Právnická fakulta Masarykovy univerzity Obor Právo a finance Katedra finančního práva a národního hospodářství
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Správa celních a daňových příjmů orgány Celní správy České republiky
Dana Nekovářová, DiS. 2012/2013
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Správa celních a daňových příjmů orgány Celní správy České republiky zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury.
podpis autorky práce
Děkuji paní JUDr. Daně Šramkové, Ph.D., MBA za odborné vedení bakalářské práce, poskytování cenných rad a konzultací. Dále děkuji své rodině za velkou podporu během celého studia.
Obsah ÚVOD ......................................................................................................................................... 6 1
ORGANIZACE A KOMPETENCE CELNÍ SPRÁVY ČESKÉ REPUBLIKY ......................................... 8 1.1
ORGANIZACE CELNÍ SPRÁVY .......................................................................................................... 8
1.2
PRÁVNÍ ÚPRAVA KOMPETENCÍ CELNÍ SPRÁVY .................................................................................... 9
2
VÝSLEDKY CELNÍHO A DAŇOVÉHO ŘÍZENÍ ........................................................................ 11
3
SPRÁVA PŘÍJMŮ Z CELNÍHO ŘÍZENÍ .................................................................................. 14
4
5
3.1
OBECNÝ VÝZNAM PŘÍJMŮ Z CELNÍHO ŘÍZENÍ ................................................................................... 14
3.2
PRÁVNÍ ÚPRAVA SPRÁVY PŘÍJMŮ VYMĚŘENÝCH V RÁMCI CELNÍHO ŘÍZENÍ ............................................. 15
3.3
EVIDENCE PŘÍJMŮ Z DOVOZU ...................................................................................................... 15
3.4
PLATEBNÍ STYK ......................................................................................................................... 17
3.5
TOK FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ .................................................................................................... 19
3.6
POŘADÍ ÚHRAD ........................................................................................................................ 20
SPRÁVA PŘÍJMŮ Z DĚLENÉ SPRÁVY .................................................................................. 22 4.1
PRÁVNÍ ÚPRAVA PŮSOBNOSTI CELNÍ SPRÁVY V OBLASTI DĚLENÉ SPRÁVY............................................... 22
4.2
VĚCNÁ A MÍSTNÍ PŘÍSLUŠNOST CELNÍCH ÚŘADŮ .............................................................................. 23
4.3
EVIDENCE PŘÍJMŮ Z DĚLENÉ SPRÁVY ............................................................................................. 23
4.4
DRUHY PENĚŽITÝCH PLNĚNÍ V DĚLENÉ SPRÁVĚ ................................................................................ 25
4.4.1
Pokuty uložené Policií ČR ........................................................................................... 25
4.4.2
Ostatní pokuty v dělené správě.................................................................................. 26
4.4.3
Poplatky, odvody a další peněžitá plnění v dělené správě ......................................... 27
SPRÁVA PŘÍJMŮ ZE SPOTŘEBNÍCH A ENERGETICKÝCH DANÍ ............................................. 29 5.1
OBECNÝ VÝZNAM PŘÍJMŮ ZE SPOTŘEBNÍCH A EKOLOGICKÝCH DANÍ ..................................................... 29
5.2
PRÁVNÍ ÚPRAVA EVIDENCE PŘÍJMŮ Z VNITROSTÁTNÍCH DANÍ ............................................................. 31
5.3
VĚCNÁ A MÍSTNÍ PŘÍSLUŠNOST CELNÍCH ÚŘADŮ .............................................................................. 31
5.4
EVIDENCE PŘÍJMŮ Z VNITROSTÁTNÍCH SPOTŘEBNÍCH A ENERGETICKÝCH DANÍ........................................ 32
5.4.1 6
Evidence příslušenství a některých pokut v modulu ME-SPD/DES ............................. 34
OBECNÉ ZÁSADY A POSTUPY PŘI SPRÁVĚ PŘÍJMŮ ............................................................ 37 6.1
PLATEBNÍ STYK ......................................................................................................................... 37
6.2
EVIDENCE HOTOVOSTNÍCH PŘÍJMŮ ............................................................................................... 38
6.3
CIZÍ PENÍZE.............................................................................................................................. 39
6.4
PŘEPLATKY .............................................................................................................................. 40
6.5
ÚROKY A PENÁLE Z PRODLENÍ ...................................................................................................... 42
6.5.1
Společná ustanovení ke stanovení úroku z prodlení ze cla a daně ............................ 43
6.5.2
Stanovení úroku z prodlení u cla ................................................................................ 44
6.5.3
Stanovení úroku z prodlení z daně ............................................................................. 44
6.5.4
Úrok v rámci dělené správy........................................................................................ 44
ZÁVĚR....................................................................................................................................... 45 ZUSAMMENFASSUNG ............................................................................................................... 48 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .................................................................................................. 49 MONOGRAFIE, PUBLIKACE ................................................................................................................... 49 VNITŘNÍ ŘÍDÍCÍ AKTY CELNÍ SPRÁVY ČR ................................................................................................... 49 PRÁVNÍ PŘEDPISY ČR .......................................................................................................................... 50 PRÁVNÍ PŘEDPISY EU .......................................................................................................................... 51 JUDIKATURA...................................................................................................................................... 51 INTERNETOVÉ ZDROJE .............................................................................................................. 52 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK .................................................................................................. 53 SEZNAM OBRÁZKŮ A GRAFŮ ..................................................................................................... 54 SEZNAM PŘÍLOH ....................................................................................................................... 54
Úvod Zpracování tématu „Správa celních a daňových příjmů orgány Celní správy České republiky“ jsem zvolila z důvodu své patnáctileté praxe v celní správě v oblasti správy rozpočtových příjmů. Oblast správy příjmů zůstává pro veřejnost neviditelná, ale jedná se o klíčovou funkci celní správy vzhledem k různorodosti spektra kompetencí celní správy fiskálních i nefiskálních, včetně funkce obecného správce daně ve smyslu správního řádu. Tato různorodost kompetencí sebou přináší i velkou šíři právní úpravy správy příjmů, která je představovaná více než stovkou právních předpisů majících za následek různé určení a zacházení s vybranými příjmy. Agendu správy příjmů, dělené správy a vymáhání zajišťují v celní správě občanští zaměstnanci, pro které bylo i včetně dalších vykonávaných agend v roce 2011 v celní správě stanoveno celkem 1520 systemizovaných míst z celkového počtu 5884 systemizovaných míst včetně celníků.1 Počátkem roku 2013 prošla Celní správa České republiky zásadní reformou v rámci přechodu této organizace od funkčního k procesnímu řízení. Související změna organizační struktury vyvolala i zásadní změny ve fungování agendy správy příjmů. Cílem této práce je charakteristika praktického fungování správy příjmů v současném organizačním a legislativním rámci a v kontextu prováděných zásadních reforem v oblasti celní a daňové správy. Ve své práci se hodlám zaměřit nikoli na správu cla a daní, nýbrž na správu celními orgány vyměřených příjmů pramenících z fiskálních kompetencí celní správy, na popsání provozních systémů využívaných při správě celních a daňových příjmů a navazující finanční toky při redistribuci vybraných příjmů do stanovených veřejných rozpočtů. Mým záměrem při zpracování navrženého tématu je představit provozní stránku správy jednotlivých druhů příjmů v prostředí celní správy a praktickou aplikaci současné právní úpravy i vnitřních řídících aktů celní správy. Těžištěm mojí práce budou praktické zkušenosti získané mojí dlouholetou praxí na referátu správy příjmů na celním úřadě. Po dohodě s vedoucí práce se vzhledem k velké obsáhlosti tématu zaměřím na stanovenou výseč, která umožní zpracovat jak právní, tak i ekonomické aspekty problematiky. Tuto sledovanou výseč představuje samotná správa vybraného cla a daní z 1
Informace o činnosti Celní správy České republiky za rok 2011. [online]. Ministerstvo financí České republiky. odbor 25 - Strategie daňové politiky a správy. [cit.2013-01-27]. s.180. Dostupné z: http://193.86.123.148/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/dane_cla_71832.html
6
dovozu, spotřebních a energetických daní a příjmů z dělené správy, charakteristika softwarových aplikací používaných při evidenci a správě rozhodujících fiskálních příjmů a související úkony při správě těchto příjmů - např. evidence těchto úhrad na jednotlivých účtech celní správy, úročení pozdních úhrad daný daňovým řádem a jednotlivými zvláštními zákony, praxe při objasňování nejasných plateb, využití informačních databází správcem daně při správě příjmů a vypořádání přeplatků. V první kapitole této práce ve stručnosti seznámím čtenáře s organizační strukturou a kompetencemi celní správy, od kterých se přímo odvíjejí jednak organizační schéma agendy správy příjmů a jednak samotné druhy spravovaných příjmů plynoucí z fiskálních kompetencí této organizace. Ve druhé kapitole se budu věnovat fiskálnímu významu jednotlivých daní jakožto klíčových zdrojů příjmů veřejných rozpočtů. Těžištěm mojí práce jsou kapitoly číslo tři až pět, kde se budu zabývat systémem správy příjmů z celního řízení, z dělené správy a ze spotřebních a energetických daní. Kromě obecného významu cla a jednotlivých daní uvedu i právní úpravu působnosti celních orgánů v uvedených oblastech i úpravu vlastní evidence a správy jednotlivých druhů příjmů, věcnou a místní příslušnost správce daně a především zavedený systém evidence a správy těchto příjmů realizovaný v praxi. Konečně v šesté kapitole se budu věnovat některým obecným zásadám a postupům při správě příjmů, které jsou až na výjimky společné pro příjmy z celního řízení i příjmy z vnitrozemských daní a dělené správy. Prameny při zpracování tématu budou především národní i unijní právní předpisy, vnitřní řídící akty včetně dalších neveřejných materiálů Celní správy ČR, odborné konzultace s metodiky oddělení 303 GŘC a vlastní mnohaletá praxe na referátu správy příjmů na úrovni celního úřadu. Odborná literatura z uvedené oblasti bohužel takřka není dostupná, jedinou výjimkou z poslední doby je publikace vydaná Masarykovou univerzitou v roce 20112. Při zpracování tématu předpokládám využití analyticko-syntetických postupů, metody kompilace a dále využití praktických zkušeností, umožňující empirickou metodu zpracování zvláště formou pozorování. Práce je zpracována v souladu s právními předpisy účinnými ke dni 1.1.2013.
2
ŠRAMKOVÁ, D. et al. Celní správa v organizačním a funkčním pojetí: vybrané kapitoly, Brno : Masarykova univerzita, 2011. 163 s. ISBN 978-80-210-5690-9.
7
1 Organizace a kompetence Celní správy České republiky 1.1 Organizace celní správy Celní správa České republiky je bezpečnostním sborem zajišťující výkon kompetencí v oblasti správy cel a některých daní, jakož i dalších svěřených nefiskálních činností ve prospěch státu i jeho občanů. Je samostatnou rozpočtovou jednotkou v rámci ministerstva financí. Do konce roku 2012 třístupňovou organizační strukturu celní správy představovalo: Generální ředitelství cel, 8 celních ředitelství, 54 celních úřadů. Od 1.1.2013 v důsledku nabytí účinnosti zákona č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, přechází tato organizace na dvoustupňový systém řízení, který tvoří: Generální ředitelství cel, 15 celních úřadů. Obrázek 1: Rozmístění celních úřadů od 1.1.20133
3
zdroj: Celní správa ČR – Generální ředitelství cel
8
Součástí některých celních úřadů zůstávají územní pracoviště s omezenými kompetencemi v oblasti celního nebo daňového řízení, s detašovanými referáty nebo pracovišti agendy právní, správy příjmů a vymáhání, daňového dozoru, nebo skupin mobilního dohledu. Územní pracoviště celního úřadu, které se nenachází v jeho sídle, stanoví ministerstvo vyhláškou4. Rozhodovací pravomoci (např. vydávání povolení režimů, zjednodušených postupů apod.) však jsou soustředěny na úrovni krajských celních úřadů. Řada dosavadních celních úřadů a poboček je od 1.1.2013 zrušena. Změny se týkají i opravných prostředků - jediným odvolacím orgánem proti rozhodnutím celních úřadů se stává Generální ředitelství cel.
1.2 Právní úprava kompetencí celní správy Fiskální i nefiskální kompetence celní správy jsou upraveny komunitárním i národním právem. V oblasti právní úpravy EU se jedná zejména o Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství, Nařízení komise (EHS) č. 2454/93, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství a Nařízení EP a Rady (ES) č. 450/2008, kterým se stanoví modernizovaný celní kodex Společenství. Celní kodex upravuje práva a povinnosti jednak celních orgánů, dále i fyzických i právnických osob při provádění celní kontroly, vymezuje základní pojmy celního práva a stanoví sankce při porušení celních předpisů. Je vytvořen v souladu s právní úpravou Evropské unie. Dalšími zásadními komunitárními předpisy jsou rovněž Nařízení Rady (EHS) č. 918/83, o systému Společenství pro osvobození od cla a Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o Společném celním sazebníku. Na úrovni národního práva je legislativním podkladem pro komplexní reorganizaci celní správy a dvoustupňový model řízení zákon č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, který nabyl účinnosti od 1.1.2013. Do nového zákona jsou přesunuta i ustanovení o právech a povinnostech celníka, která byla dříve součástí zákona č. 13/1993 Sb., celního zákona. Tato ustanovení ale nepředstavují rozšíření kompetencí celníků, jde především o upřesnění a sjednocení terminologie. Zákon č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, od 1.1.2013 zcela nahrazuje dosavadní stejnojmenný stávající zákon č. 185/2004 Sb. účinný do 31.12.2012. K zákonu o Celní správě České republiky byla přijata souhrnná novela č. 18/2012 Sb., která provádí dílčí změny v 47 souvisejících 4
Příloha k vyhlášce č. 285/2012 Sb., o územních pracovištích celních úřadů, která se nenacházejí v jejich sídlech.
9
zákonech. Kompetence celní správy jsou dále upraveny zejména celním zákonem č. 13/1993Sb. a zákonem č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních. Její kompetence jsou dále součástí dalších více než 100 právních předpisů. Jedná se o kompetence celních orgánů v následujících oblastech: správa cel, správa spotřebních daní, povinné značení lihu, dělená správa, vydávání potvrzení o bezdlužnosti, řízení o přestupcích v oboru své působnosti podle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, celní dohled nad zbožím, kontrolní oprávnění v oblasti silniční dopravy, kontrola nakládání s odpady, s obalovým materiálem, kontrola ochrany práv duševního vlastnictví, kompetence v rámci Integrovaného záchranného systému státu, kontrola zaměstnávání cizinců, ekologické daně a biopaliva.5 Orgány celní správy mají postavení policejního orgánu, tedy orgánu činného v trestním řízení,6 a to pokud se předmětné trestní řízení týká vybraných trestných činů v oblasti cel a daní, jsou-li celní orgány správcem daně podle zvláštních právních předpisů, a to i v případech, kdy se jedná o trestné činy příslušníků ozbrojených sil nebo bezpečnostních sborů, dále v oblasti nezákonného obchodování s omamnými látkami, porušování předpisů o nakládání s kontrolovaným zbožím a technologiemi, zahraničního obchodu s vojenským materiálem, rovněž neoprávněného nakládání s nebezpečnými odpady, zakázanými bojovými prostředky a radioaktivním materiálem, s chráněnými a volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami, a v neposlední řadě porušování práv duševního vlastnictví (autorského práva, průmyslových práv a práv k ochranným známkám). Za negativum současné právní úpravy lze považovat omezení trestněprávních oprávnění celních orgánů (postavení policejního orgánu jako orgánu činného v trestním řízení) pouze na ty daňové trestné činy, které souvisí s cly a daněmi spravovanými celními orgány, kdy je tak z působnosti celních orgánů jako policejních orgánů zbytečně vyjmutý velký okruh trestných činů souvisejících s daněmi spravovanými daňovou správou, při současné absenci trestněprávního oprávnění na její straně.
5
Kompetence – čím se zabývá celní správa [online]. Celní správa České republiky [cit.2012-11-23]. Dostupné z: http://www.celnisprava.cz/cz/o-nas/kompetence/Stranky/default.aspx
6
Viz ustanovení § 12 odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.
10
2 Výsledky celního a daňového řízení V této kapitole chci uvést fiskální přínos celního a daňového řízení prováděného orgány celní správy. Důvodem je potřeba objasnění širokého spektra příjmů spravovaných celní správou a podílů jednotlivých druhů na celkových příjmech evidovaných na účtech celní správy.
Pro Celní správu České republiky znamenal vstup do EU v r. 2004 snížení objemu obchodů se třetími zeměmi a tím i objem vybraného cla ve srovnání s rokem 2003, což činilo u cla snížení o 5 348,4 mil. Kč (tj. pokles o 52 %) i pokles dalších příjmů daní z celního řízení, a to o 41 % u DPH a u SPD od 65,2 % po 79 %.7 Fiskální výsledky CS ČR zobrazují stavy účtů (viz obrázek 2), kdy k 31.12.2011 je evidováno celkem 145 793,2 mil. Kč (není zde započítán odvod cla do EU ve výši 5 325,7 mil. Kč). V porovnání s rokem 2010 došlo k nárůstu inkasa celkových příjmů CS ČR o 2 776,6 mil. Kč. Nejvyšší podíl 96,4 % připadá na vnitrostátní spotřební daň. Dělená správa se na příjmech podílí 2,2 %, příjmy vyplývající z dovozu tvoří 1,4 %.8 V období od 1.1.2011 do 31.12.2011 bylo v rámci dělené správy zaevidováno 541 530 předpisů v celkové hodnotě 3,5 mld. Kč. K 31.12.2011 byly na účtech celní správy evidovány příjmy dělené správy v celkové výši 3,15 mld. Kč. Největší část příjmů v dělené správě tvoří příjmy z poplatků a odvodů (cca 65 %). Na základě žádostí jednotlivých ukladatelů v rámci institutu obecného správce daně (§ 106 zákona č. 500/2004 Sb., Správní řád, ve znění pozdějších předpisů) byla celní správa v roce 2011 požádána o vymáhání 4 397 rozhodnutí v celkové výši 13 mil. Kč, což znamená, že nárůst peněžitého plnění vyplývající z předaných rozhodnutí oproti roku 2010 je 15%.9 Celní a daňové příjmy v celním řízení v období r. 2011 dosáhly výše 1 990,5 mil. Kč. Ve srovnání s rokem 2010 došlo k nárůstu o 277,4 mil. Kč, tj. o 16,2 %. Největší podíl (86,8%) tvoří clo. Pokud se týká tradičních vlastních zdrojů (clo), do rozpočtu EU bylo v roce 2011 odvedeno 5, 3 mld. Kč. Ve srovnání s předchozím rokem došlo k nárůstu o 7
Informace o činnosti Celní správy České republiky za rok 2004. [online]. Celní správa České republiky. [cit.2013-02-02]. s.6 . Dostupné z: http://www.celnisprava.cz/cz/statistiky/Vron%20zprvy/Informace%20o%20v%C3%BDsledc%C3%ADch%2 0%C4%8Dinnosti%20Celn%C3%AD%20spr%C3%A1vy%20%C4%8CR%20za%20rok%202004.pdf 8
Informace o činnosti Celní správy České republiky za rok 2011. [online]. Ministerstvo financí České republiky. [cit.2012-09-28]. s.129. Dostupné z: http://193.86.123.148/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/dane_cla_71832.html 9
Ibid s.132.
11
613,4 mil. Kč. Na odděleném účtu B (rozhodnutí o stanovení výše cla bylo právně napadeno nebo clo není zcela zajištěno) byla na konci roku 2011 evidována částka 395,1 mil. Kč, což je o 62,9 mil. Kč více než v roce 2010. 10 Obrázek 2: Zůstatky na účtech CS k 31.12.2011 (v mil. Kč)11
Celkové inkaso spotřebních daní v období r. 2011(včetně dovozu a po odečtení vrácené SPD) dosáhlo výše 140 637,6 mil. Kč. Ve srovnání s rokem 2010 došlo ke zvýšení inkasa o 2 376,2 mil. Kč, tj. o 1,7 %. Původní odhad celkového příjmu státního rozpočtu pro rok 2011 ze spotřebních daní byl stanoven na 144,2 mld. Kč., což znamená naplnění ukazatele na 97,6 %.12
10
Informace o činnosti Celní správy České republiky za rok 2011. [online]. Ministerstvo financí České republiky. [cit.2012-09-28]. s.129, 132. Dostupné z: http://193.86.123.148/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/dane_cla_71832.html 11 Ibid s. 129. 12 Ibid s. 130.
12
Graf 1: Vývoj příjmů cla v letech 2003-2011
Vývoj příjmů cla 12 10 8 v mld. Kč 6 4 2 0
2003 0
2004 4.09
2005 4.11
2006 4.15
2007 4.75
2008 5
2009 4.36
2010 4.71
2011 5.33
clo do SR ČR 10.25
0.82
1.25
1.22
1.44
2.2
1.4
1.66
1.73
Clo do EU
Zdroj: vlastní konstrukce z materiálu Informace o činnosti Celní správy ČR za roky 2003-2011
Graf 2: Vývoj inkasa spotřebních daní v letech 2004-.2011
Vývoj inkasa spotřebních daní 160 140 120 100 v mld. Kč
80 60 40 20 0
2004 67.2
2005 77.7
2006 78.8
2007 82.9
2008 84.21
2009 81.6
2010 83.72
2011 83.39
SPD z lihu a lihovin
5.3
5.8
6.8
7.12
7.08
6.94
6.52
6.77
SPD z vína a meziproduktů
0.2
0.3
0.3
0.33
0.34
0.33
0.32
0.31
SPD z tabák. výrobků
21.5
25.4
32.2
47
37.5
37.7
42.47
44.96
SPD z piva
3.6
3.5
3.5
3.66
3.56
3.44
4.3
4.49
SPD z minerálních olejů
Zdroj: vlastní konstrukce z materiálu Informace o činnosti Celní správy ČR za roky 2003-2011
13
3 Správa příjmů z celního řízení 3.1 Obecný význam příjmů z celního řízení Celní správa České republiky, jak jsem již uvedla výše, má působnost v širokém spektru kompetencí. Správu cel a daní při dovozu a vývozu zboží lze označit jako tradiční a pro celní správu typickou činnost. V současnosti se na území naší republiky uplatňuje pouze dovozní clo. „Z hlediska práva je možné clo definovat jako zákonem stanovenou dávku za přechod zboží přes celní hranici s celně schváleným určením, celním režimem, se kterým je platba cla spojena.“ Zjednodušeně lze říci, že clo coby nástupce mýta plní v zásadě dvě funkce, a to fiskální – je zdrojem příjmů veřejného rozpočtu, a nefiskální, představovaná jednak ochranou vnitřního trhu a jednak ovlivňováním struktury dovozu a vývozu zboží z určitých zemí. Fiskální funkce je v případě České republiky potlačena tím, že členský stát EU si ponechává pouhých 25% vybraného cla a zbývajících 75% je odváděno do unijního rozpočtu, kde představuje tradiční zdroj příjmů EU13. Do roku 2002 zůstávalo členským státům jen 10% vybraného cla, v současnosti se zvažuje, že se k tomuto číslu EU opět od roku 2014 vrátí, důvodem je nedostatek peněz v evropské pokladně. Vybrané clo představuje pro rozpočet EU bezesporu podstatnější složku než pro národní rozpočty členských států, i přes stále klesající tendenci ve výběru. „V roce 2010 přineslo clo a obdobné dávky do rozpočtu Evropské unie 15,7 miliard €, což činilo přibližně 12,8% veškerých příjmů. Přesto lze jednoznačně říci, že clo tu není (prioritně) od toho, aby plnilo státní nebo obdobný rozpočet. Naopak stále více se prosazuje, zejména ve vyspělých ekonomikách, současná liberální ekonomická teorie, podle níž je clo překážka obchodu a v konečném důsledku z něj v dlouhém období neprofituje žádná země. Podle objemu vybraného cla nelze posuzovat úspěšnost celní správy, tím se liší od daňové správy, pro kterou je fiskální stránka (tj. výběr daní) hlavní prioritou.“ 14 V souladu se zaměřením své práce se v následujících kapitolách budu zabývat výhradně prováděním správy příjmů pramenících z dovozu, to znamená evidencí, 13
MRKÝVKA,P., ŠRAMKOVÁ, D., RADVAN, M. Celní právo. In: RADVAN, Michal et al. Finanční právo a finanční správa-Berní právo. Brno: Doplněk, 2008. s.485. ISBN 978-80-7239-230-8. 14
ŠRAMKOVÁ, Dana et al. Celní správa v organizačním a funkčním pojetí-vybrané kapitoly. Brno: Masarykova univerzita, 2011. s.99-100. ISBN 978-80-210-5690-9.
14
vybíráním, placením a následnými finančními toky těchto příjmů, z kapacitních důvodů pominu provádění jejich vymáhání.
3.2 Právní úprava správy příjmů vyměřených v rámci celního řízení Právní úprava správy vybraných peněžitých plnění z celního řízení vychází z komunitárních i národních právních předpisů. Těmito předpisy se řídí i evidence cla, daní a poplatků vyměřených v rámci celního řízení. Jedná se zejména o následující právní předpisy:15 nařízení Rady (EHS) č. 2913/1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „celní kodex“), nařízení Komise (EHS) č. 2454/1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „celní zákon“), zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DŘ“), zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „rozpočtová pravidla“), zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH“), zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o SPD“), vnitřním řídícím aktem celní správy upravujícím evidenci a odvody cla, daní a dalších poplatků vyměřených v rámci celního řízení je služební předpis (dále jen „SP“) č. 33/2010.
3.3 Evidence příjmů z dovozu Evidence cla a daní vyměřených v rámci celního řízení je vedena prostřednictvím softwarové aplikace Evidence cla a daní centrální, která obsahuje údaje potřebné pro předpis platební povinnosti, sledování úhrad a případné vymáhání nedoplatků. Aplikace
15
Čl. 2 SP č. 33/2010.
15
Evidence cla a daní centrální dále zahrnuje moduly Evidence cla a daní centrální (dále jen „ECDC“), Banka, TOR, Pokladna a Administrace. Lhůty pro zápis celního dluhu a lhůty pro placení celního dluhu jsou uvedeny v ustanoveních čl. 218 až čl. 232 celního kodexu. Součástí evidence cla a daní vyměřených v rámci celního řízení je i zaznamenání vzniku, stanovení, splnění, popřípadě zániku daňových povinností a z toho vyplývajících přeplatků, nedoplatků a případných převodů. Základem zápisu do ECDC je přidělení variabilního symbolu („VS“) vyměřenému clu a daním v jednotlivých obchodních případech. Tento variabilní symbol obsahuje vyměřené částky jednotlivých druhů cel, daní a poplatků vyměřených v celním řízení v rámci jednoho obchodního případu členěné druhově na položky číselných řad 1xxxx a 2xxxx. Položky číselné řady 1xxxx jsou určeny pro evidenci předpisů a plateb cla, daní a dalších poplatků vyměřených v rámci celního řízení, položky číselné řady 2xxxx jsou určeny pro evidenci předpisů a plateb nedaňových příjmů. Tyto položky jsou řazeny v souladu s platnou rozpočtovou skladbou uplatňovanou v rámci jednotného třídění příjmů a výdajů v rozpočtech organizačních složek státu, při sledování plnění státního rozpočtu16 (viz příloha č. 1 této práce). Do evidence předpisů cla a daní vyměřených v rámci celního řízení se uvádí zejména17 variabilní symbol, identifikační kód subjektu (rodné číslo, IČ, EORI18, nebo vlastní číslo poplatníka19) jméno (jména), příjmení, popřípadě obchodní firma a adresa místa podnikání fyzické osoby, nebo obchodní firma, popřípadě název a adresa sídla právnické osoby, evidenční číslo rozhodnutí, výše předpisů podle jednotlivých druhů cla a daní vyměřených v rámci celního řízení, datum rozhodnutí, datum sdělení, datum splatnosti, způsob zajištění celního dluhu, údaje o ručiteli, nepřímém zástupci, popřípadě 16
Příloha k vyhlášce č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě - Rozpočtová skladba pro rok 2012 - (s účinností od 1.ledna 2013). [online]. Ministerstvo financí České republiky. [cit.2013-01-27]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/stat_rozp_70416.html 17 Ibid. 18 Od 1.7.2009 se hospodářské subjekty při styku s celními orgány v celé EU musí, za podmínek stanovených v celních předpisech, identifikovat EORI číslem (registrační a identifikační číslo hospodářských subjektů). Tuto povinnost stanovuje nařízení Komise (ES) č.312/2009 ze dne 16.dubna 2009, kterým se mění nařízení (EHS) č.2454/93, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č.2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství. 19 VČP – vlastní číslo poplatníka je subjektu bez IČ, rodného čísla nebo EORI vygenerováno v aplikaci Registr subjektů dělené správy
16
zastoupené osobě, číslo účtu a kód banky subjektu, údaj o případném ulehčení platby, odkladu, prominutí platby nebo odpisu nedoplatku pro nedobytnost. Přidělení variabilního symbolu systémem ECDC následuje po předchozím záznamu v souvisejících evidencích, např. v evidenci JSD v aplikaci WDIS, e-Dovoz, evidenci platebních výměrů z moci úřední a evidenci ostatních výměrů pořízených v ECDC.20
3.4 Platební styk Na základě ustanovení zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, jsou na jednotlivých pobočkách (expoziturách) České národní banky (dále jen „ČNB“) zřízeny účty státního rozpočtu pro jednotlivé celní úřady (dále jen „CÚ“) a Generální ředitelství cel (dále jen“GŘC“). Každému CÚ a GŘC je přiděleno vlastní kmenové číslo účtu - matrice účtu (viz příloha č. 3 této práce). Jednotlivé pobočky ČNB vedou pro každý CÚ 103 účtů:21 souhrnný účet státního rozpočtu (sběrný účet CÚ) s předčíslím 7771 (dále jen „účet s předčíslím 7771”), na němž jsou soustřeďovány bezhotovostní platby cla a daní vyměřených v rámci celního řízení, depozitní účet cizích prostředků s předčíslím 6015, na který jsou směrovány finanční prostředky složené na zajištění celního dluhu, nejasné platby, přeplatky bez právního titulu, platby provedené na základě vystaveného exekučního příkazu, apod. Na tento účet jsou rovněž odváděné platby v hotovosti z pokladny CÚ, které jsou po provedení odvodu hotovosti pokladny a následném připsání na účet s předčíslím 6015 odváděny na příslušné vrcholové účty daňových příjmů státního rozpočtu. V případě, že na účtu s předčíslím 6015 vzniknou další příjmy státního rozpočtu (k tomu dochází např. dodatečným objasněním nejasných plateb, převedením finančních prostředků složených na zajištění celního dluhu celní jistotou na úhradu cla a daní vyměřených v rámci celního řízení, zaúčtováním 20
Čl. 4 SP č. 33/2010 Čl. 8 SP č. 33/2010. Výjimkou je Celní úřad Ruzyně, pro který je vedeno vzhledem k jeho specifickému postavení celkem pouze 36 druhů účtů: 13 druhů příjmů pro celní řízení, 6 druhů příjmů pro vnitrostátní SPD, 12 druhů příjmů pro dělenou správu a 5 druhů příjmů společných pro vnitrostátní SPD a dělenou správu. 21
17
plateb provedených na základě vystaveného zajišťovacího příkazu nebo exekučního příkazu), odvedou se po jejich zaúčtování na příslušné vrcholové účty daňových příjmů státního rozpočtu, vrcholové účty daňových příjmů státního rozpočtu pro příjmy cla a daní vyměřených v rámci celního řízení s předčíslím 1. 705 pro DPH, 2. 3711 pro správní poplatky, 3. 4749 pro clo, který slouží jen pro vracení cla vyměřeného z titulu vzniku celního dluhu do 30.4.2004 na základě rozhodnutí CÚ, 4. 50788 pro SPD z vína a meziproduktů, 5. 50796 pro SPD z minerálních olejů, 6. 53751 pro pokuty uložené podle zákona č. 13/1997 Sb. a zákona č. 111/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů, 7. 54703 pro příslušenství daní, 8. 54746 pro clo, který slouží pro vracení cla vyměřeného z titulu vzniku celního dluhu od 1.5.2004 na základě rozhodnutí CÚ, 9. 54762 pro SPD z tabákových výrobků, 10. 54770 pro SPD z piva, 11. 54789 pro SPD z lihu, 18 účtů vnitrostátní SPD pro příjmy a výdaje a depozitní pro vnitrostátní SPD, 66 účtů pro dělenou správu pro příjmy a výdaje a depozitní pro dělenou správu, účet s předčíslím 90034 pro evidenci kaucí vybraných podle § 43a a § 43b zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „kauce“), 5 účtů společných pro vnitrostátní SPD a dělenou správu. Výkon dispozičního práva k platebním operacím na účtech CÚ vedených u ČNB, k provádění účetních operací v ECDC a manipulaci s hotovostí přijatou na pokladně CÚ přísluší řediteli daného CÚ. Ředitel CÚ dispozičním právem dále pověřuje příslušné pracovníky CÚ v takovém rozsahu, aby byla zajištěna zastupitelnost. Na účtech pro příjem cla vedených na GŘC zřízených u ČNB Praha se soustřeďují22 platby cla vyměřeného z titulu vzniku celního dluhu do 30.4.2004 (před vstupem 22
Čl. 8 SP 33/2010.
18
do Evropské unie, dále jen „EU“) vybrané celním úřadem na účtu cla s předčíslím 4749, platby cla vyměřeného z titulu vzniku celního dluhu od 1.5.2004 (po vstupu do EU) vybrané CÚ na mimorozpočtovém kreditním účtu cla s předčíslím 54746, platby cla prováděné GŘC na rozpočtovém účtu s předčíslím 14744 pro národní podíl na cle a na mimorozpočtových účtech cla: 1. s předčíslím 14648 pro převody 25% podílu na cle do státního rozpočtu, 2. s předčíslím 24643 pro převod 75% podílu na cle do rozpočtu EU.
3.5 Tok finančních prostředků Clo a daně vyměřené v rámci celního řízení hradí subjekt na sběrný účet CÚ s předčíslím 7771. Z tohoto účtu, popř. z účtu s předčíslím 6015 CÚ po spárování předpisů a plateb odvádí příjmy na na příslušné účty státního rozpočtu23 clo vyměřené z titulu vzniku celního dluhu před 1.5.2004 denně, a to na rozpočtový účet s předčíslím 4749 vedený na GŘC, clo vyměřené z titulu vzniku celního dluhu od 1.5.2004 denně, a to na mimorozpočtový účet nového cla s předčíslím 54746 vedený na GŘC, příjmy daní vyměřených v rámci celního řízení denně, a to na příslušné účty daní státního rozpočtu vedené na CÚ (účty 705, 3711, 50788, 50796, 53751, 54762, 54770, 54789), příjmy příslušenství cla a daní vyměřených v rámci celního řízení denně, a to na vrcholový účet příslušenství 54703, nedaňové příjmy vyměřené v rámci celního řízení (např. skladné, náhrady nákladů dle zákona č. 13/1997 Sb., celní zákon – příjmy za provedení celního řízení mimo celní prostor dle § 102 celního zákona, příjmy z realizace zabraného, propadlého, darovaného, nebo nevyzvednutého zboží a další) do 10 dnů od připsání z účtu CÚ na účet s předčíslím 19 vedený na GŘC. Vracení cla na základě vydaného rozhodnutí provádí CÚ clo z účtů cla s předčíslím 4749 a 54746 vedených na CÚ. Daně a příslušenství cla a daní vyměřené v rámci celního řízení vrací CÚ na základě rozhodnutí z vrcholových účtů daňových příjmů státního rozpočtu vedených na CÚ. Finanční prostředky na zajištění celního dluhu celní jistotou 23
Čl. 14 SP 33/2010.
19
skládá subjekt na depozitní účet CÚ s předčíslím 6015. Na účet s předčíslím 6015 jsou dále hrazeny platby provedené na základě vystaveného zajišťovacího příkazu a exekučního příkazu a CÚ na tento účet převádí neobjasněné platby a nevypořádané přeplatky bez právního titulu z účtu s předčíslím 7771.24 V souladu s ustanovením § 51 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla) se ve prospěch státního rozpočtu na běžný rozpočtový rok zúčtují příjmy cla a daní, které ČNB obdrží nejpozději do 31. prosince běžného rozpočtového roku.25 Podrobný popis toku finančních prostředků je uveden v příloze č. 2 ke služebnímu předpisu č. 33/2010. (viz příloha č. 2 této práce)
3.6 Pořadí úhrad Pořadí úhrady cla a daní vyměřených v rámci celního řízení se řídí ustanovením § 270odst, 3 až 5 celního zákona26. Plátce určuje zamýšlenou úhradu cla a daní variabilním symbolem. Nedoplatky cla a daní vyměřených v rámci celního řízení evidované v ECDC a předané k vymáhání do aplikace Modul exekucí a dražeb (dále jen „MED“) lze v rámci jednoho subjektu slučovat. CÚ v MED nad sloučenými VS vypočte celkové exekuční náklady a vyměří je jako samostatný předpis pod novým VS, kterým je identifikační kód subjektu, a specifickým symbolem, kterým je číslo vydaného exekučního příkazu. Takto vystavený předpis exekučních nákladů je automaticky zaevidovaný do ECDC.27 Pořadí úhrady cla a daní vyměřených v rámci celního řízení v případě sloučené exekuce zahájené v aplikaci MED je v souladu s § 270 odst. 5 celního zákona následující28: veškeré clo pod všemi VS, které jsou obsahem exekučního příkazu, exekuční náklady vyměřené samostatně pod novým VS, veškerá SPD vyměřená v rámci celního řízení pod všemi VS, které jsou obsahem exekučního příkazu,
24
Čl. 9 SP 30/2010. Odst.1 §51 rozpočtových pravidel: „Ve prospěch státního rozpočtu na běžný rozpočtový rok se zúčtují jen platby, které Česká národní banka obdrží nejpozději do 31. prosince běžného rozpočtového roku.“ 25
26
Pořadí úhrady cla a daně je následující, pokud není dále stanoveno jinak: a) clo, b) spotřební daň, c) daň z přidané hodnoty, d) příslušenství, pokud není vyměřeno samostatným výměrem. 27 Čl. 15 SP č. 33/2010. 28 Ibid.
20
veškerá DPH vyměřená v rámci celního řízení pod všemi VS, které jsou obsahem exekučního příkazu, veškeré příslušenství vyměřené v rámci celního řízení, pokud není vyměřeno samostatným výměrem, pod všemi VS, které jsou obsahem exekučního příkazu. V případech, kdy je jedním platebním výměrem (pod jedním VS) vyměřeno více druhů cla, SPD nebo příslušenství, provádí se úhrada pod VS v souladu s ustanovením § 270odst, 3 až 5 celního zákona a úhrada jednotlivých druhů cla, SPD a příslušenství pod tímto VS pak vždy podle číselného označení rozpočtové položky příslušného druhu příjmu vzestupně.29
29
Čl. 15 SP č. 33/2010
21
4 Správa příjmů z dělené správy 4.1 Právní úprava působnosti celní správy v oblasti dělené správy Právním předpisem upravujícím kompetence celní správy v této oblasti je zákon č.17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZCS“), který rovněž rozvíjí ustanovení daňového a správního řádu týkající se tohoto institutu a to v § 8, odst. 1c „Celní úřad vykonává správu daní a jiných peněžitých plnění, stanoví-li tak jiný právní předpis“a dále v § 8, odst. 2a „Celní úřad je obecným správcem daně podle správního řádu a vykonává správu placení peněžitých plnění v rámci dělené správy, která jsou příjmem státního rozpočtu, státních fondů nebo rozpočtů územních samosprávných celků“. Uvedená ustanovení představují obecné zmocnění k dělené správě pro celní orgány. Dělená správa je institutem finančního a správního práva. Mezi základní právní normy provádějící úpravu tohoto institutu je patří zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „SŘ“) v §106, kde je upraveno provádění exekucí na peněžitá plnění a dále institut tzv. „obecného správce daně“. Obecná kompetence k zajištění placení peněžitých plnění podle ZCS odpovídá § 106 odst. 1 SŘ30 a naplňuje tak v osobě celní správy institut obecného správce daně. Dalším právním předpisem, provádějícím základní právní úpravu dělené správy je zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DŘ“), který s účinností k 1.1.2011 zavedl výslovný legislativní pojem „dělená správa“, který je upraven v §§ 161 a 162 DŘ. Tento předpis upravuje dělenou správu nejzásadnějším způsobem. V § 161 odst. 1 se uvádí: „K dělené správě dochází, je-li rozhodnutím orgánu veřejné moci, který není správcem daně, vydaným při výkonu veřejné moci uložena platební povinnost k peněžitému plnění určenému do veřejného rozpočtu a postupuje-li se při jeho placení podle tohoto zákona nebo podle jeho jednotlivých ustanovení. To platí i tehdy, pokud vznikla platební povinnost k peněžitému plnění určenému do veřejného rozpočtu přímo ze zákona bez vydání rozhodnutí.“ Zde se jedná o vymezení tzv. procesní dělené správy. Další vymezení pojmu je dále provedeno v odst. 3 §161: „K dělené správě 30
„Exekučním správním orgánem, který na žádost správního orgánu uvedeného v § 105 odst. 1 písm. a) nebo osoby oprávněné z exekučního titulu provádí exekuci na peněžitá plnění, je obecný správce daně místně příslušný podle zvláštního zákona, nestanoví-li zákon, že exekučním správním orgánem je správní orgán uvedený v § 105 odst. 1 písm. a)“.
22
rovněž dochází, jestliže zákon stanoví, že ke správě placení peněžitého plnění je příslušný jiný správní orgán než orgán veřejné moci, který platební povinnost k peněžitému plnění uložil.“ Zde se jedná o tzv. věcnou dělenou správu, které se věnuje i následující § 162 DŘ, který upravuje podmínky předávání správy platebních povinností mezi orgány veřejné správy, v našem případě celní správě k dalším krokům ve vybírání a vymáhání peněžitých plnění v rámci dělené správy. Dalším základním právním předpisem, podle kterého postupují celní orgány je zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. Zásadním předpokladem pro aplikaci ustanovení pro dělenou správu je přitom skutečnost, že platební povinnost vzniká na základě nedaňového zákona, pro který neplatí subsidiární použití daňového řádu, přičemž je nezbytné, aby právě v tomto nedaňovém zákoně existoval odkaz na použití daňového řádu pro správu placení.
4.2 Věcná a místní příslušnost celních úřadů Ke správě platebních povinností v rámci dělené správy jsou věcně příslušné Celní úřady (dále jen „CÚ“). CÚ jsou v tomto rozsahu správci daní.31 Pokud se týká místní příslušnosti celních úřadů, v případech kdy platební povinnost ukládá podle §161 odst.1 a 3 DŘ orgán, který zároveň není pověřen jejím vybráním, ať už dobrovolným, nebo nedobrovolným, je k její správě příslušný CÚ podle sídla orgánu veřejné moci, který platební povinnost uložil.32 Pokud se místní příslušnost CÚ na základě jiného právního předpisu řídí místem sídla nebo místem pobytu povinného subjektu, je místně příslušný CÚ v místě sídla nebo pobytu tohoto subjektu. U cizinců se jedná o místo hlášeného pobytu.
4.3 Evidence příjmů z dělené správy Garantem dělené správy na úrovni GŘC je odbor 30 Právní a jemu podřízené oddělení 303 Správy příjmů a vymáhání.33 Jak jsem již zmínila, ke správě platebních povinností v rámci dělené správy jsou věcně příslušné Celní úřady, které jsou v tomto rozsahu správci daní. Do konce roku 2012 spravovala celní správa pro každý z 54 celních úřadů sadu účtů pro evidenci příjmů z dělené správy, která je představována 67 druhy bankovních účtů pro agendu dělené správy, dále 5 druhů bankovních účtů, tzv. obecných, 31
§8 odst. 2 písm. a) zákona č. 17/2012 Sb., zákona o Celní správě České republiky. §162 odst. 5 daňového řádu. 33 Čl. 24, Organizační řád Celní správy ČR, v platném znění. 32
23
které jsou společné pro dělenou správu a vnitrostátní spotřební daně a 1 druh bankovního účtu pro kauce podle zákona o pozemních komunikacích. Spolu s agendou celní a vnitrostátní SPD to do roku 2012 znamenalo celkem 5688 bankovních účtů pro celou celní správu. Od 1.1.2013 došlo ke změně počtu spravovaných účtů, kdy následkem přechodu na dvoustupňové uspořádání byla provedena redukce na výsledných 15 sad účtů pro krajské celní úřady. Výjimkou je Celní úřad Ruzyně, který vzhledem ke svému specifickému postavení má pro dělenou správu u ČNB vedeno pouze 12 druhů příjmů a 5 druhů příjmů společných pro vnitrostátní SPD a dělenou správu.34 Evidence dělené správy se provádí podobně jako vnitrozemské SPD v softwarové aplikaci ME-SPD/DES. Evidence daní zachycuje informace související s jednotlivými daňovými povinnostmi, jak v rovině nalézací, tak i v rovině platební. Evidence zahrnuje vznik, stanovení, splnění, případně zánik daňových povinností a z toho vyplývajících přeplatků, nedoplatků a případných převodů. Údaje jsou v souladu s § 149 a násl. DŘ evidovány na osobních účtech daňových subjektů (dále jen „OÚ“). Celní úřad vede pro každý daňový subjekt individuální OÚ a to odděleně za každý druh platební povinnosti, na kterém se zachycují předpisy a platby tak, aby byla evidována jejich výše a chronologický přehled. Evidence je vedena jednak na zdrojových druzích příjmů, určených k evidenci předpisů a úhrad platebních povinností a jednak na převodových druzích příjmů sloužících k evidenci uskutečňovaných převodů podílů z příjmů určeným příjemcům. Každý subjekt, u kterého je evidován OÚ musí být zapsán v registru celní správy, to znamená v registru plátců spotřebních daní, v evidenci subjektů dělené správy nebo v evidenci příjemců daní. Tato evidence se provádí v programových aplikacích RDS- Registr daňových subjektů spotřebních daní a RSSD/DES- Registr subjektů dělené správy. Osobní účet subjektu je vedený pod jeho identifikačním číslem, rodným číslem, nebo vlastním číslem poplatníka, kterým je automaticky vygenerovaný identifikační kód pro subjekty, které nemají jiný identifikátor (typicky pro cizince bez přiděleného rodného čísla). Metodika postupů celních orgánů při provádění evidence vnitrostátních daní a dělené správy na osobních daňových účtech je detailně propracována ve Vnitřním pokynu CS č. 98/2012 Evidence vnitrostátních daní a dělené správy na osobních daňových účtech.35 Obecné zásady činnosti v dělené správě se vztahují zejména k registraci subjektů a příjemců, předávání rozhodnutí od ukladatelů, kontrole náležitostí, evidenci rozhodnutí, evidenci změn rozhodnutí, správě platebních povinností, povolení posečkání, přechodu 34 35
Příloha č. 4 k Rozkazu GŘC č. 116/2012. Čl. 4-6 Vnitřního pokynu č. 98/2012.
24
platebních povinností. Tyto zásady jsou detailně zpracovány ve služebním předpisu č. 31/2010 upravujícím obecné zásady činnosti celních úřadů v dělené správě. Celní orgány zde postupují zejména podle zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, podle zákona č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů, podle zákona 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů a podle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.36
4.4 Druhy peněžitých plnění v dělené správě 4.4.1
Pokuty uložené Policií ČR V roce 2011 převzaly CÚ 454 551 pokut uložených Policií České republiky v
blokovém řízení v celkové částce 411 mil. Kč. Z této částky bylo vymoženo 251 mil. Kč, tj. 61,18 %. V roce 2011 se ve srovnání s rokem 2010 zvýšily o 11 % příjmy z pokut na místě zaplacených. Lze předpokládat, že k nárůstu platební morálky subjektů došlo v souvislosti s používáním platebních terminálů k úhradám pokut, a také efektivnějším vymáhání neuhrazených pokut.37 V rámci dělené správy se jedná o pokuty ukládané Policií České republiky (dále jen „PČR“) osobám v blokových řízeních za přestupky dle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.
Pokutové bloky na pokuty ukládané v
blokovém řízení byly do konce roku 2012 členěny do dvou skupin - na bloky hodnotové s vyznačenými nominálními hodnotami v Kč, které byly uhrazené na místě a dále na pokutové bloky nehodnotové pro blokové pokuty na místě neuhrazené. Od 1.1.2013 se zavádí členění na pokutové bloky na místě zaplacené a pokutové bloky na místě nezaplacené, přičemž na žádném druhu bloků již není vyznačena nominální hodnota v Kč. Vybrané částky za blokové pokuty na místě uhrazené zasílají jednotlivá oddělení PČR na účty Krajských ředitelství PČR, která následně převádějí sumární částky na vrcholové účty státního rozpočtu s předčíslím 3746 vedené pro místně příslušné Celní úřady. Postupy celních úřadů při příjmu a evidenci blokových pokut uložených Policií ČR jsou detailně zpracovány ve Vnitřním pokynu č. 46/2010. Ke správě peněžitého plnění, kterým je přebírání a evidence blokových pokut na místě neuhrazených uložených PČR, je podle ustanovení 162 odst. 5 DŘ místně příslušný CÚ v sídle útvaru Policie ČR, který 36
Čl.1 Služebního předpisu č. 31/2010. Informace o činnosti Celní správy České republiky za rok 2011. [online]. Ministerstvo financí České republiky. [cit.2012-11-24]. s.132. Dostupné z: http://193.86.123.148/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/dane_cla_71832.html 37
25
platební povinnost uložil. Tato správa peněžitého plnění zahrnuje přebírání, evidování a vymáhání pokut uložených PČR, rozhodnutí o posečkání úhrady pokuty, přičemž při posečkání CÚ podle § 157 odst.6 DŘ neuplatní úroky z posečkání. Evidence předpisů je vedena na druhu příjmu 3754 „Pokuty ve správním řízení na místě nevybrané“ pod zúčtovacím symbolem 912, evidence plateb probíhá na stejném druhu příjmu pod zúčtovacím symbolem 21 – příchozí platba, 11 – nejasná platba, 31 – platba z exekuce. Celní úřad přitom není věcně příslušný rozhodovat o okolnostech uložení pokuty, ani o prominutí pokuty.38 Podle § 253 DŘ nevzniká u nedoplatků na peněžitém plnění v rámci dělené správy úrok z prodlení (pokud není zvláštním zákonem stanoveno odlišně), proto není CÚ v případě blokových pokut oprávněn k jeho stanovení. V oblasti pokut uložených Policií České republiky a předaných celní správě k vymáhání se jako nejproblematičtější faktor jeví zvyšující se počet pokut uložených cizím státním příslušníkům, které v důsledku neexistence mezinárodní právní normy upravující vymáhání v dělené správě zůstávají neuhrazené a nevymahatelné. Jenom v roce 2011 bylo celním úřadům předáno k vymáhání 55.909 pokut uložených cizincům v celkové hodnotě 73 mil. Kč. Dalším důvodem zvyšování nedoplatků je stále častější ukládání pokut mladistvým, nezaměstnaným a bezdomovcům. Tyto pokuty jsou rovněž prakticky nevymahatelné.39 4.4.2
Ostatní pokuty v dělené správě Tato oblast je kromě již zmíněných obecných právních předpisů upravena
množstvím zvláštních zákonů, které určují, zda jsou celní úřady příslušné i k vybrání peněžitého plnění, nebo pouze k vymáhání nedoplatku. Jmenovitě se jedná zejména o pokuty podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 282/1991 Sb., o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa, ve znění pozdějších 38
Čl. 4-6 Vnitřního pokynu č. 46/2010. KLÍMOVÁ, Lilian. Dělená správa 2011. Clo douane. Měsíčník Celní správy ČR. 2012, roč. 46, březen 2012. s. 10. ISSN 0323-0023. 39
26
předpisů, zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších přepisů a další. Při správě těchto peněžitých plnění se celní úřady řídí i vnitřními akty řízení celní správy upravujícími tuto oblast40, případně D-pokyny Ministerstva financí ČR. I pro tyto pokuty platí zásada nestanovení úroku z prodlení v dělené správě. 4.4.3
Poplatky, odvody a další peněžitá plnění v dělené správě Tato co do objemu peněžitých plnění nejvýznamnější skupina v rámci dělené
správy je představována různými poplatky, odvody a kaucemi vybíranými podle množství zvláštních zákonů. Pro tuto skupinu platí určitá obecná pravidla, přičemž u vybraných druhů příjmů existují specifika daná zvláštními zákony. Druhy peněžitých plnění vybíraných a vymáhaných celní správou jsou velmi různorodé. Jedná se například o poplatky a sankce uložené v souvislosti s tzv. „ekologickými zákony“, to jsou například poplatky za odběry podzemních vod nebo za znečišťování ovzduší nebo vypouštění odpadních vod, které se týkají také elektráren a mají odezvu v růstu nákladů na výrobu elektřiny. Rozvoj stavebnictví se projevuje ve zvýšení počtu poplatků za odnětí zemědělské nebo lesní půdy. Poplatky se týkají i provozovatelů skládek, kteří platí za uskladnění odpadů, nebo za rizikový odpad na skládce. Ekologické poplatky se na celkovém inkasu dělené správy podílejí zhruba 68 procenty.41 Celní orgány postupují při správě poplatků a odvodů ukládaných jinými správními orgány a úhradě platebních povinností zejména podle daňového řádu, správního řádu, podle interních řídících aktů a zvláštních zákonů. V současnosti se jedná o vnitřní akty Služební předpis č. 31/2010 a Vnitřní pokyn č. 55/2010. Služební předpis č. 31/2010 upravuje obecné zásady činnosti celních úřadů v dělené správě, které jsou aplikovány i při správě poplatků a odvodů. Vnitřní pokyn č. 55/2010 upravuje již konkrétně postupy při správě poplatků a odvodů. Kromě obecných ustanovení společných pro všechny poplatky a odvody obsahuje i specifická ustanovení pro vybrané poplatky a odvody. 40
Služební předpis č. 31/2010 – Dělená správa – obecné zásady činnosti celních úřadů. KLÍMOVÁ, Lilian. Dělená správa 2011. Clo douane. Měsíčník Celní správy ČR. 2012, roč. 46, březen 2012. s. 3 a s.10. ISSN 0323-0023. 41
27
Konkrétně se jedná např. o vyměřování a správu placení úroků z prodlení, které některé zvláštní zákony stanoví odlišně od daňového řádu, který představuje obecnou úpravu. V těchto zákonů celní orgán aplikuje zvláštní postup při stanovení úroků z prodlení. Těmito zákony jsou v rámci věcné dělené správy placení poplatků a odvodů: zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (vodní zákon), zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.42 Specifickým rysem této skupiny peněžitých plnění v dělené správě je převod výnosů určeným příjemcům. Obecné zásady při uskutečňování převodů v dělené správě jsou upraveny Služebním předpisem celní správy č. 32/2010. Nárok k převodu výnosů příjemcům vzniká dobrovolným nebo nedobrovolným uhrazením platebních povinností povinným subjektem. Peněžitá plnění, která jsou určena do veřejného rozpočtu je CÚ povinen podle § 257 odst. 1 DŘ převádět oprávněným příjemcům podle zákonného rozpočtového určení ve lhůtě, která počíná běžet dnem, kdy tyto prostředky byly zaevidovány na osobní daňový účet subjektu na jeho splatnou platební povinnost. Výše podílů z příjmů dělené správy převáděné jednotlivým příjemcům je určena jednotlivými zvláštními zákony aplikovanými v dělené správě poplatků. Podrobné schéma finančních toků při
realizaci převodů
z dělené správy z převodových účtů celní správy je znázorněné v příloze č. 4 této práce. Převod je uskutečněný nejpozději do jednoho měsíce od počátku této lhůty, jestliže částka určená k převodu je vyšší než 500 Kč.43
42 43
Čl. 11, čl. 27, čl. 45, čl. 53, čl. 66, Vnitřní pokyn č. 55/2010. Čl. 6 a 7, Služební předpis č. 32/2010.
28
5 Správa příjmů ze spotřebních a energetických daní 5.1 Obecný význam příjmů ze spotřebních a ekologických daní Celní správa České republiky je od roku 2004 výhradním správcem spotřebních daní na základě zmocnění novým zákonem č. 353/2003 Sb. o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebních daních“), účinného od 1. ledna 2004.44 To znamená zmocnění k vyměřování a vybírání spotřebních daní z vybraných výrobků podléhajících spotřební dani, které jsou předmětem dovozu nebo vývozu v rámci obchodu se třetími zeměmi mimo EU nebo v rámci obchodu s členskými státy EU, nebo jsou předmětem tuzemské výroby nebo spotřeby. Spotřebními daněmi jsou ve smyslu zákona o spotřebních daních daň z minerálních olejů, daň z lihu, daň z piva, daň z vína a meziproduktů a daň z tabákových výrobků.45 Přijetí nového zákona o spotřebních daních znamenalo řadu zásadních změn v oblasti spotřebních daní. Především došlo ke komplexní změně v systému zdaňování výrobků spotřebními daněmi. Základem byla implementace komunitárních předpisů upravujících spotřební daně, především dnes již zrušené Směrnice 92/12/EHS, o obecné úpravě, držení, pohybu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani. Do roku 2004 byl vznik daňové povinnosti spojen s okamžikem vyskladnění zdanitelných výrobků od výrobce, popř. s okamžikem vzniku celního dluhu u výrobků dovezených. Tento dosavadní systém byl však neslučitelný s komunitární úpravou, která zdůrazňuje princip teritoriality, podle kterého jsou výrobky podléhající spotřební dani zdaňovány teprve v zemi, ve které dojde k jejich konečné spotřebě a nikoliv v zemi, kde jsou pouze vyrobeny, nebo do které jsou dovezeny. Jako předloha při tvorbě nového systému regulace a dohledu nad pohybem zboží podléhajícímu spotřebním daním sloužil systém celního dohledu s celními režimy, zejména režimem tranzit využívaným pro přepravu zboží pod celním dohledem a režimem uskladňování zboží v celních skladech pod celním dohledem. „Pro účely dohledu nad zdanitelnými výrobky daní byl tak zaveden režim podmíněného osvobození od daně, který umožňuje na daňovém území EU za přesně stanovených podmínek vyrábět, zpracovávat, skladovat, odesílat, přepravovat a přijímat výrobky podléhající spotřební dani, přičemž
44
§1 odst.3 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, v pozdějším znění: „Správu daní vykonávají celní orgány.“ 45 §1 odst.2 zákona o spotřebních daních.
29
současně umožňuje překlenout dobu od okamžiku vzniku daňové povinnosti až do okamžiku vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit.“46 Další velmi zásadní změnou bylo svěření výlučné správy spotřebních daní orgánům Celní správy ČR. Nejpádnějším důvodem tohoto kroku byla větší podobnost nové právní úpravy spotřebních daní úpravě celněprávní než úpravě daňověprávní a dále také skutečnost, že ve většině členských zemí EU ve své době vykonávaly správu spotřebních daní právě celní orgány. Svou roli hrálo i uvolnění personálních kapacit celní správy v důsledku ukončení provádění celních kontrol na hraničních přechodech a pokles počtu celních řízení obecně v důsledku přistoupení České republiky k Evropské unii.47 Spotřební daně představují velmi stabilní a dobře odhadnutelný zdroj příjmů státního rozpočtu. Postihují vybrané skupiny výrobků, od kterých se odvozují názvy jednotlivých daní. Kromě cílů fiskálních lze uvést i důvodu zdravotní nebo ekologické, neboť často jde o výrobky, jejichž spotřeba negativně ovlivňuje zdravotní stav obyvatelstva nebo nepříznivě působí na životní prostředí. Největší podíl na výnosu spotřebních daní má daň z minerálních olejů, druhou výnosově nejvýznamnější je daň z tabákových výrobků, následovaná daní z lihu, dále daň z piva a jen zanedbatelný je výnos daně z vína a meziproduktů.48 (viz kapitola 2 Výsledky celního a daňového řízení) Podání daňového přiznání a splatnost daně jsou upraveny v §18 zákona o spotřebních daních.49 Jak jsem již uvedla v úvodu své práce, vzhledem k velké obsáhlosti zvoleného tématu a vymezenému prostoru ke zpracování, zaměřím se dále výhradně na
46
ŠRAMKOVÁ, Dana et al. Celní správa v organizačním a funkčním pojetí-vybrané kapitoly. Brno: Masarykova univerzita, 2011. s.78-79. ISBN 978-80-210-5690-9. 47 ŠRAMKOVÁ, Dana et al. Celní správa v organizačním a funkčním pojetí-vybrané kapitoly. Brno: Masarykova univerzita, 2011. s.80. ISBN 978-80-210-5690-9. 48
BAKEŠ, M., KARFÍKOVÁ, M., KOTÁB, P., MARKOVÁ, H. et al. Finanční právo. 6. uprav. vydání Praha: C.H. Beck, 2012. s.183. ISBN 978-80-7400-440-7. 49
„(1) Plátci, kterým vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, jsou povinni předložit daňové přiznání
samostatně za každou daň celnímu úřadu, a to do 25. dne po skončení zdaňovacího období, ve kterém tato povinnost vznikla, pokud tento zákon nestanoví jinak; ve stejné lhůtě a stejným způsobem jsou plátci oprávněni uplatnit nárok na vrácení daně, pokud tento zákon nestanoví jinak.“ „(5) Daň je splatná do 40. dne po skončení zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, pokud tento zákon nestanoví jinak. Daň vybíraná při dovozu vybraných výrobků je splatná ve lhůtě 10 kalendářních dní ode dne, kdy bylo povinné osobě doručeno rozhodnutí o vyměření cla, daní a poplatků, nebo ústně sdělena výše daně, popřípadě ve lhůtě stanovené celním úřadem, rozhodl-li o odkladu platby celního dluhu.“
30
správu vybraných příjmů ze spotřebních daní a samotnou správou daně se dále nebudu zabývat.
5.2 Právní úprava evidence příjmů z vnitrostátních daní Při provádění evidence příjmů z vnitrostátních daní v souvislosti se správou vnitrostátních spotřebních daní, energetických daní a biopaliv jsou postupy orgánů Celní správy ČR upraveny primárně zákonem č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DŘ“), dále celní úřady postupují zejména podle následujících právních předpisů: 50 zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „celní zákon“), zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění účinném do 31. 12. 2010, zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ zákon č. 353/2003 Sb.), zákon č. 61/1992 Sb., o lihu, ve znění pozdějších předpisů.
5.3 Věcná a místní příslušnost celních úřadů Ke správě spotřebních daní jsou věcně příslušné Celní úřady, které jsou v tomto rozsahu prvoinstančními správci daní.51 Specifické postavení má Celní úřad pro Středočeský kraj, který jako jediný na územním pracovišti v Kutné Hoře komplexně zajišťuje správu a distribuci tabákových nálepek a kontrolních pásek na líh oddělením 39 TNKP.52
50
Čl. 2 Vnitřní pokyn č. 98/2012. § 1 odst. 3 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů: „Správu daní vykonávají celní orgány.“ §8 odst.1 písm.c zákona č. 17/2012 Sb., o Celní správě ČR: „Celní úřad vykonává správu daní a jiných peněžitých plnění, stanoví-li tak jiný právní předpis.“ 52 II Zvláštní část bod 11.3.10.3 Organizačního řádu Celní správy ČR: „oddělení 39 TNKP, které je organizačním útvarem CÚ pro Středočeský kraj, a které vykonává vždy činnosti agendy: TNKP.“ 51
31
Pokud jde o místní příslušnost celních úřadů platí zde obecná pravidla z § 13 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), tzn. řídí se zpravidla místem pobytu nebo sídla dotčené osoby.53
5.4 Evidence příjmů z vnitrostátních spotřebních a energetických daní Garantem správy vnitrostátních daní na úrovni GŘC je odbor 23 Daní a jemu podřízené Oddělení 231 Metodiky daní. Garantem správy příjmů plynoucích ze spotřebních daní je podobně jako u dělené správy na úrovni GŘC odbor 30 Právní a jemu podřízené oddělení 303 Správy příjmů a vymáhání.54 Generální ředitelství cel kromě zajišťování metodické činnosti vůči celním úřadům vystupuje především jako odvolací orgán. Pro každý celní úřad spravuje celní správa sadu účtů, které jsou buď příjmové/výdajové, nebo depozitní. Na účty příjmů/výdajů jsou placeny daňové povinnosti nebo z nich poukazovány přeplatky a nároky na vrácení daní. Všechny tyto účty mohou vykazovat i debetní zůstatek. Bankovní účty jsou počátkem roku ČNB vynulované a finanční prostředky jsou příjmem státního rozpočtu. Na depozitních účtech jsou soustřeďovány speciálně určené platby. I depozitní bankovní účty jsou počátkem roku ČNB vynulované, zůstatek ve formě bilančního převodu je posléze připsán zpět na příslušný depozitní účet.55 Pro agendu vnitrostátních daní je pro každý celní úřad vedena sada 18 účtů a dále 5 druhů bankovních účtů společných pro SPD a dělenou správu. (Výjimkou je Celní úřad Ruzyně, viz dále.)
53
„(1) Místní příslušnost správce daně, není-li dále stanoveno jinak, se řídí a) u fyzické osoby jejím místem pobytu; pro účely správy daní se místem pobytu fyzické osoby rozumí adresa místa trvalého pobytu občana České republiky, nebo adresa hlášeného místa pobytu cizince, a nelze-li takto místo pobytu fyzické osoby určit, rozumí se jím místo na území České republiky, kde se fyzická osoba převážně zdržuje, b) u právnické osoby jejím sídlem; pro účely správy daní se sídlem právnické osoby rozumí adresa, pod kterou je právnická osoba zapsaná v obchodním rejstříku nebo obdobném veřejném rejstříku, nebo adresa, kde právnická osoba sídlí skutečně, pokud se tato osoba do těchto rejstříků nezapisuje. (3) U poplatků, jejichž předmětem je zpoplatnění úkonu, je místně příslušným správcem daně orgán veřejné moci, který je příslušný k provedení tohoto úkonu.“ 54 Čl. 24, Organizační řád Celní správy ČR, v platném znění k 1.1.2013. 55 Čl. 26 Vnitřního pokynu č. 98/2012.
32
Jedná se o následující druhy účtů: a) příjmové/výdajové účty pro vnitrostátní daně:56 756 – Vracení daně z minerálních olejů osobám užívajícím tyto oleje pro zeměděl. prvovýrobu, lesní školky a obnovu a výchovu lesa, 764 – Vracení daně z minerálních olejů ozbrojeným silám člen. států NATO s výjimkou ozbrojených sil ČR, 772 – Vracení SPD osobám požívajícím výsad a imunit, 780 – SPD z vína a meziproduktů, 799 – SPD z minerálních olejů, 4765 – SPD z tabákových výrobků, 4773 – SPD z piva, 4781 – SPD z lihu, 5792 – Vracení daně z minerálních olejů osobám užívajícím tyto oleje pro výrobu tepla, 14760 – SPD z tabákových nálepek, 95791 - Vrácení daně z ost. benzínů, 609 – Daň z elektřiny, 617 – Daň ze zemního plynu a některých dalších plynů, 625 – Daň z pevných paliv, 50606 – Vrácení daně z elektřiny osobám požívajícím výsad a imunit, 50614 – Vrácení daně z plynů osobám požívajícím výsad a imunit, 50622 – Vrácení daně z pevných paliv osobám požívajícím výsad a imunit, b) depozitní účet pro vnitrostátní daně: 40037 – Zajištění spotřebních a energetických daní, c) společné účty pro vnitrostátní daně a dělenou správu příjmové/výdajové a depozitní: 56
Dle přílohy č. 4 k Rozkazu GŘC č. 116/2012 je výjimkou Celní úřad Ruzyně, který vzhledem ke svému
specifickému poslání
dohlížet na letiště tvořící vnější hranici EU na území ČR má pro spotřební a
energetické daně u ČNB vedeno pouze 6 druhů příjmů (předčíslí 4781, 4773, 780, 4765, 799, 40037) a 5 druhů příjmů společných pro vnitrostátní daně a dělenou správu.
33
35 – Příjmy vymožené z exekucí (depozitní účet), 3754 – Pokuty v řízení správním, 4706 – Příslušenství daní, 4757 – Ostatní příjmy, 70033 – Zvláštní prostředky dle § 150 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád - vyrozumění o nedoplatku (depozitní účet). Evidence vnitrozemských daní je prováděna podobně jako evidence dělené správy v softwarové aplikaci ME-SPD/DES (viz kapitola 4.3 – Evidence příjmů z dělené správy). Metodika postupů celních orgánů při provádění evidence vnitrostátních daní a dělené správy na osobních daňových účtech je detailně propracována ve vnitřním pokynu CS.57 5.4.1
Evidence příslušenství a některých pokut v modulu ME-SPD/DES Příslušenstvím daně se v souladu s DŘ rozumí:58
a) úrok z posečkané částky podle § 157 DŘ a úrok z prodlení § 252 DŘ: za dobu povolení splátek nebo posečkání daně je daňovému subjektu vyměřen úrok,59který je zaevidován ke stejnému druhu příjmu, na kterém bylo posečkání povoleno. Úrok je vyměřen automaticky v okamžiku ukončení posečkání, jsou-li dodrženy podmínky výše a lhůty platby dle rozhodnutí. V případě nedodržení podmínek posečkání je daňový subjekt povinen uhradit úrok z prodlení v souladu s §252 odst.2 DŘ. b) penále z doměřené částky podle § 251 DŘ60 c) pokuty za opožděné tvrzení daně podle § 250 DŘ61
57
Vnitřní pokyn č. 98/2012 Evidence vnitrostátních daní a dělené správy na osobních daňových účtech. Část čtvrtá Vnitřní pokyn č. 98/2012. 59 §157 odst. 1 daňového řádu. 60 „ (1) Daňovému subjektu vzniká povinnost uhradit penále z částky doměřené daně tak, jak byla stanovena oproti poslední známé dani, ve výši a) 20 %, je-li daň zvyšována, b) 20 %, je-li snižován daňový odpočet, nebo c) 1 %, je-li snižována daňová ztráta.“ 61 „(1) Daňovému subjektu vzniká povinnost uhradit pokutu, nepodá-li daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání, ačkoliv měl tuto povinnost, nebo učiní-li tak po stanovené lhůtě, a toto zpoždění je delší než 5 pracovních dnů, ve výši a) 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně, b) 0,05 % stanoveného daňového odpočtu za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanoveného daňového odpočtu, nebo c) 0,01 % stanovené daňové ztráty za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daňové ztráty. (2) Plátci daně vzniká povinnost uhradit pokutu, nepodá-li hlášení, vyúčtování, následné hlášení nebo dodatečné vyúčtování, ačkoliv měl tuto povinnost, nebo učiní-li tak po stanovené lhůtě, a toto zpoždění je delší než 5 pracovních dnů, ve výši 0,05 % z celkové částky daně, kterou byl povinen v hlášení nebo 58
34
d) pořádková pokuta podle § 247 až § 249 DŘ: není-li pokuta uhrazena na místě, je zaevidována na OU subjektu, kterému byla uložena na druhu příjmu s předčíslím 4706. U předpisu pokuty musí být po doručení rozhodnutí doplněno datum doručení a následně po nabytí právní moci i datum splatnosti. V případě úhrady pořádkové pokuty na místě vydá celní orgán daňovému subjektu jako potvrzení o zaplacení stvrzenku o úhradě pořádkové pokuty. Vybraná pokuta je předepsána a zaevidována na druh příjmu s předčíslím 3746, příjem z této pokuty je příjmem státního rozpočtu. e) náklady řízení např. podle § 107 DŘ: v případě společného zástupce podle § 30 DŘ se náklady přenášejí na zastoupené daňové subjekty společně a nerozdílně. Výši náhrady nákladů celní orgány stanoví rozhodnutím, které je splatné do 15 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Tyto náklady jsou zaevidovány na OU společného zástupce na druh příjmu s předčíslím 4757 – Ostatní příjmy. Další druhy nákladů daňového řízení, které jsou evidovány na druhu příjmu s předčíslím 4706 - Příslušenství daní patří rovněž náklady za skladné zajištěného a propadlého zboží, náklady na likvidaci propadlého zboží, náklady za skladné a zničení neodebraných kontrolních pásek na značení lihu, dle zákona č. 676/2004 Sb., o povinném značení lihu, ve znění pozdějších předpisů a o změně zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. f)
náklady exekučního řízení podle §182 DŘ až §184 DŘ: tvoří exekuční náklady za nařízení daňové exekuce (ZS 300), náhrada nákladů za výkon prodeje a náhrada hotových výdajů správce daně, které souvisí s výkonem prodeje (ZS 303). Tyto náklady jsou evidovány na druhu příjmu s předčíslím 4706.
g) úroky podle § 155 odst. 5 DŘ: úrok zaviněný správcem daně při vrácení vratitelného přeplatku po lhůtě stanovené § 155 odst. 3 DŘ62 a úrok dle § 254 DŘ – úrok z neoprávněného jednání správce daně63 Tyto druhy úroků jsou evidovány na druhu příjmu s předčíslím 4706. vyúčtování uvést za každý následující den prodlení, nejvýše však 0,5 % z celkové částky daně, kterou byl povinen v hlášení nebo vyúčtování uvést.“ 62 „ (3) Pokud v době podání žádosti o vrácení vratitelného přeplatku dosahuje vratitelný přeplatek nejméně částku 100 Kč, poukáže jej správce daně do 30 dnů ode dne obdržení žádosti podle odstavce 2, v opačném případě žádosti vyhoví, pouze pokud vratitelný přeplatek této částky dosáhne do 60 dnů ode dne podání žádosti; lhůta pro jeho vrácení počíná běžet až ode dne následujícího po dosažení této částky. Je-li daňový subjekt u správce daně registrován, je povinen určit k vrácení přeplatku jeden z účtů u poskytovatelů platebních služeb uvedených v registraci.“ 63 „(1) Dojde-li ke zrušení, změně nebo prohlášení nicotnosti rozhodnutí o stanovení daně z důvodu nezákonnosti nebo z důvodu nesprávného úředního postupu správce daně, náleží daňovému subjektu úrok z částky, která byla daňovým subjektem uhrazena na základě tohoto rozhodnutí nebo v souvislosti s tímto
35
Příslušenství daně uvedené v odst. 1 bodech a) až c) sleduje osud daně. Pokud dojde ke změně daňové povinnosti, mění se stejným způsobem i toto příslušenství. Převážně je tak učiněno na základě vydaného rozhodnutí kterým je provedeno snížení z opravných prostředků.
rozhodnutím, který odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 14 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a to ode dne následujícího po dni splatnosti nesprávně stanovené daně, nebo došlo-li k úhradě nesprávně stanovené daně později, ode dne její úhrady. (2) V případě, že bylo na daňovém subjektu vymáháno neoprávněně, náleží mu za dobu neoprávněně vedeného exekučního řízení úrok podle odstavce 1 ve dvojnásobné výši; nárok na tento úrok nevzniká, pokud je neoprávněnost exekuce způsobena pozdějším vyslovením neúčinnosti doručení rozhodnutí nebo navrácením lhůty v předešlý stav“.
36
6 Obecné zásady a postupy při správě příjmů V této kapitole se zmíním o některých obecných postupech celních orgánů při aplikaci vybraných ustanovení zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, v souvislosti se správou cel a daní při dovozu zboží, správou spotřebních daní, dělenou správou a správou ostatních peněžitých plnění.
6.1 Platební styk V souladu s § 163 daňového řádu lze clo a daně platit:64 a) bezhotovostním převodem z účtu vedeného u poskytovatele platebních služeb na účet celního úřadu uvedený v rozhodnutí ukladatele v případě vnitrostátních daní a dělené správy, v případě cla a daní vyměřených v rámci celního řízení na účet celního úřadu s předčíslím 7771, b) v hotovosti a) prostřednictvím poskytovatele platebních služeb nebo poštovním poukazem na účty celního úřadu dle bodu a), b) úřední osobě pověřené přijímat tyto platby, přičemž součet plateb na všechny pohledávky jednoho subjektu nesmí v průběhu jednoho kalendářního dne u jednoho CÚ přesáhnout částku 500 000 Kč65, c) šekem, jehož proplacení je zajištěno poskytovatelem platebních služeb, d) daňovému exekutorovi, jde-li o platbu při daňové exekuci, e) oprávněné úřední osobě, jde-li o platbu pořádkové pokuty, c) kolkovými známkami, stanoví-li tak zákon (v současnosti pouze úhrada správních poplatků), d) převodem finančních prostředků složených na zajištění celního dluhu celní jistotou,66
64
Upraveno v čl. 10 služebního předpisu č. 33/2010 pro cla, daně a poplatky vyměřené v celním řízení a v čl. 28 vnitřního pokynu č. 98/2012 pro vnitrostátní daně a dělenou správu. 65 §163 odst. 3 písm. b) bod 2 daňového řádu. 66 § 270 odst. 1 zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů: „Na žádost osoby, která má povinnost uhradit clo nebo daň a která složila celní jistotu, lze clo nebo daň uhradit převodem ze složené celní jistoty; za den platby se v tomto případě považuje den, v němž celní úřad obdržel žádost s označením cla nebo daně, které mají být převodem ze složené celní jistoty uhrazeny.“
37
e) převodem přeplatku na jiné dani, se specifickým omezením u cla.67 Plátce určuje úhradu cla a daní variabilním symbolem. V případě cla a daní z celního řízení se jedná o variabilní symbol vygenerovaný aplikací ECDC, v případě úhrady vnitrostátní SPD a dělené správy je variabilním symbolem identifikátor subjektu, evidovaný v aplikacích RDS- Registr daňových subjektů spotřebních daní a RSSD/DESRegistr subjektů dělené správy.68 Clo a daně se platí na účet místně příslušného celního úřadu v české měně (§ 163 odst. 1 daňového řádu). Právní úprava však řeší i případy, kdy je clo a daně uhrazeno z různých důvodů v cizí měně.69 V praxi dochází i k případům, kdy plátce zašle finanční prostředky v cizí měně vložené do dopisu. V tomto nestandardním případě celní úřad přijme i tuto platbu, určený pracovník zajistí převod těchto prostředků na českou měnu, platba je přijatá do pokladny celního úřadu a následně odvedená na určený účet celního úřadu. O náklady na převod poukázané částky na českou měnu se snižuje platba dlužníka.70
6.2 Evidence hotovostních příjmů Pro evidenci všech příjmů a výdajů realizovaných na CÚ v hotovosti slouží modul Pokladna, který je součástí aplikace ECDC a je svázán se souvisejícími bankovními účty CÚ, kterými jsou71 účet s předčíslím 6015 pro příjmy cla a daní vyměřených v rámci celního řízení, účty pro příjmy a výdaje vnitrostátní SPD a dělené správy, účet s předčíslím 90034 pro evidenci kaucí. Pro pokladny celních úřadů je stanoven běžný pokladní limit ve výši 100 000 Kč za současného splnění podmínky předepsaného zabezpečení pokladny dle služebního 67
§270 odst. 6 zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů: „Clo určené k vrácení na základě rozhodnutí celního úřadu lze jako přeplatek použít pouze k úhradě jiného cla.“ 68 Viz. Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 29.12.2009, sp.zn. 8 Afs 27/2008-51. Dostupné z: http://www.nssoud.cz/main0col.aspx?cls=JudikaturaBasicSearch&SimpleSearch=1&&rjz_id=11&rok=2008 &senat=8&cislo=27 69 S ohledem na ustanovení § 270 odst. 7 celního zákona mohou CÚ přijímat úhrady v zahraniční měně: “ Nemůže-li být clo a jeho příslušenství, daň a poplatky vybírané při dovozu a jejich příslušenství, náklady řízení, skladné, dopravné nebo pokuta uložená celním úřadem uhrazeny v české měně, může celní úřad přijmout na jejich úhradu i zahraniční měnu. Poplatky za směnu se započítávají do celkové výše platby. K přepočtu zahraniční měny na české koruny se použije kursu devizového trhu České národní banky platného v okamžiku, kdy je úhrada prováděna.“ Pro platby daní v cizí měně platí §163 odst. 2 daňového řádu: „Je-li platba poukázána v cizí měně, zaeviduje ji správce daně na osobní daňový účet daňového subjektu ve výši, v jaké mu byla připsána na účet v české měně.“ 70 Článek 10 Služebního předpisu č. 33/2010 a článek 28 Vnitřního pokynu č. 98/2012. 71 Článek 11 Služebního předpisu č. 33/2010.
38
předpisu č. 33/2010. Odvod z pokladny se provádí minimálně jednou týdně, v případě překročení stanoveného limitu pokladny i vícekrát týdně.
6.3 Cizí peníze Cizími penězi se rozumí nejasné platby, přeplatky bez právního titulu, finanční prostředky složené na zajištění celního dluhu a jiné finanční prostředky evidované pod číselným indexem začínajícím číslicí „9“ například 99020 - celní jistoty, 90200 – příjmy bez předpisu, odvod z pokladny, 99400 – přeplatky, 99500 – vratky na základě storna předpisu, 99730 – příjmy z exekucí z mezinárodních pohledávek, 99805 – evidence kaucí. Mezi každodenně prováděné operace útvarů zajišťujících správu příjmů v celní správě patři zpracování nejasných plateb, jejich průběžná identifikace a následné směrování na správný variabilní symbol (dále jen „VS“) v případě úhrad cel a daní z celního řízení v modulu ECDC, nebo v případě vnitrostátních daní a dělené správy je proveden převod na správný identifikátor osobního účtu subjektu, popř. na správný účet v modulu ME-SPD/DES. Nejasná platba v modulu ECDC vzniká z důvodu neshody VS přijaté platby, nebo neshody poukázané částky s předpisem evidované pohledávky. V modulu ME-SPD/DES nejasná platba vzniká, není-li plátce evidován v registru plátců nebo v evidenci poplatníků, není-li platba dostatečně identifikovaná dle VS nebo specifického symbolu (např. u plateb z exekucí), dále na vybraných druzích příjmů v případě, že zde neexistuje předpis daňové povinnosti. Není-li možné platbu identifikovat, celní úřad v souladu s ustanovením § 164 odst. 2 daňového řádu vyzve plátce, aby mu ve stanovené lhůtě oznámil, na kterou daň byla platba určena. Obdrží-li celní úřad odpověď ve stanovené lhůtě, zaeviduje platbu na daň určenou plátcem s účinností ke dni, kdy byla vykonána, to znamená, kdy byla platba připsána na účet celního úřadu. Neodpoví-li plátce ve stanovené lhůtě, určí celní úřad, na kterou daň se platba zaeviduje; v tomto případě však platí za den platby den, kdy celní úřad platbu zaevidoval, tj. kdy bylo zaevidování platby na příslušnou daň provedeno.72 Není-li možné identifikovat plátce, je vystavena výzva k součinnosti bance, která je jako jeden z povinných subjektů povinna sdělit údaje k jeho identifikaci.73 72
§164 odst. 2 daňového řádu: „Platbu vykonanou bez dostatečného označení daně přijme správce daně na účtu nejasných plateb a vyzve daňový subjekt, aby mu ve stanovené lhůtě oznámil, na kterou daň byla platba určena. Obdrží-li správce daně odpověď ve stanovené lhůtě, zaeviduje platbu na daň určenou daňovým subjektem v odpovědi s účinností ke dni, kdy byla vykonána. Neodpoví-li daňový subjekt ve stanovené lhůtě, určí správce daně, na kterou daň se platba zaeviduje; v tomto případě platí za den platby den, kdy ji správce daně zaevidoval.“ 73 §57 daňového řádu.
39
Pro účely identifikace nejasných plateb mají pracovníci správy příjmů rovněž možnost využít různé dostupné informační zdroje využívané celní správou, zatímco v minulosti byly informace získávány z jednotlivých registrů na základě autorizovaného přístupu, např. z Centrálního registru obyvatel provozovaného MV ČR nebo Registru ekonomických subjektů ARES, od roku 2012 je v provozu internetová aplikace EDOS (Evidence dotazů operačních středisek) provozovaná Oddělením 602 Operačního centra Generálního ředitelství cel. Prostřednictvím této aplikace mají oprávnění zaměstnanci celní správy možnost získávat ze Základních registrů veřejné správy např. aktuální referenční údaje o občanech ČR, cizincích s povolením k pobytu, nebo zahraničních vlastnících nemovitostí. Získávání informací z těchto registrů je podmíněno použitím výhradně pro služební účely a přístup do databází je centrálně monitorován. Úřední osoby jsou při využívání informací z těchto registru vázány povinností mlčenlivosti ve smyslu §52 daňového řádu. Nejasná platba, kterou se nepodařilo identifikovat do šesti let od konce roku, ve kterém byla přijata, se stává na základě ustanovení § 164 odst. 3 daňového řádu příjmem státního rozpočtu a nárok na její vrácení zaniká. Celní úřad odvede tuto platbu na účet s předčíslím 4757 – Ostatní příjmy, který je vrcholovým účtem státního rozpočtu.74
6.4 Přeplatky Přeplatek vzniká buď z rozhodnutí správního orgánu, kterým je snížen předpis platební povinnosti, nebo může jít o přeplatek bez právního titulu. V rámci celního řízení vzniká přeplatek a následný nárok na vrácení již zaplaceného cla a daní na základě samostatného rozhodnutí celního úřadu o snížení nebo zrušení předepsaného celního dluhu. Pracovník správy příjmů provede vrácení cla a daní na základě dispozic pro vypořádání přeplatku, které obdrží od jiného odborného útvaru. V souladu s ustanovením § 154 daňového řádu provede celní úřad vrácení přeplatku cla a daní vyměřených v rámci celního řízení jen v případě, že provádějící celní úřad, jiný celní úřad nebo finanční úřad neeviduje žádný nedoplatek tohoto subjektu a částka přeplatku je nejméně 100 Kč.75 Nižší přeplatek vrátí celní úřad jen výjimečně. (§155 odst. 2 daňového řádu). Lhůta k vrácení cla je v souladu s ustanovením čl. 241 celního kodexu 3 měsíce od vydání rozhodnutí celním úřadem, lhůta pro vrácení daní je dle § 155 odst. 3 daňového řádu 30 dní ode dne obdržení žádosti o vrácení. Za den vrácení vratitelného přeplatku se 74 75
Článek 24 Služební předpis č. 33/2010. §§ 154-155 daňového řádu
40
považuje den, kdy došlo k jeho odepsání z účtu celního úřadu. Clo určené k vrácení na základě rozhodnutí celního úřadu lze použít pouze k úhradě jiného nedoplatku cla (§ 270 odst. 6 celního zákona), přeplatek daně lze použít k úhradě jiného nedoplatku daně i cla.76 O převedení přeplatku, jehož výše přesahuje částku 1 000 Kč, se daňový subjekt vyrozumí.77 Vznikl-li přeplatek u rozhodnutí vydaných jinými ukladateli v rámci dělené správy na základě doručeného ročního vyúčtování u poplatků, které se platí zálohově (např. poplatek za odběr podzemních vod, poplatek za znečišťování ovzduší nebo vypouštění odpadních vod), okamžik vzniku přeplatku je dán datem nabytí právní moci rozhodnutí o vyúčtování. Pokud bylo rozhodnutí o vyúčtování předáno na celní úřad tak, že již není možné lhůtu pro vrácení přeplatku dle 155 daňového řádu nebo podle zvláštních zákonů splnit, CÚ vratitelný přeplatek poukáže bezodkladně.78 Postupy a lhůty vracení přeplatku v dělené správy jsou vedle daňového řádu upraveny i některými zvláštními zákony79 a dále samostatným vnitřním aktem řízení, kterým je v současnosti Vnitřní pokyn č. 55/2010. Přeplatek bez právního titulu u cla a daní vyměřených v rámci celního řízení se rozumí částka, o kterou provedená platba převyšuje předepsané clo a daně. K této situaci může dojít např. když je pod jedním variabilním symbolem zaplacenou dvakrát, nebo byla zaplacena vyšší částka, než činí vyměřený celní dluh. Takto vzniklý přeplatek je zaevidován v aplikaci ECDC pod číselným indexem 99400. Přeplatkem u vnitrostátních daní a dělené správy je dle § 154 daňového řádu kladný zůstatek na osobním účtu subjektu na příslušné dani, který na tomto účtu zůstává jako platba na dosud nepředepsanou daň. Vratitelný přeplatek se vrací jen na žádost daňového subjektu, popř. na základě žádosti jiného správce daně, podložené výkazem nedoplatků. Bez žádosti se vrací pouze vratitelný přeplatek, u kterého tak stanoví zákon, který zakládá nárok na vrácení bez žádosti80 (např. vracení nadměrného odpočtu dle § 105 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, nebo
76
Čl. 20 a 21 Služebního předpisu č. 33/2010. Viz Rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 2 Afs 81/2009 – 110. Dostupné z http://www.nssoud.cz/main0col.aspx?cls=JudikaturaBasicSearch&SimpleSearch=1&&rjz_id=11&rok=2008 &senat=8&cislo=27 78 Čl. 44 Vnitřního pokynu 98/2012. 79 Např. § 88 odst. 13 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů: „V případě, že zaplacené zálohy jsou vyšší než vyměřený poplatek, vrátí příslušný správce daně odběrateli přeplatek bez žádosti do 30 dnů ode dne, kdy bylo příslušnému správci daně doručeno oznámení České inspekce životního prostředí o tom, že poplatkový výměr nabyl právní moci.“ 80 § 155 odst. 2 daňového řádu. 77
41
vracení spotřební daně z topných olejů dle § 56 odst. 10 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, dále též vracení spotřební daně u tzv. „zelené nafty“ dle § 57 odst. 11 zákona o spotřebních daních). Podmínky pro postup při vracení vratitelných přeplatků na základě žádosti subjektu o vrácení přeplatku jsou stanoveny v § 155 daňového řádu. Přeplatek je vratitelný, nemá-li subjekt v rámci celní a finanční správy žádný nedoplatek. Pokud v době podání žádosti o vrácení přeplatku dosahuje přeplatek nejméně částku 100,- Kč, vrátí jej celní úřad do 30 dnů ode dne obdržení žádosti o vrácení. „Nepožádá-li daňový subjekt o vrácení vratitelného přeplatku do 6 let od konce roku, ve kterém přeplatek vznikl, přeplatek zaniká a stává se příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost správce daně, který o něm evidoval.“81 Převod přeplatku z celního řízení je proveden následujícím způsobem: po uplynutí šestileté lhůty převede celní úřad přeplatek na rozpočtovou položku 23292 – Ostatní nedaňové příjmy jinde nezařazené a následně ho převede na účet s předčíslím 4757 – Ostatní příjmy, kde se stává příjmem státního rozpočtu.82
6.5 Úroky a penále z prodlení V této části se budu zabývat zásadami a postupy celních orgánů při stanovování úroků/penále z prodlení u cla, spotřebních daní, energetických daní, daně z přidané hodnoty a platebních povinností ukládaných podle některých zákonů v oblasti dělené správy ke dni 1.1.2013. Uvedené postupy celních úřadů jsou aktuálně upraveny Vnitřním pokynem č. 97/2012. Celní úřady postupují zejména podle následujících právních předpisů:83 zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DŘ“), zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ zákon o ochraně zemědělského půdního fondu“), zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vodní zákon“), zákon č. 289/1995 Sb., o lesích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „lesní zákon“),
81
§ 155 odst.7 daňového řádu Čl. 25 Služebního předpisu č. 33/2010. 83 Čl. 2 Vnitřního pokynu č. 97/2012. 82
42
zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „celní zákon“), zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. 10. 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (dále jen „celní kodex“). 6.5.1
Společná ustanovení ke stanovení úroku z prodlení ze cla a daně Úrok je splatný dnem, ve kterém jsou splněny zákonné podmínky pro jeho vznik ve
smyslu § 252 odst. 3 daňového řádu. Úrok CÚ předepíše na osobní daňový účet nejpozději do desátého dne po skončení měsíce následujícího po měsíci, ve kterém uplynul den jeho splatnosti. Před tímto dnem CÚ předepíše úrok do evidence po částečné nebo plné úhradě nedoplatku, před vracením přeplatku nebo před vystavením exekučního příkazu. Není-li předpis úroku automaticky vystaven aplikací, je CÚ povinen stanovit úrok. CÚ může subjekt vyrozumět o předpisu úroku podle ustanovení § 252 odst. 6 DŘ platebním výměrem kdykoliv, vyžaduje-li to stav ODU subjektu. Výše úroku odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 14 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Pro výpočet úroku náležejícího za 1 den se podle § 146 odst. 4 DŘ při použití repo sazby České národní banky považuje za rok 365 dnů. Úrok se uplatní nejdéle za 5 let prodlení. Celkový výpočet úroku se podle ustanovení § 146 odst. 1 DŘ zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.
U nedoplatku na
příslušenství cla a daně v souladu s ustanovením § 253 odst. 3 daňového řádu úrok nevzniká.84 Ode dne účinnosti rozhodnutí o úpadku nevzniká v souladu s ustanovením § 243 odst. 3 daňového řádu úrok u pohledávky, která není pohledávkou za majetkovou podstatou. Úrok se vypočte pouze do dne předcházejícího účinnosti rozhodnutí o úpadku. Ručiteli, který je v prodlení s úhradou nedoplatku, ke které byl vyzván, nevzniká podle ustanovení § 172 odst. 4 daňového řádu k tomuto nedoplatku samostatný úrok. Subjektu, který je v prodlení, je nedoplatek nadále úročen. Ve smyslu ustanovení § 253 odst. 2 daňového řádu úrok nevzniká u nedoplatku vzniklého zůstaviteli, a to ode dne jeho úmrtí do konce běhu lhůty pro podání řádného daňového tvrzení jeho dědicem.85
84 85
Čl. 4 Vnitřního pokynu č. 97/2012. Čl. 7 Vnitřního pokynu č. 97/2012.
43
6.5.2
Stanovení úroku z prodlení u cla Nezaplatí-li dlužník vyměřenou částku cla ve lhůtě splatnosti, CÚ předepíše úrok86)
počínaje pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti až do dne platby včetně. Úrok se vypočítá samostatně z nedoplatku na cle. Celní úřad má možnost nepředepsat úrok, pokud by jeho předepsání vzhledem k situaci dlužníka mohlo vyvolat vážné hospodářské nebo sociální obtíže.87). Byla-li dlužná částka cla zaplacena do pěti pracovních dnů po uplynutí lhůty splatnosti, nebude CÚ úrok vyměřovat.88) 6.5.3
Stanovení úroku z prodlení z daně Ve smyslu znění § 252 odst. 1 daňového řádu je subjekt v prodlení, neuhradí-li
splatnou daň nejpozději v den její splatnosti. Na základě ustanovení § 252 odst. 2 DŘ vzniká subjektu povinnost uhradit úrok za každý den prodlení, počínaje pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti až do dne platby včetně. Úrok se vypočítá samostatně z nedoplatku na každé jednotlivé dani. U daně se úrok nepředepíše a subjektu nevzniká povinnost jej uhradit, pokud ve smyslu znění § 253 odst. 1 daňového řádu nepřesáhne v úhrnu u jednoho druhu daně, u jednoho CÚ, za jedno zdaňovací období nebo za jeden kalendářní rok u jednorázových daní částku 200 Kč. 6.5.4
Úrok v rámci dělené správy U
nedoplatků
na
peněžitém
plnění
placeném
v rámci
dělené
správy
podle ustanovení § 253 odst. 3 daňového řádu úrok nevzniká. Zvláštní zákony stanoví výjimky z tohoto pravidla, kterými jsou úroky z prodlení podle zákona o ochraně zemědělského půdního fondu89, penále z prodlení podle lesního zákona90 a úrok z prodlení podle vodního zákona91. Výnos z úroku převede CÚ příjemcům výnosu odvodu. 86)
Článek 232 odst. 1 písmeno b) Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. 10. 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství a § 252 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů. 87) Článek 232 odst. 2 písmeno a) Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. 10. 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství. 88 ) Článek 232 odst. 2 písmeno c) Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. 10. 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství. 89 § 12 odst. 3 zákona č. 334/1992 Sb., zákon o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů. 90
§ 18 odst. 3 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „lesní zákon“). 91 § 103 odst. 1 a 2 zákona č. 254/2001 Sb., zákon o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
44
Závěr Po vstupu do EU celní správě přibyly nové kompetence v oblasti mobilního dohledu, správy spotřebních a energetických daní, dělené správy, kontrol výkonového zpoplatnění a dalších sdílených kompetencí. Oblast cel zůstává i nadále klíčovou kompetencí a to především pro svou nefiskální funkci, představovanou jednak ochranou vnitřního trhu a jednak ovlivňováním struktury dovozu a vývozu zboží z určitých zemí. Zkušenosti celních orgánů při provádění celní politiky se nepochybně relevantním způsobem projevily i při správě výše uvedených daní. K nejdůležitějším úkolům celní správy v rámci správy cel a daní patří odhalování porušování právních předpisů s následným krácením příjmů veřejných rozpočtů. Zapojení skupin mobilního dohledu do odhalování podvodů především v oblasti spotřebních daní přineslo řadu úspěchů při odhalování daňových úniků především v oblasti obchodování s pohonnými hmotami a s lihem. Pokud se týká dělené správy, jedná se o jednu s nejsložitějších agend vykonávaných celní správou vzhledem k různorodosti právních předpisů, upravujících tuto oblast. Celková výše vybraných příjmů je ovlivněna i kvalitou prováděného vymáhání nedoplatků, které kromě zajišťování výběru nedoplatků plní i funkci preventivní. K úspěchům vymáhacích úkonů nepochybně přispívá i možnost při práci v terénu využít i podpory ozbrojených složek celní správy, které vedle psychologického účinku na veřejnost zajišťují i bezpečnost exekutorů při realizaci vymáhacích úkonů. Jednoznačně lze konstatovat, že vzhledem k šíři svých kompetencí a technickým možnostem celní správy patří tato organizace k orgánům státní správy, které značnou mírou přispívají k optimálnímu fungování daňového systému České republiky. Cílem této práce byla charakteristika praktického fungování správy příjmů v současném organizačním a legislativním rámci a v kontextu prováděných zásadních reforem v oblasti celní a daňové správy. Mým záměrem bylo rovněž specifikovat odlišnosti při správě jednotlivých vybraných příjmů, které mimo jiné vyžadují i široké spektrum pravomocí orgánů celní správy, sofistikovanou podporu provozovaných informačních systémů a v neposlední řadě i vysokou kvalifikaci pracovníků. Tato práce vznikala v počátku roku 2013, to znamená v období, kdy Celní správa České republiky prošla zásadní systémovou změnou. Důvodem byl přechod této organizace od funkčního k procesnímu řízení, který byl podmíněn dvoustupňovým organizačním uspořádáním. Jde o nejrozsáhlejší reformu Celní správy ČR od vstupu České republiky do EU. Tyto změny přirozeně ovlivnily i organizační uspořádání a zajištění výkonu správy příjmů v celní 45
správě. Pro každodenní praxi bylo nejzásadnější změnou snížení počtu účtů z původních 54 sad vedených pro celní úřady na nynějších 15 sad účtů krajských celních úřadů. To ve svém důsledku znamenalo velkou kumulaci položek včetně podstatného navýšení nejasných plateb na jednotlivých účtech a následnou potřebu nově nastavené propracované organizace práce a detailního stanovení úkolů pro oddělení v sídlech krajských úřadů i pro detašované územní referáty a pracoviště správy příjmů. Pracovníci agendy správy příjmů se na počátku roku 2013 museli vypořádat s nově vzniklou situací, která byla komplikovaná např. i dočasnou absencí podpisových oprávnění včetně kvalifikovaných certifikátů pro ověření elektronických podpisů pro odpovědné pracovníky nových celních úřadů a jejich detašovaná pracoviště. Jako nejdůležitější současný úkol pro zabezpečení správy příjmů v novém organizačním rámci vidím detailní propracování pracovních postupů pro jednotlivé detašované útvary a určení jejich specializací na určité úkony s cílem předcházet duplicitním operacím. Od této specializace očekávám dosažení vyšší odborné úrovně pracovníků a zvýšení kvality výkonu této kompetence, což bylo i primárním záměrem při zavedení procesního řízení v celní správě. Dalším předpokládaným milníkem v procesu modernizace této organizace je vytvoření systému jednoho inkasního místa (JIM). V rámci reformy daňové soustavy bude rovněž institucionálně sjednocen výběr daní, cel a pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Správa cla a daní z dovozu, jakožto oblast tradiční kompetence celní správy, by se měla rozdělit na fiskální a nefiskální část. Fiskální část, představující výběr a vymáhání příjmů z dovozu, by měla být převedena pod JIM, zatímco nefiskální část zahrnující vyměřování, kontrolu a dohled má být ponechána v působnosti celní správy, resp. nově vzniklému Kontrolnímu integrovanému systému (KIS). Převod fiskálních kompetencí z celních orgánů na orgány JIM, kde kromě zmíněného cla jde zejména o výkon správy spotřebních a energetických daní a výkon tzv. dělené správy, byl původně plánován k 1. lednu 2014.92 Projekt však v současnosti nabírá zpoždění, proto s ohledem na současnou situaci předpokládám připojení výše uvedených fiskálních kompetencí celní správy k JIM nejdříve v roce 2015. Tato práce poskytuje ucelenou informaci o praktickém fungování jedné z mnoha kompetencí celní správy. Zastávám názor, že detailní analýzy pracovních postupů při realizaci jednotlivých fiskálních kompetencí by měly být zohledněny při dalších krocích v modernizaci celní a daňové správy v České republice s cílem eliminovat případné 92
Národní program reforem České republiky 2011: III.1.2. Reforma daní a daňového systému. [online]. Vláda České rep., 2011 [cit.2012-11-26]. s.22 Dostupné z: http://www.vlada.cz/scripts/file.php?id=92896
46
rizikové body modernizačních projektů. Celní i daňová správa vždy byly a nadále jsou klíčové složky chránící finanční zájmy státu. Domnívám se, že ve své současné podobě projekt představuje určité nebezpečí pro fungování správy rozpočtových příjmů. Dosud chybí jasné vytyčení právního stavu integrovaného finančního orgánu, organizační struktury a provozního uspořádání. Nyní je třeba rozpoznat stávající slabé stránky projektu a vypracovat kvalitní strategii, jak tyto slabé stránky řešit. V návrhu reformy musí být využity i nynější silné stránky organizací. Sama Světová banka, která se na podílí na přípravě celého projektu, doporučila zjednodušení aktuálního systému spotřebních daní a zlepšení jeho efektivnosti před plánovaným převodem odpovědnosti na JIM.93 Komplexní úsilí o reformu a modernizaci všech složek podle mého názoru nemusí nutně vyústit v integraci všech fiskálních kompetencí pod JIM. Reforma by měla umožnit využití stávajícího potenciálu Celní správy České republiky a zároveň musí být přihlédnuto k jejím specifickým funkcím a odlišnostem.
KHWAJA, M., BODIN, J. P., COLEMAN, E. et.al. Implementace moderního, jednotného inkasního místa (JIM): Zhodnocení studie proveditelnosti. [online]. MF - Projektová kancelář projektu JIM 2011. [cit.2013-02-02]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/dc_jim_64746.html 93
47
Zusammenfassung In der Arbeit orientiere ich mich an die Verwaltung der einkassierten Zoll-, Verbrauchssteuer-
und energetischen Einnahmen, einschließlich Einnahmen aus der
geteilten Verwaltung. Das Gebiet der Annahmeverwaltung bleibt für die Öffentlichkeit unsichtbar, aber es handelt sich um eine Schlüsselfunktion der Zollverwaltung, hinsichtlich zur Mannigfaltigkeit des Kompetenzspektrums der Zollverwaltung. Es handelt sich um fiskalische und auch nicht fiskalische Funktionen, einschließlich der Funktion des allgemeinen Steuerverwalters im Sinne der Verwaltungsordnung. Das
Ziel
dieser
Arbeit
war
die
Charakteristik
des
praktischen
Annahmeverwaltungsfungieren im derzeitigen Legislativrahmen und auch im Kontext der durchführenden grundsätzlichen Reformen im Bereich der Zoll- und Steuerverwaltung. Im ersten Kapitel bringe ich kurz mit der Organisationsstruktur und Kompetenzen der Zollverwaltung zusammen. Im zweiten Kapitel widme ich mich der fiskalischen Bedeutung von einzelnen Steuern als führender Quelle des Staatshaushalts. Schwerpunkt meiner Arbeit sind Kapitel Nummer drei bis fünf, wo befasse ich mich mit dem System der Annahmeverwaltung aus dem Zollverfahren, aus der geteilten Verwaltung und aus den Verbrauchssteuern und energetischen Steuern. Endlich im sechsten Kapitel widme ich mich manchen allgemeinen Prinzipen und dem Prozess bei der Steuerverwaltung, die außer Ausnahmen gemeinsam für alle Annahmen sind. Diese Arbeit ist im Anfang des Jahres 2013 entstanden, das heißt in der Zeit, wann die Zollverwaltung der Tschechischen Republik durch grundsätzliche Änderung durchgegangen ist. Der Anlass war der Übergang der Organisation von funktionell- zur Prozessführung. Für tägliche Praxis bedeutet das die Reduzierung der Rechnungsanzahl aus den ursprünglichen 54 Paketen zu derzeitigen 15 Paketen. Die Mitarbeiter mussten mit der neuen, z.B. durch zeitweilige Absenz der Unterschriftzertifikate für verantwortliche Mitarbeiter in den neuen Zollämtern komplizierten Situation fertig werden. Der nächste voraussichtliche Meilenstein wird die Systembildung des einzigen Inkassoplatz. Es geht um die institutionelle Vereinigung der Auswahl von Steuer-, Zoll- und gesundheitlichen und sozialen Versicherung. Die Arbeit war in Einklang mit den gültigen juristischen Vorschriften zum 1.1.2013 bearbeitet.
48
Seznam použité literatury Monografie, publikace BAKEŠ, M., KARFÍKOVÁ, M., KOTÁB, P., MARKOVÁ, H. et al. Finanční právo. 6. uprav. vydání Praha: C.H. Beck, 2012. s.183. ISBN 978-80-7400-440-7. KLÍMOVÁ, Lilian. Dělená správa 2011. Clo douane. Měsíčník Celní správy ČR. 2012, roč. 46, březen 2012. 18 s. ISSN 0323-0023. MRKÝVKA,P., ŠRAMKOVÁ, D., RADVAN, M. Celní právo. In: RADVAN, Michal et al. Finanční právo a finanční správa-Berní právo. Brno: Doplněk, 2008. s.485. ISBN 97880-7239-230-8. ŠRAMKOVÁ, D. et al. Celní správa v organizačním a funkčním pojetí: vybrané kapitoly. Brno : Masarykova univerzita, 2011. 163 s. ISBN 978-80-210-5690-9.
Vnitřní řídící akty Celní správy ČR Organizační řád Celní správy ČR, v platném znění. Rozkaz GŘC č. 116/2012 Roční závěrka celních a daňových příjmů, vnitrostátních spotřebních daní a dělené správy v roce 2012. Služební předpis č. 31/2010 Dělená správa – obecné zásady činnosti celních úřadů. Služební předpis č. 32/2010 Dělená správa – obecné zásady převodů. Služební předpis č. 33/2010 Evidence a odvody cla, daní a dalších poplatků vyměřených v rámci celního řízení, platební styk. Vnitřní pokyn č. 46/2010 Postup celních úřadů při příjmu a evidenci blokových pokut uložených Policií ČR. Vnitřní pokyn č. 55/2010 Správa poplatků a odvodů ukládaných jinými správními orgány a úhrad platebních povinností (dělená správa). Vnitřní pokyn č. 97/2012 Úroky/penále z prodlení, úroky z posečkání a penále u cla, daní a platebních povinností ukládaných podle některých zákonů v oblasti dělené správy. Vnitřní pokyn č. 98/2012 Evidence vnitrostátních daní a dělené správy na osobních daňových účtech.
49
Právní předpisy ČR Vyhláška č. 285/2012 Sb., o územních pracovištích celních úřadů, která se nenacházejí v jejich sídlech. Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 282/1991 Sb., o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 61/1992 Sb., o lihu, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění účinném do 31. 12. 2010. Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších přepisů. 50
Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 185/2004 Sb., o celní správě České republiky, ve znění platném do 31.12.2012. Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění zákona č. 407/2012 Sb. Zákon č. 18/2012 Sb., zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Celní správě České republiky
Právní předpisy EU Nařízení Rady (EHS) č. 2913/1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „celní kodex“). Nařízení Komise (EHS) č. 2454/1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení EP a Rady (ES) č. 450/2008, kterým se stanoví modernizovaný celní kodex Společenství. Nařízení Rady (EHS) č. 918/83, o systému Společenství pro osvobození od cla. Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o Společném celním sazebníku.
Judikatura Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 29.12.2009, sp.zn. 8 Afs 27/2008-51. Dostupné z: http://www.nssoud.cz/main0col.aspx?cls=JudikaturaBasicSearch&SimpleSearch=1&&rjz_ id=11&rok=2008&senat=8&cislo=27 Rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 2 Afs 81/2009–110. Dostupné z http://www.nssoud.cz/main0col.aspx?cls=JudikaturaBasicSearch&SimpleSearch=1&&rjz_ id=11&rok=2008&senat=8&cislo=27 51
Internetové zdroje Informace o činnosti Celní správy České republiky za rok 2004. [online]. Celní správa České republiky. [cit.2013-02-02]. s.6 . Dostupné z: http://www.celnisprava.cz/cz/statistiky/Vron%20zprvy/Informace%20o%20v%C3%BDsle dc%C3%ADch%20%C4%8Dinnosti%20Celn%C3%AD%20spr%C3%A1vy%20%C4%8 CR%20za%20rok%202004.pdf Informace o činnosti Celní správy České republiky za rok 2011. [online]. Ministerstvo financí České republiky. [cit.2012-10-28]. 200 s. Dostupné z: http://193.86.123.148/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/dane_cla_71832.html KHWAJA, M., BODIN, J. P., COLEMAN, E. et.al. Implementace moderního, jednotného inkasního místa (JIM): Zhodnocení studie proveditelnosti. [online]. MF - Projektová kancelář projektu JIM 2011. [cit.2013-02-02]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/dc_jim_64746.html Kompetence – čím se zabývá celní správa [online]. Celní správa České republiky [cit.2012-11-23]. Dostupné z: http://www.celnisprava.cz/cz/o-nas/kompetence/Stranky/default.aspx Národní program reforem České republiky 2011: III.1.2. Reforma daní a daňového systému. [online]. Vláda České rep., 2011 [cit.2012-11-26]. s.22 Dostupné z: http://www.vlada.cz/scripts/file.php?id=92896 Příloha k vyhlášce č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě - Rozpočtová skladba pro rok 2012 - (s účinností od 1.ledna 2013). [online]. Ministerstvo financí České republiky. [cit.2013-01-27]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/stat_rozp_70416.html
52
Seznam použitých zkratek CÚ
celní úřad
ČR
Česká republika
DP
druh příjmu
DŘ
daňový řád
DPH
daň z přidané hodnoty
ECDC
Evidence cla a daní centrální
EHS
Evropské hospodářské společenství
EORI
registrační a identifikační číslo hospodářských subjektů (Economic Operators Registration and Identification number)
EP
Evropský parlament
EU
Evropská unie
FÚ
finanční úřad
GŘC
Generální ředitelství cel
IČ
identifikační číslo subjektu
JSD
Jednotný správní doklad
MED
Modul exekucí a dražeb
ME SPD/DES
Modul evidence spotřebních daní a dělené správy
MVČR
Ministerstvo vnitra ČR
OÚ
osobní daňový účet subjektu
SPD
spotřební daň
SŘ
správní řád
TOR
tradiční vlastní zdroje rozpočtu EU
VČP
vlastní číslo poplatníka
VS
variabilní symbol
ZCS
zákon o celní správě ČR
53
Seznam obrázků a grafů Obrázek 1: Rozmístění celních úřadů od 1.1.2013 ................................................................ 8 Obrázek 2: Zůstatky na účtech CS k 31.12.2011 (v mil. Kč) .............................................. 12 Graf 1: Vývoj příjmů cla v letech 2003-2011 ...................................................................... 13 Graf 2: Vývoj inkasa spotřebních daní v letech 2004-.2011 ............................................... 13
Seznam příloh Příloha č. 1
Seznam položek pro evidenci cla, daní a dalších poplatků vyměřených v rámci celního řízení a účtů, na které jsou příjmy z těchto položek odváděny
Příloha č. 2
Toky finančních prostředků a členění účtů
Příloha č. 3
Přehled matric účtů CÚ a GŘC
Příloha č. 4
Číselník druhů příjmů v dělené správě
54
