PRÁVNICKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY Obor Právo a právní věda

PRÁVNICKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY Obor Právo a právní věda Katedra práva životního prostředí a pozemkového práva

Pesticidy a jiné prostředky na ochranu rostlin ve světle platné právní úpravy Diplomová práce Mgr. Miriam Rozehnalová

Brno 2016

„Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Pesticidy a jiné prostředky na ochranu rostlin ve světle platné právní úpravy zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury.“ …………………………………

1

Děkuji doc. JUDr. Iloně Jančářové, Ph.D. za pomoc, odborné vedení, cenné rady a vstřícnost při zpracování této práce.

2

Abstrakt Diplomová práce se zabývá národní a unijní právní úpravou pesticidů a jiných prostředků na ochranu rostlin. Práce vymezuje základní pojmy a prameny platné právní úpravy z této oblasti, právní úprava je poté analyzována za účelem zjištění, jakým způsobem jsou regulovány výroba, dovoz, distribuce, uvádění na trh a používání pesticidů a jiných prostředků na ochranu rostlin. Teoretický rozbor právní úpravy je v práci podpořen také závěry rozhodovací praxe. Poznatky z rozboru právní úpravy jsou pak společně s jejich hodnocením v závěru shrnuty.

Klíčová slova Ochrana rostlin, rostlinolékařská péče, pesticidy, prostředky na ochranu rostlin, výroba, dovoz, uvádění na trh, používání, udržitelný rozvoj.

Abstract The diploma thesis deals with national and EU legislation concerning pesticides and other plant protection products. The thesis defines the basic concepts and sources of current legislation in this area. Afterwards, the legislation is analysed to determine how the pesticides and other plant protection products are regulated by the manufacture, importation, distribution, marketing and use. Theoretical analysis of the legislation is also supported by the conclusions of the decision-making practice. Findings from the analysis of the legislation and legislation´s evaluation are together summarized at the conclusion.

Key words Plant protection, phytosanitary care, pesticides, plant protection products, manufacture, importation, distribution, marketing, use, sustainable development.

3

Obsah

Úvod.................................................................................................................................. 6 1

2

3

4

5

Přehled pramenů práva upravujících prostředky na ochranu rostlin ..................... 8 1.1

Prameny práva v Evropské unii ...................................................................... 8

1.2

Prameny práva v České republice ................................................................ 13

Vymezení základních pojmů ............................................................................... 17 2.1

Ochrana rostlin a rostlinolékařská péče ........................................................ 17

2.2

Prostředky na ochranu rostlin ....................................................................... 18

2.3

Pesticidy ....................................................................................................... 19

2.4

Jiné prostředky na ochranu rostlin ................................................................ 19

2.5

Další podstatné pojmy .................................................................................. 20

Pesticidy v právu EU ........................................................................................... 22 3.1

Historický vývoj ........................................................................................... 22

3.2

Nástroje právní regulace ............................................................................... 26

3.3

Judikatura Soudního dvora EU ..................................................................... 39

Právní úprava pesticidů a jiných prostředků na ochranu rostlin v ČR................. 41 4.1

Historický vývoj ........................................................................................... 41

4.2

Nástroje právní regulace ............................................................................... 43

4.3

Rozhodovací praxe českých soudů ............................................................... 50

Zhodnocení stávající právní úpravy a úvahy de lege ferenda .............................. 52

Závěr ............................................................................................................................... 56 Seznam použitých pramenů ............................................................................................ 58

4

Seznam použitých zkratek ČR

Česká republika

EU

Evropská unie

OSN

Organizace spojených národů

SEU

Smlouva o Evropské unii

SFEU

Smlouva o fungování Evropské unie

SDEU

Soudní dvůr Evropské unie

ÚKZÚZ

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský

5

Úvod Vzhledem k omezenosti dostupné plochy zemědělské půdy roste se stoupající světovou populací i potřeba zemědělskou půdu využívat efektivněji. Ačkoliv pesticidy a prostředky na ochranu rostlin samy o sobě zemědělskou produkci nezvyšují, výrazně se podílí na tom, aby tato produkce nebyla snižována vlivem škodlivých organismů. Odhaduje se, že používání pesticidů a jiných prostředků na ochranu rostlin zabrání v průměru 40% ztrát na úrodě.1 Bohužel, krom obrovského přínosu, představuje používání pesticidů a jiných prostředků na ochranu rostlin také z mnoha důvodů velké riziko. Jakožto chemické látky uměle vnášené do životního prostředí, působí pesticidy a prostředky na ochranu rostlin na lidi, životní prostředí a jeho složky často negativně. Mají přímo nebo prostřednictvím reziduí v prostředí nežádoucí účinky na necílové rostliny, volně žijící živočichy, půdní ekosystémy, na kvalitu povrchových a podzemních vod, a na biologickou rozmanitost. Člověku mohou způsobit závažné akutní i chronické zdravotní obtíže, například rakovinu, vrozené vývojové vady, neplodnost, narušení imunity či alergie.2 Jelikož ještě nejsou známy veškeré dopady používání pesticidů a jiných prostředků na ochranu rostlin, a vzhledem k možným negativním následkům, je třeba velmi pečlivě regulovat jejich výrobu, transport, distribuci a používání. Je však otázkou, zda je současná právní regulace dostačující, a zda umožňuje, aby pesticidy co nejlépe plnili svou funkci, tedy aby zabezpečovaly vysoké výnosy ze zemědělské produkce, a zároveň aby docházelo k co největšímu omezení nepříznivých vlivů na zdraví lidí, životní prostředí a jeho složky. Téma „Pesticidy a jiné prostředky na ochranu rostlin ve světle platné právní úpravy“ jsem si zvolila z toho důvodu, že ať chceme nebo ne, pesticidy a nakládání s nimi ovlivňují život každého z nás. Vzhledem k tomu, že jejich spotřeba neustále stoupá, je třeba zabývat tím, jaký dopad má jejich používání na životní prostředí a zdraví lidí, a jak jejich používání co nejlépe regulovat, aby k poškozování životního prostředí a zdraví lidí nedocházelo, případně aby toto poškozování bylo co nejvíce eliminováno. Zkoumáním právní úpravy pak lze dle mého názoru najít další možnosti pro omezování negativních vlivů pesticidů a prostředků na ochranu rostlin a zajištění jejich účinného fungování.

1

FLORIÁN, Miroslav. Pesticidy v zemědělství: Fakta a souvislosti [online]. Brno: Ústřední a kontrolní ústav zemědělský, 2008, s. 6 [cit. 30. 11. 2015]. 2 ŠUTA, Miroslav. Chemické látky v životním prostředí a zdraví. 1. vyd. Brno: ZO ČSOP Veronica, 2008, s. 47.

6

Cílem práce je zjistit a analyzovat, jakým způsobem je regulována výroba, dovoz, distribuce, uvádění na trh a používání pesticidů a jiných prostředků na ochranu rostlin, a to jak na úrovni národní, tak unijní právní úpravy. Znalost unijní úpravy je pak důležitá pro pochopení úpravy vnitrostátní vzhledem k tomu, že unijní úprava obsahuje v této oblasti řadu přímo použitelných nařízení, tudíž by bylo zkoumání pouhé vnitrostátní úpravy neúplné. Práce je členěna do pěti kapitol. V první kapitole jsou přehledně vymezeny prameny unijní a vnitrostátní právní úpravy zabývající se pesticidy a jinými prostředky na ochranu rostlin. V druhé kapitole jsou vymezeny základní pojmy týkající se dané problematiky, se kterými bude dále v práci manipulováno. Mezi tyto základní pojmy patří zejména pojmy „pesticidy“ a „prostředky na ochranu rostlin“. V třetí kapitole je pak rozebírána unijní právní úprava v oblasti pesticidů a jiných prostředků na ochranu rostlin, a to vývoj této úpravy, dále samotná regulace jejich vývozu, dovozu, výroby, uvádění na trh a používání, a také některá rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie týkající se této problematiky.

Ve čtvrté kapitole je pak rozebírána vnitrostátní úprava týkající

se pesticidů a jiných prostředků na ochranu rostlin. Kapitola obsahuje vývoj vnitrostátní úpravy, dále platnou úpravu obsaženou v zákoně o rostlinolékařské péči, jakožto stěžejním zákoně pro oblast prostředků na ochranu rostlin, a některá rozhodnutí vnitrostátních soudů z této oblasti. Poslední kapitola pak obsahuje shrnutí poznatků vyvozených z předchozího rozboru a zhodnocení platné právní úpravy. Při zpracování práce byly čerpány informace z českých i zahraničních odborných článků a publikací, unijních i vnitrostátních právních předpisů a soudních rozhodnutí.

7

1 Přehled pramenů práva upravujících pesticidy a jiné prostředky na ochranu rostlin Problematika pesticidů a jiných prostředků na ochranu rostlin je ze zdravotního i environmentálního hlediska velmi závažná, pesticidy představují významný zdroj kontaminace potravin, vody a dalších složek životního prostředí. Zvláště v rozvojových zemích jsou častým zdrojem úmyslných i neúmyslných smrtelných otrav lidí i zvířat.3 Vnitrostátní i unijní právní předpisy proto obsahují poměrně podrobnou úpravu týkající se pesticidů a jiných prostředků na ochranu rostlin. Tyto látky jsou ale také látkami chemickými4, proto je potřeba brát v potaz, že se na ně vztahuje krom speciální úpravy zabývající se přímo pesticidy a prostředky na ochranu rostlin také obecná právní úprava týkající se chemických látek.5

1.1 Prameny práva v Evropské unii Výroba, dovoz, distribuce, uvádění na trh a používání pesticidů jsou v Evropské unii upravovány těmito předpisy6: Primární právo EU •

Smlouva o Evropské unii,

•

Smlouva o fungování Evropské unie.

Tyto dvě smlouvy se stejnou právní silou představují smlouvy, na nichž je Unie založena.7 Vymezují cíle, orgány, pravomoci a fungování Evropské unie. V oblastech, které se týkají pesticidů a jiných prostředků na ochranu rostlin, zejména tedy v oblastech vnitřního trhu (hlava I SFEU), zemědělství (hlava III SFEU) a životního prostředí (hlava XX SFEU), sdílí EU svou pravomoc s členskými státy.8

3 POLÁŠKOVÁ, Anna. Úvod do ekologie a ochrany životního prostředí. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2011, s. 234. 4 PICHLER, Jiří. Chemie ve společnosti I: Chemizace. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1992, s. 11. 5 JANS, Jan; VEDDER, Hans. European environmental law. 4th ed. Groningen: Europa Law Publishing, 2012, s. 457. 6 ELSMORE, R. A review of EU biocides and pesticides legislations. International Pest Control [online]. 2013, vol. 53, no. 3, s. 150 - 153 [cit. 23. 11. 2015]. ISSN 00208256. 7 Čl. 1 Smlouvy o Evropské unii. 8 Čl. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie.

8

Sekundární právo EU •

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS, ve znění pozdějších předpisů. Toto nařízení upravuje za použití zásady předběžné opatrnosti pravidla pro povolování přípravků na ochranu rostlin v obchodní podobě a pro jejich uvádění na trh, používání a kontrolu v rámci Unie. Obsahuje také pravidla pro schvalování účinných látek, safenerů a synergentů, které jsou obsaženy v přípravcích na ochranu rostlin nebo z nichž jsou tyto přípravky složeny, a pravidla týkající se adjuvantů a formulačních přísad.9 Prováděcími k tomuto nařízení jsou: o Nařízení Komise (EU) č. 540/2011 ze dne 25. května 2011 kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009, pokud jde o seznam schválených účinných látek, ve znění pozdějších předpisů. o Nařízení Komise (EU) č. 546/2011 ze dne 10. června 2011 kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009, pokud jde o jednotné zásady pro hodnocení a povolování přípravků na ochranu rostlin. o Nařízení Komise (EU) č. 547/2011 ze dne 8. června 2011 kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009, pokud jde o požadavky na označování přípravků na ochranu rostlin, ve znění nařízení Komise (EU) č. 513/2013. o Nařízení Komise (EU) č. 283/2013 ze dne 1. března 2013 kterým se v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh stanoví požadavky na údaje o účinných látkách, ve znění pozdějších předpisů. o Nařízení Komise (EU) č. 284/2013 ze dne 1. března 2013 kterým se v souladu s nařízením Evropského parlamentu a rady (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh stanoví požadavky na

9

Čl. 1 nařízení č. 1107/2009/ES.

9

údaje o přípravcích na ochranu rostlin, ve znění nařízení Komise (EU) č. 1475/2015. o Nařízení Komise (EU) č. 408/2015 ze dne 11. března 2015 o provádění čl. 80 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o sestavení seznamu látek, které se mají nahradit. •

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1185/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o statistice pesticidů ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 656/2011. Dané nařízení stanovuje společný rámec pro systematické vypracovávání statistik o uvádění na trh a používání těch pesticidů, které jsou přípravky na ochranu rostlin. Dle tohoto nařízení se vypracovávají statistiky o množství pesticidů, které je ročně uvedeno na trh a množství, které je ročně použito.10

•

Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 ze dne 23. února 2005 o maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a o změně směrnice Rady 91/414/EHS, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení stanovuje maximálních limity reziduí pesticidů v potravinách a krmivech (nebo jejich částech) rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu.11

•

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES, ve znění pozdějších přepisů. Nařízení REACH stanovuje za použití zásady předběžné opatrnosti pravidla pro výrobu, uvádění na trh a používání chemických látek samotných či obsažených

10 11

Čl. 1 nařízení č. 1185/2009/ES. Čl. 1 a 2 nařízení č. 396/2005/ES.

10

v přípravcích a předmětech a na uvádění těchto přípravků na trh.12 Je obecným předpisem ke speciální úpravě týkající se pesticidů. Prováděcím k tomuto nařízení je: o Nařízení Komise (ES) č. 440/2008 ze dne 30. května kterým se stanoví zkušební metody podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006, o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, ve znění pozdějších předpisů. •

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vymezuje kritéria pro klasifikaci látek a směsí a pravidla označování a balení nebezpečných látek a směsí, ukládá povinnosti subjektům pracujícím s látkami, stanovuje seznam látek s jejich harmonizovanými klasifikacemi a prvky označení na unijní úrovni a stanovuje seznam klasifikací a označení látek, který se skládá ze všech oznámení, podání a harmonizovaných klasifikací a prvků označení.13

•

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 649/2012 ze dne 4. července 2012, o vývozu a dovozu nebezpečných chemických látek, ve znění pozdějších předpisů. Dané nařízení provádí Rotterdamskou úmluvu o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu. Zakotvuje předpoklady a povinnosti při vývozu a dovozu nebezpečných chemických látek, zabývá se také usnadněním výměny informací o vlastnostech nebezpečných chemických látek, zavedením rozhodovacího procesu v rámci Unie o jejich dovozu a vývozu a rozšiřováním rozhodnutí podle potřeby smluvním stranám a jiným zemím.14

12

Čl. 1 nařízení č. 1907/2006/ES. Čl. 1 nařízení 1272/2008/ES. 14 Čl. 1 a 2 nařízení 649/2012/EU. 13

11

•

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ze dne 21. října 2009 kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů, ve znění pozdějších předpisů. Směrnice stanoví rámec pro dosažení udržitelného používání pesticidů. Upravuje snižování rizik a omezování vlivu používání pesticidů na lidské zdraví a životní prostředí. Ve směrnici je také zakotvena podpora používání integrované ochrany rostlin a alternativních postupů (například nechemických alternativ pesticidů).15

•

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/127/ES ze dne 21. října 2009 kterou se mění směrnice 2006/42/ES, pokud jde o strojní zařízení aplikace pesticidů. Tato směrnice přidává úpravu strojních zařízení aplikace pesticidů mezi úpravu strojních zařízení obsaženou ve směrnici 2006/42/ES ze dne 17. května 2006 o strojních zařízeních a změně směrnice 95/16/ES.

•

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000 kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky, ve znění pozdějších předpisů. Směrnice obsahuje rámec pro ochranu vnitrozemských povrchových vod, brakických vod, pobřežních vod a podzemních vod. Pesticidy a jinými prostředky na ochranu rostlin se zabývá jakožto znečišťujícími látkami.16

•

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic, ve znění pozdějších předpisů. Tato směrnice stanovuje opatření pro předcházení nepříznivým vlivům vzniku odpadů a nakládání s nimi nebo jejich omezováním a omezováním celkových dopadů využívání zdrojů a zlepšováním účinnosti tohoto využívání.17 Pesticidy a jiné prostředky na ochranu rostlin jsou zde řešeny jakožto odpady a nebezpečné odpady.

15

Čl. 1 směrnice 2009/128/ES. Čl. 1 směrnice 2000/60/ES. 17 Čl. 1 směrnice 2008/98/ES. 16

12

•

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1386/2013/EU ze dne 20. listopadu 2013 o všeobecném akčním programu Unie pro životní prostředí na období do roku 2020 „Spokojený život v mezích naší planety“. Na základě rozhodnutí byl přijat Všeobecný akční program Unie v oblasti životního prostředí na období do 31. prosince 2020, tedy 7. akční program pro životní prostředí.

1.2 Prameny práva v České republice Výroba, dovoz, distribuce, uvádění na trh a používání pesticidů a jiných prostředků na ochranu rostlin jsou v České republice upravovány těmito předpisy: Ústavní úroveň •

Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

•

Usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky, ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.

Ústava a Listina základních práv a svobod, jakožto základní právní předpisy státu, zakotvují povinnosti týkající se ochrany životního prostředí. Obsahují povinnost státu „dbát o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství“18, „právo každého na příznivé životní prostředí, na včasné a úplné informace o jeho stavu, povinnost neohrožovat a nepoškozovat životní prostředí nad míru stanovenou zákonem“19 a další ustanovení, která zajišťují předpoklady ochrany životního prostředí. Zákony •

Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon vymezuje základní pojmy z oblasti životního prostředí (jako např. pojem znečišťování životního prostředí), a na základě principu trvale udržitelného rozvoje stanoví základní zásady jeho ochrany, povinnosti fyzických a právnických osob při ochraně a zlepšování stavu životního prostředí a při využívání přírodních zdrojů.20

18

Čl. 7 Ústavy. Čl. 35 Listiny základních práv a svobod. 20 § 1 zákona č. 17/1992 Sb. 19

13

•

Zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změnách některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon upravuje práva a povinnosti fyzických a právnických osob v oblasti rostlinolékařské péče při ochraně rostlin, ochraně proti zavlékání organismů škodlivých rostlinám, při uvádění na trh, používání a kontrole přípravků na ochranu rostlin, jiných prostředků na ochranu rostlin, účinných látek v nich a mechanizačních prostředků na ochranu rostlin a při omezování nepříznivého vlivu škodlivých organismů a přípravků a jiných prostředků na zdraví lidí, zvířat a na životní prostředí. Stanovuje také působnost správních úřadů na úseku rostlinolékařské péče a upravuje rostlinolékařský dozor, mimořádná rostlinolékařská opatření a odborné rostlinolékařské činnosti.21 Zákon je proveden zejména těmito vyhláškami: o Vyhláška č. 32/2012 Sb., o přípravcích a dalších prostředcích na ochranu rostlin. o Vyhláška č. 206/2012 Sb., o odborné způsobilosti pro nakládání s přípravky. o Vyhláška č. 327/2012 Sb., o ochraně včel, zvěře, vodních organismů a dalších necílových organismů při použití přípravků na ochranu rostlin, ve znění pozdějších předpisů.

•

Zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsí a o změně některých zákonů. Zákon o chemických látkách stanovuje práva a povinnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob při výrobě, klasifikaci, zkoušení nebezpečných vlastností, balení, označování, uvádění na trh (na území České republiky i mimo něj), používání, vývozu a dovozu chemických látek nebo látek obsažených ve směsích nebo předmětech. Upravuje také správnou laboratorní praxi a působnost správních orgánů při zajišťování ochrany před škodlivými účinky látek a směsí (doplňuje například kompetence ÚKZÚZ v oblasti kontrol nad uváděním látek a přípravků na trh).22 Zákon je proveden zejména těmito vyhláškami:

21 22

§ 1 zákona č. 326/2004 Sb. § 1 zákona č. 350/2011 Sb.

14

o Vyhláška č. 402/2011 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností chemických látek a chemických směsí a balení a označování nebezpečných chemických směsí o Vyhláška č. 162/2012 Sb., o tvorbě názvu nebezpečné látky v označení nebezpečné směsi o Vyhláška č. 163/2012 Sb., o zásadách správné laboratorní praxe •

Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení půd, ve znění pozdějších předpisů. Zákon upravuje vzhledem k pesticidům a jiným prostředkům na ochranu rostlin zejména podmínky uvádění do oběhu, skladování a používání hnojiv, pomocných půdních látek, pomocných rostlinných přípravků a substrátů. Dále pak upravuje agrochemické zkoušení zemědělských půd, zjišťování půdních vlastností lesních pozemků, používání upravených kalů, podmínky nakládání se sedimenty.23 Zákon je proveden těmito vyhláškami: o Vyhláška č. 275/1998 Sb., o agrochemickém zkoušení zemědělských půd

a zjišťování půdních vlastností lesních pozemků, ve znění

pozdějších předpisů. o Vyhláška č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva. o Vyhláška č. 257/2009 Sb., o používání sedimentů na zemědělské půdě o Vyhláška č. 273/1998 Sb., o odběrech a chemických rozborech vzorků hnojiv. •

Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon upravuje správní poplatky a výkon jejich správy. V oblasti pesticidů a jiných prostředků na ochranu rostlin upravuje zejména poplatky za povolování prostředků na ochranu rostlin a vydávání rostlinolékařských osvědčení.24

23 24

§ 1 zákona č. 156/1998 Sb. § 1 zákona č. 364/2004 Sb.

15

•

Zákon č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon upravuje Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský jakožto správní úřad, který je podřízený Ministerstvu zemědělství, a stanovuje jeho činnost.25

•

Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon upravuje regulaci reklamy v některých případech. V oblasti pesticidů a jiných prostředků na ochranu rostlin upravuje obecné požadavky ve vztahu k reklamě na přípravky na ochranu rostlin.26

•

Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících předpisů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon upravuje především povinnosti osob v oblasti ochrany a podpory veřejného zdraví, a dále například činnost orgánů veřejného zdraví a dalších orgánů veřejné správy v oblastech ochrany a podpory veřejného zdraví.27

•

Zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon upravuje zejména práva a povinnosti osob při předcházení ekologické újmě a při její nápravě a dále výkon státní správy v této oblasti.28

Z výše uvedeného přehledu vyplývá, že problematika pesticidů a jiných prostředků na ochranu rostlin přesahuje do mnoha právních předpisů. Vzhledem k cíli a rozsahu práce jsou v práci analyzovány zejména nařízení č. 1107/2009/ES, směrnice 2009/128/ES, zákon č. 326/2004 Sb. a jejich prováděcí předpisy.

25

§ 1 zákona č. 347/2002 Sb. § 1 zákona č. 40/1995 Sb. 27 § 1 zákona č. 258/2000 Sb. 28 § 1 zákona č. 167/2008 Sb. 26

16

2 Vymezení základních pojmů Pro to, aby mohla být právní úprava pesticidů a jiných prostředků na ochranu rostlin rozebírána a hodnocena, je nezbytné nejdříve vymezit a objasnit základní pojmy týkající se tohoto tématu.

2.1 Ochrana rostlin a rostlinolékařská péče Ochrana rostlin (fytopatologie) je „vědní obor zabývající se všestrannou zdravotní ochranou rostlin před mechanickými i chemickými poškozeními, před chorobami i škůdci.“29 Souhrn činností a opatření v oblasti ochrany rostlin, ať už právních, technických, organizačních či odborných, prováděných za účelem uchování zdraví rostlin, je pak nazýván rostlinolékařskou péčí.30 Veřejnoprávní úprava rostlinolékařské péče se zabývá •

ochranou rostlin a rostlinných produktů proti škodlivým organismům a poruchám,

•

ochranou proti zavlékání organismů škodlivých rostlinám do nebo z území ČR a proti jejich rozšiřování na území ČR,

•

registrací, uváděním na trh, používáním a kontrolou přípravků na ochranu rostlin,

•

omezováním nepříznivého vlivu škodlivých organismů a použitím přípravků na ochranu rostlin na zdraví lidí, zvířat a na životní prostředí,

•

uváděním na trh, používáním a kontrolním testováním mechanizačních prostředků na ochranu rostlin.31

Spolu s veterinární péčí a péčí o zdraví lidu lze rostlinolékařskou péči zařazovat do komplexu globální ochrany zdraví života na zemi.32

29

JAKRLOVÁ, Jana; PELIKÁN, Jaroslav. Ekologický slovník terminologický a výkladový. 2. vyd. Praha: Fortuna, 1999, s. 69. 30 DAMOHORSKÝ, Milan; SMOLEK, Martin. Zemědělské právo: učební pomůcka. 1.vyd. Praha: IFEC, 2001, s. 30. 31 HENDRYCH, Dušan; FIALA, Josef. Právnický slovník. 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 696. 32 DAMOHORSKÝ; SMOLEK, op. cit., s. 30.

17

2.2 Prostředky na ochranu rostlin Ochrana rostlin se dělí na ochranu nepřímou, která je ochranou preventivní, a spočívá například ve vhodné a vyrovnané výživě33, pěstování vhodných odrůd, správných pěstitelských postupech či v péči o půdu, a na ochranu přímou. Přímá ochrana rostlin je pak ochrana rostlin za pomocí mechanických, chemických a biologických prostředků.34 Mechanické prostředky na ochranu rostlin jsou nejstarší prostředky ochrany rostlin. V zákoně o rostlinolékařské péči jsou definovány jakožto „zařízení pro aplikaci přípravků a technická zařízení k hubení škodlivých organismů“35. Patří mezi ně například feromonové lapáky, lepivé pásy a plečkování.36 Biologické prostředky na ochranu rostlin jsou označovány také jako bioagens. Využívají přirozených nepřátel za účelem regulace škůdců, onemocnění rostlin a plevelů. Jsou založeny na předpokladu, že ve vyrovnaném ekosystému jsou populace škůdců a jejich přirození nepřátelé v rovnováze.37 Chemické prostředky na ochranu rostlin jsou nejběžnějším způsobem ochrany. Právě tyto prostředky mají vzhledem k biologické účinnosti, toxicitě a dalším chemickým vlastnostem největší vliv na životní prostředí a je nutné, aby bylo jejich povolování a používání podrobně právně regulováno.38Jsou označovány také jako přípravky na ochranu rostlin. Ty jsou definovány v nařízení č. 1107/2009/ES jako „přípravky v podobě, v níž jsou dodávané uživateli, které obsahují účinné látky39, safenery nebo synergenty nebo jsou z nich složeny a které jsou určeny pro ochranu rostlin, ovlivňování životních procesů rostlin, uchovávání rostlinných produktů, ničení nežádoucích rostlin a regulaci růstu.“40

33

KEPL, Lukáš. Vliv postřiku insekticidy na diverzitu střevlíků (Carabidae) na poli ozimé řepky [online]. České Budějovice, 2012 [cit. 2. 11. 2015]. Diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta. Vedoucí práce Mgr. Martin Šlachta Ph. D. s. 11. 34 KEPL, op. cit., s. 11. 35 § 2 odst. 2 zákona č. 326/2004 Sb. 36 KEPL, op. cit., s. 11. 37 Ibidem. 38 Ibidem. 39 Účinnými látkami se dle čl. 2 bodu 2 nařízení č. 1107/2009/ES myslí „látky včetně mikroorganismů, které mají obecný nebo specifický účinek proti škodlivým organismům či na rostliny, části rostlin nebo rostlinné produkty“ 40 Čl. 2 odst. 1 nařízení č. 1107/2009/ES.

18

2.3 Pesticidy Pojem pesticidy se používá jako „souhrnné označení pro látky používané k ničení a zabíjení organismů, které člověk z určitého důvodu chce zničit nebo potlačit.“41 Existuje jich mnoho druhů, navzájem se liší například svým chemickým složením, stupněm nebezpečnosti pro prostředí či mechanismem působení. Podle cílových skupin organismů, proti kterým jsou určeny, dělíme pesticidy na herbicidy (proti plevelům), insekticidy (proti hmyzu), fungicidy (proti houbám), akaracidy (proti roztočům), neumaticidy (proti červům), moluskocidy (proti hlemýžďům a měkkýšům) a rodenticidy (proti hlodavcům). Primárně jsou pesticidy používané jako prostředky na ochranu rostlin v zemědělství, mohou však být využity také v lesnictví či zahradnictví. Pesticidy jsou upravovány jak na unijní, tak vnitrostátní úrovni. Dle nařízení č. 649/201242 zahrnuje pojem pesticidy jednak přípravky na ochranu rostlin, tak jak jsou definovány nařízením č. 1107/2009 (viz výše), a jednak biocidní přípravky, definované podle směrnice 98/8/ES jako „účinné látky a přípravky obsahující jednu nebo více účinných látek ve formě, v níž jsou dodávané uživateli, určené k hubení, odpuzování, zneškodňování, zabránění účinku či jinému regulačnímu účinku na jakýkoliv škodlivý organismus chemickým a biologickým způsobem“43, desinfekční prostředky, insekticidy a paraziticidy podle směrnic 2001/82/ES a 2001/83/ES44. Pod pojem pesticidy tedy spadají především chemické, ale i některé biologické prostředky na ochranu rostlin. Vzhledem k tomu že práce zaměřuje na právní úpravu prostředků na ochranu rostlin a vzhledem k tomu, že se biocidní přípravky, desinfekční prostředky, insekticidy a paraziticidy nepoužívají primárně k ochraně rostlin, ale spíše k ochraně zdraví zvířat a lidí, bude pojem pesticidy v práci používán zúženě, a to jako přípravek na ochranu rostlin ve smyslu nařízení č. 1107/2009.

2.4 Jiné prostředky na ochranu rostlin Pojem jiné prostředky na ochranu rostlin lze dle tématu práce vymezit dvojím způsobem.

41

ŠUTA, op. cit., s. 11. Čl. 3 bod 10 nařízení č. 649/2012/EU. 43 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/8/ES ze dne 16. února 1998 o uvádění biocidních přípravků na trh. 44 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se veterinárních léčivých přípravků a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků. 42

19

V prvním případě lze ve vztahu k pesticidům, jakožto ke stěžejnímu pojmu práce, vnímat jiné prostředky na ochranu rostlin jako všechny prostředky na ochranu rostlin, které nespadají pod pojem pesticidy. Dle rostlinolékařského dělení by pak pod jiné prostředky na ochranu rostlin spadaly především prostředky mechanické a z části také prostředky biologické. Druhou, a v práci používanou, možností vymezení pojmu je pak výklad ve smyslu § 54 zákona č. 326/2004 Sb. V tomto ustanovení je definován pojem další prostředky na ochranu rostlin45 a to jako pomocné prostředky a bioagens. Pomocné prostředky jsou zákonem definovány jako „látky přírodního nebo syntetického původu mimo účinnou látku, upravené do formy, v níž jsou uváděny na trh, a určené k použití v ochraně rostlin“46 a bioagens jako „prostředek na ochranu rostlin obsahující makroorganismy povahy živých parazitů, parazitoidů nebo predátorů mimo obratlovce, ve formě výrobku poskytovaného uživateli k použití proti škodlivým organismům na rostlinách nebo rostlinných produktech“47. Další prostředky na ochranu rostlin nejsou upravovány na unijní úrovni, patří do neharmonizované oblasti. Jejich úpravu tedy obsahuje zejména zákon č. 326/2004 Sb.

2.5 Další podstatné pojmy Výroba Výroba pesticidů není v právní úpravě zabývající se přímo prostředky na ochranu rostlin definována. Nařízení č. 1107/2009/ES definuje v oblasti prostředků na ochranu rostlin pouze osobu výrobce, a to jako „osobu, která sama vyrábí přípravky na ochranu rostlin, účinné látky, safenery, synergenty, formulační přísady nebo adjuvanty nebo která jejich výrobu na základě smlouvy svěří jiné osobě, či osoba, kterou výrobce určí za svého výhradního zástupce.“48 Výroba, jakožto proces, je pak definována v obecné úpravě týkající se chemických látek, a to jako „výroba nebo těžba látek v přírodním stavu“49. Obecná úprava týkající se chemických látek pak definuje také pojem výrobek, a to jako „konečný výrobek, který zahrnuje nebo obsahuje chemickou látku, jejíž použití bylo v tomto konkrétním výrobku zakázáno nebo přísně omezeno právními předpisy Unie“50.

45

§ 54 zákona č. 326/2004 Sb. § 54 zákona č. 326/2004 Sb. 47 Ibidem. 48 Čl. 3 bod 11. nařízení č. 1107/2009/ES. 49 Čl. 3 bod 8. nařízení 1907/2006/ES. 50 Čl. 3 bod 4. nařízení č. 649/2012/EU. 46

20

Výroba pesticidů je tedy regulována především tak, že jsou regulovány povinnosti výrobce před/při/po výrobě a také kladením požadavků na hotové výrobky.

Vývoz Vývozem se dle nařízení č. 649/2012/ES rozumí „trvalý nebo dočasný vývoz chemické látky, která splňuje podmínky čl. 28 odst. 2 Smlouvy o fungování EU a také zpětný vývoz chemické látky, která nesplňuje podmínky čl. 28 odst. 2 Smlouvy o fungování EU a na kterou se vztahuje jiný celní režim než režim vnějšího tranzitu Unie pro pohyb zboží přes celní území Unie“.51 Vývozem se tedy rozumí vývoz pesticidů z území Unie ven, mimo její členské státy.

Dovoz Dovoz je dle nařízení č. 649/2012/ES definován jako „fyzické uvedení chemické látky, na kterou se vztahuje jiný celní režim než režim vnějšího tranzitu Unie pro pohyb zboží přes celní území Unie, na celní území Unie“52 Dovozem se tedy rozumí dovoz pesticidů z území mimo členské státy Unie dovnitř, na území Unie.

Uvedení na trh Uvedení na trh je definováno jakožto „držení přípravku na ochranu rostlin za účelem prodeje uvnitř Společenství, včetně nabízení k prodeji nebo k jakékoli jiné formě převodu, zdarma nebo za úplatu, jakož i prodej, distribuce a další formy převodu jako takové, avšak nikoliv vrácení předchozímu prodejci. Propuštění do volného oběhu na území Společenství tedy představuje uvedení na trh.“53

Používání Používáním jsou veškeré činnosti (prováděné zejména profesionálními uživateli a distributory) prováděné v souvislosti s pesticidy a jinými prostředky na ochranu rostlin, například skladování, ředění a míchání a nakládání s nimi před aplikací, jejich aplikace, nakládání s obaly a zbytky pesticidů a jiných prostředků na ochranu rostlin, využití či likvidace zbytků pesticidů a jejich obalů, atd.54

51

Čl. 3 bod 16. nařízení č. 649/2012/EU. Čl. 3 bod 16. nařízení č. 649/2012/EU. 53 Čl. 3 bod 9. nařízení č. 1107/2009/ES. 54 Čl. 13 směrnice 2009/128/ES a § 43 odst. 3 zákona č. 326/2004 Sb. 52

21

3 Pesticidy v právu EU Právní úprava týkající se pesticidů se v různých zemích velmi liší. Odlišnosti způsobují například rozmanité klimatické podmínky, odlišné tradice a kultura či rozdílné stupně společenského, technického a vědeckého vývoje. Rozvinuté země mají ohledně pesticidů přísnější požadavky než země rozvojové, které omezuje nedostatek zdrojů a nemožnost prosazování a vynucování legislativy.55 Tyto rozdíly pak zamezují mezinárodnímu obchodu a zvyšování zisků z něho a omezují možnost mezinárodní ochrany životního prostředí a zdraví lidí. Proto již v 60. letech 20. století (kdy pesticidy nebyly zdaleka tolik užívány jako v dnešní době56) vznikaly první snahy o mezinárodní úpravu týkající se chemických látek a pesticidů. Byla to například snaha Evropské hospodářské komise OSN rozvinout Doporučení OSN pro přepravu nebezpečného zboží z roku 1956.57 Kniha Silent spring58 pak upozornila na to, že používání pesticidů má často přeshraniční dopad, tudíž i právní úprava by neměla zůstávat na vnitrostátní úrovni a na toto zareagovat.59

3.1 Historický vývoj Evropská unie počala upravovat oblast pesticidů až ke konci 70. let 20. století. Už před počátkem těchto úprav však spadaly prostředky na ochranu rostlin pod obecnou úpravu zacházení s chemickými látkami, nebyly tedy úplně bez právní regulace (zacházení s chemickými látkami počala EU regulovat přibližně od 2. poloviny 60. let 20. století)60. Mezi první komunitární právní úpravu zabývající se pesticidy patří směrnice 76/895/EHS61,

směrnice

86/362/EHS62,

55

směrnice

86/363/EHS63

a

směrnice

HANDFORD, Caroline E. A review of the global pesticide legislation and the scale of challenge in reaching the global harmonization of food safety standards. Integrated Environmental Assessment [online]. 2015, vol. 11, no. 4, s. 525 [cit. 2. 11. 2015]. 56 ROSER, Max. Fertilizer and pesticides. In: Our world in data [online]. 2015 [cit. 8. 3. 2016]. 57 GOLDENMAN, Gretta et al. (ed.). International tools for preventing local pesticide problems: A consolitated guide to the chemical codes and conventions [online]. 1st ed. London: European Center on Sustainable Policies for Human and Environmental Rights, 2008, s. 11 [cit. 30. 12. 2015]. 58 CARSON, Rachel. Silent spring. 25th ed. Boston: Houghton Mifflin Co., 1962, 368 s. 59 HANDFORD, op. cit., s. 525. 60 DAMOHORSKÝ, Milan. Právo životního prostředí. 3. vyd. Praha: C.H. Beck, 2010, s. 498. 61 Směrnice Rady 76/895/EHS ze dne 23. listopadu 1976 o stanovení maximálních limitů reziduí pesticidů v ovoci a zelenině a na jejich povrchu. 62 Směrnice Rady 86/362/EHS ze dne 24. července 1986 o stanovení maximálních limitů reziduí pesticidů v obilovinách a na jejich povrchu. 63 Směrnice Rady 86/363/EHS ze dne 24. července 1986 o stanovení maximálních limitů reziduí pesticidů v potravinách živočišného původu a na jejich povrchu.

22

90/642/EHS64, které se zabývaly maximálními limity reziduí pesticidů v potravinách a produktech živočišného a rostlinného původu, a jejichž účelem bylo omezení expozice spotřebitelů na konci potravinového řetězce.65 Tyto směrnice byly v roce 2005 zrušeny a nahrazeny jediným aktem, a to nařízením č 396/2005/ES. Uváděním a používáním přípravků na ochranu rostlin se pak mezi prvními zabývaly směrnice 76/769/EHS66, která se věnovala sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se omezení uvádění některých nebezpečných látek a přípravků na trh a jejich používání a směrnice 79/117/EHS67, která zakazovala uvádění na trh a používání přípravků na ochranu rostlin obsahujících určité účinné látky.68 V souvislosti se zavedením jednotného vnitřního trhu byla přijata důležitá směrnice 91/414/EHS69, která harmonizovala povolování, užívání a kontrolu přípravků na ochranu rostlin. Tato směrnice byla přijata za účelem odstranění překážek v obchodování s přípravky a umožnění volného pohybu zboží. Stanovovala, za použití principů vysoké úrovně ochrany, subsidiarity a zásady prevence, pravidla pro postup povolování a používání přípravků na ochranu rostlin v souladu se správnou rostlinolékařskou praxí a integrovanou ochranou rostlin.70 Zavedla seznam schválených účinných látek, které mohly být členskými zeměmi povoleny jako přípravky na ochranu rostlin a postupy pro zařazení účinných látek na seznam. Pokud látka nebyla na seznamu (obsaženém v příloze I směrnice), nemohla být ani součástí přípravku uváděného ve Společenství na trh. Členské státy pak byly dle směrnice zavázány povolovat pouze přípravky na ochranu rostlin, které obsahovaly schválené účinné látky. Povolání tak dále vykonávaly členské státy, ale schvalování účinných látek (po posouzení účinku na zdraví lidí, zvířat a životní prostředí) přešlo pod pravomoci Komise. Všechny účinné látky, ať už existující v době vzniku směrnice (stávající účinné látky), nebo zavedené od července 2003 (nové účinné látky) pak měly být do roku 2008 přezkoušeny členskými státy

64

Směrnice Rady 90/642/EHS ze dne 27. listopadu 1990 o stanovení maximálních limitů reziduí pesticidů v některých produktech rostlinného původu, včetně ovoce a zeleniny, a na jejich povrchu. 65 HANDFORD, op. cit., s. 526. 66 Směrnice Rady 76/769/EHS ze dne 27. června 1976 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se omezení uvádění některých nebezpečných látek a přípravků na trh a jejich používání. 67 Směrnice Rady 79/117/EHS ze dne 21. prosince 1978 kterou se zakazuje uvádění na trh a používání přípravků na ochranu rostlin obsahujících určité účinné látky. 68 HANDFORD, Caroline E., op. cit., s. 526. 69 Směrnice Rady č. 91/414/EHS ze dne 15. července 1991 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh. 70 CLARK, Terry; HARRIS, Caroline A. The regulation of pesticides in Europe: Pesticides in Perspective. Journal of Environmental Monitoring [online]. 2002. vol. 4 no. 2, s. 2-5 [cit. 27. 1. 2016].

23

za koordinování Komise, zda nejsou rizikem pro zdraví lidí, zvířat a životní prostředí. Směrnice pak zakotvila také náročné bezpečnostní kontroly (což vedlo k přísnějším požadavkům na podklady k povolování pesticidů), vzájemné uznávání povolených přípravků (za předpokladu podobných zemědělských a rostlinolékařských podmínek pro použití přípravku) a systém vzájemného poskytování informací (zpřístupnění dokumentace o přípravcích mezi státy).71 V roce 2002 byl přijat Šestý akční program Společenství pro životní prostředí72 (s působností do roku 2012), jehož cílem bylo „vytvoření životního prostředí, ve kterém uměle vytvořené chemické látky nemají žádné nepřijatelné účinky, respektive neznamenají rizika pro člověka a životní prostředí“73. Jeho schválením Evropský parlament a Rada uznaly, že je třeba dále omezovat dopad pesticidů na lidské zdraví a životní prostředí, zejména z přípravků na ochranu rostlin.“74. Program předpokládal vytvoření společného právního rámce pro dosažení udržitelného používání pesticidů při zohlednění zásad obezřetnosti a prevence. Byla v něm zdůrazněna také potřeba celkového snížení používání pesticidů a rizik jejich používání způsobem, který dovolí nutnou ochranu úrody.75 Společně s koncepčním dokumentem Bílou knihou „Strategie pro budoucí politiku v oblasti nakládání s chemickými látkami“76 se program stal podkladem pro vytvoření komplexního systému regulace chemických látek, který pesticidy a jiné prostředky na ochranu rostlin jakožto chemické látky upravuje také. Kromě vytvoření společného právního rámce předpokládal Šestý akční program také vypracování tematické strategie pro udržitelné používání pesticidů. Tematická strategie pak byla Komisí předložena v roce 2006 s těmito cíli: •

minimalizovat nebezpečí a rizika pro zdraví a životní prostředí vyplývajících z používání pesticidů,

•

zkvalitnit kontroly používání a distribuce pesticidů,

71

KOVAL, Petr. Právní úprava rostlinolékařské péče [online]. Praha, 2009 [cit. 23. 11. 2015]. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Právnická fakulta. Vedoucí práce prof. JUDr. Milan Damohorský, CSc. 72 Přijatý rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1600/2002/ES ze dne 22. července 2002 o šestém akčním programu Společenství pro životní prostředí. 73 DAMOHORSKÝ, Milan. op. cit., s. 498. 74 Ibidem. 75 Stanovisko výboru regionů Tematická strategie udržitelného používání pesticidů, úř. věst. 2007/C 146/06. 76 Bílá kniha Komise ES ze dne 27. února 2001 Strategie budoucí politiky v oblasti chemických látek a přípravků [online]. Praha: Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2005 [cit. 4. 2. 2016].

24

•

snížit

úroveň

škodlivých

účinných

látek

včetně

nahrazení

nejnebezpečnějších látek bezpečnými (i nechemickými) alternativami, •

podporovat kultivace s nízkými vstupy pesticidů nebo bez jejich použití (například zvyšováním informovanosti pěstitelů),

•

zavést transparentní systém hlášení a monitorování pokroků při plnění cílů strategie, včetně vypracování vhodných ukazatelů.77

Prosazování těchto cílů mělo být zajištěno jak opatřeními novými, které nešlo integrovat do stávajících právních předpisů (měly být zahrnuty do nové rámcové směrnice a dalších návrhů), tak i opatřeními, u kterých integrace do stávajících předpisů byla možná a vhodná. Mezi nová opatření bylo zařazeno například zavedení národních akčních plánů členskými státy, zapojení zúčastněných stran do jejich sestavování, vytvoření systému odborného školení všech profesionálních uživatelů pesticidů, či zkvalitněných systémů shromažďování informací o distribuci a používání přípravků na ochranu rostlin či nová zařízení na aplikaci pesticidů.78 Opatřením, u kterého integrace do stávajících předpisů byla možná a vhodná, pak bylo například integrace srovnávacího hodnocení a zásady substituce, posílení ročních programů monitorování reziduí či stanovení koncentrací pesticidů ve složkách životního prostředí.79 Na základě Šestého akčního plánu a Tematické strategie pro udržitelné používání pesticidů došlo v roce 2009 k přijetí balíčku předpisů týkajících se pesticidů. Byla přijata dvě významná nařízení, a to nařízení č. 1107/2009 a nařízení č. 1185/2009, a dvě významné směrnice, a to směrnice č. 2009/128/ES a směrnice 2009/127/ES. Daná nařízení a směrnice jsou platné i v současnosti, proto budou představeny podrobněji v části práce zabývající se platnou právní úpravou. Nařízení č. 1107/2009 pak bylo provedeno několika dalšími nařízeními, a to nařízeními upravujícími seznam schválených účinných látek80, jednotné zásady pro hodnocení a povolování přípravků na ochranu rostlin81, požadavky na označování přípravků na ochranu rostlin82, požadavky na údaje

77

Bílá kniha Komise ES ze dne 27. února 2001 Strategie budoucí politiky v oblasti chemických látek a přípravků [online]. Praha: Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2005, s. 8. [cit. 4. 2. 2016]. 78 Ibidem, s. 9. 79 Ibidem., s. 10-11. 80 Nařízení č. 540/2011/EU. 81 Nařízení č. 546/2011/EU. 82 Nařízení č. 547/2011/EU.

25

o účinných látkách83, požadavky na údaje o přípravcích na ochranu rostlin84 a sestavení seznamu látek, které se mají nahradit.85

3.2 Nástroje právní regulace Unijní úprava týkající se pesticidů je, ať už z hlediska zemědělského, vnitřního trhu, lidského zdraví či životního prostředí, poměrně rozsáhlá. Lze ji však rozčlenit do třech základních větví a to na: •

předpisy upravující uvádění pesticidů a jiných prostředků na ochranu rostlin na trh,

•

předpisy upravující maximální hodnoty reziduí pesticidů, a

•

předpisy upravující udržitelné používání pesticidů.86

Kromě předpisů týkajících se přímo pesticidů a jiných prostředků na ochranu rostlin spadají tyto také pod jednotnou unijní legislativu upravující chemické látky. V případě vývozu pesticidů z území Unie ven a jejich dovozu z území mimo Unii dovnitř, se použije převážně obecná úprava vztahující se na vývoz a dovoz chemických látek, konkrétně nařízení č. 649/2012/ES (v předpisech týkajících se přímo prostředků na ochranu rostlin se pak objevují některé speciální povinnosti navíc, například povinnost vést po dobu pěti let o vyvážených či dovážených prostředcích87). Při klasifikaci, balení a označování pesticidů a jiných prostředků na ochranu rostlin při jejich výrobě a uvádění na trh musí tyto splňovat jak zvláštní požadavky týkající se klasifikace, balení a označování určené nařízením upravující uvádění prostředků na ochranu rostlin trh88, tak současně i požadavky nařízení upravující klasifikaci, balení a označování všech chemických látek v Unii, tedy nařízení č. 1272/2008/ES. Co se týče uvádění pesticidů na trh, předpisy rozlišují, zda se jedná o účinné látky k použití v prostředcích na ochranu rostlin nebo o látky ostatní. V případě, že účinné látky splňují podmínky uvedení na trh podle nařízení č. 1107/2009/ES, považují se také za látky

83

Nařízení č. 544/2011/EU, později nahrazeno nařízením č. 283/2013/EU. Nařízení č. 545/2011/EU, poději nahrazeno nařízením č. 284/2013/EU. 85 Nařízení č. 408/2015/EU. 86 JANS; VEDDER, op. cit., s. 457. 87 Čl. 67 nařízení č. 1107/2009/ES. 88 Stanovené v čl. 64 – 66 nařízení č. 1107/2009/ES a v nařízení č. 547/2011/EU. 84

26

splňující podmínky dle nařízení 1907/2006/ES (hledí se na ně jako na látky registrované dle tohoto nařízení)89. Musí se však jednat opravdu o účinné látky k použití v prostředcích na ochranu rostlin. Pokud by ta stejná látka byla určená k použití jinému, musí být registrována podle postupu v nařízení č. 1907/2006/ES.90 Stejně tak všechny ostatní chemické látky používané v prostředcích na ochranu rostlin (safenery, synergenty, adjuvanty a další) musí být registrovány podle postupu v nařízení č. 1907/2006/ES. Při používání pesticidů jsou užity krom nařízení č. 1107/2009/ES také vnitrostátní právní předpisy jednotlivých členských států, které ale musí provádět směrnici 2009/128/ES. Jelikož se jedná o vnitrostátní úpravu, musí být tato v souladu také s přímo použitelnými unijním nařízením č. 1907/2006/ES. Klasifikace, balení a označování Jak jíž bylo zmíněné výše, použije se na klasifikaci, balení a označování pesticidů jak úprava týkající se všech chemických látek v EU, tak úprava týkající se přímo samotných přípravků na ochranu rostlin. Úprava týkající se všech chemických látek, tedy nařízení č. 1272/2008/ES byla přijata především proto, aby uvedla systém EU v této věci do souladu s globálně harmonizovaným systémem OSN. Je založena na myšlence, která říká, že kvůli ochraně lidského zdraví a životního prostředí by v celé EU (i v celém světě) by měla být používána stejná kritéria k určování chemické nebezpečnosti, chemikálie by měly být označovány stejnými štítky a symboly, atd. Tato kritéria pak spolu s dalšími povinnostmi v klasifikaci, balení a označování nařízení také obsahuje.91 V úpravě týkající se přímo přípravků na ochranu rostlin jsou stanoveny některé zvláštní požadavky. Prostředky, u kterých by mohlo dojít k záměně za potraviny, nápoje nebo krmiva a které jsou dostupné veřejnosti, musí být zabaleny tak, aby se co nejvíce minimalizovala pravděpodobnost takovéto záměny. Do prostředků pak také musí být přidána některá ze složek, které odrazují od konzumace nebo konzumaci brání.92 Při označování prostředků mohou členské státy požadovat, aby jim byly před udělením povolení předloženy vzorky či modely obalů, návrhy na označení a návrhy příbalových informací.93 Členské státy také mohou předložit dodatečnou větu (kterou má být

89

Čl. 15 a 16 nařízení č. 1907/2006/ES. Guidance on registration [online]. 2. vyd. Helsinki: European chemicals agency, 2012 [cit. 12. 2. 2016]. 91 VICARO, Lorenzo. Chemické látky: Fakta a čísla o Evropské unii [online]. 1. vyd. Evropský parlament, 2015. s. 2 [cit. 12. 2. 2016]. 92 Čl. 64 nařízení č. 1107/2009/ES. 93 Čl. 65 nařízení č. 1107/2009/ES. 90

27

prostředek označen), za podmínky že to neprodleně oznámí ostatním členským státům a Komisi, a předloží důvody, proč dodatečnou větu požaduje (k zajištění ochrany zdraví lidí nebo zvířat či životního prostředí). 94 Je také zakázáno použití takových formulací na etiketě prostředků, které by mohly být zavádějící nebo ohrožovat zdraví a životní prostředí (například formulace „povolen jako přípravek na ochranu rostlin představující nízké riziko v souladu s nařízením č. 1107/2009/ES“95). Standardizované věty udávající zvláštní rizika pro zdraví a životní prostředí a kritéria pro jejich přiřazení a všechny informace, které musí a naopak nesmí být povinně uvedeny na obalu, jsou obsaženy v nařízení č. 547/2011/EU. Uvádění na trh Ačkoliv používání pesticidů umožňuje zachování konkurenceschopnosti zemědělství Unie, přináší také rizika a nebezpečí pro člověka, zvířata a životní prostředí. Nařízení č. 1107/2009/ES zavádí systém nástrojů pro minimalizaci těchto rizik a ustanovuje tak jednotná pravidla pro schvalování účinných látek, povolování, uvádění pesticidů na trh, jejich používání a kontrolu.

96

Tyto pravidla mají v souladu se zásadou předběžné

opatrnosti zajistit vysokou úroveň ochrany zdraví a životního prostředí a zároveň zabezpečit dostatečnou zemědělskou produkci v rámci Unie.97 Hlavním nástrojem pro uvádění pesticidů na trh je jejich povolování. Jedním z předpokladů povolení prostředku je však schválení všech jeho účinných látek, safenerů a synergentů.98 •

schvalování účinných látek, safenerů a synergentů

Podmínky a postup schvalování účinných látek, safenerů a synergentů jsou obsaženy v čl. 4 – 27 a příloze II nařízení č. 1107/2009/ES a v nařízeních č. 283/2013/EU a č. 284/2013/EU (která pak obsahují zejména požadavky na dokumentaci). Aby byla účinná látka schválena, nesmí být především klasifikována jako toxická dle nařízení

94

Čl. 65 nařízení č. 1107/2009/ES. Čl. 66 odst. 2 nařízení č. 1107/2009/ES. 96 Čl. 1 nařízení č. 1107/2009/ES. 97 ERLACHER, Elisabeth; WANG, Magnus. Regulation (EC) No. 1107/2009 and upcoming challenges for exposure assessment of plant protection products – Harmonisation or national modelling approaches? Environmental Pollution [online]. 2011, vol. 159, no. 12, s. 3357 [cit. 23. 11. 2015]. DOI: 10.1016/j.envpol.2011.08.036. ISSN 02697491. 98 Čl. 29 písm. a) nařízení č. 1107/2009/ES. 95

28

č. 1272/2008/ES, a nesmí být považována za perzistentní organickou znečišťující látku.99 Teprve až splňuje tyto dva požadavky, posuzují se i další kritéria dle čl. 4 odst. 2 a 3 nařízení č. 1107/2009/ES a dalších dvou výše zmíněných nařízení. Mezi další kritéria patří, že přípravky na ochranu rostlin, ve kterých má být obsažena účinná látka, ani jejich rezidua, nesmí mít škodlivý účinek na zdraví a životní prostředí, přípravky musí být dostatečně účinné, nesmí způsobovat zbytečné utrpení obratlovcům, kteří mají být regulováni a nesmí mít dopad na necílové druhy, biologickou rozmanitost ani složky životního prostředí.100 Pokud účinné látky nesplňují tato kritéria, mohou být povoleny jen na za účelem regulace vážného ohrožení zdraví rostlin, a to jen v případě že neexistuje jiný dostupný prostředek regulace. Schválení takovýchto účinných látek pak ale platí jen omezenou dobu.101 I když je účinná látka schválena, její schválení může podléhat různým podmínkám a omezením, například může mít vymezen způsob a podmínky aplikace, může být určena jen profesionálním uživatelům, nebo může být použita jen v některých oblastech.102 Žádost o schválení (či změnu podmínek schválení) podává výrobce spolu s dokumentací k účinné látce členskému státu. Dokumentace k prostředku má být souhrnná a úplná, musí obsahovat například výsledky zkoušek a studií, informace o tom, kdo zkoušky provedl, důvody pro schválení atd. Její část lze vynechat pouze v případě, že výrobce předloží vědecky doložené odůvodnění, které prokazuje, že účinná látka splňuje kritéria pro schválení.103 Do 45 dnů od přijetí žádosti pak zašle daný členský stát (označovaný také jako zpravodajský členský stát) žadateli písemné potvrzení o přijetí žádosti. V případě neúplnosti dokumentace k účinné látce vyzve žadatele k doplnění ve lhůtě 3 měsíců. Pokud žadatel žádost nedoplní, je považována za nepřijatelnou. Pokud však žádost obsahuje vše co má, oznámí zpravodajský členský stát dalším členským státům, Komisi, žadateli a úřadu (Evropské agentuře pro chemické látky), že je žádost přijatelná, veřejně zpřístupní dokumentaci k účinné látce a zahájí její posuzování. Do dvanácti měsíců od tohoto oznámení pak vypracuje zpravodajský členský stát návrh zprávy o posouzení, jestli účinná látka splní kritéria pro schválení a předloží ji Komisi a úřadu. Lhůtu lze prodloužit, pokud je potřeba, aby byly žadatelem předloženy dodatečné

99

Body 3.6.4. a 3.7. přílohy II nařízení 1107/2009/ES. Čl. 4 odst. 2 a 3 nařízení č. 1107/2009/ES. 101 Čl. 4 odst. 7 nařízení č. 1107/2009/ES. 102 Čl. 6 nařízení č. 1107/2009/ES. 103 Čl. 7 a 8 nařízení č. 1107/2009/ES. 100

29

studie či informace. Úřad následně předá do 30 dnů návrh zprávy žadateli a ostatním státům a po dalších dvou týdnech (kdy může žadatel požádat o zachování důvěrnosti částí návrhu) zpřístupní návrh veřejnosti a po 60 dnů ponechá lhůtu pro podání písemných připomínek. Pokud je to potřeba, může úřad zajistit konzultace s odborníky či referenční laboratoří. Do 120 dnů (v případě potřeby ve lhůtě prodloužené) pak příjme Úřad závěr o tom, jestli lze očekávat, že účinná látka bude splňovat podmínky pro schválení. V závěru pak shrne podrobnosti o hodnocení a vlastnostech dané účinné látky. Šest měsíců poté, co je závěr úřadu předložen ostatním zúčastněným, předloží Komise zprávu o přezkumu a návrh nařízení Stálému výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat, ve kterém zohlední předchozí vypracované dokumenty. Žadatel se může k návrhu nařízení vyjádřit. Na základě vypracovaných zpráv a zásady předběžné opatrnosti se pak příjme nařízení, kterým je buď látka schválena (s nebo bez stanovení podmínek a omezení), nebo schválena není, nebo jsou změněny podmínky schválení. Schválené účinné látky jsou zahrnuty do nařízení č. 540/2011/EU, které osahuje jejich seznam. Tento seznam, vedený Komisí, musí být v elektronické podobě zpřístupněn veřejnosti.104 První schválení je platné po dobu deseti let, poté musí výrobce zažádat o jeho obnovení. Pokud účinná látka stále splňuje podmínky schválení, je vydáno nařízení o obnovení, obnovené schválení pak platí po dobu patnácti let. Komise může kdykoliv podrobit

schválenou

účinnou

látku

přezkumu

zejména

na

základě

nových

vědeckotechnických poznatků. Pokud schválená látka nadále nevyhovuje daným požadavkům, je přijato nařízení o odejmutí nebo změně schválení. Komise pak může také vytvořit společný pracovní program pro podobné účinné látky.105 Odchylné podmínky pro schválení mají účinné látky představující nízké riziko (schvaluje se již při prvním schvalování na patnáct let, jsou vedeny ve zvláštním seznamu), základní látky (jelikož nejsou látkami vzbuzující obavy je doba schválení je neomezená) a látky, které se mají nahradit (schvalují se na zkrácenou dobu nepřesahující sedm let, jsou vedeny ve zvláštním seznamu).106 Safenery a synergenty prochází stejným procesem schvalování podle čl. 5-21 nařízení č. 1107/2009/ES a musí také splňovat stejné podmínky pro schválení. Ty, které

104

Čl. 5-12 nařízení č. 1107/2009/ES. Čl. 14-21 nařízení 1107/2009/ES. 106 Čl. 22-24 nařízení 1107/2009/ES. 105

30

již byly v době přijetí nařízení na trhu, měly být postupně do 14. prosince 2014 přezkoumány, zda splňují podmínky nařízení. Nařízením č. 1107/2009/ES je také zakázáno schválení těch formulačních přísad, které by mohly mít škodlivý účinek na zdraví a životní prostředí.107 •

povolování pesticidů

Aby mohly být pesticidy uvedeny na trh a používány, musí být ve většině případů v daném členském státě povoleny. Povolení se nevyžaduje, pokud přípravky obsahují pouze jednu a více základních látek, jsou uváděny na trh pouze za účelem výzkumu či vývoje, jsou v daném státě vyráběny a skladovány jen pro následné použití v jiném státě EU (ve kterém je ale přípravek povolen) či státě mimo EU (za předpokladu že je zaručen jejich přemístění do jiného členského státu či vývoz) nebo pokud je povolen souběžný obchod.108 Povolení se uděluje podle jednotných zásad stanovených v nařízení č. 546/2011/ES. Aby byly pesticidy povoleny, musí splňovat požadavky stanovené v čl. 29 nařízení č. 1107/2009/ES. Mezi tyto požadavky patří zejména to, že dané prostředky na ochranu rostlin musí obsahovat schválené účinné látky, safenery a synergenty. Pokud by prostředky obsahovaly některou dosud neschválenou látku, může daný členský stát povolit dočasné uvedení na trh po dobu tří let, jestliže uplynulo třicet měsíců od přijetí žádosti ke schválení, dokumentace ke schválení je přijatelná, existuje přesvědčení, že účinná látka by splňovala požadavky ke schválení a prostředek požadavky k povolení, nebo pokud byly stanoveny hodnoty maximálních limit reziduí. Dočasné uvedení na trh je však možné pouze do 14. června 2016. Dalšími požadavky na povolení jsou například to, že prostředek nesmí obsahovat zakázané formulační přísady, existuje vhodná metoda ke zjištění reziduí vznikajících po použití, jsou určeny fyzikální a chemické vlastnosti prostředku, atd.109 Doba, na kterou je udělení povolováno se stanovuje přímo v povolení, nesmí být však delší než rok od doby, ve které uplyne schválení účinných látek.110 Obsahem povolení je pak zařazení prostředku do klasifikace chemických látek a vymezení, pro jaký účel a pro jaké rostliny, plodiny a nezemědělské plochy (například železnice či skladovací prostory) lze prostředek použít. Povolení také může obsahovat další podmínky používání,

107

Čl. 25, 26 nařízení 1107/2009/ES. Čl. 28 nařízení 1107/2009/ES. 109 Čl. 29, 30 nařízení 1107/2009/ES. 110 Čl. 32 nařízení 1107/2009/ES. 108

31

například povinnost informovat před použitím přípravku sousedy, dodržení určitého intervalu mezi aplikacemi, atd.111 Žádost o povolení podává ten, kdo chce uvést pesticidy na trh, a to v každém členském státě, ve kterém je chce uvést (na žádost členských států také přeloženou do jejich národních či úředních jazyků). Může tak učinit sám nebo prostřednictvím zástupce.112 Čl. 33 a 34 nařízení č. 1107/2009/ES pak stanovují, co všechno musí žádost obsahovat, například seznam členských států, v nichž žadatel chce podat žádost, a také co všechno musí být k žádosti přiloženo, zejména dokumentace. Žádost následně posoudí ve lhůtě dvanácti měsíců (případně v maximálně o šest měsíců prodloužené lhůtě) žadatelem navržený členský stát nebo jiný členský stát ve stejné zóně. Zóny jsou dle přílohy I nařízení celkem tři, a to sever, střed a jih. Ten stát, který bude žádost posuzovat, o tom žadatele informuje, založí a následně vede spis žádosti. Může pak požádat státy ve stejné zóně o spolupráci, aby byla pracovní zátěž spravedlivě rozdělena mezi státy. Pokud ale nejsou požádány o pomoc, nijak se nezapojují až do skončení posouzení. Pokud žadatel podal žádost ve více zónách, spolupracují pak posuzující členské státy z každé zóny dohromady. Členský stát, který má na starosti posouzení žádosti, provede na základě jednotných zásad nezávislé a transparentní posouzení vzhledem k vědeckotechnických poznatkům a umožní ostatním státům v zóně, aby podaly k posouzení připomínky (zejména jim své posouzení zpřístupní). Státy pak na základě závěru posouzení ve lhůtě sto dvaceti dnů žádost povolí či zamítnou. Zamítnout mohou státy žádost především, pokud nelze obavy z poškození zdraví a životního prostředí upravit vnitrostátními předpisy. Rozhodnutí o zamítnutí ale musí být napadnutelné podle vnitrostátních předpisů.113 Pokud bylo uděleno k přípravku na ochranu rostlin povolení již v některém členském státě, může držitel tohoto povolení (případně i vědecké a úřední subjekty zapojené do zemědělské činnosti) získat na žádost povolení ke stejnému přípravku v jiném členském státě zjednodušeným procesem v rámci vzájemného uznávání povolení. Musí se však jednat zejména o dva státy téže zóny (lze získat i povolení z členského státu jiné zóny, avšak toto povolení pak nesmí být užito pro další vzájemné uznávání).114

111

Čl. 31 nařízení 1107/2009/ES. Čl. 33 nařízení 1107/2009/ES. 113 Čl. 33-39 nařízení 1107/2009/ES. 114 Čl. 40-42 nařízení 1107/2009/ES. 112

32

Pokud uplyne doba, na kterou bylo povolení uděleno, může držitel tohoto povolení podat žádost o jeho obnovu. Přípravek na ochranu rostlin však musí stále splňovat podmínky, za kterých bylo povolení uděleno. Povolení může být také kdykoliv členskými státy přezkoumáno. Jestliže na základě přezkumu chce členský stát povolení odejmout, musí umožnit jeho držiteli podat připomínky nebo další informace. Členský stát pak v případě odejmutí či změně povolení může stanovit odkladnou lhůtu, například pro vyčerpání zásob či stažení z prodeje. Odejmout lze povolení i na žádost držitele.115 Zvláštní podmínky uvádění na trh jsou stanoveny pro uvádění těch přípravků, které představují nízké riziko (získávají označení „přípravky na ochranu rostlin představující nízké riziko“116), které obsahují geneticky modifikovaný organismus (musí být přezkoumán také dle směrnice 2001/18/ES) a které obsahují látky, které se mají nahradit (musí projít srovnávacím posouzením).117 Odchylně jsou pak také povolovány přípravky na ochranu rostlin při mimořádných stavech při ochraně rostlin (lze např. povolit přípravky nesplňující podmínky) a při výzkumu a vývoji (v povolení je možné např. schválit nedovolené užití).118 Povolení může být rozšířeno na menšinová použití, na něž se povolení dosud nevztahuje, pokud o to držitel tohoto povolení (případně vědecké a úřední subjekty zapojené do zemědělské činnosti) požádá. Podmínky, za kterých členský stát povolení rozšíří, jsou stanoveny v čl. 51 nařízení č. 1107/2009/ES. Rozšíření musí být například ve veřejném zájmu, navrhované použití je svou povahou menšinové, atd. Pokud členský stát stanoví, že přípravek na ochranu rostlin, který je povolen již na území jiného členského státu, má stejné složení jako přípravek dosud na území daného členského státu nepovolený, může být tento dosud nepovolený přípravek uveden na trh na základě udělení povolení k souběžnému obchodu. To se uděluje do 45 dnů ode dne podání úplné žádosti. Členské státy si o přípravcích vymění informace a zhodnotí shodnost přípravků. Aby byly považovány za shodné, musí splňovat podmínky dle čl. 52 odst. 3 nařízení 1107/2009/ES. Prostředek na ochranu rostlin, kterému bylo vydáno povolení k souběžnému obchodu, musí být uveden na trh a používán dle podmínek povolení prvního přípravku.119

115

Čl. 43-47 nařízení 1107/2009/ES. Čl. 47 odst. 1 nařízení 1107/2009/ES. 117 Čl. 48-50 nařízení 1107/2009/ES. 118 Čl. 53, 54 nařízení 1107/2009/ES. 119 Čl. 51, 52 nařízení 1107/2009/ES. 116

33

•

přístup k informacím

Povinnost o používání pesticidů informovat mají jednak držitelé povolení k uvádění přípravků na trh, ale také i členské státy. Držitelé musí členskému státu oznamovat, pokud zjistí nové informace o přípravku či pokud přestane přípravek splňovat podmínky, za kterých byl udělen. Členské státy pak na tato oznámení musí reagovat, pokud se například zjistí nebezpečnost nějakého přípravku, musí členské státy přijmout dočasná ochranná opatření, atd. Členské státy musí na druhou stranu uchovávat informace o povolených prostředcích, a to tak, aby byly tyto informace veřejně přístupné široké veřejnosti. Údaje, které musí být zveřejněné, jsou pak stanoveny v čl. 57 odst. 1 nařízení č. 1107/2009/ES.120 Pokud chce například žadatel o povolení chránit některé údaje (výrobní metody, vazby mezi dovozcem a výrobcem, informace o úplném složení přípravku), musí zažádat v procesu schvalování účinných látek a povolování o jejich zařazení mezi důvěrné. Tuto žádost musí odůvodnit (například bude argumentovat případným poškozením jeho obchodním zájmů).121 Oproti povinnosti informovat jsou daným nařízením stanovené také údaje, na které se vztahuje ochrana. Chráněné jsou především protokoly o zkouškách a studiích. Podmínky ochrany jsou pak stanovené čl. 59. Údaje se pak chrání deset let od prvního povolení. •

zkoušky a studie

Pro všechny účinné látky, safenery, synergenty, adjuvanty a přípravky na ochranu rostlin jsou členské státy povinny vést seznam protokolů o zkouškách a studiích, u přípravků navíc i seznam těch zkoušek a studií, u kterých jsou na žádost údaje v nich obsažené chráněny. Aby se zamezilo opakovaným zkouškám, musí potencionální žadatel vycházet již z vyzkoumaného a získávat informace z již dostupných přípravků, které obsahují stejnou účinnou látku, safenery, synergenty či adjuvanty (z informací o těchto přípravcích, které jsou dostupné veřejnosti). Potencionální žadatel a držitel již povolených přípravků by pak měli uzavřít dohodu o sdílení protokolů o zkouškách a studiích.122 Zkoušky a studie na obratlovcích by se měly provádět jen v případě, že neexistuje jiná možnost zjištění požadovaných informací a výsledků. Pravidla

120

Čl. 56, 57 nařízení 1107/2009/ES. Čl. 63 nařízení 1107/2009/ES. 122 Čl. 60, 61 nařízení 1107/2009/ES. 121

34

předcházení zbytečných zkoušek a studií na obratlovcích obsahuje čl. 62 nařízení č. 1107/2009/ES. •

kontroly

Členské státy mají za povinnost provádět úřední kontroly, aby tak zajišťovaly dodržování stanovených povinností. O kontrolách pak podávají zprávu Komisi. Ta pak, za pomoci svých auditorů ověřuje úřední kontroly prováděné členskými státy. Nejen kvůli kontrolám jsou výrobci, distributoři, dodavatelé, dovozci a vývozci pesticidů a jiných prostředků na ochranu rostlin povinni vést po dobu pěti let záznamy o prostředcích. Na požádání příslušných orgánů je pak musí zveřejnit.123 •

mimořádná opatření

Pokud nastane situace, kdy schválené účinné látka, synergenty, safenery, formulační přísady či povolené přípravky na ochranu rostlin začnou představovat vážné riziko pro zdraví a životní prostředí, a toto riziko nepůjde odvrátit běžnými postupy, přijme se dle postupu daného v nařízení č. 182/2011/EU ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí, na žádost členského státu nebo z podnětu Komise mimořádné opatření zakazující nebo omezující prodej a používání látky. V krajně naléhavých situacích může mimořádná opatření přijmout Komise po konzultaci členského státu. Ostatní členské státy musí být o daném dočasném opatření zpraveny a toto opatření musí být nejpozději do deseti dnů přezkoumáno regulativním postupem. Pokud ale členský stát uvědomí Komisi o nutnosti přijmout mimořádná opatření a tato přijata nejsou, členský stát může sám přijmout opatření ochranná. O ochranných opatřeních informuje Komisi a další státy. Komise pak musí do třiceti pracovních dnů regulativním postupem opatření prodloužit, zrušit nebo změnit.124 •

sankce za nedodržení povinností a úhrada nákladů

Krom schvalování účinných látek, povolování přípravků, kontrol, povinnosti informovat, vést seznamy zkoušek a studií a mimořádných opatření, ukládá nařízení č. 1107/2009/ES členským státům povinnost stanovit účinné, odrazující a přiměřené sankce za porušení daných povinností. Členské státy si musí stanovit orgány, prostřednictvím kterých budou

123 124

Čl. 67, 68 nařízení 1107/2009/ES. Čl. 69-71 nařízení č. 1107/2009/ES.

35

plnit povinnosti členských států daných v nařízení a které budou zajišťovat kontakt se žadateli, jinými členskými státy, Komisí a Úřadem. Krom sankcí za nedodržení povinností mohou členské státy také, prostřednictvím poplatků a plateb, vymáhat zaplacení nákladů spojených s jakoukoliv prací v souvislosti s působností nařízení.125 Používání Do roku 2009 upravovaly unijní předpisy hlavně vznik (výrobu) a zánik (likvidaci) pesticidů, jejich používání bylo takřka neregulováno.126 Tuto mezeru zaplnily až nařízení 1107/2009/ES, které se používáním částečně zabývá, a zejména pak směrnice č. 2009/128/ES, která stanovuje rámec pro dosažení udržitelného používání pesticidů. Nařízení č. 1107/2009/ES upravuje z hlediska používání především povinnost používat přípravky na ochranu rostlin náležitým způsobem, což zahrnuje povinnost uplatňovat zásady správné praxe v ochraně rostlin, tak jak jsou definovány v čl. 3 bodu 18 nařízení, dodržovat v povolení stanovené podmínky (dle čl. 31 nařízení), dodržovat podmínky uvedené na označení prostředků a jednat v souladu se směrnicí 2009/128/ES.127 Používáním pesticidů se pak zabývá hlavně směrnice 2009/128/ES. Jak již bylo zmíněno výše, tato směrnice stanovuje rámec pro dosažení udržitelného používání pesticidů „snižováním rizik a omezováním vlivu používání pesticidů na lidské zdraví a životní prostředí a podporováním integrované ochrany rostlin a alternativních přístupů nebo postupů, jako jsou nechemické alternativy pesticidů.“128 V současné době se vztahuje pouze na pesticidy v podobě přípravků na ochranu rostlin (tedy vymezuje pojem pesticidy stejně jako tato práce), v budoucnu by ale měla být rozšířena také na biocidní přípravky a na jiné prostředky na ochranu rostlin. Směrnice upravuje používání pesticidů tak, že požaduje od členských států: •

přijetí národních akčních plánů

Směrnice působí na snižování rizik a omezování dopadů používání pesticidů na lidské zdraví a životní prostředí hlavně prostřednictvím národních akčních plánů, které měly členské státy dle směrnice povinnosti přijmout do 14. prosince 2012 (Česká republika přijala svůj Národní akční plán dne 12. 9. 2012) a ve kterých je uloženo státům stanovit

125

Čl. 72-75 nařízení č. 1107/2009/ES. JANS; VEDDER, op. cit., s. 462. 127 Čl. 55 nařízení 1107/2009/ES. 128 Čl. 1 směrnice 2009/128/ES. 126

36

si v různých oblastech kvantitativní úkoly, cíle, opatření a harmonogramy týkající se používání pesticidů. Státy mají dle směrnice také povinnost podpořit vývoj a zavedení integrované ochrany rostlin a alternativních přístupů a postupů, tak aby se snížila závislost na používání pesticidů, a navrhnout ukazatele sledování cílů. Každých pět let pak mají být národní akční plány přezkoumány. Pokud v daném pětiletém období nastanou významné změny, musí státy tyto změny ohlásit Komisi.129 •

stanovení požadavků na odbornou přípravu, prodej pesticidů, informování a zvyšování povědomí o pesticidech

Konkrétnější než požadavky na národní akční plány jsou požadavky na zajištění odborné přípravy a prodeje pesticidů.130 Všichni profesionální uživatelé, distributoři a poradci by měli mít přístup k náležité odborné přípravě a orientovat se v tématech týkajících se pesticidů (uvedených v příloze I směrnice). Systém odborné přípravy (pro získání osvědčení) a orgány pro její provádění pak dle směrnice vytvářejí jednotlivé státy.131 Všichni distributoři (kromě některých drobných distributorů, kteří prodávají pouze přípravky pro neprofesionální použití) musí dle směrnice zaměstnávat alespoň jednu osobu s osvědčením, která může informovat zákazníky ohledně nakládání s pesticidy. Pesticidy určené profesionálům by měly prodávány jen osobám s osvědčením, neprofesionální uživatelé (tedy zákazníci užívající přípravky na ochranu rostlin mimo rámec své profese) by měli být informováni o rizicích spojených s použitím pesticidů a o bezpečné likvidaci obalů.132 Ohledně informací týkajících se pesticidů stanovuje směrnice povinnost vytvořit programy informování veřejnosti o rizicích a možných účincích pesticidů na zdraví a životní prostředí. Státy jsou také povinny shromažďovat informace o případných otravách z pesticidů.133 •

úpravu kontrol zařízení pro aplikaci pesticidů

Kromě povinnosti profesionálních uživatelů provádět kalibrace a technické kontroly profesionálních zařízení pro aplikaci pesticidů, požaduje směrnice vytvoření systému kontrol zařízení za účelem zajištění ochrany zdraví a životního prostředí. Dle směrnice má být kontrolováno, zda zařízení odpovídají požadavkům dle přílohy II směrnice, tedy

129

Čl. 4 směrnice 2009/128/ES. JANS; VEDDER, op. cit., s. 463. 131 Čl. 5 směrnice 2009/128/ES. 132 Čl. 6 směrnice 2009/128/ES. 133 Čl. 7 směrnice 2009/128/ES. 130

37

zda odpovídají vysokému stupni ochrany zdraví a životního prostředí (požadavky na nová aplikační zařízení jsou pak uvedeny ve směrnici 2009/127/ES). Kontroly zařízení by měly být pravidelné (do roku 2020 po pěti letech, poté po třech letech). Používat by se nadále měla jen ta zařízení, která prošla kontrolou. Evidenci kontrol a jejich osvědčování zajišťují jednotlivé státy.134 •

ustanovení některých dalších zvláštních postupů a použití

Směrnice ustanovuje některé další zvláštní postupy a použití pesticidů - ukládá povinnost zakázat (až na některé výjimky) letecký postřik, povinnost provést určitá opatření pro na ochranu vodního prostředí a pitné vody (například co nejvíce omezit nebo vyloučit aplikaci pesticidů v blízkosti povrchových nebo podzemních vod), či povinnost snížit používání pesticidů v určitých oblastech (například v oblastech využívaných širokou veřejností).135 Stanovuje také povinnost přijmout opatření, aby při nakládání s pesticidy (při skladování, zacházení s pesticidy, ředění přípravků, likvidaci obalů či čištění aplikačních zařízení), ať už profesionálními nebo neprofesionálními uživateli či distributory, nedocházelo k ohrožování lidského zdraví a životního prostředí. Skladovací prostory pro pesticidy určené k profesionálnímu použití by pak podle směrnice měly být umístěny a postaveny tak, aby nemohlo dojít k nechtěnému úniku.136 Směrnice zavádí také povinnost podpořit ochranu rostlin s nízkými vstupy pesticidů a s upřednostněním nechemických metod. Členské státy musí zajišťovat všechny podmínky k zavedení zásad integrované ochrany rostlin (například vzdělávání, systém sledování výskytu škodlivých organismů, nástroje pro vyhodnocování a rozhodování, atd.), ty by pak měly být uplatňovány všemi profesionálními uživateli od 1. 1. 2014. Pro podporu integrované ochrany rostlin by státy měly zajišťovat profesionálním uživatelům finanční pobídky k zavedení integrované produkce.137 •

stanovení ukazatelů, podávání zpráv a výměnu informací

Směrnice zavazuje členské státy ke stanovení ukazatelů sloužících ke sledování úspěšnosti opatření v národních akčních plánech. Ukazatele pak mohou členské státy

134

Čl. 8 směrnice 2009/128/ES. Čl. 9 – 12 směrnice 2009/128/ES. 136 Čl. 13 směrnice 2009/128/ES. 137 Čl. 14 směrnice 2009/128/ES. 135

38

užívat jak harmonizované, tak vnitrostátní. Z hlediska výpočtů ukazatelů navazuje směrnice na nařízení č. 1185/2009/ES.138 •

stanovení sankcí a způsobu úhrady nákladů

Za porušení vnitrostátních právních předpisů, které provádějí tuto směrnici, musí být členskými státy ustanoveny účinné, přiměřené a odrazující sankce, a zajištěno jejich uplatňování. Za činnosti, které vyplývají s povinností daných směrnici, mohou členské státy získávat úhradu nákladů.139 Směrnice byla v České republice provedena novelou zákona o rostlinolékařské péči, a dále několika vyhláškami, například vyhláškou č. 206/2012 Sb., o odborné způsobilosti pro nakládání s přípravky či vyhláškou č. 207/2012 Sb., o profesionálních zařízeních pro aplikaci přípravků a o změně vyhlášky č. 384/2011 Sb., o technických zařízeních a o označování dřevěného obalového materiálu a o změně vyhlášky č. 334/2004 Sb., o mechanizačních prostředcích na ochranu rostlin.

3.3 Judikatura Soudního dvora EU Soudní dvůr Evropské unie projednával již přes sto sporů týkajících se ohledně pesticidů a prostředků na ochranu rostlin.140 Velká většina z nich (přes osmdesát sporů) se týkala směrnice 1991/414/EHS, a to především jejího neprovedení a porušení povinností stanovených touto směrnicí. Jako příklady sporů ze směrnice mohou být uvedeny rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 6. října 1996. Komise Evropských společenství proti Řecké republice. Věc C-380/95, a rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 27. listopadu 1997. Komise Evropských společenství proti Spolkové republice Německo. Věc C-137/96.141 V prvním případě Řecko porušilo svou povinnost vyplývající z čl. 23 směrnice, tedy povinnost uvést v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do dvou let od jejího oznámení142, v druhém případě Německo neprovedlo ustanovení čl. 10 odst. 1 směrnice, tedy

138

Čl. 15 směrnice 2009/128/ES. Čl. 17 a 19 směrnice 2009/128/ES. 140 Curia: Soudní dvůr Evropské unie [online]. 2016 [cit. 16. 2. 2016]. 141 DAMOHORSKÝ, op. cit., s. 498. 142 Čl. 23 odst. 1 směrnice 1991/414/EHS. 139

39

neupustilo od požadavku opakování analýz a zkoušek, které již byly provedeny v jiném členském státě v rámci povolování prostředků na ochranu rostlin.143 Doposud osm sporů bylo řešeno v souvislosti s nařízením č. 1107/2009/ES (které obsahově navazuje na směrnici 1991/414/ES).144 Dva z těchto sporů se týkaly práva na informace a přístup k dokumentům ohledně prostředků na ochranu rostlin.145 V obou případech (v druhém až kasační stížností) bylo žalujícím stranám tato práva přiznána (i když ne v neomezené míře). Dalším rozsudkem týkajícím se nařízení č. 1107/2009/ES je pak například rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 16. listopadu 2014. Mac GmbH proti Ministère de l’Agriculture, de l’Agroalimentaire et de la Forêt. Věc C-108/13. Francouzské Ministerstvo zemědělství odmítlo povolit přípravek na ochranu rostlin, který už byl povolen ve Spojeném království. Předmětem tohoto sporu pak byla žádost o rozhodnutí o předběžné otázce, zda musí být čl. 34 a 36 SFEU vykládány tak, že „brání vnitrostátní právní úpravě, která vylučuje vydání povolení k souběžnému dovozu pro přípravek na ochranu rostlin, jenž v členském státě vývozu sice nemá PUT vydané na základě směrnice 91/414 (nyní již nařízení č. 1107/2009/ES), avšak má povolení k souběžnému dovozu a je totožný s přípravkem povoleným v členském státě dovozu.“146. Soudní dvůr EU rozhodl, že takto být vykládány musí. V souvislosti se směrnicí 2009/128/ES zatím nebyl řešen před Soudním dvorem EU žádný spor. Povinnosti, které směrnice ukládá, však měly být splněny teprve donedávna (některé do prosince 2012, některé do prosince 2014, a některé dokonce až do prosince 2018), tudíž absence soudních řízení týkající se směrnice neznamená to, že všechny členské státy provedly směrnici dokonale, nýbrž to, že řízení pravděpodobně dosud nestihla proběhnout.

143

Čl. 10 odst. 1 směrnice 1991/414/EHS. Curia: Soudní dvůr Evropské unie [online]. 2016 [cit. 16. 2. 2016]. 145 Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 8. října 2013. Stichting Greenpeace Nederland et Pesticide Action Network Europe (PAN Europe) proti Evropské komisi. Věc T-545/11, a Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 13. září 2013. ClientEarth a PAN Europe proti EFSA. Věc T214/11. 146 Bod 23. rozsudku Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 16. listopadu 2014. Mac GmbH proti Ministère de l’Agriculture, de l’Agroalimentaire et de la Forêt. Věc C-108/13. 144

40

4 Právní úprava pesticidů a jiných prostředků na ochranu rostlin v ČR 4.1 Historický vývoj Právní úprava týkající se pesticidů a jiných prostředků na ochranu rostlin je v České republice neodmyslitelně spjata s úpravou unijní. Až do zahájení vstupních rozhovorů se nicméně česká vnitrostátní a unijní úprava vyvíjely odlišně bez výraznějšího vzájemného ovlivňování.147 Již v zákoně č. 165/1924 Sb. o ochraně výroby rostlinné, byla v hlavě II. řešena ochrana rostlin pomocí dostupných prostředků. Tento zákon stanovoval povinnost vlastníkům pozemků „zamezovati vhodnými prostředky zavlečení a rozšíření, jakož i přičiniti se použitím vhodných prostředků o zdolání škodlivých činitelů.“148 Dané prostředky na ochranu rostlin musely být dle tohoto zákona například také náležitě označeny a jejich obaly zaplombovány.149 V roce 1950 pak byl přijat zákon č. 188/1950 Sb. o zdokonalení rostlinné výroby, jehož část III. upravovala povinnosti uživatelů pozemků v oblasti ochrany rostlin před škůdci, zejména stanovovala povinnost chránit na vlastní náklady pozemky a porosty na nich před škůdci rostlin a činit taková opatření, kterými bude zamezen výskyt a rozšiřování škůdců.150 Tento zákon upravoval přímo i prostředky na ochranu rostlin a stanovoval podmínky jejich používání, balení a označování, a jejich dovozu. Stanovoval také odborný dozor nad těmito činnostmi.151 Prostředky na ochranu rostlin se zabýval následně i zákon č. 61/1964 Sb. o rozvoji rostlinné výroby. Ten v § 27 omezoval jejich používání. Vyrábění, dovážení a uvádění na trh chemických a biologických prostředků na ochranu rostlin bylo na základě tohoto zákona navázáno na přezkoušení prostředků Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským a na následné vydání povolení od ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství a ministerstva zdravotnictví.152

147

KOVAL, op. cit., s. 5. § 9 zákona č. 165/1924 Sb. 149 § 15 zákona č. 165/1924 Sb. 150 § 22 zákona č. 188/1950 Sb. 151 § 27-30 zákona č. 188/1950 Sb. 152 § 27 zákona č. 61/1964 Sb. 148

41

Na výše zmíněné zákony pak navázal v roce 1997 zákon č. 147/1996 Sb. o rostlinolékařské péči a změnách některých souvisejících zákonů. Za hlavní cíl rostlinolékařské péče byla v tomto zákoně vytyčena péče o zdraví rostlin (dříve to byl jen boj se škůdci). Takto vytyčený cíl ukázal proměnu oproti předchozím zákonům, jakožto nástrojům pro vytvoření co největších výnosů z rostlinné výroby, k zákonu reflektujícímu krom této potřeby i ekologické a humánní aspekty.153 Zákon č. 147/1996 Sb. definoval přípravky na ochranu rostlin, zacházení s nimi, jejich skladování, balení a označování. Uvádění do oběhu a užívání pak vázal tento zákon na registraci přípravku.154 Novely tohoto zákona a jeho prováděcích předpisů již také částečně reflektovaly komunitární právo (v době jejich přijetí se Česká republika připravovala na vstup do EU), zejména přebíraly odbornou terminologii užívanou v této oblasti komunitárními předpisy. Po vstupu do EU implementovala Česká republika harmonizovanou úpravu týkající se prostředků na ochranu rostlin (a rostlinolékařské péče obecně). 155 Učinila tak zákonem č. 326/2004 Sb. (a jeho prováděcími vyhláškami), který je do současnosti základním předpisem a v oblasti rostlinolékařské péče, tedy i v oblasti prostředků na ochranu rostlin. Tento zákon nabyl účinnosti 31. května 2004 a od té doby byl více než desetkrát novelizován. Poslední novela č. 279/2013 Sb. sloučila Státní rostlinolékařskou správu a Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, některá ustanovení zákona o rostlinolékařské péči tak byla převedena do zákona č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském. V současné době se připravuje další novela. Zákon o rostlinolékařské péči má osm částí, prostředky na ochranu rostlin jsou pak upraveny v hlavě IV. a násl., a to konkrétně podmínky jejich uvádění na trh, používání a kontroly, omezování nepříznivého vlivu škodlivých organismů a použití prostředků na ochranu rostlin na zdraví lidí, zvířat a na životní prostředí a požívání a kontrolní testovací zařízení určených pro aplikaci prostředků na ochranu rostlin.156 K zákonu bylo vydáno také několik vyhlášek, například vyhláška č. 32/2012 Sb. a vyhláška č. 2006/2012 Sb.

153

KOVAL, op. cit., s. 10. § 17-34 zákona č. 147/1996 Sb. 155 KOVAL, op. cit., s. 5. 156 Zákon č. 326/2004 Sb. 154

42

4.2 Nástroje právní regulace Česká právní úprava týkající se pesticidů a dalších prostředků na ochranu rostlin navazuje na přímo použitelné unijní předpisy (v této oblasti zejména na nařízení č. 1107/2009/ES) a také další předpisy EU zapracovává (zejména směrnici 2009/128/ES)157. Je obsažena především v zákoně č. 326/2004 Sb., který je, co se týče prostředků na ochranu rostlin, považován za speciální k zákonu č. 350/2011, a dále v mnoha dalších předpisech. Vzhledem k návaznosti na přímo použitelná nařízení Unie, je ze zákona č. 326/2004 Sb. vynechána ta úprava týkající se pesticidů a dalších prostředků na ochranu rostlin, která je obsažena již v těchto přímo použitelných předpisech.

Klasifikace, balení, označování Zákon č. 326/2004 Sb. stejně jako unijní předpisy stanovuje, že požadavky na označení obalu přípravku na ochranu rostlin a na povinné údaje obsažené na etiketě přípravku, mohou být upraveny v rozhodnutí o povolení přípravku.158 Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský pak musí zveřejňovat dálkovým přístupem texty návodů k použití prostředku získané od držitelů povolení.159 Při přebalování přípravku, který má být uveden na trh a používán na území ČR, musí být nejméně 24 hodin před přebalením oznámeno Ústavu místo přebalení, název a sídlo balícího subjektu.160 Další podmínky, které musí být splněny pří přebalování přípravků, pak stanovuje vyhláška č. 32/2012 Sb. Podle této vyhlášky nesmí například dojít k mísení různých šarží přebalovaného přípravku nebo nesmí být při přebalování ovlivněny chemické a fyzikální vlastnosti přípravku.161 Uvádění na trh •

schvalování účinných látek, safenerů a synergentů

Schvalování účinných látek, safenerů, synergentů a formulačních přísad probíhá dle procesu upraveného v nařízení č. 1107/2009/ES. V České republice je v tomto procesu pověřeným úřadem Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Z hlediska ochrany zdraví pak posuzuje splnění podmínek pro schválení látky Ministerstvo zdravotnictví, a to

157

§ 1 zákona č. 326/2004 Sb. § 34 odst. 1 písm. a) zákona č. 326/2004 Sb. 159 § 31 zákona č. 326/2005 Sb. 160 § 31 odst. 6 zákona č. 326/2004 Sb. 161 § 2 vyhlášky č. 32/2012 Sb. 158

43

formou závazného stanoviska. Ministerstvo zajišťuje také řízení o posouzení rovnocennosti.162 •

povolování pesticidů a jiných prostředků na ochranu rostlin

Úřadem pověřeným v České republice procesem povolování prostředků na ochranu rostlin probíhajícího podle nařízení č. 1107/2009/ES je opět Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Z hlediska ochrany zdraví posuzuje splnění podmínek pro povolení a používání přípravku na ochranu rostlin Ministerstvo zdravotnictví za účasti Státního zdravotního ústavu, výsledek je pak vydáván formou závazného stanoviska. Vedle nařízení č. 1107/2009/ES upravuje zákon č. 326/2004 Sb. některé detaily a aspekty procesu povolování pesticidů a speciální unijně neharmonizovaný proces povolování dalších prostředků na ochranu rostlin. Další prostředky na ochranu rostlin mohou být uváděny na trh a používány jen na základě zápisu do úředního registru (krom prostředků určených pro výzkum a vývoj, ty zapsány být nemusí). Žádost o zápis podávají Ústavu výrobci a dovozci, kteří chtějí další prostředek na trh uvádět. Spolu s žádostí musí být dodáno písemné prohlášení o splnění požadavků a vzorky prostředku. Ústav musí do šesti měsíců od podání žádosti rozhodnout o tom, zda prostředek splňuje požadavky pro zapsání (stanovené hlavně v § 58 zákona č. 326/2004 Sb. pro pomocné prostředky a v § 59 téhož zákona pro bioagens). Pokud podmínky splněny nejsou, rozhodne Ústav o zamítnutí žádosti. V ostatních případech Ústav žádost schválí nebo schválí s určitými omezeními (omezí dobu platnosti, rozsah použití, atd.) a zapíše další prostředek do úředního registru. Zapsaný prostředek pak může Ústav kdykoliv přezkoumat, změnit podmínky jeho používání, prodloužit platnost jeho zápisu či zápis zrušit. V ostatních aspektech platí pro další prostředky na ochranu rostlin dle zákona č. 326/2004 Sb. stejná úprava jako pro pesticidy.163 V procesu povolování pesticidů a jiných prostředků na ochranu rostlin nesmí být žádost o povolení zveřejněna, ledaže by žadatel souhlasil.164 V rozhodnutí o povolení pak může Ústav stanovit podmínky a omezení dle § 34 odst. 1, a to například opatření ke snížení rizik, lhůty k dodání dalších údajů týkajících se přípravků, atd. Ty přípravky, které jsou toxické a u kterých není sníženo riziko používání stanovením dalších opatření,

162

§ 36 a 36a zákona č. 326/2004 Sb. § 54-57 zákona č. 326/2004 Sb. 164 § 33 zákona č. 326/2004 Sb. 163

44

nemohou být povoleny. Povoleny pro leteckou aplikaci nemohou být pak krom toxických ani některé další přípravky (přípravky nevhodné, nebezpečné pro včely, atd.) Pokud povolení umožňuje smísení prostředku s jiným, musí držitel povolení získat souhlas osoby, na jejíž žádost byl další prostředek zapsán do registru.165 Držitel povolení musí zajišťovat, aby si účinné látky po dobu povolení zachovaly složení, technickou specifikaci a další vlastnosti, na základě kterých byly povoleny.166 Ústav může povolení také změnit, zrušit nebo rozšířit na menšinová použití. Oproti nařízení č. 1107/2009/ES upravuje některé další důvody, pro které může být povolení zrušeno či změněno. Stávající povolení musí být například změněno, pokud je nutné ho uvést do souladu s podmínkami nutnými pro povolení dle unijního předpisu. Držitel povolení musí informovat Ústav o změnách skutečností týkajících se prostředků, Ústav pak tyto změny musí zaznamenat do spisu. Pokud je povolení zcela zrušeno, musí jeho držitel stáhnout co nejdříve přípravek z trhu a informovat o tom své odběratele.167 Zákon č. 326/2004 Sb. upravuje oproti nařízení č. 1107/2009/ES také možnost převodu získaného povolení k uvádění na trh a používání. Ten, kdo je držitelem povolení může na základě žádosti o převod povolení podávané Ústavu toto své povolení převést na jinou fyzickou či právnickou osobu. Povolení se pak za souhlasu držitele povolení a souhlasu vlastníka dokumentace převede na nového držitele k určitému dni.168 •

přístup k informacím

Povinnost informovat je dána v zákoně č. 326/2004 Sb. stejně jako v unijních předpisech jak držitelům povolení k prostředkům na ochranu rostlin, tak orgánům státu, kteří zabezpečují veřejnou správu v této oblasti. Jednou z informačních povinností držitelů povolení je například situace, kdy dojde ke změně vlastností povolených prostředků. V takovém případě musí držitel povolení tuto změnu neprodleně ohlásit Ústavu.169 Ústav má pak například každý rok povinnost ve Věstníku zveřejňovat seznam přípravků a dalších povolených prostředků v ČR, jednou za tři měsíce informovat Komisi a ostatní členské státy o vydaných a zrušených povoleních, atd.170

165

§ 33 a 34 zákona č. 326/2004 Sb. § 31 odst. 3 zákona č. 326/2004 Sb. 167 § 35 a § 38b zákona č. 326/2004 Sb. 168 § 38a zákona č. 326/2004 Sb. 169 § 31 odst. 2 zákona č. 326/2004 Sb. 170 § 39 zákona č. 326/2004 Sb. 166

45

•

kontroly

Kontrolu dodržování podmínek, povinností a požadavků stanovených dle předpisů EU, zákona č. 326/2004 Sb. a obsahu vydaných povolení, včetně laboratorních vyšetření provádí Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Pokud jsou při kontrole zjištěny nedostatky, může Ústav uložit opatření k nápravě, omezit, pozastavit nebo zakázat výrobu, uvádění na trh či používání daných prostředků na ochranu rostlin nebo stanovit podmínky pro odstranění nedostatků. Ústav také může nařídit nebo sám provést zničení či zajištění prostředků nesplňujících požadavky. Aby tak ale mohl učinit, musí být dané prostředky prokazatelně nebezpečné a negativně působit na zdraví a životní prostředí.171 •

mimořádná opatření

V případě mimořádných stavů v ochraně rostlin může Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský povolit prostředek k ochraně rostlin, aniž by o jeho povolení bylo zažádáno. Místo rozhodnutí o povolení je ale v takovém případě prostředek povolen předpisem o mimořádných rostlinolékařských opatřeních, který je označován jako nařízení Ústavu. To musí být zveřejněno vyvěšením na úředních deskách ministerstva zemědělství a Ústavu po dobu nejméně patnácti dnů a také dálkovým přístupem. V nařízení jsou pak stanoveny podmínky pro uvádění na trh a používání. I v případě povolení prostředků nařízením Ústavu ale musí být ministrem zdravotnictví vydána závazná stanoviska.172 Používání Zákon č. 326/2004 Sb. provádí vzhledem k pesticidům a jiným prostředkům na ochranu rostlin spolu se svými prováděcími přepisy směrnici 2009/128/ES a její požadavky. Předchází poškozování životního prostředí a zdraví především tím, že stanovuje jako jednu ze základních povinností fyzických a právnických osob používat k ošetřování rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů proti škodlivým organismům jen ty prostředky na ochranu rostlin, které jsou povolené a které nepoškozují okolní porost, zdraví ani životní prostředí.173 Při aplikaci prostředků pak nesmí být postupováno v rozporu s požadavky na ochranu včel, vod, zvěře, vodních a dalších organismů a nesmí být zasaženy rostliny a plochy mimo pozemek, na kterém se aplikace provádí.174

171

§ 43, 75 a 76 zákona č. 326/2004 Sb. § 37a a § 76 odst. 2 zákona č. 326/2004 Sb. 173 § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 326/2004 Sb. 174 § 49 odst. 1 zákona č. 326/2004 Sb. 172

46

Vzhledem k implementaci zmíněné směrnice upravuje zákon č. 329/2004 Sb. používání pesticidů a jiných prostředků na ochranu rostlin následujícím způsobem. •

přijetí národního akčního plánu

Stejně jako směrnice 2009/128/ES upravuje zákon č. 326/2004 Sb. povinnost přijmout akční plán pro bezpečné používání pesticidů, ve kterém budou stanoveny úkoly, opatření, cíle a harmonogramy pro snížení dopadů a rizik používání pesticidů a jiných prostředků na ochranu rostlin.175 Akční plán by mělo sestavovat a po pěti letech vždy aktualizovat Ministerstvo zemědělství za spolupráce s Ministerstvy Zdravotnictví a Životního prostředí. Povinný obsah a podmínky schválení vládou jsou stanoveny v § 48a zákona. Národní akční plán ke snížení používání pesticidů v České republice byl přijat usnesením vlády dne 12. září 2012.176 Mapuje existující legislativní rámec a politiky týkající se pesticidů, výchozí stav oblastí a negativní dopady prostředků na ochranu rostlin používaných na území ČR. Na základě analýzy stavu používání pesticidů do doby přijetí plánu pak vytyčuje především v oblastech ochrany zdraví lidí, ochrany podzemních vod a ochrany necílových organismů cíle, dílčí cíle a způsob jejich plnění, tak aby bylo dosaženo udržitelného rozvoje a bezpečného používání pesticidů.177 Mezi hlavní cíle plánu patří omezení rizik používání pesticidů a optimalizace využívání prostředků bez omezení produkce a kvality produktů. Pro plnění vytyčených cílů stanovuje určitá opatření, ke kontrole jejich plnění pak v plánu vytyčuje indikátory a hodnotící ukazatele. Aby mohly být cíle realizovány, stanovuje plán také finanční a věcné zabezpečení jejich plnění.178 Jako jedny z nejdůležitějších nástrojů jsou v plánu ustanoveny zavádění integrované ochrany rostlin a alternativních postupů tak, aby se snížila závislost zemědělství na používání pesticidů, informování veřejnosti a její zapojení do přípravy tvorby plánů.179

175

§ 48a zákona č. 326/2004 Sb. Usnesení vlády České republiky č. 660/2012 k Národnímu akčnímu plánu ke snížení používání pesticidů v České republice. 177 Národní akční plán ke snížení používání pesticidů v České republice [online]. Praha: Ministerstvo zemědělství, 2012 [cit. 20. 2. 2016]. s. 2-4. 178 Ibidem., s. 5-28. 179 JUŘICA, Jaroslav. Pesticidy v zemědělství [online]. Brno: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, 2015 [cit. 20. 2. 2016]. 176

47

•

stanovení požadavků na odbornou přípravu, prodej pesticidů, informování a zvyšování povědomí o pesticidech

Pro nakládání s prostředky na ochranu rostlin a pro poskytování poradenství týkající se prostředků, je dle zákona č. 326/2004 Sb. vyžadován zisk osvědčení o odborné způsobilosti (pro poskytování poradenství pak i některé další podmínky). Zákon rozlišuje tři typy osvědčení dle absolvovaných kurzů a školení a prováděných činností, přičemž držitelé osvědčení prvního stupně musí vždy pracovat pod držitelem osvědčení stupně druhého. Všechny typy osvědčení jsou vydávány na dobu pět let, poté musí držitelé absolvovat doplňující školení. Školení a vzdělávací kurzy v této oblasti zajišťují vzdělávací zařízení pověřená Ministerstvem zemědělství. Zajištění znalostí ohledně ochrany zdraví lidí pak zajišťují orgány ochrany veřejného zdraví. Zkoušky pro získání osvědčení pořádá a evidenci získaných osvědčení vede Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský.180 Další podmínky týkající se odborné způsobilosti stanovuje vyhláška č. 206/2012 Sb. Požadavky na odbornou přípravu jsou zákonem stanoveny nejen pro samotné používání pesticidů a jiných prostředků na ochranu rostlin, ale také pro provádění pokusů a zkoušek s nimi. Pokusy a zkoušky pak může provádět ten, komu bylo na jeho žádost vydáno rozhodnutí o způsobilosti k provádění pokusů. Toto rozhodnutí opět vydává Ústav.181 Co se týče prodeje pesticidů a jiných prostředků na ochranu rostlin, stanovuje zákon č. 326/2004 Sb. zejména povinnosti při skladování prostředků a při samotné jejich distribuci. Při skladování musí profesionální uživatelé zajistit například splnění technických požadavků na skladování, průběžně vést dokladovou evidenci o příjmech a výdajích prostředků či uskladnit prostředky odděleně od jiných výrobků.182 Při distribuci prostředků musí být také splněny určité podmínky. Prostředky musí být například dodávány v neporušených prodejních obalech, v případě zjištění závady na prostředku musí distributor neprodleně informovat odběratele nebo pak o každé distribuci musí být vedena dokumentace.183 Při distribuce prostředků ale musí být vždy dodrženy zásady správné distribuční praxe, stanovené v § 6 vyhlášky č. 32/2012. Samotný prodej

180

§ 85-86b, § 87 zákona č. 326/2004 Sb. § 45 zákona č. 326/2004 Sb. 182 § 46 zákona č. 326/2004 Sb. 183 § 46a zákona č. 326/2004 Sb. 181

48

prostředků by měla vždy realizovat pouze osoba s třetím stupněm osvědčení pro nakládání s prostředky.184 Pro zajištění vyššího povědomí veřejnosti o pesticidech je povinen Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský zpřístupňovat způsobem umožňující dálkový přístup text návodu k použití prostředku na ochranu rostlin185, údaje o spotřebě účinných látek186, atd. •

ustanovení některých dalších zvláštních postupů a použití

Zákon č. 326/2004 Sb. upravuje pro některé případy používání pesticidů a jiných prostředků na ochranu rostlin speciální podmínky či postupy. Při používání vysoce toxických pesticidů je vyžadován souhlas Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského s aplikací, i když je prostředek již povolen.187 Ve venkovní prostředí nesmí být používány prostředky označené jako nebezpečné nebo zvláště nebezpečné pro včely nebo prostředky pro hubení hlodavců a před aplikací všech ostatních musí být zjišťována umístění včelstev a zajištěna ochrana zvěře.188 Letecká aplikace prostředků je pak obecně zakázána. Přípustná je pouze v případech mimořádné aplikace po vydání speciálního povolení a schválení leteckého plánu.189 V okolí vodních zdrojů (ve vzdálenosti 10 m) a v určitých oblastech (například v chráněných krajinných oblastech) je aplikace zcela zakázána.190 •

sankce za nedodržování povinností

Za nedodržování povinností stanovených pro uvádění na trh a používání pesticidů a jiných prostředků na ochranu rostlin mohou být fyzickým i právnickým osobám uděleny Ústavem či obecním úřadem obce se rozšířenou působností sankce. Za přestupky fyzických osob lze udělit dle závažnosti pokutu do výše 20.000 Kč (např. neuplatňování obecných zásad integrované ochrany rostlin profesionálním uživatelem) či 40.000 Kč (např. neoznámení přebalování povoleného přípravku).191 Za správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob lze dle závažnosti udělit pokutu do výše 200.000 Kč (např.

184

§ 46a odst. 4 zákona č. 326/2004 Sb. § 31 odst. 5 zákona č. 326/2004 Sb. 186 § 49 odst. 4 zákona č. 326/2004 Sb. 187 § 50 zákona č. 326/2004 Sb. 188 § 51 zákona č. 326/2004 Sb., vyhláška č. 327/2012 Sb. 189 § 52 zákona č. 326/2004 Sb. 190 § 52a a 52b zákona č. 326/2004 Sb. 191 § 79b a 79c zákona č. 326/2004 Sb. 185

49

nesplnění informační, oznamovací nebo dokladové povinnosti) nebo do výše 1.000.000 Kč (např. skladování přípravků v rozporu se zákonnými povinnostmi).192 Právnickým osobám pak lze jako sankce uložit také zákaz činnosti v oblasti podnikání s pesticidy a jinými prostředky na ochranu rostlin. Pokuty z přestupků a správních deliktů vybírá Ústav.193 Zákon č. 326/2004 Sb. stanovuje jako orgány státní správy na úseku rostlinolékařské péče Ministerstvo zemědělství, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský a celní správu (ve vymezeném rozsahu také obecní úřady a obecní úřady s rozšířenou působností). Ohledně pesticidů a jiných prostředků na ochranu rostlin je nejdůležitějším správním úřadem Ústav. Jeho pravomoci v oblasti prostředků na ochranu rostlin jsou vymezené v § 72 tohoto zákona.

4.3Rozhodovací praxe českých soudů V České republice bylo vedeno několik sporů týkajících se pesticidů a jiných prostředků na ochranu rostlin. Následující dva se týkají prostředků na ochranu rostlin nejvíce. Případ zrušení registrace přípravku na ochranu rostlin194 V tomto případě zrušila Státní rostlinolékařská správa registraci přípravku na ochranu rostlin, jelikož nebyly dodrženy zákonné podmínky pro registraci (v přípravku byl prokázán nadměrný počet oospór). Odvolání proti tomuto rozhodnutí Ministerstvo zemědělství zamítlo a potvrdilo dřívější rozhodnutí, tudíž držitel registrace podal žalobu k Městskému soudu v Praze. Žalobce namítal nesprávný postup při odebírání vzorků přípravku (zejména malý počet odebraných vzorků) a podjatost odborné komise. Městský soud v Praze žalobu zamítl s tím, že uplatňované žalobní body byly nedůvodné. Následně byla podána kasační stížnost, která opět zpochybňovala způsob provádění testů a tedy i jejich výsledky. Bylo také argumentováno ignorováním některých důkazů před Městským soudem v Praze. Nejvyšší správní soud vrátil věc k novému projednání, Městský soud však žalobu opět zamítl. Argumentem pro zamítnutí bylo tvrzení, že každý jednotlivý vzorek by měl splňovat podmínky registrace, tudíž je jedno, kolik vzorků bylo odebráno. Proti tomuto rozhodnutí byla opět podána kasační stížnost, která

192

§ 79e a § 79g zákona č. 326/2004 Sb. § 79i odst. 3, 7 zákona č. 326/2004 Sb. 194 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 11. 2007, sp. zn. 3 As 7/2007. 193

50

zpochybňovala hlavně provádění testů a nevypracování znaleckého posudku k věci (tedy uváděla takřka stejné důvody jako kasační stížnost předešlá). Tato kasační stížnost byla zamítnuta jako nedůvodná, tudíž byla registrace přípravku na ochranu rostlin zrušena.195 Případ zrušení povolení dovozu souběžného přípravku196 V daném případě zrušila Státní rostlinolékařská správa svým rozhodnutím povolení dovozu souběžného přípravku na ochranu rostlin, jelikož nebyly dodrženy podmínky jeho uvedení na trh v České republice (přípravek byl označen etiketou pouze v češtině a ne v jazyce státu, ze kterého byl dovezen, jak to požadoval zákon, čímž byla zmařena možnost ověření pravosti přípravku). Odvolání proti tomuto rozhodnutí Ministerstvo zemědělství zamítlo a potvrdilo dřívější rozhodnutí, tudíž držitel povolení dovozu podal žalobu k Městskému soudu v Praze. Ten se odmítl zabývat otázkou porušení zákazu přebalování přípravku, který namítal žalobce a zamítl žalobu s tím, že povolení k dovozu bylo zrušeno právoplatně kvůli porušení pravidla dovozu přípravku s původní etiketou. V kasační stížnosti proti tomuto rozhodnutí žalobce namítal mylné vyvození závěrů z nedostatečného šetření provedeného na místě uskladnění přípravků. Nejvyšší správní soud však označil další šetření na místě jako nepotřebné vzhledem prokázaným skutečnostem a kasační stížnost zamítl jako nedůvodnou. Zrušení povolení dovozu souběžného přípravku tak bylo uznáno jako platné.197

195

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 11. 2007, sp. zn. 3 As 7/2007. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 5. 2012, sp. zn. 4 As 39/2011. 197 Ibidem. 196

51

5 Zhodnocení stávající právní úpravy a úvahy de lege ferenda Vzhledem k nebezpečným vlastnostem pesticidů a jiných prostředků na ochranu rostlin je nutné pečlivě upravovat jejich výrobu, převážení, distribuci, uvádění na trh, likvidaci a další aspekty jejich užívání. Tato problematika tak přesahuje do mnoha právních předpisů, a to jak obecných, upravujících například chemické látky či odpady, tak speciálně upravujících pesticidy a jiné prostředky na ochranu rostlin. Mezi nejvýznamnější speciální předpisy v této oblasti patří zejména nařízení č. 1107/2009/ES, směrnice 2009/128/ES a zákon č. 326/2004 Sb. V rámci těchto předpisů je upravováno zejména uvádění na trh, používání a klasifikace, balení a označování pesticidů a jiných prostředků na ochranu rostlin při výrobě a uvádění na trh. V rámci unijní úpravy je zabezpečována kontrola kvality pesticidů především procesem schvalování účinných látek v pesticidech obsažených, a následným povolování přípravků. Přímo použitelné nařízení č. 1107/2009/ES je pak v souladu s obecnou unijní legislativou pro chemické látky, což zjednodušuje, společně s povinností členských států informovat o procesech Komisi, Evropskou agenturu pro chemické látky a sebe navzájem, tyto procesy, a zajišťuje jasný přehled o všech účinných látkách a o všech povolených pesticidech. Rizika, která pesticidy přináší, pomáhají omezovat také limitované doby, na kterou jsou schváleny účinné látky a povoleny přípravky, možnost kdykoliv odejmout schválení/povolení látce která přestala splňovat podmínky, či úplný zákaz používání některých (zejména toxických) látek. Pro dodržování pravidla předběžné opatrnosti, kterou si nařízení č. 1107/2009/ES klade za cíl, svědčí také informační povinnost zúčastněných subjektů, povinné zkoušky a studie účinných látek a přípravků, kontroly dodržování stanovených povinností a možnost mimořádných opatření v případě vážného rizika. Dané nařízení ukládá určité povinnosti také členským státům (členské státy například musí provádět úřední kontroly dodržování povinností198 či stanovovat přiměřené sankce za jejich nedodržení199), avšak nedefinuje jednotně, za jakých podmínek povinnosti vznikají, a nespecifikuje, jak mají být povinnosti prováděny, což může způsobovat výrazné odlišnosti v přístupu členských států k daným povinnostem

198 199

Čl. 68 nařízení č. 1107/2009/ES. Čl. 72 nařízení č. 1107/2009/ES.

52

a tím k nejednotné ochraně zdraví a životního prostředí. Dodržování povinností při schvalování účinných látek a povolování přípravků na ochranu rostlin by také mohlo de lege ferenda pomoci zpřehlednění úpravy, zejména zahrnutí všech povinností z různých, zejména prováděcích, nařízení do jednoho předpisu (zahrnutí seznamu schválených účinných látek, jednotných zásad povolování a jiného například do příloh nařízení č. 1107/2009/ES). Zajištění ochrany zdraví a životního prostředí by také pomohlo zahrnutí pomocných prostředků na ochranu rostlin a bioagens do působnosti nařízení. Na předcházení poškozování zdraví a životního prostředí se podílí také požadavky na klasifikaci, balení a označování prostředků na ochranu rostlin. Vzhledem k tomu, že tyto požadavky jsou stanoveny jak v obecné unijní úpravě týkající se chemických látek, tak v úpravě týkající se pesticidů (přípravky musí být splňovat podmínky označení jako chemické látky i jako přípravky na ochranu rostlin) a vzhledem k tomu, že tyto požadavky jsou velice přísné a striktní, je ochrana zdraví a životního prostředí v tomto směru velmi dobře zabezpečena. Správné používání pesticidů je pak upravováno směrnicí 2009/128/ES, která stanovuje především rámec pro dosažení udržitelného používání pesticidů a na snižování rizik a negativních vlivů používání pesticidů působí zejména stanovením povinností členským státům. Tato směrnice ukládá povinnost přijmout členským státům národní akční plány, ve kterých státy podpoří zavedení integrované ochrany rostlin a snížení závislosti na používání pesticidů. Státy dle směrnice musí také vnitrostátní úpravou stanovit požadavky na odbornou přípravu a prodej pesticidů, upravit kontroly zařízení pro jejich aplikaci, vytvořit ukazatele používání pesticidů a zajistit výměnu informací a zvyšování povědomí o pesticidech. 200 Vzhledem k tomu, že se jedná o první úpravu zabývající se přímo používáním pesticidů na unijní úrovni, je pochopitelné, že stanovuje pouze povinnosti členským státům zajistit jakýsi „minimální standart“ používání, aby nedocházelo k poškozování zdraví a životního prostředí. Do budoucna by však kvůli nebezpečným vlastnostem pesticidů a potenciálnímu ohrožování zdraví lidí a zvířat a životního prostředí při jejich používání, měla být nahrazena směrnice 2009/128/ES přímo použitelným nařízením, které by sjednocovalo podmínky používání v jednotlivých členských státech a stanovovalo v této oblasti přesné povinnosti uživatelům. Nařízení by se pak krom samotných přípravků na ochranu rostlin mohlo zaměřovat také na pomocné prostředky na ochranu rostlin

200

Směrnice 2009/128/ES.

53

a bioagens. Takovéto nařízení by při používání pesticidů zcela jistě zvýšilo standart ochrany zdraví a životního prostředí. V rámci vnitrostátní úpravy je v oblasti pesticidů a jiných prostředků na ochranu rostlin nejdůležitějším zákonem zákon č. 326/2004 Sb. Tento zákon byl přijat v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie a od svého přijetí byl již více než patnáctkrát novelizovaný. Navazuje na přímo použitelné unijní předpisy a zahrnuje požadavky dalších unijních předpisů. V oblastech, které upravují přímo použitelné předpisy EU (klasifikace, balení a označování prostředků, uvádění pesticidů na trh) obsahuje jen vnitrostátní specifikace, zejména výkon státní správy v ČR v oblasti prostředků na ochranu rostlin a sankce za nesplnění zákonných ustanovení. V této oblasti je tudíž úprava neúplná a nemůže být použita bez unijních předpisů. V oblasti dalších prostředků na ochranu rostlin (které nejsou unijními předpisy upravovány) pak upravuje proces jejich uvádění na trh, klasifikaci, balení a označování, i jejich používání. V oblasti používání pesticidů a jiných prostředků na ochranu rostlin pak zákon č. 326/2004 Sb. včleňuje podmínky dané směrnicí 2009/128/ES (zapracované zejména novelou zákona č. 199/2012 Sb.), tedy zakotvuje do české úpravy národní akční plán, stanovuje podmínky pro odbornou přípravu k používání pesticidů, podmínky prodeje pesticidů, některé zvláštní postupy (například podmínky letecké aplikace) a také sankce za nedodržení zákonných ustanovení. Úprava však není dostatečně podrobná a v praxi tak může docházet k problémům. Jako problém může být například pociťován „nedostatek akceschopných a odborně fundovaných útvarů především v oblasti vědy a výzkumu, které pomocí nových, progresivních a objektivních metod a technologických postupů budou snižovat rizika pro konzumenty a životní prostředí.“

201

Jedním z dalších problému,

vzniklých na základě přísných podmínek uvádění prostředků na trh, je pak také trh s nelegálními přípravky na ochranu rostlin. Na tento problém má de lege ferenda reagovat chystaná novela zákona č. 326/2004 Sb., jejímž cílem je prostřednictvím regulace trhu s nelegálními přípravky na ochranu rostlin zvýšit ochranu životního prostředí. Tohoto cíle má být dosaženo zvýšením kontroly nad distribucí přípravků a dalších prostředků na ochranu rostlin, zpřesnění úpravy aplikace prostředků na ochranu rostlin a sladění sankcí

201

ŘEHÁK, Vladimír. Rostlinolékařská péče v ČR - quo vadis? Agromanuál.cz: Vše o přípravcích na ochranu rostlin[online]. Praha: Česká společnost rostlinolékařská, 2011, s. 1[cit. 23. 11. 2015].

54

za porušení zákonných pravidel s chemickým zákonem. Předpokládané datum nabytí účinnosti novely je 1. 7. 2016.202

202

Důvodová zpráva k návrhu zákona o změně zákona č. 326/2004 Sb. a dalších souvisejících předpisů. In: Aplikace oDok: Legislativní helpdesk [online]. Praha: Vláda ČR, 2015 [cit. 23. 2. 2016].

55

Závěr Dle statistik je v České republice ročně spotřebováno na 13 500 000 kg přípravků na ochranu rostlin a aplikováno na 5 500 000 kg účinných látek.203 Nejen z těchto čísel vyplývá, že pesticidy a jiné prostředky na ochranu rostlin jsou v dnešní době takřka neodmyslitelnou součástí zemědělství a významným nástrojem zvyšování kvality i kvantity jeho produkce.204 Krom zabezpečování dostatečné rostlinné výroby, je však nezbytné chránit při této výrobě zdraví lidí a zvířat, životní prostředí a jeho složky. Potřebná ochrana je pak zajišťována jak právními předpisy zabývajícími se ochranou životního prostředí obecně, předpisy zabývajícími se ochranou jednotlivých složek životního prostředí a předpisy upravujícími ochranu zdraví lidí, tak předpisy kladoucími požadavky přímo na zemědělskou výrobu a na používání prostředků na ochranu rostlin. Právě prostřednictvím unijní i vnitrostátní právní úpravy prostředků na ochranu rostlin, která vymezuje konkrétní práva a povinnosti v oblasti jejich výroby, dovozu, uvádění na trh a používání, je zajišťováno účinné omezování rizik a dopadů jejich používání na zdraví lidí a životní prostředí. Cílem práce bylo zjistit a analyzovat způsob regulace výroby, dovozu, distribuce, uvádění na trh a používání pesticidů a jiných prostředků na ochranu rostlin, a to jak na úrovni národní, tak unijní právní úpravy. Vzhledem k tomu, že právní úprava týkající se přímo pesticidů a jiných prostředků na ochranu rostlin se nezabývá všemi těmito oblastmi, jsou v práci analyzovány zejména oblasti klasifikace, balení a označování při výrobě a uvádění na trh, samotné uvádění na trh a dále používání pesticidů a jiných prostředků na ochranu rostlin. Analyzovanými předpisy jsou pak především nařízení č. 1107/2009/ES, směrnice 2009/128/ES a zákon č. 326/2004 Sb. Ostatní oblasti, které nejsou upravovány speciálními předpisy pro pesticidy a prostředky na ochranu rostlin, jsou pak upravovány obecnou úpravou vztahující se na chemické látky, tudíž nebyly v práci analyzovány. Právní úprava týkající se prostředků na ochranu rostlin je v současné době již velmi kvalitně zpracována, prostřednictvím přesně vymezených povinností zajišťuje ochranu zdraví rostlin, lidí, zvířat, životního prostředí a jeho složek. De lege ferenda by

203

Důvodová zpráva k návrhu zákona o změně zákona č. 326/2004 Sb. a dalších souvisejících předpisů. In: Aplikace oDok: Legislativní helpdesk [online]. Praha: Vláda ČR, 2015 [cit. 23. 2. 2016]. 204 ŘEHÁK, op. cit., s. 1

56

pak byla vhodná podrobnější úprava v oblasti používání pesticidů a jiných prostředků na ochranu rostlin a celkově sjednocení podmínek používání na unijní úrovni přímo použitelným nařízením. Vzhledem k tomu, že za rok 2014 proběhlo 36 laboratorních kontrol přípravků na ochranu rostlin, při nichž bylo zjištěno, že 8 z 36 vzorků vůbec nevyhovuje požadavkům pro uvádění na trh a pro používání205, a 584 kontrol distributorů, při nichž bylo uděleno 117 úředních opatření a 5 pokut za nedodržování povinností při uvádění na trh, označování, balení, skladování, přebalování a propagaci206, je nutné do budoucna také zefektivnit systém kontroly dodržování povinností vyplývajících z právní úpravy týkající se prostředků na ochranu rostlin a zajistit tak účinnou ochranu zdraví rostlin, lidí, zvířat, životního prostředí a jeho složek. Pesticidy a jiné prostředky na ochranu rostlin mohou krom svého přínosu způsobovat nežádoucí účinky necílovým rostlinám, volně žijícím živočichům, půdním ekosystémům, negativně ovlivňovat kvalitu povrchových a podzemních vod a biologickou rozmanitost, a člověku způsobovat závažné zdravotní obtíže. Doposud také nejsou známy všechny dopady jejich používání. Je tudíž nezbytně nutné, aby byla tato oblast pečlivě upravována, aby byla dodržována zásada předběžné opatrnosti a aby se problematika týkající se pesticidů a jiných prostředků na ochranu rostlin stala diskutovanou nejen v odborných kruzích, ale aby i veřejnost byla informována a měla povědomí o možných dopadech používání prostředků na ochranu rostlin, a

aby

spolupodílela a zapojovala do ochrany zdraví a životního prostředí.

205

Výroční zpráva z úředních kontrol za rok 2014. In: Ústřední a kontrolní zkušební ústav zemědělský[online]. Brno: Ministerstvo zemědělství, 2015 [cit. 16. 3. 2016]. s. 162-168. 206 Ibidem.

57

Seznam použitých pramenů Knihy, odborné články a kvalifikační práce: 1. CARSON, Rachel. Silent spring. 25th ed. Boston: Houghton Mifflin Co., 1962, 368 s. ISBN 0395453909. 2. CLARK, Terry; HARRIS, Caroline A. The regulation of pesticides in Europe: Pesticides in Perspective. Journal of Environmental Monitoring [online]. 2002. vol. 4 no. 2, s. 2-5 [cit. 27. 1. 2016]. Dostupné z: http://pubs.rsc.org/en/content/articlehtml/2002/em/b202153f 3. DAMOHORSKÝ, Milan. Právo životního prostředí. 3. vyd. Praha: C.H. Beck, 2010, 629 s. ISBN 978-80-7400-338-7. 4. DAMOHORSKÝ, Milan; SMOLEK, Martin. Zemědělské právo: učební pomůcka. 1.vyd. Praha: IFEC, 2001, 132 s. ISBN 80-86412-11-3. 5. ELSMORE, R. A review of EU biocides and pesticides legislations. International Pest Control [online]. 2013, vol. 53, no. 3, s. 150 - 153 [cit. 23. 11. 2015]. ISSN 00208256.

Dostupné

z:

http://international-pest-control.com/wordpress/wp-

content/uploads/2013/08/International-Pest-Control-sample-issue.pdf#page=38 6. ERLACHER, Elisabeth; WANG, Magnus. Regulation (EC) No. 1107/2009 and upcoming challenges for exposure assessment of plant protection products – Harmonisation or national modelling approaches? Environmental Pollution [online]. 2011,

vol.

159,

no.

12,

s.

10.1016/j.envpol.2011.08.036.

3357-3363 ISSN

[cit.

23.

11.

02697491.

2015].

DOI:

Dostupné

z:

http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0269749111004696 7. FLORIÁN, Miroslav. Pesticidy v zemědělství: Fakta a souvislosti [online]. Brno: Ústřední a kontrolní ústav zemědělský, 2008, 22 s. [cit. 30. 11. 2015]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/359823/Prezentace_Florian.pdf 8. GOLDENMAN, Gretta et al. (ed.). International tools for preventing local pesticide problems: A consolitated guide to the chemical codes and conventions [online]. 1st ed. London: European Center on Sustainable Policies for Human and Environmental Rights,

2008

[cit.

30.

12.

2015].

Dostupné

z:

http://www.pan-

uk.org/attachments/196_consolidated%20guide%20english%20(2).pdf 9. HANDFORD, Caroline E. A review of the global pesticide legislation and the scale of challenge in reaching the global harmonization of food safety standards. Integrated 58

Environmental Assessment [online]. 2015, vol. 11, no. 4, s. 525-536 [cit. 2. 11. 2015]. ISSN

15513777.

Dostupné

z:

http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/ieam.1635/epdf 10. HENDRYCH, Dušan; FIALA, Josef. Právnický slovník. 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2009, 1459 s. ISBN 9788074000591. 11. JAKRLOVÁ, Jana; PELIKÁN, Jaroslav. Ekologický slovník terminologický a výkladový. 2. vyd. Praha: Fortuna, 1999, 144 s. ISBN 80-7168-644-1. 12. JANS, Jan; VEDDER, Hans. European environmental law. 4th ed. Groningen: Europa Law Publishing, 2012, 560 s. ISBN 978-90-8952-106-4. 13. JUŘICA, Jaroslav. Pesticidy v zemědělství: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský

[online].

2015

[cit.

20.

2.

2016].

Dostupné

z:

http://eagri.cz/public/web/ukzuz/portal/o-ustavu/tiskovezpravy/ukzuz/x2015_konference-ukzuz-pesticidy-v-zemedelstvi.html 14. KEPL, Lukáš. Vliv postřiku insekticidy na diverzitu střevlíků (Carabidae) na poli ozimé řepky [online]. České Budějovice, 2012 [cit. 2. 11. 2015]. Diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta. Vedoucí práce Mgr.

Martin

Šlachta

Ph.

D.

Dostupné

z:

http://theses.cz/id/wehw1z/diplomov_prce_Luk_Kepl.pdf 15. KOVAL, Petr. Právní úprava rostlinolékařské péče [online]. Praha, 2009 [cit. 23. 11. 2015]. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Právnická fakulta. Vedoucí práce

prof.

JUDr.

Milan

Damohorský,

CSc.

Dostupné

z:

https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/120116945. 16. PICHLER, Jiří. Chemie ve společnosti I: Chemizace. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1992, 199 s. ISBN 80-210-0364-2. 17. ŠUTA, Miroslav. Chemické látky v životním prostředí a zdraví. 1. vyd. Brno: ZO ČSOP Veronica, 2008, 61 s. ISBN 9788087308004. 18. POLÁŠKOVÁ, Anna. Úvod do ekologie a ochrany životního prostředí. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2011, 283 s. ISBN 978-80-246-1927-9. 19. ŘEHÁK, Vladimír. Rostlinolékařská péče v ČR - quo vadis? Agromanuál.cz: Vše o přípravcích na ochranu rostlin[online]. Praha: Česká společnost rostlinolékařská, 2011 [cit. 2015-11-23]. Dostupné z: http://www.agromanual.cz/cz/clanky/management-alegislativa/legislativa/rostlinolekarska-pece-v-cr-quo-vadis.html

59

20. VICARO, Lorenzo. Chemické látky: Fakta a čísla o Evropské unii [online]. 1. vyd. Evropský

parlament,

2015,

5

s.

[cit.

12.

2.

2016].

Dostupné

z:

http://www.europarl.europa.eu/ftu/pdf/cs/FTU_5.4.8.pdf Další elektronické dokumenty a zdroje 21. Bílá kniha Komise ES ze dne 27. února 2001. Strategie budoucí politiky v oblasti chemických látek a přípravků [online]. Praha: Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2005 [cit. 4. 2. 2016]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument1719.html 22. Curia: Soudní dvůr Evropské unie [online]. 2016 [cit. 16. 2. 2016]. Dostupné z: http://curia.europa.eu/jcms/jcms/Jo1_6308/ 23. Důvodová zpráva k návrhu zákona o změně zákona č. 326/2004 Sb. a dalších souvisejících předpisů. In: Aplikace oDok: Legislativní helpdesk [online]. Praha: Vláda ČR, 2015 [cit. 2016-02-23]. Dostupné z: https://apps.odok.cz/kpldetail?pid=KORNA47MSPCK 24. Guidance on registration [online]. 2. vyd. Helsinki: European chemicals agency, 2012

[cit.

12.

2.

2016].

Dostupné

z:

http://echa.europa.eu/documents/10162/13632/registration_en.pdf 25. The international code of conduct on pesticide management. Rome: Food and Agriculture Organization of the United Nations, 2014, 37 s. ISBN 925108548x. 26. Národní akční plán ke snížení používání pesticidů v České republice [online]. Praha: Ministerstvo

zemědělství,

2012

[cit.

20.

2.

2016].

Dostupné

z:

eagri.cz/public/web/file/175318/NAP_CZ_schvaleny_vladou.pdf 27. ROSER, Max. Fertilizer and pesticides. In: Our world in data [online]. 2015 [cit. 2016-03-08]. Dostupné z: http://ourworldindata.org/data/food-agriculture/fertilizerand-pesticides/ 28. Výroční zpráva z úředních kontrol za rok 2014. In: Ústřední a kontrolní zkušební ústav zemědělský[online]. Brno: Ministerstvo zemědělství, 2015 [cit. 16. 3. 2016]. Dostupné

z:

http://eagri.cz/public/web/file/426596/_15_08_06_VZ_2014_final_oprava.pdf Právní předpisy 29. Konsolidované znění smlouvy o Evropské unii, úř. věst. 2010/C 83/01. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas consulting [cit. 1. 2. 2016].

60

30. Konsolidované znění smlouvy o fungování Evropské unie, úř. věst. 2012/C 336/01. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas consulting [cit. 1. 2. 2016]. 31. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas consulting [cit. 1. 2. 2016]. 32. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1185/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o statistice pesticidů ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 656/2011. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas consulting [cit. 1. 2. 2016]. 33. Nařízení Komise (EU) č. 540/2011 ze dne 25. května 2011 kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009, pokud jde o seznam schválených účinných látek, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas consulting [cit. 1. 2. 2016]. 34. Nařízení Komise (EU) č. 546/2011 ze dne 10. června 2011 kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009, pokud jde o jednotné zásady pro hodnocení a povolování přípravků na ochranu rostlin. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas consulting [cit. 1. 2. 2016]. 35. Nařízení Komise (EU) č. 547/2011 ze dne 8. června 2011 kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009, pokud jde o požadavky na označování přípravků na ochranu rostlin, ve znění nařízení Komise (EU) č. 513/2013. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas consulting [cit. 1. 2. 2016]. 36. Nařízení Komise (EU) č. 283/2013 ze dne 1. března 2013 kterým se v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh stanoví požadavky na údaje o účinných látkách, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas consulting [cit. 1. 2. 2016]. 37. Nařízení Komise (EU) č. 284/2013 ze dne 1. března 2013 kterým se v souladu s nařízením Evropského parlamentu a rady (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh stanoví požadavky na údaje o přípravcích na ochranu rostlin, ve znění nařízení Komise (EU) č. 2015/1475. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas consulting [cit. 1. 2. 2016]. 61

38. Nařízení Komise (EU) č. 408/2015 ze dne 11. března 2015 o provádění čl. 80 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o sestavení seznamu látek, které se mají nahradit. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas consulting [cit. 1. 2. 2016]. 39. Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 ze dne 23. února 2005 o maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a o změně směrnice Rady 91/414/EHS, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas consulting [cit. 1. 2. 2016]. 40. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES, ve znění pozdějších přepisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas consulting [cit. 1. 2. 2016]. 41. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas consulting [cit. 1. 2. 2016]. 42. Nařízení Komise (ES) č. 440/2008 ze dne 30. května kterým se stanoví zkušební metody podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006, o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas consulting [cit. 1. 2. 2016]. 43. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011 kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas consulting [cit. 12. 2. 2016]. 44. Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1600/2002/ES ze dne 22. července 2002 o šestém akčním programu Společenství pro životní prostředí. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas consulting [cit. 1. 2. 2016]. 62

45. Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1386/2013/EU ze dne 20. listopadu 2013 o všeobecném akčním programu Unie pro životní prostředí na období do roku 2020 „Spokojený život v mezích naší planety“. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas consulting [cit. 1. 2. 2016]. 46. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ze dne 21. října 2009 kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas consulting [cit. 1. 2. 2016]. 47. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/127/ES ze dne 21. října 2009 kterou se mění směrnice 2006/42/ES, pokud jde o strojní zařízení aplikace pesticidů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas consulting [cit. 1. 2. 2016]. 48. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000 kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas consulting [cit. 1. 2. 2016]. 49. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas consulting [cit. 1. 2. 2016]. 50. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/8/ES ze dne 16. února 1998 o uvádění biocidních přípravků na trh. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas consulting [cit. 1. 2. 2016]. 51. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se veterinárních léčivých přípravků. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas consulting [cit. 1. 2. 2016]. 52. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas consulting [cit. 1. 2. 2016]. 53. Směrnice Rady 76/895/EHS ze dne 23. listopadu 1976 o stanovení maximálních limitů reziduí pesticidů v ovoci a zelenině a na jejich povrchu. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas consulting [cit. 1. 2. 2016]. 54. Směrnice Rady 86/362/EHS ze dne 24. července 1986 o stanovení maximálních limitů reziduí pesticidů v obilovinách a na jejich povrchu. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas consulting [cit. 1. 2. 2016].

63

55. Směrnice Rady 86/363/EHS ze dne 24. července 1986 o stanovení maximálních limitů reziduí pesticidů v potravinách živočišného původu a na jejich povrchu. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas consulting [cit. 1. 2. 2016]. 56. Směrnice Rady 90/642/EHS ze dne 27. listopadu 1990 o stanovení maximálních limitů reziduí pesticidů v některých produktech rostlinného původu, včetně ovoce a zeleniny, a na jejich povrchu. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas consulting [cit. 1. 2. 2016]. 57. Směrnice Rady 76/769/EHS ze dne 27. června 1976 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se omezení uvádění některých nebezpečných látek a přípravků na trh a jejich používání. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas consulting [cit. 1. 2. 2016]. 58. Směrnice Rady 79/117/EHS ze dne 21. prosince 1978 kterou se zakazuje uvádění na trh a používání přípravků na ochranu rostlin obsahujících určité účinné látky. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas consulting [cit. 1. 2. 2016]. 59. Směrnice Rady č. 91/414/EHS ze dne 15. července 1991 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas consulting [cit. 1. 2. 2016]. 60. Stanovisko výboru regionů Tematická strategie udržitelného používání pesticidů, úř. věst. 2007/C 146/06. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas consulting [cit. 1. 2. 2016]. 61. Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas consulting [cit. 22. 2. 2016]. 62. Usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky, ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas consulting [cit. 22. 2. 2016]. 63. Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas consulting [cit. 22. 2. 2016]. 64. Zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změnách některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas consulting [cit. 22. 2. 2016].

64

65. Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas consulting [cit. 22. 2. 2016]. 66. Zákon č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas consulting [cit. 22. 2. 2016]. 67. Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas consulting [cit. 22. 2. 2016]. 68. Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení půd, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas consulting [cit. 22. 2. 2016]. 69. Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících předpisů, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas consulting [cit. 22. 2. 2016]. 70. Zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas consulting [cit. 22. 2. 2016]. 71. Zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsí a o změně některých zákonů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas consulting [cit. 22. 2. 2016]. 72. Zákon č. 165/1924 Sb. o ochraně výroby rostlinné, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas consulting [cit. 22. 2. 2016]. 73. Zákon č. 188/1950 Sb. o zdokonalení rostlinné výroby, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas consulting [cit. 22. 2. 2016]. 74. Zákon č. 61/1964 Sb. o rozvoji rostlinné výroby, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas consulting [cit. 22. 2. 2016].

65

75. Zákon č. 147/1996 Sb. o rostlinolékařské péči, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas consulting [cit. 22. 2. 2016]. 76. Vyhláška č. 32/2012 Sb., o přípravcích a dalších prostředcích na ochranu rostlin. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas consulting [cit. 22. 2. 2016]. 77. Vyhláška č. 206/2012 Sb., o odborné způsobilosti pro nakládání s přípravky. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas consulting [cit. 22. 2. 2016]. 78. Vyhláška č. 327/2012 Sb., o ochraně včel, zvěře, vodních organismů a dalších necílových organismů při použití přípravků na ochranu rostlin, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas consulting [cit. 22. 2. 2016]. 79. Vyhláška č. 402/2011 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností chemických látek a chemických směsí a balení a označování nebezpečných chemických směsí. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas consulting [cit. 22. 2. 2016]. 80. Vyhláška č. 162/2012 Sb., o tvorbě názvu nebezpečné látky v označení nebezpečné směsi. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas consulting [cit. 22. 2. 2016]. 81. Vyhláška č. 163/2012 Sb., o zásadách správné laboratorní praxe. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas consulting [cit. 22. 2. 2016]. 82. Vyhláška

č.

275/1998

Sb.,

o

agrochemickém

zkoušení

zemědělských

půd a zjišťování půdních vlastností lesních pozemků, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas consulting [cit. 22. 2. 2016]. 83. Vyhláška č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas consulting [cit. 22. 2. 2016]. 84. Vyhláška č. 257/2009 Sb., o používání sedimentů na zemědělské půdě. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas consulting [cit. 22. 2. 2016]. 85. Vyhláška č. 273/1998 Sb., o odběrech a chemických rozborech vzorků hnojiv. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas consulting [cit. 22. 2. 2016].

66

86. Usnesení vlády České republiky č. 660/2012 k Národnímu akčnímu plánu ke snížení používání pesticidů v České republice. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas consulting [cit. 16. 2. 2016]. Soudní rozhodnutí 87. Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 16. listopadu 2014. Mac GmbH proti Ministère de l’Agriculture, de l’Agroalimentaire et de la Forêt. Věc C-108/13. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas consulting [cit. 16. 2. 2016]. 88. Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 8. října 2013. Stichting Greenpeace Nederland et Pesticide Action Network Europe (PAN Europe) proti Evropské komisi. Věc T-545/11. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas consulting [cit. 16. 2. 2016]. 89. Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 13. září 2013. ClientEarth a PAN Europe proti EFSA. Věc T-214/11. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas consulting [cit. 16. 2. 2016]. 90. Rozsudek Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 14. června 2012. Stichting Natuur en Milieu a Pesticide Action Network Europe proti Evropské komisi. Věc T-338/08. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas consulting [cit. 16. 2. 2016]. 91. Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 27. listopadu 1997. Komise Evropských společenství proti Spolkové republice Německo. Věc C- 137/96. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas consulting [cit. 16. 2. 2016]. 92. Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 6. října 1996. Komise Evropských společenství proti Řecké republice. Věc C-380/95. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas consulting [cit. 16. 2. 2016]. 93. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 11. 2007, sp. zn. 3 As 7/2007. Nejvyšší správní soud. [online] Nejvyšší správní soud 2003 - 2010 [cit. 22. 2. 2016]. Dostupné

z:

http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2007/0007_3As__0700152A_preve deno.pdf

67

94. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 5. 2012, sp. zn. 4 As 39/2011. Nejvyšší správní soud. [online] Nejvyšší správní soud 2003 - 2010 [cit. 22. 2. 2016]. Dostupné z: http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2011/0039_4As__110_2012060108 4539_prevedeno.pdf

68