VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií
V l i v p ro j e k t u „ J d e t o i s d ě t m i “ n a n e z a m ě s t n a n o s t v k r a j i Vy s o č i n a Bakalářská práce
Autor: Radka Kárníková Vedoucí práce: Ing. Ivana Důrasová Jihlava 2016
2
Anotace V bakalářské práci je analyzován projekt „Jde to i s dětmi“. Práce je rozdělena do dvou částí, přičemž teoretická část definuje problémy související s nezaměstnanosti, dále představuje programové období 2007 - 2013 a konkretizuje operační program Lidské zdroje a zaměstnanost. Druhá část se věnuje projektu „Jde to i s dětmi“ - vytyčení silných a slabých stránek, zkoumání efektivnosti a navržení možných doporučeních. Klíčová slova Motivační kurz, rekvalifikační kurzy, nově vytvořená pracovní místa, nezaměstnanost.
Annotation The Bachelor thesis analysis the project “Jde to i s dětmi”. The work is divided into two parts. The theoretical part defines the problems related to unemployment, presents programming period 2007 – 2013 and specifies the Human Resources and Employment operational program. The second part focuses on the project “Jde to i s dětmi” – identification of strengths and weaknesses, examining the effectiveness and propose possible recommendations. Keywords Motivation courses, retraining courses, newly created jobs, unemployment.
3
Poděkování Na tomto místě, bych ráda poděkovala mé vedoucí práce Ing. Ivaně Důrasové za odborné vedení práce, za cenné rady, za její čas a vstřícný přístup při zpracování mé bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat zaměstnancům realizačního týmu Republikového centra vzdělávání, s. r. o. za poskytnuté informace o projektu a za to, že tato firma mi umožnila start do pracovního života.
4
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis
5
Obsah Úvod.................................................................................................................................. 7 1.
2.
Nezaměstnanost ........................................................................................................ 8 1.1.
Druhy nezaměstnanosti ...................................................................................... 9
1.2.
Důsledky nezaměstnanosti ............................................................................... 10
1.3.
Možnosti snižování nezaměstnanosti ............................................................... 12
Programové období 2007 – 2013 ............................................................................ 14 2.1.
3.
Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) .................................. 18 3.1.
4.
5.
6.
Prioritní osy ...................................................................................................... 21
Představení projektu „Jde to i s dětmi“ ................................................................... 24 4.1.
Cíl projektu „Jde to i s dětmi“ .......................................................................... 25
4.2.
Základní aktivity projektu ................................................................................ 27
Plnění cílových indikátorů projektu ........................................................................ 29 5.1.
Podíl účastníků projektu na splnění jednotlivých cílových indikátorů ............ 31
5.2.
Silné a slabé stránky plnění cílových indikátorů.............................................. 35
Zvýšení zaměstnanosti účastníků projektu ............................................................. 37 6.1.
7.
Evropský sociální fond (ESF) .......................................................................... 15
Silné a slabé stránky získávání pracovního uplatnění ...................................... 39
Hodnocení projektu................................................................................................. 41
Závěr ............................................................................................................................... 46 Seznam obrázků .............................................................................................................. 49 Seznam grafů .................................................................................................................. 49 Příloha č. 1 – Informační leták pro klienty ..................................................................... 50
6
Úvod Problematika nezaměstnanosti byla, je a bude stále problémem, který se týká nejen celé společnosti, ale i každého člověka, který se s nezaměstnaností setkal přímo nebo pouze nepřímo. V současné době Česká republika patří mezi země, která se pohybuje na vrcholu s nejnižší mírou nezaměstnanosti tj. (5 % - 6 %). To ale neznamená, že tento makroekonomický ukazatel přestaneme vnímat, neboť vysoká míra nezaměstnanosti stále trápí další státy Evropské Unie. Existuje řada nástrojů na snižování nezaměstnanosti od fiskální politiky přes monetární politiku a stimulaci agregátní poptávky až po aktivní politiku zaměstnanosti vykonávanou především MPSV společně s úřady práce ČR. Od vstupu České republiky do Evropské unie, se stále více využívá projektů realizovaných pomocí dotací z Evropské unie ke snižování nezaměstnanosti. Díky mé několikaleté praxi v Republikovém centrum vzdělávání, s.r.o. jsem měla tu možnost se setkat s realizací těchto projektů. Většina těchto projektů byla zaměřena především na snížení nezaměstnanosti ve vybraných lokalitách zacílených pouze na konkrétní cílovou skupinu. Pro svoji bakalářskou práci jsem si vybrala projekt „Jde to i s dětmi“ realizovaný v kraji Vysočina, jenž byl zaměřen na úzkou cílovou skupinu, a to osoby pečující o děti do patnácti let věku. Cílem mé práce je nejen představení samotného projektu, ale také analýza samotného projektu. Zhodnocení plnění jednotlivých cílových indikátorů i zjištění silných a slabých stránek. Ráda bych zjistila, jak efektivně dokázal projekt přispět ve snížení nezaměstnanosti v kraji Vysočina. A to přímo – skutečné obsazení nezaměstnaného člověka na pracovní pozici u zaměstnavatele, či nepřímo – formou vzdělávání, motivování či prevenci rizikové nezaměstnané cílové skupiny. Předpokládám, že díky této analýze budu schopna posoudit efektivnost daného projektu a budu si moci udělat obrázek o tom, zda tento projekt byl přínosem nejen pro vybranou cílovou skupinu, ale také pro společnost jako jeden z nástrojů, které úspěšně bojuje s nezaměstnaností.
7
1. Nezaměstnanost Nezaměstnané tvoří skupina osob, která je předem definovaná podmínkami, za kterých dané osoby mohou být považované za nezaměstnané. Jsou to osoby starší patnácti let, osoby bez práce, jenž nebyly v pracovně právním vztahu ani jako osoby samostatně výdělečně činné, osoby hledající aktivně práci a osoby připravené nastoupit do práce. Ty osoby, které nesplňují alespoň jednu z podmínek, jsou označovány za zaměstnané nebo jako ekonomicky neaktivní. To jsou například lidé ve starobním důchodu, studenti i osoby v domácnosti. Nezaměstnanost můžeme měřit, zaznamenávat i analyzovat pomocí několika ukazatelů. Prvním z nich je míra nezaměstnanosti, která se vypočítá jako počet nezaměstnaných osob dělený pracovní sílou, jež je definovaná osobami, které práci mají a nezaměstnanými osobami, které práci aktivně hledají. Dalším z ukazatelů nezaměstnanosti je míra pracovní participace. Ta představuje podíl pracovní síly a osob v produktivním věku. [2] Zajímavé je nezaměstnanost sledovat i z pohledu Beveridgeovy křivky, ta vystihuje vztah mezi mírou volných pracovních míst a mírou nezaměstnanosti, což se jistě hodí nezaměstnanému při zjišťování šance na získání volného pracovního místa. Avšak nejdůležitějším z ukazatelů je přirozená míra nezaměstnanosti, která představuje úroveň, kdy jsou trhy práce v zemi v rovnováze. Jinak řečeno je to chvíle, kdy se ekonomika pohybuje na úrovni potencionálního produktu. Ekonomika v této chvíli využívá optimálně své zdroje a o nezaměstnanosti hovoříme pouze jako o dobrovolné. V souvislosti s inflačním vlivem je přirozená míra nezaměstnanosti definována jako míra nezaměstnanosti, při níž je inflace v ekonomice stabilní. [6] Přirozenou míru nezaměstnanosti ovlivňuje celá řada faktorů. Mezi základní faktory patří čas strávený hledáním práce a nepružnost nominálních mezd. Do ostatních faktorů patří například demografická skladba obyvatelstva, pojištění osob v nezaměstnanosti, stanovená minimální výše mzdy, rekvalifikační systém, tempo růstu jednotlivých sektorů ekonomiky, dohody mezi odbory a zaměstnavateli, systém sociálního zabezpečení a mnoho dalších faktorů. [2]
8
1.1. Druhy nezaměstnanosti Druhů nezaměstnanosti je celá řada. Nejznámější rozdělení je z hlediska příčin vzniku nezaměstnanosti (frikční, strukturální, cyklická, sezónní). [2] Mimo toto rozdělení se na nezaměstnanost můžeme dívat jako na skrytou, neúplnou, nepravou či dlouhodobou. [7] Frikční nezaměstnanost Tato nezaměstnanost se považuje za přirozenou, neboť nezaměstnaná osoba práci nehledá dlouho, například se jedná o časový nesoulad mezi jednotlivými pracovními poměry či časový nesoulad z důvodu stěhování či změny bydliště. Míra frikční nezaměstnanosti je součástí přirozené míry nezaměstnanosti. [2] Strukturální nezaměstnanost Strukturální nezaměstnanost vzniká v důsledku nesouladu kvalifikační struktury poptávky a nabídky na trhu práce. Jako příklad může sloužit přebytek administrativních pracovníků na trhu práce, ale nedostatek truhlářů či zedníků. Tato změna struktury ekonomky se může vyskytovat na celém území nebo jen v určitém regionu. Další příčina je dána technickým pokrokem, kdy dochází k automatizování pracovišť a lidská síla je nahrazována prací stojů. Tento specifický druh nezaměstnanosti bývá označován za „technologickou nezaměstnanost“. Na rozdíl od frikční nezaměstnanosti, má tato nezaměstnanost tendenci ekonomice zůstávat dlouho, proto je považována za jednu z nezávažnějších. Cyklická nezaměstnanost Cyklická nezaměstnanost souvisí s hospodářským cyklem ekonomiky – v recesi se cyklická nezaměstnanost zvyšuje a v expanzi zase klesá. Je označována za rozdíl mezi skutečnou a přirozenou mírou nezaměstnanosti. Tato nezaměstnanost obvykle postihuje celou ekonomiku a všechny sektory hospodářství. Sezonní nezaměstnanost Pro tuto nezaměstnanost jsou typické pravidelné výkyvy během jednoho roku. Je charakteristická především pro profese, které jsou ovlivňovány ročním obdobím a klimatickými podmínkami – zemědělství, stavebnictví či turismus. [6] 9
Skrytá nezaměstnanost Tato forma nezaměstnanosti zahrnuje osoby, které práci nehledají, ale ani se jako nezaměstnaní neregistrují. Převážně se jedná o mladistvé osoby a vdané ženy, ale jde také o osoby, které nejsou nuceni se registrovat na úřady práce, osoby s nízkou kvalifikací, vysokým věkem (předčasné odchody do důchodu) či jiným handicapem. Neúplná nezaměstnanost O této nezaměstnanosti se hovoří v případě, kdy existují pracovníci, kteří jsou nuceni akceptovat práci na částečný úvazek, a tak nemohou rozvíjet své schopnosti a kvalifikaci, či dochází ke sdílení jednoho pracovního místa více zaměstnanci. Takto zaměstnané osoby pak mohou řešit problém ohledně sociálního zabezpečení či vnucování horších pracovních podmínek. Nepravá nezaměstnanost Zde se jedná o osoby, které jsou nezaměstnání, ale práci nehledají a snaží se v plném rozsahu čerpat nárok na podporu v nezaměstnanosti. Dále se sem zahrnují osoby, které jsou nezaměstnaní, ale zároveň přijímají nelegální práci a podporují tak šedou ekonomiku. Dlouhodobá nezaměstnanost Za dlouhodobou nezaměstnanost se považuje ta, která trvá více jak jeden rok. Informace o délce nezaměstnanosti jsou důležité z hlediska zjištění problémových regionů či jednotlivých nezaměstnaných sociálních skupin. [7]
1.2. Důsledky nezaměstnanosti Díky významnosti práce pro náš život, je jasné, že ztráta zaměstnání a následně i dlouhodobá nezaměstnanost má vliv na společenský život i na život v každodenní úrovni. Životní úroveň V případě dlouhodobé nezaměstnanosti a setrvávání jen na sociální podpoře vymezené ze stanoveného minimálního příjmu, znamená pro nezaměstnaného a jeho rodinu podstatnou změnu životní úrovně a změnu v jeho chování. Finanční problémy těchto
10
rodin jsou značné a příjem pouze z podpor přivádí tyto rodiny do světa chudoby a do dluhů. Mnoho nezaměstnaných se dostává i do situace, kdy na podporu v nezaměstnanosti nedosáhnou a nesplňují podmínky pro její vyplacení, nebo již vyčerpali dobu, po kterou je podpora přiznávána a následně musí pobírat pouze zákonně stanovenou částku na životní minimum. Finanční potíže pak donutí nezaměstnanou osobu brát jakoukoliv i málo placenou a kvalifikovanou práci. Vnímání času Nezaměstnané osoby jinak vnímají čas. Čas přestane být v jejich životě důležitý a tito lidé přistupují na laxní způsob života – pozorují dění na ulicí, čekají, co se bude dít, vysedávají u televize, či u hracích automatů. Dokonce pak ztrácí i snahu přijít včas na úřad práce, na pohovory či na jiné důležité schůzky. Čas jim ubíhá pomaleji než v zaměstnání. Dny se slévají v jeden a po čase lze těžko rozlišit pracovní den od víkendu. Být nezaměstnaný ještě neznamená mít více volného času. Je to jen rozšíření času, v kterém nemáme povinnosti. Právě neomezené množství volného času nezaměstnaným zabraňuje v tom, aby ho využívali. Reprodukční chování Toto chování se především týká žen a dívek. Pro nezaměstnané ženy je daleko lepší nenosit status „nezaměstnaná“, ale je lepší mít status matky a ženy v domácnosti. Proto i mnoho mladých dívek, které již nechtějí studovat a nemohou dlouho najít pracovní uplatnění, se soustředí na to, aby mohly mít děti. Sociální izolace Ztráta zaměstnání znamená pro jedince ztrátu sociálních kontaktů, které by jinak získal v zaměstnání a kontaktů s ním související. Je známo, že v průběhu nezaměstnanosti dochází ke snížení frekvence sociálních styků, a to jak ve vtahu k vnějšímu okolí, tak i uvnitř rodin. S prodlužováním doby nezaměstnanosti se sociální izolace prohlubuje. Fyzické a psychické zdraví Vliv dlouhodobé nezaměstnanosti může ovlivnit i fyzické zdraví. Nejčastějším problémem bývá podvýživa či nevyvážená strava, dále pak nízká úroveň energie, vsugerovaná bolest i snížená pohyblivost. Již mnoho studií se zabývalo vlivem 11
negativních pocitů, nižšího pocitu štěstí a životní úrovní u nezaměstnaných osob v souvislosti s psychickým zdravím jedince. [7]
1.3. Možnosti snižování nezaměstnanosti I když si to možná neuvědomujeme, můžeme dlouhodobě nezaměstnaným pomoci k větší flexibilitě, k získání sebejistoty či k osvojení si potřebných dovedností. Nezaměstnaný může použít následující strategie k překonání krizového období ztráty práce: Neztrácet naději – je nadmíru důležité, aby se člověk nenechal ovlivnit případným neúspěchem v hledání práce, aby si vážil sám sebe i svého života, zachoval si sebedůvěru a zdravou hrdost. Hledání zaměstnání vždy přináší možná odmítnutí a mnoho neúspěchů. Plánování pravidelní denních aktivit – důležité je začít péčí sám o sebe, o svůj zevnějšek, což přispívá i zdravému sebevědomí. Dále následuje péče o vzdělání, rozšiřování si kvalifikace a dovedností – kvalifikační kurzy, studium jazyků, rekvalifikace, atd. Důležité je pečovat i o své jinak volnočasové aktivity. Kvalitní zájmy představují tvořivost člověka, sebevědomí i potěšení. V neposlední řadě sem patří i péče o rodinu a své blízké. Je nutností zachovávat dobré vztahy a udělat si na blízké čas a nebát se jim o problému nezaměstnanosti říct. Rozšířit si právní vědomí – je dobré se naučit práva i povinnosti nezaměstnané osoby. Vědět, že každý má právo při skončení zaměstnání na posudek o jeho výkonu, práci, kvalifikaci, schopností i významných úspěších. Neuzavírat se do sebe – je nutné neuzavírat kolem sebe kontakty s trhem práce, sociálním okolím, které představuje včasné a kvalitní informace o možnosti zaměstnání. Najít si práci i méně placenou – je lepší si nají i práci za minimální mzdu či pouze na zkrácený úvazek, než zůstávat v nečinnosti. Promyslet si úspornou životní strategii – vždy je dobré mít finanční plán a určitý polštář na dobu, kdy jedinec může vykazovat nezaměstnanost. Péče o zdraví – je dobré si uvědomovat možné pocity, které na nezaměstnaného jedince můžou přijít, jako úzkost, smutek a deprese. Ty se mohou dokonce změnit 12
v tzv. psychosomatické onemocnění. Proto není na škodu doprovodit nezaměstnanost tělesným cvičením, relaxací, psychoterapií a odpočinkem. [4] Boj s nezaměstnaností na trhu práce Ekonomická politika – snaží se zajistit vhodné prostředí pro investice a stimulaci ziskové sféry. Vytvořit dobré prostřední pro vznik nových podniků a vstup nového i cizího kapitálu. Dále je to vytváření pracovních příležitostí z veřejných zdrojů díky veřejným službám, veřejně prospěšných prací či společensky prospěšných míst. Politika trhu práce – v průběhu vývoje se na trhu práce uplatňovalo mnoho strategií: tlak na firmy, aby držely stávající stavy pracovníků, podpora vytváření nových pracovních míst, vytváření programů pro zvyšování kvalifikace mladých lidí, redukce mezd, snižování nabídky práce, vytváření podmínek pro dřívější odchod do důchodu a další. Pracovní poradenství a rekvalifikace – v dnešní době máme velice dobře propracovaný systém poradenství. Jeho cílem je chránit občany před dlouhodobou nezaměstnaností, spojenou s demotivací. Cílem rekvalifikace je dosáhnout zlepšení kvality pracovní síly a její flexibility. Řešení regionální nerovnováhy – snaha do chudších regionů přesunout prostředky z národních rozpočtů na regionální úroveň. Přesun významných úřadů a institucí z bohatších do chudších regionů, aby se podpořila zaměstnanost. Vytváření nových pracovních míst usnadněním přístupu kapitálu do regionu – daňové úlevy, půjčky, úvěry, dotace, atd. Podpora a šíření know-how i zvyšování kvality a kvantity informací o trhu práce. [7]
13
2. Programové období 2007 – 2013 Oproti předchozímu programovému období, se toto období zaměřovalo především na politiku soudržnosti, jejímž úkolem bylo zvyšovat ekonomickou prosperitu, konkurenceschopnost a zaměstnanost. Tyto tři úkoly odpovídají třem základním cílům. [1] Cíl Konvergence Tento cíl podporoval zaměstnanost v nejméně rozvinutých regionech. Soustředil se především na informovanou a vzdělanou společnost, která by byla schopná přizpůsobovat se sociálním a hospodářským změnám. [8] Pojem „nejméně rozvinutý region“ se stanovoval na úrovni regionů soudržnosti, kdy hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele byl nižní než 75 % průměru pro celou Evropskou unii. Dále pak v případě kdy hrubý národní důchod na jednoho obyvatele byl nižní než 90 % průměru pro celou Evropskou unii. V České republice pod pojem „méně rozvinutý region“ spadaly všechny regiony soudržnosti, až na hlavní město Prahu. Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost Tento cíl pokrýval oblast regionů, které nespadaly do oblasti konvergence, protože na podporu měly nárok jen ty regiony, jejichž hrubý domácí produkt byl nad limitem 75 % průměru Evropské unie. Z České republiky sem spadalo pouze hlavní město Praha. [3] Cíl Evropská územní spolupráce Cíl evropské územní spolupráce se zaměřoval na mezinárodní, národní i přeshraniční spolupráci. Snahou bylo, aby spolupráce se soustředila především na výzkum, vývoj, informovanou společnost, životní prostředí, integrované vodohospodářství a prevenci rizik. Dále cíl podporoval společná řešení orgánů v oblasti venkovského, městského i pobřežního rozvoje, spolu s ekonomickými vztahy, jakož bylo vytváření malých a středních podniků. [8] V České republice se tento cíl týkal všech krajů, které sousedily s regiony jiného členského státu. Konkrétně byly vytvořeny programy pro přeshraniční spolupráci s Bavorskem, Rakouskem, Polskem, Slovenskem a Saskem. [3] 14
2.1. Evropský sociální fond (ESF) Evropský sociální fond je jedním z nejdůležitějších nástrojů podporující lidské zdroje a rovnější pracovní příležitosti pro všechny občany Evropské unie. Logo Evropského sociálního fondu, zachycuje obrázek č. 1.
Obrázek 1: Logo ESF (Zdroj: Evropský sociální fond 2007-2013)
V rozpočtovém období 2007 – 2013 Evropský sociální fond stanovoval základní úkoly. První úkol stanovoval zvyšování přizpůsobivosti pracovníků a společností i podniků a podnikatelů. Snažil se o vytvoření systémů celoživotního vzdělávání se v podnicích, systémů zvyšování flexibility zaměstnanců a systémů předvídání ekonomických změn i nadcházejících požadavků na pracovní pozici. Další úkol nesl název zlepšování přístupu k zaměstnání a udržitelnost. V praxi tomu odpovídaly následující činnosti: modernizace institucí trhu práce, tvorba aktivních a preventivních opatření na trhu práce, podpora aktivního stárnutí, prodlužování pracovního života, podpora osob samostatně výdělečně činných, podpora zakládání podniků, podpora udržitelnosti zaměstnanosti žen a snaha smazání rozdílů mezi zaměstnáváním žen a mužů, snaha sladit pracovní a soukromý život – především u osob pečujících o děti do patnácti let věku a tvorba opatření na zvýšení účasti přistěhovalců v oblasti zaměstnanosti. Třetí úkol zlepšoval sociální začlenění znevýhodněných osob a bojoval proti diskriminaci v přístupu na trhu práce a profesním postupu.
15
Poslední úkol byl posílení lidského kapitálu. Tento úkol přinášel reformy systémů vzdělávání a odborné přípravy. Zaměřoval se také na zvýšení celoživotního vzdělávání především z pohledu snížení počtu osob s nedokončeným vzděláním a zlepšením dostupnosti základního, odborného i terciálního vzdělávání. Podporoval oblast výzkumu a inovací i spolupráce jednotlivých sítí mezi univerzitami, výzkumnými středisky a podniky. [1] Cíle evropského sociální fondu pro dané rozpočtové období byly: -
rovné příležitosti na trhu práce,
-
zlepšování přístupu ke vzdělávání a zaměstnání,
-
zvyšování kvality a dostupnosti poradenských služeb,
-
profesní rozvoj lidí v každém věku, celoživotní vzdělávání,
-
pomoc nezaměstnaným a lidem ze znevýhodněných sociálních skupin při vstupu na trhu práce,
-
zavádění moderních způsobů organizace práce a podnikání. [5]
Finanční prostředky se z ESF v období 2007 – 2013 čerpaly ze tří operačních programů: -
operační program Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ),
-
operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK),
-
operační program Praha – Adaptabilita (OPPA).
Mezi obecné příklady podporovaných projektů z ESF jsou například: -
rekvalifikace,
-
podpora začínajících osob samostatně výdělečně činných,
-
tvorba vzdělávacích programů pro zaměstnance,
-
speciální programy pro osoby se zdravotním postižením a jiné znevýhodněné skupiny obyvatel,
-
zlepšování podmínek pro využívání informační techniky pro studenty i učitele,
16
-
stáže studentů, pedagogů i vědeckých pracovníků jak v soukromém, tak veřejném sektoru,
-
a další. [10]
17
3. Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) Operační program lidské zdroje a zaměstnanost spadal do programového období 2007 – 2013 a zaměřoval se zejména na snížení nezaměstnanosti díky aktivní politice na trhu práce. Projekty, které byly financovány z tohoto operačního programu se především soustředily na sociálně vyloučené skupiny obyvatel a snažily se je zařadit zpět do společnosti. [5] Logo tohoto operačního programu zachycuje obrázek č. 2.
Obrázek 2: Logo OP LZZ (Zdroj: Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost 2007 – 2013)
V průběhu realizace OP LZZ byly naplňovány i tři základní principy, konkrétně se jednalo o inovativnost, partnerství a mezinárodní spolupráci. Inovativnost Tento princip zdůrazňuje podporu sociálních inovací. Pod pojmem sociální inovace bylo myšleno zaměření se na modernizaci oblasti politiky zaměstnanosti a sociálního začleňování díky novým a netradičním přístupům. Účelem principu byla analýza slabých míst stávající politiky a testování, ověřování a nasazování nového přístupu, jenž měl za cíl snížit vynaložené náklady či zlepšit stávající výsledky.
18
Partnerství Partnerství představovalo seskupení i několika různých subjektů do jednoho celku. Partneři pak společně projekt vytvářeli, koordinovali a vyhodnocovali. Smyslem partnerství byl fakt, že jednotlivý partneři mezi sebou úzce spolupracovali a vlastnili odlišné zkušenosti pro realizaci projektu. Mezinárodní spolupráce Princip mezinárodní spolupráce umožňoval financovat výdaje i mimo území České republiky. Mohlo se tak využívat například zkušeností expertů ze zahraničí či bylo možné absolvovat stáže u zahraničních partnerů. [13] Strategie OP LZZ následné stanovené cíle musely být v souladu s dokumenty České republiky, například se jedná o Národní strategický referenční rámec, dokumenty vlády ČR: Strategie regionálního rozvoje ČR, Strategie hospodářského růstu ČR, Strategie podpory dostupnosti a kvality veřejných služeb, a další. Globální cíl Globální cíl pro rozpočtové období 2007 – 2013 se zaměřoval na zvýšení zaměstnanosti a zaměstnanosti lidí v České republice na úroveň průměru patnácti nejlepších zemí v Evropské
unii.
Zároveň
zajišťoval
realizaci
Strategických
cílů
Národního
strategického referenčního rámce pro roky 2007 – 2013 - „Otevřená, flexibilní a soudržná společnost“ a „Konkurenceschopná česká ekonomika“. [12] Specifické cíle Pro toto období bylo stanoveno pět specifických cílů, jsou to: -
zvýšení adaptability zaměstnavatelů a zaměstnanců,
-
prevence nezaměstnanosti a zlepšení přístupu k zaměstnání,
-
posílení integrace osob ohrožených sociálním vyloučením či sociálně již vyloučených,
-
posilování efektivnosti veřejné správy, veřejných služeb a institucionální kapacity,
19
-
zintenzivnění mezinárodní spolupráce v oblasti rozvoje lidských zdrojů a zaměstnanosti. [12]
Propojení globálního cíle spolu se specifickými cíli a nadále s jednotlivými prioritními osami zachycuje obrázek č. 3.
Obrázek 3:Propojení jednotlivých cílů (Zdroj: Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost 2007 – 2013)
Horizontální témata Horizontální témata byly velice důležité nástroje, které sloužily k propojování globálních a specifických cílů s jednotlivými prioritními osami. Pro toto období se jednalo o: -
rovné příležitosti – musela být pokryta oblast zákazu diskriminace z hlediska pohlaví, zkušeností, sociálních skupin a dalších,
-
udržitelný rozvoj – zajišťoval oblast udržitelnosti rozvoje v oblasti ekonomiky, životního prostředí, cestovního ruchu, dopravy, vzdělávání, zdraví obyvatel, sociálního začlenění i zaměstnanosti. [12] 20
3.1. Prioritní osy Prioritní osy rozdělovaly operační program na jednotlivé tematické celky, ty konkretizovaly jednotlivé oblasti podpor, které stanovovaly, jaké aktivity mohly být podpořeny a na jaké cílové skupiny mohly být zaměřeny. [5] Prioritní osa 1 - Adaptabilita Tato prioritní osa splňovala první specifický cíl. Soustředila se na prevenci nezaměstnanosti skrz rozvoj lidských zdrojů v organizacích, odborné znalosti, kvalifikaci, pružnější formy zaměstnávání a moderní formy systémů řízení. [12] Oblast podpory byla poskytována ve dvou oblastech: -
zvýšení adaptability zaměstnanců a konkurenceschopnosti podniků – cílovou skupinou byly zaměstnavatelé podnikatelských i nepodnikatelských subjektů a zaměstnanci,
-
zvýšení adaptability zaměstnanců restrukturalizovaných podniků – cílovou skupinu tvořili zaměstnanci, kteří se nacházeli v podnicích zastižené strukturálními změnami. [5]
Prioritní osa 2a a 2b – Aktivní politiky trhu práce Tyto dvě osy se od sebe lišily tím, že prioritní osa 2a se zaměřovala na aktivní politiku trhu práce v regionech konvergence, zatímco prioritní osa 2b v regionech regionální konkurenceschopnosti a zaměstnanosti. Avšak obě osy měly za úkol naplňovat druhý specifický cíl formou podpory dlouhodobě nezaměstnaných i ohrožených skupin. Podporoval se individuální přístup a pozornost se soustředila na kvalitní informovanost, poradenství, vzdělávání a další. Oblast podpory taktéž byla stanovena do dvou oblastí: -
posílení aktivních politik zaměstnanosti – kde cílovou skupinu tvořili uchazeči o zaměstnání se sklony k dlouhodobé nezaměstnanosti, hlavními nástroji podpory byly například rekvalifikace, bilanční diagnostiky, poradenské programy i zprostředkování zaměstnání,
21
-
modernizace institucí a zavedení systému kvality služeb zaměstnanosti a jejich rozvoj – zde cílovou skupinu tvořily instituce veřejných služeb a jejich pracovníci.
Prioritní osa 3 – Sociální integrace a rovné příležitosti Tato osa naplňovala třetí specifický cíl a koncentrovala se na ohrožené sociální skupiny se sklonem sociálního vyloučení či již vyloučené osoby. Speciální pozornost byla věnována udržení rovných příležitosti žen a mužů, sladění soukromého a profesního života, komunitě romských příslušníkům a migrantům. [12] Oblast podpory byla poskytována ve čtyřech okruzích: -
podpora sociální integrace a sociálních služeb – sem patřily jak osoby sociálně vyloučené či se sklonem k vyloučení, tak subjekty poskytující sociální služby,
-
podpora sociální integrace příslušníků romských lokalit – cílovou skupinou byly příslušníci romských lokalit, kterým se zajišťovala lepší dostupnost a kvalita služeb včetně odstranění bariér v přístupu ke vzdělávání,
-
integrace sociálně vyloučených skupin na trhu práce,
-
rovné příležitosti žen a mužů na trhu práce a sladění pracovního a rodinného života – sem patří především osoby s malými dětmi a osoby pečující o závislé členy rodiny. [5]
Prioritní
osa
4a
(Konvergence)
a
4b
(Regionální
konkurenceschopnost
a zaměstnanost) – Veřejná správa a veřejné služby Tato prioritní osa naplňovala čtvrtý specifický cíl. Obecně shrnuto se tato osa zaměřovala na modernizaci veřejné správy, veřejných služeb i lidských zdrojů ve veřejné správě. Prioritní
osa
5a
(Konvergence)
a
5b
(Regionální
konkurenceschopnost
a zaměstnanost) – Mezinárodní spolupráce Pátá prioritní osa naplňovala pátý specifický cíl formou podpory mezinárodní spolupráce v rámci rozvoje lidských zdrojů, například se jednalo o výměnu zkušeností a dovedností.
22
Prioritní
osa
6a
(Konvergence)
a
6b
(Regionální
konkurenceschopnost
a zaměstnanost) – Technická pomoc Tato prioritní osa byla zřízena především pro podporu řízení a implementaci tohoto operačního
programu.
Předmětem
financování
byly
kontroly,
implementace,
monitorování, publicita i hodnocení. Cílové skupiny byly definovány jako řídící orgány, veřejnost, předkladatelé projektů, monitorovací výbor a zprostředkující subjekty. [12] Podíl jednotlivých prioritních os na OP LZZ zachycuje obrázek č. 4.
Obrázek 4:Podíl jednotlivých prioritních os na OP LZZ (Zdroj: Evropský sociální fond 2007-2013)
23
4. Představení projektu „Jde to i s dětmi“ Projekt „Jde to i s dětmi“ byl realizován v rámci operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a spadal do monitorovacího období 2007 – 2013. V tomto období splňoval cíl Konvergence, neboť kraj Vysočina, kde se projekt realizoval, spolu s krajem Jihomoravským vyváří region soudržnosti, který na tento cíl dosahoval. Registrační číslo projektu je CZ.1.04/2.1.00/70.00044. Částka přidělená tomuto projektu činila 21 596 750 Kč a byla zaštitovaná Evropským sociálním fondem. Harmonogram projektu byl stanoven od 1. února 2013 až do 30. srpna 2015. [11] Dle mého názoru projekt splňoval druhý ze základních úkolů ESF pro období 2007 – 2013, tedy úkol „zlepšování přístupu k zaměstnání a udržitelnost“, kdy jedna z mnoha činností se soustředila především na osoby pečující o děti do věku patnácti let. Zároveň projekt naplňoval cíle ESF, jako byly rovné příležitosti na trhu práce a pomoc lidem ze znevýhodněných sociálních skupin. V průběhu realizace projektů nebylo uzavřené žádné partnerství, ani neproběhla žádná mezinárodní spolupráce. Byl zvolen dodavatel projektu, jímž se stalo Republikové centrum vzdělávání s. r. o. V rámci cílů operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost je samozřejmostí, že projekt splňoval globální cíl. Co se týče specifických cílů, dle mého názoru, projekt naplňoval druhý specifický cíl, jenž odpovídal prioritní ose 2a - aktivní politika trhu práce, kde cílovou skupinu tvořili uchazeči o zaměstnání se sklony k dlouhodobé nezaměstnanosti a hlavními nástroji byly rekvalifikace, bilanční diagnostiky (v tomto projektu se jednalo o profesní a pracovní diagnostiku COMDI), poradenské programy a zprostředkování zaměstnání. Projekt se realizoval v osmi etapách, kdy první byla přípravná fáze, která zajistila publicitu, lidské zdroje a připravenost učeben i učebních pomůcek. Druhá etapa se koncentrovala na publicitu, monitoring projektu a informovanost široké veřejnosti. V třetí etapě probíhalo již vybírání klientů. Ve čtvrté až sedmé etapě došlo k realizaci základních aktivit projektu – motivační kurz, rekvalifikační kurz, vyhledávání a tvorba pracovních míst a přímá podpora. Poslední etapa se zaobírala závěrečným zhodnocením projektu. [20]
24
Známost tohoto projektu do vědomí široké veřejnost se dostalo díky obrázku č. 5.
Obrázek 5:Publicita projektu "Jde to i s dětmi" (Zdroj: Propagační materiály projektu)
4.1. Cíl projektu „Jde to i s dětmi“ Obecný cíl projektu „Jde to i s dětmi“ byl zaměřen na podporu uchazečů o zaměstnání, evidovaných na Úřadu práce ČR, kontaktní místo v kraji Vysočina, a pečujících o děti do věku patnácti let. Hlavními cíli pak bylo zvýšit zaměstnanost této cílové skupiny a pomoci jim udržet si stávající pracovní pozici. Díky těmto cílům cílová skupina dostala možnost začlenit se zpět na trh práce a předcházet tak dlouhodobé, skryté a neúplné nezaměstnanosti u osob pečujících o děti.
25
K naplnění cílů projektu byla poskytnuta celá řada služeb a aktivit, které se realizovaly na základě zjištěních aktuálních potřeb na trhu práce v kraji Vysočina. Tyto služby a aktivity především motivovaly uchazeče ke změně či obnově původní kvalifikace. Výstup projektu v současné chvíli představují informované osoby, které využívají moderní nástroje komunikace a které získaly znalosti a dovednosti preferované stávajícími zaměstnavateli. V rámci realizace se využívaly nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, ale i inovativní a doplňkové aktivity, které napomáhaly k vyšší prosperitě celého projektu. Můžeme sem zařadit především tyto: -
zkrácený pracovní úvazek,
-
praxe u zaměstnavatele v rámci rekvalifikace,
-
možnost aktivně se účastnit až dvou rekvalifikací šitých na míru jednotlivým účastníkům,
-
zabezpečení hlídání dětí v průběhu realizace aktivit.
Cílové indikátory Pro tento projekt, byly nastaveny tři základní cílové indikátory, které musí být pro naplnění výše zadaných cílů splněny. Prvním z nich byl počet osob, který se musel zúčastnit motivačního kurzu, tj. minimálně 550 klientů muselo motivační kurz úspěšně dokončit. Druhým indikátorem byl požadavek, že minimálně 500 osob bylo zařazeno do obecných i odborných rekvalifikačních kurzů odpovídajících současným podmínkám trhu práce v kraji Vysočina. Součásti tohoto indikátoru byla i podmínka, že minimálně 400 osob získá osvědčení o absolvování rekvalifikačního kurzu, což odpovídalo osmdesátiprocentní úspěšnosti. Třetí a poslední indikátor odpovídal vytvoření čtyřiceti osmi nových pracovních míst. [20]
26
4.2. Základní aktivity projektu Pro tento projekt byly nastaveny čtyři základní aktivity: Motivační kurzy Motivační kurz se realizoval v rámci tří modulů, přičemž každý modul obsahoval několik témat, kterými si účastníci kurzu prošli. Mezi ty nejzajímavější patří například téma zaměřené na orientaci trhu práce, díky čemuž si účastnici posílili podvědomí o vlastním profesním uplatnění na trhu práce. Zajímavým zpestřením byla pracovní diagnostika COMDI, což je nástroj pro komplexní rozbor klienta zjištěním charakteru, silných a slabých stránek a umožňuje definovat vhodné pracovní uplatnění zúčastněného. Témata v sobě zahrnovala i mnoho strategií, jak předcházet nezaměstnanosti, jelikož se probíralo i pracovně právní minimum a základy finanční gramotnosti. [17] Dle vlastních zkušeností mohu říci, že díky motivačnímu kurzu si účastníci uvědomili možné důsledky nezaměstnanosti a mohli tak přizpůsobit svůj dosavadní život, aby především u žen nedocházelo k dalšímu reprodukčnímu chování, sociální izolaci či špatnému vnímaní času ve společnosti. Rekvalifikační kurzy Zadavatel stanovil, možnost poskytnou každému klientovi jeden z následujících rekvalifikačních kurzů: -
obsluha osobního počítače,
-
obsluha osobního počítače Start (4 moduly),
-
obsluha osobního počítače (dle osnov ECDL, 7 modulu, včetně certifikátu),
-
účetnictví s využitím výpočetní techniky,
-
základy podnikání,
-
pracovník v sociálních službách,
-
manikúra a pedikúra včetně nehtové modeláže,
-
příprava teplých pokrmů,
27
-
příprava pokrmů studené kuchyně,
-
sanitář,
-
chůva pro děti do zahájení povinné školní docházky.
Vyhledávání a tvorba nových pracovních míst Tuto aktivitu mohl účastník projektu splnit pouze v případě, že absolvoval motivační a rekvalifikační kurz. Nově vytvořené pracovní místo muselo odpovídat absolvované rekvalifikaci a zároveň platilo, že jednomu zaměstnavateli byla poskytnuta dotace pouze na dvě nově vytvořená pracovní místa, a to do maximální výše 16 000 Kč na osobu za měsíc. Přímá podpora Přímá podpora představovala pomoc pro účastníky projektu a umožnila jim snazší účast na projektu. Přímá podpora zahrnovala: -
proplácení příspěvků na dopravu účastníkům motivačního a rekvalifikačního kurzu, a to po předložení cestovního dokladu z místa trvalého bydliště do místa konání aktivity a zpět. Další podmínka byla vzdálenost místa od hranice kraje Vysočina, která nesměla být delší ne třicet kilometrů.
-
proplácení výdajů vynaložených na občerstvení účastníkům motivačního kurzu, kdy výdaje nesmí překročit částku sto korun na den a osobu.
-
proplácení potvrzení o zdravotní způsobilosti k rekvalifikačnímu kurzu a úhrada zdravotní prohlídky k profesní způsobilosti, a to do výše stanovené dle Ministerstva zdravotnictví ČR a předložení dokladu o zaplacení. [20]
28
5. Plnění cílových indikátorů projektu Jak je vidět z grafu č. 1 byly splněny celkem tři indikátory ze čtyř. Důvod, proč nebyl naplněn cíl počtu osob zařazených do rekvalifikačních kurzů, je ten, že o nějaké rekvalifikační kurzy nebyl zájem. Například jsem zjistila, že o rekvalifikační kurz manikúra či gastronomické kurzy nebyl zájem a nedaly se tak vytvořit patřičně velké skupiny k uspořádání kurzu, a tak zájemci o kurz museli dlouho čekat nebo si prošli již jiným rekvalifikačním kurzem či již získali zaměstnání. Avšak když vezmu v potaz, že se rekvalifikačních kurzů zúčastnilo 441 osob a 406 osob úspěšně dokončilo rekvalifikační kurz, je nesplnění druhého cílového indikátoru zanedbatelné, protože je dle mého názoru důležitější jejich úspěšné složení.
Graf 1:Skutečné plnění jednotlivých indikátorů projektu (Zdroj: Výstupy projektu Jde to i s dětmi; Zpracování: Vlastní)
Důvodů, proč se projektu neúčastnilo o moc víc osob, než bylo potřeba, je dle mého názoru více. Především záleželo na jednotlivých kontaktních pracovištích Úřadu práce v ČR v kraji Vysočina, a na tom, jak daný projekt propagovaly a nabízely. Zjistila jsem, že nejlepší spolupráce byla s Úřadem práce ČR, kontaktním pracovištěm v Třebíči a v Jihlavě. Bohužel někdy se i stávalo, že uchazeč si musel o informace ohledně zařazení do projektu zjistit sám. To by se dle mého názoru stávat nemělo, neboť cílová 29
skupina projektu byla jasně a srozumitelně definovaná. Druhým důvodem bylo špatné nastavení rozpočtu, který umožňoval v etapě výběru klientů pro projekt, proplácení nákladů každého účastníka, který se zúčastnil i informační schůzky, a tak docházelo k situaci, kdy peníze byly rychle vyčerpány. Situace by se dle mého názoru dala řešit tak, že by byly náklady propláceny pouze klientům, kteří do projektu vstoupili. Cílové indikátory dle zapojených klientů z jednotlivých okresů kraje Vysočina Byla stanovena patnáctiprocentní hranice účasti osob v motivačním kurzu z každého okresu kraje Vysočina. Od této hranice se pak odvíjely i ostatní aktivity, především výběr uchazečů.
Graf 2:Počtky klientů na plnění cílových indikátorů dle okresů v kraji Vysočina (Zdroj: Výstupy projektu Jde to i s dětmi; Zpracování: Vlastní)
Z grafu č. 2 je vidět, že nejlépe na tom byl okres Třebíč, a to z toho důvodu, že Úřad práce v ČR, kontaktní pracoviště v Třebíči mělo dobře zaškoleného pracovníka, který se o tento projekt staral a měl tak větší přehled o všech uchazečích i klientech. Naopak nejhůře na tom byl okres Pelhřimov, a to z toho důvodu, že se tam nepředpokládalo realizovat mnoho rekvalifikačních kurzů. Pro klienty to pak znamenalo dojíždět na kurzy například do Jihlavy, což pro cílovou skupinu, kterou byly především matky pečující o děti do patnácti let věku, nebylo zrovna ideální variantou. Je na místě zdůraznit, že projekt naplňoval hlavně druhý specifický cíl OP LZZ, jenž je definován 30
jako prevence nezaměstnanosti a zlepšení přístupu k zaměstnání. Z mého pohledu se tato skutečnost jeví jako neefektivní, avšak nemohu říci, že by se jednalo o zásadní nedostatek či nesplnění cílových indikátorů.
5.1. Podíl účastníků projektu na splnění jednotlivých cílových indikátorů Motivační kurz Motivační kurz splňoval většinu cílů ESF pro dané rozpočtové období. Konkrétně se jednalo o zrovnoprávnění příležitostí na trhu práce matkám starající se o děti do patnácti let, zlepšil se jim přístup ke vzdělávání, zaměstnání i poradenským službám. Stojím si za názorem, že motivační kurz byl jedním z nástrojů, který výrazně přispěl k informovanosti účastníků o zaměstnanosti. V jednotlivých modulech se účastníci seznámili se základními pojmy související s nezaměstnaností, mohli si tak uvědomit rozdíly mezi skrytou, nepravou a neúplnou nezaměstnaností, ke které tato cílová skupiny má sklony. Z vlastních zkušeností mohu říci, že na motivačním kurzu účastníci byli proškoleni o tom, jaké negativní důsledky jim může nezaměstnanost způsobit a jak těmto důsledkům předcházet. Například se jednalo o poučení ohledně špatného vnímání času v nezaměstnanosti a nutnosti ho plánovat, naučení se základů finanční gramotnosti, a tak předejít nízké životní úrovni či jak se starat o své psychické a fyzické zdraví, aby tělo a duše nestrádaly. Graf č. 3 vyobrazuje počet úspěšných absolventů motivačního kurzu dle jednotlivých okresů v kraji Vysočina. Účast v jednotlivých okresech byla vyrovnaná a vysoká, celkem motivační kurz složilo 589 uchazečů. Toto číslo je poměrně vysoké, oproti ostatním indikátorům. Z velké části je to dáno tím, že motivační kurzy probíhaly vždy v každém okresním městě a dodavatel zvolil formu dopolední výuky, což bylo pro tuto cílovou skupinu víc než přijatelné, protože účastníci mohli zbytek odpoledního volného času strávit s dětmi. Dalším pozitivem bylo, že díky přímé podpoře docházelo k proplácení jízdného, hlídání dětí a navíc účastníci dostávali stravenku na oběd. Některým účastníkům dodal sebevědomí hlavně individuální přístup odborných pracovníků, jelikož někteří účastníci měli tendence se o své situaci hlavně vypovídat a zjistit, že v podobné roli nezaměstnaného nejsou sami.
31
Graf 3:Úspěšní absolventi motivačního kurzu dle okresů v kraji Vysočina (Zdroj: Výstupy projektu Jde to i s dětmi; Zpracování: Vlastní)
Zajímavým nástrojem byla i bilanční diagnostika, jenž je jeden z nástrojů, který je zakomponován v oblasti podpory prioritní osy 2a. V tomto projektu se jednalo o pracovní a profesní diagnostiku COMDI. Z té měla většina účastníků strach, ale na druhou stranu se těšila na to, jak jim budou výsledky interpretovány, a co jim v testech vyšlo. Rekvalifikační kurzy Rekvalifikační kurzy jsou samy o sobě jedním z nástrojů ESF a jsou také součástí jedné z oblastí podpory prioritní osy 2a. V rámci rekvalifikačních kurzů byly plněny dva indikátory – počet klientů zařazených do rekvalifikačních kurzů a úspěšní absolventi rekvalifikačních kurzů. Jejich počty v jednotlivých okresech vyobrazuje již graf č. 2. Graf č. 4 vyobrazuje úspěšnost účastníků rekvalifikačních kurzů dle jednotlivých okresů. Celkově lze konstatovat, že úspěšnost byla nadmíru uspokojivá, myslím si, že se očekávala větší „úmrtnost“ při absolvování závěrečných zkoušek. Na druhou stranu projekt byl zaměřen na takovou cílovou skupinu, která byla motivována především vnitřně a všichni účastníci měli zájem získat osvědčení a ne pouze „jít to zkusit“. Nejlepší úspěšnost zaznamenal okres
32
Havlíčkův Brod a Pelhřimov, což však může být dáno i tím, že měly ze všech okresů nejméně účastníků rekvalifikačních kurzů.
Graf 4:Úspěšnost účastníků rekvalifikačních kurzů dle okresů v kraji Vysočina (Zdroj: Výstupy projektu Jde to i s dětmi; Zpracování: Vlastní)
Jako pozitivum vidím, že výběr rekvalifikačních kurzů navazoval na motivační kurz a interpretaci výsledků z COMDI, což umožnilo umístit klienta do rekvalifikačního kurzu, který mu byl profesně nejblíže. Největší zájem byl o rekvalifikační kurzy zaměřené na obsluhu osobního počítače. Důvodů je mnoho. Například fakt, že v dnešní době se bez obsluhy počítače neobejdeme, pro nějaké uchazeče se jednalo o nejjednodušeji absolvovaný rekvalifikační kurz a moci tak co nejdříve nastoupit na nově vytvořené pracovní místo. Z vlastních zkušeností mohu říci, že tento rekvalifikační kurz byl pro mnohé velice užitečný, sama jsem se mohla přesvědčit, jak během kurzu panovala přátelská atmosféra – klienti se nebáli na cokoliv zeptat a lektor byl ochotný je naučit i něco více, než bylo v osnovách. Z velkého zájmu se těšili i sociální rekvalifikační kurzy – pracovník v sociálních službách, sanitář a chůva pro děti do zahájení povinné školní docházky. I když chápu 33
důvod, proč o tyto kurzy byl největší zájem (nejvíce účastníků tvořily matky, které mají v době mateřské dovolené k těmto činnostem nejblíže), myslím si, že jsou tyto rekvalifikační kurzy nevhodně zvolené. Tento názor zastávám proto, že při položení otázky: „Proč dávat děti do jeslí či mateřských školek?“ je má odpověď taková, že chci, aby trávily čas s odborným pedagogem, který musel vystudovat vysoké školy, aby tuto pozici mohl vykovávat. V tomto případě při složení rekvalifikačního kurzu chůva pro děti do zahájení povinné školní docházky, tomu tak není, a ani mi to nepřijde vhodné. Podobný názor zastávám i u profesí sanitář a pracovník v sociálních službách, jelikož na obdobnou pozici musí člověk vystudovat minimálně střední zdravotnickou školu s maturitou až první stupeň vysoké školy a vyšší odborné školy. Jako neefektivní vidím i předem stanovené rekvalifikační kurzy pro tento projekt. Rozhodně by bylo lepší, kdyby se rekvalifikační kurzy mohly v průběhu konání rekvalifikačního kurzu aktualizovat dle potřeb trhu práce. Hodně uchazečů mělo zájem o kurzy administrativního pracovníka, uklízečky, maséra či zahradníka, které nebyly k dispozici. Nově vytvořená pracovní místa Graf č. 5 zachycuje, že celkem bylo vytvořeno padesát nových míst. Jejich množství bylo omezeno finančním rozpočtem, neboť jak jsem se již zmínila výše, finanční podpora činila maximálně 16 000 Kč na osobu za měsíc. Z grafu je dále vidět, že například okres Třebíč měl téměř 3x více nově vytvořených pracovních míst než okres Havlíčkobrodský. Nově vytvořená a dotovaná pracovní místa, představují dobrý způsob jak snižovat nezaměstnanost, neboť samotní zaměstnavatelé na tyto dotované pracovní pozice poměrně „slyší“. Bohužel si myslím, že takto vzniklé pracovní místa nejsou dlouhodobá. Dle mého názoru většina takto vzniklých pracovní míst je udržována přesně na tak dlouhou dobu, jak je třeba. Ale tuto mojí domněnku nemohu nijak potvrdit, protože nemám k dispozici žádnou zpětnou vazbu o tom, zda klienti, co tyto místa obsadili, na nich stále setrvávají. Ale mohl by to být dobrý podnět k tomu, aby se podobná zpětná vazba zařadila do podmínek a požadavků projektu. Rozhodně by to
34
bylo efektivnější, neboť bychom se tak následně dozvěděli, zda takto vytvořené pracovní pozice mají naději i v budoucnu.
Graf 5:Osoby umístěné na nově vytvořená pracovní místa dle okresů v kraji Vysočina (Zdroj: Výstupy projektu Jde to i s dětmi; Zpracování: Vlastní)
5.2. Silné a slabé stránky plnění cílových indikátorů Během mého působení v Republikovém centrum vzdělávání, s.r.o. za doby realizace projektu, mohu nyní stanovit silné a slabé stránky plnění cílových indikátorů. Některé z nich jsem zanalyzovala již výše a některé z nich byly identifikovatelné pouze díky spolupráci
s pracovníky
realizačního
týmu
projektu
Republikového
centra
vzdělávání, s. r. o. Jako silné stránky mohu uvést následující: -
vysoká a především vnitřní motivace cílové skupiny,
-
vysoká úspěšnost absolventů rekvalifikačních kurzů,
-
vyrovnaný počet klientů v motivačním kurzu ve všech okresech,
-
dobře zvolená výuka motivačního kurzu i přímá podpora,
-
využití pracovní a profesní diagnostiky COMDI,
35
-
dobře zorganizované některé rekvalifikační kurzy,
-
motivovanější, vzdělanější a připravenější cílová skupina pro trh práce,
-
zkušenosti realizačních týmů,
-
průběžný monitoring výstupů projektu,
-
aktivní publicita projektu,
-
pravidelná a dobrá komunikace mezi realizačním týmem projektu na straně realizátora a dodavatele,
-
vysoký počet nově vytvořených pracovních míst.
Jako slabé stránky mohu uvést: -
o některé rekvalifikační kurzy nebyl zájem,
-
proplácení nákladů klientům již na informační schůzce,
-
v
okrese
Pelhřimov
oproti
ostatním
okresům
se
realizovalo
málo
rekvalifikačních kurzů, -
dle mého názoru nevhodně zvolené některé rekvalifikační kurzy – sociální rekvalifikační kurzy,
-
nemožnost měnit rekvalifikační kurzy v průběhu realizace projektu dle potřeb trhu práce,
-
chybějící zpětná vazba o nově vzniklých pracovních místech – jsou tyto nově vzniklá pracovní místa dlouhodobého charakteru?,
-
preference pracovního uplatnění před absolvováním rekvalifikačního kurzu – nesplnění druhého cílového indikátoru.
36
6. Zvýšení zaměstnanosti účastníků projektu Graf č. 6 zobrazuje počty účastníků, kteří získali pracovní uplatnění, díky tomuto projektu. Celkem bylo obsazeno 206 pracovní pozic včetně již zmíněných nově vytvořených pracovních míst, osob samostatně výdělečně činných a ostatních pracovních míst. Ostatními pracovními místy jsou myšlené pracovní pozice u zaměstnavatelů, za které nebyla udělena finanční podpora, pokud zaměstnavatel přijmul uchazeče na pracovní místo.
Graf 6: Počet účastníků, kteří získali pracovní uplatnění (Zdroj: Výstupy projektu Jde to i s dětmi; Zpracování: Vlastní)
Tato etapa byla pro klienty nejdůležitější etapou, neboť právě v této etapě dochází ke snižování nezaměstnanosti v kraji Vysočina a k snižování nezaměstnanosti jedné z ohrožených skupin na trhu práce. Projektu se celkem zúčastnilo okolo 660 osob. Získání pracovního uplatnění pro 206 osob je úspěch, neboť zaměstnání získal skoro každý třetí klient projektu. Hodně klientů bylo ochotno si zaměstnání vyhledávat aktivně u zaměstnavatelů samo, tomu odpovídá i velkém množství ostatních pracovních míst. I když našli se i tací, kteří čekali, až jim odborný asistent projektu nějakou práci sežene.
37
Další důvod, proč hodně účastníků získalo pracovní uplatnění, může být díky charakteru cílové skupiny. Přeci se jednalo především o matky pečující o děti do patnácti let, které měly vysokou motivaci si najít zaměstnání už kvůli dětem. U podobných projektů zaměřených například na dlouhodobě nezaměstnané skupiny, k takovému vysokému pracovnímu uplatnění nedojde. Díky dobrému potenciálu této cílové skupiny, mě vysoký počet ostatních pracovních míst vede ještě k jedné myšlence, kterou si bohužel nemohu nijak ověřit, proč tomu tak je. Leták pro klienty určený k publicitě projektu, jenž je přílohou č. 1 této práce, informuje o zvýšení zaměstnanosti formou příspěvků pro zaměstnavatele ve výši 16 000 Kč za měsíc na jednu osobu, avšak neuvádí finanční omezení tohoto příspěvku, jímž je omezený počet zaměstnavatelů, kteří dotaci získají. Myslím si, že díky vysoké aktivitě cílové skupiny docházelo k aktivnímu vyhledávání zaměstnavatelů a pokusu se s nimi domluvit na zaměstnání skrz nově vytvořené a dotované pracovní místo. Avšak v konečné fázi, buď z důvodu nesplnění podmínek získání finančního příspěvku, či z důvodu již vyčerpání počtu možností získání finančního příspěvku, docházelo právě k „obyčejnému“ zaměstnávání klientů, kteří byli již se zaměstnavatelem domluveni. Proto je to dle mého názoru i jeden z důvodů, proč projekt vykazuje tak vysoké číslo v oblasti ostatních pracovních míst. Bohužel, i když tato cílová skupina patřila k těm aktivnějším, mohu konstatovat, že
u
některých
zaměstnavatelů
stále
docházelo
k diskriminaci.
Důvodem
pro diskriminaci byla především očekávaná častá pracovní neschopnost a časné ošetřování člena rodiny. Tuto diskriminaci podobné projekty nijak nevyřeší, avšak v poslední době jsem zaznamenala růst společenské odpovědnosti firem, kterým záleží na vlastních zaměstnancích a snaží se budovat vlastní firemní školky, družiny či rozšíření home office. Kromě diskriminace jako další nedostatek pro tento projekt vidím nedostatek částečných a sdílených pracovních úvazků. Především tato cílová skupina by uvítala částečné a sdílené úvazky, aby mohla trávit více času se svojí rodinou. Pro tyto účastníky je rodina mnohem důležitější než vysoké finanční ohodnocení, firemní benefity či lepší pracovní podmínky. Efektivnější by se staly ty projekty, které by byly více „šité na míru“ cílovým skupinám. Například pro tento projekt by bylo vhodné zajistit účastníkům větší počet částečných 38
a sdílených pracovních úvazků. Nebo například pro projekt zaměřený na cílovou skupinu
dlouhodobě
nezaměstnaných
zajistit
dlouhodobější
praxi
během
rekvalifikačních kurzů, aby si dlouhodobě nezaměstnaní opět navykli na pracovní nasazení a sociální styk v zaměstnání. Graf č. 7 specifikuje počty účastníků, kteří získali pracovní uplatnění dle okresů v kraji Vysočina. Překvapivé je, že okres Třebíč není, co se týče pracovního uplatnění nejlepší z okresů, tak jako tomu bylo u plnění všech cílových indikátorů. Drží si sice prvenství v počtu nově vytvořených pracovních míst, avšak ohledně ostatních pracovních míst je až na třetí pozici, hned po Jihlavě, Žďáru nad Sázavou a Havlíčkově Brodě. Okres Pelhřimov nadále zaostává za ostatními okresy v kraji Vysočina.
Graf 7: Počet účastníků, kteří získali pracovní uplatnění dle okresů v kraji Vysočina (Zdroj: Výstupy projektu Jde to i s dětmi; Zpracování: Vlastní)
6.1. Silné a slabé stránky získávání pracovního uplatnění V rámci analýzy získávání pracovního uplatnění, nyní mohu stanovit silné a slabé stránky. Většinu z nich jsem již zanalyzovala výše v mé práci, bohužel některé z nich vyplývají pouze z vlastních zkušeností během mé praxe v Republikovém centrum vzdělávání, s.r.o.
39
Jako silné stránky mohu uvést následující: -
snižování nezaměstnanosti dané cílové skupiny v kraji Vysočina,
-
pracovní uplatnění získal téměř každý třetí účastník (celkem 206 účastníků),
-
aktivní a dobře motivovaná cílová skupina,
-
vysoký počet ostatních pracovních míst,
-
komunikace aktivních účastníků s potencionálními zaměstnavateli,
-
rozšiřování společenské odpovědnosti firem,
-
vysoké počty získaných pracovních pozic ve všech okresech v kraji Vysočina kromě okresu Pelhřimov,
-
optimálně zvolená finanční podpora nově vytvořených pracovních míst,
-
pomoc zaměstnavatelům při administraci dotací ohledně nově vytvořených pracovních míst ze strany realizátora i dodavatele projektu.
Jako slabé stránky mohu uvést: -
někteří pasivní jedinci v projektu,
-
málo nově vytvořených a dotovaných pracovních míst (účastníci pravděpodobně čekali více takovýchto pracovních pozic)
-
diskriminace ze strany zaměstnavatelů,
-
nedostatek částečných a sdílených pracovních úvazků,
-
okres Pelhřimov stále zaostává za ostatními okresy,
-
ukončování pracovního poměru se zaměstnanci, kteří nastoupili na nově vytvořená pracovní místa po uplynutí doby poskytování dotace.
40
7. Hodnocení projektu Hodnocení ze strany účastníků projektu Vždy po ukončení každé aktivity projektu, účastníci projektu vyplňovali zpětnovazební dotazníky. Výsledky z těchto dotazníků ohledně jednotlivých aktivit zachycuje graf č. 8. Jako pozitivní vidím, že motivační kurz i rekvalifikační kurzy obdržely vysoké bodové ohodnocení. Motivační kurz získal 7,14 bodů, což odpovídalo průměrnému hodnocení známkou 1,4, rekvalifikační kurz na tom byl lépe, jelikož 8,7 bodů odpovídalo známce 1,15.
Graf 8: Hodnocení aktivit projektu účastníky projektu (Zdroj: Výstupy projektu Jde to i s dětmi; Zpracování: Vlastní)
Dodavatel projektu, tedy Republikové centrum vzdělávání, s.r.o., si vedlo databázi hodnocení přínosu aktivit zařazených do projektu nad rámec zadávací dokumentace pro účastníky projektu. Jednalo se o následující aktivity: pracovní diagnostika COMDI, komunikační portál, webová poradna pro rodiče, databáze zaměstnavatelů, databáze volných pracovních míst a individuální poradenství. Z grafu č. 9 je vidět, že všechny dobrovolné aktivity obdržely také vysoké bodové ohodnocení. Nejlépe na tom bylo individuální poradenství, neboť jak jsem se již zmiňovala výše, některým účastníkům šlo především o vstřícný individuální přístup a možnost vyzpovídat se, svěřit se se svými problémy a dočkat se pochopení, nejen od ostatních účastníků, kteří jsou na tom podobně, ale dočkat se i pomoci ze strany 41
odborníků, kteří byli ochotni řešit problémy účastníků individuální cestou. Dále jsem zjistila, že o individuální poradenství při hledání zaměstnání byl zájem i po skončení projektu. Neboť pracovníci realizačního týmu Republikového centra vzdělávání, s.r.o. byli kontaktováni klienty i nadále po ukončení jednotlivých aktivit, či klienty, kteří z projektu vystoupily.
Graf 9:Hodnocení jednotlivých aktivit projektu realizovaných nad rámec zadávací dokumentace (Zdroj: Výstupy projektu Jde to i s dětmi; Zpracování: Vlastní)
Součástí zpětnovazebních dotazníků od účastníků byly i návrhy a podněty ke zlepšení aktivit projektu. Nejčastější odpovědi jsou následující (seřazené od nejčetnější po méně časté): -
malý rozsah oborů rekvalifikací,
-
nutnost dojíždění v rámci autorizovaných zkoušek profesních kvalifikací,
-
lepší informovat v rámci nabídky projektu ze strany Úřadu práce ČR,
-
obtížnost autorizovaných zkoušek u profesních kvalifikací. [19]
Dva z těchto nedostatků, vyšly i mě v předchozí analýze – malý rozsah oborů rekvalifikací a možnost lepší informovanosti v rámci nabídky projektu. Oba dva tyto body vedou k zamyšlení nad možnou budoucí realizací podobných projektů. Dle mého názoru není zase tak obtížné informovat klienty na Úřadu práce ČR ohledně 42
probíhajících projektů realizovaných za podpory Evropské unie. A co se týče rekvalifikačních kurzů, určitě by se vyplatilo zainvestovat do individuálních rekvalifikačních kurzů, které by více vyhovovaly dané cílové skupině. Díky mé praxi v Republikovém centrum vzdělávání, s. r. o., mi jedna z účastnic projektu byla ochotna říci několik hodnotících slov: „V rámci projektu „Jde to i s dětmi“ jsem z mé strany ocenila praktický „Motivační kurz“, který byl dobře vedený a měl bohatou osnovu. Lektoři byli připraveni a jako zajímavý bod považuji „COMDI test“, na základě kterého jsem si byla schopna uvědomit silné a slabé stránky pro výběr pozice a dalšího povolání. Jako nepraktické mi přišlo následné rozdělení do daných rekvalifikačních kurzů, kde z mé zkušenosti nebylo dost možné vést kurz efektivně. Mezi klienty byly velké rozdíly ohledně odbornosti a před nástupem do kurzu nebyl kurz podrobně specifikován, tak abychom se mohly objektivně rozhodnout. Absolvovala jsem kurz „Účetnictví s využitím výpočetní techniky“, který celkově z důvodu časté výměny lektorů byl trochu zmatečný a pro mě s minimálním přínosem, jelikož se samozřejmě bral ohled na účastnice bez ekonomického vzdělání. Kladně hodnotím dobu konání kurzu – od 8:00 do 13.00 hodin, kdy bylo možné se postarat o děti a ještě se stihnout dopravit včas na kurz.“ [14] Hodnocení ze strany dodavatele projektu Dodavatel projektu, tedy Republikové centrum vzdělávání s.r.o. si kromě databáze přínosu dobrovolných jednotlivých aktivit vedlo i databázi silných a slabých stránek projektu. Konkrétně takových pozitiv a negativ, které jsou důležité hlavně z pohledu dodavatele. Silné stránky: -
vysoká motivace cílové skupiny k úspěšné realizaci projektových aktivit
-
nízká úroveň neomluvené absence,
-
přiměřená míra administrativní zátěže spojena s řízením a realizací projektu,
-
pružná komunikace s managementem projektu na straně realizátora projektu,
43
-
adekvátní systém a struktura doprovodných opatření projektu.
Slabé stránky: -
krátký rozsah motivačního kurzu s ohledem na požadovanou šíři témat,
-
omezená struktura rekvalifikačních kurzů bez možnosti reakce na změnu trhu práce,
-
patnáctiprocentní povinný podíl absolventů motivačního kurzů každého okresu v kraji Vysočin,
-
vysoké procento účastníků rekvalifikací vzhledem k počtu vstupujících klientů do projektu (ideální je padesát procent úspěšných absolventů),
-
omezená možnost tvorby nově vytvořených pracovních míst s ohledem na podmínku úspěšného absolvování rekvalifikačních kurzů v případě, kdy neexistoval vhodný rekvalifikační kurz k nově vytvořeným pracovním místům (například administrativní pozice). [19]
Díky možnosti mého pracovního uplatní v téže firmě, nyní níže uvádím dva celkové názory na projekt pracovníků realizačního týmu Republikového centra vzdělávání, s.r.o. „Můj pohled na projekt je velmi optimistický. Podle mě byl velmi přínosný cca pro 90 % účastníků. Některé aktivity více, některé méně. U některých účastníků, kterým se podařilo najít zaměstnání, byl ihned vidět výsledek práce. U jiných byly přínosem třeba jen drobná podpoření v určitých oblastech. Velmi pozitivní zpětná vazba účastníků svědčí o celkovém přínosu. Řekla bych, že i výběr, délka a celkové podmínky aktivit v projektu byly adekvátní a systematicky směřovaly k naplnění cílů projektů. Důležitým prvkem úspěchu takového projektu je fungující a manažersky zvládnutý realizační tým!“ [15] „Určitě si myslím, že projekt byl přínosem pro cílovou skupinu. Ze strany ÚP bych se pak zaměřila zejména na proškolení (informování) zprostředkovatelů jednotlivých kontaktních pracovišť ÚP, tak aby ještě před tím než pošlou klienty na informační schůzku (výběr klientů), byli klienti informováni alespoň o základních informacích projektu a aby již od zprostředkovatelů probíhal řádný předvýběr uchazečů do projektu (cílová skupiny, RK, dopravní dostupnost).
44
Jinak si myslím, že projekt se realizoval v dobrém duchu, což je dáno právě cílovou skupinou. Určitě bychom jako realizátor (dodavatel aktivit) uvítali možnost rozšíření RK, tím bychom rozšířili možnosti pro klienty projektu. Klient (který je evidovaný na ÚP) totiž může během tří let absolvovat pouze 2 RK (nevím jak je to teď přesně) a nemůže absolvovat stejný kurz dvakrát (např. jeden kurz před projektem a druhý v rámci projektu). Už jenom samotná možnost absolvovat motivační kurz byla určitě přínosem. Klienti vyšli ze stereotypu péče o děti a domácnost a začali se soustředit na nové návyky – pravidelná docházka, zodpovědnost, aj.“ [16] Hodnocení ze strany realizátora projektu Díky komunikaci s realizátorem projektu jsem zjistila, že sám realizátor projektu se na projekt dívá jako na úspěšný: „Projekt byl úspěšný, což dokazují výše uvedené indikátory. Cílová skupina hodnotila realizaci projektu i aktivity projektu za přínosné. Jednalo se již o druhý projekt zaměřený na tuto cílovou skupinu realizovaný v kraji Vysočina.“ [21]
45
Závěr Závěrem mohu konstatovat, že nejen z hlediska mé analýzy se projekt „Jde to i s dětmi“ ukázal jako úspěšný, ale také v očích účastníků projektu, dodavatele dílčích aktivit i realizátora projektu se projekt jevil jako úspěšný. Neboť z analýzy vyplynulo, že projekt splnil svůj cíl a podpořil zaměstnanost v kraji Vysočina, jak obsazením 206 pracovních míst, tak podporou, motivací a vzdělaností dané cílové skupiny ohledně problematiky nezaměstnanosti. Za úspěch považuji plnění jednotlivých indikátoru, výborně připravený motivační kurz, který zahrnoval celou škálu informací ohledně problematiky zaměstnanosti, vysokou úspěšnost v rekvalifikačních kurzech a dobrou práci s cílovou skupinou, která měla nadmíru velký zájem si z projektu něco odnést. Z mé analýzy jsem zjistila nějaké možnosti, které by se daly v průběhu realizace projektu zlepšit. Bylo by dobré si řádně rozmyslet rozpočet a financování projektu, zavedla bych možnost realizovat individuální rekvalifikační kurzy či možnost měnit a aktualizovat rekvalifikační kurzy v průběhu realizace projektu, jak to požadují podmínky trhu práce, dále bych se koncentrovala na vhodný výběr rekvalifikačních kurzů. Nakonec bych doporučila, aby součástí projektu bylo i sledování nově vytvořených pracovních míst, neboť v současné chvíli nemáme přehled o tom, zda tyto pracovní místa ještě existují a nebyly ukončeny hned po vyčerpání finančních příspěvků. Avšak přes výše zmíněné doporučení a možná zlepšení projektu, hodnotím tento projekt jako efektivní a věřím, že podobně takto dobře zrealizovaných projektů bude i v tomto programovém období Evropské unie 2014 – 2020 hodně.
46
Zdroje Knižní [1] BOHÁČKOVÁ, Ivana a Magdalena HRABÁNKOVÁ. Strukturální politika Evropské unie. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2009. Beckova edice ekonomie. ISBN 97880-7400-111-6. [2] BRČÁK, Josef, Bohuslav SEKERKA a Dana STARÁ. Makroekonomie - teorie a praxe. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2014, 223 s. ISBN 978-807380-492-3. [3] BUDÍK, Josef. Evropské strukturální fondy a jejich využívání. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2009. ISBN 978-80-7408-014-2. [4] BUCHTOVÁ, Božena. Nezaměstnanost: psychologický, ekonomický a sociální problém. Vyd. 1. Praha: Grada, 2002, 236 s. Psyché (Grada). ISBN 80-247-9006-8. [5] Evropský sociální fond 2007-2013: operační programy v kostce. 1. vyd. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, 2010. ISBN 978-80-7421-014-3. [6] JUREČKA, Václav. Makroekonomie. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 332 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-3258-9. [7] MAREŠ, Petr. Nezaměstnanost jako sociální problém. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 1994, 151 s. Studijní texty (Sociologické nakladatelství). ISBN 80-9014249-4. [8] Politika soudržnosti 2007-2013: poznámky a úřední texty ; Evropský fond pro regionální rozvoj : Evropský sociální fond : Fond soudržnosti : Evropské sdružení pro územní spolupráci : nástroj předvstupní pomoci. Lucembursko: Úřad pro úřední tisky Evropských společenství, 2007. ISBN 92-79-03801-x. Internetové [9] Jde to i s dětmi: Publicita - Leták pro klienty [online]. [cit. 2016-03-19]. Dostupné z: http://www.jisd.rcv.cz/publicita [10] MPSV ČR. Evropský sociální fondy v ČR [online]. [cit. 2016-02-22]. Dostupné z: http://www.esfcr.cz/evropsky-socialni-fond-v-cr 47
[11] MPSV ČR. Evropský sociální fond v ČR: Jde to i s dětmi [online]. 2013 [cit. 201602-02]. Dostupné z: http://www.esfcr.cz/projekty/jde-to-i-s-detmi [12] MPSV ČR. Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost 2007 - 2013 [online]. Revize č. 4. 2014 [cit. 2016-02-24]. Dostupné z: http://www.esfcr.cz/file/4976/ [13] Prováděcí dokument Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost [online]. Revize č. 19. 2015 [cit. 2016-02-24]. Dostupné z: http://www.esfcr.cz/file/7297/ Interní dokumenty [14] JANŮ, Daniela. Jihlava, 2016. Osobní rozhovor. [15]
PRACOVNÍK
REALIZAČNÍHO
TÝMU
REPUBLIKOVÉHO
CENTRA
VZDĚLÁVÁNÍ, S.R.O. Č.1. Jihlava, 2016. Osobní rozhovor. [16]
PRACOVNÍK
REALIZAČNÍHO
TÝMU
REPUBLIKOVÉHO
CENTRA
VZDĚLÁVÁNÍ, S.R.O. Č.2. Jihlava, 2016. Osobní rozhovor. [17] REPUBLIKOVÉ CENTRUM VZDĚLÁVÁNÍ, S.R.O. Metodika: Motivační kurz (Jde to i s dětmi JI) [18] REPUBLIKOVÉ CENTRUM VZDĚLÁVÁNÍ, S.R.O. Propagační materiály projektu: Jde to i s dětmi [19] REPUBLIKOVÉ CENTRUM VZDĚLÁVÁNÍ, S.R.O. Výstupy projektu Jde to i s dětmi [20] REPUBLIKOVÉ CENTRUM VZDĚLÁVÁNÍ, S.R.O. Zadávací dokumentace: Jde to i s dětmi. [21] ÚŘAD PRÁCE ČR, KRAJSKÁ POBOČKA V JIHLAVĚ.Shrnutí projektu „Jde to i s dětmi“: Celkové zhodnocení projektu [online]. [cit. 2016-03-26]. Dostupné z: Dokument zaslán elektronickou komunikací
48
Seznam obrázků Obrázek 1: Logo ESF ..................................................................................................... 15 Obrázek 2: Logo OP LZZ ............................................................................................... 18 Obrázek 3:Propojení jednotlivých cílů ........................................................................... 20 Obrázek 4:Podíl jednotlivých prioritních os na OP LZZ ................................................ 23 Obrázek 5:Publicita projektu "Jde to i s dětmi" .............................................................. 25
Seznam grafů Graf 1:Skutečné plnění jednotlivých indikátorů projektu............................................... 29 Graf 2:Počtky klientů na plnění cílových indikátorů dle okresů v kraji Vysočina ......... 30 Graf 3:Úspěšní absolventi motivačního kurzu dle okresů v kraji Vysočina................... 32 Graf 4:Úspěšnost účastníků rekvalifikačních kurzů dle okresů v kraji Vysočina .......... 33 Graf 5:Osoby umístěné na nově vytvořená pracovní místa dle okresů v kraji Vysočina ......................................................................................................................... 35 Graf 6: Počet účastníků, kteří získali pracovní uplatnění ............................................... 37 Graf 7: Počet účastníků, kteří získali pracovní uplatnění dle okresů v kraji Vysočina ......................................................................................................................... 39 Graf 8: Hodnocení aktivit projektu účastníky projektu .................................................. 41 Graf 9:Hodnocení jednotlivých aktivit projektu realizovaných nad rámec zadávací dokumentace ................................................................................................................... 42
49
Příloha č. 1 – Informační leták pro klienty
50
51
