Právnická fakulta Masarykovy univerzity Právo a finance Katedra finančního práva

Právnická fakulta Masarykovy univerzity Právo a finance Katedra finančního práva

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Analýza legislativního rámce základní školy

Mgr. Michaela Ralevski 2014/2015

1

„Prohlašuji, že tuto bakalářskou práci na téma Korupce a finanční kriminalita v České republice jsem zpracovala samostatně. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury“ Mgr. Michaela Ralevski __________________

2

Tímto bych ráda poděkovala Ing. Aleně Kerlinové, Ph.D. za pomoc, cenné rady, ochotu a odborné vedení při zpracovávání této práce.

3

Anotace Bakalářská práce popisuje právní prostředí základní školy v oblasti péče o ţáky se specifickými vzdělávacími potřebami. První část je věnována vymezení pojmů a popsání orgánů školy. V další části je uvedeno, jakým způsobem je zabezpečována personálně péče o ţáky se specifickými vzdělávacími potřebami a jakým způsobem je taková péče financována. Praktická část se zabývá analýzou konkrétní veřejné základní školy v oblasti zabezpečování pedagogické intervence u ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami a moţnostmi jejího zdokonalení.

Klíčová slova základní škola, školská rada, rady školy, výchovný poradce, asistent pedagoga, ţák se speciálními vzdělávacími potřebami

Annotation Bachelor thesis describes the legal environment of primary schools in the care of pupils with special educational needs. The first part is devoted to definitions and describes the school authorities. The next section describes how personnel is ensured care for pupils with special educational needs and how such care is financed. The practical part analyzes the specific public elementary schools in the provision of educational intervention for pupils with special educational needs and ways of its improvement.

Key words elementary school, school board, school board, school counselor, assistant teacher, pupil with special educational needs

4

OBSAH Úvod …………………………………………………………………………...………. 7 1

2

3

4

Škola a školské orgány v právním prostředí ……………………………….. 9 1.1

Právní postavení školy ……………………………………………….. 9

1.2

Škola jako právnická osoba a škola jako činnost ……………..….... 10

1.3

Právní postavení ředitele školy ………………..……………………. 11

1.4

Právní postavení rady školy ………………………….………..……. 13

1.5

Právní postavení školské rady………………………………..………14

1.6

Zřizovatelé škol ……………………………………………………… 15

1.7

Financování škol a školských zařízení ………………..………….… 16

Systém kurikulárních dokumentů …………………………………………. 20 2.1

Národní program rozvoje vzdělávání ……………………………… 20

2.2

Rámcový vzdělávací program ………………………………………. 20

2.3

Školní vzdělávací program ………………………………………….. 21

Vzdělávání dětí a ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami ….………. 23 3.1

Ţák se speciálními vzdělávacími potřebami …………..…………… 23

3.2

Asistent pedagoga ……………………………………………………. 24

3.3

Individuální vzdělávací plán ………………………….…..………… 26

3.4

Poradenství ……………………………………….…………….……. 28

Analýza legislativního rámce Základní školy Velká Bíteš, příspěvková o.rganizace …………………………………………………………………… 30 4.1

Základní informace ………………………………………………….. 30

4.2

Ředitel školy ……………………………………………….…………. 31

5

4.3

Školská rada ……………………………………………..…….…….. 31

4.4

Školní vzdělávací program ……………………….……..………….. 32

4.5

Péče o ţáky se speciálními vzdělávacími potřebami ………………. 33

4.6

Poradenství a asistent pedagoga ……………………………….…… 34

4.7

Příleţitosti a hrozby …………………………………………….…… 36

Závěr …………………………………………………………………………………. 39 Seznam pouţité literatury ……………………………………………....................... 41

6

ÚVOD Tendencí posledních dvou desetiletí v oblasti školství je vzdělávání ţáků se specifickými vzdělávacími potřebami v rámci hlavního vzdělávacího proudu. Profesor Sovák, zakladatel československé speciální pedagogiky, definoval čtyři základní stupně socializačního procesu: inferiorita, utilita, adaptace, integrace. Integraci chápe jako nejvyšší stupeň socializace jedince, tj. úplné zapojení individua stiţeného vadou, u něhoţ byly důsledky vady zcela a beze zbytku překonány. Stupeň dosaţené socializace je závislý na tom, do jaké míry se podařilo překonat defektivitu.1 Jakousi postojovou nadstavbou stávající integrace je nové chápání začlenění postiţeného člověka do společnosti – inkluze. Základem tohoto pojetí je poznání, ţe lidská společnost se skládá z více či méně odlišných jedinců. Vytvářejí různorodou, přesto společnou jednotu, respektující individuální rozdíly. Inkluze je principem a filozofií, která předznamenává, ţe školy by měly vytvořit unifikovaný systém vzdělávání všech ţáků dohromady, a to při zachování stejné úrovně kvality ve vhodných věkových skupinách.2 Pro většinu škol ale znamená integrovaný ţák nemalé potíţe. Je nutné personálně zabezpečit chod výuky a technicky připravit zázemí školy. Proto se v některých případech školy přijetí ţáka se speciálními vzdělávacími potřebami brání, a pokud jsou k tomu oprávněny například z důvodu nespádovosti ţáka, ţák do školy není přijat, je odkázán na svoji spádovou školu, která však nemusí vţdy ţákovi nebo jeho zákonným zástupcům vyhovovat. Podle mého názoru je moţné z „nevýhody“ udělat „výhodu“ a na pozitivním postoji a přístupu k dětem se speciálními vzdělávacími potřebami vybudovat vztah k veřejnosti a vymezit se tak vůči eventuálním konkurenčním školám. Cílem práce je zhodnotit právní rámec řízení základní školy. Protoţe je oblast právní úpravy základního školství rozsáhlá, zaměřila jsem se na vztahy a rozhodování týkající se právě vzdělávání ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Práce je členěna do čtyř kapitol. První kapitola se zabývá základním právním postavením školy a postavením jejích orgánů, které jsou kompetentní v rozhodování v různých otázkách. 1

SOVÁK, M. a kol. Defektologický slovník. 3. vyd. Jinočany: H&H, 2000. s. 325 BAZALOVÁ, B. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v zemích Evropské unie a v dalších vybraných zemích. Brno: MU, 2006. 2

7

Na konci první kapitoly je zařazeno také pojednání o financování potřeb školy. Ve druhé kapitole se věnuji systému kurikulárních dokumentů, který je osou vzdělávání v českém školství. Třetí kapitola je zaměřena na ţáka se speciálními vzdělávacími potřebami a na nástroje, které jsou při vzdělávání těchto ţáků uţívány a jimiţ jsou ţáci podporování. Čtvrtá kapitola je jiţ konkrétní analýzou situace v oblasti vzdělávání ţáků se specifickými nároky na základní škole. Při zpracování tématu jsou analyzovány především tyto předpisy: zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon, zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, vyhlášku č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, ţáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a vzdělávání dětí, ţáků a studentů mimořádně nadaných. Dále pak jsou analyzovány dokumenty školy, a to hlavně výroční zpráva za rok 2013/2014.

8

1

Škola a školské orgány v právním prostředí

1.1

Právní postavení školy

Veřejná základní škola, na kterou je text zaměřen především, je celosvětově základní článek vzdělávání nezletilých. Účelem je jak ţáky naučit základním vědomostem, ale také je konfrontovat s vrstevníky a naučit je řešit problémy. Docházka do základní školy je ve všech vyspělých a ve většině rozvojových zemí povinná, coţ znamená, ţe absence ţáka je povolena pouze v odůvodněných případech. Zpravidla je pak moţnost povolení individuálního domácího vzdělávání na ţádost rodičů. Základní škola v Československu zavedená po roce 1948 a modifikovaná do roku 1990 slučuje dva mezinárodně uznávané stupně výuky. První stupeň (nyní 1. - 5. třída, dříve pouze 1. - 4. třída, do roku 1948 obecná škola) je mezinárodně označován jako primární vzdělání.3 Veřejná škola je jako právnická osoba zřizována obcí, svazkem obcí, krajem, ministerstvem a to ve formě příspěvkové organizace nebo školské právnické osoby. V § 27 odst. 1 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů je uvedeno, ţe „územní samosprávný celek zřizuje příspěvkové organizace pro takové činnosti ve své působnosti, které jsou zpravidla neziskové a jejichž rozsah, struktura a složitost vyžadují samostatnou právní subjektivitu“4 Veřejná škola však není výlučnou kategorií škol a územní samosprávný celek výlučným zřizovatelem, jak je uvedeno dále. Dokladem o zřízení právnické osoby je zřizovací listina. Náleţitosti zřizovací listiny jsou uvedeny v § 125 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (dále jen školský zákon) a také v § 27 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.5 Zřizovací listina obsahuje úplný název zřizovatele, je-li jím obec, je uvedeno také její zařazení do okresu, název, sídlo příspěvkové organizace a její identifikační číslo osoby poskytnuté správcem základního registru osob, přičemţ název musí být takový, aby byla vyloučena jakákoliv záměna. Dále pak se jedná o vymezení hlavního účelu a tomu odpovídajícího předmětu činnosti, označení statutárních orgánů a způsob, 3

PRŮCHA, Jan. Přehled pedagogiky: úvod do studia oboru. 3., aktualiz. vyd. Praha: Portál, c2009, 271 s. 4 § 27 odst. 1 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů 5 § 125 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání ve znění pozdějších předpisů (dále jen školský zákon)

9

jakým vystupují jménem organizace, vymezení majetku ve vlastnictví zřizovatele, který se příspěvkové organizaci předává k hospodaření, vymezení práv, která organizaci umoţní, aby se svěřeným majetkem mohla plnit hlavní účel, k němuţ byla zřízena, okruhy doplňkové činnosti navazující na hlavní účel příspěvkové organizace, kterou jí zřizovatel povolí k tomu, aby mohla lépe vyuţívat všechny své hospodářské moţnosti a odbornost svých zaměstnanců a vymezení doby, na kterou je organizace zřízena.6

1.2

Škola jako právnická osoba a škola jako činnost

Škola nebo školské zařízení jako právnická osoba vykonává činnost jedné nebo více škol nebo školských zařízení, jak je uvedeno v § 8 odst. 7 školského zákona. Jedna školská právnická osoba tedy můţe vykonávat současně například činnost mateřské školy, činnost základní školy nebo školní jídelny.7 Škola jako činnost je uvedena ve zřizovací listině nebo společenské smlouvě a zapisuje se do rejstříku škol a školských zařízení8. „V rejstříku škol a školských zařízení jsou kromě údajů o škole nebo školském zařízení – činnosti uvedeny i údaje o škole nebo školském zařízení – právnické osobě. Ze zápisu v rejstříku škol a školských zařízení je dobře patrný rozdíl mezi školou a školským zařízením – právnickou osobou a školou a školským zařízením – činností“. 9 obsahu činnosti školy je upravena zejména v § 3 odst. 2 školského zákona, který říká, ţe pro kaţdý obor vzdělání v základním a středním vzdělávání a pro předškolní, základní umělecké a jazykové vzdělávání se vydávají rámcové vzdělávací programy. Rámcové vzdělávací programy vymezují povinný obsah, rozsah a podmínky vzdělávání; jsou závazné pro tvorbu školních vzdělávacích programů, hodnocení výsledků vzdělávání dětí a ţáků, tvorbu a posuzování učebnic a učebních textů a dále závazným základem pro stanovení výše finančních prostředků.10 Osoba, která má zároveň právo a povinnost zajistit kontrolu, zda údaje zapsané v obchodním rejstříku, rejstříku školských právnických osob odpovídají údajům ve zřizovací listině, zajistit také, aby údaje zapsané do rejstříku škol a školských zařízení, 6

§ 125 odst. 1 – 4 školského zákona § 8 odst. 7 školského zákona 8 Podle § 141 školského zákona je školský rejstřík veřejný seznam, který obsahuje a) rejstřík škol a školských zařízení, b) rejstřík školských právnických osob 9 PUŠKINOVÁ, M. Právo pro ředitele škol v kostce. Praha: Wolters Kluwer, a. s., 2014. S. 33. 10 § 3 odst. 2 školského zákona 7

10

ţivnostenského rejstříku odpovídaly zřizovací listině, zajistit, aby ve všech dokumentech byl plný a nezkrácený název školy nebo školského zařízení jako právnické osoby, dále zajistit, aby organizační řád školy nebo školského zařízení odpovídal zřizovací listině a údajům uvedeným v rejstříku škol a školských zařízení, je ředitel školy.11

1.3

Právní postavení ředitele školy

Statutárním orgánem školy a školského zařízení soukromých i veřejných je ředitel.12 Ředitel vystupuje nejen jako orgán právnické osoby příspěvkové organizace, ale také jako ředitel školy a školského zařízení – činnosti. „Jedná a vystupuje jménem školské právnické osoby a rozhoduje ve všech věcech školské právnické osoby, pokud tento zákon nesvěří rozhodování jinému orgánu“.13 Kompetence obou (školy jako právnické osoby a školy jako činnosti) ale tradičně splývají, i kdyţ jsou na sobě nezávislé. Ředitel školy tedy vykonává dvě funkce, jak je řečeno v § 166 odst. 1 školského zákona: „Ředitel školské právnické osoby, ředitel příspěvkové organizace nebo vedoucí organizační složky státu nebo její součásti je ředitelem všech škol a školských zařízení, jejichž činnost daná právnická osoba nebo organizační složka státu nebo její součást vykonává“.14 Pokud jde o jednání za školskou právnickou osobu, zastupování právnické osoby obecně je upraveno v § 166 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve kterém je uvedeno, ţe právnickou osobu zastupují její zaměstnanci v rozsahu obvyklém vzhledem k jejich zařazení nebo funkci. Přitom rozhoduje stav, jak se jeví veřejnosti. Co je stanoveno o zastoupení právnické osoby zaměstnancem, platí obdobně pro zastoupení právnické osoby jejím členem nebo členem jiného orgánu nezapsaného do veřejného rejstříku. Občanský zákoník také uvádí, ţe „člen statutárního orgánu může zastupovat právnickou osobu ve všech záležitostech“.15

11

PUŠKINOVÁ, M. Právo pro ředitele škol v kostce. Praha: Wolters Kluwer, a. s., 2014. S. 31. Společně s radou, pokud je zřízena. Tento model převaţuje u škol a školských zařízení, která zřizuje jiná právnická či fyzická osoba. 13 VALENTA, Jiří. Školské zákony a prováděcí předpisy s komentářem: právní stav k ... Olomouc: Anag, 2005-, s. 200. 14 § 166 odst. 1 školského zákona 14 § 166 odst. 1 školského zákona 15 § 164 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. 12

11

Ředitel je do své funkce jmenován zřizovatelem školy v souladu s § 33 odst. 3 zákona č. 262/2006, zákoníku práce a na základě výsledků konkursního řízení, které upravuje vyhláška č. 54/2005 Sb., o náleţitostech konkursního řízení a konkursních komisích.16 K nejdůleţitějším činnostem ředitele školy nebo školského zařízení jako statutárního orgánu patří: postupovat pouze v souladu s platnými předpisy, jednat s jinými subjekty (pokud tato kompetence není převedena na jiné zaměstnance), uzavírat povinné smlouvy, umoţnit kontrolním orgánům provádět kontroly, zajišťovat povinnou dokumentaci, zajistit bezpečnost a ochranu zdraví při práci, v organizačním řádu jasně a jednoznačně vymezit právní úkony, které jsou oprávněny konat za právnickou osobu vedoucí pracovníci a ostatní zaměstnanci, vydávat povinné směrnice nebo moţné účelné směrnice. Také musí do 2 let, kdy začal vykonávat činnost ředitele školy nebo školského zařízení, absolvovat funkční studium.17 V § 166 odst. 1 školského zákona je řečeno, ţe ředitel školy, totoţný se statutárním orgánem, je zároveň ředitelem všech škol a školských zařízení, jejichţ činnost škola jako právnická osoba vykonává. Práva a povinnosti ředitele školy nebo školského zařízení ve smyslu činnosti jsou především: postupování v souladu s § 164 školského zákona. Ředitel vydává školní vzdělávací program, zpracovává výroční zprávu, vydává školní a vnitřní řád, předá dítě podle rozhodnutí orgánu sociálně-právní ochrany dětí do péče budoucího osvojitele nebo pěstouna. Dále pak má ředitel školy nebo školského zařízení ve smyslu činnosti oprávnění ne však povinnost například ve třídě, ve které se vzdělává ţák se specifickými vzdělávacími potřebami, zřídit funkci asistenta pedagoga, vyhlásit pro ţáky školy v období školního vyučování tzv. ředitelské volno, udělit pochvalu, uloţit důtku, stanovit náhradní termín opravné zkoušky, vyuţít institutu připomínek k obsahu inspekční zprávy.18 Ve výše zmíněném § 164 odst. 1 školského zákona jsou uvedeny povinnosti školy bez rozdílu zřizovatele. Ředitel má právo a kompetenci rozhodovat ve všech záleţitostech týkajících se poskytování vzdělávání a školských sluţeb, odpovídá za odbornou a pedagogickou úroveň vzdělávání, vytváří podmínky pro výkon inspekční činnosti České školní inspekce, vytváří podmínky pro další vzdělávání pedagogických 16

VALENTA, Jiří. Školské zákony a prováděcí předpisy s komentářem. Olomouc: Anag, 2005-, s. 202. MIKÁČ, Jan. Vnitřní předpisy, směrnice a řády ve školství: návody, správná i chybná řešení, vzory. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011. 18 § 166 odst. 1 školského zákona 17

12

pracovníků, taktéţ vytváří podmínky pro práci školské rady, zajišťuje informovanost zákonných zástupců, odpovídá za zajištění dohledu nad dětmi a nezletilými ţáky ve škole. K poradě a projednávání důleţitých záleţitostí týkajících se školy má ředitel k dispozici pedagogickou radu, kterou také zřizuje. Pedagogická rada se sestává ze všech pedagogických pracovníků školy.19 Podle zákona poznáváme i povinnosti a kompetence, které se vztahují pouze na školy a školská zařízení zřízená státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí. Tento fakt je zachycen v § 165 odst. 2 školského zákona, který vyjmenovává případy, kdy ředitel rozhoduje o právech a povinnostech jako statutární orgán dané právnické osoby a podle zvláštního reţimu jedná v oblasti státní správy.20 Jedná se o následující rozhodnutí: zamítnutí ţádosti o povolení individuálního vzdělávacího plánu, přijetí dítěte ke vzdělávání, zamítnutí ţádosti o odklad povinné školní docházky, převedení ţáka do odpovídajícího ročníku základní školy, přijetí k základnímu vzdělávání, přijetí ke vzdělávání ve střední škole, zamítnutí ţádosti o přestup, změnu oboru vzdělání, přerušení vzdělávání a opakování ročníku, zamítnutí ţádosti o pokračování v základním vzdělávání, podmíněné vyloučení a vyloučení ţáka nebo studenta ze školy nebo školského zařízení, zamítnutí ţádosti o uznání dosaţeného vzdělání, povolení a zrušení povolení individuálního vzdělávání ţáka.21 Lze shrnout, ţe i kdyţ často v praxi je ředitel školy jako orgán právnické osoby ten stejný člověk, který je zároveň ředitelem školy coby činnosti, kompetence jsou rozdílné nebo lépe řečeno jsou na sobě nezávislé. Především u soukromých škol a školských zařízení se tradičně můţe jednat o dvě osoby, zatímco u veřejných škol a školských zařízení se s takovým modelem setkáváme méně často nebo vůbec.

1.4

Právní postavení rady školy

Rada školy je spolu s ředitelem školy orgánem školské právnické osoby zřízené jinou právnickou osobou nebo fyzickou osobou podle § 124 odst. 2 školského zákona. Je to tedy orgán zřízený u škol a školských zařízení, které nezřizuje některý z orgánů státní správy. Tuto radu nelze také zaměňovat se školskou radou, která je zřízena podle § 167 školského zákona. Rada má nejméně 3 a nejvýše 15 členů. Počet členů rady stanoví 19

§ 164 odst. 1 školského zákona VALENTA, Jiří. Školské zákony a prováděcí předpisy s komentářem. Olomouc: Anag, 2005, s. 235. 21 § 165 odst. 2 školského zákona 20

13

zřizovatel ve zřizovací listině školské právnické osoby22. Členy rady jmenuje a odvolává zřizovatel, pokud ve zřizovací listině nestanovil jinak. V případě zániku či úmrtí zřizovatele bez právního nástupce jmenuje a odvolává členy rady ministerstvo, pokud zřizovatel nestanovil ve zřizovací listině jinak. „Zákon pojímá radu jako orgán, který rozhoduje či spolurozhoduje s ředitelem školské právnické osoby v těch nejdůležitějších otázkách chodu školské právnické osoby. Rada má být jakýmsi garantem veřejného zájmu v činnosti školské právnické osoby a to především v majetkových a finančních záležitostech“.23 Rada podle § 132 odst. 1 školského zákona především dbá na zachování účelu, pro který byla školská právnická osoba zřízena, dbá na řádné hospodaření a vyuţívání finančních prostředků. Rada schvaluje školní vzdělávací programy škol a školských zařízení, jejichţ činnost školská právnická osoba vykonává. Rada schvaluje rozpočet školské právnické osoby a jeho změny, střednědobý výhled jejího financování a roční účetní závěrku a schvaluje jednací řád rady, vnitřní mzdový předpis a organizační řád školské právnické osoby. Členem rady můţe být jen fyzická osoba, která je plně způsobilá k právním úkonům, nebyla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin a není v pracovněprávním ani jiném obdobném vztahu ke školské právnické osobě. Funkční období člena rady trvá 5 let. Pokud člen rady není schopen svou funkci vykonávat 6 měsíců a více, můţe být z funkce odvolán. Obecně zaniká členství uplynutím doby, odstoupením, odvoláním, pozbytím předpokladů pro výkon funkce nebo úmrtím. Rada má předsedu, který je jejími členy volen ze svého středu.

1.5

Právní postavení školské rady

„Při základních, středních a vyšších odborných školách se zřizuje školská rada. Školská rada je orgán školy umožňující zákonným zástupcům nezletilých žáků, zletilým žákům a studentům, pedagogickým pracovníkům školy, zřizovateli a dalším osobám podílet se na správě školy. Pokud je součástí právnické osoby více těchto škol, je možné zřídit jednu školskou radu.“24

22

§ 132 odst. 4 školského zákona VALENTA, Jiří. Školské zákony a prováděcí předpisy s komentářem. Olomouc: Anag, 2005, s. 202. 24 § 167 odst. 1 školského zákona 23

14

Ve školské radě jsou po třetinách zastoupeni rodiče či zákonní zástupci ţáků a zletilí ţáci a studenti, které volí právě zákonní zástupci nezletilých ţáků a zletilí ţáci a studenti, dále zástupci pedagogů, které si volí pedagogičtí zaměstnanci školy a zástupci zřizovatele, kteří jsou jmenováni zřizovatelem. Volební řád školské rady vydává zřizovatel a ten zároveň určuje i počet členů školské rady a volbu zajišťuje organizačně. Pokud škola není zřízena státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí, plní úkoly zřizovatele ředitel školy. Taktéţ pokud se nepodaří ve volbě kandidáta za zákonné zástupce zvolit, jmenuje jej ředitel. Zákon také ukládá podmínku, ţe funkce se nemohou zdvojovat, tedy jeden kandidát nemůţe být volen za více stran. Funkční období členů školské rady je tři roky. Funkce člena končí vzdáním se funkce, vznikem neslučitelnosti podle § 167 odst. 2, tj. členem rady nemůţe být ředitel školy, dále pak člen pozbývá svého členství opakovanou neomluvenou neúčastí na jednání školské rady, nebo pokud zástupce pedagogických pracovníků přestane být zaměstnancem školy, zástupce rodičů nezletilých ţáků a studentů přestane být tento ţák ţákem či studentem školy a také za předpokladu, ţe je v předčasných volbách zvolen nový člen školské rady.25 Náplň činnosti školské rady je předurčena § 168 odst. 1 aţ 4 školského zákona. Školská rada se především zabývá návrhy školních vzdělávacích programů a postupem k jejich následnému uskutečňování, schvaluje výroční zprávu o činnosti školy, v základních školách schvaluje školní řád, schvaluje pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání ţáků v základních a středních školách, podílí se na zpracování koncepčních záměrů, projednává návrh rozpočtu právnické osoby na další rok, a navrhuje opatření ke zlepšení hospodaření, vyjadřuje se k inspekčním zprávám České školní inspekce, podává podněty a oznámení řediteli školy, zřizovateli, orgánům vykonávajícím státní správu ve školství, podává návrh na odvolání ředitele a podává návrh na vyhlášení konkursu na místo ředitele školy. Ředitel školy je povinen zpřístupnit školské radě informace nutné k řádnému výkonu její činnosti. Tento předpoklad neplatí, pokud jsou informace chráněny podle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů.

1.6

25

Zřizovatelé škol

§ 167 odst. 1-9 školského zákona

15

Zřizovateli škol a školských zařízení podle ustanovení § 8 školského zákona jsou zejména a obvykle26: Ministerstvo, které zřizuje školy jako školské právnické osoby nebo státní příspěvkové organizace. Je rozdíl mezi státní příspěvkovou organizací a příspěvkovou organizací. Spočívá v oblasti jak příjmů, tak právních a majetkových vztahů podle obecně závazných právních předpisů. Kraj, obec a dobrovolný svazek obcí zřizuje školy jako školské právnické osoby nebo příspěvkové organizace. Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo spravedlnosti a Ministerstvo práce a sociálních věcí zřizuje školy a školská zařízení jako organizační sloţky státu nebo jako jejich součásti. Ministerstvo zahraničních věcí zřizuje školy při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu České republiky jako součást těchto úřadů. Registrované církve a náboţenské společnosti, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy, jejichţ předmětem činnosti je poskytování vzdělávání nebo školských sluţeb. Fyzické a právnické osoby zřizují školské právnické osoby nebo obchodní společnosti podle obchodního zákoníku. Školský zákon tedy dovoluje, aby činnost školy vykonávaly i obchodní společnosti (společnosti s ručením omezeným, či akciové společnosti). Podmínky výkonu jsou dány zejména ustanoveními o náleţitostech ţádosti o zápis do rejstříku škol § 146 aţ § 148 školského zákona a vlastním zápisem do rejstříku škol. Jsou to podnikatelské subjekty v plném rozsahu. Hospodaří jako podnikatelé, tedy za účelem dosaţení zisku. 27

1.7

Financování škol a školských zařízení

Financování dětí, ţáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami je upraveno především zákonem č. 561/2004 Sb., školský zákon, vyhláškou č. 492/2005 Sb., o 26

Dále je o zřizovateli škol a školských zařízení pojednáno v § 124 školského zákona, konkrétně v odst. 2 je uvedeno, ţe zřizovatelem školské právnické osoby můţe být a) ministerstvo, kraj, obec nebo svazek obcí nebo b) jiná právnická osoba nebo fyzická osoba 27 PODEŠVA, J. Školský zákon a správní řád [citováno dne 18. Května 2014]. Dostupný z: http://www.osu.cz/fpd/cdv/dokumenty/opory/skolsky_zakon.pdf.

16

krajských normativech, směrnicí č.j. 28 768/2005-45, kterou se stanoví závazné zásady, podle kterých provádějí krajské úřady rozpis finančních prostředků státního rozpočtu. Podle § 160 školského zákona se ze státního rozpočtu poskytují finanční prostředky na tyto činnosti a těmto subjektům: školám a školským zařízením zřizovaným ministerstvem, a to na platy, náhrady platů, nebo mzdy a náhrady mezd, na odměny za pracovní pohotovost, odměny za práci vykonávanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a odstupné, na výdaje na úhradu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na úhradu pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, na příděly do fondu kulturních a sociálních potřeb a na ostatní náklady vyplývající z pracovněprávních vztahů, výdaje na nezbytné zvýšení nákladů spojených s výukou dětí, ţáků a studentů zdravotně postiţených, výdaje na učební pomůcky, výdaje na školní potřeby a na učebnice, pokud jsou podle tohoto zákona poskytovány bezplatně, a rovněţ výdaje na další vzdělávání pedagogických pracovníků, na činnosti, které přímo souvisejí s rozvojem škol a kvalitou vzdělávání, na další nezbytné neinvestiční výdaje spojené s provozem škol a školských zařízení a na investiční výdaje. Dále tyto prostředky připadají také školám a školským zařízením zřizovaným církví, obcemi a svazky obcí, kraji. Dále lze podle zákona č. 49/2009 Sb. ze státního rozpočtu financovat i výdaje slouţící k zajištění vzdělávání smluvně u jiné osoby (například výuka plavání). „Školy tímto získávají prostřednictvím normativů finanční prostředky ze státního rozpočtu na zajištění vzdělávání v celém rozsahu vyplývajícím z platných učebních dokumentů pro daný druh školy či obor vzdělávání. V některých případech však školy určitou část vzdělávaní podle těchto učebních dokumentů nerealizují samy.“28 Můţe to být z důvodu, ţe samy školy nebo školská zařízení nedisponují některým technickým vybavením a personálním zajištěním. Pokud jde o výdaje nad rámec výše zmíněného (především investiční výdaje a výdaje na provoz), poskytuje tyto prostředky školám a školským zařízením zřizovatel ze svého rozpočtu. „Krajským a obecním školám a školským zařízením provozní a investiční výdaje kryje zřizovatel – kraj, obec příspěvkem ze svého rozpočtu.“29

28 29

VALENTA, Jiří. Školské zákony a prováděcí předpisy s komentářem:Olomouc: Anag, 2005-, s. 227. VALENTA, Jiří. Školské zákony a prováděcí předpisy s komentářem:Olomouc: Anag, 2005-, s. 228.

17

Odlišně je tato situace upravena u škol a školských zařízení zřizovaných církví, kde i investiční a provozní výdaje jsou kryty ze státního rozpočtu. Financování výdajů soukromých škol z prostředků státního rozpočtu upravuje zákon č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění pozdějších předpisů. Podle § 1 odst. 1 zákona 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením se dotace ze státního rozpočtu poskytuje právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení zapsaných do školského rejstříku, které nejsou zřizovány státem, krajem, obcí, dobrovolným svazkem obcí nebo církví a náboţenskou společností. „Dotace se poskytuje k financování neinvestičních výdajů souvisejících s výchovou a vzděláváním ve školách a se službami a vzděláváním.“30 V § 2 tamtéţ jsou stanoveny podmínky ţádosti. Ţádost se podává do 31. ledna nebo do 30 dnů ode dne zápisu do školského rejstříku. Ţádost obsahuje název, sídlo, identifikační číslo osoby a číslo účtu právnické osoby, doklad o zařazení do sítě předškolních zařízení, doklad o zápisu právnické osoby do obchodního nebo jiného zákonem určeného rejstříku a předpokládaný celkový počet dětí, ţáků nebo studentů ve školním roce. Normativy na příslušný kalendářní rok stanoví ministerstvo nejpozději do 31. ledna a zveřejní je ve Věstníku ministerstva. Výše procentního podílu normativu se stanovuje pro základní školy na 60 procent.31 Financování probíhá normativně, tj. na základě krajských normativů a v případě, kdy takto stanovené přímé výdaje nezabezpečují realizaci upravených vzdělávacích programů (nebo specifika individuálního vzdělávacího plánu) krajský úřad tyto potřeby dofinancuje mimo normativně, tj. z vytvořené rezervy. Normativní financování vzdělávacích potřeb ţáků se zdravotním postiţením pomocí krajských normativů probíhá pomocí základní částky, která je závislá na tom, o jakého ţáka se jedná (jde-li o dítě v mateřské škole, základní škole, základní škole speciální, střední škole) a příplatku, který je závislý na druhu zdravotního postiţení ţáka (mentální, zrakové, sluchové, tělesné) a způsobu jeho integrace (individuální, skupinová, tedy zřízení třídy, samostatně zřízené celé školy). 30

§ 1 odst. 2 zákona č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením 31 § 4 odst. 5 písm. C) zákona č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením

18

Tento příplatek je stanoven podle § 3 odst. 6 vyhlášky č. 492/2005 Sb., o krajských normativech za 1 dítě, 1 ţáka, 1 studenta se zdravotním postiţením ve škole samostatně zřízené pro děti, ţáky nebo studenty se zdravotním postiţením, pokud nejde o základní školu speciální, popřípadě ve třídě, oddělení nebo studijní skupině zřízené pro děti, ţáky nebo studenty se zdravotním postiţením v běţné škole, 1 dítě, 1 ţáka, 1 studenta individuálně integrovaného v běţné škole, 1 ţáka se zdravotním postiţením v oboru vzdělání praktická škola, 1 dítě, 1 ţáka umístěného ve zdravotnickém zařízení, který se vzdělává ve škole při tomto zdravotnickém zařízení, 1 dítě ve školní druţině, které se zároveň vzdělává ve třídě přípravného stupně základní školy speciální, 1 ţáka ve školní druţině, který se zároveň vzdělává v základní škole speciální, 1 dítě, 1 ţáka ve školní druţině v oddělení, které je tvořeno pouze účastníky se zdravotním postiţením, 1 ubytovaného v domově mládeţe ve skupině tvořené pouze ţáky a studenty se zdravotním postiţením a 1 dítě, 1 ţáka základní školy, 1 ţáka střední školy ve škole nebo třídě s vyučovacím jazykem národnostní menšiny. Financování činnosti asistentů pedagoga, které není zabezpečeno příplatky na skupinovou integraci u těchto škol, se předpokládá formou vyhlášení speciálních rozvojových programů podle § 171 odst. 2 školského zákona.32

32

§ 171 odst. 2 školského zákona

19

2

Systém kurikulárních dokumentů

2.1

Národní program rozvoje vzdělávání

Rokem 2004 byl do českého školství zaveden nový systém kurikulárních dokumentů pro vzdělávání ţáků od 3 do 19 let, který je v souladu s principy kurikulární politiky zformulovanými v Národním programu rozvoje vzdělávání České republiky. Tyto principy jsou zakotveny v zákoně č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, dále opět jen školském zákoně. Konkrétně o systému vzdělávacích programů pojednává § 3 školského zákona. Národní program rozvoje vzdělávání zpracovává Ministerstvo práce, mládeţe a tělovýchovy a je více neţ co jiné politickým dokumentem. Tento dokument je podobný jiţ dříve známému dokumentu Bílá kniha. Na rozdíl od Bílé knihy je ale Národní program rozvoje vzdělávání předkládán vládou ke schválení oběma komorám parlamentu. Tato okolnost činí z tohoto dokumentu velmi významný a pro politickou reprezentaci závazný vzdělávací program na nejvyšší úrovni.33 Státní úroveň v systému kurikulárních dokumentů představují Národní program vzdělávání a rámcové vzdělávací programy (dále jen RVP). Národní program vzdělávání vymezuje počáteční vzdělávání jako celek. RVP vymezují závazné rámce vzdělávání pro jeho jednotlivé etapy – předškolní, základní a střední vzdělávání. Školní úroveň představují školní vzdělávací programy (dále jen ŠVP), podle nichţ se uskutečňuje vzdělávání na jednotlivých školách Národní program vzdělávání, rámcové vzdělávací programy i školní vzdělávací programy jsou veřejné dokumenty přístupné pro pedagogickou i nepedagogickou veřejnost.

2.2

Rámcový vzdělávací program

„Rámcové vzdělávací programy stanoví zejména konkrétní cíle, formy, délku a povinný obsah vzdělávání, a to všeobecného a odborného podle zaměření daného oboru vzdělání, jeho organizační uspořádání, profesní profil, podmínky průběhu a ukončování

33 34

VALENTA, Jiří. Školské zákony a prováděcí předpisy s komentářem:Olomouc: Anag, 2005-, s. 26. § 3 odst. 1 školského zákona

20

vzdělávání a zásady pro tvorbu školních vzdělávacích programů, jakož i podmínky pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.“34 Rámcové vzdělávací programy vycházejí z nové strategie vzdělávání, která zdůrazňuje klíčové kompetence, jejich provázanost se vzdělávacím obsahem a uplatnění získaných vědomostí a dovedností v praktickém ţivotě, vycházejí z koncepce celoţivotního učení a podporují pedagogickou autonomii škol a profesní odpovědnost učitelů za výsledky vzdělávání.35 Podle § 3 odst. 3 školského zákona je vydává Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy po projednání s ostatními jednotlivými ministerstvy. Například RVP pro zdravotnické obory projedná MŠMT s Ministerstvem zdravotnictví. Stanovení RVP pro jednotlivé obory má význam nejen metodologický, ale také finanční a hospodářský neboť určují stanovení výše finančních prostředků přidělovaným školám ze státního rozpočtu. RVP se vydává pro předškolní vzdělávání, základní vzdělávání, pro gymnaziální vzdělávání, pro střední odborné vzdělávání, pro základní umělecké vzdělávání a pro jazykové vzdělávání.36

2.3

Školní vzdělávací program

Na RVP, které jsou ještě stále v úrovni národních dokumentů, jak jiţ bylo řečeno, navazují školní vzdělávací programy (dále jen ŠVP), které vydává kaţdá jednotlivá škola či školské zařízení zvlášť a pro svoje vlastní potřeby. ŠVP jsou vydávány pro jednotlivé obory. To se týká zejména školských zařízení. ŠVP vydává ředitel a k jeho návrhu se vyjadřuje školská rada podle § 168 školského zákona. ŠVP musí být v souladu s RVP, pro který byl vydán. Toto je v kompetenci České školní inspekce, aby naplnění mohla zhodnotit.37 Zásadami pro tvorbu ŠVP jsou: zpracování v souladu s RVP podle stanovené struktury, zajištění rovnoprávného přístupu k základnímu vzdělávání pro všechny ţáky s

34

§ 3 odst. 1 školského zákona JEŘÁBEK, Jaroslav. Manuál pro tvorbu školních vzdělávacích programů v základním vzdělávání. V Praze: VÚP v Praze, 2005, 104 s. 36 VALENTA, Jiří. Školské zákony a prováděcí předpisy s komentářem:Olomouc: Anag, 2005-, s. 26. 36 VALENTA, Jiří. Školské zákony a prováděcí předpisy s komentářem:Olomouc: Anag, 2005-, s. 26. 37 CAKL, Ondřej. Průvodce výukou dle RVP na 1. stupni ZŠ: očekávané výstupy : klíčové kompetence : mezioborové souvislosti : průřezová témata. Olomouc: Prodos, 2008, 228 s. na vol. listech. 38 Manuál pro tvorbu školních vzdělávacích programů v základním vzdělávání. Ústav pro informace a vzdělávání. Praha: SEVT, 2006. 35

21

povinností školní docházky a přihlíţí k jejich vzdělávacím potřebám a moţnostem, umoţnění diferencovaného a individualizovaného vyučování pro ţáky se speciálními vzdělávacími potřebami i pro ţáky mimořádně nadané, vytváření předpokladů pro realizaci vzdělávacího obsahu s ohledem na věkové zvláštnosti ţáků, vedení k naplňování cílů základního vzdělávání stanovením výchovných a vzdělávacích strategií na úrovni školy a k naplňování cílového zaměření vzdělávacích oblastí stanovením výchovných a vzdělávacích strategií na úrovni vyučovacích předmětů, umoţnění učitelům rozvíjet tvořivý styl práce a neomezování při uplatnění případných časových i metodických odlišností, které vycházejí z konkrétních potřeb ţáků a ze zkušeností učitelů s efektivními způsoby výuky.38 „Školní vzdělávací program pro vzdělávání, pro nějž je podle § 3 odst. 2 vydán rámcový vzdělávací program, musí být v souladu s tímto rámcovým vzdělávacím programem; obsah vzdělávání může být ve školním vzdělávacím programu uspořádán do předmětů nebo jiných ucelených částí učiva“39

38

Manuál pro tvorbu školních vzdělávacích programů v základním vzdělávání. Ústav pro informace a vzdělávání. Praha: SEVT, 2006. 39

§ 5 odst. 1 školského zákona

22

3

Vzdělávání dětí a ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami

3.1

Ţák se speciálními vzdělávacími potřebami

V evropské dimenzi je právo na vzdělání nejen jedním ze základních lidských práv, ale i významným ukazatelem vyspělosti současné společnosti. Jednou z priorit Evropské unie je zajistit, aby všichni občané měli plný přístup k sociálnímu, hospodářskému a politickému ţivotu, proto je jejím prvořadým zájmem rozvoj vzdělávání a profesní přípravy. Vzdělávání ţáků se specifickými poţadavky upravuje v rámci školského zákona § 16 a § 17, přičemţ druhý jmenovaný se týká ţáků nadaných. „Dítětem, žákem a studentem se speciálními vzdělávacími potřebami je osoba se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním“40 Zdravotním postiţením se pak rozumí tělesné, zrakové nebo sluchové postiţení, vady řeči, souběţné postiţení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení nebo chování. Zdravotním znevýhodněním se rozumí zdravotní oslabení, dlouhodobá nemoc nebo lehčí zdravotní poruchy, které vedou k poruchám učení a chování. Sociálním znevýhodněním je myšleno rodinné prostředí s nízkým socioekonomickým postavením, ohroţení sociálně patologickými jevy, nebo pokud je nařízena ústavní nebo ochranná výchova. Dále pak se tato ustanovení týkají osob, na které se vztahuje zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, který je novelizován zákonem č. 165/2006 Sb41. Tato kategorizace se uplatňuje výhradně pro účely tohoto zákona a nemá vztah k definicím pro účely jiných zákonů. Zákon se obecně snaţí podporovat propojení speciálního školství a školství běţného typu, coţ vyplývá z § 7 školského zákona, kde je zcela upuštěno od dřívějšího označení speciální školy. Pouze stávající pomocná škola se přejmenovává na základní školu speciální.42 Neznamená to však, ţe je ţák nucen přijmout „většinový“ vzdělávací program. Tyto jsou ţákům individuálně upravovány podle jejich specifických potřeb.

40

§ 16 odst. 1 školského zákona Zákon, kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony 42 VALENTA, Jiří. Školské zákony a prováděcí předpisy s komentářem:Olomouc: Anag, 2005-, s. 299. 41

23

Nutnost zajištění podmínek pro vzdělávání ţáků a studentů se specifickými vzdělávacími potřebami, respektive ţáků se zdravotním postiţením a znevýhodněním vyplývá i z ustanovení § 181 odst. 1 školského zákona, který se týká povinností kraje. Organizace výuky probíhá tím způsobem, ţe jsou děti jednotlivě plně integrovány do tříd běţného typu (za předpokladu vytvoření adekvátních podmínek) nebo jsou integrovány skupinově při třídách běţného typu či jsou zřizování celé třídy pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami při běţných školách nebo je moţné zřizovat školy s upraveným školním vzdělávacím programem. Zřízení jednotlivých tříd nebo skupin pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami se neuvádí ve školském rejstříku.43 Ke zřízení takových tříd a skupin je ale zapotřebí souhlasu krajského úřadu a u škol, které zřizuje Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy (dále jen MŠMT) nebo církevní a náboţenské společnosti pak souhlasu MŠMT.

3.2

Asistent pedagoga

Pro pomoc a lepší integraci ţáka se speciálními vzdělávacími potřebami je moţné zřídit ve třídách funkci asistenta pedagoga. „Ředitel mateřské školy, základní školy, základní školy speciální, střední školy, konzervatoře a vyšší odborné školy může ve třídě nebo studijní skupině, ve které se vzdělává dítě, žák nebo student se speciálními vzdělávacími potřebami, může zřídit funkci asistenta pedagoga. V případě dětí, žáků a studentů se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním je nezbytné vyjádření školského poradenského zařízení.“44 Školská poradenská zařízení, pedagogicko-psychologické poradny, především však speciálně pedagogická centra mají při zajišťování podpůrných sluţeb asistenta pedagoga zásadní význam. Jejich úloha spočívá v doporučení sluţby asistenta pedagoga vzhledem ke speciálním vzdělávacím potřebám dítěte, ţáka nebo studenta se speciálními vzdělávacími potřebami. Speciálně pedagogická centra navrhují funkci asistenta pedagoga především na základě § 6 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských sluţeb ve školách a školských poradenských zařízeních, tj. zpracovávají odborné podklady pro integraci těchto ţáků a pro jejich zařazení a 43

BARTOŇOVÁ, Miroslava a Marie VÍTKOVÁ. Specifika ve vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v inkluzivním prostředí základní školy: Specific features in teaching pupils with special VÍTKOVÁ, VÍTKOVÁ, M. Educational needs in an inclusive learning environment in primary schools. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2013, 279 s. ISBN 9788021066465. 44 § 16 odst. 9 školského zákona

24

přeřazení do škol a školských zařízení. Pedagogicko-psychologické poradny navrhují funkci asistenta pedagoga především na základě § 2 písm. d) a § 5 odst. 3 písm. b) vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských sluţeb ve školách a školských poradenských zařízeních, kde je řečeno, ţe tyto poradny vytvářejí vhodné podmínky pro vzdělávání ţáků se zdravotním postiţením, zdravotním znevýhodněním a sociálním znevýhodněním a vypracovávají odborné posudky a návrhy podpůrných nebo vyrovnávacích opatření pro školy a školská zařízení. Na tuto moţnost reaguje i zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, kterým je výslovně určeno, ţe asistent pedagoga je pedagogickým pracovníkem školy.45 Podobněji se v tomto předpise věnuje činnosti asistenta pedagoga § 20. Toto ustanovení rozlišuje funkci asistenta pedagoga, který vykonává přímou pedagogickou činnost ve třídě, ve které se vzdělávají děti nebo ţáci se speciálními vzdělávacími potřebami a na asistenta pedagoga, který vykonává přímou pedagogickou činnost spočívající v pomocných výchovných pracích ve škole, ve školském zařízení pro zájmové vzdělávání, ve školském výchovném a ubytovacím zařízení, ve školském zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, nebo ve školském zařízení pro preventivně výchovnou péči. V prvním zmíněném případě je minimální poţadované vzdělání střední s maturitou a absolvované studium pro asistenty pedagoga. V druhém případě postačuje pouze základní vzdělání a studium pro asistenty pedagoga.46 Asistent pedagoga je také jedním z bodů trojstranného komunikačního modelu – rodič (zákonný zástupce), škola, ţák. Vyhláška MŠMT ČR č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, ţáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a vzdělávání dětí, ţáků a studentů mimořádně nadaných, ve znění pozdějších předpisů v § 7 uvádí, ţe hlavními činnostmi asistenta pedagoga jsou pomoc ţákům při přizpůsobení se školnímu prostředí, pomoc pedagogickým pracovníkům školy při výchovné a vzdělávací činnosti, pomoc při komunikaci se ţáky, při spolupráci se zákonnými zástupci ţáků a komunitou, ze které ţák pochází. Tento výrok tedy opravňuje asistenta pedagoga ke komunikaci se

45

§ 2 odst. 2 písm. g) zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících VALENTA, Jiří. Zákon o pedagogických pracovnících: prakticky a přehledně. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010, 143 s. 47 § 16 odst. 10 školského zákona

25

zákonnými zástupci ţáků a k řešení záleţitostí týkající se školní výuky a přípravy ţáka na školní vyučování. Zřízení místa asistenta pedagoga není závislé na rozhodování školy samotné, nýbrţ na rozhodnutí ministerstva či krajského úřadu. Důvodem je zvýšená finanční náročnost tohoto opatření. „Ke zřízení jednotlivé třídy, oddělení, nebo studijní skupiny s upravenými vzdělávacími programy v rámci školy podle odstavce 8 a ke zřízení funkce asistenta pedagoga podle odstavce 9 je v případě škol zřizovaných ministerstvem či registrovanými církvemi nebo náboženskými společnostmi, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy, nezbytný souhlas ministerstva, v případě škol zřizovaných ostatními zřizovateli souhlas krajského úřadu.“47 Asistent pedagoga vykonává činnost v různém hodinovém rozsahu. Podle nařízení vlády ze dne 26. Ledna 2005 o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků vyplývá, ţe počet hodin přímé pedagogické činnosti asistentů pedagoga je v rozsahu 20-40 hodin týdně podle potřeby školy.48 Pracovně právní vztah mezi zaměstnavatelem a asistentem pedagoga se řídí příslušnými ustanoveními zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.49

3.3

Individuální vzdělávací plán

„Ředitel školy může s písemným doporučením školského poradenského zařízení povolit nezletilému žákovi se speciálními vzdělávacími potřebami nebo s mimořádným nadáním na žádost jeho zákonného zástupce a zletilému žákovi nebo studentovi se speciálními vzdělávacími potřebami nebo s mimořádným nadáním na jeho žádost vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu. Ve středním vzdělávání nebo vyšším odborném

47

§ 16 odst. 10 školského zákona Nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků. 49 Platové zařazení asistenta pedagoga ve školách zřizovaných státem, krajem, obcí a svazkem obcí se v souladu s ustanovením § 123 odst. 2 zákoníku práce uskutečňuje podle nejnáročnějších poţadovaných činností. Platové zařazení je moţné od 4. do 8. platové třídy podle poţadavků školy a školského zařízení na náročnost vykonávané práce. 48

26

vzdělávání může ředitel školy povolit vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu i z jiných závažných důvodů.“50 V případě základní školy lze individuální vzdělávací plán udělit pouze ţákovi se speciálními vzdělávacími potřebami a ţákovi mimořádně nadanému a to podle definice toho ţáka uvedeném v § 16 a § 17 školského zákona. U nezletilých ţáků je podmínkou povolení individuálního vzdělávacího plánu doporučení poradenského pracoviště. Zákon vyţaduje, aby ţádost byla iniciována ţákem či studentem nebo jeho zákonným zástupcem.51 Náleţitosti individuálního vzdělávacího plánu určuje ministerstvo, které mimo jiné také stanoví prováděcím právním předpisem pravidla a náleţitosti zjišťování vzdělávacích potřeb dětí, ţáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, ţáků a studentů nadaných a úpravu organizace, přijímání, průběhu a ukončování vzdělávání dětí, ţáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a nadaných ţáků.52 Rozhodnutí o povolení individuálního vzdělávacího plánu je v kompetenci ředitele školy a nepatří do oblasti rozhodování o právech a povinnostech v oblasti státní správy a není tedy třeba při vydávání takového rozhodnutí dodrţovat zvláštní reţim.53 Naproti tomu rozhodnutí o zamítnutí ţádosti o povolení individuálního vzdělávacího plánu podle § 165 odst. 2 školského zákona se odehrává ve zvláštním reţimu a to podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Individuální vzdělávací plán vychází ze školního vzdělávacího programu, vyjádření speciálně-pedagogického centra nebo jiného pedagogicko-psychologického vyšetření, jiného lékaře či jiného odborníka. A také z vyjádření zákonného zástupce ţáka nebo zletilého ţáka. Je závazným dokumentem pro zajištění speciálních vzdělávacích potřeb ţáka.54

50

§ 18 školského zákona VALENTA, Jiří. Školské zákony a prováděcí předpisy s komentářem:Olomouc: Anag, 2005-, s. 48. 52 § 19 školského zákona 53 §183 školského zákona 54 § 6 odst. 2 vyhlášky č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, ţáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, ţáků a studentů mimořádně nadaných 51 51

27

Individuální vzdělávací plán podle § 6 odst. 4 obsahuje údaje o obsahu, rozsahu, průběhu a způsobu poskytování individuální speciálně pedagogické nebo psychologické péče ţákovi včetně zdůvodnění, údaje o cíli vzdělávání ţáka, časovém a obsahovém rozvrţení učiva, vyjádření potřeby dalšího pedagogického pracovníka nebo další osoby podílející se na práci se ţákem, seznam kompenzačních, rehabilitačních a učebních pomůcek, jmenovité určení pedagogického pracovníka školského poradenského zařízení, se kterým bude škola spolupracovat, návrh případného sníţení počtu ţáků ve třídě běţné školy, kde se ţák vzdělává, předpokládanou potřebu navýšení finančních prostředků nad rámec prostředků státního rozpočtu, závěry speciálně pedagogických, popřípadě psychologických vyšetření.

3.4

Poradenství

Poradenství dětem, studentům, ţákům, zákonným zástupcům, rodičům a pedagogům je upraveno především vyhláškou č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských sluţeb ve školách a školských poradenských zařízeních, která upravuje činnost školských poradenských zařízení. Jsou jimi pedagogicko-psychologická poradna a speciálně pedagogické centrum.55 Dále pak k systému školského systému patří výchovný poradce a školní metodik prevence, kteří spolupracují zejména s třídními učiteli, učiteli výchov, případně s dalšími pedagogickými pracovníky školy. Poskytování poradenských sluţeb ve škole můţe být zajišťováno i školním psychologem nebo školním speciálním pedagogem.56 Podle § 7 odst. 2 vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských sluţeb ve školách a školských poradenských zařízeních je ředitel při zabezpečování funkce výchovného poradce vázán rozsahem odpovídajícím počtu ţáků a vzdělávacím potřebám ţáků. Pravděpodobně nejdůleţitější osobou zabezpečující koordinaci péče o děti se speciálními vzdělávacími potřebami je výchovný poradce, ten je mimo jiné oprávněn v součinnosti s ředitelem školy svolávat výchovné komise, zpracovává podklady

55

§3 odst. 1 vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských sluţeb ve školách a školských poradenských zařízeních 56 § 7 odst. 1 vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských sluţeb ve školách a školských poradenských zařízeních

28

týkající se ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami, spolupracuje s centry a poradnami.57

57

VALENTA, Jiří. Právní rámec řízení škol a školských zařízení: základy práva pro školský management. 1. vyd. Karviná: Paris, 2010, 340 s. 58 Zřizovatelem školy je tedy město Velká Bíteš, Masarykovo nám. 87, 595 01 Velká Bíteš

29

4

Analýza legislativního rámce Základní školy Velká Bíteš, příspěvková organizace

4.1

Základní informace

Základní škola je příspěvkovou organizací města Velká Bíteš58. Rozhodnutí o zařazení do sítě škol, předškolních zařízení a školských zařízení s účinností od 1. 1. 2001 vydal Školský úřad Ţďár nad Sázavou pod č. j. 20/00/ZŠ.59 Cílová kapacita školy je 920 ţáků, průměrná naplněnost tříd se pohybuje kolem 20 - 24 ţáků. Školu navštěvují ţáci z Velké Bíteše, další ţáci dojíţdějí ze spádových obcí Kraje Vysočina a Jihomoravského kraje. Ve školním roce 2013/2014 navštěvovalo školu 543 ţáků. Úbytek ţáků je způsoben především demografickým vývojem.60 Škola je umístěna ve dvou samostatných budovách vzdálených od sebe asi 100 m. Starší budovy na ulici Tišnovská 115 slouţí prvnímu stupni a nachází se zde kromě učeben tělocvična, školní kuchyně s jídelnou, školní druţina, počítačová učebna, logopedické pracoviště a venkovní sportovní plochu s odpočinkovým prostorem pro děti k relaxaci a pro školní druţinu. Budova Sadová 579 je vyuţívána druhým stupněm. Sídlí zde ředitel školy a administrativa a odborné učebny pro výuku předmětů na II. stupni. Součástí budovy je tělocvična a víceúčelové hřiště.61 Škola nebo školské zařízení jako právnická osoba vykonává činnost jedné nebo více škol nebo školských zařízení, jak je uvedeno v § 8 odst. 7 školského zákona. Jedna školská právnická osoba můţe vykonávat současně více činností. Základní škola ve Velké Bíteši vykonává činnost základní školy, školní druţiny62 a školní jídelny63. Jejím ředitelem je Mgr. Zdeněk Strašák, ten byl na vedoucí pracovní místo ředitele Základní

58

Zřizovatelem školy je tedy město Velká Bíteš, Masarykovo nám. 87, 595 01 Velká Bíteš ZŠ Velká Bíteš – oficiální stránky školy: Základní informace: [online]. [vid. 1. 4. 2015]. Dostupné z : http://www.zsbites.cz/o-skole/zakladni-informace 60 ZŠ Velká Bíteš – oficiální stránky školy: Základní informace: Dokumenty: Dokumenty ŠVP. [online]. [vid. 1. 4. 2015]. Dostupné z : http://www.zsbites.cz/images/stories/aFILES/1314/033.pdf. 61 ZŠ Velká Bíteš – oficiální stránky školy: Dokumenty: Výroční zpráva 2013/2014. [online]. [vid. 1. 4. 2015]. Dostupné z : http://www.zsbites.cz/images/stories/aFILES/1415/002_kopie.pdf 62 V letošním roce byla činnost druţiny zahájena 2. září 2013 zápisem dětí. Druţina zajišťuje provoz ráno od 6:00 - 7:40 a odpoledne od 11:40 - 16:30. Měsíční poplatek 50,- Kč za jedno dítě a kalendářní měsíc byl vybírán prostřednictvím ZŠ Velká Bíteš, příspěvková organizace. 63 Celkový počet strávníků byl 484. 59

30

školy Velká Bíteš, příspěvková organizace jmenován Radou města jejím usnesením č. 3/15/12/RM ze dne 23. 5. 2012.64

4.2

Ředitel školy Podle zákona rozeznáváme povinnosti a kompetence, které se vztahují pouze na

školy a školská zařízení zřízená státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí. Toto je zachyceno v § 165 odst. 2 školského zákona, který vyjmenovává případy, kdy ředitel rozhoduje o právech a povinnostech jako statutární orgán dané právnické osoby a podle zvláštního reţimu jedná v oblasti státní správy.65 Ve školním roce 2013/2014 bylo rozhodnuto ředitelem Základní školy Velká Bíteš na úseku státní správy66 v následujících případech: rozhodnutí o přijetí do 1. ročníku v počtu 76 případů, rozhodnutí o ţádosti o přestupu v počtu 34 případů, (rozhodnutí o nepřijetí nebylo vydáno), odklady povinné školní docházky v počtu 17 případů, rozhodnutí o opakování ročníku v počtu 3 případů, rozhodnutí o individuálním vzdělávacím plánu v počtu 24 případů.67 Základní škola Velká Bíteš, příspěvková organizace patří svou kapacitou k největším školám v okresu Ţďár nad Sázavou. Díky demografickému vývoji je naplněna pouze zhruba ze dvou třetin. Má velkou spádovou oblast, protoţe město Velká Bíteš disponuje několika průmyslovými zónami a nachází zde pracovní uplatnění mnoho lidí z přilehlých obcí, kteří mají zájem své děti umisťovat právě do této školy v místě svého pracoviště.

4.3

Školská rada Při základních, středních a vyšších odborných školách se zřizuje školská rada.

Školská rada je orgán školy umoţňující zákonným zástupcům nezletilých ţáků, zletilým ţákům a studentům, pedagogickým pracovníkům školy, zřizovateli a dalším osobám

64

podle ustanovení § 102 odst. 2. písm. b) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů a v souladu s ustanovením § 166 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů 65 65 VALENTA, Jiří. Školské zákony a prováděcí předpisy s komentářem. Olomouc: Anag, 2005, s. 235. 66 Uvádí se výčet rozhodnutí ředitele podle § 165 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb. správní řád k datu 31. 7. 2013. 67 ZŠ Velká Bíteš – oficiální stránky školy: Dokumenty: Výroční zpráva 2013/2014. [online]. [vid. 1. 4. 2015]. Dostupné z : http://www.zsbites.cz/images/stories/aFILES/1415/002_kopie.pdf

31

podílet se na správě školy. Pokud je součástí právnické osoby více těchto škol, je moţné zřídit jednu školskou radu.68 Školská rada Základní školy Velká Bíteš, příspěvková organizace má 6 členů, po dvou z kaţdé ze zastupovaných stran. Dne 11. 1. 2012 proběhla volba z řad zákonných zástupců, dne 18. 1. 2012 volba z řad pedagogických pracovníků školy, dne 6. 2. 2012 jmenovala zástupce zřizovatele Rada města Velké Bíteše.69

4.4

Školní vzdělávací program Na rámcový vzdělávací program, který je v úrovni národních dokumentů

navazují školní vzdělávací programy (dále jen ŠVP), které vydává kaţdá jednotlivá škola či školské zařízení zvlášť a pro svoje vlastní potřeby. ŠVP jsou vydávány pro jednotlivé obory, tedy i pro ty obory, pro které neexistuje rámcový vzdělávací program (dále jen RVP). To se týká zejména školských zařízení. ŠVP vydává ředitel a k jeho návrhu se vyjadřuje školská rada podle § 168 školského zákona. ŠVP musí být v souladu s RVP, pro který byl vydán. Toto je v kompetenci České školní inspekce, aby naplnění mohla zhodnotit.70 Základní škola Velká Bíteš, příspěvková organizace vzdělává svoje ţáky podle školního vzdělávacího plánu „Škola pro ţivot“71, č.j. ZSVB 119/2007. Školní vzdělávací program má svého koordinátora, který je proškolen a má odpovídajícím způsobem doplněno vzdělání. Tímto vzdělávacím programem se škola řídí od školního roku 2006/2007. Byl projednán školskou radou při Základní škole Velká Bíteš, příspěvková organizace dne 26. 8. 2013. Schválen byl pedagogickou radou dne 24. 6. 2013.72

68 68

§ 167 odst. 1 školského zákona ZŠ Velká Bíteš – oficiální stránky školy: Dokumenty: Školská rada: Zpráva pro zřizovatele – sloţení školské rady. [online]. [vid. 1. 4. 2015]. Dostupné z: http://www.zsbites.cz/images/stories/files/Informace%20o%20skole/Skolska%20rada/sr2012.pdf 70 CAKL, Ondřej. Průvodce výukou dle RVP na 1. stupni ZŠ: očekávané výstupy : klíčové kompetence : mezioborové souvislosti : průřezová témata. Olomouc: Prodos, 2008, 228 s. na vol. listech. ISBN 9788072302352. 71 ŠVP ZV můţe obsahovat i motivační název. Tento údaj je pouze doporučený. Pokud motivační název zařadíme, měl by vystihovat zaměření školy, být v souladu s výchovnou a vzdělávací strategií školy, případně vystihovat jiná konkrétní specifika či myšlenky, jeţ školu a její ŠVP ZV nějak charakterizují (předznamenávají). 72 Velká Bíteš – oficiální stránky školy: Dokumenty: ŠVP ZŠ Velká Bíteš. [online]. [vid. 1. 4. 2015]. Dostupné z: http://www.zsbites.cz/images/stories/aFILES/1314/033.pdf 69

32

Základní škola Velká Bíteš v rámci svého ŠVP pohlíţí na ţáka komplexně, klade důraz na všestranný rozvoj, výuku cizích jazyků, sportovní vyţití ţáků nad rámec povinné tělesné výchovy a zdůrazňuje propojenost nabytých vědomostí s praktickým ţivotem. K tomu také vyuţívá vybavení komunikačními a informačními technologiemi a kvalitně proškoleného pedagogického sboru nejen k posílení výuky informatiky, ale k výuce ve všech předmětech.

4.5

Péče o ţáky se speciálními vzdělávacími potřebami Depistáţ ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami probíhá na Základní škole

Velká Bíteš následovně. V případě, ţe učitel vysleduje u ţáka neodpovídající vzdělávací výsledky vzhledem k jeho přípravě a zapojení se do školní práce a domnívá se, ţe by mohly být způsobeny specifickou poruchou učení nebo jiným handicapem, který můţe narušit proces vzdělávání, informuje o svém zjištění výchovnou poradkyni - speciální pedagoţku a zákonné zástupce ţáka (po dobu asi 3 měsíců se vyučující ve zvýšené míře věnuje ţákovi).73 Pokud problémy přetrvávají, je zákonným zástupcům navrhnuto psychologické vyšetření. Jestliţe zákonní zástupci ţáka poţádají o vyšetření ţáka pedagogickopsychologickou poradnu (dále jen PPP), popřípadě speciálně pedagogické centrum (dále jen SPC) či středisko výchovné péče a toto akreditované pracoviště potvrdí, ţe se jedná o ţáka se speciálními vzdělávacími potřebami, je ţák dále vzděláván a hodnocen na základě doporučení odborného pracoviště a individuálního vzdělávacího plánu vytvořeného na podkladě diagnostických závěrů z vyšetření.74 Přestoţe má zákonný zástupce volnou ruku při výběru školského poradenského pracoviště, z tradice vyuţívají rodiče nejčastěji detašované pracoviště PPP Ţďár nad Sázavou ve Velkém Meziříčí a některá brněnská pracoviště.75 Na Základní škole Velká Bíteš bylo 125 ţáků (23%) ve školním roce 2013/2014 hodnoceno podle pokynu MŠMT č. 16 138/98.76

73

ZŠ Velká Bíteš – oficiální stránky školy: Dokumenty: Výroční zpráva 2013/2014. [online]. [vid. 1. 4. 2015]. Dostupné z : http://www.zsbites.cz/images/stories/aFILES/1415/002_kopie.pdf 74 ZŠ Velká Bíteš – oficiální stránky školy: Dokumenty: Výroční zpráva 2013/2014. [online]. [vid. 1. 4. 2015]. Dostupné z: http://www.zsbites.cz/images/stories/aFILES/1415/002_kopie.pdf 75 ZŠ Velká Bíteš – oficiální stránky školy: Dokumenty: Výroční zpráva 2013/2014. [online]. [vid. 1. 4. 2015]. Dostupné z: http://www.zsbites.cz/images/stories/aFILES/1415/002_kopie.pdf

33

Ţáků

Počet

Počet

Celkem

v ročníku

chlapců

dívek

ţáků

1.

71

5

1

2.

53

5

3.

65

4.

Ročník

Z toho integrace

6

Chlapci 3

Dívky 0

3

8

1

1

9

7

16

0

1

55

9

7

16

0

2

5.

52

8

5

13

2

0

Celkem

296

36

23

59

6

4

6.

58

12

4

16

1

1

7.

65

16

2

18

2

0

8.

60

18

8

26

2

1

9.

63

15

6

21

1

0

celkem

246

61

20

81

6

2

CELKEM

542

97

43

140

12

6

Zdroj: 1 ZŠ Velká Bíteš – oficiální stránky školy: Dokumenty: Výroční zpráva 2013/2014. Tabulka integrace. [online]. [vid. 1. 4. 2015]. Dostupné z: http://www.zsbites.cz/images/stories/aFILES/1415/002_kopie.pdf

4.6

Poradenství a asistent pedagoga

Škola zaměstnávala ve školním roce 2013/2014 3 asistenty pedagoga. Směrnice77 stanovuje závazné zásady, podle kterých provádějí krajské úřady rozpis finančních prostředků státního rozpočtu přidělovaných dle § 161 odst. 6 školského zákona. Obecní úřady obcí s rozšířenou působností provádějí návrhy rozpisů rozpočtů finančních prostředků státního rozpočtu. § 161 školského zákona ukládá krajským úřadům povinnost vyčlenit finanční prostředky do rezervního fondu a věnovat přitom zvláštní pozornost funkci asistenta pedagoga. Všichni asistenti byli ve školním roce 2013/2014 financování z těchto prostředků, tedy z prostředků, které škole poskytuje krajský úřad. 76

Metodický pokyn ministryně školství, mládeţe a tělovýchovy k vzdělávání ţáků se specifickými poruchami učení nebo chování, čj. 16 138/98 77 Směrnice Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy, č.j. 28 768/2005-45 ze dne 12. prosince 2005, kterou se stanoví závazné zásady, podle kterých provádějí krajské úřady rozpis finančních prostředků státního rozpočtu přidělovaných podle § 161 odst. 6 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a podle kterých provádějí obecní úřady obcí s rozšířenou působností návrhy rozpisů rozpočtů finančních prostředků státního rozpočtu podle § 161 odst. 7 písm. a) zákona č. 561/2004 Sb.

34

Asistent pedagoga je důleţitým článkem v péči o děti se specifickými vzdělávacími potřebami. Proto by měla škola usilovat o další moţnosti financování asistentů pedagoga prostřednictvím rozvojových programů Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy a z Operačního programu Vzdělání pro konkurenceschopnost, které takovou moţnost nabízejí. Této moţnosti Základní škola Velká Bíteš v minulém ani tomto školním roce nevyuţívá. Poradenství dětem, studentům, ţákům, zákonným zástupcům, rodičům a pedagogům je upraveno vyhláškou č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských sluţeb ve školách a školských poradenských zařízeních, která upravuje činnost školských poradenských zařízení. Jsou jimi pedagogicko-psychologická poradna (dále jen PPP) a speciálně pedagogické centrum (dále jen SPC), na úseku školy pak především výchovný poradce a speciální pedagog.78 Poradenská činnost ve škole je koordinována vedoucím školního poradenského pracoviště. Vedoucí školního poradenského pracoviště vede dokumentaci (přehled ţáků s poruchami učení), zajišťuje spolupráci s třídními učiteli a ostatními vyučujícími na vypracování individuálních vzdělávacích plánů pro integrované ţáky a ţáky z cizojazyčného prostředí, přípravu podkladů pro kontrolní vyšetření na PPP a SPC, předává informace, didaktické materiály a podpůrné pomůcky ostatním pedagogům a úzce spolupracuje s rodiči, PPP, SPC a dalšími odborníky.79 Pro řešení konkrétních případů se školní poradenské pracoviště Základní školy Velká Bíteš schází vţdy v takovém sloţení, jaké vyţaduje aktuální řešení situace, tedy ředitel školy, zástupkyně pro 1. a 2. stupeň, výchovné poradkyně pro 1. a 2. stupeň, případně metodička prevence, vyučující, případně ţák. Poskytování poradenských sluţeb ve škole můţe být zajišťováno i školním psychologem.80

78

§3 odst. 1 vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských sluţeb ve školách a školských poradenských zařízeních 79 Velká Bíteš – oficiální stránky školy: Dokumenty: Výroční zpráva 2013/2014. [online]. [vid. 1. 4. 2015]. Dostupné z: http://www.zsbites.cz/images/stories/aFILES/1415/002_kopie.pdf 80 80 § 7 odst. 1 vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských sluţeb ve školách a školských poradenských zařízeních

35

Základní škola Velká Bíteš ve školním roce 2013/2014 zaměstnávala dva výchovné poradce s přepočteným úvazkem 0,9 a jednoho speciálního pedagoga s úvazkem 0,13. Základní škola Velká Bíteš ve školním roce 2013/2014 nezaměstnávala školního psychologa, také externě s ţádným školním psychologem nespolupracovala, tedy takovou sluţbu ţákům, zákonným zástupcům a zaměstnancům vůbec nezabezpečovala. Na poradenské sluţby ve škole nebyly čerpány finanční prostředky ze státního rozpočtu formou grantů ani z jiných zdrojů.81 Do budoucna lze předpokládat nárůst počtu ţáků podle demografické křivky a také zdokonalující se diagnostiky potřeb dětí, je vhodné na tuto skutečnost reagovat také personálním sloţením v podobě přiměřeně velkých pracovních úvazků odborníků zabývajících se péčí o děti se speciálními vzdělávacími potřebami a hospodárně vyuţívat zdrojů jejich financování, kterých můţe být více.

4.7

Příleţitosti a hrozby

Základní škola Velká Bíteš je škola s tradicí a stabilním pedagogickým i technickým zázemím. Její cílová kapacita 920 ţáků je však naplněna jen přibliţně ze dvou třetin. Protoţe je práce zaměřena na aspekty vzdělávání ţáků se specifickými vzdělávacími potřebami, ráda bych v tomto duchu rozvinula i úvahy o příleţitostech a hrozbách pro tuto konkrétní školu v této oblasti. Myslím si, ţe je velkou příleţitostí a pozitivem pro školu, být profilována jako škola „přátelská“ vzhledem ke vzdělávání ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Domnívám se, ţe Základní škola Velká Bíteš disponuje nízkým speciálně pedagogickým standardem. Přestoţe je na škole zaměstnáno několik speciálních pedagogů, funkce speciálního pedagoga představuje pouze 0,13 pracovního úvazku. Je historickou praxí, ţe speciální pedagogové v minulosti působili ve školách v roli učitelů ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami, např. ve specializovaných třídách nebo speciálních školách. V 90. letech 20. století se objevil velmi silný trend působení speciálních pedagogů ve školách na pozici odborníka – neučitele, který 81

Velká Bíteš – oficiální stránky školy: Dokumenty: Výroční zpráva 2013/2014. [online]. [vid. 1. 4. 2015]. Dostupné z: http://www.zsbites.cz/images/stories/aFILES/1415/002_kopie.pdf

36

podporoval rozvoj inkluzivního vzdělávání a zajišťoval mnohými aktivitami vzdělávání ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami.82 V českém školství se postupně pozice speciálního pedagoga upevňuje a ostřeji vymezuje proti ostatním pedagogickým pracovníkům, ale potřeba jeho samostatného působení na škole jako je to například u výchovného poradce v předpisu reflektována není. Ředitel je při jejím zřizování veden pouze svým uváţením a finančními moţnostmi. Speciální pedagog přitom můţe být nápomocen nejenom dětem integrovaným, ale také neintegrovaným dětem s poruchami učení a chování, kterých v důsledku kvalitní diagnostiky přibývá, respektive jsou časněji jejich potíţe odhaleny. Podle mého názoru by bylo vhodné zabezpečit pro školu funkci speciálního pedagoga s pracovním úvazkem minimálně 0,8. Tato výše by zabezpečila potřeby školy a garantovala individuální přístup k jednotlivým dětem. Především u dětí s poruchami učení totiţ dochází v důsledku specifických obtíţí k velkým rozdílům mezi školní úspěšností a úrovní výsledků ve výkonnostních testech (jako jsou například testy inteligence). To znamená, ţe tito ţáci jsou limitováni v budoucím výběru střední školy a často v dalším vzdělávání nevyuţívají svého potenciálu. Protoţe škola disponuje relativně velkým počtem pedagogů (5), kteří mají započaté nebo dokončené studium speciální pedagogiky (jedná se o pedagogy na prvním stupni), doporučovala bych rovněţ rozvrhnout třídnictví pedagogům tak, aby v kaţdém jednotlivém ročníku byl

k dispozici jeden pedagog

se

speciálně

pedagogickým vzděláním, který by speciálně pedagogické procesy v ročníku koordinoval. Pravidelná setkání těchto koordinátorů by přispívala k lepšímu sdílení informací. V nejtěsnějším vztahu s dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami jsou ovšem asistenti pedagoga. Tyto zaměstnávala Základní škola Velká Bíteš ve školním roce 2013/2014 tři. Porovnáme-li počet integrovaných dětí na škole a dětí, jejichţ vzdělávání zasluhuje zvláštní pozornost, je tento počet skutečně nízký. Jiţ výše jsem uváděla, ţe financování asistentů pedagoga zabezpečuje krajský úřad a je na jeho

82

KUCHARSKÁ, Anna. Obligatorní diagnózy a obligatorní diagnostika ve speciálně pedagogických centrech: metodický materiál z projektů IPPP ČR č. 2/2006 a č. 2/2007. Vyd. 1. Praha: Institut pedagogicko-psychologického poradenství ČR, 2007, 220.

37

uváţení, zda škole asistenta schválí či nikoliv. Škola také nevyuţívá jiných cest k financování, neţ jsou právě prostředky krajského úřadu (nevyuţívá různé granty a projekty). Nároky na výkon povolání asistent pedagoga není co do vzdělání náročný. Jak je uvedeno v teoretické části, je postačující například střední odborné vzdělání a absolvování příslušného kurzu pro asistenty pedagoga. Myslím si, ţe by zde mohla být příleţitost pro osoby dlouhodobě vedené v evidenci úřadu práce. Ti jsou často nuceni provádět veřejně prospěšné práce v obci, aby neztratili nárok na podporu v nezaměstnanosti. Pokud se například středoškolský učitel marně snaţí dlouhodobě získat práci ve svém oboru a zároveň shledává za nedůstojné vykonávat veřejně prospěšné práce, toto řešení by bylo cestou, jak jej motivovat a udrţet v pracovním procesu a pokračovat ve vyplácení podpory v nezaměstnanosti.

38

ZÁVĚR Tato práce si kladla za cíl vymezit základní právní prostředí veřejné školy a jejích orgánů v souvislosti s řízením školy. Protoţe je právní úprava oblasti základního školství rozsáhlá, byla vybrána problematika vzdělávání a integrace dětí se speciálními vzdělávacími nároky. Práce byla rozčleněna do čtyř kapitol. První kapitola se zabývala základním právním postavením školy a postavením jejích orgánů, které jsou kompetentní v rozhodování v různých otázkách. Na konci první kapitoly bylo zařazeno také pojednání o financování potřeb školy. Ve druhé kapitole jsem se věnovala systému kurikulárních dokumentů, který je osou vzdělávání v českém školství. Třetí kapitola byla zaměřena na ţáka se speciálními vzdělávacími potřebami a na nástroje, které jsou při vzdělávání těchto ţáků uţívány a jimiţ jsou ţáci podporování. Čtvrtá kapitola je jiţ konkrétní analýzou situace v oblasti vzdělávání ţáků se specifickými nároky na Základní škole ve Velké Bíteši a moţnostmi v rozhodování ředitele školy. Zhodnocení míry vyuţití prostředků pro usnadnění integrace dětí se speciálními vzdělávacími potřebami bylo provedeno analýzou výroční zprávy Základní škola Velká Bíteš pro rok 2013/2014 a jiných dokumentů, které škola volně prezentuje na svých webových stránkách a srovnáním hlavních školských právních předpisů. Došla jsem k závěru, ţe škola nevyuţívá plně moţností financování míst pro asistenty pedagoga, a ţe funkce speciálního pedagoga je sice na škole nad rámec předpisu zřízena (na rozdíl od psychologa), ale ve velmi nízkém počtu hodin práce, coţ by bylo vhodné změnit. Zřízení některých funkcí ve škole, které jsou hlavně namířeny směrem k ţákům se speciálními vzdělávacími potřebami, jsou pouze na úvaze ředitele školy s přihlédnutím k finančním moţnostem školy. Myslím, ţe vhodnost zřízení míst pro tyto odborníky na školách by měla být reflektována také ve školském zákoně (nyní tomu tak není). Dobrý ředitel je také schopen financování těchto pracovních míst zabezpečit méně běţnými cestami. Ať jiţ se jedná o spolupráci se zřizovatelem nebo vyuţíváním zdrojů, které jsou uvolňovány z evropských projektů. Pro integraci jsou nesporně důleţité technické a stavební parametry školy, jejichţ pořízení nebo zřízení můţe obnášet nemalé finanční vstupy. Jsem ale přesvědčena, ţe těţiště integrace děíi se speciálními vzdělávacími nároky leţí

39

v personálním zabezpečení. Dostatečné mnoţství odborníků na škole je první podmínkou kvality péče o tyto ţáky a zároveň zárukou pro zákonné zástupce ţáků, ţe právě taková škola je jejich první volbou. Lze závěrem říci, ţe legislativa je na tomto poli poměrně dobře rozvinutá a vzdělávání ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami je věnována, kromě úpravy ve školském zákoně, také samostatná vyhláška a vyhláška o poradenství pro tyto ţáky. Na konkrétním případu školy ve Velké Bíteši jsme mohli vidět, ţe je v některých momentech při rozhodování pouze záleţitostí ředitele, aby zodpovědně vyuţíval zdrojů, které často čerpány nejsou.

40

SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY Literatura 1.

BAZALOVÁ, B. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v zemích Evropské unie a v dalších vybraných zemích. Brno: MU, 2006. ISBN 802103971x.

2.

BARTOŇOVÁ, Miroslava a Marie VÍTKOVÁ. Specifika ve vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v inkluzivním prostředí základní školy: Specific features in teaching pupils with special VÍTKOVÁ, VÍTKOVÁ, M. Educational needs in an inclusive learning environment in primary schools. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2013, 279 s. ISBN 9788021066465.

3.

CAKL, Ondřej. Průvodce výukou dle RVP na 1. stupni ZŠ: očekávané výstupy : klíčové kompetence : mezioborové souvislosti : průřezová témata. Olomouc: Prodos, 2008, 228 s. na vol. listech. ISBN 9788072302352.

4.

JEŘÁBEK, Jaroslav. Manuál pro tvorbu školních vzdělávacích programů v základním vzdělávání. V Praze: VÚP v Praze, 2005, 104 s. ISBN 808700003x.

5.

KUCHARSKA, Anna. Obligatorní diagnózy a obligatorní diagnostika ve speciálně pedagogických centrech: metodický materiál z projektů IPPP ČR č. 2/2006 a č. 2/2007. Vyd. 1. Praha: Institut pedagogicko-psychologického poradenství ČR, 2007, 220 s. ISBN 9788086856421.

6.

Manuál pro tvorbu školních vzdělávacích programů v základním vzdělávání. Ústav pro informace a vzdělávání. Praha: SEVT, 2006. ISBN 9788087000137.

7.

MIKÁČ, Jan. Vnitřní předpisy, směrnice a řády ve školství: návody, správná i chybná řešení, vzory. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011. ISBN 9788073576356.

8.

PUŠKINOVÁ, M. Právo pro ředitele škol v kostce. Praha: Wolters Kluwer, a. s., 2014. S. 330. ISBN 9788074783975.

9.

PRŮCHA, Jan. Přehled pedagogiky: úvod do studia oboru. 3., aktualiz. vyd. Praha: Portál, c2009, 271 s. ISBN 9788073675677.

41

10.

SOVÁK, M. a kol. Defektologický slovník. 3. vyd. Jinočany: H&H, 2000. s. 325. ISBN 8086022765.

11.

VALENTA, Jiří. Školské zákony a prováděcí předpisy s komentářem. Olomouc: Anag, 2005, s. 235. 9788074783975.

12.

VALENTA, Jiří. Zákon o pedagogických pracovnících: prakticky a přehledně. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010, 143 s. ISBN 9788073575670

13.

VALENTA, Jiří. Právní rámec řízení škol a školských zařízení: základy práva pro školský management. 1. vyd. Karviná: Paris, 2010, 340 s. ISBN 9788087173169

Právní předpisy 14.

Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání ve znění pozdějších předpisů. In: Zákony pro lidi.cz [online], AION

CS,

s.r.o.

©

2010-2015

[cit.

26.

2.

2015].

Dostupné

z:

http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-561. 15.

Zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů. In: Zákony pro lidi.cz [online], AION CS, s.r.o. © 2010-2015 [cit. 21. 2. 2015]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-563.

16.

Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. In: Zákony pro lidi.cz [online], AION CS, s.r.o. © 2010-2015 [cit. 21. 2. 2015]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-250.

17.

Zákon č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením. In: Zákony pro lidi.cz [online], AION CS, s.r.o. © 20102015 [cit. 4. 3. 2015]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1999-306.

18.

Zákon č. 49/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. In: Zákony pro lidi.cz [online], AION CS, s.r.o. ©

42

2010-2015 [cit. 15. 3. 2015]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/200949. 19.

Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. In: Zákony pro lidi.cz [online], AION CS, s.r.o. © 2010-2015 [cit. 15. 3. 2015]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-128.

20.

Zákon č. 561/2004 Sb. správní řád. In: Zákony pro lidi.cz [online], AION CS, s.r.o.

©

2010-2015

[cit.

15.

3.

2015].

Dostupné

z:

http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-500. 21.

Zákon č. 262/2006 Sb., Zákon zákoník práce. In: Zákony pro lidi.cz [online], AION

CS,

s.r.o.

©

2010-2015

[cit.

25.

3.

2015].

Dostupné

z:

http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-262. 22.

Vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských sluţeb ve školách a školských poradenských zařízeních. In: Zákony pro lidi.cz [online], AION CS, s.r.o.

©

2010-2015

[cit.

25.

3.

2015].

Dostupné

z:

http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2005-72. 23.

Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, ţáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a vzdělávání dětí, ţáků a studentů mimořádně nadaných, ve znění pozdějších předpisů. In: Zákony pro lidi.cz [online], AION CS,

s.r.o.

©

2010-2015

[cit.

2.

3.

2015].

Dostupné

z:

http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2005-73. 24.

Vyhláška č. 492/2005 Sb., o krajských normativech. In: Zákony pro lidi.cz [online], AION CS, s.r.o. © 2010-2015 [cit. 2. 3. 2015]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2005-492.

25.

Nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků. In: Zákony pro lidi.cz [online], AION CS, s.r.o.

©

2010-2015

[cit.

2.

3.

2015].

Dostupné

z:

http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2005-75. 26.

Směrnice Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy, č.j. 28 768/2005-45 ze dne 12. prosince 2005, kterou se stanoví závazné zásady, podle kterých

43

provádějí krajské úřady rozpis finančních prostředků státního rozpočtu. In: MŠMT.cz [online], Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy. © 2013 – 2015 [cit. 2. 3. 2015]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/dokumenty/smerniceministerstva-skolstvi-mladeze-a-telovychovy. Elektronické zdroje 27.

PODEŠVA, J. Školský zákon a správní řád [online]. [cit. 18. 5. 2014]. Dostupný z: http://www.osu.cz/fpd/cdv/dokumenty/opory/skolsky_zakon.pdf.

28.

ZŠ Velká Bíteš – oficiální stránky školy: Základní informace: Dokumenty: Dokumenty

ŠVP.

[online].

[cit.

1.

4.

2015].

Dostupné

z

:

http://www.zsbites.cz/images/stories/aFILES/1314/033.pdf. 29.

ZŠ Velká Bíteš – oficiální stránky školy: Dokumenty: Školská rada: Zpráva pro zřizovatele – složení školské rady. [online]. [vid. 1. 4. 2015]. Dostupné z: http://www.zsbites.cz/images/stories/files/Informace%20o%20skole/Skolska%2 0rada/sr2012.pdf.

30.

ZŠ Velká Bíteš – oficiální stránky školy: Dokumenty: Výroční zpráva 2013/2014.

[online].

[cit.

1.

4.

2015].

Dostupné

z:

http://www.zsbites.cz/images/stories/aFILES/1415/002_kopie.pdf. 31.

ZŠ Velká Bíteš – oficiální stránky školy: Základní informace: [online]. [cit. 1. 4. 2015]. Dostupné z : http://www.zsbites.cz/o-skole/zakladni-informace.

44