VLIV MULČOVÁNÍ A HNOJENÍ NA HORSKÁ LUČNÍ SPOLEČENSTVA V KRKONOŠÍCH

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA EKOLOGIE A ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

Andrea Moravcová

VLIV MULČOVÁNÍ A HNOJENÍ NA HORSKÁ LUČNÍ SPOLEČENSTVA V KRKONOŠÍCH

Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce: RNDr. František Krahulec, CSc., Botanický ústav AV ČR

Olomouc 2003

Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracovala samostatně s použitím citované literatury.

Olomouc, 24. dubna 2003

2

Poděkování Na těchto řádcích bych ráda poděkovala všem lidem, kteří mi byli při vypracování této diplomové práce nápomocni, ať již fyzicky či psychicky. Jmenovitě bych na prvém místě ráda vyjádřila velké díky svému školiteli RNDr. Františku Krahulcovi, CSc. Díky němu jsem velice rychle pronikla do záhad botaniky a daného problému. Po celou dobu výzkumu mi byl k dispozici. Děkuji mu za cenné připomínky a poskytnutí odborných materiálů. Bylo mi ctí s ním spolupracovat. Dále

děkuji

Mgr.

Martinu

Lexovi

za

poskytnutí

veškerých

jeho

dat

z předcházejících let. A za rady a počáteční výpomoc při práci na diplomové práci. Děkuji Správě Krkonošského národního parku, jmenovitě Ing. Lubomírovi Jiřišťovi, který mi byl svou pomocí také vždy k dispozici. Velké díky také patří paní Radomíře Řezníčkové, která provedla veškeré půdní rozbory a poskytla mi k užívání sušičku v chemické laboratoři Správy KRNAP. Za poskytnutí některých materiálů děkuji Ing. Aleně Mládkové. Za rady a pomoc při statistickém zpracování dat bych ráda poděkovala Mgr. Zuzaně Münzbergové. Za přínosné připomínky v této problematice rovněž děkuji Mgr. Martinu Duchoslavovi, Ph.D. Za výpomoc při terénních pracích děkuji kolektivu pracovníků z Botanického ústavu AV ČR a svým přátelům z Trutnova. Ráda bych také poděkovala svému příteli Mgr. Jiřímu Svobodovi, který mi pomohl s překladem zahraničních materiálů a byl mi také nápomocen v nesnázích s počítačovou technikou.

3

Obsah: 1. Úvod

…………………………………………………………

2. Cíl práce a hypotéza 3. Teoretická část

5

…………………………………………

7

…………………………………………………

8

3.1. Přírodní poměry sledované lokality

…………………

8

3.1.1. Geologické poměry

…………………………

8

3.1.2. Klimatické poměry

…………………………

9

3.1.3. Půdní poměry ………………………………...

13

3.1.4. Popis vegetace …………………………………

14

3.2. Historie hospodaření

…………………………………

19

3.3. Současné hospodaření na luční enklávě Sněžné Domky…

21

4. Klimatické poměry daného území v období sledování experimentu..

27

5. Metodika

31

…………………………………………………………

5.1. Sledování změn vegetace 5.2. Odebírání biomasy 5.3. Půdní vzorky

34

………………………………….

37

………………………………………….

38

5.4. Ostatní měření na lokalitě 5.5. Analýza dat

…………………………

………………………….

39

…………………………………………

40

5.5.1. Hodnocení změn vegetace

………………….

40

5.5.2. Hodnocení změn množství biomasy ………….

42

…………………………………………………………

43

6.1. Změny vegetace …………………………………………

43

6.2. Změny množství biomasy

………………………….

58

6.3. Analýza půdních vzorků

………………………….

66

…………………………………………………………

68

8. Závěr a doporučení …………………………………………………

76

9. Literatura …………………………………………………………

78

6. Výsledky

7. Diskuse

Přílohy

4

1. Úvod Většina luk, se kterými se dnes setkáváme, vznikla v minulosti jako důsledek lidské činnosti. Přirozené bezlesí můžeme na našem území najít pouze nad horní hranicí lesa a na rašeliništích. Ačkoli jde o sekundární ekosystémy, často je naším velkým zájmem luční porosty udržet. V dnešní době je důležitá především mimoprodukční funkce luk. Mezi tyto funkce patří nejen velký vodohospodářský význam, ale především jsou louky důležitým prvkem krajiny, který vytváří určitou její mozaikovitost. A právě v rekreačně atraktivních oblastech jsou louky důležitým estetickým prvkem, který hlavně na horách umožňuje výhledy do krajiny. Z ochranářského hlediska jsou druhově bohaté louky důležité, protože v sobě uchovávají bohatou genovou banku, která je nesporně součástí kulturního dědictví. A právě z těchto důvodů nabírá zájem o zachování luk na významnosti zejména v chráněných územích a národních parcích. V Krkonošském národním parku se díky odlišnému historickému využívání vytvořila často velice unikátní společenstva. Již od 16. století vznikající horské luční enklávy umožnily propojení nejvyšších poloh nad hranicí lesa s polohami v úpatí pohoří. Toto propojení přes luční enklávy umožnilo migraci druhů, kdy druhy z vyšších poloh migrovaly do nižších a naopak. Proto se dnes na krkonošských loukách můžeme setkat se spojením submontánní a subalpinské vegetace, které vytváří druhově velice bohatá společenstva. Často došlo ke křížení druhů a vytvořily se specifické subspecie či nové samostatné druhy, jako například Campanula bohemica či druhy rodu Hieracium subgen. Pillosela (KRAHULEC et al. 1997). Snahou Správy Krkonošského národního parku je tato druhově bohatá společenstva udržet. Bohužel však díky velkým změnám v posledních letech, zejména v zemědělství, je stav některých luk v současné době neuspokojivý. Z pohledu zemědělců jsou horské polohy neatraktivní, a i kdyby měli zemědělci zájem, tak nemají dostatek dobytka, který by louky udržoval, a ani o seno není v současné době poptávka. Majitelé horských bud a chat jsou plně spokojeni s příjmy z turistiky a péče o okolní louky je pro ně ekonomicky nezajímavá a stává se velkou zátěží. Důsledkem této situace je opuštění některých luk, které v posledních letech nebyly obhospodařovány. V současné době se správa KRNAP snaží najít ekonomicky přijatelné alternativní způsoby hospodaření na loukách. Asi před 10 lety se objevilo mulčování, jako ekonomicky nejpřijatelnější způsob hospodaření na loukách. Tento způsob začali využívat zejména majitelé sjezdovek, kteří 5

mají naopak velký zájem na udržování luk, které jsou v zimním období využívány jako sjezdovky. Jejich zájem není botanický, ale čistě ekonomický. Při neudržování sjezdovek v letním období totiž dochází k rozrůznění povrchu (vytváří se drny ze staré nahromaděné biomasy, lodyhy vysokých bylin a trav zůstávají přes zimu stát, postupně se začne uchycovat nálet stromů) a ke kvalitnímu sjezdování by pak bylo potřeba více sněhu, než na udržované sjezdovce. A tím by se zkrátila lyžařská sezóna. Naopak, snahou ochrany přírody je udržet druhové bohatství v loukách. A protože nebyly na našem území žádné zkušenosti s mulčováním, jaký má vliv na luční společenstvo a jeho změnu, byl založen tento experiment. Mulčování je velice často využíváno v zahradnictví a sadovnictví. Mulčováním trvalých travních porostů je míněno posekání, okamžité rozdrcení biomasy za syrova a ponechání rozdrcené biomasy na pozemku. Mulčování je prováděno mulčovacími rotačními stroji. Proto toto mulčování nesmí býti zaměňováno s mulčováním popisované v jiných pracích, například STÄHLIN et al. (1973, 1975), který pro mulčování použil nařezanou dřevinnou hmotu. BAKKER et al. (1989, 2002) a nebo SCHMIDT (1984) popisují mulčování jako ponechání pokosené biomasy na ploše (bez rozdrcení), což se také neshoduje s použitým typem mulčování v této práci.

6

2. Cíl práce a hypotéza Z dosavadních znalostí je možno předpokládat, že vliv mulčované biomasy a její rozklad bude odlišný v různých částech trofického a vlhkostního gradientu. Na některých místech bude probíhat rozklad biomasy velmi rychle a živiny tak budou velmi brzy zpřístupněny. Na druhé straně se dají očekávat podmínky (nižší vlhkost či kyselé prostředí), které budou rozklad biomasy blokovat. Oba případy by podle dosavadních znalostí měly vliv na snížení druhové diversity. Proto byla vybrána luční enkláva Sněžné Domky, kde se nacházejí tři rozdílná společenstva lišící se právě svojí vlhkostí a trofií. Dále se dá předpokládat, že rozklad biomasy by bylo možno urychlit přidáním statkového hnoje či kompostu, jež by rozkladné procesy nastartovaly. Z těchto předpokladů, můžeme vytvořit hypotézu: Mulčování s přihnojováním bude mít rozdílný vliv v závislosti na složení vegetace a na produkci biomasy v různých vlhkostních a trofických úrovních, v porovnání s kosením, které je považováno za tradiční způsob hospodaření. Cíl práce: Zjistit a vyhodnotit jak reaguje vegetace v trvalých ploškách uvnitř pozemků kombinujících vliv mulčování a hnojení a kosení v různém společenstvu, které se liší vlhkostně a množstvím živin.

7

3. Teoretická část 3.1. Přírodní poměry sledované lokality Luční enkláva Sněžné Domky se nachází v nadmořské výšce 960 – 990 m na východním svahu Rýchorského hřbetu (viz. Obr. č. 2). Rýchory jsou nejvýchodnější částí Krkonoš a rozprostírají se mezi Žacléřem, Horním Maršovem a Mladými Buky. Zároveň jsou nejklidnějším a turisticky nejméně navštěvovaným místem Krkonoš. S hlavním hřbetem Krkonoš jsou spojeny tzv. Pomezním hřbetem (FANTA 1968). Sněžné domky mají východní expozici a patří k Rýchorské osadě, která katastrálně spadá pod Žacléř. Vzhledem k tomu, že Sněžné domky jsou součástí celého komplexu Rýchor, bude se veškerý popis pokusné lokality týkat celé oblasti Rýchor a Rýchorské osady.

3.1.1. Geologické poměry Krkonoše

spolu

s

Rýchorami,

Jizerskými horami, Lužickými horami a dalšími částmi podhůří tvoří jeden geologický celek Krkonošsko - Jizerské krystalinikum (FANTA 1968). Geologická stavba Rýchorské oblasti je velice komplikovaná. Dle geologické mapy Krkonoš (CHALUPSKÝ 1968) se v oblasti

Rýchor

nacházejí

tyto

horniny:

chloriticko-sericitické fylity, které vystupují na severovýchodních až východních svazích. Dále albitické a krystalické vápence až

Obr. č. 1: Geologická mapka Krkonošského národního parku. Převzato z BOHÁČ (1971).

dolomity, vápenato-silikátové rohovce a porfyroidy, zelené břidlice. Z největší části jsou Rýchory tvořeny krystalickými břidlicemi s převahou svoru, místy bohaté na granáty. Veškeré horniny jsou řazeny do období siluru až svrchního ordoviku. Ke konci siluru a ve spodním devonu došlo k silnému převrásnění hornin a k jejich regionální přeměně. Právě tímto způsobem vznikly již zmíněné různé typy fylitu a krystalické břidlice (FANTA 1968). Horniny silurského stáří mají tmavší barvu, jsou jemnozrnné, jejich součástmi jsou i drobně zrnitý křemen a sericit (BOHÁČ 1971). Bližší popis tohoto geologického období lze najít v publikaci Geologie Krkonoš a Jizerských hor (CHALUPSKÝ 1989). 8

Obr. č. 2: Výřez z Turistické mapy Krkonoše 1:50 000. Šipka ukazuje na luční enklávu Sněžné Domky. KARTOGRAFIE, PRAHA, (1996).

3.1.2. Klimatické poměry Klima Krkonoš má své specifické rysy, které závisí na objemu pohoří, nadmořské výšce, expozici svahů atd. Těmito rysy se Krkonoše určitým způsobem liší od ostatních pohoří našeho území. Vzhledem k tomu, že se nachází relativně blízko Atlantskému oceánu, převládá zde západní proudění vzduchu a uplatňují se i maritimní vlivy. To je zřejmé např. při srovnání se slovenskými pohořími, jejichž klima má již zcela kontinentální charakter. Vzhledem k ostatním českým pohořím mají Krkonoše v celoročním průměru klima mnohem drsnější (FANTA 1968). Podle Atlasu podnebí ČSR (1958) je území Krkonošského národního parku zařazeno do chladné oblasti, která je rozdělena do třech okrsků. Okrsek mírně chladný C1, chladný C2 a studený C3 (viz. Obr. č. 3) (BOHÁČ 1971, 1969). Oblast Rýchor leží v okrsku mírně chladném C1.

9

Obr. č. 3: Klimatické okrsky a průměrné roční úhrny srážek na území KRNAP. Převzato z BOHÁČ (1971).

Obr. č. 4: Průběh průměrných ročních teplot na území KRNAP. Převzato z BOHÁČ (1971).

Rozdělení klimatických okrsků zhruba odpovídá průběhu izohyet, tedy celoročnímu úhrnu srážek. Na hranici Krkonošského národního parku, tedy i v oblasti pokusné lokality, jsou průměrné roční srážky kolem 1 000 mm. Průměrné teploty se pohybují od 6° do 0°C. Průběh průměrných ročních teplot zachycují izotermy, jejichž členitý tvar se opět přibližně shoduje s hranicemi klimatických okrsků. Podle Obr. č. 4 je průměrná teplota na Rýchorách 6° až 4°C (BOHÁČ 1971). Klimatické poměry na luční enklávě Sněžné Domky dobře popisuje klimadiagram Malé Úpy (viz. Obr. č. 5), který ukazuje průměrnou roční teplotu 3,9°C.

Obr. č. 5: Klimadiagram Malé Úpy. Převzato z KRAHULEC et al. (1997). 10

Větrné poměry: V oblasti Rýchor převládají západní větry, což dokládá Obr. č. 6. A právě západní větry jsou základem pro AnemoOrografické systémy (dále jen A-O systém) popsané JENÍKEM (1961). Tyto systémy jsou známé zejména z vyšších poloh Krkonošského národního parku. Ale můžeme je najít i v nižších polohách, konkrétně zde na Rýchorách. Jde o nejvýchodnější A-O systém, který je zároveň také nejníže položený. Jedná se o tzv. Úpský (nebo-li Rýchorský) A-O systém. A právě tento systém nejvíce ovlivňuje klima a zejména vegetační kryt na pokusné lokalitě i v celé oblasti

Obr. č. 6: Převládající směry větrů na meteorologické stanici v Žacléři. Převzato z FANTA (1968).

Rýchor. Základem Úpského A-O systému je lokální vítr Úpy. Je to směrově vyhraněný vzdušný proud, který vzniká v protáhlém a hluboce zaříznutém údolí řeky Úpy v úseku mezi Pecí pod Sněžkou a Horním Maršovem. Zajímavostí je, že vzdušný proud, který je v tlačen do údolí, vane stejným směrem jako teče řeka Úpa (tím se zvyšuje příčný profil) a až v Horním Maršově v místech, kde se řeka náhle stáčí k jihu, je vzdušný masív donucen k strmému výstupu na hřeben Rýchor (viz. Obr. č. 7), na němž způsobuje charakteristické jevy vrcholového klimatu. Jedná se o závětrné turbulentní proudy, které vznikají za předsunutou rozsochou Kutné (1 003 m) v závěru Suchého dolu a pak za hlavním hřebenem, zejména na východním svahu Dvorského lesa (1 033 m) v obvodu enklávy Sněžných Domků a konečně na východní straně průtahového sedla Rýchor v obvodu horní části stejnojmenné obce Rýchory. Díky nízké nadmořské výšce a poměrně malému plošnému rozsahu vrcholové části, nebyli na závětrných svazích vytvořeny typické kary a karoidy, které známe z hřebenových poloh Krkonoš. Ale i přesto nesou tyto menší závětrné svahy mnohé klimatické a eratické znaky závěrných turbulentních prostorů. Díky nízké nadmořské výšce A-O systému Úpy se na Rýchorách setkáváme s úrodnými ekotopy i na návětrné straně (okolí Rýchorské studánky či ještě nedávno pěstované zemědělské kultury v oblasti Rýchorského sedla) a s velice zajímavou květenou, kde se střetávají druhy subalpínského i montánního stupně (tzv. Rýchorská květnice). Větrné poměry na hřebeni Rýchor vytvářejí pěkné větrné formy buků, smrků a jeřábů a rozhodují o sněhové pokrývce během zimy. 11

A právě sněhová pokrývka je dalším velice zajímavým klimatickým faktorem. První sníh a také nejdéle trvající sněhová pokrývka je na severovýchodním svahu Kutné, na východní straně sedla Rýchor a především na luční enklávě Sněžné Domky (Weiselthäuser), z čehož vyplývá již její název. Sněhové pole na tomto místě je dobře viditelné v celé žacléřské kotlině a tradice o něm praví, že "není na Rýchorech jaro, dokud je na Waiseltu sníh".

Obr. č. 7: Podélný profil anemo-orografického systému Úpy (zleva: Pec pod Snězkou – Horní Maršov – Rýchory. Převzato z JENÍK (1961). Úpským A-O systémem je klimaticky ovlivněn celý východní svah směrem k Žacléři. Extrémnost větrných poměrů hřebene Rýchor zesiluje také orografický vítr, protahující podél jihovýchodního úpatí masivu Černé hory. Nejvíce se uplatňuje při gradientovém proudění jihozápadního směru.

Obr. č. 8: Rýchorská osada v zimě. V horní části fotografie lze vidět luční enklávu Sněžné Domky. Foto poskytlo muzeum v Žacléři. 12

3.1.3. Půdní poměry Geologické, klimatické a geomorfologické podmínky jsou součástí přírodních půdotvorných podmínek. Nejdůležitějšími půdotvornými procesy však jsou zvětrávání půdotvorného substrátu a podzolizace. Tyto procesy působily při formování a utváření vlastností půdního profilu. Podle půdní mapy Krkonošského národního parku (Obr. č. 9) jsou v oblasti Rýchor nejvíce rozšířeny hnědé půdy podzolované (BOHÁČ 1969). Tento půdní typ, někdy také nazývaný rezivé půdy, je zároveň nejrozšířenějším půdním typem v Krkonošském národním parku. V nadmořských výškách 600 - 800 m se vyskytuje společně s hnědými půdami kyselými a ve výškovém stupni 800 - 1000 m n.m. se pak prolíná s horskými podzoly. Hnědé půdy podzolované se často uplatňují v relativně plošších úsecích terénu, kde je vsak srážkové vody, a tím i promývání půdního profilu vydatnější. Půdotvornými substráty jsou zvětraliny žul, dále ortorul, svorů a fylitů. Původní vegetaci tvořily acidofilní (kyselé) horské bučiny (SÝKORA 1983). Základním půdotvorným procesem hnědých půd podzolovaných je zvětrávání půdotvorného substrátu a podzolizační proces v poněkud nižší intenzitě. Ten se projevuje tím, že není vytvořen samostatný ochuzený horizont, ale uvolněné sloučeniny železa jsou ukládány v menší hloubce ihned pod humusovým horizontem. Tyto sloučeniny železa dávají horizontu charakteristické oranžové rezivé zabarvení. Hnědé půdy podzolované jsou převážně středně hluboké (BOHÁČ 1969). Na pokusné lokalitě jsem já i kolega, který sledoval experiment první tři roky, odebírali půdní vzorky. Úplné rozbory půdních vzorků jsou k dispozici jen za poslední tři roky (rok 2000, 2001, 2002) – Příloha č. 2.

13

Obr. č. 9: Přehledná půdní mapa Krkonošského národního parku. Převzato z BOHÁČ (1969).

3.1.4. Popis vegetace Rekonstruovaná potenciální vegetace Dle mapy potenciální přirozené vegetace (NEUHÄUSLOVÁ 2001) byly původními společenstvy v oblasti Rýchor bučiny s kyčelnicí devítilistou (Dentario enneaphylli-Fagetum), které jsou nyní na luční enklávě Sněžné Domky nahrazeny dvěmi lučními rostlinnými společenstvy, zařaditelnými do svazů Polygono-Trisetion a NardoAgrostion tenuis. Zbytky potenciální vegetace jsou patrné v okolních lesích, kde se ještě stále udržují buky. Nejzachovalejším fragmentem bučin je první zóna národního parku 14

Dvorský les (1 033 m n.m.), který je známý nejvyšším výskytem buku v České Republice. Dvorský les přímo sousedí s luční enklávou Sněžné Domky. Fytogeografické členění a popis svazů Dle regionálního fytogeografického členění jsou Krkonoše spolu s Rýchorami samostatným fytogeografickým okresem v podoblasti sudetské flóry (Sudeticum), ležící v oblasti středoevropské lesní květeny (Hercynicum). Již výše jsem zmínila, že díky Úpskému A-O systému je na Rýchorách specifická květena. Její význam spočívá ve spojení subalpínské a submontánní a montánní vegetace. Udává se, že na Rýchorách roste až 680 druhů rostlin (FANTA 1968). Sněžné Domky leží v montánním vegetačním stupni, který je v Krkonoších výškově členěn od 800 m n.m. do 1 200 m n.m. (horní hranice lesa) (JENÍK 1996). Tento stupeň se vyznačuje souvislými lesy, dnes převážně smrkovými, v dosti špatném stavu, místy s bučinami. V době budního hospodaření do tohoto stupně začaly prostupovat luční enklávy. Hojně do tohoto stupně sestupuje i flóra subalpínská, a také se dobře začleňuje i flóra nižších poloh i hojná flóra ruderální (JENÍK 1996, FANTA 1968). Svaz Polygono-Trisetion Společenstva trojštětových luk většinou vytvářejí středně vysoké porosty na čerstvě vlhkých, živinami i bázemi středně zásobených, mírně kyselých až kyselých půdách (KRAHULEC et al. 1997). Trojštět žlutavý (Trisetum flavescens), ze kterého vychází název svazu, je sice v porostech zastoupen, ale nebývá dominantou. Tu většinou tvoří kostřava červená (Festuca rubra) a psineček obecný (Agrostis capillaris). Mezi diagnostické druhy této jednotky v Krkonoších patří: Bistorta major, Cardaminopsis halleri, Cirsium heterophyllum, Crepis succisifolia, Geranium sylvaticum, Phleum alpinum, Phyteuma spicatum, Poa chaixii, Silene dioica (KRAHULEC et al. 1997). Trojštětové louky se vyskytují ve všech horských polohách od nadmořské výšky asi 600 m až do výšky zhruba 1 000 m. Jen ve stinných a inverzních polohách mohou sestupovat i níže. V Krkonoších je tento svaz zastoupen zhruba dvěma asociacemi, které výškově vikarizují. K těmto asociacím lze přiřadit i odvozené fáze, které vznikají změnou 15

hospodaření. Např. při opuštění luk bez kosení velice rychle převládá Bistorta major, Hypericum maculatum nebo Holcus mollis. (KRAHULEC et al. 1997). Také luční porost na výzkumné lokalitě Sněžné Domky se při zakládání pokusu nacházel v určité degradační fázi. Část porostu svazu Polygono–Trisetion byla jako degradační fáze zařazena do asociace Geranio–Trisetetum melandrietosum (plocha značena jako horní – H, Obr. č. 10). A část tvoří degradační fázi porostu s dominantní Poa chaixii (plocha značena jako vzdálenější – V, Obr. č. 11). Tyto degradační fáze na luční enklávě ještě stále přetrvávají. Podrobně jsou popisovány v práci KRAHULEC et al. (1997).

Obr. č. 10: Pohled na horní plochu - H, svaz Polygono-Trisetion, degradační fáze Geranio-Trisetetum melandrietosum

16

Obr. č. 11: Pohled na vzdálenější plochu - V, svaz Polygono-Trisetion, degradační fáze s dominantní Poa chaixii

Svaz Nardo–Agrostion tenuis Tento svaz zahrnuje druhově poměrně dosti bohaté smilkové porosty kombinující submontánní a subalpínskou vegetaci. Velice často se však druhové složení kombinuje i s druhy z mezofilních luk (řád Arrhenatheretalia). Louky tohoto svazu jsou náhradními společenstvy po původních smrčinách a bučinách. Těžištěm výskytu jsou mezotrofní až oligotrofní stanoviště (KRAHULEC et al.1997). Diagnostické druhy: Agrostis capillaris, Anthoxanthum odoratum, Bistorta major, Campanula bohemica, C. rotundifolia, Cardaminopsis halleri, Carex pilulifera, Festuca rubra, Galium saxatile, Geranium sylvaticum, Gymnadenia conopsea, Hieracium lachenalii, Hypericum maculatum, Leontodon hispidus, Luzula luzuloides, L. multiflora,, Nardus stricta, Potentilla aurea, P. erecta, Ranunculus acris, Silene dioica, Silene vulgaris, Vaccinium myrtillus (KRAHULEC et al. 1997). I tento svaz je na našem území zastoupen v několika asociacích. Dle KRAHULEC et al. (1997) je v Krkonoších tento svaz zastoupen jednou asociací Sileno vulgaris– Nardetum. I tato asociace se díky komplikované situaci v zemědělství a z toho vycházející problematiky hospodaření na loukách, může nacházet v určitých degradačních fázích. Na luční

enklávě

Sněžné

Domky

byla

určena 17

degradační

fáze

Sileno–Nardetum

pleurozietosum (plocha značena jako bližší – B, Obr. č. 12). Podrobně je opět popsána v publikaci KRAHULCE et al.(1997). Druhové složení na pokusných plochách – viz. Příloha č. 4.

Obr. č. 12: Pohled na bližší plochu – B, svaz Nardo-Agrostion tenuis, degradační fáze Sileno-Nardetum pleurozietosum

18

3.2. Historie hospodaření Historie hospodaření na Rýchorách i v celých Krkonoších se datuje do 12. až 13. století, kdy do Krkonoš přicházeli první horníci a různí dobrodruzi. První zmínky o důlních pracích a rýžování zlata na Rýchorách jsou z roku 1241 (FANTA 1968). LOKVENC (1978) uvádí, že dle pověsti se rýžovalo zlato na Rýchorách již v roce 1012. Ve 14. a 15. století nastala vysoká míra kolonizace, která byla doprovázena klučením a žďářením lesa. Přestože hlavní obživou byla těžba dřeva a nerostných surovin, kolonisté zakládali kolem svých obydlí pole, louky a pastviny. Po třicetileté válce se situace mírně změnila a hlavním zdrojem obživy se začal stávat chov dobytka. Tak byla odstartována doba tzv. budního hospodářství. Okolo bud byly zpravidla tři zóny luk. Přímo u bud byly travní zahrady, kde byl porost kosen dvakrát až třikrát do roka a sklizeň byla vysoká díky poměrně hojnému hnojení a zavlažování. Druhá zóna měla menší intenzitu hospodaření. Byla pravidelně sekána nebo spásána. Jen jednou za několik let hnojena. Tato část luk byla druhově nejbohatší. Třetí zónu tvořila jednou za dva i více let kosená a nehnojená seniště. Porosty byly druhově chudé, nejvíce se vyskytovala Nardus stricta (HADINCOVÁ at el. 1997, SKÁLOVÁ et al. 1999). Blíže se historií Krkonoš zabývá LOKVENC (1978) Rýchorská osada patřila v nejstarších dobách k Maršovskému panství. V 16. století převzal toto panství Kryštof Gendorf. Osada se stala samostatnou obcí v roce 1873. Od roku 1932, patří osada k Žacléři. Kronika Josefa Demutha uvádí, že v roce 1901 zde bylo 54 domů s 282 obyvateli, kteří se živili pěstováním zvířat a obděláváním políček (materiály Muzea Žacléř). Na luční enklávě Sněžné Domky bylo původně pět trvale obydlených usedlostí. Obyvatelé chodili každý den do žacléřských dolů. Postupně však obydlí zanikala. První z těchto pěti chalup zanikla již v 19. století, druhá v roce 1925 a třetí v roce 1958 (VESELÝ VÝLET 1999). Zbylé dvě chalupy jsou v současné době využívány jako rekreační objekty. Ve vrcholové části Rýchor, tedy i na Sněžných Domcích se pěstovalo obilí (oves, žito, či ječmen) a také brambory. LOKVENC (1978) uvádí nejvyšší hranici pěstování ovsa a ječmene 990 m n.m., právě na Rýchorách. Krásně hospodaření na Rýchorách dokládá Obr. č. 13. O pěstování obilí se píše v již zmíněné kronice Josefa Demutha. O pěstování kulturních rostlin na Rýchorách se zmiňuje také JENÍK (1961), který uvádí, že uvedené plodiny se pěstovaly na Rýchorách ještě v šedesátých letech 20. století. Toto mě slovně potvrdil jeden z chalupářů na Sněžných Domcích. Je tedy zřejmé, že současný luční porost 19

na Sněžných Domcích musel být měněn dosevem trav a také byl ovlivněn plevelnými rostlinami. Důkazem toho je i výskyt druhu Bromopsis pumpelliana, který se vyskytuje v malé míře ve spodní části luční enklávy. V blízkosti tohoto druhu je také hojně zastoupen druh Arrhenatherum elatius a druh Dactylis glomerata. Z této kombinace druhů se vyvozuje, že na lokalitě byly přisévány druhy pícninářsky atraktivní (KRAHULEC, JIŘIŠTĚ 1997). Dále tento fakt vede k myšlence, že i v minulosti probíhaly na luční enklávě experimenty s pěstování výnosných travin V dobách rozkvětu zemědělských družstev byla luční enkláva údajně využívána pro pastvu, ale kvalita hospodaření nebyla nijak valná. Pravděpodobně od roku 1986 až do roku 1996 nebyla enkláva obhospodařována. V roce 1996 začala enklávu mulčovat firma ARAKIS ze Žacléře.

Obr. č. 13: Celkový pohled na osadu Rýchory v roce 1938. Z materiálu Muzea v Žacléři. 20

3.3. Současné hospodaření na luční enklávě Sněžné Domky V současné době část luční enklávy, včetně pokusných ploch, hospodářsky zajišťuje Správa KRNAP a část stále mulčuje firma ARAKIS. Tato firma mulčuje louku na podzim, což není zrovna vyhovující. Proto je snahou Správy KRNAP převzít hospodaření na celé enklávě. Hospodaření v celém národním parku i v jeho ochranném pásmu je velice závislé na dotacích. V současné době je možno využít dva druhy dotací. V prvé řadě jsou to dotace Ministerstva zemědělství ČR, pro podnikatele v zemědělské výrobě s intenzitou chovu hospodářských zvířat 0,15 velkých dobytčích jednotek (VDJ) na ha. Dotace jsou poskytovány žadatelům s výměrou nad dva hektary travního porostu. Dále je možno využít dotace z programu Péče o krajinu MŽP ČR na podporu údržby luk a pastvin, kterou poskytuje Správa KRNAP. Tato dotace je určena pro hospodáře s výměrou větší jak 0,5 ha travního prostu. V roce 1997 byly tyto dotace jen výjimečně poskytovány na mulčování. V roce 1998 však byla dotace poskytována na mulčování prováděné jednou i dvakrát ročně. Toto se však v roce 2001 změnilo a dotace na mulčování byla poskytována pouze v případě, že k mulčování dojde dvakrát ročně. Od roku 2002 jsou však již dotace na mulčování plně zrušeny (ROČENKA Správy KRNAP, 1997 – 2001). Tyto dotace jsou často využívány majiteli sjezdovek, pro které je mulčování nejjednodušším a nejekonomičtějším způsobem hospodaření na sjezdovkách, proto ho často používají. V současné době tedy probíhají na luční enklávě tyto typy hospodaření – kosení, mulčování, hnojení. Podrobnějším popisem vlivu různých typů hospodaření na luční společenstvo jsem se zabývala ve své bakalářské práci (MORAVCOVÁ 2000). Zde uvádím pouze hlavní charakteristiky jednotlivých typů hospodaření. Hnojení - Dodávání živin je důležitou součástí obhospodařování lučních porostů a je nezbytným doplňkem na pravidelně kosených loukách. Při nedodržení vhodné výživy vegetačního krytu luk a pastvin, dochází k narušení transportu živin a energie mezi rostlinou pokrývkou a půdou, k odčerpávání a vyplavování zásob živin z půdy a ke vzniku oligotrofních, živinami chudých a kyselých stanovišť. Na druhé straně nesmí docházet k přehnojování a eutrofizaci půdy. V obou případech je následkem rychlé ochuzování druhového složení a degradace vegetačního krytu (PÁTKOVÁ 1994).

21

Živiny odebrané sklizněmi biomasy jsou nahrazovány jednak z půdních zdrojů, jednak z atmosféry (zejména dusík) a konečně hnojením, popř. též migrací ze sousedních, výše položených pozemků. V souhrnu těchto zdrojů, představujících výživný režim stanoviště, má hlavní postavení hnojení, jehož vliv je mnohostranný. Ovlivňuje produkci biomasy, druhové složení porostu a v neposlední řadě pro zemědělce důležitou kvalitu píce (VELICH 1996). Hnojení ovlivňuje luční porosty jednak přímo tím, že podporuje růst všech zastoupených druhů a jednak nepřímo tím, že více podporuje růst náročnějších a hodnotnějších druhů a tím zlepšuje druhové složení porostu. Tak je možno vyváženým hnojením a využíváním během 2 - 3 let efektivně zlepšit méně hodnotné porosty (VELICH 1996). Vzhledem k tomu, že se nacházíme na území národního parku, přichází v úvahu pouze hnojení hnojem nebo kompostem. Pro hnojení luk je důležité, aby hnůj nebo kompost byly dobře zetlelé. Dobře vyzrálý kompost nesmí obsahovat větší množství amoniakálního dusíku ani produktů anaerobního rozkladu. Hmota musí mít "lesní" zápach, tmavě hnědou barvu, struktura jednotlivých komponent musí být téměř neznatelná. Takový kompost není vhodné déle skladovat, aby nedocházelo k jeho mineralizaci (JIŘIŠTĚ 1997). Autoři jako VELICH (1996) a KLEČKA, KUNZ et KOSÍK (1945) se shodují, že nejlepší je, pokud je hnůj kompostován. Při použití kompostu jsou nejmenší ztráty živin. Kompost je dle těchto autorů nejcennějším humusovým hnojivem pro louky a pastviny. Hnůj, ale i kompost, jsou hlavním zdrojem humusu v půdě (RYCHNOVSKÁ 1985). Chemické složení humusu zasahuje do fyzikálních, chemických a biologických vlastností půdy, čímž může podstatně ovlivnit

i

druhové

složení

porostu.

Dále

může

ovlivnit

dekompozici

opadu

(MORAVCOVÁ 2000). A právě kompost byl použit na hnojení v tomto experimentu (viz. níže). Kosení - Kosení je jedním z nejdůležitějších zásahů do vegetačního krytu. Je jednou z možností odstranění travní biomasy z porostu a tím velké možnosti ovlivnění kvality píce a složení porostu. Jak kosení ovlivňuje luční porost také záleží na počtu sečí a termínu seče. Kosení lze charakterizovat jako „disturbanci nadzemních částí biomasy“ (JAKRLOVÁ 1996). Je to vždy jednorázový zásah, který postihuje všechny rostliny najednou. Na tento druh stresu jsou luční společenstva určitým způsobem adaptována. I přesto však při následné obnově jsou vždy ve výhodě druhy, které jsou schopny rychlé regenerace. K těmto druhům patří zejména trávy, protože u nich při pokosu dochází pouze 22

k defoliaci (nesekají se pupeny). Naproti tomu druhy vyvíjející se pomaleji, které kvetou a dozrávají v pozdním létě, postupně snižují svoji konkurenční schopnost, což způsobí pokles jejich vitality a pozvolný ústup z porostu (KVÍTEK 1997). KLESNIL et. al. (1980) uvádí, že schopnost obrůstání jednotlivých druhů je závislá na množství zásobních látek uložených v podzemních orgánech. Konkrétní příklady vlivu kosení na luční společenstvo jsou popsány v mé bakalářské práci (MORAVCOVÁ 2000). Mulčování – Mulčování se velice často používá v zahradnictví a sadovnictví. Až v posledních letech se poměrně hojně rozmohlo mulčování luk, jako alternativní a poměrně levný způsob hospodaření. Mulčování lučního společenstva tedy konkrétně znamená pokosení a okamžité rozdrcení biomasy, která zůstane ležet na louce, kde se rozkládá. Mulčováním se mnoho prací nezabývá. Mulč má vliv nejen na druhové složení společenstva, ale i na další složky prostředí. A právě tímto vlivem se zabývá KLÍMOVÁ et KVÍTEK (1997). Specifická vrstva mulče má tedy vliv na tyto složky prostředí: 1. Struktura půdy – mulč má pozitivní vliv, slouží jako mechanická ochrana půdy a snižuje povrchový odtok, tedy erozi půdy. 2. Teplota půdy – mulčování relativně snižuje teplotu půdy. Záleží na barvě materiálu mulče. Pod světlým, čerstvým mulčem má teplota půdy tendenci klesat, zatímco pod tmavě šedým částečně rozloženým mulčem teplota klesá jen nepatrně. V průběhu času se samozřejmě účinek mulče mění vzhledem k postupnému rozkladu. 3. Kolísání teploty půdy – mulč redukuje kolísání teplot tím, že slouží jako izolační vrstva mezi teplotně relativně stálým půdním prostředím a kolísajícími teplotami přiléhající atmosféry. Pozitivní či negativní vliv snížené teploty půdy na rostliny není vždy jednoznačný. Například v chladnějších oblastech má všeobecně nižší teplota půdy pod mulčem negativní vliv na růst rostlin v jarním období. V létě již pak rostliny nestihnou vyrovnat vzniklé ztráty. 4. Hospodaření s vodou – mulčování výrazně mění hospodaření s vodou, což může být způsobeno různými jevy. Například různá schopnost materiálu vsakovat vodu. Pokud je větší schopnost mulče nasáknout vodu, srážky jsou jím pak zachyceny aniž by dosáhly půdy. Tuto schopnost lze využít při vyšší intenzitě srážek, aby nedocházelo k vyplavování živin. Obecně pomulčovaný porost má vyšší obsah vody v půdě, což je způsobeno již výše zmíněným ochlazováním 23

půdy a tím nižším výparem vody z půdy. Mulč na povrchu půdy potlačuje výpar nejvíce na počátku vegetační doby, čímž může zvýšit obsah přístupné půdní vlhkosti v následném období vegetace. Tímto se vysvětluje schopnost mulčovaných porostů lépe využívat vodu v půdě. 5. Koloběh živin v půdě – mulč může výrazně měnit stav živin v půdě. Například změnami jeho vlastního chemického složení. Tento vliv působí v interakci s kolísajícími faktory prostředí. V důsledku toho může být vliv mulče na růst rostlin a výnos jak pozitivní, tak negativní. Uvolňováním některých prvků z mulče, ať již vyplavením srážkami (zejména K) nebo uvolňováním při dekompozici (hlavně N, P), se také mění poměr živin v půdě. Jedním z kladných důsledků této změny je významné zvýšení obsahu humusu ve svrchních vrstvách půdy. Autoři dále uvádějí pozitivní vliv mulčování na fixaci dusíku a jeho zapojení do forem využitelných rostlinami. Rozklad rostlinných zbytků vyžaduje podstatné množství dusíku. Pokud mulč sám neobsahuje v dostatečném množství dusík, má tendenci odebrat dusík z půdy nebo z aplikovaných hnojiv. Tímto bodem lze vysvětlit, proč bylo i do tohoto experimentu zařazeno hnojení. Předpokládá se tedy, že aplikováním kompostu se podpoří rozklad mulčované biomasy (KRAHULEC et al. 1997, LEXA 2000, LEXA et KRAHULEC 2000). 6. Rozvoj kořenového systému - pod vrstvou mulče je často pozorován rozsáhlejší rozvoj kořenového systému rostlin. 7. Snížení přínosu škodlivých látek do půdy a podzemní vody - vrstva mulče slouží jako filtr a ochranná vrstva. 8. Uchycení semen – vrstva mulče výrazně snižuje možnost uchycení semen. Toho se využívá hlavně zahradnictví proti zaplevelení. V loukách to vede k postupnému snižování počtu zastoupených druhů s důležitým podílem generativní obnovy, což jsou zejména dvouděložné rostliny.

Vlivem mulčování na druhové složení porostu se blíže zabývá např. NIETZKE (1991), který porovnává mulčování 1 či 2 krát ročně a mulčování každý 2. a 3. rok. Mulčování dvakrát ročně lze použít jako náhradní opatření pro dvojí sečení v roce s odklizením biomasy. BAKKER (1989) udává, že reakce porostu dvakrát ročně mulčovaného je shodná s reakcí porostu dvakrát ročně koseného. 24

Mulčování jednou ročně se zdá být nejvýhodnější. Důležité je však období ve kterém se mulčování provádí. Jde o rané či pozdní mulčování. Tento časový interval je důležitý pro mineralizaci mulčovací hmoty. NIETZKE (1991) uvádí, že mulčování jedenkrát ročně v červnu i v srpnu vedlo, po počátečních přizpůsobivých reakcích , které leží v mezích normální variability, ke stabilnímu vegetativnímu stavu. Podrobněji se vlivem mulčování na luční společenstvo v tomto období dočtete v dalších částech této diplomové práce. Po sledování vlivu mulčování v delších intervalech (každý 2. a 3. rok) došel NIETZKE (1991) k těmto závěrům. Téměř na všech pokusných pozemcích během intervalu bez ošetření došlo k vývoji, který byl shodný s vývojem sukcesních ploch. To ho vedlo k závěru, že pro rostlinná společenstva se slabou produktivitou tato opatření zcela dostačují. Vývoj v posledních letech však ukazuje, že v tomto případě není možné dlouhodobé udržení rostlinných společenstev. U všech typických rostlinných společenstev došlo k úbytku počtu druhů. Tato opatření se hodí tedy převážné pouze k zabránění rozrůstání křovisek. Při mulčování se vždy musí brát ohled na rychlost rozkládání mulčované biomasy. Zdá se, že mulčování se nehodí do porostů, kde je nutný export živin. Naopak na stanovištích s pomalým mikrobiálními procesy, které ovlivňují rozklad biomasy, by mulčování vedlo k hromadění surového humusu a odpadu na povrchu půdy, proto je v takovémto případě nutné podpořit mikrobiální činnost přihnojování, jak již bylo zmíněno výše (KRAHULEC et al. 1997).

25

Obr. č. 14: Mezotrofní horská louka na Sněžných Domcích, 980 m n.m., GeranioTrisetetum melandrietosum. (Převzato z KRAHULEC et.al., 1997).

26

4. Klimatické poměry daného území v období sledování experimentu Při sledování vlivu mulčování je velice důležité sledovat také změny v podnebí i v počasí. A to zejména proto, že na klimatu je velice závislá rychlost dekompozice mulčované biomasy. Na změny počasí však také velice reaguje produkce biomasy rostlin. Často je nejvyšší produkce spojena s příznivými roky (HADINCOVÁ et al. 1997). Na změnu klimatu reagují rostliny nejen v tom daném roce, ale většinou ve větší míře v následující sezóně (HERBEN et al. 2003). Na tyto změny jsou citlivější jednoděložné rostliny. A vzhledem k tomu, že ve své práci sleduji i změny v množství biomasy jednoděložných a dvouděložných rostlin, je pro mě informace o počasí důležitá. Přímo u Rýchorské boudy je umístěna meteorologická stanice – 1 101,3 m n. m. Správa Krkonošského národního parku mě poskytla data z této meteorologické stanice. K dispozici jsem měla hodnoty průměrných měsíčních teplot a průměrné úhrny srážek v letech 1997 až 2001. Data z roku 2002 chybějí, protože na jaře roku 2003 ještě nebyla zpracována. Z těchto hodnot průměrných měsíčních teplot a úhrnů srážek jsem sestavila klimatogramy pro jednotlivé roky. Do každého klimatogramu je také vepsaná průměrná teplota a průměrné úhrny srážek daného roku. Klimatogram dobře vystihuje průběh počasí během roku a zejména jsou dobře viditelné extrémní hodnoty hlavně úhrnů srážek v některých rocích. Jednotlivé roky můžeme porovnat s klimadiagramem na Obr. č. 5, který by měl vystihovat dlouhodobý vývoj klimatu. Podrobné tabulky s měsíčními průměrnými teplotami a úhrny srážek jsou v Příloze č. 1.

27

RÝCHORY 1997 [1101,3]

srážky (mm) [97,45]

III

IV

V

VI

VII

VIII

teplota (°C) [6,3]

IX

X

XI

XII

měsíc

Klimatogram č. 1 pro rok 1997: V tomto roce chybí úhrny srážek za měsíc leden a únor a průměrné měsíční teploty za leden, únor a březen. V těchto měsících meteorologická stanice údaje neměřila. Nejvyšší úhrn srážek v tomto roce byl 328 mm v červenci.

srážky (mm) [108]

I

teplota (°C) [4,4]

RÝCHORY 1998 [1101,3 m]

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

XI

XII

měsíc

Klimatogram č. 2 pro rok 1998: Nejvyšší úhrn srážek v tomto roce byl 243 mm v listopadu.

28


I

II

RÝCHORY 1999 [1101,3 m]

III

IV

V

VI

teplota (°C) [4,7]

VII

VIII

IX

X

XI

XII

měsíc

Klimatogram č. 3 pro rok 1999: Nejvyšší úhrn srážek v tomto roce byl 152,4 mm v prosinci.


I

II

RÝCHORY 2000 [1101,3 m]

III

IV

V

VI

VII

VIII

teplota (°C) [5,5]

IX

X

XI

XII

měsíc

Klimatogram č. 4 pro rok 2000: V tomto roce byl nejvyšší úhrn srážek 200 mm v březnu, ale v dubnu bylo naopak extrémní sucho s 13 mm srážek.

29

srážky (mm) [101]

I

II

teplota (°C) [4 ]

RÝCHORY 2001 [1101,3 m]

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

XI

XII

měsíc

Klimatogram č. 5 pro rok 2001: V tomto roce chybí údaje o průměrné teplotě v září (meteorologická stanice neměřila). Nejvyšší srážky byly v tomto roce v září – 195 mm.

30

5. Metodika Tento experiment byl založen v roce 1997. První tři roky sledoval experiment Martin Lexa na jehož práci navazuji (Lexa 2000, LEXA et KRAHULEC 2000). Převzala jsem tedy nejen design, metodiku pokusu a označení ploch, ale také veškerá data z předcházejících let. Zpracovávala jsem tedy šestiletou řadu dat. Na luční enklávě Sněžné Domky jsou vytyčeny tři pokusné plochy. Jednotlivé plochy jsou na stanovištích, které se od sebe vlhkostně i troficky liší (viz. Obr. č. 16): Charakteristika stanoviště Sušší – živná plocha

Označení plochy v tabulkách

Degradační fáze lučního

a v přílohách

společenstva

H – Horní plocha

Geranio –Trisetetum melandrietosum

Sušší – méně živná plocha B – Bližší plocha (směrem Sileno–Nardetum (druhově bohatší)

k Rýchorské boudě)

Vlhčí – živná plocha

V

–

(směrem

Vzdálenější od

pleurozietosum plocha porost Poa chaixii

Rýchorské

boudy)

Tyto pokusné plochy (bloky) byly o velikosti 50x50 m. Každá z těchto ploch byla rozdělena na 4 čtverce o rozměrech 25x25 m, označené jako A, B, C, D. V každém čtverci se prováděl jiný typ hospodaření (management, treatment). V kombinaci byly tyto typy managementu: mulčováno – hnojeno (MH), mulčováno – nehnojeno (MN), koseno – hnojeno (KH), koseno – nehnojeno (KN) (viz. Obr. č. 15). V jednotlivých plochách a jejich čtvercích A, B, C, D nebyly kombinace managementu shodné. Pro statistické zpracování je vhodné použít takovéhoto uspořádání ve znáhodněných blocích (LEPŠ 1996). V terénu byly plochy vytyčeny dřevěnými kolíky. V roce 2001 k nim byly do země přibity hliníkové plíšky. Toto opatření bylo provedeno po zkušenostech z minulých let, kdy v případě zmizení kolíku lze místo dohledat pomocí detektoru kovů.

31

Obr. č. 15 : Rozmístění pokusných ploch na luční enklávě Sněžné Domky. Typy managementu (MH – mulčováno, hnojeno; MN – mulčováno, nehnojeno; KH – koseno, hnojeno; KN – koseno, nehnojeno). 32

Obr. č. 16: Letecký snímek luční enklávy Sněžné Domky s vyznačenými plochami, na kterých probíhá experiment. 33

5.1. Sledování změn vegetace V každém z 12 čtverců, které se liší vlhkostí a trofií a dále způsobem obhospodařování, byly náhodným výběrem založeny vždy 2 trvalé plošky o rozměrech 1x1 m (v jednotlivých čtvercích jsou trvalé plošky označeny takto: A1, A2, B1, B2, C1, C2, D1, D2). Každá trvalá ploška byla rozdělena na 9 podčtverců o rozměrech asi 0,33x0,33 m. Podčtverce jsou očíslovány 1 – 9 (viz. Obr. č. 17). V jednotlivých podčtvercích jsem každý rok určovala druhové složení a odhadovala pokryvnost jednotlivých druhů. Tento typ trvalých plošek užívali ve svých pracích např. KRAHULEC (1994), PÁTKOVÁ (1994), HEJCMAN (2002). Často se užívá v případě, že se předpokládá malá změna v trvalých plochách (HERBEN et MÜNZBERGOVÁ 2001). Tímto typem trvalé plošky získáme příslušný počet odhadů pokryvnosti, které jsou mnohem přesnější než u klasického fytocenologického snímkováni. Tyto odhady pokryvnosti můžeme sečíst a tak získat celou pokryvnost v ploše. Dále získáme odhad frekvence. HERBEN et MÜNZBERGOVÁ (2001) uvádějí, že právě tento typ trvalé plošky, kdy 1 m2 je dělen na podplochy 3x3, v nichž se odhaduje pokryvnost s přesností na 25%, je rozlišovací schopnost srovnatelná s metodou „point-quadrat“ se sto vpichy. Tato metoda je tedy velice přesná. Pro odhad pokryvnosti byla zvolena třístupňová stupnice: 1 = druh s pokryvností do 25% 2 = druh s pokryvností 25 – 50% 3 = druh s pokryvností nad 50% Pokryvnost jsem odhadovala metodou nadzemní frekvence (shoot frequency), kdy jsem zaznamenávala druhy, které do čtverečku zasahovaly svými nadzemními orgány (nejen ty, co ve čtverečku koření). Při záznamu floristického složení získáváme tedy i odhad frekvence druhu v ploše 1x1 m. Zastoupení druhu pouze v jednom podčtverci plošky odpovídá zhruba 11% frekvenci daného druhu v plošce a zastoupení ve všech devíti podčtvercích plošky odpovídá 100% frekvenci daného druhu v plošce. V terénu byly trvalé plošky fixovány novodurovými trubkami, které byly vždy u pravého horního a levého dolního rohu, jestliže pozorovatel stojí čelem proti svahu. Novodurové trubky byly vsazeny do země na úroveň povrchu půdy, aby nepřekážely 34

mulčovacímu stroji. K těmto trubkám byly pásmem naměřeny vzdálenosti od dřevěných kůlů, (vždy 3 – 4 vzdálenosti), kterými byly fixovány celé čtverce 25x25 m. V roce 2001 ke každé novodurové trubce byl přibit hliníkový plíšek pro lepší dohledání trvalé plošky pomocí detektoru kovu. Každoročně brzy na jaře jsem vyhledávala trvalé plošky za pomocí pásma, detektoru kovů a některých kolegů. Do trubek jsem vždy vsadila kolík dostatečně vysoký tak, aby byl v létě ve vzrostlém porostu vidět. Tak bylo zajištěno snadné nalezení trvalých plošek v porostu, pokud ovšem některý z kolíku během jara díky aktivním turistům, či zvěři nezmizel. Záznam o stavu vegetace (cévnatých rostlin) ve všech 24 trvalých ploškách jsem prováděla vždy v druhé polovině června, v době maximálního rozvoje vegetace, pomocí dřevěného skládacího rámu o rozměrech 1x1 m, který jsem pokládala na povrch půdy tak, aby jeho rohy odpovídaly zapuštěným novodurovým trubkám (viz. Obr. č. 18). V každé straně rámu byly zářezy, které umožňují nasunutí kovových prutů, jež dělí plošku 1 m2 na 9 podčtverců. V trvalých ploškách bylo zaznamenáno celkem 44 rostlinných druhů. Poznámka k určování druhů: V trvalých ploškách se vyskytují druhy Anthoxanthum odoratum i A. alpinum. Při zaznamenávání pokryvnosti nebyly tyto druhy rozlišovány a v tabulkách a ve výsledných grafech je uveden pouze druh Anthoxanthum odoratum. Stejně tomu bylo i s druhy Rumex acetosa a Rumex alpestris, které se ve sterilním stadiu velice špatně rozlišují. V tabulkách a výsledných grafech je uveden pouze druh Rumex arifolius, pod nímž se však skrývá i druh Rumex acetosa.

7

8

9

4

5

6

1

2

3

1m

Obr. č. 17: Schéma trvalé plošky 35

1m

Obr. č. 18: Přiložení rámu k trvalé plošce do vegetace. Technicky management zajišťovala Správa KRNAP. Plochy byly dle treatmentu zmulčovány či pokoseny a z kosených ploch byla biomasa vyhrabána za pomoci brigádníků. Biomasa se dále dle počasí sušila nebo kompostovala. Mulčovací stroj rozdrtil (rozsekal) biomasu asi na 5cm velké kousky (dle nastavení stroje). Kosení a mulčování bylo prováděno jednou ročně vždy hned na začátku července. V roce 1996 (ještě před založením experimentu) byla horní plocha (H) v červenci posekána a seno odvezeno, a potom v říjnu téhož roku celá luční enkláva zmulčována firmou ARAKIS. V roce 1998 byla zmulčovaná biomasa odstraněna ze čtverců až po dvou měsících (LEXA 2000). Ke hnojení je používán kompost lokálního původu. Ve sledovaném období 1997 – 1999 byly plochy pohnojeny pouze v roce 1998. V roce 2000 byla pohnojena horní plocha (H) a bližší plocha (B) a to poměrně hodně a bohužel ne dosti kvalitním kompostem. Vzdálenější plocha (V) nebyla v tomto roce pohnojena z technických důvodů vůbec. V dalším roce (2001) byl kompost díky vysokému množství a nízké kvalitě nedostatečně rozložen. Proto byla pohnojena pouze plocha vzdálenější (V). V roce 2002 vzhledem k nepříznivému počasí nebylo hnojení provedeno. Plochy se budou hnojit na jaře roku 2003.

36

5.2. Odebírání biomasy Vyšší polohy jsou typické svým velice proměnlivým počasím. A tato proměnlivost se velice odráží v reakci vegetačního krytu a zejména ve zřejmém kolísání množství biomasy (HADINCOVÁ et al. 1997). V mém případě se toto projevilo na jaře roku 2000, kdy poměrně brzy roztál sníh a okamžitě nastalo velké sucho. Tímto způsobený nedostatek vláhy a vody měl za následek velice malé množství vzrostlé nadzemní biomasy. Proto jsem se po poradě s vedoucím diplomové práce rozhodla odebírat biomasu a sledovat změny v jejím množstvím během třech vegetačních období (rok 2000 až rok 2002). Tři vegetační období jsou pro sledování změny produkce biomasy, pokud odebíráme biomasu pouze jednou ročně, pravděpodobně velice krátká doba. I přesto bych se ráda pokusila o zhodnocení množství biomasy jednoděložných a dvouděložných rostlin vzhledem k rozdílnému hospodařeni a s ohledem na množství srážek a průměrné teploty. Biomasu jsem odebírala jednou ročně vždy na konci července, těsně před tím, než byl proveden managementový zásah ve čtvercích. Vzorky jsem odebírala každý rok na stejném místě, vždy 1 m vlevo od jedné z trvalých plošek (plošky značené jako A1, B1, C1, D1) ve čtverci s rozdílným hospodařením. Pouze v bližší ploše (B) u plošky A1 jsem biomasu odebírala vpravo od trvalé plošky. K odebírání biomasy jsem použila rámu pro sledování změn vegetace na trvalých ploškách. Biomasu jsem ostříhala vždy v 1. a 9. podčtverci (viz. Obr. č. 19) a tím jsem získala směsný vzorek biomasy (2/9 m2). Biomasu jsem stříhala nůžkami 3 - 5 cm nad povrchem půdy. Při sestřihu jsem se snažila napodobit kosení. RYCHNOVSKÁ (1987) uvádí, že při simulaci kosení se doporučuje 6 cm nad zemí, KETTNEROVÁ (1991) použila pro simulaci kosení sestřih 5 cm nad zemí, ale HADINCOVÁ et al. (1997) stříhali biomasu 1 – 2 cm nad zemí s poznámkou simulace kosení. Ve skutečnosti velikost strniště závisí na nastavení sekací lišty, která je odlišná s lokálním hospodařením. Odebranou biomasu jsem po přenesení do laboratorních podmínek rozebrala na jednoděložné a dvouděložné rostliny a stařinu. Stařina je v mém případě definována jako stojící mrtvá biomasa. Oddělenou biomasu jsem předsušila při pokojové teplotě a pak dala do sušičky na 24 hodin při 60°C. Výsledkem je tedy množství sušiny na 2/9 m2, které je přepočítáno na 1 m2.

37

7

8

9

4

5

6 1m

1

2

3

1m

Obr. č. 19: Schéma plošky při odebírání biomasy. V označených podčtvercích 1 a 9 jsem ostříhala biomasu.

5.3. Půdní vzorky Vzhledem k tomu, že Martin Lexa, který pracoval na tomto experimentu v letech 1997 – 1998, odebíral půdní vzorky pro zjištění množství popelovin (LEXA 2000), měla jsem snahu v tomto v dalších třech letech pokračovat. Martin Lexa odebíral půdní vzorky pomocí Kopeckého válečku. Já jsem zvolila metodu odebírání půdních vzorků pomocí „zahradnické lopatky“. Po odhrnutí vrchní vrstvy porostu a opadu, jsem v hloubce asi 10 – 15 cm vyjmula zeminu. Půdu jsem odebírala v každém čtverci s rozdílným hospodařením, vždy na třech místech. Získala jsem tak 12 směsných vzorků půdy. Vzorky jsem odebírala každoročně v srpnu či začátkem září. Zeminu jsem dala do igelitových sáčků a přenesla do laboratoře Správy KRNAP. Vzorky byly usušeny a dále jejich analýzu prováděla paní Řezníčková z laboratoře Správy KRNAP. Díky paní Řezníčkové jsou za období roku 2000 – 2002 k dispozici úplné analýzy půdních vzorků ze Sněžných Domků, které najdete v Příloze č. 2 této diplomové práce. Martin Lexa uvádí ve své práci pouze množství popelovin. Proto i já ve výsledcích uvádím tuto informaci. V obou případech bylo množství popelovin získáno metodou spalování za sucha (ztráta žíháním). Tato metoda mohla být použita, protože v půdě se nevyskytují uhličitany. 38

Jak již bylo zmíněno výše, mulčování může mít vliv na změnu koloběhu živin v půdě (KVÍTEK 1997). Například uvolňování dusíku při dekompozici může výrazně změnit složení půdy a tím také druhové složení vegetace. Dle NĚMEČEK et al. (1990) je dobrým ukazatelem dobré dekompozice a vytváření humusu poměr C : N. Pokud je dobrá kvalita půdy a vytváří se dobře humus, tak jsou čísla poměru malá. Pokud však dochází k hromadění surového humusu, tedy hromadění organických látek, je poměr C : N vysoký. Proto budu sledovat i tento poměr. Množství C jsem získala vydělením množství spáleného humusu číslem 1,72 (dle KUBÍKOVÁ 1971).

5.4. Ostatní měření na lokalitě Martin Lexa v období 1997 – 1998 sledoval dekompozici mulčovaného materiálu (LEXA 2000, LEXA et KRAHULEC 2000). Při sledování porovnával rychlost dekompozice lokální biomasy a rychlost dekompozice celulózy. V tomto případě probíhala rychlost dekompozice přibližně stejně. Nejrychlejší rozklad byl během prvních 10 měsíců, kdy se hmotnost biomasy snížila o 50%. Ve čtvercích s rozdílným hospodařením se rychlost dekompozice nijak výrazně nelišila. Lexa tedy nezaznamenal vliv mulčování a hnojení na průběh dekompozice během dvou let. Rozdílný průběh dekompozice byl průkazný mezi jednotlivými plochami, které se vhkostně a troficky liší. Nejrychlejší rozklad probíhal na vzdálené ploše – V, která je nejvlhčí a na živiny nejbohatší. Dle jeho výsledků mají největší vliv na rychlost dekompozice klimatické podmínky. Pro rychlou dekompozici jsou třeba vysoké srážky i vysoké teploty ve vegetačním období, kdy dekompozice probíhá nejrychleji. Dále jsou každoročně po celý průběh experimentu z každého z 12ti čtverců odebírány půdní vzorky pro zjišťování abundance pancířníků (Oribatida) a žížalovitých (Lumbricideae). Toto sledování provádí Dr. Pižl a Dr. Starý z Ústavu půdní biologie v Českých Budějovicích.

39

5.5. Analýza dat 5.5.1. Hodnocení změn vegetace Hodnocení změn pokryvnosti v závislosti na čase a změně hospodaření jsem provedla pomocí metody přímé gradientové analýzy (RDA) – Redundancy Analysis, v programu CANOCO for Windows 4.5. Ještě před tím jsem však provedla nepřímou ordinaci (DCA) – Detrended correspondence analysis, pro zjištění délky gradientu (lengths of gradient). Zjištěním délky gradientu se mohu dále rozhodnout, zda použít lineární či unimodální metodu pro přímou ordinaci. Jde o to, jaký typ chování druhů k proměnným prostředí očekávám. Zda lineární, kdy druh má maximum výskytu buď při maximální nebo minimální hladině proměnné prostředí, nebo unimodální (zvonovitý), kdy druh může mít maximum kdekoli. V případě, že velikost gradientu je větší než 4, měla by se použít unimodální metoda. Pokud je gradient menší jak 3, je dobré použít lineární metody (HERBEN et MÜNZBERGOVÁ 2001). Pro přímou analýzu RDA jsem použila data dvojího typu. V prvém případě jsem udělala analýzu na úrovni podčtverců, kdy jako vstupní data byly brány veškeré pokryvnosti ze všech podčtverců (9 podčtverců o velikosti asi 0,33 x 0,33 m v 1m2). Ve druhém případě jsem provedla analýzu na úrovni čtverců, kdy vstupními daty byly průměry pokryvností 9 podčtverců pro každý druh. Pracovala jsem tedy s průměrnými hodnotami v celém 1m2. Při takovéto analýze se ztratí rozdíly mezi podčtverci, ale mohou se lépe ukázat větší trendy. Odhad

statistické

významnosti

závislosti

mezi

proměnnými

prostředí

a

pokryvnostmi jsem provedla Monte Carlo permutačním testem. V prvém případě (analýza na úrovni podčtverců) jsem však nejdříve připravila randomizační soubor v programu GENPERM, díky němuž nedošlo k randomizaci 9 podčtverců. Ty se držely u sebe. Tento soubor se pak načetl do programu Canoco a v Monte Carlo permutačním testu bylo provedeno 199 permutací. Program GENPERM je k dispozici ke stažení na stánkách Katedry Botaniky UK (www.botany.natur.cuni.cz). V druhém případě (analýza na úrovni čtverců) bylo zvoleno 499 permutací v Monte Carlo permutačním testu. Randomizace byla provedena v blocích. rafické výstupy ordinačních diagramů (grafů) jsem vytvořila v programu CANODRAW 4.0. 40

Poznámka: Statisticky vzdělaný a všímavý čtenář této diplomové práce si pravděpodobně povšiml jedné zvláštnosti v uspořádání pokusu. Dvě trvalé plošky ve čtvercích s rozdílným hospodařením jsou pseudoreplikací. Tuto skutečnost jsem při analýze opominula vzhledem k tomu, že velikost experimentu byla přizpůsobována mechanizaci, která provádí managamentové zásahy, velikost těchto čtverců je 25 x 25 m a trvalé plošky nikdy nejsou příliš u sebe. Dále porost je poměrně homogenní, takže tyto dvě trvalé plošky jsou brány vlastně jako opakování. A při zakládání experimentu, kdy se předpokládal rozdíl mezi troficky odlišnými plochami, šlo zejména o odhadnutí variability ve čtvercích. Závislými proměnnými byly hodnoty všech druhů. Testovanými nezávislými prostředí byly vždy interakce daného zásahu s časem. Konkrétně mulčování x čas, kosení x čas, hnojení x čas, nehnojení x čas (v grafické úpravě mul*time, kos*time, hno*time, neh*time). Dále jsem testovala vliv interakce kombinace dvou zásahů s časem, tedy interakce mulčování a hnojení s časem, mulčování a nehnojení s časem, kosení a hnojení v čase, kosení a nehnojení v čase. Grafické výstupy z této analýzy jsem do výsledků neuváděla, vzhledem k tomu, že tato interakce je dobře viditelná v grafech analýzy jednotlivých zásahů v čase. Druhy, jejichž směry (šipky) jsou mezi osami jednotlivého hospodaření se přiklánějí k dané kombinaci hospodaření a čím je jejich šipka delší, tím více jsou touto kombinací hospodaření podporovány. Jako kovariáty byly čas, kód plošky a blok. Protože čas je brán jako kontinuální proměnná, je interakce času se zásahy také proměnnou kontinuální, což interpretují šipky na grafickém vyjádření. To znamená, že souhlasný směr šipky druhu s šipkou pro určitý zásah a čas (např. mul*time v grafickém výstupu) vyjadřuje, že pokryvnost druhu se zvětšuje na plochách s tímto typem zásahu. Analýzu jsem provedla jak s centrováním a standardizací v rámci druhů, tak bez standardizace pouze centrování na druhy. Při standardizaci v rámci druhů se dává větší váha druhům, jejichž pokryvnost je malá. Z analýzy byly odstraněny druhy, které se vyskytovaly ve snímcích jen jednou, tedy s nejmenší frekvencí výskytu. Byly to druhy Acer pseudoplatanus juv., Galium album, Galium pumilum.

41

Poznámka k ukládání dat: Data jsem ukládala do programu Microsoft Excel. Do řádků jsem zapisovala snímky (kód snímku) a ve sloupcích byly zaznamenány druhy. Dále jsem do sloupců zaznamenala způsob hospodaření, kdy jsem psala každý způsob hospodaření zvlášť do sloupce a vždy pro daný zásah jsem použila označení 1 a 0 ( např. pokud byla plocha mulčována a hnojena tak ve sloupcích s těmito zásahy byla 1 a ve zbylých 0). Označení bloků bylo také binární, kdy v každém sloupci zvlášť byl blok 1 až 3 a označení bylo 1 nebo 0. Čas byl značen jako 1 až 6.

5.5.2. Hodnocení změn množství biomasy Hodnocení změny množství biomasy v závislosti na změně hospodaření v čase jsem testovala v programu STATISTICA 5.5. jako analýzu variance (ANOVA) s opakovanými měřeními. Závislými proměnnými byly množství biomasy a čas, nezávislými proměnnými prostředí byly zásah a čas (čas byl faktor vřazený do subjektu, within factor). Vzhledem k malému množství dat byly opominuty bloky. Grafický výstup jsem provedla také v programu STATISTICA 5.5 typem grafu Box and Whisker plot.

42

6. Výsledky 6.1. Změny vegetace 1. Výsledky nepřímé ordinace (DCA) – Detrended correspondence analysis pro zjištění délky gradientu. Délka gradientu v analýze byla 3,57 (viz. Tab. č. 1). Tato délka gradientu je mezi 3 – 4, přičemž se doporučuje použít lineární metody při délce gradientu menším jak tři a unimodální metody se doporučují používat při délce gradientu větším jak 4. Po konzultaci s Mgr. Zuzanou Münzbergovou jsem se nakonec rozhodla, že použiji metodu lineární, protože výsledky se lépe prezentují. Axes

1

Eigenvalues : Lengths of gradient : Cumulative percentage variance of species data : Sum of all

2

3

4

0.280 3.571

0.221 3.396

0.162 2.597

0.155 2.921

7.1

12.7

16.9

20.8

eigenvalues

Total inertia 3.933

3.933

Tab. č. 1: Výstup z nepřímé ordinace DCA. Délka gradientu (lengths of gradient) je 3,57. 2. Analýza na úrovni podčtverců. Při této analýze jsem tedy použila jako vstupní data veškeré zápisy ze všech podčtverců. Testovanými nezávislými proměnnými byly jednotlivé typy hospodaření v interakci s časem a interakce kombinace zásahů v čase. Kovariáty byly čas, kódy plošek a bloky, v případě interakce kombinace zásahů také interakce zásahu s časem. Při této analýze jsem vzala data ze všech tří bloků dohromady. Výsledný ordinační diagram této analýzy Graf č.1 ukazuje vliv mulčování (mul*time), kosení (kos*time), hnojení (hno*time) a nehnojení (neh*time) v čase na jednotlivé druhy. Ordinační diagram z výsledků analýzy vlivu interakce kombinace zásahů v čase nezobrazuji, protože, jaké druhy se přiklánějí k určitým kombinacím hospodaření je zřetelné i z Grafu č. 1. Výsledky z této analýzy jsou pouze doplňujícími informacemi. Pokud jsou směry (šipky) jednotlivých druhů shodné nebo téměř shodné se směrem zásahu, znamená to, že druhy jsou tímto managementem podporovány. Naopak druhy s opačným směrem jsou tímto zásahem potlačovány. Délka směru ukazuje velikost vlivu zásahu na daný druh. Směr (šipky, osy) interakce kombinace zásahů v čase by vždy ležel 43

mezi jednotlivými zásahy. Pokud leží tedy druhy mezi osami různých zásahů, jsou touto kombinací zásahů podporovány. Výsledky analýzy RDA v případě vlivu jednotlivých zásahů s časem, ukazují, že první kanonická osa postihla 1,7% variability a druhá kanonická osa 0,5% variability. Dohromady tedy obě osy postihly 2,2% variability celkového souboru. Monte Carlo permutační test ukázal, že vliv jednotlivých typů hospodaření na změnu pokryvnosti druhů je signifikantní, tedy průkazný na 1,5% hladině průkaznosti (P = 0,015). Axes

1

Eigenvalues : 0.006 Species-environment correlations : 0.291 Cumulative percentage variance of species data : 1.7 of species-environment relation: 77.9

2

3

4

Total variance

0.002 0.239

0.070 0.000

0.041 0.000

1.000

2.2 100.0

22.4 0.0

34.3 0.0

Sum of all eigenvalues Sum of all canonical eigenvalues

0.345 0.008

Test of significance of all canonical axes : Trace = 0.008 F-ratio = 12.010 P-value = 0.0150

Tab. č. 2: Výstup z přímé ordinace RDA testující vliv jednotlivých zásahů v interakci s časem. Analýza na úrovni podčtverců. Pokud porovnáme množství variability zachycené poslední kanonickou osou a první nekanonickou osou (v Tab. č. 2 jsou osy označeny jako osa 2 a 3) zjistíme, že nekanonická osa postihuje 10krát více variability než druhá kanonická osa. Z tohoto srovnání je zřejmé, že i přes to, že vliv mulčování, kosení a hnojení je statisticky průkazný, tak z mnohem větší části změny v pokryvnosti druhů a změny v druhovém složení ovlivňují ještě další faktory, které nebyly testovány. Hlavním zdrojem variability v tomto případě je pravděpodobně rozdíl mezi bloky Ve výsledcích analýzy RDA v případě interakce kombinovaných zásahů v čase, vyšla statistická průkaznost v Monte Carlo permutačním testu P = 0,015. Opět je tedy tento vliv statisticky průkazný na 1,5% hladině průkaznosti.

44

Jak jsem již zmínila v kapitole 5.5., popisující metodu analýzy dat, prováděla jsem analýzu dat centrovaných a standartizovaných přes druhy i bez standardizace ke druhům. Vzhledem k tomu, že v grafickém výstupu jsou výsledky stejné či velice podobné, rozhodla jsem se prezentovat již jen výsledky analýzy bez standardizace (data byla pouze centrována na druhy). Analýza dat centrovaných a standartizovaných přes druhy byla statisticky průkazná na 0,5% hladině průkaznosti (P = 0,005).

0.4

neh*time

kos*time

Linavul Cardhal Galetet Luzuluz Bistmaj Crepcon Po achai Rumace Siledio Hypemac Anemnem Ranupla Avenfle Deschces Anthodo Alopprat Festrub Holcmol Arrhela Agrocap

mul*time

0. 4

hno*time

-0.4

0.4

Graf č. 1: Ordinační diagram analýzy RDA, vliv jednotlivých zásahů v interakci s časem. Analýza na úrovni podčtverců (P = 0,015). Z Grafu č. 1, který zobrazuje výsledek analýzy RDA vliv zásahu v interakci s časem na změnu vegetace, můžeme vyčíst, že mulčování a kosení mají protichůdný vliv na složení vegetace. Tedy druhy, které kosení podporuje, mulčování potlačuje. Většina druhů směřuje ke kosení (především druhy Agrostis capillaris, Luzula luzuloides, Silene dioica, Linaria vulgaris a Anemone nemorosa), pouze druhy Galeopsis tetrahit, Crepis 45

conyzifolia,

Rumex

acetosella,

Deschampsia

cespitosa,

Alopecurus

pratensis,

Arrhenatherum elatius směřují k mulčování. Kromě druhu Crepis conyzifolia jsou z dvouděložných rostlin podporovány druhy spíše plevelné, které nejsou pravidelnou součástí kosených luk. Druh Galeopsis tetrahit je jednoletá rostlina, schopná dobře klíčit na nahromaděné mulčované biomase. Druh Rumex acetosella se vyskytuje pouze v bližší ploše, která je živinami chudší (oligotrofní) a i tento druh se v kosených loukách většinou nevyskytuje. Druh Crepis conyzifolia na mulčovaných plochách zatím neubývá a pravděpodobně se dokáže dobře prosadit. Dále jsou mulčováním podporovány zejména trávy Alopecurus pratensis, Arrhenatherum elatius a Deschampsia cespitosa. Zajímavé je postavení druhu Holcus mollis jehož směr a postavení je shodné s hnojením. Je tedy tímto zásahem plně podporován. Ke hnojení se dále blíže přiklánějí druhy Avenella flexuosa, Campanula rotundifolia a Ranunculus platanifolius. Kosení plně podporuje zejména druhy Agrostis capillaris a Luzula luzuloides. Pokud se podíváme, kterým druhům vyhovuje určitá kombinace hospodaření, je zřejmé, že na plochách mulčovaných a hnojených zvyšoval svoji pokryvnost druh Arrhenatherum elatius a Alopecurus pratensis. Mulčované plochy, které nebyly hnojeny, preferovaly druhy Galeopsis tetrahit, Crepis conyzifolia a Rumex acetosella. A kombinace kosení a hnojení podporovala zejména druhy Silene dioica, Anemone nemorosa, Hypericum maculatum, Anthoxanthum odoratum, a dále se této kombinaci pravděpodobně více přiklánějí druhy Avenella flexuosa a Festuca rubra.

3. Analýza na úrovni čtverců. Tyto analýzy jsem prováděla úplně stejně jako předchozí. Pouze vstupními daty nebyla veškerá data ze všech podčtverců, ale průměry pokryvností z 1m2. Opět jsem analyzovala interakci jednotlivých zásahu s časem a interakci kombinace zásahů v čase. V grafické podobě opět prezentuji pouze výsledky analýzy jednotlivých zásahu v interakci s časem. Nezávislé proměnné a kovariáty jsou stále stejné. Pouze zde jako kovariáty jsou kódy ploch (nikoli plošek, jako v prvém případě). I přesto, že jsem analyzovala soubory centrované a standardizované přes druhy (P = 0,002), prezentuji i zde pouze analýzu bez standardizace, pouze centrované přes druhy. Při analýze vlivu jednotlivých zásahů v interakci s časem, první kanonická osa postihla 2,6% variability, druhá kanonická osa postihla 1,5% variability. Celkově obě osy postihují 4,1% celkové variability souboru (viz. Tab. č. 3). Pokud znovu provnáme 46

druhou kanonickou a první nekanonickou osu, tak zjistíme, že nekanonická osa postihuje 7krát více variability. Stále tu je tedy jiný faktor, který změny ve vegetaci ovliňuje mnohem více, i přes to, že v této analýze je ovlivnění změn vegetace hospodařením o něco vyšší. Vliv hospodaření na změnu vegetace během času s průměrnými hodnotami pokryvností byl statisticky průkazný na 0,2% hladině průkaznosti (P = 0,002). Testování vlivu interakce kombinace hospodaření v čase bylo statisticky průkazné na hladině 2,6% (P = 0,026). Axes

1


2

3

4

Total variance

0.005 0.386

0.071 0.000

0.031 0.000

1.000

4.1 100.0

28.1 0.0

38.5 0.0


0.299 0.012


Tab. č. 3: Výstup z příme ordinace RDA při testování vlivu jednotlivých zásahů v čase na změnu vegetace s průměrnými hodnotami pokryvností – na úrovni čtverců.

47

0.4

neh*time

Galetet Crepcon Linavul

Epilang Careova Hierlach

Vicisep Cardhal Rumace Ranupla Poachai Deschces

Anthodo Bistmaj Luzuluz Avenfle Hypemac Siledio Festrub Carenig Agrocap Holcmol

-0.4

kos*time

mul*time

Arrhela

Alopprat

hno*time

-0.4

0.4

Graf č. 2: Ordinační diagram RDA. Vliv zásahu v čase s průměrnými pokryvnostmi. Analýza na úrovni čtverců (P = 0,002).

Při analýze na úrovni čtverců by se mohly ukázat větší celkové trendy. Na výstupním Grafu č. 2 této analýzy můžeme vidět opět stejný trend, kdy mulčování a kosení mají protichůdný vliv na změny vegetace. Druhy, které jsou kosením podporovány jsou mulčováním potlačovány. K mulčování směřují opět stejné druhy jako v Grafu č.1. Celkově jsou směrové šipky druhu delší než v Grafu č.1, což by mohlo právě znamenat významnější trend. Nejvíce je dle tohoto grafu mulčováním podporován druh Alopecurus pratensis. Zajímavé je také rozmístění druhů mezi osami mulčování a hnojení a nehnojení. Z toho by se dalo usoudit, že jednoděložné druhy (Alopecurus pratensis, Arrhenatherum 48

elatius, Holcus mollis, Deschampsia cespitosa) se přiklánějí k mulčování a hnojení a druhy dvouděložné (Galeopsis tetrahit, Crepis conyzifolia, Vicia sepium a Rumex acetosella) k mulčování a nehnojení. Nejvíce se k této kombinaci přiklání druh Crepis conyzifolia, stejně jako v Grafu č. 1. Na tomto grafu můžeme vidět také výraznější trendy směřující ke kosení. Druh Agrostis capillaris je zde plně souběžný s kosením. Dále se ke kosení mnohem více přiklánějí druhy Luzula luzuloides a Avenella flexuosa. Na plochách, které byly koseny a hnojeny zvětšovaly svoji pokryvnost druhy Silene dioica, Festuca rubra a Agrostis capillaris (který se před tím mnohem více přikláněl ke kosení). Nejvíce je pravděpodobně s touto kombinací hospodaření v tomto případě souběžný druh Carex nigra. Kombinace koseno nehnojeno opět nejvíce podporuje druh Linaria vulgaris, jako v Grafu č. 1, a to ještě výrazněji. Dále je zde výrazná souběžnost s touto kombinací u druhů Epilobium angustifolium a Carex ovalis.

4. Vzhledem k tomu, že jednotlivé výzkumné plochy (bloky) se liší vlhkostními i trofickými podmínkami, předpokládám také rozdílný vývoj ve vegetaci při stejném hospodaření. Proto jsem dále provedla analýzu přímé ordinace RDA pro každou plochu (blok) zvlášť. Tyto analýzy jsem prováděla na úrovni podčtverců, stejným způsobem jako předchozí. Opět jsem testovala soubory se standardizací přes druhy i bez ní, a prezentuji tentokrát výsledky pouze z analýzy s centrováním a standardizací přes druhy, protože si myslím, že při této analýze je dobré dát větší váhu vzácnějším druhům. Stejně jsem také testovala vliv jednotlivých zásahů v interakci s časem a vliv interakce kombinace hospodaření v čase. V grafické podobě prezentuji opět pouze výsledky analýzy vlivu jednotlivých zásahů v interakci s časem. Zajímavé je, že veškeré analýzy bližší plochy (B), která je sušší a méně živná (oligotrofní) a vzdálenější plochy (V), podmínky vlhčí a živinami bohaté (eutrofní), vyšly statisticky průkazné (viz. níže), pouze u horní plochy (H), sušší a živná plocha (mezotrofní) byla jedna analýza statisticky neprůkazná. To může být způsobeno tím, že na plochách s extrémními živinnými podmínkami změny probíhají rychleji, a jsou tedy průkaznější. Na mezotrofní ploše je pravděpodobně pro výraznější změny potřeba ještě více času.

49

Horní plocha – H – sušší a živná plocha: Testování vlivu interakce jednotlivých zásahů s časem vyšla u této plochy statisticky neprůkazná (P = 0,225), viz. Tab. č. 4. Testování vlivu interakce mulčování a hnojení v čase vyšlo statisticky průkazné na 5% hladině průkaznosti (P = 0,045). Axes

1


2

3

4

Total variance

0.004 0.371

0.064 0.000

0.045 0.000

1.000

1.7 100.0

12.2 0.0

19.4 0.0


0.616 0.011


Tab. č. 4: Výstup z přímé ordinace RDA testující vliv jednotlivých hospodaření v interakci s časem v horní sušší živné ploše.

50

0.6

mul*time

Gerasyl Deschces Holcmol Vicisep Poapra Camprot ile S dio Alopprat Ranupla Galetet PhytspiAvenfle

neh*time

hno*time

Hypemac Cardhal Luzuluz Rumarif Careova Carenig Festrub Bistmaj Agrocap Anemnem Anthodo Poachai

-0.6

kos*time

-0.6

0.6

Graf č. 3: Ordinační diagram RDA – horní sušší a živná plocha – H. Vliv jednotlivých zásahů (mulčování, kosení, hnojení, nehnojení) v čase (P = 0,225). Tato analýza je statisticky neprůkazná. I přesto, že analýza vlivu jednotlivých managementových zásahů v interakci v čase nebyla v horní – sušší živné ploše statisticky průkazná, pro úplnost uvádím nejen výstup z analýzy, ale také graf (viz. Graf č. 3). Dovolila bych si také tento graf mírně okomentovat. Pokud ho srovnáme s předchozími grafy (Graf č. 1 a Graf č. 2) nalezneme několik rozdílných trendů. Například druhy Silene dioica a Avenella flexuosa se více přiklánějí ke hnojení. Zajímavá je také viditelná souběžnost druhu Poa chaixii s kosením. Tento druh se v předchozích analýzách výrazně neprojevoval. 51

Bližší plocha – B – sušší méně živná (eutrofní) plocha: Testování vlivu interakce jednotlivých zásahů s časem (Graf č. 4) bylo statisticky průkazné na 1,5% hladině průkaznosti (P = 0,015). První kanonická osa postihla 1,1% variability a druhá 1% variability. Celkově obě osy postihly 2,1% variability (viz. Tab. č. 5) Testování vlivu interakce mulčování a hnojení v čase bylo průkazné na 1,5% hladině průkaznosti (P = 0,015). Axes Eigenvalues : Species-environment correlations : Cumulative percentage variance of species data : of species-environment relation:

1

2

3

4

Total variance

0.005 0.495

0.004 0.503

0.034 0.000

0.025 0.000

1.000

1.1 54.1

2.1 100.0

9.8 0.0

15.6 0.0


0.433 0.009


Tab. č. 5: Výstup z přímé ordinace RDA testující vliv jednotlivých hospodaření v interakci s časem v bližší sušší méně živné ploše.

52

neh*time

0.4

Rumace Crepcon

Hypemac Epilang Poteere Avenfle Hierlach

kos*time

Agrocap Luzuluz

Camprot Phytspi Siledio Rumarif Anthodo Poapra

mul*time

Holcmol

-0.4 -0.4

hno*time

0.4

Graf č. 4: Ordinační diagram RDA – bližší sušší méně živná plocha – B. Vliv interakce jednotlivých zásahů s časem (P = 0,015). Z tohoto ordinačního diagramu (Graf č. 4) je zřejmé že na této ploše ve čtvercích, které byly mulčovány přibývalo velice málo druhů. Výrazněji mulčování podporuje pouze druhy Rumex acetosella a Crepis conyzifolia, které v mulčovaných čtvercích přibývaly a pravděpodobně jim nejvíce vyhovovala kombinace mulčování a nehnojení. Tyto druhy vystupují na všech grafech směrem k mulčování, ale druh Rumex acetosella se vyskytuje pouze v této bližší ploše. Dále jsou na straně mulčování jednoděložné druhy Anthoxanthum odoratum a Holcus mollis. Ty jsou však více souběžné s hnojením. Druh Anthoxanthum odoratum je druh, který dokáže velice dobře a rychle zareagovat na změny. Jeho malé trsy jsou většinou jedno až dvouleté. Zajímavé je, že v celkové analýze všech třech ploch dohromady jako druh směřující ke hnojení či mulčování nevystupuje. Více je obecně podporován kosením. Pouze v této bližší ploše přibýval na hnojených čtvercích. Dále na hnojených čtvercích přibývaly druhy jako Rumex arifolius a Poa pratensis. Na kosených 53

plochách zřetelně přibývaly druhy Agrostis capillaris a Luzula luzuloides. Tuto výraznou souběžnost s kosením mají druhy i na Grafu č. 1 (analýza všech třech ploch dohromady). Kombinace kosení a hnojení v této méně živné ploše pravděpodobně vyhovuje druhům Silene ne dioica, Phyteuma spicatum a Campanula rotundifolia. Výrazný je také směr druhu Hypericum maculatum, který pravděpodobně přibýval na plochách kosených a

nehnojených. Vzdálenější plocha – V – vlhčí a živná plocha (více eutrofizovaná): Testování vlivu interakce jednotlivých zásahů s časem (viz. Graf č. 5) bylo na této ploše statisticky průkazné na 4% hladině průkaznosti (P = 0,04). První osa postihla 1,7% variability a druhá 1,4% variability. Dohromady kanonické osy postihly 3,1% variability souboru (viz. Tab. č. 6). Testování vlivu interakce kombinace hospodaření v čase na změny vegetace

0.6

bylo statisticky průkazné na 2% hladině průkaznosti (P = 0,02).

hno*time

Hypemac Anthodo Agrocap Luzuluz Anemnem kos*time

Alopprat Arrhela

Siledio

mul*time

-0.4

Ranupla Galetet Linavul Hierlach Crepcon Cardhal

-0.6

neh*time

0.6

Graf č. 5: Ordinační diagram RDA – vzdálenější vlhčí a živná plocha – V. Vliv interakce jednotlivých zásahů s časem (P = 0,04).

54

V této ploše je zajímavá reakce druhu Silene dioica, který výrazně přibýval na kosených plochách, tedy v mulčovaných ubýval. Toto může být způsobeno tím, že druh Silene dioica se množí především semenáčky, čemuž mulčování brání. V této vlhčí živné

ploše se tento trend ukázal nejvýrazněji. Kosení dále v této eutrofní ploše více podporuje druhy jako Agrostis capilaris, Anthoxanthum odoratum a Anemone nemorosa. V mulčovaných plochách výrazně přibývaly druhy jako Crepis conyzifolia, Galeopsis tetrahit, Arrhenatherum elatius, Alopecurus pratensis a Hieracium lachenalii, který je

mulčováním podporován pouze na vlhčí a více živné ploše. Ostatní druhy jsou podporovány mulčováním také v grafech z ostatních ploch. Tedy je mulčování opravdu zvýhodňuje. Plochy, které byly mulčovány a hnojeny, pravděpodobně podporovaly jednoděložné druhy Alopecurus pratensis a Arrhenaterum elatius, a kombinace mulčování a nehnojení více vyhovuje asi druhům dvouděložným jako Crepis conyzifolia a Galeopsis tetrahit. Zajímavá je v tomto grafu také reakce druhu Hypericum maculatum, který se

shoduje s osou hnojení, tedy je tímto zásahem podporován. V ostatních plochách, ani v grafu celkové analýzy všech třech ploch dohromady (Graf č. 1) tak výraznou reakci tento druh nemá. Většinou je přikloněn ke kosení. Z tohoto vyplývá, že reakce druhů také velice zavisí na podmínkách a nikdy nebudou reagovat úplně stejně. V tomto případě

jde o eutrofní plochu, kde tento druh reaguje úplně jinak. Axes

1


2

3

4

Total variance

0.007 0.529

0.037 0.000

0.030 0.000

1.000

3.1 100.0

10.7 0.0

16.8 0.0


0.481 0.015


Tab. č. 6: Výstup z přímé ordinace RDA, testování vlivu jednotlivých zásahů v interakci v čase na vzdálenější – vlhčí živné ploše.

55

Jestliže v Tab. č. 4 a Tab. č. 5 srovnáme druhou kanonickou a první nekanonickou osu v analýzách bližší a vzdálenější plochy, které byly statisticky průkazné, je zřejmé, že vliv hospodaření na změnu vegetace v těchto plochách byl již znatelnější, oproti testování všech třech ploch dohromady (viz. Tab. č. 2 a Tab. č. 3). Zkratky názvů druhů použitých v ordinačních diagramech RDA: První čtyři

písmena jsou ze jména rodového a další tři ze jména druhového (v grafech chybí ve zkratkách mezera). Názvosloví druhů je dle KUBÁT et al. (2002) – Klíč ke květeně České republiky. Agro cap – Agrostis capillaris (psineček obecný) Achil mil – Achillea millefolium (řebříček obecný) Alop prat - Alopecurus pratensis (psárka luční) Anem nem – Anemone nemorosa (sasanka hajní) Anth odo – Anthoxanthum odoratum (tomka vonná) Arrh ela - Arrhenatherum elatius (ovsík vyvýšený) Aven fle – Avenella flexuosa (metlička křivolaká) Bist maj – Bistorta major (rdesno hadí kořen) Camp rot – Campanula rotundifolia (zvonek okrouhlolistý) Car dhal – Cardaminopsis halleri (řeřišničník Hallerův) Care nig – Carex nigra (ostřice obecná) Care ova – Carex ovalis (ostřice zaječí) Crep con – Crepis conyzifolia (škarda hnidákolistá) Desch ces – Deschampsia cespitosa (metlice trsnatá) Epil ang – Epilobium angustifolium (vrbovka úzkolistá) Fest rub - Festuca rubra (kostřava červená) Gale tet – Galeopsis tetrahit (konopice polní) Gera syl – Geranium sylvaticum (kakost lesní) Hier lach – Hieracium lachenalii (jestřábník Lachenalův) Holc mol – Holcus mollis (medyněk měkký) Hype mac – Hypericum maculatum (třezalka skvrnitá) Lina vul – Linaria vulgaris (lnice květel) Luzu luz – Luzula luzuloides (bika hajní) 56

Nard str – Nardus stricta (smilka tuhá) Poa chai – Poa chaixii (lipnice Chaixova) Poa pra – Poa pratensis (lipnice luční) Pote ere – Potentilla erecta (mochna nátržník) Ran pla – Ranunculus platanifolius (pryskyřník platanolistý) Rum ace – Rumex acetosella (šťovík menší) Rum arif – Rumex arifolius (šťovík áronolistý), dříve R. alpestris (š. horský) Sene ova – Senecio ovatus, dříve S. fuchsii (šťovík Fuchsův, vejčitý) Sile dio – Silene dioica (silenka dvoudomá), dříve Melandrium rubrum (knotovka červená) Vacc myr – Vaccinium myrtillus (brusnice borůvka) Vicia sep – Vicia sepium (vikev plotní)

57

6.2. Změny v množství biomasy Testování vlivu různého způsobu hospodaření, konkrétně mulčování a hnojení, mulčování a nehnojení, kosení a hnojení a kosení a nehnojení, na změny množství biomasy jednoděložných a dvouděložných, v analýze variance (ANOVA), nevyšel statisticky průkazný (P-level 0,222). Ačkoli analýza nevyšla statisticky průkazná, použiji grafické výstupy alespoň k popisům změn vegetace ve čtvercích s různým hospodařením během třech sledovaných let. V grafech je zaznamenáno množství biomasy ze všech ploch (bloků) dohromady. Vzhledem k velmi malému množství dat, jsem změny biomasy v každé ploše zvlášť ani netestovala.

Celkové množství biomasy Median; Box: 25%, 75%; Whisker: Non-Outlier Min, Non-Outlier Max 650

550

Biomasa (g/m2)

450

350

250

150

50

KH

MN

MH

KN

2000 2001 2002

Kombinace hospodareni

Graf č. 6: Veškerá biomasa při rozdílném hospodaření během sledovaného období v letech 2000 až 2001 ((KH – koseno, hnojeno; MN – mulčováno, nehnojeno; MH – mulčováno, hnojeno; KN – koseno, nehnojeno).

I přesto, že testování vlivu různého hospodaření na množství biomasy nebylo statisticky průkazné, grafy nám ukazují určitý trend ve vývoji. Produkce biomasy reagovala zejména na změny klimatu. Graf č. 6 nám naznačuje, že přibližně stejné množství ve všech čtvercích s různým hospodařením bylo v letech 2000 a 2002. Rozdíly 58

jsou zejména v roce 2001. Ty jsou pravděpodobně způsobené reakcí, zejména jednoděložných druhů, na předchozí nepříznivý rok 2000, kdy bylo velice suché jaro. Zajímavé je, že ve všech čtvercích různě obhospodařovaných došlo v roce 2001 k celkovému poklesu biomasy. Pouze ve čtvercích, které byly mulčované a hnojené došlo k výraznému zvýšení množství biomasy. V roce 2001 byla také v těchto čtvercích celkově nejvyšší produkce biomasy Celkove mnozstvi biomasy jednodeloznych a dvoudeloznych Median; Box: 25%, 75%; Whisker: Non-Outlier Min, Non-Outlier Max 450 400 350

Biomasa (g/m2)

300 250 200 150 100 50

jednodel.

0 KH

MN

MH

KN

dvoudel.


Graf č. 7: Biomasa jednoděložných a dvouděložných rostlin v různém typu hospodaření

(KH – koseno, hnojeno; MN – mulčováno, nehnojeno; MH – mulčováno, hnojeno; KN – koseno, nehnojeno).

Pokud srovnáme v Grafu č. 7 biomasu jednoděložných a dvouděložných druhů při různém hospodaření, je viditelné, že největší rozdíl v množství biomasy jednoděložných a dvouděložných je patrný ve čtvercích, které byly koseny a hnojeny. Dále je vidět velké množství jednoděložných ve čtvercích mulčovaných a hnojených (MH). Zde však graf ukazuje především na vysokou variabilitu v biomase jednoděložných rostlin. Tedy to, že v některých čtvercích bylo jednoděložných hodně a někde málo (viz. porovnání s Tab. č. 7). Nejmenší rozdíl v množství biomasy mezi jednoděložnými a dvouděložnými byl ve čtvercích kosených a nehnojených. Poznámka k popisu grafu typu Box and Whisker plot. Čtvereček či trojúhelníček

uprostřed boxu ukazuje hodnotu mediánu, horní a dolní strany boxu znázorňují horní a 59

dolní kvartil, úsečky znázorňují největší či nejmenší přilehlou hodnotu a body nad nimi

ukazují odlehlé hodnoty. Pokud porovnáme produkci biomasy jednoděložných a dvouděložných ve sledovaném období 2000 – 2002 (Graf č. 8 a Graf č. 9), tak obecně je množství biomasy jednoděložných větší. Zajímavé je množství jednoděložných v mulčovaných a hnojených čtvercích (MH) v roce 2001. Dosahují hodnot až 400 g/m2 množství biomasy. Tato hodnota je způsobena hodnotou ve vzdálenější ploše ve čtverci D (viz. Tab. č. 7). V ostatních letech bylo množství jednoděložných vždy větší oproti dvouděložným. Ty během třech let své množství snižovaly. Celkově bylo největší množství biomasy ve čtvercích mulčovaných a hnojených (viz. také Graf č. 6). Ve čtvercích, které byly koseny a hnojeny (KH) je zajímavý úbytek jednoděložných v roce 2001 oproti roku 2002, kdy bylo již zase více jednoděložných oproti dvouděložným. Tento trend snížení množství jednoděložných v roce 2001 je ovšem vidět i v ostatních čtvercích, kromě MH. Tento trend je pravděpodobně způsoben tím, že jednoděložné rostliny citlivěji reagují na nepříznivý předchozí rok. V roce 2000 bylo suché jaro, ale hnojením se tento nedostatek mírně vykompenzoval. Ale v roce 2001 byla reakce již vyšší. O této problematice se zmiňuje HERBEN et al. (2003). V mulčovaných a nehnojených (MH) plochách bylo množství jednoděložných a dvouděložných přibližně stejné. Zajímavý je úbytek dvouděložných v roce 2002 oproti ostatním rokům. Obecně by se dalo říci, že množství biomasy dvouděložných rostlin v těchto čtvercích v jednotlivých letech ubývalo. Také v kosených a nehnojených (KN) plochách je vidět velký úbytek dvouděložných. Největší množství dvouděložných bylo v roce 2000.

60

Jednodelozne Median; Box: 25%, 75%; Whisker: Non-Outlier Min, Non-Outlier Max 450 400 350

Biomasa (g/m2)

300 250 200 150 100

2000

50

2001

0 KN

KH

MN

MH

2002


Graf č. 8: Biomasa jednoděložných rostlin při rozdílném managementu v období 2000 –

2002 (KH – koseno, hnojeno; MN – mulčováno, nehnojeno; MH – mulčováno, hnojeno; KN – koseno, nehnojeno).

Dvoudelozne Median; Box: 25%, 75%; Whisker: Non-Outlier Min, Non-Outlier Max 180 160 140

Biomasa (g/m2)

120 100 80 60 40

2000

20

2001

0 KN

KH

MN

MH

2002


Graf č. 9: Biomasa dvouděložných rostlin při rozdílném hospodaření v období 2000 –

2002 (KH – koseno, hnojeno; MN – mulčováno, nehnojeno; MH – mulčováno, hnojeno; KN – koseno, nehnojeno). 61

Jsem si plně vědoma toho, že po třech letech sledování nelze prezentovat věrohodné závěry. I přesto bych si dovolila říci, že po třech letech sledování se zatím ukazují tyto trendy. Největší množství biomasy bylo v hnojených čtvercích, nejčastěji v mulčovaných a hnojených, což je přirozené, protože přidáváním živin a neubíráním ve čtvercích mulčovaných přibývá biomasa. Celkově se během tří let zvyšovalo množství biomasy jednoděložných a klesalo množství dvouděložných rostlin a stařiny (Graf č. 10). Mnozstvi biomasy jednodeloznych, dvoudeloznych a stariny v letech 2000 - 2002 Median; Box: 25%, 75%; Whisker: Non-Outlier Min, Non-Outlier Max 450 400 350 300 250 200 150 100

jednodel.

50

dvoudel.

0 2000

2001

2002

starina

TIME

Graf č. 10: Biomasa jednoděložných, dvouděložných rostlin a stařiny v letech 2000 –

2002.

Jaký byl průběh změn množství biomasy v jednotlivých plochách (blocích) během sledovaného období ukazují Grafy č. 11, č. 12 a č. 13. V horní – sušší živné ploše bylo nejvíce biomasy v mulčované a hnojené (MH)

ploše v roce 2001 (250 g/m2). V tomto bloku bylo zpočátku více dvouděložných než jednoděložných. Je zde také dobře patrné snížení produkce jednoděložných v roce 2001, jako odezva na suché jaro v roce 2000. Je však zajímavé, že tento jev je patrný pouze ve čtvercích kosených. V roce 2002 se již množství dvouděložných snižovalo, stejně jako množství stařiny.

62

Biomasa (g/m 2)

300

Horní plocha

250

jednoděložné

200

dvouděložné

150

stařina

100 50 0 H- H- H- H- H- H- H- H- H- H- H- H00- 00- 00- 00- 01- 01- 01- 01- 02- 02- 02- 02A- B- C- D- A- B- C- D- A- B- C- DMH KH KN MN MH KH KN MN MH KH KN MN

Kód plošky

Graf č. 11: Množství biomasy v horní ploše. Kód plošky: H – horní plocha; 00 – 02 sledované období; A,B,C,D – čtverec s rozdílným managementem; KH – koseno, hnojeno; MN – mulčováno, nehnojeno; MH – mulčováno, hnojeno; KN – koseno, nehnojeno.

Bližší plocha Biomasa (g/m 2)

300

jednoděložné

250 200

dvouděložné

150

stařina

100 50 0 B- B- B- B- B- B- B- B- B- B- B- B00- 00- 00- 00- 01- 01- 01- 01- 02- 02- 02- 02A- B- C- D- A- B- C- D- A- B- C- DKH MN MH KN KH MN MH KN KH MN MH KN

Kód plošky

Graf č. 12: Množství biomasy v bližší ploše. Kód plošky: B – bližší plocha; 00 – 02 sledované období; A,B,C,D – čtverec s rozdílným managementem; KH – koseno, hnojeno; MN – mulčováno, nehnojeno; MH – mulčováno, hnojeno; KN – koseno, nehnojeno.

V bližší – sušší méně živné ploše bylo celkově během sledovaného období více

jednoděložných než dvouděložných, nejvýrazněji v roce 2002. Největší rozdíl v produkci jednoděložných a dvouděložných je patrný na kosených a nehnojených plochách, kde bylo výrazně větší množství jednoděložných. Zajímavé je, že na této ploše se neprojevil trend snížení produkce jednoděložných druhů v roce 2001. I v tomto roce bylo stále více jednoděložných, zejména v mulčovaném a hnojeném (MH) čtverci a v kosených a

63

nehnojených čtvercích (KN). Největší množství biomasy bylo v této ploše v roce 2002 ve čtverci koseném a hnojeném (KH) – 264 g/m2. Ve vzdálenější – vlhčí živné ploše byla výrazně vyšší produkce jednoděložných

v hnojených čtvercích, více pak v mulčovaných a hnojených (MH). V tomto čtverci bylo také nejvíce biomasy v roce 2001 – 398,6 g/m2. Zajímavé je, že v roce 2002 však množství jednoděložných v mulčovaném a hnojeném čtverci výrazně kleslo. Zmenšení produkce v roce 2001 se v této ploše neprojevilo nejen na jednoděložných rostlinách, ale celkově na veškeré biomase (kromě mulčovaného a hnojeného čtverce).

Biomasa (g/m 2)

Vzdálenější plocha 400 350 300 250 200 150 100 50 0

jednoděložné dvouděložné stařina

V- V- V- V- V- V- V- V- V- V- V- V00- 00- 00- 00- 01- 01- 01- 01- 02- 02- 02- 02A- B- C- D- A- B- C- D- A- B- C- DMN KH KN MH MN KH MH KN MN KH KN MH

Kód plošky

Graf č. 13: Množství biomasy ve vzdálenější ploše. Kód plošky: V – vzdálenější plocha; 00 – 02 sledované období; A,B,C,D – čtverec s rozdílným managementem; KH – koseno, hnojeno; MN – mulčováno, nehnojeno; MH – mulčováno, hnojeno; KN – koseno, nehnojeno

64

Množství biomasy (g/m2) kód plošky H-00-A-MH H-00-B-KH H-00-C-KN H-00-D-MN H-01-A-MH H-01-B-KH H-01-C-KN H-01-D-MN H-02-A-MH H-02-B-KH H-02-C-KN H-02-D-MN B-00-A-KH B-00-B-MN B-00-C-MH B-00-D-KN B-01-A-KH B-01-B-MN B-01-C-MH B-01-D-KN B-02-A-KH B-02-B-MN B-02-C-MH B-02-D-KN V-00-A-MN V-00-B-KH V-00-C-KN V-00-D-MH V-01-A-MN V-01-B-KH V-01-C-MH V-01-D-KN V-02-A-MN V-02-B-KH V-02-C-KN V-02-D-MH

jednoděložné 84,1 93,2 80,7 74,3 250,2 32,1 28,9 146,4 155,9 77,3 143,4 169,5 96,1 58,6 66,6 66,1 77,3 53,6 171,7 171,4 264,1 119,5 228,6 215 125,5 204,6 100 255,9 74,3 108,9 398,6 64,8 125,9 280 122,7 55,9

dvouděložné 81,1 108,4 115,5 64,8 75,7 110 133,2 120,2 47,7 87,5 37,7 78,9 22,7 108,6 44,5 31,8 25,5 62,1 54,1 24,5 35,5 76,4 26,8 28,6 128 46,8 89,1 88,9 91,8 34,1 156,1 74,3 90,9 38,4 98,2 145

stařina

celkem

40,9 45 58,6 56,8 32,1 16,1 8,2 7,5 10,45 11,4 1,36 5 45,9 45 26,4 13,2 17,7 3 16,4 28,4 32,7 18 20 6,4 58,2 39,6 28,2 62,3 15,2 38,4 68,2 18,4 10,9 8,6 15 30

206,1 246,6 254,8 195,9 358 158,2 170,3 274,1 214,05 176,2 182,46 253,4 164,7 212,2 137,5 111,1 120,5 118,7 242,2 224,3 332,3 213,9 275,4 250 311,7 291 217,3 407,1 181,3 181,4 622,9 157,5 227,7 327 235,9 230,9

Tab. č. 7: Množství biomasy v jednotlivých pokusných čtvercích během sledovaného období 2000 až 2002. Kód plošky: H – horní plocha, B – bližší plocha, V – vzdálenější plocha; 00 – 02 sledované období; A,B,C,D – čtverec s rozdílným managementem; KH – koseno, hnojeno; MN – mulčováno, nehnojeno; MH – mulčováno, hnojeno; KN – koseno, nehnojeno.

65

6.3. Analýza půdních vzorků Z dostupných půdních vzorků je zřejmé, že vliv různého hospodaření na půdní změny je dlouhodobá záležitost. Proto jsem tyto půdní vzorky statisticky nezpracovávala. Pro sledování změn půdy pod různým hospodařením zde uvádím pouze dvě zajímavé veličiny z půdních rozborů. Je to množství popelovin (množství anorganických látek) a poměr C : N v půdě. Úplné rozbory půdy v letech 2000 až 2002 jsou v Příloze č. 2. Martin Lexa, který sledoval experiment první tři roky, uvádí ve své práci pouze množství popelovin (LEXA 2000). I přes to, že on odebíral půdu pro analýzu jinou metodou než já (viz. kap. 5.3., popisující metodiku odebírání půdních vzorků), uvádím zde pro srovnání množství popelovin z roku 1998 a z roku 2002.

plocha

management

Bližší plocha (B) sušší - méně živná

koseno - hnojeno mulč. - nehnoj. mulč. - hnojeno koseno – nehnoj. mulč. - hnojeno mulč. - nehnoj. koseno - hnojeno koseno - nehnoj. mulč. - hnojeno mulč. - nehnoj. koseno - hnojeno koseno - nehnoj.

Horní plocha (H) sušší – živná

Vzdálenější pl. (V) vlhčí - živná

1998 popeloviny g/100g (%) 81,23 78,35 81,50 80,78 81,52 83,71 82,53 79,03 80,29 81,02 81,55 82,09

2002 popeloviny g/100g (%) 77,4 81,1 82,5 82,8 82,6 81,4 83,1 82,6 84,3 78,8 84,1 83,0

Tab. č. 8: Množství popelovin ve čtvercích s rozdílným hospodařením v letech 1998 a 2002.

Z údajů v Tab. č. 8 vyplývá, že množství popelovin je ve všech čtvercích s rozdílným hospodařením přibližně stejné. Tedy rozdílné managementové zásahy se v množství popelovin v půdě stále ještě neprojevily ani po pěti letech hospodaření.

66

Ukazatelem dobré dekompozice a vytváření humusu je poměr C : N. Pokud je dobrá kvalita půdy a vytváří se dobře humus, tak jsou čísla poměru malá. Pokud však dochází k hromadění surového humusu, tedy hromadění organických látek, je poměr C : N vysoký.

plocha

management

Bližší plocha (B) sušší - méně živná

koseno - hnojeno mulč. – nehnoj. mulč. - hnojeno koseno – nehnoj. mulč. - hnojeno koseno – hnojeno koseno - nehnoj. mulč. – nehnoj. mulč. - nehnoj. koseno – hnojeno koseno - nehnoj. mulč. – hnojeno

Horní plocha (H) sušší – živná

Vzdálenější pl. (V) vlhčí -živná

2000 poměr C:N g/100g (%) 16,76 17,43 17,26 17,34 16,6 16,76 15,17 15,24 16,73 16,62 16,66 14,54

2001 poměr C:N g/100g (%) 11,35 11,82 16,14 12,79 16,18 16,46 15,04 14,38 12,26 18,39 15,99 14,52

2002 poměr C:N g/100g (%) 17,63 19,71 18,69 17,93 17,22 19,39 15,34 17,50 16,98 16,60 15,26 15,00

Tab. č. 9: Poměř uhlíku a dusíku v půdě během sledovaného období 2000 – 2002.

Také Tab. č. 9 ukazuje, že se poměr C : N ve čtvercích s rozdílným hospodařením výrazně neliší. Je tedy zřejmé i zde, že pro viditelné rozdíly v půdě pod rozdílným management je třeba ještě delší časové období. Rozdílná čísla během času mohou býti způsobeny např. klimatickými a vlhkostními podmínkami. Je zajímavé, že v roce 2001 jsou hodnoty celkově nižší (hlavně v bližší méně živné ploše, která je i sušší). Tento rok byl mnohem vlhčí než rok 2000, docházelo pravděpodobně k lepšímu rozkladu biomasy a kompostu. Celkově jsou hodnoty C : N poměrně vysoké. Pravděpodobně tedy na luční enklávě dochází k hromadění surového humusu, což je dáno horskými podmínkami. KRAHULEC et al. (1997) uvádí hodnoty poměru C : N pro Nardeta 10 – 20 %.

67

7. Diskuse Mulčování je svým způsobem dosti specifický způsob hospodaření. Jeho jedinečnost je nejen v tom, že mulč sám o sobě má vliv na půdní a vlhkostní podmínky, ale jeho vliv na vegetaci je zejména závislý na rychlosti rozkladu mulčované biomasy. A rychlost dekompozice je velice závislá především na dobrých klimatických podmínkách (LEXA et KRAHULEC 2000). Proto je velice těžké porovnávat výzkumy týkající se mulčování z jiných míst, kde jsou jiné zejména klimatické poměry a nelze tento experiment zobecňovat. A to zejména proto, že je malé množství dat a zejména porovnávání hnojení s dalšími managementy není časté. Dalším problémem v diskusi je, že velice často je za mulčování považován jiný zákrok, než který se prováděl v tomto experimentu. Celkově je velice málo prací, který by daný problém sledovaly. V mém případě jsem testovala vliv interakce jednotlivých zásahů v čase (mulčování x čas, kosení x čas, hnojení x čas a nehnojení x čas), které bylo statisticky průkazné jak při analýze na úrovní podčtverců (1,5% hladina průkaznosti), tak při analýze na úrovni čtverců (0,2% hladina průkaznosti). Testování vlivu interakce hnojení x mulčování x čas (tedy interakce kombinace zásahů v čase) bylo ve všech případech také statisticky průkazné. Na 1,5% hladině průkaznosti v případě testování na úrovni podčtverců a na 2,6% hladině průkaznosti v případě analýzy na úrovni čtverců. V obou případech mulčování nejvíce podporovalo druhy Arrhenatherum elatius, Alopecurus pratensis, Deschampsia cespitosa, Poa chaixii, z jednoděložných rostlin a

z dvouděložných rostlin byly nejvíce podporovány druhy jako Galeopsis tetrahit, Crepis conyzifolia, Rumex acetosella. Jednoděložné se více přikláněly ke kombinaci kosení a

hnojení. Vzhledem k tomu, že jednoděložných druhů je více, je pravděpodobné, že mulčování více preferuje trávy. A pokud se blíže podíváme na druhy dvouděložné, tak kromě druhu Crepis conyzyfolia jsou mulčováním podporovány plevelné druhy, které nejsou pravidelnou součástí kosených luk. Druh Galeopsis tetrahit je jednoletá rostlina, schopná dobře klíčit na nahromaděné biomase při mulčování. Druh Rumex acetosella se vyskytuje pouze v bližší ploše, která je živinami chudší (oligotrofní) a i tento druh se často nevyskytuje běžně v pravidelně kosených loukách. Druh Crepis conyzifolia na mulčovaných plochách zatím neubývá a pravděpodobně se dokáže dobře prosadit. Kosení podporuje většinu ostatních druhů, zejména Linaria vulgaris, Carex ovalis, Hieracium lachenalii, Silene dioica, Hypericum maculatum, Anemone nemorosa, Avenella

68

flexuosa, Anthoxanthum odoratum, Luzula luzuloides, Agrostis capillaris, Festuca rubra.

Zajímavý je rozdíl v postavení některých druhů. V případě analýzy na úrovni podčtverců (Graf č. 1) je s kosením téměř souběžný druh Luzula luzuloides a Agrostis capillaris a v případě analýzy na úrovni čtverců jsou nejvíce souběžné druhy Luzula luzuloides, Anthoxanthum odoratum a Avenella flexuosa. Druhu Holcus mollis viditelně plně vyhovuje

hnojení. Pokud tedy srovnáme vliv kosení a mulčování, je zřejmé, že mulčování podporuje jen pár vybraných druhů, tedy při dlouhodobém užívání tohoto managementu by došlo k postupnému druhovému ochuzování společenstva. Pokud srovnáme vývoj vegetace v jednotlivých plochách, které se lišily v trofických a vlhkostních poměrech, tak směrem k mulčování je velice podobný trend. Ve vzdálenější vlhčí živné ploše mulčování preferuje druhy Alopecurus pratensis a Arrhenatherum elatius, které se přiklánějí ke kombinaci mulčování a hnojení, a druhy Galeopsis tetrahit a Crepis conyzifolia, kterým pravděpodobně vyhovuje kombinace

mulčování a nehnojení. Zajímavou reakci zde můžeme vidět u druhu Hieracium lachenalii, který zde přibýval na mulčovaných a nehnojených plochách. Pokud reakci tohoto druhu srovnáme s ostatními grafy, tak vždy směřoval ke kosení. Zajímavá je také poloha druhu Hypericum maculatum. Tento druh v této vlhčí živné ploše je plně souběžný s hnojením.

Ve všech ostatních případech se vždy přiklání ke kosení nebo ke kombinaci kosení hnojení. V bližší sušší méně živné ploše mulčování podporuje druhy Rumex acetosella a Crepis conyzifolia, kterým pravděpodobně vyhovuje kombinace mulčování a nehnojení. U

druhu Crepis conyzifolia je tedy reakce stejná jako ve vlhčí živné ploše. Rumex acetosella se vyskytuje pouze v této bližší sušší méně živné ploše. K mulčování a hnojení se v této ploše přiklánějí druhy Anthoxanthum odoratum a Holcus mollis. Holcus mollis je ve všech případech plně souběžný s kosením, pouze na této méně živné ploše se přiklání zároveň také k mulčování. Postavení druhu Anthoxanthum odoratum je v tomto případě zajímavé, protože v ostatních případech je tento druh vždy spojen s kosením. V horní ploše mulčování podporovalo nejvíce druhů. Byly to zejména druhy Galeopsis tetrahit, Vicia sepium, Alopecurus pratensis, Campanula rotundifolia, Poa pratensis, Deschampsia cespitosa, Geranium sylvaticum. Zajímavá je v této ploše reakce

druhu Silene dioica a Avenella flexuosa jejichž směry jsou souběžné se směre hnojení. Ve všech ostatních případech přibývají tyto dva druhy ve čtvercích kosených. Testování vlivu zásahů během času na změnu vegetace v této horní sušší živné ploše bylo však statisticky 69

neprůkazné (P = 0,226). Neprůkaznost v tomto případě, může být způsobena tím, že za extrémnějších podmínek, které jsou v mém případě na bližší sušší méně živné ploše a na vzdálenější vlhčí živné ploše, jsou změny ve vegetaci rychlejší a prokazatelnější než v podmínkách mezotrofních (KRAHULEC – ústní sdělení). I přes to, že experiment je již sledován šest let, tak pro výraznější průkaznost změn ve vegetaci na horní mezotrofní ploše by bylo potřeba ještě více času a nebo více opakování v podobných podmínkách. Zajímavá reakce některých druhů, které jsem zmiňovala výše, například druh Hieracium lachenalii, Hypericum maculatum ve vlhčí živné ploše, nebo druh Anthoxanthum odoratum v sušší méně živné ploše, je dána právě rozdílnými vlhkostními a

živinnými podmínkami. Vyplývá z toho, že reakce druhů je vždy jiná v závislosti na podmínkách. Reakce jednotlivých druhů, také závisí na druhovém složení a druhové bohatosti společenstva a konkurence schopnosti v daných podmínkách. Například HADINCOVÁ et al. (1997) ve své práci uvádějí zajímavou rozdílnou reakci druhu Festuca rubra v rozdílně druhově bohatých společenstvech po zásahu hnojení. V druhově chudých

společenstvech druh Festuca rubra zvýšil svoji produkci a poměrné zastoupení po pohnojení a v druhově bohatých společenstvech po stejném zásahu jeho produkce i poměrné zastoupení kleslo. Pro zajímavost, bych se také ráda zmínila o výsledcích tohoto experimentu po třech letech sledování. Při porovnání Grafu č. 14 a Grafu č. 1, je zřejmé, že trend ve změně vegetace po třech a šesti letech sledování je naprosto rozdílný. Druhy, které po třech letech výrazně reagovaly na mulčování zvyšováním své pokryvnosti byly druhy Avenella flexuosa a Festuca rubra. Tyto druhy po šesti letech sledování nebyly mulčováním vůbec

podporovány a přikláněly se ke kosení. Holcus mollis je po šesti letech plně podporován hnojením i když ve třetím roce sledování se přikláněl k mulčování. U druhů, které jsou v mém případě v šestém roce sledování výrazně preferovány mulčováním (Galeopsis tetrahit, Crepis conyzifolia, Rumex acetosella, Deschampsia cespitosa), je po třech letech

zřejmý pouze jakýsi náznak, že tyto druhy jsou mulčováním podporovány. Dále druhy jako Arrhenatherum elatius a Alopecurus pratensis, které po šestiletém trvání experimentu jsou

plně podporovány mulčováním, mají v Grafu č. 14 pozici přiklánějící se k interakci mezi mulčováním a hnojením v čase. Tato interakce byla po třech letech statisticky neprůkazná. Po šesti letech již byla průkazná. Toto srovnání zde uvádím zejména proto, že je viditelně velice důležitá doba experimentu. I já po šesti letech sledování si netroufám tvrdit úplné závěry. Je jasné, že 70

pokud bude experiment pokračovat, bude se složení vegetace stále měnit. Výsledky tohoto experimentu ukazují, jak reaguje vegetace za současného stavu a druhového složení. Nevím jaké budou reakce po nastěhování jiných druhů, kterým bude mulčování vyhovovat.

Graf č. 14: Výsledky přímé ordinace RDA druhů v roce 2000, po třech letech sledování experimentu. Převzato z LEXA (2000).

71

Musíme si také uvědomit, že každý druh reaguje na změnu podmínek jinak rychle a některé druhy reagují až po delší době, po té co nastolíme určitý režim hospodaření (HADINCOVÁ et al. 1997). Na území České Republiky se vlivem mulčování zabývali také v Šumavském národním parku (ŠRAITOVÁ 2000, ZELENÝ et al. 2001). V tomto experimentu, který byl umístěn do přibližně stejné nadmořské výšky jako tato práce v Krkonoších, po třech letech sledování nebyly výrazné rozdíly mezi kosenými a mulčovanými plochami a průběh změn vegetace byl přibližně stejný. To je pravděpodobně způsobeno krátkou dobou sledování. ŠRAITOVÁ (2000) uvádí, že ve variantě mulčování byly podporovány druhy Agrostis tenuis a Festuca rubra. Tyto tendence byly po třech letech sledování tohoto experimentu

také patrné (viz. Graf č. 14). Dále uvádí potlačování druhu Deschampsia cespitosa. Tento druh byl v mém případě mulčováním preferován. Rozdílná reakce tohoto druhu je dána nejen lokálními podmínkami, ale pravděpodobně také tím, že tento druh byl na experimentální louce na Šumavě dominantní. V takovém případě druh reaguje uplně jinak, než když je pouze doplňujícím druhem společenstva. O jiné a většinou mnohem rychlejší reakci dominantních druhů se zmiňují také HADINCOVÁ et al. (1997). V jejich experimentu bylo zřejmé, že pro dominanty byl učitý stav optimalní a po nastolení kosení tyto dominanty zareagovaly velice rychle a citlivě. V zahraničí se sledováním mulčování v porovnání s jinými managementy zabývali NEITZE (1991) a MOOG et al. (2002). Toto jsou jediné práce, ve kterých bylo mulčování luk prováděno stejným způsobem jako v mém případě. Problémem v diskusi a porovnávání výsledků však zůstává, že jejich výzkum byl prováděn v jiném typu společenstva, hlavně ve svazu Arrhenatherion, což bylo vysoce produkční stanoviště. Je tedy jasné, že výsledky experimentů budou rozdílné. V těchto pracech je také hodně diskutován problém doby mulčování. NEITZE (1991) uvádí, že v tamějších loukách svazu Arrhenatherion vedlo pozdní mulčování (v srpnu) ke zvýšení podílu druhů Arrhenatherum elatius a Crepis bienis. Tento stav se však postupně měnil v porost, kde se plně rozvinuly další vysoce

vzrostlé druhy, které bránily v rozvoji menším, pestře kvetoucím druhům. Při mulčování v červnu, které probíhalo i v mém případě, vedlo ke zvýšení počtu druhů a jen ke slabé podpoře trav. To je však naprosto protichůdný výsledek než v tomto experimentu. Zde je třeba také si uvědomit, že fenologicky červen v nízkých polohách je něco jiného než červen na horách. Proto jsou rozdílné výsledky. Zajímavé je také to, že tito autoři označili 72

mulčování dvakrát ročně jako nejvýhodnější pro ochranu druhově bohatých luk. Ačkoli já jsem mulčování dvakrát ročně nesledovala, obávala bych se v našich podmínkách toho, že by docházelo k příliš velkému hromadění mulčované biomasy. Pokud bychom hledali práci zabývající se mulčováním alespoň na podobném rostlinném společenstvu jako v mém případě, jsou k dispozici práce BAKKER (1989) a BAKKER et al. (2002). Jejich výzkum byl prováděn v Holandsku, mimo jiné také ve společenstvu Nardo-Galion saxatilis (= Violion caninae). Toto společenstvo by mohlo být nejblíže jednomu ze společenstev, které se vyskytují na luční enklávě Sněžné Domky a to konkrétně společenstvu Nardo-Agrostion tenuis. Problémem v tomto případě však je, že toto společenstvo vykytující se v Holandsku jen na písčitých půdách, a rovněž celkově holandské klimatické podmínky jsou zcela odlišné. Dále v tomto experimentu mulčování bylo užito jako pokosení biomasy a její ponechání na louce bez rozdrcení. Je tedy evidentní, že výsledky musí být znovu úplně jiné a nelze je srovnávat. BAKKER et al. (2002) uvádí, že mulčování vedlo ke zvýšení zastoupení jak druhu Poa pratensis, tak také druhů indikujících chudé půdy, jako je Luzula campestric, Agrosis capillaris, Viola canina, Rumex acetosella a Potentilla erecta. Tito autoři se také zmiňují o důležitosti

dlouhodobého experimentu, kdy uvádějí, že v jejich výzkumech různé režimy kosení prozradily odlišné účinky až po 25 letech. Kosení, které bylo v tomto experimentu bráno jako prorovnávací varianta k mulčování, z důvodů pravděpodobně největší tradice v hospodaření, podporovalo většinu druhů. Zejména šlo o druhy Agrostis capillaris, Luzula luzuloides, Silene dioica, Anemone nemorosa, Hypericum maculatum, Avenella flexuosa, Anthoxanthum odoratum, Festuca rubra, Linaria vulgaris a Cardaminopsis halleri. V experimentu na Šumavě (ŠRAITOVÁ

2000, ZELENÝ et al. 2001) kosení nejvíce podporovalo druhy Cardaminopsis halleri, Campanula rotundifolia a Agrostis tenuis. HEJCMAN (2003) ve svém experimentu, kde

porovnával účinky kosení a pastvy, uvádí, že kosením byly podporovány druhy Cardaminopsis halleri, Silene dioica, Agrostis capillaris, Festuca rubra a další. Tyto

druhy jsou shodné s tendencí v mém experimentu. To je způsobeno tím, že Hejcmanův výzkum probíhal také v oblasti Rýchor v Krkonoších ve stejné nadmořské výšce. Má tedy k porovnávání výsledků nejblíže. BAKKER et al. (2002) uvádějí, že kosení ukazovalo pokles druhů indikujících bohaté půdní podmínky a vzestup druhů indikujících průměrné půdní podmínky. Oproti 73

tomu režimy s nižší frekvencí kosení, mulčování a ležící ladem ukazovaly zejména druhy indikující bohaté půdní podmínky. Dále autoři uvádějí, že nejvyšší druhové bohatství bylo na loukách kosených v červenci a v září zhruba po 12 letech. Po 15 letech začal počet druhů opět klesat. Z tohoto příkladu lze usoudit, že pro zachování a zvýšení druhové bohatosti samotné kosení nestačí. V publikaci KRAHULEC et al. (1997) se autoři zabývají také optimálním hospodařením na druhově bohatých krkonošských loukách. Typ hospodaření je závislý hlavně na trofickém režimu společenstva. Na chudších stanovištích dochází pouze kosením k ochuzování společenstva, které vede k dlouhodobému snižování počtu druhů. Proto je dobré kosené louky přihnojovat pro zpětné navrácení živin. Množství a perioda hnojení by podle těchto autorů měla být taková, aby nedocházelo k velkému vzůstu biomasy, která by mohla potlačit vzrůstem malé, většinou oligotrofní druhy. Délka periody by měla být taková, aby ze společenstva neustoupily druhy náročné na živiny. Naopak společenstva eutrofní je třeba každoročně kosit, bez navrácení živin, aby došlo k odčerpání nadbytečných živin. Tito autoři se také zmiňují o mulčování, jako o alternativě hospodaření, se kterou nejsou příliš velké zkušenosti. Zde jsou však publikovány domněnky, že vliv mulčování je závislý především na rychlosti rozkladu biomasy. Proto mulčování nebude pravděpodobně vhodné na stanovištích živinami bohatých, kde je nutný export živin. Ale na druhé straně, tam, kde jsou pomalé mikrobiální procesy, by mulčování vedlo k hromadění nerozložené biomasy. V tomto případě se právě doporučuje přihnojování kompostem nebo hnojem. Problematikou kosení a hnojení se také ve své práci zabývali HADINCOVÁ et al. (1997), kteří sledovali výkyvy v celkové produkci a reakci jednotlivých druhů v loukách svazu Sileno-Nardetum crepidetosum v Krkonoších. V jejich experimentu se ukázalo, že maximální produkce je výsledkem dobrého počasí a hnojení. Celková produkce druhů se v tomto případě zvyšovala na kosených a hnojených plochách. Na kosených a nehnojených plochách produkce silně klesala. Což pouze potvrzuje to, o čem se zmiňuje KRAHULEC et al. (1997), že je třeba dodávat živiny zpět do systému. Hadincová et al. dále popisují, že na nepříznivé roky v počasí nejvíce zareagovaly zejména trávy. Stejně tomu bylo v případě mého sledování množství biomasy (viz. Graf č. 8), kdy v roce 2000 bylo velice suché jaro a v roce 2001 jednoděložné rostliny snížily svoji produkci na kosených plochách. Tato reakce jednoděložných je způsobena jejich pozdější reakcí na nepříznivé roky. HERBEN et al. (2003) se o této problematice také zmiňují a uvádějí, že specifická odpověd v jenom konkrétním roce závisí na předchozím roce či letech. Na plochách mulčovaných a 74

hnojených jednoděložné druhy i přes nepříznivý rok 2000 v roce 2001 svoji produkci zvýšily. Mulčování a hnojení pravděpodobně velice podporuje jednoděložné druhy. Také HADINCOVÁ et al. (1997) uvádějí, že pohnojením se podpoří trávy. Zajímavé také je, že na ploše sušší na živiny chudé jednoděložné v roce 2001 negativně nezareagovaly (viz. Graf č. 13). Celkově se během let snižovala produkce dvouděložných rostlin a jednoděložných bylo kromě roku 2001 více. Největší produkce biomasy byla ve čtvercích mulčovaných a hnojených. Testování vlivu změn množství biomasy při různém hospodaření vyšlo v mém případě statisticky neprůkazné (P-level 0,222). To bylo pravděpodobně způsobené malým množstvím dat, protože množství biomasy jsem sledovala pouze v posledních třech letech experimentu. Kdyby byla biomasa sledována celých šest let, pravděpodobně by byly změny průkaznější. I když například BAKKER (1989) uvádí, že změny v produkci biomasy nebyly i po 15 letech výrazné. Pokud však porovnáme výstupní grafy (Graf č. 1 a Graf č. 2) s grafy znázorňující množsví biomasy (Graf č. 7 a Graf č. 8) je patrné, že mulčování opravdu podporuje trávy. V trvalých ploškách pro sledování změny pokryvností druhů, byly také nejvíce mulčováním podoporovány rostliny jednoděložné (Arrhenatherum elatius, Alopecurus pratensis, Deschampsia cespitosa, Poa chaixii).

HADINCOVÁ et al. (1997) dále uvádějí, že v jejich experimentu na hnojení nejvíce zareagovaly druhy Festuca rubra a Anthoxanthum odoratum. V případě mého experimentu na hnojení nejvíce zareagoval druh Holcus mollis. Druh Anthoxanthum odoratum pozitivně zareagoval na hnojení pouze na bližší ploše, která je na živiny chudší,

ale druhově bohatší. A právě v druhově bohatších společenstvech zareagoval pozitivně tento druh i v experimentu Hadincové et al. Také typ společenstva je v tomto výzkumu podobný se splečenstvem na bližší ploše.

75

8. Závěr a doporučení Sledováním vlivu mulčování a hnojení a kosení na změny vegetace na luční enklávě Sněžné Domky v Krkonoších ukázalo, že tento vliv je statisticky průkazný na 1,5% hladině průkaznosti při analýze na úrovní podčtverců a na 0,2% hladině průkaznosti při analýze na úrovní čtverců. Vliv jejich vzájemné interakce, tedy změny v porostu ve čtvercích současně mulčovaných a hnojených, byl také ve všech případech statisticky průkazný. Na 1,5% hladině průkaznosti v případě testování na úrovni podčtverců a na 2,6% hladině průkaznosti v případě analýzy na úrovni čtverců. Po šesti letech sledování se ve vegetaci ukázal rozdíl mezi kosenými a mulčovanými plochami. Kosení podporuje většinu druhů, tedy mulčování je potlačuje. Mulčování podporovalo pouze několik málo druhů, konkrétně z jednoděložných druhy Arrhenatherum elatius, Alopecurus pratensis a Deschampsia cespitosa. Z dvouděložných

druhů se v mulčovaných plochách výrazně projevily druhy z ochranářského hlediska ne příliš zajímavé Galeopsis tetrahit, Rumex acetosella a druh Crepis conyzifolia. Tento výzkum tedy ukázal trend ve vývoji vegetace směrem k jejímu druhovému ochuzování.

V jednotlivých plochách s rozdílnými vlhkostními a živinnými podmínkami byl vliv mulčování a hnojení statisticky průkazný u plochy vlhčí a živné a u plochy sušší na živiny chudší. V těchto plochách byl trend ve vývoji vegetace velice podobný s vývojem ve všech plochách dohromady. V horní ploše, kde jsou podmínky mezotrofní nebyl tento vliv mulčování a hnojení průkazný. V této ploše také mulčování podporovalo mnohem více druhů, tedy v těchto podmínkách nedocházelo k tak velkému ochuzení společenstva. Sledování vlivu mulčování a hnojení na produkci biomasy v posledních třech letech experimentu, bylo statisticky neprůkazné, což bylo pravděpodobně způsobeno velice malým množstvím dat. Celkově však bylo zřejmé, že jednoděložné druhy mají vyšší produkci než dvouděložné. Dvouděložné druhy během těchto třech let svoji produkci snižovaly. Jednoděložné druhy snížily svoji produkci v roce 2001, kdy pravděpodobně reagovaly na nepříznivé suché jaro v předchozím roce 2000. Největší produkce biomasy byla v mulčovaných a hnojených čtvercích a to zejména u jednoděložných rostlin. Je tedy zřejmé, že tento managementový zásah podporuje produkci jednoděložných rostlin.

76

Vzhledem k tomu, že zájmem ochrany přírody je udržet druhově bohaté louky nedoporučovala bych mulčování jako standardní dlouhodobý typ hospodaření na takovýchto loukách. Z tohoto experimentu je zřejmé, že mulčování způsobuje ochuzování druhové bohatosti a to zejména podporou některých trav. Mulčování bude pravděpodobně dobrým a levným způsobem hospodaření na degradovaných, druhově chudých lukách, u kterých hrozí zarůstání náletem. V tomto případě by mulčování mohlo nastartovat pozitivní vývoj. Později bych však doporučila zaměnit mulčování za kosení s občasným přihnojením nebo pastvu v kombinaci s kosením nedopasků. Mulčování a hnojení nebude pravděpodobně dobré na stanovištích bohatých na živiny. Pokud hrozí, že by louka měla zůstat ladem, je opravdu lepší louku mulčovat. A to již z toho důvodu, že na loukách ležících ladem dochází k rozrůznění povrchu a do těchto opuštěných luk se kosení znovu velice špatně zavádí. Ačkoli je šest let výzkumu poměrně dlouhá doba a trendy ve vývoji vegetace se již dají lépe podchytit než po třech letech sledování, doporučovala bych tento experiment sledovat dále, protože vývoj ve vegetaci bude stále pokračovat a výsledky z tohoto výzkumu nejsou dozajista konečné. Dále si myslím, že by bylo dobré založit další experimenty sledující vliv mulčování na dalších stanovištích s podobnými trofickými a vlhkostními poměry jako v mém případě. Jedině tak se opravdu podchytí, jak reaguje vegetace na mulčování v různých trofických úrovních. Zajímavé by také možná bylo založit experimenty, ve kterých by se provádělo mulčování dvakrát ročně, protože někteří autoři popisují, že mulčování dvakrát ročně bylo shodné s kosením dvakrát ročně.

77

9. Literatura ATLAS PODNEBÍ ČSR (1985). Ústřední zpráva geodesie a kartografie, Praha. BAKKER, J. P. (1989): Nature management by grazing and cutting. Geobotany 14. Dordrecht: 400s. BAKKER, J. P. (2002): Effects of long-term cutting in a grassland system: perspectives for restoration of plant communities on nutrient-poor soils. Applied Vegetation Science, Uppsala, 5: 107- 120. BOHÁČ, J. (1969): Půdy východních Krkonoš. Opera Corcontica, Praha,6: 13-23. BOHÁČ, J. et al. (1971): Příspěvek k poznání půd v Krkonoších. Opera Corcontica, Praha, 9: 21-36. FANTA, J. et al. (1969): Příroda Krkonošského národního parku. Státní zemědělské nakladatelství, Praha: 221 s. HADINCOVÁ, V. et al. (1997): Změny v produkci jednotlivých druhů krkonošských luk v průběhu deseti let. Opera Corcontica, Praha, 5: 59 – 77. HEJCMAN, M. et al. (2003): Permanent Highland cattle grazing as an alternative management of grasslands in the Giant mountains. (in press.) HERBEN, T et MÜNZBERGOVÁ, Z. (2001): Zpracování geobotanických dat v příkladech. Část I. Data o druhovém složení. Praha: 91 s. HERBEN, T., KRAHULEC, F., HADINCOVÁ, V., PECHÁČKOVÁ, S. et WILDOVÁ, R. (2003): Year-to-year variation in plant competition in a mountain grassland. Journal of Ecology, British Ecological Society, 91: 103 – 113. CHALUPSKÝ, J. et al. (1989): Geologie Krkonoš a Jizerských hor. Ústřední ústav geologický v Akademii, Praha: 288 s. JAKRLOVÁ, J. V. E. (1996): Travinné ekosystémy v CHKO Ždárské vrchy: změny vlivem různé frekvence kosení. Příroda. Praha, 5: 69 – 76. JENÍK, J. (1961): Alpinská vegetace Krkonoš, Kralického Sněžníku a Hrubého Jeseníku. ČSAV, Praha: 409 s. JENÍK, J. (1996): Biosférické rezervace České republiky. Empora, Praha: 160 s. JIŘIŠTĚ, L. (1997): Kompostové hospodaření na lučních porostech na území krkonošského národního parku. In: Sborník semináře "Ekologické rychlokompostování biomasy". Žďár nad Sázavou 18. 9. 1997, Brno: 12-15.

78

KETTNEROVÁ, S. (1991): Sukcese na opuštěných loukách Krkonoš: Vztahy mezi složením porostu, jeho produkcí a obsahem dusíku. Dipl. práce (Dep. In Knih. Katedry Bot. PřF UK). Praha. KLEČKA, A., KUNZ, E., KOSÍK, V. (1945): Úprava luk a pastvin. Agrární nakladatelská společnost: 13-77. Praha. KLESNIL, A. et al. (1980): Pícninářství II. AF VŠZ, Praha. – n. v. cit. sec.: ŠRAITOVÁ (2000). KLÍMOVÁ, P. et KVÍTEK, T. (1997): Údržba trvalých travních porostů mulčováním. Závěrečná zpráva. Praha, VÚMOP. KRAHULEC, F. et al. (1994): Monitorování vlivu pastvy ovcí na rostlinná společenstva: Zadní Rennerovky v Krkonošském národním parku. Příroda 1, Praha: 191 – 196. KRAHULEC, F. et JIŘIŠTĚ, L. (1997): Bromopsis pumpelliana subsp. flexuosa – nová rostlina květeny České republiky. Preslia, Praha, 69: 359-362. KRAHULEC, F. et al. (1997): Louky Krkonoš: Rostlinná společenstva a jejich dynamika. Opera Corcontica, Praha, 33: 252 s. KUBÁT, K. (2002): Klíč ke květeně České Republiky. Academia, Praha: 927 s. KUBÍKOVÁ, J. (1971): Geobotanické praktikum. Universita Karlova, Praha: 186 s. KVÍTEK, T. et al. (1997): Udržení, zlepšení a zakládání druhově bohatých luk. Metodika 21/1997. Praha, VÚMOP: 50 s. LEPŠ, J. (1996): Biostatistika. Jihočeská Universita, České Budějovice: 166 s. LEXA, M. (2000): Vliv mulčování biomasy na rozkladné procesy a složení travinného ekosystému v horských loukách Krkonoš. Dipl. práce (Dep. In: Knih. Katedry Bot. Př.F UK). Praha: 99 s. LEXA, M. et KRAHULEC, F. (2000): Vliv mulčování na rozkladné procesy a druhové složení horských luk v Krkonoších. Opera Corcontica, Praha, 37: 571 – 577. LOKVENC, T. (1978): Toulky Krkonošskou minulostí. Kruh, Hradec Králové: 267 s. MOOG, D., POSCHLOD, P., KAHMEN, S. et SCHREIBER, K.-F. (2002): Comparison of species composition between different grassland management treatments after 25 years. Applied Vegetation Science, Uppsala, 5: 99 – 106. MORAVCOVÁ, A. (2000): Vliv hospodaření na luční společenstva. Bakalářská práce (Dep. In: Knih. Katedry Ekologie a ochrany ŽP Př. F. UP). Olomouc: 51 s. NEUHÄSLOVÁ, Z. et al. (2001): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. Academia, Praha: 341 s. 79

NĚMEČEK, J. et al. (1990): Pedologie a paleopedologie. Academia, Praha: 546 s. NEITZKE, A. (1991): Vegetationsdynamik in Grünlandbracheökosystemen. Arbeitsberichte Lehrstuhl Landschaftsökologie Münster. Helf 13. Institut für Geographie der Westf. Wilhelms –Universität. Münster. PÁTKOVÁ, R. ( 1994 ): Změny lučních společenstev po ukončení pastvy ovcí na Předních Rennerovkách v Krkonoších. Dipl. práce ( Dep. In: Knih. Katedry Bot. PřF UK ). Praha. PÁTKOVÁ, R. et KRAHULEC, F. (1997): Sukcese luční vegetace v Krkonoších po skončení pastvy ovcí. Opera Corcontica, Praha, 34: 94 – 104. ROČENKA Správy KRNAP (1997 – 2001): Alena Mládková, Správa Krnap. RYCHNOVSKÁ, M. et al. (1985): Ekologie lučních porostů. Academia. Praha. 291 s. RYCHNOVSKÁ, M. et al. (1987): Metody studia travinných ekosystémů. Academia, Praha: 269 s. SCHMIDT, W. (1984): Der Einfluß des Mulchens auf die Entwicklung von Ackerbrachen – Ergebnisse aus 15 jährigen Dauerflächenbeobachtugen. Natur und Landschaft 59/2: 47 – 55. SKÁLOVÁ H. et al. (1999): Meadows in the Krkonoše Mountains: What we knouw about their variability and management. Changign agriculture and Landscape: Ekology, Management and Biodiversity Decline in Anthropogenous Mountain Grassland. EUROMAB-Symposium, Austrian Academy of Sciences. Vienna – Gumpenstein: 43 – 47. STÄHLIN, A., STÄHLIN, L. et SCHÄFER, K. (1973): Zur Frage des Eingriffs in die Entwicklung der Pflanzenbestände auf aufgelassenem Kulturland. Natur und Landschaft 48 (3): 63 – 69. STÄHLIN, A., STÄHLIN, L. et SCHÄFER, K. (1975): Über Duldung und Lenkung der Vegetationsentwicklung auf Sozialbrache in Mittelgebirgen. Bayer. Landw. Jb. 52: 542 – 562. SÝKORA, B. et. al. (1983): Krkonošský národní park. Správa Krkonošského národního parku ve Státním zemědělském nakladatelství. Praha: 276 s. ŠRAITOVÁ, D. (2000): Vliv různých způsobů obhospodařování na druhové složení horských luk v národním parku Šumava. Dipl. práce (Dep. In: Knih. Katedry Přírodních věd FŽP UJ.E. Purkyně). Ústí nad Labem: 61 s. TURISTICKÁ MAPA KRKONOŠE, 1:50 000. Kartografie, Praha (1996). VELICH, J. (1996): Praktické lukařství. Institut výchovy a vzdělávání MZe ČR, Praha: 57 s. VESELÝ VÝLET (1999): sezónní noviny č. 14. Miloslav a Pavel Klimešovi, Horní Maršov. – n. v. cit. sec.: LEXA (2000). 80

ZELENÝ, D., ŠRAITOVÁ, D., MAŠKOVÁ, Z., KVĚT, J. (2001): Management effect on a mountain meadow plant community. Silva Gabreta, Praha: 45 – 54.

81

PŘÍLOHY

Seznam příloh

1. Tabulka průměrných měsíčních teplot a měsíčních úhrnů srážek v letech 1997 – 2001 2. Tabulky půdních rozborů 3. Záznamy o stavu vegetace v trvalých ploškách 4. Úplný soupis druhů v jednotlivých čtvercích, kde probíhal management

Příloha č. 1 Tabulka průměrných měsíčních teplot a měsíčních úhrnů srážek v letech 1997 – 1999. Poznámka: hodnoty –9999 znamenají, že stanice údaj neměřila. ROK 1997 1997 1997 1997 1997 1997 1997 1997 1997 1997 1997 1997 1998 1998 1998 1998 1998 1998 1998 1998 1998 1998 1998 1998 1999 1999 1999 1999 1999 1999 1999 1999 1999 1999 1999 1999

MĚSIC I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII

Průměrná měsíční teplota (°C) -9999 -9999 -9999 0 8,9 12 12,6 15,4 9,9 2 -0,9 -3,2 -3,1 -0,1 -2,1 5,1 9,4 12,6 12,5 13,1 8,8 3,8 -2,7 -4,2 -2,6 -5,4 0,6 5,5 9,1 11,4 14,8 12,9 13 4 -1,9 -4,7

Měsíční úhrn srážek (mm) -9999 -9999 49 77,5 55 119,1 328,1 37,8 23,9 98,3 60,4 125,4 104,2 26,4 120,8 75,2 35 99 97 100,2 176,3 243,1 120,8 98,2 90,8 129,3 52,7 60,3 39,3 95,9 104,2 46,2 74,7 55,4 31,2 152,4

Tabulka průměrných měsíčních teplot a měsíčních úhrnů srážek v letech 2000 – 2001. Poznámka: hodnoty –9999 znamenají, že stanice údaj neměřila. ROK 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001

MĚSIC I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII

Průměrná měsíční teplota (°C) -5,5 -2,1 -1,1 7,4 11,1 13,1 11,2 14,8 8,8 7,6 2,4 -1,5 -4,4 -2,8 -1,7 2,8 10,6 10,1 14,3 14,8 -9999 8,5 -1,9 -5,9

Měsíční úhrn srážek (mm) 117,2 131,5 199,8 13,1 89,7 58,9 132,7 57,3 50,9 54,4 87,6 82,1 81,4 73,8 104,3 69,4 40,1 121,9 147,1 122,2 195,3 41,4 109,4 109,7

Příloha č. 2: Tabulky půdních rozborů Rok 2000 plocha

pH akt.

pH vým.

B-A-KH B-B-MN B-C-MH B-D-KN H-A-MH H-B-KH H-C-KN H-D-MN V-A-MN V-B-KH V-C-KN V-D-MH

4,20 4,07 4,17 4,14 4,10 4,15 4,13 3,96 4,25 4,06 4,36 4,43

3,28 3,28 3,24 3,26 3,26 3,21 3,24 3,26 3,40 3,25 3,45 3,52

plocha

pH akt.

pH vým.


4,22 4,14 4,01 4,02 4,15 4,15 4,04 4,03 4,19 4,02 4,24 4,33

3,54 3,56 3,45 3,47 3,55 3,53 3,48 3,45 3,58 3,41 3,65 3,73

NO3mg/100g 9,60 13,20 5,60 6,30 7,90 3,80 4,90 19,70 4,20 3,40 3,90 4,20

N-NO3mg/100g 2,17 2,98 1,27 1,42 1,78 0,86 1,11 4,45 0,95 0,77 0,88 0,95

NH4+ mg/100g 0,12 0,33 0,17 0,34 0,15 0,20 0,17 0,63 0,33 0,26 0,42 0,15

N-NH4+ mg/100g 0,09 0,26 0,13 0,26 0,12 0,16 0,13 0,49 0,26 0,20 0,33 0,12

N-org. N-veškerý P2O5 mg/100g mg/100g mg/100g 533 535 25,3 538 541 24,3 476 477 26,9 432 434 22,8 489 491 21,0 496 497 17,5 486 487 20,8 445 450 28,1 454 455 29,1 577 578 24,6 456 457 23,9 556 557 24,6

P-P2O5 mg/100g 11,0 10,6 11,7 9,9 9,2 7,6 9,1 12,3 12,7 10,8 10,4 10,7

Ca ztráta žíh zbytek Cd mg/100g (%)g/100g (%)g/100g ug/100g 26,6 15,4 84,6 11,4 23,6 16,2 83,8 11,9 23,9 14,2 85,8 19,6 15,7 13,0 87,1 18,5 34,3 14,0 86,0 9,1 26,5 14,3 85,7 30,6 29,5 12,7 87,3 11,8 15,1 11,8 88,2 11,4 16,7 13,1 86,9 10,8 21,0 16,5 83,5 15,6 29,0 13,1 86,9 11,5 36,7 13,9 86,1 19,6

Pb ug/100g 8 704 8 881 11 191 8 592 9 991 8 118 9 579 7 217 8 158 8 556 10 293 11 047

Cu ug/100g 867 832 860 824 799 666 785 893 793 667 787 938

NO3mg/100g 7,52 13,00 9,65 15,74 8,58 8,79 9,12 8,55 7,61 7,29 8,82 16,61

N-NO3mg/100g 1,70 2,94 2,18 3,56 1,94 1,99 2,06 1,93 1,72 1,65 1,99 3,75

NH4+ mg/100g 2,10 1,33 1,14 1,51 1,33 1,31 0,96 1,4 2,38 1,28 1,73 1,76

N-NH4+ mg/100g 1,63 1,03 0,89 1,17 1,03 1,02 0,75 1,09 1,85 0,99 1,34 1,37


P-P2O5 mg/100g 8,6 7,2 9,1 10,9 7,4 8,0 8,8 11,9 9,5 9,1 6,6 7,1


Pb ug/100g 9 875 7 742 8 661 9 031 12 553 12 650 11 558 11 227 11 879 12 379 7 837 7 945

Cu ug/100g 723 680 705 767 826 771 725 931 865 854 705 785

Rok 2001

Rok 2002 plocha

pH akt.

pH vým.


4,44 4,25 4,24 4,09 3,99 4,11 4,22 4,09 4,11 4,25 4,08 4,41

3,68 3,49 3,49 3,38 3,34 3,38 3,45 3,36 3,36 3,47 3,37 3,60

NO3mg/100g 10,91 8,38 13,98 14,78 9,79 6,32 9,49 7,95 8,14 9,57 6,17 21,74

N-NO3mg/100g 2,46 1,89 3,16 3,34 2,21 1,43 2,14 1,80 1,84 2,16 1,39 4,91

NH4+ mg/100g 1,55 0,69 1,53 1,05 1,23 1,98 1,13 1,82 1,40 1,32 1,87 1,96

N-NH4+ mg/100g 1,20 0,54 1,19 0,82 0,96 1,54 0,88 1,41 1,09 1,02 1,45 1,52


P-P2O5 mg/100g 13,28 8,18 10,77 12,57 12,77 9,13 9,58 16,32 9,19 11,58 7,35 7,52


Pb ug/100g 11 485 7 953 8 570 8 318 12 915 11 178 11 339 9 701 9 091 9 990 10 034 6 676

Cu ug/100g 1146 790 1009 815 939 897 937 1129 1147 815 962 723

Vysvětlivky: Označení plochy – B – bližší plochy, H – horní plocha, V – vzdálenější plocha; A,B,C,D – čtverec; MH – mulčováno, hnojeno; MN – mulčováno, nehnojeno; KH – koseno, hnojeno; KN – koseno, nehnojeno.

Příloha č. 4 Úplný soupis druhů na pokusných plochách Horní plocha – čtverec A Agrostis capillaris, Achillea millefolium, Alopecurus pratensis, Anemone nemorosa, Anthoxanthum alpinum, Anthoxanthum odoratum, Avenella flexuosa, Bistorta major, Campanula rotundifolia, Deschampsia cespitosa, Festuca rubra, Galeopsis tetrahit, Geranium sylvaticum, Holcus mollis, Hypericum maculatum, Luzula luzuloides, Poa chaixii, Poa pratensis, Ranunculus platanifolius, Rumex acetosa, Rumex acetosella, Rumex arifolius, Senecio ovatus, Silene dioica, Veratrum album subsp. lobelianum, Vicia sepium. Horní plocha – čtverec B Agrostis capillaris, Alopecurus pratensis, Anemone nemorosa, Anthoxathum alpinum, Anthoxanthum odoratum, Avenella flexuosa, Bistorta major, Campanula rotundifolia, Cardaminopsis halleri, Carex ovalis, Crepis conyzifolia, Deschampsia cespitosa, Festuca rubra, Geranium sylvaticum, Hieracium lachenalii, Holcus mollis, Hypericum maculatum, Luzula luzuloides, Nardus stricta, Phyteuma spicatum, Poa chaixii, Poa pratensis, Potentilla erecta, Ranunculus acris, Ranunculus platanifolius, Rumex acetosa, Rumex acetosella, Rumex arifolius, Senecio ovatus, Silene dioica, Solidago virgaurea, Veratrum album subsp. lobelianum, Vicia sepium, Horní plocha – čtverec C Agrostis capillaris, Allium victorialis, Alopecurus pratensis, Anemone nemorosa, Anthoxanthum alpinum, Anthoxanthum odoratum, Avenella flexuosa, Bistorta major, Campanula rotundifolia, Carex ovalis, Deschampsia cespitosa, Festuca rubra, Geranium sylvaticum, Holcus mollis, Hypericum maculatum, Luzula luzuloides, Nardus stricta, Phyteuma spicatum. Poa chaixii, Potentilla erecta, Ranunculus platanifolius, Rumex acetosa, Rumex acetosella, Rumex arifolius, Senecio ovatus, Silene dioica, Veratrum album subsp. lobelianum, Vicia sepium, Horní plocha – čtverec D Agrostis capillaris, Alopecurus pratensis, Anemone nemorosa, Anthoxanthum alpinum, Anthoxanthum odoratum, Avenella flexuosa, Bistorta major, Campanula rotundifolia, Carex nigra, Carex ovalis, Deschampsia cespitosa, Festuca rubra, Galeopsis tetrahit, Galium sp., Geranium sylvaticum, Hieracium lachenalii, Holcus mollis, Hypericum maculatum, Luzula luzuloides, Poa chaixii, Potentilla erecta, Ranunculus platanifolius, Rumex acetosa, Rumex acetosella, Rumex arifolius, Senecio ovatus, Silene dioica, Solidago virgaurea, Thalictrum aquilegiifolium, Veratrum album subsp. lobelianum, Veronica chamaedrys, Vicia sepium.

Bližší plocha – čtverec A Agrostis capillaris, Achillea millefolium, Ajuga reptans, Alopecurus pratensis, Anemone nemorosa, Anthoxanthum alpinum, Anthoxanthum odoratum, Avenella flexuosa, Bistorta major, Campanula rotundifolia, Carex ovalis, Cirsium sp., Crepis conyzifolia, Deschampsia cespitosa, Festuca rubra, Geranium sylvaticum, Gnaphalium sylvaticum, Hieracium lachenalii, Holcus mollis, Hypericum maculatum, Luzula luzuloides, Nardus stricta, Phyteuma spicatum, Poa chaixii, Potentilla erecta, Ranunculus platanifolius, Rumex acetosa, Rumex acetosella, Rumex arifolius, Senecio ovatus, Silene dioica, Vaccinium myrtillus, Veratrum album subsp. lobelianum, Veronica chamaedrys, Veronica officinalis.

Bližší plocha – čtverec B Agrostis capillaris, Achillea millefolium, Alopecurus pratensis, Anemone nemorosa, Anthoxathum alpinum, Anthoxanthum odoratum, Avenella flexuosa, Bistorta major, Campanula rotundifolia, Cardaminopsis halleri, Carex ovalis, Crepis conyzifolia, Deschampsia cespitosa, Epilobium angustifolium, Festuca rubra, Galeopsis tetrahit, Geranium sylvaticum, Hieracium lachenalii, Holcus mollis, Hypericum maculatum, Lilium bulbiferum, Luzula luzuloides, Nardus stricta, Phleum pratense, Phyteuma spicatum, Potentilla erecta, Ranunculus platanifolius, Rumex acetosa, Rumex acetosella, Rumex arifolius, Senecio ovatus, Silene dioica. Bližší plocha – čtverec C Agrostis capillaris, Alopecurus pratensis, Anemone nemorosa, Anthoxanthum alpinum, Anthoxanthum odoratum, Avenella flexuosa, Bistorta major, Campanula rotundifolia, Carex ovalis, Crepis conyzifolia, Deschampsia cespitosa, Epilobium angustifolium, Festuca rubra, Galeopsis tetrahit, Geranium sylvaticum, Hieracium lachenalii, Holcus mollis, Hypericum maculatum, Lilium bulbiferum, Luzula luzuloides, Nardus stricta, Phleum pratense, Phyteuma spicatum, Potentilla erecta, Ranunculus platanifolius, Rumex acetosa, Rumex acetosella, Rumex arifolius, Senecio ovatus, Silene dioica, Trisetum flavescens. Bližší plocha – čtverec D Agrostis capillaris, Alopecurus pratensis, Anemone nemorosa, Anthoxanthum alpinum, Anthoxanthum odoratum, Avenella flexuosa, Bistorta major, Crepis conyzifolia, Deschampsia cespitosa, Epilobium angustifolium, Festuca pratense, Festuca rubra, Galeopsis tetrahit, Geranium sylvaticum, Holcus mollis, Hypericum maculatum, Luzula luzuloides, Nardus stricta, Phleum pratense, Potentilla erecta, Ranunculus platanifolius, Rumex acetosa, Rumex acetosella, Rumex arifolius, Senecio ovatus, Silene dioica. Vzdálenější plocha – čtverec A Agrostis capillaris, Alopecurus pratensis, Anemone nemorosa, Anthoxanthum alpinum, Anthoxanthum odoratum, Avenella flexuosa, Bistorta major, Campanula rotundifolia, Crepis conyzifolia, Festuca rubra, Geranium sylvaticum, Hieracium lachenalii, Holcus mollis, Hypericum maculatum, Juncus effusus, Luzula luzuloides, Nardus stricta,

Phyteuma spicatum, Poa chaixii, Potentilla erecta, Ranunculus platanifolius, Rumex acetosa, Rumex arifolius, Senecio ovatus, Silene dioica, Veratrum album subsp. lobelianum, Veronica chamaedrys. Vzdálenější plocha – čtverec B Agrostis capillaris, Achillea millefolium, Alopecurus pratensis, Anemone nemorosa, Anthoxanthum alpinum, Anthoxanthum odoratum, Avenella flexuosa, Bistorta major, Campanula rotundifolia, Cardaminopsis halleri, Carex ovalis, Festuca rubra, Holcus mollis, Hypericum maculatum, Luzula luzuloides, Poa chaixii, Potentilla erecta, Ranunculus platanifolius, Rumex acetosa, Rumex arifolius, Senecio ovatus, Silene dioica, Solidago virgaurea, Veratrum album subsp. lobelianum, Vicia cracca, Vicia sepium.

Vzdálenější plocha – čtverec C Agrostis capillaris, Achillea millefolium, Alopecurus pratensis, Avenella flexuosa, Bistorta major, Campanula patula, Campanula rotundifolia, Cardaminopsis halleri, Epilobium angustifolium, Festuca rubra, Galeopsis tetrahit, Geranium sylvaticum, Hieracium lachenalii, Holcus mollis, Hypericum maculatum, Juncus effusus, Lilium martagon, Linaria vulgaris, Luzula luzuloides, Phleum pratense, Phyteum spicatum, Poa chaixii, Polygonatum multiflorum, Potentilla erecta, Ranunculus platanifolius, Rumex acetosa, Rumex acetosella, Rumex arifolius, Senecio ovatus, Silene dioica, Veratrum album subsp. lobelianum, Veronica chamaedrys, Vicia craca, Vicia sepium.

Vzdálenější plocha – čtverec D Agrostis capillaris, Achillea millefolium, Alopecurus pratensis, Anemone nemorosa, Angelica silvestris, Anhoxanthum odoratum, Arrhenatherum elatius, Athyrium filixfemina, Avenella flexuosa, Bistorta major, Campanula patula, Campanula rotundifolia, Cardaminopsis halleri, Dactylis glomerata, Epilobium angustifolium, Festuca rubra, Galeopsis tetrahit, Hieracium lachenalii, Holcus mollis, Hypericum maculatum, Imperatoria ostruthium, Linaria vulgaris, Luzula luzuloides, Phleum pratense, Poa chaixii, Potentilla erecta, Ranunculus platanifolius, Rumex acetosa, Senecio ovatus, Silene dioica, Trisetum flavescens, Veratrum album subsp. lobelianum, Veronica chamaedrys, Vicia sepium.

Příloha č. 3

Záznamy o stavu vegetace v trvalých ploškách

Rok 1997 - část 1 Číslo snímku - ošetření Acer pseudoplatanus ju. Agrostis capillaris Achilliea millefolium Ajuga reptans Alopecurus pratensis Anemone nemorosa Angelica sylvestris Anthoxanhum odoratum Arrhenatherum elatius Avenella flexuosa Bistorta major Campanula patula Campanula rotundifolia Cardaminopsis halleri Carex nigra Carex ovalis Crepis conyzifolia Deschampsia cespitosa Epilobium angustifolium Festuca pratense Festuca rubra Galeopsis tetrahit Galium album Galium pumilum Geranium sylvaticum Hieracium lachenalii Holcus mollis Hypericum maculatum Imperatoria ostruthium Linaria vulgaris Luzula luzuloides Nardus stricta Phyteuma spicatum Poa chaixi Poa pratensis Potentila erecta Ranunculus platanifolius Rumex acetosella Rumex arifolius Senecio ovatus Silene dioica Vaccinium myrtillus Veronica chamaedris Vicia sepium

1 . 3 . . . 2 . 2 . 3 2 . . . . . . . . . 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . .

2 . 3 . . . . . . . . 2 . . . . . . . . . 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

3 . 2 . . . . . 3 . . 3 . . . . . . . . . 3 . . . . . . 1 . . . . . . 1 . . . . . 2 . . .

H - A1 - MH 4 5 6 7 8 9 . . . . . . 3 2 1 2 3 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . 3 3 . 1 1 2 . . . . . . 1 . . 3 3 2 1 2 3 2 3 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 3 3 . 3 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 . . . . . . . . . . . . . 1 1 . 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . 1 1 . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 1

1 . 2 . . 1 1 . 2 . 3 2 . . . . . . . . . 3 . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . 3 . . .

2 . 3 . . 1 . . . . 2 2 . . . . . . . . . . . . . . . . 2 . . . . . . . . . . . . 2 . . .

3 . 2 . . . . . 3 . . 3 . . . . . . . . . 2 . . . . . . 2 . . . . . . . . . . . . . . . .

H - A2 - MH 4 5 6 7 8 9 . . . . . . 3 1 2 3 3 3 . . . . . . . . . . . . 2 . . 2 2 2 . 2 . . 2 1 . . . . . . . . 2 2 1 3 . . . . . . . . 2 . . . 1 1 3 3 3 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 3 . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 1 2 3 3 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . 1 . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 . . 3 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

1 . 2 . . 1 . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . 1 . . . . . . . . . 1 . . .

2 . 1 . . 1 . . 2 . . 1 . . . . . . . . . . . . . 1 . . 1 . . . . . . . . 1 . . . 1 . . .

3 . 1 . . 1 . . 1 . . 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . 1 . . .

H - B1- KH 4 5 6 7 8 . . . . . 1 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . 1 1 1 1 . . . . . . . . . . 1 2 1 . 1 . . . . . . . 1 . 1 1 2 2 . 1 . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . 3 . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . 1 1 . 1 1 . . . . . . . . . . . 1 . . 1 . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 2 2 2 2 . . . . . . . . . 1 . . . . . . . 2 2 . . . . . . . . . . . . . . . .

9 . 1 . . 1 . . 1 . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 . . 1 . 1 . . . 3 . . . 2 . . .

1 . . . . 1 . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . 3 . . . . . . . . . 2 . . . 2 . . .

2 . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . 1 . 3 . . . . . . . . . 1 . . . 3 . . .

3 . . . . . . . . . 2 1 . . . . . . . . . . . . . . . 3 . . . . . . . . . . . . . 3 . . .

H - B2 - KH 4 5 6 7 8 9 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 . . . . 1 . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 3 3 3 3 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 3 3 3 3 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . .

1 . 2 . . . . . . . 3 . . . . . . . . . . 1 . . . . . 3 3 . . . . . . . . 2 . . . 1 . . .

2 . 2 . . . . . . . 3 . . . . . . . . . . 2 . . . 1 . 3 1 . . . . . . . . 3 . . . 2 . . .

3 . 1 . . . . . . . 3 1 . . . . . . . . . 3 . . . . . 3 1 . . . . . . . . 1 . . . 3 . . .

H - C1- KN 4 5 6 7 8 . . . . . 2 2 2 2 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 3 2 . . . 2 . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . 3 . 2 2 2 . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 . . . . . . . . 3 3 3 3 3 2 2 2 2 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 2 . 2 . . . . . . . . . 1 . . . . . . 2 3 3 3 3 . . . . . . . . . . . . . . .

9 . 2 . . . . . 1 . . 1 . . . . . . 1 . . 1 . . . . . 3 2 . . . . . . . . 3 . . . 3 . . .

1 . 3 . . . . . . . 3 3 . . . . . . . . . 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

2 . 2 . . . . . . . 3 3 . . . . . . . . . 1 . . . . . 2 . . . . . . . . . . . . . 1 . . .

3 . 3 . . 2 . . 1 . 3 3 . . . . . . . . . 2 . . . . . 3 . . . . . . . . . . . . . 2 . . .

H - C2 - KN 4 5 6 7 8 9 . . . . . . 2 . 1 2 2 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . 3 3 3 3 3 3 3 3 1 3 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . 3 3 3 1 3 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 3 3 3 3 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 2 1 3 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . .

1 . . . . . . . . . 3 1 . . . . . . 2 . . 1 . . . . . 2 3 . . 1 . . . . . . . . . 3 . . .

2 . 1 . . . . . 2 . 2 . . . . . . . . . . 3 . . . . . 3 1 . . 1 . . . . . 1 . . . 3 . . .

3 . . . . . . . 1 . 1 2 . . . 2 . . . . . 3 . . . 1 . 3 2 . . . . . . . . 2 . . . 3 . . .

H - D1- MN 4 5 6 7 8 . . . . . 1 3 3 3 3 . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . 3 1 . 3 . 1 1 2 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 . . . . . . . . . . . 3 3 2 2 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . 1 2 3 . 1 2 2 2 1 1 . . . . . . . . . . 3 2 . 2 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 2 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . 1 2 3 2 2 . . . . . . . . . . . . . . .

9 . 3 . . . . . . . . 1 . . . . . . 1 . . 3 . . . . . 2 2 . . . . . . . . 1 . . . 3 . . .

1 . 1 . . . . . . . 3 1 . . . . . . 1 . . 1 . . . . . 3 . . . . . . . . . . . . . 3 . . .

2 . . . . . . . 3 . 3 . . . . . . . . . . 2 . . . . . 3 . . . . . . . . . . . . . 3 . . .

3 . 2 . . . . . 2 . 3 . . . . . . . . . . . . . . . . 3 . . . . . . . . . . . . . 3 . . .

H - D2 - MN 4 5 6 7 8 9 . . . . . . . . . . 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 3 3 3 3 2 . . . . . . 3 3 3 3 3 3 1 . . 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 2 3 3 . . . . . . . . . . . . 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 3 2 3 . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 3 3 3 3 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 2 2 2 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . .

1 . 1 . . . . . . . 3 1 . . . . . . . . . 1 . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . 1 . . .

2 . 1 . . . 1 . 2 . 2 . . . . . . . . . . 1 . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . 1 . . .

3 . 1 . . . 2 . 1 . 3 1 . . . . . . . . . 1 . . . . . . 1 . . 1 . . . . . . . . . 1 . . .

B - A1- KH 4 5 6 7 8 . . . . . . 1 1 . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . 1 1 . . 1 . . . . . 2 1 1 2 3 . 1 1 1 . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . 2 1 . 1 1 . . . . . . . . . . . . . . .

9 . 1 . . . 1 . . . 2 . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . 2 . . . . . . . . . 1 . . .

1 . . . . . 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . 3 1 . . . . . . . . 1 . . . 2 . . .

2 . . 1 . 1 . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . 1 . 3 1 . . . . . . . . . . 1 . 2 . . .

3 . . 2 . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . 3 . . . . . . . . . . . . . 3 . . .

B - A2 - KH 4 5 6 7 8 9 . . . . . . . . 1 . 1 3 1 2 . . 1 1 . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . 1 . 1 . . . . . . . 3 3 3 3 3 3 2 2 1 2 1 . . . . . . . . . . . . . 1 1 . 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . 1 . 1 . . . 2 3 3 3 3 1 . . . . . . . . . 1 1 1 . . . . 1 .

Vysvětlivky: H - horní plocha, B - bližší plocha, V - vzdálenější plocha; A, B, C, D - čtverec; MH - mulčováno, hnojeno; MN - mulčováno, nehnojeno; KH - koseno, hnojeno; KN - koseno, nehnojeno.

1 . 2 . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . 3 . . . . . . . . . 1 . 1 . 3 . . .

2 . 3 . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . 1 . . . . . 3 . . . . . 1 . . . 1 . . . 3 . . .

3 . 2 . . . . . 1 . 1 . . . . . . . 1 . . 1 . . . . . 3 . . . . . 1 . . . 1 . . 1 . . . .

B - B1 - MN 4 5 6 7 8 9 . . . . . . 3 2 2 3 3 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 2 . 1 . . . 1 . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 . 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . 3 3 3 3 3 3 . . . 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 1 . 1 1 . . . . . . . . 1 1 1 2 . . . . . . 3 2 2 3 3 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . .

1 . 3 . . . . . . . 2 1 . . . . . . 1 . . . . . . . . 3 . . . 1 . . . . . . . . . 3 . . .

2 . 2 . . . . . . . 2 . . . . . . . . . . . . . . . . 3 1 . . . . . . . . . . . . 2 . . .

3 . 3 . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . 1 . . . 1 . 3 . . . . . . . . . . . . . 3 . . .

B - B2 - MN 4 5 6 7 8 9 . . . . . . 2 2 2 2 2 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 2 1 . . . . . . . 2 3 2 2 2 3 . . . . . 1 . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 1 . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . 2 . . 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 2 2 2 2 2 . 1 2 . 2 2 . . . . . . . . . . . . 2 . 1 2 . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 3 3 2 3 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . .

1 . 2 . . . . . 2 . 3 . . . . . . . . . . . . . . . . 3 3 . . 1 . . . . . . . . . 1 . . .

2 . 3 . . . . . 1 . 2 . . . . . . . . . . . . . . . . 3 2 . . 1 . . . . 3 1 . . . 2 . . .

B - C1 - MH 3 4 5 6 7 8 . . . . . . 3 3 3 3 3 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 1 2 2 . 2 . . . . . . 3 3 2 3 3 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . 3 3 3 3 3 3 1 3 1 2 2 3 . . . . . . . . . . . . . 2 1 . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 2 3 3 3 3 . . . . . 1 . . . . . . . . 1 1 . . . . . . . . 2 1 1 1 2 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9 . 3 . . . . . 1 . 3 . . . . . . . . . . 1 . . . . . 2 3 . . . . . . . 3 . . . . 1 . . .


1 . 2 . . . . . . . 3 . . . . . . . . . . 2 . . . . . 3 . . . . . . . . . . . . . 1 . . .

2 . . . . . . . . . 3 . . . . . . . . . . 1 . . . . . 3 . . . 1 . . . . . . . . . . . . .

B - C2 - MH 3 4 5 6 7 8 . . . . . . 1 1 . 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 . . . . . . . 3 3 3 3 3 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 2 2 3 3 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 3 2 . 2 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . 2 . . . . . . . 1 1 1 1 2 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9 . . . . . . . . . 3 . . . . . . . 1 . . 1 . . . . . 2 . . . . . . . . . . . . . 1 . . .

1 . 1 . . . . . . . 3 . . . . . . . . . . 1 . . . . . 2 . . . . . . . . . . . . . 1 . . .

2 . . . . . . . . . 3 . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . 2 . . . . . . . . . 2 . . .

B - D1 - KN 3 4 5 6 7 8 . . . . . . . 1 2 . 1 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 1 1 1 3 . . . . . . 3 3 3 2 3 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 2 1 2 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 . 2 2 . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 2 1 2 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9 . . . . 1 . . 2 . 3 . . . . . . . . . . . . . . . . 2 . . . 3 . . . . . . . . . 1 . . .

1 . 2 . . . . . 1 . 3 . . . . . . . . . . . . . . . . 3 . . . . . . . . 1 . . . . 3 . . .

2 . 2 . . . . . 1 . 3 . . . . . . . . . . . . . . . . 3 1 . . 1 . . . . . . . . 1 2 . . .

B - D2 - KN 3 4 5 6 7 8 . . . . . . 3 2 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 2 2 3 1 . . . . . . 3 3 3 3 3 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 3 3 3 3 3 1 . . 1 . . . . . . . . . . . . . . 1 . 1 1 . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 1 1 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9 . . . . . . . . . 3 . . . . . . . . . . . . . . . . 3 . . . 1 . . . . . . . . . 1 . . .

1 . 2 . . . . . . . . 3 . . . . . . . . . . . . . . . 3 . . . . . . . . . 1 . . . 2 . . .

2 . . . . . . . . . 1 3 . . . . . . . . . . . . . . . 3 . . . 1 . . . . . . . . . 3 . . .

V - A1 - MN 3 4 5 6 7 8 . . . . . . 3 2 2 3 3 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . 2 . . 3 3 3 3 3 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 . . 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 3 3 2 3 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 . 1 1 . . . . . . . . . . . . . . 1 . . 1 . 1 3 3 3 3 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9 . 3 . . . . . 1 . 3 3 . . . . . . . . . 2 . . . . . 2 . . . . . . . . . 3 . . . 2 . . .

1 . . . . . . . 1 . 3 1 . . . . . . . . . 1 . . . . . . 3 . . 1 . . 3 . . 3 . . . . . . .

2 . 2 . . . . . 1 . 3 1 . . . . . . . . . 3 . . . . . . 3 . . . . . . . . 3 . . . 1 . . .

V - A2 - MN 3 4 5 6 7 8 . . . . . . 3 3 2 2 2 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 2 3 3 2 2 . . . . . . 3 3 3 3 3 3 . 1 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 1 2 3 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 . . . . 1 3 3 3 3 3 3 . . . . . . . . . . . . . 2 2 . 2 . . . . . . . . . . . . . . 2 . . . . . . . . . . . . . . . . 2 2 2 1 2 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 1 1 1 1 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9 . 2 . . . . . 2 . 3 1 . . . . . . . . . 1 . . . . 1 1 3 . . 1 . . . . . 1 . . . 2 . . .

1 . . . . . 1 . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . 3 . . . . . . . . . .

2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . 3 . . . . . . . . . .

V - B1 - KH 3 4 5 6 7 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 . . 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . 2 . . . . . . . . . . 2 3 3 3 3 . . . . . . . . . . 3 1 2 2 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

8 . . . . . . . . . 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . 2 . . 3 . . . . . . . . . .

9 . . . . . . . 1 . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . 2 . . 2 . . 2 . . . . . . .

1 . 2 . . . . . . . 3 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 . . . 1 . . .

2 . 2 . . . . . . . 2 3 . . . . . . . . . 3 . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . 2 . . .

V - B2 - KH 3 4 5 6 7 . . . . . 2 3 3 2 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 3 . . . . . . 3 . . 2 3 2 3 3 2 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . 2 3 2 2 3 . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . 2 3 2 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . 1 . 3 2 . . . . . . . . . . 1 2 3 . 3 . . . . . . . . . . . . . . . 2 2 2 2 1 . . . . . . . . . . . . . . .

8 . 3 . . . . . 1 . . 3 . . . . . . . . . 3 . . . . . . . . . . . . 3 . . 3 . . . . . . .

9 . 2 . . . . . 2 . 3 3 . . . . . . . . . 3 . . . . . 1 . . . . . . 3 . . 2 . . . . . . .

1 . 3 . . 1 . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . 1 3 . . . . . . . . 2 . . 2 2 . . .

2 . 3 . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . 3 . . . . . . . . 2 . . 1 1 . . .

V - C1 - KN 3 4 5 6 7 8 . . . . . . 3 3 3 3 3 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 2 2 2 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . 1 . 1 2 1 1 3 3 3 3 3 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 2 2 3 2 2 . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . 2 1 1 . 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9 . 2 . . 1 . . . . . 2 . . . . . . . . . . . . . . . . 3 . . . . . 1 . . 2 . . . . . . .

1 . 3 . . . . . . . . 1 . 1 . . . . . . . 1 . . . 2 . 1 3 . . . . . . . . 2 . . . 3 . . .

2 . 3 . . . . . . . . 2 . . . . . . . . . 2 . . . 1 . . 3 . . . . . . . . 2 . . . 2 . . 1

V - C2- KN 3 4 5 6 7 . . . . . 3 3 3 3 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 2 2 2 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 3 3 . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . 1 . . . . . . 2 2 . 1 3 3 3 3 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . 1 . . 1 . . . . . . . . . . . 1 3 3 3 3 . . . . . 2 . . 1 . . . . . . 2 2 3 2 2 . . . . . 1 . 1 3 . 2 1 . . 2

8 . 3 . . . . . . . . 2 . . . . . . . . . . . . . . . . 3 . . . . . 2 . . 3 . . . 2 . . .

9 . 2 . . 1 . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . 3 . . 1 . . 2 . . 2 . 2 . 2 . 2 1

1 . 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 . . . . . . 3 . . . . . . . . 2 . 1 . 3 . . .

2 . 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 . . . . . . 3 . . . . . . . . 2 . . . 2 . . .

V - D1 - MH 3 4 5 6 7 8 . . . . . . 3 3 3 3 3 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 3 3 3 3 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 3 3 3 3 3 . . . . . . 1 . 1 . 1 1 . . . . . . 3 3 3 3 3 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . .


9 . 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 . . . . . . . . 3 . 1 1 3 . . .

1 . 3 . . . . . . . . 2 . . . . . . . . . . . . . . . 1 2 . . . . . . . . 3 . . 1 3 . . .

2 . 3 . . . . . . . . 2 . . . . . . . . . 1 . . . . . 3 1 . . . . . . . . 2 . . 2 3 . . .

V - D2 - MH 3 4 5 6 7 8 . . . . . . 3 3 3 3 3 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . 2 3 1 . 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 3 2 2 3 3 1 1 1 . 2 1 1 . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 . 1 . . . . . . . . . . . . 3 3 3 2 3 3 . . . . . . 1 1 . 1 . . 1 1 . 1 . . 3 3 2 3 3 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9 . 3 . . . . . . . 3 1 . . . . . . . . . . . . . . . 2 . 1 . . . . 1 . . 3 . 1 . 3 . . .

Záznamy o stavu vegetace v trvalých ploškách Rok 1998 - část 1 Číslo snímku - ošetření Acer pseudoplatanus ju. Agrostis capillaris Achilliea millefolium Ajuga reptans Alopecurus pratensis Anemone nemorosa Angelica sylvestris Anthoxanhum odoratum Arrhenatherum elatius Avenella flexuosa Bistorta major Campanula patula Campanula rotundifolia Cardaminopsis halleri Carex nigra Carex ovalis Crepis conyzifolia Deschampsia cespitosa Epilobium angustifolium Festuca pratense Festuca rubra Galeopsis tetrahit Galium album Galium pumilum Geranium sylvaticum Hieracium lachenalii Holcus mollis Hypericum maculatum Imperatoria ostruthium Linaria vulgaris Luzula luzuloides Nardus stricta Phyteuma spicatum Poa chaixi Poa pratensis Potentila erecta Ranunculus platanifolius Rumex acetosella Rumex arifolius Senecio ovatus Silene dioica Vaccinium myrtillus Veronica chamaedris Vicia sepium

1 . 3 . . . . . . . 3 3 . . . . . . . . . 3 . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

2 . 3 . . . . . 2 . 3 3 . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

H - A1 - MH 3 4 5 6 7 8 . . . . . . 3 3 3 3 3 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . 3 3 3 3 2 2 . . . . . . . 1 3 2 3 3 3 3 2 1 2 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 3 . 2 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 . . . . . . . . . . . . . . . . 2 1 . 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 1 1 2 1 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 2 . 2 2 1 . . . . . . . . . . . . . . . . 2 .

9 . 3 . . . . . 2 . 2 3 . . . . . . . . . 3 . . . . . . 2 . . 1 . . . 1 . 1 . . . 1 . . 1

1 . 3 . . . . . 2 . 3 2 . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . 1 . . . . . 3 . . .

2 . 3 . . . . . 2 . 2 1 . . . . . . 1 . . 1 . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . 2 . . .

H - A2 - MH 3 4 5 6 7 8 . . . . . . 3 3 3 3 3 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 . . . . . . 2 3 3 3 3 2 . . . . . . . . . 3 . 1 3 1 1 3 3 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 2 . 1 1 . . . . . . . . . . . . 1 . 3 . 1 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 3 . 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 . . 2 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9 . 3 . . . . . 2 . 2 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 . . . . . 1 . . .

1 . 3 . . 1 . . 3 . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . 3 . . 1 . . . . . 1 . . . 3 . . .

2 . 3 . . 1 . . 3 . . 1 . . . . . . . . . . . . . 1 . . 3 . . . . . . . . 2 . . . 3 . . .

H - B1 - KH 3 4 5 6 7 8 . . . . . . 3 3 3 3 3 3 . . . . . . . . . . . . . . 2 . . . . . . . . . . . . . . . 3 1 3 . . 1 . . . . . . . 1 1 3 . 3 2 . 1 2 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 1 2 . 1 . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . 1 1 . . . . . . . . . . . . . 3 3 2 2 3 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . 2 . . . . . . . . . . 2 . . . . . . . . . . . 2 2 3 3 3 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 3 2 1 3 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9 . 3 . . . . . . . 3 1 . . . . . . . . . . . . . . . . 3 . . 1 . . . . . 2 . . . 3 . . .

1 . 1 . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . 3 . . . . . . . . . 2 . . . 3 . . .

2 . 3 . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . 1 . 3 . . . . . . . . . . . . . 3 . . .

H - B2 - KH 3 4 5 6 7 8 . . . . . . 2 . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 . . 3 . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 3 3 3 3 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 3 3 3 2 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 . . . . . . . . . . . . . 3 . . .

1 . 3 . . . . . . . 3 . . . . . . . . . . . . . . 1 . 3 . . . . . . . . . 1 . . . 2 . . .

2 . 3 . . . . . . . 3 1 . . . . . . . . . 1 . . . 1 . 1 1 . . . . . . . . 3 . . . . . . .

H - C1 - KN 3 4 5 6 7 8 . . . . . . 2 3 3 3 . 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 1 1 . 2 1 1 . 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . 1 1 . 1 2 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 3 3 3 3 3 3 2 1 1 1 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 2 1 2 . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . 3 3 3 3 3 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9 . 1 . . . . . 1 . . . . . . . . . 1 . . 1 . . . . . 3 2 . . . . . . . . 2 . . . 3 . . .

1 . 3 . . . . . . . 3 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

2 . 1 . . . . . . . 3 3 . . . . . . . . . . . . . . . 2 . . . . . . . . . . . . . 1 . . .

H - C2 - KN 3 4 5 6 7 8 . . . . . . 3 1 1 . 3 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . 3 3 3 3 3 3 1 3 3 . 3 . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 1 . 1 . . . . . . . . . . . . . 3 1 3 2 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 3 3 2 3 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 1 2 2 1 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9 . 2 . . . . . . . 3 . . . . . . . . . . . . . . . . 3 . . . 1 . . . . . . . . . 3 . . .

1 . 1 . . . . . 1 . 3 . . . . . . . 1 . . 3 . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . 2 . . .

2 . . . . . . . 2 . 3 . . . . . . . . . . 3 . . . . . 1 . . . 1 . . . . . 1 . . . 2 . . .

H - D1 - MN 3 4 5 6 7 8 . . . . . . . 3 3 3 3 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 1 . . . . . . . . . . 3 3 2 3 3 2 2 1 . 1 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . 3 3 3 2 3 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 . . 1 . . . . . . . . . . . 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 3 . 1 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 1 2 1 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 . 2 3 1 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9 . 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 . . . . . 2 . . . . . . . . . . . . . 3 . . .

1 . 1 . . . . . . . 3 . . . . 2 . . 1 . . 1 . . . . . 3 . . . . . . . . . . . . . 2 . . .

2 . . . . . . . 3 . 3 . . . . . . . . . . . . . . . . 3 . . . . . . . . . . . . . 3 . . .

H - D2 - MN 3 4 5 6 7 8 . . . . . . 3 . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . 3 1 3 3 3 3 . . . . . . 3 3 3 3 3 3 . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 3 2 3 3 . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 2 2 3 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 3 3 2 2 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 3 3 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9 . 1 . . . . . 3 . 3 . . . . 3 . . . . . 3 . . . . . 3 . . . . . . . . . . . . . 1 . . .

1 . 3 . . . 1 . . . 3 1 . 1 . . . . . . . 2 . . . . . . 2 . . . . . . . . . . . . 3 . . .

2 . 2 . . . . . 3 . 3 . . . . . . . . . . 2 . . . . . . 2 . . . . . . . . . . . . 3 1 . .

B - A1- KH 3 4 5 6 7 . . . . . 3 1 3 3 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . 1 . 3 . 1 . . . . . 3 3 3 3 3 2 3 1 . 2 . . . . . . 2 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 3 2 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 3 3 . . . . . . . . . . . . . . 1 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . 1 3 3 3 3 1 . . . . . . . . . . . . . .

8 . 3 . . . . . 3 . 3 . . . . . . . . . . 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . 3 . . .

9 . 3 . . . . . . . 3 . . . . . . . . . . 2 . . . . . . . . . 2 2 . . . . . . . . 2 . . .

1 . . . . . 2 . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . 1 . 3 2 . . . . . . . . 1 . 1 . 3 . . .

2 . . 3 . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . 3 . 3 2 . . . . . . . . . . 1 . 3 . . .

B - A2 - KH 3 4 5 6 7 8 . . . . . . . . . 2 . 3 3 1 3 1 1 3 . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 . 1 . 2 . . . . . . 3 3 3 3 3 3 1 3 3 . 2 1 . . . . . . . . . . . . . 2 1 . 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 . 1 . . 1 . 1 . 1 3 3 3 3 3 3 . . . . . . . . . . 2 2 . . . . . .


9 . 3 1 . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . 3 . . . 1 . . . . . . . . 1 3 . 2 1

1 . 3 . . . . . 1 . . 1 . . . . . . . . . 3 . . . . . 3 . . . . . . . . . 3 . . . 3 . . .

2 . 3 . . . . . . . 3 . . . . . . . . . . 2 . . . . . 3 . . . . . . . . . 2 . . . 3 . . .

B - B1 -MN 3 4 5 6 7 . . . . . 3 3 3 2 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 . 3 3 2 . . . 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . 2 3 1 2 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 3 3 1 3 . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 1 2 1 . . . . . 1 . 1 1 1 1 . . . . 3 3 3 2 3 . . . . . . . . . . . . . . .

8 . 3 . . . . . . . 3 . . . . . . . . . . 3 . . . . . 3 2 . . . . . . . . 2 . 3 . 3 . . .

9 . 3 . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . 3 . . . . . 3 1 . . . . . . . . 2 . 2 . 3 . . .

1 . 2 . . . . . . . 3 1 . . . . . . 1 . . . . . . . . 2 . . . 1 . . . . . . . . . 3 . . .

2 . 3 . . . . . . . 3 . . . . . . . 1 . . . . . . . . 2 1 . . . . . . . . . 1 . . 2 . . .

B - B2 - MN 3 4 5 6 7 8 . . . . . . 3 2 3 3 3 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . 1 2 2 . . . . . . 2 3 3 3 3 3 . 1 . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 2 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 . . . . . . . . . . . 3 3 2 3 2 3 . . 1 2 . 2 . . . . . . . . . . . . . 2 . . 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 . 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . 1 1 2 2 3 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9 . 3 . . . . . . . 3 1 . . . . . . . . . 1 . . . . . 2 3 . . 1 . . . . . . . . . . . . .

1 . . . . . . . 2 . 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 . . 1 . . . . 1 . . . 1 2 . . .

2 . 3 . . . . . 1 . 3 . . . . . . . . . . . . . . . . 3 3 . . 1 . . . . 3 1 . . . 2 . . .

B - C1 - MH 3 4 5 6 7 8 . . . . . . 3 3 3 3 1 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 2 3 2 . 1 . . . . . . 3 3 3 3 3 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . 2 3 . . 1 . 2 3 3 1 3 3 . . . . . . . . . . . . 2 2 3 . 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 2 3 3 3 2 . . . 1 . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . 2 1 1 1 2 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9 . 3 . . . . . 3 . 3 . . . . . . . . . . 1 . . . . . . 1 . . . . . . . 3 . . . . 1 . . .


1 . 3 . . . . . . . 3 . . . . . . . . . . 2 . . . . . 2 . . . . . . . . . . . . . 1 . . .

2 . 1 . . . . . . . 3 . . . . . . . . . . 3 . . . . . 3 . . . 1 . . . . . . . . . . . . .

B - C2 - MH 3 4 5 6 7 8 . . . . . . 3 . . . 2 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . 3 1 . . . . . . 3 3 3 3 3 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 . 3 3 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 1 1 2 . 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 3 3 1 2 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . 2 . . . . . . . . . 1 1 2 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9 . 1 . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . 2 . . . . . 2 . . . . . . . . . . . . . 2 . . .

1 . 1 . . . . . . . 3 . . . . . . . 2 . . 2 . . . . . 2 . . . . . . . . . . . . . 2 . . .

2 . . . . . . . 1 . 3 . . . . . . . . . . 2 . . . . . 2 . . . 3 . . . . . . . . . 3 . . .

B - D1 - KN 3 4 5 6 7 8 . . . . . . . 1 2 . 3 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 2 2 2 3 . . . . . . 3 3 3 3 3 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 2 2 3 2 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 1 2 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 . 3 3 . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 3 . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 2 2 2 2 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9 . . . . . . . 3 . 3 . . . . . . . . . . 1 . . . . . 1 . . . 3 . . . . 1 . . . . 2 . . .

1 . 3 . . . . . 3 . 3 . . . . . . . . . . 2 . . . . . 3 . . . . . . . . 1 . . . . 3 . . .

2 . 3 . . . . . 3 . 3 . . . . . . . . . . 3 . . . . . 3 . . . 1 . . . . . . . . . 2 . . .

B - D2 - KN 3 4 5 6 7 8 . . . . . . 3 1 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 2 2 3 3 3 . . . . . . 3 3 3 3 3 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 . 1 1 2 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 3 3 3 3 3 1 . . 1 . . . . . . . . . . . . . . 1 . 2 2 . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 3 1 1 2 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9 . . . . . . . 1 . 3 . . . . . . . . . . 3 . . . . . 3 . . . 3 . . . . . . . . . 1 . . .

1 . 3 . . . . . . . . 3 . . . . . . . . . 3 . . . . . 3 . . . . . . . . . 2 . . . 2 . . .

2 . 2 . . . . . . . 1 3 . . . . . . . . . . . . . . . 3 . . . 1 . . . . . 1 . . . 3 . . .

V - A1 - MN 3 4 5 6 7 8 . . . . . . 3 3 2 3 3 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . 1 . . 3 3 3 3 3 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 3 3 2 3 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 . . 1 . . . . . . . . . . . . . . 1 . . 1 . . . . . . . . . . . . . . 1 1 . 2 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 1 2 3 3 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9 . 3 . . . . . . . 3 3 . . . . . . . . . 2 . . . . . 3 . . . . . . . . . 3 . . . 2 . . .

1 . 1 . . . . . 1 . 3 1 . . . . . . . . . 2 . . . . . . 3 . . . . . 3 . . 3 . . . . . . .

2 . 3 . . . . . 2 . 3 1 . . . . . . . . . 3 . . . . . . 2 . . . . . 1 . . 3 . 1 . 2 . . .

V - A2 - MN 3 4 5 6 7 8 . . . . . . 3 3 3 3 3 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 3 2 3 3 2 . . . . . . 3 3 3 3 3 3 . 1 2 2 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 3 2 2 2 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . 1 1 . . . . . . 2 1 2 3 3 3 . . . . . . . . . . . . . 2 . . 3 1 . . . . . . . . . . 1 . . 2 . . . . . . . . . . . . . . . . 3 2 3 2 3 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 2 2 3 3 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9 . 3 . . . . . 2 . 3 1 . . . . . 1 . . . 3 . . . . 1 . 2 . . . . . . . . 1 . . . 2 . . .

1 . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 . . 1 . . . . . . .

2 . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 . . 1 . . . . . . .

V - B1 - KH 3 4 5 6 7 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . 1 3 . . 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 1 . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . 3 3 3 3 3 . . . . . . . . . . 2 1 1 2 2 . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . .

8 . . . . . . . . . 1 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 . . 1 . . . 1 . . .

9 . . . . . . . 2 . 1 2 . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . 1 . . 3 . . 2 . . . . . . .

1 . 3 . . . . . . . 3 3 . . . . . . . . . 2 . . . . . . . . . . . . 1 . . 2 . . . 1 . . .

2 . 3 . . . . . . . 3 3 . . . . . . . . . 3 . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . 2 . . .

V - B2 - KH 3 4 5 6 7 . . . . . 3 3 3 3 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 . . . . . . 3 3 3 3 3 2 3 2 1 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 1 3 . 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . 1 . 3 3 . . . . . . . . . . 1 1 2 . 2 . . . . . . . . . . . . . . . 3 2 3 2 1 . . . . . . . . . . . . . . .

8 . 3 . . . . . 1 . 3 2 . . . . . . . . . 3 . . . . . . . . . . . . 3 . . 3 . . . . . . .

9 . 3 . . . . . 2 . 3 2 . . . . . . . . . 3 . . . . . . . . . . . . 3 . . 2 . . . . . . .

1 . 3 . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . 2 . . . . . 1 . . 2 . . 2 3 . . .

2 . 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 . . . . . 2 . . 2 . . 1 3 . . .

V - C1 - KN 3 4 5 6 7 8 . . . . . . 3 3 3 3 3 3 . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 2 2 3 2 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . 1 2 2 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . 2 1 2 2 3 2 3 2 3 3 3 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 1 1 1 . 1 . . . . . . . . . . . . 3 . 2 3 3 3 . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . 3 2 2 3 2 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9 . 3 . . . . . . . . 2 . . . . . . . . . . . . . . . 2 2 . . . . . 2 . . 3 . . . 1 . . .

1 . 3 . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . 1 . . . 2 . 1 3 . . . . . . . . 2 . . . 3 . . .

2 . 3 . . . . . . . . 2 . . . . . . . . . 2 . . . 1 . . 3 . . . . . . . . 2 . . . 2 . . 1

V - C2 - KN 3 4 5 6 7 8 . . . . . . 3 3 3 3 3 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 2 2 1 2 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 2 3 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . 1 . . . . . . . 2 2 . 2 . 3 3 3 3 3 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . 1 . . 1 . 2 . . . . . . . . . . . . 1 3 3 3 3 3 . . . . . . 2 . . 1 1 . . . . . . . 3 2 3 2 1 3 . . . . . . 1 . 1 3 . . 1 1 . . 2 .

9 . 2 . . 1 . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . 3 . . . . . 2 . . 1 . 1 . 2 . 2 1

1 . 1 . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . 2 . . . . . . . . . 3 . 3 . 3 . . .

2 . 3 . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . 3 . . . . . . . . . . . . . . . 3 . 1 . 2 . . .

V - D1 - MH 3 4 5 6 7 8 . . . . . . 3 3 3 3 3 3 . . . . . . . . . . . . 1 2 . 1 1 . . . . . . 1 . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 . 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 . . . . . . . . . . . . 3 3 3 3 3 3 . . . . . . 2 2 2 3 2 2 . . . . . . 3 3 3 3 3 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . .


9 . 3 . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 . . 3 . 3 1 3 . . .

1 . 3 . . . . . 1 . . 2 . . . . . . . . . . . . . . . 3 1 . . . . . . . . 3 . 1 2 3 . . .

2 . 3 . . . . . . . . 2 . . . . . . . . . 1 . . . . . 3 . . . . . . . . . 3 . 1 . 3 . . .

V - D2 - MH 3 4 5 6 7 8 . . . . . . 3 3 3 3 3 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 1 . . 1 . . . . . . . 1 1 . 1 . 1 . 2 3 . 2 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 3 3 3 3 3 . . . . . . 2 . . 1 . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 . 2 . . . . . . . . . . . . 3 3 3 3 3 3 . . . . . . 2 1 . 1 . . 1 . . 1 1 . 3 3 3 3 3 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9 . 3 . . . . . . . 3 . . . . . . . . . . . . . . . . 3 . . . . . . 1 . . 3 . 3 2 1 . . .

Záznamy o stavu vegetace v trvalých ploškách Rok 1999 - část 1 Číslo snímku + ošetření Acer pseudoplatanus ju. Agrostis capillaris Achilliea millefolium Ajuga reptans Alopecurus pratensis Anemone nemorosa Angelica sylvestris Anthoxanhum odoratum Arrhenatherum elatius Avenella flexuosa Bistorta major Campanula patula Campanula rotundifolia Cardaminopsis halleri Carex nigra Carex ovalis Crepis conyzifolia Deschampsia cespitosa Epilobium angustifolium Festuca pratense Festuca rubra Galeopsis tetrahit Galium album Galium pumilum Geranium sylvaticum Hieracium lachenalii Holcus mollis Hypericum maculatum Imperatoria ostruthium Linaria vulgaris Luzula luzuloides Nardus stricta Phyteuma spicatum Poa chaixi Poa pratensis Potentila erecta Ranunculus platanifolius Rumex acetosella Rumex arifolius Senecio ovatus Silene dioica Vaccinium myrtillus Veronica chamaedris Vicia sepium

1 . 3 . . . 1 . 1 . 3 3 . . . . . . . . . 3 . . . 1 . . . . . . . . . 2 . . . . . . . . 1

2 . 3 . . . . . 2 . 3 3 . . . . . . . . . 2 . . . . . . . . . . . . . 2 . . . . . 1 . . .

H - A1 - MH 3 4 5 6 7 8 . . . . . . 3 3 3 3 3 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 1 . . . . . . . . . 2 3 3 . 1 1 . . . . . . 2 3 3 3 3 3 3 2 2 3 2 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 1 1 3 3 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 . . 2 . 1 . . . . . . . . . . . . . . 2 1 . 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 . . 1 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 . . 2 1 . . . . . . . . . . . . 1 . 2 1 2 3

9 . 3 . . . . . 3 . 3 3 . . . . . . . . . 3 . . . . . . 2 . . 1 . . . . . 1 . . . 1 . . 1

1 . 3 . . 2 . . 2 . 3 1 . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . 1 . . . . . 3 . . .

2 . 3 . . 1 1 . 1 . 3 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 . . . . . 2 . . .

H - A2 - MH 3 4 5 6 7 8 . . . . . . 3 3 3 3 3 3 . . . . . . . . . . . . 1 2 . . . . . 1 1 . 1 1 . . . . . . 3 2 1 3 3 2 . . . . . . 1 2 . 3 . . 3 2 2 3 3 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 3 . 1 1 . . . . . . . . . . . . 2 . 1 . 3 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 . . 2 3 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . 1 1 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9 . 3 . . . 1 . 2 . 2 3 . . . . . . . . . . . . . . . . 2 . . . . . . 1 . . . . . 1 . . .

1 . 3 . . 2 . . 3 . 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 . . 2 . . . . . 2 . . . 3 . . .

2 . 3 . . 1 . . 3 . 1 1 . . . . . . . . . . . . . 1 . . 3 . . . . 1 . 1 . 2 . . . 2 . . .

H - B1 - KH 3 4 5 6 7 8 . . . . . . 3 2 3 3 3 3 . . . . . . . . . . . . 1 . 2 1 . . . . . . 1 1 . . . . . . 3 1 3 . . . . . . . . . . . 2 3 3 3 3 1 2 2 3 1 . . . . . . . . . . . . 1 . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 1 2 . . . . . . . . . . . . . . . . 2 . 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . 3 3 3 1 3 3 . . . . . . . . . . . . . 1 . . . 1 . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . 1 1 . . 1 . . . . . . . 1 3 3 3 3 3 . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . 3 1 1 2 3 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9 . 3 . . 1 . . . . 3 2 . . . . . . . . . . . . . . . . 3 . . 2 . . . . . 3 . . . 2 . . .

1 . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 . . . . . . . . . 3 . . . 3 . . .

2 . 2 . . . . . . . 1 2 . . . . . . . . . . . . . 1 . 3 1 . . . . . . . . . . . . 3 . . .

H - B2 - KH 3 4 5 6 7 8 . . . . . . 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . 2 . . 2 . 1 . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 3 3 3 3 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . 1 . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . 3 3 3 3 3 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 . . . . . . . 1 . . . . . 3 . . .

1 . 3 . . . . . . . 3 . . . . . . . . . . 2 . . . 1 . 3 2 . . . . . . . . 2 . . . 2 . . .

2 . 3 . . . . . . . 3 1 . . . . . . . . . . . . . 1 . 3 1 . . . . . . . . 3 . . . 2 . . .

H - C1 - KN 3 4 5 6 7 8 . . . . . . 2 3 3 3 1 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 2 . . . . . . 3 1 3 1 3 1 1 . 2 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . 1 3 . 2 3 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 3 3 3 3 3 2 2 1 3 2 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 2 1 . 1 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 3 3 3 3 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9 . 3 . . . . . 2 . . . . . . . . . 1 . . 2 . . . . . 3 1 . . . . . . . . 2 . . . 3 . . .

1 . 3 . . . . . . . 3 3 . . . . . . . . . 1 . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . .

2 . 3 . . . . . . . 3 3 . . . . . . . . . . . . . . . 3 . . . . . . . . . . . . . 2 . . .

H - C2 - KN 3 4 5 6 7 8 . . . . . . 3 3 2 . 3 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 . . 1 . . . . . . . . 3 3 3 3 3 3 2 3 3 1 3 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 1 . 1 . . . . . . . . . . . . 1 3 1 3 3 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 3 3 3 3 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 2 1 2 1 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9 . 3 . . . . . . . 3 . . . . . . . . . . 2 . . . . . 3 . . . 2 . . . . . . . . . 3 . . .

1 . . . . . . . . . 3 2 . . . . . . 2 . . 3 . . . . . 2 . . . 1 . . . . . . . . . 2 . . .

2 . . . . . . . 1 . 3 . . . . . . . . . . 3 . . . 1 . 2 . . . 1 . . . . . 1 . . . 3 . . .

H - D1 - MN 3 4 5 6 7 8 . . . . . . 2 3 3 3 3 3 . . . . . . . . . . . . . 2 . . 1 . . . . . . . . . . . . . 2 . . 1 . . . . . . . . 3 . 3 . . . 2 2 2 2 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 3 3 3 3 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 . . 2 . . . . . . . . 2 . . 2 . . 2 . . 1 1 . . . . . . . . . . . . . . 3 3 . 2 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . 2 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 . 2 3 . 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9 . 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 . . . . . 2 1 . . 1 . . . . . . . . . 3 . . .

1 . 1 . . 1 . . . . 3 1 . . . 1 . . 2 . . 3 . . . . . 3 . . . . . . 1 . . . . . . 3 . . .

2 . 2 . . . . . 2 . 3 . . . . 1 . . . . . 3 1 . . . . 3 . . . . . . . . . . . . . 3 . . .

H - D2 - MN 3 4 5 6 7 8 . . . . . . 3 . . . 1 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 . 3 3 3 3 . . . . . . 3 . 3 3 3 3 1 1 . 1 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . 2 2 2 3 . . . . . . . . . . . . 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . 3 3 3 3 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 3 3 3 3 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 3 3 1 2 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9 . 1 . . . . . 1 . 3 . . . . 3 . . . . . 3 . . . . . 3 . . . . . . . . . . . . . 1 . . .

1 . 3 . . . . . 1 . 3 2 . 1 . . . . . . . . . . . . . 2 2 . . . . . . 1 . . . . . 2 . . .

2 . 2 . . . 3 . 2 . 3 2 . . . . . . . . . . . . . . . . 2 . . . . . . . . . . . . 3 1 . .

B - A1 - KH 3 4 5 6 7 . . . . . 3 3 3 3 3 . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . 1 . . . . . . . 1 3 . 2 . . . . . 3 3 3 3 3 2 3 3 2 2 . . . . . . 2 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 . 3 . 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 1 2 2 1 . . . . . . . . . . 1 . 2 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . 1 1 3 1 2 3 1 . . . . . . . . . . . . . .

8 . 3 . . 1 . . 2 . 3 . . . . . . . . . . 2 . . . . . . 2 . . . 1 . . . . . . 1 . 2 . . .

9 . 3 . . . . . . . 3 1 . . . . . . . . . 2 . . . . . . . . . 2 1 . . . . . . . . 3 . . .

1 . . 1 . . 2 . . . 1 . . 2 . . . . . . . . . . . 1 . 3 3 . . . . . . . . 1 . 1 1 3 . . .

2 . . 3 . 1 . . . . . . . 2 . . . . . . . . . . . 2 . 3 2 . . . . . . . . . . . . 3 . . .

B - A2 - KH 3 4 5 6 7 8 . . . . . . . . . 2 . 2 3 2 2 2 2 3 . . . . 1 . . . . . . . 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . 1 . 2 . . . . . . 3 3 3 3 3 3 . 3 3 3 3 2 . . . . . . . . . . . . . 2 1 . 2 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 2 1 . . . . 2 . 2 1 1 3 3 3 3 3 3 . . . . . . . . . . 3 3 . . . 1 . 2


9 . 3 2 . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . 2 . 3 1 . . 1 . . . . . . . . 1 3 . 2 1

1 . 3 . . . . . 2 . 3 1 . . . . . . . . . 3 . . . . . 3 . . . . . . . . . 2 . . . 3 . . .

2 . 2 . . . . . . . 3 . . . . . . . . . . 2 . . . . . 3 . . . . . . . . . 1 . 1 . 2 . . .

B - B1 - MN 3 4 5 6 7 8 . . . . . . 3 3 2 3 3 3 . . . . . . . . . . . . 1 . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 1 3 3 1 3 . . . 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 3 2 2 3 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 3 3 3 3 3 . . . . 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 1 1 2 2 . . . . . . 1 . 1 2 1 3 1 . . . . . 3 3 2 1 3 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9 . 3 1 . . . . . . 1 1 . . . . . . . . . 3 . . . . . 3 1 . . . . . . . . 3 . 3 . 3 . . .

1 . 3 . . . . . . . 3 2 . . . . . . 1 . . . . . . . . 3 . . . 1 . . . . . . . . . 2 . . .

2 . 2 . . . . . . . 3 . . . . . . . 1 . . . . . . . . 3 1 . . . . . . . . . 1 . . 3 . . .

B - B2 - MN 3 4 5 6 7 8 . . . . . . 3 3 3 3 3 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 2 1 3 . . . . . . 2 3 3 3 3 3 . 1 . 1 . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 1 . . . . . . . . . . . . . . . 2 . 1 2 2 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . 3 3 3 3 3 3 1 . . 1 . 2 . . . . . . . . . . . . . 1 . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 . 1 3 . . . . . . . . . . . . . . . 3 2 . 3 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9 . 3 . . . . . 1 . 3 2 . . . . . . . . . 2 . . . . . 3 2 . . 1 . . . . . . 1 . . . . . .

1 . 3 . . . . . 2 . 3 . . . . . . . . . . 2 . . . . . 3 2 . . 1 . . . . . . . . . 2 . . .

2 . 3 . . . . . 1 . 3 . . . . . . . . . . 1 . . . . . 3 . . . 2 . . . . 3 1 . . 1 2 . . .

B - C1 - MH 3 4 5 6 7 8 . . . . . . 3 2 3 3 2 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 3 . 1 . . . . . . 3 3 3 3 3 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 1 2 2 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . 3 3 3 3 3 2 . 2 2 . 1 2 . . . . . . . . . . . . 2 2 2 . 2 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 2 3 3 3 2 . . . 1 1 . . . . . . . . . 1 2 . . . . . . . . 2 1 2 2 2 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9 . 3 . . . . . 1 . 3 . . . . . . . . . . 3 . . . . . 2 1 . . . . . . . 3 . . . . 1 . . .

Rok 1999 - část 2 Číslo snímku + ošetření Acer pseudoplatanus ju. Agrostis capillaris Achilliea millefolium Ajuga reptans Alopecurus pratensis Anemone nemorosa Angelica sylvestris Anthoxanhum odoratum Arrhenatherum elatius Avenella flexuosa Bistorta major Campanula patula Campanula rotundifolia Cardaminopsis halleri Carex nigra Carex ovalis Crepis conyzifolia Deschampsia cespitosa Epilobium angustifolium Festuca pratense Festuca rubra Galeopsis tetrahit Galium album Galium pumilum Geranium sylvaticum Hieracium lachenalii Holcus mollis Hypericum maculatum Imperatoria ostruthium Linaria vulgaris Luzula luzuloides Nardus stricta Phyteuma spicatum Poa chaixi Poa pratensis Potentila erecta Ranunculus platanifolius Rumex acetosella Rumex arifolius Senecio ovatus Silene dioica Vaccinium myrtillus Veronica chamaedris Vicia sepium

1 . 3 . . . . . . . 3 . . . . . . . . . . 3 . . . . . 3 . . . . . . . . . . . . . 1 . . .

2 . 3 . . . . . . . 3 . . . . . . . . . . 3 . . . . . 3 . . . . . . . . . . . 1 . . . . .

B - C2 - MH 3 4 5 6 7 8 . . . . . . 3 1 1 2 2 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 . 3 2 . . . . . . 3 3 3 3 3 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 . . . . . . . . . . . . . . 3 3 3 3 3 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 3 3 3 3 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 3 2 1 3 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . 1 1 1 . 3 . . . . . . . . 1 1 1 2 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9 . 3 . . . . . . . 3 . . . . . . . 1 . . 2 . . . . . 3 . . . 1 . . . . . . . 1 . 2 . . .

1 . 2 . . . . . . . 3 . . . . . . . 2 . . 2 . . . . . 2 . . . . . . . . . . . . . 2 . . .

2 . . . . . . . 1 . 3 . . . . . . . . . . . . . . . . 3 . . . 2 . . . . . . . . . 3 . . .

B - D1 - KN 3 4 5 6 7 8 . . . . . . . 1 3 1 3 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 3 2 1 2 3 . . . . . . 3 3 3 3 3 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 2 2 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 2 3 2 2 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 . 3 3 . 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 2 3 3 2 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9 . 2 . . . . . 3 . 2 . . . . . . . . . . 1 . . . . . 3 . . . 3 . . . . . . . . . 2 . . .

1 . 3 . . . . . 3 . 3 . . . . . . . . . . 3 . . . . . 3 . . . . . . . . 1 . . . . 3 . . .

2 . 3 . . . . . 2 . 3 . . . . . . . . . . 2 . . . . . 3 2 . . 1 . . . . . . . . . 3 . . .

B - D2 - KN 3 4 5 6 7 8 . . . . . . 3 2 3 2 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 . 2 1 1 3 . . . . . . 3 3 3 3 3 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . 2 1 3 2 1 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 3 3 3 3 3 1 . . 1 . . . . . . . . . . . . . . 1 . 3 3 . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 3 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9 . . . . . . . 2 . 3 . . . . . . . . . . 3 . . . . . 3 . . . 3 . . . . . . . . . 1 . . .

1 . 3 . . . . . 1 . 3 3 . . . . . . . . . 1 . . . . . 3 . . . . . . . . . 2 . . . 1 . . .

2 . 3 . . . . . 1 . 3 3 . . . . . . . . . . . . . . . 3 . . . 1 . . . . . 1 . . . 3 . . .

V - A1 - MN 3 4 5 6 7 8 . . . . . . 3 3 3 3 3 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . 1 1 . 2 1 . 3 3 3 3 3 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 3 3 3 3 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 . . 1 . . . . . . . . . . . . . . 1 . . 1 . . . . . . . . . . . . . . 1 1 . 2 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 1 2 2 3 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9 . 3 . . . . . . . 3 3 . . . . . . . . . . . . . . . 3 . . . . . . . . . 2 . . . 2 . . .

1 . 2 . . . . . 2 . 3 1 . . . . . . . . . 3 . . . . 1 . 2 . . . . . 3 . . 3 . . . . . . .

2 . 3 . . . . . 2 . 3 3 . . . . . . . . . 3 . . . . . . . . . . . . 2 . . 2 2 1 . . . . .

V - A2 - MN 3 4 5 6 7 8 . . . . . . 3 3 3 3 3 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 2 2 1 3 2 . . . . . . . 3 3 2 3 3 . 1 2 2 1 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . 2 . . 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . 1 . . 2 1 . . . . . . . 2 2 1 1 2 . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . 1 . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . 3 2 3 2 2 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 2 1 2 2 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9 . 3 . . . . . 2 . 2 2 . . . . . . . . . 2 . . . . 1 . 1 . . . . . . . . 2 . . . 2 . . .

1 . . . . . 2 . . . . 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 . . 2 . . . . . . .

2 . . . . . . . . . . 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 . . 1 . . 1 . . . .

V - B1 - KH 3 4 5 6 7 . . . . . . . . 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 1 . . . . . . . . . . . . . . . . 2 . . . . 2 3 2 1 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 . . . . . . . . . . 3 3 3 3 3 . . . . . . . . . . 2 1 2 1 2 . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . .

8 . . . . . 1 . . . 3 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 . . 3 . . 2 . . . 3 . . .

9 . . . . . 1 . 2 . 2 3 . . . . . . . . . 2 . . . . . . . . . 1 . . 3 . . 2 . . . . . . .

1 . 3 . . . . . . . 3 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . 1 . . . 2 . . .

2 . 3 . . . . . . . 3 3 . . . . . . . . . 3 . . . . . . . . . . . . 2 . . 2 . . . 2 . . .

V - B2 - KH 3 4 5 6 7 . . . . . 3 3 3 3 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 . . . . . . . . 2 . . . . . . 3 2 3 2 3 2 3 3 2 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 2 2 . 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . 1 1 3 2 . . . . . . . . . . 1 2 2 2 1 . . . . . . . . . . . . . . . 3 3 3 2 1 . . . . . . . . . . . . . . .

8 . 3 . . . . . 1 . 3 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 . . 3 . . . 1 . . .

9 . 3 . . . . . 1 . 3 3 . . . . . . . . . 3 . . . . . 1 . . . . . . 3 1 . 2 . . . . . . .

1 . 3 . . 1 . . . . . 2 . . . . . . . . . . . . . . . . 3 . . . . . 1 . . 2 . . 2 . . . .

2 . 3 . . 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 3 . . . . . 2 . . 3 . . 1 1 . . .

V - C1 - KN 3 4 5 6 7 8 . . . . . . 3 3 3 3 3 3 . . . . . . . . . . . . 2 . 1 . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 2 2 2 2 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . 1 . . 2 . 2 . 3 2 3 3 3 3 3 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 2 1 1 . . . . . . . . . . . . . 3 3 3 3 3 3 . . . . . . . . 1 . . 1 . . . . . . 1 . 1 1 . 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9 . 3 . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . 2 . . . . . 3 2 . . . . . 2 . . 3 . . . 1 . . .

1 . 3 . . . . . . . . 1 . 1 . . . . . . . . . . . 1 . . 3 . . . . . . . . 3 . . . 2 . . 1

2 . 3 . . . . . . . . 2 . . . . . . . . . 1 . . . . . . 3 . . . . . . . . 2 . . . 1 . . 1

V - C2 - KN 3 4 5 6 7 8 . . . . . . 3 3 3 3 3 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 2 3 3 3 3 . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . 1 . 1 . . . . . . . . . . . . . 3 3 3 3 3 3 . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . 1 . . . . 1 . 1 1 . 2 . . . . . . . . . . . . 2 3 3 3 3 3 . . . . . . 2 . 1 . . . . . . . . . 2 2 2 2 3 1 . . . . . . . . 2 3 . . 2 1 . 1 2 .

9 . 3 . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . 3 . . 1 . . 2 . . 2 . 2 . 1 . 3 1

1 . 2 . . 2 . . . . . . . . . . . . . . . 2 . . . . . 2 1 . . . . . . . . 3 . 3 . 2 . . .

2 . 3 . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . 3 . . . . . 1 1 . . . . 1 . . . 3 . 3 . 1 . . .

V - D1 - MH 3 4 5 6 7 8 . . . . . . 3 2 3 3 3 3 . . . . . . . . . . . . 1 1 1 . 1 1 . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . 2 . . 2 . 3 1 1 2 . 1 . . . . . . . . . . . . . 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . 1 1 3 . . . . . . . . . . . . 3 3 3 3 3 3 . . . . . . 2 3 2 3 2 3 . . . . . . 3 2 2 2 . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . .


9 . 3 . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . 2 . . 2 . . 1 1 . . .

1 . 3 . . . . . 2 . . 2 . . . . . . . . . . . . . . . 3 . . . . . . . . . 3 . 1 1 3 . . .

2 . 3 . . . . . . . . 2 . . . . . . . . . . . . . . . 3 1 . . 1 . . . . . 3 . 1 . 1 . . .

V - D2 - MH 3 4 5 6 7 8 . . . . . . 3 3 3 3 3 3 . . . . . . . . . . . . 1 . . 1 1 1 . . . 1 . . . . . . . . 1 1 . 1 . . . . . . 1 1 1 2 3 3 . 2 . 3 3 . 1 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 3 3 3 3 3 . . . . . . 1 . . 2 . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 . 2 . . . . . . . . . . . . 3 2 3 3 3 2 . . . . . . 1 1 1 1 . . 2 . . 1 . . 1 3 2 3 2 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9 . 2 . . . . . . . 3 . . . . . . . . . . . . . . . . 2 . . . . . . 1 . . 2 . 2 . 1 . . .

Záznamy o stavu vegetace v trvalých ploškách Rok 2000 - část 1 Číslo snímku + ošetření Acer pseudoplatanus ju. Agrostis capillaris Achilliea millefolium Ajuga reptans Alopecurus pratensis Anemone nemorosa Angelica sylvestris Anthoxanhum odoratum Arrhenatherum elatius Avenella flexuosa Bistorta major Campanula patula Campanula rotundifolia Cardaminopsis halleri Carex nigra Carex ovalis Crepis conyzifolia Deschampsia cespitosa Epilobium angustifolium Festuca pratense Festuca rubra Galeopsis tetrahit Galium album Galium pumilum Geranium sylvaticum Hieracium lachenalii Holcus mollis Hypericum maculatum Imperatoria ostruthium Linaria vulgaris Luzula luzuloides Nardus stricta Phyteuma spicatum Poa chaixi Poa pratensis Potentila erecta Ranunculus platanifolius Rumex acetosella Rumex arifolius Senecio ovatus Silene dioica Vaccinium myrtillus Veronica chamaedris Vicia sepium

1 . 1 . . . 1 . 1 . 1 2 . . . . . . . . . 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

2 . . . . . . . 1 . . 1 . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

H - A1 - MH 3 4 5 6 7 8 . . . . . . 1 1 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . 1 2 2 1 1 1 . . . . . . . 1 1 1 1 1 1 1 2 . 2 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 . 3 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . 1 . 1 . . . . . . . . . . . . . . 1 1 . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 1 . 1 1 . . . . . . . . . . . . 1 1 1 . 1 1

9 . 1 . . . . . 1 . . 1 . . . . . . . . . 1 . . . . . . 1 . . 1 . . . 1 . 1 . . . 1 . . .

1 . 1 . . . . . 2 . 2 1 . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . 1 . . .

2 . 2 . . . . . 2 . 1 1 . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . 2 . . .

H - A2 - MH 3 4 5 6 7 8 . . . . . . 1 1 1 1 . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . 1 1 1 . . . . . . 1 2 1 1 2 1 . . . . . . . 1 . 1 1 1 2 1 1 3 2 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 3 . 1 1 . . . . . . . . . . . . 1 . 1 . 1 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9 . 1 . . . 1 . . . 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . .

1 . 3 . . 1 . . 1 . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . 1 . . 1 . . . . . 1 . . . 2 . . .

2 . 1 . . 1 1 . 2 . 1 1 . . . . . . . . . . . . . 1 . . 1 . . . . 1 . . . 1 . . . 1 . . .

H - B1 - KH 3 4 5 6 7 8 . . . . . . 1 1 1 . 1 1 . . . . . . . . . . . . . . 1 1 . 1 . . . . . 1 . . . . . . 2 1 2 . . . . . . . . . . . 1 . 1 1 2 1 . 1 1 . . . . . . . . . . . . . 1 . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 . 1 . . . . . . . . . . . . . . 1 . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . 1 . . . . . . . . . . . . 1 . 1 1 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . 1 1 . . . . . . . . . . 1 . . . . 1 1 . 1 . . 1 . . . . . . . . . . . 1 1 1 2 2 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9 . 1 . . 1 . . . . 1 1 . . . . 1 . . . . . . . . . . . 1 . . 1 . . 1 . . 1 . . . 1 . . .

1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . 2 . . . 2 . . .

2 . 1 . . . . . . . 1 1 . . . . . . . . . . . . . 1 . 2 1 . . . . . . . . . . . . 3 . . .

H - B2 - KH 3 4 5 6 7 8 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . 1 . . 1 . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 1 2 2 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . 1 . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 3 2 2 2 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . 1 . . . . . 3 . . .

1 . 1 . . . . . 1 . 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . 2 1 . . . . . . . . 1 . . . 1 . . .

2 . 1 . . . . . . . 1 1 . . . . . . . . . . . . . 1 . 1 . . . . . . . . . 2 . . . 1 . . .

H - C1 - KN 3 4 5 6 7 8 . . . . . . 1 1 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 . . . . . . 1 . 1 . 1 . 1 . 2 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . 1 1 . 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 1 2 1 1 1 1 1 1 . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 2 1 . 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 2 3 2 3 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9 . 1 . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . 1 1 . . . . . . . . 1 . . . 3 . . .

1 . 1 . . . . . . . 1 3 . . . . . . . . . 1 . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . 1 . . .

2 . 1 . . . . . . . 2 3 . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . 1 . . .

H - C2 - KN 3 4 5 6 7 8 . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . 1 . . . . . . . . 1 2 2 2 2 1 1 3 2 1 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 . 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . 1 . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 1 2 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9 . 1 . . . . . . . 2 . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . 2 . . . . . . . . . 2 . . .

1 . 1 . . . . . 1 . 1 1 . . . . . . 1 . . 1 . . . . . 1 1 . . 1 . . . . . . . . . 1 . . .

2 . . . . . . . 1 . 1 . . . . . . . . . . 2 . . . . . 1 1 . . 1 . . . . . . . . . 1 . . .

H - D1 - MN 3 4 5 6 7 8 . . . . . . 1 1 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 1 . . 1 . . . . . . . 1 1 1 1 1 . 1 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 1 1 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . 1 . . . . . . . . . . . 1 . . 1 1 . 1 1 . . . . . . . . . . . . . . 3 3 1 1 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . 1 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 1 . 2 1 1 . . . . . . . . . . . . . 1 . . . .

9 . 1 . . . . . . . 1 1 . . . . . . 1 . . 2 . . . . . . . . . 1 . . . . . 1 . . . 1 . . .

1 . . . . . . . . . 1 1 . . . 1 . . 1 . . 1 . . . . . 1 . . . . . . 1 . . . . . . 2 . . .

2 . . . . . . . 2 . 1 1 . . . 1 . . . . . 1 . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . 2 . . .

H - D2 - MN 3 4 5 6 7 8 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . 2 2 1 . 2 2 . . . . . . 1 1 . . 1 1 . 1 . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 2 1 2 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 1 1 . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 2 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9 . . . . . . . 1 . 1 . . . . 1 . . . . . 1 . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . 1 . . .

1 . 1 . . . 1 . 1 . 2 1 . 1 . . . . . . . . . . . . . 1 1 . . . . . . . . . . . . 2 . . .

2 . 1 . . . 2 . 1 . 1 2 . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 . . . . . . . . . . . . 2 1 . .

B - A1 - KH 3 4 5 6 7 . . . . . 1 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . 2 . 2 1 . . . . . . . 1 2 . 1 . . . . . 1 2 1 1 2 1 1 2 1 1 . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 1 . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 2 1 1 . . . . . . . . . . 1 . 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 2 1 1 2 . . . . . . . . . . . . . . .

8 . 1 . . . . . 1 . 1 1 . . . . . . . . . 1 . . . . . . 1 . . 1 1 . . . . . . 1 . 2 . . .

9 . 1 . . . 1 . 1 . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . 1 . 1 . . .

1 . 1 1 1 . 1 . . . . . . 2 . . . . . . . 1 . . . . . 1 1 . . 1 . . . . . 1 . . . 2 . . .

2 . 1 1 . . 1 . . . . . . 1 . . . . . . . 1 . . . 1 . 1 2 . . . . . . . . . . . . 1 . . .

B - A2 - KH 3 4 5 6 7 8 . . . . . . . . . . . 1 2 1 1 1 . 1 . . . 1 . 1 . . 1 . . 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 . . . . 1 . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 1 . . . . . . 1 1 1 1 1 1 . 2 2 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . 2 1 1 3 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . 1 1 . . 1 . . 1 . . . . 2 1 2 2 2 1 . . . . . . . . . . . 1 . . . 1 . .


9 . 1 1 1 . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . 1 . . . 1 . . . . . . . . . 1 . 1 1

1 . 1 . . . . . 1 . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . 2 . . . 2 . . .

2 . . . . . . . 1 . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . 1 . 1 . 2 . . .

B - B1 - MN 3 4 5 6 7 8 . . . . . . 1 . . 1 1 1 . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 . . 1 . . . 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 2 . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 1 . 1 1 1 . . . 1 . . 1 . . 1 . 1 1 . . . . . 1 1 1 . 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9 . 1 1 . . . . . . . 1 . . . . . . . . . 1 . . . . . 1 . . . . . . . . . 1 . 1 . . . . .

1 . 1 . . . . . . . 1 1 . . . . . . 1 . . 1 . . . . . 1 . . . 1 . . . . . . . . . 2 . . .

2 . 1 . . . . . . . 1 1 . . . . . . . . . 1 . . . . . 1 . . . . . . . . . . 1 . . . . . .

B - B2 - MN 3 4 5 6 7 8 . . . . . . 1 1 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 1 1 1 1 . . . . . . 1 1 1 1 1 1 . 1 . 1 . . . . . . . . . . 1 1 . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 1 1 1 1 1 . 1 1 . 1 . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 . 1 1 . . . . . . . . . . 1 . . . . 1 2 . 1 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9 . 1 . . . . . . . 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 . . . . . . . . . 1 . . . . . .

1 . 1 . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 . . . . . . . . . . . 1 2 . . .

2 . 1 . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 . . . . . . . 2 . . . . 1 . . .

B - C1 - MH 3 4 5 6 7 8 . . . . . . 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 1 1 . 1 . . . . . . 1 1 . 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 1 . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 . 1 2 2 1 1 . . 1 . . . . . . . . . . 1 1 . . . . . . . . 1 . 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9 . 1 . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . 1 . . .

Rok 2000 - část 2 Číslo snímku + ošetření Acer pseudoplatanus ju. Agrostis capillaris Achilliea millefolium Ajuga reptans Alopecurus pratensis Anemone nemorosa Angelica sylvestris Anthoxanhum odoratum Arrhenatherum elatius Avenella flexuosa Bistorta major Campanula patula Campanula rotundifolia Cardaminopsis halleri Carex nigra Carex ovalis Crepis conyzifolia Deschampsia cespitosa Epilobium angustifolium Festuca pratense Festuca rubra Galeopsis tetrahit Galium album Galium pumilum Geranium sylvaticum Hieracium lachenalii Holcus mollis Hypericum maculatum Imperatoria ostruthium Linaria vulgaris Luzula luzuloides Nardus stricta Phyteuma spicatum Poa chaixi Poa pratensis Potentila erecta Ranunculus platanifolius Rumex acetosella Rumex arifolius Senecio ovatus Silene dioica Vaccinium myrtillus Veronica chamaedris Vicia sepium

1 . 1 . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . 1 . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . 1 . . .

2 . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . .

B - C2 - MH 3 4 5 6 7 8 . . . . . . 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 1 . . . . . . 1 1 1 . 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 . . . . . . . . . . . . . . 1 . . 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 2 2 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 1 . 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . 2 . . . . . . . 1 1 1 1 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9 . 1 . . . . . 1 . 1 . . . . . . . 1 . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . 1 . . .

1 . 1 . . . . . 1 . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . 1 . . . . 2 . . .

2 . 1 . . . . . 1 . 2 . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 . . 1 . . . . . . . . . 2 . . .

B - D1 - KN 3 4 5 6 7 8 . . . . . . 1 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 1 1 1 2 . . . . . . 2 1 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . 1 . . . . 1 . 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 2 1 1 1 1 1 . . 1 . . . . . . . . . . . . . . 1 . 1 1 . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9 . . . . . . . 1 . 2 . . . . . . . . . . 1 . . . . . 1 . . . 1 . . . . . . . . . 1 . . .

1 . . . . . . . 1 . 1 . . . . . . . 1 . . 1 . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . 1 . . .

2 . . . . . . . 1 . 1 . . . . . . . . . . 1 . . . . . 1 . . . 2 . . . . . . . . . 1 . . .

B - D2 - KN 3 4 5 6 7 8 . . . . . . . . . 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 1 1 1 2 . . . . . . 1 2 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . 1 1 . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9 . . . . . . . 1 . 1 . . . . . . . . . . 1 . . . . . 1 . . . 2 . . . . . . . . . 1 . . .

1 . . . . . . . . . 1 2 . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . 1 . . . 1 . . .

2 . 1 . . . . . . . 1 2 . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . 1 . . . . . . . . . 1 . . .

V - A1 - MN 3 4 5 6 7 8 . . . . . . 1 1 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . 1 . 1 2 3 2 2 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . 2 1 . 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 . 2 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9 . 1 . . . . . . . 2 1 . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . 2 . . . . . . .

1 . . . . . . . 1 . 1 1 . . . . . . . . . 1 . . . . 1 1 . . . . . . 3 . . 2 . . . . . . .

2 . 1 . . . . . 1 . 1 1 . . . . . . . . . 1 . . . . . 1 . . . . . . 1 . . 2 . . . 1 . . .

V - A2 - MN 3 4 5 6 7 8 . . . . . . 1 1 1 2 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 1 1 1 1 . . . . . . . . 1 1 1 1 1 . 1 1 . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . 1 1 . . . . . . . . . . . . 1 1 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 . . 1 . 1 . 1 1 1 1 . . . 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . 2 3 2 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . 1 1 1 2 . . . . . . . . . . 1 1 . . . . . .

9 . 1 . . . . . 1 . 1 1 . . . . . . . . . 1 . . . . 1 1 1 . . . . . . . . 1 . . . 1 . . .

1 . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 . . 1 . . . 1 . . .

2 . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 . . 1 . . . 1 . . .

V - B1 - KH 3 4 5 6 7 . . . . . 1 . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . 1 1 . . . . . . 2 . . 1 . 1 1 . 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . 1 . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . 2 2 2 2 2 . . . . . . . . . . 2 . 1 . 1 . . . . . . . 1 . . . . . . . 1 1 2 1 . . . . . . . . . . . . . . . .

8 . . . . . . . . . 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . 2 . . 1 . . . 1 . . .

9 . . . . . . . 1 . 1 1 . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . 2 . . 2 . . 1 . . . 1 . . .

1 . 1 . . . . . . . 1 1 . . . . . . . . . 2 . . . . . 1 . . . . . . . . . 1 . . . 1 . . .

2 . 1 . . . . . . . 1 1 . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . 2 . . 1 . . . 1 . . .

V - B2 - KH 3 4 5 6 7 . . . . . 1 1 2 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 1 1 1 1 1 1 1 1 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 . 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . 1 1 2 3 1 . . . . . . . . . . 1 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . .

8 . 1 . . . 1 . . . 1 1 . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . 3 . . 2 . . . 1 . . .

9 . 1 . . . . . . . 2 1 . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . 2 . . 1 . . . 1 . . .

1 . 2 . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 . . . . . 1 . . 2 . . 1 1 . . .

2 . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 . . . . . 1 . . 1 . . 1 1 . . .

V - C1 - KN 3 4 5 6 7 8 . . . . . . 2 1 1 2 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 1 1 1 1 . 1 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 2 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . 3 1 2 2 2 2 . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . 1 1 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9 . 1 . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . 1 . . . . . 1 1 . . . . . 2 . . 1 . . . 1 . . .

1 . 1 . . 1 . . . . . 1 . . . . . . . . . 1 . . . 1 . 1 2 . 1 . . 1 . . . 1 . . . 1 . . 1

2 . 1 . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . 1 . . . . . . 2 . 1 . . 1 1 . . 2 . . 1 1 . . 1

V - C2 - KN 3 4 5 6 7 8 . . . . . . 1 1 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 1 2 . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . 1 . . 1 1 1 1 1 1 2 1 . . . . . . 1 1 . . 1 1 . . . 1 . . . . . . . . . . 1 . . . 1 . 1 2 1 2 . . . . . . . . . . . . 1 2 1 2 . 2 . . . . . . 1 . . 1 . 1 . . . 1 . . 1 1 1 1 1 1 . . . . . . . . 1 1 . 1 1 . . 1 1 1

9 . 1 . . . . . . . . 1 . . 1 . . . . . . 1 . . . . . 1 1 . 1 . . 1 3 . . 1 . 1 . 1 . 1 1

1 . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . 1 . . . . . . . . . 3 . 1 . 1 . . .

2 . 1 . . 1 1 . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . 1 1 . . . . . . . . 2 . 1 . . . . .

V - D1 - MH 3 4 5 6 7 8 . . . . . . 1 1 . 1 . 1 . . . . . . . . . . . . 1 1 1 . . . . . . . . . . . . 1 . . . . 1 1 . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . 1 . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . 1 2 1 2 . . . . . . . . . . . . 2 3 1 2 2 1 . . . . . . 1 . 1 1 1 1 . . . . . . 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .


9 . 1 . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 . . 1 . 1 . . . . .

1 . 1 . . 1 . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . 3 . . . 1 . . .

2 . 1 . . 1 . . . . 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . 1 . . 1 . . 3 . 1 . 1 . . .

V - D2 - MH 3 4 5 6 7 8 . . . . . . 1 1 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . 1 . 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 2 . 1 1 1 . 2 1 . 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 1 1 1 1 . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 2 . 2 . . . . . . . . . . . . 3 2 2 2 2 3 . . . . . . 1 . 1 1 1 . . . . . . . . 1 1 1 2 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9 . . . . . . . . . 2 . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . 1 . . 2 . 1 1 . . . .

Záznamy o stavu vegetace v trvalých ploškách 2001 - část 1 Číslo snímku + ošetření Acer pseudoplatanus ju. Agrostis capillaris Achilliea millefolium Ajuga reptans Alopecurus pratensis Anemone nemorosa Angelica sylvestris Anthoxanhum odoratum Arrhenatherum elatius Avenella flexuosa Bistorta major Campanula patula Campanula rotundifolia Cardaminopsis halleri Carex nigra Carex ovalis Crepis conyzifolia Deschampsia cespitosa Epilobium angustifolium Festuca pratense Festuca rubra Galeopsis tetrahit Galium album Galium pumilum Geranium sylvaticum Hieracium lachenalii Holcus mollis Hypericum maculatum Imperatoria ostruthium Linaria vulgaris Luzula luzuloides Nardus stricta Phyteuma spicatum Poa chaixi Poa pratensis Potentila erecta Ranunculus platanifolius Rumex acetosella Rumex arifolius Senecio ovatus Silene dioica Vaccinium myrtillus Veronica chamaedris Vicia sepium

1 . 1 . . 1 1 . 1 . 1 2 . . . . . . . . . 2 . . . 1 . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . 1

2 . 1 . . . . . 2 . 1 1 . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . 1 . . 1

H - A1 - MH 3 4 5 6 7 8 . . . . . . . 1 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . 1 1 . . . . . . . . . 2 3 3 1 2 1 . . . . . . 1 1 1 1 2 1 1 1 1 1 2 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . 3 1 . 2 2 1 . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . 1 . 1 . . . . . . . . . . . . . . 1 1 . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 1 1 1 1 . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . 1 1 1 1 1 1

9 . 1 . . . 1 . 2 . 1 2 . . . . . . . . . 1 . . . . . . 1 . . 1 . . . 1 . . . . . 2 . . 1

1 . 1 . . 1 1 . 2 . 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . 1 . . . . . 1 . . .

2 . 1 . . 1 1 . 1 . 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . 1 . . .

H - A2 - MH 3 4 5 6 7 8 . . . . . . 1 1 . 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . 1 1 . 1 . 1 1 1 1 1 1 . . . . . . 2 1 1 1 2 1 . . . . . . 1 1 1 1 . . 2 1 1 2 2 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 2 . 1 1 . . . . . . . . . . . . 1 . . . 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . 1 1 1 2 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 . 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9 . 1 . . 1 1 . . . 1 2 . . . . . . . . . 1 . . . . . 1 . . . . . . . 1 . . . . . 1 . . .

1 . 1 . . 1 1 . 1 . 1 . . . . . . . . . . 1 . . . . . . 2 . . 1 . . 1 1 . 1 . . . 1 . . .

2 . 1 . . 1 1 . 2 . 1 1 . . . . . . . . . . . . . 1 . . 2 . . . . 1 . . . 2 . 1 . 1 . . .

H - B1 - KH 3 4 5 6 7 8 . . . . . . 1 1 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 . . . . . . 3 1 2 . 1 1 . . . . . . . 1 1 1 1 2 1 . 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 1 2 . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . 1 . . . . . . . . . . . . . . 1 1 1 1 1 2 . . . . . . . . . . . . 1 1 . . . 1 . . . . . . . 1 . . 1 1 1 1 1 1 . 1 1 1 . 1 1 1 . . . . . . 1 1 2 3 2 3 . . . . . . . 1 . . 1 . . . . . . . 2 1 1 1 2 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9 . 1 . . 1 1 . 1 . 2 1 . . . . . . 1 . . . . . . 1 . . 1 . . 1 . . 1 1 . 2 . . . 1 . . .

1 . 1 . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . 2 . . . . . . . . . 2 . . . 3 . . .

2 . 1 . . . . . . . 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . 2 1 . . . . . . . . 1 . 1 . 3 . . .

H - B2 - KH 3 4 5 6 7 8 . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . 1 . . . . . . 1 . . 1 . . . . . . . . 1 1 . 2 . . 1 . 1 . 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 3 3 2 2 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . 1 . . . . . . . . . 1 1 1 . 1 . . . . . . 1 . . 1 . . . . . . . . 3 3 3 2 2 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 . . . . . . . 1 . . . . . 3 . . .

1 . 1 . . . . . . . 2 . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 . . . . . . . . 1 . . . 1 . . .

2 . . . . . . . . . 1 1 . . . . . . . . . . . . . 1 . 1 . . . . . . . . . 2 . . . 1 . . .

H - C1 - KN 3 4 5 6 7 8 . . . . . . 1 1 . 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 . 1 1 . . . . . . 1 1 1 . 1 . 1 1 3 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . 1 1 . . . . . . . . . . . . 1 1 . 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 1 1 1 1 1 1 . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 2 1 . 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 1 2 2 2 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9 . . . . . . . 1 . 1 . . . . . . . . . . 1 . . . . . 1 1 . . . . . . . . 2 . . . 2 . . .

1 . 1 . . . . . . . 1 3 . . . . . . . . . 1 . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . 1 . . .

2 . . . . . . . . . 1 3 . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . 1 . . . . . . 1 . . .

H - C2 - KN 3 4 5 6 7 8 . . . . . . 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . 1 . . . . . . . . . . . . . . 1 . . 2 . 1 . . . . . . 1 1 2 2 1 2 1 3 3 1 2 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . 1 1 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 1 1 1 1 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . 2 . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 1 2 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9 . . . . . . . . . 2 1 . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . 1 . . 1 . . . . 1 . 1 . . .

1 . . . . . . . 1 . 2 1 . . . . . . 1 . . 2 . . . . . 1 1 . . 1 . . . . . . . 1 . 2 . . .

2 . 1 . . . . . 1 . 3 1 . . . . . . . . . 2 . . . 1 . . 1 . . 1 . . . . . 1 . . . 1 . . .

H - D1 - MN 3 4 5 6 7 8 . . . . . . 1 . 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . 1 . . 1 . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . 1 1 2 2 1 1 1 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 2 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . 1 . . . . . . . . . 1 1 . . . 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . 3 3 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 . . . 1 1 . . . . . . . 2 1 1 2 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 1 1 3 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9 . 1 . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . 3 . . . . . 1 . . . 1 . . . 1 . 1 . . . 2 . . .

1 . . . . . . . . . 1 1 . . . 1 . . 1 . . 1 . . . . . 2 . . . . . . 1 . . . . . . 3 . . .

2 . 1 . . . . . 3 . 1 1 . . . 1 . . . . . 1 . . . . . 2 1 . . . . . . . . . . 1 . 2 . . .

H - D2 - MN 3 4 5 6 7 8 . . . . . . 1 . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 1 2 3 2 2 . . . . . . 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 . . 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 2 3 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9 . . . . . . . 1 . 1 . . . . 1 . . . . . 1 . . . . . 2 . . . . . . . . . . . . . 1 . . .

1 . 1 . . . 2 . 1 . 2 1 . 1 . . . . . . . 1 . . . . . 1 1 . . . . . . . . . . 1 . 2 . . .

2 . 1 . . . 1 . 2 . 1 1 . 1 . . . . . . . 1 . . . . . 1 1 . . . . . . . . . . . . 2 1 . .

B - A1 - KH 3 4 5 6 7 8 . . . . . . 1 1 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . 1 . 1 . 3 1 2 3 . 1 . . . . . . 1 2 3 1 2 1 . . . . . . 1 1 1 1 1 2 1 2 1 1 1 1 . . . . . . . 2 1 . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 1 . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 . . . . 1 1 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . 1 . 2 2 . 1 . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . 1 . . . . . . 1 1 1 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . .

9 . 1 . . . 1 . 1 . 1 1 . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . 1 1 . . . . . . 1 . 1 . . .

1 . . 1 . . 1 . 1 . 1 . . 2 . . . . . . . 1 . . . 1 . 1 2 . . 1 . . . . . . . 1 . 2 . . .

2 . . 2 . 1 1 . 1 . 1 . . 2 . . . . . . . 1 . . . 1 . 1 3 . . 1 . . . . . 1 . 1 . 2 . . .

B - A2 - KH 3 4 5 6 7 8 . . . . . . . . 1 1 . 1 3 1 2 2 1 2 . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . 1 . . 1 1 . . . . 1 . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . 1 . 1 . . . . . . 2 1 1 1 1 1 1 1 1 3 1 1 . . . . . . . . . . . . 1 2 1 2 3 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . 1 1 1 . 1 . . 2 . 1 . 1 3 2 1 2 2 2 . . . . . . 1 . 1 . . 1 . . 1 . . .


9 . 1 1 . . . . . . 1 . . . 1 . . . . . . 1 . . . . . 2 1 . . 1 . . . . . . . . 1 2 . 1 1

1 . 1 . . . . . 2 . . 1 . . . . . . . . . 1 . . . . . 1 . . . . . . . . . 1 . 1 . 2 . . .

2 . 1 . . . . . . . 2 . . . . . . . . . . 1 . . . . . 2 . . . . . . . . . 1 . 1 . 1 . . .

B - B1 - MN 3 4 5 6 7 8 . . . . . . 1 2 1 1 1 1 . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . 2 1 2 1 1 2 . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 1 1 3 1 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 2 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 1 1 1 2 . . . . . . 1 1 1 1 1 1 1 . . . . . 1 1 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . 1 .

9 . 1 1 . 1 . . . . 1 2 . . . . . . . . . 3 . . . . . 1 . . . . . . . . . 1 . 1 . 1 . . .

1 . 1 . . . . . . . 1 1 . . . . . . 1 . . 1 . . . . . 1 . . . 1 . . . . . . 1 . . 2 . . .

2 . 1 . . . . . . . 2 1 . . . . . . 1 . . 2 . . . . . 1 1 . . . . . . . . . 1 . . 1 . . .

B - B2 - MN 3 4 5 6 7 8 . . . . . . 1 1 2 1 2 1 . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 2 1 2 2 3 . . . . . . 2 1 3 1 3 1 . 1 1 1 . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . 2 1 . . . . . . . . . . . . . . . 2 2 1 2 2 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . 1 1 1 1 1 1 1 . 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . 1 1 . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 . 1 2 . 1 . . . . . . 1 . 1 . . . 1 1 2 . 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9 . 2 . . . . . 1 . 1 1 . . . . . . . . . 2 . . . . . 1 1 . . . . . . . . . 2 . . 1 . . .

1 . 1 . . . . . 1 . 2 . . . . . . . . . . 1 . . . . . 1 1 . . . . . . . 1 1 . . 1 1 . . .

2 . 1 . . . . . 2 . 1 . . . . . . . . . . 1 . . . . . 1 . . . . . . . . 2 1 . . . 1 . . .

B - C1 - MH 3 4 5 6 7 8 . . . . . . 1 1 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . 1 . . 1 . . . . . . . . . . . . 2 1 2 1 1 3 . . . . . . 2 1 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 1 2 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 2 2 1 2 1 . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 1 2 2 2 1 1 . 1 1 1 . . . . . . . . . 1 1 1 . . . . . . . 1 1 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9 . 1 . . . . . 2 . 1 . . . . . . . . . . 1 . . . . . 1 . . . . . . . . 1 . . . . 1 . . .

2001 - část 2 Číslo snímku + ošetření Acer pseudoplatanus ju. Agrostis capillaris Achilliea millefolium Ajuga reptans Alopecurus pratensis Anemone nemorosa Angelica sylvestris Anthoxanhum odoratum Arrhenatherum elatius Avenella flexuosa Bistorta major Campanula patula Campanula rotundifolia Cardaminopsis halleri Carex nigra Carex ovalis Crepis conyzifolia Deschampsia cespitosa Epilobium angustifolium Festuca pratense Festuca rubra Galeopsis tetrahit Galium album Galium pumilum Geranium sylvaticum Hieracium lachenalii Holcus mollis Hypericum maculatum Imperatoria ostruthium Linaria vulgaris Luzula luzuloides Nardus stricta Phyteuma spicatum Poa chaixi Poa pratensis Potentila erecta Ranunculus platanifolius Rumex acetosella Rumex arifolius Senecio ovatus Silene dioica Vaccinium myrtillus Veronica chamaedris Vicia sepium

1 . 1 . . . . . . . 2 . . . . . . . . . . 1 . . . . . 1 . . . 1 . . . . . . . 1 . 2 . . .

2 . 1 . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . 1 . . . . . 2 . . . . . . . . . . . 1 . . . . .

B - C2 - MH 3 4 5 6 7 8 . . . . . . 1 1 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 1 2 3 . . . . . . 1 1 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . 1 1 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 2 3 3 1 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 1 . 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 . . . . . . 1 1 1 1 1 1 . . . . . . 1 1 1 2 1 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9 . . . . . . . 2 . 1 . . . . . . . 1 . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . 1 . 1 . . .

1 . 1 . . . . . 1 . 2 . . . . . . . 1 . . 1 . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . 1 . . .

2 . . . . . . . 1 . 3 . . . . . . . 1 . . 1 . . . . . 1 . . . 2 . . . . . . . . . 1 . . .

B - D1 - KN 3 4 5 6 7 8 . . . . . . . . 1 . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 1 1 1 2 2 . . . . . . 3 3 2 2 2 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 . 2 1 . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 2 2 1 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9 . 1 . . . . . 1 . 1 . . . . . . . . . . 1 . . . . . 1 . . . 3 . . . . . . . . . 1 . . .

1 . 2 . . . . . 1 . 1 . . . . . . . . 1 . 1 . . . . . 1 1 . . . . . . . 1 . . . . 2 . . .

2 . 1 . . . . . 2 . 2 . . . . . . . . . . 1 . . . . . 1 1 . . 1 . . . . . . . . . 1 . . .

B - D2 - KN 3 4 5 6 7 8 . . . . . . 1 2 1 1 2 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 2 1 2 2 . . . . . . 3 2 2 2 3 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . 1 1 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 1 1 2 1 1 . . 1 . . . . . . . . . . . . . . 1 . 1 1 . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 1 1 2 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9 . . . . . . . 1 . 2 . . . . . . . . . . 2 . . . . . 1 1 . . 1 . . . . . . . . . 1 . . .

1 . 1 . . . . . 1 . 1 2 . . . . . . . . . 1 . . . . . 1 . . . . . . . . . 3 . . . 1 . . .

2 . 1 . . . . . 1 . 1 2 . . . . . . . . . 1 . . . . . 1 . . . 1 . . . . . 1 . . . 2 . . .

V - A1 - MN 3 4 5 6 7 8 . . . . . . 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 . 1 1 . 1 2 3 2 2 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . 2 1 . 2 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 2 2 1 2 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9 . 1 . . . . . . . 1 2 . . . . . . . . . 1 . . . . . 1 . . . . . . . . . 2 . . . 1 . . .

1 . . . . . . . 1 . . 1 . . . . . . . . . 1 . . . . 1 1 1 . . . . . 3 . . 3 . . . 1 . . .

2 . 1 . . . 1 . 1 . 1 1 . . . . . . . . . 1 . . . . . 1 . . . . . . 1 . . 3 . 1 . 1 . . .

V - A2 - MN 3 4 5 6 7 8 . . . . . . 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 1 1 2 1 . . . . . . 1 1 1 1 1 1 . 1 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 2 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . 1 1 1 . 1 1 . 1 . . 1 . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . 1 1 . . 1 . . . . . . . . . . . . 3 3 2 1 1 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 1 1 1 1 . . . . . . . . . . 1 1 . . . . . .

9 . . . . . . . 2 . 1 1 . . . . . 1 . . . 1 . . . . 1 1 1 . . . . . 1 . . 1 . . . 1 . . .

1 . . . . . 1 . 1 . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 . . . . . . 1 . . .

2 . 1 . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 . . 1 . . . 1 . . .

V - B1 - KH 3 4 5 6 7 . . . . . 1 . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . 1 2 1 . . . . . 1 1 1 1 . 1 1 . 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . 2 . . . . . . . . . . 2 3 3 3 2 . . . . . . . . . . 2 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . .

8 . . . . . . . . . 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . 3 . . 1 . . . 1 . . .

9 . 1 . . . . . 2 . 1 1 . . . . . . . . . 1 . . . . . . 1 . . 2 . . 3 . . 1 . . . 1 . . .

1 . 1 . . . 1 . . . 1 1 . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . 1 . . 2 . . . 1 . . .

2 . 1 . . . . . . . 1 1 . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . 1 . . 2 . . . 1 . . .

V - B2 - KH 3 4 5 6 7 . . . . . 1 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 1 . . . . . . . . . 1 . . . . . . 1 1 2 1 1 1 1 1 1 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 . 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 1 3 2 . . . . . . . . . . 1 1 2 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . 2 2 2 1 1 . . . . . . . . . . . . . . .

8 . 1 . . . . . 1 . 1 1 . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . 3 . . 3 . . . 1 . . .

9 . 1 . . . . . 1 . 1 1 . . . . . . . . . 2 . . . . . . 1 . . . . . 1 . . 2 . . . 1 . . .

1 . 1 . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . 1 . . . . . 1 . . . . . . . . . 2 . . . 1 . . .

2 . 1 . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . 1 . . . . . 1 1 . . . . . 1 . . 2 . . . 1 . . .

V - C1 - KN 3 4 5 6 7 8 . . . . . . 1 1 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 1 1 1 1 1 . 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . 3 2 3 3 3 3 . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . 2 2 2 1 3 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9 . 1 . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . 1 . . . . . 1 1 . . . . . 1 . . 2 . . . 2 . . .

1 . . . . . . . 1 . . 1 . . . . . . . . . 1 . . . . . 1 2 . . . . 1 . . . 2 . . 1 1 . . 1

2 . 1 . . . . . . . . 2 . . . . . . . . . 1 . . . . . . 2 . . . . 1 1 . . 1 . . . 1 . . .

V - C2 - KN 3 4 5 6 7 8 . . . . . . . 1 . 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . 2 1 1 1 2 1 . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 . 1 . 1 1 1 1 3 1 . . . . . . . . . 1 . . . . 1 1 . . . . . . . . . . . 1 . . 1 1 1 2 1 2 . . . . . . . . . . . . 1 2 3 2 2 2 . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . 1 1 1 1 1 1 . . . . . . . 1 1 1 . . 1 1 . . 1 .

9 . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . 1 . . 2 . . . 1 . 1 1

1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . 1 . . . 1 . . 1 . . 2 . 1 . 1 . . .

2 . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . 1 . . . . . . 1 . . 2 . 1 . 1 . . .

V - D1 - MH 3 4 5 6 7 8 . . . . . . 1 . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 . 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 1 . 2 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . 1 3 2 3 3 3 . . . . . . . . . . . . 3 3 3 3 3 2 . . . . . . 1 1 1 1 1 1 . . . . . . 2 1 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . .


9 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 . . 3 . 1 . . . . .

1 . 1 . . . . . 1 1 . 1 . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . 1 . . 2 . . . 1 . . .

2 . 1 . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . 1 . . 1 . . 2 . 1 . 1 . . .

V - D2 - MH 3 4 5 6 7 8 . . . . 1 . . 1 . . 1 1 . . . . . . . . . . . . . 1 1 . 1 . . . . 1 . . . . . . . . . 1 . . 1 . . . 1 . . 2 1 . 1 1 1 1 . 2 1 . 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 1 1 1 1 . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . 2 2 1 3 . . . . . . . . . . . . 3 3 3 3 2 2 . . . . . . 1 1 1 1 1 1 . . . . . . 1 1 2 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9 . 1 . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . 2 . . 3 . 2 . 1 . . .

Záznamy o stavu vegetace v trvalých ploškách 2002 - část 1 Číslo snímku + ošetření 1 Acer pseudoplatanus ju. . Agrostis capillaris 1 Achilliea millefolium . Ajuga reptans . Alopecurus pratensis . Anemone nemorosa . Angelica sylvestris . Anthoxanhum odoratum 2 Arrhenatherum elatius . Avenella flexuosa 2 Bistorta major 2 Campanula patula . Campanula rotundifolia . Cardaminopsis halleri . Carex nigra . Carex ovalis . Crepis conyzifolia . Deschampsia cespitosa . Epilobium angustifolium . Festuca pratense . Festuca rubra 1 Galeopsis tetrahit . Galium album . Galium pumilum . Geranium sylvaticum . Hieracium lachenalii . Holcus mollis . Hypericum maculatum . Imperatoria ostruthium . Linaria vulgaris . Luzula luzuloides . Nardus stricta . Phyteuma spicatum . Poa chaixi . Poa pratensis 1 Potentila erecta . Ranunculus platanifolius . Rumex acetosella . Rumex arifolius 1 Senecio ovatus . Silene dioica 1 Vaccinium myrtillus . Veronica chamaedris . Vicia sepium .

2 . 1 . . . . . 3 . 1 1 . . . . . . . . . 2 . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . 1 . . .

H - A1 - MH 3 4 5 6 7 8 . . . . . . 1 1 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . 2 3 3 1 1 1 . . . . . . 1 1 1 2 1 1 1 2 1 1 2 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 1 1 3 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . 1 . 1 . . . . . . . . . . . . . . 1 . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . 1 1 . . 1

9 . 1 . . . . . 3 . 1 1 . . . . . . . . . 1 . . . . . . 1 . . . . . . 1 . 1 . . . 1 . . 1

1 . . . . 1 . . 2 . 1 1 . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . 1 . 1 . 1 . . . 1 . . .

2 . . . . 1 . . 1 . 1 1 . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . 2 . . .

H - A2 - MH 3 4 5 6 7 8 . . . . . . . 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . 1 . 1 . . . . . . . 1 1 . . . . . . 2 1 1 1 2 2 . . . . . . 1 1 1 1 1 1 3 1 1 3 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 3 . 1 1 . . . . . . . . . . . . 1 . 2 1 2 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . 1 1 . 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 1 1 1 1 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9 . 1 . . . . . 1 . 1 3 . . . . . . . . . 1 . . . . . 2 1 . . . . . . 1 . . . . . . . . .

1 . 2 . . . . . 1 . 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . 2 . . 1 . . 1 1 . 1 . . . 1 . . .

2 . 2 . . 1 1 . 2 . 1 1 . . . . . . . . . . . . . 1 . . 1 . . . . . 1 1 . 2 . . . 1 . . .

H - B1 - KH 3 4 5 6 7 8 . . . . . . 1 1 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . 1 . 1 1 . . . . . . . 1 1 1 1 1 1 . . . . . . 1 1 1 2 1 1 1 1 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . 1 . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 3 2 2 . 1 . . . . . . . . . . . . . . 1 . 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 . . . . . . . . . . . . . 1 1 1 1 1 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . 1 . 1 1 1 1 1 1 1 . . 1 1 1 . . . . . . 2 2 2 2 3 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 1 1 1 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9 . 2 . . 1 1 . 1 . 1 1 . . . . . . . . . 1 . . . . . . 1 . . 1 . . 2 1 . 2 . . . 1 . . .

1 . 1 . . . . . . . . 1 . . . . . . 1 . . 1 . . . . . 2 1 . . . . . . . . 2 . . . 2 . . .

2 . 1 . . . 1 . . . 1 1 . . . . . . . . . . . . . 1 . 2 2 . . . . . 1 . . . . . . 2 . . .

H - B2 - KH 3 4 5 6 7 8 . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . 1 1 . . . . . . . . 1 . 1 1 . . . 1 1 . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 2 3 2 3 2 . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . 1 1 1 1 . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . 1 3 2 2 2 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9 . . . . . . . . . 1 1 . . . . . . . . . 1 . . . . . 2 . . . . . . . 1 . 1 . . . 3 . . .

1 . 1 . . . . . . . 3 . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 . . . . . . . . 1 . 1 . 1 . . .

2 . 1 . . . . . . . 2 . . . . . . . . . . 1 . . . 1 . 1 . . . . . . . . . 1 . 1 . 2 . . .

H - C1 - KN 3 4 5 6 7 8 . . . . . . 1 1 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 1 1 . . . . . . 2 1 1 . 2 . 1 1 2 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 . . . . . . . . . . . . 1 1 1 1 3 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . 2 2 3 2 2 3 1 . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 1 1 1 1 . . . . . . . 1 . . . 1 . . . . . . 1 2 1 2 2 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9 . 1 . . . . . 2 . . . . . . . . . . . . 1 1 . . . . 3 1 . . . . . . . . 1 . . . 1 . . .

1 . 1 . . . . . . . 1 1 . . . . . . . . . 1 . . . . . 2 . . . . . . . . . . . . . 1 . . .

2 . . . . . . . . . 1 2 . . . . . . . . . . . . . . . 2 . . . . . . 1 . . . . . . 1 . . .

H - C2 - KN 3 4 5 6 7 8 . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . 1 1 . 1 . . . . . . 1 2 2 3 2 1 1 3 3 1 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 . 1 . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 1 2 2 2 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 . . . . . . . . . . . . 3 . . 1 . 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9 . 1 . . . . . 1 . 2 . . . . . . . . . . 1 . . . . . 1 . . . 3 . . 1 . . . . . . 1 . . .

1 . . . . . . . 1 . 2 1 . . . . . . 2 . . 1 . . . . . 1 . . . 1 . . . . . 1 . . . 1 . . .

2 . 1 . . . . . 1 . 2 . . . . . . . 1 . . 2 . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . 1 . . .

H - D1 - MN 3 4 5 6 7 8 . . . . . . 1 . 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . 1 . . 1 . . . . . . . . . . . . . 2 1 1 . . . . . . . . . 2 1 3 2 3 3 1 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . 1 1 . . . . . . . . . . . . 1 2 2 1 1 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . 1 . 1 . . . . 1 1 . 1 . . . . . . . . . . . . . . 1 2 1 1 1 . . . . . . . . . . . . 1 . . . 1 . . 1 . 1 1 1 . . . . . . 1 1 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 2 1 2 1 1 . . . . . . . . . . . . . 1 . . 1 .

9 . 1 . . . . . . . 2 1 . . . . . . 1 . . 3 . . . . . 1 . . . 1 . . . 1 . 1 . . . 1 . . .

1 . . . . . . . 1 . 1 . . . . 1 . . 1 . . 1 1 . . . . 1 . . . . . . 1 . . . . . . 2 . . .

2 . . . . . . . 1 . . . . . . 1 . . 1 . . . 1 . . . . 2 . . . . . . . . . . . . . 1 . . .

H - D2 - MN 3 4 5 6 7 8 . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . 2 1 2 2 3 3 . . . . . . 1 1 1 1 1 1 1 . . 1 . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 2 3 1 2 . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 . . 1 1 . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . 1 . . . 1 1 . . . . . . . . . 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9 . . . . . . . 1 . 1 . . . . 2 . . . . . 1 . . . . . 2 . . . . . . . . . . . . . 1 . . .

1 . 1 . . . . . 2 . 1 2 . 1 . . . . . . . 1 . . . . . 1 1 . . . . . . . . . . 1 . 1 . . .

2 . 1 . . . . . 1 . 1 1 . . . . . . . . . 1 . . . . . 2 1 . . 1 . . . 1 . . . 1 . 1 1 . .

B - A1 - KH 3 4 5 6 7 8 . . . . . . 1 1 2 1 1 3 . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . 1 . 1 1 . 1 . . . . . . 1 3 2 1 2 2 . . . . . . 2 1 1 1 1 1 1 2 2 1 2 1 . . . . . . . 1 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . 1 . . . . . 1 1 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . 2 . 1 2 . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 . 1 . . . . . . 1 1 1 1 1 1 1 . . 1 . . . . . . . . . . . . . .

9 . 2 . . 1 . . 1 . 1 1 . . . . . . . . . 1 . . . . . . 1 . . 1 1 . . . . . . 1 . 1 . . .

1 . . 1 . . . . 1 . . . . 1 . . . . . . . 1 . . . 1 . 1 1 . . 1 . . . . . . . 1 1 2 . . .

2 . . 1 . 1 . . 1 . 1 . . 2 . . . . . . . 1 . . . 1 . 1 1 . . 1 . . . . . 1 . 1 . 2 . . .

B - A2 - KH 3 4 5 6 7 8 . . . . . . . . 1 1 1 1 2 1 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . 1 . 1 . . . . . . . . . . . 1 2 1 . . . . . . . . 1 . 1 1 1 1 . 1 . . 1 . . . . . . . . 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . 1 . . . . . . 1 1 1 1 2 1 1 1 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . 2 1 1 2 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . 1 . 1 . 1 . 1 . 1 . 1 2 1 1 1 1 1 . . . . . . 1 . . . . 1 . 1 . . . 1


9 . 1 1 . 1 1 . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . 1 1 . . 1 . . . . . . . . 1 1 . 1 .

1 . 2 . . . . . 2 . . 1 . . . . . . . . . 1 . . . . . 2 . . . . . . . . . 1 . . . . . . .

2 . 2 . . . . . . . 2 1 . . . . . . . . . . . . . . . 3 . . . . . . . . . 1 . . . . . . .

B - B1 - MN 3 4 5 6 7 8 . . . . . . 1 2 2 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . 2 . 2 2 1 2 . . . 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 1 3 1 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 3 3 2 2 1 . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 . 1 1 1 . . . . . . 1 1 1 1 1 1 . . . . . . 1 . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1

9 . 1 1 . 1 . . . . 1 2 . . . . . . . . . 3 . . . . . 1 . . . . . . . . . 1 . 1 . . . . 1

1 . 1 . . . . . . . 1 1 . . . . . . 2 . . 1 . . . . . 2 . . . 1 . . . . . . 1 . . . . . .

2 . 2 . . . . . . . 3 . . . . . . . 1 . . 1 . . . . . 1 1 . . 1 . . . . . . 1 . . 1 . . .

B - B2 - MN 3 4 5 6 7 8 . . . . . . 1 1 2 1 2 1 . . . . . . . . . . . . 1 . . 1 . . . . . . . . . . . . . . 1 1 1 1 2 3 . . . . . . 2 1 1 . 1 1 . 1 1 1 1 1 . . . 1 . . . . 1 . . 1 . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . 3 1 . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 1 2 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 1 1 2 . 1 . 1 . . 1 . . . . . . . . . . . . . 1 1 . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 1 2 1 2 . . . . . 1 1 1 1 . . . 1 1 1 . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9 . 1 . . . . . 2 . 2 2 . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 . . . . . . . . . 1 . . 1 . . .

1 . . . . . . . 1 . 2 . . . . . . . . . . 1 . . . . . 3 1 . . . . . . . 1 . . . 1 1 . . 1

2 . 1 . . . . . 2 . 1 . . . . . . . . . . 1 . . . . . 3 1 . . . . . . . 1 1 . 1 . 1 . . 1

B - C1 - MH 3 4 5 6 7 8 . . . . . . . 1 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . 2 1 2 3 1 1 . . . . . . 2 2 1 1 2 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . 2 3 3 2 3 3 . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . 1 1 1 2 1 1 1 . 1 1 . . . . . . . . . . 1 1 . . . . . . . . 1 1 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9 . 1 . . . . . 2 . 1 . . . . . . . . . . 1 . . . . . 2 . . . . . . . . 1 . . . . 1 . . .

2002 - část 2 Číslo snímku + ošetření Acer pseudoplatanus ju. Agrostis capillaris Achilliea millefolium Ajuga reptans Alopecurus pratensis Anemone nemorosa Angelica sylvestris Anthoxanhum odoratum Arrhenatherum elatius Avenella flexuosa Bistorta major Campanula patula Campanula rotundifolia Cardaminopsis halleri Carex nigra Carex ovalis Crepis conyzifolia Deschampsia cespitosa Epilobium angustifolium Festuca pratense Festuca rubra Galeopsis tetrahit Galium album Galium pumilum Geranium sylvaticum Hieracium lachenalii Holcus mollis Hypericum maculatum Imperatoria ostruthium Linaria vulgaris Luzula luzuloides Nardus stricta Phyteuma spicatum Poa chaixi Poa pratensis Potentila erecta Ranunculus platanifolius Rumex acetosella Rumex arifolius Senecio ovatus Silene dioica Vaccinium myrtillus Veronica chamaedris Vicia sepium

1 . 1 . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . 1 . . . . . 3 . . . 1 . . . . . . . . . 1 . . .

2 . 1 . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . 1 . . . . . 3 . . . 1 . . . . . . . 1 . . . . .

B - C2 - MH 3 4 5 6 7 8 . . . . . . 1 1 . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 1 2 2 . . . . . . 1 1 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . 1 . . . . . . . . . . . . 1 1 1 1 . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 3 3 3 2 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . 1 1 1 1 1 1 . . . . . . 1 1 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9 . 1 . . . . . 1 . 1 . . . . . . . 1 . . 1 . . . . . 3 . . . 1 . . . . . . . . . 1 . . .

1 . 1 . . . . . 1 . 3 . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . 1 . . . . . . . . . 1 . . .

2 . 1 . . . . . 1 . 2 . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . 2 . . . . . . . . . 1 . . .

B - D1 - KN 3 4 5 6 7 8 . . . . . . . 1 1 1 2 1 . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 1 1 1 1 . . . . . . 2 3 1 1 3 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 . . 1 1 1 3 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . 3 1 . 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 2 2 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9 . 1 . . . . . 1 . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . 3 . . . . . . . . . 1 . . .

1 . 1 . . . . . 2 . 1 . . . . . . . . 1 . 1 . . . . . 1 1 . . . . . . . 1 . . . . 2 . . .

2 . 2 . . . . . 1 . 3 . . . . . . . . . . 1 . . . . . 1 1 . . 1 . . . . . . . 1 . 1 . . .

B - D2 - KN 3 4 5 6 7 8 . . . . . . 2 2 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 1 1 1 2 . . . . . . 3 2 2 2 1 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . 1 . 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 1 1 3 2 1 . . 1 . . . . . . . . . . . . . . 1 . 1 1 . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . 1 1 1 1 2 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9 . 1 . . . . . 1 . 3 . . . . . . . . . . 1 . . . . . 1 . . . 1 . . . . . . . 1 . 1 . . .

1 . 1 . . . . . 1 . 2 1 . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . 2 . . . 1 . . .

2 . 1 . . . . . 1 . 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . 1 . . . . . 1 . . . 3 . . .

V - A1 - MN 3 4 5 6 7 8 . . . . . . 1 1 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 . . 1 . 1 . 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . 1 . . . 1 . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 . . 1 . . . . . . . . . . . . . . 1 . 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . 1 1 1 2 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 2 2 1 2 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9 . 1 . . . . . . . 1 1 . . . . . . . . . 1 . . . . . 1 . . . . . . . . . 1 . . . 2 . . .

1 . . . . . . . 1 . 1 1 . . . . . . . . . 1 . . . . 1 1 . . . . . . 2 . . 3 . . . . . . .

2 . . . . . . . 1 . 1 2 . . . . . 1 . . . 2 . . . . . 1 . . . . . . 1 . . 1 . . . 1 . . .

V - A2 - MN 3 4 5 6 7 8 . . . . . . 1 . 1 . 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 1 2 1 1 . . . . . . 1 1 1 1 2 1 1 1 2 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . 1 3 1 1 . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . 2 2 . 1 2 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 . 1 1 1 . 1 1 1 1 . 1 . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . 2 1 . 1 1 . . . . . . . . . . . . 3 3 3 1 1 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 1 1 1 1 . . . . . . . . . . 1 1 . . . . . .

9 . . . . . . . 2 . 1 2 . . . . . 1 . . . 1 . . . . 1 1 . . . . . . 1 . . 3 . . . 2 . . .

1 . . . . . 1 . 1 . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 . . 1 . . . 1 . . .

2 . 1 . . . . . 1 . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 . . 1 . . 1 1 . . .

V - B1 - KH 3 4 5 6 7 . . . . . 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . 1 1 . . . . . . 1 1 2 3 1 . . . . . 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . 2 . . . . . . . . . . 1 3 2 2 2 . . . . . . . . . . 2 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . .

8 . . . . . 1 . 1 . 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 . . 2 . . 1 . . . 1 . . .

9 . 1 . . . 1 . 2 . 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . 2 . . 2 . . 1 . . . 1 . . .

1 . 1 . . . . . . . 1 3 . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . 1 . . 1 . . . 1 . . .

2 . 1 . . . . . 1 . 1 2 . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . 2 . . 2 . . . 2 . . .

V - B2 - KH 3 4 5 6 7 . . . . . 1 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 1 1 1 . . . . . 2 1 2 1 1 1 3 2 1 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 1 1 2 . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . 1 1 2 3 1 . . . . . . . . . . 3 2 3 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . 1 2 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . .

8 . 1 . . . . . 1 . 1 3 . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . 2 . . 3 . . . 1 . . .

9 . 1 . . . . . 1 . 2 1 . . . . . . . . . 2 . . . . . 1 1 . . . . . 1 . . 3 . . . 1 . . .

1 . 1 . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . 1 . . . . . 1 1 . . . . . 1 . . 2 . 1 1 1 . . .

2 . 1 . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . 1 . . . . . 1 1 . . . . . 2 . . 1 . . . 2 . . .

V - C1 - KN 3 4 5 6 7 8 . . . . . . 1 1 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . 2 1 1 1 1 1 1 1 1 . . . . . . . . . 1 . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 2 2 2 1 1 . . . . . . . . . . . . 3 2 2 3 2 3 . . . . . . 1 1 1 1 . . . . . . . . 1 1 2 1 2 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9 . 2 . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . 1 . . . . 1 1 1 . 1 . . . 1 . . 1 . . . 1 . . .

1 . 1 . . . . . 1 . . 1 . . . . . . . . . 1 . . . 1 . 2 1 . . . . 1 . . . 3 . 1 . 1 . . 1

2 . 1 . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . 1 . . . . . 1 1 . . . . . 1 . . 3 . 1 . 1 . . .

V - C2 - KN 3 4 5 6 7 8 . . . . . . 1 1 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 1 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . 1 1 . 1 . . . . . . 1 1 1 1 1 1 1 1 1 . 2 1 . . . . . . . . . . . . . . 2 1 . . . . . . . . . . . . . . 2 1 1 2 1 3 . . . . . . . . . . . . 2 3 3 1 2 2 . . . . . . 1 1 1 1 1 1 . . . . . . 2 2 1 1 1 1 . . . . . . . . 1 1 1 1 . 1 . . 1 .

9 . 1 . . . . . . . . 1 . . 1 . . . . . . 1 . . . . . 1 . . 1 . . . 2 . . 2 . 1 . 2 . 1 1

1 . . . . 1 . . . . . 1 . . . . . . . . . 1 . . . . . 1 . . . 1 . . 1 . . 3 . 1 . 1 . . .

2 . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 . . . . . 1 . . . 1 . . 1 . . 2 . 1 . 1 . . .

V - D1 - MH 3 4 5 6 7 8 . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . 1 1 1 1 1 . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 2 . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 1 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 . 1 . . . . . . . . . . . . . 1 1 2 1 2 1 . . . . . . . . . . . . 2 1 1 2 2 1 . . . . . . 1 1 1 1 1 1 . . . . . . 1 1 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . .


9 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . 1 . . 2 . 1 . 1 . . .

1 . . . . . . . 1 . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . 1 . . 2 . 1 . 2 . . .

2 . 1 . . 1 . . 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . 1 . . 1 . . 2 . 1 . 1 . . .

V - D2 - MH 3 4 5 6 7 8 . . . . . . 1 . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . 3 1 1 . 1 1 1 . 2 2 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 1 1 2 1 1 . . . . . . . . 1 . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . 3 1 1 2 2 1 . . . . . . 1 1 1 1 1 1 . . . . . 1 1 1 2 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9 . 1 . . . . . . 1 2 . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . 1 . . 3 . 1 1 1 . . .

VLIV MULČOVÁNÍ A HNOJENÍ NA HORSKÁ LUČNÍ SPOLEČENSTVA V KRKONOŠÍCH

Recommend Documents