Univerzita Hradec Králové. Fakulta informatiky a managementu. Katedra ekonomie

Univerzita Hradec Králové Fakulta informatiky a managementu Katedra ekonomie

Efektivita cloud computingu Diplomová práce

Autor: Jakub Balcar Studijní obor: Informační management

Vedoucí práce: Ing. Mgr. Petra Marešová, Ph.D.

Hradec Králové

březen 2015

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a s použitím uvedené literatury.

V Hradci Králové dne

Jakub Balcar

Anotace Diplomová práce se zaobírá v poslední době hodně diskutovaným tématem – cloud computing. Cílem diplomové práce je seznámit čtenáře s používáním cloudových služeb. Práce vysvětluje obsah pojmu cloud computing a význam cloud computingu v informačních technologiích. Praktická část práce se zaměřuje na zkoumání efektivnosti cloud computingu ve vybrané firmě. Na základě výsledků provedené analýzy v této firmě bude navržen přechod na cloud computing.

Annotation The diploma thesis deals with topic which has been freyuently discussed in past few years – cloud computing. The main goal of the thesis is familiarize the reader with the using of cloud services. The thesis explains the concept of cloud computing and the importance of cloud computing for information technology. Practical part of the thesis focuses on examiming effectiveness of cloud computing in a selected company. Based on the results of the analysis, imlementation of cloud computing will be proposed to this company.

Poděkování Zde bych rád poděkoval své vedoucí diplomové práce Ing. Mgr. Petře Marešové, Ph.D. za vstřícný přístup, ochotu a odborné rady při tvorbě této práce. Dále bych rád poděkoval firmě Tamadex s.r.o. za spolupráci na diplomové práci. Děkuji zaměstnancům, kteří mi poskytli svůj čas a potřebné informace. V neposlední řadě bych chtěl poděkovat rodině, za veškerou podporu nejen při psaní závěrečné práce, ale také za podporu během celé doby studia.

OBSAH 1

ÚVOD ................................................................................................................................ 1

2

TEORETICKÁ VÝCHODISKA .................................................................................... 3 2.1

LITERÁRNÍ REŠERŠE................................................................................................................................... 3

2.2

HISTORIE A VÝVOJ CLOUD COMPUTINGU ................................................................................................... 4

2.3

CLOUD COMPUTING ................................................................................................................................... 5

2.4

ROZDĚLENÍ ................................................................................................................................................ 6

2.4.1

Model nasazení................................................................................................................................ 6

2.4.2

Distribuční model ............................................................................................................................ 7

2.5

VÝHODY A NEVÝHODY CLOUD COMPUTINGU .......................................................................................... 10

2.5.1

Výhody cloud computingu ............................................................................................................. 10

2.5.2

Nevýhody cloud computingu ......................................................................................................... 14

3

METODIKA ................................................................................................................... 17

4

ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU TRHU .............................................................. 18 4.1

4.1.1

Amazon .......................................................................................................................................... 18

4.1.2

Google ........................................................................................................................................... 21

4.1.3

Microsoft ....................................................................................................................................... 22

4.1.4

Salesforce.com .............................................................................................................................. 24

4.2

ČEŠTÍ POSKYTOVATELÉ ........................................................................................................................... 25

4.2.1

K2 atmitec s.r.o. ............................................................................................................................ 25

4.2.2

Comparex CZ ................................................................................................................................ 25

4.3

5

SVĚTOVÍ POSKYTOVATELÉ ...................................................................................................................... 18

VYUŽITÍ CLOUD COMPUTINGU ................................................................................................................. 26

4.3.1

Svět ................................................................................................................................................ 26

4.3.2

Česká republika ............................................................................................................................. 28

ANALÝZA FIRMY ........................................................................................................ 32 5.1

PROFIL SPOLEČNOSTI ............................................................................................................................... 32

5.2

POŽADAVKY, OČEKÁVÁNÍ, RIZIKO, PŘÍNOSY ........................................................................................... 32

5.3

ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU IT .......................................................................................................... 33

5.3.1

Analýza hardware ......................................................................................................................... 34

5.3.2

Analýza software ........................................................................................................................... 34

5.4

FINANČNÍ ANALÝZA ................................................................................................................................ 37

5.4.1

Server ............................................................................................................................................ 37

5.4.2

Správa IT ....................................................................................................................................... 38

5.4.3

Software......................................................................................................................................... 39

5.5

PRIORITY PŘECHODU ............................................................................................................................... 41

5.6

ZAMĚSTNANCI ......................................................................................................................................... 44

NÁVRH ŘEŠENÍ ........................................................................................................... 47

6

6.1

HARDWARE ............................................................................................................................................. 47

6.2

SOFTWARE............................................................................................................................................... 47

6.3

DOSTUPNÁ ŘEŠENÍ ................................................................................................................................... 48

6.3.1

Odborné programy ........................................................................................................................ 48

6.3.2

Běžné programy ............................................................................................................................ 51

POROVNÁNÍ ŘEŠENÍ ................................................................................................. 55

7

7.1

ODBORNÝ SOFTWARE .............................................................................................................................. 55

7.1.1

Microsoft Azure Virtuální počítače ............................................................................................... 55

7.1.2

Google Compute Engine ............................................................................................................... 56

7.2

BĚŽNÝ SOFTWARE ................................................................................................................................... 57

7.2.1

Office 365 Business Essentials ...................................................................................................... 57

7.2.2

Google Apps .................................................................................................................................. 61

7.2.3

Shrnutí ........................................................................................................................................... 63

8

VÝBĚR ŘEŠENÍ ............................................................................................................ 64

9

ZÁVĚR ............................................................................................................................ 66

10

POUŽITÁ LITERATURA ............................................................................................ 67

11

ZADÁNÍ PRÁCE ........................................................................................................... 73

Seznam Obrázků Obrázek 1 – model Virtuálního počítače Azure poskytující IaaS ............................................ 49 Obrázek 2 – řešení Weby Azure poskytující PaaS ................................................................... 50 Obrázek 3 – češení Cloudové služby Azure psokytující PaaS ................................................. 50 Obrázek 4 – ukázka online aplikace MS Office ....................................................................... 59 Obrázek 5 – ukázka online rozhraní OneDrive ........................................................................ 60 Obrázek 6 – ukázka online rozhraní GoogleDoc ..................................................................... 62

Seznam Grafů Graf 1 – Nárůst počtu uživatelů cloud computingu ve firemní sféře ....................................... 26 Graf 2 – tržní podíl dodavatelů cloud computingu................................................................... 27 Graf 3 – Používání cloud computingových služeb v Evropě za rok 2014 ............................... 28 Graf 4 – Limitující faktory firem pro přestup na cloud computing ......................................... 28 Graf 5 – firmy využívající cloud computing v České republice .............................................. 29 Graf 6 – Nejčastěji využívané služby cloud computingu v České republice ........................... 30 Graf 7 – důvody vedoucí k zavedení cloud computingu .......................................................... 31 Graf 8 – důvody vedoucí k ponechání lokálního řešení ........................................................... 31 Graf 9 – četnost používání tabulkových a textových editorů ve firmě Tamadex..................... 45 Graf 10 – četnost používání specifického software ve firmě Tamadex ................................... 46

Seznam Tabulek Tabulka 1 – přehled nákladů firmy Tamadex na IT ................................................................. 40 Tabulka 2 – zobrazení služeb Microsoftu v dostupných balíčkách ......................................... 53 Tabulka 3 – ceny cloudových služeb – náročné na paměť....................................................... 56 Tabulka 4 – ceny cloudových služeb – náročné na paměť s lokálními SSD disky.................. 56 Tabulka 5 – ceny cloudových služeb – náročné na paměť....................................................... 57

1 Úvod Již z názvu diplomové práce je patrné její zaměření na současný fenomén v oblasti informačních technologií – cloud computing. Téma diplomové práce jsem si zvolil z několika důvodů. Jedním z nich je fakt, že cloud je velmi rychle se rozvíjející oblast v IT/ICT, ve které je potřeba se učit a přizpůsobovat stále novým trendům. Dle mého názoru je v cloud computingu obrovský potenciál a firmy by se měly o tento nastupující fenomén zajímat ve větším měřítku. Ve světě je cloud obecně velmi rozšířený. V České republice však cloud computing obecně není zatím tolik rozšířený, a proto bych rád nastínil jeho přínosy. Cloud computing nemá pouze klady, ale má také zápory, které jsou v práci popsány také. První zmínky o cloud computingu jsou datovány před vznikem samotného internetu. Již v té době bylo jasné IT pracovníkům, že v budoucnu bude výpočetní výkon poskytován pomocí služby. V době, kdy nastal obrovský boom v používání počítačů a internetu v oblasti průmyslu a obchodu, se okamžitě začali odborníci zabývat tím, jak by se jejich využití dalo ještě více zefektivnit. Kvůli velké náročnosti moderních aplikací na firemní IT infrastrukturu, začaly postupně firmy přecházet na cloud, který je jedním z možných řešení, jak zefektivnit všechny firemní procesy. Princip této služby je umožnit uživatelům přístup ke svým dokumentům nebo programům pouze na základě internetového připojení a klienta, díky kterému jsou schopni se připojit do cloudu. V konečném důsledku to znamená, že uživatel nemusí vlastnit hardware, na který jsou kladeny stále větší nároky, ale je přes svého poskytovatele k připojen k vzdálenému úložišti. Na tomto úložišti mohou být uloženy pouhé soubory nebo celé složky se soubory. Mohou však zde být nainstalovány kompletní programy v prostředí virtuální plochy. Nespornými výhodami je dostupnost, flexibilita, finanční nenáročnost. Cloud však není pouze o výhodách. Všechny důvody pro a proti cloudu, jsou postupně popsány v diplomové práci. Zavedením cloud computingu může získat uživatel mnoho nesporných výhod oproti onpremise řešení. Velkou výhodou je úspora investic. Ta se může týkat samotného nákupu hardware a software, ale také ušetření financí za IT pracovníky. Uživatel platí pouze za to, co skutečně využije. Jelikož uživatel nemusí vlastnit rozsáhnou IT infrastrukturu, tak není potřeba IT specialista, který by se o tuto síť staral. Díky cloudu je správou smluvně vázán poskytovatel.

1

Práce je rozdělena na tři části. V první části je popsán teoretický základ cloud computingu. V této části je uveden historický vývoj a vznik cloudu, rozdělení a základní charakteristiky cloudu a v neposlední řadě bezpečnost a legislativa. Druhá část je zaměřena na poskytovatele cloud computingu v České republice a jejich porovnání. Poslední část bude věnována praktické stránce. V této části je popsán stav vybrané firmy a s pomocí různých metodik je zde navržen možný přechod na cloud.

2

2 Teoretická východiska 2.1 Literární rešerše Nově nastupující fenomén cloud computing je v poslední době velmi diskutovaným tématem v oblasti informačních a komunikačních technologií. První zmínky o cloud computingu jsou datovány do 60. let 20. století. Po několika desítkách let byl tento pojem znovu oživen. [1] Podle Jana Koděry je cloud computing souhrnné označení pro technologie a postupy používané v datových centrech a firmách pro zajištění snadné škálovatelnosti aplikací přes Internet[4]. Cloud computing je rozdělen na dvě základní části. Jedná se o model nasazení a distribuční model. Oba modely se navzájem prolínají. Model nasazení vysvětluje, jak je cloud computing poskytován. Model nasazení se nadále dělí na čtyři základní části. Jde o privátní cloud, veřejný cloud, komunitní cloud a hybridní cloud. Distribuční model odpovídá na otázku, jakou službu si zákazník může vybrat a dělí se na komunikaci, software, platformu, infrastrukturu a monitoring jako službu. Ač se může zdát, že cloud computing je při svém zavádění vždy přínosem, ne vždy tomu tak musí být. Výhody cloud computingu jsou bezesporu přechod na infrastrukturu poskytovatele, větší flexibilita, menší starost o IT zaměstnance a software, který je nutné aktualizovat, udržovat licence apod. Velkým přínosem po zavedení cloud computingu je určitě větší dostupnost a mobilita přístupu k datům. Důležitou součástí výhod je bezpečnost dat. Poskytovatel má zajištěnou daleko lepší bezpečnost, než bude schopna zajistit firma. Naopak nevýhodou při přechodu na cloud computing je závislost na poskytovateli nebo také možné umístění dat mimo zemi uživatele. S tím je spjata legislativa, která je v každém státu odlišná. Nevýhodou se také může jevit fakt, že uživatel cloud computingu je závislý na internetu. [3], [12], [13], [14], [15] V současné době ve světě je několik velkých poskytovatelů, kteří ovládají trh. Nejlépe postavený na trhu je Amazon, který je v podstatě průkopníkem cloud computingu. Amazon dále následují Google, Microsoft a Salesforce.com. Poslední jmenovaná společnost stála u zrodu cloud computingu, stejně jako Amazon. V České republice je několik poskytovatelů cloud computingu. Většina z nich jsou však pouze zprostředkovatelé větší nadnárodní firmy. Jedním z ryze českých poskytovatelů je firma

3

K2 atmitec. Z řad poskytovatelů lze zmínit například Comparex CZ. [8], [27], [28], [29], [30]. Cloud computing je mladý pojem, proto zatím není příliš rozšířený. V Evropě používá cloud computing v průměru 19% firem. Nejvíce využívají cloud computing ve Finsku, kde se tržní podíl dostal na 50% v jako jediné evropské zemi. Česká republika je v evropském měřítku mírně pod průměrem. S 15% podílem je Česká republika zhruba vprostřed žebříčku evropských zemí. [33], [34]

2.2 Historie a vývoj cloud computingu První zmínky o cloud computingu jsou datovány zhruba do první poloviny 60. let minulého století. V tu dobu se však nejednalo o současnou podobu cloudu. V té době se na místo pojmu cloud computing používalo označení utility computing. Základním principem utility computingu je, že uživatel platí pouze za to, co spotřebuje. Tuto službu může zákazník čerpat neomezeně. [1] [2] Myšlenka budoucího propojení počítačů vznikla na základě propojení domácností elektrickou sítí. Každá domácnost (počítač/notebook) platí pouze za to, co doopravdy spotřebuje, i když je k elektrickému vedení připojena neustále. Tento utility model je používán do dnes. [1] [3] Ač se to z dnešního hlediska zdá málo pravděpodobné, John McCarthy prezentoval svou myšlenku cloud computingu na veřejnost už v roce 1961. Již v té době byl přesvědčen, že v budoucnu by mohla být výpočetní technika poskytována jako služba. V době jeho prezentace by se tento princip dal přirovnat k telefonnímu systému. [3] Důležitým milníkem je rok 1969. V tomto roce ministerstvo obrany USA a jeho vědecký tým pod vedením J.C.R. Licklidera dokončilo ARPANET1 (Advanced Research Project Agency Network). Licklider stál za myšlenkou vytvořit počítačovou „síť v oblacích“. Tento vědec byl první, který tuto myšlenku zveřejnil. [4] Oživení myšlenky cloud computingu nastalo až o několik desítek let později, kdy se začal pomalu rozšiřovat vysokorychlostní internet. Samotný pojem cloud computing se začal používat v 90. letech 20. století. První projekt, který přímo využíval pojem

ARPANET – Advanced Research Project Agency Network. Projekt vytvořený v roce 1969. Vytvořená počítačová síť měla za úkol vytvořit experimentální prostředí pro vzdálený přístup k počítačům. ARPANET je považován za předchůdce internetu. Síť byla odpojena v roce 1990. 1

4

cloud computing byl Salesforce.com v roce 1999. O pár let později se na trhu objevila firma Amazon se svou myšlenkou efektivněji využít nepoužívaný hardware. Amazonu nevyhovovalo využití pouhých 10% své kapacity výpočetní techniky, když zbytek jejich kapacit ležel ve skladu pouze pro občasné využití v době špičky. Proto se firma rozhodla spustit v roce 2002 projekt Amazon Mechanical Turk2, který mimo cloud computingu nabízí více možností. Osamostatnění cloud computingu nastalo v roce 2006, kdy Amazon spustil další ze svých služeb. Pomocí této nové služby Amazon EC23 si mohli jednotlivci nebo firmy pronajmout výpočetní techniku pro své vlastní účely. [5] V roce 2007 se na poli cloud computingu objevil další velký hráč – Google. Ten však nezůstal jediným, který spatřil v cloud computingu obrovský potenciál, a proto se cloudem začali zabývat i další společnosti – Microsoft, IBM, Oracle a další. Tyto společnosti se pustily s řadou univerzit do velkých výzkumných projektů na téma cloud computing. [6]

2.3 Cloud computing I když je tento pojem relativně mladý, pokusilo se ho definovat mnoho odborníků. Většina definic se na první pohled mohou zdát rozdílné, přesto však jde o výklad jednoho pojmu. Pokud se do internetového vyhledávače napíše pojem cloud computing, zobrazí se přibližně 130 milionů výsledků v různých jazycích. Pojem cloud computing dostal jméno na základě podobnosti počítačové sítě mraku (anglicky cloud). Pojem „oblak“ je ve skutečnosti vypůjčen od telekomunikačních společností, které až do 90. let minulého století primárně používali připojení typu pointto-point datových okruhů. Většina českých zdrojů se odkazuje na definici definovanou Janem Koděrou, technickým ředitelem firmy Abakowiki: „Cloud computing označuje souhrnně technologie a postupy používané v datových centrech a firmách pro zajištění snadné škálovatelnosti aplikací přes Internet[4].“ Jedna ze zahraničních definic je podle definice analytické společnosti Gartner 4, která říká, že cloud computing je definovaný jako: „způsob zabezpečení výpočetních zdrojů,

Amazon Mechanical Turk – počítačová služba firmy Amazon koordinující spolupráci lidí nebo skupin lidí. Amazon EC2 – Amazon Elastic Compute Cloud. Projekt založený firmou amazon v roce 2006. Dovoluje pronajmout výpočetní výkon. 4 Gartner – americká firma informačních technologií, výzkumná a poradenská firma poskytující IT technologie. 2 3

5

kde jsou masivně škálovatelné IT prostředky poskytované více externím zákazníkům prostřednictvím internetových technologií jako služba.“ Cloud obecně je nový nastupující trend, který je založen na již existujících ověřených technologiích. Tento nový trend zajišťuje přístup k IT infrastruktuře jako službu na vyžádání. Může se jednat například o operační systémy, aplikace, úložiště, servery, zařízení a správu obchodních procesů. Cloud computing je špičkou v nastupujícím trendu využívání aplikací aniž by uživatel musel mít cokoliv nainstalované na svém počítači. Dalo by se říci, že v posledních letech cloud využíváme každý den. Je o tom velice jednoduché přesvědčení. Pokud uživatel používá Seznam.cz nebo Gmail, Hotmail aj., pak používá svůj vlastní soukromý cloud. Další služby spojené s cloudem, které však tolik uživatelů internetu nevyužívá, je ulozto.cz, rapidshare.cz nebo třeba také GoogleDisk, Google Apps nebo jeho alternativa od Microsoftu Office 365.

2.4 Rozdělení Rozdělení cloud computingu se na první pohled může zdát velice jednoduché, ale opak je pravdou. Nejčastěji se mluví o základním rozdělení na dvě základní sady modelů, přičemž by se dalo říci, že se obě sady modelů navzájem prolínají. První z modelů se nazývá model nasazení, druhý distribuční model. Model nasazení popisuje jak je cloud poskytován, distribuční model objasňuje jakou službu cloud poskytuje. Toto rozdělení je velice užitečné a v současnosti je přijímáno širokou veřejností. [7] [8] [9] 2.4.1 Model nasazení Rozdělení modelu nasazení určuje, jak je cloud poskytován. Model nasazení se rozděluje na čtyři části: veřejný cloud computing, soukromý cloud computing, hybridní cloud computing a komunitní cloud computing. Odborníci se však shodují pouze na dvou názvech, a to na veřejný a soukromý cloud computing. [7] [8] [9] Veřejný cloud computing (Public cloud computing) Veřejný cloud computing je občas označován jako klasický model cloud computingu. Jak již vyplývá z názvu, tento model slouží ve většině případů široké veřejnosti, které je nabízen výpočetní výkon od poskytovatelů (Amazon, Salesforce.com, Google a další). [7] [8]

6

Soukromý cloud computing (Private cloud computing) Podle společnosti Gartner se definuje privátní cloud jako služba, která má omezenou funkčnost nebo kde má zákazník vlastní kontrolu nebo vlastnictví nad implementací a provozem služby. Privátním cloudem nazýváme například, když si společnost vytvoří vlastní síť ve svých prostorách. Díky tomuto prostředí může firma svým zaměstnancům umožnit připojení k vnitropodnikové síti, která představuje privátní cloud. [7] [8] Hybridní cloud computing (Hybrid cloud computing) Hybridní cloud computing je spojení dvou nebo více cloudů. Toto spojení může být mezi všemi modely nasazení. Modely ve spojení zůstávají samotné, ale jsou propojeny standardizovanou nebo lokální technologií, která umožňuje datovou i aplikační přenositelnost. [7] [8] Komunitní cloud computing (Comunity cloud computing) Komunitní mrak je sdílený několika organizacemi nebo skupinami lidí, kteří se zaměřují na specifickou činnost nebo mají stejné zájmy. Cloud může být řízen pověřenou organizací, která je součástí komunity, nebo je řízen třetí osobou. Umístění infrastruktury celého cloudu je stejné jako u privátního cloudu, tedy hostované nebo onsite. [7] [8] 2.4.2 Distribuční model Distribuční model je kategorie nasazení, kde jednotlivé modely, které budou popsány níže, popisují, jaké služby si lze na trhu objednat. Tyto modely mají zavedené značení XaaS, neboli X as a Service. Kde X označuje daný produkt dodávaný uživateli ve formě služby. V současnosti rozlišujeme několik XaaS termínů, ale poskytovatelé jsou schopni si vytvořit zcela nové značení, které dosud nebylo použito. V této práci budou popsány základní XaaS termíny, které jsou využívány poskytovateli nejvíce. [7] [8] [9] Communication as a Service (CaaS) Komunikace jako služba (CaaS) zajišťuje komunikaci mezi uživateli. Tato služba usnadňuje firemní i mimofiremní komunikaci. Využíváním těchto služeb si organizace šetří náklady a zvyšují efektivitu komunikačních procesů. S touto službou se nsetkáváme v každé odborné literatuře. Mnozí odborníci tuto službu zařazují do SaaS

7

(viz níže). Pojem CaaS zaštituje například mailservery, VoIP (Voice over Internet Protocol), firemní nástroje umožňující spolupracovníkům spolupráci a další. [10] Software as a Service (SaaS) Software jako služba je jedním z prvních pojmů, který se v 90. letech začal používat v IT prostředí. Předchůdcem SaaS je ASP ( Aplication Service Provider), který se před časem přestal používat. Se zvyšováním současných potřeb zákazníka se ASP model vrátil v podobě SaaS. Tento model umožňuje uživateli využívat software pouze na základě připojení k internetu. Při využívání této služby si klient nekupuje licenci software, ale platí za jeho pronájem. Částka z pronájmu je odvíjí od počtu licencí. Dá se tedy říci, že zákazník platí pouze za to, co skutečně potřebuje. Ve finálním sečtení veškerých nákladů, je pronájem levnější než koupě samotného software. [8] K používání SaaS stačí klientovi, aby měl nainstalovaný internetový prohlížeč a samozřejmě připojení k internetu. V současné době rychlého vývoje mobilních zařízení, by měla tato služba fungovat i na mobilních zařízení. To řada zákazníků považuje za obrovskou výhodu vzhledem k velkému pokrytí rychlým internetem nebo wifi. SaaS aplikací je mnoho. Nejpoužívanější SaaS aplikací je pravděpodobně mailový klient, dále se díky této službě dají provozovat intranety nebo CRM systémy. Jak je již výše zmíněno, uživatelé platí pouze za počet licencí, díky kterým budou mít zaměstnanci přístup k této službě. Další platby mohou být spojeny s doplňujícími službami. Při delším nevyužívání služeb uživatel platí pouze udržovací poplatek. Při využívání služeb SaaS se uživatel nestará o aktualizace software, ten zajišťuje poskytovatel. Aktualizace jsou ve značné míře častější, zákazník má tudíž vždy poslední aktualizovanou verzi software. V mnoha případech se za dodatečné aktualizace software platí, využívá-li zákazník SaaS za aktualizace software neplatí. Platform as a Service (PaaS) Platforma jako služba je cloudové řešení, při kterém dostane zákazník od poskytovatele prostředí, ve kterém může vyvíjet, distribuovat a provozovat vlastní aplikace. Tento model je vhodný spíše pro vývojáře. Po přečtení první definice tohoto modelu se může zdát, že se jedná pouze o běžný hosting, ale mezi hostingem a PaaS je jeden zásadní rozdíl. Pokud u hostingu začne uživatel (např. firma) rychle růst, pocítí citelné zdražení služeb, které zůstane vysoké i při stagnaci hostingu. Oproti tomu při využívání PaaS 8

zůstane uživatel pořád na stejné cenové hladině. Nevýhodou PaaS oproti hostingu může být malý výběr prostředí. V tomto modelu je poskytovatel zodpovědný za plynulý a bezproblémový chod infrastruktur (fyzické i virtuální), ale i vývojové vrstvy. Příkladem poskytovatelů v PaaS modelu může být Google App Engine od Googlu nebo Force.com od Salesforce.com. Většinou se s tímto typem cloudu můžeme setkat u poskytovatelů ze zahraničí, především z důvodu vyšší náročnosti nabytých zkušeností a výkonu. [8] Infrastructure as a Service (IaaS) Infrastructure as a Service neboli infrastruktura jako služba. Pokud si zákazník chce pronajmout infrastrukturu jako službu, tak si uživatel pronajímá výpočetní výkon ke zpracování různých dat, větší datové úložiště a další základní výpočetní vybavení, do kterých je uživatel schopen nahrát svůj software. Software si může zákazník nahrát v podobě aplikací nebo operačního systému. V tomto modelu uživatel neodpovídá za běh celé infrastruktury, ale pouze za běh software, který si nahrál do infrastruktury. Uživatel spravuje software, data a má správu nad některými síťovými prvky (např. firewall). V tomto distribučním modelu uživatel platí za čas strávený používání výpočetní techniky. Při nedostačujícím výpočetním výkonu, kvůli větší náročnosti aplikace, je možné, aby si uživatel zažádal o přidělení většího výpočetního výkonu. Pokud nároky na výpočetní výkon poklesnou, je důležité, aby se nevyužívaný výpočetní výkon uvolnil pro někoho dalšího. Velikým negativem tohoto modelu nasazení je nutnost mít dobrý systém správy, díky kterému se bude správně uvolňovat výpočetní kapacita. Při využívání distribučního modelu IaaS si zákazník může pronajmout virtuální počítač nebo server. Při pronájmu není zákazníkovi poskytnut jeden konkrétní počítač, ale části, které jsou součástí většího celku. Ten může být pronajímán současně více zákazníkům. V rámci modelu IaaS se platby počítají za čas strávený používáním výpočetního výkonu a velikostí požadovaného výpočetního výkonu. V poslední době je nejčastějším způsobem platby použití koeficientu, který se vytvoří na základě porovnání předchozích dvou způsobů vyúčtování. [7] [8] Monitoring as a Service (MaaS) Monitoring jako služba je posledním model, který zde bude zmíněn. Pokud se zákazník rozhodne využít službu MaaS, chce monitorovat stavy aplikací. Aplikace jsou spuštěny také v cloudu pomocí některé služby, které jsou popsány výše. MaaS je nepřetržité 9

online sledování stavu aplikací, sítí nebo jiných prvků, které jsou nasazeny pomocí cloudu. Nabídka služeb MaaS je složena z řady nástrojů a aplikací, které může zákazník využít k monitorování aplikací, serverů nebo také výkonu komponent výpočetního systému. Rozhodne-li se zákazník pro sledování IT komponent v reálném čase, je nezbytné, aby zvolil správný monitorovací nástroj. Na výběr má klient několik základních monitorovacích nástrojů. V nabídce mohou být také specifické nástroje, které se od běžných mohou lišit pouze nepatrně, ale zajistí trochu jiný pohled na monitoring. U základních monitorovacích nástrojů se ve většině případů využívá principu ad-hoc standardu pro jeho výhody. [11] Při sledování určitého aspektu je neustále vyhodnocována sledovaná část a výsledky jsou předávány v reálném čase pomocí zpráv. Díky vyhodnocování a reportingu v reálném čase je správce schopen reagovat na změny nebo výkyvy od rutiny. Předávání zpráv o monitoringu v reálném čase je v současné době velice rychlé a dostupné díky moderním komunikačním technologiím. Předání zpráv může být v mnoha formách. Report může být předán pomocí emailu nebo textových zpráv do sociálních sítí jako je upozornění na Facebooku nebo na Twitteru. Platby jsou založeny podobně jako u předchozích modelů na využitém výkonu na dané platformě. Bohužel v současnosti není Monitoring jako služba tolik rozšířeným modelem, tudíž je malá dostupnost těchto služeb. Jedním z mála poskytovatelů této služby je Google ve svém Google App Engine.

2.5 Výhody a nevýhody cloud computingu Zavedením cloud computingu může zákazník získat řadu nesporných výhod. Při prvním pohledu se může zdát, že cloud computing přináší pouze výhody. Je zde však několik skrytých nevýhod, které nejsou na první pohled zřejmé. V této části práci budou popsány výhody a nevýhody spojené s cloud computingem. Níže uvedené výhody a nevýhody jsou čerpány z [3], [12], [13], [14], [15]. 2.5.1 Výhody cloud computingu IT infrastruktura Pro vytvoření stabilní a dobře dimenzované IT infrastruktury je v počátku potřeba vynaložit nemalé finanční prostředky. Při tvorbě privátní IT infrastruktury uživatel nesmí zapomenout na finanční odměny pro pracovníky, kteří vytvoří tuto lokální 10

infrastrukturu. V tomto případě je jednodušší najít vhodného poskytovatele. Je však velmi důležité, aby poskytovatel disponoval dostačujícím výpočetním výkonem. Při vhodném výběru může být zajištěna dlouhodobá spolupráce. Je známo že, nároky na výpočetní výkon se neustále navyšují. Proto je potřeba zmínit otázku budoucnosti. Dalším důvodem proč je beze sporu výhodou využívat IT infrastrukturu od dodavatele, je budoucí inovace infrastruktury. Pokud se klient rozhodne využívat cloudového řešení, nemusí žádnou inovaci IT infrastruktury v budoucnu řešit. O veškerou modernizaci infrastruktury se stará poskytovatel. Flexibilita Flexibilita je jednou z největších výhod nasazení cloudu ve firemní sféře. Pokud zákazník zjistí, že mu nestačí poskytované množství výpočetního výkonu, tak jednoduše zažádá poskytovatele o jeho navýšení. Lze tedy říci, že klient může navýšit dynamicky výpočetní výkon. Pokud potřebuje uživatel více RAM paměti, lepší procesor nebo dokonce větší úložiště, tak mu je přiděleno. Díky této výhodě lze předcházet pádům systému při špičce, kdy se firma nachází v sezónní špičce nebo prochází výraznou marketingovou kampaní. Pokud by zákazník využíval on-premise řešení, musel by nakoupit hardware, aby předešel náhlým pádům systému v těchto obdobích nebo jim podobných. Nakoupený hardware by se pak využíval pouze v určitých obdobích a zbytek roku by ležel ladem. S nadsázkou lze říci, že zákazník má neomezené možnosti v počtu navyšování svého výpočetního výkonu. Flexibilita se však netýká pouze výpočetní techniky, ale také cenové politiky. Zákazník si v základu pronajímá určité množství výpočetního výkonu, které je možné kdykoli navýšit, jak je zmíněno výše. S navýšením výpočetního výkonu zákazník zaplatí větší finanční částku, která je poměrná k výši navýšení výpočetního výkonu. Je zřejmé, že zákazník platí pouze to, co opravdu využívá. Ve chvíli, kdy zákazník přestane potřebovat zvýšený výpočetní výkon a vrátí se k původnímu výkonu, tak lze platby opět sníží. Zaměstnanci Lidské zdroje jsou další položkou ve výčtu výhod, na kterých může firma ušetřit. V případě řešení on-premise, je nezbytné, aby firma měla IT technika, který se stará o vlastní hardware a spravuje firemní síť. V tomto případě je jedno jestli se jedná o externího pracovníka nebo o zaměstnance firmy. V obou případech musí firma vyplatit zaměstnanci mzdu. Jelikož se IT obor neustále vyvíjí, tak je nezbytné, aby zaměstnanci 11

byli seznámeni s nejnovějšími trendy v této oblasti. S tím souvisí školení, sebevzdělávání a další položky. Pokud firma zvolí cloud řešení, vše výše uvedené odpadá a zaměstnavatel se nemusí o nic starat. Poskytovateli pouze sdělí své potřeby a poskytovatel následně firmě zajistí požadované kapacity. Ne vždy však zaměstnanci zvolí správné řešení pro zavedení podnikové infrastruktury. Je sice možné, že v dané chvíli se jeví navržené řešení za nejlepším možným, nemusí tomu tak ale být. Pak je pravděpodobné, že nakoupený hardware je firmě bezcenný. Aby se předešlo této situaci, je opět vhodné vše nechat na poskytovateli cloud computingu. Pokud se firma rozhodne přejít na cloud computing, má jistotu, že jeho pronajatá infrastruktura bude navržena nejlepšími specialisty v tomto oboru. Podobné je to v otázce správy software. Software Při prvotním nákupu software je nutné řešit otázku počtu licencí. Cloud přináší velmi účinné využívání softwarových licencí. Při zvolení služby SaaS nemusí zákazník vlastnit licenci. Díky tomu odpadají velké pořizovací náklady při on-premise řešení. Zákazník si pouze vybere produkt, který potřebuje ke svému podnikání a o náklady spojené s licencí se stará poskytovatel. Cena za licence se promítá do pravidelných poplatků, které firma platí poskytovateli. Zde se však jedná o malou částku z pravidelné úhrady. S licencemi jsou spojeny i aktualizace na novější verze software, které doprovází platby maintenance5 licence. Pokud hovoříme o software, tak každého jistě napadne otázka aktualizací nebo upgrade na nejaktuálnější verzi. I když jsou všechny změny hlášeny dostatečně dopředu, aktualizace s sebou přinášejí rizika. Při automatické aktualizaci mohou nastat změny, které koncový uživatel nemusí vždy uvítat. Pokud program dostal aktualizace na novou verzi ve velkém měřítku, je pravděpodobné, že může nastat kolize s ostatním software, který již není podporovaný a používá se pouze ze setrvačnosti. U on-premise řešení je nutné aktualizaci pečlivě naplánovat. To však není záruka výpadku systému, který může ovlivnit chod celé firmy. Mnohdy se větší aktualizace vydávají v ročním nebo i delším intervalu. V průběhu roku jsou však vydávány menší aktualizace, které je vždy potřeba nainstalovat. S tím je spojeno i školení zaměstnanců na novou verzi programu. Pokud firma nemá dostatečný finanční prostředky na tyto časté aktualizace, nebo pracuje 5

Maintenance – udržovací poplatky za software

12

s několik let starým software, může nastat problém s kompatibilitou systémů. Tomu všemu předchází přechod na cloud. Poskytovatel zajišťuje aktuálnost všech systémů, aniž by firma pocítila nějaký výpadek. Dostupnost a mobilita Při využívání cloud computingu je hlavním faktorem internet. Proto je nezbytné mít zajištěné kvalitní připojení k internetu. Rozdíl od řešení on-premise je naprostá závislost na připojení k internetu. Pokrytí internetem je ve velkých městech dnes téměř samozřejmostí. Horší to může být v malých obcích. Proto by si firma, které sídlí v malé obci, měla zajistit připojení k internetu s vysokým FUP6 limitem nebo s vysokým objemem dat tak, aby nedocházelo k brzkému vyčerpání přidělených dat a tím ke snížení rychlosti připojení k internetu. Trendem dnešní doby je pracovat téměř odkudkoliv. Klient nechce být závislý pouze na svém zázemí, které má v kanceláři. Chce být mobilní i na služebních cestách, na jednáních mimo firmu apod. To je v dnešní době možné s rychlým nástupem chytrých telefonů a tabletů. Díky rychlému rozvoji těchto zařízení se začaly veškeré aplikace pro vzdálený přístup k datům vyvíjet i na těchto moderních nástrojů manažerů. U privátního řešení je implementace do těchto mobilních zařízení značně složitější než je tomu u cloud computingu. Bezpečnost dat Otázka bezpečnosti dat při přechodu na cloud je pro firmu velmi důležitá. V současné době se pochyby o bezpečnosti dat, které jsou uloženy v cloudu postupně vytrácejí. Data svěřené poskytovateli cloud computingu jsou chráněna různými metodami. Je v zájmu poskytovatele, aby data, jemu svěřená, byla chráněna nejlepším možným způsobem. Při ztrátě dat zaviněné poskytovatelem by poskytovatel ztratil na trhu svoji důvěryhodnost a tím by mohl ztratit nejen stávající zákazníky, ale mohl by přijít i o potenciální nové zákazníky. V případě pochybení na straně poskytovatele a následné ztráty nebo úniku dat je možné, aby ztrátu dat řešil zákazník pomocí občanského zákoníku nebo je možné uvalit sankce na poskytovatele podle SLA7 smlouvy. Naopak při ztrátě dat způsobené zaměstnancem firmy při práci na serveru nemůže firma po poskytovateli požadovat žádnou náhradu vzniklé škody. Další výhodou bezpečnějšího uložení dat v cloudu je 6 7

FUP – Fair Usage Policy – pravidla pro spravedlivé využívání připojení k internetu SLA – Service-level agreement – smlouva mezi poskytovatelem a klientem o úrovni poskytovaní služeb

13

absence dat v počítači zaměstnanců. Případná ztráta počítače s citlivými daty firmy by mohla

zapříčinit

únik

dat,

případně

jejich

zneužití.

Důležitou

otázkou

v problematice bezpečnosti dat uložených v cloudu jsou přístupy k těmto datům a ochrana přístupů. V datových centrech je přístup k datům hlídán nejen fyzicky, ale i virtuálně při vzdáleném přístupu. Při vzdáleném přístupu je ověřena indentita uživatele, který chce umožnit přístup k datům. Dnes, v době útoků hackerů, nestačí pro ověření uživatele přihlašovací jméno a statické heslo, ale je využíváno dynamické jednorázové heslo, které je obdobné jako u odesílání platby z internetového bankovnictví, kdy na mobilní telefon přijde SMS zpráva s jednorázovým heslem. Dále se pro ověření používají bezpečnostní tokeny nebo hardwarové klíče. Problém může nastat při přihlášení z neznámého počítače. To se snažil ošetřit Salesforce.com. Pokud se někdo přihlašuje z neznámého počítače, je vyžadováno po uživateli ověření přes firemní e-mailový účet. Po tomto ověření se neznámý počítač zařadí do schválených zařízení a další ověřování přes firemní účet již není třeba. Jedná se o ochranu přihlašovacích údajů uživatele. Toto veškeré ověřování se řídí na úrovni Identity Managementu8, který má na starost přihlašovací politiku. Databáze všech uživatelů by měla být vždy na straně poskytovatele, aby mohl vždy ověřit, zda se jedná o správného uživatele. 2.5.2 Nevýhody cloud computingu Závislost na poskytovateli Mezi jednu z nevýhod cloud computingu patří závislost na poskytovateli. Zákazník si může určit požadavky, které bude potřebovat pro svoje podnikání, ale softwarové a hardwarové řešení je dáno poskytovatelem a ve většině případů to nelze ve větší míře ovlivnit. Pokud převládá počet odebíraných služeb od jednoho poskytovatele, nastává situace, kdy je firma v nevýhodné pozici pro vyjednávání cenových podmínek. Pokud se rozhodne klient změnit poskytovatele, nemusí se vždy jednat o snadnou záležitost. Tato změna však není tolik nákladná, jako změna při on-premise řešení. Pokud firma vyvine vlastní software a poskytovatel nemá pro tuto aplikaci kompatibilní hardware, může nastat problém. Firma si musí zajistit vlastní hardware v podobě on-premise řešení nebo privátní cloud. Dalším komplikovaným bodem může být rozhodnutí přechodu na cloud computing. Přechod z klasického řešení, kdy má firma vlastní infrastrukturu,

8

Identity management – správa uživatelských účtů

14

může být velmi náročný proces. Při tomto procesu je nezbytné vytvořit plán úpravy nebo vytvoření aplikací potřebných pro cíl podnikání. Pozornost je třeba věnovat také migrace dat k poskytovateli. Závislost na poskytovateli je podmíněna i ztrátou firemních IT expertů nebo rozvázání smluv s externími spolupracovníky. Umístění dat Kromě již uvedeného firma musí řešit uložení dat. Data jsou uložena fyzicky u poskytovatelů a spotřebitel nad nimi nemá přímou kontrolu, jako u on-premise řešení. Klientovi tak nezbývá nic jiného, než poskytovateli plně důvěřovat. Existuje zde tedy riziko, že poskytovatel může data úmyslně či neúmyslně zneužít. Zneužití se však nedá zabránit, ani když jsou data uložena na privátní síti na firemním serveru. V případě uložení dat u poskytovatele nezbyde zákazníkovi nic jiného než mu důvěřovat. Z tohoto důvodu klient musí při výběru poskytovatele cloud computingu dbát na jeho spolehlivost a důvěryhodnost. Než zákazník svěří svá data poskytovateli, musí si ověřit poskytovatele a jeho bezpečnostní certifikáty a pokud možno mít všechny otázky bezpečnosti smluvně vyřešené prostřednictvím SLA a NDA9. V současnosti mají poskytovatelé otázky bezpečnosti perfektně vyřešené. Lze konstatovat, že pomocí privátního serveru by firma takové bezpečnosti nikdy nedosáhla. Dalším problémem v uložení dat u poskytovatele může být uložení dat v jiné zemi, kde je jiná legislativa. Tato praktika je v současnosti velice běžná. Proto je dobré se u poskytovatele nejdříve zeptat, na jakém serveru v jaké zemi budou data uloženy, aby se předešlo pozdějším právním problémům. Závislost na internetu Jak již bylo řečeno, tak cloud computing je model založený na vzdáleném přístupu přes internet, tudíž firma musí mít zajištěné neustálé připojení k internetu. Pokud chce firma pracovat efektivně, je důležité, aby si zajistila stálé a spolehlivé připojení k internetu. U tohoto připojení je také důležitá rychlost, s tím je spojena i latence a vysoký objem dat. Pokud nastane situace, kdy je internet z nějakého důvodu pomalejší než obvykle, je jasné že se pracuje pomaleji i v cloudu. Tato chyba nebývá na straně poskytovatele cloud computingu, ale v drtivé většině případů v připojení firmy k internetu. Kvalitnější připojení k internetu bývá dražší. I přes vyšší náklady na připojení k internetu však firma

9

NDA – non disclosure agreement – dohoda o mlčenlivosti

15

ušetří na počátečních nákladech, při volbě on-premise řešení. Firma může také ušetřit i v jiných oblastech. Legislativa Někteří poskytovatelé nemají svá datová centra umístěna v České republice, ale mimo zemi a tím vznikají legislativní problémy. Tuto otázku řešila Evropská unie, která v roce 1995 schválila směrnici, jejímž účelem bylo sjednotit právní ochranu osobních údajů občanů (uživatelů) v členských státech EU. Směrnice nařizuje, aby citlivá data byla uchovávána pouze v zemích s adekvátní ochranou. Při zavedení směrnice do praxe vyvstal problém poskytovatelů, kteří mají servery mimo země EU např. USA, Čína, Indie a další.

16

3 Metodika Jednou z náplní diplomové práce je analýza sekundárních dat. Data byla sesbírána pomocí Českého statistického úřadu a Evropského statistického úřadu. Sekundární data jsou poskytnuta při zahájení projektu zpravidla za úplatu nebo zdarma. Sekundární data byla sebrána původně k jinému účelu, než je řešený problém. [53] V diplomové práci je použita metoda kvalitativního výzkumu. Kvalitativní výzkum je široké označení pro mnoho rozdílní přístupů. Dle Creswella je definován kvalitativní výzkum jako proces hledání porozumění založený na různých metodologických tradicích zkoumání daného sociálního nebo lidského problému. Výzkumník vytváří komplexní, holistický obraz, analyzuje různé typy textů, informuje o názorech účastníků výzkumu a provádí zkoumání v přirozených podmínkách. [54] Metodu pro kvalitativní šetření byla zvolena případová studie. Případová studie je charakterizována jako studium jednoho nebo malé skupiny případů. Díky zaměření na jeden zkoumaný případ, lze ho podrobit hlubší analýze a porozumět líp potřebám dané firmy. [55]

17

4 Analýza současného stavu trhu Základem přechodu na cloud computing je výběr spolehlivého poskytovatele. V této kapitole budou podrobněji popsáni jak tuzemští poskytovatelé, tak i světoví „velcí hráči“ na trhu.

4.1 Světoví poskytovatelé V první části této kapitoly jsou představeni tzv. velcí hráči na světové úrovni. Jedná se o poskytovatele, kteří byli u samotného zrodu cloud computingu. Jmenovat lze především firmu Amazon. Dalšími velkými poskytovateli vedle společnosti Amazon jsou Google, Microsoft a Salesforce.com. 4.1.1 Amazon Firma Amazon v současně době drží asi nejlepší pozici na trhu s cloudem. Paradoxně se Amazon nedostal do podvědomí zákazníků jako poskytovatel cloudu, ale díky jeho prodejní server. Avšak za komerčním pronájmem výpočetního výkonu stojí právě tento prodejní server, díky kterému se Amazon proslavil. Za myšlenkou cloud computingu stojí Vánoce. V době zvýšených prodejů přes Vánoce Amazonu nestačila jeho kapacita, a proto se rozhodl naddimenzovat tyto servery tak, aby byly schopny vydržet i občasné nápory. V průběhu roku, kdy nákupy byly v normálu, servery nakoupené za miliony dolarů odebíraly pouze energii a nebyla využita jejich kapacita. Proto se vedení Amazonu rozhodlo, že se naddimenzovaná kapacita přes rok bude pronajímat uživatelům, kteří potřebují výpočetní výkon. Tím byl položen základ pro cloudové služby dnes známé jako AWS – Amazon web services. Cloudové služby Amazonu se skládají z několika částí, které může zákazník využívat nezávisle na sobě. Jak již bylo v práci zmíněno, zákazník platí pouze za to, co opravdu používá. Tím je čas strávený připojením, objem datového úložiště, přenesená data apod. AWS nabízí úložiště S3 (Simple Storage Service), EC2 (Elastic Computer Cloud), Simple DB, RDS (relation Database Service), SQS (Simple Queure Service). Náročnějším zákazníkům je nabídnut privátní cloud, load ballancer, filfillment service, platební brány a mnoho dalších služeb. Amazon také nabízí pronajmutí pracovní síly. Tato služba se jmenuje Mechanical Turk, kdy jsou najímáni lidé k tomu, aby dělali práci, kterou nezvládá klient. Může se jednat o hodnocení výsledků vyhledávání, výběr vhodných ilustrací k vybranému výrobku apod. Dále budou popsány základní služby, na kterých si Amazon nejvíce zakládá. [8], [16] 18

4.1.1.1 Simple Storage Service (S3) U všech služeb Amazonu je nejprve nutná registrace a následné zadání platební karty. Údaje o platební kartě se zadávají kvůli pravidelným platbám, které Amazon sám strhává z účtu klienta. Úložiště S3má specifické vlastnosti, které ho odlišují od normálních disků na serveru. Konkrétně jsou to zejména dvě vlastnosti – škálovatelnost a trvalost. První ze jmenovaných vlastností, znamená pro uživatele téměř neomezený prostor. Zákazník se nemusí starat o přidělené místa, to mu je jednoduše přiděleno. Trvalost spočívá v tom, že data jsou fyzicky ukládána na několika místech současně. Díky této funkci se nemusí uživatel obávat výpadku nebo poškození hardwaru. Data jsou jednoduše načtena z místa, na kterém je uložena jejich kopie. V tomto ohledu je lepší, aby se zde ukládaly data trvalejšího charakteru. Základní pojmy, se kterými se uživatel může setkat při zavedení S3 úložiště, jsou object, bucket a key. U úložiště typu S3 je možné k nim vytvořit vzdálený přístup přes URL adresu a přistupovat k nim přes vlastní doménové jméno (např. jakub.cz.s3.amozonaws.com). Další zajímavou vlastností S3 úložiště je vytvoření torrent souboru, který slouží pro stažení dat. Pří této možnosti je nutno však mít nainstalovaný v PC program k stahování torrentů. Tento program bývá v některých případech součástí webového prohlížeče. [8], [17]

4.1.1.2 Elastic computer cloud (EC2) Elastic computer cloud je další platforma od Amazonu, díky které si zákazník spustí svoji virtuální instanci. Amazon dává zákazníkovi na výběr. Virtuální OS se v AWS nazývají Amazon Machine Image – AMI. Zákazník si může z těchto virtuálních obrazů vybrat přednastavený AMI nebo si vytvoří svůj vlastní. U přednastaveného virtuálního obrazu má zákazník nastavený operační systém (Windows, Unix systém), na kterém může být předinstalován i další software nebo na něm může být kompletní instalace celého operačního systému včetně běžných aplikací. Oproti tomu při vytvoření svého AMI si může zákazník specifikovat parametry (procesor, RAM paměť, velikost HDD apod.) a může si určit obraz, jaký bude na virtuální jednotku nahrán. Oproti S3 má EC2 nevýhodu, že virtuální stroj běží na jednom kusu hardware, tudíž při výpadku mohou všechna data ztracena. [8], [18]

19

4.1.1.3 Simple Queure Service (SQS) Amazon Simple queure service nabízí spolehlivou a škálovatelnou hostovanou frontu, která slouží pro ukládání dat, které jsou přenášeny mezi počítači. Díky této službě mohou být zprávy přesouvány mezi komponentami různých aplikací, přičemž každá komponenta může vykonávat jiný úkol. Tyto zprávy se neztratí ani když některá z komponent aplikace není momentálně k dispozici. SQS je frontový systém, kde je umožněno zprávám rychlý a spolehlivý přístup k webovým aplikacím. Tyto fronty jsou pouze dočasnými úložišti pro zprávy, které prozatím čekají na zpracování. Služba SQS dokáže oddělit jednotlivé součásti aplikace tak, že dokáží na sobě běžet nezávisle a SQS dokáže jednoduše ovládat zprávy mezi složkami. Zprávy mohou být v různých formátech při maximální velikosti 256 kB. Fronty dokáží řešit problémy, které můžou vzniknout v případě, kdy výrobce produkuje práci rychleji, než je spotřebitel schopen zpracovat nebo problémy špatného připojení, kdy výrobce nebo spotřebitel je přerušovaně připojen k síti. Amazon SQS je vždy připraven doručit zprávy. Jedna z jeho možných nevýhod je nezaručení FIFO10 doručení zpráv. Služba SQS dovoluje uživateli měnit pořadí doručení zpráv. [8], [19]

4.1.1.4 Simple Database (SimpleDB) SimpleDB je datové úložiště poskytované firmou Amazon. SimpleDB je dostupné a flexibilní z non-relační databáze umožňující vývojářům ukládat potřebná data s minimální znalostí a správou administrativní odpovědnosti. Služba SimpleDB nabízí velmi jednoduchý způsob přístupu k datovým úložištím a funkčním dotazům, které nabízí uživateli obnovu dat, snadný přístup nebo úpravu dat. SimpleDB je databáze navržená převážně pro zákazníky, kteří nemají příliš vysoké nároky na tuto databázi a spokojí se s jednoduchou databází. Amazon SimpleDB dává uživateli možnost vytvořit desítky atributů a přiřadit je milionům zákazníků. Toto spojení nelze provést opačně, tedy milion atributů přiřadit jedinému zákazníkovi. SimpleDB dbá i na bezpečnost. Služba zajišťuje šifrování mezi URL koncového bodu a klientovou aplikací v jeho doméně. Jelikož je SimpleDB součástí AWS, je možné vytvořit skupiny s různými úrovněmi přístupu do databáze. Velkou výhodou je spolupráce s ostatními službami v rámci AWS. Je možná tedy spolupráce s Simle Queue Service nebo s Elastic Compute Cloud. Jelikož Amazon SimpleDB poskytuje škálovatelnost, tak uživatelé 10

FIFO – first in, first out – první dovnitř první ven; fronta zpráv, při které se dodržuje pořadí vstupu a výstupu

20

platí pouze za používané prostředky a ne za výpočetní výkon, pokud ho aktivně nepoužívají. [8], [20] 4.1.2 Google Společnost Google je známá především díky svému vyhledávači. V současné době je společnost Google jednou z nejhodnotnějších firem. Obrovskou popularitu Googlu určuje i fakt, že slovesem „googlit“ označujeme pouhé hledání na internetu. Při této obrovské popularitě je jasné, že Google musel postupem času rozšířit nabízené služby. Díky rychlému rozvoji internetu a velkému pokrytí, začal Google provozovat i cloudové služby. Výčet všech služeb Googlu je velmi rozsáhlý. Níže jsou popsány dvě cloudové služby, které jsou velmi využívané jak osobní sférou, tak i tou firemní. Tyto dvě služby se jmenují Google Apps a Google App Engine. [8]

4.1.2.1 Google Apps Google Apps čítá několik nástrojů, které slouží ke sdílení souborů, posílání mailů, synchronizaci kalendáře a vytváření jednoduchých webů, to vše pro soukromé osoby. Google je však ochoten za poplatek stejné aplikace a některé další poskytnout firmám. Do 6. 12. 2012 byly tyto služby zcela zdarma i pro firmy, které se rozhodly pro využití těchto služeb od Googlu a chtěly mít maximálně 10 uživatelů. Od 6. 12. 2012 jsou Google Apps za poplatek ve výši 40 Euro za jednoho uživatele na celý rok. Firemní účty založené před výše uvedeným datumem jsou stále zdarma a jsou vedeny pod tzv. Standard účet. Školy mají přístup k Google Apps zcela zdarma. Jak již bývá standardem, tak na vyzkoušení firma dostane od Googlu 30 dní, kdy si může vyzkoušet, zda Google Apps pokryjí jejich požadavky. Google Apps nabízí také možnost vytvořit účet na základě domény, kterou firma vlastní. Účet tak může vypadat například takto [email protected]. Pokud však firma nevlastní svoji doménu, může využít doménu nabízenou Googlem, tedy [email protected]. Všechny aplikace je samozřejmě výhodné používat s prohlížečem od Googlu (Google chrome), který je předpřipraven pro jejich využívání. Některé aplikace se dají spárovat s Outlookem, který je velmi oblíbeným nástrojem pro elektronickou komunikaci. Aby se uživatelé mohli připojit ke svému účtu kdekoliv, kde je připojení k internetu, Google vyvinul všechny aplikace na mobilní platformy (Android, iOS, Windows Mobile, Blackberry OS). Balíček Google Apps obsahuje tyto služby: email, cloudový disk, osobní web, kalendář, kontakty, dokumenty, skupiny, Sejf, Hangouts, mapy a video. [8], [21], [22] 21

4.1.2.2 Google App Engine Další důležitou cloudovou službou od Googlu je GAE (Google App Engine). Svým způsobem je GAE téměř stejný jako jiný webhosting, kde může uživatel psát své programy. Jde pouze o zdání, protože v GAE nenajdete relační databázový systém MySQL, ale najdete zde BigTable. Rozdíl je také ve výkonu. GAE je schopné poskytnout větší výkon než běžné webhostingové společnosti v České republice. Dá se říci, že je zde velký rozdíl mezi českými servery a tím, když je uživatel připojený na servery od Googlu. V současné době GAE používá jazyk Python. Ve zkušebním provozu je Java a do budoucna Google přislíbil podporu dalších jazyků. Už nyní se však Google chlubí podporou více jazyků, přičemž v nich zatím nelze psát zdrojový kód. Výhodou spolupráce firmy s GAE a Google Apps je spojení mezi těmito dvěma službami. Pokud již firma vlastní svoji doménu v Google Apps, je možné propojit na tyto služby přes firemní doménu a pracovat tak s Google Dokumenty, Gmailem apod. Výhodou je Podpora dvou rozšířených jazyků (Python a Java), přičemž je k dispozici velmi známé a kvalitní prostředí Eclipse, do kterého dodá plugin Google pro snadnější vývoj aplikací. Jak již bylo výše zmíněno, Google se bude do budoucna snažit zpřístupnit vývojářům větší množství programovacích jazyků, čímž by mohl dosáhnout velké obliby díky poskytnutí velkého výkonu. Odnoží GAE by se dalo nazvat Google App Engine for Business, což je platforma určená jenom pro firmy. Tato služba nabízí oproti obyčejné GAE několik vylepšení. Jedná se o správu všech aplikací na firemní doméně, zlepšená SLA, zvýšená bezpečnost, přijatelná cenová politika (8 dolarů měsíčně za uživatele, maximálně však 1000 dolarů ročně) a příslib nových firemních funkcí – hostované SQL databáze, SSL na firemní doméně pro zabezpečenou komunikaci a přístup k dalším pokročilým technologiím od Googlu. [8], [23] 4.1.3 Microsoft Microsoft je známý především díky svým operačním systémům, které jsou nainstalovány na většině počítačů. Microsoft díky velké oblibě svých produktů začal uvažovat o efektivnější kompatibilitě svých produktů a možnosti ukládání dat na cloudových úložištích tak, aby měli klienti zjednodušené zálohování a přístup ke svým datům. Proto v roce 2008 Microsoft představil platformu Windows Azure Platforma, tedy první verze Windows Azure. O několik let později Microsoft představil svůj nový projekt, a to sice Office 365. Jak již vyplývá z názvu, jedná se o nadstavbu na

22

oblíbenými a hojně využívanými nástroji od Microsoftu, které prodává pod značkou Microsoft Office. V následující části budou oba tyto produkty přiblíženy. [8]

4.1.3.1 Microsoft Windows Azure Microsoft Windows Azure je univerzální sada nástrojů založená na cloudových principech. Zárukou kvality je již jméno Microsoft a jeho kvalitní úložiště a výpočetní výkon. Jak již vyplývá z názvu, tak platforma Azure je operační systém, který může být použit samostatně nebo ve spolupráci s jinými aplikacemi od Microsoftu. Windows Azure vytváří prostředí, ve kterém je možné spouštět aplikace prostřednictvím internetu. Platforma Azure zahrnuje vlastní operační systém pro webové služby, webovou relační databázi Microsoft SQL Azure a možnosti propojení a spolupráci s .NET Services. Microsoft prostřednictvím s Azure nabízí také automatizovanou správu služeb s tzv. „all-inclusive“ zákaznickou podporou se zárukou dostupnosti služeb. Windows Azure využívá převážně dvou distribučních modelů, a to SaaS (Software as a Service) a IaaS (Infrastructure as a Service). Jak již bylo popsáno v předchozích kapitolách, zákazníci mají k dispozici datový prostor a výpočetní výkon v datových centrech Microsoftu, které jsou rozmístěny po celém světě. V případě prvně jmenovaného distribučního modelu SaaS, má zákazník k dispozici firemní software, jako je Microsoft Dynamics CRM, Exchange, Office nebo SharePoint. [8], [24], [25]

4.1.3.2 Microsoft Office 365 Další nabízená cloudová služba od Microsoftu byla poprvé představena v roce 2010. Tato služba se jmenuje Office 365. Tento „balík“ aplikací byl využíván firmami na vlastních serverech v podobě on-premise řešení. Microsoft Office 365 nabízí funkce Exchange serveru, SharePoint serveru a programu Lync. Ve většině případů je možné nainstalovat aplikace nabízené v balíčku Office 365 analogicky pomocí on-premise řešení. Řešení Office 365 nabízí několik možností, mezi kterými si zákazník vybere výhodnou nabídku aplikací. Tyto balíčky aplikací jsou samozřejmě odstupňovány cenově. Zákazník zaplatí zhruba od 3 Euro za nejlevnější balíček až 21 Euro za ten nejdražší. Ceny jsou uvedeny v měsíčních paušálech. Microsoft Office 365 je možné využívat prostřednictvím internetového prohlížeče nebo aplikace Outlook. Pokud se zákazník rozhodne využívat služeb Office 365 pomocí internetového prohlížeče, není nutné, aby používal výhradně Internet Explorer od Microsoftu, ale je zde možnost

23

využívat internetové prohlížeče podle obliby zákazníka. V dnešní době je samozřejmostí spolupráce s mobilními platformami Android, iOS a samozřejmě Mobile Windows. [26] 4.1.4 Salesforce.com Salesforce.com byl první projekt, který skutečně spustil cloud computing. První spuštění se tedy datuje do roku 1999. Salesforce je známá v současnosti především díky CRM aplikacím, které jsou velmi rozšířené. V současnosti jsou nejznámější cloudové služby společnosti Salesforce.com Salesforce.com, Force.com, Data.com, Desk.com, Site.com a Work.com. [27], [28] -

Salesforce.com – primární platforma, která umožňuje uživateli správu případů, správu úloh, automatické směrování a důležitosti událostí. Zákazník může sledovat své případy na webových stránkách a sociálních sítích, poskytuje analytické nástroje včetně emailu, chatu a vyhledávání Googlem.

-

Force.com – je distribuční model PaaS (Platform as a Service). Umožňuje vytvářet uživatelům aplikace, které se integrují do celého systému Salesforce.com.

Force.com

aplikace

jsou

vytvořeny

pomocí

Apexu

a Visualforce. Na jaře roku 2015 je plánováno rozšíření v podobě nového rámce, který umožní vytváření uživatelských rozhraní. -

Data.com – je systém založený na cloudu pro získávání a správu CRM záznamů v rámci účtů Salesforce.com. Lze konstatovat, že Data.com je online adresář, kde jsou obsaženy informace o firmách (uživatelích). Podoba informací je stejná jako na klasické vizitce. V současnosti uživatelé můžou sdílet informace o 29 milionech uživatelích a více než 4 milionům firmách. Všechny informace jsou neustále aktualizovány všemi členy.

-

Desk.com – je cloudový helpdeskový systém pro interakci se zákazníky a řešení jejich problémů. Desk.com je schopen vyřizovat žádosti zákazníků, komunikovat na základě rozhraní agent-to-customer pomocí webových aplikací, má administrativní rozhraní pro snadnou konfiguraci systému a má podporu s rozšířenými a flexibilními obchodními pravidly.

-

Site.com – portál umožňující rychlý vývoj aplikací.

-

Work.com – je platforma pro správu sociálního výkonu. Tento systém pomáhá manažerům a zaměstnancům zvyšovat pracovní výkon. Velká výhoda je zpětná vazba v reálném čase, tudíž je možný rychlý koučing. Služba Work.com slouží pro řešení prodejní výkonnosti, zákaznický servis, marketing a jako služba pro 24

oddělení lidských zdrojů. Usnadnění spolupráce díky Work.com spočívá ve spolupráci a společném příspěvku jednotlivce, týmu ale i organizačním cílům. Dále usnadňuje výměnu připomínek mezi manažery a podřízenými, nebo mezi pracovníky ve stejné rovině stromové hierarchie podniku.

4.2 Čeští poskytovatelé V této části práce budou představeni nejznámější tuzemští poskytovatelé cloud computingu. V České republice je také mnoho partnerů světových poskytovatelů cloudových služeb, kteří jsou prostředníky mezi zákazníkem a světovým dodavatelem cloudových služeb. Zde však jsou popsáni pouze lokální poskytovatelé. 4.2.1 K2 atmitec s.r.o. Společnost K2 atmitec s.r.o. je česká firma, které se zabývá ICT technologiemi. Pod ICT si můžeme představit vývoj software, provozovaní datových a cloudových služeb a poradenství v oblasti ICT. V současné době je K2 atmitec s.r.o. zřejmě největší českou firmou, která se zabývá poskytováním cloudu. Firma dokonce od roku 2010 disponuje vlastním datovým centrem od roku 2010, což není v českých podmínkách zcela obvyklé. Firma působí na českém trhu déle než 20 let, tudíž má velmi dobré jméno u klientů. Firma je schopna klientovi nabídnout veřejný, privátní nebo hybridní cloud. Dále poskytuje služby Software as a Service (SaaS), Platform as a Service (PaaS), Infrastructure as a Service (IaaS), výkon na vyžádání a několik doplňkových služeb (záloha dat, helpdesk, dohled na ICT). [29] 4.2.2 Comparex CZ Společnost Comparex CZ působí v České republice od roku 1995. Comparex CZ je součástí nadnárodní skupiny Comparex, která působí ve více než 30 zemích světa. Firma poskytuje služby v oblasti poskytování datových center, dodávku a správu software a jejich licencí a vlastní softwarová řešení. Firma Comparex má v České republice zastoupení v Praze a Brně, kde jsou specialisté k dispozici 24 hodin, 7 dní v týdnu. Comparex CZ se zaměřuje na klienty s větším objemem dat vyžadujících vyšší bezpečnost. Obě centra v České republice nabízejí služby v oblasti řízení, správy a provozu softwarových aktivit a rozsáhlé portfolio v poradenské činnosti a IT služeb v integraci aplikací od různých společností. Comparex CZ nabízí také své vlastní softwarové produkty určené k řízení nákupních procesů, digitální archivaci a data mining. Comparex CZ těží na českém trhu z dlouholeté působnosti v České republice 25

a svým silným zázemím nadnárodní společnosti. Zákazníkovi může také nabídnout mnoho svých doplňkových produktů v oblasti financování a outsorcingu. [30]

4.3 Využití cloud computingu Jelikož je pojem cloud computing relativně mladý, je zde řada obav z přechodu na tento nový trend. V posledních letech se však nasazování cloudu začíná stávat obrovským fenoménem. Díky cloudu mohou být firmy flexibilní, konkurenceschopné, finančně méně zatížené. Následující část práce se zabývá srovnáním používání cloud computingu ve světě a v České republice. 4.3.1 Svět Využívání cloud computingu ve firmách značně vzrostlo. Ve studii, která nám ukazuje nárůst používání cloud computingu ve světě vidíme, že cloud computing za 3 roky na některých místech téměř zdvojnásobil počet svých uživatelů. Trend navyšování počtu uživatelů cloud computingu pozorujeme od velkých přes střední až po malé podniky. [31]

Graf 1 – Nárůst počtu uživatelů cloud computingu ve firemní sféře; zdroj: [31]

Největším poskytovatelem je společnost Amazon, která se svými službami AWS dominuje na trhu s cloud computingem. Služby AWS mají většinové zastoupení na trhu. To je dané velkým portfoliem, které Amazon nabízí svým uživatelů. Data na grafu č. 2 26

se mohou zdát trochu zavádějící, jelikož služby Amazonu nejsou rozdělené, jako tomu je u Googlu nebo služeb od Microsoftu. U Microsoftu jsou služby rozděleny na PaaS a IaaS. Google je rozdělen na IaaS a Google App Engine. Na grafu je naznačen i krátkodobý vývoj budoucnosti, kde jsou světlejší barvou zobrazeny experimentální provozy a připravované přechody na cloud. [32]

Graf 2 – tržní podíl dodavatelů cloud computingu; zdroj: [32]

Jelikož se Česká republika nachází v Evropě a je členem Evropské unie, je zde několik srovnání v Evropském měřítku, kde můžou české firmy působit v rámci nejbližší expanze. Podle Evropského statistického úřadu se na prvních místech v používání cloud computingu umístili především severské země. Z pohledu cloud computingu je na tom nejlépe Finsko, ve kterém většina firem (51%) využívá cloud. Finsko je však jediný stát v Evropě, který se dostal nad hranici 50%. Další čtyři místa jsou procentuálně téměř vyrovnaná, hovoříme o rozmezí 5%. Oproti tomu, země nacházejí se v Evropě, kde hranice používání cloud computingu nepřesahuje hranici 10%. Je tomu tak například u našich sousedů v Polsku, ale také v Řecku, Bulharsku, Lotyšsku, Maďarsku a Rumunsku. Průměrná hranice využívání cloud computingu je dle Evropského statistického úřadu 19%. Česká republika se nachází zhruba v polovině žebříčku mírně pod evropským průměrem. Téměř 66% podniků, které se ve výzkumu vyjádřili, odpověděli, že cloud používají ke komunikaci jako emailového klienta. Více než polovina firem využívá cloud pro ukládání souborů v elektronické podobě. 39% dotázaných firem uvedlo, že cloud computing využívají v podobě databáze, zatímco 27

34% jich uvedlo, že používají kancelářský software ke své práci (textové a tabulkové editory, apod.). [33]

Graf 3 – Používání cloud computingových služeb v Evropě za rok 2014; zdroj: [33]

Existuje několik možných omezujících faktorů, kvůli kterým se firmy obávají přestoupit na cloud computing. Velké, střední a malé firmy mívají rozdílné názory týkající se omezujících faktorů přechodu na cloud computing. Na následujícím grafu č. 4 jsou znázorněny obavy přechodu na cloud computing. V grafu jsou firmy rozděleny na dvě skupiny. Velké firmy jsou znázorněny modrou barvou. Zelená barva představuje střední a malé firmy.

Graf 4 – Limitující faktory firem pro přestup na cloud computing; zdroj: [33]

4.3.2 Česká republika V České republice trh s poskytováním služeb cloud computingu není příliš velký. Jedná se pouze o zprostředkovatelské firmy, které zde zastupují světové firmy. Existuje však i několik českých firem, které disponují svou vlastní poskytovanou kapacitou. Typicky se jedná, o v práci již zmíněnou, firmu K2 atmitec s.r.o. která byla založena v České republice. Ze zastupujících firem je možné uvést firmu Comparex CZ, která má své pobočky po celém světě.

28

Grafu č. 5 znázorňuje využívání cloud computingu s ohledem na velikost firmy. Na grafu je vidět, že cloud computing využívají velké firmy, které mají více než 250 zaměstnanců. Dále pak následují střední podniky a na pomyslném posledním místě se umístily malé firmy, které mají do 50 zaměstnanců.

Graf 5 – firmy využívající cloud computing v České republice; zdroj: [34]

Každá firma očekává od cloud computingu odlišnou funkčnost. Některé firmy chtějí pouze datová úložiště, jiné chtějí cloud jen pro komunikaci. Tomuto téma se věnuje další studie, kterou provedl Český statistický úřad. Z tohoto výzkumu vyplývá, že nejvíce firem využívá cloudové služby pouze prostřednictvím e-mailu. Na druhé příčce se umístilo používání datových skladů, což je zcela pochopitelné, díky čím dál větší náročnosti na úložné prostory. Typický příklad úložiště můžeme uvést v podobě Dropboxu, Google Drive apod. Na dalším místě se umístilo používání kancelářského softwaru. Je to z nutnosti zpracovávat firemní data.

29

Graf 6 – Nejčastěji využívané služby cloud computingu v České republice; zdroj: [34]

Při zavádění cloud computingu vyvstává mnoho otázek, jako například zda cloud computing zavést nebo ne. Odpovědi na tyto otázky se mohou různit, v závislosti na charakteru společnosti nebo směru podnikání. Firmy se však velmi často shodují v několika bodech. Většina dotázaných vyjádřila jako velké pozitivum, proč zavést cloud computing do firmy, úsporu financí při zavedení cloud computingu. V budoucnu cloud computing firmě ušetří jistě mnoho finančních prostředků, které by musela vynaložit v případě rozhodnutí pro řešení on-premise. Naopak při rozhodnutí zůstat u lokálního řešení mnoho dotázaných uvedlo, že by se při přechodu na cloud computing bálo o bezpečnost dat. Jedná se o uložení aplikací, dat, programů na vzdálených serverech, které firma nemá fyzicky pod kontrolou. Mnoho potenciálních zákazníků si však neuvědomuje, že v dnešní době je vše ošetřeno v SLA nebo NDA smlouvě, která stanovuje jasná pravidla při zacházení s citlivými údaji. Průzkum se prováděl mezi účastnících konference s názvem Cloud Computing Conference.

30

Graf 7 – důvody vedoucí k zavedení cloud computingu; zdroj: [35]

Graf 8 – důvody vedoucí k ponechání lokálního řešení; zdroj: [35]

31

5 Analýza firmy V následující části diplomové práce bude provedena analýza firmy Tamadex spol. s.r.o., která zvažuje přechod na cloud computing.

5.1 Profil společnosti Firma Tamadex byla založena jako fyzická společnost (konsorcium) s názvem Tamadex v roce 1990. Firma se od počátku zabývala kovovýrobou, především pak lisařskými pracemi s kooperací kovových výlisků nejen pro české firmy, ale také pro zahraniční odběratele. Postupem času se firma rozhodla do svého portfolia zařadit další výrobní program, který se týkal výroby kovových prvků do sádrokartonových konstrukcí. V roce 2000 vnikla společnost Tamadex spol. s.r.o., která navazuje na činnost konsorcia firmy Tamadex. Z finančních důvodů se ze začátku činnosti obou společností překrývaly a navzájem doplňovaly. V roce 2002 se veškerá činnost obou firem sloučila a společnosti začaly vystupovat pod hlavičkou Tamadex spol. s.r.o. V současnosti se firma zabývá především výrobou revizních dvířek do zdiva a sádrokartonových konstrukcí. Firma začala vyrábět také kovové spojovací prvky pro sádrokartonové systémy, zabývá se také lisařskými pracemi, montáží výrobků, expedicí a výrobou ohýbacích a střižných nástrojů ve vlastní nástrojářské dílně. Při své používá nejmodernější technologie a postupy. Firma nadále dodává své produkty v rámci České republiky, kde má na trhu stabilní postavení. Další odbytiště pro své výrobky našla firma na starém kontinentu, kde dodává své produkty do mnoha zemí. Firma Tamadex je partnerem mnoha firem z oboru suché výstavby, a to jak na tuzemském, tak i na zahraničním trhu. V neposlední řadě je třeba zmínit některé stavby, které byly realizovány v posledních letech a kde jsou použity výrobky firmy Tamadex. Jedná se zejména o stavby O2 arény, fotbalového stadionu Eden, Wilsonova nádraží, centrály GE Money Bank a další. V současné době má firma 50 zaměstnanců, čímž se řadí na pomezí malých a středních podniků. [36], [37]

5.2 Požadavky, očekávání, riziko, přínosy Před přechodem na cloud computig firma stanovila své požadavky, očekávání, pohled na možná rizika a přínosy. Jde o upřesnění cílů přechodu. Tím se firma snaží předejít možným nedostatkům, které se dají při přechodu na cloud computing očekávat.

32

Požadavky Přechodem na cloud computing firma hodlá vytvořit vzdálené přístupy a virtuální plochy pro zaměstnance. Díky sdílení některých firemních počítačů je výše uvedené pro firmu nezbytné. Firma Tamadex by také pro své zaměstnance požadovala vzdálený přístup k datům, případně i programům, které by byly dosažitelné i mimo firmu. Očekávání Po přechodu na cloud computing firma Tamadex očekává snížení finančních nákladů. Konkrétně se jedná o náklady na licence software, server, hardware a údržbu všech jmenovaných věcí. Důležitá je pro firmu otázka bezpečnosti. Od přechodu na cloud computing si firma slibuje lepší zabezpečení svých dat. Ty jsou v současné době uloženy na firemní serveru nebo v počítačích zaměstnanců. Rizika V současné době pro firmu Tamadex představuje obrovské riziko při přechodu na cloud computing stávající připojení k internetu. Firma sídlí v malé obci na Náchodsku, kde není zajištěná kvalitní a stabilní konektivita k internetu. V oblasti sídla firmy jsou časté výpadky internetu nebo jeho zpomalení na nedostatečnou rychlost. Obavu firma Tamadex také vyjádřila s přesunem konkrétního software, který používá. Jedná se o program, který pro firmu navrhla firma K2 atmitec. Možné riziko vidí firma také ve ztrátě kontroly svých dat. Obavu vidí také v závislosti na poskytovateli cloud computingu. Přínosy Naopak firma spatřuje jako velký přínos kvalitní zálohování dat a vyšší bezpečnost těchto dat. Jistou výhodu firma vidí v nižších nárocích na vlastní výpočetní výkon. Firemní počítače v současnosti musí být schopné zaručit plynulý chod náročných programů pro tvorbu 2D a 3D modelů výrobků. Přínos pro firmu představuje přístup k datům i z nefiremního prostředí. Tuto služby využijí především manažeři na jednání s potenciálním klientem.

5.3 Analýza současného stavu IT V analýze současného stavu IT je zahrnut popis používaného hardwaru ve firmě a jeho následná správa. Dále je v analýze zahrnut popis software. Popis softwaru obsahuje 33

výčet používaných programů a počet licencí. Poslední položkou je správa IT infrastruktury, na kterou si firma Tamadex najímá externí IT společnost. 5.3.1 Analýza hardware Ve firmě Tamadex je v provozu vlastní server, na kterém běží všechny aplikace. V nedávné době provedla firma investici v podobě nákupu nového serveru, především z důvodu poruchy stávajícího serveru. Náklady na nákup nového serveru činily 500 000 Kč. Nejedná se o pravidelné náklady, ale pokud je server nefunkční, je třeba tuto situaci ihned řešit. Náklady na provoz serveru činí náklady na energie a místo uložení. Dále firma vlastní několik pracovních počítačů v podobě stolních počítačů nebo notebooků. Na počítačích pracuje 18 zaměstnanců firmy, přičemž je ve firmě zaměstnanci několik počítačů sdíleno. Správu hardwaru provádí najatá externí firma. 5.3.2 Analýza software Jako každá firma, tak ani firma Tamadex se v současné době neobejde bez práce na počítači. Při práci na počítači firma používá několik různých programů, které ji pomáhají ve vykonávání činností souvisejících s jejím cílem podnikání. Jako platformu pro ostatní běh aplikací si firma Tamadex vybrala operační systém od společnosti Microsoft. Tento operační systém se jmenuje Microsoft Windows a je nejrozšířenějším operačním systémem. Firma Tamadex používá pro svou práci vlastní server, na kterém běží procesy a tím zabezpečen chod výroby. Z tohoto důvodu firma musí mít nainstalovaný program, díky kterému může ovládat svůj lokální server. Tento produkt využívá firma Tamadex rovněž od Microsoftu. Produkt poskytuje kvalitní a lehko ovladatelné prostředí pro správu serveru. Další software, který používají zaměstnanci firmy Tamadex, jsou tabulkové a textové editory. Jedná se především o textový editor, ve kterém zaměstnanci firmy pracují. V obou případech si firma vybrala opět produkty společnosti Microsoft. Oba produkty (tabulkový a textový editor) jsou dodávány v jednom balíčku. Součástí balíčku jsou ještě další dva produkty. V neposlední řadě je třeba zmínit další velmi důležitý program, který zaměstnanci používají. Jedná se o komunikační software, který je v současné době mezi na poli firem velmi oblíbený. Jde o další z produktů firmy Microsoft, konkrétně o Microsoft Outlook. Součástí používaných programů ve firmě je CRM11 systém. V současné době je na trhu několik společností, které dodávají tento druh software. Firma Tamadex se svými specifickými

11

CRM – Customer Relationship Management – systém pro řízení vztahů se zákazníky.

34

požadavky zvolila řešení od firmy K2 atmitec. Kromě výroby dochází ve firmě Tamadex k vývoji nových produktů. Na vývoj výrobků potřebuje firma odborné programy. Konkrétně například pro navrhování nových součástek používá program Solid Works. Během výroby firma používá CNC a NC stroje, které jsou řízeny počítačem. Pro běh těchto programů se používají software Kovoprog a GibbsCAM. Tyto programy slouží pro programování výrobních CNC a NC obráběcích strojů. Všechny používané programy jsou specifické a náročné na výpočetní výkon. Pro lepší marketing firmy je využíván kompletní balíček Adobe a několik freewarových programů. -

Operační systém Ve firmě Tamadex je používán jako jediný operační systém Windows od společnosti Microsoft. Firma Tamadex používá v současné době dvě verze operačního systému Windowsa to Windows 7 a Windows 8. Licence obou systémů jsou dále děleny do několika kategorií, pod kterými se prodávají. Tamadex však používá pouze dva druhy zmíněných operačních systémů. Jedná se o verzi Home a Professional. Tyto názvy jsou pouze u Windows 7, který je starší než Windows 8. U novějšího operačního systému je ekvivalentem k Windows 7 Home Windows 8. Na stejné úrovni je také Windows 7 Professional a Windows 8 Pro. Oba operační

systémy jsou

nainstalovány na

firemních

počítačích

v rovnováze, tedy polovina je Windows 7 a druhá polovina Windows 8. Poloviční zastoupení už neplatí o verzích systému. V tomto případě převažuje systém Home, který má zastoupení dvě třetiny. Rozdělení používaných operačních systémů může souviset s podporou programů, používaných firmou Tamadex. Pokud by se firma rozhodla přejít na cloud computing, bylo by jednodušší, kdyby přešla pod jeden operační systém. Přechod pod jednu platformu by firmě usnadnil správu operačního systému, případné tvoření a kompatibility uživatelských účtů. -

Tabulkové a textové editory Jako každá firma, ani Tamadex se neobejde s prací v tabulkových a textových editorech. V současnosti zaměstnanci využívají produkty od firmy Microsoft, které jsou prodávány v balíčcích. Firma Tamadex má zakoupen základní balík těchto aplikací. Ten obsahuje tabulkový editor 35

v podobě Excelu. Textový editor je zde v zastoupení Wordu. V balíčku obsaženy další dva programy, a to PowerPoint a OneNote. -

Komunikační program V dnešní době probíhá komunikace s klienty i zaměstnanci především pomocí e-mailu. K tomu slouží program, do kterého si zaměstnanec nastaví firemní e-mail a kontakty. Pro účely komunikace firma Tamadex využívá opět produkt od firmy Microsoft. Tento produkt se jmenuje Microsoft Outlook. Tento e-mailový klient neobsahuje pouze modul pro komunikaci, ale obsahuje také kalendář a správu kontaktů a úkolů. V novější verzi tohoto e-mailového klienta si může uživatel nastavit více účtů.

-

Serverový software Pro správu serveru je nutné, aby firma měla nainstalovaný potřebný software. I v tomto případě využívá firma Tamadex produkty od společnosti Microsoft. Jedná se o Windows Server 2012 R2. Tento systém od firmy Microsoft přináší infrastruktuře firmy Tamadex vylepšení v podobě virtualizace, správy, úložiště, sítě, infrastrukturu klientských počítačů, přístupu a ochraně informací, webové a aplikační platformy a další velmi užitečné funkce.

-

Firemní software CRM Souběžně se všemi výše zmíněnými programy firma používá K2 software. Tento software firma K2 atmitec prodává v několika variantách. Firma Tamadex používá díky svému zaměření řešení pro výrobní firmy. V softwaru je pro výrobní firmu obsaženo několik klíčových funkcí. V softwaru je možné vytvořit své vlastní výrobní procesy, sledování výrobku od zpracování až po konečnou fázi celého procesu výroby. Pro vedení firmy je velmi cenou informací údaj o sledování kvality výrobků, ekonomické výhodnosti, produktivitě či vyhodnocení využití výrobní kapacity. Firma Tamadex však nemá pouze základní verzi tohoto software. Firma K2 atmitec nabízí také řešení na míru. Na základe specifických požadavků firmy Tamadex, provedla firma K2 atmitec zakomponování těchto požadavků do již vytvořeného základu. Lze tedy konstatovat, že firma Tamadex má jedinečný software na trhu. 36

-

Specifický software Firma Tamadex je nucena používat odborný software, a to především při vytváření návrhu kovových částí a jejich úprav. Užívány jsou i programy podporující výrobu, které ovládají CNC a NC stroje. Na návrh kovových výrobků firma používá program Solid Works. V tomto programu je schopen pracovník vymodelovat 3D model výrobku, a samozřejmě nakreslit výkresy, které jsou potřebné pro výrobu daného produktu. Tento strojírenský program je navržený tak, aby před započetím výroby firma měla představu o konečném výrobku v podobě 3D obrazu. Pro práci na CNC a NC strojích používá firma Tamadex programy GibbsCAM a Kovoprog. Oba programy běží standardně na operačním systému Windows. GobbsCam poskytuje širokou škálu programovacích funkcí. Jedná se například o osé frézování, vysokorychlostní obrábění, soustružnicko-frézovací obrábění apod. Program Kovoprog je jediný CAM12 program, který je na trhu nabízen českým výrobcem. Tento program slouží k přípravě obráběcích programů na NC a CNC strojích. V současnosti jsou poskytovány tři moduly obrábění, a to třískové obrábění – soustružení, třískové obrábění – 2.5 D frézování a vrtání a drátové vrtání.

-

Ostatní software Kromě licencovaného softwaru, firma používá i několik freewarových programů. Tyto programy jsou poskytovány zdarma. Jedná se zejména o webové prohlížeče, čtečku pdf souborů, přehrávače apod.

5.4 Finanční analýza Předmětem finanční analýzy je zmapovat jednotlivé položky nákladů, které firma Tamadex vynakládá na provoz IT. Níže jsou uvedeny náklady, které by přechodem na cloud computig šly snížit nebo úplně odstranit. 5.4.1 Server Jednou z nejdůležitějších otázek existence firmy jsou její náklady na provoz. Každá firma se zabývá otázkou jak ušetřit. V provedené finanční analýze jsou zohledněny pouze náklady na informační technologií, které jdou převést na cloud. Nejedná se tedy

12

CAM – Computer Aided Manufacturing – podpora počítačového obrábění na CNC a NC strojích.

37

o tiskárny, tonery do nich, základní výpočetní vybavení firmy jako jsou pracovní počítače nebo notebooky. Firma Tamadex by mohla snížit náklady na několika místech, například zrušením vlastního serveru. S provozem vlastního serveru je spojeno několik finančních závazků. Jedním ze závazků je počáteční investice nákupu serveru, když pořizovací cena se pohybuje ve výši 500 000 Kč. Firma byla nucena tuto investici provést z důvodu poruchy stávajícího serveru. Jedná se o investici dlouhodobějšího charakteru, tedy na 5 – 6 let. Přechodem na cloud computing by tato investice odpadla, firma by tak ušetřila až 500 000 Kč, které by mohla investovat například do výroby. Další výdaje jsou v podobě licencí za program pro správu serveru. V tomto případě se jedná o Microsoft Server 2012 R2. Cena licencí se pohybuje podle počtu uživatelů. Jelikož nemá ve firmě přístup k počítači všech 50 zaměstnanců, stačí pořídit licenci, která podporuje 18 uživatelů. Cena licence pro malé a střední firmy se pohybuje kolem 12 000 Kč. S přechodem na cloud by tato investice odpadla. Dále je potřeba mít vlastní prostor pro umístění serveru, kde musí být vhodné podmínky. V neposlední řadě je nutné mít zajištěné 24 hodinové napájení serveru. Poslední dvě položky nejsou finančně příliš náročné, ale po přechodu na cloud, by došlo ke snížení i těchto nákladů, které by následně mohly být využity na jiné potřeby firmy. 5.4.2 Správa IT Firma Tamadex se zabývá výrobou a se svými padesáti zaměstnanci se řadí mezi malé až střední podniky. Dá se říci, že je přímo na pomezí. Pro takto velkou firmu je tedy zbytečné platit zaměstnance, který by zastával pozici správce sítě. V současné době mnoho zaměstnanců pracujících na počítači je schopno si běžnou údržbu, instalaci software a podobné úkony vykonávat samo. Větší problém nastává při instalaci Windows, vytváření licencí, správě účtů, serveru a hardwaru. Pro tyto náročnější úkony při správě firemního IT se firma Tamadex rozhodla najmout externí firmu. Tato externí IT firma spravuje veškerý hardware. Stará se zejména o bezproblémový chod serveru. Správa software není na firmu delegována v celém rozsahu. Externí IT firma spravuje většinovou část software. Podle domluvy spravuje dvě třetiny veškerého firemního software. Najímání externí firmy je v současnosti pro firmu Tamadex finančně výhodnější ve srovnání s náklady vynaloženými na zaměstnání správce IT. Externí IT firma si účtuje 350 Kč za hodinu. Firma Tamadex ročně vyplatí částku 50 000 – 100 000 Kč. Výše částky se odvíjí podle situace v daném roce. Například při poruše serveru je nutné, aby IT firma co nejdřív vše opravila. To je nezbytné kvůli výrobním procesům 38

firmy Tamadex. Náklady na externí IT firmu by mohla společnost Tamadex razantně snížit, právě přechodem na cloud computing. Náklady by byly tvořeny pouze částkou vynaloženou za správu firemních počítačů, které potřebují občasnou opravu nebo přeinstalaci operačního systému. Většina nákladů a starostí o firemní IT infrastrukturu by přešla pod poskytovatele cloud computingu. 5.4.3 Software Základní software pro fungování počítače je Windows. Pro spuštění cloudových služeb je třeba mít nainstalovaný na počítači tento operační systém. Tento software tedy neuvažujeme pro možný přechod. Další velmi důležitý software pro firmu je Windows Server. Tento program má firma kvůli svému vlastnímu serveru. Jak je již výše zmíněno, tento program stojí firmu 12 000 Kč. Díky přechodu na cloud computing by odpadl tento náklad. Starost o server by přebral poskytovatel cloudových služeb. Další položkou na seznamu používaného software firmou Tamadex jsou textové a tabulkové editory. Firma Tamadex používá pro své potřeby produkty společnosti Microsoft, za které je třeba zaplatit. Tyto produkty se nabízejí v několika balíčcích. Pro firemní potřeby je potřeba více licencí. Většinou lze zakoupit při výběru základního balíčku Microsoft Office jednu nepřenositelnou licenci, která se svazuje s jedním konkrétním počítačem. Pro firemní účely je tedy potřeba firemní balík, který v sobě obsahuje i komunikační program, který používá firma Tamadex. Jedná se o Microsoft Outlook. Celý tento balík, stojí 10 000 Kč. Jde o cenu za jednu licenci, přičemž ve firmě je celkem 6 licencí. Jedná se o verzi MS Office 2013. V současné době již tato verze není nejnovější, přesto je však velmi populární a svými funkcemi plní požadavky firmy Tamadex. Při přechodu na cloudové řešení, by se dalo i na této položce ušetřit. V současnosti je možné pomocí Google Apps nebo Microsoft Office 365 nahradit stávající řešení firmy. Přechodem na cloud by tato položka nezmizela v plné míře. Bylo by však možné tuto položku snížit. Důležité by v tomto případě byla flexibilita. Dalším krokem v přechodu na cloud by byl převod software K2, který má firma specificky navržený pro své potřeby. V tomto případě by muselo proběhnout jednání s firmou K2 atmitec, jestli by byla schopná tento program poskytovat pomocí cloudového řešení. Velmi důležité programy pro firmu jsou rýsovací a obráběcí programy. Rýsovací program je u firmy zastoupen v podobě Solid Works. Licence tohoto programu stála firmu 500 000 Kč, přičemž se dále neplatí žádné licenční poplatky. Pokud se však firma rozhodně pro aktualizaci na novější verzi, je nutné dokoupit potřebnou aktualizaci. Firma Tamadex používá dvojici obráběcích programů. 39

První z dvojice programů je GibbsCam. Licence tohoto programu stojí 350 000 Kč. Stejně jako u programu Solid Works se jedná o jednorázovou platbu za určitou verzi programu. Pokud však dojde na případnou aktualizaci tohoto software, tak firma musí zaplatit poměrnou finanční část za tuto aktualizaci. Druhý výrobní program se jmenuje Kovoprog. Tento program je od českých vývojářů. Tento program je zatím pouze na českém a slovenském trhu, proto cena není tolik vysoká. Cena programu Kovoprog se pohybuje kolem 80 000 Kč. Stejně jako u předchozích dvou programů se jedná o jednorázovou platbu bez případných aktualizací nebo dokoupení další pluginů. Výdaje firmy za IT jsou zpracovány v tabulce č. 1. Tabulka ukazuje náklady firmy na hardware a software, na kterých by po přechodu na cloud computing ušetřit finanční prostředky. Ceny jsou uvedeny v Kč. Tabulka 1 – přehled nákladů firmy Tamadex na IT; zdroj: vlastní zpracování

Roční náklady na: Server Internet externí IT firma K2 software Windows Serverové licence Microsoft Office, Outlook GibbsCam Kovoprog Solid Works Adobe balík

Před přechodem na cloud 500 000 X 75 000 72 000 X 12 000 60 000 350 000 80 000 500 000 19 000

Náklady na pořízení serveru jsou 500 000 Kč. S touto investicí firma počítá na delší dobu alespoň 5 let. Do budoucna však firma musí opět počítat s tímto finančním výdajem. Náklady na externí IT firmu jsou brány v průměru za poslední roky, kdy Tamadex spolupracuje s touto firmou. Částka tedy je odhadnuta v průměru na 75 000 Kč. Licence na software od společnosti K2 jsou 1 000 Kč za měsíc, přičemž tato částka je za jednoho uživatele. Firma Tamadex poskytuje licenci k tomuto software šesti zaměstnancům. Celková částka je tedy přepočítaná na rok, za všech šest uživatelů. V této položce nejsou jisté úspory. Je zde však možnost, pokud si firma Tamadex vybere poskytovatele společnost K2, která navrhla tento software. Náklady na serverové licence s přechodem na cloud computing zmizí. Firma tedy ušetří 12 000 Kč. Další

40

položkou možné úspory financí je sada Microsoft Office a Outlook. V současné době firma Tamadex využívá balíček, kde jedna licence stojí 10 000 Kč. V tabulce je uvedena částka 60 000 Kč. Tato částka byla vypočítána z ceny a počtu uživatelských licencí. Firma Tamadex vlastní celkem 6 licencí. Dále bude firma platit poměrnou část za užívání, ale v rámci měsíčních poplatků s přiděleným datovým úložištěm. Další položkou uvedenou v tabulce je balík od firmy ADOBE. V tomto balíku jsou obsaženy programy na podporu reklamního marketingu ve firmě. Jedná se o programy Photoshop, Illustrator, Dreamweaver apod. V těchto programech se dají také upravovat fotky na firemní webové stránky, do katalogů nebo do e-shopu. Položky, které jsou v tabulce označeny X, jsou téměř neměnné. Firma nadále bude potřebovat připojení k internetu. Je pravdou, že toto připojení by se mohlo do budoucna zkvalitnit, ale náklady na lepší připojení budou brány jako přínos pro firmu. V případě Microsoft Windows, by se dalo ušetřit na sjednocení licence. To se však netýká přechodu na cloud computing. Operační systém Microsoft Windows bude firma nadále potřebovat v současném rozsahu.

5.5 Priority přechodu Pokud se firma rozhodne pro přechod na cloud computing, je potřeba si stanovit priority přechodu a očekávání od přechodu. Důležitost stanovení těchto priorit je z důvodu určení vhodného distribučního modelu a výběru správného poskytovatele. Stanovení priorit ve firmě může být námětem k dlouhé diskuzi. Na stanovení priorit bude mít jiný názor vedení podniku, zaměstnanci firmy nebo IT specialista. Společnost Tamadex určila několik priorit při přechodu na cloud computing. Jedná se o flexibilitu, finance, bezpečnost, dostupnost, důvěryhodnost psokytovatele a spolehlivost. Následně tyto priority byli seřazeny podle důležitosti. Při seřazení firma Tamadex narazila na několik nesrovnalostí v názorech. Pro někoho v byla hlavní priorita cena, pro jiného bezpečnost. -

Flexibilita Flexibilita v tomto ohledu hraje určitou roli, která by se neměla podceňovat. Při přechodu na cloud computing je tento faktor důležitý. Pokud mluvíme o flexibilitě, tak mluvíme o možnosti měnit nastavení potřebného výpočetního výkonu. V době větší náročnosti na výpočetní kapacity je možné zvednout pronajímané množství a naopak v době poklesu náročnosti opět toto množství odebíraného výpočetního výkonu snížit. Díky tomuto faktoru se cloud computig stává velmi oblíbeným.

41

-

Finance Každého jistě zajímá finanční stránka celé věci, proto je tento faktor zahrnutý do priorit přechodu. Jelikož firmy chtějí ušetřit co nejvíce finančních prostředků, tak se většinou jednatelé firmy ptají, kolik je bude stát přechod na cloud computing. Při přechodu na cloud computing firma přijde o spoustu výdajů na firemní informační a komunikační technologie. Největším nákladem firem bývá nájem externí IT firmy nebo placení vlastních IT techniků nebo správců sítě.

-

Bezpečnost Pokud se firma rozhodně přejít na cloud computing, ptá se jak budou ochráněna její data, jak budou zabezpečeny vzdálené přístupy apod. Tento aspekt přechodu je jedním z nejdůležitějších. Bezpečnost májí v současné době poskytovatelé na vysoké úrovni. Většina poskytovatelů vlastní certifikáty o bezpečnosti. Klient uzavře s poskytovatele cloud computingu SLA smlouvu, ve které je vše obsaženo. V této smlouvě jsou sepsány i případně sankce za případnou ztrátu dat nebo zneužití. Dále je sepsána NDA smlouva, která zavazuje poskytovatele k mlčenlivosti o uložených datech.

-

Dostupnost Dostupnost může být myšlena dvěma různými směry. První může být dostupnost dostatečně rychlého a spolehlivého internetu. Ve většině případů s tímto není problém. Jsou zde však i případy, kde je připojení k internetu nestabilní nebo pomalé. Druhým směrem je dostupnost služeb u poskytovatele. Před přechodem je důležité prověřit několik poskytovatelů a zjistit, jestli nabízejí požadované služby. Nebylo by příliš efektivní platit několika poskytovatelům. Důležité je také zjištění dostupnosti dat uložených na cloudu. V tomto spojení je možný výpadek cloudového serveru, kdy veškeré data nebudou momentálně k dispozici, což pro některé podniky může mít katastrofální následky. Je dobré si zjistit u poskytovatele, jak ukládá data na servery a jakou má garanci dostupnosti při neočekávaném výpadku jednoho ze svých serverů.

-

Důvěryhodnost poskytovatele Při výběru poskytovatele je důležité si nejprve o něm něco zjistit a dále se podle těchto informací rozhodovat. Jde především o jeho postavení na 42

trhu, jaké nabízí služby, ceny poskytovaných služeb a spolehlivost při případné spolupráci. Zvolení správného poskytovatele je klíčem k spokojené oboustranné spolupráci. V současné době na trhu s poskytovateli cloud computingu je situace jasně daná. Na trhu má dominantní postavení Amazon, který se svým komplexním portfoliem nabízí mnoho služeb. Na českém trhu se objevuje několik sprostředkovatelů, kteří nenabízejí cloudové služby, ale jsou zde v zastoupení velkých poskytovatelů. Je zde však i několik lokálníéch posktytovatelů, kteří mají vlastní zdroje k nabízení cloudových služeb. Jedná se například o zmiňovanou firmu K2 atmitec, která je dodavatelem software do firmy Tamadex. -

Spolehlivost Spolehlivost po přechodu na cloud computing je vyžadována jak ze strany klienta, tak ze strany poskytovatele. Ze strany poskytovatele jde především o pravidelné splátky za používané služby. Naopak z druhé strany jde o spolehlivost v podobě dodávání potřebné služby v domluveném rozsahu a především v domluveném termínu. Pokud služba nebude splňovat smluvené parametry, můžou nastat existenční problémy firmy, která může mít na cloudu závislou svou činnost podnikání. Další faktor spolehlivosti pro firmu spočívá v připojení k internetu, které v případě firmy Tamadex není příliš dobré. Jak je výše napsáno, firma má problém s připojením, kvůli umístění své výroby. Ta sídlí v malé obci na Náchodsku, kde není příliš kvalitní připojení k internetu.

Po konzultaci firma sestavila žebříček těchto priorit při přechodu. Je zde však možná změna. Při rozhovoru bylo zřejmé, že firma klade velký důraz na dostupnost, která v případě firmy Tamadex není příliš kvalitní. Při přechodu na cloud computing by firma nejspíš začala uvažovat o lepším připojení, které by usnadnilo několik procesů a určitě by zlepšilo i efektivitu práce. Otázka dostupnosti se také týká programů, které firma používá pro svoji práci. Firma Tamadex má několik zaběhnutých programů, se kterými jsou pracovníci seznámeni. Jedná se především o celopodnikový systém K2. Jelikož je tento program tvořený na zakázku, mohl by nastat problém při jeho převodu na cloud computing. Na druhé místo byla stanovena bezpečnost. U této položky bylo jasné, že se 43

umístí v pomyslném žebříčku priorit na vysokém místě. Firma Tamadex kvitovala velké plus správy dat poskytovatelem, který může poskytnout lepší podmínky bezpečnosti pro jejich data a přístupy. Na další místo byla umístěna finanční stránka celého přechodu. Na tomto umístění se podepsal fakt, že firma musí do budoucna opět plánovat výdaje při nákupu serveru a licencí spojených se správou serveru. Dále by firma nemusela vynakládat tolik finančních prostředků na vyplácení externí IT firmy. U této položky by šlo o razantní snížení nákladů, jelikož by správa serveru a licencí software přešla pod poskytovatele cloud computingu. Při dalším projednáváním priorit se umístila důvěryhodnost poskytovatele. Jelikož firma zatím nemá zkušenosti s poskytovatelem cloud computingu, potřebovala by nejprve zjistit podmínky přechodu nebo spolupráce a zjistit jaké má renomé vybraný poskytovatel. Na předposledním místě z výčtu priorit se umístila spolehlivost. Při zajišťování přechodu na cloud computing je pro firmu důležitá spolehlivost c rámci poskytovaných služeb. Jelikož všechny možné pochybení a následné sankce ze strany poskytovatel jsou sepsaný ve smlouvě SLA, tak se firma Tamadex rozhodla tuto položku umístit na předposlední místo. Poslední priorita, která zbývá ve výčtu, je flexibilita. Jelikož firma má konstantní příjem a výdej objednávek, tak vyjádřila nejmenší obavy při náročnosti na změnu poskytovaného výpočetního výkonu. Firma také nepředpokládá, že by měl narůst počet zaměstnanců, tak se nejedná ani o navyšování kapacit v počtu licencí.

5.6 Zaměstnanci Pro zjištění přesnějších požadavků podle počtu licencí a počtu zaměstnanců pracujících na počítači v programech mi firma poskytla potřebná data. Firma Tamadex má v současné době 18 zaměstnanců, kteří aktivně používají počítač při své práci. Z tohoto počtu nemá každý svůj vlastní firemní počítač. Dalo by se říci, že firemní počítač má 10 zaměstnanců. Poskytnutá data od firmy, tak jsou použita od zmiňovaných deseti zaměstnanců. Firma mi poskytla data o četnosti využívání tabulkových a textových editorů. Firma má 6 licencí na balíček MS Office. Jde jí tedy o možné převodu na cloud těchto dvou programů. Díky přechodu by zaměstnanci byli schopni pracovat i mimo firemní prostory.

44

Využití tabulkových a textových editorů 14% Používám Nepoužívám

86%

Graf 9 – četnost používání tabulkových a textových editorů ve firmě Tamadex; zdroj: vlastní zpracování

Kvůli většímu náročnosti specifického software na hardwarové vybavení, firma poskytla informace o používání odborného software. Do specifického software řadí firma celopodnikový K2 systém, Photoshop, Kovoprog, GibbsCam a Solid Works. Většina zaměstnanců používá celopodnikový K2 systém. Dále jsou mezi tyto programy zařazeny výrobní programy Kovoprog, GibbsCam a samozřejmě program pro návrh kovových součástek Solid Works. Mezi specifické programy, které běžný uživatel počítače nevyužije, se řadí i programy z balíčku Adobe. Jedná se především o program Photoshop. Náročnost

programů

na výpočetní

výkon je rozdílná. Kromě

celopodnikového systému K2 jsou všechny programy náročné na výpočetní výkon. Předně stojí dva programy, a to Solid Works a Photoshop.

45

Práce se specifickým software

29% Využívám pravidelně

71%

Nevyužívám

Graf 10 – četnost používání specifického software ve firmě Tamadex; zdroj: vlastní zpracování

46

6 Návrh řešení Návrh přechodu firmy Tamadex na cloud computing je navržen na základě získaných dat od firmy. Jedná se především o přechod některých programů do cloudu a zvýšení efektivity při práci s náročnými programy. V této kapitole budou tedy představené možné způsoby řešení, které by firmě Tamadex měly usnadnit její firemní procesy. Vybrané produkty jsou následně popsány konkrétněji.

6.1 Hardware Jak již je výše zmíněno, firma Tamadex v současné době používá vlastní server, se kterým jsou spojeny nemalé výdaje. Po přechodu na cloud computing, by firma tento server nadále nemusela používat. Firemní server vytváří prostor pro ukládání firemních dat. K nahrazení serveru vede zvolení distribučního modelu infrastruktury jako služby. Jde o poskytnutí určitého výpočetního výkonu. Tento výkon by měl nahradit vlastní server. Datové úložiště nabízí téměř každý poskytovatel cloud computingu, proto nebude těžké najít vhodného poskytovatele pro přechod na cloud computing. Migrace dat pod poskytovatele cloudu umožní zaměstnancům přepojení a práci ze všech míst, kde bude dostupný internet.

6.2 Software Firma Tamadex využívá ke své práci několik druhů software. Používané programy je možné rozdělit na specifické, kde jsou obsaženy programy pro podporu výroby, jako může být Kovoprog nebo rýsovací program Solid Works. Dále do této skupiny lze zařadit celopodnikový K2 systém z důvodu své jedinečnosti. Do těchto programů spadá i balíček od společnosti Adobe, kde je například program Photoshop, který firma používá pro úpravu fotek do katalogů a na web. Dále firma využívá běžné programy. Sem lze zařadit MS Outlook a balíček MS Office. Z tohoto balíčku firma využívá zejména MS Excel a MS Word. Dále je zde skupina podpůrných programů. Tyto programy jsou freeware, tudíž jejich migrace na cloud je zbytečná. Odborný software Odborné programy sloužící firmě pro její cíle podnikání jsou velmi specifické a u většiny z nich by mohl nastat problém s jejich migrací na cloud. Jelikož jsou tyto programy náročné na výpočetní výkon, tak by firma uvítala přidělení potřebného výkonu pomocí cloud computingu. Jedná se zejména o náročnost programu Solid Works, ve kterém zaměstnanci firmy navrhují kovové části pro zákazníky. Kvůli této 47

vysoké náročnosti je firma nucena mít velmi výkonný hardware, aby mohla probíhat plynulá práce v programu. Běžný software Běžným software ve firmě se myslí zejména tabulkové a textové editory. Dále je zde také zahrnutý program pro správu elektronické pošty. Další podpůrné programy, které jsou volně dostupné, nebudou v souvislosti přechodu na cloud computing řešeny.

6.3 Dostupná řešení V této části budou představeny dostupná řešení. Jedná se o výběr z řady produktů od poskytovatelů. Kvůli velkému počtu poskytovatelů a jejich produktů v oblasti cloudu je zde popsáno pouze několik vybraných poskytovatelů a produktů. Nabízené služby poskytovatelů jsou v mnoha případech téměř totožné. Jde tedy o porovnání konkrétních řešení a určení vhodnější služby pro firmu Tamadex. 6.3.1 Odborné programy Vzhledem ke koupeným licencím a nárokům na tyto programy by firma měla zvážit přechod na distribuční model IaaS. Tento model nabízí uživatelům pronájem výpočetního výkonu. Platba pronajatého výkonu je prováděna za strávený čas na připojení při práci v tomto software. Platba se také odvíjí od přiděleného výkonu, který program vyžaduje pro plynulý chod. Microsoft Azure Microsoft nabízí ve své nabídce Azure několik forem. V nabídce jsou virtuální počítače, weby a cloudové služby. Každá z těchto poskytovaných služeb slouží k něčemu jinému. Každá služba je určena jinému uživateli, podle jeho potřeb. Po zvolení jednoho řešení si může zákazník navolit server, na kterém vybraná služba poběží. Jde o servery v Americe, Evropě, Austrálii a Asii. Dále si může zákazník zvolit z několika měn, v které bude platit poplatky za využívání vybrané služby. [25] -

Virtuální počítače Jak již plyne z názvu, tak funkce virtuální počítače poskytuje uživateli přístup na virtuální počítač. Uživatel si může vybrat operační systém. Ve kterém virtuální počítač poběží. Na tento vzdálený počítač může uživatel nainstalovat aplikace potřebné pro svou práci. Ve službě

48

virtuální počítače si může uživatel vybrat z několika možností, které jsou rozřazeny podle výpočetního výkonu a následně ceny. [38]

Obrázek 1 – model Virtuálního počítače Azure poskytující IaaS; zdroj: [38]

-

Weby Tato služba je přínosem předně pro vývojáře. Jedná se o řešení PaaS. Při tomto řešení je nabízena platforma jako služba, tedy vývojové prostředí pro vývoj aplikací. Aplikace se vyvíjí pomocí platforem ASP.NET, PHP, Node.js a Python. V případě služby Weby jsou vyvíjeny webové aplikace a weby. Pokud zákazník zvolí tuto službu, může vybírat z několika aplikací a šablon a může tedy vytvářet weby během několika minut. [38]

49

Obrázek 2 – řešení Weby Azure poskytující PaaS; zdroj: [38]

-

Cloudové služby Tento model byl poskytován v rámci Azure jako první. V tomto případě jde o PaaS přístup, který se poměrně kryje s webovým hostingem. Model Cloudové služby se je podobný modelu Weby, ale v některých ohledech se od sebe liší. Jde například o správu virtuálních počítačů, kterou je nucen uživatel v Cloudových službách dělat sám. Dále model Cloudové služby poskytuje samostatné pracovní a produkční prostředí. [38]

Obrázek 3 – češení Cloudové služby Azure psokytující PaaS; zdroj: [38]

50

Google Cloud Platform Cloudové řešení od Googlu nabízí mnoho řešení. Jedná se o služby Compute, Storage, Networking, Big data, Services a Management. Po potřeby diplomové práce bude uvažována pouze služba Compute. U Google služeb je možné si zvolit hosting serveru v Evropě nebo v Americe Platby jsou prováděny v amerických dolarech. [39] -

Google Compute Engine Služba Google Compute Engine poskytuje infrastrukturu v podobě virtuálních strojů. Tato služba poskytuje výpočetní výkon, který umožňuje spustit náročné programy díky poskytnuté infrastruktuře. Při rozhodnutí začít používat tuto službu firma neplatí žádné vstupní poplatky. Uživatel platí pouze za dobu strávenou připojením na virtuální stroj a samozřejmě za výkonost virtuálního stroje. Google Compute Engine je navržen, aby byl rychlý, stabilní a spolehlivý. [40]

-

Google App Engine Služba Google App Engine je založena na principu PaaS. Tato služba je navržena pro uživatele tak, aby mohli začít ihned pracovat. Stačí si tedy stáhnout nástroje pro vývoj software (SDK) a začít pracovat. Uživatelé mohou pro vývoj aplikací využívat platformy Python, Java, PHP nebo Go. [41]

6.3.2 Běžné programy Programy spadající do této kategorie jsou především MS Word, Excel a Outlook. Migrace těchto programů na cloudové řešení by pro firma znamenalo snížení nákladů na licence. Firma by k těmto programům měla přístup pouze prostřednictvím internetu. K přechodu těchto programů jsou vhodné dvě alternativy. Jedná se o řešení od firmy Microsoft a od firmy Google. Microsoft Firma Microsoft nabízí cloudové řešení služeb pro domácnosti a firmy. Pro potřeby diplomové práce budou použity modely navržené pro firmy. Společnost Microsoft má v portfoliu několik nabídek pro firmy. Konkrétně se jedná o Office 365 Business, Business Essentials, Business Premium, ProPlus, Enterprise E1, Enterprise E3, Enterprise E4. V každém z těchto balíčků jsou odlišné funkce. Několik základních 51

funkcí se prolínají to všech balíčků. Samozřejmostí je také odstupňování nabízených balíčků podle cen. Ceny se odvíjejí od poskytovaných služeb. Microsoft veškeré ceny udává v Eurech, přičemž jsou uvedeny za měsíční užívání jednoho uživatele. Pro potřeby firmy Tamadex jsem zúžil výběr balíčků na základní 3. Jde o Office 365 Business Essentials, Business a Business Premium. Všechny balíčky jsou nabízeny s možností platby za uživatele se smlouvou na rok nebo pouze na měsíc. Měsíční verze je dražší než roční měsíční splátky. Měsíční verzi nebudeme v diplomové práci uvažovat. [42] -

Office 365 Business Tento balíček služeb obsahuje celkem 4 služby. Jedná se o instalaci Office aplikací na PC. Tato instalace obsahuje maximálně 5 licencí. Dále je v balíčku obsažena instalace na mobilní zařízení, tedy na tablet nebo chytrý telefon. Instalace na mobilní zařízení obsahují také maximálně 5 licencí. Samozřejmostí balíčku služeb je online verze Officů s podporou Wordu, Excelu a PowerPointu. Poslední služba obsažená v tomto balíčku je ukládání a sdílení dat s velikostí úložiště 1 TB na uživatele. Balíček stojí v ročním předplatném 8,8 € měsíčně za jednoho uživatele. [43]

-

Office 365 Business Essentials Business Essentials je další ze tří základní balíčků. V tomto balíku se část služeb prolíná a část je jiná. Essentials obsahuje samozřejmě podporu online verze MS Office a ukládání a sdílení souborů, kde je k dispozici 1 TB na uživatele. Dále tento balík obsahuje e-mailové služby, kde má klient k dispozici správu kontaktů a kalendáře s 50 GB pro ukládání e-mailů. Dále je v balíku poskytována služba online schůzek. Schůzky jsou zprostředkovány pomoví programu Skype, který společnost Microsoft nedávno koupila. Tato služba zahrnuje rychlé zprávy (chat) a videokonference v HD formátu. Poslední poskytovanou službou v balíku Essentials je podniková sociální síť. Tato služba slouží pro kooperaci zaměstnanců firmy z různých oddělení případně i z jiných poboček. Za služby v balíku Business Essentials zaplatí firma 3,8 € měsíčně za jednoho uživatele. [44]

52

-

Office 365 Business Premium Poslední z trojice základních balíků pro firmy je Business Premium. Tento balík obsahuje všechny služby, které obsahují předcházející dva balíky. Jde tedy konkrétně o nainstalování plné verze aplikací MS Office, instalace MS Office do tabletů a chytrých telefonů, online verzi MS Office, uložení a sdílení dat s 1 TB kapacitou, e-mailové služby, neomezené online schůzky a vytvoření podnikové sociální sítě. Jelikož tento balík obsahuje všechny zmíněné služby je dražší než oba předešlé. V tomto případě zaplatí firmy 9,6 € měsíčně za uživatele. [45]

Služby všech balíčků jsou zpracovány v tabulce. V té je lépe znázorněno, které služby obsahují konkrétní balíky. Tabulka 2 – zobrazení služeb Microsoftu v dostupných balíčkách; zdroj: vlastní zpracování

Nabízení služby Business Nainstalované plné verze aplikací Office Mobilní verze (tablety, chytré telefony) Online verze Office Ukládání a sdílení souborů E-mailové služby Neomezené online schůzky Podniková sociální síť

√ √ √ √

Office 365 Business Essentials -

Business Premium

√ √ √ √ √ √ √

√ √ √ √ √

-

Google Společnost Google nabízí dvě možná řešení v rámci jejich nabízených služeb prostřednictvím Google Apps for Work. Jedná se o základní balík Google Apps a o rozšířený balík Google Apps s neomezeným úložištěm a službou Sejf. [46] -

Google Apps Základní balík Goodle Apps zahrnuje několik služeb. Jde především o emailové schránky, kde firma může používat svou adresu. V případě firmy Tamadex

by

e-mailová

adresa

vypadala

následovně

[email protected]. Google Apps také obsahuje videohovory a hlasové hovory. Další důležitou službou je integrování online kalendáře, který slouží pro synchronizaci schůzek apod. Ve službě je také obsaženo datové úložiště o velikosti 30 GB. Datové úložiště slouží pro 53

synchronizaci a sdílení dokumentů ve firmě. Dále je samozřejmě v balíku zastoupeny textové a tabulkové editory a také online prezentace. Pro prezentaci projektů je další služba. Tato služba umožňuje snadné vytváření webu. Samozřejmostí jsou také mechanismy sloužící pro správu a zabezpečení dat uložených na internetu. Google také nabízí nepřetržitou telefonickou a e-mailovou podporu. Tento balík služeb stojí 4 € za uživatele v měsíčních splátkách. [47] -

Google Apps s neomezeným úložiště a službou Sejf Společnost Google také nabízí svým klientům vylepšenou verzi základního Google Apps for Work. Tento vylepšený balík obsahuje všechny základní služby jako jeho nižší verze. V tomto vylepšeným balíku přibylo několik nových funkcí. Jedná se o neomezené úložiště nebo úložiště o velikosti 1TB pro každého uživatele (pokud počet zaměstnanců je maximálně 5). Jsou zde také vylepšeny ovládací prvky pro správu Google Disku. Jak vyplývá z názvu, tak je zde obsažena funkce Sejf od Googlu a také služba eDiscovery pro e-maily, chaty, dokumenty a soubory. Balík je také rozšířen o snadnější vyhledávání a export do různých formátů. V e-mailu si firma může archivovat veškeré e-maily, které poslala. Firma také může nastavit zásady pro uchovávání dokumentů. Google také v tomto balíku zajišťuje a spravuje blokování doručené pošty z právních důvodů. [47]

54

7 Porovnání řešení Po představení návrhu je důležité vybrat pro firmu vhodná řešení pro bezproblémový přechod na cloud computing. Při výběru vhodných řešení pro následné porovnání se přihlíželo k požadavkům firmy. Jde především o zajištění dostupnosti a bezpečnosti. Vzhledem k těmto faktům byly vybráni poskytovatelé, kteří mohou obě požadované vlastnosti nabídnout. Z nabízených variant byly vybrány takové, které splňují požadavky firmy Tamadex a nemají zbytečné služby nad rámec požadavků, za které by firma musela platit a nevyužívala je.

7.1 Odborný software Většina specifického software je náročná na výkon. Aby firma nemusela nakupovat výkonné počítače, tak je možné zajistit přechod těchto náročných programů na cloud. Od poskytovatele bude mít firma dostatek výkonu, který si sama může určit. Velikost přiděleného výkonu závisí na náročnosti programů. Jelikož se jedná především o program pro modelování 3D a 2D modelů a nákres výkresů výrobků, musí být zvolen optimální výkon. 7.1.1 Microsoft Azure Virtuální počítače Technologie virtuálních počítačů zajišťuje infrastruktura jako služba (IaaS). Virtuální počítač lze vytvářet pomocí portálu pro správu systému Azure nebo pomocí REST API pro správu služeb systému Azure. Pokud se uživatel rozhodne pro jakýkoli z těchto dvou přístupů, musí při tvorbě virtuálního počítače vybrat pevný disk, aby se zde mohl vytvořit virtuální počítač. Služba Virtuální počítač umožňuje uživateli si vybrat několika možných variant. Jedná se o A-Series, D-Series a G-Series. Všechny tyto série jsou dále odstupňovány podle výkonnosti. Při výběru výkonnosti si uživatel může navolit počet jader, velikost paměti RAM a případně i velikost disku nebo připojení. Tyto jednotlivé odstupňované možnosti jsou společností Microsoft rozřazeny do několika složek, které určují funkčnost. Jde například o obecnou použití, programy náročné na paměť nebo vysoce náročné. Klient si vybere datacentrum, ve kterém poběží jeho virtuální počítač. Na výběr jsou například Spojené státy, Evropa nebo Asie. Vytvořenému virtuálnímu počítači se přiřazuje disk operačního systému. Pokud uživatel vytvoří virtuální počítač pomocí virtuálního hard disku z galerie, virtuální hard disk se zkopíruje na disk operačního systému v počítači uživatele. Všechny změny provedené na virtuálním počítači se ukládají na systémový disk. Běžící virtuální počítač je možné upravit 55

a vytvořit kopii tohoto virtuálního počítače pomocí nástroje Sysprep, díky kterému se uloží nastavení virtuálního počítače pro jeho možné zkopírování. Snímek kopie slouží pro vytvoření dalšího virtuálního počítače se stejným nastavením. Během používání virtuálního počítače se monitoruje hardware, který je virtuálním počítačem používán. Pokud tento fyzické server selže, je virtuální počítač spuštěn na stejném hardware, ale na jiném serveru. Uživatel také může ocenit funkci možného přenosu uloženého obrazu virtuálního počítače k jinému poskytovateli cloudových služeb. Platba za pronajatý virtuální počítač se započítává od doby, kdy začíná počítač běžet. Platby jsou účtovány za každou hodinu, kdy tento virtuální počítač je v provozu. Uživatel platí pouze za čistou dobu používání. [38], [48] Tabulka 3 – ceny cloudových služeb – náročné na paměť; zdroj: vlastní zpracování

Jádra Paměť RAM Velikost disků Cena

A5 A6 A7 2 4 8 14 GB 28 GB 56 GB 486 GB 999 GB 2039 GB 0,2607€/h 0,5288€/h 1,0501€/h

Tabulka 4 – ceny cloudových služeb – náročné na paměť s lokálními SSD disky; zdroj: vlastní zpracování

Jádra Paměť RAM Velikost disků Cena

D11 D12 D13 D14 2 4 8 16 14 GB 28 GB 56 GB 112 GB 100 GB 200 GB 400 GB 800 GB 0,3136€/h 0,6271€/h 1,129€/h 2,0316€/h

7.1.2 Google Compute Engine Google Compute Engine je služba poskytující virtuální počítače. Tato služba od Googlu poskytuje uživateli škálovatelnost, dostatečný výkon a snadné spuštění výpočetních clusterů. Google Compute Engine nabízí uživateli různé konfigurace virtuálních strojů. Lze vytvořit virtuální počítač pracují s několika operačními systémy nebo vytvoření virtuálního počítače s 64 nebo 32 bitovou architekturou. Vytvoření a následné uložení virtuálního počítače na trvalém disku udržuje životní cyklus virtuálního počítače. Údaje o diskách jsou zachovány i během výpadku infrastruktury nebo selhání vlastního počítače. Vytvořený virtuální počítač jde samozřejmě duplikovat pro další spuštění. Pro rychlejší načtení je dobré využít v lokálním počítači SSD disk. Používáním SSD disku je nízká latence, vysoké IOPS a dále vysoká propustnost. Vytvořené virtuální stroje lze 56

používat samostatně nebo z nich lze spojit dohromady tak, aby vytvořily výpočetní cluster. Uživatel může snadnost nastavovat firewall nebo nastavovat přístup k síti. Pomocí nástrojů lze ověřovat správu virtuálních strojů. Ověřování je možné prostřednictvím konzole Compute Engine, API nebo pomocí jednoduchého příkazového řádku. Pomocí OAuth 2.0 lze snadno integrovat další služby Google Cloud. Platba za používání Google Compute Engine je účtována za hodiny strávené používáním virtuálního počítače. [40], [49] Tabulka 5 – ceny cloudových služeb – náročné na paměť; zdroj: vlastní zpracování

Jádra RAM Cena

N1-highmem-2 2 13 GB 0,124$/h

N1-highmem-4 4 26 GB 0,248$/h

N1-highmem-8 8 52 GB 0,495$/h

N1-highmem-16 16 104 GB 0,989$/h

Společnost Google účtuje svým uživatelům 0,008$ za používaný GB. V případě používání SSD disků Google účtuje svým uživatelům 0,218$ měsíčně za GB.

7.2 Běžný software Volba porovnání běžného software byla zaměřena na služby od Googlu a Microsoftu. V kapitole dostupná řešení bylo představeno několik návrhů pro přechod na cloud computing. Pro porovnání byl vybrán jeden balík od společnosti Microsoft a jeden balík od společnosti Google. Konkrétně od firmy Microsoft byl vybrán balík Office 365 Business Essentials. Od společnosti Google byl vybrán základní balík Google Apps. Pro porovnání obou služeb vedla podobná funkčnost a cena. Firmě Tamadex se jedná zejména o služby e-mailového klienta, datové úložiště a následné sdílení dat mezi zaměstnanci a samozřejmě tabulkové a textové editory a případně i prezentační program. 7.2.1 Office 365 Business Essentials Office 365 Business Essentials je služba nabízená firmou Microsoft. Tato služba je určena pro malé a střední podniky, kam firma Tamadex spadá. V balíku jsou obsaženy online verze Office, služba ukládání a sdílení souborů, e-mailové služby, online schůzky a podniková sociální síť. Součástí používání Business Essentials je samozřejmě smlouva o úrovni služeb (SLA) se zaručenou dostupností a finanční zárukou. Vlastníkem dat uložených na cloudu je stále vlastníkem firma. Microsoft data v cloudu lépe zabezpečí a při tom zachová soukromí firemních dat. Správu Office 365 ve společnosti může 57

provádět kterýkoli zaměstnanec. Tento zaměstnanec nemusí být IT expert. Přidání nebo odebrání uživatele zabere pouze pár chvil. Pokud firma zvolí produkt Office 365 Business Essentials nemusí v budoucnu platit za aktualizace programů. Upgrady jsou zahrnuty v předplatné částce. Zákazníkům používající Office 365 jsou pravidelně poskytovány nové funkce. Microsoft poskytuje ke svým nabízeným službám telefonickou nebo online podporu. Microsoft poskytuje Office 365 Business Essentials v měsíčních nebo ročních intervalech předplatného. Výše ročního předplatného je 3,8 € měsíčně za uživatele. Při zvolení kratšího intervalu používání, zaplatí uživatel 4,6 € měsíčně za uživatele. [44] Online verze Office Online verze obsahuje zástupce tabulkového i textového editoru v podobě MS Word a Excel. Dále je v online verzi Office obsažen PowerPoint. Jak je již patrné z názvu, tak uživatel nemusí mít programy nainstalované ve svém počítači. Zmíněné aplikace spouští uživatel prostřednictvím internetového prohlížeče. Po spuštění prohlížeče se uživatel přihlásí na svůj účet a může začít s prací. Soubory tvořené těmito programy může uživatel v reálném čase sdílet se svými kolegy a spolupracovat s nimi na jednom dokumentu. Uživatelé spolupracující na jednom dokumentu nemusí být ve firmě, ale mohou být mimo firmu. Pokud v dokumentu provede jeden uživatel nějaké změny, tak druhý je okamžitě uvidí. Dokumenty vytvořené pomocí online MS Office může uživatel upravovat i v aplikacích MS Office, které má nainstalované v počítači. Dokument po úpravě vloží zpátky do cloudového prostoru. [26], [44]

58

Obrázek 4 – ukázka online aplikace MS Office; zdroj: [50]

Ukládání a sdílení souborů Službu pro ukládání a sdílení souborů poskytuje OneDrive. Tato služba poskytuje uživateli 1 TB úložného prostoru, který má přístupný téměř odkudkoli. Zaměstnanec firmy může soubory sdílet se svými kolegy ve firmě, ale také může soubory sdílet i mimo firmu. Uživatel může také ovládat do jisté míry správu souborů. Může přidělovat práva jednotlivým uživatelům pro zobrazení nebo úpravu svých souborů. Pomocí služby pro ukládání a sdílení dat uživatel může snadno synchronizovat soubory na počítačích a jiných zařízení. Do úložiště může uživatel nahrát jakýkoli typ souboru bez ohledu na jeho vytvoření. [26], [44]

59

Obrázek 5 – ukázka online rozhraní OneDrive; zdroj: [51]

E-mailové služby E-mailová služba prostřednictvím služby od Microsoftu je poskytovány v prostředí internetového prohlížeče, kde je otevřena záložka s MS Outlook. Program určený ke komunikaci má několik zajímavých funkcí. Jednou z důležitých vlastností je posílání přílohy až do velikosti 25 MB. Dále lze do rozepsané zprávy vložit obrázky. Díky úložišti 50 GB si uživatel může nechat uložených mnoho doručených zpráv. Novou funkcí v MS Outlook je možnost tvorby vlastního formátu e-mailů. Díky vytvoření novému zabezpečení odpadá přijímání pošty nevyžádaných reklamních e-mailů. Integrací lepší bezpečnostní ochrany jsou antispamové filtry mnohem citlivější proti malware13. [26], [44] Online schůzky Funkčnost této služby ocení zejména manažeři a podnikatelé, kteří jsou často na cestách. Tato služba umožňuje uživateli se spojit s několika lidmi najednou v HD videu. Pro zasílání rychlých zpráv slouží aplikace Skype, kterou společnost Microsoft nedávno koupila. Jde o komunikační nástroj, který slouží k psaní rychlých zpráv, ale také k audio nebo video rozhovoru. V Business Essentials není v programu Skype zahrnuta klasická veřejná telefonní síť (PSTN). [26], [44]

13

Malware – program pro vniknutí a poškození počítače.

60

Podniková sociální síť Sociální síť Yammer vytvořená firmou Microsoft je dobrým nástrojem pro vnitropodnikovou komunikaci. Zaměstnanci v této síti mohou spolu komunikovat, sdílet informace napříč celými týmy. Propojením celé organizace se zrychlí firemní procesy díky lepší komunikaci a rychlejšímu předávání informací a dat. [44] 7.2.2 Google Apps Služba Google Apps je považována za průkopníka těchto cloudových služeb. Společnost Google je důvěryhodnou světovou značkou. Aplikace poskytované v cloudovém prostředí jsou navrženy pro toto použití, proto jsou uživatelky a funkčně přívětivé. Google nabízí bezplatnou možnost nainstalování některých svých produktů do chytrých telefonů a tabletů. Samozřejmostí je nepřetržitá telefonická a e-mailová podpora. Cena za tento balík služeb je 4 € měsíčně za uživatele. [26], [46] Tabulkový a textový editor Mnoho lidí se ptá, zda je možné nahradit MS Office produkty od Googlu. Odpověď je jednoznačně ANO. Textový editor je zde zastoupen prostřednictvím Dokumentů. Jedná se o online program, který je svou funkčností téměř totožný s MS Word. Tabulkový editor je nazván jednoduše Tabulky. Tato služba má opět stejnou funkčnost jako Excel od společnosti Microsoft. Samozřejmostí je doplnění celé sady o Prezentace. Zde se jedná o aplikaci funkčností stejnou jako PowerPoint. Všechny tyto aplikace jsou poskytovány prostřednictvím internetového prohlížeče. Dokumenty jsou sdíleny mezi uživateli, kteří mohou dokumenty upravovat. Další uživatelé tak vidí změny v reálném čase. [26], [46]

61

Obrázek 6 – ukázka online rozhraní GoogleDoc; zdroj: [52]

Úložiště Google nabízí datové sklady pomocí jeho služby Google Disk. Díky tomuto cloudovému úložišti má uživatel k dispozici 30 GB. Přístup k tomuto úložišti má uživatel téměř odkudkoli kde je internetové připojení. Na Disk je možné ukládat libovolné formáty souborů, přičemž lze na disk vytvářet pomocí online nástrojů dokumenty, prezentace, tabulky, formuláře a nákresy. U některých souborů uložených na online úložiště je možné nahlížet pomocí internetového prohlížeče. Soubory uložené na Disk je možné sdílet s dalšími uživateli nebo si nechat jejich privátní využívání. Na Google Disku je možné tvořit adresáře, které jsou zpřístupněny pouze některým uživatelům. [26], [46] E-mailové služby E-mailová služba je zastoupena službou Gmail. Pokud firma využívá tuto službu, je možné vytvořit firemní adresu. Adresa tak může vypadat [email protected]. Pro došlé e-maily je k dispozici 30 GB místa. V Gmailu je možné třídit doručenou poštu podle vytvořených štítků. [26], [46]

62

Online schůzky Společnost Google nabízí program Hangouts, který zprostředkovává online video schůzky. Program podporuje konferenční hovory, do kterých se může připojit až 15 účastníků. Funkce programu Hangouts není pouze pro videohovory, ale podporuje také hlasové volání nebo online chat. Program Hangouts nabízí také sdílení obrazovky pro názornou prezentaci prováděných úkonů. [26], [46] Podniková sociální síť Sociální síť Google + nabízí pro firmy službu vytvořit vlastní síť v rámci Google +. V rámci Google + si firma může vytvořit vlastní komunitu, do které může sdílet své myšlenky, nápady, soubory nebo pokládat dotazy. Ve firemní komunitě lze uspořádat své kontakty například podle oddělení. Google + může uživatel propojit se svým Gmailem, kalendářem a dokumenty tak, aby byla práce co nejefektivnější. Díky tomu lze doručenou poštu filtrovat podle vytvořených skupin kontaktů. [26], [46] 7.2.3 Shrnutí Popisované produkty od Googlu a Microsoftu svou funkčností si jsou velice podobné. Základní funkce potřebné pro práci ve firmě Tamadex jsou téměř stejné. Jde především o práci v tabulkových a textových editore. V obou případech jsou data při práci ukládána souběžně na cloudové úložiště, kde k němu mohou získat přístup další zaměstnanci firmy. Další důležitou funkcí pro firmu Tamadex je komunikace. Ta v obou případech poskytuje stejnou funkčnost počínaje mailovým klientem až po videokonference. Další podpůrnou funkcí v komunikaci a sdílení dat je firemní sociální síť, které je taktéž zastoupena v obou popisovaných řešení.

63

8 Výběr řešení V této kapitole bude doporučeno firmě Tamadex vhodné řešení pro přechod na cloud computing. Na výsledném výběru se podílely požadované vlastnosti firmy Tamadex. Jedná se zejména o dostupnost, bezpečnost a cenu. Odborný software Porovnání nabízených služeb IaaS bylo zaměřeno na produkty dvou velkých společností. Konkrétně na Google a Microsoft. Produkty jsou rozděleny do několika kategorií. V práci jsou uvažovány produkty se zaměřením na paměť. Funkčnost obou porovnávaných produktů jsou téměř stejné. Vytvoření virtuálního počítače je samozřejmostí u obou. Důležitou funkcí je zkopírování vytvořeného obrazu virtuálního počítače se zachovanými nastaveními. Firma Tamadex potřebuje pro práci s náročnými programy dostatek výpočetního výkonu, především pak RAM paměti. Vzhledem k několika skutečnostem by firmy Tamadex měla uvažovat spíše o přechodu na Microsoft Azure. Dostupnost služeb v České republice je lepší než u společnosti Google. Pro firmu Tamadex by bylo dobré využít model A7. Tento model je navržen pro programy s náročností na paměť. Pokud by firma chtěla používat SSD disk, kvůli lepší latenci nebo odezvě, bylo by vhodné zvolit model D13. Pro účely firmy Tamadex by však měl stačit model A7, který svou funkčností pokryje veškeré požadavky. Platba za hodinu používání virtuálního počítače je 0,5288 €. Běžný software Porovnání běžného software bylo zaměřeno na dva konkrétní produkty. Jednalo se o produkt od firmy Microsoft Office 365 Business Essentials a produkt od společnosti Google nazvaný Google Apps. Obě porovnávané řešení mají velmi podobnou funkčnost všech nabízených služeb. Firma Tamadex zejména využije práci s tabulkovým a textovým editorem a samozřejmě mailového klienta. Oba produkty nabízí videokonference. V podání Google Apps se může připojit maximálně 15 účastníků, což některým firmám nemusí vyhovovat. Naopak u Microsoft se může připojit do videokonference až 1000 účastníků. Rozdíl můžeme také najít v provozování intranetu. Obě společnosti nabízejí možnost vytvořit firemní sociální síť, kde si uživatelé mohou sdílet nápady, data a nejrůznější fakta. Společnost Google také nabízí tvoření jednoduchých webů, které může uživatel sdílet s ostatními uživateli nebo je může sdílet veřejně. Tato možnost však není klasický intranet. Společnost Microsoft nabízí ve svých 64

produktech vytvoření společného skupinového webu. V tomto webu lze nastavovat jednotlivým uživatelům nejrůznější práva nebo samotnou správu tohoto webu. Ceny produktů od obou firem jsou téměř totožné. Produkt od společnosti Google stojí 4 € měsíčně za uživatele a produkt od společnosti Microsoft stojí 3,8 € měsíčně za uživatele. Po zvážení všechno možných argumentů pro a proti lze firmě doporučit výběr Office 365 Business Essentials. Zaměstnanci jsou zvyklý na práci s MS Office a MS Outlook. Obě verze těchto programů jsou zastoupeny v Business Essentials v online podobě, tedy otvírají se pomocí internetového prohlížeče. Firma klade důraz na bezpečnost a dostupnost. Bezpečnost v případě řešení od Microsoftu je dostačující. Firma ukládá svá data na cloudové úložiště, přičemž zůstává stále vlastníkem dat a zachová své soukromí. Důležitou roli hraje také cena. Je pravdou, že Office 365 je levnější pouze o 0,2 € měsíčně za uživatele, proto je tento faktor při rozhodování zanedbatelný. Důležitý byl tedy fakt, že zaměstnanci umí pracovat s nástroji firmy Microsoft a nemusejí si zvykat na nové prostředí.

65

9 Závěr V diplomové práci jsem se zaměřil na nový trend v oblasti IT. Jedná se o cloud computing. Tento pojem je na trhu prozatím krátkou dobu. V první části jsem se zaměřil na vysvětlení pojmu cloud computing a nastínění jeho historického vývoje a následně jsem sepsal výhody a nevýhody cloud computingu. Někdo by mohl namítat, že tento pojem není v oblasti IT nový, když byl použit v první polovině 60. let minulého století. Samotný vznik se však datuje na přelom tisíciletí, kdy se tento pojem začal využívat ve větším měřítku. Dále jsou v první části diplomové práce vysvětleny pojmy týkající se cloud computingu. Jsou to zejména modely nasazení a distribuční modely. Distribuční modely vyvolávají u řady odborníků velkou diskuzi, kde se nemohou shodnout, které distribuční modely jsou základní a které jsou pouze podmodely základních. V práci je vysvětleno pět základních disturibučních modelů. Výhody a nevýhody spojené s cloud computingem mohou být pro mnoho řadu subjektivní. V práci jsem tedy vypsal několik základních výhod a nevýhod, které jsou spojeny s přechodem na cloud computing. V další části diplomové práce jsou popsáni poskytovatelé a četnost využívání cloud computingu. Rozdělení poskytovatelů je na zahraniční a tuzemské. Předním světovým poskytovatelem je Amazon, který lze označit za průkopníka cloud computingu. Velkým překvapením může být četnost využívání služeb cloud computingu. Z několika průzkumů posledních let totiž jasně vyplívá, že cloud computing není v povědomí mnoha lidí. V uvedeném grafu lze vidět, že cloud computing používá v průměru v Evropě pouze 19% firem. Poslední část je věnována analýze firmy Tamadex a následnému navržení modelů pro přechod na cloud computing. Firma Tamadex se zabývá zejména kovovýrobou a ke své práci používá běžné, ale i specifické programy. Bylo tedy zásadní určit pro firmu priority pro přestup na cloud computing. V práci jsou popsány IT technologie, které firma využívá a kolik za ně utratí finančních prostředků. Díky této analýze jsou následně navržena možná řešení pro přechod na cloud computing. Z možných řešení je následně vybráno jedno, které by pro firmu Tamadex mělo být ideální.

66

10 Použitá literatura

[1]

Co je to Cloud computing a proč se o něm mluví. BusinessVize. [online]. 26.4.2015

[cit.

2015-04-26].

Dostupné

z: http://www.businessvize.cz/software/co-je-to-cloud-computing-a-proc-se-onem-mluvi. [2]

Historie cloud computingu. Cloud-computing. [online]. 26.4.2015 [cit. 2015-0426]. Dostupné z: http://www.cloud-computing.cz/cs/historie-cloud-computingu.

[3]

Cloud computing – historie a budoucnost. DD Connect. [online]. 26.4.2015 [cit. 2015-04-26].

Dostupné

z:

http://www.ddconnect.cz/brezen-2012/datova-

centra.html. [4]

Historie informační vědy v USA v letech 1950 – 1990 – část 3: 1960 – 1969.

InFlow.

[online].

26.4.2015

[cit.

2015-04-26].

Dostupné

z:http://www.inflow.cz/historie-informacni-vedy-v-usa-v-letech-1950%E2%80%93-1990-cast-3-1960-1969. [5]

8 myths of cloud computing. GCN. [online]. 26.4.2015 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://gcn.com/Articles/2009/10/26/Commentary-8-myths-of-cloudcomputing.aspx.

[6]

Cloud computing v praxi: malý pohled do historie aneb vše, co jste o něm chtěli vědět, ale báli jste se zeptat. ITBiz. [online]. 26.4.2015 [cit. 2015-04-26]. Dostupné

z:

http://www.itbiz.cz/cloud-computing-v-praxi-maly-pohled-do-

historie-aneb-vse-co-jste-o-nem-chteli-vedet-ale-bali-jste-se-zeptat. [7]

Cloud computing. Wikipedia. [online]. 26.4.2015 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Cloud_computing.

[8]

SOSINSKY, Barrie A. Cloud computing bible: revue littéraire mensuelle. 1. vyd. Editor Jan Rychlík. Chichester: John Wiley [distributor], c2011, xxviii, 497 p. ISBN 04-709-0356-2.

[9]

BUYYA, Rajkumar, James BROBERG a Andrzej GOŚCIŃSKI. Cloud computing: principles and paradigms. 1. vyd. Editor Jan Rychlík. Hoboken, N.J.: Wiley, c2011, xxv, 637 p. ISBN 04-708-8799-0. 67

[10]

Communications as a Service. Techopedia. [online]. 26.4.2015 [cit. 2015-0426]. Dostupné z:http://www.techopedia.com/definition/16031/communicationsas-a-service-caas.

[11]

Monitoring-as-a-Service. Techopedia. [online]. 26.4.2015 [cit. 2015-04-26]. Dostupné

z:

http://www.techopedia.com/definition/29430/monitoring-as-a-

service-maas. [12]

LACKO, Ľuboslav. Osobní cloud pro domácí podnikání a malé firmy. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2012, 270 s. ISBN 978-80-251-3744-4.

[13]

VELTE, Anthony T. Cloud computing: praktický průvodce. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2012, 344 s. ISBN 978-80-251-3333-0.

[14]

Výhody cloud computing. Cloud computing. [online]. 26.4.2015 [cit. 2015-0426]. Dostupné z: http://www.cloudcomputing.cz/vyhody.html.

[15]

Výhody Cloud computingu a překážky v jeho prosazení. Middleware. [online]. 26.4.2015 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://www.middleware.cz/cloudcomputing/3-vyhody-cloud-computingu-a-prekazky-v-jeho-prosazeni.

[16]

Amazon Web Services. Wikipedia. [online]. 26.4.2015 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Amazon_Web_Services.

[17]

Amazon S3. Amazon Web Services. [online]. 26.4.2015 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://aws.amazon.com/s3/.

[18]

Amazon EC2. Amazon Web Services. [online]. 26.4.2015 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://aws.amazon.com/ec2/.

[19]

Amazon SQS. Amazon Web Services. [online]. 26.4.2015 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://aws.amazon.com/sqs/.

[20]

Amazon SimpleDB. Amazon Web Services. [online]. 26.4.2015 [cit. 2015-0426]. Dostupné z: http://aws.amazon.com/simpledb/.

[21]

Google Apps. Wikipedie. [online]. 26.4.2015 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Google_Apps.

68

[22]

Google Apps není pouze Gmail na vlastní doméně. Živě. [online]. 26.4.2015 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://www.zive.cz/clanky/google-apps-neni-pouzegmail-na-vlastni-domene/google-apps-pro-geeky-short-links-moderator-appengine/sc-3-a-139882-ch-65836/default.aspx.

[23]

Google App Engine. AppSatori. [online]. 26.4.2015 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://www.appsatori.eu/slovnik-pojmu/google-app-engine.

[24]

Windows Azure Platform. Wikipedia. [online]. 26.4.2015 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Windows_Azure_Platform.

[25]

Microsoft Azure. Microsoft. [online]. 26.4.2015 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://azure.microsoft.com/cs-cz/overview/what-is-azure/.

[26]

TOPOLOVÁ, Ivana, James BROBERG a Andrzej GOŚCIŃSKI. Nástroje pro týmovou spolupráci v cloudu: revue littéraire mensuelle. 1. vyd. Editor Jan Rychlík. Praha: Oeconomica, 2013, 19 s. ISBN 978-80-245-2001-8.

[27]

Cloud computing. Salesforce. [online]. 26.4.2015 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://www.salesforce.com/eu/cloudcomputing/.

[28]

Salesforce.com. Wikipedia. [online]. 26.4.2015 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Salesforce.com.

[29]

K2 cloud. K2 atmitec. [online]. 26.4.2015 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://www.k2.cz/cz/k2-cloud.html.

[30]

Cloud computing. Comparex. [online]. 26.4.2015 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z:http://www.comparexgroup.com/web/cz/cz/topics/cloud_computing/main.htm.

[31]

The

State

Services.

of

Adoption

[online].

of

Cloud

26.4.2015

Applications. [cit.

Tata

Consultancy

2015-04-26].

Dostupné

z:http://sites.tcs.com/cloudstudy/the-state-of-adoption-of-cloudapplications#.VT0qoSHtlHx. [32]

Cloud Computing Trends. Right Scale. [online]. 26.4.2015 [cit. 2015-04-26]. Dostupné

z:

http://www.rightscale.com/blog/cloud-industry-insights/cloud-

computing-trends-2015-state-cloud-survey.

69

[33]

Cloud computing – statistics on the use by enterprises. Eurostat Statistic Explained.

[online].

26.4.2015

[cit.

2015-04-26].

Dostupné

z:http://ec.europa.eu/eurostat/statisticsexplained/index.php/Cloud_computing__statistics_on_the_use_by_enterprises. [34]

ČSÚ Informační technologie (2015). Slide shares. [online]. 26.4.2015 [cit. 201504-26].

Dostupné

z:

http://www.slideshare.net/statistickyurad/s-tk-ict-

prezentace-43540966. [35]

Proč cloud ANO a proč NE. MSDN Blogs. [online]. 26.4.2015 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://blogs.msdn.com/b/kaci/archive/2010/12/23/proc-cloud-anoa-proc-ne-vysledky-pruzkumu.aspx.

[36]

TAMADEX spol. s r.o.. Tamadex. [online]. 26.4.2015 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://tamadex.cz/index.php/cs/.

[37]

Reference. Tamadex. [online]. 26.4.2015 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://tamadex.cz/index.php/cs/reference-cz.

[38]

Modely systému Azure pro spouštění aplikací. Microsoft Azure. [online]. 26.4.2015 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://azure.microsoft.com/cscz/documentation/articles/fundamentals-application-models/#WebSites.

[39]

Google cloud platform. Google. [online]. 26.4.2015 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: https://cloud.google.com/.

[40]

Google compute engine. Google. [online]. 26.4.2015 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: https://cloud.google.com/compute/.

[41]

Google app engine. Google. [online]. 26.4.2015 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: https://cloud.google.com/appengine/.

[42]

Office 365 pro firmy. Microsoft. [online]. 26.4.2015 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://products.office.com/cs-cz/business/compare-office-365-for-businessplans.

[43]

Office 365 Business. Microsoft. [online]. 26.4.2015 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://products.office.com/cs-cz/business/office-365-business.

70

[44]

Office 365 Business Essentials. Microsoft. [online]. 26.4.2015 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://products.office.com/cs-cz/business/office-365-businessessentials.

[45]

Office 365 Business Premium. Microsoft. [online]. 26.4.2015 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://products.office.com/cs-cz/business/office-365-businesspremium.

[46]

Google Apps for Work. Google. [online]. 26.4.2015 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: https://www.google.cz/intx/cs/work/apps/business/.

[47]

Ceník Google Apps for Work. Google. [online]. 26.4.2015 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: https://www.google.cz/intx/cs/work/apps/business/pricing.html.

[48]

Cloudové služby – ceny. Microsoft. [online]. 26.4.2015 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://azure.microsoft.com/cs-cz/pricing/details/cloud-services/.

[49]

Documentation Google Compute Engine. Google. [online]. 26.4.2015 [cit. 201504-26]. Dostupné z: https://cloud.google.com/compute/docs/.

[50]

Bing Insights Integrated Into Microsoft Office Word Online. Search Engine Land.

[online].

26.4.2015

[cit.

2015-04-26].

Dostupné

z:http://searchengineland.com/bing-insights-integrated-microsoft-office-wordonline-210736. [51]

Microsoft Now Lets Users Store 1TB of Files on OneDrive. Softpedia. [online]. 26.4.2015

[cit.

2015-04-26].

Dostupné

z:http://www.softpedia.com/blog/Microsoft-Now-Lets-Users-Storage-1TB-ofFiles-on-OneDrive-433466.shtml#sgal_0. [52]

Cloudová kancelář: Google vs. Microsoft. Interval. [online]. 26.4.2015 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: https://www.interval.cz/clanky/cloudova-kancelargoogle-vs-microsoft/.

[53]

sekundárních dat. Management marketingu. [online]. 27.4.2015 [cit. 2015-0427].

Dostupné

z:

http://management-marketingu.blogspot.cz/2010/09/6-

primarni-sekundarni-zdroje-dat.html [54]

CRESWELL, John W. Qualitative inquiry and research design. Thousand Oaks, California: SAGE Publications. ISBN 978-1-4129-9530-6.

71

[55]

HENDL, Jan. Úvod do kvalitativního výzkumu: choosing among five approaches. 1. vyd. Thousand Oaks, California: Karolinum, 1997, 243 s. ISBN 80-718-4549-3.

72

11 Zadání práce

73