VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií. Analýza vývoje dávek SSP v období let a vliv na výdaje státního rozpočtu

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií

Analýza vývoje dávek SSP v období let 2007 - 2 0 11 a v l i v n a v ý d a j e s t á t n í h o ro z p o č t u Bakalářská práce

Autor: Ondřej Bačina Vedoucí práce: Ing. Věra Nečadová Jihlava 2013

Anotace Tato bakalářská práce se zabývá vývojem dávek státní sociální podpory od roku 2007 do roku 2011. Dále zkoumá pokles výdajů ze státního rozpočtu na tyto dávky v uvedených letech. První části se zabývají pojmy jako sociální politika či sociální stát. Je zde část věnována i historii sociální politiky a vývoji sociální politiky. Dále je práce věnována sociálnímu zabezpečení, Ministerstvu práce a sociálních věcí i státnímu rozpočtu. V praktické části je v průběhu let 2007- 2011 ukázána závislost sniţování výdajů ze státního rozpočtu na dávky státní sociální podpory a změny těchto dávek, nebo jejich rušení. Klíčová slova Sociální politika, státní sociální podpora, státní rozpočet, nezaopatřené dítě, normativní náklady na bydlení

Annotation The submitted bachelor thesis deals with the state social support benefits development since 2007 untill 2011. Another part is devoted to investigation of the degrease in benefits expeditures from the state budget in this period. Exordial chapters are defining terms such are social policy or the welfare state. Another substantial chapter deals with the history of the social policy and its development. The further pages are devoted to the social security system, to the The Ministry of Labour and Social Affairs as well as to the state budget. The practical part of the thesis explaines the dependence of the state social support benefits on the degrease in state budget expenditures in period of 20072011, their changes or abrogation. Key words Social policy, state social support, state budget, dependent child, normative housing costs

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval vedoucí bakalářské práce Ing. Věře Nečadové za odborné vedení práce a za čas, který mi věnovala. Také bych chtěl poděkovat zaměstnancům Úřadu práce Havlíčkův Brod a především vedoucí oddělení nepojistných sociálních dávek Ing. Evě Longinové a vedoucí metodičce Aleně Pátkové za odborné rady a zapůjčení literatury. Poděkování patří i mé rodině, která mi byla velkou oporou po celou dobu mého studia.

Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 20. 11. 2012 ...................................................... Podpis

Obsah Úvod................................................................................................................................ 10 Teoretická část ................................................................................................................ 12 1 Sociální politika ........................................................................................................... 12 1.1

1.1.1

První vývojová etapa ................................................................................ 13

1.1.2

Druhá vývojová etapa ............................................................................... 14

1.2

2

4

Základní principy sociální politiky .................................................................. 15

1.2.1

Princip sociální spravedlnosti ................................................................... 15

1.2.2

Princip sociální solidarity ......................................................................... 16

1.2.3

Princip subsidiarity ................................................................................... 16

1.2.4

Princip participace .................................................................................... 16

1.3

Funkce sociální politiky ................................................................................... 17

1.4

Cíle sociální politiky ........................................................................................ 18

Sociální zabezpečení ............................................................................................... 19 2.1

Sociální sluţby ................................................................................................ 20

2.2

Finanční podpora .............................................................................................. 21

2.2.1

Nepřímá .................................................................................................... 21

2.2.2

Přímá ......................................................................................................... 22

2.3 3

Historie sociální politiky .................................................................................. 13

Ministerstvo práce a sociálních věcí ................................................................ 23

Ţivotní a existenční minimum ................................................................................ 24 3.1

Ţivotní minimum ............................................................................................. 25

3.2

Existenční minimum ........................................................................................ 26

Dávky státní sociální podpory ................................................................................ 26 4.1

Testované dávky státní sociální podpory ......................................................... 27

4.1.1

Přídavek na dítě ........................................................................................ 27

6

4.1.2

Příspěvek na bydlení ................................................................................. 28

4.1.3

Porodné ..................................................................................................... 32

4.2

5

Netestované dávky státní sociální podpory ...................................................... 32

4.2.1

Pohřebné ................................................................................................... 33

4.2.2

Rodičovský příspěvek ............................................................................... 33

4.2.3

Dávky pěstounské péče ............................................................................. 34

Státní rozpočet ........................................................................................................ 37

Praktická část .................................................................................................................. 39 6

Rok 2007 ................................................................................................................. 39 6.1

7

Změna zákona 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře ................................... 39

6.1.1

Částka ţivotního minima .......................................................................... 39

6.1.2

Přídavek na dítě ........................................................................................ 40

6.1.3

Sociální příplatek ...................................................................................... 41

6.1.4


6.1.5


6.1.6

Příspěvek na školní pomůcky ................................................................... 44

6.1.7


6.1.8

Porodné ..................................................................................................... 45

6.1.9

Pohřebné ................................................................................................... 46

6.2

Rozpočet v roce 2007 ....................................................................................... 46

6.3

Dávky SSP v roce 2007.................................................................................... 49

Rok 2008 ................................................................................................................. 50 7.1

Změna zákona 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře ................................... 50

7.1.1

Přídavek na dítě ........................................................................................ 51

7.1.2


7.1.3


7.1.4

Rodičovský příspěvek ............................................................................... 55 7

8

7.1.5


7.1.6

Porodné ..................................................................................................... 56

7.1.7

Pohřebné ................................................................................................... 56

7.2

Rozpočet v roce 2008 ....................................................................................... 57

7.3

Dávky SSP v roce 2008.................................................................................... 59

Rok 2009 ................................................................................................................. 61 8.1

9

Změna zákona 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře .................................... 61

8.1.1

Přídavek na dítě ........................................................................................ 61

8.1.2


8.1.3


8.1.4


8.1.5


8.1.6

Porodné ..................................................................................................... 64

8.1.7

Pohřebné ................................................................................................... 64

8.2

Rozpočet v roce 2009 ....................................................................................... 65

8.3

Dávky SSP v roce 2009.................................................................................... 67

Rok 2010 ................................................................................................................. 68 9.1

Změna zákona 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře .................................... 68

9.1.1

Přídavek na dítě ........................................................................................ 69

9.1.2


9.1.3


9.1.4


9.1.5


9.1.6

Porodné ..................................................................................................... 71

9.1.7

Pohřebné ................................................................................................... 72

9.2

Rozpočet v roce 2010 ....................................................................................... 72

9.3

Dávky SSP v roce 2010.................................................................................... 74 8

10 Rok 2011 ................................................................................................................. 75 10.1

Změna zákona 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře ................................ 75

10.1.1

Přídavek na dítě ........................................................................................ 76

10.1.2


10.1.3


10.1.4

Porodné ..................................................................................................... 78

10.1.5


10.1.6


10.1.7

Pohřebné ................................................................................................... 79

10.2

Rozpočet v roce 2011 ................................................................................... 80

10.3

Dávky SSP v roce 2011 ................................................................................ 82

11 Shrnutí praktické části ............................................................................................ 84 Závěr ............................................................................................................................... 91 Pouţitá literatura ............................................................................................................. 95 Seznam obrázků .............................................................................................................. 96 Seznam tabulek ............................................................................................................... 98 Právní předpisy ............................................................................................................. 101 Zdroje dostupné z internetu .......................................................................................... 102

9

Úvod Pro svou bakalářskou práci jsem si vybral téma: Analýza vývoje dávek SSP v období 2007-2011 a vliv na výdaje státního rozpočtu. Cílem mé práce bylo provést analýzu výdajů ze státního rozpočtu v jednotlivých letech na dávky státní sociální podpory vyplácené Úřady práce. Dále mým cílem bylo v průběhu pěti let zmapovat vývoj kaţdé dávky jednotlivě, popsat zásadní změny v koncepci výpočtu těchto dávek, nebo změnu okruhu příjemců těchto dávek. Toto téma jsem si vybral z důvodu, ţe sociální politika státu, ve kterém ţijeme, se dotýká všech občanů společnosti. Je to i téma velmi diskutované a mediálně oblíbené. Jakékoli změny v sociální politice jsou společností sledovány i komentovány. Ne vţdy jsou tyto změny správně interpretovány, mnohdy jsou i dopady na společnost zkreslovány a to v kladném i záporném slova smyslu. Proto jsem si vybral časový úsek pěti let a chtěl bych zde ukázat, jak se měnily jednotlivé dávky vyplácené Úřady práce na státní sociální podpoře. Jde o dávky, které dostává mnoho rodin a proto i změny v těchto dávkách se mnoha rodin dotýkají. V závislosti na změnách dávek státní sociální podpory, které se řídí zákonem 117/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jsem zkoumal sniţování výdajů na tyto dávky ze státního rozpočtu. V teoretické části své práce se zabývám pojmem sociální politika, a jakou úlohu v této oblasti hraje stát. Pro pochopení všech souvislostí jsem se musel zamyslet i nad historií sociální politiky. Na jakých principech je sociální politika vystavěna a jaké jsou její hlavní funkce. Samozřejmě zde uvádím i jaké nástroje v sociální politice fungují dnes a jak je mohou občané vyuţít. V této oblasti hraje velkou úlohu Ministerstvo práce a sociálních věcí. Z celé problematiky ministerstva jsem si vybral dávky státní sociální podpory. Objasňuji zde smysl jednotlivých dávek, jejich výpočet a okruh klientů, pro které jsou určeny. V poslední kapitole teoretické části popisuji státní rozpočet.

10

Praktická část je jiţ věnována jednotlivým zkoumaným rokům. Nejprve vţdy uvádím konkrétní dávky státní sociální podpory, jak byly nastaveny pro daný rok. A následně ukazuji, jaký vliv měly tyto dávky na výdaje ze státního rozpočtu. V poslední části své práce uvaţuji, jaký vliv mají tyto změny na celkové sociální klima společnosti. Ve své práci jsem pouţil popis, analýzu, grafické znázornění, porovnávání a dedukci, dále jsem také vyuţil osobní konzultaci s pracovníky Úřadu práce, oddělení státní sociální podpory.

11

Teoretická část 1 Sociální politika Důleţitým subjektem sociální politiky je stát. Stát musí zajišťovat lidská práva a sociální ochranu občanům za pouţití svých prostředků a moci. Sociální politika se snaţí zlepšovat nepříznivou sociální situaci, jako jsou nevzdělanost, nezaměstnanost a nemoci. Stát by měl nejen zlepšovat ţivotní úroveň, ale také předcházet nepříznivým sociálním situacím a regulovat nepříznivé sociální klima. Měl by vytvářet stabilní prostředí, takové aby se mohly sociální subjekty plně rozvíjet a realizovat. „Sociální politika je součástí politiky kaţdé vyspělé průmyslové společnosti. Je ovlivněna nejen její ekonomickou situací, ale i filozofií, kulturou, společenskými tradicemi, morálními principy, normativními procesy a zákonitostmi.“ 1 Velmi obecně a přibliţně lze říci, ţe sociální politika je politikou, která se primárně orientuje k člověku, k rozvoji a kultivaci jeho ţivotních podmínek a dispozic, k rozvoji jeho osobnosti a kvality ţivota. 2 „Soustavné a cílevědomé úsilí jednotlivých sociálních subjektů o změnu nebo o udrţení a provozování svého či jiného státního, samosprávného nebo nestátního sociálního systému.“ 3 Sociální politika se dá také chápat jako soustavná činnost státu a subjektů sociální politiky, kteří se snaţí zlepšovat ţivotní podmínky lidí. Stát se snaţí provádět sociální politiku skrze systém sociálních dávek, zdravotního a sociálního pojištění. Jde o soustavnou činnost státu a dalších činných subjektů k zlepšení či udrţení stávající ţivotní úrovně obyvatelstva. Sociální politiku lze dělit podle úhlu pohledu, jak na ni nahlíţíme na sociální politiku v uţším a širším pojetí.

1

NEČADOVÁ, Věra. Sociální politika. Studijní materiál, 2010, s. 4. ISBN 978-80-87035-49-8 KREBS, Vojtěch. Sociální politika. 4. vyd. Praha: ASPI, a.s., 2007, s. 17. ISBN 978-80-7357-276-1. 3 MATOUŠEK, Oldřich. Základy sociální práce. Praha: Portál, 2007, s. 155. ISBN 978-80-7367-331-4. 2

12

Sociální politika v uţším pojetí je hlavně činnost spadající do působnosti resortu Ministerstva práce a sociálních věcí (resortní sociální politika). Sociální politika zde figuruje především jako systém opatření v sociální oblasti, zaměstnanosti a zdraví. 4 V širším pojetí se dá sociální politika definovat jako jakási snaha státu a dalších subjektů ovlivnit sociální sféru společnosti. Zde pohlíţíme na společnost jako na sociální systém. V širším pojetí se dá říci, ţe sociální politika zasahuje do celé škály politik, jako jsou např. školská, zdravotní, bytová nebo politika zaměstnanosti.

1.1 Historie sociální politiky Sociální politika je velmi propojena s celou řadou společenských disciplín, jako jsou ekonomie, politologie, sociologie, právo a další obory. Nedá se podat ucelený obraz vývoje sociální politiky, a proto tento vývoj rozdělíme podle role státu na dvě vývojové etapy.

1.1.1 První vývojová etapa První vývojová etapa sociální politiky se zabývá obdobím, kdy šlo pouze o první náznaky

sociálně

politických

aktivit

realizovaných

převáţně

mimostátními

organizacemi, aţ k prvním opatřením ze strany státu. Potřeba sociální politiky vznikla s rostoucím ekonomickým a politickým rozdílem mezi lidmi. Potřebná péče o chudé sílící ve středověku byla realizována skrze církev a šlechtu. Nejprve zajišťovala vzájemnou pomoc rodina, instituce v sousedství a náboţenské organizace, aţ v poslední řadě a to jen v krajních situacích zajišťoval tuto pomoc stát. První náznak sociální péče byl ve starověké Číně. Uţ zde budovali bezplatné školy a útulky pro chudé a bezbranné. V Indii se po Buddhově misi jako symbol správného jednání stala pomoc potřebným. Začala se zde dávat „almuţna“ jako pomoc chudým. Ve starověkém Řecku se zase budovaly azylové domy a v Aténách se dokonce vybírala daň na podporu strádajících. 5 Ve středověku vznikali i u nás spolky, které pomáhaly svým členům při špatné ţivotní situaci. Jedná se především o bratrstva, cechy, spolky tovaryšů a různé zájmové spolky. 4

FRANCOVÁ, Hana a Aleš NOVOTNÝ. Sociální politika v základech. Praha: Triton, 2008, s. 14. ISBN 978-80-7387-125-3. 5 Tamtéţ str. 21

13

Zakládali se pokladny pro pomoc v sociální nouzi (např. pro horníky, kteří nejsou schopni práce). V roce 1802 byl v Anglii vydán průlomový zákon na ochranu práce. Tento zákon zakázal práci dětí v noci a práci dětí delší neţ 12 hodin. Pro 19. století je charakteristické státní úsilí, aby zaměstnavatel začal pečovat o bezpečnost a hygienu pracovišť. „Vznikají ţivnostenské řády s přesným vymezováním obsahu pracovní smlouvy, učňovské smlouvy, zaměstnávání mladistvých apod. V řadě zemí se konstituuje sociální pojištění, na tehdejší dobu značně pokrokové. Ke konci této první etapy začíná výrazněji růst úloha státu, který ze své pravomoci vytváří i určité prvky své sociální politiky.“ 6

1.1.2 Druhá vývojová etapa První kdo rozvíjel státní sociální opatření, byl německý kancléř Otto von Bismarck. Ke konci 19. století zavedl první systém zdravotního, důchodového a úrazového pojištění. V Rakousku Uhersku začala působit Společnost na ochranu práce. Tato společnost měla za úkol rozvoj státní sociální politiky, podporu dělníků a zaměstnanců, a tak zlepšovat organizovaně ţivotní situaci obyvatel. 7 Do začátku druhé vývojové etapy zasáhla především první světová válka, která vyvolala u většiny obyvatelstva hlad, nemoci, nedostatek pracovních příleţitostí a vysokou míru inflace. Z těchto důvodů roste důleţitost státní sociální politiky. Snahu o vytvoření kvalitní sociální politiky negativně ovlivňuje krize třicátých let. Krize ukazuje selhání trhu, který není schopný vytvořit vhodné podmínky pro existenci společnosti. Nezbytná reakce státu na toto selhání vymezila mezník ve vývoji sociální politiky, od této doby se hovoří o moderní sociální politice. Institucionální pojetí státní sociální politiky se zrodilo v první polovině 20. století. Lord. J. M. Keynes (1883-1946) jako první navrhl v roce 1934 vyuţití daní jako vhodného přerozdělovacího nástroje ve prospěch sociální politiky. Tím vytvořil ekonomické základy social welfare. Na toto navázal sir Wiliam Beveridge (1879-1963). V roce 1942 navrhl vytvoření národního sociálního pojištění. Národní pojištění a státní zdravotní

6 7

KREBS, Vojtěch. Sociální politika. 4. vyd. Praha: ASPI, a.s., 2007, s. 139. ISBN 978-80-7357-276-1. Tamtéţ str. 140

14

péče měli být nástrojem, který by Velké Británii po druhé světové válce pomohl čelit nezaměstnanosti, nemocím a nouzi. 8 Postupem času dochází ke změně keynesovského modelu hospodářské a sociální politiky k politice neoklasické. Tato koncepce potlačuje úlohu státu a posiluje roli nestátních subjektů na bázi trţních i netrţních vztahů.

1.2 Základní principy sociální politiky Nejvýznamnější principy sociální politiky: 

Princip sociální spravedlnosti



Princip sociální solidarity



Princip subsidiarity



Princip participace

1.2.1 Princip sociální spravedlnosti Hlavním principem je princip sociální spravedlnosti. Spravedlnost se dá chápat jako měřítko mezilidských vztahů nebo jako základ států a veřejných politik. „Princip sociální spravedlnosti tedy vyjadřuje skutečnost, ţe mezi jednotlivci a různými sociálními skupinami existují přirozené rozdíly v tvůrčích silách a schopnostech, stejně jako v jejich oprávněných potřebách a zájmech. “ 9 Neexistuje obecná definice toho, co je a co není sociálně spravedlivé. Abychom mohli odpovědět na otázku co je sociální spravedlnost, museli bychom otázku podrobně analyzovat podle dílčích hledisek či principů např.: 

Princip výkonu a zásluhy



Princip souladu mezi vstupy a výstupy



Princip rovnosti



Princip rovných příleţitostí



Princip sociální potřebnosti

8

FRANCOVÁ, Hana a Aleš NOVOTNÝ. Sociální politika v základech. Praha: Triton, 2008, s. 24. ISBN 978-80-7387-125-3. 9 Tamtéţ str. 42

15

1.2.2 Princip sociální solidarity „Sociální solidarita (vzájemná podpora, sounáleţitost) souvisí především s utvářením a rozdělováním ţivotních podmínek a prostředků jedinců a sociálních skupin (zejména rodin) v zájmu naplňování ideje sociální spravedlnosti.“ 10 Dnešní moderní společnost realizuje solidaritu především skrze redistribuční a transferovou politiku státu. Vysoký důraz je kladen také na solidaritu jedinců, sdruţení atd. Důleţitá je také dobrovolná solidarita zaloţená na filantropii. 11 Solidarita členěná podle organizátora: 

Solidarita mezinárodní



Solidarita celostátní



Solidarita místní



Solidarita jednotlivců a rodin

1.2.3 Princip subsidiarity Pojem subsidiarita pochází z latinského slova „subsidium“, které znamená poskytovat pomoc. Tento princip vychází z přístupu k člověku jako k individuálnímu jedinci a spojuje osobní odpovědnost a solidaritu. „Podle principu subsidiarity je kaţdý povinen nejdříve pomoci sám sobě, nemá-li tuto moţnost, musí mu pomoci rodina. Rodině rovněţ přísluší, aby si pomohla sama svými silami, a teprve dostane-li se do velkých obtíţí, volá na pomoc jiná společenství. Teprve na posledním místě je k pomoci vyzýván stát.“ 12

1.2.4 Princip participace Participace znamená na něčem se podílet nebo se účastnit. V demokratickém systému by se občané měli aktivně účastnit na rozhodování o opatřeních sociální politiky. Základní myšlenkou principu participace je, ţe se člověk podílí na tvorbě a spolurozhodování o realizaci sociálně politických opatřeních.

10

KREBS, Vojtěch. Sociální politika. 4. vyd. Praha: ASPI, a.s., 2007, s. 32. ISBN 978-80-7357-276-1. Tamtéţ str. 33 12 Tamtéţ str. 34 - 35 11

16

„Princip participace umoţňuje jednotlivcům přímý přístup k sociálněpolitickému rozhodování, přispívá k narušení autoritativního způsobu řízení shora dolů a vylučuje kabinetní praktiky v rozhodování o sociálněpolitických otázkách. Vytváří předpoklady pro přímou, participační demokracii.“13

1.3 Funkce sociální politiky Nejčastěji uváděné základní funkce sociální politiky: 

Ochranná



Rozdělovací a přerozdělovací (redistribuční)



Homogenizační



Stimulační



Preventivní

„Podstatou ochranné funkce sociální politiky je řešení jiţ vzniklých sociálních situací (událostí), kdy dochází k určitému znevýhodnění jedince či sociální skupiny ve vztahu k ostatním jedincům, ať jiţ v ekonomické či sociální oblasti.“14 Mezi hlavní nástroje redistribuční funkce sociální politiky patří veřejné a státní rozpočty, soustavy pojištění, neziskové organizace a další instituce. Přerozdělení se provádí skrze daně a sociální transfery. Dávky důchodového pojištění patří k nejvýznamnějším sociálním transferům, dále se sem řadí také státní sociální podpora a dávky nemocenské.15 O homogenizační funkci se dá říci, ţe je relativně nová a také ţe má hodně společného s přerozdělovací funkcí. Tato funkce přispívá ke zmírňování sociálních rozdílů v ţivotních podmínkách jedinců a sociálních skupin a k odstraňování rozdílů, které nejsou odůvodněny.16 Stimulační funkce sociální politiky slouţí především k stimulaci, podpoře ţádoucího sociálního jednání skupin i jednotlivců. Úkolem je pozitivně stimulovat výkonost lidského pracovního potenciálu, který se odráţí v celkovém úspěchu společnosti. Tato

13

FRANCOVÁ, Hana a Aleš NOVOTNÝ. Sociální politika v základech. Praha: Triton, 2008, s. 49. ISBN 978-80-7387-125-3. 14 Tamtéţ str. 59 15 Tamtéţ str. 59 16 Tamtéţ str. 64

17

funkce vytváří garantované sociální jistoty, vytváří záchranné sociální sítě a má značný stabilizační efekt pro společnost. Preventivní funkce se snaţí předcházet samotnému vzniku sociálních situací. Směřuje k odstranění příčin vzniku nepříznivých sociálních situací. Největší význam má v oblastech předcházení chudoby, nezaměstnanosti, poškození zdraví apod. Tuto funkci vyuţívá hlavně zdravotní a vzdělávací politika.

1.4 Cíle sociální politiky Obecně lze říci, ţe cílem sociální politiky realizované v dnešní době je primárně zlepšovat ţivotní úroveň obyvatel, rozvoj jejich osobnosti a zajištění důstojných ţivotních podmínek všem. Sociální politika by měla zajišťovat dobré pracovní, zdravotní a ţivotní podmínky. Tyto základní cíle sociální politiky vyjmenovala Francová jako: zajistit rovný přístup ke vzdělání a k zdravotní péči, pracovním příleţitostem, moţnostem získat přiměřené bydlení a také garantovat minimální příjem. 17 „Sociální politika můţe být cílová nebo instrumentální. Jsou-li sociálněpolitické cíle a zájmy subjektu důvodem jeho vzniku nebo smyslem jeho existence, hovoříme o cílové sociální politice. Například organizace Červeného kříţe vznikly, aby lidem pomáhaly, proto jejich sociální politika je cílová, nemá jiný cíl.“ 18 Můţeme rozlišovat dva typy cílů podle doby jejich trvání. Nejprve zmíním cíle krátkodobé. Jsou starší. Pochází z dob, kdy se sociální problémy řešily jeden po druhém, tak jak přicházely. Nebylo moţné tak řešit sloţitější a dlouhodobější problémy. Postupem času se začali plánovat spíše dlouhodobé detailnější cíle. Tento přístup přinesl spoustu výhod, jako je moţnost předcházet problémům ještě neţ nastaly a umoţňuje zaměřovat se na větší a dlouhodobější cíle. Dnes se v praxi oba typy kombinují. 19

17

FRANCOVÁ, Hana a Aleš NOVOTNÝ. Sociální politika v základech. Praha: Triton, 2008, s. 50. ISBN 978-80-7387-125-3. 18 MATOUŠEK, Oldřich. Základy sociální práce. Praha: Portál, 2007, s. 163. ISBN 978-80-7367-331-4. 19 FRANCOVÁ, Hana a Aleš NOVOTNÝ. Sociální politika v základech. Praha: Triton, 2008, s. 51. ISBN 978-80-7387-125-3.

18

2 Sociální zabezpečení Sociální zabezpečení lze chápat jako souhrn sociálních institucí, které poskytují občanům poradenství, ochranu, materiální a peněţní plnění (dávky), sluţby a azyl. Slouţí k uspokojování sociálních potřeb obyvatelstva. „Sociální zabezpečení je součástí sociální politiky státu. Veřejné sociální zabezpečení je vyuţíváno státem při řešení důsledků sociálních událostí a rizik a při garanci sociálních jistot. Stát cíleně přispívá k posílení sociálních jistot lidí, udrţení přiměřené ţivotní úrovně ve všech ţivotních situacích. Nástroje těchto státních zásahů jsou specifikovány sociální politikou státu. Rozhoduje se o nich veřejnou volbou.“ 20 S rostoucími rizikovými situacemi roste také potřeba sociálního zabezpečení, které by pomáhalo eliminovat tyto situace. Pro člověka jako jedince je takřka nemoţné nést důsledky těchto rizik. Hlavními riziky jsou nemoci, úrazy, těhotenství, invalidita, stáří, narození dítěte, smrt rodinného příslušníka atd. 21 Odvětví sociálního zabezpečení: 

Péče o zdraví



Zabezpečení při dočasné neschopnosti (nemoc, úrazy)



Zabezpečení matek (těhotenství, mateřství)



Pomoc při výchově dětí v rodině



Zabezpečení při invaliditě



Zabezpečení ve stáří



Zabezpečení rodinných příslušníků a pozůstalých



Zabezpečení v nezaměstnanosti

„Sociální zabezpečení můţeme charakterizovat i jako souhrn právních, finančních a organizačních nástrojů a opatření, jejichţ cílem je kompenzovat nepříznivé finanční a sociální důsledky různých ţivotních okolností a událostí ohroţujících uznaná sociální práva.“ 22 O sociálním zabezpečení se dá říci, ţe patří mezi významné veřejné výdajové programy financované převáţně ze státního rozpočtu. 20

PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance. Praha: ASPI, 2002, s. 208. ISBN 80-86395-19-7. KREBS, Vojtěch. Sociální politika. 4. vyd. Praha: ASPI, a.s., 2007, s. 161. ISBN 978-80-7357-276-1. 22 Tamtéţ str. 163 21

19

Tři pilíře sociálního zabezpečení: 

Státní sociální podpora



Sociální pojištění



Sociální péče

Stát směřuje svoji pomoc skrz: 

Sociální sluţby



Nefinanční podporu



Finanční podporu

2.1 Sociální sluţby 23 Od ledna 2009 byly zavedeny v systému pomoci v hmotné nouzi jako nový aktivizační nástroj. Jedná se o nástroj aktivní politiky zaměstnanosti nebo dobrovolnické sluţby. Sociální sluţby zajišťují pomoc při péči o vlastní osobu, ubytování, ošetřování, pomoc s výchovou, poskytování informací, pomoc při prosazování práv a zájmů, zajištění stravování atd. Ministerstvo práce a sociálních věcí zajišťuje přípravu dlouhodobých systémových opatření a podporu rozvoje kvality poskytovaných sluţeb jako jsou plánování sítě sociálních sluţeb v krajích a obcích, zvyšování kvality poskytovaných sociálních sluţeb. Ministerstvo také kaţdoročně vyhlašuje dotační řízení přispívající na provoz a rozvoj sociálních sluţeb poskytovaných nestátními neziskovými organizacemi. Sociální sluţby se zaměřují na zachování co nejvyšší kvality a důstojnosti ţivota občanů. Dá se říci, ţe pomáhají ţít lidem postiţeným jakoukoli sociální situací normálním ţivotem. Řídí se zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách. Sociální sluţby: 

Sociální poradenství



Sociálně zdravotní sluţby



Sociální rehabilitace



Osobní asistence

23

Sociální sluţby. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2012 [cit. 2012-11-07]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/9

20



Pečovatelská sluţba



Průvodcovská, předčitatelská a tlumočnická sluţba



Sluţby rané péče



Podporované bydlení



Odlehčovací sluţby



Centra denních sluţeb



Domovy pro osoby se zdravotním postiţením



Domovy pro seniory



Azylové domy



Kontaktní centra



Telefonická krizová intervence



Nízkoprahová denní centra



Noclehárny



Sluţby následné péče a doléčování



Sociálně aktivizační sluţby pro rodiny s dětmi



Terapeutické komunity



Terénní programy

2.2 Finanční podpora Finanční podporu rozdělujeme na přímou (systém sociálního zabezpečení) a nepřímou (daňová opatření). Takto se stát snaţí řešit sociální události občanů a ulehčit jim tak od nárůstu výdajů a dalších ţivotu nepříznivých situací.

2.2.1 Nepřímá Nepřímá finanční podpora se řídí zákonem č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů. Tato podpora je nepřímá, protoţe pomáhá pouze skrze jakési daňové zvýhodnění pracujícím občanům. Neodvádí-li občan daň z příjmů, nemá nárok na nepřímou finanční podporu.

21

Nepřímá finanční podpora: 24 

Sleva na poplatníka



Sleva na manţelku



Sleva na pobírání invalidního důchodu pro invaliditu prvního nebo druhého stupně



Sleva na pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně



Sleva drţiteli průkazu ZTP/P



Sleva na studenta



Daňové zvýhodnění na dítě

2.2.2 Přímá Přímá finanční podpora je realizována skrze dávky státní sociální podpory a dávkami nemocenského pojištění. Řídí se zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. O přímou finanční pomoc se musí zaţádat u Úřadu práce. Jedná se o šest základních dávek. Tyto dávky se dělí podle toho, jestli je vyplacení dávky závislé na výši příjmu ţadatele. Toto rozlišení dělí dávky na testované a netestované. Testované dávky (dávky poskytované v závislosti na výši příjmu) přímé finanční podpory: 

Přídavek na dítě



Příspěvek na bydlení



Porodné

Netestované dávky (netestuje se příjem) přímé finanční podpory: 

Pohřebné



Rodičovský příspěvek



Pěstounské dávky

24

ŠUBRT, Bořivoj a Zdeňka LEIBLOVÁ. Abeceda mzdové účetní 2012. Ostrava: ANAG, 2012, 239 252. ISBN 978-80-7263-716-4.

22

2.3 Ministerstvo práce a sociálních věcí Ministerstvo práce a sociálních věcí bylo zřízeno zákonem č.2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky. Tento zákon vymezuje působnost ministerstva a to jako oblast bezpečnosti práce, pracovněprávních vztahů, zaměstnanosti a rekvalifikace, mzdy a jiné odměny za práci, důchodového zabezpečení, nemocenských pojištění, sociální péče, péče o pracovní podmínky ţen a mladistvých, péče o rodinu s dětmi a řeší další oblasti mzdové a sociální politiky. 25 Do kompetence Ministerstva práce a sociálních věcí spadá sociální politika (sociální dávky, sociální sluţby, oblast zdravotně postiţených, rodinná politika atd.), oblast zaměstnanosti (trh práce, podpora v nezaměstnanosti apod.), sociální pojištění (důchody, nemocenská atd.), pracovněprávní vztahy, bezpečnost a ochrana zdraví při práci, oblast čerpání pomoci z Evropského sociálního fondu, rovnost ţen a muţů a jiné. 26

Priority Ministerstva práce a sociálních věcí: 

Podpora adaptability zaměstnanců i zaměstnavatelů



Monitorování sociální situace občanů a řízení prevence propadu jejich příjmů



Přijímání krátkodobých i dlouhodobých opatření vedoucích ke zmírnění dopadu ekonomické krize na zaměstnanost, důchodce, zdravotně postiţené a rodiny s dětmi

25

Zpráva o činnosti resortu práce a sociálních věcí od května 2009 do června 2010. In: Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2010 [cit. 2012-11-07]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/8985/ZC_kveten09-cerven10.pdf 26 Tamtéţ

23

3 Ţivotní a existenční minimum Tato kapitola vychází především ze zákona č. 110/2006 Sb., o ţivotním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů a také z portálu Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky. Ţivotní a existenční minimum upravuje zákon č. 110/2006 Sb., o ţivotním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů. Částky ţivotního a existenčního minima se stanovily nařízením vlády č. 409/2011 Sb., o zvýšení částek ţivotního minima a existenčního minima. Tyto částky se stanovují vţdy k 1. lednu. 27 Cílem zákona o ţivotním a existenčním minimu je zefektivnit výplaty dávek, ochraňovat před hmotnou nouzí všechny rodiny a motivovat lidi k práci nebo jejímu aktivnímu hledání. Hlavní vyuţití obou minim je v zákoně č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů. Dále jsou vyuţívány v zákoně č., 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, zde slouţí k zjišťování nároku na dávky státní sociální podpory. Částky ţivotního a existenčního minima zvyšuje stát svými nařízeními. Tyto částky jsou zvyšovány v závislosti na skutečném růstu nákladů na výţivu a dalších ostatních základních potřeb člověka (rodiny). Tento růst nákladů je vyjádřen přírůstkovými indexem spotřebitelských cen kdy vláda sleduje, zda příslušný index spotřebitelských cen vzroste od počátku rozhodného období alespoň o 5 %. Částky ţivotního a existenčního minima vyhlašuje vláda v termínu od 1. ledna, nebo v mimořádném termínu. 28

27

Ţivotní minimum. KADLECOVÁ, Iva. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2011 [cit. 201211-07]. Dostupné z: portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/zivotni_min 28 KREBS, Vojtěch. Sociální politika. 4. vyd. Praha: ASPI, a.s., 2007, s. 271. ISBN 978-80-7357-276-1.

24

3.1 Ţivotní minimum Definuje se jako, minimální společensky uznávaná hranice peněţních příjmů k zajištění výţivy a ostatních základních potřeb. Ţivotní minimum slouţí k posuzování hmotné nouze i jako sociálně-ochranná veličina. Další vyuţití najde například v soudní praxi (stanovení alimentačních povinností), v případě exekucí (nezabavitelné částky) apod. „Ţivotní minimum je společensky uznanou minimální hranicí příjmu, pod níţ nastává stav hmotné nouze. Vymezuje výši nezbytných finančních prostředků pro domácnost k dočasnému zajištění základních ţivotních potřeb jejích členů na velmi skromné úrovni.“ 29 Částky ţivotního minima jsou rozdílné dle toho, zda je občan posuzován samostatně nebo spolu se společně posuzovanými osobami. Částka ţivotního minima činí 3 410 Kč, ale pouze pro osobu, která není společně posuzována s jinými osobami. Pokud je osoba posuzována společně s dalšími osobami, pak jsou částky pro rok 2012 stanoveny v následující tabulce. Tabulka 1: Částky ţivotního minima společně posuzovaných osob pro rok 2012

Korun měsíčně Osoba, která je posuzována jako první v pořadí

3 140

Další dospělá osoba starší 15 let (není nezaopatřené dítě)

2 830

Nezaopatřené dítě 15 aţ 26 let věku

2 450


2 140

Nezaopatřené dítě do 6 let věku

1 740

(Zdroj: zákon č. 110/2006 Sb., o ţivotním a existenčním minimu ; zpracování vlastní)

Společně posuzovanými osobami se dle zákona rozumí:

29



Rodiče a nezaopatřené děti



Zletilé děti



Manţelé nebo registrovaní partneři



Jiné osoby uţívající byt pokud zde mají uvedeno trvalé bydliště

KREBS, Vojtěch. Sociální politika. 4. vyd. Praha: ASPI, a.s., 2007, s. 269. ISBN 978-80-7357-276-1.

25

3.2 Existenční minimum Jedná se o úroveň peněţních příjmů nezbytnou k zajištění výţivy a ostatních osobních potřeb na nejniţší úrovni zaručenou všem obyvatelům. Měsíční částka existenčního minima činí 2 200 Kč. Zákon stanovuje, ţe existenční minimum nelze pouţít u nezaopatřeného dítěte, u poţivatele starobního důchodu, u osoby invalidní ve třetím stupni a u osoby starší 68 let. 30

4 Dávky státní sociální podpory Řídí se zákonem 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Těmito dávkami státní sociální podpory pomáhá stát uspokojovat potřeby občanů. Nejposkytovanější dávka je přídavek na dítě, ale největší objem financí stát vyplácí jako rodičovský příspěvek, který je poskytován více jak čtvrt milionu rodičů. Tyto dávky jsou hrazeny ze státního rozpočtu. Orgány státní sociální podpory vykonávající státní správu: 

Úřad práce České republiky



Ministerstvo práce a sociálních věcí

„Státní sociální podpora je sociální systém, z něhoţ se poskytují státní sociální dávky určené především pro děti nebo rodiny s dětmi a v některých dalších sociálních situacích. Vzhledem k tomu, ţe se jedná o státní sociální systém, hradí náklady na státní sociální podporu v celém rozsahu stát. To znamená, ţe stát hradí nejen náklady na dávky samotné, ale i náklady vznikající v souvislosti s řízením o tyto dávky.“ 31 Rozlišujeme dva druhy dávek státní sociální podpory a to dávky testované a netestované. U testovaných dávek se zkoumá příjem rodiny (osoby), která si nárokuje příjem dávky. Při posuzování nároků na dávky státní sociální podpory se testuje příjem rodiny, majetek se netestuje. Příjmy jsou testovány pouze u některých dávek státní sociální podpory, těm ostatním se říká netestované. Netestované dávky jsou univerzální pro kaţdou rodinu. 30

Ţivotní minimum. KADLECOVÁ, Iva. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2011 [cit. 201211-07]. Dostupné z: portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/zivotni_min 31 BŘESKÁ, Naděţda a Eva BURDOVÁ. Státní sociální podpora 2008. Olomouc: ANAG, 2008, 84 - 87. ISBN 978-80-7263-467-5.

26

Testované dávky (dávky poskytované v závislosti na výši příjmu) státní sociální podpory: 







Porodné

Netestované dávky (netestuje se příjem) státní sociální podpory: 

Pohřebné






Pěstounské dávky

4.1 Testované dávky státní sociální podpory Testované dávky (dávky poskytované v závislosti na testování výše příjmu) státní sociální podpory: 







Porodné

4.1.1 Přídavek na dítě Jedná se o základní dlouhodobou dávku státní sociální podpory poskytovanou rodinám s dětmi, která přispívá ke krytí nákladů spojených s výchovou a výţivou dítěte. Pro tuto dávku je důleţitých několik faktorů, jako jsou výše příjmu rodiny (výše příjmu dítěte a osob s ním společně posuzovaných), věk dítěte a výše ţivotního minima. Ke změně nároku na dávku můţe dojít při změně kteréhokoliv z uvedených faktorů. Nárok na tuto dávku mají pouze rodiny s příjmem do 2,4násobku ţivotního minima. Tato dávka je nárokem dítěte, který uplatňuje jeho zákonný zástupce, ústav pro péči o děti a mládeţ, nebo zletilé nezaopatřené dítě. Přídavek na dítě je dnes poskytován v závislosti na stáří dítěte viz tabulka 2. 32

32

BŘESKÁ, Naděţda a Eva BURDOVÁ. Státní sociální podpora 2012. Olomouc: ANAG, 2012, 84 - 87. ISBN 978-80-7263-739-3.

27

Pro vysvětlení této dávky je potřeba vyjasnit pojem nezaopatřené dítě. Takovým dítětem je dítě do skončení povinné školní docházky, a poté, nejdéle však do 26. roku věku, jestliţe se: 

připravuje na budoucí povolání



nemůţe soustavně připravovat na budoucí povolání nebo výkon výdělečné činnosti pro nemoc nebo úraz

Tabulka 2: Výše přídavku na dítě dle věku dítěte v roce 2012

Věk nezaopatřeného dítěte

Přídavek na dítě (v korunách měsíčně)

Do 6 let

500

6 – 15 let

610

15 – 26 let

700

(Zdroj: §17- §19 zákon č. 117/1995 Sb.; zpracování vlastní)

4.1.2 Příspěvek na bydlení Příspěvek na bydlení upravuje zákon 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Konkrétně to jsou §24 - §28. Slouţí jako příspěvek rodinám nebo i jednotlivcům na náklady spojené s bydlením. Nárok na dávku vzniká, pokud vlastník nebo nájemce splní jedno z těchto kritérií: 

Náklady na bydlení přesahují částku součinu rozhodného příjmu jednotlivce nebo v rodině a koeficientu 0,3, a na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35.



Součin rozhodného příjmu v rodině (jednotlivce) a koeficientu 0,3 (v Praze 0,35), není vyšší neţ částka normativních nákladů na bydlení.

Příspěvek náleţí pouze vlastníkovi, nájemci nebo členovi druţstva. Splní-li podmínky více osob, příspěvek náleţí jen jedné osobě, a to na základě dohody těchto osob. Pokud se tyto osoby mezi sebou nedohodnou, rozhodne krajská pobočka Úřadu práce. Pokud dojde ke změně trvalého bydliště, přihlíţí se k této změně aţ od dalšího kalendářního měsíce.

28

„Náklady na bydlení jsou skutečné náklady konkrétních posuzovaných osob na nájemné a náklady za plnění poskytovaná s uţíváním bytu.“

33

Tyto náklady se dokládají

nejčastěji nájemní smlouvou. U vlastníků nemovitostí a u druţstevních bytů se nevychází ze skutečných nákladů, ale ze „srovnatelných nákladů“ jejichţ výše je závislá na počtu osob, které jsou pro tyto účely posuzovány. Srovnatelné náklady jsou fiktivně stanovené a tak není potřeba je prokazovat. 34 Tabulka 3: Srovnatelné náklady u druţstevních bytů a bytů vlastníků za měsíc v roce 2012

Počet osob v rodině

Kč

Jedna

1710

Dvě

2340

Tři

3060

Čtyři a více

3690

(Zdroj: §25 zákona č. 117/1995 Sb. ; zpracování vlastní)

K nákladům na nájemné i k srovnatelným nákladům se přičítají náklady na vodu, elektřinu, plyn, stočné, odvoz odpadu, centrální vytápění a pevná paliva. Započitatelné jsou také platby ve formě záloh a doplatků, tyto náklady se prokazují fakturou nebo rozpisem od správce nemovitosti. 35

33

BŘESKÁ, Naděţda a Eva BURDOVÁ. Státní sociální podpora 2008. Olomouc: ANAG, 2008, s. 103. ISBN 978-80-7263-467-5. 34 Tamtéţ 35 Tamtéţ

29

U bytů uţívaných na základě nájemní smlouvy, druţstevních bytů a bytů vlastníků se započítávají náklady na pevná paliva podle tabulky 4. Tabulka 4: Náklady na pevná paliva v roce 2012


Korun měsíčně

Jedna

666

Dvě

911

Tři

1192

Čtyři a více

1472


Náklady na bydlení se pro nárok a výši příspěvku stanoví jako průměr nákladů za bezprostředně předcházející kalendářní čtvrtletí. Nárok na výplatu se prokazuje (uplatňuje) za kalendářní čtvrtletí. Normativní náklady na bydlení jsou definovány jako průměrné náklady na bydlení v závislosti na velikosti obce a počtu osob v domácnosti. Pro nájemní byty se sem zahrnují částky nájemného v souladu se zákonem o nájemném. Do normativních nákladů se také zahrnují ceny sluţeb a energií. Výše částek normativních nákladů jsou uvedeny v tabulkách 5 a 6. 36

36

JIRKOVÁ, Kateřina. Příspek na bydlení. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2012 [cit. 201211-07]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/prisp_na_bydleni

30

Tabulka 5: Normativní náklady na bydlení v bytech uţívaných na základě nájemní smlouvy v roce 2012

Měsíční náklady na bydlení podle počtu obyvatel obce v Kč Počet osob v rodině

Praha

Více neţ

50 000

10 000

100 000

-

-

99 999

49 999

Do 9 999

Jedna

7 068

5 616

5 352

4 563

4 379

Dvě

10 144

8 157

7 796

6 715

6 464

Tři

13 813

11 214

10 742

9 330

9 001

Čtyři a více

17 269

14 135

13 565

11 862

11 466

(Zdroj: §26 zákona č. 117/1995 Sb. ; zpracování vlastní) Tabulka 6: Normativní náklady na bydlení v druţstevních bytech a bytech vlastníků v roce 2012


Praha

Více neţ

50 000

10 000

100 000

-

-

99 999

49 999

Do 9 999

Jedna

4 053

4 053

4 053

4 053

4 053

Dvě

6 042

6 042

6 042

6 042

6 042

Tři

8 421

8 421

8 421

8 421

8 421

Čtyři a více

10 699

10 699

10 699

10 699

10 699


Výše příspěvku na bydlení za kalendářní měsíc podle §27 zákona 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře se stanoví: 

Jako rozdíl mezi normativními náklady na bydlení a rozhodným příjmem rodiny vynásobeným koeficientem 0,3 (v Praze 0,35)



Pokud náklady na bydlení nepřesáhnou normativní náklady na bydlení, pak je příspěvek na bydlení roven výši rozdílu mezi náklady na bydlení a rozhodným příjmem rodiny vynásobeným koeficientem 0,3 (v Praze 0,35)

31



Pokud je rozhodný příjem rodiny menší neţ částka ţivotního minima, započítá se pro stanovení výše příspěvku na bydlení jako rozhodný příjem rodiny částka odpovídající ţivotnímu minimu rodiny

Doba poskytování příspěvku na bydlení je časově omezena po dobu 84 kalendářních měsíců v období deseti kalendářních let. To neplatí pro domácnosti, kde rodinu tvoří výlučně osoby starší 70 let a pro osoby se zdravotním postiţením. 37

4.1.3 Porodné Tato dávka jednorázově přispívá rodinám s nízkými příjmy na náklady spojené s narozením prvního dítěte. Nárok mají pouze rodiny, jejichţ příjem za předcházející kalendářní čtvrtletí nepřesáhl 2,4násobek ţivotního minima rodiny. Výše porodného je za první ţivě narozené dítě 13 000 Kč, a pokud se s ním, narodí další ţivé dítě nebo děti, je výše porodného 19 500 Kč. Porodné je vypláceno jednorázově. 38

4.2 Netestované dávky státní sociální podpory Při zkoumání nároku na netestované dávky státní sociální podpory se netestuje příjem rodiny. Tyto dávky jsou univerzální pro kaţdou rodinu. Netestované dávky státní sociální podpory: 

Pohřebné






Pěstounské dávky

37

Státní sociální podpora. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2011 [cit. 2012-11-07]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/2 38 BŘESKÁ, Naděţda a Eva BURDOVÁ. Státní sociální podpora 2012. Olomouc: ANAG, 2012, s. 129. ISBN 978-80-7263-739-3.

32

4.2.1 Pohřebné Jde o jednorázovou dávku státní sociální podpory, která přispívá na náklady spojené s pohřbem nezaopatřeného dítěte, nebo osoby, která byla rodičem nezaopatřeného dítěte. Pro splnění podmínky musel mít zemřelý ke dni úmrtí trvalý pobyt na území ČR. Splňuje-li podmínky nároku dávky více osob, pak náleţí dávka osobě, která uplatní nárok první. Nárok můţe uplatnit pouze fyzická osoba. Výše pohřebného činí 5 000 Kč. 39

4.2.2 Rodičovský příspěvek Tento příspěvek upravuje §30 aţ §32 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Nárok na rodičovský příspěvek má pouze rodič, který celodenně, řádně a osobně pečuje o nejmladší dítě v rodině a to po celý kalendářní měsíc. Příspěvek se vyplácí nejdéle do 4 let věku tohoto dítěte, ale maximálně můţe být vyplaceno na rodičovském příspěvku 220 000 Kč. Rodič můţe volit výši rodičovského příspěvku, jestliţe lze alespoň jednomu z rodičů k datu narození nejmladšího dítěte stanovit denní vyměřovací základ. Převyšuje-li 70 % 30 násobku denního vyměřovacího základu částku 11 500, výše volby je od 50 Kč do 11500 Kč. Po uplynutí 3 kalendářních měsíců po sobě jdoucích lze provést novou volbu výše rodičovského příspěvku. Jestliţe nepřevyšuje 70 % 30 násobku denního vyměřovacího základu částku 7600 Kč lze provést volbu nejvýše do částky 7600 Kč. Výši denního vyměřovacího základu rodiči stanoví okresní správa sociálního zabezpečení. Nelze-li stanovit ţádnému rodiči k datu narození nejmladšího dítěte v rodině vyměřovací základ, náleţí rodičovský příspěvek ve výši 7600 Kč měsíčně do konce devátého měsíce věku dítěte a poté 3800 Kč měsíčně do vyčerpání částky 220000 Kč nejpozději do 4 let věku dítěte.

39

BŘESKÁ, Naděţda a Eva BURDOVÁ. Státní sociální podpora 2012. Olomouc: ANAG, 2012, s. 135. ISBN 978-80-7263-739-3.

33

4.2.3 Dávky pěstounské péče Jde o formu náhradní rodinné výchovy. Dávky jsou určeny ke krytí nákladů svěřených dětí, jako odměna pěstouna a ke krytí dalších nákladů spojených s touto péčí. Současně s dávkami pěstounské péče mají nárok (pěstoun i dítě) na dávky státní sociální podpory (přídavek na dítě, rodičovský příspěvek atd.). 40 Tyto dávky podléhají zákonu 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Jedná se o §36 aţ §43. Podle tohoto zákona jsou dávkami pěstounské péče: 

Příspěvek na úhradu potřeb dítěte



Odměna pěstouna



Příspěvek při převzetí dítěte



Příspěvek na zakoupení motorového vozidla

Příspěvek na úhradu potřeb dítěte je nárokem dítěte svěřeného do pěstounské péče a je poskytován nejdéle do 26 let věku dítěte nebo při dosaţení zletilosti dítěte. Výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte je uvedeno v tabulce 7 a 8. Tabulka 7: Výše příspěvku na úhradu potřeb nezaopatřeného dítěte pro rok 2012 měsíčně v Kč

Nezaopatřené

Zdravé dítě

dítě ve věku

Ve stupni I

Ve stupni II

Ve stupni III-

(lehká závislost)

(středně těţká

IV (těţká aţ

závislost)

úplná závislost)

Koeficient 2,30 Koeficient 2,35

Koeficient2,90 Koeficient 3,10

Do 6 let

4 002

4089

5 046

5 394

Od 6 do 15 let

4 922

5 029

6 206

6 634

Od 15 do 26

5 635

5 758

7 105

7 595

(Zdroj:

41

; zpracování vlastní)

40

JIRKOVÁ, Kateřina. Dávky pěstounské péče. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2012 [cit. 2012-11-07]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/pestounska_pece 41 BŘESKÁ, Naděţda a Eva BURDOVÁ. Státní sociální podpora 2012. Olomouc: ANAG, 2012, s. 122. ISBN 978-80-7263-739-3.

34

Tabulka 8: Výše příspěvku na úhradu potřeb zaopatřeného dítěte pro rok 2012 měsíčně v Kč

Zaopatřené

Zdravé dítě

nezletilé dítě

Ve stupni I

Ve stupni II

Ve stupni III-

(lehká

(středně těţká

IV (těţká aţ

závislost)

závislost)

úplná

od 15 let věku

závislost)

do zletilosti Koeficient 1,40 Koeficient 2,35 3 962 (Zdroj:

6 651

Koeficient2,90

Koeficient 3,10

8 207

8 773

42


Odměna pěstouna náleţí pěstounovi po dobu péče o svěřené dítě. Při společné pěstounské péči manţelů náleţí odměna pěstouna jen jednomu. Na odměnu pěstounů ve zvláštních případech má nárok pěstoun, který pečuje alespoň o 3 svěřené děti nebo alespoň o jedno dítě, které je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby a to druhého, třetího nebo čtvrtého stupně závislosti. Výše odměny pěstouna v závislosti na počtu vychovávaných dětí je uvedena v tabulce 9. Tabulka 9: Výše odměny pěstounské péče podle počtu dětí v pěstounské péči v roce 2012

Počet dětí v pěstounské péči

Výše odměny pěstouna v Kč měsíčně

1

3 410

2

6 820

3 děti nebo 1 dítě závislé na pomoci jiné

18 755

osoby ve stupni II, III, IV 4 (Zdroj:

20 460

43


Na příspěvek při převzetí dítěte má nárok pouze pěstoun, který převzal dítě do pěstounské péče. Jde o jednorázovou částku určenou k nákupu potřebných věcí pro dítě. Nárok vzniká dnem převzetí dítěte. Výše příspěvku při převzetí dítěte je závislá na věku dítěte. Výše příspěvků jsou uvedeny v tabulce 10.

42

BŘESKÁ, Naděţda a Eva BURDOVÁ. Státní sociální podpora 2012. Olomouc: ANAG, 2012, s. 122. ISBN 978-80-7263-739-3. 43 JIRKOVÁ, Kateřina. Dávky pěstounské péče. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2012 [cit. 2012-11-07]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/pestounska_pece

35

Tabulka 10: Výše příspěvku při převzetí dítěte v roce 2012

(Zdroj:

Věk dítěte

Příspěvek při převzetí dítěte v Kč

Do 6 let

8 000

6 - 15 let

9 000

15 – 26 let

10 000

44


Příspěvek na zakoupení motorového vozidla náleţí pěstounovi, který vychovává nejméně čtyři děti. Toto vozidlo nesmí pěstoun pouţívat k výdělečné činnosti. Příspěvek náleţí ve výši 70 % pořizovací ceny vozidla, nejvýše 100 000 Kč. Součet takových příspěvků nesmí přesáhnout za 10 předcházejících kalendářních let částku 200 000 Kč. 45

44

BŘESKÁ, Naděţda a Eva BURDOVÁ. Státní sociální podpora 2012. Olomouc: ANAG, 2012, s. 126. ISBN 978-80-7263-739-3. 45 Tamtéţ str. 128

36

5 Státní rozpočet Státní rozpočet je nejvýznamnějším veřejným rozpočtem a finančním nástrojem ústřední vlády k financování státních činností. Jedná se o nástroj stabilizační politiky státu. Prostřednictvím státního rozpočtu je přerozdělována významná část hrubého domácího produktu. 46 Státní rozpočet slouţí jako plán finančního hospodaření státu, obvykle na jeden rok. Státní rozpočet je upraven zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a zákonem č. 205/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Má podobu zákona navrhovaného vládou a schválenou poslaneckou sněmovnou. Rozpočet obsahuje odhady příjmů a rozdělení výdajů do různých kapitol pro daný rok. Státní rozpočet je soubor finančních vztahů, které zabezpečují financování funkcí státu v rozpočtovém roce. Zároveň s návrhem státního rozpočtu se zpracovává střednědobý výhled, ve kterém jsou uvedeny očekávané příjmy a výdaje státního rozpočtu a fondů na léta pro které je výhled sestavován. V současné době je vývoj schodku státního rozpočtu dlouhodobě deficitní, čímţ je způsobeno, ţe stát je nucen dlouhodobě šetřit na výdajích státního rozpočtu coţ vede např. k šetření státu na dávkách státní sociální podpory. Typy rozpočtů: 

Deficitní státní rozpočet (výdaje převyšují příjmy)



Přebytkový rozpočet



Vyrovnaný rozpočet

Ve vztahu k státní sociální podpoře je potřeba zmínit důleţitý pojem, kterým jsou mandatorní výdaje. Jsou to tzv. „přikázané“ výdaje. Stanovují se zákonem nebo jinou právní normou, proto je nelze při plánování rozpočtu účinně regulovat. Čím je větší podíl mandatorních výdajů na výdajích státního rozpočtu tím hůře můţe stát reagovat na potřebu financování naléhavých výdajů. Dnes tvoří téměř 80% výdajů státního rozpočtu.

V dlouhodobém

horizontu

však

napomáhají

k stabilizaci

průběhu

ekonomického cyklu. Jsou to především sociální transfery (státní sociální podpora, dávky nemocenské a důchodové pojištění), výdaje na dluhovou sluţbu atd. 46

PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance. Praha: ASPI, 2002, s. 100. ISBN 80-86395-19-7.

37

Tabulka 11: Státní rozpočet ČR

Příjmy

Výdaje

Běţné: 

Běţné – neinvestiční Alokační:

Daňové o Svěřené daně o Sdílené daně o Cla o Pojistné soc. zabezpečení o Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti

Mzdy a platy



Povinné pojistné za zaměstnance



Materiálové



Energie

Redistribuční:  

Nedaňové

podnikům, občanským sdruţením,

o Od organizačních sloţek,

obcím a krajům,

příspěvkových organizací, od podniků o Odvody ČNB o Přijaté úroky Přijaté

sankce

za

porušení

rozpočtové kázně 

Ostatní

Kapitálové:

mimorozpočtovým fondům 

Úroky



Sociální dávky



Platby do zahraničí



Ostatní

Kapitálové – investiční výdaje 

Na hmotný a nehmotný majetek



Nákup cenných papírů



Poskytnuté investiční účelové



Z prodeje nemovitého majetku



Z prodeje akcií a majetkových

dotace organizačním sloţkám,

podílů

příspěvkovým organizacím, obcím



Příjmy z emise státních obligací

a krajům



Přijaté splátky z vládních úvěrů,



půjček

(Zdroj:

Investiční půjčky poskytnuté různým subjektům



Ostatní

47

Organizačním sloţkám, příspěvkovým organizacím,

o Příjmy z pronájmu majetku



Transfery – dotace (účelové a neúčelové)

o Správní poplatky 



Splátky úvěrů, půjček

Ostatní 47


PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance. Praha: ASPI, 2002, s. 128. ISBN 80-86395-19-7.

38

Praktická část 6 Rok 2007 6.1 Změna zákona 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře Dávky státní sociální podpory se řídí zákonem č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Stát se skrze státní sociální podporu podílí na krytí nákladů na výţivu a ostatní základní osobní potřeby dětí a rodin. Státní sociální podpora je v některých případech poskytována v závislosti na výši příjmů, jindy na ni vznikne nárok, při splnění určitých podmínek. Dávky státní sociální podpory vyplácené v roce 2007: 

Dávky poskytované v závislosti na výši příjmů o Přídavek na dítě o Sociální příplatek o Příspěvek na bydlení



Ostatní dávky o Rodičovský příspěvek o Příspěvek na školní pomůcky o Dávky pěstounské péče o Porodné o Pohřebné

6.1.1 Částka ţivotního minima Částka ţivotního minima se řídí zákonem č. 110/2006 Sb., o ţivotním a existenčním minimu. Činilo 3 126 Kč, ale pouze pro osobu, která není společně posuzována s jinými osobami. Pokud je osoba posuzována společně s dalšími osobami, pak platily částky pro rok 2007 stanovené v následující tabulce. Tyto částky se ve sledovaném období dále neměnily.

39

Tabulka 12: Částky ţivotního minima společně posuzovaných osob pro rok 2007

Korun měsíčně Osoba, která je posuzována jako první v pořadí

2 880

Další dospělá osoba starší 15 let (není nezaopatřené dítě)

2 600


2 250


1 960

Nezaopatřené dítě do 6 let věku

1 600

(Zdroj: zákon č. 110/2006 Sb., o ţivotním a existenčním minimu ; zpracování vlastní)

6.1.2 Přídavek na dítě V tomto roce mělo nárok na tuto dávku pouze nezaopatřené dítě: 

Jestliţe ve zvýšené výměře rozhodný příjem rodiny nepřevýší součin částky ţivotního minima a koeficientu 1,50



V základní výměře pokud rozhodný příjem rodiny převyšuje součin částky ţivotního minima rodiny a koeficientu1,50, ale jen pokud není vyšší neţ součin částky ţivotního minima rodiny a koeficientu 2,40.



Ve sníţené výměře pokud rozhodný příjem rodiny převyšuje součin částky ţivotního minima rodiny a koeficientu 2,40, ale jen pokud není vyšší neţ součin částky ţivotního minima rodiny a koeficientu 4,00.

Výše přídavku na dítě v roce 2007 činí součin částky ţivotního minima dítěte a: 

Koeficientu 0,36 ve zvýšené výměře



Koeficientu 0,31 v základní výměře



Koeficientu 0,16 ve sníţené výměře

Za nezaopatřené dítě se povaţuje pro účely tohoto zákona dítě do skončení povinné školní docházky, a poté, nejpozději do 26. roku věku, jestliţe se soustavně připravuje na povolání na střední a vysoké škole, nebo do 18. roku věku jeli v evidenci Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, nebo z důvodu nepříznivého zdravotního stavu, jeli neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

40

6.1.3 Sociální příplatek Nárok na sociální příplatek má pouze rodič, který pečuje alespoň o jedno nezaopatřené dítě, jestliţe je příjem rodiny v rozhodném období niţší neţ 2,20 násobek ţivotního minima rodiny, případně ţivotního minima zvýšeného z důvodu zdravotního postiţení dítěte nebo rodiče. Sociální příplatek se počítal na kalendářní čtvrtletí při splnění podmínky stanoveného příjmu v předchozím kalendářním čtvrtletí. Vzorec pro výpočet sociálního příplatku:

SP- výše sociálního příplatku ŢMD- částka ţivotního minima na osobní potřebu dítěte (popřípadě součtu všech dětí) P- příjem rodiny ŢM- ţivotní minimum rodiny 48 Při stanovení výše sociálního příplatku se částka ţivotního minima nezaopatřeného dítěte násobí, jde-li o: 

dítě dlouhodobě těţce zdravotně postiţené, koeficientem 3



dítě dlouhodobě zdravotně postiţené, koeficientem 2,67



dítě dlouhodobě nemocné, koeficientem 1,34



děti, které se narodily současně a to do věku tří let, koeficientem 1,22



dítě, které studuje na střední škole v denní formě nebo na vysoké škole v prezenční formě, koeficientem 1,20

Při stanovení výše sociálního příplatku se částka ţivotního minima nezaopatřeného dítěte a částka ţivotního minima rodiny násobí, jde-li o: 

oba rodiče dlouhodobě těţce zdravotně postiţené, koeficientem 1,35



osamělého rodiče s dlouhodobým těţkým zdravotním postiţením, koeficientem 1,30



jednoho z rodičů těţce zdravotně postiţeného, koeficientem 1,05

48

BŘESKÁ, Naděţda a Eva BURDOVÁ. Státní sociální podpora: s komentářem a příklady 2007. 11., aktualizované a dop. vyd. Olomouc: Nakl. Anag, 2007, s. 91. ISBN 978-80-7263-402-6.

41

6.1.4 Příspěvek na bydlení Nárok na příspěvek na bydlení měl pouze vlastník, nebo nájemce bytu, který byl v bytě nahlášen k trvalému pobytu. Pokud tento nárok splní více osob najednou, náleţel příspěvek jen jednou na základě dohody mezi těmito osobami. Náklady na bydlení se pro výši příspěvku na bydlení stanovili jako průměr nákladů za kalendářní čtvrtletí bezprostředně předcházející kalendářnímu čtvrtletí, na které se nárok stanovil. Srovnatelné náklady u druţstevních bytů a bytů vlastníků na rok 2007 jsou uvedeny v tabulce 13. Tabulka 13: Srovnatelné náklady u druţ stevních bytů a bytů vlastníků na měsíc pro rok 2007


Kč

Jedna

651

Dvě

890

Tři

1164

Čtyři a více

1404

(Zdroj: 49)

Uvedl-li ţadatel o dávku, ţe vytápí tuhými palivy, pak mu náleţí měsíční náklady uvedené v tabulce 14. Tabulka 14: Náklady na pevná paliva v roce 2007

(Zdroj:

50


Korun měsíčně

Jedna

475

Dvě

650

Tři

850

Čtyři a více

1050

)

49

BŘESKÁ, Naděţda a Eva BURDOVÁ. Státní sociální podpora: s komentářem a příklady 2007. 11., aktualizované a dop. vyd. Olomouc: Nakl. Anag, 2007, s. 99. ISBN 978-80-7263-402-6. 50 Tamtéţ

42

Do nákladů se započítaly všechny náklady za předcházející čtvrtletí a zároveň všechny příjmy osob ţijících v bytě či domě. Skutečné náklady na bydlení se porovnávají s normativními náklady, která byly stanoveny na daný rok dle počtu obyvatel ţijících v dané obci. Normativní náklady jsou stanoveny vţdy na jeden kalendářní rok. Pokud jsou náklady na bydlení niţší neţ normativní náklady na bydlení, náleţel příspěvek na bydlení ve výši rozdílu mezi náklady na bydlení a rozhodným příjmem rodiny vynásobená koeficientem 0,30 a v Praze koeficientem 0,35. Tabulka 15: Normativní náklady na bydlení v bytech uţívaných na základě nájemní smlouvy pro rok 2007


Praha

Více neţ

50 000

10 000

100 000

-

-

99 999

49 999

Do 9 999

Jedna

3 339

2 893

2 659

2 518

2 460

Dvě

4 926

4 233

3 913

3 721

3 640

Tři

6 764

5 858

5 440

5 188

5 083

Čtyři a více

8 545

7 453

6 948

6 644

6 517

(Zdroj:

51

)

51


43

Tabulka 16: Normativní náklady na bydlení v druţstevních bytech a bytech vlastníků pro rok 2007


Praha

Více neţ

50 000

10 000

100 000

-

-

99 999

49 999

Do 9 999

Jedna

2 236

2 236

2 236

2 236

2 236

Dvě

3 362

3 362

3 362

3 362

3 362

Tři

4 730

4 730

4 730

4 730

4 730

Čtyři a více

5 978

5 978

5 978

5 978

5 978

(Zdroj:

52

)

6.1.5 Rodičovský příspěvek Nárok na rodičovský příspěvek měl pouze rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně, celodenně a řádně pečoval alespoň o jedno dítě a to do čtyř let věku, nebo do sedmi let věku pokud jde o dlouhodobě zdravotně postiţené dítě. Výše rodičovského příspěvku v roce 2007 byla za kalendářní měsíc rovna částce odpovídající 40% průměrné měsíční mzdy v nepodnikatelské sféře dosaţené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za kalendářní rok, který o 2 roky předchází roku, v kterém se rodičovský příspěvek poskytuje (2005). Výše rodičovského příspěvku se v roce 2007 rovnala částce 7 582 Kč.

6.1.6 Příspěvek na školní pomůcky Nárok mělo dítě zapsané k povinné školní docházce, a současně pokud mělo nárok na přídavek na dítě. Nárok vznikal dnem 1. června kalendářního roku, ve kterém bylo dítě přihlášeno k zápisu k povinné školní docházce. Výše příspěvku byla 1 000 Kč a byl vyplácen jednorázově. Vyplácel se osobě, která měla dítě v přímém zaopatření.

52


44

6.1.7 Dávky pěstounské péče Podle zákona jsou dávky pěstounské péče: 

Příspěvek na úhradu potřeb dítěte



Odměna pěstouna



Příspěvek při převzetí dítěte



Příspěvek na zakoupení motorového vozidla

Příspěvek na úhradu potřeb dítěte mělo nezletilé dítě svěřené do pěstounské péče. Měsíční výše dávky byla stanovena jako součin částky ţivotního minima a koeficientu 1,40. Tento koeficient stoupá, pokud jde o dítě dlouhodobě nemocné (koeficient 2,35), dlouhodobě zdravotně postiţené (koeficient 2,90) a dlouhodobě těţce zdravotně postiţené (koeficient 3,10). Příspěvek byl vyplácen pěstounovi. Nárok na odměnu pěstouna měl pouze pěstoun, kterému bylo svěřeno dítě do pěstounské péče. Výše měsíční odměny byla stanovena jako součin částky ţivotního minima jednotlivce a koeficientu 1,00. Na nárok při převzetí dítěte měl nárok pouze pěstoun, kterému bylo svěřeno dítě do pěstounské péče. Výše dávky se spočítala jako součin částky ţivotního minima jednotlivce a koeficientu 4,45. Dávka byla vyplácena jednorázově. Nárok na příspěvek na zakoupení motorového vozidla měl pouze pěstoun, který měl v péči nejméně čtyři děti. Výše příspěvku činila 70 % pořizovací ceny osobního vozidla, nejvýše však do výše 100 000 Kč.

6.1.8 Porodné Nárok na porodné měla kaţdá ţena, která porodila dítě případně otec, pokud ţena zemřela. Nárok vznikl dnem porodu a tato dávka byla vyplácena jednorázově. Výše porodného byla stanovena jako součin částky ţivotního minima dítěte a koeficientu 11,10. Pokud se narodilo více dětí, pak se výše dávky určila jako součin součtu ţivotních minim těchto dětí a koeficientu 16,60.

45

6.1.9 Pohřebné Nárok na pohřebné měla osoba, která vypravila pohřeb osobě, která měla uvedený trvalý pobyt na území České republiky. Nárok na dávku vznikl dnem pohřbení. Výše dávky činila 5 000 Kč a byla vyplácena jednorázově.

6.2 Rozpočet v roce 2007 Tabulka 17: Výdaje ze státního rozpočtu na dávky státní sociální podpory v roce 2007 (v mil. Kč)

Schválený rozpočet

Skutečnost

Dávky státní sociální podpory

54 439

48 617

Ostatní výdaje státního rozpočtu

986 261

1 043 653

Celkové výdaje státního rozpočtu

1 040 700

1 092 270

(Zdroj: Návrh státního závěrečného účtu České republiky za rok 2007 ; zpracování vlastní)

Státní rozpočet na rok 2007 byl schválen zákonem č. 622/2006 Sb. ze dne 13. prosince 2006 a to ve výši 1 040,7 mld. Kč. V roce 2007 dosáhly celkové příjmy státního rozpočtu 1 025,9 mld. Kč a celkové výdaje státního rozpočtu 1 092,27 mld. Kč. Výsledný schodek státního rozpočtu byl deficitní ve výši 66,4 mld. Kč. V tomto roce byly celkové výdaje čerpány ve výši 1 092,27 mld. Kč a proti schválenému rozpočtu byly vyšší o 51,57 mld. Kč, tj. o 4,95 %. Z tabulky č. 17 je dále patrná výše nákladů na státní sociální podporu ve výši 48,61 mld. Kč, coţ je částka o 5,82 mld. Kč menší, neţ částka schválená v zákoně č. 622/2006 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2007. Následující obrázek č. 1 a obázek č. 2 naznačují jakou měrou se podíleli náklady na státní sociální podporu na celkových výdajích státního rozpočtu České republiky v roce 2007. První z obrázků naznačuje situaci schválého rozpočtu na rok 2007.

46

Obrázek 1: Schválené dávky státní sociální podpory z celkových výdajů státního rozpočtu v roce 2007 (Zdroj: Zákon č. 622/2006 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2007 ; zpracování vlastní)

47

Následující obrázek ukazuje jakou část ze skutečných výdajů státního rozpočtu tvoříla částka skutečně vyplacené státní sociální podpory.

Obrázek

2:

Skutečně

vyplacené

dávky

státní

sociální

podpory

z celkových

výdajů státního rozpočtu v roce 2007 (Zdroj: Návrh státního závěrečného účtu České republiky za rok 2007 ; zpracování vlastní)

Z obou obrázků je patrné, ţe státní sociální podpora tvoří nezanedbatelnou část z celkových výdajů státního rozpočtu a to více jak čtyři procenta. Zde vidíme, ţe státní sociální podpora je značně důleţitou pomocí pro mnoho osob a rodin.

48

6.3 Dávky SSP v roce 2007 Vyplacené částky státní sociální podpory v tomto roce jsou uvedeny v následující tabulce: Tabulka 18: Vyplacené dávky státní sociální podpory v roce 2007

Dávky státní sociální

Částka v mil. Kč

podpory přídavek na dítě

10 206

sociální příplatek

4 626

příspěvek na bydlení

1 576

rodičovský příspěvek

28 708

dávky pěstounské péče

774

Porodné

2 098

Pohřebné

510

Příspěvek na školní pomůcky Celkem

57 48 617


Podle kapitoly 6.1 jsme zjistili, ţe v tomto roce došlo ke změně konstrukce ţivotního minima, které je základem pro výpočet některých dávek. Přehled kolik procent výdajů na státní sociální podporu tvoří jednotlivé dávky, nalezneme na obrázku č. 3.

49

Obrázek 3: Vyplacené dávky státní sociální podpory v roce 2007 (Zdroj: Tabulka 19; zpracování vlastní)

7 Rok 2008 7.1 Změna zákona 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře V tomto roce došlo k významné změně a to takové, ţe se přestal vyplácet příspěvek na školní pomůcky. Další změny týkající se konkrétních dávek od 1. ledna 2008 jsou uvedeny níţe. Dávky státní sociální podpory vyplácené v roce 2008: 

Dávky poskytované v závislosti na výši příjmů (dávky testované) o Přídavek na dítě o Sociální příplatek o Příspěvek na bydlení



Ostatní dávky (dávky netestované) o Rodičovský příspěvek o Dávky pěstounské péče o Porodné o Pohřebné 50

7.1.1 Přídavek na dítě Nárok na přídavek na dítě mělo nezaopatřené dítě, jestliţe rozhodný příjem v rodině nepřevýšil součin částky ţivotního minima rodiny a koeficientu 2,40. Toto je podstatná změna oproti roku 2007. Tam měla rodina nárok na přídavek na dítě aţ do 4 násobku ţivotního minima rodiny. Také výše dávky se změnila. V tomto roce jiţ byla stanovena jednotná sazba a to podle věku dítěte. Další nároky a podmínky pro výplatu dávky přídavek na dítě se nemění. Novela zákona provedená zákonem č. 261/2007 Sb. od 1. ledna 2008 stanovila výši přídavku na dítě pevnými částkami závislými na věku dítěte. Tyto výše přídavku na dítě jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 20: Výše přídavku na dítě dle věku dítěte od 1. ledna 2008

(Zdroj:

Věk nezaopatřeného dítěte

Přídavek na dítě (v korunách měsíčně)

Do 6 let

500

6 – 15 let

610

15 – 26 let

700

53


7.1.2 Sociální příplatek Základní podmínky pro nárok na dávku sociální příplatek se oproti roku 2007 mění, a to tak ţe výše koeficientu klesla z 2,20 na 2,00. To znamená, ţe příjem rodiny v rozhodném období musel být niţší neţ 2,00 násobek ţivotního minima rodiny, případně ţivotního minima zvýšeného z důvodu zdravotního postiţení dítěte nebo rodiče.

53

BŘESKÁ, Naděţda, Eva BURDOVÁ a Lucie VRÁNOVÁ. Státní sociální podpora: s komentářem a příklady. 12. aktualiz. a dopl. vydání. Olomouc: ANAG, 2008, s. 84. ISBN 978-80-7263-467-5.

51

SP- výše sociálního příplatku ŢMD- částka ţivotního minima na osobní potřebu dítěte (popřípadě součtu všech dětí) P- příjem rodiny ŢM- ţivotní minimum rodiny 54 Při stanovení výše sociálního příplatku se částka ţivotního minima nezaopatřeného dítěte násobí, jde-li o: 

dítě dlouhodobě těţce zdravotně postiţené, koeficientem 3



dítě dlouhodobě zdravotně postiţené, koeficientem 2,67



dítě dlouhodobě nemocné, koeficientem 1,34



děti, které se narodily současně a to do věku tří let, koeficientem 1,22



dítě, které studuje na střední nebo vysoké škole, koeficientem 1,20.

Opět jako v předchozím roce je příplatek zvýšen i pro rodiče, kteří jsou zdravotně postiţeni. A to podle druhu postiţení koeficientem 1,35, 1,30, a 1,05.

7.1.3 Příspěvek na bydlení U příspěvku na bydlení zůstává systém výpočtu stejný, pouze se zvyšují normativní náklady pro jednotlivé druhy bydlení. To je pro nájemce i vlastníky, také se zvyšují částky započítané za pevná paliva pro jednotlivé počty osob. Změna částek vychází z nařízení vlády č. 367/2007 Sb., nařízení, kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2008 stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částky, které se započítávají za pevná paliva, a částky normativních nákladů na bydlení. Všechny tyto částky jsou uvedeny v následujících tabulkách.

54

BŘESKÁ, Naděţda, Eva BURDOVÁ a Lucie VRÁNOVÁ. Státní sociální podpora: s komentářem a příklady. 12. aktualiz. a dopl. vydání. Olomouc: ANAG, 2008, s. 94. ISBN 978-80-7263-467-5.

52

Tabulka 21: Srovnatelné náklady u druţstevních bytů a bytů vlastníků za měsíc pro rok 2008


Kč

Jedna

839

Dvě

1 148

Tři

1 501

Čtyři a více

1 810

(Zdroj: 55) Tabulka 22: Náklady na pevná paliva v roce 2008

(Zdroj:

56


Korun měsíčně

Jedna

494

Dvě

676

Tři

884

Čtyři a více

1 092

)

55

BŘESKÁ, Naděţda, Eva BURDOVÁ a Lucie VRÁNOVÁ. Státní sociální podpora: s komentářem a příklady. 12. aktualiz. a dopl. vydání. Olomouc: ANAG, 2008, s. 105. ISBN 978-80-7263-467-5. 56 Tamtéţ

53

Tabulka 23: Normativní náklady na bydlení v bytech uţívaných na základě nájemní smlouvy pro rok 2008


Praha

Více neţ

50 000

10 000

100 000

-

-

99 999

49 999

Do 9 999

Jedna

4 182

3 383

3 155

2 895

2 747

Dvě

6 091

4 998

4 686

4 331

4 128

Tři

8 401

6 971

6 563

6 099

5 834

Čtyři a více

10 549

8 824

8 332

7 772

7 453

(Zdroj:

57

)



Praha

Více neţ

50 000

10 000

100 000

-

-

99 999

49 999

Do 9 999

Jedna

2 653

2 653

2 653

2 653

2 653

Dvě

4 055

4 055

4 055

4 055

4 055

Tři

5 763

5 763

5 763

5 763

5 763

Čtyři a více

7 385

7 385

7 385

7 385

7 385

(Zdroj:

58

)

57

BŘESKÁ, Naděţda, Eva BURDOVÁ a Lucie VRÁNOVÁ. Státní sociální podpora: s komentářem a příklady. 12. aktualiz. a dopl. vydání. Olomouc: ANAG, 2008, s. 105. ISBN 978-80-7263-467-5. 58 Tamtéţ

54

7.1.4 Rodičovský příspěvek Od 1. 1. 2008 se zcela zásadně mění výše i výpočet této dávky. Dávka náleţí rodiči, který celodenně a řádně pečuje o dítě, které je v rodině nejmladší. Rodič můţe provést volbu délky výplaty dávky. Od této volby je závislá i výše této dávky: 

Výplata dávky do dvou let věku dítěte ve zvýšené výměře závisí, jestli vznikl rodiči nárok na peněţitou pomoc v mateřství ve výši nejméně 380,-Kč za kalendářní den. Volba musela být provedena nejpozději do 22. týdne věku dítěte. Výše této dávky vyplácené do dvou let věku dítěte byla 11.400,-Kč.



Výplata dávky do tří let věku dítěte. Na tuto volbu měli nárok rodiče, kteří měli nárok na peněţitou pomoc v mateřství. Volba musela být provedena do konce 21. měsíce věku dítěte. V tomto případě po celou dobu nároku měl rodič nárok na výplatu dávky ve výši 7600,-Kč.



Rodič, kterému nevznikl nárok na peněţitou pomoc v mateřství, nemohl provádět volbu. V tomto případě byla dávka vyplácena do čtyř let věku dítěte. Do 21 měsíců ve výši 7600,- Kč a od 21. měsíce věku dítěte do čtyř let věku dítěte ve výši 3800,-Kč.



Další ustanovení zákona zajistilo výplatu rodičovského příspěvku do 7 let věku dítěte, bylo-li dítě zdravotně postiţené.

Jediná podmínka pro výplatu dávky rodičovského příspěvku byla návštěva dítěte v mateřské škole. Do třech let věku mohlo dítě navštěvovat mateřskou školu pouze 5 dnů v měsíci. Od třech let věku byla volba 5 dnů v měsíci nebo po celý měsíc, ale doba pobytu v mateřské škole nesměla přesáhnout za den 4 hodiny.

55

7.1.5 Dávky pěstounské péče Druhy pěstounských dávek se nemění. Stále se vyplácí:    

Příspěvek na úhradu potřeb dítěte Odměna pěstouna Příspěvek při převzetí dítěte Příspěvek na zakoupení motorového vozidla

Změna nastává v příspěvku při převzetí dítěte. Výše příspěvku se stanovila podle věku dítěte:   

Do 6 let - 8 000 Kč Od 6 let do 15 let - 9 000 Kč Od 15 let do 18 let - 10 000 Kč

7.1.6 Porodné Porodné činilo bez ohledu na počet narozených dětí 13 000 Kč na kaţdé narozené dítě. Bylo vypláceno jednorázově.

7.1.7 Pohřebné Na základě zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, došlo s účinností od 1. ledna 2008 k zásadnímu zúţení okruhu osob, jímţ vznikne nárok na pohřebné. Nárok vznikne pouze osobám, které vypraví pohřeb nezaopatřenému dítěti, a také osobám, které vypraví pohřeb rodiči nezaopatřeného dítěte s tím, ţe zemřelá osoba musí mít v době úmrtí trvalý pobyt na území ČR. Částka byla stále vyplácena jednorázově ve výši 5 000 Kč.

56

7.2 Rozpočet v roce 2008 Tabulka 25: Výdaje ze státního rozpočtu na dávky státní sociální podpory v roce 2008 (v mil. Kč) s porovnáním se skutečnými výdaji za předchozí rok

2008 2007 Schválený rozpočet Skutečnost Dávky státní sociální podpory

48 617

45 702

41 970


1 043 653

1 061 598

1 041 970


1 092 270

1 107 300

1 083 940


V roce 2008 dosáhly celkové příjmy státního rozpočtu částky 1 063,9 mld. Kč a celkové výdaje 1 083,9 mld. Kč. Schodek státního rozpočtu byl deficitní ve výši 20 mld. Kč. Celkové výdaje byly v tomto roce čerpány ve výši 1 083,94 mld. Kč, coţ je o 23,3 mld. Kč méně, neţ bylo schváleno zákonem č. 360/2007 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2008. Z tabulky č. 24 je patrné ţe oproti roku 2007 došlo ke sníţení výdajů na dávky státní sociální podpory o 6,64 mld. Kč a také celkové výdaje státního rozpočtu poklesly o 8,3 mld. Kč. Následující obrázky znázorňují jakou část z celkových výdajů státního rozpočtu tvoří dávky státní sociální podpory. Na obrázku č. 4 se jedná o částky schválené v zákoně č. 360/2007 Sb., dále obrázek č. 5 obsahuje skutečné výdaje státního rozpočtu a skutečně vyplacené výdaje na dávky státní sociální podpory.

57


Obrázek

5:

Skutečně

vyplacené

dávky

státní

sociální

podpory

z celkových

výdajů státního rozpočtu v roce 2008 (Zdroj: Návrh státního závěrečného účtu České republiky za rok 2008 ; zpracování vlastní)

Na obrázcích č. 2 a 5 můţeme pozorovat pokles účasti vyplacených dávek státní sociální podpory na skutečných celkových výdajích státního rozpočtu ze 4,45 % (v roce 2007) na 3,87 % (v roce 2008). Tento vývoj naznačuje, ţe na státní sociální podporu bylo vypláceno ze státního rozpočtu znatelně méně neţ předchozí kalendářní rok. 58

7.3 Dávky SSP v roce 2008 Tabulka 26: Vyplacené dávky státní sociální podpory v roce 2008 s porovnáním za předchozí rok (v mil. Kč)


Skutečnost

Skutečnost

2007

2008

přídavek na dítě

10 206

6 255


4 626

3 192


1 576

1 629


28 708

28 325

774

846

Porodné

2 098

1 647

Pohřebné

510

71

Příspěvek na školní pomůcky

57

0

48 617

41 970


Celkem


Z tabulky je patrné, ţe největší změna od minulého roku nastala ve výši vyplacených dávek přídavku na dítě, pohřebného a zrušení vyplácení příspěvku na školní pomůcky. Celkové výdaje na dávky státní sociální podpory meziročně poklesly o 6,64 mld. Kč. Přídavek na dítě ovlivnila změna nároku na dávku. Rozhodný příjem rodiny nesměl převýšit součin částek ţivotního minima a koeficientu 2,4. Předchozí rok byly podmínky nároku stejné, ale koeficient byl vyšší, coţ zapříčinilo, ţe mnoho rodin ztratilo nárok na přídavek na dítě. Tato změna zapříčinila, ţe se vyplatilo v roce 2008 o téměř 4 mld. Kč méně neţ předchozí rok.

59

Pohřebné také prošlo zásadní změnou, kdyţ se podmínky nároku na dávku zpřísnily a to tak, ţe dříve byla dávka vyplácena na kaţdý vypravený pohřeb a po změně pouze na vypravený pohřeb nezaopatřenému dítěti nebo rodiči nezaopatřeného dítěte s tím, ţe zemřelá osoba musí mít v době úmrtí trvalý pobyt na území ČR. Tato změna způsobila pokles vyplacených dávek pohřebného na 14 % (o 439 mil. Kč méně) oproti předchozímu roku. Následující obrázek č. 6 naznačuje podíl jednotlivých dávek státní sociální podpory na celkových výdajích na tyto dávky. Z obrázku je patrné, ţe nejdůleţitějším a největším výdajem byl rodičovský příspěvek (67 %), další důleţitá však podstatně menší byla dávka přídavku na dítě (15 %) a třetí největší dávkou byl sociální příplatek (8 %). V grafu je znázorněn i jiţ zrušený příspěvek na školní pomůcky (0 %), a také pohřebné, jehoţ účast na celkových výdajích státní sociální podpory byla menší neţ 1 %.


60

8 Rok 2009 8.1 Změna zákona 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře Dávky státní sociální podpory vyplácené v roce 2009: 




Ostatní dávky (netestované) o Rodičovský příspěvek o Dávky pěstounské péče o Porodné o Pohřebné

8.1.1 Přídavek na dítě V tomto roce nedošlo k ţádné změně, která by ovlivnila nárok na dávku nebo výši dávky. Přídavek na dítě zůstal stejný jako v předchozím roce.

8.1.2 Sociální příplatek I tato dávka zůstává stejná jako předchozí rok. Opět dávka náleţí rodiči, který pečuje alespoň o jedno nezaopatřené dítě. Výše koeficientu zůstává na stejné hodnotě jako předchozí rok. Také zvýhodnění pro rodiny se zdravotně postiţeným dítětem, nebo zdravotně postiţeným rodičem dítěte zůstává stejné.

8.1.3 Příspěvek na bydlení I tato dávka zůstává stejná. Nárok na dávku má opět vlastník nebo nájemce bytu, který je v bytě hlášen k trvalému pobytu. Změna nastává v částkách srovnatelných nákladů, nákladech na tuhá paliva a v normativních nákladech na bydlení. Tyto změny zachycují následující tabulky.

61

Tabulka 28: Srovnatelné náklady u druţstevních bytů a bytů vlastníků za měsíc pro rok 2009


Kč

Jedna

999

Dvě

1 367

Tři

1 788

Čtyři a více

2 156

(Zdroj: zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, platný v roce 2009; zpracování vlastní) Tabulka 29: Náklady na pevná paliva v roce 2009


Korun měsíčně

Jedna

598

Dvě

818

Tři

1 070

Čtyři a více

1 322

(Zdroj: zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, platný v roce 2009; zpracování vlastní)

62

Pro výpočet dávky je opět důleţitá částka měsíčních nákladů na bydlení podle počtu obyvatel obce. I tyto částky se zvyšovaly. Tabulka 30: Normativní náklady na bydlení v bytech uţívaných na základě nájemní smlouvy pro rok 2009


Praha

Více neţ

50 000

10 000

100 000

-

-

99 999

49 999

Do 9 999

Jedna

5 877

4 816

4 597

4 309

4 016

Dvě

8 489

7 037

6 738

6 344

5 943

Tři

11 638

9 739

9 348

8 832

8 309

Čtyři a více

14 597

12 307

11 835

11 213

10 582

(Zdroj: zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, platný v roce 2009; zpracování vlastní) Tabulka 31: Normativní náklady na bydlení v druţstevních bytech a bytech vlastníků pro rok 2009


Praha

Více neţ

50 000

10 000

100 000

-

-

99 999

49 999

Do 9 999

Jedna

3 356

3 356

3 356

3 356

3 356

Dvě

5 062

5 062

5 062

5 062

5 062

Tři

7 124

7 124

7 124

7 124

7 124

Čtyři a více

9 078

9 078

9 078

9 078

9 078


63

8.1.4 Rodičovský příspěvek Zde opět zůstává nárok na dávku i výše dávky stejná. Jediná změna v roce 2009 je, ţe na příspěvek na péči má i dítě dlouhodobě zdravotně postiţené nebo dlouhodobě těţce zdravotně postiţené a to aţ do 7 let věku dítěte. Podmínkou nároku do 7 let je, ţe dítě nedostává příspěvek na péči podle zákona o sociálních sluţbách. I podmínka umístění dítěte do školky zůstává nezměněna. Existují tři varianty čerpání rodičovského příspěvku: 

2letý (11 400 Kč/měsíc)



3letý (7 600 Kč/měsíc)



4letý (7 600 Kč/měsíc do 21. měsíce věku dítěte, pak 3 800 Kč/měsíc)

U zdravotně postiţeného dítěte se za výše daných podmínek vyplácí 7 600 Kč měsíčně do 7 let věku dítěte.

8.1.5 Dávky pěstounské péče V tomto roce nedošlo k ţádné změně v dávkách pěstounské péče. V roce 2009 byly vypláceny tyto dávky:    


Výše uvedené dávky jsou stejné jako v předchozím roce.

8.1.6 Porodné Podmínky nároku a výše dávky porodného jsou pro tento rok nezměněny. Částka porodného byla stále 13 000 Kč na kaţdé narozené dítě.

8.1.7 Pohřebné Pohřebné bylo v roce 2009 stejné jako předchozí rok. Jedná se o jednorázovou dávku 5 000 Kč vyplácenou pouze osobám, které vypraví pohřeb nezaopatřenému dítěti nebo osobám, které vypraví pohřeb rodiči nezaopatřeného dítěte. 64



41 970

44 400

41 168


1 041 970

1 107 700

1 125 832


1 083 940

1 152 100

1 167 000


V roce 2009 dosáhly celkové příjmy státního rozpočtu 974,6 mld. Kč a celkové výdaje 1 167 mld. Kč. Schodek státního rozpočtu byl deficitní ve výši 192,4 mld. Kč. Celkem čerpané výdaje státního rozpočtu byly 1 167 mld. Kč, to je o 14,9 mld. Kč méně, neţ bylo schváleno na základě zákona č. 475/2008 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2009. Oproti předchozímu roku vidíme pokles výdajů na dávky státní sociální podpory o 0,8 mld. Kč a také je patrné, ţe celkové výdaje státního rozpočtu vzrostli o 83 mld. Kč. Následující obrázky znázorňují jakou část z celkových výdajů státního rozpočtu tvoří dávky státní sociální podpory. Na obrázku č. 7 se jedná o částky schválené v zákoně č. 475/2008 Sb. a obrázek č. 8 obsahuje skutečné výdaje státního rozpočtu a skutečně vyplacené výdaje na dávky státní sociální podpory.

65


Obrázek 8: Skutečně vyplacené d ávky státní sociální podpory z celkových výdajů státního rozpočtu v roce 2009 (Zdroj: Návrh státního závěrečného účtu České republiky za rok 2009 ; zpracování vlastní)

Na obrázcích č. 5 a 8 můţeme porovnat pokles účasti vyplacených dávek státní sociální podpory na skutečných celkových výdajích státního rozpočtu z 3,87 % (v roce 2008) na 3,53 % (v roce 2009). Tento vývoj naznačuje další pokles výdajů na státní sociální podporu ze státního rozpočtu. Tento klesající trend můţe mít váţné následky na ţivot jednotlivců, rodin a hlavně sociálně slabších občanů.

66

8.3 Dávky SSP v roce 2009 Tabulka 33: Vyplacené dávky státní sociální podpory v roce 2009 s porovnáním za předchozí roky zkoumaného období (v mil. Kč)


Skutečnost

Skutečnost

Skutečnost

2007

2008

2009


10 206

6 255

4 754


4 626

3 192

2 980


1 576

1 629

2 291


28 708

28 325

28 622

774

846

927

Porodné

2 098

1 647

1 579

Pohřebné

510

71

17


57

0

0

48 617

41 970

41 168


Celkem


Z tabulky je patrné, ţe celkové výdaje na dávky státní sociální podpory poklesly o 802 mil. Kč oproti minulému období. V tomto roce nedošlo k ţádným zásadním změnám v nároku nebo výši dávky, to vyvolalo jen velmi malé změny ve vyplacených částkách oproti minulému roku. Následující obrázek č. 9 naznačuje podíl jednotlivých dávek státní sociální podpory na celkových výdajích na tyto dávky. Z obrázku je patrné, ţe i v tomto roce byl největším výdajem rodičovský příspěvek (70 %), další důleţitá však podstatně menší byla opět dávka přídavku na dítě (11 %) a jako třetí největší dávka byly téměř shodně sociální příplatek (7 %) a těsně za ním příspěvek na bydlení (6 %). V grafu je znázorněno také pohřebné, jehoţ účast na celkových výdajích státní sociální podpory byla i v tomto roce menší neţ 1 %.

67


9 Rok 2010 9.1 Změna zákona 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře Dávky státní sociální podpory byly: 




Ostatní dávky o Rodičovský příspěvek o Dávky pěstounské péče o Porodné o Pohřebné

68

9.1.1 Přídavek na dítě V tomto roce opět nedošlo k ţádné změně, která by ovlivnila nárok na dávku nebo výši dávky. Přídavek na dítě zůstal stejný jako v předchozích dvou letech.

9.1.2 Sociální příplatek I tato dávka zůstává stejná jako v předchozích dvou letech. Dávka opět náleţela pouze rodiči, který pečoval alespoň o jedno nezaopatřené dítě. Výše koeficientu zůstala nezměněna i v tomto roce. Také zvýhodnění pro rodiny se zdravotně postiţeným dítětem, nebo zdravotně postiţeným rodičem dítěte zůstává stejné.

9.1.3 Příspěvek na bydlení Výpočet dávky zůstává stejný jako v roce předcházejícím. Změna nastává v částkách srovnatelných nákladů, nákladech na tuhá paliva a v normativních nákladech na bydlení. Tyto změny zachycují následující tabulky. Tabulka 35: Srovnatelné náklady u druţstevních bytů a bytů vlastníků za měsíc pro rok 2010


Kč

Jedna

1 290

Dvě

1 765

Tři

2 309

Čtyři a více

2 784

(Zdroj: zákon č. 117/1995 Sb., o státní soci ální podpoře, platný v roce 2010; zpracování vlastní)

69

Tabulka 36: Náklady na pevná paliva v roce 2010


Korun měsíčně

Jedna

628

Dvě

859

Tři

1 124

Čtyři a více

1 388


Pro výpočet dávky je opět důleţitá částka měsíčních nákladů na bydlení podle počtu obyvatel obce. Tyto částky se zvyšovaly i v roce 2010. Částky platné pro tento rok jsou uvedeny v následujících tabulkách. Tabulka 37: Normativní náklady na bydlení v bytech uţívanýc h na základě nájemní smlouvy pro rok 2010


Praha

Více neţ

50 000

10 000

100 000

-

-

99 999

49 999

Do 9 999

Jedna

5 877

4 816

4 597

4 309

4 016

Dvě

8 499

7 037

6 738

6 344

5 943

Tři

11 638

9 739

9 348

8 832

8 309

Čtyři a více

14 597

12 307

11 835

11 213

10 582


70



Praha

Více neţ

50 000

10 000

100 000

-

-

99 999

49 999

Do 9 999

Jedna

3 356

3 356

3 356

3 356

3 356

Dvě

5 062

5 062

5 062

5 062

5 062

Tři

7 124

7 124

7 124

7 124

7 124

Čtyři a více

9 078

9 078

9 078

9 078

9 078


9.1.4 Rodičovský příspěvek Základní principy nároku na dávky zůstávají nezměněny. Opět je výplata dávky rozdělena do tří úseků. Výplata do dvou let věku dítěte ve výši 11.400,-Kč. Výplata do tří let věku dítěte v měsíční výši 7600,-Kč a výplata do čtyř let věku dítěte ve výši 7600,- do jednadvaceti měsíců věku dítěte a následně 3800,-Kč aţ do čtyř let.

9.1.5 Dávky pěstounské péče V tomto roce nedošlo k ţádné změně v dávkách pěstounské péče. V roce 2010 byly stále vypláceny tyto dávky:    


9.1.6 Porodné Podmínky nároku na dávku a výše dávky porodného jsou pro tento rok nezměněny. Částka porodného byla stále 13 000 Kč na kaţdé narozené dítě.

71

9.1.7 Pohřebné Pohřebné bylo v roce 2010 stejné jako předchozí roky. Jedná se o jednorázovou dávku 5 000 Kč vyplácenou pouze osobám, které vypraví pohřeb nezaopatřenému dítěti nebo osobám, které vypraví pohřeb rodiči nezaopatřeného dítěte.



41 168

41 570

40 880


1 125 832

1 143 430

1 115 910


1 167 000

1 185 000

1 156 790


V roce 2010 dosáhly celkové příjmy státního rozpočtu 1 000,4 mld. Kč a celkové výdaje 1 156,79 mld. Kč. Schodek státního rozpočtu byl deficitní ve výši 156,4 mld. Kč. Čerpané výdaje státního rozpočtu celkem byly 1 156,79 mld. Kč, to je o 28,2 mld. Kč méně, neţ bylo schváleno na základě zákona č. 487/2009 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2010. Oproti předchozímu roku vidíme pokles výdajů na dávky státní sociální podpory o 288 mil. Kč a také je patrné, ţe celkové výdaje státního rozpočtu klesli o 10,2 mld. Kč. Následující obrázky znázorňují jakou část z celkových výdajů státního rozpočtu tvoří dávky státní sociální podpory. Na obrázku č. 10 se jedná o částky schválené v zákoně č. 487/2009 Sb., dále obrázek č. 11 obsahuje skutečné výdaje a skutečně vyplacené výdaje na dávky státní sociální podpory.

72


Obrázek 11: Skutečně vyplacené d ávky státní sociální podpory z celkových výdajů státního rozpočtu v roce 2010 (Zdroj: Návrh státního závěrečného účtu České republiky za rok 2010 ; zpracování vlastní)

Na obrázcích č. 8 a 11 můţeme vidět, ţe účast vyplacených dávek státní sociální podpory na skutečných celkových výdajích státního rozpočtu zůstala stejná v obou letech a to ve výši 3,53 %.

73



Skutečnost

Skutečnost

Skutečnost

Skutečnost

2007

2008

2009

2010


10 206

6 255

4 754

3 875


4 626

3 192

2 980

3 117


1 576

1 629

2 291

3 533


28 708

28 325

28 622

27 765

774

846

927

1 009

Porodné

2 098

1 647

1 579

1 565

Pohřebné

510

71

17

16


57

0

0

0

48 617

41 970

41 168

40 880


Celkem


Z předchozí tabulky je patrné, ţe celkové výdaje na dávky státní sociální podpory poklesly o 288 mil. Kč oproti minulému roku. V tomto roce nedošlo k ţádným zásadním změnám v nároku nebo výši dávky, to vyvolalo jen velmi malé změny ve vyplacených částkách oproti minulému roku. Následující obrázek č. 12 naznačuje podíl jednotlivých dávek státní sociální podpory na celkových výdajích na tyto dávky. Z obrázku je patrné, ţe i v tomto roce největším výdajem byl rodičovský příspěvek (68 %), další důleţitá však podstatně menší byla opět dávka přídavku na dítě (9 %), kterou v tomto roce dohnal příspěvek na bydlení (9 %) a jako další největší dávka byl sociální příplatek (8 %). V grafu je znázorněno také pohřebné, jehoţ účast na celkových výdajích státní sociální podpory byla také v tomto roce menší neţ 1 %.

74


10 Rok 2011 10.1 Změna zákona 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře Dávky státní sociální podpory byly: 

Dávky poskytované v závislosti na příjmu (přibyla zde dávka porodné) o Přídavek na dítě o Příspěvek na bydlení o Sociální příplatek o Porodné



Ostatní dávky o Rodičovský příspěvek o Dávky pěstounské péče o Pohřebné

75

10.1.1 Přídavek na dítě V tomto roce opět nedošlo k ţádné změně, která by ovlivnila nárok na dávku nebo výši dávky. Přídavek na dítě zůstal stejný jako v předchozích třech letech.

10.1.2 Sociální příplatek Vládní škrty se v roce 2011 citelně dotkly mnohých sociálních skupin v České republice. Byl částečně zrušen sociální příplatek, který do jisté míry kompenzoval těţkou finanční situaci rodin. Sociální příplatek byla sociální dávka určená pro chudé rodiny s dětmi, jejichţ příjmy byly menší neţ dvounásobek ţivotního minima. V roce 2011 všechny rodiny sociální příplatek jiţ nedostaly. Cílem sociálního příplatku bylo krýt náklady spojené se zabezpečováním potřeb dítěte. Nárok na sociální příspěvek byl vázán na péči o nezaopatřené dítě. U dávky byl zkoumán příjem rodiny za kalendářní čtvrtletí předcházející výplatě dávky. Zvýhodněny byly dávky pro rodiny studentů na střední a vysoké škole a rodiny s dvojčaty do třech let věku (podle národní rady osob se zdravotním postiţením přišlo o sociální příspěvek v roce 2011 aţ 132tis. rodin). Dávka nebyla zrušena úplně. V roce 2011 se ještě vyplácela rodině: 

kde jeden rodič pečoval o dlouhodobě zdravotně postiţené dítě nebo dlouhodobě těţce zdravotně postiţené dítě



kde alespoň jeden z rodičů pečující o dítě je sám nezaopatřeným dítětem, tedy nedovršil 26 let.

Od 1. 1. 2012 byl sociální příplatek zrušen úplně.

76

10.1.3 Příspěvek na bydlení Výpočet dávky zůstává stejný jako v předcházejících letech. Změna opět nastává v částkách srovnatelných nákladů, nákladech na tuhá paliva a v normativních nákladech na bydlení. Tyto změny zachycují následující tabulky. Tabulka 42: Srovnatelné náklady u druţstevníc h bytů a bytů vlastníků za měsíc pro rok 2011


Kč

Jedna

1 568

Dvě

2 145

Tři

2 805

Čtyři a více

3 383

(Zdroj: zákon č. 117/1995 Sb., o státní soci ální podpoře, platný v roce 2011; zpracování vlastní) Tabulka 43: Náklady na pevná paliva v roce 2011


Korun měsíčně

Jedna

637

Dvě

872

Tři

1 140

Čtyři a více

1 409


Pro výpočet dávky je opět důleţitá částka měsíčních nákladů na bydlení podle počtu obyvatel obce. Tyto částky se zvyšovaly také v tomto roce. Částky platné pro tento rok jsou uvedeny v následujících tabulkách.

77

Tabulka 44: Normativní náklady na bydlení v bytech uţívaných na základě nájemní smlouvy pro rok 2011


Praha

Více neţ

50 000

10 000

100 000

-

-

99 999

49 999

Do 9 999

Jedna

6 363

5 117

4 863

4 406

4 293

Dvě

9 183

7 478

7 130

6 505

6 350

Tři

12 557

10 328

9 872

9 056

8 852

Čtyři a více

15 744

13 055

12 506

11 521

11 276

(Zdroj: zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, platný v roce 2011; zpracování vlastní) Tabulka 45: Normativní náklady na bydlení v druţstevních bytech a bytech vlastníků pro rok 2011


Praha

Více neţ

50 000

10 000

100 000

-

-

99 999

49 999

Do 9 999

Jedna

3 723

3 723

3 723

3 723

3 723

Dvě

5 584

5 584

5 584

5 584

5 584

Tři

7 818

7 818

7 818

7 818

7 818

Čtyři a více

9 950

9 950

9 950

9 950

9 950


10.1.4 Porodné Dávka „porodné“ se stala dávkou závislou na příjmu. Nárok na dávku měla ţena, která porodila své první dítě a nepřevyšoval-li rozhodný příjem rodiny 2,4 násobek ţivotního minima. Výše dávky byla 13 000 Kč.

78

10.1.5 Rodičovský příspěvek Základní principy nároku na dávky zůstávají stejné jako minulý rok. Změna nastává u dávky vyplácené do čtyř let věku dítěte, kdy byla dávka vyplácena ve výši 7 600 Kč pouze do devíti měsíců věku dítěte (v předchozích letech do 21 měsíců věku dítěte) a následně ve výši 3 800 Kč měsíčně. Výplata dávky do dvou let věku dítěte ve výši 11 400 Kč a výplata do tří let věku dítěte v měsíční výši 7600 Kč zůstávají nezměněny. Přibliţně o 45 000 korun se tak sníţí rodičovský příspěvek těm, kteří zůstanou s dětmi doma čtyři roky.

10.1.6 Dávky pěstounské péče V tomto roce opět nedošlo k ţádné změně v dávkách pěstounské péče. V roce 2011 byly stále vypláceny tyto dávky:    


10.1.7 Pohřebné Pohřebné bylo v roce 2011 stejné jako předchozí roky. Jedná se o jednorázovou dávku 5 000 Kč vyplácenou pouze osobám, které vypraví pohřeb nezaopatřenému dítěti nebo rodiči nezaopatřeného dítěte.

79



40 880

38 253,1

36 094


1 115 910

1 140 747

1 119 436


1 156 790

1 179 000

1 155 530


V roce 2011 dosáhly celkové příjmy státního rozpočtu 1 012,8 mld. Kč a celkové výdaje státního rozpočtu činily 1 155,5 mld. Kč. Schodek státního rozpočtu v tomto roce byl deficitní ve výši 142,8 mld. Kč. Čerpané výdaje státního rozpočtu celkem byly 1 155,5 mld. Kč, to je o 23,45 mld. Kč méně, neţ bylo schváleno na základě zákona č. 433/2010 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2011. Oproti předchozímu roku vidíme pokles výdajů na dávky státní sociální podpory o 4,78 mld. Kč a také je patrné, ţe celkové výdaje státního rozpočtu poklesli o 1,26 mld. Kč. Následující obrázky znázorňují jakou část z celkových výdajů státního rozpočtu tvoří dávky státní sociální podpory. Na obrázku č. 13 se jedná o částky schválené v zákoně č. 433/2010 Sb., dále obrázek č. 14 obsahuje skutečné výdaje státního rozpočtu a skutečně vyplacené dávky státní sociální podpory.

80


Obrázek 14: Skutečně vyplacené d ávky státní sociální podpory z celkových výdajů státního rozpočtu v roce 2011 (Zdroj: Návrh státního závěrečného účtu Česk é republiky za rok 20 11; zpracování vlastní)

Na obrázcích č. 11 a 14 můţeme porovnat další pokles účasti vyplacených dávek státní sociální podpory na skutečných celkových výdajích státního rozpočtu z 3,53 % (v roce 2010) na 3,12 % (v roce 2011). Oproti minulému roku došlo k dalšímu poklesu výdajů na státní sociální podporu ze státního rozpočtu. Tento jiţ několik let klesající trend můţe mít váţné následky na ţivot jednotlivců, rodin a hlavně sociálně slabších občanů závislých na státní pomoci. 81


Dávky státní sociální podpory Skutečnost Skutečnost Skutečnost Skutečnost Skutečnost 2007

2008

2009

2010

2011


10 206

6 255

4 754

3 875

3 496


4 626

3 192

2 980

3 117

795


1 576

1 629

2 291

3 533

4 625


28 708

28 325

28 622

27 765

25 693

774

846

927

1 009

1 066

Porodné

2 098

1 647

1 579

1 565

292

Pohřebné

510

71

17

16

15


57

0

0

0

0

48 617

41 970

41 168

40 880

36 094


Celkem


Z předchozí tabulky vyplývá, ţe celkové výdaje na dávky státní sociální podpory poklesly o 4,78 mld. Kč oproti předchozímu roku. V tomto roce došlo k zásadní změně, kdyţ byl zrušen sociální příplatek. V předchozím roce tvořil nezanedbatelných 8 % vyplacených dávek státní sociální podpory. Náklady na tuto dávku v tomto roce tvořily výplaty sociálního příspěvku z minulého roku. Další zásadní změnou v roce 2011 bylo zařazení porodného mezi dávky závislé na výši příjmu. To zapříčinilo velký pokles ve vyplacených dávkách porodného.

82

Následující obrázek č. 15 naznačuje podíl jednotlivých dávek státní sociální podpory na celkových výdajích na tyto dávky. Z obrázku je patrné, ţe i v tomto roce největším výdajem zůstává rodičovský příspěvek (71 %), další důleţitá však podstatně menší byla dávka příspěvku na bydlení (13 %), která v tomto roce překonala dávku přídavku na dítě (10 %). V grafu je znázorněno také pohřebné, jehoţ účast na celkových výdajích státní sociální podpory byla také v tomto roce menší neţ 1 %.


83

11 Shrnutí praktické části Na základě analýzy výdajů ze státního rozpočtu v letech 2007 – 2011 byl zjištěn pokles dávek vyplácených Úřady práce na státní sociální politiku. V roce 2007 byly výdaje 48,6 mld. Kč. V roce 2011 byly jiţ výdaje na státní sociální politiku pouze 36 mld. Kč. K poklesu dávek docházelo v závislosti na změně zákona č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře. V průběhu sledovaných let docházelo jak k poklesu výdajů na jednotlivé dávky, tak i k zrušení některých dávek. Také se zde odráţí zpřísnění podmínek nároku na jednotlivé dávky. Výjimkou je pouze dávka příspěvek na bydlení, která ve sledovaném období vzrůstá. Celý průběh změn je zachycen v tabulce č. 44.

84

Tabulka 49: Vývoj skutečně vyplacených dávek státní sociální podpory v letech 2007 2011 (v mil. Kč.)

Dávky

2007

2008

2009

2010

2011

10 206

6 255

4 754

3 875

3 496

4 626

3 192

2 980

3 117

795

1 576

1 629

2 291

3 533

4 625

28 708

28 325

28 622

27 765

25 693

774

846

927

1 009

1 066

Porodné

2 098

1 647

1 579

1 565

292

Pohřebné

510

71

17

16

15

57

0

0

0

0

48 617

41 970

41 168

40 880

36 094

Přídavek na dítě Sociální příplatek Příspěvek na bydlení Rodičovský příspěvek Dávky pěstounské péče

Příspěvek na

školní

pomůcky Dávky státní sociální podpory (celkem) (Zdroj: Návrhy

státních závěrečných

účtů

České

republiky za

roky 2007 -2011;

zpracování vlastní)

85

U dávky přídavek na dítě bylo zjištěno, ţe hlavní změna proběhla od 1. 1. 2008. Změnou zákona dochází k poklesu dávky. Dávka jiţ nenáleţí rodině s příjmem do 4 násobku ţivotního minima, jak tomu bylo v roce 2007, ale pouze do 2,4 násobku ţivotního minima. Z původních 10,2 mld. Kč vyplácených na tuto dávku v roce 2007 zůstává částka 3,5 mld. Kč v roce 2011. Vývoj dávky v letech 2007 – 2011 zachycuje obrázek č. 16.

Obrázek 16: Vývoj výdajů na dávky státní sociální podpory současně s vývojem přídavku na dítě v letech 2007 - 2011 (Zdroj: Tabulka 50)

86

Dávka státní sociální podpory příspěvek na bydlení, je jediná dávka, která ve sledovaném období stále stoupala. Z původně vyplácených 1,5 mld. Kč v roce 2007 dochází k nárůstu aţ na 4,6 mld. Kč. Vývoj ve sledovaném období je zobrazen na obrázku č. 17.

Obrázek 17: Vývoj výdajů na dávky státní sociální podpory současně s vývojem příspěvku na bydlení v letech 2007 - 2011 (Zdroj: Tabulka 51)

87

Na dávku rodičovský příspěvek je ze státního rozpočtu vypláceno nejvíce prostředků. I zde dochází ve sledovaném období k několika změnám. Nejvíce se zde odráţí změna od 1. 1. 2011. Meziroční pokles dávky mezi lety 2010 a 2011 jsou zhruba 2 ml. Kč. Průběh dávky je zobrazen v obrázku č. 18.

Obrázek 18: Vývoj výdajů na dávky státní sociální podpory současně s vývojem rodičovského příspěvku v letech 2007 - 2011 (Zdroj: Tabulka 52)

88

K další významné změně dochází u dávky porodné. Tato dávka aţ do 1. 1. 2011 náleţela matce na kaţdé ţivě narozené dítě. Od tohoto data se nároky na přiznání dávky zpřísňují. Dávka náleţí matce pouze na první narozené dítě a zároveň jsou zkoumány příjmy rodiny. Nárok má rodina nepřevyšující příjem 2,4 násobek ţivotního minima. Pokles ve výdajích na tuto dávku mezi roky 2007 a 2011 byl zhruba 1,8 mld. Kč.

Obrázek 19: Vývoj výdajů na dávky státní sociální podpory současně s vývojem výdajů na porodné v letech 2007 - 2011 (Zdroj: Tabulka 53)

Následující obrázky znázorňují průběh jednotlivých dávek státní sociální podpory v letech 2007 aţ 2011. Pro lepší přehlednost byl u obrázku č. 21 vynechán rodičovský příspěvek. Z obrázků je také patrno, ţe pěstounské dávky se jen mírně zvyšují. Toto zvýšení je pravděpodobně zapříčiněno větším počtem vyplácených dávek a ne změnou zákona o státní sociální podpoře.

89

Obrázek 20: Vývoj jednotlivých vyplacených dávek státní sociální podpory v letech 2007 - 2011 (Zdroj: Tabulka 54; zpracování vlastní)

Obrázek 21: Vývoj jednotlivých vyplacených dávek státní sociální podpory (pro lepší přehlednost bez rodičovského příspěvku) v letech 2007 - 2011 (Zdroj: Tabulka 55; zpracování vlastní)

90

Z následující tabulky vyplývá, ţe výdaje státního rozpočtu od roku 2007 vzrostly o více jak 63 miliard korun. Je zde patrný rostoucí trend. Dále je patrný pokles příjmů státního rozpočtu ve sledovaném období o více jak 13 miliard korun. Z těchto informací vyplývá, ţe schodek státního rozpočtu byl ve všech letech deficitní. Největší deficit vznikl v roce 2009. Tabulka 56: Vývoj výdajů a příjmů státního rozpočtu České republiky v letech 2007 – 2011 (v mld. Kč)

2007

2008

2009

2010

2011

1092,27

1083,9

1167

1156,79

1155,5

1025,9

1063,9

974,6

1000,4

1012,8

66,4

20

192,4

156,4

142,8

České

republiky

Výdaje státního rozpočtu Příjmy státního rozpočtu Schodek státního rozpočtu (Zdroj:

Návrhy

státních

závěrečných

úč tů

za

roky

2007 -

2011; zpracování vlastní)

91

Data z tabulky jsou pro větší přehlednost graficky znázorněny na obrázku číslo 22. Obrázek obsahuje příjmy a výdaje státního rozpočtu ve sledovaných letech a dále je naznačen deficitní schodek rozpočtu ve všech letech.

Obrázek 22: Vývoj výdajů a příjmů státního rozpočtu České republiky v letech 2007 – 2011 (Zdroj: Tabulka 56; zpracování vlastní)

I kdyţ stát zavedl mnohá úsporná opatření například i v sociální oblasti, jak bylo ukázáno v předchozích kapitolách, schodek státního rozpočtu stále zůstává deficitní v mnoha miliardové výši. Je třeba se zamyslet nad nutností všech výdajů ze státního rozpočtu a zároveň také se snaţit zvýšit příjmy státu. Dlouhodobé zvyšování státního deficitu není pro národní hospodářství naší země dobrou vizitkou.

92

Závěr Ve své bakalářské práci jsem se zaměřil na výdaje státního rozpočtu České republiky v letech 2007– 2011 vynaloţené na dávky státní sociální podpory. Toto jsou převáţně dávky pro rodiny s dětmi. Proto se změny v těchto dávkách dotýkají velkého počtu občanů. Dávky státní sociální podpory jsou dávky plně vypláceny na základě redistribuční funkce sociální politiky. Dávky jsou zcela hrazeny ze státního rozpočtu. Některá kritéria pro přiznání dávek se během sledovaných let velmi měnila. To zapříčinilo strmý pokles vyplácených dávek. Například dávka přídavku na dítě od roku 2007 do roku 2011 klesla o 65%, rodičovský příspěvek o 11%, porodné pokleslo celkově o více neţ 86%. To jsou velmi zaráţející čísla. Příjem 13000,-Kč v podobě porodného byl pro mnoho rodin velmi významný. Nyní tato dávky náleţí pouze 14% nově narozených dětí. Je třeba se zeptat, nemohl-li stát ušetřit na jiných výdajích. Pro mnoho rodin jsou dávky státní sociální podpory jediným či hlavním zdrojem příjmů. Dále jsem ve své práci analyzoval za kaţdý sledovaný rok všechny výdaje ze státního rozpočtu, jak ty schválené, tak skutečné. V roce 2007 byly celkové skutečné výdaje ze státního rozpočtu 1092 mld. Kč. V roce 2011 jiţ 1156 mld. Kč. To ukazuje značný nárůst na výdajové straně rozpočtu. Oproti tomu je jasně patrný pokles na vyplácených dávkách na státní sociální podporu. Pokles činí v roce 2011 oproti roku 2007 celých 25%. Dalším zajímavým zjištěním je, ţe státní rozpočet byl ve sledovaných letech vţdy deficitní. Ve sledovaných letech 2007 aţ 2011 se výše ţivotního minima osob ani jednou neměnila, přestoţe náklady na provoz domácností stoupají kaţdým rokem minimálně o míru inflace. Cílem mé práce bylo provést analýzu výdajů ze státního rozpočtu ve sledovaných letech. Dále bylo mým cílem sledovat vývoj jednotlivých dávek státní sociální podpory. Cíl své práce jsem splnil.

93

Z mé analýzy celé situace okolo dávek státní sociální podpory vyplývá, ţe i kdyţ výdaje státu se stále zvyšují, výdaje na sociální politiku státu klesají. Tato situace není zapříčiněna tím, ţe by bylo méně rodin a osob, které tuto pomoc potřebují, ale je to tím, ţe v průběhu sledovaných let se podmínky pro nárok na tuto podporu několikrát zpřísnily. Z historie víme, jak jsou důleţité sociální jistoty pro všechny občany. Stát zapojuje všechny stimulační funkce pro začlenění všech osob do společnosti. Někteří jedinci nebo rodiny potřebují pomoc a proto by zde měl být stát nápomocen. Škrty v sociální sféře by se měli být prováděny jen velmi uváţlivě.

94

Pouţitá literatura BŘESKÁ, Naděţda a Eva BURDOVÁ. Státní sociální podpora 2012. Olomouc: ANAG, 2012, s. 224. ISBN 978-80-7263-739-3. BŘESKÁ, Naděţda, Eva BURDOVÁ a Lucie VRÁNOVÁ. Státní sociální podpora: s komentářem a příklady. 12. aktualizované a dopl. vydání. Olomouc: ANAG, 2008, s. 223. ISBN 978-80-7263-467-5. BŘESKÁ, Naděţda a Eva BURDOVÁ. Státní sociální podpora: s komentářem a příklady 2007. 11. vyd. Olomouc: Anag, 2007, s. 207. ISBN 978-80-7263-402-6. FRANCOVÁ, Hana a Aleš NOVOTNÝ. Sociální politika v základech. Praha: Triton, 2008, s. 185. ISBN 978-80-7387-125-3. KREBS, Vojtěch. Sociální politika. 4. vyd. Praha: ASPI, a.s., 2007, s. 504. ISBN 97880-7357-276-1. MATOUŠEK, Oldřich. Základy sociální práce. Praha: Portál, 2007, s. 312. ISBN 97880-7367-331-4. NEČADOVÁ, Věra. Sociální politika. Studijní materiál, 2010, s. 96. ISBN 978-8087035-49-8 NEČADOVÁ, Věra. Základy podnikové ekonomiky. 1. vyd. Vysokoškolská skripta, Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2008. 142 s. ISBN 978-80-87035-16-0. NEČADOVÁ, Věra. Veřejná správa. 1. vyd. Jihlava: VŠPJ, 2009. Vysokoškolská skripta, 143 s. ISBN 978-80-87035-19-1. PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance. Praha: ASPI, 2002, s. 208. ISBN 80-86395-19-7. ŠUBRT, Bořivoj a Zdeňka LEIBLOVÁ. Abeceda mzdové účetní 2012. Ostrava: ANAG, 2012, s. 573. ISBN 978-80-7263-716-4.

95

Seznam obrázků Obrázek 1: Schválené dávky státní sociální podpory z celkových výdajů státního rozpočtu v roce 2007....................................................................................................... 47 Obrázek 2: Skutečně vyplacené dávky státní sociální podpory z celkových výdajů státního rozpočtu v roce 2007 ............................................................................. 48 Obrázek 3: Vyplacené dávky státní sociální podpory v roce 2007 ................................. 50 Obrázek 4: Schválené dávky státní sociální podpory z celkových výdajů státního rozpočtu v roce 2008....................................................................................................... 58 Obrázek 5: Skutečně vyplacené dávky státní sociální podpory z celkových výdajů státního rozpočtu v roce 2008 ............................................................................. 58 Obrázek 6: Vyplacené dávky státní sociální podpory v roce 2008 ................................. 60 Obrázek 7: Schválené dávky státní sociální podpory z celkových výdajů státního rozpočtu v roce 2009....................................................................................................... 66 Obrázek 8: Skutečně vyplacené dávky státní sociální podpory z celkových výdajů státního rozpočtu v roce 2009 ......................................................................................... 66 Obrázek 9: Vyplacené dávky státní sociální podpory v roce 2009 ................................. 68 Obrázek 10: Schválené dávky státní sociální podpory z celkových výdajů státního rozpočtu v roce 2010....................................................................................................... 73 Obrázek 11: Skutečně vyplacené dávky státní sociální podpory z celkových výdajů státního rozpočtu v roce 2010 ......................................................................................... 73 Obrázek 12: Vyplacené dávky státní sociální podpory v roce 2010 ............................... 75 Obrázek 13: Schválené dávky státní sociální podpory z celkových výdajů státního rozpočtu v roce 2011....................................................................................................... 81 Obrázek 14: Skutečně vyplacené dávky státní sociální podpory z celkových výdajů státního rozpočtu v roce 2011 ......................................................................................... 81 Obrázek 15: Vyplacené dávky státní sociální podpory v roce 2011 ............................... 83 Obrázek 16: Vývoj výdajů na dávky státní sociální podpory současně s vývojem přídavku na dítě v letech 2007 - 2011............................................................................. 86 Obrázek 17: Vývoj výdajů na dávky státní sociální podpory současně s vývojem příspěvku na bydlení v letech 2007 - 2011 ..................................................................... 87 Obrázek 18: Vývoj výdajů na dávky státní sociální podpory současně s vývojem rodičovského příspěvku v letech 2007 - 2011 ................................................................ 88

96

Obrázek 19: Vývoj výdajů na dávky státní sociální podpory současně s vývojem výdajů na porodné v letech 2007 - 2011 ..................................................................................... 89 Obrázek 20: Vývoj jednotlivých vyplacených dávek státní sociální podpory v letech 2007 - 2011 ..................................................................................................................... 90 Obrázek 21: Vývoj jednotlivých vyplacených dávek státní sociální podpory (pro lepší přehlednost bez rodičovského příspěvku) v letech 2007 - 2011 ..................................... 90 Obrázek 22: Vývoj výdajů a příjmů státního rozpočtu České republiky v letech 2007 – 2011 ................................................................................................................................ 92

97

Seznam tabulek Tabulka 1: Částky ţivotního minima společně posuzovaných osob pro rok 2012 ......... 25 Tabulka 2: Výše přídavku na dítě dle věku dítěte .......................................................... 28 Tabulka 3: Srovnatelné náklady u druţstevních bytů a bytů vlastníků za měsíc ........... 29 Tabulka 4: Náklady na pevná paliva............................................................................... 30 Tabulka 5: Normativní náklady na bydlení v bytech uţívaných na základě nájemní smlouvy........................................................................................................................... 31 Tabulka 6: Normativní náklady na bydlení v druţstevních bytech a bytech vlastníků .. 31 Tabulka 7: Výše příspěvku na úhradu potřeb nezaopatřeného dítěte měsíčně v Kč ...... 34 Tabulka 8: Výše příspěvku na úhradu potřeb zaopatřeného dítěte měsíčně v Kč .......... 35 Tabulka 9: Výše odměny pěstounské péče podle počtu dětí v pěstounské péči ............. 35 Tabulka 10: Výše příspěvku při převzetí dítěte .............................................................. 36 Tabulka 11: Státní rozpočet ČR ...................................................................................... 38 Tabulka 12: Částky ţivotního minima společně posuzovaných osob pro rok 2007 ....... 40 Tabulka 13: Srovnatelné náklady u druţstevních bytů a bytů vlastníků na měsíc pro rok 2007 ................................................................................................................................ 42 Tabulka 14: Náklady na pevná paliva v roce 2007 ......................................................... 42 Tabulka 15: Normativní náklady na bydlení v bytech uţívaných na základě nájemní smlouvy pro rok 2007 ..................................................................................................... 43 Tabulka 16: Normativní náklady na bydlení v druţstevních bytech a bytech vlastníků pro rok 2007 .................................................................................................................... 44 Tabulka 17: Výdaje ze státního rozpočtu na dávky státní sociální podpory v roce 2007 (v mil. Kč) ....................................................................................................................... 46 Tabulka 18: Vyplacené dávky státní sociální podpory v roce 2007 ............................... 49 Tabulka 20: Výše přídavku na dítě dle věku dítěte od 1. ledna 2008 ............................. 51 Tabulka 21: Srovnatelné náklady u druţstevních bytů a bytů vlastníků za měsíc pro rok 2008 ................................................................................................................................ 53 Tabulka 22: Náklady na pevná paliva v roce 2008 ......................................................... 53 Tabulka 23: Normativní náklady na bydlení v bytech uţívaných na základě nájemní smlouvy pro rok 2008 ..................................................................................................... 54 Tabulka 24: Normativní náklady na bydlení v druţstevních bytech a bytech vlastníků pro rok 2008 .................................................................................................................... 54

98

Tabulka 25: Výdaje ze státního rozpočtu na dávky státní sociální podpory v roce 2008 (v mil. Kč) s porovnáním se skutečnými výdaji za předchozí rok ................................. 57 Tabulka 26: Vyplacené dávky státní sociální podpory v roce 2008 s porovnáním za předchozí rok (v mil. Kč) ................................................................................................ 59 Tabulka 28: Srovnatelné náklady u druţstevních bytů a bytů vlastníků za měsíc pro rok 2009 ................................................................................................................................ 62 Tabulka 29: Náklady na pevná paliva v roce 2009 ......................................................... 62 Tabulka 30: Normativní náklady na bydlení v bytech uţívaných na základě nájemní smlouvy pro rok 2009 ..................................................................................................... 63 Tabulka 31: Normativní náklady na bydlení v druţstevních bytech a bytech vlastníků pro rok 2009 .................................................................................................................... 63 Tabulka 32: Výdaje ze státního rozpočtu na dávky státní sociální podpory v roce 2009 (v mil. Kč) s porovnáním se skutečnými výdaji za předchozí rok ................................. 65 Tabulka 33: Vyplacené dávky státní sociální podpory v roce 2009 s porovnáním za předchozí roky zkoumaného období (v mil. Kč) ............................................................ 67 Tabulka 35: Srovnatelné náklady u druţstevních bytů a bytů vlastníků za měsíc pro rok 2010 ................................................................................................................................ 69 Tabulka 36: Náklady na pevná paliva v roce 2010 ......................................................... 70 Tabulka 37: Normativní náklady na bydlení v bytech uţívaných na základě nájemní smlouvy pro rok 2010 ..................................................................................................... 70 Tabulka 38: Normativní náklady na bydlení v druţstevních bytech a bytech vlastníků pro rok 2010 .................................................................................................................... 71 Tabulka 39: Výdaje ze státního rozpočtu na dávky státní sociální podpory v roce 2010 (v mil. Kč) s porovnáním se skutečnými výdaji za předchozí rok ................................. 72 Tabulka 40: Vyplacené dávky státní sociální podpory v roce 2010 s porovnáním za předchozí roky zkoumaného období (v mil. Kč) ............................................................ 74 (Zdroj: Tabulka 41; zpracování vlastní) ......................................................................... 75 Tabulka 42: Srovnatelné náklady u druţstevních bytů a bytů vlastníků za měsíc pro rok 2011 ................................................................................................................................ 77 Tabulka 43: Náklady na pevná paliva v roce 2011 ......................................................... 77 Tabulka 44: Normativní náklady na bydlení v bytech uţívaných na základě nájemní smlouvy pro rok 2011 ..................................................................................................... 78 Tabulka 45: Normativní náklady na bydlení v druţstevních bytech a bytech vlastníků pro rok 2011 .................................................................................................................... 78 99

Tabulka 46: Výdaje ze státního rozpočtu na dávky státní sociální podpory v roce 2011 (v mil. Kč) s porovnáním se skutečnými výdaji za předchozí rok ................................. 80 Tabulka 47: Vyplacené dávky státní sociální podpory v roce 2011 s porovnáním za předchozí roky zkoumaného období (v mil. Kč) ............................................................ 82 Tabulka 49: Vývoj skutečně vyplacených dávek státní sociální podpory v letech 20072011 (v mil. Kč.) ............................................................................................................. 85 Tabulka 56: Vývoj výdajů a příjmů státního rozpočtu České republiky v letech 2007 – 2011 (v mld. Kč) ............................................................................................................. 91

100

Právní předpisy Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů Zákon č.2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 110/2006 Sb., o ţivotním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů Nařízením vlády č. 409/2011 Sb., o zvýšení částek ţivotního minima a existenčního minima Nařízení vlády č. 367/2007 Sb., kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2008 stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částky, které se započítávají za pevná paliva, a částky normativních nákladů na bydlení Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 205/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů Zákon č. 622/2006 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2007 Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 360/2007 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2008 Zákon č. 475/2008 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2009 Zákon č. 487/2009 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2010 Zákon č. 433/2010 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2011

101

Zdroje dostupné z internetu Sociální sluţby. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2012 [cit. 2012-11-07]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/9 Zpráva o činnosti resortu práce a sociálních věcí od května 2009 do června 2010. In: Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2010 [cit. 2012-11-07]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/8985/ZC_kveten09-cerven10.pdf Ţivotní minimum. KADLECOVÁ, Iva. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2011 [cit. 2012-11-07]. Dostupné z: portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/zivotni_min JIRKOVÁ, Kateřina. Příspek na bydlení. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2012

[cit.

2012-11-07].

Dostupné

z:

http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/prisp_na_bydleni Státní sociální podpora. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2011 [cit. 201211-07]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/2 JIRKOVÁ, Kateřina. Dávky pěstounské péče. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online].

2012

[cit.

2012-11-07].

Dostupné

z:

http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/pestounska_pece

102

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií. Analýza vývoje dávek SSP v období let a vliv na výdaje státního rozpočtu

Recommend Documents