Analýza vývoje dávek SSP v období let a vliv na výdaje státního rozpočtu

Analýza vývoje dávek SSP v období let 2011 -2015 a vliv na výdaje státního rozpočtu

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Autor práce: Studijní program: Obor:

Filip Matějka Ekonomika a management Cestovní ruch

Název práce:

Analýza vývoje dávek SSP v období let 2011 - 2015 a vliv na výdaje státního rozpočtu

Cíl práce:

Cílem bakalářské práce je provedení analýzy dávek státní sociální podpory v období let 2011 - 2015, když zároveň jsou sledovány i případné změny výdajů ze státního rozpočtu v tomto období v souvislosti s výplatou dávek státní sociální podpory, a změny zákonao státní sociální podpoře č. 117/1995 Sb.

Ing. Věra Nečadová vedoucí bakalářské práce

RNDr. Eva Janoušková,Ph.D. vedoucí katedry Katedra cestovního ruchu

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 1. 12. 2016 ...................................................... Podpis

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval vedoucí bakalářské práce paní Ing. Věře Nečadové za odborné vedení práce, za trpělivost a za poskytnuté rady a připomínky v průběhu zpracování. Dále bych rád poděkoval mé rodině za podporu a pomoc během celého mého studia.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Analýza vývoje dávek SSP v období let 2011 -2015 a vliv na výdaje státního rozpočtu Bakalářská práce

Filip Matějka Vedoucí práce: Ing. Věra Nečadová Jihlava 2016

Copyright © 2016 Filip Matějka

Abstrakt MATĚJKA, Filip: Analýza vývoje dávek SSP v období let 2011-2015 a vliv na výdaje státního rozpočtu. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava, Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Ing. Věra Nečadová. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2016. 85 s. Tato bakalářská práce se zabývá vývojem dávek státní sociální podpory od roku 2011 do roku 2015. Dále zkoumá pokles výdajů ze státního rozpočtu na tyto dávky v uvedených letech. První části se zabývají pojmy jako sociální politika či sociální stát. Dále je práce věnována sociálnímu zabezpečení a státnímu rozpočtu. V praktické části je v průběhu let 2011 - 2015 ukázána závislost snižování výdajů ze státního rozpočtu na dávky státní sociální podpory a změny těchto dávek, nebo jejich rušení. Klíčová slova: Sociální politika, státní sociální podpora, státní rozpočet, nezaopatřené dítě, normativní náklady na bydlení

Abstract MATĚJKA, Filip: Analysis of the state social support benefits development in the period 2011 – 2015 and the impact on state budget expenditures. Bachelor thesis. College of Polytechnics, Jihlava, Department of Tourism. Thesis supervisor: Ing. Věra Nečadová. Level of the professional qualification: Bachelor. Jihlava 2016. 85 pages

The submitted bachelor thesis deals with the state social support benefits development since 2011 untill 2015. Another part is devoted to investigation of the degrease in benefits expeditures from the state budget in this period. Exordial chapters are defining terms such are social policy or the welfare state. The further pages are devoted to the social security system and to the the state budget. The practical part of the thesis explaines the dependence of the state social support benefits on the degrease in state budget expenditures in period of 2011-2015, their changes or abrogation.

Key words: Social policy, state social support, state budget, dependent child, normative housing costs

7

Předmluva Cílem této práce je analýza vývoje dávek státní sociální podpory od roku 2011 do roku 2015 a jejich vliv na státní rozpočet. Sociální politika a veřejné finance mě velice zajímají, proto jsem při výběru práce na toto téma neváhal. Zajímalo mě, jak stát podporuje jednotlivé občany a rodiny s dětmi. Dále mě zajímal vývoj jednotlivých dávek za poslední roky a jejich vliv na státní rozpočet.

8

Obsah Úvod..........................................................................................................................................13 Teoretická část .......................................................................................................................... 15 1.

Sociální politika ................................................................................................................15 1.1.

Vývoj sociální politiky ............................................................................................... 16

1.1.1.

První vývojová etapa .......................................................................................... 16

1.1.2.

Druhá vývojová etapa ......................................................................................... 17

1.2.

Základní principy sociální politiky ............................................................................17

1.2.1.

Princip sociální spravedlnosti .............................................................................17

1.2.2.

Princip sociální solidarity ...................................................................................18

1.2.3.

Princip subsidiarity ............................................................................................. 18

1.2.4.

Princip participace .............................................................................................. 18

1.3.

Funkce sociální politiky ............................................................................................. 19

1.4.

Cíle sociální politiky ............................................. Chyba! Záložka není definována.

2.

Sociální zabezpečení .........................................................................................................20

3.

Státní sociální podpora......................................................................................................21 3.1.

4.

Základní pojmy ve státní sociální podpoře ................................................................ 23

Jednotlivé dávky státní sociální podpory ..........................................................................26 4.1.

Testované dávky státní sociální podpory ...................................................................26

4.1.1.

Přídavek na dítě ..................................................................................................26

4.1.2.

Příspěvek na bydlení ........................................................................................... 27

4.1.3.

Porodné ...............................................................................................................29

4.1.4.

Sociální příplatek ................................................................................................ 29

4.2.

Ostatní dávky státní sociální podpory ........................................................................30

4.2.1.

Pohřebné .............................................................................................................30

4.2.2.

Rodičovský příspěvek ......................................................................................... 31

4.2.3.

Dávky pěstounské péče .......................................................................................32 9

5.

Státní rozpočet ..................................................................................................................35

Praktická část ............................................................................................................................ 37 6.

Rok 2011 ........................................................................................................................... 37 6.1.

Změna zákona 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře ..............................................37

6.2.

Přídavek na dítě ..........................................................................................................38

6.3.

Příspěvek na bydlení ..................................................................................................38

6.4.

Porodné ......................................................................................................................40

6.5.

Sociální příplatek .......................................................................................................40

6.6.

Rodičovský příspěvek ................................................................................................ 40

6.7.

Dávky pěstounské péče .............................................................................................. 41

6.8.

Pohřebné .....................................................................................................................42

6.9.

Rozpočet v roce 2011 .................................................................................................43

6.10. 7.

Rok 2012 ........................................................................................................................... 45 7.1.


7.2.

Přídavek na dítě ..........................................................................................................45

7.3.


7.4.

Porodné ......................................................................................................................47

7.5.

Sociální příplatek .......................................................................................................48

7.6.


7.7.

Dávky pěstounské péče .............................................................................................. 49

7.8.

Pohřebné .....................................................................................................................49

7.9.

Rozpočet v roce 2012 .................................................................................................49

7.10. 8.

Dávky SSP v roce 2011 .......................................................................................... 44

Dávky SSP v roce 2012 .......................................................................................... 50

Rok 2013 ........................................................................................................................... 51 8.1.


8.2.

Přídavek na dítě ..........................................................................................................51 10

8.3.


8.4.

Porodné ......................................................................................................................53

8.5.


8.6.

Pohřebné .....................................................................................................................53

8.7.

Rozpočet v roce 2013 .................................................................................................54

8.8.

Dávky SSP v roce 2013.............................................................................................. 54

9.

Rok 2014 ........................................................................................................................... 55 9.1.


9.2.

Přídavek na dítě ..........................................................................................................56

9.3.


9.4.

Porodné ......................................................................................................................57

9.5.


9.6.

Pohřebné .....................................................................................................................58

9.7.

Rozpočet v roce 2014 .................................................................................................58

9.8.

Dávky SSP v roce 2014.............................................................................................. 59

10.

Rok 2015 ........................................................................................................................60

10.1.

Změna zákona 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře ..........................................60

10.2.

Přídavek na dítě ......................................................................................................60

10.3.

Příspěvek na bydlení............................................................................................... 61

10.4.

Porodné ...................................................................................................................62

10.5.

Rodičovský příspěvek ............................................................................................ 62

10.6.

Pohřebné .................................................................................................................62

10.7.

Rozpočet v roce 2015 ............................................................................................. 63

10.8.

Dávky SSP v roce 2014 .......................................................................................... 63

11.

Shrnutí praktické části ...................................................................................................65

Závěr .........................................................................................................................................77 Použitá literatura .......................................................................................................................79 11

Seznam obrázků ........................................................................................................................80 Seznam tabulek ......................................................................................................................... 82 Právní předpisy ......................................................................................................................... 84 Zdroje dostupné z internetu ......................................................................................................85

12

Úvod Pro svou bakalářskou práci jsem si vybral téma: Analýza vývoje dávek SSP v období let 2011-2015 a vliv na výdaje státního rozpočtu. Cílem mé práce bylo provést analýzu výdajů ze státního rozpočtu v jednotlivých letech na dávky státní sociální podpory vyplácené státem. Dále pak sledovat vývoj jednotlivých dávek v horizontu pěti let, popsat změny týkající se podmínek pro čerpání dávek, nebo sledovat změny týkající se příjemců těchto dávek. Toto téma jsem si vybral, jelikož mě sociální politika a veřejné finance velice zajímají. Myslím si, že sociální podpora občanů je velice důležitá, z hlediska spokojenosti občanů, jakožto plátců daní. Platíme státu daně, proto od něj očekáváme zpětnou vazbu ve formě sociální podpory či sociální pomoci, pokud se dostaneme do nějakých problémů. V severských zemích Evropy jako například ve Švédsku, platí lidé daleko větší daně než u nás, ale zároveň mají sociální systém na takové úrovni, že občané vědí, že se v případě nouze o ně stát bez problému postará. Dále mě pak zajímalo jakým směrem se u nás sociální politika a samotný systém státní sociální podpory ubírá. Proto jsem si vybral období pěti let, abych zjistil, jak se jednotlivé dávky vyvíjí a mění. Jestli jsou změny přínosné, ba naopak nepřínosné. Jedná se o dávky, které putují k mnoha rodinám a proto i změny v těchto dávkách se mnoha rodin týkají a základem každého státu je rodina. Bohužel tomuto faktu nepřikládají všechny státy stejný význam. Systém státní sociální podpory je zaznamenán v mnoha právních předpisech a také prolíná celý náš život, od porodného, přes přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, až po pohřebné. Dávky státní sociální podpory jsou upravovány zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.

13

V teoretické části své práce vysvětluji pojem sociální politika, a jakou roli v této oblasti hraje stát. Od historie sociální politiky se postupně dostávám k tomu, na jakých principech sociální politika funguje, jaké jsou její funkce a cíle. Podrobněji se pak věnuji státní sociální podpoře, kde vysvětluji jednotlivé pojmy, které se podpory týkají. Dále pak zde popisuji účel jednotlivých dávek, jak se počítají a skupiny osob, pro které jsou určeny. Poslední část teoretické části je věnována státnímu rozpočtu. V praktické části pak zkoumám každý jednotlivý rok. Nejprve popíšu nejdůležitější změny, které se ten určitý rok udály. Poté rozeberu jednotlivé dávky státní sociální podpory. Na závěr pak ukazuji, jaký měly vliv na výdaje ze státního rozpočtu. V poslední části své práce, uvažuji nad tím, jaké změny se ve státní podpoře udály a jaký měli celkový vliv. Dále se pak zamýšlím nad tím, jakým směrem se bude státní sociální podpora ubírat. Ve své práci jsem použil analýzu, popis, porovnávání a dedukci, grafické znázornění, dále jsem ke kontrole využil osobní pohovor s pracovníkem z oddělení státní sociální podpory.

14

Teoretická část 1. Sociální politika V současné době ve všech vyspělých zemích i v zemích, kde není tak vyspělý společenský rozvoj, hraje velice významnou roli sociální politika. Sociální politika se stává bez nadsázky neodmyslitelným základem uspořádání společnosti. Sílící význam sociální politiky vůbec, a tedy sociálního aspektu, je spojen s důrazem, který je v soudobých podmínkách vyspělých zemí kladen na každého jedince, na jeho kvality jako rozhodující předpoklady prosperity moderní společnosti i naplňování jejich cílů. Tato skutečnost se stává stále zřejmější nejen ve vyspělých zemích, ale pociťují ji i země, které zatím úrovní své vyspělosti se řadí k méně vyvinutým či dokonce zaostalým a které si stále více dobře uvědomují, že klíčem jejich rozvoje jsou lidé vzdělaní a kultivovaní a také spokojení.1 Možno říci, že i v České republice, která se řadí k vyspělým zemím světa, si uvědomujeme významnost role lidského činitele ve společenském rozvoji své země, i když někdy politika vlády to vždy nepotvrzuje. Nepochybné však je, že tato role člověka bude sílit, a že proto bude nutné podporovat a rozvíjet i sociální politiku jako systém aktivit, které k rozvoji a kultivaci dané- ho lidského faktoru směřují.2 Sociální politika se v dnešní době stala součástí politiky každé vyspělé průmyslové společnosti. Vliv na ní má nejen ekonomická situace, ale i filozofie, kultura, společenské tradice, morální principy, normativní procesy a zákonitosti.3 Dále lze sociální politiku rozdělit dle úhlu pohledu na sociální politiku v užším slova smyslu a širším slova smyslu. O sociální politice v užším slova smyslu se hovoří nejčastěji jako o cílevědomé činnosti státu, organizací a institucí, usilující o vytváření podmínek, které omezují příčiny sociální nerovnováhy a zajišťují předpoklady pro harmonický vývoj jedinců, skupin i společenských celků.

NEČADOVÁ, Věra. Sociální politika. Studijní materiál, 2010, s. 5. ISBN 978-80-87035-49-8 Ibid. 3 Ibid. 1 2

15

Starost o společensky závislé, dezintegrované a jinak nesoběstačné občany byla u nás v uplynulých stoletích předmětem zájmu širší rodiny, případně předmětem péče obcí nebo charitativních organizací. Teprve rozvoj industrializace s následným vzrůstem sociálních problémů nutí společnost k intervenci v záležitostech sociálního zabezpečení a péče o závislé skupiny obyvatelstva. Uspokojování jejich potřeb se stává v demokratické společnosti postupně celospolečenským problémem a dostává se do středu sociálně politických úvah.4 Sociální politiku však je také možno chápat v širším pojetí, neboť stát zajišťuje také prevenci desintegračních procesů, a to úpravou nejen pracovních, ale i zdravotních a životních podmínek a přípravou lidí pro život. Proto také například zdravotní politika, některé aspekty bytové politiky, kulturní a školské politiky apod. jsou součástí širší sociální politiky státu.5

1.1. Vývoj sociální politiky Vývoj sociální politiky se dá stručně rozdělit na dvě vývojové etapy. V souvislosti s tím jakou roli v sociální politice hrál v konkrétní dobu stát.

1.1.1. První vývojová etapa Pro první vývojovou etapu je typické, že jde pouze o zárodky sociálně politických aktivit, které jsou značně nahodilé a bývají zpravidla také omezené. Spočívají téměř výlučně na nestátních subjektech a stát, tedy vládnoucí vrstvy, se angažuje jen v krajních a pro něho poměrně nebezpečných situacích.6

NEČADOVÁ, Věra. Sociální politika. Studijní materiál, 2010, s. 5. ISBN 978-80-87035-49-8 Ibid. s. 6. 6 Ibid. s. 76. 4 5

16

1.1.2. Druhá vývojová etapa Druhá vývojová etapa je spojována vždy se vstupem státu do sociální oblasti a s jeho značně rostoucí rolí. Jde o období, v němž ve vyspělých zemích vzniká, rozvíjí se a zároveň také se začíná uplatňovat koncept tzv. sociálního státu.7 Tato druhá etapa probíhá v podstatě až do závěru 20. století, kdy i v sociální oblasti dochází k potřebě určitého širšího, možno uvést tzv. nadnárodního vyjednávání a zároveň se v tomto období jedná také o určitou snahu jednotlivých států hovořit a hledat nejvhodnější řešení nejrůznějších sociálně politických problémů, které občas bývají velice složité.8

1.2. Základní principy sociální politiky Mezi nejvýznamnější principy sociální politiky patří princip sociální spravedlnosti, princip sociální solidarity, princip subsidiarity, princip participace.

1.2.1. Princip sociální spravedlnosti Prvním principem je princip sociální spravedlnosti, který má klíčovou úlohu v sociální politice. Je však těžké subjektivně zhodnotit, co je sociálně spravedlivé a co ne. Tento princip nabývá mnoha hledisek a způsobů jak na něj pohlížet. Lze vycházet z tvrzení, že „sociální spravedlnost lze vymezit pravidly, podle nichž jsou ve společnosti rozdělovány příjmy a bohatství a také životní příležitosti a předpoklady (např. vzdělávat se, uplatnit se na trhu práce apod.) mezi jednotlivé občany, případně sociální skupiny.“9

Jsou to: 

Princip výkonu a zásluhy



Princip souladu mezi vstupy a výstupy



Princip rovnosti



Princip rovných příležitostí



Princip sociální potřebnosti


17

1.2.2. Princip sociální solidarity Druhý princip je princip sociální solidarity. Tato solidarita souvisí především s utvářením a přerozdělováním podmínek pro život a prostředků osob a sociálních skupin, nutná je také harmonická spolupráce mezi lidmi. Na solidaritu je nahlíženo z hlediska organizátora solidarity, lze hovořit o solidaritě mezinárodní - jedná se o aktivity mezinárodních organizací, celostátní - celospolečenská solidarita organizovaná státem, místní či regionální - v rámci užších sociálních skupin, církví, charit. V neposlední řadě se jedná o solidaritu rodin a jednotlivců. Lze hovořit o solidaritě mezigenerační.10

1.2.3. Princip subsidiarity Třetím principem je princip subsidiarity. Vybízí každého jedince k sebezodpovědnosti. Jde o princip spojující osobní odpovědnost se solidaritou. Tento princip vlastně překládá více zodpovědnosti na občana a snímá část odpovědnosti ze státu.11

1.2.4. Princip participace Čtvrtým principem je princip participace. Podstatou tohoto principu je možnost občana podílet se na sociální politice, tedy toho, co ovlivňuje jeho život. Tento princip se stává čím dál důležitějším. Zásadní je uvědomění si nejen práv, ale také zodpovědnosti občana.12


18

1.3. Funkce sociální politiky Mezi funkce sociální politiky řadíme funkci ochranou. Mírní či odstraňuje důsledky již vzniklých sociálních situací. Přerozdělovací a rozdělovací funkce patří mezi nejvýznamnější funkce. Pomocí těchto funkcí je určován podíl jednotlivců na výsledku ekonomické činnosti a na společenském bohatství. Homogenizační funkce je velmi úzce spojena s rozdělovací a přerozdělovací funkcí, jde v podstatě o dorovnání příjmů těm skupinám obyvatel, které na to mají nárok a vytvoří se tím společensky uznávaný standard. Stimulační funkce podporuje žádoucí sociální jednání jak jednotlivců, tak sociálních skupin nejen v ekonomické oblasti. Poslední funkcí je prevence. Snahou je zabránit vzniku nežádoucích jevů v sociální oblasti. V poslední době je na prevenci kladen čím dál větší důraz.13

1.4. Cíle sociální politiky Základním cílem sociální politiky je rozvoj člověka, zdokonalování životních podmínek a zajištění rovných podmínek všem. Prosazení rovných příležitostí znamená zejména zajistit spravedlivý přístup ke zdravotní péči a vzdělání a, k možnostem získat přiměřené bydlení, garantovat minimální příjem, reagovat na sociální rizika, respektive jejich možné negativní důsledky (stáří, nemoc, invalidita) a eliminovat sociální tvrdosti, které doprovázejí fungování tržního mechanismu (například nezaměstnanost, chudoba). Zajistit důstojné životní podmínky všem občanům i těm, kteří se na ekonomických činnostech nepodílejí (nemocní, handicapovaní, staří, nemocní aj.).14 Každá společnost je majetkově a důchodově založena na nerovnostech. V demokratických zemích ale nelze připustit, aby se sociální původ stal nepřekonatelnou překážkou zařazení člověka do společnosti. Všem je nutno poskytnout stejné startovací podmínky. Cílem sociální politiky je odstraňovat tvrdost tržního hospodářství (např. monopolní postavení na trhu a důsledky z toho plynoucí).15

NEČADOVÁ, Věra. Sociální politika. Studijní materiál, 2010, s. 53. ISBN 978-80-87035-49-8 FRANCOVÁ, Hana – NOVOTNÝ, Aleš. Sociální politika v základech. Vydání 1. Praha: Triton, 2008. ISBN 978-80-7387-125-3. 15 KREBS, Vojtěch a kolektiv. Sociální politika. 3., přepracované vydání. Praha: ASPI, 2005. 62-66 s. ISBN 80-7357-050-5. 13 14

19

2. Sociální zabezpečení Můžeme definovat jako: „ Systematické úsilí veřejnoprávních subjektů o řešení obtížných životních situací, které vedou k ekonomické nebo sociální nouzi a které nejsou občané schopni řešit sami, silami své rodiny nebo sousedskou výpomocí.“16 Systém sociálního zabezpečení je tvořen třemi základními pilíři:  sociálním pojištění – řeší situace, na které se může občan předem připravit – pojistit se. V současné době sociální pojištění zahrnuje zdravotní, nemocenské a důchodové pojištění.  státní sociální podpora – především podpora rodin s dětmi a sociálních situací uznaných na základě společenského konsensu  sociální pomoc – řeší obtížné sociální situace stavu hmotné a sociální nouze, kdy není v silách občana ani jeho rodiny sám se zaopatřit Sociální zabezpečení se realizuje formou sociální pomoci nebo formou sociálních dávek, které jsou dvojího typu. 

dávky nahrazující příjem např. v nezaměstnanosti, v nemoci apod.,



dávky podporující příjem např. přídavek na dítě, příspěvek na bydlení apod.

Mezi tyto sociální dávky patří:  dávky důchodového pojištění  dávky státní sociální podpory  dávky nemocenského pojištění  příspěvek na péči  podpora v nezaměstnanosti  dávky pomoci v hmotné nouzi  dávky zdravotně postiženým 16

KREBS, Vojtěch. Sociální politika. Praha: ASPI a.s., 2005, 502 s. ISBN 80 – 7357– 050– 5.

20

Centrálními orgány na poli sociálního zabezpečení jsou:  Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR  Česká správa sociálního zabezpečení  Okresní správa sociálního zabezpečení  úřady práce  obecní úřad obce s rozšířenou působností a obecní úřad  krajský úřad, který je odvolacím orgánem 12  spolupracující ministerstva, např. ministerstvo spravedlnosti a vnitra

3. Státní sociální podpora Jak již bylo uvedeno v předchozí kapitole, státní sociální podpora je jedním z pilířů sociálního zabezpečení České republiky a její úprava podléhá zákonu č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Systém státní sociální podpory je určen především rodinám s nezaopatřenými dětmi a představují ucelený systém pomoci. ,,Při vytváření koncepce systému státní sociální podpory byly sledovány tyto tři základní přístupy: 

životní úroveň občanů a rodin bude nadále vycházet především z pracovních příjmů,



sociální přerozdělování bude usměrňovat rozdíly v příjmech tak, aby státní sociální dávky nebyly náhradou rodinných příjmů, ale aby pomáhaly řešit státem uznané sociální situace na společensky uznané úrovni; poskytování dávek nesmí být nemotivující ve vztahu k práci, zároveň se musí dbát na to, aby se snížila závislost rodin jen na sociálních příjmech,



musí být dodržováno hledisko hospodárnosti, účelnosti a v určitých stanovených případech i hledisko adresnosti.“17

TRÖSTER, Petr a kol. Právo sociálního zabezpečení: 5. přepracované a aktualizované vydání. Praha: C. H. Beck, 2010. 379 s. ISBN 978-80-7400-322-6. s. 254. 17

21

Dávky státní sociální podpory v současnosti tvoří pět dávek a poskytují se buď v závislosti na výši příjmu v rodině (nebo-li dávky testované) či nezávisle na výši příjmu v rodině (nebo-li dávky netestované). Dávky testované: 

přídavek na dítě,



příspěvek na bydlení,



porodné.

Dávky netestované: 

rodičovský příspěvek,



pohřebné.

Systém státní sociální podpory je velmi obsáhlý a navazují na něj tyto právní předpisy: 

vyhláška č. 207/1995 Sb., kterou se stanoví stupně zdravotního postižení a způsob jejich posuzování pro účely dávek státní sociální podpory (od 1. ledna 2012 zrušena),



vyhláška č. 322/2005 Sb., o dalším studiu, popř. výuce, které se pro účely státní sociální podpory a důchodového pojištění považují za studium na středních nebo vysokých školách,



nařízení vlády č. 461/2009 Sb., kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory určí výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení (od 1. ledna 2012 bylo toto nařízení vlády zrušeno, nyní je platné nařízení vlády č. 408/2011 Sb.),



zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů,



zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů,



řízení o dávkách státní sociální podpory se řídí zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů

Státní sociální podpora spolu se sociálním pojištěním a sociální pomocí patří mezi tři základní pilíře soustavy sociálního zabezpečení.

22

„Dávky státní sociální podpory náleží vždy pouze fyzické osobě a nelze je přiznat osobě právnické. Tato obecná zásada platí pro všechny případy, tj. bez ohledu na to, jestli jde o dávky vyplacené v závislosti na výši příjmu v rodině, nebo jde-li o dávky ostatní. Není rozhodné také to, zda dávka náležející fyzické osobě je také této osobě vyplácena, nebo je vyplácena osobě právnické. Skutečnost, že dávka je vyplácena právnické osobě (např. ústavu, zvláštnímu příjemci), nic nemění na tom, že i nadále jde o nárok fyzické osoby.“18

3.1. Základní pojmy ve státní sociální podpoře

Nezaopatřené dítě Za nezaopatřené dítě se považuje dítě, které ještě neukončilo povinnou školní docházku, která trvá 9 let. Dítě, které trpí mentálním, tělesným nebo smyslovým postižením trvá povinná školní docházka 10 let. Za nezaopatřené dítě se považuje i to dítě, které se soustavně připravuje na budoucí povolání avšak nejdéle do 26 let věku. Nezaopatřeným je i ten, který se nemůže cíleně připravovat na budoucí zaměstnání nebo není výdělečně činný pro nemoc, úraz nebo pro jeho dlouhodobě nepříznivý stav avšak také nejdéle do 26 let věku. Dále může být za nezaopatřené dítě prohlášeno dítě, které je vedeno v evidenci krajské pobočky Úřadu práce. Je to uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo při rekvalifikaci, nejdéle však do 18 let věku.19 Výdělečná činnost Na základě výdělečné činnosti se určují některé typy dávek státní sociální podpory. Výdělečná činnost slouží k posuzování nezaopatřenosti dítěte a na nárok na rodičovský příspěvek.20

BŘESKÁ, Naděžda; BURDOVÁ, Eva; VRÁNOVÁ, Lucie. Státní sociální podpora s komentářem a příklady 2010 Olomouc: ANAG, 2010. s. 18. ISBN 978-80-7263-609-9. 18

19

Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře

BŘESKÁ, Naděžda; BURDOVÁ, Eva; VRÁNOVÁ, Lucie. Státní sociální podpora s komentářem a příklady 2010. Olomouc: ANAG, 2010. s. 18. ISBN 978-80-7263-609-9. 20

23

Výdělečnou činností se rozumí činnost, která je provozována v České republice a která se podílí na nemocenském pojištění. Dále se za výdělečnou činnost považuje činnost: „osoby samostatně výdělečně činné, za osobu samostatně výdělečně činnou se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která se za takovou považuje pro účely důchodového pojištění nebo činnost vykonávaná v zahraničí za účelem dosažení příjmu.“21 Životní a existenční minimum Životní a existenční minimum vychází ze zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů. Jednotlivé částky životní a existenčního minima, které jsou platné od 1. 1. 2012 jsou určeny nařízením vlády č. 409/2011 Sb., o zvýšení částek životního minima a existenčního minima. Životního a existenčního minimum se užívá především v zákoně č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi a v zákoně č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Podle těchto dvou hranic se zjišťuje, zda má osoba na dávky nárok a v jaké výši budou dávky vyplaceny.22 Životní minimum „Životní minimum je minimální společensky uznaná výše peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb.“23

Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře Integrovaný portál MPSV. Státní sociální podpora: Informace pro občany [online]. © 2002 - 2012 [cit. 2016-10-20]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane 21

22

23

Ibid.

24

Existenční minimum „Existenční minimum je minimální hranicí peněžních příjmů, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití. Existenční minimum nelze použít u nezaopatřeného dítěte, u lidí, kterým je vyplácen starobní důchod, u osob, které jsou invalidní ve třetím stupni a u osob, které jsou starší 68 let.“24 Tabulka 1: Částky životního minima platné od 1. 1. 2012 Posuzovaná osoba

Měsíční částka

Pro jednotlivce

3410

Pro první dospělou osobu v domácnosti

3140

Pro druhou a další dospělou osobu v domácnosti

2830

Pro nezaopatřené dítě ve věku: do 6 let

1740

6 až 15 let

2140

15 až 26 let (nezaopatřené)

2450

(Zdroj: Zákon č. 110/2006 Sb., vlastní úprava)

Integrovaný portál MPSV. Státní sociální podpora: Informace pro občany [online]. © 2002 - 2012 [cit. 2016-10-20]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane 24

25

4. Jednotlivé dávky státní sociální podpory Jak už bylo jednou řečeno v této práci, jednotlivé dávky státní sociální podpory se dělí na dvě základní skupiny:

a) testované dávky (vyplácené v závislosti na výši příjmu), b) ostatní dávky (nezávislé na příjmu)

4.1. Testované dávky státní sociální podpory Testované dávky státní sociální podpory: 

Přídavek na dítě



Příspěvek na bydlení



Porodné



Sociální příplatek (do roku 2012)

4.1.1. Přídavek na dítě Přídavek na dítě je základní dávkou pro rodiny s nezaopatřenými dětmi, která slouží k pokrytí nákladů spojených s výživou a výchovou dítěte. Jedná se přitom o dávku, na kterou má právo samotné dítě. Pokud je dítě nezletilé, uplatňuje nárok jeho zákonný zástupce. Právo na tuto dávku se odvíjí od výše příjmu dítěte a osob, které jsou s ním pro tyto účely společně posuzované, tj. příjem rodiny, nesmí převyšovat součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2,40. 25 Přídavek na dítě je dnes vyplácen v závislosti na stáří dítěte viz tabulka 2.

BŘESKÁ, Naděžda; BURDOVÁ, Eva; KEPKOVÁ, Michaela; VRÁNOVÁ Lucie. Státní sociální podpora s komentářem a příklady 2012. Olomouc: ANAG, 2012, s. 84-87. ISBN 978-80-7263-739-3. 25

26

Tabulka 2: Výše přídavku na dítě dle věku dítěte v roce 2016 Věk nezaopatřeného dítěte Přídavek na dítě (v korunách měsíčně)

Do 6 let

500

6 až 15 let

610

15 až 26 let

700

(Zdroj: §17- §19 zákon č. 117/1995 Sb.; zpracování vlastní)

4.1.2. Příspěvek na bydlení Jednotlivcům nebo rodinám, které mají nízké příjmy, slouží ke krytí nákladů příspěvek na bydlení. Na základě testování příjmů rodiny za předchozí kalendářní čtvrtletí se určí výše příspěvku. Na příspěvek na bydlení má právo vlastník nebo nájemce bytu, který je trvale hlášen v ČR, jestliže: a) jeho náklady na bydlení přesahují částku násobku rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30, a na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35. b) násobek rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30, a na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35, není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení.26 Nájemné a náklady za plnění poskytované s užíváním bytu vytváří náklady na bydlení. Tyto náklady se dokazují pomocí nájemní smlouvy a výše přídavku se vypočítává z průměrných nákladů zaplacených za předchozí kalendářní rok. Normativní náklady pomáhají pro výpočet výše příspěvku na bydlení a její výše se stanovuje podle počtu osob v domácnosti a podle velikosti obce. Tyto náklady zahrnují nájemné, ceny služeb a energie, dále odpady, vodné, stočné a vytápění. Náklady jsou propočítané na přiměřené velikosti bytů pro daný počet osob, který v nich trvale bydlí. Poplatky za televizi, rozhlas či telefon se nepovažují jako náklady na bydlení.27

JIRKOVÁ, Kateřina. Příspěvek na bydlení. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2016 [cit. 2016-10-20]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/prisp_na_bydleni 27 BŘESKÁ, Naděžda; BURDOVÁ, Eva; KEPKOVÁ, Michaela; VRÁNOVÁ Lucie. Státní sociální podpora s komentářem a příklady 2012. Olomouc: ANAG, 2012, s. 84-87. ISBN 978-80-7263-739-3. 26

27

Výše nákladů srovnatelných s nájemným u bytů vlastníků a družstevních bytů je uvedena v tabulce číslo 3 a v případě vytápění pevnými palivy v tabulce číslo 4. Výše částek

normativních nákladů na bydlení v bytech používaných na základě nájemní smlouvy je uvedena v páté tabulce. V šesté tabulce je uvedena výše částky pro družstevní byty a byty vlastníků. Výše těchto nákladů je platná od 1. ledna 2016 do 31. prosince 2016. Náklady na bydlení se dokládají fakturou nebo rozpisem od správce nemovitosti. Tabulka 3: Výše nákladů srovnatelných s nájemným u bytů vlastníků a družstevních bytů činí pro období od 1. ledna 2016 do 31. prosince 2016 za kalendářní měsíc částku: Počet osob v rodině Kč Jedna

1923

Dvě

2632

Tři

3441

Čtyři a více

4150

(Zdroj: §25 zákona č. 117/1995 Sb.; zpracování vlastní) Tabulka 4: Výše částek, které se započítávají v případě vytápění pevnými palivy, činí pro období od 1. ledna 2016 do 31. prosince 2016 za kalendářní měsíc: Počet osob v rodině Kč Jedna

706

Dvě

966

Tři

1263

Čtyři a více

1561

(Zdroj: §25 zákona č. 117/1995 Sb.; zpracování vlastní) Tabulka 5: Normativní náklady na bydlení v bytech používaných na základě nájemní smlouvy v roce 2016 Měsíční náklady na bydlení podle počtu obyvatel obce v Kč Počet osob v rodině

Praha

50 000

10 000

Více než

-

-

100 000

99 999

49 999

Do 9 999

Jedna

7 731

6 146

5 858

4 996

4 811

Dvě

11 114

8 945

8 551

7 372

7 119

Tři

15 114

12 277

11 762

10 220

9 890

Čtyři a více

18 947

15 526

14 905

13 046

12 648

(Zdroj: §26 zákona č. 117/1995 Sb.; zpracování vlastní)

28

Tabulka 6: Normativní náklady na bydlení v družstevních bytech a bytech vlastníků v roce 2016 Měsíční náklady na bydlení podle počtu obyvatel obce v Kč Počet osob v rodině

Praha

50 000

10 000

Více než

-

-

100 000

99 999

49 999

Do 9 999

Jedna

4 484

4 484

4 484

4 484

4 484

Dvě

6 703

6 703

6 703

6 703

6 703

Tři

9 316

9 316

9 316

9 316

9 316

Čtyři a více

11 887

11 887

11 887

11 887

11 887


4.1.3. Porodné Rodiny, jejichž příjem za předcházející kalendářní čtvrtletí nepřesáhl 2,7 násobek životního minima rodiny, mají nárok na porodné. Částka, která je vyplácena za první živě narozené dítě činí 13 000 Kč a 10 000 Kč na druhé dítě. Porodné je vypláceno jednorázově.28

4.1.4. Sociální příplatek Cílem dávky je pomáhat rodinám s nízkými příjmy a zdravotně postiženým členem krýt náklady spojené se zabezpečováním potřeb jejich dětí. Rodiny, kde rodiče pečují alespoň o jedno nezaopatřené dítě, které je dlouhodobě nemocné, dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené, nebo je-li alespoň jeden z rodičů dlouhodobě těžce zdravotně postižený nebo je nezaopatřeným dítětem, které je dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě nemocné, mají nárok na sociální příplatek Nárok na sociální příplatek je vázán na péči o nezaopatřené dítě (s výjimkou dítěte svěřeného do pěstounské péče) a na stanovenou hranici příjmů v rodině. Tato hranice nesmí překročit dvojnásobek životního minima této rodiny. Testuje se příjem za předchozí kalendářní čtvrtletí.

BŘESKÁ, Naděžda; BURDOVÁ, Eva; KEPKOVÁ, Michaela; VRÁNOVÁ Lucie. Státní sociální podpora s komentářem a příklady 2012. Olomouc: ANAG, 2012, s. 129. ISBN 978-80-7263-739-3. 28

29

Za příjem se považuje i rodičovský příspěvek a přídavek na dítě. Ve výši dávky se odráží nejen příjmy rodiny, kdy s rostoucím příjmem sociální příplatek postupně klesá, ale i stupeň postižení dítěte a rodiče.29 Tabulka 7: Výše sociálního příplatku v Kč měsíčně podle věku dítěte v rodině s rozhodným příjmem na úrovni životního minima rodiny Věk nezaopatřeného dítěte v rodině

Sociální příplatek podle stupně zdravotního postižení dítěte dítě dlouhodobě

dítě dlouhodobě

dítě dlouhodobě těžce

nemocné

zdravotně postižené

zdravotně postižené

Do 6 let

1 006

2 136

2 400

Od 6 do 15 let

1 314

2 617

2 940

Od 15 do 26 let

1 508

3 004

3 375


4.2. Ostatní dávky státní sociální podpory Při určování nároku na ostatní dávky státní sociální podpory není důležitý příjem rodiny. Každá rodina, která splňuje podmínky, má nárok na tyto dávky. Ostatní dávky státní sociální podpory: 

Pohřebné



Rodičovský příspěvek



Dávky pěstounské péče (do roku 2012)

4.2.1. Pohřebné Úkolem pohřebného je přispět osobě na náklady, které jsou spojené s vypravením pohřbu. Na tuto dávku má právo osoba, která vypravila pohřeb nezaopatřenému dítěti a je to fyzická osoba, která je občanem České republiky. Právo na pohřebné vzniká dnem, kdy byla daná osoba pohřbena a výše pohřebného bylo stanoveno pevnou částkou ve výši 5 000Kč.30 Integrovaný portál MPSV. Státní sociální podpora: Informace pro občany [online]. 2016 [cit. 2016-1020]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/soc_priplatek 29


30

4.2.2. Rodičovský příspěvek Osoba, která se celodenně a řádně stará o nejmladší dítě v rodině nejdéle však do 4 let věku tohoto dítěte náleží rodičovský příspěvek. Rodičovský příspěvek činí 220 000 Kč. Rodič si volí měsíční výši rodičovského příspěvku. Maximální měsíční částka rodičovského příspěvku činí 11 500 Kč. Výše rodičovského příspěvku se může měnit jednou za 3 měsíce a vypočítává se následovně: a) jestliže 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu je stejný nebo menší než částka 7 600 Kč, rodičovský příspěvek právě činí 7 600 Kč, b) jestliže 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu je větší než částka 7 600 Kč, rodičovský příspěvek se může pohybovat od 7 600 do 11 500 Kč, c) jestliže nemůžeme stanovit denní vyměřovací základ v den narození nejmladšího dítěte, pak rodičovský příspěvek činí 7 600 Kč. d) pokud nelze ani u jednoho z rodičů stanovit denní vyměřovací základ, pak se rodičovský příspěvek vyplácí jako pevná částka. Do 9. měsíců věku dítě se vyplácí 7 600 Kč a do 4 let věku dítěte se vyplácí 3800 Kč.31


31

4.2.3. Dávky pěstounské péče Jedná se o způsob náhradní rodinné výchovy. Dávky slouží k pokrytí nákladů dětí, které jsou v péči, jako ocenění pěstouna a ke krytí ostatních nákladů spojených s touto péčí. Spolu s dávkami pěstounské péče mají právo (dítě a pěstoun) na dávky státní sociální podpory (přídavek na dítě, rodičovský příspěvek atd.).32 Tyto dávky se řídily do roku konce roku 2012 zákonem 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Nyní se řídí zákonem o sociálně-právní ochraně dětí. Podle tohoto zákona jsou dávkami pěstounské péče: 

Příspěvek na úhradu potřeb dítěte



Odměna pěstouna



Příspěvek při převzetí dítěte



Příspěvek na zakoupení motorového vozidla

Každé dítě svěřené do pěstounské péče má nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte, který je vyplácen nejdéle do 26 let věku dítěte nebo pokud dítě dosáhne zletilosti. Částky, které jsou vypláceny na úhradu potřeb dítěte, jsou uvedeny v tabulce 8 a 9. Tabulka 8: Výše částky na úhradu potřeb nezaopatřeného dítěte pro rok 2012 měsíčně v Kč Nezaopatřené

Zdravé dítě

dítě ve věku

Ve stupni I

Ve stupni II

Ve stupni III-IV

(lehká závislost)

(středně těžká

(těžká až úplná

závislost)

závislost)

Koeficient 2,30

Koeficient 2,35

Koeficient 2,90

Koeficient 3,10

Do 6 let

4 002

4 089

5 046

5 394

Od 6 do 15 let

4 992

5 029

6 206

6 634

Od 15 do 26 let

5 635

5 758

7 105

7 595

(Zdroj: Zdroj: §26 zákona č. 117/1995 Sb.; zpracování vlastní)

Integrovaný portál MPSV. Státní sociální podpora: Informace pro občany [online]. © 2002 - 2012 [cit. 2016-10-20]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/soc/dpp 32

32

Tabulka 9: Výše částky na úhradu potřeb zaopatřeného dítěte pro rok 2012 měsíčně v Kč Zaopatřené

Zdravé dítě

nezletilé dítě od

Ve stupni I

Ve stupni II

Ve stupni III-IV

(lehká závislost)

(středně těžká

(těžká až úplná

závislost)

závislost)

15 let věku do zletilosti

Koeficient 1,40

Koeficient 2,35

Koeficient 2,90

Koeficient 3,10

3 962

6 651

8 207

8 773

(Zdroj: Zdroj: §26 zákona č. 117/1995 Sb.; zpracování vlastní) Odměna náleží po celou dobu péče pěstounovi. Pokud se o svěřené dítě starají manželé, náleží odměna pěstouna jen jednomu z nich. Ve zvláštních případech má na odměnu nárok pěstoun, který pečuje alespoň o 3 svěřené děti nebo alespoň o jedno dítě, které je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby a to druhého, třetího nebo čtvrtého stupně závislosti. Částky, které jsou vypláceny, jako odměny pěstouna v závislosti na počtu vychovávaných dětí jsou uvedeny v tabulce číslo 10. Tabulka 10: Výše odměny pěstounské péče podle počtu dětí v pěstounské péči v roce 2012 Počet dětí v pěstounské péči

Výše odměny pěstouna v Kč měsíčně

1

3 410

2

6 820

3 děti nebo 1 dítě závislé na pomoci jiné osoby ve stupni II, III, IV

18 755

4

20 460

(Zdroj: Zdroj: §26 zákona č. 117/1995 Sb.; zpracování vlastní)

33

K pokrytí nákladů na potřebné věci pro příchozí dítě do náhradní rodinné péče slouží příspěvek při převzetí dítěte. Částky, které jsou vypláceny, jsou ovlivněny věkem dítěte a nalézají se v tabulce číslo 11. Tabulka 11: Výše příspěvku při převzetí dítěte v roce 2012 Věk dítěte

Příspěvek při převzetí dítěte v Kč

Do 6 let

8 000

6 – 15 let

9 000

15 – 26 let

10 000

(Zdroj: Zdroj: §26 zákona č. 117/1995 Sb.; zpracování vlastní) Pěstoun, který vychovává nejméně čtyři děti, má nárok na příspěvek k zakoupení motorového vozidla. Pěstoun nesmí vozidlo používat k výdělečné činnosti. Příspěvek, který je ve výši 70% pořizovací ceny vozidla, nesmí však přesáhnout částku 100 000 Kč. Za 10 předcházejících kalendářních let nesmí součet takových příspěvků přesáhnout částku 200 000 Kč.

34

5. Státní rozpočet Státní rozpočet je nejvýznamnějším veřejným rozpočtem a to především z toho důvodu, že soustřeďuje největší část příjmu rozpočtové soustavy a tím se prakticky nejvíce podílí na nenávratném přerozdělování značné části vytvořeného hrubého domácího produktu právě prostřednictvím rozpočtové soustavy, když značný význam zde mají daně a daňová problematika. Státní rozpočet je charakterizován jako nejdůležitější finanční nástroj, ale nejen to, státní rozpočet je i velmi důležitý politický nástroj, který vláda využívá v oblasti hospodaření státu, když zároveň je státní rozpočet i nejvýznamnějším nástrojem v rámci stabilizační politiky státu.33 Veřejné finance a především státní rozpočet plní tři důležité ekonomické funkce: 

alokační → vztahuje se k rozdělování ekonomických zdrojů, o jejichž využití nerozhodují trhy, ale vlády. Jejich úkolem je soustřeďovat finanční prostředky potřebné k zabezpečení produkce či financování veřejných statků, případně dalších statků, které se vlády rozhodla bezplatně poskytovat obyvatelstvu.34



redistribuční → přerozdělování primárních příjmů (důchodů) ekonomických subjektů, které vytvářejí trh. Jejich cílem je zmírnění důchodových a majetkových nerovností ve společnosti.35



stabilizační → souvisí s ovlivňováním agregátní poptávky v národním hospodářství, a to na základě expanzivní nebo restriktivní fiskální politiky vlády → nákup zboží a služeb i transferových služeb ovlivňují agregátní poptávku. Zvýšení či snížení rozpočtových příjmů a výdajů tak může tlumit výkyvy hospodářského cyklu i zmírňovat inflační tlaky v ekonomice.36

NEČADOVÁ, Věra. Veřejné finance. Studijní materiál, 2012, s. 66. ISBN 978-80-87035-69-6 Ibid. s. 67. 35 Ibid. s. 67. 36 Ibid. s. 67. 33 34

35

Zdroj: J.Peková, Veřejné finance – úvod do problematiky, 2005

36

Praktická část 6. Rok 2011 6.1. Změna zákona 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře Dávky státní sociální podpory se řídí zákonem č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Stát pomocí státní sociální podpory přispívá na krytí nákladů na výživu a ostatní základní osobní potřeby dětí a rodin. V některých případech státní sociální podpory jsou příspěvky vypláceny v závislosti na výši příjmů, v jiných případech na ně vzniká právo, při splnění určitých podmínek. Dávky, které byly vypláceny v roce 2011, jsou uvedeny níže. Dávky poskytované v závislosti na příjmu (přibyla zde dávka porodné) 







Porodné



Sociální příplatek

Ostatní dávky 




Dávky pěstounské péče



Pohřebné

37

6.2. Přídavek na dítě Přídavek na dítě je základní dávkou pro rodiny s nezaopatřenými dětmi, která slouží k pokrytí nákladů spojených s výživou a výchovou dítěte. Jedná se přitom o dávku, na kterou má právo samotné dítě. Pokud je dítě nezletilé, uplatňuje nárok jeho zákonný zástupce. Právo na tuto dávku se odvíjí od výše příjmu dítěte a osob, které jsou s ním pro tyto účely společně posuzované, tj. příjem rodiny, nesmí převyšovat součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2,40. 37 Přídavek na dítě je dnes vyplácen v závislosti na stáří dítěte viz tabulka 12. Tabulka 12: Výše přídavku na dítě dle věku dítěte v roce 2011 Věk nezaopatřeného dítěte Přídavek na dítě (v korunách měsíčně)

Do 6 let

500

6 až 15 let

610

15 až 26 let

700

(Zdroj: zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, platný v roce 2011; zpracování vlastní)

6.3. Příspěvek na bydlení Jednotlivcům nebo rodinám, které mají nízké příjmy, slouží ke krytí nákladů příspěvek na bydlení. Na základě testování příjmů rodiny za předchozí kalendářní čtvrtletí se určí výše příspěvku. Výše nákladů, které slouží pro výpočet, jsou uvedeny v následujících tabulkách. Tabulka 13: Výše nákladů srovnatelných s nájemným u bytů vlastníků a družstevních bytů v roce 2011 za kalendářní měsíc: Počet osob v rodině Kč Jedna

1 568

Dvě

2 145

Tři

2 805

Čtyři a více

3 383

(Zdroj: zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, platný v roce 2011; zpracování vlastní) BŘESKÁ, Naděžda; BURDOVÁ, Eva; KEPKOVÁ, Michaela; VRÁNOVÁ Lucie. Státní sociální podpora s komentářem a příklady 2012. Olomouc: ANAG, 2012, s. 84-87. ISBN 978-80-7263-739-3. 37

38

Tabulka 14: Výše částek, které se započítávají v případě vytápění pevnými palivy v roce 2011 Počet osob v rodině

Kč

Jedna

637

Dvě

872

Tři

1 140

Čtyři a více

1 409

(Zdroj: zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, platný v roce 2011; zpracování vlastní) Tabulka 15: Normativní náklady na bydlení v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy v roce 2011 Měsíční náklady na bydlení podle počtu obyvatel obce v Kč Počet osob v rodině

Praha

50 000

10 000

Více než

-

-

100 000

99 999

49 999

Do 9 999

Jedna

6 363

5 117

4 863

4 406

4 293

Dvě

9 183

7 478

7 130

6 505

6 350

Tři

12 557

10 328

9 872

9 056

8 852

Čtyři a více

15 744

13 055

12 506

11 521

11 276

(Zdroj: zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, platný v roce 2011; zpracování vlastní) Tabulka 16: Normativní náklady na bydlení v družstevních bytech a bytech vlastníků v roce 2011 Měsíční náklady na bydlení podle počtu obyvatel obce v Kč Počet osob v rodině

Praha

50 000

10 000

Více než

-

-

100 000

99 999

49 999

Do 9 999

Jedna

3 723

3 723

3 723

3 723

3 723

Dvě

5 584

5 584

5 584

5 584

5 584

Tři

7 818

7 818

7 818

7 818

7 818

Čtyři a více

9 950

9 950

9 950

9 950

9 950


39

6.4. Porodné Dávka porodné se od roku 2011 změnila na dávku závislou na příjmu. Právo na dávku měla žena, která porodila své první dítě, a zároveň rozhodný příjem její rodiny nepřevyšoval 2,4 násobek životního minima. Vypláceno bylo 13 000 Kč na první živě narozené dítě, a pokud se s ním, narodilo další živé dítě nebo děti, byla výše porodného 19 500 Kč. Porodné bylo vypláceno jednorázově.

6.5. Sociální příplatek S účinností od 1. 1. 2011 do konce roku 2012 bude sociální příplatek náležet pouze rodinám se zdravotně postiženým členem, tzn. v případech: a) kdy rodič pečuje o: 

o dlouhodobě nemocné dítě



dlouhodobě zdravotně postižené dítě



těžce zdravotně postižené dítě

b) kdy alespoň jeden z rodičů je: 

dlouhodobě těžce zdravotně postižený



je nezaopatřeným dítětem, které je dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě nemocné

6.6. Rodičovský příspěvek Právo na rodičovský příspěvek mají nadále všichni rodiče, bez ohledu na jejich majetkové poměry či příjem, kteří celodenně osobně pečují o nejmladší dítě v rodině. Pro rok 2011 nadále zůstává zachována možnost volby délky pobírání rodičovského příspěvku – dva, tři a čtyři roky. Znevýhodněno je však čerpání rodičovského příspěvku po dobu 4 let. O příspěvek si musí rodič zažádat na předepsaném formuláři na místně příslušném úřadu práce dle bydliště.

40

Při pobírání rodičovského příspěvku do dvou let věku dítěte činí jeho měsíční výše nadále 11 400 Kč. Pro možnost čerpání dvouleté varianty je zapotřebí mít odpovídající příjem, nárok na mateřskou musí dosahovat 380 Kč denně, což odpovídá měsíčnímu příjmu nad 16 500 Kč. Při tříleté variantě je měsíční rodičovský příspěvek 7 600 Kč. Při čtyřleté variantě je měsíční rodičovský příspěvek 7 600 Kč v prvních devíti měsících a poté již pouze 3 800 Kč.38

6.7. Dávky pěstounské péče Druhy pěstounských dávek v roce 2011:

Příspěvek na úhradu potřeb dítěte Nárok na dávku má dítě svěřené do pěstounské péče a po jejím skončení, tj. po 18. roce věku nejdéle do 26 let, a to v případě, že zůstane-li dítě nezaopatřené a ve společné domácnosti s bývalým pěstounem. Výše příspěvku činí 2,3násobek životního minima nezaopatřeného dítěte (ostatní děti – 1, 40), v případě zdravotního postižení se příspěvek zvyšuje v zákonem vyjmenovaných případech39 Odměna pěstouna Výše odměny je stanovena ve výši částky životního minima jednotlivce za každé svěřené dítě pečuje-li pěstoun alespoň o 3 svěřené děti nebo o jedno svěřené dítě, které je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II., III., IV., činí odměna pěstouna 5,5násobek životního minima jednotlivce, přičemž za každé další svěřené dítě se odměna dále zvyšuje.40

FinExpert.cz [online]. 2016 [cit. 2016-10-20]. Dostupné z: http://finexpert.e15.cz/novinky-roku-2011rodicovsky-prispevek 39 Integrovaný portál MPSV. Státní sociální podpora: Informace pro občany [online]. 2016 [cit. 2016-1020]. Dostupné z: http://socialniporadce.mpsv.cz/cs/140 40 Ibid. 38

41

Příspěvek při převzetí dítěte Tabulka 17: Výše příspěvku při převzetí dítěte v roce 2011 Věk dítěte

Příspěvek při převzetí dítěte v Kč

Do 6 let

8 000

6 – 15 let

9 000

15 – 26 let

10 000

(Zdroj: Zdroj: §26 zákona č. 117/1995 Sb.; zpracování vlastní) Příspěvek na zakoupení motorového vozidla Dávka náleží pěstounovi, který má v pěstounské péči nejméně čtyři děti. Podmínkou nároku dále je, že vozidlo nesmí pěstoun používat pro výdělečnou činnost. Příspěvek je poskytován ve výši 70 % pořizovací ceny vozidla, resp. ceny opravy vozidla, nejvýše však 100 000 Kč.41

6.8. Pohřebné Jedná se o jednorázovou dávku státní sociální podpory, která slouží k pokrytí nákladů spojených s pohřbem nezaopatřeného dítěte, nebo osoby, která byla rodičem nezaopatřeného dítěte. Aby byly splněny podmínky, musel mít zemřelý ke dni úmrtí trvalý pobyt na území ČR. Splňuje-li podmínky nároku dávky více osob, pak náleží dávka osobě, která uplatní nárok první. Nárok se týká pouze fyzických osob. Výše pohřebného činí 5 000 Kč.42

Integrovaný portál MPSV. Státní sociální podpora: Informace pro občany [online]. 2016 [cit. 2016-1020]. Dostupné z: http://socialniporadce.mpsv.cz/cs/140 42 BŘESKÁ, Naděžda a Eva BURDOVÁ. Státní sociální podpora 2012. Olomouc: ANAG, 2012, s. 135. ISBN 978-80-7263-739-3. 41

42

6.9. Rozpočet v roce 2011 Obrázek 1: Státní rozpočet ČR 2011 v (mld. Kč)

Státní rozpočet ČR 2011 1200

1179 1155,53

1150 1100 1050

1 044 1012,76

1000 950 900 plánované příjmy

plánované výdaje

skutečné příjmy

skutečné výdaje

(Zdroj: Zákon č. 433/2010 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2011; zpracování vlastní)

43

6.10.

Dávky SSP v roce 2011

Tabulka 18: Vyplacené dávky státní sociální podpory v roce 2011 s porovnáním za předchozí roky zkoumaného období (v mil. Kč) Dávky státní sociální podpory

2011


3 496


4 625


786

Porodné

292


25 693


1 066

Pohřebné

15

Celkem

34 941

(Zdroj: Návrh státního závěrečného účtu České republiky za rok 2011; zpracování vlastní)

Obrázek 2: Skutečné dávky státní sociální podpory z celkových výdajů státního rozpočtu v roce 2011

Výdaje v rozpočtu ČR 2011 3,03%

Ostatní výdaje

96,97%

Dávky státní sociální podpory


44

7. Rok 2012 7.1. Změna zákona 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře V tomto roce došlo k výrazným změnám a to, že byl zrušen sociální příplatek. Dále pak bylo omezeno čerpání příspěvku na bydlení a změny se dotkly i čerpání rodičovského příspěvku, kde si nyní můžeme pružně zvolit dobu čerpání příspěvku. Dávky, které byly vypláceny v roce 2012, jsou uvedeny níže. Dávky poskytované v závislosti na příjmu 







Porodné



Sociální příplatek (do konce roku 2012)

Ostatní dávky 







Pohřebné

7.2. Přídavek na dítě Zde nedošlo k žádné změně. Výše a podmínky přídavku zůstávají stejné jako v předchozím roce.

45

7.3. Příspěvek na bydlení Od roku 2012 platí nové omezení příspěvku na bydlení. Ještě do roku 2011 bylo možné pobírat ho neomezeně dlouho. Od roku 2012 je přiznán pouze po dobu 84 měsíců v 10 po sobě jdoucích kalendářních letech. Toto omezení se netýká pouze domácností penzistů nad 70 let věku a osob se zdravotním postižením bydlících v pro ně postavených či upravených bytech. Právo na dávku má opět nájemce nebo vlastník bytu, který je v bytě hlášen k trvalému pobytu. Změny se týkají pouze částek srovnatelných nákladů, nákladů na tuhá paliva a normativních nákladů na bydlení. Změny jsou zachyceny v následujících tabulkách. Tabulka 20: Výše nákladů srovnatelných s nájemným u bytů vlastníků a družstevních bytů v roce 2012 za kalendářní měsíc: Počet osob v rodině Kč Jedna

1 710

Dvě

2 340

Tři

3 060

Čtyři a více

3 690

(Zdroj: zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, platný v roce 2012; zpracování vlastní) Tabulka 21: Výše částek, které se započítávají v případě vytápění pevnými palivy v roce 2012 Počet osob v rodině

Kč

Jedna

666

Dvě

911

Tři

1 192

Čtyři a více

1 472


46

Tabulka 22: Normativní náklady na bydlení v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy v roce 2012 Měsíční náklady na bydlení podle počtu obyvatel obce v Kč Počet osob v rodině

Praha

50 000

10 000

Více než

-

-

100 000

99 999

49 999

Do 9 999

Jedna

7 068

5 616

5 352

4 563

4 379

Dvě

10 144

8 157

7 796

6 715

6 464

Tři

13 813

11 214

10 742

9 330

9 001

Čtyři a více

17 269

14 135

13 565

11 862

11 466


Praha

50 000

10 000

Více než

-

-

100 000

99 999

49 999

Do 9 999

Jedna

4 053

4 053

4 053

4 053

4 053

Dvě

6 042

6 042

6 042

6 042

6 042

Tři

8 421

8 421

8 421

8 421

8 421

Čtyři a více

10 699

10 699

10 699

10 699

10 699


7.4. Porodné Podmínky pro čerpání a výše příspěvku zůstávají stejné jako loni. Porodné v roce 2012 činí 13 000 Kč na první živě narozené dítě a při dvojčatech 19 500 Kč.

47

7.5. Sociální příplatek S účinností od 1. 1. 2011 do konce roku 2012 bude sociální příplatek náležet pouze rodinám se zdravotně postiženým členem, tzn. v případech: a) kdy rodič pečuje o: 

o dlouhodobě nemocné dítě



dlouhodobě zdravotně postižené dítě



těžce zdravotně postižené dítě

b) kdy alespoň jeden z rodičů je: 

dlouhodobě těžce zdravotně postižený



je nezaopatřeným dítětem, které je dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě nemocné

7.6. Rodičovský příspěvek Od ledna 2012 můžou rodiče pružně volit délku pobírání rodičovského příspěvku a jeho výši podle aktuální sociální situace rodiny. Celkem mohou vyčerpat až 220 000 Kč, nejdéle však do 4 let věku dítěte. Výši příspěvku je možné měnit jednou za 3 měsíce. Výše příspěvku je limitována výší peněžité pomoci v mateřství (PPM) – tedy 70 procenty 30násobku denního vyměřovacího základu, nejvýše však činí 11 500 Kč za měsíc.

48

7.7. Dávky pěstounské péče V tomto roce nedošlo k žádným změnám, které se týkaly v dávek pěstounské péče. V roce 2012 byly poskytovány tyto dávky: 

Příspěvek na úhradu potřeb dítěte



Odměna pěstouna



Příspěvek při převzetí dítěte



Příspěvek na zakoupení motorového vozidla

Výše uvedené dávky jsou stejné jako v předchozím roce.

7.8. Pohřebné Pohřebné zůstává stejné jako v předchozím roce a to ve výši 5 000 Kč.


Státní rozpočet ČR 2012 1250 1189,7

1200

1152,4 1150 1100

1 084,7 1051,4

1050 1000 950 plánované příjmy plánované výdaje skutečné příjmy

skutečné výdaje


49

7.10.


Tabulka 24: Vyplacené dávky státní sociální podpory v roce 2011 s porovnáním za předchozí roky zkoumaného období (v mil. Kč) Dávky státní sociální podpory

2011

2012


3 496

3 332


4 625

5 732

Porodné

292

144


786

48


25 693

24 950


1 066

1236

Pohřebné

15

15

Celkem

34 941

34 220

(Zdroj: Návrhy státních závěrečných účtů České republiky za rok 2011 - 2012; zpracování vlastní)



Ostatní výdaje

97,04%



50

8. Rok 2013 8.1. Změna zákona 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře Ke dni 1. 1. 2013 se dávky pěstounské péče, již neřídí zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, v platném znění. Výplata dávek podle zmíněného zákona bude provedena naposledy za měsíc prosinec 2012. Dávky pěstounské péče se nyní řídí zákonem o sociálně-právní ochraně dětí, a proto je nutné si o ně nově požádat. Dále pak byl zrušen sociální příplatek. Dávky, které byly vypláceny v roce 2013, jsou uvedeny níže. Dávky poskytované v závislosti na příjmu 







Porodné

Ostatní dávky 




Pohřebné


51

8.3. Příspěvek na bydlení Vlastník nebo nájemce bytu, který je v bytě hlášen k trvalému pobytu, mají nárok na tento příspěvek. Změny se týkají pouze částek srovnatelných nákladů, nákladů na tuhá paliva a normativních nákladů na bydlení. Tyto změny zachycují následující tabulky. Tabulka 26: Výše nákladů srovnatelných s nájemným u bytů vlastníků a družstevních bytů v roce 2013 za kalendářní měsíc: Počet osob v rodině Kč Jedna

1 799

Dvě

2 462

Tři

3 219

Čtyři a více

3 882


Kč

Jedna

674

Dvě

922

Tři

1 206

Čtyři a více

1 490



Praha

50 000

10 000

Více než

-

-

100 000

99 999

49 999

Do 9 999

Jedna

7 489

5 964

5 687

4 858

4 665

Dvě

10 750

8 663

8 284

7 150

6 886

Tři

14 637

11 908

11 412

9 929

9 584

Čtyři a více

18 307

15 017

14 419

12 631

12 214


52


Praha

50 000

10 000

Více než

-

-

100 000

99 999

49 999

Do 9 999

Jedna

4 396

4 396

4 396

4 396

4 396

Dvě

6 557

6 557

6 557

6 557

6 557

Tři

9 131

9 131

9 131

9 131

9 131

Čtyři a více

11 615

11 615

11 615

11 615

11 615


8.4. Porodné Porodné v roce 2012 zůstává stejné ve výši 13 000 Kč a při dvojčatech 19 500 Kč.

8.5. Rodičovský příspěvek Od ledna 2012 můžou rodiče pružně volit délku pobírání rodičovského příspěvku a jeho výši podle aktuální sociální situace rodiny. Celkem mohou vyčerpat až 220 000 Kč, nejdéle však do 4 let věku dítěte. Výši příspěvku je možné měnit jednou za 3 měsíce. Výše příspěvku je limitována výší peněžité pomoci v mateřství (PPM) – tedy 70 procenty 30násobku denního vyměřovacího základu, nejvýše však činí 11 500 Kč za měsíc.


53


Státní rozpočet ČR 2013 1200

1180,8

1173,1

1180 1160 1140 1120 1091,9

1100

1 080,8

1080 1060 1040 1020 plánované příjmy

plánované výdaje

skutečné příjmy

skutečné výdaje


8.8. Dávky SSP v roce 2013 Tabulka 30: Vyplacené dávky státní sociální podpory v roce 2011 s porovnáním za předchozí roky zkoumaného období (v mil. Kč) Dávky

státní

sociální

2011

2012

2013


3 496

3 332

3 329


4 625

5 732

7 403

Porodné

292

144

148


786

48

-2


25 693

24 950

24 336


1 066

1 236

2 052

Pohřebné

15

15

14

Celkem

34 941

34 220

35 228

podpory


54



Ostatní výdaje

97,00%



9. Rok 2014 9.1. Změna zákona 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře Oproti minulému roku nedošlo k žádné výrazné změně. Dávky, které byly vypláceny v roce 2014, jsou uvedeny níže. Dávky poskytované v závislosti na příjmu 







Porodné

Ostatní dávky 




Pohřebné

55


9.3. Příspěvek na bydlení Vlastník nebo nájemce bytu, který je v bytě hlášen k trvalému pobytu, mají nárok na tento příspěvek. Změny se týkají pouze částek srovnatelných nákladů, nákladů na tuhá paliva a normativních nákladů na bydlení. Tyto změny zachycují následující tabulky. Tabulka 31: Výše nákladů srovnatelných s nájemným u bytů vlastníků a družstevních bytů v roce 2014 za kalendářní měsíc: Počet osob v rodině Kč Jedna

1 835

Dvě

2 511

Tři

3 284

Čtyři a více

3 960


Kč

Jedna

687

Dvě

940

Tři

1 230

Čtyři a více

1 520


56


Praha

50 000

10 000

Více než

-

-

100 000

99 999

49 999

Do 9 999

Jedna

7 711

6 156

5 873

5 028

4 809

Dvě

11 081

8 952

8 566

7 409

7 110

Tři

15 096

12 312

11 807

10 294

9 903

Čtyři a více

18 899

15 542

14 932

13 108

12 636


Praha

50 000

10 000

Více než

-

-

100 000

99 999

49 999

Do 9 999

Jedna

4 448

4 448

4 448

4 448

4 448

Dvě

6 644

6 644

6 644

6 644

6 644

Tři

9 263

9 263

9 263

9 263

9 263

Čtyři a více

11 792

11 792

11 792

11 792

11 792


9.4. Porodné Podmínky a výše dávky zůstávají stejné jako v minulém roce. Porodné v roce 2012 činní 13 000 Kč a při dvojčatech 19 500 Kč.

57

9.5. Rodičovský příspěvek Podmínky pro čerpání příspěvku zůstávají stejné jako loni. Celkem mohou vyčerpat až 220 000 Kč, nejdéle však do 4 let věku dítěte. Výši příspěvku je možné měnit jednou za 3 měsíce. Výše příspěvku je limitována výší peněžité pomoci v mateřství (PPM) – tedy 70 procenty 30násobku denního vyměřovacího základu, nejvýše však činí 11 500 Kč za měsíc.



1240

Státní rozpočet ČR 2014

1220

1211,31

1211,6

1200 1180 1160 1133,82

1140 1120 1100

1 099,3

1080 1060 1040 plánované příjmy

plánované výdaje

skutečné příjmy

skutečné výdaje


58

9.8. Dávky SSP v roce 2014 Tabulka 35: Vyplacené dávky státní sociální podpory v roce 2014 s porovnáním za předchozí roky zkoumaného období (v mil. Kč) Dávky státní sociální

2011

2012

2013

2014


3 496

3 332

3 329

3 207


4 625

5 732

7 403

8 844

Porodné

292

144

148

143


786

48

-2

-1


25 693

24 950

24 336

22 913

Dávky

1 066

1 236

2 052

2 383

Pohřebné

15

15

14

13

Celkem

34 941

34 220

35 228

35 118

podpory

pěstounské

péče




Ostatní výdaje

97,10%



59

10. Rok 2015 10.1.

Změna zákona 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře

V roce 2015 došlo k jedné výraznější změně, která se týče porodného. Zmírnila se pravidla pro čerpání dávky a dále se zvedla částka na druhé živě narozené dítě. Dávky, které byly vypláceny v roce 2015, jsou uvedeny níže. Dávky poskytované v závislosti na příjmu (přibyla zde dávka porodné) 







Porodné

Ostatní dávky 




Pohřebné

10.2.


Zde nedošlo k žádné změně. Výše a podmínky přídavku zůstávají stejné jako v předchozím roce. Tabulka 36: Výše přídavku na dítě dle věku dítěte v roce 2015 Věk nezaopatřeného dítěte Přídavek na dítě (v korunách měsíčně)

Do 6 let

500

6 až 15 let

610

15 až 26 let

700


60

10.3.


Vlastník nebo nájemce bytu, který je v bytě hlášen k trvalému pobytu, mají nárok na tento příspěvek. Změny se týkají pouze částek srovnatelných nákladů, nákladů na tuhá paliva a normativních nákladů na bydlení. Tyto změny zachycují následující tabulky.

Tabulka 37: Výše nákladů srovnatelných s nájemným u bytů vlastníků a družstevních bytů činí v roce 2015 Počet osob v rodině

Kč

Jedna

1 906

Dvě

2 608

Tři

3 411

Čtyři a více

4 113

(Zdroj: zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, platný v roce 2015; zpracování vlastní) Tabulka 38: Výše částek, které se započítávají v případě vytápění pevnými palivy, činí v roce 2015 Počet osob v rodině Kč Jedna

700

Dvě

957

Tři

1 252

Čtyři a více

1 547

(Zdroj: zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, platný v roce 2015; zpracování vlastní) Tabulka 39: Normativní náklady na bydlení v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy v roce 2015 Měsíční náklady na bydlení podle počtu obyvatel obce v Kč Počet osob v rodině

Praha

50 000

10 000

Více než

-

-

100 000

99 999

49 999

Do 9 999

Jedna

7 623

6 052

5 757

4 913

4 730

Dvě

10 957

8 807

8 417

7 249

6 998

Tři

14 903

12 092

11 581

10 053

9 726

Čtyři a více

18 674

15 283

14 668

12 825

12 430


61


Praha

50 000

10 000

Více než

-

-

100 000

99 999

49 999

Do 9 999

Jedna

4 409

4 409

4 409

4 409

4 409

Dvě

6 588

6 588

6 588

6 588

6 588

Tři

9 159

9 159

9 159

9 159

9 159

Čtyři a více

11 676

11 676

11 676

11 676

11 676


10.4.

Porodné

Porodné nyní může čerpat každá rodina, jejíž příjmy v kalendářním čtvrtletí předcházejícím čtvrtletí, ve kterém se dítě narodilo, byly nižší než 2,7násobek životního minima. Porodné v roce 2015 činní 13 000 Kč na první narozené dítě a 10 000 Kč na druhé narozené dítě.

10.5.


Podmínky pro čerpání příspěvku zůstávají stejné jako loni. Celkem mohou vyčerpat až 220 000 Kč, nejdéle však do 4 let věku dítěte. Výši příspěvku je možné měnit jednou za 3 měsíce. Výše příspěvku je limitována výší peněžité pomoci v mateřství (PPM) – tedy 70 procenty 30násobku denního vyměřovacího základu, nejvýše však činí 11 500 Kč za měsíc.

10.6.

Pohřebné

Pohřebné zůstává stejné jako v předchozím roce a to ve výši 5 000 Kč.

62

10.7.

Rozpočet v roce 2015

Obrázek 9: Státní rozpočet ČR 2015 v (mld. Kč)

Státní rozpočet ČR 2015 1350 1297,3

1300 1250

1234,5

1218,5

1200 1150

1118,5

1100 1050 1000 plánované příjmy plánované výdaje skutečné příjmy skutečné výdaje (Zdroj: Zákon č. 433/2010 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2015; zpracování vlastní)

10.8.


Tabulka 41: Vyplacené dávky státní sociální podpory v roce 2014 s porovnáním za předchozí roky zkoumaného období (v mil. Kč) Dávky

státní

2011

2012

2013

2014

2015

3 496

3 332

3 329

3 207

3 057

4 625

5 732

7 403

8 844

9 161

Porodné

292

144

148

143

256


786

48

-2

-1

0

25 693

24 950

24 336

22 913

22 480

1 066

1 236

2 052

2 383

2 665

Pohřebné

15

15

14

13

14

Celkem

34 941

34 220

35 228

35 118

34 966

sociální podpory Přídavek na dítě Příspěvek

na

bydlení

Rodičovský příspěvek Dávky

pěstounské

péče


63



Ostatní výdaje

97,30%



64

11. Shrnutí praktické části Pomocí analýzy výdajů ze státního rozpočtu v letech 2011 – 2015, jsem zjistil mírný vzrůst dávek vyplácených státem. V roce 2011 byly výdaje 34,9 mld. Kč. V roce 2013 byly výdaje nejvyšší 35,2 mld. Kč. Poté zase došlo k mírnému poklesu dávek, kdy v roce 2015 byly výdaje na SSP obdobné jako v roce 2011 a to ve výši 35,0 mld. Kč. Rozdíl by byl, kdybych mezi dávky sociální podpory řadil i dávky pěstounské péče, které mají vzrůstající tendenci. Avšak od roku 2013 se tyto dávky již neřídí zákonem č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře, ale zákonem o sociálně-právní ochraně dětí, rozhodl jsem se, že tyto dávky do celkových výdajů na SSP započítávat nebudu. Jelikož by pak údaje byly zkreslené. O dalším poklesu dávek docházelo v závislosti na změnách zákona č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře. Mezi důležité změny patřilo zrušení sociálního příspěvku v roce 2012. Ještě v roce 2011 bylo na sociálních příplatcích vyplaceno 786 mil. Kč, což není zanedbatelná částka. V průběhu sledovaných let docházelo většinou k poklesu výdajů na jednotlivé dávky, které bylo způsobeno zpřísněním podmínek nároku na jednotlivé dávky, zrušením dávky nebo vlivem demografických údajů jako je počet nově narozených dětí. Výjimky jsou pouze dvě a to příspěvek na bydlení a dávky pěstounské péče, které po celé sledované období každoročně rostly.

65

Vývoj jednotlivých dávek v letech 2011 – 2015 Tabulka 42: Vývoj skutečně vyplacených dávek státní sociální podpory v letech 2011-2015 (v mil. Kč.) Dávky

státní

2011

2012

2013

2014

2015

3 496

3 332

3 329

3 207

3 057

4 625

5 732

7 403

8 844

9 161

Porodné

292

144

148

143

256


786

48

-2

-1

0

25 693

24 950

24 336

22 913

22 480

1 066

1 236

2 052

2 383

2 665

Pohřebné

15

15

14

13

14

Celkem

34 941

34 220

35 228

35 118

34 966

sociální podpory Přídavek na dítě Příspěvek

na

bydlení

Rodičovský příspěvek Dávky

pěstounské

péče


66


U dávky přídavek na dítě byl zaznamenán klesající trend. Výše příspěvku a podmínky pro čerpání zůstaly po celou dobu sledovaného období stejné. Obrázek 11: Vývoj výdajů na dávky státní sociální podpory současně s vývojem přídavku na dítě v letech 2011 - 2015 40 000 35 000 30 000 25 000

Výdaje ze státního rozpočtu na SSP

20 000


15 000 10 000 5 000

3 496

3 332

3 329

3 207

3 057

2011

2012

2013

2014

2015

0

(Zdroj: Tabulka 42, zpracování vlastní)

67

Příspěvek na bydlení Je jedna z mála dávek, která zaznamenala každoroční růst. Podmínky pro čerpání zůstaly víceméně stejné. Ke změně dochází u výše nákladů srovnatelných s nájemným u bytů vlastníků a družstevních bytů, u bytů kde se topí tuhými palivy a u normativních nákladů na bydlení. Náklady každoročně stoupají o několik stovek, z toho pramení každoroční narůst výdajů na příspěvek na bydlení. Od roku 2011 do roku 2015 výdaje vzrostli téměř o 100%. Obrázek 12: Vývoj výdajů na dávky státní sociální podpory současně s vývojem příspěvku na bydlení v letech 2011 - 2015 40 000 35 000 30 000 25 000


20 000


15 000 10 000 4 625

5 732

7 403

8 844

9 161

2014

2015

5 000 0 2011

2012

2013


68

Porodné Porodné se od roku 2011 stalo dávkou závislou na příjmu. To byla velice důležité změna, jelikož do té doby na porodné dosáhla každá rodina s nově narozeným potomkem bez ohledu na jejich příjem. Bylo to jedno z úsporných opatření tehdejší vlády. Otázkou je jestli vláda nemohla ušetřit někde jinde. Zakládání a fungování nových rodin je pro stát velice důležité jak z hlediska ekonomického tak sociálního. Až do roku 2015 dosáhli na dávku pouze rodiny, jejichž rozhodný příjem nepřevyšoval 2,4 násobek životního minima. Typickým příkladem je domácnost, kde společně žije otec a matka a právě prvně narozené dítě. Životní minimum této rodiny činí 7080 Kč (2880+2600+1600), nárok na porodné vznikne, pouze pokud jejich příjem nepřesáhne 16992 Kč, což je 2,4násobek jejich životního minima. V případě matky samoživitelky je hranicí pro nárok na porodné částka 10752 Kč. Změna nastala v roce 2015, kdy byla hranice zvýšena na 2,7 násobek životního minima. To také zapříčinilo vyšší výdaje v tomto roce. Obrázek 13: Vývoj výdajů na dávky státní sociální podpory současně s vývojem porodného v letech 2011 - 2015 40 000 35 000 30 000 25 000


20 000

Porodné

15 000 10 000 5 000

292

144

148

143

256

2011

2012

2013

2014

2015

0


69

Sociální příplatek Právo na sociální příplatek měl do roku 2011 pouze rodič, který se stará alespoň o jedno nezaopatřené dítě, dále příjem rodiny v rozhodném období je nižší než 2,20 násobek životního minima rodiny, eventuálně životního minima zvýšeného z důvodu zdravotního postižení dítěte nebo rodiče. Sociální příplatek se vypočítával na kalendářní čtvrtletí při splnění podmínky stanoveného příjmu v předchozím kalendářním čtvrtletí. S účinností od 1. 1. 2011 do konce roku 2012 náležel sociální příplatek pouze rodinám se zdravotně postiženým členem. Od roku 2013 byl sociální příplatek zrušen. Další z vládních úsporných opatření. Obrázek 14: Vývoj výdajů na dávky státní sociální podpory současně s vývojem sociálního příplatku v letech 2011 - 2015 40 000 35 000 30 000 25 000 20 000


15 000


10 000 5 000

786

48

-2

-1

0

2012

2013

2014

2015

0 -5 000

2011


70

Rodičovský příspěvek Pro rok 2011 byla zachována možnost volby délky pobírání rodičovského příspěvku – dva, tři a čtyři roky. Od ledna 2012 můžou rodiče pružně volit délku pobírání rodičovského příspěvku a jeho výši podle aktuální sociální situace rodiny. Celkem mohou vyčerpat až 220 000 Kč, nejdéle však do 4 let věku dítěte. Jedná se o velmi důležitou dávku. Klesající trend není způsobený vládními omezeními, ale spíše nižším počtem nově narozených dětí. Obrázek 15: Vývoj výdajů na dávky státní sociální podpory současně s vývojem rodičovského příspěvku v letech 2011 - 2015 40 000 35 000 30 000

25 693

24 950

25 000

24 336

22 913

22 480

20 000

Výdaje ze státního rozpočtu na SSP Rodičovský příspěvek

15 000 10 000 5 000 0 2011

2012

2013

2014

2015


71

Dávky pěstounské péče Dávky pěstounské péče zaznamenávají každoroční nárůst. Od roku 2011 do roku 2015 se zvedly o více než 100%. Dávky zahrnují tyto příspěvky: příspěvek na úhradu potřeb dítěte, odměna pěstouna, příspěvek při převzetí dítěte, příspěvek na zakoupení motorového vozidla. Důležitá změna přichází v roce 2013. Zanikl nárok na dávky pěstounské péče podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, v platném znění. Výplata dávek podle zmíněného zákona byla provedena naposledy za měsíc prosinec 2012. Dávky pěstounské péče se nyní řídí zákonem o sociálně-právní ochraně dětí, a proto je nutné si o ně nově požádat. Z tohoto důvodu jsem se rozhodl, že je do celkových výdajů na SSP je počítat nebudu. Jelikož dávky pěstounské péče tvoří značný podíl ve výdajích, byla by tato změna zavádějící. Proto je počítám zvlášť. Obrázek 16: Vývoj výdajů na dávky státní sociální podpory současně s vývojem dávek pěstounské péče v letech 2011 - 2015 40 000 35 000 30 000 25 000 20 000


15 000


10 000 5 000

1 236

2 052

2 383

2 665

1 066 2011

2012

2013

2014

2015

0


72

Pohřebné Úkolem pohřebného je přispět osobě na náklady, které jsou spojené s vypravením pohřbu. Na tuto dávku má právo osoba, která vypravila pohřeb nezaopatřenému dítěti a je to fyzická osoba, která je občanem České republiky. Právo na pohřebné vzniká dnem, kdy byla daná osoba pohřbena a výše pohřebného bylo stanoveno pevnou částkou ve výši 5 000Kč.43 Vývoj této dávky zůstává stejný. Nezasáhli do něj žádná vládní omezení. Vývoj je ovlivněn pouze počtem zemřelých, který splňují dané podmínky. Obrázek 17: Vývoj výdajů na dávky státní sociální podpory současně s vývojem pohřebného v letech 2011 - 2015 40 000 35 000 30 000 25 000


20 000

Pohřebné

15 000 10 000 5 000

15

15

14

13

14

2011

2012

2013

2014

2015

0



73

Vývoj jednotlivých dávek SSP v letech 2011 – 2015 Na obrázku je vidět, že jediná rostoucí dávky je příspěvek na bydlení. Ostatní dávky zůstávají víceméně stejné, některé klesají a sociální příplatek je dokonce zcela zrušen. Klesající trend je způsoben vládními omezeními, zpřísněním podmínek pro čerpání dávek nebo demografickými údaji jako je například počet nově narozených dětí. V obrázku chybí dávky pěstounské péče, které každoročně stoupají, ovšem podléhají jinému zákonu než je ten o státní sociální podpoře, z tohoto důvodu se v obrázku neobjevují.

Obrázek 18: Vývoj jednotlivých vyplacených dávek v letech 2011 – 2015 40 000 35 000


30 000


25 000 Příspěvek na bydlení 20 000 Porodné

15 000 10 000


5 000 Rodičovský příspěvek

0 -5 000

2011

2012

2013

2014

2015


74

Vývoj podílu vyplacených dávek ve vztahu k státnímu rozpočtu Na obrázku můžeme vidět klesající trend ve vývoji podílu vyplacených dávek na státním rozpočtu. Vzhledem k tomu, že výdaje ve statním rozpočtu každoročně stoupají je zarážející, že podíl výdajů na SSP každoročně klesá. Obrázek 19: Podíl vyplacených dávek v letech 2011 – 2015 ve vztahu k státnímu rozpočtu 35 000

5%

30 000 4% 25 000 3%

3%

3%

2,9%

2,7%

3%


35 118 34 966

2%

Podíl na státním rozpočtu v %

20 000 15 000 34 941 34 220 35 228 10 000

1%

5 000 0

0% 2011

2012

2013

2014

2015


75

Státní rozpočet Tabulka 43: Vývoj výdajů a příjmů státního rozpočtu České republiky v letech 2011 – 2015 (v mld. Kč) Skutečné

2011

2012

2013

2014

2015

1012,8

1051,4

1091,9

1133,8

1234,5

1155,5

1152,4

1173,1

1211,6

1297,3

-142,7

-101,0

-81,2

-77,8

-62,8

příjmy Skutečné výdaje Skutečná bilance (Zdroj: Návrhy státních závěrečných účtů České republiky za roky 2011-2015; zpracování vlastní)

Obrázek 20: Vývoj výdajů a příjmů státního rozpočtu České republiky v letech 2011 – 2015

Státní rozpočet v letech 2011-2015 1400 1200 1000

1297,3 1234,5

1211,6 1133,8

1173,1 1091,9

400

1152,4 1051,4

600

1155,5 1012,8

800

-200

Skutečné výdaje Skutečná bilance

200 0

Skutečné příjmy

-62,8 -77,8 -81,2 -142,7 -101 2011 2012 2013 2014 2015

-400

(Zdroj: Tabulka 43, zpracování vlastní) Výdaje ve státním rozpočtu každoročně stoupají o několik %. Zároveň každoročně končí státní rozpočet jako deficitní. Ovšem rok od roku se tento deficit snižuje. Od roku 2011 do roku 2015 je to o více jak 100%.

76

Závěr Bakalářská práce je tvořena ze dvou základních částí, praktické a teoretické. V teoretické části jsem vysvětlil co je to sociální politika, její historii, principy a funkce. Dále jsem poskytl základní informace týkající se systému státní sociální podpory jako jednoho z pilířů sociálního zabezpečení občanů České republiky. Vyjmenoval jsem základní pojmy, které se týkají státní sociální podpory. Pojmy jako nezaopatřené dítě, existenční, životní minimum a co je to výdělečná činnost. Dále jsou zde uvedeny jednotlivé dávky (rodičovský příspěvek, přídavek na dítě, dávky pěstounské péče, sociální příplatek, příspěvek na bydlení, porodné a pohřebné) a podmínky nároku na tyto dávky. V praktické části jsem analyzoval výdaje státního rozpočtu České republiky v letech 2011– 2015 vynaložené na jednotlivé dávky státní sociální podpory. Zjišťoval jsem, jak se jednotlivé dávky v průběhu let měnily, ať už to byly podmínky pro získání dávky nebo pro okruh osob, kterých se určitá dávka týkala. U většiny dávek byl zaznamenán pokles, který byl způsoben zpřísněním kritérií pro získání dávky, u jiných byl pokles způsoben demografickými údaji, jako je počet nově narozených dětí a některé dávky byly dokonce úplně zrušeny jako například sociální příplatek, na který bylo ještě v roce 2011 vydáno ze státního rozpočtu 786 milionů korun. Dalšími zajímavými změnami prošla dávka porodné. Ještě do konce roku 2010 na porodné dosáhla každá rodina s nově narozeným potomkem bez ohledu na jejich příjem. V roce 2010 vyplatil stát na porodném 1,57 miliardy korun. O rok později to již bylo 292 miliónů korun. Změna zákona o státní sociální podpoře zapříčinila, že se dávka porodné, stala dávkou závislou na příjmu. Na dávku dosáhli pouze rodiny, jejichž rozhodný příjem nepřevyšoval 2,4 násobek životního minima. Stát díky této změně ušetřil přes miliardu korun, otázkou zůstává, jestli nemohl ušetřit někde jinde. Další změna nastala v roce 2015, kdy se změnil koeficient pro získání dávky z 2,4 násobku životního minima na 2,7 násobku životního minima. Výjimkou je dávka příspěvek na bydlení, která ve sledovaném období vzrůstá. Je to zapříčiněno vzrůstajícími náklady na bydlení. Další výjimkou jsou dávky pěstounské péče, které také vzrůstají. 77

Dále jsem se ve své práci zaměřil na všechny výdaje ze státního rozpočtu. Sledoval jsem schválené i skutečné. V roce 2011 byly celkové skutečné výdaje ze státního rozpočtu 1155,5 mld. Kč. V roce 2015 již 1297,3 mld. Kč. I když je vidět značný nárůst na výdajové straně rozpočtu, je jasně zřejmý pokles na vyplácených dávkách na státní sociální podporu. Podíl, se vzhledem k předchozím rokům, značně snižuje. Například v roce 2007 tvořily výdaje na SSP 4,4%, od roku 2011 jsou to pouze 3% a v roce 2015 dokonce 2,7%. Myslím si, že by se měl stát nad tímto problémem zamyslet. Státní sociální podpora je velice důležitá a zároveň ukazuje vyspělost jednotlivých zemí. Dalším důležitým faktem je, že státní rozpočet byl ve sledovaném období vždy deficitní. Pozitivum můžeme nalézt na tom, že se deficit každoročně snižuje. V roce 2011 to bylo -142,7 miliard korun, v roce 2015 byl deficit -62,8 miliard korun. To znamená, že se deficit zmenšil o více jak 100%. Státní sociální podpora a správná sociální politika jsou velmi důležité z hlediska správného fungování státu. Pokud bude tento trend pokračovat, můžeme očekávat nespokojenost občanů, dále nižší počet nově narozených dětí a tím menší počet nově založených rodin. Rodina je základ státu. Čím menší počet rodin, tím pak v budoucnu méně produktivních lidí, kteří se budou podílet na ekonomice státu. Vláda by se měla zamyslet nad svými úspornými opatřeními ve státní sociální podpoře, pokud tak neudělá, mohla by nás čekat nemilá budoucnost. Cílem mé práce bylo uskutečnit analýzu výdajů ze státního rozpočtu ve sledovaném období. Poté jsem měl za cíl sledovat vývoj jednotlivých dávek státní sociální podpory. Cíl své práce jsem splnil.

78

Použitá literatura BŘESKÁ, Naděžda; BURDOVÁ, Eva; VRÁNOVÁ, Lucie. Státní sociální podpora s komentářem a příklady 2010 Olomouc: ANAG, 2010. s. 223. ISBN 978-80-7263-609-9. BŘESKÁ, Naděžda a Eva BURDOVÁ. Státní sociální podpora s komentářem a příklady 2012. Olomouc: ANAG, 2012, s. 224. ISBN 978-80-7263-739-3. FRANCOVÁ, Hana a Aleš NOVOTNÝ. Sociální politika v základech. Praha: Triton, 2008, s. 185. ISBN 978-80-7387-125-3. KREBS, Vojtěch. Sociální politika. 4. vyd. Praha: ASPI, a.s., 2007, s. 504. ISBN 978-807357-276-1. NEČADOVÁ, Věra. Sociální politika. Studijní materiál, 2010, s. 96. ISBN 978-80-8703549-8 NEČADOVÁ, Věra. Veřejné finance. Studijní materiál, 2012, s. 340. ISBN 978-80-8703569-6 TRÖSTER, Petr a kol. Právo sociálního zabezpečení: 5. přepracované a aktualizované vydání. Praha: C. H. Beck, 2010. 379 s. ISBN 978-80-7400-322-6.

79

Seznam obrázků Obrázek 1: Státní rozpočet ČR 2011 v (mld.Kč).............................................................41 Obrázek 2: Skutečné dávky státní sociální podpory z celkových výdajů státního rozpočtu v roce 2011.......................................................................................................42 Obrázek 3: Státní rozpočet ČR 2012 v (mld. Kč)...........................................................47 Obrázek 4: Skutečné dávky státní sociální podpory z celkových výdajů státního rozpočtu v roce 2012.......................................................................................................58 Obrázek 5: Státní rozpočet ČR 2013 v (mld. Kč)...........................................................52 Obrázek 6: Skutečné dávky státní sociální podpory z celkových výdajů státního rozpočtu v roce 2013.......................................................................................................53 Obrázek 7: Státní rozpočet ČR 2014 v (mld. Kč)...........................................................56 Obrázek 8: Skutečné dávky státní sociální podpory z celkových výdajů státního rozpočtu v roce 2014.......................................................................................................57 Obrázek 9: Státní rozpočet ČR 2015 v (mld. Kč)...........................................................61 Obrázek 10: Skutečné dávky státní sociální podpory z celkových výdajů státního rozpočtu v roce 2015.......................................................................................................62 Obrázek 11: Vývoj výdajů na dávky státní sociální podpory současně s vývojem přídavku na dítě v letech 2011 – 2015............................................................................64 Obrázek 12: Vývoj výdajů na dávky státní sociální podpory současně s vývojem příspěvku na bydlení v letech 2011 – 2015.....................................................................65 Obrázek 13: Vývoj výdajů na dávky státní sociální podpory současně s vývojem porodného v letech 2011 – 2015.....................................................................................66 Obrázek 14: Vývoj výdajů na dávky státní sociální podpory současně s vývojem sociálního příplatku v letech 2011 – 2015......................................................................67 Obrázek 15: Vývoj výdajů na dávky státní sociální podpory současně s vývojem rodičovského příspěvku v letech 2011 – 2015................................................................68 Obrázek 16: Vývoj výdajů na dávky státní sociální podpory současně s vývojem dávek pěstounské péče v letech 2011 – 2015............................................................................69 Obrázek 17: Vývoj výdajů na dávky státní sociální podpory současně s vývojem pohřebného v letech 2011 – 2015...................................................................................70 Obrázek 18: Vývoj jednotlivých vyplacených dávek v letech 2011 – 2015...................71 Obrázek 19: Podíl vyplacených dávek v letech 2011 – 2015 ve vztahu k státnímu rozpočtu...........................................................................................................................72 80

Obrázek 20: Vývoj výdajů a příjmů státního rozpočtu České republiky v letech 2011 – 2015.................................................................................................................................73

81

Seznam tabulek Tabulka 1: Částky životního minima platné od 1. 1. 2012 ............................................. 25 Tabulka 2: Výše přídavku na dítě dle věku dítěte v roce 2016 ....................................... 27 Tabulka 3: Výše nákladů srovnatelných s nájemným u bytů vlastníků a družstevních bytů činí pro období od 1. ledna 2016 do 31. prosince 2016 za kalendářní měsíc částku: ......................................................................................................................... 28 Tabulka 4: Výše částek, které se započítávají v případě vytápění pevnými palivy, činí pro období od 1. ledna 2016 do 31. prosince 2016 za kalendářní měsíc: ................... 28 Tabulka 5: Normativní náklady na bydlení v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy v roce 2016 ................................................................................................... 28 Tabulka 6: Normativní náklady na bydlení v družstevních bytech a bytech vlastníků v roce 2016..................................................................................................................... 29 Tabulka 7: Výše sociálního příplatku v Kč měsíčně podle věku dítěte v rodině s rozhodným příjmem na úrovni životního minima rodiny ........................................ 30 Tabulka 8: Výše příspěvku na úhradu potřeb nezaopatřeného dítěte pro rok 2012 měsíčně v Kč ............................................................................................................... 32 Tabulka 9: Výše příspěvku na úhradu potřeb zaopatřeného dítěte pro rok 2012 měsíčně v Kč ............................................................................................................................. 33 Tabulka 10: Výše odměny pěstounské péče podle počtu dětí v pěstounské péči v roce 2012 ................................................................................................................................ 33 Tabulka 11: Výše příspěvku při převzetí dítěte v roce 2012 .......................................... 34 Tabulka 12: Výše přídavku na dítě dle věku dítěte v roce 2011 ..................................... 38 Tabulka 13: Výše nákladů srovnatelných s nájemným u bytů vlastníků a družstevních bytů v roce 2011 za kalendářní měsíc:........................................................................ 38 Tabulka 14: Výše částek, které se započítávají v případě vytápění pevnými palivy v roce 2011.................................................................................................................. 39 Tabulka 15: Normativní náklady na bydlení v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy v roce 2011 ................................................................................................... 39 Tabulka 16: Normativní náklady na bydlení v družstevních bytech a bytech vlastníků v roce 2011..................................................................................................................... 39 Tabulka 17: Výše příspěvku při převzetí dítěte v roce 2011 .......................................... 42 Tabulka 18: Vyplacené dávky státní sociální podpory v roce 2011 s porovnáním za předchozí roky zkoumaného období (v mil. Kč) ........................................................ 44 Tabulka 20: Výše nákladů srovnatelných s nájemným u bytů vlastníků a družstevních bytů v roce 2012 za kalendářní měsíc:........................................................................ 46 Tabulka 21: Výše částek, které se započítávají v případě vytápění pevnými palivy v roce 2012.................................................................................................................. 46 Tabulka 22: Normativní náklady na bydlení v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy v roce 2012 ................................................................................................... 47 Tabulka 23: Normativní náklady na bydlení v družstevních bytech a bytech vlastníků v roce 2012..................................................................................................................... 47 Tabulka 24: Vyplacené dávky státní sociální podpory v roce 2011 s porovnáním za předchozí roky zkoumaného období (v mil. Kč) ........................................................ 50 Tabulka 26: Výše nákladů srovnatelných s nájemným u bytů vlastníků a družstevních bytů v roce 2013 za kalendářní měsíc:........................................................................ 52 Tabulka 27: Výše částek, které se započítávají v případě vytápění pevnými palivy v roce 2013.................................................................................................................. 52 Tabulka 28: Normativní náklady na bydlení v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy v roce 2013 ................................................................................................... 52 82

Tabulka 29: Normativní náklady na bydlení v družstevních bytech a bytech vlastníků v roce 2013..................................................................................................................... 53 Tabulka 30: Vyplacené dávky státní sociální podpory v roce 2011 s porovnáním za předchozí roky zkoumaného období (v mil. Kč) ........................................................ 54 Tabulka 31: Výše nákladů srovnatelných s nájemným u bytů vlastníků a družstevních bytů v roce 2014 za kalendářní měsíc:........................................................................ 56 Tabulka 32: Výše částek, které se započítávají v případě vytápění pevnými palivy v roce 2014.................................................................................................................. 56 Tabulka 33: Normativní náklady na bydlení v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy v roce 2014 ................................................................................................... 57 Tabulka 34: Normativní náklady na bydlení v družstevních bytech a bytech vlastníků v roce 2014..................................................................................................................... 57 Tabulka 35: Vyplacené dávky státní sociální podpory v roce 2014 s porovnáním za předchozí roky zkoumaného období (v mil. Kč) ........................................................ 59 Tabulka 36: Výše přídavku na dítě dle věku dítěte v roce 2015 ..................................... 60 Tabulka 37: Výše nákladů srovnatelných s nájemným u bytů vlastníků a družstevních bytů činí v roce 2015 .................................................................................................. 61 Tabulka 38: Výše částek, které se započítávají v případě vytápění pevnými palivy, činí v roce 2015.................................................................................................................. 61 Tabulka 39: Normativní náklady na bydlení v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy v roce 2015 ................................................................................................... 61 Tabulka 40: Normativní náklady na bydlení v družstevních bytech a bytech vlastníků v roce 2015..................................................................................................................... 62 Tabulka 41: Vyplacené dávky státní sociální podpory v roce 2014 s porovnáním za předchozí roky zkoumaného období (v mil. Kč) ........................................................ 63 Tabulka 42: Vývoj skutečně vyplacených dávek státní sociální podpory v letech 20112015 (v mil. Kč.) ......................................................................................................... 66 Tabulka 43: Vývoj výdajů a příjmů státního rozpočtu České republiky v letech 2011 – 2015 (v mld. Kč) ......................................................................................................... 76

83

Právní předpisy Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Zákon č. 433/2010 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2011 Zákon č. 455/2011 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2012 Zákon č. 504/2012 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2013 Zákon č. 475/2013 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2014 Zákon č. 345/2014 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2015

84

Zdroje dostupné z internetu Integrovaný portál MPSV. Státní sociální podpora: Informace pro občany [online]. © 2002 - 2012 [cit. 2016-10-20]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane JIRKOVÁ, Kateřina. Příspěvek na bydlení. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online].

2016

[cit.

2016-10-20].

Dostupné

z:

http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/prisp_na_bydleni Integrovaný portál MPSV. Státní sociální podpora: Informace pro občany [online]. 2016 [cit. 2016-10-20]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/2 Integrovaný portál MPSV. Státní sociální podpora: Informace pro občany [online]. 2016 [cit. 2016-10-20]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/soc_priplatek Integrovaný portál MPSV. Státní sociální podpora: Informace pro občany [online]. 2016 [cit. 2016-10-20]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/rodicovsky_prisp Integrovaný portál MPSV. Státní sociální podpora: Informace pro občany [online]. 2016 [cit. 2016-10-20]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/soc/dpp FinExpert.cz [online]. 2016 [cit. 2016-10-20]. http://finexpert.e15.cz/novinky-roku-2011-rodicovsky-prispevek

Dostupné

z:

85

Analýza vývoje dávek SSP v období let a vliv na výdaje státního rozpočtu

Recommend Documents