VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
2014
MIROSLAVA PELCOVÁ Vysoká škola ekonomie a managementu
[email protected] / www.vsem.cz
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
PODNIKOVÁ EKONOMIKA
Vysoká škola ekonomie a managementu
[email protected] / www.vsem.cz
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 NÁZEV BAKALÁŘSKÉ PRÁCE/TITLE OF THESIS
Investiční činnost vybraného podniku
TERMÍN UKONČENÍ STUDIA A OBHAJOBA (MĚSÍC/ROK)
Červen/2014
JMÉNO A PŘÍJMENÍ / STUDIJNÍ SKUPINA
Miroslava Pelcová/PPE 7
JMÉNO VEDOUCÍHO BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
Ing. Marta Dykovská
PROHLÁŠENÍ STUDENTA Prohlašuji tímto, že jsem zadanou bakalářskou práci na uvedené téma vypracovala samostatně a že jsem ke zpracování této bakalářské práce použila pouze literární prameny v práci uvedené. Jsem si vědoma skutečnosti, že tato práce bude v souladu s § 47b zák. o vysokých školách zveřejněna, a souhlasím s tím, aby k takovému zveřejnění bez ohledu na výsledek obhajoby práce došlo. Prohlašuji, že informace, které jsem v práci užila, pocházejí z legálních zdrojů, tj. že zejména nejde o předmět státního, služebního či obchodního tajemství či o jiné důvěrné informace, k jejichž použití v práci, popř., k jejichž následné publikaci v souvislosti s předpokládanou veřejnou prezentací práce, nemám potřebné oprávnění. Datum a místo:
Praha, 2. 2. 2014 ____________________________ podpis studenta
PODĚKOVÁNÍ Ráda bych tímto poděkovala vedoucí bakalářské práce Ing. Martě Dykovské, za metodické vedení a odborné konzultace, které mi poskytla při zpracování mé bakalářské práce.
Vysoká škola ekonomie a managementu
[email protected] / www.vsem.cz
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 SOUHRN Cíl práce: Zhodnotit efektivnost investice Soukromé zemědělské farmy Běloky do sklízecí mlátičky Claas Lexion 660.
Výzkumné metody: komparace, syntéza, abstrakce, indukce, analýza
Výsledky výzkumu/práce: Průměrný roční výnos = 1 095 903 Kč Průměrná procentní výnosnost = 23,70 % Průměrná doba návratnosti = 4,22 let Čistá současná hodnota = - 33 916,45 Kč Vnitřní výnosové procento = 5,9 % Index ziskovosti = 0,993 Diskontovaná doba návratnosti = 4,95
Závěry a doporučení: Investici za uvedených podmínek nelze doporučit k realizaci. Návrhem na zlepšení je: podání žádosti o dotaci z evropského či národního dotačního programu, realizace bude bezriziková v případě získání dotace v minimální výši 30 % z pořizovací ceny; pronájem stroje během sezóny; spoluvlastnictví s jiným zemědělcem (zemědělci).
KLÍČOVÁ SLOVA investice – investiční rozhodování – zdroje financování – efektivnost - dotace
Vysoká škola ekonomie a managementu
[email protected] / www.vsem.cz
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 SUMMARY Main objective: The main target of this work is to value the efficiency of purchase of combine harvester Claas Lexion 660.
Research methods: comparation, synthesis, abstraction, induction, analysis
Result of research: Average Anual Output = 1 095 903 CZK Average Percentage Output = 23,7 % Average Payback Period = 4, 22 years Net Present Value = - 33 916,45 Kč Internal Rate of Return = 5,9 % Profitability Index = 0,993 Discounted Payback Period = 4,45 years Conclusions and recommendation: According to the results of investment analysis it isn´t possible to recommend this investment for realisation. Recommendations for next steps are following: apply for a grant from European or National grant program, this investment activity will be recomended for realisation in case of obtain of grant min. 30 % from purchase price; rent of the mashine during a season; joint ownership with another farmer.
KEYWORDS investment – investment decisions – sources of funding – efficiency - grant
JEL CLASSIFICATION G3 Corporate Finance and Governance
Vysoká škola ekonomie a managementu
[email protected] / www.vsem.cz
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5
Vysoká škola ekonomie a managementu
[email protected] / www.vsem.cz
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5
OBSAH 1. Úvod ............................................................................................................................. 1 2. Metodika...................................................................................................................... 2 3. Teoreticko – metodologická část ............................................................................... 3 3.1 Investice a jejich druhy ............................................................................................ 4 3.2 Investiční rozhodování ............................................................................................ 5 3.3 Fáze investičního procesu........................................................................................ 7 3.3.1 Předinvestiční fáze ............................................................................................ 7 3.3.2 Investiční fáze ................................................................................................... 9 3.3.3 Provozní fáze .................................................................................................... 9 3.3.4 Ukončení provozu a likvidace ........................................................................ 10 3.4 Zdroje financování investic ................................................................................... 10 3.4.1 Vlastní zdroje .................................................................................................. 11 3.4.2 Cizí zdroje....................................................................................................... 12 3.5 Hodnocení efektivnosti investic ............................................................................ 15 3.5.1 Metody statické ............................................................................................... 15 3.5.2 Metody dynamické ......................................................................................... 17 3.6 Investiční riziko ..................................................................................................... 19 4. Praktická část ........................................................................................................... 21 4.1 Představení živnosti (zemědělská farma) ............................................................. 22 4.2 Investiční činnost živnostníka .............................................................................. 23 4.3 Financování investice ........................................................................................... 24 4.4 Porovnání stávajícího a nového zařízení .............................................................. 24 4.5 Hodnocení efektivnosti investice ......................................................................... 29 4.5.1 Metody statické ............................................................................................... 30 4.5.2 Metody dynamické .......................................................................................... 31 5. Závěr .......................................................................................................................... 36 5.1 Doporučení ............................................................................................................ 37 5.1.1 Získání dotace ................................................................................................. 37 5.1.2 Pronájem ......................................................................................................... 38 5.1.3 Spoluvlastnictví............................................................................................... 38
Vysoká škola ekonomie a managementu
[email protected] / www.vsem.cz
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5
SEZNAM ZKRATEK aj.
a další
ARES
Administrativní registr ekonomických subjektů
C
výše celkového kapitálu pro dlouhodobé financování
CF
příjmy plynoucí z investice
CFn
příjmy z investice v jednotlivých letech životnosti
cm
centimetr
cyl
koncentrované buněčné palivo
D
daňové efekty související s prodejem nahrazovaného majetku
D
výše dlouhodobého cizího kapitálu
DPH
daň z přidané hodnoty
E
výše vlastního kapitálu
et al.
a kolektiv
GPS
globální polohovací systém
h
hodina
ha
hektar
hp
koňská síla
I
výdaj na pořízení dlouhodobého majetku
i
diskontní sazba v desetinném vyjádření
ik
diskontní sazba, pro kterou byla vypočtena kladná NPV
iz
diskontní sazba, pro kterou byla vypočtena záporná NPV
IC
internetová komunikace
IČ
identifikační číslo podnikatele
IRR
vnitřní výnosové procento
IT
informační technologie
JZD
jednotné zemědělské družstvo
K
kapitálové výdaje
Kt
kapitálové výdaje v jednotlivých letech investování
kW
kilowatt
l
litr
N
doba životnosti
n
jednotlivé roky životnosti,
NPV
čistá současná hodnota Vysoká škola ekonomie a managementu
[email protected] / www.vsem.cz
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 NPVk
čistá současná hodnota; diskontní sazba = ik
NPVz
čistá současná hodnota; diskontní sazba = iz
O
výdaj na trvalý přírůstek čistého pracovního kapitálu
P
příjem z prodeje nahrazovaného dlouhodobého majetku
PI
index ziskovosti
PP
doba návratnosti
PPd
diskontovaná doba návratnosti
rd
náklady cizího kapitálu (tedy průměrná úroková sazba)
re
náklady vlastního kapitálu
s.r.o.
společnost s ručením omezeným
T
celková doba investování
t
průměrná doba návratnosti
t
tuna
t
sazba daně z příjmů v desetinném vyjádření
tj.
to je
WACC
průměrné náklady kapitálu
WD
pohon kol
Ø
průměrný
Ør
průměrná procentní výnosnost
ZÚJ
základní územní jednotka
Vysoká škola ekonomie a managementu
[email protected] / www.vsem.cz
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5
SEZNAM TABULEK A OBRÁZKŮ Seznam tabulek Tabulka 1 Zdroje financování investičního projektu ...................................................... 11 Tabulka 2 Plodiny pěstované na soukromé farmě v Bělokách ....................................... 23 Tabulka 3 Finanční možnosti živnostníka ...................................................................... 25 Tabulka 4 Nabídka leasingu ............................................................................................ 25 Tabulka 5 Odpisování investice ...................................................................................... 26 Tabulka 6 Náklady jednotlivých plodin .......................................................................... 27 Tabulka 7 Výnosy jednotlivých plodin ........................................................................... 27 Tabulka 8 Hospodářský výsledek ................................................................................... 28 Tabulka 9 Hospodářský výsledek stávajícího zařízení ................................................... 28 Tabulka 10 Hospodářský výsledek nového zařízení ....................................................... 29 Tabulka 11 Čistý příjem nového zařízení ....................................................................... 29 Tabulka 12 Příjmy z investice ......................................................................................... 32 Tabulka 13 Výpočet diskontované doby návratnosti ...................................................... 34 Tabulka 14 Výsledky investiční analýzy ........................................................................ 36 Seznam obrázků Obrázek 1 Etapy života projektu ....................................................................................... 7 Obrázek 2 Investorský trojúhelník .................................................................................. 19
Vysoká škola ekonomie a managementu
[email protected] / www.vsem.cz
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5
1. ÚVOD Tato bakalářská práce nese název Investiční činnost vybraného podniku, konkrétně se zaměřuje na investiční činnost Soukromé zemědělské farmy v Bělokách, respektive zemědělského živnostníka Michala Rákose, který zvažuje nákup nové sklízecí mlátičky značky Claas Lexion 660 v hodnotě 5 600 000 Kč (bez DPH). Pan Rákos pěstuje luštěniny a obiloviny na 120 hektarech půdy, pro údržbu a sklizeň této plochy používá sklízecí Mlátičku Claas Mega 208, která je v provozu již devatenáct let, je značně opotřebená a její parametry zdaleka neodpovídají parametrům nových, moderních zařízení. Používáním nového stroje by (při zachování ostatních podmínek) mělo dojít ke zvýšení průměrného výnosu minimálně o 15%, a to především z důvodů uvedených v kapitole 4.2 Investiční činnost živnostníka. Hlavním cílem této práce je zhodnotit efektivnost investice živnostníka Michala Rákose do sklízecí mlátičky Claass Lexion 660, a to pomocích statických a dynamických metod hodnocení efektivnosti investic, uvedených a popsaných v Teoreticko – metodologické části. Dílčími cíli pak jsou: - zpracovat literární rešerši nejen na základě doporučené literatury, ale rovněž s pomocí ostatních zdrojů, rozvíjejících danou problematiku a potřebných ke správnému uchopení praktické části; - formulace metodiky na základě získaných poznatků; - vyčíslení nákladů, výnosů a hospodářského výsledku stávajícího a nového zařízení, rovněž jejich vzájemné porovnání a následná aplikace zjištěných hodnot k užití metod hodnocení efektivnosti investice; - formulace doporučení na základě výsledků metod hodnocení efektivnosti investice.
1 Vysoká škola ekonomie a managementu
[email protected] / www.vsem.cz
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5
2. METODIKA Ze zdrojů uvedených v seznamu literatury byla zpracována literární rešerše. Veškerá odborná literatura byla vypůjčena v Městské knihovně, a to na základě doporučení uvedeného v zadání bakalářské práce, ostatní odborné knihy byly vybrány podle souvislosti s popisovanou problematikou, vzájemných vazeb k danému tématu. Volba výroků jednotlivých autorů probíhala na základě vhodnosti začlenění, především do kontextu Teoreticko-metodologické části, ostatní zdroje byly voleny rovněž podle hloubky zkoumaného tématu, vybráni byli autoři rozvádějící tématiku uvedenou v doporučené literatuře a obohacující jednotlivé kapitoly struktury práce. Na základě poznatků v Teoreticko - metodologické části bylo odvozeno vlastní řešení problému. V Teoreticko-metodologické části byly použity následující vědecké metody: - komparace (srovnávání) – porovnávání výroků jednotlivých autorů s cílem nalezení souladu či odlišností v daných výrocích a vytvoření vlastního názoru, ke komparaci dochází v kapitole 3.2 Investiční rozhodování, kdy dochází ke srovnání výroků Fotra et al. (2010) a Synka et al. (2010), následuje snaha o jejich vyhodnocení a vyjádření vlastního postoje, ke komparaci dále dochází v kapitole 3.4 Zdroje financování investic, kdy jsou stejným způsobem porovnávány výroky Fotra et al. (2010) a Scholleové (2009) týkající se finančního leasingu, dále v kapitole 3.5 Hodnocení efektivnosti investic, kdy došlo k porovnání výroků Kislingerové (2010) a Hyršlové et al. (2010) ohledně definice statistickým metod, ke srovnávání různých pojetí dochází i v rámci prezentace jednotlivých vzorců metod hodnocení investic; - syntéza – sjednocení informací získaných od různých autorů v ucelený výstup, a to nejen v rámci práce jako celku, ale i v kontextu jednotlivých kapitol, příkladem může být kapitola 3. 1 Investice a jejich druhy, kdy dochází ke sjednocení informací získaných od Raise (2006), Hyršlové et al. (2010), Synka et al. (2010), Kislingerové (2007), Růžičkové et al. (2012), Kislingerové (2010) a Scholleové (2009) nebo kapitola 3.3 Fáze investičního procesu, jejíž úvod byl zpracován na základě odborné literatury Synek et al. (2010) a Fotr et al. (2010), kapitola je dále rozvedena na základě informací získaných prostřednictvím výše zmíněných autorů, k syntéze dochází i v poslední kapitole 3.6 Investiční riziko, a to prostřednictvím autorů Máče (2006) a Holman (2010); - abstrakce – „očištění“ obsahu odborné literatury od faktů pro tuto práci nepodstatných a naopak výběr důležitých údajů, pomáhajících objasnit řešenou problematiku; - indukce – z výroků jednotlivých autorů dochází k vyvození obecného závěru, tak jako je tomu v kapitole 3.2 Investiční rozhodování, kde dochází ke zdůraznění důležitosti propojení investiční strategie s ostatními podnikovými strategiemi, k indukci však dochází především v závěru práce při shrnutí výsledků metod hodnocení efektivnosti investic a vyvození důsledků pro konkrétní podnik. V praktické části byla použita především metoda analýzy, kdy došlo ke zkoumání jednotlivých ekonomických ukazatelů spojených s danou investicí a metod hodnocení efektivnosti této investice, tak aby byl naplněn hlavní cíl této práce, tedy celkově vyhodnotit efektivnost zmíněné investice. Tato analýza rovněž vede k dílčímu cíli – poskytnutí doporučení. 2 Vysoká škola ekonomie a managementu
[email protected] / www.vsem.cz
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5
3. TEORETICKO-METODOLOGICKÁ ČÁST Teoreticko – metodologická část se zabývá zpracováním literární rešerše, která bude vodítkem pro vypracování praktické části této práce. Za tímto účelem byla použita odborná literatura, podrobně uvedená v seznamu uvedených zdrojů a vědecké metody popsané v kapitole 3. Metodika. První subkapitola teoreticko-metodologické části nese název Investice a jejich druhy, investice jsou zde rozděleny na hmotné a nehmotné, uvedeno je i další členění podle Kislingerové (2007), Hyršlové et al. (2010), Scholleové (2009) a Kislingerové (2010). Další subkapitola se zabývá investičním rozhodováním, dochází ke zmíněné komparaci výroků Fotra et al. (2010) a Synka et al. (2010) a k následnému komentáři uvedených informací. Dalším tématem této části je popis jednotlivých fází investičního procesu. Grafické znázornění podle Fotra et al. (2010) je doplněno popisem jednotlivých částí, kterými jsou: - „předinvestiční fáze; - investiční fáze; - provozní fáze; - ukončení provozu a likvidace, a to prostřednictvím Fotra et al. (2010) a výše zmíněných autorů. Čtvrtá subkapitola se zabývá zdroji financování investic, které jsou podle Kislingerové (2010), Fotra et al. (2010) a Scholleové (2009) dvourozměrně rozdělena podle vlastnictví – na vlastní a cizí a podle místa původu na interní a externí. Jednotlivé druhy zdrojů, podle kombinací uvedených kritérií jsou dále podrobně popsány, zvláštní prostor je zde věnován finančnímu leasingu, který bude v praktické části použit jako hlavní zdroj financování investice. Subkapitola s názvem Metody hodnocení efektivnosti investic má zvláštní význam pro následné vypracování praktické části, jelikož metody zde poznamenané jsou jádrem celé praktické části a zakládají se na nich veškeré výsledky, které slouží k definování konečného rozhodnutí o výsledku výzkumu, kterým je přijetí či zamítnutí investice. Primárním zdrojem uvedených vzorců je Hyršlová et al. (2010), jejíž výroky jsou porovnávány s ostatními autory, viz. Kislngerová (2010) a Scholleová (2009). Poslední kapitola se zabývá investičním rizikem, podle Máčeho (2006) jsou uvedeny základní faktory investičního rizika, kterými jsou riziko, výnosnost a likvidita. Máčeho postoj k investičnímu riziku je doplněn Holmanovým mezinárodním pojetím investičního rizika.
3 Vysoká škola ekonomie a managementu
[email protected] / www.vsem.cz
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5
3.1. Investice a jejich druhy Rais (2006) uvádí, že pojem investice můžeme chápat zásadně dvojím způsobem: - „investiční činnost je ve veřejném i soukromém sektoru zaměřena především na obnovu a rozšíření investičního majetku, podle novely zákona o účetnictví nyní nazývaného jako dlouhodobého majetku; - investování chápeme i jako pořízení takového aktiva, které v budoucnosti přinese svému vlastníkovi určitý ekonomický prospěch.“ Investování je podle Synka et al. (2010) samostatnou činností podniku, charakterizovanou jako „vynakládání zdrojů za účelem získání užitků, které jsou očekávány v delším budoucím časovém období“. Podle Synka et al. (2010) dále rozlišujeme tři základní skupiny investic: - „hmotné (věcné, fyzické, kapitálové) investice vytvářející, nebo rozšiřující výrobní kapacitu podniku; - finanční investice, jako nákup cenných papírů, obligací, akcií, půjčení peněz investičním aj. společnostem za účelem získání úroků, dividend nebo zisku; - nehmotné (nemateriální) investice, jako je nákup know-how, výdaje na výzkum, vzdělání, sociální rozvoj aj.“. Hmotné investice Synek et al. (2011) uvádí, že hmotné investice vytvářejí nebo rozšiřují výrobní kapacitu podniku, jedná se především o výstavbu nových budov, staveb, dopravních cest, o nákup pozemků (vše bez ohledu na pořizovací cenu), strojů, výrobního zařízení, dopravních prostředků potřebných k další výrobě (s pořizovací cenou vyšší než 40 tis. Kč a dobou použitelnosti delší než jeden rok). Synek et al. (2011) dále uvádí, že se hmotné investice dříve označovaly jako základní prostředky, dnes je používán pojem stálá aktiva a v účetnictví jsou vedeny v položce dlouhodobý hmotný majetek. Finanční investice Podle Růžičkové et al. (2012) finanční investice nezhmotňují přímo konkrétní aktivum či podnikatelskou činnost a jsou v tomto smyslu tedy investicemi odvozenými (např. akcie, obligace, podílové listy, depozitní certifikáty, warranty, atd.) Růžičková et al. (2012) dále uvádí, že finanční investice zabezpečují přesun kapitálu od subjektů, které jím disponují a hodlají jej poskytnout, k subjektům, které jej potřebují a jsou ochotny jej přijmout jako součást vlastního kapitálu nebo si jej vypůjčit. Nehmotné investice Hyršlová et al. (2010) uvádí, že investicemi do dlouhodobých nehmotných majetků je například pořízení nových patentů, licencí, nákup softwaru apod. Další členění investic Podle Kislingerové (2007) lze investice dále dělit podle vztahu k rozvoji, vzájemného vlivu, charakteru peněžního toku, věcné náplně a délky existence. 4 Vysoká škola ekonomie a managementu
[email protected] / www.vsem.cz
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Hyršlová et al. (2010) uvádí, že podle vztahu investic k rozvoji podniku rozlišujeme investice rozvojové (rozšiřují výrobní, popř. prodejní schopnosti podniku), obnovovací (nahrazují zastaralé majetky) a regulatorní (musí být realizovány, aby podnik mohl dále fungovat, např. investice, kterými musí podnik projít, aby splňoval legislativní požadavky – ochrana životního prostředí, ochrana bezpečnosti a zdraví při práci). Hyršlová et al. (2010) dále uvádí, že podle vzájemného vlivu mezi investičními projekty rozlišujeme projekty substituční (vzájemně se vylučující), nezávislé, a komplementární (vzájemně se doplňující). Podle charakteru peněžního toku podle Kislingerové (2010) rozlišujeme projekty: - „konvenční – po počátečním období kapitálových výdajů následují období s převahou kapitálových příjmů; - nekonvenční – ke změnám kladných a záporných peněžních toků dochází vícekrát, např. nutné rekultivační práce po skončení těžby nebo nutná údržba zařízení po určitém období provozu, která může způsobit jednorázové snížení peněžních příjmů.“ Podle věcné náplně dělíme investiční projekty, jak uvádí Scholehová (2009), do: - „nového výrobního zařízení – pořízení nebo reprodukce hmotného statku, který bude sloužit k produkci známého výrobku na známé trhy, cílem je obnova dosluhujícího zařízení nebo úspora nákladů; - nového produktu – komplex aktivit, jejichž výstupem je realizace nového výrobku nebo služby; - nové organizace - investice představuje typ organizační změny, která se přímo nedotýká produkce, ale jejímž výsledkem jsou kvalitativně lepší vztahy, informovanost, a tím i rychlejší schopnost reakce na jakékoli problémy vyskytující se v organizaci (např. inovace IC/IT); - nových trhů – tj. komplexu aktivit, jejichž cílem je zaujmout pozici na novém trhu; - nového okolí – akce mají za cíl přizpůsobit se požadavkům měnícího se okolí – ať už daným zákonnou úpravou (bezpečnost práce, ochrana zdraví, záruční doba, ochrana životního prostředí) nebo novou společenskou změnou (např. měnící se preference ve spotřebě – tlak na úspornost spotřebičů); - nové firmy – projekty koupě firmy v rámci růstu, rozšíření aktivit.“ Kislingerová (2010) uvádí, že investiční projekty lze rovněž rozlišovat podle délky jejich existence, a to na investice: - na zelené louce (provádí nový podnik nebo samostatně vyčleněná organizace mateřského podniku); - v zavedeném podniku (projekty v již fungujících podnicích, vazby k ostatním činnostem).
3.2. Investiční rozhodování Fotr et al. (2010) uvádí: „Investiční rozhodování patří mezi nejvýznamnější druhy firemních rozhodnutí. Jeho náplní je rozhodování o přijetí či zamítnutí jednotlivých 5 Vysoká škola ekonomie a managementu
[email protected] / www.vsem.cz
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 investičních projektů, které firma připravila. Čím rozsáhlejší tyto projekty jsou, tím větší dopady mohou na firmu a její okolí mít. Je zřejmé, že úspěšnost jednotlivých projektů může významně ovlivnit podnikatelskou prosperitu firmy a naopak jejich neúspěch může být příčinou výrazných obtíží, které mohou vézt až k zániku firmy.“ Fotr et al. (2010) dále klade důraz na soulad mezi investičním rozhodováním strategického charakteru, strategiemi a strategickými cíli společnosti. Konkrétně je, podle Fotra et al. (2010), třeba respektovat jednotlivé složky strategie, které tvoří strategie: - výrobková; - marketingová; - inovační; - finanční; - personální; - zásobovací. Fotr et al. (2010) dále uvádí, že při investičním rozhodování je třeba brát v úvahu nejen faktory interní, ale rovněž externí faktory, které mají často charakter faktorů rizika a nejistoty a jejich vývoj lze jen stěží předvídat. Dalším neopomenutelným faktorem při investičním rozhodování jsou, podle Fotra et al. (2010) příležitosti, které mohou být základem zajímavých investičních projektů, podnik by měl, jak Fotr et al. (2010) dále uvádí, dbát na podporu jejich tvůrčího vyhledávání. Synek et al. (2010) uvádí: „Rozhodování o investicích, tj. rozhodování o tom „kolik, do čeho, kdy, kde a jak investovat“, je rozhodování o budoucím vývoji podniku a jeho efektivnosti; patří proto k nejdůležitějším manažerským rozhodnutím. Investice totiž slouží řadu let, a proto jsou řadu let zdrojem přírůstků zisku podniku, ale i „břemenem“, které zatěžuje ekonomiku podniku především fixními náklady. Nesprávně zaměřená a neefektivní investice může přivést podnik i k úpadku.“ Synek et al. (2010) dále poukazuje na potřebu investice plánovat, což podle stejného zdroje zajišťuje investiční plán, který vychází ze strategického podnikatelského plánu. Investiční plán je, podle Synka et al. (2010), konkretizován v investičních projektech, které mají, podle stejného zdroje, následující životní fáze: - „předinvestiční fáze; - investiční fáze; - provozní fáze; - ukončení provozu a likvidace.“ Fotr et al. (2010) ve své definici finančního rozhodování klade důraz především na správný výběr vhodné varianty (projektu) z několika nabízejících se alternativ. Synek et al. (2010) v definici investičního rozhodování pokládá základní otázku, tedy „kolik, do čeho, kdy, kde a jak investovat?“, a tím se dotýká samého jádra zkoumaného problému. Oba autoři se však shodují, že jak výběr špatné alternativy (projektu), tak nevhodného subjektu, času, místa či rozpočtu může společnost dovést až k úpadku. 6 Vysoká škola ekonomie a managementu
[email protected] / www.vsem.cz
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Spojitost s jednotlivými strategiemi, na kterou Fotr et al. (2010) dále upozorňuje je rovněž velmi zásadní, podtrhuje tak skutečnost, že volba investičního projektu v jednom článku firemní struktury ovlivňuje články ostatní, na tyto vazby je třeba brát ohled a nesmějí být porušeny. Synek et al. (2010) ke své definici připojuje potřebu investice plánovat a plány dále rozdělovat do investičních projektů s uvedenými fázemi životnosti. Fotr et al. (2010) tyto fáze uvádí v samostatné kapitole Proces přípravy a realizace projektů.
3.3. Fáze investičního procesu Zmínění autoři Synek a Fotr se shodují v jednotlivých etapách života projektu neboli fázích investičního procesu, kterými jsou fáze předinvestiční, investiční, provozní a fáze ukončení provozu a likvidace. Tyto fáze lze konkretizovat a rozdělit na fáze dílčí, tak jako je tomu na Obrázku 1 Etapy života projektu. Obrázek 1 Etapy života projektu
Průzkumná studie Studie proveditelnosti
PŘEDPROJEKTOVÁ PŘÍPRAVA
Základní technická specifikace Úvodní projektová dokumentace Prováděcí projektová dokumentace Nákup služeb a zařízení
PROJEKTOVÁ PŘÍPRAVA A REALIZACE VÝSTAVBY
Výstavba Spuštění a najetí Údržba zařízení
PROVOZ
Využívání zařízení Zastavení provozu zařízení
ODSTAVENÍ
Likvidace zařízení Zdroj: Fotr et al. (2010)
3.3.1. Předinvestiční fáze Synek et al. (2010) uvádí, že předinvestiční fáze zahrnuje identifikaci podnikatelských příležitostí, předběžné technicko-ekonomické studie a technicko-ekonomické studie projektu. Podle Fotra et al. (2010) úspěch či neúspěch daného projektu ve značné míře závisí na informacích a poznatcích marketingové, technicko-technologické, finanční a ekonomické povahy. Jak Fotr et al. dále uvádí výstupem předinvesiční fáze 7 Vysoká škola ekonomie a managementu
[email protected] / www.vsem.cz
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 je rozhodnutí, zda projekt bude nebo nebude realizován, s čímž souvisí i způsob financování, resp. účtování nákladů na provedení veškeré dokumentace související s předinvestiční fází. Kislingerová (2010) rozděluje předinvestiční fázi investičního procesu do třech dílčích fází následujícím způsobem: - „identifikace projektů; - předběžný výběr; - studie proveditelnosti (Feasibility Study).“ Identifikace projektů Kislingerová (2010) uvádí, že k identifikaci projektů neboli seznamu možných příležitostí slouží proces hledání příležitostí za neustálého sledování podnikatelského okolí podniku. Dle Kislingerové (2010) dále není nutné vypracovávat vlastní podrobné analýzy ale využít dostupných informací, materiálů a studií zveřejňovaných tiskem, státními institucemi a odbornými komorami, dále je nutné rovněž sledovat technologický, tržní a legislativní vývoj. Předběžný výběr Scholleová (2009) uvádí: „Cílem předběžného výběru je vyloučit z dalšího hodnocení investiční projekty, které by z hlediska strategie a cílů konkrétního podniku nemohly být přijaty, a to ještě předtím, než by byly vydány prostředky na vypracování detailních analýz možností.“ Podle Scholleové (2009) tedy předběžný výběr určuje, kterým příležitostem se bude podnik věnovat a pro které vypracuje nákladnou studii proveditelnosti. Studie proveditelnosti Podle Fotra et al. (2010) poskytuje studie proveditelnosti (Feasibility Study) veškeré podklady potřebné pro investiční rozhodnutí, formuluje a vyšetřuje základní komerční, ekonomické, technické a finanční aspekty, a to na základě variantních řešení, která byla koncipována již v předběžné technicko-ekonomické studii. Výsledkem studie proveditelnosti, je podle Fotra et al. (2010), formulace projektu včetně jeho cílů a základních charakteristik. Takováto studie je potom, podle Fotra et al. (2010) základem pro přijetí či zamítnutí projektu. Kislingerová (2010) poskytuje podrobný soupis charakteristik, který by měla tzv. Feasibility Study obsahovat: - analýza trhů; - marketingová strategie (cílový tržní podíl, cílové segmenty); - analýza vstupů (cena, kvalita, dostupnost, možnost substituce, dopravní nákladnost, míra rizika); - analýza výrobního zařízení a technologie; - analýza lidských zdrojů; - analýza lokalizace projektu; - analýza organizace a řízení; 8 Vysoká škola ekonomie a managementu
[email protected] / www.vsem.cz
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 - analýza rizika; - finanční analýza a hodnocení; - plán realizace. 3.3.2. Investiční fáze Podle Scholleové (2009) je investiční fáze zavedením projektu do života, což zahrnuje: - „ vytvoření potřebné finanční, právní a organizační základny; - získání základní technologie (nákupem či vývojem) a její technické dokumentace; - nabídkové řízení – výběr dodavatelů krátkodobých i dlouhodobých aktiv; - získání dalšího potřebného majetku; - zajištění a zaškolení zaměstnanců; - záběhový provoz.“ Dále je třeba, podle Scholleové (2009) dbát na důslednou kontrolu časového plánu, protože jakékoli zpoždění způsobuje zadržení prostředků po delší dobu, což zvyšuje kapitálové náklady, aniž dochází k příslušnému pokrytí výnosy. Jak již uvedl Fotr et al. (2010), informace a poznatky získané v předinvestiční fázi do značné míry rozhodují o budoucí úspěšnosti podniku, ale i ty nejkvalitnější a nejpodrobnější informace, poskytující bytelný základ pro úspěšnost projektu mohou být „smeteny“ špatným načasováním, jak podotýká Scholleová (2009), a projekt se může stát neúspěšným. 3.3.3. Provozní fáze Fotr et al. (2005) uvádí, že provozní fázi investičního procesu je třeba posuzovat jak z dlouhodobého, tak z krátkodobého hlediska. Krátkodobý pohled se, podle Fotra et al. (2005), týká uvedení projektu do provozu, při kterém, jak autor dále uvádí, mohou vznikat určité obtíže (nezvládnutí technologického procesu, nedostatečná kvalifikace pracovníků aj.), které obvykle pramení z realizační fáze projektu. Fotr et al. (2005) dále uvádí, že dlouhodobý pohled se týká celkové strategie, na které byl projekt založen, a z toho vyplývajících výnosů na straně jedné a nákladů na straně druhé. Fotr et al. (2005) upozorňuje na skutečnost, že pokud nedojde k větším nedostatkům ve fázi realizace projektu a jeho provozu, pak o konečném úspěchu, respektive nezdaru projektu rozhoduje především kvalita jeho přípravy. Fotr et al. (2010) uvádí, že provozní fáze zpravidla začíná zkušebním provozem, na který navazuje provoz běžný, neopomenutelnou součástí provozní fáze je však rovněž neustálé zdokonalování a údržba, která pozitivně působí na dobu životnosti projektu. Podle Scholleové (2009) by nezbytnou součástí provozní fáze investičního procesu měl být postinvestiční audit, který vyšetří příčiny problémů investice ne proto, aby se našli viníci z hlediska špatných rozhodnutí, ale aby je v budoucnu při dalším podobném procesu investičního rozhodování bylo možné naleznout a předešlo se tak i budoucím problémům. 9 Vysoká škola ekonomie a managementu
[email protected] / www.vsem.cz
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 3.3.4. Ukončení provozu a likvidace Synek et al. (2010) uvádí, že ukončení provozu a likvidace je fáze, která zahrnuje demontáž a likvidaci zařízení, sanaci pozemků a další činnosti vyvolávající náklady, proti nim pak stojí výnosy z prodeje zařízení, zásob, popř. pozemků). Fotr et al. (2005) tuto problematiku rozvádí o poznatek, že rozdíl mezi příjmy a výdaji z likvidace projektu představuje tzv. likvidační hodnotu projektu. Kladná likvidační hodnota, podle Fotra et al. (2005) zvyšuje ukazatele ekonomické efektivnosti projektu jako čistá současná hodnota a vnitřní výnosové procento, záporná likvidační hodnota naopak tyto ukazatele zhoršuje.
3.4. Zdroje financování investic Podle Scholleové (2009) je, pro shromáždění dostatečného množství finančních zdrojů na pokrytí potřeb projektu, nutné již v předinvestiční fázi (studie proveditelnosti) řešit dvě otázky – kolik je potřeba kapitálu a jaký zdroj bude využit. V investiční fázi je, jak Scholleová (2009) dále uvádí, nutné činit již konkrétní kroky v obstarávání zdrojů v konkrétním čase, čímž se odhady z předinvestiční fáze zpřesňují a může být rozhodnuto o alternativní volbě. Synek et al. (2010) uvádí základní členění zdrojů financování investic, a to na zdroje vlastní: - „odpisy; - zisk; - výnosy z prodeje a likvidace hmotného majetku a zásob; - nově vydané akcie.“ A jednak, podle Synka et al. (2010), na zdroje cizí, z nichž nejdůležitější jsou: - „dlouhodobý (investiční) úvěr (půjčka) banky; - vydané a prodané obligace; - splátkový prodej; - leasing (nájem zařízení, dopravních prostředků) aj.“ Kislingerová (2010), Fotr et al. (2010) a Scholleová (2009) uvádějí další rozměr pro členění finančních zdrojů, a to místo, odkud se zdroje získávají. Podle tohoto kritéria se, jak uvádí Kislingerová (2010), vlastní a cizí zdroje dále dělí na zdroje interní a externí. Grafické znázornění těchto dvou zmíněných rozměrů členění finančních zdrojů je znázorněno v Tabulce 1 Zdroje financování investičního projektu. Zdroje jsou rozděleny podle jejich původu – na interní a externí a podle vlastnictví – na vlastní a cizí. Vlastními interními zdroji jsou, podle Kislingerové (2010), odpisy a zisk. Cizími interními zdroji jsou, podle Kislingerové (2010), podniková banka a rezervy na důchod. 10 Vysoká škola ekonomie a managementu
[email protected] / www.vsem.cz
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Vlastním externími zdroji jsou, podle Kislingerové (2010), vklady vlastníků, dotace a dary a rizikový kapitál. Cizími externími zdroji jsou, podle Kislingerové (2010), úvěry finančních institucí, dluhopisy, finanční leasing, obchodní úvěry a ostatní závazky.
externí
Původ zdrojů
interní
Tabulka 1 Zdroje financování investičního projektu Vlastnictví zdrojů Vlastní Cizí zisk odpisy
podniková banka rezervy na důchod
vklady vlastníků dotace a dary rizikový kapitál
úvěry finančních institucí dluhopisy finanční leasing obchodní úvěry ostatní závazky
Zdroj: Kislingerová (2010)
3.4.1. Vlastní zdroje Scholleová (2009) uvádí, že vlastní zdroje jsou dražší než zdroje cizí, protože vlastník vložením kapitálu podstupuje větší riziko, a proto požaduje větší výnosnost než věřitel. Nákladem vlastního kapitálu je tedy podle Scholleové (2009) takový podíl na zisku, který odpovídá požadované výnosnosti vloženého kapitálu s ohledem na podstoupené riziko. Scholleová (2009) uvádí, že výnos není nutně odnímatelný, může být podle rozhodnutí vlastníka i reinvestován. Vlastní zdroje interní Podle Kislingerové (2010) bývá financování z vlastních interních zdrojů, tedy pomocí zisku a odpisů, často nazýváno samofinancování. Výhodou zisku je, jak Kislingerová (2010) dále uvádí, že nedochází ke zvyšování objemu závazků a posílením vlastního kapitálu ziskem se snižuje riziko firmy plynoucí ze zadlužení. Nevýhodou je, podle Kislingerové (2010), cena této formy kapitálu, díky skutečnosti, že akcionáři (podílníci) požadují podíl na zisku ve formě dividendy, jež je zpravidla vyšší než úroková míra dluhu. Další nevýhodou je, jak Kislingerová (2010) dále uvádí, že podíl na zisku není možné uplatnit jako nákladovou položku, což tuto formu vlastního zdroje ještě více zdražuje. Scholleová (2009) uvádí, že odpisy jsou, speciální položkou, a to díky skutečnosti, že jsou nákladem, ale nejsou výdajem. Fotr et al. (2010) uvádí, že odpisy jsou hlavním interním zdrojem zejména pro obnovovací investice. Vlastní zdroje externí Veber et al. (2008) uvádí, že vklady vlastníků, coby vlastní zdroj financování, jsou hlavním nositelem podnikatelského rizika, a to díky skutečnosti, že v případě likvidace podniku se nároky majitelů vypořádávají jako poslední. Na druhou stranu jsou však, podle Vebera et al. (2008) pozitivním signálem pro dodavatele cizího kapitálu, protože 11 Vysoká škola ekonomie a managementu
[email protected] / www.vsem.cz
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 právě velikost vlastního se na podnikatelském riziku.
kapitálu
vyznačuje
ochotu
majitelů
podílet
Dary podle Máčeho (2013) představují bezplatné předání majetku nebo peněžitý dar na základě darovací smlouvy. Dotace jsou, podle Štekera et al. (2013), bezúplatným plněním, které se poskytuje přímo nebo zprostředkovaně na stanovený účel, a to ze státního rozpočtu, ze státních fondů, z rozpočtů územních samosprávných celků, z prostředků EU nebo z veřejných rozpočtů cizích států. Pro získání dotace je, podle Štekera et al. (2013) obvykle potřeba podat žádost, na jejímž základě je vydán příslib jejího poskytnutí. 3.4.2. Cizí zdroje Kislingerová (2010) uvádí, že cenou za používání cizího kapitálu (úvěry, emise dluhopisů, finanční leasing aj.) jsou úroky, jejichž zahrnutím do nákladů společnosti se snižuje daňový základ a tím i výše placených daní. Kislingerová (2010) dále uvádí, že se jedná o výhodu, oproti užívání vlastního kapitálu, jelikož dividendy, jako cena za používání vlastního kapitálu nejsou daňově uznatelnou položkou. Scholleová (2009) se s Kislingerovou (2010) shoduje, stručně uvádí, že působením daňového štítu se cizí kapitál dále zlevňuje (nadto, že je levnější, protože nese menší riziko), a i proto bývá cizí kapitál levnější než vlastní. Podle Scholleové (2009) však může být výše zmíněný předpoklad porušen v případě, že zadluženost překročí určitou hranici, s růstem zadluženosti totiž roste i riziko věřitelů a s ním i požadovaná úroková míra. Cizí zdroje interní Riegel (2007) uvádí podnikovou banku jako součást alternativní ekonomiky, jejím příkladem může být například městečko v Baskicku – Mandragon, kde v roce 1956 založil místní kněz, aby překonal chudobu tamního kraje, továrnu na výrobu petrolejových vařičů Primus. Součástí této továrny byla, podle Riegela (2007), podniková banka, která poskytovala zaměstnancům výhodné úroky, banka se tedy nesnažila získat maximální zisk, ale nastavila své sazby tak, že bylo výhodné si zde půjčit a uložit tak peníze. Tato filosofie se, podle Riegela (2007) stala úspěšnou, banka prosperovala a financovala rozvoj zmíněného podniku. Dnes je městečko Mandragon, jak Riegel (2007) dále uvádí, významným ekonomickým centrem více jak dvou set podniků s vlastní univerzitou a aspirací na určitý způsob ekonomického myšlení, výrazně respektující sociální stránku výroby. Kislingerová (2010) uvádí, že podniková banka či zakládání penzijních fondů zaměstnanců, je v dnešní době běžným jevem, analogicky odpovídajícím evropským zvyklostem. Hlavní funkcí podnikové banky, je podle Kislingerové (2010), správa a zhodnocování prostředků vložených zaměstnanci a zapojování se do podnikové činnosti tak, aby na jedné straně docházelo ke zhodnocování prostředků a na straně druhé, aby i podnik využíval tyto zdroje ke zvýšení své výkonnosti. Zavedení podnikové banky však není univerzálním řešením pro zvýšení efektivnosti podnikání a motivace zaměstnanců, jedná se o velmi náročný a nákladný zásah do ekonomiky podniku a před provedením prvního kroku je třeba, podle Kislingerové (2010) znát odpovědi na následující otázky: 12 Vysoká škola ekonomie a managementu
[email protected] / www.vsem.cz
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 - „které klíčové faktory ovlivňují hodnotu akce; - jaká je potřeba přijímat opatření, aby rostla přidaná hodnota; - jak zajistit, aby firma byla likvidní, tj. měla dostatek peněžních prostředků?“ Kislignerová (2001) uvádí, že rezervy jsou určeny především pro případ nenadálých výkyvů v hospodaření nebo pro případ ztráty z podnikatelské činnosti. Podnik tedy podle Kislingerové (2001) tvoří rezervy v případě, kdy v budoucnu očekává rozsáhlý jednorázový výdaj, který by mohl nepříznivě ovlivnit průběh hospodaření. Rezervy se, jak Kislingerová (2001) dále uvádí, člení na: - „rezervy obecné (krytí případných ztrát z podnikatelské činnosti); - rezervy účelové (rezervy na opravy hmotného majetku, rezervy na kurzové ztráty).“ Dále se, podle Kislingerové (2001), rezervy člení podle toho, zda jsou tvořeny v absolutní částce nebo procentem z určeného základu na: - „rezervy zákonné; - ostatní rezervy. Cizí zdroje externí Nývltová et al. (2010) uvádí, že jednou z nejběžnějších forem externího financování jsou bankovní úvěry, jejichž výhodou je, oproti emisi cenných papírů, dostupnost i malým podnikům. Úvěr, podle Nývltové et al. (2010) vniká mezi věřitelem a dlužníkem na základě úvěrové smlouvy (v souladu s obchodním zákoníkem), z níž vyplývá předmět smlouvy i způsob splacení dluhu. Podle Kislingerové (2010) je klasickým dlouhodobým úvěrem z pozice podnikového financování úvěr investiční, na který je, vzhledem k tématu práce, vhodné se zaměřit. Kislingerová (2010) dále uvádí, že investiční úvěr má ryze účelový charakter a bývá poskytován na překlenutí časového nesouladu mezi tvorbou a potřebou finančních zdrojů na investice či přímo na financování investic do zařízení do zařízení, budov sloužících k podnikatelské činnosti a technologií. Investiční úvěr bývá, podle Kislingerové (2010) zajištěn předmětem investice, pokud to jeho povaha umožňuje, jeho výše je, podle stejného zdroje, dána bonitou klienta a jeho zajištěním. Růžičková et al. (2012) uvádí, že dalším dlouhodobým cizím zdrojem jsou například prostředky získané emisí podnikových dluhopisů (obligací) se splatností delší než jeden rok. Jak Růžičková at al. (2012) dále podotýká, emise obligací je v České republice definována zákonem č. 530/1990 o dluhopisech, jako cenný papír, s nímž je spojeno právo jeho majitele požadovat po emitentu dluhopisu splacené dlužné částky ve jmenovité hodnotě a vyplácení výnosu z něj k určitému datu. Podle Růžičkové et al. (2012) je k emisi podnikových dluhopisů v České republice nutné povolení ministerstva financí, které jej uděluje se souhlasem České národní banky. Emitentem může být, podle Růžičkové et al. (2012), právnická osoba, od jejíhož vzniku uplynuly minimálně 2 roky a která má schválené auditované alespoň dvě po sobě jdoucí účetní závěrky nebo fyzická osoba, která je bankou s místem podnikání na území EU a v České republice podniká na základě bankovní licence.
13 Vysoká škola ekonomie a managementu
[email protected] / www.vsem.cz
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Kislingerová (2001) se zabývá dluhopisem z účetního hlediska, uvádí, že již umístění dluhopisu v rozvaze signalizuje, že se vlastně jedná o dluh, který je rozdroben mezi větší množství věřitelů. Pro podnik má, podle Kislingerové (2001), tato forma získávání kapitálu zásadní význam především proto, že výnos, který se váže k obligaci je shodně jako úrok zahrnován do finančních nákladů, tj. snižuje základ pro výpočet daně z příjmů. Další formou externích cizích zdrojů je finanční leasing. Scholleová (2009) uvádí: „Leasing (nájem) umožňuje užívání dlouhodobých aktiv bez jejich nákupu, tj. bez potřebné hotovosti. Nájemce a pronajímatel uzavřou smlouvu, ve které jsou upřesněna práva nájemce na užívání a jeho povinnosti hrazení plateb v souvislosti s užíváním pronajatého majetku. Dochází k oddělení vlastnictví a užívání majetku.“ Fotr et al. (2010) v této souvislosti uvádí, že leasing je specifickým způsobem financování investičních potřeb podniků, které nemají dostatek vlastního kapitálu a nechtějí či nemohou využít dlouhodobé úvěry. Fotr et al. (2010) dále uvádí, že po skončení nájmu může být předmět leasingu převeden nájemci do vlastnictví. Fotr et al. (2010) se tím pádem shoduje s definicí Scholleové (2009), zaměřuje se však spíše na praktické využití finančního leasingu než diplomatickou definici, svůj výklad zakončuje podstatnou poznámku o možnosti převedení majetku na nájemce po uplynutí sjednané doby. Kislingerová (2010) uvádí hlavní výhody finančního leasingu: - „nedochází k jednorázovému velkému výdaji hotovosti; - šetří ztráty ze zastarávání majetku; - přenáší na nájemce daňové úlevy; - šetří peníze oproti úvěru, protože zatímco splátky úvěru nelze zahrnout do nákladů a snížit jimi daňový základ, leasingové platby jako pronájem jsou platbou za služby, tedy daňově uznatelným nákladem.“ Nevýhodou finančního leasingu je podle Kislingerové (2010) skutečnost, že je dražší než jednorázové pořízení dlouhodobého majetku, protože leasingové splátky nezahrnují pouze cenu pronajímaného majetku, ale také zisk leasingové společnosti. Scholleová (2009) uvádí nejběžnější formy leasingu: - „operativní (provozní) – krátkodobý. Životnost majetku je delší než období užívání a kromě financování se pronajímatel stará i o servis a údržbu majetku a bere na sebe náklady s tímto spojené. Po uplynutí sjednané doby se majetek vrací do rukou pronajímatele; - finanční (kapitálový) – dlouhodobý. Trvá delší dobu (která je v souladu s účetní životností majetku) a je obtížně vypověditelný, náklady na servis a údržbu na sebe obvykle přejímá nájemce a po skončení nájemní lhůty (po splacení celého majetku a koncové ceny) přechází majetek do vlastnictví nájemce; - prodej a zpětný pronájem. Firma vlastnící majetek ho prodá leasingové společnosti a ta mu ho zpětně pronajme. Je využíván firmami, které mají problémy s hotovostí, jde vlastně o určitou formu hypotéky.“ 14 Vysoká škola ekonomie a managementu
[email protected] / www.vsem.cz
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Další formou cizího externího zdroje je dodavatelský (obchodní) úvěr. Nývltová at al. (2010) uvádí, že dodavatelský úvěr poskytuje dodavatel odběrateli v podobě dodávky zboží, při čemž se z pravidla jedná o dražší nebo dlouhodobý majetek. Tento typ úvěru je podle Nývltové et al. (2010) součástí obchodní politiky dodavatele a nástroje konkurenčního boje. Jak Nývltová et al. (2010) dále uvádí, prodejce má jistotu prodeje zboží a cena je potom konstruována tak, aby kryla náklady, zisk a úrok, který je přitom z pravidla vyšší než u bankovních úvěrů. Kislingerová (2010) objasňuje důvod existence dodavatelských úvěrů, jako výhodu pro dodavatele, kterým odběratel neplatí žádný zvláštní poplatek za oddálení platby a za možnost využít své finanční zdroje jiným způsobem. Přesto je však, podle Kislingerové (2010), v ceně dodávky skryta určitá odměna za poskytnutí odkladu splatnosti, tu lze, podle stejného zdroje odhalit, pokud dodavatel poskytuje skonto za včasnější úhradu. Ostatní dlouhodobé závazky zahrnují podle Schiffera (2005) ostatní dlouhodobé dluhy a vklad tichého společníka (na základě smlouvy o tichém společenství).
3.5. Hodnocení efektivnosti investic Hyršlová et al. (2010) uvádí, že metody hodnocení investic můžeme rozdělit do dvou skupin, a to následujícím způsobem: - „metody statické. V rámci těchto metod jsou především sledovány peněžní přínosy z investice, které se porovnávají s kapitálovými výdaji. Do propočtů není zahrnut faktor rizika a čas je zvažován pouze omezujícím způsobem. Mezi statické metody patří průměrný roční výnos, průměrná doba návratnosti, průměrná procentní výnosnost a doba návratnosti; - metody dynamické. Tyto metody berou v úvahu faktor času; všechny vstupní parametry jsou diskontovány na současnou hodnotu (v diskontním faktoru je promítnuto působení času i rizika). Mezi dynamické ukazatele efektivnosti investic patří čistá současná hodnota, vnitřní výnosové procento, index ziskovosti a doba návratnosti.“ Polách et al. (2012) doplňuje tento výčet o metody doplňkové - rentabilita investice a analýza bodu zvratu a metody controllingové – metoda konečné hodnoty. 3.5.1. Metody statické Kislingerová (2010) se ve své definici statických metod shoduje s Hyršlovou et al. (2010), uvádí, že zcela opomíjejí faktor rizika a čas berou v úvahu jen omezujícím způsobem. Přes své nedostatky je však ve výkladu metod hodnocení efektivnosti investice, podle Kislingerové (2010), nelze opomenout, jelikož jsou stále ještě používány. Průměrný roční výnos Průměrný roční výnos se, podle Kislngerové (2010), spočítá jako součet všech CFi spojených s investicí CF0, dělený počtem let životnosti investice n, tedy: ØCF=
∑𝑛 𝑖=1 𝐶𝐹𝑖
𝑛 Hyršlová et al. (2010) stejnou rovnici znázorňuje následujícím způsobem: 15 Vysoká škola ekonomie a managementu
[email protected] / www.vsem.cz
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 ØCF =
∑𝑁 𝑛=1 𝐶𝐹𝑛
, 𝑁 kde CF jsou příjmy plynoucí z investice v jednotlivých letech životnosti investice, N – doba životnosti investice. Scholleová (2009) uvádí, že průměrný roční příjem z investice nemůže být sám o sobě kritériem přijatelnosti, podává orientační informaci o tom, s jakým efektem lze počítat v jednotlivých letech – může tak být použit například jako orientační měřítko pro úvahy o úvahy o splácení závazků vzniklých v souvislosti s pořízením investičního majetku. Průměrná doba návratnosti Podle Hyršlové et al. (2010) průměrná doba návratnosti, respektive její výsledek, vypovídá o délce doby, při rovnoměrné realizaci peněžních toků, ke splacení investice. Vypočítá se, jak Hyršlová et al. (2010) dále uvádí jako podíl kapitálového výdaje a průměrného ročního výnosu: t=
K Ø CF
,
kde K jsou kapitálové výdaje, ØCF – průměrný roční výnos. Průměrná procentní výnosnost Scholleová (2009) na rozdíl od Hyršlové et al. (2010) nazývá tento ukazatel průměrná roční návratnost. Navzdory rozdílnému názvu se jedná o ukazatel se stejnou vypovídací hodnotou, který, podle Scholleové (2009) získáme jako podíl průměrného ročního výnosu a kapitálového výdaje: Ør=
Ø𝐶𝐹 𝐼𝑁
,
kde ØCF představuje průměrný roční výnos, IN – kapitálový výdaj. Hyršlová et al. (2010) stejný ukazatel prezentuje jako: Ør=
Ø𝐶𝐹 𝐾
,
kde K jsou kapitálové výdaje. Hyršlová et al. (2010) uvádí, že ukazatel průměrné procentní výnosnosti vypovídá, kolik procent investovaného kapitálu se ročně průměrně vrátí. Podle Scholleové (2009) je požadavkem maximální procento roční výnosnosti, kritériem pro další uvažování o realizaci je, aby se nakonec částka uhradila minimálně ze 100 %. Scholleová (2009) dále uvádí, že je třeba si uvědomit, že pracujeme s průměrnými hodnotami, pokud má CF kolísající charakter, nemusí být požadavek výnosnosti ve všech letech splněn, při sumarizaci jsou však hodnoty CF sčítány bez ohledu 16 Vysoká škola ekonomie a managementu
[email protected] / www.vsem.cz
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 na období, v němž peníze budou získány – dochází tak, podle stejného zdroje ke zkreslení z důvodu ignorace časové hodnoty peněz. Doba návratnosti Souček (2005) nazývá stejný ukazatel jako doba úhrady a definuje ji jako dobu potřebnou pro úhradu celkových investičních nákladů projektu jeho budoucími čistými příjmy. Stanovení doby úhrady (návratnosti) vychází podle Součka (2005) z peněžních toků projektu, které tvoří příjmy a výdaje za celou dobu života projektu. Podle Kislingerové (2010) nesmí doba návratnosti investice přesáhnout dobu její životnosti. Hyršlová et al. (2010) uvádí, že ideální hodnota se pohybuje kolem jedné poloviny doby životnosti investice. Kislingerová (2010) uvádí, že problémem užití této metody je fakt, že přisuzuje stejné váhy všem hotovostním tokům před datem návratnosti (tzn. nerespektuje časovou hodnotu peněz) a nulovou váhu tokům po tomto datu. Tato skutečnost je podle Kislingerové (2010) důvodem, proč je tato metoda řazena mezi metody statické. Podle Hyršlové et al. (2010) je doba návratnosti dána vztahem:
∑𝑃𝑃 𝑛=1 𝐶𝐹𝑛 = K, kde CFn jsou příjmy plynoucí z investice v jednotlivých letech; K – kapitálové výdaje; PP – doba návratnosti. 3.5.2. Metody dynamické Scholleová (2009) uvádí, že dynamické metody důsledně přihlížejí k působení faktoru času, jejich základem je aktualizace (diskontování) všech vstupních parametrů použitých pro výpočet. Zároveň je, podle Scholleové (2009), v diskontním faktoru zohledněno nejen působení času, ale i rizika. Čistá současná hodnota Podle Svozilové (2006) je čistá současná hodnota (Net Present Value, NPV) metoda, která souží pro porovnání aktuální hodnoty peněz vzhledem k předpokládané ceně peněz v nějakém budoucím okamžiku. Metoda čisté současné hodnoty se, jak Svozilová (2006) dále uvádí, užívá při hodnocení obchodních příležitostí souvisejících s rozhodováním o návratnosti investice do projektů, podle stejného zdroje zohledňuje inflaci a náklady spojené s financováním projektu. Scholleová (2009) uvádí, že se jedná o základ všech dynamických metod a zároveň nejpoužívanější metodu a většině případů i nejvhodnější, neboť dává srozumitelný výsledek, a proto jsou i jasná rozhodovací kritéria. Hodnotu NPV lze stanovit na základě následujícího vztahu (Hyršlová et al. 2010): 𝐶𝐹𝑛 𝑁 NPV = ∑𝑛=1 -K (1+𝑖)𝑛 𝐶𝐹𝑛 𝑁 NPV = ∑𝑛=1 (1+𝑖)𝑛
– ∑𝑇𝑡=𝑂
𝐾𝑡 (1+𝑖)𝑡
,
17 Vysoká škola ekonomie a managementu
[email protected] / www.vsem.cz
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 kde NPV je čistá současná hodnota, CFn - příjmy z investice v jednotlivých letech životnosti, i – diskontní sazba v desetinném vyjádření, n – jednotlivé roky životnosti, N – doba životnosti, K – kapitálové výdaje, K t - kapitálové výdaje v jednotlivých letech investování, t – jednotlivé roky investování, T – celková doba investování. Přičemž, jak Hyršlová et al. (2010) dále uvádí, kladná NPV poukazuje na výhodnost investice, investici se zápornou NPV pak, podle stejného zdroje k realizaci doporučit nelze. Vnitřní výnosové procento Duchoň (2007) uvádí, že vnitřní výnosové procento (IRR) je opět metoda založená na časovém hodnocení peněz. Vnitřní výnosové procento je, podle Duchoně (2007), úroková míra, při které se současná hodnota příjmů rovná výdajům na daný investiční projekt. Hyršlová (2010), již ve své definici vnitřního výnosového procenta, zdůrazňuje podstatu nalezení jeho hodnoty, a to stanovení takové diskontní sazby, při které je čistá současná hodnota (NPV) rovna nule. Jak Hyršlová (2010) dále uvádí, výpočet IRR může být realizován buď metodou pokusu a omylu (náhodné vyhledávání diskontní sazby při které platí: NPV = 0) nebo pomocí interakčních metod, kdy dochází k vyhledávání takových dvou diskontních sazeb, jejichž pomocí vypočtené NPV se blíží nule, přičemž jedna hodnota je kladná a druhá záporná. Vnitřní výnosové procento (Internal Rate o Return, IRR) lze vyčíslit jako (Hyršlová et al., 2010): IRR = 𝑖𝑘 +
𝑁𝑃𝑉𝐾 𝑁𝑃𝑉𝑘−𝑁𝑃𝑉𝑧
. (𝑖𝑧 -𝑖𝑘 ),
kde ik je diskontní sazba, pro kterou byla vypočtena kladná NPV (blížící se nule), iz – diskontní sazba, pro kterou byla vypočtena záporná NPV (blížící se nule), NPVk – čistá současná hodnota; diskontní sazba = ik, NPVz – čistá současná hodnota; diskontní sazba = iz. Index ziskovosti Fotr et al. (2005) uvádí, že index ziskovosti (Profitability Index), jím nazývaný jako index rentability, je blízký čisté současné hodnotě, na rozdíl od ní je však relativní povahy. Podle Fotra et al. (2005) vyjadřuje index ziskovosti velikost současné hodnoty budoucích příjmů projektu, připadajících na jednotku investičních nákladů přepočtených na současnou hodnotu. Číselně je, jak Fotr et al. (2005) dále uvádí, vyjádřen jako podíl současné hodnoty budoucích příjmů projektu a současné hodnoty investičních výdajů. Index ziskovosti (Protability Index, PI) lze vypočítat jako (Hyršlová et al., 2010): 18 Vysoká škola ekonomie a managementu
[email protected] / www.vsem.cz
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5
PI =
𝐶𝐹𝑛 (1+𝑖)𝑛
∑𝑁 𝑛=1
𝐾
,
kde PI je index ziskovosti, ostatní symboly – viz výše. Diskontovaná doba návratnosti Fotr et al. (2005) uvádí, že tento ukazatel řeší nedostatek ukazatele doby návratnosti, uvedené ve statických metodách, kdy příjmy (výdaje) projektů v bližších a vzdálenějších letech života projektu mají stejnou váhu. Ukazatel diskontované doby návratnosti je, podle Fotra et al. (2005) modifikací zmíněné doby návratnosti, kterou lze chápat jako dobu, za kterou diskontované výdaje projektu budou nahrazeny diskontovanými příjmy. Diskontovanou dobu návratnosti lze vypočítat jako (Hyršlová et al., 2010): K=
∑𝑃𝑃𝑑 𝑛=1
𝐶𝐹𝑛 (1+𝑖)𝑛
,
kde PPd je diskontovaná doba návratnosti, ostatní symboly – viz. výše.
3.6. Investiční riziko Máče (2006) uvádí, že výnosnost, riziko a likvidita jsou rozhodujícími faktory, podle kterých porovnáváme investice. Obrázek 2 Investorský trojúhelník znázorňuje právě tuto skutečnost, s tím že, jak Máče (2006) dále uvádí, nikdy nelze ve skutečnosti maximalizovat výnos při minimálním riziku a maximální likviditě. Pro naplnění jednoho vrcholu trojúhelníku je, podle Máčeho (2006), nutné vzdát se naplnění vrcholů zbývajících. V reálné situaci, jak Máče (2006) pokračuje, vybírá investor investiční příležitost, která mu při únosné míře rizika a udržení dostatečné likvidity přinese požadovanou míru výnosnosti. Obrázek 2 Investorský trojúhelník
výnosnost
riziko
likvidita
Zdroj: Máče (2006)
Holman (2010) se zabývá investičním rizikem z mezinárodního úhlu pohledu. Jak Holman (2010) uvádí, v některých zemích se nacházejí politická nebo měnová rizika, například investice v zemích „třetího světa“ jsou obecně považovány za rizikovější než v USA, Evropě nebo Japonsku. Podle Holmana (2010) musejí být investoři investující v takovýchto zemích odměněni vyšším výnosem za podstoupené riziko, s růstem rizika 19 Vysoká škola ekonomie a managementu
[email protected] / www.vsem.cz
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 tedy, podle stejného zdroje, roste i úroková míra, což následně vede k poklesu čistého dovozu kapitálu, na který navazuje i pokles čistého dovozu zboží a služeb.
20 Vysoká škola ekonomie a managementu
[email protected] / www.vsem.cz
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5
4. PRAKTICKÁ ČÁST Praktická část této práce se zabývá investiční činností živnostníka, pana Michala Rákose, provozujícího soukromou zemědělskou farmu v Bělokách u Kladna. Konkrétně se jedná o koupi nové sklízecí mlátičky Claas Lexion 660. V této kapitole je představen předmět živnosti, po krátkém představení historie farmy a živnostníků na ní podnikajících následuje podrobný popis živnostenské činnosti pana Rákose, celková plocha, na které podniká, jednotlivé plodiny, plocha na které jsou pěstovány, jejich průměrný výnos, průměrné náklady a ceny. V podkapitole Investiční činnost živnostníka jsou uvedeny parametry nového a stávajícího zařízení, ekonomické výhody nového zařízení a jejich praktické zdůvodnění. Následuje popis způsobu financování investice, poměr vlastních a cizích zdrojů, které budou na investici vynaloženy, způsob financování investice, splátkový kalendář společnosti VB Leasing CZ, s r.o. a popis způsobu odpisování investice. Pro porovnání nákladů a výnosů plynoucích z nového a stávajícího zařízení je nezbytné vyčíslit hospodářský výsledek plynoucí z pěstování uvedených plodin, tak jako je tomu v kapitole 4.4 Porovnání nového a stávajícího zařízení. Následuje výpočet hospodářského výsledku stroje Claas Mega 280 a Claas Lexion 660. Tato podkapitola je zakončena výpočtem čistého příjmu nového zařízení. V kapitole 4.5 dochází k celkovému zhodnocení efektivnosti investice pomocí statických a dynamických metod. Konkrétně byly použity následující metody statické: - průměrný roční výnos; - průměrná procentní výnosnost; - průměrná doba návratnosti. Použity byly dále následující metody dynamické: - čistá současná hodnota; - vnitřní výnosové procento; - index ziskovosti; - diskontovaná doba návratnost. Kapitola 5 shrnuje výsledek celé práce, dochází k návratu k teoretickým poznatkům z teoreticko-metodolofické části, hodnotí a shrnuje výsledky části praktické. Neopomenutelnou součástí této kapitoly je návrh alternativních řešení zkoumaného problému.
21 Vysoká škola ekonomie a managementu
[email protected] / www.vsem.cz
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5
4.1. Představení živnosti (zemědělská farma) Soukromá zemědělská farma v Bělokách u Kladna se rozkládá na rozloze 500 ha. V současnosti má dva majitele – sourozence Rákosovi, jedná se tudíž o rodinných podnik. Každý z majitelů je však samostatně zapsán v Živnostenském rejstříku, pod vlastním identifikačním číslem. Rodina Rákových má v zemědělství velkou tradici, po roce 1989 jim byly vráceny nemovitosti v Bělokách, kde až do 50 let samostatně hospodařili, následně objekt spadl do vlastnictví Jednotného zemědělského družstva (JZD). Tato práce se zaměřuje na podnikatelskou činnost mladšího ze sourozenců, pana Michala Rákose, kterému patří a obhospodařuje cca 300 ha půdy. Pan Michal Rákos stejně jako jeho bratr převzal hospodářství po svém otci. Oba sourozenci tak navazují na rodinnou tradici, udržují a rozvíjejí zděděné hospodářství. Zmíněný živnostník se věnuje pěstování obilnin a luštěnin a to na rozloze cca 120 ha půdy. V Tabulce 2 Plodiny pěstované na soukromé farmě v Bělokách jsou shrnuty údaje, které poskytl sám Michal Rákos. Jednotlivé položky obsahují popis konkrétních plodin, rozlohu plochy, na které jsou plodiny pěstovány, průměrný výnos konkrétní plodiny na jeden hektar a průměrné náklady na jeden hektar. Pan Rákos rovněž uvedl průměrné ceny, za které nabízí jednotlivé plodiny svým zákazníkům (cena s DPH). Tabulka 2 Plodiny pěstované na soukromé farmě v Bělokách Průměrné Rozloha Průměrný výnos Plodina náklady (v ha) (t/ha) (v Kč/ha) Pšenice ozimá Pšenice jarní Ječmen jarní Ječmen ozimý Oves Řepka Hrách Zdroj: vlastní výzkum
30 15 20 18 22 10 5
5 3,9 4,1 4,2 3 3,1 2,6
3550 3700 3700 3200 1700 6300 3650
Ceny plodin včetně DPH (v Kč/t) 3900 4200 4850 3500 2000 10 200 3950
Zmíněné plodiny jsou sklízeny právě pomocí sklízecí mlátičky, jejíž kvalita a dobrý stav výrazně ovlivňuje výši každoročního výnosu jednotlivých plodin. Na farmě se sourozenci dále věnují živočišné výrobě, pěstování dobytka skotu, drobného zvířectva a ptactva.
Veřejně dostupné informace o ekonomickém subjektu Administrativní registr ekonomických subjektů - ARES (2013) uvádí: - „IČ: 70806420; - obchodní firma: Michal Rákos; - právní forma: 107 – zemědělský podnikatel – fyzická osoba nezapsaná v obchodním rejstříku; 22 Vysoká škola ekonomie a managementu
[email protected] / www.vsem.cz
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 - datum vniku: 8. 3. 2000; - sídlo: 25268 Kněževes, Na Staré silnici 86; - ZÚJ: 539384 – Kněževes; - okres: CZ020A - Praha-západ; - 01110: pěstování obilovin (kromě rýže), luštěnin, olejnatých semen; - 014: živočišná výroba; - institucionální sektor: 14200 – Ostatní osoby samostatně výdělečně činné; - velikost kat. podle počtu zam.: Bez zaměstnanců.“ Údaje spolumajitele, podnikajícího na Soukromé zemědělské firmě v Bělokách jsou identické s výjimkou následujících údajů: Ares (2013) uvádí: - „IČ: 70825670; - obchodní firma: Radek Rákos; - datum vniku: 6. 3. 2000.“
4.2. Investiční činnost živnostníka Jádrem této práce je zhodnotit efektivnost investice zemědělského živnostníka, pana Michala Rákose, do nové sklízecí mlátičky (kombajnu). V současné době živnostník využívá sklízecí mlátičku Claas Mega 208 tradiční německé značky Claas. Toto zařízení má následující parametry: - rok výroby: 1995; - výkon motoru: 244 hp; - najeté motor hodiny: 2500; - hodiny separace: 2000h; - válce: 6 cyl; - pohon kol: 2 WD - provozní šířka (šířka lišty/záběr): 600 cm. Vzhledem k zastaralosti zařízení a novým nabízeným možnostem, živnostník zvažuje koupi nového stroje, který zároveň pomůže zvýšit výnosnost jednotlivých plodin a celkovou produktivitu. Díky dobrým zkušenostem se společností Claas, chce zůstat tomuto výrobci věrný. Konkrétně zvažuje investici do sklízecí mlátičky Claas Lexion 660, a to prostřednictvím jednoho z historicky prvních poskytovatelů zemědělské techniky Claas v Československu, společnosti Agromel. Živnostník Michal Rákos požaduje nový stroj s následujícími parametry: - název: Claas Lexion 660; - výkon motoru [kW/hp]: 355; 23 Vysoká škola ekonomie a managementu
[email protected] / www.vsem.cz
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 - obsah motoru: 8,8 l; - počet válců: 6; - objem zásobníku: 10500 l; - palivová nádrž – kapacita: 800 l; - šířka žací lišty: 900 cm. Vzhledem k šířce žací lišty neboli záběru stroje, dojde ke zvýšení výkonu (v h/den), oproti Claas Mega, z dvaceti na čtyřicet. Tento stoprocentní nárůst se samozřejmě projeví poklesem v průměrných nákladech na jednotlivé plodiny. S ohledem na vyšší výkon stroje však dochází k větší spotřebě nafty. Průměrné náklady jednotlivých plodin by, při kombinaci uvedených hledisek, měly poklesnout cca o 20%. Tento výpočet však nezohledňuje odpisy nového zařízení, ty budou zahrnuty v Tabulce 5 Odpisování investice. Hlavním přínosem sklízecí mlátičky Claas Lexion 660 je, podle Agromel (2013), zvýšení výnosu plodin oproti zastaralejším technologiím. Živnostníka Michala Rákose konkrétně zajímá rozdíl v průměrném výnosu mezi stroji Claas Mega 280 a Claas Lexion 660. Obchodní oddělení společnosti Agromel deklaruje (při zachování stávajících klimatických podmínek a kvality hnojení) zvýšení výnosu minimálně o 15%. Ke zvýšení výnosu dochází, jak Agromel (2013) dále uvádí především z následujících důvodů: - zabudovaná navigace GPS Pilot: „Satelitem podporovaný GPS PILOT využívá signály systému Global Positioning System a vede LEXION automaticky podél sečené hrany s přesností na 2 cm. Jednoduše si pole pomocí GPS PILOT rozdělte na stejně velké "záhony". Zabráníte tak neproduktivnímu dodatečnému sečení úzkých zbylých pruhů.“;
- mláticí systém APS s vytřásadlovou technologií, díky které je tok materiálu až o 30 % rychlejší a je separováno větší množství zrn;
- efektivní mlácení ve svahu stejně jako na rovině;
- hydrostatický jízdní pohon, ovládaný multifunkční pákou, umožňující jednoduchou obsluhu stroje, projevující se vyšším výkonem: rychlejší a optimální přizpůsobení jízdní rychlosti měnícím se podmínkám při sklizni;
obraty
- pneumatiky Michelin Ultra Flex, díky kterým dochází k menšímu prokluzu a nižší spotřebě paliva.
Cena sklízecí mlátičky Claas Lexion 660 s uvedenými parametry, podle nezávazné objednávky činí 6 776 000 Kč s DPH.
4.3. Financování investice Investice bude financována prostřednictvím finančního leasingu. Nezávaznou nabídku (viz. Příloha 1) provedla společnost VB Leasing CZ, spol. s r.o. na základě údajů týkajících se ekonomické situace živnostníka. Finanční možnosti živnostníka jsou uvedeny v Tabulce 3 Finanční možnosti živnostníka.
24 Vysoká škola ekonomie a managementu
[email protected] / www.vsem.cz
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Tabulka 3 Finanční možnosti živnostníka Claas Lexion 660
Kč
Cena investice
5 600 000
DPH 21%
1 176 000
Celkové investiční náklady Vlastní zdroje – maximální výše mimořádné splátky (bez DPH) Maximální výše měsíční splátky (bez DPH)
6 776 000 1500 000 35 000
Zdroj: vlastní výzkum
Nezávazná nabídka společnosti VB Leasing Účel: pořízení nové sklízecí mlátičky Doba trvání leasingu: 180 měsíců Periodicita splátek: měsíční Mimořádná splátka: 25,49 % Roční úroková sazba: 4% p.a. Leasingový koeficient: 1,2436 Tabulka 4 Nabídka leasingu
Cena bez DPH (v Kč)
Základní údaje Pořizovací cena Leasingová cena Prodejní cena Mimořádná splátka Měsíční splátka Zůstatková hodnota
5 600 000,0 6 964 529,0 1 000,0 1 427 297,0 30 762,4 0,0
DPH 21% (v Kč)
Cena s DPH (v Kč)
1 176 000,0 1 462 550,4 210,0 299 732,4 6 460,1 0,0
6 776 000 8 427 169,0 1 210,0 1 727 029,4 37 233,0 0,0
Zdroj: VB Leasing, s.r.o.
Originální splátkový kalendář společnosti VB leasing CZ, spol. s r.o. viz. Příloha 1 Splátkový kalendář. Způsob odpisování Nová sklízecí mlátička bude podle Zákona o daních z příjmů (2013) zařazena do 2. odpisové skupiny, doba odpisování bude tedy 5 let, způsob odpisování rovnoměrný. Podrobný přehled vztahující se k odpisům poskytuje Tabulka 5 Odpisování investice.
25 Vysoká škola ekonomie a managementu
[email protected] / www.vsem.cz
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Tabulka 5 Odpisování investice
Sklízecí mlátička
5 600 000 Kč
Daňový odpis
5 let
Účetní odpis
5 let
Způsob odpisování
rovnoměrný
Roční účetní odpis
1 120 000 Kč
Zdroj: vlastní výzkum
4.4. Porovnání stávajícího a nového zařízení Živnostník Michal Rákos užívá na Soukromé zemědělské farmě v Bělokách sklízecí mlátičku Claas Mega 280, která je v provozu již více než osmnáct let. Toto zařízení je v případě pěstování obilnin a olejnin klíčové, celkovou výši nákladů a výnosů ovlivňuje ze čtyřiceti procent. Koupí nové sklízecí mlátičky Claas Lexion 660 dojde k nárůstu celkových tržeb při nejmenším o 15 %, díky vyššímu výkonu se sníží náklady cca o 20 %, zároveň však dojde k jejich nárůstu, a to prostřednictvím odpisů. Náklady za jednotlivé plodiny - pšenice ozimá je na farmě pěstována na třiceti hektarech půdy při průměrném výnosu 5 t/ha, celkový výnos tedy činí: 30 x 5 = 150 t, náklady na 1 t pšenice ozimé v průměru činí 3 550 Kč, celkové náklady jsou v tom případě spočteny jako: 150 x 3 550 = 532 500 Kč; - pšenice jarní je pěstována na patnácti hektarech půdy při průměrném výnosu 3,9 t/ha, celkový výnos tedy činí: 15 x 3,9 = 58,5 t, náklady na jednu tunu pšenice jarní jsou v průměru 3 700 Kč, celkové náklady tedy činí: 58,5 x 3 700 = 216 450 Kč; - ječmen jarní je pěstován na dvaceti hektarech půdy při průměrném výnosu 4,1 t/ha, celkový výnos tedy činí: 20 x 4,1 = 82 t, náklady na jednu tunu ječmene jarního jsou v průměru 3 700 Kč, celkové náklady tedy činí: 52 x 3 700 = 303 400 Kč; - ječmen ozimý je pěstován na osmnácti hektarech půdy při průměrném výnosu 4,2 t/ha, celkový výnos tedy činí 18 x 4,2 = 75,6 t, náklady na jednu tunu ječmene ozimého jsou v průměru 3 200 Kč, celkové náklady tedy činí: 75,6 3200 = 241 920 Kč; - oves je pěstován na dvaadvaceti hektarech půdy při průměrném výnosu 3 t/ha, celkový výnos tedy činí: 22 x 3 =66 t, náklady na jednu tunu ovsa jsou v průměru 1 700 Kč, celkové náklady tedy činí: 66 x 1 700 = 112 200 Kč; - řepka olejka je pěstována na deseti hektarech půdy při průměrném výnosu 3,1 t/ha, celkový výnos tedy činí: 10 x 3,1 = 31 t, náklady na jednu tunu řepky olejky jsou v průměru 6 300 Kč, celkové náklady tedy činí: 31 x 6300 = 195 300 Kč; - hrách je pěstován na pěti hektarech půdy při průměrném výnosu 2,6 t/ha, celkový výnos tedy činí 5 x 2,6 = 13 t, náklady na jednu tunu hrachu jsou 3 650 Kč, celkové náklady tedy činí: 13 x 3 650 = 47 450 Kč. 26 Vysoká škola ekonomie a managementu
[email protected] / www.vsem.cz
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Tabulka 6 Náklady jednotlivých plodin
Plodina Pšenice ozimá Pšenice jarní Ječen jarní Ječmen ozimý Oves Řepka olejka Hrách Náklady celkem
Náklady (v Kč) 532 500 216 450 303 400 241 920 112 200 195 300 47 450 1 649 220
Zdroj: vlastní výzkum
Výnosy za jednotlivé plodiny - průměrná cena pšenice ozimé je 3 900 Kč za 1 tunu, celkové výnosy z prodeje pšenice ozimé jsou tedy vypočteny jako násobek celkového výnosu a ceny plodiny: 150 x 3 900 = 585 000 Kč; - průměrná cena pšenice jarní je 4 200 Kč za 1 tunu, celkový výnos plodiny činí 58,5 t, celkové výnosy z prodeje: 58,5 x 4 200 = 245 700 Kč; - průměrná cena ječmene jarního je 4 850 Kč za 1 tunu, celkový výnos plodiny činí 82 t, celkové výnosy z prodeje: 82 x 4 850 = 397 700 Kč; - průměrná cena ječmene ozimého je 3 500 Kč za 1 tunu, celkový výnos plodiny činí 75,6 t, celkové výnosy z prodeje: 75,6 x 3 500 = 264 600 Kč; - průměrná cena ovsa je 2 000 Kč za 1 tunu, celkový výnos plodiny činí 66 t, celkové výnosy z prodeje: 66 x 2 000 = 132 000 Kč; - průměrná cena řepky olejné je 10 200 Kč za 1 tunu, celkový výnos plodiny činí 31 t, celkové výnosy z prodeje: 31 10 200 = 316 200 Kč; - průměrná cena hrachu je 3950 Kč za 1 tunu, celkový výnos plodiny činí 13 t, celkové výnosy z prodeje: 13 x 3950 = 51 350 Kč. Tabulka 7 Výnosy jednotlivých plodin
Výnosy (v Kč)
Plodina Pšenice ozimá Pšenice jarní Ječen jarní Ječmen ozimý Oves Řepka olejka Hrách
585 000 245 700 397 700 264 600 132 000 316 200 51 350
Výnosy celkem
1 992 550
Zdroj: vlastní výzkum
27 Vysoká škola ekonomie a managementu
[email protected] / www.vsem.cz
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Hospodářský výsledek Celkové roční výnosy plynoucí z prodeje plodin činí 1 992 550 Kč. Celkové roční náklady na plodiny jsou 1 649 220 Kč. Hospodářský výsledek tedy činí 343 330 Kč. Sazba daně z příjmů fyzických osob, vypočtená ze základu daně (343 300 Kč) činí 15 %, co je 51 495 Kč, zisk po zdanění potom činí: 343 330 – 51 495 = 291 805 Kč. Tabulka 8 Hospodářský výsledek
Hospodářský výsledek
Kč
Výnosy celkem
1 992 550
Náklady celkem
1 649 220
Zisk před zdaněním
343 330
Základ daně
343 300
Daň ze zisku (15 %) Zisk po zdanění
51 495 291 805
Zdroj: vlastní výzkum
Hospodářský výsledek sklízecí mlátičky Claas Mega 280 Stávající sklízecí mlátička se podílí na celkových nákladech a výnosech z rostlinné výroby živnostníka ze 40 %. Toto zařízení tedy vytváří zisk po zdanění ve výši 116 705 Kč. Tabulka 9 Hospodářský výsledek stávajícího zařízení
Kč
HV Claas Mega 280 Výnosy
797 020
Náklady
659 688
Zisk před zdaněním
137 332
Základ daně
137 300
Daň ze zisku (15 %)
20 595
Zisk po zdanění Zdroj: vlastní výzkum
116 705
Hospodářský výsledek sklízecí mlátičky Claas Lexion 660 Společnost Agromel deklaruje zvýšení výnosu jednotlivých plodin minimálně o 15 %, zároveň však dojde k nárůstu nákladů, a to v podobě ročního odpisu ve výši 1 120 000 Kč. Nezbytné je rovněž započítat snížení celkových nákladů, díky vyššímu výkonu stroje, a to ve výši 20 %. Po provedení výpočtů nákladů a výnosů nového zařízení Claas Lexion 660 je zřejmé, že stroj generuje ztrátu ve výši 353 900 Kč. Tuto skutečnost ovlivňuje především výše odpisů. Čistý příjem nového zařízení poté činí – 470 405 Kč. 28 Vysoká škola ekonomie a managementu
[email protected] / www.vsem.cz
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Tabulka 10 Hospodářský výsledek nového zařízení
HV Claas Lexion 660
Kč
Výnosy
1 095 903
Náklady
1 449 844
Zisk před zdaněním
-353 941
Základ daně
-353 900
Daň ze zisku (15 %)
0
Zisk po zdanění (zráta)
-353 900
Zdroj: vlastní výzkum Tabulka 11 Čistý příjem nového zařízení
Čistý příjem nového zařízení
Kč
Zisk po zdanění Claas Mega 280
116 705
Zisk (ztráta) po zdanění Claas Lexion 660
-353 900
Čistý příjem Claas Lexion 660
-470 605
Zdroj: vlastní výzkum
4.5. Hodnocení efektivnosti investice Před započetím hodnocení efektivnosti investice je nezbytné vyčíslit kapitálové výdaje. Podle Nývltové et al. (2010) lze kapitálové výdaje zjednodušeně vyjádřit jako: K = I + O + P +/- D, kde I je výdaj na pořízení dlouhodobého majetku, O je výdaj na trvalý přírůstek čistého pracovního kapitálu, P je příjmem z prodeje nahrazovaného dlouhodobého majetku, D jsou daňové efekty související s prodejem nahrazovaného dlouhodobého majetku. Pokud se živnostník rozhodne pro koupi nové sklízecí mlátičky Claas Lexion 660, nabídne dosud užívanou mlátičku Claas Mega 280 k prodeji. Mlátička je sice zcela odepsána, její reálná prodejní cena je dle živnostníka 1 200 000 Kč. Daň ze zisku činí 19%. Náklady na kapitál K tedy činí: K = 5 600 000 – 1 200 000 + 228 000 K = 4628 000 Kč. Je užitečné provést stejný výpočet a pořizovací cenu stroje nahradit cenou leasingovou, tedy cenou, kterou živnostník skutečně zaplatí. KLC = 6 964 529 – 1 200 000 + 228 000 KLC = 5 992 529 Kč.
29 Vysoká škola ekonomie a managementu
[email protected] / www.vsem.cz
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 4.5.1. Metody statické V rámci statickým metody byly použity metody: Průměrný roční výnos, Průměrná procentní výnosnost a průměrná doba návratnosti. Detailní popis jednotlivých metod – viz. Teoreticko – metodologická část. Průměrný roční výnos Průměrný roční výnos je dán vztahem (Hyršlová et al., 2010): ØCF =
∑𝑁 𝑛=1 𝐶𝐹𝑛 𝑁
,
kde CF jsou příjmy plynoucí z investice v jednotlivých letech životnosti investice, N – doba životnosti investice. ØCF =
1 095 903 x 5
,
5
ØCF = 1 095 903 Kč. Průměrný roční výnos investice je 1 095 903 Kč, rovná se tedy vypočtenému ročnímu výnosu, a to díky neměnnosti v jednotlivých letech. Průměrná procentní výnosnost Průměrná procentní výnosnost je dána vztahem (Hyršlová et al., 2010): Ør =
Ø CF 𝐾
,
ØCF je průměrný roční výnos, K – kapitálové výdaje. Ør =
1 095 903
,
4 628 000
Ør = 23, 7 %. Průměrná procentní výnosnost je 23,7 %, to znamená, že právě toto procento investovaného kapitálu se ročně vrátí. Ør LC =
1 095 903
,
5 992 529
Ør LC = 18, 3%. Pokud bereme v úvahu leasingovou cenu namísto ceny pořizovací je průměrná procentní výnosnost o 5, 4% nižší. Tento výpočet sice nelze použít v rámci účetnictví podniku, ale upozorňuje na skutečnost, že statické metody nezahrnují faktor času. Průměrná doba návratnosti Průměrná doba návratnosti je dána vztahem (Hyršlová et al., 2010): t=
K Ø CF
,
30 Vysoká škola ekonomie a managementu
[email protected] / www.vsem.cz
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 kde K jsou kapitálové výdaje, ØCF – průměrný roční výnos. t=
4 628 000
,
1 095 903
t = 4, 22 roku. Průměrná doba návratnosti investice činí 4, 22 roku. V případě zkoumané investice je realizace peněžních toků rovnoměrná, ke splacení investice dojde za dobu výrazně delší než je polovina účetní doby životnosti investice. Tento ukazatel je klíčový a poukazuje na rizikovost investice. Na druhé straně je nutné zdůraznit skutečnost, že skutečná doba životnosti investice je až čtyřikrát delší než účetní doba životnosti (20 let), tento fakt však do finančního hodnocení zahrnout nelze. tLC =
5 992 529
,
1 095 903
tLC = 5, 47 roku. Pokud je pro výpočet průměrné doby návratnosti investice použita leasingová cena místo ceny pořizovací, ukazatel vzroste o 1, 25 roku. Tato skutečnost opět poukazuje na rizikovost investice. V případě doby návratnosti investice (Payback Period, PP) lze, podle Srpové et al. (2010), pokud jsou částky očekávaných příjmů v každém roce životnosti stejné, dobu splácení vypočítat dělením investičních výdajů ročních částkou příjmů. Potom: t = PP, kde t je průměrná doba návratnosti, PP – doba návratnosti. PP = 4, 22 roku, PPLC = 5, 47 roku. 4.5.2. Metody dynamické V rámci dynamických metod hodnocení efektivnosti investice byly použity metody: Čistá současná hodnota (NPV), Vnitřní výnosové procento (IRR), Index ziskovosti (PI) a Diskontovaná doba návratnosti (K). Čistá současná hodnota Čistou současnou hodnotu (Net Present Value) lze vyčíslit jako (Hyršlová et al., 2010): 𝐶𝐹𝑛 𝑁 NPV = ∑𝑛=1 -K (1+𝑖)𝑛 𝐶𝐹𝑛 𝑁 NPV = ∑𝑛=1 (1+𝑖)𝑛
– ∑𝑇𝑡=𝑂
𝐾𝑡 (1+𝑖)𝑡
,
kde NPV je čistá současná hodnota, CFn - příjmy z investice v jednotlivých letech životnosti, 31 Vysoká škola ekonomie a managementu
[email protected] / www.vsem.cz
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 i – diskontní sazba v desetinném vyjádření, n – jednotlivé roky životnosti, N – doba životnosti, K – kapitálové výdaje, K t - kapitálové výdaje v jednotlivých letech investování, t – jednotlivé roky investování, T – celková doba investování. Pro výpočet NPV je nezbytné určit diskontní sazbu, která může být, podle Hyršlové et al. (2010), stanovena dvojím způsobem: -
vyjít nákladů na kapitál (WACC); stanovit požadovanou výnosnost investice.
Pro tuto investici byla zvolena první metoda. Náklady na kapitál (WACC) lze vyčíslit jako (Hyršlová et al., 2010): WACC = 𝑟𝑑 .(1
𝐷
𝐸
𝐶
𝐶
− 𝑡). + 𝑟𝑒 . ,
kde WACC jsou průměrné náklady kapitálu (v % p.a.), rd – náklady cizího kapitálu (tedy průměrná úroková sazba) v % p.a., t – sazba daně z příjmů v desetinném vyjádření, re – náklady vlastního kapitálu (v % p.a.), D – výše dlouhodobého cizího kapitálu (v Kč), E – výše vlastního kapitálu (v Kč), C – výše celkového kapitálu pro dlouhodobé financování (C = D+E). WACC = 4. (1 – 0,19).
4 172 703 5 600 000
+ 15.
1 427 297
,
5 600 000
WACC = 6, 18 % Diskontní sazba = 6, 18 % V tabulce 11 jsou znázorněny příjmy z investice – CFn a diskontované příjmy z investice - CFn diskontované, které slouží a na které navazuje výpočet čisté současné hodnoty (NPV). Tabulka 12 Příjmy z investice
ČSH
1
CFn CFn diskontované
2
1095903
3
1095903
1095903/ 1095903/ 1095903/ 1095903/ (1+0,0618)1 (1+0,0618)2 (1+0,0618)3 (1+0,0618)4
1095903/ (1+0,0618)5
1032118,1
972407,28
1095903
5
1095903
CFn diskontované celkem
1095903
4
915541,35
862236,82
Zdroj: vlastní výzkum
32 Vysoká škola ekonomie a managementu
[email protected] / www.vsem.cz
811780
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 NPV = (1 032 118,1 + 972 407,28 + 915 541,35 + 862 236,82 + 811 780) – K NPV = 4 594 083 – 4 628 000 NPV = - 33 916,45 Kč Čistá současná hodnota investice je záporná, to znamená, že příjmy z investice jsou nižší než kapitálové výdaje. Realizace investice, jejíž příjmy nepokryjí ani kapitálové výdaje by, podle Hyršlové et al. (2010) způsobila pokles hodnoty podniku. V tomto případě je třeba upozornit na výši částky čisté současné hodnoty investice, vzhledem k pořizovací ceně investice (5 600 000 Kč) se jedná o pouhých – 33 916, 45 Kč. Investici je tedy nutné vyhodnotit jako nevýhodnou, existenci podniku však zásadním způsobem neohrožuje. Vnitřní výnosové procento Vnitřní výnosové procento (Internal Rate o Return, IRR) lze vyčíslit jako (Hyršlová et al., 2010): IRR = 𝑖𝑘 +
𝑁𝑃𝑉𝐾 𝑁𝑃𝑉𝑘−𝑁𝑃𝑉𝑧
. (𝑖𝑧 -𝑖𝑘 ),
kde ik je diskontní sazba, pro kterou byla vypočtena kladná NPV (blížící se nule), iz – diskontní sazba, pro kterou byla vypočtena záporná NPV (blížící se nule), NPVk – čistá současná hodnota; diskontní sazba = ik, NPVz – čistá současná hodnota; diskontní sazba = iz. ik = 5, 9%, kde NPV = 833,31 iz = 6 %, kde NPV = - 11 526, 48 IRR = 0, 059 +
833, 31 833, 31-(-11 526, 48)
. (0, 06 – 0,059)
IRR = 5, 9%. Investici nelze považovat za výhodnou, jelikož vnitřní výnosové procento IRR je nižší než živnostníkem požadovaná výnosnost investice, která činní 15 %. Pro splnění tohoto kritéria by vnitřní výnosové procento muselo být o 9,1% vyšší. Index ziskovosti PI Index ziskovosti (Protability Index, PI) lze vypočítat jako (Hyršlová et al., 2010):
PI =
∑𝑁 𝑛=1
𝐶𝐹𝑛 (1 + 𝑖)𝑛 𝐾
kde PI je index ziskovosti, ostatní symboly – viz výše. PI =
4 594 083, 55 4 628 000
PI = 0, 993. 33 Vysoká škola ekonomie a managementu
[email protected] / www.vsem.cz
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Index ziskovosti PI je větší než 1, to potvrzuje skutečnost, která již byla odhalena, že NPV investice je záporná. Kapitálové výdaje jsou tedy vyšší než příjmy z investice a investici tedy nelze doporučit k realizaci. Opět je třeba upozornit na skutečnost, že index PI se k požadované hodnotě velmi přibližuje a investici tak nelze vyhodnotit jako výrazně rizikovou. Diskontovaná doba návratnosti Diskontovanou dobu návratnosti lze vypočítat jako (Hyršlová et al., 2010): K=
∑𝑃𝑃𝑑 𝑛=1
𝐶𝐹𝑛 (1+𝑖)𝑛
kde PPd je diskontovaná doba návratnosti, ostatní symboly – viz. výše. Následující Tabulka 12 znázorňuje peněžní příjmy, celkové peněžní příjmy, diskontované toky a celkové diskontované toky plynoucí z investice. Tabulka 13 Výpočet diskontované doby návratnosti
K
0
CFn CFn součet CFn diskont. CFn diskont.
1
2
3
4
5
-4 628 000
1 095 903
1 095 903
1 095 903
1 095 903
1 095 903
-4 628 000
-3 532 097
-2 436 194
-1 340 291
-244 388
851 515
-4 628 000
1 032 118
972 407
915 541
862 237
811 780
-4 628 000
-3 595 882
-2 623 475
-1 707 933
-845 696
-33 916
Zdroj: vlastní výzkum
PP = 2,5 +
1 888 242, 5 1 095 903
PP = 4, 22 PPd = 2,5 +
2 165 703,95 888 889,09
PPd = 4, 94. Návratnost investice počítaná bez zohlednění časové hodnoty peněz činí 4,22 roku. Investici z tohoto hlediska nelze doporučit k realizaci, jelikož její návratnost je téměř jednou tak dlouhá, jako jedna polovina účetní doby životnosti investice. Diskontovaná doba návratnosti investice činí 4,94 roku, je tedy kratší než účetní doba životnosti investice. Z tohoto hlediska lze naopak investici doporučit k realizaci. 34 Vysoká škola ekonomie a managementu
[email protected] / www.vsem.cz
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Rovněž v případě výpočtu diskontované doby návratnosti investice je vhodné upozornit na rozdíl mezi účetní a skutečnou dobou životnosti investice. Stroj může být v provozu po dalších 15 let.
35 Vysoká škola ekonomie a managementu
[email protected] / www.vsem.cz
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5
5. ZÁVĚR V závěru této práce je nutné shrnout veškeré výsledky, kterých bylo dosaženo, celkově vyhodnotit efektivnost a reálnost investice, a v neposlední řadě poskytnout doporučení pro další postup. Právě pro shrnutí výsledků slouží Tabulka 13 Výsledky investiční analýzy.
Metoda
Ukazatel
Výsledek
Dynamická Statická
Tabulka 14 Výsledky investiční analýzy
Průměrný roční výnos Průměrná procentní výnosnost Průměrná doba návratnosti Čistá současná hodnota Vnitřní výnosové procento Index ziskovosti Diskontovaná doba návratnosti
1 095 903 Kč 23,70% 4, 22 let - 33 916,45 Kč 5, 9 % 0, 993 4,95
Doporučená hodnota x x 2,5 let kladná 15% kladná 5
Zdroj: vlastní výzkum
Výsledky investiční analýzy tedy aplikace statických a dynamických metod hodnocení efektivnosti investice naznačují, že investici za těchto podmínek nelze doporučit k realizaci a to především z následujících důvodů: - hodnota průměrné doby návratnosti je o 1,72 roku delší než doporučená hodnota, bereme – li v úvahu pořizovací cenu investice. Uvažujeme – li leasingovou cenu, navrhnutou společností VB Leasing, tak jako je tomu v kapitole 4.5.1 Statické metody, je průměrná doba návratnosti dokonce delší než doba životnosti investice, konkrétně 5,47 let. Na druhou stranu je třeba zdůraznit fakt, že skutečná doba životnosti investice je čtyřikrát delší než účetní doba životnosti. Investice tedy bude přinášet výnosy po dalších patnáct let, živnostník si však již nebude moci snižovat svůj daňový základ o odpisy plynoucí z tohoto zařízení; - čistá současná hodnota je záporná, což, jak Hyršlová et al. (2010) uvádí, znamená, že příjmy z investice jsou nižší než kapitálové výdaje, investice tedy, podle stejného zdroje, není výhodná, protože příjmy z investice nepokryjí ani kapitálové výdaje. Hodnota ukazatele však není kriticky nízká, vzhledem k hodnotě stroje, která činí 5 600 000 Kč, se jedná pouze o – 33 916, 45 Kč; - hodnota vnitřního výnosového procenta je o 9,1% nižší než očekávaný výnos z investice. Tento ukazatel je dán především nízkou čistou současnou hodnotou, bylo–li by dosaženo kladné čisté současné hodnoty, ukazatel by se přiblížil očekávané hodnotě. Jedná se o nejkritičtější hodnotu, která zahrnuje jak faktor rizika, tak faktor času; - index ziskovosti činí 0,993 procentního bodu, pohybuje se tedy těsně pod doporučenou hodnotou 1. K uvedeným důvodům je třeba zahrnout značnou výši měsíčních splátek plynoucích společnosti VB leasing, jedná se o 37 233 Kč s DPH. Přesto se však jedná o výhodnou formu financování investice, jelikož, jak uvádí Kislingerová (2010), šetří peníze oproti úvěru, zatímco splátky úvěru nelze zahrnout do nákladů a snížit jimi daňový základ, 36 Vysoká škola ekonomie a managementu
[email protected] / www.vsem.cz
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 leasingové platby jako pronájem jsou platbou za služby, tedy daňově uznatelným nákladem.
5.1. Doporučení Vzhledem ke skutečnostem, zjištěným díky výsledkům metod hodnocení efektivnosti investice, které naznačují, že investice není výhodná a nelze ji doporučit k realizaci, se naskytují alternativní řešení, prostřednictvím kterých lze sklízecí mlátičku Claas Lexion 660 získat a nepodstupovat při tom výrazné podnikatelské riziko. Těmito možnostmi jsou: získání dotace, pronájem a spoluvlastnictví. 5.1.1.
Získání dotace
Pravděpodobně nejefektivnějším alternativním řešením pro pořízení sklízecí mlátičky Claas Lexion 660 je podání žádosti o dotaci z evropského či národního dotačního programu při zachování podmínek nabídnutých leasingovou společností VB Leasing. Portál Ministerstva zemědělství ČR eAGRI (2013) uvádí: „Dotační zdroje lze v České republice (ČR) rozdělit na dvě základní skupiny podle zdroje finančních prostředků. Po vstupu ČR do Evropské unie (EU) jsou zemědělcům nabízeny evropské dotační programy (většinou částečně kofinancované ze státního rozpočtu ČR), které jsou vhodně doplněny národními dotačními programy (plně hrazeny ze státního rozpočtu ČR). Evropské dotační programy spolu s národními doplňkovými platbami administruje a vyplácí Státní zemědělský intervenční fond.“ Podle Státního zemědělského intervenčního fondu (2014) lze doporučit Program rozvoje venkova, podle stejného zdroje byl tento program pro období 2007 – 2013 úspěšný a v současnosti se připravuje jeho opětovné otevření. Živnostníkovi tedy lze doporučit vyčkat na zveřejnění podmínek a formulářů prostřednictvím SZIF a podat žádost o dotaci. Aby se investice dala označit za výhodnou, je třeba získat takovou dotaci, při jejímž započtení do kritických metod hodnocení efektivnosti investic, bude dosaženo doporučených hodnot. První kritickou hodnotou je procentní doba návratnosti (Ør), aby bylo dosaženo doporučené hodnoty, tedy 2,5 roku, musejí být kapitálové výdaje (K) v maximální výši 2 739 757,5 Kč, a to podle následujícího výpočtu: x Ør = = 2,5 1 095 903 x = 2 739 757,5 Kč Pořizovací cena investice by měla být maximálně 3 711 757, 5, k čemuž bylo dospěno následujícím výpočtem: K = y – 1 200 000 + 228 000 = 2 739 757,5 y = 3 711 757,5 Minimální výše dotace, která povede k ideální hodnotě procentní doby návratnosti je 1 888 242, 5 Kč (5 600 000 – 3 711 757,5), což činí 33,72 %. 37 Vysoká škola ekonomie a managementu
[email protected] / www.vsem.cz
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Podle uvedeného výpočtu by, z hlediska procentní doby návratnosti, měla být dotace alespoň ve výši 33,72% z pořizovací ceny stroje. Opět je však třeba brát v potaz nepřesnost této metody (nezahrnuje faktor času a riziko) a skutečnost, že reálná doba životnosti je 4x vyšší než doba účetní. Další kritickou hodnotou je čistá současná hodnota (NPV), jejíž výsledek je (v poměru s pořizovací cenou) mírně pod hranicí přípustnosti (ČSH = 0). V případě získání dotace ve výši třiceti procent bude ukazatel ČSH výrazně nad doporučenou hodnotou. Poslední výrazně kritickou hodnotou je vnitřní výnosové procento (IRR). V přídě získání dotace a dosažení kladné ČSH se hodnota IRR bude blížit požadované výnosnosti, tedy patnácti procentům. Vzhledem k uvedeným výpočtům lze investici doporučit k realizaci v případě získání dotace ve výši alespoň 30%, což činí 1 680 000 Kč. Podle Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (2014) bylo v roce 2012 v České republice proplaceno celkem 2 583 žádostí v celkové hodnotě 264 957 000 EUR. Což v průměru činí, uvažujeme-li kurz 27 CZK/EUR, 2 769 585 Kč na jednu žádost. Získání částky 1 680 000 tedy lze považovat za reálné. 5.1.2.
Pronájem
Vzhledem ke skutečnosti, že nové zařízení v průměru dokáže sklidit 40 t/ha, což odpovídá 20 ha/den a sklízecí plocha činí 120 ha, sklizeň bude trvat cca 6 dní. Období sklizně trvá obvykle 6 týdnu, znamená to, že živnostník má dostatek času pro pronájem zařízení. Sklízení mlátička navíc může být pronajímána nejen v období sklizně, ale během celé sezóny k mlácení slámy. Prostředky získané z pronájmu stroje tak mohou být využity k úhradě pravidelných měsíčních splátek. Tato možnost je však spíše doplňkovým řešením, ideální by byla její kombinace s možností získání dotace. 5.1.3.
Spoluvlastnictví
Posledním alternativním řešením pro pořízení sklízecí mlátičky Claas Lexion 660 je spoluvlastnictví. Pokud by se živnostníkovi podařilo nalézt v okolí podobného podnikatele se stejným investičním záměrem, veškeré jeho náklady by značně poklesly, jak již bylo uvedeno, kapacita zařízení je dostačující pro užívání dvěma majiteli. Ideální by rovněž byla kombinace se získáním dotace a možností pronájmu zařízení.
38 Vysoká škola ekonomie a managementu
[email protected] / www.vsem.cz
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5
LITERATURA DUCHOŇ, B. Inženýrská ekonomika. 1.vyd. Praha : C. H. Beck, 2007. 288 s. ISBN 978-80-7179-763-0. FOTR, J. et al. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. 1. vyd. Praha : Grada, 2005, 356 s. ISBN 80-247-0939-2. FOTR, J. et al. Investiční rozhodování a řízení projektů : jak připravovat, financovat a hodnotit projekty, řídit jejich riziko a vytvářet portfolio projektů. 1. vyd. Praha : Grada, 2011, 408 s. ISBN 978-80-247-3293-0. HOLMAN, R. Makroekonomie : středně pokročilý kurz. 2. vyd. Praha : C.H. Beck, 2010, 424 s. ISBN 978-80-7179-861-3. HYRŠLOVÁ, J. et al. Ekonomika podniku. 2., aktualiz. vyd. Praha : Vysoká škola ekonomie a managementu, 2010, 346 s. ISBN 978-80-86730-54-7. KISLINGEROVÁ, E. Oceňování podniku. 2. přeprac. a dopl. vyd. Praha : C. H. Beck, 2001, 367 s. ISBN 80-717-9529-1. KISLINGEROVÁ, E. Manažerské finance. 3. vyd. Praha : C. H. Beck, 2010, 812 s. ISBN 978-80-7400-194-9. KISLINGEROVÁ, E. et al. Podniková ekonomika. 5., přeprac. a dopl. vyd. Praha : C.H. Beck, 2010, 498 s. ISBN 978-80-7400-336-3. MÁČE, M. Finanční analýza investičních projektů: praktické příklady a použití. 1. vyd. Praha : Grada, 2006, 80 s. ISBN 80-247-1557-0. MÁČE, M. Účetnictví a finanční řízení. 1. vyd. Praha : Grada, 2013, 552 s. ISBN 97880-247-4574-9. MARINIČ, P. et al. Finanční řízení podniku : moderní metody a trendy. 1. vyd. Praha : Grada, 2010, 204 s. ISBN 978-80-247-3158-2. OTRUSINOVÁ, M. et al. Jak číst účetní výkazy : Základy českého účetnictví a výkaznictví. Praha : Grada, 2013, 264 s. ISBN 978-80-247-4702-6. POLÁCH, J. Reálné a finanční investice. 1. vyd. Praha : C. H. Beck, 2012, 263 s. ISBN 978-80-7400-436-0. RAIS, K. et al., V. Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích. 2., aktualiz. a rozšiř. vyd. Praha : Grada, 2006, 293 s. ISBN 80-247-1667-4. RIEGEL, K. Ekonomická psychologie. 1.vyd. Praha : Grada, 2007, 247 s. ISBN 978-80247-1185-0. ROUBÍČKOVÁ, M. et al. Finanční management. 1. vyd. Praha : Grada, 2012, 290 s. ISBN 978-80-247-4047-8. SCHIFFER, V. Inventarizace majetku a závazků v praxi podnikatelů. 1. vyd. Praha : BOVA POLYGON, 2005, 335 s. ISBN 80-727-3117-3. SCHOLLEOVÁ, H. Investiční controlling : jak hodnotit investiční záměry a řídit podnikové investice. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 288 s. ISBN 978-80-247-2952-7. Vysoká škola ekonomie a managementu
[email protected] / www.vsem.cz
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 SVOZILOVÁ, A. Projektový management. 2., aktualiz. a dopl. vyd. Praha : Grada, 2011, 392 s. ISBN 978-80-247-3611-2. SYNEK, M. Manažerská ekonomika. 5., aktualiz. a dopl. vyd. Praha : Grada, 2011, 471 s. ISBN 978-80-247-3494-1. VEBER, J et al. Podnikání malé a střední firmy. 2. aktualiz. a rozšiř. vyd. Praha: Grada, 2008, 305 s. ISBN 978-80-247-2409-6. Česká republika. Zákon o daních z příjmů 2013. In: 586/1992 Sb. 2013. Dostupné z: http://www.pracepropravniky.cz/zakony/zakon-o-danich-z-prijmu-uplne-zneni KOUBEK,L. VB Leasing, s.r.o. Nezávazná nabídka - Finanční leasing. Brno, 2013. MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR. EAGRI: Dotace [online]. 2013 [cit. 2014-0114]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/ MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR. Výroční zpráva o implementaci programu rozvoje venkova ČR 2007 - 2013 za rok 2012. 2013, 207 s. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/program-rozvoje-venkova-na-obdobi2007/hodnoceni-a-monitoring/vyrocni-zprava-za-rok-2012.html Sklízecí mlátičky Claas Lexion 670 - 620. Agromel: Centrum zemědělské techniky [online]. 2014 [cit. 2014-01-14]. Dostupné z: http://www.agromel.cz/lexion670-620 Výpis z Registru ekonomických subjektů ČSÚ v ARES. Ministerstvo financí ČR [online]. Praha, 2014 [cit. 2014-01-14]. Dostupné z: http://wwwinfo.mfcr.cz/cgibin/ares/darv_res.cgi?ico=70806420&jazyk=cz&xml=1
Vysoká škola ekonomie a managementu
[email protected] / www.vsem.cz
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5
PŘÍLOHY Příloha 1 Nezávazná nabídka leasingu
Vysoká škola ekonomie a managementu
[email protected] / www.vsem.cz
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5
Vysoká škola ekonomie a managementu
[email protected] / www.vsem.cz
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5
Vysoká škola ekonomie a managementu
[email protected] / www.vsem.cz
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Zdroj: VB Leasing, s.r.o.
Vysoká škola ekonomie a managementu
[email protected] / www.vsem.cz