VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií. Možnosti dosažení vyváženého studentského rozpočtu

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií

Možnosti dosažení vyváženého studentského ro z p o č t u Bakalářská práce

Autor: Šárka Štěpánková Vedoucí práce: Ing. Jaroslava Leinveberová Jihlava 2013

Anotace Obsahem bakalářské práce jsou možnosti dosažení vyváženého studentského rozpočtu. V rámci teoretické části jsou představeny výdaje a příjmy studentského rozpočtu. Práce se věnuje také studentským úvěrům a dalším bankovním produktům umožňujícím financování studia. Praktická část zahrnuje anketní šetření a popis jeho výstupů.

Klíčová slova studentský rozpočet, studentské příjmy, studentské výdaje, studentské úvěry, financování studia

Annotation The content of this thesis is possibilities of achieving a balanced student's budget. The theoretical part presents the expenditures and revenues student budget. The work also focuses on student loans and other bank products enabling the financing of studies. The practical part includes a questionnaire survey and a description of its outputs.

Key words student budget, student income, student expenditures, student loans, student financing

Ráda bych poděkovala především vedoucí mé bakalářské práce, paní Ing. Jaroslavě Leinveberové. Veliké poděkování patří i paní Editě Horynové z Komerční banky. Dále samozřejmě děkuji své rodině za poskytnutou podporu, nejen finanční. Poděkovat se patří i mým přátelům za důvěru ve mne vloženou a motivující slova.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 6. května 2013 ...................................................... Podpis

Obsah 1

Úvod.......................................................................................................................... 8

2

Vymezení pojmů ....................................................................................................... 9 2.1

Rozpočet ............................................................................................................. 9

2.1.1

3

4

5

Osobní rozpočet .......................................................................................... 9

2.2

Finance neboli peníze ......................................................................................... 9

2.3

Osobní finance ................................................................................................. 10

2.4

Osobní finanční plánování ............................................................................... 10

2.5

Příjmy ............................................................................................................... 10

2.6

Výdaje .............................................................................................................. 11

Studentské příjmy ................................................................................................... 11 3.1

Podpora rodiny a státu ...................................................................................... 11

3.2

Stipendia ........................................................................................................... 12

3.2.1

Ubytovací stipendium ............................................................................... 13

3.2.2

Prospěchové stipendium ........................................................................... 14

3.2.3

Mimořádné stipendium ............................................................................. 15

3.2.4

Sociální stipendium................................................................................... 15

3.2.5

Další stipendia........................................................................................... 16

3.3

Práce, brigády a přivýdělky.............................................................................. 16

3.4

Bankovní produkty a služby............................................................................. 19

3.4.1

Studentské účty ......................................................................................... 19

3.4.2

Kreditní karty, povolené debety................................................................ 19

3.4.3

Studentské úvěry ....................................................................................... 20

Studentské výdaje ................................................................................................... 21 4.1

Školné ............................................................................................................... 21

4.2

Ubytování ......................................................................................................... 23

4.3

Doprava ............................................................................................................ 26

4.4

Strava................................................................................................................ 27

4.5

Učební potřeby ................................................................................................. 28

4.6

Sportovní a kulturní aktivity ............................................................................ 29

4.7

Další výdaje ...................................................................................................... 29

Anketní šetření ........................................................................................................ 29 5.1

Respondenti ...................................................................................................... 30

5.2

Příjmy ............................................................................................................... 32

5.2.1

Podpora rodiny a státu .............................................................................. 33

5.2.2

Stipendia ................................................................................................... 34 6

5.2.3

Práce, brigády a přivýdělky ...................................................................... 35

5.2.4

Studentské úvěry a půjčky ........................................................................ 37

5.3

5.3.1

Školné ....................................................................................................... 38

5.3.2

Ubytování.................................................................................................. 40

5.3.3

Doprava ..................................................................................................... 42

5.3.4

Strava ........................................................................................................ 42

5.3.5

Učební potřeby .......................................................................................... 44

5.3.6

Sportovní a kulturní aktivity ..................................................................... 44

5.3.7

Další výdaje .............................................................................................. 45

5.4 6

Výdaje .............................................................................................................. 38

Výsledek ........................................................................................................... 46

Závěr ....................................................................................................................... 47

Seznam použitých zkratek .............................................................................................. 49 Seznam obrázků .............................................................................................................. 51 Seznam tabulek ............................................................................................................... 51 Seznam příloh ................................................................................................................. 51 Seznam použité literatury ............................................................................................... 52 Příloha ............................................................................................................................. 54

7

1 Úvod Tématem mé bakalářské práce jsou Možnosti dosažení vyváženého studentského rozpočtu. Toto téma mi je jakožto studentovi samozřejmě velice blízké. Věnovat se budu studentům českých vysokých škol bakalářských studijních programů a jejich rozpočtům. Studenti si stejně jako všichni občané přejí, aby jejich rozpočet byl přebytkový nebo alespoň vyrovnaný. V této práci zanalyzuji, jaká je skutečnost a co více lze pro dosažení cíle udělat. Zobrazím možnosti, jak mít co největší příjmy a jak snížit své výdaje. V teoretické části práce bude nejprve nutné stanovit, co jednotlivé pojmy, jako rozpočet, příjmy a výdaje značí. Dále se budu věnovat jednotlivým složkám rozpočtu – příjmům i výdajům. Zaobírat se budu příjmy v podobě podpory rodiny a státu, stipendií, prací, brigád a přivýdělků, bankovních produktů a služeb. Mezi možnosti financování studia řadím i úvěry a podobné bankovní produkty. Soustředit se budu především na studentské úvěry, za jakých podmínek a v jaké výši je lze čerpat, jak je to s jejich splatností a zajištěním. V části věnující se výdajům rozeberu školné, výdaje za ubytování, dopravu, stravu, učební potřeby, sportovní a kulturní aktivity i další výdaje, které se studiem přímo nesouvisí, ale studenti do nich investují své finance. V praktické části se zaměřím na skutečné studenty a jejich hospodaření s financemi. K tomu mi poslouží anketní šetření. Dotazovat se budu studentů bakalářských studijních programů vysokých škol v prezenční i kombinované formě studia. Cílem anketního šetření bude nejen zjistit výši příjmů a výdajů, ale i podíl jednotlivých složek na celkových sumách. Také budu zkoumat studentskou informovanost o studentských úvěrech. Studenty vysokých škol jsou již plnoleté osoby s mnohými možnostmi výdělku. Domnívám se, že závěrem své práce dokážu, že uvědomělý student dokáže pokrýt své výdaje na studium bez ohrožení plynoucího z neprofesionálních věřitelů. Příloha obsahuje dotazník, který byl předmětem praktické části práce.

8

2 Vymezení pojmů Pro další části práce musíme mít naprosto jasno, co rozumíme určitými termíny. Toto objasnění bude poskytnuto v následujících podkapitolách.

2.1 Rozpočet Rozpočet (v anglickém jazyce budget) je finanční plán stanovující očekávané příjmy a také výdaje v budoucím období. Může platit pro podnik, ministerstvo, ale také pro národní hospodářství. (Lamming, 1995)

2.1.1 Osobní rozpočet Rozpočet studentů je obvykle pevně spjat s rozpočtem celé rodiny. Osobní rozpočet může být i rozpočtem studenta, proto bude v této kapitole rozebrán. Osobní a rodinný rozpočet si můžeme představit jako souhrn plánovaných příjmů a výdajů jednotlivce či celé domácnosti za určité období. Výkazem příjmů a výdajů rozumíme souhrn skutečných, realizovaných příjmů a výdajů daného jedince či celé jeho domácnosti za stanovené období. Sestavení osobního a rodinného rozpočtu a výkazu příjmů a výdajů nám poskytne přehled o plánované a realizované výši a struktuře našich příjmů a výdajů a může nám také pomoci udržet příjmy a výdaje „pod kontrolou“. Také pomáhá identifikovat potenciálně problematická místa v našich příjmech a výdajích nebo nám naopak může pomoci odhalit případné finanční rezervy daného jedince či domácnosti. Osobní a rodinný rozpočet a výkaz příjmů a výdajů může být přebytkový, kdy příjmy jedince či domácnosti jsou vyšší než výdaje, i schodkový (neboli deficitní), kdy příjmy jedince jsou nižší než výdaje. Každý osobní a rodinný rozpočet by navíc měl počítat s určitou finanční rezervou. (Kolektiv autorů, 2009)

2.2 Finance neboli peníze V dnešním průmyslovém světě existuje mnoho rozličných specializací. Specializace dovoluje lidem soustředit se na určité úkony. Peníze umožňují směny výstupů z jiných specializací za širokou škálu jiných statků a služeb, které produkují jiní. Peníze jsou prostředkem směny ve formě oběživa a šeků, představují tak mazadlo usnadňující směnu. Pokud každý důvěřuje penězům a akceptuje je jako platbu za statky či dluh, obchod je jednodušší. Společenský zvyk používat při transakcích peníze je neobyčejně 9

prospěšný ve velké a složité společnosti. Jen si představte, jak komplikovaný by byl život, pokud bychom museli směňovat statky za jiné pokaždé, kdybychom si chtěli koupit například oběd. Co byste mohli směnit se školou, pokud potřebujete zaplatit školné? (Samuelson, 2007 a Mankiw, 2009) Peníze mají v ekonomice tři funkce, peníze jsou: prostředkem směny, účetní jednotkou a uchovatelem hodnoty. Pro naše potřeby je důležité chápat, co je to prostředek směny: peníze jsou v tomto případě věcí, kupující dává prodávajícímu, když od něj kupuje zboží nebo služby. Když si v butiku kupujete třeba novou košili, dá vám obchodník košili a vy jemu na oplátku dáte peníze. Tento převod peněz od kupujícího k prodávajícímu umožňuje uskutečnění celé transakce. Když vejdete do obchodu, jste si naprosto jisti, že obchodník přijme vaše peníze za věci, které prodává, neboť peníze jsou všeobecně přijímaným prostředkem směny. Peníze tak fungují jako všudypřítomný dohazovač pro kupující i prodávající. (Samuelson, 2007 a Mankiw, 2009)

2.3 Osobní finance Osobní finance představují aplikaci principů finanční ekonomie na individuální a rodinná finanční rozhodnutí. (Filip, 2006)

2.4 Osobní finanční plánování Cílem osobního finančního plánování je vytvoření rovnováhy mezi vašimi budoucími finančními cíli a současnými a brzy očekávanými zdroji. V návaznosti na to nalézt nejefektivnější cesty k dosažení vytyčených cílů. Nesnažte se nalézt univerzální nejlepší způsob, ale najít takovou cestu, která bude co nejlépe odpovídat vašim požadavkům a možnostem. Kromě plánu určenému přesně pro vás je osobní finanční plánování spojeno i s dalšími efekty: ujasníte si své budoucí potřeby a priority, získáte detailní přehled o vašich příjmech, výdajích, majetku, závazcích. Také o tom, co si po finanční stránce můžete v současnosti dovolit, zda nemáte skryté rezervy, kolik si můžete půjčit, na co a za jakých podmínek, jakým jste vystaveni rizikům atd. (Syrový, 2003)

2.5 Příjmy Příjmy si můžeme zjednodušeně vymezit jako peněžní částky, které získávají jednotliví členové domácnosti v hotovosti nebo bezhotovostně (tj. převodem na bankovní účet). 10

Osobním příjmem tedy jsou peněžní částky jednoho z členů domácnosti, v našem případě půjde o studenta. (Filip, 2006)

2.6 Výdaje Výdeje domácnosti jsou peněžní částky, které jsou vynaloženy na zajištění chodu domácnosti, bydlení a potřeb jednotlivých členů domácnosti včetně studia dětí. (Filip, 2006)

3 Studentské příjmy Definováno, co jsou příjmy, již máme. Můžeme se tedy věnovat jednotlivým příjmům, jež mohou mít studenti vysokých škol. V dalších kapitolách rozebereme příjmy v podobě podpory rodiny a státu, stipendií, prací, brigád a přivýdělků a bankovních produktů a služeb.

3.1 Podpora rodiny a státu Obvykle nejvýraznějším příjmem ve studentských rozpočtech jsou finance od rodičů. Někteří rodiče pokryjí veškeré náklady spojené se studiem, někteří přesnou polovinu, někteří téměř nic. Tato část příjmů je velice individuální a ovlivňuje ji veliké množství faktorů. Mezi hlavní faktory bych řadila příjem rodičů, počet dětí a jejich potřeby a především výdaje na provoz domácnosti, zadluženost, vzájemné vztahy a jistě i mnohé další. Někteří studenti nemohou očekávat finanční podporu od rodičů, ale mohou se obrátit například na prarodiče a podobně. A část ze studentů musí hradit své výdaje zcela bez pomoci rodiny. Je to opravdu dosti individuální a budu se i tímto tématem zabývat v rámci dotazníkového šetření. Především u rozvedených rodičů se může stát, že budou mít rodiče rozdílný názor a budou postupovat odlišně. Navíc mají rodiče vůči svým potomkům vyživovací povinnost. Vyživovací povinnost rodičů k dětem trvá do té doby, pokud děti nejsou schopny se živit samy. Tato situace samozřejmě nastává při studiu. Výši výživného určuje soud s přihlédnutím především na potřeby dítěte a příjmy rodiče. Obvykle platí rodič, s nímž dítě nesdílí domácnost, 19 – 25 % ze svého čistého příjmu. Po překročení 11

věku 18 let může dostávat výživné přímo dítě bez zprostředkování či sdílení s rodičem, s kterým nadále žije. (www.wikipedia.cz, 2013) Pro případ úmrtí jednoho nebo obou z rodičů existuje pro studenty způsob, jak získávat od státu pravidelný příspěvek ve formě sirotčího důchodu. „Na sirotčí důchod má nárok nezaopatřené dítě, zemřel-li rodič (osvojitel) dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů, a dítě na ni bylo v době její smrti převážně odkázáno výživou, kterou nemohli ze závažných důvodů zajistit jeho rodiče. Osiřelé nezaopatřené dítě má za splnění podmínek stanovených nárok na sirotčí důchod po každém z rodičů (osvojitelů).“ Nezaopatřeným dítětem pobírajícím důchod může být student soustavně se připravující na budoucí povolání až do věku 26 let. „Výše sirotčího důchodu je stanovena § 53 Zákona o důchodovém pojištění a skládá se ze základní výměry a z procentní výměry. Základní výměra sirotčího důchodu činí 680 Kč měsíčně. Procentní výměra tohoto důchodu se pak stanoví následovně: Výše procentní výměry sirotčího důchodu činí 40 % procentní výměry starobního nebo plného invalidního důchodu, na který měl nebo by měl nárok zemřelý v době smrti, nebo 40 % procentní výměry částečného invalidního důchodu po poživateli tohoto důchodu, který ke dni smrti nesplňoval podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na plný invalidní důchod nebo podmínky nároku na starobní důchod.“ Sirotčí důchod dostávají i studenti, jež si při studiu přivydělávají. Výdělečná činnost zakládající účast na důchodovém pojištění obecně je problémem a důvodem zániku sirotčího důchodu při studiu v jiné než denní formě. (Ševčíková, 2007)

3.2 Stipendia Velice ceněnými příjmy jsou stipendia. Ty vyplácí přímo škola díky podpoře státu, proto se využití takto získaných financí přímo nabízí. Pro získání jednotlivých stipendií musí student samozřejmě splnit dané podmínky. Podmínky i výše stipendia se mohou na různých školách lišit. Školou obvykle poskytovanými stipendii pro studenty bakalářských studijních programů jsou: ubytovací stipendium, prospěchové stipendium, mimořádné stipendium a sociální stipendium. Nejdůležitějším dokumentem obsahujícím téměř vše o stipendiích poskytovaných danou školou je Stipendijní řád. Stipendijní řád VŠPJ je vydán podle § 17 odst. 1 písm. g) zákona c. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, ve 12

znění pozdějších předpisů, jako vnitřní předpis VŠPJ. Stipendia jsou vypláceny ze stipendijního fondu VŠPJ vytvořeného podle § 58 odst. 7 zákona a z jiných zdrojů jako jsou příspěvky, dotace a granty. Student dále může obdržet stipendium přiznané Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy podle vyhlášených programů. (www.vspj.cz, 2013)

3.2.1 Ubytovací stipendium Klasickými podmínkami pro nárok na ubytovací stipendium jsou tři základní podmínky: studovat vysokou školu v prezenční (denní) formě, nemít trvalé bydliště v okrese, kde se studovaná škola nachází a nepřekročit standardní dobu studia. Výše a doba vyplácení ubytovacích stipendií se liší škola od školy. Tabulka 1 ukazuje výše ubytovacích stipendií různých univerzit. (Raková, 2011) Tab. 1: Ubytovací stipendia (zdroj: Raková, 2011, vlastní zpracování)

Univerzita ČVUT ČVUT VŠB-TU VŠB-TU VŠE VŠE FF JČU MENDELU PrF UK UP

Město Praha Kladno Uherské Hradiště Ostrava Praha Praha České Budějovice Brno Praha Olomouc

Trvalé bydliště Jablonec n. Nisou Oprava Brušperk Zlín Horažďovice Tábor Milevsko Třebíč Písek Otrokovice

Přibližná výše ubytovacího stipendia (měsíčně) 700 Kč 700 Kč 900 Kč 900 Kč 733 Kč 733 Kč 550 Kč 544 Kč 680 Kč 750 Kč

Školy dostávají příspěvek na ubytovací stipendia od Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy. To pro rok 2013 určilo příspěvek na toto stipendium pro veřejně vysoké školy 835 259 tisíc Kč a dotaci pro soukromé vysoké školy 57 333 tisíc Kč. Nárok na stipendium má celkem 165 281 studentů. Pro VŠPJ je určen příspěvek ve výši 6 016 tisíc Kč pro 1 114 studentů. (www.msmt.cz, 2013) Stipendijní řád VŠPJ určuje nárok na ubytovací stipendium pro studenty bakalářského studijního programu v prezenční formě studia studující v prvním studijním programu nebo pro ty, kteří přestoupili a předchozí studium jim bylo uznáno, dále nesmí překročit standardní dobu studia v žádném ze současně studovaných programů, jsou státním občanem ČR nebo zde mají povolený trvalý pobyt, případně jsou státním příslušníkem členského státu EU nebo jiného ze smluvních států Dohody o Evropském hospodářském 13

programu nebo Švýcarské konfederace, nebo kteří jsou rodinnými příslušníky takové osoby a nebylo jim přiznáno stipendium ministerstva podle § 91 odst. 5 zákona, s výjimkou stipendia pro podporu tvůrčí činnosti studentů doktorských studijních programů při řešení projektů úspěšných ve výběrovém řízení Fondu rozvoje VŠ a současně nemají místo trvalého pobytu v okrese Jihlava. Při splnění podmínek má každý student právo na stipendium za celý kalendářní měsíc. Nárok samozřejmě nevzniká při nesplnění podmínek a za měsíce červenec a srpen. Stipendium je vypláceno po nabytí právní moci rozhodnutí o přiznání, to je po uplynutí 15 dnů po vyvěšení seznamu studentů, kterým bylo stipendium přiznáno, na úřední desce. Pro rok 2013 je ubytovací stipendium pro studenty VŠPJ stanoveno ve výši 600 Kč na měsíc. (www.vspj.cz, 2013)

3.2.2 Prospěchové stipendium Prospěchové stipendium je studentům udělováno za vynikající studijní výsledky. Jeho hodnota bývá od 300 Kč do 8 000 Kč měsíčně. Na většině fakult je hlavním měřítkem pro zjištění nároku na stipendium vážený průměr. Zájemce o stipendium nesmí přesáhnout stanovenou hodnotu tohoto průměru, jejíž horní hranice se většinou pohybuje mezi 1,5 a 1,99. (www.studak.cz, 2013) Podle Stipendijního řádu VŠPJ mají na prospěchové stipendium nárok studenti bakalářského studijního programu splňující podmínky vyhlášené pro konkrétní období rektorem školy. Na toto stipendium mají studenti nárok bez ohledu na to, zda pobírají i jiné stipendium. Stipendium nelze pobírat za měsíce červenec a srpen. Nárok na udělení prospěchového stipendia mají studenti VŠPJ v souladu s § 91 odst. 2 písm. a) zák. č. 111/1998 Sb. v platném znění, kteří absolvovali na VŠPJ alespoň dva semestry a nestudují déle než je standardní délka studia, dále za dosavadní dobu studia získali v průměru alespoň 30 kreditů za semestr, kterým je do výpočtu průměrné klasifikace definované Studijním a zkušebním řádem VŠPJ započítáno alespoň 80 % kreditů z předmětů zakončených zkouškou a dosáhnou stanovenou průměrnou klasifikaci a to do konce zkouškového období ZS 2012/2013. Výše pro LS 2012/2013 měsíční platby závisí na průměrné klasifikaci. Při průměru do 1,30 mají studenti nárok na prospěchové stipendium ve výši 2 000 Kč měsíčně, do 1,31 do 1,60 na 1 400 Kč a od průměru 1,61 do 1,90 ve výši 700 Kč měsíčně. Výplata stipendia bude provedena bezhotovostním převodem na účet studenta 10. den následujícího měsíce. (www.vspj.cz, 2013) 14

3.2.3 Mimořádné stipendium Již z názvu tohoto druhu stipendia je patrné, že není příliš běžné a nezíská jej většina studentů. Mimořádné stipendium si student musí zkrátka zasloužit. Může představovat odměnu za vynikající výzkumné, vědecké či pedagogické výsledky, za výborné výsledky v průběhu celého studia, za splnění mimořádných úkolů nebo v jiných mimořádných situacích. O udělení tohoto stipendia si student může zažádat, ale obvykle je z vlastní iniciativy uděluje děkan nebo rektor. Mimořádné stipendium je vypláceno jednorázově a jeho výše se liší případ od případu. (www.studak.cz, 2013) Mimořádné stipendium je stipendium jednorázové, které lze ale přiznat i opakovaně. Toto stipendium lze přiznat zejména za vynikající studijní výsledky v průběhu studia, za výzkumné, vývojové nebo další tvůrčí výsledky přispívající k prohloubení znalostí, v mimořádně tíživé sociální situace, v případech hodných zvláštní pozornosti, za úspěšnou sportovní nebo jinou reprezentaci školy nebo na podporu studia v zahraničí v rámci školou podporovaného programu. V souladu s § 91 odst. 2 písm. a) zák. č. 111/1998 Sb. v platném znění mají nárok na mimořádné stipendium v roce 2013 studenti VŠPJ oborů Aplikovaná informatika a Počítačové systémy v prezenční formě studia, kteří se zaregistrují v roce 2013 do třetího semestru svého studia ve výši 2 000,Kč a ti, kteří se zaregistrují v roce 2013 do pátého semestru svého studia ve výši 5 000,Kč. (www.vspj.cz, 2013)

3.2.4 Sociální stipendium Sociální stipendium může pomoci studentům, kteří nejsou z kompletní rodiny, jehož oba rodiče nevydělávají značné peníze. Podmínky pro získání sociálního stipendia stanovuje zákon č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře a zákon č. 261/2007 Sb. o stabilizaci veřejných rozpočtů. Vyplácení sociálních stipendií je dáno stipendijním řádem dané školy, pravidla pro vyplácení se ale v rámci jednotlivých škol příliš neliší. Výše stipendia se vyměřuje podle toho, zda pobíráte přídavek na dítě ve zvýšené míře, to je 810 Kč měsíčně. Pak bude výše stipendia určena minimálně na dvojnásobek tohoto přídavku (1 620 Kč). (www.studak.cz, 2013 a Gebauerová, 2007) Příspěvek na sociální stipendium od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pro rok 2013 je pro veřejné vysoké školy 48 000 tisíc Kč a dotace pro soukromé vysoké školy za tímtéž účelem 2 543 tisíc Kč. (www.msmt.cz, 2013) 15

Nárok na sociální stipendium na VŠPJ mají studenti, kteří mají nárok na přídavek na dítě podle zvláštního právního předpisu, jestliže rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,50. Nárok na stipendium nevzniká za měsíce červenec a srpen. Sociální stipendium i pro VŠPJ činí 1 620 Kč měsíčně. (www.vspj.cz, 2013)

3.2.5 Další stipendia Existují ještě další stipendia, o nichž by se měli studenti informovat. Jednat se může o stipendium na podporu mobility, na podporu tvůrčí a vědecké-výzkumné činnosti. Školy také poskytují finance (stipendia) na výdaje spojené se studiem v zahraničí, s konferencemi nebo studentskými soutěžemi. Pro studenty prezenčních doktorských studijních programů je určeno doktorské stipendium. Tímto se ale zabývat nebudeme vůbec, zajímají nás pouze studenti bakalářských studijních programů. (www.studak.cz, 2013)

3.3 Práce, brigády a přivýdělky Studentům jako dospělým osobám se nabízí mnoho variant, jak si přivydělat peníze. Musí zvážit především své časové možnosti a pracovní schopnosti při výběru pracovního úvazku. Především pro studenty, kteří jsou starší a nenavazují vysokou školu přímo po střední škole, je časté vydělávání si na základě pracovního poměru. Nejčastějším způsobem založení pracovního poměru je pracovní smlouvou. Pracovní smlouva je dvoustranný právní úkon, který musí být uzavřen písemně. V pracovní smlouvě je nutné stanovit druh práce, místo výkonu práce a den nástupu do práce. Pracovní poměr vznikám dnem nástupu do práce. Mimo těchto podle zákoníku práce nutných náležitostí pracovní smlouvy je možno v pracovní smlouvě dohodnout i další podmínky. Lze sjednat například pracovní poměr na dobu určitou či kratší nebo jinak upravenou pracovní dobu. Pracovním poměrem na plný úvazek se rozumí práce v rozsahu 40 hodin týdně. (www.mpsv.cz, 2013) Další možností výdělku je podnikání. V případě, že v České republice podnikající fyzická osoba soustavně vykonává svoji živnost, musí mít živnostenské oprávnění. To ale neplatí v případech, kdy je činnost vykonaná jednorázově anebo je upravena 16

speciálním zákonem. Například pro ty, kdo by se živili jako autoři, herci, hudebníci nebo spisovatelé, není nutný živnostenský list. Jedná se o OSVČ bez živnosti. Podmínky a pravidla podnikání upravuje tak zvaný živnostenský zákon, Zákon č. 455/1991 Sb. Podnikání na živnostenský list patří mezi nejjednodušší a zároveň nejběžnější formy podnikání. Pro zahájení samostatné výdělečné činnosti, tedy podnikání na živnostenský list, je nutné nejprve správně vyplnit Jednotný registrační formulář a odevzdat jej na živnostenském úřadě. Poplatek za vyřízení živnostenského listu je 1 000 Kč. Díky daňovým úlevám a osvobození od plateb pojištění je podnikání pro mnoho studentů velmi snadné. Jako student v rámci denního studia nemusíte v prvním roce podnikání platit ani zdravotního pojištění. Poté již je nutné platit pojistné, které je každý rok vyšší a to i v momentu, kdy jste ve ztrátě. V druhém roce platíte zálohy na zdravotní pojištění podle příjmů, kterých jste dosáhli v roce předcházejícím. Výpočet záloh funguje tak, že se zálohy na rok 2013 vypočítají z příjmů v roce 2012 a podle dosažených příjmů v roce 2013 se buď jejich část vrátí, nebo se doplatí rozdíl, který vznikl vyššími příjmy. Sociální pojištění za vás hradí stát. Registrace k dani z přidané hodnoty je povinná pro ty, kdo mají v podnikání obrat více jak jeden milion Kč za rok. (www.finance.cz, 2013 a www.jakpodnikat.cz, 2013) Studenty nejvíce využívanými jsou však dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. Jedná se o dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti. Mezi studenty, ale i zaměstnavateli je nejoblíbenější dohoda o provedení práce. Dohoda o provedení práce je krátkodobému pracovnímu poměru jak ušitá na míru. V § 75 zákoníku práce je stanoveno, že rozsah práce nesmí překročit 300 hodin v kalendářním roce u jednoho zaměstnavatele. Veškeré DPP uzavřené u téhož zaměstnavatele se sčítají. Uzavřít lze ale také další DPP u jiných zaměstnavatelů a limit 300 hodin na kalendářní rok se počítá na jednotlivé zaměstnavatele nezávisle na ostatních. Do roku 2011 se jednalo o pouhých 150 hod za rok. Od téhož roku je také povinnost uzavírat i DPP písemně. Musí být stanovena doba výkonu práce, předmět práce a rozsah práce. Odměna za práci musí být alespoň rovna minimální mzdě 48,10 Kč hrubého za hodinu. (www.flek.cz, 2013, www.student.finance.cz, 2013, www.financninoviny.cz, 2013) Oblibu si DPP získala především proto, že často odpadá povinnost platit sociální a zdravotní pojištění. Zdravotní, sociální ani nemocenské pojištění se od roku 2012 neplatí jen z odměny, která u jednoho zaměstnavatele nepřesáhne 10 000 Kč za měsíc. 17

Odměny z více dohod u jednoho zaměstnavatele se sčítají, s výjimkou zdravotního pojištění, u kterého platí limit 10 000 Kč na každou dohodu zvlášť. Při překročení příjmu 10 000 Kč měsíčně přihlašuje zaměstnavatel zaměstnance k placení zdravotního a sociálního pojištění. Pojištění vzniká první den platnosti dohody a trvá až do jejího ukončení, pokud je známo, že se bude jednat o příjem vyšší než 10 000 Kč. Pokud tato skutečnost při uzavírání dohody známá nebyla, vzniká pojištění v průběhu zaměstnání, konkrétně v tom měsíci, kdy došlo k dosažení příjmu nad 10 000 Kč. Sociální pojištění placené zaměstnancem je 6,5 % z příjmu a zdravotní pojištění 4,5 %. Zaměstnavatel odvádí sociální pojištění ve výši 25 % a zdravotní pojištění 9 %. (www.flek.cz, 2013, www.student.finance.cz, 2013, www.financninoviny.cz, 2013) Slevy na dani lze uplatňovat pouze, pokud má zaměstnanec podepsané prohlášení k dani. Prohlášení k dani lze za dané období podepsat jen u jednoho zaměstnavatele. Pokud nemáte podepsané prohlášení k dani a váš příjem nepřesáhne 5 000 Kč za měsíc, bude vám odměna z dohody zdaněna srážkovou daní ve výši 15 %. Odvodem této daně pak bude vyřešena veškerá daňová povinnost zaměstnance. Jestliže prohlášení podepíšete, nebo vyděláte více než 5 000 Kč měsíčně, odvedete ze své mzdy zálohovou daň ve stejné výši. Pokud svým měsíčním výdělkem překročíte částku 10 000 Kč, bude se daň počítat se superhrubé mzdy, tedy mzdy, která je navýšená o sociální a zdravotní pojištění. (www.flek.cz, 2013, www.student.finance.cz, 2013, www.financninoviny.cz, 2013) Jen nepatrně menší oblibě se těší dohoda o pracovní činnosti. Tato je upravena v § 76 zákoníku práce. Maximální rozsah práce je stanoven do poloviny standardní pracovní týdenní doby, tedy na 20 hodin týdně, omezení 300 hodin na rok oproti DPP není. DPČ musí být uzavřena písemně. Sociální a zdravotní pojištění se odvádí již od výdělku 2 500 Kč za měsíc. Daň z příjmu je placena ve výši 15 % z výdělku. (www.flek.cz, 2013, www.student.finance.cz, 2013, www.financninoviny.cz, 2013) Existuje také možnost, jak si přivydělávat bez písemné smlouvy, například doučovat na základě ústní dohody. Pro studenty velice využívanou formou přivýdělku je také prodej skript a jiných použitých učebních materiálů.

18

3.4 Bankovní produkty a služby Banky přistupují ke studentům individuálně, nabízí jim výhodnější služby, odpouští mnohé poplatky, vytváří nové lákavé nabídky a tak dále. Pro mne je hlavní bankou Komerční banka, nejen že u ní mám běžný účet, ale v případě potřeby například úvěru bych se obrátila právě na ni. Proto jsem se v této kapitole zaměřila především na Komerční banku a využila informací poskytnutých její zaměstnankyní. Existují také nebankovní možnosti, jak získat půjčku. Rychlou půjčku nabízí například Credit Alliance. (www.vysokeskoly.cz, 2013)

3.4.1 Studentské účty Základní službou poskytovanou bankou je vedení běžného účtu. Pro studenty jsou vytvářeny speciální účty, jejichž vedení je obvykle zdarma a odpouštěny jsou například i poplatky za výpis.

3.4.2 Kreditní karty, povolené debety S kreditní kartou pro studenty budete mít prostředky na studium i případnou finanční rezervu kdykoli po ruce. Úvěrový limit u Komerční banky je až 20 000 Kč (v prvním ročníku VŠ a VOŠ však pouze 10 000 Kč, ale je možnost kombinace s povoleným debetem pro studenty, kdy můžete klesnout na maximálně 20 000 Kč do mínusu). Splácí se následně jedenkrát měsíčně 1/20 čerpané částky plus vyměřený úrok, případně využít bezúročného období 45 dní. Studenty také potěší speciálně snížená cena za vedení karty. (Neradová, 2010) Povolený debet umožňuje přečerpávat běžný účet do mínusu v případě krátkodobého nedostatku finančních prostředků, tak jako u kreditní karty 10 000 – 20 000 Kč. Nepřiplácí se žádný úrok, podmínkou pro Komerční banku však je, aby alespoň jedenkrát během doby splatnosti (30 – 180 dní podle typu debetu) byl na účtu kladný nebo alespoň zůstatek. Po tomto dorovnání je možno povolený debet opět čerpat. (Neradová, 2010) Studentský účet ČS Student je možné přečerpat do mínusu až do výše 25 000 Kč. Podmínkou je minimální věk 18 let. Správa a poskytování kontokorentního úvěru je zdarma. Účet je potřeba vyrovnat na nulu nebo do plusu maximálně do jednoho roku od 19

prvního čerpání kontokorentu. Jakmile je účet dorovnán, možnost opět klesnout do mínusu se znovu otevírá. (www.vysokeskoly.cz, 2013) ČSOB nabízí studentům možnost přečerpat své konto Plus do mínusu do výše 20 000 Kč. Tato možnost je k dispozici studentům denního studia vysokých škol straších 18 let. Konto je potřeba dorovnat do jednoho roku od prvního přečerpání, poté se možnost přečerpat účet automaticky obnovuje. Úrok je počítán pouze z čerpané částky. (www.vysokeskoly.cz, 2013) GE Money Bank má pro studenty připraven účet Genius Student s možností kontokorentu až 10 000 Kč. Raiffeisenbank nabízí kontokorent podle dlouhodobého zůstatku na účtu. Volksbank CZ poskytuje kontokorent do výše 20 000 Kč. (www.euroekonom.cz, 2013)

3.4.3 Studentské úvěry Obsahem úvěrového vztahu mezi bankou a klientem je časově omezené poskytnutí peněžních prostředků na principu návratnosti. Banka získá z této operace úrokový výnos. Bance vzniká pohledávka za klientem (dlužníkem), ona sama se dostává do pozice věřitele. V našem případě je klientem student. (Půlpán, 1998) V bankovnictví se také používá termín půjčka k označení různých druhů spotřebních úvěrů poskytnutých bankou klientům. Podle právního vymezení jde o ujednání mezi dlužníkem a věřitelem týkající se věcí druhově určených (obvykle peněz). Dlužník se zavazuje vrátit věci téhož druhu a množství ve sjednané lhůtě nebo na požádání. Půjčka může být bezúplatná (bezúročná) nebo za úplatu (úrok). (Půlpán, 1998) Komerční banka nabízí studentům úvěr Gaudeamus, úvěr na notebook Apple a úvěr na výpočetní techniku. Úvěr Gaudeamus je spotřebitelský úvěr určený k financování studia nebo potřeb během studia. Pro studenty VŠ a VOŠ je úvěr neúčelný a může být použít na jakékoliv nepodnikatelské účely. Je určen pro studenty starší 18 let, škola nemusí být pouze na území ČR. Zpracování a vyhodnocení žádosti o úvěr je zdarma, bez sankcí je i předčasné splacení úvěru. Minimální výše úvěru je 20 000 Kč a maximální 600 000 Kč. Pokud žadatel nemá vlastní pravidelný příjem, je nutné zajištění minimálně ve výši úvěru obvykle ručením třetí osobou. Čerpání úvěru musí být zahájeno i ukončeno do 20

šesti měsíců od data podpisu smlouvy o úvěru. Čerpání může být účelové i neúčelové a lze je kombinovat. Neúčelové čerpání je provedeno převodem na běžný účet klienta. Čerpání je možné i postupné, ale pouze při využití odkladu splátek jistiny během studia. Maximální doba splatnosti je 10 let, u úvěru bez zajištění 6 let od data podpisu smlouvy o úvěru do data splatnosti úvěru. Úroková sazba je nízká určena individuálně. (Neradová, 2010) Úvěr na výpočetní techniku je určen studentům vysokých škol všech ročníků a typů studia starších 18 let. Jedná se o úvěry do 50 000 Kč. Umožňuje studentům koupi notebooku Apple od společnosti iStyle a výpočetní techniky od společnosti AT Computers. Zpracování a vyhodnocení žádosti o úvěr je zdarma, spravování úvěru také. Tento úvěr je bez zajištění se splatností 31 nebo 61 měsíců podle volby počtu splátek. Úroková sazba je 11,9 % p. a. (Neradová, 2010) Z ostatních bank nabízí například UniCredit Bank studentskou půjčku. Jde o částku 50 000 Kč až 150 000 Kč, splatnost je maximálně 10 let s možností odkladu. (www.vysokeskoly.cz, 2013)

4 Studentské výdaje Definováno, co jsou výdaje, již máme. Můžeme se tedy věnovat jednotlivým výdajům, jež mohou mít studenti vysokých škol. V dalších kapitolách rozebereme výdaje za školné, ubytování, dopravu, stravu, učební potřeby, sportovní a kulturní aktivity a další výdaje.

4.1 Školné Přestože je školné vnímáno jako záležitost soukromých škol, nemusí tomu tak být. V plánu bylo zavedení školného na vysokých školách od školního roku 2013/2014. Výši školného by si měla každá škola určit sama, maximální však 10 tisíc korun za semestr. Podle ministra školství Josefa Dobeše by šlo o takzvané odložené školné. Studenti by během studia nic neplatili a začali by splácet až poté, co v zaměstnání dosáhnou průměrného

platu.

Na

splácení

by

měli

absolventi

maximálně

15

let.

(www.aktualne.centrum.cz, 2013)

21

Původně zamýšlené odložené školné vystřídalo plánování zápisného ve výši tři až tři a půl tisíce Kč za semestr. Mluvčí ministerstva školství Bohumila Potočná ale přiznala, že z časových důvodů zřejmě nebude možné zavést zápisné od akademického roku 2013/2014. (www.aktualne.centrum.cz, 2013) Tab. 2 uvádí údaje o studijních poplatcích na jednotlivých vysokých školách za celý akademický rok studia. Jediná z uvedených škol - Brno International Business School má ve školném zahrnuty i učebnice. (www.vsem.cz, 2013) Tab. 2: Školné na soukromých vysokých školách (zdroj: www.vsem.cz, 2013, vlastní zpracování)

Studovaná škola

Školné za akademický rok Bakalářský studijní Bakalářský studijní program v prezenční formě program v kombinované studia formě studia 52 000 Kč

52 000 Kč

120 000 Kč

80 000 Kč

49 400 Kč

50 600 Kč

33 333 Kč

33 333 Kč

CEVRO Institut

49 000 Kč

53 000 Kč

Evropský polytechnický institut

39 600 Kč

39 600 Kč

Metropolitní univerzita Praha

58 000 Kč

50 000 Kč

Moravská vysoká škola Olomouc

30 000 Kč

-

Newton College

63 000 Kč

-

Rašínova vysoká škola

38 000 Kč

38 000 Kč

SVŠ ekonomických studií

53 000 Kč

53 000 Kč

Škoda auto vysoká škola

47 000 Kč

47 000 Kč

Unicorn College

56 000 Kč

46 000 Kč

Univerzita J. A. Komenského

50 000 Kč

50 000 Kč

50 000 Kč

50 000 Kč

51 000 Kč

50 000 Kč

42 360 Kč

-

65 000 Kč

40 000 Kč

Akademie STING Anglo-americká vysoká škola Bankovní institut vysoká škola Brno International Business School

Vysoká škola aplikovaného práva Vysoká škola finanční a správní VŠ evropských a regionálních studií Vysoká škola hotelová

22

Vysoká škola Karla Engliše

40 000 Kč

47 000 Kč

Vysoká škola Karlovy Vary

46 000 Kč

36 000 Kč

Vysoká škola logistiky

38 000 Kč

37 000 Kč

VŠMIE

64 000 Kč

50 000 Kč

VŠ mezinárodních a veřejných vztahů

64 000 Kč

60 000 Kč

Vysoká škola obchodní

45 000 Kč

45 000 Kč

VŠ obchodní a hotelová

46 000 Kč

38 800 Kč

Vysoká škola podnikání

35 990 Kč

29 400 Kč

39 800 Kč

-

80 000 Kč

-

VŠ politických a společenských věd Západomoravská vysoká škola

4.2 Ubytování Pro studenty, kteří nestudují přímo v místě bydliště, existuje rovnou několik variant. Pokud nechtějí za studiem denně dojíždět, ať už z důvodů časových, finančních či jiných, nezbývá než si najít ubytování. Nejběžnějším a pro studenty určeným ubytováním jsou koleje. Prý, kdo nebydlel na koleji, nezažil ten pravý studentský život. V Praze a větších univerzitních městech je kolejí několik. Stránky Studenta.cz uspořádaly anketu, podle které si více než třetina studentů kolej vybrat nemohla, ale dostali ji přidělenou. Ti, kteří měli na výběr, se rozhodovali podle polohy (26 %) a ceny (14 %). O kolej si musí student zažádat před začátkem semestru. Zda kolej dostane, záleží především na tom, jak daleko od místa studia má trvalý pobyt. Velká část studentů dává přednost ubytování na privátu, proto se může stát, že kapacita některých kolejí není zcela využita. Při hledání koleje může pomoci server kolej.cz. (Raková, 2011) Cena kolejí se odvíjí od mnoha faktorů. Na koleji Univerzity Karlovy (Švehlova) zaplatíte jen 75 Kč na den, naopak nejvíce (146 Kč na den) zaplatíte na koleji Komenského. Toto ale nemusí být konečnou částkou. Za vlastní spotřebiče, které budete na pokoji používat, si správci kolejí účtují další poplatky. Za rychlovarnou konvici zaplatíte zhruba 30 Kč na měsíc, za velkou lednici kolem 60 Kč na měsíc (ve Zlíně 160 Kč), v Brně platíte i za užívání počítače a to 50 Kč na měsíc, za připojení na 23

internet můžete platit cca 100 Kč na měsíc. Také si můžete připlatit za soukromí vlastního pokoje a sociálního zařízení. Výdaje na kolej se mohou výrazně zvýšit, poškodíte-li základní vybavení. Nejdražší bývá zničení toalet, dveří, umyvadel. Opatrně zacházejte i se skříněmi a dalším nábytkem. Pro nenáročné studenty sdílející pokoj i sociální zařízení a kuchyňku vychází ubytování na koleji do 3 000 Kč měsíčně. Za čtyřlůžkový pokoj bez sociálního zařízení zaplatíte na koleji Bolevecká v Plzni patřící k Univerzitě Karlově jen něco málo přes 1 500 Kč na měsíc. Pokud chcete mít komfort, musíte sáhnout hlouběji do kapsy. Na kolejích Jednota v Praze zaplatíte za jednolůžkový pokoj s vlastní koupelnou 5 200 Kč/měsíc. Tab. 3 uvádí přehled cen kolejí s DPH, bez elektrických spotřebičů a bez internetu, není-li uvedeno jinak. Z této tabulky je patrné, že se ceny kolejí liší i v rámci jednotlivých univerzit. (Raková, 2011) Tab. 3: Ceny kolejí (zdroj: Raková, 2011, vlastní zpracování)

Město

Kolej

Univerzita

Typ pokoje 2lůžkový pokoj se sociálním zařízením 2lůžkový pokoj se sociálním zařízením

Cena za měsíc

Hvězda

Praha

Univerzita Karlova

17. listopadu

Praha

Univerzita Karlova

Strahov

Praha

ČVUT

Suchdol

Praha

ČZU

Blanice

Praha

VŠE

Pardubice

Pardubice

Univerzita Pardubice

Harcov

Liberec

Technická univerzita

Ubytování na přistýlce

2 130 Kč

Palachovy koleje

Hradec Králové

Univerzita Hradec Králové

2lůžkový s internetem

2 739 Kč

Vinařská 5

Brno

Masarykova univerzita

2lůžkový po rekonstrukci

3 540 Kč

Kounicova 50

Brno

Masarykova univerzita

2lůžkový v suterénu

2 460 Kč

2lůžkový pokoj v bloku 8 3lůžkový pokoj s vlastním příslušenstvím 2lůžkový pokoj v buňce po 2 pokojích 2lůžkový pokoj bez koupelny a kuchyňky

2 716 Kč 3 245 Kč 3 330 Kč 2 757 Kč 2 520 Kč 2 400 Kč

24

J. Opletala

Ostrava

Ostravská univerzita

2lůžkový pokoj

1 930 Kč

Klíšská

Ústí nad Labem

Univerzita J. E. Purkyně

2lůžkový pokoj

2 700 Kč

Borská

Plzeň

ZČU

2lůžkový průchozí pokoj

2 130 Kč

Antonínova

Zlín

Univerzita Tomáše Bati

2lůžkový pokoj

2 310 Kč

Všechny

Olomouc

Univerzita Palackého

2lůžkový pokoj s internetem

2 310 Kč

VŠPJ nabízí svým studentům dvě možnosti ubytování: Kolej VŠPJ, Brtnická 13 v Jihlavě a mimořádné ubytování v případě volné kapacity v budově BIV, Legionářů 9 v Jihlavě. Kolej Brtnická 13, Jihlava je od školy vzdálena asi 15 minut chůze. V areálu koleje se nachází hlavní budova a vila. Hlavní budova má kapacitu 96 lůžek. Budova je třípodlažní a obsahuje 15 třílůžkových, 14 dvoulůžkových, 3 pětilůžkové a 2 čtyřlůžkové pokoje. V pokojích je válenda s úložným prostorem, psací stoly a šatní skříně. Sociální zařízení je na chodbách společné. Společná je i kuchyňka, ve které je k dispozici mikrovlnná trouba, rychlovarná konvice a elektrický vařič, nádobí musí mít studenti vlastní. Také jsou k dispozici uzamykatelné chladničky společné pro 2 nebo 3 pokoje. V budově je televizní místnost, studovna, za poplatek můžete využít pračku, zapůjčit si vysavač, žehličku nebo úklidové prostředky. Připojení k internetu je bezdrátové a zahrnuté v ceně ubytování. Ve dvoupatrové vile je k dispozici 16 lůžek. Na patře je vždy buňka s jedním dvoulůžkovým a dvěma třílůžkovými pokoji, společná kuchyňka s chladničkou, varnou deskou, rychlovarnou konvicí, mikrovlnnou troubou, koupelna a toalety. V budově BIV je k dispozici 10 dvoulůžkových pokojů se společnou kuchyňkou a sociálním zařízením. (www.vspj.cz, 2013) Studenti, kteří si podají žádost o ubytování na koleji, budou posuzování z hlediska dojezdové vzdálenosti z místa trvalého bydliště do Jihlavy. Výhodu mají studenti budoucích prvních ročníků, jimž je určeno minimálně 70 % z celkové kapacity kolejí. Dále jsou na kolejích ubytováni bez ohledu na jejich trvalé bydliště oboustranní sirotci a studenti se zdravotním postižením. Studenti, jimž bylo v minulosti předčasně ukončeno ubytování za porušování kolejního řádu, nemají nárok na ubytování na koleji. Před

25

podpisem smlouvy musí student zaplatit kauci, která mu bude při bezproblémovém chování na koleji po ukončení jeho ubytování navrácena. V tabulce vidíme, jaké jsou ceny pro studenty VŠPJ včetně DPH. Studenti se dělí na ty, co mají uzavřenou smlouvu o ubytování a na ty, co nemají a chtějí využít jednorázového ubytování, může jít například o studenty kombinované formy studia. (www.vspj.cz, 2013) Tab. 4: Ceny ubytování pro studenty VŠPJ (zdroj: www.vspj.cz, 2013, vlastní zpracování)

Ubytování

Se smlouvou (měsíc/lůžko)

Kolej Brtnická, hlavní budova, 2 a 3lůžkové pokoje Kolej Brtnická, hlavní budova, 4 a 5lůžkové pokoje

Se smlouvou (noc/lůžko)

Bez smlouvy (noc/lůžko)

2 200 Kč

100 Kč

200 Kč

2 100 Kč

100 Kč

200 Kč

Kolej Brtnická, vila

2 400 Kč

110 Kč

220 Kč

Budova BIV

2 400 Kč

110 Kč

220 Kč

Další možností ubytování je privát. Jedná se obvykle o pronájem/podnájem bytu či garsonky. Byt bývá zaplněn studenty v maximálním možném počtu, což má příznivý vliv na cenu pro jednotlivce. Studenti se dělí o sociální vybavení a kuchyň, ale v mnohem menším počtu než tomu bývá na koleji. Také soukromí je větší a při štěstí můžete bydlet i se skupinou přátel. Ti studenti, kteří mají školu opravdu blízko, se nemusí nikam stěhovat a zůstávají v pohodlí domova. Je na domluvě s rodiči, kolik budou přispívat na bydlení, zda vůbec. Tato varianta je ze všech nejlevnější. Někteří studenti již bydlí ve vlastním, někdy s partnery. Zde je již téměř naprosto nutné podílet se na placení nájmu.

4.3 Doprava Studenti se musí do školy samozřejmě nějak dopravovat. Výdaje za dopravu jsou závislé na vzdálenosti školy od bydliště a také na ubytování. Studenti bydlící v univerzitním městě utrácí za dopravu domů méně často, než ti, co dojíždí denně, 26

přesto je může doprava vyjít zhruba stejně. Záleží na vzdálenosti domů, ke škole i volbě dopravních prostředků. I ten, kdo studuje a bydlí v jednom městě, platí za městskou hromadnou dopravu nebo benzín. Naštěstí i na dopravě se dá dost ušetřit, stát myslel na výhody pro studenty i v této oblasti a připravil jim řadu slevových možností. Tou naprosto nejvýznamnější je žákovské jízdné. Nárok na žákovské jízdné mají ti žáci a studenti, kteří plní povinnou školní docházku nebo se soustavně připravují na budoucí povolání v denní nebo prezenční formě studia. Studentům navíc nesmí být více než 26 let. Sociální sleva je poskytována státem, tedy Ministerstvem dopravy prostřednictvím Ministerstva financí. Ministerstvo financí vydává věstník, jenž určuje cenový výměr, který je závazný pro všechny autobusové i železniční dopravce v České republice. Ministerstvo určilo, že žáci a studenti splňující dané podmínky platí za přepravu ve 2. vozové třídě maximálně 75 % obyčejného jízdného. Pro využití slevy si musí studenti zřídit průkaz, který mohou využívat v železniční veřejné vnitrostátní pravidelné osobní dopravě a veřejné vnitrostátní silniční linkové osobní dopravě. Sleva z jízdného je poskytována pouze v období školního respektive akademického roku, pro který byl průkaz vystaven. Průkaz nemůže být využívat v červenci a srpnu. Žákovský průkaz se dá zřídit pouze na trasu z místa bydliště do místa studia a zpět a pouze pro tuto trasu je platný. Dá se také použít pro jednotlivé části trasy za studiem. (www.mfcr.cz, 2013) Pražští studenti by měli zvážit pořízení karty opencard. Její zřízení je zdarma a nabízí více využití. Opencard slouží především jako elektronická časová jízdenka pro naprostou většinu cestujících v pražské MHD a také ve všech tarifních pásmech Pražské integrované dopravy a jako doklad prokazující nárok na zlevněné jízdné, či bezplatnou přepravu. Cestující, v našem případě student, si sám zvolí začátek platnosti jízdenky, může si koupit kupón měsíční za 260 Kč, čtvrtletní za 720 Kč, 5měsíční za 1 200 Kč nebo 10měsíční za 2 400 Kč. (www.praha.eu, 2013)

4.4 Strava Studentům se nabízí několik variant, i co se týče stravování. Jako první varianta se nabízí školní menza. Jedná se o nejlevnější variantu, která však díky kvalitě ztrácí mezi studenty na oblibě. V Praze nabízí většina menz za 30 – 40 Kč za porci slušný standard. K hlavnímu jídlu si můžete přikoupit polévku, salát nebo i dezert. Nápoje bývají k jídlu 27

zdarma, obvykle se jedná o čaj. Některé školy mají i menzy speciální, například vegetariánské nebo dietní. Jídlo zde sice stojí o něco více, ale kromě kvalitnějšího pokrmu vám bude k dispozici i větší komfort v podobě kultury stolování. Informujte se ve své menze, zda nenabízí i večeře nebo balíčky na snídani. (Raková, 2010) VŠPJ umožňuje studentům stravovat se v menze na oběd a večeři si odnést s sebou. Menza nabízí na výběr ze tří hlavních chodů doplněných o polévku a nápoj v ceně. Prezenční studenti školy zaplatí za oběd/večeři 38 Kč včetně DPH, studenti kombinované formy zaplatí 48 Kč včetně DPH a cizí strávníci 65 Kč včetně DPH. (www.vspj.cz, 2013) Student má nárok na dvě dotovaná teplá jídla denně. Dotace na jedno jídlo pro rok 2013 je 17,95 Kč. Tato částka je určena počtem vydaných jídel v menzách VŠ. Celkem vydaných jídel v menzách VŠ: teplých 9 243 421 porcí, studených 1 012 153 porcí, studených přepočtených 404 861 porcí. Dotace pro rok 2013 je 173 187 tisíc Kč. Pro VŠPJ je dotace 735 tisíc Kč s vydanými 40 955 porcemi teplých jídel. Vysoká škola smí tuto dotaci využít pouze na daný účel – stravování studentů. Finance tedy jsou zařízením, kde se studenti zvýhodněně stravují, jedná se nejčastěji o menzy. (www.msmt.cz, 2013) Ti, kdo se rozhodnou stravovat v restauracích, utratí pochopitelně mnohem více. Klasické menu s polévkou, hlavním chodem a pitím vyjde na zhruba 100 Kč. Za snídaně a večeře utratíte další 100 Kč a vaše výdaje za stravu můžou měsíčně činit i 4 000 Kč. Kvalita jídel v restauracích je také velice proměnlivá, nechte si poradit od někoho zkušenějšího, kam se vyplatí zajít. (Raková, 2010) Samozřejmě studenti bydlící na privátech nebo kolejích si mohou občas uvařit něco sami. Také je obvyklé, že rodiče nabalí potomkům něco s sebou hotového. Toto jsou velice účinné způsoby jak ušetřit peníze.

4.5 Učební potřeby Ke studiu je potřeba mnoho materiálů. Skripta, učebnice, sešity, psací potřeby potřebuje zřejmě každý. V dnešní době je téměř nutností i notebook, pro mnohé brýle. Občas je potřeba zajít do knihovny, nechat si něco vytisknout nebo okopírovat.

28

Studenti vlastníci průkaz ISIC by se měli informovat o databázi slev na webových stránkách www.isic.cz, které mohou využít. Slevy se vztahují na určitá knihkupectví, optiky, předplatné a další. (www.isic.cz, 2013)

4.6 Sportovní a kulturní aktivity I studenti se rádi věnují sportu. Někdo využívá mnoha příležitostí, jak si zasportovat v rámci školy, jezdí na nejrůznější kurzy a sportuje i mimo školu. Jiný si splní povinné minimum a více ho nezajímá. Stejně tak přístup ke kultuře bývá odlišný. I v této oblasti je studentům k dispozici mnoho slev. Muzea, galerie, zámky, hudební festivaly, divadla, výstavy a jiné mohou studenti s průkazem ISIC navštívit za zlevněné vstupné. Zvýhodněné ceny nabízí i mnohé lyžařské areály, fitness centra, bazény, taneční kluby nebo třeba půjčovny lodí. (www.isic.cz, 2013) Vlastníci opencard mohou využít slevy na vstupné do kulturních a zábavních organizací i na vybrané zboží a služby. Slevu na vstupném pro studenty nabízejí například zoologická zahrada v Praze, Trojský zámek, Národní galerie, Petřínská rozhledna, Prašná brána, Planetárium a další. (www.praha.eu, 2013)

4.7 Další výdaje Zde jsou zahrnuty veškeré další výdaje, které obvykle již se studiem příliš nesouvisí. Jedná se například o oblečení, kosmetiku, cigarety, mobilní služby, pojištění, spoření, náklady na provoz automobilu a další. Mnohé z těchto výdajů jsou velice omezitelné. I v této oblasti jsou studentům poskytovány výhody, pokud mají průkaz ISIC nebo třeba kartu opencard.

5 Anketní šetření Před uveřejněním dotazníku jsem rozmlouvala se třemi studenty, abych získala logickou návaznost dotazníku. Nebylo úplně snadné rozlišit otázky na ty, které jsou nutné a ty, které zbytečné. Po mnoha úvahách jsem do dotazníku zahrnula ty naprosto nejdůležitější, v jaké výši mají studenti své příjmy a výdaje, zda vědí o studentských úvěrech a využili je, od koho by si na studium půjčili, jaká je jejich finanční situace, zda 29

při studiu pracují a samozřejmě identifikaci podle pohlaví, věku, studované školy,… Dotazník obsahoval 27 otázek a je k nahlédnutí v příloze. Dotazník byl uveřejněn na www.vyplnto.cz po dobu pěti dnů. Návratnost dotazníků činila 63,2 %.

5.1 Respondenti Dotazník byl určen pro všechny studenty českých vysokých škol v bakalářském studijním programu (soukromé i veřejné školy, denní i dálkové studium). Celkový počet získaných respondentů byl 546. Přehled respondentů podle uvedené vysoké školy, kterou studují, je graficky znázorněn na Obr. 1. Největší část tvořili studenti Masarykovy univerzity (79), dále bylo hojně zastoupeno České vysoké učení technické (67 studentů) těsně následováno Vysokou školou polytechnickou Jihlava (66), z Univerzity Karlovy vyplnilo dotazník 63 studentů, 34 z Vysoké školy ekonomické. Univerzita Palackého Olomouc byla zastoupena 24 studenty, Vysoké učení technické 18, Univerzita Tomáše Bati 17, Ostravská univerzita přispěla do průzkumu 16 studenty stejně jako Univerzita Jana Evangelisty Purkyně. Dále vyplnilo dotazník 14 studentů České zemědělské univerzity, 13 Západočeské univerzity, 11 Jihočeské univerzity a Univerzity Pardubice, po 10 studentech bylo z Univerzity Hradce Králové a Vysoké školy báňské. Další školy byly zastoupeny v počtu menším než 10 studentů (Mendelova univerzita 9 studentů, Technická univerzita 6,…) Ze soukromých škol si větší zastoupení než jen pouhým jedním studentem získaly Bankovní institut vysoká škola a Evropský polytechnický institut.

30

Obr. 1: Respondenti podle studované školy (zdroj: vlastní, 2013)

S otázkou na studovanou školu úzce souvisela otázka na kraj, kde se škola nachází. Tedy její fakulta nebo ta část, kterou respondent přímo studuje. Nejvíce byla zastoupena Praha s 200 respondenty (ČVUT, UK, ČZU, VŠE a třeba i VŠCHT zde mají sídlo). 107 respondentů studuje v Jihomoravském kraji (největší podíl na tom má Brno: MUNI, VUT a například MENDELU). V kraji Vysočina se nalézá jediná vysoká škola – VŠPJ, jejích studentů se v dotazníku vyjádřilo 66. Z Moravskoslezského kraje se zúčastnilo 33 studentů především díky Ostravě (OSU a VŠB). Olomoucký kraj byl zastoupen 26 respondenty (například z UPOL). Ze Zlínského kraje se povedlo získat 21 respondentů (UTB). Královéhradecký kraj zastoupilo 20 studentů (UHK), Ústecký kraj 15 (UJEP), Jihočeský kraj 14 (JČU). Plzeňský kraj zastoupilo v dotazníku 12 studentů, Pardubický kraj 11, Středočeský kraj 10, Liberecký kraj 7 a Karlovarský 4 studenti. Průzkumu se zúčastnilo 416 žen a 130 mužů.

31

Co se týče rozložení studentů podle semestrů, znázorňuje jej Tab. 4. Nejvíce respondentů uvedlo 6. semestr studia, následoval druhý a čtvrtý. Tyto kladné semestry jsou logické vzhledem k nástupu ke studiu v zimním semestru. Protože některé školy jsou na čtyři roky, počítala jsem s možností osmi a více semestry studia. Sedm studentů studujících v devátém nebo vyšším semestru studuje v Praze a dalších sedm v Jihomoravském kraji. Tab. 4: Studenti podle semestrů studia (zdroj: vlastní, 2013)

Semestr studia 1. semestr 2. semestr 3. semestr 4. semestr 5. semestr 6. semestr 7. semestr 8. semestr 9. semestr a vyšší

Počet respondentů 16 150 14 143 10 160 3 29 21

Formu studia uvedla většina respondentů (513) jako denní respektive prezenční a 33 jako dálkovou/kombinovanou. Jedenácti ze studentů dálkového studia již bylo 25 let. Přehled respondentů podle věku uvádí Tab. 5. Nejvíce se průzkumu zúčastnili studenti ve věku 20 až 21 let. Tab. 5: Studenti podle věku (zdroj: vlastní, 2013)

Věková skupina Méně než 20 let 20 – 21 let 21 – 22 let 22 – 23 let 23 – 24 let 25 a více let

Počet respondentů 34 142 132 101 98 39

5.2 Příjmy Příjmům se věnovaly otázky 5 – 13. Celková výše příjmů potvrdila zažitou formulaci „chudý student“ minimálně u 168 respondentů, kteří uvedli, že je jejich celkový osobní měsíční příjem nižší než 3 000 Kč měsíčně. Další údaje ukazuje Tab. 6. Naopak na nejvyšší příjem v minimální výši 24 001 Kč měsíčně údajně dosáhne 21 studentů. Z nichž je 6 studentů dálkových. K takto vysokým příjmům pomohli i rodiče příspěvkem ve výši nad 10 001 Kč v deseti případech, 15 studentů si vydělává měsíčně 32

více než 10 001 Kč. Samozřejmě studenti s vysokými příjmy mají i vysoké výdaje, například jedenáct studentů zaplatí za ubytování více než 10 001 Kč měsíčně. Jedenáct ze studentů s příjmem nad 24 001 Kč měsíčně má v této výši i své výdaje. Bohužel i studenti s takto vysokým příjmem mají finanční problémy a jejich výdaje v pěti případech převyšují příjmy, ve dvou se příjmy výdajům rovnají a ve čtrnácti příjmy převyšují výdaje. Další zajímavostí je, že 13 ze studentů s nejvyšším příjmem jsou muži, žen na příjem nad 24 001 Kč měsíčně dosahuje pouhých osm, což možná značí mírnou diskriminaci, kdy ženy dostávají i za stejnou práci méně peněz než muži. Tab. 6: Studenti podle celkových osobních měsíčních příjmů (zdroj: vlastní, 2013)

Celková výše měsíčních příjmů studena 0 – 3 000 Kč 3 001 – 6 000 Kč 6 001 – 9 000 Kč 9 001 – 12 000 Kč 12 001 – 15 000 Kč 15 001 – 18 000 Kč 18 001 – 21 000 Kč 21 001 – 24 000 Kč 24 001 Kč a více

Počet respondentů 168 160 112 36 23 17 6 3 21

5.2.1 Podpora rodiny a státu Výsledky odpovědí na otázku „Jakou částku dostáváte měsíčně od rodiny? (Rodiče, prarodiče atd., případně sirotčí důchod.)“ jsou zpracovány v Tab. 7. Největší počet respondentů uvedlo 0 – 500 Kč měsíčně. Nejvíce mne zaráží odpověď 10 001 Kč a více, kterou uvedlo 25 studentů, z nichž 16 se ani nesnaží do svého rozpočtu přispět prací nebo jiným přivýdělkem a zkrátka se spoléhá na rodinu. Tab. 7: Studenti podle finanční podpory rodiny (zdroj: vlastní, 2013)

Výše podpory od rodiny 0 – 500 Kč 501 – 1 000 Kč 1 001 – 1 500 Kč 1 501 – 2 000 Kč 2 001 – 2 500 Kč 2 501 – 3 000 Kč 3 001 – 3 500 Kč 3 501 – 4 000 Kč 4 001 – 4 500 Kč 4 501 – 5 000 Kč 5 001 – 5 500 Kč 5 501 – 6 000 Kč

Počet respondentů 94 53 39 38 42 24 25 27 18 38 29 25

33

6 001 – 6 500Kč 6 501 – 7 000 Kč 7 001 – 7 500 Kč 7 501 – 8 000 Kč 8 001 – 8 500 Kč 8 500 – 9 000 Kč 9 001 – 9 500 Kč 9 501 – 10 000 Kč 10 001 Kč a více

19 20 6 9 9 3 1 2 25

5.2.2 Stipendia Otázka na výši stipendií ukazuje, že jsou studenti možná špatně informováni o možnosti stipendií, protože většina (327) uvedla, že dostává ve formě stipendií méně než 500 Kč měsíčně. Na druhou stranu ale při zkoumání možnosti získat asi nejběžnější stipendium, stipendium ubytovací, se ukázalo, že 179 studentů z již zmíněných 327 bydlí doma, tudíž za školou zřejmě nedojíždí z jiného kraje ani okresu a nárok na toto stipendium zřejmě nemají. To, že se objevili i studenti, co na stipendiích dostávají opravdu hodně, mne příliš nepřekvapilo. Bavila jsem se i s takovou slečnou, která pomáhá své univerzitě v knihovně a výplatu dostává právě ve formě stipendia. Stipendium jí je sice vypláceno za větší časový úsek, ale byla tak laskavá, že jej rozpočítala na měsíce a spolu s dalšími stipendii, které pobírá, dosáhla částky větší než je 10 001 Kč. Výši měsíčních stipendií a počet studentů ukazuje Tab. 8. Tab. 8: Studenti a jejich stipendia (zdroj: vlastní, 2013)

Měsíční výše stipendia 0 – 500 Kč 501 – 1 000 Kč 1 001 – 1 500 Kč 1 501 – 2 000 Kč 2 001 – 2 500 Kč 2 501 – 3 000 Kč 3 001 – 3 500 Kč 3 501 – 4 000 Kč 4 001 – 4 500 Kč 4 501 – 5 000 Kč 5 001 – 5 500 Kč 5 501 – 6 000 Kč 6 001 – 6 500 Kč 6 501 – 7 000 Kč 7 001 – 7 500 Kč

Počet respondentů 327 163 21 10 8 3 2 1 0 1 2 1 0 0 0

34

7 501 – 8 000 Kč 8 001 – 8 500 Kč 8 501 – 9 000 Kč 9 001 – 9 500 Kč 9 501 – 10 000 Kč 10 001 Kč a více

2 0 0 0 1 4

5.2.3 Práce, brigády a přivýdělky Poměr pracujících nebo na brigádách si přivydělávajících studentů oproti těm, co si nepřivydělávají, byl téměř vyrovnaný. Při škole si přivydělává 290 studentů a 256 nikoliv. Například ze studentů sedmého semestru pracují všichni tři respondenti. Poměr pracujících a nepracujících mužů byl rovných 50 % na 50 %. U žen se ukázalo, že jich pracuje o trochu více než polovina, konkrétně 225 žen oproti 191 nepracujícím. Studenti měli možnost zvolit více možností odpovědí, jak si přivydělávají, na základě jaké smlouvy pracují. Z 290 pracujících studentů bylo zaznamenáno 327 odpovědí, které znázorňuje Obr. 2. Jako nejčastěji zastoupená se samozřejmě ukázala dohoda o provedení práce. Tato smlouva je nejvýhodnější jak pro zaměstnance, tak i pro zaměstnavatele především z pohledu (ne)placení sociálního a zdravotního pojištění. Odpovědí ostatní studenti mysleli především práci bez smlouvy, z nichž pět rovnou napsalo, že se jedná o doučování. Práci na plný úvazek samozřejmě uváděli převážně studenti kombinované formy studia. Přesto ne všichni z dálkového studia pracují, šest studentů uvedlo, že nepracuje ani si nepřivydělává.

35

Obr. 2: Respondenti a jejich způsoby přivýdělku (zdroj: vlastní, 2013) Měsíční výši výdělku zobrazuje Tab. 9. Samozřejmě odpovídali pouze ti studenti, kteří již dříve uvedli, že při studiu pracují nebo mají brigádu. Nejvíce respondentů uvedlo, že si vydělá 3 001 Kč až 4 000 Kč. Potvrdilo se, že větší město znamená větší výdělek. Studenti s měsíčním výdělkem nad 10 001 Kč jsou z kraje Praha v počtu 23 respondentů, dále šest respondentů s tímto příjmem z kraje Jihomoravského a pět z kraje Moravskoslezského. S tímto výdělkem bylo 28 studentům prezenční formy a 16 kombinované. Největší zastoupení si získal semestr šestý s 17 respondenty s příjmem nad 10 001 Kč. Tab. 9: Studenti a jejich výše výdělků (zdroj: vlastní, 2013)

Měsíční výdělek 0 – 1 000 Kč 1 001 – 2 000 Kč 2 001 – 3 000 Kč 3 001 – 4 000 Kč 4 001 – 5 000 Kč 5 001 – 6 000 Kč 6 001 – 7 000 Kč 7 001 – 8 000 Kč 8 001 – 9 000 Kč 9 001 – 10 000 Kč 10 001 Kč a více

Počet respondentů 22 39 47 56 29 15 12 14 6 6 44

36

5.2.4 Studentské úvěry a půjčky V dotazníku jsem se ptala, zda studenti vědí o možnosti financování svého studia pomocí studentských úvěrů. 51 % studentů (280) o této možnosti nevědělo a 266 studentů ano. I poměr mezi jednotlivými kraji, ve věkových skupinách, formě studia, semestru i pohlaví byl téměř 50 % na 50 %. Ženy se ale ukázaly jako o trochu informovanější, o studentském úvěru neslyšelo poprvé 210 žen oproti 206. Mužů znalo studentský úvěr 56 a 74 nikoliv. Následovala otázka mířená na ty, kdo o studentském úvěru již věděli. Otázka zněla, zda využili v průběhu studia studentský úvěr. Studentský úvěr využilo 10 studentů (a 256 ne). Všech těchto deset studentů studuje prezenční formou. Čtyři respondenti studují v Praze, čtyři v Jihomoravském kraji a po jednom v krajích Olomouckém a Moravskoslezském. Práci nebo alespoň brigádu má pět z těch studentů, co si pomohli s financováním studia studentským úvěrem. Celkové osobní měsíční příjmy ve výši 0 až 3 000 Kč uvedlo pět studentů, co využilo studentský úvěr, celkové osobní měsíční výdaje ve stejné výši přiznali čtyři studenti. Dva ze studentů studují soukromou školu, kde platí školné ve výši 4 001 Kč až 6 000 Kč měsíčně. Studentský úvěr využilo osm žen a dva muži. Zajímalo mne i to, od koho by si studenti případně půjčili, kdyby potřebovali finanční výpomoc v době studia. Jak je vidět na Obr. 3, uvedlo 90 % (489) respondentů, že by se obrátili na rodinu, 23 by si šlo půjčit od banky, 18 by se zeptalo přátel nebo známých. V ostatních odpovědích se vyskytla kombinace rodiny a banky, třikrát odpověď nevím a dále také, že by raději šli pracovat, přerušili studium, jeli pracovat do zahraničí a podobné individuální odpovědi, které naprosto vylučovali možnost si půjčit od kohokoliv.

37

Obr. 3: Od koho by si studenti půjčili (zdroj: vlastní, 2013)

5.3 Výdaje Výdajům se věnovaly otázky 14 – 24. Otázka na celkové osobní měsíční výdaje dokázala, že studenti šetří, kde se dá. Stejně jako u celkových osobních měsíčních příjmů bylo nejčastěji uváděno, že jsou celkové osobní měsíční výdaje studentů minimální. Studentů s měsíčními výdaji vyššími než 24 001 Kč bylo 11, devět mužů a dvě ženy. Sedm ze studentů s těmito výdaji si vydělává měsíčně více než 10 001 Kč. Tab. 10: Studenti a jejich celkové osobní měsíční výdaje (zdroj: vlastní, 2013)

Měsíční výdělek 0 – 3 000 Kč 3 001 – 6 000 Kč 6 001 – 9 000 Kč 9 001 – 12 000 Kč 12 001 – 15 000 Kč 15 001 – 18 000 Kč 18 001 – 21 000 Kč 21 001 – 24 000 Kč 24 001 Kč a více

Počet respondentů 198 176 106 30 10 8 5 2 11

5.3.1 Školné Jak je patrné z Obr. 4 školné neplatí pouze studenti soukromých škol. Školné platící studenti veřejné školy se v dotazníkovém šetření vyskytli dvanáctkrát, školné platících studentů soukromých škol bylo 32 a školné neplatící studenti byli zastoupeni 502 respondenty. Nejvíce studentů platících školné studuje v kraji Praha, soukromé školy 38

zde studuje 20 respondentů a veřejnou školu, kde platí školné, navštěvují v Praze čtyři studenti. Školné platící studenti veřejných škol kromě Prahy studují také v Plzeňském, Ústeckém, Královéhradeckém, Moravskoslezském, Zlínském kraji a na Vysočině po jednom studentovi a dva studenti z mého anketního šetření v Jihomoravském kraji. Někomu si zkrátka za vzdělání rád připlatí, devíti studentům soukromých škol finančně pomáhá rodina částkou vyšší než 10 001 Kč měsíčně. Studentů platících školné a zároveň si vydělávajících bylo na soukromých školách 23 a na veřejných 6. Oproti tomu studenti platící školné, ale nevydělávající, byli zastoupeni devětkrát pro případ soukromých škol a šestkrát ze škol veřejných. Respondentů vydělávající si měsíčně více než 10 001 Kč bylo 11 ze soukromých škol a 3 ze školy veřejné platící školné. Soukromé školy s platbou školného studuje z respondentů 10 mužů a 22 žen, veřejnou školu s platbou školného 4 muži a 8 žen. Devátý a vyšší semestr studují tři respondenti platící školné na soukromé škole a dva platící školné na veřejné vysoké škole.

Obr. 4: Platba školného (zdroj: vlastní, 2013)

Výši placeného měsíčního školného uvádí Obr. 5. Nejvíce soukromých vysokých škol je v Praze, proto i nejvíce respondentů platících školné studuje v Praze. Školné ve výši 6 001 Kč až 8 000 Kč je zastoupeno pouze v kraji Praha. Ženy investují do svého vzdělání více. Měsíční školné ve výši nad 10 001 Kč platí čtyři ženy a tři muži a školné ve výši 8 001 Kč až 10 000 Kč platí tři ženy, ale žádný muž.

39

Obr. 5: Výše měsíčního školného (zdroj: vlastní, 2013)

5.3.2 Ubytování Na ubytování jsem se v dotazníku ptala dvakrát. Nejprve, kde jsou studenti ubytováni a poté i kolik měsíčně za ubytování utratí. Výsledek odpovědí na druhou otázku vidíme na Obr. 6. Nejvíce studentů 48 % (266) bydlí doma. To znamená buď u rodičů, nebo ve vlastním. Myslím si, že většina rodičů si od svých potomků nenechá zaplatit spravedlivou částku za ubytování a mnozí je nechávají bydlet doma přímo zadarmo. Kromě nižších výdajů za ubytování to má stejný dopad také na výdaje za stravu a dojíždění. Z obrázku je také patrné, že koleje ztrácí na oblibě oproti privátu. Ceny jsou podobné, ale komfort nesrovnatelný. Koleje studentům připadají nepěkné, nepohodlné a neposkytují příliš soukromí. Na kolejích je ubytováno 100 z respondentů a 167 na privátu. U příbuzných, kamarádů a známých je ubytováno při studiu 11 respondentů. Zde je opět otázkou, kolik a zda vůbec si nechají od hosta studenta zaplatit. Jinou odpověď uvedli dva studenti, kteří kombinují více možností ubytování. Konkrétně šlo o převážné ubytování doma doplněné občasným u kamarádů a příbuzných a o kombinaci koleje a pohodlí domova v závislosti na tom, zda je pracovní den nebo víkend a zároveň škola.

40

Obr. 6: Ubytování studentů (zdroj: vlastní, 2013)

Výdaje za ubytování jsou uvedeny v Tab. 11. Částka do 500 Kč měsíčně je způsobena především ubytováním doma u rodičů. Na druhém konci škály máme výdaje ve výši 10 001 Kč a více za měsíc ubytování. Tuto sumu uvedlo 11 respondentů, sedm mužů a čtyři ženy. Sedm ze studentů platících za ubytování nejvíce studuje v Praze. Více než 25 let bylo šesti studentům platícím za ubytování více než 10 001 Kč měsíčně. Tab. 11: Měsíční výdaje za ubytování (zdroj: vlastní, 2013)

Měsíční výdaje za ubytování 0 – 500 Kč 501 – 1 000 Kč 1 001 – 1 500 Kč 1 501 – 2 000 Kč 2 001 – 2 500 Kč 2 501 – 3 000 Kč 3 001 – 3 500 Kč 3 501 – 4 000 Kč 4 001 – 4 500 Kč 4 501 – 5 000 Kč 5 001 – 5 500 Kč 5 501 – 6 000 Kč 6 001 – 6 500Kč 6 500 – 7 000 Kč 7 001 – 7 500 Kč 7 501 – 8 000 Kč 8 001 – 8 500 Kč

Počet respondentů 249 6 9 16 74 92 36 20 6 3 4 6 3 4 2 1 1

41

8 500 – 9 000 Kč 9 001 – 9 500 Kč 9 501 – 10 000 Kč 10 001 Kč a více

2 1 0 11

5.3.3 Doprava Tab. 12 ukazuje měsíční výdaje za dopravu. Za dopravu utrácí více muži než ženy. Tři muži uvedli, že měsíčně zaplatí za dopravu za studiem více než 10 001 Kč, stejnou částku uvedla jedna žena. Může to být způsobeno i mužskou zálibou v automobilech, pravděpodobně jezdí automobilem a výdaje za benzín nebo naftu jsou vyšší než výdaje za hromadnou dopravu. Tab. 12: Měsíční výdaje za dopravu (zdroj: vlastní, 2013)

Měsíční výdaje za dopravu 0 – 500 Kč 501 – 1 000 Kč 1 001 – 1 500 Kč 1 501 – 2 000 Kč 2 001 – 2 500 Kč 2 501 – 3 000 Kč 3 001 – 3 500 Kč 3 501 – 4 000 Kč 4 001 – 4 500 Kč 4 501 – 5 000 Kč 5 001 – 5 500 Kč 5 501 – 6 000 Kč 6 001 – 6 500Kč 6 500 – 7 000 Kč 7 001 – 7 500 Kč 7 501 – 8 000 Kč 8 001 – 8 500 Kč 8 500 – 9 000 Kč 9 001 – 9 500 Kč 9 501 – 10 000 Kč 10 001 Kč a více

Počet respondentů 188 196 84 39 22 5 2 2 2 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 1 4

Počet mužů

Počet žen 41 42 20 8 10 0 0 2 2 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 1 3

147 154 64 31 12 5 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1

5.3.4 Strava Podobně jako koleje, dopadla i menza. Studenti se jí spíše vyhýbají. Kvalitu nehodnotí kladně a o komfortu ani nemůže být řeč. Menzu navštěvuje 219 studentů výjimečně, 185 vůbec ne. Pouhých 25 studentů se chodí do menzy stravovat denně a 117 téměř 42

každý den. Tyto skutečnosti jsou graficky znázorněny v Obr. 7. Studenti, kteří nenavštěvují menzu často, mohou jíst levněji doma nebo dráže v restauraci.

Obr. 7: Návštěvnost menzy studenty (zdroj: vlastní, 2013)

Měsíční výdaje za stravu uvádí Tab. 13. Za stravování jsou ochotni zaplatit větší sumy spíše muži. Může to být způsobeno tím, že sami potraviny nenakupují a neznají jejich hodnotu. Pravděpodobně si vaří a připravují jídlo méně často než ženy a navštěvují častěji stravovací zařízení. Tab. 13: Studenti a jejich výdaje za stravu (zdroj: vlastní, 2013)

Výdaje za stravu 0 – 500 Kč 501 – 1 000 Kč 1 001 – 1 500 Kč 1 501 – 2 000 Kč 2 001 – 2 500 Kč 2 501 – 3 000 Kč 3 001 – 3 500 Kč 3 501 – 4 000 Kč 4 001 – 4 500 Kč 4 501 – 5 000 Kč 5 001 – 5 500 Kč 5 501 – 6 000 Kč 6 001 – 6 500Kč 6 500 – 7 000 Kč 7 001 – 7 500 Kč 7 501 – 8 000 Kč 8 001 – 8 500 Kč 8 500 – 9 000 Kč

Počet respondentů 122 106 65 77 55 45 16 19 10 10 2 3 2 3 2 3 1 0

Počet mužů

Počet žen

11 22 12 18 21 13 6 8 3 5 1 1 1 2 1 1 0 0

111 84 53 59 34 32 10 11 7 5 1 2 1 1 1 2 1 0

43

9 001 – 9 500 Kč 9 501 – 10 000 Kč 10 001 Kč a více

0 0 5

0 0 4

0 0 1

5.3.5 Učební potřeby Tři studenti platící více než 10 001 Kč měsíčně za učební materiály a služby jsou studenty soukromých vysokých škol platící školné vyšší než 10 001 Kč měsíčně. Dva z těchto studentů byli muži. Tab. 14 ukazuje počet respondentů podle měsíčních výdajů za učební potřeby. Studenti očividně šetří i na učebních potřebách, jelikož nejvíce zastoupen byl měsíční výdaj do 500 Kč. Tab. 14: Studenti a jejich měsíční výdaje za učební potřeby (zdroj: vlastní, 2013)

Výdaje za učební potřeby 0 – 500 Kč 501 – 1 000 Kč 1 001 – 1 500 Kč 1 501 – 2 000 Kč 2 001 – 2 500 Kč 2 501 – 3 000 Kč 3 001 – 3 500 Kč 3 501 – 4 000 Kč 4 001 – 4 500 Kč 4 501 – 5 000 Kč 5 001 – 5 500 Kč 5 501 – 6 000 Kč 6 001 – 6 500Kč 6 500 – 7 000 Kč 7 001 – 7 500 Kč 7 501 – 8 000 Kč 8 001 – 8 500 Kč 8 500 – 9 000 Kč 9 001 – 9 500 Kč 9 501 – 10 000 Kč 10 001 Kč a více

Počet respondentů 462 62 12 1 1 2 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 1 0 0 1 3

Počet mužů

Počet žen 111 10 4 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 1 0 0 1 2

351 52 8 1 1 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1

5.3.6 Sportovní a kulturní aktivity Měsíční výdaje za sportovní a kulturní aktivity ukazuje Tab. 15. Větší výdaje v této oblasti mají muži, kteří mají zkrátka sport raději. Pět mužů utratí měsíčně více než

44

10 001 Kč za sport a kulturu, žena jediná. Jeden muž z respondentů utrácí měsíčně 7 501 – 8 000 Kč a žena žádná a stejný poměr je i u 5 001 – 5 500 Kč. Tab. 15: Studenti a jejich měsíční výdaje za sportovní a kulturní aktivity (zdroj: vlastní, 2013)

Výdaje za sportovní a kulturní aktivity 0 – 500 Kč 501 – 1 000 Kč 1 001 – 1 500 Kč 1 501 – 2 000 Kč 2 001 – 2 500 Kč 2 501 – 3 000 Kč 3 001 – 3 500 Kč 3 501 – 4 000 Kč 4 001 – 4 500 Kč 4 501 – 5 000 Kč 5 001 – 5 500 Kč 5 501 – 6 000 Kč 6 001 – 6 500Kč 6 500 – 7 000 Kč 7 001 – 7 500 Kč 7 501 – 8 000 Kč 8 001 – 8 500 Kč 8 500 – 9 000 Kč 9 001 – 9 500 Kč 9 501 – 10 000 Kč 10 001 Kč a více

Počet respondentů

Počet mužů

311 150 37 22 11 3 2 0 2 0 1 0 0 0 0 1 0 0 0 0 6

Počet žen 58 36 12 10 5 1 0 0 1 0 1 0 0 0 0 1 0 0 0 0 5

253 114 25 12 6 2 2 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1

5.3.7 Další výdaje Posledními zkoumanými výdaji byly ostatní měsíční výdaje, které obvykle již nesouvisí přímo se studiem. Může se jednat o nákup čehokoliv pro osobní potřebu, oblečení, kosmetiky, cigaret, ale také platby za mobilní služby nebo pojištění. Opět se jako více utrácející projevili muži, šest mužů přiznalo další měsíční výdaje větší než 10 001 Kč. Tab. 16: Studenti a jejich další měsíční výdaje (zdroj: vlastní, 2013)

Další měsíční výdaje 0 – 500 Kč 501 – 1 000 Kč 1 001 – 1 500 Kč 1 501 – 2 000 Kč 2 001 – 2 500 Kč 2 501 – 3 000 Kč 3 001 – 3 500 Kč

Počet respondentů 137 169 94 52 29 19 11

Počet mužů

Počet žen 32 32 26 10 8 5 3

105 137 68 42 21 14 8

45

3 501 – 4 000 Kč 4 001 – 4 500 Kč 4 501 – 5 000 Kč 5 001 – 5 500 Kč 5 501 – 6 000 Kč 6 001 – 6 500Kč 6 500 – 7 000 Kč 7 001 – 7 500 Kč 7 501 – 8 000 Kč 8 001 – 8 500 Kč 8 500 – 9 000 Kč 9 001 – 9 500 Kč 9 501 – 10 000 Kč 10 001 Kč a více

4 7 5 4 1 4 1 0 1 0 0 1 0 7

1 2 2 0 0 2 0 0 0 0 0 1 0 6

3 5 3 4 1 2 1 0 1 0 0 0 0 1

5.4 Výsledek Svoji obvyklou finanční situaci hodnotí 51 % respondentů jako vyrovnanou, 28 % studentů uvedlo, že jejich příjmy převyšují výdaje a 21 % má výdaje vyšší než příjmy. Toto je graficky zpracováno v Obr. 8. Nejhůře se svými financemi zachází studenti v Ústeckém kraji, pouzí dva studenti uvedli, že mají příjmy vyšší než výdaje, pěti studentům se příjmy a výdaje rovnají a osm studentů má výdaje vyšší než příjmy. Brigáda by byla řešením, 59 ze studentů, co uvedli, že jejich výdaje převyšují příjmy, nemají práci ani jinou formu přivýdělku, 54 ze studentů s výdaji vyššími než příjmy si přivydělává. Studenti, co využili studentský úvěr, uvádí svoji finanční situaci v šesti případech jako deficitní, ve třech jako vyrovnanou a pouhý jeden student uvedl, že jsou jeho příjmy vyšší než výdaje. Z těch studentů, co mají výdaje vyšší než příjmy, se v menze vůbec nestravuje 45 a pouze výjimečně 43. Muži uvedli příjmy převyšující výdaje čtyřicetkrát, vyrovnané příjmy a výdaje zmínily v 69 případech a výdaje vyšší než příjmy v 21 případech. 115 žen uvedlo, že jejich příjmy obvykle převyšují výdaje, rovnající se příjmy a výdaje má 209 respondentek a výdaje vyšší než příjmy uvedlo 92 žen.

46

Obr. 8: Finanční situace studentů (zdroj: vlastní, 2013)

6 Závěr Bakalářská práce byla věnována možnostem dosažení vyváženého studentského rozpočtu. V teoretické části jsem se podívala na jednotlivé příjmy a výdaje studentů vysokých škol. Praktickou částí bylo vyhodnocení provedeného anketního šetření. Tohoto průzkumu se zúčastnilo 546 studentů českých vysokých škol bakalářských studijních programů v denní i dálkové formě, soukromých i veřejných škol. Vyváženého rozpočtu dosahuje 51 % z respondentů dotazníku, který je k vidění v příloze. 21 % studentů má finanční problémy v podobě výdajů vyšších než jsou jejich příjmy. S celkovým osobním měsíčním příjmem do 3 000 Kč musí vyjít 168 studentů z 546 dotazovaných. Studenti jsou zvyklý se omezovat. Každému studentovi doporučuji sehnat si pravidelný příjem i v době studia. Nejvýhodnější je práce na základě dohody o provedení práce, z které se do výdělku 10 000 Kč za měsíc neodvádí sociální ani zdravotní pojištění. Dále je vhodné šetřit na správných místech. Studentům je poskytováno mnoho výhod, stačí jim trochu věnovat pozornost. Můžete mít zřízen běžný účet bez poplatku za vedení, výhodný mobilní tarif, slevu do optiky nebo na vstupy do muzeí, divadel, na hudební festivaly i sportovní akce. Při nedostatku financí je potřeba si uvědomit své priority a vzdát se zbytečností. Například omezit kouření, návštěvy barů či nákupy 47

kosmetiky. Ušetřit lze i na nejnutnějších atributech. Stravování v menze vychází opravdu levně, dejte mu šanci. Ušetřit na jídle můžete s pomocí rodiny, kdy si budete na kolej nebo privát vozit uvařené jídlo z domova a tam si jej pouze ohřát. Vyplatí se i promyšleně nakupovat suroviny na přípravu pokrmů a vařit si sám. Studentské úvěry jsou známé 49 % studentů, je tedy v této oblasti co dohánět. Pokud by si museli respondenti na studium půjčit, obrátili by se v 90 % na svoji rodinu. Čtyři procenta studentů by se s důvěrou obrátili na banku a tři procenta na své přátele nebo známé.

48

Seznam použitých zkratek ČR

Česká republika

ČS

Česká spořitelna

ČSOB

Československá obchodní banka

ČVUT

České vysoké učení technické

ČZU

Česká zemědělská univerzita

DPČ

Dohoda o pracovní činnosti

DPH

Daň z přidané hodnoty

DPP

Dohoda o provedení práce

EU

Evropská unie

FF JČU

Filozofická fakulta Jihočeské univerzity

JČU

Jihočeská univerzita

LS

Letní semestr

MENDELU

Mendelova univerzita

MUNI

Masarykova univerzita

OSU

Ostravská univerzita

OSVČ

Osoba samostatně výdělečně činná

p. a.

Per annum - ročně

PrF UK

Právnická fakulta Univerzity Karlovy

SVŠ

Soukromá vysoká škola

UHK

Univerzita Hradec Králové

UJEP

Univerzita Jana Evangelisty Purkyně

UK

Univerzita Karlova

49

UP

Univerzita Palackého

UPCE

Univerzita Pardubice

UPOL

Univerzita Palackého Olomouc

UTB

Univerzita Tomáše Bati

VOŠ

Vyšší odborná škola

VŠ

Vysoká škola

VŠB

Vysoká škola báňská

VŠB-TU

Vysoká škola báňská – technická univerzita

VŠE

Vysoká škola ekonomická

VŠCHT

Vysoká škola chemicko-technologická

VŠMIE

Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky

VŠP

Vysoká škola podnikání

VŠPJ

Vysoká škola polytechnická Jihlava

VUT

Vysoké učení technické

ZČU

Západočeská univerzita

ZS

Zimní semestr

50

Seznam obrázků Obr. 1: Respondenti podle studované školy (zdroj: vlastní, 2013) ................................. 31 Obr. 2: Respondenti a jejich způsoby přivýdělku (zdroj: vlastní, 2013) ........................ 36 Obr. 3: Od koho by si studenti půjčili (zdroj: vlastní, 2013) .......................................... 38 Obr. 4: Platba školného (zdroj: vlastní, 2013) ................................................................ 39 Obr. 5: Výše měsíčního školného (zdroj: vlastní, 2013) ................................................ 40 Obr. 6: Ubytování studentů (zdroj: vlastní, 2013) .......................................................... 41 Obr. 7: Návštěvnost menzy studenty (zdroj: vlastní, 2013) ........................................... 43 Obr. 8: Finanční situace studentů (zdroj: vlastní, 2013) ................................................. 47

Seznam tabulek Tab. 1: Ubytovací stipendia (zdroj: Raková, 2011, vlastní zpracování) ......................... 13 Tab. 2: Školné na soukromých vysokých školách (zdroj: www.vsem.cz, 2013, vlastní zpracování)...................................................................................................................... 22 Tab. 3: Ceny kolejí (zdroj: Raková, 2011, vlastní zpracování) ...................................... 24 Tab. 4: Studenti podle semestrů studia (zdroj: vlastní, 2013) ........................................ 32 Tab. 5: Studenti podle věku (zdroj: vlastní, 2013) ......................................................... 32 Tab. 6: Studenti podle celkových osobních měsíčních příjmů (zdroj: vlastní, 2013) .... 33 Tab. 7: Studenti podle finanční podpory rodiny (zdroj: vlastní, 2013) .......................... 33 Tab. 8: Studenti a jejich stipendia (zdroj: vlastní, 2013) ................................................ 34 Tab. 9: Studenti a jejich výše výdělků (zdroj: vlastní, 2013) ......................................... 36 Tab. 10: Studenti a jejich celkové osobní měsíční výdaje (zdroj: vlastní, 2013) ........... 38 Tab. 11: Měsíční výdaje za ubytování (zdroj: vlastní, 2013) ......................................... 41 Tab. 12: Měsíční výdaje za dopravu (zdroj: vlastní, 2013) ............................................ 42 Tab. 13: Studenti a jejich výdaje za stravu (zdroj: vlastní, 2013) .................................. 43 Tab. 14: Studenti a jejich měsíční výdaje za učební potřeby (zdroj: vlastní, 2013) ....... 44 Tab. 15: Studenti a jejich měsíční výdaje za sportovní a kulturní aktivity (zdroj: vlastní, 2013) ............................................................................................................................... 45 Tab. 16: Studenti a jejich další měsíční výdaje (zdroj: vlastní, 2013) ............................ 45

Seznam příloh Příloha A: Dotazník (zdroj: vlastní, 2013)……………………………………………54

51

Seznam použité literatury FILIP, M. Osobní a rodinné bohatství: Kam s penězi. Praha: C. H. Beck, 2006, ISBN 80-7179532-2 KOLEKTIV AUTORŮ. Slabikář finanční gramotnosti. Praha: COFET, 2009. ISBN 80-2544207-4 LAMMING, Richard. JOHN BESSANT. Macmillanův slovník podnikání a managmentu. Praha: Management Press, 1995. ISBN 80-85603-47-0 MANKIW, N. Gregory. Zásady ekonomie. Praha: Grada publishing, 2009. ISBN 80-7169-891-1 NERADOVÁ, ING., Zuzana. KOMERČNÍ BANKA, a.s. Produkty Komerční banky. Praha, 2010. PŮLPÁN, Karel, Eva DUCHÁČKOVÁ, Petr MUSÍLEK, Stanislava PŮLPÁNOVÁ a Jitka VESELÁ. Slovník bankovnictví, pojišťovnictví a kapitálových trhů. Praha: Public History, 1998. ISBN 80-902193-2-2 RAKOVÁ, M. Studentské koleje: Peklo a nepořádek, nebo komfort a nekonečná party?. Studenta. 2011. Dostupné z: http://www.studenta.cz/studentske-koleje-peklo-a-neporadek-nebokomfort-a-nekonecna-party/magazin/article/565 SAMUELSON, Paul A. a William D. NORDHAUS. Ekonomie. Praha: NS Svoboda, 2007. ISBN 978-80-205-0590-3 SYROVÝ, P. a M. NOVOTNÝ. Osobní a rodinné finance. Praha: Grada Publishing, 2003. ISBN 80-247-0478-1 Cenový věstník. Ministerstvo financí [online]. 2012 [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/cenovy-vestnik_2012-13.pdf Dohoda o provedení práce 2013. Flek.cz [online]. 2013 [cit. 2013-05-09]. Dostupné z: http://flek.cz/clanky/zakonik-prace/dohoda-o-provedeni-prace-2013 Dohoda o provedení práce. Studentské finance: Víme, co vám ve škole neřeknou [online]. 2013 [cit. 2013-05-09]. Dostupné z: http://student.finance.cz/pracedane/informace/zamestnani/dohoda-o-provedeni-prace/ GEBAUEROVÁ, K. Sociální stipendia pro vysokoškoláky - o co jde?. VysokeSkoly.cz [online]. 2007 [cit. 2013-04-21]. Dostupné z: http://www.vysokeskoly.cz/clanek/socialni-stipendia-provysokoskolaky-o-co-jde Jak se daní dohody?. Finanční noviny [online]. 2013 [cit. 2013-05-09]. Dostupné z: http://www.financninoviny.cz/zpravy/jak-se-dani-dohody/888972 Katalog studentských účtů pro studenty VŠ a SŠ. Euroekonom.cz [online]. 2013 [cit. 2013-0509]. Dostupné z: http://www.euroekonom.cz/banky-student.php 52

Nebojte si říct vaší škole o peníze! Stipendia na VŠ. Študák [online]. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.studak.cz/nebojte-si-rict-vasi-skole-o-penize-stipendia-na-vs/ Opencard: Karta pro vaše pohodlí [online]. 2013 [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://opencard.praha.eu/jnp/cz/home/index.html OSVČ, podnikání, podnikatel. Jak podnikat [online]. 2012 [cit. 2013-05-09]. Dostupné z: http://www.jakpodnikat.cz/podnikani-osvc-podnikatel.php Podnikání při studiu: živnostenský list. Finance.cz [online]. 2010 [cit. 2013-05-09]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/285568-podnikani-pri-studiu-zivnostensky-list/ Rozpis rozpočtu vysokých škol na rok 2013. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. 2013 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/file/26975 Srovnání školného SVŠ. Www.vsem.cz [online]. 2011 [cit. 2013-05-09]. Dostupné z: http://www.vsem.cz/srovnani-skolneho-svs.html Stravování studentů: přecpaná menza, nebo polední menu v restauraci?. Studenta.cz [online]. 2010 [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: http://www.studenta.cz/stravovani-studentu-precpanamenza-nebo-poledni-menu-v-restauraci/magazin/article/397 Studentské půjčky: srovnání nabídek největších bank. VysokeSkoly.cz [online]. 2012 [cit. 201305-09]. Dostupné z: http://www.vysokeskoly.cz/clanek/studentske-pujcky-srovnani-nabideknejvetsich-bank ŠEVČÍKOVÁ, I. Kdo má nárok na sirotčí důchod?. In: Měšec.cz [online]. 2007 [cit. 2013-0504]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/clanky/kdo-ma-narok-na-sirotci-duchod/ Školné na vysokých školách v Česku!. Študák [online]. 2010 [cit. 2013-05-09]. Dostupné z: http://www.studak.cz/skolne-na-vysokych-skolach-v-cesku/ Školné na vysokých školách, změny. Aktuálně.cz [online]. 2011 [cit. 2013-05-09]. Dostupné z: http://wiki.aktualne.centrum.cz/finance/skolne-na-vysokych-skolach-zmeny/ Vysoká škola polytechnická Jihlava [online]. 2013 [cit. 2013-05-09]. Dostupné z: https://www.vspj.cz/ Výživné. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Alimenty ZÁKON č. 262. In: 2006. 2006. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/ppropo.php?ID=z262_2006_2#par34 Zápisné na vysokých školách od září nebude. Nestihne se. Aktuálně.cz [online]. 2012 [cit. 201305-09]. Dostupné z: http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=743414

53

Příloha 1. Studovaná škola: 2. Kraj, kde se studovaná škola nachází:  Praha  Středočeský kraj  Jihočeský kraj  Plzeňský kraj  Karlovarský kraj  Ústecký kraj  Liberecký kraj  Královéhradecký kraj  Pardubický kraj  Kraj Vysočina  Jihomoravský kraj  Olomoucký kraj  Moravskoslezský kraj  Zlínský kraj 3. Forma studia:  denní/prezenční  dálková/kombinovaná 4. Semestr studia:  1.  2.  3.  4.  5.  6.  7.  8.  9. a vyšší 5. Jakou částku dostáváte měsíčně od rodiny? (Rodiče, prarodiče atd. případně sirotčí důchod.)  0 – 500 Kč  501 – 1 000 Kč  1 001 – 1 500 Kč  1 501 – 2 000 Kč  2 001 – 2 500 Kč  2 501 – 3 000 Kč  3 001 – 3 500 Kč  3 501 – 4 000 Kč  4 001 – 4 500 Kč 54

           

4 501 – 5 000 Kč 5 001 – 5 500 Kč 5 501 – 6 000 Kč 6 001 – 6 500Kč 6 501 – 7 000 Kč 7 001 – 7 500 Kč 7 501 – 8 000 Kč 8 001 – 8 500 Kč 8 500 – 9 000 Kč 9 001 – 9 500 Kč 9 501 – 10 000 Kč 10 001 Kč a více

6. Pracujete/máte brigádu při studiu?  Ano  Ne 7. Jak si při studiu vyděláváte? Jaký je váš pracovněprávní vztah?  Práce na plný úvazek  Práce na částečný úvazek  Dohoda o provedení práce  Dohoda o pracovní činnosti  Podnikání/živnostenský list  Jiné: 8. Kolik si vyděláte za měsíc?  0 – 1 000 Kč  1 001 – 2 000 Kč  2 001 – 3 000 Kč  3 001 – 4 000 Kč  4 001 – 5 000 Kč  5 001 – 6 000 Kč  6 001 – 7 000 Kč  7 001 – 8 000 Kč  8 001 – 9 000 Kč  9 001 – 10 000 Kč  10 001 Kč a více 9. Jakou částku dostanete měsíčně jako stipendium? (Všechny druhy stipendií dohromady.)  0 – 500 Kč  501 – 1 000 Kč  1 001 – 1 500 Kč  1 501 – 2 000 Kč  2 001 – 2 500 Kč  2 501 – 3 000 Kč  3 001 – 3 500 Kč  3 501 – 4 000 Kč 55

            

4 001 – 4 500 Kč 4 501 – 5 000 Kč 5 001 – 5 500 Kč 5 501 – 6 000 Kč 6 001 – 6 500Kč 6 501 – 7 000 Kč 7 001 – 7 500 Kč 7 501 – 8 000 Kč 8 001 – 8 500 Kč 8 500 – 9 000 Kč 9 001 – 9 500 Kč 9 501 – 10 000 Kč 10 001 Kč a více

10. Víte o možnosti financování studia pomocí studentského úvěru?  Ano  Ne 11. Využili jste v průběhu studia studentský úvěr?  Ano  Ne 12. Kdybyste si potřebovali na studium půjčit, na koho se obrátíte?  Rodina  Přátelé, známí  Banka  Jiné: 13. Jaké jsou vaše celkové osobní měsíční příjmy? (Mzda, brigády, kapesné, stipendia,…)  0 – 3 000 Kč  3 001 – 6 000 Kč  6 001 – 9 000 Kč  9 001 – 12 000 Kč  12 001 – 15 000 Kč  15 001 – 18 000 Kč  18 001 – 21 000 Kč  21 001 – 24 000 Kč  24 001 Kč a více 14. Platíte školné?  Ano, studuji soukromou školu  Ano, studuji veřejnou školu  Ne 15. Kolik platíte měsíčně za školné?  0 – 2 000 Kč  2 001 – 4 000 Kč 56

   

4 001 – 6 000 Kč 6 001 – 8 000 Kč 8 001 – 10 000 Kč 10 001 Kč a více

16. Kde jste při studiu ubytovaní?  Doma  U příbuzných, kamarádů, známých  Kolej  Privát  Jiné: 17. Kolik platíte měsíčně za ubytování?  0 – 500 Kč  501 – 1 000 Kč  1 001 – 1 500 Kč  1 501 – 2 000 Kč  2 001 – 2 500 Kč  2 501 – 3 000 Kč  3 001 – 3 500 Kč  3 501 – 4 000 Kč  4 001 – 4 500 Kč  4 501 – 5 000 Kč  5 001 – 5 500 Kč  5 501 – 6 000 Kč  6 001 – 6 500Kč  6 501 – 7 000 Kč  7 001 – 7 500 Kč  7 501 – 8 000 Kč  8 001 – 8 500 Kč  8 500 – 9 000 Kč  9 001 – 9 500 Kč  9 501 – 10 000 Kč  10 001 Kč a více 18. Stravujete se v menze?  Ano, denně  Ano, téměř denně  Jen výjimečně  Vůbec ne 19. Kolik platíte měsíčně za stravu?  0 – 500 Kč  501 – 1 000 Kč  1 001 – 1 500 Kč  1 501 – 2 000 Kč  2 001 – 2 500 Kč  2 501 – 3 000 Kč 57

              

3 001 – 3 500 Kč 3 501 – 4 000 Kč 4 001 – 4 500 Kč 4 501 – 5 000 Kč 5 001 – 5 500 Kč 5 501 – 6 000 Kč 6 001 – 6 500Kč 6 501 – 7 000 Kč 7 001 – 7 500 Kč 7 501 – 8 000 Kč 8 001 – 8 500 Kč 8 500 – 9 000 Kč 9 001 – 9 500 Kč 9 501 – 10 000 Kč 10 001 Kč a více

20. Kolik platíte měsíčně za dopravu za studiem?  0 – 500 Kč  501 – 1 000 Kč  1 001 – 1 500 Kč  1 501 – 2 000 Kč  2 001 – 2 500 Kč  2 501 – 3 000 Kč  3 001 – 3 500 Kč  3 501 – 4 000 Kč  4 001 – 4 500 Kč  4 501 – 5 000 Kč  5 001 – 5 500 Kč  5 501 – 6 000 Kč  6 001 – 6 500Kč  6 501 – 7 000 Kč  7 001 – 7 500 Kč  7 501 – 8 000 Kč  8 001 – 8 500 Kč  8 500 – 9 000 Kč  9 001 – 9 500 Kč  9 501 – 10 000 Kč  10 001 Kč a více 21. Kolik platíte měsíčně za studijní materiály (a služby)? (Skripta, učebnice, tisk, knihovna,…)  0 – 500 Kč  501 – 1 000 Kč  1 001 – 1 500 Kč  1 501 – 2 000 Kč  2 001 – 2 500 Kč  2 501 – 3 000 Kč  3 001 – 3 500 Kč 58

             

3 501 – 4 000 Kč 4 001 – 4 500 Kč 4 501 – 5 000 Kč 5 001 – 5 500 Kč 5 501 – 6 000 Kč 6 001 – 6 500Kč 6 501 – 7 000 Kč 7 001 – 7 500 Kč 7 501 – 8 000 Kč 8 001 – 8 500 Kč 8 500 – 9 000 Kč 9 001 – 9 500 Kč 9 501 – 10 000 Kč 10 001 Kč a více

22. Kolik platíte měsíčně za sportovní a kulturní aktivity?  0 – 500 Kč  501 – 1 000 Kč  1 001 – 1 500 Kč  1 501 – 2 000 Kč  2 001 – 2 500 Kč  2 501 – 3 000 Kč  3 001 – 3 500 Kč  3 501 – 4 000 Kč  4 001 – 4 500 Kč  4 501 – 5 000 Kč  5 001 – 5 500 Kč  5 501 – 6 000 Kč  6 001 – 6 500Kč  6 501 – 7 000 Kč  7 001 – 7 500 Kč  7 501 – 8 000 Kč  8 001 – 8 500 Kč  8 500 – 9 000 Kč  9 001 – 9 500 Kč  9 501 – 10 000 Kč  10 001 Kč a více 23. Kolik měsíčně utratíte za další položky nesouvisející přímo se studiem? (Cigarety, oblečení, kosmetika, mobilní služby, pojištění,…)  0 – 500 Kč  501 – 1 000 Kč  1 001 – 1 500 Kč  1 501 – 2 000 Kč  2 001 – 2 500 Kč  2 501 – 3 000 Kč  3 001 – 3 500 Kč  3 501 – 4 000 Kč 59

            

4 001 – 4 500 Kč 4 501 – 5 000 Kč 5 001 – 5 500 Kč 5 501 – 6 000 Kč 6 001 – 6 500Kč 6 501 – 7 000 Kč 7 001 – 7 500 Kč 7 501 – 8 000 Kč 8 001 – 8 500 Kč 8 500 – 9 000 Kč 9 001 – 9 500 Kč 9 501 – 10 000 Kč 10 001 Kč a více

24. Jaké jsou vaše celkové osobní měsíční výdaje?  0 – 3 000 Kč  3 001 – 6 000 Kč  6 001 – 9 000 Kč  9 001 – 12 000 Kč  12 001 – 15 000 Kč  15 001 – 18 000 Kč  18 001 – 21 000 Kč  21 001 – 24 000 Kč  24 001 Kč a více 25. Jaká je vaše celková finanční situace?  Příjmy převyšují výdaje  Příjmy se rovnají výdajům  Výdaje převyšují příjmy 26. Vaše pohlaví:  Muž  Žena 27. Váš věk:  Méně než 20 let  20 – 21 let  21 – 22 let  22 – 23 let  23 – 24 let  25 a více let

60