VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Katedra ekonomických studií. Činnost, charakteristika a hospodaření Dětského centra Jihlava

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií

Činnost, charakteristika a hospodaření Dětského centra Jihlava Bakalářská práce

Autor: Radka Klvaňová Vedoucí práce: Ing. Věra Nečadová JIHLAVA 2013

Anotace Předmětem bakalářské práce je zhodnocení hospodaření příspěvkové organizace Dětské centrum v Jihlavě. Bakalářská práce se skládá ze dvou hlavních částí. První, teoretická část, je zaměřená na charakteristiku základních pojmů spojených s neziskovými organizacemi. Druhá hlavní část je část praktická, která se zaměřuje na konkrétní organizaci, zhodnocení získávání finančních prostředků, analýza hospodaření Dětského centra v Jihlavě a soustředění se na náklady připadající na péči a pobyt dítěte v této organizaci a porovnání s návrhem vlády tyto děti umístit pouze v pěstounských rodinách. Na závěr praktické části je celkové shrnutí poznatků.

Klíčová slova Neziskové organizace, financování, hospodaření, příspěvková organizace, analýza.

Annotation Subject of this thesis is to evaluate the management organization funded Children's Center in Jihlava. The work consists of two main parts. The first is focused on the theoretical part of the basic terms associated with non-profit organizations. The second main part is a practical part, which focuses on a specific organization, evaluation of fundraising, management analysis of the Children's Centre in Jihlava and concentrating on the costs attributable to child care and stay in this organization and a comparison with the proposal of the Government only place these children in foster family. In conclusion, the practical part is a summary of the findings.

Key word Non – profit organizations, financing, economy, allowance organization, analysis.

Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí bakalářské práce Ing. Věře Nečadové za cenné připomínky a rady, kterými přispěla k vypracování této práce. Dále bych chtěla poděkovat ředitelce Dětského centra Jihlava MUDr. Ivaně Ryglové a hlavní ekonomce Jitce Pelantové, za poskytnutí cenných informací, věnovaný čas a poskytnutí potřebných materiálů. Závěrem bych chtěla poděkovat své rodině za to, že mi byla oporou nejen při psaní bakalářské práce, ale i po celou dobu mého studia.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce na téma Činnost, charakteristika a hospodaření Dětského centra v Jihlavě je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva. Souhlasím s umístění mé bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jinému využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě 30. listopadu 2012 ……………………………….. Podpis

Obsah

1 ÚVOD .............................................................................................................. 8 TEORETICKÁ ČÁST ....................................................................................... 10 2 NEZISKOVÉ ORGANIZACE ........................................................................ 10 2.1. Charakteristika neziskových organizací .............................................................................................. 10 2.2. Rozdělení neziskových organizací ...................................................................................................... 11 2.3. Financování neziskových organizací .................................................................................................. 13 2.4. Poslání a cíle neziskových organizací ................................................................................................. 14 2.5. Příspěvkové organizace ...................................................................................................................... 15 2.6. Založení příspěvkové organizace ........................................................................................................ 16 2.7. Hospodaření příspěvkové organizace ................................................................................................. 16

PRAKTICKÁ ČÁST ......................................................................................... 20 3 DĚTSKÉ CENTRUM JIHLAVA, PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE ................ 20 3.1. Historie Dětského centra Jihlava......................................................................................................... 21 3.2. Charakteristika DC Jihlava ................................................................................................................. 22 3.3. Vize, poslání a cíle .............................................................................................................................. 24 3.4. Oddělení a činnost DC Jihlava ............................................................................................................ 24 3.5. Hospodaření a financování DC Jihlava ............................................................................................... 31 3.6. Přehled počtu dětí umístěných v DC Jihlava ...................................................................................... 36 3.7. Analýza hospodaření DC Jihlava ........................................................................................................ 37

4 ZÁVĚR .......................................................................................................... 62 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .................................................................. 65 LITERATURA: ................................................................................................. 65 SEZNAM POUŽITÝCH OBRÁZKŮ A TABULEK ............................................ 67 SEZNAM PŘÍLOH ........................................................................................... 68

1 Úvod Již šestým rokem pracuji v Dětském centru Jihlava, proto mé rozhodnutí, jaké téma si zvolím pro svou bakalářskou práci, bylo jednoznačné. Tato příspěvková organizace, jíž zřizovatelem je Kraj Vysočina, je zařízení, které poskytuje péči dětem od narození do tří let věku. Jedná se převážně o děti, jejich rodiny se o ně nemohou, nebo nechtějí starat. Každý rok přejde bránu tohoto zařízení zhruba padesát dětí a přibližně stejný počet dětí odchází do rodin, svých biologických, nebo náhradních. Cílem mé práce je provedení analýzy hospodaření Dětského centra Jihlava, příspěvkové organizace za období posledních pěti let fungování. Ráda bych porovnala jednotlivé položky rozpočtu a tím zjistila, jak tato příspěvková organizace hospodaří se svěřenými finančními prostředky. Dále bych se v této práci chtěla zaměřit na posouzení a porovnání nákladů připadající na pobyt a péči jednoho dítěte v Dětském centru Jihlava s náklady na péči dítěte v profesionální pěstounské rodině. V první části mé bakalářské práce jsem popsala neziskový sektor, jeho charakteristiku, rozdělení, financování a také vize a poslání. Jsou zde uvedeny obecné informace týkající se veřejného sektoru, který představuje část národního hospodářství, je řízen a spravován z veřejných rozpočtů a podléhá veřejné kontrole. V další části teoretického bloku se budu blíže zabývat příspěvkovými organizacemi, jejich vznikem, založením a hospodařením. Druhou částí mé práce je praktická část, ve které popisuji Dětské centrum Jihlava, příspěvkovou organizaci. Jedná se o zařízení, jako byly dříve kojenecké ústavy, které poskytuje azyl dětem od narození do tří let věku. V této praktické části popisuji činnost, charakteristiku a hospodaření této organizace. Zaměřím se konkrétně na některé položky rozpočtu, tedy na náklady a výnosy, které bych chtěla podrobně popsat a porovnat za posledních pět let fungování této příspěvkové organizace.

8

Praktickou část budu zpracovávat na základě metody analýzy rozpočtu, analýzy hospodaření Dětského centra Jihlava. Provedením analýzy hospodaření bych chtěla dospět k závěru, zda tato organizace hospodaří se svěřenými finančními prostředky efektivně, či nikoli. Pokud ne, pokusila bych se navrhnout nějaká úsporná řešení. Pro vypracování bakalářské práce jsem použila tyto metody: studium literatury, sběr potřebných dat, osobní konzultace, analýza zjištěných údajů, studium interních dokumentů Dětského centra Jihlava a tabulkové a grafické znázornění nejdůležitějších posuzovaných hodnot. V další části mé bakalářské práce bych se chtěla zaměřit na aktuální problém a tím je profesionalizace pěstounské péče a s tím spojené rušení kojeneckých ústavů. Soustředím se na náklady spojené s pobytem a péčí jednoho dítěte v Dětském centru Jihlava a pokusím se je porovnat s odměnami profesionálních pěstounů. Děti umístěné v kojeneckých ústavech je velmi propírané téma současnosti, které Českou republiku řadí ve světě v žebříčku hodnot až na jedno z posledních míst. Je mi moc líto, že děti, které vyrůstají v kojeneckých ústavech a podobných zařízeních, v mnoha případech nikdy nepoznají, co je to rodina a jak funguje. Kojenecký ústav je místo, kde se sestřičky a ostatní personál snaží dětem pomoci. Nikdy ale nemohou nahradit to, co my pokládáme za nejdůležitější: bezpečí, lásku a hlavně pocit, že mám kolem sebe lidi, kteří mi „patří“. V poslední části mé práce provedu shrnutí praktické části a podrobně popíši veškeré vyhodnocené údaje, k jakému závěru jsem dospěla a navrhnu případná zlepšení a inovace.

9

Teoretická část 2 Neziskové organizace Neziskových organizací je v České republice velmi mnoho. Mají důležitou roli v tržní ekonomice, jelikož jsou její součástí. Neziskové organizace mají jeden společný rys – nejsou zřizovány a zakládány za účelem zisku. Jsou zakládány za účelem a vytvářeny proto, aby sloužily k uspokojování potřeb a zájmů, pro které byly zřízeny.

2.1. Charakteristika neziskových organizací

Jak vyplývá z názvu – neziskové organizace – hlavní charakteristikou je to, že nejsou zakládány za účelem zisku. Zřizují se pro uspokojování zájmů a potřeb jak členů a zakladatelů, tak i ostatních osob. Jsou to vlastně dobrovolná sdružení osob, které mají předem stanovený společný cíl a jsou ochotni pracovat na dosahování těchto cílů. Každá nezisková organizace může také vykonávat i vedlejší, či doplňkovou činnost a získávat tak finanční prostředky. Tyto peníze se používají jako zdroj dalšího financování a rozvoj organizace. Činnost a hospodaření neziskových organizací je legislativně stanovena zvláštními zákony.1 Mezi hlavní orgány neziskové organizace patří dozorčí a správní rada. Dozorčí rada provádí kontrolní funkci organizace, kontroluje výroční zprávu a účetní uzávěrku organizace, dohlíží také, zda organizace dodržuje a plní činnost, která vyplývá ze zakládací listiny. Jednou za rok vydává o své kontrolní činnosti zprávu.

1

REKTOŘÍK J. A KOL. Organizace neziskového sektoru. 2. aktu. vyd. Praha: EKOPRESS, 2007. ISBN 978-80-86929-25-5.

10

Dozorčí rada je pověřena zkoumat údaje v dokladech neziskové organizace, v účetních knihách a svolávat mimořádná zasedání v souladu se zájmy organizace, nebo předkládat správní radě návrh na odvolání ředitele. Jestliže dozorčí rada přijde na to, že se v organizaci objevily nějaké nežádoucí jevy, je povinna na to upozornit a informovat to tom správní radu. Správní rada je statutárním orgánem této organizace. K hlavním činnostem správní rady patří sestavování účetní uzávěrky, schvalování rozpočtu organizace, sestavování výroční zprávy, jmenování a odvolávání ředitele, atd. Členem správní rady může být pouze fyzická osoba, která musí splňovat podmínku, kterou je bezúhonnost a způsobilost k právním úkonům. Nejvyšším orgánem neziskové organizace je ředitel, který zodpovídá za činnost organizace, zodpovídá za hospodaření s finančními prostředky a za celkový správný chod organizace. Rozhoduje o činnostech, které nejsou přiděleny jiným orgánům, nesmí být členem dozorčí ani správní rady. Tuto činnost může vykonávat pouze fyzická osoba, která je bezúhonná mající právní způsobilost.2

2.2. Rozdělení neziskových organizací

Neziskové organizace se člení podle různých hledisek. Nejčastějším takovým hlediskem je forma zakládání, vlastnictví, podle způsobu financování, podle činnosti a podle zakladatele. Pro tyto organizace je důležitou složkou to, kdo je jejich zakladatel nebo zřizovatel. Zda je to stát nebo územní samospráva, v tom případě by se jednalo o vládní neziskové organizace. Organizace, které jsou zakládány soukromými subjekty, nazýváme nevládní neziskové organizace. Jedná se o obecně prospěšné společnosti, jako jsou například nadace, církve a nadační fondy. 3

2

RŮŽIČKOVÁ RŮŽENA. Neziskové organizace. Olomouc: ANAG, 2009. ISBN 978-80-7263-538-2. REKTOŘÍK J. A KOL. Organizace neziskového sektoru. 2. aktu. vyd. Praha: EKOPRESS, 2007. ISBN 978-80-86929-25-5. 3

11

Státní neziskové organizace jsou zřizovány státem, pomocí ministerstev nebo územní samosprávou. Jsou financovány z veřejných financí. Jsou spravovány a řízeny veřejnou správou a podléhají veřejné kontrole. Cílem takovýchto organizací je poskytování veřejných služeb. Mezi státní neziskové organizace patří: -

politické strany, politická hnutí,

-

občanská sdružení včetně odborových organizací,

-

sdružení právnických osob s právní subjektivitou,

-

obecně prospěšné společnosti,

-

veřejné vysoké školy,

-

obce,

-

veřejné výzkumné instituce,

-

kraje,

-

státní fondy,

-

příspěvkové organizace,

-

subjekty, které jsou tak stanoveny zákonem,

-

organizační složky státu,

-

nadační fondy a nadace.4

Neziskové organizace nejčastěji dělíme podle těchto kritérií: -

podle zakladatele,

-

podle globálního charakteru poslání,

-

podle právně organizační normy,

-

podle způsobu financování.

Podle kritéria zakladatele se člení neziskové organizace: -

na veřejnoprávní organizace, které bývají založené buď veřejnou správou, nebo samosprávou,

-

na samosprávní organizace, které bývají založené fyzickou či právnickou osobou,

4

na veřejnoprávní instituce, jež se řídí zákonem.

RŮŽIČKOVÁ RŮŽENA. Neziskové organizace. ANAG, 2006. ISBN 80-7263-343-0.

12

Dle globálního kritéria se člení neziskové organizace: -

na veřejně prospěšné organizace, které produkují veřejné a smíšené statky, jež uspokojují potřeby společnosti, např. zdravotnictví, charita,

-

na vzájemně prospěšné organizace, které vzájemně podporují či uspokojují potřeby skupin občanů mající společný zájem.

Podle způsobu, jakým jsou financovány lze neziskové organizace členit na organizace financované: -

z veřejných rozpočtů – úplně financované – např. organizační složky státu,

-

z veřejných rozpočtů – částečně financované – např. příspěvkové organizace,

-

z odlišných zdrojů – např. granty a dary.5

2.3. Financování neziskových organizací

Neziskové organizace potřebují a vyžadují finanční zdroje, proto každá taková organizace je nucena vytvářet systém, který povede k zajištění finančních prostředků. V dnešní době se velice špatně získávají takové finanční zdroje. Druhy financování neziskových organizací jsou například: členské příspěvky, výnosy z vlastní činnosti, výnosy z vedlejší činnosti (doplňkové), příjmy z reklamy, příjmy z prodeje nebo pronájmu majetku, dary, sponzoring, 5

REKTOŘÍK J. A KOL. Organizace neziskového sektoru. 2. aktu. vydání. Praha: EKOPRESS, 2007. ISBN 978-80-86929-25-5.

13

dědictví, dotace z fondů Evropské unie, příjmy ze sbírek, příspěvky z veřejných rozpočtů, vklady zakladatelů nadačních fondů, vklady zakladatelů nadací, fundraising.6

2.4. Poslání a cíle neziskových organizací U neziskových organizací poslání vystihuje jejich účel, tedy za jakým účelem a pro koho byla organizace založena. Organizace svým posláním uspokojuje služby, které jsou potřebné či žádané a tím přesně vyznačuje svoje poslání. Tím poznáme, pro jaký účel byly organizace zřízeny. Například školy uspokojují své studenky a žáky v oblasti vzdělávání. Organizace svým posláním uspokojuje žádané služby. Jedná se především o služby v oblasti vzdělávání, sociální oblasti, zdravotnictví, vědy a výzkumu, kultury, životního prostředí, tělovýchovy a sportu a v neposlední řadě i v oblasti volného času, tedy rekreace. Cíle organizace jsou odvozeny od poslání, od znalostí cílových skupin, od hodnot a zdrojů. Cílem neziskových organizací je hledání funkčního řízení a prosazování svých pohledů na věc. Cíle mohou být krátkodobé nebo dlouhodobé a je možno je měnit či přizpůsobovat podle potřeb organizace. 7

Pro stanovení dlouhodobých cílů, aby byly efektivní a správně nastavené, se může použít metoda SMART, tyto cíle musejí být: -

specifické – cíle jsou konkrétní, jasné, výstižné a podrobné,

6

PLAMÍNEK, J., SVATOŠ, V., HLEDÍKOVÁ, J., BABOUČEK, P., JANDÁKOVÁ, P., ZETĚK, J.: Řízení neziskových organizací. 1. vyd. Praha: Nadace Lotos, 1996. 7 REKTOŘÍK J. A KOL. Organizace neziskového sektoru. 2. aktu. vyd. Praha: EKOPRESS, 2007. ISBN 978-80-86929-25-5.

14

-

měřitelné – způsoby k zjištění splnitelnosti cílů,

-

akceptovatelné – cíle jsou přijatelné, pracovník je s nimi srozuměn a schopen je vykonat,

-

reálné (dosažitelné) – v daném čase a možnostech lidí,

-

termínované – konečný termín, se kterým jsou všichni seznámeni.8

2.5. Příspěvkové organizace

Příspěvková organizace (semi-budgetary organization) je jednou z forem veřejného ústavu zřízenou k plnění úkolů ve veřejném zájmu. Příspěvkové organizace se řídí zákonem č. 219/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla). Pro každou nově vzniklou organizaci, která spravuje státní majetek, musí být schválen zvláštní zákon. Spravování majetku a hospodaření s ním upravuje zákon č. 218/2000 Sb., o majetku České republiky.9 Podle publikace „Příspěvkové organizace 2009“, autorského kolektivu PhDr. Aleny Mockovčiakové, Ing. Danuše Prokůpkové, Ing. Zdeňka Morávka, příspěvkové organizace jsou státní organizace, které v rámci veřejné spotřeby zabezpečují základní veřejné funkce státu, činnosti a služby. Forma příspěvkové organizace je v České republice velmi častá vzhledem k tomu, že příspěvkové organizace hojně vykonávají činnost zejména škol a školských zařízení, nemocnic nebo muzeí.

8

ŠEDIVÝ M., Medlíková O. Úspěšná nezisková organizace. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2009. ISBN 978-80-247-2707-3. 9 ČR. Zákon č. 218/2000 Sb.: o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění.

15

2.6. Založení příspěvkové organizace

Na návrh zřizovatele se nově vzniklá příspěvková organizace zapisuje do obchodního rejstříku. Návrh na zápis do obchodního rejstříku musí být podán do 15 dnů ode dne, kdy organizace vznikla a také při zápisu do obchodního rejstříku musí být sepsána zřizovací listina. Každá zřizovací listina by měla obsahovat: název a sídlo organizace, identifikační číslo příspěvkové organizace, účel, pro který byla příspěvková organizace zřízena, tzn. předmět její činnosti, názvy statutárních orgánů, názvy osob a způsob, jakým vystupují jménem organizace, evidenci majetku, který je ve vlastnictví zřizovatele, který je předáván do správy příspěvkové organizaci k hospodaření, vymezení majetkových práv, vymezení pravidel pro prodej zboží, výrobků, vymezení doby, po kterou je příspěvková organizace zřízena. Rozhodnutím zřizovatele vzniká a zaniká příspěvková organizace. Zřizovatelem příspěvkové organizace může být ministerstvo, kraj nebo obec. O sloučení, zřízení nebo zrušení příspěvkové organizace rozhoduje pouze zastupitelstvo.10

2.7. Hospodaření příspěvkové organizace Příspěvkové organizaci svěřuje zřizovatel svůj majetek a opravňuje tuto organizaci s ním hospodařit a nakládat. Každá příspěvková organizace nabývá do svého vlastnictví pouze takový majetek, který této organizaci bude sloužit pro potřeby výkonu činnosti. 10

MOCKOVČIAKOVÁ A., Prokůpková D., Morávek Z. Příspěvkové organizace. Praha: ASPI, 2009. ISBN 978-80-7357-416-1.

16

Způsoby nabytí majetku: bezúplatným převodem od zřizovatele, děděním, darem po předchozím písemném odsouhlasení zřizovatele, jiným způsobem se souhlasem zřizovatele. Každá příspěvková organizace hospodaří s finančními prostředky, které získá buď vlastní činností, nebo s prostředky přijatými z rozpočtu od svého zřizovatele. Hospodaří také s prostředky svých fondů, s peněžními dary od právnických či fyzických osob a také z Národního fondu a ze zahraničí. Příspěvková organizace zřízená státem a příspěvková organizace územních samosprávných celků vytváří fondy: fond rezervní, fond investiční, fond odměn, fond kulturních a sociálních potřeb.11 Použití těchto fondů plyne z rozpočtových pravidel. Fond kulturních a sociálních potřeb je upravován vyhláškou Ministerstva financí. 12 Rezervní fond Rezervní fond se tvoří ze zlepšeného výsledku hospodaření příspěvkové organizace na základě schválení jeho výše zřizovatelem po skončení roku, sníženého o případné převody do fondu odměn. Zlepšený výsledek hospodaření příspěvkové organizace je vytvořen tehdy, jestliže skutečné výnosy jejího hospodaření jsou spolu s přijatým provozním příspěvkem větší než její provozní náklady. Rozdělení zlepšeného výsledku hospodaření do rezervního fondu a do fondu odměn schvaluje zřizovatel.

11

REKTOŘÍK J. A KOL. Organizace neziskového sektoru. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2001. ISBN 8086119-41-6. 12 RŮŽIČKOVÁ RŮŽENA. Neziskové organizace. ANAG, 2006. ISBN 80-7263-343-0.

17

Investiční fond Investiční fond vytváří příspěvková organizace k financování svých investičních potřeb.

Jeho zdrojem jsou: odpisy z hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku prováděné podle zřizovatelem schváleného odpisového plánu, investiční dotace z rozpočtu zřizovatele investiční příspěvky ze státních fondů, výnosy z prodeje svěřeného dlouhodobého hmotného majetku, příspěvky a dary od jiných subjektů.

Investiční fond příspěvkové organizace se používá především: k financování investičních výdajů, k úhradě investičních úvěrů a pojistek, k odvodu do rozpočtu zřizovatele, pokud takový odvod nařídil, k posílení zdrojů určených na financování údržby a oprav majetku, který příspěvková organizace používá ke své činnosti. Fond odměn Fond odměn je tvořen ze zlepšeného výsledku hospodaření příspěvkové organizace, a to do výše jeho 80%, nejvýše však do výše 80% stanoveného nebo přípustného objemu prostředků na mzdy. Tvorbu fondu odměn provede příspěvková organizace na základě schválení zřizovatelem výše zlepšeného výsledku hospodaření a jeho rozdělení zřizovatelem. Z fondu odměn se hradí odměny zaměstnancům. Přednostně se z fondu odměn hradí případné překročení prostředků na platy, jehož výše se zjišťuje podle právního předpisu.

18

Fond kulturních a sociálních potřeb Fond kulturních a sociálních potřeb je tvořen základním přídělem na vrub nákladů příspěvkové organizace z ročního souhrnu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů, popřípadě na mzdy a náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost, na odměny a ostatní plnění za vykonávanou práci.13 Fond kulturních a sociálních potřeb je tvořen zálohově z roční plánované výše v souladu se schváleným rozpočtem. Vyúčtování skutečného základního přídělu se provede v rámci účetní uzávěrky. Fond kulturních a sociálních potřeb je tvořen k zabezpečení kulturních, sociálních a dalších potřeb a je určen zaměstnancům či pracovníkům v pracovním poměru k příspěvkové organizaci, žákům středních odborných učilišť, atd. Další příjmy, výši tvorby a hospodaření s fondem kulturních a sociálních potřeb určuje Ministerstvo financí vyhláškou.14

13

MOCKOVČIAKOVÁ ALENA, Prokůpková D., Morávek Z. Příspěvkové organizace. Praha: ASPI, 2009. ISBN 978-80-7357-416-1. 14 MOCKOVČIAKOVÁ ALENA, Prokůpková D., Morávek Z. Příspěvkové organizace. Praha: ASPI, 2009. ISBN 978-80-7357-416-1.

19

Praktická část 3 Dětské centrum Jihlava, příspěvková organizace

Obrázek 1 - Dětské centrum Jihlava

Dětské centrum Jihlava je zařízení, jež poskytuje veškerou péči dětem od narození do tří let věku. Jedná se převážně o děti, jejichž rodiny se o ně neumí, nemohou nebo v krajním případě nechtějí starat. Dalo by se říci, že se zde poskytuje obdobná péče, jako v dřívějších kojeneckých ústavech. Každý rok přijde do tohoto zařízení více než padesát dětí a přibližně stejný počet dětí odchází do rodin, svých biologických nebo nových. Toto zařízení není přestupní stanicí pro dětské domovy, jak je často mylně vnímáno veřejností. Již šestým rokem pracuji v této organizaci jako samostatná referentka a mám na starosti veškerou administrativní agendu včetně vedení pokladny, skladů, zásobování a jiné potřebné administrativní práce. Proto mohu v této bakalářské práci čerpat, a to je jistě pro mne veliké plus, z vlastních zkušeností a poznatků.

20

3.1. Historie Dětského centra Jihlava Kojenecký ústav, jak se dříve Dětské centrum nazývalo, vznikl v roce 1942 a byl součástí dětského oddělení Nemocnice s poliklinikou v Jihlavě pod vedením MUDr. Borského. Sídlil ve dvou budovách. V budově dětského oddělení byly umisťovány kojenci a nedonošené děti. Starší děti byly ve druhé budově, která byla také součástí této nemocnice. V 80. letech se Kojenecký ústav přestěhoval do budovy na Fibichově ulici v Jihlavě. Ředitelkou byla MUDr. Marie Karlová. Zde byly umísťovány děti do 1 roku věku a děti nedonošené zůstávaly na novorozeneckém oddělení Nemocnice Jihlava. V roce 1990 byl Kojenecký ústav přestěhován na Jiráskovu ulici v Jihlavě na místo původních jeslí. Zvýšila se věková hranice dětí, a to do 3 let věku. Změnil se i název z Kojeneckého ústavu na Dětské centrum Jihlava, příspěvková organizace. Toto zařízení mělo složku ambulantní péče, lůžkovou a rehabilitační část.

Obrázek 2 - Rehabilitační pavilon Dětského centra Jihlava

21

Z důvodu nevyhovujících a nedostačujících podmínek byl v roce 2010 vybudován rehabilitační pavilon. Veškeré náklady spojené se stavbou a vybudováním dvoupodlažního moderně navrženého objektu ve výši 26 milionů korun uhradil kraj Vysočina ze svého rozpočtu. Centrum nyní disponuje uceleným komplexem péče o děti se sociálním nebo zdravotním handicapem. Vedle místností pro rehabilitační cvičení, zdravotnických pracovišť a oddělení vodní rehabilitace vznikly i nové prostory pro výuku rodičů, kteří mají zájem o náhradní rodinnou péči, případně k jiným podobným účelům. Ředitelkou Dětského centra byla jmenována MUDr. Ivana Ryglová. Realizací stavby se vyřešil nevyhovující stav, kdy nastávaly kolize při běžných činnostech, jako byl styk a služby pro externí klienty, které musely probíhat v prostorách, kde kolidoval s péčí o děti umístěné v centru. Byl zde vybudován i bezbariérový pokoj pro ubytování pacientů v rámci léčebného rehabilitačního programu. Nový pavilon, který pro Vysočinu postavila akciová společnost PSJ, je situován k západní straně stávajícího objektu a je výškově zahlouben do svahu zahrady s přístupnou pochozí lodžií ve druhém patře. V minulosti kraj investoval do stavby hracího altánku, úprav zahrady, výměny oken i fasád a do oprav kuchyně.

3.2. Charakteristika DC Jihlava

Název: Dětské centrum Jihlava Právní forma: příspěvková organizace Adresa: Jiráskova 67, Jihlava 586 04 Zřizovatel: kraj Vysočina IČO: 00380695 DIČO: CZ00380695 Tel.: 567 301 115 E-mail: [email protected]

22

Dětské centrum Jihlava, příspěvková organizace sídlí na Jiráskově ulici v Jihlavě. Jedná se o zvláštní zdravotnické zařízení zřízené krajem Vysočina, proto také náklady spojené s provozem jsou kryty krajskými příspěvky. Zařízení poskytuje komplexní péči dětem od narození do tří let věku, jejichž tělesný a duševní vývoj je z nějakého důvodu narušen. Tyto důvody mohou být jak zdravotní, tak i sociální a těmto dětem nelze zajistit řádnou péči v rodinném prostředí. Z těchto dvou jmenovaných důvodů může organizace poskytovat péči i dětem starším. Jako zařízení pro děti, které vyžadují okamžitou pomoc, poskytuje akutní a neodkladnou péči ohroženým dětem. Statutárním orgánem je ředitelka, která byla do této funkce jmenována zřizovatelem na základě výběrového řízení. Je tedy oprávněna jednat jménem organizace v právních úkonech a to v plném rozsahu a v souladu s platnými předpisy a oprávněním, které jsou dané v zřizovací listině. Provoz Dětského centra je nepřetržitý, kapacita tohoto zařízení je 43 lůžek pro děti a 3 pokoje pro společný pobyt matek s dítětem. Každý všední den fungují odborné ambulance a sociální poradenství.15 V současné době pracuje v Dětském centrum celkem 39 zaměstnanců. Z toho:

15

-

21 zdravotních sester,

-

2 fyzioterapeutky,

-

1 klinický psycholog na částečný úvazek,

-

1 sociální sestra,

-

ředitelka zařízení – pediatr

-

1 ekonomka,

-

1 samostatný odborný referent,

-

1 mzdová účetní na částečný úvazek,

-

1 vrchní a 1 staniční sestra,

-

2 pradleny,

-

1 švadlena,

-

1 údržbář,

http://www.detske-centrum-ji.cz/

23

-

1 kuchařka,

-

3 uklízečky.

Dětské centrum také provozuje denní jesle a to pouze v případě, pokud to kapacita zařízení dovolí. Také jsou zde zařízeny tři pokoje pro matky, které z nějakého důvodu nemohou či nemají vybudován svůj domov pro sebe a své dítě. Kvalifikovaný personál dohlíží a takovou maminku zaučuje, jak se o své dítě správně starat.

3.3. Vize, poslání a cíle

Systém péče o děti v České republice je dost často napadán a kritizován veřejností. Posláním Dětského centra v Jihlavě je péče o děti, a to zdravotní, psychosociální, rehabilitační. Ale hlavní náplní tohoto zařízení je najít dětem vhodnou formu náhradní rodinné péče, či účinně pomoci revitalizovat původní, tedy biologickou rodinu. Snahou tohoto zařízení je, aby každé dítě našlo svůj domov. Ať už formou osvojení (adopce), svěření do péče jiné osoby, pěstounské péče, poručnictví či v neposlední řadě návrat do své původní, tedy biologické rodiny. My všichni bychom si přáli, aby tyto děti, které jsou ne vlastní vinnou umístěny v tomto a podobných zařízení našli na konci své cesty laskavou, hřejivou náruč a milující rodinu.

3.4. Oddělení a činnost DC Jihlava

V následující kapitole jsou popsány oddělení, které se v Dětském centrum nachází.

24

Ekonomické oddělení Činnost oddělení zajišťuje správce zařízení - ekonomka, která: zajišťuje komplexní hospodaření organizace, sleduje došlé platby na příjmovém účtu, sleduje limitované položky rozpočtu a investičního charakteru, zodpovídá za vedení evidence jednotlivých položek rozpočtu, sestavuje návrh finančního plánu a návrhy ročních plánů a rozpočtů příjmů, výdajů a investic v souladu s metodickými pokyny zřizovatele, zpracovává rozbor hospodaření za příslušné období ve spolupráci s ředitelkou, zajišťuje plán rozpočtu a čerpání FKSP, zpracovává účetní agendu, zajišťuje inventarizaci majetku. Další práce administrativního charakteru zajišťuje samostatná odborná referentka. Ta má na starosti: zajišťovat běžné administrativní práce, vést evidenci došlé a odeslané pošty, samostatně a komplexně zajišťovat správu veškerého majetku, darovaných věcí, zajišťovat materiálně technické zásobování pro celé zařízení na úseku skladového hospodářství, vést pokladní agendu, obstarávat veškerý platební styk s Komerční bankou v Jihlavě, zajišťovat stravování zaměstnancům, v nepřítomnosti správce zajišťovat nejdůležitější hospodářské záležitosti a jiné nárazové práce. Mzdová účetní v plném rozsahu zajišťuje personální a mzdovou agendu organizace.

25

Sociální oddělení Činnost tohoto úseku zajišťuje sociální pracovnice, která zabezpečuje sociální a sociálně právní záležitosti svěřenců, vede sociálně-právní agendu dětí, poskytuje sociální pomoc, zpracovává písemné údaje a účastní se jednání v zájmu svěřenců, doprovází děti na odborná vyšetření. Sociální pracovnice také provádí metodickou a poradenskou činnost, vede archiv se zdravotní dokumentací, spolupracuje s úřadem práce, vyřizuje přídavky na děti, stanovuje výši příspěvku pro rodiče dětí přijatých do DC Jihlava jako do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Hospodářský úsek Tento úsek zahrnuje oddělení údržby, prádelnu, švadlenu, autoprovoz, kotelnu, kuchyň a úklid. Tyto provozy zajišťují: Údržbář, který se stará a zajišťuje: různé údržbářské práce, provedení méně náročných oprav, včetně prací zahradnických, dopravu pro účely zásobování, převoz svěřenců, provádí drobnou údržbu motorového vozidla, údržbu a obsluhu plynové kotelny dle provozních předpisů. Pradleny zabezpečují praní, sušení a žehlení ústavního prádla dětí a personálu. Švadlena: zajišťuje ruční a strojní opravy prádla a OOPP, vede sklad prádla a OOPP, zajišťuje drobné nákupy potravin pro organizaci, dle potřeby pomáhá v prádelně se žehlením.

26

Kuchyň: zajišťuje dietní sestra a pomocná kuchařka starají se o přípravu jídel formou celodenního stravování včetně diet zpracovává návrh jídelního lístku, vystavuje výdejky potravin, dodržuje hygienický plán. Úklid: uklízečky zabezpečují kompletní úklid celého zařízení, zodpovídají za dodržování hygienických zásad při úklidu.

Zdravotní oddělení Činnost tohoto oddělení zajišťují lékař – pediatr, klinický psycholog, hlavní sestra, staniční sestra, dětské a rehabilitační sestry. Zdravotní oddělení ve spolupráci s ošetřujícím lékařem DC Jihlava samostatně zajišťuje komplexní ošetřovatelskou péči včetně rehabilitační péče ve spolupráci s klinickým psychologem, zajišťuje výchovné části denního programu, zajišťuje noční služby, zodpovídá za dodržování hygienických zásad.

Pediatrická a psychologická péče K náplni práce psychologa patří psychologické sledování dětí. To zahrnuje: diagnostiku

vývojové

úrovně

každého

dítěte,

hodnocení

jeho

psychomotorického vývoje, vytváření individuálního stimulačního programu, který je realizován společně se zdravotními sestrami. Každá sestra má ve své výchovné péči 2 – 3 děti, u kterých sleduje a rozvíjí jednotlivé složky psychomotorického vývoje.

27

Pomocí speciálních metod probíhá diagnostika vývojové úrovně, tzv. vývojové škály, v praxi se osvědčila vývojová škála A. Gesella a Ch. Bayleyové. Geselluv test hodnotí pět oblastí vývoje: -

adaptivita,

-

hrubá motorika,

-

jemná motorika,

-

řeč,

-

sociální chování.

Škála Bayleyové poskytuje informace o mentální a psychomotorické vývojové úrovni, zahrnuje také záznam o chování dítěte, kde se na stupnici hodnotí různé složky chování. Další část pracovní náplně psychologa tvoří oblast náhradní rodinné péče. Psycholožka spolupracuje s rodiči, kteří mají dítě v NRP. Setkání probíhají dle domluvy v pravidelných intervalech až do 3 let věku dítěte, podle individuální situace i potom. Psychologická intervence se zaměřuje na hodnocení psychomotorického vývoje dětí v NRP, na podporu vztahu mezi rodiči a přijatého dítěte a na řešení aktuálních vývojových potíží. Dětská lékařka pravidelně sleduje zdravotní stav dětí. Psycholožka provádí vývojovou diagnostiku a také hodnotí úroveň psychomotorického vývoje u každého dítěte. V tomto zařízení se dále využívá několik metod. Jedná se o: -

Arteterapii,

-

Canisterapii,

-

Logopedii.

Arteterapie je postup, při kterém se využívá výtvarného projevu k poznávání a ovlivňování psychiky u dětí. Dětem činnost přináší dobrou náladu, uvolnění, rozvíjí tvořivou činnost. Je také důležitá pro zácvik soustředění během činnosti, zlepšuje jemnou motoriku a grafomotoriku. Výsledné dílo podporuje celkové sebevědomí dítěte. Canisterapie využívá pozitivního vlivu psa na zdraví člověka. Tuto činnost zajišťuje terapeutka z občanského sdružení Kamarád se svou fenkou zlatého retrívra Lucy. U dětí se uplatňuje při rozvoji: citových schopností – mohou si pejska pohladit, pomazlit, lehnout si k němu,

28

rozumových schopností – dozvídají se nové informace, učí se správnému chování ke zvířatům i lidem, pohybových schopností – formou různých her a cvičení se rozvíjí motorické dovednosti. Logopedie – toto zařízení spolupracuje s klinickou logopedkou Mgr. Naďou Jozífkovou. S vybraným dítětem pravidelně provádí logopedická cvičení staniční sestra.

Úsek rehabilitace Fyzioterapie je léčebný systém, který pomáhá dětem s poruchami hybnosti. Zahrnuje hned několik metod a konceptů, která zlepšují hybná postižení a podporují normální pohybovou aktivitu. Fyzioterapeut sestavuje na základě svých zkušeností a podle potřeb pacienta individuální léčebný program, jehož cílem je zlepšení pohybové aktivity a zkvalitnění života. Velmi důležitá je spolupráce s rodiči a s ostatními specialisty, jako je ortoped, neurolog, psycholog, logoped, atd. V tomto zařízení se využívá několik metod: Vojtova reflexní metoda, Bobath concept, Respirační fyzioterapie pro děti s astmatem a cystickou fibrozou, Medical taping concept – léčebný a sportovní taping, Hydroterapie – vodoléčba.

Každý den se provádějí výchovné programy, a to v dopoledních hodinách. Tyto programy vedou ošetřující sestry spolu s psychologem či rehabilitačními sestrami. Vedle ošetřovatelské péče se snaží u dětí rozvíjet jednotlivé složky výchovy. Pravidelně se střídá několik činností.

29

Rozumová výchova Jedná se o činnost, která je zaměřená na poznávací procesy a řečové schopnosti dětí, na paměť a pozornost. Děti se učí poznávat základní předměty denní potřeby, třídit předměty například dle velikosti, barvy a tvaru. Seznamují se s děním v přírodě a s věcmi kolem sebe. Výtvarná výchova Je činnost zaměřená na rozvoj spontánní tvořivosti dětí a učí je grafomotorice. K tomu se používají převážně pastelky, uhel, voskovky, vodové barvy, tuše, měkké tužky a špejle. Výtvarná výchova také obsahuje práci s plastelínou a lepidlem. Pracovní výchova Tato činnost podporuje dovednosti v oblasti sebeobsluhy, dovednosti při manipulaci s různými předměty, jemnou a hrubou motoriku dítěte. Využívá se například stavění kostek do výšky nebo do délky, navlékání korálků, různé druhy skládaček, práce s papírem. Hudební výchova Zahrnuje poslech zpěvu i vlastní zpěv dětí, sladění poslechu hudby s pohybem. Děti mohou hrát na jednoduché hudební nástroje, jako jsou dřevěné hůlky, dřívka, činely, bubínek, tamburína či triangl. Tělesná výchova Jedná se o aktivní pohybovou činnost. K procvičování celého těla se využívají různé tělocvičné pomůcky – kuželky, míčky, šátečky, praporky. Tato činnost obsahuje také relaxaci a hudebně pohybovou hru.16

16

http://www.detske-centrum-ji.cz/

30

3.5. Hospodaření a financování DC Jihlava

Dětské centrum hospodaří dle finančního plánu, který schvaluje zřizovatel, tedy Kraj Vysočina. Zahrnuje náklady, výnosy, tvorbu hospodářského výsledku a jeho rozdělení a výkaz o peněžních tocích. Jeho součástí je finanční a odpisový plán. Plán vyjadřuje vztahy k rozpočtu zřizovatele. Dále DC Jihlava hospodaří s prostředky svých fondů, s peněžními dary od fyzických a právnických osob a peněžních prostředků ze zahraničí. Dětské centrum předkládá zřizovateli návrh rozpočtu a finančního plánu a další údaje a informace nezbytné k jeho řízení a návrhy a náměty na změny obecně závazných právních předpisů a metodických pokynů v oblasti ústavní a sociální péče i změny v podmínkách provozu vlastního zařízení. Vnitřní finanční kontrolu dle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů, řeší samostatná interní směrnice vydaná v souladu s Pravidly kraje Vysočina k zavedení systému finanční kontroly u příspěvkových organizací zřizovaných krajem Vysočina.17 Práva a povinnosti k majetku předanému do správy příspěvkové organizace, včetně práv a povinností k majetku získanému vlastní činností, jsou vymezena v Pravidlech Zastupitelstva

kraje

Vysočina

o

vymezení

majetkových

práv

a

povinností

příspěvkových organizací zřizovaných krajem Vysočina.18 Zdroje příjmů této organizace jsou:

17 18

-

dotace od zřizovatele,

-

státní příspěvek pro děti vyžadující okamžitou pomoc,

-

pobyt dětí v jeslích,

-

pobyt matky a dítěte,

-

příspěvek na úhradu zaopatření dítěte,

Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů. Zřizovací listina Dětského centra Jihlava, příspěvkové organizace.

31

-

přídavky na děti,

-

ostatní příjmy.

Dotace od zřizovatele Získávání dotací od zřizovatele se řídí zákonem č. 250/2000 Sb., Rada kraje Vysočina schvaluje 1x ročně předložený finanční plán a na základě jeho schválení přiděluje 1/12 ze schválené dotace na příslušný rok. 19 Státní příspěvek pro děti vyžadující okamžitou pomoc Krajský úřad Kraje Vysočina, odbor sociálních věcí rozhoduje na základě seznamu dětí umístěných v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc o výši tohoto příspěvku. Podle zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí je státní příspěvek poskytován těm subjektům, které mají statut zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Podkladem pro výplatu tohoto příspěvku je částka stanovená v příslušném rozhodnutí odboru sociálních věcí krajského úřadu. Jedná se o účelové prostředky státního rozpočtu, které podléhají kontrole, je nutné, aby informace o jejich přijetí a čerpání byly odděleně účtovány v rámci analytického účetnictví.20 Jeslový pobyt Pobyt dětí v jeslích, pokud tomu kapacita zařízení dovolí, je určen pro děti do 3 let věku. Stravovací jednotka pro děti je stanovena částkou 100,- Kč/den za stravu a část režijních nákladů spojených s pobytem a péčí o dítě. Pobyt matky a dítěte Poplatek za pobyt matky v Dětském centru v souvislosti s umístěním nezletilého dítěte za účelem zácviku dovedností, rehabilitace nebo v případě nevyhovujícího sociálního zázemí zajištění řádné péče o ohrožené a postižené dítě je stanoven na částku 150,Kč/den za stravu a část režijních nákladů. Příspěvek na úhradu zaopatření dítěte Jedná se o příspěvek, který vyplývá z povinnosti rodičů přispívat za umístění dítěte v tomto zařízení. Výše příspěvku se liší věkem dítěte. 19 20

Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů

32

-

dítě do 1 roku věku 45 Kč,

-

dítě od 1 roku do 3 let věku 50 Kč,

-

dítě od 3 let věku 55 Kč.21

Přídavky na dítě Přídavek na dítě je základní, dlouhodobou pomocí rodině s dětmi žijícími v jedné domácnosti, která pomáhá pokrýt náklady na výchovu a výživu nezaopatřených dětí. Nárok na příspěvek na dítě má rodina, jejíž čistý měsíční příjem nepřesáhne 2,4 násobku životního minima rodiny. Pokud je dítě umístěno v podobném zařízení, jako je Dětské centrum, přídavky přísluší tomuto zařízení. Výše přídavků se dále člení podle věkové hranice dítěte: -

dítě do 6 let 500 Kč,

-

dítě do 15 let 610 Kč,

-

dítě do 26 let 700 Kč.22

Ostatní příjmy Tyto příjmy zahrnují převážně pronájem nevyužívaného majetku, finanční dary, úroky z vkladů. Tato organizace hospodaří v souladu s prováděcí vyhláškou 410/2009 Sb., dle Zákona 250/2000 Sb., a dále hospodaří s uvedenými fondy, dle pravidel stanovených těmito zákonnými předpisy. Nakládání s fondy je v souladu s ČÚS č. 704 – Fondy účetní jednotky. Dětské centrum hospodaří s těmito fondy:

21 22

-

fond odměn

-

fond kulturních a sociálních potřeb

-

rezervní fond tvořený ze zlepšeného výsledku hospodaření

-

rezervní fond z ostatních titulů

-

investiční fond

Sbírka zákonů č. 56/212 Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře

33

Fond odměn Je tvořen v souladu s § 32 zákona č. 250/2000 Sb. přídělem ze zlepšeného hospodářského výsledku, a to ve výši 80% stanoveného limitu prostředků na platy zaměstnanců. Dále se z fondu hradí odměny zaměstnancům.23 Fond kulturních a sociálních potřeb Tento fond obsahuje stav fondu FKSP tvořeného podle zákona č. 250/2000 Sb., při hospodaření s tímto fondem se postupuje v souladu se směrnicí DC Jihlava. Rozhodujícím zdrojem pro tvorbu FKSP v zařízení je základní příděl, který činí 1% z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy, náhrady platů, nákladových odměn a odměn za životní výročí nebo prvního odchodu do důchodu. Pro výpočet základního přídělu do FKSP se nepřihlíží k ostatním osobním nákladům. Jednotný příděl do FKSP zahrnuje příspěvková organizace do svého rozpočtu a převody do fondu uskutečňuje 1/12 z roční plánované výše a to vždy nejpozději do konce následujícího měsíce za měsíční období, v němž k tvorbě došlo. Prostředky fondu ukládá zařízení na samostatném účtu u banky. Postup při použití fondu se řídí vyhláškou č. 114/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Z fondu lze přispívat pouze na činnosti a akce, které organizace sama organizuje, nebo společně s jinou právnickou či fyzickou osobou spoluorganizuje nebo pořídí od jiné právnické či fyzické osoby a současně platí, že veškerá plnění zaměstnanců lze poskytovat v nepeněžní formě, s výjimkou sociální výpomoci. Fond slouží zaměstnancům organizace a jejich rodinným příslušníkům. Z fondu nelze poskytovat plnění osobám, které konají pro organizaci práci na základě dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti.24 Z fondu lze přispívat na: -

nákup vitamínových prostředků pro zaměstnance,

-

rekreační pobyty včetně rehabilitace a lázeňské pobyty,

-

zájezdy v tuzemsku a v zahraničí,

-

rehabilitace, které organizuje zaměstnavatel,

-

vstupenky na kulturní, tělovýchovné a sportovní akce,

-

masáže zaměstnanců,

23

Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění. 24

34

-

stravování zaměstnanců,

-

bezúročné návratné půjčky,

-

sociální půjčky,

-

dary za mimořádnou aktivitu,

-

dary při životních jubileích.

Nevyčerpané finanční prostředky fondu na dary zahrnuté do rozpočtu na příslušný rok lze v následujících letech použít na týž účel a to nad stanovený limit.

Fond rezervní Rezervní fond ze zlepšeného výsledku hospodaření tvoří naše organizace na základě schválení zřizovatelem po skončení roku, po snížení o případné převody do fondu odměn. Podle pravidel v § 30 zákona č. 250/2000 Sb. je zlepšený výsledek hospodaření vytvořen tehdy, jestliže skutečné výnosy hospodaření jsou spolu s přijatým provozním příspěvkem větší než její provozní náklady.25 Použití rezervního fondu je: -

k dalšímu rozvoji činnosti organizace,

-

k úhradě ztráty z předchozích let,

-

k posílení – převodu prostředků do investičního fondu k uložení finančních prostředků na dobu delší než jeden rok,

-

k úhradě sankcí za porušení rozpočtové kázně.

Fond rezervní z ostatních titulů Je tvořen z přijatých peněžních darů nebo z prostředků převedených podle § 28 odst. 3 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Rezervní fond se používá:

25

-

k dalšímu rozvoji své činnosti,

-

k časovému nesouladu mezi výnosy a náklady,

-

k úhradě sankcí za porušení rozpočtové kázně,

-

k posílení – převodu prostředků – do investičního fondu,

-

k uložení finančních prostředků na dobu delší jednoho roku.

Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.

35

Se souhlasem zřizovatele je možno čerpat rezervní fond před koncem roku v situaci, kdy náklady jsou vyšší než výnosy. Rozpočtovým opatřením tak dojde k dorovnání výnosů o částku neplánovaných nákladů způsobujících ztrátu. Fond investiční Investiční fond vytváří organizace k financování svých investičních potřeb v souladu s pravidly danými v § 31 zákona 250/2000 Sb.26 Zdrojem fondu jsou: -

odpisy majetku,

-

investiční dotace z rozpočtu zřizovatele,

-

výnosy z prodeje dlouhodobého hmotného majetku,

-

dary a příspěvky,

-

převody z rezervního fondu.

Investiční fond se používá na financování investičních výdajů včetně pořízení majetku vlastní činností, na pořízení majetku a k posílení zdrojů určených na profinancování údržby a oprav nemovitého majetku ve vlastnictví zřizovatele, který organizace používá a k odvodu do rozpočtu zřizovatele.

3.6. Přehled počtu dětí umístěných v DC Jihlava

Do tohoto zařízení jsou umísťovány děti z různých důvodů. Jedná se především o tyto důvody: -

zdravotní,

-

sociální,

-

zdravotně-sociální.

Zdravotní důvody – jsou to především takové děti, které vyžadují trvalou či dlouhodobou ošetřovatelskou péči. Jsou to převážně děti s kombinovaným handicapem, tracheostomií, děti s trvalou či dočasnou sondou, u kterých je vyžadována dlouhodobá intenzivní rehabilitační péče, dále děti s rizikovou anamnézou, tj. děti týrané, zanedbávané, zneužívané, abusus návykových látek u matky, děti se syndromem opuštěného dítěte apod. 26

Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.

36

Sociální důvody – jde o okamžitou pomoc dítěti a rodině v tíživé sociální situaci nebo jiný důvod přijetí dítěte považovaného za zdravé, které nevyžaduje žádnou diagnostiku či lékařskou nebo terapeutickou pomoc a ošetřovatelskou péči. Jde především o situace, kdy se rodiče, nebo jeden z rodičů dostane do výkonu trestu, nebo dítě před umístěním do náhradní rodinné péče, nebo také může jít o situaci rozvratu v rodině. U těchto dětí bývá zpravidla vydáno předběžné opatření nebo nařízena ústavní výchova. Zdravotně-sociální důvody – jde o kombinaci dvou předchozích důvodů, nebo další různé problémy, například speciální dieta dítěte nedovoluje setrvat v rodinném prostředí, velký počet dětí v rodině apod. Následující tabulka uvádí přehled počtu dětí od roku 2006 do roku 2011, které byly přijaty do Dětského centra v Jihlavě. Tabulka 1- Přehled počtu dětí 2006 - 2011 (zdroj: DC Jihlava) Rok

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Přijato

45

38

62

66

43

49

3.7. Analýza hospodaření DC Jihlava

Jak již zde bylo zmíněno, Dětské centrum Jihlava hospodaří dle finančního plánu, který schvaluje zřizovatel, tedy Kraj Vysočina. Při sestavování rozpočtu je nutné počítat výhledově s potřebou financí na plánované opravy a větší investiční akce, brát zřetel na stoupající ceny energií, materiálu i potravin. Návrh rozpočtu musí DC Jihlava odůvodnit v přiloženém komentáři. K provedení analýzy hospodaření Dětského centra Jihlava jsem si vybrala stěžejní položky rozpočtu. Jedná se o tyto položky:27 -

provozní dotace,

-

výnosy z hlavní činnosti,

-

příjmy z pronájmu,

-

finanční dary,

27

Zdroj: Dětské centrum Jihlava, příspěvková organizace, plán rozpočtu.

37

-

spotřeba materiálu,

-

spotřeba energie,

-

služby,

-

osobní náklady,

-

ostatní náklady,

-

odpisy. Provozní dotace Provozní dotaci získává Dětské centrum Jihlava od svého zřizovatele, kterým je Kraj Vysočina. Jedná se o finanční prostředky, které jsou určené na výdaje, jako je nákup potravin, platby za energie a služby, osobní náklady, materiálové náklady, ostatní náklady. V tabulce č. 2 jsou uvedeny finanční prostředky od roku 2007 do roku 2011. Tabulka 2 - Provozní dotace (zdroj: DC Jihlava) Rok

2007

2008

2009

2010

2011

Dotace

15 606 150,-

15 904 380,-

17 845 210,-

17 494 000,-

17 346 496,-

Jak je vidět na vyobrazených hodnotách provozní dotace v roce 2007 a 2008 byla celkem vyrovnaná. V roce 2009 se vyšplhala provozní dotace na částku daleko vyšší a to ze dvou důvodů. Jednak z důvodu navýšeného počtu dětí, které spadaly do režimu okamžité pomoci a jednak z důvodu navýšení limitu na mzdy o 400 000,- Kč. Úsporná opatření zřizovatele v roce 2010 zapříčinila pokles provozní dotace, která se v roce 2011 ještě více snížila. Výnosy z hlavní činnosti Do výnosů z hlavní činnosti spadají položky, jež jsou příjmy pro tuto organizaci. Dětské centrum Jihlava nemá žádnou doplňkovou činnost, a proto veškeré její příjmy jsou příjmy z hlavní činnosti. Mezi příjmy patří například: -

platby za jesle,

-

platby za pobyt matky s dítětem

-

příspěvek na úhradu zaopatření dítěte,

-

přídavky,

38

-

příspěvek na okamžitou pomoc, atd.

V tabulce č. 3 jsou uvedeny finanční prostředky v letech 2007 až 2011. Tabulka 3 - Výnosy 2007 - 2011 (Zdroj: DC Jihlava) Rok

2007

2008

2009

2010

2011

Výnosy

231 270,-

173 980,-

294 440,-

213 000,-

230 974,-

Jak je patrno z uvedených hodnot, jednotlivé finanční prostředky se každý rok liší a to převážně v závislosti na počtu dětí, které jsou umisťovány v DC Jihlava, dále pak na pobytu matky s dítětem či na příspěvku na okamžitou pomoc. V roce 2009 byl počet dětí nejvyšší za celé posuzované období a to se odrazilo v navýšení finančních prostředků. Naopak v roce 2008 byly výnosy z provozní činnosti nejnižší a to z důvodu nízkého počtu dětí, které byly v tomto zařízení umístěny. Bohužel většinu finančních prostředků za vyúčtování ubytování matky s dítětem v našem zařízení musíme vymáhat. Situace ve vymáhání dlužných částek je velmi složitá a náročná. Pohledávky ošetřovného, jak nazýváme příspěvky na úhradu zaopatření dítěte a pobyt matky, lze vymáhat pouze soudní cestou a tím se nám zvyšují náklady na vymáhání. Většina rodičů našich dětí nepracuje, nejsou ani vedeni na úřadu práce, nepřebírají doporučené dopisy a kolikrát nelze ani zjistit jejich bydliště. Nemají o své děti zájem. Tímto dlužné částky ošetřovného zůstávají v evidenci po dobu 10 let a v průběhu této doby se organizace snaží dlužnou částku získat.

Příjmy z pronájmu Organizace je oprávněna a povinna majetek pronajmout a výjimečně vypůjčit na dobu určitou nejdéle na jeden rok za předpokladu, že nebude narušen chod organizace nebo znemožněno užívání majetku k hlavnímu účelu, ke kterému je organizace zřízena. Organizace je oprávněna a povinna použít zisk z pronájmu majetku jako svůj příjem pouze pro rozvoj svého hlavního účelu, plánované výnosy jsou zahrnovány do finančního plánu schvalovaného zřizovatelem.

39

V tabulce č. 4 jsou vyjádřeny příjmy z pronájmu v letech 2007 až 2011.

Tabulka 4 - Příjmy z pronájmu (Zdroj: DC Jihlava) Rok Příjmy z pronájmu

2007

2008

2009

2010

2011

0

0

0

0

2000,-

Organizace v letech 2007 až 2010 neměla žádné příjmy z pronájmu a to z důvodu, že nebyl k dispozici žádný majetek či prostory, které by byly vhodné k pronájmu. V roce 2011 se jednalo o pronájem zasedací místnosti v rehabilitačním pavilonu ke školícím účelům. Tyto příjmy jsou pro organizaci velmi zanedbatelné. Finanční dary Náklady spojené s provozem Dětského centra Jihlava jsou kryty příspěvky. Snahou nás všech je zajistit našim dětem stejný standard jako v rodinách, které očekávají příchod dítěte s láskou. Proto využívá naše zařízení sponzorských darů na vnitřní vybavení a obnovu zařízení místností a heren pro děti, na rehabilitační, terapeutické a herní pomůcky, na hračky i oblečení pro děti. Všechny příspěvky jsou vždy adresně použity a účelně dohádatelné. Všem takovým dárcům, kteří byť i malou finanční pomocí přispívají, patří velký dík. Všichni si toho nesmírně vážíme. V tabulce č. 5 jsou vyobrazeny finanční částky od roku 2007 do roku 2010.

Tabulka 5 - Finanční dary (Zdroj: DC Jihlava) Rok Finanční dary

2007

2008

2009

2010

2011

123 012,-

166784,-

4 325,-

204 026,-

162 792,-

Finanční dary či jiná materiální pomoc patří do skupiny příspěvků, které se nedají nijak ovlivnit a závisí čistě na vůli dárců. Velice si vážíme každé takové pomoci.

40

Celkové výnosy Do celkových výnosů zahrnujeme veškeré příjmy této organizace, ať už se jedná o provozní dotace, příspěvek na okamžitou pomoc v nouzi, příspěvek za jeslový pobyt, platby za ubytování matky s dítětem, příspěvek na úhradu zaopatření dítěte, přídavky na děti, dále příjmy z pronájmu nevyužívaného majetku, finanční dary, úroky z vkladů. V tabulce č. 6 jsou znázorněny celkové výnosy v letech 2007 až 2011.

Tabulka 6 - Celkové výnosy (Zdroj: DC Jihlava) Rok Celkové výnosy

2007

2008

2009

2010

2011

15 960 850,-

16 245 770,-

18 180 710,-

17 966 000,-

18 646 083,-

Jak je patrno z uvedených údajů, v roce 2009 byly celkové výnosy organizace vysoké a to z důvodu vyššího počtu dětí a příspěvků na ně určených. V roce 2011 celkové výnosy také překročily hranici 18 milionů a to převážně díky finančním darům a příspěvkům na děti. Spotřeba materiálu Položka spotřeba materiálu udává výši vynaložených prostředků na nákup potravin, všeobecného materiálu, prádla, čisticích prostředků, knih a ostatních materiálů. Tabulka č. 7 udává finanční hodnoty spotřeby materiálu za rok 2007 až 2011. Tabulka 7 - Spotřeba materiálu (Zdroj: DC Jihlava) Rok Spotřeba materiálu

2007

2008

2009

2010

2011

1 345 820,-

1 408 090,-

2 000 140,-

1 422 000,-

1 633 003,-

Z uvedených hodnot vyplývá, že materiálové náklady byly nejvyšší v roce 2009 a to převážně z důvodu vysokého počtu umístěných dětí v tomto zařízení, čímž se zvedly náklady na nákup potravin, prádla a ostatních materiálů.

41

Druhý z důvodů navýšení těchto nákladů bylo pořízení zařízení do nově vybudované herny pro batolata. Jednalo se především o nábytek a vnitřní vybavení herny. V ostatních letech jsou finanční hodnoty celkem vyrovnané, i když je patrný malý nárůst nákladů a to z důvodu celkového růstu cen zboží. Spotřeba energie Do této kategorie spadá spotřeba energie, topení a plynu. Každý rok vyhlašuje zřizovatel, tedy Kraj Vysočina výběrové řízení na dodavatele elektrických energií, topení a plynu. Na základě výběrového řízení je vybrána firma – dodavatel, se kterým je sjednána a podepsána smlouva vždy na jeden rok. V přiložené tabulce č. 8 jsou vyčísleny finanční náklady energií od roku 2007 do roku 2011. Tabulka 8 - Spotřeba energie (Zdroj: DC Jihlava) Rok Spotřeba energie

2007

2008

2009

2010

2011

494 840,-

683 250,-

683 320,-

542 000,-

761 256,-

Jak je patrno z vyčíslených finančních prostředků, spotřeby energií se v jednotlivých letech mění. Závisí to především na dodavatelských cenách. V roce 2011 je ovšem nárůst energií nejvyšší za posledních pět let a to z důvodu přístavby nového rehabilitačního pavilonu a s tím spojené vyšší náklady.

Služby Do této položky řadíme veškeré služby, ať už se jedná o drobné opravy a udržování, cestovné náklady na reprezentaci, poštovné, nájemné za kyslíkovou lahev, nájemné za poštovní přihrádku, svoz komunálního a jiného odpadu, telefonní služby, praní prádla, revize elektrických zařízení, výmalba a ostatní služby. V tabulce č. 9 přehledně vidíme finanční prostředky poskytnuté na služby od roku 2007 do roku 2011.

42

Tabulka 9 - Služby (Zdroj: DC Jihlava) Rok

2007

2008

2009

2010

2011

Služby

578 500,-

506 230,-

616 500,-

546 000,-

465 875,-

Z uvedených hodnot v tabulce č. 9 vyplývá, že čerpání prostředků za služby není zanedbatelné, avšak velice záleží na konkrétních operacích. Jedná se především o neplánované drobnější opravy různých elektrických zařízení, ať už se jde o opravy automatických praček, mixérů a robotů v kuchyni, nutná výmalba společných prostor a podobně. Tyto činnosti nelze dopředu nijak ovlivnit, musí být vyřešeny, aby se nenarušil chod organizace. V roce 2009 byly tyto náklady nejvyšší a to z důvodu neplánovaných oprav dvou praček. Osobní náklady Mezi osobní náklady počítáme mzdové náklady, zákonné sociální pojištění, zdravotní pojištění, mzdy, ostatní osobní náklady, jednotný příděl do FKSP, příspěvek na stravu zaměstnanců a náhrady při pracovní neschopnosti. V tabulce č. 10 jsou vyčísleny osobní náklady, které byly použity na úhradu těchto nákladů všech zaměstnanců a to v letech 2007 až 2011. Tabulka 10 - Osobní náklady (Zdroj: DC Jihlava) Rok Osobní náklady

2007

2008

2009

2010

2011

12 776 750,-

13 197 800,-

13 881 770,-

14 994 000,-

15 075 235,-

Z uvedených hodnot vyplývá, že tyto náklady stále rostou. Jedná se především o nárůst mezd zaměstnanců. Ostatní náklady Do ostatních nákladů zahrnujeme: -

pojištění automobilu – povinné ručení a havarijní pojištění,

-

pojištění budov,

-

pojištění odpovědnosti za škody zaměstnanců za škody v odvětví zdravotnictví,

-

bankovní poplatky,

43

jiné finanční náklady.

-

Mezi jiné finanční náklady počítáme odvod za neplnění povinného podílu osob se zdravotním postižením na celkovém počtu zaměstnanců. Organizace zaměstnává jednu pracovnici na úklid, která je částečně invalidní. V tabulce č. 11 jsou finanční hodnoty těchto ostatních nákladů za rok 2007 až 2011. Tabulka 11 - Ostatní náklady (Zdroj DC Jihlava) Rok Ostatní náklady

2007

2008

2009

2010

2011

116 740,-

188 340,-

220 260,-

247 000,-

195 605,-

Ostatní náklady představují výdaje na bankovní instituce a pojišťovny a jiné finanční náklady. Od roku 2007 do roku 2010 je patrný nárůst těchto nákladů a to převážně z důvodu zvyšujících se cen za bankovní operace, cen pojištění a různých poplatků. Velký podíl na zvyšování těchto nákladů měl fakt, že organizace nezaměstnávala žádného zaměstnance, který by byl veden jako osoba pobírající částečný či celý invalidní důchod a proto také odvody za neplnění podílu osob se zdravotním postižením byly vysoké. V roce 2011 byl jedné zaměstnankyni přiznán částečný invalidní důchod, proto to nepatrné snížení nákladů. Také odběr výrobků z chráněných dílen způsobil pokles tohoto povinného podílu a tím snížení nákladů. Jednalo se o odběr ušitých bryndáčků pro děti, dupaček, pracovní obuvi, služebního oblečení a také nákup tiskopisů.

Odpisy Dětské

centrum

disponuje

se

svěřeným

majetkem

dlouhodobým

hmotným,

krátkodobým hmotným a dlouhodobým i krátkodobým nehmotným. Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek se odepisuje na základě Pravidel Rady Kraje Vysočina pro sestavování a schvalování odpisových plánů pro odepisování dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku.

44

Organizace vnitřním předpisem aplikuje na své podmínky zásady a principy pro sestavování odpisových plánů a odepisování majetku v rozsahu Pravidel Rady Kraje Vysočina. Odpisový plán musí být každoročně schválen Radou Kraje Vysočina. Dětské centrum Jihlava odepisuje hmotný i nehmotný majetek, je-li pořizovací hodnota majetku vyšší než 40 000 Kč. V letech 2007 až 2011 byly hodnoty odpisů vyčísleny v následující tabulce č. 12. Tabulka 12 - Odpisy (Zdroj: DC Jihlava) Rok

2007

2008

2009

2010

2011

Odpisy

201 840,-

211 400,-

190 570,-

214 000,-

424 369,-

K růstu výdajů na odpisy přispívá fakt, že organizace nakupuje dlouhodobý majetek s pořizovací cenou 40 000 Kč a vyšší. K největšímu nárůstu došlo v roce 2011 a to z důvodu pořízení nového vozu, bylo vybudováno rehabilitační centrum, tedy nová budova, do které byla koupena vířivá vana pro účely rehabilitace. Úspora výdajů na odpisy je patrná v roce 2009, kdy bylo ukončeno odepisování dlouhodobého majetku, například automobil či pračka. Celkové náklady V tabulce č. 13 jsou vyobrazeny celkové výdaje Dětského centra Jihlava. Jednotlivé položky jsem popsala již výše. Tabulka 13 - Celkové náklady (Zdroj: DC Jihlava) Rok Celkové náklady

2007

2008

2009

2010

2011

15 576 200,-

16 196 110,-

17 849 300,-

17 966 000,-

18 556 945,-

Jak je patrno z výše uvedené tabulky, výdaje Dětského centra Jihlava se každoročně zvyšují. Jako hlavní důvod bych označila průběžné zvyšování cen potravin, materiálu, zboží a služeb, energií a ostatních nákladů, které mají nemalý podíl na tomto růstu celkových nákladů.

45

Graf celkových nákladů dětského centra Jihlava v mil. Kč 20 15

15,5762

16,19611

17,966

17,8493

18,556945

10

5 0 2007

2008

2009

2010

2011

Obrázek 3 - Celkové náklady DC Jihlava (Zdroj: DC Jihlava)

Na základě vyčíslených celkových nákladů tohoto zařízení v tabulce č. 13 lze spočítat, jaká částka nákladů je potřeba na pobyt a ošetřování jednoho dítěte. V následující tabulce jsou vyobrazeny počty ošetřovacích dnů, což je celkový počet dětí vynásobený počtem dní v roce. Další položku tabulky tvoří celkové náklady a poslední řádek tabulky udává náklady na ošetřování a péči jednoho dítěte za jeden den v příslušném roce. Tabulka 14 - Náklady na dítě/den (Zdroj: DC Jihlava) Rok Celkové náklady Ošetřovací dny dětí Náklady dítě/1den

2007

2008

2009

2010

2011

15 576 200,-

16 196 110,-

17 849 300,-

17 966 000,-

18 556 945,

10 804

10 937

10 407

10 016

10 770

1 442,-

1 481,-

1 715,-

1 794,-

1 723,-

Ve výše vyobrazené tabulce č. 14 jsou vyčísleny celkové náklady organizace vždy za příslušný rok. Další položkou jsou ošetřovací dny dětí, což představuje počty dní s ohledem na počet ubytovaných dětí v roce.

46

Poslední položkou této tabulky jsou vypočítány náklady na jedno dítě a jeden den v roce. Je ovšem třeba říci, že tyto náklady představují veškeré náklady organizace, to znamená jak materiální – potraviny, ošacení, všeobecný materiál, náklady na provoz a údržbu, ostatní náklady, tak i služby – údržba, nájemné kyslíkové láhve, poštovné, různé druhy drobných oprav, malování společných prostor, ostatní služby výše jmenované. Jak je z tabulky patrno, denní náklady na jedno dítě se postupně každý rok zvyšují. Je to dáno především růstem cen potravin a ostatní materiálních věcí, růst cen služeb vzhledem k zvýšení DPH. Celkové náklady v sobě představují i veškeré náklady na provoz a platy zaměstnanců, jsou zde také zahrnuty náklady na ubytování matek v tomto zařízení. Přesný výpočet nákladů na jedno dítě v našem zařízení by byl možný pouze odhadem a i tak by byl velmi zkreslený. Jedno je zřejmé a to, že náklady na ubytování dětí rok od roku rostou souběžně s růstem veškerých cen. Proto se jeví tato péče, kterou toto zařízení poskytuje velice drahá, nákladná. Samozřejmě, dalo by se uvažovat o možné úspoře, například výhodnější nákupy potravin, tím mám na mysli například různé akce potravinových řetězců jako je 2 + 1 zdarma, nebo nákup ošacení pro děti ve výhodném větším balení, více se zaměřit na úsporu energie – zbytečně nesvítit na chodbách v nočních hodinách a také například nakupovat větší – ekonomická balení úklidových a dezinfekčních prostředků. Další úsporu bych viděla v platbách za rehabilitaci dětí, které do Dětského centra Jihlava docházejí externě, platby za vodoléčbu a podobně. To by šlo uskutečnit samozřejmě pouze se souhlasem zřizovatele, Kraje Vysočina, který by musel pro toto zařízení povolit doplňkovou činnost. Možnost snížení počtu zaměstnanců v tomto zařízení nic neřeší, jelikož by to v závěru mělo vliv na chod organizace, převážně v době nemocnosti nebo o dovolených. Snížení počtu zdravotních sester nic neřeší, naopak by toto opatření bylo nejspíš na úkor dětí a to si nikdo z nás nepřeje. Chceme, aby se u nás děti cítily jako doma i přes fakt, že jim nemůžeme nahradit mámu a tátu.

47

Výsledek hospodaření Výsledek hospodaření jsou nespotřebovaný finanční prostředky sloužící na provoz této příspěvkové organizace. Tabulka č. 15 udává přehled o výši výsledku hospodaření, jaký tato organizace vykázala z hlavní činnosti.

Tabulka 15 - Výsledek hospodaření (Zdroj: DC Jihlava) Rok Výsledek hospodaření

2007

2008

2009

2010

2011

384 650,-

49 660,-

331 410,-

0

89 138,-

Jak je patrno z vyobrazených finančních hodnot v tabulce č. 15, výsledek hospodaření za posledních pět let byl kladný, tedy úspora. Pouze v roce 2010 vyšel výsledek hospodaření nula. Důvodem takového výsledku byla úsporná opatření zřizovatele, kdy byla dotace na provoz tohoto zařízení snížena. Celkově takovéto výsledky – úspory, značí o tom, že tato příspěvková organizace hospodaří se svěřenými finančními prostředky dobře a to v rámci možností jí umožněné. Do budoucna by se samozřejmě dalo v rámci větší úspory finančních prostředků uvažovat o snížení některých nákladů, například nákupem levnějších potravin, oblečení, čisticích prostředků, prádla a jiných materiálních potřeb, dále, jak již zde bylo zmíněno, mohlo by se jednat o zpoplatnění některých rehabilitačních výkonů pro externí klienty, pokud by ovšem zřizovatel, Kraj Vysočina povolil pro tuto organizaci doplňkovou činnost. Ovšem otázkou zůstává, zda by tato úspora měla nějaký vliv na výsledek hospodaření, či na celkové náklady.

48

Výsledek hospodaření Dětského centra Jihlava v tis. Kč 400 300 200

384,65

331,41

100 89,138

49,66

0 2007

2008

2009

0 2010

2011

Obrázek 4 - Výsledek hospodaření (Zdroj: DC Jihlava)

Chceme dětem zajistit běžnou standardní péči, kvalitní potraviny, pěkné oblečení, příjemné prostředí, kde by si mohly bezstarostně hrát.

3.8. Pěstounská péče Základním nezpochybnitelným a velmi důležitým faktem je, že dítě se narodí úplně bezmocné a dlouhou dobu je odkázáno na láskyplnou péči a výchovu dospělých lidí v prostředí rodiny. Nic lepšího, než vlastní rodina pro dítě není. Někdy to ale bohužel nefunguje.

Zákon o sociálně-právní ochraně dětí č. 359/1999 Sb., a jeho novela, která byla již schválena, vymezuje ochranu práva dítěte na příznivý vývoj a řádnou výchovu, ochranu zájmů dítěte včetně ochrany jeho jmění a působení, která budou směřovat k obnovení již narušených funkcí rodiny. 28

28

Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí.

49

České kojenecké ústavy jsou většinou moderně vybavená zařízení. Děti rozhodně netrpí hladem nebo zimou, mají dostatek hezkých hraček a kvalitní zdravotní i jiné péče. Avšak všichni víme, že pro nejmenší děti je velmi potřebné navázat pevnou vazbu ke stále pečující osobě, obvykle matce. To bohužel v kojeneckém ústavu či v jiném podobném zařízení jde velmi těžko. Ani sebelepší sestřička nemůže nahradit láskyplnou náruč maminky a to především z toho důvodu, že takových dětí, které tuto náruč hledají a potřebují, má na starosti většinou 5 až 6.

Obrázek 5 - Dětské centrum Jihlava

Děti, které se dostanou z různého důvodu k nám do Dětského centra Jihlava, se většinou opět vrací zpět do své biologické rodiny. Je to většinou více jak 50% dětí z celkového počtu dětí přijatých do našeho zařízení. Ostatní děti odcházejí do náhradní rodinné péče, která má tyto formy: -

osvojení (adopce),

-

pěstounská péče,

-

poručnická péče,

-

hostitelská péče,

-

jiná forma náhradní rodinné péče.

50

Osvojení Osvojení či adopce je státem garantovaný a zákonem ošetřený druh náhradní rodinné péče, při které přijímají manželé za vlastní opuštěné dítě a mají k němu veškerá práva a povinnosti, jako by byli jeho biologičtí rodiče. Pěstounská péče Je formou státem řízené a kontrolované náhradní rodinné výchovy, která zajišťuje hmotné zabezpečení dětem a přiměřenou odměnu těm, kteří se o ně starají. Na návrh orgánů sociálně-právní ochrany dětí může soud svěřit dítě do pěstounské péče na přechodnou dobu a to v případech, pokud to vyžaduje jeho zájem. 29 Poručnictví Jedná se o ochranu nezletilého dítěte pro jeho specifické postavení, což znamená, že nemá plnou způsobilost k právním úkonům s ohledem na svůj věk. Příslušný soud v místě bydliště ustanoví dítěti poručníka v případě, kdy rodiče nezletilého dítěte zemřeli, byli zbaveni rodičovských práv, byl pozastaven výkon jejich rodičovské zodpovědnosti nebo nemají způsobilost k právním úkonům. Poručník dítě zastupuje, spravuje jeho majetek a v některých případech i dítě vychovává.

Hostitelská péče Hostitelská péče, někdy nazývaná zástupná péče znamená, že děti jsou do rodiny pouštěny ředitelem zařízení na základě souhlasu rodičů nebo jiných zákonných zástupců. Souhlas s pobytem dítěte u hostitele může vydat i příslušný obecní úřad dle trvalého bydliště pobytu dítěte. Mezi dítětem a hostitelem nevzniká žádný právní vztah. Zatímco dnes v dětských domovech a kojeneckých ústavech žije kolem 12 000 dětí, z toho 2 000 dětí do tří let věku, v budoucnu, podle schválené novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí by jich mělo být výrazně méně.

29

ZEZULOVÁ, Dagmar. Pěstounská péče a adopce. první. Praha: Portál, s.r.o., 2012. ISBN 978-80-2620065-9

51

Podle této novely mají kojenecké ústavy nahradit profesionální pěstouni za plat od 8 do 32 tisíc korun podle počtu dětí a jejich postižení. Takový profesionální pěstoun by měl, podle této novely zákona, projít celou řadou příprav, psychologickými testy počínaje, prověření zdravotního stavu a stálého vzdělávání konče. Zkoumat se bude také jejich sociální situace. Minimálně jednou za dva měsíce takovou rodinu navštíví sociální pracovník. Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí počítá s vytvořením sítě terénních a ambulantních služeb, které budou s rodinami jejich problémy řešit a pomáhat jim v krizových situacích. Zapojeni by měli být sociální pracovníci, psychologové, terapeuti, speciální pedagogové i zdravotníci. Taková to síť služeb má být vybudována do dvou let. Což je z mého pohledu nereálné. Ministerstvo plánuje velkou mediální kampaň, která veřejnost na nový tip povolání upozorní. Dosud totiž nebyla péče o cizí děti v rámci pěstounské péče považována za povolání, pěstouni dostávali odměny a často měli vedle péče o děti běžné povolání. Dosud však není jasné, jaké požadavky budou muset zájemci o pěstounství splňovat, aby se dítě nedostalo k někomu, kdo je motivován jen penězi. Pěstouni by měli procházet přísným výběrem, budou kontrolováni a navíc se budou muset účastnit pravidelných školení a vzdělávání. Svěřené děti často pocházejí z rozvrácených rodin a potřebují speciální péči. Často se také stane, že rodiče, profesionální pěstouni, dítě ze dne na den dostanou, několik měsíců se o batole starají a pak ho ze dne na den budou muset vrátit do biologické či nové adoptivní rodiny. To jistě nebude lehký úkol jak pro pěstouny, tak hlavně pro dítě, které si za tu dobu již vybuduje nějaké citové pouto. Podle mého názoru to budou pro dítě velmi deprimující situace, dítě si bude muset zvykat na nové prostředí, na novou mámu a tátu. V České republice je pěstounských rodin přes devět tisíc. Těch, kteří nejsou s dětmi v příbuzenském vztahu, je třetina. A právě jejich počet chce stát profesionalizací navýšit. Z pěstounů-prarodičů by měli dál dostávat odměny ti, kteří se starají o více dětí nebo o postižené dítě. U ostatních by se posuzovala jejich sociální situace. Ministerstvo původně uvádělo, že prarodiče mají k vnoučatům vyživovací povinnost a odměnu by měli dostávat jen tehdy, pokud budou pomoc potřebovat.

52

Podle vládního návrhu by měli profesionální pěstouni dostávat vyšší odměny. Nárok na ně by měli i v době, kdy by o žádné dítě nepečovali. Právě v pěstounských rodinách by děti v případě potřeby měly na přechodnou dobu přebývat, než se situace v jejich vlastní rodině vyřeší či než se najde rodina náhradní. Toto ovšem, podle mého názoru povede k tomu, že se děti budou střídat v různých rodinách i několikrát. Následující tabulka č. 16 podává přehled o počtu propuštěných dětí za rok 2010 z kojeneckých ústavů a dětských domovů na Vysočině. 30

Tabulka 16 - Přehled počtu dětí propuštěných v roce 2010 z kojeneckých ústavů na Vysočině (Zdroj ÚZIS ČR)

kraj Vysočina Počet dětí

Celkem

79

Vlastní

Náhradní

Jiná

rodinná

forma

péče

péče

24

11

rodina

32

Dětský domov

7

Ústav sociální

Jinam

péče 1

4

Z uvedených údajů je patrno, že nejvíce dětí odchází zpět do své biologické rodiny. Na druhém místě jsou děti, které odchází do náhradní rodinné péče, což představuje adopci, pěstounskou péči i opatrovnickou péči. Do náhradní rodinné péče odchází dětí z různých důvodů. Jsou to převážně důvody vlastní rodiny, která jeví nezájem o dítě, nebo jeví zájem o dítě, ale podá souhlas s osvojením a v neposlední řadě jde o situace, kdy jsou rodiče či jeden z rodičů zbavený rodičovských práv. Ostatní položky jsou víceméně zanedbatelné, do dětských domovů odchází velmi málo dětí, většinou se jedná a sourozenecké skupiny, menšinové etnikum nebo děti se závažným problémem. Velkou skupinou potencionálních žadatelů o pěstounskou péči tvoří ti žadatelé, kteří původně uvažují o osvojení dítěte. V souvislosti s profesionalizací pěstounské péče lze očekávat, že těchto zájemců o pěstounskou péči s platností novely zákona ubude.

30

ÚZIS ČR, Aktuální informace č. 18/2011

53

Pro mne je pobuřující skutečnost, že výzkumy, ale i osobní zkušenosti některých pěstounů ukazují, že děti umístěné v Kojeneckých ústavech nemají navázanou pevnou citovou vazbu, mají oproti svým vrstevníkům například opožděný vývoj řeči, psychomotoriky a dalších dovedností, nemají vybudovanou základní důvěru v bezpečí okolního světa, protože je pro ně nejistý, měnící se a nestabilní. Existují i výzkumy ukazující vliv deprivace v raném věku na vývoj mozku.31 Toto jsou velice zavádějící informace, neboť do kojeneckých ústavů a dětských domovů se dostávají děti z již narušených či neúplných rodin, kde většinou jde o děti zanedbané, týrané či jinak poznamenané a citová vazba tam naprosto chybí, natož základní společenské návyky. Je potom na pracovnících a zaměstnancích kojeneckých a jiných ústavů, aby s pomocí psychologů, pedagogů a ostatních odborných pracovníků alespoň z části napravili křivdy a utrpení, které se na dětech dopustili kolikrát jejich rodiče. Je to velice nelehký úkol, ale rozzářené oči, smích a spokojený spánek dětí je tou největší odměnou pro nás pro všechny.

Přehled počtu dětí propuštěných v roce 2010 z kojeneckých ústavů a dětských domovů na Vysočině 1 4 7

Do vlastní rodiny 32

11

Náhradní rodinná péče Jiná forma péče Dětský domov Ústav sociální péče

Jinam 27

Obrázek 6 - Počet propuštěných dětí v roce 2010 (Zdroj: ÚZIS ČR)

31

http://www.vzd.cz/bukurestsky-projekt-rane-intervence

54

Novelou zákona č. 359/1999 Sb. o sociálně-právní ochraně dětí se zvyšují dávky pěstounské péče. Odměna pěstouna nyní činí 3 126 Kč měsíčně. Nově bude 8 000 Kč měsíčně spolu s dalšími dávkami a profesionální pěstoun na plný úvazek si může měsíčně přijít až na 32 000 Kč, samozřejmě podle počtu svěřených dětí a jejich typu postižení.32 Následující tabulka udává přehled o počtu dětí a odměnách za pěstounství za jeden měsíc.33

Tabulka 17 - Odměny pěstouna (Zdroj: Zákon č. 359/1999 Sb.) Počet dětí Odměny pěstouna

1

2

8 000,-

12 000,-

3 nebo 1 s

4 nebo 2 s

4, z toho 1 s

postižením

postižením

postižením

20 000,-

24 000,-

32 000,-

Tyto částky nejsou ovšem konečné, je potřeba sem ještě započítat příspěvek při převzetí dítěte, který se odvíjí od věku dítěte: 8 000 až 10 000 Kč, dále příspěvek na úhradu potřeb dítěte dle věku: 3 680 až 6 975 Kč nebo také příspěvek na zakoupení automobilu až do výše 10 000 Kč. 34 Pokud

porovnám

náklady

na

jedno

dítě

v Dětském

centru

s náklady

na pěstounskou péči je jasné, že náklady v takovémto zařízení převyšují odměny pěstouna. Musíme ovšem zohlednit činnost a péči DC Jihlava, kde nejde pouze o umístění dítěte jako takového, ale o propracovaný systém veškeré péče, která v sobě zahrnuje jak zdravotní, psychologickou či pedagogickou, ale také péči rehabilitační, logopedickou a ostatní činnosti, které jsou velice důležité při vývoji a rozvoji každého jedince.

32

Zákon č. 359/1999 Sb. o sociálně-právní ochraně dětí http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/profesionalni-pestouni-dostanou-od-statu-az-32-tisicmesicne_213879.html 34 http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/pestounska_pece 33

55

Do našeho zařízení se dostávají děti s převážně pohnutou minulostí, děti ze sociálně slabých rodin, děti týrané či zneužívané a v neposlední řadě děti postižené či jinak handicapované.

Pokud budeme tuto péči porovnávat s péčí pěstounskou, do které

se vhodné dítě dostane, bude sice v domácím prostředí obklopeno osobami či osobou ke které si jistě vybuduje nějaké citové pouto, ale otázkou zůstává, na jak dlouho a zda bude tato jeho rodina konečná, či poputuje do další vytipované rodiny a bude si znovu zvykat na nové prostředí, nové lidi, nové hračky. Nedá se jednoznačně posoudit, zda cesta profesionálních pěstounů je dobrá či ne, nebo zda je levnější než péče v kojeneckých ústavech, čas ukáže, zda to bylo rozumné řešení situace, či nikoli. Jedno ale bychom měli mít na paměti všichni. Dítě není věc, se kterou se může libovolně hýbat a přenášet, je to lidský tvor se svými potřebami. Jde především o potřebu lásky, hřejivé náruče, porozumění a trpělivosti. Ano, děti patří do rodin, ale do stabilních rodin, kde jsou naše děti přijímány s láskou a ne jen jako zdroj příjmů. Přáli bychom si, aby naše děti, na konci dlouhého putování našly laskavou a hřejivou náruč.

Obrázek 7 - Dětské centrum Jihlava 1

56

3.9. Shrnutí praktické části Dětské centrum Jihlava, příspěvková organizace je zařízení, které poskytuje veškerou péči dětem od narození do tří let věku. Jde většinou o děti, jejichž rodiny se o ně z různého důvodu nemohou, či nechtějí starat. Jedná se o zařízení pro děti, které vyžadují okamžitou pomoc, poskytuje akutní a neodkladnou péči ohroženým dětem. Dřívější kojenecký ústav vznikl v roce 1942 a byl součástí dětského oddělení Nemocnice s poliklinikou v Jihlavě. V roce 1990 se již přejmenovaný kojenecký ústav na Dětské centrum Jihlava přestěhoval do budovy bývalých jeslí na Jiráskově ulici v Jihlavě. Z důvodu nevyhovujících podmínek byl v roce 2010 přistavěn k stávající budově rehabilitační pavilon. Veškeré náklady spojené se stavbou a vybudováním dvoupodlažního moderně navrženého objektu ve výši 26 milionů korun uhradil Kraj Vysočina ze svého rozpočtu. Statutárních orgánem je ředitelka Dětského centra Jihlava, MUDr. Ivana Ryglová. Provoz DC Jihlava je nepřetržitý, kapacita tohoto zařízení je 43 lůžek pro děti a 3 pokoje pro ubytování matek s dětmi. V současné době zde pracuje 39 zaměstnanců. Posláním Dětského centra Jihlava je péče o děti, které nezbytně a neodkladně potřebují pomoc ať již zdravotní, psychosociální nebo rehabilitační. Hlavní náplní tohoto zařízení je najít dětem vhodnou formu náhradní rodinné péče, nebo účinně revitalizovat původní, tedy biologickou rodinu. V tomto zařízení je několik oddělení: -

ekonomické oddělení,

-

sociální oddělení,

-

hospodářský úsek,

-

zdravotní oddělení,

-

pediatrická a psychologická péče,

-

rehabilitační oddělení.

57

Dětské centrum Jihlava hospodaří dle finančního plánu, který schvaluje zřizovatel, tedy Kraj Vysočina. Organizace předkládá zřizovateli návrh rozpočtu a finančního plánu a další údaje a informace nezbytné k jeho vyřízení. Dále také hospodaří s prostředky svých fondů, a s peněžními dary od fyzických a právnických osob. Práva a povinnosti k majetku předanému do správy jsou vymezena v Pravidlech Zastupitelstva Kraje Vysočina. Účelem mé bakalářské práce bylo provedení analýzy hospodaření neziskové organizace Dětské centrum Jihlava. V závěru posuzované části jsem se soustředila i na náklady připadající na pobyt a péči dítěte v tomto zařízení a porovnání s návrhem vlády tyto děti umístit pouze v pěstounských rodinách. Na základě dostupných informací Dětského centra Jihlava jsem se snažila posoudit a vyčíslit některé důležité položky rozvahy, které nejvíce ovlivňují hospodářský výsledek této organizace. Jednalo se o tyto položky rozvahy: -

provozní dotace,

-

výnosy z hlavní činnosti,

-

příjmy z pronájmu,

-

finanční dary,

-

spotřeba materiálu,

-

spotřeba energie,

-

služby,

-

osobní náklady,

-

ostatní náklady,

-

odpisy.

58

Hlavní a nejdůležitější položkou rozpočtu DC Jihlava je dotace od zřizovatele. Jedná se o finanční prostředky určené na běžný provoz tohoto zařízení. Porovnáním finančních prostředků provozní dotace od roku 2007 do roku 2011 jsem došla k závěru, že dotace od zřizovatele se příliš nemění. V roce 2009 byla tato suma nejvyšší a to z toho důvodu, že byl vysoký počet přijatých dětí, které spadaly do režimu okamžité pomoci a také navýšení limitu na mzdy o 400 000 Kč. Úsporná opatření zřizovatele v roce 2010 zapříčinila pokles dotace zhruba o pět procent. Do výnosů z hlavní činnosti spadají položky, jako jsou platby za jeslový pobyt, platby za pobyt matky a dítěte, příspěvek na úhradu zaopatření dítěte, přídavky, příspěvek na okamžitou pomoc. Z provedené analýzy za posledních pět let vyplývá, že výše finančních prostředků závisí na počtu přijatých dětí do tohoto zařízení, na počtu ubytovaných matek s dětmi a v neposlední řadě na příspěvku za děti vyžadující okamžitou pomoc. V roce 2009 byl počet dětí v zařízení nejvyšší, proto také v tomto roce došlo k největšímu nárůstu financí v této položce rozpočtu. Bohužel většinu finančních prostředků za vyúčtování ubytování a péči dětí musíme vymáhat. Situace ve vymáhání dlužných částek je velmi složitá a náročná, tyto pohledávky je možno vymáhat pouze soudní cestou a tím se nám zvyšují náklady na vymáhání. Pokud bychom dostávali veškeré platby za děti, byly by tyto výnosy určitě daleko vyšší. Dlužné částky zůstávají v evidenci po dobu 10 let. Organizace

je

oprávněna

pronajímat

nepotřebný

majetek

nebo

prostory

za předpokladu, že tím nebude narušen chod organizace nebo znemožněno užívání majetku k hlavnímu účelu, ke kterému je organizace zřízena. Jediným příjmem tohoto typu byl pronájem zasedací místnosti v rehabilitačním pavilonu v roce 2011 ke školícím účelům. Tyto příjmy jsou pro organizaci zatím zanedbatelné. Náklady spojené s provozem Dětského centra Jihlava jsou kryty příspěvky. Proto využíváme sponzorských darů, ať už ve formě financí či nepeněžních darů. Všechny příspěvky jsou vždy adresně použity a účelně dohádatelné. Jedná se většinou o nákup či darování různého vybavení, zařízení heren pro děti, hraček, oblečení či terapeutických pomůcek nebo plenkových kalhotek. Tyto příspěvky se nedají nijak ovlivnit a závisí čistě na vůli dárců.

59

Celkové výnosy této organizace zahrnují veškeré příjmy výše jmenované. Závisí na výši provozní dotace od zřizovatele, na počtu přijatých a ubytovaných dětí, na platbách za jesle či na příspěvku na děti vyžadující okamžitou pomoc. Nákladové položky rozpočtu Dětského centra Jihlava zahrnují spotřebu materiálu, spotřebu energie, služby, osobní náklady, ostatní náklady a odpisy. Provedením analýzy výdajů této organizace je patrné, že náklady spojené s provozem se každý rok zvyšují. Jako hlavní důvod bych označila stálé zvyšování cen potravin, materiálu, zboží, služeb, energií a ostatních nákladů. Velký podíl na zvýšení nákladů v roce 2011 měla výstavba rehabilitačního pavilonu a s tím spojená vyšší režie na energii, instalováním vířivé vany pro rehabilitační účely se zvýšily náklady za odběr vody, celkové dovybavení tohoto pavilonu také navýšilo položku nákladů a v neposlední řadě to byl nákup nového automobilu VW Caddy v hodnotě 497 873 Kč. Výsledek hospodaření je nespotřebovaný příspěvek na provoz. Za posledních pět let, které jsem posuzovala, se dá jednoznačně říci, že organizace hospodaří se svěřenými finančními prostředky celkem uspokojivě. Pokud by bylo v mých silách ovlivnit výsledek hospodaření a tím dosáhnout větší úspory, zaměřila bych se na snížení některých nákladů a to především na náklady spojené s chodem tohoto zařízení, což je například nákup potravin a drobného materiálu ve větších baleních, což ovšem zatím není možné, jelikož kapacita skladu potravin a všeobecného materiálu je velmi malá. Další úsporu finančních prostředků bych viděla například v lepší a efektivnější organizaci výjezdů služebního vozidla, ovšem i tato položka by byla celkem zanedbatelná pro stávající rozpočet organizace. Samozřejmě, že by se dalo uvažovat, kde všude ušetřit, napadá mne například snížit počet sester na nočních směnách, nabízet pronájem zasedací místnosti, nebo žádat zřizovatele o povolení k vedlejší činnosti, kterou by se stala rehabilitace a vodní rehabilitace, za kterou by zařízení inkasovalo platby prostřednictvím zdravotních pojišťoven. Jistě by se našlo spousty dalších nápadů, jak uspořit nebo navýšit rozpočet, ale otázkou zůstává, zda by takovéto úspory a opatření měly výrazný vliv na výsledek hospodaření a také, a to hlavně, aby tato opatření nebyla spíše na úkor našich dětí. Chceme dětem zajistit běžnou, standardní péči, kvalitní a čerstvé potraviny, pěkné oblečení, příjemné prostředí, kde by si mohly bezstarostně hrát a smát se.

60

Porovnáním nákladů Dětského centra Jihlava na jedno dítě v tomto zařízení a nákladů na jedno dítě v pěstounské péči jsem došla k závěru, že bohužel naše náklady převyšují finanční odměny pěstounů. Je to samozřejmě dáno tím, že péče o dítě v takovémto zařízení v sobě zahrnuje veškeré náklady spojené s cílenou péčí, ať už se jedná o profesionální zdravotní péči, rehabilitaci, psychologickou péči, logopedickou péči a podobně. Děti, které se dostávají k nám do zařízení, takovou péči potřebují a většinou to vyžaduje jejich zdravotní či psychický stav. Pokud bude mít profesionální pěstounská rodina v péči například jedno těžce postižené dítě, bude muset určitě vyhledat speciální zdravotnickou pomoc, nakoupit potřebné věci, zvláště speciální výživa je u takovýchto dětí velmi důležitá a při dnešních cenách kojeneckého mléka počínaje a zdravotnickým materiálem konče, se částka za péči takového dítěte může vyšplhat daleko výš. Nedá se jednoznačně posoudit, zda cesta profesionálních pěstounů je dobrá, či ne, čas ukáže, zda to bylo rozumné řešení situace, či nikoli.

Obrázek 8 - Dětské centrum Jihlava

61

4 Závěr Dětské centrum Jihlava, příspěvková organizace je zařízením, které poskytuje pobyt a péči dětem od narození do tří let věku. Je zde nepřetržitý provoz. Organizace hospodaří dle finančního plánu, který schvaluje zřizovatel, tedy Kraj Vysočina. Téma této bakalářské práce jsem si vybrala, protože v této organizaci pracuje jako samostatná odborná referentka a mám tedy velice blízko k informacím, které mi posloužily při vypracovávání práce. Proto zvolení tohoto tématu bylo u mne od začátku jednoznačné. Cílem mé práce bylo přiblížení hospodaření a činnosti Dětského centra Jihlava, příspěvkové organizace, kde jsem po provedení analýzy některých položek rozpočtu chtěla porovnáním jednotlivých nákladů a výnosů za posledních pět let zjistit, jak zařízení hospodaří. K provedení analýzy hospodaření tabulkovou a grafickou metodou jsem dospěla k závěru, že tato organizace hospodaří se svěřenými finančními prostředky a se svěřeným majetkem velmi uspokojivě, za posledních pět let své činnosti se ani jedenkrát nedostala do minusových cifer v kolonce hospodářský výsledek, právě naopak, většinou se jednalo o úsporu finančních prostředků. Provedením analýzy hospodaření DC Jihlava a porovnáním veškerých nákladů na činnost a provoz a dospěním k závěru, jak tato organizace hospodaří se svými finančními prostředky myslím si, že jsem cíl této práce splnila. Dalším cílem práce bylo posouzení nákladů spojených s legalizací pěstounské péče a nákladů na pobyt a péči jednoho dítěte v DC Jihlava. Jak už jsem již v předešlé kapitole zmínila, dá se jen těžko přesně spočítat, kolik stojí pobyt a veškerá péče o dítě v našem zařízení za jeden den. Vypočtené cifry, které uvádím v této práci, v sobě zahrnují nejen pobyt, stravu, ošacení, ale také veškeré ostatní náklady, jako je spotřeba energie, vody, plynu, náklady na telefonní služby, poštovné, mzdy zaměstnanců, náklady na pobyt matky a ostatní náklady.

62

V porovnání s částkou, odměnou pěstouna, se jeví tato cifra příliš vysoká. Je ale třeba se na to podívat z pohledu dítěte. Děti, které přicházejí do našeho zařízení, si sebou většinou nesou pohnutý a kolikrát i velmi smutný osud. Mám na mysli děti zanedbané, týrané, zneužívané, nechtěné, odložené a v neposlední řadě děti handicapované či jinak postižené. Velkou část dětí, které jsou u nás svěřeny do péče, tvoří romské etnikum. A každé takové dítě potřebuje speciální péči, ať již zdravotní, tak i psychosociální a v neposlední řadě rehabilitační. Pěstounská rodina, která si vezme do péče například jedno postižené, bude mít hodně, hodně práce, aby vytvořila a zajistila pro dítě potřebný standard, který se mu dostávalo v tomto zařízení. Tím se samozřejmě navyšují veškeré náklady s tím spojené, ať už jde například o pořízení speciální postýlky, zdravotního materiálu, kočárek, výživa a podobně. Ve výsledku, podle mého názoru, se pěstounská péče daleko více prodraží, každý pěstoun bude nucen žádat o příplatky například na nákup automobilu, speciální postýlky a podobně. A kde máme započítanou částku za zaučení a proškolení budoucích pěstounů, kde máme další finanční prostředky, které budou potřeba na zaplacení vyškolených terénních sociálních pracovnic a ostatních pracovníků, kteří budou dohlížet a pomáhat pěstounským rodinám? Nedá se proto jednoznačně říci, zda bude pěstounská péče levnější, než náklady kojeneckých ústavů či dětských domovů pro děti do tří let věku. Jedno musíme mít ale na paměti. Lásku mámy a táty nám nikdo nenahradí a ani nahradit nemůže. Je důležité, pokud se v rodině objeví problém, měl by se i v rodině vyřešit. Nikdo si nepřejeme, aby se hromadily děti v kojeneckých ústavech. Nový zákon neobsahuje žádné pojistky proti libovůli úředníků při posuzování toho, zda rodiče vychovávají dítě správně. Na druhé straně se z pěstounské péče stane celkem slušný výdělečný podnik pro ty, kteří například delší dobu nemohou najít zaměstnání. Myslím si, že pěstounská péče sníží počet dětí vhodných k osvojení. Placené pěstounství na jedné straně a osvojování dětí na straně druhé. Je to logické, adopce vyžaduje přípravu dítěte a pěstounská péče takovou přípravu fakticky neumožňuje.

63

Jestliže mezinárodní instituce kritizují kojenecké ústavy a dětské domovy či baby boxy, měly by vzít v úvahu i to, že Česká republika patří k zemím se špičkovou zdravotní péčí a s nejnižší dětskou úmrtností na světě, a také by se měly zamyslet nad možností, že existence českých kojeneckých ústavů není projevem zaostalosti. Pokrok může spočívat nikoli v rušení takovýchto zařízení, ale naopak v jejich další modernizaci. I tak budou muset být zachovány ústavy pro těžce mentálně zaostalé a jinak těžce postižené děti. Romské děti, či děti s postižením budou po zrušení kojeneckých ústavů jen stěží hledat náhradní rodiče. Bude to dlouhá cesta. Na Slovensku to trvalo minimálně 8 let, než se podařilo sehnat dostatek pěstounů, že už nemusely děti do ústavů. Podobné to bude jistě u nás. Rozhodně to není záležitost krátkodobá. Schválená novela zákona vnímá pěstounskou péči nikoli jako poslání, ale jako zaměstnání. Myslím si, že hlavní motivací pěstounů nebude jejich zájem o děti, jejich soucit s dětmi, které nemají vlastní rodinu, ale motivace finanční. Protože ti, kteří skutečně stojí o to pomáhat opuštěným dětem, to dělají již dnes. Podle tohoto zákona budou pěstouni dostávat peníze již vstupem do školících programů, ne až přijetím dítěte do rodiny. Je to opravdu na zvážení a jen čas ukáže, zda to bylo rozumné řešení, či nikoli.

64

Seznam použité literatury Literatura: FUCHS, Kamil: Mikroekonomie. Brno: ESF, 1991. ISBN 80-210-2191-8. MOCKOVČIAKOVÁ A., Prokůpková D., Morávek Z. Příspěvkové organizace. Praha: ASPI, 2009. ISBN 978-80-7357-416-1. MERITUM. Příspěvkové organizace 2006 - 2007. Praha: ASPI, 2006. ISBN 80-7357191-9 NEČADOVÁ VĚRA. Základy podnikové ekonomiky. 1. vyd. Jihlava: Vysoká škola polytechnická, 2008. ISBN 978-80-87035-16-0. NEČADOVÁ VĚRA. Veřejná správa. 1. vyd. Jihlava: Vysoká škola polytechnická, 2009. ISBN 978-80-87035-19-1. PLAMÍNEK, J., SVATOŠ, V., HLEDÍKOVÁ, J., BABOUČEK, P., JANDÁKOVÁ, P., ZETĚK, J.: Řízení neziskových organizací. 1. vyd. Praha: Nadace Lotos, 1996. REKTOŘÍK, Jaroslav a kol.: Ekonomika a řízení odvětví veřejného sektoru. Praha: Ekopress, s. r. o., 2002. ISBN 80-86119-60-2. REKTOŘÍK J. Příspěvkové organizace 2006 - 2007. Praha: ASPI, 2006. ISBN 807357-191-9. REKTOŘÍK J. A KOL. Organizace neziskového sektoru. 2. aktu. vyd. Praha: EKOPRESS, 2007. ISBN 978-80-86929-25-5. RŮŽIČKOVÁ RŮŽENA. Neziskové organizace. ANAG, 2006. ISBN 80-7263-343-0. RŮŽIČKOVÁ RŮŽENA. Neziskové organizace. Olomouc: ANAG, 2009. ISBN 97880-7263-538-2. STRECKOVÁ, Yvonne – MALÝ, Ivan a kol.: Veřejná ekonomie pro školu i praxi. Praha: Computer Press, 1998. ISBN 80-7226-112-6. ŠEDIVÝ M., Medlíková O. Úspěšná nezisková organizace. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2009. ISBN 978-80-247-2707-3. ŠKARABEOVÁ, Simona a kol.: Když se řekne nezisková organizace. Brno: Olprint, 2002. ISBN 80-210-3031-3. ZEZULOVÁ, Dagmar. Pěstounská péče a adopce. 1. vydání. Praha: Portál, s.r.o., 2012. ISBN 978-80-262-0065-9

65

Právní předpisy: Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění. Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů. Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. Sbírka zákonů č. 56/212

Internetové zdroje: http://www.detske-centrum-ji.cz/ http://www.uzis.cz/ http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/pestounska_pece http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/profesionalni-pestouni-dostanou-od-statu-az-32tisic-mesicne_213879.html http://www.vzd.cz/bukurestsky-projekt-rane-intervence

Ostatní zdroje: Zřizovací listina Dětského centra Jihlava. Organizační řád Dětského centra Jihlava. Směrnice Dětského centra Jihlava. Interní materiály Dětského centra Jihlava.

66

Seznam použitých obrázků a tabulek Obrázek 1 - Dětské centrum Jihlava .............................................................................. 20 Obrázek 2 - Rehabilitační pavilon Dětského centra Jihlava ........................................... 21 Obrázek 3 - Celkové náklady DC Jihlava ( Zdroj: DC Jihlava) .................................... 46 Obrázek 4 - Výsledek hospodaření (Zdroj: DC Jihlava) ................................................ 49 Obrázek 5 - Dětské centrum Jihlava ............................................................................... 50 Obrázek 6 - Počet propuštěných dětí v roce 2010 (Zdroj: ÚZIS ČR) ............................ 54 Obrázek 7 - Dětské centrum Jihlava 1 ............................................................................ 56 Obrázek 8 - Dětské centrum Jihlava ............................................................................... 61

Tabulka 1- Přehled počtu dětí 2006 - 2011 (zdroj: DC Jihlava) ..................................... 37 Tabulka 2 - Provozní dotace (zdroj: DC Jihlava) ........................................................... 38 Tabulka 3 - Výnosy 2007 - 2011 (Zdroj: DC Jihlava) .................................................... 39 Tabulka 4 - Příjmy z pronájmu (Zdroj: DC Jihlava) ...................................................... 40 Tabulka 5 - Finanční dary (Zdroj: DC Jihlava) .............................................................. 40 Tabulka 6 - Celkové výnosy (Zdroj: DC Jihlava)........................................................... 41 Tabulka 7 - Spotřeba materiálu (Zdroj: DC Jihlava) ...................................................... 41 Tabulka 8 - Spotřeba energie (Zdroj: DC Jihlava) ......................................................... 42 Tabulka 9 - Služby (Zdroj: DC Jihlava) ......................................................................... 43 Tabulka 10 - Osobní náklady (Zdroj: DC Jihlava) ......................................................... 43 Tabulka 11 - Ostatní náklady (Zdroj DC Jihlava) .......................................................... 44 Tabulka 12 - Odpisy (Zdroj: DC Jihlava) ....................................................................... 45 Tabulka 13 - Celkové náklady (Zdroj: DC Jihlava) ....................................................... 45 Tabulka 14 - Náklady na dítě/den (Zdroj: DC Jihlava) .................................................. 46 Tabulka 15 - Výsledek hospodaření (Zdroj: DC Jihlava) ............................................... 48 Tabulka 16 - Přehled počtu dětí propuštěných v roce 2010 z kojeneckých ústavů na Vysočině (Zdroj ÚZIS ČR)............................................................................................. 53 Tabulka 17 - Odměny pěstouna (Zdroj: Zákon č. 359/1999 Sb.) ................................... 55

67

Seznam příloh Příloha č. 1: Zřizovací listina Dětského centra Jihlava, příspěvkové organizace. Příloha č. 2: Dodatek č. 1 Zřizovací listiny Dětského centra Jihlava, příspěvkové organizace. Příloha č. 3: Dodatek č. 2 Zřizovací listiny Dětského centra Jihlava, příspěvkové organizace. Příloha č. 4: Dodatek č. 3 Zřizovací listiny Dětského centra Jihlava, příspěvkové organizace. Příloha č. 5: Dodatek č. 4 Zřizovací listiny Dětského centra Jihlava, příspěvkové organizace.

68