Univerzita Hradec Králové Fakulta informatiky a managementu Katedra managementu

Univerzita Hradec Králové Fakulta informatiky a managementu Katedra managementu

Cyberloafing: využívání Internetu pro osobní účely v pracovní době Diplomová práce

Autor: Bc. Marek, Šulc Studijní obor: IM2 Vedoucí práce: doc. Ing. Pavel Bachmann, Ph.D.

Hradec Králové

Duben 2016

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a s použitím uvedené literatury.

V Hradci Králové dne 28.4.2016

Bc. Marek Šulc

Poděkování: Za odbornou a nedocenitelnou pomoc, cenné rady a připomínky při vypracování této práce děkuji vedoucímu mé diplomové práce doc. Ing. Pavlu Bachmannovi, Ph.D..

Anotace Diplomová práce se věnuje problematice cyberloafingu: používání Internetu pro osobní účely během pracovní doby. Teoretická část popisuje základní východiska a poznatky o cyberloafingu. Poté je popsán Internet jako takový a aktivity, které jsou s cyberloafingem spojované. V praktické části se zkoumají stanovené výzkumné otázky a hypotézy vycházející z teoretických východisek, které byly popsány v teoretické části. Cílem práce je ověření těchto východisek v českém firemním prostředí a případné porovnání se zahraničními výzkumy, které se touto problematikou zabývaly.

Annotation This thesis is focused on the issue cyberloafing: using the Internet for personal purpose during working hours. The theoretical part describes the basic assumptions and knowledge about the cyberloafing. Then it is described Internet and the activities which are associated with cyberloafing. In the practical part is tested research questions and hypotheses based on the theoretical foundations of which were described in the theoretical part. The aim of thesis is to verify these theoretical foundations in the Czech business environment and compare with foreign research which examined this issue.

Obsah 1

Úvod................................................................................................................................................. 1

2

Literární rešerše ......................................................................................................................... 2 2.1

2.1.1

Cyberloafing ................................................................................................................. 2

2.1.2

Kategorizace cyberloafingu ................................................................................... 3

2.1.3

Předpoklady cyberloafingu.................................................................................... 4

2.1.4

Důsledky cyberloafingu........................................................................................... 6

2.1.5

Řízení rizik ve firmách v souvislosti s Cyberloafingem .............................. 7

2.1.6

Internet .......................................................................................................................... 8

2.2

3

4

Vymezení základních pojmů .......................................................................................... 2

Aktivity spojované s cyberloafingem........................................................................15

2.2.1

Komunikace na Internetu .....................................................................................16

2.2.2

Sociální sítě ................................................................................................................22

2.2.3

Vyhledávání informací na Internetu ................................................................26

2.2.4

Nakupování přes Internet ....................................................................................27

2.2.5

On-line zpravodajství .............................................................................................29

2.2.6

Sledování videa, filmů, online radia a televize .............................................30

2.2.7

Hraní her na Internetu...........................................................................................30

Metodika ......................................................................................................................................32 3.1

Hypotézy a výzkumné otázky ......................................................................................32

3.2

Výzkumný vzorek .............................................................................................................33

3.3

Metody ..................................................................................................................................34

3.3.1

Metoda Focus Groups.............................................................................................34

3.3.2

Metoda dotazníkové šetření ................................................................................36

Výsledky .......................................................................................................................................37 4.1

Vztah mezi osobnostními charakteristiky "Big five" a cyberloafingem ......40

5

4.2

Pracovní a firemní prostředí a cyberloafing ..........................................................40

4.3

Osobní postoj k cyberloafingu .....................................................................................41

4.4

Činnosti na Internetu spojované s cyberloafingem.............................................42

4.5

Pracovní odvětví a cyberloafing .................................................................................44

4.6

Regresní analýza ...............................................................................................................45

Diskuze .........................................................................................................................................47 5.1

Hlavní zjištění ....................................................................................................................47

5.2

Limity práce ........................................................................................................................49

6

Závěr..............................................................................................................................................50

7

Seznam použitých zdrojů ......................................................................................................51

8

Přílohy ..........................................................................................................................................62

Seznam obrázků Obrázek 1 Jednotlivci používající Internet v zemích EU - uživatelé Internetu (% jednotlivců) (Eurostat, 2015) .......................................................................................................13 Obrázek 2 Aktivity vykonávané jednotlivci na Internetu (% uživatelů Internetu) (Český statistický úřad, 2014) ......................................................................................................15 Obrázek 3 Rozdělení jednotlivých prostředníků komunikace (Faltýnek, 2002) ......16 Obrázek 5 Graf věkových skupin (zdroj: vlastní) ..................................................................34 Obrázek 6 Graf porovnání rozdílu ve frekvenci používání Internetu pro osobní účely během pracovní doby po mezi pohlavími (zdroj: vlastní) .....................................37 Obrázek 7 Graf četnosti odpovědí na otázku frekvence využívání Internetu pro osobní účely během pracovní doby (zdroj: vlastní) .............................................................38 Obrázek 8 Nejčastější činnosti na Internetu provozované pro osobní účely během pracovní doby (zdroj: vlastní) ......................................................................................................44 Obrázek 9 Rozložení pracovních odvětví z dotazníkového šetření (zdroj: vlastní) 45

Seznam tabulek Tabulka 1 Jednotlivci používající Internet (Český statický úřad, 2015) ......................12 Tabulka 2 Tabulka s průměry a směrodatnými odchylkami jednotlivých proměnných (zdroj: vlastní) ..........................................................................................................38 Tabulka 3 Korelační analýza Pětifaktorový osobnostní model a Frekvence používání Internetu pro osobní účely během pracovní doby (zdroj: vlastní) ...........40 Tabulka 4 Korelační analýza Firemní prostředí a Frekvence používání Internetu pro osobní účely během pracovní doby (zdroj: vlastní) .....................................................41 Tabulka 5 Korelační analýza Osobní postoje a Frekvence používání Internetu pro osobní účely během pracovní doby (zdroj: vlastní) .............................................................42 Tabulka 6 Korelační analýza Aktivity spojované s cyberloafingem a Frekvence používání Internetu pro osobní účely během pracovní doby (zdroj: vlastní) ...........43 Tabulka 7 Korelační analýza Pracovní odvětví a Frekvence používání Internetu pro osobní účely během pracovní doby (zdroj: vlastní) .............................................................44 Tabulka 8 Výsledek lineární regresní analýzy (zdroj: vlastní) ........................................46

1 Úvod Internet se stal nedílnou součástí našich životů. Používáme ho téměř kdykoliv a kdekoliv. Není pro to divu, že začal zasahovat i do našeho pracovního života. Práce na počítači, respektive na Internetu, je běžnou součástí mnoha profesí. V některých profesích trávíme veškerý pracovní čas prací na počítače, proto je pochopitelné, že vyvstává mnoho nových otázek, jak tento čas lidé tráví. Věnují se stoprocentně svým pracovním povinnostem? Nebo využívají počítat i pro své osobní potřeby? Pro tuto problematiku využívaní Internetu pro osobní účely během pracovní doby existuje anglický termín cyberloafing (označovaný také jako cyberslacking). Blíže vysvětlen bude tento termín v další kapitole. Tato problematika je v českém firemní prostředí téměř neprobádaná, proto jsem se rozhodl, že se těmto otázkám budu věnovat ve své diplomové práci, kde se budu snažit tuto problematiku více přiblížit a následně provést výzkum, ze kterého chci zodpovědět konkrétní otázky, které se týkají používání Internetu pro osobní účely na pracovišti v českém pracovním prostředí. Cílem diplomové práce je ověřit a konfrontovat vybrané teoretické východiska, týkající se cyberloafingu, s výsledky výzkumu provedeného na lidech pracujících v českém pracovním prostředí. Diplomová práce je rozdělena do pěti na sebe navazujících částí. Teoretická část shrnuje dosavadní teoretická východiska, ze kterých pak vychází praktická část. V praktické části je popsána metodologie, kde jsou popsány metody použité v prováděném výzkumu. V další části jsou shrnuty a porovnávány výsledky výzkumu. Které jsou v následující části diskutovány jako hlavní zjištění práce. Část teoretických východisek je rozdělena na dvě další části. V první jsou vymezeny základní pojmy spjaté s používáním Internetu pro osobní účely během pracovní doby. V druhé části jsou popsány aktivity, které jsou s touto činností spjaté. Praktická část zkoumá výzkumné otázky, nejprve kvalitativní výzkumem, kde bylo použito metody Focus Groups, ze kterého vychází následně kvantitativní výzkum, který představuje metoda dotazníkového šetření. Výsledná data jsou následně interpretována a odpovídají na výzkumné otázky. 1

2 Literární rešerše 2.1 Vymezení základních pojmů

2.1.1 Cyberloafing Cyberloafing (označovaný také jako „cyberslacking“ nebo „personal web usage“) je anglický termín, který se definuje, jako jakýkoli dobrovolný, bezcílný a neřízený způsob použití webového přístupu v pracovní době a zapojení se do činností, které nejsou v přímé souvislosti s běžnou pracovní náplní, částečně kvůli nedostatku sebekontroly při práci (Lim, 2002; Kim and Byrne, 2011). Termín cyberloafing vznikl s vývojem počítačových věd a především Internetu. Poprvé byl použit v roce 1995 v New York’s Daily News, do většího povědomí se dostal po zveřejnění odborné práce profesorky Limové v roce 2002 (Selwyn, 2008). Cyberloafing je složenina dvou anglických slov. První "loafing" odvozeno ze slovíčka "loafer", které znamená osoba, která mrhá svým časem. Druhé "cyber", které se používá jako předpona pro slova, které mají souvislost s výpočetní technikou (Jandaghi et al., 2015). Studie, které se věnovali tomuto tématu, pocházejí povětšinou ze zahraničí. V českém prostředí se tomuto tématu pozornost příliš nevěnovala. V profesích, ve kterých je součást pracovní náplně používaní počítače, je používání Internetu pro osobní účely, zdá se být převládajícím, v studii provedené v USA, téměř 60% zaměstnanců stráví více jak 1 hodinu mimopracovními činnosti na Internetu (Salary.com, 2014). V českém prostředí byl proveden průzkum, který došel k podobným výsledkům. Čeští uživatelé tráví v práci téměř hodinu na Internetu pro osobní účely (ČT24, 2015). Mezi oblíbené mimopracovní činnosti vykonávané během pracovní doby patří: online nakupování, čtení blogů, hraní her a instant messaging (Madden, 2009), on-line hazardní hry (Mills et al., 2001), pornografie (Cooper, Safir, & Rosenmann, 2006), osobní investice, on-line aukce (Pee et al, 2008) a účast na sociálních sítí (Andreassen et al., 2014). Tyto činnosti budou blíže specifikovány v dalších částech textu. 2

2.1.2 Kategorizace cyberloafingu Dělení cyberloafingu se časem měnilo, tím jak se měnilo chování uživatelů a možnosti Internetu. Lim (2002) rozdělila cyberloafing do dvou skupin, zahálení na webu a email komunikaci. Blau et al. (2004) rozšířili tuto typologii o interaktivní cyberloafing, který zahrnuje činnosti, které očekávají odpověď ze strany jiných lidí nebo softwaru. Mahatankon et al. (2004) byla druhá skupina, která studovala nedostatky Limovy typologie a rozdělili cyberloafing do tří skupin: 1. e-commerce, 2. vyhledávání informací 3. osobní komunikace Úplně jiné dělení provedli Blanchard a Henle (2008) ty rozdělili cyberloafing na drobný (např. čtení e-mailů) a závažný (např. stahování pornografie). S dalším dělením přišel Ramayah (2010), který rozdělil cyberloafing do čtyř skupin: 1. Osobní komunikace 2. Přístup k osobním údajům 3. Stahování souborů 4. E-commerce S jiným dělení přišel Doorn (2011), který rozdělil cyberloafing do také do čtyř skupin : 1. Sociální činnosti 2. Hledání informací 3. Volnočasové aktivity 4. Virtuální emocionální aktivity Sociální činnosti zahrnují vyjadřování sebe sama (sociální sítě) a sdílení informací (blogy). Hledání informací představují především zpravodajské servery. Volnočasové aktivity jsou spojené s hraním online her, sledování a stahování videa či hudby. Do virtuálních emocionálních aktivit jsou zahrnuty aktivity, které 3

nemůžou být kategorizovány v jiné skupině, patří jsem třeba hledání partnera na online seznamkách apod. (Jandaghi et al., 2015).

2.1.3 Předpoklady cyberloafingu Studie, které se věnovaly zkoumání předpokladů cyberloafingu by se dali rozdělit do tří oblastí: Osobní předpoklady, pracovní faktory a firemní faktory (Jandaghi et al., 2015).

2.1.3.1

Osobnostní předpoklady

Vztah osobnostních rysů a používání Internetu, je důležitým předpokladem pro cyberloafing. Osobnostní rysy, které charakterizují člověka, u kterého se dá předpokládat sklony k cyberloafingu byly popsány pomocí tzv. "Big five" osobnostních rysů (Landers and Lounsbury, 2006; McElroy et al., 2007). Svědomitost: popisuje sociálně předepsanou impulzivní kontrolu jedince, která usnadňuje plnění úkolu a je spjata s cílevědomým chováním. Svědomitost má negativní vztah s cyberloafingem (Jia et al., 2013). Osoby s nízkým stupněm svědomitosti jsou náchylnější k využití Internetu pro osobní účely. Emoční stabilita (neuroticismus): vyjadřuje zachování klidu v případě prožívání negativních emocí, jako je smutek, úzkost, nejistota, hněv a nervozita. Emoční stabilita je negativně korelována s cyberloafingem (Jia et al., 2013). Tzn. osoby s nízkým stupněm emoční stability mají sklony k cyberloafingu. Přívětivost:

je

osobnostní

rys

projevující

se

v

individuálních

charakteristikami chování, které jsou vnímány jako sympatické, společenské a ohleduplné. Negativní asociaci mezi přívětivostí vyšla z výzkumů (Krishnan et al., 2010). Osoby s nízkým stupněm přívětivosti jsou náchylnější k cyberloafingu. Otevřenost ke zkušenostem: je osobnostní rys, který se projevuje vlastnostmi jako je kreativita, flexibilita, zvědavost a nekonvenčnost. Tito lidé jsou často popisovány jako lidé, kteří jsou ochotni zkoušet nové a jiné věci. Otevřenost ke zkušenostem má pozitivní korelaci s cyberloafingem, lidé s vysokým stupněm otevřenosti k novým zkušenostem více provozují cyberloafing (Jia et al., 2013). Extroverze: je vlastnost, která je určena společensky aktivním chováním a vřelými

mezilidskými

vztahy.

Pozitivní

vztah

mezi

extrovertismem

a

cyberloafingem byl dokázán ve studiích (Jia et al., 2013; Krishnan et al., 2010; Hartke, 2008). 4

Další důležitou vlastností, která ovšem nepatří mezi "Big five" je sebekontrola. Sebekontrola je jedním ze základních předpokladů, které určují sklony ke cyberloafingu. Studie prokázaly, že osoby s nízkým stupněm sebekontroly jsou více náchylnější ke cyberloafingu (Vitak et al., 2011; Restubog et al., 2011)

2.1.3.2

Firemní faktory

Organizační politika: součástí organizační politiky by měly být předpisy pro užívání Internetu během pracovní doby. Použití těchto předpisů by měli zmírnit dopady cyberloafingu. Výzkumy ukazují, že jasná a transparentní politika, pokud jde o využívání Internetu zaměstnanci v organizacích je účinný způsob kontroly cyberloafingu (Caplan, 2002, Henle et al., 2009) Organizační spravedlnost: studie zabývající se touto problematikou ukazují, že pokud má zaměstnanec pocit firemní nespravedlnosti, zažívá pocit nelibosti a snaží se zapojit do deviantních chování tím, že pracuje méně nebo v nižší kvalitě. Studie ukazují, že vnímání spravedlnosti u zaměstnanců je úzce spjato s cyberloafingem (de Lara, 2007; Venkatraman, 2008; Glassman et al., 2015).

2.1.3.3

Pracovní faktory

Pracovní požadavky: studie ukazují, že v případě, když jsou kladeny nízké pracovní nároky na zaměstnance, vzniká větší možnost pro zapojení do cyberloafingu (Henle and Blanchard, 2008; Andreassen et al., 2014). Je to způsobeno tím, že mají dostatek volného času a snaží se něčím zabavit a tak volný čas zaplňují cyberloafing-aktivitami. Naopak vysoké nároky na zaměstnance mohou být také kontraproduktivní, protože mohou také vést ke cyberloafingu. Lidé se snaží zbavit stresu a to pomocí cyberloafingu (Henle and Blanchard, 2008). Proto je důležité, aby pracovní požadavky byly nastaveny optimálně. Oba extrémy ať už příliš nízké nebo vysoké nároky nejsou vhodné (Henle and Blanchard, 2008; Kidwell, 2010; Andreassen et al., 2014). Konflikty na pracovišti: studie ukazují, že konflikty na pracovišti také mohou vést ke cyberloafingu. Ať se jedná o konflikty mezi pracovními povinnostmi a firemní politikou (Henle and Blanchard, 2008), tak i konflikty mezi osobními hodnotami zaměstnance a firemními cíli (Liberman et al, 2011). 5

Vnímání cyberloafingu mezi spolupracovníky: studie dokazují, že pokud je vnímáno používání Internetu pro osobní účely mezi spolupracovníky (ať už na stejné nebo vyšší úrovni), je snazší si toto chování ospravedlnit a chovat se tak stejně jako skupina lidí, se kterými pracujeme (Blanchard and Henle, 2008; Lim and Teo, 2005; Liberman et al, 2011).

2.1.4 Důsledky cyberloafingu Častá otázce, které se studie věnovaly, bylo zda cyberloafing má pouze negativní či pozitivní důsledky, nebo obojí. Někteří vědci došli k závěru, že cyberloafing je kontraproduktivní a má škodlivé důsledky (Lim, 2002), zaměstnavatelé mají ušlý zisk ze ztracené mzdy vzhledem k poklesu produktivity práce (Blanchard and Henle, 2008). Další negativní důsledkem cyberloafingu je zvýšené riziko počítačové hackerství, online porušení autorských práv, a zvýšené riziko počítačových virů (Blanchard and Henle, 2008; Oravec, 2004). Důsledky cyberloafingu se dají rozdělit do čtyř perspektiv (Jandaghi et al., 2015). První z nich je, že cyberloafing má za následek nižší plnění úkolů způsobeno ztraceným pracovní časem. Z tohoto hlediska je čas strávený s cyberloafing aktivitami, je pouze chápán jako potencionální čas, který mohl být věnován práci. Z tohoto pohledu je chápán pouze negativní důsledek (Vitak et al, 2011). Druhé hledisko je, že některé formy cyberloafing chování jsou více škodlivé než jiné formy. Z tohoto hlediska jsou více škodlivé sociální činnosti (viz kategorizace) spojené s cyberloafingem (Lim and Chen, 2009; Blau et al., 2004). Je to z důvodu, že tyto činnosti vyžadují více energie než pouhé prohlížení webových stránek. Po sociálních aktivitách je pak těžší přepnout do pracovního režimu (Lim a Chen, 2009). Třetí hledisko má více pozitivních asociací s cyberloafing. To naznačuje, že cyberloafing může poskytnout úlevu od práce, a tím zvýšit produktivitu až se zaměstnanec vrátí zpět k pracovním povinnostem. Kognitivní zdroje jsou během plnění pracovních úkolů vyčerpány. Díky cyberloafing aktivitám se tyto zdroje doplní a umožní zaměstnancům zvýšit produktivitu (Weatherbee, 2012). Čtvrtý pohled na cyberloafing je, že má pouze dopad na plnění úkolů v některých případech. Podle této perspektivy, každý zaměstnanec má určitý standard práce, kterého chce dosáhnout, vynaloží jen takové úsilí k dosažení této 6

normy a až ve zbylé době se zapojí do cyberloafing. Z tohoto pohledu není žádný, nebo velmi malý vztah mezi cyberloafingem a splněním úkolu. (Askew, 2012).

2.1.5 Řízení rizik ve firmách v souvislosti s Cyberloafingem Řízení rizik v souvislosti s využívání Internetu pro osobní účely během pracovní doby probíhá ve firmách v různé míře a různými nástroji. Základním dokumentem, kterým by se měl zaměstnanec řídit, jsou vnitřní firemní předpisy, neboli pracovní řád. Vnitřní předpis (pokyn) se dá definovat, jako vždy jednostranným akt zaměstnavatele, respektive jeho příslušného vedoucího zaměstnance (Jakubka, 2008; Hruška, 2006). Oproti smlouvě se jedná o jednostranný právní úkon, kterým zaměstnavatel ukládá určitou povinnost zaměstnanci, který je povinen tento pokyn akceptovat a dodržovat jej z pozice zaměstnaneckého vztahu zřízeného již na základě dvoustranného právní smlouvy, jejíž uzavření učinily obě strany dobrovolně (Šikýř, 2012). Každý zaměstnavatel si určuje systém vnitřních předpisů, které ve své firmě uplatňuje a jejichž dodržování vyžaduje. Proto by zaměstnavatel neměl zapomínat na nové technologie a začlenit je do svých předpisů. Měl by vymezit práva a povinnosti uživatelů připojených na Internet v práci, zdůraznit ochranu obchodního tajemství, autorskoprávní aspekty využívání Internetu, striktní stanovení forem nelegálního užívání Internetu, právní aspekty elektronické pošty. Není-li výslovně zmíněné zneužívání Internetu v pracovní době ve vnitřních předpisech firmy, jsou postihy zaměstnanců obtížně domahatelné. (Smejkal, 2013; Blanchard and Henle, 2008) Jedním z nástrojů, které zaměstnavatelé mohou používat je monitoring činnosti svých zaměstnanců. Používá se zpravidla za účelem zjištění žádoucího nebo nežádoucího, mnohdy očekávaného chování či jednání. Jedná se tak především z důvodu kontroly zaměstnanců nebo ochraně jejich zdraví, ale také k ochraně práv zaměstnavatele (Kopecký, 2012). K monitoringu lze použít různé technické prostředky, jako jsou kamery, sledovací software. Jak vyplývá ze zákoníku práce, nesmí zaměstnanec bez souhlasu zaměstnavatele používat zařízení v jeho vlastnictví k soukromým účelům. To se vztahuje jak na počítače, tak nainstalovaný software. Zaměstnavatel pak tuto činnost může kontrolovat 7

přiměřeným způsobem. Pomocí monitorovacího softwaru může zaměstnavatel monitorovat činnosti provozované na počítači, ale v souladu zachování soukromí zaměstnance

(např.

nesmí

zasahovat

do

soukromé

emailové

schránky

zaměstnance) (Krbková, 2009).

2.1.6 Internet Nyní bych blíže věnoval Internetu jakožto nástroji, kterým je cyberloafing provozován. Internet je celosvětový systém navzájem propojených počítačových sítí, ve kterých mezi sebou počítače komunikují. Cílem této komunikace, je výměna dat.Internetu je jedním z hlavních témat posledních let. S příchodem Internetu se lidstvo ocitlo v informačním věku. V následujících řádcích bych chtěl rád přiblížil historii a vývoj Internet. Poté bude blíže popsán vývoj Internetu v České republice.

2.1.6.1

Historie Internetu

Historie Internetu se začala psát v polovině šedesátých let, během studené války. Americká armáda, přesněji Pentagonská agentura ARPA (Advanced Research Projects Agency) se začala vyvíjet komunikační spojení mezi počítači rozmístěnými po území Spojených států amerických, který by byl odolný vůči a schopný fungovat v době nukleární války. První uzel sítě byl instalován v srpnu v roce 1969 a koncem stejného roku byly na světě další čtyři uzly, které tak vytvořily počátek sítě, pojmenované ARPANET. První odeslaná zpráva v této síti byla odeslána už 29. října v půl jedenácté večer. Zpráva směřovala z Los Angeles do Stanfordu, zpráva nebyla odeslaná celá, protože program se zkolaboval, chyby následně byly odstraněny a komunikace se rozběhla. Uživatelé ARPANETu postupně používali síť ke spolupráci na projektech, k výměně pracovních zpráv a dokonce i k obyčejné konverzaci(Bartošek, 1995, Jak na Internet, 2015; History of the Internet - Wikipedia, 2015; Internet Society, 2015). Počet uzlů, které byly do sítě zapojeny, se postupně rozrůstal, do sítě se připojovali univerzity a další instituce v USA. Rok 1973 byl zásadní, došlo ke spojení ARPANETu s prvními evropskými výzkumnými organizacemi (Velká Británie a Norsko), síť se tím stala mezinárodní. Ve světě existovali i další sítě (např. ve Francii, na Havaji), které pracovali na podobném principu, přepojování paketů, ale nemohli mezi sebou komunikovat. Proto v roce 1973 Bob Kahn a Vint 8

Cerf začali pracovat na systému, který by sjednotil protokoly jednotlivých paketových sítí a zpřístupnil byl výměnu dat mezi těmito sítěmi. Tito pánové jsou dnes mnohými označováni jako otcové Internetu, protože navrhli TCP/IP protokol. Rok 1973 byl, dalo by se říct přelomový, Bob Metcalf zveřejňuje ideu Ethernetu, Bob Kahn přichází s myšlenkou vzniknu Internetu, jako propojení různých lokálních počítačových sítí, která je podpořena prací Cerfa, který navrhl architektonické řešení založené na branách mezi jednotlivými sítěmi (tzv. gateway). Dalším důležitým protokolem, který byl specifikován, byl FTP, který umožňoval přenos souborů (Bartošek, 1995, Jak na Internet, 2015; History of the Internet - Wikipedia, 2015; Internet Society, 2015). V Evropě se Internet výrazněji začal prosazovat až v osmdesátých letech (1981 – Minitel ve Francii). Následující rok už začínají vznikat celoevropské síťové projekty. Zde je vidět, že USA v tomto směru předběhli Evropu až o deset let. Roku 1984 přichází další významná služba DNS, která zavádí Internetové domény a adresy, v takové podobě, jak je známe dodnes. Roku 1988 se objevuje první počítačový virus šířený sítí, tím se začala řešit bezpečnostní otázka sítí, která do té doby nebyla brána v potaz . Na počátku devadesátých let zaniká ARPANET, jelikož jeho existence už nemá význam z důvodu konce studené války(Bartošek, 1995; Jak na Internet, 2015; History of the Internet - Wikipedia, 2015; Internet Society, 2015).

2.1.6.2

Moderní podoba Internetu

Devadesátá léta představují dramatický rozvoj Internetu, ani ne tak ve smyslu technologickém, ale spíše aplikačním a technickém. Zvyšuje se kvalita sítí a hardware vybavení. Vznikající protokoly se stávají více orientované na bezpečnost. V zásadě ale platí, že dnešní síť užívá v podstatě stejné TCP a IP, přepínání paketů a řadu dalších věcí z původního návrhu (Jak na Internet, 2015; History of the Internet - Wikipedia, 2015). Hlavní změnou je, která v těchto letech proběhla, že používání Internetu se dostalo z akademické půdy i mezi obyčejné lidé. Internet se stává využitelný ekonomicky či zábavně. Dochází ke vzniku Internetových obchodů, katalogů webových stránek, portálových služeb atd. Do popředí se dostávají e-maily, chat, VOIP, IM (instant messaging) a dalších komunikační technologie. Internet se čím 9

dál tím více rozšiřuje do domácností, čímž vytváří podmínky pro dokončení procesu, který je možný pojmenovat jako informační revoluce. Informační revoluce se dá definovat jako změny ve struktuře zaměstnanosti, firem či obchodu, mění se možnosti podnikání. Ke změnám dochází ve vzdělávání, kde dochází ke změnám ve výuce, např. příchod distančního vzdělávání. K zásadním změnám dochází v možnosti komunikace, informace se stávají dostupnějšími, akceleruje se věda (Jak na Internet, 2015; History of the Internet - Wikipedia, 2015). Po roce 2000 přichází tzv. Web 2.0, který je založený na interaktivitě s uživatelem, začínají se prosazovat mobilní telefony jako součást Internetu (a zde je také jedna velká technologická změna – sítě třetí generace, a to je spojení webu a GPS). Dochází k viditelnému nárůst preferencí v jednotlivých oblastech, jako je vyhledávání (postupná dominance Google), sociální sítě (zde je především vznik dominance Facebooku) nebo cloudcomputingu. Další zajímavý fenomén z pohledu informatiky je vznik webové aplikace založené na AJAXu (změna obsahu webových stránek bez nutnosti kompletního znovunačtení, pomocí Javascriptu) (Jak na Internet, 2015; History of the Internet - Wikipedia, 2015). V tomto kontextu je vhodné zmínit ještě další dvě výrazné změny. Tou první je příchod jazyka HTML5, který by měl být schopen

mnohem efektivnější v

podpoře multimediálního formátů a webových aplikací. Druhou změnou je přechod z IPv4 na IPv6, který přinese daleko více adresovacího prostoru a zdokonalení schopnosti přenášet vysokorychlostně data (Jak na Internet, 2015; History of the Internet - Wikipedia, 2015).

2.1.6.3

Vývoj počtu uživatelů Internetu

Vývoj počtu uživatelů Internetu nebyl v počátcích příliš dramatický, ale tím jak se síť rozšiřoval i mezi běžné obyvatele nastala obrovská změna. Mezi lety 1993 a 1995 se počet připojených počítačů k Internetu zdvojnásobil. Celosvětový odhad z roku 1995 hovoří o více jak 20 miliónech uživatelů Internetu. V roce 2000 již pak přes 360 miliónů. O dalších pět let později v roce 2005 počet uživatelů překročil hranici jedné miliardy uživatelů. V současnosti má přístup k Internetu více jak 3 miliardy lidí, což odpovídá 40% světové populace. Možnost připojení k Internetu se podle vývoje civilizace v jednotlivých regionech světa liší (Global Internet usage - wikipedie, 2016; Statistic, 2015). 10

2.1.6.4

Internet v ČR

Začátky českého Internetu sahají do roku 1991, kdy došlo ke připojení Prahy (ČVUT) do akademické sítě EARN (European Academic Research Network). Dne 13.2.1992 probíhá oficiální připojení České republiky k Internetu. K tomuto aktu dochází na půdě pražského ČVUT. Už v roce 1991 byl podán návrh na vybudování celorepublikové páteřní sítě, která měla spojovat všechna české, v té době i slovenské, akademické centra, odkud by byl Internet rozšiřován do metropolitní sítí. Na základě tohoto návrhu vnikl projekt, který dostal označení FESNET (Federal Educational and Scientific NETwork). V průběhu roku 1992, kvůli chystanému rozdělení Československa, byl přejmenován na CESNET (Czech Educational and Scientific NETwork). Po dohodě mezi ministerstvem školství a univerzitami byla v roce 1993 síť uvedena do provozu. CESNET má dva základní uzly (Praha a Brno), které jsou propojeny se zahraničím. Dále sít propojuje všechna akademické střediska v celé zemi. S rozvojem Internetu došlo k využití pro širokou veřejnost. CESNET vyčlenil část své sítě také pro komerční účely, a tak mohl financovat svůj další rozvoj. Kvalita a rychlost sítě se vyvíjela společně s nároky, které byly uživateli vyžadovány. Na počátku, kdy se rychlost pohybovala v desítka kilobitech za sekundu, se dostala v současnosti až na sto gigabytů za sekundu (Cesnet, 2015; Chlad, 2015). 2.1.6.5

Sociodemografie českého Internetu

Internet alespoň jednou za měsíc využívá 75 % české populace, která je starší deseti let. Počet uživatelů se každým rokem zvyšuje. Podle dat měřených společností netmonitor.cz. V posledních dvou letech počet lidí využívajících Internet narůstá průměrným tempem 3 % za rok. U mladých lidí ve věku 10-24 let je míra používání Internetu přes 96 %, v této Internetové populaci penetrace dosáhla maxima a nemá možnost se zvyšovat (Netmonitor, 2015). Čím starší lidé, tím se penetrace využívání Internetu snižuje, proto je zde možnost možné dalšího nárůstu. U lidí starších 55 let je 42,8 %, kteří používají Internet, zde je meziroční nárůst o 5,7 %. V této věkové kategorii je největší možnost potenciálního nárůstu uživatelů. Internet v průměru navštěvují více muži (51 %) než ženy (49 %), zároveň jsou v průměru aktivnější také muži - co se týká počtu navštívených stránek a průměrného stráveného času na Internetu. Průměrný český uživatel Internetu je mladší a má vyšší vzdělání než průměrný 11

občan České republiky. Více než 65% českých internetových uživatelů vystudovalo střední školu s maturitou nebo dosáhlo vyššího vzdělání (Netmonitor, 2015; ČSÚ, 2015). Nejvíce času stráví čeští uživatelé Internetu v kategoriích titulní stránky rozcestníků (vyhledávače) a komunikační služby (email, chat, IM,...). Sociálních sítě (především Facebook, Twitter, Instagram,...) jsou stále oblíbené, co se týká růstu počtu uživatelů sociálních sítí, ten se oproti posledním letům trochu zpomalil, ale stále roste. Velkou oblibu si v Česku získaly slevové a aukční servery. Internetoví uživatelé považují tyto služby jako běžnou součást svých online operací, které na Internetu provozují (Netmonitor, 2015; ČSÚ, 2015) Velkým narůst je stále zaznamenán v používání Internetu pomocí mobilních telefonů a tabletů, v posledním roce se navýšil o 50 %(Netmonitor, 2015). V následující tabulce je znázorněno rozložení ve společnosti v používání Internetu a její vývoj v posledních letech podle pohlaví, věkové skupiny,dokončeného vzdělání a ekonomické aktivity (Netmonitor, 2015; ČSÚ, 2015). Tabulka 1 Jednotlivci používající Internet (Český statický úřad, 2015)

Ukazatel

2005

2009

2010

2011

2012

2013

2015

Celkem

32,1

55,9

61,8

65,5

69,5

70,4

75,7

muži

35,3

59,2

65,8

69,2

72,3

73,1

77,9

ženy

29,1

52,9

58,1

61,9

66,8

67,9

73,5

16–24 let

63,7

90,3

92,3

94,8

96,2

96,9

97,0

25–34 let

40,5

76,9

83,1

87,4

92,9

91,8

95,4

35–44 let

41,1

72,7

79,7

84,1

89,0

91,2

93,9

45–54 let

29,3

56,9

65,8

72,0

79,4

81,2

86,7

55–64 let

15,3

36,0

42,1

46,3

56,0

58,0

68,0

2,2

8,2

13,2

16,3

16,8

19,0

28,4

2,1

9,3

15,3

18,6

22,4

20,3

30,4

střední bez maturity

12,2

36,3

44,9

49,6

58,5

58,2

62,6

střední s maturitou

41,7

69,1

73,5

74,9

81,5

80,2

84,2

vysokoškolské

72,1

87,0

87,9

91,3

91,4

90,2

94,1

zaměstnaní

40,3

70,1

77,8

81,0

87,5

92,0

90,4

nezaměstnaní

16,3

51,7

53,8

62,2

62,9

74,0

79,4

studenti

77,5

97,3

97,5

98,2

99,6

93,9

99,0

důchodci

3,5

11,3

16,5

19,7

22,0

23,4

32,8

Věkové skupiny:

65 a více let Dokončené vzdělání: základní

Ekonomická aktivita:

12

V evropském srovnání je na tom Česká republika z hlediska podílu uživatelů Internetu nad průměrem EU. Tento průměr byl pokořen v roce 2014, v minulých letech jsme byli pod průměrem EU. V roce 2014 používalo Internet v ČR v populaci ve věku 16 až 74 let na 79,7 % osob. Průměr zemí EU28 činil 78,0 %. Pro srovnání je níže uveden graf počtu uživatelů Internetu v jednotlivých zemí EU (ČSÚ, 2015).

Obrázek 1 Jednotlivci používající Internet v zemích EU - uživatelé Internetu (% jednotlivců) (Eurostat, 2015)

2.1.6.6

Srovnání využívání Internetu v České republice v průběhu

posledních let Může se zdát, že necelých pět let starý výzkum je poměrně aktuální zdroj dat. Nicméně Internet se vyvíjí velice rychle a stejně rychle se mění i způsoby jeho používání. Pro ilustraci těchto změn využiji dat, která sbírá Český statistický úřad (ČSÚ) v rámci „Výběrové šetření o informačních a komunikačních technologiích v domácnostech a jejich využívání jednotlivci (VŠIT)“. Zde budu srovnávat data z různých vln šetření VŠIT. Zatímco v roce 2010 používalo osobní počítač 59 % jednotlivců, v roce 2015 to bylo 73 %. Významnějším zjištěním je, že se mezi lety 2010 a 2015 snižovaly rozdíly mezi nejvyšší a nejnižší vzdělanostní skupinou i mezi nejmladší a nejstaršími kategoriemi populace. Co se týče Internetového připojení, zde procento jednotlivců využívajících Internet vzrostlo z 56 % na 76 %. U jednotlivých

13

vzdělanostních či věkových skupin jsou patrné velice podobné trendy jako u používání počítačů s přístupem k Internetu (ČSÚ, 2015). Pokud se jedná o činnosti prováděné na Internetu, největším rozvojem prošly sociálních sítí, které zažívali svůj velký rozmach teprve v posledních letech. Např. v roce 2008 se aktivní účast na sociálních sítích v rámci VŠIT vůbec nezjišťovala, v roce 2009 uvádělo tuto účast pouze 9 % uživatelů Internetu, ale v roce 2015 už 50 %. Z dalších specifických činností prováděných na Internetu, které šetření zjišťuje, je z dat patrný nárůst podílu vyhledávání informací o zdraví (z 31 % na 49 % uživatelů Internetu) či Internetové bankovnictví (z 34 % na 59 %). Dále můžeme sledovat nárůst čtení on-line zpráv, novin a časopisů (z 66 % na 86 %), přehrávání/stahování filmů a videa (z 32 % na 53 %) či nakupování přes Internet (nárůst z 25 % na 55 %). Menší nárůst zaznamenalo hraní on-line her, kde došlo o nárůst o 10 procentních bodů (z 15 % na 25 %)(ČSÚ, 2015; ČSÚ, 2014). Naproti tomu u některých dalších činností téměř k žádnému nárůstu mezi lety 2010 a 2015 nedošlo. Jde například o posílání/přijímání elektronické pošty, kde se podíly pohybují stabilně kolem 90 %, poslouchání rádia/sledování televize (kolem 27 %) vyhledávání informací o zboží a službách (nárůst ze 81 % na 84 %). Co se týká místa připojení, nejčastějším místem použití Internetu je pochopitelně domov, kde došlo ke změně od roku 2010 do 2015 o několik procentních bodů (z 92 % na 97% uživatelů Internetu). V práci nebo ve škole pak Internet došlo k menšímu poklesu (z 56 % na 51 %) (ČSÚ, 2015). Na základě pohledu na data VŠIT je tedy možné konstatovat, že ačkoli mezi lety 2010 a rokem 2015 (který představuje nejčerstvější data z této oblasti) došlo ke změnám v podílu přístupu k Internetu, stejně jako došlo k vývoji činností prováděných na Internetu, v některých jiných oblastech jsou tyto změny téměř zanedbatelné. Největším rozdílem je patrně masový rozvoj sociálních sítí, který je otázkou posledních pár let (ČSÚ, 2015) .

14

2.2 Aktivity spojované s cyberloafingem Lidé na Internetu vykonávají nejrůznější věci, jen těžko by se dalo popsat veškeré možnosti, které Internet nabízí. V následujících kapitolách se pokusím popsat ty nejčastější činnosti, které uživatelé provozují na Internetu. Budu popisovat aktivity, které byly uvedeny v průzkumu Českého statistického úřadu v roce 2015. Nejvíce prostoru dostane komunikace, protože se jedná o nejčastější činnost, která je na Internetu vykonávána. Velký prostor dostanou sociální sítě, které zažily v posledních letech obrovským rozmach. Dále budou popsány další činnosti, které uživatelé na Internetu provozují. Pro ukázku je níže uveden graf z měření Českého statistického úřadu aktivit vykonávaných jednotlivci na Internetu v roce 2014 a pro srovnání i v roce 2009 (ČSÚ, 2015; ČSÚ, 2014).

Obrázek 2 Aktivity vykonávané jednotlivci na Internetu (% uživatelů Internetu) (Český statistický úřad, 2014)

15

2.2.1 Komunikace na Internetu Propojování reálného a virtuálního světa se v posledních letech zrychlilo. Toto zrychlení zapříčinil prudký technologickým vývoj a rozšiřovaní výpočetní techniky do všech částí oblastí života civilizovaného světa. Mnohdy už ani nevidíme rozdíly mezi reálným a virtuálním světem. Virtuální svět, někdy také označován jako kyberprostor, se většinou definuje jako počítačem generovaný „prostor“, jehož produktem je vznik virtuální reality (Kopecký, 2007). S příchodem Internetu a s ním spojené nové podoby sociálních a komunikačních sítí se stala komunikace přes Internet přirozenou součástí běžného života. Internet se stal nástrojem, sociální technologií, která napomáhá naplňovat sociální potřeby lidí. Už podle výzkumu R. Peris a jeho spolupracovníků (2002), kteří zjistili, že mezi nejčastější motivací připojení k Internetu byla právě komunikace, na tom se nezměnilo ani v současné době, jak vyplývá z dat ČSÚ (ČSÚ, 2015). S rozvojem nových programů a aplikací má komunikace přes Internet mnoho podob a její možnosti se neustále vyvíjejí (Kopecký, 2007). 2.2.1.1

Komunikační prostředky

Díky prostředníkům jsme schopni v různých prostředích komunikovat. Komunikace na Internetu můžeme členit podle následujícího schematického rozdělení prostředníků komunikace, které je zobrazeno na obrázku 4.

Obrázek 3 Rozdělení jednotlivých prostředníků komunikace (Faltýnek, 2002)

Podle tohoto schématu se komunikační prostředky dělí na aktivní a pasivní. Toto schéma bere v potaz pouze textovou komunikaci, ale dá se i aplikovat na jiné formy komunikace. Pasivní komunikace, je taková komunikace, když na web něco vložíme a nečekáme žádnou odpověď, Tato komunikace zahrnuje webové stránky a prezentace. Aktivní komunikace, u ní naopak odezvu očekáváme. Aktivní 16

komunikační prostřednící vytváří přímou datovou spojnici. Aktivní komunikaci můžeme dělit na online (někdy označována jako synchronní)(Výbíral, 2009; Jak na Internet, 2015) komunikace, u které dochází k online interakci, komunikace probíhá v reálném čase – typické pro chat, ICQ, instant messaging. Dále můžeme aktivní komunikaci třídit na offline (někdy označována jako asynchronní) komunikace (Výbíral, 2009; Jak na Internet, 2015). U offline aktivní komunikace člověk neočekává bezprostřední odpověď, příjemce reaguje na zprávu poté, když se připojí na Internet a zprávu si přečte. Nejčastější příkladem této komunikace je e-mail, diskusní fóra či diskuse pod webovými příspěvky. U asynchronní komunikace není časová prodleva obvykle vnímána negativně, naopak u synchronní komunikace, je okamžitá odpověď vyžadována, v případě neokamžité reakce, je zde prostor pro negativní interpretaci takového chování (Výbíral, 2009; Faltýnek, 2002; Jak na Internet, 2015). Webové stránky a prezentace Uživatelé pomocí webových stránek prezentují své data za určitým cílem. Většinou nebývají cíleny konkrétnímu adresátovi, jen jsou vloženy na web tak, že je může kdokoliv číst. Každá taková stránky má svou Internetovou adresu. Na informace lze ale reagovat přes rozhraní WWW stránek nebo přes kontaktní e-mail (Webová stránka – wikipedie, 2015). Textový přenos K textovému přenosu dochází v případě, že ke komunikaci dochází v reálném čase. Účastníci konverzace musí být přítomni u svých počítačů či mobilních zařízení, kde dochází k výměně jejich textových zpráv. Textové zprávy se mohou objevovat na monitoru příjemce po větách či souvětích. Příkladem textového přenosu jsou různé instant-messengery (Facebook messenger, ICQ, apod.) nebo chaty (Instant messaging – wikipedie, 2016). Elektronická pošta Elektronická pošta (e-mail) je jedna z nejstarších forem komunikace uživatelů na Internetu. Při e-mailu se jedná o off-line komunikaci, není vyžadována současná aktivita obou stran komunikace. Na obsluhu e-mailové schránky se používají klientské programy (komerční Microsoft Outlook z balíku MS Office, 17

Outlook Express, ThunderBird od Mozilly,...) nebo přímo webové prohlížeče. Dá se využit hromadné odeslání více uživatelům pomocí kopie, pokud nechceme, aby adresáti navzájem o sobě nevěděli, je zde možnost skryté kopie. Při odeslaní emailu

je možnost zasílání příloh (souborů), většinou bývají omezeny jejich

velikostí. Emailové zprávy doručené s elektronickým podpisem jsou brány již jako oficiální dokumenty (Duriš, 2013). Zvuková a obrazová komunikace Přenos zvuku a dokonce obrazu je pomyslný vrchol komunikace, který Internet nabízí. Díky rozvoji vysokorychlostního Internetu, kdy přestaly být objemy datového toku omezujícím faktorem. V dnešní době je má každý počítač zvukovou kartou (a tedy umožňující zapojení mikrofonu, reproduktorůn či sluchátek), webová kamera neboli webkamera je součástí počítače nebo se dá dokoupit. Takže veškeré překážky, které dříve bránili zvukové či obrazové komunikaci. Nejpoužívanější program pro zkukovou a obrazovou komunikaci je SKYPE. Původně estonskou firmu zakoupil v roce 2011 za 8,5 miliardy dolarů Microsoft. Nabízí kromě bezplatné IP telefonování i videotelefonii, také IM rozhraní. Uživatelé se mohou připojit i do běžné telefonické sítě, tato služba je ale zpoplatněna (Vávra et al., 2008; Voiceover Internet Protocol – wikipedie, 2015).

2.2.1.2

Základní znaky komunikace na Internetu

Komunikace na Internetu se od běžné komunikace v mnoha aspektech liší. Přehled základních vlastností komunikace na Internetu shrnul M. Kopecký (2007) do následujícího výčtu vlastností komunikace na Internetu: a) neřízená, b) hromadná, c) anonymní, d) časově a místně neomezená, e) závislá na technologickém zabezpečení f) závislá na počítačové gramotnosti komunikujících

18

Anonymita Proměnlivost identity a anonymita (angl. Identity Flexibility and Anonymity) je na Internetu způsobena tím, že lidé spolu nekomunikují na stejném místě, jak je tomu v reálném světě, ale dělí je od sebe jistá vzdálenost, která znemožňuje přímé ověření toho,kdo ve skutečnosti jsou (Faltýnek, 2002). Internet je chápán ze strany uživatele jako anonymní. Podobně jako anonymita v davu vytváří anonymita na Internetu v uživateli pocit bezpečí pro vyslovení odvážných názorů nebo vůbec pro vstup do diskuze. Podle D. Šmahela (2003) mají lidé často představu, že v případě, když něco provedou na Internetu, nikdo je pak nemůže odhalit a postihnout. Tato představa není ovšem příliš přesná, jelikož toto chování může být v některých případech odhaleno a následně i trestně stíháno. J. Suler (2004) uvádí, že anonymita má velký význam právě u těch lidí, kteří obvykle mívají nějaké zábrany v běžné životě. Fakt, že mají možnost oddělit reálný svět s jejich identitou od světa kyberprostoru, je přetváří na méně zranitelné a více otevřené. Při nepříjemné komunikaci s jinými uživateli nenesou přímo odpovědnost za své jednání. V psychologii je pro tento jev označení „disociace“, neboli oddělení. Disinhibice (sebeotevření) V kyberprostoru se objevuje efekt disinhibice, který jde česky popsat nejlépe slovy „účinek odložení zábran“. Termín disinhibice v komunikaci popisuje Vybíral (2009) jako odložení zábran a skrupulí, ztrátu nebo překonání nesmělosti, plachosti a ostychu, v krajních podobách může jít o obcházení tabu a zákazů, tedy o jistou odvázanost či nevázanost na normy, která může být až anomální. Disinhibici můžeme pozorovat prakticky u všech uživatelích Internetu. Výsledkem tohoto jevu se stává, že někteří lidé v kybernetickém prostoru uvolňují hranice svých emocí více než v komunikaci v reálném světě a sdělují velmi soukromé až intimní informace o své osobě či blízkých. To může vést jak k pozitivnímu vlivu na samotnou komunikaci, kdy se k sobě lidé chovají slušně, vlídně, v rámci běžných mezilidských vztahů, tak i negativní, kdy naopak dochází k projevům hrubosti a vulgárnosti.

19

Disinhibiční efekt podle Sulera (2004) pramení ze šesti hlavních zdrojů: 1. Anonymita– ta byla popsána dříve. 2. Neviditelnost („You Can`t See Me”) – Neviditelnost pro uživatele znamená možnost svobodně psát a dělat věci, které by v běžném životě nedělal. Neviditelnost se do jisté míry překrývá s anonymitou, ale je mezi nimi jeden podstatný rozdíl. I přesto, že jsme pro ostatní fyzicky neviditelní, můžeme svou identitu popisovat dle skutečnosti a v tu chvíli přestáváme být pro ostatní uživatele anonymní. To samé platí při komunikaci s přáteli, kteří nás dobře znají, jen pro ten daný moment neviditelní a neslyšitelní. Anonymita skrývá pravou identitu uživatele, kdežto neviditelnost znamená to, že obě strany komunikace se navzájem nevidí jak se druhý tváří, jakou má mimiku ve tváři nebo jak vypadá ve chvíli, kdy probíhá komunikace. Všechny nonverbální projevy, které jsou běžné při normální komunikaci jako mimika, gestikulace, postoje těla, intonace hlasu a další prvky, jsou v Internetové komunikaci nepodstatné. Pro uživatele je mnohem jednodušší, když nejsou konfrontováni s partnerem komunikaci tváří v tvář (Suler, 2004). 3. Asynchronita komunikace („See You Later“) –Komunikace neprobíhá bezprostředně jako při běžné komunikaci tváří v tvář, kdy odpovídáme takřka okamžitě. Když se nám na Internetu nechce odpovědět můžeme se odpojit nebo odpověď odložit. Tím mezi jednotlivými zprávami nastává časová prodleva. Vzniká zde tedy možnost si odpověď promyslet. To, že nemusíme reagovat okamžitě a tím, že se nemusíme vypořádat s důsledky dalších reakcí je ukázka disinhibovaného projevu (Suler, 2004). 4. Solipsistická introjekce („It`s All in My Head”) – Z. Vybíral (2009) definuje solipsismus jako termín vyhrazený pro přesvědčení člověka o tom, že vnější svět se nachází pouze v jeho hlavě. Nepřítomnost přímé komunikace tváří v tvář může zapříčinit, že si nevědomě vytváříme představu o tom, jak daný uživatel vypadá a jak se chová jen na základě jeho textového projevu. Tato představa o podobě uživatele, s kterým jsme ve spojení, vzniká na základě našich potřeb, přání a očekávání. Ve skutečnosti pak komunikujeme z části svého vědomí a realita se stává do jisté míry jen představou. Solipsismus je zcela přirozený jev, který se projeví i v běžném pohledu člověka na svět. 5. Disociativní představivost („It`s Just a Game”) - Když zkombinujeme solipsistickou introjekci s možností úniku v kyberprostoru, dostaneme další rozměr disinhibičního efektu - mnohem větší ztrátu zábran. Lidé si představují, že 20

vizualizované představy a postavy, které si vytvořili, existují v jiném čase a místě, jiném prostoru, který je oddělen od reálného světa. Někteří uživatelé Internetu považují online život za hru, který se nevztahuje k běžnému životu. Na Internetu si jen vytvořili svou identitu. Považují se za postavu, která žije v online světě a za kterou nenesou zodpovědnost v reálném světě. Jejich postava a odpovědnost za ní konči, když se vypne počítač a tím se vrací do běžného života (Suler, 2004). 6. Minimalizace autority („We`re Equals) – Na Internetu se smazávají naše role z běžného života. Pro Internetovou komunikaci není nepodstatné jaké kdo má postavení či sociální status. Naše postavení není známé, tím pádem nemá náš sociální status dopad na ostatní uživatele. Vzhledem k tomu, že ostatní uživatelé nemají možnost vidět danou osobu, postrádají možnost zjistit, zda jste vysoko postaveným manažerem společnosti nebo dělník. Výsledkem tohoto efektu je, že každý má možnost vyjádřit svoje názory a postoje rovnocenným způsobem. Disinhibiční efekt se zde projevuje tím, že v běžném životě mají lidé zpravidla obavy ze svobodného vyjádření před autoritami. Obávají se nepochopení, projevů nesouhlasu, odmítnutí či dokonce zesměšnění. Příčinou toho tedy je, že do popředí se dostává formalismus (Suler, 2004). Mnohonásobná komunikace Podle Z. Vybírala (2009), velké množství uživatelů v komunikačních prostředí preferuje a vyhledává komunikování s více lidmi najednou. Uživatel může zároveň komunikovat s více lidmi, tento fakt má pozitivní vliv na šíření zpráv na Internetu. Uživatel má možnost ovlivňovat více komunikačních toků. S nástupem sociálních sítí se tento faktor začal projevovat daleko více. Tohoto faktu je využíváno guerilla a virálním marketingem (Patalas, 2009). Povrchnost komunikace Z výzkumu L. Faltýnka (2002) vyplívá, že většina uživatelů považuje za méně kvalitní než komunikace tváří v tvář. Pro 37,5 % uživatelů je online komunikace na stejné úrovni. Z výzkum D. Šmahela a Z. Vybírala (2003) vyplývá, že existuje negativní vztah mezi množstvím hodin trávených na Internetu a vnímání povrchnosti virtuální komunikace. To znamená čím více času trávíme na Internetu, tím nám přijde tato komunikace méně povrchní.

21

2.2.2 Sociální sítě Bezpochyby největší fenomén Internetu poslední let jsou sociální sítě. Největší oblibu má bezesporu u mladých lidí, ale čím dál tím větší zájem vzbuzují i u starších lidí (ČSÚ, 2015). Jedním z největších problémů, se kterým se všechny úvody do této problematiky setkávají, je naleznout uspokojivou definice toho, co to sociální síť vlastně je. Někdy se můžeme setkat s označením komunitní web. Online sociální sítě je možné definovat různě. Existuje řada vědců, kteří se zabývají výzkumem právě těchto sítí. Sociální sítě definoval V. Bednář (2005) jako „každý systém, který dokáže vytvářet a udržovat seznam vzájemně propojených kontaktů“. Často užívaná definice je podle autorů Boyd a Ellisson (2007), kteří definovali sociální síť jako službu založenou na webových technologiích, která nabízí tři základní funkce pro uživatele: 1. Vybudovat v rámci sítě veřejný či polo-veřejný profil. 2. Definovat seznam dalších uživatelů v rámci této sítě, s kterými se chce propojit. 3. Procházet seznam uživatelů, s nimiž je jedinec spojen a zároveň je možné prohlížet tyto seznamy i u jiných uživatelů. Charakteristickým rysem je existence profilů, kde uživatelé prezentují své osoby. Ty by (podle většiny obecných ustanovení) měly odpovídat reálným osobám či firmám, což ale nemusí být obecně pravda. Tyto profily představují prostor pro sebeprezentaci každého uživatele. Uživatelé si vytvářejí okruh svých přátel nebo odběratelů. Uživatelé mezi sebou sdílejí data různého druhu. Uživatelé si vytvářejí tzv. osobní profil, ve kterém svou osobu prezentují. Je na nich samotných, zda pravdivě či lživě. Na ostatních uživatelích je, aby rozpoznali pravdivost těchto informací, i když mají v tomto směru omezené možnosti. Spíše se v tomto ohledu vyplatí více opatrnosti. Ke většině sociálních sítí se dá přihlásit přes mobilní aplikaci, a být tak připojení prakticky neustále a kdekoliv (Jak na Internet, 2015, Sociální sítě – wikipedie , 2015). Co se týká zapojení uživatelů do sociálních sítí v České republice, můžeme vidět na grafu na obrázku č. 4. Data sesbíraná Českým statistickým úřadem vypovídají o tom, že se počet uživatelů stále zvětšuje. U věkové skupiny 16-24 let se nárůst v letech 2012-2014 projevil sedmi procentními body. Větší nárůst byl zaznamenám u starší věkové kategorie, 25-54, kde byl zjištěn desetiprocentní 22

nárůst. Nejmenší změna se projevila u nejstarší kategorie 55+, kde byl zaznamenán tříprocentní nárůst (ČSÚ, 2014). Pokud jde o možné dělení sociálních sítí, jedná se o velmi složitou věc. Můžeme mluvit o lokálních sítí (Lidé.cz, spolužaci.cz) nebo o celosvětových sítí jako je Facebook, Twitter nebo Instagram. Existuje celá řada sociálních sítí s různým zaměřením, sdílení textového obsahu, fotek, videi nebo profesní sociální sítě. V následujících řádkách se vám pokusit popsat ty nejpoužívanější sociální sítě (Jak na Internet, 2015; Sociální sítě – wikipedie , 2015).

Vývoj počtu uživatelů sociálních sítí v ČR v letech 2012-2014 83

90

86

92

47

43

37

51

4 16-24 % všech jednolivcu 2012

25-54

% uživatelů Internetu 2012

7

13

15

55+ % všech jednolivcu 2014 % uživatelů Internetu 2014

Obrázek 4 Graf vývoje počtu uživatelů sociální sítí v ČR, (Český statistický úřad,2014)

2.2.2.1

Facebook

V současnosti bezesporu nejznámější a největší sociální síť na světě je Facebook. Pomocí Facebooku si uživatel vytvoří učet a spojují se s jinými uživateli na základě společných zájmů či přátelství a tím vytváří sociální sítě. Uživatelé mezi sebou komunikují, sdílí mezi sebou data nebo hrají hry. Uživatel má možnost nastavit viditelnost svých sdílených dat, tím chránit své soukromí. Systém nabízí komunikaci mezi uživateli pomocí zpráv, skupinových konverzací, komentářů k jednotlivým příspěvkům, vytváření událostí, skupin atd. Téměř každý příspěvek, uživatelé mohou hodnotit pomocí funkce „To se mi libí“. Facebook mohou využívat 23

i firmy, které si zakládají účty pro komerční účely (Ross et al., 2009; Facebook wikipedie, 2016). Facebook byl založen v roce 2004 Markem Zuckerbergem a jeho spolupracovníky, původně jako web pro studenty Harvardské univerzity. V průběhu několika let se rozšiřoval mezi další univerzity až v roce 2006 se k Facebooku mohl připojit kdokoliv kdo je starší 13 let (Ross et al., 2009; Facebook wikipedie, 2016). Dnes je po Googlu druhou nejnavštěvovanější stránkou na Internetu (iDnes.cz, 2015). Se svojí 1,55 miliardy měsíčně aktivních uživatelů (září 2015, Facebook Newsroom, 2016) je jednou z největších společenských sítí na světě. Co se týče počtu uživatelů v České republice, tak počet měsíčně aktivních uživatelů se pohybuje v rozmezí 4 – 4,5 milionů uživatelů (leden 2016, Audience Insights , 2016). 2.2.2.2

Twitter

Mezi populární a hojně využívané sociální sítě patří Twitter. Ten nabízí svým uživatelům vkládání příspěvků, které sdílí mezi ostatní uživatele. Tyto příspěvky mají omezený počet znaků, který mohou obsahovat. Omezení odpovídá 140 znakům. Příspěvky na Twitteru dostaly označení „Tweet“. Uživatelé mohou sledovat příspěvky jiných uživatelů, tím se stanou jejich odběrateli, kteří se označují jako „followers“ (Twitter – wikipedie , 2016). Twitter byl založený v USA roku 2006 Jackem Dorsey. Počet uživatelů v současné době pokořil hranici 500 miliónů uživatelů (listopad 2015, Socialbakers, 2016), z toho více jak 300 milionů je aktivní měsíčně (Socialbakers, 2016; Bazinga, 2015). V České republice se odhaduje počet uživatelů na 300 tisíc uživatelů (Socialbakers, 2016). 2.2.2.3

Google+

Google+ (také Google Plus nebo zkráceně G+) je internetová sociální síť vytvořena společností Google. Provoz sítě byl zahájen v roce 2011. Americký gigant Google chtěl vstoupit do oblasti sociálních sítí a vytvořit konkurenta Facebooku a Twitteru. Mezi jeho funkce patří možnost posílat fotky a vytvářet komunity, skupiny na základě různých typů vztahů do kruhů, skupinový instant messaging, textový a video chat pomocí Hangouts, události, umístění „hashtagů“, a možnost upravovat a nahrávat fotografie do soukromých cloudových alb (Google+ - wikipedie, 2016; Mashable.com, 2013). Faktický počet uživatelů, kteří jsou 24

aktivní na Google+, je velmi složité určit. Jelikož Google využívá strategie získávání uživatelů přes Gmail, YouTube či Android. Počet Google+ učtu je k listopadu 2015 přes 2,8 miliard (Google+ Growth, 2016). Podle NielsenAdmosphere má učet Google+ 46% Internetové populace v ČR (MediaGuru, 2015). 2.2.2.4

Instagram

Instagram je specializovanější sociální síť, která se zaměřuje na sdílení fotek a krátkých videí. Uživatel si založí učet, do kterého vkládají fotky a videa, která sdílí s ostatními uživateli. Uživatelé se mezi sebou navzájem sledují a mohou své příspěvky komentovat. Instagram byl založen v roce 2010 a v současné době spadá pod společnost Facebook (Instagram– wikipedie, 2016). Celosvětově má Instagram přes 400 milionů uživatelů (Instagram Blog, 2015). Počet českých a slovenských uživatelů se odhaduje na 175 tisíc (Obrazení.cz , 2016). 2.2.2.5

YouTube

Další specializovanou sítí je YouTube, která se dá také zařadit mezi sociální sítě. YouTube je největší server pro sdílení videí na Internetu. Uživatel sice nemusí být zaregistrován pro sledování, ale pokud chtějí videa nahrávat, hodnotit nebo komentovat je to nutností. Uživatelé mohou sledovat účty jiných uživatelů, čím vytváří sociální sítě. Jedná se o třetí nejnavštěvovanější stránku na světě(iDnes.cz, 2015). Youtube byl založen v roce 2005 o rok déle byl odkoupen a stal se součástí společnosti Google (YouTube – wikipedie, 2016). Youtube má více jak miliardu uživatelů, kteří sledují stovky milionů hodin videí (Statistics - YouTube, 2016). 2.2.2.6

LinkedIn

LinkedIn je největší profesní síť na světě, sdružují se zde lidé blízkých profesí, kteří si mohou být navzájem užiteční. Uživatel v profilu vyplní svůj životopis,

který

obsahuje

položky

kariéra,

pracovní

místa

a

vzdělání.

Prostřednictvím kontaktů uživatel vytváří profesní síť uživatelů. Uživatel si může vyhledat bývalé i současné kolegy, spolužáky z univerzit a komunikovat s nimi. Pomocí LinkedIn si uživatel může najít práci nebo zaměstnavatel nové zaměstnance. LinkedIn byl založen v roce 2003 a v současné době má přes 300 milionů uživatelů v 200 zemí po celém světě (LikedIn – wikipedie, 2016; LinkedIn , 2016). 25

2.2.2.7

Lide

Mezi zástupce českých sociální sítí patří Lidé.cz. Jedná se o Internetovou seznamku a chat, kterou provozuje společnost Seznam.cz. Uživatelé si na této stránce vytvoří profil a mohou hledat jiné uživatele a komunikovat s nimi soukromně nebo pomocí diskuzí. Uživatel na profil vkládá fotky a informace o své osobě (Lidé.cz - wikipedie, 2016). Počátky Lidé.cz sahají do roku 2002 (Seznam.cz, 2016). Popularita v konkurenci se zahraničními servery stále klesá. Podle společnosti Netmonitor.cz klesla měsíční návštěvnost za poslední 5 let z 4 milionů na 1,2 milionů (Netmonitor, 2016). 2.2.2.8

Spolužáci

Další českou sociální sítí jsou Spolužáci.cz. Jedná se o Internetový komunitní server provozovaný rovněž společností Seznam.cz, ve kterém se sdružují současní a bývalí spolužáci ze škol v rámci celé ČR, od základních a středních až po vysoké. Uživatel si vyhledá svou třídu, v rámci ní má možnost nepřetržitého kontaktu a sdílení informací s dalším spolužáky (Spolužáci.cz – wikipedie , 2016; Seznam.cz, 2016). Podobnou situaci jako Lidé.cz zažívají ve ztrátě uživatelů i Spolužáci.cz (Netmonitor , 2016).

2.2.3 Vyhledávání informací na Internetu Vyhledávání informací na Internetu je dnes již považováno za zcela běžnou činnost. Na Internetu můžeme hledat informace prakticky o čemkoliv. Mezi nejčastější informace, které podle Českého statistického úřadu (2015) Čeští uživatele vyhledávají jsou informace o zboží a službách (84%), o cestování (59%) a o zdraví (49%)(ČSÚ, 2015). Nejčastějším nástrojem, který slouží pro vyhledávání informací, jsou Internetové vyhledávače, někdy také označovány jako webové vyhledávače. Internetový vyhledávač je služba, která poskytuje vyhledat webové stránky, které nejlépe odpovídají uživatelským dotazům a obsahují v tom lepší případě informace, které se uživatel snaží najít (Jak na Internet, 2015). Vyhledávače jsou z větší části automatizované. Informace můžeme hledat nejen v textu ale i v obrázcích, videích, mapách, atp. Tyto funkce nabízí většina webových prohlížečů (Webový vyhledávač – wikipedie, 2016). Nejznámější a také nejpoužívanější světový vyhledávač je Google, jeho funkce GoogleTranslator (automatický 26

překladač) navíc umožňuje vyhledávat informace v cizích jazycích (Jak na Internet, 2015). Kromě Google existuje celá řada vyhledávačů, ze světa např. Yahoo, Bing, Baidu, a další. Nejznámější český vyhledávač je Seznam.cz, dále můžeme zmínit Centrum.cz a Atlas.cz (Jak na Internet, 2015). Na Internetu je velké množství informací, proto když něco hledáme musíme být obezřetní, musíme si uvědomit, že ne všechny zdroje jsou důvěryhodné, pro je dobré si informace ověřit ve více zdrojích (Jak na Internet, 2014). Základem úspěšného vyhledávání je správná formulace dotazu do klíčových slov a výběr nejvhodnějšího vyhledávacího nástroje. Po zobrazení výsledků hledání musíme vyselektovat pro nás ty nejvíce relevantní informace (Jak na Internet, 2014). Kromě Internetových vyhledávačů, které prohledávají prakticky celý web, můžeme hledat informace pomocí Internetových katalogů. Internetové katalogy na rozdíl od vyhledávačů jsou tříděny do kategorií a podkategorií. Internetové stránky do katalogů většinou vkládají jejich vlastníci a dále je spravují, třídí a zveřejňují editoři samotných katalogů (Internetový katalog– wikipedie, 2016). Mezi české zástupce katalogů patří Odkazy.seznam.cz, Firmy.cz, ZlateStranky.cz, Najisto.cz a další. Kromě vyhledání informací pomocí vyhledávačů a katalogů, můžeme použít i specializované servery, u kterých je podmínkou, že musíme, znát jejich adresu a vědět co na nich chceme a můžeme najít (WebČesky.cz, 2015).

2.2.4 Nakupování přes Internet Nakupování přes Internet se stalo přirozenou součástí života. Z údajů Českého statistického úřadu ještě před deseti lety nakupoval přes Internet pouze 5% Čechů. V současné době alespoň jednou ročně nakoupí přes Internet více 42% české populace (ČSÚ, 2015). Lidé přes Internet nakupují téměř cokoliv. Z dat získaných v roce 2015 Českým statickým úřadem nejvíce čeští uživatelé Internetu nakupovali na Internetu oblečení, obuv (53 %). Sportovní oblečení (23 %). Dále nakupují Češi potraviny (6 %), kosmetiku, zdravotnické potřeby a léky (27 %). Elektroniku včetně mobilních telefonů nakupuje 25 % české Internetové populace. Knihy a časopisy nakoupilo okolo 17 % českých Internetových uživatelů (ČSÚ, 2015). Co se týká služeb, které uživatelé starší 16 let z České republiky nejvíce nakupují na Internetu, z dat Českého statického z roku 2014, jsou to nákupy v tomto pořadí: vstupenky (7 % internetových uživatelů), jízdenky a letenky (18 %), 27

ubytování (18 %), jiné služby v oblasti cestování (13 %), fitness/wellness (9 %) a foto a telekomunikační služby (7 %)(ČSÚ, 2015). Nakupování přes Internet má řadu výhod, díky kterým se stalo populární. Jednou z výhod je, že zboží je levnější. To je zapříčiněno, že prodejce ušetří na nájmech za prostory, na platech zaměstnanců a dalších položkách. Další výhodou je, že můžete zboží porovnávat u více prodejců. K tomu slouží tzv. srovnávače. Ty vám vyhledají zadané zboží od různých prodejců a seřadí podle různých kriterií. K nejznámějším českým srovnávačům patří Heureka.cz, Zboží.cz, Srovnanicen.cz (Jak na Internet, 2014). Další výhodou je, že zboží můžete zakoupit z pohodlí a ušetříte čas a náklady za dopravu do kamenné prodejny. Dalším výhodou jsou internetové diskuze, kde najdete recenze, komentáře a zkušenosti ostatních nakupujících. Mezi výhody patří, že zboží si můžete objednat prakticky z celého světa (Jak na Internet, 2015). Pochopitelně jsou s nakupování přes Internet spojená také nějaká rizika. Největší nevýhodou je, že si zboží nemůžete fyzicky osahat a vyzkoušet. Naštěstí zboží jde bez udaní důvodů navrátit do 14 dnů. Dalším rizikem jsou podvodné Internetové obchody, kde zaplatí zboží, které nedostaneme (Jak na Internet, 2015). V posledních letech se staly populární slevové servery. Slevové servery nabízejí nejrůznější služby a zboží se slevou, které jsou časově omezené. Podle Českého statistického úřadu nakoupilo zboží přes slevové portály v roce 2015 přes 15% Čechů (ČSÚ, 2015). Slevových portálů je celá řada, mezi ty nejznámější patří Slevomat.cz (Slevový portál– wikipedie , 2015). Další velmi oblíbenou formou nakupování přes Internet jsou aukční servery. Pomocí aukčních serverů můžete zboží nakupovat a také prodávat. Každý prodávající i kupující musí být registrován. Každá aukce má počáteční cenu, dobu trvání, po kterou mohou ostatní uživatelé zvyšovat svoji nabídku.Přihazování je veřejné a ostatní uživatelé mohou vidět, jaká je aktuální nabídka. Po skončení aukce je vítězem ten, kdo učinil nejvyšší nabídku. Mezi nejznámější a zároveň nejstarší aukční servery patří americký eBay.com. V Česku je nejpopulárnější portál Aukro.cz (Jak na Internet, 2015).

28

2.2.5 On-line zpravodajství Mezi velmi časté činnosti, které uživatelé na Internetu vykonávají je sledování on-line zpravodajství, neboli digitálních zpravodajství. Jedná se o moderní formu žurnalistiky, kde je redakční obsah distribuován prostřednictvím Internetu, na rozdíl od publikování prostřednictvím tisku nebo vysílání. Nicméně hlavním funkce žurnalistiky zůstává stejná, zprávy a materiály informují o současném dění, akorát se změnilo médium. Zprávy jsou publikovány v kombinaci nebo samostatně jako textové, zvukové nebo video formě a šířeny prostřednictvím digitálních mediálních platforem (Franklin, 2013). S Internetem a rozvojem technologii se snížily náklady na distribuci, tím se zmenšili překážky pro vstupu nových digitální žurnalistů a to vedlo ke vzniku celé řady zpravodajských serverů. To vedlo k větší míře demokracie informací, která byla dříve řízena tradičních médií, včetně novin, časopisů, rozhlasu a televize (Digital journalism– wikipedie , 2016). U tradičních zpravodajců, kteří vydávají tištěnou, rozhlasovou či televizní formou je samozřejmostí, že mají také svou digitální podobu na Internetu. Podle studie, realizovanou v roce 2014společností Mediaresearch, je nejčastějším denním zdrojem zpravodajství pro české Internetové uživatele server Novinky.cz (38%). Alespoň jeden zdroj zpravodajství denně sleduje 90% Čechů a Češek, kterým je více než 15 let a mají přistup k Internetu. Dalšími častými zdroji zpráv je server iDnes.cz (32 %) a Aktualne.cz (18%). Zpravodajství lidé sledují také pomocí Facebooku (21 %)(Nielsen Admosphere, 2015).

29

2.2.6 Sledování videa, filmů, online radia a televize Velmi oblíbenou aktivitou Internetových uživatelů je sledování videa. Streamované video, neboli audiovizuální obsah, který lze přehrát na Internetu, je v Česku velmi populární. Nejvyhledávanější videa jsou videa zábavná – tedy vtipná videa, hudební klipy, filmy, seriály a podobně. Velmi častým sledovaným typem videa jsou videa zpravodajská, která jsou uveřejněna hlavně na zpravodajských serverech (Streaming – wikipedie, 2016). Na Internetu je k dispozici také velké množství televizních a rozhlasových stanic. Potřeba ke sledování je dostatečně rychlé a stabilní připojení k Internetu, které je v dnešní době téměř samozřejmostí, a případně i potřebná softwarová výbava, která se liší od jednotlivých poskytovatelů obsahu. Většina domácích i zahraničních televizí má dostupný archiv vlastních pořadů, které je možné sledovat na Internetu i po jejich odvysílání (Jak na Internet, 2014). Podle výzkumu, kterou realizovala společnost Mediaresearch v roce 2015. Lidé starší 15 let v České republice nejvíce sledují videa na serverech: Youtube (alespoň jednou týdně ho sleduje 60 %), Facebook (47 %), Novinky.cz (31 %), Stream.cz (29 %) a Ulož.to (29%)(Nielsen Admosphere, 2015). Z dat získaných skupinou Mediaresearch dále vyplívá, že Češi dávají přednost způsobům sledování a získávání video obsahu z Internetu, které jsou zdarma. Většina populace navštěvuje bezplatné videoservery a velká část Čechů navíc také stahuje zdarma videa z Internetu (Nielsen Admosphere, 2015).

2.2.7 Hraní her na Internetu Hraní počítačových her na Internetu je také jednou z oblíbených Internetových aktivit. Online hra se dá definovat jako videohra, která se buď částečně nebo převážně hraje přes Internet nebo jiné počítačové sítě (Online game – wikipedie, 2016). Online hry jsou přítomné na všech moderních herních platformách, včetně počítačů, konzolí a mobilních telefonech. Online her celá řada a různých žánrů. Mezi nejznámější herní servery, na kterých si uživatel může vybrat hry z obrovské databáze, patří například hry.cz, hraj.to, ceskehry.cz, games.com, All game, GameSpy, atd (Jak na Internet, 2015). Podle dat Českého statického úřadu se hraní online her věnuje 25% českých Internetových uživatelů a týká se především mladší generace ve věku 16-24 let

30

(ČSÚ, 2015). Co se týká hraní her tak je Česká republika na evropským průměrem (ISFE.eu, 2012). Online hry jsou oblíbené z důvodu, odpočinku a podpory tvorby komunit, ve kterých hráči mohou mezi sebou komunikovat. Velkým rizikem je vznik závislosti na hraní Internetových her, protože jsou velmi návykové (Jak na Internet, 2015).

31

3 Metodika 3.1 Hypotézy a výzkumné otázky Stanovené výzkumné otázky a hypotézy vycházejí ze znalostí z teoretické části práce. V praktické části se pokusíme tyto otázky potvrdit nebo vyvrátit. Většina výzkumných otázek byla zkoumána již v zahraničí. Našim cílem je prokázat, zda tyto hypotézy platí i pro české firemní prostředí. První část hypotéz se týká vztahu cyberloafingu a osobnostních rysů z tzv. "Big five". H1: Svědomitost má pozitivní vliv na správné využívání Internetu v pracovní době. H2: Emoční stabilita má pozitivní vliv na správné využívání Internetu v pracovní době. H3: Přívětivost má pozitivní vliv na správné využívání Internetu v pracovní době. H4: Otevřenost ke zkušenostem má pozitivní vliv na cyberloafing (nesprávné využívání Internetu v pracovní době). H5: Extroverze má pozitivní vliv na cyberloafing (nesprávné využívání Internetu v pracovní době). Druhá část hypotéz je spjata s firemním a pracovním prostředím. Jaký má na lidi vliv, v souvislosti cyberloafingem, firemní předpisy, kontrola, vnímání stejného chování mezi spolupracovníky. H6: Přítomnost firemních předpisů o užívání Internetu má pozitivní vliv na správné využívání v pracovní době. H7: Snížená míra kontroly má pozitivní vliv na cyberloafing (nesprávné využívání Internetu v pracovní době). H8: Vnímání cyberloafingu mezi spolupracovníky má pozitivní vliv na cyberloafing (nesprávné využívání Internetu v pracovní době). H9: Vyšší míra používání počítače v rámci pracovní náplně má pozitivní vliv na cyberloafing (nesprávné využívání Internetu v pracovní době). Třetí část je spjata s osobním postojem k cyberloafingu. Pokud si lidé mohou odůvodnit své chování a spojit ho s osobní postojem, je pro ně snazší ho provozovat. Tyto hypotézy vychází z teorie o odůvodněném chování, která prokázuje souvislost mezi postoji a chováním (Burton, 2004). 32

H10: Pozitivní vnímání používání Internetu pro osobní účely během pracovní doby má pozitivní vliv na cyberloafing. H11: Vnímání pozitivního přínosu cyberloafingu má pozitivní vliv na cyberloafing (nesprávné využívání Internetu v pracovní době). Čtvrtá část hypotéz se zabývá otázkami, zda některé činnosti jsou ukazateli k používání Internetu pro osobní účely během pracovní doby. Tyto hypotézy vychází ze studie, která se tou problematikou zabývala (Vitak et al., 2010). H12: Používání sociálních sítí má pozitivní vliv na cyberloafing (nesprávné využívání Internetu v pracovní době). H13: Hraní online her má pozitivní vliv na cyberloafing (nesprávné využívání Internetu v pracovní době). H14: Sledování videa na Internetu má pozitivní vliv na cyberloafing (nesprávné využívání Internetu v pracovní době). Poslední zkoumanou otázkou je jaký je vztah mezi cyberloafingem a pracovními odvětvími. Jestli existují nějaké pracovní odvětví, ve kterých pracují lidé, kteří jsou náchylnější ke cyberloafingu.

3.2 Výzkumný vzorek Výzkumný vzorek je tvořen ze zaměstnanců firem se sídlem v České republice a lidí, kteří vykonávají práci na území České republiky. Tito lidé jsou zároveň uživateli Internetu a používají ho v běžném životě. Celkem byl tvořen výzkumný vzorek 102 respondenty, kteří zúčastnili dotazníkového šetření. Co se týká gengerového rozložení, tak obě skupiny pohlaví byly zastoupeny rovnoměrně, přičemž se dotazníkového šetření zúčastnilo 52,9 % žen a 47,1 % mužů. Věková struktura tohoto výzkumného vzorku byla rozdělena na pět kategorií. Nejvíce byla zastoupena nejmladší věková skupina ve věku 18-24 let, poté s podobným zastoupením skupina 25-34 let. Starší věkové kategorie byly zastoupeny v čím dál tím menším měřítku, kdy nestarší věková kategorie byla zastoupena méně než v 5%. Konkrétní procentuální hodnoty zastoupených věkových skupin jsou zobrazeny v následujícím grafu.

33

55+

2%

45-54

10 %

35-44

18 %

25-34

35 %

18-24

37 % 0

5

10

15

20

25

30

35

40

Obrázek 4 Graf věkových skupin (zdroj: vlastní)

3.3 Metody Výzkumná metoda je kombinací kvalitativního a kvantitativního výzkumu. První použitou metodou je pomocná metoda tzv. Focus Groups, jedná se o metodu kvalitativního výzkumu. Metoda Focus Groups, neboli skupinová diskuze, slouží k ověření předmětu dotazování a správné formulaci otázek v následují hlavní části výzkumu. Na základě diskuze při této metodě mohou vzniknou nové otázky, které mohou být použity v dalším zkoumáním. Druhou hlavní metoda, která je již kvantitativního charakteru, je metoda dotazníkového šetření. Vstupní data pochází z poznatků z teoretické části a mimo jiné z informací nabytých pomocí předchozí metody Focus Groups. Tyto informace slouží ke zkvalitnění kvantitativní části výzkumu.

3.3.1 Metoda Focus Groups Už samotný název Focus Groups napovídá v čem tato metoda spočívá a jaká je její využitelnost. V češtině se pro tuto metodu využívá výraz skupinová diskuze. Metoda Focus Groups je výzkumný nástroj pro získávání informací ke zvolenému tématu od lidí, kteří sdílí určitou zkušenost, charakteristiku či zájem. Focus Groups je možné si představit jako formu moderované diskuse na dané téma s cílem zjistit a postihnout co nejvíce názorů a postojů jednotlivých účastníků. V našem případě bude hlavním tématem používání Internetu během pracovní doby pro osobní účely. Během diskuse mají všechny názory stejný význam a důležitost 34

(neexistuje žádný špatný či správný názor), každý účastník má prostor se vyjádřit. Ideální velikost skupiny je 6-8 účastníků (Hendl, 2008). Průběh metody Focus Groups probíhal v následujícím pořadí: 1. Zajištění dostačeného množství účastníků 2. Příprava prostor, kde bude diskuze probíhat 3. Skupinová diskuze představení moderátora a akce, navození příjemné atmosféry úvodní řeč, stanovení pravidel diskuze představení účastníků diskuze nad jednotlivými otázkami závěr diskuze 4. Přepis diskuze do textové podoby 5. Analýza dat 6. Vyvození závěru pro kvantitativní metodu Skupinové diskuze se účastnilo 6 členů. Zúčastnili se jí lidé, kteří většinu pracovního času stráví na počítači (z oboru IT, administrativa, projektant). Moderátorem byl autor této diplomové práce. K diskuzi byly připraveny otázky, které vychází z nabytých poznatků z teoretické části. Použité otázky jsou uvedeny v následujícím výčtu: 1. Používáte Internet během pracovní doby pro osobní účely? Proč? 2. V jaké situaci používáte Internet během pracovní doby pro osobní účely? 3. Máte možnost od zaměstnavatele používat Internet během pracovní doby pro osobní účely? Kontroluje vás někdo? 4. Vnímáte používání Internetu během pracovní doby pro osobní účely mezi spolupracovníky? Jaký to na Vás má vliv? 5. Myslíte, že používání Internetu během pracovní doby pro osobní účely zvyšuje vaši efektivitu práce? 6. Vytvořil vás zaměstnavatel pravidla pro používání Internetu během pracovní doby? Jsou nějaké postihy za porušení těchto pravidel?

35

Přepis skupinové diskuze se nachází v příloze této práce. Informace zjištěné během skupinové diskuze byly dále použity v dotazníkovém šetření a napomohly k formulaci některých otázek.

3.3.2 Metoda dotazníkové šetření Formulář pro dotazníkové šetření je rozdělen do tří logických částí. První část je tvořena kategorizačními otázkami. Druhá část je věnována používání Internetu během pracovní doby bez souvislosti s pracovní náplní. Třetí část je osobnostní test MINI-IPIP, jedná se o 20-položkový dotazník pro měření pětifaktorového modelu osobnosti (Duriš, 2013). Celkový počet otázek je 40 otázek. Otázky byly tvořeny na základě poznatků, které byly zjištěny pomocí kvalitativního výzkumu a především z poznatků z teoretické části. Dotazník byl vytvořen na Internetovém portálu Survio.com. Protože hlavním tématem je používání Internetu během pracovní doby pro osobní účely, byl dotazník distribuován na síti Internet. Aby dotazník pokryl, co nejširší spektrum respondentů byl odkaz na dotazník umístěn na několik míst: diskusní fóra, sociální sítě či pomocí emailu. Otázky v dotazníku byly převážně s možností výběru jedné odpovědi. Většina otázek byla uzavřená, odpovědi jsou připravené, není možnost napsat vlastní odpověď. Všechny otázky byli povinné, respondent je musel vyplnit, aby dokončil dotazník. Před vyplněním dotazníku bylo sděleno pro jaké respondenty je dotazníkové šetření určeno. A to pro lidi, kteří vykonávají práci a jsou za ní placeni. Celková podoba dotazníku je uvedena v příloze.

36

4 Výsledky Tato část práce se bude věnovat výsledkům výzkumu a potvrzení či vyvrácení formulovaných hypotéz. Samotný výzkum byl proveden pomocí dvou metod, kvalitativní a kvantitativní. Výsledky budou komentovány na základě dat naměřených pomocí dotazníkového šetření. Na datech naměřených byla provedena korelační analýza, pro zjištění lineárního vztahu mezi poměnými. Lineární vztah zjišťoval vhodnost dat pro použití regresní analýzy, která ověřovala pravdivost stanovených hypotéz. Nejprve byly porovnány rozdíly mezi pohlavími, ty na základě následujícího grafu nebyly prokázány. Křivky četností frekvence používání Internetu pro osobní účely během pracovní doby jsou si podobné. Z dat, které respondenti uvedli, vyšla hodnota průměrného času stráveného používání Internetu pro osobní účely na 51 minut. Rozdíl mezi průměrným časem, který stráví na Internetu muži pro osobní účely a který ženy, je 10 minut ve prospěch mužů. Muži stráví v průměru 56 minut a ženy pouze 46 minut. Můžeme vidět, že rozdíly ve frekvenci používání Internetu pro osobní účely mezi pohlavími téměř nejsou, ale co se týká času stráveném na Internetu pro osobní účely, tak v tomto ohledu už rozdíl spatřit můžeme.

Obrázek 5 Graf porovnání rozdílu ve frekvenci používání Internetu pro osobní účely během pracovní doby po mezi pohlavími (zdroj: vlastní)

Co se týká četnosti a frekvence jak často lidé využívají Internet pro osobní účely. Tak nejčastěji respondenti uvedli, že cyberloafingem provozují několikrát za den (43 %). Alespoň jednou za den se připojí se během pracovní doby připojí k Internetu 66 % respondentů kvůli osobní důvodům. Jen 8 % respondentů se 37

nepřipojí vůbec. Graf četnosti odpovědí na otázku frekvence využívání Internetu pro osobní účely během pracovní doby je zobrazen na obrázku č. 7.

neustále

2%

několikrát denně

43%

okolo jednou za den

21%

několikrát do týdne

12%

méně než několikrát do týdne

15%

nikdy

8% 0%

5%

10% 15% 20% 25% 30% 35% 40% 45% 50%

Obrázek 6 Graf četnosti odpovědí na otázku frekvence využívání Internetu pro osobní účely během pracovní doby (zdroj: vlastní)

Pro úplnost je uvedena tabulka s průměry a směrodatnými odchylkami naměřených proměnných z dotazníkového šetření. Tabulka 2 Tabulka s průměry a směrodatnými odchylkami jednotlivých proměnných (zdroj: vlastní) Průměr

N

Směrodatná odchylka

Pohlaví (žena = 1)

102

,53

,502

Věk

102

2,07

1,055

Vzdělání

102

2,20

,614

Velikost firmy

102

2,48

1,106

Pracovní poměr částečný úvazek = 1

102

,25

,432

Zaměstnanec = 1

102

,90

,299

Vedoucí pozice = 1

102

,25

,432

Administrativa

102

,25

,438

Prodej

102

,22

,413

Vzdělávání

102

,05

,217

Zdravotnictví

102

,08

,270

služby

102

,05

,217

Management

102

,05

,217

Marketing

102

,02

,139

IT

102

,05

,217

Finanční služby

102

,03

,170

Účetnictví

102

,05

,217

38

Průměr

N

Směrodatná odchylka

Množství odpracovaných hodiny

102

4,10

1,538

Množství času na pc

102

2,79

1,588

102

3,58

1,417

102

2,82

1,382

102

50,73529412

60,001

102

2,83

1,100

102

3,16

1,097

102

2,87

1,149

102

3,23

1,242

102

3,28

1,277

102

2,40

1,229

102

2,46

1,467

102

2,36

1,370

E-mail

102

,686

,4663

Sociální sítě

102

,480

,5021

Instant messaging (chat)

102

,157

,3655

Hraní her

102

,088

,2850

Čtení článků

102

,529

,5016

Sledování videa

102

,137

,3458

Poslech hudby

102

,235

,4263

Nakupování

102

,186

,3913

Extraverze

102

13,75

3,603

Přívětivost

102

15,32

3,378

Svědomitost

102

13,43

2,970

Neuroticismus

102

10,83

2,696

Otevřenost ke zkušenostem

102

13,89

2,842

Frekvence používání Internetu během pracovní doby(pracovní povinnosti) Frekvence používání Internetu pro osobní účely během pracovní doby Čas na Internetu pro osobní účely Je v pořádku používat Internet pro osobní účely během pracovní doby. Trávení času na Internetu pro osobní účely během pracovní doby zvyšuje uspokojení z práce. Trávení času na Internetu pro osobní účely během pracovní doby zvyšuje inspiraci/efektivitu mé práce. Pokud mám příležitost, rád trávím čas na Internetu pro osobní účely během pracovní doby. Vnímám používání Internetu pro osobní účely mezi spolupracovníky. Pokud by mě nikdo nesledoval, trávil bych více času na Internetu pro osobní účely. Jsou součástí firemních předpisů pravidla pro používání firemního PC. Jsou nějaké postihy za používání Internetu pro osobní účely, pokud na to zaměstnavatel přijde.

39

4.1 Vztah mezi osobnostními charakteristiky "Big five" a cyberloafingem U hypotézy týkající se pětifaktorového osobnostního modelu se na základě naměřených dat, nepodařilo pomocí korelační analýzy prokázat lineární závislost. Vliv změny těchto proměnných neměl vliv na změnu proměnné frekvence používání Internetu během pracovní doby pro osobní účely. Výsledky korelační analýzy jsou zobrazeny v tabulce č. 3. Hodnoty Pearsonova korelačního koeficientu se pohybují v blízkosti nuly, což značí, že mezi proměnnými neexistuje lineární vztah. U všech proměnných se neprokázala statistická významnost pro základní soubor, z důvodu vysoké hodnoty signifikance. Pravdivost H1-5 se na základě naměřených dat nedokázalo prokázat. Tabulka 3 Korelační analýza Pětifaktorový osobnostní model a Frekvence používání Internetu pro osobní účely během pracovní doby (zdroj: vlastní) Frekvence používání Internetu pro osobní účely během pracovní doby Extroverze

Pearson

,029

Correlation Sig. (2-tailed) Přívětivost

Pearson

-,104

Correlation Sig. (2-tailed) Svědomitost

Pearson

Sig. (2-tailed) Pearson

Sig. (2-tailed) Pearson

zkušenostem

Correlation

,843 ,021

Correlation

Otevřenost ke

,297 -,020

Correlation

Emoční stabilita (Neuroticismus)

,772

,832 ,025

Sig. (2-tailed)

,800

4.2 Pracovní a firemní prostředí a cyberloafing Druhá skupina hypotéz, která se týká pracovního a firemního prostředí, zaznamenala v korelační analýze vyšší hodnoty Pearsonova korelačního koeficientu. Ale pouze u H7 (Snížená míra kontroly má pozitivní vliv na cyberloafing (nesprávné využívání Internetu v pracovní době)) je výsledek statisticky významný, protože hodnota signifikance je menší než 0,05. Na základě 40

korelační analýzy se prokázala lineární závislost, že snížená míra kontroly by měla pozitivní vliv na cyberloafing a proto mohla být zařazena do regresní analýzy. Lineární zavíslost u H6 (Přítomnost firemních předpisů o užívání Internetu má pozitivní vliv na správné využívání v pracovní době), H8 (Vnímání cyberloafingu mezi spolupracovníky má pozitivní vliv na cyberloafing (nesprávné využívání Internetu v pracovní době)) a H9 (Vyšší míra používání počítače v rámci pracovní náplně má pozitivní vliv na cyberloafing (nesprávné využívání Internetu v pracovní době)) se na základě naměřených hodnot nedokázala potvrdit. V souvislosti s firemními předpisy jsou uvedeny výsledky, zda přítomnost postihů za porušení těchto předpisů, týkajících se používání Internetu během pracovní doby pro osobní účely, ovlivňuje frekvenci používání Internetu pro osobní účely během doby. Ani pro tento předpoklad nevznikla lineární závislost. Tabulka 4 Korelační analýza Firemní prostředí a Frekvence používání Internetu pro osobní účely během pracovní doby (zdroj: vlastní) Frekvence používání Internetu pro osobní účely během pracovní doby Vnímám používání Internetu pro

Pearson

osobní účely mezi spolupracovníky.

Correlation

,135

Sig. (2-tailed) Pokud by mě nikdo nesledoval, trávil

Pearson

bych více času na Internetu pro

Correlation

osobní účely.

Sig. (2-tailed)

Jsou součástí firemních předpisů

Pearson

pravidla pro používání firemního PC.

Correlation

,293

**

,003 ,001

Sig. (2-tailed) Jsou nějaké postihy za používání

,175

Pearson

,989 -,123

Internetu pro osobní účely, pokud na Correlation to zaměstnavatel přijde.

Sig. (2-tailed)

Množství času na počítači v rámci

Pearson

pracovních povinností

Correlation

,219 ,182

Sig. (2-tailed)

,067

4.3 Osobní postoj k cyberloafingu Další skupina hypotéz se zabývala vztahem mezi osobní postojem k cyberloafingu a jak ho ovlivňuje. U všech těchto hypotéz byla prokázána statisticky významná hodnota pozitivní korelace, tedy lineárního vztahu mezi proměnnými. Hodnoty Pearsonova korelačního koeficientu se pohyboval v rozmezí 0,3-0,4, co značí mírnou těsnost závislosti. H10 (Pozitivní vnímání používání Internetu pro 41

osobní účely během pracovní doby má pozitivní vliv na cyberloafing)) a H11: Vnímání pozitivního přínosu cyberloafingu má pozitivní vliv na cyberloafing (nesprávné využívání Internetu v pracovní době). Všechny tyto hypotézy jsou korelační analýzou podporovány a byly začleněny do regresní analýzy. V tabulce č. 5 jsou uvedeny hodnoty korelační analýzy mezi Frekvence používání Internetu pro osobní účely během pracovní doby a tvrzeními, které jsou spojeny s výše zmíněnými hypotézami. Tabulka 5 Korelační analýza Osobní postoje a Frekvence používání Internetu pro osobní účely během pracovní doby (zdroj: vlastní) Frekvence používání Internetu pro osobní účely během pracovní doby Je v pořádku používat Internet pro

Pearson

osobní účely během pracovní doby.

Correlation

,352

Sig. (2-tailed) Trávení času na Internetu pro osobní Pearson

,000 ,345

účely během pracovní doby zvyšuje

Correlation

uspokojení z práce.

Sig. (2-tailed)

Trávení času na Internetu pro osobní Pearson Correlation

efektivitu mé práce.

Sig. (2-tailed)

Pokud mám příležitost, rád trávím čas Pearson Correlation

pracovní doby.

Sig. (2-tailed)

**

,002 ,381

na Internetu pro osobní účely během

**

,000 ,304

účely během pracovní doby zvyšuje

**

**

,000

4.4 Činnosti na Internetu spojované s cyberloafingem Tato část hypotéz se věnovala vztahu mezi cyberloafingem a činnostmi, které jsou vykonávány na Internetu. Zjišťovalo se, zda nějaké činnosti mají spojitost se zvýšenou frekvenci používání Internetu pro osobní účely. Výsledky korelační analýzy přinesly hodnoty znázorněné v tabulce č. 6. Hodnoty Pearsonva korelačního koeficientu se ve většině případů pohybovali v nízkých hodnotách a byly statisticky nevýznamné. U uživatelů sociálních sítí a uživatelů, kteří nakupují a sledují videa na Internetu, se objevila statisticky významná korelace. I když nízké hodnoty. Korelační analýza zjistila nízký stupeň těsnosti lineárního vztahu mezi těmito proměnnými a frekvencí používání Internetu pro osobní účely během pracovní doby. H12 (Používání sociálních sítí má pozitivní vliv na cyberloafing (nesprávné využívání Internetu v pracovní době)) a H14 (Sledování videa na Internetu má pozitivní vliv na cyberloafing (nesprávné využívání Internetu 42

v pracovní době)) jsou lineárně závislé s frekvencí používání Internetu pro osobní účely a byly zařazeny do regresní analýzy. Naopak H13 (Hraní online her má pozitivní vliv na cyberloafing (nesprávné využívání Internetu v pracovní době)) není korelační analýzou podporována a nemůžeme ji na základě naměřených dat potvrdit její pravdivost. Tabulka 6 Korelační analýza Aktivity spojované s cyberloafingem a Frekvence používání Internetu pro osobní účely během pracovní doby (zdroj: vlastní) Frekvence používání Internetu pro osobní účely během pracovní doby E-mail

Pearson Correlation Sig. (2-tailed)

Sociální sítě

Pearson Correlation Sig. (2-tailed)

Instant messaging (chat)

Pearson Correlation Sig. (2-tailed)

Hraní her

Pearson Correlation Sig. (2-tailed)

Čtení článků (zpravodajství, sport, blogy, atd.)

Pearson Correlation Sig. (2-tailed)

Sledování videa

Pearson Correlation Sig. (2-tailed)

Poslech hudby

Nakupování

Pearson Correlation Sig. (2-tailed) Pearson Correlation Sig. (2-tailed)

,128 ,199 ,266

**

,007 ,114 ,253 ,090 ,367 ,065 ,518 ,217

*

,028 ,138 ,165 ,226

*

,022

Na grafu zobrazeném níže na obrázku č. 8 jsou zobrazeny nejčastější činnosti, které respondenti uvedli, že je provozují během pracovní doby pro osobní účely. Téměř 70 % dotazovaných uvedlo, že nejčastěji vyřizují soukromou elektronickou poštu. Druhou nejoblíbenější činností je podle naměřených dat čtení článků, tu to činnost provozuje 53 % dotazovaných. Podobného výsledku dosáhly i sociální sítě, které v pracovní době navštěvuje 48 % respondentů. Dále pak k poslechu hudby 24 %, nakupování 19 %, IM 16%, sledování videa 14 %, hraní her 9 % a 6 % uvedlo jiné aktivity. Pro úplnost, respondenti mohli uvést více činností.

43

E-mail

69%

Čtení článků

53%

Sociální sítě

48%

Poslech hudby

24%

Nakupování

19%

Instant messaging (chat)

16%

Sledování videa

14%

Hraní her

9%

Jiné (uveďte jaké)

6% 0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

Obrázek 7 Nejčastější činnosti na Internetu provozované pro osobní účely během pracovní doby (zdroj: vlastní)

4.5 Pracovní odvětví a cyberloafing Poslední zkoumanou otázkou bylo, zda jsou nějaká pracovní odvětví, která jsou náchylnější k nesprávnému využívání Internetu během pracovní doby. Na základě výsledků korelační analýzy se nedokázala prokázat spojitost s nějakým pracovním odvětvím a zvýšenou frekvencí používání Internetu pro osobní účely během pracovní doby. Tabulka 7 Korelační analýza Pracovní odvětví a Frekvence používání Internetu pro osobní účely během pracovní doby (zdroj: vlastní) Frekvence používání Internetu pro osobní účely během pracovní doby Administrativa

Pearson Correlation Sig. (2-tailed)

Prodej

Pearson Correlation Sig. (2-tailed)

Vzdělávání

Pearson Correlation Sig. (2-tailed)

Zdravotnictví

Pearson Correlation Sig. (2-tailed)

služby

Pearson Correlation Sig. (2-tailed)

Management

Pearson Correlation Sig. (2-tailed)

44

-,039 ,694 -,141 ,158 -,136 ,173 -,201 ,043 ,029 ,771 ,095 ,341

Marketing

Pearson Correlation Sig. (2-tailed)

IT

Pearson Correlation Sig. (2-tailed)

Finanční služby

Pearson Correlation Sig. (2-tailed)

Účetnictví

Pearson Correlation Sig. (2-tailed)

,121 ,226 ,095 ,341 ,107 ,286 ,161 ,105

Pro přehled je uvedeno na obrázku č. 9 uveden rozložení jednotlivých pracovních odvětvích, které uvedli respondenti během dotazníkového šetření. Nejvíce zastoupenou skupinou, byli lidé pracující v administrativě (25 %) a prodeji (22 %).

Administrativa

25%

Prodej

22%

Zdravotnictví

8%

Vzdělávání

5%

Účetnictví

5%

služby

5%

Management

5%

IT

5%

Finanční služby

3%

Marketing

2%

Jiné

16% 0%

5%

10%

15%

20%

25%

30%

Obrázek 8 Rozložení pracovních odvětví z dotazníkového šetření (zdroj: vlastní)

4.6 Regresní analýza Na základě výsledků korelační analýzy, která zjišťovala lineární závislost mezi proměnnými, byl vytvořen lineární regresní model. Z korelační analýzy vyšlo osm proměnných jako vhodné pro zvolení mezi nezávislé proměnné. Bylo testováno několik modelů, kdy některé proměnné byly odstraněny z důvodu, že vytvářely multikolineritu. Jako nejlepší se projevil model, kde zůstalo pět nezávislých proměnných. P-hodnota F-testu je menší než 0,01, takže zamítáme nulovou hypotézu o nevhodnosti modelu. Hodnota upraveného determinačního indexu I2 je 0,286. 28,6 % změn hodnot závislé proměnné vysvětluje model vlivem 45

nezávislých proměnných. Zbylých 71,4 % změn je způsobeno jinými vlivy. Analýza reziduí splnila podmínky, že rezidua jsou náhodná a nezávislá, mají normální rozdělení a jejich rozptyl je konstantní. Výsledky lineárního regresního modelu jsou zobrazeny v tabulce č. 8. Tabulka 8 Výsledek lineární regresní analýzy (zdroj: vlastní) Standardized Unstandardized Coefficients Model 1

B

(Constant)

Std. Error ,562

,401

,300

,112

,272

Sociální sítě

Coefficients Beta

t

Sig.

1,400

,065

,239

2,686

,009

,106

,226

2,559

,012

,786

,237

,286

3,321

,001

Sledování videa

,829

,347

,207

2,385

,019

Nakupování

,742

,308

,210

2,407

,018

Je v pořádku používat Internet pro osobní účely během pracovní doby. Trávení času na Internetu pro osobní účely během pracovní doby zvyšuje efektivitu mé práce.

Závislá proměnná: Frekvence používání Internetu pro osobní účely během pracovní doby

Z výsledků lineárního regresního modelu můžeme potvrdit pravdivost, některých hypotéz. H10: Pozitivní vnímání používání Internetu pro osobní účely během pracovní doby má pozitivní vliv na cyberloafing. Tato hypotéza je na základě výsledků regresní analýzy podporována na hladině významnost p < 0,05. H11: Vnímání pozitivního přínosu cyberloafingu má pozitivní vliv na cyberloafing (nesprávné využívání Internetu v pracovní době). Rovněž tato hypotéza je na základě výsledků regresní analýzy podporována na hladině významnost p < 0,05. H12: Používání sociálních sítí má pozitivní vliv na cyberloafing (nesprávné využívání Internetu v pracovní době). I tato hypotéza je na základě výsledků regresní analýzy podporována na hladině významnost p < 0,05. Poslední potvrzenou hypotézou je H14: Nakupování na Internetu má pozitivní vliv na cyberloafing (nesprávné využívání Internetu v pracovní době).

46

5 Diskuze Tato část práce se bude věnovat shrnutí poznatků, které byly popsány v předchozí kapitole a jejich následnou interpretací a stanovení limitů práce. Hlavní zjištění práce můžeme pro přehlednost znovu rozdělit podle rozdělení hypotéz, jaké byla provedena v předchozí části.

5.1 Hlavní zjištění Hypotézy H1-5 týkají se vztahu pětifaktorového modelu osobnostních rysů "Big five" a nesprávného využívání Internetu pro osobní účely (cyberloafingu) se na základě sesbíraných dat neprokázaly dokázat. Sice nízký stupeň korelace naznačoval správnost hypotéz, ale na základě korelační analýzy nemůžeme vyvozovat kauzální příčinu. Tento výsledek byl pro mě v celku překvapivý, očekával jsem, že hypotézy, které byly prokázány v zahraničí se potvrdí i v českém prostředí. Hypotézy H6-9 spjaté s firemní a pracovním prostředím podobně jako předchozí hypotézy se nedokázala prokázat jejich pravdivost.

Stejně jako

předchozí hypotézy vykazovali nízký stupeň korelace, ale ze kterého nemůžeme vyvozovat kauzální výsledky. Pouze H7 (Snížená míra kontroly má pozitivní vliv na cyberloafing) byla použit pro lineární analýzu, ze které ale byla následně vyřazena, protože způsobovala multikolinaritu mezi nezávislými proměnnými. Takže ani tato hypotéza nemohla být potvrzena. Další skupina hypotéz H10-11, která zkoumala vztah osobního postoje zaměstnance ke cyberloafingu už byla úspěšnější v prokazování pravdivosti. U těchto hypotéz se vyskytoval mírný stupeň korelace a proto byly zařazeny do regresní analýzy, kde byla jejich pravdivost potvrzena. H10 - Pozitivní vnímání používání Internetu pro osobní účely během pracovní doby má pozitivní vliv na cyberloafing. H11 - Vnímání pozitivního přínosu cyberloafingu má pozitivní vliv na cyberloafing (nesprávné využívání Internetu v pracovní době). Poslední skupinou hypotéz H12-14 přinesla výsledky ohledně vztahu mezi jednotlivými činnostmi, které jsou typické pro cyberloafing. Z výsledků korelační analýzy vyšli proměnné, které měly nízký stupeň korelace statisticky významný uživatelé sociálních sítí, sledování videa a nakupování. Následně tyto proměnné byly použity v lineární regresní analýze a byl prokázán jejich vliv na frekvenci 47

používání Internetu pro osobní účely během pracovní doby. Na základě výstupů regresní analýzy byla prokázaná pravdivost hypotéz H12(pozitivní vliv sociálních sítí na cyberloafing) a H14 (pozitivní vliv sledování videa na Internetu na cyberloafing). Návíc byla zjištěna spojitost mezi uživateli, kteří často nakupují přes Internet a frekvencí cyberloafingu. U H13 (pozitivní vliv hraní her na Internetu na cyberloafing) se pravdivost nedokázala prokázat. Když bychom měli uvést nejčastější činnosti, kteří čeští zaměstnanci provozují pro osobní účely během pracovní doby, tak mezi ně patří e-mail to uvedlo jako nejčastější činnost 69 % dotazovaných, což není žádné překvapení, když je to nejčastěji provozovaná aktivita na Internetu (93 %, ČSÚ, 2014) . Druhou nejčastější činností je čtení článků (zpravodajství, sport, blogy, atd.), tu provozuje 53 % respondentů. Ani to není příliš velké překvapení vzhledem k tomu kolik uživatelů tuto činnost běžně provozuje (86 %, ČSÚ, 2014). Mezi další nejčastější činnosti patří účast na sociálních sítí během pracovní doby (bez souvislosti s pracovními povinnostmi), kterou uvedlo 48 % dotazovaných. Když porovnáme toto číslo s hodnotou, kterou zjistila ČSÚ v roce 2014, kdy 50 % českých uživatelů Internetu se připojuje běžně kvůli sociálním sítím. To by mohlo naznačovat, že lidé, kteří se připojují na sociální sítě, nedělají rozdíly v tom, kde se na ně připojují. Dále pak respondenti uvedli jako nejčastější činnosti na Internetu pro osobní účely během pracovní doby: poslech hudby 24 %, nakupování 19 %, IM 16%, sledování videa 14 %, hraní her 9 % a 6 % uvedlo jiné aktivity. Další zjištění, která byla na základě sesbíraných dat se týkají množství času, který uživatelé tráví na Internetu pro osobní účely během pracovní doby. Touto problematikou se v českém prostředí firma TruconneXion, která v posledních letech prováděla výzkumy. V roce 2015 naměřila mezi českými zaměstnanci průměrnou dobu strávenou na Internetu pro osobní účely během pracovní doby na 52 minut denně (ČT24, 2015). Když to porovnáme s výsledkem 51 minut , který byl naměřen z našeho výzkumného vzorku, tak se příliš neliší. Ve výzkumu firmy TruconneXion, ale není zmíněn rozdíl mezi pohlavími. V našem výzkumu jsme došli k výsledku, že rozdíl v průměrném čase na Internetu pro osobní účely mezi pohlavími je 10 minut. Pro muži je průměr 56 minut a pro ženy 46 minut. Co se týká frekvence využívání Internetu tak alespoň jednou denně se připojí 66 % dotazovaných. Extremní odpověď neustále uvedlo pouze 2 % dotazovaných. Na druhém pólu odpověď nikdy uvedlo 8 % respondentů. Je vidět, 48

že extremní odpovědím se respondenti celkem vyhýbali. Nejčastěji odpovědí bylo, že 43 % dotazovaných se připojuje na Internet během pracovní doby kvůli osobním důvodům několikrát za den. Z toho můžeme soudit, že se běžní lidé připojují na Internet povětšinou na krátkou dobu, ale vícekrát za den.

5.2 Limity práce Limity výzkumu jsou spojené s použitými výzkumnými metodami. Metoda Focus Groups má už ze své podstaty limity, které jsou způsobeny, že je omezená velikost výzkumného vzorku. Malá velikost vzorku může znamenat velké rozdíly v názorech na danou problematiku a způsobit tak ovlivnění výsledků výzkumu. Další limitem této metody je přepis zaznamenané diskuze, která může být do jisté míry zkreslená, protože některá nepřímá vyjádření nejdou ve textové formě tak dobře vyjádřit. Dalším možným limitem, ale který se týká již dotazníkového šetření, je velikost výzkumného vzorku. V případě, že by bylo zajištěno větší množství respondentů, mohlo by to napomoci k detailnějšímu a přesnějšímu prozkoumání dané problematiky a napomoci k prokázaní většího množství hypotéz.

49

6 Závěr Diplomová práce byla zpracována s cílem prozkoumat české firemní prostředí, jak zaměstnanci používají Internet během pracovní doby k osobní účelům. Nejprve v teoretické části byly shrnuty poznatky týkající se používání Internetu během pracovní doby pro osobní účely, většinou ze zahraničních zdrojů, protože v českém prostředí se touto problematikou příliš nikdo nezabýval. Na základě podkladů z teoretické části byla vypracována praktická část. V praktické části byly stanoveny hypotézy a výzkumné otázky vycházeli z poznatků nabytých v teoretické části. K prozkoumání těchto otázek bylo použito dvou metod. Metody kvalitativní charakteru - Focus Groups a metody kvantitativního charakteru - dotazníkového šetření. Metoda Focus Groups poskytla kvalitativní pohled na výzkumnou otázky, ze kterého se pak čerpalo při sestavování dotazníkového šetření. Z výsledků získaných dotazníkovým šetření se následně uvěřovaly stanovené hypotézy. Dokázalo se potvrdit jen část výzkumných otázek. Tyto výsledky jsou shrnuty v kapitole výsledky a následně komentovány v kapitole diskuze. Na samotný závěr bych chtěl zmínit, že tato práce zkoumá jen vybranou část obsáhlé problematiky používání Internetu během pracovní doby pro osobní účely. Používání Internetu pro osobní účely nemusí být vnímáno pouze negativně, ale může přinést v některých případech i zvýšenou efektivitu pracujících. Další výzkumy by mohly vést mnoha dalšími směry. Např. zkoumat tuto problematiku z hlediska zaměstnavatelů, jaký k tomu mají vztah, zda některé formy využívání Internetu pro osobní účely během pracovní doby tolerují apod.

50

7 Seznam použitých zdrojů 2014 Wasting Time at Work Survey - Salary.com [online]. 2015 [cit. 2015-1512]. Dostupný z WWW: All Twitterstatistics in one place | Socialbakers 2016 [cit. 2016-19-01]. Dostupný z WWW: ANDREASSEN, C. S.; TORSHEIM, T.; PALLESEN, S.: Predictors of Useof Social Network Sitesat Work - A Specific Type of Cyberloafing. Journal of ComputerMediated Communication. 2014, 19, 906–921 ASKEW, K.: The Relationship Between Cyberloafing and Task Performance and an Examination of the Theory of Planned Behavior as a Model of Cyberloafing. A dissertation submitted in partial fulfill ment of the requirements for the degree of Doctorateof Philosophy, Phd Thesis, Department of Psychology University of South Florida. 2011. Audience Insights [online]. 2016 [cit. 2016-19-01]. Dostupný z WWW: Audit návštěvnosti Internetu - Trendy v návštěvnosti Internetu ročenka 2014 Netmonitor

[online].

2015

[cit.

2016-19-01].

Dostupný

z

WWW:

BEDNÁŘ, Vojtěch. Jak dnes fungují sociální sítě. Lupa [online]. 2005 [cit. 201620-01]. Dostupné z: BLANCHARD, A.L.; HENLE, C.A.: Correlates of different forms of Cyberloafing: The role of norms and external locus of control. Computers in HumanBehaviour. 2008, 24, 1067-1084. BLAU, G.; YANG, Y.; WARD-COOK, K.: Testing a measure of cyberloafing. Journal of Allied Health. 2004, 35, 1-9. BOYD, D. M.; ELLISON, N. B.: Social network sites: Definition, history, and scholarship. Journal of Computer-Mediated Communication. 2007, 13 (1), 210230.

51

Brief History of the Internet - Internet Timeline | Internet Society [online]. 2015

[cit.

2016-19-01].

Dostupný

z

WWW:

BUTRON, R. J. F.:. Reconceptualising the ‘behavioural approach’ in agricultural studies: a socio-psychological perspective. Journal of Rural Studies. 2004 20(3), 359-371. CAPLAN, S.E.: Problematic Internet use and psychosocial well-being: development

of

a

theory-based

cognitive-behavioural

measurement

instrument. Computers in Human Behaviour. 2002, 18, 553-575. Celebrating a Community of 400 Million - Instagram Blog [online]. 2015 [cit. 2016-19-01].

Dostupný

z

WWW:

CESNET | Historie národní sítě pro vědu, výzkum a vzdělávání[online]. 2015 [cit.

2016-19-01].

Dostupný

z

WWW:

Company Info | Facebook Newsroom[online]. 2016 [cit. 2016-19-01]. Dostupný z WWW:

(Facebook

Newsroom, 2016) COOPER, A., SAFIR, M. P., ROSENMANN, A.: Work place worries: A preliminary look at online sexual activities at the office – emerging issues for clinicians and employers. Cyber Psychology&Behavior. 2006, 9, 22–29. DC: Pew Internet &American Life Project. 2009. DE LARA, P.: Relationship between organizational justice and cyberloafing in the work place: Has ‘anomia’ a say in the matter? Cyber Psychology&Behavior. 2007, 10, 464–470. Digital journalism– wikipedie [online]. 2016 [cit. 2016-19-01]. Dostupný z WWW: DOORN, O.: Cyberloafing: A multi-dimensional construct placed in a theoretical framework. MS Thesis, Eindhoven University of Technology, Netherlands. 2011 DURIŠ, F.: Adaptácia osobnostného dotazníka MINI-IPIP do českého jazyka. Bratislava 2013. Diplomová práce. Univerzita Komenského v Bratislavě. 52

E-mail – wikipedie [online]. 2015 [cit. 2016-19-01]. Dostupný z WWW: Facebook – wikipedie [online]. 2016 [cit. 2016-19-01]. Dostupný z WWW: FALTÝNEK, L. Psychologické aspekty komunikace na Internetu. UHK – fakulta informatiky a managementu Hradec Králové. Diplomová práce 2002 FRANKLIN, B.: EDITORIAL. Digital Journalism. 2013, 1(1), 1-5, ISSN: 21670811. GLASSMAN, J.; PROSCH, M.; SHAO, B. B. M.: To monitor or not to monitor: Effectiveness of a cyberloafing counter measure. Information& Management. 2015, 52, 170–182. Global Internet usage - Wikipedia, the free encyclopedia [online]. 2015 [cit. 2016-19-01].

Dostupný

z



WWW: (Global

Internet

usage - wikipedie, 2016) Google+ – wikipedie [online]. 2016 [cit. 2016-19-01]. Dostupný z WWW: Google+ Growth[online]. 2016 [cit. 2016-19-01]. Dostupný z WWW: HARTKE, J.: Relationships between the Big Five personality dimensions and cyberloafing behavior. Phd Thesis, southern Illinois university at Carbondale. 2008. ISBN 9780549729020 HENDL, Jan.: Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. 2., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2008. 407 s. ISBN 978-80-7367-485-4 HENLE, C. A.; BLANCHARD, A. L.: The interaction of workstressors and organizational sanctions on cyberloafing. Journal of ManagerialIssues. 2008, 2, 383-400. HENLE, C. A.; KOHUT, G.; BOOTH, R.: Designing electronic use policies to enhance employee perceptions off airness and to reduce cyberloafing: An empirical test of justice theory. Computers in Human Behavior. 2009, 25, 902– 910. CHLAD, R.: Historie a vývoj Českého Internetu [online]. 2015 [cit. 2016-19-01]. Dostupný

z

53

WWW:

History of the Internet - Wikipedia, the free encyclopedia [online]. 2015 [cit. 2016-19-01].

Dostupný

z

WWW:

HRUŠKA, V.: Kolektivní smlouvy a vnitřní předpisy. 1. vyd. Praha: GradaPublishing a.s., 2006, 284s. ISBN 80-247-1987-8 Informační a komunikační technologie v českých domácnostech - ČSÚ [online]. 2014

[cit.

2016-19-01].

Dostupný

z

WWW:

Instagram – wikipedie [online]. 2016 [cit. 2016-19-01]. Dostupný z WWW: Instant messaging – wikipedie [online]. 2015 [cit. 2016-19-01]. Dostupný z WWW: Internet users number 2005-2015 | Statistic [online]. 2015 [cit. 2016-19-01]. Dostupný z WWW: Internetové katalogy odkazů | WebČesky.cz [online]. 2012 [cit. 2016-19-01]. Dostupný z WWW: Internetový katalog– wikipedie [online]. 2016 [cit. 2016-19-01]. Dostupný z WWW: Jak na Internet - Historie Internetu [online]. 2015 [cit. 2016-19-01]. Dostupný z WWW: <:http://www.jaknaInternet.cz/page/1205/historie-Internetu/> Jak na Internet - Internetové aukce [online]. 2014 [cit. 2016-19-01]. Dostupný z WWW: Jak na Internet - Jak hledat na Internetu [online]. 2014 [cit. 2016-19-01]. Dostupný z WWW: Jak na Internet - Komunikace přes Internet [online]. 2014 [cit. 2016-19-01]. Dostupný z WWW: Jak na Internet - Online hry [online]. 2014 [cit. 2016-19-01]. Dostupný z WWW:

54

Jak na Internet - Proč nakupovat na Internetu [online]. 2014 [cit. 2016-19-01]. Dostupný

z

WWW:


nakupovat-na-Internetu/> Jak na Internet - Sociální sítě [online]. 2014 [cit. 2016-19-01]. Dostupný z WWW: Jak na Internet - Srovnávače [online]. 2014 [cit. 2016-19-01]. Dostupný z WWW: Jak na Internet

- Televize na Internetu [online]. 2014 [cit. 2016-19-01].

Dostupný z WWW: Jak vyhledávat na Internetu [online]. 2015 [cit. 2016-19-01]. Dostupný z WWW:


Internetu.pdf> JAKUBKA, J. Vnitřní předpisy zaměstnavatele. 1. vyd. Praha: Nakladatelství ASPI, 2008, 20s. ISBN 978- 80-7357-396-6. JANDAGHI, G.; ALVANI , S. M.;. MATIN, H. Z.; KOZEKANAN, S. F.: Cyberloafing Management in Organizations. Iranian Journalof Management Studies. 2015, 8(3), 335-349. ISSN: 2345-3745 JIA, H.; JIA, R.; KARAU, S.: Cyberloafing and Personality: The Impact of the Big Five Traits and Workplace Situational Factors. Journal of Leadership & Organizational Studies. 2013, 20(3), 358–365. Kdy vám smí firma kontrolovat Počítač - Prace.cz [online]. 2015 [cit. 2015-1912].

Dostupný

z

WWW:


radce/detail/article/kdy-vam-smi-firma-kontrolovat-pocitac-1/> KIDWELL, R.E.:Loafing in the 21st century: Enhanced opportunities and remedies – for with holding job effort in the new workplace. Business Horizons. 2011, 53, 543-552. KIM, S. J.; BYRNE, S.: "Conceptualizing personal web usage in work contexts: A preliminary framework". Computers in Human Behavior. 2011, 27, 2271– 2283 KOPECKÝ, D.:Monitorování zaměstnanců v pracovním procesu. Diplomová práce.UTB ve Zlíně. 2012, 112 s. KOPECKÝ, Kamil . Moderní trendy v elektronické komunikaci. 1. vyd. Olomouc : Hanex, 2007. 99 s. ISBN 978-80-85783-78-0. 55

KRBKOVÁ, L.: Návrh řešení problému kontroly zaměstnanců. Diplomová práce. Vysoké učení technické v Brně. 2009, 132 s. KRISHNAN, S.; LIM, V. K. G.; TEO, T. S. H., "How does peronality matter? Inevetigating the impact of big-five personality traits on cyberloafing". ICIS 2010 Proceedings. 2010, Paper 6. LANDERS, R. N.; LOUNSBURY, J. W.: Aninvestigationof Big Five and narrow personality traits in relation to Internet usage. Computers in HumanBehavior. 2006, 22(2), 283–293. LIBERMAN, B.; SEIDMAN, G.; McKENNA, K. Y. A.; BUFFARDI, L. E.: Employee job attitudes and organizational characteristics as predictors of cyberloafing. Computers in Human Behavior. 2011, 27, 2192–2199 Lidé.cz – wikipedie [online]. 2016 [cit. 2016-19-01]. Dostupný z WWW: lide.cz, den (pc, domácí) - Návštěvnost Netmonitor [online]. 2016 [cit. 201619-01]. Dostupný z WWW: LikedIn– wikipedie [online]. 2016 [cit. 2016-19-01]. Dostupný z WWW: LIM, V. K. G.; TEO, T.: Prevalence, perceived seriousness, justification and regulation of cyberloafing in Singapore: An exploratory study. Information and Management. 2005, 42, 1081–1093. LIM, V.: "The IT way of loafing on the job: Cyberloafing, neutralizing and organisational justice”. Journalof Organisational Behaviour, 2002, 23(5), 675694. LIM, V.K.G., CHEN, D.J.Q.: Cyberloafing at the Workplace: Gain or Drain on Work?. Behavior and Information Technology (iFirst). 2009, 1-11. MADDEN, M.: The audience for online video-sharing sites shoots up. Washington, MAHATANANKOON, P.; ANANDARAJAN, M.; IGBARIA, M. (2004). Development of a Measure of Personal Web Usage in the Workplace. Cyberpsychology & Behaviour. 2004, 7(1), 93-104. McELROY, J. C.; HENDRICKSON, A. R.; TOWNSEND, A. M.; DeMARIE, S. M.: Dispositional Factors in Internet Use: Personality versus Cognitive Style. MIS Quarterly. 2007, 31(4), 809-820.

56

MILLS, J. E., HU, B., BELDONA, S., CLAY, J.: Cyberslacking! A wired-workplace liability issue. Cornell Hotel and Restaurant Administration Quarterly. 2001, 42, 34–47. Most popular Twitter accounts in Czech Republic | Socialbakers [online]. 2016 [cit.

2016-19-01].

Dostupný

z

WWW:

O nás | LinkedIn [online]. 2016 [cit. 2016-19-01]. Dostupný z WWW: Obrazení: Czech and Slovak Instagram Search Engine [online]. 2016 [cit. 201619-01]. Dostupný z WWW: Online game – wikipedie [online]. 2016 [cit. 2016-19-01]. Dostupný z WWW: ORAVEC, J. A.: Bookmarking the world: Weblog applications in education. Journal of Adolescent & Adult Literacy. 2004, 45, 616–621. Padesátka nejnavštěvovanějších webů světa (10. - 1. příčka)- iDNES.cz[online]. 2015

[cit.

2016-19-01].

Dostupný

z

WWW:

PATALAS, T.: Guerillový marketing: jak s malým rozpočtem dosáhnout velkého úspěchu. 1. vyd., Praha: Grada 2009, 978-80-247-2484-3. PEE, L. G., WOON, I. M. Y., KANKANHALLI, A.: Explaining non-work-related computing in the workplace: A comparison of alternative models. Information & Management. 2008, 45, 120–130. PERIS, R.; GIMENO, M. A.; PINAZO, D.; ORTET, G.; a kol. Online chat rooms: Virtual spaces of interactionfor socially oriented people. Cyberpsychology & Behavior, 5, 1, 43-53, 2002. RAMAYAH, T.: Personal web usage and work in efficiency. Business Strategy Series. 2010, 11(5), 295-301. RESTUBOG, S. L. D.; et al.: Yielding to (cyber)-temptation: Exploring the buffering role of self-control in the relationship between organizational justice and cyberloafing behavior in the workplace. Journal of Research in Personality. 2011, 45, 247–251. Rok 2002 | O společnosti Seznam.cz [online]. 2016 [cit. 2016-19-01]. Dostupný z WWW: 57

ROSS, C.; ORR, E. S.; SISIC, M.; ARSENNEAULT, J. M.; SIMMERING, M. G.; ORR, R. R.: Personality and motivations associated with Facebook use. Computers in Human Behavior. 2009, 25, 578–586. SELWYN, N.: “A safe haven for misbehaving? An investigation of on line misbehavior among university students”. Social Science Computer Review. 2008 26, 446-465. Skoro hodinu pracovní doby tráví Češi zábavou - ČT24 - Česká televize [online].

2015

[cit.

2015-15-12].

Dostupný

z

WWW:

Slevový portál – wikipedie [online]. 2016 [cit. 2016-19-01]. Dostupný z WWW: SMEJKAL, V.; RAIS, K.: Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích. 4 vyd. Praha: GradaPublishing, a.s., 2013, 448 s. ISBN 978-80-247-4644-9 Sociální sítě – wikipedie [online]. 2015 [cit. 2016-19-01]. Dostupný z WWW: spoluzaci.cz, den (pc, domácí) - Návštěvnost Netmonitor[online]. 2016 [cit. 2016-19-01]. Dostupný z WWW: Spolužáci.cz – wikipedie [online]. 2016 [cit. 2016-19-01]. Dostupný z WWW: Spolužáci.cz | O společnosti Seznam.cz [online]. 2016 [cit. 2016-19-01]. Dostupný z WWW: Statistics – YouTube [online]. 2016 [cit. 2016-19-01]. Dostupný z WWW: Streaming– wikipedie [online]. 2015 [cit. 2016-19-01]. Dostupný z WWW: SULER, J.: The Online Disinhibition Effect. Cyber Psychology and Behavior. 2004, 7, 321-326. ŠIKÝŘ, M.: Personalistika pro manažery a personalisty. 1. vyd. Praha: GradaPublishing a.s., 2012, 208s. ISBN 24779140 ŠMAHEL, D. Psychologie a Internet: děti dospělými, dospělí dětmi. PRAHA:TRINITRON, 2003, 158 s. ISBN 80-7254-360-1

58

Tabulka 41: Jednotlivci v České republice a nakupování přes Internet pro soukromé účely*; 2. čtvrtletí 2015[online]. 2015 [cit. 2016-19-01]. Dostupný z WWW:


1541.pdf/34d55a36-38a6-49c7-a753-33b0e9a57240?version=1.0> The Beginner's Guide to Google+[online]. 2013 [cit. 2016-19-01]. Dostupný z WWW:


guide/#Tg4ae4zJ8SqW> Twitter – wikipedie [online]. 2016 [cit. 2016-19-01]. Dostupný z WWW: Twitter (NYSE:TWTR) - Twitter MAU Were 302M For Q1, Up 18% YoY | Benzinga

[online].

2015

[cit.

2016-19-01].

Dostupný

z

WWW:

TZ Internetová videa mají Čechy bavit, ale zadarmo - Nielsen Admosphere [online]. 2015 [cit. 2016-19-01]. Dostupný z WWW: TZ Mezi zpravodajskými zdroji vedou Novinky.cz, zprávy v televizi sledují spíše starší lidé - Nielsen Admosphere [online]. 2015 [cit. 2016-19-01]. Dostupný

z

WWW:


zpravodajskymi-zdroji-vedou-novinky-cz-zpravy-v-televizi-sleduji-spisestarsi-lide/> VÁVRA, M.; HLADKÁ, E.: Telefonování po síti. ÚVTMU zpravodaj [online]. 2008 [cit.

2016-20-01].

Dostupné

z

WWW:

VENKATRAMAN, S.: The "Darth" sideof technology use: Cyberdeviant workplace behaviors. A dissertation submitted in partial fulfill ment of the requirements for the degree of Doctorate of Philosophy in Business Adminstration. 2008. VIDEOGAMES IN EUROPE: CONSUMER STUDY European Summary Report November 2012 [online]. 2012 [cit. 2016-19-01]. Dostupný z WWW:

59

VITAK, J.; CROUSE, J.; LaROSE, R.: Personal Internet use at work: Understanding cyberslacking. Computers in Human Behaviour. 2011, 27, 1751-1759. Voiceover Internet Protocol – wikipedie [online]. 2015 [cit. 2016-19-01]. Dostupný

z

WWW:

VYBÍRAL, Z. Psychologie komunikace. 2. vyd. 2. Praha: Portál, 2009, 320 s. ISBN 978-80-7367-387-1 Využívání informačních a komunikačních technologií v domácnostech a mezi jednotlivci - 2015 [online]. 2015 [cit. 2016-19-01]. Dostupný z WWW: Využívání informačních a komunikačních technologií v domácnostech a mezi jednotlivci v roce 2015 - ČSÚ [online]. 2015 [cit. 2016-19-01]. Dostupný z WWW:


15a.pdf/c5df602b-e412-48ed-8129-082d8cad914d?version=1.0> Využívání informačních a komunikačních technologií v domácnostech a mezi jednotlivci v roce 2010 - ČSÚ [online]. 2010 [cit. 2016-19-01]. Dostupný z WWW: Výzkum: Kdo jsou uživatelé komunitních sítí v Česku? | MediaGuru [online]. 2015

[cit.

2016-19-01].

Dostupný

z

WWW:

WEATHERBEE, T.G.: Counterproductive use of technology atwork: Information & communications technologies and cyberdeviancy. Human Resource Management Review. 2012, 20, 35-44. Webová stránka – wikipedie [online]. 2015 [cit. 2016-19-01]. Dostupný z WWW: Webový vyhledávač– wikipedie [online]. 2016 [cit. 2016-19-01]. Dostupný zWWW: 60

YouTube – wikipedie [online]. 2016 [cit. 2016-19-01]. Dostupný z WWW:

61

8 Přílohy Příloha č. 2: Přepis záznamu focus groups Vysvětlivky - M: Moderátor U1-6: Účastník 1-6 Úvod: M: "Dobrý den, mohl bych Vás poprosit abyste se představili, popsali svoji pracovní pozici a jak často využíváte při práci počítač. Začneme třeba u tebe" U2: "Dobrý den, jmenuji se Účastník2, pracuji jako odborný referent na krajském úřadě. Počítač ve své práci používám téměř pořád." U3: "Dobrý den, jmenuji se Účastník3, pracuji stejně jako kolega jako odborný referent na krajském úřadě. Počítač ve spojení s administrativními činnostmi ve své práci používám také téměř stále." M: "Dobře děkuji, může pokračovat někdo další." U1: "Dobrý den, jmenuji se Účastník1, já pracuji jako programátor v jedné soukromé společnosti. Vzhledem k mé pracovní náplni jsem na počítači celou pracovní dobu." U4: "Dobrý den, jmenuji se Účastník4, pracuji jako IT analytik v jedné soukromé firmě. Také na počítači trávím téměř veškerý pracovní čas." U5: "Dobrý den, jmenuji se Účastník5, pracuji jako stavební projektant v projekční firmě. Rovněž na počítači strávím téměř veškerý pracovní čas." M: "OK, poslední na řadě." U6: "Tak jo, jmenuji se Účastník6, já jsem kancelářská krysa, vyřizuji administrativní činnosti v jedné firmě. Takže většinu času trávím na počítači." Otázka č. 1 M: "Dobře představení máme za sebou, nyní přejdeme k diskuzi nad otázkami kvůli, kterým tady jsme. První otázka zní: Používáte Internet během pracovní doby pro osobní účely? Jestli ano proč? A jestli ne proč? Kdo začne?" U2: "Tak začnu třeba já. Ano, používám Internet během pracovní doby pro osobní účely, např. k vyřízení soukromého mailu, průběžnou kontrolu vysokoškolského systému, vyhledání dopravních spojů nebo ke sledování aktuálního stavu počasí. Využívám ho z toho důvodu, že k tomu mám možnost a trochu si odpočinu od své běžné práce." U3: "Já to mám velice podobné, využívám tak Internet, že si přečtu aktuální dění ve světě a u nás. Ale například sociální sítě navštěvuji přes mobil, sice je nemáme 62

blokované od zaměstnavatele, ale kontroluje stránky, které navštěvujeme a proto jsem radši opatrný. Využívám Internet pro osobní účely z toho důvodu, protože to máme od vedoucího povoleno, ale v omezené míře." M: "Dobře děkuji, pokračuj třeba ty." U6: "Také využívám Internet pro osobní účely, obvykle celou pracovní dobu mám puštěno online rádio, které poslouchám. Když je nějaký zajímavý sportovní přenos tak ho sleduji, ale snažím se před tím udělat všechnu svou práci nebo když to nestíhám tak není problém, abych se s šéfem domluvil a zůstal v práci kvůli tomu déle. V tomto směru musím říct, že šéf je v tomto ohledu velice chápavý a dá se s ním v klidu domluvit. Jinak občas navštívím Facebook, ale netrávím na něm příliš času aby mě to zdržovalo od pracovních povinností. A ten důvod jsem vlastně řekl, že to je kvůli tomu, že když šéf vidí, že dělám vše co mám nevadí mu pak, když jsem na Internetu pro osobní účely a tak se snažím abych toho nevyužíval, i když přiznám se občas to dělám." U5: "Jak si mluvil, že máš šéfa v pohodě na tohle, tak u mě je to právě naopak. Když je v práci šéf tak Internet pro osobní účely nemůžu používat, sleduje to jak pes. Když mě jednou nachytal, tak šli hned prémie dolů. Tak od té doby si dávám pozor. Ale samozřejmě, že Internet pro osobní účely využívám. Jen si musím dávat pozor v jaké situaci. Nejvíce čtu článku z alternativních médii, kontroluji soukromí email nebo koukám na videa na youtube." U3: "Tohle bych taky doplnil. Můj vedoucí je v tomto směru spíše tolerantní." M: "Jak to máte ostatní s vedoucíma?" U1: "Můj celkem v pohodě, neřeší to moc." U2: "U mě je to taky docela v klidu, ale zase nemám to tak volný jako například U6, když zpozoruje že trávíme hodně času na Internetu mimopracovními aktivitami tak jsou pak postihy za to." U4: "Jelikož já pracuji na vedoucí pozici tak se tomu snažím u mých podřízených předcházet, jsem docela tolerantní, ale v případě, že se to opakuje, tak se to pak řeší dál. Mě naštěstí z vrchu nikdo moc nekontroluje." M: "Dobře tak můžeš pokračovat v odpovědi na první otázku." U4: "No jak jsem, řekl mě nikdo nekontroluje takže občas Internet pro osobní účely využívám, ale ne zas tolik, jak bych pak mohl kontrolovat podřízené, když by viděli, že dělám to samé. To by nedělalo dobrotu. Proto si dávám pozor, když si vyřizuji osobní věci na Internetu. Dělám to většinou z toho důvodu, že potřebuju vyčistit 63

hlavu. Člověk, když celý den zírá do kompu tak ho už bolí hlava a potřebuje vypnout, z toho důvodu jsem i chápavej ke svým podřízeným." U1: "Tak já budu asi poslední kdo nemluvil. Tak já ho využívám celkem často. Jsem na sociálních sítí, čtu si různý články a tak. Dělám to protože k tomu mám možnost a většinou volná chvíli, když třeba na něco čekám." M: "Ještě by chtěl někdo něco doplnit k této otázce?" U2: "Už asi ne." U3: "Ne, ne." M: "Vidím, že asi ne, tak přejdeme ke druhé otázce." Otázka č. 2 M: "Otázka č. 2 zní v jaké situaci používáte Internet pro osobní účely v práci? Kdo se ujme slova?" U1: "Já o tom vlastně mluvil při první otázce, Internet pro osobní účely využívám v době, když mám volný čas. To je v době kdy mám všechny své úkoly hotové. Nebo když čekám např. na kolegu až udělá své úkoly, na které já navazuji a musím tedy na něho čekat. Občas používám Internet i když mám hodně práce, ale to není příliš často, protože se snažím udělat svoji práci co nejdřív a jít brzo domů, protože někdy se stává, že když se nestíhá, musí tam člověk zůstávat na přesčasy. A přesčasy nemám opravdu rád, protože stavím dům a to vyžaduje hodně práce a času." U2: "Tak já bych navázal v tom, že používám Internet pro osobní účely v drtivé většině v situaci, kdy mám své úkoly splněny nebo když zbývá pár minut do konce pracovní doby. Jinak se to stává velmi zřídka. Kdybych ho používal častěji, mohl bych mít problémy u vedoucího." U3: "Já bych navázal, jelikož naše pracovní pozice je velmi podobná, máme i podobné podmínky. Takže i používám Internet v stejných situací jako kolega. Jen bych mohl zmínit, že občas zajdu na záchod, kde používám Internet v mobilním telefonu." M: "To je zajímavé. Kdo bude pokračovat?" U5: "Jak zmínil kolega, že používá Internet, když si jde odskočit tak toho využívám také. M: "Můj výzkum je spíše zaměřen na používání Internetu na počítači během pracovní doby, nežli na mobilu, tak by se spíše věnoval tomuto problému."

64

U5: "OK. Jak jsem zmínil můj šéf nevidí rád, když během pracovní doby používáme Internet pro osobní účely, proto využívám situací, kdy vím, že mě nemůže pozorovat a ani nikdo jiný z mých spolupracovníků. Ty situace bývají celkem časté, ale využívám toho jen občas." M: "Kdo další?" U6: "Tak já využívám Internet pro osobní účely, v případech kdy mám všechny své povinnosti splněny, ale i v situacích, kdy potřebuju vyřešit něco naléhavého. Jak jsem řekl, můj šéf je v tomto ohledu docela mírný, proto toho v některých případech zneužívám, ale ne například jako někteří moji spolupracovníci, ti tráví dle mého daleko více času na Internetu než by bylo zdrávo. Já se snažím nedělat si zbytečné nepříjemnosti a tak šéfa nadráždím tím, že bych předním řešil osobní věci na Internetu." U4: "Jak většina přede mnou uvedla, tak ani já se příliš neliším. Využívám Internet během pracovní doby v situacích kdy, mám své úkoly hotové. Jen v některých případech, kdy si potřebuji oddychnout od práce a vypnout hlavu, tak se sklouznu k Internetu. Ještě navíc vzhledem k mé pracovní pozici musím brát ohled, zda moji podřízení nesledují co právě dělám, pak bylo těžké udržet dobrou pracovní atmosféru, když bych je pak za takové chování napomínal." M: "Díky." Otázka č. 3 M: "Tak přejdeme v pořadí třetí otázce, která zní: Máte možnost od zaměstnavatele používat Internet během pracovní doby pro osobní účely? Kontroluje vás někdo? vím už to bylo zmíněno v předchozích odpovědí, ale jestli to můžete nějak dále rozvést." U2: " U nás máme možnost používat Internet během pracovní doby, ale měl bych ho využívat minimálně a spíše jen ojediněle. Kontrolu mohou provádět IT pracovníci. Sledují zejména stahované položky a nebezpečný obsah. Takže toho můžeme využívat pouze omezené míře." U3: "U mě ta situace zase obdobná, protože pracuje na stejném místě." U6: "Jak jsem zmínil náš šéf, nám takovou možnost dává, za předpokladu, že mám splněné své povinnosti. Je to velmi provázené s těmi předchozími odpovědi, které jsem už říkal. Prostě když už se mu zdá přes příliš tak zakročí. Není to úplně volný jak by se mohlo zdát. Ale, že by prováděl kontrolu historie v prohlížeči nebo tak to nedělá." 65

U1: "U nás ta možnost je, ale znovu se toho nesmí zneužívat. Žádná kontrola neprobíhá." U5: "U nás kontrola probíhá v tom rozsahu, že vedoucí prochází. Když někoho nechytá má z toho pak problémy. Takže u nás ta možnost není. Ale já osobně to využívám a někteří kolegové také. Z toho soudím, že nějaká kontrola historie nebo něco podobného neprobíhá." M: "V souvislosti s tím mě napadla otázka. Myslíte si, že byste trávili více času na Internetu kdyby Vás nikdo nekontroloval? U2: "To nevím asi spíše ne. Nějak mě to moc neláká." U3: "Podle mě si naopak myslím, že bych to využíval a trávil bych na Internetu daleko více času. Možná to je mou povahou, ale potřebuju nad sebou nějakou kontrolu. Jinak si dělám co chci." M: "No myslím, že to záleží člověk od člověku. A co ostatní?" U6: "No taky si myslím, že bych trávil více času osobní záležitosti než v současnosti, ale na druhou stranu určitě by to nebylo nějak extremně víc než teď. Protože bych měl asi špatný pocit, že jsem placený za to, že nic nedělám. Když jsem v práci, tak chci mít dobrý pocit ze své práce a že dělám něco užitečného." U1: "Těžko říct, asi ne." U4: "No já bych určitě taky netrávil víc času brouzdání po Internetu. Protože musí být vidět výsledky mé práce. Kdyby nebyly výsledky tak nebudou peníze. A to opravdu nechci. No když už jsem se dostal ke slovu tak bych mohl odpovědět na otázku. My na příklad během oběda máme možnost používat Internet na pracovní kompu pro osobní věci. Ale nic se nestane když toho využijeme i mimo tento čas. Ale vždy s mírou, protože ono se to pak většinou odrazí na pracovních výkonech. Každý přeci chodí do práce aby si vydělal peníze, a tím, že nebude pracovat a bude trávit čas hraním her nebo Facebook moc práce nenadělá, a nemá být za co placen." U2: "K tomu bych podotknul, že bude asi záviset na práci, kterou daný člověk dělá, v některých typů práce výsledek není vidět hned nebo popř. nikdy, takže v tom případě je toto těžké kontrolovat na základě výsledků práce." U4: "To je určitě pravda, v tom případě bych viděl jako možnost nainstalování kontrolního softwaru nebo kontrolovat historii na firemní pc." M: "To je určitě pravda. Děkuji vám za poznatky. Ještě někdo něco k tomu to tématu? Ne? Dobře budeme pokračovat další otázkou." 66

Otázka č. 4 M: "Otázka číslo 4 zní: Vnímáte používání Internetu během pracovní doby pro osobní účely mezi spolupracovníky? A jaký to na Vás má vliv?" U2: " Ano, vnímám používání Internetu během pracovní doby pro osobní účely mezi svými kolegy. Většinou to není ve větší míře než v mém případě, ale najdou se extrémy, ať se jedná, že by byli schopni strávit celou pracovní dobu na Internetu nebo i takový, že se věnují jenom pracovním povinnostem." M: "No a jaký to má na tebe vliv?" U2: "Těžko říct asi žádný, nijak to nevnímám." U3: "To zas na mě jo, když vidím jak někdo z kolegů nepracuje a věnuje se osobním věcem na Internetu, hned mě to svádí k tomu abych to dělal taky." M: "Takže si to jakoby dokážeš líp ospravedlnit?" U3: "Asi tak." M: "Někdo podobný názor?" U6: "U mě je to stejné. Taky jsem spíše na Internetu, když vidím spolupracovníky kolem sebe, že se flákají. Hned si řeknu, když můžou oni, proč bych nemohl i já. Ale většině situacích se ovládnu a dělám si svou práci." M: "A napomínáš třeba své spolupracovníky?" U6: "To zas ne. Nemám takovou pozici. To ať si řeší šéf. Jsou to je peníze, které mu utíkají." M: "A co ostatní mluvíte do toho kolegům? Asi jen U4 vzhledem k jeho pracovní pozici? U4: "Jo musím, ale mám pochopení pro to, když si člověk potřebuje něco vyřídit. Na druhou stranu, když už v tom vidím nějaké opakovaní nebo záměr. Odvracení od práce. Tak už to začínám řešit. Ze začátku většinou jen napomenutím. Což ve většině případů pomáhá ke zlepšení situace. Když ani to nezabírá, sáhne se s konzultaci s mým nadřízeným a k finančním sankcím, které už zabírají. Co si pamatuji tak to nikdy nezašlo tak daleko, aby byl někdo kvůli tomuto chování vyhozen." U2: "Já mám takovou zkušenost, i když to je trochu mimo téma. Tak můj kamarád byl vyhozen, na základě. Statusu na Facebooku, kde napsal zítra dovolená už se těším na chatu. Nebo něco v tom smyslu. Ale zaměstnavateli nedal vědět, že chce dovolenou a sdělil, že je nemocný. A na základě tohoto a plus několik dalších prohřešků byl vyhozen z práce." 67

M: "To vůbec nevadí, že to nemá přímou spojitost s naším tématem. Jsme tu pro to abych si vyslechl všechny Vaše názory a rozšířil si obzory o této problematice. Kdo další sdělí své zkušenosti k otázce vnímání používání Internetu pro osobní účely mezi spolupracovníky?" U3: "Tak já jsem se k tomu ještě příliš nevyjádřil. Já to vnímám celkem dost. Někteří moji kolegové tráví dost času na Facebooku nebo na jiných stránkách. Někteří za to byli i potrestání v podobě srážek ze mzdy. Z toho důvodu si dávám pozor, kolik času trávím na firemní počítači osobními záležitostmi. Spíše když chci něco vyřizovat tak to dělám pomocí mobilního telefonu. A jak jsem již zmínil vliv, když vidím spolupracovníky, že nepracují a věnují se mimopracovním aktivitám, hned mám větší chuť přestat pracovat a vyřizovat si své věci Internetu také. I když také to není vždy a stoprocentně. Člověk si prostě tu svoji práci udělat musí." U1: "Když si to tak vezmu tak to mezi tak mezi spolupracovníky tyto aktivity vidím. Většinou to je v stejné formě jako mě. Že si dělají osobní věci na Internetu v době volno, kdy nemají co na práci. Co si pamatuji tak nikdo za to nebyl potrestán ani nic jiného. Ale v práci nejsem příliš dlouho abych tohle mohl porovnávat. A jaký to na mě má vliv? Podle mě žádný. Dělám si věci podle sebe. Na druhé moc nekoukám." M: "Tak děkuji za odpovědi přejdeme k další otázce." Otázka č. 5 M: "Otázka číslo 5 má tuto podobu: Myslíte, že používání Internetu během pracovní doby pro osobní účely zvyšuje vaši efektivitu nebo spokojenost z práce?" U3: "Podle mě, je to dobré odreagování. Člověk na chvíli nemusí myslet na pracovní povinnosti. Mě osobně třeba pomáhá, když třeba na pár minut se věnuji svým věcem během pracovní doby. Mám pak mnohem větší chuť do práce. " U1: "U mě to je určitě taky pravda. Když celý den programuju, a vidím jen kód. Tak mi pomůže, když na chvíli přemýšlím nad něčím jiným než nad tím kódem. Myslím, že po tom co na chvíli přepnu na jinou frekvenci, pracuje se potom mnohem líp a člověku se lépe přemýšlí. Třeba pro mě je, ale mnohem lepší odreagování dělat úplně něco jiného než být na kompu nebo Internetu" U2: "Musím souhlasit s kolegy přede mnou. Myslím, že mi to spíše pomáhá. V některých situacích je pro mě krátkodobé odreagování vítaným jevem. Ale neviděl bych v tom jen pozitiva. Když pak člověk začne dělat něco pro osobní účely na Internetu, tak to snadno svede k tomu, aby tam člověk byl delší dobu. Kolikrát 68

sedím u počítače, a to nejen v práci, ale spíš doma. A říkám si, že půjdu za 10 minut pryč a najednou se z toho vyklube hodina. Člověk snadno ztrácí pojem o čase v tom bych viděl velké riziko v tomhle ohledu." M: "S tím nezbývá než souhlasit. Mám podobné zkušenosti. Čas je pak strašně relativní." U6: "No nevím jestli mi to zvyšuje efektivitu nebo spokojenost z práce. Spíš kdybych třeba nemohl sledovat třeba nějaké zajímavé sportovní přenosy, tak bych byl pak naštvaný, ale ne nijak moc radikálně. Naštěstí s tím to problém nemám. Jinak to spíše beru jako dobrý relax." U4: "Já to beru podobně jako všichni přede mnou. Je to dobré odreagování od práce. Člověk v tu chvíli myslí na jiné věci, což mu pak pomůže se koncentrovat. Nemusí být na škodu nechat zaměstnanci trochu volnosti. Možná lepší, když si na chvilku pustí Facebook, než aby čuměl hodinu do blba a neodpočal si a v důsledku udělal míň. S tou spokojeností nevím, to je takové sporné. Těžko hodnotit, zda bych byl méně spokojený z práce, když bych mohl být na Facebooku nebo nemohl být. Ale u některých lidí, je závislost na Facebooku nebo jiných podobných médii. V tom bych viděl možnost, že by mohla vzniknout velká nespokojenost, když by neměl povolen alespoň v omezené míře zaměstnanec přístup k Facebooku, potažmo k Internetu." U2: " S tím mám také zkušenosti, znám dost lidí, kteří bez Facebooku neudělají ani ránu. Pokaždé když jsem se přihlásím jsou online. Když se s nimi pak bavím, řeší co se stalo na FB. Někdy to je až otravné. Ani moc nechápu co je na tom tak baví." M: "S tím souhlasím, znám taky dost takových lidí." U1: "V souvislosti s tím jsem snad někde četl, že i kvůli závislosti na FB lidi páchají sebevraždy. No to nepochopíš." U4: "Jo o tom jsem taky slyšel. Ještě jsem někde četl myslím, že to psal ten doktor z Bohnic. Nešpor nebo jak jmenuje. Že jsou i spouštěče, který to vyvolávají, mohou to být internetové hry, nakupování, porno či chatování. Ale jsou lidi, který k tomu jsou náchylnější samozřejmě. Ještě tam myslím, zmiňoval, že to jsou většinou lidi, kteří nejsou spokojený v reálným světě a tak se uchylují k tomu schovávat se v tom virtuálním. Kde je mnohem snazší vytvořit si novou vlastní identitu." M: "Jo to jsou určitě zajímavé zjištění. Ještě někdo byl chtěl něco doplnit k tomuto tématu? Nebo ještě někdo neodpovídal vůbec na otázku pět? Zvýšení efektivity či spokojenosti v souvislosti s používáním Internetu pro osobní účely? 69

U5: "K tomu předchozímu tématu, o kterém jsme se bavili, tak ani tak posedlého člověka neznám, který by byl Facebookem tak ovlivněný. Je to asi různé u každého člověka, jak to na něj působí. Nebo možná, že znám, ale neprojevuje se tak v mé přítomnosti. Jinak s tou zvýšenou spokojeností čí efektivitou? No to si myslím, že je to pro mě dobrá forma odpočinku, kterou rád využiju a pomůže mi na chvíli zapomenout na pracovní problémy. Když si to, ale asi vezmu obecně, tak si myslím, že to je dost závislé jaké povolání děláš. Člověk, který celý den sedí u počítače, tak si myslím, že pro něj bude lepší forma odpočinku od toho počítače na chvíli vypadnout než si na něm dělat osobní záležitosti. Zas na druhou stranu si myslím, že aspoň nějaká forma volnosti taky není na škodu, když si to vezmu z pohledu zaměstnavatele. Přece nemůže ty své zaměstnance úplně utavit. Kdyby měli, řeknu třeba 30 minut na den na vyřízení svých věcí na počítači, budou pak ochotni pracovat s větším úsilím. Třeba se pletu, ale je to můj osobní názor." M: "Třeba se to dozvíš, z výsledků mé práce. No, uvidíme. Ještě někdo chce něco dodat? Jestli ne, tak přejdeme k poslední otázce. Otázka č. 6 M: Otázka číslo 6 zní: 6.

Vytvořil vás zaměstnavatel pravidla pro používání

Internetu během pracovní doby? Jsou nějaké postihy za porušení těchto pravidel? Tak můžeme pokračovat. Kdo začne? U2: "Tak začnu třeba zase já. U nás jsou pravidlo pro používání Internetu během pracovní doby zakomponované v pracovním řádu. S těmito podmínkami jsem byl seznámen před podpisem pracovní smlouvy. Jsou tam třeba předpisy upravující jaké stránky můžeme navštěvovat a jaké ne. Jsou zde popsány, jak můžeme využívat Internet pro osobní účely. Součásti těchto podmínek je i sdělení, že náš zaměstnavatel může naši činnost na počítači monitorovat. Co se týká trestů, tak ty má na starosti vedoucí každého oddělení. A ty tresty se určují podle závažnosti té situace, kdy ten daný člověk ty pravidla poruší. U6: "Když si mluvil o tom, že můžou monitorovat tvoji činnost na počítači. To ti jakou můžou číst osobní email a tak nebo co?" U2: "Přímo do emailu lézt nemůžou, to nějak chráněný právem o ochraně o osobních údajích. Ale můžou třeba sledovat jaké stránky navštěvuješ, ale aby sledovali přesně co na nich děláš to už nemůžou, to je zásah do osobní svody. Ale stejně si myslím lepší, řešit ty nejcitlivější záležitosti přes pc, který máš pod vlastní

70

kontrolou a ne na firemním. Já jsem v tom teda dost opatrný. Třeba na sociální sítě v práci vůbec nelezu." U6: "Tak o tom jsem vůbec nevěděl. Díky, za nový poznatky." M: "Tak můžeš pokračovat U6." U6: "Dobře, tak u nás nic takový není, aby to bylo někde napsaný v pracovních předpisech. A co se týče trestů, tak většinou žádný nejsou pokud vím. Obvykle to zůstane jen u slovního napomínaní nebo tak podobně. Nebo vlastně jednou už nějaký pokuty nebo sankce byli, ale mě se to netýkalo, takže nějakou výši nevím." U2: "Já pokud vím, tak jestli to není nikde pracovních předpisech. Tak tě snad ani zaměstnavatel nemůže sledovat nebo nějak trestat." U6: "O tom nic nevím jak to přesně funguje." U3: "Já si myslím, že je v to zákoně, že musí zaměstnavatel upozornit zaměstnance, že je jeho činnost na Internetu je monitorována." M: "Taky bych řekl, že to tak je. Ale pro jistotu to ještě zjistím. Může někdo pokračovat v odpovídání?" U3: "OK. U nás je to v podstatě stejný, jak už říkal U2. Je to součástí pracovního řádu, s kterým jsem byl seznámen při podpisu pracovní smlouvy. Obdržel jsem informace, zda a za jakých podmínek smím během pracovní doby posílat soukromé emaily z pracovní adresy, jaký je postup při otevírání emailů během mé delší nepřítomnosti, zda smím v pracovní době používat internet pro soukromé účely a jaké jsou technické a organizační opatření, které zaměstnavatel učinil pro ochranu osobních údajů. A znovu bych se opakoval. S tresty to je opět obdobný. Tresty a sankce má v kompetenci vedoucí pracovník oddělení. K tomu bych možná ještě dodal, že je dost rozdíl jaký ten vedoucí zrovna je. Vím od kolegů z jiných oddělení, že to mají daleko horší než třeba já. Takže bych v tom viděl taky velký faktor, který to může ovlivnit nebo teda u ovlivňuje u nás." M: "Díky, kdo bude dál pokračovat?" U5: "U nás to chodí asi tak. Ani nevím jestli to máme v pracovním řádu. Já jsem ho moc nestudoval při podpisu, ale nejspíš to tam bude. Jak znám vedoucího tak on by to jinak tolik neřešil kdyby to tam nebylo. Je těmi předpisy dost posedlý, takže bych se divil, kdyby tam nebyly. A že se to trestá? Jo to se trestá. Párkrát jsem to odnesl i já, tak si od té doby dávám pozor." M: "Taky děkuju za názor. Pokud se nepletu tak nám zbývají poslední dva. Tak do toho." 71

U1: "U nás pokud vím, tak na to žádný pravidla neexistují. A ani jsem neviděl, že by se to nějak trestalo. Vždycky se nějak domluvíme." U4: "Tak asi zbývám už jen já. Co se týká pravidel používání Internetu pro osobní účely tak to v pracovních předpisech máme zakompovaný. Ale k trestům dochází opravdu jen v ojedinělých případech, když už se provalí něco velkého nebo se to často opakuje." M: "Vidím, že už to bude asi vše k této otázce, vlastně ke všem otázkám. Teď bych Vám všem chtěl poděkovat za účast. Děkuji." Příloha č. 2: Dotazník používání Internetu pro osobní účely během pracovní doby Úvodní text: Dobrý den, věnujte prosím několik minut svého času na vyplnění následujícího dotazníku. Tento dotazník je určen pro lidi, kteří vykonávají nějakou práci, za kterou jsou placeni, proto pokud mezi takové lidé nepatříte nevyplňujte tento dotazník nebo využijte zkušenosti z předešlého zaměstnání. Tento dotazník je součástí mé diplomové práce. Veškeré výsledky budou anonymní proto se nemusíte bát, že by informace, které poskytnete byly nějakým způsobem zneužity proti Vaší osobě. Otázka č. 1 Zvolte své pohlaví:  

muž žena

Otázka č. 2 Zvolte věkovou skupinu, do které spadáte:      

18-24 25-34 35-44 45-54 55-64 65+

Otázka č. 3 Zvolte nejvyšší dosažené vzdělání:  základní  střední škola bez maturity  střední škola s maturitou  vysokoškolské Otázka č. 4 Velikost firmy, ve které pracujete? 72

 do 10 zaměstnanců  do 50 zaměstnanců  do 250 zaměstnanců  víc jak 250 zaměstnanců Otázka č. 5 Jaká je forma Vašeho pracovního poměru?  plný úvazek  částečný úvazek Otázka č. 6 Pracujete jako:  zaměstnanec  osoba samostatně výdělečně činná Otázka č. 7 Pracujete na vedoucí pozici?  Ano  Ne Otázka č. 8 V jakém odvětví pracujete?  Prodej  Účetnictví  Administrativa  IT  Vzdělávání  Managment  Finanční služby  Marketing  Jiné Otázka č. 8 Kolik hodin týdně obvykle pracujete?  méně jak 10  10 až 20  20 až 39  40  40 až 45  45 až 55  více jak 55 Otázka č. 9 Kolik hodin týdně obvykle pracujete na počítači?       

méně jak 10 10 až 20 20 až 39 40 40 až 45 45 až 55 více jak 55

73

Otázka č. 10 Jak často používáte Internet v práci v rámci pracovních povinností?  nikdy  Zřídka (méně než několikrát do týdne)  několikrát do týdne  okolo jednou za den  několikrát denně  neustále Otázka č. 11 Jak často používáte Internet v práci pro osobní účely?  nikdy  Zřídka (méně než několikrát do týdne)  několikrát do týdne  okolo jednou za den  několikrát denně  neustále Otázka č. 12 Kolik minut v průměru za den používáte Internet v práci pro osobní účely (bez souvislosti s Vaší pracovní náplní)? (číslo) V následujících otázkách 12-19 jsou uvedena tvrzení. Použijte, prosím, níže uvedenou škálu (1 – 5) ke zhodnocení toho, do jaké míry s těmito tvrzeními souhlasíte. 1 - silně nesouhlasím 2 - spíše nesouhlasím 3 - ani souhlasím, ani nesouhlasím 4 - spíše souhlasím 5 - silně souhlasím Otázka č. 12 Je v pořádku používat Internet pro osobní účely během pracovní doby. Otázka č. 13 Trávení času na Internetu pro osobní účely během pracovní doby zvyšuje uspokojení z práce. Otázka č. 14 Trávení času na Internetu pro osobní účely během pracovní doby zvyšuje efektivitu mé práce. Otázka č. 15 Pokud mám příležitost, rád trávím čas na Internetu pro osobní účely během pracovní doby. Otázka č. 16 Vnímám používání Internetu pro osobní účely mezi spolupracovníky.

74

Otázka č. 17 Pokud by mě nikdo nesledoval, trávil bych více času na Internetu pro osobní účely. Otázka č. 18 Jsou součástí firemních předpisů pravidla pro používání firemního PC. Otázka č. 19 Jsou postihy za používání Internetu pro osobní účely, pokud na to zaměstnavatel přijde. Otázka č. 20 Vyberte nejčastější činnosti, které provozujete na Internetu pro osobní účely během pracovní doby.         

E-mail Sociální sítě Instant messaging (chat) Hraní her Čtení článků (zpravodajství, sport, blogy, atd.) Sledování videa Poslech hudby Nakupování Jiné (uveďte jaké)

V následujících otázkách (21-40) jsou uvedena tvrzení, která popisují Vaše možné chování. Použijte, prosím, níže uvedenou škálu (1 – 5) ke zhodnocení toho, do jaké míry Vás jednotlivá tvrzení vystihují. Popisujte sami sebe takové, jací jste v současné době, nikoli takové, kým byste chtěli být v budoucnosti. Popisujte sami sebe tak, jak vnímáte sami sebe ve vztahu k druhým lidem stejného pohlaví a přibližně stejného věku. 1 - vůbec nevystihuje 2 - spíše nevystihuje 3 - ani vystihuje, ani nevystihuje 4 - spíše vystihuje 5 - zcela vystihuje Otázka č. 21 Rád/a bavím společnost. Otázka č. 22 Mám pochopení pro pocity druhých. Otázka č. 23 Své povinnosti plním neprodleně. Otázka č. 24 Mám časté změny nálad. Otázka č. 25 Mám živou představivost. Otázka č. 26 Nejsem příliš hovorný/á. 75

Otázka č. 27 Nezajímám se o problémy druhých lidí. Otázka č. 28 Často zapomínám dát věci na jejich správné místo. Otázka č. 29 Po většinu času jsem uvolněný/á. Otázka č. 30 Nezajímám se o abstraktní myšlenky. Otázka č. 31 Na večírcích mluvím se spoustou různých lidí. Otázka č. 32 Jsem vnímavý/á k pocitům druhých. Otázka č. 33 Mám rád/a systém a řád. Otázka č. 34 Snadno se rozčílím. Otázka č. 35 Mám potíže porozumět abstraktním myšlenkám. Otázka č. 36 Držím se více v pozadí. Otázka č. 37 Příliš se o druhé nezajímám. Otázka č. 38 Jsem nepořádný/á. Otázka č. 39 Málokdy se cítím být skleslý/á. Otázka č. 40 Nemám dobrou představivost.

76

77