VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Finance a řízení. Operační programy, příprava a realizace projektů včetně konkrétního příkladu

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Finance a řízení

O p e r a č n í p ro g r a m y, p ř í p r a v a a re a l i z a c e p ro j e k t ů v č e t n ě k o n k r é t n í h o p ř í k l a d u Bakalářská práce

Autor: Darina Roláková Vedoucí práce: RNDr. Miloš Vystrčil Jihlava 2013

Anotace Bakalářská práce se zabývá operačními programy, přípravou a realizací v rámci těchto programů realizovaných projektů. Práce se skládá ze čtyř částí, kde první část je Úvod a cíle práce. Teoretická část je věnována stručnému představení historie, smyslu vzniku a existenci operačních programů, včetně zdrojů, které umoţňují jejich realizaci formou projektů a popisu orgánů, které zajišťují jejich řízení. V praktické části jsou popsány základní zásady podávání projektů v rámci operačního programu Ţivotní prostředí (fungování, řízení, …) včetně podrobnějšího představení přípravy a realizace konkrétního projektu. Čtvrtá část obsahuje vyhodnocení projektu a závěrečné shrnutí.

Klíčová slova: Operační programy, projekt, regionální politika, strukturální fondy.

Annotation The current thesis deals with operational programmes, preparation and realization including a specific example. The work is composed of four main parts. At first, in theoretical section is exposed an introduction with: history, origin of creation and current form of operational programmes, including resources that enable their realization in form of projects and the description of authorities that secured the approval process. Then in practical section are described the basic principles of project administration

under

project

operational

programme

environment

(function,

management, ….) including detailed introduction preparation and realization specific project. Third and final chapter contains evaluation of project and final summary.

Key words: Operational programmes, project, regional politics, structural funds.

Děkuji vedoucímu práce RNDr. Miloši Vystrčilovi za odborné vedení a poskytnutí cenných rad při tvorbě bakalářské práce, dále starostovi městyse Batelova panu Ing. Jiřímu Doležalovi za poskytnuté informace ohledně celého projektu. Velké poděkování patří společnosti Wetland s. r. o., která mi poskytla spoustu dokumentů a informací k administraci projektu. Také bych chtěla poděkovat svým rodičům, kteří mě za dobu studia plně podporovali.

Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 12. 5. 2013 ..................................................... Podpis

OBSAH I. ÚVOD A CÍLE ....................................................................................................................... 8 II. TEORETICKÁ ČÁST ......................................................................................................... 10 1

Evropská unie včera a dnes .............................................................................................. 10

2

Regionální politika Evropské unie ................................................................................... 11 2.1

Historie politiky hospodářské a sociální soudrţnosti ................................................ 11

2.2

Územní jednotky kohezní politiky ............................................................................ 14

2.3

Cíle regionální politiky 2007 - 2013.......................................................................... 14

2.3.1

Cíl konvergence .................................................................................................. 15

2.3.2

Cíl regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost ......................................... 15

2.3.3

Cíl Evropská územní spolupráce ........................................................................ 15

2.4

3

Strukturální fondy ...................................................................................................... 15

2.4.1

Evropský fond regionálního rozvoje .................................................................. 16

2.4.2

Evropský sociální fond ....................................................................................... 16

2.5

Fond soudrţnosti........................................................................................................ 17

2.6

Strategické dokumenty .............................................................................................. 18

2.6.1

Národní rozvojový plán ...................................................................................... 18

2.6.2

Národní strategický referenční rámec ................................................................ 18

Operační programy ........................................................................................................... 20 3.1

Rozdělení operačních programů pro roky 2007 – 2013 podle cílů politiky

hospodářské a sociální soudrţnosti ...................................................................................... 21 3.1.1

Operační programy v rámci cíle Konvergence................................................... 21

3.1.2

Operační programy v rámci cíle Regionální konkurenceschopnost a

zaměstnanost .................................................................................................................... 25 3.1.3 4

Operační programy v rámci cíle Evropská územní spolupráce .......................... 25

Operační program ţivotní prostředí ................................................................................. 27 4.1

Základní informace .................................................................................................... 27

4.2

Zodpovědné instituce ................................................................................................. 27

4.3

Prioritní osy ............................................................................................................... 29

4.3.1

Prioritní osa 3 – Udrţitelné vyuţívání zdrojů energie ........................................ 29

III. PRAKTICKÁ ČÁST .......................................................................................................... 32 5

Projekty v rámci operačního programu ţivotní prostředí ................................................. 32

6

5.1 6

Operační program ţivotní prostředí - informace o projektech .................................. 33

Modernizace Mateřské školy a školní druţiny v Batelově .............................................. 35 6.1

Příprava projektu ....................................................................................................... 37

6.1.1

Zdůvodnění potřebnosti projektu ....................................................................... 37

6.1.2

Lokalizace projektu ............................................................................................ 38

6.1.3

Cílové skupiny.................................................................................................... 38

6.1.4

Finanční prostředky obce ................................................................................... 38

6.1.5

Energetický audit ................................................................................................ 39

6.1.6

Projektová dokumentace .................................................................................... 41

6.1.7

Ţádost ................................................................................................................. 42

6.1.8

Výběrové řízení na dodavatele ........................................................................... 45

6.1.9

Stavební povolení ............................................................................................... 47

6.2

Implementace projektu .............................................................................................. 48

6.2.1

Monitorovací zprávy .......................................................................................... 48

6.2.2

Stavební dozor .................................................................................................... 49

6.2.3

Koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci .......................................... 49

6.2.4

Kontrolní dny ..................................................................................................... 49

6.2.5

Povolení k předčasnému uţívání stavby ............................................................ 50

6.2.6

Kolaudace ........................................................................................................... 51

6.2.7

Kontrola z OPŢP ................................................................................................ 51

6.2.8

Ţádost o platbu ................................................................................................... 52

6.2.9

Stálá informační tabule ....................................................................................... 53

IV. VYHODNOCENÍ PROJEKTU, ZÁVĚR .......................................................................... 54 Vyhodnocení projektu .......................................................................................................... 54 Závěr......................................................................................................................................... 57 ZDROJE ................................................................................................................................... 59 SEZNAM OBRÁZKŮ ............................................................................................................. 64 SEZNAM TABULEK .............................................................................................................. 64 SEZNAM ZKRATEK .............................................................................................................. 65 SEZNAM PŘÍLOH .................................................................................................................. 66

7

I. ÚVOD A CÍLE Tato práce pojednává o čerpání evropských peněz ze strukturálních fondů s vyuţitím operačních programů. V posledních letech pozoruje autorka výrazné změny v kraji, ve kterém ţije, a dozvídá se, ţe tyto změny jsou a byly realizovány díky finančním prostředkům z Evropské unie (dále jen EU). Po krátkém hledání na internetových stránkách bylo autorkou zjištěno, ţe Region soudrţnosti NUTS II Jihovýchod jehoţ součástí je Kraj Vysočina a Jihomoravský kraj je mezi třemi nejúspěšnějšími v čerpání evropských dotací v rámci České republiky. Na Kraji Vysočina je tato změna viditelná, investuje se do silnic, volnočasových aktivit, zateplení veřejných i obytných budov a ostatních dle názoru autorky potřebných projektů. Proto zvolila následující téma, aby zjistila, jaký proces předchází přijetí projektu a jak se takovéto projekty realizují. Cílem této práce v teoretické části je stručné představení historie, smyslu vzniku a existence operačních programů včetně zdrojů, které umoţňují jejich realizaci formou projektů a orgánů, které zajišťují jejich řízení. Cílem praktické části je popsat základní zásady podávání projektů v rámci operačního programu Ţivotní prostředí včetně podrobnějšího popisu přípravy a realizace konkrétního projektu. Bakalářská práce je strukturovaná do čtyř základních částí, které jsou dále členěny na kapitoly při zachování logických vazeb. S ohledem na obtíţnost pojednávané tématiky autorka ke zjednodušení výkladu v některých partiích bakalářské práce pouţila k ilustraci přehledných tabulek. První částí je Úvod a cíle práce. Druhá část se dělí na čtyři kapitoly a zabývá se teoretickými východisky. První kapitola s názvem „EU včera a dnes“ zachycuje stručný historický vývoj EU a její hlavní mezníky. Druhá kapitola s názvem „Regionální politika Evropské unie“, zachycuje vývoj regionální politiky EU, definuje pojem územní jednotky kohezní politiky, cíle politiky a nástroje, kterými je regionální politika EU poskytována. Jsou zde charakterizovány strategické dokumenty, pomocí nichţ byly vytvořeny operační programy. Třetí kapitola nazvaná „Operační programy“ zachycuje strukturu operačních programů a rozdělení operačních programů podle cílů politiky hospodářské a sociální soudrţnosti. Poslední kapitola teoretické části s názvem „Operační program ţivotní

8

prostředí“, představuje samotný Operační program ţivotní prostředí, zodpovědné instituce, jeho prioritní osy a podrobněji popisuje prioritní osu tři operačního programu. Třetí část práce je praktická a je popsána v kapitolách pět a šest. Kapitoly jsou zaměřeny na popis projektu „Modernizace mateřské školy a školní druţiny Batelov“. Na začátku této části jsou vysloveny dvě hypotézy a to, ţe: Evropské peníze na rekonstrukci mateřské školy byly pouţity efektivně, účelně a hospodárně. Administrativní a jiné nároky na ţadatele jsou přiměřené. Pátá kapitola práce pod názvem „Projekty v rámci OPŢP“, kde jsou popsány základní informace o projektech operačního programu ţivotního prostředí. Šestá kapitola obsaţená s názvem „Modernizace mateřské školy a školní druţiny Batelov“, zachycuje přípravu a implementaci projektu V závěrečné čtvrté části práce je provedeno celkové vyhodnocení projektu z pohledu stanovených cílů na počátku. V závěru jsou sumarizované poznatky z oblasti přípravy, implementace a administrace projektu.

9

II. TEORETICKÁ ČÁST 1 Evropská unie včera a dnes V roce 1950 začíná hospodářské a politické sjednocování evropských zemí v rámci Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO), jehoţ cílem je zajistit mír, zavedení jednotného trhu a podporu regionů. Zakládajícími státy byly: Belgie, Francie, Itálie, Lucembursko, Německo a Nizozemsko. Toto společenství se povaţuje za základ EU. Roku 1957 byla podepsána Římská smlouva, při které vzniklo Evropské hospodářské společenství (EHS), kde klíčovým úkolem bylo vybudování společného trhu na základě respektování čtyř svobod volného pohybu kapitálu, zboţí, sluţeb a osob. Jeho dosaţení se předpokládalo nejpozději do 15 let. Během vývoje EU vstupovaly nové země, mezi kterými byly viditelné regionální rozdíly. Coţ vedlo k rozšíření programů regionální pomoci. Jedním z nejdůleţitějších mezníků EU se stalo období, kdy byla podepsána Maastrichtská smlouva, v níţ byla stanovena jasná pravidla pro budoucí jednotnou měnu i pro zahraniční a bezpečnostní politiku. Název "Evropské společenství" je nyní podle smlouvy oficiálně nahrazeno názvem "Evropská unie". [9] Nejviditelnějším úspěchem bylo zavedení jednotné měny, která byla zavedena v roce 2002 ve dvanácti evropských zemích. Dnes je euro jednou z hlavních světových měn. [10]

10

2 Regionální politika Evropské unie Regionální politika EU je také nazývána jako kohezní politika či politika hospodářské a sociální soudrţnosti. Existuje několik desítek definic regionální politiky, ale v současné době neexistuje ţádná obecně uznávaná. Mezi jednu z významných definic patří definice z článku 130A z „Jednotného evropského aktu“ z roku 1986: „Společenství rozvíjí a uskutečňuje aktivity vedoucí k podpoře celkového harmonického vývoje a k posilování své hospodářské a sociální soudržnosti. Společenství se zaměřuje zvláště na snižování nerovnoměrnosti mezi různými regiony a soustřeďuje se na zaostalé regiony, jimž se dostává nejmenší podpory.“ (René Wokoun, 2006) Podle [2] regionální politika EU vychází ze dvou základních hodnot, jimiţ jsou solidarita a soudrţnost. Soudrţnost představuje pomoc občanům a regionů hospodářsky nebo sociálně znevýhodněným ve srovnání s průměrnou situací členských zemí. Soudrţnost odráţí skutečnost, ţe sniţování rozdílů představuje výhodu pro všechny zúčastněné. RP si klade za hlavní cíl sniţování regionálních disparit členských zemí. Tato politika má významné postavení mezi politikami EU o tom svědčí fakt, ţe z hlediska finančních prostředků vynakládaných na tuto politiku, zaujímá druhou pozici, hned za společnou zemědělskou politikou. Patří mezi nejvýznamnější politiku EU, kde se svým podílem na celkovém rozpočtu unie podle [1] tvoří kolem 35 %.

2.1 Historie politiky hospodářské a sociální soudrţnosti Politika hospodářské a sociální soudrţnosti prošla významným vývojem, neţ se stala jednou z nejdůleţitějších politik EU. Vývoj lze zachytit v pěti etapách: 1. Období 1951 – 1975 2. Období 1975 – 1987 3. Období 1988 – 1993 4. Období 1994 – 2006 5. Období 2007 – 2013 11

1. Období 1951 – 1975 Podle [3] byly všechny zakládající státy EHS poměrně ekonomicky homogenní proto neměly zájem o regionální politiku na nadnárodní úrovni. Výjimku představovala Itálie, jejíţ geografická poloha se výrazně lišila. Regionální politika však zavedena nebyla, protoţe se předpokládalo, ţe si volný trh s lokálními problémy poradí sám. Roku 1960 byl zaloţen Evropský sociální fond a o dva roky později byl zaloţen Evropský zemědělský garanční a podpůrný fond (EAGGF). Zájem o RP vznikl aţ v souvislosti s rozšířením ES o Velkou Británii, Irsko a Dánsko roku 1973. O zavedení regionální politiky nejvíce usilovala Velká Británie, pro niţ jsou regionální disparity charakteristické. Roku 1972 byl přijat návrh na vytvoření regionální politiky.[3] 2. Období 1975 – 1987 V tomto období, přesně roku 1975 vznikl Evropský fond regionálního rozvoje, který se stal základem regionální politiky ES. Rostoucí význam byl znát na podílu ERDF na celkovém rozpočtu ES, kdy jiţ v roce 1975 byl podle [2] 4,8%. Bylo zajímavé pozorovat, jak se k ERDF stavěly členské země, zatím co VB, Irsko a Itálie usilovaly o co největší získání finančních prostředků, SRN a Belgie, chtěly co nejmenší. Projekty byly spíše národního charakteru, ale musely být z hlediska integrace významné pro sniţování regionálních rozdílů v celém společenství. 3. Období 1988 – 1993 Od roku 1987 probíhala reforma regionální politiky v podobě Jednotného evropského aktu, kde bylo stanoveno, ţe sniţování rozdílů mezi regiony se má dít prostřednictvím strukturálních fondů. Od té chvíle je tedy moţné mluvit o skutečné regionální politice. Začaly vznikat principy realizace, strukturální politika, která zahrnovala tři fondy ERDF, ESF a EAGGF. Dalším mezníkem ve vývoji regionální politiky byla Smlouva o Evropské unii (neboli Maastrichtská smlouva). Smlouva určila v článku 2 za základní cíl EU: „podporovat hospodářský pokrok a vysokou úroveň zaměstnanosti a dosahovat vyváženého a udržitelného rozvoje, zejména vytvořením prostoru bez vnitřních hranic, posilováním hospodářské a sociální soudržnosti a zavedením hospodářské a měnové unie, jež v soudu s ustanovením smlouvy v konečném důsledku zahrne i jednotnou měnu.“(Dan Marek, Tomáš Kantor, 2007) 12

Roku 1993 byl zaloţen Kohezní fond, jednalo se o nástroj, který měl pomáhat slabším zemím splnit maastrichtská kritéria. A téhoţ roku byl zaloţen Finanční nástroj při řízení rybolovu (FIFG), který se stal čtvrtým strukturálním fondem. 4. Období 1993 – 2006 RP měla neustále řadu problémů, proto byla provedena další reforma. EU měla před sebou velké rozšíření o země střední a východní Evropy, jejichţ HDP odpovídaly zhruba třetině unijního průměru. Bylo tedy nezbytné vyhovět poţadavkům stávajících zemí EU, a přizpůsobit RP zvýšenému počtu členů, tak aby se účinnost nesníţila. Byl vytvořen dokument nazvaný Agenda 2000, kde byly stanoveny základní směry budoucího vývoje EU. Výsledkem reformy bylo zjednodušení celého procesu, větší koncentrace a efektivita finančních prostředků. Byly vytvořeny nové finanční nástroje pro pomoc kandidátským zemím, a to fondy ISPA a Sapard. Z nichţ byly podle [4] financovány projekty zaměřené na ţivotní prostředí, dopravní sítě a zemědělství. 5. Období 2007 - 2013 Ve finanční perspektivě na období 2007 - 2013 bylo na politiku soudrţnosti vyčleněno 35,7 % evropského rozpočtu, tedy cca 347,410 mld. Eur (dále jen €). Evropská rada 6. října 2006 přijala „strategické obecné zásady Společenství pro soudrţnost", které se staly základem nové politiky stanovující zásady a priority na období 2007 - 2013. V období 2007 - 2013 se politika soudrţnosti více zaměřuje na koncentraci zdrojů na nejchudší členské země a regiony, priority ale posouvá i k podpoře růstu, zaměstnanosti a inovací. Podle tématických oblastí bude nejvíce prostředků směřovat do dopravy, lidských zdrojů, udrţitelného rozvoje, vědy a výzkumu, inovací a informační společnosti. [11]

13

Tabulka 1: Alokace ČR na roky 2007 - 2013 podle Cílů (zdroj: 12)

běţné ceny v €

2007 - 2013

Cíl Konvergence Strukturální fondy Fond soudrţnosti Konkurenceschopnost a zaměstnanost Přeshraniční spolupráce z toho:přeshraniční dodatečná přeshraniční transnacionální Celkem soudrţnost

25 883 511 035 17 140 260 789 8 819 022 439 419 093 449 389 051 107 275 599 077 75 990 880 37 461 150 26 691 655 591

2.2 Územní jednotky kohezní politiky NUTS - Jedná se o zkratku z francouzštiny - Nomenclature des Unites Territoriales Statistique - klasifikace územních statistických jednotek. Tyto statistické územní jednotky Evropské unie jsou územní celky vytvořené pro statistické účely Evropského statistického úřadu a pro porovnání ekonomických ukazatelů členských zemí EU. Vymezení

jednotlivých

úrovní

NUTS

je charakterizováno

počtem

obyvatel

a rozlohou.(13) Tabulka 2: Rozdělení území na NUTS (zdroj: 14)

Úroveň NUTS I NUTS II NUTS III

Doporučený minimální počet obyvatel 3 000 000 800 000 150 000

Doporučený maximální počet obyvatel 7 000 000 3 000 000 800 000

2.3 Cíle regionální politiky 2007 - 2013 Cíle RP se stanovují vţdy na určité programovací období (současné období 2007 - 2013). Většinou se programovací období plánují v sedmiletých časových intervalech. Financování politiky je zajištěno dvěma strukturálními fondy (Evropský fond pro regionální rozvoj a Evropský sociální fond) a Kohezním fondem.[5] V porovnání s minulým programovacím obdobím, kdy bylo celkem devět cílů, které byly podporovány z šesti různých nástrojů, pro současné období jsou pouze tři cíle podporované třemi nástroji. 14

2.3.1 Cíl konvergence Podpora hospodářského a sociálního rozvoje regionů na úrovni NUTS II s hrubým domácím produktem (HDP) na obyvatele niţším neţ 75 % průměru tohoto ukazatele pro celou Evropskou unii. Dále jsou k čerpání z tohoto cíle způsobilé státy, jejichţ hrubý národní důchod (HND) na obyvatele je niţší neţ 90% průměru tohoto ukazatele pro celou Evropskou unii. Tento cíl je financovaný z ERDF, ESF a FS a v České republice pod něj spadají všechny regiony soudrţnosti s výjimkou Hl. m. Prahy.[15] Do cíle Konvergence připadá v České republice 25,89 miliard €.

2.3.2 Cíl regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost Podpora regionů na úrovni NUTS II nebo NUTS I, které přesahují limitní ukazatele pro zařazení do cíle Konvergence. Tento cíl je financovaný z ERDF a ESF a v České republice pod něj spadá Hlavní město Praha.[15]

2.3.3 Cíl Evropská územní spolupráce Podpora přeshraniční spolupráce regionů na úrovni NUTS III nacházejících se podél všech vnitřních a některých vnějších pozemních hranic a všech regionů úrovně NUTS III podél námořních hranic, které jsou od sebe obecně vzdáleny nejvýše 150 kilometrů. Dále je podporována meziregionální a nadnárodní spolupráce regionů. Tento cíl je financovaný z ERDF a v České republice pod něj spadají všechny regiony.[15]

2.4 Strukturální fondy Strukturální fondy Evropské unie jsou hlavním nástrojem regionální politiky. Jejich zdrojem jsou podle [2] finanční příspěvky všech členských států do společného rozpočtu společenství. Strukturální fondy se skládají ze dvou fondů – Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF), který se zaměřuje na modernizaci a posilování hospodářství, a Evropského sociálního fondu (ESF), který podporuje aktivity v oblasti zaměstnanosti a lidských zdrojů. Ze strukturálních fondů se peníze čerpají v několikaletých cyklech, tzv. programovacích obdobích, která trvají zpravidla 7 let. Nyní probíhá programovací období 2007 - 2013. Česká republika má v tomto období k dispozici více neţ 790 mld. Kč. [16] 15

2.4.1 Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF – European Regional Development Fund) Evropský regionální rozvojový fond (dále ERDF) vznikl v roce 1974 jako základní nástroj regionální politiky k financování strukturální pomoci prostřednictvím regionálních rozvojových programů zaměřených na nejvíce postiţené oblasti a ke sniţování meziregionálních nerovností. V současné době patří mezi nejvýznamnější strukturální fondy. Úkoly ERDF vyplývají přímo ze Smlouvy (speciální ustanovení o ERDF) a z rámce úkolů strukturálních fondů. [17] "Evropský regionální rozvojový fond je určen k tomu, aby svou částí na rozvoji a strukturálních změnách zaostávajících regionů a přeměně upadajících průmyslových oblastí pomáhal odstraňovat zásadní regionální rozdíly ve Společenství." (Smlouva z Nice, Článek 160,2001 ) Jeho prostředky jsou určeny pro všechny tři cíle programového období 2007 - 2013, má široký záběr a zasahuje do mnoha oblastí. Podporovány jsou investiční (infrastrukturní) projekty, jako např. výstavba silnic a ţeleznic, odstraňování ekologických zátěţí, budování stokových systémů, podpora inovačního potenciálu podnikatelů, rozvoj a obnova sportovních areálů, rekonstrukce kulturních památek, výstavba či oprava infrastruktury pro poskytování zdravotní péče, zavádění sluţeb elektronické veřejné správy apod. [18]

2.4.2 Evropský sociální fond (ESF – European Social Fund) Je to nejstarší fond, který vznikl roku 1957 za účelem zlepšení perspektivy lidí při hledání práce a získávání potřebných kvalifikací. ESF je hlavním evropským nástrojem na podporu pracovních míst, pomáhá lidem získat lepší zaměstnání a zajišťuje spravedlivější pracovní příleţitostí pro všechny občany EU. Tato podpora se provádí prostřednictvím investic do lidského kapitálu, který je předpokladem konkurenceschopné pracovní síly.[19] Pro dosaţení svých cílů financuje ESF projekty a programy v šesti specifických oblastech, které souvisejí s vytvářením pracovních míst a se snahou pomáhat 16

pracovníkům, aby tato místa naplnili. Například projekt v oblasti „zlepšování sociálního začlenění znevýhodněných osob“ můţe přímo reagovat na potřebu odborné přípravy pracovnic z řad imigrantek. Jiný projekt v oblasti „zvyšování přizpůsobivosti pracovníků a společnosti, podniků a podnikatelů“ můţe vest ke sdílení pracovních míst ve firmách. Podíl financování uvedeny pro jednotlivé oblasti se v jednotlivých regionech a zemích můţe lišit v závislosti na prioritách, i kdyţ konvergenční regiony budou obvykle klást důraz na „posíleni lidského kapitálu“. [20]

Obrázek 1: Šest specifických oblastí ESF 2007 - 2003 podle [20]

Kaţdý členský stát spravuje své financování z ESF podle svých konkrétních potřeb a priorit. V období 2007 – 2013 Česka republika z prostředků ESF obdrţí více neţ 3,8 miliard €. Kdyţ k tomu přičteme vlastní spolufinancování, činí celkové prostředky z ESF na pracovní místa více neţ 4,4 miliard €.[21]

2.5 Fond soudrţnosti Nazývaný téţ jako Kohezní fond (dále jen KF nebo FS), vznikl roku 1993 k poskytování pomoci na národní úrovni vybraným zemím (např. Řecku, Portugalsku, Španělsku a Irsku), aby se připravily na vstup do hospodářské a měnové unie. V Maastrichtské smlouvě byly ustanoveny dva kritéria pro čerpání z FS a to: 1. Hrubý národní důchod (HND), měřený paritou kupní síly, nesmí u členského státu překročit 90 % průměru EU,

17

2. členský stát musí realizovat program "hospodářské konvergence" v souladu s článkem 104c Smlouvy o EU. FS nepatří mezi strukturální fondy EU. Kritérium č. 2. Česká republika splňuje (momentálně představuje její HDP na obyvatele asi 61 % průměru EU). Fond se specificky nezaměřuje na regionální politiku. Pomoc z tohoto fondu je v praxi doplňující (vzhledem k pomoci, kterou regionům poskytují strukturální fondy).[22] „Fond soudržnosti se soustřeďuje především na projekty zaměřené na ochranu životního prostředí a na transevropské dopravní sítě. FS a ERDF se budou podílet v programovacím období 2007 – 2013 na víceletých investičních programech, které budou řízeny decentralizovaně, a nikoli jen na projektech, jež musí být jednotlivě schvalovány EK.“[4]

2.6 Strategické dokumenty Přistoupení ČR do Evropské unie a zapojením se do strukturální politiky vyvolalo nutnost vypracovat strategické a programové dokumenty.

2.6.1 Národní rozvojový plán Má velmi důleţité postavení mezi programovými dokumenty. „Tento dokument vytyčuje cíle, které mají být splněny, obsahuje rozpracování priorit do dílčích cílů a popisuje postupy jejich realizace.“ podle [4] Klíčové body jsou pouţity dále do Národního strategického referenčního rámce. NRP slouţí jako podkladový materiál k (NSRR).

2.6.2 Národní strategický referenční rámec Podle [23] je Národní strategicky referenční rámec (dále jen NSRR) nový typ nástroje pro systém programování, který platí pro období 2007 – 2013. Nejde o nástroj řízení, jakými byly rámce podpory Společenství vyuţívané v předchozích obdobích, nýbrţ definuje zejména politické priority a navrhuje klíčové prováděcí principy. NSRR navrhuje členský stát, který dá vzniknout podkladům pro jednotlivé operační programy. Podklady OP jsou vyjednávány členským státem pro jejich konečnou podobu s EK. Struktura tohoto dokumentu vychází přímo z legislativy EU, tzn. obsahuje analýzu 18

zvolenou národní strategií, seznam programů podpory včetně rozdělení finančních prostředků.[4]

19

3 Operační programy Operační programy jsou podle [42] oficiální dokumenty schválené Evropskou komisí, které definují, jaký problémy chce Česká republika za prostředky získané z evropského rozpočtu řešit a čeho chce v programovém období 2007 - 2013 dosáhnout. OP zajišťuje, aby projekty nebyly k financování vybírány nahodile, nýbrţ podle toho, zda pomáhají uskutečňovat záměry kohezní politiky. Díky těmto dokumentům mají obce, města, kraje, neziskové organizace, zájmová sdruţení moţnost získat podporu pro své rozvojové aktivity. V Evropské terminologii, dostaly dokumenty název operační programy [6]. Struktura operačních programů Operační mají podle [24] následující strukturu:  Úvod  Zdůvodnění potřebnosti projektu (analýza současné sociální a ekonomické situace v dané oblasti)  Popis strategie zvolené k odstranění identifikovaných problémů, definice cílů operačního

programu,

vazba

na

ostatní

operační

programy,

vztah

k horizontálním tématům  Konkretizace zaměření operačního programu (prioritní osy, oblasti podpory, typy projektů realizovatelných v rámci dané oblasti podpory, vymezení příjemců podpory, monitorovací indikátory apod.)  Finanční zajištění programu, rozdělení prostředků mezi jednotlivé prioritní osy.  Popis řízení operačního programu (role institucí zapojených do řízení programu, způsob monitorování, hodnocení, kontrola, publicita)  Přílohy

20

3.1 Rozdělení operačních programů pro roky 2007 – 2013 podle cílů politiky hospodářské a sociální soudrţnosti V období 2007 – 2013 bylo České republice vyčleněno z evropských fondů 26,7 miliardy €. Pro úspěšné čerpání ČR musí spolufinancovat přibliţně čtyři miliardy eur, jelikoţ Evropská unie financuje maximálně 85 % výdajů z aktivit uskutečněných v rámci regionální politiky.

3.1.1 Operační programy v rámci cíle Konvergence Tento cíl je realizován pomocí osmi tématických operačních programů a sedmi regionálními operačními programy. 3.1.1.1 Tématické operační programy Na tématické operační programy (TOP) bylo vyčleněno 21,2 mld. €. Mezi TOP patří: Operační program Podnikání a inovace (OP PI) Zaměření se na podporu průmyslu a malého a středního podnikání s cílem zkvalitnit infrastrukturu, zvýšit inovační činnost, zintenzivnit zavádění nových technologií, výroků a sluţeb. Povzbuzení pro malé a střední podniky při vstupu na zahraniční trhy a posílení spolupráce mezi průmyslem, výzkumem a vývojem.[7] Jedná se o třetí největší OP, z ERDF získá 3,12 mld. €.[26] Operační program Doprava (OP D) Tento program se zaměřuje na zlepšení všech typů dopravy a dopravní infrastruktury, které povede ke zlepšení dostupnosti dopravy. Ţelezniční a silniční síť je modernizována v úsecích patřící do sítě TEN-T (Transevropská dopravní síť). Dále se zaměřuje na prodluţování a zkvalitňování dálnic, podporu praţského metra, vnitrozemskou vodní dopravu.[7] Z pohledu finančních prostředků se jedná o největší český OP, z ERDF a SF je pro něj vyčleněno 5,82 mld. €.[26] Operační program Ţivotní prostředí (OP ŢP) Program se široce zaměřuje na zlepšení kvality ţivotního prostředí v ČR. Jedná se o podporu vodohospodářství, sniţování rizika povodní, zlepšování kvality ovzduší, efektivnější vyuţívání energie, lepší nakládání s odpady, zlepšení stavu přírody 21

a krajiny.[7] Jedná se o druhý největší OP, z ERDF a FS je pro něj vyčleněno 4,92 mld. €, coţ činí přibliţně 18,4 % veškerých prostředků určených z fondů EU pro Českou republiku.[26] Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) Program je orientován na zvýšení zaměstnanosti a zaměstnatelnosti obyvatel ČR, také na zkvalitnění a rozvoj lidských zdrojů prostřednictvím různých forem školení a vzdělávání. Cílem je začlenění dlouhodobě nezaměstnaných do pracovního procesu, zlepšení fungování veřejné správy a veřejných sluţeb.[7] Je financován z ESF a to v podílu 1,88 mld. € [26]. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK) Cílem programu je zlepšování kvality vzdělávání v celé šíři, tedy jak na úrovních základních škol, tak vysokých škol a univerzit. Vzdělání a praxi si zvyšují i pedagogové a vědečtí pracovníci[7]. Pro tento program je vyčleněno ESF 1,83 mld. €. [26] Operační program Výzkum a vývoj pro inovace (OP VVI) Tento program se zabývá posilování výzkumného, vývojového a pro inovačního potenciálu ČR a to především prostřednictvím vysokých škol, výzkumných institucí a jejich spolupráce se soukromým sektorem. Podporuje vybavení výzkumných pracovišť moderní technikou, budování nových výzkumných pracovišť a zvyšování kapacity terciárního vzdělávání.[7] Jedná se o čtvrtý největší OP, z ERDF je pro něj vyčleněno 2,07 mld. €.[26]. Integrovaný operační program (IOP) Finanční prostředky jsou určeny k rozvoji veřejné správy, cestovního ruchu, kultury, informačních společnosti, péči o zdraví obyvatel. Jeho cílem je také celoplošně zvýšit kvalitu ţivota v ČR, jak ve městech, tak i na venkově.[7] Finanční prostředky jsou rozděleny mezi cíl Konvergence (cca 1,59 mld. €) a cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost (cca 29,4 mil. €). Celkem je pro IOP vyčleněno cca 1,62 mld. €.[26]

22

Technická pomoc Je určen k podpoře jednotného přístupu na národní úrovni pro zajištění aktivit efektivního řízení, kontroly, sledování a vyhodnocování realizace Národního strategického referenčního rámce (NSRR), který zastřešuje aktivity politiky hospodářské a sociální soudrţnosti v ČR v letech 2007 – 2013.Větší část programu je financována z prostředků cíle Konvergence (cca 225,6 mil. €) menší část z prostředků cíle Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost (cca 3,6 mil. €). Pro oba cíle je z fondů EU a ze státního rozpočtu vyčleněno celkem 0,229 mld. €.[26]. Indikativní alokace prostředků z fondů EU v České republice pro TOP v cíli Konvergence viz příloha 1. 3.1.1.2 Regionální operační programy Na programovací období 2007 – 2013 bylo připraveno sedm regionálních operačních programů pro celou ČR s výjimkou Hlavního města Prahy. Za realizaci ROP zodpovídá regionální rada (RR) příslušného regionu soudrţnosti, jakoţto řídící orgán. ROP jsou v členění ČR označovány jako NUTS II, které jsou zachyceny na následující mapě.

Obrázek 2: Mapa regionů NUTS II a NUTS III podle [27]

Společným cílem ROP je urychlení rozvoje regionů ČR, posilování jejich konkurenceschopnosti vůči ostatním regionům, zvyšování jejich atraktivity, která zajistí

23

více investorů na jejich území. Důleţitou prioritou je ROPů je zlepšování ţivotní úrovně místních obyvatel, zvyšování kvality prostředí, ve kterém lidé ţijí.[27] Jsou zde uvedené všechny regiony soudrţnosti, autorka bych se ráda zabývala kaţdým zvlášť, ale rozsah práce jí to nedovoluje, proto se stručně zaměřila na ROP Jihovýchod, protoţe je vněm realizován projekt z praktické části. ROP NUTS II Jihovýchod Svou rozlohou se řadí mezi druhý největší region soudrţnosti a však je nejlidnatějším RS. Jde o spojení Kraje Vysočina a Jihomoravského kraje. Řídící orgán sídlí v Brně. Snahou

Regionálního

operačního

programu

Jihovýchod

je

zlepšit

stav

v identifikovaných slabých stránkách regionu. Mezi ně patří např. tendence k poklesu počtu obyvatel (nízká porodnost, úbytek obyvatelstva přirozenou měnou; „stárnutí“ populace), recese v některých tradičních průmyslových odvětvích (zejm. v textilním), výrazné vnitro regionální disparity v míře nezaměstnanosti či přetíţenost hlavních komunikačních tahů. [28] ROP JV má stanové čtyři prioritní osy: Dostupnost dopravy, Rozvoj udrţitelného cestovního ruchu, Udrţitelný rozvoj měst a venkovských sídel a Technická pomoc. Z ERDF je pro něj vyčleněno 720,36 mld. €. ROP NUTS II Jihozápad ROP NUTS II Moravskoslezsko ROP NUTS II Severovýchod ROP NUTS II Severozápad ROP NUTS II Střední Čechy ROP NUTS II Střední Morava Indikativní alokace prostředků z fondů EU v České Republice pro ROP v cíli Konvergence viz příloha č.2.

24

3.1.2 Operační programy v rámci cíle Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost Do cíle Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost spadá pro programovací období 2007 – 2013 pouze hl. město Praha. Praha nemůţe čerpat z ROP, proto byly připraveny dva speciální OP – Konkurenceschopnost a Adaptabilita.[7] Na tyto operační cíle připadlo 343,3 milionů €. Operační program Konkurenceschopnost (OP PK) Cílem tohoto OP je zlepšení dopravy, kvality ţivotního prostředí a celkové zkvalitnění městského prostředí Prahy. Z ERDF je na něj vyčleněno 241,2 mil. €[29] Operační program Adaptabilita (OP PA) Je orientován na podporu zaměstnanosti v Praze. Má motivovat zaměstnavatele ke zvyšování nabídky pracovních míst, přijímání osob omezených ve výkonu pracovní činnosti. Program je určen i na prevenci nezaměstnanosti a podporu celoţivotního a odborného vzdělávání.[7] Z Evropského sociálního fondu je pro OPPA vyčleněno 108,39 mil. €, coţ činí přibliţně 0,41 % veškerých prostředků určených z fondů EU pro Českou republiku.[29] Indikativní alokace prostředků z fondů EU v České republice pro OP Praha v cíli Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost, viz příloha 3.

3.1.3 Operační programy v rámci cíle Evropská územní spolupráce Iniciativa Evropského společenství Interreg III z období 2000 - 2006 dala základ novému cíli politiky hospodářské a sociální soudrţnosti (HSS) s názvem Evropská územní spolupráce (EUS) realizované prostřednictvím přeshraniční, nadnárodní a meziregionální formy spolupráce a dvou síťových programů: ESPON 2013 (Monitorovací síť pro evropské územní plánování) a INTERACT II (program pro výměnu zkušeností s přeshraniční, meziregionální a nadnárodní spoluprací). Pro operační programy přeshraniční a Nadnárodní spolupráce je pro Českou republiku z fondů EU vyčleněno 389 miliónů €.[30]

25

Operační program Meziregionální spolupráce Pobízí do aktivnější spolupráce úřady a subjekty členských států EU 27, Norska a Švýcarska, které působí na regionální nebo místní úrovni. Je jim umoţněna výměna zkušeností v různých profesních oblastech.[7] Z fondů Evropské Unie je vyčleněno na tento OP 321,3 milionů €[30]. Operační program Nadnárodní spolupráce, oblast Střední Evropa Program se zaměřuje na zásady územní soudrţnosti v rámci tzv. Středoevropského prostoru, resp. prostoru, do kterého daná členská země spadá, ČR byla začleněna do tohoto prostoru. Prostřednictvím této spolupráce se bude zlepšovat sociální prostředí jeho obyvatel a kvalita ţivotního prostředí.[7] Operační program Přeshraniční spolupráce Společným zájmem je podpora hospodářské a sociální integrace příhraničních území, odstraňování přetrvávajících bariér a posilování jejich dalšího rozvoje, rozvoj cestovního ruchu a budování flexibilního trhu práce[7]. Kaţdá přeshraniční spolupráce se od sebe liší, na kaţdé straně se sousedy je jiný problém, jinde je potřeba nová silnice, jinde

zlepšení

kvalita

ţivotního

prostředí.

Všechny

tyto

programy

jsou

spolufinancovány z ERDF a jsou to investiční projekty. ČR – Bavorsko, ČR – Polsko, ČR – Rakousko, ČR – Sasko, ČR – Slovensko Indikativní alokace prostředků z fondů EU pro Českou republiku cíli EÚS, pro operační programy, kde existuje rozdělení mezi zúčastněné státy, viz příloha č. 4

26

4 Operační program ţivotní prostředí 4.1 Základní informace Operační program Ţivotní prostředí (dále jen OP Ţivotní prostředí nebo OPŢP) je jedním ze sektorových programů ČR schválených Evropskou komisí pro programové období 2007 – 2013. OP Ţivotní prostředí je zaměřený na zlepšování kvality ţivotního prostředí a tím i zdraví obyvatelstva. Přispívá ke zlepšování stavu ovzduší, vody i půdy, řeší problematiku odpadů a průmyslového znečištění, podporuje péči o krajinu a vyuţívání obnovitelných zdrojů energie a budování infrastruktury pro environmentální osvětu. OP Ţivotní prostředí byl vypracován Ministerstvem ţivotního prostředí na základě usnesení vlády ČR č. 175 ze dne 22. února 2006 k návrhu Národního rozvojového plánu České republiky pro léta 2007 – 2013.[31] Globálním cílem OP ŢP je ochrana a zlepšování kvality ţivotního prostředí jako jednoho ze základních principů udrţitelného rozvoje. Kvalitní ţivotní prostředí je základem zdraví obyvatel státu a zvyšuje atraktivitu území pro ţivot, práci a investice. Důsledkem investiční atraktivity je zvyšování nejen zaměstnanosti, ale zejména konkurenceschopného udrţitelného hospodářského růstu v regionech.[32] OP ŢP spadá mezi tématické operační programy v cíli Konvergence a z pohledu finančních prostředků patří mezi druhý největší OP. Je pro něj vyčleněno 4,92 mld. eur (cca 138,68 mld. Kč) a z českých veřejných zdrojů finanční navýšení o 980 milionů eur.

4.2 Zodpovědné instituce Řídícím orgánem OP ŢP je Ministerstvo ţivotního prostředí (MŢP), které má celkovou zodpovědnost za realizaci programu. Mezi základní úkoly MŢP patří: příprava a projednání

OP

a

jeho

předloţení

EK,

zajištění

navazujících

dokumentů

(implementační, pokyny pro ţadatele, směrnice), vypracování výroční a závěrečné zprávy o provádění OP a předloţení EK a spousta dalších. [33] OP Ţivotní prostředí má Řídící výbor, který doporučuje výběr projektu a akcí k podpoře z ERDF a FS. Projednává realizaci OPŢP, sleduje provázanost mezi OP a ostatními sektorovými politikami.

27

Zprostředkující

subjekt:

Stání

fond

ţivotního

prostředí

(SFŢP)

ČR

je

zprostředkujícím orgánem dvou velkých dotačních programů - Operační program Ţivotní prostředí a Operační program Infrastruktura. Zprostředkující orgán znamená pro ţadatele a příjemce podpory nejdůleţitější subjekt, který jim díky svým krajským pobočkám snadno dostupný, a se kterým budou nejčastěji v kontaktu. Odpovědný je zejména za: 

poskytování informací ţadatelům a příjemcům podpory



zprostředkování pomoci při zpracování vhodných projektů a projektových ţádostí



organizování výzev k předkládání projektů



přijímání ţádostí o podporu a posouzení úplnosti, věcné správnosti a formálních náleţitostí předkládaných projektů



vyhodnocení ţádostí z technického a ekonomického hlediska, hodnocení ekonomické způsobilosti ţadatele



provádění kontrol fyzické realizace projektů



monitorování projektů



zajištění finančních toků a proplácení prostředků z FS a ERDF prostřednictvím státního rozpočtu [33]

Krajské pracovní skupiny (dále KPS), plní úlohu při přípravě tzv. velkých projektů (celkové náklady nad 25 mil. EUR) v rámci OPŢP, neboť se spolu se ţádostí dokládá také vyjádření KPS k předkládaném projektu. U ostatních projektů netvoří vyjádření KPS povinnou přílohu ţádosti, ale KPS posuzují projektové ţádosti a doporučují či nedoporučují je k dalšímu hodnocení. Monitorovací výbor zajišťuje dohled nad realizací OPŢP a zejména zajišťovat dosaţení cílů programu při efektivním vyuţití veřejných prostředků. Základními úkoly a pravomocemi jsou: sledování, realizace a vyhodnocení OP, jeho efektivnosti a účinnosti, schválení kritérií pro výběr projektů, hodnocení postupu a analýza výsledků

28

realizace OP, schvalování výroční a závěrečné zprávy OP před jejich zasláním Evropské komisi. Platební a certifikační orgán (PCO), výkonem funkce PCO pro strukturální fondy a Fond soudrţnosti byl pověřen odbor Národního fondu Ministerstva financí. Mezi jeho úkoly patří např.: správa prostředků ze strukturálních fondů a Fondu soudrţnosti na účtech ČNB, přijímání plateb z Evropské komise, provádění kontroly na místě, vracení nevyuţitých prostředků Evropské komisi. Auditní orgán, tuto funkci provádí Ministerstvo financí – odbor Centrální harmonizační jednotka pro finanční kontrolu. Zajišťuje: audit připravenosti řídícího a kontrolního systému programu, předkládá Evropské komisi zprávu posuzující nastavení řídících a kontrolních systémů operačního programu, kaţdoročně Komisi konsolidovaný plán auditů prostředků poskytovaných z fondů EU.[33]

4.3 Prioritní osy OP Ţivotní prostředí tvoří osm prioritních os, které jsou dále rozděleny na oblasti podpory. Základní strukturu prioritních os v rámci OP Ţivotní prostředí je uvedena v příloze č. 5. Práce je zaměřena prioritní osu tři, protoţe z této oblasti byl finančně podpořen konkrétní projekt, který je popsán v praktické části.

4.3.1 Prioritní osa 3 – Udrţitelné vyuţívání zdrojů energie Udrţitelné vyuţívání zdrojů energie (OZE) a realizace úspor energie přispívá k šetrnému vyuţívání přírodních zdrojů, diverzifikaci nabídky energie a sniţování energetické náročnosti a tím k udrţitelnému rozvoji. Ve svém důsledku pomáhá ke sniţování zátěţe ţivotního prostředí, neboť vyšším vyuţíváním OZE a realizací úspor energie lze nahradit spalování fosilních paliv (neobnovitelných zdrojů) se všemi negativními vlivy.[32] Cílem podpory je zvýšit vyuţití obnovitelných zdrojů energie při výrobě tepla a elektřiny a vyuţití odpadního tepla. Podpora je realizována na celém území České republiky. Ţádající subjekt musí prokázat tříletou historii své existence a být vlastníkem

29

předmětu podpory. Na podporu projektů v prioritní ose 3 je určeno téměř 673 milionů eur z Fondu soudrţnosti. [36] Globálním cílem prioritní osy 3 pro období 2007 – 2013 je udrţitelné vyuţívání zdrojů energie, zejména obnovitelných zdrojů energie, a prosazování úspor energie. Dlouhodobým cílem je zvýšení vyuţití OZE při výrobě elektřiny a zejména tepla a vyšší vyuţití odpadního tepla. Hlavním problémem je nedostatečné vyuţívání OZE a pomalé prosazování úspor energie v celém spektru společnosti. Systém investičních podpor je vzhledem k disponibilním finančním prostředkům nedostatečný. V rámci Prioritní osy 3 je třeba prosazovat úspory energie a zvýšit vyuţití OZE v neziskové sféře (objekty rozpočtové sféry, veřejné účelové zařízení, obecní objekty apod.) v návaznosti na jiţ exitující dokumenty (krajské a místní energetické koncepce, programy sniţování emisí a imisí, územní plány apod.).[32] 4.3.1.1 Oblasti podpory V rámci prioritní osy 3 – UDRŢITELNÉ VYUŢÍVÁNÍ ZDROJŮ ENERGIE (obnovitelných zdrojů a úspor energie) budou realizovány následující oblasti podpory: Oblast podpory 3.1 – Výstavba nových zařízení a rekonstrukce stávajících zařízení s cílem zvýšení vyuţívání OZE pro výrobu tepla, elektřiny a kombinované výroby tepla a elektřiny Oblast podpory 3.2 – Realizace úspor energie a vyuţití odpadního tepla u nepodnikatelské sféry. Tabulka 3: Indikativní rozdělení finanční alokace v rámci prioritní osy 3 do jednotlivých oblastí podpory podle [32]

Oblast podpory

Název oblasti podpory

3.1

Výstavba nových zařízení a rekonstrukce stávajících zařízení s cílem zvýšení vyuţívání OZE pro výrobu tepla, elektřiny a kombinované výroby tepla a elektřiny

3.2 3

Realizace úspor energie a vyuţití odpadního tepla u nepodnikatelské sféry Udrţitelné vyuţívání zdrojů energie

Fond EU mil. EUR

FS

147,507

FS

525,464

FS

672,971

30

Další zaměření je na oblast podpory 3.2. Realizace úspor energie a vyuţití odpadního tepla u nepodnikatelské sféry. Úspory energie v oblasti konečné spotřeby představují vysoký potenciál nákladově efektivních a inovativních řešení v oblasti hospodaření s energií. Pro zvýšení úspor energie jsou jako investiční podpora navrţena typová technická opatření, zejména podpora sniţování spotřeby energie budov neziskového sektoru prostřednictvím energeticky výhodnějšího pláště budov a efektivnějších systémů distribuce energií. Vyuţití odpadního tepla je důleţitou součástí oblasti hospodaření s energií. V České republice existuje značný potenciál ve vyuţití odpadního tepla s moţností vyuţití ve vytápění příp. při výrobě elektřiny. Oblast podpory vyuţití odpadního tepla zahrnuje investiční podporu realizací, které vyuţijí odpadní teplo (např. teplo z technologických procesů na vytápění nebo pro výrobu el. energie).[32] Cílem podpory je sníţení spotřeby energie v oblasti konečné spotřeby, zejména energie na vytápění objektů nepodnikatelské sféry. Důleţitým cílem podpory je zvýšení podílu výroby tepla a elektřiny z procesu produkce odpadního tepla. Mezi vhodné a podporované projekty patří:

 zateplovací systém budov,  zrušení tepelných mostů,  měření a regulace, 

instalace zařízení na vyuţívání odpadního tepla k výrobě tepelné či elektrické energie.[32]

31

III. PRAKTICKÁ ČÁST 5 Projekty v rámci operačního programu ţivotní prostředí Všechny projekty mají jasně stanovená pravidla, podle kterých se musí ţadatel řídit, aby mohl získat dotaci. Podrobné informace nalezne ţadatel zejména v těchto dokumentech: Implementační dokument OPŢP, Programový dokument OPŢP, v Příručce pro ţadatele, ve směrnici MŢP o předkládání ţádostí o poskytování finančních prostředků pro projekty z OPŢP včetně spolufinancování ze SFŢP ČR a státního rozpočtu ČR (v aktuálním znění), Výzva k předkládání ţádostí, Závazné pokyny pro ţadatele a příjemce podpory a v neposlední řadě Metodika zadávání veřejných zakázek. Pro usnadnění podání ţádosti jsou k dispozici další informativní dokumenty jako: Příručka pro ţadatele, Manuál nejčastějších chyb a omylů konečných příjemců.[35] Všechny výše zmiňované dokumenty je moţno nalézt na oficiálních stránkách operačního programu ţivotní prostředí: http://www.opzp.cz/. Vývoj výpočetní techniky v posledních letech výrazné vzrůstá. V důsledku vývoje IT zavedl SFŢP do provozu technologicky vyspělý informační systém OP ŢP s názvem BENE-FILL. Tento systém brání vzniku komunikačních šumů mezi příjemce a administrátorem např. tím, ţe poskytuje přehled o realizaci projektu podle smluv o dílo, přehledem faktur a úhradou faktur, přehledem financování apod. Ţadatel komunikuje se SFŢP pomocí tohoto programu, kde plní úkoly, které mu program zasílá na základě toho, v jaké fázi projektu se nachází. Pokud vznikne problém při vyplnění formuláře, je obratem ţadateli poslán vzkaz do programu. Závaţnější případy se řeší telefonicky a v krajním případně i osobní schůzkou. Benefill umoţňuje rychlejší a efektivnější předávání informací mezi zúčastněnými subjekty.

32

5.1 Operační program ţivotní prostředí - informace o projektech Kdo můţe ţádat o dotaci: Zájemci se mohou stát: obce, města, organizace státní správy a samosprávy, právnické i fyzické osoby a neziskové organizace. Kdy ţádat o dotaci: Ţádost o dotaci se podává na základě vyhlášené výzvy pro konkrétní oblast podpory. Předběţné plány výzev i právě otevírané výzvy jsou pravidelně vyvěšovány na internetových stránkách www.opzp.cz. Výzvy jsou většinou otevřeny na dva měsíce od jeho zveřejnění. Výše podpory: Obecně pro OPŢP platí, ţe výše podpory je poskytována maximálně do výše 90 % celkových způsobilých nákladů (85 % z evropských fondů plus 5 % příspěvek SFŢP nebo 5 % ze státního rozpočtu). Výše podpory se však liší podle jednotlivých prioritních os a typů projektů. Příjemce podpory spolufinancuje projekt minimálně ve výši 10 % z celkových způsobilých výdajů projektu. [36]. Předtím, neţ se autorka začne zabývat konkrétním projektem, je důleţité znát pravidla průběhu čerpání ze strukturálních fondů a fondu soudrţnosti. Pro porozumění vývoje implementace je důleţité znát průběh (obr. 4)

Obrázek 3: Průběh čerpání SF/FS podle [37]

33

Dle názoru autorky je jednou z nejpodstatnějších částí certifikace. Tato část rozhodování o úspěšnosti projektu z hlediska jeho proplácení spočívá v tom, ţe systém finančních toků (prostředky z EU), jsou zaloţeny na principu předfinancování ze státního rozpočtu (SR). Systém finančních toků (prostředků z rozpočtu EU) je zaloţen na principu předfinancování ze státního rozpočtu (dále SR). To znamená, ţe podíl EU (aţ 85 %), který je určen na spolufinancování OP, je nejprve předfinancován z rozpočtu jednotlivých kapitol SR (ŘO) a aţ poté je podíl EU refundován zpět do dané kapitoly SR ze zdrojového účtu Platebního a certifikačního orgánu (dále PCO). Aby bylo moţné podíl EU předfinancovat ze SR, je nutné, aby jednotlivé kapitoly SR (ŘO) měly ve svém rozpočtu na daný rok dostatečné mnoţství finančních prostředků. Prostředky podílu národního financování ze zdrojů SR (15 %) jsou příjemcům uvolňovány stejným způsobem jako prostředky SR na předfinancování podílu EU (85 %). [37]

34

6 Modernizace Mateřské školy a školní druţiny v Batelově V této částí práce budou nejdříve vysloveny dvě hypotézy, na které se autorka bude snaţit najít odpovědi. V závěru práce pak budou hypotézy na základě zkušeností a poznatků získaných autorkou BP vyhodnoceny. Hypotéza 1: Evropské peníze na rekonstrukci MŠ a školní druţiny byly vyuţity účelně, efektivně a hospodárně. Hypotéza 2: Administrativní a jiné nároky na ţadatele jsou přiměřené. Moţnosti financování v obci Batelov:

SZIF

Operační programy MAS

OBEC

NUTS II Jihovýchod

MZe

Obrázek 4: Moţnosti financování projektů obce Batelov podle [38]

Obec Batelov je součástí Místní akční skupiny (dále jen MAS) Třešťsko, která je obecně prospěšná organizace s cílem podpořit rozvoj MAS prostřednictvím projektů. Obec podá ţádost o dotaci na Státní zemědělský intervenční fond (dále jen SZIF) prostřednictvím MAS Třešťsko, kde je větší pravděpodobnost, ţe získá finanční podporu, protoţe ostatní členové MAS, do stejné výzvy nevstoupí. Můţe se ţádat

35

i přímo, ale zde je menší pravděpodobnost získání dotace. Dále obec můţe ţádat z operačních programů, kde obec vyuţila, jak uţ bylo řečeno OP ŢP, dále můţe podat ţádost na NUTS II ROP Jihovýchod. V současné době obec vyuţila dotací z Ministerstva zemědělství (MZe) na rekonstrukci kanalizace. Městys se rozhodl pro poţádání dotace z OP ŢP, protoţe byla vyhlášena výzva pro zateplování veřejných budov. Důleţitou informací před zahájením projektu je znát zákon č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách. Kde jsou stanovena všeobecná pravidla, od jaké finanční výše musí být vyhlášeno výběrové řízení a spousta důleţitých informací pro zveřejnění a výběr veřejných zakázek. Základní pravidla, která se týkají projektu, si zde stručně charakterizujeme: 1. Zadávání zakázek s předpokládanou hodnotou do 200 000 Kč bez DPH - není nutné provádět výběrové řízení - stačí výzva k předloţení nabídky jednomu dodavateli popř. zaslání objednávky dodavateli 2. Zadávání zakázek s předpokládanou hodnotou od 2 000 000 000 Kč bez DPH - zadavatel je povinen písemně (doporučeným dopisem nebo elektronicky) vyzvat k podání nabídky alespoň 5 potencionálních dodavatelů a můţe výzvu podat i na jiných místech Výběr dodavatelů probíhá podle [8] a to následovně: Starosta nebo místostarosta jmenuje členy hodnotící komise pro otevírání obálek, zvláštní komisi pro posouzení kvalifikace uchazečů a hodnotící komisi ve sloţení stanovenou zákonem. Starosta nebo místostarosta můţe stanovit, ţe pro dané zadávací řízení bude hodnotící komise plnit funkci komise pro otevírání obálek s nabídkami a v případě otevřeného řízení zjednodušeného podlimitního říze můţe posoudit kvalifikaci uchazečů. Nákup do 5 000 Kč včetně DPH stačí prokázat finanční částku paragonem s doplněnými náleţitostmi účetního dokladu.

36

Modernizace mateřské školy a školní druţiny Batelov Mateřská škola (dále jen MŠ) je jiţ několik let ve fázích rekonstrukce. Ještě před zahájením projektu „Modernizace MŠ a školní druţiny v Batelově“ v rámci OPŢP, prošla MŠ rekonstrukcí v rámci sociálního zařízení. Podnětem pro přípravu modernizace v rámci zateplení budovy, výměny oken a střechy, byl havarijní stav střechy a vysoké náklady na provoz.

6.1 Příprava projektu Příprava projektu byla zahájena v roce 2008, protoţe náklady na provoz MŠ a školní druţiny byly vysoké a podstatným vlivem zasahovaly do hospodaření obce. Po prostudování potřebných dokumentů a zjištění potřebných podkladů, začal městys provádět průzkum trhu, kde firmy vypracovávají potřebné přílohy, které jsou nutné k podání ţádosti. Kaţdý projekt se od sebe liší, kaţdý je zaměřen na prioritu, kaţdý má jiné přílohy, podmínky financování a mnoho podstatných faktorů.

6.1.1 Zdůvodnění potřebnosti projektu Ceny energií v posledních letech mají vzrůstající tendenci, coţ vedlo městys Batelov k zaměření se na budovu MŠ a školní druţiny, protoţe zde byla vysoká spotřeba energií. Tabulka 4: Energetické hodnocení z hlediska energetického hospodářství a vlivu na ţivotní prostředí podle [41]

Název kritéria

Před realizací

Poţadované hodnoty

Celkové sníţení

Spotřeba energie (GJ/rok)

1 073,70

582,9

490,80

CO2 (t/rok)

74,1295

46,9992

27,13

Z tabulky podle [41] je zachycena spotřeba energie před realizací a poţadovaná hodnota po skončení projektu. Dalším důvodem bylo sníţení úniku CO2 (oxid uhličitý) do ovzduší. Cílem úspory projektu bylo sníţit spotřebu paliva na 490 GJ/rok a sníţení CO2 o 27t/rok.

37

Dalším důvodem pro vznik tohoto projektu byl kromě úspory energie havarijní stav střechy a snaha o zkvalitnění podmínek pro výchovu dětí předškolního věku.

6.1.2 Lokalizace projektu Místo provedení projektu se nachází v kraji Vysočina v historické obci Batelov, ke které patří pět přilehlých obcí. Objekt MŠ se nachází na parcele č. 1018 v katastrálním území Batelov. Skládá se ze tří budov (pavilonů) spojených spojovací chodbou dva pavilony A a B jsou dvojpodlaţní a pavilon C je jednopodlaţní, kde je hospodářská část s kotelnou a druţina.

6.1.3 Cílové skupiny Tento projekt je zaměřen na děti předškolního věku. Jsou zde umístěny děti z obce Batelova a z okolních vesnic. Projekt je zaměřen hlavně na zkvalitnění podmínek pro děti, tak i výuky a aktivit.

6.1.4 Finanční prostředky obce Z povinnosti podílení se na spolufinancování projektu vyplývá pro obce zaplatit 10 % z celkových způsobilých nákladů na celou akci. Celé nezpůsobilé výdaje musí zaplatit bez ohledu na to, zda je projekt dotován z OP ŢP. Obec se rozhodla projekt předfinancovat, coţ znamená, ţe si musela vzít úvěr. Obrázek č. 6 vysvětlí, jak obec předfinancovala projekt. Celkové náklady na projekt 7 951 323 Kč

Úvěr 5 000 000 Kč

Finanční zdroje z rozpočtu obce 2 951 323 Kč

Obrázek 5: Finanční prostředky obce na předfinancování projektu (zdroj: vlastní)

38

Úvěr Městys Batelov neměl dostatek finančních prostředků, proto si rozhodl podat ţádost o úvěr. Bylo poptáno pět bank, mezi které patřily Komerční banka, Česká spořitelna, GE Money Bank, ING Bank a Raiffeisen Bank. Po zhodnocení podmínek rozhodla hodnotící komise, ţe nejvýhodnější podmínky nabízela Česká spořitelna, která tehdy vyhrála výběrové řízení. Městys ţádal o 5 000 000 Kč, coţ je značná finanční částka. Jednalo se o časové rozmezí, neţ bude přiznána dotace z OP ŢP, poté se závazek vůči bance rapidně sníţí. Jednalo se o úvěr za jediným účelem a to na „Modernizaci MŠ a ŠD Batelov“. Jeho úroková sazba činila pro první rok 2,10 % p. a. Před kaţdou splátkou bylo nutné doloţit potřebné doklady (faktury) a vyplněné platební příkazy. Způsob splácení byl stanoven měsíční splátkou ve výši 24 270 Kč. Byla stanovena nepravidelná splátka a to ve výši 3 980 688 Kč k určitému dni, kde se Batelov zavázal pouţitím peněţních prostředků z obdrţené dotace. Finanční zdroje z rozpočtu obce Rozpočet obce musel být rozvrhnut tak, aby byly k dispozici potřebné finanční prostředky a městys si nemusel brát vyšší úvěr. Po stanovení základních cílů, cílových skupin, financování projektu a lokalizací projektu, je potřeba se zaměřit na postup získávání příloh k podávání ţádosti. Prvním krokem bylo zpracování Energetického auditu (dále EA).

6.1.5 Energetický audit Povinnost vypracovat EA je stanoven zákonem č. 406/2000Sb. v § 9, podrobnosti náleţitostí pak upřesňuje vyhláška č. 213/2001Sb, která byla v roce 2004 novelizována vyhláškou č.425/2004Sb. Energetický audit podává zprávu o výchozím stavu budovy z hlediska energetického hospodářství. Před rekonstrukcí bylo zjištěno, co je jiţ uvedeno v kapitole 6.1.1. Zdůvodnění potřebnosti projektu. Provádí se výpočty pro spotřebu elektrické energie a hlavně zemního plynu, protoţe tím je vytápěný celý objekt. Bylo zde provedeno hodnocení energetického hospodářství z hlediska posouzení vlivu spotřeby 39

energie na ţivotní prostředí, a bylo zjištěno velké mnoţství CO2 v hodnotě 74,428 t/rok. Po zhodnocení zdrojové části bylo zjištěno, ţe potenciálem pro úspory jsou tyto ukazatele: teplonosná látka a její parametry, vybavenost a tloušťka tepelné izolace vnitřních rozvodů tepla a vyuţití obnovitelných zdrojů. Stávající úroveň energetického hospodářství byla hodnocena následovně: z hlediska systému zásobování teplem je objekt provozován na přijatelné úrovni, ovšem z hlediska spotřeby tepla je objekt nevyhovující pro vytápění. Z pohledu stavby objekt nesplňuje poţadavky na kvalitu tepelně technických vlastností budovy. Je vhodné budovu kompletně zateplit. V další části je navrţeno pět opatření, viz následující tabulka. Tabulka 5: Přehled návrhů opatření podle [41]

Označení opatření

Úspora Množství

Jednotka x Změna jističe Výměna světelných zdrojů Výměna oken a dveří Zateplení stěn a střech Kompletní zateplení

GJ GJ GJ GJ GJ

0 9,5 136,6 356 479,8

Náklady tis. Kč/rok 4,2 12,7 44 114,8 154,7

Náklady Opatření tis. Kč 8 44,6 2047 2539 4585

Městys zvolil variantu Kompletní zateplení, která obsahovala: výměnu stávajících oken a dveří za nová plastová, zateplení stěn a u střechy zateplení foukanou izolací a poloţení nové střechy. Jednalo se o variantu, která vyţadovala nejvyšší finanční prostředky, ale současně měla i nejvyšší úsporu co se týká mnoţství měrných jednotek a ušetřených nákladů za rok. Energetický audit musí zpracovat podnik, který k tomu má oprávnění a certifikát. V Kraji Vysočina tuto činnost provozují pouze dvě firmy. Obec poptala telefonicky obě společnosti a rozhodla se na základě niţší ceny. Audit tedy zpracovala firma IP Izolace Polná, s.r.o., s níţ byla sepsána smlouva v celkové výši 48 837 Kč bez DPH. Tato částka je zahrnuta do uznatelných nákladů a v případě neakceptace projektu budou finanční prostředky vráceny. Smlouva se eviduje v písemné podobě a zapisuje se do informačního systému Benefill.

40

6.1.6 Projektová dokumentace Ţádná rekonstrukce budovy se neobejde bez projektové dokumentace, která slouţí k zhodnocení

stavu

objektu,

poskytuje

informace

investorovi

pro

realizaci

a zaznamenává předešlý stav budovy. Skládá se z několika částí a to z: průvodní zprávy, technické

zprávy,

výkresové

části

(půdorysy,

pohledy,

řezy),

zpracování

architektonického a barevného řešení. Projektová dokumentace navazuje na energetický audit, z kterého získá potřebné informace a podle výměru nejúspornějšího návrhu, navrhne projektant projekt. Projektovou dokumentaci můţe vypracovávat pouze oprávněná osoba (architekt, projektant), vypracovává se na základě Zákona o výkonu povolání autorizovaných architektů č. 360/1992 Sb. Musí být vyhotovena v souladu se Stavebním zákonem č.183/2006 Sb., Zákonem o hospodaření energií č. 406/2000 Sb. a Vyhláškou o podrobnosti účinnosti uţití energie při spotřebě tepla v budovách č. 191/2001 Sb. Projektová dokumentace se dělí podle rozpracovanosti projektové dokumentace. V našem případě se jedná o Dokumentaci ke stavebnímu povolení (DPS), architekt se musí informovat na příslušném stavebním úřadě, tj. v našem případě na Stavebním úřadě v Batelově, zda bude investor k plánované opravě potřebovat stavební povolení nebo postačí ohlášení. V projektu „Modernizace MŠ a školní druţiny“ se jednalo o stavební povolení, bylo potřeba vypracovat projektovou dokumentaci. Byla oslovena firma FORTIS spol. s.r.o., protoţe má dobré reference a přiměřené ceny. Projekt navrhoval Dr. Ing. arch. Jaroslav Huňáček, který realizoval mnoho architektonicky významných budov jako např. budovu Krajského úřadu v Jihlavě, Zámek Herálec, vstup do jihlavské ZOO. Získal mnoho ocenění za své stavby, coţ vedlo obec k zohlednění při výběru. Cena za projektovou dokumentaci byla 27 150 Kč bez DPH, a je také povaţována za uznatelný náklad projektu a zaznamenává se do programu Benefill. V příloze č. 6 je zobrazena změna stavby před jejím dokončením z půdorysu 1.NP, jedná se o barevné řešení projektu.

41

6.1.6.1 Výkaz výměr Jedná se o předběţný rozpočet stavebního objektu, který se můţe během výběrového řízení na dodavatele změnit. Je součástí projektové dokumentace, kde je vše konkrétně vyčíslena spotřeba materiálu, střešní krytiny a počet oken. Je vypracován výkaz výměr, který obsahuje jak finanční rozpočet, tak i celkové mnoţství veškerého materiálu včetně dodávek a sluţeb které vycházejí z projektové dokumentace. EA a projektová dokumentace jsou přílohami, které si obec nemůţe zpracovat sama a musí poptat několik firem. Ostatní přílohy je moţné získat do několika týdnů, jedná se o: doklad, ze kterého je patrná právní subjektivita ţadatele, doklad o stanovení statutárního zástupce ţadatele, který potvrzuje podpisem ţádost o poskytnutí podpory, doklad, kterým je určená osoba pověřena jednáním se SFŢP, prohlášení ţadatele, ţe je plátcem DPH, stanoviska orgánu ochrany přírody (Krajský úřad Kraje Vysočina), stanovisko místního příslušného krajského úřadu z hlediska potřeb ţivotního prostředí, doklad

způsobu

zajištění

provozu

investice,

územní

rozhodnutí

v souladu

s k. ú. 183/2006 Sb., aktuální výpis z katastru nemovitosti, prohlášení o zateplovaných plochách a poslední přílohou čestné prohlášení ţadatele o splnění dostatečné administrativní a provozní kapacity pro splnění povinnosti týkající se poskytnutí finančních prostředků. Po shromáţdění potřebných příloh se všechny výše zmiňované zapíší do Benefillu a můţe se podat ţádost o podporu.

6.1.7 Ţádost V průběhu programového období jsou vyhlašovány výzvy dle prioritních os OP ŢP, podle typu ţadatelů, typu projektů. Dne 22.12 2009 byla vyhlášena výzva číslo XVI. Ministerstvem ţivotního prostředí a SFŢP ČR na zateplení veřejných budov. Výzvu naleznete v příloze č. 7. Výzvy jsou vyhlašovány prostřednictvím tisku a na internetových stránkách www.opzp.cz, www.sfzp.cz a www.env.cz. Na jejím základě byla podána ţádost na zateplení MŠ a školní druţiny. Batelov je malá obec, nemá ţádného zaměstnance, který by se zabýval pouze dotacemi. Bylo by vhodné, aby obce mohli takového odborného zaměstnance z finančního hlediska si dovolit, protoţe dotace jsou velmi pouţívanými nástroji v současné době. Existuje mnoho firem, které se zabývají podáním ţádosti a práci s tím spojenou. V obci má sídlo společnost Wetland s.r.o., která se těmito ţádostmi zabývá. Městys tedy poptal tuto 42

firmu, ohledně vypracování ţádosti a pracemi s ní spojené, celková cena vyšla obec na 90 000 Kč bez DPH. Před podáním ţádosti je potřeba pročíst všechny dokumenty, které se k tomu vztahují. Společnost Wetland má zkušenosti s podáváním ţádostí, tedy to pro ně nebyla novinka. Po rozhovoru s majitelem společnosti, mi bylo sděleno, ţe sami při podávání této ţádosti měli problém, protoţe v tomto operačním programu, jsou dokumenty nepřehledně umístěné. Zelená linka OPŢP funguje skvěle, okamţitě poradí, vysvětlí a jsou velmi ochotní pomoci. Ţádost se skládá z několika částí. V první části se identifikuje operační program, prioritní osa, primární oblast podpory a podoblast, v druhé části jsou základní informace o projektu (projekt, místo realizace, harmonogram, typ projektu). Třetí část jsou základní informace o ţadateli, dále je uvedeno financování projektu, zdroje ţadatele, členění nákladů, typ veřejné zakázky, přínosy a opatření projektu. Hlavní součástí ţádosti jsou přílohy. Přehled příloh, které jsou definovány podle prioritních os, jsou uvedeny ve směrnici MŢP č.7/2007. Přílohy, obsahující ţádost naleznete v příloze č. 8, kde je přiloţena celá ţádost projektu. Ţádost se podává ve dvou krocích: 1. Nejprve elektronicky prostřednictvím programu BENE – FILL, která je dostupná na internetové adrese www.zadosti.opzp.cz. Program navádí ţadatele krok po kroku pro vyplnění ţádosti, okamţitě hlásí nesrovnalosti a chyby. 2. Poté se musí ţádost vytisknout (formulář ţádosti) a v papírové podobě včetně příloh doručit na příslušné pracoviště SFŢP. Po vytištění ţádosti, která se vygenerovala v programu, se ţádost zkompletovala a to tak, ţe obsahovala dva výtisky formuláře (z programu BENE – FILL) s podpisem oprávněného zástupce ţadatele, jedno řádné vyhotovení očíslovaných povinných příloh v takovém pořadí, které je uvedeno v seznamu příloh a CD, které obsahovalo ekonomické přílohy ţádosti (finanční analýzu). Ţádost musela být se všemi poţadovanými údaji a doklady v zalepené a označené obálce. Obálka má své specifické označení (viz obrázek 6.)

43

Obrázek 6: Vzorové označení obálky (zdroj: Příručka pro ţadatele)

Ţádost musí být poslána doporučeně a předána na příslušném krajském pracovišti SFŢP podle místa realizace projektu nejpozději do konce vyhlášené lhůty pro předkládání ţádosti. 6.1.7.1 Hodnocení ţádosti

6.1.7.1.1 Kontrola formální úplnosti Jde zde o posouzení ţádosti z pohledu administrativního souladu, formy ţádosti a formálních předpokladů. Základní chyby, zda je ţádost podepsána ţadatelem, zda jsou vyplněny všechny poţadované údaje, zda jsou doloţeny povinné přílohy. Tuto kontrolu provádí pracovník KP SFŢP. Pokud je zjištěna chyba, je ţadatel vyzván k opravě ve stanovené lhůtě tří dnů. Po provedení kontroly je formálně úplná ţádost poslána z KP SFŢP k dalšímu hodnocení na centrálu SFŢP v Praze.

6.1.7.1.2 Posouzení přijatelnosti Tato část probíhá ve dvou kolech. Nejdříve se uskuteční kontrola obecné přijatelnosti, zda projekt odpovídá parametrům, limitním hodnotám způsobilých výdajů pro příslušnou oblast podpory. Druhá fáze spočívá v kontrole základních podmínek projektu, finančních a legislativních předpokladů a základních principů politiky EU.

6.1.7.1.3 Akceptace žádosti Zda je ţádost úplná a pozitivně hodnocena jako přijatelná, je ţádost akceptována. Je ţádost vygenerováno číslo, které je identifikací při komunikaci mezi ţadatelem a SFŢP. Akceptací je potvrzena formální úplnost a přijatelnost ţádosti, která dále posouvá ţádost k dalšímu procesu administrace. Akceptování ţádosti o podporu ze SFŢP v rámci OP ŢP je k nahlédnutí v příloze č. 9. 44

6.1.7.1.4 Způsob hodnocení a výběr projektu Po akceptaci navazuje způsob hodnocení a výběr projektu, hlavním cílem je zde ověření, ţe splňuje výše uvedené kritéria. Dále následuje odborné posouzení z hlediska environmentálního, technického a ekonomického hodnocení. Jsou zde stanoveny hranice, za které projekt získává body do hodnocení ţádosti. Hodnotící kritéria jsou zachycena v příloze č. 10. Při výběru a schválení dojde k registraci akce, vydáním Rozhodnutí o poskytnutí dotace spolu s podmínkami. Rozhodnutí v příloze č. 11.

6.1.8 Výběrové řízení na dodavatele Výběrové řízení se provádí na základě zákona č. 139/2006 Sb. O koncesních smlouvách a koncesním řízení, v platném znění, kde částka činí méně neţ 20 000 000 Kč bez DPH. Jsou stanoveny zásady, podle kterých musí příjemce podpory postupovat. Zadavatel musí dodrţovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákaz diskriminace. A ze smlouvy EU vyplývá povinnost dodrţovat zásadu vzájemného uznávání a zásadu přiměřenosti. Zásada transparentnosti- Tato zásada je hlavně zaměřena na činnosti zadavatele a někdy i dodavatele, jedná se o to, ţe vţdy musí být vše uzavřeno písemně, jinak je to neplatné. Musí zde být řádné evidování všech písemností tak, aby se do nich mohlo kdykoliv nahlíţet např. pro prověření postupu obce nebo hodnotící komise na pořadí nabídek, kde ovšem musí být kaţdé rozhodnutí podloţené zprávou. Vše musí být jasné srozumitelné a jednoznačné, pokud by se např. něco ve výzvě dalo vysvětlit ve dvojím výkladu nebo bylo nesrozumitelné, uţ by se jednalo o netransparentní zakázku. Zásada rovného zacházení – Jedná se zde o to, ţe se musí s kaţdým zájemcem jednat stejně, pokud např. za chybu typu nepřiloţení jedné přílohy je zájemce vyloučen z výběrového řízení, znamená to, ţe pokud by měl někdo stejnou chybu, musí být také vyloučen. Zákaz diskriminace – Tato zásady je velmi podobná zásadě rovného zacházení. Jedná se o to, ţe zadavatel nesmí vyloučit nikoho před výběrovým řízením. Kdyţ se přihlásí, musí mít moţnost, být ve výběru.

45

Výběrové řízení bylo zahájeno prostřednictvím uveřejněním výzvy. Jednalo se o Výzvu k podání nabídky a k prokázání splnění kvalifikace. Dále to probíhalo tak, ţe městys odeslal oznámení o zahájení výběrového řízení třem konkrétním zájemcům, coţ je jeho zákonná povinnost. Zveřejněná výzva byla vyvěšena na úřední desce Batelova a na webových stránkách: http://batelov.cz/vyzva-k-podani-nabidek-modernizace-materske-skoly-a-skolnidruziny-batelov/d-3090/p1=2490. Protoţe výběrové řízení se řídí mnoha zákony z EU, není tak jednoduchá administrace jako u předchozích výběrových řízení. Proto si městys na administrativní činnost výběrového řízení na dodavatele stavebních prací najal Regionální rozvojovou agenturu Vysočiny (dále jen RRA Vysočiny). RRA Vysočiny je profesní organizací, která se specializuje na poskytování sluţeb pro vyuţívání různých zdrojů veřejné podpory. Jeho úkolem je především zvyšovat kvalitu ţivota regionu. Hlavním úkolem je iniciovat a propracovat vize a strategie rozvoje jednotlivých subjektů v regionu a napomáhat jeho realizaci. O tom, ţe se jedná o administrativně náročnou činnost, svědčí i to, ţe pokud potencionální dodavatel nepochopil některé informace z výzvy, obrátí se na kontaktní osobu, kterou je starosta obce. Coţ by nebylo tak neobvyklé, ale starosta musí, vznešený dotaz poslat dalším přihlášeným firmám, včetně jeho odpovědi. Dle mého názoru se jedná o přehnanou administraci, je zbytečné to posílat ostatních zájemcům, kterým je vše jasné. Pokud se jedná o menší mnoţství zájemců, ale na tuto výzvu bylo přihlášeno 14 zájemců včetně tří, kterým byly zaslány nabídky. Hodnocení nabídek probíhá tak, ţe zadavatel je povinen sestavit minimálně tří člennou komisi. Členové komise musí být ke vztahu k uchazečům nepodjati. K tomuto kroku musí být přizván manaţer projektu z OP ŢP, kterému se ohlásí, ţe se budou otvírat a hodnotit nabídky. Bohuţel se na otevírání a hodnocení nedostavit, coţ ale musel podloţit řádnou omluvou. Hodnotí se: 1. Úplnost nabídky, zda obsahuje všechny dokumenty. 2. Posouzení, zda splňuje poţadavky. 3. Hodnotí kritéria, v našem případě se jednalo o nejniţší cenu nabídky. 46

O hodnocení nabídek se sepíše protokol, který obsahuje:  Seznam posouzených nabídek  Údaje o sloţení komise  Dojde – li k vyraţení, odůvodnění vyřazení  Popis hodnocení nabídek včetně ohodnocení kaţdé jednotlivě  Výsledek hodnocení Protokol podepíší všichni členové komise, má – li někdo odlišný názor, uvede se v protokolu spolu s odůvodněním. Dále je vybrána firma v našem projektu vyhrála společnost FVM Invest s.r.o., která předloţila nejniţší cenovou nabídku stavby. Vyrozumění o výsledku bylo doručeno do pěti pracovních dnů od rozhodnutí výběrové komise. Následovalo uzavření smlouvy.

6.1.9 Stavební povolení Stavební povolení se řídí podle zákona č. 138/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Městys Batelov v zastoupení firmy ATD Jihlava, kterou zplnomocnila v rámci jednání se stavebním úřadem, podávala veškeré ţádosti a účastnila se ústních jednání se stavebním úřadem v Batelově (dále SÚ Batelov). ATD Jihlava podala ţádost o povolení ke stavbě, příslušný formulář byl a je k dispozici na stránkách SÚ Batelova. Ţádost byla podána osobně, protoţe na stavební povolení je potřeba mnoho příloh a je v rámci úspěšného podání, osobní kontakt, kde pracovnice SÚ okamţitě sdělí, co popřípadě chybí za přílohy a co vše je potřeba doloţit. Byla podána ţádost o stavební povolení na zastřešení a zateplení MŠ Batelov, současně ke stavebnímu povolení byla podána ţádost o umístění stavby. Ţádost o umístění stavby, bylo nutné podat, protoţe změnou střechy se budova zvýšila o 1.35 m a na tuto změnu je také potřeba povolení. Přílohy ke stavebnímu povolení obsahovaly: plnou moc v případě zastupování stavebníka, závazná stanoviska dotčených orgánů vyţadovaných zvláštním předpisem – poţární ochrana, v našem případě vydaným Hasičským a záchranným sborem kraje Vysočina. 47

Přílohy k ţádosti o vydání rozhodnutí územního a o změně stavby jsou potřeba: opět plná moc, kopie katastrální mapy a situační výkres současného stavu územní a v měřítku katastrální mapy včetně parcelních čísel stavebního pozemku, kde bude poţadována stavba, dokumentace stavby podle přílohy č. 4 vyhlášky 499/2006 Sb. a závazná stanoviska dotčených orgánů BOZP. Stavební úřad zahájil řízení o změně stavby a posléze oznámil, sloučení územního a stavebního rozhodnutí. Uskutečnilo se ústní jednání, na kterém byli přítomni: ATD Jihlava v zastoupení Ing. Jaroslavem Benešem projektovým manaţerem a Hasičským záchranným sborem kraje Vysočina. Pozvání ji bylo posláno doporučeně do vlastních rukou. Po sepsání protokolu o ústním jednání, neměl nikdo námitky, coţ vedlo k vydání rozhodnutí o umístění stavby a stavebního povolení.

6.2 Implementace projektu Na základě stavebního povolení, můţe dodavatel začít s rekonstrukcí budovy. Během přestavby se musí dodrţovat zásady, pravidla a normy, které při nedodrţení by mohly vést k odebrání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU. Dále musí být dodrţována bezpečnost a ochrana zdraví při práci a zajištění stavby v souladu s projektovou dokumentací.

6.2.1 Monitorovací zprávy Příjemce je povinen během celého projektu vypracovávat průběţné monitorovací zprávy. Ta slouţí ke kontrole, monitoringu a hodnocení stanovených cílů projektu. Vyplňují se v programu Benefill, kde je záloţka „Monitorovací zprávy“. V této záloţce je předdefinovaný formulář, do kterého se doplňují potřebné informace. Vygenerovaný formulář po vytištění v písemné formě, s razítkem a podpisem Statutárního zástupce zaslán do rukou projektového manaţera. Je to program, který zadává příjemci dotace úkoly, např. aby nezapomněl do určitého data poslat monitorovací zprávu. Zasílají v intervalu tří měsíců, zpracovává je firma Wetland. Během projektu Modernizace MŠ a školní druhy bylo vytvořeno sedm monitorovacích zpráv, v příloze č. 12 je zobrazena první monitorovací zpráva projektu.

48

6.2.2 Stavební dozor Jako stavební dozor se v zákoně 138/2006 Sb. O územním plánování a stavebnímu úřadu, povaţuje kontrola prováděných prací na stavbě, popřípadě osoba, která tuto práci provádí. Jeho hlavním úkolem je, aby realizace probíhala podle projektové dokumentace a platných předpisů a norem. Jedná se o dva významy: 1. Činnost - spočívá ve sledování termínů, do kterých musí být určité části hotové a také hlavně o kvalitu provedených prací 2. Osoba – jedná se o osobu, která má vysokoškolské vzdělání v oboru stavebnictví nebo architektury, nebo středoškolské vzdělání se zaměřením na stavebnictví a tři roky praxe v provádění staveb Jelikoţ je městys Batelov malý investor, musel si najmout oprávněnou osobu, která stavební dozor provede. Byly poptány tři společnosti, které na stavební dozor mají oprávnění a certifikát. Na základě ceny a zkušeností vyhrála firma ATD Jihlava s.r.o., protoţe nabídka byla nejniţší cenu a má dlouholeté zkušenosti v oboru. Na základě vítězné nabídky byla sepsána s firmou ATD Jihlava mandátní smlouva. Kde je zavázán mandantem (ATD Jihlava) za zastupování investora na venek.

6.2.3 Koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci Podle zákona č. 309/2006 Sb., který upravuje další poţadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích. V němţ je uvedeno, ţe pokud je doba stavby delší jak třicet dní, ve kterých budou vykonávaný práce a činnosti více jak dvaceti pracovníky, je nutno spočítat „člověkodny“. Pokud přesáhne hranici 500 dnů, je nutné, aby investor najal koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále BOZP).

6.2.4 Kontrolní dny FVM Invest s. r. o, (zhotovitel) má povinnost ze zákona vést stavební deník. Jsou tam uvedeny identifikační údaje o zhotoviteli a investorovi, údaje o pracovnících, denní záznamy stavbyvedoucího od počátku realizace aţ po jeho dokončení. Důleţitou 49

součástí jsou kontrolní dny, kde se kontroluje hlavně dodrţování stanovených termínů a kvalita odvedené práce. Kontrolní dny se provádějí jednou za dva týdny. Kontroluje se také, zda je postupná realizace v souladu s projektovou dokumentací, dodrţování smluvních podmínek a dodrţování harmonogramu. V našem projektu bylo dohromady sedm kontrolních dnů, kde z kaţdého vznikl zápis. Zápis obsahuje prezenční listinu, stav na stavbě (co jiţ bylo uděláno a co probíhá), dále co bylo prohlídkou dohodnuto, vše k nahlédnutí v příloze č. 13. Kontrol jsou přítomni: Koordinátor BOZP, člen radnice městyse Batelova (starosta, místostarosta), stavební dozor, členové zhotovitele, člen ze ZŠ a MŠ.

6.2.5 Povolení k předčasnému uţívání stavby Přestavba MŠ a školní druţiny byla zahájena na počátku měsíce června roku 2011. Na autorku udělalo dojem to, ţe obec zajistila přechodné místo pro školní druţinu (budova základní školy – bývalý byt školníka) i mateřskou školu (budova druţiny). Se zhotovitelem stavby bylo domluveno, ţe výměna oken, střechy a zateplení se provede nejprve na budově MŠ. Měsíc byly děti předškolního věku v budově druţiny a v měsíci červenci měly prázdniny. Během těchto dvou měsíců byla budova MŠ hotova a část druţiny také. Byla podána ţádost o předčasné uţívání bloku „A“ a „B“ se spojovací chodbou, aby nebyl zrušen provoz MŠ. Ţádost byla podána na SÚ v Batelově zástupcem městyse, firmou ATD Jihlava. Jako první byla podána ţádost k předčasnému uţívání části stavby – objekt blok „A“ a „B“ se spojovací

chodbou

„E“.

Přílohy

ţádosti

obsahovaly:

plnou

moc,

dohodu

se zhotovitelem stavby a výpis z obchodního rejstříku. SÚ podal oznámení o zahájení správního řízení. Musela být zpracována stanoviska dotčeného orgánu na úseku poţární ochrany k uţívání, který vydal HZS Kraje Vysočina a odsouhlasil subjekt k uţívání. Protokol z ústního jednání byl sepsán ve stejné podobě jako u stavebního povolení, kde také nebyly ţádné připomínky. Poté na základě kolaudace bylo vydáno rozhodnutí o předčasném uţívání bloků MŠ. Rozhodnutí bylo stanoveno do 30. 9. 2011, kdy byl termín ukončení realizace celé rekonstrukce. Protoţe hlavní vchod do MŠ by stále v rekonstrukci, proto byla podána ţádost nepředčasné uţívání školní druţiny, kde vede spojovací chodba do MŠ. Vchod do MŠ byl nebezpečný např. z důvodu pádu stavebního nářadí z lešení. 50

Podání ţádosti k předčasnému uţívání části stavby – druţina, probíhal stejně jako předcházející povolení. Rekonstrukce nepoškodila chod mateřské školy ani školní druţiny, kterou denně navštěvuje přes 140 dětí.

6.2.6 Kolaudace Kolaudací projektu se rozumí závěrečné hodnocení stavby, kdy jsou všechny práce na stavbě hotové. Aby byl tento proces ukončen, musí být podána ţádost o vydání kolaudačního souhlasu. Tuto ţádost podával městys Batelov na SÚ. Formulář ţádosti je vyvěšen na internetových stránkách stavebního úřadu Batelova. Kolaudační ţádost je potřeba doloţit přílohami a to jsou: technická zpráva, vyjádření statika stavebních konstrukcí, pojistná hydroizolace, technické poţadavky – prohlášení o shodě, osvědčení vhodnosti pouţití výrobků do stavby na profilované plechy, vchodovou stříšku, osvědčení o vlastnostech, o zkoušce vodoinstalace, certifikáty na výrobu, prodej a montáţ plastových oken, dveří a ostatních stavebních výplní. SÚ vydal oznámení o stanovení termínu závěrečné kontrolní prohlídky stavby na 29. 9. 2011 v 9.00 na místě stavby. Pozváni byli: Městys Batelov a HZS kraje Vysočina, pozvánky byly zaslány elektronicky. Na stavbě se provádí kontroly, zda je vše v souladu se stavebním povolením, jestli je stavba v souladu s projektovou dokumentací, zda byly dodrţeny obecné poţadavky na výstavbu, zda to neohroţuje zdraví a ţivotní prostředí. Pokud se nezjistí ţádné chyby, do patnácti dnů je vydán SÚ kolaudační souhlas, v našem případě se jednalo o datum 30. 9. 2011. U závěrečné kontroly byl přítomni: pracovnice SÚ Batelova, pracovník HZS kraje Vysočina, ATD Jihlava a starosta a místostarosta městyse Batelova.

6.2.7 Kontrola z OPŢP Po ukončení stavebních prací projektu, přijede kontrola z OPŢP. Kontrola se skládá ze dvou částí. První část kontroly probíhá na stavbě, kde se kontrolují okna, dveře, tloušťka polystyrenu a mnoho dalších atributů. Kontrolorky jsou velmi důsledné, přeměří na místě vše, zda souhlasí dle projektu. Druhá část kontroly spočívá v tom, ţe si 51

vyţádají potřebnou administraci projektu od obce a zhotovitele ţádosti. Vţdy jsem si myslela, ţe kontrolují nejenom v místě projektu, vyţádanou administraci odváţí na centrálu SFŢP.

6.2.8 Ţádost o platbu Ţádost o platbu se v OPŢP můţe provádět dvěma způsoby a to: 1. Průběţně – coţ znamená, ţe po zahájení realizace se mohou do Beneffilu zadávat faktury, které by chtěla obec proplatit např. po jednotlivých fázích projektu 2. Celkově – v našem případě se jednalo o tento příklad, kdy obec podala ţádost po realizaci akce na všechny faktury, které je moţno proplatit jako uznatelné náklady Obec podala ţádost o platbu po ukončení realizace, protoţe měla projekt předfinancovaný. Pro úspěšné podání ţádosti o platbu, musí být všechny faktury řádně zaznamenány v programu Benefill. Dále se faktury vytisknou a zástupcem obce se podepíší a posílají se na centrálu SFŢP, v našem případě s příkazy úhrad daných faktur, o jejichţ proplacení se ţádá. Byly doloţeny faktury za: Energetický audit, Projektovou dokumentaci, za zpracování ţádosti, úvěrovou smlouvu, Stavební povolení, Smlouva o dílo, která se uzavírá s dodavatelem stavby včetně poloţkového rozpočtu a finančního harmonogramu. Dále musí být doloţena kopie smlouvy o zřízení a vedení účtů, které budou pouţívány při administraci ţádosti o platbu, aktuální výpis plátcovství DPH, smlouva o technickém dozoru o dozoru z BOZP, smlouva na zpracování výběrového řízení. Doba čekání, která nastala po kontrole a odesláním ţádostí o platbu, řadí starosta obce mezi nejhorší chvíle celé akce. Na základě všech odeslaných faktur a smluv v průběhu akce, přišlo obci finanční vypořádání projektu. Obci bylo přiznáno 55,55 % celkových uznatelných nákladů coţ tvoří 4 417 305 Kč. Dotace, kterou OPŢP poskytla, byla ve výši 3 975 575 Kč, coţ tvořilo 85 % z dotace FS (3 754 709 Kč), 5 % z dotace SFŢP (220 865 Kč), zbylých 441 730 Kč tvořilo 10 % spolufinancování z obce. Obec tedy musela zaplatit nezpůsobilé výdaje, které byly 45,45 % z celkových nákladů (3 564 018 Kč). 52

6.2.9 Stálá informační tabule Stála informační tabule je instalována na všechny projekty, které byly spolufinancovány ze strukturálních fondů EU, bez ohledu na celkovou výši veřejného příspěvku. Úkolem příjemce je zajistit výrobu a instalaci desky, příjemce musí vyvěsit tabuli do dvou měsíců od dokončení realizace projektu. Podrobné informace o vzhledu, rozměrech, informacích jsou dostupné na internetových stránkách: http://www.opzp.cz/kestazeni/392/2964/detail/graficky-manual-opzp/. Městys si nechal zpracovat informační tabule od zhotovitele stavby za částku 12 000 Kč bez DPH. Předloţili mu grafický manuál povinné publicity pro OPŢP, kde jsou stanoveny pravidla a nechali ho to od něj zpracovat. Informační tabule projektu je zobrazena v příloze č. 14.

53

IV. VYHODNOCENÍ PROJEKTU, ZÁVĚR Vyhodnocení projektu Zpracování vyhodnocení projektu provedla firma Wetland, která vyplnila poslední záloţku v programu Benefill s názvem závěrečné vyhodnocení projektu (dále jen ZVA). Důleţité je doloţení potřebných příloh, které tvoří: čestné prohlášení o plátcovství DPH, protokol o předání staveniště, zápis o převzetí dokončené stavby, kolaudační souhlas, stanovisko projektanta k ZVA, stanoviska energetického auditora k realizované akci a k dosaţení přínosů (doloţí uskutečněné dosaţené úspory a sníţení emisí CO2 a porovná stávající hodnoty s hodnotami na počátku akce). Všechny tyto přílohy a vygenerovaný formulář z Benefillu se vytiskne a zašle se na centrálu SFŢP. Podle názoru autorky je nejdůleţitější příloha „Stanoviska energetického auditora k realizované akci a k dosaţení přínosů“, která obsahuje přínosy, které byly pomocí projektu dosaţeny. Po dokončení realizace projektu byly zaznamenávány údaje o energetických vstupech obsahující dodávku zemního plynu za období od 1. září 2011 do 31. března 2012. Byl zde zjištěn údaj o odběru v GJ, který byl 588 GJ/rok z čehoţ vyplývá sníţení o 55,6 % neţ před rekonstrukcí. Výsledné údaje jsou zachyceny v tabulce. Tabulka 6: Výsledná tabulka pro hodnocení efektu energeticky úsporných opatření podle [41]

Ukazatel

Spotřeba tepla na vytápění Spotřeba tepla na vytápění v palivu

Roční spotřeba energie před realizací po realizaci projektu projektu GJ/rok GJ/rok 941

Úspora energie předpoklad po realizaci dosažení dle EA projektu před. úspory GJ/rok GJ/rok %

496,6 490,8

1057,3

499,3

101,7

588

V konkrétních číslech to znamená, jestliţe energetický audit před zahájením projektu předpokládal úsporu 490,8 GJ, tj. 43,9 % z celkové přepočtené spotřeby energie v objektu, pak skutečná úspora za hodnocené období je ve výši 499,3 GJ tj. 44,6 % z celkové přepočtené spotřeby energie v objektu před realizací projektu. 54

Realizací úsporného projektu bylo tedy dosaţeno splnění předpokladu z energetického auditu ve výši 101,7 %. Pro posouzení vlivu spotřeby energie na ţivotní prostředí byl proveden výpočet mnoţství sledovaných látek, emitovaných do ovzduší při získávání potřebného mnoţství energie a byly zjištěny výsledky, které zachycuje tabulka č. 7. Tabulka 7: Změna emisí znečišťujících látek podle [41]

Znečišťující látka

Tuhé látky CO2 Nox

Roční spotřeba energie

Úspora energie

před realizací projektu t/rok

po realizaci projektu t/rok

předpoklad dle EA t/rok

74,1295 0,0694

45,5648 0,0451

-27,1303 -0,0231

po realizaci dosažení projektu před. úspory t/rok % -28,5647 -0,0243

105,3 105,3

V konkrétních číslech to znamená, jestliţe energetický audit před zahájením projektu předpokládal sníţení CO2 o -27,1303 t/rok, skutečná úspora za hodnocené období byla sníţena o -28,5647 t/rok. Realizací úsporného projektu bylo tedy dosaţeno splnění předpokladu z energetického auditu ve výši 105,3 %. Cena energií byla před realizací projektu ve výši 307 300 Kč/rok. Předpokládaná úspora z varianty, kterou si

městys vybral z energetického

auditu, byla v hodnotě

154 700 Kč/rok. Po zjištěných údajích z energetického auditu bylo zjištěno, ţe výsledná cena úspory činí 145 119 Kč/rok. Cena na úspory energií se sníţila o 47 % za rok. Dle názoru autorky je zhodnocení úsporných opatření celého projektu označeno za velmi úspěšné. Po odeslání všech příloh potřebných k uzavření ZVA, se čeká na vyjádření ze SFŢP. V posledních dvou měsících má SFŢP pozastavené vydávání závěrečných vyhodnocení akcí, mezi které patří i ZVA projektu „Modernizace mateřské školy a školní druţiny Batelov“. Po doručení závěrečného vyhodnocení akce, se provede aktualizace termínů, nechá se podepsat statutárním zástupcem obce a opět se odešle na SFŢP. Zde se opět čeká na rozhodnutí orgánu a poté pomocí programu se vytiskne finální verze ZVA a projekt je administrativně ukončen. 55

Po ukončení probíhá monitorování udrţitelnosti projektu, kdy je po dobu pěti let sledován, zda plní poţadavky, které si stanovil na počátku akce. Kaţdý rok je zasílána zpráva pomocí programu Benefill ohledně plnění výstupů.

56

Závěr Hlavním úkolem bakalářské práce bylo na základě teoretických poznatků představit historii, smysl vzniku a existence operačních programů včetně zdrojů, které umoţňují jejich realizaci formou projektů a orgánů. K naplnění tohoto úkolu autorka nejdříve prostudovala odbornou literaturu a další zdroje týkající se regionální politiky EU, její cíle a nástroje. Dále prostudovala vznik operačních programů se zaměřením na operační program ţivotní prostředí. Autorka čerpala převáţně z dostupných internetových stránek, odborné literatury a dokumentů, kde je tomuto institutu věnována dostatečná pozornost a ze kterých tyto operační programy vycházejí. Druhý cíl byl splněn v praktické části, kde jsou zachyceny zásady podávání projektů v rámci OPŢP včetně podrobnějšího popisu přípravy a realizace projektu „Modernizace mateřské školy a školní druţiny Batelov“. Jsou zde popsány jednotlivé kroky městyse, jak postupoval od stanovení cílů projektu po přípravu, podání ţádosti a implementaci projektu. Jsou popsány jednotlivé přílohy, k čemu slouţí a jak probíhaly výběrová řízení na dodavatele. Zachycení popisu projektu ukázalo, ţe přípravy na projekt jsou finančně i administrativně velmi náročné. V úvodu praktické části byly vysloveny dvě hypotézy: Hypotéza č. 1: Evropské peníze na rekonstrukci mateřské školy byly použity efektivně, účelně a hospodárně. Na základě získaných poznatků z praktické části bylo zjištěno, ţe stanovené cíle se podařilo splnit. Všechny předpokládané hodnoty z energetického auditu byly splněny na 101 % a 105 %, coţ se nepředpokládalo. Během celého procesu se postupovalo podle zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách. Obec většinou vybírala společnosti s nejniţšími náklady, čímţ minimalizovala náklady na projekt a zároveň dodrţovala potřebnou kvalitu z hlediska potřeb dané činnosti. Investice městyse do oprav byla 441 731 Kč, coţ tvořilo 10 % z celkově uznatelných nákladů na rekonstrukci. Zbývající 57

podíl ve výši 3 975 574 Kč tvořila dotace ze strukturálních fondů EU (85 %) a SFŢP (5 %). Na základě těchto informací bylo zjištěno, ţe návratnost investice na úspoře energií bude do tří let. Je zřejmé, ţe kromě energetických úspor došlo zároveň i k opravě jiţ nevyhovujícího stavu budovy, která by se v budoucnu zřejmě musela opravit. Dle názoru autorky se hypotéza č. 1 potvrdila. Hypotéza č. 2: Administrativní a jiné nároky na žadatele jsou přiměřené. Celý projekt je jiţ od počátku velmi sloţitý a administrativně náročný, protoţe se musí řídit přísnými evropskými pravidly, právním řádem ČR a podmínkami dotačního programu. Dle názoru autorky je většina ţadatelů a příjemců OPŢP nespokojena s časovou a administrativní náročností celého programu, na coţ navazuje internetová anketa, která se dotazuje ţadatelů a příjemců OPŢP: „Co by měl SFŢP změnit ve své práci?“ odpověď byla zcela jednoznačná, 87 % respondentů odpovědělo, ţe zjednodušit administrativu. Z poznatků autorky v praktické části, se v přípravě projektu řešila hlavně administrace příloh. Realizaci předchází také kontrakty se zhotovitelem stavby, technickým dozorem a koordinátorem BOZP. Během realizace pak pravidelné zasílání průběţných monitorovacích zpráv, které dle názoru autorky mají stejný význam jako zápis z kontrolních dnů na stavbě. Po skončení projektu následuje další administrace ZVA, udrţitelnost projektu. Dle názoru autorky hypotéza č. 2 neplatí. V dnešní době je kladen důraz zejména na schopnosti, znalosti a zkušenosti těch, kteří se příslušnými operačními programy, jejich přípravou a realizací zabývají. Neznalost postupů, či podceňování pravidel můţe vést ke ztrátě a nehospodárnosti. K tomu, aby se předcházelo těmto negativním důsledkům, slouţí celá řada nástrojů a postupů, které jsou dnes pouţívány a jejichţ pravidly a uţitím v praxi se tato bakalářská práce podrobně zabývá. Proto bych tuto práci doporučila všem, kteří by se blíţe chtěli seznámit s problematikou operačních programů, dále pak s přípravou a realizací konkrétního projektu.

58

ZDROJE Kniţní [1] WOKOUN, René. Strukturální fondy a obce. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2006, 146 s. ISBN 80-735-7138-2. [2] STEJSKAL, Jan a Jaroslav KOVÁRNÍK. Regionální politika a její nástroje. Vyd. 1. Praha: Portál, 2009, 212 s. ISBN 978-80-7367-588-2. [3] BUDÍK, Josef. Evropské strukturální fondy a jejich vyuţívání. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2009, 79 s. Eupress. ISBN 978-807-4080-142 [4] DAN MAREK, Tomáš Kantor. Příprava a řízení projektů strukturálních fondů Evropské unie. 1. Vyd. Brno: Společnost pro odbornou literaturu – Barrister, 2007. ISBN 978-808-7029-138. [5] ŢÍTEK, Vladimír – KLÍMOVÁ, Viktorie. Regionální politika. Brno: Masarykova univerzita, 2008. 107 s. ISBN 978-80-210-4761-7 [6] SVATOŇOVÁ, Magdaléna, Tomáš ČIHÁK, Jaromíra MOUDRÁ, Lucie OHÁŇKOVÁ a Václav NOVÁK. ODBOR REGIONÁLNÍHO ROZVOJE, Krajský úřad kraje Vysočina. Základy strukturální a regionální politiky: Partnerství pro Vysočinu. 2006. Vyd. Jihlava: EKON Jihlava, 2006. [7] MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ, Odbor evropských fondů. Abeceda fondů Evropské Unie 2007 – 2013. Praha: Naviga 4, s.r.o., 2007. Dostupné z https://www.euroskop.cz/8647/sekce/prirucky-o-fondech-eu/ [8] ČR. Pravidla pro zadávání veřejných zakázek městyse Batelova: podle zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách ve znění pozdějších předpisů

Elektronické zdroje [9] Europa: Historie EU. [online]. [cit. 2013-03-24]. Dostupné z: http://europa.eu/abouteu/eu-history/index_cs.htm

59

[10] Europa: Evropa v kostce, historie. [online]. [cit. 2013-03-24]. Dostupné z: http://europa.eu/abc/12lessons/lesson_2/index_cs.htm [11] Euroskop: Regionální politika. [online]. [cit. 2013-03-24]. Dostupné z: https://www.euroskop.cz/8948/sekce/regionalni-politika/ [12]

Google:

Alokace

zdrojů.

[online].

[cit.

2013-03-24].

Dostupné

z:

Dostupné

z:

http://www.regionservis.cz/document/filename/1772/document.pdf [13]

Strukturální

fondy:

NUTS.

[online].

[cit.

2013-03-24].

http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Temp/Glosar/N/NUTS [14] Euroskop: Členění NUTS podle rozlohy. [online]. [cit. 2013-03-24]. Dostupné z: https://www.euroskop.cz/8642/sekce/spravni-cleneni-zprávy-nuts/ [15] Strukturální fondy: Financování OP [online]. [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Informace-o-fondech-EU [16] Ministerstvo vnitra ČR: Strukturální fondy. [online]. [cit. 2013-03-24]. Dostupné z: http://www.osf-mvcr.cz/kratce-o-strukturalnich-fondech [17] Euractiv: Evropský fond regionálního rozvoje. [online]. [cit. 2013-03-24]. Dostupné z: http://www.euractiv.cz/index.php?id=evropsky-fond-regionalniho-rozvo [18] Ministerstvo pro místní rozvoj: Strukturální fondy. [online]. [cit. 2013-03-24]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Informace-o-fondech-EU [19] EVROPSKÁ KOMISE. Evropský sociální fond investice do lidí: Prezentace a náplň činnosti. Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2012. ISBN 978-92-7923799-7;

10.2767/63457.

Dostupné

z

http://ec.europa.eu/esf/main.jsp?catId=3&langId=cs [20] Europa.eu: ESF. EVROPSKÁ KOMISE. [online]. 2008 [cit. 2013-03-16]. Dostupné

z:

http://ec.europa.eu/esf/main.jsp?pager.offset=5&catId=3&langId=cs&pubLang=cs [21] EVROPKSÁ UNIE. Česká republika a evropský sociální fond. 2012. ISBN 97892-79-23478-1.

Dostupné

z:

http://ec.europa.eu/esf/main.jsp?pager.offset=15&catId=3&langId=cs

60

[22] Ministerstvo pro místní rozvoj: FS. MMR. [online]. [cit. 2013-03-16]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programy-2004-2006/Fond-soudrznosti [23] Politika soudrţnosti 2007-2013: poznámky a úvodní texty. Lucemburk: Úřad pro úřední tisky Evropských společenství, 2007, 160 s. ISBN 92-79-03801-X. Dostupné z: ec.europa.eu/regional_policy/sources/.../2007/.../guide2007_cs.pdf [24] Strukturální fondy: Struktura operačních programů. [online]. [cit. 2013-03-07]. Dostupné

z:

http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Informace-o-fondech-

EU/Operacniprogram [25] Ministerstvo pro místní rozvoj ČR: strukturální fondy. [online]. [cit. 2013-03-11]. Dostupné

z:

http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programy-2007-

2013/Tematicke-operacni-programy [26] Ministerstvo pro místní rozvoj ČR: strukturální fondy. [online]. [cit. 2013-03-11]. Dostupné

z:

http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programy-2007-

2013/Regionalni-operacni-programy [27] Národní ústav odborného vzdělávání: NUTS [online]. [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: http://www.nuov.cz/klasifikace-jednotek-nuts [28] Zkrácená výroční zpráva 2011: ROP Jihovýchod. [online]. [cit. 2013-03-11]. Dostupné z: http://www.jihovychod.cz/vysledky-rop/ říjemce-zprávy-rop-jv [29] Ministerstvo pro místní rozvoj ČR: OP Praha. [online]. [cit. 2013-03-11]. Dostupné z:

http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programy-2007-2013/Operacni-

programy-Praha [30] Ministerstvo pro místní rozvoj: Evropská územní spolupráce. [online]. [cit. 201303-11]. Dostupné z: http://www.s-f.cz/cs/Fondy-EU/Programy-2007-2013/Evropskauzemni-spoluprace [31] Operační program ţivotní prostředí: Výroční zpráva za rok 2011. [online]. 2012. Vyd.

[cit.

2013-03-16].

Dostupné

z:

http://www.opzp.cz/ke-

stazeni/522/14281/detail/ říjemce-zprava-opzp-za-rok-2011-vcetne-priloh/ [32] Operační program ţivotní prostředí: Programový dokument OPŢP pro období 2007 – 2013, verze 2, schváleno EK 2012. [online]. [cit. 2013-03-16]. Dostupné z: 61

http://www.opzp.cz/ke-stazeni/392/12802/detail/programovy-dokument-opzp-proobdobi-2007-2013---verze-2/ [33] Operační program ţivotní prostředí: Zodpovědné instituce. [online]. [cit. 2013-0316]. Dostupné z: http://www.opzp.cz/sekce/182/zodpovedne-instituce/ [34] Operační program ţivotní prostředí: Dokumenty. [online]. [cit. 2013-04-05]. Dostupné z: http://www.opzp.cz/sekce/26/jak-podat-zadost/ [35] Operační program ţivotní prostředí: MMR. [online]. [cit. 2013-04-14]. Dostupné z: http://www.opzp.cz/sekce/16/strucne-o-opzp/ [36]

MĚSÍČNÍ

MONITOROVACÍ

ZPRÁVA

O

PRŮBĚHU

ČERPÁNÍ

STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ, FONDU SOUDRŢNOSTI A NÁRODNÍCH ZDROJŮ V PROGRAMOVÉM OBDOBÍ 2007–2013: Ministerstvo pro místní rozvoj. [online]. [cit.

2013-04-16].

Dostupné

z:

http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Informace-o-

cerpani/Mesicni-monitorovaci-zprava [37] Ministerstvo práce a sociálních věcí: Veřejné zakázky. [online]. [cit. 2013-04-22]. Dostupné

z

:

portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/esf/programove_obdobi_2007_2013/aktivity_zprostre dkujiciho_subjektu/ říjemce_opatrrni_2_1/ říjemce_pro_prijemce/verejne_zakazky.p df [38] podle ústního sdělení Ing. Jiřího Doleţala (starosta městyse Batelova, náměstí Míru 148, Městys Batelov) dne 15. března 2013 [39] Operační program životní prostředí: výzva č. XVI na zateplení veřejných budov [online].

[cit.

2013-05-05].

Dostupné

z:

http://www.opzp.cz/sekce/435/vyhledavani/?cx=005222246957080616145%3Awz9gfo bpupw&cof=FORID%3A11&ie=windows-1250&q=v%FDzva+%E8.+XVI&x=0&y=0 [40] podle ústního jednání pí. Stoklasové (zaměstnanec firmy WETLAND s.r.o., Lovětínská 612/48, Batelov) ze dne 8. března 2013 [41] Energetický audit

62

[42] Ministerstvo pro místní rozvoj: Strukturální fondy. [online]. [cit. 2013-05-08]. Dostupné

z:

http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Informace-o-fondech-

EU/Operacni-programy

63

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1: Šest specifických oblastí ESF 2007 - 2003 podle [20] ................................ 17 Obrázek 2: Mapa regionů NUTS II a NUTS III podle [27]............................................ 23 Obrázek 3: Průběh čerpání SF/FS podle [37] ................................................................. 33 Obrázek 4: Moţnosti financování projektů obce Batelov podle [38] ............................. 35 Obrázek 5: Finanční prostředky obce na předfinancování projektu (zdroj: vlastní) ...... 38 Obrázek 6: Vzorové označení obálky (zdroj: Příručka pro ţadatele) ............................. 44

SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Alokace ČR na roky 2007 - 2013 podle Cílů (zdroj: 12) ............................. 14 Tabulka 2: Rozdělení území na NUTS (zdroj: 14) ......................................................... 14 Tabulka 3: Indikativní rozdělení finanční alokace v rámci prioritní osy 3 do jednotlivých oblastí podpory podle [32] ......................................................................... 30 Tabulka 4: Energetické hodnocení z hlediska energetického hospodářství a vlivu na ţivotní prostředí podle [41]............................................................................................. 37 Tabulka 5: Přehled návrhů opatření podle [41] .............................................................. 40 Tabulka 6: Výsledná tabulka pro hodnocení efektu energeticky úsporných opatření podle [41] ........................................................................................................................ 54 Tabulka 7: Změna emisí znečišťujících látek podle [41]................................................ 55

64

SEZNAM ZKRATEK EU

Evropská unie

ČR

Česká republika

NUTS

Klasifikace územních statistických jednotek

OP

Operační program

OPŢP

Operační program ţivotní prostředí

EHS

Evropské hospodářské společenství

ESUO

Evropské společenství uhlí a oceli

RP

Regionální politika

HSS

Politika hospodářské a sociální soudrţnosti

ERDF

Evropský fond regionálního rozvoje

ESF

Evropský sociální fond

FS

Fond soudrţnosti

NRP

Národní rozvojový plán

NSRR

Národní strategický referenční rámec

EK

Evropská komise

65

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Alokace fondů EU mezi tématické operační programy cíle Konvergence 2007 – 2013 podle [21] ................................................................................................... 67 Příloha č. 2: Indikativní alokace prostředků z fondů EU v ČR pro ROP v cíli konvergence podle [23] .................................................................................................. 67 Příloha č. 3: Alokace fondů EU mezi operační programy pro Prahu v cíli Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost 2007 - 2013 podle [26]....................................... 68 Příloha č. 4: Indikativní alokace prostředků z fondů EU pro Českou republiku cíli EÚS podle [27] ........................................................................................................................ 68 Příloha č. 5: Struktura OPŢP včetně finančního plánu (eur) .......................................... 69 Příloha č. 6: Změna stavby před jejím dokončením, půdorys 1.NP podle [3] ................ 70 Příloha č. 7: Výzva XVI. na zateplení veřejných budov OPŢP podle [38] .................... 71 Příloha č. 8: Ţádost o poskytnutí podpory podle [39] .................................................... 73 Příloha č. 9: Akceptování ţádosti o podporu ze SFŢP v rámci OP ŢP podle [39] ......... 83 Příloha č. 10: Výběrová hodnotící kritéria podle [39] .................................................... 84 Příloha č. 11: Rozhodnutí o poskytnutí podpory podle [39]........................................... 88 Příloha č. 12: Průběţná monitorovací zpráva podle [39]................................................ 89 Příloha č. 13: Zápis č. 3 z kontrolního dne stavby podle [37] ........................................ 96 Příloha č. 14: Stálá informační tabule zdroj: vlastní ....................................................... 97 Příloha č. 15: Fotogalerie zdroj: vlastní .......................................................................... 98

66

Příloha č. 1: Alokace fondů EU mezi tématické operační programy cíle Konvergence 2007 – 2013 podle [21]

Příloha č. 2: Indikativní alokace prostředků z fondů EU v ČR pro ROP v cíli konvergence podle [23]

67

Příloha č. 3: Alokace fondů EU mezi operační programy pro Prahu v cíli Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost 2007 - 2013 podle [26]

Příloha č. 4: Indikativní alokace prostředků z fondů EU pro Českou republiku cíli EÚS podle [27]

68

Příloha č. 5: Struktura OPŢP včetně finančního plánu (eur)

69

Příloha č. 6: Změna stavby před jejím dokončením, půdorys 1.NP podle [3]

70

Příloha č. 7: Výzva XVI. na zateplení veřejných budov OPŢP podle [38]

71

72

Příloha č. 8: Ţádost o poskytnutí podpory podle [39]

73

74

75

76

77

78

79

80

81

82

Příloha č. 9: Akceptování ţádosti o podporu ze SFŢP v rámci OP ŢP podle [39]

83

Příloha č. 10: Výběrová hodnotící kritéria podle [39]

84

85

86

87

Příloha č. 11: Rozhodnutí o poskytnutí podpory podle [39]

88

Příloha č. 12: Průběţná monitorovací zpráva podle [39]

89

90

91

92

93

94

95

Příloha č. 133: Zápis č. 3 z kontrolního dne stavby podle [37]

96

Příloha č. 144: Stálá informační tabule zdroj: vlastní

97

Příloha č. 155: Fotogalerie [zdroj: vlastní] Před realizací projektu

98

V průběhu realizace projektu

99

Po rekonstrukci

100