VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií. Činnost, charakteristika, hospodaření a fundraising neziskové organizace INEX SDA

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií

Činnost, charakteristika, hospodaření a fundraising neziskové organizace INEX –SDA Bakalářská práce

Autor: Kateřina Matoušková Vedoucí práce: Ing. Věra Nečadová Jihlava 2012

Anotace Předmětem této bakalářské práce je analýza financování a hospodaření neziskové organizace INEX–SDA, která se věnuje dobrovolnictví. Bakalářská práce se skládá ze dvou částí, a to z teoretické a praktické. V teoretické části práce jsou vymezeny nejdůležitější pojmy z problematiky neziskových organizací, zahrnující také jejich financování a hospodaření. Praktická část se zabývá charakteristikou vybrané neziskové organizace, jejím financováním a analýzou hospodaření. Závěr této části ukončuje shrnutí.

Klíčová slova Neziskové organizace, dobrovolnictví, financování, hospodaření.

Annotation The subject of this bachelor thesis is the analysis of the funding and economy of nonprofit organization INEX–SDA dedicated to volunteering. The bachelor thesis consists of two parts, theoretical and practical. In the theoretical part of the thesis, there are the most important concepts from the view of non-profit organizations, including also their funding and economic activities. The practical part deals with the characteristics of chosen non-profit organization, its funding and economic analysis. Conclusion of this section terminates the summary.

Key words Non-profit organizations, volunteering, funding, economy.

Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucí bakalářské práce Ing. Věře Nečadové, za odborné vedení práce a za podporu, čímž přispěla k vypracování této bakalářské práce. Dále také děkuji finanční manažerce Ing. Petře Zíkové z organizace INEX–SDA za poskytnutí cenných materiálů.

Prohlašuji, že jsem předloženou bakalářskou práci na téma Činnost, charakteristika, hospodaření a fundraising neziskové organizace INEX–SDA zpracovala samostatně pod vedením Ing. Věry Nečadové a že jsem uvedla všechny použité zdroje.

V Jihlavě dne

...................................................... Podpis

Obsah 1

Úvod a cíl práce ......................................................................................................... 8

2

Teoretická část ......................................................................................................... 10 2.1

Vymezení neziskového sektoru........................................................................ 10

2.1.1 2.2

Charakteristika neziskových organizací ........................................................... 12

2.3

Členění neziskových organizací ....................................................................... 13

2.4

Vize, poslání, funkce a cíle neziskových organizací........................................ 15

2.5

Fundraising ....................................................................................................... 16

2.5.1

Plánování fundraisingu ............................................................................. 17

2.5.2

Zdroje financování .................................................................................... 17

2.5.3

Úspěšnost fundraisingu ............................................................................. 18

2.5.4

Fundraiser ................................................................................................. 19

2.6

Financování NO ............................................................................................... 19

2.6.1

Veřejné zdroje ........................................................................................... 20

2.6.2

Dárcovství ................................................................................................. 22

2.6.3

Nadace a nadační fondy ............................................................................ 22

2.6.4

Samofinancování ...................................................................................... 24

2.7

Dobrovolnictví ................................................................................................. 25

2.8

Hospodaření neziskových organizací ............................................................... 27

2.8.1 3

Členění národního hospodářství podle Pestoffa ....................................... 10

Rozpočetnictví .......................................................................................... 27

Praktická část ........................................................................................................... 28 3.1

INEX–SDA ...................................................................................................... 28

3.1.1

Historie INEXu ......................................................................................... 29

3.1.2

Vize, poslání, 3P a hodnoty INEX–SDA .................................................. 30

3.1.3

Pobočky INEX–SDA ................................................................................ 31

3.1.4

Tým INEXu .............................................................................................. 31

3.1.5

Hlavní činnosti .......................................................................................... 32

3.1.6

Kontakty.................................................................................................... 35

3.2

Financování organizace .................................................................................... 36

3.2.1

Výnosy ...................................................................................................... 36

3.2.2

Náklady ..................................................................................................... 46

3.2.3

Výsledek hospodaření ............................................................................... 50

3.3

Analýza hospodaření ........................................................................................ 51

3.3.1

Analýza trendů .......................................................................................... 51

3.3.2

Procentní rozbor ........................................................................................ 54

3.4 4

Shrnutí praktické části ...................................................................................... 58

Závěr ........................................................................................................................ 61

Seznam literatury ............................................................................................................ 63 Seznam použitých obrázků a tabulek.............................................................................. 66 Seznam použitých zkratek .............................................................................................. 68 Příloha ............................................................................................................................. 69

1

Úvod a cíl práce

Neziskové organizace (NO) mají velice důležitý význam v dnešní společnosti, která si stále více uvědomuje společenskou zodpovědnost. Zaujímají nenahraditelnou pozici v národním hospodářství, protože vyplňují tu část, kam nezasahuje stát ani podnikatelská sféra. Organizace jsou zakládány za účelem veřejného prospěchu, na rozdíl od ziskových organizací, jejichž cílem je dosahování zisku. V tom také spočívá hlavní rozdíl mezi ziskovými a neziskovými organizacemi. Neziskové organizace působí především v oblastech sociálních, kulturních, vzdělávacích, sportovních a ochrany životního prostředí. Téma neziskových organizací jsem si vybrala z toho důvodu, že právě v místě mého bydliště působí pobočka největší české neziskové organizace věnující se dobrovolnictví INEX–SDA. Zmíněná pobočka organizace se nezabývá pouze dobrovolnictvím, ale také problematikou rozvoje venkova, oživením místního dění, tradičních zvyků, řemesel, environmentální výchovou a vzděláváním. Z tohoto důvodu mi je téma práce velmi blízké. Cílem práce bude představení organizace INEX–SDA, provedení analýzy hospodaření a problematika financování. Především se budu zabývat finančními zdroji organizace, jejich získáváním a hospodařením s nimi, když zároveň provedu finanční analýzu na základě poskytnutých materiálů od organizace. V první části práce se budu zabývat teoretickou stránkou neziskových organizací. V úvodu definuji neziskový sektor, provedu charakteristiku a členění neziskových organizací. Obsáhleji se věnuji otázce fundraisingu a problematice financování, kde popíši nejdůležitější druhy financování. Podrobněji je vymezeno dobrovolnictví v neziskových organizacích, neboť tématem mé práce je NO zabývající se touto činností. V závěru této části práce se zmíním o hospodaření neziskových organizací. V druhé části mé bakalářské práce se budu zabývat praktickou stránkou, kde provedu podrobnou charakteristiku vybrané organizace. V této části práce shrnu financování a provedu analýzu hospodaření organizace. Na závěr provedu shrnutí praktické části.

8

K z analyzování hospodaření organizace jsem použila metody procentního rozboru a analýzy trendů. Všechny informace týkající se financování a hospodaření jsou graficky znázorněny pomocí grafů, u analýzy hospodaření je ke znárodnění dále využito tabulek. Ve všech případech je čerpáno z účetních výkazů a výročních zpráv organizace.

9

Teoretická část

2

V této části bakalářské práce se zaměřím na popis neziskových organizací z teoretického hlediska. V úvodu je vymezen neziskový sektor, dále pak pokračuji charakteristikou neziskových organizací, fundraisingem, financováním a hospodařením.

2.1 Vymezení neziskového sektoru Neziskové organizace (NO) zaujímají v národním hospodářství určitý nenahraditelný prostor, v kterém vykonávají specifické činnosti. Pro vymezení neziskového sektoru existuje mnoho kritérií, dle kterých je národní hospodářství členěno. Nejčastěji se ale uvádí členění dle principů financování a dle Pestoffa. Základní podmínkou fungování neziskových organizací je veřejně prospěšný charakter, kterým je myšlena pomoc, kvalitnější život a změna ve společnosti. Obecně lze říci, že neziskovým sektorem rozumíme všechny neziskové organizace v zemi. Organizace musí být formálně organizované, nejsou svázány se státní správou, hlavním východiskem není vytvářet zisk (případný zisk je použit k realizaci daných cílů organizace), mají svá vlastní pravidla a jsou především dobrovolné.

2.1.1 Členění národního hospodářství podle Pestoffa Dle ekonomů Boukala a Vávrové (2007) nejpoužívanější sektorové vymezení neziskového sektoru popsal švédský ekonom Pestoff, který rozděluje národní hospodářství na čtyři sektory, a to na základě tří kritérií:1 

podle kritéria financování provozu a rozvoje na sektor ziskový a neziskový,



podle kritéria vlastnictví na sektor soukromý a veřejný,



podle míry formalizace na sektor formální a neformální.

1

BOUKAL Petr, VÁVROVÁ Hana a kol. Ekonomika a financování neziskových organizací. 2009. vyd. Praha: Oeconomica, 2007, s. 7-16. ISBN 978-80-245-1293-8.

10

Čtyřsektorové národní hospodářství: 

ziskový soukromý sektor,



neziskový veřejný sektor,



neziskový soukromý sektor,



neziskový sektor domácností.

formální sektor NEZISKOVÝ VEŘEJNÝ SEKTOR

neformální sektor

veřejné organizace soukromé organizace

NEZISKOVÝ SOUKROMÝ SEKTOR NEZISKOVÝ SEKTOR DOMÁCNOSTÍ

neziskové organizace

ZISKOVÝ SOUKROMÝ SEKTOR

ziskové organizace

smíšené organizace

hraniční organizace

Obrázek 1: Sektorové vymezení neziskového sektoru (zdroj: Rektořík, Organizace neziskového sektoru, 2010)

11

2.2 Charakteristika neziskových organizací Literatura se v jasné definici pojmu nezisková organizace často rozchází, jelikož je zde možné použít několik vysvětlení a mnoho členění, ale nejjednodušeji lze asi říci, že je to veřejně prospěšná organizace, která nebyla založena za účelem zisku a nejdůležitější je pro ni dosahování daného cíle. Organizace zisk vytvářet mohou vedlejší činností, jako příklad lze uvést prodej drobných předmětů vyrobených dobrovolným spolkem tělesně postižených. Zisk však neslouží k přerozdělení mezi majitele, ale musí být použit zpět v organizaci k dalšímu vývoji a následovat cíl organizace. Lze také říci, že neziskové organizace existují tam, kde nepůsobí stát ani podnikatelé. Neziskové organizace tak vlastně zaplňují chybějící místo na trhu. Např. Oprava zchátralých památek, spolek pro obnovu venkova, nebo pomoc znevýhodněným. Již od pradávna existuje ve společnosti potřeba se sdružovat a dělat společně užitečné činnosti. V naší historii fungovalo mnoho spolkových a charitativních činností, avšak totalitní režimy tuto činnost naprosto potlačily. Po skončení tohoto období byly ale různé spolky a nadace obnovovány a nové zakládány. Neziskové organizace jsou vlastně znakem demokracie ve státě. Např. V roce 1990 existovalo 3 879 neziskových organizací, zatímco v roce 2010 jich existovalo již 111 241.2

111 241

120 000 95 197

100 000 80 000 60 000

43 876 31 067

40 000 20 000

3 879

0 1990

1995

2000

2005

2010

Obrázek 2: Vývoj počtu NO mezi lety 1990–2010 (zdroj: http://www.neziskovky.cz/data/stat_NNO_tabulka_1990_2012txt12780.pdf)

2

Fakta: Neziskovky v ČR. Neziskovky.cz [online]. 2012 [cit. 2012-11-08]. Dostupné z: http://www.neziskovky.cz/clanky/511_538_543/fakta_neziskovky-v_statistika-poctu-neziskovychorganizaci/.

12

2.3 Členění neziskových organizací Níže uvedený přehled zobrazuje ucelený pohled na neziskové organizace rozdělené dle jejich typu působení. I.

Neziskové soukromoprávní organizace vzájemně prospěšné, s globálním posláním vzájemně prospěšné činnosti:

II.



Občanská sdružení



Zájmová sdružení právnických osob



Sdružení bez právní subjektivity



Honební společenstvo



Profesní komory (např. Česká lékařská komora, Komora auditorů, atd.)

Neziskové soukromoprávní organizace veřejně prospěšné s globálním posláním veřejně prospěšné činnosti:

III.



Obecně prospěšná společnost (např. sociální ústavy, kina, muzea, atd.)



Nadace a nadační fondy



Politické strany a politická hnutí



Registrované církve a náboženské společnosti

Neziskové veřejnoprávní organizace typu organizačních složek a příspěvkových organizací státu a samosprávných územních celků s globálním posláním veřejná správa a veřejně prospěšná činnost: 

Organizační složka státu (např. ministerstva, soudy, NKÚ atd.)



Organizační složky územních samosprávných celků (kraje, obce)



Příspěvková organizace státu



Příspěvková organizace územních samosprávných celků



Kraje



Obce 13

IV.

Neziskové ostatní veřejnoprávní organizace, s globálním posláním veřejně prospěšná činnost: 

Český rozhlas a Česká televize



Státní podnik



Vysoká škola



Státní fondy (např. fond životního prostředí, kultury, rozvoje bydlení, atd.)

V.



Česká národní banka



Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky

Neziskové soukromoprávní organizace typu obchodních společností (jde o výjimečné případy neziskových organizací) s možností globálního poslání veřejně i vzájemně prospěšné činnosti (jsou zřízené za jiným účelem než k podnikání: 

Organizace typu obchodních společností



Společenství vlastníků jednotek (bytových)

Rektořík (2010) dále neziskové organizace třídí dle několika základních kritérií. Kritérium zakladatele rozlišuje organizace na veřejnoprávní (založené veřejnou správou nebo samosprávou), soukromoprávní (založené FO nebo PO) a na veřejnoprávní instituce (řízeny státem, např. státní vysoké školy). Kritérium globálního charakteru poslání člení organizace na veřejně prospěšné (pro potřeby veřejnosti, např. charita) a vzájemně prospěšné (omezený okruh občanů, např. spolky). Kritérium financování dělí organizace dle původu financování jejich činnosti na celkově pocházející z veřejných rozpočtů, zčásti z veřejných rozpočtů, z různých zdrojů a na organizace fungující z výsledků své činnosti.

14

Na závěr těchto členění lze říci, že všechny neziskové organizace mají několik společných znaků: 

fungují jako právnické osoby (kromě organizačních složek státu),



jsou založeny za účelem prospěšnosti, nikoliv dosažení zisku,



zajišťují občanské potřeby, do kterých ostatní složky národního hospodářství nezasahují,



jejich finance mohou pocházet z veřejných zdrojů.

2.4 Vize, poslání, funkce a cíle neziskových organizací Na začátku svého působení si musí každá nezisková organizace zvolit co nejvhodnější vizi, poslání, funkce a cíl. Organizace musí postupovat tak, aby tyto znaky svojí činností naplňovala. Tyto pojmy vypovídají to nejdůležitější o organizaci, a proto by měli být veřejnosti, ale také zaměstnancům organizace, co nejsrozumitelnější. Je to vlastně pro organizaci jistý druh vizitky. Vize Sestavení vize je na prvním místě při založení nové organizace. Formulace musí být krátká, jasná, srozumitelná, hledící do budoucnosti. Např. „Chceme pomáhat starým lidem.“ Poslání Poslání má naopak od vize konkrétní charakter. Mělo by být pro každou organizaci odlišné, jasné a srozumitelné, protože díky němu by se organizace měla stát jedinečná, a tím pádem zapamatovatelná. Poslání je hlavním vodítkem organizace, tak jako pro podnikatele zisk. Díky němu organizace dosahuje dalších strategií, užitků, a tím i celkové efektivnosti organizace. Např. „Umožnit každému dítěti vyrůstat v rodině“ (Nadace Terezy Maxové, www.nadacetm.cz). Funkce Poslání organizace je naplňováno funkcemi, kterými jsou vlastně činnosti, jimiž lze dosáhnout produkce statků nebo služeb v organizaci. Funkce se dělí na hlavní, zabezpečovací a řídící. Funkce hlavní (primární) souvisí s hlavní činností dané organizace, proto jsou vždy odlišné. Naopak zabezpečovací 15

(sekundární) funkce mají pro všechny organizace podobný obsah, neboť se jedná o funkce personální, provozní, správní a komplexního hospodaření. Cíle Toho, čeho chce organizace v budoucnu dosáhnout, by mělo být jasně a srozumitelně stanoveno v cíli organizace. Cíle musí být konkrétně dané, měřitelné, přijatelné pro pracovníky organizace, skutečně dosažitelné a mají mít stanoven konečný termín. Cíle organizací jsou většinou obsaženy v plánech nebo v koncepcích rozvoje organizace. Dle kritéria funkce mohou být cíle primární nebo sekundární, a dle kritéria času se dělí na dlouhodobé (10–15 let), střednědobé (3–10 let), krátkodobé (pod 3 roky) a operativní cíle.

2.5 Fundraising Jak již bylo uvedeno, nejdůležitější činností neziskové organizace je naplňovat daná poslání a dosahovat cílů, avšak toto není možné vykonávat bez soustavného zajišťování zdrojů. Zdroji nejsou myšleny pouze finanční prostředky, ale také např. lidé pracující v organizaci, nebo technické vybavení. To vše je možné díky fundraisingu v organizaci zajistit. K úspěšně

vedenému

fundraisingu

patří

dobré

plánování,

zajišťující

tvorbu

fundraisingového plánu, spolupráce na přípravě rozpočtů, komunikace s dárci a činnosti na strategickém plánování a vedení organizace. Neoblíbenou součástí fundraisingu je náročná administrativa, spjatá s realizací projektů, zpracováváním zpráv o činnosti a vytvářením nových žádostí o udělení finančních prostředků. Snad nejdůležitější složkou fundraisingu je ale komunikace s potencionálními dárci financí. To, jak je organizace prezentována, jak s dárci komunikuje, jak žádá o dar, má velký vliv na úspěch či neúspěch fundraisingové činnosti.

16

2.5.1 Plánování fundraisingu Fundraising je pro většinu neziskových organizací dlouhodobým procesem, na kterém je činnost organizace vlastně závislá, a proto by měl být pro dobré naplánování fundraisingu použit následující postup:3 

stručně, jasně a výstižně definovat poslání organizace,



určit konkrétní a měřitelné cíle,



vypracovat realizační a časový plán aktivit, na základě čehož se zpracuje roční rozpočet,



ověřit, zda organizace skutečně reaguje na potřeby ve společnosti,



uvažovat o zapojení dobrovolníků do fundraisingových akcí,



vybrat pro danou situaci nejvhodnější fundraisingové metody,



sestavit seznam možných zdrojů,



specifikovat okruh dárců,



požádat o dar či jinou podporu,



informovat dárce o použití jeho daru tj. zajistit zpětnou vazbu,



snažit se o obnovení a/nebo zvýšení daru.

2.5.2 Zdroje financování Základní podmínkou dobrého fundraisingu je vícezdrojové financování. Nikdy se nelze spoléhat na jediný zdroj, ze kterého je organizace financována. Proto je důležité zajistit zdrojů několik, avšak vždy je potřeba poměrného rozložení zdrojů, tím je zaručena stabilita financování organizace. Např. Nespoléhat se z větší části na dotace z ministerstev, ale zajistit pro organizaci více financí z vlastních příjmů, od firemních dárců nebo z darů jednotlivců. Fundraiser může získávat zdroje pro svoji organizaci:4 

ve veřejných institucích (ministerstva, krajské a obecní úřady, velvyslanectví),



v nadacích,



u jednotlivců (fyzické osoby, osoby samostatně výdělečně činné),

3

REKTOŘÍK, Jaroslav. Organizace neziskového sektoru: Základy ekonomiky, teorie a řízení. 3. vydání Praha: Ekopress, 2010, s. 93-101. ISBN 978-80-86929-54-5. 4 ŠEDIVÝ, Marek a Olga MEDLÍKOVÁ. Úspěšná nezisková organizace. Praha: Grada Publishing, 2009, s. 65-74. ISBN 978-80-247-2707-3.

17



u firem a jiných soukromých organizací,



u klientů, kteří nakupují produkty organizace.

Dále existuje několik způsobů, jak ze zdrojů získat finanční podporu:5 

veřejná sbírka,



benefiční akce,



vytvoření projektu a sepsání žádosti o grant nebo dotaci,



telefonické a poštovní oslovení dárce,



osobní setkání,



dárcovská sms – DMS,



sdílený marketing,



odkaz ze závěti,



prodej vlastních výrobků a služeb,



členské příspěvky (u občanských sdružení).

2.5.3 Úspěšnost fundraisingu Principem fundraisingu je snaha o zajištění co nejvyšších příjmů při vynaložení minimálních nákladů. V prvním kroku je zapotřebí stanovit cíle, které by měly být v určitém časovém horizontu dosaženy. Organizace především kontroluje reálný plán a rozpočet. Výhodné je nejdříve vytvořit nákladový rozpočet a zjistit, jaké množství finančních prostředků bude potřeba v dalším roce. Kontrolou je zjištěno, zda je plán plněn, jestli náklady jsou odpovídající rozpočtu a zda částky, které se objevují na účtu organizace, odpovídají předpokládaným příjmům. Rozpočet by měl co nejvíce vycházet z předchozích zkušeností. Pokud organizace teprve s fundraisingem začíná nebo se pouští do nových fundraisingových metod, musí počítat s tím, že na začátku mohou být fundraisingové aktivity i ztrátové.

5

ŠEDIVÝ, Marek a Olga MEDLÍKOVÁ. Úspěšná nezisková organizace. Praha: Grada Publishing, 2009, s. 65-74. ISBN 978-80-247-2707-3.

18

Ukazatelé úspěšnosti fundraisingových činností:6 

Čistý příjem je konečná částka zbývající po odečtení všech nákladů.



Návratnost investic měří podíl příjmů získaných a nákladů potřebných na realizaci fundraisingu. Čím vyšší ukazatel, tím je metoda lepší.



Procento odpovědí – návratnost je metoda zabývající se představou, kolik oslovených lidí asi kladně zareaguje např. na mail nebo sbírku. Výsledek této metody je zjištěn podílem reagujících lidí k počtu oslovených.



Průměrný příspěvek ukazuje částku, kterou v průměru přispěje každý dárce.



Náklady na získání dárce je ukazatel měřící náklady vynaložené na získání nového dárce ku průměrné celkové hodnotě dárce, tedy odhadu celkové částky, kterou by dárce mohl věnovat za celou dobu, kdy bude organizaci podporovat.

2.5.4 Fundraiser Fundraiser je v organizaci pokládán za stěžejní článek úspěšně fungující organizace. Fundraiser musí zvládat pracovat v několika různých oborech. Měl by být dobrým marketérem s výtečnými komunikačními vlastnostmi a perfektně se orientovat v projektové administraci. Dále by měl ovládat schopnosti jako je vyjednávání, přesvědčování, prezentační činnost, prodejní dovednosti a především si osvojit umění, jak jednat s lidmi. Fundraising může vykonávat specialista na plný úvazek, najímaný fundraiser, někdy i sám ředitel organizace, člen statutárního orgánu, nebo např. dobrovolník.

2.6 Financování NO Aby každá nezisková organizace došla svým předem stanoveným cílům, musí finančně zajistit chod organizace. Znovu je třeba připomenout vícezdrojové financování směřující obvykle ke kombinaci veřejného financování s financováním z neveřejných zdrojů. Neziskové organizace by se měly pokoušet o optimální kombinaci těchto dvou finančních zdrojů.

6

REKTOŘÍK, Jaroslav. Organizace neziskového sektoru: Základy ekonomiky, teorie a řízení. 3. vydání Praha: Ekopress, 2010, s. 93-101. ISBN 978-80-86929-54-5.

19

Veřejné financování zahrnuje instituce státní správy a samosprávy, přičemž se jedná o dotační programy z veřejných rozpočtů. Nezisková organizace může žádat o dotace v případě, když rozvíjí svou činnost v mnoha různých oborech, a to např. ochrana životního prostředí, vzdělávání, kulturní činnosti, dobrovolnictví, podpora zdraví, drogová problematika a další. Z toho také vyplývá, že na rozdíl od soukromých sfér podnikání, jsou činnosti neziskových organizací sledovány veřejností a veřejným sektorem mnohem důkladněji. Od organizací je vyžadováno, aby fungovaly efektivně, měly transparentní hospodaření a byly věrohodné. Dále musí mít vytyčen jasný cíl s veřejně prospěšným zaměřením, umět propagovat svoji činnost a snažit se o kvalitně prováděný fundraising, nutný k bezproblémovému chodu organizace. Veškeré odhady a statistiky o budoucnosti společnosti nelze ani naplánovat. S dotacemi, granty a dary nelze dopředu nikdy počítat, protože jsou ovlivňovány politikou, úřady, zákony, konkurencí i rozhodnutím dárců. Proto hospodaření organizace je velmi složité a nepředpokládatelné. V žádné neziskové organizaci by neměl chybět celkový rozpočet složený z nákladového a zdrojového rozpočtu. Nákladový rozpočet obsahuje všechny položky, které organizace plánuje vynaložit v průběhu roku. Naopak ve zdrojovém rozpočtu jsou uvedeny typy, ze kterých se budou náklady hradit. V dalších podkapitolách jsou popsány nejdůležitější druhy financování.

2.6.1 Veřejné zdroje Státní podpora patří mezi velmi důležité finanční zdroje pro neziskové organizace. Státní dotace jsou dle zákona č. 218/2000 Sb. prostředky státního rozpočtu, poskytnuté právnickým nebo fyzickým osobám na stanovený účel - "v oblasti sociální a zdravotní péče, tělovýchovy a sportu, kultury, naplňování volného času občanů, výchovy k vlastenectví a brannosti, ochrany přírody, ochrany majetku, ochrany lidských práv, vstupu ČR do EU a případně v dalších aktuálních oblastech.“ Obecně dotace slouží na vybraný projekt v délce trvání jednoho rozpočtového roku. Nikdy na ně nevzniká zákonný nárok, ale jsou rozdělovány ve výběrovém řízení, kam je

20

podávají žadatelé o dotaci. Dotace kryje max. 70% hodnoty dotace a nikdy nesmí být použita na vytvoření zisku. Projekt na získání dotace předložený k schválení, je řádně vyhodnocen, a je-li schválen, zpravidla po čtvrtletích je vyplácena určitá část dotace. Často ale musí organizace projekt zafinancovat ze svých finančních prostředků, a až po skončení projektu je vyplacena dotace, ovšem za splnění všech příslušných podmínek. Další možností jak se stát snaží pomáhat neziskovým organizacím je daňové zvýhodnění (zákon č. 586/1992 Sb.). Konkrétně spočívá v možnosti snížit si vzniklý základ daně o limitovanou částku (min. o 300 tis. Kč a max. o 1 mil. Kč) a více takto využít příjmy z případné doplňkové komerční činnosti na financování ztrátových neziskových aktivit. Finančními státními zdroji mohou být také příjmy získané z provozování v oblasti loterií a podobných jiných her (zákon č. 202/1990 Sb.), tzv. odvod části výtěžku na veřejně prospěšné účely.7 Fondy EU Evropská unie se těmito fondy snaží snižovat sociální a hospodářské rozdíly mezi členskými zeměmi a jejich regiony. Je kladen důraz na udržitelný růst, inovace, konkurenceschopnost a vytváření otevřené, flexibilní a soudržné společnosti s vysokou mírou zaměstnanosti. Těmto činnostem se říká evropská politika hospodářské a sociální soudržnosti (HSS), nebo-li kohezní politika, a fondy EU představují nástroj realizace této politiky. Na nynější programové období 2007—2013 má ČR z evropských fondů k dispozici 26,69 miliard eur.8 Hlavní fondy EU: 

Strukturální fondy o Evropský fond pro regionální rozvoj o Evropský sociální fond



Fond soudržnosti

7

Veřejné finance. Ministerstvo financí ČR [online]. 2012. vyd. [cit. 2012-11-11]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/nezisk_organizace.html 8 Informace o fondech EU: FONDY EVROPSKÉ UNIE: 26,7 miliard € pro ČR. Fondy Evropské unie [online]. [cit. 2012-11-11]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/Informace-o-fondech-EU

21

2.6.2 Dárcovství Dárcovství je dobrovolné a bezplatné obdarovávání na základě darovací smlouvy bez nároku na jakýkoliv prospěch. Zákon o dani z příjmů umožňuje odečíst od základu daně hodnotu poskytnutých darů. To může být důvod, proč třeba podniky často poskytují dary. Problematiku poskytování darů upravuje zákon č. 357/1992 Sb. o dani dědické, darovací a z převodu nemovitosti. Mezi dárce patří například členové organizace, dobrovolníci, příbuzní cílových skupin, či lidé podobných zájmů. U neziskových organizací, které fungují na principu členství, např. občanská sdružení, tvoří členské příspěvky pravidelný finanční zdroj. Potencionální dárce lze rozdělit na ty, které mají vyhrazené prostředky (vyšší stupeň byrokracie), a na dárce které nemají vymezené prostředky. Tyto dárce je těžší zaujmout Dárci mohou mít i několik motivů, proč darovat. Může se jednat o marketingové účely, kdy firma očekává nějaký obchodní efekt, jako např. zlepšení image podniku. Dalším motivem mohou být širší podnikové cíle. V tomto případě společnosti investují do činností, ve kterých působí jejich zaměstnanci. Dar může být i známkou jisté společenské odpovědnosti, kdy se firma chce projevit jako činitel dobrých skutků ve svém okolí. Ovšem dar může mít i negativní formu, a to např. praní špinavých peněz, snížení daňového základu, osobní prospěch, sláva a moc. Nezisková organizace se může k dárci zachovat třemi různými způsoby:9 

za dar mu nic nenabídne (očekává čistý dar),



nabídka určité protihodnoty, ale podstatně nižší,



nabídka srovnatelné protihodnoty, např. placený inzerát do sponzorované knihy.

2.6.3 Nadace a nadační fondy Nadace nebo nadační fond (zákon č. 227/1997 Sb.) jsou účelová sdružení majetku zřízená pro dosahování obecně prospěšných cílů, kterými je myšleno především rozvoj duchovních hodnot, ochrana lidských práv nebo jiných humanitárních hodnot, ochrana 9

REKTOŘÍK, Jaroslav. Organizace neziskového sektoru: Základy ekonomiky, teorie a řízení. 3. vydání Praha: Ekopress, 2010, s. 93-101. ISBN 978-80-86929-54-5.

22

přírodního prostředí, kulturních památek, tradic a rozvoj vědy, vzdělání, tělovýchovy a sportu. V současné době je v České republice registrováno téměř 400 nadací a 1000 nadačních fondů. Nadace tvoří přibližně 1 % ze všech českých neziskových organizací. Velká řada nadací v naší republice pracuje na bázi dobrovolnosti - bez placených zaměstnanců.10 Tabulka 1: Rozdíl mezi nadacemi a nadačními fondy (zdroj: Rozdíl mezi nadacemi a nadačními fondy. Fórum dárců [online]. 2010 [cit. 2012-11-11]. Dostupné z: http://www.donorsforum.cz/nadace-a-nadacni-fondy.html)

10

Položka

Nadační fond

Nadace

Majetek

k dosahování účelu používá všechen svůj majetek

majetek se skládá z nadačního jmění - nejméně 500 000 Kč, pod tuto hodnotu nesmí klesnout, a ostatního majetku nadace

Nadační jmění

hranice není stanovena, pouze povinnost majetkového odhadu zakladatele

v okamžiku založení nadace musí nadační jmění dosahovat nejméně 500 000 Kč

Podnikání

nesmí podnikat ani mít účast v obchodní společnosti

mohou mít podíl na podnikání a.s. – 20 % z ostatního majetku nadace, 20 % obchodní podíl v akciové společnosti

Audit

musí provádět audit, jestliže jeho výnosy, náklady nebo majetek jsou vyšší ne 3 000 000 Kč

vždy provádí audit

Daňové osvobození

výnosy z majetku zdaněny

výnosy z nadačního jmění jsou osvobozeny

Fórum dárců [online]. 2010 [cit. 2012-11-11]. Dostupné z: http://www.donorsforum.cz/

23

2.6.4 Samofinancování V dnešní době neustálých hospodářských a politických problémů si neziskové organizace častěji uvědomují, že nelze stále spoléhat např. jen na státní příspěvky z veřejných rozpočtů, ale snažit se o vlastní výdělečnou činnost. Samofinancování vždy nesouvisí s prvotním posláním organizace a často poté přechází k běžným podnikatelským činnostem, díky kterým organizace lépe zajistí finanční prostředky pro svůj chod. Rozdílem ale stále zůstává, že prioritou pro neziskovou organizaci je poslání a až na druhém místě je zisk, zatímco u podnikatelské organizace je tomu naopak. Samofinancování může organizace zajistit několika činnostmi, a těmi jsou: 

členské poplatky jsou pravidelné stabilní příjmy, u kterých ale nezisková organizace nemůže očekávat velké prostředky, neboť se jedná o individuální dary členů organizace (jsou důležité v občanských sdruženích, družstvech, politických stranách a profesních komorách),



platby za služby, jako je např. zpoplatnění poradenství v oblasti ekologie,



prodej vlastního zboží, kde nejlepší cestou k financím je, když s tím koresponduje i poslání organizace, např. nezisková organizace zabývající se rozvojem vesnice prodává čaj z místních luk,



příjmy z pronájmů patřící ke stabilnějším zdrojům finančních prostředků,



využití nehmotného majetku výměnou za poplatek, např. v nějaké reklamě.

Mezi výhody samofinancování v organizaci patří, že může přečkat období nedostatku financí z veřejných rozpočtů. Jako důkaz, že organizace je schopná samofinancování se může také dobře zviditelnit a posílit management organizace. Na druhou stranu mezi nevýhody patří, že samofinancování je rizikové, není jednoduché, není použitelné pro všechny typy organizací a nemá žádný přesný návod, neboť každá organizace je specifická. K samofinancování je potřeba jistá organizační a finanční základna. Týká se stabilních a dobře fungujících organizací. Nikdy samofinancováním nelze nahradit zdroje, jako dotace, nebo sponzorství, jedná se pouze o doplňující činnost k získání financí.11

11

BOUKAL Petr, VÁVROVÁ Hana a kol. Ekonomika a financování neziskových organizací. 2009. vyd. Praha: Oeconomica, 2007, s. 37-46. ISBN 978-80-245-1293-8.

24

2.7 Dobrovolnictví Dobrovolnictví je v dnešní době, kdy existuje tolik neziskových organizací, a mnoho z nich bojuje o přežití, důležitá část neziskového sektoru. Bez dobrovolníků si mnohé neziskové organizace neumějí svůj chod ani představit. Představuje totiž důležitý skrytý zdroj financování. Dobrovolnictví nelze přesně definovat pro jeho širokou rozmanitost. Ani zákon č. 198/2002 Sb. o dobrovolnické službě nemůže obsáhnout tak rozsáhlé působení dobrovolnictví. Dobrovolníci se podílejí na kulturních, sportovních, humanitárních a jiných činnostech bez nároku na jakoukoliv finanční odměnu, pouze z dobré vůle pomoci, nebo např. poznat něco nebo někoho nového. Odměny dobrovolníků jsou v literatuře velmi diskutabilní z toho důvodu, že každý dobrovolník dostane odměnu, aniž by chtěl. Tou může být dobrý pocit, získaná praxe, nová přátelství a kontakty, uplatnění schopností a vzdělání, zážitky a zábava, nebo úplně nový pohled na svět. Dobrovolnou činnost lze z ekonomického hlediska chápat také jako formu nepeněžitého daru, protože dobrovolník vykonává práci za běžný plat, ale odvádí ji zpět organizaci, jako finanční dar. Mezi hlavní přínosy dobrovolnictví patří: 

levná pracovní síla,



nové pohledy a názory – dobrovolníci často bývají mladí lidé s vlastními názory, nebo často přinášejí nové zkušenosti plynoucí z toho, že každý pracuje v různém oboru,



zpětná vazba na fungování vlastní organizace – díky časté komunikaci s dobrovolníky,



duch a nadšení – dobrovolníci do organizace přicházejí, protože chtějí a jsou nadšení pro tuto činnost,



propagace – např. pro potencionální dárce,



uchazeči o práci – nejen, že organizace dobře pozná dobrovolníky, ale ty poznají i ji, a proto se stávají vhodnými adepty na případná placená místa v organizaci.

25

Každá organizace by si také měla jasně vytyčit směr, jakým se bude k dobrovolníkům chovat. Pro udržení dobrovolníků v organizaci by se měli dobrovolníci stát právoplatnými členy organizace, a proto musí být vztahy mezi stálými zaměstnanci a dobrovolníky jasné. K profesionálnímu vedení dobrovolníků organizace jmenuje osobu, která bude celou dobrovolnickou činnost koordinovat. Dobrovolníci musejí detailně znát náplň své práce, aby si nepřipadali méněcenní, a uvědomili si, že vykonávají smysluplnou práci. Za provedenou činnost je vhodné dobrovolníkům minimálně poděkovat – projevit tak ocenění. Oblasti dobrovolné činnosti:12 

Sport – příkladem jsou LOH v Londýně, kterých se zúčastnilo až 70 000 dobrovolníků, bez kterých by realizace her nebyla ani možná.



Vzdělávání – zájmové kroužky, mentoring (doučování), speciální kurzy a další.



Ekologie a ochrana životního prostředí – např. mezinárodní nezisková organizace Greenpeace, bojující za ochranu životního prostředí.



Humanitární organizace a ochrana lidských práv – např. dobrovolníci vypomáhají na územích zpustošených živelnou pohromou, nebo v místech válečných konfliktů.



Sociální a zdravotní oblast – např. výpomoc v nemocnicích nebo dětských domovech.



Kulturní organizace – např. zajištění bezpečnosti dobrovolníky na koncertech.



Zahraniční dobrovolná služba – vysílání dobrovolníků do zahraničí za účelem oprav památek, ochrany životního prostředí a dalších. V ČR se tímto druhem dobrovolnictví zabývá INEX–SDA, což je také téma mé bakalářské práce.



Záchranáři – do této skupiny patří sbory dobrovolných hasičů (SDH) a Horská služba.

12

BOUKAL Petr, VÁVROVÁ Hana a kol. Ekonomika a financování neziskových organizací. 2009. vyd. Praha: Oeconomica, 2007, s. 74-82. ISBN 978-80-245-1293-8.

26

2.8 Hospodaření neziskových organizací Účetnictví neziskové organizace se řídí stejnými pravidly jako u ziskových organizací. Existují však rozdíly ve zdaňování neziskových organizací (daňové úlevy). Důležitá je přesná evidence nákladů, protože organizace jsou financovány z cizích finančních prostředků a proto jsou veřejně kontrolovány. Výsledky hospodaření organizace slouží k informování veřejnosti o způsobu nakládání s jejich prostředky. Z toho důvodu organizace povinně vypracovávají výroční zprávy, které informují o činnostech, jež byly prováděny v minulém roce. Výroční zprávy dále také obsahují účetní závěrku, přehled všech příjmů a výdajů, přehled zdrojů příjmů, stav majetku a závazků, popis veškerých nákladů a další informace.13 Ukazatelé finanční analýzy slouží k zobrazení hospodaření v organizaci. Jako podklady k finanční analýze jsou brány údaje z účetních výkazů firmy, ale i výročních zpráv nebo příloh k účetním závěrkám. V problematice NO se nejčastěji využívá analýza nákladů a výnosů a analýza aktiv a pasiv. 14

2.8.1 Rozpočetnictví Prvotním krokem v plánování financí v organizaci je správné sestavení rozpočtu. Rektořík (2010) definuje rozpočet jako: „Plán činností organizace na určité období vyjádřený v peněžních jednotkách.“ Z rozpočtu musejí být zřejmé jednotlivé částky a jejich zdroje. Rozpočet konkretizuje dané cíle organizace a vyjadřuje tak vlastně jejich hodnotu. Je také součástí plánování, neboť zobrazuje, kolik finančních prostředků se musí získat, aby se dosáhlo daných plánů. Slouží také k porovnávání mezi předpokládanými údaji se skutečnými. Důležitou roli hraje také v získávání finančních prostředků. Z rozpočtu je přesně vidět, na co a jak budou finance použity. Pro ověření zda je rozpočet sestaven správně slouží kalkulace a účetnictví. Rozpočty se rozlišují na programové, zdrojové a finančních toků (cash flow).15

13

RŮŽIČKOVÁ, Růžena. Neziskové organizace: vznik, účetnictví, daně. 11. akt. vyd. Olomouc: Anag, 2011. ISBN 978-80-7263-675-4. 14 O finanční analýze. Finanční analýza [online]. 2011 [cit. 2012-11-11]. Dostupné z: http://financnianalyza.webnode.cz/o-financni-analyze/ 15 REKTOŘÍK, Jaroslav. Organizace neziskového sektoru: Základy ekonomiky, teorie a řízení. 3. vydání Praha: Ekopress, 2010, s. 152-158. ISBN 978-80-86929-54-5.

27

3

Praktická část

3.1 INEX–SDA INEX–SDA (INEX–Sdružení dobrovolných aktivit) je nevládní nezisková organizace působící od roku 1991 v Praze v oblasti mezinárodního dobrovolnictví a mezikulturního vzdělávání. Zprostředkovává dobrovolnické projekty po celém světě a pro zahraniční zájemce organizuje podobné pobyty u nás. Ročně vyšle do světa na krátkodobé či dlouhodobé projekty téměř 800 dobrovolníků a pro 400 zahraničních organizuje s lokálními partnery dobrovolnické projekty v Česku. V různých regionech ČR organizuje mezinárodní dobrovolnické projekty a programy sociální integrace, environmentální výchovy a rozvoje venkova. Pražská centrála se vedle vysílání dobrovolníků do zahraničí a koordinace dobrovolnických projektů v ČR zaměřuje na rozvojově- a mezikulturně-vzdělávací projekty a kampaně, brněnská pobočka na sociální programy pro znevýhodněné děti, pobočky Kostelecké Horky a Bílé Karpaty na environmentální výchovu a oživení místního dění, tradičních zvyků a řemesel. Organizace je také členem a partnerem několika českých i mezinárodních organizací, z nichž mezi nejznámější patří Česká rada dětí a mládeže (ČRDM), České fórum pro rozvojovou spolupráci (FoRS), Česko proti chudobě a Spolek pro obnovu venkova. Na mezinárodní úrovni je členem nebo partnerem organizací Alliance of European Voluntary Service Organisations, Co-ordinating Committee for International Voluntary Service (CCIVS), nebo GLEN a Football for Development. Inex je také vydavatelem mnoha publikací, věnujícím se dobrovolnictví, rozvojovému vzdělávání a další řadě témat. Každoročně také vydává zpravodaj Cesta Světem, kam přispívají dobrovolníci popisující své zkušenosti z projektů. A jelikož je INEX občanské

sdružení,

které

chce

provozovat

svou

činnost

transparentně,

vydává každoročně výroční zprávy. 28

Členem INEX se může stát kdokoliv, kdo sympatizuje s cíli organizace a chce se na nich podílet. Po splnění členských podmínek (zaplacení členského příspěvku) může aktivně ovlivňovat činnost organizace, účastnit se generálního shromáždění a získat mnoho dalších výhod spojených se členstvím. Ten, kdo se nechce aktivně podílet na směřování organizace, ale také s ní sympatizuje, a chce například přispět finančním darem, může vstoupit do Klubu příznivců. INEX–SDA je akreditovanou vysílající organizací dle zákona č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě na Ministerstvu vnitra ČR.

3.1.1 Historie INEXu 

1991 - Založen jako nevládní a nezisková organizace s názvem „Sdružení pro mezinárodní výměny a turistiku mládeže – INEX“.



2001 - Stává se členem České rady dětí a mládeže (ČRDM) a Spolku pro obnovu venkova se záměrem přispívat k oživení venkova činností dobrovolníků a zakládá pobočku INEX–SDA Bílé Karpaty v Tvarožné Lhotě.



2002 - Stává se zakládajícím členem Českého fóra rozvojové spolupráce (FoRS) a začíná se aktivně zapojovat do problematiky rozvojové spolupráce.



2004 - Stává se akreditovanou vysílající organizací dle zákona č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě, poprvé vysílá dobrovolníky na rozvojové projekty v Africe a Asii v rámci programu GLEN a zakládá pobočku INEX–SDA Kostelecké Horky.



2005 - Zřizuje Školicí centrum INEX–SDA v Kosteleckých Horkách, zakládá pobočku INEX–SDA Brno, program GLEN získává ocenění „World Aware Education Award“ za přínos rozvojovému vzdělávání (cenu uděluje Rada Evropy) a stává se členem koordinačního týmu kampaně Česko proti chudobě.



2006 - Realizuje první ročník sportovně-osvětového interkulturního projektu Fotbal pro rozvoj, který atraktivní formou upozorňuje na problémy rozvojových zemí. 16

16

INEX SDA [online]. 2009 [cit. 2012-11-1]. Dostupné z: http://www.inexsda.cz/.

29

3.1.2 Vize, poslání, 3P a hodnoty INEX–SDA Vize 

Tolerantní a otevřená společnost, která respektuje kulturní odlišnosti a ctí zásady udržitelného rozvoje.



Aktivní a zodpovědní občané, kteří se zajímají o dění v okolním světě a věnují se obecně prospěšným činnostem bez ohledu na přímý finanční bendit.



Mezinárodní a mezikulturní spolupráce, založená na principech rovného přístupu, vzájemného respektu a porozumění.

Poslání Posláním INEX–SDA je skrze mezinárodní dobrovolnické projekty, vzdělávací programy a kampaně podporovat rozvoj tolerantní, otevřené společnosti a aktivní, zodpovědný přístup k okolnímu světu na místní i globální úrovni. Svou činností vytváří prostor, v němž mohou zejména (ale nejen) mladí lidé čerpat nové zkušenosti, rozvíjet své schopnosti a dotvářet si vlastní pohled na svět. Dobrovolnictví lze definovat jako 3P: 1. Příležitost k aktivnímu zapojení se do občanské společnosti 2. Podpora místních i mezinárodních iniciativ 3. Prostředek neformálního vzdělávání, v němž si mají lidé možnost osvojit důležité vědomosti, dovednosti, postoje a hodnoty, které mohou využít v osobním, občanském i profesním životě Hodnoty (principy, které chce organizace prosazovat):

17



Dobrovolnictví a vlastní iniciativa



Přímá zkušenost a kritické myšlení



Porozumění a respekt k rozmanitosti



Zodpovědnost a udržitelný rozvoj17

INEX SDA [online]. 2009 [cit. 2012-11-1]. Dostupné z: http://www.inexsda.cz/.

30

3.1.3 Pobočky INEX–SDA Organizace je tvořena, kromě centrály v Praze (sídlo Varšavská 30, Praha 2), také dalšími třemi pobočkami, které jsou ekonomické subjekty s vlastním hospodařením. Praha V Praze je k naleznutí vše, co se zahraničního dobrovolnictví a rozvojového vzdělávání týče. Zajišťuje se zde krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé dobrovolnictví, Evropská dobrovolná služba, kampaň Fotbal pro rozvoj a rozvojově vzdělávací projekt GLEN. Brno Brno je jednak informačním místem pro zájemce o dobrovolnictví v zahraničí, ale především centrem preventivních projektů pro děti a mládež. Kostelecké Horky V Kosteleckých Horkách je školicí centrum, sídlí zde tzv. incoming, tedy kancelář zajišťující workcampy v Čechách a je zde také centrum environmentální výchovy v Domě z Modrého kamene zabývající se oživením místního dění a rozvojem venkova. Bílé Karpaty - Tvarožná Lhota Pobočka ve Tvarožné Lhotě se soustřeďuje na rozvoj tradic a venkova v oblasti Strážnicka, trvale udržitelný rozvoj, provozuje zdejší InClub a výletní centrum Salaš Travičná.18

3.1.4 Tým INEXu Tým INEXu se skládá ze členů, rady, zaměstnanců, školitelů a zároveň všech dobrovolníků. Členové sdružení volí na dvouleté období pětičlennou radu a tříčlenný kontrolní výbor. Pražské sídlo tvoří ředitel, ekonomové, účetní, zaměstnanci pracující v Public Relations a všichni koordinátoři projektů, přičemž počet zaměstnanců, díky změnám v projektech, se neustále mění. 18

INEX SDA [online]. 2009 [cit. 2012-11-1]. Dostupné z: http://www.inexsda.cz/.

31

3.1.5 Hlavní činnosti 3.1.5.1 Dobrovolnické projekty Po dobu od dvou týdnů do jednoho roku dobrovolníci vlastní prací podporují neziskové projekty nejrůznějšího zaměření - podílejí se například na obnově historických památek, pracují v přírodních rezervacích, v dětských domovech i v uprchlických táborech, pomáhají při organizaci kulturních akcí, kampaní apod. Dobrovolnictví ale není jen o práci, je také o poznání méně známých míst, běžného života starousedlíků, procvičení si cizího jazyka, pomoci užitečným věcem a nalezení nových přátel z celého světa. Na druhou stranu je také zajišťována dobrovolná činnost pro zahraniční zájemce chtějící působit v Čechách. Na výběr je z více než 2000 dobrovolnických projektů různého zaměření i délky rozesetých po celém světě. Země světa pro účely dobrovolnických projektů jsou rozděleny na Region 1 (Evropa, USA, Kanada, Japonsko a Jižní Korea) a Region 2 (ostatní země světa). Nejvíce dobrovolníků se pohybuje v Regionu 1. Projektů se nejvíce účastní mladí lidé ve věku 18–30 let s převahou dámského zastoupení. Práce většinou nepředpokládá zvláštní kvalifikaci nebo předchozí zkušenosti, důležitá je především motivace zájemců. Účastníci mají hrazeno ubytování, stravu, v některých případech je propláceno cestovné, případně dostávají i kapesné. Součástí projektů bývají podpůrná školení a jazykové kurzy. Vysílání českých dobrovolníků do zahraničí 

Krátkodobé dobrovolnické projekty v zahraničí (workcampy) Smyslem těchto workcampů není jen samotná práce, ale také bližší seznámení se s místem, kde se projekt koná, navázání kontaktů s místními obyvateli i ostatními dobrovolníky a poznání jejich kultury. Jedná se o nejoblíbenější dobrovolnické projekty trvající 2 až 3 týdny. Dobrovolníci nejčastěji jezdí do Francie, Německa, Itálie a Španělska, v rámci Regionu 2 pak do Maroka, Ukrajiny a Srbska. V roce 2011 byly ale na prvním místě země z Regionu 2, jako Keňa, Mexiko a Brazílie.

32

780

758

760 740

718

720 700 680

692 678

660 640 620 2008

2009

2010

2011

Obrázek 3: Vývoj počtu českých dobrovolníků na zahraničních workcampech v letech 2008–2011 (zdroj: výroční zprávy organizace)



Střednědobé a dlouhodobé dobrovolnické projekty Dobrovolníci mají v časovém rozmezí od 1 měsíce po 1 rok možnost hlouběji poznat kulturu i jazyk země a pomáhat všude tam, kde je potřeba (např. výuka angličtiny pro děti, organizace různých volnočasových aktivit, práce v sirotčinci, vedení workcampů, environmentální práce – renovace a zahradničení v místní komunitě, práce v přírodních rezervacích nebo v ekoturistických centrech).



Evropská dobrovolná služba (EVS) – 2 až 12 měsíců EVS je součástí neformálně vzdělávacího programu Evropské komise Mládež v akci, která je zaměřena na práci s dětmi, na sociální péči, ekologii nebo kulturu. Tento projekt trvá v rozmezí 2 měsíců až 1 roku. Např. V roce 2011 se EVS zúčastnilo 27 dobrovolníků ve 14 zemích a 2 dobrovolníci přijeli do ČR.

Mezinárodní dobrovolnictví v ČR 

Krátkodobé mezinárodní dobrovolnické projekty (workcampy) v ČR Tyto projekty jsou pořádány pro zahraniční dobrovolníky, kteří se chtějí v rozmezí 2 až 3 týdnů podílet na veřejně prospěšných projektech s ekologickým, sociálním nebo kulturně-historickým zaměřením ve spolupráci s místními partnery (neziskové organizace, obce) v ČR. Dobrovolníci mají zajištěno ubytování se stravou a celou dobu se o ně starají dva čeští vyškolení dobrovolníci. Do Čech nejvíce přijíždějí dobrovolníci z Jižní Korey, Španělska a Francie.

33

450

416

400 350

360 330

319

300 250 200 150 100 50 0 2008

2009

2010

2011

Obrázek 4: Vývoj počtu zahraničních dobrovolníků na českých workcampech v letech 2008–2011 (zdroj: výroční zprávy organizace)

3.1.5.2 Vzdělávací projekty Cílem vzdělávacích projektů je zabývat se globálním rozvojovým vzděláváním, mezikulturním poznáváním a mezinárodním dobrovolnictvím. Projekty se uskutečňují formou seminářů, besed, víkendových školení a také prostřednictvím spolupráce se základními a středními školami. Mezi největší vzdělávací projekty patří: 

GLEN (Global Education Network of Young Europeans) je program 10-ti evropských nevládních organizací. INEX–SDA vysílá v rámci programu 6–7 vybraných zájemců ve dvojicích s účastníky z Německa na 3 měsíční stáže v rozvojových zemích za účelem osvěty problematiky zemí globálního Jihu.



Fotbal pro rozvoj je osvětová kampaň, která spojuje popularitu fotbalu jako prostředku k šíření rozvojové spolupráce, globální odpovědnosti a aktivního občanství. Hlavní náplní projektu je turné smíšeného česko-keňského fotbalového týmu po vybraných regionech České republiky. Do kampaně se zapojují mladí lidé, organizace a instituce pracující s mládeží, fotbalové kluby a široká veřejnost. Projekt je součástí kampaně Česko proti Chudobě.



Projekt Youth for Global Responsibility si klade za cíl zvyšovat povědomí o globálních tématech formou globálně rozvojových vzdělávacích aktivit, jako jsou semináře, přednášky, besedy a také mezinárodní konference zaměřené na výměnu zkušeností mezi organizacemi pohybujícími se v mezinárodním dobrovolnictví. 34



Stereotýpek v nás je projekt interkulturního vzdělávání, který ve spolupráci tří organizací zapojuje žáky středních odborných škol do diskuse o tématu interkulturních rozdílů a do dobrovolnických aktivit.

3.1.5.3 Akce a školení Akce Během roku pořádá INEX mnoho zajímavých akcí pro veřejnost, z nichž mezi oblíbené patří pravidelná setkání dobrovolníků s veřejností Kukátko do světa, kde dobrovolníci za doprovodu fotografií, tradiční hudby i pokrmů prezentují své dobrovolnické zkušenosti z různých koutů světa. Semináře a školení Cílem těchto školení je připravit dobrovolníky i vedoucí na projekty v zahraničí. Školení jsou rozdělena podle typu činnosti a projektu a většinou se konají ve Školicím centru v Kosteleckých Horkách u Chocně, kde také sídlí jedna z poboček organizace. Školení jsou na některé projekty povinná a cena za takovéto školení je obsažena v účastnickém poplatku, který dobrovolníci platí za zprostředkování projektu. Z toho důvodu je ubytování i strava pro dobrovolníky zdarma.

3.1.6 Kontakty INEX–SDA Varšavská 30 120 00 Praha 2 – Vinohrady

tel.: +420 222 362 715 fax: +420 222 362 719 e-mail: [email protected] web: www.inexsda.cz

35

3.2 Financování organizace INEX hospodaří dle předběžného rozpočtu organizace, i dle jednotlivých projektových rozpočtů. Na konci období jsou rozpočty přepracovány dle skutečných událostí. Je totiž možné, že některé projekty byly zrušeny, nebo se neuskutečnila žádaná finanční dotace. Organizace hospodaří v největší míře se státními dotacemi, kde je velice úspěšná v jejich získávání. Někdy jsou peníze poskytnuty před zahájením projektu, v některých případech si ale organizace projekt musí zafinancovat sama, a poté, na základě přesného popisu projektu a jeho financování, může dostat dotaci. V této části mojí bakalářské práce podrobně popíši složení výnosů a nákladů organizace. Především, jak je organizace financována a jak finanční prostředky získává a na co je rozděluje.

3.2.1 Výnosy Výnosy organizace INEX–SDA jsou tvořeny provozními dotacemi, tržbami, účastnickými poplatky a přijatými příspěvky, které zahrnují také dary. Tržby organizace se skládají z tržeb z prodeje služeb, z předfakturací nákladů na dobrovolníky a z ostatních výnosů. Největší podíl zaujímají poskytnuté provozní dotace a účastnické poplatky.

Dary a příspěvky 2%

Tržby 17%

Účastnické poplatky 20%

Provozní dotace 61%

Obrázek 5: Rozdělení výnosů dle zdrojů v letech 2008–2011 (zdroj: výroční zprávy organizace)

36

3.2.1.1 Provozní dotace Provozní dotace činí největší složku financování. Z dotací jsou kryty všechny projekty organizace. Za sledované roky 2008–2011 bylo celkově díky dotacím získáno 20 533 388 Kč. Největší zdroj finančních prostředků organizace činí provozní dotace, které v roce 2010 tvořily až 69 % všech příjmů. Na prvním místě jsou dotace poskytované Ministerstvem zahraničních věcí (MZV), Ministerstvem vnitra (MV) a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). Dalšími dotačními zdroji jsou finance poskytované z Evropských dotací (Evropskou komisí). Na posledním místě jsou ostatní dotace, mezi které

patří

např.

ty

poskytované

Českou

národní

agenturou

Mládež.

4 500 000 Kč 3 977 665 Kč

4 000 000 Kč 3 500 000 Kč 3 000 000 Kč 2 789 600 Kč

3 033 200 Kč

2 500 000 Kč

2 968 923 Kč

2 783 042 Kč Státní dotace

2 042 680 Kč

Evropské dotace

2 000 000 Kč

Ostatní dotace

1 500 000 Kč

1 229 707 Kč

1 120 272 Kč

1 000 000 Kč 500 000 Kč

471 406 Kč 116 893 Kč

- Kč 2008

2009

2010

2011

Obrázek 6: Vývoj poskytnutých provozních dotací v letech 2008–2011 (zdroj: výroční zprávy organizace)

Z obr. 3 je vidět rostoucí trend především státních dotací, i když v roce 2010 byly tyto dotace o něco nižší, než v minulém roce. Pozitivní byl rok 2011, kdy organizace byla úspěšná v žádání dotací na nové programy. Rostoucí tendenci, opět mimo rok 2010, mají také evropské dotace, z nichž nejdůležitější jsou ty poskytované Evropskou komisí. Evropské i státní dotace lez zařadit ke stabilnějším finančním prostředkům, i když na konci roku 2013 vyprší mnohé dotační programy z EU. Naopak mezi náhodné - ostatní dotace lze počítat dotace získané náhodně, např. spoluprací s nějakou organizací, nebo od různých nestátních institucí.

37

Státní dotace Mezi nejvíce dotované patří projekt GLEN a Fotbal pro rozvoj. V letech 2008–2011 se podařilo na projekt GLEN získat až 5 446 300 Kč a na projekt Fotbal pro rozvoj 3 421 090 Kč. Jelikož se oba tyto projekty zabývají rozvojovým vzděláváním a spoluprací na mezinárodní úrovni, jsou max. ze 70-ti % kryty MZV. Ministerstvo zahraničních totiž vyhlašuje výběrové řízení na podporu projektů nestátních neziskových organizací a dalších oprávněných subjektů v oblastech podpory NNO zaměřených na spolupráci se zahraničím, asistenční pomoc českým krajanským komunitám v zahraničí, a další aktivity.19 Mezi další významné státní donátory patří MŠMT, které již druhým rokem podporuje dlouhodobý vzdělávací projekt Stereotýpek v nás, a to celkovou částkou 1 513 408 Kč. Projekt je financován v rámci Operačního programu (OP) Vzdělávání pro konkurenceschopnost, což je víceletý tematický program v gesci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, v jehož rámci je možné v programovacím období 2007– 2013 čerpat finanční prostředky z Evropského sociálního fondu (ESF), jednoho ze strukturálních fondů Evropské unie (EU). OP se zaměřuje na oblast rozvoje lidských zdrojů prostřednictvím vzdělávání ve všech jeho rozmanitých formách s důrazem na komplexní systém celoživotního učení, utváření vhodného prostředí pro výzkumné, vývojové a inovační aktivity.20 MV dle zákona č. 198/2002 Sb. o dobrovolnické službě podpořilo akreditované projekty „Vysílání dobrovolníků na projekty v zahraničí a dobrovolníků do ČR“. Dále pak financuje dobrovolnictví pro obce a organizace. Celkem poskytlo 1 859 000 Kč. Evropské dotace INEX–SDA vysílá také zájemce na projekty Evropské dobrovolné služby (EVS), která je součástí neformálně vzdělávacího programu Evropské komise Mládež v akci. V České republice zajišťuje program EVS Česká národní agentura Mládež (ČNA Mládež). Jde o účast na dobrovolnických projektech v zemích EU, ale i sousedních státech. Díky účasti na tomto projektu, je zajištěno spolufinancování z prostředků

19

Ministerstvo zahraničních věcí [online]. 2012 [cit. 2012-11-24]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/file/844923/Podminky_vyhlaseni_vyberoveho_rizeni_2013.pdf 20 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. 2012 [cit. 2012-11-24]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy/op-vpk-obdobi-2007-2013

38

Evropské komise, Generálního ředitelství pro vzdělávání a kulturu. V letech 2008–2011 INEX–SDA obdržel z prostředků Evropské komise dotace v celkové výši 4 673 257 Kč. Po EVS je druhým nejdůležitějším projektem krytým z evropských zdrojů Fotbal pro rozvoj, jehož cílem je šíření povědomí o globálních tématech a rozvojové spolupráci. Na projekt se také podařilo získat prostředky z Evropské komise, a to v letech 2009– 2011 v celkové výši 2 640 887 Kč. Po státních dotacích jsou evropské prostředky největším zdrojem příjmů, jejichž podíl na celkových příjmech je za sledované roky až 13,7 %. Díky partnerství v projektu Millennium Development Goals, což je celosvětový program vedoucí k odstranění největších problémů rozvojového světa, získala v roce 2010 organizace od Evropské komise 103 662 Kč. V roce 2011 započal zcela nový program Youth for Global Responsibility, jenž spočívá v přípravě dobrovolníků před odjezdem na projekt do zemí globálního Jihu a zejména pak ve snaze o jejich podporu a další vzdělávání po návratu zpět do ČR. Na tento projekt bylo z evropských dotací poskytnuto 1 245 096 Kč. Ostatní dotace Mezi ostatní významné dotace v roce 2010 patřila dotace poskytnutá od České národní agentury Mládež na projekt EVS v hodnotě 1 549 402 Kč a na mezinárodní projekt Get Started, věnující se zapojení mladých lidí do komunit v Gruzii, částku 493 278 Kč. INEX–SDA. Celkově tedy ČNA Mládež v roce 2010 poskytla 2 042 680 Kč. V roce 2011 byla U. S. Embassy přidělena dotace ve výši 116 893 Kč, na aktualizaci webových stránek a novou korektoru výroční zprávy. 3.2.1.2 Tržby Tržby z prodeje služeb Tržby organizace získané vlastní činností plynou především z pořádání školení na zakázku. V letech 2008–2009 se tržby týkaly ještě pronájmu ubytovacích a školicích prostor, avšak od roku 2010 jsou prostory ve vlastnictví pobočky INEX Kostelecké Horky, která má vlastní hospodaření, a proto se již tyto tržby INEXu, jako hlavního sídla, netýkají (viz Obrázek 5).

39

Školicí centrum se nachází v prostorách bývalé školy, ležící v obci Kostelecké Horky mezi městy Kostelec nad Orlicí a Choceň. Centrum slouží ke školení dobrovolníků, setkávání, schází se tu generální shromáždění atd. Je také nabízeno k využití všem neziskovým organizacím, školám, dalším subjektům, ale i turistům. Některé školy dokonce po shlédnutí prostor odmítly nabídku na ubytování, díky nevyhovujícím podmínkám. To vše je snad zažehnáno, neboť stará škola se dočkala významné rekonstrukce, financované obcí, ale především dotacemi. Ve škole se vyměnila nová okna, zrenovovala střecha, vznikly nové školicí prostory a kanceláře, a celkové nové vybavení získaly i ubytovací prostory. Díky velikosti objektu a postupnému získávání finančních prostředků, rekonstrukce pozvolna probíhá již několik let, dokud nebude celý stav budovy zcela vyhovující. Centrum nabízí možnost ubytování s kapacitou pro 28 osob, kde cena za přespání ve spacáku byla na rok 2009 stanovena na 130 Kč os/noc a s povlečením 150 Kč os/noc. V dalších letech, kdy centrum bylo již v majetku INEXu Kostelecké Horky pozvolna ceny stoupaly, což je dáno také rozsáhlou rekonstrukcí budovy a zlepšením stavu. V letošním roce 2012 jsou ceny již o více než 30 % vyšší, a to 170 Kč a 190 Kč. K ceně ubytování se připočítává cena spotřebovaných energií dle reálné spotřeby. Kapacita školicích prostor se pohybuje okolo 50-ti osob, kde ceny začínají od 300 Kč. Pro potřeby je také nabízen pronájem vybavené kanceláře, zapůjčení AV techniky, internetu, kopírky nebo zajištění stravování. INEX–SDA také organizuje různé druhy školení a seminářů. Organizace pořádá školení pro vedoucí workcampů v ČR, které se zabývá přípravou vedoucích formou intenzivního víkendového školení, kdy pro zájemce nováčky je účast povinná. Poplatek činí 250 Kč a zahrnuje náklady na ubytování, stravu, školení a tištěnou příručku. Dalším druhem školení jsou přípravné víkendy pro mezinárodní dobrovolníky, jehož smyslem je nabídka mnoha užitečných rad ohledně přípravy a pobytu na projektu, kde na dobrovolníky také čeká trénink v oblasti interkulturní komunikace, dobrovolnické etiky a řešení krizových situací. Víkend je povinný pro dobrovolníky vyjíždějící do Regionu 2 (tj. země Střední nebo Jižní Ameriky, Afriky, Oceánie a Asie, s výjimkou některých zemí). Poplatek, hradící ubytování a stravu, je pro účastníky dobrovolnických projektů INEX–SDA v Regionu 2 stanoven na 250 Kč, pro účastníky ostatních projektů a workcampů 500 Kč, a pro ostatní účastníky a zájemce činí poplatek 750 Kč. Po skončení dobrovolnických projektů jsou pro účastníky pořádány dobrovolnické 40

meetingy, tzv. Podzimní dobrosetkání, kde se dobrovolníci můžou podělit o své zkušenosti a zážitky z projektů. Poplatek na tento program, zahrnující opět příspěvek na ubytování a stravu, činí 350 Kč, přičemž je zde možnost zpět účastníkům proplácet jízdné. Poslední složkou příjmů ze školení a seminářů je poplatek 250 Kč pocházející z projektu Setkání vedoucích, které je určeno všem, kdo vedl workcamp a má zájem o sdílení svých zkušeností a poznatků. 350 000 Kč 300 000 Kč

304 375 Kč 274 655 Kč

250 000 Kč 200 000 Kč 150 000 Kč

112 220 Kč

115 934 Kč

2010

2011

100 000 Kč 50 000 Kč - Kč 2008

2009

Obrázek 7: Vývoj tržeb z prodeje služeb (zdroj: výroční zprávy organizace)

Celkové tržby z prodeje služeb činí ve sledovaných letech 2008–2011 činí částku 807 184 Kč. Jak již bylo zmíněno, organizace v letech 2010–2011 zaznamenala značný propad v tržbách z prodeje služeb, který byl zapříčiněn převodem školícího centra na pobočku organizace. Centrum je však nadále plně využíváno organizací, jako v předešlých letech. Přefakturace nákladů na dobrovolníky Přefakturace nákladů na dobrovolníky znamená, že je zpětně vyžadován finanční podíl po partnerských organizacích, se kterými jsou společně pořádány programy. Znamená to, že INEX–SDA zaplatí projekt, a zpětně dostane část financí pokrývající náklady projektu od organizace, s níž na něm spolupracoval. V důsledku to je pro INEX–SDA vlastně tržba. Každoročně se tato přefakturace týká školení GLEN a dalších, jako např. EVS nebo workcampy v ČR. Jak je vidět z obrázku 6, přefakturace na dobrovolníky tvoří menší příjem finančních prostředků. Avšak v roce 2011 bylo tyto tržby vyšší než v minulých letech, z důvodu partnerství na novém projektu, z kterého zpětně plynuly finanční prostředky. 41

800 000 Kč 672 700 Kč

700 000 Kč 600 000 Kč 500 000 Kč 400 000 Kč 300 000 Kč

303 245 Kč

288 183 Kč

2009

2010

210 677 Kč

200 000 Kč 100 000 Kč - Kč 2008

2011

Obrázek 8: Vývoj předfakturací nákladů na dobrovolníky v letech 2008–2011 (zdroj: výroční zprávy organizace)

Ostatní výnosy Ostatní výnosy vznikají každoročně z příspěvků zaměstnanců na stravenky (Sodexho), z úroků, z kurzových rozdílů a z přípravy EVS dobrovolníků. V roce 2011 organizaci plynuly velké výnosy díky partnerství s Českou národní agenturou Mládež (ČNA). 3 000 000 Kč 2 414 445 Kč

2 500 000 Kč 2 000 000 Kč 1 500 000 Kč 1 000 000 Kč

988 585 Kč 717 342 Kč

884 437 Kč

500 000 Kč - Kč 2008

2009

2010

2011

Obrázek 9: Vývoj ostatní výnosů v letech 2008–2011 (zdroj: výroční zprávy organizace)

Ostatní výnosy tvoří po provozních dotacích největší podíl příjmů. Jak lze z obr. 7 vidět, mezi lety 2008–2010 byly tyto finanční prostředky vyrovnané, naopak v roce 2011 bylo za přispění ČNA dosaženo celkové částky ostatních výnosů 2 414 445 Kč.

42

3.2.1.3 Účastnické (a registrační) poplatky Velký podíl na příjmech organizace představují účastnické a registrační poplatky. Především na projekty do zahraničí jsou vybírány poplatky sloužící ke zprostředkování projektů. Účastnický poplatek někdy zahrnuje i registrační poplatek, což je nevratná vstupní administrativní částka. U některých projektů se registrační (přihlašovací) poplatek platí odděleně, což se týká těch projektů, kde se z účastníků teprve vybírá. Je-li účastník vybrán, vztahuje se na něho podmínka dále zaplatit účastnický poplatek. Na krátkodobé workcampy jsou vybírány dva druhy účastnických poplatků. Na rok 2011 jsou pro projekty pořádané v zahraničí (kromě projektů v ČR) stanoveny poplatky ve výši 2 200 Kč, nebo za každý další projekt ve stejném kalendářním roce a za projekt v ČR je dán poplatek 1 100 Kč. Součástí každého účastnického poplatku je nevratný registrační poplatek ve výši 200 Kč. Účastnický poplatek je vždy platný v rámci jednoho kalendářního roku. Na střednědobé projekty (v délce do 3 měsíců) je pro rok 2011 stanoven účastnický poplatek ve výši 2 200 Kč, zatímco na dlouhodobé projekty (od 3 měsíců) činí poplatek 3 000 Kč. V těchto poplatcích je opět obsažen nevratný registrační poplatek 200 Kč. Jiným případem účastnických poplatků je vzdělávací projekt GLEN, jehož podmínkou je zaplacení přihlašovacího poplatku na rok 2011 ve výši 300 Kč. Je-li zájemce o projekt vybrán, platí dále účastnický poplatek ve výši 3 000 Kč. Zruší-li dobrovolník účast na projektu před jeho přijetím, je mu vrácen účastnický poplatek snížený o nevratný registrační poplatek. Pokud se dobrovolník rozhodne zrušit svou účast na projektu po přijetí na konkrétní projekt, má nárok na vrácení účastnického poplatku sníženého o následující storno poplatky:21 

25 % ze zaplacené částky, pokud dobrovolník zruší svou účast více než 6 týdnů (43 dnů) před začátkem projektu;



50 % ze zaplacené částky, pokud dobrovolník zruší svou účast 3–6 týdnů (22–42 dnů) před začátkem projektu;

21

Smlouva o výkonu dobrovolnické služby v ČR a v zahraničí. INEX–SDA [online]. 2009 [cit. 2012-1110]. Dostupné z: http://inexsda.cz/cs/Smluvni-podminky

43



100 % zaplacené částky, pokud dobrovolník zruší svou účast méně než 3 týdny (21 dnů) před začátkem projektu a během projektu.

Není-li zájemce o projekt vybrán na žádný zvolený projekt, nebo je-li projekt zrušen, má nárok na vrácení účastnického poplatku sníženého o nevratnou částku. 1 850 000 Kč

1 816 650 Kč

1 800 000 Kč 1 750 000 Kč 1 700 000 Kč

1 677 206 Kč

1 695 885 Kč 1 664 684 Kč

1 650 000 Kč 1 600 000 Kč 1 550 000 Kč 2008

2009

2010

2011

Obrázek 10: Vývoj účastnických (a registračních) poplatků v letech 2008–2011 (zdroj: výroční zprávy organizace)

Na obr. 4 je mimo rok 2010 patrný vyrovnaný stav účastnických poplatků. Nárůst v roce 2010 je také zapříčiněn větším zájmem o dobrovolnické projekty a změnou cen účastnických poplatků. Dle mého názoru jsou účastnické poplatky symbolické, jelikož je v nich obsaženo nejen celé zprostředkování projektu pro dobrovolníky, ale také školení se stravou i s ubytováním a další. 3.2.1.4 Členské příspěvky a dary Členské příspěvky INEX–SDA se také neobejde bez podpory jednotlivců. „Členy sdružení INEX–SDA se stávají všechny fyzické nebo právnické osoby, které se ztotožní s cíli sdružení, podílejí se na rozhodování o směřování činnosti sdružení, splní povinnost zaplatit členské příspěvky na daný kalendářní rok a jejich členství je schváleno Radou.“ (INEX–SDA, 2011) S členstvím v organizaci souvisejí určitá práva, a to např. ovlivňování činnosti sdružení (právo volit a být volen do Rady a Kontrolního výboru organizace), přednostní právo na informace týkající se sdružení, slevy na akce a jiné další výhody. 44

Povinností člena je účastnit se jednou ročně generálního shromáždění, jednat v souladu se základními myšlenkami organizace a včas platit členský příspěvek.22 Dary Naproti členství, kde je stanovena povinnost zaplatit členský příspěvek, existuje také Klub příznivců, jehož členy jsou vlastně přátelé a sympatizanti INEXu, kteří se nechtějí aktivně podílet na směřování organizace, ale chtějí jej finančně podpořit. Osoba v Klubu příznivců nemá právo hlasovat na zasedáních Generálního shromáždění, ani se účastnit jednání Rady INEX–SDA. Minimálním finančním příspěvkem 100 Kč se příznivec organizace stává dárcem, čímž vyjadřuje podporu a pomoc organizaci k dosažení cílů. Maximální částka není stanovena. 300 000 Kč

281 167 Kč

250 000 Kč 194 725 Kč

200 000 Kč

166 363 Kč

150 000 Kč 100 000 Kč 50 000 Kč

5 800 Kč

7 000 Kč

33 057 Kč 6 400 Kč

7 000 Kč

- Kč 2008

2009 Členské příspěvky

2010

2011

Dary

Obrázek 11: Vývoj členských příspěvků a darů v letech 2008–2011 (zdroj: výroční zprávy organizace)

Jelikož členský příspěvek na rok 2011 činil 200 Kč, z obr. 8 je patrné, že v tomto roce měla organizace 35 členů. Po roce 2008 je zaznamenán nárůst členů organizace. K oslovení dárců vede vždy dlouhá cesta, a je složité potencionálního dárce přesvědčit k dárcovství. Mezi dárce organizace patří ať už firemní dárci, nebo ty z řad široké veřejnosti. V tomto byl slabý rok 2010, což bylo zapříčiněno především hospodářskou krizí.

22

Členství. INEX–SDA [online]. 2009 http://inexsda.cz/cs/o_nas/jak_se_zapojit/clenstvi

[cit.

2012-11-10].

Dostupné

z:

45

3.2.2 Náklady Organizace se vždy snaží dosáhnout kladného hospodářského výsledku na konci účetního období, avšak jako mnohé jiné neziskové organizace, s tímto neustále bojuje. Ve sledovaných letech 2008–2011 byla organizace pouze v roce 2010 ztrátová, což se dá také považovat za úspěch, vzhledem k množství dosažených projektů v daném roce. Mezi největší náklady organizace patří náklady na mzdy zaměstnanců a na dobrovolníky. Náklady na dobrovolníky zůstávají ve sledovaných letech rovnoměrné, ale v nákladech na mzdy je od roku 2010 zaznamenán značný růst. Ostatní náklady 7% Ostatní služby 10% Náklady na dobrovolníky 31%

Smlouvy o dílo 8%

Mzdy 34%

Spotřeba materiálu a zboží Provozní náklady 2% 8%

Obrázek 12: Rozdělení nákladů dle druhu v letech 2008–2011 (zdroj: výroční zprávy organizace)

Mzdy Náklady na mzdy zahrnují výplaty na hlavní pracovní poměr, nebo na dohodu o provedení práce. Tým INEXu se skládá ze členů, rady sdružení, kontrolního výboru, zaměstnanců, školitelů a zároveň všech dobrovolníků. Placeni jsou samozřejmě jen trvalí zaměstnanci INEXu, do kterých jsou započítáni i externí pracovníci. V roce 2011 organizace zaměstnávala celkem 16 pracovníků. Dále tyto náklady obsahují povinné odvody zaměstnanců (zdravotní a sociální pojištění) a benefity pro zaměstnance, jako jsou stravenky, cestovné a provize. Jak již bylo řečeno, náklady na mzdy zaměstnanců od roku 2010 strmě rostou, což je dáno také organizačními změnami, a neustálým zvyšováním platů v posledních letech. Je třeba ale také zmínit, že jako v každé neziskové organizaci, kde pracují lidé za

46

účelem veřejného prospěchu, nikoli zisku, ani v této organizace platy ani průměrné mzdy nedosahují. 6 000 000 Kč 4 940 900 Kč

5 000 000 Kč 4 000 000 Kč

3 292 856 Kč

3 000 000 Kč 2 000 000 Kč

1 372 743 Kč

1 584 973 Kč

2008

2009

1 000 000 Kč - Kč 2010

2011

Obrázek 13: Vývoj nákladů na mzdy v letech 2008–2011 (zdroj: výroční zprávy organizace)

Náklady na dobrovolníky Náklady na dobrovolníky představuje cestovné, strava, vstupné, kapesné, pojištění, očkování a víza. Je tím myšleno, že organizace zajišťuje dobrovolníkům plné nebo částečné uhrazení nákladů na určité projekty. Např. Dobrovolníkovi, který je organizací vyslán na školení, je proplaceno cestovné a strava. Rozdílem je osoba, která se rozhodne jet jako dobrovolník na zvolený projekt do ČR a chce pracovat pro INEX. Cestovné si každý musí hradit sám, ale INEX, jako přijímací organizace dobrovolníka, zaplatí stravování, ubytování, popř. kapesné. INEX také přispívá částkou 200 Kč na zdravotní pojištění, která je rovnou odečtena z celkové výše účastnického poplatku. 3 500 000 Kč 3 000 000 Kč 2 500 000 Kč 2 000 000 Kč

2 633 264 Kč

2 703 149 Kč

2009

2010

2 936 989 Kč

1 960 218 Kč

1 500 000 Kč 1 000 000 Kč 500 000 Kč - Kč 2008

2011

Obrázek 14: Vývoj nákladů na dobrovolníky v letech 2008–2011 (zdroj: výroční zprávy organizace)

47

Ostatní služby Mezi ostatní služby jsou počítány tiskové a grafické práce, kopírování, účetnictví a odborné a ekonomické poradenství. Do těchto služeb jsou v letech 2010–2011 také započítávány příspěvky pobočkám organizace. 1 000 000 Kč 900 000 Kč 800 000 Kč 700 000 Kč 600 000 Kč 500 000 Kč 400 000 Kč 300 000 Kč 200 000 Kč 100 000 Kč - Kč

921 250 Kč

860 358 Kč

757 772 Kč 669 611 Kč

2008

2009

2010

2011

Obrázek 15: Vývoj ostatních služeb v letech 2008–2011 (zdroj: výroční zprávy organizace)

Provozní náklady Zahrnují náklady na provoz sídla organizace, jako je nájem, elektrické energie, vodné, stočné, plyn, telefony, internet, poštovné, bankovní poplatky, kurzové ztráty, cestovné, opravy a údržba. Díky organizačním změnám po roce 2009, kdy hlavní školicí středisko bylo převedeno na pobočku organizace, se náklady v roce 2010 snížily až o 69 %. 1 200 000 Kč 1 000 000 Kč

995 036 Kč

1 028 201 Kč

800 000 Kč 600 000 Kč 400 000 Kč

321 248 Kč

324 502 Kč

2010

2011

200 000 Kč - Kč 2008

2009

Obrázek 16: Vývoj provozních nákladů v letech 2008–2011 (zdroj: výroční zprávy organizace)

48

Smlouvy o dílo Náklady na smlouvy o dílo se týkají těch záležitostí, kde jsou uzavírány nějaké smlouvy. V případě organizace se to týká překladů, vedení účetnictví, administrativy, odborného poradenství a dále také školitelů, lektorů, koordinátorů a asistentů, protože i s nimi jsou uzavírány různé smlouvy, které vyžadují své náklady. 1 200 000 Kč

1 014 248 Kč

1 000 000 Kč 763 545 Kč

800 000 Kč 600 000 Kč

503 542 Kč

433 740 Kč

400 000 Kč 200 000 Kč - Kč 2008

2009

2010

2011

Obrázek 17: Vývoj nákladů na smlouvy o dílo v letech 2008–2011 (zdroj: výroční zprávy organizace)

Ostatní náklady V letech 2008–2009 byly do těchto nákladů zahrnovány členské příspěvky jiným organizacím a příspěvky pobočkám organizace INEX a v letech 2010–2011 se tyto náklady přeměnily na náklady na akce, které zahrnují náklady na potraviny, ubytování, dopravu a účastnické poplatky. Díky této změně vzrostly náklady několikanásobně. 1 600 000 Kč

1 443 940 Kč

1 400 000 Kč 1 200 000 Kč 1 000 000 Kč

778 994 Kč

800 000 Kč 600 000 Kč 400 000 Kč 200 000 Kč

119 889 Kč

47 548 Kč

- Kč 2008

2009

2010

2011

Obrázek 18: Vývoj ostatních nákladů v letech 2008–2011 (zdroj: výroční zprávy organizace)

49

Spotřeba materiálu a zboží Tyto náklady se týkají spotřeby kancelářského a provozního majetku, dále pak drobného majetku a propagačního materiálu. 300 000 Kč 250 000 Kč

265 373 Kč 207 868 Kč

207 600 Kč

200 000 Kč 150 000 Kč

112 840 Kč

100 000 Kč 50 000 Kč - Kč 2008

2009

2010

2011

Obrázek 19: Vývoj spotřeby materiálu a zboží (zdroj: výroční zprávy organizace)

3.2.3 Výsledek hospodaření Dosahování zisku, stejně jako pro všechny neziskové organizace, není pro organizaci INEX prioritou, přesto se organizace snaží o kladný výsledek hospodaření. Největší podíl na výnosech mají provozní dotace, a to především státní dotace. Bez nich by organizace nemohla vůbec fungovat, neboť se na celkových výnosech podílejí až 61 %. Naopak největší podíl nákladů zaujímají náklady na mzdy zaměstnanců a náklady na dobrovolníky. Náklady na mzdy v roce 2011 oproti předešlému roku stouply o 150 %. V důsledku stále rostoucích průměrných mezd a růstu povinných odvodů na zaměstnance, může mít toto v budoucnu nepříznivý vliv na vývoj organizace, a organizace se může dostat fáze, kdy nebude schopna svým zaměstnancům platit. Vzniklý zisk organizace je vždy dle usnesení Generálního shromáždění převeden do rezervního fondu, z kterého je placena i případná vzniklá ztráta v jiných letech, což se stalo i v roce 2010, kdy ztráta činila 173 997 Kč. Tento rok nebyl zajištěn dostatek finančních prostředků z cizích zdrojů, především dotací, na plánované aktivity organizace.

50

I přes ztrátu v roce 2010 byl následující rok ziskový a organizace se řadí k úspěšným neziskovým organizacím. Její působení by nemělo být ohroženo, neboť se jedná o největší dobrovolnickou organizaci, kterou, jak pevně věřím, bude stát nadále úspěšně podporovat, protože si uvědomuje, jak záslužnou činnost tato organizace vyvíjí. 500 000 Kč 400 000 Kč

384 857 Kč 248 321 Kč

300 000 Kč

221 340 Kč

200 000 Kč 100 000 Kč - Kč -100 000 Kč

2008

2009

-200 000 Kč

2010

2011

-173 997 Kč

-300 000 Kč Obrázek 20: Vývoj výsledku hospodaření v letech 2008–2011 (zdroj: výroční zprávy organizace)

3.3 Analýza hospodaření K analýze hospodaření jsou použity metody analýzy trendů (horizontální rozbor) a procentního rozbor (vertikální analýzy) aktiv a pasiv, které vychází z rozvahy organizace. V první části je popsán horizontální rozbor, v další pak vertikální analýza. Tyto analýzy by měly sloužit jako pomoc ke snadnějšímu nahlédnutí do účetních výkazů.

3.3.1 Analýza trendů Horizontální rozbor, nebo-li analýza trendů, spočívá „v posouzení dosavadního vývoje účetních výkazů, identifikaci příčin změn jejich vývoje a určení jejich pravděpodobného vývoje do blízké budoucnosti“ (Jiříček, Morávková, 2008). Analýza slouží ke kvantifikaci meziročních změn v určitém časovém období, kde se využívá řetězových a bazických indexů. Řetězový index (Ři) porovnává data sledovaného roku k roku předcházejícímu a bazický index (Bi) porovnává data sledovaného roku k roku základnímu. Základním rokem je zvolen rok 2008, protože je to první analyzovaný rok. 51

Analýza trendů aktiv Tabulka 2: Analýza trendů aktiv (zdroj: vnitřní materiály organizace)

Položka Aktiva celkem Dlouhodobý majetek DHM Krátkodobý majetek Zásoby Pohledávky Krátkodobý finanční majetek Jiná aktiva

2011 Ři 0,863 0,000 0,000 0,864 1,122 1,125 0,428 1,462

Bi 2,332 0,000 0,000 2,407 0,388 3,444 1,507 1,056

2010 Ři 1,843 0,196 0,196 1,875 1,065 1,685 2,398 1,444

Bi 2,703 0,175 0,175 2,785 0,346 3,060 3,518 0,722

2009 Ři 1,467 0,895 0,895 1,485 0,325 1,816 1,467 0,500

Bi 1,467 0,895 0,895 1,485 0,325 1,816 1,467 0,500

Celková aktiva organizace zaznamenala v letech 2009–2010 vysoký růst. Od roku 2008 vzrostla celková aktiva až o 133 %, což je dáno vysokým podílem pohledávek, vzniklých z důsledku dotačních programů. Největší nárůst byl zaznamenán v roce 2010 a to o 84 %. Celkový trend je příznivý a do budoucna je předpokládáno dosahování dobrých výsledků. Dlouhodobý majetek, jenž zahrnuje dlouhodobý hmotný majetek, zaznamenal od roku 2010 pokles, zapříčiněný změnou v majetkových poměrech organizace. Jak už bylo zmíněno, budova školicího centra byla postupně převedena na pobočku organizace. Pokles dlouhodobého majetku v tomto případě činí vlastně 100 %. Krátkodobý majetek celkově zaznamenal vzhledem k základnímu roku 2008 nárůst až o 140 %. Tento majetek zahrnuje zásoby, pohledávky, krátkodobý finanční majetek a jiná aktiva, mezi které patří náklady příštích období. Ve všech těchto položkách je zaznamenán růst oproti základnímu roku 2008. V roce 2011 bylo největší změnou snížení krátkodobého finančního majetku, kde hlavní podíl mají účty v bankách. Pokles se pohyboval okolo 57,2 %. Je to z toho důvodu, že v daném roce nestačily cizí prostředky, a organizace tudíž musela sáhnout do vlastních zdrojů.

52

6 000

tis. Kč

5 000 4 000 3 000

Aktiva celkem

2 000

Dlouhodobý majetek

1 000

Krátkodobý majetek

2008

2009

2010

2011

rok

Obrázek 21: Trendy aktiv společnosti (zdroj: vnitřní materiály organizace)

Z obrázku 21 je zřejmé, že křivka dlouhodobého majetku téměř kopíruje krátkodobý majetek. Zlomový je rok 2010, od kterého je zaznamenáno postupné snižování. Dlouhodobý majetek rokem 2011 úplně zaniká, a tím tato křivka ukazuje, že v aktivech zaujímá dlouhodobý majetek malou roli, což není pro organizaci příznivá situace, jelikož bohatství organizace se odráží právě v množství dlouhodobého majetku, když na druhou stranu toto není pro neziskové organizace podstatné. Analýza trendů pasiv Tabulka 3: Analýza trendů pasiv (zdroj: vnitřní materiály organizace)

Položka Pasiva celkem Vlastní zdroje Jmění Výsledek hospodaření Cizí zdroje Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky

2011 Ři 0,863 1,279 0,820 –1,270 0,783 0,970 0,780

Bi 2,332 1,411 10,140 0,346 2,929 0,360 3,421

2010 Ři 1,843 0,820 1,346 –0,700 2,421 2,063 2,428

Bi 2,703 1,103 12,370 –0,270 3,740 0,371 4,385

2009 Ři 1,467 1,346 2,160 0,644 1,545 0,180 1,806

Bi 1,467 1,346 9,192 0,388 1,545 0,180 1,806

Jelikož celková aktiva měla rostoucí charakter, zákonitě ho musí mít i pasiva. Zde je zaznamenán shodný růst jako u aktiv, a to taktéž 133 %. Vlastní zdroje zaznamenaly k základnímu roku 2008 v roce 2011 nárůst 41 %. Součástí vlastních zdrojů je výsledek hospodaření a jmění, přičemž jmění zahrnuje položky vlastní jmění a fondy. Každoroční výsledek hospodaření organizace je zahrnut do 53

rezervního fondu, z kterého jsou kryty i případné ztráty. U výsledku hospodaření je vidět značný pokles v roce 2010 o 130 %. Tento rok totiž organizace zaznamenala ztrátu 174 000 Kč, která byla kryta z rezervního fondu. Největší růst byl zaznamenán v roce 2009 u jmění a to o 116 %. Na krátkodobých závazcích mají největší vliv závazky ve vztahu k státnímu rozpočtu, jelikož organizace je nejvíce financována právě státními dotacemi. Celkově cizí zdroje zaznamenaly od roku 2008 růst o 193 %, přičemž největší nárůst byl v roce 2010, a to o 142 % a pokles v roce 2011 o 22 %, což je příznivý ukazatel, neboť organizace se snaží dostát svým závazkům. 6 000

tis. Kč

5 000 4 000 3 000

Pasiva celkem

2 000

Vlastní zdroje

1 000

Cizí zdroje

2008

2009

2010

2011

rok

Obrázek 22: Trendy pasiv společnosti (zdroj: vnitřní materiály organizace)

Z obr. 22 je patrné, že stejně jako aktiva, tak pasiva měla do roku 2010 růstový charakter. Vlastní zdroje jsou oproti cizím zdrojům velice nízké, ale každoročně stabilní a vyrovnané. Nevýhodou organizace je, že je na cizích zdrojích závislá, a to především na státních dotacích. Do budoucna bude muset určitě hledat cesty, jak zvyšovat vlastní zdroje, aby se těm cizím aspoň přiblížila.

3.3.2 Procentní rozbor Spočívá v analýze společné základny, kde jsou převedeny položky účetních výkazů na procentní vyjádření. Základnu představují celková aktiva a pasiva a vždy se rovná 100 %. Výsledky rozboru ukazují majetkovou a kapitálovou strukturu organizace. Rozbor však konstatuje pouze skutečnost, nikoli příčiny vývoje. Je ale nezávislý na

54

meziroční inflaci, díky čemuž je možná srovnatelnost výsledků různých let. Cílem je posouzení, zda složení aktiv a pasiv odpovídá dobrému finančnímu řízení.23 Procentní rozbor aktiv Tabulka 4: Procentní rozbor aktiv (v tis. Kč) (zdroj: vnitřní materiály organizace)

Položka Aktiva celkem Dlouhodobý majetek DHM Krátkodobý majetek Zásoby Pohledávky Krátkodobý fin. majetek Jiná aktiva

2011 absolut. hodnota

% hodnota

4254 100,00 0 0,00 0 0,00 4254 100,00 92 2,16 3330 78,28 794 18,66 38 0,89

2010 absolut. hodnota

% hodnota

4931 100,00 10 0,20 10 0,20 4921 99,80 82 1,66 2959 60,01 1854 37,60 26 0,53

2009 absolut. hodnota

% hodnota

2008 absolut. hodnota

2675 100,00 51 1,91 51 1,91 2624 98,09 77 2,88 1756 65,64 773 28,90 18 0,67

% hodnota

1824 100,00 57 3,12 57 3,12 1767 96,88 237 12,99 967 53,02 527 28,89 36 1,97

Z tab. 4 je zřejmé, že celková aktiva jsou tvořena ve všech případech téměř 100 % krátkodobým majetkem. Rozmezí se pohybuje mezi 96,88 % až 100 %. Naprosto minimální část na celkových aktivech tvoří dlouhodobý majetek, jehož podíl v jednotlivých letech je v rozmezí od 0 % do 3,12 %. Tento procentní rozbor aktiv ukazuje, že nedocházelo k žádným velkým změnám v aktivech společnosti. Dlouhodobý majetek se postupně dostal na nulovou hranici, zatímco krátkodobý majetek tím pádem dosáhl plného podílu na aktivech. Největší podíl na krátkodobém majetku mají pohledávky, které v roce 2011 dosáhly až 78,28 %. Nejnižší podíl mají naopak jiná aktiva zahrnující náklady příštích období, jejichž podíl se pohybuje v rozmezí od 0,89 % do 1,97 %. Zásoby a krátkodobý finanční majetek zaznamenaly od roku 2008 značný pokles podílu na aktivech, který činil přes 10 %.

23

JIŘÍČEK, Petr a Magda MORÁVKOVÁ. Finanční analýza. Jihlava: VŠPJ, 2008. ISBN 978-80-87035-

14-6.

55

Obr. 23 zobrazuje procentní rozbor aktiv, dle kterého je znovu patrné, že v roce 2011 již 100 % podílu aktiv zabírá krátkodobý majetek, což není pro organizaci dobrá vizitka, neboť organizace by se měly snažit investovat právě do dlouhodobého majetku. 96,88

procentní hodnota

100

98,09

99,80

100,00

80 60 Dlouhodobý majetek

40

Krátkodobý majetek 20 3,12

1,91

0,20

0,00

0 2008

2009

2010

2011

rok

Obrázek 23: Procentní rozbor aktiv (zdroj: vnitřní materiály organizace)

Procentní rozbor pasiv Tabulka 5: Procentní rozbor pasiv (v tis. Kč) (zdroj: vnitřní materiály organizace)

Položka Pasiva celkem Vlastní zdroje Jmění Výsledek hospodaření Cizí zdroje Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky

2011 absolut. hodnota

% hodnota

4254 100,00 1012 23,79 791 18,59 221 5,20 3242 76,21 64 1,50 3178 74,71

2010 absolut. hodnota

% hodnota

4931 100,00 791 16,04 965 19,57 –174 –3,53 4140 83,96 66 1,34 4074 82,62

2009 absolut. hodnota

% hodnota

2675 100,00 965 36,07 717 26,80 248 9,27 1710 63,93 32 1,20 1678 62,73

2008 absolut. hodnota

% hodnota

1824 100,00 717 39,31 332 18,20 385 21,11 1107 60,69 178 9,76 929 50,93

Největší pokles podílu vlastních zdrojů byl zaznamenán v roce 2010 a to oproti roku 2008 o 23,27 %. Naopak největší růst zaznamenaly právě v roce 2010 cizí zdroje, jejichž podíl na celkových pasivech byl 83,96 %. Ve vlastních zdrojích organizace byla zaznamenána největší změna v roce 2010 a to u položky výsledku hospodaření. Jeho podíl se oproti roku 2008 propadl až o 24,64 %, což bylo zapříčiněno výslednou ztrátou organizace. V dalším roce byl výsledek hospodaření už kladný. Větší podíl na vlastních zdrojích má jmění obsahující fondy 56

společnosti a vlastní jmění. Tento podíl se pohybuje od 18,20 % do 26,80 %, přičemž největší růst byl v roce 2009, a to oproti předešlému roku o 8,6 %. Na cizích zdrojích mají většinových podíl krátkodobé závazky obsahující z největší části závazky ze vztahu k státnímu rozpočtu. Podíl krátkodobých závazků na celkových pasivech se pohybuje v rozmezí od 50,93 % do 82,62 %, kde největší podíl byl zaznamenán v roce 2010. Naopak, dlouhodobé závazky zasahující menší podíl na pasivech, zaznamenaly podstatnou změnu v roce 2009, kdy se jejich podíl oproti předešlému roku snížil o 8,56 %. Dlouhodobé závazky představují dohadné účty pasivní, které se vztahují ke státním dotacím. Z obr. 24, zobrazující procentní rozbor pasiv, je zřejmé, že vlastní zdroje od roku 2008 postupně klesaly a cizí zdroje stoupaly, což není dobrý signál pro organizaci. Ta by se měla snažit o navyšování vlastních zdrojů, aby nebyla závislá pouze na cizích zdrojích, čímž jsou myšleny především dotace. Na druhou stranu lze ale říci, že organizace je úspěšná v získávání dotací pro svoje projekty. Navýšení vlastních zdrojů formou zvýšení částky účastnických nebo členských poplatků by rozhodně nebylo dobrou volbou. Proto i do budoucna bude organizace na dotacích a pomoci od partnerů závislá. INEX se vždy snaží držet plánovaného rozpočtu a vykazovat zisk, který vkládá do rezervního fondu, ale v roce 2010 byla zaznamenána ztráta, což je vidět i na obr. 24 níže v položce vlastní zdroje.

procentní hodnota

100

83,96

80 60,69

76,21

63,93

60 39,31 40

36,07

Vlastní zdroje 16,04

20

23,79

Cizí zdroje

0 2008

2009

2010

2011

rok

Obrázek 24: Procentní rozbor pasiv (zdroj: vnitřní materiály organizace)

57

3.4 Shrnutí praktické části V úvodu této části mé bakalářské práce jsem provedla podrobný popis organizace INEX–SDA. Jedná se o největší českou nevládní neziskovou organizaci působící v oblasti dobrovolnictví a mezikulturního vzdělávání. Ročně zajistí pro stovky uchazečů dobrovolnické projekty po celém světě. V práci jsem rozebrala pražskou centrálu této organizace, která se zabývá právě především dobrovolnictvím a vzděláváním. Další pobočky se zabývají sociální tematikou, environmentální výchovou a oživením místního dění. Mezi hlavní náplně pražského INEXu patří vysílání českých dobrovolníků do zahraničí na krátkodobé, střednědobé nebo dlouhodobé projekty. Dobrovolníci jsou vysíláni do celého světa a cílem těchto projektů je pracovat na obnově historických památek, v přírodních rezervacích, v dětských domovech, v uprchlických táborech, pomáhat při organizaci kulturních akcí apod. Smyslem není jen práce, ale pro dobrovolníky především poznání něčeho nového, navázání nových kontaktů, zlepšení cizího jazyka a získání zážitků na celý život. Díky organizaci INEX přijíždějí i dobrovolníci ze zahraničí vykonávat tyto projekty do ČR. Mezi další činnost organizace patří vzdělávací projekty zabývající se globálním rozvojovým vzděláváním, mezikulturním poznáváním a mezinárodním dobrovolnictvím. Vzdělávací projekty jsou soustředěny do několika projektů, které jsou různými formami prezentovány. Posledním bodem v činnostech organizace jsou akce pro veřejnost a semináře, kde jsou školeni dobrovolníci chystající se na projekty do zahraničí. V druhé části jsem se zaměřila na to, jak organizace hospodaří v letech 2008–2011. Na začátku je rozebráno financování organizace rozdělené na výnosy a náklady, tzn. jak organizace získává finance a na co je používá. Výnosové položky se dělí na provozní dotace, tržby, účastnické poplatky, členské příspěvky a dary, přičemž největší podíl (61 %) zaujímají provozní dotace poskytované od státu. Jak již bylo několikrát řečeno, na nich je organizace závislá a svojí činnost si bez nich neumí představit, i když „dobývání“ dotací je rok od roku složitější. Hlavními poskytovateli jsou MZV, MV a MŠMT, dalšími pak finance poskytované z Evropských dotací (Evropskou komisí) a ostatní dotace, zahrnující dotace poskytnuté díky partnerství s některou jinou organizací.

58

Nejvýznamnějším vlastním zdrojem financí jsou ostatní výnosy, které zahrnují příspěvky a dotace pocházející z partnerství s jinými organizacemi. Dalšími vlastními tržbami jsou také tržby z prodeje služeb, zahrnující výnosy ze školení dobrovolníků a v dřívějších letech tržby z provozu školicího centra, a přefakturace nákladů na dobrovolníky. Mezi další podstatný zdroj vlastních příjmů patří účastnické poplatky od dobrovolníků. Na jednotlivé projekty jsou stanoveny částky poplatků, z kterých se financuje zprostředkování projektu pro dobrovolníky. Součástí těchto poplatků jsou také registrační poplatky, které představují nevratnou administrativní platbu. Posledním příjmem organizace jsou členské příspěvky a dary. Organizace je tvořena velkou členskou základnou, což je znak, že je mezi lidmi oblíbená, a proto chtějí, ať už přímo nebo nepřímo ovlivňovat její činnost. Ve druhé části, která se zabývá financováním organizace, jsou popsány všechny náklady organizace, což znamená, na co a jak jsou finance použity. Z analýzy nákladů vyplývá, že největší podíl zaujímají mzdy zaměstnanců (34 %) a náklady na dobrovolníky (31 %). Zbytek tvoří spotřeba materiálu, ostatní náklady, provozní náklady, ostatní služby a náklady na smlouvy o dílo. Jak již bylo řečeno, největší podíl na nákladech mají mzdy, které od roku 2010 zaznamenaly značný růst. Je to dáno mnoha faktory. Jedním z nich je růst počtu projektů, na které je tím pádem potřeba stále více pracovníků. Dalším faktorem mohou být zvětšující se nároky zaměstnanců na růst mezd. Pro organizaci byl takový nárůst mezd v roce 2010 jedním z důvodu, proč skončil výsledek hospodaření ztrátou. Výsledek hospodaření se každoročně přesouvá do rezervního fondu, z kterého jsou kryty i případné ztráty, což byl právě i tento případ. Avšak organizace je ve svém hospodaření úspěšná, a za sledované roky, se jí to stalo pouze ve zmíněném roce 2010. Analýza hospodaření společnosti INEX byla provedena na aktivech a pasivech dvěma způsoby, a to analýzou trendů a procentním rozborem. Tyto rozbory vychází z poskytnutých rozvah organizace a zabývají se také roky 2008–2011. Analýza trendů, využívající řetězového a bazického indexu, slouží ke kvantifikaci meziročních změn, kde za základní byl stanoven rok 2008. Z analýzy trendů aktiv bylo zjištěno, že celková aktiva zaznamenala růst o 133 %, přičemž největší podíl na nich má 59

krátkodobý majetek, který zaznamenal růst až o 140 %. Z obrázku zachycujícího trendy aktiv společnosti vyplynulo, že se celková aktiva vlastně kryjí s krátkodobým majetkem, a dlouhodobý majetek zaujal postupně nulovou hodnotu. Tento zjištěný výsledek samozřejmě není dobrý, neboť majetek se má kumulovat právě v dlouhodobém majetku, který představuje bohatství organizace. Analýza trendů pasiv poukázala na to, že vlastní zdroje zaznamenaly nárůst o 41 % k základnímu roku, ale na druhou stranu vyšlo také najevo, že cizí zdroje vzrostly až o 193 %, a to především krátkodobé závazky zahrnující z největší části závazky k státnímu rozpočtu. Závěrem vyplynulo, že pasiva jsou tvořena především cizími zdroji, které ale v roce 2010 zaznamenaly menší pokles. Podíl vlastních zdrojů na celkových pasivech je minimální, ale ve sledovaných letech vyrovnaný. V druhé fázi rozboru hospodaření jsem se zabývala procentním rozborem, který vyjadřuje procentní podíly v zastoupení jednotlivých položek účetních výkazů, kde stoprocentní základnou jsou celková aktiva a celková pasiva. Rozbor se zabýval opět obdobím mezi roky 2008–2011. Z procentního rozboru aktiv plyne, že nedocházelo ve sledovaném období k žádným velkým změnám v aktivech, přičemž největší podíl na aktivech má krátkodobý majetek, v kterém pohledávky v roce 2011 dosáhly podílu na celkových aktivech až 78,28 %. Pohledávkami organizace jsou myšleny pohledávky ve vztahu k poskytovatelům dotací. Procentní rozbor pasiv poukázal na většinový podíl cizích zdrojů na celkových pasivech, kde největší podíl mají krátkodobé závazky s nejvyšším podílem (82,62 %) v roce 2010. Ve vlastních zdrojích byl zaznamenán nejmenší podíl taktéž v roce 2010 a to u výsledku hospodaření, neboť organizace na konci účetního období vykazovala záporný výsledek hospodaření, a to 173 997 Kč. Jako problém se tedy může jevit absence dlouhodobého majetku a vysoký podíl cizích zdrojů. Avšak organizace se snaží hospodařit tak, aby výsledek hospodaření byl kladný. Na závěr shrnutí praktické části mé bakalářské práce bych chtěla říci, že organizace musí být nadále podporována státními dotacemi alespoň v takové míře, jako doposud, neboť bez nich by nebyla schopná vůbec fungovat. Organizace se snaží různými prostředky, jako je mezikulturní vzdělávání nebo školení, zajišťovat vlastní příjem financí, ale to nemůže být v žádném případě dostačující. 60

4

Závěr

Neziskové organizace mají v dnešním světě svojí nezastupitelnou pozici. Vyvíjejí totiž činnosti, které nemůže stát ani podnikatelská sféra obsáhnout. Jejich cílem není tvorba zisku, ale pomoc a zlepšení veřejného života. K výběru tohoto tématu bakalářské práce mě přivedla nezisková organizace věnující se dobrovolnictví a vzdělávání INEX–SDA. Aktivity, kterým se věnují, jsou opravdu přínosné širokému spektru lidí, a to nejen v ČR. Cílem mé bakalářské práce bylo představení organizace INEX–SDA, její problematika financování a provedení analýzy hospodaření. Zevrubně jsem se proto zabývala příjmovými položkami organizace, z kterých jsem zjistila, že největší podíl na příjmech organizace mají státní dotace. Po ministerstvech je dalším poskytovatelem financí Evropská unie, i když v menší míře. Poskytnuté finance jsou využívány na projekty organizované pro dobrovolníky po celém světě. Jak již bylo zmíněno, organizace je na dotacích zcela závislá, a proto se snaží zabezpečit také vlastní zdroje financí, a to partnerstvím s jinými organizacemi, účastnickými poplatky, tržbami z prodeje služeb (poskytování školení), dary a členskými příspěvky. Organizací je tvořena koncepce fundraisingu, která se chce zacílit na sestavování strategie a hledání soukromých či korporátních zdrojů. Ráda by také rozpracovala efektivnější systém a nabízela mezinárodním společnostem spolupráci v rámci CSR (Corporate Social Responsibility) nebo nějaké formy partnerství. Jako formu financování neplánuje e-shop ani veřejnou sbírku. Dosahování na dotace je rok od roku složitější, a jak se v minulém roce ukázalo, je výhodné partnerství s jinými organizacemi, které na projekty INEXu poskytnou také nemalé finanční částky. Stát si na druhou stranu také uvědomuje, že organizace jako tato má mezinárodní dosah, kde dobrovolníci pracují na projektech pouze za stravu a ubytování, a poskytováním financí organizacím tohoto druhu, si vytváří dobré jméno i ve světě. V druhé části financování jsem se zaměřila na to, kam jsou finance směřovány, tedy na náklady organizace. Největší podíl v nákladech zaujímají náklady na mzdy zaměstnanců a náklady na dobrovolníky. INEX–SDA je partnerem mnoha organizací, které zajišťují pro dobrovolníky v daných místech po celém světě projekty. Kvůli těmto partnerstvím 61

musí organizace přispívat finančními částkami na dobrovolníky, ze kterých je poté hrazeno jejich ubytování, stravné, cestovné, pojištění a další položky. Mezi další náklady organizace patří náklady na provoz, na spotřebu materiálu a ostatní. V další části práce jsem se zabývala analýzou hospodaření, kde jsem použila analýzu trendů a procentní rozbor, ze kterých vyplynuly dva nejdůležitější ukazatelé, a to, že organizace nemá žádný dlouhodobý majetek a je zcela závislá na cizích zdrojích. Ani jeden ukazatel samozřejmě pro vývoj organizace není pozitivní. Věřím ale, že se stále rostoucím počtem dobrovolníků a novými projekty bude tato organizace, jak státem, tak veřejností podporována, a její činnosti budou i nadále přispívat ke všeobecnému blahu. A to, jestli bude mít nějaké majetky, nebo ne, nebude až tak důležité. V mé práci jsem čerpala z výročních zpráv organizace a z poskytnutých účetních výkazů, především z rozvah. K analýze jsem si vybrala období 2008–2011, protože v těchto letech bylo v organizaci uskutečněno nejvíce projektů. Jelikož jsem provedla analýzu financování, resp. fundraisingu, a hospodaření, věřím, že cíl mé bakalářské práce byl splněn. Zásluhou pro mne také je, že práce bude dále poskytnuta organizaci INEX k jejímu dalšímu využití.

62

Seznam literatury Literatura ANHEIER, Helmut K. Nonprofit Organizations: Theory, management, policy. Oxon (GB): Routledge, 2005. ISBN 0-415-31419-4. BOUKAL Petr, VÁVROVÁ Hana a kol. Ekonomika a financování neziskových organizací. 2009. Praha: Oeconomica, 2007. 116 s. ISBN 978-80-245-1293-8. DUBEN, Rostislav. Neziskový sektor v ekonomice a společnosti. Praha: CODEX Bohemia, 1996. ISBN 80-85963-19-1. HAMERNÍKOVÁ, Bojka. Financování ve veřejném a neziskovém nestátním sektoru. Praha: Eurolex Bohemi, 2000. ISBN 80-902752-3-0. JIŘÍČEK, Petr a Magda MORÁVKOVÁ. Finanční analýza. Jihlava: VŠPJ, 2008. ISBN 978-80-87035-14-6. KISLINGEROVÁ, Eva a Jiří HNILICA. Finanční analýza: Krok za krokem. Praha: C.H.Beck, 2005. ISBN 80-7179-321-3. NEČADOVÁ, Věra. Základy podnikové ekonomiky. 1. vyd. Jihlava: VŠPJ, 2008. ISBN 987-80-87035-16-0. NEČADOVÁ, Věra: Veřejná správa. 1. vyd. Jihlava: VŠPJ, 2009. ISBN 978-80-8703519-1. REKTOŘÍK, Jaroslav. Organizace neziskového sektoru: Základy ekonomiky, teorie a řízení. 3. vydání Praha: Ekopress, 2010. ISBN 978-80-86929-54-5. RŮŽIČKOVÁ, Růžena. Neziskové organizace: vznik, účetnictví, daně. 11. akt. vyd. Olomouc: Anag, 2011. ISBN 978-80-7263-675-4. ŠEDIVÝ, Marek a Olga MEDLÍKOVÁ. Úspěšná nezisková organizace. Praha: Grada Publishing, 2009, s. 65-74. ISBN 978-80-247-2707-3. ŠIMKOVÁ, Eva. Základy managementu a marketingu pro neziskové organizace. Hradec Králové: Gaudeamus, 2004. ISBN 80-7041-906-7.

63

Internetové zdroje Fórum

dárců

[online].

2010

[cit.

2012-11-11].

Dostupné

z:

http://www.donorsforum.cz/. Fundraiser

[online].

2012

[cit.

2012-11-24].

Dostupné

z:

[cit.

2012-11-24].

Dostupné

z:

http://www.fundraiser.cz/faq.htm. Fundraising

[online].

2012

http://www.fundraising.cz/ccf/aktuality/. INEX SDA [online]. 2009 [cit. 2012-11-24]. Dostupné z: http://www.inexsda.cz/. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. 2012 [cit. 2012-11-24]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy/op-vpk-obdobi-2007-2013. Ministerstvo zahraničních věcí [online]. 2012 [cit. 2012-11-24]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/jnp/cz/o_ministerstvu/verejne_souteze_a_dotace/vedecke_projekty/ o_ministerstvu-verejne_souteze_a_dotace-vedecke_projektydotacni_tituly_v_oblasti_spoluprace_nno.html. Ministerstvo zahraničních věcí [online]. 2012 [cit. 2012-11-24]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/file/844923/Podminky_vyhlaseni_vyberoveho_rizeni_2013.pdf. Neziskovky.cz [online]. 2012 [cit. 2012-11-24]. Dostupné z: http://www.neziskovky.cz/. O finanční analýze. Finanční analýza [online]. 2011 [cit. 2012-11-11]. Dostupné z: http://financni-analyza.webnode.cz/o-financni-analyze/. Strukturální

fondy

EU

[online].

2012

[cit.

2012-11-24].

Dostupné

z:

http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU. Účetní

kavárna

[online].

2012

[cit.

2012-11-24].

Dostupné

z:

http://www.ucetnikavarna.cz/archiv/dokument/doc-d28558v35709-nevydelecneorganizace-dotace-dary-prispevky-fondy/?search_query=$source=34. Veřejné finance. Ministerstvo financí ČR [online]. 2012. vyd. [cit. 2012-11-11]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/nezisk_organizace.html.

64

Zákony Zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů. Zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, v platném znění. Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění. Zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech, v platném znění. Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v platném znění. Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, v platném znění. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění. Ostatní zdroje Výroční zprávy organizace INEX–SDA Účetní výkazy – rozvahy a výkazy zisků a ztrát

65

Seznam použitých obrázků a tabulek Obrázky Obrázek 1: Sektorové vymezení neziskového sektoru ................................................... 11 Obrázek 2: Vývoj počtu NO mezi lety 1990–2010 ........................................................ 12 Obrázek 3: Vývoj počtu českých dobrovolníků na zahraničních workcampech v letech 2008–2011 ...................................................................................................................... 33 Obrázek 4: Vývoj počtu zahraničních dobrovolníků na českých workcampech v letech 2008–2011 ...................................................................................................................... 34 Obrázek 5: Rozdělení výnosů dle zdrojů v letech 2008–2011 ....................................... 36 Obrázek 6: Vývoj poskytnutých provozních dotací v letech 2008–2011 ....................... 37 Obrázek 7: Vývoj tržeb z prodeje služeb ........................................................................ 41 Obrázek 8: Vývoj předfakturací nákladů na dobrovolníky v letech 2008–2011 ............ 42 Obrázek 9: Vývoj ostatní výnosů v letech 2008–2011 ................................................... 42 Obrázek 10: Vývoj účastnických (a registračních) poplatků v letech 2008–2011 ......... 44 Obrázek 11: Vývoj členských příspěvků a darů v letech 2008–2011............................. 45 Obrázek 12: Rozdělení nákladů dle druhu v letech 2008–2011 ..................................... 46 Obrázek 13: Vývoj nákladů na mzdy v letech 2008–2011 ............................................. 47 Obrázek 14: Vývoj nákladů na dobrovolníky v letech 2008–2011 ................................ 47 Obrázek 15: Vývoj ostatních služeb v letech 2008–2011............................................... 48 Obrázek 16: Vývoj provozních nákladů v letech 2008–2011......................................... 48 Obrázek 17: Vývoj nákladů na smlouvy o dílo v letech 2008–2011 .............................. 49 Obrázek 18: Vývoj ostatních nákladů v letech 2008–2011 ............................................ 49 Obrázek 19: Vývoj spotřeby materiálu a zboží .............................................................. 50 Obrázek 20: Vývoj výsledku hospodaření v letech 2008–2011 ..................................... 51 Obrázek 21: Trendy aktiv společnosti ............................................................................ 53 Obrázek 22: Trendy pasiv společnosti ............................................................................ 54 Obrázek 23: Procentní rozbor aktiv ................................................................................ 56 Obrázek 24: Procentní rozbor pasiv................................................................................ 57

66

Tabulky Tabulka 1: Rozdíl mezi nadacemi a nadačními fondy .................................................... 23 Tabulka 2: Analýza trendů aktiv ..................................................................................... 52 Tabulka 3: Analýza trendů pasiv .................................................................................... 53 Tabulka 4: Procentní rozbor aktiv (v tis. Kč) ................................................................. 55 Tabulka 5: Procentní rozbor pasiv (v tis. Kč) ................................................................. 56

67

Seznam použitých zkratek CCIVS

Co-ordinating Committee for International Voluntary Service

CSR

Corporate Social Responsibility

ČNA Mládež Česká národní agentura Mládež ČRDM

Česká rada dětí a mládeže

DHM

Dlouhodobý hmotný majetek

ESF

Evropský sociální fond

EU

Evropská unie

EVS

European Voluntary Service (Evropská dobrovolná služba)

FO/PO

Fyzická osoba/Právnická osoba

FoRS

České fórum pro rozvojovou spolupráci

GLEN

Global Education Network of Young Europeans

HSS

Hospodářská a sociální soudržnost

INEX–SDA INEX–Sdružení dobrovolných aktivit LOH

Letní olympijské hry

MŠMT

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

MV

Ministerstvo vnitra

MZV

Ministerstvo zahraničních věcí

NKÚ

Nejvyšší kontrolní úřad

NO/NNO

Neziskové organizace/Nestátní neziskové organizace

OP

Operační program

Ři/Bi

Řetězový index/Bazický index

SDH

Sdružení dobrovolných hasičů

68

Příloha Příloha č. 1: Smlouva o výkonu dobrovolnické služby v ČR a v zahraničí

69