Vliv pohybové aktivity na redukci tělesného tuku

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU

Vliv pohybové aktivity na redukci tělesného tuku Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce:

Vypracoval:

Prof. Ing. Václav Bunc, CSc.

Bc. Petr Chmurovský Praha, únor 2013

Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracoval samostatně a uvedl v ní veškerou literaturu a ostatní zdroje, které jsem použil. V Praze, dne

…………………………… Podpis

Evidenční list Souhlasím se zapůjčením své diplomové práce ke studijním účelům. Uživatel svým podpisem stvrzuje, že tuto diplomovou práci použil ke studiu, a prohlašuje, že ji uvede mezi použitými prameny. Jméno a příjmení:

Fakulta/katedra:

Datum vypůjčení:

Podpis:

______________________________________________________________________

Poděkování Děkuji vedoucímu diplomové práce Prof. Ing. Václavu Buncovi, CSc., za poskytnutí podkladových materiálů, cenných rad a připomínek při zpracování diplomové práce.

Abstrakt

Název práce: Vliv pohybové aktivity na redukci tělesného tuku

Cíle: Hlavním záměrem této diplomové práce je ověřit vliv pohybové aktivity na redukci tělesného tuku ve srovnání s úpravou stravovacího režimu.

Metody: Rešerše odborné literatury, tvorba intervenčních programů a jejich realizace, vyhodnocení dat a grafická prezentace výsledků.

Výsledky práce: Změna tělesného složení u jednotlivých skupin byla statisticky nevýznamná. Vliv pohybové aktivity na redukci tělesného tuku se nepotvrdil – tato hypotéza byla zamítnuta.

Klíčová slova: pohybová intervence, dieta, tělesné složení, chůze, energetický výdej a příjem, pohybová aktivita, motivace, redukce podkožního tuku, sběr a analýza dat, pohybový a stravovací režim

Abstract

Title:. Influence of physical activity on body fat reduction

Objectives: The main aim of this thesis is to verify the effect of physical activity on body fat reduction compared with a diet.

Methods: Literature search, creation of intervention programs and their implementation, data analysis and graphical presentation of results.

Results: Changes in body composition among different groups was not statistically significant. Effect of physical activity on body fat reduction is not confirmed - this hypothesis has been rejected.

Key words: The exercise program, diet, body composition, gait, energy expenditure and intake, physical activity, motivation, reduction of subcutaneous fat, data collection and analysis, exercise and diet

OBSAH 1 ÚVOD

10

2 TEORETICKÁ VÝCHODISKA PRÁCE

11

2.1 Strava a její pojetí

11

2.2 Měření energetického příjmu

13

2.2.1 Forma 1

13

2.2.2 Forma 2

13

2.3 Měření energetického výdeje

15

2.3.1 Tabulkové

15

2.3.2 Přístrojové

16

2.4 Režimové opatření k úpravě nadváhy a obezity

18

2.4.1 Pohybová aktivita

18

2.4.2 Příjem energie

22

2.4.3 Příjem energie a pohybová aktivita

24

2.5 Chůze

25

2.5.1 Severská chůze

28

2.6 STOB – sebekoučink

26

2.6.1 Nastavení sebekoučinku

30

2.7 Motivace

31

2.8 Shrnutí

33

3 CÍLE A ÚKOLY PRÁCE, VÝZKUMNÉ OTÁZKY

34

4 METODICKÁ ČÁST

35

4.1 Sledovaný soubor a jeho charakteristika

35

4.2 Metody realizace

39

-7-

4.2.1 Výběr

39

4.2.2 Návrh pohybového režimu

40

4.2.3 Návrh stravovacího režimu

41

4.3 Sběr dat

42

4.4 Analýza dat

43

5 VÝSLEDKY

44

5.1 Pohybový režim

44

5.2 Stravovací režim

50

5.3 Redukce podkožního tuku

54

5.4 Mortalita

58

6 DISKUSE

59

7 ZÁVĚR

64

-8-

Seznam použitých zkratek a symbolů ΔE

energetické vyvážení

Epřij.

energetický příjem

Evyd.

energetický výdej

MET

metabolismus

CM

celkový metabolismu

BM

bazální metabolismus

BMR

basal metabolic rate = bazální metabolismus

PM

pracovní metabolismus

PA

pohybová aktivita

BMI

body mass index

SD

směrodatná odchylka

PPKD

průměrný počet kroků za den

PEP

průměrný energetický příjem

TF

tepová frekvence

kJ

kilojoule

cal

kalorie

km

kilometr

kg/m2

kilogram na metr čtvereční

max.

maximální

č.

číslo

tab.

tabulka

obr.

obrázek

-9-

1 ÚVOD

Téma „Vliv pohybové aktivity na redukci tělesného tuku“ jsem si zvolil především proto, že se v současné době velice rychle celosvětově rozvíjí kult zdravého životního stylu. Pojem ve světě známý jako wellness začíná být stále rozšířenější i v České republice. Zpravidla se pod ním skrývá životní styl spojený s náhledem na svět, způsobem stravování, pohybovým programem, relaxačními aktivitami atd. Zejména jedna ze složek wellness je vyzdvihována pro komerční účely. Mám na mysli „převratné“ pohybové aktivity, které jsou určovány převážně současnými trendy. Slibují významný vliv na redukci podkožního tuku zásluhou pohybové aktivity.

Z tohoto důvodu jsem se rozhodl ve své diplomové práci ověřit skutečný vliv pohybové aktivity na redukci tělesného tuku. Pro dosažení komplexního výsledku jsem si zvolil dílčí cíle, které mi postupně pomohou zodpovědět hlavní cíl této práce: 1. Porovnání výsledků pohybové intervence jedné skupiny s výsledky pohybové intervence v kombinaci s dietou druhé skupiny. 2. Porovnání výsledků pohybové intervence s výsledky dietního plánu.

Jako hlavní pohybová aktivita byla zvolena chůze – jedna z člověku nejbližších pohybových činností a zároveň v současnosti populární a rychle se rozvíjející aktivita.

Teoretická část je věnována trendu chůze jako prostředku pohybové aktivity k redukci podkožního tuku a studiím soudobých stravovacích intervencí. Dále v ní pracuji se zahraničními studiemi, které se zabývají stejnou problematikou jako tato diplomová práce. Poskytly mi teoretický vhled do celé problematiky a staly se stěžejní oporou praktické části. Ta dále pokračuje praktickým výzkumem a závěry, které budou srovnávány s obdobnými studiemi z celého světa.

- 10 -

2 TEORETICKÁ VÝCHODISKA PRÁCE

2.1 Strava a její pojetí Jídlo je nezbytná potřeba pro lidský organismus. „Přináší stavební materiály pro tvorbu tělesných orgánů i tkání, přináší bazální energii pro základní životní pochody (např. činnost srdce, dýchání či udržování membránových potenciálů) i pro fyzickou aktivitu, a tedy pro udržení života jednotlivce i populací včetně rozmnožování.“ (Svačina, 2008) Je tedy jasné, že bez potravy, která je zdrojem energie pro tělo, bychom nemohli existovat. Velice často se však opomíjí jedna z nejdůležitější složek výživy – voda. „Voda je nezastupitelnou látkou, která tvoří 60–70 % hmotnosti těla v závislosti na věku a pohlaví. Voda udržuje tělesnou teplotu, přivádí živiny do buněk, odvádí z nich odpadní látky a je nutná pro jejich činnost.“ (Clarková, 2000) Čistá voda není energetickým zdrojem. Bez této složky stravy však člověk dokáže přežít jen pár dní. Bez stravy člověk dokáže přežít několik týdnů. Právě pro nedostatek potravy je tělo velice dobře připraveno. Jedná se o vlastnost mnoha živých organismů, které musely přežít i v období nedostatku. Paradoxem moderní doby je disponování nadbytkem stravy a absencí pohybu. Tím je populace vystavena nadbytku živin a absenci výdeje energie – teorie tzv. šetrného genu (thrifty gene). Vycházíme z předpokladu, že jsme potomky právě těch jedinců, kteří byli schopni přežít sucha, hladomory a jiná období nedostatku. Proto se velice těžce vyrovnáváme s přebytkem živin a stoupá výskyt obezity a skupiny onemocnění sdružených v tzv. Reavenově matabolickém syndromu X (Svačina, 2008). To znamená, že se tělo dokáže lépe vyrovnat s nedostatkem než s přebytkem. Existují však složky potravy (tzv. esenciální), s jejichž nedostatkem se člověk vyrovnat neumí. Musí být přijaty v potravě, například aminokyseliny, vitamín C aj. Výběr potravy, kterou člověk přijímá, je ovlivněn mnoha aspekty. Jedním z aspektů, který ovlivňuje naše chutě a skladbu potravy, kterou přijímáme, je kultura a její zvyky. Každý, kdo vyrostl v určité lokalitě, se zřejmě nikdy nezbaví touhy po jídlech, která jsou typická pro jeho kulturu a prostředí, ve kterém vyrostl. Dalším faktorem ovlivňujícím příjem potravy je kulturní pojetí krásy a prestiže s tím spojené. Například pro nigerijský kmen - 11 -

Annang je přejídání a tloušťka symbolem prestiže ve společnosti. Obdobným příkladem jsou celosvětově známí zápasníci sumo, kteří se díky svým rozměrům těší vysoké úctě (Garine a Pollock, 1995). Vnímání tělesné tloušťky je tedy kulturně individuální. „Nadváha a obezita je diagnostikována na základě poměru tuku k tělesné váze. Tato metoda je uznávána po celé Evropě, ale jsou značné rozdíly v používaných metodách měření tělesného tuku.“ (Breittschneider, 2007)

„Množství energie, které tělo denně spotřebuje, závisí na věku, tělesné aktivitě a vrozeném typu metabolismu.“ (Brawerova, 1999) Energie, kterou přijímáme ve formě potravy, je měřena v kaloriích (cal) nebo v kilojoulech (kJ). Každý jedinec musí přijmout jiné množství energie, aby dosáhl energetického vyvážení.

Základní princip energetické bilance lze vyjádřit rovnicí: ΔE = Epřij. – Evyd. (Bunc, 2002)

Energetické vyvážení (ΔE) je stav, ve kterém se výdej jednotlivce (Evyd.) rovná jeho metabolickému energetickému příjmu (Epřij.). Při pohledu na vzorec je patrné, že může dojít také k nerovnováhám:

Energetické vyvážení záporným směrem Epřij. ˂ Evyd. Tato situace nastane, jestliže energetický výdej je větší, než příjem

Energetické vyvážení kladným směrem Epřij. ˃ Evyd. Tato situace nastane, pokud je energetický příjem větší než výdej.

- 12 -

2.2 Měření energetického příjmu Energetický příjem je nejčastěji měřen pomocí osobních záznamů příjmu potravy za den. Vedení těchto záznamů (tzv. jídelníčků) bývá administrativně nenáročné. Existují dvě formy sběru dat. Obě ve svém výsledku poskytují obdobné údaje o příjmu kalorií za určitou časovou jednotku. Nejčastěji jsou hodnoty vyjádřeny v kilojoulech za den (kJ/den).

2.2.1 Forma 1 – hojně se využívala ještě před pěti lety. Vypracování probíhalo manuálně, kdy se vyplňoval denní formulář o příjmu potravy. Do jídelníčku byla zapisována potravina, čas, množství a energetická hodnota. Ta se odvozovala na základě množství (gramáže) a druhu dané potraviny. Ačkoliv byly k dispozici kalorické tabulky s širokou škálou potravin, neobsahovaly všechny druhy. Bylo zapotřebí najít pokud možno nejpodobnější potravinu a energetickou hodnotu si odvodit. Za další komplikaci lze považovat fakt, že ne vždy a všude měli probandi svůj jídelníček u sebe, aby zapisovali, co právě jedí. Tím docházelo k nepřesnostem z důvodu zapomenutí či ztráty upomínajícího papírku. Tato varianta však neměla pouze negativa. Zpočátku sice nebylo jednoduché nalézt jednotlivé potraviny v papírových seznamech, jelikož však vyhledávání probíhalo ručně, časem došlo k zapamatování nejčastěji konzumovaných potravin. Tudíž bylo docíleno podstaty – jedinec si automaticky uvědomoval kalorickou hodnotu přijímaných potravin.

2.2.2

Forma 2 – záznam probíhá elektronicky prostřednictvím počítačového

off-line nebo internetového on-line softwaru. Obsahují databáze téměř veškerých druhů pokrmů a potravin konkrétních značek. Tímto došlo ke zpřesnění vyplňovaných údajů, protože lze naleznout konkrétní produkt a není třeba hledat substituty, které se více či méně od sebe liší. Ke každému produktu softwarová databáze automaticky přiřazuje základní hodnoty (vitamíny, vlákninu, bílkoviny, energetickou hodnotu a další). Program tak může střežit několik věcí najednou. Informuje o současném stavu plnění denních doporučených dávek: cukrů, tuků, bílkovin, vlákniny a vody. K dispozici jsou tři možnosti spravování elektronických jídelníčků.

- 13 -

A) Počítačové softwary Výhodou programu nainstalovaného v zařízení je, že ho lze využívat i bez připojení k internetu. Lze ho využít doma, v práci na stolním počítači nebo v notebooku, který zvyšuje náš komfort svojí mobilitou. Tento software však rychle stárne. Respektive databáze, prostřednictvím kterých je jídelníček vyplňován, jsou stále stejné. Výrobky se však mění z hlediska složení, gramáže atd., stejně tak některé produkty zaniknou a objeví se nové. Tím se po určité době může stát program nevyhovujícím. Nelze však říci nevhodným, a to z důvodu, že vždy je možné naleznout v databázi obdobný výrobek.

B) Webové stránky Popularita vedení elektronického jídelníčku díky webovému rozhraní v současné době získává na oblibě. Internetové stránky jsou neustále aktualizované a tím se eliminuje problém se zastaráváním databází. Zvyšuje se možnost přihlásit se a vyplňovat svůj jídelníček z jakéhokoliv zařízení. Většina internetových stránek neslouží pouze jako on-line software, ale také jako zdroj informací a aktualit ohledně výživy a témat s tím spojených. Nevýhodou je nutnost internetového připojení, které není na všech místech dostupné.

C) Aplikace Dokáže využít kompletního potenciálu, který moderní doba nabízí. Spojuje benefity dvou předcházejících způsobů vyplňování elektronického jídelníčku. Tato skutečnost v dnešní „době“ tabletů a chytrých telefonů výrazně zvyšuje uživatelský komfort. Uživatel má možnost vyplnit jídelníček kdekoliv a bezprostředně po jídle. Právě proto, že jsou tyto aplikace navrženy na chytré telefony a tablety, je možné například vyfotit čárový kód produktu a aplikace na základě toho vyhledá daný produkt ve své databázi.

Zmiňované formy mají jednu nedokonalost, kterou není možné odstranit – lidský faktor. Technický pokrok sice usnadňuje celý postup, ale poctivost a upřímnost k sobě samému jsou stěžejní, bez nich není možné dosáhnout přesnosti dat.

- 14 -

2.3 Měření energetického výdeje Obdobně jako měření energetického příjmu, tak i měření energetického výdeje má dva způsoby získávání potřebných dat.

2.3.1 Tabulkové Podle druhu pohybové činnosti naleznete v tabulkách (viz přílohy č. 1, č. 2, č. 3, č. 4) energetickou hodnotu, vztaženou na jednotku hmotnosti a trvání a vyjádřenou v kaloriích nebo v joulech. Tato hodnota je vynásobena hmotností (v kg) a dobou trváním činnosti (v minutách) a výsledkem je celková energetická spotřeba (Radvanský, 2010). Jednotlivé aktivity jsou klasifikovány a zařazeny do několika tříd podle energetické náročnosti. Při posuzování obtížnosti je důležité vzít v potaz intenzitu a dobu trvání aktivity Pro hodnocení pohybové činnosti z hlediska intenzity může sloužit poměr mezi jejím energetickým výdejem a výdejem v klidu, vždy za stejnou časovou jednotku. Z tohoto hlediska lze považovat práci za lehkou, je-li výdej energie menší než trojnásobek klidové hodnoty (< 3 MET) (tab. 1). Práce střední intenzity je kategorizovaná v rozsahu 3,0 až 4,5 MET, těžká v rozsahu 4,6 až 7,0 MET, velmi těžká 7,1 až 9,9 MET a vyčerpávající nad 9,9 MET. Vzhledem k tomu, že ženy mají nižší klidovou energetickou spotřebu, nižší hmotnost a nižší maximální aerobní kapacitu, je jejich energetická spotřeba v jednotlivých hladinách intenzity absolutně menší než u mužů (Radvanský, 2010).

Zdroj: RADVANSKÝ, Josef. Energetický výdej při pohybové aktivitě. [cit. 201-11-04] Dostupné z: ˂http://www.stob.cz/odborne-clanky-ruzne/energeticky-vydej-pri-pohybove-aktivite˃

- 15 -

2.3.2 Přístrojové Měření energetické náročnosti pohybové aktivity může být laboratorní nebo terénní. Výhodou laboratorního měření je jeho větší dostupnost v porovnání s terénním. Nevýhodou je, že se odehrává v modelové situaci v laboratoři a posléze musí dojít k přenosu do terénu. Při užití telemetrického zařízení dosáhneme v terénu stejné kvality měření jako na přístrojích v laboratoři, a to s výhodou přirozeného prostředí. Častým způsobem zjištění energetického výdeje v terénu je užití sporttesteru, krokoměru či kombinace obojího.

Pro kalibraci terénních měřicích zařízení, jako je sporttester a krokoměr, můžeme využít některá data získaná z laboratoře (vstupní vyšetření) a užít obecně uznávané vzorce. A. Zátěžový test v laboratoři – hodnotí funkční předpoklady, umožňuje stanovit hodnoty maximální srdeční tepové frekvence a hodnoty pracovní intenzity.

B. Obecně uznávané vzorce – stanoví hodnoty pouze přibližně. K zjištění energetického výdeje potřebujeme znát tyto vzorce: Bazální metabolismus – můžeme odvodit na základě Harris-Benedictovy rovnice BMR (ženy) = 655,0955 + (9,5634 × váha v kg) + (1,8496 × výška v cm) – (4,6756 × věk v letech) BMR (muži) = 66,473 + (13,7516 × váha v kg) + (5,0033 × výška v cm) – (6,755 × věk v letech) nebo 18,1–30 let BMR(kcal) = 35

+

(13,3*H(kg))

+

(334,0

*

V(m))

30,1–60 let BMR(kcal) = 865

+

(8,7*H(kg))

–

(25,0

*

V(m))

(9,2 * H(kg))

+

(637,0

*

V(m))

>60,1 roku BMR(kcal) = – 302 +

(Steffen Hans–Michael a Griebenow Reinhard, 2010)

- 16 -

„Bazální metabolismus (dále jen BM) je klidová energetická spotřeba. Představuje základní látkovou přeměnu v organismu v klidovém stavu. Jde o minimální množství energie, které je potřeba k životu (k udržení činnosti srdeční, dýchacího systému, ledvin, mozku, kůže).“ (Středa, 2009)

„Celkový metabolismus (= celková látková přeměna) v sobě zahrnuje BM včetně navýšené hodnoty tohoto BM o hodnotu v souvislosti s činností. Celkový metabolismus stoupá se zvyšující se tělesnou činností.“ (Středa, 2009)

CM = BM + PM

Maximální tepová frekvence – „Pro výpočet lze použít vzorec 220–věk“ (Brooks, 1999). Avšak Bunc (2005) říká, že každý druh sportu má svoji hranici maximální tepové frekvence. Je tedy třeba zohlednit tento fakt při výpočtu pro konkrétní pohybovou aktivitu.

Klidová tepová frekvence – se zpravidla zjišťuje ráno cca 10 minut po probuzení, kdy je tělo zklidněné po spánku. Tedy tepová frekvence by měla být po probuzení nejnižší. Tep měříme palpačně na zápěstí (počet tepů za jednu minutu).

Aby se dala využívat funkce sporttesteru, která orientačně počítá energetickou náročnost pohybové činnosti podle tepové frekvence, musíme do zařízení zadat základní hodnoty o probandovi, jako jsou: pohlaví, věk, hmotnost, maximální a minimální tepová frekvence.

- 17 -

2.4 Režimové opatření k úpravě nadváhy a obezity Před začátkem skupinové nebo individuální pohybové intervence je dobré si od každého jedince opatřit lékařské potvrzení o zdravotní způsobilosti. Dokládá schopnost probanda vykonávat pohybovou aktivitu nebo jeho případná zdravotní omezení. Pokud BMI dosáhne hodnoty 35 nebo ji přesáhne, musí být pohybová intervence konzultována s lékařem. Dále je nutné provést informovaný souhlas, který probanda poučí (v čem spočívá jeho zdravotní problém, co plánovaný výkon přinese, jaká jsou rizika a alternativní možnosti).

2.4.1 Pohybová aktivita Bylo provedeno mnoho studií, které se zabývaly vztahem pohybové aktivity či různých druhů tělesných cvičení na zdraví. Je zřejmé, že PA má pozitivní vliv na zdravotní stav. Z tohoto důvodu panuje všeobecná představa, že PA je tou nejlepší volbou pro redukci podkožního tuku. Časopis Nutrition Rewievs (leden, 2007) shrnul průřezové a dlouhodobé pozorovací studie, které se zabývaly otázkou, jak PA ovlivňuje tělesné složení. Průřezové studie číslo 19, 23–28, 30, 34, 75–85 (viz příloha č. 7) používaly k měření tělesného tuku kožní řasy nebo hydrostatické vážení. Účastnili se jich jednotlivci různého pohlaví a výkonnostní úrovně, od osob s velice nízkou pohybovou aktivitou až po vrcholové sportovce. Individuální pohybové intervence se lišily dobou trvání a intenzitou cvičení. Zahrnovaly běhání, plavání, gymnastiku, jízdu na kole a bruslení. Výsledky poukazují na to, že ke změnám tělesného složení došlo v závislosti na pohybové aktivitě u mužů i u žen redukcí tělesného tuku. U žen se jednalo o hodnotu v průměru 1,9 %, zatímco u mužů pouze o 0,6 % tělesného tuku (viz obrázek č. 1) za měsíc. Výsledky dlouhodobých intervenčních studií byly prezentovány v číslech 59–61, 63, 65–73, 76, 86–135 (viz příloha č. 7). Jednalo se o pohybové intervence bez jakýchkoliv úprav stravování, stravovacích intervencí či doplňků stravy. Účastnily se jich ženy, které prováděly různé druhy cvičení v rozdílných intenzitách v průměru 177 minut týdně po dobu 24 týdnů. Muži za stejných podmínek cvičili v průměru 145 minut týdně po dobu 20 týdnů. Veškeré výsledky byly odvozeny od kontrolní skupiny, tzn. rozdíl mezi výsledky zkoumané skupiny a té kontrolní. Pokud byla - 18 -

kontrolní skupina přítomna (viz obrázek č. 2). Ženy s nízkou pohybovou aktivitou s průměrným tělesným tukem 33,1 % zhubly průměrně 1,2 % tělesného tuku za intervenci při 1 000 kcal (4 185 kJ) vynaložených po týdenním cvičení. Muži s nízkou pohybovou aktivitou, jejichž průměrné procento tuku bylo 20,8 % průměrně ztratili 1,4 % tělesného tuku za intervenci při výdeji 1 000 kcal (4 185 kJ) za týden cvičení. Průměr všech studií přinesl redukce 1,3 % tělesného tuku. Nebyl prokázán vztah mezi dobou trvání studie a změnou tělesného složení. Výsledky poukazují na to, že cvičení vede k negativní tělesné bilanci a úbytek tělesného tuku je závislý na čistém energetickém výdeji. Studie z Ovidius University Annals (2012) se zabývá vlivem 12týdenního cvičebního programu na složení těla u žen středního věku se sedavým způsobem života. Jednalo se o 12 žen bez jakékoliv předchozí pohybové zkušenosti se sportem. Průměrný věk byl 32,9 ± 7,8 roku a průměrná váha 68,7 ± 9,2 kg. Pohybový program byl aplikován třikrát týdně po dobu 45–60 minut při intenzitě 50 % až 60 % srdečního maxima. Tělesné složení bylo měřeno prostřednictvím bioimpedance. V průměru došlo k úbytku tělesného tuku o 1,683 kg. I tato studie potvrdila, že bez úpravy stravovacích návyků dochází k redukci tělesného tuku. Podmínkou redukce tělesného tuku je přiměřená pohybová aktivita. Pro účely této práce jsou významné studie, které slučují: pohlaví – ženy, druh studie – dlouhodobá, způsob intervence – chůze. Studie vybrané na základě těchto kritérií potvrzují skutečnost, která byla zjištěna výše. Pravidelná pohybová aktivita má redukční vliv na tělesný tuk i při zachování předchozího životního stylu

- 19 -

Obr. č. 1: Vliv pohybové aktivity na tělesný tuk

Čistý energetický výdej cvičení za týden (v 1000 kcal)

Zdroj: Elder, S. J., Roberts, S. B. (2007)

- 20 -

Obr. č. 2: Vliv tělesného cvičení na ženy a muže se sedavým způsobem života

Čistý energetický výdej cvičení za týden (v 1000 kcal)

Zdroj: Elder, S. J., Roberts, S. B. (2007)

- 21 -

2.4.2 Příjem energie Prvním krokem vedoucím k aktivnímu životnímu stylu by mělo být správné nastavení stravovacích návyků. Důležité je časové rozložení stravy v průběhu dne, poměr jednotlivých živin (cukry, tuky, bílkoviny), celkový energetický příjem – to vše individuálně navrženo pro konkrétního jedince. Aby docházelo k úbytku tělesného tuku, musí být energetické vyvážení negativní. Wang a Beydoun (2007) na základě průřezových studií říkají, že špatná kvalita stravování přímo souvisí s obezitou. Wolongewitz (2009) potvrzuje tuto myšlenku a domnívá se, že u lidí s nevhodnými stravovacími návyky je vyšší pravděpodobnost vzniku nadváhy či obezity než u jedinců se správným způsobem stravování. Dalším důležitým faktorem je energetická hodnota potravin. Informuje o množství energie (v kaloriích nebo kilojoulech) v potravině. Jídlo s nízkou energetickou hodnotou dává menší množství energie na jednotku hmotnosti než potraviny s vysokou hodnotou. Studie ukazují, že lidé mají tendenci konzumovat poměrně konzistentní hmotnost potravin. Proto navýšením potravin s nižší energetickou hodnotou, ale stejnou hmotností mohou snížit celkový přísun energie za den (Bell a Rolls, 2001). Jako označení dodržování určitého stravovacího režimu se vžil pojem dieta. Jde o slovo počeštěné a převzaté z anglického diet. Toto slovo, jehož skutečný význam je životospráva, se stalo v Čechách synonymem pro hladovku nebo odpírání si pochutin po určitý časový úsek. Takto chápaný význam vede k opětovnému návratu hladiny tělesného tuku, protože po ukončení diety jedinec opět nastaví svůj původní jídelníček. Principem je stravovací režim vnitřně přijmout a dodržovat správnou životosprávu, nikoliv dietu. Níže jsou uvedeny nejčastější stravovací režimy aplikované v USA včetně dosažených průměrných výsledků.

- 22 -

1. Velice nízkosacharidový stravovací režim (very low carbohydrate diet) – jedná se o druh stravovací intervence, kde je omezen příjem sacharidů až na 20 g za den. Dietní plán je postaven na příjmu 4 % sacharidů, 35 % bílkovin a 61 % tuků (z toho 20 % nasycených tuků) denně. Studie, kterou prezentoval Journal of Internative Medicine (2010), zkoumala 49 dobrovolníků ve věku 50,0 ± 1,1 roku a BMI 33,7 ± 0,6 kg bez ohledu na pohlaví, trpících obezitou abdominálního typu. Studie trvala 52 týdnů za dodržování výše popsaných podmínek, charakteristických pro tuto intervenci. V průměru došlo k úbytku 3,2 kg tělesného tuku.

2. Nízkosacharidový stravovací režim (low carbohydrate diet) – tento stravovací plán je postaven na snížení příjmu sacharidů na 60 g za den. Celkový příjem vyjádřený v procentech je 26 % sacharidů, 34 % proteinů a 41 % tuků. Časopis Integrative medicine (září, 2012) popisuje různé druhy stravovacích intervencí bez přidané pohybové aktivity založené na sníženém příjmu sacharidů. Byly zaměřeny pouze na osoby bez vážnějších zdravotních komplikací, tedy na jedince charakterizované jako zdravé. Doba trvání studií byla v rozmezí od 6 do 24 měsíců. Průměrný úbytek tělesného tuku u 6měsíčních studií byl 6,82 kg, u 11měsíčních studií 8,25 kg a u 24měsíčních 4,53 kg podkožního tuku.

3. Nízkotučný stravovací režim (low fat diet) – nízkotučná dieta, která snižuje množství tuku a zdůrazňuje celozrnné výrobky a různé druhy ovoce či zeleniny. Většina, tedy 60 % denních kalorií je složeno ze sacharidů, 20 % z tuku a 20 % z bílkovin. International journal of obesity (2010) zveřejnil studii zahrnující 30 obézních jedinců s průměrným věkem 42 let a průměrným BMI 35,5 kg/m2. Po 8týdenní stravovací intervenci došlo k průměrnému úbytku 3,7 kg tělesného tuku.

- 23 -

2.4.3 Příjem energie a pohybová aktivita Pohyb pomáhá snižovat hladiny krevního cukru a tuků v krvi. Při fyzické aktivitě svalové buňky potřebují energii, kterou získávají především z glukózy (krevního cukru) nebo z tukových zásob v těle. Kombinace pravidelného pohybu a diety vede k úspěšnému snižování hmotnosti. Navíc při této kombinaci nemusí dojít k tak radikálním změnám v jídelníčku, a to z důvodu navýšení energetického výdeje. Kombinaci dostatečného pohybu a vhodných stravovacích návyků bychom mohli označit jako zdravou životosprávu. S. A. Anderssen a kol. (2007) popsali studii zkoumající účinek pohybové intervence, stravovací intervence a kombinaci pohybové a stravovací intervence mimo jiné na redukci tělesného tuku. Studie probíhala po dobu jednoho roku na 137 mužích ve věku 40–49 let. Byli vybráni na základě náhodného výběru dle kritérií krevního tlaku, BMI, hladiny cholesterolu, trygliceridů atd. Probandi byli rozděleni do čtyř skupin, respektive tří a jedné kontrolní. Cvičební skupina obsahovala 34 mužů, dietní skupina 34 mužů a kombinace dvou předcházejících obsahovala vzorek 43 mužů. Kontrolní skupina měla 23 mužů. Skupina, která se podrobovala pohybové aktivitě, byla požádána, aby neměnila své stravovací návyky. Pohybový režim byl nastaven jako kruhový trénink aerobního charakteru a jogging 3x týdně v intenzitě 60 % až 80 % maximální tepové frekvence po dobu trvání 60 minut. Účastníkům dietní skupiny byl navržen individuální dietní plán. Kombinovaná skupina se podrobovala stejné fyzické aktivitě jako skupina cvičební a dodržovala stejný stravovací plán jako dietní skupina. Průměrný úbytek hladiny tělesného tuku byl největší u kombinované skupiny, a to 6,5 kg. Druhá v pořadí byla dietní skupina s 5,2 kg a na třetí pozici se umístila pohybová skupina s redukcí 1,3 kg tělesného tuku. Veškeré výsledky byly odvozeny na základě hodnot kontrolní skupiny.

- 24 -

2.5 Chůze Chůze je nejpřirozenější pohybovou aktivitou, se kterou má každý z nás nejvíce zkušeností. „Chůze je tak všední, že její fyziologická účinnost je často velmi podceňována. Přesto její význam v současnosti stále narůstá, a to především v souvislosti s poněkud kritickou revizí názoru na kondiční běh pro zdraví. Při chůzi jsou síly v okamžiku kontaktu nohy s podložkou rovny zhruba 1,7násobku tělesné hmotnosti, při běhu jsou kontaktní síly rovny zhruba trojnásobku tělesné hmotnosti“ (Novotná, Čechovská a Bunc, 2006). Toto je zásadní zejména u osob trpících nadváhou, u kterých je pohybový trénink teprve v začátcích. Chůze je naprosto univerzální, využívá se například při rehabilitačních a rekondičních programech u seniorů a osob, které začínají s rozvojem kondice ze zdravotních důvodů. Nejen, že je chůze šetrnější pro pohybový aparát, ale „pokud se rychlost chůze blíží pomalejšímu klusu, pak se fyziologický efekt obou aktivit velmi blíží.“ (Novotná, Čechovská a Bunc, 2006) Zatížení při chůzi je možné regulovat, rychlostí, intervaly odpočinku, vzdáleností a výběrem profilu trati. Toto má vliv na rozvoj srdečněcévní zdatnosti a pohybových schopností jedince (Junger a Zuzková, 1998).

2.5.1 Kvantifikace chůze krokoměrem Chůze začíná být novým trendem, a to nejen na základě výše zmíněných skutečností, ale i díky takzvaným pedometrům. Anglické slovo pedometr můžeme přeložit do českého jazyka velice přesně a výstižně jako krokoměr. Jedná se o jednoduchý a levný senzor sledující váš pohyb a počítající kroky na základě otřesů. Jejich počet je následně převeden na vykonanou vzdálenost podle délky průměrného kroku. Díky malým rozměrům a nízké hmotnosti je možné ho nosit na těle celý den bez omezení. Krokoměr je jednoduché zařízení, obecně považované za praktický motivační nástroj. Takové počítání je motivující k dosažení potřebného počtu kroků za den. Díky vestavěné paměti je možné sledovat vykonanou vzdálenost (v krocích nebo kilometrech) až měsíc zpětně.. Krokoměr však není schopen podat tak přesné informace o intenzitě pohybové aktivity jako sporttester. Stejně tak není možné ho používat na jiný druh aktivity, než je chůze.

- 25 -

Existuje mnoho druhů krokoměrů, které se liší cenou, velikostí, způsobem počítání kroků (tedy přesností) a funkcemi. Pokud je pohybová aktivita založená na počtu vykonaných kroků za den, nemělo by se na tomto přístroji šetřit. U levnějších či starších přístrojů (při nedokonalé svislé poloze) nedochází k přesnému počítání či počítání vůbec. Součástí modernějších typů jsou senzory pohybu. To znamená, že krokoměr pozná, kdy jste v pohybu, a tím nedochází k počítání tzv. falešných kroků (otřesů či pohybů, které nejsou způsobeny chůzí). Díky tomu může být umístěn téměř kdekoliv. Dále by měla být brána v potaz velikost, která přímo souvisí s komfortem celodenního nošení. Myšlenku 10 000 kroků za den pro zdraví přednesl Yoshiro Hatano z Kyushu University of Health and Walfare v Japonsku na každoročním shromáždění v American College of Sports Medicine v roce 2001. Vysvětlil, že kořeny tohoto čísla sahají do historie japonských chodeckých klubů a výrobců krokoměrů v 60. letech 20. století. Tento koncept přetrval v japonských domácnostech dodnes. Tato hodnota nevznikla na základě žádných studií a výzkumů, přesto ji mnoho studií a výzkumů potvrdilo jako pravdivou, v čele s Catrine Tudor-Locke. Ujít 10 000 kroků pro své zdraví a udržet se v dobré kondici bylo a stále je v Japonsku populární. „Myšlenka dosáhnout 10 000 kroků v průběhu dne má mnoho výhod. Je to jednoduché a snadné na zapamatování. Obsahuje jasnou prezentaci cíle, který musí být splněn. Navíc s každodenním cílem deset tisíc kroků je doporučení více zaměřeno na chování (ne na energetický výdej tohoto chování), proto se dá použít na rozdílné typy lidí“ (Hatano, 1993). Hodnotou 10 000 kroků za den je myšlen časový úseku od probuzení po uložení ke spánku. Nejedná se tedy o 24 hodin, ale o dobu pohybující se přibližně okolo 16 hodin. „Použití cíle10 000 kroků/den je pro děti příliš nízké. Děti ve Velké Británii ve věku 8–10 let ušly průměrně 12 až 16 tisíc kroků. Oproti tomu děti v USA ve věku 6–12 let ušly průměrně 11 až 13 tisíc kroků. Z tohoto důvodu nemá žádný smysl snižovat danou hodnotu na 10 000 kroků za den. Proto se jeví jako optimální hodnota 11 000 kroků pro dívky a 13 000 pro chlapce.“ (Hatano, 1993)

- 26 -

V diplomové práci je pracováno s myšlenkou deseti tisíc kroků za den. Nicméně aby bylo možné lépe kvantifikovat zatížení, je nutné znát časový úsek, který je potřeba na vykonání výše zmíněných 10 000 kroků (Bunc, 2013).

Tab. č. 2: Klasifikace životního stylu na základě vykonaného počtu kroků za den ˂5 000

sedavý způsob života

5 000 – 7 499

podprůměrně aktivní

7 500 – 9 999

průměrně aktivní

≥ 10 000

aktivní

˃12 500

nadprůměrně aktivní

Zdroj: Catrine Tudor-Locke and David R. Bassett Jr. (2004)

Catrine Tudor-Locke (2006) uvádí, že za vykonaných 10 000 kroků spálíme mezi 1 260 kJ až 1 670 kJ, avšak záleží na tělesné hmotnosti a intenzitě provedení. Pokud stejný jedinec vykonává pohybovou aktivitu střední intenzity po dobu 30 min, je průměrný energetický výdej 680 kJ. Dosáhne-li se 10 tisíců kroků, a přesto nedojde ke změnám tělesného složení, je možné zvýšit intenzitu kroků nebo přidat dalších 2 000 až 2 500 kroků. Jak vysvětluje David R. Basset Jr., každých 2 000–2 500 kroků je asi jedna míle (1,609 km). Po ujití jedné míle dojde ke spálení cca 335 kJ při tělesné hmotnosti 150 liber (asi 70 kg).

- 27 -

2.5.2 Severská chůze Moderním druhem chůze je nordic walking (severská chůze). Jedná se o specifický druh chůze, který využívá jako opěrné a zároveň odrazové body hole. Je velmi účinná zejména díky aktivnímu zapojení horních končetin, čímž narůstá energetický výdej a zároveň je zapojeno větší množství svalových skupin. Tyto hole slouží také jako opěrné body, na kterých se rozkládá hmotnost jedince, díky čemuž klesá zatížení kloubů.. Pořízení kvalitních holí už není v dnešní době nijak finančně náročné. Cena kvalitních holí se pohybuje ve stejně výši jako kvalitní obuv určená například na běh. Nicméně je důležité zdůraznit, že správná znalost techniky nordic walking je zcela zásadní. Ne každý, kdo drží hole v ruce, provádí nordic walking. V České republice se severská chůze začíná velmi rychle rozvíjet, díky čemuž roste i počet kvalifikovaných instruktorů, kteří tuto techniku vyučují. Při správném provedení dochází k větší aktivaci svalstva zad, rameních pletenců a horních končetin, což má pozitivní vliv na držení těla. Poloha těla, která prostřednictvím holí umožňuje rozložení hmotnosti na víc opěrných bodů, uvolňuje oblast bederní a krční páteře. Chůze s holemi je fyzicky i energeticky náročnější než obyčejná chůze. Což znamená, že rychlost nemusí být tak vysoká jako u obyčejné chůze, a přesto je intenzita stejná. Neopomenutelný vliv má tato aktivita na psychiku, dochází při ní k uvolnění stresu, příjemná též může být komunikace s přáteli v přírodním prostředí (Chmurovský, 2010). „Chůze a rozhovor (walking and talking) je heslo nordic walking a jak tělo, tak mozek jsou při něm plně zaměstnány. Obecně řečeno, nordic walking lze doporučit osobám netrénovaným, starším nebo s nadměrnou tělesnou hmotností, stejně jako lidem s tělesnými omezeními. Hodí se pro pacienty s nemocemi srdce a krevního oběhu, revmatiky, osoby trpící cévními, ortopedickými nebo psychosomatickými obtížemi, ale i pro nemocné rakovinou.“ (Mommertová-Jauchová, 2009)

- 28 -

2.6 Sebekoučink Jedná se o internetový program provozovaný zdarma na webových stránkách (www.stobklub.cz) STOBu, organizace zabývající se „bojem“ proti nadváze a obezitě. Tento program poskytuje komplexní péči o uživatele z hlediska tří částí, které jsou vzájemně provázány, tím se liší od portálů, jež poskytují pouze službu elektronického jídelníčku. Program sebekoučink se skládá z těchto částí:

A) Jídlokoučink – z názvu je patrné, že se jedná o elektronický jídelníček, který se v tomto případě vyplňuje on-line, jak bylo již podrobněji rozebráno v kapitole 2.1.2.

B) Fitkoučink – je inventář a zároveň kalkulátor energetické náročnosti pohybové aktivity, která byla vykonána. Funguje na stejném principu jako elektronický jídelníček. Veškerá data je vždy nutné vyplnit manuálně v příslušné záložce fitkoučinku. Zde naleznete velice jednoduše mnoho druhů aktivity v různém tempu. Při zvolení intenzity a času se zobrazí energetická náročnost a uloží se do této složky.

C) Psychokoučink – je velice důležitou součástí, protože pomáhá motivovat jedince k dosažení jejich cílů. Mohou si zde nastavit svůj cíl dle nabízených možností, seřazených vzestupně od nejjednodušších. Pro uživatele, kteří si nejsou jisti správnosti své volby, je k dispozici dotazník, který jim pomůže odhadnou cíl, jejž by si měli na začátku stanovit. Celková motivace probíhá pomocí semaforů, které průběžně ukazují stav plnění nastaveného cíle. Po dokončení psychokoučinku uživatel obdrží body, které je možné získat ve všech třech složkách sebekoučinku. Tyto celkové body se zobrazují pro ostatní uživatele, pro které představují další způsob motivace. Nesoutěživé jedince potěší fakt, že dodržování cílů je vždy bodově odměněno.

- 29 -

2.6.1 Nastavení sebekoučinku Uživatelská nenáročnost umožní i úplnému laikovi projít všech 10 kroků, prostřednictvím kterých jsou do systému nastaveny důležité informace o budoucím uživateli. Na jejich základě je navržen doporučený energetický příjem s podrobným zobrazením podílu jednotlivých živin (cukrů, tuků, bílkovin, vody) v procentech.

Jednotlivé kroky jsou doprovázeny slovním vysvětlením každé nabízené možnosti. Po zvolení jedné z variant nebo vyplnění potřebného údaje je nutné na spodní části stránky potvrdit svůj výběr. Pro ubezpečení, že uživatel opravdu vyplnil či zvolil variantu, kterou si přál, existuje mezikrok mezi jednotlivými body. V tento moment je zobrazena varianta, kterou uživatel zvolil a musí ji znovu potvrdit. V průběhu a po dokončení není možné se vracet v jednotlivých bodech zpět a editovat své údaje. Po dokončení je možné pouze měnit příjem bílkovin a doporučený energetický příjem.

Po dokončení a nastavení sebekoučinku je možné využívat toto webové rozhraní na maximum. Jednou z možností je využití lokální sociální sítě. Splňuje všechny vlastnosti sociálních sítí (chat, přátelství, komentování, sdílení informací) a nechybí ani vlastní profilová stránka, na které je možné si nechat zobrazovat novinky. Dalším benefitem je možnost komunikovat s odborníky, kteří mohou nahlížet do záznamů účastníků a vyřešit jejich problém.

Zdroj:

Sebekoučink

[online].

http://www.stobklub.cz/sebekoucink

- 30 -

[2013-01-04]

Dostupné

z

2.7 Motivace „Jde o stav odhodlání dosáhnout určité změny, určitého cíle. Tento stav není trvalý a mění se časem i v závislosti na situaci. Míru motivace lze hodnotit na základě chování – tj. kolik úsilí a času věnuje jedinec dosažení a udržení určité změny, určitého cíle.“ (Miller, 1991) Proto pokud má dojít k změně stravování, pohybového režimu či celkové životosprávy, je motivace naprosto zásadní. Výsledek záleží na stadiu změny, ve kterém se člověk právě nachází. Každá změna v chování člověka prochází určitými stadii. Podle Prochasky a DiClementé se tato stadia mohou cyklicky opakovat v tzv. kole změny, které má šest stadií, jak můžeme vidět níže na obr. č. 3. Následující stadia lze aplikovat například na redukční dietu u obézního člověka.

Obr. č. 3: Kolo změny

Zdroj: (Miller, 1991)

- 31 -

Prekontemplace – člověk nevidí ve svém životě žádný problém, který by chtěl řešit, není zde žádná motivace ke změně. V této fázi spíše jiní apelují na jedince, aby se změnil. Jedinec si ovšem problém nechce přiznat a případné redukční dietě by se bránil.

Kontemplace – jedinec si připouští, že má problém, a přemýšlí, zda se má pokoušet o změnu. Na jedné straně si ji přeje, ale na druhé se nechce zříci pozitiv, které mu jeho současný stav přináší. Dalším důvodem může být nedůvěra v úspěch nebo cesta, jakou lze úspěchu dosáhnout. Například když jedinec touží po změně postavy, ale představa, že se kvůli tomu musí vzdát všech pochutin, ho od rozhodnutí odrazuje.

Rozhodnutí (příprava) – klient se rozhodl, že dosáhne určité změny, a má v plánu vynaložit úsilí i čas, aby dosáhl výsledku.

Akce – uskutečňování stanoveného cíle.

Udržování – snaha o udržení dosaženého výsledku.

Relaps – člověk se částečně nebo úplně dostane na samý začátek, protože se vrátil ke svému původnímu problematickému způsobu života.

- 32 -

2.8 Shrnutí

Při návrhu pohybové intervence budu vycházet z celosvětově rozvíjejícího se trendu pohybové aktivity „pro všechny“ – chůze, která je návratem člověka k nepřirozenějšímu lidskému pohybu. Myšlenka chůze jako pohybové aktivity pro zdraví je rozšířená už několik desetiletí. V průběhu tohoto časového úseku se vykrystalizovala hodnota 10 000 kroků za den jako ideální počet kroků pro rozvoj fyzické kondice. Této myšlenky se ujala K. T. Locke a začala tento fenomén popisovat a podrobněji studovat. Napsala na toto téma mnoho studií a publikací potvrzujících 10 000 kroků jako optimální denní hodnotu. Z hlediska českých odborníků jsou blahodárné účinky potvrzeny, ale daná myšlenka je již podrobněji konkretizovaná. Skalská (2013) tvrdí, že je možné dosáhnout změny tělesného složení navýšením 3 000 kroků za den k průměrnému dennímu počtu kroků. Bunc (2013) říká, že je nutné, jako u každé pohybové aktivity, stanovit čas a dobu trvání činnosti a tím získat vyjádření intenzity. Intenzita, se kterou je činnost prováděna, má totiž zásadní vliv na změnu tělesného složení. V teoretické části této diplomové práce se zabývám pohybovou aktivitou a jejím vlivem na redukci tělesného tuku ve srovnání s dietou nebo s kombinací diety a pohybové aktivity. Na toto téma byla provedena celá řada studií a některé z nich jsou uvedeny v teoretické části. Z těchto poznatků následně vycházím v praktické části. Tělesná cvičení zde byla zvolena jako prostředek pro redukci podkožního tuku. Tyto studie se uskutečnily na probandech různých věkových kategorií, pohlaví, výkonnostních úrovní, a dokonce i rasy. Všechny tyto studie potvrdily účinnost na změnu tělesného složení. Dále se zabývám studiemi zaměřenými na stravovací intervence a jejich vlivem na tělesné složení. Poukazují totiž na to, že samotný stravovací plán nejenže umožňuje změny v tělesném složení, ale jeho účinek je větší než samotný pohybový program. Z tohoto důvodu se jeví jako nejlepší způsob ovlivnit tělesné složení kombinací diety a tělesného cvičení. Tento fakt je mnoha studiemi potvrzen, nicméně z výsledků je patrné, že pohyb má nižší účinnost než dieta. Z toho důvodu se kombinace diety a tělesného cvičení od samotné diety zpravidla liší zhruba o 20 %. Domnívám se, že by bylo optimální zvolit si vzorek obézních probandů, protože zde je pravděpodobné, že se změna tělesného složení projeví nejvýrazněji.

- 33 -

3 CÍLE A ÚKOLY PRÁCE, VÝZKUMNÉ OTÁZKY

Cíle práce Hlavním záměrem této diplomové práce je ověřit vliv pohybové aktivity na redukci podkožního tuku ve srovnání s úpravou stravovacího režimu.

Hypotézy * Existuje významná souvislost mezi pohybovou aktivitou a redukcí tělesného tuku? * Existuje významná souvislost mezi stravovací intervencí a redukcí tělesného tuku? * Existuje významná souvislost mezi kombinací pohybové a stravovací intervence s redukcí tělesného tuku?

Úkoly práce Na základě výše uvedeného cíle se autor zaměřil na následující úkoly: * studium odborné literatury * vytvoření kritérií pro výběr probandů * rozřazení probandů do skupin na základě nastavených kritérií * vstupní vyšetření * navržení pohybové intervence * nastavení dietního plánu * sběr dat * závěrečné vyšetření * vyhodnocení dat * zpracování výsledků a jejich srovnání se zahraničními studiemi * vytvoření písemné zprávy - 34 -

4 METODICKÁ ČÁST

4.1 Sledovaný soubor a jeho charakteristika V diplomové práci jsou posuzovány dvě pozorovací skupiny a jedna kontrolní. První skupina, upravující stravovací a pohybový režim, byla pracovně nazvána „Sportovní“. Skupina zabývající se pouze stravovacím režimem byla pracovně nazvána jako „Kavárna“. Pro skupinu kontrolní se název nezměnil. Výzkum je zaměřen na ženy v produktivním věku. Podle Krejčířové a Langmeiera (2006) je tento věk chápán jako období fyzické, psychické a sociální zralosti. Toto období se nazývá obdobím střední dospělosti (25–45 let). Na začátku výzkumu jednotlivé skupiny obsahovaly tento počet probandek: Kontrolní 5, Kavárna 9 a Sportovní 17. Kritéria pro výběr do jednotlivých skupin jsou uvedena v tabulkách č. 3, č. 4 a č. 5.

Graf č. 1: Průměrný body mass index před intervencí

40.00

34.00

35.39

BMI (kg/m²)

35.00 24.46

30.00 25.00 20.00 15.00 10.00 5.00 0.00

Kavárna

Sportovní skupiny

- 35 -

Kontrolní

věk (roky)

Graf č. 2: Průměrný věk

44.00 43.00 42.00 41.00 40.00 39.00 38.00 37.00 36.00 35.00 34.00 33.00

43.33 41.18

36.67

Kavárna

Sportovní

Kontrolní

skupiny

Graf č. 3: Průměrné tělesné složení skupin

tělesný tuk (v %)

45.00 40.00 35.00

41.49 36.36 28

30.00 25.00 20.00 15.00 10.00 5.00 0.00

Kavárna

Sportovní skupiny

- 36 -

Kontrolní

Tab. č. 3: Kritéria pro „Sportovní“ skupinu * Pohlaví:

žena

* Věk:

produktivní věk

* BMI:

˃ 25 (tedy ve fázi charakterizované jako nadváha a vyšší)

* Zdravotní stav:

bez významných přidružených zdravotních onemocnění

* Schopnost pohybu: bez omezení * Pracovní stav:

plně zaměstnaná

* Ochota pohybu:

ano

Tab. č. 4: Kritéria pro skupinu „Kavárna“ * Pohlaví:

žena

* Věk:

produktivní věk

* BMI:

˃ 25 (tedy ve fázi charakterizované jako nadváha a vyšší)

* Zdravotní stav:

bez významných přidružených zdravotních onemocnění

* Schopnost pohybu: bez omezení * Pracovní stav:

plně zaměstnaná

* Ochota pohybu:

ne

- 37 -

Tab. č. 5: Kritéria pro „Kontrolní“ skupinu * Pohlaví:

žena

* Věk:

produktivní věk

* BMI:

≥ 18,5; ≤ 24,9 (tedy ve fázi charakterizované jako normální váha)

* Zdravotní stav:

bez významných přidružených zdravotních onemocnění

* Schopnost pohybu: bez omezení * Pracovní stav:

plně zaměstnaná

* Ochota pohybu:

aktivní životní styl (s min. 120 minutami pohybové aktivity týdně)

- 38 -

4.2 Metody realizace Tato kapitola se zabývá samotnou praktickou realizací výzkumu a je rozdělena do jednotlivých podkapitol. 4.2.1 Výběr Nábor probandek byl proveden prostřednictvím internetového portálu STOB. Dále pak osobním oslovením účastníků v této organizaci MUDr. Marií Skalskou. STOB je organizace zabývající se „bojem“ s nadváhou a obezitou. Proto se tato organizace jevila jako nejvhodnější pro získání účastnic, a to z důvodu předpokládané vyšší motivovanosti a jisté představy, že se přihlašují do něčeho, co si dokážou představit. Na základě této myšlenky se předpokládalo, že by studii mělo dokončit vyšší množství probandů, než je obecně považováno za standardní. Tedy že se bude pohybovat přibližně kolem 20 %. Pokud se procento probandů, kteří nedokončili studii, pohybuje mezi 15 % až 20 %, pak to lze označit za nízkou „úmrtnost“ dle Bunce (2013). Nábor pro kontrolní skupinu byl na základě inzerce ve fitness centrech. Zde bylo snahou (viz tabulka č. 5) provést nábor aktivních žen v produktivním věku. Zájemkyně se mohly přihlásit do jedné ze dvou skupin. První skupina (Sportovní) je pro ty, které projevují zájem o pohybový režim v kombinaci s úpravou jídelníčku. Druhá skupina (Kavárna) pro ty, které mají zájem pouze o úpravu stravovacího režimu. Všechny dobrovolnice, které projevily zájem, byly vyselektovány na základě výše popsaných kritérií, viz tabulky č. 3., č. 4 a č. 5. Výběr vzorku pro každou skupinu proběhl ze souboru metodou prostého náhodného výběru. Po zařazení do skupin probandky prodělaly komplexní lékařské vyšetření kvůli ověření jejich zdravotní způsobilosti pro účast na tomto výzkumu. Všechny skupiny prodělaly vstupní laboratorní vyšetření. „Pohybová“ a „Kontrolní“ skupina se podrobily: zátěžovému testu na běžeckém pásu (Quasar), měření tělesného složení na InBody (3.1), celkové kontrole pohybového aparátu fyzioterapeutem. Kontrola pohybového aparátu pomohla odhalit svalové dysbalance a na základě nich upravit navržený pohybový program, který by tyto nerovnováhy mohl kompenzovat či dále nerozvíjel. Vstupní vyšetření skupiny „Kavárna“ bylo stejné jako pro ostatní skupiny. V jeho rámci proběhla základní edukace ohledně obsluhy krokoměrů a sporttesterů, které se používaly ke shromaždování dat z pohybového programu.

- 39 -

4.2.2 Návrh pohybového režimu Před začátkem intervence bylo nutné zjistit pohybovou anamnézu jedinců (= jejich vztah k pohybu a předchozí pohybové zkušenosti). Aktuální pohybová aktivita vykonaná za týden byla měřena na začátku programu (viz níže). Dále došlo k nastavení a kalibraci měřicích zařízení: pedometru (nastavení průměrného kroku) a sporttesteru (nastavení optimální tepové frekvence). Pohybový program se skládal ze dvou částí. První část pohybové intervence byla založena na počtu kroků vykonaných za den. Nejprve bylo nutné zjistit individuální počet kroků, který proband vykoná průměrně za den ve svém běžném životě. Doba sledování, ze které posléze došlo k výpočtu průměrného denního výkonu, byla 14 dní. Součtem všech výkonů za každý den poděleným počtem dní byla vypočítána průměrná denní hodnota. Skalská (2013) tvrdí, že navýšením počtu kroků o 3000 za den od průměrného denního výkonu, by mělo dojít k postupné redukci tělesného tuku při dodržení doporučeného energetického příjmu za den. Počet kroků byl nastaven individuálně: průměrná hodnota + 3 000 kroků. Hodnotu 3 000 kroků bylo možné individuálně navýšit. Byla stanovena tolerance ± 300 kroků při vyhodnocování výsledků. Druhá část byla nastavena jako 2x týdně aerobní pohybové aktivity s dobou trvání 60 min při individuálně optimální tepové frekvenci pro spalování tuků. Tedy mezi 60 % až 80 % maximální tepové frekvence. Maximální tepová frekvence byla zjištěna při zátěžovém testu. Skupina podstupovala jednou týdně skupinové cvičení po dobu 60 min. Druhá 60minutová jednotka byla v osobní režii každé z probandek, aby ji splnila v rámci týdne dle vlastních preferencí pro určitou pohybovou aktivitu a svých časových možností.

- 40 -

4.2.3 Návrh stravovacího režimu Postup při tvorbě stravovacího režimu byl stejný u obou skupin. Redukční stravovací plán byl nastaven snížením stávajícího energetického příjmu o 10 % až 15 %. Rozložení doporučeného příjmu bylo: sacharidy 45 %, tuky 30 %, bílkoviny 25 %. Před navržením stravovacího plánu bylo třeba zjistit: aktuální skladbu potravy, reálný (tedy bez omezení) denní energetický příjem, rozložení jídla v průběhu dne a celkové nutriční hledisko stravy. Proto se tato data získávala po dobu 14 dní prostřednictvím internetového portálu www.stobklub.cz/sebekoučink, kdy probandky měly striktně doporučeno, že jejich stravovací režim nesmí být nikterak pozměněn od pro ně běžného standardu. Po uplynutí výše stanovené doby bylo možné zjistit veškeré potřebné informace ohledně stravovacího režimu probandek. Nejdůležitější bylo zjistit průměrný denní energetický příjem. Zprůměrováním všech celkových denních energetických příjmů za uplynulých 14 dní byla zjištěna hodnota průměrného denního energetického příjmu. Tato hodnota byla snížena o 10 % až 15 % u obou skupin. Než došlo k tomuto samotnému snížení, byl vypočítán orientačně bazální metabolismu prostřednictvím Harris-Benedictovy rovnice. Hodnota bazálního metabolismu musela být nižší než hodnota sníženého denního energetického příjmu o 10 % až 15 %, jinak by došlo ke zdravotním problémům. Po vypočtení a porovnání výše uvedených hodnot byly účastnice požádány, aby si manuálně upravily denní energetický příjem pro vlastní individuálně stanovenou hodnotu ve svém profilu v internetovém programu sebekoučink. Tato hodnota se nadále v průběhu výzkumu již neupravovala. Pro vyhodnocování byla nastavena tolerance od navrženého intervalu ± 400 kJ . Jak tvrdí Skalská (2013), tato tolerance je akceptovatelná.

- 41 -

4.3 Sběr dat Při experimentu jsou potřebné informace získávány především ze skutečností, které byly pro účely výzkumu speciálně připraveny. V experimentu lze do jisté míry zajistit ceteris paribus a mohou se tak sledovat změny jedné proměnné (Srncová, 2003). Tento výzkum probíhal přibližně po dobu 14 týdnů: od 10. 10. 2011 do 27. 1. 2012. Data ze vstupních a výstupních testů (zátěžový test a bioimpedanční měření) všech skupin byla získána v tištěné podobě, následně převedena do podoby elektronické a dále zpracované. Dílčí data získávaná z měřicích přístrojů (sporttester a pedometr) byla průběžně zálohována v elektronické podobě. Interval mezi jednotlivým zálohováním dat z pedometru byl zpravidla 14denní časový úsek. Tento interval byl nastaven především proto, že kapacita paměti a baterie je omezena a mohlo by docházet ke ztrátě těchto dat. Hodnoty získané prostřednictvím druhého měřicího přístroje (sporttesteru) byly zálohovány přibližně jednou měsíčně. V obou případech platilo, že při neočekávaném zaplnění paměti či vyčerpání kapacity baterie se probandka musela neodkladně dostavit k její výměně nebo k zálohování dat z měřicího zařízení.

- 42 -

4.4 Analýza dat Data zpracovaná elektronicky prostřednictvím Microsoft Office Excel byla celkově sumarizována. Dále byly v tomto programu prováděny základní statistické operace. Jako další program byl využíván statistický software NCSS (Number Cruncher Statistical System), a to zejména k hodnocení statistických a věcných významností dílčích či celkových výsledků. Nejčastěji používané statistické testy byly: Wilcoxon Signed-Rank Test for Difference in Medians a Mann-Whitney U test. Tato práce pracuje se statistickou významností na pětiprocentní hladině. Při hodnocení změny tělesného tuku z hlediska věcné významnosti pracujeme na hladině jednoho procenta a z hlediska hmotnosti na hladině půl kilogramu tělesného tuku (Bunc, 2013).

- 43 -

5 VÝSLEDKY

5.1 Pohybový režim Data získaná z pedometrů jsou prezentována v tabulkách číslo 6 a 7 a grafech 4 a 5.

Tabulky č. 6 a č. 7 obsahují následující složky: Průměrné kroky před intervencí – průměrný počet kroků za den, který byl získán na začátku studie, viz 4.2.2.

Skutečné průměrné kroky za intervenci – průměr všech hodnot (tedy denních výsledků) za dobu intervence.

Navýšení o 3000 kroků – tuto složku obsahuje pouze tabulka č. 7 a jedná se o individuální navýšení průměrného počtu kroků, viz 4.2.2.

Rozdíl – je výsledkem rozdílu mezi průměrnými kroky za den, které byly naměřeny v průběhu studie, a průměrnými kroky za den na počátku studie (rozdíl = skutečné prům. kroky za intervence – průměrné kroky před intervencí).

- 44 -

Níže uvedená tabulka č. 6 ukazuje pokles průměrného počtu kroků za den u pěti ze sedmi jedinců. U Gabriely J. bylo zaznamenáno navýšení nad rámec tolerance (± 300) o 555 kroků. A u Heleny B. nedošlo ke změně kvůli nastavené toleranci.

Tab. č. 6: Průměrný počet kroků za den – skupina Kavárna průměrné kroky před intervencí skutečné prům. kroky za intervenci rozdíl

Eva G. 6391 5301 -1090

Gabriela J. 3745 4600 855

Jitka R. 6105 5128 -977

průměrné kroky před intervencí skutečné prům. kroky za intervenci rozdíl

Lenka D. 4998 3295 -1703

Alena Š 2939 2556 -383

Ivana T. 7823 3373 -4450

Graf č. 4: Změna průměrného počtu kroků za den – skupina Kavárna

6392 7000 4588

počet kroků

6000 5000 4000 3000 2000 1000 0 průměrný počet kroků za den před pohyb. intervencí

Průměrný počet kroků za den v průběhu intervence

- 45 -

Helena B. 8064 7864 -200

Prezentace dat tabulkou č. 7 ukazuje, že navržený program nebyl dodržen 12 ze 13 členů. Dana H. splnila navržený plán a překročila nastavenou hranici průměrně o 1 151 kroků za den. Největší odchýlení od nastaveného plánu bylo u Veroniky D. s průměrnou hodnotou o 6 145 kroků nižší, než bylo nastaveno.

Tab. č. 7: Průměrný počet kroků za den – Sportovní skupina ; prům. počet kroků před intervencí navýšení o 3000 kroků skutečný prům. počet kroků za intervenci rozdíl

Šárka B.

Veronika D.

Simona F.

Hana H.

Dana H.

5507

11583

7518

10101

4689

8507

14583

10518

13101

7689

5451

8438

6393

8946

8840

-3056

-6145

-4125

-4155

1151

; prům. počet kroků před intervencí navýšení o 3000 kroků skutečný prům. počet kroků za intervenci rozdíl

Zdena Ch.

Martina K.

Libuše N.

Veronika M.

8087

4933

7497

10370

11087

7933

10497

13370

7267

7075

7168

11004

-3820

-858

-3329

-2366

; prům. počet kroků před intervencí navýšení o 3000 kroků skutečný prům. počet kroků za intervenci rozdíl

Romana Z.

Eva M.

7337

8688

9484

7497

10337

11688

12484

10497

8401

8926

9082

6146

-1936

-2762

-3402

-4351

- 46 -

Pavlína D.

Andrea N.

Graf č. 5: Změna průměrného počtu kroků za den – Sportovní skupina

7933 7934

počet kroků

7932 7930 7928

7924

7926 7924 7922 7920 7918

průměrný počet kroků za den před pohyb. intervencí

Průměrný počet kroků za den v průběhu intervence

Graf č. 6 je odkazem na tabulku č. 7 a procentuálně vyjadřuje, jak byla dodržena část nastavené pohybové intervence (vykonaný počet kroků za den). U 8 % probandek došlo k splnění programu, tedy dosažení minimálně 3 000 kroků navíc od průměrného počtu kroků. 31 % dosáhlo zvýšení svého průměrného denního množství kroků, ale nesplnilo požadovanou hranici. 61 % se dostalo k negativní bilanci, tedy k poklesu průměrného množství kroků za den.

Graf č. 6: Plnění krokové intervence (v %) u Sportovní skupiny

8%

31%

61%

snížení

zvyš ení

- 47 -

splněno

Graf č. 7 srovnává průměrný počet kroků před začátkem pohybového programu s průměrným počtem kroků, který byl dosažen za dobu intervence u jednotlivých skupin. Podle navrženého plánu mělo u Sportovní skupiny dojít k průměrnému nárůstu o 3 000 kroků za den. Avšak reálný nárůst byl v průměru pouze o 9 kroků za den. Dále pak došlo k poklesu až o 1 803 kroků v průměru u skupiny Kavárna.

počet kroků

Graf č. 7: Průměrný počet kroků

8000 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0

7924 7933 6392 5609 4588

Kavárna

Sportovní

skupiny průměrný počet kroků za den před pohyb. intervencí Průměrný počet kroků za den v průběhu intervence

- 48 -

Kontrolní

Data získaná sporttesterem ukazují, jak byl plněn nastavený pohybový program. Data vyjádřená grafem č. 8. znázorňují průměrnou týdenní pohybovou aktivitu v počtu cvičebních jednotek za týden (jednotka se počítala při splnění podmínek z části 4.2.2), která byla vykonávaná probandy Sportovní skupiny v průběhu studie. Výsledky ukazují, že 25 % probandek cvičilo v průměru dvakrát týdně, 17 % probandek jednou týdně a většina (tedy 58 %) průměrně cvičila méně než jednou týdně nebo vůbec.

Graf č. 8: Průměrná pohybová aktivita za týden

25%

58% 17%

Pohyb ˃ 1 x týdně

Pohyb 1 x týdně

- 49 -

Pohyb 2 x týdně

5.2 Stravovací režim Vedení elektronických jídelníčků jednotlivými probandkami umožnilo získávat informace o denním energetickém příjmu.

V tabulkách č. 8. a č. 9 je znázorněno: Běžný průměrný energetický příjem – příjem před započetím studie.

Snížení o 10 %

až 15 % – hodnoty, kterých se dosáhlo při snížení průměrného

energetického příjmu o 10 % až 15 % (hodnoty, kterých by mělo být dosahováno v průběhu studie jako nového denního energetického příjmu).

Skutečný průměrný energetický příjem v průběhu studie – který by teoreticky měl být identický s hodnotou, jež byla nastavena jako nový denní energetický příjem (hodnota snížena o 10 % až 15 %).

Rozdíl – je část tabulky vypovídající o tom, jak byl dodržen nastavený stravovací plán z energetického hlediska. Tato hodnota byla získána vzájemným odečtením předcházejících dvou složek (rozdíl = skutečný prům. příjem – snížení o 10 % až 15 % – vždy krajní hodnota intervalu, která je blíže odčítané hodnotě). Pokud se průměrný energetický příjem pohybuje ve vymezeném intervalu, pak se rozdíl rovná nule. To znamená, že nastavený stravovací plán byl dodržen. Jsou-li čísla kladná, pak byl nastavený stravovací plán v průměru energeticky překračován (tzn. průměrný energetický příjem byl vyšší nežli vymezený interval). Pokud je číslo záporné, pak docházelo v průměru k jeho nedostatečnému naplnění, tedy hodnota průměrného energetického příjmu byla pod dolní hranicí vymezeného intervalu.

- 50 -

Tabulka č. 8 a graf č. 10 prezentují data skupiny Kavárna. Nastavený stravovací režim zde byl dodržen v pěti případech ze sedmi. Dvě z pěti probandek se pohybovaly ve vymezeném intervalu a zbylé tři se vešly do tolerance ± 400 kJ. Největší překročení pozitivním směrem bylo Ivanou T., a to o 1 013 kJ, tedy na 104 % průměrného energetického příjmu. Největší překročení negativním směrem bylo Hanou Š. o 803 kJ, která se tím průměrně pohybovala na hodnotě 74 % svého průměrného energetického příjmu.

Tab. č. 8: Energetický příjem skupiny Kavárna (vyjádřeno v kJ) běžný prům. ener. příjem snížení o 10 % až 15 % skutečný prům. příjem rozdíl

běžný prům. ener. příjem snížení o 10 % až 15 % skutečný prům. příjem rozdíl

Eva G.

Gabriela J.

Jitka R.

Helena B.

7721

8018

7117

6628

6563–6949 6228

6815–7216 6975

6049–6405 6383

5634–5965 5253

-335

0

0

-381

Lenka D.

Hana Š

Ivana T.

8946

7028

7515

7604–8051 8099 48

5974–6326 5171 -803

6390–6766 7779 1013

Graf č. 9: Dodržení stravovacího plánu u skupiny Kavárna

14% 29% 14%

43%

dodržen

dodržen s tolerancí

nedodržen - překročení

- 51 -

ne dodržen - nedosažení

V tabulce č. 9 a grafu č. 10. jsou prezentovány hodnoty Sportovní skupiny. Stravovací režim byl dodržen u šesti z třinácti probandek. Z toho: třikrát se hodnota pohybovala ve vymezeném intervalu a zbylé tři se vešly do nastavené tolerance. U ostatních nelze hovořit o dodržení stravovacího plánu. Dvě probandky měly průměrný energetický příjem nižší, nežli bylo nastaveno. Zbylých pět mělo průměrný energetický příjem vyšší, nežli bylo nastaveno. K největšímu překroční došlo u Libuše N., která v průměru překročila nastavený režim o 1 570 kJ. Tato hodnota činí 109 % jejího běžného průměrného energetického příjmu namísto doporučených 85 % až 90 % s tolerancí ± 400 kJ. Největší rozdíl záporným směrem má Romana Z., která se v průměru pohybuje 1 760 kJ pod nastaveným intervalem. Znamená to, že se pohybovala na 71 % svého původního denního příjmu namísto 85 % až 90 % nastavených plus tolerance.

Graf č. 10: Dodržení stravovacího režimu u Sportovní skupiny

23% 39%

23% 15%

dodržen nedodržen - překročení

dodržen s tolerancí nedodržen - nedosažení

- 52 -

Tab. č. 9: Energetický příjem probandů Sportovní skupiny (vyjádřeno v kJ) běžný prům. ener. příjem snížení o 10 % až 15 % skutečný prům. příjem rozdíl

běžný prům. ener. příjem snížení o 10 % až 15 % skutečný prům. příjem rozdíl

běžný prům. ener. příjem snížení o 10 % až 15 % skutečný prům. příjem rozdíl

Šárka B.

Veronika D.

Simona F.

Hana H.

Dana H.

8235

8165

6477

8890

10731

7000–7412

6940–7349

5506–5830

7556–8890

9121–9658

8654

8153

6556

8572

8772

1242

804

726

0

-349

Zdena Ch.

Martina K.

Libuše N.

Veronika M.

6444

7664

8077

10961

5477–5800

6514–6898

6865–7269

9317–9865

6030

7257

8839

8182

230

359

1570

-985

Romana Z.

Eva M.

12974

7000

6231

7418

11027– 11676

5950–6300

5296–5608

6305–6676

9267

6117

5482

7321

-1760

0

0

645

- 53 -

Pavlina D.

Andrea N.

5.3 Redukce tělesného tuku

Ve Sportovní skupině došlo ke změně tělesného složení, a to průměrnou redukcí tělesného tuku o 0,79 %, jak znázorňuje graf č. 11. Výsledek se pohybuje na hladině 0,073750, což znamená, že změna, ke které došlo, není statisticky významná. Při hodnocení skupiny jako celku nedošlo ani k věcně významné změně. Z hlediska jednotlivců došlo ke věcně významným změnám redukcí tělesného tuku: Šárka B. (3,3 %), Hana H. (4 %), Zdena Ch. (1,5 %), Eva M. (2 %) a Libuše N. (3 %). Naopak věcně významný přírůstek tělesného tuku byl zaznamenán u Romany Z. (2,3 %).

Tab. č. 10: Změna tělesného složení (v %) – Sportovní skupina hladina podkožního tuku v % před intervencí hladina podkožního tuku v % po intervenci rozdíl

hladina podkožního tuku v % před intervencí hladina podkožního tuku v % po intervenci rozdíl

hladina podkožního tuku v % před intervencí hladina podkožního tuku v % po intervenci rozdíl

Šárka B.

Veronika D.

Simona F.

Hana H.

Dana H.

42.6

41

48.9

48

35.6

39.3

41.5

48.5

44

36.2

-3,3

0,5

-0,4

-4

0,6

Zdena Ch.

Martina K.

Libuše N.

Veronika M.

36.9

45.7

50

42.7

35.4

45.1

47

43.2

-1,5

-0,6

-3

0,5

Romana Z.

Eva M..

44.1

42

36.6

40.8

46.4

40

37

41

2,3

-2

0,4

0,2

- 54 -

Pavlína D.

Andrea N.

Graf č. 11: Průměrná změna tělesného tuku ve Sportovní skupině

42.68

tělesný tuk (v %)

42.80 42.60 42.40 42.20

41.89

42.00 41.80 41.60 41.40

Průměrné tělesné složení před intervencí

Průměrné tělesné složení po intervenci

U skupiny s pracovním názvem Kavárna došlo k redukci tělesného tuku o 0,84 %, a jde tedy o věcně nevýznamnou změnu. Tento výsledek se pohybuje na hladině 0,117943, což lze označit za statisticky nevýznamnou změnu. Z hlediska jednotlivců došlo ke věcně významným změnám redukcí tělesného tuku u Gabriely J. (1 %), Heleny B. (3 %), Aleny Š. (2,7 %) a přírůstku tělesného tuku u Jitky R. (1,1 %).

Tab. č. 11: Změna tělesného složení (v %) – Kavárna

hladina podkožního tuku v % před hladina podkožního tuku v % po rozdíl

hladina podkožního tuku v % před hladina podkožního tuku v % po rozdíl

Eva G.

Gabriela J.

Jitka R.

Helena B.

31,9

46

35,5

36

31,7

45

36,6

33

-0,2

-1

1,1

-3

Lenka D.

Alena Š

Ivana T.

32,5

44,3

38

32,7

41,6

37,7

0,2

-2,7

-0,3

- 55 -

Graf č. 12: Průměrná změna tělesného tuku ve skupině Kavárna 37.74 37.80 tělesný tuk (v %)

37.60 37.40 37.20

36.90

37.00 36.80 36.60 36.40

Průměrné tělesné složení před intervencí

Průměrné tělesné složení po intervenci

Vzájemné porovnání výsledků skupiny Kavárna a Sportovní skupiny má statistickou významnost na hladině 0,125095. Nedošlo tedy k žádné statisticky významné změně.

Graf č. 13: Tělesné složení 42.68

45.00

tělesný tuk (v %)

40.00

37.74

41.89

36.90

35.00

28

30.00 25.00 20.00 15.00 10.00 5.00 0.00 Kavárna

Sportovní

Kontrolní

skupiny Průměrné tělesné složení před intervencí

Průměrné tělesné složení po intervenci

- 56 -

Níže uvedené výsledky (graf č. 14) jsou shodné s grafem č. 13, avšak zde je prezentována průměrná hmotnost tělesného tuku v kilogramech. Ve skupině Kavárna došlo k průměrné redukci tělesného tuku o 0,53 kg. Ve druhé skupině s názvem Sportovní byla zaznamenána redukce o 0,44 kg. Ze statistického hlediska však nenastala žádná změna ani u jedné ze skupin. Výsledek skupiny Kavárna se pohybuje na samé hraně významnosti. Mezi skupinou Kavárna a Sportovní skupinou nedošlo k signifikantní změně tělesného složení probandek. Hladina významnosti je 0,125095. Účinnost obou intervencí je tedy shodná.

Graf č. 14: Výsledky intervence

tuk (v kg)

43.61 43.17 45.00 40.00 35.00 30.00 25.00 20.00 15.00 10.00 5.00 0.00

35.88 35.35 28

Kavárna

Sportovní skupiny Podkožní tuk před

Podkožní tuk po

- 57 -

Kontrolní

5.4 Mortalita Celkový počet probandek byl 26 (9 Kavárenská skupina, 17 Sportovní skupina) plus 5 probandek ve skupině kontrolní. Celkově nedokončilo studii 23 % (6) probandek. Z toho skupina Kavárna měla podíl 8 % (2 probandky) a Sportovní skupina 15 % (4 probandky). U kontrolní skupiny byla data získána jednorázově, proto probandky z této skupiny nejsou započítány do celkové hodnoty, ze které byla počítána mortalita.

Graf č. 15: Mortalita v průběhu studie

17

18 16

13

počet probandů

14 12 10

9 7

8

5

6 4 2 0

Kavárna

Sportovní

skupiny

Začátek

Konec

- 58 -

Kontrolní

6. DISKUSE Ve své diplomové práci jsem se zaměřil na vliv pohybové aktivity při redukci podkožního tuku. Doba trvání studie byla 14 týdnů a probíhala na 31 ženách ve věku 25–45 let s BMI od 25 kg/m2. Tyto probandky byly náhodně vybrány do tří skupin na základě specifických kritérií. První skupina, s pracovním názvem Kavárna, podstoupila stravovací intervenci individuálním snížením PEP o 10 % až 15 %. Druhá skupina, nazvaná Sportovní, byla vystavena stravovací intervenci (stejné jako skupina Kavárna) v kombinaci s pohybovou intervencí. Ta zahrnovala pohybový program PPKD + 3 000 kroků 7x týdně, dále 1x týdně řízené PA a 1x týdně individuálně vykonané PA při intenzitě 60 % až 80 % max. TF po dobru trvání 60 min. Třetí skupina byla složena z aktivních žen v produktivním věku a optimální výkonnosti v rámci populace. K vlastnímu hodnocení jsem využil statistické metody, kterými jsem porovnával a zpracovával výsledky ze vstupního a závěrečného vyšetření, data průběžně získaná ze sporttesterů, krokoměrů a elektronických jídelníčků. Výsledky jsou srovnávány se studií z Appalachian State University, kterou popsal Journal of American College of Nutrion (2002). Studie probíhala po dobu 12 týdnů na 102 ženách ve věku od 25 do 75 let. Hodnoty BMI se pohybovaly od 25 do 65 kg/m2. Probandky byly rozděleny náhodně do čtyř skupin: 1. Skupinu s pohybovou intervencí, která vykonávala chůzi 5x týdně po dobu 45 min při intenzitě 60 % až 80 % max. TF. 2. Skupinu se stravovací intervencí, která byla striktně stanovena na denní energetický příjem od 5 024 kJ do 5 443 kJ. 3. Skupinu pohybové intervence v kombinaci se stravovací intervencí, jednalo se o kombinace dvou výše zmíněných programů. 4. Skupinu poslední, kontrolní. Z výsledků je patrné, že vstupní hodnoty PPKD skupiny Kavárna převyšovaly hodnoty Kontrolní skupiny v průměru o 793 kroků. Následný propad v průběhu studie u skupiny Kavárna v průměru o 1 803 kroků ukazuje, že Kavárenská skupina byla zřejmě pod vlivem Hawthornského efektu (proband, který si uvědomuje, že je objektem pozorování či - 59 -

experimentálního ověřování) tím mohla podávat lepší výkon, než je obvyklý, avšak tento jev je krátkodobý (Kalina, 2009). Pocit, že je proband „pozorován“, mohla vyvolat měřicí zařízení (sporttesteru a pedometru), která zaznamenávala jeho výkon. U Sportovní skupiny došlo k navýšení v průměru o devět kroků. Průměrná hodnota navýšení byla nízká z důvodu, že většina probandů nedodržela nastavený plán či dokonce jejich výkon klesl pod jejich původní PPKD. Jak ukazuje graf č. 6, k navýšení PPKD došlo, ale ne o dostatečný počet kroků. Je možné předpokládat, že vstupní výsledky byly zkresleny obdobným jevem jako u skupiny Kavárna. Prvotní přílišná motivovanost či snaha udělat se lepším nastavila vstupní data na vyšší hodnotu, než jak se ve skutečnosti pohybovala. Proto navýšení o 3 000 kroků za den ve skutečnosti mohlo být vyšší o hodnotu, kterou PPKD bylo navýšeno Hawthonským efektem. I přesto hodnoty PPKD u Sportovní skupiny výrazně převyšovaly hodnoty PPKD Kontrolní skupiny. Tato fakta budou objasněna níže. Kontrolní skupina měla v měřeném období PPKD 5 609. Tato skupina splňovala všechna stanovená kritéria nastavená pro Kontrolní skupinu (viz tab. č. 5). Avšak výkon, kterého v průměru dosáhla, je podle klasifikace Catrine Tudor-Locke (viz tab. č. 2) hodnocen jako podprůměrně aktivní. Graf č. 7 neukazuje, že by u Kontrolní skupiny byla SD větší než u ostatních skupin. Nelze tedy říci, že by rozložení dat bylo jiné než u ostatních skupin a průměr byl zkreslen z tohoto důvodu. Je pravděpodobné, že došlo ke zkreslení, kde mezi nezávisle proměnou X a závislou Y je ještě proměnná Z (Dsiman, 2002). Protože nelze přijmout hypotézu, že by české ženy splňující kritéria podle tab. č. 5 byly hodnoceny jako podprůměrně aktivní z hlediska klasifikace podle Catrine TudorLocke. Druhá část pohybového programu byla měřena a následně vyhodnocována především na základě dat získaných ze sporttesteru. Graf č. 8 ukazuje, že pouze 25 % dodrželo nastavený pohybový program, 17 % cvičilo alespoň v průměru jednou týdně a zbytek (tedy 58 %) vůbec nebo méně než jednou týdně. Při organizaci PA se často naráží na problém cvičení ve skupině, nebo mimo ni. Někteří preferují individuálně prováděné pohybové aktivity. Důvodem může být stud před ostatními či jen lepší koncentrace na výkon. Naopak skupinové cvičení může cvičence vzájemně motivovat mezi sebou,

- 60 -

prostředím a dalšími faktory, které kolektivní pohyb nabízí. Probandky měly navštěvovat skupinové cvičení alespoň jednou týdně v rámci organizace STOB a druhé cvičení bylo čistě v jejich režii. Tím by problém skupinového, či individuálního cvičení měl odpadnout a tento fakt by se posléze promítl do výsledků, kde by nejvýznamnější složkou bylo cvičení jednou týdně. Časopis Psychology and Health pojednává o motivaci (vnitřní, vnější, prostředí atd.) jedince, která ho vede k udržení a dodržení nastaveného cíle. Proto lze říci, že 58 % jedinců mělo problém s dostatečnou motivací – ať sebou samými, okolím nebo prostředím, ve kterém se pohybují. Ve srovnávací studii bylo dosaženo plnění pohybové aktivity na 83 %. Stravovací intervence byla nastavena pro obě skupiny (Kavárna i Sportovní). U skupiny Kavárna byl nastavený program dodržen u 72 % probandů. Sportovní skupina splnila plán pouze u necelé poloviny probandů (46 %). Nutno podotknout, že dodržení stravovacího programu na požadovanou hodnotu pro plně zaměstnanou ženu není nikterak jednoduché. Z tohoto důvodu byla nastavena tolerance 400 kJ, která by měla tento problém kompenzovat. Tato hodnota byla natavena po konzultaci s MUDr. Marií Skalskou a na základě srovnávací studie s obdobnou tolerancí. Navržený stravovací program u srovnávací studie byl striktně nastaven pro všechny účastníky stejně, v intervalu mezi 5 024 kJ do 5 443 kJ. Studie argumentuje, že probandi byli přibližně stejně staří a vysocí, proto bylo možné nastavit totožný energetický limit. Jejich PEP, který byl zjišťován po dobu tří dnů, byl 7 888 kJ. Nastavené snížení bylo tedy o 25 %. Tento limit byl ve srovnávací studii dodržen na 100 % – PEP se pohyboval ve stanoveném intervalu. Dodržení nastaveného stravovacího programu v experimentu, kterým se zabývala tato diplomová práce, bylo pod 50 %. Myslím, že individuální nastavení energetického příjmu pro každého probanda je vhodnější než řešení ve srovnávací studii. Vyhodnocení vstupních a výstupních výsledků stravovací intervence na základě tělesného složení u skupiny Kavárna ukazuje, že nedošlo k žádným statisticky a věcně významným změnám v objemu tělesného tuku.. Dle tabulky č. 8 a grafu č. 9 nebyl program dodržen z 28 %. Snížení energetického příjmu o 10 % až 15 % tedy nebylo dostatečné, aby mohlo dojít k redukci podkožního tuku. To vyvrací moji hypotézu o významnosti

- 61 -

stravovací intervence na redukci tělesného tuku a tímto je zamítnuta. Ve srovnávací studii bylo snížení o 25 % PEP. Zde došlo k významné změně úbytkem tělesného tuku v průměru o 6,8 kg. Při porovnání výsledků skupiny Kavárna se Sportovní skupinou je možné odvodit vliv samotné pohybové aktivity. Stravovací intervence pro obě skupiny byly nastaveny shodně. Pokud by tedy došlo u Sportovní skupiny ke změně tělesného složení v porovnání s Kavárnou, lze předpokládat, že je to způsobeno vlivem pohybové intervence. Výsledky Sportovní skupiny nepřinesly statisticky ani věcně významnou změnu v objemu tělesného tuku (graf č. 11 a č. 13) ve srovnání se skupinou Kavárna. Tímto je hypotéza o významnosti pohybové aktivity na redukci tělesného tuku zamítnuta. Výsledky vedoucí k tomuto závěru mohou být zkresleny, protože nastavené pohybové programy nebyly dodržovány dle pokynů. Grafy č. 5, č. 6 a tabulka č. 7 zobrazují plnění nastaveného denního počtu kroků, které bylo splněno pouze u 8 % probandů. Dále graf č. 8 ukazuje plnění druhé části pohybové intervence, která byla plněna u 25 % probandů. Ve srovnávací studii skupina provádějící pouze pohybovou aktivitu dosáhla výsledku, který činil redukci tělesného tuku o 1,6 kg. Hodnocení PA a stravovacího plánu jako celku vůči pouze dietnímu plánu (= srovnání výsledků Sportovní skupiny s Kavárenskou) nevedlo k žádnému statisticky významnému rozdílu. Proto hypotéza o významnosti kombinace PA a stravovací intervence na redukci tělesného tuku je zamítnuta. Vysoké procento nedodržení pohybové i stravovací intervence mohlo ovlivnit data vedoucí k zamítnutí hypotézy. U srovnávací studie došlo k redukci tělesného tuku o 7,43 kg. Celková úspěšnost dokončení tohoto výzkumu se pohybovala na 77 % (mortalita tedy tvoří 23 %). Bunc (2013) tvrdí, že mortalitu do 20 % lze považovat za velmi nízkou. Tato hranice byla překročena jen o 3 %. Lze tedy konstatovat, že mortalita ve studii se pohybovala na nízké až střední úrovni. Srovnávací studie obsahovala na začátku 102 žen a při jejím dokončení jich bylo o 11 méně (tedy 91). Úspěšnost dokončení je v tomto případě 89 % a mortalita je 11 %, což lze označit jako velice nízké hodnoty.

- 62 -

Pokud nedojde k ovlivnění tělesného složení probandů působením programu, existují minimálně dvě základní příčiny, které mohou objasnit tento jev. První příčinou je skutečnost, že nastavený program nebyl dostatečně účinným podnětem, který by vyvolal změnu v tělesném složení u zkoumaných jedinců. Druhým důvodem je fakt, že nastavený program nebyl dodržen dle předem určených pokynů. Na základě výše prezentovaných výsledků je patrné, že hlavním problémem této studie je vysoké procento nedodržení nastavených pokynů, které byly stěžejní podstatou jednotlivých programů – jde tedy o druhou z výše zmíněných příčin. Dodržení nastavených pokynů a mortalita celého výzkumu jsou zásadní pro získání zpětné vazby o kvalitě nastaveného programu. V tomto případě celkové procento dokončení studie pouze ukazuje, kolik probandek studii dokončilo tím, že dorazily na závěrečné měření. Důležitý faktor, který ovlivňoval celý průběh studie a plnění nastavených parametrů, je tzv. kolo změny (viz kapitola 2.6). Jde o fázi, ve které se jednotliví probandi před započetím a v jejím průběhu nacházeli. Důležité pro úspěšnost je to, aby jedinci vnitřně přijali daný program. Hovoříme tedy o částečné nebo i kompletní změně jejich životního stylu, kdy se pohyb nebo i jiné nároky kladené na jedince v důsledku intervence musí začlenit do jejich každodenního života. Toto může být zásadním problémem pro osoby, u kterých nebyl pohyb až doposud na každodenním pořádku. Proto je žádoucí, aby pohybová intervence trvala dostatečně dlouhou dobu a probandi si na ni mohli zvyknout a přijali ji za svou. Pokud nedojde ke ztotožnění se s nastaveným programem, začne jedinec nedodržovat program už v průběhu studie a v lepším případě se tak stane až po skončení intervence. Slabým místem této studie byla zřejmě přílišná „svoboda“ v plnění požadované intervence. Právě proto, že tato aktivita nebyla řízena a bylo čistě na jedinci, kdy a kde splní svůj denní počet kroků, většinou nedošlo k naplnění daného cíle. Jako možné řešení bych navrhl z počátku studie provádět skupinové procházky, aby bylo možné si navyknout na nový denní režim, ve kterém je vyhrazené místo pro každodenní pohybovou aktivitu.

- 63 -

7 ZÁVĚR

Cílem diplomové práce bylo pokusit se zjistit vliv pohybové aktivity na redukci podkožního tuku ve srovnání s úpravou stravovacího režimu.

V praktické části pro to byly zvoleny následující tři hypotézy: 1. Nakolik ovlivňuje samotná PA redukci podkožního tuku? 2. Jaký má vliv stravovací intervence na redukci podkožního tuku? 3. Jaký je vliv kombinace PA a stravovací intervence na redukci podkožního tuku?

Výše uvedené hypotézy byly zamítnuty na základě vyhodnocených výsledků, které poukazují na to, že nedošlo ke statisticky významné změně ani u jedné z hypotéz. Za zásadní příčinu lze považovat skutečnost, že zkoumaní jedinci striktně nedodržovali nastavená doporučení (jídelníček ani pohybovou intervenci). Závěry této práce nelze zobecňovat na celou populaci z důvodu nedostatečného množství probandů ve vzorku .

- 64 -

8 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

ANDERSSEN, S. A., Carroll CARROLL, S., URDAL, P. and HOLME, I. (2007), Combined diet and exercise intervention reverses the metabolic syndrome in middle-aged males: results from the Oslo Diet and Exercise Study. Scandinavian Journal of Medicine & Science in Sports, 17: 687–695. doi: 10.1111/j.1600-0838.2006.00631.x

Before

you

buy

a

pedometer

[online].

[cit.

2012-11-0]

Dostupné

z

:

˂http://walking.about.com/cs/measure/bb/bybpedometer.htm˃

BETTINA, Schaar, CORINNA, Moos-Thiele, PLATEN Petra. Effects of Exercise, Diet, and a Combination of Exercise and Diet in Overweight and Obese Adults – A MetaAnalysis of the Data. The Open Sport Medicine Journal. 2010,4,17-28. ISSN 1874-3870/10

BRAWEROVA. S., Vyvážená strava Český Těšín: Jan Vašut, 1999. ISBN 80-7236-054-X

BRETTSCHNEIDER. Wolf-Dietrich., Obesity in Europe. Frankfurt: 2007, ISBN 978-3631-56469 BROOKS, Douglas. Your personal trainer. USA: Human Kinetics Publisher, 1999. ISBN 0-88011-861-x

CLARKOVÁ, N. Sportovní výživa. Praha: Grada, 2000, ISBN: 80-247-9047-5¨

CORBIN CB, PANGRAZI RP. Are American children and youth fit? Research Quarterly for Exercise & Sport 1992; 63 (2): 96-106

- LXX -

DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum, 2002. ISNB 80246-0139-7 4

ELDER, S. J., ROBERTS, S. B. (2007), The Effects of Exercise on Food Intake and Body Fatness: A Summary of Published Studies. Nutrition Reviews, 65: 1–19. doi: 10.1111/j.1753-4887.2007.tb00263.x

ESSAH, Paul, LEVY, John, SISTRUM, Sid. Effect of weight loss by a low-fat diet and a low-

carbohydrate diet on peptide YY levels. International Journal of Obesity. (2010), 34, 1239–1242. ISSN 0307-0565/010

FOŘT, P. Výživa pro dokonalou kondici a zdraví. Praha: Grada, 2005. ISBN 80-247-10579

GARINE, Igor., POLLOCK, Nancy, Social aspects of obesity.Australia: Gordon and Breach Publishers, 1995. ISBN 2-88449-185-6

HATANO, Y. Use of the pedometer for promoting daily walking exercise. ICHPER. 1993; 29, 4-8. ISSN 0112-1642

HEJNOVÁ, Jindra. Pohybová aktivita. 3, lékařská fakulta [online]. [cit. 2013-01-13] Dostupné

z:

˂http://www.szu.cz/uploads/documents/czzp/seminare/pohybova_20aktivita.pdf˃

How Many Pedometer Steps Per Day are Enought ? [online]. [cit. 2013-01-04] Dostupné z : ˂http://walking.about.com/cs/measure/a/locke122004.htm˃

- LXXI -

CHMUROVSKÝ, Petr. Programy pro ovlivňování zdatnosti, redukce hmotnosti a zdravotního stavu. Praha, 2010. Bakalářská práce. Univerzita Karlova. Fakulta tělesné výchovy a sportu. Vedoucí práce Václav Bunc

IBIS, Serkan, HAZAR, Serkan, KUBRA Gamze Kucuk, HAZR Muhsin. The effect of eight week excercise program on physical gitness and some body compenont parametrers for age sedentary women. Ovidius University Annals, Series Physical Education and Sport/Science, Movement and Health. 2012, 12(2), 1-9. ISSN 1224-7359¨

JUNGER, Ján, ZUSKOVÁ, Klaudie. Pohybové programy pre všetkých. Prešov: Prešovská univerzita, 1998. ISBN 8088885329

KALINA, Kamil. Terapeutická komunita . Praha: Grada, 2008. ISBN-978-80-247-2449-2

KREJČÍROVÁ, Dana., LANGMEIER, Josef. Vývojová psychologie. Praha: Grada, 2006. ISBN 80-247-1284-9.

Metody

výzkumné

práce

[online].

[cit.

2013-01-04]

Dostupné

z

:

˂http://utrl.ff.cuni.cz/UTRLFF-92-version1-srncova.rtf ˃

MILLER, R.W., ROLLNICK, S. Motivační rozhovory [online]. [cit. 2013-01-26] Dostupné z:

˂http://www.kbt-odyssea.cz/storage/vycviky/3_Vycvik%202010%20-

%202014/3_setkani_Vapenny_Podol/MOTIVACNI_ROZHOVORY_Miller+Rollnick_199 1.pdf˃

MOMMERTOVÁ-JAUCHOVÁ, Petra. Nordic walking. Praha: Plot, 2009. ISBN 978-8086523-98-9

- LXXII -

NIEMAN, David, BROCK, David, et.. Reducing Diet and/or Exercise Training Decreases the Lipid and Lipoprotein Risk Factors of Moderately Obese. Women Journal of the american college of nutrition. 2002, 21 (4), 344-350. ISSM 0731-5724

NOVOTNÁ, Viléma., ČECHOVSKÁ, Irena., BUNC, Václav. Fit programy pro ženy. Praha: Grada, 2006. ISBN 80-247-1191-5

O´MATHÚNA, Donal P., FEENEY, Catrina. Low-Carbohydrate Diets and Weight Loss. 2012, 15(11). available [online] :www.ahcmedia.com¨

RADVANSKÝ, Josef. Eneregetický výdej při pohybové aktivitě. ]. [cit. 201-11-04] Dostupné z : ˂http://www.stob.cz/odborne-clanky-ruzne/energeticky-vydej-pri-pohyboveaktivite˃

ROUSE, Peter C, NTOUMANIS, Nikos, DUDA Joan L, DUDA, Kate Jolly, WILLIAMS, Geoffrey C. In the beginning: Role of autonomy support on the motivation, mental health and intentions of participants entering an exercise referral scheme. Psychology and Health. 2011, 26(6), 729-749. ISSN 0887–0446

Sebekoučink

[online].

[cit.

2013-01-04]

Dostupné

z

:

˂http://www.stobklub.cz/sebekoucink˃

STEFFEN, Hans–Michael., GRIENBENOV, Reinhard., MEUTHEN, Ingo. Diferenciální diagnostika ve vnitřním lékařství. Praha: Grada, 2010. ISBN 978-80-247-2780-6

STŘEDA, Leoš. Univerzita hubnutí. Kladno: Euroinstitut, 2009. ISBN 978-80-87372-00-5.

- LXXIII -

SVAČINA, Š. Klinická dietologie. Praha: Grada, 2008, ISBN: 978-80-247-2256-6 SVOBODOVÁ, Kamila. Genderové aspekty stárnutí: rodina a péče o seniory. Demografie. 2006, 48(4), 256-261. ISSN 0011-8265

TUDOR-LOCKE, Catarine. Manpo-kei: The Art and Science of Step Counting, Victoria, Canada: Trafford Publishing, 2003. ISBN 1-55395-481-5.

TUDOR-LOCKE, Catrine, BASSETT, David R, Jr.. How many steps/day are enough?. Sports Medicine. 2004,34(1),1-8. ISSN 0112-1642

VLČKOVÁ, Dana. Obezita a možnosti její léčby. Vítkovická nemocnice [online]. [cit. 2013-02-10] Dostupné z http://www.szu.cz/svi/hygiena/archiv/h2010-1-05-full.pdf

WEBBER, K. H. and LEE, E. (2011), The diet quality of adult women participating in a behavioural weight-loss programme. Journal of Human Nutrition and Dietetics, 24: 360– 369. doi: 10.1111/j.1365-277X.2011.01159.x

WILMORE, H. Jack, DESPRÉS, Jean-Piere, STANFORTH R. Philip, et.. Alterations in body weight and composition consequent to 20 wk of endurance training: the heritage Family Study. The American Journal of Clinical Nutrition. 1999, 70 (3), 346-352. ISSN 0002-9165

WYCHERLEY, T. P., BRINKWORTH, G. D., KEOGH, J. B., NOAKES, M., BUCKLEY, J. D. and CLIFTON, P. M. (2010), Long-term effects of weight loss with a very low carbohydrate and low fat diet on vascular function in overweight and obese patients.

Journal

of

Internal

Medicine,

267:

2796.2009.02174.x

- LXXIV -

452–461.

doi:

10.1111/j.1365-

Seznam uvedených tabulek Tab. č. 1: Klasifikace pohybové aktivity z hlediska energetické spotřeby

15

Tab. č. 2: Klasifikace životního stylu na základě vykonaného počtu kroků za den 27 Tab. č. 3: Kritéria pro „Sportovní“ skupinu

37

Tab. č. 4: Kritéria pro skupinu „Kavárna“

37

Tab. č. 5: Kritéria pro „Kontrolní“ skupinu

38

Tab. č. 6: Průměrný počet kroků za den – skupina Kavárna

45

Tab. č. 7: Průměrný počet kroků za den – Sportovní skupina

46

Tab. č. 8: Energetický příjem skupiny Kavárna (vyjádřeno v kJ)

51

Tab. č. 9: Energetický příjem probandů Sportovní skupiny (vyjádřeno v kJ)

53

Tab. č. 10: Změna tělesného složení – Sportovní skupina

54

Tab. č. 11: Změna tělesného složení – Kavárna

55

Seznam uvedených obrázků Obr. č. 1: Vliv pohybové aktivity na tělesný tuk

20

Obr. č. 2: Vliv tělesného cvičení na ženy a muže se sedavým způsobem života

21

Obr. č. 3: Kolo změny

31

- LXXV -

Seznam uvedených grafů Graf č. 1: Průměrný body mass index před intervencí

35

Graf č. 2: Průměrný věk

36

Graf č. 3: Průměrné tělesné složení skupin

37

Graf č. 4: Změna průměrného počtu kroků za den – skupina Kavárna

45

Graf č. 5: Změna průměrného počtu kroků za den – Sportovní skupina

47

Graf č. 6: Plnění krokové intervence (v %) u Sportovní skupiny

47

Graf č. 7: Průměrný počet kroků

48

Graf č. 8: Průměrná pohybová aktivita za týden

49

Graf č. 9: Dodržení stravovacího plánu u skupiny Kavárna

51

Graf č. 10: Dodržení stravovacího režimu u Sportovní skupiny

52

Graf č. 11: Průměrná změna podkožního tuku ve Sportovní skupině

55

Graf č. 12: Průměrná změna podkožního tuku ve skupině Kavárna

56

Graf č. 13: Tělesné složení

56

Graf č. 14: Výsledky intervence

57

Graf č. 15: Mortalita v průběhu studie

58

- LXXVI -

Přílohy Seznam příloh Příloha č. 1: Vyjádření etické komise Příloha č. 2: Informovaný souhlas Příloha č. 3: Energetická náročnost prací kvalifikovaných jako lehká práce Příloha č. 4: Energetická náročnost prací kvalifikovaných jako střední práce Příloha č. 5: Energetická náročnost prací kvalifikovaných jako těžká práce Příloha č. 6: Energetická náročnost prací kvalifikovaných jako velmi těžká práce Příloha č. 7: Energetická náročnost prací kvalifikovaných jako vyčerpávající práce Příloha č. 8: Seznam průřezových a dlouhodobých studií zkoumajících účinek pohybové aktivity na redukce

- LXXVII -

Příloha č. 1: Potvrzení Etické komise

- LXXVIII -

Příloha č. 2: Informovaný souhlas

Informovaný souhlas pro výzkumný projekt: Diplomová práce období realizace: říjen 2012 – leden 2013 řešitel projektu: Bc. Petr Chmurovský Vážená paní, vážený pane, obracíme se na Vás se žádostí o spolupráci na výzkumném projektu, jehož cílem je zjistit vliv pohybové aktivity na redukci podkožního tuku. V rámci studie se zúčastníte dvou vyšetření: vstupního a závěrečného v časovém intervalu 45 min. každé. Toto vyšetření bude realizováno v laboratoři FTVS UK. Skládat se bude ze zátěžového testu na běžeckém pásu, měření tělesného složení přístrojem Imbody a kontroly fyzioterapeutem. Jedná se o neinvazivní a bezbolestnou metodu. V průběhu období realizace budou od Vás sbírána data ze sporttesteru a krokoměru, které budete v průběhu studie dle instrukcí používat. Z účasti na projektu pro Vás vyplývají tyto výhody či rizika: bezplatné získání informací o své fyzické výkonnosti, tělesném složení a fyzioterapeutická vyšetření celého těla. V průběhu zátěžového testu a především po něm je možné, že může dojít k pocitům nevolnosti nebo únavy způsobené fyzickou zátěží. Každý účastník před započetím testu projde lékařským vyšetřením, aby se vyloučilo jakékoliv riziko spojené se zátěží, a tedy i provedením testu. Pokud s účastí na projektu souhlasíte, připojte podpis, kterým vyslovujete souhlas s níže uvedeným prohlášením. Prohlášení Prohlašuji, že souhlasím s účastí na výše uvedeném projektu. Řešitel projektu mne informoval o podstatě výzkumu a seznámil mne s cíli a metodami a postupy, které budou při výzkumu používány, podobně jako s výhodami a riziky, které pro mne z účasti na projektu vyplývají. Souhlasím s tím, že všechny získané údaje budou použity jen pro účely výzkumu a že výsledky výzkumu mohou být anonymně publikovány. Měl jsem možnost vše si řádně, v klidu a v dostatečně poskytnutém čase zvážit, měl jsem možnost se řešitele zeptat na vše, co jsem považoval za pro mne podstatné a potřebné vědět. Na tyto dotazy jsem dostal jasnou a srozumitelnou odpověď. Jsem informován, že mám možnost kdykoliv od spolupráce na projektu odstoupit, a to i bez udání důvodu. Tento informovaný souhlas je vyhotoven ve dvou stejnopisech, každý s platností originálu, z nichž jeden obdrží moje osoba (nebo zákonný zástupce) a druhý řešitel projektu. Jméno, příjmení a podpis řešitele projektu: Bc. Petr Chmurovský V Praze, dne: 22. 3. 2013 Jméno, příjmení a podpis účastníka projektu:

- LXXIX -

Příloha č. 3: Energetická náročnost prací kvalifikovaných jako lehká práce

Zdroj: RADVANSKÝ, Josef. Energetický výdej při pohybové aktivitě. [cit. 201-11-04] Dostupné z: ˂http://www.stob.cz/odborne-clanky-ruzne/energeticky-vydej-pri-pohybove-aktivite˃

Příloha č. 4: Energetická náročnost prací kvalifikovaných jako střední práce

Zdroj: RADVANSKÝ, Josef. Energetický výdej při pohybové aktivitě. [cit. 201-11-04] Dostupné z: ˂http://www.stob.cz/odborne-clanky-ruzne/energeticky-vydej-pri-pohybove-aktivite˃

- LXXX -

Příloha č. 5: Energetická náročnost prací kvalifikovaných jako těžká práce

Zdroj: RADVANSKÝ, Josef. Energetický výdej při pohybové aktivitě. [cit. 201-11-04] Dostupné z: ˂http://www.stob.cz/odborne-clanky-ruzne/energeticky-vydej-pri-pohybove-aktivite˃

Příloha č. 6: Energetická náročnost prací kvalifikovaných jako velmi těžká práce

Zdroj: RADVANSKÝ, Josef. Energetický výdej při pohybové aktivitě. [cit. 201-11-04] Dostupné z: ˂http://www.stob.cz/odborne-clanky-ruzne/energeticky-vydej-pri-pohybove-aktivite˃

Příloha č. 7: Energetická náročnost prací kvalifikovaných jako vyčerpávající práce

Zdroj: RADVANSKÝ, Josef. Energetický výdej při pohybové aktivitě. [cit. 201-11-04] Dostupné z: ˂http://www.stob.cz/odborne-clanky-ruzne/energeticky-vydej-pri-pohybove-aktivite˃

- LXXXI -

Příloha č. 8: Seznam průřezových a dlouhodobých studií zkoumajících účinek pohybové aktivity na redukci podkožního tuku

- LXXXII -

- LXXXIII -

Zdroj: Elder, S. J., Roberts, S. B. (2007)

- LXXXIV -