VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií Obor Finance a řízení. Vývoj DPH a jeho vliv na hospodaření konkrétní řeznické firmy

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií Obor Finance a řízení

Vývoj DPH a jeho vliv na hospodaření konkrétní řeznické firmy bakalářská práce

Autor: Michaela Netoličková Vedoucí práce: Ing. Marie Borská Jihlava 2012

Anotace Bakalářská práce se zabývá vývojem DPH a jeho vlivem na hospodaření konkrétní řeznické firmy. Práce je zaměřena na DPH v rámci tuzemska, protoţe řeznictví neobchoduje v rámci EU nebo třetích zemí. Práce obsahuje teoretickou i praktickou část, tyto dvě části se navzájem prolínají z důvodu přehlednosti. V práci jsou zaznamenány nejdůleţitější změny v jednotlivých paragrafech tohoto zákona. Cílem práce je analýza, jakým způsobem se promítly jednotlivé změny sazeb DPH na ceny konkrétních výrobků a následný vliv na hospodářský výsledek firmy.

Klíčová slova daň z obratu, DPH, plátce daně, sazba daně, předmět daně, místo plnění, vstupy, výstupy, obrat

Abstract This thesis deals with the development of VAT and its impact on the economy of a specific butcher’s business. This thesis focuses on VAT in the country, because the butcher does not trad within the EU or third countries. The thesis includes theoretical and practical parts, these two parts overlap each other for clarity. The thesis reported the most important changes within various paragraphs of this Act. The aim is to analyze how the projected changes in individual rates of VAT are reflected in prices of specific products and the subsequent impact on the profit of the company.

Keywords tax, VAT, taxpayer, tax rate, subject to tax, place of performance, inputs, outputs, turnover

Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutí licence. V Jihlavě dne 10. 5. 2012

............................................... Podpis

Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucí své bakalářské práce paní Ing. Marii Borské za její odborné vedení, cenné připomínky, odbornou pomoc a ochotu, které mi v průběhu zpracování práce poskytovala. Dále bych chtěla poděkovat řeznictví v Pacově, kde mi byly poskytnuty důleţité informace potřebné pro tvorbu mé bakalářské práce. V neposlední řadě bych chtěla poděkovat své rodině za podporu nejen při psaní bakalářské práce, ale i za podporu během celého studia.

Obsah 1

Úvod ....................................................................................................................... 10

2

Základní údaje o firmě ......................................................................................... 11

3

Daně v ekonomice ................................................................................................. 13

4

Daň z obratu .......................................................................................................... 14

5

Daň z přidané hodnoty (DPH) ............................................................................. 16 Vymezení základních pojmů .......................................................................... 17

5.1 5.1.1

Ekonomická činnost .................................................................................. 17

5.1.2

Místo pobytu ............................................................................................. 17

5.1.3

Místo podnikání ........................................................................................ 17

5.1.4

Nadměrný odpočet .................................................................................... 17

5.1.5

Obrat ......................................................................................................... 17

5.1.6

Plátce ......................................................................................................... 17

5.1.7

Provozovna ............................................................................................... 17

5.1.8

Správce daně ............................................................................................. 17

5.1.9

Třetí země ................................................................................................. 18

5.1.10 Tuzemsko .................................................................................................. 18 5.1.11 Úplata ........................................................................................................ 18 5.1.12 Vlastní daňová povinnost .......................................................................... 18 5.1.13 Zboţí ......................................................................................................... 18 5.2

Předmět daně (§ 2) ......................................................................................... 18

5.3

Územní působnost (§ 3) ................................................................................. 20

5.4

Plnění .............................................................................................................. 21

5.4.1

Zdanitelná plnění ...................................................................................... 21

5.4.1.1

Dodání zboţí a převod nemovitosti (§ 13) ........................................ 22

5.4.1.2

Poskytnutí sluţeb (§ 14) .................................................................... 24

5.4.2

Nezdanitelná plnění .................................................................................. 24 Daňové subjekty ............................................................................................. 25

5.5 5.5.1

Osoby povinné k dani (§ 5)....................................................................... 26

5.5.2

Osoby osvobozené od daně (§ 6) .............................................................. 27

5.6

Plátci daně a jejich registrace (§ 94 a § 95) .................................................... 28

5.7

Místo plnění (§ 7 – § 12) ................................................................................ 31

5.8

Uskutečněná plnění a daňová povinnost (§ 21 − § 25) .................................. 32

5.8.1

Uskutečnění zdanitelného plnění a povinnost přiznat daň při dodání zboţí, poskytnutí sluţby a převodu nemovitostí (§ 21) ............................ 33 Daňové doklady.............................................................................................. 35

5.9 5.9.1

Vystavování daňových dokladů (§ 26) ..................................................... 35

5.9.2

Uchování daňových dokladů (§ 27) .......................................................... 36

5.9.3

Druhy daňových dokladů (§ 28 - § 35) ..................................................... 36

5.9.3.1

Běţný daňový doklad ........................................................................ 36

5.9.3.2

Zjednodušený daňový doklad ............................................................ 37

5.9.3.3

Doklad o pouţití ................................................................................ 38

5.9.3.4

Splátkový kalendář ............................................................................ 38

5.9.3.5

Platební kalendář ............................................................................... 38

5.9.3.6

Daňové dobropisy a vrubopisy .......................................................... 38

5.9.3.7

Doklad o zaplacení ............................................................................ 38

5.10

Sazby daně...................................................................................................... 38

5.11

Odpočet daně (§ 72 − § 79) ............................................................................ 41

5.12

Základ daně a výpočet daně ........................................................................... 42

5.12.1 Základ daně (§ 36) .................................................................................... 42 5.12.2 Výpočet daně (§ 37) .................................................................................. 44 5.12.3 Opravy základu daně (§ 42) ...................................................................... 45 5.13

Účtování DPH ................................................................................................ 46

6

5.14

Evidence pro daňové účely (§ 100) ................................................................ 48

5.15

Daňové přiznání (§ 101) ................................................................................. 48

5.16

Vrácení nadměrného odpočtu (§ 105) ............................................................ 48

Shrnutí zásadních změn ve vývoji DPH .............................................................. 49 6.1

Změny během roku 1993 − 2003 ................................................................... 49

6.2

Změny v roce 2004 − 2007 ............................................................................ 49

6.3

Změny v roce 2008 ......................................................................................... 50

6.4

Změny v roce 2009 ......................................................................................... 50

6.5

Změny v roce 2010 ......................................................................................... 51

6.6

Změny v roce 2011 ......................................................................................... 51

6.7

Změny v roce 2012 ......................................................................................... 52

7

DPH v roce 2013 .................................................................................................... 53

8

Vliv vývoje sazeb DPH na hospodaření firmy Řeznictví a uzenářství ............. 54 8.1

Rok 2004 – zdaňovací období červenec aţ září ............................................. 55

8.1.1

Nákup zboţí za hotové .............................................................................. 55

8.1.2

Ostatní výdaje ........................................................................................... 56

8.1.3

Trţby za zboţí ........................................................................................... 57

8.2

Rok 2008 – zdaňovací období leden aţ březen .............................................. 60

8.2.1

Nákup zboţí za hotové .............................................................................. 60

8.2.2

Ostatní výdaje ........................................................................................... 61

8.2.3

Trţby za prodej zboţí................................................................................ 62

8.3

Rok 2010 – zdaňovací období leden aţ březen .............................................. 65

8.3.1

Nákup zboţí za hotové .............................................................................. 65

8.3.2

Ostatní výdaje ........................................................................................... 66

8.3.3

Nákup osobního automobilu za hotové..................................................... 66

8.3.4

Trţby za zboţí ........................................................................................... 67

8.4

Rok 2012 – zdaňovací období leden aţ březen .............................................. 70

8.4.1

Nákup zboţí za hotové .............................................................................. 70

8.4.2

Ostatní výdaje ........................................................................................... 71

8.4.3

Trţby za prodej zboţí................................................................................ 72

Vyhodnocení .......................................................................................................... 75

9

9.1

Nákupní ceny.................................................................................................. 75

9.2

Prodejní ceny .................................................................................................. 77

9.3

Sazby daně...................................................................................................... 80

10 Návrh k hospodaření firmy pro další roky ......................................................... 84 11 Závěr ...................................................................................................................... 85 12 Seznamy ................................................................................................................. 87 12.1

Seznam pouţité literatury ............................................................................... 87

12.2

Seznam internetových zdrojů ......................................................................... 88

12.3

Seznam zkratek .............................................................................................. 90

12.4

Seznam obrázků ............................................................................................. 91

12.5

Seznam tabulek .............................................................................................. 91

12.6

Seznam grafů .................................................................................................. 92

12.7

Seznam diagramů ........................................................................................... 92

13 Přílohy .................................................................................................................... 93 A

Seznam zboţí podléhající sníţené sazbě daně ............................................... 93

B

Seznam sluţeb podléhající sníţené sazbě daně .............................................. 93

C

Přiznání k dani z přidané hodnoty v roce 2004 .............................................. 93

D

Přiznání k dani z přidané hodnoty v roce 2008 .............................................. 93

E

Přiznání k dani z přidané hodnoty v roce 2010 .............................................. 93

F

Přiznání k dani z přidané hodnoty v roce 2012 .............................................. 93

1 Úvod Pro svou bakalářskou práci jsem si vybrala téma Vývoj DPH a jeho vliv na hospodaření konkrétní řeznické firmy. Důvody, které mě vedly k tomu, vypracovávat tuto práci na řeznictví jsou hlavně ty, ţe změny sazeb daně se během let často měnily a převáţně zvyšovaly. Zvyšování sazeb daně se promítlo hlavně na cenách potravin. Toto téma mě velmi zaujalo, protoţe DPH se týká kaţdého z nás a tvoří společně se spotřební daní největší příjem do státního rozpočtu, ze kterého následně plynou peníze do veřejného sektoru. DPH je velice propracovaná a sloţitá daň, která ve svém vývoji prošla řadou novel. K největším změnám došlo vstupem do EU k 1. 5. 2004, kdy se náš zákon musel přizpůsobit předpisům stanovených ES. Ve své práci se problematikou DPH související s EU nezabývám, protoţe zákon o DPH je velmi rozsáhlý a problematika DPH v rámci EU je natolik rozšířená na téma další bakalářské práce. Zaměřila jsem se tedy pouze na tuzemsko, i z toho důvodu, ţe majitel řeznictví s EU neobchoduje. Na začátku své práce jsem charakterizovala daně jako celek. Do roku 1993 existovala daň z obratu, tato nepřímá daň byla nahrazena DPH. Dále jsem procházela jednotlivé paragrafy tohoto zákona a zaměřila jsem se na nejvýznamnější změny během let 2000 – 2012. Ve své práci jsem se snaţila prolínat teorii s praxí z důvodu přehlednosti. Cílem práce je analýza, jakým způsobem se promítly jednotlivé změny sazeb DPH na ceny konkrétních výrobků a následný vliv na hospodářský výsledek firmy. Zmíněného cíle se pokusím dosáhnout informacemi o cenách, které mi poskytl majitel řeznictví za roky, kdy došlo ke změně sazeb daně. Ceny z předchozích let jsou však průměrné. Vybrala jsem seznam zboţí, které je v řeznictví dle poptávky zákazníků nejprodávanější. V závěru práce porovnám, jak se vyvíjeli nákupní a prodejní ceny za jednotlivé roky. Vytvořím návrh pro hospodaření v dalších letech, aby si řeznictví zákazníky udrţelo, či získalo nové.

10

2 Základní údaje o firmě Pro svoji práci jsem si zvolila firmu Řeznictví a uzenářství Václav Klátil, která se nachází v Pacově, okres Pelhřimov. Je to rodinná firma, která byla zaloţena v březnu roku 1991. V současné době se jméno této firmy nese i za kraj Vysočiny. Důvodem tohoto věhlasu je výroba kvalitních uzenářských produktů, jejichţ recepty pochází od našich

předků.

O

kvalitě

těchto

výrobků

svědčí

opakované

úspěchy

na mezinárodních veletrzích Wels, kde odborná komise, která hodnotila uzenářské výrobky z celého světa, udělila majiteli řeznictví několik zlatých a stříbrných medailí. (32) Jak uţ jsem se zmínila na začátku, jedná se o rodinnou firmu tvořenou čtyřmi zaměstnanci. Majitel firmy pan Klátil podniká na základě ţivnostenského listu, řádně vede účetnictví a je čtvrtletním plátcem DPH.

Obrázek 1: Řeznictví zvenku. zdroj: vlastní

11

Obrázek 2: Řeznictví – prodejna. zdroj: vlastní

12

3 Daně v ekonomice Daň se někdy označuje i jako „berně“, jedná se o povinné platby do státního rozpočtu. Daně jsou nedobrovolné, povinné, vynutitelné, nenávratné, neúčelové, neekvivalentní a opakované. Nedobrovolné, povinné a vynutitelné jsou z toho důvodu, ţe jsou stanoveny zákony a je nutné podle daňových zákonů daně odvádět. Nenávratnost daní znamená, ţe daň, kterou státu zaplatíme nikdy nelze poţadovat nazpět. Neúčelovost spočívá v tom, ţe nevíme, kam budou daně směřovat a jaké bude rozpočtové určení daní1. Neekvivalentnost znamená, ţe neexistuje ţádný nárok na protihodnotu za daň. Opakované značí, ţe se daně platí pravidelně v určitých ekvivalentech. Daně jsou v současné době placeny obvykle v penězích. Dříve byly daně placeny například prací, v naturáliích či vojenskými sluţbami. Daň znamená jednostrannou povinnost plátce bez nároku plnění ze strany státu. Daně existují z hlavního důvodu a to získat z daní prostředky, aby bylo moţné financovat veřejný sektor. Jedná se především o financování sloţek státu dbající na udrţování pořádku, zákonů a ochrany práva majetku, tvorbu a údrţbu infrastruktury, přerozdělování transferových plateb plynoucí sociálně potřebným skupinám. Dále se jedná o financování armády. V praxi se z daní financují starobní důchody, zdravotní péče, vzdělání, sociální faktory, podpora nezaměstnanosti, ekologie a veřejné statky. (24)

1

Zákon stanoví druhy daní plynoucí přímo do rozpočtů obcí. (31)

13

4 Daň z obratu Tato nepřímá daň se uplatňovala v České republice do 1. ledna 1993, kdy byla nahrazena daní z přidané hodnoty. (22) Základem daně z obratu byla prodejní cena. Daň z obratu se odváděla z prodeje zboţí a z vnitropodnikového pouţití zboţí. Touto daní byly zatěţovány výrobky nebo výkony, které se uváděly v Sazebníku daně z obratu. Daní z obratu nebyly zatěţovány dodávky pro spotřebu výrobků a vývoz. Daň se uplatňovala jednorázově a měla zajišťovat dosaţení cenové stability a zabraňovat nadbytku či nedostatku spotřebního zboţí. Byl vyjadřován rozdíl mezi potřebou peněz na výrobu, tak uváděním výrobku do prodeje a koncovou cenou zboţí. To znamená rozdíl mezi velkoobchodní a maloobchodní cenou a tím se měla zajišťovat rovnováhu na trhu mezi nabídkou a poptávkou. Základní sazebník obsahoval na tisíc různých sazeb a mnoho z nich bylo v záporných hodnotách. (19) Okruh plátců byl vymezen zákonem, jednalo se především o podnikatelské subjekty. Plátci daně z obratu mohli nakupovat za ceny bez této daně. Touto daní nebyly zatíţeny subjekty, které nebyly zapsané do Obchodního rejstříku. Potřeba společnosti pro jednotlivé druhy zboţí nebyla v té době určována trhem, ale sestavováním centrálního plánu. Na zboţí nezbytně nutné pro občany, jako jsou potraviny, hygienické potřeby, náklady na bydlení a další, byla uvalena záporná daň. Konkrétními potravinami v mínusových sazbách byly například dětská výţiva, lečo s párkem, segedínský guláš. U likéru se například cena velkoobchodní pohybovala kolem 8 – 9 Kčs, ale cena prodejní se pohybovala kolem 100 Kčs. Nový daňový systém byl zaváděn postupně. V roce 1990 byla přijata nová organizace daňové správy a do roku 1992 byly uskutečňovány jednotlivé korekce. Hlavně šlo o nahrazení mínusových sazeb za sazbu nulovou, to znamenalo například u pytlíku mléka, ţe cena vzrostla ze 2 Kčs na 6 Kčs a cena másla vzrostla z 10 Kčs na 16 Kčs.

14

K 1. lednu 1993 byla uskutečněna celková daňová reforma. Jako základ nové daňové soustavy se staly následující daně, které platí dodnes (19): 

daň z přidané hodnoty nahradila daň z obratu,



vznikla speciální spotřební daň na alkohol, benzín, cigarety, a další,



daň z příjmů fyzických osob,



daň z příjmů právnických osob.

15

5 Daň z přidané hodnoty (DPH) DPH je daň, která se určitým způsobem týká kaţdého z nás. Je to dokonale propracovaná daň, která funguje podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, který 1. 5. 2004 nahradil zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty. Stát na DPH vybere kaţdý rok více, protoţe roste spotřeba domácností a také rostou ceny. DPH se podílí na celkových příjmech z jedné třetiny. Je to největší podíl ze všech daní, který plyne do státního rozpočtu. Státní rozpočet se dělí o výnosy získané z DPH s kraji a obcemi. Kraje dostanou necelých 9%, obcím zůstává necelých 22%. Do státního rozpočtu tedy plyne kolem 69%. Mezi rokem 1993 aţ 2003 k ţádným podstatným novelám nedošlo. Největší změny byly zavedeny při vstupu České republiky do Evropské unie 1. května 2004. (20) DPH je nepřímou univerzální daní, která tvoří části cen výrobků a sluţeb. Zatíţení jsou především koneční spotřebitelé, jako jsou občané, stát a jím zřízené organizace či další subjekty neprovádějící ekonomickou činnost. Tato daň se vybírá postupně, kaţdý distributor a zpracovatel si přidá určitou hodnotu, ze které se platí daň. Plátci daně jsou právnické osoby i fyzické osoby registrované k této dani podle výše jejich obratu. Plátce musí uplatňovat daň na výstupu za uskutečněné zdanitelné plnění a nárokuje si odpočet daně na vstupu u přijatých plnění. Plátce si zdaňuje jen svoji přidanou hodnotu. Vlastní daňová povinnost plátci vzniká, kdyţ daň na výstupu převýší daňový odpočet v příslušném zdaňovacím období. Pokud odpočet daně převýší daň na výstupu v příslušném zdaňovacím období, vzniká plátci nadměrný odpočet. (4), (17) Daň na vstupu je vše co nám účtují naši dodavatelé. Pokud je osoba plátce DPH a má řádný doklad, tak se o tuto částku sníţí odvod do státního rozpočtu. Daň na výstupu účtujeme našim odběratelům a tuto částku odvádíme do státního rozpočtu. Pokud je daň na vstupu větší neţ daň na výstupu, tak vzniká nadměrný odpočet, tuto částku nám vrací stát. Kdyţ je daň na výstupu větší neţ daň na vstupu znamená to, ţe nám vzniká daňová povinnost a částku musíme odvést do státního rozpočtu. (21)

16

5.1 Vymezení základních pojmů Veškeré pojmy vychází z daňových zákonů z roku 2012. (15)

5.1.1 Ekonomická činnost Soustavná činnost výrobců, obchodníků a také osob poskytující sluţby a činnosti vykonávané podle zvláštních právních předpisů. Dále se povaţuje za ekonomickou činnost vyuţívání hmotného a nehmotného majetku, pokud je vyuţíván soustavně, k získání příjmů.

5.1.2 Místo pobytu Adresa trvalého pobytu, nebo kde se osoba převáţně zdrţuje.

5.1.3 Místo podnikání Místo zapsané v obchodním rejstříku nebo trvalý pobyt.

5.1.4 Nadměrný odpočet Odpočet daně převyšuje daň na výstupu za určité zdaňovací období.

5.1.5 Obrat Veškerá uskutečněná plnění.

5.1.6 Plátce Osoba povinná k dani.

5.1.7 Provozovna Místo, kde je stálý personální a materiální vybavení. Fyzická osoba musí uvést, kde se provozovna nachází.

5.1.8 Správce daně Příslušný finanční úřad, ve zvláštních případech celní úřad.

17

5.1.9 Třetí země Je území mimo území stanovené Evropským společenstvím.

5.1.10 Tuzemsko Území České republiky, ale jsou z něj vyňata svobodná pásma a svobodné sklady.

5.1.11 Úplata Zaplacení penězi nebo prostředky, které nahrazují peníze. Za úplatu se i povaţuje zaplacení v nepeněţité formě a to zboţím, sluţbou a podobně.

5.1.12 Vlastní daňová povinnost Daň na výstupu převyšuje odpočet daně za určité zdaňovací období.

5.1.13 Zboží Zboţím jsou podle zákona movité věci, elektrická energie, teplo, plyn, voda (vodné). Za zboţí se nepovaţují cenné papíry, ceniny, kolky a peníze.

5.2 Předmět daně (§ 2)

Předmět daně

Dodání zboţí

Poskytnutí sluţby

Dovoz zboţí z třetích zemí

Převod nemovitosti

Pořízení zboţí z EU

Diagram 1: Předmět daně. zdroj: (15), úprava vlastní

18

V tomto diagramu jsou vyjmenována veškerá zdanitelná plnění, která podléhají dani. Dále jsou vyjmenovány i podmínky, kdy se jednotlivá zdanitelná plnění stávají předmětem daně. Předmět daně byl výrazně pozměněn při vstupu do EU, jelikoţ naše republika se začlenila do tohoto společenství a bylo potřeba se přizpůsobit. Jinak k větším změnám nedocházelo, pouze některá slovní spojení byla nahrazena jinými. Například mezi jednu takovou novelu slovního spojení patřilo v roce 2009 nahrazení spojení „osoba, která není osobou povinnou k dani“ za „osobu nepovinnou k dani.“ Touto změnou jsou rozlišovány osoby povinné k dani a osoby nepovinné k dani. (3) Za zdanitelná plnění jsou povaţována ta plnění, která nejsou osvobozena od daně a podléhají dani na výstupu. (4) „Předmětem daně je: a) dodání zboží nebo převod nemovitosti anebo přechod nemovitosti v dražbě (dále jen „převod nemovitosti“) za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti, s místem plnění v tuzemsku, b) poskytnutí služby za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti, s místem plnění v tuzemsku, c) pořízení zboží z jiného členského státu Evropské unie (dále jen „členský stát“) za úplatu, uskutečněné v tuzemsku osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti nebo právnickou osobou, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, a pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu za osobu nepovinnou k dani, d) dovoz zboží s místem plnění v tuzemsku. Předmětem daně však není pořízení zboží z jiného členského státu, s výjimkou pořízení nového dopravního prostředku nebo zboží, které je předmětem spotřební daně, a) jestliže dodání tohoto zboží v tuzemsku by bylo osvobozeno od daně podle § 68 odst. 1 až 10,pokud je pořízení zboží uskutečněno osobou osvobozenou od uplatňování daně podle § 6 nebo právnickou osobou, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání a která není plátcem nebo osobou identifikovanou k dani, nejedná se o pořízení zboží podle písmene a), a celková hodnota pořízeného zboží bez daně nepřekročila v běžném 19

kalendářním roce částku 326 000 Kč a tato částka nebyla ani překročena v předcházejícím kalendářním roce; do stanovené částky se nezapočítává hodnota nového dopravního prostředku a hodnota zboží, které je předmětem spotřební daně, při pořízení z jiného členského státu, nebo b) jestliže se jedná o pořízení použitého zboží, uměleckého díla, sběratelského předmětu nebo starožitnosti při dodání obchodníkem z jiného členského státu, pokud je dodání tohoto zboží předmětem daně s použitím zvláštního režimu v členském státě zahájení odeslání nebo přepravy tohoto zboží, obdobně jako v § 90. Plnění, která jsou předmětem daně, jsou zdanitelnými plněními, pokud nejsou osvobozena od daně.“ (15) Příklad Pokud si pan Klátil objedná zboţí v rámci tuzemska, například má pravidelné objednávky masa z masny Ţirovnice, stává se toto dodané zboţí předmětem daně.

5.3 Územní působnost (§ 3) Za územní působnost se podle ZDPH rozumí území České republiky, území Evropského společenství a třetí země mimo území Evropského společenství. Zákon však definoval do 30. 4. 2004 pouze území tuzemska a třetích zemí (dříve myšleno zahraničí). Vstupem ČR do EU přibylo Evropské společenství. Do tuzemska se začalo zahrnovat i území svobodných celních skladů a svobodných celních pásem. (3), (15)

20

5.4 Plnění

Plnění

Jsou předmětem daně

Zdanitělná plnění

Nejsnou předmětem daně

Nezdanitelná plnění

Osvobození

S nárokem na odpočet

Bez nároku na odpočet

Diagram 2: Schéma plnění. zdroj: (28), úprava vlastní

Na tomto diagramu můţeme velmi názorně vidět, jak se plnění rozděluje. Postupně se ve své práci dostanu k vysvětlení všech těchto pojmů.

5.4.1 Zdanitelná plnění Uskutečnění zdanitelného plnění je velmi důleţitý pojem, který je přesně definován zákonem o DPH (Zákon č. 235/2004 Sb.). Jedná se o den, kdy plátce uskutečňující zdanitelné plnění je povinen přiznat daň na výstupu. Zdanitelná plnění jsou veškeré trţby a faktury vydané. U plátce přijímající zdanitelné plnění se jedná o den, kdy je oprávněn uplatnit si odpočet daně. (33)

21

Zdanitelná plnění byla shrnuta do roku 2004 pod jedním paragrafem, od roku 2005 jsou jednotlivá plnění rozdělena na jednotlivé paragrafy (8): 

dodání zboţí a převod nemovitosti (§ 13),



poskytnutí sluţby (§14),



poskytnutí sluţby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě a zahraniční osobou (§ 15) – zrušen k 1. 1. 2010,



pořízení zboţí z jiného členského státu (§ 16),



zjednodušený postup pří dodání zboţí uvnitř území Evropského společenství formou třístranného obchodu (§ 17),



zasílání zboţí (§18),



dodání a pořízení nových dopravních prostředků uvnitř území Evropského společenství (§ 19),



dovoz zboţí (§ 20).

Paragrafem 15 – 20 se ve své práci zabývat nebudu, jelikoţ se týkají EU a třetích zemí, coţ není náplní mé práce. 5.4.1.1 Dodání zboží a převod nemovitosti (§ 13) Ustanovení, která jsou v tomto paragrafu, mají úzkou návaznost k definování předmětu daně. Zde se přesně stanovuje, co se povaţuje za dodání zboţí a za převod nemovitosti. Je tu stanovena jedna z nejdůleţitějších podmínek nutná pro dodání zboţí a to, ţe musí dojít k převodu práva nakládat s dodaným zboţím jako vlastník, ale nemusí dojít ke změně vlastnictví. Je to například v případě, kdy vlastník přenese právo nakládat se zboţím jako vlastník na osobu, která toto zboţí bude prodávat. Nejčastějším příkladem při převodu tohoto práva je vztah osob při finančním pronájmu věci movité, kdy je od začátku nájemci stanovena povinnost, ţe po uplynutí nájemní smlouvy a zaplacení poslední splátky podle splátkového kalendáře vlastníkem. Za dodání zboţí se povaţuje i převod nemovitosti, která se nezapisuje do katastru nemovitostí, coţ vstoupilo v platnost k 1. 1. 2005.

22

Za dodání zboţí či převod nemovitosti za úplatu se také povaţuje pouţití zboţí či nemovitosti pro účely, které nesouvisejí s uskutečňováním ekonomické činnosti. To znamená, ţe plátce pouţije obchodní majetek pro osobní potřebu či pro potřebu zaměstnanců a dále pouţije obchodního majetku bez úplaty pouze s podmínkou, ţe na tento majetek či jeho části byl uplatněn odpočet daně, je zdanitelným plnění. (3) Příklad V případě řeznictví se za zdanitelné plnění povaţují trţby za zboţí v hotovosti. Od 1. ledna 2005 byla nově ustanovena následující zdanitelná plnění a to teplo, chlad, elektřina, plyn a voda, kterou si plátce pořídil od jiné osoby a uplatnil nárok na odpočet. Dále se povaţuje k tomuto datu za zdanitelné plnění nevrácení obalů do konce kalendářního roku nebo do konce účetního období. Jedná se o obaly, které se na trh uvádějí společně se zboţím, například skleněné lahve s pivem. (16) Příklad Zálohy za elektřinu činily 3 000 Kč z toho daň (20%) byla 500,10 Kč za měsíc. Za rok 2011 částka činila vč. daně 36 000 Kč. Na začátku roku 2012 přišlo vyúčtování, kde spotřeba elektřiny byla v ceně 30 000 Kč vč. daně. Proto rozdíl a to 6 000 Kč vč. daně bylo vráceno majiteli řeznictví formou vratky. Samostatné postavení má reklamní a propagační předmět, novela 2009 dává reklamní a propagační předmět i vzorek do souladu s evropskou legislativou a novela 2010 mění toto názvosloví na dárek v rámci ekonomické činnosti, který uţ je plně v souladu s evropskou legislativou. Při bezplatném poskytnutí tohoto dárku při pořizovací ceně včetně DPH nepřesahující částku 500 Kč, není předmětem daně. K 1. 1. 2009 je novelou vypuštěn poţadavek, ţe tyto dárky nemusí být označeny obchodní firmou či ochrannou známkou a omezení výrobků, které jsou předmětem spotřební daně. Celkový nárok je uplatněn aţ v DPFO a to v odčitatelných poloţkách. (2), (3) Příklad Ve městě Pacov se nachází Gymnázium, kde je kaţdoročně pořád maturanty maturitní ples. Po poţádání v Řeznictví a uzenářství o dar do toboly si odnesou koš s uzeninami v hodnotě 1000 Kč, tento dar není předmětem daně. Nárok na si majitel řeznictví uplatní v DPFO.

23

5.4.1.2 Poskytnutí služeb (§ 14) Za poskytnutí sluţby se povaţují všechny činnosti, které nejsou dodáním zboţí či převodem nemovitosti, jak tomu bylo v zákoně, který platil do 30. 4. 2004. Za sluţbu se povaţuje poskytování práva vyuţití věci, převod práva a jeho vyuţití, práva nebo jiné majetkově vyuţitelné hodnoty, vznik a zánik věcného břemene nebo při přijetí závazku zdrţet se určitého jednání. (3) Za poskytnutí sluţby je povaţováno poskytování sluţby za úplatu na základě rozhodnutí státního orgánu. Dále se za poskytnutí sluţby povaţuje poskytnutí sluţby určené pro činnosti, které nesouvisejí s ekonomickou činností plátce. Těmito sluţbami se rozumí vyuţívání obchodního majetku, nejedná se o dlouhodobý majetek, pro soukromé účely plátce nebo jeho zaměstnanců, na jehoţ části byl uplatněn odpočet daně. Například vyuţívání mobilního telefonu i pro osobní účely, kde je základem pro dodanění částka, která by se obvykle uplatnila při zapůjčení. Dále se za poskytnutí sluţby pro účely, které nesouvisejí s ekonomickou činností plátce, poskytnutí činnosti plátcem a to bez úplaty pro osobní spotřebu svou, nebo jeho zaměstnanců, nebo pro účely jiné, které nesouvisejí s uskutečňováním plátcových ekonomických činností a to v případě, ţe byl uplatněn odpočet daně u přímo souvisejících přijatých plnění. Například se jedná o poskytnutí bezplatného stravování zaměstnanců v restauraci. (4), (15) Novelou k 1. 1. 2009 bylo vypuštěno písmeno, kde bylo ustanoveno, za jakých podmínek není předmětem daně přeúčtování sluţeb. (3)

5.4.2 Nezdanitelná plnění Nezdanitelná plnění můţeme rozdělit na (15): 1. osvobození od daně bez nároku na odpočet daně, která se nachází v § 51 − § 62, znamená, ţe není moţné si uplatnit daň na výstupu a ztrácí se nárok na odpočet daně na vstupu u přijatých plnění, která se vztahují k těmto osvobozeným plněním (např. poštovní sluţby, finanční činnost, pojišťovací činnost, aj.),

24

Tato osvobození se řeznictví dotýká v malé míře, například při podání doporučeného dopisu, který zasílá svému zákazníkovi. Cena podaného dopisu je cena bez daně a projeví se to v DPFO. 2. osvobození od daně s nárokem na odpočet, která se nachází v § 63 − § 71, při uskutečnění těchto plnění nemůţe dojít ke krácení nároku na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění, k 1. 4. 2009 došlo k rozšíření. Tato problematika se netýká majitele řeznictví, proto se jí dále nebudu zabývat, většinou se vztahuje na obchodování v rámci EU a třetích zemí.

5.5 Daňové subjekty

Osoba k dani

Povinná

Plátce

Osoba identifikovaná k dani

Nepovinná

Čekatel

Osoba vykonávající

Soukromá osoba

Diagram 3: Daňové subjekty. zdroj: (1), úprava vlastní

Nepovinnými osobami jsou takové osoby, které vykonávají veřejnou správu (1): 

stát, kraje, obce,



organizační sloţky státu, kraje a obcí,



hlavní město Praha a jeho městské části,



dobrovolné svazky obcí,



právnické osoby, které byly zaloţeny či zřízeny na základě zvláštního právního předpisu. 25

Tyto subjekty se nepovaţují za osoby povinné k dani ani v případě, ţe za svoje výkony ve veřejné správě vybírají úplatu (například poplatky správní). Pokud by hrozilo k narušení hospodářské soutěţe2 je moţné rozhodnutím příslušného orgánu státu se stát osobou povinnou k dani. Osoba povinná k dani uskutečňuje ekonomickou činnost. Za ekonomickou činnost se povaţuje soustavná činnost (1): 

výrobců, zemědělců,



obchodníků,



sluţebníků,



nezávislé činnosti (autoři, lékaři, učitelé, umělci, právníci, a jiné),



soustavné vyuţívání hmotného i nehmotného majetku za účelem získání příjmů, například nájem.

5.5.1 Osoby povinné k dani (§ 5) Osobou povinnou k dani se rozumí podle zákona fyzická osoba nebo právnická osoba, samostatně uskutečňující ekonomickou činnost. Subjekty, které nebyly zaloţeny za účelem podnikání, není rozhodující členění činnosti na hlavní a vedlejší, takto tomu bylo do 30. 4. 2004, předmětem daně uţ totiţ není pouze podnikání definované jako soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem, vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosaţení zisku, ale ekonomická činnost se bere v obsahově širším pojetí. (4), (7), (15) Ekonomickou činností je soustavná činnost výrobců, obchodníků a osob poskytující sluţby a soustavné činnosti, které jsou vykonávané podle zvláštních právních předpisů jako činnosti nezávislé. Dále se za ekonomickou činnost povaţuje vyuţívání hmotného či nehmotného majetku, jako zdroj příjmů, tento majetek musí být vyuţíván soustavně (například pronájem domu) a je jedno, jestli je zdaňován podle § 7 jako příjem z podnikání či podle § 9 jako příjem u pronájmu ZDP. Ekonomickou činností není činnost zaměstnanců čí jiných osob, které mají uzavřen se zaměstnavatelem pracovně 2

Účastníci rozvíjí svou činnost v zájmu dosaţení hospodářského prospěchu. Musí povinně dodrţovat závazná pravidla. (17)

26

právní vztah a ani činnosti osob zdaňovány jako příjmy ze závislé činnosti podle § 6 ZDP. Dále se podle zákona povaţuje za osobu povinnou k dani právnická osoba, která provozuje ekonomickou činnost, ale nebyla zaloţena či zřízena za účelem podnikání. Podle vymezení tohoto zákona jsou osoby povinné k dani tuzemské podnikatelské subjekty (právnické či fyzické osoby), tak i osoby registrované k dani v jiném členském státě a zahraniční osoby, dále se za osoby povinné k dani povaţují osoby, které nejsou podnikateli, ale provádí samostatně ekonomickou činnost. Zvláštní postavení mají stát, kraje, obce, organizační sloţky státu, krajů a obcí, dobrovolné svazky obcí, hlavní město Praha a jeho jednotlivé městské části a právnické osoby zaloţené podle zvláštního právního předpisu, kdy fungují ve veřejné správě a za některé činnosti pobírají úplatu, tak se i přesto nepovaţují za osoby povinné k dani. Toto platí, pokud výrazně neporuší hospodářskou soutěţ. Tento paragraf obsahoval ještě od roku 2005 aţ do roku 2008 veřejnosprávní subjekt, za který byly povaţovány odborové organizace církev a náboţenské společnosti nebo církevní instituce. (11) Od 1. ledna 2008 můţe být skupina spojených osob osobou povinnou k dani. (11) Skupinou je skupina spojených osob, která má sídlo, místo podnikání nebo provozovnu v tuzemsku a je registrována k dani jako plátce. Spojenými osobami jsou kapitálově či jinak spojené osoby. Kaţdá tato osoba můţe být součástí pouze jedné skupiny a nesmí být současně účastníkem sdruţení. (15)

5.5.2 Osoby osvobozené od daně (§ 6) Od uplatnění daně je osvobozena osoba mající sídlo či místo podnikání v tuzemsku a její obrat nepřesáhl za 12 po sobě jdoucích předcházejících kalendářních měsíců 1 000 000 Kč, tato částka je stanovena s účinností od 1. 5. 2004. Do 1. 5. 2004 byla osoba osvobozená od daně do té doby, dokud nepřesáhl obrat 2 000 000 Kč za 12 předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců. Do roku 2003 byla osoba osvobozena od daně, dokud nepřekročila za tři po sobě jdoucí předchozí měsíce částku 750 000 Kč. (7), (28)

27

Definice obratu byla novelou k 1. 1. 2009 změněna podle pravidel Evropského společenství. Obrat je souhrn úplat bez daně včetně dotace k ceně náleţící osobě povinné k dani za uskutečněná plnění, jako jsou dodání zboţí, převod nemovitosti a poskytování sluţeb, s místem plnění v tuzemsku. Pro zahrnutí do obratu není uţ důleţitý způsob, jakým osoba povinná k dani jednotlivé plnění zaúčtuje nebo zaeviduje, ale je rozhodující, zda se jedná o úplatu za ekonomickou činnost. Musí se tedy jednat o úplatu za (12): a) zdanitelné plnění, b) plnění, které je osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, c) plnění, které je osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně, pokud není doplňkovou činností uskutečňovanou pouze příleţitostně. Do obratu se započítává tedy úplata za uskutečněná plnění a to zejména zdanitelná plnění a plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně k datu uskutečnění těchto plnění. Zálohy se do obratu zahrnují aţ ke dni uskutečnění plnění. (15) Nezahrnuje se do obratu úplata z prodeje dlouhodobého majetku a odpisovaného nehmotného majetku či pozemků, jen ty které jsou dlouhodobým hmotným majetkem. Do obratu se dále nezahrnují úplaty za plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně v případě, ţe jsou doplňkovou činností, která je uskutečňovaná příleţitostně – finanční činnost § 54, pojišťovací činnost § 55, převod nájmů a nemovitostí § 56. Měřítkem pro doplňkovou činnost je například výše příjmů z doplňkové činnosti přičtená k příjmům z hlavní vykonávané činnosti, poměr obratu z doplňkové činnosti přičtená k celkovému obratu, pouţití personálu a majetku k výkonu doplňkové činnosti a jiné. Doplňková činnost je uskutečňovaná příleţitostně, neplánovaně a nahodile. (3)

5.6 Plátci daně a jejich registrace (§ 94 a § 95) V návaznosti na § 5, kde jsou vymezeny osoby povinné k dani, tak v tomto paragrafu jsou určeny podmínky, za kterých se vymezené osoby stávají plátci. Do roku 2003 se stávaly plátci osoby, které přesáhly částku obratu 750 000 Kč za 3 předcházející po sobě jdoucí kalendářní měsíce. Osoby povinné k dani musely předloţit ţádost o registraci a to do 20. dne kalendářního měsíce, který následoval po měsíci, ve kterém 28

došlo k překročení. Osoby povinné k dani se stávaly plátci od prvního dne druhého měsíce, který následoval po překročení daného obratu. O zrušení registrace si mohli plátci poţádat od uplynutí jednoho roku od data uvedeného na osvědčení o registraci v případě, ţe výše obratu nepřekročila 750 000 Kč za předcházející tři po sobě jdoucí kalendářní měsíce a zároveň pokud za 12 předcházejících po sobě jdoucích měsících nebyl překročen obrat 3 000 000 Kč. Při zrušení registrace museli plátci odvést ještě daň. (5), (6) Příklad Zde předvedu modelovou situaci, jak by vypadala registrace v roce 2003. Výnosy v jednotlivých měsících roku 2003 činily: 

zisk v lednu 130 000 Kč



zisk v únoru 160 000 Kč



zisk v březnu 230 000 Kč



zisk v dubnu 250 000 Kč



zisk v květnu 260 000 Kč



zisk v červnu 300 000 Kč

= 810 000 Kč … došlo k překročení obratu

Protoţe došlo k překročení obratu v období od dubna do června, byl by povinen majitel firmy předloţit ţádost do 20. července 2003 k registraci. Plátcem DPH se stává k 1. srpnu 2003. V roce 2004 byl obrat novelou sníţen na 2 000 000 Kč za předchozích 12 po sobě jdoucích kalendářních měsících a zároveň byla sníţena i částka za 3 po sobě jdoucí kalendářní měsíce na částku 500 000 Kč. Registrace musela být předloţena opět do 20. dne, který následoval po měsíci, kdy došlo k překročení obratu. Plátci mohou poţádat o zrušení registrace nejdříve po uplynutí tří měsíců ode dne, kdy se stali plátci. Tuto ţádost mohli podat v případě, pokud jejich obrat nepřekročil za tyto tři měsíce 500 000 Kč a pokud během jednoho roku a to od data účinnosti, který je uveden na osvědčení o registraci, nebyl překročen obrat za nejbliţších 12 předcházejících po sobě jdoucích měsíců kalendářních a to částku 2 000 000 Kč. Při zrušení odvedli ještě daň. (7)

29

Příklad Modelová situace pro registraci k DPH. Zisky v jednotlivých měsících roku 2004 jsou: 

zisk v lednu 90 000 Kč



zisk v únoru 120 000 Kč



zisk v březnu 160 000 Kč



zisk v dubnu 240 000 Kč

= 520 000 Kč → došlo k překročení obratu

Jelikoţ došlo k překročení obratu v období od února do dubna, musí majitel firmy podat ţádost o registraci do 20. května 2004 a plátcem se stává k 1. červnu 2004. Další sníţení obratu proběhlo v roce 2005, kdy se osoby povinné k dani stávaly plátci při překročení 1 000 000 Kč za předchozích 12 kalendářních měsíců. Plátcem se stávali od prvního dne třetího měsíce, který následoval po měsíci překročení. Osoba povinná k dani byla povinna podat přihlášku k registraci do 15 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém osoba obrat překročila. Toto ustanovení platí aţ do letošního roku 2012. (8), (15) Příklad Modelová situace pro registraci k DPH. Zisky v jednotlivých měsících roku 2011 jsou: 

zisk v lednu 75 000 Kč



zisk v únoru 60 000 Kč



zisk v březnu 90 000 Kč



zisku v dubnu 140 000 Kč



zisk v květnu 120 000 Kč



zisk v červnu 210 000 Kč



zisk v červenci 290 000 Kč



zisk v srpnu 280 000 Kč

V období leden aţ srpen došlo k překročení obratu, součet zisků činí 1 175 000 Kč, proto je majitel firmy povinen podat do 15. září 2011 ţádost o registraci. Plátcem DPH se stává k 1. říjnu 2011.

30

Plátci daně jsou osoby, které jsou plátci povinně ze zákona, dále se můţou rozhodnout dobrovolně, nebo formou skupinové registrace, ta se většinou týkala bývalého Konsorcia3. (4) Povinně ze zákona se v současné době stávají osoby fyzické nebo právnické osoby plátci (30): 

jejich obrat překročí 1 000 000 Kč za 12 po sobě jdoucích měsících,



nakoupí zboţí z EU v hodnotě nad 326 000 Kč (např. nějaký automobil),



přijme sluţbu od zahraniční osoby.

Povinná registrace plátce je tedy od roku 2005 do roku 2012 při překročení obratu 1 000 000 Kč za 12 po sobě jdoucích měsíců. Plátce musí podat přihlášku k registraci do 15 dnů po skončení měsíce, ve kterém obrat překročil. Poté se stává čtvrtletním plátcem. Splátky jsou vţdy k 25. dni v měsíci po čtvrt roce. Měsíčním plátcem se můţe stát dobrovolně, pokud výše jeho obratu je 2 000 000 Kč. Povinně se stává měsíčním plátcem, kdyţ výše obratu překročí 10 000 000 Kč. Splátka u měsíčního plátce je vţdy k 25. dni v následujícím měsíci. (15) K dobrovolné registraci se většinou přihlásí podnikatel proto, ţe nakupuje od svých dodavatelů, kteří jsou plátci daně, a můţe si odečíst daň na vstupu. Cena nákupu se sníţí, ale konečná cena výrobku či sluţby bude o DPH vyšší na výstupu. Nevýhodou je administrativní náročnost, protoţe je plátce povinen podávat pravidelně daňové přiznání. (18)

5.7 Místo plnění (§ 7 – § 12) Místo plnění bylo do vstupu do EU shrnuto pod jedním paragrafem, kde bylo vymezeno, jak je to s místem plnění při dodání zboţí, při převodu nemovitostí a nedokončené stavby a jaké je místo plnění při poskytování sluţeb. (7) Vstupem do EU se místo plnění rozdělilo na 6 paragrafů, jejichţ obsahem je (28): 1. tuzemsko – dodání zboţí a převod nemovitostí, 2. poskytování sluţeb, 3. třetí země. 3

Je to příleţitostné sdruţení podniků za účelem společného zhotovení velké zakázky či se jedná o jinou účast v operaci, která má velký rozsah. (27)

31

Místo plnění je důleţité pro přesné vymezení předmětu daně, protoţe pouze u místa plnění v tuzemsku se postupuje podle platného zákona o dani z přidané hodnoty pro Českou republiku. Pokud se stane, ţe místo plnění je mimo tuzemsko, postupuje se podle platných předpisů dané země (15): 

Místem plnění při dodání zboţí se stává místo, kde se dodání uskutečňuje.



Při dodání formou přepravy nebo odesláním zboţí, je místem plnění místo, kde se zboţí nachází ve chvíli přepravy či odesláním zboţí.



Při zasílání zboţí je místem plnění tam, kde přeprava končí.



V případě, ţe se zboţí přepravuje na palubě lodě, letadla či vlaku během přepravy osob, tak se za místo plnění povaţuje místo zahájení přepravy osob.



Pokud probíhá předání zboţí v rámci 3. osoby, která zastupuje toho, komu zboţí náleţí, místem plnění se stává moment, kdy je zboţí předáno přepravci.



Při předávání zboţí přepravci, který není s nikým spojen, tak je místem plnění stát, ve kterém vzniká zdanitelné plnění.



Pokud přepravované zboţí je spojeno s instalací, tak je místem plnění místo, kde je to smontované či nainstalované.



Při poskytnutí sluţby osobě povinné k dani je místo, kde má tato osoba místo podnikání či sídlo.



Při převodu nemovitosti se místem plnění stává místo, kde se nemovitost nachází.

Příklad Zboţí, které nakupuje pan Klátil pro svou firmu, je nakupené pouze na území České republiky (v tuzemsku), jelikoţ nenakupuje v rámci EU ani nenakupuje ze třetích zemí, místem plnění je pro něj tedy vţdy tuzemsko.

5.8 Uskutečněná plnění a daňová povinnost (§ 21 − § 25) Uskutečněná plnění a daňová povinnost jsou v daňových zákonech vymezeny v pěti paragrafech. Jelikoţ se § 22 – § 25 zabývá daňovou povinností a uskutečněným plněním

32

v rámci EU a v rámci třetích zemí, nebudu se v mé práci těmito paragrafy dále zabývat. Blíţe bych se nyní chtěla věnovat § 21.

5.8.1 Uskutečnění zdanitelného plnění a povinnost přiznat daň při dodání zboží, poskytnutí služby a převodu nemovitostí (§ 21) Jedná se o povinnost přiznat daň při dodání zboţí, sluţeb a při převodu nemovitosti. Daň na výstupu musí plátce přiznat ke dni uskutečnění zdanitelného plnění, nebo ke dni přijetí úplaty. V tomto případě je rozhodující, který den nastane dříve. Poté plátce uvede daň v daňovém přiznání za určité zdaňovací období, ve kterém mu vzniká povinnost přiznat daň. Na rozdíl od úprav, které platily do 30. 4. 2004, nyní vzniká plátci povinnost při přijetí jakékoli úplaty, včetně záloh a dotací k ceně přiznat daň. (15), (28) Následující údaje vychází z literatury (3), (11), (12), (15). V případě dodání zboţí se zdanitelné plnění povaţuje za uskutečněné: 

dnem dodání,



datum převzetí,



dnem přiklepnutí při draţbě zboţí,



dnem vzniku práva uţívat zboţí.

Příklad V Pacově se závodně jezdí motocross. Pořadatelé této akce si přijdou nakoupit uzeniny, které budou prodávat jako občerstvení. V řeznictví je jim vystavena faktura, na které jsou následující údaje: 

faktura vystavena 1. 3. 2011,



datum dodání uzenin dne 1. 3. 2011,



splatnost do 8. 3. 2011,



cena bez daně 8 000 Kč,



daň (10%) 800 Kč,



cena s daní 8 800 Kč.

V tomto případě je den zdanitelného plnění pro pořadatele motocrossu 1. 3. 2011.

33

Při převodu nemovitosti se zdanitelné plnění povaţuje za uskutečněné: 

dnem předání nemovitosti nabyvateli,



dnem předání listiny s nabývacími právy.

Záleţí, který den nastane dříve, tak ten se stává zdanitelným plněním. 

Pokud je nemovitost v nájmu, tak dnem vzniku práva uţívat nemovitost.

Při poskytnutí sluţby: 

dnem poskytnutí sluţby,



dnem uvedeným ve smlouvě.

V případě poskytnutí úplaty se zdanitelným plněním stává den, který nastane dříve. Při pouţití majetku pro účely nesouvisející s ekonomickou činností nebo v případě účelu, kdy není nárok na odpočet, nastane zdanitelné plnění: 

dnem, kdy tato skutečnost nastane.

U prodejních automatů nastává zdanitelné plnění: 

dnem, kdy plátce vyjme peníze z automatu.

V případě plnění osvobozených od daně jako jsou nájmy z pozemků, staveb a nebytových prostor nastává zdanitelné plnění: 

nejpozději poslední den kaţdého kalendářního roku.

Pro finanční leasing movitých i nemovitých věcí je den zdanitelného plnění: 

moment vzniku práva uţívat zboţí nájemcem.

Daň na výstupu se musí u finančního leasingu přiznat jednorázově od 1. 1. 2009 k uvedenému okamţiku, uvedeném výše. U opakovaných plnění, tím se rozumí pravidelné dodávky zboţí stejného zboţí či poskytování sluţeb stejné povahy (například výkup masa, přepravní sluţby), je den zdanitelného plnění (3), (11): 

poslední den zdaňovacího období.

34

5.9 Daňové doklady 5.9.1 Vystavování daňových dokladů (§ 26) Povinnost vystavit daňový doklad má plátce do 15 dnů ode dne uskutečnění zdanitelného plní nebo přijetí platby. Od 1. 1. 2009 byla vypuštěna podmínka, kdy se daňové doklady vystavovaly pouze na poţádání. Plátci vznikla povinnost, vystavit daňový doklad vţdy. Osoby, které nejsou plátci DPH, nesmí vystavit daňový doklad. Údaje týkající se daně a daňového základu musí být uváděny v české měně ustanovené od 1. 4. 2000. Za správnost a správný výpočet zodpovídá plátce. Výjimku tvoří zjednodušený daňový doklad a jízdenka, u nichţ za správnost výpočtu a správnost údajů zodpovídá příjemce. (2) Tento paragraf definuje souhrnný doklad. Je to doklad vystavený za více zdanitelných plnění nebo za plnění osvobozených od daně s nárokem na odpočet daně, které jdou chronologicky za sebou a vystavovány pro jednu osobu. V tomto případě nastává zdanitelné plnění dnem prvního zdanitelného plnění podle data dokladů. Plátce musí tento doklad vystavit do 15 dnů od konce kalendářního měsíce, ve kterém bylo uskutečněno první zdanitelné plnění. Výhodou i zjednodušením je moţnost uvádět údaje, které jsou stejné pro všechna samostatná zdanitelná plnění či plnění, která jsou osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně, pouze jednou. Tyto údaje jsou především údaje o plátci, který zdanitelné plnění uskutečňuje a i pro plátce, pro kterého je zdanitelné plnění určeno. Další údaje, které musí souhrnný doklad obsahovat, jsou (15): 

datum uskutečnění plnění nebo datum přijetí úplaty (záleţí, který den nastane dříve),



jednotková cena bez daně,



sleva,



základ daně,



sazba daně,



osvobození od daně.

35

Všechny tyto údaje musí být uvedeny samostatně za kaţdé plnění. V roce 2010 byl nově pouţit pojem „uznávaný elektronický podpis“, který nahradil do té doby pouţívaný pojem „kvalifikovaný certifikát s podmínkou, ţe je vydán akreditovaným poskytovatelem certifikačních sluţeb.“ Zůstala však zachována moţnost vyuţít elektronické výměny informací (EDI)4 v případě zaručení věrohodnosti a původu a neporušitelnosti obsahu daňového dokladu. (3)

5.9.2 Uchování daňových dokladů (§ 27) Daňové doklady je plátce povinen uchovávat nejméně po dobu 10 let. A pět let můţe přijít kontrola. Plátce je povinen předem ohlásit správci daně místo a způsob uchování. Doklady můţe plátce uchovávat i v elektronické podobě s tou podmínkou, ţe je na něm opatřen uznávaný elektronický podpis plátce, a ţe je zaručena neměnnost obsahu, věrohodnost a čitelnost daňového dokladu. Za pouţitelnost a čitelnost dokladů zodpovídá plátce. (2), (15)

5.9.3 Druhy daňových dokladů (§ 28 - § 35) 5.9.3.1 Běžný daňový doklad Běţný daňový doklad musí obsahovat (15): 

název a sídlo firmy (příjemce i dodavatele),



DIČ (příjemce i dodavatele),



evidenční číslo dokladu,



rozsah a předmět plnění,



datum vystavení dokladu,



datum uskutečnění plnění či datum přijetí platby, podle toho, který den nastane dříve − toto bylo ustaveno novelou k 1. 1. 2005 (8),



jednotková cena bez daně a sleva,

4

Podniky si mohou vzájemně posílat obchodní dokumenty v elektronické podobě, jakou jsou objednávky, faktury, avíza o dodávce zboţí, mezi vzájemně nekompatibilními podnikovými počítačovými systémy. (25)

36



základ daně,



sazba daně,



výše daně zaokrouhlena tak, ţe pokud je částka niţší neţ 0,50 Kč tak směrem na celé koruny dolu, pokud je částka vyšší neţ 0,05 Kč, tak je částka zaokrouhlena na celé koruny nahoru, coţ platí od roku 2011.

Do roku 2008 se zaokrouhlovalo v korunách a haléřích, anebo se zaokrouhlilo na desítky haléřů nebo na padesátihaléře. Od roku 2009 do roku 2010 se zaokrouhlování uvádělo dvěma způsoby, buď v korunách a to jako v nejniţší platné minci, anebo v haléřích a to v případě bezhotovostních plateb. (11), (12), (13) 5.9.3.2 Zjednodušený daňový doklad Od 1. 5. 2004 je rozšířená moţnost pouţití zjednodušených daňových dokladů. Můţou být vystaveny v případě zdanitelného plnění s úplatou za hotové či platební kartou. Tento doklad je však moţno vystavit pouze tehdy, pokud částka za zdanitelné plnění včetně daně nejvýše 10 000 Kč. Nelze vystavit v případě prodeje zboţí, které je předmětem spotřební daně z lihu a tabákových výrobků, za ceny jiné neţ pevné ceny pro konečného spotřebitele. (3), (28) Zjednodušený daňový doklad musí obsahovat (15): 

název a sídlo firmy (dodavatele),



DIČ (dodavatele),



evidenční číslo dokladu,



rozsah a předmět zdanitelného plnění,



datum uskutečnění zdanitelného plnění čí datum přijetí platby, podle toho, který den nastane dříve,



sazbu daně,



cena celkem.

37

5.9.3.3 Doklad o použití Vystavuje plátce, který pouţije hmotný majetek či poskytne sluţbu pro osobní spotřebu nebo při darování. (15) 5.9.3.4 Splátkový kalendář Tento doklad se vystavuje u finančního leasingu, kde musí být napsáno, ţe doklad je současně i daňovým dokladem a obsahuje stejné náleţitosti jako běţný daňový doklad. Můţe se stát, ţe je i u úvěru, tam není DPH. (15) 5.9.3.5 Platební kalendář Platební kalendář, je doklad, který platí od 1. 5. 2004. (28) Na něm je uveden rozpis plateb na stanovené období. Obsahuje stejné náleţitosti jako běţný daňový doklad, akorát neobsahuje datum uskutečnění plnění nebo datum přijetí platby. Musí být zaplaceno před datem uvedeným v kalendáři. (15) 5.9.3.6 Daňové dobropisy a vrubopisy Toto jsou běţné daňové doklady, které jsou pouze vyplněny červenou barvou. Pouţívaly se do roku 2011. (14) 5.9.3.7 Doklad o zaplacení Je to doklad vystavovaný při hromadné přepravě osob. Doklad vystavuje osoba, která přepravu uskutečnila. Uplatňuje si nárok na odpočet osoba, která například zájezd uskutečnila. (15)

5.10 Sazby daně Sazba daně se uplatňuje vţdy v den vzniku povinnosti přiznat daň. Rozlišujeme dvě sazby a to základní a sníţenou. Sníţené sazbě podléhá (15): 

zboţí uvedené v příloze 1 ZDPH (například potraviny, rostliny, dětské pleny, knihy, zboţí pro osobní pouţívání nemocnými, dětské autosedačky, palivové dřevo), veškerý seznam zboţí v této sazbě je uveden v příloze A,

38



sluţby uvedené v příloze 2 ZDPH (například ubytovací sluţby, opravy zdravotnických prostředků, sociální péče, domácí péče o děti, vstup na kulturní akce, vstup na sportovní události, pohřební sluţby), veškerý seznam sluţeb je uveden v příloze B.

Kaţdé zboţí má přidělený číselný kód Harmonizovaného systému popisu, uvedené v celním sazebníku platném k 1. 1. 2007. Seznam zboţí podléhající sníţené sazbě byl k 1. 4. 2009 rozšířen. Jednalo se o cibuli, kořeny a podobné, řezané květiny a dekorativní listoví. (3) Sluţby podléhající sníţené sazbě byly v novele k 1. 1. 2009 přepracovány z důvodu přehlednosti. Byly přesněji vymezeny činnosti a upřesňují se odkazy na zákony. Novelou bylo doplněno vysvětlení, ţe pro uplatnění sníţené sazby musí sluţba odpovídat číselnému kódu Standardní klasifikace produkce, která platí od 1. 1. 2003. (3) Tabulka 1: Vývoj sazeb.

Datum platnosti od – do

Základní sazba DPH

Snížená sazba DPH

1. 1. 1993 – 31. 12. 1994

23%

5%

1. 1. 1995 – 30. 4. 2004

22%

5%

1. 5. 2004 – 31. 12. 2007

19%

5%

1. 1. 2008 – 31. 12. 2009

19%

9%

1. 1. 2010 – 31. 12. 2011

20%

10%

1. 1. 2012 – 31. 12. 2012

20%

14%

1. 1. 2013 –

17,5% zdroj: (37), úprava vlastní

Jak můţeme z této tabulky vidět, základní sazba se do roku 2009 sniţovala. Od roku 2010 došlo k nárůstu. Sníţená sazba se začala od roku 2008 zvyšovat, nejvyšší nárůst proběhl v roce 2012. V posledních letech je zvyšování DPH kvůli hospodářské krizi, která zapůsobila na propad ekonomiky a dalším důvodem je neustále se zvyšující schodek státního rozpočtu. Zvýšení DPH vede k tomu, ţe do státního rozpočtu je odváděna větší suma, tudíţ je moţné získat chybějící peníze.

39

400000 350000 300000 187821

176717

166628

153516

146823

140383

150000

118061

200000

125553

250000

177816

DzP PO DzP FO DPH SD Pojistné na SZ ostatní daňové příjmy

100000 50000 0 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Graf 1: Vývoj struktury daňových příjmů státního rozpočtu v mil. Kč. zdroj: (34), úprava vlastní

Tyto údaje jsou pouze do roku 2010, jelikoţ rok 2011 se zpracovává a teprve budou údaje z loňského roku zveřejněny. A rok 2012 se bude zpracovávat aţ příští rok, to znamená aţ v roce 2013. Z grafu můţeme vidět, ţe DPH je druhým největším příjmem státního rozpočtu po pojistném na sociální a zdravotní. Pouze v roce 2009 došlo k poklesu přibliţně o 1 milion, ale v roce 2009 byl příjem z DPH opět zvýšen. Pro občany je zvyšování sazeb špatné, jelikoţ se zvyšují ceny výrobků a sluţeb. Při zvyšování hrozí, ţe lidé budou kupovat pouze potřebné zboţí či sluţby a nebudou utrácet za zboţí, které není tak potřebné. Pro prodejce by to mohlo znamenat sníţení prodeje a sníţení trţeb a tím by se sníţily i příjmy státního rozpočtu. V roce 2013 by se základní a sníţená sazba měla sjednotit na 17, 5%, poloţky ve sníţené sazbě by se tak zdraţily, ale zboţí a sluţby v základní sazbě by mohly zlevnit. Spotřebitelé spíše nakupují zboţí v základní sazbě, a tudíţ by mohlo teoreticky vzato dojít k poklesu inflace o 0,1 procentního bodu. Tomu by odpovídalo sníţení průměrných měsíčních výdajů spotřebních aţ o 11 korun na osobu. (36)

40

Ve srovnání s dnešním stavem změny v DPH, které povedou ke zvýšení cenové hladiny, měsíční výdaje spotřební domácností tedy stoupnou aţ o 120 Kč. Veřejné rozpočty si tedy polepší aţ o 23 miliard korun, tedy státní rozpočet o 16 miliard korun.

5.11 Odpočet daně (§ 72 − § 79) Nárok na odpočet daně má plátce daně pouze v případě, kdyţ přijatá zdanitelná plnění pouţije pro svou ekonomickou činnost. Plátci daně vzniká nárok na uplatnění odpočtu daně, kdyţ přijal zdanitelné plnění, aţ dnem kdy vznikla plátci, který uskutečnil toto zdanitelné plnění, povinnost přiznat daň na výstupu. (4) Uplatněním odpočtu daně se rozumí to, kdyţ je uvedena daň na vstupu na daňovém přiznání v příslušných řádcích. Jedná se tedy o faktury přijaté a výdajové doklady. Plátce uplatňuje nárok na odpočet daně podle účelu (15): 

v plné výši,



ve zkrácené výši,



nárok nemůţe uplatnit vůbec.

Pro firmu řeznictví uvaţuji nárok na odpočet v plné výši. Ke krácení odpočtu dochází v případě, ţe investuje do dlouhodobého majetku a část pouţívá pro ekonomické účely a část pro soukromé účely. Největší úprava proběhla v roce 2011. (14) Příklad K 1. 1. 2012 byla uzavřena smlouva se společností E.ON, ţe měsíční splátky budou ve výši 3 400 Kč vč. DPH, z toho je daň 566,80 Kč. Základ daně činí 2 833,20 Kč. Bude si uplatňovat nárok na odpočet DPH v základní sazbě (20%) v plné výši. K 1. 1. 2012 byla uzavřena smlouva s vodárnou, kde měsíční splátky budou činit 4 000 Kč vč. DPH, z toho je daň 491,20 Kč. Základ daně činní 3 508,80 Kč. Bude si nárokovat odpočet DPH ve sníţené sazbě (14%) v plné výši. Od 1. 4. 2011 došlo ke změně na řádku 40 a 41 daňového přiznání u přijatých faktur, kde uţ není důleţité datum zdanitelného plnění, ale rozhodný je datum vystavení (datum přijetí faktury – datumovka). (14)

41

Příklad 

Datum zdanitelného plnění je 21. 2. 2011,



Datum splatnosti je 28. 2. 2011,



Faktura vystavena dne 22. 2. 2011.

Tady změna neplatí, do DPH to jde podle data zdanitelného plnění. Změna, která nastala 1. 4. 2011: 

Datum zdanitelného plnění je 28. 4. 2011,



Datum splatnost je 20. 5. 2011,



Faktura vystavena dne 2. 5. 2011.

Datum zdanitelného plnění je datum vystavení, v tomto případe 2. 5. 2011. Nebo datum z datumovky.

5.12 Základ daně a výpočet daně 5.12.1 Základ daně (§ 36) Základem daně není od 1. 5. 2004 cena v úrovni bez daně nebo cena včetně daně. Základem daně je peněţní částka obdrţená nebo částka, kterou plátce jiţ obdrţel za uskutečněné zdanitelné plnění a sníţená o daň. Zákon lépe definoval peněţní částku od 1. 5. 2005, je to vše, co jako úplatu má plátce obdrţet nebo uţ obdrţel za uskutečněné zdanitelné plnění, od osoby, pro kterou se toto plnění uskutečňuje nebo od třetí osoby, kromě daně za toto plnění zdanitelné. Základ daně byl od 1. 1. 2009 do 31. 3. 2009 sestaven v zákoně chybně, k jeho opravě došlo novelou zákona k 1. 4. 2009. (3) Základ daně navyšuje (15): 

jiné daně, které byly novelou zavedeny k 1. 1. 2009, (12) dále cla, dávky nebo poplatky a ty byly upřesněny k 1. 5. 2004, (28)



spotřební daň,



daň z elektřiny a daň ze zemního plynu se zahrnují do základu daně od 1. 1. 2008, (11)

42



dotace k ceně,



vedlejší výdaje, které jsou spojeny s dodáním zboţí či poskytnutím sluţby.

Vedlejšími výdaji jsou převáţně náklady na balení, pojištění, přepravu a na provize. Základ daně lze sníţit v případě, pokud nám byla poskytnuta sleva a to k datu uskutečnění zdanitelného plnění. DPH počítám jiţ ze zlevněného výrobku. (15) Příklad Pan Klátil nakoupí uzeniny v hodnotě 8 500 Kč s daní. 

Pro výpočet daně pouţiji koeficient: 8 500 * 0,1228 = 1 043,8 Kč.



Základ daně vypočítám rozdílem: 8 500 – 1 043,8 = 7 456,2 Kč. Základ daně zaokrouhluje na 2 desetinná místa.

Jak můţeme z tohoto příkladu vidět, daň počítáme pomocí koeficientů, v následující tabulce bych ráda jednotlivé koeficienty vypočítala. Tabulka 2: Koeficienty pro výpočet daně.

Zdola Sazba

Shora

Koeficient

Výpočet

Koeficient

Výpočet

5%

0,0500

5/100

0,0476

5/105

9%

0,0900

9/100

0,0826

9/109

10%

0,1000

10/100

0,0909

10/110

14%

0,1400

14/100

0,1228

14/114

19%

0,1900

19/100

0,1597

19/119

20%

0,2000

20/100

0,1667

20/120

22%

0,2200

22/100

0,1803

22/122

Výpočet daně

daň = základ * koef.

daň = cena celkem * koef.

Co se dopočítává

cena celkem = základ + daň

základ = cena celkem – daň

zdroj: (1), úprava vlastní

43

V tabulce jsou vypočítány všechny koeficienty pro všechny sazby daně, které jsou a které byly, jelikoţ je budu potřebovat při dalších výpočtech. Podle zákona se tyto koeficienty zaokrouhlují na čtyři desetinná místa. Pokud máme částku s daní, daň počítáme koeficientem shora. V případě, ţe máme částku bez daně, daň dopočítáme koeficientem zdola. Daň můţeme zaokrouhlovat dvěma způsoby (1): 1. Daň můţe být zaokrouhlena matematicky na celé koruny a to, kdyţ je částka menší, neţ 0,50 Kč zaokrouhlíme daň na celé koruny dolů. V opačném případě, kdyţ je daň větší, neţ 0,50 Kč zaokrouhlíme daň na celé koruny nahoru. 2. Nebo můţeme zaokrouhlovat na haléře, coţ je nejlepší volba.

5.12.2 Výpočet daně (§ 37) Daň můţeme vypočítat dvěma způsoby (15): 1. z ceny bez daně, 2. z ceny s daní. Příklad – výpočet daně z ceny bez daně. Nákup zboţí (uzenin) v hodnotě 10 000 Kč bez daně. Daň dopočítáme podle koeficientu zdola: 10 000 * 0,14 = 1 400 Kč. Cenu s daní uţ dopočítáme součtem: 10 000 + 1 400 = 11 400 Kč. Příklad – výpočet daně z ceny s daní. Nákup zboţí (uzenin) v hodnotě 11 400 Kč s daní. Daň dopočítáme pomocí koeficientu shora: 11 400 * 0,1228 = 1 399,92 Kč. Cenu bez daně nyní dopočítáme rozdílem: 11 400 – 1 399,92 = 10 000,08 Kč. 

Jak můţeme vidět ve druhém příkladu, vyšla cena bez daně o 8 haléřů víc, je to vlivem zaokrouhlování koeficientu. Cenu bez daně můţeme nechat takto, anebo jí můţeme zaokrouhlit a vyjde nám rovných 10 000 Kč.

44

5.12.3 Opravy základu daně (§ 42) V roce 2011 prošel tento paragraf úpravami, hlavní úprava spočívá v tom, ţe plátce má jednoznačné povinnost opravit základ daně i výši daně, oproti ustanovení, které platilo do této doby, kdy měl plátce v určitých případech moţnost opravy a v určitých případech povinnost opravy. Jako opravné doklady se vystavovali daňové dobropisy a vrubopisy. Daňový dobropis se vystavoval při opravě v případě, kdy měl plátce moţnost opravy, nebo kdyţ měl povinnost opravy při vrácení úplaty. Daňový vrubopis se vystavoval v případě povinnosti plátce opravy při zvýšení základu daně, ke kterému došlo po datu uskutečnění zdanitelného plnění. (13), (14) Následující údaje, které se týkají opravy základu daně, vychází u daňových zákonů (15). V současné době je povinnost opravy základu daně: 

při vrácení či zrušení celého zdanitelného plnění,



při sníţení či zvýšení základu daně, ke kterému došlo po dni uskutečněného zdanitelného plnění,



při vrácení spotřební daně,



pokud nedojde k dodání zboţí,



při pouţití úplaty na jiné zdanitelné plnění.



pokud dojde k vrácení úplaty.

Plátce musí do 15 dnů ode dne zjištění neprávnosti základu daně a výše daně vystavit opravný daňový doklad, který vymezuje § 45 ZDPH a obsahuje následující údaje: 

název a sídlo firmy dodavatele,



DIČ dodavatele,



název a sídlo odběratele,



DIČ odběratele,



evidenční číslo původního daňového dokladu,



evidenční číslo opraveného daňového dokladu,



důvod opravy,



rozdíl mezi původním a opraveným základem daně,

45



rozdíl mezi původní a opravenou daní,



rozdíl mezi původní a opravenou úplatou.

Oprava výše daně i základu daně je samostatným zdanitelným plněním. Opravy základu daně i výše daně můţeme provádět 3 roky zpět. Příklad Majitel řeznictví pořídil v prosinci 2011 novou lednici za 12 000 Kč bez daně, daň činí (sazba 20%) 2 400Kč. V únoru 2012 se domluvil s dodavatelem, ţe zboţí vrátí z důvodu poruchovosti. Tímto vzniká důvod k opravě základu daně. Při vrácení dodavateli dodavatel vrací peníze 14 400 Kč. V DPH se to neprojeví, je to v nulové sazbě, projeví se to aţ v DPFO. V únoru je to pro majitele řeznictví vratka drobného hmotného majetku. V případě výměny za stejný typ lednice, tak se nic nemění, pouze se prodluţuje záruka.

5.13 Účtování DPH DPH se eviduje na účtu 343 – Daň z přidané hodnoty. Tento účet můţe pouţívat pouze registrovaný plátce. Účetní zápisy se provádí v českém jazyce, srozumitelně, přehledně a způsobem, který zaručuje jejich trvanlivost. Uspořádání účetních zápisů by mělo být provedeno tak, aby umoţnilo ověřit zaúčtování všech účetních případů v účetním období a aby bylo zabráněno neoprávněným změnám a úpravám jednotlivých zápisů. (35) MD

343

D

vstupy

výstupy

nadměrný odpočet

daňová povinnost

Obrázek 3: Účet DPH. zdroj: (15), úprava vlastní

Vstupy se účtují na straně Má dáti (MD) a je to vše, co nám vstupuje zvenku do podniku. Souvztaţnými účty jsou například dodavatelé účet 321, v případě závazku. Dalším souvztaţným účtem můţe být pokladna 211, při zaplacení vstupu v hotovosti. (35)

46

Výstupy jsou účtovány na straně Dal (D) a je to vše, co nám z firmy odchází (vystupuje). Souvztaţným účtem můţou být odběratelé, účet 311. Nebo pokladna, účet 211. (35) Příklad 1. VPD − Nákup zboţí 15 000Kč bez daně

132/211

DPH 14% − 2 100Kč

343/211

2. PPD − Trţby za prodej zboţí 22 000 Kč bez daně DPH 14% − 3 800Kč

211/604 211/343

Vysvětlení účtů: 132 – zboţí na skladě 211 – pokladna 343 – DPH 604 – trţby za zboţí

MD 132 211 15 000,-

MD 211

343 2 100,- 8 800,-

D

D 211

MD 211 604 22 000,- 15 000,343 8 800,- 2 100,-

D 132 343

MD

D 211

604 22 000,-

2 100,- 8 800,-

Na těchto účtech jsem chtěla předvést jednoduché zaúčtování. Pro mě je v této době nejdůleţitější účet 343. Daň na vstupu činní 2 100 Kč, daň na výstupu činní 8 800 Kč. Kdyţ tyto dvě částky od sebe odečtu 8 800 – 2 100 = 6 700 Kč vzniká mi daňová povinnost, jelikoţ tato částka vyšla na straně Dal. Tato částka bude odvedena státu.

47

5.14 Evidence pro daňové účely (§ 100) Plátce má povinnost vést evidenci údajů nutné ke správnému stanovení daňové povinnosti. Daňovou evidenci musí vést ve členění, které odpovídá členění v daňovém přiznání, vlastně podle příslušných řádků, které jsou uvedeny na tiskopisu DPH, vydané Ministerstvem financí. Jestliţe plátce dodává zboţí do jiného členského státu, musí vést evidenci v takovém členění, aby mohl sestavit souhrnné hlášení. Pokud by plátce nevedl účetnictví, musí vést evidenci obchodního majetku a musí vést evidenci plnění a to ta, která nejsou předmětem daně, anebo jsou osvobozena od daně. (15)

5.15 Daňové přiznání (§ 101) Plátce má povinnost podat daňové přiznání na tiskopisu, který předepsalo Ministerstvo financí do 25 dnů po skončení zdaňovacího období. Daňové přiznání se podává i v případě, kdy nevznikla plátci daňová povinnost. Vlastní daňová povinnost je splatná nejpozději do 25 dnů po skončení příslušného zdaňovacího období. Výjimku tvoří daň vyměřená v souvislosti s dovozem zboţí, v tomto případě je splatnost daně stanovena celními předpisy. (15)

5.16 Vrácení nadměrného odpočtu (§ 105) Při vyměření nadměrného odpočtu se daň vrátí plátci bez ţádosti do 30 dnů od vyměření nadměrného odpočtu. Den vzniku vratitelného přeplatku je povaţován den, kdy došlo k vyměření a vratitelný přeplatek se vrátí v případě, ţe činí více neţ 100 Kč. (15)

48

6 Shrnutí zásadních změn ve vývoji DPH 6.1 Změny během roku 1993 − 2003 Daň z obratu u nás byla uplatňována do konce roku 1992. Představovala daň, která byla určena procentem z ceny obratu zboţí při převodu mezi jednotlivými obchodníky. Zboţí tedy bylo zdaňováno několikrát. (23) Daň z přidané hodnoty byla nahrazena od 1. 1. 1993, u které uţ docházelo ke zdanění pouze přidané hodnoty. To vlastně znamená, ţe dani podléhá pouze hodnota, která je přidána zpracováním výrobku u druhého či dalšího výrobce. Zavedením DPH se rozšířil seznam zdaňovaných poloţek a to na většinu sluţeb. Mezi hlavní změny v tomto období patřila změna sazeb. Od roku 1993 do roku 1994 byla základní sazba 23% a sníţená 5%. V roce 1995 byla základní sazba sníţena o 1% a to na 22%. Tyto sazby platily do 30. 4. 2004. Sníţená sazba se týkala potravin, léků, dodávky energií a většiny sluţeb. V roce 1998 byla elektrická energie, plynné a pevné paliva převedeny z 5% sazby do 22%. (26) K další zásadním změnám v těchto letech nedocházelo. Pouze se v té době rozšiřoval seznam poloţek zboţí a sluţeb, které byly zatíţeny sníţenou sazbou daně.

6.2 Změny v roce 2004 − 2007 Novelou v roce 2004 byla sníţena výše obratu a to ze 750 000 Kč na 500 000 Kč za tři po sobě jdoucí měsíce. Za 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců je obrat sníţen z 3 000 000 Kč na 2 000 000 Kč. (7) Došlo z přesunu některých druhů zboţí ze sníţené sazby do základní sazby, jedná se například o dřevěné piliny, brikety, palety z pilin, bionafta, nátěrové laky a barvy ředitelné vodou, a jiné. Došlo k přesunu i některých sluţeb ze sníţené do základní sazby, jedná se zejména o telekomunikační sluţby. Mnoho změn proběhlo k 1. 5. 2004, kdy ČR vstoupila do EU. Začal platit nový zákon o dani z přidané hodnoty.

49

Změny se týkaly (28): 

sníţení základní sazby daně z 22% na 19%, sníţená sazba stále zůstává 5%,



nové vymezení územní působnosti – tuzemsko, území ES, třetí země,



upřesnění předmětu daně,



podmínky pro registraci osoby povinné k dani – při překročení obratu 1 000 000 Kč za 12 předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců,



další podmínky se týkají převáţně obchodování v rámci EU a s obchodováním v rámci třetích zemí, čím se ve své práci nezabývám.

V roce 2005 se upřesnila definice obratu, která je velmi důleţitá pro registraci osoby povinné k dani. Dále je upraveno místo plnění při dodání plynu a elektřiny, coţ v předchozí úpravě nebylo samostatně upraveno. Je rozšířen seznam sluţeb, které podléhají sníţené sazbě daně (například ubytovací sluţby ve vysokoškolských kolejích pro studenty v rámci jejich studia, aj.). Podstatná změna se týká vratných obalů, které budou dodány společně se zboţím, znamená to, ţe kupujícímu musí být zaručeno vrácení úplaty za vrácený obal do konce kalendářního roku. (8) V tomto období neustále docházelo k nějakým novelám a úpravám zákonu. Víceméně se tyto úpravy týkaly především vstupu ČR do EU a přizpůsobováním se principům stanovených právní úpravou ES. (9), (10)

6.3 Změny v roce 2008 Za hlavní novely v tomto roce je zvýšení sníţené sazby daně z 5% na 9%, tato změna bude mít vliv především na praktický ţivot, nejvíce se dotkne neplátců daně. Do zákona byla nově zavedena skupinová registrace k DPH. Do základu daně se nově započítávají ekologické daně. (11)

6.4 Změny v roce 2009 Došlo k velkým úpravám zákona, kde cílem je sladit zákon o DPH s právní úpravou EU. (12)

50

Mezi hlavní změny patří: 

moţnost uplatnit nárok na odpočet při pořízení osobního automobilu,



definice obratu byla definována přesně podle pravidel ES,



daňové doklady musí plátce vystavit vţdy,



do základu daně jsou zahrnuty i daně jiné,



není povaţováno za zdanitelné plnění přeúčtování tepla, chladu, plynu, elektřiny a vody.

Plno dalších úprav se týkalo obchodováním se zeměmi EU a třetími zeměmi.

6.5 Změny v roce 2010 Změna zvýšené základní sazby daně z 19% na 20% a zvýšení sníţené sazby daně z 9% na 10%. Novela zavedla pojem osoba nepovinná k dani. Nově je koncipován základ daně ve zvláštních případech, kdy osoby jsou ve spojení. Změna místa plnění při poskytování sluţeb. (13) Pokud osoba povinná k dani s místem podnikání v tuzemsku, která zatím není registrována, poskytne sluţbu s místem plnění v jiném členském státě, musí se tato osoba k dani registrovat a stává se plátcem bez ohledu na dosaţený obrat. Další změny se týkaly obchodováním s EU, např. za zmínku stojí, ţe souhrnné hlášení budou podávána pouze elektronicky ve formě datové zprávy opatřené elektronickým podpisem či značkou.

6.6 Změny v roce 2011 Nahrazení daňového dobropisu a vrubopisu opravným daňovým dokladem, který se vystavuje pro opravu daňového základu daně a výši daně. Velkou změnou prošel § 72 − § 79, které se týkají nároku na odpočet daně. Mezi jednu z nejdůleţitějších změn se stává, ţe nebude moţné uplatnit nárok na odpočet daně, která byla uplatněna chybně. (14)

51

Nově upraven přenos daňové povinnosti u odpadů. Plátce, který uskutečnil plnění, si neuplatní daň na výstupu a plátce, pro kterého bylo plnění uskutečněno má povinnost přiznat daň. Oba plátci vedou samostatnou evidenci. Nově je stanoven postup v případě nesplnění registrační povinnosti. Základ daně je tvořen souhrnem všech úplat za všechna uskutečněná zdanitelná plnění, kdy dotyčná osoba měla být jiţ plátcem. Plno úprav se týkalo ustanovení, která vycházejí z úprav platné pro všechny členské státy EU. Novelou se plní závazek ČR, ţe se musí transportovat do právního řádu směrnice Rady.

6.7 Změny v roce 2012 Hlavní smysl změn v roce 2012 spočívá v tom, ţe budou zajišťovány finanční prostředky, které půjdou do státního rozpočtu. Hlavní změnou je tedy zvýšení sníţené sazby daně z 10% na 14%. (15) Další důleţitá změna se týká stavebních a montáţních prací. Přenos daňové povinnosti mezi dvěma plátci s místem plnění v tuzemsku se rozšiřuje i na tuto činnost. Poskytovatel sluţby neuplatní daň na výstupu a přenese tak povinnost přiznat daň na příjemce plnění. Je vyplněn daňový doklad, kde místo sazby daně je uvedeno, ţe poskytovatel sluţby přenese svou daňovou povinnost na příjemce plnění. Další změnou je zjednodušení vystavování daňových dokladů. U hromadného opravného dokladu nebude muset být uvedeno původní IČO, pokud plátce bude schopen to doloţit jinak. Další změny navazují na jiţ provedené změny z minulých let, které souvisejí s jiţ platnými směrnicemi a nařízeními Rady.

52

7 DPH v roce 2013 Novela zákona o DPH, která by měla vstoupit v platnost od 1. 1. 2013, obsahuje plno návrhů ke změnám. Mezi ty nejdůleţitější změny patří (29): 

sjednocení sazby na 17,5%,



právní úprava daňových dokladů, zrovnoprávnění daňových dokladů v listinné a elektronické podobě,



nová pravidla registrace – sníţení obratu z 1 000 000 Kč na 750 000 Kč za 12 po sobě jdoucích měsíců,



vymezení provozovny za účely stanovení místa poskytnutí sluţby,



nová pravidla týkající se osvobození převodu staveb,



a plno další změn týkajících se EU.

53

8 Vliv vývoje sazeb DPH na hospodaření firmy Řeznictví a uzenářství V této části, bych chtěla ukázat, jak se vývoj sazeb projevil v nákupu a prodeji zboţí pro Řeznictví a uzenářství a veškerá přijatá i uskutečněná plnění zaznamenám do daňového přiznání a zjistím, zda firma měla daňovou povinnost či nárok na odpočet. Veškeré následující údaje jsem získala přímo v řeznictví. Nákupní i prodejní ceny pro rok 2012 jsou aktuální. Pro předchozí roky jsou ceny průměrné. Nákupní ceny jsou stanovovány podle dohody či smlouvy mezi dodavateli a řeznictvím. Dodavateli jsou převáţně: 

Masna Ţirovnice,



Masna Krahulčí,



Masna Kostelec,



Makro.

Nákupní ceny jsou kolísavé, před svátky se ceny výrazně zvyšují, neboť se počítá s velkými nákupy a po svátcích ceny klesají na svoji hodnotu. Prodejní ceny jsou stanoveny podle konkurence a poptávky zákazníků po určitém druhu zboţí, dle zisku, kterého chce majitel řeznictví dosáhnout a podle nákupní ceny. Zaměřila jsem se na DPH 2004, 2008, 2010 a 2012, kdy nastala změna v sazbě daně. Starší roky jsem nezpracovávala, protoţe daňová přiznání nebyla uţ k dispozici. Vybrala jsem seznam nejprodávanějších výrobků, které jsou zákazníky nakupovány.

54

8.1 Rok 2004 – zdaňovací období červenec až září 8.1.1 Nákup zboží za hotové Tabulka 3: Nákupní ceny zboží v roce 2004. Název zboží

Množství Cena za 1 kg v kg bez daně

Cena bez daně

Sazba daně

Daň

Cena s daní

Vepřové maso 290

59,00 Kč

17 110 Kč

5%

855,50 Kč

17 965,50 Kč

90

55,00 Kč

4 950 Kč

5%

247,50 Kč

5 197,50 Kč

Kotleta s kostí

215

90,00 Kč

19 350 Kč

5%

967,50 Kč

20 317,50 Kč

Krkovice s kostí

320

74,00 Kč

23 680 Kč

5% 1 184,00 Kč

24 864,00 Kč

Kýta

260

89,00 Kč

23 140 Kč

5% 1 157,00 Kč

24 297,00 Kč

Plec

300

81,00 Kč

24 300 Kč

5% 1 215,00 Kč

25 515,00 Kč

Syrové sádlo

200

44,00 Kč

8 800 Kč

5%

440,00 Kč

9 240,00 Kč

Kližka

150

105,00 Kč

15 750 Kč

5%

787,50 Kč

16 537,50 Kč

Přední s kostí

185

69,00 Kč

12 765 Kč

5%

638,25 Kč

13 403,25 Kč

90

155,00 Kč

13 950 Kč

5%

697,50 Kč

14 647,50 Kč

60

39,90 Kč

2 394 Kč

5%

119,70 Kč

2 513,70 Kč

120

89,00 Kč

10 680 Kč

5%

534,00 Kč

11 214,00 Kč

Debrecínská pečeně

150

99,00 Kč

14 850 Kč

5%

742,50 Kč

15 592,50 Kč

Šunkový salám

185

79,00 Kč

14 615 Kč

5%

730,75 Kč

15 345,75 Kč

Turistický salám

175

88,00 Kč

15 400 Kč

5%

770,00 Kč

16 170,00 Kč

Vepřová šunka

140

99,00 Kč

13 860 Kč

5%

693,00 Kč

14 553,00 Kč

Vysočina

180

78,00 Kč

14 040 Kč

5%

702,00 Kč

14 742,00 Kč

Debrecínské párky

190

95,00 Kč

18 050 Kč

5%

902,50 Kč

18 952,50 Kč

Vídeňské párky

200

95,00 Kč

19 000 Kč

5%

950,00 Kč

19 950,00 Kč

Uzená krkovice

160

70,00 Kč

11 200 Kč

5%

560,00 Kč

11 760,00 Kč

Rohlík

960

1,00 Kč

960 Kč

5%

48,00 Kč

1 008,00 Kč

Houska

800

1,20 Kč

960 Kč

5%

48,00 Kč

1 008,00 Kč

Máslo

350

16,50 Kč

5 775 Kč

5%

288,75 Kč

6 063,75 Kč

Minerální vody

120

9,50 Kč

1 140 Kč

5%

57,00 Kč

1 197,00 Kč

30

24,00 Kč

720 Kč

5%

36,00 Kč

756,00 Kč

290

5,90 Kč

1 711 Kč

19%

325,09 Kč

2 036,09 Kč

Bok Koleno

Hovězí maso

Zadní maso Kuřecí maso Kuře mražené Kuř. prsa chlazená Uzeniny

Ostatní potraviny

Olej Pivo Gambrinus Celkem (5%)

307 439,00 Kč

Celkem (19%)

1 711,00 Kč

15 371,95 Kč 322 810,95 Kč 325,09 Kč

2 036,09 Kč

55

8.1.2 Ostatní výdaje Tabulka 4: Ostatní výdaje v roce 2004. Název zboží

Cena bez daně

Sazba daně

Daň

Cena s daní

300,00 Kč

19%

57,00 Kč

357,00 Kč

Čisticí prostředky

7 900,00 Kč

19%

1 501,00 Kč

9 401,00 Kč

Obalový materiál

3 100,00 Kč

19%

589,00 Kč

3 689,00 Kč

2 147,00 Kč

13 447,00 Kč

Broušení nožů

Celkem

11 300,00 Kč

Tabulka 3 a tabulka 4 obsahuje vybraný seznam nakupovaného zboţí. Všechny potraviny se nachází ve sníţené sazbě daně (5%). Výjimku tvoří pivo Gambrinus, které spadá společně s ostatními výdaji do základní sazby daně (19%). Mnoţství nakoupeného zboţí je průměrné za daný rok a rozpočítané na čtvrtletí. Vypočítala jsem celkový základ daně, coţ je cena bez daně. Dále jsem vypočítala daň a cenu s daní. Celkové součty jsem rozdělila do základní a sníţené sazby, protoţe do daňového přiznání se kaţdá sazba zapisuje na řádek zvlášť. Nákupní ceny jsou stanovené průměrem za celý rok.

56

8.1.3 Tržby za zboží Tabulka 5: Tržby v roce 2004. Název zboží

Množství Cena za 1 kg v kg vč. daně

Cena celkem s daní

Sazba daně

Daň

Cena bez daně

Vepřové maso 290

63,00 Kč

18 270 Kč

5%

869,65 Kč 17 400,35 Kč

90

59,90 Kč

5 391 Kč

5%

256,61 Kč

Kotleta s kostí

215

109,90 Kč

23 629 Kč

5% 1 124,72 Kč 22 503,78 Kč

Krkovice s kostí

320

96,00 Kč

30 720 Kč

5% 1 462,27 Kč 29 257,73 Kč

Kýta

260

103,00 Kč

26 780 Kč

5% 1 274,73 Kč 25 505,27 Kč

Plec

300

97,00 Kč

29 100 Kč

5% 1 385,16 Kč 27 714,84 Kč

Syrové sádlo

200

62,00 Kč

12 400 Kč

5%

590,24 Kč 11 809,76 Kč

Kližka

150

122,00 Kč

18 300 Kč

5%

871,08 Kč 17 428,92 Kč

Přední s kostí

185

81,00 Kč

14 985 Kč

5%

713,29 Kč 14 271,71 Kč

90

169,00 Kč

15 210 Kč

5%

724,00 Kč 14 486,00 Kč

60

52,00 Kč

3 120 Kč

5%

148,51 Kč

120

105,00 Kč

12 600 Kč

5%

599,76 Kč 12 000,24 Kč

Debrecínská pečeně

150

149,00 Kč

22 350 Kč

5% 1 063,86 Kč 21 286,14 Kč

Šunkový salám

185

99,00 Kč

18 315 Kč

5%

871,79 Kč 17 443,21 Kč

Turistický salám

175

105,00 Kč

18 375 Kč

5%

874,65 Kč 17 500,35 Kč

Vepřová šunka

140

139,00 Kč

19 460 Kč

5%

926,30 Kč 18 533,70 Kč

Vysočina

180

99,00 Kč

17 820 Kč

5%

848,23 Kč 16 971,77 Kč

Debrecínské párky

190

116,00 Kč

22 040 Kč

5% 1 049,10 Kč 20 990,90 Kč

Vídeňské párky

200

109,00 Kč

21 800 Kč

5% 1 037,68 Kč 20 762,32 Kč

Uzená krkovice

160

99,00 Kč

15 840 Kč

5%

Rohlík

960

1,30 Kč

1 248 Kč

5%

59,40 Kč

1 188,60 Kč

Houska

800

1,60 Kč

1 280 Kč

5%

60,93 Kč

1 219,07 Kč

Máslo

350

22,50 Kč

7 875 Kč

5%

374,85 Kč

7 500,15 Kč

Minerální vody

120

12,90 Kč

1 548 Kč

5%

73,68 Kč

1 474,32 Kč

30

29,90 Kč

897 Kč

5%

42,70 Kč

854,30 Kč

290

8,90 Kč

2 581 Kč

19%

412,19 Kč

2 168,81 Kč

Bok Koleno

5 134,39 Kč

Hovězí maso

Zadní maso Kuřecí maso Kuře mražené Kuř. prsa chlazená

2 971,49 Kč

Uzeniny

753,98 Kč 15 086,02 Kč

Ostatní potraviny

Olej Pivo Gambrinus Celkem (5%)

379 352,50 Kč

18 057,18 Kč

361 295 Kč

Celkem (19%)

2 581,00 Kč

412,19 Kč

2 169 Kč

57

V této tabulce je zaznamenán prodej. Počítám s tím, ţe veškeré zboţí bude prodáno, jelikoţ jsou to potraviny, které mají určitou dobu trvanlivosti a majitel řeznictví nakupuje zboţí tak, aby se do konce kaţdého týdne prodalo a na začátku týdne objednal čerstvé. Opět jsem vypočítala celkový základ daně v základní a sníţené sazbě daně a daň v jednotlivých sazbách. Prodejní ceny jsou stanovené průměrem, podle cen, které u výrobků byly stanoveny během roku 2004. Tabulka 6: Výstupy a vstupy v roce 2004.

Uskutečněná zdanitelná plnění (výstupy) Základ daně Základní sazba (19%) Sníţená sazba (5%)

Daň na výstupu

2 169,00 Kč

412,00 Kč

361 295,00 Kč

18 057,00 Kč 18 469,00 Kč

Nárok na odpočet daně (vstupy) Základ daně

V plné výši

Základní sazba (19%)

13 011,00 Kč

2 472,00 Kč

Sníţená sazba (5%)

307 439,00 Kč

15 372,00 Kč 17 844,00 Kč

Vlastní daňová povinnost

výstupy > vstupy

Nadměrný odpočet

výstupy < vstupy

625 Kč

Do tabulky 6 jsem zaznamenala všechny součty základů daně u výstupů i vstupů v základní i sníţené sazbě daně zvlášť. Jak uţ jsem se zmiňovala do daňového přiznání se základní a sníţená sazba zapisuje do kaţdého řádku samostatně. Hodnoty jsem zaokrouhlila na celé koruny. Sečetla jsem všechny daně u výstupů i vstupů a opět jsem je rozdělila na základní a sníţenou sazbu. Tyto údaje jsem pouţila z tabulky 3, tabulky 4 a tabulky 5.

58

Jelikoţ daň na výstupu převýšila daň na vstupu o 625 Kč, měl pan Klátil povinnost podat daňové přiznání do 25. října 2004 na Finančním úřadu v Pacově a k tomuto datu i daň zaplatit. Vyplněné daňové přiznání je k nahlédnutí v příloze C.

59

8.2 Rok 2008 – zdaňovací období leden až březen 8.2.1 Nákup zboží za hotové Tabulka 7: Nákupní ceny zboží v roce 2008. Název zboží

Množství Cena za 1 kg v kg bez daně

Cena bez daně

Sazba daně

Daň

Cena s daní

Vepřové maso Bok Koleno

290 90

59,00 Kč 17 110,00 Kč

9% 1 539,90 Kč

18 649,90 Kč

49,00 Kč

9%

396,90 Kč

4 806,90 Kč

4 410,00 Kč

Kotleta s kostí

215

82,00 Kč 17 630,00 Kč

9% 1 586,70 Kč

19 216,70 Kč

Krkovice s kostí

320

67,00 Kč 21 440,00 Kč

9% 1 929,60 Kč

23 369,60 Kč

Kýta

260

78,00 Kč 20 280,00 Kč

9% 1 825,20 Kč

22 105,20 Kč

Plec

300

76,00 Kč 22 800,00 Kč

9% 2 052,00 Kč

24 852,00 Kč

Syrové sádlo

200

45,00 Kč

9%

810,00 Kč

9 810,00 Kč

9 000,00 Kč

Hovězí maso Kližka

150

109,00 Kč 16 350,00 Kč

9% 1 471,50 Kč

17 821,50 Kč

Přední s kostí

185

72,00 Kč 13 320,00 Kč

9% 1 198,80 Kč

14 518,80 Kč

90

155,00 Kč 13 950,00 Kč

9% 1 255,50 Kč

15 205,50 Kč

205,20 Kč

2 485,20 Kč

Zadní maso Kuřecí maso Kuře mražené

60

38,00 Kč

2 280,00 Kč

9%

120

95,00 Kč 11 400,00 Kč

9% 1 026,00 Kč

12 426,00 Kč

Debrecínská pečeně

150

105,00 Kč 15 750,00 Kč

9% 1 417,50 Kč

17 167,50 Kč

Šunkový salám

185

76,00 Kč 14 060,00 Kč

9% 1 265,40 Kč

15 325,40 Kč

Turistický salám

175

93,00 Kč 16 275,00 Kč

9% 1 464,75 Kč

17 739,75 Kč

Vepřová šunka

140

105,00 Kč 14 700,00 Kč

9% 1 323,00 Kč

16 023,00 Kč

Vysočina

180

84,00 Kč 15 120,00 Kč

9% 1 360,80 Kč

16 480,80 Kč

Debrecínské párky

190

93,00 Kč 17 670,00 Kč

9% 1 590,30 Kč

19 260,30 Kč

Vídeňské párky

200

93,00 Kč 18 600,00 Kč

9% 1 674,00 Kč

20 274,00 Kč

Uzená krkovice

160

75,00 Kč 12 000,00 Kč

9% 1 080,00 Kč

13 080,00 Kč

Kuř. prsa chlazená Uzeniny

Ostatní potraviny Rohlík

960

1,30 Kč

1 248,00 Kč

9%

112,32 Kč

1 360,32 Kč

Houska

800

1,60 Kč

1 280,00 Kč

9%

115,20 Kč

1 395,20 Kč

Máslo

350

24,90 Kč

8 715,00 Kč

9%

784,35 Kč

9 499,35 Kč

Minerální vody

120

10,50 Kč

1 260,00 Kč

9%

113,40 Kč

1 373,40 Kč

30

25,00 Kč

750,00 Kč

9%

67,50 Kč

817,50 Kč

290

6,90 Kč

2 001,00 Kč

19%

380,19 Kč

2 381,19 Kč

Olej Pivo Gambrinus Celkem (9%)

307 398,00 Kč

Celkem (19%)

2 001,00 Kč

27 665,82 Kč 335 063,82 Kč 380,19 Kč

2 381,19 Kč

60

8.2.2 Ostatní výdaje Tabulka 8: Ostatní výdaje v roce 2008. Název zboží

Cena bez daně

Sazba daně

Daň

Cena s daní

350,00 Kč

19%

66,50 Kč

416,50 Kč

Čisticí prostředky

8 450,00 Kč

19%

1 605,50 Kč

10 055,50 Kč

Obalový materiál

3 500,00 Kč

19%

665,00 Kč

4 165,00 Kč

2 337,00 Kč

14 637,00 Kč

Broušení nožů

Celkem

12 300,00 Kč

Tyto dvě tabulky 7 a 8 obsahují vybraný seznam nakupovaného zboţí. Všechny potraviny se nachází ve sníţené sazbě daně (9%), tato sazba se zvýšila o 4%. Výjimku tvoří pivo Gambrinus, které spadá společně s ostatními výdaji do základní sazby daně (19%), která zůstala beze změny. Mnoţství nakoupeného zboţí je průměrné za daný rok a rozpočítané na čtvrtletí. Vypočítala jsem celkový základ daně, coţ je cena bez daně. Dále jsem vypočítala daň a cenu s daní. Celkové součty jsem rozdělila do základní a sníţené sazby, protoţe do daňového přiznání se kaţdá sazba zapisuje na řádek zvlášť. Nákupní ceny jsou stanovené průměrem. V porovnání s rokem 2004 můţeme vidět, ţe vývojem u nákupní ceny vepřového masa došlo k mírnému sníţení. U hovězího masa, kuřecího masa a ostatních potravin došlo ke zdraţení.

61

8.2.3 Tržby za prodej zboží Tabulka 9: Tržby v roce 2008. Název zboží

Množství Cena za 1 kg Cena celkem Sazba v kg vč. daně s daní daně

Daň

Cena bez daně

Vepřové maso Bok Koleno

290 90

69,90 Kč 20 271,00 Kč

9%

1 674,38 Kč

18 596,62 Kč

65,00 Kč

5 850,00 Kč

9%

483,21 Kč

5 366,79 Kč

Kotleta s kostí

215

109,00 Kč 23 435,00 Kč

9%

1 935,73 Kč

21 499,27 Kč

Krkovice s kostí

320

93,00 Kč 29 760,00 Kč

9%

2 458,18 Kč

27 301,82 Kč

Kýta

260

106,00 Kč 27 560,00 Kč

9%

2 276,46 Kč

25 283,54 Kč

Plec

300

95,00 Kč 28 500,00 Kč

9%

2 354,10 Kč

26 145,90 Kč

Syrové sádlo

200

65,00 Kč 13 000,00 Kč

9%

1 073,80 Kč

11 926,20 Kč

Kližka

150

135,00 Kč 20 250,00 Kč

9%

1 672,65 Kč

18 577,35 Kč

Přední s kostí

185

89,00 Kč 16 465,00 Kč

9%

1 360,01 Kč

15 104,99 Kč

90

176,00 Kč 15 840,00 Kč

9%

1 308,38 Kč

14 531,62 Kč

3 180,00 Kč

9%

262,67 Kč

2 917,33 Kč

Hovězí maso

Zadní maso Kuřecí maso Kuře mražené

60

53,00 Kč

Kuř. prsa chlazená

120

109,00 Kč 13 080,00 Kč

9%

1 080,41 Kč

11 999,59 Kč

Uzeniny Debrecínská pečeně Šunkový salám

150

129,00 Kč 19 350,00 Kč

9%

1 598,31 Kč

17 751,69 Kč

185

95,00 Kč 17 575,00 Kč

9%

1 451,70 Kč

16 123,31 Kč

Turistický salám

175

110,00 Kč 19 250,00 Kč

9%

1 590,05 Kč

17 659,95 Kč

Vepřová šunka

140

159,00 Kč 22 260,00 Kč

9%

1 838,68 Kč

20 421,32 Kč

Vysočina

180

95,00 Kč 17 100,00 Kč

9%

1 412,46 Kč

15 687,54 Kč

Debrecínské párky

190

119,00 Kč 22 610,00 Kč

9%

1 867,59 Kč

20 742,41 Kč

Vídeňské párky

200

119,00 Kč 23 800,00 Kč

9%

1 965,88 Kč

21 834,12 Kč

Uzená krkovice

160

102,00 Kč 16 320,00 Kč

9%

1 348,03 Kč

14 971,97 Kč

Ostatní potraviny Rohlík

960

1,70 Kč

1 632,00 Kč

9%

134,80 Kč

1 497,20 Kč

Houska

800

2,00 Kč

1 600,00 Kč

9%

132,16 Kč

1 467,84 Kč

Máslo

350

34,00 Kč 11 900,00 Kč

9%

982,94 Kč

10 917,06 Kč

Minerální vody

120

13,90 Kč

1 668,00 Kč

9%

137,78 Kč

1 530,22 Kč

30

31,00 Kč

930,00 Kč

9%

76,82 Kč

853,18 Kč

290

9,90 Kč

2 871,00 Kč

19%

458,50 Kč

2 412,50 Kč

Olej Pivo Gambrinus Celkem (9%)

393 186,00 Kč

Celkem (19%)

2 871,00 Kč

32 477,16 Kč 360 708,84 Kč 458,50 Kč

2 412,50 Kč

62

V této tabulce je zaznamenán prodej. Počítám s tím, ţe veškeré zboţí bude prodáno, jelikoţ jsou to potraviny, které mají určitou dobu trvanlivosti a majitel řeznictví nakupuje zboţí tak, aby se do konce kaţdého týdne prodalo a na začátku týdne objednal čerstvé. Opět jsem vypočítala celkový základ daně v základní a sníţené sazbě daně a daň v jednotlivých sazbách. Prodejní ceny jsou stanovené průměrem, podle cen, které u výrobků byly stanoveny během roku 2008. V porovnání s rokem 2004 můţeme vidět, ţe vývojem u prodejní ceny vepřového masa, hovězího masa a kuřecího masa došlo ke zdraţené. Na zdraţení mělo vliv zvýšení sníţené sazby daně o 4% a zároveň zvyšování kvality masa. U uzenin došlo k oběma variantám, za zmínění stojí cena vepřové šunky, která byla zdraţena o 20 Kč na 1 kg z důvodu zvýšení kvality. A naproti tomu debrecínská pečeně byla zlevněna o 20 Kč na 1 kg z důvodu zhoršení kvality. Ostatní potraviny byly zdraţeny, největší zdraţení se týkalo másla a to o 12 Kč za čtvrt kila. Tabulka 10: Výstupy a vstupy v roce 2008.

Uskutečněná zdanitelná plnění (výstupy) Základ daně Základní sazba (19%) Sníţená sazba (9%)

Daň na výstupu

2 413,00 Kč

459,00 Kč

360 709,00 Kč

32 477,00 Kč 32 936,00 Kč

Nárok na odpočet daně (vstupy) Základ daně

V plné výši

Základní sazba (19%)

14 301,00 Kč

2 718,00 Kč

Sníţená sazba (9%)

307 398,00 Kč

27 666,00 Kč 30 384,00 Kč

Vlastní daňová povinnost

výstupy > vstupy

Nadměrný odpočet

výstupy < vstupy

2 552 Kč

63

Do tabulky 10 jsem zaznamenala všechny součty základů daně u výstupů i vstupů v základní i sníţené sazbě zvlášť. Hodnoty jsou zaokrouhleny na celé koruny. Došlo ke zvýšení sníţené sazby daně, celkově se zvýšila daň v porovnání s rokem 2004. Sečetla jsem všechny daně u výstupů i vstupů a opět jsem je rozdělila na základní a sníţenou sazbu. Jelikoţ daň na výstupu převýšila daň na vstupu o 2 553 Kč, měl pan Klátil povinnost podat daňové přiznání do 25. dubna 2008 na Finančním úřadu v Pacově a k tomuto datu daň zaplatit. Vyplněné daňové přiznání je k nahlédnutí v příloze D.

64

8.3 Rok 2010 – zdaňovací období leden až březen 8.3.1 Nákup zboží za hotové Tabulka 11: Nákupní ceny zboží v roce 2010. Název zboží

Množství Cena za 1 kg v kg bez daně

Cena bez daně

Sazba daně

Daň

Cena s daní

Vepřové maso 290

61,00 Kč

17 690 Kč

10%

1 769,00 Kč

19 459,00 Kč

90

49,00 Kč

4 410 Kč

10%

441,00 Kč

4 851,00 Kč

Kotleta s kostí

215

81,00 Kč

17 415 Kč

10%

1 741,50 Kč

19 156,50 Kč

Krkovice s kostí

320

66,00 Kč

21 120 Kč

10%

2 112,00 Kč

23 232,00 Kč

Kýta

260

77,00 Kč

20 020 Kč

10%

2 002,00 Kč

22 022,00 Kč

Plec

300

78,00 Kč

23 400 Kč

10%

2 340,00 Kč

25 740,00 Kč

Syrové sádlo

200

49,00 Kč

9 800 Kč

10%

980,00 Kč

10 780,00 Kč

Kližka

150

115,00 Kč

17 250 Kč

10%

1 725,00 Kč

18 975,00 Kč

Přední s kostí

185

73,00 Kč

13 505 Kč

10%

1 350,50 Kč

14 855,50 Kč

90

159,00 Kč

14 310 Kč

10%

1 431,00 Kč

15 741,00 Kč

60

37,90 Kč

2 274 Kč

10%

227,40 Kč

2 501,40 Kč

120

92,00 Kč

11 040 Kč

10%

1 104,00 Kč

12 144,00 Kč

Debrecínská pečeně

150

98,00 Kč

14 700 Kč

10%

1 470,00 Kč

16 170,00 Kč

Šunkový salám

185

75,00 Kč

13 875 Kč

10%

1 387,50 Kč

15 262,50 Kč

Turistický salám

175

89,90 Kč

15 733 Kč

10%

1 573,25 Kč

17 305,75 Kč

Vepřová šunka

140

109,90 Kč

15 386 Kč

10%

1 538,60 Kč

16 924,60 Kč

Vysočina

180

86,00 Kč

15 480 Kč

10%

1 548,00 Kč

17 028,00 Kč

Debrecínské párky

190

90,00 Kč

17 100 Kč

10%

1 710,00 Kč

18 810,00 Kč

Vídeňské párky

200

90,00 Kč

18 000 Kč

10%

1 800,00 Kč

19 800,00 Kč

Uzená krkovice

160

72,00 Kč

11 520 Kč

10%

1 152,00 Kč

12 672,00 Kč

Rohlík

960

1,30 Kč

1 248 Kč

10%

124,80 Kč

1 372,80 Kč

Houska

800

2,00 Kč

1 600 Kč

10%

160,00 Kč

1 760,00 Kč

Máslo

350

21,00 Kč

7 350 Kč

10%

735,00 Kč

8 085,00 Kč

Minerální vody

120

9,50 Kč

1 140 Kč

10%

114,00 Kč

1 254,00 Kč

30

28,50 Kč

855 Kč

10%

85,50 Kč

940,50 Kč

290

6,90 Kč

2 001 Kč

20%

400,20 Kč

2 401,20 Kč

Bok Koleno

Hovězí maso

Zadní maso Kuřecí maso Kuře mražené Kuř. prsa chlazená Uzeniny

Ostatní potraviny

Olej Pivo Gambrinus Celkem (10%)

306 220,50 Kč

Celkem (20%)

2 001,00 Kč

30 622,05 Kč 336 842,55 Kč 400,20 Kč

2 401,20 Kč

65

8.3.2 Ostatní výdaje Tabulka 12: Ostatní výdaje v roce 2010. Název zboží

Cena bez daně

Sazba daně

Daň

Cena s daní

380,00 Kč

20%

76,00 Kč

456,00 Kč

Čisticí prostředky

8 800,00 Kč

20%

1 760,00 Kč

10 560,00 Kč

Obalový materiál

3 850,00 Kč

20%

770,00 Kč

4 620,00 Kč

2 606,00 Kč

15 636,00 Kč

Broušení nožů

13 030,00 Kč

Celkem

Tyto dvě tabulky 11 a 12 obsahují vybraný seznam nakupovaných zboţí. Všechny potraviny se nachází ve sníţené sazbě daně (10%), které se zvýšila o jeden procentní bod. Výjimku tvoří pivo Gambrinus, které spadá společně s ostatními výdaji do základní sazby daně (20%), tato sazba se také zvýšila o jeden procentní bod. Mnoţství nakoupeného zboţí je průměrné za daný rok a rozpočítané na čtvrtletí. Vypočítala jsem celkový základ daně, coţ je cena bez daně. Dále jsem vypočítala daň a cenu s daní. Celkové součty jsem rozdělila do základní a sníţené sazby, protoţe do daňového přiznání se kaţdá sazba zapisuje na řádek zvlášť. Nákupní ceny jsou stanovené průměrem.

8.3.3 Nákup osobního automobilu za hotové Od 1. 4. 2009 zákon umoţnil nárok na odpočet daně při pořízení osobního automobilu pro podnikání. Pan Klátil si osobní automobil pořídil pro svou ekonomickou činnost, protoţe si potřebuje vyřizovat pracovní záleţitosti, jako je vyjednávání nákupních cen přímo s dodavateli v jejich sídle, nákup stravenek pro své zaměstnance, pro které dojíţdí do Jihlavy, vyřizování záleţitostí s OSSZ a OZP a jiné. Je povinen zaloţit kartu HIM a majetek bude odepisovat zrychleně nebo rovnoměrně po dobu pěti let. Tabulka 13: Nákup osobního automobilu 2010. Název zboží Osobní automobil Celkem

Cena bez daně 420 000,00 Kč 420 000,00 Kč

Sazba daně 20%

Daň

Cena s daní

84 000,00 Kč

504 000,00 Kč

84 000,00 Kč

504 000,00 Kč

66

8.3.4 Tržby za zboží Tabulka 14: Tržby v roce 2010. Název zboží

Množství Cena za 1 kg Cena celkem s Sazba v kg vč. daně daní daně

Daň

Cena bez daně

Vepřové maso 290

69,90 Kč

20 271 Kč

10%

1 842,63 Kč

18 428,37 Kč

90

66,00 Kč

5 940 Kč

10%

539,95 Kč

5 400,05 Kč

Kotleta s kostí

215

109,00 Kč

23 435 Kč

10%

2 130,24 Kč

21 304,76 Kč

Krkovice s kostí

320

89,00 Kč

28 480 Kč

10%

2 588,83 Kč

25 891,17 Kč

Kýta

260

105,00 Kč

27 300 Kč

10%

2 481,57 Kč

24 818,43 Kč

Plec

300

91,00 Kč

27 300 Kč

10%

2 481,57 Kč

24 818,43 Kč

Syrové sádlo

200

67,00 Kč

13 400 Kč

10%

1 218,06 Kč

12 181,94 Kč

Kližka

150

139,00 Kč

20 850 Kč

10%

1 895,27 Kč

18 954,74 Kč

Přední s kostí

185

89,90 Kč

16 632 Kč

10%

1 511,80 Kč

15 119,70 Kč

90

189,00 Kč

17 010 Kč

10%

1 546,21 Kč

15 463,79 Kč

60

56,00 Kč

3 360 Kč

10%

305,42 Kč

3 054,58 Kč

Kuř. prsa chlazená

120

109,00 Kč

13 080 Kč

10%

1 188,97 Kč

11 891,03 Kč

Uzeniny Debrecínská pečeně Šunkový salám

150

135,00 Kč

20 250 Kč

10%

1 840,73 Kč

18 409,28 Kč

185

97,00 Kč

17 945 Kč

10%

1 631,20 Kč

16 313,80 Kč

Turistický salám

175

108,00 Kč

18 900 Kč

10%

1 718,01 Kč

17 181,99 Kč

Vepřová šunka

140

169,00 Kč

23 660 Kč

10%

2 150,69 Kč

21 509,31 Kč

Vysočina

180

106,00 Kč

19 080 Kč

10%

1 734,37 Kč

17 345,63 Kč

Debrecínské párky

190

125,00 Kč

23 750 Kč

10%

2 158,88 Kč

21 591,13 Kč

Vídeňské párky

200

125,00 Kč

25 000 Kč

10%

2 272,50 Kč

22 727,50 Kč

Uzená krkovice

160

92,00 Kč

14 720 Kč

10%

1 338,05 Kč

13 381,95 Kč

Rohlík

960

1,90 Kč

1 824 Kč

10%

165,80 Kč

1 658,20 Kč

Houska

800

2,50 Kč

2 000 Kč

10%

181,80 Kč

1 818,20 Kč

Máslo

350

29,90 Kč

10 465 Kč

10%

951,27 Kč

9 513,73 Kč

Minerální vody

120

12,90 Kč

1 548 Kč

10%

140,71 Kč

1 407,29 Kč

30

31,00 Kč

930 Kč

10%

84,54 Kč

845,46 Kč

290

9,90 Kč

2 871 Kč

20%

478,60 Kč

2 392,40 Kč

Bok Koleno

Hovězí maso

Zadní maso Kuřecí maso Kuře mražené

Ostatní potraviny

Olej Pivo Gambrinus Celkem (10%)

397 129,50 Kč

36 099,07 Kč

361 030,43 Kč

Celkem (20%)

2 871,00 Kč

478,60 Kč

2 392,40 Kč

67

V tabulce 14 je zaznamenán prodej. Počítám s tím, ţe veškeré zboţí bude prodáno, jelikoţ jsou to potraviny, které mají určitou dobu trvanlivosti a majitel firmy nakupuje zboţí tak, aby se do konce kaţdého týdne prodalo a na začátku týdne objednal čerstvé. Opět jsem vypočítala celkový základ daně v základní a sníţené sazbě daně a daň v obou sazbách. Prodejní ceny jsou stanovené průměrem, podle cen, které u výrobků byly stanoveny během roku 2010. V porovnání s rokem 2008 vepřové maso si ceny drţelo stejné nebo bylo mírně zlevněno. U hovězího masa dochází neustále ke zdraţování převáţně z důvodu kvality. Ceny kuřecího masa si drţí svoji cenu, kuře mraţené bylo zdraţeno. U uzenin došlo spíš ke zdraţení, výjimkou je turistický salám, který byl zlevněn o 2 Kč za 1 kg. O 10 Kč byla zlevněna uzená krkovice za 1kg. K výraznému zlevnění došlo u másla o 4,10 Kč. Tabulka 15: Výstupy a vstupy v roce 2010.

Uskutečněná zdanitelná plnění (výstupy) Základ daně Základní sazba (20%) Sníţená sazba (10%)

Daň na výstupu

2 392,00 Kč

479,00 Kč

361 030,00 Kč

36 099,00 Kč 36 578,00 Kč

Nárok na odpočet daně (vstupy) Základ daně

V plné výši

Základní sazba (20%)

435 031,00 Kč

87 006,00 Kč

Sníţená sazba (10%)

306 221,00 Kč

30 622,00 Kč 117 628,00 Kč

Vlastní daňová povinnost

výstupy > vstupy

Nadměrný odpočet

výstupy < vstupy

81 050,00 Kč

Do tabulky 15 jsem zaznamenala všechny součty základů daně u výstupů i vstupů v základní i sníţené sazbě zvlášť. Obě sazby se o 1% zvedly, coţ se na výši dani projeví

68

minimálně. Všechny hodnoty jsou zaokrouhleny na celé koruny. Dále jsem sečetla všechny daně u výstupů i vstupů a opět jsem je rozdělila na základní a sníţenou sazbu. Jelikoţ v tomto roce byl pořízen osobní automobil, došlo k nadměrnému odpočtu. Je moţné, ţe přijde během tohoto roku na místní šetření finanční úřad. Daň na vstupu převýšila daň na výstupu o 81 050 Kč, pan Klátil má povinnost podat daňové přiznání do 25. dubna 2010 na Finančním úřadu v Pacově a daň mu bude vrácena. Vratku DPH zaúčtuje po obdrţení dokladu od FÚ jako příjem z podnikání. Vyplněné daňové přiznání je k nahlédnutí v příloze E.

69

8.4 Rok 2012 – zdaňovací období leden až březen 8.4.1 Nákup zboží za hotové Tabulka 16: Nákupní ceny v roce 2012. Název zboží

Množství Cena za 1 kg v kg bez daně

Cena bez daně

Sazba daně

Daň

Cena s daní

Vepřové maso 290

62,00 Kč

17 980 Kč

14%

2 517,20 Kč

20 497,20 Kč

90

47,00 Kč

4 230 Kč

14%

592,20 Kč

4 822,20 Kč

Kotleta s kostí

215

79,00 Kč

16 985 Kč

14%

2 377,90 Kč

19 362,90 Kč

Krkovice s kostí

320

65,00 Kč

20 800 Kč

14%

2 912,00 Kč

23 712,00 Kč

Kýta

260

76,00 Kč

19 760 Kč

14%

2 766,40 Kč

22 526,40 Kč

Plec

300

66,00 Kč

19 800 Kč

14%

2 772,00 Kč

22 572,00 Kč

Syrové sádlo

200

51,00 Kč

10 200 Kč

14%

1 428,00 Kč

11 628,00 Kč

Kližka

150

115,00 Kč

17 250 Kč

14%

2 415,00 Kč

19 665,00 Kč

Přední s kostí

185

73,00 Kč

13 505 Kč

14%

1 890,70 Kč

15 395,70 Kč

90

159,00 Kč

14 310 Kč

14%

2 003,40 Kč

16 313,40 Kč

60

37,90 Kč

2 274 Kč

14%

318,36 Kč

2 592,36 Kč

120

91,00 Kč

10 920 Kč

14%

1 528,80 Kč

12 448,80 Kč

Debrecínská pečeně

150

99,00 Kč

14 850 Kč

14%

2 079,00 Kč

16 929,00 Kč

Šunkový salám

185

75,00 Kč

13 875 Kč

14%

1 942,50 Kč

15 817,50 Kč

Turistický salám

175

92,00 Kč

16 100 Kč

14%

2 254,00 Kč

18 354,00 Kč

Vepřová šunka

140

119,00 Kč

16 660 Kč

14%

2 332,40 Kč

18 992,40 Kč

Vysočina

180

86,00 Kč

15 480 Kč

14%

2 167,20 Kč

17 647,20 Kč

Debrecínské párky

190

95,00 Kč

18 050 Kč

14%

2 527,00 Kč

20 577,00 Kč

Vídeňské párky

200

92,00 Kč

18 400 Kč

14%

2 576,00 Kč

20 976,00 Kč

Uzená krkovice

160

70,00 Kč

11 200 Kč

14%

1 568,00 Kč

12 768,00 Kč

Rohlík

960

1,50 Kč

1 440 Kč

14%

201,60 Kč

1 641,60 Kč

Houska

800

1,75 Kč

1 400 Kč

14%

196,00 Kč

1 596,00 Kč

Máslo

350

25,00 Kč

8 750 Kč

14%

1 225,00 Kč

9 975,00 Kč

Minerální vody

120

9,50 Kč

1 140 Kč

14%

159,60 Kč

1 299,60 Kč

30

28,50 Kč

855 Kč

14%

119,70 Kč

974,70 Kč

290

6,90 Kč

2 001 Kč

20%

400,20 Kč

2 401,20 Kč

Bok Koleno

Hovězí maso

Zadní maso Kuřecí maso Kuře mražené Kuř. prsa chlazená Uzeniny

Ostatní potraviny

Olej Pivo Gambrinus Celkem (14%)

306 214,00 Kč

Celkem (20%)

2 001,00 Kč

42 869,96 Kč 349 083,96 Kč 400,20 Kč

2 401,20 Kč

70

8.4.2 Ostatní výdaje Tabulka 17: Ostatní výdaje v roce 2012. Název zboží

Cena bez daně

Sazba daně

Daň

Cena s daní

400,00 Kč

20%

80,00 Kč

480,00 Kč

Čisticí prostředky

9 000,00 Kč

20%

1 800,00 Kč

10 800,00 Kč

Obalový materiál

3 960,00 Kč

20%

792,00 Kč

4 752,00 Kč

2 672,00 Kč

16 032,00 Kč

Broušení nožů

Celkem

13 360,00 Kč

Tyto dvě tabulky obsahují vybraný seznam nakupovaného zboţí. Všechny potraviny nachází ve sníţené sazbě daně (14%), které se zvýšila o 4%. Výjimku tvoří pivo Gambrinus, které spadá společně s ostatními výdaji do základní sazby daně (20%), tato sazba zůstala nepozměněná. Vypočítala jsem celkový základ daně, coţ je cena bez daně. Dále jsem vypočítala daň a cenu s daní. Celkové součty jsem rozdělila do základní a sníţené sazby, protoţe do daňového přiznání se kaţdá sazba zapisuje na řádek zvlášť. V porovnání nákupních cen s rokem 2010 si hovězí maso drţí svojí cenu. Vepřové maso bylo zlevněno kromě boku a syrového sádla, které byly zdraţeny z důvodu nedostatku sádla. Kuřecí prsa byla v průměru s předchozím rokem o 1 Kč na 1 kg levnější. Uzeniny a potraviny si udrţuji svou cenu, maximálně došlo k zlevnění či podraţení o 1 Kč, kromě vepřové šunky, která byla podraţena o 10 Kč.

71

8.4.3 Tržby za prodej zboží Tabulka 18: Tržby v roce 2012. Název zboží

Množství Cena za 1 kg Cena celkem s Sazba v kg vč. daně daní daně

Daň

Cena bez daně

Vepřové maso 290

83,00 Kč

24 070 Kč

14%

2 955,80 Kč

21 114,20 Kč

90

69,00 Kč

6 210 Kč

14%

762,59 Kč

5 447,41 Kč

Kotleta s kostí

215

99,90 Kč

21 479 Kč

14%

2 637,56 Kč

18 840,94 Kč

Krkovice s kostí

320

87,00 Kč

27 840 Kč

14%

3 418,75 Kč

24 421,25 Kč

Kýta

260

99,90 Kč

25 974 Kč

14%

3 189,61 Kč

22 784,39 Kč

Plec

300

89,90 Kč

26 970 Kč

14%

3 311,92 Kč

23 658,08 Kč

Syrové sádlo

200

70,00 Kč

14 000 Kč

14%

1 719,20 Kč

12 280,80 Kč

Kližka

150

145,00 Kč

21 750 Kč

14%

2 670,90 Kč

19 079,10 Kč

Přední s kostí

185

99,00 Kč

18 315 Kč

14%

2 249,08 Kč

16 065,92 Kč

90

196,00 Kč

17 640 Kč

14%

2 166,19 Kč

15 473,81 Kč

60

49,90 Kč

2 994 Kč

14%

367,66 Kč

2 626,34 Kč

Kuř. prsa chlazená

120

129,00 Kč

15 480 Kč

14%

1 900,94 Kč

13 579,06 Kč

Uzeniny Debrecínská pečeně Šunkový salám

150

149,00 Kč

22 350 Kč

14%

2 744,58 Kč

19 605,42 Kč

185

89,00 Kč

16 465 Kč

14%

2 021,90 Kč

14 443,10 Kč

Turistický salám

175

118,00 Kč

20 650 Kč

14%

2 535,82 Kč

18 114,18 Kč

Vepřová šunka

140

179,00 Kč

25 060 Kč

14%

3 077,37 Kč

21 982,63 Kč

Vysočina

180

116,00 Kč

20 880 Kč

14%

2 564,06 Kč

18 315,94 Kč

Debrecínské párky

190

129,00 Kč

24 510 Kč

14%

3 009,83 Kč

21 500,17 Kč

Vídeňské párky

200

129,00 Kč

25 800 Kč

14%

3 168,24 Kč

22 631,76 Kč

Uzená krkovice

160

89,00 Kč

14 240 Kč

14%

1 748,67 Kč

12 491,33 Kč

Rohlík

960

1,90 Kč

1 824 Kč

14%

223,99 Kč

1 600,01 Kč

Houska

800

2,90 Kč

2 320 Kč

14%

284,90 Kč

2 035,10 Kč

Máslo

350

29,90 Kč

10 465 Kč

14%

1 285,10 Kč

9 179,90 Kč

Minerální vody

120

12,90 Kč

1 548 Kč

14%

190,09 Kč

1 357,91 Kč

30

32,00 Kč

960 Kč

14%

117,89 Kč

842,11 Kč

290

10,90 Kč

3 161 Kč

20%

526,94 Kč

2 634,06 Kč

Bok Koleno

Hovězí maso

Zadní maso Kuřecí maso Kuře mražené

Ostatní potraviny

Olej Pivo Gambrinus Celkem (14%)

409 793,50 Kč

Celkem (20%)

3 161,00 Kč

50 322,64 Kč 359 470,86 Kč 526,94 Kč

2 634,06 Kč

72

V této tabulce 18 je zaznamenán prodej. Počítám s tím, ţe veškeré zboţí bude prodáno. Jelikoţ jsou to potraviny, které mají určitou dobu trvanlivost a pan Klátil nakupuje zboţí tak, aby do konce kaţdého týdne se prodalo a na začátku týdne objednal čerstvé. Opět jsem vypočítala celkový základ daně v základní a sníţené sazbě daně a daň. Prodejní ceny jsou stanovené průměrem, podle cen, které u výrobků byly stanoveny v roce 2011. Hovězí maso se v porovnání s předchozím rokem opět zdraţuje, oproti tomu prodejní cena vepřového masa se sniţuje, kromě boku, kolena a syrového sádla. Uzeniny také prošly zdraţení a to samé platí i u ostatních potravin. Tabulka 19: Výstupy a vstupy v roce 2012.

Uskutečněná zdanitelná plnění (výstupy): Základ daně

Daň na výstupu

Základní sazba (20%)

2 634,00 Kč

526,99 Kč

Sníţená sazba (14%)

359 471,00 Kč

50 323,00 Kč 50 849,99 Kč

Nárok na odpočet daně (vstupy): Základ daně

V plné výši

Základní sazba (20%)

15 361,00 Kč

3 072,00 Kč

Sníţená sazba (14%)

306 214,00 Kč

42 870,00 Kč 45 942,00 Kč

Vlastní daňová povinnost

výstupy > vstupy

Nadměrný odpočet

výstupy < vstupy

4 908 Kč

Do tabulky 19 jsem zaznamenala všechny součty základů daně u výstupů i vstupů v základní i sníţené sazbě zvlášť. Sníţená sazba daně se zvýšila o 4%, coţ je velká změna a hodně se projevuje při prodeji, kdy je cena zboţí daleko vyšší. Dále jsem sečetla všechny daně u výstupů i vstupů a opět jsem je rozdělila na základní a sníţenou sazbu.

73

Jelikoţ daň na výstupu převýšila daň na vstupu o 4 908 Kč, je povinen pan Klátil podat daňově přiznání a zaplatit tuto částku Finančnímu úřadu v Pacově do 25. dubna 2012. Vyplněné daňové přiznání je k nahlédnutí v příloze F.

74

9 Vyhodnocení 9.1 Nákupní ceny 180,00 Kč 160,00 Kč 140,00 Kč 120,00 Kč 100,00 Kč 80,00 Kč

2004

60,00 Kč

2008

40,00 Kč

2010

20,00 Kč

2012

0,00 Kč

Název masa

Graf 2: Vývoj nákupních cen masa.

Podle tohoto grafu můţeme vidět, jak se nákupní ceny bez daně pro řeznictví vyvíjely. Ceny vepřového masa celkově klesaly. Největší pokles ceny byl u kotlety s kostí, krkovice s kostí, kýty a plece, která se sníţila od roku 2004 do roku 2012 o 15 Kč za 1 kg, protoţe chovy prasat se zvětšují a vepřového masa je dostatek. Bok a syrové sádlo se zdraţovalo, protoţe prasata jsou šlechtěná, aby měla co nejméně tuku. Hovězí maso bylo vývojem zdraţováno, důvodem bylo zvyšování kvality a prodej masa z mladých býků. Kuřecí maso (prsa) se v roce 2008 oproti roku 2004 zvýšila a pak se mírně sniţovala a spíš si svou hodnotu udrţovalo. Kuře mraţené bylo podraţeno a od roku 2008 si udrţovalo svoji cenu.

75

140,00 Kč 120,00 Kč 100,00 Kč 80,00 Kč 60,00 Kč

2004

40,00 Kč

2008

20,00 Kč

2010

0,00 Kč

2012

Název uzeniny

Graf 3: Vývoj nákupních cen uzenin.

Nákupní ceny uzenin byly velice kolísavé, jak můţeme z grafu vidět. Docházelo k poklesu cen i k růstu cen, záleţelo na předpovědi dodavatelů, co bude v kterém období nakupováno, zda budou svátky, či bude období po novém roce, kdy lidé potřebují peníze investovat do všech poplatků, jako je voda, elektrika, plyn. K největšímu vzrůstu cen dochází u šunky, která se od roku 2004 do roku 2012 zvýšila aţ o 20 Kč na 1 kg, důvodem je vyšší kvalita.

76

30,00 Kč 25,00 Kč 20,00 Kč 2004

15,00 Kč

2008 10,00 Kč

2010 2012

5,00 Kč 0,00 Kč Rohlík

Houska

Máslo

Minerální vody

Olej

Pivo Gambrinus

Název potravin

Graf 4: Vývoj nákupních cen ostatních potravin.

Z tohoto grafu můţeme vidět, ţe pečivo bylo mírně zdraţováno, pivo Gambrinus bylo v roce 2008 oproti roku 2004 podraţeno a poté si drţelo svou hodnotu. U minerálních vod došlo k mírnému podraţení v roce 2008, ale poté se cena vrátila na svou hodnotu. Velké výkyvy cen byly u másla, důvodem zdraţování je sniţování produkce mléka, nedostatek mléčného tuku (smetana) a vysoké výkupní ceny. U oleje došlo k výraznému podraţení, protoţe ceny olejnin na burze vysoce rostou z důvodu nedostatku.

9.2 Prodejní ceny Prodejní ceny jsou odvozovány od nákupní ceny, kdy si pan Klátil k ceně přidá daň a zisk, kterého chce dosáhnout. Výše cen se dále tvoří dle poptávky zákazníků (před svátky je maso draţší) a z hlediska konkurence. Skoro u většiny potravin můţeme vidět nárůst cen, hlavní příčinou je zvyšující se sazba daně.

77

250,00 Kč 200,00 Kč 150,00 Kč 100,00 Kč

2004 2008

50,00 Kč

2010 2012

0,00 Kč

Název masa

Graf 5: Vývoj prodejních cen masa.

Vývoj prodejních cen masa je podobný jako vývoj nákupních cen. Cena vepřového masa klesá i přes zvyšování sazeb, protoţe má majitel řeznictví nízké nákupní ceny, můţe si takové ceny dovolit. Ceny hovězího masa však postupně stoupají, důvod je, ţe i nákupní ceny rostou, protoţe maso pochází z ČR a není dováţeno z Polska či Rakouska a důvodem je i zvyšování DPH. Kuřecí maso se v roce 2012 zdraţila o 20 Kč.

78

200,00 Kč 180,00 Kč 160,00 Kč 140,00 Kč 120,00 Kč 100,00 Kč 80,00 Kč 60,00 Kč 40,00 Kč 20,00 Kč 0,00 Kč

2004 2008 2010 2012

Název uzeniny

Graf 6: Vývoj prodejních cen uzenin.

Ceny uzenin, jak můţeme vidět z grafu 6, jsou kolísavé, ale spíše stoupají. Důvodem je zvyšování DPH, zvyšování nákupní ceny a rozhodující je období (svátky). Prodej vepřové šunky se zvedl od roku 2004 do roku 2012 o 40 Kč za 1 kg, coţ je hodně. Důvodem je zvýšení nákupní ceny, DPH a zvyšování kvality. 40,00 Kč 35,00 Kč 30,00 Kč 25,00 Kč 2004

20,00 Kč

2008

15,00 Kč

2010

10,00 Kč

2012

5,00 Kč 0,00 Kč Rohlík

Houska

Máslo

Minerální vody

Olej

Pivo Gambrinus

Název potravin

Graf 7: Vývoj prodejních cen u ostatních potravin.

79

Vývoj prodejních cen u ostatních potravin se postupně zvyšoval. Opět za největší pozornost stojí máslo, které jak uţ jsem se zmiňovala, vysoce podraţilo z důvodu sniţování produkce mléka, nedostatek mléčného tuku (smetana) a vysoké výkupní ceny, v roce 2010 se jeho cena sníţila, kterou si udrţuje do dnes.

9.3 Sazby daně 450 000 Kč 400 000 Kč 350 000 Kč 300 000 Kč 250 000 Kč

Základ daně

200 000 Kč

Daň

150 000 Kč

Celkem

100 000 Kč 50 000 Kč 0 Kč 2004

2008

2010

2012

Rok

Graf 8: Vývoj snížené sazby daně na výstupu.

350 000 Kč 300 000 Kč 250 000 Kč 200 000 Kč

Základ daně

150 000 Kč

Daň

100 000 Kč

Celkem

50 000 Kč 0 Kč 2004

2008

2010

2012

Rok

Graf 9: Vývoj snížené sazby daně na vstupu.

80

V grafech 8 a 9 můţeme vidět, jak se sníţená sazba daně zvyšovala. Cena bez daně se drţí během let 2004, 2008, 2010 a 2012 na stejné úrovni, někdy došlo k podraţení zboţí – např. vepřová šunka, která se rok od roku zdraţuje. Ale naproti tomu bylo zboţí i zlevňováno – např. vepřové maso. Daň poroste i v následujících letech a proto je potřeba neustále předpokládat zdraţování nejen potravin. Je důleţité připravovat si neustálou strategii prodeje pro další roky. 3 500 Kč 3 000 Kč 2 500 Kč 2 000 Kč Základ daně 1 500 Kč

Daň Celkem

1 000 Kč 500 Kč 0 Kč 2004

2008

2010

2012

Rok

Graf 10: Vývoj základní sazby daně na výstupu.

Graf 10 nám ukazuje, ţe základní sazba si udrţuje svoji výši. Dojde ke zvýšení maximálně o 1% a to za pár let. Zde je dobře vidět, ţe daň cenu nezvyšuje, pouze dodavatelé zvyšují neustále nákupní ceny.

81

600 000 Kč 500 000 Kč 400 000 Kč 300 000 Kč Základ daně 200 000 Kč

Daň Celkem

100 000 Kč 0 Kč 2004

2008

2010

2012

Rok

Graf 11: Vývoj základní sazby daně na vstupu.

Z grafu 11 vidíme, ţe bylo investováno do dlouhodobého majetku, v tomto případě do automobilu. Došlo k nadměrnému odpočtu daně, který byl vrácen FÚ majiteli řeznictví.

10 000 Kč 0 Kč -10 000 Kč

625 Kč

2 552 Kč

2004

2008

4 908,00 Kč 2010

2012

-20 000 Kč -30 000 Kč -40 000 Kč -50 000 Kč -60 000 Kč -70 000 Kč -80 000 Kč

-81 050,00 Kč

-90 000 Kč Rok

Graf 12: Daňová povinnost.

Graf 12 nám znázorňuje, kdy měl majitel řeznictví vlastní daňovou povinnost a kdy nadměrný odpočet. Vlastní daňová povinnost se neustále zvyšuje, důvodem je samozřejmě neustálé zvyšování daně. 82

V roce 2010 byl pořízen osobní automobil do podnikání, proto vznikl nárok na odpočet ve výši 81 050 Kč, který byl vrácen majiteli řeznictví. V takovém případě můţe být očekáváno místní šetření z FÚ.

83

10 Návrh k hospodaření firmy pro další roky Ceny potravin se budou zvyšovat i nadále, bude potřeba zvolit správnou strategii pro udrţení řeznictví na trhu. I kdyţ sazba daně i nadále poroste, tím i ceny, bude muset majitel řeznictví vytvářet akční ceny na zboţí, čím si získá okruh zákazníků, převáţně důchodce a rodiny s dětmi, kteří převáţně nakupují vše v „akci“. Bude potřeba vzhledem ke konkurenci, které je v Pacově nadbytek – další řezník, supermarkety jako je Penny Market, Albert a Flop, neustále udrţovat ceny niţší neţ bude mít konkurence ve městě a dbát na kvalitu dodávaného masa a výrobků. Majitel řeznictví si bude muset vyjednávat výhodnější ceny od dodavatelů a nakupovat převáţně zboţí, které bude pocházet z českých chovů. Firma se nachází neustále v zisku, i kdyţ jsou v prodeji výkyvy, kdy zákazníci tolik nenakupují. Toto řeznictví je výjimečné v tom, ţe vyrábí domácí výrobky, které jsou jen z masa, koření a bez obsahu lepku. Nejsou pouţívány ţádná Éčka, sója, umělá střeva. Výrobky takto vyráběné si získávají zákazníky i z jiných měst jako je Pelhřimov, Tábor, Praha, Jihlava a jiné. Výroba těchto kvalitních masných uzenin je velkou výhodou pacovského řeznictví, tímto se prodej neustále navyšuje a získává na prestiţnosti.

84

11 Závěr Bakalářská práce se zabývala vývojem DPH v rámci tuzemska a jeho vlivem na hospodaření řeznické firmy. Zaměřila jsem se převáţně na DPH po roce 2000. Častá změna se týkala výše obratu daně, kdy při překročení se stává osoba povinná k dani plátcem daně tím, ţe se k dani registruje. Výše obratu byla neustále sniţována. Hlavním důvodem tohoto sniţování je, ţe čím menší výše obratu, tím více bude plátců daně. Nyní se registruje osoba povinná k dani při překročení obratu 1 000 000 Kč za 12 předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců. V roce 2013 bude opět tento obrat sníţen a to na 750 000 Kč. Pro majitele řeznictví byla příjemná změna v zákoně, kdyţ bylo stanoveno v rámci protikrizového opatření v roce 2009, ţe si bude moct uplatnit nárok na odpočet při pořízení osobního automobilu. Tuto moţnost vyuţil v následujícím roce, kdy mu tímto nákupem vznikl nadměrný odpočet ve výši 81 050 Kč. Jelikoţ je to poměrně vysoká částka, dochází v takovém případě k místnímu šetření z FÚ. Největší změny se týkaly zvyšování sazeb daně. U sníţené sazby bylo toto zvýšení hodně znatelné. Ceny zboţí se zvyšovaly, pokud neměl majitel řeznictví s dodavateli domluvené výhodné nákupní ceny. Výjimku tvoří vepřové maso, u kterého cena neustále klesá a to z důvodu velkých chovů. U másla zase byly ceny kolísavé a to proto, ţe výkupní ceny od zemědělců byly vysoké a bylo nedostatek smetany. Prodejní ceny zboţí tedy nejsou ovlivňovány jen DPH, ale velký vliv má i to, zda je zboţí dostatek, jak velká je poptávka a za jaké nákupní ceny to majitel řeznictví pořídí. Jelikoţ v roce 2013 je plánované sjednocení daní na 17,5% dojde opět k podraţení potravin a lidé budou kupovat jen ty nejnutnější potraviny. Zboţí, které se nachází v základní sazbě daně, bude zlevněno. Další důleţitá změna nastala v roce 2012 u stavebních a montáţních prací. Jedná se o přenos daňové povinnosti mezi dvěma plátci s místem plnění v tuzemsku. Poskytovatel sluţby neuplatní daň na výstupu a přenese tak povinnost přiznat daň na příjemce plnění. Majitele řeznictví se tato změna také můţe týkat, kdyţ bude potřebovat opravit provozovnu a domluví se s poskytovatelem plnění, aby přenesl daňovou povinnost na něj. Poskytovatel plnění vystaví fakturu, kde neuvede daň, ale uvede, ţe výši daně odvede příjemce plnění. 85

Vstupem do EU k 1. 5. 2004 došlo k nejzásadnějším změnám. Vlastně náš zákon se neustále přizpůsobuje předpisům ES a dále se přizpůsobovat bude.

86

12 Seznamy 12.1 Seznam použité literatury (1)

DUŠEK, Jiří. DPH 2011: zákon s přehledy : (právní stav k 1.4.2011). Praha: Grada, 2011, 232 s. Účetnictví a daně. ISBN 978-80-247-3619-8.

(2)

GALOČÍK, Svatopluk a Oto PAIKERT. DPH 2009: výklad s příklady. Páté vydání. Praha: Grada Publishing, 2009, 256 s. ISBN 978-80-247-2804-9.

(3)

GALOČÍK, Svatopluk a Oto PAIKERT. DPH 2010: výklad s příklady. Šesté vydání. Praha: Grada Publishing, 2010, 288 s. ISBN 978-80-247-3204-6..

(4)

HAVEL, Tomáš. Meritum Daň z přidané hodnoty 2011. Vydání osmé. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2011, 168 s. ISBN 979-80-7357-622-6.

(5)

MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony (Zákon ČNR č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty): Úplná znění platná v roce 2002. Praha 7: GRADA Publishing, spol. s.r.o., 2002, 112 s. ISBN 80-247-0168-5.

(6)

MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony (Zákon ČNR č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty): úplná znění platná k 1. 1. 2003. Praha 7: GRADA Publishing, a.s., 2003, 112 s. ISBN 80-247-0483-8.

(7)

MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony (Zákon ČNR č. 588/1992 SB., o dani z přidané hodnoty): úplná znění platná k 1. 1. 2004. Praha 7: GRADA Publishing, a.s., 2004, 144 s. ISBN 80-247-0761-6.

(8)

MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony (Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty): úplná znění platná k 1. 1. 2005. 12. vyd. Praha 7: GRADA Publishing, a.s., 2005, 164 s. ISBN 80-247-1045-5.

(9)

MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony (Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty): úplná znění platná k 1. 1. 2006. 14. vyd. Praha 7: GRADA Publishing, a.s., 2006, 172 s. ISBN 80-247-1581-3.

(10)

MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony 2007 (Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty): úplná znění platná k 1. 1. 2007. 15. vyd. Praha 7: GRADA Publishing, 2007, 192 s. ISBN 978-80-247-2087-6.

87

(11)

MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony (Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty): úplná znění platná k 1. 1. 2008. 16. vydání. Praha 7: GRADA Publishing, a.s., 2008, 208 s. ISBN 978-80-247-2385-3.

(12)

MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony (Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty): Úplná znění platná k 1. 1. 2009. 17. vydání. Praha 7: GRADA Publishing, a.s., 2009, 216 s. ISBN 978-80-247-2803-2.

(13)

MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony (Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty): Úplná znění platná k 1. 1. 1010. 18. vydání. Praha 7: GRADA Publishing, 2010, 279 s. ISBN 978-80-247-3206-0.

(14)

MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony (Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty): Úplná znění platná k 1. 4. 2011. 20. vydání. Praha 7: GRADA Publishing, a.s., 2011, 263 s. ISBN 978-80-247-3944-1.

(15)

MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony (Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty): Úplná znění platná k 1. 1. 2012. 21. vydání. Praha 7: GRADA Publishing, a.s., 2012, 264 s. ISBN 978-80-247-4254-0.

(16)

PITNER, Ladislav a Václav BENDA. Daň z přidané hodnoty s komentářem: podle právního stavu k 1. 7. 2005. Olomouc: ANAG-Andragogos agency, 2005, 383 s. ISBN 80-726-3292-2.

(17)

ŠVARCOVÁ, Jena a Eva HÝBLOVÁ. Ekonomie - stručný přehled: teorie a praxe aktuálně a v souvislostech. Zlín: CEED, 2009, 303 s. ISBN 978-80903433-8-2.

12.2 Seznam internetových zdrojů (18)

Být či nebýt plátcem daně z přidané hodnoty?. Podnikatel.cz (online). © 2007 – 2012 (cit. 2012-04-18). Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/clanky/byt-cinebyt-platcem-dane-z-pridane-hodnoty/

(19)

Co byla daň z obratu. Lidovky.cz: Zpravodajský server Lidových novin (online). 26. únor 2009 (cit. 2012-04-18). Dostupné z: http://krejci.bigbloger.lidovky.cz/c/71703/Co-byla-dan-z-obratu.html

88

(20)

Co je to daň z přidané hodnoty (DPH). In: Peníze.cz (online). © 2000 - 2012 (cit. 2012-04-18). Dostupné z: http://www.penize.cz/80308-co-je-to-dan-zpridane-hodnoty-dph

(21)

Daň na vstupu a výstupu. In: Poradna.finance.cz (online). 21. 10. 2009 (cit. 2012-04-18). Dostupné z: http://poradna.finance.cz/dane/45197-dan-na-vstupua-vystupu/

(22)

Daň z obratu: Právní úprava a její změny. In: Sagit: nakladatelství ekonomické a právní literatury Ostrava (online). 01. 05. 2004 (cit. 2012-04-18). Dostupné z: http://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?cd=74&typ=r&levelid=da_042.ht m

(23)

Daň z přidané hodnoty v ČR. In: Finance.cz (online). 29. 7. 2003 (cit. 2012-0426). Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/31843-dan-z-pridanehodnoty-v-cr/

(24)

Daňové definice: Daň. Daňový portál pro všechny: Daňový portál – daňové poradenství pro daň z převodu a prodeje nemovitostí a příjmu zdarma (online). © 2010-2011 (cit. 2012-04-17). Dostupné z: http://www.berne.cz/dane/danovedefinice/

(25)

Elektronická výměna dat EDI. In: Aimtec (online). © 2012 (cit. 2012-04-22). Dostupné z: http://www.aimtec.cz/cs/produkty/edi-trade-sync.html

(26)

Finanční základy - co je to DPH?. In: FinExpert.cz (online). 23. 9. 2004 (cit. 2012-04-26). Dostupné z: http://finexpert.e15.cz/financni-zaklady---co-je-to-dph

(27)

Konsorcium. In: Businesscenter.cz (online). © 1998 - 2012 (cit. 2012-04-20). Dostupné z: http://business.center.cz/business/pojmy/p2291-konsorcium.aspx

(28)

Novela zákona o DPH k 1. 5. 2004. In: EAMOS (online). květen 2004 (cit. 2012-04-18). Dostupné z: http://www.eamos.cz/amos/kuf/externi/kuf_4423/novela_zakona_o_DPH_k_1_5 _2004.pdf

(29)

Novela DPH od 1. 1. 2013. In: Daňový poradce Běhounek (online). 20. 03. 2012 (cit. 2012-05-08). Dostupné z: http://www.behounek.eu/news/novela-dph-2013/

89

(30)

Plátce vs. neplátce DPH for dummies. Souki.cz (online). 2009 (cit. 2012-04-18). Dostupné z: http://www.souki.cz/platce-vs-neplatce-dph-for-dummies

(31)

Rozpočtové určení daní z pohledu obcí. In: HavlenaBlog: … o všem a všelijak (online). 18. 12. 2009 (cit. 2012-04-18). Dostupné z: http://www.havlena.net/blog/rozpoctove-urceni-dani-z-pohledu-obci/

(32)

Řeznictví Václav Klátil (online). © 2011 (cit. 2012-04-18). Dostupné z: http://www.reznictvi-klatil.wz.cz/

(33)

Slovníček účetních pojmů: Uskutečnění (zdanitelného) plnění. Testy z účetnictví (online). © 2006-2012 (cit. 2012-04-18). Dostupné z: http://www.testyzucetnictvi.cz/slovnicek-ucetnichpojmu.php?pojem=uskutecneni-zdanitelneho-plneni

(34)

Svaz průmyslu a dopravy ČR. Vývoj státních rozpočtů (online). 16. 7. 2011 (cit. 2012-04-18). Dostupné z: http://www.spcr.cz/statistika/sr_d.htm

(35)

Učetnictví. Studentske.cz (online). 2009 (cit. 2012-04-18). Dostupné z: http://ucetnictvi.studentske.cz/2008/10/tovn-o-dph-ztovn-s-finannmi-orgny.html

(36)

Vláda schválila změny v DPH - spodní sazba na 14%, sjednocení na 17,5% od r. 2013. In: Kurzy.cz (online). 25. 5. 2011 (cit. 2012-04-24). Dostupné z: http://zpravy.kurzy.cz/266526-vlada-schvalila-zmeny-v-dph-spodni-sazba-na14-sjednoceni-na-17-5-od-r-2013/

(37)

Vývoj DPH od roku 1993 do roku 2013. Daňaři online: portál daňových poradců a profesionálů (online). 5. 10. 2011 (cit. 2012-04-18). Dostupné z: http://www.danarionline.cz/blog/detail-prispevku/articleid-824-vyvoj-dph-odroku-1993-do-roku-2013/

12.3 Seznam zkratek DIČ

daňové identifikační číslo

DPFO

daň z příjmů fyzické osoby

DPH

daň z přidané hodnoty

DzP FO

daň z příjmů fyzické osoby

90

DzP PO

daň z příjmů právnické osoby

ES

Evropská společenství

EU

Evropská unie

HIM

hmotný investiční majetek

OSSZ

Okresní správa sociálního zabezpečení

OZP

Oborová zdravotní pojišťovna

SD

spotřební daň

SZ

sociální a zdravotní

ZDP

zákon o dani z příjmů

ZDPH

zákon o dani z přidané hodnoty

12.4 Seznam obrázků Obrázek 1: Řeznictví zvenku. ......................................................................................... 11 Obrázek 2: Řeznictví – prodejna. ................................................................................... 12 Obrázek 3: Účet DPH. .................................................................................................... 46

12.5 Seznam tabulek Tabulka 1: Vývoj sazeb. ................................................................................................. 39 Tabulka 2: Koeficienty pro výpočet daně. ...................................................................... 43 Tabulka 3: Nákupní ceny zboţí v roce 2004. ................................................................. 55 Tabulka 4: Ostatní výdaje v roce 2004. .......................................................................... 56 Tabulka 5: Trţby v roce 2004. ........................................................................................ 57 Tabulka 6: Výstupy a vstupy v roce 2004. ..................................................................... 58 Tabulka 7: Nákupní ceny zboţí v roce 2008. ................................................................. 60 Tabulka 8: Ostatní výdaje v roce 2008. .......................................................................... 61 Tabulka 9: Trţby v roce 2008. ........................................................................................ 62 Tabulka 10: Výstupy a vstupy v roce 2008. ................................................................... 63 Tabulka 11: Nákupní ceny zboţí v roce 2010. ............................................................... 65 Tabulka 12: Ostatní výdaje v roce 2010. ........................................................................ 66

91

Tabulka 13: Nákup osobního automobilu 2010. ............................................................. 66 Tabulka 14: Trţby v roce 2010. ...................................................................................... 67 Tabulka 15: Výstupy a vstupy v roce 2010. ................................................................... 68 Tabulka 16: Nákupní ceny v roce 2012. ......................................................................... 70 Tabulka 17: Ostatní výdaje v roce 2012. ........................................................................ 71 Tabulka 18: Trţby v roce 2012. ...................................................................................... 72 Tabulka 19: Výstupy a vstupy v roce 2012. ................................................................... 73

12.6 Seznam grafů Graf 1: Vývoj struktury daňových příjmů státního rozpočtu v mil. Kč. ......................... 40 Graf 2: Vývoj nákupních cen masa................................................................................. 75 Graf 3: Vývoj nákupních cen uzenin. ............................................................................. 76 Graf 4: Vývoj nákupních cen ostatních potravin. ........................................................... 77 Graf 5: Vývoj prodejních cen masa. ............................................................................... 78 Graf 6: Vývoj prodejních cen uzenin. ............................................................................. 79 Graf 7: Vývoj prodejních cen u ostatních potravin. ........................................................ 79 Graf 8: Vývoj sníţené sazby daně na výstupu. ............................................................... 80 Graf 9: Vývoj sníţené sazby daně na vstupu. ................................................................. 80 Graf 10: Vývoj základní sazby daně na výstupu. ........................................................... 81 Graf 11: Vývoj základní sazby daně na vstupu. ............................................................. 82 Graf 12: Daňová povinnost. ............................................................................................ 82

12.7 Seznam diagramů Diagram 1: Předmět daně. .............................................................................................. 18 Diagram 2: Schéma plnění. ............................................................................................. 21 Diagram 3: Daňové subjekty. ......................................................................................... 25

92

13 Přílohy Příloha C – F obsahuje pouze jméno majitele a město, kde se nachází, protoţe nechtěl, abych uváděla další údaje, jako je rodné číslo a DIČ. Dalším obsahem těchto příloh jsou pouze údaje pro výpočet daňové povinnosti.

A

Seznam zboží podléhající snížené sazbě daně

B

Seznam služeb podléhající snížené sazbě daně

C

Přiznání k dani z přidané hodnoty v roce 2004

D

Přiznání k dani z přidané hodnoty v roce 2008

E

Přiznání k dani z přidané hodnoty v roce 2010

F

Přiznání k dani z přidané hodnoty v roce 2012

93