Univerzita Hradec Králové Fakulta informatiky a managementu Katedra managementu
Kognitivní analýza uspořádání pracovní plochy na PC Diplomová práce
Autor: Tomáš Rais Studijní obor: Informační management
Vedoucí práce: doc. PhDr. Marek Franěk, CSc., Ph.D.
Hradec Králové
duben 2013
Prohlášení:
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a s použitím uvedené literatury.
V Hradci Králové dne
Tomáš Rais
Poděkování Tímto bych chtěl poděkovat doc. PhDr. Marku Fraňkovi, CSc., Ph.D. za odborné vedení mé diplomové práce a také za četné středeční konzultace během mého studia, které pro mne byly vždy přínosem. Dále bych chtěl poděkovat členům mé rodiny, kteří mě podporovali ve studiu a umožnili mi prožít šest let vysokoškolského života.
Anotace V této diplomové práci byla zjišťována souvislost mezi uspořádáním pracovní plochy na osobním počítači nebo notebooku a osobností člověka. Osoby vyplňovaly osobnostní dotazník NEO-FFI, dotazník týkající se jejich pracovní plochy a dále poskytly printscreen (obrázek) své pracovní plochy. V printscreenu jsme se zaměřili především na tapetu na pozadí pracovní plochy, uspořádání ikon a použití widgetů (miniaplikací). Dotazník byl zaměřen na vnímání pracovní plochy samotnými uživateli. Po zpracování dotazníků a analýze printscreenů pracovních ploch byly zjišťovány odlišnosti pěti faktorů Big Five (Neuroticismus, Extraverze, Otevřenost, Přívětivost, Svědomitost) podle různých kritérií. Celkem bylo nalezeno a objasněno 5 závislostí mezi dějem na pracovní ploše nebo jejím stavem a vysokou nebo nízkou hodnotou určitého faktoru.
Annotation In this diploma thesis „Cognitive analysis of komputer desktop organization“ we measured relationship between the arrangement of personal computer or laptop desktop and personality. Subjects filled in the personality questionnaire NEO-FFI, questionnaire about desktop and they provide us with printscreen of their desktop as well. In printscreen we focused on the desktop wallpaper, icon layout and the usage of widgets. The questionnaire was focused on how users percept their desktop. After the questionnaires and printscreen analysis we tried to detect differences in factors of Big Five (Neuroticism, Extraversion, Openness, Agreeableness, Conscientiousness) according to various criteria. We found and explained 5 dependencies between the desktop or its state and high or low value of a factor.
Obsah
Teoretická část....................................................................................................................... 1 Úvod................................................................................................................................... 2 Inspirace ............................................................................................................................ 4 Vývoj pracovní plochy v prostředí Windows ..................................................................... 6 Verze operačního systému MS-DOS a Windows ........................................................... 6 Vizuální aspekty operačního systému Windows ........................................................... 7 Windows 3.11 ............................................................................................................ 7 Windows 95 ............................................................................................................... 9 Windows 98 ............................................................................................................. 12 Windows 2000 ......................................................................................................... 14 Windows ME (Millennium Edition) ......................................................................... 15 Windows XP ............................................................................................................. 16 Windows Vista ......................................................................................................... 19 Windows 7 ............................................................................................................... 23 Windows 8 ............................................................................................................... 27 Shrnutí ......................................................................................................................... 29 Psychologie osobnosti a Big Five ..................................................................................... 31 Úvod............................................................................................................................. 31 Pojem osobnost ....................................................................................................... 31 Definice pojmu osobnost......................................................................................... 32 Rysy osobnosti ......................................................................................................... 32 Faktorová analýza ........................................................................................................ 34 Zástupci teorie rysů ..................................................................................................... 35 Gordon W. Allport (1897 – 1967) ............................................................................ 35 Hans J. Eysenck (1916 – 1997) ................................................................................. 36 Raymond B. Cattell ( 1905 – 1998) .......................................................................... 39
Pětifaktorový model osobnosti „Big Five“................................................................... 42 Faktory Big Five........................................................................................................ 42 Interkulturální výzkum............................................................................................. 43 NEO Inventáře ......................................................................................................... 44 Shrnutí ............................................................................................................................. 44 Praktická část ....................................................................................................................... 45 Úvod................................................................................................................................. 47 Metodika.......................................................................................................................... 49 Výzkumný soubor ........................................................................................................ 49 Nástroje ....................................................................................................................... 51 Proces .............................................................................................................................. 52 Uspořádání ikon........................................................................................................... 52 Stažení souborů ........................................................................................................... 56 Osobnostní dotazníky .................................................................................................. 57 Výsledky – deskriptivní statistiky ..................................................................................... 57 Hodnoty NEO-FFI ......................................................................................................... 57 Tapeta pracovní plochy ............................................................................................... 59 Ikony ............................................................................................................................ 62 Stahování souborů ....................................................................................................... 67 Widgety........................................................................................................................ 69 Statistická analýza a diskuse výsledků ............................................................................. 70 Analýza rozptylu .......................................................................................................... 71 Tapety pracovní plochy ............................................................................................... 71 Ikony ............................................................................................................................ 77 Stahování souborů ....................................................................................................... 81 Widgety........................................................................................................................ 82 Shrnutí ............................................................................................................................. 83 Zdroje ............................................................................................................................... 86 Přílohy .............................................................................................................................. 88 Dotazník – pracovní plocha ......................................................................................... 88
Teoretická část 1
Úvod
„Našemu kolektivu katedry duševní hygieny byl uložen státní výzkumný úkol. Rozpracovat a navrhnout optimální rozložení pracovních pomůcek na desce psacího stolu. Ve své práci jsme vyšli z původního Leffinqwellova návrhu, který se nám jevil na svoji dobu velice progresivní. Abychom se snáze orientovali, rozdělili jsme celou plochu pracovního stolu na deset sektorů. A1 až B5. Už na první pohled vidíte jeho nedostatky. Je to především kvantitativně předimenzované nakumulování učebnic v sektorech A1, A5 a B1. Tři hromady je skutečně moc. Prázdné místo v sektoru B5 nabízí hypotézu, že zde si Leffinqwell odkládal šálek s kávou. Ovšem důkaz pochopitelně chybí. Bylo nám hned z počátku jasné, že takto uspořádaný psací stůl nevyhovuje, především pro redundanci některých prvků, zatímco jiné téměř chybí. Náš kolektiv záhy pochopil, že pokud chce problém vyřešit do zdárného konce, čeká ho spousta práce.“ doc. Miroslav Zajíc
2
V české komedii „Jak básníci přicházejí o iluze“ z roku 1984 vede docent Miroslav Zajíc velmi zajímavé přednášky o uspořádání věcí na pracovním stole studenta tak, aby bylo dosaženo co nejvyšší efektivity procesu učení. V této práci bychom na toto téma rádi navázali, ovšem z modernějšího úhlu pohledu. Metodika a forma učení dnešních studentů se za oněch 29 let poměrně změnila. Studium se ve většině případů přesunulo z desek pracovních stolů na monitory osobních počítačů a notebooků. Proto by bylo záhodno, prozkoumat uspořádání pracovní plochy na počítači a zjistit, proč je takové, či onaké, a zda uspořádání plochy souvisí s osobností. Otázkou je, zda určité rozložení je efektivní pro každého nebo zda se jedná o individuální záležitost a zda by si tedy každý neměl uspořádat pracovní plochu podle svého. Tím jsme se dostali k otázce: „Co podmiňuje tendence k uspořádání pracovní plochy?“ (pokud jsou něčím podmíněny). Všichni se shodneme na tom, že uspořádání našeho šatníku uspořádání plochy na PC nepodmiňuje, že je to jaksi na stejné úrovni. Jak to, že někdo má doma nepořádek a jiný ne? Jak to, že někdo řeší problémy hned a jiný až na poslední chvíli? Jak to, že někdo raději vyhledává společnost přátel a jiný společnost knih? Je to tím, že každý jedinec je individualitou, má svoji osobnost. V této práci se tedy budeme zabývat vztahem mezi uspořádáním pracovní plochy počítače a osobnosti.
3
Inspirace Inspirací pro téma diplomové práce byl internetový článek na serveru blog.hunch.com. Jedná se o blog sociální sítě Hunch.com, která uživatelům nabízí nové přátele na základě korelace odpovědí uživatele s odpověďmi jiných uživatelů sítě na různé otázky. Při registraci je nutné odpovědět na několik základních otázek. Většinou se jedná o otázky ohledně pohlaví, věku, zaměstnání apod. V síti je pak možné odpovídat na další spousty specifických otázek např. „Preferujete balenou vodu nebo vodu z vodovodu?“ nebo „Kámen, nůžky, papír?“. Díky propojení uživatelů, otázek i odpovědí jednotlivých uživatelů lze velmi snadno hledat vztahy mezi odpověďmi a vlastnostmi uživatelů. Tyto výsledky jsou pak publikovány v článcích právě na blogu blog.hunch.com. Mezi těmito články se objevilo jedno srovnání, které se zabývalo organizací pracovní plochy na PC (obr. 1).
Obrázek 1 - Organizace pracovní plochy
Zdroj: Hunch.com
Tento pohled je sice velmi zjednodušený, protože odpovědi jsou specifické a nezahrnují celou řadu přizpůsobitelných vlastností pracovní plochy PC, ale i přesto je možné sledovat různé závislosti, například závislost uspořádání ikon na pohlaví uživatele (obr. 2) nebo jak si uživatelé upravují své pracovní prostředí (obr. 3).
4
Obrázek 2 - Organizace pracovní plochy podle pohlaví
Obrázek 3 - Uzpůsobení pracovního prostředí
Zdroj: Hunch.com
Zdroj: Hunch.com
Z dalších závislostí, které byly na blogu zveřejněny, jmenujme například tyto:
organizace ikon na pracovní ploše se s věkem nezlepšuje. ti, kteří si neorganizují pracovní plochu, mají ve více případech nepořádek v šatníku. ti, kteří si organizují pracovní plochu, také častěji vytvářejí zálohu dat.
a další…
5
Vývoj pracovní plochy v prostředí Windows V diplomové práci se budeme zabývat především pracovním prostředím operačního systému Windows. Je to hlavně proto, že operační systém Windows má na trhu stále majoritní podíl a v dnešní době (listopad 2012) je nainstalován přibližně na 79% osobních počítačů a notebooků ve světě (zdroj Wikipedie). Co se týče respondentů dotazníku k této diplomové práci, používá operační systém Windows více než 95% dotazovaných. V této části se budeme zabývat historií operačního systému Windows v kontextu jeho vizuální stránky. Nebudeme rozlišovat různá vydání jednotlivých verzí, jako například Windows 7 Professional, Windows 7 Home Basic nebo Windows 7 Home Premium, protože grafika pracovní plochy je ve všech případech stejná. Ještě je třeba zmínit, že v této části nejsou všude uvedeny literární zdroje, protože tato kapitola byla zpracovávána především vlastním zkoumáním instalací různých verzí operačního systému Windows.
Verze operačního systému MS-DOS a Windows
Datum vydání operačního systému Srpen 1981 Listopad 1985 Listopad 1987 Září 1987 Listopad 1987 Leden 1988 Květen 1990 Duben 1991 Listopad 1993 Srpen 1995 Červen 1998 Červen 1999 Březen 2000 Prosinec 2000 Prosinec 2001 Leden 2007 Říjen 2009 Říjen 2012
Označení operačního systému MS – DOS Windows 1.0 Windows 2.0 Windows 2.01 Windows 2.02 Windows 2.03 Windows 3.0 Windows 3.1 Windows 3.11 Windows 95 Windows 98 Windows 98 Second Edition Windows 2000 Windows Millennium Windows XP Windows Vista Windows 7 Windows 8
Tabulka 1 - Verze OS Windows
6
Zdroj: Microsoft
Vizuální aspekty operačního systému Windows Windows 3.11 Jedná se o druhý produkt značky Windows s českou podporou. Prvním byl Windows 3.1. Windows 3.11 je po vizuální stránce stejný jako Windows 3.1. Hlavní změnou je, že nativně podporuje práci počítačů v síti. Přestože se jedná o verzi Windows z roku 1993, je v ní mnoho funkcí, které najdeme ještě například ve Windows XP, které byly vydány v roce 2001. Jedná se také o poslední verzi systému Windows, která neobsahuje nabídku „START“ a lištu spuštěných programů. Na pracovní ploše je po startu systému pouze ikona „Správce programů“, která otevře okno, v němž je možné hledat a seskupovat spustitelné programy. Pokud je spuštěný program minimalizován, objeví se na pracovní ploše jako ikona. (Osif, 1994) Barevná hloubka Windows 3.11 umožňuje nastavit barevnou hloubku na škále 256 barev, 16 barev a monochromatickou, tedy stupně šedi. Barevné schéma Windows 3.11 nabízí celkem 23 barevných schémat, které jsou dostupné přes Ovládací panely -> Barvy. Tato schémata umožňují měnit barvy pracovního prostředí aplikací Windows. Je také možné nadefinovat si vlastní schéma a vybrat tak barvy pro všech 21 elementů (záhlaví okna, označený text atd.). Zároveň je možné si i tyto barvy definovat podle svého. Písma
Obrázek 4 - Barevná schémata Windows 3.11 Zdroj: vlastní
Windows 3.11 nabízí v základní sadě 22 fontů (typů písma). Samozřejmostí je možnost instalace nových fontů nebo odinstalace současných. Zajímavostí je, že v okně je zobrazena i velikost instalovaného písma v KB. V souvislosti s písmem bychom mohli zmínit ještě typ písma. Pokud se jedná o typ písma „True Type“, pak je toto písmo tištěno ve stejném tvaru jako na obrazovce a to ve velikostech od 4 do 127 obrazových bodů. Druhý typ písma je tzv. „Plotter“. Tento typ písma je zapisován na obrazovku souřadnicově. Vzniká tak problém při tisku, kdy při použití tohoto písma nebyly mnohdy správně vytisknuty české znaky a tisk byl navíc omezen velikostí od 8 do 24 obrazových bodů. Výhodou plotterového typu písma byla jeho velikost. Oproti písmům True Type, 7
která zabírala na disku většinou více než 70 KB, zabírala písma typu Plotter méně než 15 KB. (Osif, 1994) Tapeta, pozadí a ikony Nejprve vysvětlíme rozdíl mezi tapetou a pozadím ve Windows 3.11. Pozadím se rozumí barevný podklad pod Obrázek 5 - Písma ve Windows 3.11 Zdroj: vlastní tapetou, který je vidět pouze v případě, že v systému Windows není nastavena žádná tapeta. Tento podklad je také zobrazen jako pozadí za popisky ikon na pracovní ploše. Jako tapetu lze ve Windows 3.11 použít obrázek v bitmapovém formátu .bmp. Systém nabízí 19 různých typů tapet. Nedá se však moc mluvit o obrázcích. Jde o miniaturní obrázek, většinou část nějakého vzoru např. kus cihlové zdi. Tento obrázek lze umístit uprostřed plochy, což ale vzhledem k jeho velikosti pouhých několika obrazových bodů nemá význam. Obrázek lze také umístit ve formě dlaždice, kdy je neustále opakován Obrázek 6 - Tapeta a vzor ve Windows 3.11 Zdroj: vlastní a vyplní tak celou pracovní plochu. Windows 3.11 také umožňuje použít tapetu vlastní. Je třeba mít libovolný obrázek ve formátu .bmp a pomocí „Správce programů“ ho zkopírovat do adresáře C:\Windows. Poté stačí pouze zvolit název obrázku v okně pro volbu tapety. Jako pozadí je možné použít také tzv. vzor. Ten zaplní plochu stejným způsobem, jako dlaždicově zarovnaná tapeta. Tento vzor se však nachází pod tapetou, takže pokud je zvolena tapeta, vzor není vidět. Výjimku tvoří popisky ikon, jejichž podklad je vždy tvořen barvou zvoleného pozadí nebo vzorem. Bohužel to činí text ikon do velké míry nečitelným (obrázek 6). V nastavení ikon lze nastavit pouze rozteč ikon v pixelech a zalamování textu jejich popisků. 8
Spořiče obrazovky Windows 3.11 obsahuje 5 spořičů obrazovky s vlastními nastaveními. Jedná se o tyto:
Černá obrazovka Běžící text Létající okna Mystifikující křivka Průlet hvězdokupou
Windows 95 Windows 95 byly vydány v srpnu roku 1995. Stále se ale jednalo o grafickou nadstavbu operačního systému MS-DOS. Díky čemuž byla, mimo jiné, také zaručena kompatibilita s programy pro MS-DOS vyvíjených třetími stranami. Největší změnou oproti předchozí verzi Windows je především kompletní změna uživatelského rozhraní. Jeho koncepce je do té míry přelomová, že se ve své formě, pouze s několika vizuálními vylepšeními, udržela až do října 2012, kdy se na trhu objevily Windows 8. Bylo to tedy celých 17 let. Rozšíření Microsoft Plus! Rozšíření Microsoft Plus! pro Windows 95 byl samostatně dokupitelný upgrade, který do systému přidával některé nové funkce a především pak aplikaci Internet Explorer. Rozšíření Microsoft Plus! vycházelo i pro novější verze operačního systému Windows. Do nich už ale nepřidávalo nové funkce, ale bylo zaměřeno především na programy a přizpůsobitelnost vzhledu. (zdroj: Wikipedie) Barevná hloubka Oproti předchozí verzi Windows je možné zvolit z více možností barevné hloubky. Z minulé verze operačního systému se zachovala volba 16 a 256 barev. Nově nabízí Windows 95 barevnou hloubku 16, 24 a 32 bitů. To znamená, kolik bitů je použito pro definování barvy jednoho pixelu. Níže vidíme, kolik barev je zobrazováno při zvolené barevné hloubce.
Obrázek 7 - Barevná hloubka ve Windows 95
9
Zdroj: vlastní
Počet bitů 16 bitů = 2
Počet barev 16
24 bitů = 224 32 bitů = 2
32
65 536 16 777 216 4 294 967 296
Tabulka 2 - Barevná hloubka a počet barev
Zdroj: Wikipedie
Barevné schéma Barevná schémata ve Windows 95 se od schémat ve Windows 3.11 příliš neliší. Máme jich zde o něco méně a to 19. Zároveň jsou však některá schémata ve více variantách a to buď „velké“ nebo „extra velké“. To se týká velikosti fontů použitých v popiskách jednotlivých elementů plochy. Tyto schémata jsou vhodná především pro osoby se zrakovým postižením. Písmo V základu obsahují Windows 95 celkem 20 fontů. Na rozdíl od předchozí verze Windows najdeme pod „Ovládací panely->Fonty“ pouze okno s výčtem fontů. Pro prohlédnutí je třeba poklepat na ikonu fontu. Nové fonty se přidávají velmi snadno a to přes místní nabídku v okně fontů přes „Soubor->Instalovat nové písmo“
Obrázek 8 - Písma ve Windows 95
Zdroj: vlastní
Tapeta, pozadí a ikony Stejně jako ve Windows 3.11 lze použít vzor nebo tapetu. Platí, že tapeta má přednost před vzorem. Když chceme použít vzor, nesmíme nastavit žádnou tapetu. Pokud tapeta není dostatečně velká, je možné ji umístit vedle sebe, čímž se bude opakovat na celé obrazovce. Poprvé 10
Obrázek 9 - Změna ikon ve Windows 95
Zdroj: vlastní
je zde také možné zvolit možnost roztáhnutí menšího obrázku na celou velikost pracovní plochy*. Ve Windows 95 lze už také měnit ikony. Změna některých ikon je složitější. Jedná se o ikony disků, disket a jednotek CD-ROM pomocí souboru autorun.inf, který je třeba vytvořit v kořenovém adresáři příslušného disku, v něm pak uvést kód, který bude odkazovat na příslušnou grafiku ikony. Změna ikon pro „Tento počítač“, „Okolní počítače“, „Doručená pošta“ a „Koš“ je možná pomocí programu „regedit.exe“ nebo pomocí nabídky „Ovládací panely->Obrazovka->Plus!”*. Ikony lze také změnit u libovolného zástupce na ploše a to podstatně jednodušším způsobem, kdy pouze zvolíme ikonu na kartě vlastností daného zástupce. V základní sadě obsahuje Windows 95 celkem 109 grafik pro ikony. Z toho 71 v souboru „shell32.dll” a 38 v souboru „pifmgr.dll“. Oba soubory jsou umístěné v adresáři „C:\Windows\system“. (O'Hara, 1996) Kromě vzhledu ikon lze měnit i mnohá nastavení, jako je velikost ikon nebo velikost jejich popisku. Co se týče polohy, tak lze u ikon nastavit jak jejich horizontální, tak vertikální odstup. Práci s ikonami zajišťuje místní nabídka na ploše, která nabízí několik možností. Ikony mohou být řazeny podle názvu, typu, velikosti nebo data. Dále mohou být ikony zarovnány k mřížce, díky čemuž je mezi všemi ikonami stejný odstup. Pokud uživatel zarovnání k mřížce vypne, je možné si ikony po ploše rozvrhnout libovolným způsobem. Spořiče obrazovky
Obrázek 10 - Velké ikony ve Windows 95
Zdroj: vlastní
Oproti Windows 3.11 přibyl pouze jeden spořič obrazovky. Jsou to Křivky a barvy. Ve Windows 95 bylo možné vybrat si jeden z těchto šesti spořičů obrazovky:
Černá obrazovka Běžící text Létající okna Mystifikující křivka Průlet hvězdokupou Křivky a barvy
*tyto funkce jsou dostupné pouze v rozšíření Windows 95 Plus!
11
Windows 98 Windows 98 byl vydán v červnu roku 1998. Po vizuální stránce přinesl oproti Windows 95 několik novinek. Především se jednalo o aktivní pracovní plochu. Systém „Active desktop“, jak byl nazýván, umožňoval zobrazit nad pozadím plochy HTML vrstvu a v ní aktivní webovou stránku. Kromě integrování internetového prohlížeče Internet Explorer a klienta pro elektronickou poštu Microsoft Outlook, se jednalo o další nástroj, který zvyšoval integraci v té době nové sítě Internet do prostředí operačního systému. V hlavním panelu se objevil nový panel „Snadné spuštění“. Ten umožňoval uživateli, aby měl nejpoužívanější programy vždy k dispozici. Obsah panelu bylo samozřejmě možné upravovat. Tento panel byl situován vedle nabídky „Start“. Kromě panelu „Snadné spuštění“ bylo možné zobrazit ještě panely „Adresa“, který sloužil pro rychlé otevírání souborů v počítači, na síti i na Internetu. Dále zde byl panel „Odkazy“, který zobrazoval záložky z aplikace Internet Explorer, a panel „Plocha“, na kterém bylo možné zobrazit všechny ikony na ploše. To bylo užitečné, hlavně pokud byly ikony skryté systémem Active Desktop. Obrázek 11 – Active Desktop ve Windows 98 Zdroj: vlastní Systém Windows 98 jako první umožnil zobrazení plochy na více monitorech, a ne pouze jako klonovaný obraz, ale jako rozšíření pracovní plochy, kdy je na každém monitoru spuštěna jiná aplikace a uživatel může pracovat s oběma najednou bez nutnosti minimalizace oken. Windows 98 byl také poslední verzí, která byla založena na systému MS-DOS. (Matthews, 1999) Barevná hloubka Barevnou hloubku bylo možné nastavit až na 32 bitů. Tuto možnost poskytoval už Windows 95. Škála nastavení barevné hloubky od Windows 95 je dána výkonem grafické karty, nikoliv operačním systémem, proto se jí už v dalších verzích nebudeme zabývat.
12
Barevné schéma Barevných schémat je zde 21, tedy o 2 více, než v minulé verzi systému. Opět se zde vyskytují duplicitní schémata, která mají vysoký kontrast nebo větší velikost písmen pro ulehčení práce především pro osoby se zrakovým postižením. Písmo Ve Windows 98 je 32 základních fontů. Jsou umístěny na stejném místě jako ve Windows 95. Rovněž jejich správa je totožná. Tapeta, pozadí, ikony Jedná se o první ucelený operační systém, u kterého lze zvolit pro tapetu možnost roztáhnutí na celou plochu (u předchozího systému to bylo možné pouze s rozšířením Microsoft Plus! for Windows 95). Jak už bylo zmíněno, největší novinkou byl systém aktivní pracovní plochy. Umožňoval na ploše zobrazit jednu nebo více webových stránek. Tyto stránky byly Obrázek 12 – Správa ikon ve Windows 98 Zdroj: vlastní aktivní, takže pro přechod na odkaz nebylo nutné otevírat internetový prohlížeč, ale stačilo na něj pouze kliknout. Co se ikon týče, tak od minulého systému nedošlo k žádné změně a jejich design i správa zůstaly v podstatě stejné, až na novou možnost zobrazení velkých ikon. Velikost ikon ve Windows 95 bylo také možné měnit, ale pouze přes dialog volby vzhledu. Ve Windows 98 slouží k použití velkých ikon checkbox na kartě efekty ve vlastnostech zobrazení.
Spořiče obrazovky Ve Windows 98 nalezneme 7 spořičů obrazovky. Většina z nich je nová a využívá OpenGL. Jsou tak graficky propracovanější než spořiče v předchozích verzích systému.
3D Květináč 3D Létající objekty 3D Bludiště 3D Trubky 3D Text Kanálový spořič obrazovky Létající okna 13
Windows 2000 Ve Windows 2000 je velmi mnoho novinek. Hlavně ale po technické stránce. Je to tím, že je postaven na jiném jádru než dosavadní (a jeden následující) operační systémy od Microsoftu. Windows 2000 dosahují vyšší výkonnosti, spolehlivosti, rychlejšího multitaskingu. Podporují až 4 GB paměti RAM a až dva procesory. Dále obsahují mnoho síťových funkcí a dalších utilit, díky čemuž jsou předurčeny především pro podnikovou sféru. Pochopitelně se však používají i v domácnostech. Po vizuální stránce Windows 2000 moc nového nenabídl. Snad jen nový vzhled systémových ikon a specializaci složek, kdy se různé složky chovají různým způsobem, podle toho, k čemu jsou určeny. Složka pro obrázky, tak při otevření zobrazuje přímo miniaturní náhledy obrázků místo ikon. (Osif, 2000) Barevné schéma Barevných schémat máme v operačním systému celkem 22, to je o 1 více, než v minulé verzi. Standardně jako v předchozích verzích, zde najdeme také několik kontrastních schémat s velkými fonty pro zrakově postižené uživatele. Písmo Správa fontů se od předchozích verzí systému také vůbec neliší. V této verzi operačního systému jich Microsoft nabízí celkem 43. Tapeta, pozadí, ikony I ve Windows 2000 stále zůstávají vzory jako ve všech předchozích verzích, ale už ne jako samostatná utilita. Vzory jsou zde jednoduše jako tapety a nedají se editovat jinak než v bitmapovém editoru. Objevuje se tu také jedna novinka. Už v základní instalaci Windows je i sedm skutečných esteticky velmi zajímavých fotografií, které je možné použít jako tapetu. Design systémových ikon byl inovován a vypadají moderněji. Ovšem je možné najít i starší verze ikon z dřívějších systémů a to v souborech „mydocs.dll“, „explorer.exe“ a hlavně „shell32.dll“. Spořiče obrazovky Počet spořičů obrazovky se rozšířil o pět. Jejich teď 12 a jsou to:
Beziérovy křivky Běžící text Kanálový spořič obrazovky Mystifikující křivka 3D Bludiště 14
3D Létající objekty 3D Potrubí 3D Květináč 3D Text Průlet hvězdokupou Přihlašovací spořič obrazovky Výchozí spořič obrazovky
Vidíme, že zmizel spořič „Létající okna“, který byl součástí operačního systému Windows od verze 3.11. Naopak byl vrácen spořič „Průlet hvězdokupou“, který ve Windows 98 chyběl.
Windows ME (Millennium Edition) Windows ME byl vydán v zimě roku 2000. Jedná se o poslední systém založený na kódu jádra Windows 95. Předtím, na jaře roku 2000, byl vydán Windows 2000, který byl postaven na stabilnějším jádru NT. Není jasné, co Microsoft zamýšlel vydáním méně stabilního systému po tom, co byl vydán stabilnější. Pravděpodobně nechtěl opustit produkt, do jehož vývoje věnoval prostředky. Windows ME tak byl cílen především na domácnosti, čemuž odpovídal obsah distribuce. Obsahovala několik nových programů, jako Windows Media Player nebo Windows Movie Maker a dále několik nových her. Microsoft propagoval tento systém jako „zábavní“. Novým doplňkem také byla velmi užitečná funkce obnovení systému, kdy bylo možné v případě potíží „nahrát“ zpět stav počítače, jaký byl např. před týdnem. Co se vzhledu týče, byl systém Windows ME identický se systémem Windows 2000. (Pecinovský, 2000)
15
Windows XP Windows XP, který je postaven na jádru NT, je nástupce Windows 2000 budovaného na jádru NT a Windows ME budovaného na starém jádru Windows 95. Od této chvíle už Microsoft vydává pouze systémy na stejném jádru, ovšem v různých verzích. Na trhu se objevil Windows XP Home Edition a Windows XP Professional. Home Edition je levnější a je určena především pro domácnosti nebo malé firmy. Professional obsahuje vše co Home Edition a ještě některé věci navíc, jako jsou různé síťové utility, součásti zabezpečení nebo podpora vysoce výkonného hardwaru. Opět se zaměříme na uživatelské Obrázek 13 – Nová nabídka „Start“ Zdroj: vlastní rozhraní, kde se udála menší revoluce. Windows XP přináší největší změnu vzhledu od přechodu z Windows 3.11 k Windows 95. Najdeme zde jasnější barvy, oblejší tvary, prostorová zobrazení oken, tlačítek a ikon. Rozvržení všech prvků však zůstalo, až na změnu uspořádání nabídky „Start“. Zcela nový je také správce motivů, který jednoduchým způsobem umožní měnit a ukládat nastavení prvků uživatelského rozhraní. Barevné schéma Ve Windows XP jsou možnosti barevných schémat zatím nejrozsáhlejší. Windows XP už v základu obsahuje výběr ze dvou grafických rozhraní. Jedná se o „Klasický styl“, který známe z předchozích verzí systému. U tohoto stylu pak jdou volit barevná schémata stejně jako dříve. Těchto schémat se zde nachází 22. U každého pak lze zvolit, jak velké mají být fonty použité v tomto schématu. Druhým grafickým rozhraním je „Styl Windows XP“. Jedná se o nový grafický vzhled při zachování všech funkcí. V základní instalaci nabízí tento typ grafiky pouze 3 barevná schémata a samozřejmě možnost Obrázek 14 úpravy velikosti fontů. Novinkou tohoto grafického rozhraní Mouse over Zdroj: vlastní je také funkce „mouse-over“ některých komponent, jako např. tlačítka. Tím dochází ke zvýraznění komponenty při přejetí myší (obrázek 14).
16
V rámci barevných schémat se ještě musíme zmínit o motivech. Jedná se o soubory s příponou .theme. Tyto soubory obsahují pozadí, sadu ikon, zvuků, kurzorů a dalších částí, které mění nastavení grafického rozhraní počítače jedním kliknutím.
Obrázek 15 - Motivy Windows XP
Zdroj: vlastní
Písmo Správa písma je opět totožná s předchozími verzemi systému Windows. Windows XP nabízí v základní instalaci celkem 67 typů písma. Prozatím je to maximum. Žádný z předchozích systémů jich tolik neobsahoval. Tapeta, pozadí, ikony Z tapet zmizely vzory. Ne ale definitivně. Je možné je implementovat pomocí úpravy registru. Z nám neznámého důvodu zůstaly v systému, přestože nástroj pro jejich použití byl odstraněn. Navíc vzory se používaly hlavně z toho důvodu, že obrázek na pozadí byl náročný na paměť počítače, to ale už v době Windows XP neplatí. Místo vzorů zde tak najdeme několik tapet s opakujícími se motivy, které vzory připomínají. V galerii je dále 20 kvalitních fotografií, které je možné použít jako tapetu. Ikony byly kompletně předělány a z minulých systémů nezůstala jediná stejná. Windows XP používá ikony o barevné hloubce 32 bitů. Z nichž je 24 bitů vyhrazeno pro barvu (více než 16,7 milionu barev). 8 bitů je vyhrazeno pro alfa kanál, neboli míru průhlednosti (256 stupňů). Průhledný je i popisek ikony, takže poprvé v historii Windows není za popiskem ikony vidět pozadí, ale tapeta. Ikony ve Windows XP jsou ve čtyřech velikostech.
16 x 16 – ikony na panelech oken, ikony v rozšířené nabídce „Start“ 24 x 24 – ikony v základní nabídce „Start“ a na panelech oken 32 x32 – ikony na ploše 48 x 48 – ikony v otevřených oknech průzkumníka
17
Ikony ve Windows XP využívají také perspektivní mřížku a „drop shadow“, což je vizuální efekt, který budí dojem, že určitý objekt je vyvýšen a vrhá stín. Tím je docíleno trojrozměrného vzhledu ikon. (MSDN, 2001) Hlavní panel Rádi bychom se ještě krátce zmínili o hlavním panelu. Ten přinesl z hlediska organizace práce velmi důležitou věc a to seskupování položek hlavního panelu. Dosud se všechna otevřená okna přidávala na panel, až jich bylo tolik, že nebylo čitelné, ve kterém je který program otevřený. Tento problém je efektivně řešen seskupováním. V okamžiku, kdy se hlavní panel zaplní, jsou seskupeny dlaždice stejné aplikace pod jednu dlaždici. Číslo na začátku této dlaždice udává, kolik instancí programu je spuštěných. Místní nabídka na seskupené dlaždici umožňuje zobrazit všechny instance programu a to buď na sebe, nad sebe nebo vedle sebe. Dále je možné všechny instance takto minimalizovat nebo zavřít. K seskupování dochází, až když se hlavní panel zaplní. Je ale možné, aby se otevřené programy seskupovaly na panelu ihned. Dosáhneme toho úpravou registru. (Bott, 2002)
Obrázek 16 – Seskupování dlaždic
Zdroj: vlastní
Spořiče obrazovky Ve Windows XP byly některé starší spořiče odebrány a některé přidány. Jejich počet se oproti minulé verzi snížil na 11. Největší novinkou mezi spořiči je spořič „Obrázky“, který zobrazuje fotografie a obrázky nahrané uživatelem do adresáře „C:\Documents and Settings\uživatel\Dokumenty\Obrázky“. Zde je seznam všech spořičů v instalaci Microsoft Windows Professional.
Beziérovy křivky Běžící text Mystifikující křivka 3D Létající objekty 3D Potrubí 3D Květináč 3D Text Windows XP 18
Průlet hvězdokupou Obrázky Výchozí spořič obrazovky
Windows Vista V lednu 2007 Microsoft vypustil pro koncové uživatele do světa operační systém Windows Vista. Po technické stránce s sebou přinesl řízení uživatelských účtů, které pomáhá proti nechtěné nebo nevyžádané instalaci programů do systému, integrování komponenty Windows Defender a vylepšení Brány firewall, která nyní umožňuje administrátorovi počítače kontrolovat kromě příchozí i odchozí komunikaci. (Bitto, 2007) Nepřehlédnutelné jsou i novinky v grafickém rozhraní. Microsoft zde použil nové grafické rozhraní pod názvem Aero, které přináší nové grafické efekty jako je průhlednost oken, miniaturní náhledy oken na hlavním panelu nebo 3D listování spuštěnými aplikacemi. Na poli aplikací bylo zinovováno několik produktů a přidány nové. Novinkou ve Windows Vista jsou také takzvané miniaplikace neboli widgety, které slouží k zobrazení krátkých informací z internetu nebo ze systému přímo na plochu. Zajímavostí je, že po 12ti letech se změnila podoba tlačítka „Start“. Místo obdélníku s nápisem „Start“ nyní najdeme kruh s logem Windows. Barevné schéma Kromě čtyř kontrastních schémat nalezneme ve Windows Vista také další 3 – 4 barevná schémata. Zatímco v předchozích verzích Windows bylo barevných schémat daleko více, v této je jich pouze pár. Je to především tím, že schémata už nejsou prostředek pro pouhou změnu barvy, ale především pro změnu náročnosti na hardware. Proto je zde už nebudeme zvát schématy, ale rozhraními. Všechna rozhraní ale nejsou dostupná ve všech verzích systému Windows Vista.
Klasické nastavení – Všechny verze Windows Vista základní – Všechny verze Windows Vista standardní – Pouze Home Basic Windows Vista Aero – Home Premium, Business, Enterprise, Ultimate
19
Klasické nastavení Toto rozhraní je velmi podobné vzhledu Windows 95, 98, Me a 2000. Hlavním důvodem, proč je toto nastavení k dispozici, je, aby velké společnosti, jejichž zaměstnanci jsou zvyklí na práci se starším operačním systémem, nemusely zaměstnance školit v ovládání nového grafického rozhraní. Windows Vista základní Základní zobrazovací rozhraní je určeno především pro použití ve Windows Vista Home Basic a pro počítače, jejichž hardware nestačí na požadavky zobrazovacího režimu Aero. Toto rozhraní však poskytuje několik výhod oproti klasickému nastavení. Například využívání integrovaného vyhledávače v oknech nebo živé ikony, které zobrazují náhled na obsah souboru. Windows Vista standardní Standardní rozhraní bylo navrženo pro uživatele operačního systému Windows Vista Home Basic. Je pro uživatele, kteří sice mají hardwarově dostačující počítač pro spuštění rozhraní Aero, ale mají verzi systému Home Basic, která rozhraní Aero neobsahuje. Standardní rozhraní kombinuje vzhled základního rozhraní a zobrazovací technologie rozhraní Aero. Windows Vista Aero Rozhraní Windows Aero přináší několik novinek a to jak na poli funkcionality, tak na poli grafiky. Grafické komponenty jako záhlaví oken a programů, hlavní lišta ale i části nabídky Start, jsou při použití Windows Aero průhledné. Aero také umožňuje nové přepínání oken nazvané Flip 3D nebo zobrazení miniatury obsahu minimalizovaného okna, pokud na něj na hlavním panelu najedeme myší. Co se týče technických požadavků, tak pro rozhraní Aero je nutné mít grafickou kartu, která podporuje DirectX 9.0 a Pixel Shader 2. Dále musí podporovat sadu grafických ovladačů od Microsoftu (WDDM). Pro rozlišení 1280 x 1024 musí mít grafický adaptér paměť alespoň 64 MB. Tyto požadavky jsou v dnešní době téměř vždy splněny. Nemusí vyhovovat jen některé integrované grafické karty vyrobené před rokem 2005. (Livingston, 2007) Ve Windows Vista nejdeme i motivy jako ve Windows XP. Jedná se ale spíše o zapomenutou komponentu a veškeré úpravy, které povoluje, jsou vlastně totožné jako při změně rozhraní uvedené výše. Písmo Ve Windows Vista nalezneme celkem už 197 typů písma, což je o 130 více než v předchozí verzi systému Windows. Růst počtu písem nastal především díky rozšíření 20
počtu jazykových skupin, které využívají operační systém Windows ve svém rodném jazyce a také růstem požadavků na zobrazení dokumentů napsaných v jiné části světa jiným jazykem. (Livingston, 2007) Tapeta, pozadí, ikony Změna tapety je nově pod volbou „Přizpůsobit“ v místní nabídce pracovní plochy, kde uživatel zvolí „Pozadí plochy“. Vybrat si můžeme z 33 jednobarevných pozadí a dále z 36 pozadí, která jsou navíc rozdělena do skupin.
Černobílé Světelné záření Obrazy Vzory Výhledy Širokoúhlé
V kategorii „Vzory“ se nejedná o vzory, které známe z předchozích verzí Windows, ale o fotografie nějakého vzoru. Například detail listu nebo drobných kamínků. V sekci „Širokoúhlé“ je 7 vybraných fotografií z předcházejících sekcí, které jsou upravené pro širokoúhlý monitor. Ikony jsou na designově vyšší úrovni, než ikony z Windows XP. Veškeré ikony byly předělány, aby ladily s grafickým rozhraním Aero. Styl je více realistický než ilustrativní, ale zase ne fotorealistický. Oproti Windows XP, kde byly největší ikony o velikosti 48 x 48 pixelů, mají ikony ve Windows Vista velikost až 256 x 256 pixelů. Je to především kvůli kvalitnímu zobrazení ikon na monitorech s velkým rozlišením, ale také kvůli zachování ostrosti ikony při zvolení možnosti zobrazení velkých ikon na ploše. Navíc, pokud je to možné, je místo ikony odpovídající danému typu dokumentu zobrazen náhled konkrétního souboru. Novinkou je také zobrazení třech různých velikostí ikon, které je možné zvolit z místní nabídky pracovní plochy pod volbou „Zobrazit“. Uživatel má na výběr malé, střední a velké ikony. Spořiče obrazovky Spořičů je o dva méně, než v minulé verzi. Je třeba poznamenat, že byly z velké části obměněny. Nachází se zde pouze 3 starší spořiče. Zbylých 6 je zcela nových.
Bubliny 3D Text Záření Výchozí spořič obrazovky Mystifikující křivka Fotografie 21
Pruhy Energie Windows Logo
Postranní panel a widgety Jedná se o úplnou novinku v systému Windows Vista. Je to lišta umístěná na pravém okraji plochy, která poskytuje prostor widgetům (miniaplikace jinak též gadgety nebo doplňky). Hlavním úkolem widgetů je poskytovat uživateli informace z internetu nebo počítačového systému a to především rychle a jednoduše. Prvním pokusem o takovýto přímý přístup k informacím na internetu byl systém Active Desktop, který byl součástí už Windows 98. Myšlenka byla taková, že většina lidí, když zapne počítač a dívá se na internet, často vyhledává stejné informace. Například předpověď počasí. Systém Active Desktop umožňoval nad pracovní plochu umístit HTML vrstvu, kde se zobrazovala libovolná WWW stránka. Časem se ukázalo, že systém Active Desktop je pro uživatele nepohodlný a matoucí. Jeho nástupcem ve Windows Vista je postranní panel a jeho widgety. (Livingston, 2007) Co jsou tedy widgety? Jsou to miniaturní aplikace, které zobrazují aktuální informace z internetu nebo z počítačového systému. Jedná se o informace uživatelem frekventovaně vyhledávané. Widgety jsou naprogramované pomocí HTML, DHTML, CSS, XML a JavaScriptu a ke svému zobrazení používají vykreslovací jádro Internet Exploreru. Ještě je třeba říci, že widgety nemusí informace pouze přijímat (RSS čtečka, widget pro poslech online rádia), ale také odesílat. Může se například jednat o kolonku, do které zapíšeme hledané slovo, stiskneme „Enter“ a automaticky se nám otevře internetový prohlížeč s naším oblíbeným vyhledávačem, který vyhledal zadané slovo. Widgety mohou být i jinde než na postranním panelu. Lze je umístit na libovolné místo pracovní plochy a to pouhým přetažením. Nicméně výhoda postranního panelu je, že jaksi ukrajuje pracovní plochu uživatele a zůstává navrchu, i když jsou okna systému maximalizována. Widgety umístěné na postranním panelu jsou tak vždy na očích. (Dvořák, 2008) Obrázek 17 – Widgety
Zdroj: vlastní
Widgety se používali už před nástupem Windows Vista, ale byly to aplikace třetích stran a většinou nebyly zadarmo. Známou firmou, která widgety vyvíjela a stále vyvíjí je firma Stardock. 22
V základní instalaci Windows Vista nalezneme 11 widgetů.
Počasí – zobrazuje počasí v zadané lokalitě ve stupních Celsia nebo Fahrenheita Akcie – zobrazuje vývoj ceny vybraných akcií Prezentace – zobrazuje prezentaci obrázků z vybrané složky Skládačka – jednoduchá logická hříčka pro ukrácení dlouhé chvíle Poznámky – zapisování poznámek RSS čtečka – zobrazuje zprávy vybraného RSS kanálu Měny – aktuální kurzy vybraných měn Výkon CPU – dva budíky, které ukazují procentuální vytížení CPU a RAM Kontakty – zobrazuje kontakty aplikace Windows Contacts Hodiny – kupodivu zobrazují, kolik je hodin Kalendář – zobrazuje den, popřípadě náhled na celý měsíc
Další widgety bylo možné stáhnout na stránkách společnosti Microsoft. S nástupem Windows 8 došlo ke zrušení widgetů a tak nás na webové stránce, dříve věnované widgetům, uvítá zpráva: „Sbohem, miniaplikace. Vítejte, aplikace.“
Windows 7 Windows 7, který vyšel v říjnu 2009, obsahoval také grafické rozhraní Windows Aero. Upraveny byly kancelářské aplikace a došlo k odstranění Windows Mail, Fotogalerie, Movie Makeru, Kontaků a Kalendáře. Byly přidány Knihovny (Libraries), které slouží pro přehlednější organizaci multimediálních souborů. Inovace se také dostalo tradičnímu programu Kalkulačka. Kromě základní a vědecké kalkulačky, která byla součástí Windows doposud, byly přidány ještě dva nové módy Kalkulačky a to programátorský a statistický režim. Co se týče grafického rozhraní, tak zde také nezůstalo všechno při starém. Postranní panel, který byl novinkou ve Windows Vista, už ve Windows 7 nenajdeme. Widgety jsou však stále k dispozici a je možné je umístit kamkoliv na pracovní plochu. Hlavní panel doznal zásadní změny. Zmizel panel „Rychlé spuštění“ a zmizely popisky minimalizovaných programů na hlavním panelu. Více minimalizovaných oken stejné aplikace je okamžitě seskupováno. Programy na hlavní liště je nově možné „připíchnout“. To znamená, že ikona programu zůstane na hlavním panelu i po uzavření programu. Tato funkce tak nahrazuje panel „Rychlé spuštění“. Novinkou usnadňující ovládání systému jsou tzv. „Jump lists“. Jsou to seznamy rychlých akcí, které se zobrazí po najetí myší na jeho Obrázek 18 – Jump list aplikace Skype Zdroj: vlastní ikonu v hlavním panelu. Pokud program tyto funkce 23
podporuje, pak zde najdeme například tlačítka pro změnu stavu v instant messengeru nebo pro ovládání přehrávání multimediálního programu. Na hlavním panelu je tlačítko „Zobrazit plochu“ nově umístěno vpravo dole. Poslední významnou novinkou je funkce přichycení oken. Pokud okno chytneme myší za záhlaví a přesuneme navrch obrazovky a pustíme, okno se maximalizuje. Pokud ho přesuneme na libovolnou stranu obrazovky, okno se roztáhne přes polovinu obrazovky. Druhé okno tak můžeme přenést na druhou polovinu a dostaneme tak plochu zaplněnou dvěma okny, z nichž každé zabírá maximum prostoru. To je dobré, pokud potřebujeme pracovat ve dvou programech najednou. (Bitto, 2009) Ve Windows 7 se také poprvé představila technologie Windows Touch, která majitelům dotykových obrazovek umožňuje omezené ovládání systému dotykem. Barevné schéma Stejně jako ve Windows Vista, tak i ve Windows 7 najdeme různá grafická rozhraní. Jedná se o klasické, základní a Aero. Všechna tato rozhraní veskrze odpovídají rozhraním popsaným pod Windows Vista. Rozhraní „standardní“ Obrázek 19 – Přichycení oken ve Windows 7 Zdroj: vlastní nebylo do Windows 7 implementováno. Pokud uživatel zvolí rozraní Windows Aero, bude mít na výběr ještě 6 motivů, které v předchozí verzi systému nebyly. Tyto motivy jsou shodné s kategoriemi tapet (viz níže). Písmo Písma a jejich správa obsahují ve Windows 7 několik novinek. Písem je zde 134. Písma jsou uspořádaná jak v souborech, tak nově i ve složkách. Například složka Arial obsahuje písma Arial černé, Arial tučné, Arial kurzíva, Arial tučná kurzíva a Arial. Instalace nových fontů už není prováděna přes místní nabídku „Soubor – Instalovat nový font“, ale fonty se instalují poklepáním na ikonu fontu (nezáleží na umístění souboru s fontem). Otevře se dialogové okno, ve kterém vidíme náhled písma. To nainstalujeme klepnutím na tlačítko „Instalovat“.
24
Obrázek 20 - Soubor fontu ve Windows 7
Zdroj: vlastní
Tapeta, pozadí, ikony Tapetu na pozadí můžeme ve Windows 7 vybrat z 31 tapet a 33 předdefinovaných barev. Tapety jsou rozděleny do kategorií:
Architektura Krajiny Postavičky Přiroda Scény Windows
Všechny kategorie obsahují 6 fotografií. Pouze kategorie „Windows“ obsahuje pouze jeden obrázek s logem Windows. Ve Windows 7 může uživatel využít funkci automatické změny tapety. Lze nastavit adresář, který je zdrojem tapet, a také interval změny. Ten je možné nastavit od třiceti minut do jednoho dne. Ikony použité ve Windows 7 jsou totožné s Windows Vista.
25
Spořiče obrazovky Ze spořičů v předchozí verzi byly tři odebrány a přidán jeden nový. Není jasné, proč byl přidán spořič „Fotogalerie“, protože jeho funkce je totožná se spořičem „Fotografie“. Ve Windows 7 jsou zastoupeny tyto spořiče:
Bubliny Fotogalerie Fotografie Mystifikující křivka Výchozí spořič obrazovky 3D Text Pruhy
Widgety Widgetů najdeme ve Windnows 7 celkem 9. Od předchozí verze zmizely 3 a přibyl 1. Ve Windows 7 najdeme tyto widgety:
Počasí Prezentace Skládačka RSS čtečka Měny Výkon CPU Hodiny Kalendář Windows Media Center
Z widgetů byl odstraněn widget pro sledování akcií, pro zobrazování kontaktů a pro psaní poznámek. Widget pro kontakty neměl už dále smysl, protože jak jsme napsali výše, aplikaci Windows Kontakty Microsoft do Windows 7 nepoužil. Program poznámky zmizel z widgetů, ale najdeme ho jako plnohodnotnou aplikaci pod názvem „Rychlé poznámky“. Umožňuje napsat více poznámek a rozmístit je libovolně na plochu. Naopak novým widgetem je „Windows Media Center“. Ten umožňuje rychlý přístup k multimediálním souborům. Dále zobrazuje nedávno nahrané uživatelské pořady z televize, pokud jsou k dispozici.
26
Windows 8 Ve Windows 8 nastala jedna hlavní změna. Nabídka „Start“, známá už z Windows 95, byla zrušena, lépe řečeno přetransformována na prostředí „Metro“. Po startu Windows 8 se uživateli neobjeví známá pracovní plocha (s ikonami, hlavním panelem s nabídkou start a pozadím). Zobrazí se dlaždice, které zastupují jednotlivé programy. Rozhraní, na kterém jsou tyto dlaždice, se nazývá „Metro“. Jedna dlaždice zastupuje i „starou známou“ plochu. Pokud na tuto plochu přepneme, zjistíme, že nabídka „Start“ zde není přítomná. Přesto, že je v novém systému změn opravdu velmi mnoho, budeme se věnovat především změnám v grafickém rozhraní. Barevné schéma Ve Windows 8 je pouze jedno grafické rozhraní, jak tomu bylo ve Windows 2000 a starších. V rámci tohoto rozhraní je na výběr ze třech barevných motivů. Jsou to motivy Windows, Země a Květiny. Motivy Země a Květiny obsahují 6 tapet, které se automaticky mění. Spolu s tapetou se do odpovídající barvy mění i barva hlavního panelu a záhlaví aktivních Obrázek 21 - Motivy plochy Windows 8 Zdroj: vlastní oken. Ve Windows 8 také chybí funkce pokročilého nastavení vzhledu, která se poprvé objevila už ve Windows 95 a po celou dobu zůstala téměř ve stejné podobě. Tato funkce umožňovala pokročilá nastavení vzhledu systému jako například změnu barvy oken, velikosti písma, rozestupů ikon, fontů popiků oken, šířky sliderů a další. Uživatel si může přizpůsobit i vizuální stránku prostředí „Metro“. V tomto prostředí si lze vybrat z 20ti pozadí a 25ti barevných schémat. Písmo Čistá instalace operačního systému Windows 8 obsahuje 141 písem. Na správě se od předchozí verze Windows nic nezměnilo. Obrázek 22 – Barevné schémata prostředí Metro
Zdroj: vlastní
27
Tapety, pozadí, ikony O tapetách ve Windows 8 jsme se zmiňovali výše a není nutné nic dodávat. Když se podíváme na ikony, tak zjistíme, že se žádná revoluce, jako v případě Windows XP nebo Windows Vista, nekoná. Ikony jsou identické s těmi v systémech Windows Vista a Windows 7. Spořiče obrazovky Ve Windows 8 je o jeden spořič méně, než ve Windows 7. Chybí zde spořič „Fotogalerie“, který byl v minulé verzi systému pouze duplikátem spořiče „Fotografie“. Jinak si všechny spořiče odpovídají jak názvy, tak funkcí a vzhledem.
Bubliny Fotografie Mystifikující křivka Výchozí spořič obrazovky 3D Text Pruhy
Dlaždice Nakonec se ještě zmíníme o dlaždicích. Jedná se o jakési interaktivní ikony v prostředí Metro. Jednoduše si je lze představit jako kombinaci ikony, která zastupuje program a widgetu, který poskytuje informace. Ne všechny dlaždice jsou interaktivní a stejně tak interaktivní dlaždice nemusí zastupovat konkrétní program. Dlaždice tak může například zobrazovat přijaté zprávy z komunikačního klienta. Při kliknutí pak otevře dialog pro poslání nové zprávy. Obrázek 23 - Dlaždice prostředí Metro Zdroj: vlastní
28
Shrnutí Zde v tabulce jednoduše shrneme informace, které jsme porovnávali u jednotlivých produktů řady Windows. Připomeneme si zde ještě rozdíl mezi schématy, motivy a rozhraními. Schématy se myslí přednastavené barevné kombinace záhlaví oken, pozadí, hlavní nabídky atd. Motivy odpovídají schématům na vyšší úrovni, mohou také měnit ikony, tapety nebo kurzory. Rozhraní kromě výše zmíněného mění tvary oken, lišt a tlačítek. Použité rozhraní má vliv na zatížení systému resp. paměti. Verze Windows
Počet Spořiče schémat/motivů/rozhraní
Fonty
3.11
23/0/0
5
22
95
19/0/0
6
20
98
21/0/0
7
32
2000/Millennium 22/0/0
12
43
XP
22/2/2
11
67
Vista
4/0/4
9
197
7
16/6/3 0/3/0 plocha 25/20/0 metro
7
134
6
141
8
Tabulka 3 - Porovnání verzí Windows
Novinky v grafice uživatelského rozhraní Podpora až 256 barev, minimalizace programů do ikon Nové grafické rozhraní, nabídka „Start“ a hlavní panel Využití více monitorů, Active Desktop, panel „Snadné spuštění“ Nové ikony, tapety v základní instalaci Nový vzhled, motivy Grafická rozhraní včetně Aero, nové ikony, widgety, nové tlačítko „Start“ Jump lists, přichycení oken Rozhraní „Metro“, odstranění nabídky „Start“
Zdroj: vlastní
Nakonec bychom ještě rádi uvedli několik zajímavostí. Microsoft pojmenoval Windows 7 a 8 právě podle toho, že se podle nich jedná o sedmou a osmou verzi systému. To by odpovídalo, kdyby byly Windows 3 považovány za první a kdyby Windows 2000 a Millennium byly považovány za jeden operační systém. Právě tomu odpovídá tabulka výše. Vzhledem k tomu, že Microsoft ale vydal Windows 1.0 (ano toto byla první verze Windows), tak pokud spočítáme všechny verze mezi Windows 1.0 a Windows 7 i s tím, že Windows 2000 a Millennium budeme počítat zvlášť, pak by Windows 7 měl být Windows 10. Jak vidíme v tabulce, počet spořičů se s každou verzí měnil. Bohužel zde nenajdeme žádný spořič, který by byl ve všech verzích Windows. Jsou zde ale dva spořiče, které, kromě jedné verze, byly ve všech zmiňovaných verzích Windows. Jsou to spořiče „Mystifikující křivka“, který chyběl pouze ve verzi Windows 95, a „3D Text“, který ještě 29
nebyl obsažen ve Windows 3.11. Pokud se na to podíváme z časového hlediska, tak spořič „Mystifikující křivka“ se s menší přestávkou udržel v systému po téměř 20 let! Nabídka „Start“ byla po řadu let rozcestníkem pro většinu uživatelů operačního systému Windows. Komunita přijala velmi negativně odstranění nabídky „Start“ z Windows 8. Není se co divit. Přes menší úpravy, jako byla změna uspořádání položek v nabídce ve Windows XP a změna vizuální podoby ve Windows Vista, byla nabídka „Start“ součástí Windows po 17 let.
30
Psychologie osobnosti a Big Five Úvod V této kapitole se zaměříme na psychologii osobnosti. Jedná se o poměrně nový obor, který vznikl ve 30. letech 20. století. Navzdory tomu je však velmi obsáhlý, protože tento nevznikl nově, ale pouze se kvůli množství poznatků vyčlenil ze sociální psychologie. (Blatný, 2010) Nejdříve si vysvětlíme pojmy „osobnost“ a „rys“. Existuje mnoho přístupů k psychologii osobnosti. Už ve starověké medicíně vznikla Hippokratova – Galénova teorie, která dělila osobnosti na melancholika, cholerika, flegmatika a sangvinika, podle převládajících tělesných šťáv. Dá se říct, že co bylo psychologů, tolik bylo více či méně významných přístupů k psychologii osobnosti. My se zaměříme pouze na přístupy, které využívaly tzv. „osobnostní rysy“. Jedná se o přístupy zastupované Gordonem W. Allportem, Hansem J. Eysenckem, Raymondem B. Cattellem, Paulem T. Costou a Robertem R. McCraem. Nakonec se si popíšeme pětifaktorový model osobnosti „Big Five“, který, podle stále početnější skupiny badatelů, nejlépe vystihuje osobnost člověka. Pojem osobnost Abychom mohli dále používat slovo „osobnost“, je nutné si ho nejdříve definovat. Slovo osobnost má různé významy v různých kontextech daných věd. Pojem osobnost není totiž používán pouze v psychologii, ale také v jiných vědách. Jmenujme například historii, sociologii, politologii nebo ekonomii. V historii se pod pojmem osobnost rozumí významný tvůrce dějin. V ekonomii je osobnost pokládána za nositele práce, subjekt, který tvoří a spotřebovává statky a služby. Sociologie pak považuje osobnost za prvek společenské skupiny, jako člena určité společnosti, která je předmětem zájmu sociologie. Pro nás je samozřejmě důležitý přístup k pojmu osobnost v psychologii. Aby to nebylo tak jednoduché, tak pochopitelně neexistuje žádná přesná definice. To je dáno vývojem psychologie a pohledem na pojem „osobnost“ skrze různé školy psychologie. Behaviorismus chápe osobnost jako systém faktorů, které determinují chování individua. Podle psychoanalýzy řídí chování Ego na základě „tlaku“ ze stran id a superega. Už v roce 1940 existovalo přes 50 definicí pojmu osobnost. G. W. Allport je tehdy podrobil zkoumání a rozdělil je do pěti skupin. V dnešní době existuje přibližně 200 definicí. (Smékal, 2009)
31
Definice pojmu osobnost „Osobnost je jedinečná podstata rozumné přirozenosti.“ Boethius (480 – 524) „Osobnost je jedinečný vzorec rysů.“ J. P. Guilford (1959) „Osobnost je dynamická organizace psychofyzických systémů uvnitř individua, která determinuje jeho jedinečné přizpůsobení k jeho prostředí.“ G. W. Allport (1961) „Osobnost je více či méně stabilní a setrvávající organizace charakteru, temperamentu, intelektu a těla osoby, která determinuje její jedinečné přizpůsobení se prostředí.“ H. J. Eysenck (1960) „Osobnost je to, co determinuje chování v definované situaci a v definovaném naladění.“ R. B. Cattell (1965) „Osobnost jsou ty charakteristiky člověka, které jsou podkladem konzistentních vzorců chování, přičemž těmito charakteristikami se rozumí myšlenky, city a pozorovatelné chování.“ L. A. Pervin (1996) Rysy osobnosti Přívětivý, mírný, agresivní, citlivý, pesimistický, tichý, impulsivní, aktivní, líný, činorodý, pracovitý, spolehlivý, opatrný. To jsou všechno rysy osobnosti. Teď, když máme konkrétní příklady a víme, co si představit pod teorií, můžeme si položit otázku. Co jsou to rysy osobnosti? Odpovíme si na to dvěma citáty. „Rys osobnosti je vrozená nebo získaná charakteristika, která je konzistentní, perzistentní a stabilní. Je to cokoliv, čím se jedna osoba liší od druhé.“ Wollman (1973) „Rysy osobnosti jsou široké dispozice chovat se určitým způsobem, které jsou hierarchicky organizovány od specifických odpovědí až k obecným stylům psychologického fungování.“ L. A. Pervin (1996) 32
Jak vidíme z výše uvedených citátů, rysy jsou něco jako vzorce chování, pocitů a myšlení určitých jedinců. Pokud jedince popíšeme jako laskavého, znamená to, že bude laskavý konzistentně z hlediska času (byl laskavý minulý týden a bude laskavý i za měsíc) i situace (bude laskavý k protivnému bezdomovci stejně jako k milé prodavačce). Osobnostní rysy mají tři hlavní funkce. Mohou být použity pro shrnutí, předvídání nebo vysvětlení lidského chování. Shrnování
Díky rysům můžeme jednoduše shrnout, jak se jedna osoba liší od druhé. Pokud osobu označíme za laskavou, pak tím sumarizujeme její minulé projevy laskavosti v mnoha rozličných situacích.
Předvídání
Rysy nám také umožňují předvídat budoucí chování osoby. Pokud má chlapec laskavou přítelkyni, může očekávat, že se z ní stane laskavá manželka (i když… o tom, zda je zde zvolen správný příklad, by se dalo polemizovat).
Vysvětlování
To, jak se osoba zachová v určité situaci je dáno její individualitou (rysy), spíše než samotnou situací. Pokud je někdo laskavý, bude laskavý i v případě, kdy mu z laskavosti neplyne žádný užitek nebo k ní není nucen. (Pervin, 2001)
Přestože jsme si uvedli některé definice a funkce rysů, je velmi obtížné, ne-li nemožné, vyslovit všeobecně přijatelnou definici přístupu využívajícího osobnostní rysy. „Rysy znamenají pro mnoho teoretiků mnoho věcí“ Wiggins (1997) Naštěstí existují dva základní fakty teorie rysů, na kterých se teoretici shodli. Nyní tedy už víme, že lidé mají predispozice reagovat v určité situaci určitým způsobem. Jinak řečeno mají tendence chovat se, cítit a přemýšlet konkrétním, pro ně typickým, způsobem. Tyto tendence k určitému chování mohou být vyšší či nižší. Vezmeme si jako příklad rys přátelskost. Pokud osoba vyznačuje vyšší tendence chovat se, cítit a smýšlet přátelsky v různých situacích, pak ji můžeme označit za vysoce přátelskou. Při vyznačování nižších tendencí pak za méně přátelskou. Ačkoliv se teoretikové neshodují na tom, které rysy nejlépe popisují lidskou osobnost, shodují se na tom, že rysy jsou základní stavební kameny lidské osobnosti. (Pervin, 2001) Zastánci teorie rysů také souhlasí, že lidské chování a osobnost mohou být organizovány v hierarchii. Hans J. Eysenck, tvrdí, že na své nejjednodušší úrovni 33
odpovídají rysy reakcím na konkrétní podněty. Určité typy reakcí mohou být propojené a utváří tak zvyky, které jsou obecnější. Když budeme pokračovat v generalizaci, tak příbuzné skupiny zvyků vytvoří osobnostní rys. Uvedeme si příklad. Lidé, kteří upřednostňují setkávání s novými lidmi před čtením knih, si také více užívají návštěvu diskotéky. Tyto dva zvyky spadají pod rys „společenskost“. Některé rysy mohou být také propojeny a vytvořit ještě nadřazenější skupinu, kterou Eysenck nazval faktory vyššího řádu nebo také superfaktory. (Pervin, 2001)
Superfaktory
Rysy
Reakce
Extraverze
Společenskost
Rád poznávám nové lidi.
Impulzivnost
Raději půjdu na diskotéku, než abych si doma četl.
Když na mě někdo křičí, budu na někoho křičet taky.
Graf 1 - Reakce, rysy, superfaktory
Pokud na mě někdo "bafne", místo leknutí udeřím pěstí.
Zdroj: volně podle Pervin, 2001
Faktorová analýza Eysenck přirovnal význam faktorové analýzy pro psychologii k významu objevu mikroskopu pro biologii. Na následujících řádcích se budeme občas zmiňovat o faktorové analýze, a proto si zde zjednodušeně vysvětlíme, co to je a k čemu se používá. Je to matematicko-statistická metoda identifikace faktorů nějakého systému. V našem případě se bude jednat o systém osobnosti. Jednoduše řečeno faktorová analýza je metoda, pomocí které hledáme vztahy mezi různými proměnnými. Na základě síly těchto vazeb sdružujeme proměnné do dimenzí (trsů). (Nakonečný, 1995)
34
Příklad: 1. Obliba společenských záležitostí: („Těší Vás, když máte mnoho společenských zástojů?“ – „Ano.“) 2. Družnost: („Dáváte přednost práci s jinými lidmi, nebo pracujete sám?“ – „Raději s lidmi.“) 3. Sebeobrana: („Dovedete dobře předstírat, když se ocitnete v těžkostech?“ – „Ano.“) 4. Prosazování vlastních práv: („Ozvete se číšníkovi, když se domníváte, že vám účtoval víc?“ – „Ano.“)
1 2 3 4
1 -
Korelace položek 2 3 0,56 0,11 0,07 -
Tabulka 4 - Korelace ve faktorové analýze
4 0,19 0,06 0,49 -
Zdroj: Nakonečný, 1995
Z tabulky vidíme, že korelují odpovědi 1 a 2. Utváří tak trs. Jsou však nezávislé na odpovědích 3 a 4. A dále korelují odpovědi 3 a 4, které tím vytvářejí další trs. Za každým trsem můžeme předpokládat nějaký faktor. Odpovědi 1 a 2 determinují faktor sociabilita. Odpovědi 3 a 4 zase faktor sebeprosazování. (Nakonečný, 1995)
Zástupci teorie rysů Gordon W. Allport (1897 – 1967) Allport, jako většina psychologů, se zajímal i o jiné směry než jen teorie rysů. My si řekneme pouze něco k teorii rysů, protože o tu nám v této práci jde především. Allportova první publikace, kterou napsal se svým starším bratrem Floydem, se zaměřovala na rysy jako na důležité aspekty v teorii osobnosti. Allport považoval rysy za základní jednotky osobnosti. Podle něj je existence rysů založena na nervovém systému člověka. Rysy reprezentují obecné osobnostní dispozice napříč časem a situacemi. Podle Allporta má rys tři základní vlastnosti. Frekvenci, intenzitu a rozsah. Přátelská osoba se tak bude chovat často velice přátelsky a navíc ve velmi širokém rozsahu situací. (Pervin, 2001) V roce 1936 Allport a Odbert sestavili slovník názvů rysů. Ten obsahoval téměř 18 000 anglických slov, která označovala různé osobnostní rysy. Allport dále roztřídil rysy do subkategorií na trvalé a dočasné. Trvalé rysy jsou generalizované a personalizované tendence neboli stálý a stabilní režim individuálního přizpůsobení se prostředí. Dočasné rysy jsou pouze krátkodobé a jsou zapříčiněny vnějšími okolnostmi. V roce 1988 překlasifikovali Chaplin, John a Goldberg Allportovo třídění na tři kategorie. Jednalo se o 35
rysy, stavy a aktivity. Tyto kategorie se vzájemně liší délkou trvání. Pro lepší představu uvádíme tabulku. (Pervin, 2001)
Rysy Laskavý Panovačný Důvěřivý Bojácný Lstivý
Stavy Poblázněný Potěšený Naštvaný Svěží Vzrušený
Tabulka 5 - Rysy, stavy a aktivity
Aktivity Hodování Chvástání Šmírování Pokukování Libování si Zdroj: Pervin, 2001
Allport provedl ještě jednu klasifikaci rysů. Rozdělil je na hlavní rysy, centrální rysy a sekundární rysy. Hlavní rys vyjadřuje určitou dispozici, která je tak silná, že se promítá do každodenního života. Jinak řečeno v každém úkonu, který osoba vykoná, jsou pozorovatelné vlivy daného rysu. Obecně těchto rysů mají lidé velmi málo, pokud vůbec nějaké mají. Typickými příklady osob, které měly hlavní rysy, jsou z historie Niccolo Machiavelli nebo Marquis de Sade. Centrální rysy pokrývají menší rozsah situací a odpovídají rysům, o kterých jsme dosud mluvili. Nejméně nápadné rysy jsou pak rysy sekundární. (Pervin, 2001) Musíme ještě zmínit, že Allport netvrdí, že rysy se projeví ve všech situacích. To záleží na charakteristice situace. V potaz je brána důležitost situace, a proto se osoba nechová vždycky stejně. Například i velmi agresivní člověk se může chovat neagresivně, pokud si to situace vyžaduje (voják v zajetí). Shrnutí Gordon W. Allport byl průkopníkem v oboru psychologie osobnosti. V roce 1924 vedl první výukový kurz o osobnosti ve Spojených Státech. V roce 1937 pak vydal knihu Personality: A Psychological Interpretation, která se na dalších 25 let stala základním učebním textem pro obor psychologie osobnosti. Jeho největším přínosem psychologii byla teorie rysů. Přestože věřil, že rysy jsou dědičné, nikdy neprovedl výzkum, aby svoji domněnku potvrdil. Jeho teorii rysů dále rozpracovali především Hans J. Eysenck a Raymond B. Cattel. (Pervin, 2001) Hans J. Eysenck (1916 – 1997) Eysenck zvolil jiný přístup než Allport. Byl totiž přírodovědecky orientován a trval na používání objektivních metod. Zdůrazňoval úzké sepětí teorie a praxe. Tvrdil, že: „Experiment bez teorie je slepý; teorie bez experimentu je ochromená.“ Kromě toho věnoval také úsilí tomu, aby se ve svých výzkumech při vysvětlování různých faktorů nedostal do kruhu, jako je tento:
36
Jakub se hodně baví s lidmi, protože má vysoký stupeň rysu „Společenskost“. Ale my jsme mu přisoudili vysoký stupeň „Společenskosti“ právě proto, že jsme ho mnohokrát viděli bavit se s lidmi. Podle Eysencka je pro identifikaci osobnosti nejvhodnější úrovňový systém studia osobnosti. Ten obsahuje níže uvedené čtyři úrovně. (Nakonečný, 1995)
Úroveň teoretické konstrukce Úroveň experimentálně pozorovatelných jevů Úroveň pozorovatelných rysů chování Úroveň postojů
Obrázek 24 - Úrovňový systém studia osobnosti
37
Zdroj: Nakonečný, 1995
Teď už víme, jakým teoretickým způsobem Eysenck přistupoval k osobnosti, a můžeme si říct něco k jeho praktickému přínosu. Na základě svých výzkumů definoval Eysenck následující faktory osobnosti.
Extraverze – introverze Emoční stabilita – emoční labilita Inteligence Sklon k psychotickému onemocnění
Dále se budeme zabývat pouze prvními dvěma faktory. Podle Eysencka totiž osobnost ovlivňují pouze tyto dva faktory. Ještě bychom rádi připomněli, že dimenze extraverze – introverze Eysenck přejal od C. G. Junga. (Pervin, 2001) Extraverze je typická pro osoby, které nemají zábrany, jsou družné, společensky aktivní, mají rádi změny a často bývají středem pozornosti. Introverti jsou lidé uzavření do sebe, straní se společnosti, bývají vážní, nezáleží jim tolik na mínění druhých, jsou opatrní a bývají často pesimističtí. Emoční stabilita a labilita se také označují jako neuroticismus. Emoční stabilita znamená vyrovnané, stálé a úměrné reakce na podněty. Emočně stabilní lidé bývají klidnější a rozvážnější. Naopak emočně labilní lidé mají nepřiměřené reakce na podněty, jsou citliví, často rozmrzelí. Velmi často se také vyznačují kolísáním nálad. Faktory extraverze – introverze a emoční labilita – stabilita jsou na sobě nezávislé. Lze je tak zapsat do kartézského souřadnicového systému, kde extraverze – introverze tvoří rozpětí na ose X a labilita – stabilita rozpětí na ose Y. Kombinací měr těchto faktorů pak můžeme základní typy temperamentu (melancholik, flegmatik, sangvinik, cholerik) a rysy osobnosti. (Nakonečný, 1995)
Obrázek 25 - Osobnost podle Eysencka
38
Zdroj: Nakonečný, 1995
Svoji teorii, vyvozenou z poznatků a postupů uvedených výše, formuloval Eysenck do třífaktorového modelu osobnosti neboli PEN. Kromě míry extraverze - introverze a neuroticismu, které jsme zmínili, přidal později do svého modelu ještě třetí rozměr, protože pouze dva faktory se mu nezdály pro popis osobnosti dostačující. Třetím faktorem byl psychotismus. Tento faktor vyjadřuje náchylnost k psychóze. Stejně jako předchozí faktory, tvoří spojitou funkci, která nabývá míry intenzity od normality přes psychopatii až po psychózu. (Blatný, 2010) Výzkumy Zmíníme se ještě o poznatcích z výzkumů podle Eysencka. Výzkumů na téma „jak se liší extraverti a introverti v různých situacích“ bylo provedeno velmi mnoho. Je to především proto, že relevantní projevy chování extravertů i introvertů jsou poměrně snadno pozorovatelné. Na základě výzkumů byly zjištěny tyto poznatky:
Introverti jsou lepší studenti než extraverti, hlavně v těžších předmětech. Extraverti preferují aktivní dovolenou, kde potkávají nové lidi, kdežto introverti jsou o dovolené raději o samotě. Extraverti hledají změnu od pracovní rutiny. Introverti k novotám tolik netíhnou. Extraverti mají rádi agresivní a sexuální humor. Introverti preferují intelektuální formu zábavy jako např. slovní hříčky. Extraverti jsou sexuálně aktivnější. Mají sex častěji a v životě měli více sexuálních partnerů než introverti. Extraverti se nechají snadněji přesvědčit než introverti.
Shrnutí Z textu je patrné, že Eysenck byl větší praktik než Allport. Jeho práce nebyla také tolik zaměřena na rysy osobnosti, ale pouze je využívala jako určitý prostředek ke kompletaci svého modelu osobnosti. Rysy byly pro Eysencka spíše prostředek, než cíl. Byl zastáncem rovnosti dotazníkového a empirického výzkumu. Jednotlivé metody se podle něho měly doplňovat a ne soutěžit. Jeho testy osobnosti byly přeloženy do mnoha jazyků a dodnes se používají po celém světě. (Pervin, 2001) Raymond B. Cattell ( 1905 – 1998) Raymond B. Cattell byl významným badatelem v oblasti psychologie osobnosti. Jeho největším přínosem do oboru byl jeho šestnáctifaktorový model osobnosti. Cílem práce R. B. Cattella bylo stanovit pramenné rysy osobnosti pomocí faktorové analýzy. Chtěl dospět k jakési psychologické tabulce periodických prvků. Jak víme, tabulka periodických prvků obsahuje základní chemické prvky, jejichž kombinací lze sestavit složitější sloučeniny. Jak Cattell objevil tyto pramenné rysy?
39
Podle Cattella, jestliže je možné stanovit faktorovou analýzou základní rysy z Allportova slovníku, pak by stejné rysy měly být stanovitelné i z jiných zdrojů dat. Pro svůj výzkum měl 3 různé zdroje dat. L-data, Q-data a OT-data. L-data data zahrnovala nezávislé hodnocení chování subjektu v každodenních situacích. Q-data jsou sebehodnotící data z dotazníků, které subjekt vyplní. OT-data pochází z krátkých umělých testových situací, o kterých subjekt netuší, že mají souvislost s osobností. Postup byl následující. Cattel začal s výzkumem L-dat pomocí faktorové analýzy a objevil 15 pramenných rysů. V analýze Q-dat objevil 16 rysů. Z nich se 12 shodovalo s rysy z L-dat a 4 rysy byly specifické pro Q-data. Na základě výsledků z těchto analýz vytvořil Cattel testy pro OT-data. Výsledkem analýzy OT-dat bylo, že Cattell objevil dalších 21 pramenných rysů. Celkem tak Cattell objevil 36 pramenných rysů. Po další faktorové analýze Cattell zjistil, že všechny pramenné rysy z OT-dat buď přesně odpovídají rysům nalezeným v předchozích analýzách, nebo s nimi naopak neměly žádné vztahy. Proto byl počet pramenných rysů zredukován na 16. Pro měření těchto rysů vytvořil dotazník, který pojmenoval 16 P.F. (Pervin, 2001) Budeme se dále držet chemické terminologie, kdy jsme na začátku zmínili, že pramenné rysy jsou něco jako prvky, tak potom povrchové rysy odpovídají chemickým sloučeninám. Vztah mezi pramennými a povrchovými rysy je takový, že pramenné rysy se v těch povrchových projevují a to tak, že každý povrchový rys je kombinací více pramenných rysů, v krajním případě může povrchový rys odpovídat pramennému rysu. Protože faktory odvozené z povrchových rysů často navzájem korelují, lze korelace mezi nimi opět faktorovat a dospět tak k pramenným rysům 2. řádu. (Říčan, 2010)
Fakotry prvního řádu Rezervovanost, chladnost Otevřenost Inteligence, bystrost Mentální defekt Síla ega, klidný, realistický Emocionální, emočně méně stálý, vzrušivý Dominantní, nezávislí, prosazující se Submisivní, poslušný, pokorný, závislý Opatrný, střízlivý, melancholik Bezstarostný, lehkomyslný, sangvinik Slabé superego, neodpovědný Silné superego, svědomitý Smělost, velkorysost Bojácnost, ostýchavost Zralé pevné postoje Měkkost, senzitivnost Důvěřivost Podezíravost Prakticky založený, konvenční Bohémská bezstarostnost Bezelstnost, naivnost Vychytralost, vypočítavost Sebejistý, klidný Úzkostný, ustaraný Konzervativní Liberální Sociálně závislý Soběstačný Slabá sebekontrola Vysoká sebekontrola, disciplinovanost Uvolněný Napjatý Tabulka 6 - Faktory prvního řádu
40
Zdroj: Nakonečný, 1995
Faktory druhého řádu Introverze Integrace Rozumovost Vzdornost Mentální tupost
Extraverze Úzkost Senzitivita Rezignace Inteligence
Tabulka 7 - Faktory druhého řádu
Zdroj: Nakonečný, 1995
Graf 2 - Vztah faktorů I. a II. řádu a povrchových rysů
Plná čára značí kladný náboj Přerušovaná čára značí negativní náboj
41
Zdroj: Říčan, 2010
Shrnutí Cattell nesouhlasil s vysokou mírou generalizace u rysů osobnosti. Vyhraňoval se proti Eysenckovu PEN modelu osobnosti, protože byl podle něho nedostačující a příliš obecný. Společně s Eysenckem byli ale velkými zastánci faktorové analýzy, kterou Allport kritizoval. Allport a Cattell (na rozdíl od Eysencka) ve svých teoriích nechali také prostor pro zkoumání vztahu motivace subjektu a jeho rysů. A nakonec Eysenck a Allport byli kritičtí k psychoanalýze, kdežto Cattell tento směr akceptoval. (Pervin, 2001) Podstatou je, že i přes všechny rozdíly v názorech, mají teorie těchto odborníků mnoho společného a zůstaly důležitou částí oboru psychologie osobnosti po dobu delší než 50 let. (Pervin, 2001)
Pětifaktorový model osobnosti „Big Five“ Jak už víme z předchozího textu, v oblasti teorie rysů byly používány různé metody, které přinášely do určité míry podobné výsledky, které byly různými představiteli teorie rysů různě interpretovány. V roce 1981 Lewis R. Goldberg přezkoumal výzkumy různých představitelů teorie rysů a porovnal je se svými výzkumy. Byl překvapen, s jakou konzistencí vždy došel k pěti faktorům, které popisovaly osobnost na úrovni, která odpovídala Eysenckovým „superfaktorům“ v PEN. K popsání Big Five však použil odlišnou terminologii. Nazval tyto faktory „Big Five“, česky „Velká Pětka“. McCrae a John (1992) navrhli pojmenování OCEAN. Je to slovo složené z prvních písmen názvů faktorů. Jedná se o dobrou mnemotechnickou pomůcku, ale je poněkud zavádějcí v směru, že si jsou všechny faktory rovny. (Pervin, 2001) Faktory Big Five Lexikální výzkumy potvrzují, že si jednotlivé faktory rovny nejsou. Níže jsou seřazeny podle robustnosti. Extraversion – Extraverze – (E) Označuje kvalitu a intenzitu interpersonálních interakcí, úroveň aktivity, potřebu stimulace. Výřečný, průbojný, temperamentní, energický, společenský Tichý, samotářský, plachý, ostýchavý, mlčenlivý Agreebleness – Přívětivost – (A) Označuje vztahy s lidmi, míru zájmu a podpory druhým Dobrosrdečný, přívětivý, poctivý, snášenlivý, skromný Panovačný, útočný, pomstychtivý, necitelný, rozpínavý 42
Conscientousness – Svědomitost (C) Označuje vztah k práci a úkolům, zásadovost, orientaci na cíl Důkladný, pilný, svědomitý, pečlivý, cílevědomí Nesvědomitý, lenivý, nevytrvalý, chaotický, loudavý Neuroticism – Emocionální stabilita – (N) Označuje stabilitu nálad, míru přiměřenosti reakce podnětům, konzistenci chování. Klidný, vyrovnaný, sebejistý, odolný, duchapřítomný Labilní, neklidný, vznětlivý, úzkostlivý, rozrušitelný Openness to experience – Otevřenost vůči zkušenostem (O) Jedná se o nejdiskutovanější faktor. To se odráží i v jeho alternativním označování. Bývá také pojmenováván jako Kultura, Intelekt, Imaginace nebo Autonomie. Označuje představivost, estetičnost, zvídavost a nezávislý úsudek. Chytrý, inteligentní, bystrý, vzdělaný, intelektuální Hloupý, neinteligentní, nenadaný, omezený, nevzdělaný Tato přídavná jména uvádí Blatný a je patrné, že jsou zaměřena na inteligenci. Faktor má však širší rozsah, a proto považujeme za vhodné uvést ještě překlad přídavných jmen, které uvádí Pervin podle Costy a McCrae. Zvídavý, se širokými zájmy, kreativní, originální, podnětný, netradiční Konvenční, přízemní, s úzkým okruhem zájmů, neumělecký, neanalytický (Blatný, 2010) Interkulturální výzkum V roce 1990 se psychologové z USA začali zajímat o interkulturální výzkum, protože model Big Five měl velký potenciál propojit výzkumné týmy po celé planetě. Vědecké týmy v Polsku, České Republice, Maďarsku, Rusku a dalších zemích začaly své vlastní lexikální studie osobnostních rysů. Jedním z největších problémů se ukázal překlad. Přesto, že u některých slov existuje přesný překlad nebo jsou některá slova dokonce stejná, jejich význam se v konkrétním jazyce liší. Například anglické „aggressive“ a německé „aggressive“. V roce 1997 tak Hofstee identifikoval 126 slov, které bylo možné přeložit do angličtiny, němčiny a holandštiny, přičemž jejich význam si odpovídal i v překladu. Pomocí těchto slov byly porovnávány všechny faktory v Big Five. Bylo zjištěno, že až na jeden, si všechny faktory odpovídají. Byla to otevřenost vůči zkušenostem. Holandská studie kromě slov odkazujících na inteligenci a představivost zahrnovala i slova spojená s nekonvenčností a rebelstvím. Podobná varianta faktoru otevřenost vůči 43
zkušenostem byla zjištěna ještě v italštině a maďarštině. I po mnoha dalších výzkumech, z nichž se některé uskutečnily i v Japonsku nebo Číně, je otevřenost vůči zkušenostem stále považována za nejméně konzistentní faktor. U ostatních panuje shoda. (Pervin, 2001) NEO Inventáře V roce 1985 Paul T. Costa, ml a Robert R. McCrae provedli shlukovou analýzu Cattellova 16 P.F. dotazníku a identifikovali 3 faktory. Byla to extraverze, neuroticismus a otevřenost vůči zkušenostem (podle prvních písmen slov v angličtině NEO). Poté, co se seznámili s Goldbergovými lexikálními výzkumy zmíněnými výše, sestavili posuzovací inventář, do něhož zahrnuli 40 škál ze svého NEO inventáře a dalších 40 škál Goldbergových. Faktorová analýza těchto škál poskytla pětifaktorové řešení. Proto byly následně faktory „přívětivost“ a „svědomitost“ doplněny do NEO inventáře. (Blatný, 2010) Zatím byly vytvořeny celkem 3 verze NEO inventářů 1985 – NEO-PI (NEO – Personality Inventory) – původní verze dotazníku 1992 – NEO-PI-R (Revised NEO – Personlity Inventory) – revidovaná verze původního dotazníku. Obsahuje 5 faktorů. Každý faktor se skládá z šesti škál a každá škála z osmi subškál. Dotazník tak obsahuje celkem 240 položek. Jeho součástí byl i dotazník NEO-FFI (NEO Five-Factor Inventory). Jedná se o zkrácenou verzi dotazníku, kde je každý z pěti faktorů tvořen dvanácti položkami, které jej nejlépe vystihovaly v analýze inventáře NEO-PI-R. Všechny položky NEO-FFI jsou také součástí NEO-PI-R. 2005 – NEO-PI-3 - třetí verze dotazníku. Byly zde nahrazeny některé položky, které nebyly srozumitelné adolescentům. První byl do češtiny v roce 1996 přeložen zkrácený inventář NEO-FFI a poté, v roce 2002, byla přeložena také úplná verze inventáře NEO-PI-R. (Blatný, 2010)
Shrnutí V první půlce teoretické části jsme se věnovali operačnímu systému Windows a jeho vývoji po grafické stránce. Zjistili jsme, jak se od sebe jednotlivé verze liší a také do jaké míry si je uživatel může přizpůsobit. Potom jsme se podívali na téma psychologie osobnosti a to z několika pohledů vážených psychologů, kteří byli zastánci teorie rysů. Nakonec jsme si představili pětifaktorový model osobnosti a s ním spojené NEO inventáře, pomocí kterých lze těchto pět faktorů osobnosti měřit. Teď nastal čas přejít do praktické části, kde zjistíme, jestli do nějaké míry závisí uspořádání pracovní plochy osobního počítače na osobnosti uživatele. 44
Praktická část 45
„Při studiu pramenů jsme na naší katedře duševní hygieny objevili i studii Alexandra Bronštajna a řekněme rovnou, že posunula náš výzkum o notný kus kupředu. Máme před sebou původní schéma Leffinqwellova psacího stolu ovšem už v modifikaci podle Bronštajna. Na první pohled je zřejmé, že máme co dělat s pozoruhodně objevnou prací. Bronštajn redukoval redundantní počet učebnic ze tří hromádek na dvě; A1, A5. A proč prosím pěkně? No protože si uvolnil bé jedničku. Ale to není všechno přátelé. Bronštajnův přínos spočívá především v tom, že přesunul poznámkový blok z dominantního sektoru A2 do ergonomicky mnohem výhodnější polohy v sektoru B5. Sektory B1, B2, B3 a B4 zůstaly prázdné. Zde Bronštajnovy pokusy přerušila válka.“ doc. Miroslav Zajíc
46
Úvod Název práce „Kognitivní analýza uspořádání pracovní plochy na PC“ napovídá, že se zaměříme na zkoumání pracovní plochy. Pracovní plocha PC (dále jen plocha) je prostředí, se kterým se člověk setkává stále častěji. Pokud budeme mluvit o studentech VŠ, tak ti tráví u počítače spoustu času, ať už z důvodu studijního nebo zábavy. Každý člověk si přizpůsobuje pokoj, dům, zahradu nebo pracovnu, tedy místa, kde tráví čas, ke svým potřebám a vkusu. Stejně tak si i osoba, která tráví mnoho času u počítače, přizpůsobí prostředí tak, aby jí co nejvíce vyhovovalo. Pokud se budeme bavit obecně o nějakém prostoru, který si člověk může uzpůsobit a uspořádat objekty v něm, pak se bude jednat o jedno z těchto uspořádání. Kvalitativní/Funkční Uspořádání s přiměřeným množstvím důležitých objektů, které usnadňují činnosti. Objekty jsou nějakým způsobem organizované. Příklad: Pracovní stůl v dílně, na němž jsou nejčastěji používané nástroje. Méně používané nástroje jsou v šuplících, ve kterých jsou rozděleny z nějakého hlediska. Estetické V tomto případě není důležité, jestli jsou objekty využívány, jestli usnadňují práci a jsou dobře přístupné. Důležité je, že objekty vypadají na svých místech dobře. Příklad: Moderně zařízená domácnost, kde je na polici prázdná skleněná váza, ve které nikdy nebyly ani nebudou květiny. Kvantitativní Kvantitativní uspořádání bychom mohli specifikovat jako nadměrné množství objektů na malém prostoru s tím, že hlavním kritériem není funkčnost ani estetika, ale snaha umístit co nejvíce věcí na co nejmenší plochu. Lidově by se toto uspořádání dalo nazvat „nepořádek“. Příklad: Půda v domě, kam se uklízejí všechny věci pro případ, že by se ještě někdy mohly hodit. Kvantitativně-funkční Jedná se o kombinaci kvantitativního a funkčního uspořádání. Na malém prostoru je mnoho objektů, které usnadňují určité činnosti. Tyto objekty jsou organizovány pouze do malé míry nebo vůbec. Příklad: Pracovní stůl právníka přeplněný spisy k případům. 47
Minimalistické Podstatou tohoto uspořádání je, aby bylo na očích co nejméně objektů. To je výhodou především z hlediska údržby. Objekty však nejsou rychle dostupné a neumožňují tak flexibilní práci nebo využití prostoru. Příklad: Nástroje v ordinaci zubního lékaře, které nejsou nikdy připravené na stolku, ale vždy roztříděné v různých šuplících. Teď jsme si řekli, jak může být uspořádán určitý prostor. Co ale podmiňuje právě typ uspořádání? Podmínky mohou být objektivní a subjektivní. Objektivní podmínky jsou dané povahou prostoru a činností v něm vykonávané. Subjektivní podmínky se u každého individua liší. Mezi objektivní podmínky zařadíme míru užívání prostoru, obtížnost užívání prostoru a velikost prostoru. Míra užívání znamená, jak často se člověk v daném prostoru vyskytuje. Čím je to častěji, tím více se snaží prostor přizpůsobit. Čím je prostor větší, tím míra přizpůsobení klesá, protože na její přizpůsobení je nutné vynaložit větší úsilí. A nakonec je tu ještě obtížnost užívání prostoru. Pokud je užívání prostoru obtížné, pak si ho individuum přizpůsobí do nejvíce vyhovující míry. Je třeba zmínit, že přizpůsobením myslíme zvolení jednoho typu z uspořádání, uvedených výše, na základě subjektivních pocitů individua. Objektivní podmínky mají význam, pokud individuum vstoupí do neznámého prostředí. Pokud bychom si vzali například soubor deseti truhlářů, kteří pracují v dílně doma, tak všichni budou mít objektivní podmínky téměř totožné. Uspořádání jejich dílny, tak bude záviset pouze na subjektivních podmínkách. Subjektivní podmínky jsou vyjádřeny osobností člověka a jeho zkušenostmi. Pokud se podíváme na náš výzkum, tak vidíme, že objektivní podmínky jsou pro všechny pokusné osoby stejné. Velikost prostoru
u každé osoby se jedná o pracovní plochu na PC
Obtížnost užívání prostoru
u všech osob se předpokládá znalost tohoto prostoru
Míra užívání prostoru
také je do jisté míry u všech osob stejná. Je možné namítnout, že studenti aplikované informatiky využívají PC častěji než studenti informačního managementu a ti zase užívají PC častěji než studenti finančního managementu.
48
Cílem výzkumu tedy je zjistit, zda existuje nějaký vztah mezi osobností člověka a uspořádáním či přizpůsobením prostoru, který tento člověk využívá. V tomto případě se jedná o plochu. Stejně tak by bylo možné zkoumat i jiné prostory (pracovní stůl, kancelář nebo byt). Chtěli bychom potvrdit (nebo vyvrátit) některé předpoklady. Dá se usuzovat, že člověk, který bude mít na pozadí pracovní plochy vyfocenou rodinu, pak bude pravděpodobně společenský. Pokud je někdo svědomitý, určitě nebude mít ikony rozházené na ploše jako rozsypaný čaj. Když bude člověk udržovat pořádek na ploše, pak na ní pravděpodobně ani nebude stahovat soubory, ale někam je „uklidí“. Pokud u někoho na monitoru uvidíme pouze jednobarevné pozadí, co to může znamenat? Můžeme takového člověka označit za chladného? Nebo konzervativního? Nebo neexistuje žádná spojitost mezi tím, jaký člověk je a jak vypadá jeho pracovní plocha na PC?
Metodika Výzkumný soubor Výzkumný soubor se skládá ze studentů a studentek Fakulty informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové, kteří navštěvovali v zimním semestru kurzy Psychologie I a III. V původním vzorku bylo 135 pokusných osob. Po vyřazení osob, které nedodaly všechny potřebné podklady, se vzorek zmenšil na 114 osob. Věk osob se pohyboval od 19ti do 25ti let. Průměrný věk byl 20,66 let. Ze 114ti osob bylo 55 mužů a 59 žen. Ve vzorku bylo dále 55 studentů informačního managementu, 20 studentů finančního managementu, 35 studentů managementu cestovního ruchu a 4 studenti sportovního managementu. K vyplnění dotazníků a zaslání printscreenů plochy byli studenti motivováni přislíbením několika bonusových bodů ke zkoušce v kurzu Psychologii I nebo Psychologie III, podle toho, který kurz v daný semestr navštěvovali. Pro přehled uvádíme také grafy 3 - 5.
Pohlaví
55; 48% 59; 52%
Graf 3 - Pohlaví
Muž Žena
Zdroj: vlastní
49
Věk
2; 2%
1; 1%
4; 4%
19 let 15; 13%
20 let
13; 11%
21 let 22 let 40; 35%
39; 34%
23 let 24 let 25 let
Graf 4 - Věk
Zdroj: vlastní
Obory 4; 3%
IM
35; 31% 55; 48%
FM MCR SM
20; 18%
Graf 5 - Obory
50
Zdroj: vlastní
Operační systémy 2; 2%
3; 2%
2; 2%
OS X Linux (libovolná distribuce)
14; 12%
Windows XP 10; 9% Windows Vista 83; 73%
Windows 7 Windows 8
Graf 6 - Operační systémy
Zdroj: vlastní
V teoretické části jsme se zabývali pouze operačním systémem Windows. Zcela jsme opomíjeli operační systémy Linux a OS X. Kdy Linux je možné provozovat téměř na jakémkoliv PC a OS X je operační systém osobních počítačů od firmy Apple. Těmito operačními systémy jsme se nezabývali záměrně, protože jejich četnost není vysoká. V dalším grafu 6 můžeme vidět, že pouze 5 osob ze souboru používá jiný operační systém než Windows.
Nástroje Pro vlastní výzkum bylo využito třech nástrojů. Prvním byl dotazník, který se týkal plochy pokusné osoby. Měla zde odpovídat na různé otázky ohledně uspořádání ikon, tapety, ukládání souborů nebo používání widgetů. Dalším nástrojem byl printscreen (obrázek) plochy dané osoby. Každá pokusná osoba nám společně s vyplněným dotazníkem zaslala ještě printscreen své obrazovky, na kterém byla zobrazena plocha. Tento printscreen sloužil k další analýze pracovní plochy. Třetím nástrojem byl opět dotazník. Jednalo se o dotazník NEO-FFI (zkrácenou verzi NEO-PI-R). Jak už bylo zmíněno v teoretické části, jedná se o zkrácenou verzi dotazníku. V této zkrácené verzi je měřeno pouze 5 obecných faktorů (neuroticismus, extroverze, otevřenost, svědomitost a přívětivost). Pro výzkum by pravděpodobně bylo vhodnější zvolit kompletní dotazník NEOPI-3, pomocí kterého by bylo změřeno ještě 6 škál a 8 subškál u každého faktoru. Nevýhodou NEO-PI-3 je jeho vyšší obsáhlost (obsahuje 240 otázek oproti 60 u NEO-FFI).
51
Proces Kromě obyčejné kvantifikace odpovědí, která byla použita u dotazníku NEO-FFI a u některých otázek v dotazníku k pracovní ploše, bylo třeba ještě, pokud možno, objektivně zanalyzovat printscreen pracovní plochy. Na printscreenu nás zajímaly především dvě věci. Tapeta pracovní plochy a dále uspořádání ikon. Při analýze tapety pracovní plochy byly printscreeny roztříděny podle toho, co na nich bylo zobrazeno. Jednalo se o obecné skupiny, v jejichž rámci se tapety dále třídily. Zjistilo se, že podrobnější třídění postrádá smysl, neboť na konkrétnější úrovni jsou motivy tapet značně diverzifikované a vzniklo by tak mnoho skupin. Tapety byly roztříděny celkem do 17ti skupin. Za větší pak lze považovat celkem 7 skupin, které obsahovaly všeobecně populární témata jako příroda, automobilismus nebo jednobarevná pozadí.
Uspořádání ikon Pro analýzu uspořádání ikon bylo nutné nalézt metodu, kterou by bylo možné data nějakým způsobem kvantifikovat. Slovně bylo popsáno pět úrovní uspořádání pracovní plochy od nejméně uspořádané (hodnota 1) až po maximálně uspořádané (hodnota 5). Tyto úrovně byly popsány takto: Nejméně uspořádaná plocha – hodnota 1 Pracovní plocha není nijak uspořádána. Ikony nejsou členěny. V jejich uspořádání není žádný systém. Tvoří změť, ve které se neznalý uživatel jen těžko orientuje.
Obrázek 26 - Uspořádání plochy s hodnotou 1
52
Zdroj: vlastní
Méně uspořádaná plocha – hodnota 2 Jako v bodě 1 jen s tím rozdílem, že je vidět menší náznaky uspořádání. Například několik zástupců nebo složek je poněkud stranou, což svědčí o tom, že je uživatel užívá častěji a chce je mít snadněji přístupné.
Obrázek 27 - Uspořádání plochy s hodnotou 2
Zdroj: vlastní
Průměrně uspořádaná plocha – hodnota 3 U uspořádání lze pozorovat jisté členění, které ale většinou netýká všech ikon na ploše. Povětšinou se jedná o oddělení ikon, které jsou zástupci programů, a ikon, které jsou zástupci pracovních dokumentů a složek.
Obrázek 28 - Uspořádání plochy s hodnotou 3
53
Zdroj: vlastní
Dobře uspořádaná plocha – hodnota 4 Zde jsou velmi jasně odděleny ikony zastupující programy, ikony složek a ikony dokumentů. Jedná se o vysoce funkční uspořádání, ve kterém se stále ještě najdou menší nesrovnalosti.
Obrázek 29 - Uspořádání plochy s hodnotou 3
54
Zdroj: vlastní
Velmi uspořádaná plocha – hodnota 5 Ikony jsou zarovnány. Ikony zastupující programy jsou seskupeny podle funkcionalit, kdy se na jednom místě vyskytují např. vývojářské nástroje na dalším hry a na dalším internetové prohlížeče apod. Pokud plocha obsahuje i část se složkami, jsou tyto složky pojmenovány a uspořádány z určitého hlediska. Celkový dojem z plochy lahodí oku a dal by se přirovnat k plnému, leč uspořádanému pracovnímu stolu.
Obrázek 30 - Uspořádání plochy s hodnotou 5
Zdroj: vlastní
Byla zvolena ještě jedna kategorie s hodnotou 0. Pod ní spadají všechny osoby, které nemají na ploše ikony nebo jich mají tak malé množství, že nebylo možné posoudit, do jaké míry jsou uspořádány.
55
Stažení souborů V dotazníku na pracovní plochu byla také otázka, která se týkala umístění souborů stahovaných z internetu. Pokusné osoby měly na výběr ze tří umístění. Soubory jsou většinou stahovány:
Na plochu. Do složky, kterou si uživatel sám vytvoří. Do systémové složky „Downloads“ nebo „Stažené soubory“, která je součástí uživatelského profilu v systémech Windows.
U každé možnosti byla k výběru také intenzita, s jakou uživatel tuto složku využívá. Intenzita byla dána škálou obsahující hodnoty:
Nikdy Zřídka Občas Většinou Vždy
V ideálním případě jsme tak od pokusné osoby zjistili, že soubory stahuje například většinou do své složky k tomu vytvořené, zřídka do systémové složky a nikdy na plochu. Toto vyjádření bylo také nutné nějakým způsobem kvantifikovat. Byla vytvořena tabulka, podle které byly jednotlivým odpovědím přiděleny hodnoty podle toho, do jaké míry je zde vyjádřena tendence k organizaci. Uvedeme si zde tabulku a zároveň i vysvětlíme, jak byly stanoveny hodnoty. Umístění souboru Vlastní složka Systémová složka Plocha
Nikdy Zřídka 1 2 1 1 5 4
Občas 3 2 3
Tabulka 8 - Hodnocení pozice stažených souborů
Většinou 4 3 2
Vždy 5 3 1
Zdroj: vlastní
Stahování souborů na plochu žádným způsobem nepřispívá k její lepší organizovanosti (viz printscreen hodnoty 5). Proto byla zvolena sestupná škála, kdy nejvyšší hodnocení odpovídá tomu, že daná osoba nikdy nestahuje z internetu na plochu a naopak nejnižší hodnocení odpovídá tomu, že osoba stahuje soubory vždy na plochu. Pak je tu vlastní složka, která je přesným opakem. Pokud člověk vždy stahuje do vlastní složky, znamená to, že má čerstvě stažené soubory „uklizené“. Proto je u této položky zvolena vzestupná škála. Osoba, která vždy stahuje soubory do vlastní složky, tak bude mít vyšší skóre. Nakonec je tu systémová složka. Ta odpovídá vlastní složce funkcí, ale ne umístěním. Protože odpovídá funkcí, byla zde zvolena také vzestupná škála. Bodové hodnocení je však plošší z toho důvodu, že je to prostor, který se uživatel rozhodl využívat, ale nevytvořil si ho. 56
Na základě této tabulky, tak můžeme určit koeficient uspořádání stahovaných souborů. Ten se pohybuje v hodnotách 3 – 13. Hodnota 3 značí, že pokusná osoba nikdy nestahuje soubory do vlastní nebo systémové složky a vždy je stahuje na plochu. S přihlédnutím k obrázku 26 lze předpokládat, že tato hodnota značí nízký stupeň organizace pracovní plochy. Nejvyšší reálná hodnota je 11. To znamená, že pokusná osoba vždy stahuje soubory do své vlastní složky a nikdy do systémové složky nebo na plochu. Hodnoty vyšší než 11 jsou ze vzorku vyňaty, protože se jedná o chybu měření. Pokud někdo dosáhl hodnoty 13, pak to znamená, že do dotazníku uvedl, že nikdy nestahuje na plochu a vždy stahuje do vlastní složky a vždy nebo většinou stahuje do systémové složky. Logicky však není možné stahovat soubory vždy do dvou složek.
Osobnostní dotazníky Osobnost byla testována českým překladem osobnostního dotazníku NEO Five-Factor Inventory P.T. Costy a R.R. McCrae (Hřebíčková, Urbánek, 2001). Dotazník obsahuje 60 položek a měří osobnostní rysy neuroticismus, extraverzi, otevřenost, přívětivost a svědomitost. Zpracování dat z osobnostních dotazníků jsme neprováděli. Byly nám předány pouze výsledky, protože pokusné osoby tento dotazník vyplňovali dříve a k jinému výzkumu.
Výsledky – deskriptivní statistiky Hodnoty NEO-FFI Nejprve je třeba porovnat faktory osobnosti s obecným průměrem, abychom si udělali jasnější představu o vzorku. Hodnoty dosažené v dotazníku NEO-FFI jsou závislé na věku. Naše hodnoty budeme porovnávat s obecným průměrem pro věkovou skupinu 15 - 21 let. V této skupině se nachází celkem 94 osob z našeho vzorku čítajícího 114 osob.
Faktor Neuroticismus Extraverze Otevřenost Přívětivost Svědomitost
Obecný průměr
Průměr souboru
22,82 31,97 27,68 29,31 27,84
21,18 32,29 25,95 30,39 30,89
Tabulka 9 - Průměrné hodnoty faktorů Big Five
57
Směrodatná odchylka souboru 8,69 7,91 5,92 5,50 6,53 Zdroj: vlastní
Průměrné hodnoty faktorů 35 30 25 20 15 10 5 0
Průměr 15-21 let Průměr vzorku
Graf 7 - Průměrné hodnoty faktorů Big Five
Zdroj: vlastní
Z grafu je patrné, že osoby v našem vzorku vykazují vyšší hodnoty svědomitosti a přívětivosti a nižší hodnoty otevřenosti a neuroticismu. Míra extroverze je srovnatelná s všeobecným průměrem. Poměr hodnot pro muže a ženy zde neuvádíme, neboť je úměrný celkovým hodnotám. Odchylky mohou být vysvětleny tím, že náš vzorek obsahuje pouze vysokoškolské studenty. Ještě se podíváme na složení jednotlivých hodnot pěti faktorů. Nejlépe k tomu poslouží krabicový diagram, ve kterém jsou pro každý faktor zobrazeny minimální a maximální hodnota, první a třetí kvartil a medián.
Rozložení hodnot faktorů BigFive 0
10
20
30
Neuroticismus
Extraverze
Otevřenost
Přívětivost
Svědomitost
Graf 8 - Rozložení hodnot Big Five
58
Zdroj: vlastní
40
50
Tapeta pracovní plochy
Tabulka 10 - Frekvence změny tapety a jednotlivé faktory
Zdroj: vlastní
Z tabulky 10 vidíme, že ve vzorku je velmi malý počet osob, které mění tapetu 1x týdně a častěji. Tato skupina nemá dostatečnou vypovídající hodnotu, a proto se podíváme na poslední tři možnosti. Na grafu 9 vidíme, že neuroticismus a svědomitost roste úměrně frekvenci změny tapety, kdežto extraverze klesá. Otevřenost a přívětivost nevykazuje žádnou tendenci.
Frekvence změny tapety 40,00 35,00 30,00 25,00 Neuroticismus 20,00
Svědomitost
15,00
Extraverze
10,00 5,00 0,00 Několikrát za měsíc Několikrát za rok
Téměř vůbec
Graf 9 - Vybrané faktory pro frekvenci změny tapety
59
Zdroj: vlastní
Co se týče tapety na ploše, tak kromě frekvence změny tapety byl zjišťován také její obsah. Veškeré printscreeny plochy byly prohlédnuty a rozděleny do kategorií. Tyto kategorie jsou zobrazeny v tabulce 11.
Tabulka 11 - Kategorie tapet na pracovní ploše
60
Zdroj: vlastní
Počet tapet v kategorii „Sport“ a níže je malý a nemá tak dostatečnou vypovídající hodnotu. V grafu 10 si zobrazíme pouze hodnoty pro prvních 7 kategorií tapet.
Kategorie tapet Abstraktní 40,00 35,00 30,00 25,00 20,00 15,00 10,00 5,00 0,00
Auto - Moto Jednobarevné pozadí Lidé (celebrity, rodina, kamarádi) Logo (Windows, Lenovo, NHL) Příroda - krajina Příroda - zvířata
Graf 10 - Kategorie tapet na pozadí pracovní plochy
Zdroj: vlastní
Osoby, které mají na ploše nějaké logo, vykazují nižší hodnotu neuroticismu. Dále je patrné, že ti, kteří na ploše mají zobrazené osoby, ve většině případů se jednalo o kamarády nebo členy rodiny, dosahují vysokých hodnot extraverze a přívětivosti. Za povšimnutí ještě stojí nejnižší hodnota přívětivosti, která odpovídá osobám, které mají jednobarevnou plochu. Osoby, které jsou v kategorii „Lidé“ dosahují průměrné hodnoty přívětivosti 33,11. Pokud se podíváme na subkategorii „Kamarádi, rodina“, pak v ní je dosaženo hodnoty pro přívětivost dokonce 33,17. To je o 2,78 více než průměr vzorku (30,39) a dokonce o 3,86 více než obecný průměr (29,31).
Přívětivost 34,00 32,00 30,00 Přívětivost
28,00 26,00 Kamarádi, rodina
Průměr vzorku
Všeobecný průměr
Graf 11 - Porovnání faktoru přívětivosti s průměry
61
Zdroj: vlastní
Ikony Kromě tapety jsou další důležitou součástí pracovní plochy také ikony. Ty mohou být různě rozvrhnuty, uspořádány a využívány. Někdo může ikony používat jako zástupce programů, někdo dává přednost složkám na ploše a někdo na plochu stahuje soubory. V jedné otázce v dotazníku měli uživatelé popsat, jakým způsobem zacházejí se svými ikonami. Na výběr byly tyto možnosti:
Ikony na ploše se mi mění téměř neustále. Pracovní plochu PC používám jako desku stolu. Mám na ní dokumenty a projekty, na kterých pracuji. Plochu mám rozdělenou na části. V jedné části mám ikony programů a v další části soubory, se kterými v současné době pracuji. Počet ikon na ploše se u mě téměř nemění. Plochu používám jako jakýsi seznam zástupců programů nebo složek. Počet ikon se tak většinou mění pouze, když instaluji nebo odinstaluji programy. Na pracovní ploše ikony nemám.
Práce s ikonami 40,00 35,00 30,00 25,00 20,00 15,00 10,00 5,00 0,00
Plocha jako pracovní stůl Dělené na zástupce a složky Seznam zástupců Nemá ikony
Graf 12 - Sebehodnocení práce s ikonami
Zdroj: vlastní
Z grafu 12 vidíme, že neuroticismus nedosahuje extrémních hodnot ovšem kromě osob, které nemají na ploše ikony. Ty vykazují velmi nízký stupeň neuroticismu. Ta samá skupina vykazuje vysokou hodnotu extraverze, která dosahuje hodnoty 37,00 (průměr vzorku je 32,29). Všechny hodnoty jsou zobrazeny v tabulce 12.
62
Tabulka 12 - Sebehodnocení práce s ikonami
Zdroj: vlastní
V další otázce jsme se zaměřili na to, jak si osoby rozmisťují své ikony na ploše. Dvě osoby mohou používat plochu jako pracovní stůl, ale každá si ikony umístí jinak. Jedna tak aby byl vidět obrázek na pozadí, jiná osoba například tak, aby byly programy, které si jsou podobné funkcemi seskupeny na stejném místě. Osoby měli na výběr z těchto typů uspořádání ikon:
Ikony mám uspořádané z estetického hlediska. Je důležité, aby bylo dobře vidět pozadí pracovní plochy, podle toho rozmisťuji ikony na plochu. Ikony mám uspořádané z funkčního hlediska. V jedné řadě mám komunikátory (ICQ a Skype). Hned pod nimi programy kancelářského balíku Office (Word, Excel, PowerPoint). Ikony jako "Koš" nebo "Počítač" mají své místo, vím, že je tam vždy najdu. Ikony mám uspořádané z hlediska maximálního využití prostoru. První ikonu mám v rohu obrazovky. Přidáváním dalších ikon tvořím sloupce (řádky). Ikony jsou tak zarovnané k jedné straně obrazovky a já jich mohu na plochu umístit maximum. Ikony nemám uspořádané. Nacházejí se nesystematicky rozmístěné pro pracovní ploše. Nečiní mi však problém najít ikonu, kterou zrovna hledám. Na pracovní ploše ikony nemám. Přesné hodnoty jsou obsaženy v tabulce 13 a dále znázorněny na grafu 13.
Tabulka 13 - Typ uspořádání ikon
63
Zdroj: vlastní
Uspořádání ikon dle dotazníku 40,00 35,00 30,00 25,00 20,00 15,00 10,00 5,00 0,00
Estetické Funkční Využití prostoru Neuspořádané Nemá ikony
Graf 13 - Typ uspořádání ikon
Zdroj: vlastní
Skupinu, jejíž uživatelé nemají ikony, zde nebudeme komentovat, protože se jedná o stejnou skupinu jako v grafu 12. Za povšimnutí stojí nejvyšší hodnota svědomitosti u osob, které mají ikony uspořádané z funkčního hlediska. Dále je zajímavé, že nejvyšší hodnoty přívětivosti dosahují lidé, kteří mají ikony rozložené z estetického hlediska. Pokud se podíváme do vzorku, pak z 16ti lidí, kteří své rozložení popsali jako estetické, má tapetu pozadí zařazenou v kategorii „Lidé“ 6 osob, což je přesně třetina. V části „Proces“ byly příklady různých měr uspořádání ikon. Podle míry uspořádání byly jednotlivým printscreenům přiřazeny hodnoty od nejméně uspořádané plochy po nejvíce uspořádanou plochu (1, 2, 3, 4, 5 a 0). Teď se podíváme na faktory osobnosti podle těchto hodnot.
Uspořádání ikon dle printscreenu 40,00 35,00 30,00 25,00 20,00 15,00 10,00 5,00 0,00
Hodnota 1 Hodnota 2 Hodnota 3 Hodnota 4 Hodnota 5
Graf 14 - Míra uspořádání ikon
64
Zdroj: vlastní
Pro hodnoty 1 a 5, kdy se jedná o nejvíce nebo naopak nejméně uspořádanou plochu, není skóre faktorů výrazné, až na vyšší hodnotu neuroticismu u neuspořádané plochy. Jelikož bylo rozmístění ikon na ploše pozorováno pouze jedním hodnotícím a mohlo tak dojít k chybám, na grafu 15 jsou zobrazeny průměrné hodnoty faktorů u sloučených hodnot 1,2 a 4,5. Hodnota 3 jako prostřední a tedy sporná, zde není uvedena. Všechny plochy v kategoriích tak můžeme považovat za neuspořádané (1 a 2) nebo uspořádané (4 a 5).
Uspořádání ikon dle printscreenu (sloučení hodnot) 35,00 30,00 25,00 20,00 15,00 10,00 5,00 0,00
1-2 4-5
Graf 15 - Míra uspořádání ikon (sloučení hodnot)
Zdroj: vlastní
Z grafu je patrné, že osoby s neuspořádanými ikonami dosáhly vyššího skóre extraverze. Osoby s uspořádanými ikonami dosahují vyšší hodnoty faktoru svědomitosti, i když jen nepatrně.
65
Existuje vztah mezi hodnocením uspořádání ikon a dotazníkovými odpověďmi ohledně uspořádání ikon? Můžeme konstatovat, že ano. V grafu 16 jsou uvedeny průměrné hodnoty uspořádání ikon pro jednotlivá uspořádání, která osoby volily v dotazníku.
Typ uspořádání plochy a odpovídající průměrné hodnoty míry uspořádání 4,00 3,50 3,00 2,50 2,00 1,50 1,00 0,50 0,00
3,72 2,87
Průměrná hodnota uspořádání ikon
2,19 1,75
Neuspořádaná
Využití prostoru
Estetické
Graf 16 - Typ a míra uspořádání
Funkční
Zdroj: vlastní
Průměrná hodnota uspořádání ikon pro celý soubor je 2,79. Podle grafu 16 vidíme, že osoby, které označily svoji plochu za neuspořádanou, dosáhly velmi nízkého průměru. Naopak osoby, které považují své ikony za funkčně uspořádané, skórovaly vysoko nad hodnotu průměru. Koeficient korelace uspořádání plochy a průměrné míry uspořádání zde dosahuje hodnoty 0,53, což je střední závislost.
66
Stahování souborů Podle metody ohodnocování stahování souborů byla vytvořena tabulka udávající hodnoty faktorů pro každou hodnotu v rozsahu 3 až 11. Jelikož v ní nebyly patrné žádné tendence ani výkyvy, pomocí klouzavých průměrů jsme hodnoty seskupili do třech kategorií. Kategorie obsahovaly hodnoty 3 až 5, 6 až 8 a 9 až 11.
Stahování souborů 35,00 30,00 25,00 20,00 15,00
3 až 5
10,00
6 až 8
5,00
9 až 11
0,00
Graf 17 - Faktory podle umístění stahovaných souborů
Zdroj: vlastní
Z grafu je zřejmé, že extraverze a svědomitost se pro jednotlivé kategorie zásadně neliší. Osoby, které náleží do skupiny „6 až 8“ mají vyšší hodnotu neuroticismu. Kategorie „3 až 5“ se zase vyznačuje vyšší mírou přívětivosti.
67
Pro úplnost ještě uvedeme původní tabulku a tabulku po použití klouzavého průměru.
Tabulka 14 - Průměrné hodnoty podle koeficientu stahování souborů
Zdroj: vlastní
Tabulka 15 - Průměrné hodnoty podle koeficientu stahování souborů (klouzavý průměr)
Zdroj: vlastní
Průměrná hodnota uspořádání ikon na hodnotě stahování nezávisí. To je patrné z tabulky. Pro jistotu byl spočítán ještě korelační koeficient. Ten má hodnotu 0,36, což je nízká závislost.
68
Widgety Vztah osoby k widgetům byl zjišťován z dotazníku. Po analýze odpovědí bylo zjištěno, že v mnoha případech osoby uváděly, že widgety nepoužívají. Přitom z printscreenů bylo patrné, že ano. Stejně tak u osob, které tvrdily, že widgety používají, na ploše žádné neměly. Strukturu widgetů uvádíme v tabulce 16 a grafu 18.
Tabulka 16 - Použití widgetů
Zdroj: vlastní
Rozdělení widgetů dle printscreenu 15; 16%
Widgety nepoužívá Používá 1 - 2 26; 27%
54; 57%
Graf 18 - Použití widgetů
69
Používá 3 a více
Zdroj: vlastní
Faktory podle počtu widgetů 35,00 30,00 25,00 20,00 15,00
Widgety nepoužívá
10,00
Používá 1 - 2
5,00
Používá 3 a více
0,00
Graf 19 - Hodnoty faktorů podle počtu widgetů
Zdroj: vlastní
Počet nedává dohromady 114, což je celý vzorek. Je to tím, že některé operační systémy neobsahují widgety nebo pro ně widgety nejsou typické. Podíváme se na korelaci počtu widgetů a hodnot jednotlivých faktorů. Pro výpočet byl použit přesný počet widgetů, který byl zjistitelný z printscreenu pracovní plochy.
Faktor Neuroticismus Extraverze Otevřenost Přívětivost Svědomitost
Koef. Korelace s počtem widgetů 0,03 -0,15 -0,22 0,21 0,13
Tabulka 17 - Koeficient korelace faktorů s počtem widgetů
Zdroj: vlastní
Podle koeficientů korelace z tabulky 17 vidíme, že u třech faktorů se jedná o slabou, nepoužitelnou závislost. Dva faktory pak jsou nízce závislé na počtu widgetů na ploše.
Statistická analýza a diskuse výsledků Před interpretací výsledků je třeba zmínit, že korelace není to samé co kauzalita. Jednoduše řečeno, když jsou na sobě dva jevy závislé, nutně to neznamená, že jeden vyvolává druhý. Proto se zaměříme na jednotlivé faktory v kontextu „selského rozumu“. Co tím chceme říci? Jen těžko můžeme prohlásit osoby, které používají více než 3 widgety, za velmi přátelské, protože dosahují vyššího skóre přívětivosti, než osoby, které widgety nepoužívají. Za přátelské ale můžeme považovat ty osoby, jenž náleží do skupiny osob, které mají na pozadí plochy fotku kamarádů nebo rodiny, a zároveň tato skupina dosahuje 70
vysokého skóre faktoru přívětivosti. Proto budeme v závěru pracovat hodně s předpoklady. Předpoklady si stanovíme, jak bylo zmíněno, „selským rozumem“. Ten nám ale naneštěstí nepotvrdí, jestli je náš předpoklad správný. Vypomůžeme si však analýzou rozptylu (ANOVA). Jedná se o statistickou metodu, pomocí které se testují rozdíly středních hodnot, v tomto případě průměrů, dvou a více souborů. Na základě analýzy rozptylu můžeme tvrdit, že jsou průměry pro různé skupiny dostatečně odlišné a nejedná se tedy o náhodu. V našem případě bude dostačující jednofaktorová analýza rozptylu.
Analýza rozptylu U všech následujících testů je použita hladina významnosti α = 0,05. Hypotézy stanovíme takto: H0: µ1 = µ2
Průměry souborů se výrazně neliší, náš předpoklad se nepotvrdil
H1: µ1 ≠ µ2
Průměry souborů se výrazně liší, náš předpoklad je potvrzen
Tapety pracovní plochy Začali jsme tabulkou, ve které bylo uvedeno skóre jednotlivých faktorů podle toho, jak často pokusná osoba mění pozadí na své ploše. Máme zde 5 faktorů. Neuroticismus, extraverzi, otevřenost, přívětivost a svědomitost. Může nějaký z těchto faktorů souviset s frekvencí změny pracovní plochy? Dalo by se říci, že ano, a že se jedná o neuroticismus. Jak už víme, výše neuroticismu označuje stabilitu nálad a konzistenci chování. Můžeme předpokládat, že osoby s vyšším skóre neuroticismu si budou častěji měnit tapetu pracovní plochy. Pokud se podíváme zpět na tabulku 10, tak vidíme, že u položek, kde je dostatečné množství vzorků má skóre faktoru neurotcismu stoupavou tendenci, přímo úměrnou frekvenci změny pracovní plochy. Můžeme tak říci, že osoby, které si častěji mění pozadí na pracovní ploše, vykazují vyšší míru neuroticismu.
71
ANOVA: jeden faktor - neuroticismus
Faktor Výběr Několikrát za měsíc Několikrát za rok Téměř vůbec ANOVA Zdroj variability Mezi výběry Všechny výběry Celkem
Počet Součet Průměr 13 285 21,92 57 1247 21,88 39 785 20,13
SS Rozdíl 77,38 2 7559,42 106 7636,81 108
MS 38,69 71,32
Rozptyl 142,58 65,75 57,01
F
Hodnota p 0,54 0,58
F krit 3,08
Hladina významnosti p > α. Nulovou hypotézu nemůžeme zamítnout. Průměry souborů se tedy významně neliší. Nemůžeme tedy potvrdit předpoklad, že osoby, které si častěji mění pozadí na pracovní ploše, vykazují vyšší míru neuroticismu. V grafu 9 jsme zahrnuli ještě další dva faktory, které vykazovaly změnu. Jednalo se o extraverzi a svědomitost. Extraverti potřebují určitou stimulaci, ať se jedná o interpersonální vztahy nebo vjemy. Může se jednat i o pozadí? Pokud je pozadí pro extraverta dostatečně „stimulující“ pak pravděpodobně nemá potřebu ho měnit. Tím by se dalo vysvětlit vyšší skóre extraverze u osob, které si často mění pozadí pracovní plochy. Svědomitost dle mého názoru s frekvencí změny tapet nesouvisí a její vzestupný charakter a vzestup frekvence změny pracovní plochy spolu nesouvisejí. Na pracovní ploše jsme dále analyzovali pozadí. Podle toho, co toto pozadí zobrazovalo, byly jednotlivé osoby rozděleny do skupin. Těchto skupin bylo 17. Z toho 10 skupin obsahovalo 5 a méně vzorků. Proto jsme se zaměřili na zbývajících 7 skupin. Jednalo se to tyto skupiny.
Abstraktní (10) Auto – moto (8) Jednobarevné pozadí (9) Lidé (18) Loga (13) Příroda – krajina (16) Příroda – zvířata (14)
72
Podíváme se blíže na jednotlivé faktory. První na řadě je neuroticismus. Z grafu 10 vidíme, že osoby, které mají na pozadí nějaké logo, dosáhly velmi nízkého skóre pro tento faktor. Zamyslíme se, co vlastně logo je a k čemu slouží. Je to grafická značka organizace, která slouží veřejnosti k rychlé identifikaci této organizace (nebo jednotlivce). Zároveň je to symbol této společnosti. A jako symbol by měl být, a většinou tomu tak je, touto společností využíván v nezměněné podobě po co nejdelší časový úsek. Symbol, a tedy i logo, tak reprezentuje určitou stálost hodnoty v čase. Pokud se podíváme na frekvenci změny tapet osob, které mají logo jako pozadí plochy, tak zjistíme, že 9 osob ze 13ti uvedlo, že tapetu na ploše nemění téměř nikdy. To je téměř 70%. 3 osoby mění tapetu několikrát za rok a jedna osoba mění tapetu častěji než 1x týdně. Bylo zmíněno, že logo reprezentuje stálost hodnoty v čase. Ve spojení s tím, že 70% osob si pozadí plochy téměř nemění, můžeme říci, že logo pro ně vyjadřuje nějakou stálou (stabilní) hodnotu. Nízké skóre neuroticismu vyjadřuje konzistenci chování a tedy i názorů a postojů. Můžeme tedy předpokládat, že osoby, které mají na pozadí logo, vykazují nižší míru neuroticismu. ANOVA: jeden faktor - neuroticismus
Faktor Výběr Logo na pozadí Ostatní pozadí
Počet 13 101
Součet
Průměr 228 17,54 2186 21,64
ANOVA Zdroj variability Mezi výběry Všechny výběry
SS 194,09 8416,40
Rozdíl
Celkem
8610,49
MS 1 194,09 112 75,15
Rozptyl 62,27 76,69
F Hodnota p 2,58 0,11
F krit 3,93
113
Hladina významnosti p > α. Nulovou hypotézu nelze zamítnout. Průměry souborů se významně neliší. Nemůžeme tedy potvrdit předpoklad, že osoby, které mají na pozadí logo, vykazují nižší míru neuroticismu.
Dalším faktorem je extraverze. Ta vyjadřuje kvalitu a intenzitu interpersonálních vztahů. Jednoduše řečeno extraverti mají rádi společnost, tedy „bytí“ s lidmi. Když mají extraverti fotky kamarádů nebo rodiny jako tapetu na pozadí, tak jsou tak „s nimi“. Tento jev by se dal přirovnat k fotce blízkého člověka na nočním stolku nebo na jiném místě, kde je na očích. Není tak žádným překvapením, že osoby, které mají tapetu na pozadí z kategorie „Lidé“ dosáhly velmi vysokého skóre extraverze. Konkrétně je to 36,89 (průměr je 32,29). Pokud se navíc podíváme na podskupinu „Přátelé, rodina“ pak vidíme, 73
že tato skupina dosahuje skóre extraverze dokonce 39,08. Je tedy na místě pokud budeme předpokldádat, že osoby, které mají na pozadí fotky rodiny nebo přátel vykazují vyšší hodnoty extraverze. ANOVA: jeden faktor - extraverze
Faktor Výběr Lidé na pozadí Ostatní pozadí
Počet Součet 18 664 96 3017
ANOVA Zdroj variability Mezi výběry Všechny výběry
SS 452,18 6689,27
Rozdíl 1 112
Celkem
7141,45
113
Průměr 36,89 31,43
MS 452,18 59,73
Rozptyl 47,52 61,91
F Hodnota p 7,57 0,007
F krit 3,93
Hladina významnosti p < α. Nulová hypotéza se zamítá. Průměry souborů se významně liší. Můžeme potvrdit, že osoby, které mají na pozadí fotografii rodiny, přátel nebo jiných lidí vykazují vyšší míru extraverze. Nejnižší míru extraverze dosáhly osoby, které mají na pozadí přírodu, konkrétně pak nějaké zvíře. Dalo by se říci, že introverti mají k přírodě blíže než extraverti, protože preferují samotu a klid, toho je v přírodě, na rozdíl od města, více než dostatek. Dále je třeba ještě vysvětlit rozdíl, proč jsou introverti spíše lidé, kteří mají na pozadí zvíře než lidé, kteří mají na pozadí krajinu. Říká se, že pes je přítel člověka. Platí to však i o jiných zvířatech. Zvíře na pozadí by se dalo označit za přítele introverta. Introvert půjde raději na procházku se psem, než s člověkem (samozřejmě ne vždycky). Můžeme tak předpokládat, že osoby, které mají na pozadí fotografii zvířete, dosahují nižšího skóre extraverze a jsou tak svým založením spíše introverti.
74
ANOVA: jeden faktor - extraverze
Faktor Výběr Zvíře na pozadí Ostatní pozadí
Počet 14 100
Součet 388 3293
ANOVA Zdroj variability Mezi výběry Všechny výběry
SS 334,08 6807,37
Rozdíl
Celkem
7141,45
1 112
Průměr 27,71 32,93
MS 334,08 60,78
Rozptyl 83,91 57,74
F Hodnota p 5,50 0,02
F krit 3,93
113
Hladina významnosti p < α. Nulová hypotéza se zamítá. Průměry souborů se významně liší. Můžeme potvrdit, že osoby, které mají na pozadí zvíře, dosahují nižších hodnot faktoru extraverze. Jedná se o introverty. Dalším faktorem je otevřenost vůči zkušenostem. Jedná se o diskutovatelný faktor, který zahrnuje imaginaci, inteligenci, kulturu, estetické cítění, zdravý rozum. Někdy tento faktor bývá označován také jako Inteligence nebo Kultura. Poněkud vyššího skóre zde dosáhly osoby s jednobarevným pozadím a osoby s pozadím, které zobrazuje krajinu. Tuto souvislost nedokážeme vysvětlit a pravděpodobně se jedná pouze o náhodu. U přívětivosti je tomu jinak. Přívětivost zahrnuje vztahy s lidmi. Proto se dá předpokládat, že osoby, které mají pozadí v kategorii „Lidé“ dosáhnou vysokého skóre. Zároveň bychom mohli říct, že osoby, které mají na pozadí logo nebo jejich pozadí je pouze jednobarevné jsou poněkud chladnější. Pokud se podíváme zpátky na graf 10, tak pro tato tvrzení nalezneme podporu. Vidíme, že osoby, které mají pozadí v kategorii „Lidé“, dosáhly opět nejvyššího skóre faktoru přívětivosti, stejně jako u extraverze. Jedná se o hodnotu 33,11. Průměr vzorku činí 30,39. Dále vidíme, že osoby, které mají jednobarevné pozadí, opravdu vykazují nejmenší skóre přívětivosti. Je to 24,56 oproti průměru 30,39. U osob z kategorie „Loga“ není hodnota faktoru žádným způsobem výrazná. Jak jsme z grafu 10 vyčetli, můžeme předpokládat, že osoby, které mají na pozadí fotografie přátel, rodiny nebo jiných lidí můžeme označit z přívětivé. Naopak osoby, které mají jednobarevné pozadí, bývají spíše chladné a dosahují nižšího skóre přívětivosti.
75
ANOVA: jeden faktor - přívětivost
Faktor Výběr Lidé na pozadí Ostatní pozadí
Počet 17 97
Součet 566 2898
ANOVA Zdroj variability Mezi výběry Všechny výběry
SS 168,97 3284,04
Rozdíl
Celkem
3453,02
1 112
Průměr 33,29 29,88
MS 168,97 29,32
Rozptyl 13,47 31,96
F Hodnota p 5,76 0,02
F krit 3,93
113
ANOVA: jeden faktor - přívětivost
Faktor Výběr Jednobarevné pozadí Ostatní pozadí
Počet
Součet 9 221 105 3243
Průměr 24,56 30,89
ANOVA Zdroj variability Mezi výběry Všechny výběry
SS Rozdíl 332,17 1 3120,85 112
MS 332,17 27,86
Celkem
3453,02
Rozptyl 47,53 26,35
F Hodnota p 11,92 0,001
F krit 3,93
113
V testu vidíme, že v obou případech byla hladina významnosti p < α. Nulová hypotéza se tak zamítá a my jsme potvrdili, že osoby, které mají na pozadí fotografie přátel, rodiny nebo jiných lidí můžeme označit z přívětivé. Naopak osoby, které mají jednobarevné pozadí, bývají spíše chladné a dosahují nižšího skóre přívětivosti. Postupně jsme se dostali až k poslednímu faktoru a tím je svědomitost. Z grafu vidíme, že nejvyšší míru svědomitosti dosahují osoby, které mají na pozadí zvíře. Pochopitelně to neznamená, že kdo má na pozadí zvíře je svědomitý. Totiž osoby, které mají na pozadí zvíře, dosáhly také nejnižší hodnoty extraverze. Jedná se tedy o introverty. Bohužel jak už víme svědomitost a extraverze jsou dva nezávislé faktory, které byly získány pomocí faktorové analýzy. Proto na sobě budou s největší pravděpodobností nezávislé (myšleno v našem vzorku). Snadno se o tom přesvědčíme spočítáním koeficientu korelace těchto dvou faktorů. Ten dosahuje hodnoty 0,06, což je téměř nulová 76
závislost. Nejvyšší skóre svědomitosti pro osoby se zvířaty na pozadí nedokážeme vysvětlit. Musíme však také říct, že skóre svědomitosti není výrazně vysoké.
Ikony Na ikony a práci s nimi jsme pohlíželi z několika hledisek. Podle toho, jakým způsobem se mění ikony na ploše, jak je s nimi pracováno, jak jsou uspořádány a dále jestli jsou organizovány a pakliže ano, tak do jaké míry. Jednotlivá hlediska opět okomentujeme. Rozebereme, jakým způsobem se s různými hledisky mění hodnoty faktorů Big Five. Nejdříve se zaměříme na práci s ikonami. Jedná se o to, jakým způsobem osoba vnímá změnu ikon na pracovní ploše a jak často se mění obsah její plochy a umístění ikon. Z grafu 12 vidíme, že osoby, které používají plochu PC jako pracovní stůl a velmi často se mění ikony na jejich ploše, dosáhly nejvyššího skóre neuroticismu. Zmíníme, že i osoby, které častěji měnily pozadí své plochy, vykazovaly také vyšší míru neuroticismu. Častá změna ikon značí méně stabilní přístup stejně jako v případě tapet na ploše. Můžeme tak předpokládat, že osoby, které častěji mění své ikony na ploše, dosahují vyšší míry neuroticismu. ANOVA: jeden faktor - neuroticismus
Faktor Výběr Neustále mění ikony Nemění Části
Počet Součet 34 778 43 965 28 522
Průměr 22,88 22,44 18,64
ANOVA Zdroj variability Mezi výběry Všechny výběry
SS Rozdíl 331,15 2 7508,56 102
MS 165,58 73,61
Celkem
7839,71
Rozptyl 65,08 75,73 80,76
F Hodnota p 2,25 0,11
F krit 3,09
104
Hladina významnosti p > α. Nulová hypotéza se nezamítá. Osoby, které často mění své ikony na ploše nelze považovat za neurotické. U extraverze je patrné, že s rostoucí mírou změny ikon se skóre extraverze zvyšuje. Extraverze také vyjadřuje míru aktivity. Proto osoby, u kterých se často mění ikony, jsou pravděpodobně aktivnější a tím pádem i skórují výše ve faktoru extraverze.
77
ANOVA: jeden faktor - extraverze
Faktor Výběr Neustále mění ikony Nemění Části
Počet 34 43 28
Součet 1114 1349 889
ANOVA Zdroj variability Mezi výběry Všechny výběry
SS 37,98 6699,41
Rozdíl
Celkem
6737,39
2 102
Průměr 32,76 31,37 31,75
MS 18,99 65,68
Rozptyl 73,94 63,48 59,01
F Hodnota p 0,29 0,75
F krit 3,09
104
Hladina významnosti p > α. Nulová hypotéza se nezamítá. Vidíme, že s rostoucí mírou změny ikon se skóre extraverze nezvyšuje. Je tu ještě jedna kategorie osob, které na ploše nemají žádné ikony. Tato skupina dosahuje nejmenšího skóre neuroticismu a přívětivosti a nejvyššího skóre extraverze. Ve vzorku je však pouze 9 osob, proto se spíše zaměříme na ostatní kategorie. V těch už vidíme pouze u přívětivosti nepřímou úměru s mírou změny ikon. Čím častěji se mění ikony, tím je skóre přívětivosti nižší. Nedokážeme však vysvětlit, jakým způsobem by mohla frekvence změny ikon na ploše souviset se vztahy s lidmi. Potom jsme se zaměřili na to, jak pokusné osoby vnímají své rozložení ikon. Jestli je estetické, funkční atd. I v tomto pohledu se také vyskytuje skupina osob, které nemají na ploše ikony, proto je raději opět vynecháme. U neuroticismu nejsou žádné markantní rozdíly. U extraverze dosáhly vysokého skóre osoby, které označily svoji plochu za neuspořádanou. Jak už bylo zmíněno výše, extraverze také odráží míru aktivity. Osoby, u kterých se často mění ikony, je tak pravděpodobně nebudou ani žádným způsobem organizovat, protože se brzy zase změní. Dá se tedy předpokládat, že osoby, které mají neuspořádané ikony na pracovní ploše, dosahují vyššího skóre extraverze.
78
ANOVA: jeden faktor - extraverze
Faktor Výběr Neuspořádané ikony Libovolně uspořádané ikony
Počet Součet Průměr Rozptyl 20 678 33,90 51,36 86 2707 31,48 66,68
ANOVA Zdroj variability Mezi výběry Všechny výběry
SS Rozdíl 95,28 1 6643,25 104
Celkem
6738,54
MS 95,28 63,88
Hodnota F p 1,49 0,22
F krit 3,93
105
Analýzou rozptylu bylo zjištěno, že hladina významnosti p > α. Nulovou hypotézu nemůžeme zamítnout. Osoby, které mají neuspořádané ikony, nedosahují vyššího skóre extraverze. V otevřenosti jsou skóre skupin vyrovnaná. Přívětivost opět nemá smysl brát v úvahu, protože nepředpokládáme nějakou souvislost mezilidských vztahů a rozložením ikon. Posledním faktorem tak zbývá svědomitost. Ta by měla vykazovat poněkud vyšší skóre pro osoby, které považují své ikony za funkčně uspořádané. Svědomitost se totiž také vyznačuje pečlivostí. Funkční uspořádání by se jinak dalo také označit jako pečlivé. Podle hodnot v tabulce 13 vidíme, že osoby, které své uspořádání označily jako funkční, opravdu dosahují nejvyššího skóre svědomitosti (32,03). Naopak osoby, které mají ikony neuspořádané a jejich pečlivost se tak dá označit jako nižší, dosahují nízkého skóre svědomitosti (28,50). Průměrná hodnota svědomitosti pro celý vzorek činí 30,89. Všeobecný průměr pro osoby ve věku 15 – 21 let je pak 27,84. Zde tedy vidíme, že osoby, které mají ikony uspořádané z funkčního hlediska, dosahují vyššího skóre svědomitost. Naopak osoby, které mají ikony neuspořádané, dosahují nízké skóre svědomitosti.
79
ANOVA: jeden faktor - svědomitost
Faktor Výběr Funkční uspořádání Neuspořádané ikony
Počet Součet 38 1217 20 570
Průměr 32,03 28,50
ANOVA Zdroj variability Mezi výběry Všechny výběry
SS Rozdíl 162,94 1 2009,97 56
MS 162,94 35,89
Celkem
2172,91
Rozptyl 30,84 45,74
F Hodnota p 4,54 0,04
F krit 4,01
57
Hladina významnosti p < α. Nulová hypotéza se zamítá a rozdíl mezi průměry je významný. Osoby, které mají ikony uspořádané z funkčního hlediska, jsou svědomitější než osoby, které mají ikony neuspořádané. Kromě rozložení ikon, jak ho vnímají jednotlivý uživatelé, byly ještě plochy ohodnoceny podle míry uspořádání od 1 do 5. Z grafu 14, kde byly zobrazeny plochy podle všech hodnot, tedy 5 kategorií, nejsou patrné žádné tendence. Očekávali jsme, že osoby, které budou mít uspořádanou plochu (hodnocení 4 nebo 5 bodů), dosáhnou vyššího skóre svědomitosti. A osoby s nízkým hodnocením naopak nižšího skóre. Tyto osoby by zároveň mohly dosahovat vyššího skóre neuroticismu. V grafu 14, který obsahoval všechny hodnoty uspořádání ikon, byla patrná pouze vyšší hodnota neuroticismu u osob, které dosáhly hodnoty 1. Osoby, které dosáhly hodnoty 4, však skórovaly v tomto faktoru pouze o něco méně. Rozhodli jsme se tedy pro sloučení kategorií. Sloučili jsme kategorie 1 a 2 a pak 4 a 5. Kategorii 3, jako prostřední, jsme vynechali. Dostali jsme tak porovnání skupin, jejichž plocha jen neupořádaná proti skupině, která má ikony uspořádané. Po opětovném porovnání jsme zjistili, že výrazně se liší pouze faktor extraverze. Osoby s neuspořádanými ikonami dosáhly průměrné hodnoty faktoru 32,93. Druhá skupina pak měla průměr 29,91. Osoby, které označily svoji plochu za neuspořádanou, také dosáhly vysokého skóre extraverze. V tomto ohledu jsme nic nového neobjevili. Pouze jsme potvrdili, že osoby s neuspořádanými ikonami dosahují vyššího skóre extraverze. Zajímavé je, že hodnoty extraverze se potvrdily, ale hodnoty svědomitosti nikoliv. Ve výzkumu se také potvrdilo to, co psal L. A. Pervin ve své knize o psychologii osobnosti. Byla zde uvedena studie, do jaké míry si je podobné sebehodnocení a hodnocení jinou osobou. V případě výše zmíněné studie se jednalo o hodnocení osobnosti podle Big Five. Až na pár odlišností měly grafy těchto hodnot podobný průběh. V našem výzkumu jsme se podívali na uspořádání plochy. Jestli spolu souvisí to, jak pokusné osoby 80
označily svoji plochu a to, jak byla hodnocena. Výsledek dopadl podle očekávání. Průměrná hodnota uspořádání rostla podle toho, jak byly popsány jednotlivé typy uspořádání pokusným osobám. Osoby s neuspořádanou plochou dosáhly průměrného skóre 1,75. Osoby s plochou, která byla uspořádanější, a ikony na ní byly srovnány s ohledem na maximální využití prostoru, dosáhly skóre 2,19, což je stále pod průměrem souboru, který je 2,79. Esteticky uspořádané ikony na rozdíl od předchozích kategorií už dosahují nějaké míry uspořádání. V tomto případě to byla hodnota 2,87. Poslední kategorie, kde osoby označily svoje uspořádání za funkční, dosáhla vůbec nejvyšší hodnoty 3,72. Je možné namítnout, že to je přece jasné, že osoby, které označí svoji plochu za uspořádanější, ji budou mít opravdu podle nějakého hlediska uspořádanou. Zde šlo ale o něco jiného. Pomocí tohoto srovnání jsme dokázali, že tak, jak vnímá plochu uživatel, ji vnímá i okolí a naopak. Proto můžeme dělat závěry o něčí osobnosti, podle jeho pracovní plochy. Plochu tedy vnímá podobně uživatel i pozorovatel.
Stahování souborů Skupiny, do kterých jsme si roztřídili osoby podle toho, kam a jak často stahují soubory, můžeme také označit jinak. Ti co stabilně stahují soubory na plochu, ti, kteří stahují soubory stabilně do nějakého adresáře a ti, kteří pokaždé stahují jinam. Opět je předpoklad, že osoby, které vždy stahují soubory do speciální složky, budou mít plochu lépe organizovanou a budou dosahovat vyššího stupně svědomitosti. Vzhledem k tomu, že se jedná o určitou činnost, kde se také projevuje stabilita (místo, kam ukládáme), tak je možné, že najdeme ještě nějakou souvislost s neuroticismem. Jelikož hodnoty nevykazovaly žádnou tendenci a rozdíly mezi sousedními hodnotami nebyly dostatečně výrazné, bylo opět použito klouzavých průměrů a hodnoty byly roztříděny do tří skupin, které jsou uvedeny v tabulce 15. Podíváme se na první skupinu osob, kde jsou ti, kteří stabilně stahují na plochu. Tato skupina dosahovala u neuroticismu nižší skóre. Je to tím, jak už jsme řekli výše, že se jedná o stabilní činnost a není důležité, zda jsou soubory vždy ukládány na plochu nebo do speciální složky. Důležité je slovo vždy. Tato skupina ještě dosáhla vyššího skóre faktoru přívětivosti. Tyto jevy spolu však nesouvisí, těžko budeme tvrdit, že podle umístění stažených souborů je člověk více nebo méně přátelský. Další skupina lidí střídá místo, kam stahuje soubory. Vidíme, že tato skupina dosahuje nejvyšší hodnoty neuroticismu. Vzhledem k tomu, co jsme řekli dříve, je to logické. V poslední skupině jsou lidé, kteří ve většině případů stahují soubory do své složky. Navzdory předpokladu, že tyto osoby dosáhnou vyššího skóre svědomitosti, se tak nestalo. Pro tuto skupinu není specifická žádná extrémní hodnota žádného faktoru. Po analýze stahování souborů, tak můžeme předpokládat pouze to, že osoby, které často mění cíl stažení souborů, dosahují vyššího skóre neuroticismu.
81
ANOVA: jeden faktor - neuroticismus
Faktor Výběr 3 až 5 6 až 8 9 až 11
Počet 12 37 57
ANOVA Zdroj variability Mezi výběry Všechny výběry
SS 177,01 8215,36
Celkem
8392,38
Součet Průměr 229 19,08 850 22,97 1185 20,79
Rozdíl 2 103
MS 88,51 79,76
Rozptyl 121,90 84,58 68,38
F Hodnota p 1,11 0,33
F krit 3,08
105
H významnosti p > α. Nulovou hypotézu nemůžeme zamítnout. Osoby, které často mění cíl stahování souborů, nedosahují vyššího skóre neuroticismu. Ještě je zajímavé všimnout si souvislosti s uspořádáním ikon. Osoby, které patří do skupiny, která často stahuje soubory na plochu, konkrétně skupiny, kterým byla v původním hodnocení přiřazena hodnota 4 a 5 (viz. tabulka 14), dosahují velmi nízkého skóre uspořádání ikon (1,83 a 1,50). Proč? Protože stahují na plochu a soubory tam zůstávají. A protože se stažené soubory většinou rovnají automaticky podle mřížky, je plocha po stažení několika souborů neuspořádaná.
Widgety Posledním prvkem na ploše, o kterém jsme ještě nemluvili, jsou widgety. Může nějak souviset počet widgetů s některým faktorem? Co vlastně dělají widgety? Widget většinou slouží k zobrazení konkrétních aktuálních informací přímo na ploše. Předpokládejme, že tyto informace jsou pro uživatele důležité (proč by si je jinak nechával zobrazovat na ploše?). Tedy, čím více uživatel používá widgetů, tím je širší okruh informací, ke kterým chce mít přístup. Dalo by se tedy předpokládat, že uživatelé s vyšším počtem widgetů, budou dosahovat vyššího skóre otevřenosti. Jak tomu bylo? Z grafu 18 můžeme vyčíst, že 2 faktory vykazují nějakou tendenci. Jedná se o faktor extraverze a otevřenosti. Skóre u obou faktorů jsou nepřímo úměrné počtu widgetů. Vidíme tak, že osoby s vysokým počtem widgetů dosahují nízké hodnoty extraverze i otevřenosti a naopak. Velmi těžko však budeme hledat argument, proč tomu tak je. Z této časti, tak neplynou žádné závěry.
82
Shrnutí Jak už to bývá ve většině výzkumů, tak i v tomto se několik předpokladů potvrdilo a několik nikoliv. Přišli jsme na nové souvislosti, které jsme si dokázali vysvětlit, i na souvislosti, které jsme vysvětlit nedokázali. Proto by bylo vhodné podobný výzkum opakovat a to čím vícekrát tím lépe. Bylo by možné objevit nové souvislosti, popřípadě vysvětlit ty staré nebo potvrdit závěry z této práce. Návrhy pro příští výzkum tu také samozřejmě jsou. Mohl by být použit dotazník NEO-PI-3. Kromě pěti základních faktorů bychom získali ještě další škály a subškály faktorů. Tím pádem bychom měli k dispozici více dat a mohli bychom najít více souvislostí. Je jasné, že by tento výzkum byl poněkud obsáhlejší, protože NEO-FFI obsahuje pouze 60 otázek oproti NEO-PI-3 s 240ti otázkami. Plocha by také mohla být sledována lépe. Bylo by zajímavé, kdyby pokusné osoby zasílaly printscreen plochy každých 14 dní například po dobu jednoho semestru. Bylo by tak možné analyzovat změny na pracovní ploše. Na začátku praktické části bylo zmíněno, že se jedná o uspořádání určitého prostoru a práci s tímto prostorem. Bylo by tak možné analyzovat nejenom pracovní plochu PC. Pokusné osoby by například mohly vyfotografovat svůj pracovní stůl. Pochopitelně ve stavu, v jakém se běžně nachází. Poté bychom mohli vysledovat další znaky (fotografie na stole, poznámkový blok, nepořádek, uklizený stůl apod.). V úvodu jsme si také položili otázku, zda existuje nějaké efektivní rozložení pracovní plochy. Jedná se o takové uspořádání, při kterém bude práce na počítači efektivnější. My jsme se ale věnovali souvislosti uspořádání plochy a osobnosti. Pro změření efektivity různých uspořádání by bylo třeba jiný typ výzkumu. Závěrem bych chtěl ještě dodat, že téma práce je opravdu ojedinělé a nikde jsem nenašel zmínku o podobném. Proto není možné výsledky s jinou studií porovnat. Tato práce však může sloužit jako základ pro další výzkumy podobného typu a budu velmi rád, pokud někdo podobné téma zpracuje a mé výsledky potvrdí nebo vyvrátí. Na úplný závěr si prohlédněte shrnutí poznatků.
83
V této diplomové práci bylo zjištěno že: Tak, jak vnímá plochu uživatel, ji vnímá i okolí a naopak. Osoby, které mají na pozadí pracovní plochy PC fotografii rodiny, přátel nebo jiných lidí dosahují vyšších hodnot faktoru extraverze než ostatní. Osoby, které mají na pozadí pracovní plochy PC zvíře, dosahují nižších hodnot faktoru extraverze než ostatní. Jedná se o introverty. Osoby, které mají na pozadí pracovní plochy PC fotografie přátel, rodiny nebo jiných lidí dosahují vyšších hodnot faktoru přívětivosti než ostatní. Osoby, které mají jednobarevné pozadí pracovní plochy, bývají spíše chladné a dosahují nižších hodnot přívětivosti než ostatní. Osoby, které mají ikony uspořádané z funkčního hlediska, jsou svědomitější než osoby, které mají ikony neuspořádané.
84
„Během posledních pěti let dospěl náš kolektiv katedry duševní hygieny ke konečnému řešení. Totiž k Leffinqwellovu-Bronštajnovu psacímu stolu v takzvané Zajícově variantě. Již na první pohled je i laikovi nápadné, že celá plocha stolu je využita bezezbytku. Ponechali jsme dvě hromádky učebnic i vyjímečně zdařilé umístění Bronštajnova poznámkového bloku v sektoru B5. Kartotéku jsme přemístili z dominantního sektoru A3 do volné bé jedničky a áčka trojky jsme využili k umístění EmmersonovaVotočkova týdenního výkonnostního grafikonu.“ doc. Miroslav Zajíc
85
Zdroje [1] Jak básníci přicházejí o iluze [film]. Režie Dušan Klein. ČSSR, Filmové studio Barrandov, 1984. [2] EDSTROM, J., ELLER, M. Barbarians led by Bill Gates: Microsoft from the inside, how the world's richest corporation wields its power. 1. vydání. New York: H. Holt, 1998, 256 s. ISBN 978-0805057546. [3] GREEN, A. What does your computer desktop say about you?. In: Hunch [online]. New York, 2011 [cit. 2013-01-30]. Dostupné z: http://blog.hunch.com/?p=45244. [4] Usage share of operating systems. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2013 [cit. 2013-01-30]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Usage_share_of_operating_systems#Web_clients. [5] OSIF, M. MS Windows for Workgroups 3.11. Kompletní průvodce. 1. vydání Praha: Grada, 1994, 491 s. ISBN 80-716-9126-7. [6] O'HARA, S., FULTON, J., GUILFORD E. Windows 95 velká kniha základů. 1. vydání Brno: UNIS Publishing, s. r. o., 1996. 598 p. ISBN 07-897-0403-X. [7] DOČEKAL, D. 1001 tipů a triků pro Windows 95. 1. vydání Praha: Computer Press, 1997. 390 s. ISBN 80-722-6013-8. [8] MATTHEWS, M. S. Problémy s Windows 98 a jak na ně: Odpovědi na více než 400 nejčastějších otázek. 1. vydání Praha: Grada Publishing, 1999. 371 s. ISBN 80-716-9794-X. [9] Historie systému Windows. MICROSOFT. Windows [online]. 2011 [cit. 2012-12-06]. Dostupné z: http://windows.microsoft.com/cs-CZ/windows/history. [10] PECINOVSKÝ, J. Windows Milenium: podrobný průvodce začínajícího uživatele. 1. vydání Praha: Grada, 2000. 255 s. ISBN 80-247-9013-0. [11] OSIF, M. Windows 2000 Professional. 1. vydání Praha: Grada, 2000. 638 s. ISBN 80-716-9936-5. [12] BOTT, E., SIECHERT, C. Mistrovství v Microsoft Windows XP. 1. vydání Brno: Computer Press, 2002. 608 s. ISBN 80-722-6693-4. [13] POLITZER, M., PECHA, J. 1001 tipů a triků pro Microsoft Windows XP. 1. vydání Praha: Computer Press, 2003. 299 s. ISBN 80-722-6686-1. [14] BEDNAŘÍK, J., HLAVENKA, J., BROŽA, P. Microsoft Windows XP: uživatelská příručka. 2. vydání Brno: CP Books, 2005. 400 s. ISBN 80-251-0618-7.
86
[15] Creating Windows XP Icons. Microsoft Developer Network [online]. 2001 [cit. 201212-11]. Dostupné z: http://msdn.microsoft.com/en-us/library/ms997636.aspx. [16] Drop shadow. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2013 [cit. 2013-01-11]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Drop_shadow. [17] LIVINGSTON, B., THURROTT, P. Windows Vista: základní průvodce. Přeložil: Lukáš Riedel. 1. vydání Brno: Zoner Press, 2007. 704 s. ISBN 978-80-86815-67-1. [18] BITTO, O. Microsoft Windows Vista: podrobná uživatelská příručka. 1. vydání Brno: Computer Press, 2007. 341 s. ISBN 978-80-251-1545-9. [19] DVOŘÁK, J. Vytváříme miniaplikace pro Windows Vista. 1. vydání Brno: Computer Press, 2008. 264 s. ISBN 978-80-251-2068-2. [20] Icons. In: Microsoft Developer Network [online]. 9999 [cit. 2013-02-12]. Dostupné z: http://msdn.microsoft.com/en-us/library/windows/desktop/aa511280.aspx. [21] BITTO, O. Microsoft Windows 7: Podrobná uživatelská příručka. 1. Vydání Brno: Computer Press, 2009. 340 s. ISBN 978-80-251-2647-9. [22] SMÉKAL, V. Pozvání do psychologie osobnosti: člověk v zrcadle vědomí a jednání. 3. vydání Brno: Barrister & Principal, 2009. ISBN 978-808-7029-626. [23] NAKONEČNÝ, M. Psychologie osobnosti. 1. vydání Praha: Academia, 1995. 336 s. ISBN 80-200-0525-0. [24] BLATNÝ, M. Psychologie osobnosti: hlavní témata, současné přístupy. 1. vydání Praha: Grada, 2010. 301 s. ISBN 978-80-247-3434-7. [25] ŘÍČAN, P. Psychologie osobnosti: obor v pohybu. 6. rev. a dopl. vydání Praha: Grada, 2010. 208 s. ISBN 978-802-4731-339. [26] PERVIN, L. A., JOHN, O.P. Personality: theory and research. 8th ed. New York: Wiley, 2001. 621 p. ISBN 04-713-5339-6. [27] Barevná hloubka. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2013 [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Barevn%C3%A1_hloubka. [28] Microsoft Plus!. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2013 [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Microsoft_Plus!. [29] HŘEBÍČKOVÁ, M., URBÁNEK, T. Big five: NEO pětifaktorový osobnostní inventář. 1. vydání Praha: Testcentrum, 2001. 87
Přílohy Dotazník – pracovní plocha
Příloha č. 1
Dotazník k diplomové práci "Kognitivní analýza uspořádání pracovní plochy PC" *Povinná pole
Jaké je Vaše celé jméno? * (Jméno musíme znát kvůli spárování dotazníku a obrázku pracovní plochy.)
………………………… Vaše pohlaví? *
Muž Žena
Váš věk? * ………………………… Váš studijní obor * …………………………
88
Plocha V následující části vyplníte několik otázek ohledně plochy Vašeho PC nebo notebooku. Musí se jednat o Vaše osobní zařízení. Ne například o školní PC, u kterého právě sedíte.
Jaký operační systém používáte na svém počítači? *
Windows XP Windows Vista Windows 7 Windows 8 Linux (libovolná distribuce) OS X Jiné: ……………………..
Jak často měníte pozadí pracovní plochy? *
Častěji než 1x týdně Přibližně 1x týdně Několikrát za měsíc Několikrát za rok Téměř vůbec
Jak často se mění ikony na vaší ploše? * (Vyberte možnost, která Vás nejvíce vystihuje.)
Ikony na ploše s mi mění téměř neustále. Pracovní plochu PC používám jako desku stolu. Mám na ní dokumenty a projekty, na kterých pracuji. Počet ikon na ploše se u mě téměř nemění. Plochu používám jako jakýsi seznam zástupců programů nebo složek. Počet ikon se tak většinou mění pouze, když instaluji nebo odinstaluji programy. Plochu mám rozdělenou na části. Ve jedné části mám ikony programů a v další části soubory, se kterými v současné době pracuji. Na pracovní ploše ikony nemám.
89
Jak jsou ikony na Vaší ploše organizovány? * (Vyberte možnost, která Vás nejvíce vystihuje.)
Ikony mám uspořádané z funkčního hlediska. V jedné řadě mám komunikátory (ICQ a Skype). Hned pod nimi programy kancelářského balíku Office (Word, Excel, PowerPoint). Ikony jako "Koš" nebo "Počítač" mají své místo, vím, že je tam vždy najdu. Ikony mám uspořádané z hlediska maximálního využití prostoru. První ikonu mám v rohu obrazovky. Přidáváním dalších ikon tvořím sloupce (řádky). Ikony jsou tak zarovnané k jedné straně obrazovky a já jich mohu na plochu umístit maximum. Ikony mám uspořádané z estetického hlediska. Je důležité, aby bylo dobře vidět pozadí pracovní plochy, podle toho rozmisťuji ikony na plochu. Ikony nemám uspořádané. Nacházejí se nesystematicky rozmístěné pro pracovní ploše. Nečiní mi však problém najít ikonu, kterou zrovna hledám. Na pracovní ploše ikony nemám.
Soubory z internetu stahuji *
Na pracovní plochu o vždy-většinou-občas-zřídka-nikdy
Do složky pro stažené soubory, kterou jsem si sám vytvořil. o vždy-většinou-občas-zřídka-nikdy
Do složky "Staženo" (Downloads) vytvořené systémem ve vašem uživatelském adresáři. o vždy-většinou-občas-zřídka-nikdy
Víte, co jsou to widgety (miniaplikace)? *
Vím, co jsou widgety a používám je. Vím, co jsou widgety, ale nepoužívám je. Nevím, co jsou widgety.
90
