Právnická fakulta Masarykovy univerzity Studijní obor: Právo a právní věda

Právnická fakulta Masarykovy univerzity Studijní obor: Právo a právní věda Katedra finančního práva a národního hospodářství

DIPLOMOVÁ PRÁCE Osobní bankrot – právní a ekonomické aspekty Personal Bankruptcy – Law and Economic Aspects

Nela Friedlová Brno 2015

Prohlášení "Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Osobní bankrot – právní a ekonomické aspekty zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury." V Brně dne 20. března 2015 …..………………………………… Nela Friedlová

2

Poděkování Ráda bych na tomto místě poděkovala Dr Mgr. Damianu Czudekovi, Ph.D. za vstřícný přístup při konzultacích, odborné rady a cenné připomínky, které přispěly k vypracování této diplomové práce.

3

Anotace Cílem diplomové práce je právní rozbor úpravy oddlužení s poukazem na jeho ekonomické aspekty. Práce je rozdělena do 4 částí. Nejprve se věnuji zadluženosti ČR a osobnímu bankrotu převážně z ekonomického hlediska. V druhé části se zabývám legislativními aspekty institutu oddlužením s poukazy na judikaturu a odbornou literaturu. Ve třetí části je právní úprava oddlužení ve Spojených státech amerických. V závěrečné části jsou navrženy návrhy a doporučení de lege ferenda a nastíněn budoucí vývoj právní úpravy.

Abstract The aim of this thesis is to analyze personal bankruptcy, identify problematic areas and propose solutions. First part of my thesis is dedicated to debt in the Czech Republic and personal bankruptcy mostly in economic terms. The second part deals with the legislative aspects of the discharge of person´s debt with references to case law and literature. The third part is dedicated to discharge of person´s debt in the United States of America. In the final part are designed proposals and recommendations de lege ferenda and outlined the future development of the legislation. Klíčová slova: Zadluženost, oddlužení, osobní bankrot, finanční gramotnost, dluhy, insolvence, dlužník, věřitel

Keywords: Debt, discharge of debts, personal bankruptcy, financial literacy, insolvency, debtor, creditor

4

OBSAH ÚVOD ..................................................................................................................... 7 1.

Základní teoretická východiska zadluženosti ............................................. 9 1.1 Vývoj zadluženosti ...................................................................................... 9 1.1.1 Odpovědné zadlužování ...................................................................... 9 1.1.2 Zadluženost domácností a její struktura ............................................ 10 1.1.3 Zadluženost z pohledu společnosti.................................................... 10 1.1.4 Zadluženost z pohledu finančních institucí ....................................... 12 1.2 Institut osobního bankrotu z ekonomického a sociálního hlediska........... 12 1.2.1 Důvody pro přijetí ............................................................................. 13 1.2.2 Z pohledu státu .................................................................................. 14 1.2.3 Z pohledu věřitele ............................................................................. 15 1.2.4 Osobní bankroty – statistické údaje .................................................. 16 1.3 Finanční gramotnost a vzdělávání jako prevence ..................................... 18

2.

Legislativní aspekty oddlužení ................................................................... 20 2.1 Prameny a zásady insolvenčního řízení .................................................... 20 2.2 Výhody a nevýhody institutu oddlužení z pohledu dlužníka .................... 21 2.3 Základní podmínky ................................................................................... 22 2.4 Základní schéma........................................................................................ 22 2.5 Insolvenční řízení - návrhová fáze ............................................................ 23 Insolvenční návrh ...................................................................................... 23 2.6 Insolvenční řízení - zjišťovací fáze ........................................................... 23 Úpadek ...................................................................................................... 23 2.7 Subjekty insolvenčního řízení ................................................................... 24 2.8 Aktivní legitimace - oddlužení .................................................................. 25 Návrh na povolení oddlužení .................................................................... 25 Aktivní legitimace ..................................................................................... 26 Dluhy z podnikání ..................................................................................... 27 Oznámení o zahájení insolvenčního řízení ............................................... 27 2.9 Společný návrh manželů na povolení oddlužení ....................................... 28 2.10 Náležitosti návrhu na povolení oddlužení ............................................. 30 2.11 Přílohy k návrhu na povolení oddlužení ............................................... 31 2.12 Vady a nedostatky návrhu ..................................................................... 33 2.13 Zpětvzetí návrhu.................................................................................... 34 2.14 Rozhodnutí o návrhu na povolení oddlužení ........................................ 36 Rozhodnutí o zamítnutí oddlužení ............................................................ 36 Rozhodnutí o řešení úpadku konkursem ................................................... 38 Rozhodnutí o povolení oddlužení ............................................................. 38 Nakládání s majetkovou podstatou během insolvenčního řízení. ............. 39 2.15 Způsoby provedení oddlužení ............................................................... 39 Zpeněžení majetkové podstaty .................................................................. 40 Plnění splátkového kalendáře .................................................................... 41 Výše splátek .............................................................................................. 41 2.16 Hlasovací právo a schůze věřitelů ......................................................... 43 5

2.16.1. Hlasování mimo schůzi věřitelů - předpoklady ............................ 44 2.16.2. Hlasovací právo ............................................................................. 45 2.16.3. Výsledky hlasování ....................................................................... 46 2.16.4. Námitky věřitelů............................................................................ 47 Hlasování na schůzi věřitelů ..................................................................... 47 2.17 Rozhodnutí o schválení oddlužení ........................................................ 48 2.17.1. Lhůta pro rozhodnutí o schválení oddlužení ................................. 48 2.17.2. Neschválení oddlužení a rozhodnutí o konkursu .......................... 49 2.17.3. Náležitosti rozhodnutí o schválení oddlužení ............................... 50 2.17.4. Schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty .................. 50 2.17.5. Schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře ................... 51 2.17.6. Pohledávky .................................................................................... 51 2.17.7. Účinnost schváleného rozhodnutí ................................................. 52 2.17.8. Zpeněžení majetkové podstaty ...................................................... 52 2.18 Povinnosti dlužníka během splátkového kalendáře .............................. 53 2.19 Splnění oddlužení .................................................................................. 53 2.20 Osvobození............................................................................................ 54 Návrh na přiznání osvobození................................................................... 54 2.21 Zrušení schváleného oddlužení ............................................................. 55 3.

Právní úprava oddlužení ve Spojených státech amerických ................... 56 3.1 Chapter 7 Liquidation ............................................................................... 57 3.2 Chapter 13 Adjustment of debts ................................................................ 59

4.

Návrhy a doporučení de lege ferenda ........................................................ 62

ZÁVĚR ................................................................................................................. 66 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ............................................................... 68 Odborná literatura ..................................................................................... 68 Elektronické prameny ............................................................................... 68 Právní předpisy ......................................................................................... 71 Soudní rozhodnutí ..................................................................................... 71 SEZNAM POUŽITÝCH TABULEK ................................................................ 73

6

ÚVOD Tématem této diplomové práce jsou právní a ekonomické aspekty osobního bankrotu. Vzhledem ke skutečnosti, že institut oddlužení je zaveden do českého právního řádu již 7 let a v této době končí pětileté období prvních schválených oddlužení, domnívám se, že je na místě zhodnocení stávající právní úpravy s poukázáním na aplikační problémy, které tento institut provázejí. Práce je zaměřena nejenom na právní aspekty oddlužení, ale také na ekonomické. V českém právním řádu je zakotven institut oddlužení jako jeden z možných způsobů řešení úpadku dlužníka. Do podvědomí veřejnosti se tento institut ovšem dostal pod názvem osobní bankrot. Cílem této práce je analyzovat osobní bankrot z pohledu ekonomického a právního, zhodnotit stav stávající právní úpravy se zaměřením na ekonomický a sociální podtext a navrhnout doporučení a návrhy de lege ferenda. Diplomová práce bude vycházet především z knižních pramenů a vzhledem k ekonomickému aspektu této práce budou použity i statistické údaje a elektronické prameny. Na zpracování práce bude použita metoda deskriptivní, metoda komparace a v neposlední řadě metoda dedukce při vyvozování vlastních závěrů. Tato práce je rozdělena do 4 kapitol. V první kapitole jsou popsány základní teoretická východiska zadluženosti osob v ČR. Na institut osobního bankrotu je zde nahlíženo jak z ekonomického hlediska, tak z hlediska sociálního. Bude zde nastíněna problematika z pohledu státu a nezbytnost zařazení výuky finanční gramotnosti. V této části práce se pokusím nalézt důvody, proč byl do našeho právního řádu zaveden institut oddlužení. Zda je zadluženost vždycky špatná a jak se správně zadlužovat. V druhé kapitole jsou popsány základní legislativní aspekty oddlužení, jako zvláštního řízení, z pohledu dlužníka a jsou zde vykresleny důsledky, které z institutu osobního bankrotu vyplývají pro věřitele, kteří nemají zásadní možnost dlužníkovo oddlužení ovlivnit. Tato kapitola bude tvořit stěžejní část práce a sloužit jako podklad pro poslední část této diplomové práce. Ve třetí kapitola je nastíněna právní úprava osobního bankrotu ve Spojených státech amerických, která sloužila spolu s jinými úpravami jako předloha pro

7

zákonodárce v České republice při vytváření návrhu ustanovení nového insolvenčního zákona. V poslední kapitole budou uvedeny aplikační problémy a nedostatky, které v právní úpravě existují. Bude zde nastíněn směr, kterým by se měla právní úprava do budoucna vyvíjet, včetně návrhů a doporučení de lege ferenda.

8

1.

Základní teoretická východiska zadluženosti První část této diplomové práce bude rozdělena do třech podkapitol. První

z nich se věnuje problematice zadluženosti, zejména struktuře a výši dluhů domácností. V druhé kapitole je nastíněn vývoj a problematika osobního bankrotu s ekonomickými a sociálními důsledky a třetí část je zaměřena na finanční gramotnost.

1.1

Vývoj zadluženosti Zadluženost domácností byla ještě v 80. letech na relativně nízké úrovni,

zejména díky levným dlouhodobým úvěrům, které byly určeny především k financování bydlení. Převrat nastal po pádu komunismu, kdy se začal vytvářet stabilní a fungující bankovní systém a začaly vznikat spořitelny, které na základě vkladů od společnosti začaly poskytovat úvěry, které byly určeny pořád převážně k financování bydlení. Situace na trhu postupně nahrávala vzniku nebankovním institucím, které poskytovaly půjčky i na spotřební zboží. Vývoj bankovních a finančních produktů na konci devadesátých let minulého století byl impulsem k zadlužování osob. České rodiny začaly využívat tyto finanční produkty především v souvislosti s růstem ekonomiky a snižováním úrokových sazeb, zhruba od roku 2002 a začaly se čím dál více zadlužovat. Situaci nepřispěl ani rozvoj nebankovních úvěrů, které si lidé rychle velmi oblíbili. Problém pro mnohé domácnosti nastal tehdy, kdy přestaly být schopné dostát svým závazků, ať už z důvodu ztráty zaměstnání, či špatného finančního plánu.1 1.1.1 Odpovědné zadlužování Zadluženost sama o sobě není závažným problémem a podporuje ekonomiku dané země. Vzít si úvěr například na bydlení je považováno za správné a rozumné. Existují základní pravidla, kdy můžeme považovat zadlužení za odpovědné. Mezi tyto pravidla patří: nepůjčovat si na věci, které nutně nepotřebujeme; sledovat životnost produktu a dobu, na kterou se zadlužím;

KISLINGEROVÁ, Eva a kol. Insolvenční praxe v České republice: v období 2008-2013. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2013. xv, s 39. Beckova edice ekonomie. ISBN 9788074004971. 1

9

uvědomovat si možnost ztráty zaměstnání; vybírat si pečlivě produkt a zkoumat celé úvěrové podmínky a nezaměřovat se pouze na úrok; nejednat unáhleně; prověřit si subjekt, s kterým jednám; podepisovat jen to, co jsem si přečetl a čemu rozumím; myslet na budoucnost, případně se pojistit; nepůjčovat si na půjčku a nedoufat v zázrak.

2

Lze předpokládat, že pokud budou lidé jednat odpovědně,

nemusí dojít k situaci, kdy nebudou schopni splácet své závazky. 1.1.2 Zadluženost domácností a její struktura Statistiky České národní banky pracují se zadlužeností domácností. Občanský zákoník pojem domácnost nedefinuje, ale do roku 2014 byla domácnost upravena jako skupina fyzických osob, které spolu trvale žijí a hradí náklady.3 Zadlužeností domácností rozumíme situace, kdy domácnosti nejsou schopny své výdaje pokrýt ze svých příjmů a na své výdaje si začínají brát různé úvěry a tím se z domácností stávají dlužníci. Celková zadluženost domácností podle statistik České národní banky k 31. 1. 2015 byla 1, 315 bilionu Kč, z toho nejvíce přibližně 909 miliard Kč se domácnosti zadlužily na bydlení, okolo 261 miliard Kč na spotřebu a na ostatní výdaje 101 miliard Kč.4 Z uvedeného vyplývá, že největší podíl na zadluženosti domácností mají hypoteční úvěry, které jsou v poslední době tažené nízkými úrokovými sazbami. Jako rizikové a nežádoucí jsou obecně označovány úvěry na spotřebu především od nebankovních institucí. 1.1.3 Zadluženost z pohledu společnosti Problémem dnešní společnosti je její postoj k penězům a nakládání s nimi, je zapotřebí, aby se lidé naučili s penězi nakládat jinak než doposud a uvědomovali si, že každý dluh bude muset být jednou splacen. Lidé často podléhají zdání, že když se věřitelé o dluh nehlásí, tak na něj zapomněli. Neuvědomují si existenci

Czech Credit Banking Bureau. Desatero odpovědného zadlužování. Czech Credit Banking Bureau [online]. [cit. 27. 2. 2015]. Dostupné z:http://www.cbcb.cz/cz/desatero-odpovedneho-zadluzovani1404041422.html. 3 Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit. 27. 2. 2015]. 4 Česká národní banka. Hlavní ukazatele. ČNB [online]. [cit. 27. 2. 2015]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.hlavni_ukazatele?p_iframe=0&p_lang=CS. 2

10

promlčecí lhůty, která dává věřitelům nárok se o své dluhy přihlásit až do doby tří let. V současné době se lidé naučili žít na dluh a financovat svoje potřeby pomocí úvěrů. Další chybou je, že lidé při braní úvěru nepočítají s tím, že by o své příjmy mohli na nějaký čas přijít, například z důvodu ztráty zaměstnání či nemoci. Z nedávného výzkumu společnosti Raiffeisen stavební spořitelna a.s. vyplývá, že téměř tři čtvrtiny populace si už někdy vzalo úvěr. Nejčastěji si lidé berou úvěr na financování svého bydlení, dále na provoz domácnosti a nečekané výdaje. Od koho si lidé půjčují, závisí také na výši částky, kterou si půjčují, pokud se jedná o částky do 50 00 tisíc Kč, lidé se často obracejí na nebankovní instituce. Bankovní instituce jsou využívány nad 50 000 Kč. Úvěry na bydlení si lidé nejčastěji berou od stavebních spořitelen. Alarmující je zjištění, že lidé si neporovnávají a ani si nepamatují podmínky svého úvěru. Pokud si lidé už jednou vezmou úvěr, tak pouze 12 % z nich při nespokojenosti uvažuje o refinancování.5 Už jen z faktu, že lidé nezkoumají podmínky svých úvěrů vyplývá, že míra finanční gramotnosti není v ČR vysoká. Dalším úskalím dnešní doby je především dobře provedený marketing firem, který ovlivňuje až v nezdravé míře chování spotřebitele. Spotřebitelé získávají informace z reklam ze všech stran, ať už z televize, internetu, inzertních ploch, rádií či od svých známých. Největší a nejrizikovější období pro spotřebitele jsou Vánoce, kdy kromě všeho na spotřebitele dopadá, i ze sociálního hlediska, potřeba obdarovat každého a tak často spotřebitel podlehne nevýhodným nabídkám. Dalším lákadlem jsou nízké úrokové míry především u financování bydlení. Pokud se podíváme do historie úvěrů na bydlení, zjistíme, že zlom nastal po roce 2000, kdy úrokové sazby u hypotečních úvěrů klesly poprvé pod 10 % a státní podpora byla relativně na vysoké úrovni.6 V současné době se úrokové sazby pohybují těsně nad hranicí 2 %.

JECHOVÁ, Jitka. Tři čtvrtiny Čechů si už alespoň jednou vzaly úvěr, jeho podmínky ale neznají. Raiffeisen stavební spořitelna [online]. Publikováno 15. 9. 2014 [cit. 27. 2. 2015]. Dostupné z: http://www.rsts.cz/tri-ctvrtiny-cechu-si-uz-alespon-jednou-vzaly-uver-jeho-podminky-ale-neznaji 6 Partners. Historie hypotečních úvěrů. Partners [online]. [cit. 27. 2. 2015]. Dostupné z: http://www.partners.cz/cs/produkty/hypoteky/historie-hypotecnich-uveru/ 5

11

1.1.4 Zadluženost z pohledu finančních institucí S rozvojem zadluženosti osob reagovaly na situaci i bankovní a nebankovní instituce a začaly si vytvářet své vlastní mechanismy, koncipované jako informační báze, aby ochránily, nejenom, sebe před nezodpovědným chováním klientů. Díky tomu můžeme také sledovat vývoj zadluženosti pomocí bankovních registrů od roku 2001, v roce 2004 vznikly také nebankovní registry. Právě z těchto registrů můžeme sledovat aktuální vývoj zadluženosti osob. V těchto registrech jsou evidovány osobní, spotřební a hypoteční, úvěry, koupě na splátky, leasingy, kreditní karty, kontokorentní úvěry či povolené debety a jiné produkty.7 Je zřejmé, že finanční instituce již v této fázi, kdy je institut osobního bankrotu účinný již 7 let, musí počítat s tím, že se může jejich dlužník rozhodnout využít tento institut a musí případné ztráty zahrnout do výpočtů pro výši úroků a poplatků s úvěrem spojených, či se proti těmto případům zajistit jinak.8 Dlužník, který si úspěšně projde oddlužením je pro bankovní instituce dobrým klientem, protože je naučen pravidelným platbám a je zřejmé, že v posledních pěti letech soustavně pracoval a je poměrně disciplinovaný. Na druhou stranu, lidé, včetně těch, kteří už jednou prošli oddlužením zjistili, že institut oddlužení je poměrně levná cesta k vykoupení z jejich dluhů a tak se v poslední době začalo institutu oddlužení zneužívat. Mohlo by se zdát, že na osobní bankrot dosáhnou veškeré skupiny obyvatel, ale není tomu tak. Za nejvíce ohrožené skupiny můžeme dle mého názoru považovat rodiny s nízkými příjmy či vyšším počtem dětí, rodiče samoživitele nebo důchodce.

1.2

Institut osobního bankrotu z ekonomického a sociálního hlediska Míra zadluženosti a s tím i neschopnost dlužníků splácet své dluhy se po

roce 2002 zvýšila natolik, že bylo potřeba nové právní úpravy. Legislativní snahy

KISLINGEROVÁ, Eva a kol. Insolvenční praxe v České republice: v období 2008-2013. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2013. xv, s. 41. Beckova edice ekonomie. ISBN 9788074004971. 8 BEJČEK, Michal. Osobní bankrot nebo-li oddlužení v ČR a jeho dopady na věřitele [online]. Publikováno 20. 10. 2014 [cit. 27. 2. 2015]. Dostupné z:.http://michalbejcek.blog.idnes.cz/c/431288/Osobni-bankrot-nebo-li-oddluzeni-v-CR-a-jeho-dopadyna-veritele.html. 7

12

vyvrcholily zavedení institutu oddlužení, který je účinný od roku 2008 a o kterém bude podrobně pojednáno v další části diplomové práce. Tímto institutem byl do systému insolvencí zaveden především sociální prvek, který převažuje nad prvkem ekonomickým a právním. 1.2.1 Důvody pro přijetí Hlavním důvodem přijetí tohoto institutu byla měnící se struktura fyzických osob, které nebyly schopné dostát svým závazkům, původně totiž úpadek postihoval především osoby závislé na návykových látkách, hazardních hrách či rozmařilce.

9

Jak již bylo zmíněno výše, s rozvojem ekonomiky a úvěrových

obchodů se začalo zadlužovat čím dál větší procento osob, které si nedostatečně uvědomovaly následky svého chování. Pokud dlužníci nebyli schopni splácet své dluhy, věřitelé situaci řešili zahájením exekučního řízení proti dlužníku, což začalo mít neblahé důsledky na sociální situaci celé dlužníkovi rodiny. Pokud by věřitel chtěl situaci řešit přes insolvenční řízení, tak zde byla možnost pouze konkursního řízení, které mělo pro dlužníka většinou likvidační povahu s tím, že zbytek jeho dluhů nezanikal. Bylo zde tedy zapotřebí institutu, který by dokázal situaci vyřešit lépe, čeští zákonodárci se nechali inspirovat v zahraničí, kde jim byl předlohou především německý a americký model, který umožňoval dlužníkům zbavit se dluhové zátěže a začít nový ekonomický a sociální život. 10 Jelikož původní návrh zákona prošel řadou změn a důvodová zpráva k zákonu nebyla průběžně aktualizována, nemá dle názoru Bohumila Havla smysl k ní přihlížet v těchto změněných ustanoveních. Původní návrh zákona počítal například s tím, že by o povolení oddlužení rozhodovali věřitelé a že by návrh na povolení oddlužení mohli podat i drobní podnikatelé, kteří nemají zaměstnance.11 Návrh zákona v této podobě neprošel a rozhodovací pravomoc o povolení oddlužení byla svěřena do rukou insolvenčního soudu. Je pochopitelné, že věřitelé by s

ZOULÍK, František. Vývoj insolvenčních řízení. Právní fórum, 2009, roč. 6, č. 4, s. 158-59. KAVAN, Petr. Malé zamyšlení a několik výkladových poznámek k institutu oddlužení. Právní rozhledy, 2008, roč. 16, č. 12, s. 436. 11 RICHTER, Tomáš. Insolvenční zákon: od vládního návrhu k vyhlášenému znění. In SCHELLE, Karel (ed). Sbírka prací na téma nové insolvenční právo. Ostrava: KEY Publishing, 2006, s. 59. 9

10

13

oddlužením jen těžko souhlasili. V zákoně také nebyli aktivně legitimováni k podání návrhu na oddlužení drobní podnikatelé.12 Institut oddlužení se stále vyvíjí a je doprovázen značným množstvím novel, kde je často velmi diskutabilní, zda je zachován původní smysl a účel institutu. Příkladem může být možnost oddlužení i fyzických osob, které mají dluhy z podnikání. O problematice aktivní legitimace bude pojednáno v druhé části této práce. Nicméně z důvodové zprávy k insolvenčnímu zákonu můžeme vycházet v obecných otázkách oddlužení. 1.2.2 Z pohledu státu V neposlední řadě má institut oddlužení sociální výhody i pro stát a může být považován jako druh sociální politiky státu. Sociální politika státu má za cíl pozitivně ovlivnit životní podmínky lidí. Můžeme hovořit o systému sociálních dávek, sociálního a zdravotního pojištění.“13 „Účelem oddlužení je motivovat dlužníka, aby pod slibem zbavení se zbylé části svého dluhu, přiznal věřitelům své příjmy a splatil tak alespoň zákonem stanovenou část, než aby se dostal do sféry šedé ekonomiky.“14 Jak je tedy provázanost sociální politiky státu a osobního bankrotu? K úspěšnému oddlužení má dlužníka motivovat šance na nový začátek bez dluhů, možnost začít znovu s čistým štítem. Dosavadní praxe člověka s dluhy, které se zdají být nesplatitelné, zejména proto, že neustále narůstají o úroky či jiné příslušenství, je práce tzv. načerno, protože jakýkoliv oficiální příjem by mu byl hned zabaven, většinou exekutory. Při práci na černo dlužník většinou pobírá sociální dávky od státu, tak aby byly kryty jeho základní potřeby. Pro stát je samozřejmě tento stav nežádoucí, protože to pro něj představuje zbytečnou finanční zátěž.

HAVEL, Bohumil. Oddlužení – zbraň nebo hrozba? Právní rozhledy, 2007, roč. 15, č. 2, s. 50 – 55. RICHTER,Tomáš. Insolvenční zákon: od vládního návrhu k vyhlášenému znění. In SCHELLE, Karel (ed). Sbírka prací na téma nové insolvenční právo. Ostrava: KEY Publishing, 2006, s. 58. 14 RICHTER,Tomáš. Insolvenční zákon: od vládního návrhu k vyhlášenému znění. In SCHELLE, Karel (ed). Sbírka prací na téma nové insolvenční právo. Ostrava: KEY Publishing, 2006, s. 58. 12 13

14

Při osobním bankrotu je podmínkou provozovat výdělečnou činnost, či alespoň o získání práce usilovat, je zde předpoklad, že dlužník bude dosahovat alespoň minimálního příjmu, z čehož plyne, že se sníží sociální zátěž pro stát, který mu nebude muset vyplácet sociální dávky, jako kdyby nepracoval. Dlužník je při osobním bankrotu motivován tím, že zbytek dluhů mu bude po pěti letech za splnění podmínek odpuštěn, v případě exekučního řízení bude muset splatit postupně dluh celý, což je pro dlužníka demotivující. Osobní bankrot tedy snižuje riziko práce na černo. S výdělečnou činností souvisí také odvádění daně z příjmu a placení sociálního a zdravotního pojištění zaměstnavatelem, což v konečném důsledku znamená nejenom snížení finanční zátěže pro stát, ale i dodatečné příjmy do veřejných peněžních fondů. Z výše uvedeného vyplývá, že stát má finanční zájem na tom, aby se dlužník dostal znovu do pracovního procesu a začlenil se do společnosti. Závěrem lze konstatovat, že stát převedl zátěž spojenou se začleňováním dlužníků zpátky do normálního života na věřitele a nenese žádné větší náklady s tím spojené. 1.2.3 Z pohledu věřitele Mohlo by se zdát, že na institutu oddlužení tratí především věřitelé, tady ovšem záleží na jednotlivých případech. Výhodou pro věřitele při oddlužení je, že pohledávky všech přihlášených věřitelů jsou uspokojovány poměrně oproti exekučnímu řízení. V exekučním řízení získají ti, kteří se o své pohledávky začnou zajímat jako první. Naopak v insolvenčním řízení, při úspěšném oddlužení, na tom budou časově všichni věřitelé stejně, protože se jejich pohledávky budou uspokojovat poměrně bez ohledu na čas přihlášení jejich pohledávek. V konkursu či exekučního řízení hrozí, že se dlužník rozhodne dluhy nesplácet vůbec a věřitelé můžou být uspokojeni za dobu delší či vůbec. Jak již bylo řečeno, v současné době již věřitelé musí při poskytování úvěrů s institutem oddlužení počítat a zohlednit možnost, že obdrží pouze 30 % hodnoty svých pohledávek. Věřitelé si také do budoucna musí více rozmyslet komu úvěr

15

poskytnout. U nebankovních institucí většinou platí, že dlužníci svůj dluh mnohdy zaplatí i dvakrát. V současné době se začínají množit případy osob, které začínají institutu oddlužení zneužívat. Děje se tak na základě skutečnosti, že tento institut zakládá povinnost splatit pouze 30 % svých závazků, což se může zdát z pohledu dlužníka výhodné. Problémem je špatné dokazování, že dlužník jedná nepoctivě. Příkladem jsou osoby, které před podáním návrhu na oddlužení přepíši nemovitost na jinou osobu.15 1.2.4 Osobní bankroty – statistické údaje Osobní bankroty jsou sledovány od roku 2008, kdy vstoupil institut oddlužení v účinnost. Z údajů, které jsou poskytovány Ministerstvem spravedlnosti prostřednictvím insolvenčního rejstříku vyplývá, že od roku 2008 až do poloviny roku 2014 bylo v České republice podáno 105 388 návrhů na povolení oddlužení a z toho bylo povoleno 73 212 oddlužení. Z tabulky č. 1 můžeme pozorovat, že počet návrhů na vyhlášení osobního bankrotu stále roste, nicméně tempo růstu klesá. Růst počtu návrhů na povolení oddlužení můžeme přičítat povědomí o této možnosti. Insolvenční rejstřík poskytuje také informace z hlediska krajů. Největší počet vyhlášených osobních bankrotů na obyvatele je v Karlovarském kraji. V Praze je celkově nejvyšší počet bankrotů, bez přepočtu na obyvatele.16 Z dat vyplývá, že je nadpoloviční úspěšnost v případě podání návrhu na povolení oddlužení. Ze zkoumaných dat můžeme také vyvodit, že nejvíc nepovolených oddlužení bylo od roku 2008 u Krajského soudu v Brně stejně jako v Praze, kde je úspěšnost povolených oddlužení v průměru nad 50 %, naopak největší úspěšnost je u Královehradeckém soudu, skoro 80 %. Z tabulky lze také vyčíst, jakým způsobem bylo oddlužení řešeno. Z údajů plyne, že naprostá většina dlužníků má jako zvolenou formu oddlužení plněním splátkového kalendáře, pouze malé procento dlužníků je oddluženo zpeněžením

CTO. Češi objevili způsob, jak zneužít osobní bankrot [online]. Publikováno 29. 11. 2013 [cit. 27. 2. 2015]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/zpravodajstvi-ostrava/zpravy/252615-cesi-objevilizpusob-jak-zneuzit-osobni-bankrot/ 16 KISLINGEROVÁ, Eva a kol. Insolvenční praxe v České republice: v období 2008-2013. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2013. xv, s. 40. Beckova edice ekonomie. ISBN 9788074004971. 15

16

majetkové podstaty. Výsledky jsou logické, vzhledem k tomu, že pokud dlužník vlastnil nějaký hodnotný majetek, většinou ho už nějakým způsobem zpeněžil, aby uspokojil své věřitele či pro obživu. V situaci, kdy dlužník žádá o povolení oddlužení, už většinou žádný majetek nevlastní, nebo jen minimální, který nemusí stačit na pokrytí 30 % hodnoty jeho závazků. Nutno říci, že při zpeněžení majetkové podstaty náleží insolvenčnímu správci odměna na úhradu nákladů s tím spojených. Zpravidla tak dlužník bývá oddlužen způsobem zpeněžením majetkové podstaty, pokud vlastní nějakou nemovitost. Tabulka č. 1 Podané insolvenční návrhy v letech 2008 – 201417 Rozhodnutí o Rozhodnutí o

Podané

Návrhy

insolvenční

povolení

návrhy

oddlužení

spojené

s podané

na Povolená

schválení

schválení

oddlužení

oddlužení

plněním

zpeněžením

splátkového

majetkové

kalendáře

podstaty

(včetně

(včetně

po oddlužení - rozhodnutí

rozhodnutí

návrhem na zahájení

Rozhodnutí

povolení

insolvenčního

o

oddlužení

řízení

oddlužení

IZ)

IZ)

2008

1 693

6

646

464

13

2009

3 744

11

2 164

1 592

30

2010

10 014

31

5 902

4 584

82

2011

18 021

87

11 614

9 238

183

2012

25 785

83

17 985

14 291

414

2013

30 213

167

22 063

18 803

572

2014 - 1. čtvrtletí 7573

53

6 506

5386

187

2014 - 2. čtvrtletí 7 851

56

6 332

5 504

197

Celkem

494

73 212

59862

1 678

104 894

soudu dle ust. soudu dle ust.

povolení § 402 odst. 5 § 402 odst. 5

105 388

Vlastní zpracování. Insolvenční rejstřík. Statistiky. Justice.cz [online]. [cit. 27. 2. 2015]. Dostupné z: http://insolvencni-zakon.justice.cz/expertni-skupina-s22/statistiky.html 17

17

Z poslední analýzy společnosti CRIF Czech Credit Bureau vyplývá, že počet osobních bankrotů v roce 2015 meziročně klesl o 2 % z 19 165 na 18 762 a to poprvé od roku 2008. 18

1.3

Finanční gramotnost a vzdělávání jako prevence Obecně bychom si mohli prevenci proti zadluženosti rozdělit na prevenci

primární a sekundární. Mezi prvotní prevenci bychom mohli zařadit finanční gramotnost a jako následnou, poradenství, kde již řešíme nastalé zadlužení buď prostřednictvím finančních poraden, nebo orgánů veřejné správy. Zadluženost sama o sobě není nežádoucí a slouží k uspokojování potřeb společnosti. Dochází k přechodu finančních prostředků od přebytkových subjektů k deficitním a je součástí finančního trhu. Problém nastává, kdy lidé nejsou schopni dostát svým závazkům a dostávají se do dluhové pasti, kterou často neumějí řešit a jediné východisko v dalším zadlužování, které bohužel jejich finanční a následně sociální situaci nadále zhoršuje. Na špatné finanční informovanosti vydělávají především instituce, které nabízí úvěry za velmi špatných podmínek s vysokými úroky. Aby se společnost tohoto stále se opakujícího jevu vyvarovala, je zapotřebí investovat do finančního vzdělávání, aby se lidé v případě krizové situace uměli rozhodnout správně. V tom lepším případě, aby si lidé uměli vytvořit fungující finanční plán a do nepříznivé dluhové situace se nikdy nedostali. Snaha zákonodárců o to, aby se občané vzdělávali od nízkého věku, vyústila v roce 2005, kdy bylo vydáno Usnesení vlády ČR ze dne 7. prosince 2005 č. 1594, o zlepšení podmínek v bankovním sektoru, na základě kterého měl být vybudován systém finanční gramotnosti na základních a středních školách, dále měl být připraven věcný záměr zákona o finančním ombudsmanovi a systém kontroly dodržování podmínek ochrany spotřebitele na finančním trhu.19 Na základě tohoto

Czech Credit Bureau. Tisková zpráva, 13/01/2015, Osobní bankroty meziročně poklesly o 2 %, poprvé od platnosti Insolvenčního zákona. Czech Credit Bureau [online]. [cit. 27. 2. 2015]. Dostupné z: http://www.crif.cz/Novinky/Novinky/Pages/Osobn%C3%AD-bankroty-meziro%C4%8Dn%C4%9Bpoklesly-o-2-,-poprv%C3%A9-od-platnosti-Insolven%C4%8Dn%C3%ADho-z%C3%A1kona.aspx 19 Usnesení Vlády České republiky ze dne 7. Prosince 2005 č. 1594. MFČR [online]. [cit. 27. 2. 2015]. Dostupné z: file:///C:/Users/acer/Downloads/Usneseni_2005-1594_2005-12_O-zlepseni-podminek-vbankovnim-sektoru.pdf 18

18

usnesení vznikla publikace, která stanovila základní metodickou osnovu pro výuku finanční gramotnosti a zejména zakotvila základní finanční standardy. 20 Na středních školách je výuka finanční gramotnosti od roku 2007 povinná a od roku 2013 i na základních školách. V současné době existuje také celá řada občanských poraden, které poskytují rady v oblasti dluhů. Poskytují jak prvotní pomoc a rady ohledně situace klienta, a v druhé fázi, v případě potřeby, řeší s klientem jeho situaci oddlužením či jinou vhodnou formou. Tyto instituce mohou být jak státní, tak nestátní. Na státní úrovni funguje odbor sociální péče, který je součástí městských úřadu, kde by měl občan dostat základní informace, jak řešit svůj finanční problém.

NOVÁKOVÁ, Vladimíra, ed. a SOBOTKA, Věroslav, ed. Slabikář finanční gramotnosti: učebnice základních 7 modulů finanční gramotnosti. 2., aktualiz. vyd. Praha: COFET, 2011. s. 17 -18. ISBN 9788090439610. 20

19

2.

Legislativní aspekty oddlužení V této druhé části se budu věnovat nejprve insolvenčnímu řízení jako druhu

soudního řízení obecně, vymezení jeho základních pojmů a zásad. Druhá polovina bude zaměřena na institut oddlužení z právního hlediska a budou zde rozebrány jednotlivé formy oddlužení včetně poukazů na judikaturu. Na problematiku bude nahlíženo jak z pohledu dlužníka tak věřitele.

2.1

Prameny a zásady insolvenčního řízení Institut oddlužení je pojem, který byl zaveden do českého právního řádu

spolu se zákonem č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen „insolvenční zákon“)21, který je účinný od 1. 1. 2008. Insolvenční zákon nahradil zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání22 a do doby nabytí účinnosti insolvenčního zákona zde nebyla právní norma, která by samostatně upravovala finanční úpadek fyzických osob nepodnikajících. Úpadek fyzických osob nepodnikatelů byl řešen především formou exekucí, která dlužníka dostávala do ještě větších sociálních a ekonomických potíží. Insolvenční zákon prošel od jeho účinnosti řadou novel, které budou v průběhu práce zmíněny. Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „občanský soudní řád“)23se použije subsidiárně k insolvenčnímu zákonu. Podpůrně se zde využijí ustanovení týkající se sporného řízení v případech, kdy insolvenční zákon neobsahuje vlastní pravidlo chování a či pravidlo použité je v rozporu se zásadami, na kterých insolvenční zákon spočívá. Použití občanského soudního řádu je zakotveno v ustanovení § 7 insolvenčního zákona24, které počítá dále se subsidiárním použitím zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních.25

Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit. 27. 2. 2015]. 22 Zákon č. 328/1991Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit. 27. 2. 2015]. 23 Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit. 27. 2. 2015]. 24 Ustanovení § 7 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů. 25 Zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit. 27. 2. 2015]. 21

20

Dalším z pramenů je zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“)26 který se použije pro právní úpravu například společného jmění manželů či osob blízkých. Insolvenční řízení spočívá na zásadách, které vyplývají z ustanovení § 5 insolvenčního zákona. Uplatňují se zde zásady spravedlnosti; rychlosti a hospodárnosti; rovných podmínek pro věřitele, neboli „par conditio creditorium“;27 ochrana dobré víry; uspokojování věřitelů v insolvenčním řízení a ne mimo něj.28

2.2

Výhody a nevýhody institutu oddlužení z pohledu dlužníka Oddlužení, pro širokou veřejnost známé jako osobní bankrot, je řízení, které

má své výhody a nevýhody a zdaleka není vhodné a ani možné pro každého. Mezi hlavní výhody institutu oddlužení patří zastavení narůstání úroků; ochrana před exekucí, protože exekuční řízení sice může být nařízeno, ale nelze vykonat proti dlužníkovi, který je v oddlužení; ochrana před jinými možnosti vymáhání dlužných částek, než které byly nařízeny soudem; možnost zbavení se dluhů prostřednictvím splátkového kalendáře po dobu pěti let a to i přes skutečnost, že celková dlužná částka nebude uhrazena, zbytek dluhu zanikne, je zde nutnost uhradit alespoň 30 % hodnoty svých dluhů, ledaže věřitelé souhlasí s částkou nižší; veškeré splátky budou sloučeny do jedné částky, což může přispět k přehlednosti celkových dluhů.29 Hlavní nevýhodou institutu oddlužení je nemožnost na sebe brát nové závazky, u kterých je zřejmé, že nebudou moci být v době splatnosti uhrazeny, poplatky spojené s vedením oddlužení insolvenčnímu správci, jako je náhrada hotových výdajů a odměna insolvenčnímu správci; dlužník si během pěti let projde těžkým obdobím a jistým sociálním vyloučení v důsledku poklesu příjmů.

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit. 27. 2. 2015]. 27 ZAHRADNÍKOVÁ, Radka a kol. Civilní právo procesní. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2013, s 432. Právnické učebnice. ISBN 9788073804374. 28 Ustanovení § 5 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů. 29 ŠKVÁRA, Miroslav. Finanční gramotnost. 1 vyd. Praha: M. Škvára, 2011, s. 147. ISBN 9788090482302. 26

21

2.3

Základní podmínky Aby mohl dlužník uvažovat o institutu oddlužení, musí být splněny základní

podmínky, které jsou dány insolvenčním zákonem.30 Mezi hlavní podmínky patří, že dluhy nesmí být zpravidla z podnikání, peněžité závazky musí být nejméně 30 dnů po splatnosti a dlužník není schopen je splácet, dlužník musí mít minimálně dva věřitele, dlužník nebyl v posledních pěti letech odsouzen za trestný čin majetkové nebo hospodářské povahy, bude mít nějaký příjem, buď ze zaměstnání, nebo jiné formy důchodu či renty, nebo majetek, dlužník musí ke svým dluhům přistupovat odpovědně, být ochoten je řešit a sledovat poctivý záměr. 31

2.4

Základní schéma Insolvenční řízení je druhem soudního řízení, které v sobě spojuje nalézací

i vykonávací řízení32 a které můžeme rozdělit na pět hlavních částí. První fáze insolvenčního řízení je návrhová fáze, na jejímž začátku stojí insolvenční návrh, následuje zjišťovací fáze, při které se zjišťuje existující nebo hrozící úpadek dlužníka, třetí fází je rozhodnutí o způsobu řešení úpadku, můžeme hovořit o klíčové fázi, neboť zde soud rozhoduje o způsobu řešení úpadku, v případě řešení dlužníkova úpadku oddlužením, je potřeba rozhodnout o formě oddlužení, kde se dostávají poprvé ke slovu věřitelé. Předposlední je realizační fáze, kde se realizuje zvolený způsob řešení úpadku, nutno podotknout, že zvolený způsob nemusí být konečný a může se v průběhu insolvenčního řízení změnit, příkladem může být oddlužení, které se změní na konkurs, poslední pátou je ukončovací fáze, kde dochází k ukončení insolvenčního řízení. 33

Základní podmínky budu rozebrány podrobně v následujících kapitolách. ŠKVÁRA, Miroslav. Finanční gramotnost. 1 vyd. Praha: M. Škvára, 2011, s. 147. ISBN 9788090482302. 32 ZAHRADNÍKOVÁ, Radka a kol. Civilní právo procesní. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2013, s 431. Právnické učebnice. ISBN 9788073804374. 33 LANDA, Martin. Ekonomika insolvenčního řízení. Vyd. 1. Ostrava: Key Publishing, 2009, s. 18. Ekonomie. ISBN 9788074180316. 30 31

22

Insolvenční řízení - návrhová fáze

2.5

Insolvenční návrh První fází insolvenčního řízení je návrhová fáze, jejíž podstatou je podání insolvenčního návrhu věcně příslušnému soudu.34 Věcně příslušné jsou soudy krajské, místně příslušné obecné soudy dlužníka. Insolvenční návrh podává buď dlužník, nebo věřitel.35

Insolvenční řízení - zjišťovací fáze

2.6

Cílem zjišťovací fáze je zjistit, zda se dlužník skutečně nachází v úpadku či hrozícím úpadku. Protože insolvenční soud v rámci insolvenčního řízení rozhoduje o způsobu řešení úpadku či hrozícího úpadku. Úpadek Insolvenční zákon rozlišuje dvě formy úpadku, platební neschopnost a předlužení. Dlužník je v platební neschopnosti pokud má více věřitelů, nejméně dva, peněžité závazky více jak 30 dnů po lhůtě splatnosti a není schopen tyto závazky plnit, pro lepší zjistitelnost, zda je dlužník skutečně insolventní či nikoliv platí 4 zákonné vyvratitelné právní domněnky36: dlužník zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků nebo své závazky neplní více jak tři měsíce po splatnosti nebo není možné uspokojit některé dlužníkovi závazky výkonem rozhodnutí či exekucí nebo neplní povinnosti uložené mu insolvenčním soudem uvedené v § 104 odst. 1. Dlužník je předlužen, když má více věřitelů a jeho závazky převyšují jeho majetek, s ohledem na institut oddlužení, může být předlužena pouze právnická osoba, která není považována za podnikatele či fyzická osoba podnikatel, která nemá dluhy z podnikání.37

Ustanovení § 97 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů 35 Ustanovení § 97 odst. 4 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů 36 Ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů 37 Ustanovení § 3 odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů 34

23

Insolvenční zákon rozeznává tři způsoby řešení úpadku, oddlužení, konkurs a reorganizaci. Pokud se fyzická či právnická osoba nepodnikající dostane do úpadku, pak svoji situaci můžeme vyřešit dvěma způsoby v rámci insolvenčního řízení. Prvním z nich je právě oddlužení a druhým je konkurs. Oddlužení můžeme považovat za pro dlužníka příznivější formu, která je postavena na sanačním způsobu, což znamená, že je zde snaha o ozdravení, na druhou stranu konkurs je postaven na principu likvidačním. U podniku pak konkurs vede k jeho zániku, u fyzických osob je pak situace složitější, neboť zde se nejedná pouze o ekonomický problém, ale i jak bylo řečeno v první kapitole o problém sociální. Judikatura Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2012 nám říká, že cílem oddlužení není maximální uspokojení věřitelů, ale umožnit dlužníkovi zbavit se svých dluhů tak, aby byl schopen se opět zapojit do ekonomického života, je to pro poctivého dlužníka nová šance začít znovu bez dluhů. 38

2.7

Subjekty insolvenčního řízení Subjekty insolvenčního řízení jsou definovány v ustanovení § 9

insolvenčního zákona a jsou jimi insolvenční soud, dlužník, věřitelé, kteří uplatňují svá práva vůči dlužníku, insolvenční správce nebo jiný správce, státní zastupitelství, pokud vstoupilo do insolvenčního řízení nebo do incidenčního sporu a likvidátor dlužníka.39 Z pohledu institutu oddlužení jsou pro nás důležité zpravidla první čtyři jmenované subjekty, které můžeme rozdělit na procesní subjekty insolvenčního řízení (insolvenční soud a insolvenční správce) a účastníky insolvenčního řízení (dlužník a věřitelé).40 Postavení insolvenčního soudu je upraveno v ustanovení § 10 insolvenčního zákona41 tak, že je to orgán, který vydává rozhodnutí v souladu se zákonem a Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 3. 2012, sp. zn. 29 NS ČR 32/2011 [online]. Nejvyšší soud, © 2011 [cit.27. 2. 2015]. Dostupné z: http://novyweb.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/60431DF0726D9147C1257A4E0067 5982?openDocument&Highlight=0, 39 Ustanovení § 9 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů. 40 ZAHRADNÍKOVÁ, Radka a kol. Civilní právo procesní. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2013, s 437. Právnické učebnice. ISBN 9788073804374. 41 Ustanovení § 10 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů. 38

24

vykonává dohled nad ostatními procesními subjekty a rozhoduje o souvisejících záležitostech. Insolvenční soud je klíčovým subjektem vzhledem k tomu, že má řadu důležitých pravomocí a spolu s insolvenčním správcem dohlížejí na řádné plnění dlužníkových povinností. Insolvenční správce je stanoven insolvenčním soudem ze seznamu insolvenčních

správců

vedeným

Ministerstvem

spravedlnosti.

Úkolem

insolvenčního správce je zjistit a sepsat stav majetkové podstaty dlužníka a přezkoumat přihlášené pohledávky. Další povinnosti insolvenčního správce jsou popsány v následujícím textu. Věřitelé jsou účastníky insolvenčního řízení pokud uplatňují své právo vůči dlužníku a to přihlášením své pohledávky do insolvenčního řízení. Své práva vykonávají věřitelé prostřednictvím schůze věřitelů či prostřednictvím věřitelského výboru.42

2.8

Aktivní legitimace - oddlužení

Návrh na povolení oddlužení Insolvenční řízení je zahájeno doručením insolvenčního návrhu. Pokud je podán návrh na povolení oddlužení spolu s insolvenčním návrhem, rozhodne soud nejenom o úpadku, ale i o způsobu řešení úpadku.43 Návrh na povolení oddlužení může podat pouze dlužník, který ho podává spolu s insolvenčním návrhem.44 Insolvenční návrh však může podat i věřitel, v tomto případě má dlužník oprávnění podat návrh na povolení oddlužení do 30 dnů od doby, kdy mu bude insolvenční návrh doručen45 a zároveň bude i poučen o této možnosti. Obě podmínky musí být splněny. Z judikatury vyplývá, že pouhá citace ustanovení § 390 insolvenčního zákona ze strany soudu, se nepovažuje za řádné

LANDA, Martin. Ekonomika insolvenčního řízení. Vyd. 1. Ostrava: Key Publishing, 2009, s. 20. Ekonomie. ISBN 9788074180316. 43 Ustanovení § 148 odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů. 44 Ustanovení § 390 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů. 45 Ustanovení § 103 odst. 4 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů. 42

25

poučení.46 Návrh na povolení oddlužení je v kompetenci pouze dlužníka, návrhy jiných osob soud odmítne.47 Aktivní legitimace Původně byl aktivně legitimován k podání návrhu na povolení oddlužení pouze dlužník, který nebyl podnikatelem. Od 1. 1. 2014 jsou, na základě změny provedené zákonem č. 294/2013 Sb.,48 aktivně legitimovány i nepodnikatelské právnické osoby bez dluhů z podnikání a fyzické osoby, ať už podnikatelé, či nepodnikatelé, bez dluhů z podnikání. Aktivní legitimace k podání návrhu na povolení oddlužení je velmi vyvíjejícím se a diskutovaným tématem. Již v důvodové zprávě k původnímu návrhu insolvenčního zákona bylo navrženo, aby byl osobní bankrot umožněn i drobným podnikatelům, kteří nemají zaměstnance. Nakonec tento návrh neprošel a v insolvenčním zákoně byly oprávněny účinně podat návrh na oddlužení pouze fyzické osoby nepodnikající. Podnikatelé zde byli vyloučeni, aby nedocházelo k nadměrnému zneužívání tohoto institutu. Výše zmíněná novela účinná od 1. 1. 2014 výslovně připustila, aby návrh na povolení oddlužení mohli úspěšně podat i fyzické osoby podnikající, kteří zpravidla nemají dluhy z podnikání. V tomto vývoji můžeme spatřovat posun, který umožňuje dlužníku podnikateli splácet své dluhy i z příjmu ze svého podnikání. Nedávalo by žádný smysl, aby takovýto dlužník musel přerušit fungující podnikání, a má z něj stabilní příjem a najít si jiné zaměstnání. Zákonodárce tedy preventivně nezakazuje oddlužení podnikatelům, ale snaží se řešit jednotlivé případy individuálně a zneužívání tohoto institutu posuzovat až v rámci insolvenčního řízení. 49

Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 6. 2012, sp. zn. 29 NS ČR 39/2012 [online]. Nejvyšší soud, © 2012 [cit.27. 2. 2015]. Dostupné z: http://novyweb.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/4BDF081E30531856C1257A530027 7ECE?openDocument&Highlight=0 47 Ustanovení § 390 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů. 48 Zákon č. 294/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění pozdějších předpisů. 49 DROBIŠ, Zbyněk. Načeradský: Oddlužení podnikatelů je nyní možné. Finance.cz [online]. Publikováno 2. 5. 2014 [cit. 27. 2. 2015]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/417611-naceradskyoddluzeni-podnikatelu-je-nyni-mozne/ 46

26

Pojem podnikatel je definován normami hmotného práva.50 Mimo to existuje právní fikce, že za podnikatele se považuje ten, kdo je zapsán do obchodního rejstříku a právní domněnka, že podnikatel je ten, kdo podniká na základě živnostenského nebo jiného oprávnění na základě jiného zákona.51 Mezi nepodnikající právnické osoby by patřilo například společenství vlastníků, obecně prospěšné společnosti, typicky pak nadace či nadační fond, které sice podnikat ve své vedlejší činnosti můžou, ale rozhodující je zda naplňují definiční znaky podnikatele. Pokud dlužník přestane splňovat v průběhu řízení podmínky dané mu zákonem,52 soud oddlužení neschválí a rozhodne o způsobu řešení úpadku dlužníka konkursem.53 Dluhy z podnikání Rozhodovací praxe soudů dovodila, že za určitých podmínek nejsou překážkou ani dluhy z podnikání. Z mého pohledu se jedná o významné porušení pravidla, že podnikatelé ručí za své závazky v plné výši a celým svým majetkem. Od 1. 1. 2014 některé dluhy z podnikání nepředstavují překážku pro podání návrhu na povolení oddlužení, jsou to případy, kdy s tím souhlasí věřitel, o jehož pohledávku se jedná, nebo jde o pohledávku, která nebyla uspokojena po skončení insolvenčního řízení konkursem na majetek dlužníka anebo o pohledávku, zajištěného věřitele. V prvním případě je na věřitelích, aby posoudili, zda s dluhy z podnikání souhlasí. V posledních dvou případech se nevyžaduje jejich souhlas s oddlužením a může se zdát být věřitel poměrně znevýhodněn. Oznámení o zahájení insolvenčního řízení Oznámení o zahájení insolvenčního řízení je vyhláškou zveřejněno v insolvenčním rejstříku, což je významné zejména pro věřitele, kteří od tohoto dne mohou podávat přihlášky pohledávek a to až do třiceti dnů po rozhodnutí o

Pojem podnikatel je definován v § 420 zákoně č. 89/2012 Sb., občanském zákoníku, ve znění pozdějších předpisů a to jako osoba, která samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku. 51 Ustanovení § 421 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 52 Ustanovení § 389 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů. 53 Ustanovení § 405 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů. 50

27

úpadku.54 Doručování probíhá v insolvenčním řízení zpravidla prostřednictvím zveřejnění v insolvenčním rejstříku a vzhledem k faktu, že dluhy jsou poměrně citlivé téma, je tak zveřejnění veškerých informacích v insolvenčním rejstříku pro dlužníky často velmi nepříjemné. Na druhou stranu pro věřitele je to jediná možnost, jak se o případném oddlužení dlužníka dozvědět. Není zákonnou povinností ani dlužníka, ani insolvenčního soudu, či správce informovat věřitele o zahájeném řízení a je tedy plně v kompetenci věřitele, aby se o svá práva přihlásil a aktivně si hlídal, zda není proti dlužníku zahájeno řízení. Může se snadno stát, že věřitel nestihne zákonnou lhůtu pro podání přihlášky pohledávky, čím může o svoji pohledávku snadno přijít nadobro. V současné době existují programy, které dokáží upozornit na případný úpadek jejich dlužníka. Nepříjemné to může být zejména pro menší věřitele, kteří takovými programy nedisponují a měli by minimálně jednou měsíčně kontrolovat insolvenční rejstřík, který je veřejně dostupný. 55 O problematice povolení oddlužení dlužníku, který má dluhy z podnikání je podrobněji pojednáno v poslední části této diplomové práce.

2.9

Společný návrh manželů na povolení oddlužení Novým institutem je od 1. 1. 2014 společný návrh manželů na povolení

oddlužení. Doposud mohli manželé podat samostatně dva návrhy, které byly společně projednány a to na základě judikatury ve smyslu ustanovení § 112 občanského soudního řádu56 a ustanovení § 7 insolvenčního zákona.57 Od 1. 1. 2014 je spojení dvou návrhů výslovně insolvenčním zákonem zakázáno58. Podáním společného návrhu není zákonnou povinností manželů a každý z manželů je oprávněn podat návrh samostatně, soud může manžele pouze vyzvat k opravě či Ustanovení § 136 odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů. 55 Redakce. Věřitelé přicházejí o peníze. Dlužník jim osobní bankrot nemusí hlásit. ProByznys.info [online]. Publikováno 27. 10. 2014 [cit. 27. 2. 2015]. Dostupné z: http://probyznysinfo.ihned.cz/c1-63016000-veritele-prichazeji-o-penize-dluznik-jim-osobni-bankrotnemusi-hlasit 56 Ustanovení § 112 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. 57 Ustanovení § 7 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů. 58 Ustanovení §83a zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů. 54

28

doplnění samostatně podaných návrhů a zároveň je poučit o důsledcích podání společného návrhu, není to však důvod pro odmítnutí jejich samostatných návrhů,59 zejména proto, že v řízení lze nadále pokračovat. Aktivně legitimováni k podání návrhu na oddlužení mohou tedy být i manželé společně za předpokladu, že je aktivně legitimován každý z nich samostatně. Manželé potom musí být ke dni, kdy návrh dojde k insolvenčnímu soudu. Manželé se poté v řízení považují za nerozlučné společníky a zároveň za jednoho dlužníka. Nerozluční společníci mají procesní charakter, tzn. že, úkony jednoho z manželů platí i pro druhého, vyjma změny návrhu, jeho zpětvzetí, uznání nároku a uzavření smíru, kde je potřeba souhlasu obou manželů.60 Nerozlučné společenství zaniká v případech, kdy oddlužení není povoleno61 nebo je schválené oddlužení zrušeno62 a následně je s každým dlužníkem vedeno samostatné řízení. Nezbytnou součástí návrhu kromě náležitostí vyžadovaných pro každého jednotlivého dlužníka je prohlášení, ve kterém manželé souhlasí, aby jejich všechen majetek byl pro účely schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty považován za společné jmění manželů, podpisy na listině musí být úředně ověřeny.63 Hlavní výhodou podání společného návrhu manželů je, že společné jmění manželů nezaniká. Pokud by každý z manželů podal návrh sám a bylo by rozhodnuto o oddlužení zpeněžením majetkové podstaty, tak společné jmění manželů zaniká.64 Zaniklé společné jmění manželů se vypořádává dle ustanovení §§ 268 – 275 insolvenčního zákona.65

HÁSOVÁ, Jiřina a kol. Insolvenční zákon: komentář. 2. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2014. xxi, s 1250. Beckova edice komentované zákony. ISBN 9788074005558. 60 Ustanovení § 91 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. 61 Ustanovení § 397 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů. 62 Ustanovení § 418 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů. 63 Ustanovení § 394a odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů. 64 Ustanovení § 408 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů. 65 Ustanovení §§ 268- 275 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů. 59

29

Náležitosti návrhu na povolení oddlužení

2.10

Návrh na povolení oddlužení by měl být pro soud podkladem pro vyhodnocení, zda jsou splněny zákonem stanovené podmínky pro povolení oddlužení a zároveň by měl dát informace věřitelům, aby se mohli vyjádřit ke zvolené způsobu oddlužení.66 Náležitosti návrhu na povolení oddlužení jsou stanoveny v ustanovení § 391 insolvenčního zákona.67 Návrh na oddlužení lze podat pouze na předepsaném formuláři, insolvenční návrh pak předepsanou formu nemá. Obsah formuláře vychází především z ustanovení § 392 insolvenčního zákona68, kde jsou uvedeny nutné přílohy návrhu a další náležitosti. Návrh na povolení oddlužení je volně přístupný dálkovým způsobem na webové stránce Ministerstva spravedlnosti. Náležitosti

formuláře

jsou

stanoveny prováděcí

vyhláškou

Ministerstva

spravedlnosti. Pokud je současně s návrhem na oddlužení podán insolvenční návrh je nezbytné, aby podpis navrhovatele byl úředně ověřen. V návrhu na povolení oddlužení tedy krom obecných náležitostech, které jsou stanoveny v ustanovení § 42 odst. 4 občanského soudního řádu69, musí být uvedeny i náležitosti stanovené insolvenčním zákonem. Musí obsahovat zejména, kterému soudu je návrh určen; označení dlužníka a osob oprávněných za něj jednat, (ať už zákonných či smluvních), včetně jejich identifikace v souladu s ustanovením § 103 odst. 1 insolvenčního zákona70; údaje o očekávaných příjmech v následujících pěti letech, nutno uvést i příjmy manžele, které patří do společného jmění manželů a údaje o veškerých příjmech za poslední tři roky. Z návrhu musí být patrné, kolik obdrží při oddlužení dlužníkovi nezajištění věřitelé, minimální zákonem stanovená hranice je 30 % hodnoty pohledávek. Soud musí mít za to, že dlužník sleduje poctivý záměr a jedná v dobré víře, je vhodné

HÁSOVÁ, Jiřina a kol. Insolvenční zákon: komentář. 2. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2014. xxi, s 1227. Beckova edice komentované zákony. ISBN 9788074005558. 67 Ustanovení § 391 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů. 68 Ustanovení § 392 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů. 69 Ustanovení § 42 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. 70 Ustanovení § 103 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů. 66

30

doplnit návrh o vyjádření, jakým způsobem bude minimální 30 % hranice dosaženo, včetně zaručení se třetích osob atd. Dále dlužník uvede způsob, kterým by chtěl provést oddlužení, popřípadě tvrzení, že takový nárok nevznáší. Pokud si zvolí způsob oddlužení plněním splátkového kalendáře, je zde možnost požádat o splátky nižší než jsou zákonem stanovené, musí připojit důvod a způsob jakým určil výši takto snížených splátek a důvod, který vedl k jeho úpadku.71 Nezajištění věřitelé musí obdržet alespoň 50 % hodnoty svých pohledávek, ledaže by souhlasili s hodnotou nižší.72 Dále dle formuláře návrh obsahuje informace o vyživovaných osobách žijící ve společné domácnosti, zejména děti a manžel či manželka. Pokud je rozhodnutím soudu stanoveno výživné, považuje se výživné za závazek, který musí být zahrnut do seznamu dluhů. Musí být uveden popis dlužníkova majetku, včetně pohledávek (se stručným popisem) a závazků.73 Pokud budou podávat manželé společný návrh na povolení oddlužení, musí návrh obsahovat výslovné prohlášení manželů, že souhlasí s tím, aby byl veškerý jejich společný majetek považován za majetek v společném jmění manželů.74

2.11

Přílohy k návrhu na povolení oddlužení Většinu náležitostí, které obsahuje návrh na povolení oddlužení je potřeba

nejenom tvrdit, ale i doložit potřebnými listinami. Doklady potřebné k tvrzení rozhodných skutečností upravuje především ustanovení § 392 insolvenčního zákona75, formulář návrhu či jiné ustanovení zákona. Přílohy potřebné na základě insolvenčního zákona jsou aktuální seznam majetku, i s pohledávkami a závazky, pohledávky musejí být stručně označeny, určena jejich výše a vyznačena u nich jejich dobytnost, pokud o majetku probíhá

Ustanovení § 391 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů. 72 Ustanovení § 398 odst. 4 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů. 73 Ministerstvo spravedlnosti. Insolvenční rejstřík. Formulář: Návrh na povolení oddlužení. Justice.cz [online]. [cit. 27. 2. 2015]. Dostupné z: http://insolvencnizakon.justice.cz/forms/navrh_povoleni_oddluzeni.pdf 74 HÁSOVÁ, Jiřina a kol. Insolvenční zákon: komentář. 2. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2014. xxi, s 1230. Beckova edice komentované zákony. ISBN 9788074005558. 75 Ustanovení § 392 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů. 71

31

soudní řízení, musí to být u nich označeno. Dlužník není povinen u každé položky uvádět dobu pořízení, odhad ceny a ocenění znalcem. U závazků musí dlužník označit všechny věřitele, kteří mu jsou známi, pokud jsou věřitelé dlužníkovi osoby blízké,76musí to uvést, dále uvede údaj o výši závazku, splatnosti, uvede, které pohledávky svých věřitelů popírá a z jakého důvodu. Pohledávky věřitelů, které mají být uspokojeny ze zajištění, uvede odděleně spolu s druhem zajištění a důvodem jeho vzniku. Pokud zajištění popírá, uvede v jakém rozsahu a proč. Seznam majetku a závazku, který dlužník předložil před podáním návrhu na oddlužení, může být použit, pokud je doplněn o změny, které nastaly.77 Listinu dokládající příjem za poslední tři roky (výplatní listiny, smlouvy, potvrzení od zaměstnavatele, daňové přiznání), a pokud by hodnota plnění, kterou je dlužník schopen zaplatit nedosáhla 30% hodnoty pohledávek, musí připojit také písemný souhlas nezajištěných věřitelů78 spolu s vyjádřením nejnižší hodnoty plnění, kterou jsou ochotni věřitelé akceptovat.79 Pokud žádá o nižší, než zákonem určené měsíční splátky připojí rovněž souhlas nezajištěných věřitelů, který bude obsahovat nejnižší možné měsíční splátky, platí, že musí být uspokojeno, alespoň 50 % z hodnoty pohledávek. Osoby, které jsou ochotny dlužníkovi darovat dar, či poskytnou pravidelné finanční částky za účelem pomoci v oddlužení, musí své úmysly písemně zaznamenat a to buď darovací smlouvou či smlouvou o důchodu. Podpisy na listinách musí být úředně ověřené.80 Přílohou není, souhlas nezajištěních věřitelů pohledávek, že s řešením úpadku dlužníka formou oddlužením souhlasí, soud oddlužení povolí a o případném souhlasu věřitelů se bude jednat až na schůzi věřitelů.81 Další přílohy jsou, pokud jde o právnickou osobu, výpis z obchodního rejstříku, pokud nelze existenci dlužníka ověřit ve volně a veřejně dálkově

Ustanovení § 22 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. HÁSOVÁ, Jiřina a kol. Insolvenční zákon: komentář. 2. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2014. xxi, s 1239. Beckova edice komentované zákony. ISBN 9788074005558. 78 Nemusí být od 1. 1. 2014 úředně ověřen. 79 Ustanovení § 392 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů. 80 Ustanovení § 392 odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů. 81 Ustanovení § 397 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů. 76 77

32

přístupném registru. V případě, že návrh nepodává sám dlužník, je potřebné doložit plnou moc či jiný doklad prokazující osobu za dlužníka jednat. Dokumenty dokazující vyživovací povinnost dlužníka, jako je rozhodnutí soudu o stanovení výživného, rodné listy dětí, opatrovnický list, oddací list. Formulářovou přílohou je také výpis z rejstříku trestů dlužníka, ne starší tří měsíců. Pokud budou podávat manželé společný návrh na povolení oddlužení, musí návrh obsahovat výslovné prohlášení manželů, že souhlasí s tím, aby byl veškerý jejich společný majetek považován za majetek v společném jmění manželů.82

2.12

Vady a nedostatky návrhu Insolvenční řízení je druhem civilního řízení a jak již bylo řečeno, občanský

soudní řád se použije subsidiárně na insolvenční řízení. V případě vad a nedostatků návrhu se však ustanovení § 43 občanského soudního řádu nepoužije a insolvenční zákon má svoji vlastní úpravu.83 Musíme zde také rozlišovat mezi vadami a nedostatky u samotného insolvenčního návrhu a návrhu na povolení oddlužení. Rozlišujeme vady a nedostatky samotného návrhu a vady a nedostatky příloh. Dle ustanovení § 128 odst. 1 insolvenčního zákona, soud k odstranění vad insolvenčního návrhu nevyzývá a rovnou návrh odmítá a vyzývá pouze k odstranění vad příloh. Pro dlužníka je předně důležité, aby insolvenční soud neodmítl jeho insolvenční návrh, protože v tom případě by se návrhem na povolení oddlužení soud vůbec nezabýval. U návrhu na povolení oddlužení insolvenční zákon nerozlišuje mezi vadami a nedostatky návrhu a příloh. Prvotně insolvenční soud zkoumá situace, kdy je návrh na povolení oddlužení podán opožděně84 či neoprávněnou osobou.85 Pro tyto vady návrhu bude insolvenčním soudem odmítnut a dále nebude potřeba ho zkoumat z jiných hledisek. Řeší se zde situace, kdy je návrh na povolení oddlužení nesrozumitelný, neurčitý či nemá všechny náležitosti. V těchto případech HÁSOVÁ, Jiřina a kol. Insolvenční zákon: komentář. 2. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2014. xxi, s 1230. Beckova edice komentované zákony. ISBN 9788074005558. 83 Ustanovení § 121 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů. 84 V případě podání insolvenčního návrhu jinou osobou než dlužníkem, má dlužník určenou lhůtu k tomu, aby insolvenční návrh doplnil o návrh na povolení oddlužení. 85 Ustanovení § 390 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů. 82

33

insolvenční soud usnesením vyzývá osobu, která návrh podala k opravě či doplnění. Výzva obsahuje poučení a lhůtu, nikdy delší než sedmi dnů, což má přispět k urychlení celého procesu. V celém insolvenčním řízení platí striktní pravidlo, že nedodržení lhůt nelze prominout.86 Stejný postup je i v případě pokud nejsou k návrhu připojeny všechny přílohy či tyto přílohy neobsahují všechny stanovené náležitosti.87 Pokud návrh není ani přes výzvu řádně doplněn, opraven, nejsou doplněny a připojeny požadované přílohy a z těchto důvodů nelze v řízení pokračovat, insolvenční soud návrh na povolení oddlužení odmítne. Odmítnutí návrhu na povolení oddlužení má nezanedbatelný význam a vážné důsledky, která jsou dány striktně zákonem. Pokud je návrh na povolení oddlužení odmítnut, soud současně s odmítnutím návrhu rozhodne o způsobu řešení úpadku konkursem, aby se celý proces urychlil.

88

Výjimku tvoří případ, kdy je

návrh na povolení oddlužení odmítnut pro podání osobou neoprávněnou. V tomto případě má oprávněný dlužník pořád možnost podat návrh na povolení oddlužení sám. Doručení rozhodnutí o odmítnutí návrhu na povolení oddlužení se doručuje vždy dlužníkovi, osobě, která návrh podala, insolvenčnímu správci (případně předběžnému správci) a věřitelskému výboru, pokud byli ustanoveni. Odvolání podává osoba, která návrh podala. Lhůta je shodně s civilním procesem 15 dnů a běží od doručení rozhodnutí oprávněné osobě. O odvolání rozhoduje v případě plnému vyhovění odvolání soud, který rozhodnutí vydal jinak soud vyšší instance. Rozhodnutí o odmítnutí návrhu na povolení oddlužení je účinné zveřejněním formou vyhlášky v insolvenčním rejstříku.89

2.13

Zpětvzetí návrhu Insolvenční řízení je stavěno na dispoziční zásadě, a je tedy založeno na

dispozičních jednáních oprávněných osob. Dlužník má ve své dispozici jak podání Ustanovení § 83 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů. 87 Ustanovení § 392 odst. 1 a odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů. 88 Ustanovení § 396 odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů. 89 HÁSOVÁ, Jiřina a kol. Insolvenční zákon: komentář. 2. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2014. xxi, s 1244. Beckova edice komentované zákony. ISBN 9788074005558. 86

34

návrhu na zahájení řízení, tak zpětvzetí návrhu. Zpětvzetí návrhu je jednostranný úkon. Zpětvzetím návrh dlužník projevuje svou vůli, že na pokračování řízení již nemá zájem. Tuto svoji vůli může projevit neboli účinně vzít návrh na zahájení řízení zpět až do doby, kdy bude rozhodnuto o schválení oddlužení, tedy ještě po okamžiku, kdy rozhodne o způsobu řešení úpadku oddlužením.90 V okamžiku, kdy byl návrh vzat zpět, soud řízení rozhodnutím zastaví.91 Zajímavá je situace, která může nastat, pokud by návrh podala osoba neoprávněná, i s touto variantou zákonodárce počítá92 v ustanovení § 396 odst. 2 insolvenčního zákona, když říká, že se rozhodnutí doručuje dlužníku, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru a osobě, která návrh podala. Zde je pak na soudu, zda vezme na vědomí, že osoba, která návrh podala, ho bere zpět i s jeho důsledky nebo řízení zastaví v souladu s ustanovení § 96 občanského soudního řádu,93 aby nemusel rozhodovat o způsobu řešení úpadku dlužníka konkursem.94 Ustanovení § 396 insolvenčního zákona totiž říká, že zpětvzetí návrhu soud vezme usnesením na vědomí a zároveň rozhodne o způsobu řešení úpadku konkursem.95 Zpětvzetím návrhu na povolení oddlužení insolvenční řízení nekončí, pouze bude způsobem řešení úpadku konkurs. Pokud dlužník vezme svůj návrh na povolení oddlužení zpět, vzniká překážka a nemůže jej poté podat znovu.96 Pokud by podal znovu, návrh by byl podán neoprávněnou osobou a jako takový soudem odmítnut. Soud rozhodne neprodleně svým rozhodnutím, že je zpětvzetí návrhu neúčinné tehdy, pokud je projev vůle navrhovatel vyjádřen až po vydání rozhodnutí o schválení oddlužení a v situaci, kdy navrhovatel projeví svoji vůli vzít návrh zpět

Ustanovení § 397 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů. 91 Ustanovení § 130 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů. 92 Ustanovení § 396 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů. 93 Ustanovení § 96 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. 94 HÁSOVÁ, Jiřina a kol. Insolvenční zákon: komentář. 2. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2014. xxi, s 1248. Beckova edice komentované zákony. ISBN 9788074005558. 95 Ustanovení § 396 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů. 96 Ustanovení § 394 odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů. 90

35

až po odmítnutí či zamítnutí návrhu na oddlužení soudem, tzn., že ke schválení oddlužení nemůže fakticky vůbec dojít.97 Odvolání proti usnesení, kterým soud bere na vědomí zpětvzetí návrhu na povolení oddlužení a proti rozhodnutí, kterým soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není přípustné. Doručení rozhodnutí, kterým soud bere zpětvzetí na vědomí či, že je zpětvzetí návrhu neúčinné probíhá standartním způsobem a to dlužníkovi, osobě, která návrh podala, insolvenčnímu správci případně věřitelskému výboru, pokud byli ustanoveni. Rozhodnutí nabývá účinnosti zveřejněním v insolvenčním rejstříku.

2.14

Rozhodnutí o návrhu na povolení oddlužení

Rozhodnutí o zamítnutí oddlužení Soud spolu s rozhodnutím o úpadku dlužníka rozhodne i o způsobu řešení tohoto úpadku. Soud zde rozhoduje dle názoru věřitelského výboru. Soud nejprve zkoumá, zda je návrh procesně správně a až poté návrh posuzuje věcně. Aby mohl soud oddlužení povolit, a vydat meritorní rozhodnutí musí nejprve zkoumat, zda jsou splněny podmínky samotného oddlužení. Insolvenční zákon obsahuje v ustanovení § 395 insolvenčního zákona98 taxativní výčet podmínek, které musí být kumulativně splněny. Soud návrh na povolení oddlužení zamítne, jestliže je jím za: a) sledován nepoctivý záměr Podmínka má zamezit zneužití institutu oddlužení. Jedná se o subjektivní hodnocení soudu. Co vše by mohl být nepoctivý záměr, bylo do 31. 12. 2013 upraveno samostatně pro oddlužení, v současné době se vychází z ustanovení upravující reorganizaci.99 Učebnicovou ukázkou je návrh projednávaný ve věci

Ustanovení § 394 odst. 4 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů. 98 Ustanovení § 395 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů. 99 Ustanovení § 326 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů. 97

36

MSPH 89 INS 133383/2012, 1 VSPH 1775/2012-B-18100, kdy se za nepoctivý záměr považují případy, kdy dlužník zatajuje své příjmy nebo zda se vzhledem ke své finanční a ekonomické situace snaží poskytnout maximální hodnotu plnění i za cenu, že přijde o část své životní úrovně. Pokud vyjde nepoctivý záměr najevo i po povolení a schválení oddlužení, může to být důvodem pro jeho zrušení.101 b) již ze samotného návrhu vyplývá, že dlužník nebude schopen uhradit minimálně 30 % svých závazků vůči svým nezajištěným věřitelům, a není zde souhlas věřitelů, že souhlasí s uspokojením méně než 30 % jejich pohledávek i s příslušenstvím, Soud musí zvážit a odhadnout, za je reálné, aby dlužník částku splatil či ne. Soud zváží oba dva možné způsoby řešení úpadku dlužníka, přičemž přihlédne ke způsobu řešení úpadku dlužníkem. Pokud se soud rozhodne o způsobu řešení úpadku plněním splátkového kalendáře, bere soud v potaz i doposud nesplatné pohledávky, které se stanou splatné v příštích pěti letech. Minimální 30 % hranice platí pro nezajištěné věřitele, u zajištěných věřitelů se předpokládá, že budou uspokojeny ze zajištění. Z judikatury vyplývá, že pokud dlužník není schopen splatit požadovanou minimální 30 % hranici, tak soudy vycházejí vstříc a návrh na povolení oddlužení zamítají až poté, kdy dlužník má možnost přednést svoji nabídku věřitelům, kteří mohou dle ustanovení § 395 odst. 1 písm. b, s dlužníkovou nižší nabídkou souhlasit.102 Je zde stanovena maximální částka, kterou dlužník může ze svého příjmu splácet. Částka je shodná s tím, kolik mu může být sraženo při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci pro uspokojení přednostních pohledávek. Částka je vypočítána postupem uvedeným v ustanovení § 279 občanského soudního řádu.103 A nelze, aby soud připustil částku větší, ani na návrh dlužníka.

Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 1. 2013, sp. zn. 1 VSPH 1775/2012-B-18 [online]. Vrchní soud, © 2013 [cit .27. 2. 2015]. Dostupné z: http://kraken.slv.cz/1VSPH1775/2012. 101 Ustanovení § 418 odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů. 102 Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 20. 9. 2000, sp. zn. KSLB 57 INS 2902/2010, 3 VSPH 554/2010-B [online]. Vrchní soud, © 2010 [cit. 27. 2. 2015]. Dostupné z: http://kraken.slv.cz/3VSPH554/2010. 103 Ustanovení § 279 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. 100

37

c) dlužník si doposud počínal lehkomyslně a nedbale. Opět se váže na subjektivní uvážení soudu, zda si dlužník počíná odpovědně či ne, zejména při dosavadním insolvenčním řízení. Podpůrné použití občanského soudního řádu se projeví v situaci, kdy bude návrh na povolení oddlužení podán znovu v případě, že o návrhu dlužníka bylo již pravomocně rozhodnuto a stanoví překážku věci rozsouzené.104 Řízení soud zastaví pro nedostatek podmínek řízení. Otázka doručení zamítavého rozhodnutí je v tomto případě upravena stejně, jako v případě odmítnutí návrhu. Lhůta pro odvolání je shodně 15 dnů. Rozhodnutí o řešení úpadku konkursem Oddlužení představuje alternativu zejména ke konkursu. Řešit tíživou finanční situaci oddlužením lze pouze, pokud to bylo navrženo. V rámci urychlení řízení, v případech negativního rozhodnutí o návrhu na povolení oddlužení, jako je jeho odmítnutí, brání na vědomí jeho zpětvzetí či zamítnutí, je rozhodnuto o způsobu řešení úpadku konkursem spolu s těmito negativními rozhodnutími současně. Rozhodnutí o povolení oddlužení Povolení o oddlužení je jedním z možným způsobu řešení úpadku, předchází mu rozhodnutí insolvenčního soudu o úpadku dlužníka a zároveň je rozhodnutím, které je nezbytné pro schválení oddlužení. Jedná se jakýsi mezistupeň v rozhodování a nelze se proti němu odvolat.105 Pokud není návrh na povolení oddlužení odmítnut, zamítnut, či vzat zpět, insolvenční soud svým rozhodnutím oddlužení povolí. V pochybnostech, zda je návrh podán oprávněnou osobou, se má za to, že je a soud oddlužení povolí, případná neoprávněnost osoby se bude projednávat až na svolané schůzi věřitelů k zvolení způsobu oddlužení a hlasování o jeho přijetí. Po odstranění pochybností dojde k hlasování způsobu oddlužení. Soud rozhoduje bez ohledu na úsudek

Ustanovení § 167 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. Ve spojení s § 7 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů. 105 Ustanovení § 397 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů. 104

38

věřitelského výboru a procesní postup je upraven v ustanovení § 148 – 159 insolvenčního zákona.106 Argumentací a contrario lze dovoditi, že podmínkami pro kladné rozhodnutí jsou: a)

splnění podmínek ohledně osoby dlužníka, které jsou kladeny ustanovením

§ 389 insolvenčního zákona, b)

záměr dlužníka musí být poctivý,

c)

uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů minimálně hodnotou, která

dosahuje 30 %, ledaže věřitelé souhlasí s nižší hodnotou, d)

je zde odpovědný přístup dlužníka k plnění jeho povinností.

Všechny uvedené podmínky musí být splněny kumulativně.107Rozhodnutí se stává účinným vyhlášením v insolvenčním rejstříku. Nakládání s majetkovou podstatou během insolvenčního řízení. Zákon č. 294/2013 Sb.108, přinesl mnoho významných změn, mezi nimi i pravidlo zakotvené v ustanovení § 397a insolvenčního zákona, které říká, že se na oddlužení použijí přiměřeně ustanovení §§ 253 až 260 insolvenčního zákona. Tedy použitelné postupy konkurs, lze se tedy domnívat, že budou použitelné zejména v případě při způsobu řešení úpadku zpeněžením majetkové podstaty.

2.15

Způsoby provedení oddlužení Další fází po povolení oddlužení je zvolení způsobu plnění oddlužení tak,

aby oddlužení mohlo být s konečnou platností schváleno. Oddlužení můžeme provést dvěma způsoby a to buď oddlužení plněním splátkového kalendáře, nebo zpeněžení majetkové podstaty.

Ustanovení § 147 - 149 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů. 107 HÁSOVÁ, Jiřina a kol. Insolvenční zákon: komentář. 2. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2014. xxi, s 1276. Beckova edice komentované zákony. ISBN 9788074005558. 108 Zákon č. 294/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění pozdějších předpisů. 106

39

V této fázi se dostávají na řadu v rozhodování věřitelé. O způsobu oddlužení mají právo hlasovat pouze nezajištění věřitelé. Insolvenční soud bude rozhodovat až v případě, kdy ani jeden ze způsobů oddlužení nedostane potřebný počet hlasů.109 Zpeněžení majetkové podstaty Zpeněžení majetkové podstaty je na rozdíl od splátkového kalendáře jednorázovou záležitostí a probíhá tak, že se vyrovnávají pohledávky věřitelů s aktivy dlužníka. Při této formě oddlužení se postupuje stejně, jako se postupuje při zpeněžení majetkové podstaty v konkursu a má i tytéž účinky.110 Pod pojmem zpeněžení si můžeme představit převod majetku, podléhajícímu zpeněžení na peníze, které provádí insolvenční správce. Majetek se zpeněžuje buď veřejnou dražbou, prodejem věcí nebo prodejem z volné ruky, neboli mimo dražbu. O způsobu zpeněžení rozhoduje insolvenční správce spolu se souhlasem věřitelského výboru. Majetek při zpeněžení nesmí nabývat dlužník, osoby blízké, členové a náhradníci věřitelského výboru, pokud nemají výjimku od věřitelského výboru či souhlas insolvenčního soudu.111 Zpeněžením majetku, pak na tomto majetku zanikají účinky nařízeného výkonu rozhodnutí či exekuce a ostatní závady váznoucí na zpeněžovaném majetku včetně neuplatněných předkupních práv.112 Rozdíl oproti úpravě zpeněžení majetkové podstaty konkursem je v rozsahu majetkové podstaty. Do majetkové podstaty spadá pouze ten majetek, který do ní patřil k okamžiku účinnosti rozhodnutí o schválení oddlužení, tedy i ten, který dlužník nabyl po zahájení insolvenčního řízení. Nelze do něj zahrnout ten, který dlužník nabyde po účinnosti rozhodnutí o schválení oddlužení.113 Například do majetkové podstaty nepatří majetek, který nelze postihnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí, patří tam naopak příjmy dlužníka, jakož i peníze na bankovních účtech.

HÁSOVÁ, Jiřina a kol. Insolvenční zákon: komentář. 2. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2014. xxi, s 1283. Beckova edice komentované zákony. ISBN 9788074005558. 110 Ustanovení § 398 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů. 111 Ustanovení § 295 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů. 112 Ustanovení § 285 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů. 113 Ustanovení § 398 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů. 109

40

Rozsah majetkové podstaty bývá prvotně určen již na základě seznamu majetku a závazků, který je přílohou návrhu na povolení oddlužení. Z tohoto pak insolvenční správce skládá konečný soupis majetkové podstaty, který slouží jako podklad pro insolvenční soud při rozhodování o schválení oddlužení. 114 Podstatou této formy oddlužení tedy je, že dlužník sice pozbude postižitelná aktiva, ale zachová si své budoucí příjmy a majetek, které nabude až po schválení oddlužení. Plnění splátkového kalendáře Jedná se o druhou formu splnění oddlužení. Při tomto způsobu musí dlužník za pět let splatit, pravidelnými úhradami ze svých příjmů, minimálně 30 % hodnoty svých závazků vůči svým věřitelům, pokud není dohodnuto jinak. Doba splácení může být kratší jen tehdy, kdyby bylo dosaženo 100 % uhrazení závazků vůči věřitelům. Dlužník tedy musí splácet bez přerušení celých 5 let, skutečnost, že splatil 30 % hodnoty svých závazků dříve, než za pět let zde nehraje roli a oddlužení dále trvá. Splátky jsou prováděny prostřednictvím insolvenčního správce Za příjem se pak považuje dle občanského soudního řádu mzda,115 jiné příjmy116, jako i příjem, který nemá charakter mzdy nebo příjmu, ale nahrazuje ji, například příjmy z autorských práv. Takový příjem můžeme dle ustanovení § 412 odst. 1 písm. b insolvenčního zákona117 označit jako mimořádný a musí být dlužníkem použit na úhradu svých splátek. Tyto úhrady jsou prováděny zpravidla měsíčně ve stanovených termínech soudem. Obecně je povinen provádět srážky ze mzdy ten, kdo dlužníku mzdu či příjem vyplácí, a je mu doručováno rozhodnutí o schválení oddlužení. Ten, kdo vyplácí příjem jiného charakteru, ho dává přímo dlužníkovi a stává se tedy povinností dlužníka, aby jej zavedl do přehledu svých příjmů a nezatajil jej. Výše splátek

Ustanovení § 205 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů. 115 Ustanovení § 276 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. 116 Ustanovení § 209 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. 117 Ustanovení § 412 odst. 1 písm. b zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů. 114

41

Je zde zákonem upravená výše splátek, jejíž výše bude odpovídat částce, která by byla možná býti stržena pro úhradu přednostních pohledávek při provedení výkonu rozhodnutí či exekuce srážkami ze mzdy. Pro předností pohledávky podléhá čistá mzda výkonu rozhodnutí v rozsahu dvou třetin. Výše a tedy rozsah splátek vychází z ustanovení §§ 277 až 279 občanského soudního řádu.118 Základem je čistá mzda. Z čisté mzdy se odečte základní částka. „Základní částka je nezabavitelná částka,119 která musí osobě ze zákona zůstat a je vypočtena jako dvě třetiny součtu částky životního minima, které je 3 410 Kč a normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu v nájemním bytě v obci od 50 000 do 99 999 obyvatel, a to bez ohledu na to, v jaké obci skutečně povinný zaměstnanec žije, která je pro rok 2015 vládou ČR stanovena na 5 767 Kč, čili jako 2/3 z částky 9 177 Kč. Nezabavitelná částka na povinného činí 6 118 Kč. Nezabavitelnou částku na vyživovanou osobu stanovíme obdobně, a to jako ¼ z nezabavitelné částky na povinného 6 118 Kč, činí tedy 1 529,5 Kč.“120 Nezabavitelnou (celkovou) částku (určitého povinného) stanovíme jako součet nezabavitelné částky na povinného a všech nezabavitelných částek na vyživované osob. Ze zbylé čisté mzdy po odečtení základní nezabavitelné částky, se do částky odpovídající součtu životního minima a normativních nákladů na bydlení vypočte jedna třetina, která ještě zůstane dlužníkovi, zbytek tedy dvě třetiny a částka přesahující součet životního minima a normativních nákladů na bydlení bude použit na úhradu pohledávek věřitelů. Výše splátek může být, s písemným souhlasem od nezajištěných věřitelů a při splnění podmínky požádání o to dlužníkem nejpozději při podání návrhu na oddlužení soudem, i snížena, je stanovena přísnější minimální hranice celkové splacené hodnoty pohledávek věřitelů z 30 % na 50 %. Dlužník tedy obětuje část svých příjmů, které v příštích pěti letech získá, ale zároveň si zachová svůj majetek.121 Dlužník je povinen po schválení oddlužení Ustanovení § 277 - 279 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o nezabavitelných částkách a zákon č. 110/2006 o životním a existenčním minimu a 117/1995 o sociální podpoře. 120 MAULWURF, Adolf. Nové nižší nezabavitelné částky (nezabavitelné minimum) při exekučních srážkách ze mzdy za rok 2015. Epravo.cz [online]. Aktualizováno 30. 12. 2014 [cit. 27. 2. 2015]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/nove-nizsi-nezabavitelne-castky-nezabavitelne-minimum-priexekucnich-srazkach-ze-mzdy-pro-rok-2015-96434.html 121 S výjimkou majetku v § 412 odst. 1 písm. b zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů. 118 119

42

vykonávat výdělečnou činnost, nebo alespoň o to usilovat a nesmí odmítat žádnou možnost si příjem obstarat. Pro uspokojení pohledávek zajištěných věřitelů se vždy použije pouze majetek, sloužící k jeho zajištění.

2.16

Hlasovací právo a schůze věřitelů Věřitelé mají, jelikož se jedná právě o jejich pohledávky, které budou

uspokojeny, právo podílet se na části insolvenčního řízení. Svoji roli mají poté, co insolvenční soud povolí oddlužení. Věřitelé rozhodují zejména o: a) způsobu (formě) oddlužení a hlasování o jeho přijetí Dlužník má možnost svůj upřednostňovaný způsob oddlužení věřitelům sdělit, ti se jím však nemusí řídit. b) žádosti dlužníka o stanovení jiné výše měsíčních splátek než zákonem stanovené122 Přichází v úvahu, kdy nezajištění věřitelé rozhodnou o tom, že způsobem oddlužení bude plnění splátkového kalendáře. c) můžou zde být odstraněny pochybnosti o tom, zda je dlužník oprávněn podat návrh na povolení oddlužení.123 Věřitelé hlasují zpravidla na schůzi věřitelů a výjimečně i mimo ni. Zákon předepisuje i povinnou účast dlužníka.124 Dlužník zde musí zodpovídat dotazy věřitelů, popřípadě obhájit jím navrhovaný způsob oddlužení, popřípadě jím navrhovanou výši splátek. Nezbytná je i účast insolvenční správce, který se může nechat zastoupit svým zástupcem, ledaže soud účast vyžaduje.125 Insolvenční správce zde plní svoji informační povinnost vůči věřitelům, neboť je to právě on, kdo by měl poskytovat věřitelům podklady nezbytné pro jejich rozhodování.

Ustanovení § 389 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů. 123 Zda splňuje podmínky uvedené v § 389 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů. 124 Ustanovení § 399 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů. 125 Ustanovení § 399 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů. 122

43

Dlužníku i insolvenčnímu správci soud doručuje usnesení o svolání schůze věřitelů do vlastních rukou. Schůzi věřitelů pak soud vyhlašuje veřejně prostřednictvím vyhlášky, která obsahuje, datum, místo a předmět, tzn., že se zde bude hlasovat o způsobu oddlužení dlužníka. 2.16.1.

Hlasování mimo schůzi věřitelů - předpoklady Věřitelé mohou kromě hlasování na schůzi věřitelů hlasovat i mimo schůzi

věřitelů. Hlasovat mimo schůzi věřitelů může být buď před zahájením insolvenčního řízení, tak i po zahájení insolvenčního řízení. Mimo schůzi věřitelů se může hlasovat o a) způsobu (formě) oddlužení b) žádosti dlužníka o stanovení jiné výše měsíčních splátek než zákonem stanovené. Důležitým předpokladem pro hlasování mimo schůzi věřitelů před podáním insolvenčního návrhu je možnost věřitele seznámit se s informacemi, které jsou rozhodující pro posouzení situace dlužníka a jsou obsaženy v návrhu na povolení oddlužení dlužníka včetně jeho příloh. Tyto informace poskytuje věřitelům dlužník např. zasláním jim návrhu na povolení oddlužení, který byl později zaslán soudu. Po uveřejnění insolvenčního návrhu v insolvenčním rejstříku se věřitelé s obsahem tohoto návrhu mohou seznámit již sami. Výsledky dosažené mimo schůzi věřitelů se sčítají s těmi na schůzi věřitelů. Hlasy jsou přepočítávány v poměru k hodnotě pohledávky. Pokud bude rozpor mezi hlasování věřitelů mimo schůzi věřitelů a na schůzi věřitelů, rozhodné bude hlasování na schůzi věřitelů. 126 Insolvenční zákon rozlišuje hlasování před zahájením insolvenčního řízení a po zahájení insolvenčního řízení. Aby bylo hlasování mimo schůzi věřitelů po zahájení insolvenčního řízení platné musí být učiněno písemně a písemné podání musí být výslovně označeno jako „Hlasovací lístek“ a nesmí zde být žádný jiný procesní úkon; hlas nesmí být vázán na podmínku; musí zde být nepochybné, jak věřitel hlasoval a podpis věřitele

Ustanovení § 400 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů. 126

44

musí být úředně ověřen. Podrobněji se záležitostmi hlasovacího lístku zabývá vyhláška127 Ministerstva spravedlnosti č. 311/2007 Sb. Hlasovací lístek musí být doručen soudu nejpozději den před konání schůze věřitelů. Pokud nebude mít hlasovací lístek potřebné zákonné náležitosti, tak k němu soud nepřihlédne, o čemž insolvenční soud vyrozumí věřitele.128 U hlasování mimo schůzi věřitelů po zahájení insolvenčního řízení soud, může věřitel hlasovat o způsobu oddlužení nejpozději do posledního dne lhůty, kterou určil sám dlužník, která nesmí být kratší než 15 dnů. Pokud nebude mít hlasovací lístek potřebné náležitosti, či bude dlužníkovi doručen později, dlužník k němu nepřihlédne.129 2.16.2.

Hlasovací právo O způsobu oddlužení mohou hlasovat pouze nezajištění věřitelé. Nezajištění

věřitelé jsou tací, kteří svoji pohledávky nemohou uspokojit ze zajištění, anebo na svoji pohledávku nechtějí zajištění uplatnit. Zajištění věřitelé jsou vyloučeni proto, že u nich platí, že budou zajištěni ze svého zajištění, jsou vyloučeni i přesto, že jejich pohledávka nemusí být celá uspokojena ze zástavy. Zajištění věřitelé jsou v tomto případě znevýhodněni, nejenže nemohou hlasovat o způsobu oddlužení, nemohou ani podávat námitky proti povolení oddlužení dle ustanovení § 402 odst. 1 insolvenčního zákona130 a ani proti zvolenému způsobu oddlužení. Dalšími osobami, kteří nemohou hlasovat o způsobu oddlužení jsou osoby blízké dlužníka a osoby tvořící s dlužníkem koncern. Hlasovací právo pak mají tedy všichni nezajištění věřitelé, kromě osob výše uvedené či koncern, kteří řádně a včas přihlásili svoji pohledávku a jejich pohledávka nebyla popřena insolvenčním správcem. Dále jejich pohledávky nesmí být vázány na dosud nesplněnou odkládací podmínku. Nezajištění věřitele musí svoji pohledávku včas přihlásit a to do konce lhůty pro přihlášení pohledávek, která Ustanovení § 401 odst. 5 zákona č. pozdějších předpisů. 128 Ustanovení § 401 odst. 3 zákona č. pozdějších předpisů. 129 Ustanovení § 401 odst. 2 a 3 zákona pozdějších předpisů. 130 Ustanovení § 402 odst. 1 zákona č. pozdějších předpisů. 127

182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění

45

činí 30 dnů, pokud se současně s rozhodnutím o úpadku rozhoduje o povolení oddlužení, jinak dva měsíce. Pokud pohledávka náleží více osobám, musí se dohodnout, kdo bude hlasovací práva vykonávat. Věřiteli, kterému byla pohledávka popřena insolvenčním správce, může být hlasovací právo přiznáno usnesením schůze věřitelů, v posledním případě může o hlasovacím právu věřitele rozhodnout soud. První schůze věřitelů se uskuteční nejpozději do tří měsíců po rozhodnutí o úpadku.131 2.16.3.

Výsledky hlasování Výsledky hlasování ze schůze věřitelů i mimo ni se sčítají. Pro přijetí

způsobu oddlužení je potřebná prostá většina hlasů nezajištěných věřitelů oprávněných hlasovat o způsobu oddlužení, tzn. ne prostá většina všech přítomných. Je zde speciální úprava právě pro oddlužení v ustanovení § 402 odst. 3 insolvenčního zákona.132 Pokud se věřitelé na způsobu oddlužení neshodnou, rozhodne o způsobu oddlužení soud.133 Hlasy věřitelů jsou počítány podle velikostí pohledávek, přičemž platí, že 1 Kč pohledávky je jeden hlas. V případě, že se věřitelé shodnou na způsobu oddlužení, je tento výsledek pro insolvenční soud závazný, nicméně z judikatury se dovozuje, že pokud by rozhodnutí přijaté na schůzi věřitelů mohlo negativně ovlivnit ekonomickou situaci dlužníka, aniž by to přineslo větší uspokojení pro věřitele, nebo pokud ekonomická situace dlužníka umožňuje pouze jeden ze způsobů oddlužení a druhý není z ekonomického hlediska možný, může soud zasáhnout a zvolit druhý způsob oddlužení. Vychází se zejména z judikatury soudu se sp. zn. KSUL 77 INS 14215/2010, 3 VSPH 34/2012-B-32134, která říká, že výjimečná situace je například, kdy by věřitelé preferovali oddlužení zpeněžením majetkové podstaty,

Ustanovení § 402 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů. 132 Ustanovení § 402 odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů. 133 Ustanovení § 402 odst. 5 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů. 134 Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 9. 3. 2012, sp. zn. 3 VSPH 34/2012-B-32 [online]. Vrchní soud, © 2012 [cit .27. 2. 2015]. Dostupné z: http://kraken.slv.cz/3VSPH34/2012 131

46

kdy by to pro dlužníka znamenalo ztrátu jeho obydlí, což by ho mohlo dostat do ještě tíživější ekonomické situace, může insolvenční soud rozhodnout o způsobu oddlužení plněním splátkového kalendáře.135 2.16.4.

Námitky věřitelů Pokud je vybrán způsob oddlužení, neznamená to ještě, že o oddlužení je

rozhodnuto s konečnou platností. Věřitelé mohou poprvé aktivně rozhodovat až ve fázi při zvolení způsobu oddlužení dlužníka a poprvé se mohou i aktivně bránit, jelikož proti rozhodnutí o povolení oddlužení není přípustné odvolání.136 Zákon rozlišuje opět na situaci, kdy je hlasováno o způsobu oddlužení na schůzi věřitelů a kdy mimo ni. Hlasování na schůzi věřitelů Insolvenční správce má povinnost věřitele upozornit, ještě před jejich rozhodnutí o způsobu oddlužení, pokud se zde objeví skutečnosti, díky kterým by nebylo možné dojít ke schválení oddlužení a které by mohly vést k zamítnutí či odmítnutí návrhu na povolení oddlužení. Insolvenční správce na tyto skutečnosti musí upozornit před započetím hlasování o způsobu oddlužení na schůzi věřitelů. Dlužník se proti těmto skutečnostem může bránit a objasnit je na schůzi věřitelů. Věřitelé mohou do konce schůze věřitelů namítat, že tady existují skutečnosti, které by mohly způsobit odmítnutí či zamítnutí návrhu na povolení oddlužení a soud se jimi musí zabývat na jednání, které pro tyto účely svolá a kterého se účastní dlužník, věřitelský výbor, věřitelé, kteří podali námitky a insolvenční správce. Právo námitek mají pouze věřitelé, kteří se hlasování zúčastnili a uplatnili je do skončení schůze věřitelů, v opačném případě se má za to, že věřitelé souhlasí s oddlužením i tehdy, pokud má dlužník dluhy z podnikání. 137

Ustanovení 403 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů. 137 Ustanovení 403 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů. 136

47

V případě, kdy insolvenční soud schůzi věřitelů nesvolá, protože již bylo rozhodnuto u způsobu oddlužení mimo schůzi věřitelů, insolvenční správce na tyto skutečnosti upozorní neprodleně, nejvýše do tří dnů po zveřejnění výsledků hlasování uveřejněním v insolvenčním rejstříku. Upozornění by mělo mít písemnou povahu a insolvenční správce toto upozornění zasílá rovněž insolvenčnímu soudu, pro který to bude podklad pro rozhodování o schválení oddlužení. Soud toto podání insolvenčního správce, stejně jako jiná podání zveřejnění v insolvenčním rejstříku. Věřitelé mohou od okamžiku zveřejnění upozornění ve lhůtě deseti dnů podávat své námitky, a namítat, že tyto skutečnosti by mohly ovlivnit rozhodnutí o povolení oddlužení, ale pouze ti, kteří hlasovali o způsobu oddlužení. 138 Z výše uvedeného vyplývá, že oprávněným věřitelem podat námitky je pouze nezajištěný věřitel, který se zúčastnil hlasování o způsobu oddlužení. Námitkami podanými včas těmito věřiteli se soud musí zabývat a vypořádat se s nimi na společném jednání.

2.17

Rozhodnutí o schválení oddlužení

2.17.1.

Lhůta pro rozhodnutí o schválení oddlužení Poté co insolvenční soud projedná námitky věřitelů na společném jednání,

musí neprodleně rozhodnout o schválení či neschválení oddlužení, a v případě, kdy věřitelé tyto námitky neuplatnili, rozhoduje neprodleně po uplynutí lhůty k jejich podání. Účelem této normy je zajistit rychlý průběh celé řízení. Pořádková lhůta soudu daná mu musí umožnit vypořádat se se všemi procesními úkony, které jsou pro rozhodnutí nezbytné. Jelikož se jedná o poslední, závěrečnou fázi, musí se zde soud vypořádat se všemi skutečnosti, které v insolvenčním řízení vyšly najevo především od rozhodnutí o povolení oddlužení a které by mohly mít vliv na povolení oddlužení. 139

Ustanovení § 403 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů. 139 Ustanovení § 404 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů. 138

48

Neschválení oddlužení a rozhodnutí o konkursu

2.17.2.

Pokud v insolvenčním řízení dodatečně vyšly najevo skutečnosti, které by jinak znamenaly důvody pro odmítnutí či zamítnutí návrhu na oddlužení, insolvenční soud oddlužení neschválí a rozhodne o způsobu řešení úpadku konkursem. Insolvenční soud oddlužení neschválí pokud: a) byl návrh na povolení oddlužení podán neoprávněnou osobou, tedy dlužníkem, který nesplňuje požadavky uvedené v ustanovení § 389 insolvenčního zákona, b) návrh na povolení oddlužení nebyl podán včas, c) návrh včetně příloh obsahuje vady, je nesrozumitelný a neurčitý, d) není zde shledána poctivost dlužníka, e) nebude uspokojeno minimálně 30 % hodnot pohledávek věřitelů (popřípadě 50 %, v případě schválení nižších splátek), f) dlužníkův přístup není odpovědný, g) má dlužník dluhy z podnikání, ledaže s tím věřitelé souhlasí.140 Z praktického hlediska se jedná především o situaci, kdy se dodatečně zjistí, že dlužník má více dluhů než uváděl, nebo situace, kdy dlužník špatně komunikuje se soudem a soud dojde k závěru, že jeho chování není příliš odpovědné. Soud při neschválení oddlužení bude vycházet ze svých vlastních zjištění, z podkladů od insolvenčního správce a z námitek uplatňovaných věřiteli. Poté co soud vydá rozhodnutí o neschválení oddlužení, nemůže již vzít dlužník svůj návrh na oddlužení zpět a vniká tím překážka věci rozsouzené. Rozhodnutí o neschválení oddlužení se doručuje dlužníku, věřitelskému výboru a insolvenčnímu správci. Odvolání proti rozhodnutí o neschválení oddlužení může podat pouze dlužník ve lhůtě 15 dnů od doručení rozhodnutí.141

HÁSOVÁ, Jiřina a kol. Insolvenční zákon: komentář. 2. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2014. xxi, s 1336. Beckova edice komentované zákony. ISBN 9788074005558. 141 Ustanovení § 405 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů 140

49

2.17.3.

Náležitosti rozhodnutí o schválení oddlužení Pokud insolvenční soud nemá důvody pro neschválení oddlužení,

neprodleně ho schválí. Schválení oddlužení je poslední rozhodnutí před realizační fází. Schválením oddlužení jsou pak vázány všechny dotčené osoby, i ty, které s oddlužením nesouhlasily. Oddlužení může být provedeno buď zpeněžením majetkové podstaty, nebo plněním splátkového kalendáře. 2.17.4.

Schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty

Insolvenční soud vydá usnesení, které bude obsahovat: a) obecné náležitosti vyplývající z občanského soudního řádu,142 b) náležitosti uvedené v ustanovení § 406 odst. 2 insolvenčního zákona,143 (označení insolvenčního správce, majetek, který patří nebo bude patřit do majetkové podstaty, uvedení nezajištěných věřitelů, kteří souhlasili s menší hodnotu plnění něž je 30 % jejich pohledávek a uvedení nejnižší možné hodnoty plnění, kterou mají obdržet) c) ve výrokové části konstatování, že se soud schvaluje oddlužení dlužníka zpeněžením majetkové podstaty. Majetek, který dlužník nabyde až po vydání rozhodnutí v insolvenčním rejstříku,144 nebude tvořit majetkovou podstatu, včetně majetku, který nelze postihnout výkonem rozhodnutí a exekucí,145 nebo podléhá zvláštnímu režimu.146 Nutno zdůraznit, že i přes respektování tohoto pravidla je možné, že výčet majetkové podstaty není konečný v rozhodnutí o schválení oddlužení a, že zde existuje majetek, který do majetkové podstaty patří, ale pouze do ní nebyl z různých důvodů zařazen.147

Ustanovení § 169 a § 175 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. Ustanovení § 406 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů. 144 Ustanovení § 398 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů. 145 Ustanovení § 207 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů. 146 Ustanovení § 208 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů. 147 HÁSOVÁ, Jiřina a kol. Insolvenční zákon: komentář. 2. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2014. xxi, s 1346. Beckova edice komentované zákony. ISBN 9788074005558. 142 143

50

2.17.5.

Schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře

Insolvenční soud vydá usnesení, které bude obsahovat: a) obecné náležitosti vyplývající z občanského soudního řádu,148 b) náležitosti uvedené v § ustanovení 406 odst. 3 insolvenčního zákona, (uloží dlužníku povinnost platit vždy k určitému datu v měsíci stanovenou částku po dobu pěti let, zároveň určí den první splátky a označí dlužníkovi příjmy, označí věřitele, kteří se dohodli na nižších splátkách a přikáže plátci mzdy nebo jiného příjmu dlužníka, aby prováděl stanovené srážky ze mzdy nebo příjmu dlužníka dle rozhodnutí, určí poměr, v jakém budou pohledávky nezajištěných věřitelů uspokojovány).149 Pro plátce mzdy platí jinak povinnosti vyplývající z občanského soudního řádu, musí například oznámit insolvenčnímu správci, že u něj dlužník přestal pracovat, dále musí insolvenční správce zasílat srážky ze mzdy. Insolvenční správce až poté rozesílá mzdu, či příjem nezajištěným věřitelů, podle poměru určeném v rozhodnutí o schválení oddlužení. Insolvenční soud by však měl počítat i s pohledávkami dosud nezjištěnými a v rozvrhu s nimi počítat. Než bude pravost pohledávek zjištěna, by měl insolvenční správce peníze uschovat u sebe. 150 2.17.6.

Pohledávky Rozeznáváme v rámci insolvenčního řízení dva druhy pohledávek. Klasické

a za majetkovou podstatu.151 Přednostně jsou uspokojovány pohledávky za majetkovou podstatou, tedy odměny insolvenčnímu správci, náhrada hotových výdajů, pohledávky na výživném ze zákona a pohledávky za náhradu škody za ublížení na zdraví.

152

Pohledávky za majetkovou podstatu musí být uspokojeny

v plné výši. Dále se uspokojují pohledávky zajištěných věřitelů, pokud došlo

Ustanovení § 169 a 175 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů. 149 Ustanovení § 406 odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů. 150 HÁSOVÁ, Jiřina a kol. Insolvenční zákon: komentář. 2. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2014. xxi, s 1350. Beckova edice komentované zákony. ISBN 9788074005558. 151 Ustanovení § 168 a 169 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů. 152 Ustanovení § 305 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů. 148

51

k jejich zpeněžení na žádost. V poslední řadě se uspokojují pohledávky nezajištěných věřitelů. Odvolání proti rozhodnutí o schválení oddlužení podávají pouze věřitelé, kteří hlasovali proti přijetí schváleného způsobu oddlužení, nebo pokud v průběhu řízení uplatňovali námitky, kterým soud nevyhověl, či se jimi nezabýval. Věřitel, který hlasoval proti stanovení jiným měsíčním splátkám, než jsou standardní, může podat odvolání v této věci. Odvolání se podává ve lhůtě 15 dnů od zveřejnění rozhodnutí o schválení oddlužení v insolvenčním rejstříku.153 2.17.7.

Účinnost schváleného rozhodnutí Rozhodnutí o schválení oddlužení je účinné a závazné od zveřejnění

rozhodnutí v insolvenčním rejstříku. Soud má právo rozhodnutí o schválení oddlužení kdykoliv změnit. 154 2.17.8.

Zpeněžení majetkové podstaty Při oddlužení zpeněžením majetkové podstaty, platí ustanovení o účincích

prohlášení konkursu. Současně zaniká i společné jmění manželů. Pokud však manželé podali společný návrh na povolení oddlužení, považuje účinností rozhodnutí o schválení oddlužení všechen jejich majetek za společné jmění manželů, které nezaniká. Výkon rozhodnutí či exekuce nemůže být nařízena či provedena na pohledávky, které podléhají oddlužení dlužníka. V případě oddlužení plněním splátkového kalendáře zůstává dispoziční oprávnění k příjmům dlužník, dále může disponovat i s majetkem, který neslouží k zajištění.155

Ustanovení § 406 odst. 4 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů. 154 Ustanovení § 407 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů. 155 Ustanovení § 409 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů. 153

52

2.18

Povinnosti dlužníka během splátkového kalendáře

K tomu, aby byl dlužník úspěšně oddlužen splátkovým kalendářem, musí splnit podmínky stanovené insolvenčním zákonem. Z pohledu dlužníka se jedná o relativně náročnější způsob oddlužení a z pohledu věřitele více nejistý s ohledem na čas. Dlužník je povinen: a) vykonávat výdělečnou činnost, případně o získání příjmu usilovat, tak aby mohl platit pravidelné splátky svým věřitelům, nesmí ani práci odmítat, b) veškeré mimořádné příjmy vydat insolvenčnímu správci, který výtěžek použije k mimořádným splátkám; odmítnutí mimořádného příjmu se považuje za neplatné, c) oznámit změny týkající se bydliště či zaměstnání insolvenčnímu soudu či správci, d) dvakrát ročně, 15. března a září předložit přehled svých příjmů za uplynulých 6 měsíců insolvenčnímu soudu, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru, e) nezatajit žádný svůj příjem a na vyžádání předložit daňové přiznání, f) nezvýhodňovat žádného věřitele, g) nebrat na sebe žádné nové dluhy, které nemůže splnit.156

2.19

Splnění oddlužení Konečnou poslední fází je splnění oddlužení. Vydáním rozhodnutí, kterým

soud vezme na vědomí splnění oddlužení, končí insolvenční řízení. Tímto rozhodnutím nedochází ještě k osvobození dlužníka od zbytku dluhů. Oddlužení zpeněžením majetkové podstaty je splněné tehdy, kdy je zpeněžen majetek, který tvoří majetkovou podstatu. Insolvenční správce sestaví konečnou zprávu, na jejímž základě soud vydá rozvrhové usnesení, které má být následně splněno. U splátkového kalendáře je ukončení zpravidla až po pěti letech od schválení oddlužení, kdy dlužník pravidelně plnil splátky.157

Ustanovení § 412 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů. 157 Ustanovení § 413 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů. 156

53

Zároveň se rozhodne o nákladech insolvenčního správce a o skončení jeho funkce.

2.20

Osvobození

Návrh na přiznání osvobození Účelu oddlužení je dosaženo až tehdy, kdy dlužník bude osvobozen od svých závazků, aby dlužníkovi zmizely veškeré dluhy, musí požádat insolvenční soud o osvobození od poplatků. Insolvenční soud, pokud dlužník splnil své dluhy řádně a včas vydá usnesení, ve kterém dlužníka osvobodí od placení veškerých zbylých pohledávek, které byly přihlášeny insolvenčního řízení, i od těch, které měly být přihlášeny, ale nebyly či k nim soud nepřihlížel. I v případě, kdy dlužník nesplní veškeré podmínky oddlužení, může být od zbylých dluhů osvobozen. Insolvenční soud dlužníka dluhů zprostí na jeho žádost i tehdy, kdy nesplní podmínku uhrazení 30 % hodnoty přihlášených pohledávek. A to jen v případě, kdy dlužník prokáže, že nesplnění podmínky nezavinil a zároveň částka, kterou obdrží věřitelé, není nižší než částka, kterou by obdrželi při řešení úpadku dlužníka konkursem.158 Dlužník nemůže být osvobozen od plnění peněžité či jiné sankce vzniklé v trestním řízení a pohledávek vzniklých z úmyslného porušení jeho povinností. Pokud insolvenční soud osvobození zamítne, může se odvolat pouze dlužník, když přizná osvobození, může se odvolat pouze věřitel, jehož pohledávka nebyla v insolvenčním řízení uspokojena.159 Již přiznané osvobození může být dlužníku odejmuto, pokud vyjde během tří let najevo podvodné jednání dlužníka, které směřovalo k nezákonnému schválení oddlužení.160

Ustanovení § 415 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů. 159 Ustanovení § 416 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů. 160 Ustanovení § 417 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů. 158

54

2.21

Zrušení schváleného oddlužení Za nepříznivou variantu ukončení oddlužení se považuje zrušení již

schváleného oddlužení. Insolvenční soud může za určitých podmínek zrušit již schválené oddlužení a současně rozhodnout o řešení dlužníkova úpadku konkursem a to v případech kdy: a) dlužník neplní povinnosti dle schváleného plánu, b) je zřejmé, že dlužník nebude moct splátkový kalendář splnit, c) dlužník na sebe vzal nové dluhy a jsou více jak 30 dnů po splatnosti, d) na návrh dlužníka, e) je zřejmé, že dlužník sleduje nepoctivý záměr. Zrušit schválené rozhodnutí lze jen do té doby, kdy insolvenční soud nevezme na vědomí splnění oddlužení.161

HÁSOVÁ, Jiřina a kol. Insolvenční zákon: komentář. 2. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2014. xxi, s 1422. Beckova edice komentované zákony. ISBN 9788074005558. 161

55

3.

Právní úprava oddlužení ve Spojených státech amerických V této třetí kapitole se pokusím nastínit specifika osobního bankrotu

ve Spojených státech amerických (dále jen „USA“) a uvést rozdíly oproti právní úpravě v České republice. Společným a hlavním cílem obou úprav je osvobození dlužníka od svých závazků za splnění daných podmínek tak, aby se dlužník dostal z tíživé finanční situace. V USA není samostatný institut osobního bankrotu v podobě, v jaké ho známe v České republice. V USA stejně jako v ČR má vyhlášení osobního bankrotu negativní důsledky a znamená jisté sociální vyloučení na pár let a není dobrou vizitkou pro dlužníka. Ostatně v USA je tento negativní dopad větší. V České republice je pro úvěrové společnosti oddlužený dlužník známkou toho, že je schopný a navyklý platit pravidelné dávky a jsou ochotny mu půjčit znovu. V USA, kdy dopady pro věřitele mohou být opravdu nepříznivé, je takovýto dlužník zařazen do registru a je pro něj velmi obtížné získat úvěr v příštích 10 letech po oddlužení. Z těchto důvodů si dlužníci v USA osobní bankrot důkladněji rozmýšlejí. Osobní bankrot v USA má základ v Ústavě Spojených států amerických v článku 1, části 8, kde jsou vymezeny pravomoci Kongresu v odstavci 4, kde je stanoveno, že kongres je oprávněn zavést jednotná pravidla ohledně bankrotů napříč celých Spojených států amerických.162 Osobní bankrot je uzákoněn v U.S. Code, v hlavě 11 s názvem Bankruptcy163, běžně označovaný jako Bankruptcy Code. Hlava 11 se dělí na 9 kapitol, kdy 4 z nich obsahují informace ohledně podání návrhu obecně, a dalších pět se zabývá konkrétními způsoby řešení úpadku. Bankroty v USA jsou řešeny při speciálních soudech. V roce 2005 došlo k přijetí nové právní úpravy, Bankruptcy Abuse Prevention and Consumer Protection Act of 2005 (BAPCPA)164, která je někdy označována jako New Bankruptcy Law. V USA, na rozdíl od ČR mohou vyhlásit bankrot podnikatelé i běžní řadoví občané, v zákoně jsou zakotveny tři řešení pro osoby a jedno pro obce. 162

Article 1, section 8, clause 4 Constitution of the United States of America [online]. [cit. 27. 2. 2015]. Dostupné z: https://www.usconstitution.net/const.pdf 163 U.S. Code: Title 11 – BANKRUPTCY. [online]. [cit. 27. 2. 2015]. Dostupné z: https://www.law.cornell.edu/uscode/text/11 164 Bankruptcy Abuse Prevention and Consumer Protection Act of 2005 [online]. [cit. 27. 2. 2015]. Dostupné z: http://www.gpo.gov/fdsys/pkg/BILLS-109s256enr/pdf/BILLS-109s256enr.pdf

56

Pro fyzické osoby existují tři možnosti, jak vyhlásit osobní bankrot. Jendou z nich je úplná likvidace majetku dlužníka dle kapitoly 7, druhou možností je reorganizace dle kapitoly 13 a třetí zřídkakdy využívanou je reorganizace dle kapitoly 11. Na základě Bankruptcy Abuse Prevention and Consumer Protection Act of 2005 (BAPCPA)165 se likvidace na základě kapitoly 7 stala obtížnější pro některé spotřebitele a je k dispozici ve výjimečných případech. Každý občan si může vybrat sám, podle které hlavy zbankrotuje a každá z hlav má své výhody a nevýhody.

3.1

Chapter 7 Liquidation V českém právním prostředí se likvidace podle kapitoly 7 podobá nejvíce

konkurzu s tím, že po oddlužení jsou zbylé dluhy odpuštěny. Likvidace je v USA obecně rozšířenější způsob řešení úpadku než reorganizace. Způsobilost Likvidace podle kapitoly 7 je určena také pro jednotlivce. 166 Od roku 2005, kdy vstoupil v platnost nový zákon, může dlužník požádat o tuto formu oddlužení pouze ve výjimečných případech, kdy soud nemá žádné podezření ze zneužití tohoto institutu167. Pokud je dlužníkův běžný měsíční příjem vyšší než státem určený medián, zákon požaduje aplikaci testu, kde soud zjistí, zdali dlužník nechce jen zneužít tento institut. Za zneužití je považováno, pokud je jeho měsíční příjem snížený o nutné částky a vynásobený 60 vyšší než 10 000 dolarů nebo je jeho příjem více než 25 % z jeho nezajištěných závazků. Pokud soud zjistí, že dlužník nechce tento institut zneužít, pokračuje dál. Dlužník se nemůže zbavit všech svých dluhů, zejména dluhů na výživném, dluhy státu, placení daní a studentských půjček.168

165

Bankruptcy Abuse Prevention and Consumer Protection Act. Wikipedia.org. [online]. [cit. 27. 2. 2015]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Bankruptcy_Abuse_Prevention_and_Consumer_Protection_Act 166 § 101, Chapter 1 - GENERAL PROVISIONS, 11 U.S. Code [online]. [cit. 27. 2. 2015]. Dostupné z: https://www.law.cornell.edu/uscode/text/11/chapter-1 a § 109 (b), Chapter 1 - GENERAL PROVISIONS, 11 U.S. Code [online]. [cit. 27. 2. 2015]. Dostupné z: https://www.law.cornell.edu/uscode/text/11/chapter-1 167 § 707 (b), Chapter 7 – LIQUIDATION, 11 U.S. Code [online]. [cit. 27. 2. 2015]. Dostupné z: https://www.law.cornell.edu/uscode/text/11/chapter-7 168 § 523 (a), Chapter 5 - CREDITORS, THE DEBTOR, AND THE ESTATE, 11 U.S. Code [online]. [cit. 27. 2. 2015]. Dostupné z: https://www.law.cornell.edu/uscode/text/11/chapter-5

57

Návrh na likvidaci dle kapitoly 7 nemůže podat dlužník, jehož návrh byl v posledních 180 dnech zamítnut. Postup Oddlužení probíhá na základě podání návrhu na prohlášení likvidace, v oblasti, kde osoba žije, kromě návrhu dlužník předkládá seznam aktiv a pasiv, jeho veškeré věřitele a částky, které dluží, a své pohledávky; podrobný rozpis běžných příjmů a výdajů, jeho životní náklady jako jsou jídlo, oblečení, doprava a další, a prohlášení o svých poměrech a rozvrhu vypořádání. V případě potřeby i daňové přiznání. 169 Soud si účtuje poplatky za podání, administrativní poplatek, celkem podání návrhu stojí okolo 330 dolarů a nezaplacení může znamenat zamítnutí návrhu.170 Mezi 21 až 40 dny od podání návrhu je ještě pořádána schůze věřitelů, které se zúčastní také dlužník, který věřitelům poskytuje informace ohledně svého majetku, insolvenční správce pak podává zprávu soudu, zda se dlužník snaží zneužít tento institut, nebo ne.171 Dlužník má také možnost mezi jednotlivými způsoby oddlužení jednou přejít.172 Proces probíhá na základě jmenování insolvenčního správce, který postupně zpeněžuje nezajištěný nevyňatý majetek dlužníka a výnosy z těchto prodejů rozděluje jeho věřitelům v souladu se zákonem. Pohledávky jsou rozděleny do 6 tříd, podle kterých se postupně uspokojují.173 Zajištěný majetek se uspokojuje ze zajištění bez insolvenčního správce. Dlužníkovi je ponechán majetek pro základní potřebu, nezpeněžuje se tedy všechen majetek,174 což je stejné jako v případě oddlužení zpeněžením majetkové podstaty v českém právním prostředí. Insolvenční správce po vypořádání veškerých závazků informuje soud, který dosud nesplacené

§ 521, Chapter 5 - CREDITORS, THE DEBTOR, AND THE ESTATE, 11 U.S. Code [online]. [cit. 27. 2. 2015]. Dostupné z: https://www.law.cornell.edu/uscode/text/11/chapter-5 170 § 707 (a), Chapter 7 – LIQUIDATION, 11 U.S. Code [online]. [cit. 27. 2. 2015]. Dostupné z: https://www.law.cornell.edu/uscode/text/11/chapter-7 171 § 704 (b), Chapter 7 – LIQUIDATION, 11 U.S. Code [online]. [cit. 27. 2. 2015]. Dostupné z: https://www.law.cornell.edu/uscode/text/11/chapter-7 172 § 706 (a), Chapter 7 – LIQUIDATION, 11 U.S. Code [online]. [cit. 27. 2. 2015]. Dostupné z: https://www.law.cornell.edu/uscode/text/11/chapter-7 173 § 726, Chapter 7 – LIQUIDATION, 11 U.S. Code [online]. [cit. 27. 2. 2015]. Dostupné z: https://www.law.cornell.edu/uscode/text/11/chapter-7 174 § 522 (b), Chapter 5 - CREDITORS, THE DEBTOR, AND THE ESTATE, 11 U.S. Code [online]. [cit. 27. 2. 2015]. Dostupné z: https://www.law.cornell.edu/uscode/text/11/chapter-5 169

58

dluhy vymaže a celý proces skončí. Můžeme hovořit o poměrně rychlé variantě, která trvá maximálně půl roku.175 Důvody pro zamítnutí návrhu jsou, pokud dlužník nevedl správně svoje finančními záznamy, nedokázal vysvětlit některé ztráty na majetku, spáchal trestný čin, zničil svůj majetek, podvodně jednal, nebo nedokončil schválený finanční kurz, tykající se finanční gramotnosti.176 Každý dlužník může požádat o svoji likvidaci jen jednou za 6 let. Tento druh likvidace je nevýhodný zejména pro věřitele, kteří mohou dosahovat velkých ztrát, zároveň je to nevýhodné pro dlužníky v tom, že jsou po dobu dalších deseti let od podání návrhu na oddlužení zapsání v registru dlužníku, který je dostupný široké veřejnosti. 177

3.2

Chapter 13 Adjustment of debts Bankrot dle kapitoly 13 se nazývá reorganizací či vyrovnání, které je známé

i v českém právním prostření. V USA se jedná o komplikovanější a složitější postup, jak se zbavit všech nebo jen části svých dluhů, než je likvidace. Podobá se více našemu oddlužení neboli osobnímu bankrotu a to plněním splátkového kalendáře. Umožňuje jednotlivcům s pravidelným příjmem vypracovat plán, jak splnit část nebo všechny své dluhy. Plán je buď na tři, nebo na pět let podle měsíčního příjmu dlužníka, ale ne nikdy delší než pět let.178 Nárok na oddlužení dle kapitoly 13 má každý jednotlivec, i podnikatel, kdo má dluhy do určité zákonem dané částky.179 A nemůže podat ten, kterému byl v posledních 180 dnech návrh zamítnut. 180

Liquidation Under the Bankruptcy Code [online]. [cit. 27. 2. 2015]. Dostupné z: http://www.uscourts.gov/FederalCourts/Bankruptcy/BankruptcyBasics/Chapter7.aspx 176 § 727, Chapter 7 – LIQUIDATION, 11 U.S. Code [online]. [cit. 27. 2. 2015]. Dostupné z: https://www.law.cornell.edu/uscode/text/11/chapter-7 177 VYKOUKAL, Petr. Bankrot po americku. Peníze.cz [online]. Publikováno 27. 08. 2003 [cit. 27. 2. 2015]. Dostupné z: http://www.penize.cz/investice/16039-bankrot-po-americku 178 § 1322 (d), Chapter 13 - ADJUSTMENT OF DEBTS OF AN INDIVIDUAL WITH REGULAR INCOME, 11 U.S. Code [online]. [cit. 27. 2. 2015]. Dostupné z: https://www.law.cornell.edu/uscode/text/11/chapter-13 179 § 109 (e), Chapter 1 - GENERAL PROVISIONS, 11 U.S. Code [online]. [cit. 27. 2. 2015]. Dostupné z: https://www.law.cornell.edu/uscode/text/11/chapter-1 180 § 109 (g), Chapter 1 - GENERAL PROVISIONS, 11 U.S. Code [online]. [cit. 27. 2. 2015]. Dostupné z: https://www.law.cornell.edu/uscode/text/11/chapter-1 a § 362(d) and (e), Chapter 3 - CASE ADMINISTRATION, 11 U.S. Code online]. [cit. 27. 2. 2015]. Dostupné z: https://www.law.cornell.edu/uscode/text/11/chapter-3 175

59

Výhodou oproti kapitole 7 je, že reorganizace pomůže dlužníkovi zachránit jeho obydlí, možnost přeplánovat si zajištěné závazky a snížit jednotlivé splátky po dobu plánu, sjednotit všechny splátky do jednoho a s jejich věřiteli bude komunikovat jejich insolvenční správce. 181 Řízení je zahájeno podáním návrhu v místě bydliště dlužníka, dlužník musí soudu předložit seznam majetku a závazků, rozpis běžných příjmů a výdajů, rozvrh závazků po splatnosti, a prohlášení a majetkových poměrech. Dále předkládá potvrzení o úvěrovém poradenství, pokud nějaké proběhlo, výkaz měsíčního čistého výdělku, každé předpokládané zvýšení příjmu, či výdajů, a záznamy o svých majetkových účtech, v případě potřeby kopii daňového přiznání. 182 Podáním návrhu, stejně jako v českém právním řádu, je zamezeno podání jakýchkoliv žalob či nárokům proti dlužníku.183 Je na dlužníku, aby navrhl, jakým způsobem chce splatit své dluhy, a pokud soud jeho návrh schválí a dlužník v plánu uspěje, bude od zbytku dluhů osvobozen. Schválený plán je závazný184 a splátky probíhají prostřednictvím insolvenčního správce jednou za dva týdny či měsíčně. Ve svém plánu musí dlužník splatit alespoň tolik, kolik by dostali věřitelé, kdyby oddlužení probíhalo dle kapitoly 7, a dlužníku musí zbýt daný disponibilní příjem.185 Plán může být splněn i prostřednictvím srážek ze mzdy. Pokud po potvrzení plánu soudem nastanou okolnosti, které dlužníkovi brání v jeho dokončení, může dlužník požádat soud o udělení osvobození z důvodu „těžkosti“, ale pouze v případě, kdy nesplnění plánu nezavinil, věřitelé dostali, alespoň tolik, kolik by dostali v případě oddlužení dle kapitoly 7 a změna plánu není možná.186

Liquidation Under the Bankruptcy Code [online]. [cit. 27. 2. 2015]. Dostupné z: http://www.uscourts.gov/FederalCourts/Bankruptcy/BankruptcyBasics/Chapter7.aspx 182 § 302 (a), Chapter 3 - CASE ADMINISTRATION, 11 U.S. Code [online]. [cit. 27. 2. 2015]. Dostupné z: https://www.law.cornell.edu/uscode/text/11/chapter-3 183 § 362, Chapter 3 - CASE ADMINISTRATION, 11 U.S. Code [online]. [cit. 27. 2. 2015]. Dostupné z: https://www.law.cornell.edu/uscode/text/11/chapter-3 184 § 1327, Chapter 13 - ADJUSTMENT OF DEBTS OF AN INDIVIDUAL WITH REGULAR INCOME, 11 U.S. Code [online]. [cit. 27. 2. 2015]. Dostupné z: https://www.law.cornell.edu/uscode/text/11/chapter-13 185 § 1325, Chapter 13 - ADJUSTMENT OF DEBTS OF AN INDIVIDUAL WITH REGULAR INCOME, 11 U.S. Code [online]. [cit. 27. 2. 2015]. Dostupné z: https://www.law.cornell.edu/uscode/text/11/chapter-13 186 § 1328 (b), Chapter 13 - ADJUSTMENT OF DEBTS OF AN INDIVIDUAL WITH REGULAR INCOME, 11 U.S. Code [online]. [cit. 27. 2. 2015]. Dostupné z: https://www.law.cornell.edu/uscode/text/11/chapter-13 181

60

V registru dlužníku zůstává po dobu 7 let od podání návrhu na oddlužení. Možnosti dlužníka získat po oddlužení úvěr jsou individuální, nicméně dlužník po dobu, co je zapsán v registru ztrácí svoji důvěryhodnost pro věřitele. Ani v této variantě není možné, aby byl osvobozen od dluhů na výživném, dluhům státu, daní či studentských půjček.187 V porovnání úprav s českou právní úpravou zjistíme, že obě úpravy stojí na stejném principu. V USA je mnohem obsáhlejší a složitější právní úprava než v ČR, protože zde existuje nespočet výjimek. Právní úprava v USA není natolik striktní a soud zde zkoumá každý případ individuálněji než je tomu u nás, zejména při porovnání životní a sociální situace dlužníků.

VYKOUKAL, Petr. Bankrot po americku. Peníze.cz [online]. Publikováno 27. 08. 2003 [cit. 27. 2. 2015]. Dostupné z: http://www.penize.cz/investice/16039-bankrot-po-americku 187

61

4.

Návrhy a doporučení de lege ferenda Vzhledem ke skutečnosti, že právní úprava oddlužení neboli osobního

bankrotu je účinná od roku 2008, tedy více jak 7 let, byly nedokonalosti ve velké míře odstraněny a nové návrhy na zlepšení zakomponovány do právní úpravy. Novela insolvenčního zákona účinná od 1. 1. 2014 však zavedla některé změny, které nejsou dostatečně jasné a mohou způsobit aplikační problémy. Na tyto nejasnosti upozorňuje především praxe. Jednou z důležitých změn bylo výslovné umožnění oddlužení také fyzickým osobám, které mají dluhy z podnikání. Případy, kdy dluhy z podnikání nejsou pro oddlužení překážkou, existují tři: první je, pokud věřitel, o jehož pohledávku jde, s tím souhlasí, nebo za druhé pokud se jedná o pohledávky, které nebyly uspokojeny v již proběhlém konkursním řízení, anebo se jedná o pohledávky zajištěného věřitele. Důvodová zpráva k novele insolvenčního zákona předpokládá, že situací, kdy dluhy z podnikání nejsou překážkou pro oddlužení, bude přibývat.188 Do budoucna by tak dlužníku mohlo být povoleno oddlužení, pokud by jeho dluhy z podnikání dosahovaly předem dané procentuální částky k poměru k celému dluhu. V současné praxi není zcela jasné, v jakém okamžiku mají věřitelé, o jejichž pohledávky jde tento souhlas udělit. Existují dva názory na tuto problematiku, jedním z nich je, že by si dlužníci měli obstarat tento souhlas věřitelů ještě před podáním návrhu na povolení oddlužení, v opačném případě, by měl soud návrh na povolení rozhodnutím odmítnout z důvodu podání osobou k tomu neoprávněnou. Vyvstává otázka, zda je v možnostech dlužníka si obstarat souhlas věřitelů, ke kterým má závazky z podnikání ještě před zahájením insolvenčního řízení. Druhou možností je, že by bylo oddlužení povoleno, a až na svolané schůzi věřitelů by se rozhodlo, zda dotčení věřitelé souhlasí s tím, že jejich pohledávky vzniklé z dlužníkova podnikání budou uspokojeny oddlužením. Dle názoru Vrchního soudu v

Olomouci189

není

souhlas

dotčeného

věřitele

povinnou

náležitostí

k insolvenčnímu návrhu a oddlužení by mělo být povoleno. Já se ztotožňuji Důvodová zpráva k návrhu zákona č. 294/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů [online]. [cit. 27. 2. 2015]. Dostupné z: http://www.vyzkuminsolvence.cz/data/files/novela-zakona-a-duvodova-zprava/novela-iz-aduvodova-zprava-tym-vyzkum-insolvence-finalni-verze.pdf 189 Usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 7. dubna 2014, sp.zn. 1 VSOL 313/2014 - A – 14 [online]. Vrchní soud, © 2012 [cit .27. 2. 2015]. Dostupné z: http://kraken.slv.cz/1VSOL313/2014 188

62

s názorem Vrchního soudu, protože dle mého názoru je objektivně nemožné po dlužníku požadovat tento souhlas ještě před zahájením insolvenčního řízení, vzhledem k neochotě věřitelů komunikovat v rámci insolvenčního řízení obecně, natož s dlužníkem samotným. Nicméně skutečností zůstává, že tato problematika není v zákoně jasně upravena a je na uvážení soudu, jak v konkrétním případě rozhodne. Nutno říci, že rozhodovací praxe soudů se přiklání prozatím k druhé možnosti. Z uvedeného usnesení také vyplývá, že není rozdíl mezi tím, kdy dlužník s oddlužením s dluhy z podnikání souhlasí a v situaci, kdy se nezúčastní schůze věřitelů vůbec. Dalším novým institutem je společný návrh manželů na povolení oddlužení. Zejména v praxi vyvstala otázka, jak se bude řešit úmrtí jednoho z manželů. U společného oddlužení manželů, kdy jeden z manželů umře, může nastat problém, vzhledem k faktu, že manželé jsou v insolvenční řízením při společném návrhu považování za jednoho dlužníka. Pro druhého manžela úmrtí jednoho může mít katastrofální důsledky zejména tehdy, kdy úmrtí manžela nastane v posledních měsících oddlužení. Základní otázkou je, zda bude oddlužení zrušeno a následně převedeno do konkursu. To by byla pro druhého manžela asi nejméně příznivá varianta, vzhledem k tomu, že konkurz by pro nedostatečný majetek zřejmě neproběhl a byl zrušen. Pohledávky by narostly o úroky, smluvní pokuty a jiné. A druhý manžel by byl nucen podat návrh na oddlužení znovu. Další možností je, že se vypořádá standardně společné jmění manželů, ale jeden z manželů zůstane v oddlužení, které nebude zrušeno, ale rozděleno. Na polovinu druhého manžela bude vyhlášen konkurz a pohledávky se stanou předmětem dědického řízení. Manžel dědictví po druhém manželu odmítne a bude plnit dál svoje oddlužení. Judikatura ani literatura tuto otázku doposud neřešila a tak není jasné, jak soudy budou v případě této situace postupovat. Nejvhodnějším by asi bylo zavedení normy, která by tuto situaci upravila, tak aby to pro přeživšího manžela mělo přijatelné ekonomické důsledky.

63

K větší jistotě dlužníků by tak mohlo sloužit uzákonění některých pravidel upravujících změnu sociálních poměrů dlužníka, ať už při společném oddlužení manželů či nikoliv a také uzákonění důvodů, kdy může dlužník požadovat o snížení svých splátek. 190 Problematická se z mého pohledu ještě zdá situace zajištěných věřitelů, u kterých by se mohlo zdát, že budou uspokojeni na 100 %. Často se stává, že hodnota zástavy nepostačuje k pokrytí jejich pohledávek. Zejména tehdy, kdy si z hodnoty zajištění bere správce odměnu a náhradu nutných nákladů. V případě ojetého auta, tak zajištění může rychle ztrácet na hodnotě. V případě oddlužení plněním splátkového kalendáře, si zajištěný věřitel musí rozmyslet, zda svoji pohledávku přihlásí jako zajištěnou či nezajištěnou. Musí si dopředu spočítat, v jaké situaci je dlužník a která varianta se mu více vyplatí. Do institutu oddlužení měli být zapojeni ve větší míře i věřitelé, kdy jim byla dána pravomoc rozhodovat o způsobu oddlužení. Věřitelé se celého procesu zpravidla neúčastní a tak se insolvenční soud rozhoduje o způsobu oddlužení podle informací dané mu insolvenčním správcem. V tomto bych asi závažný problém neviděla, a nebylo by správné je k tomu nutit. Pro věřitele je tento proces poměrně náročný, a z mého pohledu jsou někteří neúměrně zatěžováni. Již samotné splacení dlužníkem pouze 30 % svého závazku může být pro některé věřitele likvidační a neúnosné. Zde nemluvím o nebankovních institucích, ale například o případu drobných podnikatelů, kteří nedostali zaplaceno za provedené služby, kdy procento režie pro tyto drobné podnikatele většinou nedosahuje 70 %, ale méně a osobním bankrotem jejich dlužníka se dostávají do obtíží. Je na zvážení, zda by uspokojení 30 % hodnoty pohledávek mělo být striktní. Je také diskutabilní, zda ponechávat osvobození od zbytku dluhů, v případech, kdy dlužník nesplatil požadovaných 30 % hodnoty svých závazků, pouze na uvážení soudu, nebo by měla být dána alespoň minimální hranice. Jsou známé případy, kdy nezajištění věřitelé nebyli uspokojeni vůbec, či například jen

DROBIŠ, Zbyněk. Načeradský: Oddlužení podnikatelů je nyní možné. Finance.cz [online]. Publikováno 2. 5. 2014 [cit. 27. 2. 2015]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/417611naceradsky-oddluzeni-podnikatelu-je-nyni-mozne/ 190

64

ze 7 % z důvodu poklesu ceny zajištění v důsledku globálního poklesu cen a soud konstatoval, že to nemůže být k tíži dlužníku.191 Hlavní výhoda pro věřitele, uvedená i v důvodové zprávě k insolvenčnímu zákonu je, že oddlužení je v konečném důsledku výhodné i pro věřitele, když obdrží v kratším časovém úseku poměrnou část pohledávky, než v dlouhodobém úseku vymoci pohledávku celou, výhodou to ovšem není pro menší věřitele, jejichž pohledávka není příliš vysoká a v období pěti let, budou dostávat částky v průměru několika korun, a mnohdy tím nezaplatí ani náklady vyložené k vymožení pohledávky. Pro tyto drobné věřitele je zákon spíše negativní a nepřiznává jim žádné zvláštní výhody. Co se týká rychlosti a efektivnosti řízení, tak se oddlužení asi už nijak urychlit nedá a celé řízení trvá poměrně krátkou dobu. Samotné oddlužení plněním splátkového kalendáře trvá zpravidla 5 let a zpeněžení majetkové podstaty v závislosti na rychlosti insolvenčního správce a spolupráce zajištěných věřitelů.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky. Vyhodnocení institutu oddlužení v rámci zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů. [online]. [cit. 27. 2. 2015]. Dostupné z: http://www.komora.cz/download.aspx?dontparse=true&FileID=12297 191

65

ZÁVĚR Je zřejmé, že dlužník, který bude o oddlužení opravdu usilovat a splní všechny dané podmínky, bude po konci oddlužení ten, kdo na celém procesu vydělá nejvíce. A to i přes značnou administrativní zátěž, pravidelnou kontrolu ze strany veřejných orgánů, pěti letech odříkání, poctivého a řádného života. V konečném důsledku se bude oddlužený dlužník schopen zapojit plně do ekonomického života s čistým štítem. Dalším subjektem, kterému oddlužení přinese spíše výhody je stát, který nejenom, že zabrání sociálnímu vyloučení některých rodin a nepříznivému dopadu na jejich psychickou stránku, ale bude mít z celého procesu ekonomický užitek v podobě příjmů do státní pokladny. Osobou, která na celé procesu většinou získá nejméně je věřitel, ale není to absolutní, v mnoha případech jsou věřitelé uspokojeni z velké části a za poměrně krátkou dobu pěti let. Závěrem by se dalo konstatovat, že institut oddlužení může být v důsledku prospěšný všem. Cílem této práce bylo zanalyzovat ekonomické a právní aspekty osobního bankrotu a v závěru práce navrhnout návrhy a doporučení de lege ferenda. Cíle práce byly dle mého názoru naplněny. V první částí této práce je nastíněna problematika zadluženosti, z které vyplývá, že nejčastějším důvodem pro zadlužování osob jsou neuvážené půjčky od nebankovních institucí na spotřební věci a nízká finanční gramotnost. Smyslem institutu oddlužení bylo původně oddlužení spotřebitelů, v současné době je umožněn osobní bankrot i podnikatelům a vznikají výjimky, kdy dlužník může mít dluhy dokonce i z podnikání, a lze předpokládat, že se právní úprava bude v toto směru dále příznivější pro podnikatele. Hlavní výhodou pro dlužníky považuji osvobození od zbytku dluhů po úspěšném oddlužení, zastavení růstu úroků, smluvních pokut a jiných příslušenstvím a ochranu proti exekutorům a vymahačům. V druhé části jsou nastíněny základní legislativní aspekty oddlužení, včetně poukazů na judikaturu a odbornou literaturu. Je zde nahlíženo na oddlužení z pohledu dlužníka a věřitele a jsou zde nastíněny možné aplikační problémy, kterou jsou řešeny v poslední kapitole.

66

Třetí část se zabývá právní úpravou oddlužení ve Spojených státech amerických. Z porovnání z úpravy z USA by možná stálo za zvážení, zda by neměli být pro osoby, které si projdou oddlužením povinnost účastnit se kurzů finanční gramotnosti, které by mohli být dotované z části z evropských dotačních fondů. Poslední část se zabývá aplikačními problémy, které z práce vyvstaly a naznačují, jakým směrem by se měla právní úprava oddlužení do budoucna vyvíjet. Za stěžejní je považována problematika fyzických osob podnikatelů a možnost zbavení se i dluhů z podnikání, institut společného oddlužení manželů a nevýhody vyplývající pro věřitele. Z analýzy vyplývá, že počet podaných návrhů na oddlužení se v lednu poprvé od roku 2008 nezvýšil. A nelze očekávat další skokové zvýšení, což je přičítáno tomu, že lidé, kteří chtěli osobní bankrot podat, jej už podali dříve, po zavedení institutu oddlužení. Domněnka, že se po zavedení možnosti oddlužení podnikatelů či společného oddlužení manželů, počet oddlužení zvýší, se nepotvrdila.

67

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Odborná literatura [1] HÁSOVÁ, Jiřina a kol. Insolvenční zákon: komentář. 2. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2014. xxi, 1482 s. Beckova edice komentované zákony. ISBN 9788074005558. [2] HAVEL, Bohumil. Oddlužení – zbraň nebo hrozba? Právní rozhledy, 2007, roč. 15, č. 2, s. 50 – 55. [3] KAVAN, Petr. Malé zamyšlení a několik výkladových poznámek k institutu oddlužení. Právní rozhledy, 2008, roč. 16, č. 12, s. 436. [4] KISLINGEROVÁ, Eva a kol. Insolvenční praxe v České republice: v období 2008-2013. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2013. xv, 143 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 9788074004971. [5] LANDA, Martin. Ekonomika insolvenčního řízení. Vyd. 1. Ostrava: Key Publishing, 2009. 426 s. Ekonomie. ISBN 9788074180316. [6] NOVÁKOVÁ, Vladimíra, ed. a SOBOTKA, Věroslav, ed. Slabikář finanční gramotnosti: učebnice základních 7 modulů finanční gramotnosti. 2., aktualiz. vyd. Praha: COFET, 2011. 416 s. ISBN 9788090439610. [7] RICHTER, Tomáš. Insolvenční zákon: od vládního návrhu k vyhlášenému znění. In SCHELLE, Karel (ed). Sbírka prací na téma nové insolvenční právo. Ostrava: KEY Publishing, 2006, 124 s. Právo. ISBN 8087071042. [8] ŠKVÁRA, Miroslav. Finanční gramotnost. 1 vyd. Praha: M. Škvára, 2011. 166 s. ISBN 9788090482302. [9] ZAHRADNÍKOVÁ, Radka a kol. Civilní právo procesní. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2013, 565 s. Právnické učebnice. ISBN 9788073804374. [10] ZOULÍK, František. Vývoj insolvenčních řízení. Právní fórum, 2009, roč. 6, č. 4, s. 158-59. Elektronické prameny [1] Article 1, section 8, clause 4 Constitution of the United States of America [online]. [cit. 27. 2. 2015]. Dostupné z: https://www.usconstitution.net/const.pdf

68

[2] Bankruptcy Abuse Prevention and Consumer Protection Act of 2005 [online]. [cit.

27.

2.

2015].

Dostupné

z:

http://www.gpo.gov/fdsys/pkg/BILLS-

109s256enr/pdf/BILLS-109s256enr.pdf [3] BEJČEK, Michal. Osobní bankrot nebo-li oddlužení v ČR a jeho dopady na věřitele [online]. Publikováno 20. 10. 2014 [cit. 27. 2. 2015]. Dostupné z: http://michalbejcek.blog.idnes.cz/c/431288/Osobni-bankrot-nebo-li-oddluzeni-vCR-a-jeho-dopady-na-veritele.html [4] CTO. Češi objevili způsob, jak zneužít osobní bankrot [online]. Publikováno 29. 11. 2013 [cit. 27. 2. 2015]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/zpravodajstviostrava/zpravy/252615-cesi-objevili-zpusob-jak-zneuzit-osobni-bankrot/ [5] Czech Credit Banking Bureau. Desatero odpovědného zadlužování. Czech Credit

Banking

Bureau

[online].

[cit.

27.

2.

2015].

Dostupné

z:

http://www.cbcb.cz/cz/desatero-odpovedneho-zadluzovani-1404041422.html [6] Czech Credit Bureau. Tisková zpráva, 13/01/2015, Osobní bankroty meziročně poklesly o 2 %, poprvé od platnosti Insolvenčního zákona. Czech Credit Bureau [online]. [cit. 27. 2. 2015]. Dostupné z: http://www.crif.cz/Novinky/Novinky/Pages/Osobn%C3%AD-bankrotymeziro%C4%8Dn%C4%9B-poklesly-o-2-,-poprv%C3%A9-od-platnostiInsolven%C4%8Dn%C3%ADho-z%C3%A1kona.aspx [7] Česká národní banka. Hlavní ukazatele. ČNB [online]. [cit. 27. 2. 2015]. Dostupné

z:

http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.hlavni_ukazatele?p_iframe=0&p_la ng=CS [8] DROBIŠ, Zbyněk. Načeradský: Oddlužení podnikatelů je nyní možné. Finance.cz [online]. Publikováno 2. 5. 2014 [cit. 27. 2. 2015]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/417611-naceradsky-oddluzeni-podnikateluje-nyni-mozne/ [9] Důvodová zpráva k návrhu zákona č. 294/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších

předpisů

[online].

[cit.

27.

2.

2015].

Dostupné

http://www.vyzkuminsolvence.cz/data/files/novela-zakona-a-duvodovazprava/novela-iz-a-duvodova-zprava-tym-vyzkum-insolvence-finalni-verze.pdf

69

z:

[10] JECHOVÁ, Jitka. Tři čtvrtiny Čechů si už alespoň jednou vzaly úvěr, jeho podmínky ale neznají. Raiffeisen stavební spořitelna [online]. Publikováno 15. 9. 2014 [cit. 27. 2. 2015]. Dostupné z: http://www.rsts.cz/tri-ctvrtiny-cechu-si-uzalespon-jednou-vzaly-uver-jeho-podminky-ale-neznaji [11] Liquidation Under the Bankruptcy Code [online]. [cit. 27. 2. 2015]. Dostupné z: http://www.uscourts.gov/FederalCourts/Bankruptcy/BankruptcyBasics/Chapter7.a spx [12] MAULWURF, Adolf. Nové nižší nezabavitelné částky (nezabavitelné minimum) při exekučních srážkách ze mzdy za rok 2015. Epravo.cz [online]. Aktualizováno

30.

12.

2014

[cit.

27.

2.

2015].

Dostupné

z:

http://www.epravo.cz/top/clanky/nove-nizsi-nezabavitelne-castky-nezabavitelneminimum-pri-exekucnich-srazkach-ze-mzdy-pro-rok-2015-96434.html [13] Ministerstvo spravedlnosti. Insolvenční rejstřík. Formulář: Návrh na povolení oddlužení. Justice.cz [online]. [cit. 27. 2. 2015]. Dostupné z: http://insolvencnizakon.justice.cz/forms/navrh_povoleni_oddluzeni.pdf [14] Partners. Historie hypotečních úvěrů. Partners [online]. [cit. 27. 2. 2015]. Dostupné z: http://www.partners.cz/cs/produkty/hypoteky/historie-hypotecnichuveru/ [15] Redakce. Věřitelé přicházejí o peníze. Dlužník jim osobní bankrot nemusí hlásit. ProByznys.info [online]. Publikováno 27. 10. 2014 [cit. 27. 2. 2015]. Dostupné z: http://probyznysinfo.ihned.cz/c1-63016000-veritele-prichazeji-o-penize-dluznikjim-osobni-bankrot-nemusi-hlasit [16] U.S. Code: Title 11 – BANKRUPTCY. [online]. [cit. 27. 2. 2015]. Dostupné z: https://www.law.cornell.edu/uscode/text/11 [17] Usnesení Vlády České republiky ze dne 7. Prosince 2005 č. 1594. MFČR [online].

[cit.

27.

2.

2015].

Dostupné

file:///C:/Users/acer/Downloads/Usneseni_2005-1594_2005-12_O-zlepsenipodminek-v-bankovnim-sektoru.pdf

70

z:

[18] VYKOUKAL, Petr. Bankrot po americku. Peníze.cz [online]. Publikováno 27. 08. 2003 [cit. 27. 2. 2015]. Dostupné z: http://www.penize.cz/investice/16039bankrot-po-americku Právní předpisy [1] Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit. 27. 2. 2015]. [2] Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit. 27. 2. 2015]. [3] Zákon č. 328/1991Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit. 27. 2. 2015]. [4] Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit. 27. 2. 2015]. [5] Zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění pozdějších předpisů. [6] Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit. 27. 2. 2015]. [7] Zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit. 27. 2. 2015]. [8] Nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o nezabavitelných částkách a zákon č. 110/2006 o životním a existenčním minimu a 117/1995 o sociální podpoře. Soudní rozhodnutí [1] Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 20. 9. 2010, sp. zn. KSLB 57 INS 2902/2010, 3 VSPH 554/2010-B [online]. Vrchní soud, © 2010 [cit. 27. 2. 2015]. Dostupné z: http://kraken.slv.cz/3VSPH554/2010.

71

[2] Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 9. 3. 2012, sp. zn. 3 VSPH 34/2012B-32 [online]. Vrchní soud, © 2012 [cit. 27. 2. 2015]. Dostupné z: http://kraken.slv.cz/3VSPH34/2012. [3] Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 3. 2012, sp. zn. 29 NS ČR 32/2011 [online].

Nejvyšší

soud,

©

2011

[cit.

27.

2.

2015].

Dostupné

z:

http://novyweb.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/60431DF0726 D9147C1257A4E00675982?openDocument&Highlight=0. [4] Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 6. 2012, sp. zn. 29 NS ČR 39/2012 [online].

Nejvyšší

soud,

©

2012

[cit.

27.

2.

2015].

Dostupné

z:

http://novyweb.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/4BDF081E305 31856C1257A5300277ECE?openDocument&Highlight=0. [5] Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 1. 2013, sp. zn. 1 VSPH 1775/2012B-18 [online]. Vrchní soud, © 2013 [cit. 27. 2. 2015]. Dostupné z: http://kraken.slv.cz/1VSPH1775/2012. [6] Usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 7. dubna 2014, sp. zn. 1 VSOL 313/2014 - A – 14 [online]. Vrchní soud, © 2014 [cit. 27. 2. 2015]. Dostupné z: http://kraken.slv.cz/1VSOL313/2014.

72

SEZNAM POUŽITÝCH TABULEK Tabulka č. 1: Podané insolvenční návrhy v letech 2008 – 2014………………17

73