodobuje.

1.8 Fundraising – získávání finančních prostředků 10 Fundraising je možné definovat jako soustavnou činnost, jejímž důsledkem je získání finančních či jiných prostředků na obecně prospěšnou činnost organizací nebo jednotlivců. Organizacemi bývají zpravidla nevládní neziskové organizace, rozpočtové nebo příspěvkové organizace (vzdělávací instituce, nemocnice, zařízení sociální péče atd.), obce, mikroregiony, kraje, církve, v některých státech i politické strany a v neposlední řadě i podnikatelské subjekty poskytující veřejně prospěšnou službu. Oslovenými dárci bývají jednotlivci (mecenáši nebo sponzoři), firmy, nadace, státní úřady, orgány místní nebo krajské (regionální) samosprávy, orgány EU. Fundraising, se proto stává běžnou součástí každé neziskové organizace. Fundraising zahrnuje různé metody a postupy jak získat finanční a jiné prostředky na činnost neziskových organizací. Fundraising je založen na principech marketingu a zásadní roli při něm hraje navazování a

9

Celá tato kapitola vychází z: DRUCKER, P. Řízení neziskových organizací. Praha: Management Press,1994. 186 s. ISBN 80-85603-38-1.

10

Celá tato kapitola vychází z: REKTOŘÍK, J., a kol. Organizace neziskového sektoru : Základy ekonomiky, teorie a řízení. 2. aktualizované vydání. Praha 4: EKOPRESS, s.r.o., 2007. 187 s. ISBN 978-80-86929-25-5. Pokud byl použit jiný zdroj, je uveden v poznámce pod čarou.

19

udržování kontaktů. Základem komunikační strategie fundraisingu je obracet se na co největší množství potencionálních dárců, sponzorů, a to zvláště v případech, kdy se jedná o soukromé prostředky, jejichž rozdělování neprobíhá podle stanovených pravidel. Daňové zvýhodnění v případě poskytnutí daru v České republice (Zákon č. 586/1992 Sb.): •

školství, na policii, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat, na účely sociální, zdravotnické a ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, a politickým stranám a politickým hnutím na jejich činnost, dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky provozujícím školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat, na financování těchto zařízení, pokud úhrnná hodnota darů ve zdaňovacím období přesáhne 2 % ze základu daně anebo činí alespoň 1000 Kč. V úhrnu lze odečíst nejvýše 10 % ze základu daně. Jako dar na zdravotnické účely se hodnota jednoho odběru krve bezpříspěvkového dárce oceňuje částkou 2 000 Kč.“

•

právnické osoby §20, odst. 8: ,, Oblasti přípustné pro dárce odpovídají ustanovením platným pro fyzické osoby. Od základu daně sníženého podle § 34 lze odečíst hodnotu darů, pokud jejich hodnota činí alespoň 2000 Kč. V úhrnu lze odečíst nejvýše 5% ze základu daně sníženého podle § 34.“

1.8.1

Zdroje financování

Druhy příjmů neziskových organizací můžeme rozdělit do čtyř základních skupin: •

členské příspěvky,

•

příspěvky státního a obecního rozpočtu, fondů a nadací (většinou v podobě grantů),

•

dary od občanů a firem,

•

tržby z vlastní činnosti.

Každému z těchto příjmů odpovídá jiná skupina plátců a i jiná veřejnost. Organizace se bude chovat jinak k dárcům, od kterých dostává dary a jinak k vlastním členům, od nichž vybírá příspěvky, anebo k zákazníkům, od kterých dostává tržby. Snahou organizace je samozřejmě být se všemi těmito skupinami za dobře, komunikovat s nimi a jednat dostatečně účinně, aby potřebné prostředky na svou činnost získala. Mezi některé další zdroje financování můžeme zařadit: •

Státní instituce a samospráva – Jednotlivá resortní ministerstva za pomoci grantových systémů vyhlašují pravidelně (většinou jednou za rok) soutěž, kde se 20

občanská sdružení i nadace a obecně prospěšné společnosti mohou ucházet o dotace. Např. církve, náboženské společnosti, politické strany mají nárok na státní příspěvek ze zákona. Dále existují i nejrůznější podpory od městských a krajských úřadů. •

Nadace, nadační fondy – S žádostí o grant je možné se obrátit nejen na české nadace, ale i na zahraniční či ze zahraničních zdrojů zde založených.

•

Podniky a podnikatelé – Nezisková organizace žádající o dotaci, musí prvně sepsat písemnou žádost s popisem projektu, rozpočtem a informacemi o poslání a cílech organizace. Nemusí se žádat jen o finanční prostředky, pro většinu z nich je jednodušší darovat své služby nebo výrobky.

•

Individuální dárci – Mezi tyto dárce patří např. členové organizace, dobrovolníci, příbuzní cílových skupin…

•

Vlastní činnost – Do vlastní činnosti můžeme zařadit prodej vlastních výrobků (chráněná dílna), dále burzy, plesy, aukce…

•

Členské příspěvky

•

Daňové úlevy

1.8.2

Metody fundraisingu

Existuje několik hlavních metod získávání finančních prostředků, mezi které patří:

21

•

Direct mailing = přímý poštovní styk - Je jedním z nejefektivnějších způsobů komunikace a úspěšnou formou elektronické komunikace. Prostřednictvím direct mailing dosáhneme přímého kontaktu s potenciálním klientem. Pravidelně rozesílané e-maily, které obsahují, co se právě připravujete, která akce právě probíhá nebo která se chystá. Může mít formu adresného nebo neadresného dopisu (krátký, přehledný, nenucený, osobní a hlavně emociální) nebo obálky nebo skládačky/letáku (kreativně uspořádaný obsah pro cílovou skupinu a odpovídající tématu) anebo poštovní poukázky. Na následujícím obrázku můžete vidět součásti direct mailingu v procentuálním vyjádření, které zaručí úspěch při získávání nových dárců.

Obrázek 3: Součásti direct mailingu (zdroj: prodialog.webari.cz) 11

•

Veřejné sbírky – prostřednictvím sdělovacích prostředků např. plakáty, letáky. Veřejné sbírky vyžadují dobrou organizační přípravu, využití více prostředků propagace, svědomité pracovníky.

•

Benefiční akce – Vyžaduje divácky a publicisticky zajímavý program, alespoň jednu známou osobnost v programu.

•

Osobní či telefonický rozhovor, tzv. telefonní fundraising – předpokladem je předcházející znalost dárce, který už dar jednou poskytl a nyní žádáme o obnovení daru.

11

•

Písemná žádost o grant

•

Fundraising ,,od dveří ke dveřím“

•

Osobní návštěva – k předem vytipovaným možným dárcům (nejúčinnější způsob).

•

Public fundraising - vztahový management s podporovateli. Dárcovská pyramida

Součásti direct mailingu [online]. 2010 .

[cit.

2010-04-09].

Dostupné

z

WWW:

22

ukazuje různé skupiny dárců. Podle šířky pyramidy se ukazuje příslušné množství dárců tzv. potenciální dárci. Každá úroveň pyramidy potřebuje při žádosti o příspěvek přizpůsobené komunikační prostředky. Aktualizace dárců je stejně důležitá jako znovu získání ztracených dárců. Na následujícím obrázku můžete vidět rozdělení dárců do skupin.

Obrázek 4: Rádcovská pyramida (zdroj: prodialog.webari.cz) 12

12

Dárcovská pyramida [online]. .

2010

[cit.

2010-04-09].

Dostupné

z

WWW:

23

1.8.3

Měřítka úspěchu ve fundraisingu

Zajišťování finančních prostředků je dlouhodobý proces. Měl by proto začínat efektivním plánováním a končit podrobným zhodnocením, na jehož základě si můžeme zjistit, které z výše uvedených metod jsou nejúčinnější a nejvíce vyhovují oběma stranám. Nejdůležitější zásady pro úspěšný fundraising: •

jak zní poslání organizace – stručné, jasné, výstižné,

•

určení konkrétních a měřitelných cílů – dárci bude jasné, že jsou dosažitelné,

•

informace a transparentnost – vysvětlení dárci k jakému účelu je jejich dar určen,

•

oslovit srdce – emoce rozhodují o tom, zda dostaneme finanční příspěvek, díky emociálnímu oslovení se dárce vcítí do problému,

•

uvažovat o zapojení dobrovolníků do fundraisingových akcí,

•

vybudování důvěry – když existuje důvěra, je možné vybudovat dlouhodobé partnerství mezi dárcem a organizací,

•

vybrat pro danou situaci nejvhodnější fundraisingové metody,

•

sestavit seznamu možných zdrojů,

•

specifikovat okruh dárců,

•

snažit se o obnovení anebo zvýšení daru.

1.8.4

Okruhy dárců

Pozornost všech neziskových organizací se obrací na tzv. potencionální dárce neboli ti, kteří by mohli něco darovat. Pro zdárný průběh plánování i realizace fundraisingu je důležité správně definovat okruhy možných dárců. Tyto potencionální dárce můžeme rozdělit na ty, kteří: •

mají vyhrazené prostředky na dobročinnou činnost a poskytují je neziskovým organizacím – spojeno s vyšším stupněm byrokracie při přidělování prostředků,

•

nemají vyhrazené prostředky na dané cíle, ale v případě, že je zaujmou, poskytnou je – pružnější a operativnější vyjednávání, obtížnější přesvědčování o tom, že právě naše organizace je ta, do které se vyplatí investovat,

24

•

dávají poprvé,

•

dávali již v minulosti.

Dalším důležitým krokem je vymezení motivů jednotlivých dárců. Mezi tyto motivy můžeme zahrnout: •

marketingové účely – firma od sponzoringu očekává obchodní efekt (přímé zvýšení poptávky nebo zlepšení image),

•

širší podnikové cíle – velké podniky investují do činností, které se jim po čase zhodnocují, podporují např. zařízení, která slouží i jejich zaměstnancům, působí propagačně na zájemce o zaměstnání,

•

ve vedení firmy se prosadila atmosféra altruismu, společenské odpovědnosti, občanské morálky,

•

negativní motivy – např. praní špinavých peněz, snížení daňového základu, osobní prospěch a sláva apod.

1.9 Financování sportu 13 Základním zákonem, který upravuje provozování sportu v ČR je zákon č. 115/2001 o podpoře sportu. V podstatě existují tři základní sportovní instituce: •

sport zajišťovaný veřejnými institucemi,

•

sport organizovaný v rámci sportovních federací,

•

sport organizovaný v rámci olympijského hnutí.

Mezi hlavní makroekonomické ukazatele, které nás informují o významu a postavení sportu v určité zemi patří: •

podíl výdajů na sport na celkových veřejných výdajích (0,4 – 1,7 %),

•

podíl veškerých sportovních aktivit na objemu produkovaného HDP (1,5 – 2 %).

Základním předpokladem pro provozování jakéhokoliv druhu sportu je dostatek času. Čas je základní ekonomická kategorie. Z ekonomického hlediska představuje výkonný sportovec velmi často obrovskou ekonomickou hodnotu v podobě času spotřebovaného na dosažení daného výkonu či kvalifikace. Dále je nutné připočítat několik dalších nákladů na vytvoření 13

Celá tato kapitola vychází z: PEKOVÁ, J., PILNÝ, J., JETMAR, M. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 2. přepracované vydání. Praha: ASPI, a.s., 2005. 556 str. ISBN 80-7357-052-1.

25

podmínek pro realizaci určitých druhů sportu, tzv. materiální zázemí. Mezi hlavní produkty lze zařadit následující: •

nabídky tělesných cvičení,

•

produkty vázané na osobnost: sportovní výkony sportovce, výkony trenérů,

•

podmínky pro tělovýchovnou činnost a sport: tělovýchovná a sportovní zařízení, společenské akce,

•

materiální produkty: tělovýchovné a sportovní náčiní, oblečení.

Mezi základní vlastnosti tělovýchovných a sportovních produktů lze zahrnout: •

subjektivní oceňování některých sportovních produktů,

•

abstraktnost a nemateriálnosti,

•

nepředvídatelný vývoj produktů,

•

sport jako tzv. veřejné zboží,

•

u produktů zpravidla neexistuje tržní cena.

Dále se sport rozlišuje podle toho, kdo je hlavním nositelem nákladů a to na: •

čistý veřejný statek (nevylučitelnost ze spotřeby, nedělitelnost spotřeby a nesoutěživost spotřebitele),

•

smíšený veřejný statek,

•

privátní statek.

1.9.1

Organizace sportu v ČR

Sportovní činnost je v ČR organizována v rámci činnosti: •

státních zařízení (v rámci výchovné a vzdělávací činnosti základních a střeních škol, kde je povinná tělesná výchova a částečně i na vysokých školách),

•

sportovních klubů podporovaných z celospolečenských zdrojů (občanská sdružení, samostatný podnikatel, obchodní společnost, ostatní typy),

•

soukromých zařízení.

Většina sportovních organizací (sportovních klubů) po právní stránce existuje jako občanské sdružení. Občanská sdružení existují dle zákona č. 84/90 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o neziskové organizace, jejichž cílem je dobrovolná činnost na 26

úseku tělovýchovy a sportu. Sdružení mohou získávat dotace ze státního rozpočtu nebo z rozpočtu obcí.

1.9.2

Financování sportu v ČR

Zdroje na financování sportu můžeme rozdělit na centrální a místní, kde se uplatňuje nejčastěji vícezdrojové financování. Prostředky z centrálních zdrojů – financování státem Mezi nejčastější příjmy do této kapitoly patří: •

státní zdroje, a to:

•

finanční prostředky přidělované přímo do rozpočtu MŠMT – kap. č. 333,

•

finanční prostředky přidělované MŠMT z kap. Všeobecná pokladní správa,

•

nestátní zdroje: 50 % podíl na výnosech a.s. SAZKA.

Na následujícím schématu můžete vidět průběh rozdělování státních zdrojů na podporu tělovýchovy a sportu. STÁTNÍ ROZPOČET Kap. 333. kap. VPS MŠMT VPP, investice, státní reprezentace RADA TVS Veřejně prospěšné programy

Investice

Státní sportovní reprezentace

Občanská sdružení Občanská sdružení

Stát.sportovní repr.

Resort. sport. centra

Obrázek 5: Rozdělování státních zdrojů na podporu tělovýchovy a sportu (zdroj:PEKOVÁ, 2005)

Státní dotace na financování sportu plynou do veřejných rozpočtů jako investiční i jako neinvestiční dotace. Aktuální výši dotací naleznete na webových stránkách msmt.cz v sekci dotace.

Prostředky z místních zdrojů 27

Ty dělíme na: •

Výdaje v rámci rozpočtu kraje – finanční prostředky jsou rozdělovány z odboru školství pro jednotlivé druhy škol.

•

Výdaje z rozpočtů měst a obcí – jejich výše závisí na konkrétních finančních možnostech příslušného města či obce.

•

Sponzorství ve sportu

•

Darování

1.10 Další možnosti financování 14 Problém číslo jedna současného sportovního managementu je získávání finančních prostředků nutných pro úspěšný a zdárný chod sportovně relaxačního centra. Existuje řada možností, jak může Kohinor finanční prostředky získat. Je třeba si uvědomit, že občanská sdružení, jako právní forma většiny českých sportovních organizací, splňují podstatu neziskových organizací (DURDOVÁ, 2004). Zdroje možných příjmů sportovního klubu: •

příjmy z podnikateské činnosti

•

příjmy ze sponzoringu – příjem prostředků na základě darovací smlouvy

•

příjmy ze státního rozpočtu

•

příjmy z rozpočtu kraje

•

příjmy z rozpočtu obce

•

příjmy ze zdrojů ČSTV o

tržby z prodeje nadbytečného majetku, majetkových účastí

o

příjmy z podílu na zisku a z dividend, zejména pak prostředky čerpané od akciové společnosti Sazka z výnosů jí pořádaných loterií určených podle loterijního zákona na podporu tělovýchovy a sportu

o

prostředky získané sportovními asociacemi od komerčních partnerů

14

Celá tato kapitola vychází z: TOPINKA, J., STANJURA, J. Občanská sdružení ve sportu, právní, účetní a daňové problémy. Praha: Olympia 2001. ISBN 80-7033-233-9. Pokud byl použit jiný zdroj, je uveden přímo v textu.

28

•

•

příjmy z o

vybraných členských příspěvků

o

z prodeje vstupného

o

tržby z prodeje propagačních materiálů (plakáty, dresy, trička, knihy atd.)

o

tržby z umístění

příjmy sportovních klubů plynoucí z: o

odstupného

o

výchovného

•

zdroje z fondů Evropské unie

•

bankovní úvěry

Příjmy plynoucí sportovním klubům ze státního rozpočtu, rozpočtu kraje a rozpočtu obce mohou být dvojí povahy: •

Dotace – peněžní prostředky poskytované právnickým nebo fyzickým osobám na stanovený účel. Po použití dotace je organizace povinna doložit přehled o čerpání a použití prostředků a případné nepoužité prostředky vrátit.

•

Příspěvek – je účelově vymezen, je možné jej poskytnou pouze fyzickým osobám. Příjemce nemá povinnost po použití prostředků dokládat naplnění účelu, neboť ten je obecně známý z daných skutečností.

V naprosté většině případů se u sportovních organizací jedná o dotaci. Příjmy z rozpočtu kraje – v krajích jsou zřízeny jako orgán zastupitelstva výbory pro výchovu, vzdělání a zaměstnanost, v jejichž kompetenci je mimo jiné poskytovat dotace v oblasti mládeže, tělovýchovy a sportu. Rada kraje může rozhodnout o poskytnutí dotace občanským sdružením působícím ve sportu a tělovýchově na jeden kalendářní rok. Rozpočet obce – zákon o obcích vymezuje řadu pravomocí, kterými může obec výrazně ovlivnit také činnost sportovních organizací na svém území. Rozpočet obce se pro sportovní organizace může stát významným finančním zdrojem. Často se jedná o záležitosti individuální. Žádný právní předpis však obci neukládá konkrétní povinnost finančně podporovat rozvoj tělovýchovy a sportu na svém území. Sportovní manažeři a činovníci sportovních klubů působících na území obce by měli přesvědčit obecní orgány, že investice do tělovýchovy a sportu je sice investicí dlouholetou, ale velmi významnou, zvláště pak, týká-li se dětí a mládeže. Prostředky z veřejných rozpočtů jsou v současné době rozděleny do sportovních organizací zejména na:

29

•

zabezpečení sportovní reprezentace,

•

zabezpečení sportovních center mládeže,

•

zabezpečení veřejně prospěšných programů v oblasti sportu (sport pro všechny, sport zdravotně postižených, sportovní talent, sport a škola) investice do sportovních zařízení,

• 1.10.1

podpora tělovýchovných a sportovních akcí různého charakteru.

Sponzoring a reklama ve sportu 15

Sponzorování (sponzoring) představuje významný specifický prostředek k zabezpečení dodatečných finančních zdrojů. V současné době stále více ustupují altruistické důvody propůjčování finančních prostředků a na významu nabývají důvody propagační a ekonomické, zvláště pak v oblasti vrcholového sportu. Formy sponzorování: •

Sponzorování jednotlivých sportovců - Tato forma je nejvíce rozšířena ve vrcholovém sportu. Osobnosti sportovců jsou zároveň gestory kvality a úspěchů aktuálních výrobků či služeb podnikatele, resp. podniku. Sponzorská smlouva (při uzavření s jednotlivcem smlouva o reklamě) obsahuje vedle práva provádět reklamu za pomoci vyobrazení sportovce na svých produktech většinou i jiná opatření na podporu prodeje např. autogramiády, akce pro spotřebitele, hry o zisk, předvádění výrobků apod. Sportovec dostává na druhé straně vedle finančních podpory často i další materiální pomoc jako sportovní oblečení, náčiní nebo vozidlo atd.

•

Sponzorování sportovních akcí - U tohoto typu sponzorování výrazně stoupají možnosti, které lze nabídnout sponzorovi: zejména je využívána plejáda reklamních možností od programového sešitu, vstupenek, reklamy o přestávkách až po uvádění titulu „hlavní sponzor“ akce. Návrhy všech protivýkonů ze strany uchazeče o sponzorování bývají obvykle konkretizovány a doloženy v tzv. „sponzorských balíčcích, o kterých bude zmínka později.

•

Sponzorování sportovních týmů - Tato forma se také hojně objevuje i ve výkonnostním sportu a sportu pro všechny. Sponzor poskytuje zejména finance, sportovní vybavení, ubytovací služby, dopravu, automobily. Sponzorovaný tým nabízí především reklamu na dresu, reklamu prostřednictvím inzerátů, opatření na podporu

15

Celá tato kapitola vychází z: ČÁSLAVOVÁ, E. Management v tělesné výchově a sportu (vybrané kapitoly). Praha: KU, 2004. ISBN 80-246-0050-1.

30

prodeje – autogramiády apod. jako u jednotlivého sportovce. •

Sponzorování sportovních klubů - Tato forma nabízí nejširší možnosti z hlediska činností, které lze nabídnout sponzorovi. Tím, že např. sportovní klub disponuje jak sportovci, sportovními družstvy, svými profesionálními odděleními, pořádá sportovní akce atd., jde šířka nabízených protivýkonů do velkého rozmezí. V první řadě může klub nabídnout produkty, které vznikají prostřednictvím jeho sportovní činnosti: nabídky různých tělovýchovných služeb, sportovních akcí, rozličné druhy činností (rehabilitace), a zvláštní akce (soustředění). Dále pak je třeba vyjasnit, jaké má další nabídky, které se nevztahují přímo ke sportu – např. zprostředkovatelské služby, ubytovací služby atd.

Nabídky protivýkonů: •

reklamy - umístění loga sponzora, reklama na protivětrných zábranách, reklama v klubovém časopise, reklama na propozicích turnajů

•

členství v klubu – nabídka určitého počtu členských míst pro sponzora

•

zvláštní akce - tréninkový tábor s podnikateli, semináře o tenise pro veřejnost

Sponzorský balíček Sponzorský balíček je písemně dokumentován a doložen určitou cenou. Jedná se o specifikaci rozsahu a úrovně nabízených výkonů sportovního klubu, organizace za poskytnutí finančních prostředků ze strany sponzora. Ceny se mění v závislosti na velikosti organizace, akce, rozsahu, zúčastněných sponzorů.

1.11 Sportem ke zdravému životnímu stylu Ke zdravému životu patří pravidelný pohyb. Lidskému tělu je pravidelný pohyb prospěšný. Pozitivně ovlivňuje ventilační systém, oběhové funkce atd. Působí tedy na celé tělo i na psychiku člověka. Jakýkoliv pohyb, sport zlepšuje náladu, pomáhá při depresi. Lepší náladě po náročné fyzické aktivitě vděčíme endorfinu, který také bývá označován jako hormon štěstí, protože se uvolňuje do mozku a způsobuje dobrou náladu, pocity štěstí, tlumí bolest, ovlivňuje výdej některých hormonů, vyplavuje se při stresu a svalové zátěži. Mnoho lidí skoro vůbec nesportuje a pouze se věnuje pasivnímu způsobu života. Tento styl života má ale neblahé důsledky na jejich zdraví. Máme zdraví jenom jedno, tak bychom se měli o něj pořádně starat. Dříve lidé měli více pohybu, chodili více pěšky, nebylo tolik aut. V dnešní době, ale lidem může pomoci sport, který jim nahradí pohybovou aktivitu v normálním životě. Mezi ideální sporty patří např. běh, jízda na kole, aerobik, v dnešní době moderní in-line brusle, posilovna a další sportovní aktivity. Výběr sportů je v dnešní době 31

opravdu bohatý a široký. Jelikož lidé nesportují, mají oslabené určité svalové partie, proto poté mají špatné držení těla. A proto je vhodné občas svaly posílit (důležité jsou záda). Je dobré vybrat správné cviky na záda a pravidelně je technicky provádět. Pro posilování určitých partií můžete zvolit pohodlí domova, anebo navštívit speciální fit-centra, kde vám i poradí. V moderní době lidem ulehčují práci stroje. Různé moderní vynálezy usnadňují tělesnou námahu na minimum. Když k tomu připočteme konzumaci nadměrného množství energie v jídle je jasné, že se to musí projevit v celkové kondici a tělesné hmotnosti. V průběhu 20. století došlo k obrovskému poklesu fyzické zátěže obyvatelstva. Zejména v nejvyspělejších průmyslových zemích. Lidé žijící v panelákových sídlištích mají omezen pohyb v maximální možné míře. Relativně snadná doprava, výtahy, dálkové vytápění, dostupnost obchodní sítě. S nedostatečnými možnostmi sportovního vyžití kontrastuje bohatá nabídka pasivních forem trávení volného času, to vše vylučuje svalový systém z činnosti a způsobuje jeho nedostatečnou stimulaci. Kdysi po celodenní těžké práci v dolech, na stavbě nebo na poli, doplněné nošením a pumpováním vody, nošením uhlí, řezáním či štípáním dřeva, nebo při opravách domu a prací na zahradě, byl pasivní odpočinek a dostatečný přívod tekutin a energie odpovídající formou znovuzískání sil. Tělo bylo schopno se vyrovnat s přísunem alkoholu, nikotinu a jiných jedů jen při těžké fyzické práci. Změny způsobené nedostatečným využíváním svalového systému jsou nenápadné a pozvolné. Škody způsobené neužíváním těla a tím vlastně jeho nepoužíváním se projevují po letech. Je jasné, že napravení bude trvat také léta. V případě je-li to vůbec možné. Základní zákon života zní: “Buď se zlepšujeme nebo se zhoršujeme”. Porovná-li se průměrné fyzické zatížení dnešních studentů, učitelů, techniků, úředníků a nakonec i dělníků s průměrným zatížením rolníka v předminulém století vychází nám, že z denního režimu odpadlo asi tak pět hodin lehké a tři až čtyři hodiny těžké fyzické zátěže. Naproti tomu přibylo napětí a stresu. Duševní práce s minimálními požadavky na potřebu. Energie převážila v životě měst i vesnic. Zlepšujeme-li stav svalového systému, zlepšujeme stav celého organismu. Kulturistika a fitness jsou pohybové aktivity, jejichž hlavním cílem je prostřednictvím posilování tj. cvičení se zátěžemi, pozitivně ovlivnit kvalitu svalového systému člověka, která je pak logicky doprovázena zkvalitněním držení těla, zvýšením síly a celkového vizuálního dojmu. Je tedy nasnadě konstatování, že kulturistický posilovací trénink můžeme vřele doporučit každému člověku pro celoživotní udržení tělesné zdatnosti. Běh posiluje srdce, snižuje cholesterol a spaluje nadbytečné kalorie. To jsou známá fakta. Novinkou ale je, že má velmi blahodárný účinek pro paměť a mozek. Nejlepší je přitom intervalový trénink pětkrát týdně. Studie neurovědců z Amerického národního institutu v Marylandu prokázala, že běhání nebo tzv. jogging (pomalý klus) pozitivně stimuluje mozek 32

a posiluje paměť. Pravidelné běhání párkrát týdně může stimulovat stovky tisíc nových mozkových buněk, které jsou zodpovědné za naši paměť a vzpomínky. Vybavení si vzpomínek bez jejich zamotání a popletení je velmi důležité pro učení a další poznávací úkoly. Pokud zlepšíme tyto schopnosti, můžeme tak podle odborníků zpomalit mozkový úpadek, který přichází s věkem. 16 Prof. MUDr. Pavel Pafko, DrSc. přednosta III. chirurgické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Fakultní nemocnice v Praze Motole, známý český chirurg. Jako lékař je přesvědčený, že by se lidé měli začít o svoje zdraví více starat. Pan Pafko preferuje a doporučuje plavání ve vodě, které je vhodné také pro lidi s nadváhou. Plavání je dobré v tom, že se pohybuje celé tělo, přitom nejsou zatěžovány klouby, je to bezprašné prostředí a není tam nebezpečí střetu s nějakým vozidlem. Druhý sport, který preferuje je kolo. U starších lidí je dokonce kolo lepší než běhání. 17 Lidé, kteří se zabývají jakýmkoliv sportem, mají lepší fyzickou kondici a řekl bych, že i duševní. Z tohoto důvodu jsou lidé více zdraví než ti co nesportují a raději navštěvují různé hospody, restaurace, jezdí na různé open-air akce, kde také někteří holdují drogám a tvrdému alkoholu. Proto je dobré své děti už od ranného věku vést ke sportu. Většina zdravotních pojišťoven nabízí svým klientům slevy např. do bazénu i do fitnesscenter, na dovolené k moři u dětí mající exém, dále slevy na pobyty v lázních apod.

16

SVOBODOVÁ, M. Běh výrazně zlepšuje paměť. Musí být ale pravidelný. Zdravi.idnes.cz [online]. 2010-0301, [cit. 2010-04-16]. Dostupný z WWW: . 17

PAFKO, P. Rady a tipy. Zdraví jako vášeň s Pavlem Křížem [online]. 2010, 1, [cit. 2010-04-16]. Dostupný z WWW: .

33

2 Praktická část 2.1 Charakteristika kulturistiky 18 Slovo kulturistika vzniklo z francouzského slova culturistique, což v daném kontextu znamená kultura těla. Slovo kultura (la culture) je latinského původu a znamená vzdělávání, pěstování, zušlechťování. Kulturistika je individuální sport, jehož cílem je dosáhnout požadovaného vzhledu těla. Při tom se hodnotí např. mohutnost a vyrýsovanost svalstva, svalová hmota, symetrie a estetičnost postavy apod. Příprava probíhá posilováním doma i v posilovnách. Neméně důležitá je správná strava zaměřená na dostatečný přísun potřebných živin, zejména bílkovin. Někteří kulturisté však urychlují nárůst svalové hmoty pomocí zakázaných látek (doping), jako jsou např. anabolické steroidy. Posledním faktorem důležitým pro dokonalý vzhled je dostatek odpočinku po namáhavém tréninku. Tvarování těla prostřednictvím zdvihání závaží je známé již z antické doby, ale jako samostatný sport se kulturistika prosadila až koncem 19. století. Zpočátku byla rozšířena především v USA a do Evropy se dostala až po druhé světové válce. Mezinárodní asociace International Federation of Body Building (IFBB) byla založena bratry Benem a Joem Weiderovými již v roce 1946, uznání za oficiální sport se však kulturistika dočkala až v roce 1998. V současné době nese mezinárodní asociace název International Federation of Bodybuilding and Fitness, ale původní zkratku IFBB používá stále. Strategie Kulturisté používají tři hlavní body pro svalovou hypertrofii: •

posilování (zvedání činek v patřičném počtu),

•

strava (protein, sacharidy, tuky, …),

•

odpočinek je také velmi důležitý a občas podceňovaný.

2.1.1

Historický vývoj kulturistiky

Původ kulturistiky můžeme hledat v dávno minulých dobách. Cvičení s břemeny, bylo známé už starým Řekům, Římanům, Egypťanům a Číňanům, jako prostředek k rozvoji svalové síly. 18

Celá tato kapitola i podkapitola vychází z: THORNE, G., EMBLETON P. Encyklopedie kulturistiky. 1. vydání. Pardubice: MuscleMag International, 2001. 639 str. ISBN 80-902589-0-5.

34

Již v dávné minulosti se lidé pokoušeli cvičením své tělo dovést do co nejkrásnějšího estetického souladu. Existuje takzvaný antický ideál mužnosti anebo ideál renesančního muže a renesance přeci vycházel z antiky. Dá se říci, že již v antice existovalo cosi jako kulturistika. Vysledování původu současné kulturistiky nás přivede do osmnáctého století, kdy se začali objevovat různí sportovci, kteří určitým cvičením se zátěžemi se snažili svá těla přivést do co esteticky nejvyváženějšího komplexu. Velmi často tato snaha šla ruku v ruce i s rozvíjením ducha cvičícího dávného kulturisty. V průběhu devatenáctého století se kulturistika nadále rozvíjela, byly objevovány různé principy cvičení, z nichž některé jsou platné do dnešní doby. Jako je třeba počet opakování v sérii, pokud je cvičení zaměřeno na vývoj síly, objemu svalů či jejich vyrýsování. Tehdejší cvičení ale nebylo bráno jako honba za maximální svalovou hmotou, což je nešvar dnešní doby. Vždy se u cvičících projevoval smysl pro jistou tělesnou krásu a tak když se například podíváme na postavu jednoho z hlavních propagátorů cvičení s činkami v našich zemích Gustava Frištenského, vidíme jistou eleganci. Přitom Frištenský byl i výjimečným silákem a dodnes by obstál při tréninku i s profesionálním kulturistou. Dokázal například vytlačit vstoje rameny patnáctkrát stokilovou činku v jedné sérii. Zlatou érou kulturistiky se dá nazvat období třicátých až osmdesátých let minulého století. Objevují se principy cvičení, stroje na cvičení, mohutně se rozvíjí výzkum stravování a jeho doplňků a objevují se na světě různí velikáni propagující cvičení. První oficiální soutěž o titul nejlépe harmonicky rozvinutého sportovce byla uspořádána v r. 1939 v USA, kde se od r. 1940 pravidelně pořádá soutěž o titul Mr. America (Po prvních dvou ročnících které vyhrál J. Grimek se stalo pravidlem, že vítěz se této soutěže již nemůže zúčastnit.) Do střední Evropy se začala kulturistika šířit především přes Polsko, kde k její popularitě významně přispěla soutěž o Mr. Universe FIHC 1959 ve Varšavě, pořádaná souběžně s mistrovstvím světa ve vzpírání. V Československu byla kulturistika uznána v roce 1964. Pokud bych chtěl jenom vyjmenovat jména mužů a žen, kteří kulturistice dali tu nejkrásnější tvář, psal bych tu velice dlouho. Proto jich vyjmenujme jenom několik. Kulturistika by nikdy nebyla kulturistikou nebít člověka jménem Eugen Sandow, který se stal zakladatelem kulturistiky a jejím propagátorem. Vítěz soutěže Mr. Olympia získává sošku pojmenovanou Sandowa. Další legendou se stal Charles Atlas, jehož tzv. ,,korespondenční“ fitness kurz přilákal mnoho začínajících kulturistů. Jako další první superhvězdy bych uvedl např. John Grimek, Reg Park, samozřejmě i Arnold 35

Schwanzenegger. I ženy se začaly zajímat o kulturistiku, mezi které patří např. Lisa Lyon, Cory Everson a mnoho dalších. Rozmach kondiční kulturistiky po revoluci, ale hlavně v posledních letech, dokazuje, že cvičení není jen módním výstřelkem, ani sportem jedinců. Je to nejen prostředek ke zlepšení postavy, zdraví, ale hlavně celého životního stylu.

2.2 Fundraising Kohinor sportovně relaxační centrum získává peněžní prostředky od sponzorů RI OKNA Pelhřimov, a.s., od města Pelhřimov, darem od výrobce doplňků sportovní výživy NUTREND, dle mého názoru by byla šance dostat více peněžních prostředků např. od výrobců doplňků výživy a firem, protože v tomto klubu je celá řada nadějných sportovců, kteří by zasluhovali podporu, vždyť i někteří startovali na mezinárodních závodech a reprezentovali Českou republiku, ale vše samozřejmě závisí na propagaci celého fitness centra na spokojenosti klientů. Další důvodem proč není toto centrum a celkově kulturistika tolik podporovaná je, že když se řekne pojem kulturistika mezi veřejností, tak se většině lidí vybaví „doping, prášky….“ Dle mého názoru je to tím, že tento sport není dostatečně propagovaný médii, kdyby byl propagovaný, tak by se lidé dozvěděli, že tento sport je jeden z nejnáročnějších sportů vůbec, jak po fyzické, psychické a tak hlavně po finanční stránce. Nejlepší je si vše vyzkoušet na vlastní „kůži“ aby každý poznal, co to obnáší, je spousta nadějných závodníků, kteří se začnou připravovat na závody, ale jakmile jim začne rýsovací období, tak přípravu vzdají. Kdyby tomu bylo tak, tak jak si veřejnost myslí, že je s kulturistikou spojen jen „doping, prášky“ tak po světě běhá celá řada kulturistických šampionů. Majitelka má to štěstí, že peníze na zařízení sportovně relaxačního centra měla v hotovosti, že jimi disponovala na účtu. Proto nemusela sepisovat žádost v bance o zařízení úvěru a ani se nemusela ucházet o dotace (o které je jinak možno požádat). Na zařízení sportovně relaxačního centra Kohinor vynaložila celkem částku 575 984 Kč. Z čehož mezi hlavní vybavení bych zařadil především stávající zařízení, cvičební stroje, míče, podložky, ale také vymalování prostor, položení podlah, přivedení vody, osvětlení. Dále zabudování baru (recepce), zakoupení vybavení do baru jako mixér, presovač, nádobí, dále také vybavení kanceláře a samozřejmě mzdy dělníků a propagace. Sportovně relaxační centrum Kohinor vynakládá na měsíční výdaje celkem 89 846 Kč. Z měsíčního provozu vydělá centrum celkem 112 310 Kč. Z čehož vyplývá, že čistý výdělek 36

této organizace za měsíc činí 22 464 Kč. Fundraising tohoto sportovně relaxačního centra Kohinor je takový, že příjmy pokryjí veškeré výdaje a ještě zbývá určitá částka, kterou paní majitelka může dále investovat do vybavení. Tato částka je každý měsíc pohyblivá, záleží na návštěvnosti. Závěr celé této kapitoly o finančních zdrojích, fundraisingu, jak paní majitelka získává peníze na běžný chod sportovně relaxačního centra je takový, že příjmy centra pokryjí veškeré výdaje a ještě zbývá určitá částka, kterou může dále inovovat vybavení nebo je nějakým jiným způsobem zhodnocovat. Tato částka je každý měsíc jiná, záleží na návštěvnosti. Také jsem se zabýval finanční náročností přípravy na republikový a mezinárodní šampionát, konkrétně mistrovství světa. Celkově mi vyšlo, že je potřeba finanční částka ve výši 50 250 Kč. Do této částky je započtena kalkulace objemové fáze I – strava, kde je zapotřebí na celou objemovou přípravu, tj. dva a půl měsíce částka ve výši 10 850 Kč; kalkulace objemové fáze II – doplňky výživy, kde vyšla částka 7 000 Kč opět na celou objemovou přípravu. Dále jsem zahrnul do této částky kalkulaci rýsovacího období I – strava, kde částka činí 15 400 Kč na celé rýsovací období, které také trvá dva a půl měsíce; kalkulaci rýsovacího období II – doplňky výživy, kde vyšla částka 10 500 Kč opět na celé rýsovací období. Od obce Košetice jsem obdržel sponzorský dar ve výši 10 000 Kč a od výrobce výživových doplňků NUTREND jsem také obdržel sponzorský dar, a to ve výši 5 000 Kč. Když jsem od celkových nákladů 50 250 Kč odečetl výši sponzorských darů 15 000 Kč, zůstává 35 250 Kč, které jsem si musel zaplatit sám s pomocí rodičů.

2.3 Financování a finanční náročnost přípravy na republikový a mezinárodní šampionát, mistrovství světa Jelikož jsem se účastnil a i vyhrál v některých soutěžích v kulturistice, tak bych rád přiblížil nejen jak finančně náročné, ale např. i výživově je taková příprava kulturisty pro získání titulu na mistrovství světa. Mám za sebou závodní kariéru v kulturistice, získal jsem titul dvojnásobného vicemistra Moravy a druhého vicemistra České republiky v kulturistice juniorů, proto jsem byl osloven státní trenérkou reprezentace, zda bych neměl zájem připravit se na mistrovství světa. Dne 1. července 2007 začala má příprava na Mistrovství světa juniorů, které se uskutečnilo v Budapešti. Období přípravy bylo rozděleno do dvou fází. První fáze se nazývá: „objemová příprava“. V této fázi jde o nabrání co největšího množství svalové hmoty a co možná nejmíň tuku, toto 37

období trvalo dva a půl měsíce. V této fázi jsem trénoval jednofázově 4 krát v týdnu. První den jsem odcvičil prsní svaly a biceps, v další tréninkové jednotce jsem měl nohy, v následující záda, triceps, v poslední den, ramena, břicho. Jedl jsem 5 - 6 krát denně, ráno jsem snídal ovesné vločky s mlékem k tomu proteinový koktejl, na svačinu jsem měl piškoty a bílý jogurt, k obědu kuřecí maso a rýži, odpoledne na svačinu sýr cottage, po tréninku proteinový koktejl, k večeři opět kuřecí maso s rýží a před spaním tvaroh. Kalkulace objemové fáze I Strava/den Snídaně

20 Kč

Svačina

15 Kč

Oběd

40 Kč

Svačina

20 Kč

Večeře

40 Kč

Před spaním

20 Kč

Celkem/den

155 Kč

Za týden

155*7 = 1 085 Kč

Za měsíc

1 085*4 = 4 340 Kč

Kalkulace stravy na celou objemovou přípravu 4 340*2,5 = 10 850 Kč Kalkulace objemové fáze II Doplňky výživy/den Vitamín C

5 Kč

Multivitamin

7 Kč

Proteinový koktejl

20 Kč

Gauner

10 Kč

Glutamin

25 Kč

Aminokyseliny

33 Kč

Celkem/den

100 Kč

Za týden

100*7 = 700 Kč

Za měsíc

700*4 = 2 800 Kč

Kalkulace doplňků výživy na celou objemovou přípravu

2 800*2,5 = 7 000 Kč

Druhá fáze přípravy je nejdůležitější částí celé přípravy na celé závody. Toto období se nazývá „rýsovací období“, které také trvalo také dva a půl měsíce. Příprava v této fázi spočívám v tom, že se musíte zbavit co možná největšího množství tuku, svaly vyrýsovat a vytvarovat. Tato fáze je hodně náročná, protože trénujete dvoufázově a podle aktuální formy 38

zařazujete aerobní činnost. Trénink je rozdělen následovně, první den a první fáze tréninku: záda, druhá fáze tréninku: biceps, břicho. Druhý tréninkový den, první fáze: prsa, druhá fáze, triceps, břicho. Třetí trénink, první fáze: nohy, druhá fáze: břicho. Čtvrtý trénink, první fáze: ramena, druhá fáze: lýtka. Jídelníček je také rozdělen do 5 - 6 porcí denně. Snídaně: ovesné vločky, vaječné bílky, svačina: kuřecí maso, oběd kuřecí maso, rýže, zelenina, svačina: ovesné vločky s mlékem, večeře: rybí maso, rýže, zelenina, před spaním: rybí maso, zelenina. Jídelníček je hodně jednotvárný, člověk musí být v této fázi maximálně striktní, protože se jakékoliv nedodržení jak tréninku, tak i jídelníčku odrazí na výsledné formě. Kalkulace rýsovacího období I Strava/den: Snídaně

20 Kč

Svačina

30 Kč

Oběd

60 Kč

Svačina

10 Kč

Večeře

60 Kč

Před spaním

40 Kč

Celkem/den

220 Kč

Za týden

220*7 = 1 540 Kč

Za měsíc

1 540*4 = 6 160 Kč

Kalkulace stravy na celé rýsovací období

6 160*2,5 = 15 400 Kč

Kalkulace rýsovacího období II Doplňky výživy/den Vitamín C

8 Kč

Multivitamin

11 Kč

Glutamin

36 Kč

Aminokyseliny

40 Kč

BCAA

30 Kč

L – Carnitin

25 Kč

Celkem/den

150 Kč

Za týden

150*7 = 1 050 Kč

Za měsíc

1 050*4 = 4 200 Kč

Kalkulace doplňků výživy na celé rýsovací období

4 200*2,5 = 10 500 Kč

Celkové náklady na přípravu na mistrovství světa juniorů Kalkulace první fáze, tj. objemové období 39

Kalkulace stravy

4 340*2,5 = 10 850 Kč

Kalkulace doplňků výživy

2 800*2,5 = 7 000 Kč

Celkem

17 850 Kč

Kalkulace druhé fáze, tj. rýsovací období Kalkulace stravy

6 160*2,5 = 15 400 Kč

Kalkulace doplňků výživy

4 200*2,5 = 10 500 Kč

Celkem

25 900 Kč

Vstup do finess centra

250*5 = 1 250 Kč

Pózovací plavky

1 100 Kč

Solárium

1 000 Kč

Kadeřnictví

250 Kč

Kosmetika

3 000 Kč

Celkem

6 500 Kč

V souhrnu celkové náklady činí 50 250 Kč. Od obce Košetice jsem obdržel sponzorský dar ve výši 10 000 Kč. Sponzorský dar jsem také dostal od výrobce výživových doplňků NUTREND, a to ve formě výživových doplňků v celkové hodnotě 5 000 Kč. Z toho plyne celkový dar ve výši 15 000 Kč. Zbylých 35 250 Kč jsem si zaplatil sám s pomocí rodičů.

2.4 Kohinor – sportovně relaxační centrum Obchodní jméno:

Kohinor, s.r.o.

Sídlo společnosti:

Nádražní 823, 393 01 Pelhřimov

Předmět podnikání:

provozování sportovně relaxačního centra

•

posilovna

•

sál na aerobic, bosu, pilates, jogu, bodyform, dance, tae-bo, kick box

•

masáže

•

vířivka

•

solárium

•

sauna

•

prodej potravinových doplňků

•

prodej sportovního oblečení

Sportovně relaxační centrum působí v Pelhřimově už 9 let, bylo založeno roku 2001 jako 40

společnost s ručením omezeným. Kohinor sídlí v Pelhřimově v ulici Nádražní, která se nachází na okraji centra města. Vznikla, jako první moderně vybavená posilovna s cvičebními stroji Grunsport v Pelhřimově, stále se rozšiřuje a obnovuje o nové a moderní stroje, samozřejmostí jsou i sprchy, WC, šatny a také nesmíme opomenout bar se širokým sortimentem doplňků sportovní výživy. Cvičební plocha je 170 m2, kde najdou vyžití jak osoby, kteří cvičí rekreačně tak i vrcholoví sportovci, vždyť v této posilovně začínal cvičit několikanásobný mistr ČR a dorostenecký mistr světa v silovém trojboji Jakub Smejkal a také své cvičební začátky zde měl juniorský reprezentant a druhý vicemistr ČR v kulturistice juniorů Filip Hunal, který zde působí jako osobní trenér. Moderní vybavení a příjemné prostředí s sebou přináší velkou návštěvnost klientů, máte možnost se zde setkat s ženami a muži ve věku od 15 do 60 let. I když není posilovna klimatizovaná, tak umístění do sklepních prostorů zaručuje i v letním období příjemné ovzduší. O chod posilovny se starají instruktoři s certifikátem trenéři II. třídy fitness a kulturistiky. Toto sportovně relaxační centrum je jedním ze čtyř sportovních center v Pelhřimově. Majitelka zaměstnává tyto zaměstnance: účetní, recepční, cvičitele, poradce pro zdravou výživu, osobní trenéry, masérku.

2.5 Finanční přehled při zařizování centra Majitelka celý objekt koupila za hotové peníze, nepotřebovala tedy žádný úvěr a ani nemusela žádat o dotace, veškeré vybavení celého centra zakoupila také za hotové peníze. Všechny měsíční výdaje pokryjí příjmy z provozu. Při zařizování, tj. v roce 2001 sportovně relaxačního centra Kohinor byly vynaloženy tyto částky, viz následující tabulka. Tabulka 1: Finanční přehled při zařizování centra (zdroj: autor)

Položky Koupě stávajícího zařízení Odkud doplňků

Částka 50 000 Kč 3 000 Kč

Barvy stěna

867 Kč

Barvy topení

779 Kč 41

Barvy stroje Podlahy Bar + police Lednice Nové stroje Kola

3 000 Kč 120 000 Kč 32 250 Kč 7 000 Kč 224 000 Kč 9 430 Kč

Doplňky NUTREND I.

42 000 Kč

NUTREND II

11 545 Kč

NUTREND III

7 396 Kč

NUTREND IV

4 545 Kč

Fitco doplňky I

7 675 Kč

Fitco doplňky II

4 500 Kč

Fitco doplňky III

3 450 Kč

Obrázky

675 Kč

Zářivky

1 275 Kč

Míče

1 125 Kč

Podložky

654 Kč

Odkládací gumy

2 500 Kč

Přivedení vody

14 550 Kč

Mixér

1 100 Kč

Presovač

3 975 Kč

Tiskárna, scanner

2 500 Kč

Kancelářské potřeby

2 768 Kč

Instalace internetu

4 325 Kč

Mzdy dělníků

7 600 Kč

Propagace

5 000 Kč

Celkem

575 984 Kč

42

2.6 Finanční analýza Finanční analýzu provedu tak, že porovnám příjmy a výdaje v letech 2005 až 2009, dále provedu komparace a v závěru z těchto údajů vyvodím závěry.

2.6.1 Příjmy a výdaje za rok 2005 Na následující tabulce můžete vidět příjmy a výdaje za rok 2005. Tabulka 2: Příjmy a výdaje za rok 2005 (zdroj: autor)

Položka

Rok 2005 Příjmy

Položka

Výdaje

Vstup posilovna

592 800 Kč

Poplatky

24 660 Kč

Vstup sál

363 000 Kč

Internet

4 200 Kč

Vstup vířivka

69 600 Kč

Energie – zálohy

Vstup sauna

55 200 Kč

Úklid prostor

Vstup masáže

21 600 Kč

Sociální pojištění

14 940 Kč

Sponzoring RI OKNA Pelhřimov, a.s.

48 000 Kč

Zdravotní pojištění

13 212 Kč

Dar od NUTRENDU

24 000 Kč

Mzdy

876 000 Kč

Sponzoring město Pelhřimov

96 000 Kč

Nové stroje

240 000 Kč

Osobní tréninky

120 000 Kč

Kancelářské potřeby Doplňky NUTREND I.

30 000 Kč 3 600 Kč

18 000 Kč

Tréninkové plány

19 200 Kč

Jídelní plány

48 000 Kč

NUTREND II.

22 200 Kč

Doplňky NUTREND I.

48 000 Kč

NUTREND III.

13 800 Kč

NUTREND II.

26 400 Kč

NUTREND IV.

10 200 Kč

NUTREND III.

17 400 Kč

FITCO I.

12 600 Kč

NUTREND IV.

15 600 Kč

FITCO II.

7 200 Kč

FITCO I.

18 000 Kč

FITCO III.

6 600 Kč

FITCO II.

8 400 Kč

Čisticí prostředky

6 000 Kč

FITCO III.

7 200 Kč

Propagace

12 000 Kč

Sportovní oblečení a potřeby

48 000 Kč

Sportovní oblečení a potřeby Celkem

66 000 Kč 1 664 400 Kč

Celkem

36 000 Kč

1 399 212 Kč

43

Z tabulky je zřejmé, že v roce 2005, byly největší příjmy ze vstupu do posilovny a naopak největší výdaje byly na mzdách.

2.6.2 Příjmy a výdaje za rok 2006 Následující tabulka nám ukazuje příjmy a výdaje za rok 2006. Tabulka 3: Příjmy a výdaje za rok 2006 (zdroj: autor)

Položka

Rok 2006 Příjmy

Položka

Výdaje

Vstup posilovna

597 600 Kč

Poplatky

25 200 Kč

Vstup sál

366 000 Kč

Internet

6 600 Kč

Vstup vířivka

72 000 Kč

Energie – zálohy

Vstup sauna

58 800 Kč

Úklid prostor

Vstup masáže

22 800 Kč

Sociální pojištění

17 400 Kč

Sponzoring RI OKNA Pelhřimov, a.s.

50 400 Kč

Zdravotní pojištění

14 400 Kč

Dar od NUTRENDU

26 400 Kč

Mzdy

936 000 Kč

Sponzoring město Pelhřimov

99 600 Kč

Nové stroje

120 000 Kč

Osobní tréninky

126 000 Kč

Kancelářské potřeby Doplňky NUTREND I.

34 800 Kč 6 000 Kč

21 600 Kč

Tréninkové plány

21 600 Kč

38 400 Kč

Jídelní plány

51 600 Kč

NUTREND II.

21 600 Kč

Doplňky NUTREND I.

50 400 Kč

NUTREND III.

14 400 Kč

NUTREND II.

27 600 Kč

NUTREND IV.

11 640 Kč

FITCO I.

14 400 Kč

NUTREND III.

1 00 Kč

NUTREND IV.

18 000 Kč

FITCO II.

9 000 Kč

FITCO I.

19 200 Kč

FITCO III.

7 200 Kč

FITCO II.

10 800 Kč

Čisticí prostředky

6 600 Kč

FITCO III.

9 600 Kč

Propagace

6 000 Kč

Sportovní oblečení a potřeby Celkem

72 000 Kč 1 720 200 Kč

Sportovní oblečení a potřeby Celkem

51 600 Kč 1 362 840 Kč

Z tabulky pro rok 2006 jasně vidíme, že největší příjmy byly tvořeny opět vstupem do posilovny a největší výdaje byly na mzdách. 44

2.6.3 Příjmy a výdaje za rok 2007 Na následující tabulce můžete vidět příjmy a výdaje za rok 2007. Tabulka 4: Příjmy a výdaje za rok 2007 (zdroj: autor)

Položka

Rok 2007 Příjmy

Položka

Výdaje

Vstup posilovna

619 200 Kč

Poplatky

36 000 Kč

Vstup sál

393 000 Kč

Internet

4 200 Kč

Vstup vířivka

75 600 Kč

Energie – zálohy

Vstup sauna

67 200 Kč

Úklid prostor

Vstup masáže

24 000 Kč

Sociální pojištění

19 860 Kč

Sponzoring RI OKNA Pelhřimov, a.s.

54 000 Kč

Zdravotní pojištění

14 412 Kč

Dar od NUTRENDU

30 000 Kč

Mzdy

960 000 Kč

Nové stroje

180 000 Kč

Sponzoring město Pelhřimov

102 000 Kč

Osobní tréninky

132 000 Kč

Kancelářské potřeby Doplňky NUTREND I.

36 000 Kč 4 200 Kč

24 000 Kč

Tréninkové plány

22 800 Kč

Jídelní plány

51 600 Kč

NUTREND II.

21 600 Kč

Doplňky NUTREND I.

56 400 Kč

NUTREND III.

13 800 Kč

NUTREND II.

30 000 Kč

NUTREND IV.

8 400 Kč

NUTREND III.

22 800 Kč

FITCO I.

12 000 Kč

NUTREND IV.

16 800 Kč

FITCO II.

4 800 Kč

FITCO I.

22 800 Kč

FITCO III.

7 800 Kč

FITCO II.

10 800 Kč

Čisticí prostředky

9 600 Kč

FITCO III.

4 800 Kč

Sportovní oblečení a potřeby Celkem

78 000 Kč 1 813 800 Kč

33 600 Kč

Propagace

18 000 Kč

Sportovní oblečení a potřeby

49 200 Kč

Celkem

1 457 472 Kč

V roce 2007 byly největší příjmy na vstupech do posilovny a největší výdaje na mzdách.

45

2.6.4 Příjmy a výdaje za rok 2008 Na následující tabulce můžete vidět příjmy a výdaje za rok 2008. Tabulka 5: Příjmy a výdaje za rok 2008 (zdroj: autor) Rok 2008

Položka Příjmy

Položka

Výdaje

Vstup posilovna

676 800 Kč

Poplatky

37 200 Kč

Vstup sál

471 000 Kč

Internet

4 200 Kč

Vstup vířivka

76 800 Kč

Energie – zálohy

Vstup sauna

61 200 Kč

Úklid prostor

Vstup masáže

22 800 Kč

Sociální pojištění

42 000 Kč 6 000 Kč 18 540 Kč

Sponzoring RI OKNA Pelhřimov, a.s. Dar od NUTRENDU Sponzoring město Pelhřimov

24 000 Kč

Mzdy

972 000 Kč

96 000 Kč

Nové stroje

240 000 Kč

Osobní tréninky

156 000 Kč

48 000 Kč

Zdravotní pojištění

Kancelářské potřeby Doplňky NUTREND I.

15 612 Kč

18 000 Kč

Tréninkové plány

27 600 Kč

Jídelní plány

52 800 Kč

NUTREND II.

22 800 Kč

Doplňky NUTREND I.

60 000 Kč

NUTREND III.

15 600 Kč

NUTREND II.

38 400 Kč

NUTREND IV.

10 800 Kč

NUTREND III.

23 400 Kč

FITCO I.

12 600 Kč

NUTREND IV.

19 200 Kč

FITCO II.

10 800 Kč

FITCO I.

22 800 Kč

FITCO III.

10 200 Kč

FITCO II.

10 800 Kč

Čisticí prostředky

FITCO III.

12 000 Kč

Propagace

15 600 Kč

Sportovní oblečení a potřeby

78 000 Kč

Sportovní oblečení a potřeby

67 200 Kč

Celkem

1 977 600 Kč

Celkem

36 000 Kč

8 400 Kč

1 563 552 Kč

V roce 2008 byly největší příjmy na vstupech do posilovny a největší výdaje na mzdách.

46

2.6.5 Příjmy a výdaje za rok 2009 Na následující tabulce můžete vidět příjmy a výdaje za rok 2009. Tabulka 6: Příjmy a výdaje za rok 2009 (zdroj: autor)

Položka

Rok 2009 Příjmy

Položka

Výdaje

Vstup posilovna

744 000 Kč

Poplatky

33 300 Kč

Vstup sál

423 720 Kč

Internet

2 700 Kč

Vstup vířivka

86 400 Kč

Energie – zálohy

Vstup sauna

68 400 Kč

Úklid prostor

Vstup masáže

25 200 Kč

Sociální pojištění

20 940 Kč

48 000 Kč

Zdravotní pojištění

19 212 Kč

36 000 Kč

Mzdy

Sponzoring RI OKNA Pelhřimov, a.s. Dar od NUTRENDU Sponzoring město Pelhřimov Osobní tréninky

102 000 Kč 216 000 Kč

Nové stroje Kancelářské potřeby Doplňky NUTREND I.

36 000 Kč 6 000 Kč

960 000 Kč 240 000 Kč 30 000 Kč

Tréninkové plány

55 200 Kč

Jídelní plány Doplňky NUTREND I. NUTREND II.

78 000 Kč

NUTREND II.

46 800 Kč

72 000 Kč

NUTREND III.

13 800 Kč

46 800 Kč

NUTREND IV.

27 600 Kč

NUTREND III.

33 600 Kč

FITCO I.

24 600 Kč

NUTREND IV.

22 800 Kč

FITCO II.

22 800 Kč

FITCO I.

24 000 Kč

FITCO III.

22 200 Kč

FITCO II.

19 200 Kč

Čisticí prostředky

4 800 Kč

FITCO III.

19 200 Kč

Propagace

12 000 Kč

Sportovní oblečení a potřeby

88 800 Kč

Sportovní oblečení a potřeby

67 200 Kč

Celkem

2 209 320 Kč

Celkem

48 000 Kč

1 643 352 Kč

V posledním roce, kterým jsem se zabýval, byl rok 2009, největší příjmy byly opět na vstupech do posilovny a největší výdaje na mzdách.

47

Tabulka 7: Souhrnná tabulka (zdroj: autor)

Rok

Příjmy

Výdaje

Přebytek

2005

1 664 400 Kč

1 399 212 Kč

265 188 Kč

2006

1 720 200 Kč

1 362 840 Kč

357 360 Kč

2007

1 813 800 Kč

1 457 472 Kč

356 328 Kč

2008

1 977 600 Kč

1 563 552 Kč

414 048 Kč

2009

2 209 320 Kč

1 643 352 Kč

565 968 Kč

Z finanční analýzy jsem zjistil, že v roce 2005 jsou příjmy 1664 400 Kč a výdaje 1399 212 Kč z čehož plyne přebytek 265 188 Kč, v roce 2006 jsou příjmy 1720 200 Kč, výdaje 1362 840 Kč a přebytek 357 360 Kč, v roce 2007 jsou příjmy 1813 800 Kč, výdaje 1457 472 Kč a přebytek 356 328 Kč, v roce 2008 jsou příjmy 1977 600Kč, výdaje 1563 552 Kč a přebytek 414 048 Kč, v roce 2009 jsou příjmy 2 209 320 Kč, výdaje 1643 352 Kč a přebytek 565 969 Kč. Jak jistě vidíme, tak v každém roce ve kterém byla provedena analýza, je vždy přebytek finančních prostředků. Důvody jsou jasné, je to sice malé, ale prosperující fitness centrum s poměrně moderním vybavením, ale co je mnohem důležitější je, že toto fitness centrum má veliký ohlas v celém okolí, protože zde působí trenéři, kteří mají velké úspěchy u svých klientů a také se zde trénují úspěšní závodníci. Toto jsou faktory, které mají za následek velký zájem klientů o fitness centrum Kohinor.

2.7 Dotazníkové šetření na návštěvnost fitness center Zajímalo mě, z jakého důvodu lidé navštěvují fitness centra, jestli kvůli zdraví, postavě, … Jestli převažují v návštěvnosti ženy či muži, zda má někdo ambice stát se závodním kulturistou, jak jsou spokojeni s vybavením fitness center nebo s personálem. Proto jsem se rozhodl provést dotazníkové šetření. Prostřednictvím e-mailu jsem rozeslal 80 dotazníků, z čehož mi přišlo 70 vyplněných. Dotazník se skládá z deseti otázek, odpověď je vždy jen jedna možná (viz příloha A). Dotazník byl vyplňován anonymně.

48

2.7.1

Vyhodnocení dotazníku

1. otázka: Jaké je Vaše pohlaví?

Žena Muž 56%

44%

Obrázek 6: Pohlaví (zdroj: autor)

Z dotazníku vyplynulo, že fitness centra navštěvují převážně muži, a to 56 %. Ženy se na návštěvnosti podílí jen 44 %. 2. otázka: Kolik Vám je let?

0% 19%

19%

56%

6%

18-25

26-35

36-45

46-55

56 a více

Obrázek 7: Věk (zdroj: autor)

Druhá otázka z dotazníku, která se týkala věku, nám zjistila, že lidé ve věku 18 až 25 let navštěvují finess centra nejvíce, za to lidé od 56 let věku nechodí do fitness center vůbec.

3. otázka: Jaké je Vaše nejvyšší vzdělání?

49

19%

21%

17% 20%

Vyučen/a Vyučen/a s maturitou Maturita VOŠ VŠ

23%

Obrázek 8: Nejvyšší dosažené vzdělání (zdroj: autor)

Také mě zajímalo, jestli na návštěvnost má vliv nejvyšší ukončené vzdělání. Jak z odpovědí vyplívá, tak do fitness center chodí rovnoměrně ve všech stupních vzdělání.

4. otázka: Proč navštěvujete fitness centra?

Chci dobře vypadat. 30%

31%

Kvůli zdraví. Mám hodně volného času.

4% 35%

Mám posilovnu jako doplněk ke sportu.

Obrázek 9: Proč navštěvujete fitness centra? (zdroj: autor)

Na obrázku vidíte, z jakého důvodu lidé navštěvují fitness centra. Nejvíce lidí odpovědělo kvůli zdraví, potom že chtějí vypadat dobře a že posilovnu mají jako doplněk ke sportu, nejméně lidí, protože mají hodně volného času. 5. otázka: Jste spokojeni s prostředím posilovny? 50

13%

40% 20%

Ano Ne Spíše ano Spíše ne

27%

Obrázek 10: Jste spokojeni s prostředím posilovny (zdroj: autor)

Na otázku, zda jste spokojeni s prostředím posilovny 40 % dotázaných odpovědělo ano, 27 % ne, 20 % spíše ano a zbylých 13 % spíše ne. 6. otázka: Jste spokojeni s obsluhujícím personálem?

16% 34% 17%

Ano Ne Spíše ano Spíše ne

33%

Obrázek 11: Jste spokojeni s obsluhujícím personálem (zdroj: autor)

Předchozí obrázek nám ukazuje, nakolik jsou dotazovaní spokojeni s obsluhujícím personálem. Z dotazníku vyšlo, že 34 % ano, 33 % ne, 17 % spíše ano a zbylých 16 % spíše ne. 7. otázka: Máte ambice stát se závodním kulturistou?

51

30%

33%

Ano, chci poznat jaké je to stát na soutěžním pódiu Ano, chci se úmístit do medailové pozice Ne, nelíbí se mi závodní kulturistika

13%

24%

Možná, nejsem ještě rozhodnutý/á

Obrázek 12: Máte ambice stát se závodním kulturistou (zdroj: autor)

Jak na obrázku můžete vidět, z celkového počtu dotazovaných 33 % má ambice stát se závodním kulturistou, 30 % ještě není rozhodnuto, 24 % nemá tyto ambice a 13 % se chce umístit do medailové pozice. 8.otázka: Kolik měsíčně utratíte za fitness služby?

26%

32%

9%

méně než 1000Kč 1000 - 2000 Kč 2000 - 3000 Kč více než 3000 Kč

33%

Obrázek 13: Kolik měsíčně utratíte za fitness služby (zdroj: autor)

Na obrázku vidíte, že 33 % procent lidí uvedlo, že je ochotno utratit za finess služby od 1 000 Kč do 2 000 Kč, 32 % méně než 1 000 Kč, 26 % více než 3 000 Kč a 9 % od 2 000 Kč do 3 000 Kč. 9. otázka: Co byste rádi v posilovně změnili? 52

20%

26%

Vybavení Personál Muziku Otevírací dobu 28% 26%

Obrázek 14: Co byste rádi v posilovně změnili (zdroj: autor)

28 % dotázaných by v posilovně rádi vyměnili personál, 26 % by naladilo jinou muziku, dalších 26 % by změnilo otevírací dobu a 20 % vybavení, viz obrázek. 10. otázka: Myslíte si, že kulturistika je dostatečně propagovaná?

Ano, je 7%

Není 36%

26%

Kulturistika není sport V žádné případě 31%

Obrázek 15: Myslíte si, že kulturistika je dostatečně propagovaná (zdroj: autor)

Na obrázku vidíte, že 36 % dotázaných si myslí, že kulturistika je dostatečně propagovaná, 31 % že není, 26 % si myslí, že kulturistika není sport a 7 % v žádném případě.

53

2.8 Shrnutí praktické části Finanční analýza (viz kapitola 2.4)

Během těchto pěti let docházelo k poměrně stále stejnému růstu přebytku, jen v letech 2006-2007 se o něco málo snížil. Tento pokles mohl být zapříčiněn velmi krásným a teplým rokem, kdy se lidé spíše věnovali pohybovým aktivitám v přírodě. Nebo mohl dojít k výměně zaměstnanců, kteří neměli až tak profesionální přístup ke klientům. Konkurence v tomto období mohla nabízet lepší a výhodnější služby jako např. skupinová cvičení, cvičení pro těhotné… Převážně tedy byly změny v přírůstku pozitivní. Tento nárůst přinesla průběžná modernizace strojů, získání nové klientely, příjemná obsluha, velice profesionální přístup trenérů ke klientům, dále zavedení studentských permanentek, zlevnění jednorázového vstupného, různé akce (jako nápoj zdarma, k deseti osobním tréninkům tréninkový plán zdarma, k sestavení jídelního plánu měření tuku apod.) Dotazníkové šetření Z dotazníkového šetření vyplynulo, že fitness centra navštěvují převážně muži, tj. 56 %. Hlavní věkovou kategorií jsou klienti ve věku od 18 let až 25 let, dále od 36 let až 55 let, od 56 let a více ji nenavštěvují vůbec. Nejvyšší ukončené vzdělání nemá vliv na návštěvnost. Do posiloven chodí jak vysokoškolští absolventi, absolventi z VOŠ, SŠ, vyučení s maturitou, tak i vyučení stejnou měrou. Dotázaní posilují především kvůli zdraví, dále proto, že chtějí vypadat dobře, anebo že mají posilovnu jako doplněk ke svému sportu. Jen 4 % dotázaných uvedlo, že navštěvují posilovnu z důvodu více volného času. 40 % dotázaných uvedlo, že je spokojena s prostředím posilovny, 27 % ne, 20 % spíše ano a zbylých 13 % spíše ne. Další otázka se týkala spokojenosti s obsluhujícím personálem. 34 % uvedlo, že ano a 33 % že ne, zde vidíte, že závisí hodně na subjektivním posouzení. Na otázku, jestli dotazovaní mají ambice stát se závodním kulturistou, odpovědělo 33 % ano, že chtějí poznat jaké je to stát na soutěžním podiu. Dále 13 % se chce i umístit do medailové pozice a 24 % se vůbec nechce stát kulturistou, jelikož se mu kulturistika nelíbí. Následující otázka se týkala finanční částky, kterou měsíčně dotázaní utratí za fitness služby. 33 % uvedlo, že mají vyhrazenou částku 1 000 Kč až 2 000 Kč, 32 % částku méně než 1 000 Kč, 26 % více než 3 000 Kč a 9 % částku 2 000 Kč až 3 000 Kč. Nejvíce dotázaných, tj. 28 % uvedlo, že by rádi v posilovně vyměnili personál. Poté 26 % by 54

změnilo otevírací dobu a taktéž 26 % by naladilo jinou muziku. A 20 % by vyměnil vybavení fitness centra. Poslední otázkou bylo, zda si dotazovaní myslí, že je kulturistika dostatečně propagovaná. A na tuto otázku 36 % odpovědělo, že je dostatečně propagovaná, oproti tomu 31 %, že není.

2.8.1 Výhled do budoucnosti sportovně relaxačního centra Kohinor Paní majitelka se rozhodla, že v dohledné době několika měsíců proběhne rekonstrukce stávajícího objektu. Paní majitelka vlastní přízemí a první patro domu, jelikož je prozatím využito jen přízemí, tak se bude rozšiřovat sportovně relaxační centrum do dalšího patra. V přízemí zůstane samozřejmě recepce, dále masáže, sauna, vířivka. A jelikož se sál pro aerobní cvičení bude budovat v prvním patře, tak se zde zvětší prostor pro posilovnu. Tuto realizaci má v úmyslu paní majitelka financovat z peněz, které vznikají rozdílem mezi příjmy a výdaji během roku, výsledkem měsíčního výdělku (viz kapitola 2.4). Když vidím kolik má paní majitelka volného prostoru ve sportovně relaxačním centru, tak bych jí doporučil otevření vlastní prodejny s výživovými doplňky, nápoji…

Ale také

prodejnu se sportovním oblečením, obuví, různými cvičebními pomůckami. Také by se paní majitelka měla snažit jít s dobou, investovat do stále nových a lepších cvičebních strojů, do nových metod posilování.

55

3 Závěr Při zpracování mé bakalářské práce jsem si stanovil cíl: Provedení analýzy hospodaření sportovně kulturistického klubu Kohinor v Pelhřimově, včetně problematiky získávání finančních prostředků pro činnost tohoto klubu. Dalším cílem mé bakalářské práce bylo zjištění zájmu mladých lidí o zájmové sportovní aktivity a zdravý životní styl, což má rozhodně pozitivní vliv na rozvoj osobnosti člověka. A domnívám se, že jsem daný cíl splnil a v analýze jsem došel k následujícímu závěru. Začal jsem finančním přehledem při zařizování centra Kohinor. Od majitelky jsem se dozvěděl, že disponovala s penězi, které byly potřeba na úhradu celé objektu a tak jej mohla koupit za hotové peníze. Na zařízení sportovně relaxačního centra Kohinor vynaložila celkem částku 575 984 Kč. Sportovně relaxační centrum Kohinor má z měsíčního provozu zisk 22 464 Kč. Fundraising tohoto sportovně relaxačního centra je takový, že příjmy pokryjí veškeré výdaje a ještě zbývá určitá částka, kterou paní majitelka může dále investovat do vybavení. Z finanční analýzy jsem vydedukoval, že přebytek za rok 2005 činil 265 188 Kč a za rok

2009 565 968 Kč. Z toho je jasné, že hospodaření sportovně relaxačního centra Kohinor během pěti let pozitivně vzrostl, a to o 300 780 Kč. Dotazníkové šetření mi pomohlo zjistit, že firness centra navštěvují převážně muži, a to ve věku od 18 – 35 let. Dále se ukázalo to, že nejvyšší ukončené vzdělání nemá vliv na návštěvnost. Do fitness center chodí klienti zejména kvůli svému zdraví. Většina dotázaných uvedla, že je spokojena s prostředím posilovny. Další otázka se týkala spokojenosti s obsluhujícím personálem a zde 34 % napsalo, že jsou spokojeni, 33 % že nejsou spokojeni. Z průzkumu také vyšlo najevo, že 33 % má ambice stát se závodním kulturistou. Následně dotazovaní odpovídali, kolik jsou ochotni utratit za fitness služby, 33 % uvedlo, že mají vyhrazenou částku 1 000 Kč až 2 000 Kč, 32 % částku menší než 1 000 Kč, 26 % částku vyšší než 3 000 Kč a 9 % částku 2 000 Kč až 3 000 Kč. Závěrečná otázka, zda si dotazovaní myslí, že je kulturistika dostatečně propagovaná, tak na ni 36 % odpovědělo, že je dostatečně propagovaná, oproti tomu 31 % že není. Z analýzy finanční náročnosti přípravy na republikový a mezinárodní šampionát, konkrétně mistrovství světa mi vyšlo, že je potřeba finanční částka ve výši 50 250 Kč. Obec Košetice mi poskytla sponzorský dar ve výši 10 000 Kč a výrobce výživových doplňků NUTREND mi také věnoval sponzorský dar, a to ve výši 5 000 Kč. Když jsem od celkových nákladů 56

50 250 Kč odečetl výši sponzorských darů 15 000 Kč, zůstává 35 250 Kč, které jsem si musel zaplatit sám s pomocí rodičů. Také jsem navrhl několik možností dalšího financování. Mezi hlavní pro získání finančních prostředků sportovně relaxačního centra bych zvolil především příjmy ze sponzoringu a reklamy. V poslední části jsem se zmínil o výhledu do budoucna. Kde se paní majitelka rozhodla pro rozšíření prostor do prvního patra domu, díky kterému vznikne nový prostor pro sál na aerobní cvičení a zvětšení plochy pro posilovnu. Dále jsem nastínil možnost otevření vlastní prodejny s výživovými doplňky atd. a rovněž prodejny se sportovním oblečením, obuví a cvičebními pomůckami. Také jsem doporučil, aby ve sportovně relaxačním centru působil aprobovaný výživový poradce, kterého by určitě klienti ocenili při vytváření jídelníčku. A samozřejmě by bylo dobré, kdyby paní majitelka i nadále investovala do nových a stále lepších posilovacích strojů a vybavení.

57

Seznam použité literatury BERGEROVÁ, M. Filantropie: Občanský sektor, studie a souvislosti. Moravský Beroun:Univerzita Karlova – Fakulta humanitních studií, 2002, ISBN 80-86511-07-3. ČÁSLAVOVÁ, E. Management v tělesné výchově a sportu (vybrané kapitoly). Praha: KU, 2004. ISBN 80-246-0050-1. DRUCKER, P. Řízení neziskových organizací. Praha: Management Press, 1994. 186 str. ISBN 80-85603-38-1. DUBEN, R. Neziskový sektor v ekonomice a společnosti. Praha: Codex, 1996. 376 str. ISBN 80-85963-19-1. DURDOVÁ, I. Sociálně-ekonomické aspekty sportu. Ostrava: VŠB, 2004. ISBN 807329-075-8. FRIČ, P. Neziskové organizace a ovlivňování veřejné politiky : (rozhovory o neziskovém sektoru). Praha: Agnes- Agentura rozvoje neziskového sekt., 2000. 113 str. ISBN 80902633-6-4. HALÁSEK, D. Veřejná ekonomika. Opava: Optys, 2007. 207 str. ISBN 978-80-8581960-1. HAMERNÍKOVÁ, B. Financování ve veřejném a neziskovém nestátním sektoru. Praha 2: Eurolex Bohemia, s.r.o., 2000. 214 str. ISBN 80-902752-3-0. JIŘÍČEK, P., MORÁVKOVÁ, M. Finanční analýza. 2008. 138 str. ISBN 978-8087035-14-6. NEČADOVÁ, V. Veřejná správa. 2009. 143 str. ISBN 978-80-87035-19-1. NEČADOVÁ, V. Základy podnikové ekonomiky. 2008. 142 str. ISBN 978-80-8703516-0. PEKOVÁ, J., PILNÝ, J., JETMAR, M. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 2. přepracované vydání. Praha: ASPI, a.s., 2005. 556 str. ISBN 80-7357-052-1. REKTOŘÍK, J., a kol. Organizace neziskového sektoru: Základy ekonomiky, teorie a řízení. 2. aktualizované vydání. Praha 4: EKOPRESS, s.r.o., 2007. 187 str. ISBN 978-

80-86929-25-5. ŠKARABELOVÁ, S. a kol. Když se řekne nezisková organizace: příručka pro zastupitele krajů, měst a obcí. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2002. THORNE, G., EMBLETON P. Encyklopedie kulturistiky. 1. vydání. Pardubice: MuscleMag International, 2001. 639 str. ISBN 80-902589-0-5. Zákon č. 586/1992 sb., § 18 odstavec 8, ve znění pozdějších předpisů

Internetové stránky Dárcovská pyramida [online]. 2010 [cit. 2010-04-09]. Dostupné z WWW: . PAFKO, P. Rady a tipy. Zdraví jako vášeň s Pavlem Křížem [online]. 2010, 1, [cit. 2010-04-16]. Dostupný z WWW: . Součásti direct mailingu [online]. 2010 [cit. 2010-04-09]. Dostupné z WWW: . SVOBODOVÁ, M. Běh výrazně zlepšuje paměť. Musí být ale pravidelný. Zdravi.idnes.cz [online]. 2010-03-01, [cit. 2010-04-16]. Dostupný z WWW: . TOPINKA, J., STANJURA, J. Občanská sdružení ve sportu, právní, účetní a daňové problémy. Praha: Olympia 2001. ISBN 80-7033-233-9

Seznam obrázků Obrázek 1: Členění NH podle principu financování ...................................................... 15 Obrázek 2: Konečná fáze členění národního hospodářství podle švédského ekonoma V. A. Pestoffa ............................................................................................................... 16 Obrázek 3: Součásti direct mailingu ............................................................................... 22 Obrázek 4: Rádcovská pyramida ................................................................................... 23 Obrázek 5: Rozdělování státních zdrojů na podporu tělovýchovy a sportu ................... 27 Obrázek 6: Pohlaví.......................................................................................................... 49 Obrázek 7: Věk ............................................................................................................... 49 Obrázek 8: Nejvyšší dosažené vzdělání.......................................................................... 50 Obrázek 9: Proč navštěvujete fitness centra? ................................................................. 50 Obrázek 10: Jste spokojeni s prostředím posilovny........................................................ 51 Obrázek 11: Jste spokojeni s obsluhujícím personálem ................................................. 51 Obrázek 12: Máte ambice stát se závodním kulturistou ................................................. 52 Obrázek 13: Kolik měsíčně utratíte za fitness služby..................................................... 52 Obrázek 14: Co byste rádi v posilovně změnili.............................................................. 53 Obrázek 15: Myslíte si, že kulturistika je dostatečně propagovaná................................ 53

Seznam tabulek Tabulka 1: Finanční přehled při zařizování centra ......................................................... 41 Tabulka 2: Příjmy a výdaje za rok 2005 ......................................................................... 43 Tabulka 3: Příjmy a výdaje za rok 2006 ......................................................................... 44 Tabulka 4: Příjmy a výdaje za rok 2007 ......................................................................... 45 Tabulka 5: Příjmy a výdaje za rok 2008 ......................................................................... 46 Tabulka 6: Příjmy a výdaje za rok 2009 ......................................................................... 47 Tabulka 7: Souhrnná tabulka .......................................................................................... 48

Přílohy Příloha A

Dotazníkové šetření

Dotazník Dobrý den, jsem studen Vysoké školy polytechnické Jihlava. Chtěl bych Vás poprosit o vyplnění dotazníku. Tento anonymní dotazník slouží jako podklad pro moji bakalářskou práci. Předem děkuji za ochotu a Váš čas při vyplňování dotazníku. Filip Hunal

1) Jaké je Vaše pohlaví? a) muž b) žena 2) Kolik Vám je let? a) 18-25 let b) 26-35 let c) 36-45 let d) 46-55 let e) 56 a více let 3) Jaké je Vaše nejvyšší dosažené ukončené vzdělání? a) vyučen/a b) vyučen/a s maturitou c) maturita d) vyšší odborná škola e) vysoká škola 4) Proč navštěvujete posilovnu? a) chci dobře vypadat b) kvůli zdraví c) mám hodně volného čas d) mám posilovnu jako doplněk ke sportu 5) Jste spokojeni s prostředím posilovny? a) ano b) ne c) spíše ano d) spíše ne

6) Jste spokojení s obsluhujícím personálem? a) ano

b) ne c) spíše ano d) spíše ne 7) Máte ambice stát se závodním kulturistou nebo kulturistkou? a) ano, chci poznat jaké je to stát na soutěžním pódiu b) ano, chci se umístit do medailové pozice c) ne, nelíbí se mi závodní kulturistika d) možná, nejsem ještě rozhodnutý/á 8) Kolik měsíčně utratíte za fitness služby? a) méně než 1000 Kč b) 1000 – 2000 Kč c) 2000 – 3000 Kč d) více než 3000 Kč 9) Co byste rádi v posilovně změnili? a) vybavení b) muziku c) personál d) otevírací dobu 10) Myslíte si, že cvičení a kulturistika je dostatečně propagované? a) ano, je b) není, toto odvětví by si zasluhovalo mnohem větší podpory c) kulturistika není sport d) v žádném případě nepodporovat, je to plné dopingu