VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií. Návrh komplexního pojištění podnikatelského subjektu

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií

Návrh komplexního pojištění podnikatelského subjektu Bakalářská práce

 

Autor: Dana Pykalová Vedoucí práce: Ing. Lenka Lízalová, Ph.D. Místo: Jihlava Rok: 2010

Anotace Tato bakalářská práce se věnuje podnikatelskému pojištění. Zabývá se analýzou rizik, které by mohl podnikatelský subjekt pojištěním eliminovat a zhodnocením návrhu pojistné ochrany z hlediska nabídky pojišťoven, pojistného, pokrytí rizika a výluk z pojištění u 3 vybraných pojišťoven. Na závěr je zde vybrána pojišťovna, která by byla nejvhodnější pro daného podnikatele.

Klíčová slova: podnikatelské pojištění, pojišťovna, riziko, cena, spoluúčast, pojistné

Annotation This bachelor thesis is concerned with business insurance. It is engaged with risk analysis, which could business subject eliminate by insurance and proposal evaluation of insurance protection in light of insurer offers, premium, risk coverage and exclusion from insurance by 3 selected insurance companies. In conclusion there is selected insurance company, which would be the most suitable for various enterpriser.

Keywords: entrepreneurial insurance, instance office, risk, price, participation, premium

 

Na tomto místě bych ráda poděkovala všem, kteří mi umožnili tuto bakalářskou práci napsat. Především bych chtěla poděkovat své vedoucí bakalářské práce Ing. Lence Lízalové, Ph.D., která mi věnovala svůj čas pro konzultace k mé bakalářské práci. Dále bych ráda poděkovala všem, kteří mi poskytli informace, podle kterých jsem mohla zpracovat tuto bakalářskou práci. Zejména bych chtěla poděkovat Lence Záblacké z ČSOB pojišťovny, Petru Šídovi z České pojišťovny a Evě Noskové z Kooperativy za zpracování nabídek pojištění.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 17.5.2010 ...................................................... Podpis

 

Obsah Úvod.................................................................................................................................. 8  1 

Teoretická část .......................................................................................................... 9  1.1 

Pojištění .............................................................................................................. 9 

1.2 

Členění pojištění............................................................................................... 10 

1.3 

Sociální pojištění a zdravotní pojištění ............................................................ 10 

1.3.1 

Sociální pojištění....................................................................................... 11 

1.3.2 

Zdravotní pojištění .................................................................................... 12 

1.4 

1.4.1 

Životní pojištění ........................................................................................ 14 

1.4.2 

Neživotní pojištění .................................................................................... 15 

1.5 

2 

Komerční pojištění ........................................................................................... 13 

Pojištění podnikatelského subjektu .................................................................. 18 

1.5.1 

Majetkové pojištění................................................................................... 19 

1.5.2 

Pojištění odpovědnosti .............................................................................. 27 

1.5.3 

Pojištění motorových vozidel ................................................................... 31 

Praktická část .......................................................................................................... 34  2.1 

Popis pojišťovaného subjektu .......................................................................... 34 

2.2 

Charakteristiky porovnávaných pojišťoven ..................................................... 34 

2.2.1 

Česká pojišťovna ...................................................................................... 34 

2.2.2 

Česko-slovenská obchodní banka – pojišťovna........................................ 35 

2.2.3 

Kooperativa ............................................................................................... 36 

2.3 

Analýzy pojištění ............................................................................................. 37 

2.3.1 

Živelní pojištění majetku .......................................................................... 37 

2.3.2 

Pojištění odcizení ...................................................................................... 43 

6

2.3.3 

Pojištění skel ............................................................................................. 44 

2.3.4 

Živelní přerušení provozu ......................................................................... 45 

2.3.5 

Pojištění odpovědnosti za škodu z výkonu povolání ................................ 47 

2.3.6 

Obecné pojištění odpovědnosti za škodu + za výrobek ............................ 49 

2.3.7 

Pojištění vozidel ........................................................................................ 50 

Závěr ............................................................................................................................... 55  Seznam použitých zdrojů ................................................................................................ 58  Seznam použitých zkratek .............................................................................................. 60  Seznam tabulek ............................................................................................................... 61  Seznam obrázků .............................................................................................................. 62  Seznam příloh ................................................................................................................. 63 

7

Úvod Téma mé práce jsem si vybrala, jelikož jsem svojí semestrální praxi trávila na pobočce ČSOB pojišťovny. Zde jsem se dostala k tématu pojišťovnictví. Na praxi jsem se seznámila s mnoha problémy, které souvisejí s pojištěním. Proto jsem se rozhodla tyto problémy prozkoumat. Zaměřila jsem se na podnikatelské pojištění. Pro každého podnikatele je velice důležité pojistit si své podnikání. Pokud totiž nastane nějaká událost, která omezí nebo znemožní provozování podnikání, musí podnikatel vynaložit veliké výdaje, aby svou činnost mohl obnovit. Ve většině případů, pokud není podnikatel pojištěn, se ani nepodaří obstarat tolik peněžních prostředků, aby svou činnost mohl obnovit. Pokud si podnikatel zvolí vhodné portfolio pojistných produktů tak, aby měl pojištěna všechna rizika, nebude mu hrozit ukončení podnikání z důvodu nedostatku finančních prostředků spojené s nějakou škodou, která mu nastane. V teoretické části práce jsem po prostudování literatury k tomuto tématu předložila všeobecné informace týkající se pojištění obecně a poté samotného podnikatelského pojištění. V druhé části práce, praktické, jsem se nejprve pokoušela nalézt pojistitelná rizika, která by podnikatel mohl pojištěním eliminovat. Za podnikatelský subjekt jsem si vybrala Lesní hotel Peršlák. Tento hotel jsem několikrát navštívila a velice mě zaujal a k hotelu se mi podařilo získat dostatek informací pro pojištění. Zvolila jsem 3 pojišťovny. ČSOB pojišťovnu, jelikož jsem v této pojišťovně měla praxi. ČP jakožto největší pojišťovnu v ČR. A Kooperativu, která poskytuje „Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání“. Všechny tyto pojišťovny byly velice ochotné zpracovat návrh pojištění pro výše zmíněného podnikatele. Poté jsem prostudovala nabídky pojišťoven z hlediska ceny, pokrytí rizik a obsahu pojištění a zhodnotila tyto nabídky po částech, podle typu pojištění. Na závěr jsem podle dílčích zhodnocení vybrala vhodnou pojišťovnu, u které bych podnikateli doporučila se nechat pojistit.

8

1 Teoretická část 1.1

Pojištění

Jak se může každý subjekt finančně vyrovnat s nahodilými událostmi? Má dvě možnosti. Krýt se z vlastních zdrojů nebo může využít pojištění. Pojištění ovšem nemůže ovlivnit vznik nahodilých událostí, které způsobují škody. (Ducháčková, 2005) „Z pohledu finanční kategorie představuje pojištění tvorbu, rozdělování a užití pojistného fondu k úhradě peněžních potřeb ekonomických subjektů, které jsou v jednotlivých případech výskytu náhodné vcelku odhadnutelné.“ (Ducháčková, 2005, str. 19) „Pojišťovnictví jako jedna z klíčových oblastí národního hospodářství má především následující úlohy: -

pojistná ochrana občana či právnické osoby (individuální hledisko); bezporuchový chod ekonomiky státu (globální hledisko); konkurent či partner bankovního sektoru na finančním trhu.“ (Páleník a kol., 2007, str. 177)

Pojišťovnictví má dvě stránky, etickou, která se projevuje solidaritou ostatních pojištěných s postiženým, a výdělečnou, kde se jedná o prosperující podnikatelské odvětví. (Páleník a kol., 2007) „Pojistné riziko: je potenciální možnost vzniku pojistné události, při níž pojišťovna podle sjednané pojistné smlouvy vyplácí pojistné plnění. Přitom předmětem pojištění jsou pouze tzv. čistá rizika prokazatelně náhodného charakteru (např. doba života, úraz, požár, dopravní havárie apod. na rozdíl od uměle vytvářených spekulativních rizik, jako je např. sázková a loterijní činnost). Nahodilost pojistné události může být absolutní (např. požár) nebo relativní (např. úmrtí: určitě nastane, ale náhodný je jeho okamžik).“ (Páleník a kol., 2007, str. 177) „Na pojištění lze pohlížet jako na ochranu proti pojistným rizikům: pojištěný přenese svá rizika, jejichž potenciální škodní důsledky jsou z jeho individuálního hlediska neúnosné, na pojistitele (pojišťovnu), který při dostatečně velkém souboru rizik podobného charakteru (soubor pojistných smluv podobného typu se označuje jako pojistný kmen) je schopen celkově převzatá rizika s využitím inkasovaného pojistného nejen zvládat, ale učinit je předmětem výnosné komerční činnosti. Pojištění tedy

9

v tomto smyslu slouží jako nástroj finanční eliminace negativních důsledků nahodilosti.“ (Páleník a kol., 2007, str. 178)

1.2 Členění pojištění „Z hlediska způsobu financování se pojištění člení na dva systémy: a) pojištění sociální - zahrnuje úhradu tzv. sociálních rizik a to v rozsahu daném rozhodnutím státu, je koncipováno jako pojištění povinné, b) pojištění komerční (soukromé) - zahrnuje krytí rizik ekonomických subjektů (fyzických i právnických osob), obvykle v návaznosti na jejich rozhodnutí a potřeby (kromě některých povinných pojištění).“ (Ducháčková, 2005, str. 23) „Pojištění se dále člení z hlediska právního na: a) pojištění dobrovolné, kdy se sjednává pojistná smlouva mezi pojistníkem a pojistitelem a to v návaznosti na rozhodnutí pojistníka, b) pojištění povinné a. pojištění smluvní, kdy v právním předpise je určena povinnost sjednání pojistné smlouvy pro dané subjekty, b. zákonné, kdy povinnost pro příslušné objekty vyplývá ze zákona a kdy se pojistná smlouva nesjednává (z právního předpisu vyplývá povinnost platit pojistné ve vymezené výši, vymezené instituci a ve vymezených termínech.“ (Ducháčková, 2005, str. 24)

1.3

Sociální pojištění a zdravotní pojištění

„V rámci sociálního pojištění jsou kryta rizika, která mají sociální charakter, a z nich vyplývající potřeby. K potřebám vyplývajícím z realizace sociálních rizik patří: -

potřeby v souvislosti s dlouhodobou pracovní neschopnosti, potřeby v souvislosti s krátkodobou pracovní neschopnosti, potřeby v souvislosti s pracovními úrazy a nemocemi z povolání, potřeby zdravotní péče, potřeby v souvislosti s nezaměstnaností.“ (Ducháčková, 2005, str. 24)

„Sociální rizika jsou v různém rozsahu zahrnována v jednotlivých státech do sociálního pojištění, tedy pojištění považovaného za pojištění povinné (důvodem pro zařazování těchto rizik do povinného pojištění je možnost podceňování těchto rizik ze strany některých jednotlivců). Podoba a organizace začleňování jednotlivých sociálních rizik

10

do sociálního pojištění má v jednotlivých zemích různou podobu. Pro sociální pojištění je typické, že se zde rezervy nevytvářejí zcela v závislosti na riziku, tedy velikost pojistného není stanovena v závislosti na riziku, ale je pro všechny účastníky stanovena stejným způsobem (obvykle určitým procentem z příjmu). Pro sociální pojištění je dále typické financování jednak příspěvky jednotlivých pojištěných (zaměstnanců), ale dále také příspěvky od zaměstnavatelů, případně dotacemi od státu. Velikosti dávek se odvíjejí od velikosti příjmů pojištěných. Nárok na dávky sociálního pojištění ze strany pojištěných je založen na splnění podmínky placení pojistného (případně délce zaměstnání) a velikosti dávek se odvíjejí od velikosti příjmu pojištěných. Sociální pojištění může být financováno a) v rámci státního rozpočtu, b) v rámci fondu (fondů) sociálního pojištění.“ (Ducháčková, 2005, str. 24) „V našich podmínkách je existence sociálních rizik prostřednictvím státu řešena následujícími způsoby: 1. 2.

Pod pojmem sociální pojištění je zahrnuto krytí dlouhodobé pracovní neschopnosti (sociální důchodové pojištění), krátkodobé pracovní neschopnosti (sociální nemocenské pojištění), potřeb v nezaměstnanosti (pojištění nezaměstnanosti). Zdravotní pojištění zaměřené na krytí potřeb zdravotní péče je organizováno a financováno odděleně a to v rámci zdravotních pojišťoven. 3. Potřeby související s pracovními úrazy a nemocemi z povolání jsou kryty v rámci zákonného odpovědnostního pojištění, provozovaného komerčními pojišťovnami.“ (Ducháčková, 2005, str. 24 – 25)

1.3.1 Sociální pojištění „Sociální pojištění je v našich podmínkách financováno prostřednictvím státního rozpočtu. Znamená to, že pojistné hrazené zaměstnanci a zaměstnavateli přichází do státního rozpočtu a dávky sociálního pojištění jsou ze státního rozpočtu hrazeny. V rámci sociálního pojištění jsou zahrnuty dávky, jejichž velikost se odvozuje od příjmu pojištěného. 1. V rámci důchodového pojištění se jedná o důchody, které nahrazují příjem o starobní, o plný invalidní,

11

o částečný invalidní, o vdovský, vdovecký, o sirotčí. 2. V rámci nemocenského pojištění dávky nahrazující příjem krátkodobě, tzn. o nemocenské, o peněžitá pomoc v mateřství, o podpora při ošetřování člena rodiny, o vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství. 3. Dávky v případě nezaměstnanosti.“ (Ducháčková, 2005, str. 25) V roce 2010 jsou odváděna na sociální pojištění následující procenta: -

zaměstnanec: 6,5 % z hrubé mzdy (důchodové pojištění 6,5 %, nemocenské pojištění 0 %, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti 0 %), zaměstnavatel: 25 % z hrubých mezd (důchodové pojištění 21,5 %, nemocenské pojištění 2,3 %, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti 1,2 %), osoba samostatně výdělečně činná: 29,20 % z ročního vyměřovacího základu (důchodové pojištění 28 %, nemocenské pojištění je pro OSVČ dobrovolné a to ve výši 1,4 %, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti 1,2 %). (http://www.finance.cz/dane-a-mzda/informace/odvody-ze-mzdy/zamestnanecsocialni-pojisteni/, http://www.mesec.cz/dane/socialni-pojisteni/pruvodce/>.)

1.3.2 Zdravotní pojištění Ve světě se uplatňují varianty financování zdravotní péče: a) financování z daní, které se vyznačuje tím, že lékaři jsou zaměstnanci státu a zdravotní péče pro je občany bezplatná (Velká Británie, Dánsko, Švédsko, Itálie, Řecko, Španělsko). b) zdravotní pojištění a. smluvní, kde zdravotní služby poskytují soukromá zdravotnická zařízení a dochází zde k prodeji a koupi zdravotnických služeb a soukromého pojištění (uplatňují se v USA, částečně také v Švýcarsku). b. povinné, kde není zdravotní péče státní, ovšem stát zaručuje pro všechny obyvatele zdravotní pojištění. Pro povinné zdravotní pojištění stát vytváří legislativní a ekonomické podmínky. Financování zdravotní péče je oddělené od jejího poskytování. Zdravotnická zařízení, která poskytují zdravotní péči, jsou samostatnými podniky a mají uzavřenou smlouvu

12

s jednou či několika zdravotními pojišťovnami (uplatňuje se například v Rakousku, Německu, Belgii, Holandsku, Francii, a v současné době také u nás). (Ducháčková, 2005) "Zdravotní pojištění je v našich podmínkách organizačně a finančně odděleno od sociálního pojištění (do budoucna lze uvažovat o přiřazení sociálního nemocenského pojištění ke zdravotnímu)“. (Ducháčková, 2005, str. 26) „V České republice existuje povinné veřejné zdravotní pojištění podle zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, které je organizováno Všeobecnou zdravotní pojišťovnou VZP ČR a dalšími zdravotními pojišťovnami.“ (Cipra, 2005, str. 229) „Zdravotní pojišťovny provozují tzv. veřejné zdravotní pojištění, tj. hrazení potřebné zdravotní péče bez nutnosti přímé úhrady v rozsahu stanoveném zákonem (o všeobecném zdravotním pojištění).“ (Ducháčková, 2005, str. 26) V roce 2010 jsou odváděna na zdravotním pojištění následující procenta: -

1.4

zaměstnanec: 4,5 % z hrubé mzdy zaměstnavatel: 9 % z hrubých mezd OSVČ: 13,5 % z vyměřovacího základu. (http://www.finance.cz/dane-amzda/informace/odvody-ze-mzdy/zamestnanci-zdravotni-pojisteni/, http://www.mesec.cz/dane/socialni-pojisteni/pruvodce/)

Komerční pojištění

„Komerční pojištění kryje rizika způsobem odpovídajícím pojistné metodě tvorby a použití pojistného fondu. Tzn. platí zde zásada ekvivalence (velikost příspěvků zúčastněných subjektů se odvíjí od velikosti rizika). Zahrnuje v sobě různé podoby pojistných produktů, typická pro komerční pojištění je smluvní podoba pojištění. Může se uplatnit v povinné podobě, ale obvyklá je podoba dobrovolná. (Ducháčková, 2005, str. 29) „Význam komerčního pojištění: -

stabilizace ekonomické úrovně ekonomických subjektů (jednotlivců i podnikatelských subjektů, zprostředkovaně potom i státu), ovlivňování fungování tržní ekonomiky zásluhou krytí ztrát v případě realizace nahodilých událostí z pojistných plnění,

13

-

uplatnění odpovědnosti ekonomických subjektů za svoji finanční stabilitu i sociální situaci, makroekonomický význam komerčního pojištění v souvislosti s tvorbou a investováním technických rezerv pojišťoven.“ (Ducháčková, 2005, str. 29)

„V rámci komerčního pojištění lze rozlišit podle způsobu tvorby rezerv: -

-

pojištění riziková, v rámci kterých platí podmíněná návratnost finančních prostředků daná vznikem pojistné události. U těchto pojištění není jasné, zda pojistná událost jednoznačně vznikne. Jestliže k pojistné události nedojde během trvání pojištění, pojišťovna neposkytuje žádné pojistné plnění. Počet pojistných událostí během trvání pojištění není omezen. Pojistné se vlastně během pojistného období v pojišťovně při provozování pojištění spotřebovává na pokrytí rizik (výplatu pojistných plnění). pojištění rezervotvorná, v rámci kterých se vytváří rezerva na výplatu sjednaných pojistných plnění v budoucnosti. V těchto pojištěních se pojistné plnění vyplácí (až na určité výjimky) vždy.“ (Ducháčková, 2005, str. 29 - 30)

„Komerční pojištění je možné dále členit na odvětví pojištění, a to podle různých hledisek. Vedle členění na pojištění riziková a rezervotvorná například z hlediska předmětu pojištění na pojištění majetku, pojištění osob a pojištění odpovědnosti. Jednotlivá pojistná odvětví se dále člení na druhy pojištění (jednotlivé druhy pojištění kryjí určité druhy rizik). Základním členěním komerčního pojištění je členění podle druhu krytých rizik na: a) pojištění životní, b) pojištění neživotní.“ (Ducháčková, 2005, str. 30) 1.4.1 Životní pojištění Životní pojištění zahrnuje krytí rizik ohrožující životy lidí, tj. riziko úmrtí a riziko dožití. Výše pojistného plnění u životního pojištění není dána velikostí škody, protože v tomto ohledu (př. úmrtí) nelze škoda vyčíslit. Výše pojistného plnění je dána výší pojistné částky, kterou si pojistník sám určil a sjednal. Pojistník si sám zvolí částku, která dle jeho uvážení, je schopna příslušné riziko pokrýt. V dnešní době se zvyšuje význam životního pojištění jako spořícího nástroje. Životní pojištění tedy neplní jen funkci krytí rizik, ale plní také úspornou funkci. Ze strany státu

14

může být životní pojištění podpořeno ze strany státu a to obvykle daňovým zvýhodněním pro pojistníka, pokud si sjedná životní pojištění. Účastníky pojištění jsou: pojistitel, pojistník, pojištěný, oprávněná osoba. Pojistné může být v pojistné smlouvě sjednáno jako pojistné jednorázové, kdy pojistník zaplatí celou výši částky pojistného najednou, nebo pojistné běžné, kdy pojistník platí pojistné opakovaně a to většinou v pravidelných pojistných obdobích (měsíční, čtvrtletní, pololetní, roční) splátkami ve stejné výši. Pojistné plnění může být vypláceno buď jednorázově, kdy je vyplacena celá částka najednou, nebo důchodem, kdy jsou vyplácené částky rozložené do více období, dle toho jak si pojistník zvolí v pojistné smlouvě. (Ducháčková 2005, Cipra, 2005) Odvětví životních pojištění podle Ducháčkové (2005, str. 31), na základě Zákona o pojišťovnictví doplněné o informace od Cipry (2005): 1. Pojištění pro případ smrti - pojistnou událostí je smrt pojištěného Pojištění pro případ dožití – pojistnou událostí je dožití sjednaného věku, který si pojištěný sjednal. Pojištění pro případ stanoveného věku nebo dřívější smrti – pojistnou událostí je smrt pojištěného nebo dožití věku, který si pojištěný sjednal. Pojištění spojených životů. Životní pojištění s vrácením pojistného. 2. Stavební pojištění nebo pojištění prostředků na výživu dětí. 3. Důchodové pojištění. 4. Pojištění podle bodů 1 a 3 spojené s investičním fondem. 5. Kapitálové činnosti. 6. Pojištění pro případ úrazu nebo nemoci, je-li doplňkem pojištění. 1.4.2 Neživotní pojištění Neživotní pojištění zahrnuje krytí celé řady druhů neživotních rizik. Jsou to rizika různého charakteru, rizika ohrožující zdraví a životy osob (úraz, nemoc, invalidita apod.), rizika vyvolávající přímé věcné škody (živelní rizika, odcizení, vandalství, strojní rizika), rizika finanční ztráty (přerušení provozu, úvěrová rizika, odpovědnostní rizika). (Ducháčková, 2005) Odvětví neživotního pojištění podle Ducháčkové (2005, str. 31 - 32), na základě Zákona o pojišťovnictví doplněné informace zmíněné v ostatních kapitolách:

15

1. Úrazové pojištění o s jednorázovým plněním, o splněním povahy náhrady škody, o s kombinovaným plněním, o cestujících. Pojišťovna vyplácí pojistné plnění, pokud dojde v důsledku úrazu k přechodnému nebo trvalému tělesnému poškození, případně smrti. 2. Pojištění nemoci a) s jednorázovým plněním, b) splněním povahy náhrady škody, c) s kombinovaným plněním, d) cestujících. Toto pojištění se sjednává jako doplněk povinného všeobecného zdravotního pojištění a povinného sociálního nemocenského pojištění a to v případech, kdy dané potřeby nejsou kryty povinným pojištěním. Tohoto pojištění se často využívá pro pokrytí léčebných výloh spojených s ošetřením a léčením v zahraničí. Dále pro pokrytí výloh na nadstandardní vybavení při pobytu v nemocnici, pojištění vážných onemocnění a pojištění stomatologických výkonů, které veřejné zdravotní pojištění nehradí vůbec nebo pouze částečně. 3. Pojištění škod na pozemních dopravních prostředcích jiných než drážních vozidlech a. motorových b. nemotorových. 4. Pojištění škod na drážních vozidlech. 5. Pojištění škod na leteckých dopravních prostředcích. 6. Pojištění škod na plavidlech a. vnitrozemských, b. námořních. 7. Pojištění přepravovaných věcí včetně zavazadel a jiného majetku bez ohledu na použitý dopravní prostředek. 8. Pojištění škod na majetku jiném než uvedeném v bodech 3 až 7, způsobených a. požárem, b. výbuchem, c. vichřicí, d. přírodními živly jinými než vichřicí (př. blesk, povodně, záplavy),

16

e. jadernou energií, f. sesuvem nebo poklesem půdy. 9. Pojištění jiných škod na majetku jiném než uvedeném v bodech 3 až 7 vzniklých krupobitím nebo mrazem anebo jinými příčinami (např. loupeží, krádeží nebo škody způsobené lesní zvěří), nejsou-li tyto příčiny zahrnuty v odvětví č. 8, včetně pojištění škod na hospodářských zvířatech způsobených nákazou nebo jinými příčinami. 10. Pojištění odpovědnosti za škody vyplývající a. z provozu pozemního motorového vozidla, b. z provozu drážního vozidla, c. z činnosti dopravce. 11. Pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající z vlastnictví nebo užití leteckého dopravního prostředku, včetně odpovědnosti dopravce. 12. Pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající z vlastnictví nebo užití vnitrozemského nebo námořního plavidla, včetně odpovědnosti dopravce. 13. Všeobecné pojištění odpovědnosti za škodu jiné než uvedené v odvětvích 10 až 12, odpovědnost za škodu na životním prostředí, odpovědnost způsobenou jaderným zařízením, odpovědnost způsobenou vadou výrobku a další. 14. Pojištění úvěru a) obecná platební neschopnost b) vývozní úvěr c) splátkový úvěr d) hypoteční úvěr e) zemědělský úvěr Toto pojištění pokrývá finanční ztráty v případě nesplacení poskytnutého úvěru. Úvěrové riziko je kryto celou řadou pojistných produktů: -

životním pojištěním a to v případě s úmrtím dlužníka, nemocenským a invalidním pojištěním, které navazuje na pracovní neschopnost dlužníka, - majetkové pojištění zastav, - úvěrovým pojištěním (pojištění obchodních, bankovních, vývozních a zemědělských úvěrů). 15. Pojištění záruky (kauce) a. přímé záruky, b. nepřímé záruky.

17

16. Pojištění různých finančních ztát vyplývajících a. z výkonu povolání, b. z nedostatečného příjmu, c. ze špatných povětrnostních podmínek, d. ze ztráty zisku, e. ze stálých nákladů, f. z nepředvídatelných obchodních výdajů, g. ze ztráty tržní hodnoty, h. ze ztráty pravidelného zdroje příjmu, i. z jiné nepřímé obchodní finanční ztráty, j. z ostatních finančních ztrát. 17. Pojištění právní ochrany. 18. Pojištění pomoci osobám v nouzi během cestování nebo pobytu mimo místa svého trvalého bydliště.

1.5

Pojištění podnikatelského subjektu

Základní rozdělení podle Páleníka a kol. (2005) 1. Majetkové pojištění Pojištění pro případ požáru Pojištění pro případ přerušení provozu Pojištění pro případ odcizení Pojištění peněz Pojištění přepravy zboží Pojištění skel Pojištění budov Pojištění „All risk“ 2. Pojištění motorových vozidel Havarijní pojištění motorových vozidel Pojištění povinně smluvní odpovědnosti z provozu motorových vozidel 3. Pojištění odpovědnosti Obecná odpovědnost Odpovědnost za výrobek Odpovědnost z výkonu povolání Odpovědnost zaměstnance vůči zaměstnavateli Zákonná odpovědnost zaměstnavatele vůči zaměstnanci

18

1.5.1 Majetkové pojištění „Pojištění majetkové patří k základním, tradičním pojistným produktům a jedná se většinou o pojištění týkající se nahodilých událostí.“ (Páleník a kol., 2007) „Pojištění majetku zahrnuje krytí rizika, jejichž realizací dochází ke škodám na majetku. (poškození, zničení, ztráta věcných hodnot, finanční ztráty).“ (Ducháčková, 2005) Živelní pojištění (pojištění pro případ požáru) „Živelní pojištění je klasickým pojistným produktem v rámci pojišťování podnikatelského subjektu. „Živelní pojištění kryje škody na majetku, které byly způsobeny realizací živelního rizika (požár, výbuch, blesk, vichřice povodeň, záplava, pád stromů a stožárů, krupobití, zřícení skal, zemětřesení atd.) Toto živelní riziko je vymezeno v pojistných podmínkách konkrétního druhu pojištění. V rámci živelních pojištění bývá kryto i vodovodní riziko.“ (Ducháčková, 2005, str. 125) „Obvykle se nazývá pojištěním typu FLEXA (z anglického fire, lightening, explosion, aisplane). Ne náhodou je kladen velký důraz právě na požární nebezpečí a většina rizikových posudků se týká výhradně zabezpečení proti požáru.“ (Páleník a kol., 2005, str. 73) „Typické pojištění pro případ požáru kryje škodu na majetku způsobenou: -

-

-

-

požárem, s vyloučením jeho vlastního samovolného vznícení nebo zahřívání, nebo jakéhokoli procesu, při němž se používá teplo. Smyslem vyloučení samovolného vznícení je vyloučit krytí dalších účinků požáru. Škoda způsobená výbuchem, který vznikne následkem požáru, je také vyloučena. bleskem – není nutné, aby byl bleskem způsoben požár. výbuchem – škoda způsobená výbuchem není škoda způsobená požárem. Každá pojistka pojištění pro případ požáru poskytuje omezené krytí výbuchu. Toto krytí je omezeno na výbuch způsobený plynem nebo kotli, které se používají pro domácí účely. zemětřesení a podzemní požár – výluka podzemního požáru se má vztahovat na případ vulkanického ohně, vztahuje se však také na všechny požáry v uhelném dole nebo v ropném vrtu. Na českém trhu se vyskytuje toto riziko pouze v minimálním rozsahu. výtržnosti a občanské nepokoje – že došlo k výtržnostem, se např. definuje: osoby, jež se nacházejí na jednom místě, užijí nebo pohrozí užitím nezákonného násilí za společným účelem, a je-li jejich chování takové, že by bylo příčinou

19

-

toho, že by se dostatečně spolehlivá osoba, která by byla na místě přítomna, bále o svou osobní bezpečnost, přičemž každá z osob, jež užijí nezákonného násilí za společným účelem, je vinna výtržností. Občanské nepokoje stojí svým charakterem mezi výtržnostmi a občanskou válkou a jejich součástí musí být sběh lidí nebo vzbouření. Je to stav, který se téměř rovná povstání. Škoda způsobená „násilným rušením veřejného pořádku“ není kryta základní pojistkou pro případ požáru. dále jsou vyloučena škody způsobené válkou nebo jinými činy zahraničního nepřítele.“ (Páleník a kol., 2005, str. 89 – 91)

„Pojištění pro případ požáru lze doplnit krytím pro případ celé řady dalších nebezpečí, která nejsou požárem. Těmto nebezpečím se říká zvláštní nebezpečí, i když se jedná pouze o další nebo dodatečná nebezpečí. Je to: -

-

-

krytí výbuchu – výbuch může být způsoben kotli, může však vzniknout v důsledku přítomnosti prachu nebo par. Stroje nebo jiná zařízení, kterých se to týká, mohou být kryty pojistkou technických rizik. krytí krupobití – je často požadováno majiteli skleníků nebo v určitých zeměpisných místech. krytí zemětřesení a podzemního požáru – lze poskytnout, i když to druhé požadují navrhovatelé jen zřídka. krytí poklesu půdy a sesuvu půdy – lze také poskytnout s podmínkou velké spoluúčasti. krytí pro případ bouře, vichřice, záplavy a prasknutí nebo přetečení vodních nádrží, zařízení nebo potrubí – (tato skupina rizik se často nazývá „vodovodními škodami“). Bouře a vichřice nejsou odborné termíny, takže použijeme-li obě tato slova, stane se záměr jasnějším. K záplavě může dojít po silné bouři nebo může vzniknout v důsledku úniku vody z jezer, řek nebo přehrad. Pokud jde o toto rozšíření krytí, zavádí se pro obchodní rizika vždy spoluúčast. U soukromých obydlí (třebaže se tímto druhem pojistky pojišťují je zřídka) by bylo možné vynechat spoluúčast v případě zaplacení přirážky k pojistnému. Lze poskytnout krytí úniku vody ze samočinných hasících zařízení (sprinterů). doplnit lze krytí letadel nebo jiných leteckých zařízení nebo předmětů z nich spadlých. náraz silničních nebo kolejových vozidel, koní nebo dobytka. krytí samovolného hoření – lze poskytnou jen ve velmi malém počtu vymezených situací.

20

-

krytí výtržností a občanských nepokojů – lze poskytnout, třebaže definice občanských nepokojů není tak jasná jak by mohla být. Pojistitelé nepovažují některé zeměpisné oblasti a určitá rizika za vhodná. Krytí lze rozšířit tak, aby zahrnovalo škodu způsobenou zlovolnými osobami. Taková škoda se obyčejně nazývá svévolným poškozením.“ (Páleník a kol., 2007, str. 91 – 92)

„Pojmem, se kterým se můžeme dále setkat, je tzv. sdružený živel, který kromě základních živelních rizik doplňuje skupinu o případ poškození nebo zničení věci živelní událostí způsobenou elementárními riziky: záplavou, povodní, vichřicí, krupobitím, sesouváním půdy, pádem stromů, stožárů a jiných předmětů, nejsou-li součástí poškozené pojištěné věci, zemětřesením dosahujícím alespoň 6. Stupně mezinárodní stupnice (MCS), tíhou sněhu nebo námrazy, je-li pojištěnou věcí budova. Do skupiny tzv. sdružený živel patří ještě vodovodní nebezpečí, týkající se poškození majetku v důsledku havárie vodovodního rozvodu (prasklé potrubí).“ (Páleník a kol., 2007, str. 73) Výše pojistného plnění „Obecně platí, že výše pojistného plnění, pokud jde o škodu na jakémkoli majetku, není dána jeho cenou, nýbrž jeho hodnotou v době vzniku škody na místě vzniku škody. Zvýšila-li se tato hodnota během doby platnosti pojistky, má tudíž pojištěný právo na pojistné plnění ve výši zvýšené hodnoty. Přitom by se nemělo přihlížet ke ztrátě budoucích zisků ani k jiné následně škodě. Plnění nezahrnuje žádnou částku za cenu zvláštní obliby.“ (Páleník a kol., 2007, str. 92) Pojištění přerušení provozu (šomážní pojištění) „Pojištění přerušení provozu úzce navazuje na živelní pojištění.“ (Ducháčková, 2005, str. 126) „V minulosti byl tento druh krytí znám jako krytí „ztráty zisků“ nebo „následné škody“, protože jeho účelem je odškodnit pojištěného za ztrátu zisků při jeho podnikání a za zvláštní náklady vynaložené na to, aby mohl pokračovat v provozu. Tyto ztráty doprovázejí škodu způsobenou požárem nebo jinou pojištěnou škodu. Ve skutečnosti kryje základní pojištění (jako je pojištění pro případ požáru a pojištění technických rizik) základní ztrátu nebo škodu, avšak pojištěný stále ještě není plně odškodněn, jelikož má další výdaje, které nejsou těmito pojistkami kryty. Z toho vyplývá potřeba pojištění pro případ přerušení provozu.“ (Páleník a kol., 2005, str. 98) „Pojištění nenahrazuje ztrátu obratu jako takovou, nýbrž se snaží, v souvislosti s principem odškodnění, uvést pojištěného po vzniku škody do stejné finanční situace,

21

v jaké by se nacházel, kdyby nedošlo k pojistné události. Smyslem je (za předpokladu, že pojištění bylo sjednáno s dostatečně velkou pojistnou částkou) zaplatit ty výdaje, které pokračují bez ohledu na pokles obratu (př. platy zaměstnanců), plus čistý zisk, který se vtahuje k příslušnému období.“ (Páleník a kol., 2005, str. 99) „Pojištění pro případ přerušení provozu pojištění se vyznačuje tím, že si pojištěný zvolí takzvanou „dobu vyplácení pojistného plnění“. Je to doba, která je podle odhadu pojištěného dostatečně dlouhá, aby se pojištěný vzpamatoval i z toho nejvážnějšího požáru (nebo jiné pojištěné škody) a obnovil plnou kapacitu a obrat svého podniku. Často to bývá dvanáct měsíců, i když tato doba může být delší.“ (Páleník a kol., 2005, str. 99) Výše pojistného plnění „U pojištění pro případ přerušení provozu je těžké stanovit pojistné plnění, třebaže je ve znění pojistky uveden předpis, jak se bude škoda likvidovat. Na stanovení výše obchodního zisku, kterého by firma dosáhla, kdyby nešlo k požáru nebo k jinému pojištěnému nebezpečí, se obyčejně podílejí účetní pojištěného.“ (Páleník a kol., 2005, str. 100) U pojistek tohoto druhu můžeme pojistné plnění popsat jako pokus uvést pojištěného do finanční situace, ve které by býval byl, kdyby škoda nevznikla. (Páleník a kol., 2007) Pojištění pro případ odcizení „Předmětem pojištění proti odcizení je majetek podnikatelského subjektu pro případ odcizení nebo poškození a zničení majetku jednáním pachatele, které směřovalo ke krádeži vloupáním nebo loupežnému přepadení.“ (Ducháčková, 2005, str. 130) „Krytí provozních areálu je obvykle omezeno důležitým slovním spojením „násilné vniknutí“. Při formulaci ustanovení pojistné smlouvy se zpravidla používá toto znění: - odcizení zahrnující vniknutí nebo uniknutí z provozovny násilným způsobem. - odcizení následující po násilném vniknutí. V obou případech je smyslem vyloučit vniknutí pomocí klíče (ať již jakkoli zíkaného), lstí nebo ukrytím v provozovně, když je otevřena pro provoz, ledaže by došlo k násilnému vniknutí. Toto pojištění lze doplnit o krytí loupežného přepadení, jež se u některých pojistitelů stává standardní součástí krytí a krytí obvykle zahrnuje škodu na budovách, která vznikne při odcizení nebo pokusu o odcizení.“ (Páleník a kol., 2007, str. 102)

22

„Stává se stále běžnějším, že pojištění pro případ odcizení se sjednává se spoluúčastí. Navrhovatel si často uvědomuje, že na rozdíl od pojištění pro případ požáru si potenciální zloděj vybírá, pokud jde o to, co odcizí, zatímco v samotné podstatě požáru tkví, že si nevybírá. Proto se často stává, že navrhovatel chce pojistit mnohem méně než plnou hodnotu. Toto krytí, je-li poskytnuto, se nazývá krytí „základní škody“, protože navrhovatel chce skutečně pojistit jen základní část každé škody.“ (Páleník a kol., 2007, str. 102) „Z tohoto pojištění bývá obyčejně vyloučeno: -

tajné dorozumění: k tomu dochází, kdy je do odcizení zapojen pojištěný nebo jeho rodinný příslušník či zaměstnanec, škoda vzniklá mimo území státu, specifičtější pojištění (například předměty pojištěné „proti všem nebezpečím“), hotové peníze a bankovky (protože ty by měly být kryt pojistkou pojištění peněz), hospodářská zvířata, pokud nejsou zahrnuta zvlášť.“ (Páleník a kol., 2007, str. 102)

Pojištění peněz „Pojištění peněz je důležitý druh, vezmeme-li v úvahu velký počet loupežných přepadení. Je to další příklad pojištění proti všem nebezpečím, jímž jsou kryta rizika: -

-

peníze přenášené pojištěným nebo jeho zaměstnanci nebo zasílané poštou, peníze uložené v nožním trezoru banky, peníze v provozovně pojištěného, různé limity když je otevřeno a zavřeno, peníze doma u pojištěného nebo u jeho zaměstnanců (obvykle omezeno na malé částky), peníze, které jsou uložené v uzamčeném trezoru mimo úřední hodiny. Výše tohoto krytí závisí na typu trezoru a na ochraně provozovny

Definice peněz je široká. Zahrnuje, hotové peníze, šeky, známky, a kolky.“ (Páleník a kol., 2007, str. 103) „Mezi hlavní výluky tohoto pojištění patří: -

manko v důsledku chyby nebo omylu, škoda způsobená tím, že klíč nebo kombinační kód k trezoru byl ponechán v provozovně,

23

-

konfiskace, znárodnění nebo vládní nařízení.“ (Páleník a kol., 2007, str. 103)

Pojištění přepravy zboží V poslední době stoupla čestnost uzavírání toho typu pojištění a to z důvodu toho, že se zboží stále častěji přepravuje nebo posílá z jednoho místa na druhé a tím stouplo riziko ztráty zboží. „Poskytují se dva různé druhy krytí: majetkové nebo odpovědnostní.“ (Páleník a kol., 2007, str. 104) „Pojištěný si může vyzvedávat nebo dobíla zboží, které je jeho majetkem, nebo může provozovat dálkovou dopravu (přepravovat zboží pro jiné osoby). Krytí se může týkat zboží zasílaného silniční a železniční dopravou nebo poštou. Poskytuje se krytí „All risk“ (proti všem nebezpečím) s některými zvláštními výlukami. Krytí se obvykle týká ztráty nebo škody na zboží, která je způsobena požárem, odcizením, nehodou nebo vykradením při nakládání na motorová vozidla, během přepravy nebo vykládání z motorových vozidel a v době, kdy jsou vozidla během přepravy přechodně umístěna v garáži kdekoli v zemi, kde tato činnost probíhá. Územní omezení se liší podle obvyklých druhů přepravy.“ (Páleník a kol., 2007, str. 104) „Výluky jsou zde podobné jako výluky, s nimiž se setkáváme u pojištění „All risk“. Navíc jsou zde tyto výluky: -

zpoždění, ztráta trhu, následná škoda jakéhokoli druhu, zkažení a změna, která má přirozené příčiny, odcizení nebo vykradení, kterému napomáhají, k němuž zavdají příčinu nebo strpí zaměstnanci pojištěného a zboží, které s sebou vezou obchodní cestující.

Existuje mnoho výluk, které se týkají „určeného zboží“ (to je zboží, které má velkou hodnotu v poměru ke svému objemu, což jsou například šperky, hodinky, nebo drahokamy), jakož i hotovost, modelů, forem a šablon.“ (Páleník a kol., 2007, str. 104) Pojištění skel „Skleněné výlohy lze pojistit pro případ rozbití. Krytí může zahrnovat ostatní skla, jako jsou police, a obsah výkladní skříně. Obvykle se je zahrnuta škoda na okenních rámech a pojištění skel může krýt také nápisy na výlohách. Zahrnuty jsou náklady na zatlučení

24

rozbité výlohy prkny. Některá pojištění skel jsou formulována tak, že pojištění kryje všechna zasazená skla, v jiných jsou uvedena jednotlivá skla, která jsou kryta. Tarifování krytí tohoto krytí závisí na druhu a rozměrech skla, jakož i na místě a povolání pojištěného. (Páleník a kol., 2007, str. 105) Pojištění budov „Budovy“ definují pojistitelé ve většině pojistek takto: Soukromé obydlí (ať již cihlové, kamenné nebo betonové se střechou břidlicovou, taškovou, kovovou, asfaltovou nebo betonovou), jeho přístavky a příslušenství a zařízení majitele, zdi, ploty, vrata, ohrady, plavecké bazény, terasy, příjezdové cesty a chodníky.“ (Páleník a kol., 2007, str. 109) Zpravidla se poskytuje následující krytí: -

požár, výbuch, blesk, zemětřesení,

-

náraz jakéhokoli letadla, leteckého zařízení, silničního vozidla, vlaku nebo zvířete,

-

bouře, vichřice a záplava. Zde je vyloučena škoda způsobená mrazem, poklesem půdy nebo zničení či poškození vrat, ohrad a plotů. Též se používá spoluúčast.

-

padající stromy nebo části stromů (sjednává se spoluúčast),

-

pokles nebo vodorovný posun místa, na němž se budova nachází, nebo sesuv půdy, s vyloučením: o sedání nových staveb nebo usazování nově upraveného pozemku či pobřežní eroze, o škody na pevných podlahových deskách nebo škody vzniklé následkem pohybu pevných podlahových desek, pokud nejsou současně poškozeny základy pod vnějšími zdmi budovy, o škody na plaveckých bazénech, vnitřních dvorech, terasách, chodnících, příjezdových cestách, vratech, plotech, ohradách nebo zahradních zdech, pokud není současně poškozeno soukromé obydlí nebo jeho přístavky nebo garáže, o použití vadných materiálů nebo škody vyplývající z vady řemeslné práce v průběhu stavby základů.

25

Vypracování výluk k této části zabralo pojistitelům mnoho času, neboť zahrnutá rizika jsou vysoká a cílem pojistitelů je poskytovat velmi dobře džinové krytí. S tímto aspektem krytí je též spojena spoluúčast, která bývá často značně vysoká. -

odcizení nebo pokus o odcizení (součásti budovy), ledaže by byla provozovna ponechána nezařízená po dobu delší než 30 dnů. Někteří pojistitelé používají v případě tohoto krytí zvláštní omezení, pokud jde o místnosti, které nejsou plně pod uzavřením,

-

unikání vody nebo oleje nebo prasknutí a vytékaní vody z jakéhokoli pevného domácího vodovodního nebo topného zařízení nebo pračky. U většiny pojistek se na toto krytí vztahuje spoluúčast,

-

nahodilá škoda na vodním, olejovém, plynovém, odpadním a drenážním potrubí, podzemních telefonních, televizních a elektrických kabelech, které slouží budově,

-

skleněná a hygienická zařízení – tím je kryta nahodilá škoda na sklech zasazených ve stěnách, dveřích a střechách a na dvojitém zasklení. Zahrnuta je také škoda na perných umyvadlech, záchodových mísách a rezervoárech, vanách, ochranných deskách za umyvadlem, sprchových mísách a zástěnách, bidetech a jiných hygienických zařízení,

-

zahrnuty jsou přiměřené, zákonem předepsané poplatky a honoráře architektů a stavitelů, které bylo nutno zaplatit za obnovu budovy po vzniku škody. Toto krytí nezahrnuje náklady na vypracování požadavku pojištěného na náhradu škody. Zahrnuty jsou též náklady na demolici nebo podepření majetku a na odklízení trosek,

-

automatické obnovení pojistné částky po vzniku škody. U většiny pojištění se za obnovení rozsahu krytí stanoví přirážka k pojenému, která umožňuje, že je v případě vzniku další škody opět k dispozici plná pojistná částka.

Pojištění „All risk“- pojištění proti všem nebezpečím „Pojištění typu „All risk“ zahrnuje krytí požáru a odcizení, je však mnohem širší, takže zahrnuje jakékoli neštěstí, které není výslovně vyloučeno.

26

Hlavní výlukami tohoto pojištění jsou: -

radioaktivní zamoření, válka, výtržnosti, občanské nepokoje, zemětřesení, sopečný výbuch mimo uzemní omezení, zadržení celními úředníky, opotřebení, postupné zkažení, moli nebo hmyz, elektrická nebo mechanická porucha.“ (Páleník a kol., 2007, str. 108)

„Ovšem seznam výluk u obchodního krytí pojištění typu „All risk“ bývá rozsáhlejší.“ (Páleník a kol., 2007, str. 108) „Použití těchto pojištění v obchodních a průmyslových organizacích je poměrně novou záležitostí, která se stále se vyvíjí.“ (Páleník a kol., 2007, str. 108) 1.5.2 Pojištění odpovědnosti Obecná odpovědnost „Tento druh pojištění slouží v případech, kdy někdo z veřejnosti nárokuje vůči pojištěnému škodu, ke které došlo v důsledku jeho nedbalosti či nedbalosti jeho zaměstnanců. Zde se krytí opět vztahuje na poškození i na výdaje spojené se zraněním nebo poškozením majetku.“ Může dojít k mnoha příčinám, kdy poškozený uvede za příčinu svého zranění majitele firmy nebo jeho zaměstnance. „Firma může vlastnit kanceláře, továrny, obchody, budovy a další nemovitosti. Může mít zavěšené poutače, vystavené zboží před prodejnou, padací dveře a vůbec může nastat množství situací, kdy může dojít ke zranění a kdy poškozený uvede jako příčinu majitele firmy nebo jeho zaměstnance.“ (Páleník a kol., 2007, str. 127) „Pojistné krytí má krýt právní odpovědnost pojištěného za škodu, smrt, nebo zranění veřejnosti (nikoli zaměstnanců). Obvyklé výluky jsou: -

-

smluvní odpovědnost - jedná o případy, kdy pojištěný s někým uzavře smlouvu, ve které přijme podmínky, jež jsou zatížené většími závazky nebo povinnostmi, než by pojištěný běžně přijal. Výluka jasně stanoví, že není krytá odpovědnost, která existuje pouze na základě takovéto smlouvy. výluka na náklady na nápravu důsledků chybné práce – výluka je zde proto, že účelem tohoto pojištění není krýt následky takových věcí jako např. chybná

27

-

práce. Nejedná se o pojištění, které by zaručovalo skutečnou profesionalitu pojištěného. užívání letadel, motorových vozidel a plavidel – pojištění odpovědnosti je v těchto případech vhodnější sjednat zvlášť. úmysl nebo opominutí – pojištění nekryje úmyslné činy, pokud lze důsledky s dostatečným předstihem předvídat. profesní nedbalost. v některých pojistkách je rovněž vyloučena odpovědnost za výrobek.“ (Páleník a kol., 2007, str. 128)

Odpovědnost za výrobek Na výrobce nebo obchodníka může být podána žaloba za zranění nebo škodu, kterou způsobila závada na jeho zboží (výrobku). „Všichni prodejci se vystavují odpovědnosti vůči svým zákazníkům nebo dalším osobám za zranění, nemoc nebo poškození, ke kterým dojde v důsledku dodání jejich zboží. Pro takové případy slouží pojištění odpovědnosti za výrobek. Lidé některých profesí (lékaři, dentisté, účetní, úřední odhadci nebo pojišťovací makléři) mají specifickou povinnosti danou zákonem starat se o své klienty. Pokud je požadováno pojistné plnění za škody způsobené profesní nedbalostí, musí se lidé takovýchto profesí hájit u soudu. Tehdy opět odpovídající pojistka může krýt výdaje na soudní výlohy a jakoukoli náhradu škody. Pojištění odpovědnosti za výrobek lze sjednat zvlášť, bývá však často zahrnuto do pojištění obecné odpovědnosti.“ (Páleník a kol., 2007, str. 128 - 129) „Výluky zde bývají stejné jako u obecné odpovědnosti avšak navíc zde jsou výluky: -

-

stažení výrobků – tato výluka pouze zřetelně objasňuje účel základního krytí, které má za úkol poskytnout pojistné plnění v případě materiální škody nebo zranění způsobených výrobky, a nikoli pro výdaje spojené se stažením vadných výrobků. výrobky tvořící součást kosmických lodí nebo letadel – znění této výluky se u jednotlivých pojistitelů liší. Někteří vylučují veškeré výrobky tvořící součást letadel, jiní výluku omezují na ty výrobky, které mají spojitost s bezpečností nebo navigací.“ (Páleník a kol., 2007, str. 130)

28

Odpovědnost z výkonu povolání „Tento druh pojištění má chránit příslušné osoby při výkonu svého povolání před nároky, které by mohli vzniknout při zranění nebo škodou způsobenou jejich činností. Tento druh pojištění představuje značně specializovanou oblast na trhu a jen relativně málo pojistitelů jej volně nabízí. Podstatným faktorem je pravděpodobnost vzniku pojistné události.“ (Páleník a kol., 2007, str. 130) Odpovědnost zaměstnance vůči zaměstnavateli „Většina poskytovaného krytí se vztahuje k pojistnému plnění v oblasti finančních ztrát, které může utrpět zaměstnavatel v důsledku chyby nebo nepoctivosti svého zaměstnance. Pojistka se může vztahovat na jednotlivce nebo na určitý počet vyjmenovaných osob (tzv. kolektivní a rámcová pojistka). Pojem kolektivní pojistka má jiný význam, když se hovoří o pojistkách, které jsou společné pro více různých pojistitelů, typické např. pro majetková rizika.“ (Páleník a kol., 2007, str. 131) „Z pojištění je poskytováno pojistné plnění tehdy, když buď peníze, nebo zásoby zpronevěří jeden nebo více zaměstnanců. U kolektivních smluv může být pro jednotlivce a skupiny jednotlivců stanoven limit plnění. U rámcových smluv jediná částka „rámuje“ všechny zaměstnance.“ (Páleník a kol., 2007, str. 131) V legislativě České republiky je zakotven maximální limit, který může zaměstnavatel požadovat jako právní rámec plnění od zaměstnavatele ve výši 4,5 násobek měsíčního příjmu.“ (Páleník a kol., 2007, str. 131) Zákonná odpovědnost zaměstnavatele vůči zaměstnanci Celým názvem, který definuje vyhláška č. 125/1992 Sb., je to „Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání“. V České republice se jedná o tzv. zákonné pojištění. Toto pojištění v ČR spravují 2 pojišťovny: a) Českou pojišťovnou – ti zaměstnavatelé, kteří s ní měli sjednáno toto pojištění k 31. 12. 1992. Takto pojištěny jsou i zaměstnavatelé, na které přejdou povinnosti a práva z pracovně právního vztahu při vzniku právního nástupce těchto zaměstnavatelů. Jedná se přibližně o 30% objemu přijatého pojistného.

29

b) Kooperativou – ostatní zaměstnavatelé. Jedná se přibližně o 70% přijatého pojistného. „Riziko pracovního úrazu a nemoci z povolání je velice významné riziko, proto s ohledem na tuto skutečnost stát reaguje na potřebu řešit krytí škod v důsledku pracovních úrazů a nemocí z povolání vymezením způsobu krytí rizik a vymezením povinnosti krytí těchto rizik.“ (Ducháčková, 2005, str. 135) „Zaměstnavatel je povinen předcházet vzniku škod, nesmí trpět porušování povinností s ohledem na bezpečnost práce. Pokud zaměstnavatel nebo zaměstnanec porušili předpisy, způsobili škodu úmyslně nebo pod vlivem návykové látky, má pojišťovna vůči zaměstnavateli právo na náhradu škody.“ (Ducháčková, 2005, str. 136) „Z pojištění odpovědnosti zaměstnavatele bývá poskytováno pojistné plnění s ohledem na právní odpovědnost za škody a výdaje navrhovatele spojené se zraněním nebo nemocí zaměstnance, které vznikly v průběhu jeho zaměstnání nebo s jeho zaměstnáním související. Účelem tohoto pojištění je uhradit veškeré náklady, které zaměstnavateli vzniknou v důsledku úspěšného nárokování škody vůči jeho osobě v případě zranění nebo smrti jeho zaměstnance. Poškození zaměstnancova majetku nebo oděvu není v tomto druhu pojištění zahrnuto (ačkoli zaměstnavatel i zde může nést odpovědnost – takové položky jsou kryty v rámci pojištění obecné odpovědnosti).“ (Páleník a kol., 2007, str. 131 – 132) „Výplaty z pojištění odpovědnosti za škody při pracovních úrazech a nemocech z povolání jsou představovány náhradami především v případě poškození zdraví zaměstnance pojištěného zaměstnavatele, případně náhradami za věcné škody. V případě poškození zdraví představují tyto náhrady vlastně určitou nadstavbu nad sociálním pojištěním.“ (Ducháčková, 2005, str. 136) „Povinnost platit pojistné vzniká zaměstnavateli, který zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance. Pojistné se vypočítává ze základu stanoveného pro určení vyměřovacího základu na sociální zabezpečení. Sazby pojistného jsou stanoveny v právním předpise a jsou diferencované podle odvětví činnosti zaměstnavatele. Na základě vyhlášky se sazby pohybují v rozmezí 2,8 až 50,4 promile a výši pojistného si vypočítává každý zaměstnavatel sám.“ (Ducháčková, 2005, str. 135)

30

Tabulka 1: Příklady výše sazeb v různých odvětvích

Sazba (promile)

Příklad činnosti podle OKEČ

2,8

kadeřnictví, kosmetika, reklamní činnost, pojišťovnictví

4,2

textilní a oděvní výroba, pohostinství, daňové a podnikatelské poradenství

7

zemědělství

8,4

výroba nápojů, výroba strojů, přístrojů a nábytku, pozemní doprava

10,5

práce s výbušninami, výškové práce, práce s jedovatými látkami

50,4

dobývání černého uhlí, rudy

5,6

ostatní nevyjmenované ekonomické činnosti

Zdroj: http://www.podnikatel.cz/finance/pojisteni-podnikatelu/jak-na-zakonne-pojisteni-odpovednosti/

Nejméně rizikovou skupinou bývá duchovenstvo a manažeři. Naopak k těm rizikovějším patří třeba odvětví stavebnictví. 1.5.3 Pojištění motorových vozidel Havarijní pojištění motorových vozidel „Havarijní pojištění kryje škody na motorových vozidlech, ať je řidič neovlivnil nebo zcela či částečně ovlivnit nemohl. Základem pojistného krytí v rámci havarijního pojištění je krytí rizika havárie. Vedle rizika havárie začleňují pojišťovny krytí dalších rizik, především živelních, rizika odcizení, mohou být kryta i rizika vandalství, rizika strojní, dále se v rámci havarijního pojištění uplatňuje také pojištění asistenčních služeb (naturální služby v souvislosti s havárií nebo poruchou na automobilu.“ (Ducháčková, 2005, str. 124) „Začlenění rizik do konkrétní podoby havarijního pojištění může být založeno: a) na principu pojištění All Risk, b) na základě tzv. stavebnicového principu – kdy jsou jednotlivá rizika pojistníkem vybírána ke krytí do konkrétního pojištění podle jeho potřeb a uvážení.“ (Ducháčková, 2005, str. 124) „Pojistitel platí odstranění vozidla z místa nehody a navrácení vozidla pojištěnému po provedení oprav. V případě, že je vozidlo odcizeno a není navráceno, zaplatí pojistitel jeho tržní hodnotu (případně hodnotu stanovenou pojištěným, pokud je nižší). Tržní nebo pojistnou hodnotu zaplatí pojistitel i tehdy, pokud škoda na vozidle je tak

31

velká, že oprava by byla nerentabilní. V takovém případě se vrak vozidla stává jeho majetkem, resp. praxe je taková, že zůstane majetkem klienta a pojišťovna odpočítá od plnění hodnotu tzv. „zbytků“. Pokud je v platnosti dohoda o koupi vozidla na splátky, zaplatí pojistitel nejdříve nedoplatek půjčky finanční instituci a pak dorovná náhradu škody pojištěnému. V případě, že je zcela poškozené původní vozidlo v okamžiku nehody mladší než 1 rok, nabízejí někteří pojistitelé jako náhradu auto nové. Jiní toto krytí nabízejí za doplňkové pojistné.“ (Páleník a kol., 2007, str. 121) Při stanovení velikosti pojistného u havarijního pojištění se bere v úvaru různá kritéria. Patří k nim například pořizovací cena vozidla, typ vozidla, jeho obsah, garážování vozidla, stáří vozidla, uplatnění zabezpečovacího zařízení proti krádeži na vozidle, a jednak kritéria na straně řidiče vozidla jak například věk řidiče, pohlaví, počet osob využívajících dané vozidlo, délka vlastnictví řidičského průkazu, ale uplatňují se i obecnější kritéria jako územní platnost pojištění. (Ducháčková, 2005) „Dále je typické v rámci havarijního pojištění uplatnění nástrojů následné diferenciace pojistného, tedy bonusů (některé pojišťovny uplatňují v konstrukci havarijního pojištění i malusy), s ohledem na vysoký podíl subjektivního rizika krytého v rámci havarijního pojištění.“ (Ducháčková, 2005, str. 125) V rámci havarijního pojištění vozidel firmám, pojištění více než jedno vozidla, se jedná o pojištění tzv. flotily. Obvykle se nepřiznává automatické rozšíření o pojištění úrazu a individuálních následků. Cena pojištění je však nižší než u soukromých vozidel a to díky množstevní slevě. (Páleník a kol., 2007) Pojištění odpovědnosti z provozu vozidel (tzv. povinné ručení) V České republice je protizákonné řídit motorové vozidlo, pokud nemá řidič sjednáno povinně smluvní pojištění odpovědnosti za škodu z provozu vozidel. Toto pojištění upravuje Zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla č. 168/1999 Sb. „Na základě právní úpravy pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla je vlastník vozidla povinen uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti, a to u některého z pojistitelů, který obdržel licenci k provozování tohoto pojištění. Přitom pojištění odpovědnosti se vztahuje na všechny osoby, které odpovídají za škodu způsobenou provozem vozidla uvedeného ve smlouvě.“ (Ducháčková, 2005, str. 134) „Pojištěný má na základě tohoto pojištění nárok, aby pojistitel za něho hradil škody vzniklé v souvislosti s provozem vozidla, a to:

32

-

škody na zdraví nebo usmrcením, škody vzniklé poškozením, zničením nebo ztrátou věci, škody mající povahu ušlého zisku, účelně vynaložené náklady spojené s právním zastoupením.

Přitom pojistitel nehradí: -

škody, které utrpěl řidič vozidla, majetkové škody, za které pojištěný odpovídá svým příbuzným, škody na vozidle, na které se vztahuje pojištění.“ (Ducháčková, 2005, str. 134)

Faktory pro přijetí rizika „Při tarifování v zahraničí ovlivňují výši pojistného některé faktory: -

věk a zkušenosti navrhovatele a dalších řidičů, kteří vozidlo zpravidla řídí, s řízením motorového vozidla, typ vozidla, místo, ve kterém je vozidlo garážováno nebo drženo, užívání vozidla, požadované krytí.

V České republice je u pojištění odpovědnosti z provozu vozidla stále zachován systém výše pojistného v závislosti na velikosti objemu motoru.“ (Páleník a kol., 2007, str. 118) Bonusový systém V rámci „povinného ručení“ se objevuje tzv. bonusový systém – slevy za bezeškodní průběh. Tento systém spočívá v procentních slevách, jak vzrůstá počet let, z pojistného za bezeškodní průběh pojištění. „Výše poskytované slevy za bezeškodní průběh bývá u jednotlivých pojistitelů různá. Bývá stanovována jako procentuální část pojistného a vzrůstá každoročně po dosažení 3 nebo 5 let. Obvykle začíná na 5% a dosahuje výše až 50%.“ (Ducháčková, 2005, str. 117) Zelené karty „Kromě dokladu o pojištění je dnes již většinou automaticky vystavována tzv. “zelená karta“, což je doklad o mezinárodním rozsahu a platnosti pojištění. V případě překročení hranic totiž pojistitel kryje škody způsobené dle místní legislativy, tj. mnohdy i větších limitů odškodnění. Bez tohoto dokladu nemůže vozidlo opustit zemi, kde je registrováno.“ (Páleník a kol., 2007, str. 113)

33

2 Praktická část 2.1 Popis pojišťovaného subjektu Pro svoji bakalářskou práci jsem si jako pojišťovaný subjekt vybrala Lesní hotel Peršlák. Lesní hotel Peršlák leží v jižních Čechách v těšné blízkosti státní hranice s Rakouskem, cca 6 km od hraničního přechodu Praha - Jindřichův Hradec – Vídeň. Lesní hotel Peršlák nabízí pro ubytování 21 pokojů – dvoulůžkové pokoje, třílůžkové pokoje a apartmány, o celkové kapacitě 62 lůžek. Všechny pokoje jsou vybavené stylovým nábytkem, sociálním zařízením, (sprcha nebo vana / WC), televizorem, satelitem, minibarem, telefonem. Součástí hotelu je restaurace. Restaurace je určena širší veřejnosti a nabízí stravování a občerstvení po celý den. V letním období je otevřená terasa. Dále se zde nabízí využití hotelového rybníku s písečnou pláží a lodičkou. V zimním období je zde možnost bruslení a dalších zimních aktivit. Součástí hotelových služeb je i sauna s osvěžovacím bazénem, kulečník, apod. V hotelu je možné pořádat firemní či společenské akce, oslavy, školení a prezentací, outdoorových aktivit, svateb, promocí nebo narozenin. (http://www.perslak.com)

2.2 Charakteristiky porovnávaných pojišťoven 2.2.1 Česká pojišťovna Tradice České pojišťovny se odvíjí nepřetržitě od roku 1827, kdy byla v Praze založena První česká vzájemná pojišťovna. Ta zpočátku provozovala pouze požární pojištění nemovitostí. V druhé polovině 19. století již byla První česká vzájemná pojišťovna tak silná instituce, že jí neotřásly ani náhrady škod po řadě velkých požárů koncem století včetně vůbec největší pojistné události v 19. století, jíž byl požár rozestavěného Národního divadla. Počátkem 20. století začala První česká vzájemná pojišťovna nabízet svým klientům také životní pojištění, pojištění proti vloupání a pojištění zákonné odpovědnosti a úrazu. Po roce 1948 vznikla jediná Československá pojišťovna, která si monopolní postavení

34

držela až do roku 1991, kdy byl zákonem o pojišťovnictví otevřen trh a umožněn vstup dalších pojišťoven. Do konce roku 1999 vzniklo na českém trhu 42 pojišťoven. I v dnešním vysoce konkurenčním prostředí si Česká pojišťovna stále drží své výsadní postavení. Její podíl na celkovém předepsaném pojistném v ČR v roce 2009 byl 27,2%. Česká pojišťovna má v současné době speciální produkty pro tyto typy podnikatelů – Zemědělci, Města, obce, Bytové domy, Stavební firmy, Dopravci a zasílatelé, Lékaři a zdravotnická zařízení, Účetní, auditoři a daňoví poradci a Cestovní kanceláře. Jelikož podnikatel, pro kterého bych chtěla navrhnout pojištění, podniká v pohostinské činnosti, není pro něho v rámci České pojišťovny žádný speciální produkt. Pojištěný si tedy sám vybere typy pojištění, které chce pojistit. (http://www.ceskapojistovna.cz/historie-avyvoj.html, http://www.finance.cz/pojisteni/statistika/predepsane-pojistne/2009/) 2.2.2

Česko-slovenská obchodní banka – pojišťovna

ČSOB Pojišťovna, a.s. byla založena v roce 1994 pod názvem Chmelařská vzájemná pojišťovna. Na trh vstoupila v roce 1996 a v tomtéž roce získala povolení k podnikání ve všech demonopolizovaných oblastech pojistného trhu. Vstup Chmelařské pojišťovny na trh zemědělských pojištění přinesl výrazné zvýšení zájmu veřejnosti i komerčních pojišťoven o tuto oblast. Od počátku roku 2000 měla pojišťovna oprávnění pojišťovat i odpovědnost za škodu z provozu vozidla (povinné ručení). V roce 1998 vstoupil do společnosti strategický partner KBC Insurance N. V. a v roce 2001 se stal jejím 100% vlastníkem. V souvislosti s tím změnila Chmelařská pojišťovna název na ČSOB Pojišťovna. V současnosti je ČSOB Pojišťovna, která vznikla prodejem podniku, univerzální pojišťovnou nabízející celou řadu životních i neživotních pojištění pro fyzické i právnické osoby. Objemem předepsaného pojistného se řadí na 4. místo mezi všemi pojišťovacími subjekty českého trhu. Její členství v silné finanční skupině ČSOB zajišťuje klientům komplexnost a kvalitu poskytovaných služeb srovnatelnou se zeměmi EU. Její podíl na celkovém předepsaném pojistném v ČR v roce 2009 byl 6,9%. ČSOB pojišťovna nabízí pojištění podnikatelů v rámci pojištění podnikatelských rizik, které umožňuje vhodnou kombinací jednotlivých druhů pojištění zajistit komplexní pojistnou ochranu jakýchkoli podnikatelských aktivit, od drobných živnostníků až po velké průmyslové korporace. Pojištění nabízí tyto druhy pojištění:

35

-

živel,

-

odcizení,

-

pojištění přepravovaného nákladu,

-

motorová vozidla,

-

pojištění technických rizik,

-

pojištění skla,

-

pojištění přerušení provozu,

-

pojištění odpovědnosti,

-

pojištění leasingových splátek. (http://www.csobpoj.cz/spolecnost/, http://www.finance.cz/pojisteni/statistika/predepsane-pojistne/2009/)

2.2.3 Kooperativa Kooperativa je druhou největší pojišťovnou na tuzemském trhu. Byla založena v roce 1991 jako první komerční pojišťovna na území bývalého Československa. Její podíl na celkovém předepsaném pojistném v ČR byl v roce 2009 22,2 %. Je univerzální pojišťovnou, která nabízí plný sortiment služeb a všechny standardní druhy pojištění jak pro občany, tak pro klienty z řad firem od drobných podnikatelů až po velké průmyslové firmy. Kooperativa nabízí 2 produkty pro pojištění podnikatelů. Pojištění malých a středních podnikatelů TREND a Pojištění podnikatelů a živnostníků START PLUS. Oba produkty obsahují prakticky veškeré druhy pojištění majetku a odpovědnosti za škodu. Ovšem produkt START PLUS může být poskytnut pouze podnikateli s hodnotou firemního majetku do 25 milionů Kč. (http://www.koop.cz/o-nas/zakladni-informace/, http://www.finance.cz/pojisteni/statistika/predepsane-pojistne/2009/)

36

2.3 Analýzy pojištění 2.3.1 Živelní pojištění majetku V rámci živelního pojištění navrhuji podnikateli pojistit všechny budovy, nacházející se v areálu, a také movité věci, zásoby a hotovostní peníze, které se v budovách nacházejí. Všechny tyto předměty pojištění bych navrhovala pojistit proti všem nebezpečím, které pojišťovna nabízí, vyjma pojištění rizika povodeň a záplava, jelikož v místě, kde se budovy nacházejí, se nevyskytuje nebezpečí záplavy ani povodně. Jedná se o budovy: Peršlák: -

budova je postavena z požáru odolných materiálů,

-

má 1 podzemní a 3 nadzemní podlaží, o 1.p.p.: chodba, schodiště, sklad, šatna, WC personálu, mraznice, šatna mužů, WC ženy, WC muži, chodba, přípravna zeleniny, sklady, schodiště, vodárna, WC bazénu, sauna, sprcha, chodba, šatna muži, šatna ženy, bazén, strojovna, občerstvení, bar, schodiště, rehabilitace, o 1.n.p.: chodba, schodiště, kuchyň, WC ženy, WC muži, jídelna, recepce, předsíň , schodiště, chodba, přednáškový sál, hala, zádveří, o 2.n.p.: 7 pokojů s příslušenstvím (koupelna s WC a předsíňka), 1 pokoj s ordinací s příslušenstvím, chodba, schodiště, o 3.n.p.: 2x mezonetové apartmá s příslušenstvím s lodžií, 2x pokoj s příslušenstvím a lodžií,

-

stavba je zděná o tloušťce 700 mm do 450 mm, základové pásy izolované proti zemní vlhkosti, střecha sklonitá, střešní krytina šindelová,

-

klempířské konstrukce z měděného plechu, strop nad podzemím železobetonový, trámový, ostatní stropy trámové dřevěné, trámková konstrukce,

-

okna dřevěná zdvojená, dveře rámové a hladké, fasádní omítky hladké s nátěrem,

37

-

vnitřní omítky vápenné štukové s obklady hygienických zařízení a kuchyně, podlahy převážně s kobercovými potahy, ostatní podlahy parkety, dlažby, vytápění přímotopy,

-

stavebně technický stav je velmi dobrý. Pouze v podzemí se částečně projevuje vlhnutí zdiva, okna a dveře v nekvalitním provedení,

-

zastavěná plocha: o o o o

1.p.p. – 347,74 m2 1.n.p. – 391,08 m2 2.n.p. – 365,03 m2 3.n.p. – 307,72 m2

-

stáří objektu 66 let, životnost ještě 54 let,

-

hodnota budovy: 7 388 390 Kč.

Budova „Věra“ -

budova je postavena z požáru odolných materiálů,

-

má 1 podzemní a 2 nadzemní podlaží, o 1.p.p.: sklady o 1.n.p.: 2x zádveří, 2x předsíň, příslušenství (sprchový kout, WC), pokoj, terasa, 2x schodiště o 2.n.p.: 2x podesta, 2x předsíň, příslušenství (sprchový kout, WC), pokoj, balkon

-

objekt je užíván pro účely ubytování,

-

okna dřevěná zdvojená, dveře rámové a hladké, fasádní omítky hladké s nátěrem,

-

stavba je panelová s provedeným zateplením, základové pasy izolované proti zemní vlhkosti, střecha sedlová s mírným spádem, střešní krytina z pozinkovaného plechu, stropy betonové,

-

zastavěná plocha: o 1.p.p.: 53,40 m2

38

o 1.n.p.: 101, 01 m2 o 2.n.p.: 91,20 m2 -

stáří objektu je 66 let, předpoklad další životnosti 40 let,

-

hodnota budovy: 1 358 150 Kč.

Budova „Oldřich“ -

budova je postavena z požáru odolných materiálů,

-

má 1 podzemní a 1 nadzemní podlaží, o 1.p.p.: sklady o 1.n.p: 2x zádveří, 2x předsíň, sprchový kout, 2x WC, kancelář, pokoj, 2x terasa, 2x schodiště

-

objekt slouží pro vlastní potřebu zaměstnanců

-

stavba je panelová s provedeným zateplením, základové pasy izolované proti zemní vlhkosti, střecha sedlová s mírným spádem, střešní krytina z pozinkovaného plechu, stropy betonové,

-

okna dřevěná zdvojená, dveře hladké plné a prosklené, podlahy převážně z kobercových potahů a dlažeb, v podzemí podlaha z cementového potěru,

-

zastavěná plocha: o 1.p.p.: 53,40 m2 o 1.n.p.: 114,58 m2

-

stáří objektu je 50 let, předpoklad další životnosti objektu je 40 let,

-

hodnota budovy: 841 580 Kč.

Objekt ubytovací a stravovací -

budova je postavena z požáru odolných materiálů,

-

budova, provedená formou samostatného izolovaného domu,

-

budova má pouze přízemí o pokoj (užívaný jako kancelář), sklad, úklidová komora, WC, srpcha

39

-

objekt s nebytovými prostory s provozními účely,

-

zdivo objektu je cihelné o tloušťce 30 cm, stropy hurdiskové,

-

plochá střecha, krytina plechová,

-

není proveden hromosvod,

-

okna plastová, dvojsklo, dveře plné do ocelových zárubní,

-

zastavěná plocha: o přízemí: 179,11 m2

-

stáří objektu je 50 let, životnost ještě 40 let,

-

hodnota budovy: 1 170 700 Kč.

Kolna -

dřevěný objekt bez základů, budova tedy není odolná proti požáru,

-

zastavěná plocha 37,17 m2

-

stáří objektu 7 let, životnost ještě 23 let.

-

hodnota budovy: 96 710 Kč.

Movité věci -

hodnota movitých věcí: 3 490 000 Kč.

Zásoby -

hodnota zásob: 200 000 Kč.

Ceniny -

hodnota cenin: 100 000 Kč (peníze v pokladně)

Dále pojišťovny požadovaly k pojištění majetku tyto informace: -

Zda se skladují v budovách nebezpečné látky? - NE Jsou budovy zabezpečené požární signalizací? – ANO, signalizace je vedená do místa se stálou službou Nejbližší požární stanice. - 25 km, Jindřichův Hradec

40

-

Živelní škody za posledních 5 let. - Nebyli Byla ztráta v minulých letech? – NE Byl v posledních letech vypsání konkurz na podnik? - NE Typ činnosti podnikání. - POHOSTINSKÁ ČINNOST Územní rozsah podnikatelské činnosti. - ČR

Tabulka 2: Živelní pojištění majetku Pojištěná věc

Budova „Peršlák“

Základní

Horní hranice pojištěného plnění 7 388 390 Kč

Doplňková

3 000 000 Kč

1 000 Kč

2 100 Kč

3 511 Kč

1 965 Kč

400 000 Kč

1 000 Kč

520 Kč

504 Kč

1 158 Kč

1 358 150 Kč

3 000 Kč

1 389 Kč

1 548 Kč

733 Kč

Doplňková

700 000 Kč

1 000 Kč

490 Kč

665 Kč

409 Kč

Vodovodní škoda

300 000 Kč

1 000 Kč

390 Kč

252 Kč

243 Kč

Základní

841 580 Kč

3 000 Kč

1 200 Kč

959 Kč

454 Kč

Doplňková

400 000 Kč

1 000 Kč

280 Kč

468 Kč

236 Kč

Vodovodní škoda

100 000 Kč

1 000 Kč

130 Kč

84 Kč

141 Kč

1 170 700 Kč

3 000 Kč

1 290 Kč

1 404 Kč

632 Kč

Doplňková

550 000 Kč

1 000 Kč

385 Kč

643 Kč

328 Kč

Vodovodní škoda

100 000 Kč

1 000 Kč

130 Kč

126 Kč

190 Kč

Základní

96 710 Kč

1 000 Kč

80 Kč

135 Kč

162 Kč

Doplňková

96 710 Kč

1 000 Kč

68 Kč

70 Kč

34 Kč

3 490 000 Kč

1 000 Kč

6 744 Kč

4 641 Kč

4 607 Kč

Vodovodní škoda

500 000 Kč

1 000 Kč

475 Kč

420 Kč

1 466 Kč

Základní

200 000 Kč

1 000 Kč

728 Kč

266 Kč

308 Kč

Doplňková

200 000 Kč

1 000 Kč

142 Kč

146 Kč

56 Kč

Vodovodní škoda

200 000 Kč

1 000 Kč

190 Kč

84 Kč

140 Kč

Základní

100 000 Kč

1 000 Kč

988 Kč

140 Kč

154 Kč

22 292 Kč

23 084 Kč

18 071 Kč

Rozsah pojištění

Vodovodní škoda Základní

Budova „Věra“

Budova „Oldřich“ Budova ubytovací a skladovací Kolna Movité věci

Zásoby Ceniny

Základní

Základní

Pojišťovny Spoluúčast ČP

ČSOBp

KOOP

5 000 Kč

4 573 Kč

7 018 Kč

4 655 Kč

Celkem Zdroj: Zpracováno z podkladů poskytnutých pojišťovnami.

U základního živelního pojištění nabízejí shodně všechny 3 pojišťovny pojištění těchto rizik: -

požár,

-

výbuch,

41

-

úder blesku,

-

náraz nebo zřícení letadla.

Kooperativa navíc zahrnuje do základního pojištění riziko pádu stromů, stožárů nebo jiných předmětů. ČSOB pojišťovna a Kooperativa nabízejí tato doplňková pojistná krytí: -

vichřice, krupobití,

-

sesuv půdy, zřícení skal nebo zemin,

-

sesuv nebo zřícení sněhových lavin,

-

pád stromů, stožárů nebo jiných předmětů (vyjma Kooperativy, která má toto riziko zahrnuto v základním pojistném krytí),

-

zemětřesení,

-

tíha sněhu nebo námrazy.

Dále nabízejí ještě pojistná krytí: -

voda vytékající z vodovodního potrubí,

-

povodeň a záplava (toto pojištění pro daného podnikatele nepožaduji)

které se v rámci doplňkových živelních pojištění sjednávají zvlášť. Česká pojišťovna rozděluje doplňková živelní pojištění do 4 skupin: 1. vichřice a krupobití. 2. povodeň a záplava. 3. ostatní pojistná nebezpečí (sesuv půdy, zřícení skal nebo zemin, sesuv nebo zřícení sněhových lavin, pád stromů, stožárů nebo jiných předmětů, tíha sněhu nebo námrazy). 4. voda vytékající z vodovodního zařízení, přetlak nebo zamrzání. Česká pojišťovna má také jiný systém u výše pojistných částek při doplňkovém živelním připojištění. Limit pojistného plnění je zde určen pro všechny budovy

42

dohromady (sečtením požadovaných jednotlivých částek na pojistné plnění u všech budov). Pojišťovna při pojistné události nerozlišuje, o jakou šlo budovu. Př.:

Pokud dojde u budovy Peršlák k pojistné události na hodnotu 4 000 000 Kč, tak i přesto že limit pojistného plnění byl určen na 3 000 000 Kč, bude tato částka v této výši vyplacena, jelikož limit u České pojišťovny byl určen na 4 600 000 Kč pro všechny budovy dohromady. Pokud však během roku dojde k jiné pojistné události na budovách např. ve výši 1 000 000 Kč, bude vyplaceno už pouze 600 000 Kč.

Stejný systém jaký je u budov platí také u movitých věcí. Tabulka 3: Systém doplňkových pojištění ČP Pojištěná věc

Nemovité věci

Movité věci

Maximální limit pojistného plnění

Pojistné

vichřice a krupobití

2 300 000 Kč

2 120 Kč

ostatní pojistná nebezpečí

2 300 000 Kč

1 100 Kč

vodovodní škoda

900 000 Kč

1 170 Kč

vichřice a krupobití

700 000 Kč

1 457 Kč

ostatní pojistná nebezpečí

700 000 Kč

306 Kč

vodovodní škoda

200 000 Kč

665 Kč

Rozsah pojištění

Zdroj: Zpracováno z podkladů poskytnutých pojišťovnami.

Shrnutí Všechny 3 pojišťovny nabízejí skoro totožné krytí rizik u základního živelního pojištění i doplňkového živelního pojištění. Také ve výlukách, které jsou uvedeny v pojistných podmínkách, se pojišťovny nijak výrazně neliší. Proto v této části pojištění rozhoduje hlavně cena. Nejnižší cenu živelního pojištění nabízí Kooperativa, proto bych ji zde zvolila jako nejvýhodnější. (Pojistné podmínky pojišťovny Kooperativa, 2009, Pojistné podmínky ČSOB pojišťovny, 2006, Pojistné podmínky České pojišťovny 2006) 2.3.2 Pojištění odcizení Pro případ odcizení doporučuji majiteli hotelu pojistit movité věci, zásoby a samozřejmě hotovost (ceniny) v pokladně hotelu. Výše hodnoty byla u movitých věcí stanovená na 300 000,-, u zásob na 200 000,- a u cenin na 100 000,-. Všechny tyto předměty pojištění se nachází v budově Peršlák. Budova je zabezpečena alarmy. U pojištění odcizení je vždy velmi důležité, jak jsou objekty zabezpečeny. Čím vyšší je zabezpečení, tím je cena pojištění nižší.

43

Tabulka 4: Pojištění odcizení Pojištěná věc

Horní hranice pojištěného plnění

Movité věci

300 000 Kč

Zásoby Ceniny

Pojišťovny Spoluúčast

ČP

3 000 Kč

ČSOBp

KOOP

6 660 Kč

2 280 Kč

1 000 Kč

1 950 Kč

200 000 Kč

1 000 Kč

2 550 Kč

2 520 Kč

1 968 Kč

100 000 Kč

1 000 Kč

1 500 Kč

1 920 Kč

3 000 Kč

Celkem 6 000 Kč Zdroj: Zpracováno z podkladů poskytnutých pojišťovnami.

11 100 Kč

7 248 Kč

Všechny 3 analyzované pojišťovny nabízejí v základním pojištění pro případ odcizení shodná rizika pojištění: ‐

odcizení předmětu pojištění krádeží vloupáním,

‐

odcizení předmětu pojištění loupežným přepadením.

ČSOB pojišťovna nabízí v základním pojištění ještě riziko poškození nebo zničení předmětu pojištění v příčinné souvislosti s odcizením předmětu pojištění. Shrnutí Po prostudování obsahu pojištěných rizik, cen pojištění a výluk z pojištění bych podnikateli doporučila uzavřít pojištění odcizení u České pojišťovny. Pojištění zahrnuje dostatek pojištěných rizik a pojišťovna nabízí nejnižší cenu pojištění a také výše spoluúčasti u movitých věcí je nižší než u ČSOB pojišťovny a Kooperativy. (Pojistné podmínky pojišťovny Kooperativa, 2009, Pojistné podmínky ČSOB pojišťovny, 2006, Pojistné podmínky České pojišťovny 2006) 2.3.3 Pojištění skel Jelikož se jedná o rekreační objekt, tak vždy může dojít k tomu, že některý z hostů či zaměstnanců rozbije nějakou skleněnou plochu, jejíž částka na opravu není zanedbatelná. Z tohoto důvodu doporučuji toto pojištění uzavřít.

44

Tabulka 5: Pojištění skel Horní hranice pojistného plnění

Spoluúčast

Soubor skel

30 000 Kč

5 000 Kč

Skleněné stěny

30 000 Kč

1 000 Kč

1 050 Kč

Skleněné pulty

20 000 Kč

1 000 Kč

2 000 Kč

Rozsah pojištění

Celkem Zdroj: Zpracováno z podkladů poskytnutých pojišťovnami.

Pojišťovny ČP

ČSOBp

1 520 Kč

1 520 Kč

KOOP 1 950 Kč

3 050 Kč

1950 Kč

Pojištění se vztahuje u České pojišťovny i Kooperativy na všechny skla, která jsou součástí souboru v době pojistné události. Na skla, která součástí soboru nejsou, se pojištění nevztahuje. ČSOB pojišťovna nabídla mnohem užší obsah pojištění skel. ČSOB pojišťovna přesně určila, na která skla se pojištění vztahuje a na která ne. Kooperativa neplní pojistné plnění jen tehdy, je-li sklo rozbité, ale i tehdy, pokud je sklo poškozené tak, že je ohrožena bezpečnost osob a je nezbytná jeho výměna. Všechny 3 pojišťovny shodně uvádějí, že pojištění se vztahuje na škodu vzniklou při dopravě skla a při jeho zasklívání nebo přípravě k němu. Shrnutí U pojištění skel bych podnikateli doporučila uzavřít pojištění u České pojišťovny, jelikož nabízí nejnižší cenu pojištění a zároveň obsahuje dostatek pojistných krytí. (Pojistné podmínky pojišťovny Kooperativa, 2009, Pojistné podmínky ČSOB pojišťovny, 2006, Pojistné podmínky České pojišťovny 2006) 2.3.4 Živelní přerušení provozu Toto pojištění je u pojištění podnikatelů velice důležité. Kdykoli může nastat událost (např. požár), díky které nemůže podnikatel provozovat svoji činnost a přijde o zisky, kterých by mohl dosáhnout, kdyby událost nenastala. A dále také dál plynou náklady, které musí hradit (např. mzdy zaměstnancům).

45

Tabulka 6: Živelní přerušení provozu Rozsah pojištění

Horní hranice pojistného plnění

Základní

1 000 000 Kč

Doplňkové živelní pojištění

Pojišťovny

Doba ručení (počet měsíců)

Spoluúčast (počet dní)

ČP

ČSOBp

KOOP

12

2

---

2 375 Kč

---

6

3

---

---

3 770 Kč

12

2

---

427 Kč

---

6

3

---

---

2 730 Kč

2

---

220 Kč

---

---

3 022 Kč

6 500 Kč

1 000 000 Kč

Vodovodní 1 000 000 Kč 12 škoda Celkem Zdroj: Zpracováno z podkladů poskytnutých pojišťovnami.

Česká pojišťovna nemohla poskytnou nabídku pro toto pojištění, jelikož se jedná o složité pojištění, ke kterému potřebují pojišťovací zprostředkovatelé souhlas vedení pojišťovny, o který nemohli zažádat z důvodu toho, že se nejedná o závaznou nabídku. Z tohoto důvodu budu srovnávat toto pojištění pouze podle pojistných podmínek a výluk. U všech 3 pojišťoven se pojištění vztahuje na: ‐

ušlý zisk,

‐

stálé náklady.

Pojištění živelního přerušení provozu se týká stejných typu rizik jako u živelního pojištění majetku uvedených v kapitole 2.3.1. Kooperativa nenabízí živelní přerušení provozu v rámci rizika vodovodní škoda. Česká pojišťovna a Kooperativa má dobu ručení v délce 6 měsíců, naproti tomu ČSOB pojišťovna má dobru ručení 2x delší, tedy 12 měsíců. Ve výlukách z pojištění jsem nenašla žádné výrazné odlišnosti. Shrnutí Tento typ pojištění je velice složité zhodnotit z důvodu neposkytnutí ceny pojištění u České pojišťovny. Po prostudování všech podkladů k tomuto pojištění bych nakonec doporučila uzavřít pojištění u ČSOB pojišťovny a to z důvodu širokého obsahu rizik v pojištění a delší doby ručení oproti České pojišťovně a Kooperativě. (Pojistné

46

podmínky pojišťovny Kooperativa, 2009, Pojistné podmínky ČSOB pojišťovny, 2006, Pojistné podmínky České pojišťovny 2006) 2.3.5 Pojištění odpovědnosti za škodu z výkonu povolání Každý podnikatel si musí sám určit jak důležité je si toto pojištění sjednat. Zde záleží hlavně na rizikovosti profese, na které také záleží výše pojistného. Čím je profese rizikovější tím je cena pojištění vyšší. Toto pojištění je však vždy výhodné si zřídit, jelikož nikdy nikdo neví, jestli někomu při výkonu svého povolání nezpůsobí škodu a v jaké výši bude muset tuto škodu hradit. Podnikatel pro chod hotelu zaměstnává 17 zaměstnanců: 4 kuchaře, 6 servírek/číšníků, 6 uklízeček a 1 provozního. Jejich hrubé mzdy činí: ‐ kuchař: 17 900/měsíčně ‐ servírka/číšník: 16 700,-/měsíčně ‐ uklízečka: 13 200,-/měsíčně ‐ provozní: 19 300,-/měsíčně Pro kuchaře, servírky/číšníky a uklizečky navrhuji pouze základní odpovědnost. Pro provozního navrhuji rozšířenou odpovědnost na řízení dopravního prostředku. Tabulka 7: Pojištění odpovědnosti za škodu z výkonu povolání Rozsah pojištění

Územní platnost pojištění

Počet pojištěných osob

Limit pojistného plnění

Pojišťovny Spoluúčast

Odpovědnost 100 000 Kč - bez řízení ČR 10 dopravního 80 000 Kč prostředku Odpovědnost 100 000 Kč - bez řízení ČR 6 dopravního 60 000 Kč prostředku Odpovědnost 100 000 Kč - včetně řízení ČR 1 dopravního 90 000 Kč prostředku Celkem Zdroj: Zpracováno z podkladů poskytnutých pojišťovnami.

30%

ČP 5 500 Kč

25% 30%

KOOP 5 000 Kč

4 000 Kč 3 090 Kč

25% 30%

ČSOBp

3 000 Kč 1 800 Kč

2 270 Kč

25%

1 160 Kč 1 200 Kč

10 860 Kč

7 000 Kč

9 160 Kč

Toto pojištění se sjednává z důvodu krytí ztráty, kterou zaměstnanec způsobil zaměstnavateli při výkonu svého povolání. Při volbě limitu se zohledňuje fakt, že zaměstnavatel podle zákoníku práce smí požadovat po zaměstnanci jako náhradu škody

47

vyplývající z obecné odpovědnosti částku odpovídající až 4,5 násobku průměrné měsíční mzdy. Všechny 3 pojišťovny obsahují stejný rozsah pojištění a to na škodu způsobenou při plnění pracovních úkonů nebo v příčné souvislosti s ním: ‐

na zdraví, usmrcením,

‐

na věci jejím poškozením nebo zničením,

‐

ve formě finanční ztráty.

U České pojišťovny si můžeme zvolit limit 50 000 Kč, 100 000 Kč, 150 000 Kč nebo vyšší individuálně stanovený limit. Do pojištění se může zahrnout i odpovědnost za škody způsobené v souvislosti s řízením dopravního prostředku zaměstnavatele. Pojištění pokrývá i škody vzniklé mimo území České republiky (plnění je nicméně vždy vyplaceno v českých korunách). ČSOB pojišťovna nabízí limity 60 000 Kč, 80 000 Kč, 120 000 Kč, 200 000 Kč a 300 000 Kč. Pojištění se dá také dále rozšířit na škodu způsobenou při řízení dopravního prostředku zaměstnavatele. Pojištění má platnost na území ČR. Za příplatek se dá tato platnost rozšířit na území EU a dále na celý svět vyjma USA a Kanady. Kooperativa nabízí pojistné limity 50 000 Kč, 100 000Kč, 150 000 Kč nebo vyšší. Pro škodu způsobenou řízením dopravního prostředku zaměstnavatele se i zde musí pojištění rozšířit. Pojištění má platnost na území ČR. Za příplatek se dá rozšířit na území EU. Důležitou výlukou u tohoto pojištění je, že se pojištění nevztahuje na škodu, kterou pojištěný způsobil osobě, která je s ním v příbuzenském vztahu. Dále převzetím odpovědnosti nad rámec stanovený právními předpisy a škodou způsobeno pod vlivem alkoholu nebo návykových látek. ČSOB pojišťovna má dále výluku vztahující se na škody způsobené v souvislosti s vlastnictvím nebo používáním zbraní. Pojištění se u Kooperativy nevztahuje na škodu způsobeno při činnosti konané na základě dohody o provedení práce. Tento typ pojištění má spoustu dalších výluk, které je při uzavírání pojištění důležité dobře prostudovat, aby pojištěný vědět přesně, proti jakým rizikům je pojištěn a proti kterým ne.

48

Shrnutí Podnikateli bych doporučila uzavřít pojištění u ČSOB pojišťovny, jelikož nabízí nejnižší pojistné a nejnižší spoluúčast. Pojišťovna má sice nižší limity než Česká pojišťovna a Kooperativa, ovšem na výši limitu nezáleží, jelikož zaměstnavatel může po zaměstnanci dle zákona žádat maximálně 4,5 násobek jeho měsíční hrubé mzdy a každá pojišťovna stanovuje limit vždy vyšší než je 4,5 násobek měsíční hrubé mzdy pojištěného. (Pojistné podmínky pojišťovny Kooperativa, 2009, Pojistné podmínky ČSOB pojišťovny, 2006, Pojistné podmínky České pojišťovny 2006, http://www.ceskapojistovna.cz/vykon-povolani.html, http://www.csobpoj.cz/produkty/pojisteni-majetku-a-odpovednosti/pojisteniodpovednosti.htm, http://www.koop.cz/pojisteni/pojisteni-odpovednosti-zamestnanceza-skodu-zpusobenou-zamestnavateli/) 2.3.6 Obecné pojištění odpovědnosti za škodu + za výrobek Pro pojištění obecné odpovědnosti za škodu + za výrobek požadovali všechny pojišťovny průměrný počet porcí jídel, které denně hotel uvaří. -

počet porcí jídel denně:

leden – duben, říjen – prosinec: 75 květen – září: 300

Jelikož se jedná o rekreační objekt, počty jídel se mění dle ročních období. V létě se samozřejmě uvaří více jídel než v zimě. Pojišťovny však pro výpočet pojistného berou v úvahu vždy nejvyšší možný počet uvařených jídel. Jelikož se jedná o hotel ležící na hranicích s Rakouskem a hotel navštěvuje spousta cizinců, je důležitá uzemní platnost pojištění, kterou doporučuji rozšířit na rozsah EU. Obecné pojištění odpovědnosti za škodu + výrobek je důležité sjednat z důvodu, že může nastat situace, kdy se třetí osobě způsobí zdravotní problémy např. neprávně upraveným jídlem. Tabulka 8: Pojištění odpovědnost za škodu Limit pojistného plnění

Územní platnost pojištění

Spoluúčast

500 000 Kč

ČR + EU

2 500 Kč

500 000 Kč

ČR + EU

3 000 Kč

Pojišťovny ČP

ČSOBp

KOOP 11 590 Kč

13 485 Kč

Zdroj: Zpracováno z podkladů poskytnutých pojišťovnami.

49

10 301 Kč

Pojištění se vztahuje na škodu, kterou pojištěný způsobil třetí osobě -

na zdraví, usmrcením,

-

poškozením věci.

Pojištění se stejně jako odpovědnost za škodu z výkonu povolání nevztahuje na osoby, které jsou v příbuzenském vztahu k pojištěnému. Při uzavírání tohoto pojištění je, stejně jako u předchozího typu pojištění, důležité si při uzavírání pojištění podrobně prostudovat výluky z pojištění. Shrnutí Výluky a obsah pojištění je u všech 3 pojišťoven srovnatelný. Proto bych toto pojištění doporučila podnikateli uzavřít u ČSOB pojišťovny, jelikož nabízí nejnižší cenu pojištění. (Pojistné podmínky pojišťovny Kooperativa, 2009, Pojistné podmínky ČSOB pojišťovny, 2006, Pojistné podmínky České pojišťovny 2006) 2.3.7

Pojištění vozidel

Pro účely podnikání u Hotelu Peršlák se využívá automobil značky VW Transporter. Tabulka 9: Základní informace k automobilu Základní informace Druh vozidla

nákladní automobil skříňový

Rok výroby

2003

Tovární značka

VW

Objem válců [ccm]

2370

Celková hmotnost [kg]

1655 -1

Max.výkon [kW]/ot [min ]

57.0/3 700

Zdvihový objem [cm3]

2 370

Počet sedadel

3

Zabezpečení vozidla

žádné

Datum uvedení do provozu

1.3.2003

Barva

červená

Hodnota vozidla

289 000 Kč

Zdroj: Vlastní.

50

Tabulka 10: Ostatní informace k automobilu Ostatní informace Původ vozidla

autorizovaný dovoz

Užití vozidla

podnikatelské účely

Počet řidičů

4 a více

Pohon všech kol

ne

Kožené čalounění

ne

Xenonové světlomety

ne

Navigační systém

ne

Klimatizace

ano

Airbag/y

airbag řidiče

Zdroj: Vlastní. Tabulka 11: Pojištění vozidel Rozsah pojištění

Spoluúčast

Havárie + odcizení

5%, min. 5 000 Kč

Havárie + odcizení + vandalismus

5%, min. 5 000 Kč

Havárie + živel + odcizení+ neoprávněné užití vozidla

5%, min. 5 000 Kč

Roční limit plnění

ČP

Pojišťovny ČSOBp

KOOP

10 924 Kč 25 568 Kč 20 492 Kč 10 000 Kč 12 000 Kč

Pojištění skel Povinné ručení

Celkem Zdroj: Zpracováno z podkladů poskytnutých pojišťovnami.

1 145 Kč

750 Kč

700 Kč 12 371 Kč

8 943 Kč

10 675 Kč

33 563 Kč

21 012 Kč

36 993 Kč

Česká pojišťovna nabízí havarijní pojištění ve 3 variantách. Varianta All risk, obsahující riziko živelní události, riziko havárie, odcizení a neoprávněného užití vozidla, varianta Havárie a živel, obsahující riziko živelní události a havárie, a varianta Odcizení a živel, obsahující riziko živelní události, riziko odcizení a neoprávněného užití vozidla. Pro zvoleného podnikatele byla navržena varianta All risk. V této variantě je automaticky zdarma zahnuto pojištění úrazu dopravovaných osob. Dále je také v tomto pojištění zdarma zahrnuto pojištění asistenčních služeb, obsahující zdarma dopravení vozidla do značkového servisu v případě havárie či poruchy. Havarijní pojištění u ČSOB pojišťovna se vztahuje na riziko havárie a odcizení motorového vozidla. V tomto pojištění je také automaticky zdarma zahrnuto pojištění

51

asistenčních služeb zahrnující v případě poruchy nebo havárie odtažení vozidla do nejbližšího autorizovaného servisu zdarma. Kooperativa nabízí stejně jako Česká pojišťovna 3 varianty havarijního pojištění. Varianta All risk, zahrnující riziko havárie, vandalismu a odcizení, varianta částečné havárie, obsahující riziko havárie a vandalismu, a variantu odcizení, která zahrnuje pouze riziko odcizení. Všechny tyto varianty zahrnují zdarma riziko živelní události. Dále také obsahují, stejně jako předešlé 2 pojišťovny, zdarma pojištění asistenčních služeb, které zaručí dopravení vozidla v případě poruchy či havárie do servisu či jiného místa, podle přání pojištěného, do vzdálenosti 50 km od místa události. Česká pojišťovna má v rámci povinného ručení nastavené tyto limity plnění: ‐

škoda na zdraví: 100 mil.,

‐

věcná škoda + ušlý zisk: 100 mil.

Česká pojišťovna nabízí k povinnému ručení zdarma úrazové pojištění řidiče a pojištění asistenčních služeb, zahrnující dopravení vozidla v případě poruchy či havárie do nejbližšího autorizovaného servisu maximálně však do vzdálenosti 50 km od místa události. ČSOB pojišťovna má v rámci povinného ručení nastavené tyto limity plnění: ‐

škoda na zdraví: 60 mil.,

‐

věcná škoda + ušlý zisk: 60 mil.

Součástí povinného ručení u ČSOB pojišťovny je zdarma úrazové pojištění řidiče, pojištění zavazadel a věcí osobní spotřeby. Zdarma jsou také pojištěny asistenční služby zahrnující, stejně jako u havarijního pojištění, dopravení vozidla v případě poruchy či havárie do nejbližšího autorizovaného servisu. Kooperativa má v rámci povinného ručení nastavené tyto limity plnění: ‐

škoda na zdraví: 54 mil.,

‐

věcná škoda + ušlý zisk: 35 mil.

Do povinného ručení Kooperativa zdarma zahrnuje živelní pojištění vozidla a pojištění asistenčních služeb, obsahující dopravu vozidla v případě poruchy či havárie do nejbližšího opravárenského zařízení, nejdále však 50 km od místa události.

52

Důležitými výlukami všech 3 pojišťoven, kdy pojišťovna nehradí škody, jsou škody: ‐

spočívající v chybné konstrukci, vadě materiálu nebo výrobní řadě,

‐

vzniklé trvalým vlivem provozu nebo korozí,

‐

vzniklé nesprávnou údržbou, opravou nebo obsluhou nebo v přímé souvislosti s těmito činnostmi,

‐

vzniklé při řízení vozidla osobou, která nemá předepsané oprávnění k řízení motorového vozidla a pojištěný nebo oprávněný uživatel sám řízení tohoto vozidla takové sobě svěřil,

‐

vzniklé úmyslným jednáním pojistníka, pojištěného, oprávněné osoby nebo oprávněného uživatele vozidla včetně osob žijících s nimi ve společné domácnosti nebo jiných osob jednajících z podnětu některé z těchto osob.

Česká pojišťovna dále neplní pojistné plnění, pokud škoda vznikla při řízení vozidla osobou pod vlivem alkoholu, drog nebo jiných omamných a návykových látek, stejně jako při řízení vozidla osobou pod vlivem léku, s nimiž je spojen zákaz řízení vozidel, a to po dobu, s níž je tento zákaz spojen. Obdobně platí i pro lékařský zásah, s nimiž je po určitou dobu spojen zákaz řídit vozidlo nebo dočasná nezpůsobilost (fyzická i duševní) řídit vozidlo, případně řízení vozidla osobou, která není v daném okamžiku k jeho řízení tělesně způsobilá (např. vlivem úrazu). Česká pojišťovna též nevyplácí pokud škoda vznikla v důsledku podvodu nebo zpronevěry vypujčitele, který nevrátil vypůjčené vozidlo. ČSOB pojišťovna neplní pojistné plnění za škody vzniklé při použití vozidla k jinému účelu než, ke kterému je výrobcem určeno, vzniklé při použití vozidla k trestné činnosti, vzniklé na pohonných hmotách, spočívajících v poškození nebo zničení dopravovaného nákladu, vzniklé v době, kdy bylo vozidlo zapůjčeno za úplatu třetí osobě, pokud není v pojistné smlouvě ujednáno jinak. Tato výluka neplatí pro náhradní vozidla autorizovaných autoservisů. Kooperativa uvádí ve výlukách z pojištění zajímavou výluku – neplní pojistné plnění pří škodách vzniklých při soukromých nebo testovacích jízdách k závodům a soutěžím. Každá pojišťovna uvádí ještě mnoho dalších výluk, které je důležité si při uzavírání pojištění prostudovat.

53

Shrnutí Podnikateli bych po prostudování obsahu pojištění, výluk a cen pojištění u vybraných pojišťoven doporučila uzavřít pojištění vozidel u České pojišťovny. Spoluúčasti na pojištění mají vybrané pojišťovny stejné. Cena havarijního pojištění u České pojišťovny není v rámci vybraných nejnižší. Nejnižší cenu nabízí ČSOB pojišťovna, která však neobsahuje z mého pohledu dostatek pojištěných rizik. Pojištění skel nabízí Česká pojišťovna s nejnižší cenou pojištění a oproti ČSOB pojišťovně a Kooperativě má vyšší roční limit plnění na opravu skel. Cena povinného ručení je u České pojišťovny nejvyšší, ale má také nejvyšší limit plnění škody na zdraví, věcných škodách a ušlého zisku. Tyto limity jsou u uzavírání povinného ručení důležitě, jelikož nikdy nikdo neví, jak velkou škodu může způsobit. Pokud si u České pojišťovny pojištěný uzavře havarijní pojištění i povinné ručení bude mít automobil vhodně pojištěn proti všem riziku, vyjma vandalismu, a v rámci povinného ručení zdarma zahrnuté úrazové pojištění řidiče. (Pojistné podmínky České pojišťovny 2006, Pojistné podmínky ČSOB pojišťovny, 2006, Pojistné podmínky pojišťovny Kooperativa, 2009)

54

Závěr Na úvod praktické části jsem nalezla všechna ohrožení, která bych doporučila podnikateli pojistit, tak aby byl komplexně chráněn proti všem rizikům, kterými by mohl být ohrožen. Podle hodnot majetku jsem zvolila vhodné částky pro pojištění. Se soupisem majetku, základními informacemi o něm, seznamem zvolených rizik, které by bylo vhodné pojistit, a se zvolenými výšemi pojistného krytí jsem navštívila pojišťovny. Všechny 3 pojišťovny byli ochotné mi zpracovat nabídku dle mých zadaných informací. Pojišťovací poradci v pojišťovnách byli velice vstřícní a také mě informovali o nejdůležitějších zvláštnostech a problémech týkající se nejen podnikatelského pojištění, ale i obecně pojištění jako takového. Po obdržení návrhů pojištění od pojišťoven jsem začala tyto nabídky zpracovávat. Zaměřila jsem se na obsahy pojištění, na rizika, která obsahují, a také na výluky z pojištění uvedených v pojistných podmínkách. Snažila jsem se dát do poměru nabídku pojišťovny, cenu pojištění, krytí pojistných rizik a výluky z pojištění a vybrat nejvhodnější pojišťovnu. Pojištění jsem zhodnocovala podle dílčích částí a to dle typů pojištění. V následující tabulce je uvedená cena komplexního pojištění a v následujících grafech jsou zobrazeny poměry cen pojištění. Tabulka 12: Komplexní pojištění Pojišťovna

Druhy pojištění

ČP

ČSOBp

KOOP

Živelní pojištění majetku

22 292 Kč

23 084 Kč

18 071 Kč

Pojištění odcizení

6 000 Kč

11 100 Kč

7 248 Kč

Pojištění skel Pojištění odpovědnosti za škodu z výkonu povolání Pojištění odpovědnosti za škodu + výrobek

1 520 Kč

3 050 Kč

1 950 Kč

10 860 Kč

7 000 Kč

9 160 Kč

13 485 Kč

10 301 Kč

11 590 Kč

Povinné ručení

12 371 Kč

8 943 Kč

10 675 Kč

Havarijní pojištění

21 192 Kč

12 069 Kč

26 318 Kč

Celkem

87 720 Kč

75 547 Kč

85 012 Kč

Zdroj: Zpracováno z podkladů poskytnutých pojišťovnami

55

Obrázek 1: Porovnání cen pojištění podle typů pojištění a podle pojišťoven

ČP

ČSOBp

KOOP

30 000 Kč 25 000 Kč 20 000 Kč 15 000 Kč 10 000 Kč 5 000 Kč 0 Kč Živelní pojištění  majetku

Pojištění  odcizení

Pojištění skel

Pojištění  Pojištění  Povinné ručení odpovědnosti  odpovědnosti  za škodu  za škodu +  z výkonu  výrobek povolání

Havarijní  pojištění

Zdroj: Tabulka 12. Obrázek 2: Porovnání ceny komplexního pojištění 100 000 Kč 90 000 Kč

Havarijní pojištění

80 000 Kč

Povinné ručení

70 000 Kč

Pojištění odpovědnosti za  škodu + výrobek

60 000 Kč 50 000 Kč 40 000 Kč

Pojištění odpovědnosti za  škodu z výkonu povolání

30 000 Kč

Pojištění skel

20 000 Kč

Pojištění odcizení

10 000 Kč

Živelní pojištění majetku

0 Kč

ČP

ČSOBp

KOOP

Zdroj: Tabulka 12.

56

Komplexní pojištění bych podnikateli doporučila uzavřít u ČSOB pojišťovny. Pojišťovna nabízí při celkovém pojištění nejnižší cenu za pojištění a zároveň obsahuje dostatečné pokrytí rizik. Problém zde nastává u pojištění skel. Při uzavírání pojištění by se mělo přesně určit, která skla chce v rámci budov pojištěný pojistit a která skla pojištění kryje, popřípadě toto pojištění rozšířit tak, aby pojištěnému vyhovovalo. Další problém zde nastává u havarijního pojištění vozidel. ČSOB pojišťovna zde nabídla jen velmi málo pojistných rizik, na která je automobil pojištěn a to pouze havárie a odcizení. Záleží zde pouze na pojištěném, zda mu tato rizika budou vyhovovat nebo zda by chtěl rizika rozšířit na živel a neoprávněné užití vozidla. Tento závěr vyplynul z postupného hodnocení požadovaných typů pojištění. Při uzavírání smluv nabízí každá pojišťovna slevu za propojištěnost. Výše této slevy závisí na velikosti obsahu pojištění a samozřejmě hodnotách pojištěných věcí. Každý pojišťovací poradce může poskytnout individuální slevu závisející na spolehlivosti klienta. Při uzavírání smlouvy by si měl každý zájemce o pojištění prostudovat pojistné podmínky, výluky, které určité typy pojištění obsahují, předměty které pojištění zahrnuje a rizika proti kterým jsou tyto předměty pojištěny. Důležitá je také dobrá volba výše pojistného krytí. Zájemce by neměl brát ohled pouze na cenu pojištění, jelikož při pojištění není důležitá cena, ale to, jak je pojištěný chráněn proti rizikům, která ho mohou ohrozit.

57

Seznam použitých zdrojů [1.]

CIPRA, T.: Praktický průvodce finanční a pojistnou matematikou. 2.vyd. Praha: Ekopress, s. r. o., 2005. 308 s. ISBN 80-86119-91-2

[2.]

DUCHÁČKOVÁ, E.: Principy pojištění a pojišťovnictví. 2. vyd. Praha: Ekopress, s. r. o., 2005. 178 s. ISBN 80-86119-92-0

[3.]

DAŇHEL, J., DUCHÁČKOVÁ, E., KAFKOVÁ, E., MAJTÁNOVÁ, A.: Pojišťovnictví – teorie a praxe. 1.vyd. Praha: Ekopress, s. r. o., 2006. 288 s. ISBN 80-86929-19-1

[4.]

PÁLENÍK, V. A KOL.: Základní pojišťování především průmyslových a podnikatelských rizik. Praha: Linde Praha, a. s., 2007. 239 s. ISBN 978-80-7201664-0.

[5.]

ŠKOPOVÁ, V.: Pojistné právo. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1997. 180 s. ISBN 80-7079-488-7

[6.]

Business center.cz. Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví. [online]. [cit. 201003-03]. Dostupné z WWW: .Finance.cz.

[7.]

Business center.cz. Vyhláška MF č. 125/1993 Sb., podmínky a sazby ZPOZ za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání [online]. [cit. 2010-03-19]. Dostupné z WWW: .

[8.]

Česká pojišťovna [online]. [cit. 2010-03-03]. Dostupné z WWW: .

[9.]

Česká pojišťovna, Historie a vývoj ČP [online]. [cit. 2010-03-03]. Dostupné z WWW: .

[10.]

Česká pojišťovna, Pojištění odpovědnosti za škodu z výkonu povolání [online]. [cit. 2010-03-03]. Dostupné z WWW: .

[11.]

ČSOB pojišťovna [online]. [cit. 2010-03-03]. Dostupné z WWW: .

[12.]

ČSOB pojišťovna, Historie [online]. [cit. 2010-03-03]. Dostupné z WWW: .

[13.]

ČSOB pojišťovna, Pojištění odpovědnosti z výkonu povolání [online]. [cit. 201003-03]. Dostupné z WWW: .

58

[14.]

Finance.cz. Předepsané pojistné v jednotlivých letech. [online]. [cit. 2010-0303]. Dostupné z WWW: .

[15.]

Finance.cz. Sociální pojištění zaměstnanců. [online]. [cit. 2010-03-03]. Dostupné z WWW: .

[16.]

Kooperativa [online]. [cit. 2010-03-03]. Dostupné z WWW: .

[17.]

Kooperativa, Základní informace [online]. [cit. 2010-03-03]. Dostupné z WWW: .

[18.]

Kooperativa, Pojištění odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli [online]. [cit. 2010-03-03]. Dostupné z WWW: .

[19.]

Peršlák [online]. [cit. 2010-25-03]. Dostupné z WWW: .

[20.]

Podnikatel.cz. Hradíte řádně a včas zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele?. [online]. [cit. 2010-03-07]. Dostupné z WWW: .

[21.]

Podnikatel.cz. Jak na zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele. [online]. [cit. 2010-03-07]. Dostupné z WWW: .

[22.]

Měšec.cz. Sociální pojištění. [online]. [cit. 2010-03-03]. Dostupné z WWW: .

[23.]

Top-pojištění.cz. Zákon č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. [online]. [cit. 2010-03-07]. Dostupné z WWW: .

[24.]

Zákon č. 125/1992 Sb., zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání

[25.]

Externí zdroj: Pojistné podmínky České pojišťovny 2006

[26.]

Externí zdroj: Pojistné podmínky ČSOB pojišťovny, 2006

[27.]

Externí zdroj: Pojistné podmínky pojišťovny Kooperativa, 2009

59

Seznam použitých zkratek ČP

Česká pojišťovna

ČR

Česká republika

ČSOB

Československá obchodní banka

ČSOBp

Československá obchodní banka – pojišťovna

KOOP

Kooperativa

EU

Evropská unie

USA

Spojené státy americké

60

Seznam tabulek Tabulka 1: Příklady výše sazeb v různých odvětvích Tabulka 2: Živelní pojištění majetku Tabulka 3: Systém doplňkových pojištění ČP Tabulka 4: Pojištění odcizení Tabulka 5: Pojištění skel Tabulka 6: Živelní přerušení provozu Tabulka 7: Pojištění odpovědnosti za škodu z výkonu povolání Tabulka 8: Pojištění odpovědnost za škodu Tabulka 9: Základní informace k automobilu Tabulka 10: Ostatní informace k automobilu Tabulka 11: Pojištění vozidel Tabulka 12: Komplexní pojištění

61

Seznam obrázků Obrázek 1: Porovnání cen pojištění podle typů pojištění a podle pojišťoven Obrázek 2: Porovnání ceny komplexního pojištění

62

Seznam příloh Přílohy na CD A

Slovník objasňující pojmy použité v této bakalářské práci

B

Návrh pojistné smlouvy České pojišťovny

C

Návrh pojistné smlouvy ČSOB pojišťovny

D

Návrh pojistné smlouvy Kooperativy

E

Pojistné podmínky České pojišťovny

F

Pojistné podmínky ČSOB pojišťovny

G

Pojistné podmínky Kooperativy

63