VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií
Kojení a jeho vliv na vývoj dítěte Bakalářská práce
Autor: Soňa Šindlerová Vedoucí práce: Mgr. Vlasta Dvořáková Jihlava 2011 1
Anotace Následující text seznámí čtenáře s kojením a jeho sounáleţitostmi. První část textu (teoretická část bakalářské práce) je zaměřena na teorii týkající se prsů, mateřského mléka, kojení. Dále jsou zde uvedeny výhody a nevýhody kojení a umělé výţivy, techniky kojení a alternativní metody kojení. V konečné části teoretické práce jsou uvedeny vlivy kojení na obezitu, alergická onemocnění, učení, IQ a průběhy onemocnění.
Klíčová slova Prs, mateřské mléko, techniky kojení, problémy při kojení, alternativní metody, alergická onemocnění, obezita, učení, IQ, onemocnění dětí
Annotation The following text will inform the readers about breastfeeding and its unity. The first part (theoretical part) is devoted to the theory of the breast, breast milk, breast-feeding. Furthermore, there are advantages and disadvantages of breastfeeding and artificial feeding, breastfeeding techniques and alternative methods of feeding. In the final part of theoretical work are presented the effects of breastfeeding on obesity, allergies, learning, IQ and course of disease.
Key words Breast, breast milk, breast-feeding techniques, feeding problems, alternative methods, allergies, obesity, learning, IQ, children's diseases
2
Dovoluji si tímto způsobem poděkovat především vedoucí mé bakalářské práce Mgr. Vlastě Dvořákové za odborné vedení, cenné rady a ochotu mi kdykoli pomoci. Dále bych ráda poděkovala pracovníkům dětské kliniky, díky nimţ jsem mohla vypracovat dotazníky. A v neposlední řadě chci poděkovat své rodině, blízkým a přátelům, kteří při mě stáli a velmi mě podporovali.
3
Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis
4
Obsah 1
ÚVOD ....................................................................................................................... 7 1.1 STANOVENÍ CÍLE BAKALÁŘSKÉ PRÁCE ............................................................................ 7 1.2 HYPOTÉZY BAKALÁŘSKÉ PRÁCE ...................................................................................... 7 1.3 ZDŮVODNĚNÍ VYBRANÉHO TÉMATU ................................................................................ 7 1.4 ROZČLENĚNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE .................................................................................. 8
2
TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................................ 9 2.1 PRS ................................................................................................................................... 9 2.2 FYZIOLOGIE LAKTACE .................................................................................................... 10 2.3 MATEŘSKÉ MLÉKO A JEHO SLOŢENÍ .............................................................................. 10 2.4 JAK ČASTO KOJIT ............................................................................................................ 11 2.5 JAK DLOUHO KOJIT ......................................................................................................... 12 2.6 VÝHODY A NEVÝHODY KOJENÍ A UMĚLÉ VÝŢIVY.......................................................... 12 2.6.1
Výhody kojení .................................................................................................................... 12
2.6.2
Nevýhody kojení ................................................................................................................ 13
2.6.3
Výhody krmení dětskou umělou výţivou .......................................................................... 14
2.6.4
Nevýhody dětské umělé výţivy ......................................................................................... 14
2.7 SPRÁVNÉ TECHNIKY KOJENÍ........................................................................................... 14 2.7.1
Správné drţení prsu ............................................................................................................ 14
2.7.2
Správná poloha................................................................................................................... 15
2.7.3
Správná technika přisátí ..................................................................................................... 16
2.7.4
Správná technika sání......................................................................................................... 16
2.8 PROBLÉMY PŘI KOJENÍ .................................................................................................. .16 2.8.1
Potíţe způsobené mnoţstvím mateřského mléka ............................................................... 16
2.8.2
Problémy s bradavkami ...................................................................................................... 17
5
2.8.3
Problémy s prsy.................................................................................................................. 17
2.9 ALTERNATIVNÍ METODY KOJENÍ .................................................................................... 18 2.9.1
Krmení po prstu ................................................................................................................. 19
2.9.2
Krmení lţičkou................................................................................................................... 19
2.9.3
Krmení pomocí cévky po prsu ........................................................................................... 19
2.9.4
Krmení z kádinky nebo hrníčku ......................................................................................... 19
2.10 ALERGICKÁ ONEMOCNĚNÍ KOJENÝCH A NEKOJENÝCH DĚTÍ .......................................... 20 2.11 DĚTI A OBEZITA .............................................................................................................. 20 2.12 KOJENÍ A UČENÍ .............................................................................................................. 20 2.13 KOJENÍ A IQ, MENTÁLNÍ VÝVOJ ..................................................................................... 20 2.14 ONEMOCNĚNÍ DĚTÍ A OVLIVNĚNÍ JEJICH PRŮBĚHU KOJENÍM ......................................... 21
3
PRAKTICKÁ ČÁST ............................................................................................ 22 3.1 METODIKA VÝZKUMNÉ PRÁCE ....................................................................................... 22 3.2 CHARAKTERISTIKA VZORKU RESPONDENTŮ A VÝZKUMNÉHO PROSTŘEDÍ .................... 22 3.3 PRŮBĚH A POPIS VÝZKUMU ............................................................................................ 22 3.4 VLASTNÍ VÝSLEDKY VÝZKUMU ...................................................................................... 23
4
DISKUSE ............................................................................................................... 42
5
ZÁVĚR .................................................................................................................. 45
SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY SEZNAM TABULEK A GRAFŮ SEZNAM PŘÍLOH
6
1 Úvod Jak výstiţně napsala Laktační liga (2004) „Kojení či krmení dítěte mateřským mlékem přináší řadu nenahraditelných výhod dítěti, matce i celé rodině.“ Dříve se spousta laiků domnívala, ţe kojení nemá hlubší význam. Avšak v dnešní době se opět porodní asistentky, dětští lékaři i gynekologové kojení snaţí vyzdvihnout. A o toto bych se ráda pokusila i já. Avšak ráda bych v úvodu dodala, ţe příchod miminka přináší volbu způsobu výţivy. Kaţdá ţena má právo si tuto volbu sama rozhodnout a já bych se ráda vyvarovala extrému „nutnosti kojení“, ale chtěla bych poukázat na moţnosti kojení a klady mateřského mléka.
1.1 Stanovení cíle bakalářské práce Cílem této bakalářské práce je porovnat výskyt alergií mezi kojenými a nekojenými dětmi. A druhým cílem je zjistit, jaký je rozdíl výskytu a průběhu onemocnění mezi kojenými a nekojenými dětmi. Mým podcílem je zjistit, zda jsou kojené děti úspěšnější neţ nekojené.
1.2 Hypotézy bakalářské práce První má hypotéza je, ţe výskyt alergických onemocnění je u kojených dětí menší neţ u nekojených dětí. Dále se domnívám, ţe výskyt onemocnění u kojených dětí je menší oproti dětem nekojeným a průběh onemocnění u dětí kojených je mírnější neţ u nekojených dětí. Dále se hypoteticky domnívám, ţe děti kojené jsou úspěšnější neţ děti nekojené.
1.3 Zdůvodnění vybraného tématu Téma kojení mě velmi zajímalo jiţ od první přednášky na toto téma. Do té doby mne nikdy nenapadlo, jaký můţe mít kojení význam pro další ţivot dítěte. Během praxe na šestinedělí jsem si všímala různých postojů matek ke kojení a také problémů, které mohou od kojení matky odrazovat. Toto mi vnuklo myšlenku, psát bakalářskou práci právě na toto téma.
7
1.4 Rozčlenění bakalářské práce Bakalářskou práci jsem rozdělila na teoretickou a praktickou část. V teoretické části popisuji anatomii prsu, fyziologii laktace, jak často a jak dlouho je vhodné kojit. Výhody a nevýhody kojení a umělé výţivy. Dále jsem zde uvedla správné techniky kojení a problémy při kojení. Jsou zde popsány alternativní metody kojení a teoretické vlivy kojení na alergická onemocnění, obezitu dětí, vliv kojení na učení a IQ dětí. A onemocnění dětí a ovlivnění průběhu nemocí kojením. V praktické části jsem vyuţila metodu dotazníkového šetření. A vyhodnocuji zde jednotlivé otázky mého dotazníku. V příloze přidávám obrázek mléčné ţlázy pro lepší orientaci v anatomii prsu. Dále přikládám polohy při kojení pro lepší názornou ukázku. Obrázek správné techniky sání a různé tvary bradavek, od normálního tvaru po patologické tvary. Další přílohou jsou alternativní metody kojení, které mají ukázat metody „náhradního“ kojení. Další přílohou bude dotazníkové šetření.
8
2 Teoretická část 2.1 Prs Prs je tkáň mléčné ţlázy, která je obklopena tukovou tkání. Na vrcholu prsu se nachází dvorec nazývaný areola mammae. Ve středu dvorce je bradavka - mamilla, na jejímţ vrcholu ústí mlékovody – ductus lactiferi. Mlékovody vedou z lalůčků do sběrného kanálku – sinus lactiferus, který se nachází za bradavkou. Bradavka obsahuje mazové ţlázky, ve dvorci se nachází drobné hrbolky, které podmiňují glandulae areolares. V mamile a v areole je hladká svalovina, která reaguje na podráţdění dotykem smrštěním dvorce a vyzdviţením bradavky. Na vrcholu bradavky má kaţdý mlékovod svůj vlastní vývod. (Vinthe, 1993) Mléčná ţláza (viz příloha č. 1) – glandula mammae – naléhá horními dvěma třetinami na velký prsní sval a dolní třetinou na povázku břišních svalů. “Mléčná žláza se skládá z 15 – 20 laloků, které se větví v lalůčky mléčné žlázy, složené ze žlázových alveolů. Z lalůčku vycházející mlékovody, které se spojují vždy z jednoho laloku žlázy ve společný mlékovod. V době laktace se na nich objevují dutiny, kde se hromadí mléko před odchodem z mamily. Nervy prsu přicházejí z mezižeberních nervů II. – VI. žebra. Pro citlivost centrální části prsu, včetně dvorce a bradavky, je nejdůležitější 4. mezižeberní nerv. Mízní cévy prsu vytvářejí pleteně pod dvorcem a pod kůží a potom sbírají další sítě ze žlázy a odtékají do hlubokých lymfatických pletení a dále do regionálních uzlin. Udává se, že více než 75 % lymfatické drenáže prsu směřuje do podpažních lymfatických uzlin.” (www.esthe-plastika.cz)
2.2 Fyziologie laktace Během těhotenství se změní poměr tkáně tukové a tkáně ţlázové ve prospěch mléčné ţlázy. Progesteron v těhotenství ovlivňuje zvětšování ţlázových lalůčků mléčné ţlázy a alveolů. Na vývodný systém mléčné ţlázy působí estrogeny. Mimo tyto dva hormony se
9
zde uplatňují i hormony placentární. Od II. trimestru se začne uplatňovat i funkce prolaktinu, který spouští tvorbu prvních kapek kolostra. Jakmile dojde k porodu placenty, přestanou placentární hormony tlumit tvorbu mateřského mléka a to se začne tvořit ve větším mnoţství. Sáním se z mozku matky uvolňují prolaktin a oxytocin. Tyto dva hormony řídí tvorbu mléka. Prolaktin udrţuje a stimuluje tvorbu mléka a oxytocin spouští „ejekční reflex“, který způsobuje, ţe mléko stéká mlékovody a shromaţďuje se ve sběrných kanálcích, které se nachází za bradavkou. Prolaktin stoupá do 2 hodin po porodu po prvním přiloţení dítěte. Nejvíce se ho tvoří v noci a nejenţe ovlivňuje tvorbu mléka, ale působí matce relaxaci, díky níţ je ţena schopná dostatečného odpočinku, i kdyţ kojí v noci. Také potlačuje ovulaci a jeho hladina klesá po 3. měsíci. Oxytocin se tvoří rychleji a ovlivňuje tok mléka. Působí dříve, neţ dítě začne sát, uţ jenom při myšlence na dítě. Ovlivňuje vyloučení placenty a zavinování dělohy. A také ovlivňuje mateřské chování. Při kojení se prs úplně nevyprázdní. Zůstane v něm 70 % mateřského mléka a je připraveno pro další kojení. Tvorbu mléka můţe dočasně utlumit produkce inhibičních proteinů, ke které dochází při pouţívání příkrmů, dudlíků, omezovaným kojením. Inhibiční proteiny se tvoří v přeplněném segmentu mléčné ţlázy. V případě přebytku sniţují tvorbu mateřského mléka tím, ţe tlumí tvorbu prolaktinu. (Laktační liga, 2009)
2.3 Mateřské mléko a jeho sloţení V prvních dnech po porodu se tvoří mlezivo/kolostrum, obsahuje velké mnoţství bílkovin, a proto je velice husté a má ţlutou barvu. V mlezivu je velké mnoţství obranných látek, které děťátku pomáhají lépe se přizpůsobit na nové prostředí je také velmi důleţité pro vyloučení nadbytečného bilirubinu, který způsobuje novorozeneckou ţloutenku. Také obsahuje více minerálních látek, a to především hořčíku, který zvyšuje střevní peristaltiku a tím urychlí odchod smolky. Mleziva není mnoho, ale plně dostačuje zdravému novorozenci, dokud se nezačne tvořit mléko zralé. Zhruba po 3. – 5. dni se začne tvořit mléko přechodné a po 14-21 dnech se začne tvořit mléko zralé. Je dvousloţkové a dělí se na přední a zadní. Přední mléko obsahuje především vodu a cukr, je spíše na ţízeň dítěte. Zadní mléko uspokojí hlad miminka, protoţe obsahuje hodně tuku a bílkovin.
10
Mateřské mléko je díky svému sloţení tou nejlepší stravou, kterou můţeme miminku dát. Přizpůsobuje se svým sloţením potřebám kaţdého dítěte. Mléko mění své sloţení podle stáří dítěte, dokonce i podle ročního období, podle fáze dne i v průběhu jediného kojení. Předčasně narozené dítě má v mateřském mléce více některých ţivin, které mu nahradí placentární výţivu. Pro nedonošené miminko je mateřské mléko velmi významné. Trávicí enzymy doplňují nedostatečnou funkci trávicího traktu a zlepšují vstřebávání ţivin. Protizánětlivé a imunologické faktory, které mateřské mléko obsahuje, pomohou dítěti bojovat s infekcí. A růstové hormony urychlí růst. Mateřské mléko je tvořeno z více neţ 80% vodou, a proto není nutné podávat kojenému dítěti jiné tekutiny. Bílkoviny v tomto mléce jsou velmi dobře stravitelné. Díky tomu se můţe objevit i několika denní absence stolice. Asi 50 % energetické hodnoty mateřského mléka tvoří tuky. Oproti kravskému mléku, z kterého dítě vstřebá pouhých 50 %, jsou velmi dobře vstřebatelné, téměř z 90 %. (Hanreich, 1999) Laktóza je hlavním sacharidem mateřského mléka. „Oproti kravskému mléku obsahuje mléko mateřské o třetinu více sacharidů. Jsou ovšem velmi vstřebatelné, zlepšují využitelnost vápníku, optimalizují vývoj střevní mikroflóry a tím pomáhají dítě chránit před střevními infekcemi (především oligosacharidy, které mají i probiotický účinek). Obsah vitamínů a minerálů je částečně závislý na stravě matky a jejím výživovém stavu.“ (Mrázková, 2011) Kdyţ matka nedoplňuje zásoby některých prvků, dostanou se do mléka na její úkor (především vápník, zinek, kyselina listová, ţelezo). A pokud má matka nedostatečnou výţivu, mohou v mléce některé prvky úplně chybět (např. vitamíny skupiny A, B, D, jód). Pokud některé vitamíny a minerály chybí, můţe to ovlivnit vývoj dítěte. (Mrázková, 2011)
2.4 Jak často kojit Kaţdé dítě má potřebu jinou, záleţí na pocitu hladu, který určuje počet krmení. Narozené miminko má malý obsah ţaludku a jeho organismus ještě není schopen přijímat velké mnoţství potravy najednou, a proto pije v menších dávkách, ale častěji. Někdy častěji neţ 10krát denně. Je-li miminko spavé mělo by po několika hodinách k pití budit. (Mrázková, 2011)
11
2.5 Jak dlouho kojit „O délce kojení si rozhoduje matka sama podle svého uvážení. Žádná žena nemá být „odsuzována“, když kojit odmítá (např. při těhotenské psychóze nebo pod tlakem jiných závažných okolností) a proto relativně brzy dítě odstaví.“ (Ingeborg Hanreich, 1994). Světová zdravotnická organizace doporučuje kojit do 6 měsíců a dále alespoň do 2 let dítěte. Avšak záleţí na matce a dítěti, jak dlouho jim kojení vyhovuje. Do půl roku je moţné plně kojit, coţ znamená, ţe je po tuto dobu mateřské mléko jediným zdrojem výţivy a není nutné nic jiného přidávat. Příkrmy se zavádí mezi 6. – 12. měsícem. Mateřské mléko je však stále velmi důleţité. Po roce věku dítěte je mateřské mléko uţ jenom doplňkem výţivy, stravu by měly tvořit i jiné mléčné výrobky. Stále je ale velmi významné pro posilování imunitního systému dítěte. (Kopřivová, 2005)
2.6 Výhody a nevýhody kojení a umělé výţivy 2.6.1 Výhody kojení Výhody kojení pro dítě -
Sloţení se mění podle momentální potřeby dítěte, podle jeho zdravotního stavu a zdravotního stavu matky, kdy obsahuje protizánětlivé a antibakteriální sloţky, růstové hormony a imunologické sloţky.
-
Je lépe stravitelné.
-
Chrání před průjmy.
-
Niţší riziko těchto onemocnění: alergie, astma, rakovina prsu, zubní kaz, bakteriální meningitida, autoimunitní choroby štítné ţlázy, celiakie, diabetes mellitus, syndrom náhlého úmrtí kojence, Crohnova choroba, leukémie, ekzémy, onemocnění ţaludku a střev, Hodgkinova choroba, nekrotizující enterokolitida, roztroušená skleróza, obezita, zánět středního ucha, chřipka, infekce dýchacích cest, revmatoidní artritida, infekce močových cest.
-
Sání z prsu pomáhá správnému růstu zubů a řečových orgánů.
12
-
Lepší vývoj duševních schopností.
-
Mírnější průběhy nemocí.
-
Mateřské mléko má vţdy správnou teplotu.
Výhody kojení pro matku -
Kojení je zdarma.
-
Je ekologické.
-
Stolice dítěte méně zapáchá.
-
Děloha se díky kojení rychleji zavinuje.
-
Sniţuje riziko rakoviny prsu, vaječníků a chrání ţenu před osteoporózou.
-
Kojení oddaluje menstruaci a brání dalšímu početí, avšak nelze se na toto 100% spolehnout.
-
Rychlejší návrat k postavě před otěhotněním.
-
Poporodní ztráty krve jsou menší, ţeny trpí méně chudokrevností.
-
Citová vazba mezi miminkem a matkou. (Philips AVENT Průvodce kojením)
2.6.2 Nevýhody kojení -
Zejména v prvních dnech je kojení časově i fyzicky náročné.
-
Nezastupitelnost matky.
-
Někdy je kojení velmi obtíţné a vyţaduje obrovskou trpělivost, zejména u nedonošených dětí, u dětí s rozštěpy, u matek s vpáčenými nebo plochými bradavkami.
-
Do mateřského mléka přecházejí i škodliviny z prostředí a stravy matky.
-
Občas nutnost omezit jídelníček. Nejíst nadýmavá jídla, potraviny, které často způsobují alergie (jahody, ořechy).
13
-
Často nutné prsní vloţky.
2.6.3 Výhody krmení dětskou umělou výţivou -
Stále se zlepšuje sloţení umělé výţivy.
-
Velký výběr na trhu.
-
U umělé výţivy je hlídán obsah škodlivých látek.
-
Dítě můţe krmit kdokoli = zastupitelnost matky.
-
Dítě většinou po umělé výţivě prospí celou noc. Menší počet krmení za den.
2.6.4 Nevýhody dětské umělé výţivy -
Nepřizpůsobuje se potřebám dítěte, je zde konstantní sloţení.
-
Menší ochrana před některými onemocněními.
-
Finančně náročné.
-
Pleny dítěte krmeného umělou výţivou více zapáchají.
-
Je nutné dodrţovat přísnou hygienu při přípravě této stravy dítěti.
-
Náročnější příprava.
-
Hůře stravitelné. Zdánlivou výhodou se zdá menší počet krmení za den, avšak to je dáno právě horší stravitelností. (Mrázková, 2011; Morris, 1999)
2.7 Správné techniky kojení Důleţité je, aby byla poloha při kojení matce i miminku pohodlná. Zásadami pro správné kojení jsou správné drţení prsu, správná poloha, správná technika přisátí a správná technika sání.
2.7.1 Správné drţení prsu Je důleţité, aby se prsty nedotýkaly dvorce. Palec by měl být poloţen vysoko nad dvorcem a ze spodu je prs podpírán všemi zbylými prsty. Pokud maminka zatlačí 14
palcem na prsní tkáň, umoţní tím napřímení bradavky. Je dobré, kdyţ miminko uchopí co největší část dvorce.
2.7.2 Správná poloha Jak jsem řekla, poloha by měla být pohodlná jak pro matku, tak i pro dítě. Děťátko by mělo být na boku, jeho obličej a hrudník, bříško i kolena by měly být natočeny směrem k matčinu tělu. Ucho, rameno a kyčle by měly být v jedné rovině. Rukou si matka přitahuje děťátko k sobě za zádíčka a ramena, ne za hlavičku. Pokud se však dotýká hlavičky, tak by prsty matčiny ruky neměly přesáhnout spojnici ušní linie. Je důleţité, aby se brada, tvář i nos miminka dotýkaly prsu. Nos dítěte se nesmí odtahovat od prsu, přidechne si koutky úst. Brada je hluboce zabořená v prsu. Matka by neměla dítě přikládat, pokud křičí. Pokud je vzájemná poloha správná matka můţe relaxovat, nic ji nebolí – bradavka, záda, ramena, ruce. Tkáň prsu se nenapíná před ústy miminka. Ejekční reflex je funkční a po kojení je prs vyprázdněný. Dítě nešpulí rty, saje dlouhými doušky a nevpadávají mu tváře. Nesrká, volně dýchá a je spokojené. Je mnoho různých poloh pro kojení (viz příloha č. 2). Poloha vleţe, kdy matka i dítě jsou na boku, dítě leţí v ohbí matčiny paţe. Matka musí být uvolněná, nesmí se opírat o loket. Je dobré podloţit hlavu polštářem tak, aby se poloha hlavy vyrovnala s výší ramene. Další polohou je poloha vsedě. Matka sedí na posteli a loket má podepřený polštářem. Hlava miminka leţí v ohbí matčiny paţe. A matka prsty ruky podpírá miminko za hýţdě nebo stehýnko výše uloţené dolní končetiny. Svou druhou rukou přidrţuje prs. Spodní ruka děťátka je kolem pasu matky a horní je volně vystrčená. Matčina chodidla podpírá stolička. Poloha v polosedě s podloţenýma nohama je vhodná pro ţeny po císařském řezu. Dále je tu moţnost fotbalového, bočního drţení. Tato poloha kojení je vhodná pro ţeny s plochými bradavkami, s velkými prsy nebo po císařském řezu. Opět děťátko leţí na předloktí matky. Ta rukou podpírá ramínka dítěte a prsty podpírá hlavičku. Nohy miminka jsou podél matčina boku. Poloha tanečníka je vhodná pro děti, které mají potíţe s přisáváním anebo pro děti nedonošené. Miminko leţí na matčině předloktí a ruka matky podpírá prs téţe strany. Poloha vleţe na zádech je opět dobrá pro ţeny po císařském řezu a děti, které se špatně přisávají. Vzpřímená, vertikální poloha je vhodná u nedonošených dětí a u dětí s malou bradou.
15
2.7.3 Správná technika přisátí Matka by měla nabízet prs tak, aby dítě uchopilo co největší část dvorce hlavně pod bradavkou. Nabízená bradavka musí být vţdy v úrovni úst miminka. Hledací reflex se vyvolá dráţděním úst dítěte. Kromě palce by měly být všechny prsty pod prsem. Pokud je děťátko správně přisáto, tak se brada a nos dotýkají prsu. Ústa dítěte jsou široce otevřená, jako při zívání. Více dvorce je vidět nahoře, neţ dole. Dolní ret dítěte je ohrnut ven a jazyk přesahuje dolní ret. Tváře nevpadávají dovnitř a při sání se pohybují uši a spánky miminka. (Kitzingerová, 1997)
2.7.4 Správná technika sání Jazyk se pohárkovitě zformuje a přesahuje dolní ret a je pod mléčnými sinusy (viz příloha č. 3). Dásněmi dítě stlačuje dvorec a bradavka se protahuje směrem k zadní části dutiny ústní. Tlakem dásní se mléko posunuje směrem k bradavce. Vlnovitým pohybem jazyka zpředu dozadu se posunuje bradavka i s dvorcem na patro dítěte. A díky tlaku jazyka jsou mléčné sinusy o patro dítěte vyprazdňovány. (Laktační liga, 2009; Chmel, 2006)
2.8 Problémy při kojení 2.8.1 Potíţe způsobené mnoţstvím mateřského mléka V prvních týdnech se ţeny obávají nedostatku mléka. Mají strach, ţe nebudou moci uspokojit potřeby svého dítěte a jsou velmi nejisté, kdyţ děťátko pláče, chce často sát anebo prs odmítá. Avšak málokdy vznikne skutečný nedostatek mateřského mléka. Pokud není kojení omezováno, tak se u většiny ţen tvoří mléka dostatek a jsou schopny kojit své děti více neţ 4 – 6 měsíců. Jsou určitá kritická období, kdy potřeba dítěte přesáhne dostupné mnoţství mléka. Příčinou tohoto je nerovnoměrný růst dítěte a k uspokojení vyšších nároků dítěte je třeba častěji kojit. Nerovnoměrný růst jinak také nazývaný růstový spurt, ke kterému dochází v období 3. a 6. týdne a 3. a 6. měsíce. Děti nepřibývají na váze, ale spíše rostou do délky. Některým maminkám se v dostatečném mnoţství nestíhá tvořit zadní mléko a miminko je plačtivé a unavené, z důvodu častého přikládání. Je zvyklé na zadní mléko, kterého má v tomto období nedostatek. Je důleţité, aby ţena toto období trpělivě přečkala a přikládala, co to jde. Pokud bude nejhůře, můţe děťátko i přikrmit nejlépe 16
však opět mateřským mlékem a alternativními metodami jako jsou kádinka, stříkačka, lţička, nikoli lahví se savičkou. Toto období pomine a vše se vrátí opět ke stavu před spurtem. Na začátku kojení má matka někdy velké mnoţství mléka a miminko se zalyká. Je důleţité matku poučit o odstříkání mléka před kojením. Nebo matce poradit, aby přikládala dítě k prsu častěji. (Máma a já, 1/2008)
2.8.2 Problémy s bradavkami Nesprávnou technikou kojení mohou na bradavce vznikat bolestivá rozbolavění a trhlinky. K poranění bradavky můţe také dojít, kdyţ matka omezuje dobu kojení a hladové dítě potom příliš silně saje. Při takovémto poranění prsu není nutné kojení přerušit, s popraskanou bradavkou nemusí být kojení bolestivé, pokud je technika kojení správná. Jak můţeme matce pomoci? Zkontrolujeme a případně opravíme polohu dítěte při kojení. Doporučíme jí, aby krmila miminko v častějších intervalech. Dále, aby kojení začínala z nebolestivého prsu a potom teprve z prsu postiţeného. Aby odstavovala dítě od prsu opatrně a šetrně. Doporučíme, aby nechala na bradavce pár kapek mateřského mléka zaschnout a aby udrţovala bradavky v suchu. Dalším problémem s bradavkami můţe být jejich tvar (viz příloha č. 4). Mohou být krátké, ploché nebo vpáčené. Více neţ tvar je důleţité, zda bradavka při podráţdění vystoupí. Pokud bradavka vystupuje, obvykle nebývají s kojením potíţe. Avšak i tam, kde se bradavka vytahuje špatně je kojení často moţné. Často se ploché, krátké nebo vpáčené bradavky mění svůj tvar během těhotenství. A sáním se bradavka povytahuje směrem ven. Někdy je ale potřeba pomoci a bradavku povytahovat prsními mušlemi nebo otvorem v podprsence.
2.8.3 Problémy s prsy Bolestivé nalití prsou K bolestivému nalití prsou někdy dochází mezi druhým a pátým dnem po porodu. Prsy jsou tvrdé, horké, oteklé a někdy je toto doprovázeno horečkou, která většinou klesne sama bez léčby. „Toto časné městnání je způsobeno zvýšeným krevním zásobováním spojeným s činností prsní tkáně na začátku laktace.“ 17
Ucpané mlékovody a zánět K ucpání mlékovodů můţe dojít, kdyţ je spuštění mléka potlačováno, dítě nesaje správným způsobem anebo je doba kojení omezována. Mléko se začne hromadit za překáţkou a na prsu vzniká zarudlé a bolestivé zduření. Můţe se přidat i horečka. K zánětu prsu dochází, pokud mléko prosákne do okolní tkáně prsu. Prs je horký, zarudlý a bolestivý. Často má ţena horečku i přes 40 °C. Infekce a absces Jsou vzácné. Při proniknutí bakterií do prsní tkáně se objevuje infekce. Infekce se do prsu dostává buď bradavkou nebo krví matky. (Vinthe, 1993)
2.9 Alternativní metody kojení Někdy se můţe stát, ţe je potřeba miminko dokrmovat. Pokud chceme, aby kojení bylo úspěšné, neměli bychom v ţádném případě dokrmovat z láhve. Při sání z láhve dítě pouţívá úplně jiným způsobem, sání z láhve je pro něj snazší, a proto ho později začne preferovat. Abychom se tomuto vyhnuli, měli bychom znát alternativní způsoby krmení (viz příloha č. 5).
2.9.1 Krmení po prstu Miminko drţíme proti sobě ve svislé poloze. Do úst vsuneme ukazovák po polovinu druhého článku a nehet směrujeme k jazyku. Sací bod je na patře, tudíţ sem směrujeme prst a po podráţdění sacího bodu začne dítě pohybovat jazykem. K prstu přiloţíme špičku hadičky (cévky), která je napojena na stříkačku nebo mléko vstřikujeme na prst přímo ze stříkačky.
2.9.2 Krmení lţičkou Dítě drţíme ve vzpřímené poloze. Ke rtům přiloţíme lţičku s mlékem a čekáme, aţ začne provádět sací pohyby. Poté lţičku nakloníme, necháme mléko ze lţičky vytéci a necháme dítěti čas na polknutí.
18
2.9.3 Krmení pomocí cévky po prsu Díky této metodě je stimulována produkce mléka tím, ţe dítě saje prs a mléko přiváděno cévkou, která je napojena na stříkačku. Jeden konec cévky je připevněný k prsu a druhý konec je napojen na stříkačku s mlékem odstříkaným. Tímto způsoben dítě dostává mléko i z prsu i ze stříkačky.
2.9.4 Krmení z kádinky nebo hrníčku Opět miminko drţíme ve svislé poloze. Nejprve se nakloněným hrníčkem dotkneme rtů dítěte. Dítě by mělo zareagovat vysunutím jazyka a jeho stočením do pohárku. (Vinthe, 1993)
2.10 Alergická onemocnění kojených a nekojených dětí Alergické choroby patří v současné době mezi nejrozšířenější onemocnění. Alergická reakce můţe vzniknout na něco, co jsme snědli nebo je to reakce na vnější prostředí, do kterého můţeme zařadit pyly, plísně, prach. Alergií rozumíme specifickou reakci imunitního systému na alergen (substanci způsobující alergii), který podněcuje organismus k abnormální reakci, která vyúsťuje ve vylučování antigenu IgE a také histaminu a jiných chemických látek, které způsobují pozorované reakce. Někteří lékaři se domnívají, ţe je to důsledek masového očkování v dětském věku, nadměrné uţívání antibiotik a zhoršování kvality ovzduší. Teorie, zda kojení brání vzniku alergií, není však úplně potvrzena. Některé studie tvrdí, ţe kojení patří mezi základní a nejjednodušší způsoby prevence alergií, především jejich dědičné formy, atopie a kromě toho jsou do mléka vyplavovány, a tak novorozenci dodávány biologicky aktivní látky jako hormony, enzymy, protilátky a další regulační látky. Jiné teorie tato tvrzení vyvracejí nebo dokonce naznačují, ţe kojení riziko některých alergií zvyšuje. (Pietroni, 1996)
19
2.11 Děti a obezita Základními příčinami obezity jsou genetické příčiny a zevní faktory, kterými jsou: vliv výţivy zejména v prvních letech ţivota, fyzická aktivita dítěte, způsob ţivota rodiny a choroby. (Lisá, 1990) Jaký vliv má kojení na obezitu? Pro dítě je nejpřirozenější výţivou mateřské mléko. Jak uţ jsem uváděla výše, mateřské mléko se kojenci přizpůsobuje svým sloţením podle aktuálních potřeb dítěte, pokud dítě potřebuje přibrat, v mléce bude více tuku a naopak. Kojené dítě si samo volí i mnoţství mléka, které vypít chce. Toto je nedostatek umělých mlék, kde si dítě nemůţe regulovat příjem a někdy dostává nadměrné dávky nebo stravu, která je příliš koncentrovaná. Takto se u dětí můţe snadno vyvinout obezita. Některé studie ukazují, ţe děti, ţivené mateřským mlékem prvních šest měsíců ţivota, měly ve věku 14ti let o 22 % niţší výskyt obezity. Zatím není objasněno, proč kojení ovlivňuje výskyt obezity v pozdějším věku. Teorie jsou různé. (The Journal of the American Medical Association, 2001)
2.12 Kojení a učení Skandinávští vědci zkoumali vliv kojení na rozvoj kognitivních schopností u dětí ve věku třináct měsíců a pět let. Skupina 400 dětí byla rozdělena na dvě části. V první části byly děti kojené méně neţ tři měsíce a v části druhé děti kojené pět měsíců a déle. Výsledky ukázaly, ţe skupina dětí kojených delší dobu měla lepší výsledky v testech kognitivních schopností. Vědci se domnívají, ţe příčinou rozdílu je přítomnost některých látek v mateřském mléce: esenciální mastné kyseliny, růstové faktory a další. (Mamita 2/2002).
2.13 Kojení a IQ, mentální vývoj Výzkum dánských vědců, jehoţ výsledky byly uveřejněny v časopise Journal of American Medical Association, ukázal, ţe delší doba kojení vzájemně souvisí s vyšší hodnotou IQ. Zkoumaní dobrovolníci byli rozděleni podle délky kojení do pěti kategorií a jejich IQ bylo měřeno dvěma rozdílnými testy. Neopomněli vzít v úvahu i jiné faktory, které by mohly inteligenci ovlivnit (kouření v prvním trimestru gravidity,
20
porodní hmotnost a délka, sociální status rodičů, komplikace v graviditě a další). (Mamita, 2/2002).
2.14 Onemocnění dětí a ovlivnění jejich průběhu kojením Mnoho internetových studií uvádí, ţe kojení zmírňuje průběh některých dětských onemocnění nebo jsou kojené děti proti těmto onemocněním více odolné. Například výskyt diabetu mellitu je u kojených dětí aţ o 50 % niţší. Dále je u kojených dětí niţší riziko autoimunitní choroby štítné ţlázy, bakteriální meningitidy, nesnášenlivosti lepku, leukémie, průjmových onemocnění, ekzémů, zánětlivých onemocnění ţaludku a střev. Dále sniţuje riziko Hodgkinovy choroby, Crohnovy choroby, koliky, nekrotizující enterokolitidy a roztroušené sklerózy. Chřipky mají mírnější průběh a sniţuje riziko zánětů středního ucha, infekce dýchacích cest, revmatoidní artritidy a infekcí močových cest. (Valman, 1998)
21
3 Praktická část 3.1 Metodika výzkumné práce Pro výzkumné šetření jsem zvolila kvantitativní výzkum metodou anonymního dotazníku. Dotazník (viz Příloha č. 6) obsahoval 3 otázky proměnné, 9 otázek uzavřených, 3 otázky uzavřené dichotomické, ze kterých si respondenti vybrali svoji preferovanou jednu nebo druhou odpověď a 6 otázek otevřených. Otázky měly zjistit nemocnost dětí, alergická onemocnění a jak jsou úspěšní ve škole a kolektivu.
3.2 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí Vzorek respondentů se skládal ze 100 dětí od 9 do 15 let, jelikoţ jsem se domnívala, ţe rozmezí těchto let je nejvhodnější pro můj výzkum. Dotazníky byly rozdány matkám takto starých dětí a odpovídaly na 21 otázek, týkajících se nemocnosti jejich dětí, školních výsledků a aktivity. Výzkumným prostředím byly čekárny pediatrů, kam jsem po domluvě s lékaři dala několik dotazníků a matky mi zodpovězené dotazníky házely do přichystané krabičky. Další dotazníky jsem rozdala svým příbuzným a známým, kteří vyhovovali mým poţadavkům na respondenty.
3.3 Průběh a popis výzkumu Výzkum probíhal od 30. ledna do 5. dubna 2011. Ze 150 dotazníků se mi jich vrátilo 115. A ze 115 bylo moţno pracovat pouze se 100, jelikoţ v 15 dotaznících nebyly zodpovězeny všechny otázky. Konečný počet pro můj výzkum tedy činil 100 dotazníků, 67 % z celkového počtu mnou rozdaných. Respondentky odpovídaly na otázky zatrhnutím jedné odpovědi, kterou samy zvolily z nabízených moţností nebo doplněním vlastní odpovědi.
22
3.4 Vlastní výsledky výzkumu 3.4.1 Vyhodnocení otázky č. 1: Bylo Vaše dítě kojeno? Tab. č. 1: Počet kojených dětí
Počet kojených dětí
51%
Počet nekojených dětí
35%
Děti kojené do 2 měsíců
14%
Graf č. 1: Počet kojených dětí
Ze 100 tázaných (100 %) bylo 51 dětí (51 %) kojeno. 35 dětí (35 %) kojeno nebylo a 14 dětí (14 %) bylo kojeno pouze krátce, do dvou měsíců jejich ţivota.
23
3.4.2
Vyhodnocení otázky č. 2: Jak dlouho bylo Vaše dítě kojeno? Tab. č. 2: Délka kojení
2 měsíce a méně
14
22%
3 - 5 měsíců
10
15%
6 - 11 měsíců
11
17%
1 - 2 roky
21
32%
více neţ 2 roky
9
14%
∑
65
100%
Graf č. 2: Délka kojení
Z 65 kojených dětí (100 %) bylo 9 dětí (14 %) kojeno více neţ 2 roky. 21 dětí (32 %) bylo kojeno 1 – 2 roky. 11 respondentů (17 %) bylo kojeno 6 – 11 měsíců. 10 dětí (15 %) jejich matky kojily 3 – 5 měsíců. A zbývajících 14 dětí (22 %) bylo kojeno 2 měsíce a kratší dobu.
24
3.4.3 Vyhodnocení otázky č. 3: Proč bylo kojení ukončeno? Tab. č. 3: Důvody ukončení kojení
Plánované odstavení
18
28%
Dítě jiţ nechtělo
18
28%
Ztráta mateřského mléka
10
15%
Další těhotenství
8
12%
Doporučení lékaře
5
8%
Nevím
3
5%
Jiná odpověď
3
5%
∑
65
100%
Graf č. 3: Důvody ukončení kojení
Z 65 kojených respondentů (100 %) bylo 18 (28 %) plánovaně odstaveno. 18 dětí (28 %) uţ kojení nevyţadovalo. U 10 dětí (15 %) bylo kojení ukončeno z důvodu ztráty mateřského mléka, jak samy uvedly jejich matky. 8 dětí (12 %) přestalo dostávat mateřské mléko z důvodu dalšího těhotenství matky. 5 matek (8 %) ukončilo kojení na doporučení lékaře. 3 matky (5 %) z tázaných uţ neví, proč bylo kojení ukončeno a další 3 matky (5 %) udaly jiné důvody ukončení kojení.
25
3.4.4
Vyhodnocení otázky č. 4: Pokud Vaše dítě nebylo kojeno, víte z jakého důvodu? Tab. č. 4: Důvody nekojení dítěte
Nedostatek mléka
13
37%
Zdravotní problémy matky
8
23%
Zdravotní problémy dítěte
6
17%
Matka nechtěla kojit
8
23%
∑
35
100%
Graf č. 4: Důvody nekojení dítěte
Ze 35 nekojených respondentů 13 (37 %) nebylo kojeno kvůli nedostatku mléka, jak uvedly jejich matky. 8 dětí (23 %) nebylo kojeno ze zdravotních důvodů matky. 6 dětí (17 %) nebylo kojeno kvůli vlastním zdravotním problémům. 8 dětí (23 %) kojeno nebylo, protoţe jejich matky kojit nechtěly.
26
3.4.5 Vyhodnocení otázky č. 5: Trpí/trpělo Vaše dítě alergickým onemocněním? Tab. č. 5: Výskyt alergických onemocnění
Kojené děti
Nekojené děti
Ano
18
28%
18
51%
Ne
47
72%
17
49%
∑
65
100%
35
100%
Graf č. 5: Výskyt alergických onemocnění
Z 65 (100%) kojených respondentů 18 (28 %) trpí nějakým alergickým onemocněním. Zbývajících 47 (72 %) kojených dětí alergickými onemocněními netrpí. Z 35 (100 %) nekojených dětí trpí alergickým onemocněním 18 (51 %) respondentů. 17 (49 %) nekojených dětí alergiemi netrpí.
27
3.4.6
Vyhodnocení otázky č. 6: Jakým alergickým onemocněním trpí/trpělo Vaše dítě? Tab. č. 6: Nejčastější alergeny
Pyly
10
28%
Roztoči
9
25%
Plísně
5
14%
Potraviny
4
11%
Zvířata
4
11%
Hmyzí bodnutí
3
8%
Léky
1
3%
∑
36
100%
Graf č. 6: Nejčastější alergeny
Z 36 (100 %) dětí, které trpí alergickými onemocněními, má 10 dětí (28 %) alergickou reakci na pyly. Z dotazovaných dětí má 9 (25 %) alergii na roztoče. 5 dětí (14 %) trpí alergií na plísně. Další nejčastější alergií mých respondentů je alergie na potraviny u 4 dětí (11 %). Opět u 4 dětí (11 %) se vyskytuje alergie na zvířecí srst. 3 děti (8 %) má alergickou reakci na hmyzí bodnutí a 1 dítě (3 %) má alergii na léky. 28
3.4.7
Vyhodnocení otázky č. 7: Jak probíhá/la alergická reakce Vašeho dítěte? Tab. č. 7: Průběh alergické reakce Kojené děti
Nekojené děti
Mírný průběh
12
67%
11
61%
Bouřlivý průběh
5
28%
5
28%
Hospitalizace
1
6%
2
11%
∑
18
100%
18
100%
Graf č. 7: Průběh alergické reakce
Z 18 (100 %) kojených dětí má/měla alergická reakce u 12 dětí (67 %) mírný průběh. Z 18 nekojených alergiků mívá mírný průběh 11 dětí (61 %). Bouřlivý průběh alergické reakce má z kojených dětí 5 respondentů (28 %), stejně je tomu i u dětí nekojených. Hospitalizace z kojených alergických respondentů byla nutná u 1 dítěte (6 %). Z nekojených dětí byly kvůli alergické reakci hospitalizovány 2 děti (11 %).
29
3.4.8 Vyhodnocení otázky č. 8: Trpí/trpělo Vaše dítě ekzémy? Tab. č. 8: Děti a ekzém
Kojené děti
Nekojené děti
Ano
20
31%
14
40%
Ne
45
69%
21
60%
∑
65
100%
35
100%
Graf č. 8: Děti a ekzém
Z 65 kojených dětí (100 %) trpí/trpělo ekzémy 20 respondentů (31 %). Ze 35 nekojených dětí trpí/trpělo ekzémy 14 dětí (40 %). Z kojených dětí 45 respondentů (69 %) ekzémy netrpí a netrpělo. Z nekojených dětí ekzémy netrpí/netrpělo 21 dětí (60 %).
30
3.4.9 Vyhodnocení otázky č. 9: Trpí/trpělo Vaše dítě průjmovými onemocněními? Tab. č. 9: Děti a průjmová onemocnění
Kojené děti
Nekojené děti
Často
0
0%
1
3%
Občas
9
14%
12
34%
Zřídka
56
86%
22
63%
∑
65
100%
35
100%
Graf č. 9: Děti a průjmová onemocnění
Z 65 kojených respondentů průjmovými onemocněními trpělo/ trpí v častých intervalech 0 dětí (0 %). Ze 35 nekojených dětí v častých intervalech trpí/trpělo průjmovými onemocněními 1 dítě (3 %). Z kojených dětí trpí/trpělo občas průjmovými onemocněními 9 dětí (14 %). Z nekojených občasně 12 dětí (34 %). 56 dětí (86 %) kojených netrpělo/netrpí průjmovými onemocněními a z nekojených dětí netrpí/netrpělo průjmy 22 dětí (66 %).
31
3.4.10 Vyhodnocení otázky č. 10: Sezónním onemocněním (chřipky) onemocní Vaše dítě: Tab. č. 10: Sezónní onemocnění
Kojené děti
Nekojené děti
Vţdy, kdyţ se vyskytuje
3
5%
5
14%
Občasně
47
72%
20
57%
Nikdy, netrpí sezónními onemocněními
15
23%
10
29%
∑
65
100%
35
100%
Graf č. 10: Sezónní onemocnění
Z 65 kojených dětí onemocní 3 děti (5 %) sezónním onemocněním pokaţdé, kdyţ se právě vyskytuje. Z 35 nekojených respondentů takto onemocní 5 dětí (14 %). Občasně z kojených dětí onemocnělo chřipkou 47 respondentů (72 %). Z nekojených dětí onemocní občasně 20 respondentů (57 %). 15 dětí (23 %) kojených netrpí vůbec sezónními onemocněními a 10 dětí (29 %) nekojených také netrpí sezónními onemocněními.
32
3.4.11 Vyhodnocení otázky č. 11: Trpí/trpělo Vaše dítě na záněty uší? Tab. č. 11: Záněty uší
Kojené děti
Nekojené děti
Často
3
5%
5
14%
Občas (1x do roka)
22
34%
20
57%
Netrpí/netrpělo
40
62%
10
29%
∑
65
100%
35
100%
Graf č. 11: Záněty uší
Z 65 kojených respondentů trpí/trpěly často na záněty uší 3 děti (5 %). Z 35 nekojených respondentů na záněty uší trpí/trpělo často 5 dětí (14 %). 22 (34 %) kojených dětí trpí/trpělo na záněty uší jedenkrát do roka. Z nekojených dětí onemocní jedenkrát do roka 20 (57 %). 40 (60 %) kojených dětí netrpí/netrpělo záněty uší. A 10 (29 %) dětí nekojených také na záněty uší netrpí/netrpělo.
33
3.4.12 Vyhodnocení otázky č. 12: Nějaká jiná onemocnění Vašeho dítěte: Tab. č. 12: Nejčastější onemocnění
Kojené děti
Nekojené děti
Angína
33
51%
16
46%
Zápal plic
9
14%
5
14%
Plané neštovice
9
14%
5
14%
Laryngitida
8
12%
5
14%
Sníţená imunita
6
9%
4
11%
∑
65
100%
35
100%
Graf č. 12: Nejčastější onemocnění
Nejčastějším onemocněním byla angína, kterou z 65 (100 %) dětí kojených trpí/trpělo 33 dětí (51 %). Z 35 (100 %) nekojených dětí trpí/trpělo angínou 16 dětí (46 %). Dalším onemocněním je zápal plic, kterým onemocnělo 9 (14 %) dětí kojených a 5 (14 %) dětí nekojených. Planými neštovicemi onemocnělo opět 9 (14 %) dětí kojených a 5 (14 %) dětí nekojených. Dalším častým onemocněním je laryngitida, kterou onemocnělo 8 (12 %) dětí kojených a 5 (14 %) dětí nekojených. 6 (9 %) dětí nekojených trpí/trpělo sníţenou imunitou. Z nekojených dětí sníţenou imunitou trpí/trpěly 4 děti (11 %).
34
3.4.13 Vyhodnocení otázky č. 13: Vaše dítě je spíše: Tab. č. 13: Aktivita dětí
Kojené děti
Nekojené děti
Aktivní
55
85%
20
57%
Pasivní
10
15%
15
43%
∑
65
100%
35
100%
Graf č. 13: Aktivita dětí
Z 65 (100 %) kojených respondentů je 55 (85 %) dětí spíše aktivních. Z 35 (100 %) nekojených respondentů je aktivních 20 (57 %) dětí. 10 (15 %) dětí kojených je pasivních a z nekojených dětí je pasivních 15 (43 %).
35
3.4.14 Vyhodnocení otázky č. 14: Myslíte, ţe je: Tab. č. 14: Průbojnost dětí
Kojené děti
Nekojené děti
Průbojné, vůdčí typ 37
57%
18
51%
Raději se podřídí
28
43%
17
49%
∑
65
100%
35
100%
Graf č. 14: Průbojnost dětí
37 (57 %) kojených dětí z 65 (100 %) a 18 (51 %) nekojených dětí z 35 (100 %) označily jejich matky za průbojné, vůdčí typy. U 28 (43 %) kojených dětí a u 17 (49 %) nekojených dětí zaškrtly, ţe se raději podřídí.
36
3.4.15 Vyhodnocení otázky č. 15: Do kolektivu se začleňuje: Tab. č. 15: Začlenění do kolektivu
Kojené děti
Nekojené děti
Bez problémů
44
68%
18
51%
S menšími problémy
19
29%
10
29%
Nezačlení se, je spíše samotář
2
3%
7
20%
∑
65
100%
35
100%
Graf č. 15: Začlenění do kolektivu
Bez problémů se do kolektivu začleňuje 44 (68 %) kojených dětí z celkového počtu respondentů 65 (100 %). U nekojených dětí se z celkového počtu 35 (100 %) bez problémů začleňuje do kolektivu 18 (51 %) dětí. 19 (29 %) kojených dětí a 10 (29 %) nekojených dětí se do kolektivu začlení s menšími problémy. 2 (3 %) děti kojené se do kolektivu nezačlení, jsou spíše samotáři. Z dětí nekojených se do kolektivu nezačlení 7 (20 %) dětí.
37
3.4.16 Vyhodnocení otázky č. 16: Ve škole: Tab. č. 16: Školní výsledky
Kojené děti
Nekojené děti
Má výborné výsledky
41
63%
18
51%
Je průměrný ţák
24
37%
14
40%
S učením má problémy
0
0%
3
9%
∑
65
100%
35
100%
Graf č. 16: Školní výsledky
Z 65 (100 %) kojených respondentů má 41 (63 %) ve škole výborné výsledky. Ze 35 (100 %) nekojených dětí má ve škole výborné výsledky 18 (51 %). Průměrnými ţáky je 24 (37 %) kojených dětí a 14 (40 %) dětí nekojených. S učením mají problémy 3 (9 %) děti nekojené. Z kojených dětí nemá problémy s učením ţádné.
38
3.4.17 Vyhodnocení otázky č. 17: Jaký je charakter jeho osobnosti? Tab. č. 17: Charakter osobnosti dítěte
Kojené děti Nekojené děti Extrovert
48
74%
25
71%
Introvert
17
26%
10
29%
∑
65
100%
35
100%
Graf č. 17: Charakter osobnosti dítěte
Z 65 (100 %) kojených dětí je 48 (74 %) extrovertů. Extrovertů je 25 (71 %) z 35 (100 %) nekojených dětí. Zbývajících 17 (26 %) kojených dětí jsou introvertní. Z nekojených dětí je uzavřeným typem 10 (29 %) dětí.
39
3.4.18 Vyhodnocení otázky č. 18: Sport: Tab. č. 18: Sportovní dovednost
Kojené
Nekojené
děti
děti
Velmi v něm vyniká, sportovně nadaný
23
35%
10
29%
Nedělá mu/jí problémy
38
58%
23
66%
Není sportovní typ, sport mu nejde a nebaví ho
4
6%
2
6%
∑
65
100%
35
100%
Graf č. 18: Sportovní dovednost
23 (35 %) kojených dětí z celkového počtu 65 (100 %) a 10 (29 %) nekojených dětí z celkového počtu 35 (100 %) ve sportu velmi vyniká. Z kojených dětí 38 (58 %) sport nedělá problémy, ale není vyloţeně jejich koníčkem. 23 (66 %) nekojeným dětem také nedělá sport problémy. 4 (6 %) děti kojené a 2 (6 %) děti kojené nejsou sportovními typy, sport je nebaví a nejde jim.
40
4 Diskuse Zhodnocení výsledků mé práce vypadá následovně: Ze 100 respondentů bylo kojeno 65 % procent a 35 % kojeno nebylo. Nutno dodat, ţe nekojené respondenty jsem pro větší objektivitu vybírala nesnadno ještě dodatečně, jelikoţ z čekáren pediatrů mi bylo vráceno 96 % dotazníků pouze kojených dětí, coţ svědčí o tom, ţe v dnešní době je většina dětí kojená. Délka kojení je dle mého výzkumu různorodá. 22 % matek kojilo své děti 2 měsíce a méně. 15 % kojilo 3 – 5 měsíců. 6 – 11 měsíců kojilo své děti 17 % matek. 32 %, nejvíce, z dotazovaných dětí bylo kojeno 1 – 2 roky. A více neţ 2 roky bylo kojeno 14 % respondentů. V další otázce jsem zkoumala, proč bylo kojení ukončeno. Matky odpovídaly svými slovy a z tohoto jsem vytvořila 7 nejčastějších odpovědí. Jako nejčastější důvod ukončení kojení bylo uvedeno plánované odstavení dítěte od prsu (odpovědělo 28 % ţen). 28 % matek uvedlo, ţe dítě uţ kojeno být nechtělo a prs samo přestalo vyţadovat. U 15 % ţen byla důvodem ztráta mateřského mléka. 12 % ţen přestalo kojit kvůli dalšímu těhotenství. 8 % ukončilo kojení na doporučení lékaře. 5 % neví, proč přestalo kojit. A zbylých 5 % přestalo kojit z dalších, jiných důvodů. Např. kvůli růstu zoubků dítěte, kdy pro ně kojení začalo být bolestivé. 35 dětí kojeno nebylo z následujících důvodů, které opět jejich matky vyplnily svými slovy. Nejčastější odpovědí byl nedostatek mléka. Takto odpovědělo 37 % matek. Ve 23 % matky nekojily, kvůli svým zdravotním důvodům. 17 % matek kojit nemohlo kvůli špatnému zdravotnímu stavu jejich dítěte a 23 % ţen nekojilo ze svého vlastního rozhodnutí. Mou první hypotézou bylo, ţe u kojených dětí se méně vyskytují alergická onemocnění. Z 65 kojených dětí trpí/trpělo nějakým alergickým onemocněním dětí 18, coţ je 28 %. Z 35 nekojených dětí trpí/trpělo alergiemi 18 dětí, coţ činí z počtu nekojených respondentů 51 %. Tímto se má první hypotéza potvrdila. U kojených dětí má alergická reakce z 67 % mírný průběh. Bouřlivý průběh má 28 % kojených dětí. A hospitalizováno bylo z důvodu alergické reakce 5 % kojených dětí. Nekojené děti mají mírný průběh alergické reakce z 61 %. 28 % nekojených má 41
průběh alergie bouřlivý a 11 % bylo uţ kvůli reakci na alergen hospitalizováno. Z tohoto vyplývá, ţe kojené děti mají závaţnější průběh alergických reakcí, díky němuţ jsou častěji hospitalizovány. Nejčastějšími alergeny jsou pyly (u 28 %). Na druhém místě jsou alergické reakce na roztoče (25 %). Dále na plísně (14 %). 11 % dětí je alergických na potraviny a zvířecí srst. 8 % má alergii na bodnutí hmyzem a 3 % jsou alergické na nějaký lék. Nekojené děti jsou na tom hůře neţ děti kojené také u ekzémových onemocnění. Ekzémy má/mělo 40 % nekojených dětí. Dětí kojené trpí/trpěly ekzémy ve 31 %. Má druhá hypotéza byla, ţe výskyt onemocnění je u kojených dětí menší a průběh onemocnění je mírnější. Zda se mi potvrdila, uvedu dále po zhodnocení výsledků, týkajících se této problematiky. Průjmovými onemocněními děti kojené ve 14 % trpěly pouze občasně, 86 % jich onemocnělo
průjmy jen zřídka. 3 % kojených dětí
trpí/trpělo
průjmovými
onemocněními často, 34 % občas a 63 % zřídka. V této otázce děti kojené dopadly opět lépe, jelikoţ odpověď „často“ nezatrhla ţádná matka, která své dítě kojila a počty dětí, které trpí/trpěly průjmovými onemocněními pouze zřídka byly u kojených dětí procentuelně větší. Sezónním onemocněním onemocní 5 % kojených a 14 % nekojených dětí vţdy, kdyţ se vyskytuje. Zde jsou na tom lépe kojené děti, avšak zřídka onemocní 72 % kojených a 57 % nekojených dětí. O 15 % jsou na tom lépe děti nekojené. 23 % kojených nikdy netrpí sezónním onemocněním a nekojené děti jsou proti chřipkám o 6 % silnější, nikdy neonemocní 29 %. 5 % kojených dětí trpí/trpělo záněty uší často. Nekojené děti trpí/trpěly záněty uší často ze 14 %. Občasně z kojených dětí 34 %. Z nekojených 57 % dětí. Záněty uší netrpělo 62 % kojených dětí a 29 % nekojených dětí. Zde se opět odráţí výhoda kojených dětí. Bylo by zdlouhavé ptát se v dotazníku na všechny onemocnění zvlášť, tudíţ v další otázce jsem zkoumala jakými jinými onemocněními trpí/trpěly kojené a nekojené děti. Nejčastějším onemocněním byla angína, kterou onemocnělo 51 % z kojených dětí a 46 % z nekojených dětí. Druhým nejčastějším onemocněním byl zápal plic a plané neštovice, kterými onemocnělo 14 % dětí kojeným i nekojených. 12 % kojených a 42
14 % nekojených dětí mělo laryngitidu a sníţenou imunitou trpí/trpělo z kojených dětí 9 % a z nekojených 11 % dětí. Má druhá hypotéza se z větší části potvrdila. Děti kojené byly odolnější proti ekzémům, průjmovým onemocněním, zánětům uší. Trpěly méně laryngitidou a sníţenou imunitou. Děti nekojené byly odolnější pouze u sezónních onemocnění a méně z nich trpělo angínou. Aktivních je 85 % kojených dětí a 57 % nekojených dětí. Zbývajících 15 % kojených a 43 % nekojených dětí je spíše pasivní. 57 % kojených děti tvoří průbojné, vůdčí typy. U dětí kojených je vůdčími typy 51 %. 43 % kojených dětí a 49 % nekojených dětí se raději podřídí. Zde, dle mého názoru, nejsou aţ tak velké rozdíly. Do kolektivu se začleňuje 68 % kojených a 51 % nekojených dětí bez problémů. Menší problémy se začleněním do kolektivu má 29 % kojených dětí a stejně tak 29 % dětí nekojených. 3 % z kojených respondentů se nezačlení, jsou spíše samotáři a z dětí nekojených je tomu tak u 20 %. Ve škole má výborné výsledky 63 % kojených a 51 % nekojených dětí. Průměrnými ţáky je 37 % kojených dětí a 40 % nekojených respondentů. Z mých kojených respondentů nemá ţádný s učením problémy. Z nekojených dětí má problémy s učením 9 %. Z kojených dětí je 74 % extrovertů. Z dětí nekojených je extrovertů 71 %. Opět ţádný razantní rozdíl. 35 % kojených a 29 % nekojených dětí je sportovně nadaných a ve sportu velmi vynikají. Sport nedělá problémy 58 % kojených dětí a 66 % nekojených dětí. 6 % kojených i nekojených dětí sport nejde, tyto děti nejsou sportovní typy a sport je nebaví. Tato část ukázala, ţe kojené děti jsou aktivnější a do kolektivu se začleňují s menšími problémy oproti dětem nekojeným. Ve škole mají lepší výsledky a více vynikají ve sportu.
43
5 Závěr Má bakalářská práce se zabývala tématem kojení a jeho vlivem na vývoj dítěte. V mé výzkumné části jsem se zaměřila na zkoumání vývoje fyzického i psychického. Jak jsem v průběhu zpracovávání mé práce zjistila, v dnešní době je jiţ poměrně problematické najít matky, které by se nepokusily své děti kojit a nekojily je alespoň krátkou dobu. Avšak je škoda, ţe spousta ţen přestává s kojením z důvodu dalšího těhotenství, jelikoţ si myslí, ţe kojením mohou poškodit plod. Spíše naopak těhotenství můţe někdy narušit kojení, ať uţ sníţením mléka nebo citlivostí bradavek, ovšem i malé dávky jsou pro miminko prospěšné, zvláště pokud je mladší neţ 6 měsíců. Děti potřebují ke svému vývoji správný základ a ten by mu mateřské mléko mělo rozhodně poskytnout. Doba za posledních 20 let velmi pokročila a také umělá výţiva je na úplně jiné úrovni, avšak mateřské mléko zatím 100 % nenahradí. Mým prvním cílem bylo porovnat výskyt alergií mezi kojenými a nekojenými dětmi. V teoretické části jsem na toto téma uvedla, ţe některé studie tvrdí, ţe kojení patří mezi základní a nejjednodušší způsoby prevence alergií, především jejich dědičné formy a ţe jiné teorie tato tvrzení vyvracejí ba dokonce naznačují, ţe kojení riziko některých alergií zvyšuje. Mé dotazníkové šetření odpovídá studii první. Kojení je přínosné pro zmírnění alergických onemocnění či pro minimalizování rizika vzniku alergického onemocnění. Ovšem můj výzkum byl zaměřen pouze na vliv kojení na alergické reakce, ale nebyly zde zkoumány faktory jako dědičnost, výţiva matky a další faktory, které by výskyt alergií mohly ovlivnit. Druhým cílem bylo zjistit, jaký je rozdíl výskytu a průběhu onemocnění mezi kojenými a nekojenými dětmi. V mé práci jsem zkoumala rozdíl výskytu průjmových onemocnění mezi kojenými a nekojenými dětmi. Dále výskyt zánětů uší a analyzovala jsem výskyt nejčastějších jiných onemocnění dětí. Dosaţeným výsledkem bylo zjištění, ţe výskyt těchto zkoumaných onemocnění je u kojených dětí menší. Mým podcílem bylo zjistit, zda jsou kojené děti úspěšnější neţ nekojené. Metodou dosaţení tohoto cíle bylo dotazníkové šetření tázající se na aktivitu dětí, průbojnost a začlenění se do kolektivu. Další otázky se týkaly školních výsledků, charakteru osobnosti dítěte a sportovních dovedností. Vyhodnocení této části dotazníku podalo
44
informaci o tom, ţe kojené děti jsou aktivnější, průbojnější a lépe se začleňují do kolektivu. Ve škole mají lepší výsledky a také ve sportu vynikají více. Záměrně jsem si nechala první část mého zkoumání na konec mého závěru. Zabývala jsem se zde otázkami, jak dlouho byly děti kojené, případně proč kojené nebyly. A z jakých důvodů ţeny kojit své děti přestaly. Téměř kaţdá ţena můţe kojit. Častým problémem je nedostatek informací, nedostatečná sebedůvěra a nedostatek podpory. Toto by mohlo být navazující problematikou mého výzkumu, jelikoţ to, jak se matky rozhodnou, můţe být zásadní pro jejich děti. Věřím, ţe v dalších letech se problematika kojení posune opět o kousek dopředu a pro všechny matky, které kojit chtějí, bude kojení bezproblémové a budou ho brát jako příjemnou moţnost kontaktu se svým dítětem.
45
Seznam pouţité literatury GREGORA, Martin. Péče o dítě : od kojeného do předškolní věku. Havlíčkův Brod : Grada, 2007. 139 s. ISBN 978-80-247-2030-2. HANREICH, Ingeborg. Výživa kojenců : aneb jídlo a pití v prvním roce života. 1. Vídeň : Verlag und Vertrieb, 1999. 68 s. ISBN 80-7169-841-5. CHMEL, Roman. Průvodce těhotenstvím. 1. Praha : Grada, 2004. 140 s. ISBN 80-2470963-7. KITZINGEROVÁ, Sheila; BAILEYOVÁ, Vicky. Těhotenství den po dni. Martin : Osveta, 1997. 304 s. ISBN 80-88824-50-8. Kojení v kostce : Kojení novorozence. Máma a já : Od naroznení po 1.rok. 2008, 1, s. 36-41. ISSN 18018769. Kojení : Všechno, co potřebujete vědět. Praha : Laktační liga, 2009. 30 s. KOPŘIVOVÁ, Darina; BRADA, Vladimír. Český průvodce mateřstvím : aneb Péče o matku a dítě. 1. Praha : Tvarohová-Kolář, 2005. 120 s. ISBN 80-86738-08-6. LISÁ, Lidka; KŇOURKOVÁ, Marie; DROZDOVÁ, Věra . Obezita v dětském věku. Praha : Avicenum, 1990. 143 s. 08-032-90. MORRIS, Desmond. Lidské mládě : Co nevíte o nemluvňatech. Praha : ARGO, 1999. 125 s. ISBN 80-85794-77-2. Naše dítě : První rok života. 1.vydání. Bratislava : Príroda, 1998. 48 s. ISBN 80-0701007-6. PIETRONI, Patrick. Alternativní péče o zdraví-rodinný průvodce. Praha : CESTY, P.B., 1996. 224 s. ISBN 80-7181-070-3.
46
Průvodce kojením : Pomáháme maminkám prodloužit kojení. Praha : AVENT, 2007. 23 s. ROB, Lukáš; MARTAN, Alois; CITTERBART, Karel. Gynekologie. Semily : Galen, 2008. 299 s. ISBN 978-80-7262-501-7. VALMAN, Bernard. Průvodce dětskými nemocemi. 1. Bratislava : PERFEKT, 1998. 216 s. ISBN 80-8046-011-6. VINTHE, TD. Kojení : Jak podpořit úspěch. 1. Kodaň : WHO, 1993. 56 s. ISBN 807033-975-6 Internetové zdroje AUREA MEDICA [online]. 2011, 26.5.2011 [cit. 2011-05-26]. Péče o poprsí. Prsa, fyziologie,
typy
prsou.
Dostupné
z
WWW:
v_pece_prsa.html>. Délka kojení má vliv na inteligenci : Kojení a IQ. Mamita [online]. 2002, 2, [cit. 201105-23]. Dostupný z WWW:
. Délka kojení má vliv na inteligenci : Kojení a učení. Mamita [online]. 2002, 2, [cit. 2011-05-23]. Dostupný z WWW: . Esthe-plastika : Klinika plastické chirurgie [online]. 2007, 22. května 2011 [cit. 201105-22]. Vývoj a anatomie ţenského prsu. Dostupné z WWW: http://estheplastika.cz/knihy/prsa-ocima-plastickeho-chirurga/vyvoj-a-anatomie-zenskehoprsu.htm. MRÁZKOVÁ, Bc.Jiřina. Kojení [online]. 2006, 21. 5. 2011 [cit. 2011-05-21]. Jak dlouho kojit. Dostupné z WWW: .
47
MRÁZKOVÁ, Bc.Jiřina. Kojení [online]. 2006, 21. 5. 2011 [cit. 2011-04-19]. Kojení ţivotní nutnost nebo moţnost? Výhody a nevýhody kojení a krmení UM. Dostupné z WWW: . MRÁZKOVÁ, Bc.Jiřina. Kojení [online]. 2006, 21. 5. 2011 [cit. 20.4.2011]. Polohy při kojení. Dostupné z WWW: . MRÁZKOVÁ, Bc.Jiřina. Kojení [online]. 2006, 21. 5. 2011 [cit. 2011-05-22]. Sloţení mateřského mléka. Dostupné z WWW: .
Prevalence of Obesity, Diabetes, and Obesity-Related Health Risk Factors, 2001. JAMA [online]. 2001, 1, [cit. 2011-05-23]. Dostupný z WWW: .
48
Seznam tabulek a grafů Tabulka 1: Počet kojených dětí
23
Tabulka 2: Délka kojení
24
Tabulka 3: Důvody ukončení kojení
25
Tabulka 4: Důvody nekojení dítěte
26
Tabulka 5: Výskyt alergických onemocnění
27
Tabulka 6: Nejčastější alergeny
28
Tabulka 7: Průběh alergické reakce
29
Tabulka 8: Děti a ekzém
30
Tabulka 9: Děti a průjmová onemocnění
31
Tabulka 10: Sezónní onemocnění
32
Tabulka 11: Záněty uší
33
Tabulka 12: Nejčastější onemocnění
34
Tabulka 13: Aktivita dětí
35
Tabulka 14: Průbojnost
36
Tabulka 15: Začlenění do kolektivu
37
Tabulka 16: Školní výsledky
38
Tabulka 17: Charakter osobnosti dítěte
39
Tabulka 18: Sport
40
Graf 1: Počet kojených dětí
23
Graf 2: Délka kojení
24
Graf 3: Důvody ukončení kojení
25
Graf 4: Důvody nekojení dítěte
26
Graf 5: Výskyt alergických onemocnění
27
Graf 6: Nejčastější alergeny
28
Graf 7: Průběh alergické reakce
29
Graf 8: Děti a ekzém
30
Graf 9: Děti a průjmová onemocnění
31
Graf 10: Sezónní onemocnění
32
Graf 11: Záněty uší
33
Graf 12: Nejčastější onemocnění
34 49
Graf 13: Aktivita dětí
35
Graf 14: Průbojnost
36
Graf 15: Začlenění do kolektivu
37
Graf 16: Školní výsledky
38
Graf 17: Charakter osobnosti dítěte
39
Graf 18: Sport
40
50
Seznam příloh Příloha 1: Mléčná ţláza Příloha 2: Polohy při kojení Příloha 3: Správná technika sání Příloha 4: Tvar bradavek Příloha 5: Alternativní metody kojení Příloha 6: Dotazníkové šetření
51
