VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií. Daňové zatížení české rodiny

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií

D a ň o v é z a t í ž e n í č e s k é ro d i n y bakalářská práce

Autor: Jaroslava Tříletá Vedoucí práce: Ing. Marie Borská Jihlava 2016

Anotace Cílem mé bakalářské práce je ukázat daňové zatížení konkrétní české rodiny v letech 2014 a 2015. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. Teoretická část popisuje daň, její historii, základní pojmy spojené s daněmi a jednotlivé daně, které ovlivňují rozpočet rodiny. Praktická část ukazuje na konkrétních příkladech daňové zatížení modelové rodiny. V závěru této části je ukázáno, jak daně ovlivňují státní rozpočet.

Klíčová slova Daň, daňové zatížení, předmět daně, základ daně, sazba daně, daňová povinnost, poplatník, plátce daně.

Annotation The aim of my thesis is to show tax burden of a specific Czech family in years 2014 and 2015. The work is divided into two parts, theoretical and practical. Theoretical part describes tax, its history, basic concepts related with taxes and individual taxes which affect family budget. Practical part shows tax burden of a model family. This part concludes with a demonstration how taxes affect the state budget.

Keywords Tax, tax burden, subject to tax, tax base, tax rate, tax liability, ratepayer, tax payer.

Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat své vedoucí práce Ing. Marii Borské za její ochotu a odborné vedení při zpracování bakalářské práce.

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis

Obsah Úvod.................................................................................................................................. 9 1. Teoretická část ............................................................................................................ 10 1.1 Daň ........................................................................................................................ 10 1.2 Historie daní .......................................................................................................... 10 1.3 Daňové principy .................................................................................................... 12 1.4 Funkce daní ........................................................................................................... 12 1.5 Konstrukční prvky daně ........................................................................................ 13 1.5.1 Daňový subjekt .............................................................................................. 13 1.5.2 Základ daně .................................................................................................... 13 1.5.3 Sazba daně ..................................................................................................... 14 1.5.4 Sleva na dani .................................................................................................. 14 1.5.5 Zdaňovací období .......................................................................................... 15 1.5.6 Způsob placení daně ...................................................................................... 15 1.6 Třídění daní ........................................................................................................... 15 1.6.1 Podle vazby na důchod poplatníka ................................................................ 15 1.6.2 Podle subjektu daně ....................................................................................... 16 1.6.3 Podle objektu daně ......................................................................................... 16 1.6.4 Podle respektování příjmových poměrů poplatníka ...................................... 16 1.7 Daňový řád ............................................................................................................ 17 1.8 Daňový systém v ČR ............................................................................................ 18 1.9 Daň z příjmů fyzických osob ................................................................................ 19 1.10 Daň z nemovitých věcí ....................................................................................... 22 1.10.1 Daň z pozemků ............................................................................................ 22 1.10.2 Daň ze staveb a jednotek ............................................................................. 23 1.11 Daň z přidané hodnoty ........................................................................................ 25 1.12 Spotřební daně .................................................................................................... 26

1.12.1 Daň z minerálních olejů ............................................................................... 27 1.12.2 Daň z lihu ..................................................................................................... 28 1.12.3 Daň z piva .................................................................................................... 28 1.12.4 Daň z vína a meziproduktů .......................................................................... 29 1.12.5 Daň z tabákových výrobků .......................................................................... 29 1.13 Ekologické daně .................................................................................................. 30 1.13.1 Daň ze zemního plynu ................................................................................. 30 1.13.2 Daň z pevných paliv .................................................................................... 30 1.13.3 Daň z elektřiny ............................................................................................. 31 2. Praktická část .............................................................................................................. 32 2.1 Představení rodiny ................................................................................................ 32 2.2 Daň z příjmů fyzických osob ................................................................................ 32 2.2.1 Pan Svoboda .................................................................................................. 33 2.2.2 Paní Svobodová ............................................................................................. 36 2.3 Sociální a zdravotní pojištění ................................................................................ 38 2.3.1 Sociální pojištění............................................................................................ 38 2.3.2 Zdravotní pojištění ......................................................................................... 40 2.4 Daň z nemovitých věcí ......................................................................................... 42 2.4.1 Stavby ............................................................................................................ 42 2.4.2 Pozemky......................................................................................................... 43 2.5 Daň z přidané hodnoty .......................................................................................... 44 2.5.1 Základní sazba – 21 % ................................................................................... 45 2.5.2 První snížená sazba – 15 %............................................................................ 46 2.5.3 Druhá snížená sazba – 10 % .......................................................................... 47 2.6 Spotřební daně ...................................................................................................... 48 2.6.1 Daň z minerálních olejů ................................................................................. 49 2.6.2 Daň z piva ...................................................................................................... 51

2.6.3 Daň z tabákových výrobků ............................................................................ 52 2.7 Ekologické daně .................................................................................................... 54 2.7.1 Daň ze zemního plynu ................................................................................... 55 2.7.2 Daň z elektřiny ............................................................................................... 56 2.8 Poplatky ................................................................................................................ 58 2.9 Daňové zatížení Svobodových.............................................................................. 59 2.10 Státní rozpočet .................................................................................................... 62 Závěr ............................................................................................................................... 64 Seznam použité literatury ............................................................................................... 65 Seznam obrázků .............................................................................................................. 68 Seznam grafů .................................................................................................................. 68 Seznam tabulek ............................................................................................................... 68

Úvod S daněmi se setkává každý z nás. Daně jsou součástí našeho každodenního života, aniž si to mnohdy uvědomujeme. Asi nejčastěji nás ovlivňuje daň z přidané hodnoty, kterou platíme při nákupu téměř každého zboží a služeb, daň z příjmů fyzických osob a majetkové daně. Platíme ale řadu dalších daní. Téma daní je velmi složité, přesto by měl mít každý aspoň základní povědomí o tom, kolik a za co platí. Pro svou bakalářskou práci jsem si zvolila téma Daňové zatížení české rodiny. Toto téma jsem si zvolila, jelikož daně jsou velmi diskutované téma a také mě zajímá, kolik peněz za rok rodina na daních zaplatí. Daně mají dlouhou historii. S vývojem státu se vyvíjely i daně. První názory na daně se objevily již ve starověku. Nejdříve se daně vybíraly k financování určité potřeby a k zabezpečení příjmu panovníka. Později se staly pravidelným příjmem státní pokladny. V současné době jsou daně příjmem veřejných rozpočtů, prostřednictvím kterých jsou financovány činnosti státu a vláda pomocí nich realizuje svoji politiku. Tato práce je rozdělena na dvě části, část teoretickou a praktickou. Teoretická část vysvětluje co je to daň a stručně popisuje její historii. Zahrnuje také dělení daní, konstrukční prvky daní a daňový systém ČR. Dále jsou zmíněny a stručně popsány jednotlivé daně, které ovlivňují téměř každou rodinu. V praktické části je na konkrétních výpočtech na modelové rodině ukázáno, jak konkrétní daně rodinu zatěžují. V závěru této části je zhodnoceno daňové zatížení rodiny a ukázáno, jak daně ovlivňují státní rozpočet. Daně jsou téma, které prochází častými změnami, proto jsem pracovala především se zákony, jelikož existující literatura je často neaktuální. Cílem práce je ukázat, jak daně zatěžují typickou českou rodinu. Zhodnotit výsledky z konkrétních výpočtů v letech 2014-2015.

9

1. Teoretická část 1.1 Daň U různých autorů najdeme značné množství definic daně. Kubátová (2009, str. 9) uvádí tuto definici: „Daň je povinná nenávratná platba do veřejného rozpočtu.“ Povinnost je v demokratickém státě ukládána zákonem, je to tedy platba zákonná. Nenávratnost znamená, že poplatník nemá nárok na ekvivalentní protihodnotu, výše daně nezávisí na tom, jaké veřejné služby poplatník využívá. Veřejnými rozpočty se rozumí rozpočty na všech stupních státní správy.

1.2 Historie daní V této kapitole se budu věnovat stručnému přehledu vývoji daní. Informace jsou čerpány z knihy Veřejné finance (Peková, 2002). Starověk První názory na daně se utvářely již ve starověku (např. Aristoteles). Daně byly druhořadým, nepravidelným zdrojem státní pokladny. Většinou byly naturální a často se vybíraly k financování určité potřeby. Středověk Ve středověku se daním připisovala fiskální funkce, tedy zabezpečit příjmy panovníka. Příjmy panovníka byly: 

Domény – výnosy z panovníkova majetku.



Regály – např. varné právo, právo ražby mincí, právo honitby (poplatky za propůjčení práv, které jinak patřily panovníkům nebo šlechtě).

Daně byly zpočátku druhořadým příjmem státní pokladny, avšak v pozdním středověku se staly pravidelným příjmem.

10

Novověk V období novověku daně začínaly plnit další funkce. Vyvíjely se nové daňové teorie, např. nadměrná daň byla považována za hřích (např. T. Akvinský), daň byla chápána jako protihodnota za služby, které stát poskytuje občanovi (např. T. Hobbes, J. Locke), ze zdanění nemá být osvobozena žádná třída (např. J. Bodin). 18. století První ucelené názory na funkce daní najdeme v 18. století u francouzských fyziokratů a klasických anglických politických ekonomů A. Smitha a D. Ricarda. Ricardo považoval daně za zlo, požadoval, aby výše daní byla minimální. Zabýval se daňovým přesunem a dopadem. Smith navrhoval ucelenou daňovou soustavu. Vypracoval soustavu čtyř daňových principů – tzv. kánonů, neboli požadavků, které by daně měly splňovat: 

Daňová spravedlnost – schopnost platit daň podle výše majetku, resp. důchodu poplatníka daně.



Určitost zdanění – měla by být přesně stanovena daň, způsob a lhůty placení daně.



Pohodlnost placení pro poplatníka – daň by měla být vybírána tehdy, kdy to nejlépe vyhovuje poplatníkovi.



Úspornost – minimalizovat náklady na správu a výběr daní.

19. století V 19. století daňovou teorii rozvíjel J.S.Mill, který odmítal princip prospěchu, byl zastáncem principu schopnosti platit daň a rovné oběti, tzn. všichni občané mají daní utrpět stejnou újmu. V poslední třetině 19. stol dochází k rozvoji pod vlivem neoklasicismu. Neoklasikové se zabývali teorií daňového břemene a daňového přesunu. Je vymezená redistribuční funkce daní (např. A. C. Pigou). Daň je považována cenou za veřejné statky a externality (např. K. Wicksell). 20. století Ve 20. století se formulovala stabilizační funkce daní v souvislosti se státními zásahy do ekonomiky. Začala se utvářet stabilizační politika státu, v níž významným nástrojem jsou progresivní důchodové daně jako vestavěný stabilizátor (J. M. Keynes). Progresivní daně zvyšují sklon ke spotřebě a mírní výkyvy v efektivní poptávce 11

privátního sektoru během hospodářského cyklu. Keynesiánská politika byla úspěšná po několik desetiletí, než se v 60. letech začaly objevovat problémy, kdy tato politika vedla k inflaci. Dlouhodobě veřejné příjmy nestačily krýt výdaje a státní rozpočty se tak stávaly chronicky deficitní. Neokonzervativní ekonomové se začaly zabývat vlivem daní na chování výrobců – na nabídku. Začala se více zkoumat závislost daňového výnosu na daňové sazby (A. B. Laffer a jeho křivka).

1.3 Daňové principy Lajtkepová (2007) uvádí tyto daňové principy: 

Všeobecnost



Spravedlnost (korektnost) daní



Efektivnost daní



Daňová výtěžnost



Stabilita daňového práva (daňová jistota)



Právní průhlednost a perfektnost



Harmonizace vybíraných daní v rámci Evropské unie

Všeobecnost znamená, že daňová povinnost se vztahuje na všechny členy společnosti. Daně jsou spravedlivé, je-li spravedlivá redistribuce bohatství, důchodů nebo spotřeby. Efektivnost daní znamená, aby náklady na daňový systém byly co nejnižší.

1.4 Funkce daní Daně by měly plnit celou řadu funkcí, ty nejdůležitější jsou (Vančurová a kol., 2014): 

Fiskální



Alokační



Redistribuční



Stimulační



Stabilizační

Fiskální funkce znamená schopnost naplnit veřejný rozpočet. Alokační funkce se uplatňuje v případě, kdy selhává efektivnost tržních mechanismů. Redistribuční funkce se uplatňuje pro zmírnění rozdílů v důchodech jednotlivých subjektů tím, že se přesune

12

část důchodů od bohatších k chudším. Stimulační funkce využívá toho, že daně jsou vnímány jako újma, proto stát subjektům poskytuje různé formy daňových úspor nebo je vystavuje vyššímu zdanění, když se chovají například nezodpovědně. Stabilizační funkce se používá ke zmírnění výkyvů ekonomického cyklu.

1.5 Konstrukční prvky daně Konstrukce daně je velmi složitá, proto je potřeba posuzovat všechny její prvky. Základní konstrukční prvky daně rozhodují, v jaké míře budou daně na jednotlivé subjekty dopadat. (Vančurová a kol., 2014)

1.5.1 Daňový subjekt Daňový subjekt je osoba, které se daň dotýká. Daňové subjekty dělíme na dvě skupiny, poplatník a plátce daně. „Poplatník je daňový subjekt, jehož předmět (zejména příjem nebo majetek) je dani podroben.“ (Vančurová a kol., 2014, str. 14) „Plátce daně je daňový subjekt, který je ze zákona povinen odvést do veřejného rozpočtu daň vybranou od jiných subjektů nebo sraženou jiným poplatníkům pod svou majetkovou odpovědností.“ (Vančurová a kol., 2014, str. 15) Poplatník je zpravidla povinen daň sám platit, je nositelem daňového břemene tzn., že jeho disponibilní zdroje se výběrem daní krátí. Plátce daně sice daň odvádí, má ale možnost ji převést na jiný subjekt, tzn. nesníží se jeho disponibilní zdroje. Plátce odvádí daň vybranou prostřednictvím ceny své produkce. (Vančurová a kol., 2014)

1.5.2 Základ daně K určení daně je potřeba určit základ daně. „Základ daně je předmět zdanění vymezený věcně a časově. Je vyjádřen ve fyzických nebo v peněžních jednotkách.“ (Kubátová, 2009, str. 41) Obvykle není celý předmět zdaněn, některé položky nejsou předmětem daně, část předmětu může být od daně osvobozena. Někdy je možné základ daně upravit tak, že se odečtou odčitatelné položky. (Kubátová, 2009) 13

1.5.3 Sazba daně Prostřednictvím sazby daně se stanoví základní částka daně. Existuje několik druhů sazeb. Sazba daně

Dle druhu předmětu daně

Ve vztahu k velikosti

nebo daňového subjektu

základu daně

Jednotná

Diferencovaná

Relativní

Progresivní

Pevná

Lineární

Obrázek 1: Druhy sazeb daně (zdroj: Vančurová a kol., 2014, zpracování vlastní)



Jednotná – používá se na všechny základy daně bez rozdílu.



Diferenciovaná – je rozdílná pro různé základy daně nebo pro různé subjekty daně.



Pevná – základ je ve fyzických jednotkách, sazba je vyjádřena jako Kč/jednotka.



Relativní – základ je hodnota v Kč, sazba je % z této hodnoty. o Progresivní – s růstem základu roste výše daně. o Proporcionální – sazba je stále stejná bez ohledu výše základu. (Kubátová 2009)

1.5.4 Sleva na dani Sleva na dani se odčítá od základní částky daně. Sleva může být absolutní nebo relativní. Absolutní sleva je vyjádřena pevnou částkou. Relativní sleva je zpravidla vyjádřena v procentech. (Vančurová a kol., 2014)

14

1.5.5 Zdaňovací období Zdaňovací období je pravidelný časový interval, za který se daň vybírá. Základním zdaňovacím obdobím je zpravidla kalendářní rok. Ten se používá například u všech přímých daní. (Vančurová a kol., 2014)

1.5.6 Způsob placení daně Obvyklý způsob placení je vypočítat si daň v daňovém přiznání. Aby bylo vybírání daní účinné, existují způsoby, které rozdělují daně do menších částek. Tyto způsoby zaručí pravidelnější přísuny do veřejných rozpočtů a snižují daňové úniky. Jsou to (Kubátová, 2009): 

Zálohy – jsou placeny na daň, která není předem známá.



Splátky – jsou určitá část celková daně, která je předem známá.



Srážky daně u zdroje – subjekt, který vyplácí poplatníkovi příjem, současně srazí z příjmu příslušné procento daně.

Daň se platí příslušnému správci daně v české měně. Daň lze platit bezhotovostním převodem z účtu na příslušný účet správce daně, v hotovosti (např. poštovním poukazem, úřední osobě pověřené přijímat tyto platby, šekem), kolkovými známkami, stanoví-li tak zákon, přeplatkem na jiné dani. (Zákon č. 280/2009 Sb., 2016)

1.6 Třídění daní Daně se mohou třídit podle mnoha kritérií. Základní třídění daní podle Širokého (2008):

1.6.1 Podle vazby na důchod poplatníka Podle nejběžnějšího třídění se daně člení na: 

Přímé daně



Nepřímé daně

Přímé daně jsou poplatníkovy vyměřeny na základě jeho majetku nebo důchodu. Jsou to daně adresné a přihlížejí k majetkové či důchodové situaci poplatníka. Dále se dělí na důchodové a majetkové.

15

Nepřímé daně jsou vybírány v cenách zboží, služeb, převodů a pronájmů. Momentem zdanění je samotný nákup či spotřeba. Jsou to daně neadresné a nepřihlížejí na majetkovou či důchodovou situaci poplatníka. Dále se dělí na všeobecné a akcízy.

1.6.2 Podle subjektu daně Pro toto třídění je základem vymezení osoby, která daň platí, může to být: 

Jednotlivec – individuální fyzická osoba.



Domácnost – v případech, kdy je určena hlava rodiny, která odvádí daň za domácnost jako celek.



Oba manželé – pokud je zavedeno společné zdanění manželů, všechny příjmy manželů se sčítají a dělí dvěma.



Všichni členové domácnosti – součet příjmů všech osob domácnosti a vydělením bud počtem členů nebo jen počtem výdělečně činných či jiným způsobem.



Firma, korporace – právnická osoba, která vystupuje jako jedna organizace.

1.6.3 Podle objektu daně Podle objektu se daně člení: 

Důchodové – vztahují se na důchod poplatníka



Výnosové – jsou většinou odhadované podle vnějších znaků výdělečné činnosti (počet zaměstnanců, druh podnikání)



Majetkové – zdaňují nemovitý i movitý majetek, jeho údržbu i nabytí.



Obratové – vztahují se na hrubý nebo čistý obrat výrobce.



Spotřební – vztahují se na spotřebu všech výrobků, nebo vybraných skupin.

1.6.4 Podle respektování příjmových poměrů poplatníka Podle toho, jak daně zohledňují platební schopnost poplatníka, rozlišujeme: 

Daně osobní – respektují důchodovou situaci poplatníka, vyměřují se z jeho příjmů.



In rem daně – odvádějí se z vlastnictví či nabytí majetku, nákupu či spotřeby zboží a služeb, jejich výše není závislá na příjmech. 16

1.7 Daňový řád Zákon č. 280/2009 Sb. daňový řád upravuje postup správců daní, práva a povinnosti daňových subjektů a třetích osob, které jim vznikají při správě daní. Správou daní se rozumí správné zjištění daní a zabezpečení jejich úhrady. Správu a výběr daní v ČR vykonávají (Peková, 2002): 

Finanční úřady



Celní úřady – u nepřímých spotřebních daní, při dovozu zboží a u silniční daně v případě mezinárodní dopravy



Obecní úřady – u místních poplatků

Správcem daně je správní orgán nebo jiný státní orgán, kterému je na základě svěřena působnost v oblasti správy daní. Správce daně vede daňová řízení, provádí vyhledávací činnost, kontroluje plnění povinností osob zúčastněných na správě daní, vyzývá ke splnění povinností, zabezpečuje placení daní. Správce daně vykonává svou pravomoc prostřednictvím úředních osob. (Zákon č. 280/2009 Sb., 2016) Daňovým subjektem je osoba, kterou zákon označuje jako poplatníka nebo jako plátce daně. Daňový subjekt má práva a povinnosti týkající se správného zjištění a stanovení daně. (Zákon č. 280/2009 Sb., 2016) Přehled nejdůležitějších pravidel správy daní (Vančurová a kol., 2014): 

Zákonný postup – správci daně musí dodržovat zákonný postup.



Neveřejnost – správa daně je vždy neveřejná.



Mlčenlivost – všichni účastníci správy daní jsou vázání mlčenlivostí.



Zákaz zneužití pravomocí a přiměřenost – správce daně nesmí zneužívat své pravomoci, smí dělat pouze takové kroky, které mu zákon umožňuje, a které daňový subjekt co nejméně omezují.



Nahlížení do spisu – daňový subjekt má právo nahlížet do svého daňového spisu.



Součinnost – daňový subjekt má povinnost spolupracovat se správcem daně. Správce daně musí daňový subjekt informovat o průběhu daňového řízení.



Rovnost daňových subjektů – při správě daní mají všechny subjekty stejná práva a povinnosti. 17



Hospodárnost – správce daně může sdružit úkony pro více subjektů, ale nesmí tím daňový subjekt zatěžovat.



Dokazování – vede ho správce daně, daňový subjekt je povinen prokazovat skutečnosti důležité pro správu daní, např. pravdivost dat.



Skutečný stav věci – správce daně musí vždy vycházet ze skutečného stavu věci.

1.8 Daňový systém v ČR „Daňový systém je souhrn všech daní, které se na daném území, zpravidla státním vybírají. Daňový systém zahrnuje rovněž vztahy mezi jednotlivými daněmi a pravidla, podle kterých se vybírají.“ (Vančurová a kol. 2014, str. 49) Daňový systém je často chápán jako synonymum daňové soustavy. Široký (2008) je však rozlišuje. Daňová soustava je souhrn daní vybíraný v určitém státě v určitém čase. Z právního hlediska jsou to daně upravené v daňových zákonech. Daňový systém je širší pojem. Zahrnuje kromě daňové soustavy i systém institucí, které zabezpečují správu, vyměřování, vymáhání a kontrolu daní. Je to také systém nástrojů a metod, které tyto instituce uplatňují ve vztahu k daňovým subjektům.

Daně

Přímé

Z příjmů

Nepřímé

Majetkové

Z nabytí

Z

nemovitých

nemovitých

věcí

věcí

Ze

Sociální

Další daňové

spotřeby

pojistné

příjmy

Selektivní Z užívání Všeobecné

Obrázek 2: Daně daňového systému České republiky (zdroj: Vančurová a kol., 2014, zpracování vlastní)

18

„Daňový systém České republiky je ve svých hlavních znacích podobný systémům vyspělých a obzvláště evropských zemí. Daňové příjmy pocházejí zhruba ve stejné míře z nepřímých a přímých daní.“ (www.financnisprava.cz)

1.9 Daň z příjmů fyzických osob Daň z příjmů fyzických osob se považuje za nejznámější daň. Je to dáno hlavně tím, že jí každá osoba vidí na výplatním lístku nebo v daňovém přiznání. (Široký, 2008) Je to daň, která je součástí každého moderního daňového systému. Na tuto daň jsou kladeny nejvyšší požadavky, i proto je její konstrukce velmi složitá. (Vančurová a kol., 2014) Daň z příjmů fyzických osob upravuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Poplatníky daně jsou fyzické osoby, které jsou buď daňovými rezidenty ČR nebo daňovými nerezidenty. Daňovými rezidenty jsou osoby, které mají na území ČR bydliště nebo se zde obvykle zdržují (osoby, které na území ČR pobývají alespoň 183 dnů ročně). Tito poplatníci mají daňovou povinnost jak z příjmů na území ČR, tak i z příjmů plynoucích ze zahraničí. Ostatní poplatníci jsou daňovými nerezidenty, kteří odvádí daň pouze z příjmů na území ČR. Předmětem daně z příjmů fyzických osob jsou: a) příjmy ze závislé činnosti (§ 6), b) příjmy ze samostatné činnosti (§ 7), c) příjmy z kapitálového majetku (§ 8), d) příjmy z nájmu (§ 9), e) ostatní příjmy (§ 10). Příjmy ze závisle činnosti jsou: 

příjmy z pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník je povinen dbát příkazů plátce,



funkční požitky,



příjmy za práci člena družstva, společníka společnosti s ručením omezeným, komanditisty komanditní společnosti,



odměny člena orgánu právnické osoby, likvidátora. 19

Příjmy ze samostatné činnosti jsou: 

příjem ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství,



příjem ze živnostenského oprávnění,



příjem z jiného podnikání, ke kterému je potřeba podnikatelské oprávnění,



podíl společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti na zisku.



příjem z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového vlastnictví, autorských práv



příjem z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku



příjem z výkonu nezávislého povolání.

Příjmy z kapitálového majetku jsou: 

podíly na zisku z obchodní korporace a úroky z držby cenných papírů,



podíly na zisku tichého společníka a z účasti na podnikání,



úroky a výhry,



výnos z jednorázového vkladu,



dávky penzijního připojištění se státním příspěvkem a další.

Příjmy z nájmu jsou: 

příjmy z nájmu nemovitých věcí nebo bytů,



příjmy z nájmu movitých věcí, kromě příležitostného nájmu.

Ostatní příjmy jsou: 

příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného nájmu movitých věcí,



příjmy z převodu nemovitých věcí, cenných papírů,



příjmy ze zděděných práv z průmyslového a jiného duševního vlastnictví včetně autorských práv,



přijaté výživné, důchody a obdobné opakující se požitky,



výhry v loteriích, sázkách a jiných podobných hrách a výhry z reklamních soutěží,



ceny z veřejných soutěží a další.

Součtem příjmů uvedených v § 6 až 10 získáme základ daně.

20

Základ daně se snižuje o nezdanitelné částky, mezi které patří např.: 

Dary poskytnuté obcím, krajům, organizačním složkám státu a právnickým osobám se sídlem na území ČR a to například na vědu a vzdělávání, výzkumné a vývojové účely, kulturu, školství, na účely sociální, zdravotnické a ekologické, humanitární, charitativní atd. Hodnota daru musí přesáhnout 2 % ze základu nebo musí být vyšší než 1 000 Kč.



Odběr krve nebo jejích složek se oceňuje částkou 2 000 Kč a hodnota odběru orgánu od žijícího dárce se oceňuje částkou 20 000 Kč.



Příspěvek na penzijní připojištění, penzijní spoření a doplňkové penzijní spoření v úhrnu max. 12 000 Kč.



Pojistné na soukromé životní pojištění max. 12 000 Kč.

Základ daně snížený o nezdanitelnou část základu daně zaokrouhlíme na celá sta Kč dolů, z takto upraveného základu daně můžeme vypočítat daň, jejíž sazba je 15 %. Od vypočítané daně se může odečíst sleva na dani. Slevy na dani: 

Sleva na poplatníka – 24 840 Kč,



Sleva na manžela (manželku) žijící ve společné domácnosti, pokud nemá vlastní příjmy přesahující 68 000 Kč – 24 840 Kč,



Základní sleva na invaliditu prvního nebo druhého stupně – 2 520 Kč,



Rozšířená sleva na invaliditu třetího stupně – 5 040 Kč,



Sleva na držitele průkazu ZTP/P – 16 140 Kč,



Sleva na studenta – 4 020 Kč.

Poplatník má dále nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním ve společné domácnosti a to ve výši 13 404 Kč na jedno dítě, 15 804 Kč na druhé dítě a 17 004 Kč na třetí a další dítě. Zdaňovacím obdobím daně z příjmů fyzických osob je kalendářní rok. (Zákon č. 586/1992 Sb., 2016)

21

1.10 Daň z nemovitých věcí Daň z nemovitých věcí patří mezi daně majetkové, které patří mezi nejstarší typ daní. Její výběr je relativně jednoduchý, povinnost platit ji vzniká na základě vlastnictví majetku. Tato daň je příjmem rozpočtu obcí, v jejichž katastru se nemovitost nachází. (Vančurová a kol., 2014) Daň z nemovitých věcí upravuje zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí. Daň z nemovitých věcí zahrnuje daň z pozemků a daň ze staveb a jednotek. Poplatníkem daně z nemovitostí je vlastník pozemku nebo vlastník zdanitelné stavby nebo jednotky. Pokud jde o pozemek, stavbu nebo jednotku ve vlastnictví ČR je poplatníkem organizační složka státu, státní příspěvková organizace, státní podnik atd. Pokud jde o pozemek, stavbu nebo jednotku ve svěřenském fondu, v podílovém fondu, ve fondu obhospodařovaném penzijní společností, jsou poplatníkem tyto fondy. U pozemku nebo jednotky, která je pronajatá nebo propachtovaná je poplatník vždy nájemce nebo pachtýř. V případě pozemku, u kterého není majitel znám, je poplatníkem uživatel pozemku. U pozemku, který je zatížený právem stavby, je poplatníkem stavebník. Zdaňovacím obdobím daně z nemovitostí je kalendářní rok. (Zákon č.338/1992 Sb., 2016)

1.10.1 Daň z pozemků Předmětem daně jsou pozemky na území ČR evidované v katastru nemovitostí. Tabulka 1: Základ daně pozemků (zdroj: § 5 zákona č. 338/1992 Sb., 2016, zpracování vlastní)

Druh pozemku

Základ daně

Orná půda, chmelnice, vinice, zahrada, ovocné sady, trvalé travní porosty

cena půdy zjištěná násobením skutečné výměry pozemku v m2 průměrnou cenou půdy stanovenou na 1 m2

Hospodářské lesy a rybníky s intenzivním a průmyslovým chovem ryb

cena pozemku zjištěná podle platných cenových předpisů k 1. lednu zdaňovacího období nebo součin skutečné výměry pozemku v m2 a částky 3,80 Kč.

Ostatní pozemky

skutečná výměra pozemku v m2 zjištěná k 1. lednu zdaňovacího období 22

Tabulka 2: Sazba daně pozemků (zdroj: § 6 zákona č. 338/1992 Sb., 2016, zpracování vlastní)

Sazba daně

Druh pozemku Orná půda, chmelnice, vinice, zahrada, ovocné sady

0,75 %

Trvalé travní porosty, hospodářské lesy a rybníky s intenzivním a

0,25 %

průmyslovým chovem ryb Pozemky užívané k podnikání sloužících pro zemědělskou

1,00 Kč

prvovýrobu, lesní a vodní hospodářství Pozemky užívané k podnikání sloužících pro průmysl, stavebnictví, dopravu, energetiku, ostatní zemědělskou výrobu a

5,00 Kč

ostatní druhy podnikání 2,00 Kč *

Stavební pozemky

koeficient Ostatní plochy

0,20 Kč

Zastavěné plochy a nádvoří

0,20 Kč

Základní sazba daně pro stavební pozemky se dále násobí koeficientem přiřazeným k jednotlivým obcím podle počtu obyvatel z posledního sčítání lidu (viz tabulka 3).

1.10.2 Daň ze staveb a jednotek Předmětem daně jsou jednotky a stavby, které se nacházejí na území ČR. Stavba nebo jednotka musí být dokončená nebo užívaná. Základem daně u staveb je výměra zastavěné plochy v m2 podle stavu k 1. lednu zdaňovacího období. Zastavěná plocha je podle stavebního zákona nadzemní část stavby. (Zákon č. 338/1992 Sb., 2016) Základem daně u jednotek je tzv. upravená podlahová plocha. Ta se vypočítá jako součin výměry podlahové plochy a koeficientu. Pokud s jednotkou není spojen vlastnický podíl na jiném pozemku, než zastavěném domem použije se koeficient 1,20. Pokud je součástí jednotky související pozemek použije se koeficient 1,22. (Vančurová a kol., 2014)

23

Základní sazba za 1 m2 zastavěné plochy: Zdanitelné stavby

Budova obytného domu 2 Kč * koeficient

Budovy pro rodinnou rekreaci 6 Kč

Budova příslušenství k obytnému domu 2 Kč * koeficient

Budova s doplňkovou funkcí k budovám pro rodinnou rekreaci 2 Kč

Garáže 8 Kč

Budovy a stavby pro podnikání

Zemědělská prvovýroba, lesní a vodní hospodářství 2 Kč

Ostatní zdanitelné stavby 6 Kč

Průmysl, stavebnictví, doprava, energetika, ostatní druhy podnikání 10 Kč

Obrázek 3: Sazby daně ze staveb (zdroj: Vančurová a kol., 2014 a § 11 zákona č. 338/1992 Sb., 2016, zpracování vlastní)

U budovy obytného domu, budovy tvořící příslušenství k budově obytného domu, u garáže a ostatních staveb se za každé nadzemní podlaží přesahující dvě třetiny zastavěné plochy zvyšuje základní sazba o 0,75 Kč. U stavby k podnikání se za každé nadzemní podlaží přesahující jednu třetiny zastavěné plochy základní sazba zvyšuje také o 0,75 Kč. (Zákon č. 338/1992 Sb., 2016) Základní sazba za 1 m2 upravené podlahové plochy:

Zdanitelné jednotky

Pro bydlení 2 Kč Zemědělská prvovýroba, lesní a vodní hospodářství 2 Kč

Jako garáž 8 Kč

Pro podnikání Průmysl, stavebnictví, doprava, energetika 10 Kč

Ostatní 2 Kč * koeficient

Pro ostatní druhy podnikání 10 Kč

Obrázek 4: Sazby daně z jednotek (zdroj: Vančurová a kol., 2014, a § 11 zákona č. 338/1992 Sb., 2016, zpracování vlastní)

24

Základní sazba daně u budovy obytného domu, budovy tvořící příslušenství k budově obytného domu a u ostatní jednotky se dále násobí koeficientem přiřazeným k jednotlivým obcím podle počtu obyvatel z posledního sčítání lidu (viz tabulka 3). (Zákon č. 338/1992 Sb., 2016) Tabulka 3: Koeficient jednotlivých obcí (zdroj: § 6 a § 11 zákona č. 338/1992 Sb., 2016, zpracování vlastní)

Počet obyvatel

Koeficient

1 000–6 000

1,4

6 000–10 000

1,6

10 000–25 000

2,0

25 000–50 000

2,5

>50 000 a statutární města, Františkovy lázně, Luhačovice,

3,5

Mariánské lázně, Poděbrady Praha

4,5

„Obec může obecně závaznou vyhláškou pro všechny nemovité věci na území celé obce stanovit jeden místní koeficient ve výši 2, 3, 4 nebo 5. Tímto koeficientem se vynásobí daň poplatníka za jednotlivé druhy pozemků, zdanitelných staveb nebo zdanitelných jednotek, popřípadě jejich souhrny, s výjimkou některých pozemků.“ (§ 12 zákona č. 338/1992 Sb., 2016)

1.11 Daň z přidané hodnoty Daň z přidané hodnoty je nepřímou daní. Je to daň, kterou někdo jiný platí (poplatník, neplátce DPH) a někdo jiný od poplatníků vybírá a odvádí do veřejného rozpočtu (plátce DPH). (Strouhal, Bokšová, 2015) Je to daň, která zatěžuje především konečné spotřebitele, tj. osobní spotřebu občanů, stát a jím zřízené organizace a další subjekty, které neprovádějí ekonomickou činnost. Přitom ji odvádějí daňové subjekty, které jsou registrovány jako plátci DPH. (Havel, 2011)

25

Výrobci a obchodníci daň sice odvádějí do veřejného rozpočtu, ale předpokládá se, že o částku daně zvýší své ceny. Tímto dopadne daň především na spotřebitele. (Kubátová, 2009) „Podstatou daně z přidané hodnoty je zdanění přidané hodnoty, tj. hodnoty zboží, kterou si plátce této daně přidává k hodnotě nakoupeného zboží, jež se jako polotovar stává součástí tohoto nového výrobku.“ (Široký, 2008) Tuto daň upravuje zákon č. 235/2004 Sb., zákon o dani z přidané hodnoty. Předmětem daně je dodání zboží nebo poskytnutí služby v rámci uskutečňování ekonomické činnosti s místem plnění v tuzemsku, pořízení zboží z jiného členského státu v rámci uskutečňování ekonomické činnosti uskutečněné v tuzemsku, pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu. Základní sazba daně je 21 %, první snížená sazba daně je 15 % a druhá snížená sazba daně je 10 %. Zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc. (Zákon č. 235/2004 Sb., 2016)

1.12 Spotřební daně Spotřební daně jsou nepřímými daněmi, které patří mezi nejstarší daně vůbec. V současnosti se spotřební daně vztahují na několik druhů výrobků, které jsou zdaňované vysokými sazbami. (Kubátová, 2009) Uvádějí se tři důvody pro zdanění těchto výrobků (Kubátová, 2009): 

Odrazení lidí od škodlivé spotřeby,



příliv peněz do státní pokladny,



harmonizace daní v EU.

Spotřební daň zpravidla nenese výrobce, nebo dovozce, ale konečný spotřebitel. Povinnost daň přiznat nebo zaplatit vzniká při uvolnění do volného daňového oběhu. Jsou to tedy daně, které se uplatňují pouze jednou, jsou ale součást daně pro výpočet daně z přidané hodnoty, což jejich ekonomický dopad zvyšuje. (Vančurová a kol., 2014) 26

Spotřební daně upravuje zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daní. Mezi výrobky podléhající spotřební dani patří minerální oleje, líh, pivo, víno a meziprodukty a tabákové výrobky. „Daňová povinnost vzniká výrobou vybraných výrobků na daňovém území Evropské unie nebo dovozem vybraných výrobků na daňové území Evropské unie.“ (§ 8 zákona č. 353/2003 Sb., 2016) „Základem daně u spotřebních daní je množství vybraného výrobku a u cigaret také cena pro konečného spotřebitele.“ (Vančurová a kol., 2014) „Daň se vypočte jako součin základu daně a sazby daně stanovené pro příslušný vybraný výrobek.“ (§ 10 zákona č. 353/2003 Sb., 2016) „Zdaňovacím obdobím pro vybrané výrobky s výjimkou dovážených vybraných výrobků je kalendářní měsíc.“ (§ 17 zákona č. 353/2003 Sb., 2016)

1.12.1 Daň z minerálních olejů Předmětem daně jsou motorové benziny, nemotorové benziny, letecké pohonné hmoty, střední oleje a těžké plynové oleje, těžké topné oleje, odpadní oleje, zkapalněné ropné plyny a jakékoliv jejich směsi. Základem daně je množství minerálních olejů vyjádřené v 1 000 litrech při teplotě 15 oC. (Zákon č. 353/2003 Sb., 2016) Tabulka 4: Sazby daně minerálních olejů (zdroj: § 48 zákona č. 353/2003 Sb., 2016, zpracování vlastní)

Minerální oleje

Sazba daně

Motorové benziny, ostatní benziny a letecké pohonné hmoty benzinového typu s obsahem olova do 0,013 g/l včetně Motorové benziny, ostatní benziny a letecké pohonné

12 840 Kč/1000 l

13 710 Kč/1000 l

hmoty benzinového typu s obsahem olova nad 0,013 g/l Střední oleje a těžké plynové oleje

10 950 Kč/1000 l

Těžké topné oleje

472 Kč/t

Odpadní oleje

660 Kč/1000 l

Zkapalněné ropné plyny

3 993 Kč/t

27

1.12.2 Daň z lihu Předmětem daně je líh (etanol) včetně neodděleného lihu vzniklého kvašením, obsažený v jakýchkoli výrobcích, pokud celkový obsah lihu v těchto výrobcích činí více než 1,2 % objemových etanolu. Základem daně je množství lihu vyjádřené v hektolitrech etanolu při teplotě 20 oC. (Zákon č. 353/2003 Sb., 2016) Tabulka 5: Sazby daně z lihu (zdroj: Vančurová a kol., 2014, zpracování vlastní)

Líh

Sazba daně

Líh, lihoviny a destiláty

28 500 Kč/hl etanolu

Líh v ovocných destilátech z pěstitelského pálení

14 300 Kč/hl etanolu

1.12.3 Daň z piva Pivem se rozumí výrobek obsahující více než 0,5 % objemových alkoholu, nebo směsi piva s nealkoholickými nápoji uvedené obsahující více než 0,5 % objemových alkoholu. „Základem daně je množství piva vyjádřené v hektolitrech.“ (Zákon č. 353/2003 Sb., 2016) U spotřební daně z piva je sazba daně rozdílná podle subjektu, který pivo vyrobil. Velikost pivovarů je dána množstvím piva, které pivovar za kalendářní rok vyrobí. Pro většinu pivovarů v ČR, které vyrábí více než 90 % produkce piva, se používá sazba základní. Pro malé nezávislé pivovary se používá sazba snížená. Čím menší pivovar, tím nižší sazba se používá. (Vančurová a kol., 2014) Tabulka 6: Sazby daně z piva (zdroj: § 85 zákona č. 353/2003 Sb., 2016, zpracování vlastní)

Sazba daně v Kč/hl za každé celé hmotnostní procento extraktu původní mladiny Snížené sazby pro malé nezávislé pivovary Základní sazba

32,00 Kč

Velikostní skupina podle výroby v hl ročně do 10 000 včetně 16,00 Kč

nad 10 000 do 50 000 včetně

nad 50 000 do 100 000 včetně

nad 100 000 do 150 000 včetně

nad 150 000 do 200 000 včetně

19,20 Kč

22,40 Kč

25,60 Kč

28,80 Kč

28

1.12.4 Daň z vína a meziproduktů Předmětem daně jsou vína a fermentované nápoje a meziprodukty, které obsahují více než 1,2 % objemových alkoholu, nejvýše však 22 % objemových alkoholu. (Zákon č. 353/2003 Sb., 2016) „Základem daně je množství vína a meziproduktů vyjádřené v hektolitrech.“ (§ 95 zákona č. 353/2003 Sb., 2016) Tabulka 7: Sazby daně z vína a meziproduktů (zdroj: § 96 zákona č. 353/2003 Sb., 2016, zpracování vlastní)

Vína a meziprodukty

Sazba daně

Šumivá vína

2 340 Kč/hl

Tichá vína

0 Kč/hl

Meziprodukty

2 340 Kč/hl

1.12.5 Daň z tabákových výrobků Předmětem daně jsou cigarety, doutníky, cigarillos a tabák ke kouření. (Zákon č. 353/2003 Sb., 2016)

„Základem daně pro procentní část daně u cigaret je cena pro konečného spotřebitele, základem daně pro pevnou část daně u cigaret je množství vyjádřené v kusech, základem daně u doutníků a cigarillos je množství vyjádřené v kusech a u tabáku ke kouření množství vyjádřené v kilogramech.“ (§ 102 zákona č. 353/2003 Sb., 2016) Tabulka 8: Sazby daně z tabákových výrobků (zdroj: § 104 zákona č. 353/2003 Sb., 2016, zpracování vlastní)

Tabákové výrobky Cigarety

Sazba daně Procentní část

Pevná část

27 %

1,39 Kč/kus

Minimální celkem

nejméně

však 2,52 Kč/kus Doutníky, cigarillos

1,64 Kč/kus

Tabák ke kouření

2 142 Kč/kg

29

1.13 Ekologické daně Ekologické daně byly v České republice zavedeny 1. 1. 2008 na základě zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů. Jedná se o daň ze zemního plynu a některých dalších plynů, daň z pevných paliv a daň z elektřiny. (Široký, 2008) Smyslem ekologických daní je cenově znevýhodnit ekologicky nešetrné věci, aby se ekologické věci postupně stávaly finančně výhodnými. Plátcem těchto daní je vždy jejich dodavatel. (Strouhal, Bokšová, 2015) Ekologické daně jsou uvalovány jednorázově, při prodeji konečnému spotřebiteli. Jejich smyslem je snížení spotřeby energie a tím i emisí CO2 v souladu s mezinárodními úmluvami. Zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc. (Vančurová a kol., 2014)

1.13.1 Daň ze zemního plynu Předmětem daně je plyn určený k použití, nabízený k prodeji nebo používaný pro pohon motorů, pro výrobu tepla bez ohledu na způsob spotřeby tepla, pro stacionární motory. (Zákon č. 261/2007 Sb., 2016) „Základem

daně je množství plynu v MWh spalného tepla.“ (§ 6 zákona č. 261/2007 Sb.,

2016) Tabulka 9: Sazby daně ze zemního plynu (zdroj: Brychta a kol., 2015, zpracování vlastní)

Sazba daně

Plyn Zemní plyn pro pohon motorů

68,40 Kč/ 1 MWh

Ostatní plyny pro pohon motorů

264,80 Kč/1 MWh

Pro výrobu tepla bez ohledu na způsob spotřeby tepla

30,60 Kč/1 MWh

Pro stacionární motory

30,60 Kč/1 MWh

1.13.2 Daň z pevných paliv Předmětem daně je černé uhlí, brikety, bulety, hnědé uhlí, hnědouhelné brikety, koks a polokoks, ostatní uhlovodíky pokud jsou určeny k použití, nabízeny k prodeji nebo používány pro výrobu tepla, rašelina též pokud je určena k použití, nabízena k prodeji nebo používána pro výrobu tepla. (Zákon č. 261/2007 Sb., 2016) 30

„Základem daně je množství pevných paliv vyjádřené v GJ spalného tepla v původním vzorku. Sazba daně činí 8,50 Kč/GJ spalného tepla v původním vzorku.“ (§ 6 zákona č. 261/2007 Sb., 2016)

1.13.3 Daň z elektřiny Předmětem daně je elektřina. Základem daně je množství elektřiny v MWh. Sazba daně je 28,30 Kč/MWh. (Zákon č. 261/2007 Sb., 2016)

31

2. Praktická část 2.1 Představení rodiny Rodina Svobodových žije v rodinném domě v obci Náměšť nad Oslavou, která leží na Vysočině nedaleko města Třebíč. Manželé Svobodovi mají dvě děti. Dceru, která studuje druhým rokem vysokou školu a syna, který studuje v prvním ročníku střední školy. Svobodovi mají jednoho psa. Pan Svoboda pracuje jako řidič nákladního automobilu. Měsíčně odvádí 1 500 Kč na penzijní pojištění a 1 200 Kč na životní pojištění. Paní Svobodová pracuje jako recepční v hotelu. Měsíčně odvádí 500 Kč na penzijní pojištění a 750 Kč na životní pojištění. Paní Svobodová chodí dvakrát ročně bezplatně darovat krev.

2.2 Daň z příjmů fyzických osob V ČR byl v roce 2014 výnos daně z příjmů fyzických osob 98,22 miliard korun a v roce 2015 103,05 miliard korun. (www.mfcr.cz) Rozpočtové určení daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti je: 8,65 % kraje, 24,37 % obce a zbytek 66,98 % jde do státního rozpočtu. (Zákon č. 243/2 000, Sb.) Správcem daně z příjmů fyzických osob jsou příslušné finanční úřady. Tabulka 10: Slevy na dani v Kč (zdroj: www.mesec.cz, zpracování vlastní)

Slevy

Rok 2014

Rok 2015

Na poplatníka

24 840

24 840

Na dítě

13 404

1. dítě 13 404 2. dítě 15 804

Daň z příjmů fyzických osob se týká všech ekonomicky aktivních obyvatel.

32

2.2.1 Pan Svoboda Rok 2014 Tabulka 11: Souhrn zdanitelných příjmů pana Svobody za rok 2014 v Kč (zdroj: vlastní)

Příjmy ze závislé činnosti Úhrn pojistného na zdravotní a sociální zabezpečení - zaměstnavatel Úhrn pojistného na zdravotní a sociální zabezpečení - zaměstnanec Dílčí základ daně Sražená daň Čistá mzda

365 562 124 291 40 212 489 853 22 348 303 002

Podle § 38ch může poplatník, který ve zdaňovacím období pobíral mzdu pouze od jednoho nebo od více plátců daně postupně a podepsal u těchto plátců prohlášení k dani, požádat písemně o provedení zúčtování záloh, a to nejpozději do 15. února po uplynutí zdaňovacího období. Výpočet daně a roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění provede plátce daně nejpozději do 31. března z úhrnu mezd zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi všemi plátci postupně. Tabulka 12: Výpočet daňové povinnosti pana Svobody za rok 2014 v Kč (zdroj: vlastní)

+ = = * = =

Příjmy ze závislé činnosti Úhrn pojistného na zdravotní a sociální zabezpečení - zaměstnavatel Dílčí základ daně

365 562

Nezdanitelné části daně – penzijní pojištění – životní pojištění Daňový základ snížení o nezdanitelné části daně Daňový základ zaokrouhlený na stovky dolů Sazba daně 15 % Sleva na poplatníka Daňové zvýhodnění na vyživované dítě Daňová povinnost po slevě Sražená zálohová daň Výsledná daňová povinnost (- přeplatek, + nedoplatek)

6 000 12 000 471 853 471 800 70 770 24 840 26 808 19 122 22 348

33

124 291 489 853

- 3 326

Pan Svoboda má pouze příjmy ze závislé činnosti, jsou to příjmy z hlavního pracovního poměru. Dílčí základ daně se vypočítá sečtením příjmů ze závislé činnosti a úhrnem pojistného na zdravotní a sociální pojištění zaměstnavatele, tím zjistíme superhrubou mzdu. Dílčí základ pana Svobody v roce 2014 je 365 562 Kč. Podle § 15 si může od dílčího základu daně odečíst nezdanitelné části daně. V případě pana Svobody je to penzijní a životní pojištění. Pro obě pojištění má potvrzení od pojišťovny. Pan Svoboda odvádí měsíčně 1 500 Kč na penzijní pojištění, tj. 18 000 Kč za rok. Tuto částku musí snížit o 12 000 Kč, tzn., že za penzijní pojištění si může odečíst 6 000 Kč. Na životní pojištění si každý měsíc přispívá částkou 1 200 Kč, tj. 14 400 Kč ročně. Maximální částka, kterou si může odečíst je podle § 15 12 000 Kč. Po odečtení nezdanitelné části daně je daňový základ 471 853 Kč. Podle § 16 zaokrouhlíme daňový základ na celá sta Kč dolů, tj. 471 800 Kč. Takto upravený základ daně vynásobíme sazbou daně z příjmů fyzických osob, ta je podle § 16 15 %. Daňová povinnost pana Svobody je tedy 70 770 Kč. Podle § 35 se daňová povinnost snižuje o slevy na dani. Základní sleva na poplatníka činní 24 840 Kč. Sleva na jedno dítě v roce 2014 byla 13 404 Kč, pan Svoboda má dvě děti, na které může uplatnit slevu, tj. 26 808 Kč. Po slevách je daňová povinnost 19 122 Kč. Nakonec se odečte zálohová daň 22 348 Kč. Po odečtení vyjde přeplatek 3 326 Kč. Daňová povinnost pana Svobody v roce 2014 činila 19 122 Kč. Rok 2015 Tabulka 13: Souhrn zdanitelných příjmů pana Svobody za rok 2015 v Kč (zdroj: vlastní)


382 925 130 195 42 121 513 120 21 821 318 980

34

Tabulka 14: Výpočet daňové povinnosti pana Svobody za rok 2015 v Kč (zdroj: vlastní)

+ = = * = =

Příjmy ze závislé činnosti Úhrn pojistného na zdravotní a sociální zabezpečení - zaměstnavatel Dílčí základ daně Nezdanitelné části daně – penzijní pojištění – životní pojištění Daňový základ snížení o nezdanitelné části daně Daňový základ zaokrouhlený na stovky dolů Sazba daně 15 % Sleva na poplatníka Daňové zvýhodnění na vyživované dítě Daňová povinnost po slevě Sražená zálohová daň Výsledná daňová povinnost (- přeplatek, + nedoplatek)

382 925 130 195 513 120 6 000 12 000 495 120 495 100 74 265 24 840 29 208 20 217 21 821 - 1 604

V roce 2015 má pan Svoboda také pouze příjmy ze závislé činnosti, jsou to příjmy z hlavního pracovního poměru. Dílčí základ pana Svobody v roce 2015 je 382 925 Kč. I v roce 2015 si pan Svoboda přispíval na penzijní a životní pojištění a to stejné částky jako v roce 2014. Od dílčího základu daně tedy opět odečteme 6 000 Kč za penzijní pojištění a 12 000 Kč za životní pojištění. Po odečtení nezdanitelné části daně je daňový základ 495 120 Kč. Daňový základ zaokrouhlíme na celá sta Kč dolů, tj. 495 100 Kč. Takto upravený základ daně vynásobíme 15% sazbou daně. Daňová povinnost pana Svobody je tedy 74 265 Kč. Daňovou povinnost snížíme o slevu na poplatníka 24 840 Kč. Sleva na první dítě v roce 2015 je 13 404 Kč, a na druhé dítě 15 804 Kč. Po slevách je daňová povinnost 20 217 Kč. Nakonec se odečte zálohová daň 21 821 Kč. Po odečtení vyjde opět přeplatek 1 604 Kč. Daňová povinnost pana Svobody v roce 2015 činila 20 217 Kč.

35

2.2.2 Paní Svobodová Rok 2014 Tabulka 15: Souhrn zdanitelných příjmů paní Svobodové za rok 2014 v Kč (zdroj: vlastní)


240 568 81 793 26 462 322 361 19 803 194 303

Tabulka 16: Výpočet daňové povinnosti paní Svobodové za rok 2014 v Kč (zdroj: vlastní)

+ = = * = =

Příjmy ze závislé činnosti Úhrn pojistného na zdravotní a sociální zabezpečení - zaměstnavatel Dílčí základ daně Nezdanitelné části daně – životní pojištění – darování krve Daňový základ snížení o nezdanitelné části daně Daňový základ zaokrouhlený na stovky dolů Sazba daně 15 % Sleva na poplatníka Daňová povinnost po slevě Sražená zálohová daň Výsledná daňová povinnost (- přeplatek, + nedoplatek)

240 568 81 793 322 361 9 000 4 000 309 361 309 300 46 395 24 840 21 555 19 803 + 1 752

Paní Svobodová má pouze příjmy ze závislé činnosti a to za hlavní pracovní poměr. Její dílčí základ daně je 322 361 Kč. Od této částky odečteme nezdanitelné části daně. Paní Svobodová chodí dvakrát ročně darovat bezplatně krev. Podle § 15 si za jedno bezplatné dárcovství krve může odečíst 2 000 Kč. Paní Svobodová si přispívá na penzijní a zdravotní pojištění. Na penzijní pojištění částku 500 Kč měsíčně, tj. 6 000 Kč ročně. Od této částky se musí podle § 15 odečíst 12 000 Kč. Paní Svobodová si tedy tuto částku nemůže odečíst. Na životní pojištění si přispívá 750 Kč měsíčně, tj. 9 000 Kč. Tuto částku může uplatnit celou. Po odečtení nezdanitelných částí daně činní 36

základ daně 309 361 Kč, po zaokrouhlení na stovky dolů 309 300 Kč. Po vynásobení 15% sazbou daně, vyjde daňová povinnost 46 395 Kč. Od té se odečte sleva na poplatníka 24 840 Kč. Jelikož slevu na děti uplatňuje již pan Svoboda, paní Svobodová tuto slevu využít nemůže. Daňová povinnost po slevě je 21 555 Kč. Od té se odečte zálohová daň 19 803 Kč. Vyjde nedoplatek 1 752 Kč. Ten musí paní Svobodová zaplatit do 2.4.2014 a to buď na pokladně finančního úřadu, složenkou nebo na bankovní účet příslušného finančního úřadu. Daňová povinnost paní Svobodové v roce 2014 je 21 555 Kč. Rok 2015 Tabulka 17: Souhrn zdanitelných příjmů paní Svobodové za rok 2015 v Kč (zdroj: vlastní)


248 785 84 587 27 366 333 372 23 095 198 324

Tabulka 18: Výpočet daňové povinnosti paní Svobodové za rok 2015 v Kč (zdroj: vlastní)

+ = = * = =

Příjmy ze závislé činnosti Úhrn pojistného na zdravotní a sociální zabezpečení - zaměstnavatel Dílčí základ daně

248 785

Nezdanitelné části daně – životní pojištění – darování krve Daňový základ snížení o nezdanitelné části daně

9 000 4 000 320 372

Daňový základ zaokrouhlený na stovky dolů Sazba daně 15 % Sleva na poplatníka Daňová povinnost po slevě Sražená zálohová daň Výsledná daňová povinnost (- přeplatek, + nedoplatek)

320 300 48 045 24 840 23 205 23 095

37

84 587 333 372

+ 110

V roce 2015 má paní Svobodová opět příjmy ze závislé činnosti a to za hlavní pracovní poměr. Dílčí základ daně činní 333 372 Kč. Od této částky odečteme nezdanitelné části daně, což je případě paní Svobodové 4 000 Kč za darování krve a 9 000 za životní pojištění. Po odečtení nezdanitelných částí daně činní základ daně 320 372 Kč, po zaokrouhlení na stovky dolů 320 300 Kč. Po vynásobení 15% sazbou daně, vyjde daňová povinnost 48 045 Kč. Od té se odečte sleva na poplatníka 24 840 Kč. Slevu na děti opět uplatnil pan Svoboda. Daňová povinnost po slevě je 23 205 Kč. Od té se odečte zálohová daň 23 095 Kč. Vyjde nedoplatek 110 Kč. Podle § 38 se daň neplatí, nepřesáhne-li částku 200 Kč. Daňová povinnost paní Svobodové v roce 2015 je 23 205 Kč.

2.3 Sociální a zdravotní pojištění 2.3.1 Sociální pojištění Sociální pojištění upravuje zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Pojistné na sociální zabezpečení zahrnuje pojistné na důchodové pojištění, pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Pojistné je příjmem státního rozpočtu. Poplatníci pojištění jsou zaměstnavatelé a zaměstnanci. Vyměřovacím základem pro pojistné je úhrn příjmů. Sazba pojistného u zaměstnance je 6,5 %, u zaměstnavatele 25 %, z toho 2,3 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti. Zaměstnavatel musí odvádět i pojistné, které je povinen platit zaměstnanec. Pojistné odvedené za zaměstnance srazí zaměstnavatel z jeho příjmů, které mu zúčtoval. Zaměstnavatel odvádí pojistné za jednotlivé kalendářní měsíce. Pojistné za kalendářní měsíc je splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Pojistné se odvádí na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení. (Zákon č. 589/1992 Sb., 2016)

38

Rok 2014 Výpočet: Příjmy ze závislé činnosti pana Svobody

365 562Kč

Podle § 5 se vyměřovací základ zaokrouhluje na celé koruny nahoru

365 600 Kč

Sociální pojištění – zaměstnanec

365 600 Kč * 0,065 = 23 764 Kč

Sociální pojištění – zaměstnavatel

365 600 Kč * 0,25 = 91 400 Kč

Příjmy ze závislé činnosti paní Svobodové

240 568 Kč


240 600 Kč


240 600 Kč * 0,065 = 15 639 Kč


240 600 Kč * 0,25 = 60 150 Kč

Svobodovi za rok 2014 zaplatili za sociální pojištění dohromady 39 403 Kč. Za pana Svobodu 23 764 Kč a za paní Svobodovou 15 639 Kč. Zaměstnavatelé za manžele Svobodovi odvedou 151 550 Kč. Za pana Svobodu 91 400 Kč a za paní Svobodovou 60 150 Kč. Rok 2015 Výpočet: Příjmy ze závislé činnosti pana Svobody

382 925 Kč


383 000 Kč


383 000 * 0,065 = 24 895 Kč


383 000 * 0,25 = 95 750 Kč


248 785Kč


248 800 Kč


248 800 Kč * 0,065 = 16 172 Kč 39


248 800 Kč * 0,25 = 62 200 Kč

Svobodovi za rok 2015 zaplatili za sociální pojištění dohromady 41 067 Kč. Za pana Svobodu 24 895 Kč a za paní Svobodovou 16 172 Kč. Zaměstnavatelé za manžele Svobodovi odvedou 157 950 Kč. Za pana Svobodu 95 700 Kč a za paní Svobodovou 62 200 Kč.

2.3.2 Zdravotní pojištění Zdravotní pojištění řeší zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Plátci zdravotního pojištění jsou zaměstnanci, zaměstnavatelé a stát. Stát je plátcem pojistného prostřednictvím státního rozpočtu, je to např. za tyto pojištěnce: nezaopatřené dítě, poživatele důchodů, příjemce rodičovského příspěvku, uchazeče o zaměstnání atd. Pojistné se platí zdravotní pojišťovně, u které je pojištěnec pojištěn. V současné době v ČR působí 7 zdravotních pojišťoven. Pojištěnec má právo na bezplatné poskytnutí zdravotní péče, na léčivé přípravky a potraviny. (Zákon č. 48/1997 Sb., 2016) Výše pojistného činí 13,5 % z vyměřovacího základu za rozhodné období. 9 % platí zaměstnavatel a 4,5 % zaměstnanec. Zaměstnavatel odvádí část pojistného, které je povinen hradit za své zaměstnance. Současně odvádí i část pojistného, které je povinen hradit zaměstnanec, srážkou z jeho mzdy nebo platu, a to i bez souhlasu zaměstnance. Pojistné se platí za jednotlivé kalendářní měsíce a je splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. (Zákon č. 592/1992 Sb., 2016) Rok 2014 Výpočet: Příjmy ze závislé činnosti pana Svobody

365 562 Kč

Zdravotní pojištění – zaměstnanec

365 562* 0,045 = 16 450,29 Kč

Zdravotní pojištění – zaměstnavatel

365 562* 0,09 = 32 900,58 Kč 40


240 568 Kč


240 568Kč * 0,045 = 10 825,56 Kč


240 568Kč * 0,09 = 21 651,12 Kč

Podle § 2 se pojistné zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Svobodovi za rok 2014 zaplatili za zdravotní pojištění dohromady 27 277 Kč. Za pana Svobodu 16 451 Kč a za paní Svobodovou 10 826 Kč. Zaměstnavatelé za manžele Svobodovi odvedou 54 553Kč. Za pana Svobodu 32 901 Kč a za paní Svobodovou 21 652 Kč. Rok 2015 Výpočet: Příjmy ze závislé činnosti pana Svobody

382 925 Kč


383 925 * 0,045 = 17 276,63 Kč


383 925 * 0,09 = 34 553,25 Kč


248 785Kč


248 785 Kč * 0,045 = 11 195,33 Kč


248 785 Kč * 0,09 = 22 390,65 Kč

Svobodovi za rok 2015 zaplatili za zdravotní pojištění dohromady 28 473 Kč. Za pana Svobodu 17 277 Kč a za paní Svobodovou 11 196 Kč. Zaměstnavatelé za manžele Svobodovi odvedou 56 945 Kč. Za pana Svobodu 34 554 Kč a za paní Svobodovou 22 391 Kč. Tabulka 19: Sociální a zdravotní pojištění manželů Svobodových v Kč (zdroj: vlastní)

Rok 2014

Rok 2015

Sociální pojištění - zaměstnanec

39 403

41 067

Sociální pojištění - zaměstnavatel

151 550

157 950

Zdravotní pojištění - zaměstnanec

27 277

28 473

Zdravotní pojištění - zaměstnavatel

54 553

56 945

41

2.4 Daň z nemovitých věcí Příjemcem výnosu daně z nemovitých věcí je ta obec, ve které se nemovitost nachází. (Zákon č. 243/2000 Sb., 2016) Správcem daně jsou finanční úřady. Výnos v roce 2014 daně z nemovitých věcí byl 9,91 miliard korun a v roce 2015 10,31 miliard korun. (www.mfcr.cz) Svobodovi vlastní pozemek o rozloze 320 m2. Na tomto pozemku se nachází obytný dům o rozloze 136 m2. Obytný dům má jedno nadzemní podlaží. Vedle obytného domu si pan Svoboda přistavěl garáž o rozměru 20 m2. Svobodovi vlastní také chatu v obci Benešov nedaleko Velkého Meziříčí. Chata leží na pozemku o rozloze 642 m2. Chata zabírá plochu 84 m2.

2.4.1 Stavby Podle § 10 je základem daně u staveb výměra zastavěné plochy v m2 podle stavu k 1. lednu zdaňovacího období. Rok 2014 

Obytný dům

Podle § 11 je základní sazba daně pro budovu obytného domu 2 Kč * koeficient přiřazený pro jednotlivé obce podle počtu obyvatel. Rodinný dům se nachází v obci Náměšť nad Oslavou, která má okolo 5 000 obyvatel. Koeficient pro tuto obec je tedy 1,4. U budovy obytného domu se za každé nadzemní podlaží přesahující dvě třetiny zastavěné plochy zvyšuje základní sazba o 0,75 Kč. Výpočet: Sazba daně:

2 Kč * 1,4 = 2,8 Kč 2,8 Kč + 0,75 Kč = 3,55 Kč

Daň:

136 m2 * 3,55 Kč = 482,8 Kč

Podle § 12a se daň zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Výsledná daň tedy činní 483 Kč.

42



Garáž

Podle § 11 je u garáže vystavěné odděleně od budov stanovena sazba 8 Kč. Výpočet daně:

20 Kč * 8 Kč = 160 Kč

Výsledná daň za garáž je 160 Kč. 

Chata

Podle § 11 je pro budovu pro rodinnou rekreaci stanovena základní sazba stanovena částkou 6 Kč. Výpočet daně:

64 m2 * 6 Kč = 384 Kč

Výsledná daň za chatu je 384 Kč. Celková daň ze staveb je 1 027 Kč. Rok 2015 V roce 2015 se pro rodinu Svobodových nic nezměnilo. Sazby daně zůstaly také stejné, tudíž rodina Svobodových v roce 2015 zaplatí stejnou částku za daň ze staveb jako v roce 2014. Tato částka činní 1 027 Kč.

2.4.2 Pozemky Rok 2014 Svobodovi dohromady vlastní 962 m2 pozemků. Jelikož jsou na obou pozemcích stavby, řadí se tyto pozemky podle zákona do zastavěných ploch. Podle § 5 je základem daně skutečná výměra pozemku v m2 zjištěná k 1. lednu zdaňovacího období. Podle § 6 je sazba daně u zastavěných ploch 0,20 Kč za každý 1 m2. Podle § 2 předmětem daně z pozemků nejsou pozemky zastavěné zdanitelnými stavbami v rozsahu zastavěné plochy těchto staveb, tudíž musíme nejdříve od rozlohy pozemku odečíst zastavěnou část domu, garáž a chatu, tj. 962 m2 – 136 m2 – 20 m2 – 84 m2 = 742 m2. Výpočet daně:

742 m2 * 0,20 Kč = 148,4 Kč

Podle § 12a se daň z pozemků zaokrouhluje na celé Kč nahoru. Výsledná daň z pozemků je tudíž 149 Kč.

43

Rok 2015 V roce 2015 zaplatí rodina Svobodových za daň z pozemků opět částku 149 Kč. Tabulka 20: Daň z nemovitých věcí rodiny Svobodových (zdroj: vlastní)

Předmět daně

Částka

Obytný dům

483 Kč

Garáž

160 Kč

Chata

384 Kč

Pozemky

149 Kč

Daň celkem

1176 Kč

Daňové přiznání musí poplatník podat do 31. ledna zdaňovacího období. Pokud poplatník již jednou podal daňové přiznání na některé z předchozích zdaňovacích období a nedošlo k žádné změně pro stanovení daně, daňové přiznání se znovu nepodává. V tomto případě se daň vyměří ve výši poslední známé daně. Pokud dojde ke změně (např. výměra pozemku, přistavěné patro, změna poplatníka) musí poplatník podat daňové přiznání nebo dílčí daňové přiznání. V dílčím přiznání uvede pouze změny a výpočet daně. Daň je splatná ve dvou stejných částkách a to do 31. května a 30. listopadu zdaňovacího období. U poplatníků provozujících zemědělskou výrobu a chov ryb do 31. srpna a do 30. listopadu zdaňovacího období. Pokud daň nepřesáhne částku 5 000 Kč, je splatná najednou a to do 31. května. I při vyšší částce lze daň zaplatit najednou. (Zákona č. 338/1992 Sb.) Svobodovi zaplatí za oba roky stejnou částku 1 176 Kč, kterou musí uhradit do 31. května 2014 a 2015.

2.5 Daň z přidané hodnoty Daň z přidané hodnoty byla v České republice zavedena 1.1.1993. Do konce roku 1992 byla u nás uplatňována na zboží daň z obratu. Správcem daně z přidané hodnoty je finanční úřad, při dovozu zboží do tuzemska celní úřad.

44

Podíl 8,92 % z celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty plyne do rozpočtu obcí, 20,83 % z celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty plyne do rozpočtu krajů a zbytek 70,25 % plyne do státního rozpočtu. (Zákon č. 243/2000 Sb., 2016) DHP je jeden z nejdůležitějších příjmů státního rozpočtu. Výnos DPH v roce 2014 byl celkem 322,88 miliard korun a v roce 2015 331,84 miliard korun. (www.mfcr.cz) DPH má v současné době tři sazby daně. Základní sazba je 21 %, snížená sazba je 15 % a druhá snížená sazba je 10 %. Základní sazbou je zdaněno vše, co není uvedeno jako výjimka v příloze zákona o DPH. Mezi zboží, které je zdaněno první sníženou sazbou daně 15 %, patří např. potraviny včetně nealkoholických nápojů, krmiva pro zvířata, rostliny a semena, knihy, noviny a časopisy, zdravotnické prostředky, ortopedické prostředky, dětské autosedačky a další. Mezi zboží zdaněné druhou sníženou sazbou 10 % patří např. kojenecká výživa a potraviny pro malé děti, léky, očkovací látky, vybrané mlýnské výrobky a další. (Zákon č. 253/2004 Sb., 2016) DPH je zahrnuto v cenách zboží a služeb. Dotkne se tedy rodiny Svobodových.

2.5.1 Základní sazba – 21 % V tabulce jsou uvedeny opakující se výdaje rodiny Svobodových zdaněné 21% sazbou. Tabulka 21: Výdaje rodiny Svobodových zatížené 21% sazbou (zdroj: vlastní)

Položka

Rok 2014

Rok 2015

Částka v Kč

DPH v Kč

Částka v Kč

DPH v Kč

Doprava – auto

34 272

5 948,03

34 464

5 981,36

Oblečení

20 000

3 471,07

20 000

3 471,07

Elektrická energie

20 650

3 583,88

21 980

3 814,71

Zemní plyn

23 170

4 021,24

22 190

3 851,16

Alkoholické nápoje, cigarety Drogerie

15 000

2 603,31

15 000

2 603,31

17 000

2 950,41

18 500

3 210,74

Vybavení domácnosti

8 000

1 388,43

7 300

1 266,94

Telekomunikační

8 000

1 388,43

9 000

1 561,98

služby Stravování

6 000

1 041,32

7 500

1 301,65

152 092

26 396,12

155 934

27 062,92

Celkem

45

V této kategorii rodina nejvíc utratí za dopravu, nejméně za stravování. V roce 2014 celkem rodina utratí 152 092 Kč, což je 26 396,12 Kč za DPH. V roce 2015 utratí 155 934, tj. 27 062,92 Kč za DPH. Oproti roku 2014 je to o 3 842 Kč více, tj. 666,8 Kč za DPH. Je to způsobeno buď zvýšením cen, nebo vyšší spotřebou.

2.5.2 První snížená sazba – 15 % V následující tabulce jsou uvedeny všechny opakující se výdaje rodiny Svobodových, které se zdaňují 15% sazbou. Tabulka 22: Výdaje rodiny Svobodových zatížené 15% sazbou (zdroj: vlastní)

Položka

Rok 2014

Rok 2015

Částka v Kč

DPH v Kč

Částka v Kč

DPH v Kč

105 000

13 695,65

110 000

14 347,83

Doprava – vlak, MHD

16 000

2 086,96

16 000

2 086,96

Zábava

10 000

1 304,35

12 000

1 565,22

Krmivo pro zvířata

7 000

913,04

8 000

1 043,48

Léky

6 000

782,61

*

*

Knihy

3 000

391,30

*

*

147 000

19 173,91

146 000

19 043,49

Potraviny, nealkoholické nápoje

Celkem

*V roce 2015 byla zavedena druhá snížená 10% sazba, kterou se zdaňují léky a knihy, viz následující kapitola. Nejvyšší výdaje rodina vynaloží za potraviny a nealkoholické nápoje a nejméně za léky. V roce 2014 utratila rodina 147 000 Kč, tj. 19 173,91 Kč za DPH. V roce 2015 utratila rodina celkem 146 000 Kč, tj. 19 043,49 za DPH. Oproti roku 2014 je to o 1 000 Kč méně, tj. 130,42 za DPH.

46

2.5.3 Druhá snížená sazba – 10 % V roce 2015 byla zavedena druhá snížená 10% sazba. Touto sazbou jsou zdaňovány léky a knihy. Tabulka 23: Výdaje rodiny Svobodových zatížené 10% sazbou (zdroj: vlastní)

Rok 2015

Položka

Částka v Kč

DPH v Kč

Léky

6 000

545,46

Knihy

2 500

227,28

Celkem

8 500

772,74

Za léky a knihy rodina v roce 2015 zaplatila 8 500, tj. 772,74 Kč za DPH. Na následujícím grafu vidíme, kolika procenty se jednotlivé zboží a služby podílí na celkovém DPH. Nejvíce jsou to potraviny a nealkoholické nápoje 30,05 %, dále je to doprava autem 13,05%. Nejméně jsou to knihy 0,86 %, léky 1,72 % a krmivo pro zvířata 2 %. Krmivo pro zvířata 2,00% Zábava Doprava - vlak, 2,86% MHD 4,58%

Léky 1,72%

Knihy 0,86%

Doprava - auto 13,05% Oblečení 7,62% Elektrická energie 7,86%

Potraviny, nealkoholické nápoje 30,05%

Zemní plyn 8,82% Drogerie 6,47%

Stravování 2,29% Telekomunikační služby 3,05%

Vybavení domácnosti 3,05%

Alkoholické nápoje,cigarety 5,71%

Graf 1: Složení DPH rodiny Svobodových v roce 2014 (zdroj: vlastní)

47

2.6 Spotřební daně Spotřební daně se v ČR užívají od 1.1.1993. Jediným správcem spotřebních daní jsou od 1.1.2004 celní orgány. Tabulka 24: Výnos spotřebních daní v roce 2014 (zdroj: www.celnisprava.cz, zpracování vlastní)

Rok 2014

Rok 2015

Částka v mld. Kč

Částka v mld. Kč

Minerální oleje

80,1

84,5

Tabák

44,7

50,9

Líh

6,8

7,1

Pivo

4,6

4,7

Víno

0,3

0,3

136, 5

147,5

Spotřební daně

Celkem

Na následujícím grafu vidíme, kolika procenty se jednotlivé daně podílí na spotřební dani v roce 2014. 59 % výnosu spotřební daně je tvořeno daní z minerálních olejů, 33 % daní z tabáku, 5 % daní z lihu, 3 % daní z piva a 0,2 % daní z vína. Pivo 3%

Víno 0,2%

Líh 5%

Tabák 33%

Minerální oleje 59%

Graf 2: Složení výnosu spotřební daně v roce 2014 (zdroj: www.celnisprava.cz, zpracování vlastní)

48

V roce 2015 je to obdobné jako v roce 2014. 57 % výnosu spotřební daně je tvořeno daní z minerálních olejů, 35 % daní z tabáku, 5 % daní z lihu, 3 % daní z piva a 0,2 % daní z vína. Plátci spotřební daně jsou výrobci. Jelikož je daň obsažena v ceně výrobku, poplatníci jsou kupující výrobku, tudíž se tato daň dotkne i rodiny Svobodových.

2.6.1 Daň z minerálních olejů 90, 9 % výnosu daně z minerálních olejů náleží státnímu rozpočtu, zbytek 9,1 % plyne Státnímu fondu dopravní infrastruktury. (Zákon č. 243/2000 Sb., 2016) Tabulka 25: Průměrná cena benzínu Natural 95(zdroj: www.business.center.cz, zpracování vlastní)

Rok

Cena za 1 l

2014

35,70 Kč

2015

35,90 Kč

Pan Svoboda jezdí autem do 20 km vzdálené práce. Rodina auto dále využívá na nákupy, návštěvy příbuzných, výlety. Průměrně ujedou 12 000 km za rok. Automobil má průměrnou spotřebu 8 litrů na 100 kilometrů. Ročně tedy spotřebují 960 litrů benzínu. Rok 2014 Průměrná cena benzínu za rok 2014 je 35,70 Kč. Svobodovi za rok 2014 zaplatili za benzín 34 272 Kč. Podle § 48 je sazba daně za benzín stanovena částkou 12 840 korun za 1 000 litrů, tzn. 12,84 korun za litr. V ceně benzínu je zahrnuto i 21% DPH, tj. 6,20 Kč/1 l. Výpočet: Spotřební daň:

960 l * 12,84 Kč = 12 326,4 Kč

DPH:

960 l * 6,20 Kč = 5 952 Kč

Celkové zdanění:

12 326,4 Kč + 5 952 Kč = 18 278,40 Kč

49

Celkové zdanění benzínu je 19,04 Kč/ 1 l. Svobodovi při spotřebě 960 l za rok za daň z benzínu celkově zaplatí 18 278,4 Kč, za spotřební daň 12 326,4 Kč a za DPH 5 952 Kč. Rok 2015 V roce 2015 byla průměrná cena benzínu 35,90 Kč. Svobodovi ujeli opět průměrně 12 000 km, což je 960 litrů benzínu. Za benzín zaplatili 34 464 Kč. Výše 21% DPH je 6,23 Kč/1 l. Sazba daně se nezměnila, zůstala na stejné výši 12 840 Kč/1 000 l, tj. 12,84/1 l. Výpočet: Spotřební daň:

960 l * 12,84 Kč = 12 326,40 Kč

DPH:

960 l * 6,23 Kč = 5 980,80 Kč

Celkové zdanění:

12 326,4 Kč + 5 980,8 Kč = 18 307,20 Kč

Celkové zdanění za 1 litr benzínu je 19,07 Kč. Svobodovi při spotřebě 960 l za rok za daň z benzínu celkově zaplatí 18 307,20 Kč, za spotřební daň 12 326,40 Kč a za DPH 5 980,80 Kč. Oproti roku 2014 Svobodovi zaplatí za daň o 28,80 Kč více, což je způsobeno nepatrným růstem ceny. Tabulka 26: Daň z minerálních olejů rodiny Svobodových (zdroj: vlastní)

Rok 2014

Rok 2015

Celkově zaplaceno

34 272,00 Kč

34 464,00 Kč

Spotřební daň

12 326,40 Kč

12 326,40 Kč

DPH

5 952,00 Kč

5 980,80 Kč

Celkové zdanění

18 278,40 Kč

18 307,20 Kč

53,33 %

53,12 %

% zdanění

V roce 2014 zaplatí rodina Svobodových za benzín celkově 34 272 Kč z toho 18 278,4 Kč za daň, tj. 53,33 %. V roce 2015 zaplatí celkově 34 464 Kč z toho 18 307,20 Kč za daň, tj. 53,12 %.

50

2.6.2 Daň z piva Pan Svoboda pije pivo Starobrno 11°, za týden vypije průměrně 4 piva, tj. 208 piv za rok. Pan Svoboda chodí na pivo do místního Sport baru. Rok 2014 V roce 2014 stálo pivo Starobrno11° ve Sport baru 22 Kč, tj. 4 576 Kč za rok. V ceně piva je zahrnuto i 21% DPH. DPH za jedno pivo je 3,82 Kč. Podle § 85 je základní sazba daně 32 Kč/1 hl. Výpočet: Spotřební daň:

32 Kč * 11° = 352 Kč/1 hl 352 Kč : 100 = 3,52 Kč/1 l 3,52 Kč : 2 = 1,76 Kč/ 0,5 l 1,76 Kč * 208 = 366,08 Kč

DPH:

208 * 3,82 Kč = 794,56 Kč

Celkové zdanění:

366,08 Kč + 794,56 Kč = 1 160,64 Kč

Celkové zdanění za 1 pivo je 5,58 Kč. Pan Svoboda při spotřebě 208 piv ročně za daň celkově zaplatí 1 160 Kč, za spotřební daň 366,08 Kč a za DPH 794,56 Kč. Rok 2015 V roce 2015 se pivo Starobrno ve Sport baru zdražilo na 24 Kč, tj. 4 992 Kč za rok. DPH za jedno pivo je 4,17 Kč. Sazba daně zůstala stejná 32 Kč, tj. 1,76 Kč za jedno pivo. Výpočet: Spotřební daň:

1,76 Kč * 208 = 366,08 Kč

DPH:

4,17 Kč * 208 = 867,36 Kč

Celkové zdanění:

366,08 Kč + 867,36 Kč = 1 233,44 Kč

51

Celkové zdanění za jedno pivo je 5,93 Kč. Pan Svoboda při spotřebě 208 piv ročně za daň celkově zaplatí 1 233,44 Kč, za spotřební daň 366,08 Kč a za DPH 867,36 Kč. Oproti roku 2014 zaplatí na dani o 72,80 Kč více. Je to způsobeno zvýšením ceny piva. Tabulka 27: Daň z piva rodiny Svobodových (zdroj: vlastní)

Rok 2014

Rok 2015

4 576,00 Kč

4 992,00 Kč

Spotřební daň

366,08 Kč

366,08 Kč

DPH

794,56 Kč

876,36 Kč

1 160,64 Kč

1 233,44 Kč

25,36 %

24,71 %

Celkově zaplaceno

Celkové zdanění % zdanění

V roce 2014 zaplatí pan Svoboda za pivo celkem 4 576 Kč z toho 1 160,64 Kč za daň, tj. 25,36 %. V roce 2015 zaplatí celkově 4 9992 Kč z toho 1 233,44 za daň, tj. 24,71 %.

2.6.3 Daň z tabákových výrobků Paní Svobodová je kuřačka, za týden vykouří průměrně 2 krabičky cigaret, tj. 104 krabiček ročně. Kupuje si cigarety značky West Silver v balení po 20 kusech. Tabulka 28: Ceny cigaret West Silver (zdroj: www.mfcr.cz, zpracování vlastní)

Rok

Cena za 1 krabičku

2014

83 Kč

2015

84 Kč

Rok 2014 Tabulka 29: Sazby daně z cigaret v roce 2014 (zdroj: Brychta a kol., 2015, zpracování vlastní)

Sazba daně


Procentní část

Pevná část

Minimální

27 %

1,19 Kč/kus

celkem nejméně však 2,25 Kč/kus

52

Cena cigaret West Silver v roce 2014 byla 83 Kč, tj. 8 632 Kč za rok. V ceně cigaret je zahrnuto i 21% DPH, tj. 14,40 Kč za jednu krabičku. Výpočet: Procentní část:

83 Kč * 27 / 100 = 22,41 Kč

Pevná část:

20 ks * 1,19 Kč = 23,80 Kč

Spotřební daň:

22,41 Kč + 23,80 Kč = 46,21 Kč/1 krabička 46,21 Kč * 104 = 4 805,84 Kč

DPH:

104 * 14,40 Kč = 1 497,60 Kč

Celkové zdanění:

4 805,84 Kč + 1 497,60 Kč = 6 303,44 Kč

Celkové zdanění za jednu krabičku cigaret je 60,61 Kč. Paní Svobodová při spotřebě 104 krabiček ročně za daň celkově zaplatí 6 303,44 Kč, za spotřební daň 4 805,84 a za DPH 1 497,60 Kč. Rok 2015 Tabulka 30: Sazby daně z cigaret v roce 2015 (zdroj: Zákon č. 201/2014 Sb., zpracování vlastní)

Sazba daně


Procentní část

Pevná část

Minimální

27 %

1,29 Kč/kus

celkem nejméně však 2,37 Kč/kus

V roce 2015 se zvýšila cena cigaret West Silver na 84 Kč za krabičku, tj. 8 736 Kč za rok. DPH je 14,58 Kč za jednu krabičku. Zvýšila se i sazba daně. Výpočet: Procentní část:

84 Kč * 27 / 100 = 22,68 Kč

Pevná část:

20 ks * 1,29 Kč = 25,80 Kč

Spotřební daň:

22,68 Kč + 25,80 Kč = 48,48 Kč/1 krabička 48,48 Kč * 104 = 5 041,92 Kč 53

DPH:

104 * 14,58 Kč = 1 516,32 Kč

Celkové zdanění:

5 041,92 Kč + 1 516,32 Kč = 6 558,24 Kč

Celkové zdanění za jednu krabičku je 63,06 Kč. Při spotřebě 104 krabiček ročně zaplatí paní Svobodová za daň celkem 6 558,24 Kč, za spotřební daň 5 041,95 Kč a za DPH 1 516,32 Kč. Oproti roku 2014 zaplatí na dani o 254,80 Kč více. Je to způsobeno zvýšením ceny cigaret a zvýšením pevné části sazby. Tabulka 31: Daň z tabákových výrobků rodiny Svobodových (zdroj: vlastní)

Rok 2014

Rok 2015

Celkově zaplaceno

8 632,00 Kč

8 736,00 Kč

Spotřební daň

4 805,84 Kč

5 041,95 Kč

DPH

1 497,60 Kč

1 516,32 Kč

Celkové zdanění

6 303,44 Kč

6 558,24 Kč

73,02 %

75 %

% zdanění

V roce 2014 zaplatí paní Svobodová za cigarety celkem 8 632 Kč z toho 6 303,44 Kč za daň, tj. 73,02 %. V roce 2015 zaplatí celkem 8 736 Kč z toho 6 558,24 Kč za daň, tj. 75 %.

2.7 Ekologické daně Ekologické daně byly zavedeny 1.1.2008. Správcem ekologických daní jsou celní orgány. Tabulka 32: Výnos ekologických daní v roce 2014 (zdroj: www.celnisprava.cz, zpracování vlastní)

Rok 2014

Rok 2015

Částka v mld. Kč

Částka v mld. Kč

Elektřina

1,3

1,2

Zemní plyn

1,1

1,2

Pevná paliva

0,4

0,4

Celkem

2,8

2,8

Ekologické daně

54

Na následujícím grafu vidíme, kolika procenty se jednotlivé daně podílí na ekologické dani. 47 % výnosu ekologické daně je tvořen daní z elektřiny, 39 % ze zemního plynu a 14 % z pevných paliv.

Pevná paliva 14%

Elektřina 47% Zemní plyn 39%

Graf 3: Složení výnosu ekologické daně v roce 2014 (zdroj: www.celnisprava.cz, zpracování vlastní)

V roce 2015 tvoří43 % výnosu ekologické daně daň z elektřiny, 43 % ze zemního plynu a 14 % z pevných paliv. Jsou to nepřímé daně, které dopadají na konečné spotřebitele.

2.7.1 Daň ze zemního plynu Podle § 6 je základem daně množství plynu v MWh spalného tepla. Sazba daně je 30,60 Kč/MWh. Svobodovi používají zemní plyn k vytápění a ohřevu vody. Rok 2014 Za rok 2014 spotřebovali Svobodovi 16 556 kWh, tj. 16,556 MWh a zaplatili 23 170 Kč. V ceně je zahrnuto i 21% DPH, tj. 4 021,24 Kč. Výpočet: Daň ze zemního plynu:

16,556 MWh * 30,60 Kč = 506,61 Kč 55

Celkové zdanění:

506,61 Kč + 4 021,24 Kč = 4 527,85 Kč

Svobodovi za daň zaplatí celkově 4 527,85 Kč, z toho 506,61 Kč za ekologickou daň a 4 527,85 Kč za DPH. Rok 2015 V roce 2015 spotřebovali Svobodovi 15 925 kWh, tj. 15,925 MWh a zaplatili 22 290 Kč, tj. 3 868,51 Kč za DPH. Výpočet: Daň ze zemního plynu:

15,925 MWh * 30,60 Kč = 487,31 Kč

Celkové zdanění:

487,31 Kč + 3 868,51 = 4 355,82 Kč

Svobodovi za daň zaplatí celkově 4 355,82 Kč, z toho 487,31 Kč za ekologickou daň a 3 868,51 Kč za DPH. Oproti roku 2014 zaplatí na dani o 172,03 Kč méně, je to způsobeno nižší spotřebou. Tabulka 33: Daň ze zemního plynu rodiny Svobodových (zdroj: vlastní)

Rok 2014

Rok 2015

23 170,00 Kč

22 290,00 Kč

506,61 Kč

487,31 Kč

DPH

4 021,24 Kč

3 868,51 Kč

Celkové zdanění

4 527,85 Kč

4 355,82 Kč

19,54 %

19,54 %

Celkově zaplaceno Ekologická daň

% zdanění

V roce 2014 zaplatili Svobodovi za zemní plyn 23 170 Kč z toho 4 527,85 Kč za daň, tj. 19,54 %. V roce 2015 zaplatili celkově 22 290 Kč z toho 4 355,82 Kč za daň, tj. také 19,54 %.

2.7.2 Daň z elektřiny Podle § 6 je základem daně množství elektřiny v MWh. Sazba daně je 28,30 Kč/MWh. Rodina

Svobodových

využívá

elektřinu

elektrospotřebičů. 56

na

svícení

a

napájení

běžných

Rok 2014 Za rok 2014 spotřebovali Svobodovi 4 256 kWh, tj. 4,256 MWh a zaplatili 20 650 Kč. V ceně je zahrnuto 21% DPH, tj. 3 583,88 Kč. Výpočet: Daň z elektřiny:

4,256 MWh * 28,30 Kč = 120,44 Kč

Celkové zdanění:

120,44 Kč + 3 583,88 Kč = 3 704,32 Kč

Svobodovi zaplatí za daň 3 704,32 Kč, z toho 120,44 Kč za ekologickou daň a 3 583,88 Kč za DPH. Rok 2015 Za rok 2015 spotřebovali Svobodovi 4 530 kWh, tj. 4,530 MWh a zaplatili 21 980 Kč, tj. 3 814,71 Kč za DPH. Výpočet: Daň z elektřiny:

4,530 MWh * 28,30 Kč = 128,20 Kč

Celkové zdanění:

128,20 Kč + 3 814,71 Kč = 3 942,91 Kč

Svobodovi za daň zaplatí celkově 3 942,91 Kč, z toho 128,20 Kč za ekologickou daň a 3 942,91 Kč za DPH. Oproti roku 2014 zaplatí za daň o 238,59 Kč více, je to způsobeno zvýšením spotřeby. Tabulka 34: Daň z elektřiny rodiny Svobodových (zdroj: vlastní)

Rok 2014

Rok 2015

20 650,00 Kč

21 980,00 Kč

120,44 Kč

128,20 Kč

DPH

3 583,88 Kč

3 814,71 Kč

Celkové zdanění

3 704,32 Kč

3 942,91 Kč

17,94 %

17,94

Celkově zaplaceno Ekologická daň

% zdanění

57

V roce 2014 zaplatili Svobodovi za elektřinu 20 650 Kč z toho 3 704,32 Kč za daň, tj. 17,94 %. V roce 2015 zaplatili celkově 21 980 Kč z toho 3 942,91 Kč za daň, tj. také 17,94 %.

2.8 Poplatky Rodina Svobodových pravidelně platí poplatek za držení psů, poplatek za shromažďování, přepravu, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů a televizní a rozhlasový poplatek. Rok 2014 Poplatek za psa chovaného v rodinném domě je podle vyhlášky č. 1/2010 o místním poplatku ze psů v Náměšti nad Oslavou stanoven částkou 240 Kč za rok. Tento poplatek je splatný nejpozději do 28.2. příslušného kalendářního roku. Poplatek za shromažďování, přepravu, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů je podle obecně závazné vyhlášky č. 1/2015 o místním poplatku stanoven částkou 500 Kč za jednu osobu za rok. Rodina tedy zaplatí 2 000 Kč za rok. Poplatek je splatný jednorázově a to nejpozději do 28. února příslušného kalendářního roku. Televizní poplatek je podle zákona č. 348/2005 Sb., stanoven ve výši 135 Kč za měsíc. Rodina zaplatí 1 620 Kč za rok. Tento poplatek je splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. Měsíční částka za rozhlasový poplatek podle zákona č. 348/2005 Sb., činí 45 Kč. Svobodovi tak za rok zaplatí 540 Kč. Tento poplatek je stejně jako televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. Rodina celkově zaplatí za poplatky 4 400 Kč za rok. Rok 2015 V roce 2015 se nic nezměnilo. Svobodovi znovu zaplatí za poplatky částku 4 400 Kč.

58

2.9 Daňové zatížení Svobodových Tabulka 35: Daňové zatížení Svobodových v Kč (zdroj: vlastní)

Rok 2014

Rok 2015

Daň z příjmů fyzických osob

40 677,00

43 422,00

Sociální pojištění

39 403,00

41 067,00

Zdravotní pojištění

27 277,00

28 473,00

Daň z nemovitých věcí z toho: - daň ze staveb

1 176,00

1 176,00

1 027,00

1 027,00

149,00

149,00

45 570,03

46 879,15

26 396,12

27 062,92

-

daň z pozemků

Daň z přidané hodnoty z toho: - 21% sazba -

15% sazba

19 173,91

19 043,49

-

10% sazba

-

772,74

17 498,32

17 734,43

12 326,40

12 326,40

366,08

366,08

4 805,84

5 041,95

Ekologická daň z toho: - daň ze zemního plynu

627,05

615,51

506,61

487,31

daň z elektřiny

120,44

128,20

4 400,00

4 400,00

240,00

240,00

2 000,00

2 000,00

1 620,00

1 620,00

540,00

540,00

176 618,40

183 767,09

Spotřební daň z toho: - daň z minerálních olejů -

daň z piva

-

daň z cigaret

-

Poplatky z toho: - poplatek za psa -

poplatek za svoz komunálního odpadu

-

televizní poplatek

-

rozhlasový poplatek

Celkem

59

V roce 2014 Svobodovi zaplatili na daních celkem 176 618,40 Kč. Nejvíce zaplatili na dani z přidané hodnoty 45 570,03 Kč, poté na dani z příjmu fyzických osob 40 677 Kč a na sociálním pojištění 39 403 Kč. Naopak nejméně zaplatili na ekologické dani 627,05 Kč a dani z nemovitých věcí 1 176 Kč.

Ekologická daň Poplatky 0,36% 2,49%

Spotřební daň 9,91% Daň z příjmů fyzických osob 23,03% Daň z přidané hodnoty 25,80%

Daň z nemovitých věcí 0,67%

Sociální pojištění 22,31%

Zdravotní pojištění 15,44%

Graf 4: Složení daní rodiny Svobodových v roce 2014 (zdroj: vlastní)

Největší podíl na zdanění Svobodových v roce 2014 má daň z přidané hodnoty (25,80 %), dále daň z příjmů fyzických osob (23,03 %) a sociální pojištění (22,31 %). Nejmenší podíl má ekologická daň (0,36 %) a daň z nemovitých věcí (0,67 %). V roce 2015 zaplatila rodina Svobodových na daních celkově 183 767,09 Kč, z toho nejvíce zaplatili za daň z přidané hodnoty 46 879,15 Kč, dále na dani z příjmů fyzických osob 43 422 Kč a sociálním pojištění 41 067 Kč. Nejméně zaplatili za ekologickou daň 615,51 Kč a za daň z nemovitých věcí 1 176 Kč.

60

Ekologická daň Poplatky 0,33% 2,39%

Spotřební daň 9,65% Daň z příjmů fyzických osob 23,63% Daň z přidané hodnoty 25,51% Sociální pojištění 22,35%

Daň z nemovitých věcí 0,64%

Zdravotní pojištění 15,49%

Graf 5: Složení daní rodiny Svobodových v roce 2015 (zdroj: vlastní)

V roce 2015 má největší podíl opět daň z přidané hodnoty (25,51 %), daň z příjmů fyzických osob (23,63 %) a sociální pojištění (22,35 %). Nejmenší podíl má ekologická daň (0,33 %) a daň z nemovitých věcí (0,64 %). Tabulka 36: Porovnání hrubých příjmů a daňového zatížení Svobodových (zdroj: vlastní)

Rok 2014

Rok 2015

Hrubé příjmy Svobodových

606 130,00 Kč

631 710,00 Kč

Daňové zatížení

176 618,40 Kč

183 767,09 Kč

29,14 %

29,09 %

Svobodových Vyjádření v%

V tabulce č. 36 je zobrazeno porovnání hrubých příjmů manželů Svobodových a daňového zatížení rodiny. Můžeme vidět, že 29 % hrubých příjmů vydá rodina za daně.

61

2.10 Státní rozpočet Státní rozpočet je nejvýznamnější finanční rozpočet. Jeho prostřednictvím vláda realizuje hospodářskou politiku a uskutečňuje své programové priority. Příjmy státního rozpočtu tvoří především daně, dále poplatky a další příjmy. Výdaje státního rozpočtu pokrývají činnosti státu, které jsou buď dané zákonem, nebo jimiž vláda realizuje svoji politiku. Tabulka 37: Příjmy státního rozpočtu v roce 2014 a 2015 v mld. Kč (zdroj: www.mfcr.cz, zpracování vlastní)

Rok 2014

Rok 2015

DPH

230,25

236,63

Spotřební a ekologické daně

134,02

142,97

Daně z příjmů PO

89,37

99,57

Daně z příjmů FO

98,22

103,05

Správní poplatky

1,60

1,25

Majetkové daně

9,42

6,79

Poplatky za uložení odpadů

1,56

1,39

Odvod za odnětí půdy ze zeměděl. půdního fondu

0,13

0,16

Odvody z loterií

2,45

2,59

Ostatní daňové příjmy

2,59

2,24

Pojistné na SZ

382,93

404,58

Daňové příjmy celkem

952,52

1 001,23

Nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté transfery

181,31

233,39

1 133,83

1 234,52

Daňové příjmy:

Příjmy celkem

V roce 2014 dosáhly celkové příjmy státního rozpočtu 1 133,83 miliard Kč. Daňové příjmy byly 952,52 Kč. To znamená, že daňové příjmy tvoří 84 % příjmů státního rozpočtu. V roce 2015 se celkové příjmy zvýšily na 1 234,52 Kč. Daňové příjmy byly 1 001,23 miliard Kč, tj. 81 % příjmů státního rozpočtu.

62

Nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté transfery 15,99%

DPH 20,31%

Spotřební a ekologické daně 11,82%

Pojistné na SZ 33,77%

Daně z příjmů PO 7,88% Daně z příjmů FO 8,66% Ostatní daňové příjmy Odvody z loterií 0,23% 0,22%

Odvod za odnětí půdy ze zeměděl. půdního fondu 0,01%

Správní poplatky 0,14%

Poplatky za uložení odpadů Majetkové daně 0,14% 0,83%

Graf 6: Složení příjmů státního rozpočtu v roce 2014 (zdroj: www.mfcr.cz, zpracování vlastní)

Největší podíl na státních příjmech v roce 2014 má pojistné na sociální zabezpečení (33,77 %), dále DPH (20,31 %), nedaňové kapitálové příjmy a přijaté transfery (15,99 %) a spotřební a ekologické daně (11,82 %). Nejmenší podíl mají odvody za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu (0,01 %) a správní poplatky a poplatky za uložení odpadů (0,14 %). V roce 2015 je toto složení velmi podobné.

63

Závěr Daňová problematika je velmi složité téma. Daně upravuje mnoho zákonů, které se často mění, ať už je to způsob výpočtu daně, sazba daně nebo slevy na dani, proto je těžké se v této problematice správně orientovat. Cílem mé bakalářské práce bylo ukázat, jak daně zatěžují typickou českou rodinu. Zhodnotit výsledky z konkrétních výpočtů v letech 2014-2015. Ze své práce jsem zjistila, že rodinný rozpočet nejvíce ovlivňuje daň z přidané hodnoty, poté daň z příjmů fyzických osob a sociální a zdravotní pojištění. Nejméně jej ovlivňuje ekologická daň a daň z nemovitých věcí. V roce 2014 byly celkové hrubé příjmy rodiny Svobodových 606 130 Kč, z toho 176 618,40 Kč vydá rodina za daně, což je 29 %. V roce 2015 hrubé příjmy činily 631 710 Kč, za daně zaplatily 183 767,09 Kč, což je také 29 %. Kolik za daně zaplatíme, ve většině případů ovlivnit nemůžeme. Rodinu nejvíce zatěžuje daň z přidané hodnoty, což je daň, kterou platíme v cenách zboží a služeb. Tuto daň příliš snížit nelze, jelikož potraviny, oblečení, léky, elektřinu, plyn a mnoho dalšího ze svého života vyřadit nemůžeme. Samozřejmě lze spotřebu alespoň snížit a neutrácet za zbytečnosti, které nepotřebujeme. Naopak co ovlivnit můžeme, je spotřeba produktů, které jsou zatížené spotřební daní, jako je například spotřeba vína, piva, tabákových výrobků. Například cena cigaret je až ze 75 % tvořena daní. U daně z příjmů fyzických, což je daň, která rodinu ovlivňuje po dani z přidané hodnoty nejvíce, lze daňovou povinnost snížit uplatňováním více odčitatelných položek, můžeme například darovat krev, za jejíž jedno dárcovství si můžeme odečíst 2 000 Kč nebo si můžeme přispívat na životní nebo penzijní pojištění, za které si můžeme odečíst až 12 000 Kč. Každá rodina by měla mít alespoň základní povědomí o zdanění vlastních výdělků, proto bych svoji práci doporučila každé rodině, která by chtěla co nejvíce snížit své daňové zatížení, a zároveň aby si objasnily, kolik a za co utrácejí své peníze. Myslím si, že jsem ve své práci alespoň základní pojmy objasnila a ukázala, že z části své daňové zatížení snížit můžeme. Pro mě samotnou byla tato práce velkým přínosem, teď už vím, jak se do budoucna budu starat o svůj rozpočet.

64

Seznam použité literatury Odborná literatura BRYCHTA, Ivan, Marie HAJŠMANOVÁ a Petr KAMENÍK. Tabulky a informace pro daně a podnikání. Praha: ASPI, 2015. 426 s. ISBN 978-80-7478-749-2. HAVEL, Tomáš. Daň z přidané hodnoty. Praha: WoltersKluwer, 2011. 152 s. ISBN 979-80-7357-622-6. KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie a politika. Praha: ASPI, 2006. 279 s. ISBN 80735-7205-2. KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie: úvod do problematiky. Praha: ASPI, 2009. 120 s. ISBN 978-80-7357-423-9. LAJTKEPOVÁ, Eva. Veřejné finance. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2007. 151 s. ISBN 978-80-7204-495-5. PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance: úvod do problematiky. Praha: ASPI, 2002. 453 s. ISBN 80-863-9519-7. STROUHAL, Jiří a Jiřina BOKŠOVÁ. Lexikon účetních pojmů. Praha: Wolters Kluwer, 2015. 384 s. ISBN 978-80-7478-787-4. ŠIROKÝ, Jan. Daňové teorie: s praktickou aplikací. Praha: C. H. Beck, 2008. 301 s. ISBN 978-80-7400-005-8. VANČUROVÁ, Alena, Lenka LÁCHOVÁ a Jana VÍTKOVÁ. Daňový systém ČR. Praha: VOX, 2014. 391 s. ISBN 978-80-87480-23-6. Zákony, vyhlášky Obecně závazná vyhláška č. 1/2010 města Náměšť nad Oslavou o místním poplatku ze psů Obecně závazná vyhláška č. 1/2015 města Náměšť nad Oslavou o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů

65

Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů Zákon č. 201/2014 Sb., zákon, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí Zákon č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů Zákon č. 589/1992 Sb., zákon České národní rady o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Zákon č. 592/1992 Sb., zákon České národní rady o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění Internetové zdroje Celní správa. Statistiky z oblasti spotřebních a ekologických daní [online]. 2016 [cit. Dostupné

2016-04-09].

z:

https://www.celnisprava.cz/cz/dane/statistiky/Stranky/uvod.aspx Celní správa. Výroční zprávy. [online]. 2015 [cit. 2016-04-09]. Dostupné z: https://www.celnisprava.cz/cz/statistiky/Stranky/vyrocni-zpravy.aspx Daňový

systém

ČR [online].

2013

[cit.

2016-03-11].

Dostupné

z:

http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/danovy-system-cr/popis-systemu Ministerstvo financí ČR. Cena cigaret. [online]. 2014 [cit. 2016-04-09]. Dostupné z: www.mfcr.cz/assets/cs/media/Cenovy-vestnik_2014-c-14.pdf 66

Ministerstvo financí ČR. Schodek státního rozpočtu za rok 2015 je o 37 mld. nižší než plánovaný [online].

2016

[cit.

2016-04-09].

Dostupné

z:

http://www.mfcr.cz/cs/aktualne/tiskove-zpravy/2016/schodek-statniho-rozpoctu-za-rok2015-je-23541 Průměrné ceny pohonných hmot [online]. 2015 [cit. 2016-04-09]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/finance/cestnahr/benzin.aspx Slevy na dani [online]. [cit. 2016-04-13]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/danovyportal/dan-z-prijmu/slevy-na-dani/

67

Seznam obrázků Obrázek 1: Druhy sazeb daně ......................................................................................... 14 Obrázek 2: Daně daňového systému České republiky....................................................18 Obrázek 3: Sazby daně ze staveb ....................................................................................24 Obrázek 4: Sazby daně z jednotek ..................................................................................24

Seznam grafů Graf 1: Složení DPH rodiny Svobodových v roce 2014 .................................................47 Graf 2: Složení výnosu spotřební daně v roce 2014 .......................................................48 Graf 3: Složení výnosu ekologické daně v roce 2014 ....................................................55 Graf 4: Složení daní rodiny Svobodových v roce 2014 ..................................................60 Graf 5: Složení daní rodiny Svobodových v roce 2015 ..................................................61 Graf 6: Složení příjmů státního rozpočtu v roce 2014 ....................................................63

Seznam tabulek Tabulka 1: Základ daně pozemků ...................................................................................22 Tabulka 2: Sazba daně pozemků ....................................................................................23 Tabulka 3: Koeficient jednotlivých obcí ........................................................................25 Tabulka 4: Sazby daně minerálních olejů .......................................................................27 Tabulka 5: Sazby daně z lihu .......................................................................................... 28 Tabulka 6: Sazby daně z piva ......................................................................................... 28 Tabulka 7: Sazby daně z vína a meziproduktů ............................................................... 29 Tabulka 8: Sazby daně z tabákových výrobků ............................................................... 29 Tabulka 9: Sazby daně ze zemního plynu ......................................................................30

68

Tabulka 10: Slevy na dani v Kč ......................................................................................32 Tabulka 11: Souhrn zdanitelných příjmů pana Svobody za rok 2014 v Kč ...................33 Tabulka 12: Výpočet daňové povinnosti pana Svobody za rok 2014 v Kč ....................33 Tabulka 13: Souhrn zdanitelných příjmů pana Svobody za rok 2015 v Kč ...................34 Tabulka 14: Výpočet daňové povinnosti pana Svobody za rok 2015 v Kč ....................35 Tabulka 15: Souhrn zdanitelných příjmů paní Svobodové za rok 2014 v Kč ................36 Tabulka 16: Výpočet daňové povinnosti paní Svobodové za rok 2014 v Kč .................36 Tabulka 17: Výpočet daňové povinnosti paní Svobodové za rok 2015 v Kč .................37 Tabulka 18: Výpočet daňové povinnosti paní Svobodové za rok 2015 v Kč .................37 Tabulka 19: Sociální a zdravotní pojištění manželů Svobodových v Kč .......................41 Tabulka 20: Daň z nemovitých věcí rodiny Svobodových .............................................44 Tabulka 21: Výdaje rodiny Svobodových zatížené 21% sazbou ....................................45 Tabulka 22: Výdaje rodiny Svobodových zatížené 15% sazbou ....................................46 Tabulka 23: Výdaje rodiny Svobodových zatížené 10% sazbou ....................................47 Tabulka 24: Výnos spotřebních daní v roce 2014 .......................................................... 48 Tabulka 25: Průměrná cena benzínu Natural 95 ............................................................. 49 Tabulka 26: Daň z minerálních olejů rodiny Svobodových ...........................................50 Tabulka 27: Daň z piva rodiny Svobodových ................................................................ 52 Tabulka 28: Ceny cigaret West Silver ............................................................................52 Tabulka 29: Sazby daně z cigaret v roce 2014 ............................................................... 52 Tabulka 30: Sazby daně z cigaret v roce 2015 ............................................................... 53 Tabulka 31: Daň z tabákových výrobků rodiny Svobodových .......................................54 Tabulka 32: Výnos ekologických daní v roce 2014 .......................................................54 Tabulka 33: Daň ze zemního plynu rodiny Svobodových ..............................................56 69

Tabulka 34: Daň z elektřiny rodiny Svobodových ......................................................... 57 Tabulka 35: Daňové zatížení Svobodových v Kč ........................................................... 59 Tabulka 36: Porovnání hrubých příjmů a daňového zatížení Svobodových v Kč..........61 Tabulka 37: Příjmy státního rozpočtu v roce 2014 a 2015 v mld. Kč ............................ 62

70

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií. Daňové zatížení české rodiny

Recommend Documents