Činnost, charakteristika, hospodaření a fundraising MŠ Na trati v Olomouci
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Činnost, charakteristika, hospodaření a fundraising MŠ Na trati v Olomouci Bakalářská práce
Autor: Nikola Dzurianová Vedoucí práce: Ing. Věra Nečadová
Jihlava 2012
Copyright © 2012 Nikola Dzurianová
Abstrakt Bakalářská práce „Činnost, charakteristika, hospodaření a fundraising MŠ Na trati v Olomouci “ seznamuje čtenáře v teoretické části s obecnými informacemi o založení, hospodaření a chodu neziskových organizací. Blíže se pak zaměřuje na příspěvkové organizace, školní systém a především na předškolní výchovu v České republice. V aktické části jsem se zaměřila na konkrétní příspěvkovou organizaci a to je Mateřská škola Na trati v Olomouci. Aktuálním problémem je nedostatečná kapacita míst ve školce. Je zde návrh na renovaci a přístavbu nedaleké budovy v rámci navýšení kapacity. Dalším problémem je klesající porodnost, která se bude v následujících letech promítat nejen v zařízeních mateřských škol. V neposlední řadě navrhnu v rámci průzkumu hospodaření MŠ další možné varianty jak získat více finančních toků a dotací.
Klíčová slova Fundraising, předškolní výchova, neziskové organizace, příspěvkové organizace, mateřská škola, finanční toky, hospodaření
Abstract The bachelor thesis "Activities, characteristics, management and fundraising at Na trati Nursery School in Olomouc“ introduces readers , via the theoretical part, to the general information
about
establishment,
management
and
operations
in
nonprofit
organizations. The thesis is more closely focused on contributory organizations, education system and especially at preschool education in the Czech Republic. In the practical part, I focused on a particular contributory organization which is the Na trati Nursery School in Olomouc. The current issue requiring attention is the low capacity of the school. There is the possibility of renovating a building adjacent to the nursery school in order to increase capacity. Another problem, on a social scale, is the declining birth rate. I have proposed certain recommendations addressing these issues and other variants for acquiring the much needed finance and grants.
Key words Fundraising,
preschool
education,
nonprofitable
organizations, nursery school, financial flows, management
organization,
contributory
Poděkování Chtěla bych touto cestou poděkovat paní Ing. Věře Nečadové, vedoucí mé bakalářské práce, především za vstřícnost a ochotu díky níž jsem mohla bakalářskou práci vypracovat. Dále bych chtěla poděkovat Michaele Vávrové za odborné konzultace při tvorbě praktické části práce. V neposlední řadě děkuji svým rodičům a přátelům za podporu po celou dobu studia.
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 10. 5. 2012 ...................................................... Podpis
Obsah 1
Úvod ....................................................................................................................... 11
2
Národní hospodářství ........................................................................................... 13 2.1
Rozdělení národního hospodářství podle financování .................................... 13
2.1.1. 2.2
Transformace národního hospodářství z modelu plánovacího na tržní .......... 16
2.2.1
Systém centrálního plánování ................................................................. 16
2.2.2
Situace po roce 1989 ............................................................................... 17
2.3 3
4
Členění hospodářství podle Pestoffa....................................................... 14
Shrnutí transformace ekonomiky .................................................................... 18
Neziskové organizace ............................................................................................ 19 3.1
Definice neziskových organizací .................................................................... 19
3.2
Vznik a založení neziskových organizací ....................................................... 20
3.3
Rozdělení neziskových organizací dle právnických osob: ............................. 21
3.4
Cíle neziskových organizací ........................................................................... 22
3.5
Financování neziskových organizací .............................................................. 22
3.5.2
Druhy financování a jejich zdroje ........................................................... 23
3.5.3
Veřejné financování ................................................................................ 23
3.5.4
Neveřejné zdroje financování ................................................................. 23
Fundraising............................................................................................................ 25 4.1
Fundraiser ....................................................................................................... 25
4.1.1. 4.2 4.2.1
Rozdělení fundraisingu: .......................................................................... 26
Etický kodex ................................................................................................... 26 Nestátní neziskové organizace pro jednání s dárci ................................. 26
4.2.2 Etický kodex fundraisera ............................................................................... 27 4.3
Způsoby fundraisingu ..................................................................................... 27
4.4
Ukazatele úspěšnosti fundraisingu.................................................................. 28
4.3.1 5
Ukazatele úspěšnosti ............................................................................... 28
Příspěvkové organizace ........................................................................................ 29 5.1
Vznik, založení a zánik příspěvkové organizace ............................................ 29
5.2
Hospodaření a financování PO ....................................................................... 30 8
6
Školství ................................................................................................................... 32 6.1
Přehled vzdělávací soustavy v České republice: ............................................ 32
6.1.1
Předškolní výchova ................................................................................. 32
6.1.2
Základní školství ..................................................................................... 35
6.1.3
Střední školství ....................................................................................... 35
6.1.4
Vysoké školství ....................................................................................... 36
6.1.5
Bílá kniha ................................................................................................ 36
6.2
Financování ve školství .................................................................................. 37
6.2.1 Principy rozdělování dotací na přímé náklady vzdělávání pro školy a školská zařízení na rok 2012 zřizovaná obcemi v Olomouckém kraji ................... 37
7
6.3
Shrnutí kapitoly školství ................................................................................. 38
6.4
Problematika současnosti ve školství ............................................................. 38
Základní škola a Mateřská škola Olomouc ........................................................ 39 7.1
Statutární orgán ............................................................................................... 41
7.2
Hlavní předmět činnosti MŠ a vzdělávací program: ...................................... 41
7.3
Kritéria pro přijetí dítěte do MŠ ..................................................................... 42
7.4
Provozní doba školky: .................................................................................... 42
7.5
Rámcový režim MŠ ........................................................................................ 43
7.6
Počet zaměstnanců v MŠ ................................................................................ 43
7.7
Finanční toky mateřské školy ......................................................................... 47
7.7.1
Podrobný přehled hlavních finančních toků pro MŠ Na trati: ................ 47
7.8. Analýza rozpočtu MŠ Na trati ............................................................................. 48 7.7.2 7.8
Návrhy na získání dalších finančních prostředků ................................... 53 Výstavba a rekonstrukce budovy pro rozšíření MŠ ........................................ 55
7.8.1 Plán pro rekonstrukci MŠ .............................................................................. 56 7.9
SWOT analýza k rekonstrukci budovy pro rozšíření MŠ ............................... 57
7.11
Další návrhy na zlepšení ................................................................................. 59
8
Shrnutí bakalářské práce ..................................................................................... 60
9
Závěr ...................................................................................................................... 61
Seznam použité literatury ............................................................................................ 62 Internetové zdroje ......................................................................................................... 64 9
Seznam tabulek ............................................................................................................. 66 Seznam obrázků ............................................................................................................ 67 Seznam použitých zkratek ........................................................................................... 68 Přílohy ............................................................................................................................ 69
10
1
Úvod
Téma mojí bakalářské práce Hospodaření a fundraising mateřské školy Na Trati je zaměřeno na fungování, činnost, financování a hospodaření neziskových organizací. Hlavním důvodem výběru byl především můj osobní zájem poznat fungování neziskových organizací na reálném příkladu. Vybrala jsem si konkrétní mateřskou školu, a to MŠ Na Trati v Olomouci. Dalším důvodem byla aktuálnost daného tématu kvůli plánované přestavbě MŠ, ale také problematika natality zaměřená na Olomoucký kraj. V teoretické části mojí bakalářské práce jsem se zaměřila na národní hospodářství, neziskové organizace a blíže jsem se věnovala organizacím příspěvkovým. Další důležité kapitoly jsou fundraising a školství, kde zmiňuji problematiku současnosti a tím jsou vysoké úspory v rozdělování financí. Při tvorbě teoretické části jsem vycházela z odborné literatury, vlastních poznatků a také jsem využila internetové zdroje pro jejich aktuálnost a přesnost. Cílem mojí bakalářské práce je charakteristika, činnost a rozbor hospodaření mateřské školky Na trati v Olomouci. V praktické části bakalářské práce se zaměřím na návrhy a v úvahu přicházející i další možnosti financování mateřské školky. Dále provedu analýzu výhod a nevýhod v souvislosti s výstavbou a rekonstrukcí budovy pro vznik nové mateřské školky. Chci pomocí této analýzy poukázat, zda – li je toto řešení efektivní. V bakalářské práci se také zmiňuji o aktuálním problému, který je spojený s nárůstem a poklesem míst v mateřské škole z důvodu poklesu porodnosti. Dále jsem spolupracovala s účetní, která mě blíže seznámila s hospodařením celé příspěvkové organizace a také mi poskytla důležité údaje, které jsou uvedeny a porovnávány v praktické části mojí bakalářské práce. Velmi nápomocná mi byla vedoucí učitelka mateřské školy, která mi poskytla spoustu důležitých a především cenných informací a rad potřebných pro zpracování bakalářské práce. Dále jsem využila SWOT analýzu a Porterův model pěti hybných sil pro rozbor výhod a nevýhod plánovaného navýšení míst v mateřské škole.
11
Jako výzkumné metody jsem použila porovnávání údajů, sběr dat a informací, které poskytuje Český statistický úřad na svých webových stránkách. Také jsem využila osobní konzultace s účetní příspěvkové organizace MŠ Na trati. Dále to byla tvorba dvou analýz na základě získaných informací od vedoucí učitelky a aktuálních plánů zřizovatele. Další metodou byla dedukce a vyvození závěru na základě všech sesbíraných dat. V bakalářské práci se také opírám o objektivní názor vedoucí učitelky, která má dlouholetou praxi a může mnoho návrhů vyvrátit nebo potvrdit.
12
TEORETICKÁ ČÁST BP 2
Národní hospodářství
Národní hospodářství tvoří významný základ každého státu. Zahrnuje veškeré hospodářské úkony, k nimž dochází na území daného státu a jsou vykonávány podnikatelskými subjekty a občany. Úroveň národního hospodářství závisí na ekonomickém a politickém systému, obyvatelstvu, přírodním a národním bohatství. Zpravidla každý stát hledá ideální řešení, při kterém by docházelo k dynamizujícímu hospodářskému růstu a rozvoji.
2.1
Rozdělení národního hospodářství podle financování
1. Ziskový sektor, také nazýván sektor tržní. Existence tohoto sektoru je podmíněna přísunem finančních prostředků, jenž jsou nabývány od subjektů ziskového sektoru. Finanční toky tudíž získává ziskový sektor prodejem zboží, vlastní výrobou a distribucí. Zboží je dále prodáváno na trhu za tržní cenu. Ta vzniká na základě vztahu mezi nabídkou a poptávkou. Cílem ziskového sektoru je pravidelné dosahování zisku. 2. Neziskový sektor je pojat jako sektor netržní. Jako hlavní cíl zde nefiguruje zisk, ale užitek nebo poskytnutí služby. Finanční prostředky pro neziskový sektor jsou získávány především z přerozdělovacích procesů. Veřejný sektor je prvek národního hospodářství a také „část ekonomiky, která: • zabezpečuje veřejné statky pro obyvatelstvo mimo trh na neziskovém principu, • o množství a kvalitě její produkce se nerozhoduje na trhu, ale veřejnou volbou, • je financována veřejnými financemi, tj. z prostředků rozpočtové soustavy, • je řízena veřejnou správou (státní správou a samosprávou), • podléhá veřejné kontrole občanů. “ (Nečadová, V.,2011, str. 11)
13
Soukromý sektor nebo - li nevládní neziskový sektorje financován soukromými prostředky, ale umožňuje také dosáhnout na příspěveky z veřejných financí. Tyto soukromé finanční příspěvky a prostředky poskytují zpravidla fyzické a právnické osoby bez očekávání návratnosti v podobě zisku. Sektor domácností příznivě formuje a utváří lidskou společnost vzhledem k chodu neziskových organizací. Podrobné rozdělení národního hospodářství můžeme shlédnout na obr. 1
Obr. 1: Rozdělení národního hospodářství, (Zdroj: Šimková, E., 2004)
2.1.1. Členění hospodářství podle Pestoffa Pro lepší pochopení fungování národního hospodářství a neziskových organizací jsem použila členění podle Pestoffa. Ten rozdělil čtyři sektory na plochu trojúhelníku a rozdělil národní hospodářství podle tří kritérií: 1. podle kritéria financování provozu a rozvoje na sektor ziskový a neziskový 2. podle kritéria vlastnictví na sektor soukromý a veřejný 3. podle míry formalizace na sektor formální a neformální
14
Obr. 2: Členění neziskových organizací podle Pestoffa,( Zdroj:Rektořík, J. a kol. ,2001)
15
2.2
Transformace národního hospodářství z modelu plánovacího na
tržní 2.2.1 Systém centrálního plánování V období let 1952 – 1989 bylo československé hospodářství řízeno centrálním plánováním. Model CPE vycházel z následujícího principu: • Rozhodnutí ústředních stranických orgánů (ÚV KSČ) v ekonomické oblasti zabezpečovala vláda, která pro sestavování plánu vytvořila specializovanou instituci – Státní plánovací komisi (SPK). • SPK rozpracovala plán pro jednotlivá ministerstva. Používala při tom bilanční metody a centrálně stanované ceny. • Ministerstva rozpracovala plán pro střední články řízení (odvětvová ministerstva průmyslu pro výrobně hospodářské jednotky (VHJ), ministerstvo zemědělství pro krajské zemědělské správy apod.) • Střední článek rozpracoval plán pro základní článek řízení (tj. podnik) • Základní článek řízení (podnik) rozpracoval plán pro jednotlivá pracoviště (KRÁLÍK, O., 1999, Str. 9)
Z uvedeného schématu vyplývá, že systém plánování byl velmi složitý a jednotlivé stupně rozhodování byly hierarchicky uspořádané. Vyšší články řízení předávaly úkoly nižším článkům, které jim poskytovaly informace o ekonomické a naturální náročnosti výroby. Celé hospodářství se řídilo nejprve podle ročních, později pětiletých plánů (pětiletky). Ty však vycházely ze subjektivně stanovených temp růstu a technickoekonomických koeficientů, proto neodpovídaly skutečným potřebám občanů, což se
16
projevovalo nedostatkem vybraných komodit v obchodech.
(BOUDOVÁ, J., Brno
2008, Str. 11)
2.2.2 Situace po roce 1989 V září roku 1990 byl schválen postup s názvem „Scénář ekonomické reformy“. Cílem bylo vytvořit tržní ekonomiku.Zásahy státu během přeměny a také po dokončení ekonomického mechanismu by byly minimální. Uskutečnění tohoto cíle mělo být dosažené takzvanou „Šokovou terapií“. To znamenalo liberalizaci vnitřních cen a zahraničního obchodu na základě maximálního otevření ekonomiky. Další součástí této změny ekonomického mechanismu byla privatizace. Ta se zaměřila na změnu vlastnických vztahů, protože nezbytným předpokladem pro tržní ekonomiku je právě soukromé vlastnictví. Vlastnická práva byla přesunuta v rámci tří vzniklých variant: • malá privatizace • částečná restituce • velká privatizace. Privatizace byla rychlá, aby byly ekonomické subjekty vystaveny tlaku trhu. Důležitým krokem ve scénáři bylo vytvoření makroekonomického rámce, který obsahoval ekonomické reformy pro rok 1990 a také pro následující rok 1991. Prioritami v tomto kroku byla blokace inflačního procesu, zaměstnanost, ekonomický růst, vyrovnaná platební bilance a tvorba daňové reformy. Část scénáře obsahovala zahájení devalvace koruny o více než 80%. To bylo součástí vnitřní směnitelnosti měny. Cílem byla plná konvertibilita československé měny v souladu s článkem VIII Dohody o Mezinárodním měnovém fondu. (BUDOVÁ, J.,Transformace české ekonomiky po roce 1990, Brno 2008) Předposlední část Scénáře ekonomické reformy se zabývala sociální problematikou. Především negativními dopady na sociálně slabší vrstvu obyvatelstva. Řešením byly kompenzace v podobě výplaty důchodů a nemocenského pojištění. Zdravotnictví a školství bylo prakticky nezpoplatněné.
17
Důležitou roli ve scénáři měla poslední část, která se zaměřila na zemědělství a agropotravinářští. V této oblasti mělo docházet k navyšování a také liberalizace cen.
2.3
Shrnutí transformace ekonomiky
Transformace z centrálně plánované ekonomiky na tržní ekonomiku byla velmi komplikovaným procesem nejen pro Českou republiku. Jako jedna z mnoha postkomunistických zemí dosáhla po této změně spousty úspěchů. Samozřejmě se vyskytly i problémy a nevýhody této radikální změny. Nejúspěšnějším řešením bylo především odstranění neefektivního systému centrálního plánování a restituce majetků do soukromého vlastnictví. Dále to byla pestrá nabídka různých výrobků a služeb pro spotřebitele. Naráz se v obchodech vyskytovaly výrobky z celého světa a výběr na trzích v Česku se prudce zvyšoval. Zmiňovanou nevýhodou byl pokles dynamiky hospodářského růstu a snížení míry inflace. V České republice začal nový způsob konzumního života. Lidé si vynahrazovali nedostatky z předešlých let. Tržní hospodářství započalo s fungováním trhů práce, peněz, kapitálu a také trhy se zbožím a službami. Pro správné fungování tržního hospodářství je nutná liberalizace obchodu a cen, fungující právní systém, který zahrnuje i práva vlastníků. Zda – li bude mít Česká republika příznivé výsledky fungování tržního hospodářství se ukáže v příštích letech.
18
3
Neziskové organizace
3.1
Definice neziskových organizací
Neziskové organizace jsou zakládány jako právnické osoby a jejich účelem není podnikání a dosahování přímého zisku. Jsou zpravidla zakládány určitým segmentem lidí nebo jednotlivci. Neziskové organizace se neopírají o zájmy státu nebo vlády, ale svou pozornost zaměřují na občany, komunity nebo jednotlivce. K založení organizace vede hlavně snaha, poslání a vize lidí někomu pomoci řešit problémy, poskytnout veřejnou službu nebo se věnovat prevenci, apod. Podstatou zakládání neziskových organizací je svoboda sdružování. Neziskové organizace také definujeme jako nástroj komunikace mezi státem a občany. 3.5.1 Právní normy nevládních neziskových organizací: • Občanská sdružení, • Obecně prospěšné společnosti, • Nadace a nadační fondy, • Účelová zařízení církví Tab. 1: Statistika počtu nestátních neziskových organizací v ČR v letech 2001 – 2011 Nestátní neziskové
Občanská sdružení
Nadace
Nadační fondy
organizace
2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
47 101 49 108 50 997 53 306 54 963 58 347 61 802 65 386 68 631 72 111 72 981
299 330 350 362 368 380 390 411 429 449 455
784 825 859 898 925 992 1 048 1 095 1 168 1 205 1 224
Obecně
Evidované
Organizační
prospěšné
právnické
jednotky
společnosti
osob
sdružení
701 762 884 1 038 1 158 1 317 1 486 1 658 1 183 1 958 2 004
4 785 4 946 4 927 4 605 4 464 4 446 4 399 4 347 4 352 4 358
30 547 31 509 32 020 33 178 28 868 29 378 29 752 30 640 31 166 31 525
Zdroje: Český statistický úřad, Albertina - Firemní monitor
19
3.2
Vznik a založení neziskových organizací
Podstatou založení neziskové organizace je působnost ve veřejném neziskovém sektoru. I když tvoří veřejná správa významný prvek v okolí neziskového sektoru, je z dosahu jejího vedení. Pilířem pro založení neziskové organizace je poslání. Pro zaměstnance by mělo být jejich grálem. Veřejnosti by pak mělo být poslání jasné a srozumitelné.Jak již bylo zmíněno, nezisková organizace se zakládá jako právnická osoba. V případě, že se lidé rozhodnou založit neziskovou organizaci, měli by znát a vědět, že je zde důležité dodržet několik zásad, které můžeme shlédnout na obrázku č. 2. (M. Šedivý, O. Medlíková, 2009, Úspěšná nezisková organizace)
Obr. 3: Znaky dobrého poslání
20
Dalším důležitým pilířem je vize, kterou se organizace bude řídit. Hlavními body jsou: • Dlouhodobý pohled do budoucnosti • Definice neziskové organizace by neměla být obsáhlá, ale stručná a jasná • Každý člověk by měl vizi rozumět a chápat ji • Celá vize by se měla držet jednotné linie jako na počátku • O vizi se mohou dělit i ostatní organizace po celém světě
3.3
Rozdělení neziskových organizací dle právnických osob: a) občanská sdružení včetně odborů, b) politické strany a politická hnutí, c) církve a náboženské společnosti včetně jimi zakládaných právnických osob, d) obecně prospěšné společnosti, e) zájmová sdružení právnických osob, f) organizace s mezinárodním prvkem, g) nadace a nadační fondy, h) společenství vlastníků jednotek, i) veřejné vysoké školy, j) honební společenstva, k) profesní a jiné komory, l) jiné subjekty, které nebyly založeny a zřízeny za účelem podnikání. m) Vedle toho se v České republice často používá užší vymezení neziskových organizací (někdy nazývaných jako "nestátní neziskové organizace" nebo "organizace občanské společnosti"), které je dáno právními formami občanských sdružení, obecně prospěšných společností, nadací a nadačních fondů a církevních právnických osob.
Členění neziskových organizací podle globální charakteru použité v publikaci J. Rektoříka (Organizace neziskového sektoru. Základy ekonomiky, teorie a řízení. Ekopress Praha, 2001)
21
• Organizace veřejně prospěšné (Public Benefit Organzations - PBO), které jsou založeny za účelem poslání spočívající v produkci veřejných a smíšených statků, které uspokojují potřeby veřejnosti - společnosti (příkladně charita, ekologie, zdravotnictví, vzdělávání, veřejná správa) • Organizace vzájemně prospěšné(Mutual Benefit Organizations - MBO), které jsou založeny za účelem vzájemné podpory skupin občanů (i právnických osob), které jsou spjaty společným zájmem. Jejich posláním je tedy uspokojování svých vlastních zájmů a veřejná správa dbá, aby se jednalo o takové zájmy, které jsou ve vztahu k veřejnosti korektní, tedy neodporují zájmům druhých občanů a právnických osob. Jde například o realizaci aktivit v kultuře, tělesné kultuře, konfesních a profesních zájmů, ochrany zájmů skupin apod.
3.4
Cíle neziskových organizací
Cíle jsou vytyčeny v organizaci jednoznačně a zřetelně. Měly by se shodovat se sférou, ve které se nezisková organizace angažuje. Jako cíl se také považuje úspěšné získání potřebných finančních nebo jiných prostředků a jejich efektivní využití. Dalším důležitým cílem je dosažení užitku, nikoli zisku!
3.5
Financování neziskových organizací
Neziskovost spočívá v tom, že dosažený zisk se nerozděluje jednotlivě mezi vlastníky společnosti, ale vrací se zpět do hlavní činnosti. Čím dál více se v této souvislosti hovoří o občanských sdruženích. Financování neziskových organizací je tvořeno z více zdrojů. Těmi hlavními jsou veřejné a neveřejné zdroje financování. Nutno podotknout, že u občanských sdružení a obecně prospěšných společností existuje možnost, kdy jsou dotace poskytnuty ze státního rozpočtu nebo z rozpočtu obce. Na tyto dotace neexistují žádné právní nároky a při jejich přidělování je vše v souladu se stanovenými podmínkami. Základní předpis je zákon 576/1990 Sb., o rozpočtových pravidlech republiky. Dotace se poskytují podle § 5 rozpočtových pravidel jako účelové dotace na konkrétní předem stanovené potřeby. Od 1.1. 1999 nelze poskytovat dotace nadacím a nadačním fondům. 22
Občanská sdružení se řídí podle vládou schválených zásad pro poskytování dotací ze státního rozpočtu v souladu s § 5 odst. 2 rozpočtových pravidel. O objemu finančních rozhoduje Parlament.
3.5.2 Druhy financování a jejich zdroje Existují dva charakterní zdroje financování neziskových organizací. Ty by měly být optimálně sloučeny. Všechny neziskové organizace se musí snažit o komplexní sloučení dosažitelných finančních zdrojů.
3.5.3 Veřejné financování O tento druh financování se především stará státní správa, což jsou ministerstva. Dále sem patří samosprávy. Zdroje financování jsou čerpány z veřejných rozpočtů v rámci dotací od státu. Dotace jsou stěžejním bodem pro všechny neziskové organizace. Hlavní oblasti státní dotační politiky vůči NNO •
Poskytování sociálních služeb
•
Ochrana a podpora zdraví
•
Ochrana životního prostředí
•
Vzdělávání, rozvoj lidských zdrojů
•
Rozvoj, podpora, prezentace kultury..........apod.
3.5.4 Neveřejné zdroje financování Tyto zdroje poskytují individuální dárci, firemní dárci a tuzemské a zahraniční nadace. Existují samozřejmě i další typy financování a to jsou například členské příspěvky, příjmy dosažené z loterií a her, daňová a poplatková zvýhodnění a příjmy z vlastní činnosti. Členské příspěvky tvoří hlavně příjmy z občanských sdružení a jsou stabilním příjmem. Tyto příspěvky jsou ovšem nízké a nedají se zařadit do strategických zdrojů financování pro neziskovou organizaci.
23
Příjmy dosažené z loterií a her se řídí dle zákona o loteriích a jiných podobných hrách č. 202/1990 Sb. Určité procento z loterijního výdělku je použito na užitečné účely. Což je právě financování neziskových organizací. Daňové a poplatkové zvýhodnění je upraveno zákonem č. 586/1992 Sb. To znamená, že neziskové organizace mají úlevu při zdaňování. Základ daně z příjmů může být ponížen až o 30%. Nejvýše však může částka dosahovat 3.000.000 Kč. Individuální dárcovství– v tomto případě musí nezisková organizace postupovat dle zákona o ochraně osobních dat 177/2001 Sb. Dodala bych, že je nutné podporovat neziskové organizace v jejich rozvoji a financování. Momentálně jsou poskytované dotace velice nízké nebo chybí iniciativa a snaha tyto dotace vůbec získat. Rozpočty se navyšují a finanční prostředky chybí. Určitě je vhodné poukázat na získávání finančních prostředků v zahraničí a z tohoto příkladu se poučit.
24
4
Fundraising
Je to strategické získávání finančních prostředků, výrobků a jiných potřebných zdrojů na činnost neziskové organizace. Fundraising je rozdělen na: 1. Plánování: V tomto bodě se připravuje rozpočet, příprava oslovování potencionálních dárců a komunikace s nimi, vytváření strategie. 2. Administrativa: Zahrnuje uskutečňování projektů, správa seznamu dárců a získaných kontaktů. 3. Komunikace: Zde figuruje osoba fundraisera jako osoby, která získává finanční prostředky pro neziskové organizace. Nezisková organizace je představena, dochází k přímé komunikaci o případném dárcovství nebo o pokračování dalšího dárcovství.
4.1
Fundraiser
Jedná se klíčovou a stěžejní osobu v neziskové organizaci. Jejím hlavním úkolem je vymýšlení strategií, administrativa a především získávání finančních prostředků pro neziskovou organizaci. Fundraiser musí být schopný, mít výborné komunikační schopnosti a perfektní vystupování. Na potencionální dárce finančních prostředků by měl fundraiser působit příjemně a jeho projev by měl být pečlivě připravený. Fundraiser musí nejdříve oslovit dárce a poté získat finanční prostředky. Jeho projev musí dárce oslovit a zaujmout. Toto povolání je velmi náročné, protože na fundraisera jsou kladeny opravdu vysoké nároky. Fundraiser musí mít spoustu kvalitních vlastností v oblasti komunikace, vystupování, důležitý je také fyzický vzhled, pohotové jednání, vzhled, vytrvalost, důvěryhodnost a další spousta jiných, důležitých vlastností.
25
4.1.1. Rozdělení fundraisingu: 1. Plánování: V tomto bodě se připravuje rozpočet, příprava oslovování potencionálních dárců a komunikace s nimi, vytváření strategie 2. Administrativa: Uskutečňování projektů, správa seznamu dárců a získaných kontaktů. 3. Komunikace: Zde figuruje osoba fundraisera jako osoby, který získává finanční prostředky pro neziskové organizace. Nezisková organizace je představena, dochází k přímé komunikaci o případném dárcovství nebo o pokračování dalšího dárcovství.
4.2
Etický kodex
4.2.1 Nestátní neziskové organizace pro jednání s dárci 1.
Získané dary využijeme v souladu s naším posláním a s vůlí dárce, ať je vyjádřenápísemně nebo ústně. Pokud víme, že bychom dar takto nedokázali využít, odmítneme ho.
2.
O všech přijatých darech informujeme otevřeně, pravdivě a úplně.
3.
Odpovídáme za to, od koho přijímáme prostředky a řídíme se přitom zásadami, které zveřejňujeme.
4.
Přijaté dary využíváme účelně, hospodárně a v souladu s platnou legislativou.
5.
Využíváme nástroje transparentnosti, především zveřejňujeme stanovy (statut, zřizovací listinu) výroční zprávu, finanční závěrku, případně audit hospodaření atp.
6.
Za dar vždy poděkujeme a ručíme za to, že se získanými údaji o dárcích bude nakládáno diskrétně a bezpečně v souladu se zákonem o ochraně osobních údajů.
7.
Ručíme za to, že osoby pověřené, aby naším jménem jednaly s dárci a získávaly jejich zájem a podporu, budou dodržovat etický kodex fundraisera.
26
4.2.2 Etický kodex fundraisera 1.
Veškerá komunikace fundraisera s dárcem je otevřená, pravdivá a úplná.
2.
Fundraiser respektuje dárce i jeho odmítnutí, nezneužije slabosti dárce, citově nevydírá a nevyvíjí nátlak.
3.
Fundraiser oslovuje výlučně takové dárce, kteří jsou pro organizaci přijatelní.
4.
Fundraiser přijme pouze takový dar, jehož zamýšlené využití je v souladu s posláním organizace a s etickými pravidly organizace.
5.
Fundraiser jedná tak, aby neohrozil organizaci, její dobré jméno a aby nepoškodil jiné organizace.
6.
Fundraiser poděkuje vždy, včas a adekvátní formou.
7.
Fundraiser chrání důstojnost, bezpečí a práva lidí, pro které organizace vykonává svou činnost.
8.
Fundraiser
se
vzdělává
v oboru
a usiluje
o kultivaci
profese
1
(www.fundraising.cz)
4.3
Způsoby fundraisingu • Přímý poštovní styk – to znamená, že je odeslán buď formální nebo neformální dopis s poštovní poukázkou • Veřejná sbírka – ta je většinou předem organizovaná a vysoce propagovaná. K propagaci se používají hlavně sdělovací prostředky (média, letáky, plakáty, billboardy, apod.) • Benefiční akce – v tomto případě je nutné oslovit alespoň jednu známou osobnost a také je zde nutná pečlivá příprava. Celá akce musí být prezentována jako dobročinná. • Osobní dopis nebo telefonický rozhovor – zde si musí fundraiser zjistit informace o potencionálním dárci dopředu. • Písemná žádost o grant
27
• Fundraising ,, od dveří ke dveřím ´´ - dle mého názoru je tento způsob velice nevhodný. Fundraiser musí být v tomto případě velmi vytrvalý, protože vstupuje potencionálním dárcům do soukromí • Pouliční fundraising • Osobní návštěva – tento způsob je jeden z nejúspěšnějších. Většinou je návštěva ohlášena dopředu a dárce už ví o co půjde.
4.4
Ukazatele úspěšnosti fundraisingu
Na počátku je stanovený určitý plán, který poté nezisková organizace po skončení srovnává se skutečností. Při prvotním projektu je možné, že dojde i ke ztrátě a nebo zisk nebude příliš uspokojivý.
4.3.1 Ukazatele úspěšnosti Čistý příjem = částka po odečtení všech nákladů Návratnosti investic – tento ukazatel měří získané příjmy a potřebné náklady na uskutečnění Procento odpovědí – počet lidí, kteří reagovali k počtu lidí, kteří byli celkově oslovení Průměrný příspěvek– částka, kterou každý průměrně přispěje Náklady na získání dárce= celkové náklady, které jsou/byly utraceny za dárce v poměru s částkou, která byla získána
1
http://fundraising.cz/kpf/eticky-kodex/eticky-kodex/
28
5
Příspěvkové organizace
Legislativa, kterou se příspěvkové organizace řídí: •
Zákon č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech a změně některých souvisejících zákonů.
•
Zákon č. 217/2000 Sb. o mzdě a odměně za pracovní pohotovost a průměrném výdělku.
•
Zákon č. 219/2000 Sb. o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích.
5.1
•
Zákon č. 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.
•
Zákon č. 563/1991 Sb. o účetnictví a navazující pokyny ministerstva financí.
•
Daňové zákony.
Vznik, založení a zánik příspěvkové organizace
Příspěvková organizace je právnickou osobou veřejného práva, resp. vzniká (a zaniká) rozhodnutím zřizovatele. Zřizovatelem jsou orgány státní správy, právě dle výše zmíněného zákona č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech a změně některých souvisejících zákonů. PO vznikly jako náhrada za rozpočtové organizace. Obec je při rozhodování o zřízení příspěvkové organizace vázána tím, že účelem zřízení příspěvkové organizace mohou být pouze takové činnosti a záležitosti, které spadají do samostatné působnosti zřizovatele – územního samosprávného celku. Příspěvkové organizaci svěřuje zřizovatel k hospodaření svůj majetek a vymezuje i rozsah těch svých vlastnických práv, jejich výkon na organizaci přenáší z důvodu zajištění řádného hospodaření s majetkem, a to k účelům, které jsou zřizovací listinou vymezeny jako předmět činnosti související s účelem řízení, případně zřizovatelem povoleny jako činnosti doplňkové. (Z. Motyčková, 2009, Příspěvkové organizace 2009) V České republice upravuje činnost příspěvkové organizace zákon 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech státu a zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.
29
Na základě vzniku PO je vydána zřizovací listina a je ohlášena v Ústředním věštníku ČR. Ve věštníku jsou také zaznamenávány změny a zánik PO. Dále musí PO založit svůj statut, organizační řád, pravidla hospodaření, odpisový řád, pravidla pro oběh účetních dokladů a další vnitřní předpisy vyžadované platnými zákonnými ustanoveními. (J. Rektořík, 2010, Organizace neziskového sektoru) Od 1.1. 2003 jsou do příspěvkových organizací zahrnuty předškolní zařízení, školy a ostatní školská zařízení. Řídí se zákonem č. 564/1990 Sb. o státní správě a samosprávě ve školství.
5.2
Hospodaření a financování PO
Dle zákona jsou tyto prostředky stanoveny takto: a) rezervní fond, b) fond reprodukce majetku, c) fond odměn, d) fond kulturních a sociálních potřeb, také jsou zde zařazeny prostředky, které příspěvková organizace nabude jinou činností. To mohou být například peněžité nebo věcné dary od sponzorů, fyzických nebo právnických osob. Peněžní prostředky získané vlastní snahou a činností. Dále jsou to zřizovatelem vymezené finanční vztahy, které jsou popsány v knize J. Rektoříka, Organizace neziskového sektoru: a) příspěvek na provoz ze státního rozpočtu b) individuální a systémové dotace na financování programů a akcí, c) návratná finanční výpomoc, d) odvod z odpisů. Příspěvkové organizace tedy vedou své finanční hospodářství na základě přidělených finančních prostředků, které nabudou od svého zřizovatele. Dále z prostředků, které získají z vlastní činnosti. V případě, že PO nevyčerpá všechny peněžní prostředky, dojde k převedení do rezervního fondu. Z toho se pak čerpá v dalších letech výhradně 30
za stanoveným účelem. Při svém finančním hospodaření je PO povinna řídit se ustanoveními zák. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v platném znění. Finanční prostředky veřejných rozpočtů lze vynakládat jen na účely, pro které jsou určeny. Ty jsou upraveny již zmíněnou legislativou, zvláštními předpisy a dále upřesněny zřizovatelem ve zřizovací listině. Rozpočet příspěvkové organizace je sestavován každoročně v podobě návrhu, který je překládán zřizovateli. Při podávání návrhu rozpočtu je nutné dodržovat závazné ukazatele, kterými jsou v příspěvkové organizaci neinvestiční prostředky celkem, platy, ostatní osobní náklady a počet pracovníků. Základním principem rozpisů je normativní metoda, přičemž ukazatele stanoví krajský úřad. Dále je při sestavování rozpočtu nezbytné respektovat formální náležitosti:
•
členění na výnosy, náklady;
•
členění podle rozpočtové sklady.
V průběhu kalendářního roku provádí krajský úřad změny rozepsaných rozpočtových ukazatelů, kdy může dojít k posílení rozpočtu, což je vždy příjemné, nebo k úsporným opatřením. Zde se nejdříve využívá nerozepsaných rezerv, poté různá provozní omezení a teprve v poslední řadě snížení objemu mzdových prostředků. Rozpočtové změny vyžaduje obvykle i změna výkonů od září příslušného roku. Pokud se výkony sníží, oznámí tuto skutečnost ředitel krajskému úřadu, a ten provede snížení závazných ukazatelů. V průběhu roku musí PO průběžně provádět kontrolu čerpání rozpočtu - vyhodnocovat čerpání rozpočtu, porovnávat zjištěnou skutečnost se závaznými ukazateli, hledat příčiny nerovnoměrnosti v čerpání a přijímat příslušná opatření. Z uvedeného vyplývá, že je nesmírně důležité znát dokonale vlastní organizaci, mít přesnou analýzu všech finančních potřeb a nároků, jejich dokladovatelnou, přesnou formulovatelnou a nezpochybnitelnou. (ZEMAN, P. – FORMAN, L., 2006, str. 7 – 10)
31
6
Školství
Tato oblast veřejného sektoru zabezpečuje vzdělanost českého národa. Je rozdělena do několika úrovní ve sféře vzdělávací soustavy. Obecně vzato je vzdělanost národa důležitým a významným aspektem pro celkový rozvoj státu, ale i jedince. Stát s kvalitně vzdělanými občany má možnost rychlejšího růstu a rozvoje. Co se týče jednotlivců, tak s dosažením kvalitního vzdělání má jedinec možnost se lépe a úspěšněji prosadit. Oblast školství se řídí školským zákonem, který byl novelizován a vstoupil v platnost dne1. 1. 2012.
Přehled vzdělávací soustavy v České republice:
6.1 •
Předškolní výchova,
•
Základní školství,
•
Střední školství,
•
Vyšší odborné školství,
•
Vysoké školství,
dále sem patří: Celoživotní učení, Jazykové vzdělávání. 2 (www.msmt.cz)
6.1.1 Předškolní výchova Jedná se o specifickou výchovu, která má v České republice velice dlouholetou tradici. Je určena především dětem ve věku od 3 do 6 let. Do předškolní výchovy jsou také zařazovány děti starší s odkladem nástupu do základní školy a ve výjimečných případech jsou to děti mladší. Předškolní docházka není prozatím povinná. Ovšem je zde povinnost pro obce, které musí zajistit dětem místo v mateřské škole. A to v případě, že dítě má trvalé bydliště v dané obci a jeho nástup do základní školy je v časovém odstupu jednoho roku. V tomto případě má dítě většinovou přednost. Hlavním účelem a posláním předškolního vzdělávání v České republice je podpora rozvoje osobnosti dětí, které jsou v předškolním věku. Dále se výchova zaměřuje na 32
zdravý tělesný, duševní a rozumový rozvoj.Důležitou roli zde hraje osvojení základních pravidel slušného chování, vytváření životních hodnot, socializace, komunikace a tvorba mezilidských vztahů. Velice důležitým aspektem je zaměření na přípravu pro další budoucí vzdělávání, pomoc s uvedením do rovnováhy v rámci nastalých nerovnoměrností vývoje dětí před vstupem do základního vzdělávání. V případě, že mají děti speciální vzdělávací potřeby, je zde možnost poskytnutí speciální pedagogické péče. Vzdělávací proces ve všech veřejných mateřských školách je regulován školským zákonem, vyhláškou o předškolním vzdělávání a některými dalšími vyhláškami. Mateřské školy jsou zřizovány většinou jako právní subjekty se samostatnou působností. Zřizovatelem je zpravidla obec nebo to mohou být svazky obcí. Co se týče financování, tak jsou dva druhy. Finanční toky jsou zajišťovány od zřizovatele, který přispívá převážně na provoz. Další důležitým zdrojem financování je stát, který hradí ze státního rozpočtu náklady na mzdy pro zaměstnance a další potřebné pomůcky. Veřejné mateřské školy mají právo vyžadovat od rodičů finanční příspěvek, ze kterého jsou hrazeny neinvestiční náklady. Dalším příspěvkem je financování stravování pro dítě. Pouze poslední rok před nástupem na základní školu je bezplatný a rodiče hradí pouze stravování. Mateřské školy si výši úplaty stanovují sami. Příjímání dětí do mateřských škol Většinovou přednost mají děti, které jsou rok před nástupem do základní školy. Požadavky pro přijetí dítěte si určují ředitelky MŠ sami. Všechny děti ovšem musí mít povinná očkování.Přednostně se přijímají děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky. Dítě, které se přijímá, musí mít povinná očkování. MŠ jsou také velmi důležitou šancí pro rodiče, aby se mohli vrátit do svého zaměstnání.
2
http://www.msmt.cz/vzdelavani/ 33
Ostatní typy předškolní výchovy • Církevní školky, jejichž zřizovatelem je církev. Zaměřují se na výuku náboženství. V České republice je to především katolická a evangelická výchova. • Daltonské školky se řídí třemi hlavními principy: svoboda, samostatnost a spolupráce. Řídí se speciálním uspořádáním třídy a stanovení a plnění harmonogramu v rámci dohody mezi učitelem a žákem. • Domácí vzdělávání je většinou pro matky s více dětmi na mateřské dovolené. Předškolní výuka je nepovinná, takže dítě může zůstat doma. • Komunitní školky jsou zaměřeny tematicky. Jsou rozděleny na dopolední výuku a odpolední centrum pro všechny s různými kurzy, workshopy, apod. • Pedagogika Montessori je založena na heslu: Utváření nového vztahu dospělého k dítěti. Je to také druh vzdělávání, které se zaměřuje na individualitu a vytváření osobnosti jednotlivce a to velice osobitým a svérázným druhem výuky. • Waldorfská pedagogika je charakteristická svojí snahou dát všem dětem široký, nespecializovaný základ. Povinnosti se tedy nedělí na ty dívčí a chlapecké. • Program Step by step je evropským programem, který se opět zaměřuje velmi individuálně na každé dítě. Hlavním cílem je naučit dítě vyjadřovat své myšlenky a názory, naučit se plánovat a organizovat život, respektovat změny a názory ostatních. • Mezinárodní školky jsou zřizovány zpravidla ve větších městech. Zaměřují se na výuku cizích jazyků, mezinárodní stravování a opět velmi individuální přístup. Zpravidla jsou placené. • Soukromé školky jsou určeny převážně zaměřeny na výuku cizích jazyků a poskytování nadstandardních služeb jako prodloužená pracovní doba, hlídání, rozvoz dětí, apod.
34
• Firemní školky jsou pro Českou republiku rychle se rozšiřující novinkou. Ve světě je tento trend běžný. Zpravidla větší nebo mezinárodní firmy tak prokazují službu sobě a hlavně svým zaměstnancům, které potřebují mít v kanceláři. Možnosti umístění dítěte jsou velmi široké, ovšem většina rodičů je limitována financemi. Soukromé školky stále představují vysoký nadstandard. Proto se rodiče obracejí na školky státní a veřejné. Zde je většinou velmi omezená kapacita a přijímací procesy do školek vyžadují náročnější požadavky a kriteria. Existují i další možnosti, jak dítě začlenit do kolektivu, aniž by muselo MŠ navštěvovat. Příkladem jsou dětské koutky, domy dětí a mládeže, cvičení pro matky s dětmi. Tady všude přichází dítě do tolik potřebného kontaktu s dalším dětmi a vytváří si sociální a mezilidské vztahy. Další možností hlídání dítěte jsou agentury, studentky nebo matky na MD, které hlídají více dětí. Tento systém je nejjednodušší, časové výhodná a také z nabízených možností nejlevnější.
6.1.2 Základní školství Tento druh vzdělání je zpravidla ve většině vyspělých zemí povinný. V České republice trvá povinná školní docházka 9 let. Základní školy mohou být zřizovány státem, církví nebo mohou být soukromé. Přijetí do školy podléhá zápisu, který každá škola vypisuje a dítě se k němu musí dostavit. Obecní cíle základního vzdělávání podněcují žáky, aby si osvojili dovednost se učit. Dále je to rozvoj tvořivého myšlení, řešení odpovídajících problémů a také uplatňovat své schopnosti spolu s osvojenými znalostmi a dovednostmi při rozhodování o své budoucnosti a uplatnění.3 (www.zkola.cz)
3
http://www.zkola.cz/zkedu/rodiceaverejnost/vybirameskolu/zakladniskoly/28223.aspx
6.1.3 Střední školství Navazuje na základní školství, ale už není povinné. Poskytuje všeobecné střední vzdělání, které zabezpečují gymnázia. Odborné střední vzdělání zajišťují střední odborné školy a střední odborná učiliště.
35
Druhy středních škol podle školského zákona: •
střední odborné učiliště (střední odborné vzdělání)
•
střední odborná škola (úplné střední odborné vzdělání)
•
gymnázia
6.1.4 Vysoké školství Tyto instituce poskytují terciární stupeň vzdělání, který je také nejvyšším stupněm soustavy vzdělávání. Vysoké školy mají výhradní právo udělovat akademické tituly. Jejich vznik a provoz upravuje samostatný zákon č. 111/1998 Sb. o vysokých školách.
6.1.5 Bílá kniha Jedná se o Národní program rozvoje vzdělávání v České republice. Je to záměr dlouhodobého charakteru, který byl přijat vládou v roce 2001. Formuje vládní strategii v oblasti vzdělávání. Strategie odráží celospolečenské zájmy a dává konkrétní podněty k práci škol. Celý dlouhodobý záměr je postaven na osmi základních strategických směrech a ty zní takto: •
Reforma a modernizace cílů a obsahu vzdělávání
•
Reforma ukončování středoškolského studia
•
Péče o kvalitu, monitorování a hodnocení výsledků vzdělávání
•
Rozvoj integrovaného diagnostického, informačního a poradenského systému v oblasti vzdělávání
•
Optimalizace vzdělávací nabídky a institucionální struktury regionálního školství
•
Zkvalitnění podmínek práce pedagogických a řídících pracovníků škol
•
Vznik veřejných vysokých škol neuniverzitního typu a rozvoj dalších forem terciárního vzdělávání
36
•
Rozvoj dalšího vzdělávání jako součásti celoživotního učení
•
Ministerský plán výhledově pokrývá období dalších sedmi až deseti let, konkrétněji pak v horizontu nejbližších tří až šesti let.
6.2
Financování ve školství
MŠMT z rozpočtu kapitoly 333 zabezpečuje financování jednotlivých školských úseků. Největší objem finančních prostředků směřuje do oblasti regionálního školství. V rámci tohoto úseku jsou poskytovány finanční prostředky na tzv. přímé náklady na vzdělávání pro školy a školská zařízení zřizované obcemi a svazky obcí a kraji, neinvestiční dotace soukromému a církevnímu školství a plně je zabezpečeno financování přímo řízených organizací. Druhou nejvýznamnější položkou rozpočtu kapitoly 333 jsou výdaje na dotace pro vysoké školství. MŠMT je dále poskytovatelem účelových a institucionálních prostředků na výzkum a vývoj. MŠMT též finančně podporuje činnost v oblasti mládeže, tělovýchovy a sportovní reprezentace. V rámci koncepce Státní informační politiky ve vzdělávání MŠMT financuje realizaci schválených projektů. Od roku 2004 se MŠMT zapojilo do projektů společných programů České republiky a Evropské unie. Jedná se o rozvojové programy spolufinancované z Evropského sociálního fondu v oblasti Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů.
6.2.1 Principy rozdělování dotací na přímé náklady vzdělávání pro školy a školská zařízení na rok 2012 zřizovaná obcemi v Olomouckém kraji Finanční prostředky pro jednotlivé kraje na provoz škol a školských zařízení poskytuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Řídí se zákonem č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, v platném znění, § 160 odst. 1 písmeno c) a d). Jedná se o přímé výdaje, které tvoří finanční příspěvek zřizovateli k výplatě mezd, platů a odměn. Dále tyto výdaje zahrnují příspěvek k úhradě sociálního a zdravotního 37
pojištění,nezbytné výdaje na učební pomůcky,další vzdělávání pedagogických pracovníků, zvýšené náklady spojené s výukou, apod. Přímé výdaje se rozepisují vždy na jeden kalendářní rok. Do objemu přímých výdajů je zahrnována celková výše přímých neinvestičních výdajů poskytovaných ze státního rozpočtu, členěných na mzdové prostředky + odvody a na ostatní neinvestiční výdaje. Dále jsou to výdaje na stravování, ubytování a na zdravotní postižení dětí, žáků nebo studentů, výdaje na zájmové vzdělávání, ostatní volnočasové aktivity, výdaje na poradenské služby atd. Velikost přidělených finančních prostředků se odvíjí od celkového počtu žáků a studentů v daném kraji a také podle republikových normativů. Ty jsou dále děleny na normativy krajské, které mají ve své působnosti krajské úřady. Klasifikace krajských normativů se řídí podle vyhlášky č. 492/2005 Sb., o krajských normativech, ve znění pozdějších předpisů.
6.3
Shrnutí kapitoly školství
Školství patří do odvětví neziskového veřejného sektoru. Hlavním úkolem je zajišťování služeb, které výrazně potlačují ekonomický růst, a zachovávají lidský potenciál. Poskytované služby ovšem nejsou zcela statky veřejné, poněvadž ze spotřeby může být kdokoli vyřazen. Podstatný a značný problém v odvětví veřejného sektoru je komplikace při měření výstupů jako domněnka pro alokaci jednotlivých zdrojů. Od roku 1989 prošlo školství v České republice velkou řadou změn a reforem. V současné době je výchovně vzdělávací soustava upravena zákonem č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v platném znění a zákonem č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, v platném znění. Zákon označuje vzdělání jako veřejnou službu.
6.4
Problematika současnosti ve školství
V současné době prochází odvětví školství velkou krizí. Josef Dobeš skončil na postu ministra školství a Česká republika stále žádného nemá. Aktuálním problémem je úspora 2,5 miliardy, která se citelně podepíše na platech učitelů. Dalším problémem je nedostatečné čerpání financí z fondů evropské unie. 38
PRAKTICKÁ ČÁST
Obr. 4: Základní škola a Mateřská škola Olomouc
7
Základní škola a Mateřská škola Olomouc
Tab. 2: Obecné informace
Název zařízení:
Základní škola a Mateřská škola Olomouc, Svatoplukova 11,příspěvková organizace
Sídlo:
Svatoplukova 11,779 00 Olomouc
Adresa školky:
Na trati 82, 779 00 Olomouc
Identifikační číslo:
70631034
Zřizovatel:
Statutární město Olomouc, IČ: 00299308
Typ školy:
Právní subjekt
39
Mateřská škola Na trati se nachází v městské části Řepčín a podle zjištěných údajů z kroniky počátky jejího vzniku sahají až do roku 1950. MŠ tvoří právní subjekt se Základní školou Svatoplukova 11, se kterou se sloučila v roce 2002. Příspěvková organizace byla zřízena Statutárním městem Olomouc v souladu s § 27 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů v platném znění a dále s ustanovením § 84 odstavce 2 písmeno e) zákona číslo 128/2000 Sb., o obcích v platném znění, vydává v návaznosti na zákon číslo 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). Od školního roku 2011/2012 využívá mateřská škola dvě budovy se čtyřmi třídami a se zajištěným celodenním provozem. Největší prostory se nacházejí v budově na ulici Řepčínská a výchovně – vzdělávací proces je zaměřen v první řadě na předškoláky. Hlavním cílem je úspěšně připravit děti pro snadnější a plynulý přechod do základní školy a dalšího vzdělávání. Děti jsou vedeny především prožitkovými formami učení podle speciálního vzdělávacího programu s názvem: CESTIČKA DO ŠKOLY. Budova v ulici Na Trati 82 disponuje taktéž dvěma třídami, ovšem ty jsou určené pro podstatně mladší děti ve věku od tří do pěti let. Kapacita mateřské školy je stanovena na 85 míst a je plně obsazena. Ve spolupráci se statutárním městem Olomouc došlo v minulém roce k rozšíření kapacity a do blízké budoucnosti se plánuje další navýšení. Územní plán města počítá s rekonstrukcí stávající budovy bývalé chirurgie, která se nachází v bezprostřední blízkosti mateřské školy. K pobytu venku slouží dětem prostorná zahrada, která je plně oplocena a prošla řadou výrazných změn. Došlo k zatravnění a změně terénu velké části plochy. Dále byla dovybavena dřevěnými herními prvky a také novým pískovištěm; rekonstrukcí prošlo i sociální zařízení. Posledním velkým zásahem byla výstavba pergoly určená pro akce konané v jarních a letních měsících pro děti a jejich rodiče. V zimních měsících mají děti možnost využít uměle vytvořený svah pro sáňkování a bobování. Školní zahrada je tedy využívána celoročně. Mateřská škola zde také pořádá a organizuje akce pro rodiče a děti v průběhu celého školního roku. Zatím byly vždy
40
úspěšné a setkávají se s velkým úspěchem a obecným nadšením u rodičů, rodinných příslušníků a dalších účastníků. Co se týče vnitřního vybavení MŠ, je na velmi dobré úrovni. Vedoucí učitelka má velkou snahu neustále doplňovat, obnovovat a modernizovat veškeré vybavení. Školka má kvalitní a široký výběr pomůcek a materiálu pro pracovní a tvořivou činnost dětí. Ta je nutná ke zdravému vývoji osobnosti každého dítěte předškolního věku. Pedagogické pracovnice se také účastní různých vzdělávacích kurzů s tematickým plánem, který poté využijí při práci s dětmi. Výběr a nákup hraček je podmíněn jejich schopností naučit děti něco nového a rozvíjet jejich smysly. V této školce je raritou, že se zde nepoužívá televize a DVD přehrávač. Pohádky učitelky pouze čtou z knížek, které si děti vyberou.
7.1
Statutární orgán:
Statutárním orgánem je ředitel základní školy Svatoplukova, který byl jmenován do funkce zřizovatelem. To proběhlo na základě konkurzního řízení. Statutární orgán je zmocněn jednat jménem celé organizace v souladu s platnými předpisy a dále v rámci oprávnění vydaných zřizovací listinou. Statutární orgán je v MŠ zastoupen vedoucí učitelkou.
7.2
Hlavní předmět činnosti MŠ a vzdělávací program:
Činnost organizace se řídí zákonem č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů a prováděcími předpisy ke školskému zákonu. Mateřská škola zajišťuje předškolní výchovu dětí podle speciálního vzdělávacího programu Cestička do školy. Tento program se zaměřuje především na vzájemnou komunikaci a spolupráci s rodiči a odborníky v odvětví předškolního vzdělávání. Každá mateřská škola si svůj vzdělávací program vytváří sama. Ten musí ovšem vycházet z rámcového vzdělávacího programu pro předškolní výchovu. Program se dále zaměřuje na správný psychický, sociální a tělesný rozvoj dítěte. Toto tvoří především osvojení základních pravidel, což jsou hlavně hygienické návyky, slušné vychování a schopnost navazování mezilidských vztahů. Následujícím důležitým faktorem je dostačující příprava dítěte na další vzdělávání, jeho socializace a určitý 41
kulturní rozhled. V neposlední řadě je to zajištění stravování dětí a zaměstnanců od školní jídelny ZŠ Helsinská, která je primárním dodavatelem jídla pro celou mateřskou školu. Jídlo je pro všechny děti stejné. Školka zajišťuje klasické stravování. Na přání rodičů může samozřejmě zajistit bezlepkovou nebo vegetariánskou stravu.
7.3
Kritéria pro přijetí dítěte do MŠ 1) Děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky 2) Děti s trvalým bydlištěm v obci Olomouc 3) Děti obou pracujících rodičů s celodenní docházkou dle data narození; nutné je předložit dokument potvrzující pracovní poměr obou rodičů 4) Dále mají přednost dříve narozené děti 5) Sourozenci dětí, které v současnosti MŠ již navštěvují 6) Povinná očkování 7) Rozhodnutí o přijetí není podmíněno datem podáním přihlášky
Po posouzení všech přihlášek rozhodne ve správním řízení ředitel subjektu o přijetí či nepřijetí – ve spolupráci s vedoucí učitelkou MŠ. Ta všechny posudky vyhodnocuje. Přijetí probíhá na základě bodovacího systému, který je u každého dítěte individuální. Tento systém napomáhá spravedlivě posoudit přijetí každého dítěte zvlášť. Školka také vyžaduje očkovací průkaz. Dále je to rodný list dítěte a občanský průkaz rodiče nebo zákonného zástupce. Po vydání rozhodnutí mají rodiče právo nahlédnout na bodové posouzení jejich dítěte.
7.4
Provozní doba školky:
Pondělí – pátek 6:30 – 17:00
42
7.5
Rámcový režim MŠ
6:30 – 7:45
scházení dětí, herní aktivity
8:00 – 10:00
sportovní nebo kreativní činnost, řízené aktivity
10:00 – 10:15
svačina
10:30 – 11:45
oblékání a procházka venku nebo aktivity na zahradě
12:00 – 12:30
oběd
12:45 – 14:00
četba literatury pro děti, odpočinek na lehátku
14:15 – 14:45
svačina
14:45 – 16:30
odpolední činnost, herní aktivity
do 16:30
uzavření školky
7.6
Počet zaměstnanců v MŠ
K únoru 2012 je aktuální počet zaměstnanců MŠ: 11 Pedagogické pracovnice: 8 Provozní pracovnice: 3 Z toho jsou 2 školnice a 1 uklízečka Externí pracovnice: 2 (odborná asistentka pro 1 dítě a logopedka); nebudou započítány do celkového shrnutí počtu zaměstnanců, protože nejsou zaměstnány příspěvkovou organizací a nepůsobí zde celoročně. Odborná asistentka pracuje ve školce pouze v případě, že je přijato dítě, které asistenci potřebuje. Každoročně není potřebná.
43
Tab. 3: Počet zaměstnanců v MŠ v průběhu 5 let, (zdroj:MŠ Na trati)
Školní rok
Počet učitelek
2007/2008 2008/2009 2009/2010 2010/2011 2011/2012
6 6 6 6 8
Počet dalších zaměstnanců 2 2 2 2 3
Obr. 5: Vývoj počtu zaměstnanců
Na grafu můžeme vidět, že vývoj počtu zaměstnanců je v předchozích letech spíše stabilní. Ovšem od školního roku 2011/2012 se bude počet učitelek a dalšího personálu navyšovat. Rozšíření mateřské školy bude vyžadovat větší počet učitelek. Na 1 učitelku momentálně podle zákona připadá 12 dětí. V jedné třídě tedy může být 25 dětí ,ale kapacity se stále navyšují. Je také možné požádat o výjimku z počtu dětí. Ta umožňuje navýšit počet dětí na 1 učitelku až na počet 28 dětí. To už je ovšem těžko únosná varianta a přistupuje se k ní pouze v ojedinělých případech. Výběrové řízení v rámci doplnění stavu zaměstnanců zajišťuje vedoucí učitelka MŠ, která rozhoduje na základě zaslaných životopisů s požadovaným vzděláním a praxí. V zájmu vedoucí učitelky je také zaměstnat mladé učitelky a dát jim šanci praxi získat.
44
Tab. 4: Počet dětí v MŠ v průběhu 5 let, (zdroj:MŠ Na trati)
Školní rok 2007/2008 2008/2009 2009/2010 2010/2011 201120/12 Počet celkem
Dívky 30 32 29 34 41 166
Chlapci 34 32 37 32 44 179
Celkem 64 64 66 66 85 345
Obr. 6: Vývoj počtu dětí za posledních 5 let
Na výše uvedeném grafu můžeme zaznamenat, že k nárůstu dětí dochází až v posledních dvou letech. V letech předchozích byly celkové počty dětí velice podobné, ale ustálené. Bylo to totiž období takzvaného "babyboomu", kdy porodnost značně stoupla a kapacity školek a dalších školských zařízení byly zcela zaplněny. Babyboom trval 7 let a nejvyšší počet dětí byl v roce 2008. Tyto silné ročníky jsou momentálně na základních a středních školách. Místa ve školce už tedy nejsou tolik potřebná.
45
Tab. 5: Počet tříd v MŠ v průběhu 5 let, (zdroj:MŠ Na trati)
Školní rok 2007/2008 2008/2009 2009/2010 2010/2011 2011/2012 Počet celkem
Počet tříd 3 3 3 3 4 16
Obr. 7: Vývoj počtu tříd v mateřské škole
Vznik nových tříd v mateřské školce je limitován prostorami. Kapacita je zcela naplněna a otevření dalších tříd ve stávajících budovách je momentálně nemožné. Jediným východiskem je tedy renovace a výstavba nové budovy.
46
7.7
Finanční toky mateřské školy 1.
Zřizovatel – Magistrát města Olomouce
2.
Olomoucký kraj
3.
Zákonný zástupce dítěte
4.
Příjmy za pronájem služebního bytu
5.
Příjmy za pronájem tělocvičny
6.
Finanční prostředky z úroků z vkladů
7.7.1 Podrobný přehled hlavních finančních toků pro MŠ Na trati: 1. Zřizovatel – Magistrát města Olomouce poskytuje finanční prostředky na provoz mateřské školky a přispívá na školné, které zčásti hradí zákonný zástupce dítěte. 2. Olomoucký kraj přispívá na mzdy zaměstnanců a financování ostatních neinvestičních výdajů dále jen ONIV. Což jsou hlavně výdaje na nové učební pomůcky, cestovné, ochranné prostředky, pojištění, příspěvek na plavecký výcvik, režijní náklady, zdravotní prohlídky a ostatní finanční náklady. 3. Zákonný zástupce dítěte Příspěvek formou školného a stravného. Ten byl stanoven ve výši 400 Kč na 1 dítě za každý kalendářní měsíc a 600 Kč za stravování na měsíc za rok 2011. Nad rámec je to pak úhrada zájmových činností, které nejsou hrazeny mateřskou školou. Jedná se například o výuku anglického jazyka, plavecký výcvik, školní výlety, výuka lyžování v zimě, apod. Tyto výdaje jsou hrazeny v plné výši od zákonných zástupců, pokud dítě některé z aktivit navštěvuje.
47
7.8. Analýza rozpočtu MŠ Na trati Příspěvková organizace musí nejdříve vypracovat návrh na rozpočet a předložit jej svému zřizovateli prostřednictvím OŠMT. Ten poté rozhodne, zda – li požadovanou částku schválí a poskytne. Při sestavování rozpočtu se musí brát zřetel na potřebné opravy, aktuální ceny za spotřebu energií, ceny za služby, zboží, apod. Rozpočet také musí obsahovat potřebné komentáře k zdůvodnění a obhajobě potřebných finančních částek. Komentáře jsou přiloženy k návrhu rozpočtu. Mezi příjmové položky, které porovnávám v příspěvkové organizaci patří: Tržby za vlastní výkony, Tržby z prodeje služeb, Úroky, Jiné ostatní výnosy, Příspěvky a dotace na provoz. MŠ má zřizovatelem povolenou hospodářskou činnost, kde účtuje jako podnikatelé. Snaží se o dosažení zisku, který zahrnou do své činnosti. V případě, že by byla činnost ztrátová, musí ji MŠ ukončit. Výdajové položky pak tvoří: Spotřeba materiálu, Spotřeba energie, Opravy a udržování, Cestovné, Ostatní služby, Mzdové náklady, Zákonné sociální pojištění, Ostatní sociální pojištění, Zákonné sociální náklady. 48
1. Tržby za vlastní výkony jsou přijaté částky za stravné a školné. V grafu můžeme vidět, že se tyto tržby zvyšují z důvodu vyššího počtu dětí navštěvujících mateřskou školu. Dalším důvodem zvyšování těchto tržeb je nárůst cen energií a postupné zdražování potravin. To vedlo k navýšení cen stravného i samotného školného. V průběhu let 2007 – 2011 se školné pozvolna navyšovalo. V roce 2007 to byla částka 300 Kč na dítě za každý měsíc. V letech 2008 – 2009 se úplata zvýšila na 350 Kč za měsíc. K dalšímu navýšení došlo v letech 2010 – 2011, kdy školné činilo 400 Kč měsíčně.
Obr. 8: Tržby za vlastní výkony v letech 2007 – 2011 (zdroj: MŠ Na trati) Na obrázku č. 7 si také můžeme všimnout, že v roce 2011 jsou tržby za vlastní výkony znatelně nejvyšší. Průměrně se počet dětí v předchozích letech pohyboval kolem 60. Školní rok 2011/2012 byl ovšem zlomový a do školky nyní dochází 85 dětí, což je oproti předchozím rokům rapidní nárůst. Podrobný přehled vývoje počtu dětí ukazuje obrázek č. 5.
49
2. Ostatní výnosy jsem zaznamenala v tabulce č. 6. Ty zahrnují tržby z prodeje služeb, úroky a jiné ostatní výnosy. Tabulka č. 6: Ostatní výnosy (Zdroj: MŠ Na trati) Druh výnosu Tržby z prodeje služeb Úroky Jiné ostatní výnosy
2007 102 720 40 256 8 365
2008 98 741 37 613 8 977
2009 2010 2011 130 136 144 215 135 624 20 696 31 654 27 621 9 201 9 245 9 632
Obr. 9: Ostatní výnosy v letech 2007 – 2011 Nejvyšší finanční složka tržeb za vlastní výkony je Tržby z prodeje služeb. Hlavní příjem tvoří finanční prostředky získané z pronájmu školního bytu a pronájmu tělocvičny. Ty se postupně navyšovaly z důvodu prudkého zdražení energií a růstu cen vodného a stočného. Také byla potřeba provést menší udržovací opravy. Na grafu si můžeme všimnout, že v letech 2009 -2011 se příjmy zvýšily a to z důvodu nutných oprav pronajímaného bytu.
50
3. Provozní dotace získává příspěvková organizace od svého zřizovatele. Z těchto finančních příspěvků jsou hrazeny výdaje na celkový provoz mateřské školy, který zahrnuje především výdaje za spotřebu energií, nákup materiálu, ostatní náklady, osobní náklady, poštovní a telekomunikační služby, opravy a údržba, zálohy, rozvoz stravy, služby prádelny a ostatní výdaje. Příspěvková organizace dostane od zřizovatele určitou částku pro čerpání rozpočtu a tu ještě musí rozdělit zvlášť pro základní školu a mateřskou školu. V tabulce č. 7 uvádím čerpání rozpočtu s jednotlivými položkami pro mateřskou školu za rok 2011. Tab. č. 7: Přehled čerpání rozpočtu za rok 2011 v MŠ (zdroj: MŠ Na trati) Název položky Materiál DHM Předplatné tiskovin Topení Elektřina Voda Záloha na vodu Opravy a údržba Ostatní služby Telefon Poštovní služby Rozvoz stravy Služby prádelny CELKEM
Částka v Kč 173 163,00 149 175,00 3 043,00 162 659,00 81 727,00 99 098,00 37 200,00 232 378,00 23 550,00 17 220,00 432,00 44 336,00 46 585,00 1 070 568,00
Celková dotace pro příspěvkovou organizaci činila v roce 2011 částku 5 331 500 Kč. Samotná mateřská škola hospodařila s rozpočtem 1 070 568 Kč. Přehled hospodaření mateřské školy koresponduje s mým cílem, který jsem si vytyčila.
51
4. Výnosy celkem jsou tržby za vlastní výkony, ostatní výnosy a provozní dotace.
Obr. 10: Celkové výnosy v letech 2007 – 2011 Graf na obrázku č. 9 ukazuje na celkový součet všech příjmových položek pro mateřskou školku. V roce 2010 se začínají výnosy mírně zvyšovat díky většímu počtu dětí a také kvůli zvýšení provozních dotací od zřizovatele.
52
7.7.2 Návrhy na získání dalších finančních prostředků •
Sponzorské dary od právnických nebo fyzických osob. Navrhuji oslovit rodiče prostřednictvím nástěnky ve školce nebo tvorbu poutavého plakátu. V žádosti by mělo být jednoznačně upřesněno, na co budou finanční prostředky použity. Poté by bylo vhodné uveřejnit fotografie předmětu žádosti, že byl účel splněn. V případě PO se jedná o druh fundraisingu, který musí být pečlivě připraven dopředu. Žádost o poskytnutí finančního daru nebo částky musí být prezentována na základě připravených podkladů. Tuto činnost musí vykonat osoba, která má jisté zkušenosti a hlavně musí zaujmout nápadem. Další důležitou roli zde hraje vystupování a další faktory, které jsou uvedeny v teoretické části této bakalářské práce.
•
Činnost MŠ s aktivním zapojením dětí, rodičů nebo příbuzných. V tomto případě bych navrhla organizaci besídky, karnevalu, dětského dne nebo jiné tematické akce za účelem vytěžit finanční částku z pořádané akce. Finanční prostředky by byly získány například prodejem vlastnoručně napečeného cukroví od rodičů, dobrovolným vstupným, aukcí dětských výrobků, apod.
•
Doplňkové akce, které by byly pořádány pouze pro rodiče. Například organizace plesu. Výtěžek z této akce by šel opět na podporu školky.
•
Dotace z EU jsou významnou finanční částkou, ze které může školka vybavit třídy, vybudovat dětská hřiště, provést nutné opravy, rekonstrukce, apod. Musí ovšem vybrat vhodný dotační program a postupovat podle daných pravidel. Mnoho ředitelů se této možnosti z důvodu neznalosti vyhýbá a zbytečně se tímto připravuje o finance. Navrhuji tedy zúčastnit se pravidelně pořádaných seminářů, které pomáhají osvětlit tuto problematiku a velice důkladně informují o možnosti získání dotací.
53
Na obrázku číslo 10 můžeme vidět schéma, které jsem rozšířila o další možnosti, jak získat více finančních, ale i věcných prostředků na provoz mateřské školy. Tím mohou být například nové hračky, materiál k výtvarné činnosti nebo poskytnutí vybavení školky od výrobce nábytku s výraznou slevou. Nové návrhy jsem vyznačila žlutou barvou. Stávající finanční toky jsou bílé. Mateřská škola by měla určitě využít možnosti získání peněz z fondů Evropské unie. Tato možnost se mi jeví jako nejschůdnější pro získání většího množství finančních prostředků. Určitě bych tuto možnost mateřské škole doporučila.
Zřizovatel Zákonný
Olomoucký
zástupce
kraj
Fin. prostř.
Příjmy za
z úroků
pronájem
z vkladů
bytu
Mateřská škola Dotace z
Příjmy za
EU
pronájem tělocvičny
Činnost
Doplňkové
MŠ
akce Sponzorské dary
Obr. 11: Schéma s návrhy na získání dalších finančních prostředků
54
7.8
Výstavba a rekonstrukce budovy pro rozšíření MŠ
Mateřská škola je strategicky umístěna v městské části Olomouc - Řepčín. Tímto je snadno dostupná pro rodiče, kteří využívají k dopravě svých dětí auto, ale i městskou hromadnou dopravu. O školku je proto velký zájem a kapacity jsou neustále naplněny. Zřizovatel chce tento problém řešit rekonstrukcí a opravou budovy bývalé nemocnice hned vedle stávající mateřské školy. Tento krok se ovšem vedoucí učitelce MŠ zdá jako unáhlený. Vyskytuje se zde mnoho faktorů, které tuto investici mohou zahubit jako nevratnou. To znamená, že bude sice nová školka s dalšími místy pro děti, ale ty nebudou obsazeny. Nejpodstatnějším faktorem je porodnost, která určuje budoucí poptávku po místech v mateřských školách. To znamená, že pokud bude porodnost nízká, poptávka po místech ve školce se bude postupně snižovat. Rozhodla jsem se proto pro porovnání údajů porodnosti pouze v Olomouckém kraji pro nastínění možné situace do budoucnosti. Tab. 8: Celková natalita v Olomouckém kraji (zdroj: Český statistický úřad)
Rok Celkový počet
2008 7 118
2009 7 134
2010 6 922
2011 6 200
Obr. 12: Graf porodnosti v Olomouckém kraji v průběhu let 2008 - 2011
Z grafu je patrné, že porodnost začíná klesat a to velice rapidně. Dle odhadů do budoucnosti tomu nebude jinak. Tento pokles znamená nižší poptávku po místech v mateřských školách. Projevovat by se měl od roku 2012 - 2013. 55
7.8.1 Plán pro rekonstrukci MŠ V plánu je v nadcházejícím roce 2013 uvést do provozu dvě nové třídy. Kapacita bude rozšířena v každém nově vzniklém oddělení na 25 míst. Celkem tedy přibude 50 nových míst. Co se týče nákladů, tak jsou stanoveny podle investičního záměru na částku 26,8 milionu korun. Dále se počítá s úpravou zahrady pro MŠ v části parku, který sousedí s budovou. Nezbytné budou venkovní úpravy, které budou zahrnovat terénní úpravy, výstavbu komunikace a veřejného osvětlení a další nutné úpravy. Zde je částka stanovena na 10,6 milionu korun. Celkově se tedy počítá s investicí přesahující 36 milionů korun.
56
7.9
SWOT analýza k rekonstrukci budovy pro rozšíření MŠ
Silné stránky (strenghts) Výborná dopravní dostupnost Kvalitní vzdělávací program Maximální obsazenost Pestrý výběr sporotvních kroužků Možnost výuky anglického jazyka Výborná lokalita
Slabé stránky (weaknesses) Náročné stěhování stávajících budov Dlouhodobá rekonstrukce budovy Změna prostředí pro stávající děti Nábor nových a kvalitních učitelek
Příležitosti (opportunities)
Hrozby (threats)
Kvalitnější prostory Nová bytová výstavba v okolí
Klesající porodnost Snížení finančních toků
Nedostatek personálu Zvýšení nároků na vzdělání učitelek Minimální návratnost investice Klesající poptávka Nenaplněné kapacity Zřizování soukromých a firemních školek – lepší služby Obr. 13: Určení strategie využitím SWOT analýzy MAX-MIN strategie – maximalizace silných stránek – minimalizace hrozeb V případě, že dojde k plánované rekonstrukci, podle vlastního výzkumu pomocí swot analýzy by se měla mateřská škola zaměřit na strategii MAX – MIN, což znamená maximalizaci silných stránek a minimalizace hrozeb. MŠ má v Olomouci dobré jméno a velice kvalitní zázemí, čímž by mohla její kapacit zůstat dále naplněna nebo dosahovat alespoň 80%. Jako největší hrozbu zde vidím jednoznačně klesající porodnost. Dle výše uvedeného grafu je tato bilance opravdu znepokojující. Tím se navazuje na druhou nejpodstatnější hrozbu a to je nízká poptávka po místech v MŠ. Klíčem je tedy porodnost, od které se všechno odvíjí. 57
Porterův model pěti hybných sil Dodavatelé (kupní síla) ovlivňují mateřskou školu především finančními prostředky, protože je na nich závislá. V modelu jsou zastoupeny zřizovatelem a krajem, kteří tyto finance mateřské škole poskytují. Zákazníci jsou důležitým článkem pro fungování MŠ. Opět mohu říct, že je na jejich existenci mateřská škola závislá. Bez zákazníků – v tomto případě dětí by školka nemohla fungovat. Substituty a komplementy jsou schopné stávající mateřskou školu nahradit. Je ovšem těžké přesně tyto substituty určit. Mateřská škola je totiž těžce nahraditelná. Zmínila jsem proto soukromé mateřské školy. V úvahu by mohly přicházet i jesle. Konkurenční prostředí zastupují všechny mateřské školky v Olomouci. Ve městě je jich mnoho, ale ne všechny dokážou uspokojit poptávku. Nově vstupující firmy jsou vznikající školky. Ty jsou pro stávající mateřskou školu velkou hrozbou. Nově vstupující Jsou především nově vzniklé MŠ, které jsou velkou hrozbou.
Dodavatelé
Konkurenční prostředí
Zákazníci
Kupní sílu tvoří zřizovatel
Rivalita mezi stávajícími mateřskými
Ti jsou zastoupeni rodiči se
a kraj, kteří poskytují
školami získávání v získávání dalších
stávajícím a nově
finanční prostředky
dětí
příchozími dětmi
Substituty a komplementy Mateřskou školu mohou nahradit t školky soukromé
Obr. 14: Porterův model pěti hybných sil Touto analýzou poukazuji na pět vlivů, z nichž jsou nejdůležitější konkurenční prostředí a nově vstupující mateřské školky. Nově vstupující mateřské školy jsou pro MŠ velkou konkurencí, protože nabízejí lepší služby, kvalitnější a novější zázemí a v neposlední 58
řadě podporují novodobý trend zdravého stravování. To je pro rodiče atraktivní nabídka. Mateřská škola má v konkurenčním prostředí velkou výhodu. Už dříve jsem v práci zmínila, že kapacity jsou stále naplněny a školka se těší velké oblibě.
7.11 Další návrhy na zlepšení V případě, že bude nová školka zprovozněna, je nutné naplnit kapacitu na maximum. Je proto nutné školku zatraktivnit a přilákat další zájemce. Dovolila bych si tedy navrhnout: Delší otevírací doba prodloužená například do 17:00 Provoz školky v sobotu; tento návrh by ovšem vyžadoval průzkum výše zájmu mezi rodiči Rozšíření výběru zájmových kroužků Větší škála výběru výuky cizích jazyků, která by umožňovala nabídnou i další jazyky kromě obvyklého anglického jazyka. Možnost podílet se na tvorbě programu, což by znamenalo, že by měli rodiče možnost se podílet na vytváření harmonogramu a tvorbě vzdělávacího programu pro děti. Také by se mohli aktivně účastnit výuky. Například cvičení s dětmi, doprovod na plavání, apod. Nabídka zdravějšího stravování by byla jistě pro rodiče atraktivní, ale ceny stravného by se zvýšily.
59
8
Shrnutí bakalářské práce
Při zpracování bakalářské práce jsem se dozvěděla mnoho praktických informací a rozšířila jsem si své dosavadní znalosti o neziskových a příspěvkových organizacích. V praktické části jsem provedla analýzu hospodaření mateřské školky a u všech položek, které jsem zkoumala a porovnávala jsou hodnoty velice podobné a nedochází k žádnému rapidnímu snižování nebo k růstu. Co se týče výstavby a rozšíření nové mateřské školky hodnotím dle analýz a z vlastní dedukce, že se jedná o unáhlený krok s nejistou budoucností. Podle mého názoru bude tato investice nevratná. Ne z finančního hlediska, ale z naplnění kapacit. Je jisté, že se poptávka uspokojí v příštích dvou, možná třech letech. Potom ovšem nastoupí slabé ročníky a školka nebude provozována efektivně. Můj názor jsem si vytvořila na základě aktuálních informací o porodnosti a názorů odborníků. Vycházela jsem také hlavně z nejaktuálnějších článků a zveřejněných informací o této problematice. Mateřské školce bych doporučovala vypracování projektu pro získání finančních prostředků. Bohužel jsem zjistila, že peníze pro tyto účely jsou, ale organizace neví a nemá snahu peníze z fondů Evropské unie získat. Přitom je možné absolvovat různé semináře, kde jsou potencionální žadatelé kompletně informováni o celém procesu. Co se týče fungování MŠ jako celku, tak je na velmi dobré úrovni. Měla jsem možnost navštívit všechna oddělení MŠ a udělat si vlastní názor o celém prostředí a třídách pro děti. Vedoucí učitelka má snahu stále inovovat a zlepšovat prostředí pro děti. Překvapující pro mne byl fakt, že se dětem čtou pohádky a DVD přehrávač s televizí chybí. Tento přístup školky oceňuji, protože v porovnání s jinými školkami je to pro dnešní dobu velmi neobvyklé. Přitom budování vztahu k literatuře je důležité.
60
9
Závěr
Při tvorbě mojí bakalářské práce jsem měla možnost nahlédnout do fungování, chodu a hospodaření příspěvkové organizace. Při zpracování teoretické části jsem vycházela z literatury a zdrojů na internetu, které jsou uvedeny níže. Praktická část vznikala na základě konzultací s hlavní účetní příspěvkové organizace a také na základě mých využitých metod. Především to bylo porovnávání údajů, které mi v rámci konzultací poskytla účetní příspěvkové organizace. Dále to byla tvorba dvou analýz na základě získaných informací od vedoucí učitelky a aktuálních plánů od zřizovatele. Vlastní dedukci jsem použila pro vyhodnocení SWOT analýzy a Porterova modelu pěti hybných sil. Také jsem využila statistické metody získané na základě výzkumu údajů od statistického úřadu. V bakalářské práci se také opírám o objektivní názor vedoucí učitelky, která má dlouholetou praxi a může mnoho návrhů vyvrátit nebo potvrdit. Prvním cílem je charakteristika, činnost a rozbor hospodaření mateřské školky Na trati v Olomouci. Zde jsem provedla analýzu hospodaření na základě poskytnutých podkladů a číselných údajů od účetní příspěvkové organizace. Druhým cílem bylo zaměření se na návrhy a v úvahu přicházející další možnosti financování mateřské školky. V této části jsem se zaměřila na finanční toky směřující do mateřské školy a blíže je rozvedla. Po seznámení s přílivem finančních prostředků jsem navrhla další možnosti, jak získat více peněz na provoz mateřské školy. Třetím a posledním cílem byla analýza výhod a nevýhod v souvislosti s výstavbou nové mateřské školky. Využila jsem při dedukci dva druhy analýz a to SWOT analýzu a Porterův model pěti hybných sil. Vycházela jsem z poskytnutých podkladů a informací, které poskytl zřizovatel mateřské školy. Bakalářská práce mi velmi pomohla při poznávání fungování příspěvkové organizace a je pro moji osobu velkým přínosem. Domnívám se, že určené cíle jsem splnila a bakalářskou práci jsem vypracovala svědomitě a pečlivě.
61
Seznam použité literatury REKTOŘÍK, Jaroslav. Organizace neziskového sektoru: základy ekonomiky, teorie a řízení. Vyd.1. Praha: Ekopress, 2001. 177 s. ISBN 80-86119-41-6. POTŮČEK, M. a kolektiv. Zrod teorie veřejné politiky v ČR, FSC UK, Praha, 1994. 99 s. ISBN 80-9011-316-8 BADELT, Christoph: Handbuch der Nonprofit Organistaion, Stuttgart, 2002. 230 s. ISBN 978-3-7910-2539-1 RŮŽIČKOVÁ, Růžena. Neziskové organizace: vznik, účetnictví, daně. 8. aktualiz. vyd. Olomouc: Anag, 2006. 231 s. ISBN 80-7263-343-0. Příspěvkové organizace 2009: výklad je zpracován k právnímu stavu ke dni 1. 1. 2009. Praha: ASPI, 2009. xxvi, 346 s. ISBN 978-80-7357-416-1. NEČADOVÁ, Věra. Veřejné finance. Studijní materiál pro kombinované studium, 2011 NEČADOVÁ, Věra. Veřejná správa. 1. vyd. Jihlava : VŠPJ, 2009. 143 s. ISBN 978-8087035-19-1. NEČADOVÁ, Věra. Základy podnikové ekonomiky. 1. vyd. Jihlava : Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2008. 142 s. ISBN 978-80-87035-16-0. JIŘÍČEK, Petr; MORÁVKOVÁ, Magda. . Finanční analýza. 1. vyd. Jihlava : VŠPJ, 2008. 94 s. ISBN 978-80-87035-14-6. Legislativní normy citované v textu KRÁLÍK, O.: Transformace české (československé) ekonomiky v 90.letech 20.století. Brno: Akademické nakladatelství CERM, s.r.o., 1999. 28s. ISBN 80-7204-124-X BOUDOVÁ, Jana.Transformace české ekonomiky po roce 1990:diplomová práce, Brno:Masarykova univerzita. Katedra občanské výchovy, 2008. 87 s. CHMELÍK, R.: Spor o scénář ekonomické transformace:závěrečná práce, Brno, 2007 VALENTA, Jiří. Školské zákony s komentářem a prováděcí předpisy. 1. vyd. Olomouc: ANAG s.r.o., 2005. 415 s. ISBN 80-7263-265-5. 62
ŠIMKOVÁ, Eva. Základy managementu a marketingu pro neziskové organizace. 1. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 2004. 117 s. ISBN 80-7041-906-7. NOVOTNÝ, Jiří; BOUKAL, Petr; VÁVROVÁ, Hana et al.Ekonomika a řízení neziskových organizací (zejména nevládních organizací. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2004. 156 s. ISBN 80-245-0792-7. ŠEDIVÝ, Marek. Úspěšná nezisková organizace. 1. vyd. Praha: Grada, 2009. 154 s. Dostupný z WWW: http://toc.nkp.cz/NKC/200909/contents/nkc20091967993_1.pdf. ISBN 978-80-247-2707-3. HARUDOVÁ,Petra. Charakteristika a fundraising Mateřské školy v Pelhřimově: bakalářská práce. Jihlava: Vysoká škola polytechnická. Katedra ekonomických studií, 2010. 65 s. ZEMAN, Pavel; FORMAN, Ladislav. Studium pro ředitele škol a školských zařízení. Financování školy. 2. vyd. Praha: Národní institut pro další vzdělávání, 2006. 84 s. str. 7 – 10 Doskočilová, Alena. Financování školství v Čr: bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita.
Katedra
veřejné
ekonomie,
2009.
Dostupný
z WWW:
http://is.muni.cz/th/212659/esf_b/Bakalarska_prace.txt
63
Internetové zdroje Fundraising
[online].
Citace
[cit.
2011-10-25].
Dostupné
z www:
http://www.inflow.cz/fundraising Neziskový sektor
[online].
Citace [cit. 2011-10-20]. Dostupné z www: http://
www.portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/17214?ks=1582 Neziskové organizace [online].
Citace [cit. 2011-10-20]. Dostupné z www:
http://www.neziskovky.cz/clanky/511/fakta/ Příspěvkové organizace [online].
Citace [cit. 2011-10-20]. Dostupné z www:
http://ihned.cz/1-10001095-25223740-000000_detail-b5 Předškolní vzdělávání
[online].
Citace [cit. 2011-10-20]. Dostupné z www:
http://www.msmt.cz/ministerstvo/tydenik-skolstvi-predskolni-vzdelavani-v-letech2005-az-2008 Financování neziskových organizací [online].
Citace [cit. 2012-04-29]. Dostupné
z www:http://www .mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/hs.xsl/financovani_no_14855.html Etický
kodex
fundraisera
[online].
Citace
[cit.
2012-04-29].
Dostupné
z www:http://fundraising.cz/kpf/eticky-kodex/eticky-kodex/ Systém vzdělávání v České republice [online]. Citace [cit. 2012-01-07]. Dostupné z www: http:// www.msmt.cz/vzdelavani Typy předškolních zařízení v České republice [online].
Citace [cit. 2012-03-28].
Dostupné z www: http://www.skolky.info/?page=vyuky Vzdělávací systém v České republice [online].
Citace [cit. 2012-03-28]. Dostupné
z www: http://www.zkola.cz/zkedu/rodiceaverejnost/vybirameskolu/zakladniskoly/28223.aspx Ekonomika
školství
[online].
Citace
[cit.
2012-01-02].
Dostupné z
www: http://www.msmt.cz/ekonomika-skolstvi> Celkový
počet
škol
[online].
Citace
[cit.
2012-01-02].
Dostupné
z www:
http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/p/1409-11
64
Mateřská škola Na trati [online]. Citace [cit. 2012-02-10]. Dostupné z www: http://zssvatoplukova.cz/skolka/ Náklady na výstavbu nové MŠ [online]. Citace [cit. 2012-04-14]. Dostupné z www: http://zpravodajstvi.olomouc.cz/clanky/Pro-temer-400-olomouckych-deti-neni-mistove-skolce-radnice-slibuje-dalsi-oddeleni-17960
65
Seznam tabulek Tab. 1: Statistika počtu NNO v ČR v letech 2001 – 2011
18
Tab. 2: Obecné informace
38
Tab. 3: Počet zaměstnanců v MŠ v průběhu 5 let
43
Tab. 4: Počet dětí v MŠ v průběhu 5 let
44
Tab. 5: Vývoj počtu tříd v mateřské škole
45
Tab. 6: Ostatní výnosy
49
Tab. 7: Přehled čerpání rozpočtu za rok 2011 v MŠ
50
Tab. 8: Natalita v Olomouckém kraji
54
66
Seznam obrázků Obr. 1: Rozdělení národního hospodářství
13
Obr. 2: Členění neziskových organizací podle Pestoffa
14
Obr. 3: Znaky dobrého poslání
19
Obr. 4: Základní škola a Mateřská škola Olomouc
38
Obr. 5: Vývoj počtu zaměstnanců
43
Obr. 6: Vývoj počtu dětí za posledních 5 let
44
Obr. 7: Vývoj počtu tříd v mateřské škole
45
Obr. 8: Tržby za vlastní výkony v letech 2007 – 2011
48
Obr. 9: Ostatní výnosy v letech 2007 – 2011
49
Obr. 10: Celkové výnosy v letech 2007 – 2011
51
Obr. 11: Schéma s návrhy na získání dalších finančních prostředků
53
Obr. 12: Graf porodnosti v Olomouckém kraji v průběhu let 2008 - 2011
54
Obr. 13: Určení strategie využitím SWOT analýzy
56
Obr. 14: Porterův model pěti hybných sil
57
67
Seznam použitých zkratek A kol.
A kolektiv
Apod.
A podobně
Atd.
A tak dále
ČR
Česká republika
ČSSÚ
Český statistický úřad
EU
Evropská unie
MBO
Mutual benefit organization
MD
Mateřská dovolená
MŠ
Mateřská škola
MŠMT
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Např.
Například
NNO
Národní nezisková organizace
NO
Nezisková organizace
ONIV
Ostatní neinvestiční výdaje
PBO
Public benefit organization
PO
Příspěvková organizace
SPK
Státní plánovací komise
VŠPJ
Vysoká škola polytechnická
www
World wide web
68
Přílohy Zřizovací listina
69
