VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU

2005

EDICE UÈEBNÍCH TEXTÙ

$7*ƀ&#/*$& &ѹ0/0.*&

$7*ƀ&#/*$&&ѹ0/0.*&

"OOB,BEFżÈCLPWÈ

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU

Edice učebních textů: Cvičebnice ekonomie POZNÁMKY

Anotace Cvičebnice ekonomie obsahuje testové otázky s variantami odpovědí pro kontrolu znalostí základních pojmů z mikroekonomie, makroekonomie a hospodářské politiky. Otázky jsou rozděleny do 14 kapitol, které zahrnují i správné odpovědi se stručným objasňujícím komentářem. Cvičebnice pomáhá studentům při samostatném praktickém zvládnutí učiva a jeho aplikací v ekonomické analýze. Probíraná témata zahrnují determinanty nabídky, poptávky a rovnováhy na mikro a makroekonomické úrovni a dopady hospodářsko politických opatření, včetně oblasti vnějších ekonomických vztahů. Předmětem otázek jsou jednak dopady rozhodování individuálních ekonomických subjektů (spotřebitelů a firem) na rovnováhu na trzích produktů a výrobních faktorů, tak vývoj základních makroekonomických ukazatelů v reakci na změny hospodářské politiky. Doc. Ing. Anna Kadeřábková, Ph.D. Vysoká škola ekonomie a managementu © VŠEM 2005

2

© VŠEM 2005 POZNÁMKY

OBSAH 1. Nabídka a poptávka 1.1 Odpovědi a komentáře 2. Elasticita 2.1 Odpovědi a komentáře 3. Produkce a náklady 3.1 Odpovědi a komentáře 4. Tržní struktury a konkurence 4.1 Odpovědi a komentáře 5. Trh faktorů a jejich důchody 5.1 Odpovědi a komentáře 6. Ekonomické systémy, externality, spotřebitelské chování 6.1 Odpovědi a komentáře 7. Národní důchod 7.1 Odpovědi a komentáře 8. Multiplikátor a akcelerátor 8.1 Odpovědi a komentáře 9. Peníze, bankovnictví, úrok 9.1 Odpovědi a komentáře 10. Inflace a nezaměstnanost 10.1 Odpovědi a komentáře 11. Daně a fiskální politika 11.1 Odpovědi a komentáře 12. Mezinárodní obchod a obchodní relace 12.1 Odpovědi a komentáře 13. Platební bilance 13.1 Odpovědi a komentáře 14. Hospodářská politika 14.1 Odpovědi a komentáře

3

KAPITOLA 1 Nabídka a poptávka

1


1.1. Příklady a zadání ?

obr.1

P

1 4

2 3

7

5 6

8 9

Q Otázka č. 1 Na obr. 1 bod 5 představuje rovnováhu. Pokud vláda začne platit producentům hotovostní dotaci, jaké bude nová rovnováha? A) bod 2

B) bod 4

C) bod 6

D) bod 8

Otázka č. 2 Na obr. 1 bod 5 představuje rovnováhu. Nyní klesne cena jiné komodity, která je blízkým substitutem námi uvažované komodity. Jaká bude nová rovnováha? A) bod 2

B) bod 4

C) bod 6

D) bod 8

Otázka č. 3 Na obr. 1 bod 5 představuje rovnováhu. Nyní se stanou dvě věci: (A) Technologická inovace zařízení sníží průměrné jednotkové náklady zpracování. (B) Důchod domácností reálně vzroste. Jaká bude nová rovnovážná cena? A) bod 1

B) bod 3

C) bod 7

D) bod 9

Otázka č. 4 Na obr. 1 bod 6 představuje rovnováhu. Vláda nyní uvalí nepřímou daň na komoditu. Jaká bude nová rovnováha? A) bod 3

2

B) bod 5

C) bod 6 (beze změny)

D) bod 9

Kapitola 1:Nabídka a poptávka POZNÁMKY

Otázka č. 5 Co by za normálních okolností způsobilo posun poptávkové křivky po produktu vpravo? A) Pokles ceny substitutu. B) Snížení přímého zdanění důchodu. C) Snížení ceny produktu. D) Zvýšení ceny komplementu.

Otázka č. 6 Pokud cena kávy klesne, k čemu dojde? A) Pokles poptávaného množství kávy. B) Růst ceny čaje. C) Snížení ceny produktu. D) Zvýšení ceny komplementu.

Otázka č. 7 Co je inferiorní zboží? A) Zboží tak nízké kvality, že poptávka po něm je velmi slabá. B) Zboží horší kvality, než je substitut, takže cena substitutu je vyšší. C) Zboží, pro něž je křížová elasticita poptávky se substitutem vyšší než 1. D) Zboží, po němž poptávka klesne, když důchod domácností vzroste za určitou hranici.

Otázka č. 8 Uvažuje poptávku po vázách na květiny. Cena řezaných květin ostře vzroste. Co se stane? A) Poptávková křivka po vázách na květiny se posune vlevo a jejich cena vzroste B) Poptávková křivka po vázách na květiny se posune vpravo a jejich cena vzroste. C) Dojde k pohybu podél poptávkové křivky po vázách na květiny a jejich cena klesne. D) Poptávková křivka po vázách na květiny se posune vlevo a jejich cena klesne.

Otázka č. 9 Uvažuje cenu a poptávku po lístcích na námořní trajekt. Vzroste cena lístků na vlakové spojení přes Kanál. Co se stane? A) Poptávková křivka lístků. B) Poptávková křivka lístků. C) Poptávková křivka D) Poptávková křivka lístků.

se posune vlevo a cena lístků klesne. Prodá se více se posune vpravo a cena lístků vzroste. Prodá se více se posune vpravo a cena lístků klesne. Prodá se více. se posune vpravo a cena lístků vzroste. Prodá se méně

3


Otázka č. 10 Poptávka po hotelích v Londýně v letním období pochází především od zahraničních turistů. Tato poptávka by mohla být snížena poklesem ceny nebo hodnoty kterého z následujících faktorů? 1. amerických dolarů A) pouze 1 B) pouze 1 a 2

2. letenek C) pouze 2 a 3 D) pouze 3

3. liber sterlingů

Otázka č. 11 Která z následujících změn by způsobila posun poptávkové křivky po čokoládě vlevo? 1. 2. 3. 4.

Pokles ceny čokolády. Kampaň s tvrzením, že čokoláda způsobuje tloustnutí. Růst ceny substitutů čokolády. Pokles důchodu spotřebitelů.

A) pouze 1 B) pouze 2 a 3

C) pouze 2 a 4 D) pouze 3 a 4

Otázka č. 12 Předpokládejme, že v určité vyspělé zemi vláda po řadu let uplatňovala kontrolu cen nájemného pro veřejné i soukromé bydlení. V průběhu let se významně rozšířil problém bezdomovství. Nyní vláda uvolní kontrolu cen. Co se stane? 1. 2. 3. 4.

Bezdomovství vzroste. V dlouhém období dojde k růstu výstavby. Zvýší se nabídka nájemného bydlení. Klesne počet soukromě vlastněných bytů.

A) pouze 1 a 2 B) pouze 2 a 3

C) pouze 3 a 4 D) pouze 1 a 4

Otázka č. 13 Který z následujících faktorů by způsobil snížení poptávky po automobilech? 1. Pokles ceny benzínu. 2. Významné snížení jízdného ve vlacích. 3. Velký pokles nákladů na silniční daň pro motocykly. A) pouze 1 a 2 B) pouze 1a 3

4

C) pouze 2 a 3 D) pouze 1, 2 a 3


SCHÉMA POPTÁVKY A NABÍDKY FAZOLÍ Cena za tunu 280 260 240 220 200 180 160

Poptávané množství za měsíc v tisících tun 4000 5000 6400 7400 8200 9000 9800

Nabízené množství za měsíc v tisících tun 9200 8800 8200 7400 6600 5800 4800

Otázka č. 14 Jaké by byly důsledky zavedení maximální ceny ve výši 200 tisíc za tunu? Předpokládejme, že se nabízené množství dokáže pohotově přizpůsobit jakýmkoli tržním podmínkám. 1. 2. 3. 4. 5.

Fazole by bylo nutno přidělovat. Došlo by k přebytku fazolí. Vytvořil by se nedostatek fazolí v objemu 1,6 mil. tun za měsíc. Vytvořil by se přebytek fazolí v objemu 1,6 mil. tun za měsíc. Cena fazolí by zůstala nezměněna.

A) pouze 1 a 3 B) pouze 2 a 4

C) pouze 5 D) pouze 4

Údaje pro otázky č. 15 - 17 V důsledku rozsáhlé reklamní kampaně firem v odvětví a zvýšení mezd pracovníků v odvětví se cena a množství určitého produktu mění.

Otázka č. 15 Příčiny lze připsat následujícím faktorům. A) Pohyb po poptávkové křivce a posun nabídkové křivky. B) Posun poptávkové křivky a posun nabídkové křivky. C) Pohyb po poptávkové křivce a pohyb po nabídkové křivce. D) Posun poptávkové křivky a pohyb po nabídkové křivce.

Otázka č. 16 Dopad těchto změn lze vyjádřit následujícím způsobem. A) Růst ceny a spotřebovávaného množství. B) Růst ceny a pokles spotřebovávaného množství. C) Buď růst, nebo pokles ceny, v závislosti na podmínkách nabídky a poptávky, a růst spotřebovávaného množství. D) Růst ceny a buď růst, nebo pokles spotřebovávaného množství, v závislosti na podmínkách nabídky a poptávky.

5


Otázka č. 17 V Ruritánii vláda nedávno zavedla legislativu o minimálních cenách pro zemědělské produkty, podle níž vláda vykupuje přebytek, který nekoupí spotřebitelé, za minimální cenu. Minimální cena pro zemědělské produkty značně převyšuje cenu ustavenou na svobodném trhu. Které z následujících tvrzení není pravdivé? A) Nabídka zemědělských produktů vzroste, protože do produkce bude přesunuto více výrobních faktorů. B) Poptávka po zemědělských produktech nebude ovlivněna, protože vláda vykoupí veškerý nabízený přebytek. C) Legislativa o minimálních cenách povzbudí některé farmáře k menší efektivnosti a k produkci při vyšších jednotkových nákladech outputu. D) Neobjeví se Ačerný trh@ pro prodej zemědělských produktů za ceny stanovené svobodným trhem.

Údaje pro otázky č. 18 - 19 Tabulka ukazuje nabídkové a poptávkové schéma pro komoditu Z, na níž vláda právě uvalila daň z prodeje ve výši 3Kč. Cena komodity Z před daní 1 2 3 4 5

Poptávka v tis. 150 140 130 120 110

Nabídka v tis. 120 140 160 180 200

Otázka č. 18 Po uvalení daně ve výši 3Kč za jednotku je nová rovnovážná cena. A) 4

B) 5

C) 6

D) 7

Otázka č. 19 Po uvalení daně ve výši 3Kč za jednotku spotřebitel nese daňové břemeno A) 0

B) 1

C) 2

D) 3

SCHÉMA POPTÁVKY A NABÍDKY PRODUKTU „Z“ Poptávka za měsíc Cena 18 19 20 21 22

6

Množství v tis. 19 17,5 15 12 8,5

Nabídka za měsíc Cena 21 20 19 18 17

Množství v tis. 21 19 17,5 15 12


Otázka č. 20 Vláda se nyní rozhodne zavést přídělový systém tak, že je přidělováno 15000 jednotek komodity Z na měsíc. Jaká bude cena produktu Z a prodávané a kupované množství po zavedení tohoto opatření? A) množství 12 000, cena 21 B) množství 15000, cena 18

C) množství 15 000, cena 19 D) množství 15 000, cena 20

Otázka č. 21 Sledujte obr. 2. Které z následujících událostí nejlépe vysvětlí pohyb tržní rovnováhy z X do Y? A) Uvalení nepřímé daně na vzdělávací knihy. B) Dotace vydavatelům vzdělávacích knih. C) Dotace školám nakupujícím vzdělávací knihy. D) Uvalení daně na zboží, které je blízkým substitutem vzdělávacích knih.

?

obr.2

P

S1

D

S

Y X

Q

7


Otázka č. 22 Sledujte obr. 3. Vláda Klapálkova chce u dřeváků dosáhnout ceny P. Které z následujících opatření zabrání růstu ceny nad úroveň P? 1. Přidělení dotace velikosti PRTU výrobcům dřeváků. 2. Vládním nákupem dřeváků v počtu VQ. 3. Zavedením přídělového systému, který omezí spotřebu dřeváků na počet OV. A) účinné bude pouze opatření 1 B) účinná budou opatření 1 i 3

C) účinná budou opatření 2 i 3 D) účinné bude pouze opatření 3

?

obr.3 Cena

D

S

R

T

P

U

0

V

Q

Q

Otázka č. 23 V zemi Carramba jsou fazole základní potravinou. V důsledku závažného nedostatku zde ceny významně vzrostly. Které z následujících opatření by mohlo vést ke zvýšení nabídky a snížení ceny fazolí? 1. Stanovení maximální ceny fazolí, která je pod úrovní rovnovážné ceny 2. Zavedení přídělového systému pro fazole. 3. Poskytnutí vládní dotace producentům fazolí. A) Opatření 1 a 2 B) Pouze opatření 2

8

C) Opatření 2 a 3 D) Pouze opatření 3


1.2. Odpovědi a komentáře Otázka č. 1

Správná odpověď D

Komentář: Efekt hotovostní dotace spočívá v posunu křivky nabídky vpravo. producenti jsou ochotni nabízet větší množství při stejné tržní ceně, protože dostanou od vlády dotaci k tržní ceně. Nová nabídková křivka prochází body 7, 8 a 9, takže nová rovnováha, při nezměněné poptávce, se nachází v bodě 8.

Otázka č. 2

Správná odpověď C

Komentář: Při poklesu ceny substitutu dojde k růstu poptávky po tomto substitutu a snížení poptávky po uvažované komoditě. Poptávková křivka se posune vlevo k přímce procházející body 3, 6 a 9. Nová rovnováha se nachází v bodě 6.

Otázka č. 3


Komentář: Při poklesu průměrných jednotkových nákladů produkce se křivka nabídky posune vpravo. Dodavatelé budou ochotni nabízet větší množství při jakékoli dané tržní ceně. Růst důchodu domácností zvýší poptávku po všech normálních zbožích při jakékoli dané ceně. Při předpokladu, že uvažovaná komodita je normální zboží, se poptávková křivka posune vpravo. Nová rovnováha bude v bodě 7.

Otázka č. 4

Správná odpověď A

Komentář: Jde o protipól situace v otázce 1, protože nepřímá daň sníží příjem pro dodavatele očištěný od daně při jakékoli tržní ceně. Nová křivka nabídky bude procházet body 1, 2 a 3. Protože křivka poptávky je nezměněna, prochází body 3, 6 a 9 a nová rovnováha je v bodě 3.

Otázka č. 5

Správná odpověď B

Komentář: Snížení daně z příjmu zvýší reálný důchod domácností, proto se poptávka po normálních produktech posune vpravo - tj. poptávané množství bude vyšší při jakékoli dané ceně. A a D způsobí posun poptávkové křivky vlevo. C způsobí pohyb podél poptávkové křivky vpravo.

9


Otázka č. 6


Komentář: Káva a čaj jsou substituty. Pokles ceny kávy proto povede k vyšší poptávce po kávě a nižší poptávce po jejím substitutu, čaji. Cena čaje tedy klesne. Poptávka po šálcích je pravděpodobně nedostatečně vázána na spotřebu kávy na to, abychom je mohli považovat za komplementární produkt ke kávě. Přesto však nižší ceny kávy nejspíše zvýší poptávku po šálcích spíše, než aby ji snížily.

Otázka č. 7


Otázka č. 8


Komentář: Předpokládáme, že řezané květiny a vázy na květiny jsou komplementy. Růst ceny řezaných květin bude mít negativní dopad na poptávku po vázách a poptávková křivka se posune vlevo. Při nezměněných podmínkách nabídky váz bude nová rovnovážná cena váz nižší.

Otázka č. 9


Komentář: Lístky na námořní trajekt a lístky na vlak přes Kanál lze považovat za substituty. Zvýšení ceny lístků na vlak způsobí posun vpravo (zvýšení poptávky) pro lístky na námořní trajekt. Při nezměněných podmínkách nabídky to povede ke zvýšení počtu prodaných lístků na námořní trajekt a vyšší ceně než předtím.

Otázka č. 10


Komentář: Pokles ceny libry zlevní londýnské hotely pro zahraniční turisty. Pokles ceny letenek zlevní návštěvu Londýna pro zahraniční turisty. Události 2 a 3 povedou k růstu poptávky po hotelových pokojích. Oproti tomu pokles hodnoty dolaru zdraží návštěvu Anglie pro americké turisty a turisty z dalších zemích, kde se dolar široce používá, a poptávka po hotelových pokojích v Londýně klesne.

Otázka č. 11


Komentář: Poptávková křivka se posune vlevo, když je poptávka po zboží při jakékoli dané ceně nižší než předtím. Změny 2 a 4 mají takový dopad, třebaže změna 4 platí pro normální, nikoli inferiorní zboží. Změna 1 způsobí pohyb podél existující poptávkové křivky. Změna 3 způsobí pohyb poptávkové křivky vpravo.

10


Otázka č. 12


Komentář: Dopad se podobá zvýšení či odstranění minimálních cen na trhu nájemného bydlení. Očekávali bychom vyšší nájemné, větší nabídku bydlení a uzavření mezery mezi poptávkou po nájemných domech a nabídkou nájemného ubytování. Mělo by tedy dojít ke změnám 2 a 3. Mělo by dojít k opaku změny 1 a bezdomovství by mělo klesnout. Při rozšířeném bezdomovství není pravděpodobné, že utlumení regulace nájemného bude mít jakýkoli dopad na poptávku po obydlích obývaných vlastníky.

Otázka č. 13


Komentář: Předpokládáme, že benzín je komplementem automobilů, proto pokles cen benzínu by měl zvýšit poptávku po automobilech. Vlaky a motocykly jsou substituty automobilů, takže snížení jejich nákladů (vlakového jízdného a nákladů udržování motocyklu v provozu) by mělo vést k poklesu poptávky po automobilech.

Otázka č. 14


Komentář: Před zavedením regulace maximální cen byla rovnovážná cena 220 s poptávaným a nabízeným množstvím 7 400 tisíc tun každý měsíc. Při maximální ceně 200 bude poptávka 8 200 tisíc tun za měsíc a nabídka pouze 6 600 tisíc za měsíc. Při poptávce převyšující nabídku bude existovat nedostatek fazolí a objeví se potřeba přidělování - protože ceny nelze zvýšit k eliminaci nadbytečné poptávky.

Otázka č. 15


Komentář: Reklama by měla vést k posunu poptávkové křivky po zboží vpravo, při předpokladu, že cílem reklamní kampaně je stimulace poptávky. Reklama může rovněž způsobit posun nabídkové křivky vpravo, pokud jsou mezní náklady nabídky zvýšeny jako důsledek výdajů na reklamu. Vyšší pracovní náklady posunou křivku nabídky vlevo, za předpokladu, že pracovní náklady jsou mezní náklady.

Otázka č. 16


Komentář: Při posunu poptávkové křivky vpravo a posunu nabídkové křivky vlevo cena vzroste. To, zda vyrobené a prodané množství vzroste či klesne, bude záviset na velikosti posunu každé křivky. Rovnovážné množství může být větší či menší.

11


?

obr.4

P S1

S0

D0

D1

P1 P0

Q

Otázka č. 17


Tvrzení B je nesprávné, protože poptávka klesne, i když vláda bude muset vykoupit přebytečnou produkci. Tvrzení A je správné, protože nabídka vzroste. Tvrzení C je správné, protože farmáři přesto dosahují zisku, i když mají vyšší jednotkové náklady - tím pravděpodobně dojde ke vzniku některých produkčních neefektivností. Tvrzení D je správné - i když vás negativní tvrzení může zmást. Černé trhy se spojují s legislativou maximálních, nikoli minimálních cen.

?

obr.5

P

S

D

Minimální cena Pe

Q

12

Qe

X

Q


Otázka č. 18


Komentář: Cena pro dodavatele bude nyní o 3 menší, než cena placená zákazníky, proto novou rovnovážnou cenu nalezneme tam, kde jsou si poptávka a nabídka svým množstvím rovny při ceně pro zákazníky o 3 větší, než činí cena pro dodavatele. K tomu dochází při ceně zahrnující daň ve výši 4.

Otázka č. 19


Komentář: Pokračujme v analýze. Původní rovnovážná cena před zdaněním činila 2, s poptávkou a nabídkou ve výši 140 000 jednotek. Protože cena s daní bude činit 4, spotřebitelé ponesou část (4 - 2) = 2 daně.

Otázka č. 20


Komentář: V důsledku přidělování je křivka nabídky vertikální v bodě 15 000 jednotek. Dodavatelé stanoví cenu na úrovni, kterou trh unese - tedy 20 za jednotku při tomto objemu outputu.

Otázka č. 21


Komentář: Křivka nabídky se posune vlevo z S na S1, což způsobí krok A. Krok B zapříčiňuje posun křivky nabídky vpravo a kroky C a D posuny křivky poptávky.

Otázka č. 22


Komentář: Adekvátně bude působit opatření 1. Dotace (R - P) nebo (T - U) na jednotku produktu posune křivku nabídky, která bude procházet bodem U spíše než bodem T. Nová rovnovážná cena bude P. Opatření 2 nebude účinné, protože by posunulo křivku poptávky vpravo a mělo tendenci zvýšit ceny, nikoli je snížit. Opatření 3 bude působit, ale pouze, pokud vláda rovněž stanoví maximální cenový strop. S outputem omezeným na OV firmy budou chtít prodávat při ceně P, ale spotřebitelé budou ochotni platit více než P. Dokonce i při legislativě maximálních cen se pravděpodobně vyvine černý trh produktu.

Otázka č. 23


Komentář: Maximální oceňování v kombinaci s přidělováním (opatření 1 a 2) by mohly uspět při snižování ceny, ale byl by snížen i output. Pokud není poptávky dokonale neelastická, dotace (opatření 3) posune křivku nabídky vpravo, takže output vzroste a tržní cena klesne.

13


14

KAPITOLA 2 Elasticita

15


2.1. Příklady a zadání Otázka č. 1 Které z následujících tvrzení je pravdivé? 1. Pokud cenová elasticita poptávky je větší než 1, pokles ceny produktu povede k poklesu celkových výdajů na produkt. 2. Důchodová elasticita poptávky bude nulová pouze v případě inferiorních statků. 3. Křížová poptávka po komplementech bude vždy kladná. A) ani jedno z tvrzení není pravdivé B) pouze tvrzení 1 je pravdivé

C) pouze tvrzení 2 je pravdivé D) pouze tvrzení 3 je pravdivé

Údaje pro otázky č. 2 - 3 Cena zboží Poptávka po zboží za týden 40 200 50 150 60 100

Nabídka zboží za týden 100 160 200

Otázka č. 2 Když cena vzroste ze 40 na 50, jaká je elasticita poptávky? A) nula B) mezi jedna a nula

C) jedna D) větší než jedna

Otázka č. 3 Když cena klesne ze 60 na 50, jaká je elasticita nabídky? A) nula B) mezi jedna a nula

C) jedna D) větší než jedna

Otázka č. 4 Poptávka po produktu bude elastická za těchto okolností. A) Produkt má velmi málo blízkých substitutů. B) Produkt se rychle spotřebovává. C) Produkt kupují převážně lidé s nízkými příjmy. D) Produkt má široké spektrum různých použití.

Otázka č. 5 Graf nabídky s cenovou elasticitou nabídky rovnou 1 bude mít tento tvar. A) pravoúhlá hyperbola B) jakákoli přímka procházející počátkem C) přímka procházející počátkem pod úhlem 45° D) svislá přímka

16

Kapitola 2: Elasticita POZNÁMKY

Otázka č. 6 Které z následujících tvrzení není správné? 1. Pokud je křížová elasticita poptávky rovna nule, produkty nejsou ani substituty, ani komplementy. 2. Křížová elasticita poptávky se měří procentuální změnou ceny statku X dělenou procentuální změnou poptávaného množství statku Y. 3. Vysoká kladná křížová elasticita poptávky znamená, že dva produkty jsou velmi blízké substituty. A) tvrzení 1 není správné B) tvrzení 2 není správné

C) tvrzení 3 není správné D) žádné tvrzení není správné

Otázka č. 7 Pokud se celkové příjmy telefonní společnosti Dingaling nezmění poté, kdy zvýšila své ceny, které z následujících tvrzení charakterizuje cenovou elasticitu poptávky? A) je dokonale neelastická B) je elastická

C) má jednotkovou elasticitu D) je neelastická

Otázka č. 8 Které z následujících tvrzení o elasticitě nabídky je správné? 1. Elasticita nabídky je obvykle záporná spíše než kladná. 2. Elasticita nabídky je obvykle větší, čím kratší časové období uvažujeme. 3. Elasticita nabídky závisí na alternativních užitích zdrojů, které mají producenti k dispozici. A) pouze tvrzení 1 je správné B) pouze tvrzení 1 a 2 jsou správná

C) pouze tvrzení 2 a 3 jsou správná D) pouze tvrzení 3 je správné

Otázka č. 9 Yoggipear a Orchard Cow jsou dvě konkurenční značky ochucených jogurtových nápojů, jejichž elasticita poptávky je +2. Cena značky Yoggipear vzroste z 20 na 30 za kartón. Jaké bude procentuální zvýšení poptávky po kartónu značky Orchard Cow? A) 20%

B) 25%

C) 75%

D) 100%

Otázka č. 10 Křížová elasticita poptávky po kávě a smetaně je -0,6 a oba produkty jsou komplementy. Cena smetany vzroste o 10% a poptávka po kávě klesne o 15%. Která z následujících událostí nastane v krátkém období? A) Rovnovážný output a cena kávy klesnou, ale nevíme, jak vysoké budou. B) Poptávka po kávě klesne o 6% a cena zůstane nezměněna. C) Poptávka po kávě klesne o 9% a cena zůstane nezměněna. D) Rovnovážná cena a ouput kávy se změní, přičemž cena bude vyšší a poptávané množství nižší, než ve výchozím případě.

17


Otázka č. 11 Který z následujících faktorů ovlivní elasticitu nabídky zboží? 1. Časové období, za něž se měří změny v nabídce. 2. Mezní náklady produkce zboží. 3. Rozsah alternativních produkčních příležitostí, které mají producenti k dispozici. A) pouze faktory 1 a 2 B) pouze faktory 2 a 3

C) pouze faktory 1 a 3 D) faktory 1, 2, 3

Otázka č. 12 Kdyby byla cenová elasticita poptávky po benzínu 0, zvýšení zdanění benzínu?

jaký by byl dopad

1. Spotřebitel by zaplatil celou daň. 2. Množství spotřebovávaného benzínu by se nezměnilo. 3. Celkové prodeje by klesly (v množstevním vyjádření) o stejnou proporci, o jakou se zvýšila cena v důsledku daně. 4. K tomu, aby se udržely původní objemy prodejů, benzínové stanice by musely přijmout takovou cenovou politiku, která by absorbovala část daně. A) pouze dopad 1 B) pouze dopady 1 a 2

C) pouze dopad 2 a 3 D) pouze dopad 4

Otázka č. 13 Za kterých okolností bude poptávka po produktu elastická? A) Produkt má řadu různých použití. B) Produkt kupují převážně lidé s nižšími příjmy. C) Produkt má velmi málo blízkých substitutů. D) Produkt není trvanlivý, je rychle spotřebováván.

Údaje pro otázku č. 14 Údaje v níže uvedené tabulce ukazují, že zboží má cenovou elasticitu poptávky vyšší než 1 (tedy má elastickou poptávku). Stanovte, v jakém v cenovém rozpětí.

A) 30-40

16

Cena zboží 70 60 50 40 30 B) 40-50

Poptávka po zboží za týden 135 150 255 270 300 B) 50-60 D) 60-70


Otázka č. 15 Firma prodává dva produkty: kávu a čaj. Káva má vysokou cenovou elasticitu poptávky. Čaj je relativně cenově neelastický. Firma se rozhodne, že vydá 2 miliony na reklamní kampaň pro oba produkty, aby zvýšila poptávku. Které z následujících tvrzení bude pravdivé? A) Nabídková křivka pro oba produkty se posune vpravo a pro kávu o větší proporci než pro čaj. B) Reklamní kampaň bude úspěšnější pro čaj než pro kávu. C) Náklady na reklamní kampaň pro čaj by byly pokryty zvýšením ceny produktu. D) Nabídková křivka pro oba produkty se posune vlevo a pro kávu o větší proporci než pro čaj

Otázka č. 16 Současná cena sekaček na trávu je P. Nabídka sekaček na trávu je neelastická v krátkém období, ale elastičtější v delším období. Poptávka po sekačkách klesne. Co se stane? A) V krátkém období cena poměrně výrazně klesne, ale v delším období cena o něco vzroste s tím, jak je omezena nabídka, ale bude stále nižší než P. B) V krátkém období cena zůstane nezměněna, ale v delším období rovnováha nastane při nižším množství outputu a nižší ceně než P. C) V krátkém období cena výrazně klesne, ale v delším období nabídka klesne, takže cena bude vyšší než P. D) V krátkém období cena zůstane nezměněna, ale v delším období rovnováha nastane při nižším množství outputu a vyšší ceně než P.

Otázka č. 17 Barvírna a Štětkárna jsou dva vůdčí producenti průmyslových barviv a jejich produkty si na trhu vzájemně konkurují. Které z následujících tvrzení bude správné? A) Výrobky obou firem mají nízkou kladnou křížovou elasticitu poptávky. B) Výrobky obou firem mají nízkou zápornou křížovou elasticitu poptávky. C) Výrobky obou firem mají vysokou kladnou křížovou elasticitu poptávky. D) Výrobky obou firem mají vysokou zápornou křížovou elasticitu poptávky.

Otázka č. 18 Které z následujících tvrzení je nesprávné? A) Když je cenová elasticita poptávky podél celé poptávkové křivky 1, celkové spotřebitelské výdaje na produkt budou stejné při všech cenových úrovních. B) Pokud poptávané množství produktu klesne o 18%, když jeho cena vzroste o 12%, poptávka je relativně cenově elastická. C) Když je poptávka cenově elastická, spotřebitelské výdaje na produkt vzrostou, když je cena snížena. D) Produkty, které mají charakter nezbytných statků, mají nízkou zápornou důchodovou elasticitu poptávky.

17


Otázka č. 19 Sledujte obr. 1. Které z následujících tvrzení správně popisuje důchodovou elasticitu poptávky po benzínu? A) Elasticita je menší než nebo rovna jedné, dokud důchod nedosáhne X, a potom v rozpětí od X do Z se rovná jedné. B) Elasticita je větší než jedna, dokud důchod nedosáhne W, a potom se rovná jedné či je menší než jedna od W do Z. C) Elasticita je větší než jedna, dokud důchod nedosáhne X, a potom je menší než jedna od X do Z. D) Elasticita je větší než jedna, dokud důchod nedosáhne Y, a potom se rovná jedné či je menší než jedna od Y do Z.

? Spotřeba benzínu

obr.1

45 0

W

O

X

Y

Z

Důchod

Otázka č. 20 V Transylvánii si 75% domácností kupuje své vlastní domy a splácí je pomocí hypoték získaných od finančních společností. Roční úroková míra vzroste z 10% na 12%. Úroková elasticita poptávky po hypotékách je větší než 1 (tedy poptávka je elastická). K čemu dojde? A) Celkové hypotéční výpůjčky vzrostou a ceny domů vzrostou. B) Celkové hypotéční výpůjčky klesnou a ceny domů vzrostou. C) Celkové hypotéční výpůjčky vzrostou a ceny domů vzrostou. D) Celkové hypotéční výpůjčky vzrostou a ceny domů vzrostou

Otázka č. 21 Výrobce elektrických vrtaček stanovil cenu na 26 tisíc za vrtačku, poptávka dosahovala výše 1800 vrtaček za týden. Zvýšil cenu na 30 tisíc za vrtačku a poptávka klesla o 300 vrtaček za týden. Jaká je oblouková elasticita optávky mezi cenou 26 tisíc a 30 tisíc? A) 0,79

16

B) 1,08

C) 1,25

D) 1,27


Otázka č. 22 Pokud by cenová elasticita poptávky po luxusních jachtách byla rovna nule, jaký by byl dopad zdanění na prodej luxusních jachet? A) K tomu, aby producenti udrželi prodeje jachet, museli by přijmout cenovou politiku, která by absorbovala část daně. B) Kupující jachet by zaplatili celou dodatečnou daň ve formě přímého zvýšení ceny. C) Celkové prodeje by klesly ve stejné proporci, v jaké se zvýšila cena jachet v důsledku zdanění. D) Někteří producenti jachet by utrpěli ztráty, protože by nemohli přesunout plně zvýšenou daň na zákazníky, a tak by museli opustit tento předmět podnikání.

Údaje pro otázku č. 23 V jakém rozpětí bude poptávka podle níže uvedených údajů cenově elastická? Cena zboží 1100 1200 1250 1300 1400 A) 1100-1200 B) 1200-1250

Poptávka po zboží za týden 20 000 18 000 17 500 17 000 16 000 C) 2500-3000 D) 3000-4000

Údaje pro otázku č. 24 V jakém rozpětí bude poptávka podle níže uvedených údajů cenově elastická? Cena zboží 4 800 4 200 3 600 3 000 2 400 A) 4800-4200 B) 4200-3600

Poptávka po zboží za týden 32 500 36 600 42 000 50 400 63 600 C) 3600-3000 D) 3000-2400

Otázka č. 25 Uvažujte nabídku lodních plachet. Nedávno cena plátna výrazně klesla. Nabídka plachet je v krátkém období dokonale neelastická. Co se stane v krátkém období? A) Rovnovážné nabízené množství a cena plachet se nezmění. B) Nabídková křivka plachet se posune vpravo a cena klesne. Vyrobí se a prodá více plachet. C) Nabídková křivka plachet se posune vpravo a cena klesne. Vyrobí se a prodá stejné množství plachet jako předtím. D) Nabídková křivka se nezmění a vyrobené množství bude stejné jako předtím, ale cena klesne a uspořené náklady přejdou na spotřebitele.

17


Otázka č. 26 Který z následujících faktorů způsobí, že se poptávková křivka po čaji posune vpravo? 1. Pokles nákladů zpracování a balení čaje. 2. Pokles ceny čaje, když cena kávy zůstane nezměněna. 3. Pokles úrovně reálných důchodů, když důchodová elasticita poptávky po čaji je větší než důchodová elasticita poptávky po všech ostatních nealkoholických nápojích. 4. Pokles produktivity v odvětví zpracování kávy. A) pouze faktory 1 a 4 B) pouze faktory 2 a 3

C) pouze faktory 3 a 4 D) pouze faktor 4

Otázka č. 27 Produkt T má neelastickou poptávku. Nedávné zavedení nového zařízení zlepšujícího technologii povede k nadbytečné nabídce. Které z následujících podmínek by v konečném důsledku odstranily nadbytečnou nabídku? A) Pokles ceny, který stimuluje velké zvýšení poptávky. B) Malé snížení ceny, které povede k velkému posunu křivky nabídky vlevo a tím k velkému poklesu poptávky. C) Velký počet firem odejde z odvětví a tak klesne celková nabídka. D) Velký pokles ceny vedoucí k malému zvýšení poptávky a velkému poklesu nabídky.

16




Tvrzení 1 je nesprávné. Když je poptávka cenově elastická, pokles ceny zvýší celkové výdaje na zboží. Tvrzení 2 je nesprávné, protože když příjem domácností vzroste, poptávka po inferiorním zboží klesne: důchodová elasticita poptávky bude záporná, nikoli nulová. Tvrzení 3 je nesprávné. Pokud jsou zboží A a B komplementy, růst ceny B způsobí pokles poptávky po A, takže křížová elasticita poptávky je záporná.

Otázka č. 2


Komentář: (změna v q/ změna v p) x [(p1 + p2)/(q1 + q2)] = (50 jednotek/10)x[(40 + 50)/(200 + 150)]=(50/10)x(90/350)= 9/7= = 1,3

Otázka č. 3


Komentář: (40 jednotek/10)x[(50 + 60)/(160 + 200)]=(40/10) x (110/360)=11/9 = 1,2

Otázka č. 4


Tvrzení A je přesným opakem správné odpovědi: poptávka bude elastická, když má produkt velký počet blízkých substitutů. Tempo spotřeby a různorodost užití produktu jsou vůči elasticitě irelevantní, mají význam pouze pro tempo poptávky/spotřeby. Tvrzení C je správné. Pokud produkt kupují lidé s nízkými důchody, růst jeho ceny pravděpodobně nepovede k celkovým vyšším výdajům na produkt (tedy poptávka nebude neelastická) a pokud se poptávka přesune k levnějším substitutům, což je pravděpodobné, poptávka po produktu bude cenově elastická.

Otázka č. 5


Komentář: Tvrzení A platí pouze o poptávkové křivce s elasticitou poptávky = 1. Tvrzení D odkazuje na neelastickou nabídku (elasticita = 0).

Otázka č. 6


Komentář: Vzorec je prezentován obráceně a ve správném tvaru: procentuální změna poptávky po Y dělená procentuální změnou ceny X.

17


Otázka č. 7


Komentář: Pokud cenová elasticita poptávky = 1, jakákoli změna ceny bude sledována změnou poptávaného množství, takže celkové příjmy (P x Q) zůstanou nezměněny.

Otázka č. 8


Komentář: Nabízené množství se normálně zvýší s cenou, takže elasticita nabídky je obvykle kladná, nikoli záporná. Elasticita nabídky je dále větší, čím delší je časové období. Pouze tvrzení 3 je správné, protože elasticita nabídky bude větší, pokud dodavatelé přesunují bez obtíží své zdroje na či z produkce jiného zboží.

Otázka č. 9


Komentář: (% změna poptávky po Orchard Cow)/(% změna ceny Yoggipear) = + 2 Nechť je % změna poptávky po Orchard Cow rovna X, % změna ceny Yoggipear je rovna (10 ) 20 x 100%) = 50%: X/50% = +2 X = 100%.

Otázka č. 10


Komentář: Káva a smetana jsou komplementy. Když cena smetany vzroste o 10%, poptávka po kávě klesne o (x 0,6) 6% při této ceně. Křivka poptávky po kávě se posune vlevo a ustaví se nová rovnovážná cena a množství, při nižší ceně a množství. Protože však nevíme, jaká je křivka nabídky po kávě, nevíme, jaká bude nová rovnovážná cena.

Otázka č. 11


Komentář: Všechny tři faktory ovlivňují elasticitu nabídky. Nabídka je obvykle elastičtější v delším období než v krátkém období v reakci na cenové změny, protože v krátkém období je více zdrojů fixováno a věnováno na produkci zboží. Křivka nabídky zboží je součet křivek mezních nákladů všech firem v odvětví a sklon křivky - tedy elasticita - bude proto záviset na mezních nákladech. Nabídka je také elastičtější, když mají producenti k dispozici pohotověji produkční příležitosti, na něž mohou přesunout své zdroje.

16


?

P

Poptávka

obr.2

S1 S0

P1 P0

Q Otázka č. 12


Komentář: Dopad zvýšení daně spočívá v posunu křivky nabídky vlevo, kdy vertikální rozdíl mezi starou a novou křivkou představuje množství daně. Cenová změna je množství daně, které plně nese spotřebitel. Objem poptávky zůstane nezměněn.

Otázka č. 13


Komentář: Růst ceny zboží kupovaného lidmi s nízkými důchody je nejspíše přinutí k přesunu na jiné (substituční) produkty, takže poptávka po zboží bude elastická. Pokles ceny produktu bude mít opačný dopad, takže spotřebitelé budou poptávat významně více produktu, který je nyní relativně levnější než dříve, ve srovnání s cenou substitutů.

Otázka č. 14


Výpočty: A. (30 jednotek/10) x [(40 + 30)/(270 + 300)] = 0,37 B. (15 jednotek/10) x [(50 + 40)/(255 + 270)] = 0,26 C. (105 jednotek/10) x [(60 + 50)/(150 + 255)] = 2,85 D. (15 jednotek/10) x [(70 + 60)/(135 + 150)] = 0,68

17


Otázka č. 15


Komentář: Reklama (forma necenové konkurence) bude spíše úspěšná pro produkty s nízkou cenovou elasticitou poptávky - tj. pro produkty, jejichž poptávka je ovlivňována faktory jinými než cenou. Tvrzení A a D nejsou správná, protože křivka nabídky nebude ovlivněna. Tvrzení C není nutně správné, protože vyšší celkové zisky (a příjmy) z vyšší ceny nemusí nutně pokrýt náklady na reklamu.

Otázka č. 16


Komentář: Sledujte obrázek. Původní rovnováha nastává při ceně P a množství Q. Když poptávka klesne, nabídka v krátkém období klesne na Q1 a cena klesne na P1. V delším období je nabídková kapacita snížena a křivka nabídky je elastičtější. Množství outputu dále klesne na Q2 a cena se ustálí na P2, což je méně než původní rovnovážná cena P.

Otázka č. 17


Komentář: Křížová elasticita poptávka = (% změna poptávaného množství zboží A*) / (% změna ceny B) * = při předpokladu neměnnosti ceny A Pokud Barvírna zvýší ceny, budeme očekávat, že spotřebitelé přejdou k nakupování produktu Štětkárny; křížová elasticita poptávky je tedy kladná. Protože si produkty přímo vzájemně konkurují, křížová elasticita poptávky bude vysoká.

Otázka č. 18


Komentář: Životně nezbytné statky (chléb, oděvy, čaj atd.) mají obvykle nízkou kladnou důchodovou elasticitu poptávky. Pouze inferiorní zboží má negativní elasticitu poptávky.

Otázka č. 19


Komentář: Úhel 45° ukazuje, jak spotřeba benzínu může vzrůst s důchodem, když je důchodová elasticita poptávky rovna 1. Když je přímka grafu strmější (mezi O a W) důchodová elasticita je větší než jedna. Když graf svírá úhel 45° (mezi W a X, kdy je přímka spotřeby rovnoběžná se přímkou 45°), důchodová elasticita je rovna 1. Když je graf méně strmý (nad X), důchodová elasticita je menší než 1.

16


Otázka č. 20


Komentář: Úroková elasticita poptávky měří % změnu poptávky po zboží při dané změně úrokových měr. Když úrokové míry vzrostou z 10% na 12%, množství tohoto zvýšení činí 2%: to představuje zvýšení o 0,20 či 20% z původní míry 10%. Při dané vysoké úrokové elasticitě poptávky po hypotéčním financování dojde k poklesu poptávky po nových hypotékách o více než 20%. To povede k nižší poptávce po domech, tedy posun poptávkové křivky po domech vlevo, proto ceny domů klesnou.

Otázka č. 21 Původní množství Nové množství Průměrné množství Změna množství % změna množství

1 800 1 500 1 650 300 18,18%

Správná odpověď D Původní cena Nová cena Průměrná cena Změna ceny % změna ceny

26 30 28 4 14,29%

elasticita = 18,18/14,29 = 1,27 Alternativně: elasticita = (změna v q/ změna v p) x [(p1 + p2)/(q1 + q2)] = (300/4) x [(26 + 30)/(1800 + 1500)] = 1,27

Otázka č. 22


Komentář: Když je cenová elasticita poptávky nulová, poptávka je stejná bez ohledu na cenu, proto stavitelé jachet mohou přenést daň plně na spotřebitele ve formě vyšší ceny a rovnovážné prodané množství zůstane stejné.

Otázka č. 23


Komentář: Poptávka je elastická, když zvýšení ceny povede k poklesu celkových příjmů, k čemuž dojde mezi cenami 1100 a 1200. Při všech dalších cenových rozpětích je poptávka neelastická, protože zvýšení ceny povede ke zvýšení celkových příjmů. Poznámka: Mohli jste nalézt odpověď výpočtem elasticity poptávky v každém cenovém rozpětí, což by však trvalo déle. Cena zboží 1100 1200 1250 1300 1400

Poptávka po zboží za týden 20 000 18 000 17 500 17 000 16 000

Celkové příjmy 22 000 000 21 600 000 21 875 000 22 100 000 22 400 000

17


Otázka č. 24


Komentář: Poptávka má elasticitu rovnu 1, kdy snížení ceny vede ke zvýšení poptávaného množství, takže celkové příjmy zůstávají stejné. K tomu dojde v rozpětí 3 600 - 3 000. Cena zboží 4 800 4 200 3 600 3 000 2 400

Otázka č. 25

Poptávka po zboží za týden 32 500 36 600 42 000 50 400 63 600

Celkové příjmy 156 000 000 153 720 000 151 200 000 151 200 000 152 640 000


Komentář: V krátkém období je nabídka dokonale neelastická, proto bude vyráběno a prodáváno stejné množství jachet. Pokud se nezmění podmínky poptávky, nezmění se ani cena.

Otázka č. 26


Komentář: Poptávková křivka čaje se posune vpravo, když se poptávka po čaji zvýší při jakékoli dané cenové úrovni. Pokles produktivity při zpracování kávy nejspíše povede k vyšším nákladům a vyšším cenám kávy, substitutu čaje. Vyšší ceny kávy povedou k posunu poptávky po čaji. Pokles nákladů produkce čaje ovlivní křivku nabídky čaje, nikoli křivku poptávky. Pokles ceny čaje způsobí pohyb podél poptávkové křivky, nikoli posun poptávky. Položka 3 vyžaduje pečlivou analýzu. Pokud má čaj relativně vysokou důchodovou elasticitu poptávky, pokles důchodů domácností povede k poklesu poptávky po čaji - tedy posunu poptávkové křivky vlevo.

Otázka č. 27


Komentář: Poptávka po zboží je neelastická, proto nedojde k velkým změnám poptávky, tudíž A a B nejsou správné. K události C může dojít, ale důvody, za nichž by k tomu mělo dojít, nejsou vysvětleny. Událost D lze označit za nejpravděpodobnější: velký pokles ceny bude nutný k odstranění nadbytečné nabídky, což by rovněž způsobilo malý růst poptávky.

16


17

KAPITOLA 3 Produkce a náklady

1


3.1. Příklady a zadání Otázka č. 1 Když firma produkuje dodatečnou jednotku outputu, co jsou mezní náklady outputu? 1. Růst celkových nákladů produkce. 2. Růst variabilních nákladů produkce. 3. Růst průměrných nákladů produkce. A) pouze definice 1 B) pouze definice 2

C) pouze definice 3 D) pouze definice 1 a 2

Otázka č. 2 Pan Novák zaměstnává ve své firmě 30 zaměstnanců, kteří vyrábějí dorty a pudinky. Platí jim 5 000 za hodinu a všichni pracují maximální počet hodin. K tomu, aby mohl zaměstnat dalšího zaměstnance, musel by zvýšit sazbu na 5 500 za hodinu. Pokud všechny ostatní náklady zůstanou konstantní, mezní náklady na hodinu práce nyní činí... A) 20 500

B) 15 000

C) 5 500

D) 500

Otázka č. 3 Produkt firmy má cenovou elasticitu poptávky rovnou 1 při všech cenových úrovních. Současná cena produktu je P. Které z následujících tvrzení je pravdivé? 1. Mezní příjmy se rovnají nule. 2. Průměrné příjmy jsou konstantní. 3. Celkové příjmy jsou při současné cenové úrovni maximální. A) pouze tvrzení 1 je správné B) pouze tvrzení 1 a 2 jsou správná

C) pouze tvrzení 3 je správné D) pouze tvrzení 1 a 3 jsou správná

Otázka č. 4 Která z následujících tvrzení jsou chybná? 1. Křivka celkových průměrných nákladů může klesat, zatímco křivka průměrných variabilních nákladů roste. 2. Křivka celkových průměrných nákladů může růst, zatímco křivka průměrných variabilních nákladů klesá. 3. Mezní fixní náklady na jednotku budou klesat s tím, jak poroste output. 4. Mezní náklady se budou rovnat mezním variabilním nákladům. A) B)

2

tvrzení 1 a 3 jsou chybná tvrzení 1 a 4 jsou chybná

C) D)

tvrzení 2 a 3 jsou chybná tvrzení 2 a 4 jsou chybná

Kapitola 3: Produkce a náklady POZNÁMKY

Otázka č. 5 Co je normální zisk na jednotku produkce? A) Rozdíl mezi průměrnými příjmy a průměrnými náklady. B) Rozdíl mezi mezními příjmy a mezními náklady. C) Prvek v nákladech produkce produktu. D) Zisk na jednotku, který by měl být získán za normálních obchodních podmínek.

Otázka č. 6 Firma Hlídač zaměstnává strážce ke hlídání prostor svých klientů. Firma Čínská zeď je jedním takovým klientem, který zaměstnává strážce z firmy Hlídač pro hlídání svých kanceláří. Které z následujících tvrzení o strážci je pravdivé? 1. Náklady na hlídače jsou pro firmu Hlídač variabilní náklady, protože počet strážců, které zaměstnává, závisí na poptávce po jejích službách. 2. Náklady na hlídače jsou pro firmu Čínská zeď fixní náklady, protože zaměstnávání hlídače nezávisí na množství firmou produkovaného outputu. 3. Náklady na hlídače jsou společenské náklady, protože hlídač chrání prostory firmy Čínská zeď. A) tvrzení 1 a 2 jsou správná B) tvrzení 2 a 3 jsou správná

C) tvrzení 1 a 3 jsou správná D) tvrzení 1, 2 a 3 jsou správná

Otázka č. 7 Jsou následující tvrzení chybná nebo správná? 1. Mezní náklady nejsou ovlivněny průběhem fixních nákladů. 2. Mezní náklady budou vždy převyšovat průměrné náklady, když průměrné náklady rostou. A) obě tvrzení jsou chybná B) tvrzení 1 je správné, tvrzení 2 chybné C) tvrzení 1 je chybné, tvrzení 2 správné D) obě tvrzení jsou správná

Otázka č. 8 Které z následujících tvrzení je nesprávné? A) Pokud jsou jednotkové variabilní náklady konstantní, firma by minimalizovala své krátkodobé průměrné náklady, pokud by produkovala při maximální kapacitě. B) Všechny fixní náklady by vznikly v krátkém období, i kdyby se firma zavřela. C) Průměrné jednotkové variabilní náklady jsou jiným výrazem pro mezní náklady. D) Při rovnosti mezních nákladů z produkce produktu mezních příjmům z jeho prodeje, firma dosáhne zisku z jednotky.

3


Otázka č. 9 Níže uvedená tabulka uvádí údaje o celkových nákladech při různých úrovních outputu. Jaké jsou průměrné variabilní náklady (AVC) a mezní náklady (MC) při úrovni produkce 3 jednotky? Output v jednotkách za den 0 1 2 3 A) AVC 150 MC 100 B) AVC 150 MC 450

Celkové náklady 1500 1700 1850 1950 C) AVC 650 MC 100 D) AVC 650 MC 450

Otázka č. 10 Zákon klesajících mezních výnosů říká, že... A) S tím, jak je zaměstnáváno více výrobních faktorů, output zpočátku vzroste a poté poklesne. B) S tím, jak je zaměstnáváno více výrobních faktorů, output poroste, ale klesající měrou. C) S tím, jak je k fixnímu faktoru přidáváno více variabilních výrobních faktorů, output zpočátku poroste rychleji a potom poklesne. D) S tím, jak je k fixnímu faktoru přidáváno více variabilních výrobních faktorů, output po určitém bodě bude růst klesající měrou

Otázka č. 11 Která z následujících odpovědí správně doplňuje tvrzení: když je průměrný fyzický produkt v maximu... 1. Bude se rovnat meznímu fyzickému produktu. 2. Celkový fyzický produkt bude v maximu. 3. Mezní fyzický produkt bude v maximu. A) pouze odpověď 1 je správná B) pouze odpovědi 1 a 2 jsou správné C) pouze odpovědi 1 a 3 jsou správné D) pouze odpovědi 2 a 3 jsou správné

Otázka č. 12 Sledujte obr. 1. Od jaké úrovně zaměstnanosti nastávají klesající výnosy? A) nad úrovní zaměstnaností W B) nad úrovní zaměstnaností X

4

C) nad úrovní zaměstnaností Y D) nad úrovní zaměstnaností Z


?

Celkový objem outputu

obr.1

0

W

X

Y

Z

Počet zaměstnaných

Otázka č. 13 Které z následujících tvrzení je správné? ATC = průměrné celkové náklady, AVC = průměrné variabilní náklady, MC = mezní náklady A) MC se rovnají ATC, když ATC jsou v minimu, ale nerovnají se AVC, když AVC jsou v minimu. B) MC se rovnají ATC, když ATC jsou v minimu, ale nerovnají se ATC, když ATC jsou v minimu. C) MC se rovnají ATC, když ATC jsou v minimu, a AVC, když AVC jsou v minimu, což je na stejné úrovni outputu. D) MC se rovnají ATC, když ATC jsou v minimu, a AVC, když AVC jsou v minimu, k čemuž však dojde na různých úrovních outputu.

Otázka č. 14 Autobusová firma právě nahradila svou původní sestavu čtyř autobusů, každý s dvojčlennou posádkou, za čtyři nové autobusy s jednočlennými posádkami. Staré autobusy mají stejnou kapacitu jako staré. V důsledku toho je firma schopna snížit náklady na cestujícího a kilometr a realizovat stejné služby jako předtím. To vše proto, že firma může využít užitků ... A) úspor z rozsahu B) dělby práce

C) vyšší produktivity práce D) nižších udržovacích nákladů

Otázka č. 15 Předpokládejte, že všechny vstupy se zvýší o 50%. V důsledku toho, celkový output vzroste o 50%. Jaký jev je tím ilustrován? 1. Zákon variabilních proporcí. 2. Klesající výnosy z rozsahu. 3. Rostoucí křivka dlouhodobých průměrných nákladů. A) B)

pouze 1 a 2 pouze 2 a 3

C) D)

pouze 1 a 3 pouze 2

5


Otázka č. 16 V reakci na růst poptávky po produktu firma zahájí dodatečnou směnu s použitím existující továrny a vybavení. V důsledku toho celkový output vzroste o 40%, ale její celkové náklady o 50%. Ve firmě tedy působí... A) klesající zisk B) růst průměrných fixních nákladů

C) klesající výnosy z rozsahu D) klesající výnosy

Otázka č. 17 Který z následujících jevů způsobí disúspory z rozsahu? 1. Firma musí snížit ceny, aby prodala větší objem outputu, a tak větší produkce by byla nezisková. 2. Expanze odvětví jako celku způsobí růst nákladů na zdroje pro firmy v odvětví. 3. Zaměstnanci pociťují stále silnější odcizení a ztrátu motivace s tím, jak se firma zvětšuje. A) pouze jevy 1 a 2 B) pouze jevy 2 a 3

C) pouze jev 3 D) pouze jevy 1 a 3

Otázka č. 18 Níže uvedená tabulka ilustruje výnosy z ... Jednotky práce 5 4 3 2 1

A) rozsahu a kapitálu B) rozsahu a práce

400 340 270 190 100 1

Jednotky outputu 850 1350 1900 720 1140 1600 570 900 1260 400 630 880 210 330 460 2 3 4 Jednotky kapitálu C) kapitálu a práce D) rozsahu, kapitálu a práce

2500 2100 1650 1150 600 5

Otázka č. 19 Velké firmy mohou mít užitek z úspor z rozsahu a získat tak nákladovou výhodu nad malými firmami. Navzdory tomu malé firmy dokáží v odvětví přežít z několika důvodů. Který s následujících důvodů k nim nepatří? A) Minimální efektivní rozsah produkce je při relativně nízké úrovni outputu. B) Velké firmy trpí klesajícími výnosy z rozsahu při vysokých objemech outputu. C) Malé firmy dokáží fragmentovat trh díky diferenciaci produktu. D) Velké firmy jsou často neefektivní a byrokratické.

6


Údaje pro otázky č. 20 - 21 Převzetí 1: Rafinérská firma kupuje vrtařskou firmu. Převzetí 2: Čokoládovna kupuje výrobce brambůrek. Převzetí 3: Bavlnářská farma kupuje tkalcovnu a přádelnu. Převzetí 4: Výrobce skla kupuje jiného výrobce skla.

Otázka č. 20 Které z převzetí je příkladem forward vertikální integrace? A) převzetí 1

B) převzetí 2

C) převzetí 3

D) převzetí 4

Otázka č. 21 Které z převzetí by mělo vést k největším technickým úsporám z rozsahu? A) převzetí 1

B) převzetí 2

C) převzetí 3

D) převzetí 4

Otázka č. 22 Cenová elasticita poptávky po produktu = 1. Současná prodejní cena za jednotku = 30. Mezní náklady dodatečné jednotky produkce = 25. Průměrné náklady produkce = 22. Jaký bude dopad prodeje a produkce dodatečné jednotky na celkové zisky? A) zisk 5

B) zisk 8

C) ztráta 17

D) ztráta 25

Otázka č. 23 Obr. 2 ukazuje křivky nákladů a příjmů firmy. Jaké jsou celkové zisky nebo ztráty firmy při outputu, který maximalizuje zisky nebo minimalizuje ztráty? A) ztráty = FHKJ B) ztráty = FGML

C) nadnormální zisky = FHKJ D) nadnormální zisky = FGML

7


?

obr.2 Příjmy/Náklady

MC AC

F J L

G

H MR = AR

M

K

Q Otázka č. 24 Firma, která technicky efektivní, když ... A) Používá nejnovější technologii. B) Produkuje dané množství outputu s minimálním množství vstupů. C) Produkuje dané množství outputu s kombinací faktorů při nejnižších nákladech. D) Nahrazuje práci stroji ke zlepšení množství outputu.

8




Komentář: Tento problém nejlépe objasní numerický příklad. Předpokládejme, že firma vyrobí 100 jednotek outputu s produkuje dodatečnou jednotku, takže celkem vyprodukuje 101 jednotek celkem. Náklady budou následující ...

Celkové variabilní náklady Celkové fixní náklady Celkové náklady Průměrné náklady

Náklady na 100 jednotek 200 100 300 3,00

Náklady na 101 jednotek 202 100 302 2,99

Mezní náklady činí 2, což je zvýšení celkových variabilních nákladů a rovněž zvýšení celkových nákladů, protože fixní náklady jsou stejné při obou objemech outputu.

Otázka č. 2


Náklady na 31 pracovníků na hodinu (x 5 500) = 170 500 Náklady na 30 pracovníků za hodinu (x 5 000) = 150 000 Mezní náklady

Otázka č. 3

= 20 500


Komentář: Když je cenová elasticita poptávky rovna 1, jakákoli změna ceny povede ke změně poptávaného množství, takže celkové příjmy se nezmění. To znamená, že MR musí být rovny nule (protože jakákoli změna outputu příjmy nezmění) a že celkové příjmy musí být v maximu (protože jakákoli změna v podílu cena/output nezmění příjmy). Tvrzení 2 je chybné, protože průměrné příjmy (tedy cena) se musí měnit s outputem tak, aby celkové příjmy zůstaly nezměněny.

Otázka č. 4


Komentář: Předpoklad 3 je chybný: průměrné fixní náklady na jednotku (AFC) klesají s růstem outputu. Mezní fixní náklady = 0. Protože AFC klesají s růstem outputu, jakýkoli pokles průměrných variabilních nákladů (AVC) musí znamenat klesající průměrné celkové náklady (ATC), protože AVC + AFC = ATC. Předpoklad 2 je tedy chybný.

9


Otázka č. 5


Otázka č. 6


Komentář: Protože strážce chrání společnost před zločinem, jeho náklady jsou společenským užitkem spíše než nákladem.

Otázka č. 7


Komentář: Fixní náklady jsou nezměněny v krátkém období a chování mezních nákladů není ovlivněno fixními náklady. Když AC rostou, protože AFC klesají, MC musí být vždy vyšší než AC.

Otázka č. 8


Komentář: Jednotkové variabilní náklady se někdy používají jako další způsob vysvětlení mezních nákladů, ale pouze v tom smyslu, že míníme variabilní náklady další produkované jednotky. Protože MC na jednotku se mění s outputem (podle zákona klesajících výnosů) průměrné variabilní náklady pro všechny produkované jednotky nebudou stejné jako mezní náklady další jednotky. Ostatní tvrzení jsou správná: tvrzení A proto, že průměrné fixní náklady na jednotku klesají soustavně s tím, jak roste output. Tvrzení D je správné, protože MC zahrnují normální zisky jako náklady.

Otázka č. 9


Celkové variabilní náklady = (1950 - 1500) = 450 AVC = 450/3 = 150 MC = 1950 - 1850 = 100

Otázka č. 10


Otázka číslo 11.


Komentář: Pouze odpověď 1 je správná. Když APP klesá, celkový outputu bude nadále růst. Například, pokud AA 9 jednotek práce činí 5 jednotek outputu, celkový output bude činit 45 jednotek. Pokud APP 10 jednotek práce činí 4,9 jednotek outputu, APP klesá, ale celkový output, při 49 jednotkách, bude stále růst. MPP dosahuje maxima dříve, než je APP v maximu.

10


Otázka č. 12


Komentář: Ke klesajícím výnosům dochází, když mezní fyzický produkt dodatečných jednotek práce začíná klesat, k čemuž začíná docházet při outputu W, když míra zvýšení celkového outputu začíná klesat s tím, jak se zvyšuje počet zaměstnaných.

Otázka č. 13


Komentář: sledujte obrázek

Otázka č. 14


Komentář: Firma provozuje stejné služby jako předtím, tedy nerozšiřuje svůj output a úspor z rozsahu zde není dosahováno. Nižší náklady na kilometr/pasažéra budou výsledkem snížení pracovní síly z 8 na 4 a tedy vyšší produktivity.

Otázka č. 15


Komentář: Zákon variabilních proporcí je jiný název pro zákon klesajících výnosů, který odkazuje na krátké období, kdy alespoň jeden výrobní faktor je fixní ve svém množství. Protože všechny vstupy jsou zvýšeny o 50%, musíme sledovat dlouhodobou křivku průměrných nákladů a v tomto příkladu na klesající výnosy z rozsahu, protože procentní zvýšení vstupů přesahuje procentní zvýšení výstupů.

Otázka č. 16


Komentář: Továrna a zařízení jsou fixní výrobní faktory, proto sledujeme krátké období. protože celkové náklady vzrostly o více než celkový output, průměrné náklady musí růst a získáváme klesající výnosy. Nevíme nic o příjmech, proto nedokážeme říci, zda zisky vzrostly nebo klesly průměrné fixní náklady by nadále měly klesat s tím, jak output roste, i když získáváme klesající výnosy (a AVC rostou).

Otázka č. 17


Komentář: Položka 2 je příkladem úspor z rozsahu. Pokud odvětví roste, soutěž o zdroje může vytlačit jejich náklady vzhůru. Například může dojít k nedostatku kvalifikované práce a vytlačení mezd vzhůru. Položka 3 je příkladem vnitřních úspor z rozsahu. Zaměstnanci pracující pro menší firmy mohou ztrácet motivaci a ztrácet produktivitu s tím, jak se firma zvětšuje a mění se v byrokratickou a méně přátelskou instituci.

11


Otázka č. 18


Komentář: Rostoucí výnosy z rozsahu existují díky tomu, že znásobení všech vstupů 2 (z 1 jednotky práce + 1 jednotky kapitálu) násobí outputy 4 (ze 100 na 400). Tyto rostoucí výnosy pokračují, protože s 5 jednotkami práce a 5 jednotkami kapitálu násobíme výstupy 25. Rostoucí výnosy kapitálu existují, protože každá dodatečná jednotka kapitálu přidává více celkovému outputu než předchozí jednotka. U práce každá dodatečná jednotka přidává méně celkovému outputu než předchozí jednotka.

Otázka č. 19


Komentář: S klesajícími výnosy jsou konfrontovány všechny firmy, malé i velké, v krátkém období. Velké firmy by neměly expandovat output v krátkém období na úroveň, kde jsou získávány klesající výnosy, pokud chtějí maximalizovat zisky. V delším období však mohou expandovat bez klesajících výnosů při vysokých objemech outputu. Nezaměňujte klesající výnosy s diúsporami z rozsahu, kterými mohou velké firmy trpět v dlouhém období, pokud se zvětšují.

Otázka č. 20


Komentář: Forwardová vertikální integrace nastává, když se firma pohybuje k pozdějším fázím produkce.

Otázka č. 21


Komentář: Technické úspory z rozsahu vznikají ze schopnosti snížit náklady z technických důvodů, jako je užití větších či specializovanějších strojů a většího rozsahu specializace a dělby práce. Toho lze nejspíše dosáhnout horizontálními fúzemi, kde firma může kombinovat svou produkci do jediné větší jednotky.

Otázka č. 22


Komentář: Protože elasticita poptávky = 1, celkové příjmy z prodeje dodatečné jednotky zůstane nezměněno (prodané množství klesne) a MR = 0, protože MC = 25, dojde k dodatečné ztrátě 25.

12


Otázka č. 23


Komentář: Zisky jsou maximalizovány, když MC = MR, což v našem případě představuje bod H. (AR - AC) = abnormální zisky na jednotku = FJ = HK Outputu = FH = JK

Otázka č. 24


Komentář: Pokud firma vyprodukuje 1 000 jednotek outputu s použitím 10 jednotek práce a 10 jednotek kapitálu, je technicky efektivní, pokud snížení množství práce nebo kapitálu bude znamenat, že firma nemůže už vyrobit 1 000 jednotek outputu. Nedochází k plýtvání zdrojů. Firma může být technicky efektivní kombinací vstupů různými způsoby k produkci daného množství outputu. V tomto příkladě firma může produkovat 1 000 jednotek s řadou různých kombinací práce a kapitálu. Pokud produkuje 1 000 jednotek s kombinací, která minimalizuje průměrné náklady, firma je ekonomicky efektivní.

13


14

KAPITOLA 4 Tržní struktury a konkurence

1

PUBLISHING


4.1. Příklady a zadání Otázka č. 1 Dokončete následující tvrzení: v podmínkách poptávková křivka po produktu firmy...

dokonalé

konkurence

je

A) Je identická s křivkou mezních příjmů firmy. B) Protíná křivku mezních příjmů firmy v bodě, kde MC = MR. C) Protíná křivku mezních nákladů firmy v jejím minimu. D) Je dokonale neelastická.

Otázka č. 2 Která z následujících rovnic platí pro zisk maximalizující firmu v podmínkách dokonalé konkurence? Rovnice 1: průměrné náklady = průměrné příjmy Rovnice 2: mezní náklady = průměrné příjmy A) Žádná rovnice není správná. B) Pouze rovnice 1 je správná.

C) Pouze rovnice 2 je správná. D) Obě rovnice jsou správné.

Otázka č. 3 Obr. 1 ukazuje křivky nákladů a příjmů pro zisk maximalizující firmu v podmínkách dokonalé konkurence. Které z následujících tvrzení je pravdivé? Tvrzení 1: Cena P a output Q jsou zisk maximalizující cena a output pto firmu. Tvrzení 2: Při ceně P a outputu Q firma dosahuje normálních, nikoli abnormálních zisků. Tvrzení 3: Při ceně P a outputu Q firma maximalizuje příjmy. A) Pouze tvrzení 1 je správné. B) Pouze tvrzení 1 a 2 jsou správná.

C) Pouze tvrzení 2 a 3 jsou správná. D) Všechna tvrzení jsou správná.

?

obr. 1 Příjmy/Náklady

Mezní náklady

Průměrné náklady

P Průměrné příjmy

Q

Mezní příjmy

2

Output

Kapitola 4: Tržní struktury a konkurence POZNÁMKY

Údaje pro otázky č. 4 - 8 Každá z následujících otázek sestává ze dvou tvrzení. Vyberte svou odpověď z následující nabídky. A) Obě tvrzení jsou správná. B) První tvrzení je správné,druhé chybné. C) První tvrzení je chybné, druhé správné. D) Obě tvrzení jsou chybná.

Otázka č. 4 Tvrzení 1: Křivka nabídky firmy je křivka mezních nákladů firmy. Tvrzení 2: Křivka nabídky odvětví je součtem křivek mezních nákladů všech firem v odvětví.

Otázka č. 5 Tvrzení 1: Pokud jsou průměrné náklady konstantní pro firmu v podmínkách nedokonalé konkurence, jakýkoli output přinese maximální zisky. Tvrzení 2: Když jsou průměrné náklady konstantní, mezní náklady se budou vždy rovnat průměrným nákladům.

Otázka č. 6 Tvrzení 1: Dokonale konkurenční firma bude v rovnováze, když je cena rovna mezním nákladům. Tvrzení 2: Přírůstek příjmů z prodeje jedné dodatečné jednotky dokonale konkurenční firmou bude roven tržní ceně.

Otázka č. 7 Tvrzení 1: V podmínkách monopolistické konkurence firmy nakonec dosáhnou rovnovážného outputu, který je menší než úroveň outputu, při němž jsou celkové průměrné náklady minimální. Tvrzení 2: V dokonalé konkurenci při úrovni outputu, kdy mezní příjmy se rovnají mezním nákladům, jsou průměrné variabilní náklady minimální.

Otázka č. 8 Tvrzení 1: Firmy v podmínkách monopolistické konkurence často realizují reklamní aktivity. Tvrzení 2: Zisky firmy v podmínkách monopolistické konkurence lze zvýšit posunem křivky průměrných příjmů nebo poklesem elasticity poptávky po produktu firmy.

3


Otázka č. 9 Sledujte obr. 2. Při jaké úrovni outputu bude firma maximalizovat celkové příjmy? A) při outputu V

B) při outputu W

C) při outputu Y

D) při outputu Z

?

obr. 2

Kč MC

Z Y X W AR

Q

MR

Otázka č. 10 Sledujte obr. 2. Při jakém outputu bude firma produkovat technicky optimální output? A) při outputu V

B) při outputu W

C) při outputu Y

D) při outputu Z

Otázka č. 11 Sledujte obr. 2. Při jakém outputu bude firma dosahovat pouze normálních zisků? A) při outputu V

B) při outputu W

C) při outputu Y

D) při outputu Z

Otázka č. 12 Sledujte obr. 3. Karel je obchodním zástupcem firmy a je mu vyplácena provize, která tvoří fixní procento z celkových příjmů z prodejů firmy, která produkuje jediný produkt. Při jaké ceně produktu bude Karel maximalizovat svou provizi? A) při ceně W

4

B) při ceně X

C) při ceně Y

D) při ceně Z


?


MC

ATC

AR

V

W X

Z MR

Y

Output

Otázka č. 13 Sledujte obr. 4. Při jaké úrovni outputu by firma měla operovat, pokud chce minimalizovat krátkodobé ztráty? A) při outputu Q1

B) při outputu Q2

C) při outputu Q3

D) při outputu Q4

?

obr. 4

N

P3 P2 P1 M 0

X1

L X2

X3

Otázka č. 14 Sledujte obr. 5. Dokonale konkurenční odvětví bude ... A) Produkovat output X1 za cenu P1. B) Produkovat output X1 za cenu P3.

C) Produkovat output X2 za cenu P2. D) Produkovat output X3 za cenu P1.

5


?

obr. 5

MC AC

AR

Q3 Q1

Q2

MR

Q4

obr. 6

pro otázky 15-16

?

Příjmy/Náklady MC2

AC1 MC2

AC2

D MR

Output

Otázka č. 15 Sledujte obr. 6 pro zisk maximalizující firmu podnikající v oblasti vlakové dopravy. Jaké budou důsledky pro firmu, když dojde k poklesu průměrných nákladů z AC1 na AC1 a mezních nákladů MC1 a MC2? A) Bude expandovat output, protože dodatečné jednotky outputu přidají více k příjmům firmy, než k jejím nákladům. B) Dojde k poklesu zisků, protože cena musí být snížena, když je na trh dodáván zvýšený output. C) Dojde k posunu poptávkové křivky vpravo. D) Dosáhne vyšších abnormálních zisků, protože stanoví existující cenu pro vyšší output, který má nyní nižší jednotkové náklady.

6


Otázka č. 16 Sledujte obr. 6. Co mohlo způsobit snížení nákladů z AC1 na AC2? Příčina 1: Zvýšení počtu vlakových spojů. Příčina 2: Přechod na vlaky s menší posádkou. Příčina 3: Snížení daně ze zisku. A) příčina 1 nebo 2, nikoli B) příčina 2 nebo 3, nikoli

C) příčina 1 a 3, nikoli D) příčina 1 nebo 2 nebo 3

Otázka č. 17 Sledujte obr. 7. Které z následujících tvrzení je správné? Tvrzení 1: Pokud firma má nulové mezní náklady a 100% mezní náklady, její zisk maximalizující output je OZ. Tvrzení 2: Při zisk maximalizujícím outputu OY abnormální zisky jsou STWX. Tvrzení 3: Pokud fixní náklady firmy vzrostou tak, že křivka AC vzroste na úroveň, kde je tečnou křivky AR v bodě W, nebude už firma dosahovat abnormálních zisků. A) tvrzení 1 a 2 je správné. B) tvrzení 2 a 3 je správné.

C) tvrzení 1 a 3 je správné. D) všechna tvrzení jsou správná.

?

obr. 7 MC T

W

AC

X

S

Z 0

Y

AR

MR

Otázka č. 18 Které z následujících tvrzení je nesprávné? A) Investice do nadbytečné kapacity je způsob, jak monopolní firma může odradit ostatní firmy od vstupu do odvětví. B) Přirozený monopol je taková tržní struktura, kde úspory z rozsahu lze dosáhnout až k velmi vysoké úrovni outputu. C) Dravčí oceňování je metoda, kterou firmy usilují o vstup na trh, na němž dominuje monoponí firma nebo několik málo oligopolů. D) Dobyvatelný trh je takový trh, kde jsou utopené náklady nízké, takž náklady vstupu a výstupu pro dravčí firmy jsou nízké.

7


Otázka č. 19 Které z následujících tvrzení nejlépe popisuje dlouhodobou rovnováhu na trhu s monopolistickou konkurencí? A) Mezní příjmy se rovnají průměrným nákladům. B) V odvětví je nadbytečná kapacita, protože firmy mohou snižovat průměrné náklady expanzí outputu. C) Firmy budou dosahovat abnormálních zisků, protože cena přesahuje mezní náklady. D) Cena se rovná mezním nákladům, ale nikoli průměrným nákladům.

Otázka č. 20 Které z následujících tvrzení o cenové diskriminaci je nesprávné? A) Dumping je forma cenové diskriminace. B) Pro cenovou diskriminaci musí být prodávající schopen kontrolovat nabídku produktu. C) Cenová diskriminace je zisková, pokud se cenová elasticita poptávky liší alespoň na dvou trzích. D) Příkladem cenové diskriminace je prodej letenek pro první a druhou třídu.

Otázka č. 21 Které z následujících tvrzení o cenové diskriminaci je nesprávné? A) Příkladem cenové diskriminace je stanovení různých sazeb za telefonní hovory podle denní doby. B) K cenové diskriminaci může dojít z důvodu odlišností v produkčních nákladech mezi dvěma a více trhy. C) Cenové diskriminace mezi dvěma trhy lze dosáhnout v důsledku dopravních nákladů mezi těmito trhy. D) Cenové diskriminace lze dosáhnout oddělením trhů na základě geografie, věku, času či spotřebitelovy neznalosti.

Otázka č. 22 Obr. 8 ukazuje nákladové křivky pro monopolní firmu. Které z následujících tvrzení je nesprávné? A) Pokud křivka průměrných nákladů SAC je vyšší, než křivka průměrných nákladů, kterých by firma mohla dosáhnout při větší efektivnosti, jde o příklad X-neefektivnosti. B) Na obrázku rozdíl outputu mezi Q1 a Q2 ukazuje alokační neefektivnost monopolní firmy. C) Rostoucí průměrné náklady nad úrovní outputu Q2 ukazují dopad disúspor z rozsahu ve firmě. D) Navzdory X-neefektivnosti a alokační neefektivnosti monopolní firma může stále prodávat svůj produkt za cenu nižší než firma v dokonalé konkurenci.

8


?

obr. 8 Náklady

MC

SAC

Q1

Output

Q2

Otázka č. 23 Bariéry vstupu pomáhají ochraňovat monopoly. Co z následujících faktorů může působit jako bariéra vstupu? Faktor 1: Převzetí malých firem, které vstupují na trh. Faktor 2: Přirozený monopol. Faktor 3: Vládou udělovaná licence. A) pouze faktory 1 a 2 B) pouze faktory 2 a 3

C) pouze faktory 1 a 3 D) všechny faktory

Otázka č. 24 Oligopolista bude nejnepravděpodobněji konkurovat... A) reklamou B) zlepšením kvality produktu

C) snižováním cen D) poskytováním dodatečných služeb

Otázka č. 25 Sledujte obr. 9 pro oligopolistickou firmu. Pokud by snížila cenu svých produktů konkurenti by ji následovali stejným krokem. Která část poptávkové křivky nejvíce odpovídá takové situaci? A) část TV

B) část VW

C) část TX

D) část YZ

9


?

obr. 9

P T

V

X Y AR Z

W

MR

Otázka č. 26 Sledujte obr. 10. Uhelná společnost Briketa je znárodněné odvětví a přijala oceňování na principu mezních nákladů. Při jaké ceně a outputu bude operovat? A) cena K, output J B) cena L, output H

C) cena M, output G D) cena N, output F

?

obr. 10

P,C

MC AC

N M L K

J

G F

10

H

MR

D

Q


Otázka č. 27 Které z následujících tvrzení je nesprávné? A) Pokud privatizace vede ke zvýšené konkurenci, mohla by být snížena nebo odstraněna alokační neefektivnost. B) Privatizace znamená prodej znárodněných odvětví vládou soukromému sektoru. C) Privatizace může vést k vyšší citlivosti producentů na náklady, protože jejich firmy se dostávají pod sledování burzovních investorů. D) Vláda může jmenovat „spotřebitelské hlídače“ k regulaci privatizovaných odvětví.

11




Komentář: V podmínkách dokonalé konkurence firma prodá jakýkoli output, který produkuje, při tržní ceně. Poptávková křivka je křivkou mezních příjmů a současně křivkou průměrných příjmů (tedy cenovou křivkou). Poptávková křivka je tedy dokonale elastická, spíše než dokonale neelastická, jak naznačuje tvrzení D.

Otázka č. 2


Komentář: Při zisku maximalizující rovnováze XXX MR = AR = AC = MC, proto MC = MR, AC = AR, MR = AR, MC = AR

Otázka č. 3


Komentář: viz. Kapitola 4, údaje pro otázku 3 1. Zisk je maximalizován při ceně P a outputu Q, k čemuž dochází MC = MR. 2. Při této úrovni ceny a outputu se průměrné náklady rovnají průměrným příjmům. Normální zisk je zahrnut v nákladech, proto firmy dosahují normálních, nikoli abnormálních zisků. 3. Celkové příjmy jsou maximalizovány, protože jde o úroveň ceny/outputu, kde MR = 0.

?


Mezní náklady Průměrné náklady

P Průměrné příjmy

Q 0

12

Mezní příjmy

Q


Otázka č. 4


Komentář: Ochota firmy produkovat více outputu závisí na mezních příjmech a mezních nákladech každé dodatečné produkované jednotky. Mezní příjmy musí převyšovat (nebo se rovnat) mezní náklady, aby měl dodatečný output ekonomický smysl. Proto křivka mezních nákladů firmy představuje její křivku nabídky. Podobně na úrovni odvětví křivka nabídka odvětví jsou spojené nabídkové křivky (tedy součet křivek) všech firem odvětví

Otázka č. 5


Tvrzení 1: I když jsou AC konstantní a tedy AC = MC, zisky jsou maximalizovány při jedné určité úrovni outputu, kde MC = MR, protože v nedokonalé konkurenci firma musí snížit své ceny, aby prodala větší objemy outputu, takže AR a MR klesají s tím, jak objem roste. Když MR klesají k bodu, kde MC = MR, zisky jsou maximalizovány. Tvrzení 2: Je správné, protože když jsou AC konstantní, každá dodatečná produkovaná jednotka (MC) musí stát stejné množství.

?


P

AC=AR AR Q

Otázka č. 6

MR

Output


Komentář: Pro dokonale konkurenční firmu v rovnováze cena (= AR) = MC a MR = AR (cena).

13


Otázka č. 7


Tvrzení 1: V monopolistické konkurenci je firma vystavena klesající poptávkové křivce po svém produktu, což znamená, že AR a MR musí klesat k dosažení vyšších outputů/prodejů. Zisky jsou maximalizovány, když MC = MR, což není úroveň outputu pod úrovní, kde jsou AC minimalizovány. Tvrzení 2: Není správné, protože i když jsou průměrné celkové náklady minimalizovány, průměrná variabilní náklady nejsou v minimu a již působí klesající výnosy

?

obr. 13 MC

Příjmy/Náklady

AC

AR=cena Q1

MR

Q2

?

obr. 14 MC

Příjmy/Náklady

AC

Minimum AC

AR Q

Při MC=MR

14

MR


Otázka č. 8


Komentář: Tvrzení 2 vlastně objasňuje, proč je tvrzení 1 správné. Firmy v monopolistické konkurenci budou často používat reklamy při pokusu o posun své poptávkové křivky vpravo či při zvýšení cenové elasticity poptávky (což jim umožní dosáhnout vyšších zisků zvýšením cen).

Otázka č. 9


Komentář: Příjmy z prodejů jsou maximalizovány, když MR = 0.

Otázka č. 10


Komentář: Technicky optimální úroveň outputu nastává, když jsou průměrné celkové náklady minimalizovány.

Otázka č. 11


Komentář: Normálních zisků bude dosaženo pouze na úrovni outputu, kde se cena rovná průměrným nákladům (AR = AC).

Otázka č. 12


Komentář: Karel vydělává fixní procentní provizi, takže jeho celková provize bude maximalizována při ceně, která maximalizuje celkové příjmy z prodeje. Dokud jsou mezní příjmy (MR) vyšší než nula, celkové příjmy firmy budou růst s tím, jak bude prodávat více outputu. Příjmy z prodejů budou maximalizovány v bodě, kde MR klesne na nulu, předtím, než se změní v záporné. To se děje při ceně Y. Firma bude maximalizovat zisky, oproti příjmům z prodejů, když MC = MR, k čemuž dochází při ceně Z a MR = MC = W.

Otázka č. 13


Komentář: Ztráty budou minimalizovány, stejně jako zisky budou maximalizovány pro zisk maximalizující firmu, když MC = MR. Zde je celkový příspěvek firmy k pokrytí krátkodobých fixních nákladů nejvyšší. V delším období firma ukončí své působení v závislosti na budoucích perspektivách nákladů a cen/příjmů.

Otázka č. 14


Komentář: MM je křivka poptávky, NN křivka nabídky. V dokonalé konkurenci jsou v rovnováze ve vzájemném průsečíku při ceně P2 a outputu X2. Monopolní firma bude produkovat při outputu, kde MC (křivka nabídka NN) se rovná MR (LL), což je output X1, kde bude cena rovna P3.

15


Otázka č. 15


Tvrzení A vysvětluje, proč se monopolistické firmy rozhodnou zvýšit svůj output, když jejich náklady na jednotku klesnou. Tvrzení B je chybné, protože i když se ceny sníží, jednotkové náklady jsou nižší a celkový objem outputu vyšší, takže celkový zisky vzrostou. Tvrzení C je chybné, protože změna v nákladech firmy neposunou křivku poptávky. při nižších jednotkových nákladech firma bude chtít produkovat více, ale k prodeji vyššího outputu bude muset snížit cenu, protože nebude poptávka po dodatečném outputu při současných cenových úrovních - tudíž tvrzení D není správné.

Otázka č. 16


Komentář: Příčina 1 je příkladem objemu vyššího output, který způsobí změnu průměrných jednotkových nákladů, protože AC se mění s outputem, ale nezpůsobí posun AC z AC1 na AC2. Posun AC křivky bude způsoben nižšími náklady, čehož lze dosáhnout: (a) příčinou 2, která by mohla zvýšit produktivitu práce; (b) příčinou 3. Můžete uvažovat o daních ze zisku jako o nákladech. Alternativně pokles daně z příjmu korporací znamená, že firma potřebuje menší zisky před zdaněním k uspokojení svých podnikatelů. Požadované normální zisky po zdanění budou menší a proto náklady klesnou, protože normální zisky jsou zahrnuty v nákladech.

Otázka č. 17


Tvrzení 1 je správné, protože pokud MC = 0, zisky budou maximalizovány, když MC = MR, tedy při outputu OZ, kde mR = 0. Tvrzení 2 je správné. Abnormální zisky na jednotku jsou tvořeny rozdílem mezi AR a AC (cenou a průměrnými náklady) - tedy (W - X) nebo (T - S). Celkové abnormální zisky pro output OY jsou ilustrovány oblastí STWX. Tvrzení 3 je obtížnější pochopit. Pokud jsou fixní náklady vzrostou, ale variabilní náklady zůstanou stejné, křivka MC se nezmění, takže zisk maximalizující cena bude stále OT a zisk maximalizující output OY. Ale pokud vyšší fixní náklady zvýší průměrné náklady (AC) k bodu W, při této ceně a outputu AR = AC, bude zde tedy dosaženo abnormálních zisků.

16


Otázka č. 18


Komentář: Jako kořistnické oceňování se někdy označuje dočasné snížení cen monopolistou k odrazení ostatních firem, které by mohly uvažovat o vstupu na tento trh, proto je tvrzení C nesprávné. Tvrzení A je správné. Pokud má monopolista nadbytečnou kapacitu, může odradit potenciální rivaly od vstupu na trh. Bylby totiž schopen hrozit zvýšením outputu, snížením produkčních nákladů a tím nižšími a konkurenčnějšími cenami. Tvrzení B je správné. Pokud lze dosáhnout úspor z rozsahu při vysokých objemech outptu, jediná firma bude schopna monopolizovat trh produkováním většiny tržního outputu při nákladech (a ceně), které soupeři nemohou následovat. Tvrzení D je správné. teorie dobyvatelných trhů byla rozvinuta Baumolem, který argumentoval tím, že když jsou bariéry výstupu z trhu nízké, protože firma nebude mít (utopené) náklady (nebo budou nízké) spojené s odchodem z trhu, trh se stane dobyvatelný,. Firmy budou méně odrazovány od vstupu na trh, i dočasně, pokud jsou ceny vysoké a lze dosáhnout abnormálních zisků, protože mohou sdílet část těchto zisků a opustit trh, pokud ceny a zisky následně klesnou. Na dobyvatelném trhu jsou tedy abnormální zisky pravděpodobné pouze v krátkém období.

?

obr. 15

MC AC

AR=Cena Q1

MR

Q2

17


Otázka č. 19


Komentář: Pro rovnováhu v monopolistické konkurenci v dlouhém období platí MR = MC a AR = AC, ale není správné říkat, že MR = AC (A) nebo že AR = MC (D), protože AR = AC firmy nemohou dosáhnout abnormálních zisků (C). Tvrzení B je správné, protože při zisk maximalizujícím outputu Q1 nejsou průměrné náklady v minimu. AC jsou minimalizovány při vyšší úrovni outputu, protože firmy mohou produkovat více outputu při nižších AC, říkáme, že v odvětví je nadbytečná kapacita

Otázka č. 20


Komentář: Lístky první a druhé třídy nejsou příklady cenové diskriminace, protože i když jde o lístky na stejný let, jde o odlišné produkty - například kvalitou služeb a cestovního pohodlí - spíše než o stejný produkt prodávaný při dvou či více odlišných cenách. Všechna ostatní tvrzení jsou správná, kdy B a C jsou klíčové podmínky pro dosažení cenové diskriminace.

Otázka č. 21


Tvrzení A je správné, protože jde o příklad prodeje stejného produktu při dvou či více odlišných cenách podle denního období. Tvrzení D je správné, protože stejný produkt či služba jsou prodávány při různých cenách v různých geografických oblastech, lidem různého věku, v různém časovém období (například tvrzení A) nebo protože spotřebitelé na jednom trhu jsou hůře informováni o nižších cenách na jiném trhu. Tvrzení C je správné, protože cenové diskriminace na dvou geografických trzích lze dosáhnout pouze, pokud je pro zákazníka příliš drahé koupit zboží na trhu s nižšími cenami, uhradit dopravní náklady k jeho přesunu na trh s vyššími cenami a prodat je při konkurenční ceně na takovém trhu. Tvrzení B je nesprávné, protože produkční náklady nemají vliv na cenovou diskriminaci, pouze na úrovně outputu firmy.

18


Otázka č. 22


Komentář: Disúspory z rozsahu se pojí s růstem dlouhodobých průměrných nákladů nad určitou úroveň outputu. Zvýšení krátkodobých průměrných nákladů nad Q2 jsou způsobena klesajícími výnosy z fixních výrobních faktorů, proto je tvrzení C nesprávné. X-neefektivnost (A) jsou nadměrné výdaje, kterým se lze vyhnout, jde o charakteristiku mnoha velkých firem. Alokační neefektivnost (B) nastává, když firmy produkují output na úrovni, která neminimalizuje AC. Monopolní firma může mít užitek z úspor z rozsahu při prodeji outputu při nižší ceně než firmy v dokonalé konkurenci, navzdory alokační neefektivnosti a X-neefektivnost.

Otázka č. 23


Komentář: Existují i jiné bariéry vstupu, jako jsou patenty a vysoké náklady vstupu na trh. Přirozený monopol (2) lze rozšířit obecně na úspory z rozsahu, protože nově vstupující na trh budou potřebovat dosáhnout rozsahu outputu, při němž také mohou dosáhnout úspor z rozsahu k tomu, aby byli konkurenceschopní.

Otázka č. 24


Komentář: Oligopol je obvykle charakterizován cenovou stabilitou, jak je ilustrováno tzv. zalomenou oligopolní poptávkovou křivkou. Oligopolisté většinou nesnižují ceny a spíše se budou uchylovat k necenové konkurenci, jako je reklama a podpora prodejů (A), inovace a technické odlišnosti (B) a dodatečné služby (D).

Otázka č. 25


Komentář: Poptávková křivka je TVW (křivka AR). Poptávková křivka je zlomena ve V a více neelastická při cenových úrovních pod tímto bodem a při úrovních outputu nad tímto bodem. Když je poptávka neelastická, důvodem je pohyb k nižší ceně provázený podobným pohybem konkurentů, takže zvýšení poptávky ze snížení ceny bude relativně nízké.

Otázka č. 26


Komentář: Oceňování mezními náklady znamená produkci outputu k úrovni, kde MC = AR.

19


Otázka č. 27


Komentář: Privatizace může znamenat prodej státních podniků, může se však rovněž vztahovat k deregulaci odvětví tak, že je soukromým firmám umožněno konkurovat se státními podniky (například soukromí autobusoví dopravci) a rovněž nasmlouváním práce dříve prováděné státními zaměstnanci soukromými firmami (například odvoz odpadů). Tvrzení C je správné a odkazuje na vliv „konkurence burzy cenných papírů“ u nově privatizovaných monopolů. Tvrzení D je správné, může mít například podobu regulačních institucí pro dohled nad některými odvětvími (spoje).

20


21

KAPITOLA 5 Trhy faktorů a jejich důchody

1


5.1. Příklady a zadání Otázka č. 1 Náklady příležitosti jsou .... A) Náklady produkce dodatečné jednotky komodity. B) Nejnižší průměrné náklady komodity. C) Celkové náklady komodity. D) Ztráta druhé nejlepší alternativy.

Otázka č. 2 Vše následující jsou důchody faktorů kromě ... A) Provize, které si vydělá pojišťovací agent. B) Dividendy z akcií. C) Hotovost vyplacená čističi oken. D) Penze bývalého armádního důstojníka, který nyní pracuje pro bezpečnostní agenturu.

Otázka č. 3 Karel je farmář, který pěstuje koně a dobytek. Počet zvířat, které chová, je omezen možnostmi získání krmiva. Může chovat jakoukoli kombinaci koní a krav v níže uvedeném rozpětí. Jaké jsou náklady příležitosti chovu jednoho koně?

A) 1 kráva

Koně 75 100 B) 1,5 krávy

Krávy 200 150 C) 1,67 krávy D) 2 krávy

Otázka č. 4 Která z následujících odpovědí je správná? Odbory jsou v silné vyjednávací pozici vůči zaměstnavateli, když ... Odpověď 1: Poptávka po práci je větší než nabídka práce. Odpověď 2: Příjem z mezního produktu je větší než mzdy. Odpověď 3: Zboží, které členové odborů vyrábějí, má neelastickou poptávku. A) pouze odpovědi 1 a 2 jsou správné B) pouze odpovědi 1 a 3 jsou správné

2

C) pouze odpovědi 2 a 3 jsou správné D) všechny odpovědi jsou správné

Kapitola 5: Trhy faktorů a jejich důchody POZNÁMKY

Otázka č. 5 Níže uvedená tabulka ukazuje údaje o produktivitě pracovní síly ve firmě. Jaký je příjem z mezního produktu 12. jednotky práce? Počet zaměstnanců Celkový output (jed.) 10 300 11 400 12 450 A) 250 tis. B) 450 tis. C) 475 tis.

Cena outputu (jed. ) 10 000 9 500 9 000 D) 525 tis.

Otázka č. 6 Firma může prodat více svého produktu pouze při progresivně nižších cenách. Při předpokladu klesající mezní fyzické produktivity práce, jaké dopady má tato skutečnost pro křivku příjmu z mezního produktu (MRP) pracovní síly firmy? A) MRP křivka bude zcela neelastická. B) MRP křivka se bude rovnat křivce příjmu z průměrného produktu. C) MRP křivka bude klesat rychelji než pro dokonale konkurenční firmu. D) MRP křivka už nebude indikátorem mzdových úrovní.

Otázka č. 7 Firma produkuje balíčky květinových semen. Níže jsou uvedeny údaje o produktivitě práce a prodejních cenách. Jaký je příjem z mezního produktu (MRP) devátého zaměstnance a jaký je příjem z průměrného produktu devíti zaměstnanců? Zaměstnanci Počet balíčků za týden Prodejní cena za balíček 8 4 000 1 600 9 4 320 1 500 A) MRP 80 000, ARP 720 000 C) MRP 480 000, ARP 720 000 B) MRP 80 000, ARP 760 000 D) MRP 480 000, ARP 768 000

Otázka č. 8 Národní odborový svaz štukatérů stanovuje podmínku pro zaměstnání svých členů tak, že musí absolvovat vyučení před získáním kvalifikace. Ve stejné době, kdy odbory zvýšily dobu učení ze dvou na tři roky, došlo k poklesu poptávky po výstavbě nových domů, při níž je velká část práce štukatérů realizována. Sledujte obr. 1. Ke kterému z následujících jevů nejspíše dojde? A) Rovnovážná mzda vzroste na J a počet zaměstnaných klesne na L. B) Rovnovážná mzda zůstane na úrovni H a počet zaměstnaných klesne na L. C) Rovnovážná mzda klesne na K a počet zaměstnaných zůstane na úrovni M D) Rovnovážná mzda klesne na K a počet zaměstnaných klesne na L.

3


?

obr. 1 Mzda

MR AR

J

S

H K

D

L

M

Počet štukatérů

Otázka č. 9 Nabídka kvalifikovaných pracovníků je neelastická, ale není dokonale neelastická. Dojde ke zvýšení produktivity těchto pracovníků. Co se stane? A) Počet zaměstnaných pracovníků klesne, ale jejich mzdy vzrostou. B) Počet zaměstnaných se nezmění, ale jejich mzdy vzrostou. C) Počet zaměstnaných vzroste a jejich mzdy vzrostou. D) Počet zaměstnaných pracovníků vzroste, ale jejich mzdy klesnou.

Otázka č. 10 Které z následujících tvrzení je správné? A) Pro monopsonistického kupujícího práce jsou mezní náklady práce menší než mzdová sazba. B) Když monopolní odbory jednají s monopsonistickým zaměstnavatelem, výsledná dohodnutá mzdová sazba bude ustavena na konkurenční úrovni. C) Klesající křivka poptávky po práci může působit jako omezení schopnosti a ochoty odborů požadovat vyšší mzdy. D) Na svobodném a konkurenčním trhu práce bude práce stejného druhu vydělávat stejnou mzdu.

Otázka č. 11 V těžařském průmyslu bude poptávka po těžařích cínu tím méně elastická... A) Čím elastičtější je poptávka po cínu. B) Čím nižší je proporce pracovních nákladů těžařů v celkových nákladech firmy. C) Čím snazší je nahrazovat práci těžařským zařízením. D) Čím obtížnější je pro firmu přenášet vyšší mzdové náklady do vyšších cen cínu.

4


Otázka č. 12 V Morovii jsou silné odbory, kterým se podařilo prosadit zvýšení mezd pro své členy z W1 na W2 týdně. Jaký bude dopad zvýšení mezd? Dopad 1: Vytvoří se nadbytečná nabídka práce při nové mzdové sazbě W2 rovná QM. Dopad 2: Vytvoří se nadbytečná nabídka práce při nové mzdě W2 rovná MN. Dopad 3: Vytvoří se schéma nabídky práce v odvětví W2KLS. A) nastane pouze dopad 1 B) nastane pouze dopad 2

C) nastanou dopady 1 a 3 D) nastanou dopady 2 a 3

?

obr. 2 Mzda

S

W1

L

W2 AR D N M

Q

Počet pracovníků

Otázka č. 13 Sledujte obr. 3, který ukazuje posun hodnoty příjmu z mezního produktu práce zaměstnané firmou z MRP1 na MRP 2. Který z následujících faktorů může pomoci objasnit tento jev? Faktor Faktor Faktor Faktor

1: 2: 3: 4:

Růst tržní poptávky po produktu firmy. Růst produktivity práce. Pokles ceny práce. Pokles ceny substitučního produktu.

A) pouze faktory 1 a 2 B) pouze faktory 1, 2 a 3

C) pouze faktory 2, 3 a 4 D) pouze faktory 1, 2 a 4

5


?

obr. 3 Příjmy

MRP1

MRP2

Počet pracovníků

Otázka č. 14 Níže uvedená tabulka outputu ukazuje produktivitu práce firmy produkující mýdla. Každý kartón se prodává za 2 000 po odečtení nákladů na materiál. Firma může zaměstnat libovolné množství pracovníků za mzdu 16 000. Kolik pracovníků by měla zaměstnat, aby maximalizovala zisky?

A) 6

Počet pracovníků 4 5 6 7 8 9 10 11 12 B) 8

C) 10

Celkový output 22 32 49 67 85 99 107 114 120 D) 12

Otázka č. 15 Sledujte obr. 4 a uvažujte dvě níže uvedené situace. Jaká bude mzdová úroveň v každé situaci? Situace 1: Neexistují odbory a mnoho malých firem zaměstnává pracovní sílu. Situace 2: Neexistují odbory, ale zaměstnavatel je monopsonista na trhu. Situace 1 A) mzda P B) mzda P

6

Situace 2 mzda P mzda Q

Situace 1 C) mzda Q D) mzda Q

Situace 2 mzda R mzda P


?

obr. 4 Mzdová sazba

Mezní mzdové náklady Průměrná mzda

R Q P

D

0

J

K

Počet pracovníků

Otázka č. 16 Chirurgové vydělávají více než dopravní policisté. Podle tradiční teorie, který z následujících faktorů by mohl vysvětlit rozdíl ve mzdových úrovních? Faktor 1: Chirurgové mají vyšší příjem z mezního produktu než dopravní policisté. Faktor 2: Náklady příležitosti práce chirurga jsou vyšší než náklady příležitosti dopravních policistů. Faktor 3: Nabídka chirurgů je mnohem méně elastická než nabídka dopravních policistů. A) faktory 1, 2 a 3 B) pouze faktory 1 a 2

C) pouze faktory 2 a 3 D) pouze faktory 1 a 3

Otázka č. 17 Karel je podnikatel provozující jezdecké stáje. S úvahou níže uvedených údajů, jaké jsou roční ekonomické zisky tohoto podnikání? 1. Vlastní půdu, které se při podnikání využívá. Neúčtuje podniku žádný nájem za použití této půdy, kterou by bylo možné využít jinak, aby přinášela 30 000 tisíc ročně. 2. Vlastní kapitál podniku ohodnocený na 400 000 tisíc, komerční úroková míra by činila 10% ročně. 3. Platí sám sobě mzdu ve výši 15 000 tisíc ročně, ale mohl by vydělat 25 000 tisíc v alternativním zaměstnání. 4. Podnik vynáší příjmy ve výši 115 000 tisíc ročně. A) 20 000 tis.

B) 30 000 tis.

C) 60 000 tis.

D) 95 000 tis.

7


Otázka č. 18 Kterým z následujících opatření lze zvýšit mobilitu pracovní síly? Opatření 1: Zvýšením četnosti meziměstského vlakového spojení. Opatření 2: Zvýšením specializace pracovní síly. Opatření 3: Poskytováním většího počtu rekvalifikačních programů. A) pouze opatření 1 a 2 B) pouze opatření 2 a 3

C) pouze opatření 1 a 3 D) pouze opatření 1, 2 a 3

Otázka č. 19 Všechny následující jevy povedou k posunu křivky nabídky vědců vlevo kromě ... A) Snížení vládních výdajů na vědecké vzdělávání. B) Poklesu reálných mezd vědců. C) Zvýšení mezd vyplácených vědeckým absolventům v komerčních nevědeckých místech. D) Prodloužení období před-kvalifikačního vzdělávání pro vědce.

Otázka č. 20 Sledujte obr. 5. Posun mezní efektivnosti kapitálu MEC1 na MEC2 a zásoby kapitálu z K1 na K2 by mohl být způsoben ... A) Technologickou inovací. B) Rychlejší spotřebou kapitálu. C) Větší ochotou jednotlivců spořit. D) Dočasným poklesem úrokové míry z R1 na R2.

?

obr. 5 Úroková sazba

R1 ME C2 R2

ME C1 K1

8

K2

Kapitál


Otázka č. 21 Josef je profesionální fotbalista. Vydělává mzdu, která je více než postačující k tomu, aby ho udržela na jeho současném místě. Nadbytečný důchod, který vydělává, se nazývá... A) náklady příležitosti B) ekonomická renta

C) transferové výdělky D) hodnota přebytku

9




Komentář: Tato otázka vyžaduje přímou definici nákladů příležitosti.

Otázka č. 2


Komentář: Penze se vztahuje k předchozímu zaměstnání. Všechny ostatní důchody se vztahují k současnému příjmu z faktorů využívaných v současné době.

Otázka č. 3


Komentář: Farmář může chovat 75 až 100 koní, ale pro každého dodatečného koně, kterého chová, musí snížit počet krav, které chová, o 2. Náklady příležitosti počítáme takto: (200 - 150 krav)/(100 - 75 koní) = 50/25 = 2

Otázka č. 4


Komentář: Když poptávka převyšuje nabídku, cena práce bude odbory dojednána směrem vzhůru relativně snadno. Při neelastické poptávce pro konečném produktu firma bude schopna přenést velkou část nákladů na vyšší mzdy na spotřebitele, tedy zvýšením cen bez velkého poklesu poptávky.

Otázka č. 5


MRP dvanáctého zaměstnance = 4 050 000 - 3 800 000 = 250 000 Počet zaměstnaných 11 12

Otázka č. 6

Jednotky outputu 400 450

Cena 9 500 9 000

Celkové příjmy 3 800 000 4 050 000


Komentář: Tato otázka předpokládá, že víte, že dokonale konkurenční firma může prodat veškerý svůj dodatečný output při stejné ceně jako předchozí output. To znamená, že dodatečný outputu bude mít vyšší MRP v dokonalé konkurenci, než je případ uvažované firmy, která musí snížit své ceny a dosahovat progresivně menší mezní příjem, aby prodala více.

10


Otázka č. 7


MRP = (6 480 000 - 6 400 000) = 80 000 ARP = 480 Η 1 500 = 720 000 Počet zaměstnaných 8 9

Počet balíčků za týden 4 000 4 320

Cena za balíček 1 600 1 500

Otázka číslo 8.

Celkové příjmy 6 400 000 6 480 000

Průměrný output 480 balíčků


Komentář: Změna v pravidlech učení posune křivku nabídky štukatérů vlevo, protože odbory kontrolují nabídku. Poptávka po štukatérech se posune vlevo s tím, jak poptávka klesne. Nová rovnováha nastává při mzdě H a zaměstnanosti L.

Otázka číslo 9.


Komentář: Posun MRP práce díky zlepšením produktivity z MRP1 na MRP2 povede k relativně malému zvýšení počtu zaměstnaných z L1 na L2 a relativně velkému zvýšení mezd z W1 na W2.

obr. 6 Mzda

S

MRP2 MRP1 L1

L2


11


Otázka č. 10


Tvrzení A není správné, protože MC > AC. Tvrzení B není nutně správné, třebaže kolektivní vyjednávání může vést ke konkurenční cenové úrovni. Tvrzení D není správné, protože i na svobodném a konkurenčním trhu nemonetární faktory pracovního místa ovlivní množství, které budou jednotlivci ochotni získávat - například účetní na univerzitě může být ochoten vydělávat méně než účetní v průmyslu díky lepší kvalitě pracovního prostředí na univerzitě. Stupeň jistoty pracovního místa a různé požitky (například levné jídlo v závodní jídelně), společensky nevyhovující pracovní doba v jednom zaměstnání oproti jinému mohou vytvářet mzdové rozdíly.

Otázka č. 11


Komentář: Pokud mzdy zaujímají vyšší proporci celkových nákladů, poptávka po práci bude nejspíše elastičtější, protože zvýšení pracovních nákladů by mělo vyšší dopad na produkční náklady.

Otázka č. 12


Komentář: Nová křivka nabídky, při dané minimální mzdě W2, bude W2KLS a nová úroveň zaměstnanosti bude M. Nicméně nabídka práce ochotné pracovat při této mzdové úrovni bude N, čímž se v odvětví vytvoří nadbytečná nabídka MN.

Otázka č. 13


Komentář: „Schopnost vydělávání příjmů“ pracovní síly lze zlepšit vyššími cenami za produkt firmy či vyšší produktivitou. Nižší náklady na práci (3) představují posun křivky nabídky práce, nikoli křivky MRP. Pokles ceny substitutu (4) způsobí pokles poptávky a posun křivky MRP vlevo nebo dolů.

Otázka č. 14


Zisky jsou zvyšovány až k bodu, kde MRP práce převyšuje MC práce, a jsou maximalizovány, když MRP = MC, tedy při úrovni zaměstnanosti 10. Počet pracovníků 4 5 6 7 8 9 10 11 12

12

Prodejní hodnota celkového produktu 44 000 64 000 98 000 134 000 170 000 198 000 214 000 228 000 240 000

Příjem z mezního produktu +20 000 + 34 000 + 36 000 + 36 000 + 28 000 + 16 000 + 14 000 + 12 000

Mezní náklady + 16 000 + 16 000 + 16 000 + 16 000 + 16 000 + 16 000* + 16 000 + 16 000


Otázka č. 15


Komentář: Když si mnoho firem konkuruje při zaměstnávání pracovníků, křivka nabídky je křivkou průměrných mezd. V důsledku toho musí každá firma platit průměrnou mzdu v odvětví, aby přilákala pracovníky, takže v Situaci 1 jsou mzdy takové, kde se nabídka protíná s poptávkou při mzdě Q a zaměstnanosti K. Pokud je na trhu „jediný kupující“ či monopsonistický zaměstnavatel, jako v Situaci 2, křivka nabídky práce se stane křivkou mezních nákladů práce. Firma nebude zaměstnávat více práce, pokud její mezní náklady převyšují její příjem z mezního produktu (poptávkovou křivku). Mzdy tedy budou takové, kde MC = MRP (poptávka při úrovni zaměstnanosti J a mzdě P).

?

obr. 7 Mzda

MRP chirurgů

Nabídka chirurgů

MRP policistů

Nabídka policistů


Otázka č. 16


Komentář: „Tradiční“ teorie odkazuje na teorii mezní produktivity mezd. Chirurgové mají vyšší MRP než policisté (i když mezní fyzický produkt a příjem z mezního produktu může být v praxi obtížné měřit), proto je poptávka po chirurzích silnější. Náklady příležitosti chirurgické profese jsou vyšší, proto chirurgové očekávají vyšší mzdy. Více neelastická nabídka chirurgů znamená, že pokud se MRP chirurgů a policistů zvýší o stejné množství, mzdy chirurgů vzrostou o více než mzdy policistů.

Otázka č. 17


115 000 - 30 000 - 40 000 - 25 000 = 20 000

13


Otázka č. 18


Komentář: Nízká mobilita pracovní síly označuje její neochotu či neschopnost přesunovat se z oblastí či odvětví s nezaměstnaností do oblastí či odvětví, kde je poptávka po pracovnících. Pracovníci nemusí být ochotni se stěhovat do jiné geografické oblasti k nalezení práce, ale zlepšení vlakového systému (1) může pomoci řešit tento problém. Profesní imobilitu pracovní síly lze překonat rekvalifikačními programy (3) ke zvyšování kvalifikace pracovníků se „zastaralými“ dovednostmi k získání dovedností poptávaných zaměstnavateli. Větší specializace práce (2) může vést k její vyšší produktivitě, což však nemá žádný vliv na mobilitu práce.

Otázka č. 19


Komentář: Je nutno rozlišovat mezi faktory způsobujícími posun křivky nabídky (takže při dané úrovni mezd bude méně lidí nabízet práci) od pohybu podél křivky nabídky (takže méně lidí bude nabízet práci, pokud se nabízené mzdy sníží). Podle položky B zvýšení mezd pod tempo růstu životních nákladů představuje snížení mezd, které způsobí pohyb podél křivky nabídky. Položky A, C a D změní podmínky, takže dojde k posunu nabídky vědeckých pracovníků vlevo.

?

obr. 8 Mzda S1 S0

Nabízené Q

14


Otázka č. 20


Komentář: Křivka MEC se podobá křivce MRP práce. Představuje výnos, který lze získat z dodatečných množství investovaného kapitálu, jde tedy o křivku poptávky po kapitálu. Posun MEC vpravo ukazuje dostupnost více investičních příležitostí poskytujících vyšší výnos. K tomu dojde, když se uskuteční technologická inovace (A), přičemž při úrokové sazbě R1 bude poptávka po kapitálu K2. Ochota jednotlivců spořit (C) ovlivňuje nabídku kapitálu, nikoli však poptávku a MEC. Pokles úrokových sazeb (D) povede k pohybu podél MEC1 k množství kapitálu K2, ale nezpůsobí posun křivky MEC2.

Otázka č. 21


Komentář: Ekonomická renta je přebytek skutečných výdělků z výrobního faktoru nad množstvím, které by dokázal vydělat ve svém druhém nejlepším využití (transferové výdělky).

15


16

KAPITOLA 6

Ekonomické systémy, externality spotřebitelské chování

1


6.1. Příklady a zadání Otázka č. 1 Základní ekonomický problém, se kterým se potýkají všechny ekonomiky je ... A B

hospodářský růst nezaměstnanost

C D

inflace vzácnost zdrojů

Otázka č. 2 V plánované ekonomice je typ produkce určován ... A B

centrální alokací spotřebitelskými preferencemi

C D

cenovým mechanismem ziskovým motivem

Otázka č. 3 Ve svobodné tržní ekonomice cenový mechanismus ... A B

pomáhá vládní kontrole alokuje zdroje

C D

snižuje neférovou konkurenci měří národní bohatství

Otázka č. 4 Kterou z následujících aktivit lze považovat za část sekundárního sektoru průmyslu? A B

farmaření těžbu kamene

C D

stavebnictví bankovnictví

Otázka č. 5 Určitá země je charakterizována následujícími údaji při rozdělení své ekonomicky aktivní populace. Počet pracovníků v terciárním sektoru činí ... Zemědělství, lesnictví, rybářství Těžba Správa Stavebnictví Doprava a spoje Distribuce (např. maloobchod) A 1 100 000 B 4 600 000

2

500 000 600 000 700 000 1 300 000 1 800 000 2 800 000 C D

4 800 000 5 300 000

Kapitola 6: Ekonomické systémy, externality, spotřebitelské chování POZNÁMKY

Otázka č. 6 Obr. 1 ukazuje hranici produkčních možností pro zemi Begonie. Znázorňuje ... A) Náklady příležitosti produkce potravin ve vyjádření produkce jiných statků. B) Klesající výnosy z výrobních faktorů produkce potravin s tím, jak je vyráběno více potravin. C) Pokles poptávky po potravinách s tím, jak je produkováno více jiných zboží. D) Konstantní elasticitu nabídky potravin.

?

obr. 1 Ostatní zboží

Y

Potraviny

X

Otázka č. 7 Které z následujících tvrzení o cenovém mechanismu není správné? A) Monopol a další restriktivní praktiky omezují hladkou realokaci zdrojů. B) V systému soukromého podnikání je suverenita spotřebitele úplná. C) Imobilita faktorů způsobuje nižší efektivnost cenového mechanismu jako nástroje alokace. D) Vysoké zisky budou obecně přitahovat zdroje z méně výnosných aktivit.

Otázka č. 8 Které z následujících skutečností představují nedokonalosti na trhu? 1. Věrnost spotřebitele značkovému zboží firmy bez ohledu na cenu. 2. Nedostatek úplných a přesných informací pro spotřebitele o všech zbožích a službách na trhu. 3. Pomalá reakce firem na cenové změny a relativně neelastická nabídka zboží v krátkém období. A) jevy 1 a 2

B) jevy 2 a 3

C) jevy 1 a 3

D) Jevy 1, 2 a 3

3


Otázka č. 9 Které z následujících jevů lze považovat podnikatelského ekonomického systému?

za

slabiny

zcela

svobodně

1. Odráží pouze soukromé náklady a soukromé užitky. 2. Může vést k závažným nerovnostem v rozdělení důchodu a bohatství. 3. Může vést k produkčním neefektivnostem a plýtvání zdrojů. A) jevy 1 a 2

B) jevy 2 a 3

C) jevy 1 a 3

D) jevy 1, 2 a 3

Otázka č. 10 Průmyslový podnik změnil své výrobní postupy tak, že snížil množství odpadu vypouštěného z jeho továrny do místní řeky. Která z následujících položek se nejspíše snížila? A) celkové soukromé náklady B) společenské náklady

C) externí užitky D) variabilní náklady

Otázka č. 11 Soukromá firma v malém městečku právě vybudovala městský bazén a sportovní centrum. Která z následujících položek je externím užitkem projektu? A) Zvýšené obchodování místních obchodů. B) Zvýšená doprava v sousedství. C) Zvýšené zisky sportovních firem. D) Zastavění dříve volných pozemků.

Otázka č. 12 Vláda země uvažuje, jak řešit problém produkce zemědělského hnojiva. Hnojivo znečišťuje půdu a řeky, ale farmáři je poptávají. Mezní soukromé náklady produkce a mezní společenské náklady hnojiva ukazuje následující obrázek. K dosažení společensky optimální produkce hnojiva by vláda měla ... A) Uvalit daň na hnojivo ve výši HJ za jednotku. B) Uvalit daň na hnojivo ve výši JL za jednotku. C) Uvalit daň na hnojivo ve výši KM za jednotku. D) Poskytnout dotaci na produkci hnojiva ve výši JL za jednotku, ale stanovit produkční omezení v rozsahu X jednotek.

4


?


Q = mezní společenské náklady

S = mezní soukromé

H J L

náklady

K

D

X

Y

AR

Output

Otázka č. 13 Spotřebitelská poptávka po produktu je objasňována klesajícího mezního užitku. Tento pojem znamená, že ...

pomocí

pojmu

A) S tím, jak důchody rostou, spotřebitelé mají méně potřeb, které chtějí uspokojit. B) S tím, jak spotřeba zboží roste, celkové uspokojení spotřebitelů obvykle také roste, ale klesající měrou. C) Spotřebitelé získávají klesající celkovou užitečnost ze zvyšování své spotřeby zboží za určitou úrovní. D) Spotřebitelé zvýší svou spotřebu zboží až k úrovni, kde mezní užitek dodatečné spotřeby klesl na nulu.

Otázka č. 14 Máme dvě komodity X a Y. Cena za jednotku je 10 pro komoditu X a 30 pro komoditu Y. Spotřebitel dosáhne rovnováhy, když ... A) Podíl mezního užitku k ceně je třikrát větší pro Y než pro X. B) Mezní užitek z dodatečné 1 koruny vydané na Y je třikrát větší než mezní užitek z dodatečné koruny vydané na X. C) Mezní užitek z výdajů na jednotku Y je třikrát větší než mezní užitek z výdajů na jednotku X. D) Celkový užitek výdajů na Y je třikrát větší než celková užitečnost z výdajů na X.

5


Otázka č. 15 Níže uvedená tabulka ukazuje mezní užitek pro spotřebitele z jednotek zboží X a zboží Y. Prodejní cena jednotky X je 10 a prodejní cena jednotky Y je 20. Spotřebitel má rozpočet 140 na výdaje na zboží X a Y a bude maximalizovat svou užitečnost nákupem... Jednotka Mezní užitek X Mezní užitek Y První 10 16 Druhá 9 14 Třetí 8 12 Čtvrtá 7 10 Pátá 6 8 Šestá 5 6 Sedmá 4 4 A) 0 jednotek X, 7 jednotek Y C) 4 jednotky X, 5 jednotek Y B) 2 jednotky X, 6 jednotek Y D) 6 jednotek X, 4 jednotky Y

Otázka č. 16 Předpokládejme, že existují tři komodity ke koupi pro každého spotřebitele. Níže uvedená tabulka ukazuje cenu každé komodity a mezní užitek získaný ze spotřeby každé komodity až k 5. Jednotce. Jak by racionální spotřebitel rozdělil rozpočet 1900 mezi X, y a Z? Komodity X Y Z

Cena za jednotku 20 30 40

První 25 30 60

Mezní užitek z každé jednotky Druhá Třetí Čtvrtá 20 12 10 15 10 2 50 30 20

Pátá 9 1 10

A) 2 jednotky X, 1 jednotka Y, 3 jednotky Z B) 1 jednotka X, 3 jednotky Y, 2 jednotky Z C) 0 jednotek X, 1 jednotka Y, 4 jednotky Z D) 4 jednotky, X, 1 jednotka Y, 2 jednotky Z

Otázka č. 17 Sledujte obr. 3. Co je substituční efekt cenové změny? A) přesun z H do J B) přesun z J do K

C) přesun z J do H D) přesun z K do J

?

obr. 3 Ostatní komodity F

G

H

K J

12 M

6

0

L

11

N

MRP2

Komodita X


Otázka č. 18 Sledujte obr. 2. Jaký je důchodový efekt cenové změny? A) přesun z H do J B) přesun z J do K

C) přesun z J do H D) přesun z K do J

Otázka č. 19 Podle obr. 2 ... A) Lze vidět, že komodita X je normální zboží. B) Lze vidět, že komodita X je inferiorní zboží. C) Lze vidět, že komodita X je inferiorní zboží. D) Nelze vidět, zda je X normální, inferiorní nebo Giffenovo zboží.

Otázka č. 20 Obr. 4 ukazuje spotřebitelské indiferentní křivky pro produkt Y při různých úrovních spotřebitelova důchodu. Obrázek ukazuje, že ... A) Existuje klesající mezní užitek z produktu Y. B) Produkt Y je normální zboží. C) Produkt Y je Giffenovo zboží. D) Produkt Y je inferiorní zboží.

?

obr. 4

S

Množství Y

T V P

Q

V

R

T

S

Ostatní zboží

7


Otázka č. 21 Obr. 5 představuje tržní poptávku po produktu. Tržní cena je snížena z P1 na P2. Potom zvýšení spotřebitelského přebytku ukazuje oblast ... A) P1JKP2

B) P2HL

C) P1JLP2

D) JLNM

?

obr. 5

P

J P1 L P2

0

8

M

N

Q




Komentář: Základní ekonomický problém představuje téma vzácných zdrojů a ekonomie zkoumá, jak jsou nebo by měly tyto zdroje být využívány.

Otázka č. 2


Komentář: Plánovaná či příkazová ekonomika realizuje rozhodnutí o alokaci zdrojů prostřednictvím centrálního orgánu, státu. Alokaci zdrojů ovlivňují faktory B, C a D ve svobodných tržních a smíšených ekonomikách.

Otázka č. 3


Komentář: Ve svobodné tržní ekonomice určuje interakce nabídky a poptávky prostřednictvím tržního mechanismu, kolik by mělo být produkováno a kdo výstup získá.

Otázka č. 4


Komentář: Primární sektor je obvykle definován se zahrnutím zemědělství a těžebních odvětví, sekundární sektor se zahrnutím zpracovatelské produkce a stavebnictví a terciární sektor se zahrnutím odvětví služeb. Zemědělství a těžba kamene patří do primárního a bankovnictví do terciárního sektoru.

Otázka č. 5 Správa Doprava a komunikace Distribuce


Otázka č. 6


70 000 1 800 000 2 800 000 5 300 000

Komentář: Hranice produkčních možností ukazuje, kolik outputu lze produkovat s dostupnými zdroji. protože graf je dvourozměrný, musí být omezen pouze na dvě zboží nebo na zboží X a všechna ostatní zboží. Begonia může produkovat X jednotek potravin a Y jednotek druhého zboží, či jakoukoli kombinaci potravin a dalších zboží na hranici produkčních možností. Při produkci více potravin musí země produkovat méně ostatních zboží a naopak, takže křivka XY ukazuje náklady příležitosti produkce jednoho zboží (potravin) vyjádřené produkcí ostatních zboží.

9


Otázka č. 7


Komentář: „Spotřebitel je král“ pouze, když existují dokonalé trhy a dokonalá konkurence. S monopolem, monopolistickou konkurencí, oligopolem a nedokonalými trhy bude cenový mechanismus sice stále fungovat, ale firmy vykazují určitý vliv a proto není suverenita spotřebitele úplná.

Otázka č. 8


Komentář: Loajalita ke značce může vést k tomu, že spotřebitelé zaplatí za zboží více, aniž by získali větší celkové uspokojení z jeho spotřeby. Nedostatek informací spotřebitelů povede k „chybným“ nákupním rozhodnutím. Pomalost cenového mechanismu při vytváření reakce nabídky nebo poptávky na cenové změny je další tržní nedokonalost.

Otázka č. 9


Komentář: Potřeba omezení či vyhnutí se těmto slabinám představuje hlavní argument ve prospěch určitých vládních zásahů do alokace ekonomických zdrojů - tedy ve prospěch smíšené či dokonce příkazové ekonomiky.

Otázka č. 10


Komentář: Společenské náklady jsou součtem soukromých nákladů firmy a externích nákladů pro společnost jako celek. zde jsou společenské náklady součtem produkčních nákladů (soukromých nákladů) plus nákladů znečištění (externích nákladů). Soukromé náklady firmy lze zvýšit opatření ke snížení znečištění, ale externí náklady klesnou, takže celkové společenské náklady rovněž klesnou.

Otázka č. 11


Komentář: B představují externí náklady projektu, protože zvýšené objemy dopravy škodí životnímu prostředí. C představují soukromé užitky pro firmy. D by představovalo externí užitek pouze, kdyby výstavba byla pro společnost přínosnější než použití volné plochy, což je nepravděpodobné. A je správné, protože užitky pro místní obchody lze přičíst k soukromým užitkům sportovních firem a v tomto smyslu jde o externí užitky.

Otázka č. 12


Komentář: Daň rovná externalitě (rozdílu mezi mezními společenskými náklady a mezními soukromými náklady produkce) by posunula křivku nabídky na Q, stanovila tržní cenu H a outputu X. zde se poptávka rovná mezním společenským nákladům produkce, což je společensky optimální úroveň produkce.

10


Otázka č. 13


Komentář: Jde o přímé vysvětlení teorie klesajícího mezního užitku. Spotřeba jakéhokoli zboží, při daných omezených kupních zdrojích, by měla být na úrovni, kde mezní užitek z dodatečné koruny vydané na zboží představuje takový nákupní mix, který bude maximalizovat celkovou užitečnost spotřebitelů v rámci určitého výdajového limitu nebo rozpočtového limitu.

Otázka č. 14


Spotřebitelská rovnováha je dosažena, když: Mx/Px = My/Py Mx = mezní užitek z výdajů na dodatečnou jednotku X Px = cena X My = mezní užitek z výdajů na dodatečnou jednotku Y Py = cena Y

Otázka č. 15


Komentář: Přidáváním jednotek X a Y pro dosažení mezního užitku na 1 korunu, dokud není vyčerpán rozpočet 140, dosáhneme užitečnost maximalizující kombinaci 6 jednotek X a 4 jednotek Y, kde mezní užitek na vydanou korunu je stejný pro oba produkty. Jednotka První Druhá Třetí Čtvrtá Pátá Šestá Sedmá

Otázka č. 16

X Y Z

První 1,25 1,00 1,50

První jednotka Z Druhá jednotka Z První jednotka X Druhá jednotka X První jednotka Y Třetí jednotka Z

Mezní užitek na 1 vydanou korunu X Y 1,0 0,8 0,9 0,7 0,8 0,6 0,7 0,5 0,6 0,4 0,5 0,3 0,4 0,2

Správná odpověď A Mezní užitek na 1 korunu Druhá Třetí Čtvrtá 1,00 0,60 0,50 0,50 0,33 1,25 0,75 0,50 Pořadí Kumulativní náklady První 40 Druhá = 80 Druhá = 100 Čtvrtá = 120 Čtvrtá = 150 Šestá 190

11


Otázka č. 17


Komentář: Pokles ceny X znamená, že rozpočtová přímka spotřebitelů se mění z FL na FN. „Původní rovnováha“ je proto v H a „nová rovnováha“ v K. Posun poptávky po komoditě X a dalších komoditách, z H do K, je kombinací substitučního a důchodového efektu. Substituční efekt je dopad cenové změny na poptávku spotřebitele, přičemž celková užitečnost se nemění. To je představováno posunem z H do J.

Otázka č. 18


Komentář: K důchodovému efektu dochází, protože pokles ceny komodity X znamená, že spotřebitelé mají vyšší reálný důchod než předtím a mohou proto zvýšit svou celkovou užitečnost nákupem kombinace komodity X a dalších zboží na nové indiferenční křivce 12, což je ukázáno posunem z J do K.

Otázka č. 20


Komentář: Růst reálného důchodu spotřebitelů znamená, že koupí více komodity X, protože bod K představuje větší poptávku po X spíše než bod J. Komodita X je proto normální zboží. Pokud by X bylo inferiorní zboží, důchodový efekt by byl záporný a bod J by se nacházel vpravo od bodu K. U Giffenova zboží poptávka po zboží klesá s tím, jak jeho cena klesá, takže substituční efekt bude negativní, kdy body J a K leží vlevo od bodu H.

Otázka č. 20


Komentář: S tím, jak důchod spotřebitelů roste z VV na TT na SS, jejich rovnováha znamená poptávání klesajících množství produktu Y, jak ukazuje sklon přímky PQR („křivky důchodu a spotřeby“). produkt Y je inferiorní zboží

Otázka č. 21


Komentář: Spotřebitelský přebytek je rozdíl mezi tím, co jsou spotřebitelé ochotni zaplatit za produkt (jak ukazuje křivka poptávky po produktu) a tím, co musí zaplatit. Podle obrázku jsou relevantní oblasti: Při ceně P1 P2

Oblast ochoty platit OHJM OHLN

Nutnost zaplatit (cena Η množství) OP1JM OP2LN

Oblast přebytku spotřebitele P1HJ P2HL

Růst spotřebitelského přebytku je rozdíl mezi oblastí P1HJ a oblastí P2HL, tedy P1JLP2.

12


13

KAPITOLA 7 Národní důchod

1


7.1. Příklady a zadání Otázka č. 1 Pokud dojde ke snížení vládních výdajů, nemusí nutně dojít k poklesu národního důchodu, pokud dojde ke zvýšení... 1. exportů A) 1 nebo 2

B) 1 nebo 3

2. zdanění C) 2 nebo

3. investic D) 1 nebo 2 nebo 3

Otázka č. 2 Který z následujících jevů nejspíše zvýší kruhový tok důchodů? A) zvýšené zdanění B) zvýšené výdaje na dovozy

C) nižší vládní výdaje D) snížení osobních úspor

Otázka č. 3 Které z následujících jevů mohou způsobit zvýšení národního důchodu? A) pokles investic B) růst vývozů

C) růst úspor D) pokles spotřebních výdajů

Otázka č. 4 Které z následujících položek by nevedly k hodnotě hrubého národního produktu uvažované země? A) Hrubý národní produkt mínus vývozy. B) Hrubý domácí produkt plus čisté příjmy z vlastnictví v zahraničí. C) Celkové důchody faktorů vydělávané občany uvažované země. D) Čistý národní důchod plus odpisy.

Otázka č. 5 Čistý národní produkt v cenách faktorů + kapitálová spotřeba + nepřímé daně z výdajů - dotace = ... A) Hrubý národní produkt v tržních cenách. B) Hrubý národní produkt v cenách faktorů. C) Hrubý domácí produkt v tržních cenách. D) Hrubý domácí produkt v cenách faktorů.

2

Kapitola 7: Národní důcod POZNÁMKY

Údaje pro otázky č. 6 – 9 (údaje uvedeny v miliónech) Spotřebitelské výdaje Vládní finální spotřeba Tvorba hrubého domácího fixního kapitálu Hodnota fyzického zvýšení zásob Vývozy zboží a služeb Dovozy zboží a služeb Daně z výdajů Dotace Čisté důchody z vlastnictví v zahraničí Kapitálová spotřeba

2 500 800 750 0 1 200 1 000 650 100 40 450

Otázka č. 6 Hrubý národní produkt v cenách faktorů v této ekonomice je ... A) 3700 mil.

B) 3740 mil.

C) 4290 mil.

D) 4840 mil.

Otázka č. 7 Hrubý národní produkt v tržních cenách v této ekonomice je ... A) 4050 mil.

B) 4090 mil.

C) 4250 mil.

D) 4290 mil.

Otázka č. 8 Hrubý domácí produkt v tržních cenách v této ekonomice je ... A) 3740 mil.

B) 3850 mil.

C) 4050 mil.

D) 4250 mil.

Otázka č. 9 Národní důchod v cenách faktorů v této ekonomice je ... A) 3290 mil.

B) 3740 mil.

C) 3800 mil.

D) 3840 mil.

Otázka č. 10 Která z následujících položek není zahrnuta do výpočtu hrubého národního produktu v cenách faktorů? A) B) C) D)

Náklady vybudování nových vládních úřadů Daň z přidané hodnoty z podnikatelských služeb Dividendy získané z akcií firmy v zahraničí Imputovaný nájem nájemníků-vlastníků

Otázka č. 11 Jednotlivec vydělává 30 000 ročně. Z toho je 8000 nezdanitelný základ. Daňová sazba činí 25%. Osobní disponibilní důchod tohoto jedince pro tento rok činí ... A) 22 000

B) 22 500

C) 24 500

D) 30 000

3


Otázka č. 12 Následující údaje se vztahují ke statistice národního důchodu země X. Její všeobecná míra inflace mezi léty 1990 a 1991 činila 10%. Reálná změna hrubého domácího produktu v tržních cenách mezi stejnými roky v procentuálním vyjádření činila ... Ceny uvedeny v miliónech Spotřebitelské výdaje Vládní finální spotřeba Tvorba hrubého domácího fixního kapitálu Dovozy Vývozy Daně z výdajů Dotace A) pokles o zhruba 1% B) růst o zhruba 1%

1990 1991 skutečné ceny skutečné ceny 200 000 225 000 70 000 74 000 54 000 60 000 92 000 99 000 93 000 94 000 52 000 50 000 8 000 10 000 C) růst o zhruba 2% D) růst o zhruba 2,5%

Otázka č. 13 Které z následujících položek nelze nazvat transferovými platbami pro účely účetnictví národního důchodu? A) Úrok vyplacený držitelům vládních obligací. B) Mzdy placené poslancům parlamentu. C) Platby státních penzí. D) Platby sociálního zabezpečení.

Otázka č. 14 V roce 1994 zaplatili nájemníci 10 městských domů celkový nájem 20 000 městskému úřadu, který vlastní domy. Na počátku roku 1995 si všichni nájemníci koupili od úřadu tyto domy a stali se nájemníky ve vlastních domech. Při pominutí dopadů inflace, co bude zahrnuto jako důchod z nájmu za tyto domy v národním důchodu v letech 1994 a 1995. A) 1994: 0, 1995: 20 000 B) 1994: 0, 1995: 0

C) 1994: 20 000, 1995: 20 000 D) 1994: 20 000, 1995: 0

Otázka č. 15 Které z následujících tvrzení je správné? A) Dvě země se stejným celkovým národním důchodem budou mít zhruba stejnou životní úroveň. B) Služby poskytované veřejnosti zdarma, jako je práce policie a státní vzdělávání, jsou ve statistice národního důchodu hodnotově vyjádřeny pomocí nákladů příležitostí. C) Oficiální statistiky mohou nadhodnocovat národní důchod pro zemi se silnou černou ekonomikou. D) Čísla hrubého národního produktu se často preferují před čísly čistého národního produktu díky obtížím při výpočtu kapitálové spotřeby.

4


Otázka č. 16 Mezní sklon ke spotřebě měří ... A) Vztah mezi změnami ve spotřebě a změnami spotřebitelské užitečnosti. B) Proporci důchodů domácností vydanou na spotřební statky. C) Proporci národního důchodu vydanou na spotřební zboží. D) Vztah mezi změnami ve spotřebě a změnami v důchodu.

Otázka č. 17 Obrázek ukazuje spotřební funkci pro národní ekonomiku. Mezní sklon ke spotřebě ... A) Je konstantní při všech úrovních důchodu. B) Je kladný při úrovních důchodu nižších než Q a záporný při úrovních důchodu nad Q. C) Je větší než průměrný sklon ke spotřebě při úrovních důchodu pod Q a menší než průměrný sklon ke spotřebě při úrovních důchodu nad Q. D) Je větší než průměrný sklon ke spotřebě při všech úrovních důchodu.

?

obr. 1 Výdaje

C

45 0

o

Q

Důchod

Otázka č. 18 APC = průměrný sklon ke spotřebě, MPS = mezní sklon k úsporám. V zemi s velmi nízkým důchodem na hlavu ... A) APC bude nízký a MPS bude nízký. B) APC bude nízký a MPS bude vysoký. C) APC bude vysoký a MPS bude nízký. D) APC bude vysoký a MPS bude vysoký.

5


Otázka č. 19 Uvedený graf ukazuje zemi s uzavřenou ekonomikou a bez vládního sektoru, možné změny v národním důchodu ve vztahu ke spotřebním výdajům (C) a investicím (I). Jaká je úroveň úspor při rovnovážné úrovni národního důchodu? A) 2 000 mil.

B) 3 000 mil.

C) 4 000 mil.

D) 6 000 mil.

?

obr. 2 Celkové výdaje (v tisících milionů) C+I 6 C

5 4 3 2 1 1 2 3 4 5 6

Národní důchod

Otázka č. 20 Otevřená ekonomika s vládním sektorem je v rovnováze a dovozy jsou větší než vývozy. To znamená, že ... A) Investice + daně jsou menší než úspory + vládní výdaje. B) Investice + vládní výdaje jsou větší než úspory + daně. C) Investice + vládní výdaje jsou menší než úspory + daně. D) Investice + daně jsou větší než úspory + vládní výdaje.

Otázka č. 21 V zemi s otevřenou ekonomikou a bez vládního sektoru činil národní důchod 1 000 milionů, se spotřebou ve výši 700 milionů. Mezní sklon ke spotřebě je 0,8. Rovnovážný národní důchod nyní vzrostl na 1 100 milionů, což zahrnuje ... A) B) C) D)

6

Spotřebu Spotřebu Spotřebu Spotřebu

770 770 780 880

milionů milionů milionů milionů

a a a a

investice investice investice investice

300 330 320 220

milionů. milionů. milionů. milionů.


Údaje pro otázky č. 22 - 25 Funkce spotřeby a investic v tabulce se vztahují k uzavřené ekonomice bez vládního sektoru. Důchod v milionech

1 1 1 2

0 450 750 200 400 650 000

Spotřeba v milionech 250 550 750 1 050 1 150 1 350 1600

Investice v milionech 150 150 150 150 150 150 150

Otázka č. 22 Rovnovážná úroveň národního důchodu je ... A) 750 mil.

B) 1 200 mil.

C) 1 400 mil.

D) 1 650 mil.

Otázka č. 23 Úroveň úspor při rovnovážném národním důchodu činí ... A) 0

B) 150 mil.

C) 250 mil.

D) 600 mil.

Otázka č. 24 Úroveň národního důchodu, při níž by objem úspor byl nula, je ... A) 0

B) 150 mil.

C) 450 mil.

D) 750 mil.

Otázka č. 25 Pokud se úroveň investic (permanentně) zvýší ze 150 milionů na 300 milionů, nová rovnovážná úroveň národního důchodu bude ... A) 1 200 mil.

B) 1 400 mil.

C) 1 650 mil.

D) 2 000 mil.

Otázka č. 26 Obrázek ukazuje zvýšení výdajové funkce ekonomiky z E1 na E2. Při předpokladu, že v ekonomickém systému nedojde k žádným změnám, které z následujících jevů budou pravděpodobně příčinou tohoto zvýšení? A) Vyšší výdaje na dovozy. B) Zvýšení mezního sklonu k úsporám. C) Vyšší přebytek bilance neviditelného obchodu země. D) Zvýšení standardní daňové sazby z příjmu.

7


?

obr. 3 Výdaje

C+I+G C+I C

Národní důchod

obr. 4

k otázkám 27-28

?

Výdaje

E2 E1

45

o

Důchod

Otázka č. 27 Obrázek ukazuje výdajové funkce uzavřené národního důchodu bude dosaženo při ... A) úrovni národního důchodu W B) úrovni národního důchodu X

ekonomiky. Rovnovážného

C) úrovni národního důchodu Y D) úrovni národního důchodu Z

Otázka č. 28 Sledujte obrázek. Dosud předpokládáme uzavřenou ekonomiku a uvažujeme úroveň národního důchodu dostatečnou k udržení plné zaměstnanosti ve výši X. Existující rovnovážná pozice bude taková, když ... A) B) C) D) 8

Existuje inflační mezera. Existuje deflační mezera. Pozice rovnováhy a plné zaměstnanosti jsou stejné. Výdaje jsou nižší než národní důchod.




Komentář: K eliminaci poklesu národního důchodu, máme-li dáno Y = C + I + G + (X - M), musí být pokles v G vyrovnán zvýšením C, I (položka 3) nebo X (položka 1).

Otázka č. 2


Komentář: Další tři položky představují úniky z kruhového toku národního důchodu, proto sníží kruhový tok.

Otázka č. 3


Komentář: Protože Y = C + I + G + (X - M), pokles C nebo I sníží národní důchod, ale růst vývozů X ho zvýší. Úspory představují úniky z kruhového toku, a proto sníží národní důchod, pokud nebudou směrovány do vyšších investic.

Otázka č. 4


Komentář: Výdajový přístup k výpočtu GNP by představoval odečtení dovozů a přičtení vývozů.

Otázka č. 5


Komentář: Čistý národní produkt v cenách faktorů plus kapitálová spotřeba se rovná hrubý národní produkt v cenách faktorů. Přičtením daní z výdajů a odečtením dotací se potom dostáváme od GNP v cenách faktorů k GNP v tržních cenách.

Otázka č. 6


Komentář: Vysvětlení a komentář budou poskytnuty po dokončení všech otázek v této části.

Otázka č. 7


Otázka č. 8


Otázka č. 9


9


Odpovědi na otázky č. 6 - 9 (údaje v miliónech) Spotřebitelské výdaje Vládní finální spotřeba Tvorba hrubého domácího fixního kapitálu

2 500 800 750

CELKOVÉ DOMÁCÍ VÝDAJE

4 050

Vývozy zboží a služeb Dovozy zboží a služeb

1 200 - 1 000

GDP V TRžNÍCH CENÁCH

4 250

Čisté důchody z vlastnictví v zahraničí

40

GNP V TRžNÍCH CENÁCH

4 290

GDP V TRžNÍCH CENÁCH

4 250

Přizpůsobení nákladů faktorů Daně z výdajů Dotace

- 650 100

GDP V CENÁCH FAKTORŮ

3 700

Čisté důchody z vlastnictví v zahraničí

40

GNP V CENÁCH FAKTORŮ

3 740

Kapitálová spotřeba

- 450

Národní důchod v cenách faktorů

Otázka č. 10

3 290


Komentář: GNP v cenách faktorů je vypočítán odečtením daní z výdajů, jako jsou daně z prodejů nebo daň z přidané hodnoty.

Otázka č. 11


Komentář: Osobní disponibilní důchod sestává z mezd a dalších příjmů mínus přímé daně, jako jsou daně z příjmu. Zde činí daň z příjmu 25% z (30 000 - 8 000) = 5 500, disponibilní důchod bude tedy činit 30 000 - 5 500 = 24 500.

10


Otázka č. 12


Zvýšení (354 - 325) = 29 000 milionů % zvýšení v peněžním vyjádření = (29 000/325 000) Η 100% = 8,9% % změna v reálném vyjádření při 10% inflaci představuje pokles o zhruba 1% Spotřebitelské výdaje (v miliónech) Vládní finální spotřeba Tvorba hrubého domácího fixního kapitálu Vývozy Dovozy GDP v tržních cenách

Otázka č. 13

1990 200 000 70 000 54 000

1991 225 000 74 000 60 000

324 93 - 92 325

359 94 - 99 354

000 000 000 000

000 000 000 000


Komentář: Transferové platby získávají příjemci, aniž by zpětně nějak přispívali národnímu outputu. Zahrnují transfer bohatství spíše než odměnu za vytváření ekonomického bohatství a přerozdělení důchodu od plátců daní k ostatním subjektům. Mzdy poslanců jsou součástí všeobecných vládních výdajů, proto jsou zahrnuty v údajích o národním důchodu.

Otázka č. 14


Komentář: Skutečné platby nájemného 20 000 jsou zahrnuty ve statistikách roku 1989 a ekvivalentní nájem je jako nájem obyvatel-vlastníků domů imputován do čísel pro rok 1990.

Otázka č. 15


Komentář: Kapitálová spotřeba představuje odhadované náklady založené na současných cenách pro postupné používání národních produktivních a fixních aktiv. Tento údaj je obtížné odhadovat přesně. Tvrzení A je nesprávné, z velké části proto, že mezinárodní srovnání životní úrovně by bal založena na národním důchodu na hlavu spíše než na celkovém národním důchodu. Tvrzení B je nesprávné, protože zdarma poskytované služby, jako je policie, se zahrnují do statistik svými skutečnými náklady. Tvrzení C je chybné, protože při silné černé ekonomice, kdy není ekonomická aktivita hlášena s cílem vyhnout se zdanění atd., oficiální statistiky budou podhodnocovat národní důchod.

Otázka č. 16


11


Otázka č. 17


Komentář: Funkce spotřeby je přímka ve tvaru C = C0 + cY, kde C0 je fixní množství výdajů, Y velikost důchodu a c, konstantní hodnota, je mezní sklon ke spotřebě. Z důvodu fixní minimální spotřeby bude průměrný sklon ke spotřebě vyšší než MPC při nízkých úrovních důchodu, proto jsou tvrzení C a D nesprávná.

Otázka č. 18


Komentář: V zemi s nízkou životní úrovní budou lidé vydávat velmi vysokou proporci svého důchodu a rovněž jakéhokoli dodatečného důchodu, který mohou získat, na základní spotřební zboží, jako jsou potraviny a oděvy. APC bude vysoký, a protože vysoký bude i MPC, MPS (mezní sklon k úsporám) bude nízký (MPC + MPS = 1).

Otázka č. 19


Komentář: V uzavřené ekonomice bez vládního sektoru dojde k rovnováze, když C + S = C + I, takže S = I. I jsou stejné při všech úrovních národního důchodu (2 000 milionů). Rovnovážná úroveň důchodu činí 6 000 milionů, kdy C = 4 000 milionů a I = S = 2 000 milionů.

Otázka č. 20


Komentář: Otevřená ekonomika je v rovnováze, když se úniky rovnají injekcím, takže I + G + X = S + T + M. protože dovozy M převyšují vývozy X, I + G musí převyšovat S + T, aby bylo dosaženo rovnováhy.

Otázka č. 21


Mezní sklon ke spotřebě = 0,8 Růst národního důchodu = 100 milionů Růst celkové spotřeby = 0,8 Η 100 milionů = 80 milionů Mezní sklon k úsporám = (1 - 0,8) = 0,2 V rovnováze v uzavřené ekonomice se úspory = investice Zvýšení úspor a investic = 0,2 Η 100 milionů = 20 milionů, z 300 milionů na 320 milionů.

Otázka č. 22


Rovnováha nastává, když Důchod = Spotřeba + Investice

Otázka č. 23


Komentář: Neuvažujeme dovozy, vývozy, ani vládní sektor. Rovnováha nastává při rovnosti injekcí (I) únikům (S), tedy úspory se rovnají investicím.

12


Otázka č. 24


Komentář: K tomu, aby se úspory rovnaly nule, musely by domácnosti vydat veškerý důchod na spotřebu (C), k čemuž dochází při úrovni důchodu 750 milionů, třebaže by v této situaci nenastala rovnováha.

Otázka č. 25


Komentář: Při zvýšení investic na 300 milionů bude nyní nová rovnovážná úroveň národního důchodu činit 1 650 milionů, kde důchod = C + I (1 650 = 1 350 + 300).

Otázka č. 26


Komentář: E = C + I + G + (X - M). Zvýšení M (položka A) sníží celkové výdaje, zatímco zvýšení (X - M), jehož je položka C součástí, zvýší výdaje. Zvýšení zdanění a zvýšení mezního sklonu k úsporám by zvýšilo úniky z kruhového toku důchodů a mělo by tedy tendenci snižovat výdaje, pokud by nebylo vyrovnáno zvýšením vládních výdajů nebo vyššími investicemi.

Otázka č. 27


Komentář: V uzavřené ekonomice s vládním sektorem je rovnovážný národní důchod (Y) dosažen, kdy Y=C+I+G

Otázka č. 28


Komentář: Inflační mezera existuje, když agregátní poptávka a tedy plánované výdaje, převyšují úroveň národního důchodu potřebnou k dosažení plné zaměstnanosti bez inflace. protože úroveň národního důchodu X postačuje k plné zaměstnanosti bez inflace, musí existovat inflační mezera, když je úroveň rovnovážného národního důchodu rovna Y.

13


14

KAPITOLA 8 Multiplikátor a akcelerátor

1


8.1. Příklady a zadání Otázka č. 1 Které z následujících investic vytvářejí injekci do kruhového toku důchodu? A) Firma zvýší své zásoby hotových výrobků před zahájením marketingové kampaně. B) Penzijní fond nakoupí akcie nově privatizovaného podniku. C) Zemědělské družstvo nakoupí již použité zemědělské stroje ze svých úspor. D) Převzetí jedné firmy druhou firmou.

Otázka č. 2 Která z následujících odpovědí je správná? Pokles úrokové míry může vést přímo k ... Odpověď 1: Přesunu na kapitálově náročnější produkční metody. Odpověď 2: Poklesu mezní efektivnosti kapitálu. Odpověď 3: Vyšším úrovním investic. A) odpovědi 1 a 2 B) odpovědi 1 a 3

C) odpovědi 2 a 3 D) odpovědi 1, 2 a 3

Otázka č. 3 Inflační mezeru v ekonomice lze uzavřít zvýšením ... A) akcelerátoru a multiplikátoru B) přebytku vládního rozpočtu

C) průměrného sklonu ke spotřebě D) přebytkem exportů země

Otázka č. 4 Dopad multiplikátoru na národní důchod bude malý, ... A) Když je v ekonomice vysoká nezaměstnanost. B) Když je nízký mezní sklon k úsporám. C) V důsledku deflační mezery. D) V důsledků úniků z kruhového toku vedle úspor.

Otázka č. 5 Multiplikační efekt vládních investic bude pravděpodobně větší, když ... A) Je produkční kapacita v soukromém sektoru nadbytečná. B) Je mezní sklon ke spotřebě vysoký. C) Jsou zvýšené výdaje financovány vyššími daněmi. D) Mají firmy vysoké zásoby.

2

Kapitola 8: Multiplikátor a akcelerátor POZNÁMKY

Otázka č. 6 V uzavřené ekonomice bez vládního sektoru je spotřební funkce rovna: C = 30 000 milionů + 0,4Y, investice činí 30 000 milionů ročně. Které z následujících tvrzení je správné? A) rovnovážný důchod = 80 000 mil., multiplikátor = 1,67 B) rovnovážný důchod = 80 000 mil., multiplikátor = 2,50 C) rovnovážný důchod = 100 000 mil., multiplikátor = 1,67 D) rovnovážný důchod = 100 000 mil., multiplikátor = 2,50

Otázka č. 7 Investice v uzavřené ekonomice bez vládního sektoru mají v příštím roce vzrůst o 6 000 milionů. Při mezním sklonu k úsporám 0,4, jaký bude očekávaný růst národního důchodu? A) 10 000 mil.

B) 15 000 mil.

C) 16 000 mil.

D) 21 000 mil.

Otázka č. 8 V otevřené ekonomice činí mezní sklon ke spotřebě doma vyrobených zboží 0,25 při všech úrovních důchodu. Pokud vývozy vzrostou o 100 milionů, přičemž nedojde k žádným jiným změnám, národní důchod vzroste o ... A) 25 mil.

B) 100 mil.

C) 125 mil.

D) 133 mil. (zhruba)

Otázka č. 9 Národní důchod vzroste o 2 500 milionů a obyvatelé vydávají o 2 000 milionů více na spotřební statky. Hodnota multiplikátoru činí ... A) 0,80

B) 1,25

C) 4,00

D) 5,00

Otázka č. 10 Ekonomika bez vládního sektoru má spotřební funkci (v miliardách) C = 100 + 0,8Y. Z dodatečných spotřebovávaných statků jsou však 3/4 dovozy. Dojde ke zvýšení investičních výdajů o 20 miliard. O kolik vzroste národní důchod? A) 25 mld.

B) 45 mld.

C) 100 mld.

D) 120 mld.

Údaje pro otázky č. 11 - 13 V národní ekonomice bez vládního sektoru je: Spotřební funkce C = 20 000 milionů + 0,8Y ročně. Investice jsou fixovány na 30 000 milionech ročně. Exporty jsou fixovány na 40 000 milionech ročně. Dovozy tvoří 5% národního důchodu.

3


Otázka č. 11 Při současném rovnovážném národním důchodu činí dovozy .. A) 8 500 mil.

B) 18 000 mil.

C) 22 500 mil.

D) 30 000 mil.

Otázka č. 12 Exporty nyní klesnou na 25 milionů ročně. Rovnovážný národní důchod klesne o ... A) 20 000 mil.

B) 25 000 mil.

C) 60 000 mil.

D) 100 000 mil.

Otázka č. 13 Exporty zůstanou na úrovni 25 000 milionů ročně, ale mezní sklon k dovozům vzroste na 10%. Které z následujících údajů správně popisují nový rovnovážný důchod a hodnotu multiplikátoru? A) 240 000 mil. - vyšší B) 240 000 mil. - nižší

C) 250 000 mil. - vyšší D) 250 000 mil. - nižší

Otázka č. 14 Zhodnoťte následující tvrzení: Tvrzení 1: Zvýšení úspor vždy přinese zemi užitek. Tvrzení 2: Paradox šetrnosti říká, že pokus o zvýšení množství uspořeného z dané úrovně národního důchodu povede k poklesu národního důchodu. A) tvrzení 1 a 2 jsou správná B) tvrzení 1 je správné, 2 nesprávné

C) tvrzení 1 je nesprávné, 2 správné D) obě tvrzení jsou nesprávná

Otázka č. 15 Obecně je přijímáno, že multiplikátor je užitečný analytický nástroj, ale má určitá omezení. Které z následujících charakteristik nejsou takovým omezením? A) Multiplikátorem vyvolané změny mezi jednou rovnovážnou úrovní národního důchodu a druhou trvají dlouhou dobu. B) Spotřební funkce je často nestabilní. C) Multiplikátor ovlivňuje reálný důchod pouze, když existuje inflační mezera. D) Multiplikátor ovlivní reálný důchod pouze, když existuje nezaměstnanost způsobená nedostatečnou poptávkou.

4


Otázka č. 16 Doplňte následující tvrzení. Princip akcelerátoru říká ... A) Jak počáteční zvýšení komponenty národního důchodu vede k mnohem většímu konečnému zvýšení národního důchodu. B) Že malá změna investic povede k mnohem větší změně outputu spotřebních statků. C) Že malá změna outputu spotřebních zboží povede k mnohem větší změně produkce kapitálových statků. D) Že změny úrovně investic zapříčiňují hospodářský cyklus.

Údaje pro otázky č. 17 - 20 K výrobě produktu v počtu 120 000 kusů ročně výrobce potřebuje 12 stejných strojů. Každý stroj má životnost 3 roky a každý rok výrobce nahrazuje 4 stroje. Produkuje 120 000 kusů produktu první 3 roky svého podnikání. Ve čtvrtém roce plánuje zvýšení outputu na 180 000 kusů instalací nových strojů a udržením stejného podílu kapitál/output.

Otázka č. 17 Ve 4. roce bude instalovat ... A) 4 nové stroje B) 6 nových strojů

C) 8 nových strojů D) 10 nových strojů

Otázka č. 18 Situace v otázce 17 je příkladem ... A) principu akcelerátoru B) mezního sklonu k investicím C) multiplikátoru D) principu multiplikátoru - akcelerátoru

Otázka č. 19 V roce 5 poptávka zůstane a úrovni 180 000 kusů ročně. V roce 5 bude výrobce instalovat ... A) 2 nové stroje B) 4 nové stroje

C) 6 nových strojů D) 8 nových strojů

Otázka č. 20 V roce 6 výrobce očekává pokles poptávka na 150 000 kusů. Protože chce udržet nahrazování strojů každé 3 roky a udržet stejný podíl kapitál/output, výrobce .. A) prodá 2 své stroje B) nekoupí žádný nový stroj

C) bude instalovat 1 nový stroj D) bude instalovat 2 nové stroje

5


Otázka č. 21 Následující vzorec ukazuje množství nových investic, které ekonomika bude realizovat: nové investice = (v Η zvýšení národního důchodu), kde v = podíl kapitál/output. Dojde ke dvěma změnám. Co se stane? Změna 1: Dojde k technologickému pokroku spořícímu kapitál. Změna 2: Sníží se možnost nahrazování kapitálu prací. A) změna 1 zvýší v, změna 2 sníží v B) změna 1 sníží v, změna 2 sníží v

C) změna 1 zvýší v, změna 2 zvýší v D) změna 1 sníží v, změna 2 zvýší v

Otázka č. 22 Které z následujících pořadí fází odpovídá hospodářskému cyklu? A) konjunktura, recese, deprese, oživení B) recese, oživení, konjunktura, deprese C) konjunktura, oživení, recese, deprese D) oživení, recese, deprese, konjunktura

Otázka č. 23 Které z následujících položek mohou naznačovat pohyby hospodářského cyklu? 1. Ceny surovin. 2. Hrubý domácí produkt. 3. Sezónní nezaměstnanost. A) pouze 1 a 2

6

B) pouze 2 a 3

C) pouze 1 a 3

D) všechny položky




Komentář: Vytváření zásob jsou investice, protože tato činnost představuje nynější výdaje přinášející užitek v budoucnosti. I když nákup akcií (položka B), použitého strojního vybavení (C) nebo již existující firmy (D) vesměs představují pro jednotlivce či organizace investice, jde pouze o transfery vlastnictví již existujících aktiv, nikoli o vytváření nových fixních kapitálových aktiv či zásob. Z hlediska národní ekonomiky jako celku však tyto aktivity nepovažujeme za investice, nepředstavují injekce do kruhového toku.

Otázka č. 2


Komentář: Pokles úrokové sazby zvýší přitažlivost většího množství kapitálových investic, jejichž výnos se nyní rovná či převyšuje úrokovou sazbu oproti minulosti při vyšších úrokových sazbách. Jedním z důsledků „levnějšího“ kapitálu může být přesun od pracovně ke kapitálově náročným produkčním metodám (1). Mezní efektivnost kapitálu, která je (pojmově) mírou výnosu, který lze získat z investic, řazených od nejlepšího k nejhoršímu, však není ovlivněna.

Otázka č. 3


Komentář: Inflační mezera existuje při plné zaměstnanosti a agregátní poptávce převyšující schopnost ekonomiky produkovat output, takže ceny rostou. Inflační mezera je uzavřena zvýšením kapacity fyzického outputu ekonomiky nebo snížením agregátní poptávky. Položka B k tomu vede, protože větší přebytek zdanění důchodu nad vládními výdaji snižuje agregátní poptávku.

Otázka č. 4


Komentář: Vzpomeňte si na vzorec multiplikátoru! Mezní sklon k dovozům (m) a mezní míra zdanění (t) pomáhají snížit velikost multiplikátoru spolu s mezním sklonem k úsporám (s).

Otázka č. 5


Komentář: Multiplikátor vládních investic bude působit prostřednictvím investic soukromého sektoru (prostřednictvím efektu vládního multiplikátoru). Nadbytečná produkční kapacita v průmyslu (položka A) a vysoká úroveň zásob (položka D) však tlumí potřebu nových investic v průmyslu. Vyšší mezní daňová sazba (implikovaná položkou C) sníží multiplikátor. Vysoký mezní sklon k úsporám (položka B) pomáhá udržovat multiplikátor na vysoké úrovni.

7


Otázka č. 6


V rovnováze: Y=C+I Y = (30 000 + 0,4Y) + 30 000 0,6Y = 100 000 Multiplikátor = 1/(1 - 0,4) = 1/0,6 = 1,67

Otázka č. 7


Zvýšení národního důchodu (v milionech) = 6 000/0,4 = 15 000

Otázka č. 8


Zvýšení národního důchodu (v milionech)=100x1/(1-0,25)=100/0,75= 133,3

Otázka číslo 9.


Zvýšení národního důchodu 2 500 milionů Zvýšení spotřeby (= mezní spotřeba) 2 000 milionů Mezní sklon ke spotřebě = 2 000/2 500 = 0,8 Multiplikátor = 1/(1 - mpc) = 1/(1 - 0,8) = 1/0,5 = 5

Otázka č. 10


Mezní sklon k úsporám = 1 - mpc = 1 - 0,8 = 0,2 Mezní sklon k dovozům = 0,75 mpc = 0,75 Η 0,8 = 0,6 Multiplikátor = 1/(0,2 + 0,6) = 1/0,8 = 1,25 Zvýšení národního důchodu = 20 miliard Η 1,25 = 25 miliard

Otázka č. 11


Y = C + I + (X - M) Y = 20 000 + 0,8Y + 30 000 + 40 000 - 0,05Y 0,25Y = 90 000 Y = 360 000 M = 0,05Y = 18 000

8


Otázka č. 12


Multiplikátor = 1/(m + s) = 1/(0,05 + 0,2) = 4 Pokles 15 000 milionů ve vývozech povede k poklesu (Η 4) 60 000 milionů v národním důchodu. Nový rovnovážný národní důchod je (v milionech): Y = C + I (X - M) 300 000 = (20 000 + 0,8 Η 300 000) + 30 000 + (25 000 - 0,05 Η 300 000) C = 260 000 I = 30 000 X = 25 000 M = 15 000 Y kleslo o 60 000 milionů, z 360 000 milionů na 300 000 milionů

Otázka č. 13


Y = C + I + (X - M) Y = 20 000 + 0,8Y + 30 000 + 25 000 - 0,1Y 0,3Y = 75 000 Y = 250 000 původní multiplikátor = 1/(0,2 + 0,05) = 4 nový multiplikátor = 1/(0,2 + 0,1) = 3,3

Otázka č. 14


Komentář: Úspory jsou pozitivní pro ekonomiku, pokud vedou k větším investicím, ale vyšší úspory bez vyrovnávacích vyšších investic mohou vést k poklesu národního důchodu, jak naznačuje tzv. paradox šetrnosti.

Otázka č. 15


Komentář: Multiplikátor ovlivňuje reálný národní důchod a output v přítomnosti deflační mezery. Při inflační mezeře jakýkoli multiplikační efekt pouze přidá inflaci. Dlouhé období přizpůsobení (položka A) znamená, že je obtížné odhadnout efekt multiplikátoru a ekonomické podmínky se během období mohou změnit. Funkce spotřeby je nestabilní (B) což znamená, že mezní sklony ke spotřebě a úsporám jsou proměnlivé. Tím se stává velikost multiplikátoru nestabilní a nepředvídatelná. Nezaměstnanost z důvodu nedostatečné poptávky (položka D) lze odstranit stimulací poptávky po větším outputu, čímž se vytvoří více pracovních míst.

9


Otázka č. 16


Komentář: Položka A a B popisuje multiplikační efekt. Položka D není správná, protože i když Keynes věřil, že kombinace multiplikátoru a akcelerátoru spolupůsobí při vzniku hospodářských cyklů, nejde o akcelerační princip jako takový. Tvrzení C správně říká, že pokud firmy mají fixní podíl kapitálu a outputu, růst outputu bude vytvářet větší proporcionální zvýšení investic do nového kapitálového vybavení, takže bude produkováno více kapitálových statků.

Otázka č. 17


Komentář: Tento příklad představuje pouze jednoho dalšího výrobce, proto není snadné vztáhnout ho přímo ke změnám celkového národního outputu a národního důchodu. Nicméně ukazuje dopad akcelerátoru v roce 4, když je outputu zvýšen o 50% ze 12 000 na 180 000, ale nové investice do nákupu strojů se zvýší o 150% ze 4 strojů v roce 3 na 10 strojů v roce 4. (a) 4 = stroje, které jsou již dva roky staré v roce 3, (b) 4 = 1 rok staré stroje v roce 3, (c) 4 = koupené v roce 3 Rok

Output

Potřebné stroje (x)

Stroje na začátku roku (y)

Nahrazené (z)

Stroje k nahrazení a koupi (x - y + z)

3 4 5 6

120 000 180 000 180 000 150 000

12 18 18 15

12 18 18

4a 4b 4c

10 4 1

Otázka č. 18


Otázka č. 19


Otázka č. 20


Otázka č. 21


Komentář: Technologie šetřící kapitál sníží žádoucí podíl kapitál/output, protože bude třeba méně investic k vytvoření dodatečného outputu. Méně možností pro použití práce namísto kapitálu zvýší potřebu dodatečných investic k produkci dodatečného outputu, takže podíl kapitál/output vzroste.

Otázka č. 22


Komentář: Když je ekonomika v konjunktuře dosahuje bodu obratu a vstupuje do recese. Recese se prohlubuje v depresi. Poté se projevuje další bod obratu a cyklus přechází do oživení a zpět do konjunktury.

10


Otázka č. 23


Komentář: Změny v GDP mohou měřit (a indikovat) pohyby hospodářského cyklu. Řada ekonomických ukazatelů pohyby v hospodářském cyklu, buď rostoucí (například ceny surovin) nebo klesající (například nezaměstnanost, bankroty) během expanze a naopak během recese. Sezónní nezaměstnanost roste nebo klesá podle ročního období (například pracovní místa pro lyžařské instruktory) a tyto změny nepředstavují indikátory jakýchkoli hospodářských pohybů.

11


12

KAPITOLA 9 Peníze, bankovnictví, úrok

1


9.1. Příklady a zadání Údaje pro otázky č. 1 – 4 (v milionech) Bankovky a mince v oběhu mimo Centrální banku Bankovky a mince v rukou veřejnosti Běžné účty domácích obyvatel, v domácí měně, v domácích bankách: nenesoucí úrok nesoucí úrok Depozitní účty domácích obyvatel, v domácí měně, v domácích bankách. Depozita domácích obyvatel v zahraničních měnách v domácích bankách. Depozita zahraničních obyvatel v domácí měně v domácích bankách. Akcie soukromého sektoru a depozita u stavebních společností. Mince, bankovky, bankovní účty a depozitní certifikáty stavebních společností v domácí měně. Operační depozita bank (tj. vlastní bankovní účty bank) u Centrální banky.

15 000 13 000 30 000 40 000 --------70 000 80 000 30 000 60 000 120 000 12 000 1 000

Otázka č. 1 Podle uvedených údajů, jak velký je agregát M0? A) 13 000 mil.

B) 12 000 mil.

C) 15 000 mil.

D) 16 000 mil.


B) 45 000 mil.

C) 83 000 mil.

D) 85 000 mil.


B) 193 000 mil.

C) 223 000 mil.

D) 253 000 mil.


2

B) 283 000 mil.

C) 331 000 mil.

D) 343 000 mil.

Kapitola 9: Peníze, bankovnictví, úrok POZNÁMKY

Otázka č. 5 Všechny následující faktory budou vést ke snížení tempa růstu širokého peněžního agregátu M4 kromě ... A) Zvýšení úrokové sazby nabízené na národní úspory. B) Snížení požadavků na výpůjčky veřejného sektoru. C) Prodej dlouhodobých obligací vládou bankovnímu sektoru. D) Prodej pokladničních poukázek diskontním domům.

Otázka č. 6 Finanční zprostředkovatel je nejlépe definován jako ... A) Instituce, která uvádí v soulad nabídku finančních prostředků věřitelů s poptávkou dlužníků po finančních prostředcích. B) Instituce, která operuje na burze a uvádí v soulad kupující a prodávající akcií. C) Instituce, která umožňuje firmám získat vybavení od dodavatelů poskytováním leasingu či finančních prostředků na nájem a koupi. D) Instituce, která působí jako spojka mezi Centrální bankou a zbytkem národního bankovního systému.

Otázka č. 7 Kterou z následujících položek nenajdete mezi aktivy komerční banky? A) B)

debetní saldo bankovní poukázky

C) D)

depozita zákazníků půjčky peněžním trhům

Otázka č. 8 Bankovní systém v malé zemi sestává z pouhých 5 bank. Každá banka se rozhodla držet minimální podíl hotovosti 10%. Každá banka nyní dostane dodatečná hotovostní depozita ve výši 1 milionu. Dojde tedy nyní k dalšímu zvýšení celkových bankovních depozit na maximum ve výši ... A) 500 000

B) 5 mil.

C) 45 mil.

D) 50 mil.

Otázka č. 9 Pokud by všechny komerční banky v národní ekonomice operovaly s podílem hotovostních rezerv ve výši 20%, kolik hotovosti by muselo být uloženo u bank, aby nabídka peněz vzrostla o 300 milionů? A) 60 mil.

B) 75 mil.

C) 225 mil.

D) 240 mil.

3


Otázka č. 10 Transformace splatnosti znamená ... A) Proces, kterým se s plynutím času půjčky blíží umoření. B) Částka, kterou je nutno zaplatit k umoření půjčky nebo cenného papíru v okamžiku splatnosti. C) Způsob, jímž se mění úrokové sazby podle délky trvání půjčky. D) Proces, jímž jsou krátkodobá depozita znovu půjčována bankami jako dlouhodobé půjčky.

Otázka č. 11 Základní sazby jsou ... A) Úrokové míry, při nichž Centrální banka bude obchodovat poukázky na diskontních trzích. B) Úrokové sazby, která komerční banky používají pro stanovení mnoha jejich dalších sazeb. C) Úrokové sazby, při nichž komerční banky půjčují sobě navzájem na peněžních trzích. D) Úrokové sazby, které komerční banky nabízejí vkladatelům.

Otázka č. 12 Pokud reálná úroková míra činí 3% p.a. a očekávaná míra inflace 6% p.a., nominální úroková míra bude přibližně ... A) 0,5%

B) 2%

C) 3%

D) 9%

Otázka č. 13 K následujícím událostem dojde při operacích na volném trhu Centrální banky na peněžních trzích. Stanovte jejich správné pořadí. 1. Centrální banka nakoupí poukázky za hotovost při vybrané úrokové sazbě nabízené v soutěži mezi diskontními domy. 2. Komerční banky při nedostatku hotovosti čerpají z depozit u diskontních domů. 3. Hotovost vstoupí do bankovního systému od Centrální Banky. 4. Diskontní domy soutěží mezi sebou o prodej poukázek Centrální bance. A) 1, 4, 2, 3

B) 4, 1, 2, 3

C) 2, 4, 1, 3

D) 2, 4, 3, 1

Otázka č. 14 Rychlost oběhu lze definovat jako ... A) Peněžní zásobu v daném časovém období dělenou úrovní cen. B) Průměrnou dobu, za níž domácnosti vydají svůj peněžní důchod. C) Celkovou hodnotu transakcí v daném časovém období dělenou průměrnou cenovou úrovní. D) Kolikrát za dané časové období je peněžní jednotka použita k nákupu finálního outputu.

4


Otázka č. 15 K tomu, aby rovnice kvantitativní teorie peněz MV = PT vysvětlila krátkodobé chování cen, je nutno ... A) P se mění opačně vůči M. B) Úrokové míry se nemění. C) Změny V jsou v krátkém období předvídatelné. D) T se nemění.

Otázka č. 16 V jednom roce je nabídka širokých peněz v určité zemi 8 000 miliard. Během roku se nabídka peněz zvýší na 8 960 miliard. Ekonomika reálně neroste ani neklesá, takže objem transakcí je stejný jako v předchozím roce. Rychlost oběhu širokých peněz klesla ze 6,4 v prvním roce na 6,0 ve druhém roce. Jaká je míra inflace v daný rok? A) 5,00%

B) 6,66%

C) 12,00%

D) 19,46%

Otázka č. 17 Která z následujících čtyř funkcí peněz hraje ústřední úlohu v keynesiánské analýze poptávky po penězích? A) prostředek směny B) účetní jednotka

C) standard plateb ve splátkách D) uchovatel hodnoty

Otázka č. 18 Která z následujících položek je podle Keynese velmi citlivá na změny úrokových sazeb? A) nabídka peněz B) spekulační poptávka po penězích

C) opatrnostní poptávka po penězích D) transakční poptávka po penězích

Otázka č. 19 Ceteris paribus, zvýšení nabídky peněz podle Keynese snižuje ... A) úrokové sazby B) preferenci likvidity

C) objem bankovních přečerpání D) cen a důchodů

Otázka č. 20 Sledujte obrázek. Dojde ke zvýšení poptávky po penězích. Podle keynesiánské analýzy se úroková sazba změní ... A) z W na Y

B) ze Z na X

C) z Y na X

D) ze Z na W

5


?

obr. 1 % MS1

MS2

MR AR

W X D1

Y Z

D2 Nabídka a poptávka peněz

Otázka č. 21 Které z následujících opatření nejspíše povede ke zvýšení agregátní peněžní poptávky? A) Snížení dotací potravin vyrovnané snížením daní. B) Růst krátkodobých úrokových sazeb Centrální Banky (pro operace na volném trhu). C) Zvýšená daň z přidané hodnoty ze širokého spektra zboží. D) Požadavek, aby veřejné podniky překonaly bod ziskovosti.

Otázka č. 22 Podle monetaristické školy, který z následujících důsledků bude reakcí na zvýšení peněžní nabídky? 1. Domácnosti budou mít k dispozici nadbytečné peníze. 2. Domácnosti použijí tyto peníze k nákupu více obligací, kmenových akcií a fyzických zboží. 3. Vzrostou úrokové sazby. 4. Poptávka po penězích bude reagovat na změnu úrokových sazeb. 5. Výdaje v ekonomice vzrostou. A) 1, 2, 5

6

B) 1, 2, 3, 5

C) 1, 2, 4, 5

D) 1, 2, 3, 4, 5




Komentář: M0 = Mince a bankovky v oběhu mimo Centrální banku (15 000 milionů) + Operační depozita bank u Centrální banky (1 000) = 16 000 milionů.

Otázka č. 2


Komentář: Mince a bankovky mimo Centrální banku zahrnují 2 000 milionů držených samotnými bankami. M1 = Mince a bankovky držené veřejností (13 000 milionů) + běžné účty v domácí měně nenesoucí úrok (30 000 milionů) = 43 000 milionů. Poznámka: V tomto případě jsme uvažovali M1 zahrnující pouze depozita nenesoucí úrok. Celkový M1 zahrnuje depozita běžných účtů, z nichž se platí úrok, ale vylučuje tzv. „termínovaná depozita“ (vkladové účty).

Otázka č. 3


Komentář: M3 = Mince a bankovky držené veřejností (13 000 milionů) + běžné účty v domácí měně domácích obyvatel u domácích bank (70 000 milionů) + vkladové účty v domácí měně, domácích obyvatel u domácích bank = 163 000 milionů. Poznámka: M3 vylučuje depozita domácích obyvatel u domácích bank v zahraniční měně, rovněž vylučuje depozita v domácí měně zahraničních obyvatel u domácích bank.

Otázka č. 4


Komentář: M4 = Mince a bankovky u veřejnosti (13 000 milionů) + bankovní účty domácích obyvatel v domácí měně (150 000 milionů) + akcie soukromého sektoru a depozita u stavebních společností (120 000 milionů) držba M3 stavebními společnostmi (k vyhnutí se dvojímu započítávání) (12 000 milionů) = 271 000 milionů.

Otázka č. 5


Komentář: Požadavky veřejného sektoru na půjčování - prodej dluhu veřejného sektoru kromě takových prodejů bankám a stavebním společnostem + zvýšení půjčování bank a stavebních společností v domácí měně +/- určité další položky = zvýšení M4. Cokoli snižuje požadavky veřejného sektoru na půjčování (B) nebo povzbuzuje nebankovní půjčování vládě (A) povede ke snížení nabídky peněz. Půjčování si vlády od bank (C) má neutrální dopad na nabídku peněz. Pokladniční poukázky (D) jsou krátkodobý (90denní) dluh a nemají proto trvalejší dopad na nabídku peněz.

7


Otázka č. 6


Komentář: Finanční zprostředkování je proces, při němž se depozita od zákazníků půjčují dlužníkům (při vyšší úrokové sazbě). B by mohlo označovat firmu „tvůrce trhu“, C leasingovou firmu nebo finanční dům. D odkazuje na diskontní dům.

Otázka č. 7


Komentář: Depozita zákazníků jsou pasiva, nikoli aktiva banky. Aktiva typické banky zahrnují bankovky a mince a téměř likvidní aktiva, jako jsou peníze u institucí peněžního trhu (například mezibankovní půjčky), směnky či depozitní certifikáty. Většina aktiv banky jsou její půjčky a přečerpání zákazníkům. Operační aktiva, jako jsou budovy a zařízení, jsou hodnotově malá ve srovnání s finančními aktivy banky.

Otázka č. 8


Komentář: Pokud banky udržují 10% hotovostní podíl, úvěrový multiplikátor pro jakékoli počáteční zvýšení hotovostních depozit bude činit 1/10% = krát 10. Maximální zvýšení bankovních depozit = 1 milion Η 5 bank Η 10 (úvěrový multiplikátor) = 50 milionů, Těchto 50 milionů však zahrnuje počáteční depozita 5 milionů, takže další zvýšení celkových bankovních depozit činí 50 milionů - 5 milionů = 45 milionů.

Otázka č. 9


Komentář: C/20% = 300 + C 6 C = 20%(300 + C) 6 0,8C = 60 6 C = 75. * Pokud je u bank uloženo dodatečných 75 milionů depozit, celkový objem depozit nebo hotovosti (tedy nabídky peněz) vzroste na 75 milionů ) 20% = 375 milionů. To zahrnuje počátečních 75 milionů, takže nabídka peněz vzroste o 300 milionů.

Otázka č. 10


Komentář: Transformace splatnosti je charakteristika úlohy finančních zprostředkovatelů, jako například stavebních společností a bank. Položka B popisuje „hodnotu splatnosti“, C křivku výnosů.

Otázka č. 11


Komentář: Položka C odkazuje na tzv. LIBOR (London InterBank Offer Rate). Položka A na sazby Centrální banky na peněžním trhu, které banka používá k signalizaci svého přání bankovnímu systému změny v LIBOR a základních sazbách atd. Položka D odkazuje na vkladové sazby.

8


Otázka č. 12


Komentář: Nominální úrok = reálný úrok + míra inflace (přibližně) = 3% + 6% = 9%.

Otázka č. 13


Komentář: Diskontní domy představují zprostředkovatele mezi Centrální bankou a zbytkem bankovního systému. Když má bankovní systém jako celek nedostatek hotovosti, takže nelze naplnit potřeby hotovosti mezibankovními půjčkami, banky musí získat hotovost od Centrální banky. Tento proces obvykle začíná tak, že banky s nedostatkem hotovosti čerpají z depozit uložených u diskontních domů (2). K tomu, aby diskontní domy získaly hotovost k naplnění této poptávky po čerpání depozit, prodají papíry Centrální bance. Centrální banka vyzve soutěžící k nabídce cen, při nichž by diskontní domy chtěly prodávat papíry (4). Banka nabízené ceny přijme nebo odmítne. pokud přijme nabízené ceny, koupí papíry za hotovost (1) a hotovost poté poplyne do bankovního systému prostřednictvím diskontních domů (3). Pokud Centrální banka odmítne nabízené ceny, může tak dát signál trhu, že chce, aby se změnily úrokové sazby, a diskontní domy budou vyzvány k nabídce nových cen.

Otázka č. 14


Otázka č. 15


Komentář: Protože MV = PT, potom V = PT/M. tento vztah popisuje D. T musí zůstat nezměněno proto, aby rovnice mohla předvídat chování cen. Jakékoli zvýšení M, při nezměněném V v krátkém období, by vedlo k odpovídajícímu procentuálnímu zvýšení cen P.

Otázka č. 16

Správná odpověď A MV = PT MV v roce 1 = 8 000 Η 6,4 = 51 200 MV v roce 2 = 8 960 Η 6,0 = 53 760

Pokud nedojde ke změně T, míra zvýšení cenových úrovní (P) mezi roky 1 a 2 = (53 760 - 51 200)/51 200 = 0,05 nebo 5%.

9


Otázka č. 17


Komentář: Funkce peněz jako likvidního uchovatele hodnoty či bohatství hraje ústřední úlohu při analýze poptávky po penězích a preference likvidity. Bude vždy existovat nějaká poptávka po penězích k naplnění transakčních a opatrnostních motivů, ale spekulační poptávka po penězích (podle Keynese) je citlivá na úrokovou míru s výjimkou nízkých úrokových měr. Tím je vysvětlena podstata křivky preference likvidity.

Otázka č. 18


Komentář: Podle Keynse lze nabídku peněz fixovat z rozhodnutí úřadů. Poptávka po penězích závisí na třech motivech (transakčních, opatrnostní, spekulační). Na úrokové míry je však citlivá spekulační poptávka po penězích, což vysvětluje schéma preference likvidity.

Otázka č. 19


Komentář: Nižší úrokové sazby (A) by měly být důsledkem zvýšení nabídky peněz s pohybem podél křivky preference likvidity spíše než posunu křivky preference likvidity (B). Podle Keynese změny nabídky peněz působí na úrokové míry a nemají přímý vliv na výdaje v ekonomice. Nicméně jakýkoli dopad na výdaje, a tím na ceny důchody, bude vést spíše ke zvýšení než snížení cen.

Otázka č. 20


Komentář: Zvýšení poptávky po penězích likvidity z D2 na D1. Mějme fixní nabídku potom úroková míra musí vzrůst. Jediné úrokových sazeb při fixní nabídce peněz je ze

Otázka č. 21

odkazuje na posun preference peněz (keynesiánská analýza), řešení, které ukazuje zvýšení Z na X (nabídka peněz = MS2).


Komentář: Vyšší daň z přidané hodnoty, která je daní z prodejů, zdraží zboží. Spotřebitelé budou pro jeho nákup potřebovat více peněz a proto jejich transakční poptávka po penězích vzroste.

10


Otázka č. 22


Komentář: Tato otázka popisuje transmisní mechanismus, který je spojnicí mezi nadbytečnou nabídkou peněz nad poptávkou (či poptávkou peněz nad nabídkou) a změnami výdajů v ekonomice. Podle monetaristů zvýšení nabídky peněz vytvoří nadbytek nabídky nad poptávkou. Domácnosti použijí nadbytečné peníze k nákupu obligací (tím klesnou úrokové míry), kmenových akcií a fyzických zboží (tím vzrostou výdaje v ekonomice). Poptávka po penězích je neelastická vůči úrokové míře podle monetaristů (nikoli podle keynesiánců), proto se nezvýší v reakci na jakýkoli pokles úrokové sazby. Poznámka: Keynes věřil, že transmisní mechanismus, kterým změny v nabídce peněz ovlivňují výdaje v ekonomice, je nepřímý a působí prostřednictvím změn v úrokové míře.

11


12

KAPITOLA 10 Inflace a nezaměstnanost

1


10.1. Příklady a zadání Otázka č. 1 Pokud jsou zdroje v ekonomice plně využity, která z následujících změn bude mít inflační dopad? 1. Pokles preference likvidity domácností. 2. Růst mezd ve většině odvětví. 3. Vydání a prodej pupilárních cenných papírů Centrální bankou. A) 1, 2

B) 2, 3

C) 1, 3

D) 1, 2, 3

Otázka č. 2 K tomu, abychom mohli zjistit, zda došlo ke změně životní úrovně obyvatel země za určité časové období, bylo by nutno získat odpovídající statistické údaje pro ... A) Národní důchod, obyvatelstvo, index maloobchodních cen. B) Národní produkt, platební bilanci, index maloobchodních cen. C) Národní důchod, investice, ekonomicky aktivní obyvatelstvo. D) Průmyslový output, ekonomicky aktivní obyvatelstvo, platební bilanci.

Otázka č. 3 Který z následujících faktorů může způsobit náklady tlačenou inflaci? 1. Vyšší mzdové úrovně v domácích odvětvích. 2. Vyšší spotřební výdaje. 3. Vyšší dovozní ceny. A) 1

B) 1 a 2

C) 1 a 3

D) 2 a 3

Otázka č. 4 Vláda může usilovat o snížení poptávkou tažené inflace kterýmkoli z následujících opatření kromě ... A) Snížení úrokových sazeb. B) Zvýšení daně z přidané hodnoty. C) Uplatnění přísnějších kontrol bankovního půjčování. D) Snížení vládních výdajů.

Otázka č. 5 Která z následujících opatření mohou pomoci při zvládnutí problému náklady tlačené inflace? 1. 2. 3. 4.

Vyšší přímé zdanění. Mzdová zvýšení spojená se zlepšením produktivity. Vyšší úrokové sazby. Revalvace měny.

A) 1, 2 a 3

2

B) 1, 2 a 4

C) 2, 3, 4

D) 2 a 4

Kapitola 10: Inflace a nezaměstnanost POZNÁMKY

Otázka č. 6 Keynesiánský pohled na inflaci je spojen s pojmem ... A) Racionálních očekávání inflace. B) Ekonomie strany nabídky. C) Přirozené míry nezaměstnanosti. D) Inflační mezery.

Otázka č. 7 Pokud se během 12 měsíců změní index maloobchodních cen z 250 na 260, ukazuje to, že ... A) Klesla životní úroveň. B) Mzdy musí vzrůst o 4%, pokud mají důchody držet krok s cenovými zvýšeními. C) Charakter spotřebitelských výdajů se během roku pravděpodobně změnil. D) Hodnota peněz klesla.

Otázka č. 8 Podle níže uvedené tabulky, jaký je cenový index koše komodit P, Q, R v roce 1995? Komodita P Q R A) 104,4

Cena v základním roce 2,0 0,5 4,0 B) 121,5

Cena v roce 1995 2,6 0,7 4,6

C) 127,5

Váhy 5 4 1 10

D) 132,5

Otázka č. 9 Pro zemi T pro rok 1995 má vážení v indexu maloobchodních cen následující podobu. Z těchto údajů můžeme vyvodit, že .. Potraviny 317 Nápoje 63 Doprava a dopravní prostředky 82 Veřejné služby a palivo (voda, plyn atd.) 75 Oděvy 116 Bydlení 109 A) Lidé méně hodnotí dopravu než bydlení. B) Lidé objemově více snědí než vypijí. C) Vydání na oděvy roste rychleji než vydání na jinou kategorii. D) lidé vydávají větší proporci svých důchodů na oděvy než na veřejné služby a palivo.

3


Otázka č. 10 Frikční nezaměstnanost vzniká v důsledku ... A) Dlouhodobých změn v charakteru poptávky po práci. B) Obtíží při rychlém sladění nezaměstnaných pracovníků s pracovními místy. C) Nedostatečné poptávce v ekonomice. D) Určitá odvětví pravidelně uvolňují pracovní sílu v určitých ročních obdobích.

Otázka č. 11 Strukturální nezaměstnanost lze nejlépe definovat jako nezaměstnanost způsobenou ... A) Defekty průmyslové a komerční struktury. B) Dlouhodobým poklesem určitého odvětví. C) Nesouladem mezi dostupnými pracovními místy a nezaměstnanými. D) Přesunem od pracovních postupů náročných na práci k postupů náročným na kapitál.

Otázka č. 12 Podle názorů představovaných Phillipsovou křivkou, které z následujících tvrzení platí? A) Vyšší inflace způsobuje nezaměstnanost. B) Vyšší nezaměstnanost způsobuje inflaci. C) Nezaměstnanost a inflace spolu nesouvisejí. D) Plné zaměstnanosti a nízké inflace nelze dosáhnout současně.

Otázka č. 13 Které z následujících opatření bude nejkonzistentnější s názory Friedmana a dalších monetaristů na snížení míry inflace nebo nezaměstnanosti? A) Vláda by měla sledovat důchodovou politiku k udržení nízké inflace. B) vláda může dosáhnout nižší nezaměstnanosti, ale pouze při akceptování vyšších úrovní inflace. C) Vláda by měla kontrolovat peněžní nabídku, aby udržela outputu v ekonomice na úrovni plné zaměstnanosti. D) Nižší nezaměstnanosti lze dosáhnout bez vyšší inflace, pokud vláda sníží sociální příspěvky pro nezaměstnané.

Otázka č. 14 Sledujte obrázek. Vláda přijme opatření ke snížení míry nezaměstnanosti na 4%. Podle monetaristů, jaká bude míra nezaměstnanosti a inflace? A) inflace 3%, nezaměstnanost 4% B) inflace 3%, nezaměstnanost 6%

4

C) inflace 7%, nezaměstnanost 4% D) inflace 7%, nezaměstnanost 6%


?

obr. 1 inflace N =Přirozená míra nezaměstananosti

MR křivka) (dlouhodobá Phillipsova AR

7%

3%

4%

6%

PC1

PC2

Nezaměstnanost

Otázka č. 15 Které z následujících opatření by Friedman a monetaristé nedoporučili jako prostředky snížení přirozené míry nezaměstnanosti na nižší úroveň? A) Opatření ke stimulaci spotřebitelské poptávky po zboží. B) Programy rekvalifikace pracovníků na dovednosti pro nová místa. C) Opatření na omezení moci odborů. D) Restrukturalizaci systému daně z příjmu.

5




Komentář: Pokles poptávky po penězích (1) povede k tomu, že domácnosti budou vydávat více svých nechtěných peněz na zboží a služby, což vyvolá inflační tlaky. Zvýšení mezd bez zlepšení produktivity vytvoří nákladově tlačenou inflaci (2). Dopad vydání cenných papírů Centrální bankou povede k přesunu peněz od domácností/firem a může mít kontrakční dopad na nabídku peněz. Tento vývoj není inflační. Poznámka: Jakékoli dodatečné výdaje vlády s penězi, které si půjčí z vydání pupilárních cenných papírů je odlišná záležitost - v otázce neuvažovaná!

Otázka č. 2


Komentář: Změny v životní úrovni v čase lze měřit pouze uvažováním výše cenové inflace v čase. Užitečným nástrojem měření změn v životní úrovni je zjištění národního důchodu na hlavu, rok po roce, přizpůsobeného všeobecné cenové úrovni.

Otázka č. 3


Komentář: Vyšší mzdy povedou k vyšším jednotkovým nákladům outputu (pokud se nezvýší produktivita práce tak, aby kompenzovala vyšší mzdy). To povede k tomu, že firmy budou muset zvýšit své ceny, a tím k nákladově tlačené inflaci. Vyšší dovozní ceny, až už surovin pro průmysl, kapitálových statků pro průmysl či spotřebního zboží, povedou k inflaci tlačené dovozními náklady. Faktor 2 je příčinou poptávkově tažené inflace.

Otázka č. 4


Komentář: Položky B, C a D jsou vesměs opatření, která sníží poptávku po zboží a službách. Veřejné výdaje (D) představují vlastní poptávku vlády. Bankovní půjčování (C) je široce používáno pro výdaje na zboží a služby lidmi, kteří si půjčují peníze. Vyšší daň z přidané hodnoty (B) by mohla zvýšit celkové výdaje na zboží a služby při započítání daně, ale výdaje očištěné od daní klesnou, což povede ke snížení poptávkově tažené inflace. Nižší úrokové sazby (A) povede nejspíše k vyššímu spotřebitelskému půjčování si a ještě silnější poptávkově tažené inflaci.

6


Otázka č. 5


Komentář: Nákladově tlačená inflace je inflace způsobená vyššími jednotkovými náklady produkce přenášenými do vyšších cen. Pokud jsou mzdová zvýšení spojena se zlepšeními produktivity (2), jednotkové pracovní náklady produkce budou tlačeny dolů. Revalvace měny (4) zlevní dovážené zboží a suroviny. Vyšší přímé zdanění (například vyšší daň z příjmu) a vyšší úrokové sazby utlumí poptávku v ekonomice a představují opatření pro řešení poptávkově tažené inflace.

Otázka č. 6


Komentář: Křivka agregátní nabídky je při úrovni plné zaměstnanosti vertikální a křivka agregátní poptávky AD protíná křivku AS někde na této vertikální pozici, což povede k poptávkově tažené inflaci a inflační mezeře. Keynesiánská analýza inflace uvažuje situaci, kdy agregátní poptávka (AD) přesahuje schopnost ekonomiky produkovat reálný outputu, který naplňuje poptávku.

?

obr. 2 Cenová úroveň

AS

Inflační mezera

Úroveň plné zaměstnanosti

AD

Národní důchod

7


Otázka č. 7


Komentář: Index maloobchodních cen se snaží měřit životní náklady a míru inflace. Pokud index vzroste, ceny vzrostly, došlo k inflaci a hodnota peněz tak klesla. Životní úroveň mohl vzrůst nebo klesnout, v závislosti na změnách v důchodu, ale index maloobchodních cen toto nezachycuje (národní důchod na hlavu je lepším měřítkem pro A). Index maloobchodních cen vzrostl o 4%, ale růst mezd potřebný k udržení kroku s tímto růstem bude záviset i na dalších faktorech, jako jsou sazby daně z příjmu, B je tudíž nesprávné. C je nesprávné, protože k analýze změn indexu maloobchodních cen předpokládáme, že typy spotřeby zůstaly z větší části nezměněny.

Otázka č. 8


Index v roce 1991 = (20,4/16) Η 100 (základní rok) = 127,5 Zboží P Q R

P Q R

Cena v základním roce 2,0 0,5 4,0 Cena Základní rok Váha 2,0 5 0,5 4 4,0 1

Otázka č. 9

Cena v roce 1991

Váhy

2,6 0,7 4,6 Celkem Cena

5 4 1

10,0 2,0 4,0 ----16.0

2,6 0,7 4,6

1991 Váha 5 4 1

Celkem 13,0 2,8 4,6 ----20,4


Komentář: Vážení položky v indexu maloobchodních cen se snaží vzít v úvahu množství komodity, které je spotřebováváno, takže: cena x vážení = vážená hodnota. Právě vážená hodnota (vážení násobené cenou) by měla ukázat, kolik ze svého celkového důchodu lidé vydali na každou kategorii. protože vážení sama jsou odhady spotřebovaného objemu, správná odpověď je B, tedy lidé objemově snědli více, než vypil.

Otázka č. 10


Komentář: Zde je nutno využít přímé definice frikční nezaměstnanosti. Položka A je příčinou strukturální nezaměstnanosti, B způsobuje sezónní nezaměstnanost, C odkazuje na nezaměstnanost způsobenou nedostatečnou poptávkou.

8


Otázka č. 11


Komentář: Strukturální nezaměstnanost je způsobena nesouladem mezi dostupnými pracovními místy a nezaměstnanými. To může být způsobeno geografickým nesouladem (například pracovní místa dostupná v Praze a nezaměstnaní v Ostravě) nebo nesouladem v kvalifikaci. B a D mohou být příčiny strukturální nezaměstnanosti, ale nepopisují ji plně.

Otázka č. 12


Komentář: Phillipsova křivka ukazuje, že nižší dosáhnout pouze při spojení s vyššími mírami inflace.

Otázka č. 13

nezaměstnanosti

lze


Komentář: Monetaristé argumentují, že inflace by měla být kontrolována kontrolou růstu nabídky peněz. Rovněž argumentují, že nižší nezaměstnanosti lze dosáhnout bez vyšší inflace (ke které by normálně došlo v důsledku efektu Phillipsovy křivky) snížením přirozené míry nezaměstnanosti či nezaměstnanosti neakcelerující inflaci (NAIRU). Toho lze dosáhnout opatřeními strany nabídky, jako je snížení pobídek jednotlivců k nezaměstnanosti (například snížením příspěvků v nezaměstnanosti) a snížením daně z příjmu, které bude jednotlivce více motivovat k většímu množství práce pro vydělání většího množství peněz.

Otázka č. 14


Komentář: Původně nezaměstnanost ve výši 4% bude znamenat inflaci 3%. V průběhu času se nezaměstnanost přesune na svou dlouhodobou přirozenou míru 6%, ale nyní bude spojena s 3% inflací. V důsledku se krátkodobá Phillipsova křivka posune z PC1 na PC2.

Otázka č. 15


Komentář: Friedman tvrdil, že stimulace poptávky bude mít pouze dočasný dopad na nezaměstnanost a že poptávkou vedená expanze ekonomiky se záhy stane inflační (bez růstu reálného outputu). Argumentoval ve prospěch opatření strany nabídky pro snížení přirozené míry nezaměstnanosti. Rekvalifikační programy (B) by měly snížit strukturální nezaměstnanost. Oslabení moci odborů (C) je chápáno jako cesta ke snížení nezaměstnanosti. Nižší daně z příjmů (D) a nižší podpora nezaměstnaných bude jednotlivce více motivovat k práce a odrazovat od setrvání v nezaměstnanosti.

9


10

KAPITOLA 11 Daně a fiskální politika

1


11.1.

Příklady a zadání

Otázka č. 1 Karel vydělává 8 000 ročně a platí 1 000 daně z příjmu. Jan vydělává 16 000 ročně a platí 2 500 daně z příjmu. Petr vydělává 24 000 ročně a platí 5 500 daně z příjmu. Tento daňový systém nazýváme ... A) regresivní

B) paušální sazba

C) proporcionální

D) progresivní

Otázka č. 2 Vláda rozhodne, že zavede daň z hlavy, která bude zahrnovat paušální daň ve výši pro každého dospělého člena populace. Tuto novou daň lze popsat jako ... A) regresivní

B) proporcionální

C) progresivní

D) ad valorem

Otázka č. 3 Který z následujících daňových systémů je regresivní? Systém 1 Systém 2 Systém 3 Systém 4 A) Systém 1

Důchod před zdaněním Důchod po zdanění 10 000 8 20 000 15 10 000 7 20 000 14 10 000 9 20 000 19 10 000 10 20 000 20 B) Systém 2 C) Systém 3 D) Systém 4

000 000 000 000 000 000 000 000

Otázka č. 4 Pokud by snížení daní z alkoholických nápojů vedlo k méně než rovnoměrnému rozdělení bohatství ve společnosti, kdy větší proporce bohatství by spadala do rukou bohatých vrstev společnosti, došli bychom k závěru, že v průměru ... A) Lidé s nízkými důchody vydávají více na alkoholické nápoje než lidé s vysokými důchody. B) Lidé s nízkými důchody vydávají méně na alkoholické nápoje než lidé s vysokými důchody. C) Lidé s nízkými důchody vydávají větší proporci svého důchodu na alkoholické nápoje než lidé s vysokými důchody. D) Lidé s nízkými důchody vydávají nižší proporci svých důchodů na alkoholické nápoje než lidé s vysokými důchody.

2

Kapitola 11:Daně a fiskální politika POZNÁMKY

Otázka č. 5 Vysoké sazby daní z osobních příjmů mají demotivační dopad, což odkazuje na pravděpodobnost, že vysoké daňové sazby ... A) Povzbudí nelegální daňové úniky jednotlivců. B) Povedou ke snížení nabídky práce. C) Povedou ke snížení úspor jednotlivců. D) Odradí spotřebitelské výdaje a firemní investice. Otázka č. 6 Náklady příležitosti volného času lze definovat jako množství zboží a služeb, kterých se jedinci vzdají tím, že nepracují. V takovém případě, náklady příležitosti volného času klesnou, když ... A B C D

zvýšení daně z kapitálových transferů snížení sazby daně z příjmu zvýšení sazby nepřímých daní zavedení daně z hlavy

Otázka č. 7 Celkový výnos z nepřímé daně uvalené na zboží bude pravděpodobně nejvyšší, když ... A) Poptávka je neelastická, nabídka je elastická. B) Poptávka je neelastická, nabídka je neelastická. C) Poptávka je elastická, nabídka je elastická. D) Poptávka je elastická, nabídka je neelastická.

Otázka č. 8 Obrázek ukazuje křivky nabídky a poptávky po produktu Z. Předpokládejme, že vláda nyní uvalí specifickou jednotnou daňovou sazbu na produkt Z. Břemeno daně padne na ... A) Zcela na spotřebitele. B) Převážně na spotřebitele. C) Stejným dílem na spotřebitele a producenty. D) Převážně na producenty.

?

obr. 1

Kč S

MR AR

D

Q 3


Otázka č. 9 Zvýšení nepřímé daně ze specifického zboží se nejspíše přenese plně na spotřebitele, pokud cenová elasticita poptávky je ... A) 0

B) 0,50

C) jedna

D) nekonečno

Otázka č. 10 Které z následujících opatření je záležitostí fiskální politiky? A) Zvýšit krátkodobé úrokové sazby na trzích peněz. B) Podporovat směnný kurs národní měny. C) Kontrolovat růst nabídky peněz. D) Měnit daňové sazby.

Otázka č. 11 Která z následujících položek nebude bezprostředním cílem vládního daňového opatření? A) Odradit aktivity považované za společensky nežádoucí. B) Ovlivnit úrokové sazby směrem nahoru nebo dolů. C) Chránit domácí průmysl před zahraniční konkurencí. D) Oceňovat určité produkty tak, aby se braly v úvahu jejich náklady.

společenské

Otázka č. 12 Jaké jsou pravděpodobné dopady velkého zvýšení sazby z přidané hodnoty (daně z prodejů)? 1. Zhoršení platební bilance. 2. Zvýšení indexu maloobchodních cen. 3. Vyšší nezaměstnanost. A) 1 a 2

B) 1 a 3

C) 2 a 3

D) 2

Otázka č. 13 Vláda země chce dosáhnout každý rok vyrovnaného rozpočtu. Všechny následující kroky pravděpodobně povedou ke zvýšení zdanění kromě ... A) Vzdělávací politiky směřující ke snížení počtu dlouhodobě nezaměstnaných. B) Zvýšení porodnosti a snížení úmrtnosti. C) Deficitu platební bilance. D) Prodloužení minimálního věku ukončení školní docházky ze 16 na 18 let.

4


Otázka č. 14 Následující tabulka ukazuje příjmy a výdaje rozpočtu připraveného vládou. Jaké lze očekávat požadavky na výpůjčky veřejného sektoru? Centrální vláda Místní vlády Znárodněná odvětví Další veřejné podniky A) 4 mld. B) 34 mld.

Příjmy v mld. 28 10 6 1 C) 36 mld.

Výdaje v mld. 32 40 8 2 D) 37 mld.

Otázka č. 15 Které z následujících vládních cílů lze dosáhnout pomocí fiskální politiky? 1. Přerozdělení důchodu mezi firmami a domácnostmi snížení. 2. Agregátní peněžní poptávky. 3. Změna charakteru spotřebitelské poptávky. A) 1 a 2

B) 1 a 3

C) 2 a 3

D) 1, 2, 3

Otázka č. 16 Pokud chce vláda zvýšit spotřebitelské výdaje, mohla by zvýšit sazby ... A) daně z příjmu B) daně korporací

C) dovozních cel D) plateb sociálního zabezpečení

Otázka č. 17 V období inflace vláda země nemění svá pravidla pro přímé zdanění osobních důchodů. V důsledku toho vládní celkový důchod z přímých daní roste rychleji než tempo růstu (peněžního) národního důchodu. Jde o ilustraci... A) Multiplikátoru vyrovnaného rozpočtu. B) Fiskálního vleku. C) Regresivního zdanění. D) Pasti chudoby.

Otázka č. 18 Která z následujících fiskálních opatření nejméně pravděpodobně budou vytvářet inflační tlaky, přímo či jako sekundární efekt? A) Zvýšení standardní sazby daně z přidané hodnoty. B) Zvýšení akcízové daně z tabákových výrobků. C) Rozhodnutí zdaňovat příspěvky sociálního zabezpečení pro nezaměstnané a nemocné. D) Zvýšení nezdanitelného základu při dani z příjmu.

5


Otázka č. 19 Rozpočet bude mít neutrální dopad na makroekonomickou aktivitu země, když ... A) Multiplikační efekt vládních výdajů a příjmů se vzájemně vyruší B) Vláda dosáhne vyrovnaného rozpočtu s celkovými výdaji rovnými celkovým příjmům C) Zvýšení vládních výdajů se rovná zvýšení vládních příjmů D) Rozdělení daňového břemene je stejné jako v předešlém roce

6




Komentář: Při progresivní dani jedinci s vyššími příjmy odvádějí větší proporci svého příjmu jako daň. Jan vydělává dvakrát více než Karel, ale platí 2,5krát větší daň z příjmu. Petr vydělává o 50% více než Jan, ale platí dvakrát větší daň.

Otázka č. 2


Komentář: Daň z hlavy s paušální sazbou bez úlev pro skupiny s nižšími příjmy, bude odvádět vyšší proporci důchodu skupin s nižšími příjmy než skupin s vyššími příjmy. Daně s tímto dopadem se nazývají regresivní daně. Dalšími příklady jsou televizní koncesionářské poplatky a silniční daň pro automobily.

Otázka č. 3


Komentář: Regresivní daň odvádí vyšší proporci důchodu skupin s nižšími příjmy než skupin s vyššími příjmy.

Systém Systém Systém Systém

1 2 3 4

Otázka č. 4

zdaněné % příjmu nižší příjmové skupiny vyšší příjmové skupiny 20% 25% - progresivní 30% 30% - proporcionální 10% 5% - regresivní 0% 0% - proporcionální


Komentář: Snížení daní z alkoholických nápojů zvýší příjmy spotřebitelů alkoholu. Nerovnoměrnější rozdělení bohatství ve společnosti znamená, že bohatší lidé na tom budou relativně lépe než dříve, což znamená, že získali větší užitek ze snížení daní. Závěr ukazuje na odpověď B nebo D. Užitek musí být relativní, protože rozdělení bohatství se vztahuje k relativnímu (proporcionálnímu) bohatství, proto správná bude spíše odpověď D než B.

Otázka č. 5


Komentář: Vysoké sazby daně z příjmu mohou vést ke kterémukoli důsledku A, B, C nebo D, ale demotivační dopad se vztahuje specificky k demotivaci jedince ve vztahu k práci.

7


Otázka č. 6


Komentář: Náklady příležitosti volného času klesnou, pokud lze koupit s důchodem z pracovní činnosti méně zboží a služeb. Růst sazby daně z příjmu či zboží, které lze koupit s tímto důchodem, bude mít takový dopad, proto je správná položka C. Daň z hlavy bude pravděpodobně uvalena na všechny jedince, až pracují či nikoli, proto nemění náklady příležitosti práce. Podobně daň z kapitálových transferů nemá přímý dopad na náklady příležitosti práce, protože se uplatňuje pouze, když jedinci transferují bohatství mezi sebou, nikoli, když je důchod získáván z práce.

Otázka č. 7


Komentář: Celkový výnos z nepřímé daně bude nejspíše největší, když (a) poptávka po zboží relativně není ovlivněna připojením daně k ceně, (b) nabídka není relativně ovlivněna, i když dodavatelé budou dostávat cenu očištěnou od daně.

Otázka č. 8


Komentář: Křivka nabídky se s daní posunuje vlevo nebo vzhůru. Nová rovnovážná cena bude vyšší, ale toto zvýšení v ceně bude menší, než činí množství daně. Tím dospíváme k závěru, že, pokud je poptávka elastická, jako v tomto případě, břemeno daně připadne na stranu nabídky.

?

obr. 2

Kč E1

S1

S

E

E T

0

8

Q


Otázka č. 9


Komentář: Zvýšení nepřímé daně posune křivku nabídky produktu vzhůru (tedy vlevo). Spotřebitel ponese plné břemeno daně pouze, když poptávka zůstane přesně stejná bez ohledu na růst ceny - tedy poptávka musí být dokonale neelastická.

?

obr. 3

Kč P1

P2

Q Otázka č. 10


Komentář: Fiskální politika se zabývá vládními daňovými příjmy, výdaji a půjčkami (aby se překryl rozdíl mezi příjmy a výdaji).

Otázka č. 11


Komentář: Hlavním cílem zdanění je získat příjmy úrp vládu. Ostatní cíle mohou směřovat k přerozdělování bohatství či ovlivnění poptávka v ekonomice. Z uvedených cílů jsou A, C a D cíle daní. Daň může být například použita k odrazení od cenových spekulací (A). Daně na dovážená zboží mohou pomoci při ochraně některých domácích odvětví (C). Některá zboží, jako alkoholické nápoje či tabák, mohou být vysoce zdaňována s cílem reflektovat společenské náklady (D). Změny daňových sazeb nemají přímý vliv na úrokové sazby, které lze ovlivňovat vládními monetárními politikami.

9


Otázka č. 12


Komentář: Vyšší sazby daně z přidané hodnoty přímo povzbudí vyšší ceny a zvýšení indexu maloobchodních cen (2). Objem nakoupených zboží nejspíše klesne v důsledku vyšších cen a s poklesem poptávky dojde k poklesu průmyslového outputu a tím k vyšší nezaměstnanosti (3). Platební bilance nebude negativně ovlivněna, protože vývozy nejsou předmětem daně z přidané hodnoty. Dopad vyšších domácích daní na dovozy povede ke snížení poptávky po dovozech a ke zlepšení platební bilance.

Otázka č. 13


Komentář: Pokud vláda usiluje o vyrovnání rozpočtu, musí se daňové příjmy rovnat výdajům a požadavky veřejného sektoru na výpůjčky se musí rovnat nule. Proto pouze vývoj zvyšující vládní výdaje způsobí potřebu zvýšení daňových příjmů. Protože A, B a D budou vyžadovat vyšší vládní výdaje - na financování programů zvyšování kvalifikace, zdravotnictví a státní /starobní) penze či státní vzdělávání - můžeme identifikovat C jako správnou odpověď metodou eliminace. Deficit obchodní bilance není financován vládou.

Otázka č. 14


Komentář: Požadavky veřejného sektoru na výpůjčky je přebytek výdajů nad příjmy, tedy množství půjček potřebné pro všechny organizace veřejného sektoru - ústřední a místní vládní orgány plus státní podniky a další instituce veřejného sektoru.

Otázka č. 15


Komentář: Cíle 1 lze dosáhnout zvýšením (nebo snížením) daní firem a snížením (nebo zvýšením) daní domácností. Cíle 2 lze dosáhnout zvýšením daní s cílem snížit disponibilní důchod spotřebitelů a tak snížit agregátní výdaje v ekonomice: tyto důsledky povedou k poklesu poptávky po penězích. Cíle 3 lze dosáhnout buď zdaněním příjmů nebo prostřednictvím nepřímých daní z určitých zboží.

Otázka č. 16


Komentář: Vyšší zdanění bude mít tendenci snížit spotřebitelské výdaje. Vyšší dovozní tarify mohou vést k větším spotřebitelským výdajům na dovozy zahrnující tarify, ale objem a čistá hodnota dovozů bez tarifů klesnou. Vyšší platby sociálního zabezpečení poskytnou spotřebitelům vyšší hotovost na výdaje.

10


Otázka č. 17


Komentář: K fiskálnímu vleku dochází protože (a) mezní důchod je většinou předmětem zdanění bez dodatečných daňových úlev, (b) vyšší důchody mohou být zdaňovány vyššími sazbami, takže celkové daňové příjmy rostou rychleji než tempo růstu národního důchodu. Daň z příjmu je obvykle progresivní daň s vyššími mezními daňovými sazbami při vyšších úrovních důchodu. Past chudoby odkazuje na situaci, kdy chudší lidé trpí efektivně vysokou mezní daňovou sazbou z dodatečného vydělaného důchodu, protože s vyššími výdělky platí vyšší daň z příjmu a také ztrácejí nárok na sociální příspěvky. V tomto smyslu jsou chudí „chyceni v pasti“ své chudoby a nedokáží se vyššími výdělky dostat k většímu osobnímu bohatství.

Otázka č. 18


Komentář: Zvýšení sazeb daně z přidané hodnoty (A) a zvýšení daně z tabáku (B) povede přímo ke zvýšení životních nákladů. Vyšší osobní úlevy (D) zvýší disponibilní důchod spotřebitelů, což bude inflační vliv, pokud ekonomika operuje na úrovni plné kapacity či blízko ní. Zdanění sociálních příspěvků sníží disponibilní důchod „cílených“ spotřebitelů, proto nebude inflační. (Jinou záležitostí je ovšem politická či „morální“ správnost takového rozhodnutí!).

Otázka č. 19


Komentář: Multiplikační efekt dodatečných vládních výdajů se může lišit od demultiplikačního efektu dodatečného zdanění. Například, pokud multiplikační efekt vládních výdajů činí 3 a demultiplikační efekt dodatečného zdanění 2, rozpočet plánující získání a vydání 1 000 milionů bude mít efekt zvýšení výdajů v ekonomice o 1 000 milionů (+ 3 000 milionů - 2 000 milionů). Z tohoto důvodu jsou volby B a C nesprávné. Oproti tomu získání 750 milionů a vydání pouhých 500 milionů ve stejné situaci bude mít neutrální dopad na ekonomickou aktivitu, protože (500 milionů x 3 - 750 milionů x 2) = 0.

11


12

KAPITOLA 12 Mezinárodní obchod a obchodní bilance

1


12.1. Příklady a zadání Otázka č. 1 Předpokládejme dvě malé země X a Y, které produkují dvě komodity P a Q. Zanedbáváme dopravní náklady. Jedna jednotka zdroje v zemi X produkuje 4 jednotky P nebo 8 jednotek Q. Jedna jednotka zdroje v zemi Y produkuje 1 jednotku P nebo 3 jednotky Q. Které z následujících tvrzení je pravdivé? A) Země X má absolutní výhodu oproti zemi Y v produkci P a Q, proto nebude obchodovat. B) Země X nemá absolutní výhodu oproti zemi Y v produkci P a Q. C) Země Y má komparativní výhodu oproti zemi Y v produkci Q. D) Země X má komparativní výhodu oproti zemi Y v produkci P a Q.

Otázka č. 2 Podle zákona komparativní výhody důsledky protekcionismu v mezinárodním obchodě jsou takové, že protekcionistická opatření zabrání tomu, aby ... A) Každá země světa maximalizovala svůj ekonomický blahobyt. B) Každá země světa maximalizovala hodnotu svých vývozů. C) Země světa maximalizovaly svůj celkový output se svými ekonomickými zdroji. D) Každá země světa dosáhla rovnováhy své platební bilance.

Otázka č. 3 Níže uvedená tabulka ukazuje produkční možnosti jedné jednotky zdroje v každé ze dvou zemí v relacích automobilů a rýže. Předpokládejme nulové dopravní náklady a konstantní náklady příležitosti pro všechny úrovně outputu. Zákon komparativní výhody předpovídá, že ... Auta Rýže Slavia 3 nebo 45 tun Sparta 10 nebo 60 tun A) Slavia bude exportovat rýži a Sparta automobily. B) Sparta bude exportovat rýži a Slavia automobily. C) Sparta bude exportovat rýži a automobily. D) Sparta bude exportovat automobily a země nebudou spolu obchodovat s rýží.

2

Kapitola 12: Mezinárodní obchod a obchodní relace POZNÁMKY

Otázka č. 4 Ve dvou zemích. Spartě a Slavii, je produkce obilí a hovězího z daného inputu faktorů charakterizována níže uvedeným schématem. Z daných údajů lze vyvodit, že ... Slavia: 18 jednotek obilí nebo 6 jednotek hovězího Sparta: 9 jednotek obilí nebo 3 jednotky hovězího A) Obě země mohou mít užitek z mezinárodního obchodu s obilím a hovězím díky komparativní výhodě. B) Sparta nemůže mít užitek z obchodu s obilím či hovězím se Slavií, protože Slavie je méně efektivní v produkci obou komodit. C) Slavia nemůže mít užitek z obchodu s obilím se Spartou, protože jednotkové náklady Sparty za obilí jsou vyšší. D) Žádná země nemůže mít užitek z obchodu, protože jejich náklady příležitosti jsou stejné.

Otázka č. 5 Na obrázku představují MM a BB hranice produkčních možností dvou zemí, Mula a Burra. Každá země produkuje pouze dvě zboží - obilí a oděvy. Podle obrázku lze vidět, že ... A) Mula má komparativní výhodu v produkci oděvů. B) Burra má absolutní výhodu v produkci obilí i oděvů. C) Při absenci mezinárodního obchodu má Burra vyšší národní důchod na hlavu než Mula. D) Burra má komparativní výhodu v produkci oděvů.

?

obr. 1 Obilí B

M

M

B

Oděvy

3


Otázka č. 6 Tabulka ukazuje domácí ceny dvou produktů P a Q v UK a USA. Předpokládejme, že producenti v obou zemích nebudou exportovat ani jeden produkt, dokud nedostanou cenu, která je alespoň tak vysoká, jakou mohou dostat na svém domácím trhu. Plná specializace produkce se potom odehraje ve shodě se zákonem komparativní výhody při jakém směnném kursu? Cena v UK (v librách sterlingů) P Q 1,0 2,5 A) 1,60$ = 1 B) 1,90$ = 1

Cena v USA (v dolarech) P Q 2,0 6,0 C) 2,20$ = 1 D) 2,50$ = 1

obr. 2

k otázkám 7-8

?

Směnný kurs Importy 2

Importy 1

Exporty

V1

V2 V3

V4

Hodnota

Otázka č. 7 Sledujte obrázek a určete hodnotu dovozů před uvalením tarifů. A) V1

B) V2

C) V3

D) V4

Otázka č. 8 Sledujte obrázek. Pokud namísto uvalení tarifů a při ignorování kapitálových pohybů se směnnému kursu umožní ustavení na své vlastní úrovni, hodnota dovozů bude ... A) V1

B) V2

C) V3

D) V4

Otázka č. 9 Sledujte obrázek. Pokud země volně obchoduje s máslem, spotřebuje OZ, z čehož OW je produkováno doma a WZ dováženo. Ceteris paribus, pokud by vláda měla platit dotaci RT svým domácím producentům ke každé nabízené jednotce másla, úroveň domácí produkce másla by byla... A) OW

4

C) OY

B) OX

D) OZ


obr. 3

k otázkám 9-11

?

P Domácí nabídka

R S Světová nabídka

T

0

W

X

Y

Z

Q

Otázka č. 10 Sledujte obrázek. Pokud vláda bude platit dotaci RT domácím producentům za každou nabízenou jednotku, úroveň domácí produkce bude ... A) OW

B) OX

C) OY

D) OZ

Otázka č. 11 Sledujte obrázek. Pokud namísto dotování domácím producentů vláda uvalí tarif TR na jednotku dovozů másla, úroveň domácí produkce bude ... A) OW

B) OX

C) OY

D) OZ

Údaje pro otázky č. 12 -13 Sledujte obrázek, který ukazuje poptávkovou křivku (D) v zemi A po určitém produktu a nabídkovou křivku domácí produkce produktu (S). Produkt je dostupný v neomezených množstvích na světových trzích za cenu P. Domácí producenti jsou schopni nabízet tolik domácí tržní poptávky, kolik je ekonomicky pro ně výhodné. Vláda země, která se obává vysokých dovozů a hodlá chránit domácí firmy, uvalí tarif T na jednotku dovozů ze světového trhu.

5


obr. 4

k otázkám 12-13

P

?

Nabídka pro domácí produkci

Domácí poptávka

Světová poptávka + tarif

Cena + tarif Tarif

Světová poptávka bez tarifu

Cena

0

W

X

Y

Q

Z

Otázka č. 12 Před uvalením dovozního tarifu je množství dovozů produktu ... A) OW

B) OY

C) OZ

D) WZ

Otázka č. 13 Po uvalení dovozního tarifu budou vládní daňové příjmy z tarifu za rok ... A) OX x T

B) OY x T

C) WY x T

D) XY x T

Údaje pro otázku č. 14 Sledujte obrázek, který ukazuje poptávkovou křivku (D) v zemi A po určitém produktu a nabídkovou křivku domácí produkce produktu (S). Produkt je dostupný v neomezených množstvích na světových trzích za cenu P1. Vláda země, hodlá chránit domácí firmy, uvalí dovozní kvótu ve výši 9 000 jednotek produktu ročně. Díky omezení nabídky cena produktu v zemi vzroste na P2.

?

obr. 5

P

Domácí poptávka

Nabídka pro domácí produkci

P2 Světová poptávka

P1

0 6

10

15

22

28

Q

(V 1000 jednotek)


Otázka č. 14 Dovozy produktu do země A za rok budou nyní... A) 5 000 jednotek B) 6 000 jednotek

C) 7 000 jednotek D) 9 000 jednotek

Otázka č. 15 Z daného základního roku ceny exportů země vzrostou o 8% a ceny dovozů o 20%. Během tohoto období obchodní relace... A) vzrostou ze 100 na 111,1 B) vzrostou ze 100 na 112

C) klesnou ze 100 na 90 D) klesnou ze 100 na 88

Otázka č. 16 Následující údaje se vztahují k cenám dovozů a vývozů země během tříletého období. Mezi léty 1992 a 1993 se obchodní relace země ... A) zhoršily o zhruba 3,7% B) zhoršily zhruba o 1,7%

C) zlepšily zhruba o 1,8% D) zlepšily zhruba o 3,8%

7




Komentář: Země X má absolutní výhodu nad zemí Y v produkci P a Q, protože 1 jednotka zdroje v X vytvoří více P nebo Q než 1 jednotka zdroje v Y. Mezinárodní obchod by se však přesto měl realizovat z důvodu komparativní výhody v produkci P a Q. Náklady příležitosti produkce jednotky P jsou (4/8) = 1/2 jednotky Q v X a pouze 1/3 jednotky Q v Y. Podobně náklady příležitosti produkce jednotky Q jsou dvě jednotky P v X a 3 jednotky P v Y. Země X má komparativní výhodu v produkci P a země Y v produkci Q. Mezinárodní obchod bude užitečný pro obě země, přičemž X bude exportovat P a Y bude exportovat Q.

Otázka č. 2


Komentář: Podle zákona komparativní výhody, pokud bude umožněn svobodný obchod, země se budou specializovat na produkci zboží a služeb, v nichž mají komparativní výhodu nad ostatními zeměmi. V důsledku toho budou světové ekonomické zdroje alokovány ke svým nejproduktivnějším použitím a celkový output bude maximalizován. Neznamená to, že každá země na světě bude maximalizovat svůj vlastní národní důchod nebo ekonomické bohatství (tvrzení A), protože rozdělení důchodu mezi jednotlivé země na světě může být nerovnoměrné, kdy některé země budou získávat ze svého outputu či vývozů více než jiné země.

Otázka č. 3


Komentář: Pro Slavii činí náklady příležitosti produkce rýže 1/15 automobilu a náklady příležitosti produkce automobilu činí 15 tun rýže. Pro Spartu jsou náklady příležitosti produkce rýže vyšší než ve Slavii, protože činí 1/6 automobilu. Náklady příležitosti produkce automobilu jsou tedy menší, protože představují pouze 6 tun rýže Protože Slavia má komparativní výhodu vůči Spartě v produkci rýže a Sparta v produkci automobilů, dojde k mezinárodnímu obchodu, kdy Slavia bude exportovat rýži a Sparta automobily.

Otázka č. 4


Komentář: V obou zemích činí náklady příležitosti produkce obilí 1/3 jednotky hovězího a náklady příležitosti produkce hovězího činí 3 jednotky obilí. Protože tedy ani jedna země nemá komparativní výhodu nad druhou v produkci obilí či hovězího, ani jedna nebude mít užitek z mezinárodního obchodu.

8


Otázka č. 5


Komentář: Hranice produkčních možností ukazuje možné kombinace dvou zboží, které země může produkovat se svými zdroji. Sklon přímky pro každou zemi ukazuje náklady příležitosti produkce obilí vyjádřené pomocí ztracené produkce oděvů a náklady příležitosti produkce oděvů vyjádřené ztracenou produkcí obilí. V zemi Burra jsou náklady příležitosti produkce obilí mnohem menší než v zemi Mula (pokud by byly stejné v obou zemích, sklony hranic produkčních možností by byly rovnoběžné.) To znamená, že Burra má komparativní výhodu v produkci obilí. Podle stejné analýzy můžeme uzavřít, že Mula má komparativní výhodu v produkci oděvů. Tvrzení B nelze dokázat, ani vyvrátit. Absolutní výhodu nelze z obrázku odvodit. Burra může být země s mnohem většími zdroji než Mula a absolutní výhoda se vztahuje k produkčním možnostem každé země na jednotku zdroje Tvrzení C rovněž nelze dokázat, ani vyvrátit, protože i když Burra dokáže produkovat více outputu celkem než Mula, její národní důchod na hlavu závisí na velikosti populace, o níž nemáme žádné informace.

Otázka č. 6


Komentář: Podle zákona komparativní výhody by se UK mělo specializovat na produkci Q a USA na produkci P. Ceny, které lze získat za každý produkt, odrážejí náklady příležitosti produkce: V UK Náklady příležitosti produkce P = (1 : 2,5) Náklady příležitosti produkce Q = (2,5 : 1)

0,4 jednotek Q 2,5 jednotek P

V USA Náklady příležitosti produkce P = (2 : 6) Náklady příležitosti produkce Q = (6 : 2)

0,33 jednotek Q 3 jednotky P

Anglické firmy chtějí vydělat alespoň £2,50 za každou produkovanou jednotku Q, ale američtí kupující nezaplatí více než $6 za jednotku, proto směnný kurs nemůže být vyšší než (6 : 2,5) $2,40 = £1. Americké firmy budou chtít získat alespoň $2 za každou jednotku P, kterou produkují, ale angličtí kupující nezaplatí více než £1, proto směnný kurs bude muset být alespoň $2 = £1. Pásmo směnných kursů, v němž se bude realizovat mezinárodní obchod je tedy $2 až $2,40 k £1. Pouze kurs C se nachází v tomto rozpětí. Při tomto směnném kursu $2,20 = £1 a při současných cenových úrovních angličtí exportéři získají (6 : 2,2) £2,73 za jednotku Q a američtí exportéři získají (£1 x 2,2) $2,20 za jednotku P.

Otázka č. 7


Komentář: Křivka nabídky pro dovozy bez tarifů je Importy 1 a křivka nabídky pro dovozy s tarify je Importy 2. Hodnota dovozů před uvalením tarifů při směnném kursu E je zjištěna z průsečíku křivky Importy 1 s přímkou pro E, což je hodnota, kdy se dovozy rovnají V4. Uvalení tarifů při směnném kursu E sníží dovozy na V3.

9


Otázka č. 8


Komentář: Bez dovozních tarifů a volném pohybu směnného kursu bude rovnováhy mezi vývozy a dovozy dosaženo na úrovni V2 (deficit obchodní bilance/přebytek = 0) a při mnohem nižším kursu než E. vše za předpokladu, že kapitálové odlivy a přílivy jsou rovněž v rovnováze.

Otázka č. 9


Komentář: Dotace posune křivku nabídky dolů (vpravo) a producenti másla obdrží o RT více, než je tržní cena. Při outputu OY budou domácí producenti potřebovat cenu OT, která je vyšší než světová cena o množství dotace RT. Při úrovni outputu nad OY nemohou domácí producenti konkurovat světové ceně OR, i přes dotaci. Poptávka a nabídka budou v rovnováze při ceně OR a množství OZ, z čehož OY bude produkováno doma a YZ bude dováženo.

Otázka č. 10


Komentář: Dotace posune křivku nabídky dolů (vpravo) a producenti másla obdrží o RT více, než je tržní cena. Při outputu OY budou domácí producenti potřebovat cenu OT, která je vyšší než světová cena o množství dotace RT. Při úrovni outputu nad OY nemohou domácí producenti konkurovat světové ceně OR, i přes dotaci. Poptávka a nabídka budou v rovnováze při ceně OR a množství OZ, z čehož OY bude produkováno doma a YZ bude dováženo.

Otázka č. 11


Komentář: Při tarifu RT na dovozy křivka nabídky másla na domácím trhu se stane domácí křivkou nabídky HS až k outputu OY a ceně OT. Při outputu nad OY se křivka nabídky stane světovou křivkou nabídky při ceně OT (včetně tarifu). Poptávka a nabídka jsou v rovnováze při outputu OX, který bude celý produkován doma, a ceně OS.

Otázka č. 12


Komentář: Před uvalením tarifu je kupované a prodávané množství na trhu OZ, tedy v bodě, kde poptávková křivka D protíná křivku nabídky (= světová tržní cena bez tarifu). Z celkové poptávky OZ domácí producenti budou vyrábět až k úrovni, kde jejich nabídková křivka dosahuje světové tržní ceny, tedy budou vyrábět OW. protože domácí firmy nabízejí OW z OZ jednotek, rozdíl je dorovnán dovozy WZ.

10


Otázka č. 13


Komentář: S uvalením tarifu prodávané a kupované množství na trhu klesne na OY, tedy do bodu, kde poptávková křivka D protíná novou nabídkovou křivku (= světová cena plus tarif). Z celkové poptávky OY budou domácí producenti dodávat k úrovni, kde jejich nabídková křivka dosahuje „světové tržní ceny včetně tarifu“, což je množství OX. Protože domácí firmy budou nyní produkovat více (OX) a domácí poptávka klesla na OY, dovozy klesnou na XY. Pouze na dovozy je uvalován tarif, proto budou vládní daňové příjmy činit XY x T.

Otázka č. 14


Komentář: Při ceně P2 bude roční poptávka činit 22 000 jednotek. při této ceně budou domácí dodavatelé ochotni nabízet 15 000 jednotek, proto pouze 7 000 jednotek bude muset být dováženo.

Otázka č. 15

Základní rok Současná úroveň

Jednotková hodnota exportů 100 108

Otázka č. 16

: :

Správná odpověď C Jednotková hodnota importů 100 x 100 = 120 x 100 =

Obchodní relace 100 90


Zlepšení (růst indexu) = (98,28 - 94,64)/94,64 = 0,038 nebo přibližně 3,8%

1992 1993

Jednotková hodnota exportů 106 114

: :

Jednotková hodnota importů 112 x 100 116 x 100

= =

Obchodní relace 94,64 98,28

11


12

KAPITOLA 13 Platební bilance a směnné kursy

1


13.1. Příklady a zadání Údaje pro otázky č. 1 - 4

Viditelná bilance Neviditelná bilance Investice v zahraničí Investice doma ze zahraničí Půjčky domácích bank do zahraničí Půjčování občany ze zahraničí Oficiální rezervy (-, +) Vyrovnávací položka

1991 tisíce milionů +6 +2 31 15 44 49 -3 +6

1992 tisíce milionů +18 +7 27 12 30 25 -2 -3

Otázka č. 1 Z uvedených údajů lze odvodit vše následující kromě ... A) Hodnota nezaznamenaných položek byla menší v roce 1992 než v roce 1991. B) Exporty byly v roce 1992 větší než v roce 1991. C) Běžná bilance je příznivější v roce 1992 než v roce 1991. D) Oficiální rezervy byly vyšší na konci roku 1992 než na konci roku 1991.

Otázka č. 2 V roce 1992 běžná bilance činila v tisících milionů ... A) 18

B) 20

C) 22

D) 25

Otázka č. 3 V roce 1992 dosáhly celkové transakce ve vnějších aktivech v tisících milionů ... A) 42

B) 44

C) 57

D) 59

Otázka č. 4 V roce 1992 transakce v zahraničních pasivech dosáhly v tisících milionů ... A) 37

B) 39

C) 52

D) A

Otázka č. 5 Které z následujících položek nebudou zahrnuty do statistiky platební bilance? A) Obchodní relace. B) Převzetí domácí firma zahraniční. C) Zahraniční investice soukromých občanů. D) Národní vládní výpůjčky od Mezinárodního měnového fondu.

2

Kapitola 13: Platební bilance a směné kursy POZNÁMKY

Otázka č. 6 Která z následujících položek bude zahrnuta ve statistice obchodní bilance? 1. Výdaje turistů v domácí zemi. 2. Účetnické služby realizované firmami domácích auditorů v zahraničí. 3. Dřevo dovážené ze Skandinávie do domácí země a reexportované do Španělska. A) 1 a 2

B) 1 a 3

C) 2 a 3

D) Pouze 3

Otázka č. 7 Které z následujících finančních transakcí budou mít záporný dopad na domácí platební bilanci, alespoň v krátkém období? 1. Zvýšený cestovní ruch domácích obyvatel v zahraničí. 2. Zvýšené soukromé vývozy investičního kapitálu do zahraničí. 3. Platba hotovostního grantu rozvojové zemi domácí vládou. A) pouze 1

B) 1 a 2

C) 1 a 3

D) 1 a 3

Otázka č. 8 Národní elektronický průmysl, který je hlavním exportním odvětvím, se přesune z produkce masových, levných mikrochipů s nízkou ziskovou marží k produkci vysoce výkonných, na zakázku vyráběných mikrochipů s vysokou ziskovou marží. Tento přesun produkce bude mít pro zemi následující dopad... A) zlepšení obchodní bilance B) zhoršení obchodní bilance

C) zlepšení obchodních relací D) zhoršení obchodních relací

Otázka č. 9 Platební bilance (běžného účtu) bude zhoršena všemi následujícími položkami kromě ... A) Snížení výdajů zahraničních turistů v domácí zemi. B) Snížení zahraničních výdělků domácích bank. C) Snížení investic zahraničních firem v domácí zemi. D) Zvýšení dividend placených domácími pobočkami zahraničních nadnárodních firem.

Otázka č. 10 Pokud by se úroveň reálných důchodů v domácí zemi měla zvýšit, pozice platební bilance domácí země by se zhoršila, protože ... A) By se zhoršily obchodní relace domácí země. B) By vzrostly ceny vývozů. C) By vzrostly objemy dovozů. D) By domácí měna apreciovala.

3


Otázka č. 11 Inflace v zemi vede ke zhoršení platební bilance. Který z následujících důvodů by tuto skutečnost mohl vysvětlit? 1. Obchodní relace se zhoršily z důvodu vyšších cen vývozů. 2. Vyšší domácí ceny zvyšují atraktivitu dovážených zboží. 3. Nadbytečná poptávka na domácích trzích sníží objem zboží dostupných pro export. A) 1 a 2

B) 1 a 3

C) pouze 2

D) 2 a 3

Otázka č. 12 Vláda země sleduje politiku reflace ekonomiky. Ve stejné době používá kontrolu nad úrokovými sazbami, aby udržela stabilitu směnného kursu pro měnu země. Z jakého důvodu se může platební bilance (běžného účtu) země v krátkém období ocitnout v deficitu? 1. Zpracovatelé odcházejí od zboží, která by jinak byla exportována na domácí trhy. 2. Zahraniční investoři, přitahovaní ekonomickou reflací, investují peníze do ekonomiky. 3. Ekonomická expanze zvyšuje agregátní poptávku v ekonomice, takže poptávka po dovozech roste. A) 1 a 2

B) 1 a 3

C) 2 a 3

D) pouze 3

Otázka č. 13 Předpokládejme, že směnný kurs německé marky vůči americkému dolaru je DM2 = $1 a libry a amerického dolaru $1,50 = 1. Pokud dolar depreciuje vůči marce, ale kurs libry vůči dolaru zůstane stabilní, potom, ceteris paribus, ... A) Anglická zboží se zdraží v Německu, ale nezmění cenu v USA. B) Anglická a americká zboží se v Německu zlevní. C) Americká zboží se zlevní v Anglii a Německu. D) Americká zboží se zlevní v Německu a zdraží v Anglii.

Otázka č. 14 Když jsou úrokové sazby v UK vyšší než úrokové sazby v USA, potom ... A) Americký dolar se bude prodávat s diskontem vůči libře na forward směnných trzích a forward kurs dolaru bude vyšší než spot kurs. B) Americký dolar se bude prodávat s diskontem vůči libře na forward směnných trzích a forward kurs dolaru bude nižší než spot kurs. C) Americký dolar se bude prodávat s prémií vůči libře na forward směnných trzích a forward kurs dolaru bude vyšší než spot kurs. D) Americký dolar se bude prodávat s prémií vůči libře na forward směnných trzích a forward kurs dolaru bude nižší než spot kurs.

4


Otázka č. 15 Sledujte obrázek. Vyjděme z počáteční rovnovážné cenově/množstevní úrovně X. Jaká bude nová rovnovážná pozice, pokud američtí investoři prodají významná množství svých investic v anglických firmách? A) bod J

B) bod K

C) bod L

D) bod M

Otázka č. 16 Sledujte obrázek. Vyjděme z počáteční rovnovážné cenově/množstevní úrovně X. Jaká bude nová rovnovážná pozice, pokud výdaje amerických turistů v Anglii významně vzrostou? A) bod J

B) bod K

C) bod L

D) bod M

obr. 1

k otázkám 15-16

?

Cena dolarů v librách

J

K X

L

M

Množství dolarů

Otázka č. 17 Měna země může fluktuovat v hodnotě proti jiným měnám, kromě situace, kdy občas vláda zvýší nebo sníží úrokové sazby a použije své oficiální rezervy k tomu, aby tlačila směnný kurs nahoru nebo dolů. Takový systém směnných kursů pro měnu je znám jako ... A) volný floating B) špinavý floating

C) přizpůsobitelný peg D) marže kolem pohyblivého pegu

Otázka č. 18 Předpokládejme, že směnný kurs dolaru vůči libře je původně $1,50 = 1. Během následujícího období je inflace v USA 2% a v UK 12%. Pokud lze jediný pohyb směnného kursu v tomto období vysvětlit teorií parity kupní síly, směnný kurs na konci časového období bude ... A) $1,3500 = 1 B) $1,3660 = 1

C) $1,6470 = 1 D) $1,6500 = 1

5


Otázka č. 19 Rezervní měny jsou ... A) Měny držené vládami jako část zlatých a devizových rezerv. B) Měny používané v některých zemích jako alternativa k vlastní domácí měně. C) Peníze uložené komerčními bankami u jejich centrální banky, jako prostředky kontroly peněžní nabídky. D) Kompozitní mezinárodní měny, jako jsou ECU a SDR.

Otázka č. 20 Devalvace měny ... A) Zlepší obchodní relace a nezvýší životní náklady. B) Zlepší obchodní relace, ale zvýší životní náklady. C) Zhorší obchodní relace, ale nezvýší životní náklady. D) Zhorší obchodní relace a zvýší životní náklady.

Otázka č. 21 Zlepší se obchodní relace. Která z následujících implikací nutně nastane? 1. Platební bilance běžného účtu se zlepší. 2. Směnný kurs bude apreciovat. 3. Ceny exportů vzrostou. A) 1 a 2

B) 1 a 3

C) 2 a 3

D) nic z uvedeného

Otázka č. 22 Pokud dojde k nadbytečnému úniku domácí měny ze země, co se stane? A) Zlepší se obchodní relace domácí země. B) Dojde k revalvaci domácí měny. C) Klesnou úrokové sazby. D) Dojde k poklesu směnné hodnoty domácí měny.

Otázka č. 23 Předpokládejme, že poptávka po dovozech do země je neelastická. Pokud by domácí měna depreciovala proti ostatním zemím, co by se stalo? A) Dovozy v domácí měně zlevní, celkové výdaje země na dovozy vzrostou. B) Dovozy v domácí měně zlevní, celkové výdaje země na dovozy klesnou. C) Dovozy v domácí měně zdraží, celkové výdaje země na dovozy vzrostou. D) Dovozy v domácí měně zdraží, celkové výdaje země na dovozy klesnou.

6


Otázka č. 24 Obchodní bilance země se rovná nule a vysoké dovozy a vývozy relativně k velikosti národního důchodu. Poté dojde k depreciaci měny. Jaký bude důsledek této depreciace? 1. Zlepší se obchodní relace. 2. Zlepší se obchodní relace, pokud poptávka po exportech i importech je neelastická 3. Mohlo by dojít k náklady tlačené inflaci. A) 1 a 2

B) 1 a 3

C) 2 a 3

D) pouze 3

Otázka č. 25 Poptávka po dovozech země je cenově neelastická a poptávka po jejích exportech cenově elastická. Pokud měna země apreciuje, co se stane? A) Hodnota exportů vzroste a hodnota dovozů klesne. B) Hodnota exportů vzroste a hodnota dovozů vzroste. C) Hodnota exportů klesne a hodnota dovozů klesne. D) Hodnota exportů klesne a hodnota dovozů vzroste.

Otázka č. 26 Poptávka po dovozech země je neelastická a poptávka po exportech je rovněž neelastická. Vláda výrazně zvýší úrokové sazby a úrokové sazby v ostatních zemích zůstanou nezměněny. Důsledkem vyšších úrokových měr bude ... A) Vyšší celkové dovozy, vyšší celkové vývozy. B) Nižší celkové dovozy, vyšší celkové vývozy. C) Vyšší celkové dovozy, nižší celkové vývozy. D) Nižší celkové dovozy, nižší celkové vývozy.

Otázka č. 27 Země X je uzavřená ekonomika, ale obchoduje s jednou zemí Y. Vývozy zboží z X do Y dnes dosahují 90 mild. ročně a dovozy zboží do X z Y 80 mld. Elasticita poptávky po dovozech do Y z X a po dovozech do X z Y se rovná jedné. Exportéři země X fakturují svým zahraničním zákazníkům v dolarech, měně země X, a exportéři země Y fakturují svým zahraničním zákazníkům ve francích, měně země Y. V minulosti byl směnný kurs mezi dolarem a frankem 1:4, dnes se směnný kurs změnil na 1:5 v důsledku devalvace franku. Ceteris paribus, bude roční obchodní bilance pro zemi X ... A) deficit 8mld. dolarů B) přebytek 8 mld. dolarů

C) přebytek 10 mld. dolarů D) přebytek 26 mld. dolarů

7


Otázka č. 28 Předpokládejme, že se obchodní bilance země rovná nule. Která z následujících kombinací elasticit poptávky pravděpodobně vytvoří největší přebytek obchodní bilance, pokud se domácí měna země devalvuje? Cenová elasticita poptávky ... A) pro dovozy 0,8, pro vývozy 0,8 B) pro dovozy 0,8, pro vývozy 1,2

8

C) pro dovozy 1,2, pro vývozy 0,8 D) pro dovozy 1,2, pro vývozy 1,2




Komentář: Data ukazují viditelnou a neviditelnou bilanci, což je rozdíl mezi vývozy a dovozy zboží (viditelná bilance) a mezi příjmy a platbami za služby, zisky z úroků, dividendy a transfery (neviditelná bilance). Zlepšení těchto bilancí v roce 1992 oproti roku 1991 mohlo být způsobeno klesajícími dovozy spíše než rostoucími vývozy.

Otázka č. 2


Komentář: Běžná bilance je jednoduše součet viditelné bilance a neviditelné bilance 18 + 7 = 25.

Otázka č. 3


Komentář: Bude vysvětleno za odpovědí na otázku 4.

Otázka č. 4


Platební bilance pro rok 1992 bude ... tis. mil.

tis. mil.

Běžná bilance 1. Transakce ve vnějších aktivech Investice v zahraničí Půjčky do zahraničí Přírůstek oficiálních rezerv 2. Transakce ve vnějších pasivech Investice ze zahraničí Půjčky ze zahraničí Vyrovnávací položka

Otázka č. 5

+ 25 ----- 27 - 30 - 2 ----12 25 ---

1. = - 59 = odp. na otázku 3 2. = 37 = odp. na otázku 4 ---------- 22 - 3 ----- 25


Komentář: Obchodní relace nejsou položka v údajích o platební bilanci. Všechny ostatní položky představují kapitálové pohyby mezi domácí zemí a zahraničím a byly by zaznamenány jako zvýšení nebo snížení vnějších aktiv a pasiv domácí země.

9


Otázka č. 6


Komentář: Obchodní bilance se vztahuje k dovozu a vývozu viditelných zboží, nikoli neviditelných položek, jako je cestovní ruch a služby. Pouze položka 3, která sestává z dovozů a vývozů viditelných položek, bude zahrnuta v údajích o obchodní bilanci.

Otázka č. 7


Komentář: Platební bilance je v deficitu, pokud existuje deficit společné viditelné a neviditelné bilance. Kapitálové pohyby nejsou zahrnuty, proto je položka 2 irelevantní. Neviditelná bilance zahrnuje služby, jako je cestovní ruch (položka 1) a domácí turistika v zahraničí vytváří odliv a má negativní dopad na platební bilanci. Transfery jako položka neviditelného obchodu zahrnuje takové položky, jako jsou platby domácí země Evropské Unii a hotovostní granty rozvojovým zemím (položka 3).

Otázka č. 8


Komentář: Jde o příklad toho, jak se mohou zlepšit obchodní relace země. Přechodem od produktů s nízkými cenami k produktům s vysokými cenami v hlavním vývozním odvětví jednotkové exportní ceny vzrostou a obchodní relace se zlepší. Změna v obchodní bilanci závisí na objemu exportů a importů, stejně jako na změnách exportních a importních cen.

Otázka č. 9


Komentář: Investice v domácí zemi ze strany zahraničních firem jsou kapitálovou transakcí a neovlivňují platební bilanci na běžném účtu. Položky A, B a D jsou takové, které budou zahrnuty v neviditelné části běžného účtu.

Otázka č. 10


Komentář: Pokud reálné důchody v domácí zemi vzrostou, vzrostou i výdaje v domácí zemi. Část těchto dodatečných výdajů bude směřovat na dovozy.

10


Otázka č. 11


Důvod 1: Při domácí inflaci ceny exportů vzrostou. Celkové exporty hodnotově mohou vzrůst nebo klesnout v závislosti na cenové elasticitě poptávky po exportech. Vyšší ceny exportů však zlepší obchodní relace, nikoli zhorší. Důvod 2: Vysoké ceny doma produkovaných zboží zvýší poptávku po (substitučních) dovážených zbožích a tím zvýší celkové dovozy. Důvod 3: Pokud je inflace způsobena nadbytečnou poptávkou na domácím trhu, firmy budou produkovat zboží pro svůj domácí trh a nebudou být kapacitu pro export. Můžeme tedy říci, že outputu je „odlákán“ od exportních trhů na domácí trhy, takže celkové exporty hodnotově klesnou.

Otázka č. 12


Komentář: Diskutovaná platební bilance odkazuje na platební bilanci na běžném účtu. Kapitálové pohyby (Důvod 2) nemají krátkodobý vliv na platební bilanci, i když v delším období bude docházet k odlivu úrokových a dividendových plateb k zahraničním investorům. Když v ekonomice probíhá reflace, vláda podnikne kroky ke zvýšení agregátní poptávky. Část této dodatečné poptávky bude uspokojena dováženým zbožím (Důvod 3) a část doma produkovaným zbožím. Pokud odvětví nemá dostatečnou volnou kapacitu k uspokojení dodatečné domácí poptávky a také k realizaci produkce pro stejný objem exportu jako předtím, růst domácí poptávky povede k určitému přesunu firem od prodeje na exportní trhy k prodeji na domácích trzích (Důvod 1).

Otázka č. 13


Komentář: Když americký dolar depreciuje vůči marce, ale udržuje si svou hodnotu vůči libře, platí, že libra bude také depreciovat vůči marce. Když libra a dolar depreciují, anglické a americké zboží se pro Německo zlevní. Relativní ceny amerických a anglických zboží zůstanou stejné jako předtím, takže americké zboží nezmění svou cenu v UK a anglické zboží svou cenu v USA.

11


Otázka č. 14


Komentář: Úrokový diferenciál mezi dvěma zeměmi/měnami je důvodem rozdílu mezi spotovým směnným kursem (kursem pro prodej či nákup „nyní“) a forwardovým kursem, který lze stanovit dnes prostřednictvím forwardového směnného kontraktu pro nákup či prodej v dohodnuté době v budoucnosti. * Pokud jsou úrokové míry v zemi X nižší než v zemi Y, měna země X bude kótována forwardově s prémií vůči měně země Y. Prémie je odvozena ze spotového kursu tak, abychom získali forweardový kurs. Pokud dolarové úrokové míry jsou nižší než librové a při předpokladu, že spotový kurs je $1,5000 = £1 a tříměsíční forwardová prémie činí 1/2 centu, směnný kurs dolaru vůči libře v tříměsíčním forwardovém směnném kontraktu bude $1,500 - $0,0150 = $1,4850 vůči 1£.

Otázka č. 15


Komentář: Američtí investoři se pokusí koupit americké dolary výměnou za libry, které získají prodejem svých anglických investic. Doje ke zvýšení poptávky po amerických dolarech, takže se poptávková křivka posune vpravo. Nové rovnováhy bude dosaženo v bodě K, a proto hodnota dolaru bude apreciovat vůči libře (libra bude depreciovat vůči dolaru).

Otázka č. 16


Komentář: Pokud američtí turisté utratí více v UK, budou chtít koupit více liber. K tomu musí prodat více dolarů, proto se nabídka dolarů na trhu zvýší. Nabídková křivka se posune vpravo a nové rovnováhy bude dosaženo v bodě M. Na této úrovni bude dolar depreciovat vůči libře (libra apreciovat vůči dolaru).

Otázka č. 17


Otázka č. 18


Komentář: Teorie parity kupní síly předpovídá, že změny směnných kursů mezi dvěma měnami lze připsat rozdílným mírám inflace v každé zemi. Nový směnný kurs = starý směnný kurs x [(1 + míra inflace v domácí zemi) / (1 + míra inflace v druhé zemi)]. Inflace je proporce, proto 10% = 0,10 atd. Máme proto nový směnný kurs dolaru vůči libře v hodnotě: $1,50 x (1,02/1,12 = $1,3660. Dolar posílil vůči libře, protože míra inflace je nižší v USA než v UK.

12


Otázka č. 19


Komentář: Jde o otázku vycházející přímo z definice. rezervní měny jsou takové měny, které vlády a mezinárodní instituce používají pro držení svých „oficiálních rezerv“. ECU a SDR lze držet jako rezervní měny, ale nedefinují samy o sobě, co je podstatou rezervní měn. Hlavní rezervní měny představuje americký dolar, jen a německá marka.

Otázka č. 20


Komentář: Devalvace měny zdraží dovozy. Cena vývozů nebude přímo ovlivněna devalvací, a proto obchodní relace (jednotková hodnota vývozů dělená jednotkovou hodnotou dovozů) se zhorší. Vyšší náklady dovozů zvýší životní náklady.

Otázka č. 21


Komentář: Cena vývozů vzroste relativně k ceně dovozů, ale (A) platební bilance na běžném účtu se může zlepšit nebo zhoršit v závislosti na cenové elasticitě poptávky po vývozech a dovozech. (B) Směnný kurs závisí na nabídce a poptávce po měně, které vznikají z kapitálových pohybů a platební bilance - nezávisí na změnách obchodních relací. (C) Obchodní relace se mohou zlepšit buď při růstu cen vývozů, nebo poklesu cen dovozů, proto zlepšení obchodních relací není nutně důsledkem vyšších cen vývozů.

Otázka č. 22


Komentář: Směnné kursy na trzích zahraničních měn jsou určovány interakcí poptávky a nabídky. Nadbytečný odliv liber z UK znamená, že buď dochází k velkým kapitálovým odlivů, nebo dochází k velkým odlivům způsobeným deficitem platební bilance. Tím se vytvoří dodatečná nabídka liber k prodeji na trzích zahraničních měn a cena libry, která je směnným kursem libry vůči dalším obchodovaným měnám, klesne.

13


Otázka č. 23


Komentář: Při depreciaci libry vzrostou ceny dovozů, protože je nákladnější v librách získat zahraniční měnu k zaplacení zahraničních dodavatelů dováženého zboží. Protože poptávka po dovozech je neelastická, pokles poptávky po dovozech způsobený růstem jejich cen bude relativně malý a celkové výdaje na dovozy vzrostou.

Otázka č. 24


Komentář: Důsledek 3. depreciace měny prodraží dovozy. Pro zemi s vysokými dovozy relativně k velikosti jejího národního důchodu to pravděpodobně povede k určité inflaci tlačené dovozními náklady. Důsledek 2. Pokud je poptávka po dovozech neelastická, zvýšení dovozních cen povede ke zvýšení celkových výdajů na dovozy. Vývozy budou pro zahraniční kupující levnější a i když je poptávka neelastická celkové vývozy objemově a hodnotově vzrostou. Nicméně při rostoucích dovozech a pouze málo rostoucích vývozech se obchodní bilance zhorší. Důsledek 1. Při růstu dovozních cen po depreciaci se obchodní relace zhorší.

Otázka č. 25


Komentář: Když měna apreciuje, dovozy se zlevní při nákupu, ale vývozy se pro zahraniční kupující zdraží. Poptávka po dovozech je cenově neelastická, proto pokles ceny dovozů povede k poklesu celkových výdajů na dovozy. Exportní ceny vlastní měny domácí země se nezmění, ale ceny pro zahraniční kupující vzrostou. Vyšší exportní ceny pro zahraniční kupující povedou k poklesu celkových objemů exportů a tím celkových příjmů z exportů pro danou zemi.

Otázka č. 26


Komentář: Vyšší úrokové sazby by měly přilákat více investic ze zahraničí a tedy dojde k přílivu kapitálu do země. Kapitálové přílivy by měly způsobit apreciaci měny, protože zahraniční investoři musí kupovat měnu k zaplacení svých investic v zemi. Při apreciaci měny se dovozy zlevní a exporty zdraží. při neelastické poptávce to znamená, že celkové výdaje na dovozy klesnou. Objem exportů klesne, takže klesnou i celkové příjmy z exportů v exportérově domácí měně. Celkové výdaje zahraničních kupujících na exporty vzrostou, ale pouze v jejich vlastní měně.

14


Otázka č. 27


Komentář: Pro zemi X se dovozy zlevní, ale protože elasticita poptávky po dovozech je rovna jedné, celkové roční výdaje na dovozy budou stále 80 miliard dolarů. Protože je to nyní ekvivalent 400 miliardám franků oproti 320 miliardám franků předtím, spotřebitelé země X dostanou objemově o 25% zboží více. Kupující země Y vydávali (90 miliard dolarů x 4) 360 miliard franků na dovozy ze země X. Při devalvaci franku je zboží z X dražší. Elasticita poptávky po dovozech je rovna jedné, a proto kupující země Y budou nadále vydávat 360 miliard franků na dovozy, nyní však jde o ekvivalent pouze () 5) 72 miliardám dolarů zboží z X. Protože exporty země X klesnou na 72 miliard dolarů a její dovozy setrvají na 80 miliardách dolarů, bude dosahovat nyní deficitu 8 miliard dolarů v obchodní bilanci.

Otázka č. 28


Komentář: Když měna devalvuje, dovozy se zdraží a vývozy do zahraničí zlevní. k tomu, aby celková hodnota dovozů klesla, když jejich ceny vzrostou, poptávka po dovozech musí být elastická. Celkový objem exportů vzroste, když se zlevní, a hodnota zvýšení exportů bude záviset na elasticitě poptávky po exportech. K tomu, aby se exporty zvýšila více, poptávka po exportech musí být elastická spíše než neelastická.

15


16

KAPITOLA 14 Hospodářská politika

1


14.1. Příklady a zadání Otázka č. 1 Všechna následující opatření může vláda použít při kontrole náklady tlačené inflace kromě ... A) Revalvace/apreciace měny. B) Vyššího přímého zdanění. C) Opatření ke kontrole „mzdového vzlínání“. D) Spojení zvýšení platů ve veřejném sektoru se zlepšením produktivity.

Otázka č. 2 Které z následujících opatření může vláda použít při kontrole poptávkovou tažené inflace? A) Pokusy spojit zvýšení platů se zlepšením produktivity. B) Platba dotací farmářům k motivaci zemědělské produkce. C) Zvýšení velikosti rozpočtového deficitu. D) Snížení úrokových sazeb.

Otázka č. 3 „Stop-go“ je makroekonomická politika, při níž ... A) Se využívá hospodářských cyklů k dosažení hospodářského růstu. B) Vláda alternativně stimuluje (inflace) a destimuluje (deflace) ekonomiku. C) Se používají kontroly dovozů na vybrané skupiny dovážených zboží. D) Vláda periodicky uplatňuje kvantitativní kontroly bankovního sektoru.

Údaje pro otázky č. 4 - 6 Vládní hospodářské politiky se řídí keynesiánskými principy. Z níže uvedených politik si vláda může vybrat: 1. 2. 3. 4. 5.

Vyšší vládní granty investicím soukromého sektoru Snížení zdanění Zvýšení zdanění Zvýšení vládních výdajů Uvalení dovozních kvót

Otázka č. 4 Deflační mezeru lze uzavřít politikami ... A) 1, 2, 4

B) 1, 2, 4, 5

C) 1, 3, 5

D) 3, 4

Otázka č. 5 Úroveň outputu při plné zaměstnanosti lze zvýšit politikami ... A) 1

2

B) 1, 2

C) 1, 4

D) 1, 2, 4

Kapitola 14: Hospodářská politika POZNÁMKY

Otázka č. 6 Hodnotu multiplikátoru lze zvýšit politikami ... A) 1, 5

B) 2, 5

C) 2, 4

D) 3, 4

Otázka č. 7 Ekonomika země dosahuje nízké tempo hospodářského růstu a vysokou úroveň technologické nezaměstnanosti. Vládní politika směřující ke zvýšení agregátní poptávky s cílem zvýšit tempo růstu národního důchodu bude mít všechny následující dopady kromě ... A) Může být inflační. B) Může vytvořit úzká hrdla na straně nabídky. C) Může zhoršit obchodní bilanci. D) Může snížit nezaměstnanost.

Otázka č. 8 Vláda může usilovat o snížení poptávkou tažené inflace všemi následujícími prostředky kromě ... A) Snížení sazby daně z přidané hodnoty. B) Snížení bankovního půjčování. C) Snížení úrokových měr. D) Snížení investic veřejného sektoru.

Otázka č. 9 Které z následujících opatření by mělo snížit úroveň nezaměstnanosti? A) Zvýšení daně z přidané hodnoty. B) Vyšší rozpočtový přebytek. C) Snížení příspěvku zaměstnavatelů na pojištění. D) Snížení investic ve státních podnicích.

Otázka č. 10 Vláda v ekonomice na úrovni plné zaměstnanosti může zvýšit tempo reálného hospodářského růstu ... A) Snížením spotřeby a většími investicemi. B) Zvýšením daní k dosažení rozpočtového přebytku a snížením státního dluhu. C) Poskytnutím hotovostní pomoci firmám v upadajících odvětvích. D) Vyššími exporty a zlepšením obchodní bilance.

3


Otázka č. 11 Předpokládejme, že vláda sleduje politiku držení směnného kursu domácí měny vůči marce na určité úrovni či v její blízkosti. Současně předpokládejme, že země vykazuje velký deficit platební bilance. Jaké opatření by vláda a Centrální banka měly sledovat? A) Snížení úrokových sazeb, nákup zahraničních měn, prodej domácí měny. B) Snížení úrokových sazeb, prodej zahraničních měn, nákup domácí měny. C) Zvýšení úrokových sazeb, nákup zahraničních měn, prodej domácí měny. D) Zvýšení úrokových sazeb, prodej zahraničních měn, nákup domácí měny.

Otázka č. 12 Které z následujících opatření bude pravděpodobně deflační? A) Depreciace měny. B) Indexace úspor. C) Zvýšení daňových úlev méně než činí míra inflace. D) V recesi neschopnost vyrovnat rozpočet.

Otázka č. 13 Které z následujících opatření, lze považovat za fiskální opatření vlády, které by vedlo k omezení růstu nabídky peněz? A) Zvýšení krátkodobých úrokových sazeb (na trhu peněz). B) Zvýšení sazby daně z přidané hodnoty. C) Zvýšení požadavků na výpůjčky veřejného sektoru. D) Sledování cenové a důchodové politiky.

Otázka č. 14 V období válečného konfliktu se sousední zemí vláda zavede přídělový systém na všechna spotřební zboží. To nejspíše povede k ... A) deflaci

B) stagflaci

C) hyperinflaci

D) potlačené inflaci

Otázka č. 15 Které z následujících důsledků budou výsledkem zvýšení sazby osobního zdanění provázeného snížením vládních výdajů? 1. Zlepšení obchodní bilance. 2. Snížení míry inflace. 3. Snížení nezaměstnanosti. A) 1, 2

4

B) 1, 3

C) 2, 3

D) Pouze 2


Otázka č. 16 Ekonomie strany nabídky se zabývá ... A) Chováním mikroekonomické nabídkové křivky. B) Nabídkou výrobních faktorů v reakci na měnící se úrovně důchodů faktorů. C) Chováním agregátní křivky nabídky ve spojitosti s úrovněmi cen, důchodů a zaměstnanosti. D) Dopadem zvýšení peněžní nabídky na inflaci.

Otázka č. 17 Ekonom strany nabídky bude argumentovat ve prospěch všech následujících opatření kromě ... A) Zvýšení mezd financovaná zlepšeními produktivity. B) „Sdílení“ pracovních míst ke snížení nezaměstnanosti. C) Vyšší výdaje firem na zvyšování kvalifikace zaměstnanců. D) Snížení vyjednávací síly odborů.

Otázka č. 18 Ekonomové strany nabídky budou argumentovat ve prospěch všech následujících opatření ke snížení dobrovolné zaměstnanosti (a přirozené míry nezaměstnanosti) kromě ... A) Snížení sazeb daně z příjmu. B) Snížení síly odborů. C) Odstranění daňových úlev na hypotéční splátky a odstranění regulace nájemného. D) Vládní finanční podpora pro rozvíjející se odvětví.

Otázka č. 19 Která z následujících opatření jsou formou privatizace? 1. Prodej 49% státního podniku soukromým akcionářům. 2. Zadání některých činností policejních sil bezpečnostním agenturám. 3. Umožněním nemocnicím, aby se staly nezávislejšími jednotkami v rámci národního zdravotnického systému. A) 1, 2

B) 1, 3

C) 2, 3

D) 1, 2, 3

Otázka č. 20 Kterým z následujících způsobů by mohla vládní fiskální politika spolupůsobit s monetární politikou a přispět k naplnění cílů monetární politiky? 1. Snížení vládních výdajů povede ke zpomalení růstu nabídky širokých peněz. 2. Rozpočtové deficity ovlivňují požadavky veřejného sektoru na výpůjčky a tak ovlivňují nabídku širokých peněz. 3. Vyšší požadavky veřejného sektoru na výpůjčky nejspíše povedou k vyšším úrokovým sazbám. A) 1, 2

B) 1, 3

C) 2, 3

D) 1, 2, 3

5


Otázka č. 21 Která z následujících skutečností je nejspíše výsledkem vládní politiky vysokých úrokových sazeb? A) Nižší spotřebitelská poptávka. B) Zlepšená obchodní bilance. C) Méně zahraničních investic v domácí měně. D) Rychlejší růst nabídky peněz.

6




Komentář: Revalvace měny (A) by měla snížit náklady na dovozy. Zvýšení přímého zdanění (B) neoslabí tlaky na vyšší náklady, pouze povzbudí pracovníky, aby požadovali vyšší mzdy, což rovněž zesílí tlaky nákladově tlačené unflace. Mzdové vzlínání“ (C) označuje tendenci ročních mzdových zvýšení předbíhat míru inflace a „zlínat“ vzhůru. Kontrola tohoto procesu by snížila inflační tlaky na vyšší náklady. Spojení mzdových zvýšení se zlepšeními produktivity (D) pomůže držet jednotkové náklady dole a tak snížit inflační tlaky nákladů.

Otázka č. 2


Komentář: Krok A je opatření kontrolující poptávkově taženou i nákladově tlačenou inflaci, protože k poptávkově tažené inflaci dochází, když agregátní poptávka v ekonomice převyšuje nabídku, čímž rostou ceny. Platová zvýšení spojená se zlepšeními produktivity pomohou zvýšit agregátní nabídku, takže dodatečné výdaje, které budou pocházet ze zvýšení platů, budou vyrovnány vyšší produkcí zboží a služeb. Platba dotací zemědělcům (B) je opatření pro řešení nákladově tlačené spíše než poptávkově tažené inflace. Vyšší rozpočtový deficit (C) implikuje vyšší vládní výdaje nebo nižší zdanění, kdy obojí přispěje k agregátní poptávce a poptávkově tažené inflaci.* Nižší úrokové sazby (D) pravděpodobně povzbudí vyšší výdaje půjčenými penězi (například vyšší ceny domů).

Otázka č. 3


Komentář: Stop-go politiky se neplánují úmyslně. Dochází k nim, protože vláda může realizovat opatření ke zvýšení poptávky v ekonomice k dosažení reálného růstu (fáze „go“), ale když se růst agregátní poptávky vymkne z rukou a nabude inflačního charakteru, musí se realizovat deflační opatření ke snížení poptávky (fáze „stop“) a zpomalení hospodářského růstu (v peněžním vyjádření).

7


Otázka č. 4


Komentář: K deflační mezeře dochází, když je rovnovážný národní důchod pod úrovní outputu při plné zaměstnanosti. Opatření ke zvýšení agregátní poptávky/výdajů v ekonomice sníží nebo odstraní deflační mezeru. Granty podporující větší investiční výdaje (Politika 1), nižší zdanění (Politika 2), vyšší vládní výdaje (Politika 4) a opatření na omezení dovozů přesunující poptávku k zbožím produkovaným doma (Politika 5) jsou vesměs opatření, která by zvýšila výdaje na doma produkované zboží.

Otázka č. 5


Komentář: Hledáme politiky, které zvýší úroveň outputu, jehož je ekonomika při plné zaměstnanosti schopná dosáhnout. Větší produktivita a zlepšená technologie bude působit tímto směrem. Politika 1 může podpořit investice do nové technologie. Politiky 2 a 4 by pomohly při zvýšení poptávky v ekonomice, ale nezvýšily by kapacitu ekonomiky k produkci většího outputu, proto by tyto politiky pouze vytvořily inflační tlaky v ekonomice při plné zaměstnanosti.

Otázka č. 6


Komentář: Multiplikátor = 1/( s + m + t). Opatření ke snížení m (Politika 5) a t (Politika 2) zvýší hodnotu multiplikátoru.

Otázka č. 7


Komentář: Technologická nezaměstnanost je forma strukturální nezaměstnanosti, ke které dochází, když jsou lidé propouštěni v důsledku technologických zlepšení, pravděpodobně proto, že nemají dostatečnou kvalifikaci k práci s novou technologií. Pokud vláda realizuje opatření ke zvýšení agregátní poptávky v ekonomice, domácí firmy nebudou schopny zaměstnat více pracovníků k produkci vyššího outputu, protože nebudou schopny získat pracovníky s potřebnou kvalifikací, dokud nezvýší výdaje na rekvalifikační programy. Expanze poptávky by nezaměstnanost (D).

proto

byla

inflační

(A)

spíše

než,

aby

snížila

Vyšší poptávka by rovněž do určité míry byla uspokojena vyššími dovozy (C) a vznikla by úzká místa na straně nabídky způsobena neschopností domácích firem uspokojit vyšší objem objednávek pro svůj output (B).

Otázka č. 8


Komentář: Nižší úrokové míry zvýší poptávku po půjčkách od bank a stavebních společností, proto budou mít tendenci zvyšovat míru poptávkově tažené inflace.

8


Otázka č. 9


Komentář: Příspěvky zaměstnavatelů na pojištění platí firmy vládě za každého svého zaměstnance. Snížení těchto příspěvků v důsledku tedy sníží náklady na práci. Nižší mzdové náklady zvýší poptávku firem po práci. Vyšší daň z přidané hodnoty, vyšší rozpočtový přebytek a nižší výdaje na státní podniky (A, B, D) vesměs sníží výdaje/poptávku v ekonomice a tím dojde ke zvýšení úrovně nezaměstnanosti.

Otázka č. 10


Komentář: Ekonomika je v plné zaměstnanosti, proto jakékoli zvýšení národního důchodu způsobené vyšší poptávkou v ekonomice bude zvýšením peněžní hodnoty, nikoli reálné. Vláda by proto neměla usilovat o stimulaci poptávky multiplikačním efektem snížení daní či dovozů. Je třeba takové opatření, které povede k růstu reálného outputu a přesun od spotřeby k investicím by toho měl dosáhnout, protože povede k vyšší kapacitě outputu.

Otázka č. 11


Komentář: Pokud země vykazuje deficit obchodní bilance, objeví se tlaky na depreciaci měny, pokud nedojde k přílivům zahraničních investic, čímž se vytvoří poptávka po domácí měně na trzích zahraničních měn. Poptávka po domácí měně se může zvýšit zvýšením úrokových sazeb a (v menším rozsahu) s použitím oficiálních rezerv zahraniční měny země k nákupu domácí měny.

Otázka č. 12


Komentář: Deflační opatření jsou taková, která snižují poptávku v ekonomice. zvýšení daňových úlev o méně než činí míra inflace povede ke snížení disponibilního důchodu jednotlivců, proto bude deflační. Oproti tomu depreciace, indexace úspor a v recesi přebytek vládních výdajů na daňovými příjmy (A, B, D) budou vesměs inflační/reflační.

9


Otázka č. 13


Komentář: A, B a D vesměs povedou ke snížení růstu nabídky peněz. Vyšší krátkodobé úrokové sazby povedou k vyšším sazbám bankovních půjček a nižšímu bankovnímu půjčování, jde však o monetární, nikoli fiskální opatření. Cenová a důchodová politika, která drží nízkou míru inflace, by rovněž měla omezit růst nabídky peněz, ale ani zde nejde o fiskální opatření. Vyšší sazba daně z přidané hodnoty sníží výdaje v ekonomice a může zvýšit vládní daňové příjmy, sníží požadavky veřejného sektoru na půjčování - což vesměs povede ke snížení růstu nabídky peněz a navíc jde o fiskální opatření. Vyšší požadavky veřejného sektoru na půjčování (C) zvýší růst nabídky širokých peněz.

Otázka č. 14


Komentář: Při široce rozšířeném přidělování jwe nabídka omezena a vláda reguluje ceny a určuje alokaci zdrojů prostřednictvím přídělového systému, namísto toho, aby umožnila tržním silám nabídky a poptávky určovat cenovou úroveň. Cenám bude zabráněno v příliš vysokém zvýšení, navzdory nedostatku nabídky, nedojde k deflaci, stagfalci ani hyperinflaci. Namísto toho bude inflace potlačena (D) a ceny ostře vzrostou po skončení přidělování. Poznámka: hyperinflace = velmi vysoká inflace; stagfalce = inflace ve stagnující ekonomice s nezaměstnaností a rostoucími cenami.

Otázka č. 15


Komentář: Vyšší přímé daně a nižší vládní výdaje sníží celkové výdaje/poptávku v ekonomice, což povede k nižším dovozům a případně k přesunu firem na exportní trhy, čímž se zlepší obchodní bilance (1). Nižší agregátní poptávka sníží inflační tlaky, pokud existují (2). nedojde ke zvýšení průmyslového outputu a output může dokonce klesnout (v závislosti na tom, zda exporty vzrostou či nikoli); proto nezaměstnanost buď zůstane stejná, nebo vzroste.

Otázka č. 16

10



Otázka č. 17


Komentář: Ekonom strany nabídky argumentuje ve prospěch opatření ke snížení pracovních nákladů produkce a zlepšení produktivity práce, čímž dochází k posunu firemních křivek nabídky a tak je firmám umožněno produkovat větší output při nižších nákladech. Toho bude dosaženo přímo krokem A. Větší výdaje na zvyšování kvalifikace (C) zvýší efektivnost práce a produktivitu. * Snížení síly odborů (D) pomůže omezení růstu mezd a zabrání ochraně neefektivnosti práce silou odborů. Sdílení pracovních míst (D) může snížit nezaměstnanost, ale neosloví problémy efektivnosti a nákladů práce.

Otázka č. 18


Komentář: Vládní podpora rozvojových zemí nebude mít žádný dopad na ochotu jednotlivců pracovat, což je klíčový bod přístupu strany nabídky k řešení nezaměstnanosti, aniž by se současně příliš zvýšila míra inflace. Poznámka k položce C: Daňové úlevy hypoték pomáhají držet ceny domů uměle vysoko, kontroly nájemného vedou k nedostatku nájemného bydlení a odstranění těchto charakteristik pomůže při zlepšení mobility práce a snížení přirozené míry nezaměstnanosti.

Otázka č. 19


Komentář: Deregulace odvětví, kdy soukromé firmy mohou konkurovat za rovnoprávnějších podmínek organizacím veřejného sektoru je forma privatizace, ale opatření 3 nespadá do této kategorie. Umožnění nemocnicím, aby získaly větší nezávislost v rámci národního zdravotního systému může vést ke zlepšením efektivnosti a snížení nákladů, ale nemocnice zůstávají plně ve vlastnictví státu.

Otázka č. 20


Komentář: Existuje vazba mezi požadavky veřejného sektoru na půjčování a růstem nabídky širokých peněz (například M4). Vyšší požadavky, v závislosti na tom, jak jsou financovány, mohou vést k růstu M4. Nižší požadavky by měly snížit růst nabídky širokých peněz. Požadavky musí být financovány a vláda si půjčuje prodejem obligací nebo povzbuzováním investorů k národním úsporám. Růst poptávky po financování výpůjček vytvoří tlak na růst úrokových sazeb.

11


Otázka č. 21


Komentář: Vyšší úrokové sazby by měly odradit spotřební výdaje s vypůjčenými penězi a výdaje na úvěr v důsledku vyšších úrokových nákladů splácení vypůjčených peněz. Položky B, C a D jsou opakem toho, co by mělo být očekáváno. Vyšší úrokové sazby by měly posílit hodnotu domácí měny a tím zvýšit náklady dovozů a zdražit doma produkované zboží na zahraničních trzích a tím ztížit vývoz. Vyšší úrokové sazby by měly přilákat investory k domácí měně. Rovněž by měly odradit od půjčování, čímž by mělo dojít k určitému zpomalení růstu nabídky peněz, protože půjčování od bank a stavebních společností je hlavní příčina zvýšení nabídky širokých peněz.

12


13

VŠEM VYSOKÁ ŠKOL A EKONOMIE A MANAGEMENTU

José Martího 2, 162 00, Praha 6 Tel.: +420 841 133 166 [email protected] www.vsem.cz

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU

Recommend Documents