VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor Finance a řízení
O pč n í o b c h o dy a j e j i c h p or o v n á ní s j i ný m z v ol e ný m de r i v át o vý m ko nt r a kt e m Bakalářská práce
Autor: Lukáš Křen Vedoucí práce: Ing. Petr Jiříček Jihlava 2012
Anotace Téma této bakalářské práce je „Opční obchody a jejich porovnání s jiným zvoleným derivátovým kontraktem“. Opce patří mezi základní termínované kontrakty a stejně jako ostatní finanční deriváty prošly v posledních desetiletích bohatým vývojem, kdy vznikaly a stále vznikají různé opční varianty. Tato práce se však bude zabývat pouze základními opčními strategiemi. Text práce je rozdělen do čtyř kapitol. První tři mají za úkol seznámit čtenáře se základními pojmy a vlastnostmi opcí, modely oceňování apod. Ve poslední kapitole budou demonstrovány dvě možnosti využití finančních derivátů – spekulace a zajištění. Obě možnosti budou vycházet z reálné situace na trhu, kdy budou porovnány opce s dalším finančním derivátem – kontraktem na vyrovnání rozdílů. Jelikož bude provedena analýza pouze základních typů opcí na jedné dané situaci na trhu, nemůže být tato práce zcela vyčerpávající. Klíčová slova: Finanční deriváty, kupní opce, prodejní opce, porovnání, spekulace, zajištění, kontrakt na vyrovnání rozdílů
Annotation The topic of this bachelor thesis is „Trades in Options and Their Comparison with Another Chosen Derivative Contract“. Options count among basic fixed-term contracts. They have gone through an amazing process of development during the last few decades as many more variants of them have emerged. However, this thesis mainly pursues the basic option strategies. The paper is divided into four chapters. The main goal of the first three chapters is to introduce the basic terms and attributes of options, as well as the option pricing models, to the readers. Speculation and hedging, the two ways of usage of the financial derivatives, will be demonstrated in the last chapter. Both of them will be based on an actual market situation when an option is being compared with another financial derivative, a contract for difference. As this thesis is the case of an analysis dealing primarily with the basic types of options in one particular market situation, the paper cannot be expected to be exhaustive. Key words: Financial derivatives, call option, put option, comparison, speculation, hedging, contract for diference
Poděkování: Zde bych chtěl poděkovat především Ing. Petru Jiříčkovi za vedení mé bakalářské práce, poskytnuté odborné rady a trpělivost při konzultacích a vytváření práce. Dále bych chtěl poděkovat společnosti X-Trade Brokers za souhlas s využitím jejích obchodních platforem. V neposlední řadě bych chtěl poděkovat své rodině za podporu při zpracování této práce a vytváření podmínek pro studium.
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 11. května 2012 ................................................... Podpis
Obsah ÚVOD ................................................................................................................................................... 9 1
2
ÚVOD DO FINANČNÍCH DERIVÁTŮ .................................................................................. 11 1.1
VÝVOJ FINANČNÍCH DERIVÁTŮ ................................................................................................ 11
1.2
PODSTATA FINANČNÍCH DERIVÁTŮ .......................................................................................... 11
1.3
DRUHY TERMÍNOVANÝCH KONTRAKTŮ .................................................................................... 13
1.4
UŽITÍ FINANČNÍCH DERIVÁTŮ .................................................................................................. 15
CHARAKTERISTIKA OPCÍ................................................................................................... 18 2.1
ZÁKLADNÍ POJMY ................................................................................................................... 18
2.2
TYPY OPCÍ .............................................................................................................................. 21
2.2.1
3
4
Exotické opce ................................................................................................................ 22
2.3
ZÁKLADNÍ OPČNÍ POZICE ......................................................................................................... 22
2.4
KOMBINACE OPCÍ .................................................................................................................... 26
OCEŇOVÁNÍ OPCÍ ................................................................................................................. 27 3.1
FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ OPČNÍ PRÉMII ....................................................................................... 27
3.2
BINOMICKÝ MODEL ................................................................................................................. 29
3.3
BLACK-SCHOLESŮV MODEL .................................................................................................... 30
3.4
UKAZATELE CITLIVOSTI .......................................................................................................... 32
POROVNÁNÍ A KOMBINACE KONTRAKTU NA VYROVNÁNÍ ROZDÍLŮ A OPČNÍCH
KONTRAKTŮ ................................................................................................................................... 34 4.1
KONTRAKT NA VYROVNÁNÍ ROZDÍLŮ ....................................................................................... 34
4.1.1
Základní charakteristika ................................................................................................ 34
4.1.2
Základní pozice ............................................................................................................. 35
4.1.3
Obchodování CFD ........................................................................................................ 36
4.2
VSTUP NA FINANČNÍ TRHY ....................................................................................................... 37
4.2.1
Nabízené instrumenty .................................................................................................... 38
4.2.2
Specifikace instrumentů ................................................................................................. 38
4.3
MODELOVÝ PŘÍKLAD 1 – SPEKULACE ....................................................................................... 40
4.3.1
Aktuální vývoj trhu ........................................................................................................ 40
4.3.2
Výpočet profilů zisků a ztrát opčních kontraktů .............................................................. 42
4.3.3
Porovnání opčních kontraktů s kontraktem na vyrovnání rozdílů .................................... 52
4.3.4
Shrnutí a doporučení ..................................................................................................... 56
4.4
MODELOVÝ PŘÍKLAD 2 – ZAJIŠTĚNÍ.......................................................................................... 59
4.4.1
Výpočet profilů zisků a ztrát opčních kontraktů .............................................................. 60
7
4.4.2
Kalkulace zisku a ztráty ................................................................................................. 66
4.4.3
Shrnutí a doporučení ..................................................................................................... 69
ZÁVĚR............................................................................................................................................... 72 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY................................................................................................ 75 SEZNAM OBRÁZKŮ........................................................................................................................ 77 SEZNAM TABULEK ........................................................................................................................ 79
8
Úvod Termínované kontrakty za sebou mají bouřlivý vývoj, prvních zmínky o termínovaných obchodech lze vypozorovat již ve středověku. Zejména v posledních desetiletích se tyto kontrakty stávají fenoménem kapitálových trhů a rozhodně mají potenciál svoji pozici v budoucnu dále upevňovat, jelikož svým vývojem patří mezi nejdynamičtěji se rozvíjející odvětví finančního sektoru a lze se s nimi setkat napříč téměř všemi světovými trhy. Důvodem vzniku těchto instrumentů byla snaha o odstranění kurzového, komoditního, měnového nebo úrokového rizika. Mezi termínované kontrakty, též označované jako finanční deriváty, patří řada instrumentů, jež jsou odvozeny od různých podkladových aktiv, jejichž cena nejvíce ovlivňuje cenu derivovaných cenných papírů. Stěžejním tématem této práce budou zástupci podmíněných termínovaných obchodů – opce. Opčních instrumentů v současné době existuje celá řada, jejich popis by sám o sobě vydal na samotnou publikaci. Literatura v tomto směru nabízí množství odborných knih s charakteristikou jednotlivých opčních variant, často však není popisováno praktické obchodování těchto nástrojů. Cílem tohoto textu je demonstrovat praktické ukázky obchodů s opcemi a zároveň jejich porovnání s dalším derivátovým instrumentem – kontraktem na vyrovnání rozdílů. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. První až třetí kapitola mají za cíl vysvětlit čtenáři problematiku opcí. V první kapitole je zmíněna historie termínovaných kontraktů, vysvětlena podstata a specifika finančních derivátů, dále jsou vyjmenovány základní druhy těchto nástrojů s jejich následným popisem. Závěr první kapitoly se věnuje užití derivátových instrumentů na kapitálových trzích. Druhá kapitola osvětluje hojně používanou terminologii, následují typy opcí a základní opční pozice. V závěru druhé kapitoly jsou zmíněny kombinace opcí, jejich důkladný popis však není předmětem této práce, to samé platí i exotických opcích. Třetí kapitola začíná důležitými faktory, jež ovlivňují cenu opcí. Následují modely oceňování a ukazatele citlivosti. Čtvrtá kapitola se již plně věnuje zmíněným praktickým ukázkám. V úvodu kapitoly je charakterizován kontrakt na vyrovnání rozdílů, další část popisuje vstup na finanční trhy. Následuje první modelový příklad, který vychází z technické analýzy vybraného 9
trhu. Příklad je zaměřen na spekulaci a jsou v něm porovnány opční kontrakty s kontraktem na vyrovnání rozdílů. Druhý modelový příklad přidává možnost zajištění, kde je kontrakt na vyrovnání rozdílů zajišťován pomocí opcí. Ne každý zájemce o zhodnocení svých volných finančních prostředků má dostatečné povědomí o fungování kapitálových trhů. Jednou z možností, jak investovat, nebo též chránit vložené peníze, je využít právě opcí. Dle mého názoru jsou opční instrumenty pro početnou skupinu potenciálních obchodníků velkou neznámou, a jsou tak neprávem opomíjeny. Právě pro zájemce o finanční trhy a pro začínající obchodníky by měly být přínosné jednotlivé části čtvrté kapitoly, neboť obsahují podstatné informace týkající se přístupu na derivátový trh, základní prvky technické analýzy, výpočty důležitých parametrů jednotlivých kontraktů nebo kalkulace možného zisku či ztráty, přesto tato práce předpokládá alespoň základní znalosti cenných papírů a finančních trhů. Některé níže uvedené výpočty sice umožňují spočítat moderní obchodní platformy, začínající obchodník by si však měl být vědom, jak se dá k důležitým údajům dopracovat vlastním úsilím, což mu umožní lépe pochopit oblast finančních derivátů a fungování trhu, a také efektivněji vytvářet a testovat své strategie.
10
1 Úvod do finančních derivátů První kapitola této práce má za úkol uvést čtenáře do problematiky finančních derivátů. V jednotlivých částech bude krátce zmíněn jejich vývoj, nastíněna podstata těchto cenných papírů, dále pak vyjmenovány základní druhy derivátových kontraktů a závěr kapitoly bude věnován využití derivátů na finančních trzích.
1.1 Vývoj finančních derivátů Musílek (2011, str. 79) uvádí, že první zmínky o finančních derivátech (financial derivatives) se objevují již ve 12. a 13. století v Itálii a Nizozemí. Standardizované kontrakty se pak objevily v roce 1865 na burze v Chicagu (CBOT – Chicago Board of Trade). Dle Revendy (2005, str. 244) tyto kontrakty zaznamenaly velký rozvoj díky nestabilitě finančních trhů v průběhu 70. a 80. let minulého století. „Deriváty jsou finančním fenoménem osmdesátých a devadesátých let našeho století. Vznikly z praktické potřeby řídit riziko.“ (Jílek, 1998, str. 222) Deriváty však slouží i k efektnímu řízení portfolií, zajištění a řízení expozice vůči úrokovým mírám, cenám komodit nebo akcií, měnovým kurzům apod. (čímž je kontrolováno zmíněné riziko), vylepšení ziskovosti a výnosnosti při vyšší bezpečnosti atd. V celém svém širokém spektru se finanční deriváty nejvíce obchodují na OTC-trzích1, Rejnuš (2001, str. 162) však upozorňuje, že pro některé druhy těchto kontraktů jsou zejména v poslední době otevírány specializované burzy, které nabízejí nové varianty investičních možností.
1.2 Podstata finančních derivátů Rejnuš (2010, str. 205) na finančních trzích rozlišuje promptní (spotové)2 a termínované obchody. Jílek (1995, str. 12) pak termínovaným obchodům přikládá synonymum
1
OTC trh – mimoburzovní trh, není standardizován (over the counter, tzv. „za přepážkou“).
2
Obchody s minimální dobou sjednání a vypořádání, tj. maximálně do několika dnů.
11
deriváty, což značí, že jsou tyto kontrakty odvozeny (derivovány) 3 od určitého podkladového aktiva (underlying asset)4. Jak již název napovídá, u termínovaných kontraktů je oddělena fáze otevření obchodu a fáze následného vypořádání. Literatura uvádí i několikaměsíční časovou prodlevu. Musílek (2011, str. 80-81) a Revenda (2005, str. 245-246) charakterizují tyto investiční nástroje několika vlastnostmi:
cena finančního derivátu je odvozena od ceny podkladového aktiva, tyto dvě ceny jsou vzájemně propojeny5,
deriváty jsou většinou krátkodobého charakteru, podkladová aktiva však mohou mít dobu splatnosti několik let 6,
podkladová aktiva zpravidla emitují pouze emitenti, u derivátů mohou být na straně prodávajícího i kupujícího investoři,
počet vydaných cenných papírů podloženého aktiva stanovuje emitent, počet obchodovaných derivátů však není omezen,
uzavření obchodu s deriváty je spojeno s nižší počáteční investicí, než je tomu na trhu podkladových aktiv7,
při obchodech s deriváty většinou nedochází k fyzickému vypořádání, k tomu naopak dochází na trhu podkladových aktiv,
ztráta jedné skupiny účastníků je ziskem druhé skupiny účastníků, součet těchto dvou položek je nula8.
3
Rejnuš (2010, str. 447) klade důraz na slovo „termínované“, neboť na finančním trhu existují tzv.
„strukturované produkty“, které jsou také derivované, ale nejsou termínované. 4
Podkladové aktivum literatura též označuje jako podléhající aktivum, v základě ležící aktivum nebo
např. bazický instrument. 5
„Pokud by tomu tak nebylo, vznikal by prostor pro arbitráže.“ (Revenda, 2005, str. 245)
6
Např. akcie nemají stanovenu doby splatnosti.
7
Revenda (2005, str. 245) zde hovoří o finanční páce (leverage effect), kdy malá změna ceny derivátu
může zapříčinit daleko vyšší zhodnocení (ale i znehodnocení) počáteční investice.
12
1.3 Druhy termínovaných kontraktů Rejnuš (2010, str. 448) dělí finanční deriváty do dvou skupin. První skupinou jsou pevné (nevypověditelné) termínované nástroje, u kterých je postavení obou stran (kupujícího a prodávajícího) stejné, nemají možnost volby (opce).
Kupující se
zavazuje ve smluvený den koupit podkladové aktivum, prodávající se zavazuje toto podkladové aktivum prodat. Nejvýznamnější zástupci pevných termínovaných obchodů jsou forwardy, futures a swapy. Druhou skupinou jsou nástroje podmíněné, kam patří různé druhy opcí. Tyto instrumenty jsou spojeny s právem volby, postavení kupujícího a prodávajícího tedy není rovnocenné. Termínované obchody
Neodvolatelné (pevné) termínované obchody
Podmíněné termínované obchody
Termínované kontrakty
Swapové
Opční
typu futures a forward
kontrakty
kontrakty
Kontrakty typu
Kontrakty typu
Swapy
Opce
Opce
„futures“
„forward“
(smluvní)
(smluvní)
(burzovní)
(burzovní)
(smluvní) Obrázek 1: Členění termínovaných obchodů Zdroj: Rejnuš (2010, str. 448)
Forward Jílek (1995, str. 11) uvádí, že forward je nejstarší mimoburzovní derivát. Forward představuje kontrakt na nákup či prodej určitého podkladového aktiva k určitému dni
8
Musílek (2011, str. 81) přirovnává obchody s deriváty k hazardním hrám.
13
v budoucnu za cenu dohodnutou při sjednání obchodu. Podmínky obchodu si účastníci volí sami dle svých možností a preferencí, všechny náležitosti jsou sepsány ve smlouvě.
Futures Futures představuje stejný závazek jako forward, rozdíl je však v tom, že se jedná o standardizované kontrakty obchodované na burzách. Podmínky obchodu jsou nastaveny burzou, která též garantuje vypořádání obchodu. Rejnuš (2001, str. 163) zmiňuje, že zde odpadá riziko platební neschopnosti nebo porušení smlouvy, což se může objevit u forwardu.
Swap Jílek (2010, str. 321) definuje swap jako výměnu předem stanovených podkladových aktiv9 ve více dohodnutých budoucích termínech. Tento instrument v podstatě představuje několik navzájem smluvně spojených forwardů. Se swapy se obchoduje na OTC-trzích, Musílek (2011, str. 103) pak o swapu mluví jako o nejvýznamnějším mimoburzovním derivátu. Jílek (1995, str. 11) a Revenda (2005, str. 247) však uvádějí, že se standardizované swapové kontrakty začínají objevovat i na burzách.
Opce Jak již bylo výše zmíněno, opce znamená právo volby. Kupující opce získává právo, nikoliv však povinnost, v daném termínu za předem dohodnutou cenu koupit nebo prodat podkladové aktivum. Prodávající má naopak povinnost toto podkladové aktivum dodat nebo odkoupit dle dohodnutých podmínek, pokud kupující uplatní své právo. Kupující však za toto právo musí prodávajícímu zaplatit cenu opce. S opcemi se obchoduje jak na OTC-trzích, tak i na burzách. Revenda (2005, str. 247) vyjmenovává různé opční varianty jako kupní a prodejní opce, opční listy (warranty), cap, floor a další exotické opce. Prvně jmenované budou podrobně rozebrány v dalším textu.
9
Revenda (2005, str. 247) zde hovoří o cash flow.
14
1.4 Užití finančních derivátů Termínované kontrakty mají na finančních trzích několik možností využití, kterým se věnují následující odstavce.
Spekulace Jílek (1998, str. 226, 227) označuje spekulaci (speculation) jako sázku na budoucí změnu kurzu vybraného aktiva. Spekulanti (speculators) a obchodníci (traders) dle svých názorů nakupují či prodávají podhodnocené nebo nadhodnocené cenné papíry zejména za účelem zisku, který by měl kompenzovat podstupované riziko v podobě nejistého vývoje v budoucnu. Blake (1995, str. 33) dává spekulantům důležitou roli, neboť je pro ně typické časté otevírání a uzavírání pozic, čímž udržují na trhu potřebnou likviditu a vytvářejí objektivní tržní ceny. Díky možnosti rychle zbohatnout lákají obchody s deriváty stále více obchodníků, hlavní světové burzy tak vykazují velké nárůsty počtu obchodů. Podobně je tomu i na OTC trzích. Burzovní deriváty jsou pro obchodníky atraktivní díky nízkým nákladům, které často činí pouze několik procent celkové hodnoty aktiva. Lze tak obchodovat s poměrně malými obnosy, kdy stačí složit pouze část z celkové hodnoty kontraktu, tzv. zálohu (margin). Zbytek si spekulant vypůjčí od svého obchodníka s cennými papíry, jedná se tedy o obchodování na úvěr. Tato půjčka je zajištěna nakoupenými cennými papíry, tzv. kolaterálem (collateral). V této souvislosti literatura hovoří o pákovém efektu (leverage effect), kdy investor dodá pouze část finančních prostředků a poté přebírá veškeré zisky (ale i ztráty) plynoucí z celkové hodnoty obchodu. Velikost páky se vypočítá vydělením celkové velikosti kontraktu vlastními vloženými prostředky (zálohou). Pokud při obchodování dojde k velkým ztrátám a obchodní účet se blíží nule, obdrží spekulant od svého obchodníka s cennými papíry výzvu, aby na účet doplnil peněžní prostředky (margin call), jinak dojde ze strany obchodníka s cennými papíry k okamžitému ukončení pozice. 10
10
Komise pro cenné papíry. Obchodování na úvěr (margin) a jeho rizika [online]. Leden 2003 [cit. 2012-
03-26]. Dostupné z https://www.patria-direct.cz/Dokumenty/Rádce%20investora%20margin.pdf
15
Základní typy spekulace na trzích s cennými papíry
Spekulace na vzestup kurzu
Spekulace na pokles kurzu
Býci
Medvědi
Nákup cenných papírů z vlastních peněžních prostředků s cílem jejich budoucího prodeje za vyšší cenu.
Nákup cenných papírů na úvěr s cílem jejich budoucího prodeje za vyšší cenu.
Prodej vlastních cenných papírů s cílem jejich budoucího nákupu za nižší cenu.
Prodej vypůjčených cenných papírů s cílem jejich zpětného nákupu a vrácení.
Obrázek 2: Základní typy spekulace na trzích s cennými papíry Zdroj: Rejnuš (2001, str. 140)
Arbitráž Arbitráž (arbitrage) spočívá ve využití rozdílných cen stejných finančních instrumentů obchodovaných v daném okamžiku na různých trzích. Pokud jsou arbitrážní náklady menší než rozdíl cen na dvou trzích, investoři nakoupí na podhodnoceném trhu a následně prodají na trhu nadhodnoceném. Rejnuš (2010, str. 64) uvádí, že tímto arbitražéři (arbitrageus) vyrovnávají tržní podmínky a také dosahují zisku, a to s podstatně menším rizikem než spekulanti, kteří jsou závislí na očekávání budoucího vývoje. Revenda (2005, str. 248) podotýká, že díky vysoké propojenosti finančních trhů je v současné době prostor pro provádění arbitráží značně omezen.
Zajištění Rejnuš (2001, str. 130) přirovnává zajištění (hedging) k pojištění. Na rozdíl od pojištění ale zajištění nesnižuje riziko. Pomocí zajištění se investoři snaží ochránit své otevřené pozice proti nepříznivému vývoji cen v budoucnu, kdy vstupují do takových derivátových obchodů, jejichž zisk či ztráta se vyvíjí opačně k původní investici, a tak přenášejí riziko na jiný ekonomický subjekt. Jílek (1998, str. 46) uvádí, že derivátové 16
obchody umožňují zmírnit pouze riziko tržní (v závislosti na typu trhu). Díky derivátovým kontraktům může zajišťovatel (hedger) fixovat cenu instrumentu k určitému budoucímu termínu. Blake (1995, str. 33) říká, že při zajišťovaní jsou důležití spekulanti, neboť umožňují zajišťovatelům nalézt protistranu při sjednání zajišťovacího kontraktu, jsou ochotni vstupovat do opačných pozic, a tak nést riziko.
17
2 Charakteristika opcí Druhá kapitola se věnuje vysvětlení základních pojmů, které jsou s opčními obchody nedílně spojeny. Dále jsou uvedeny typy opcí a čtyři základní pozice, jež mohou obchodníci na trhu zaujmout. Nastíněny jsou i kombinace opcí, tato problematika však nebude příliš rozvedena, jelikož je práce zaměřena na základní opční strategie.
2.1 Základní pojmy Oblast opčních kontraktů je spojena s mnoha používanými termíny, které by měl čtenář ke správnému pochopení této problematiky znát, proto se tato kapitola bude věnovat základní opční terminologii.
Realizační cena opce Realizační cena11 (exercise price, strike price) je pevná cena, za kterou lze opci v den vypršení uplatnit. Za tuto cenu tedy dojde k prodeji nebo ke koupi podkladového aktiva. Realizační cena se sjednává při uzavření kontraktu a je po dobu trvání obchodu neměnná.
Datum vypršení opce Při uzavírání kontraktu se také jedná o dnu splatnosti opce (expiration date, maturity). V tento pevně určený den přestává opce platit a nastává její vypršení. Pavlát (1994, str. 20-21) zmiňuje, že standardizované opce expirují v přesně daných dnech v každém měsíci. Autoři rozlišují evropské opce, které expirují přesně v dohodnutý den, a americké opce, které lze realizovat kdykoliv do dne vypršení opce. „Pokud není opce do stanoveného dne splatnosti (vypršení) realizována, opce propadá bez jakéhokoliv plnění a stává se bezcennou.“ (Revenda, 2005, str. 255)
Podkladové aktivum Jílek (2010, str. 18-19) člení opce dle podkladového aktiva podobně jako futures nebo forwardy. Uvádí akciové opce (stock options) a opce na akciové indexy (stock market
11
Jílek (1995, str. 11) používá termín „bazická cena“.
18
index options), opce na další spotová podkladová aktiva potom v praxi rozlišuje na opce úrokové (interest rate options), měnové (currency options), komoditní (commodity options) aj. Uvádí též opce na futures (futures options), u kterých není podkladovým aktivem spotový, ale termínový instrument typu futures.
Opční prémie Výše zmíněná cena opce je v literatuře také označována jako opční prémie (option premium), jenž je tržní hodnotou opčního kontraktu v době jeho sjednání. Tato částka představuje pro kupujícího náklady na zakoupení opčního práva, pro prodávajícího je naopak kompenzací podstupovaného rizika. Opční prémie se skládá ze dvou částí – vnitřní a časové hodnoty. Revenda (2005, str. 259) uvádí vztah: opční prémie = vnitřní hodnota + časová hodnota. Vnitřní hodnota (intristic value)12 se dle Musílka (2011, str. 86) stanoví jako rozdíl13 mezi dohodnutou realizační cenou a aktuální spotovou cenou podkladového aktiva. „Opce má tedy vnitřní hodnotu, pokud využití opce přináší majiteli zisk.“ (Revenda, 2005, str. 259) Pavlát (1994, str. 16) pak dodává, že vnitřní hodnota nemůže klesnout pod nulu.
Tržní hodnota
Nad paritou V paritě
Realizační cena opce
Pod paritou
Tržní hodnota podkladového aktiva
Čas Obrázek 3: Vývoj vztahu tržní hodnoty podkladového aktiva a realizační ceny opce Zdroj: Pavlát (1994, str. 17)
12
Revenda (2005, str. 259) spojuje pojem „vnitřní hodnota“ i s akciovou analýzou, význam je zde ale
odlišný. 13
U kupní opce cena podkladového aktiva minus realizační cena, u prodejní opce naopak.
19
Pokud má opce pozitivní vnitřní hodnotu, jedná se opci v penězích (též s penězi, in the money), je nad paritou. Pokud nemá vnitřní hodnotu, jde o opci mimo peníze (též bez peněz, out of the money), je pod paritou. Speciálním případem je opce se shodnou realizační cenou a cenou podkladového aktiva, kdy se hovoří o opci na penězích (at the money), tedy v paritě. Obě posledně jmenované mají nulovou vnitřní hodnotu14. Tabulka 1: Pozice kupních a prodejních opcí Kupní opce Pozice
Prodejní opce
Vnitřní hodnota [VH]
V penězích
Cena podkladového aktiva > Realizační cena
(in the money)
Cena podkladového aktiva < Realizační cena
Na penězích
Cena podkladového aktiva = Realizační cena
(at the money)
Cena podkladového aktiva = Realizační cena
Mimo peníze
Cena podkladového aktiva < Realizační cena
VH < 0
(out of the money)
Cena podkladového aktiva > Realizační cena
(aneb je nulová)
VH > 0
VH = 0
Zdroj: Rejnuš (2010, str. 484)
Časová hodnota15 (time value) je rozdílem opční prémie a vnitřní hodnoty opce. Časová hodnota je tím vyšší, čím delší je doba do splatnosti opce, v okamžiku splatnosti se pak rovná nule. Dle Revendy (2005, str. 259) je to dáno vyšší pravděpodobností, že se za delší dobu do splatnosti mohou změnit podmínky na trhu a opce se tím stane výhodnější (získá vyšší vnitřní hodnotu). Podmínky se mohou změnit ve prospěch obou účastníků obchodu, ztráta kupujícího je však omezena na opční prémii, ve které je v podobě časové hodnoty zohledněn větší risk prodávajícího. Časovou hodnotu ovlivňují různé faktory, které budou podrobně rozebrány v části 3.1.
14
Opce mimo peníze má matematicky zápornou vnitřní hodnotu, Rejnuš (2010, str. 484) toto vysvětluje
tím, že v praxi nelze prodávat aktiva se zápornou hodnotou, vnitřní hodnota opce tedy může být pouze nulová. 15
Rejnuš (2001, str. 170) ji též označuje jako spekulativní.
20
Časová hodnota opce
Okamžik splatnosti opce
Čas Obrázek 4: Závislost časové hodnoty opce na čase Zdroj: Jílek (1995, str. 251)
2.2 Typy opcí Při sjednávání opčních kontraktů se podobně jako u jiných cenných papírů setkávají dvě strany – kupující a prodávající. Prodávající vystupuje jako vystavitel opce (writer an option), kupující se potom stává majitelem opce (buyer, holder) a pouze on rozhoduje o jejím uplatnění. Za toto právo musí prodávajícímu zaplatit opční prémii. Jílek (1998, str. 308) od toho odvozuje dva základní typy opcí: kupní opce (call option) a prodejní opce (put option). Rejnuš (2010, str. 478) tyto základní americké i evropské opční instrumenty označuje jako „Plain Vanilla“ opce.
Kupní opce Kupní opce dává vlastníkovi opce právo koupit podkladové aktivum za předem stanovenou cenu ve sjednaném období, vypisovatel opce se pak zaručuje dodat pokladové aktivum ve stanoveném čase.
Prodejní opce Prodejní opce naopak dává majiteli opce právo prodat podkladové aktivum za předem stanovenou cenu, vypisovateli pak ukládá povinnost koupit podkladové aktivum za předem stanovených podmínek. Prodejní opce je opakem kupní opce.
21
2.2.1 Exotické opce Jak uvádí Musílek (2011, str. 92), na opčních trzích lze v posledních letech vidět mnohé inovační aktivity, díky kterým vznikají různé exotické opce, které mají nestandardní vlastnosti často spojené s jinými právy uplatnění (více termínů uplatnění, uzamykání výnosů, aktivování opce prolomením ceny apod.). Jako nejvýznamnější vyjmenovává asijské opce (asian options), bariérové opce (barier options), zpětné opce (lookback options), binární opce (binary options), duhové opce (rainbow options) nebo diferenční opce (differential options). Rejnuš (2010, str. 496-539) vyjmenovává mnoho dalších druhů exotických opcí a dodává, že jsou většinou obchodovány na OTC-trzích, neboť si obě smluvní strany volí individuální požadavky dle své potřeby.
2.3 Základní opční pozice „Každý opční kontrakt má dva účastníky: na jedné straně stojí kupující (tj. investor, který je v tzv. dlouhé pozici) a na druhé straně stojí prodávající (tj. investor, který je v tzv. krátké pozici).“ (Pavlát, 1994, str. 29). Při sjednání obchodu zaplatí kupující prodávajícímu cenu opce, prodávající tedy ihned obdrží finanční částku (prémii), později mu však mohou vzniknout další závazky, a to tehdy, když kupující využije svého práva a uplatní opci. Jak již bylo výše uvedeno, zisk kupujícího je ztrátou prodávajícího a ztráta kupujícího je ziskem prodávajícího. Pavlát (1994, str. 29) uvádí, že ke dvěma typům opcí se vztahují běžně používané základní pokyny nákup (long position, dlouhá pozice) a prodej (short position, krátká pozice). Z toho vyplývá, že existují 4 základní opční pozice:
koupená kupní opce (long call option) – dlouhá pozice,
prodaná kupní opce (short call option) – krátká pozice,
koupená prodejní opce (long put option) – dlouhá pozice,
prodaná prodejní opce (short put option) – krátká pozice.
22
Opce (option)
Kupní opce (call option)
Prodejní opce (put option)
Koupené
Prodané
Koupené
Prodané
(long call)
(short call)
(long put)
(short put)
Obrázek 5: Základní rozdělení opcí Zdroj: Jílek (1995, str. 232)
Koupená kupní opce Majitel takovéto opce má povinnost zaplatit prodávajícímu opční prémii a sám získává právo na nákup podkladového aktiva za realizační cenu. Vlastník opce spekuluje na vzestup cen podkladového aktiva, kdy mu tato pozice dává v podstatě neomezený ziskový potenciál. Ztráta je omezena na zaplacenou opční prémii. RC – Realizační cena OP – Opční prémie
Zisk
BZ – Bod zvratu BZ = RC + OP RC BZ
Promptní kurs podkladového aktiva
OP Ztráta Obrázek 6: Koupená kupní opce Zdroj: vlastní konstrukce dle Revendy (2005, str. 257)
Prodaná kupní opce Prodej kupní opce je zrcadlovou pozicí k nákupu kupní opce. Prodávající inkasuje od kupujícího opční prémii, má však povinnost na vyžádání kupujícího dodat (prodat) 23
podkladové aktivum za realizační cenu. Role prodávajícího je zcela pasivní, jelikož čeká na rozhodnutí majitele opce, zda se rozhodne opci využít, nebo ji nechá vypršet. Pokud prodávající vypisuje prodejní opci na podkladové aktivum, které vlastní, jedná se dle Jílka (1995, str. 233) o prodej kryté kupní opce (covered call option), pokud žádné podkladové aktivum nevlastní, pak se jedná o prodej nekryté kupní opce (uncovered call option, naked call option, tzv. nahá opce). Ziskem pro prodávajícího je obdržená opční prémie. Prodávající spekuluje na stabilní cenu podkladového aktiva. Jak je vidět na obrázku 7, výrazné snížení ceny mu nepřináší žádnou výhodu, naopak výrazné zvýšení ceny mu může přinést velmi vysokou ztrátu. RC – Realizační cena OP – Opční prémie
Zisk
BZ – Bod zvratu OP BZ = RC + OP BZ RC
Promptní kurs podkladového aktiva
Ztráta Obrázek 7: Prodaná kupní opce Zdroj: vlastní konstrukce dle Revendy (2005, str. 257)
Koupená prodejní opce Majitel takovéto opce má povinnost zaplatit prodávajícímu opční prémii a sám získává právo na prodej podkladového aktiva za realizační cenu. Vlastník opce spekuluje na pokles cen podkladového aktiva, maximální zisk je potom limitován předpokladem, že by cena podkladového aktiva klesla na nulu. Ztráta je omezena zaplacenou opční prémií.
24
RC – Realizační cena OP – Opční prémie
Zisk
BZ – Bod zvratu BZ = RC - OP BZ
RC Promptní kurs podkladového aktiva
OP Ztráta Obrázek 8: Koupená prodejní opce Zdroj: vlastní konstrukce dle Revendy (2005, str. 258)
Prodaná prodejní opce Prodej prodejní opce je zrcadlovou pozicí k nákupu prodejní opce. Prodávající inkasuje od kupujícího opční prémii, má však povinnost na vyžádání kupujícího odkoupit podkladové aktivum za realizační cenu. Podobně jako u prodané kupní opce je i zde role prodávající zcela pasivní. Pokud vypisovatel opce nemá finanční prostředky, které by potřeboval při uplatnění opce na odkup podkladového aktiva za sjednanou cenu, jedná se dle Rejnuše (2010, str. 485) o nekrytou prodejní opci (uncovered put option). Ziskem pro prodávajícího je zaplacená opční prémie. Prodávající spekuluje na stabilní cenu podkladového aktiva. Maximální ztráta je limitována předpokladem, že by cena podkladového aktiva klesla na nulu.
25
RC – Realizační cena OP – Opční prémie
Zisk
BZ – Bod zvratu
OP
BZ = RC - OP BZ
RC
Promptní kurs podkladového aktiva
Ztráta Obrázek 9: Prodaná prodejní opce Zdroj: vlastní konstrukce dle Revendy (2005, str. 258)
2.4 Kombinace opcí Výše zmíněné základní opční pozice se dají mezi sebou kombinovat, čímž vytváří pokročilé opční kombinace. Pavlát (1994, str. 45) uvádí, že kombinací opcí s rozdílnými parametry lze dosáhnout přes 600 strategií, jejich použití v praxi je ovšem omezené. Mezi nejznámější strategie patří rozdíl (spread), který využívá buď kupních, nebo prodejních opcí, u kterých se liší realizační ceny a datum expirace. Další strategií je motýlek (butterfly), který využívá kupních i prodejních opcí s různě velkými opčními prémiemi. Steláž (straddle) je nákup kupní i prodejní opce se stejnými realizačními cenami a datem expirace. Kombinace (strangle) je podobná strategie jako steláž, opce se však liší realizačními cenami.
26
3 Oceňování opcí Tato kapitola se zabývá oceňováním opčních kontraktů. Nejprve budou zmíněny faktory, jež svým vývojem ovlivňují ceny opcí. Dále přijdou na řadu modely oceňování, konkrétně binomický model a Black-Scholesův model. Jelikož se jedná o složitější matematicko-statistické výpočty, budou nastíněny pouze základní předpoklady obou modelů. Závěr kapitoly se věnuje ukazatelům citlivosti opce na různé faktory.
3.1 Faktory ovlivňující opční prémii Cena opcí (opční prémie) se stejně jako u jiných cenných papírů vytváří na základě nabídky a poptávky. Pavlát (1994, str. 87) vyjmenovává několik hlavních cenu ovlivňujících faktorů, které působí jak z vnějšího prostředí (exogenní), tak vyplývají ze samotné podstaty opcí (endogenní). Exogenní faktory rozlišuje:
promptní cena (kurz) podkladového aktiva,
očekávaná volatilita (kolísavost) ceny podkladového aktiva,
očekávané vyplácení důchodů (dividend) z podkladového aktiva,
tržní úroková sazba.
Endogenní faktory rozlišuje:
zbývající doba do vypršení opce,
sjednaná realizační cena opce.
Promptní cena (kurz) podkladového aktiva Jílek (1998, str. 326) říká, že tento faktor nejvíce ovlivňuje cenu opce. Čím je cena podkladového aktiva vyšší, tím je kupní opce cennější. Cena prodejní opce při vzestupu ceny pokladového aktiva naopak klesá.
27
Očekávaná volatilita (kolísavost) ceny pokladového aktiva Vzestup kolísavosti ceny podkladového aktiva zvyšuje hodnotu opční prémie kupní i prodejní opce. Nárůst volatility zvyšuje šanci na realizaci opčního práva, je pravděpodobnější, že se cena před vypršením opce změní ve prospěch kupujícího. Ten je ochoten zaplatit za opci vyšší cenu, prodávající analogicky požaduje vyplacení vyšší opční prémie.
Očekávané vyplácení důchodů (dividend) z podkladového aktiva Vyplácení dividend se projeví na promptní ceně podkladového aktiva, protože pokud akciová společnost vyplatí dividendy, poklesne kurz jejích akcií. Jak říká Pavlát (1994, str. 88), výplata dividendy vyvolá pokles ceny kupní opce, protože pro investora by v tomto případě bylo zajímavější vlastnit podloženou akcii. Pozitivní dopad mají vyplácené dividendy na hodnotu prodejní opce, kdy dochází ke zvýšení opční prémie.
Tržní úroková míra Růst úrokových sazeb má za následek zvýšení ceny kupní opce, na cenu prodejní opce má pak opačný efekt. Při klesající úrokové míře je situace opačná.
Zbývající doba do vypršení opce S rostoucí dobou do splatnosti opce se zvyšuje cena kupní i prodejní opce, a to z toho důvodu, že s delší dobou do splatnosti roste pravděpodobnost, že se uskuteční očekávaná změna ceny podkladového aktiva.
Sjednaná realizační cena opce Hodnota kupní opce se s rostoucí realizační cenou snižuje, hodnota prodejní opce naopak stoupá. Dle Rejnuše (2010, str. 487) to souvisí s tím, že právo koupit podkladové aktivum za nižší cenu se vysoce cení, zatímco právo levně prodat nikoliv. Analogicky platí, že nižší realizační cena zvyšuje hodnotu kupní opce a snižuje hodnotu prodejní opce.
28
Tabulka 2: Faktory ovlivňující cenu opce Cena kupní opce
Faktor
Cena prodejní opce
Vzestup ceny podkladového aktiva Nárůst volatility podkladového aktiva Vzestup výplaty dividend z pokladového aktiva Zvýšení tržních úrokových sazeb Delší doba do vypršení opce Vyšší realizační cena opce Zdroj: Musílek (2011, str. 87)
3.2 Binomický model Binomický model byl poprvé publikován v roce 1979 a za autory jsou označováni Cox, Ross a Rubinstein. Výhodami tohoto modelu jsou jeho relativní jednoduchost a možnost oceňovat různé druhy opcí. Jedná se o model statický. Pavlát (1994, str. 95) u tohoto modelu vychází z řady předpokladů:
ceny se nevyvíjí kontinuálně, ale jsou zjišťovány v daných okamžicích, čas je chápán jako nespojitá (diskrétní) veličina,
abstrahuje od poplatků, daní, transakčních nákladů,
na trhu si lze vypůjčovat i zapůjčovat za jednotkou úrokovou sazbu,
podkladová aktiva jsou libovolně dělitelná (např. dělení akcie na díly),
existuje dokonalý trh, který neumožňuje arbitráž,
podkladové aktivum není spojeno s žádnými dalšími finančními toky (např. dividendy).
Binomický model se uvádí ve dvou základních variantách – pro jedno období a pro více období. Binomický model pro jedno období se užívá pro ocenění opce během jedné 29
periody, kdy je mezi okamžikem splatnosti opce a okamžikem oceňování (současnost) sledována cena podkladového aktiva na spotovém trhu a počítána opční prémie. Binomický model pro více období je zobecněním předchozího modelu, jedno období je zde rozděleno do dvou a více period, během kterých dochází ke sledování cen a výpočtům prémie. Výpočet probíhá od nejvzdálenějšího období. Pavlát (1994, str. 100) zmiňuje, že při velkém počtu period (kratších časových úseků) přebírá binomický model dynamický charakter, neboť pak sleduje vývoj opční prémie v blízce navazujících okamžicích.
3.3 Black-Scholesův model Black-Scholesův model nese jméno svých autorů, jimiž byli pánové Fischer Black a Myron Scholes. Vzorec zveřejnili v roce 1973 a v roce 1997 za svoji práci obdrželi Nobelovu cenu v oblasti ekonomie. F. Black se této události bohužel nedožil. Pavlát (1994, str. 93) ho označuje jako model dynamický a poukazuje na skutečnost, že i přes řadu kritických ohlasů je dodnes v praxi často využíván, dále propracováván a modifikován. Pavlát (1994, str. 105) a Rejnuš (2010, str. 487-488) uvádí určité předpoklady, dle kterých autoři model odvozovali:
model je odvozen pro evropské kupní a prodejní opce na akcie bez vyplácených dividend,
abstrahuje od poplatků, daní, transakčních nákladů,
podkladová aktiva jsou libovolně dělitelná (např. dělení akcie na díly), dokonale likvidní, je kdykoliv možno určit jejich cenu a jejich volatilita je konstantní,
existuje dokonalý trh, který neumožňuje arbitráž,
na trhu si lze vypůjčovat i zapůjčovat za jednotkou úrokovou sazbu,
30
cena opcí se vypočítává na základě stochastického procesu 16, který představuje matematický popis změny proměnné v čase17.
Rejnuš (2010, str. 486) však poznamenává, že v současnosti lze pomocí uzpůsobených variant oceňovat i americké opce s možností vyplácet dividendu. Další modifikace byly též utvořeny pro oceňování exotických opcí. Základní Black-Scholesův model pro evropskou kupní opci pak vyjadřuje v následujícím tvaru:
C S * N d 1 X * N d 2 * e r*t
(1)
Vzorec pro evropskou prodejní opci se liší pouze ve znaménkách u S, X a u koeficientů d1 a d2, a uvádí jej ve tvaru:
P S * N d 1 X * N d 2 * e r*t
(2)
Koeficienty d1 a d2 vyjadřuje jako: 2 S *t ln r 2 X d 1 * t
d 2d 1 * t
(3)
(4)
kde: C – cena evropské kupní opce, P – cena evropské prodejní opce, S – aktuální cena podkladové akcie, X – realizační cena opce, t – doba do vypršení opce vyjádřená v letech,
16
Blake (1995, str. 307) zmiňuje, že se stochastický proces mění na proces difúzní, který je též označován
jako náhodná procházka se spojitým časem (continuous-time random walk) nebo také Brownův pohyb. 17
Jílek (1995, str. 257) uvádí, že pokud se neznámá mění spojitě s časem, jde o Wienerův proces, kdy
cena při svojí změně projde všechny hodnoty ležící na pomyslné cestě k nové ceně. Nelze přitom provést skok od jedné ceny ke druhé, jak tomu bylo u binomického modelu.
31
σ – očekávaná (implicitní) volatilita ceny podkladové akcie, r – bezriziková úroková míra, e – základ přirozeného logaritmu, N(d1); N(d2) – hodnoty distribuční funkce normálového rozdělení18 pro d1 a d2.
3.4 Ukazatele citlivosti Rejnuš (2010, str. 487) označuje nástroje měření citlivosti opce na různé faktory jako „the Greeks“, neboť jsou značeny písmeny řecké abecedy. V Black-Scholesově modelu vystupují s výjimkou vyplácených dividend všechny faktory uvedené v části 3.1. Cena opce reaguje na změny faktorů s různou citlivostí, tyto ukazatele určují riziko opční pozice, proto jsou často používány v risk managementu.
Delta δ Delta vyjadřuje citlivost změny ceny opce na změnu kurzu podkladového aktiva. Jinak řečeno, tento ukazatel říká, o kolik procent se změní hodnota opce, pokud dojde ke změně ceny podkladového aktiva o jednotku za ostatních neměnných okolností. Pavlát (1994, str. 109) zmiňuje, že opce hluboko bez peněz mají deltu blížící se k nule, opce hluboko s penězi pak mají deltu blížící se k jedné. Delta závisí i na ostatních parametrech modelu, proto je např. u kupní opce delta tím vyšší, čím je kratší doba do expirace opce. Blake (1995, str. 314) interpretuje deltu také jako pravděpodobnost, že opce při své expiraci skončí v penězích.
Gamma γ Ukazatel gamma vyjadřuje, jak se změní ukazatel delta, pokud dojde ke změně kurzu podkladového aktiva o jednotku. Rejnuš (2010, str. 487) říká, že gamma je vlastně „zrychlení“ delty. Pavlát (1994, str. 109) ji pak označuje jako „deltu delty“ a dále uvádí,
18
Tabulku distribuční funkce normovaného normálního rozdělení v závislosti na normované proměnné
uvádí ve své knize Jílek (1995, str. 258).
32
že opce s vysokou hodnotou ukazatele gamma jsou riskantní pro prodávající a naopak jisté pro kupující.
Théta θ Ukazatel théta vyjadřuje závislost ceny opce na změnu doby do expirace, jinými slovy je měřítkem denního poklesu opční prémie v důsledku rozpadu časové hodnoty opce. Časová hodnota opční prémie postupně klesá a jak uvádí Pavlát (1995, str. 110), tak čím kratší je doba do expirace, tím větší je rozpad časové hodnoty. S blížícím se datem expirace tak opce rychle ztrácejí na hodnotě.
Kappa κ Faktor kappa19 vyjadřuje změnu ceny opce v důsledku nekonečně malých změn volatility podkladového aktiva. Pavlát (1994, str. 111) zmiňuje, že především u opcí v paritě má volatilita podstatný vliv na výši opční prémie.
Rhó ρ Ukazatel rhó vyjadřuje závislost změny opční prémie na změně bezrizikové úrokové míry. Pavlát (1994, str. 110) tvrdí, že vliv bezrizikové úrokové míry stoupá s kratší dobou do expirace opce. Dále říká, že se rhó mění při růstu kurzu podkladového aktiva, u opcí s penězi je hodnota rhó vyšší, u opcí bez peněz pak nižší.
19
Pavlát (1994, str. 111) i Blake (1995, str. 315) označují kappu také jako epsilon, eta nebo vega.
33
4 Porovnání a kombinace kontraktu na vyrovnání rozdílů a opčních kontraktů První část této kapitoly se zabývá charakteristikou kontraktu na vyrovnání rozdílů, o kterém doposud nebylo psáno. Dále zde bude osvětlen vstup na finanční trhy a specifikovány dostupné instrumenty u zvoleného obchodníka s cennými papíry. Další část se již věnuje samotnému porovnání opcí a zmíněného kontraktu na vyrovnání rozdílů. První modelový příklad bude zaměřen na spekulaci, obchody budou vycházet z reálné příležitosti na vybraném trhu. Druhý modelový příklad rozvíjí ten první, opce v něm budou kombinovány s kontraktem na vyrovnání rozdílů za účelem zajištění. Na níže popisovaných obchodech budou při spekulativních obchodech demonstrovány výhody a nevýhody základních opčních kontraktů v porovnání s kontraktem na vyrovnání rozdílů, to samé platí i v případě druhé možnosti využití finančních derivátů – zajištění. Třetí možnost – arbitráž – nebude provedena, neboť, jak bylo uvedeno výše, prostor k provádění arbitráží je velmi omezen.
4.1 Kontrakt na vyrovnání rozdílů Rejnuš (2010, str. 651) klade vznik kontraktů na vyrovnání rozdílů (CFD – contracts for difference) do počátku 90. let 20. století. Tyto poměrně nové deriváty byly původně vyvinuty z (akciového) swapu, z počátku byly určeny pouze pro velké finanční instituce, postupem času však získaly na oblibě a dnes je mohou obchodovat i malí individuální investoři.
4.1.1 Základní charakteristika Tyto derivátové kontrakty mají několik specifických vlastností. Jedná se o smlouvy mezi investory a tzv. poskytovateli CFD (CFD provider). Při obchodování těchto nástrojů nedochází k jejich fyzickému vypořádání, investor tak nemusí pokladové aktivum vůbec vlastnit. Podstata těchto derivátů spočívá v tom, že při ukončení pozice dojde k vyrovnání cenových rozdílů, které vzniknou mezi cenou podkladového aktiva při sjednání obchodu a cenou téhož aktiva při ukončení obchodu. Tyto kontrakty nemají 34
dán datum splatnosti, investor tak může držet pozici libovolně dlouhou dobu a je pouze na něm, kdy ji uzavře. Dalším specifikem je, že z vícedenních20 otevřených pozic jsou každý den vypláceny úroky. V případě dlouhé pozice platí úrok investor poskytovateli CFD, u krátké pozice platí poskytovatel CFD investorovi. Úroky jsou odvozeny od některé mezibankovní sazby, dle Rejnuše (2010, str. 653) je touto sazbou nejčastěji LIBOR (London InterBank Offered Rate). Pokud je podkladovým aktivem akcie, může docházet i k výplatě dividendy. Rejnuš (2010, str. 561) upozorňuje, že vzhledem k neznámé délce trvání obchodu nejde o klasický pevný termínovaný kontrakt. U otevřených pozic však probíhá tzv. rolování, což znamená, že se na konci obchodního dne přičtou zisky, případně odečtou ztráty, zúčtují poplatky, a pozice je převedena do dalšího obchodního dne.
4.1.2 Základní pozice Investor může CFD koupit, zaujme tak dlouhou pozici a spekuluje na vzestup ceny podkladového aktiva. Pokud tato cena skutečně vzroste, je mu poskytovatelem CFD při uzavření pozice zaplacen vzniklý rozdíl. Pokud cena klesne a přesto investor svoji pozici uzavře, je povinen tento vzniklý rozdíl zaplatit on. Při růstu
Při poklesu
podkladového aktiva
pokladového aktiva
Držitel dlouhé
Vyrovnávací platba
pozice
Případná dividenda
Poskytovatel CFD
(Investor)
Úrok
Obrázek 10: Podstata fungování kontraktů na vyrovnání rozdílů (dlouhá pozice) Zdroj: Rejnuš (2010, str. 652)
20
U intradenních obchodů (otevření a uzavření pozice v stejný den) nejsou účtovány žádné úroky.
35
Investor může CFD také prodat, čímž zaujímá krátkou pozici, a spekuluje tak na pokles ceny pokladového aktiva. Pokud cena klesne, poskytovatel CFD mu zaplatí vzniklý rozdíl. Pokud cena vzroste a investor svoji pozici uzavře, platí poskytovateli CFD vzniklý rozdíl právě investor. Při poklesu
Při růstu
podkladového aktiva
pokladového aktiva
Držitel krátké
Vyrovnávací platba
pozice
Případná dividenda
Poskytovatel CFD
(Investor)
Úrok
Obrázek 11: Podstata fungování kontraktů na vyrovnání rozdílů (krátká pozice) Zdroj: Rejnuš (2010, str. 652)
4.1.3 Obchodování CFD Rejnuš (2010, str. 653-656) uvádí další specifika a výhody těchto kontraktů:
kontrakty mají standardizovanou velikost, obchodování probíhá v lotech či minilotech,
vstup do pozice je realizován prakticky okamžitě, není nutné čekat na protistranu, to samé platí i pro výstup z pozice, kdy odpadá fyzické vypořádání,
otevírání těchto kontraktů je spojeno s placením nízkých záloh, díky kterým je možná velmi silná finanční páka, CFD jsou navíc spojeny s velmi nízkými poplatky (někdy i daňové výhody),
případný zisk z pozice lze ihned reinvestovat, aniž by byla pozice uzavřena (umožněno díky rolování),
jak již bylo výše zmíněno, právě tyto instrumenty jsou vhodné ke spekulaci a i k zajištění,
36
obchodování CFD je spojeno se složitějšími inteligentními pokyny, např. modifikace příkazů nákup a prodej nebo příkazu zastavení ztrát (stop loss order).
Kontrakty na vyrovnání rozdílů se z velké části obchodují mimo prostředí burzy. Na mimoburzovních trzích jsou běžné dva typy obchodování. V prvním z nich vystupuje poskytovatel CFD jako tvůrce trhu (market maker). Typické je obchodování se spreadem, kdy tvůrce trhu prodává za vyšší cenu a kupuje za nižší cenu. Cena pokladového aktiva je mezi těmito cenami a zpravidla se příliš neliší, jinak by to vytvářelo možnost arbitráže. Obchodování prostřednictvím tvůrce trhu je spojeno s nižšími ostatními provizemi. V druhém typu umožňuje poskytovatel CFD investorovi přímý přístup na trh (direkt market access), kdy cena podkladového aktiva odpovídá hodnotě CFD. Tento typ obchodování je nákladnější a umožňuje obchodovat pouze likvidní podkladová aktiva, na druhou stranou je více transparentní. Od roku 2007 se lze setkat i s burzovním obchodováním, kdy se CFD obchodují i na Australské burze cenných papírů (ASX – Australian Securities Exchange), nejde však o rozšířený způsob obchodování, neboť je dražší, kurz CFD často neodpovídá tržní hodnotě podkladových aktiv, investoři musí mít přístup na burzu apod. Výhodou je státní dozor a neexistence úpadku poskytovatele CFD.
4.2 Vstup na finanční trhy Pokud má být v této části práce demonstrováno obchodování opcí na reálných trzích, je potřeba mít na tyto trhy přístup. Obchodník má na výběr z mnoha burz, které kotují různé opční instrumenty, a také z množství obchodníků s cennými papíry, někdy též označovaných jako makléři, brokeři či poskytovatelé, kteří umožňují nákup o prodej rozmanitých druhů cenných papírů na burzovních i mimoburzovních trzích. Pro přístup na trh byla vybrána nadnárodní společnost X-Trade Brokers se sídlem v Polsku. Jedná se o obchodníka s cennými papíry, který působí v patnácti zemích Evropy a v Turecku. Společnost byla založena v roce 2002 a na český trh vstoupila o pět let později. Tuzemským investorům umožňuje uzavírat transakce na měnových, komoditních, akciových a dluhopisových burzovních i mimoburzovních derivátových trzích. Společnost nabízí reálný a výukový demo účet, druhý zmíněný bude použit v této 37
práci právě pro demonstrování průběhu derivátových obchodů. Demo účet poskytuje prostřednictvím obchodních platforem všechny dostupné obchodovatelné instrumenty a jejich aktuální kurzy, účtované marže, opční prémie apod., není však obchodováno s reálnými finančními prostředky, nýbrž s fiktivními vklady. Tento text nemá za účel propagovat či jinak podsouvat založení účtu a obchodování u společnosti X-Trade Brokers, následující operace lze s většími či menšími obměnami provést u většiny obchodníků s cennými papíry.
4.2.1 Nabízené instrumenty Nabízené portfolio obchodovatelných instrumentů tvoří 4 skupiny dostupných finančních nástrojů. První skupinou jsou kontrakty na vyrovnání rozdílů, kde jako podkladová aktiva figurují měnové páry, komodity, futures na akciové indexy nebo dluhopisy. Druhou skupinou jsou kontrakty na vyrovnání rozdílů na akcie obchodované na jedné z deseti uvedených burz. Další skupinou jsou kontrakty na vyrovnání rozdílů na burzovně obchodovatelné fondy (exchange-traded funds), což jsou instrumenty kopírující vývoj koše akcií (indexu) daného odvětví. Poslední skupinou jsou právě opce, obchodník má na výběr vanilla opce a kombinace jejich základních pozic, binární opce a minutové opce. Pokud mají být porovnány vanilla opce s dostupnými kontrakty na vyrovnání rozdílu, je třeba toto srovnání provést na shodném podkladovém aktivu. Opce lze obchodovat na 34 instrumentů, z toho je 16 měnových párů, 11 akciových indexů, 5 komodit a 2 dluhopisy. Pro úplnou představu, kontrakty na vyrovnání rozdílů jsou nabízeny v mnohem větším rozsahu (100 a více), opce je tedy možno uzavírat pouze na nejvýznamnější instrumenty.
4.2.2 Specifikace instrumentů Volba instrumentu padla na měnový pár americký dolar vůči švýcarskému franku, a to díky aktuálnímu vývoji kurzu s přihlédnutím k některým prvkům technické analýzy. Tento nástroj lze obchodovat jak ve formě klasického kontraktu na vyrovnání rozdílů, tak i ve formě opčního kontraktu (vanilla opce). 38
Tabulka 3: Specifikační tabulka nástroje USDCHF – kontrakt na vyrovnání rozdílů Instrument
USDCHF
Nominální hodnota kontraktu (lot)
100 000 USD
Hodnota bodu – minimální změna kurzu
0.0001
Standardní velikost spreadu v bodech
3
Minimální velikost pozice v lotech
0.1
Maximální velikost pozice v lotech
50
Swapové body – dlouhá pozice
-0,342
Swapové body – krátká pozice
-0.416
Referenční zdroj
Cena na mezibankovním trhu stanovená jednou z agentur: Reuters, Bloomberg nebo Tenfore
Zdroj: http://www.xtb.cz/obchodni-podminky Tabulka 4: Specifikační tabulka nástroje USDCHF – vanilla opce Bazický instrument
USDCHF
Nominální hodnota kontraktu (lot)
100 000 USD
Referenční cena opce
Medián ceny bazického instrumentu v 16:00 v den expirace opce
Maximální pozice v lotech
20
Referenční zdroj
Cena na mezibankovním trhu stanovená jednou z agentur: Reuters, Bloomberg nebo Tenfore
Maximální nominální pozice (v USD)
400 000
Zdroj: http://www.xtb.cz/obchodni-podminky
39
4.3 Modelový příklad 1 – spekulace V této části práce bude porovnán podmíněný termínovaný kontrakt, který bude v tomto případě zastoupený vanilla opcemi, s kontraktem na vyrovnání rozdílů, jenž sice není klasickým pevným termínovaným kontraktem, má ale rovnocenné postavení kupujícího a prodávajícího a lineární průběh profilu zisků a ztrát. Bude zde také popsána výchozí situace ke vstupu od odchodů, v závěru pak bude následovat vyhodnocení spekulační strategie.
4.3.1 Aktuální vývoj trhu Porovnání vanilla opcí a kontraktu na vyrovnání rozdílů bude vycházet z reálné situace na měnovém trhu. Obrázek 12 zachycuje svíčkový graf21 zvoleného měnového párů za několik posledních měsíců, aktuální tržní cena se pohybovala kolem 0,9070, což bude i výchozí hodnota k výpočtům a úvahám v dalších částech práce. V následujících odstavcích budou zmíněny některé poznatky vycházející z technické analýzy. Na obrázku 12 lze vidět dvě červené sbíhající se trendové čáry, což je tzv. trojúhelníková formace (triangle). Teorie říká, že by cena měla oscilovat mezi hranicemi této formace až k její „špičce“, pak by mělo dojít k proražení, kdy lze očekávat prudký růst nebo pokles kurzu. Dotyk ceny se spodní hranicí trojúhelníkové formace je klíčová situace pro vstup do níže uvedených obchodů, ve kterých bude pomocí opčních kontraktů a kontraktu na vyrovnání rozdílů spekulováno na růst kurzu k horní hranici formace.22 Vstup do obchodů podporuje i Commodity Channel Index (CCI). Tento indikátor v podstatě sleduje aktuální cenu vůči průměrné ceně za zvolený počet období. Vysoké hodnoty indikátoru znamenají, že je cena nadhodnocena a trh je překoupený (overbought), nízké hodnoty naopak vyjadřují, že je cena podhodnocena a trh je
21
Srov. http://proinvestory.cz/technicka-analyza-serial.
22
Srov. http://www.xtb.cz/vzdelani/stredne-pokrocily/technicka-analyza/222465 nebo Rejnuš (2010, str.
313).
40
Obrázek 12: Aktuální vývoj kurzu měnového páru USDCHF (29. 3. 2012) Zdroj: obchodní platforma společnosti X-Trade Brokers
41
přeprodaný (oversold). Hodnota CCI na obrázku X značí přeprodaný trh, CCI následně překonal hranici -100, což je v tomto případě bráno jako signál ke vstupu do dlouhé pozice. Jak naznačují červené čáry, indikátor se vyvíjí stejně jako cenový graf, což také podporuje tuto strategii. 23 Vodorovné červené čáry značí nejbližší důležité hladiny podpory (support) a odporu (resistance). Tyto hladiny lze chápat jako psychologické bariéry. Obchodníci nechtějí prodávat pod hladinou supportu, nesouhlasí tak s prodejem za nižší ceny, v opačném případě nechtějí kupovat nad hladinou rezistence a neakceptují vyšší ceny. V těchto oblastech se cena často zastaví a následný vývoj může přinést různé obchodní příležitosti.24 Výše zmíněné úvahy jsou do jisté míry subjektivní záležitost, neboť každý obchodník by trendové čáry a hladiny podpory a rezistence zakreslil jinak. Rozdílné by mohlo být i načasování vstupu do obchodů za jiné vstupní a realizační ceny, použití dalších indikátorů, fundamentální analýzy apod. Závěry vyvozené v této práci nemají za význam překládat ucelenou a fungující obchodní strategii, v tomto případě jde pouze o porovnání zmíněných kontraktů na jedné konkrétní situaci na trhu.
4.3.2 Výpočet profilů zisků a ztrát opčních kontraktů Ke zjištění velikosti opční prémie vanilla opce v korunách, tedy maximální možné ztráty u koupených opcí, respektive maximálního možného zisku u prodaných opcí, a následnému výpočtu možného potenciálního zisku, respektive ztráty, je třeba znát několik údajů. K těmto výpočtům je nezbytné si nejdříve navolit parametry obchodu. Důležité hodnoty budou mít v následujících tabulkách u sebe uvedeny označení, pod kterými budou vystupovat v dalších výpočtech, grafech apod.
23
24
Srov. http://instaforex.com/cz/forex_technical_indicators.php?ind=20. Srov. http://www.fxstreet.cz/technicka-analyza--supporty-a-rezistence.html nebo Rejnuš (2010, str.
297).
42
Velikost opčních kontraktů i kontraktu na vyrovnání rozdílů byla zvolena jako 0,1 lotu, obchody tedy měly nejmenší možnou velikost, a to z toho důvodu, aby i malý investor viděl, že se dá obchodovat s dostupnými částkami. Tabulka 5: Základní parametry vanilla opcí a CFD Instrument
USDCHF
Velikost kontraktu v lotech
0,1
Datum otevření pozic
29. 3. 2012
Zdroj: vlastní úvahy
K aktuálnímu kurzu měnového páru se vztahují další hodnoty, které budou použity při následujících výpočtech. Při vysoké volatilitě dochází k rychlým a velkým změnám cen, v některých případech lze říci, že se kurz mění téměř každou vteřinu. Jelikož se některé hodnoty uvedené v tabulce 6 odvíjejí od aktuální situace na trhu, je třeba zavést předpoklad, že byly získány při jednotné a stabilní ceně. V praxi při běžném obchodování jsou tyto hodnoty rozdílné v řádu několika haléřů či korun, při vysoké volatilitě a větších objemech obchodů se však již může jednat o nezanedbatelné částky. Z předchozí části je známá nominální hodnota jednoho lotu 100 000 USD. Objem obchodu v modelovém příkladu je 0,1 lotu, jednoduchým výpočtem tak získáme odpovídající nominální částku 10 000 USD. Velikost marže (margin) se odvíjí od zůstatku na obchodním účtu. Tabulka 6: Hodnoty bodu a marže Nominální hodnota kontraktu
10 000 USD
Hodnota marže - dlouhá pozice
100 USD / 1865,65 Kč
Hodnota marže - krátká pozice
100 USD / 1865,65 Kč
Hodnota bodu - dlouhá pozice (long)
1 CHF / 20,55 Kč
HBL
Hodnota bodu - krátká pozice (short)
1 CHF / 20,58 Kč
HBS
N
Zdroj: obchodní platforma společnosti X-Trade Brokers
43
V případě tohoto měnového páru náleží základnímu fiktivnímu vkladu 200 000 Kč marže ve velikosti 1% hodnoty otevřené pozice. Výpočet opční prémie je poměrně náročná matematicko-statistická úloha, proto bylo vlastní ocenění opcí ponecháno na obchodní platformě. Ke spekulaci na vzestup kurzu lze využít dvou opcí – nakoupit kupní opci (long call), nebo prodat prodejní opci (short put). Parametry opcí spolu s jejich oceněním uvádí následující tabulka. Tabulka 7: Parametry základních opčních kontraktů při spekulaci
Realizační cena
Typ opce Long call
LC1
Short put
SP1
Datum expirace
RCLC1 0,9070
5. 4. 2012
Opční prémie (body) -0,0061
pLC1
0,0025
pSP1
t
RCSP1
Zdroj: vlastní úvahy a obchodní platforma společnosti X-Trade Brokers
Realizační cena opcí byla zvolena 0,9070, a tudíž se rovnala aktuální tržní ceně měnového páru v okamžiku vstupu do pozice. Z předchozího textu je patrno, že se jedná o opce na penězích (at the money). Jak již bylo výše zmíněno, vstup do pozic proběhl 29. 3. a datum expirace bylo nastaveno za 6 obchodních dní25. Prémie koupené kupní opce je uváděna s mínusem, což značí, že byla při vstupu do pozice zaplacena. Hodnota prodejní opce je naopak kladná, jelikož byla v okamžiku vstupu do pozice obdržena. K těmto dvěma opcím byla navíc otevřena dlouhá pozice (nákup) v podobě kontraktu na vyrovnání rozdílů za aktuální tržní cenu 0,907026. Opční prémie v naší měně bude v dalším textu vystupovat jako Px. Výpočet proběhne prostřednictvím následujícího vztahu, kde x značí příslušný typ opce a y nákupní nebo prodejní pozici:
P x p x *N * HB y
25
(5)
Nový obchodní týden začíná již v neděli v pozdních nočních hodinách, v tento den se však obchoduje
pouze hodinu. Společnost X-Trade Brokers neumožňuje nastavit expirační datum opcí na neděli. 26
Jelikož je obchodováno se spreadem, tak při výběru krátké pozice by vstupní cena v ten samý okamžik
činila 0,9067 (viz tabulka 3).
44
P LC1 p LC1*N * HBL
(6)
P LC1 0,0061*10000 * 20,55 1253,55Kč P SP1 p SP1 *N * HB S
(7)
P SP1 0,0025 *10000 * 20,58 514,50Kč Pro vytvoření profilu zisku a ztrát je nutno ještě vypočítat bod zvratu, ve kterém začnou být opce ziskové, respektive ztrátové. Následující vztah je obměnou vztahu z části 2.3, tento je pouze uzpůsoben aktuálně zadaným hodnotám:
BZ x RC x p x
(8)
BZ LC1 RC LC1 p LC1
(9)
BZ LC1 0,9070 (0,0061) 0,9131
BZ SP1 RC SP1 p SP1
(10)
BZ SP1 0,9070 0,0025 0,9045
Obrázek 13: Profil zisků a ztrát kontraktů z tabulky 7 Zdroj: vlastní konstrukce
45
Koupená kupní opce počítá s velkou změnou kurzu, neboť k dosažení zisku musí překonat opční prémii během krátké doby do expirace opce. Bod zvratu se nachází téměř uprostřed mezi přímkami ohraničující trojúhelníkovou formaci, vrchní hranice formace bude navíc s velkou pravděpodobností bránit jinak neomezenému ziskovému potenciálu. Prodaná prodejní opce má naopak zisk velmi omezen, dosahuje ho však prakticky ihned při otevření obchodu. Nevýhodou je malý zisk oproti riskované neomezené ztrátě, investor by musel kontrakt sledovat a řídit. Tato pozice očekává udržení ceny nad danou hladinou (v tomto případě 0,9070 nebo alespoň 0,9045) a nízkou volatilitu. Kontrakt na vyrovnání rozdílů má neomezený potenciální zisk, který plyne ihned od vstupu do obchodu, to samé platí i o případné ztrátě. V předchozím odstavci bylo v souvislosti s koupenou kupní opcí zmíněno riziko, že za krátkou dobu do expirace nestihne cena překonat bod zvratu. Expirační datum opcí se proto přesune na 12. 4. 2012. Z části 3.1 je zřejmé, že by hodnota opčních prémií měla být vyšší, tím pádem by se měly posunout i body zvratu. Tabulka 8: Parametry opčních kontraktů s delší dobou do expirace Realizační cena
Typ opce Long call
LC2
RCLC2 0,9070
Short put
SP2
Datum expirace
12. 4. 2012
Opční prémie (body) -0,0081
pLC2
0,0045
pSP2
T
RCSP2
Zdroj: vlastní úvahy a obchodní platforma společnosti X-Trade Brokers
K výpočtům se použijí již zavedené vztahy 5 a 8.
P LC 2 p LC 2 *N * HBL
(11)
P LC 2 0,0081*10000 * 20,55 1664,55Kč P SP2 p SP2 *N * HBS
(12)
P SP2 0,0045 *10000 * 20,58 926,10Kč BZ LC 2 RC LC 2 p LC 2
(13) 46
BZ LC 2 0,9070 (0,0081) 0,9151 BZ SP2 RC SP2 p PS 2
(14)
BZ SP2 0,9070 0,0045 0,9025 Při změně data expirace o 7 kalendářních dní došlo dle očekávání ke zvýšení opčních prémií. Bod zvratu opce LC2 se posunul do horní poloviny trojúhelníkové formace, což velmi omezuje ziskový potenciál. Navíc pokud cena dosáhne horní hranice formace před datem vypršení, je šance, že se od ní odrazí zpět dolů, a opce expiruje se ztrátou. Jelikož lze tyto opce uzavřít před datem splatnosti, tak v případě, že by cena dosáhla horní hranice formace, mohl by investor tuto opci uzavřít a realizovat částečný zisk, který by se odvíjel především od zbývající doby do expirace opce. Bod zvratu prodané prodejní opce SP2 se posunul na nižší úroveň a opce se stala více ziskovou, je však téměř dvakrát delší doba do vypršení opce. Opce generuje zisk i při mírném poklesu kurzu, zatímco kontrakt na vyrovnání rozdílů by již byl ztrátový. Opět je očekávána nízká volatilita a investor by stejně jako v případě opce SP1 musel sledovat a řídit případné ztráty.
Obrázek 14: Profil zisků a ztrát kontraktů z tabulky 8 Zdroj: vlastní konstrukce
47
Do této chvíle bylo uvažováno pouze o změně doby expirace opce, proto nyní budou přidány opce s rozdílnými realizačními cenami. Společnost X-Trade Brokers umožňuje uzavírat opce s parametrem delta ležícím v intervalu (0,10-0,80)27. Nové realizační ceny jednotlivých opcí byly záměrně nastaveny tak, aby se tento parametr blížil hraničním hodnotám intervalu, nebo aby opce mohla dosáhnout zisku 28. Následující tabulka uvádí parametry opcí s deltou blížící se dolní hranici intervalu. V části 3.4 bylo psáno, že parametr delta lze interpretovat i jako pravděpodobnost, že opce skončí v penězích. Nízká hodnota tohoto ukazatele napovídá, že tyto nové opce budou levnější než opce výše uvedené. Tabulka 9: Parametry opčních kontraktů s nízkým parametrem delta Typ opce
Realizační cena
Datum expirace
Opční prémie (body)
Long call
LC3
0,9220
RCLC3
5. 4. 2012
t
-0,0037
pLC3
Long call
LC4
0,9220
RCLC4
12. 4. 2012
T
-0,0037
pLC4
Short put
SP3
0,9050
RCSP3
5. 4. 2012
t
0,0014
pSP3
Short put
SP4
0,9050
RCSP4
12. 4. 2012
T
0,0035
pSP4
Zdroj: vlastní úvahy a obchodní platforma společnosti X-Trade Brokers
Opce LC3 a LC4 mají až na datum expirace totožné parametry, proto lze při počítání opční prémie v korunách využít jednoho vzorce pro oba kontrakty. Totéž platí i pro výpočet bodu zvratu. P LC 3; LC 4 p LC 3;LC 4 *N * HBL
(15)
P LC 3;LC 4 0,0037 *10000 * 20,55 760,35Kč
27
U opcí vydělávajících na poklesu kurzu je v obchodní platformě parametr delta zobrazován se
záporným znaménkem, zde je tedy uvažována jeho absolutní hodnota. 28
Otevřít lze i opce, které nikdy nemohou dosáhnout zisku. Týká se to především krátkých pozic, u
kterých se parametr delta blíží dolní hranici intervalu. Takovéto pozice samozřejmě nemají smysl a investor by si je měl ohlídat.
48
P SP3 p SP3 *N * HBS
(16)
P SP3 0,0014 *10000 * 20,58 288,12Kč P SP4 p SP4 *N * HBS
(17)
P SP4 0,0035 *10000 * 20,58 720,30Kč BZ LC 3;LC 4 RC LC 3;LC 4 p LC 3; LC 4
(18)
BZ LC 3;LC 4 0,9220 (0,0037) 0,9257 BZ SP3 RC SP3 p PS 3
(19)
BZ SP3 0,9050 0,0014 0,9036 BZ SP4 RC SP4 p PS 4
(20)
BZ SP4 0,9050 0,0035 0,9015 Tyto nové kontrakty jsou hluboko mimo peníze (out of the money). Opce LC3 a LC4 jsou zajímavé tím, že se sice liší datum expirace, cena opcí je však stejná. Realizační cena se nachází na horní hranici trojúhelníkové formace, bod zvratu pak již leží mimo tuto formaci. Tyto opce nejsou vhodné pro vstup do pozice popsané v části 4.3.2, jelikož by s velkou pravděpodobností nikdy nedosáhly zisku, proto je jejich cena skutečně nižší než u předchozích opcí. Opce SP3 a SP4 mají oproti výchozím opcím SP1 a SP2 posunut bod zvratu směrem dolů, jejich potenciální zisk je ovšem také nižší. Nepatrný posun bodu zvratu při nižší ziskovosti vyžaduje řízení pozice stejně jako u výše zmíněných prodaných prodejních opcí.
49
Obrázek 15: Profil zisků a ztrát kontraktů z tabulky 9 Zdroj: vlastní konstrukce
Následující tabulka uvádí opce, jejichž parametr delta se blíží horní hranici uvedeného intervalu. Jejich cena by oproti výše uvedeným opcím měla být vyšší. Tabulka 10: Parametry opčních kontraktů s vysokým parametrem delta Typ opce
Realizační cena
Datum expirace
Opční prémie (body)
Long call
LC5
0,8985
RCLC5
5. 4. 2012
t
-0,0114
pLC5
Long call
LC6
0,8985
RCLC6
12. 4. 2012
T
-0,0130
pLC6
Short put
SP5
0,9165
RCSP5
5. 4. 2012
t
0,0093
pSP5
Short put
SP6
0,9165
RCSP6
12. 4. 2012
T
0,0109
pSP6
Zdroj: vlastní úvahy a obchodní platforma společnosti X-Trade Brokers
P LC 5 p LC 5 *N * HBL
(21)
P LC 5 0,0114 *10000 * 20,55 2342,7Kč P LC 6 p LC 6 *N * HBL
(22) 50
P LC 6 0,0130 *10000 * 20,55 2671,50Kč P SP5 p SP5 *N * HBS
(23)
P SP5 0,0093 *10000 * 20,58 1913,94Kč P SP6 p SP6 *N * HBS
(24)
P SP6 0,0109 *10000 * 20,58 2243,22Kč BZ LC 5 RC LC 5 p LC 5
(25)
BZ LC 5 0,8985 (0,0114) 0,9099 BZ LC 6 RC LC 6 p LC 6
(26)
BZ LC 6 0,8985 (0,0130) 0,9115 BZ SP5 RC SP5 p SP5
(27)
BZ SP5 0,9165 0,0093 0,9072 BZ SP6 RC SP6 p PS 6
(28)
BZ SP6 0,9165 0,0109 0,9056 Kontrakty z tabulky 9 jsou hluboko v penězích (in the money). Opcím LC5 a LC6 se bod zvratu posunul blízko k otevírací ceně kontraktu na vyrovnání rozdílů, teoreticky by tak byly nejvhodnější ke spekulaci na růst ceny k horní hranici trojúhelníkové formace. Opce dosahují zisku nejdříve ze všech dosud uvedených koupených kupních opcí, toto je však vykoupeno jejich výrazně vyšší cenou. Opce SP5 a SP6 dosahují největšího zisku ze všech dosud počítaných prodaných prodejních opcí, jejich bod zvratu se přiblížil otevírací hodnotě CFD, kdy je opce SP5 dokonce dříve ztrátová než kontrakt na vyrovnání rozdílů. Realizační cena opce SP6 se nachází v horní polovině trojúhelníkové formace, opce by tak mohla přinést zajímavý zisk. Proti však hovoří delší doba do splatnosti a fakt, že by investor musel řídit téměř stejné ztráty, jako by mu přinesl kontrakt na vyrovnání rozdílů.
51
Obrázek 16: Profil zisků a ztrát kontraktů z tabulky 10 Zdroj: vlastní konstrukce
4.3.3 Porovnání opčních kontraktů s kontraktem na vyrovnání rozdílů Do této chvíle byla popisována spekulace pouze pomocí opčních kontraktů. Spekulace pomocí kontraktu na vyrovnání rozdílů umožňuje obchodníkovi použít některé inteligentní pokyny. Jak je patrné z obrázků profilů zisků a ztrát v předchozí části, kontrakt na vyrovnání rozdílů může být neomezeně ztrátový, proto si obchodník musí zvolit maximální únosnou ztrátu a nastavit příkaz zastavení ztrát (stop loss), který by při případném větším poklesu kurzu ukončil dlouhou pozici s předem kalkulovanou ztrátou. Dále bude využit příkaz realizovat zisk (profit target), který rovněž ukončí dlouhou pozici za zvolenou cenu, avšak se ziskem. Tyto příkazy jsou velmi užiteční pomocníci, neboť není v silách investora neustále sledovat vývoj trhu a vystoupit z obchodu s požadovaným ziskem, respektive ztrátou. Vývoj trhu za zvolené období a nastavení těchto příkazů zachycuje obrázek 17, kde červená čerchovaná čára značí příkaz zastavení ztrát, spodní zelená čerchovaná čára otevírací cenu a horní zelená čerchovaná čára příkaz realizovat zisk. Přesné číselné hodnoty uvádí tabulka 11.
52
Obrázek 17: Vývoj kurzu měnového páru USDCHF v průběhu obchodů Zdroj: obchodní platforma společnosti X-Trade Brokers
53
Tabulka 11: Parametry kontraktu na vyrovnání rozdílů CFD
Zastavení ztrát
Otevírací cena
Realizovat zisk
USDCHF
0,8984
0,9070
0,9200
Zdroj: vlastní úvahy
Z tabulky 11 prostým odečtením jasně vyplývá, že v tomto modelovém příkladě je maximální možná ztráta rovna 0,0086 bodů, maximální možný zisk pak 0,0130 bodů. Poměr možné ztráty k potenciálnímu zisku je tedy přibližně 1:1,5. Při otevření dlouhé pozice kontraktu na vyrovnání rozdílů byla z obchodního demo účtu odečtena záloha (margin), její hodnotu uvádí tabulka 6. Záloha se vrací po ukončení obchodu, pokud je pozice zisková, obchodník obdrží zpět celou zálohu. Při případné ztrátě se záloha přímo použije na hrazení vzniklých ztrát. Z obrázku 17 je patrno, že po vstupu do obchodu trh nejprve váhal a došlo k mírnému kurzovému poklesu, který ale nebyl tak velký, aby došlo k aktivování příkazu zastavení ztrát. I přes tento počáteční propad skutečně došlo k růstu kurzu k horní hranici trojúhelníkové formace a dlouhá pozice v podobě kontraktu na vyrovnání rozdílů byla 5. dubna ukončena aktivováním příkazu realizovat zisk za nastavenou cenu 0,9200. Shodou okolností byl příkaz realizovat zisk aktivován v ten samý den, ve kterém expirovaly opce s datem vypršení t. Pozoruhodné je, že tyto opce expirovaly za prakticky totožnou cenu, na jakou byl příkaz nastaven. Následující tabulka uvádí i referenční cenu při vypršení opcí s datem expirace T. Tabulka 12: Referenční ceny při expiraci opcí
Referenční cena
5. dubna 2012 16:00
12. dubna 2012 16:00
0,9201
0,9117
Zdroj: obchodní platforma společnosti X-Trade Brokers
Zisk kontraktu na vyrovnání rozdílů byl již uveden výše. Zisk, případně ztráta, jednotlivých opčních kontraktů se vypočítá prostým odečtením bodu zvratu od referenční ceny. Pro zjednodušení uvádí následující tabulky již vypočítaný zisk, potažmo ztrátu, v bodech, následným násobením tohoto údaje hodnotou jednoho bodu 54
pro dlouhou nebo krátkou pozici a nominální hodnotou kontraktu z tabulky 6 v části 4.3.2 pak vychází částka v korunách. Prodané prodejní opce s datem expirace t přinesly maximální možný zisk, jelikož jejich realizační ceny byly pod referenční cenou, a nedošlo tak k uplatnění opcí, proto se zisk těchto kontraktů rovná obdržené prémii. Tabulka 13: Zisk / ztráta daných kontraktů při spekulaci (5. 4. 2012) Typ kontraktu
Zisk / ztráta
Zisk / ztráta (Kč)
CFD
0,0130
2671,50
LC1
0,0070
1438,50
SP1
0,0025
514,50
LC3
-0,0037
-760,35
SP3
0,0014
288,12
LC5
0,0102
2096,10
SP5
0,0093
1913,94
Zdroj: vlastní úvahy Tabulka 14: Zisk / ztráta kontraktů s datem expirace T při spekulaci Typ kontraktu
Zisk / ztráta
Zisk / ztráta (Kč)
LC2
-0,0034
-698,70
SP2
0,0045
926,10
LC4
-0,0037
-760,35
SP4
0,0035
720,30
LC6
0,0002
41,10
SP6
0,0061
1255,38
Zdroj: vlastní úvahy
55
Opce LC3 a LC4 expirovaly se ztrátou o velikosti zaplacených opčních prémií, protože referenční cena byla nižší než jejich realizační ceny, proto nemělo smysl opce uplatnit. Prodané prodejní opce s datem vypršení T expirovaly s výjimkou opce SP6 rovněž s maximálním ziskem. Tato zmíněná opce přinesla dílčí zisk, neboť se referenční cena nacházela mezi jejím bodem zvratu a realizační cenou. Zisk kontraktu na vyrovnání rozdílů se však ještě musí snížit o úrok, v případě společnosti X-Trade Brokers jde o tzv. swapové body. K výpočtu se použije kurz švýcarského franku vůči české koruně, jenž je v tomto případě křížovou měnou. Tabulka 15: Kurz měnového páru CHFCZK (vždy k 24:00 daného dne) Kurz
29. 3. 2012
30. 3. 2012
1. 4. 2012
2. 4. 2012
3. 4. 2012
4. 4. 2012
CHFCZK
20,5225
20,6025
20,6290
20,5615
20,4475
20,4915
Zdroj: http://www.forexpros.com/currencies/chf-czk-historical-data
Velikost částky snižující zisk k dalšímu obchodnímu dni se vypočítá vynásobením swapových bodů pro dlouhou pozici z tabulky 3 a kurzu uvedeném v tabulce 15. Tabulka 16: Úroky v Kč odpovídající kontraktu o velikosti 0,1 lotu (vždy k 24:00 daného dne)
Swap
29. 3. 2012
30. 3. 2012
1. 4. 2012
2. 4. 2012
3. 4. 2012
4. 4. 2012
-7,02
-7,05
-7,06
-7,04
-7,00
-7,01
Zdroj: vlastní úvahy
Pokud byl výše spočítán zisk kontraktu na vyrovnání rozdílů jako 2671,50 Kč, je nutno ho nyní snížit o sumu hodnot z tabulky 16, což dělá -42,18 Kč. Konečný zisk z tohoto obchodu je 2629,32 Kč.
4.3.4 Shrnutí a doporučení Ke spekulaci na růst ceny uvnitř trojúhelníkové formace bylo využito nákupu jednoho kontraktu na vyrovnání rozdílů a dvanácti různých opčních kontraktů. K růstu kurzu měnového páru USDCHF dle výše popsané strategie skutečně došlo, ne všechny 56
kontrakty však přinesly žádaný profit. Údaje z tabulek 13 a 14 jsou v následujícím obrázku zobrazeny modře. Investor by však měl počítat i s možnou ztrátou, pokud by zvolená strategie nebyla úspěšná. Výše ztráty jednotlivých kontraktů je zobrazena červenou barvou.
Obrázek 18: Zisk / ztráta jednotlivých kontraktů při spekulaci Zdroj: vlastní úvahy
Ztráta kontraktu na vyrovnání rozdílů se odvíjí od aktivování předem nastaveného příkazu zastavení ztrát. Ztráta koupených kupních opcí jde maximálně do výše zaplacené opční prémie. Problém však nastavá u prodaných prodejních opcí, které mají ztrátu v podstatě neomezenou a nelze u nich využít inteligentních příkazů. Faktem je, že při velkém poklesu kurzu lze tyto opce předčasně uzavřít, což však vyžaduje stále pozici sledovat a také již mít s obchodováním jisté zkušenosti. Pro začínajícího obchodníka tedy nejsou tyto opce příliš vhodnou strategií. Ztráta uvedená v obrázku 18 je proto pouze orientační a je kalkulována tak, že se referenční cena v době vypršení opcí rovnala 0,8984, což je hodnota, na kterou byl nastaven příkaz zastavení ztrát. Tato cena byla zvolena záměrně, ze zmíněného obrázku je nyní vidět, že při stejné ceně přinášejí prodané prodejní opce oproti kontraktu na vyrovnání rozdílů přibližně stejnou 57
nebo menší ztrátu. Nutno však podotknout, že tato kalkulace je značně idealizovaným případem, který by byl v reálném trhu velmi nepravděpodobný. Koupené kupní opce mají obecně velkou nevýhodu v tom, že nejprve musí překonat opční prémii a až poté jsou ziskové. Největší zisk přinesla opce LC5 a poté LC1, ostatní opce skončily s malým ziskem nebo ve ztrátě. Při obchodování trojúhelníkové formace je růst kurzu s velkou pravděpodobností omezen její horní hranicí, proto opce LC3 a LC4, jež jsou hluboko mimo peníze, prakticky nikdy nemohou dosáhnout zisku. Zajímavé jsou výsledky prodaných prodejních opcí. Nejvyšší zisk přinesly opce SP5 a poté SP6, ostatní prodané prodejní opce byly ovšem také ziskové. Oproti koupeným kupním opcím se jim tak v této strategii dařilo mnohem lépe. Z obrázku 17 je zřejmé, že opce s datem expirace T by přinesly mnohem zajímavější zisky, popřípadě by některé z nich nebyly ztrátové, pokud by k vypršení těchto kontraktů došlo o den později. K optimálnímu nastavení data expirace musí obchodník sbírat zkušenosti a více propracovávat strategie, avšak i poté lze odhadovat vývoj trhu velmi těžko. Shoda referenční ceny opcí s datem expirací t a nastavení příkazu realizovat zisk byla v tomto případě pouze šťastná shoda náhod. Na obrázku 17 je po otevření obchodů vidět mírný propad kurzu, který lze označit za falešný průraz trojúhelníkové formace. Při vylepšení poměru potenciální ztráty k možnému zisku u kontraktu na vyrovnání rozdílů například 1:2, by při zachování příkazu realizovat zisk již došlo ke zbytečnému ukončení dlouhé pozice na příkazu zastavení ztrát, jenž by byl blíže posunut k otevírací ceně. Obchodník si proto musí předem stanovit únosnou ztrátu a počítat s takovými situacemi. Zřejmou výhodou opcí je, že případný pokles a následný opětovný růst ceny dle očekávání přečkají bez ukončení pozice až k datu vypršení. Na druhou stranu jejich nevýhodou je absence příkazu realizovat zisk, neboť při příznivém vývoji musí investor k plnému profitu počkat celou dobu do expirace opce, za kterou se mohou podmínky na trhu velmi výrazně změnit. S těmito zřejmými vlastnostmi obou typů finančních derivátů musí obchodník nejen při spekulaci počítat. Ve finálním hodnocení je pro výše popsanou spekulační strategii uvnitř trojúhelníkové formace jasným vítězem kontrakt na vyrovnání rozdílů, jenž nabízí největší zisk ze všech zobchodovaných kontraktů. Koupené kupní opce nenabízejí velký ziskový 58
potenciál, a pokud ano, při poklesu kurzu by generovaly v poměru k možnému zisku značnou ztrátu, většinou tedy vycházejí jako příliš drahé. Prodané prodejní opce sice přinesly malé zisky, jak již ale bylo výše zmíněno, oproti předchozímu typu opcí byly mnohem úspěšnější. Tyto kontrakty je ovšem nutné otevírat v situacích s velkou pravděpodobností úspěchu, jinak může dojít k velkým ztrátám, což na obchodníka klade jisté nároky v oblasti psychiky a zkušeností. Ke spekulaci uvnitř trojúhelníkové formace se proto vyplatí užít kontraktu na vyrovnání rozdílů, pro zkušenější obchodníky při využití dalších technických indikátorů nebo fundamentálních zpráv podporujících tuto strategii by bylo možno využít některých prodaných prodejních opcí. Další možnou alternativou by bylo využít těchto opcí s nastavenými delšími dobami do expirace a realizačními cenami těsně nad pomyslnou osou úhlu, jenž tvoří přímky trojúhelníkové formace. Za vypsání takových opcí by obchodník obdržel zajímavou prémii, kdy oscilace kurzu mezi hranicemi trojúhelníkové formace až k její špičce dává poměrně slušnou pravděpodobnost úspěchu při bočním trendu, který by byl jen velmi těžko obchodován pomocí kontraktu na vyrovnání rozdílů. Výše popsanou strategii nelze brát jako dogma a pevně se jí držet. Co obchodník, to jiný přístup, proto by samozřejmě mohly být otevřeny opce s jinými daty expirace nebo realizačními cenami, vstup do obchodů by mohl proběhnout v jiné dny apod. Využít lze i mnoha jiných technických formací, indikátorů, v neposlední řadě různých kombinačních opčních strategií nebo exotických opcí, a také fundamentálních zpráv. Posledně zmíněné pak dávají investorům v této práci zatím neuvažované možnosti, neboť zejména při spolehlivých zákulisních informacích lze s předstihem otevírat levné opce a následně těžit z důsledků dané zprávy. Z nedávné minulosti lze jmenovat například kvantitativní uvolňování (quantitative easing) v USA, které mělo za následek oslabování dolaru, snížení úrokových sazeb a nepřímo také například růst cen akcií. Další zajímavou událostí byl například válečný konflikt vedený libyjským diktátorem Muammarem Kaddáfím, jenž měl výrazný vliv na ceny ropy. Analýzy dalších možných situací však vzhledem k rozsahu práce nebylo možno provést.
4.4 Modelový příklad 2 – zajištění V části 4.3 bylo spekulováno na vzestup kurzu k horní hranici trojúhelníkové formace. Mohlo by se ovšem stát, že by trh nereagoval dle předpokladů a dlouhá pozice v podobě 59
kontraktu na vyrovnání rozdílů by začala být ztrátová. V této části budou představeny takové opce, které profitují na poklesu kurzu podkladového aktiva a mají za úkol zmírnit potenciální ztrátu.
4.4.1 Výpočet profilů zisků a ztrát opčních kontraktů Na poklesu kurzu vydělává prodaná kupní opce (short call) a koupená prodejní opce (long put). Parametry opcí v následující tabulce se odvíjejí od opcí uvedených v části 4.3.2, shodná je realizační cena, data expirace i velikost obchodu, a liší se tak pouze typ opce. Tabulka 17: Parametry základních opčních kontraktů při spekulaci Typ opce
Realizační cena
Datum expirace
Opční prémie (body)
Short call
SC1
0,9070
RCSC1
5. 4. 2012
t
0,0024
pSC1
Short call
SC2
0,9070
RCSC2
12. 4. 2012
T
0,0044
pSC2
Long put
LP1
0,9070
RCLP1
5. 4. 2012
t
-0,0062
pLP1
Long put
LP2
0,9070
RCLP2
12. 4. 2012
T
-0,0082
pLP2
Zdroj: vlastní úvahy a obchodní platforma společnosti X-Trade Brokers
K výpočtům opční prémie v korunách lze užít vzorec 5 uvedený v části 4.3.2.
P SC1 p SC1*N * HBS
(29)
P SC1 0,0024 *10000 * 20,58 493,92Kč P SC2 p SC2 *N * HB S
(30)
P SC2 0,0044 *10000 * 20,58 905,52Kč
P LP1 p LP1 *N * HB L
(31)
P LP1 0,0062 *10000 * 20,55 1274,10Kč
P LP 2 p LP 2 *N * HBL
(32)
P LP 2 0,0082 *10000 * 20,55 1685,10Kč 60
Pro výpočet bodu zvratu však nelze užít základní vzorec 8 uvedený v té samé části, neboť byl uzpůsoben výpočtům výše, a proto nyní nesouhlasí znaménka. Nově zavedený vzorec je pod číslem 33. BZ x RC x p x
(33)
BZ SC1 RC SC1 p SC1
(34)
BZ SC1 0,9070 0,0024 0,9094 BZ SC2 RC SC2 p SC2
(35)
BZ SC2 0,9070 0,0044 0,9114
BZ LP1 RC LP1 p LP1
(36)
BZ LP1 0,9070 0,0062 0,9008
BZ LP 2 RC LP 2 p LP 2
(37)
BZ LP 2 0,9070 0,0082 0,8988
Obrázek 19: Profily zisků a ztrát kontraktů z tabulky 17 Zdroj: vlastní konstrukce
61
Jak je patrno z obrázku 19, opce SC1 a SC2 jsou sice při poklesu kurzu ziskové, avšak jejich zisk je konstantní, a tak zcela nepokryjí případné ztráty plynoucí z kontraktu na vyrovnání rozdílů. Pokud by však došlo k růstu kurzu, jak bylo předpokládáno v části 4.3.1, byly by tyto opce čím dál více ztrátové, a tudíž by smazávaly ziskovost kontraktu na vyrovnání rozdílů. Koupené prodejní opce LP1 a LP2 jsou naopak s klesajícím kurzem stále více ziskové a umožňují krýt případné ztráty plynoucí z dlouhé pozice v podobě kontraktu na vyrovnání rozdílů. Tyto opce mohou případnou ztrátu smazat úplně, pokud dojde k výraznému poklesu kurzu a uzavření dlouhé pozice kontraktu na vyrovnání rozdílů pomocí příkazu zastavení ztrát. Stejně jako v prvním příkladu u spekulace budou nyní otestovány opce s parametrem delta blížícím se dolním hodnotám povoleného intervalu. Tabulka 18: Parametry opčních kontraktů s nízkým parametrem delta Typ opce
Realizační cena
Datum expirace
Opční prémie (body)
Short call
SC3
0,9100
RCSC3
5. 4. 2012
T
0,0011
pSC3
Short call
SC4
0,9100
RCSC4
12. 4. 2012
T
0,0031
pSC4
Long put
LP3
0,8990
RCLP3
5. 4. 2012
t
-0,0037
pLP3
Long put
LP4
0,8990
RCLP4
12. 4. 2012
T
-0,0048
pLP4
Zdroj: vlastní úvahy a obchodní platforma společnosti X-Trade Brokers
P SC3 p SC3 *N * HBS
(38)
P SC3 0,0011*10000 * 20,58 226,38Kč P SC4 p SC4 *N * HBS
(39)
P SC4 0,0031*10000 * 20,58 637,98Kč P LP3 p LP3 *N * HBL
(40)
P LP3 0,0037 *10000 * 20,55 760,35Kč 62
P LP 4 p LP 4 *N * HB L
(41)
P LP 4 0,0048 *10000 * 20,55 986,40Kč BZ SC3 RC SC3 p SC3
(42)
BZ SC3 0,9100 0,0011 0,9111 BZ SC4 RC SC4 p SC4
(43)
BZ SC4 0,9100 0,0031 0,9131 BZ LP3 RC LP3 p LP3
(44)
BZ LP3 0,8990 0,0037 0,8953
BZ LP 4 RC LP 4 p LP 4
(45)
BZ LP 4 0,8990 0,0048 0,8942
Obrázek 20: Profily zisků a ztrát kontraktů z tabulky 18 Zdroj: vlastní konstrukce
63
Z předchozího textu je zřejmé, že se jedná o kontrakty mimo peníze, jejich opční prémie jsou menší, než je tomu u předchozích čtyř opcí. Při růstu kurzu prodané kupní opce SC3 a SC4 sice ubírají kontraktu na vyrovnání rozdílů na zisku, jejich body zvratu však leží přibližně v polovině trojúhelníkové formace, proto tento negativní efekt začne fungovat nejpozději z uvedených opcí. Při poklesu kurzu ale příliš nedokážou svými malými opčními prémiemi krýt ztrátu tvořenou dlouhou pozicí CFD. Jelikož jsou kontrakty LP3 a LP4 oproti opcím LP1 a LP2 výrazně levnější, neubírají při růstu kurzu tolik na ziskovosti kontraktu na vyrovnání rozdílů. Jejich bod zvratu je však posunut až téměř k hladině silné podpory. Kontrakt na vyrovnání rozdílů by při poklesu kurzu k této hladině generoval velkou ztrátu, kterou by ovšem omezil příkaz zastavení ztrát. Potenciální ztrátu by opce LC3 a LC4 těžko smazávaly, neboť vzhledem k datům expirace by cena musela rychle prorazit zmíněný support a dále klesat. Nyní zbývá otestovat kontrakty s parametrem delta blížícím se horní hranici povoleného intervalu. Tabulka 19: Parametry opčních kontraktů s vysokým parametrem delta Typ opce
Realizační cena
Datum expirace
Opční prémie (body)
Short call
SC5
0,8985
RCSC5
5. 4. 2012
t
0,0076
pSC5
Short call
SC6
0,8985
RCSC6
12. 4. 2012
T
0,0092
pSC6
Long put
LP5
0,9165
RCLP5
5. 4. 2012
t
-0,0130
pLP5
Long put
LP6
0,9165
RCLP6
12. 4. 2012
T
-0,0147
pLP6
Zdroj: vlastní úvahy
P SC5 p SC5 *N * HBS
(46)
P SC5 0,0076 *10000 * 20,58 1564,08Kč P SC6 p SC6 *N * HBS
(47)
P SC6 0,0092 *10000 * 20,58 1893,36Kč P LP5 p LP5 *N * HBL
(48) 64
P LP5 0,0130 *10000 * 20,55 2671,50Kč P LP6 p LP6 *N * HBL
(49)
P LP6 0,0147 *10000 * 20,55 3020,85Kč BZ SC5 RC SC5 p SC5
(50)
BZ SC5 0,8995 0,0076 0,9061 BZ SC6 RC SC6 p SC6
(51)
BZ SC6 0,8995 0,0092 0,9077 BZ LP5 RC LP5 p LP5
(52)
BZ LP5 0,9165 0,0130 0,9035 BZ LP 6 RC LP6 p LP 6
(53)
BZ LP6 0,9165 0,0147 0,9018
Obrázek 21: Profily zisků a ztrát kontraktů z tabulky 19 Zdroj: vlastní úvahy
65
Je zřejmé, že se jedná o opce v penězích, proto mají tyto opce výrazně větší opční prémie. Bod zvratu prodaných kupních opcí SC5 a SC6 se nachází velmi blízko otevírací hodnotě kontraktu na vyrovnání rozdílů. Při růstu kurzu by smazávaly takřka celý jeho zisk, při poklesu by ovšem stejně tak smazávaly jeho ztrátu, a to až téměř do příkazu zastavení ztrát. Jelikož je potenciál růstu kurzu omezen trojúhelníkovou formací, vyvstává otázka, zda by kontrakt na vyrovnání rozdílů dokázal přinést takový zisk, který by pokryl zaplacené opční prémie kontraktů LP5 a LP6. Na druhou stranu při poklesu kurzu by bylo zajištění pomocí těchto opcí velmi efektivní, neboť ze všech opcí se jejich bod zvratu nachází nejblíže k otevírací hodnotě kontraktu na vyrovnání rozdílů. Tyto opce přinášejí zisk ihned po prolomení trojúhelníkové formace směrem dolů, proto by rychle smazaly ztráty plynoucí z ukončení dlouhé pozice CFD na příkazu zastavení ztrát.
4.4.2 Kalkulace zisku a ztráty Z obrázku 17 je známo, že v prvním modelovém příkladu skutečně došlo k růstu kurzu. Spekulační strategie tak byla úspěšná, nebylo však počítáno se zajištěním. Následující tabulka uvádí, jak by opční kontrakty z předchozí části ovlivnily zisk kontraktu na vyrovnání rozdílů, pokud by byl jimi zajištěn. Jelikož došlo k velkému růstu kurzu, všechny tyto opce byly, až na jednu výjimku, logicky ztrátové. Výpočet ztrát proběhl odečtením referenčních cen z tabulky 12 od bodů zvratu jednotlivých opcí z předchozí části, sloupeček celkem uvádí konečnou hodnotu zisku nebo ztráty, která byla spočítána odečtením ztráty jednotlivých opcí od zisku kontraktu na vyrovnání rozdílů, jenž byl uveden v závěru části 4.3.3.
66
Tabulka 20: Ztráta kontraktů s datem expirace t při zajištění Typ kontraktu
Ztráta
Ztráta (Kč)
Celkem (Kč)
SC1
-0,0107
-2202,06
427,26
LP1
-0,0062
-1274,10
1355,22
SC3
-0,0090
-1852,20
777,12
LP3
-0,0037
-760,35
1868,97
SC5
-0,0140
-2881,20
-251,88
LP5
-0,0130
-2671,50
-42,18
Zdroj: vlastní úvahy Tabulka 21: Zisk / ztráta kontraktů s datem expirace T při zajištění Typ kontraktu
Zisk / ztráta
Zisk / ztráta (Kč)
Celkem (Kč)
SC2
-0,0003
-61,74
2567,58
LP2
-0,0082
-1685,10
944,22
SC4
0,0014
288,12
2917,44
LP4
-0,0048
-986,40
1642,92
SC6
-0,0040
-823,20
1806,12
LP6
-0,0147
-3020,82
-391,5
Zdroj: vlastní úvahy
Aby byla demonstrována úloha zajišťovacích opcí, bude nyní čistě teoreticky předpokládáno, že došlo k proražení trojúhelníkové formace směrem dolů. Spekulační strategie by se tak stala ztrátovou a zajišťovací opce začaly plnit svůj účel. Předpokládané referenční ceny v době expirace t a T uvádí následující tabulka.
67
Tabulka 22: Předpokládané referenční ceny při expiraci opcí 5. dubna 2012 16:00
12. dubna 2012 16:00
0,8944
0,8823
Referenční cena Zdroj: vlastní úvahy
Dlouhá pozice kontraktu na vyrovnání rozdílů by byla ukončena příkazem zastavení ztrát za výše zmíněnou cenu 0,8984, k čemuž by došlo dne 2. 4. 2012. Z části 4.3.3 je známo, že ztráta je rovna 0,0086 bodům, což dle předchozích úvah dělá -1769,88 Kč. Tuto částku je nutno ještě upravit o úrok za dobu držení, jenž by se odvíjel od kurzu švýcarského franku. Hodnoty uvedené v tabulce 16 by se pravděpodobně příliš nelišily, proto zde pro ilustraci budou použity. Dle zmíněné tabulky vychází úrok -21,13 Kč, celková ztráta z této pozice by tak dosáhla -1791,01 Kč. Nyní již lze dopočítat následující tabulku, ve které je ve sloupci celkem uvedena ztráta kontraktu na vyrovnání rozdílů snížená o zisk jednotlivých zajišťovacích opcí. K výpočtům jsou použity stejné úvahy jako v předchozím textu, u jednotlivých kontraktů je tedy vždy odečtena referenční cena z tabulky 22 od bodu zvratu jednotlivých opcí. Tabulka 23: Zisk kontraktů s datem expirace t Typ kontraktu
Zisk
Zisk (Kč)
Celkem (Kč)
SC1
0,0024
493,92
-1297,81
LP1
0,0064
1315,20
-475,81
SC3
0,0011
226,38
-1564,63
LP3
0,0009
184,95
-1606,06
SC5
0,0076
1564,08
-226,93
LP5
0,0091
1870,05
79,04
Zdroj: vlastní úvahy
Při takto výrazném kalkulovaném propadu kurzu je zisk prodaných kupních opcí roven obdržené opční prémii. 68
Tabulka 24: Zisk kontraktů s datem expirace T Typ kontraktu
Zisk
Zisk (Kč)
Celkem (Kč)
SC2
0,0044
905,52
-885,49
LP2
0,0165
3390,75
1599,74
SC4
0,0031
637,98
-1153,03
LP4
0,0119
2445,45
654,44
SC6
0,0092
1893,36
102,35
LP6
0,0195
4007,25
2216,24
Zdroj: vlastní úvahy
4.4.3 Shrnutí a doporučení K zajištění proti propadu kurzu bylo užito dvanácti opcí. Následující obrázek zpracovává údaje z tabulek v předchozí části vzhledem k výchozímu kontraktu na vyrovnání rozdílů. Modrou barvou je značen zisk nebo ztráta při růstu kurzu, tento případ tedy vychází z prvního reálného příkladu. Hodnoty pocházejí z tabulek 20 a 21 ze sloupečku celkem, který vznikl odečtením zisku či ztráty jednotlivých opčních kontraktů od zisku kontraktu na vyrovnání rozdílů při spekulaci. Červenou barvou je značen zisk nebo ztráta při poklesu kurzu. Tento případ vychází pouze z předpokladů, že by spekulační strategie nebyla úspěšná. Hodnoty jsou brány z tabulek 23 a 24 opět ze sloupečku celkem, který vychází snížením ztráty kontraktu na vyrovnání rozdílů, jež vznikla aktivováním příkazu zastavení ztrát, o zisk zajišťovacích opcí. Při pohledu na obrázek 22 je vidět, že při zajištění se vyplatí využít koupených prodejních opcí, které při poklesu kurzu lépe smazávají ztráty generované kontraktem na vyrovnání rozdílů. Některé prodané kupní opce ovšem také nabídly zajímavé výsledky. Při prvním pohledu jde zejména o kontrakt SC4, jenž přinesl dodatečný zisk i při růstu kurzu, i když měl primárně sloužit k zajištění.
69
Obrázek 22: Zisk / ztráta při zajištění Zdroj: vlastní úvahy
Stejně jako v části 4.3.4 u spekulace nutno podotknout, že pokud by bylo datum expirace T nastaveno jen o jeden den déle, situace by skončila jinak. Jelikož došlo 13. dubna 2012 k opětovnému zvýšení kurzu, všechny prodané kupní opce by začaly generovat ztrátu, a tak by například zmíněná opce SC4 již nepřinesla dodatečný zisk a naopak by svou ztrátovostí snižovala žádaný profit. Další problém vyvstává při výstupu dlouhé pozice kontraktu na vyrovnání rozdílů na příkazu realizovat zisk. Zajišťovaná pozice zmizela, opce s datem expirace T však byly ještě další kalendářní týden na trhu otevřeny. Koupené prodejní opce mají danou ztrátu, se kterou investor může předem počítat. Prodané kupní opce však při vysokém růstu kurzu generují velkou ztrátu, kterou by investor zcela jistě musel řídit. V tomto případě horní hranice trojúhelníkové formace omezuje růstový potenciál, což investorovi dává alespoň určitou pravděpodobnost, že by nedošlo k velkým ztrátám. Z jednotlivých obrázků v části 4.4.1 vyplývá, že existuje oblast ohrožení, kde by kontrakt na vyrovnání rozdílů již generoval ztrátu, zajišťovací opce by však ještě nezačaly plnit svoji funkci. Tato oblast se nachází těsně pod spodní hranicí 70
trojúhelníkové formace. Investor by měl vstupovat do takových pozic, u kterých je větší pravděpodobnost, že dojde k výraznému cenovému pohybu a tato oblast bude spolehlivě překonána. Takovéto příležitosti se většinou nacházejí při průlomu trendové čáry nebo hranice odporu či rezistence, a jak již bylo zmíněno v části 4.3.4, výrazné změny cen mohou přinést i různé makroekonomické události. Při finálním hodnocení vychází z uvedených opcí nejlépe opce LP2 a LP4, při jejich použití by byla strategie úspěšná jak při růstu kurzu, tak při jeho poklesu. V tomto daném případě by byly výhodné i opce SC6, díky které by také nevznikla žádná ztráta, a také SC2 a SC4, které nabízely vysoké zisky při růstu kurzu a menší ztráty při poklesu kurzu oproti samotnému kontraktu na vyrovnání rozdílů. Při posunutém datu expirace o jeden den by však byla jejich ziskovost o hodně nižší. Zbylé opce nepřinesly žádné výraznější výhody. V závěru nutno říci, že v případě zajištění se jednalo pouze o předpoklad a kalkulaci možných výsledků. Jelikož je obchodována formace, která se vyznačuje spíše bočním trendem s omezeným potenciálem růstu či poklesu kurzu, kdy k jasnému určení trendu musí obchodník čekat na proražení, je ziskovost kontraktu na vyrovnání rozdílů velmi omezena. Koupené prodejní zajišťovací opce jsou pro tento typ technické formace dosti drahé, což je vidět i z obrázku 22, kdy každá taková opce citelně smazává svou zaplacenou opční prémií omezené zisky kontraktu na vyrovnání rozdílů. Z těchto závěrů vyplývá, že vhodnější užití opcí by bylo při spekulaci na větší růst či pokles kurzu při proražení trojúhelníkové formace v delším časovém horizontu pomocí kontraktu na vyrovnání rozdílů, jenž by byl v případě dlouhé pozice zajištěn proti případnému poklesu kurzu právě koupenými prodejními opcemi, v případě krátké pozice by pak byl proti růstu kurzu jištěn koupenými kupními opcemi. Tyto opce by bylo vhodné otevřít před očekávaným proražením při nižší volatilitě a s adekvátními realizačními cenami a daty expirace. Rozsah práce bohužel neumožňuje provést další analýzy.
71
Závěr Opce jsou sice oproti ostatním finančním nástrojům mladým produktem, tvoří však velmi významnou skupinu termínovaných kontraktů. Vyznačují se tím, že je s nimi spojeno právo volby. Majitel opce se rozhoduje, zda své opční právo uplatní či nikoliv, jeho partner – vypisovatel opce – je naopak povinen na požádání dostát smluveným závazkům, za což při sjednání obchodu obdrží opční prémii. Kupní opce přinášejí právo koupit podkladové aktivum v den vypršení opce za realizační cenu. Prodejní opce naopak znamená právo prodat. Evropské opce lze uplatnit pouze v den splatnosti, americké opce pak kdykoliv do splatnosti. Práce byla zaměřena na čtyři základní pozice a jejich praktické využití. Jelikož jde na trhu pokladových aktiv jen velmi těžko vydělávat na propadu cen, kdy většina majitelů bazických cenných papírů přichází o vložené prostředky, umožňují jednotlivé pozice vydělávat jak na růstu kurzu podkladového aktiva, tak i na jeho poklesu. Díky svým vlastnostem lze jednotlivé opční pozice použít ke spekulaci jak na vzestup nebo pokles kurzu, tak na jeho kurzu pod nebo nad zvolenou hladinou. Dalším výrazným motivem investorů k užití tohoto finančního derivátu je možnost zajištění své expozice vůči nepříznivému vývoji a fixovat tak do budoucna cenu zvoleného instrumentu. První praktickou ukázkou obchodování opcí byl příklad spekulace. Na vybraném instrumentu byly realizovány vstupy do pozic dle technické analýzy trhu. V této oblasti je prostor pro subjektivní náhled každého daného obchodníka, jednotlivé parametry kontraktů a načasování vstupu do obchodů jsou do jisté míry předmětem osobních preferencí a zkušeností. K porovnání byl vybrán další finanční derivát – kontrakt na vyrovnání rozdílů – jenž je ještě mladším produktem než opce, proto pro mnohé investory toto může být první setkání s tímto typem derivátu. Spekulováno bylo na růst kurzu uvnitř trojúhelníkové formace. Kontrakt na vyrovnání rozdílů se ukázal jako lepší volba, neboť přinesl větší zisky především oproti koupeným kupním opcím. Alternativou by byly prodané prodejní opce, jejichž úspěšnost byla daleko větší než u prvně zmíněných, obchodník by však musel být připraven čelit neomezeným ztrátám. Druhá ukázka byla věnována zajištění. Kontrakt na vyrovnání rozdílů z prvního příkladu byl kombinován se zajišťovacími opcemi. Posuzována byla jak reálná situace 72
při růstu kurzu, ve které by opce negativně ovlivňovaly zisk samotného kontraktu na vyrovnání rozdílů, tak i kalkulovaná možnost poklesu kurzu, kdy měly opce za úkol zmírnit případné ztráty. Ve výsledku se v uvažovaném případě jako lepší varianta ukázaly koupené prodejní opce. Zajišťování kontraktu profitujícím na oscilaci kurzu uvnitř trojúhelníkové formace se ukázalo jako ne zcela efektivní, lepší variantou by bylo vyčkat na dlouhodobější pohyby například při proražení zmíněné formace. Obměny obou příkladů však vzhledem k rozsahu práce nebyly testovány. Cílem práce bylo názorně popsat výpočty důležitých hodnot a zisků, případně ztrát, jednotlivých kontraktů, okolnosti spojené s volbou obchodníka s cennými papíry a náležitosti jím nastavených obchodních podmínek a instrumentů, jichž by si měl být obchodník při obchodování finančních derivátů, zvláště pak opcí, vědom. Text byl zaměřen pouze na základní opční strategie, problematika opcí je však daleko rozsáhlejší. Při kombinaci základních opčních pozic či využití exotických opcí se otevírá mnoho nových variant a strategií, jež v této práci též nebylo možno popsat. Při vytváření této bakalářské práce jsem narazil na několik problémů. Ihned v začátcích se setkal s hojně používanou terminologií. Jednotliví autoři nepoužívají jednotné termíny, v případě internetových zdrojů se pak lze setkat s mnoha různými označeními. Pokud mělo být obchodování výše zmíněných derivátových kontraktů představeno na reálných trzích, bylo nutno čekat na vhodnou příležitost do trhu vstoupit. Od toho se odvíjí absence reálného příkladu zajištění, neboť se mi nepodařilo zachytit vyhovující možnost vstoupit do trhu. Obchodník s cennými papíry využitý v této práci umožňuje obchodovat opce na velmi omezený počet podkladových aktiv. Z toho vyplývá, že na různých trzích by mohly vzniknout podmínky pro zobchodování opcí, tyto by však nemusely být dostupné. V případě testování minulého vývoje lze v případě kontraktu na vyrovnání rozdílů využít historická data a alespoň přibližně vyčíslit zisky nebo případné ztráty dané strategie. Problém však přichází při použití opcí. Pro výpočet opčních prémií se používají složité modely, proto běžný investor může jen velmi obtížně alespoň přibližně opce ocenit. Dostupná opční platforma oceňuje opce pouze v reálném čase, zjištění jejich prémií v minulosti ovšem není možné. Na internetu lze dohledat různé druhy kalkulaček, jejich použití je však značně omezené. Někteří obchodníci s cennými papíry disponují platformami, které se snaží v minulosti obchodované standardizované opce na vybraná podkladová aktiva oceňovat. Z vlastních zkušeností mohu říct, že 73
takovéto služby jsou většinou zpoplatněny, jelikož se jedná o podstatně složitější platformy než u obchodníka zvoleného v této práci. Dalším problémem je fakt, že společnosti nabízející pokročilý software z velké části sídlí v zámoří a některé z nich své produkty pro český trh vůbec nedodávají. Možnost spočítat opční prémie nabízejí i jednotlivé opční burzy, tato varianta ale rozhodně není levnou záležitostí. I přes zmíněné problémy se jednalo o zajímavé téma, které mně osobně přineslo mnoho nových poznatků a zkušeností, jež jistě efektně zúročím při dalším studiu, svých soukromých aktivitách nebo v budoucím zaměstnání.
74
Seznam použité literatury Odborná literatura BLAKE, David. Analýza finančních trhů. Vyd. 1. Praha: Grada Publishnig, 1995. 624 s. ISBN 80-7169-201-8. JÍLEK, Josef. Termínové a opční obchody. Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, 1995. 286 s. ISBN 80-7169-183-6. JÍLEK, Josef. Kapitálový a derivátový trh. Vyd. 1. Praha: Bankovní institut, 1998. 370 s. ISBN 80-7169-54-2. JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty v praxi. Vyd. 2. Praha: Grada Publishing, 2010. 632 s. ISBN 978-80-247-3696-9. MUSÍLEK, Petr. Trhy cenných papírů. Vyd. 2. Praha: Ekopress, 2011. 520 s. ISBN 978-80-86929-70-5. PAVLÁT, Vladislav. Finanční opce. Vyd. 1. Praha: Magnet-Press, 1994. 179 s. ISBN 80-85847-19-1. REJNUŠ, Oldřich. Teorie a praxe obchodování s cennými papíry. Vyd. 1. Praha: Computer Press, 2001. 257 s. ISBN 80-7226-571-7. REJNUŠ, Oldřich. Finanční trhy. Vyd. 3. Ostrava: Key Publishing, 2011. 690. ISBN 978-80-7418-128-3. REVENDA, Zbyněk. Peněžní ekonomie a bankovnictví. Vyd. 4. Praha: Management Press, 2005, 627 s. ISBN 80-7261-132-1.
Internetové zdroje CHF/CZK Historical Data. ForexPros Financial Markets Worldwide [online]. © 20072012 [cit. 2012-05-06]. Dostupné z: http://www.forexpros.com/currencies/chf-czkhistorical-data Commodity Channel Index - CCI. Insta Forex Trading [online]. © 2007-R [cit. 201205-06]. Dostupné z: http://instaforex.com/cz/forex_technical_indicators.php?ind=20 75
Komise pro cenné papíry. Obchodování na úvěr (margin) a jeho rizika [online]. Leden 2003
[cit.
2012-03-26].
Dostupné
z
https://www.patria-
direct.cz/Dokumenty/Rádce%20investora%20margin.pdf Technická analýza - Trojúhelníkové formace. X-Trade Brokers [online]. 2012 [cit. 2012-05-06]. Dostupné z:
http://www.xtb.cz/vzdelani/stredne-pokrocily/technicka-
analyza/222465 Technická analýza - supporty a rezistence. FXstreet.cz [online]. 17.05.2010, č. 1 [cit. 2012-05-06].
Dostupné
z:
http://www.fxstreet.cz/technicka-analyza--supporty-a-
rezistence.html Technická analýza – úvodní díl seriálu. Pro investory [online]. 2. května 2012 [cit. 2012-05-09]. Dostupné z: http://proinvestory.cz/technicka-analyza-serial Obchodní podmínky. X-Trade Brokers [online]. 2012 [cit. 2012-05-06]. Dostupné z: http://www.xtb.cz/obchodni-podminky
76
Seznam obrázků Obrázek 1: Členění termínovaných obchodů................................................................ 13 Obrázek 2: Základní typy spekulace na trzích s cennými papíry .................................. 16 Obrázek 3: Vývoj vztahu tržní hodnoty podkladového aktiva a realizační ceny opce ... 19 Obrázek 4: Závislost časové hodnoty opce na čase ...................................................... 21 Obrázek 5: Základní rozdělení opcí ............................................................................. 23 Obrázek 6: Koupená kupní opce .................................................................................. 23 Obrázek 7: Prodaná kupní opce ................................................................................... 24 Obrázek 8: Koupená prodejní opce .............................................................................. 25 Obrázek 9: Prodaná prodejní opce ............................................................................... 26 Obrázek 10: Podstata fungování kontraktů na vyrovnání rozdílů (dlouhá pozice)......... 35 Obrázek 11: Podstata fungování kontraktů na vyrovnání rozdílů (krátká pozice) ......... 36 Obrázek 12: Aktuální vývoj kurzu měnového páru USDCHF (29. 3. 2012) ................. 41 Obrázek 13: Profil zisků a ztrát kontraktů z tabulky 7 .................................................. 45 Obrázek 14: Profil zisků a ztrát kontraktů z tabulky 8 .................................................. 47 Obrázek 15: Profil zisků a ztrát kontraktů z tabulky 9 .................................................. 50 Obrázek 16: Profil zisků a ztrát kontraktů z tabulky 10 ................................................ 52 Obrázek 17: Vývoj kurzu měnového páru USDCHF v průběhu obchodů ..................... 53 Obrázek 18: Zisk / ztráta jednotlivých kontraktů při spekulaci ..................................... 57 Obrázek 19: Profily zisků a ztrát kontraktů z tabulky 17 .............................................. 61 Obrázek 20: Profily zisků a ztrát kontraktů z tabulky 18 .............................................. 63 Obrázek 21: Profily zisků a ztrát kontraktů z tabulky 19 .............................................. 65 77
Obrázek 22: Zisk / ztráta při zajištění ..........................................................................70
78
Seznam tabulek Tabulka 1: Pozice kupních a prodejních opcí ............................................................... 20 Tabulka 2: Faktory ovlivňující cenu opce .................................................................... 29 Tabulka 3: Specifikační tabulka nástroje USDCHF – kontrakt na vyrovnání rozdílů .... 39 Tabulka 4: Specifikační tabulka nástroje USDCHF – vanilla opce ............................... 39 Tabulka 5: Základní parametry vanilla opcí a CFD ...................................................... 43 Tabulka 6: Hodnoty bodu a marže ............................................................................... 43 Tabulka 7: Parametry základních opčních kontraktů při spekulaci ............................... 44 Tabulka 8: Parametry opčních kontraktů s delší dobou do expirace.............................. 46 Tabulka 9: Parametry opčních kontraktů s nízkým parametrem delta ........................... 48 Tabulka 10: Parametry opčních kontraktů s vysokým parametrem delta ...................... 50 Tabulka 11: Parametry kontraktu na vyrovnání rozdílů ................................................ 54 Tabulka 12: Referenční ceny při expiraci opcí ............................................................. 54 Tabulka 13: Zisk / ztráta daných kontraktů při spekulaci (5. 4. 2012) .......................... 55 Tabulka 14: Zisk / ztráta kontraktů s datem expirace T při spekulaci ........................... 55 Tabulka 15: Kurz měnového páru CHFCZK (vždy k 24:00 daného dne) ..................... 56 Tabulka 16: Úroky v Kč odpovídající kontraktu o velikosti 0,1 lotu (vždy k 24:00 daného dne) ................................................................................................................. 56 Tabulka 17: Parametry základních opčních kontraktů při spekulaci ............................. 60 Tabulka 18: Parametry opčních kontraktů s nízkým parametrem delta ......................... 62 Tabulka 19: Parametry opčních kontraktů s vysokým parametrem delta ...................... 64 Tabulka 20: Ztráta kontraktů s datem expirace t při zajištění........................................ 67 Tabulka 21: Zisk / ztráta kontraktů s datem expirace T při zajištění ............................. 67 79
Tabulka 22: Předpokládané referenční ceny při expiraci opcí....................................... 68 Tabulka 23: Zisk kontraktů s datem expirace t ............................................................. 68 Tabulka 24: Zisk kontraktů s datem expirace T ............................................................ 69
80
