VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií
Výživa v těhotenství a její vliv na hmotnost n o v o ro z e n c e Bakalářská práce
Autor: Markéta Polčíková Vedoucí práce: PhDr. Lenka Görnerová Jihlava 2014
Anotace Bakalářská práce se zabývá výživou v těhotenství a jejím dopadem na porodní hmotnost novorozence. Teoretická část je zaměřena na výživu z pohledu doporučení od odborníků a rozdělení výživy na základní živiny, které jsou detailněji popsány. V praktické části jsou podrobněji zpracovány informace z dotazníků a jsou znázorněny v tabulkách a grafech.
Klíčová slova Těhotenství, výživa, porodní hmotnost, novorozenec, porod, potravinová pyramida
Annotation This bachelor thesis deals with the nutrition during pregnancy and its impact on the weight of the new born. The theoretical part of the thesis is focuses on the nutrition from the perspective of specialists, and it divides the nutrition into basic nutrients, which will be described in detail. Informations from questionnaires, which are depicted in tables and graphs, will be processed in the practical part.
Key words Pregnancy, nutrition, birth weight, newborn, birth, food pyramid
Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucí mé bakalářské práce PhDr. Lence Görnerové za odborné vedení práce a za podporu a trpělivost při jejím vytváření. Velký dík patří také všem respondentkám, které mi věnovaly svůj čas a dovolily nahlédnout do vlastních osobních životů a zkušeností. Ráda bych poděkovala také své rodině, všem blízkým a přátelům, kteří mě při vytváření této práce podpořili, a bez jejich pomoci by nebylo možné práci dokončit.
Čestné prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ..................................................... Podpis
Obsah 1
2
Úvod ......................................................................................................................... 8 1.1
Cíle práce .......................................................................................................... 9
1.2
Hypotézy práce ................................................................................................. 9
Teoretická část ...................................................................................................... 10 2.1
Těhotenství ...................................................................................................... 10
2.1.1
Těhotenské změny v organismu ............................................................... 10
2.1.2
Placenta ..................................................................................................... 11
2.2
Výživa v těhotenství ....................................................................................... 11
2.3
Základní živiny v těhotenství ........................................................................ 12
2.3.1
Bílkoviny .................................................................................................. 12
2.3.2
Sacharidy .................................................................................................. 13
2.3.3
Tuky .......................................................................................................... 13
2.4
Vitamíny v těhotenství ................................................................................... 14
2.4.1
Vitamín A – retinol ................................................................................... 15
2.4.2
Vitamín D - kalciferol ............................................................................... 15
2.4.3
Vitamín E - tokoferol ................................................................................ 16
2.4.4
Vitamín K - fylochinon ............................................................................. 16
2.4.5
Vitamín B1 – thiamin ................................................................................ 16
2.4.6
Vitamín B2 – riboflavin............................................................................. 17
2.4.7
Vitamín B3 – niacin................................................................................... 17
2.4.8
Vitamín B5 – kyselina pantothenová ........................................................ 17
2.4.9
Vitamín B6 – pyridoxin ............................................................................. 18
2.4.10 Vitamín B11 – kyselina listová .................................................................. 18 2.4.11 Vitamín B12 – kobalamin .......................................................................... 19 2.5
Minerály a stopové prvky v těhotenství ....................................................... 19
2.5.1
Vápník ....................................................................................................... 19
2.5.2
Hořčík ....................................................................................................... 20
2.5.3
Fosfor ........................................................................................................ 20
2.5.4
Železo........................................................................................................ 20
2.5.5
Jód ............................................................................................................. 20
2.5.6
Zinek ......................................................................................................... 20
2.6
Potravinová pyramida ................................................................................... 21
2.6.1
Obiloviny, pečivo, rýže, těstoviny ............................................................ 22
2.6.2
Ovoce a zelenina ....................................................................................... 22
2.6.3
Živočišné produkty, luštěniny, ořechy ...................................................... 23
2.6.4
Volné tuky, cukry a sůl ............................................................................. 24
2.7
Doporučený pitný režim ................................................................................ 24
2.7.1
Vhodné nápoje .......................................................................................... 24
2.7.2
Méně vhodné nápoje ................................................................................. 26
2.8
Doplňky stravy v těhotenství ......................................................................... 26
2.9
Alternativní a speciální diety......................................................................... 27
2.9.1
Alternativní diety ...................................................................................... 27
2.9.2
Speciální diety........................................................................................... 28
2.10 Novorozenec .................................................................................................... 29 2.10.1 Hypotrofický novorozenec ....................................................................... 29 2.10.2 Hypertrofický novorozenec ...................................................................... 29 3
4
Praktická část ........................................................................................................ 30 3.1
Metodika výzkumu......................................................................................... 30
3.2
Charakteristika vzorku respondentek a výzkumného prostředí ............... 30
3.3
Průběh výzkumu ............................................................................................ 30
3.4
Zpracování získaných dat.............................................................................. 30
3.5
Výsledky výzkumu ......................................................................................... 31
3.6
Analýza hypotéz ............................................................................................. 43
3.7
Diskuze ............................................................................................................ 50
3.8
Návrh řešení a doporučení pro praxi ........................................................... 53
Závěr ...................................................................................................................... 55
Seznam literatury .......................................................................................................... 56 Seznam zkratek ............................................................................................................. 58 Seznam tabulek ............................................................................................................. 59 Seznam grafů ................................................................................................................. 60 Seznam obrázků ............................................................................................................ 61 Seznam příloh ................................................................................................................ 62
1 Úvod Těhotenství je významné období v životě ženy. Každá žena v průběhu těhotenství prochází menšími či většími změnami týkající se fyzické nebo psychické stránky. Vznikající a vyvíjející se plod využívá organismus ženy ke svému rozvoji. Odebírá veškeré živiny z těla matky, proto těhotenství vyžaduje významnou změnu životního stylu, zejména úpravu výživy. Je prokázáno, že velmi závažné chyby ve výživě těhotných mohou představovat velké riziko, které může vyústit až v těhotenské, porodní nebo poporodní patologické změny v organismu ženy i dítěte. V dnešní moderní době je prenatální péče na velmi vysoké úrovni a těhotným ženám jsou dávány správné informace nejen o výživě po celou dobu těhotenství. Pomoc nabízená těhotným ženám je přijímána bez rozdílu věku a počtu již absolvovaných porodů. Informace se aktualizují každou chvíli a vznikající doporučení pro těhotné ženy je šířeno dál. Hlavním doporučením je vyvážená strava, která zahrnuje všechny potřebné živiny, aby se předešlo možným patologickým změnám. Na prenatálních poradnách jsou probírána témata výživy a doplňků stravy, které neohrozí plod v dalším vývoji. V průběhu praxe jsem se často setkala s dotazy týkající se stravy, stravovacích návyků a užívání doplňků stravy. Ne všechny těhotné ženy dostávají potřebné množství informací. Obdržené informace mohou být pouze obecné a žena si nedokáže vyvodit celkové důsledky. Základem je podání správných informací o výživě nejen od porodní asistentky, ale i od gynekologa v době ještě před početím. Častějším zdrojem informací v dnešní době je internet, kde ženy hledají různé informace, doporučení, které nemusí být vždy správné. Jsem přesvědčena, že tato práce bude přínosem nejen pro budoucí maminky, ale i pro nastávající porodní asistentky, případně pro všechny ostatní, kteří si budou chtít rozšířit znalosti.
8
1.1 Cíle práce 1. Zjistit vliv výživy žen v období těhotenství na porodní hmotnost novorozence. 2. Zjistit, jaké složky ve výživě těhotným ženám chybějí. 3. Navrhnout edukační materiál s doporučenou výživou pro těhotné ženy.
1.2 Hypotézy práce 1. Předpokládám, že u většiny žen bude hmotnostní přírůstek v těhotenství v rozmezí 12–15 kg. 2. Předpokládám, že více jak 50 % žen, které porodí v termínu, bude mít hmotnostní přírůstek do 15 kg. 3. Domnívám se, že více jak 50 % novorozenců bude mít porodní hmotnost v rozmezí 3 300–3 800 g. 4. Předpokládám, že ženy s nižším vzděláním budou mít nižší konzumaci mořských ryb než ženy s vyšším vzděláním. 5. Domnívám se, že více jak 50 % žen bude čerpat odborné informace o výživě v gynekologické poradně. 6. Předpokládám, že většina žen konzumovala alespoň jednou denně mléčné výrobky, mléko, pečivo, ovoce a zeleninu. 7. Předpokládám, že předčasně narozené děti budou mít procentuálně nižší porodní hmotnost než děti narozené v termínu a přenášené.
9
2 Teoretická část 2.1 Těhotenství Těhotenství je období života ženy, kdy v jejím organismu dochází k vývoji plodu. Těhotenství začíná splynutím mužské a ženské pohlavní buňky a je ukončeno porodem plodu. Toto období trvá v průměru 10 lunárních měsíců po 28 dnech, tj. 280 dní. Za počátek těhotenství v praxi je označována doba od prvního dne poslední menstruace ženy. Donošené těhotenství je doba mezi 39.–41. týdnem, které je verifikováno ultrazvukovou biometrií, což je metoda založená na rozpoznávání jedinečných biologických charakteristik plodu pomocí ultrazvuku. Delší doba těhotenství je znakem přenášení (Roztočil, 2008; Čech, 2006). Fyziologické těhotenství rozdělujeme na tři období, tzv. trimestry: trimestr od počátku těhotenství do 12. týdne II. trimestr od začátku 13. týdne do konce 24. týdne III. trimestr od počátku 25. týdne do 36. týdne Následuje období čtyř týdnů před porodem, trvající tedy do ukončeného 40. týdne těhotenství, kdy dochází k dozrávání vnitřních orgánů a dítě se připravuje na příchod na svět (Štromerová, 2010). Těhotenství je za normálních podmínek fyziologický proces probíhající v těle ženy. Kdykoli v průběhu se může stát, že se změní v rizikové či dokonce patologické. U převážné většiny žen je těhotenství fyziologické, rizikových těhotenství je v průměru zhruba 20 % a patologických se průměrně vyskytuje 6 až 8 % (Roztočil, 2008; Zwinger, 2004).
2.1.1 Těhotenské změny v organismu Organismus ženy velmi pohotově reaguje na vyvíjející se plodové vejce v dutině děložní, to se projevuje jednak známkami těhotenství, jednak změnami v orgánových systémech, zejména v genitální a endokrinní oblasti. Vlivem změny hladiny hormonů, zejména progesteronu, dochází k ovlivnění gastrointestinálního traktu, to vede 10
k relaxaci hladké svaloviny projevující se pálením žáhy, nauzeí a obstipací. Plod potřebuje ke svému vývoji živiny a minerály, které odebírá z těla přes fetoplacentární jednotku (Pařízek, 2008; Kobilková, 2005). Mimo změny v zažívacím traktu, dochází i k nárůstu tukové tkáně, prokrvení sliznic, zejména pohlavních orgánů, ke změnám v pigmentaci kůže, kardiovaskulárním systému a může dojít k psychickým změnám, nejčastěji je to změna nálady (Čech, 2006).
2.1.2 Placenta Placenta je orgán, který v průběhu těhotenství zprostředkuje kontakt mezi organismem matky a plodu, zásobuje plod kyslíkem a živinami a odvádí zplodiny jeho metabolismu. Je dočasnou endokrinní žlázou. Spolu s plodovou vodou zajišťuje správný vývoj a růst plodu (Roztočil, 2008).
2.2 Výživa v těhotenství Výživa v prekoncepčním období (v době před otěhotněním) stejně jako v těhotenství je velmi důležité pro vývoj nejen plodu, ale může mít vliv na zdravotní stav člověka až do dospělosti. Podle doporučení Evropského společenství by měl být hmotností přírůstek v těhotenství mezi 11 a 16 kg u ženy s optimální hmotností, v případě podváhy by měla těhotná žena přibrat 12 až 18 kg. Naopak u žen s nadváhou až obezitou by měl být přírůstek mezi 7 až 11 kg. Jak určit optimální hmotnost, podváhu a nadváhu si ukážeme pomocí výpočtu optimální hmotnosti BMI (Roztočil, 2008; Pánek, 2002). BMI = hmotnost / výška na druhou Hmotnost je ve vzorci uvedena v kilogramech a výška v metrech. Pro stanovení hodnoty BMI se používají nejčastěji tabulky. Tabulka 1 Hodnoty BMI BMI méně než 18,5 18,5-24,9 25,0-29,9 30,0-34,9 35,0-39,9 nad 40,0
Kategorie podváha normální váha nadváha obezita 1. stupně obezita 2. stupně (závažná) obezita 3. stupně (těžká)
11
Důležité je postupné nabírání váhy, nemůže těhotná žena nabrat všechnu váhu během 1. trimestru. Doporučení říká, že žena by měla mít optimální váhový přírůstek v prvním trimestru 1–2 kg a každý další týden by měla zvýšit svoji hmotnost přibližně o 0,3–0,5 kg. Nelze toto doporučení aplikovat na každou ženu, každý organismus se chová jinak (Blattná, 2005). Nedostatečný přírůstek hmotnosti a především cílená redukce hmotnosti v těhotenství mohou mít velmi závažné důsledky. Zvyšuje se riziko nízké porodní hmotnosti plodu a s tím
souvisejícího
rozvoje
některých
onemocnění
u
dítěte,
může
dojít
i k předčasnému porodu nebo potratu (Pokorná, 2008). V případě nadměrného přírůstku se zvyšuje riziko porodu velkého plodu (s vysokou porodní hmotností). To může znamenat porodní komplikace, horší vybavení plodu z porodních cest, prodloužení doby porodu, zvyšuje se riziko hypoxie plodu a rozsáhlejších porodních poranění. Velmi často je proveden císařský řez. Další komplikace se týkají přímo ženy, kdy může mít vyšší riziko rozvoje těhotenské cukrovky, vysoký krevní tlak, záněty žil dolních končetin a další problémy (Mandžuková, 2008).
2.3 Základní živiny v těhotenství Důležitým předpokladem pro bezproblémové těhotenství a následný porod je zdravé stravování. Je nezbytné volit správné druhy potravin s vyváženým množstvím potřebných živin. Potraviny obsahují různé zdroje energie a využitelné látky. Základní látky jsou bílkoviny, sacharidy a tuky, které si podrobněji popíši v následujících podkapitolách (Sabersky, 2009).
2.3.1 Bílkoviny Bílkoviny patří mezi základní živiny pro matku i plod. Proteiny tvořené aminokyselinami slouží k výstavbě buněk, tkání plodu a obnovu buněk matky. Proteiny by do těla měly být dodány výhradně v produktech živočišného původu, např. mase, rybách, mléčných výrobcích, vejcích. Hlavním důvodem je výskyt všech potřebných aminokyselin, jak je uvedeno v tabulce 2 (Pokorná, 2008; Štundlová, 2007).
12
Tabulka 2 Zdroje bílkovin Bílkoviny Plnohodnotné (obsahují všechny esenciální aminokyseliny) Téměř plnohodnotné (některé esenciální aminokyseliny jsou mírně nedostatkové) Neplnohodnotné (některé aminokyseliny jsou nedostatkové)
Zdroje vajíčka, mléko a výrobky z nich maso, ryby luštěniny, obiloviny
Nedostatek bílkovin se projevuje poruchou tělesného i duševního vývoje, sníženou odolností vůči infekcím, zhoršeným hojením ran a vznikem otoků. Naopak nadměrný příjem bílkovin způsobuje zatížení ledvin a jater. Tučné maso je zdrojem bílkovin, ale měli bychom se ho vyvarovat z důvodu velkého obsahu živočišných tuků. Denní doporučená dávka bílkovin je 0,8–1,0 g bílkovin na 1 kg váhy. Těhotné ženy mají potřebu vyšší denně o 10–16 g bílkovin (Müllerová, 2004).
2.3.2 Sacharidy Největším zdrojem energie pro tělo jsou sacharidy, které pokrývají až 60 % celkového energetického příjmu. Základní rozdělení sacharidů je na jednoduché sacharidy a polysacharidy. Rozdíl mezi nimi je ten, že monosacharidy a disacharidy jsou vstřebávány rychleji než polysacharidy (Hronek, 2004; Kunová, 2004; Mandžuková, 2008). Zdrojem polysacharidů jsou především obiloviny, brambory, ořechy, semena, rýže a kořenová zelenina. Pro organismus zajišťují správnou činnost střev, jsou zdrojem energie. Jednoduché sacharidy, které slouží jako okamžitý zdroj energie, najdeme v řepném cukru, medu a ovoci. Pro těhotenství je zásadní správný příjem sacharidů, neboť zvýšený příjem může způsobit přírůstek hmotnosti a může vést k cukrovce. V těhotenství je doporučeno přijímat 300 g sacharidů denně (Hronek, 2004).
2.3.3 Tuky Tuky doplňují celkový energetický příjem člověka zhruba z 30 %. Důležité jsou především jako zdroj energie, pro tvorbu a dobrou funkci buněčných membrán, využití vitamínů rozpustných v tucích, bez kterých bychom nemohli využít vitamíny A, D, E, K. Ovlivňují hladinu cholesterolu v krvi a chrání vnitřní orgány (Roztočil, 2008; Štundlová, 2007). 13
Základní rozdělení tuku je na rostlinné (oleje – slunečnicový, olivový, řepkový) a živočišné (máslo, sádlo). Většina těhotných žen přijímá tuky v potravě, kde je jich dostačující množství. Další dělení je na tuky pevné, kde převažují nasycené mastné kyseliny, a oleje, které obsahují větší množství nenasycených mastných kyselin. Nezbytný je příjem n-3 mastných kyselin ve stravě matky v těhotenství, v období výstavby mozkových struktur. Esenciální mastné kyseliny mají význam pro normální nitroděložní vývoj, dětský růst i pro vývoj mozku, zvláště pro ostrost zraku (Hronek, 2004). Zvýšená spotřeba tuků může vést k obezitě, protože dochází k pozitivní energetické bilanci. Esenciální mastné kyseliny, které jsou důležité v době těhotenství, najdeme nejvíce v rostlinných olejích, listové zelenině, rybách (Hronek, 2004; Štundlová, 2007).
2.4 Vitamíny v těhotenství Vitamíny jsou organické látky, které si tělo nedokáže vytvářet a lidské tělo je musí přijímat v potravě. Vitamíny jsou pouze doplňkem stravy, nedokáží ji plnohodnotně nahradit. V lidském organismu plní vitamíny funkci katalyzátorů biochemických reakcí. Pomáhají při metabolismu bílkovin, tuků a cukrů. Existuje třináct vitamínů, které se vyskytují v různých chemických formách. Základní dělení vitamínů je podle rozpustnosti: vitamíny rozpustné v tucích (A, D, E, K) vitamíny rozpustné ve vodě (B1, B2, B3, B5, B6, B7, B9, B12, C) Pokud je v těle nadbytek vitamínů (hypervitaminóza) rozpustných ve vodě, dokáže se jich lidské tělo zbavit a vyloučí je. Větší problém způsobují v organismu vitamíny rozpustné v tucích, které jsou ukládány v játrech a tělesném tuku, což při dlouhodobě nadměrné koncentraci může způsobit např. toxicitu jater. Při nedostatku vitamínů (hypovitaminóza) se tělu rychle dodá potřebný chybějící vitamín, těžší forma hypovitaminózy (avitaminóza) se zřídkakdy u nás vyskytuje. Z mého pohledu je znalost vitamínů nezbytná pro každého, obzvlášť u těhotných žen (Mandžuková, 2008; Vašut, 2007). Vitamíny rozpustné ve vodě jsou snadno absorbovány a jejich nadbytek je vylučován močí, nejsou díky tomu obvykle toxické (Hronek, 2004). 14
2.4.1 Vitamín A – retinol Vitamín A je nezbytný pro zrak, je s ním nejčastěji spojován. Další význam má pro růst, rozmnožování, vývoj kostí a pro pravidelnou obnovu epiteliálních tkání tvořící povrchy těla. Vitamín A patří do kategorie vitamínů rozpustných v tucích a zásoby se ukládají v játrech. Denní dávka vitamínu A by měla být 0,8 mg. U těhotných žen se doporučuje 1 mg. Asi 50 % vitamínu A přijímáme v podobě beta-karotenu, druhou polovinu přímo jako vlastní vitamín A (Pokorná, 2008). Kyselina retinová je teratogenní, může vést k poruchám prenatálního vývoje a ke vzniku vývojových vad. Těhotné ženy by proto v průběhu prvního trimestru těhotenství neměly konzumovat játra (nejbohatší zdroj vitaminu A), která mohou obsahovat velmi vysoká množství retinolu. Největším zdroj vitamínu A se nachází v zelenině (v podobě betakarotenu), značnou část přijímáme z masa, mléka, ovoce a také tuků (Pokorná, 2008; Zempleni, 2007).
2.4.2 Vitamín D - kalciferol Vitamín D je jedním z dalších vitamínů rozpustných v tucích, významně se podílí na udržování homeostázy (stálost vnitřního prostředí organismu) vápníku a fosforu, ty jsou v rovnovážném poměru důležité pro dobrou tvorbu kostí a zubů. Nejedná se o typický vitamín, protože člověk je schopen jej syntetizovat v kůži vlivem UV záření. Pokud není do těla dostáván v podobě slunečního záření, tak je nutné ho doplnit prostřednictvím stravy (Pokorná, 2008; Svačina, 2008) Při nedostatku vitaminu dochází k měknutí kostí a deformitám pánve matky. Nedostatek se projeví i u plodu případně dětí, například rachitidou neboli křivicí, zpomalením vývoje, nižší porodní hmotností novorozence a křečemi. U dospělých se nedostatek vitamínu D projevuje osteomalacií (měknutí kostí). V převážné většině případů k nedostatku vitamínu D nedochází, sluneční záření a běžná strava pokryjí potřebu vitamínu D v organismu. Naopak hypervitaminóza má za následek vyplavování vápníku z kostí a jeho ukládání v ledvinách, srdci a cévách. Denní dávka by měla být u těhotné ženy 10 µg. Vitamín D přijímáme ze stravy z rybího tuku, jater, žloutku, másla, mléka (Pokorná, 2008).
15
2.4.3 Vitamín E - tokoferol Dalším vitamínem rozpustných v tucích je vitamín E, který působí v organismu jako antioxidant. Díky tomu působí například proti nežádoucím účinkům částic tzv. „zlého“ LDL cholesterolu, které poškozují stěny cév, a tím i jejich funkci. Jeho účinky jsou také velmi žádoucí v prevenci nádorových onemocnění. Celkově zlepšuje funkci imunitního systému (zvyšuje odolnost organismu vůči virovým onemocněním) a pomáhá při léčbách kožních onemocnění a hojení jizev (Zempleni, 2007). Při nedostatku vitamínu v organismu může dojít k chudokrevnosti, u gravidních žen může způsobit potrat či předčasný porod a zvýšeným rizikem kardiovaskulárních chorob. Vysoké dávky vitamínu mohou naopak způsobit nevolnost, průjem, zvracení nebo bolest hlavy. Denní dávka u těhotné ženy je stanovena na 14 mg. Hlavními zdroji jsou rostlinné oleje, oříšky, sardinky, zelenina nebo ovesné vločky (Pokorná, 2008; Sabersky, 2009).
2.4.4 Vitamín K - fylochinon Poslední vitamín patřící do kategorie tuků rozpustných v tucích je vitamín K. V organismu má zásadní význam při procesu hemokoagulace neboli krevní srážlivosti, je tedy nutný pro tvorbu látek ovlivňující krevní srážlivost, účastní se také metabolismu kostní a pojivové tkáně. Nedostatek vitamínu K se projevuje převážně u novorozenců do jednoho týdne života, kdy je nebezpečí vzniku hemorrhagické choroby novorozence s intrakraniálním (nitrolebním) krvácením. Z těchto důvodů se všem novorozencům aplikuje vitamín K injekčně první den života (Svačina, 2008). K předávkování dochází velmi ojediněle, příznaky nadbytku jsou především horečka a nechutenství. Doporučená denní dávka pro těhotné a kojící ženy je 65 µg. Vitamín K tvoří ve střevě bakterie, kromě toho je obsažen v listové zelenině, především v kapustě, špenátu, zelí, brokolici, hlávkovém salátu, také v červené řepě, chřestu a další (Vašut, 2007; Zempleni, 2007).
2.4.5 Vitamín B1 – thiamin Velmi důležitý vitamín pro metabolismus glukózy a energetické zásobení nervových a svalových buněk. Působí příznivě při zvýšené námaze, stresu a únavě.
16
Hypovitaminóza se v dnešní době vyskytuje velmi zřídka, spíše u chudších populací, kde se projeví jako nemoc beri-beri, která způsobuje onemocnění nervového systému. Předávkování je téměř vyloučeno, lidem, kteří se předávkovali, byly diagnostikovány pouze alergické reakce, které nebyly život ohrožující (Hronek, 2004). Doporučení denní dávka u těhotných žen je 1,5 mg, v období kojení 1,4 mg. Hlavními zdroji vitamínu je maso, ryby, obiloviny, kvasnice, luštěniny (Müllerová, 2004).
2.4.6 Vitamín B2 – riboflavin Riboflavin má v organismu významný vliv na metabolismus cukrů, tuků, aminokyselin, tím ovlivňuje celkovou energetickou přeměnu v organismu. Nedostatek pouze vitamínu B2 se objevuje velmi vzácně, většinou to bývá v kombinaci s jinými vitamíny skupiny B. V případě, že dojde k samotnému nedostatku vitamínu B2, jsou postiženy sliznice a kůže, prvním příznakem je popraskání pokožky v koutcích úst a praskání rtů. Projevy nadbytku nejsou známy. Denní doporučená dávka v těhotenství je 1,6 mg. Hlavním zdrojem jsou kvasnice, játra, obiloviny, ryby, mléko a maso (Müllerová, 2004).
2.4.7 Vitamín B3 – niacin Vitamín B3 pozitivně ovlivňuje funkci nervového a trávicího ústrojí, funkci kůže, reguluje hladinu cholesterolu a cukru v krvi. Nemoc pelagra je způsobena nedostatkem niacinu
v těle,
především
v oblastech,
kde
se
stravují
především
kukuřicí.
Hypervitaminóza z potravy je velmi ojedinělá, spíše se setkáme s nadbytkem při využívání vitamínových doplňků. Velké dávky mohou způsobit červené skvrny na kůži, poškození jater, peptický vřed (Kunová, 2004; Štundlová, 2007). Těhotné ženy mají doporučenou denní dávku 18 mg. Zdrojem jsou kvasnice, játra, ryby, luštěniny, burské oříšky (Müllerová, 2004).
2.4.8 Vitamín B5 – kyselina pantothenová Kyselina pantothenová se podílí v organismu na syntéze mastných kyselin, tuků, sacharidů a metabolismu aminokyselin. Stejně jako v případě u vitamínu B2 se hypovitaminóza nevyskytuje ani u vitamínu B5 samostatně, ale v kombinaci s ostatními 17
chybějícími vitamíny skupiny B. Výsledkem je nevolnost, únava, bolesti hlavy, nespavost, křeče v břiše a zvýšená náchylnost k infekcím horních cest dýchacích. U předávkování se vyskytuje průjem (Štundlová, 2007). Doporučená denní dávka se udává 6 mg denně, žádná pevná hranice stanovena nebyla. Vitamín B5 přijímáme nejvíce z jater, vejcí a luštěnin (Müllerová, 2004).
2.4.9 Vitamín B6 – pyridoxin Pyridoxin je v organismu důležitý v metabolických procesech, řídí tvorbu a štěpení bílkovin. U těhotných žen je důležitý z hlediska ovlivnění růstových procesů. Nedostatek tohoto vitamínu se projevuje především na kůži obličeje, která je zanícená a mastná, potom zánětlivými změnami v dutině ústní včetně jazyka. Objevují se poruchy nervů v oblasti jejich zakončení, porucha tvorby červených krvinek, podrážděnost.
Vzhledem
k velmi
vysokému
výskytu
vitamínu
v potravě
k hypovitaminóze dochází velmi zřídka. Vysoké dávky vitamínu B6 mohou způsobit křeče (Vašut, 2007). Doporučená denní dávka pro gravidní ženy je 2,5 mg. Zdroji ve stravě jsou játra, ryby, maso (Müllerová, 2004).
2.4.10 Vitamín B11 – kyselina listová Nejdůležitějším vitamínem skupiny B pro těhotné ženy je kyselina listová neboli vitamín B11. Organismus ji využívá pro buněčné dělení a růst, především hraje významnou roli v těhotenství jako ochrana a prevence v souvislosti s defektem neurální trubice a rozštěpem patra, čelisti i rtu. Je důležité doplňování kyseliny listové do organismu gravidní ženy, aby se předešlo těmto komplikacím. Nedostatečné množství kyseliny listové v těle může předcházet vzniku anémie. Dalším nežádoucím účinkem při nedostatku je způsobení předčasného porodu či potratu. Naopak při nadměrném užívání může způsobovat gastrointestinální potíže, duševní poruchy a nespavost (Vašut, 2007). Těhotné ženy by měly dodržovat doporučenou denní dávku 600 µg. Doporučuje se začít brát doporučenou denní dávku již měsíc před otěhotněním, aby se předcházelo výše uvedeným komplikacím. Kyselinu listovou najdeme v obilných klíčkách, játrech, listové zelenině (Hronek, 2004).
18
2.4.11 Vitamín B12 – kobalamin Vitamín B12 hraje nezastupitelnou roli v organismu při syntéze mastných kyselin a účastní se vzniku stavebních kamenů DNA. Nedostatek vitamínu postihuje tvorbu nových buněk, projeví se tedy ve tkáních, kde se buňky rychle obnovují, sliznice (pálení jazyka), nejvíce se postižena tvorba červených krvinek. Nejčastěji se hypovitaminóza vyskytuje u vegetariánsky a vegansky založených lidí, kterým postupně dochází vitamín B12 v těle, jehož zásoby vydrží v organismu okolo pěti let. Předávkování tímto vitamínem je velmi ojedinělé (Pokorná, 2008). Těhotným ženám je doporučena denní dávka ve výši 2,2 µg, ale jak již bylo psáno výše, vitamín se v těle drží dlouhou dobu, není nutné přijmout denně přesně stanovenou dávku. Vitamín B12 se vyskytuje ve všech potravinách živočišného původu, játra, maso, vejce, mléko (Kunová, 2004).
2.5 Minerály a stopové prvky v těhotenství Minerály a stopové prvky jsou důležité pro organismus, kde jsou základními kameny enzymů a ovlivňují biochemické procesy v organismu. Rozdělení na minerály a stopové prvky je podle denní spotřeby, minerály přijímáme v množství nad 100 mg a stopové prvky v množství do 100 mg. Tyto látky si tělo neumí samo vytvořit, musíme je přijímat v potravě. Z pohledu důležitých minerálů a stopových prvků jsem vybrala pro tuto bakalářskou práci vápník, hořčík, fosfor, železo, jód a zinek. Existuje také spousta jiných minerálů a stopových prvků důležitých pro organismus, ale tyhle mají zásadní vliv na porodní hmotnost novorozence (Hronek, 2004; Mach, 2004).
2.5.1 Vápník Vápník patří mezi nejdůležitější minerály v organismu, protože se podílí na regulaci funkce nervů a svalů, na srdeční aktivitě, při jeho nedostatku vznikají svalové křeče. V období těhotenství vápník přispívá ke stavbě skeletu plodu. Využití vápníku v organismu je závislé na výskytu vitamínu D a také na dostatku bílkovin transportujících vápník v těle. Denní doporučená dávka pro těhotné ženy je 1 400 mg denně. Může ho čerpat z mléčných výrobků, listové zeleniny (Pánek, 2002).
19
2.5.2 Hořčík Hořčík je důležitý pro tvorbu kostí a hraje velkou úlohu v procesu srážení krve, také je součástí mnoha enzymů. Dále uvolňuje napětí a navozuje relaxaci. Denní doporučená dávka je 375 mg. Největšími zdroji hořčíku jsou zelené části rostlin, luštěniny, zelenina, ovoce, obiloviny, semena, brambory. Doporučená je určitě také minerální voda, např. Magnesia (Zempleni, 2007).
2.5.3 Fosfor Fosfor je druhý nejrozšířenější prvek v lidském těle. Je důležitou součástí buněk a kostní tkáně, takže se spolu s vápníkem uplatňuje při tvorbě kostí, dále hraje významnou úlohu v metabolismu tuků, bílkovin a cukrů. Doporučené denní množství je 700 mg. Největšími zdroji fosforu jsou obiloviny, olejniny, kvasnice (Hronek, 2004).
2.5.4 Železo Železo patří mezi stopové prvky, je důležitou složkou pro tvorbu červených krvinek, účastní se transportu kyslíku, je součástí hemoglobinu a myoglobinu. Nedostatek železa může způsobit anémii, proto je stav železa sledován u těhotných žen z krve. Bohatým zdrojem železa je červené maso a masné výrobky. Denní doporučená dávka pro gravidní ženy je 20 mg (Zempleni, 2007).
2.5.5 Jód Dalším stopovým prvkem v organismu je jód. Je součástí biosyntézy hormonů štítné žlázy (thyroxinu a trijodthyroninu) a ovlivňuje metabolismus. Nedostatek jódu v organismu se projevuje zvýšenou únavou a ospalostí, v těhotenství jsou rizika závažnější, může vést k potratům, mentálnímu poškození plodu, nižší porodní hmotnost miminka. Hlavní zdroj jódu poskytuje sůl, která je obohacena jódem, a mořské ryby, proto je doporučeno sníst alespoň dvě mořské ryby týdně. Doporučená denní dávka pro těhotné ženy je 260 µg (Zempleni, 2007).
2.5.6 Zinek Zinek zasahuje do řady významných pochodů v našem těle. Působí v metabolismu bílkovin, sacharidů, ovlivňuje imunitní reakce a i antioxidační ochranu a zvyšuje 20
aktivitu inzulínu a tvorby kostí. Podílí se na uvolňování prolaktinu a na kontrakcích děložního svalstva v průběhu porodu. Hlavními zdroji zinku jsou luštěniny, ořechy, maso a vejce. Denní doporučená dávka pro těhotné je 14 mg (Hronek, 2004).
2.6 Potravinová pyramida Jakým způsobem by se měly těhotné ženy stravovat? Znamená změna jídelníčku nějakou výraznou změnu v jejich dosavadním stravování? Na tyto otázky se pokusím odpovědět v následující kapitole. Důležitý je pravidelný přísun živin a dodržování pravidelného pitného režimu. Spousta gravidních žen má pocit, že v těhotenství musí jíst za dva, respektive o poznání více než v době před otěhotněním. Gravidní žena má pouze zvýšit denní příjem v průměru o 200–300 kcal, což odpovídá zhruba jednomu smetanovému jogurtu (Pokorná, 2008). Neexistují nezdravé potraviny, pouze nezdravé množství. Pro lepší využitelnost je navíc výhodné stravu konzumovat v menších porcích pravidelně přibližně pětkrát denně, tedy v průběhu celého dne. Ve správném jídelníčku by měly být rovnoměrně rozprostřeny všechny látky uvedené v potravinové pyramidě (Pokorná, 2008).
Obrázek 1 Potravinová pyramida (Pokorná, 2008, str. 14)
21
Oficiální doporučení Ministerstva zdravotnictví České republiky stanovuje čtyři patra v potravinové pyramidě. Tvar není vybrán náhodně, spodní vrstva je stejně jako stavba základ, na kterém se má stavět, trojúhelníkový tvar pyramidy představuje doporučené množství zkonzumovaných potravin v jednotlivých patrech. Čím více jdeme do vyšších pater, tím by se mělo konzumovat potravin z dané skupiny méně (Mandžuková, 2008).
2.6.1 Obiloviny, pečivo, rýže, těstoviny Potřebnou energii v těhotenství čerpá nastávající maminka především ze sacharidů, převážně z obilovin. Základem potravinové pyramidy tvoří právě obiloviny, které obsahují sacharidy zhruba ze dvou třetin celkové hmotnosti. Zbytek tvoří bílkoviny a tuky, jsou zde obsaženy vitamíny skupiny B, minerální látky a také vláknina. Těhotným ženám se doporučuje konzumovat denně 3–6 porcí potravin z této skupiny, přičemž jedna porce činí například jeden krajíc chleba (60 g) nebo jeden rohlík, případně 125 g vařené či dušené rýže nebo těstovin (Pokorná, 2008; Cox, 2010; Fořt, 2007). Tabulka 3 Doporučené obiloviny a pečivo Doporučené potraviny celozrnné pečivo a těstoviny, rýže, pohanková či jáhlová kaše, müsli a ovesné vločky
Nevhodné potraviny slané a sladké pečivo z bílé mouky, knedlíky, müsli tyčinka v polevě
2.6.2 Ovoce a zelenina Ovoce a zelenina patří dle potravinové pyramidy do druhého patra. Hlavní složkou je u ovoce a zeleniny voda, které tvoří až 80 % celku. Zbytek ovoce je tvořen sacharidy, protože podíl bílkovin a tuků je již zanedbatelný. U zeleniny je zanedbatelné i množství sacharidů. Tato skupina je kvalitním zdrojem vitamínu C, vitamínu skupiny B, karotenoidů, významný je obsah vlákniny a různých ochranných látek, především antioxidantů. Doporučené množství ovoce je 2–4 porce, zeleniny 3–5 porcí, kde jedna porce je velká přibližně jako sevřená pěst konzumenta (Kunová, 2004). Tabulka 4 Doporučená zelenina a ovoce Doporučené potraviny ovoce: čerstvé a různorodé, čerstvě vymačkaná šťáva zelenina: čerstvá, vařená v páře, dušená, zapékaná, v sladkokyselém nálevu, kysaná
Nevhodné potraviny ovoce: kompotované, sušené, marmelády zelenina: smažená, ve slaném nálevu, nakládaná v oleji
22
2.6.3 Živočišné produkty, luštěniny, ořechy Třetí patro v potravinové pyramidě dělíme na dvě skupiny, v první je mléko a mléčné výrobky a ve druhé skupině ryby, drůbež, luštěniny, vejce, maso bez tuku a ořechy. Obě skupiny jsou hlavním zdrojem kvalitnějších bílkovin, nesmíme opomenout tuky a cholesterol (Blattná, 2005; Pokorná, 2008). Mléko a mléčné výrobky nás zásobují vitamíny A, D a vitamíny skupiny B a především jsou bohatým zdrojem vápníku, který hraje důležitou roli při prevenci vzniku osteoporózy. Je doporučeno zkonzumovat 2–3 porce potravin z této skupiny, kde jedna porce odpovídá přibližně 250 ml sklenici mléka, 200 ml jogurtu či 50 g sýra. Vzhledem k vyššímu obsahu tuku je vhodnější upřednostňovat spíše nízkotučné mléko a mléčné výrobky. (Pokorná, 2008) Druhá skupina ze třetího patra potravinové pyramidy poskytuje zdroje bílkovin, dobře využitelné železo, z ryb využíváme jód a luštěniny dodávají tělu vlákninu, nesmíme opomenout vitamíny A, D a vitamíny skupiny B. Podle doporučení by měla být tato skupina zahrnuta v jídelníčku asi v 1–3 porcích denně, což je přibližně 80 g na porci ryb, drůbeže, masa, dvěma vejcím nebo 250 ml misce luštěnin (Sabersky, 2009; Štundlová, 2007). Tabulka 5 Doporučení živočišné produkty Doporučené potraviny Mléko a mléčné výrobky: méně tučné mléko a mléčné výrobky: polotučné mléko, jogurty do cca 4 % tuku, tvrdé sýry s obsahem tuku v sušině do cca 20 g ve 100 g výrobku, zakysané mléčné výrobky
Nevhodné potraviny Mléko a mléčné výrobky: tučnější mléko a mléčné výrobky – smetana, šlehačka, plnotučné mléko, smetanové jogurty, plnotučné sýry, nízkotučné jogurty (obsah většího množství umělých sladidel), tavené sýry (obsahují fosfor)
Ryby, drůbež, luštěniny, vejce, maso bez Ryby, drůbež, luštěniny, vejce, maso bez tuku, ořechy: smažené, přepečené, více než 1 tuku, ořechy: dušené, vařené, vařené v páře, lžíce ořechů či semínek denně, slané oříšky, zapékané, lžíce ořechů či semínek, maso bez maso s viditelným tukem, vejce na tuku, tvrdé viditelného tuku, vařené vejce tučné salámy, párky, klobásy, paštiky
23
2.6.4 Volné tuky, cukry a sůl Na vrcholu pyramidy jsou volné tuky, cukry a sůl. Jsou zobrazeny jako špička pyramidy, tedy potřebujeme jich opravdu velmi malé množství, doporučení udává do 2 porcí, kdy jedna porce váží asi 10 g (Pokorná, 2008). Tabulka 6 Nevhodné potraviny Nevhodné potraviny slané oříšky, chipsy, slaný popcorn, uzeniny, slané sýry, sušenky, cukrovinky, zákusky, bonbony, čokoládové tyčinky, sladký popcorn, instantní polévky, paštika, škvarky, slanina, bůček, majonéza, tatarka, lahůdkové saláty, plnotučné sýry, smetanové mléčné výrobky, šlehačky, lískooříškové, čokoládové, arašídové pomazánky a různé tukové polevy
2.7 Doporučený pitný režim Voda je v lidském organismu nezastupitelná, protože lidské tělo je tvořeno až z 60 % vodou. Voda je důležitá pro transport látek, tepla, energie, krevních plynů. Má nezbytnou úlohu pro tvorbu chemických reakcí, má termoregulační a ochrannou funkci (chrání klouby, nervovou soustavu, plod atd.). Vodu přijímáme do těla nápoji nebo i potravou. Naopak odvádění vody zajišťují ledviny ve formě moči, pak také zažívací trakt (stolice), kůže (pot), plíce (pára), mléčná žláza v podobě mateřského mléka (Hronek, 2004; Kunová, 2004; Pokorná, 2006). Při nedostatečném přísunu tekutin může dojít k dehydrataci, která může ohrožovat život, u těhotné ženy v malé míře ohrožuje i množství plodové vody. Doporučené množství nelze plošně určit, protože každý má individuální potřeby příjmu tekutin. Obecné doporučení hovoří o 30–35 ml tekutin na kilogram tělesné hmotnosti, v letních měsících může být příjem větší. Za tekutiny lze považovat nejen nápoje, ale polévky, ovoce, zeleninu, kde je také určitý výskyt tekutin. Důležité je pít včas, dříve než se dostaví žízeň (Hronek, 2004; Pokorná, 2008).
2.7.1 Vhodné nápoje Základním nápojem by měla být voda, kterou můžeme rozdělit na vodu z vodovodu a balenou vodu. Kohoutková voda je v drtivé většině případů zdravotně nezávadná, tudíž ji můžeme doporučit pro každodenní konzumaci. Balené vody nemusí být nutně kvalitnější než kohoutková voda. Měli bychom se zaměřit na složení vody, konkrétně na 24
celkovou mineralizaci vody. Tyto balené vody můžeme rozdělit do kategorií slabě mineralizovaných, středně mineralizovaných a silně mineralizovaných vod (Pokorná, 2006; Svačina, 2008). Všeobecným
doporučením
jsou
pro
denní
konzumaci
ideální
vody
slabě
mineralizované, naopak vody středně a silně mineralizované jsou vhodné jen jako doplněk pitného režimu v množství do 500 ml za den. Je potřeba skloubit znalosti s doporučeným množstvím minerálních látek, které jsem popsala v předchozích kapitolách a podílem těchto látek v minerálních vodách, který by neměl překročit doporučené množství za den. Těhotné ženy by se měly vyvarovat perlivým vodám, tedy vodám s vyšším obsahem oxidu uhličitého, který může v těle podporovat pálení žáhy a zvracení (Mandžuková, 2008). Další tekutinou podávanou v rámci pitného režimu je čaj. Čaje rozdělujeme na pravé, které jsou vyrobeny z lístků čajovníku čínského, a nepravé, které jsou vyráběny z jiných ingrediencí. Nevýhoda pravých čajů pro těhotné ženy, kam řadíme černé a zelené čaje, je obsah kofeinu, který negativně ovlivňuje nervový systém matky i plodu a působí jako diuretikum, a obsah tříslovin snižující vstřebávání železa nezbytného pro tvorbu červeného krevního barviva hemoglobinu. Pravé čaje mají také i výhodu, obsahují řadu látek s antioxidačním účinkem (Müllerová, 2004; Pokorná, 2006). Z nepravých čajů jsou nejčastěji konzumovány ovocné čaje. Výhodou je obsah řady látek s antioxidačním účinkem, absence kofeinu a tříslovin. Nevýhodou je vysoký obsah přídavných látek (aroma, barviva) a obsah organických kyselin. Bylinné čaje jsou také zástupci nepravých čajů. Doporučení u bylinných čajů je vybírání takových čajů, u kterých není prokázán negativní dopad na organismus (Pokorná, 2006). Džusy a nektary jsou vyráběny z ovoce a zeleniny, u džusů by měl podíl ovocné nebo zeleninové složky být alespoň 50 %, u nektarů je to pod 50 %. Nejhodnotnější jsou džusy se 100 % podílem složky, protože obsahují vyšší množství biologicky aktivních látek ve srovnání se slabšími ovocnými koncentráty. Většina džusů prodávaných v obchodě obsahují vyšší množství jednoduchý sacharidů, přídavných látek na zlepšení chuti, barvy a trvanlivosti a organických kyselin, je proto lepší tyto nápoje ředit vodou (Blattná, 2005).
25
2.7.2 Méně vhodné nápoje Mezi méně vhodné nápoje řadíme limonády, slazené minerální vody a colové nápoje. Obsahují
vysoký
podíl
sacharidů,
umělých
sladidel,
barviv,
aromatických
a konzervačních látek a oxidu uhličitého. U colových nápojů se vyskytuje kofein a kyselina fosforečná, která negativně ovlivňuje využití vápníku v těle. Dalším nevhodným nápojem je také tonic díky obsahu chininu působícího negativně na děložní svalovinu a podporující vznik kontrakcí (Blattná, 2005; Pokorná, 2006). Mléko sice řadíme mezi potraviny, ale můžeme ho řadit i do nápojů. Je vhodné pro každodenní konzumaci, jeho nadměrná spotřeba nemá z nutričního hlediska žádný význam. Naopak ve výjimečných případech se může u dítěte již nitroděložním vývoji vytvářet citlivost na kravskou bílkovinu. Kávu a alkohol se rozhodně nedoporučuje v období těhotenství přijímat. Alkoholismus vede k rozvoji fetálního alkoholového syndromu. Není nikde prokázáno, jaké množství již je škodlivé. Z toho důvodu se doporučuje v průběhu těhotenství alkoholu zcela vyhýbat (Hronek, 2004).
2.8 Doplňky stravy v těhotenství Existuje spousta doplňků stravy pro širokou veřejnost, v této kapitole se zaměřím pouze na doplňky stravy určené speciálně pro těhotné ženy. Doplňky poskytují tělu gravidní ženy potřebné vitamíny a minerální látky z důvodu větší spotřeby těchto látek v průběhu těhotenství. Většinou žena nedokáže pokrýt zvýšenou potřebu pouze z potravy, proto jsou jí doporučeny různé potravinové doplňky. V předchozích kapitolách jsem uvedla, jaké jsou doporučované hodnoty příjmu vitamínu, minerálů a stopových prvků. Veškeré potravinové doplňky by měla těhotná žena užívat po poradě s lékařem (Mach, 2004). Na našem trhu existuje nepřeberné množství potravinových doplňků pro těhotné, všechny více či méně kombinují stejné důležité vitamíny a minerály, je rozdíl pouze, jaké množství se zachází v konkrétním doplňku (Mach, 2004). Spousta nastávajících maminek se bojí užívání doplňků. Je to zapříčiněno pocitem, že se zvýší porodní hmotnost novorozence. Jestli má užívání potravinových doplňků vliv na porodní hmotnost, zodpovím v praktické části (Mach, 2004).
26
2.9 Alternativní a speciální diety Mezi budoucími maminkami je i spousta takových, které se z různých důvodů neřídí oficiálními výživovými doporučeními představovanými potravinovou pyramidou a svůj jídelníček, stravovací návyky i celý životní styl podřizují odlišným pravidlům. Zahrnuje to několik způsobů stravování lišící se od běžně doporučovaných stravování (Pokorná, 2008).
2.9.1 Alternativní diety Mezi alternativní diety je nejvíce rozšířeno vegetariánství, které má několik podkategorií, a dále sem řadíme makrobiotickou stravu. Diet je samozřejmě více, ale já se zaměřím pouze na tyhle uvedené, protože to je v mé bakalářské práci dostačující (Svačina, 2008). Vegetariánství se vyznačuje konzumací rostlinné stravy, vegetariáni se vyhýbají živočišné stravě. Podle dalších upřesňujících detailů se vegetariáni dále dělí na několik dalších podskupin: semivegetariáni – nejedí červené maso (hovězí, skopové, vepřové, zvěřinu), jedí ryby, drůbež, konzumují mléko, mléčné výrobky, vejce pescovegetariáni – nejedí žádné maso kromě ryb, konzumují mléko, mléčné výrobky, vejce laktoovovegetariáni – nejedí žádné maso ani ryby, konzumují mléko, mléčné výrobky, vejce laktovegetariáni – nejedí maso, ryby ani vejce, konzumují pouze mléko a mléčné výrobky vegani – nejedí žádné živočišné potraviny, tedy žádné maso, ryby, vejce, mléko ani mléčné výrobky, konzumují obiloviny, ovoce, zeleninu, ořechy a luštěniny frutariáni – nejedí nic z toho co vegani, k tomu nejedí luštěniny a obiloviny, konzumují pouze čerstvé nebo sušené ovoce, ořechy, med a olivový olej vitariáni – hlavní definice říká, že nekonzumují stejné potraviny jako vegani, ovšem to, co konzumují, nesmí být tepelně zpracováno (Pařízek, 2008) 27
Makrobiotická strava má původ ve východní filozofii. Cílem je dosáhnutí tělesné rovnováhy, stability jin a jang, tedy temnoty a stínu. Lidé živící se makrobiotickou stravou odmítají maso, mléko, mléčné výrobky a vejce. Převažují zde celozrnné obiloviny, zelenina, ovoce, luštěniny a ryby. Jejich doporučení je takové, že člověk má jíst pouze při pocitu hladu. Gravidní ženy konzumující makrobiotickou stravu jsou velmi ohroženy, protože se jim nedostává všech potřebných vitamínů a minerálů (Pařízek, 2008; Svačina, 2008).
2.9.2 Speciální diety Převážná většina gravidních žen se stravuje ze základních potravin. Existuje ovšem i menší populace těhotných žen, které mají různé druhy alergií a musí si tím pádem hledat jiné formy výživy. Mezi nejrozšířenější alergie případně nemoci v těhotenství patří celiakie, diabetes mellitus a laktózová intolerance. Díky nemožnosti konzumovat některé typy potravin, musí těhotné ženy nahrazovat příjem vyloučených potravin některými jinými (Pokorná, 2008). Celiakie je střevní onemocnění, které způsobuje lepek obsažený především v pšenici, žitu a ječmeni. Musí se mu tedy vyhýbat, léčba spočívá v aplikaci bezlepkové diety, tzn. vyloučení veškerých potravin obsahující složky z pšenice, žita a ječmene, nahrazují se sójovou a rýžovou moukou, rýží, brambory, kukuřicí. Dieta se dodržuje po celý život. Součástí diety je také náhrada všech základních živin (Sabersky, 2009). Diabetes mellitus je chronické metabolické onemocnění zasahující do metabolismu bílkovin, tuků a sacharidů. Léčba je prováděna pomocí diety a aplikování inzulínu. Diabetes mellitus má několik kategorií, pro účely této bakalářské práce stačí k pochopení problému základní znalost, že nemocné ženy se musí léčit, aby mohly přijímat veškerou stravu (Hronek, 2004; Roztočil, 2008). Laktózová intolerance je nesnášenlivost laktózy (mléčného cukru), která jako disacharid je složena z glukózy a galaktózy. Nejčastěji se projevuje po vypití sladkého mléka nebo po konzumaci některých mléčných výrobků. Lidé s intolerancí se snaží vyhýbat mléku a mléčným výrobkům, tím vzniká deficit vápníku, hořčíku a jiných minerálních látek. Řešení tedy je nahrazení bílkovin ostatními potravinami, dále se doporučuje mléko bez laktózy, které je již dostupné v obchodech (Hronek, 2004).
28
2.10 Novorozenec 2.10.1 Hypotrofický novorozenec Jako novorozence s nízkou porodní hmotností podle WHO označujeme ty, jejichž porodní hmotnost je menší než 2 500 g. Rozlišujeme pak 2 kategorie novorozenců: 1. Předčasně narozené (nedonošené) děti, kde nízká porodní hmotnost je přiměřená zkrácené délce gravidity. 2. Hypotrofičtí novorozenci Hypotrofie plodu je stav, který se projeví zaostáváním somatického růstu plodu, poruchami výživy, metabolismu a chronickou hypoxií. V klinice se za hlavní kritérium hypotrofie považuje zaostávání hmotnosti plodu pod hranici normálního rozptylu v příslušném gestačním věku. Hypotrofie se vyskytuje v naší populaci asi u 3–4 % novorozenců. Mezi základní příčiny hypotrofie patří: fetální mateřské placentární (Zwinger, 2004).
2.10.2 Hypertrofický novorozenec Jako hypertrofický novorozenec je nazýván novorozenec s hmotností více než 4 000 g a délkou nad 52 cm. Extrémně velkým plodem je míněn novorozenec, jehož hmotnost přesáhne 5 000 g. Mezi další charakteristiky velkého a obrovského plodu jsou nadměrně silné a pevné lební kosti, tvrdá hlava, úzké švy a zúžené fontanely. Větší velikost plodu přináší matkám zdravotní problémy. Jedná se o obtíže s dýcháním, zvětšenou zátěží na cévy se tvoří tzv. varixy, se sníženou kapacitou močového měchýře souvisí častější možnost vzniku urologických infekcí, bolesti v kříži, problematickou chůzí, apod. (Čech, 2006; Roztočil, 2008).
29
3 Praktická část 3.1 Metodika výzkumu Předkládaná práce je teoreticko-praktická. V praktické části jsem se zaměřila na získání informací od žen pomocí dotazníkového šetření kvantitativní metodou. Dotazník byl určen pro ženy, které porodily v posledních dnech. Dotazník jsem sestavila ze 14 uzavřených, polouzavřených a otevřených otázek. Otázky se odvíjely od hypotéz, které jsem stanovila. Zodpovězení dotazníku bylo dobrovolné a anonymní. Hypotézu č. 1 ověřuji otázkou č. 5. K hypotéze č. 2 se vztahují otázky č. 5 a č. 6. Otázkou č. 7 ověřuji hypotézu č. 3. Hypotéza č. 4 je závislá na otázkách č. 2 a č. 8. Hypotéza č. 5 je zahrnuta v otázce č. 12. K hypotéze č. 6 náleží otázky č. 8 a č. 9.
3.2 Charakteristika vzorku respondentek a výzkumného prostředí Dotazník jsem rozdávala sama nebo prostřednictvím porodních asistentek ženám, které projevily zájem o vyplnění bez rozdílu věku. Dosáhla jsem tedy 100 % návratnosti dotazníků (celkem 100 dotazníků).
3.3 Průběh výzkumu Dotazníky jsem distribuovala od března do dubna 2014 na oddělení šestinedělí v Nemocnici Milosrdných bratří Brno. Odpovědi byly anonymní a byly použity pouze pro účely této práce.
3.4 Zpracování získaných dat Výsledky z dotazníků jsem zpracovala přehledně do tabulek a grafů s využitím kancelářských programů Microsoft Office Word a Microsoft Office Excel.
30
3.5 Výsledky výzkumu Otázka č. 1: Jaký je Váš věk?
Graf 1 Věk respondentek
Nejvíce zastoupenou skupinou byly ženy 25–29 let, a to 34 (34 %) respondentek. Následovala skupina 30–34 let 33 (33 %) respondentek, méně zastoupena byla skupina 20–24 let, kde se nacházelo 18 (18 %) respondentek. Celkem 12 (12 %) respondentek bylo ze skupiny 35–39 let. Nejméně zastoupena byla skupina nad 40 let, kde se nacházely 2 (2 %) respondentek, a skupina pod 20 let, kde byla pouze 1 (1 %) respondentek.
31
Otázka č. 2: Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?
Graf 2 Dosažené vzdělání
Na otázku týkající se vzdělání odpovědělo 49 (49 %) respondentek, že jejich nejvyšší dosažené vzdělání je vysokoškolské. Dalších 37 (37 %) dosáhlo středního vzdělání s maturitou, následovalo střední vzdělání bez maturity s 6 (6 %) respondentek. Vyšší odborné vzdělání uvedly 4 (4 %) dotázané, stejně tak 4 (4 %) respondentek uvedlo základní vzdělání.
32
Otázka č. 3: Jaká byla Vaše váha před otěhotněním?
Graf 3 Váha respondentek
Celkem 47 (47 %) respondentek mělo váhu v rozmezí 50–59 kg, druhá nejčastější váha byla z kategorie 60–69 kg, kterou mělo 35 (35 %) žen. Pouhých 9 (9 %) respondentek bylo v rozmezí 70–79 kg a 5 (5 %) respondentek mělo váhu mezi 90–99 kg. Nejméně respondentek 2 (2 %) mělo váhu pod 49 kg, stejně na tom byly i 2 (2 %) respondentek s váhou před otěhotněním nad 100 kg.
33
Otázka č. 4: Jaká je Vaše výška?
Graf 4 Výška respondentek
Výšku mezi 160–169 cm celých 45 (45 %) žen, dále následovalo 43 (43 %) respondentek s výškou mezi 170–179 cm, pouhých 9 (9 %) žen odpovědělo na dotaz týkající se výšky, že je v rozmezí 150–159 cm. Zbývající 3 (3 %) respondentek patří do kategorie mezi 180–189 cm.
34
Otázka č. 5: Jaký byl Váš celkový hmotnostní přírůstek v těhotenství?
Graf 5 Hmotnostní přírůstek v těhotenství
Nejčastější hmotnostní přírůstek u dotazovaných žen byl mezi 12–15 kg. Tento přírůstek uvedlo 39 (39 %) žen. Dalších 25 (25 %) žen mělo nárůst hmotnosti mezi 16– 19 kg, 19 (19 %) respondentek mělo nižší nárůst, který se pohyboval mezi 8–11 kg. Příbytek na váze mezi 20–23 kg uvedlo 13 (13 %) respondentek, 3 (3 %) žen přibraly více než 29 kg a pouze 1 (1 %) žena nabrala během těhotenství méně než 7 kg.
35
Otázka č. 6: Jaký byl Váš porod?
Graf 6 Typ porodu
Na otázku termínu porodu odpovědělo 59 (59 %) respondentek, že přivedlo na svět dítě v plánovaném termínu porodu, 35 (35 %) žen mělo potermínovou graviditu a pouze 6 (6 %) žen ze 100 dotazovaných porodily předčasně.
36
Otázka č. 7: Jaká byla porodní hmotnost Vašeho dítěte?
Graf 7 Porodní hmotnost novorozence
Na dotaz týkající se porodní hmotnosti novorozence uvedlo 54 (54 %) respondentek váhu novorozence mezi 3 300–3 799 g, 27 (27 %) uvedlo váhu mezi 2 800–3 299 g, nadprůměrnou váhu uvedlo 15 (15 %) žen a podprůměrnou váhu uvedly 4 (4 %) respondentky.
37
Otázka č. 8: Jaký byl Váš způsob stravování níže uvedených potravin? Tabulka 7: Stravování potravin
Potravina Drůbeží maso Vepřové maso Hovězí maso Ostatní maso Mořské ryby Sladkovodní ryby Uzené výrobky Živočišné tuky (máslo, sádlo) Rostlinné tuky (margarín, olej) Mléko Mléčné výrobky Vejce Pečivo Luštěniny Ovoce Zelenina Ořechy, semínka Sladkosti
Denně (alespoň 1 porce) 2% 0% 0% 0% 0% 0% 8%
Týdně (alespoň 2x týdně) 84 % 61 % 29 % 8% 20 % 8% 31 %
Měsíčně (méně než 1x týdně) 12 % 35 % 57 % 20 % 65 % 53 % 31 %
59 %
29 %
10 %
2%
31 %
39 %
14 %
16 %
55 % 76 % 12 % 94 % 4% 82 % 86 % 12 % 49 %
33 % 20 % 76 % 4% 47 % 18 % 14 % 47 % 49 %
8% 4% 12 % 2% 41 % 0% 0% 33 % 2%
4% 0% 0% 0% 8% 0% 0% 8% 0%
Nikdy 2% 4% 14 % 72 % 15 % 39 % 30 %
Otázka číslo 8 byla uvedena formou tabulky, do které respondentky zapisovaly kolikrát denně, týdně, měsíčně uvedené potraviny konzumovaly. V tabulce jsem uvedla procentuální vyjádření u každého druhu potraviny podle odpovědí žen. Z tabulky vychází, že nejčastěji ženy jedly denně pečivo, dále zeleninu a ovoce. Týdně to pak bylo drůbeží maso, vejce a vepřové maso, u měsíční frekvence následují mořské ryby, hovězí maso a sladkovodní ryby. Naopak nekonzumované potraviny byly nejčastěji sladkovodní ryby, uzené výrobky a rostlinné tuky. Podle odpovědí respondentek jsem dospěla k závěru, že téměř žádná respondentka se nestravovala přesně podle doporučeného stravovacího režimu,
38
Otázka č. 9: Jaký byl Váš příjem tekutin během těhotenství? Tabulka 8: Pitný režim
Nápoj Alkohol Čaj Džus Káva Sladké nápoje Voda
Denně (alespoň 0,2 l) 0% 82 % 22 % 22 %
Měsíčně (alespoň 3x týdně) 4% 14 % 41 % 18 %
Měsíčně (méně než 1x týdně) 12 % 2% 20 % 18 %
10 %
20 %
27 %
43 %
94 %
4%
2%
0%
Nikdy 84 % 2% 17 % 42 %
Téměř všechny respondentky poznamenaly, že základem denního pitného režimu byla voda, následovaná čajem. Nejčastější tekutinou, kterou ženy pily během gravidity alespoň 3x týdně, ale méně než denně, byl džus. Naopak téměř vůbec nepily respondentky sladké nápoje a vůbec nepilo alkohol během těhotenství 84 (84 %) respondentek.
39
Otázka č. 10: Užívala jste během těhotenství doplňky stravy? (Gravimilk, Mamavit, apod.)
Graf 8 Doplňky stravy
Na otázku týkající se užívání doplňků stravy v těhotenství odpovědělo 41 % respondentek, že neužívalo žádný doplněk stravy. Nejčastěji užívanými doplňky stravy byl Mamavit s 19 % výskytem, dále kyselina listová, následovaná Femibionem, Gravimilkem, Pregniem a dalšími.
40
Otázka č. 11: Dodržovala jste během těhotenství speciální dietu? (diabetická, bezlepková, apod.)
Graf 9 Dieta v těhotenství
Ze všech dotazovaných žen uvedla pouze 1 (1 %), že dodržovala během těhotenství speciální dietu, konkrétně diabetickou. Ostatní respondentky uvedly, že žádnou dietu nemusely dodržovat.
41
Otázka č. 12: Odkud jste čerpala informace týkající se správné výživy během těhotenství?
Graf 10 Čerpání informací o výživě
Na otázku, kde těhotné ženy čerpaly informace o správné výživě, odpovědělo 42 % respondentek, že nejčastěji hledaly informace na internetu. Žádné informace nehledalo 21 % žen, 14 % četlo časopisy pro maminky, 11 % vyhledávalo v odborných knihách a 10 % žen se zeptaly v gynekologické poradně. Pouze 1 % respondentek uvedlo, že se zeptaly svých přátel.
42
3.6 Analýza hypotéz Hypotéza č. 1: Předpokládám, že u více jak poloviny žen bude hmotnostní přírůstek v těhotenství v rozmezí 12–15 kg.
Obr. 6: Hmotnostní přírůstek
Hmotnostní přírůstek v kategorii 12–15 kg se objevil u 39 (39 %) respondentek ze 100 dotazovaných. Hypotéza se nepotvrdila.
43
Hypotéza č. 2: Předpokládám, že více jak 50 % žen, které porodí v termínu, bude mít hmotnostní přírůstek do 15 kg.
Graf 11 Porod v termínu s hmotnostním přírůstek do 15 kg
Porod v předpokládaném termínu uvedlo 59 (59 %) žen z celkového počtu 100 dotázaných. Z toho 36 žen přibralo na váze do 15 kg, ostatní přibraly více jak 15 kg. Hypotéza se potvrdila.
44
Hypotéza č. 3: Domnívám se, že více jak 50 % novorozenců bude mít porodní hmotnost v rozmezí 3 300–3 800 g.
Graf 12 Porodní hmotnost
U 54 (54 %) novorozenců byla porodní hmotnost v rozmezí 3300–3800 g, což je více než 50 % dotazovaných žen. Hypotéza se potvrdila.
45
Hypotéza č. 4: Předpokládám, že ženy s nižším vzděláním budou mít nižší konzumaci mořských ryb než ženy s vyšším vzděláním.
Graf 13 Konzumace mořských ryb v závislosti na vzdělání
Žen se základním vzděláním, které v těhotenství nikdy nekonzumovaly mořské ryby, bylo 50 %, stejně tak bylo žen se vzděláním středním bez maturity. Naopak žen se vzděláním středním s maturitou, které nekonzumovaly mořské ryby, bylo 11 % a žen vysokoškolsky vzdělaných 10 %. Hypotéza se potvrdila.
46
Hypotéza č. 5: Domnívám se, že více jak 50 % žen bude čerpat odborné informace o výživě v gynekologické poradně
Graf 14 Čerpání informací o výživě
Pouze 10 % respondentek uvedlo, že čerpalo informace v gynekologických poradnách. Hypotéza se nepotvrdila.
47
Hypotéza č. 6: Předpokládám, že většina žen konzumovala alespoň jednou denně mléčné výrobky, mléko, pečivo, ovoce a zeleninu. Potravina Mléko Mléčné výrobky Pečivo Ovoce Zelenina
Denně (alespoň 1 porce) 55 % 76 % 94 % 82 % 86 %
Týdně (alespoň 2x týdně) 33 % 20 % 4% 18 % 14 %
Měsíčně (méně než 1x týdně) 8% 4% 2% 0% 0%
Nikdy 4% 0% 0% 0% 0%
Z celkového počtu 100 respondentek konzumovalo 55 (55 %) každý den mléko, 76 (76 %) mléčné výrobky, 82 (82 %) ovoce, zeleninu konzumovalo 86 (86 %) žen denně a pečivo dokonce 94 (94 %) žen. Hypotéza se potvrdila.
48
Hypotéza č. 7: Domnívám se, že předčasně narozené děti budou mít procentuálně nižší porodní hmotnost než děti narozené v termínu a přenášené.
Graf 15 Závislost termínu porodu na váze novorozence
Žádné předčasně narozené dítě nemělo porodní váhu vyšší než 3 800 g, váhu nad tuto hranici mělo 12 % dětí narozených v termínu a 25 % dětí narozených po plánovaném termínu porodu. Váha dětí mezi 3 300-3 799 g mělo 50 % předčasně narozených dětí, 57 % dětí narozených v termínu a 56 % dětí po termínu. Dětí, mající váhu mezi 2 8003 299 g, se narodilo 50 % z předčasně narozených, 28 % v termínu a 19 % po plánovaném termínu porodu. S váhou pod 2 800 g se narodilo 25 % předčasně narozených dětí, 3 % dětí v plánovaném termínu porodu a žádné dítě po termínu porodu. Hypotéza se potvrdila.
49
3.7 Diskuze Výzkum jsem provedla pomocí anonymního dotazníkového šetření, kterého se zúčastnilo 100 respondentek rodících v období od března do dubna 2014 v Nemocnici Milosrdných bratří Brno. Znázornění výsledků jsem zavedla do grafů a tabulek, ke kterým jsem přidala komentáře. Na začátku práce jsem si stanovila tři cíle práce. První cíl je zjištění vlivu výživy žen v období těhotenství na porodní hmotnost novorozence. Zjistit, jaké složky ve výživě těhotným ženám chybějí, je druhý cíl. Třetí cíl je navrhnout edukační materiál s doporučenou výživou pro těhotné ženy. Cíl č. 1 Zjistit vliv výživy žen v období těhotenství na porodní hmotnost novorozence. Otázka č. 1 zjišťovala věk dotazovaných žen. Průzkumem jsem zjistila, že nejpočetnější skupinou rodiček 34 % tvořily ženy ve věkovém rozmezí 25–29 let, podobné zastoupení měly ženy v rozmezí 30–34 let 33 %. K velmi podobnému závěru dospěla Kolmanová (2009) ve své bakalářské práci, konkrétně uvedla, že nejpočetnější skupinou respondentek tvořily ženy ve věku 30–34 let v zastoupení 39 %, ve 35 % to byly respondentky v rozmezí 25–29 let. V otázce č. 2 jsem zkoumala dosažené vzdělání respondentek. Na otázku týkající se vzdělání bylo nejvíce 49 % respondentek s vysokoškolským vzděláním, následovalo vzdělání středoškolské s maturitou 37 %, dále střední vzdělání bez maturity s 6 % respondentek. Vyšší odborné vzdělání uvedly 4 % dotázané, stejně tak 4 % respondentek uvedlo základní vzdělání. Podobný závěr uvedla Žmolíková (2012) ve své práci, kdy středoškolským s maturitou mělo 38 % žen, vzděláním vysokoškolské 34 %, střední bez maturity 20 % a základní vzdělání 0 %. Hypotéza č. 4 potvrdila, že ženy s nižším vzděláním nekonzumují ve stejné míře mořské ryby jako ženy se vzděláním vyšším. Svačina (2008) ve své knize uvádí, že rizikovými matkami z hlediska výživových nároků jsou právě mimo jiné i ženy s nižším vzděláním. V 5. otázce stejně jako v hypotéze č. 1 jsem předpokládala, že u více jak poloviny žen bude hmotnostní přírůstek v těhotenství v rozmezí 12–15 kg. Hmotnostní přírůstek v této kategorii se objevil u 39 % žen. Byla to nejobsáhlejší skupina, která je 50
doporučována jako ideální hmotnostní přírůstek. Ke stejnému závěru dospěla i Žmolíková (2012), kdy zjistila, že z této kategorie má 50 % žen, 22 % spadalo do kategorie 6–11 kg, kde jsem měla 19 % žen v podobné kategorii 8–11 kg. Rozcházíme se u váhy nad 20 kg, kde uvedla 2 % žen, kdežto já mám v této kategorii 16 % žen. Nutno podotknout, že Žmolíková měla 50 respondentek, já jsem jich měla 100. Hypotéza č. 1, že většina žen bude mít hmotnostní přírůstek v těhotenství v rozmezí 12– 15 kg, se nepotvrdila. Spousta respondentek měla vyšší hmotnostní přírůstek v těhotenství než 15 kg. Jak tvrdí Kovalčíková (2010), přibere-li žena více jak 15 kg, zvláště jde-li o nárůst nad 20 kg, svědčí to obvykle o špatné životosprávě, popř. o sklonu organismu zadržovat v těhotenství vodu, což způsobuje otoky. U velkého váhového přírůstku se mohou objevit bolesti zad i křečové žíly a zvyšuje se též riziko cukrovky a vysokého krevního tlaku. V otázce č. 6 byl dotaz na termín porodu. Porod v plánovaném termínu uvedlo 59 % žen, předčasný porod mělo 6 % žen a 35 % žen uvedlo potermínový porod. Jak uvedla Kolmanová (2009) ve své bakalářské práci, 65 % respondentek rodilo v termínu, 17 % po termínu a 18 % předčasně. Dospěly jsme k podobným výsledkům u žen, které rodily v termínu. Druhá hypotéza se zabývala termínem porodu. Předpoklad byl, že více jak 50 % žen, které porodí v termínu, bude mít hmotnostní přírůstek do 15 kg. Porod v předpokládaném termínu uvedlo 59 (59 %) žen z celkového počtu 100 dotázaných. Z toho 38 (64 %) žen přibralo na váze do 15 kg. Vliv termínu porodu má značný vliv na váhu novorozence. Potvrdilo se mi z dotazníků, že předčasně narozené děti mají nižší porodní hmotnost, naopak s vyšší porodní hmotností jsou děti přenášené. Otázka č. 7 byla zaměřena na porodní hmotnost novorozence, kterou jsem zároveň zkoumala ve 3. hypotéze, kde jsem se domnívala, že více jak 50 % novorozenců bude mít porodní hmotnost v rozmezí 3 300–3 800 g. Potvrdilo se, že u 54 % novorozenců byla porodní hmotnost v tomto rozmezí. Uvedená váha je optimální z hlediska doporučené porodní hmotnosti. Otázka č. 8 jsem se zabývala konzumací vybraných druhů potravin. Z této otázky vychází, že nejčastěji ženy jedly denně pečivo, dále zeleninu a ovoce. Analýzou bylo dále zjištěno, že téměř všechny druhy potravin jsou ženami v převážné míře přijímány
51
v přiměřeném množství. Výjimku tvoří pouze mořské ryby, které zahrnovalo do svého jídelníčku pouze 20 % žen alespoň 2x týdně, což je důležité pro dostatečný přísun vitamínů a převážně jódu. Mléko do svého jídelníčku zařazuje denně více než polovina dotazovaných žen, takže mají zachován přísun vápníku. V šesté hypotéze jsem se zajímala o to, jestli každá žena konzumovala alespoň jednou denně mléčné výrobky, mléko, pečivo, ovoce a zeleninu. Podle doporučení by měly ženy konzumovat uvedené druhy potravin alespoň jednou denně. Všechny výše vyjmenované potraviny konzumuje 55 % respondentek, ovoce, zeleninu a pečivo dokonce nad 80 % všech respondentek. Dostávají do těla potřebnou látky z těchto potravin. V otázce č. 9 jsem se zaměřila na příjem tekutin gravidních žen. Důraz byl zde kladen na konzumaci alkoholu během těhotenství, protože prakticky všichni autoři zkoumající problematiku výživy v těhotenství došli k závěru, že alkohol by měl být ze stravy těhotných zcela vyloučen, protože významným způsobem ovlivňuje porodní hmotnost. Podle očekávání je denní konzumace alkoholu v těhotenství nulová, přesto jsem měla 4 % respondentek, které pijí alkohol v průběhu těhotenství alespoň jednou týdně. Naopak 84 % respondentek alkohol v průběhu celého těhotenství zcela vynechalo. Otázka č. 10 byla zaměřena na užívání doplňků stravy v průběhu těhotenství. Žádné doplňky stravy neužívalo 38 % žen. Naopak nejčastěji užívaným doplňkem stravy byly Mamavit s 20 %, následovala kyselina listová s 15 %, následoval Femibion s 12 % a další doplňky, které měly pod 6 %. V porovnání žen, které nevyužívaly žádné doplňky a žen využívající tyto preparáty, jsem zjistila, že ženám využívající doplňky stravy se rodí děti s mírou vyšší porodní hmotností. U otázky č. 11 jsem dostala pouze 1 odpověď na otázku, jestli respondentky během těhotenství dodržovaly speciální dietu, nepodařilo se mi tedy zcela jednoznačně prokázat dodržování diety na novorozeneckou hmotnost. V hypotéze č. 7 jsem zjišťovala vliv termínu porodu na porodní hmotnost novorozence. Byl jednoznačně prokázán vliv termínu na porodní hmotnost u dětí předčasně narozených, které měly nižší porodní hmotnost proti dětem narozeným v termínu a dětem přenášeným. Hypotéza se mi tedy potvrdila.
52
Cíl č. 2 Zjistit, jaké složky ve výživě těhotným ženám chybějí. Otázka č. 12 se zaměřovala na čerpání informací o výživě. Očekávala jsem, že nejvíce informací o správné výživě v těhotenství budou nastávající maminky čerpat v gynekologické poradně, ovšem nebylo tomu tak. Nejvíce respondentek uvedlo, že nejčastěji čerpaly informace z internetu, následovaly časopisy pro maminky, odborné knihy a teprve poté gynekologická poradna. V hypotéze č. 4 jsem se podrobněji zabývala příjmem mořských ryb u žen s různým vzděláním. Z dotazníku vyplynulo, že ženy s nižším vzděláním nekonzumují mořské ryby v takové míře jako ženy se vzděláním vyšším. Mořské ryby jsou jednoznačně doporučeny jako důležitý základ zdroje příjmu důležitých živin. Cíl č. 3 Navrhnout edukační materiál s doporučenou výživou pro těhotné ženy. Po zjištění všech dosavadních informací o výživě těhotných jsem navrhla edukační materiál pro těhotné, který jsem vložila jako přílohu do vnitřní strany desek.
3.8 Návrh řešení a doporučení pro praxi Zjistila jsem, že spousta žen má vyšší hmotnostní přírůstek v těhotenství než je doporučený, konkrétně 15 kg. Ženy by měly zvážit, jaké chyby dělají v průběhu těhotenství, většinou je to základ špatného stravování. Zároveň je důležité získání správných informací o výživě. V dnešní době je největším zdrojem informací pro těhotné ženy internet, kde nejsou vždy správné informace a v důsledku toho vzniká špatný návyk již na začátku těhotenství, který provází těhotné po celou dobu těhotenství. Návrh spočívá v osvětě informací o výživě již u gynekologa a posléze v gynekologických poradnách, kde jsou erudované porodní asistentky, které poradí těhotným ženám o správné výživě. Zároveň jsem vytvořila edukační materiál, který může pomoci těhotným ženám, protože jsou v něm uvedeny základní informace. Tento materiál mohou těhotné obdržet již u svého gynekologa, aby se připravily na správnou výživu. Zjistila jsem totiž, že spoustu žen nekonzumuje doporučené potraviny v dostatečné míře. U alkoholu je situace jiná, tady si většina uvědomuje škodlivost alkoholu na vyvíjející se plod. Drtivá většina žen nepije alkohol po celou dobu těhotenství. Omezují se také 53
v pití kávy a právě proto, že si uvědomují důsledky pití alkoholu a kávy, mohly by zároveň šířit mezi své známé, že nedoporučují pití těchto tekutin těhotným ženám. Spousta těhotných užívá různé doplňky stravy pro těhotné z vlastní iniciativy. Myslím si, že by těhotné měly konzultovat s lékařem důsledky užívání doplňků vzhledem k rizikům, které mohou doplňky stravy mít. Tady mohu pouze apelovat na lékaře, aby s těhotnými konzultovaly využívání doplňků stravy. V průběhu výzkumu byl zjištěn nepatrný nárůst hmotnosti novorozence, pokud těhotná užívala doplňky stravy, mnohdy mělo dítě přes 4 000 g, což může způsobit porodní komplikace od drobných poranění až po větší poranění, nástřihům hráze případně císařským řezům.
54
4 Závěr Bakalářskou práci jsem tvořila na základě stanovených cílů. Nejdříve jsem v teoretické části vysvětlila pojmy těhotenství a výživy, abych mohla v praktické části pokračovat na dané téma. Prvním cílem bylo zjistit, jak se ženy stravují v průběhu těhotenství a jaký to má vliv na porodní hmotnost novorozence. Ženy se v průběhu těhotenství stravují poměrně dobře, většina má dobré informace o výživě a dodržuje je. Základním vlivem na porodní hmotnost je pití alkoholu v těhotenství. Většina respondentek se vyjádřilo, že alkohol nepily po celou dobu těhotenství. Dalším prokázaným vlivem je užívání doplňků stravy. Ženy ho převážně užívají svévolně bez doporučení lékaře. Ženám, užívajícím doplňky stravy, se narodilo dítě s vyšší porodní hmotností. Potraviny byly celkem dobře přijímány všemi skupinami bez rozdílu věku, zcela zřejmý vliv na porodní hmotnost nebyl prokázán. Druhým cílem bylo zjistit, jaké složky ve výživě těhotným ženám chybějí. Zcela zásadní složkou, která těhotným ženám chybí, je konzumace mořských ryb. Těhotné ženy všeobecně málo konzumují mořské ryby, které jsou zdrojem nejrůznějších živin. Nezjistila jsem žádnou další složku, která by zásadně chyběla ve výživě gravidních žen. Posledním cílem bylo navrhnout edukační materiál, který se mi podařilo splnit. Navrhla jsem edukační materiál, který může pomoci šířit osvětu o výživě těhotných žen. Bakalářská práce pro mě byla přínosem, nyní mohu více poradit těhotným ženám, které přijdou do poradny na konzultaci. Dokážu je lépe chápat a budu se umět orientovat ve výživě. Možným rozšířením tématu je detailnější rozbor výživy v těhotenství na větším vzorku těhotných žen a podrobnější zjištění všech základních živin přijímajících žena v těhotenství. Další rozbor může být zaměřen i na již zmíněné doplňky stravy, jestli je jejich konzumování nutností či nikoli a zda těhotné ženy konzultují s lékařem jejich užívání.
55
Seznam literatury BLATTNÁ, J. Výživa na začátku 21. století aneb o výživě aktuálně a se zárukou. Praha: Společnost pro výživu, 2005, 79 s. ISBN 80-239-6202-7. ČECH, E. Porodnictví. Praha: Grada, 2006, 544 s. ISBN 80-247-1303-9. COX, J. T; PHELAN, S. T. Bezpečnost potravin v těhotenství. Gynekologie po promoci. 2010, 10, 1, s. 47-50. ISSN 1212-2578. FOŘT, P. Tak co mám jíst. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. 424 s. ISBN 978-80-247-14592. HÁJEK, Z. a kol. Rizikové a patologické těhotenství. Praha: Grada, 2004. 443 s. ISBN 80-247-0418-8. HRONEK, M. Výživa ženy v obdobích těhotenství a kojení. Praha: Maxdorf, 2004, 309 s. ISBN 80-734-5013-5. KOBILKOVÁ, J. Základy gynekologie a porodnictví. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 368 s. ISBN 80-246-1112-0. KOLMANOVÁ, H. Vliv výživy v těhotenství na průběh porodu a porodní hmotnost novorozence.[online]. 2009. s. 36‒70. Bakalářská práce. Masarykova univerzita v Brně. Lékařská fakulta. Katedra porodní asistence. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/214667/lf_b/Bakalarska_prace_final.pdf.
KOVALČÍKOVÁ, Pavla. Péče o tělo v těhotenství. Miminko. 2010, č. 1. KUNOVÁ, V. Zdravá výživa. 1 vyd. Praha: Grada Publishing, 2004. 136 s. IBSN 80247-0736-5 MACH, I. Doplňky stravy. Praha: Svoboda servis s.r.o., 2004. 157 s. ISBN: 80-8632034-0 MANDŽUKOVÁ, J. Výživa v těhotenství od A do Z. Praha: Vyšehrad, 2008. 99 s. ISBN 978-80-7021-951-5. MÜLLEROVÁ, D. Výživa těhotných a kojících žen. Praha: Mladá fronta, 2004. 124 s. ISBN 80-204-1023-6. 56
PÁNEK, J. Základy výživy. Praha: Svoboda Servis, 2002. 207 s. ISBN 80-86320-23-5. PAŘÍZEK, A. Kniha o těhotenství a dítěti. Praha: Galén, 2008. 685 s. ISBN 978-807262-594-9. POKORNÁ, J. Nutrivia [online]. Brno: 2006, 2013 [cit. 2014-04-22]. Pitný režim během těhotenství a při kojení. Dostupné z WWW:
. POKORNÁ, J. kol. Výživa a léky v těhotenství a při kojení. 1. vyd. Brno: ERA group spol. s r.o., 2008, 132 s. ISBN 978-807-3661-366. ROZTOČIL, A. Moderní porodnictví. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 405 s. ISBN 978802-4719-412. SABERSKY, A. Zdravá výživa pro těhotné a kojící matky. Praha: Grada, 2009. 192 s. ISBN 978-80-247-2740-0. SVAČINA, Š. Klinická dietologie. Praha: Grada, 2008, 381 s. ISBN 978-80-247-22566. ŠTROMEROVÁ, Z. Porodní asistentkou krok za krokem: praktický rádce pro porodní asistentky (a zvídavé rodiče). Praha: Argo, 2010, 313 s. ISBN 978-80-257-0324-3. ŠTUNDLOVÁ, D. Výživa a stravování v těhotenství. Výživa a potraviny. 2007, č. 2, s. 45 - 47. ISSN 1211-846-X. VAŠUT, K. Léčiva v těhotenství: [vliv léků a vitamínů na zdravý vývoj plodu]. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2007, 112 s. ISBN 978-80-251-1452-0. ZEMPLENI, J. Handbook of vitamins. 4th ed. Boca Raton: Taylor, 2007, 593 s. ISBN 08-493-4022-5. ZWINGER, Antonín. Porodnictví. 1. vyd. Praha: Galén, 2004, 532 s. ISBN 978-8072622-573. ŽMOLÍKOVÁ, P. Vliv výživy v těhotenství na porodní hmotnost novorozence. [online]. 2012. Bakalářská práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Fakulta humanitních studií. Dostupné z: https://portal.utb.cz/wps/PA_StagPortletsJSR168/KvalifPraceDownloadServlet?typ=1&adi pidno=23899.
57
Seznam zkratek BMI – body mass index DNA – deoxyribonukleová kyselina LDL cholesterol – low density lipoprotein UV záření – ultrafialové záření Vitamín A – retinol Vitamín D – kalciferol Vitamín E – tokoferol Vitamín K – fylochinon Vitamín B1 – thiamin Vitamín B2 – riboflavin Vitamín B3 – niacin Vitamín B5 – kyselina pantothenová Vitamín B6 – pyridoxin Vitamín B11 – kyselina listová Vitamín B12 – kobalamin
58
Seznam tabulek Tabulka 1 Hodnoty BMI ................................................................................................. 11 Tabulka 2 Zdroje bílkovin .............................................................................................. 13 Tabulka 3 Doporučené obiloviny a pečivo ..................................................................... 22 Tabulka 4 Doporučená zelenina a ovoce ........................................................................ 22 Tabulka 5 Doporučení živočišné produkty ..................................................................... 23 Tabulka 6 Nevhodné potraviny....................................................................................... 24 Tabulka 7: Stravování potravin....................................................................................... 38 Tabulka 8: Pitný režim .................................................................................................... 39
59
Seznam grafů Graf 1 Věk respondentek ................................................................................................ 31 Graf 2 Dosažené vzdělání ............................................................................................... 32 Graf 3 Váha respondentek .............................................................................................. 33 Graf 4 Výška respondentek............................................................................................. 34 Graf 5 Hmotnostní přírůstek v těhotenství ..................................................................... 35 Graf 6 Typ porodu .......................................................................................................... 36 Graf 7 Porodní hmotnost novorozence ........................................................................... 37 Graf 8 Doplňky stravy .................................................................................................... 40 Graf 9 Dieta v těhotenství ............................................................................................... 41 Graf 10 Čerpání informací o výživě ............................................................................... 42 Graf 11 Porod v termínu s hmotnostním přírůstek do 15 kg .......................................... 44 Graf 12 Porodní hmotnost............................................................................................... 45 Graf 13 Konzumace mořských ryb v závislosti na vzdělání .......................................... 46 Graf 14 Čerpání informací o výživě ............................................................................... 47 Graf 15 Závislost termínu porodu na váze novorozence ................................................ 49
60
Seznam obrázků Obrázek 1 Potravinová pyramida ................................................................................... 21
61
Seznam příloh Příloha č. 1: Dotazník Příloha č. 2: Žádost o umožnění dotazníkového šetření Příloha č. 3: Edukační materiál výživy pro těhotné ženy
62
Příloha č. 1: Dotazník Milá maminko, jsem studentkou Vysoké školy polytechnické Jihlava, v oboru porodní asistentka, a touto cestou bych velmi ráda požádala o vyplnění anonymního dotazníku týkajícího se výzkumu v mé bakalářské práci: „Výživa v těhotenství a její vliv na hmotnost novorozence“. Veškeré získané informace budou použity pouze pro účely bakalářské práce. Děkuji Vám za Váš čas při vyplnění dotazníku. Markéta Polčíková
1. Jaký je Váš věk? _______ let 2. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? a) základní b) střední bez maturity c) střední s maturitou d) vyšší odborné e) vysokoškolské 3. Jaká byla Vaše váha před otěhotněním? _________ kg 4. Jaká je Vaše výška? _________ cm 5. Jaký byl Váš celkový hmotnostní přírůstek v těhotenství? _________ 6. Jaký byl Váš porod? a) předčasný (před 37. týdnem těhotenství) b) v termínu c) potermínový (přenášené těhotenství, po 40. týdnu těhotenství) 7. Jaká byla porodní hmotnost Vašeho dítěte? _______ g
63
8. Jaký byl Váš způsob stravování níže uvedených potravin: Potravina
Denně (alespoň 1 porce)
Týdně (alespoň 2x týdně)
Měsíčně (méně než 1x týdně)
Nikdy
Drůbeží maso Vepřové maso Hovězí maso Ostatní maso Mořské ryby Sladkovodní ryby Uzené výrobky Živočišné tuky (máslo, sádlo) Rostlinné tuky (margarín, olej) Mléko Mléčné výrobky Vejce Pečivo Luštěniny Ovoce Zelenina Ořechy, semínka Sladkosti 9. Jaký byl Váš příjem tekutin během těhotenství? Nápoj
Denně (alespoň 0,2 l)
Měsíčně (alespoň 3x týdně)
Měsíčně (méně než 1x týdně)
Nikdy
Alkohol Čaj Džus Káva Sladké nápoje Voda 10. Užívala jste během těhotenství doplňky stravy? (Gravimilk, Mamavit, apod.) a) NE b) ANO – uveďte, jaké:
64
11. Dodržovala jste během těhotenství speciální dietu? (diabetická, bezlepková, apod.)
12. Odkud jste čerpala informace týkající se správné výživy během těhotenství? a) nikde b) internet c) odborné knihy d) časopisy pro maminky e) gynekologická poradna f) jiné: ______________________________________________________
65
