MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ FAKULTA LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie
Zhodnocení současného stavu a péče o lesní rezervace Uherskohradišťska
Diplomové práce
2006/2007
Kateřina Rebrošová
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Zhodnocení současného stavu a péče o lesní rezervace Uherskohradišťska zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autorka kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně, dne:........................................
Kateřina Rebrošová
2
Poděkování Děkuji Pavlovi Chromému, který se mnou navštívil téměř všechny lokality, pořídil fotodokumentaci a přispěl nejen cennými radami při provádění korektury a byl duševní podporou při psaní diplomové práce. Také Martinu Svátkovi patří mé poděkování za cenné rady a poskytování potřebných informací a především za vytvoření metodiky, kterou se hodnotí stav a péče v chráněných územích, bez čehož by tato práce nemohla vzniknout. Doc. Antonínu Bučkovi děkuji za cenné rady při konzultacích. Jiřímu Schneiderovi děkuji za poskytnutí digitální podoby plánů péče. Děkuji celému oddělení ochrany přírody a krajiny na krajském úřadě ve Zlíně za vřelý přístup a poskytnutí všech potřebných dat (zvláštní poděkování patří panům J. Hrabcovi a P. Šnajdarovi). Také děkuji své kamarádce Aleně Jurové, která se mnou navštívila čtyři chráněné lokality a objektivně komentovala jejich stav a péči.
3
Abstrakt Kateřina Rebrošová:
Zhodnocení současného stavu a péče o lesní rezervace Uherskohradišťska
V této práci bylo zhodnoceno 18 maloplošných zvláště chráněných území (m-ZCHÚ) o celkové ploše 387,2 ha. Ze získaných výsledků plyne, že téměř 5,5 % rezervací se nachází ve vynikajícím stavu, 44,4 % ve stavu dobrém, 44,4 % v průměrném stavu a 5,5 % ve stavu špatném. Péče o tato chráněná území je celkově hodnocena dobrým (33,3 %) a průměrným (44,4 %) stupněm. Vynikající péči má 11,1 % rezervací a péči neuspokojivou taktéž 11,1 % maloplošných chráněných území. Studie navrhuje soubor optimalizačních opatření v síti těchto chráněných území. V příloze práce je podrobně rozebrán stav a péče v každém chráněném území a doporučen návrh opatření směřujících k optimalizaci stavu a péče o tato území. Klíčová slova: zvláště chráněná území, síť chráněných území, lesní rezervace, péče o chráněná území, optimalizační opatření.
Abstract Kateřina Rebrošová:
Evaluation of present state and management of forest protected areas of Uherskohradišťsko
The thesis contains evaluation of 18 small-scale protected areas occupying altogether 387.2 hectares. Acquired results show that nearly 5.5 % of protected areas are in excellent condition, 44.4% in a good condition, 44.4 % in an average condition and 5.5% in unsatisfactory condition. The management of this forest protected areas is overall classified as good (33.3 %) to average (44.4 %). An excellent condition of management is on 11.1 % of areas, while the same number, 11.1 %, of areas have their management in unsatisfactory condition. The study suggests a collection of optimizations in these forest protected areas system. Detailed analysis of state and management in every evaluated protected area is part of the supplement of this thesis. A proposal for optimization of state and management of the areas is also part of the supplement. Key words: special protected areas, system of protected areas, forest protected areas, management of protected areas.
4
Vysvětlivky m-ZCHÚ – maloplošné zvláště chráněné území V-ZCHÚ – velkoplošné zvláště chráněné území Kód ZCHÚ – kód dle Ústředního seznamu ochrany přírody AOPK ČR, případně jiný identifikační kód území Kategorizace ZCHÚ: PR – přírodní rezervace PP – přírodní památka Předmět ochrany – uvedeny předměty ochrany v pořadí podle významu (jako první nejvýznamnější předmět ochrany) Cíl ochrany – uveden cíl ochrany (cíl péče) Vysvětlivky použitých zkratek kritérií současného stavu Zach – zachovalost Stru – struktura VD – významné druhy Rep – reprodukce Nar – narušení obnovy Invz –invazní a expanzivní druhy Odp – skládky a odpad Jiné – jiné negativní vlivy Vysvětlivky použitých zkratek kritérií péče Dok – dokumentace Znč – značení hranic Cst – cesty OP – ochranné pásmo Neg – omezování vnějších negativních vlivů POb – péče o obnovu Zás – zásahy Cíle – dosahování cílů ochrany
5
Obsah 1. ÚVOD........................................................................................................................... 7 2. CÍL PRÁCE................................................................................................................. 9 3. CHARAKTERISTIKA ŠIRŠÍCH ÚZEMNÍCH VZTAHŮ OKRESU UHERSKÉ HRADIŠTĚ..............................................................................10 3. 1. Okres Uherské Hradiště................................................................................................................. 10 3. 2. Geologické poměry......................................................................................................................... 11 3. 3. Geomorfologické poměry ...............................................................................................................11 3. 4. Klimatické charakteristiky.............................................................................................................. 13 3. 5. Hydrologické poměry......................................................................................................................14 3. 6. Pedologické poměry........................................................................................................................15 3. 7. Botanická charakteristika............................................................................................................... 15 3. 8. Charakteristika živočišstva............................................................................................................. 17
4. VÝVOJ A HISTORIE OCHRANY PŘÍRODY VE ZLÍNSKÉM KRAJI...........18 5. SOUČASNÁ OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY VE ZLÍNSKÉM KRAJI ... 20 6. LITERÁRNÍ PŘEHLED.......................................................................................... 21 7. METODIKA...............................................................................................................22 7.1. Materiál a metody............................................................................................................................22
8. VÝSLEDKY............................................................................................................... 27 8. 1. Výsledky hodnocení současného stavu lesních rezervací Uherskohradišťska................................27 8. 2. Výsledné hodnocení současné péče o lesní rezervace Uherskohradišťska.....................................31 8. 3. Souhrnný tabulární a grafický přehled výsledků zhodnocení současného stavu a péče o lesní rezervace Uherskohradišťska................................................................................................................. 35 8. 4. Statistická analýza dat – časový a prostorový rámec, vstupy a výstupy.........................................39
9. NÁVRH OPTIMALIZAČNÍCH OPATŘENÍ........................................................41 9. 1. Návrh opatření pro zlepšení stavu zhodnocených lesních rezervací na Uherskohradišťsku......... 41 9. 2. Návrh optimalizačních opatření pro zlepšení péče zhodnocených lesních rezervací na Uherskohradišťsku..................................................................................................................................43 9. 3. Návrh na vyhlášení přírodní rezervace Slovákova louka a přírodní památky Zigmundova skála.44
10. DISKUSE..................................................................................................................46 10. ZÁVĚR..................................................................................................................... 49 11. SUMMARY..............................................................................................................50 12. SEZNAM LITERATURY A POUŽITÝCH INFORMACČNÍCH ZDROJŮ... 51 A, Literatura........................................................................................................................................... 51 B, Webové stránky.................................................................................................................................. 53 C, Právní předpisy.................................................................................................................................. 53
6
1. ÚVOD Snad každý z nás alespoň jednou jedinkrát v životě pocítil jak je mu drahá příroda a místo odkud pochází nebo kde žije. Procházíte krajinou své domoviny, vzpomínáte, co jste kde a kdy prožili, vyprávíte ostatním, co je nového tam a tam, a také se divíte, když se někde něco změní, a hodnotíte, jestli se vám to líbí nebo ne. Máte svoje kouty a zákoutí, do kterých utíkáte, snad když je vám úzko, anebo jen tak na procházku, podívat se. A když, se po daleké cestě blížíte k domovu, padají z vás kameny, tady zapomínáte na starosti, které jste cestou nasbírali, protože cítíte, že se vracíte do místa, které znáte a kde se problémy řeší mnohem snáz, kde věci mají osobitější podobu, protože přesně znáte jejich historii. Víte čí je tam ten dům nebo louka naproti a jací lidé bydlí v té malé zapadlé uličce na konci vesnice či města, víte kdo zasadil tamtu lípu u cesty, kolik let má oskeruše za kopcem, kde každý rok kvetou konvalinky, pomněnky a mateřídouška, kde prodávají nejlepší chleba a kde se na vás vždycky někdo usměje, když to budete potřebovat. V případě, že máte ve vaší domovině nebo v její blízkosti možnost navštívit studánku, tak víte kterou. Víte kam zajít na houby, kam na maliny a kde rostou třeba lesní jahody. Většina lidí má blízký vztah ke krajině, v které žije. Ať chceme nebo ne, vždycky se uvnitř našeho já najde byť jen malinký kousíček toho, co ho s krajinou či domovinou navždycky spojuje. U někoho je to opravdu jen kousíček a nikdo by mu to neměl mít za zlé. Na druhou stranu jsou lidé, kteří doslova milují svoji krajinu, svůj domov, a nedají na ni dopustit. Člověk milující místo svého srdce jej má ukotveno v hloubi duše a tam je takové jaké bylo a jaké by mělo být. Jsme spjati s krajinou a jako lidé, bytosti chápající, hloubavě přemýšlející, ji umíme dotvářet k obrazu svému. A jakou krajinu vytvoříme, upravíme či naprosto znehodnotíme anebo jí umožníme možnost zdravého vývoje záleží jen na našem přístupu. Ona však tímto umem vládne také. Může se nám také odměnit a projevovat svůj vděk. Za nejhezčí místo na světě považuji chřibské lesy s bukovími porosty a taky všechny louky kolem nich, potoky a kopce. Proto je tato práce směřována právě na Uherskohradišťsko a právě do chřibských lesů. Ochrana přírody, a zejména ta územní, má v České republice vybudovanou tradici. Se svou ochranou přírody a krajiny jsme mnohdy mnohdy dále než některé evropské státy. Jako přispění vedoucí rovněž ke zlepšení kvality ochrany přírody a krajiny považuji iniciativu pánů Martina Svátka a Antonína Bučka, kteří v roce 2005 vypracovali metodiku, kterou se hodnotí stav a péče v některých typech chráněných území. Jde o práci s názvem „Metodika hodnocení stavu a péče v maloplošných zvláště chráněných územích“ (dále jen m-ZCHÚ). Práce byla od Ústavu lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie LDF MZLU v Brně na konci roku 2005 převzata Ministerstvem životního prostředí ČR (odborem zvláště chráněných částí přírody) jako "Metodika hodnocení stavu a péče v maloplošných zvláště chráněných územích". Uvedená metodika byla v průběhu několika předchozích let neustále zlepšována a ověřována
7
pomocí semestrálních a diplomových prací, než se vypracovala do současné konečné podoby. Myšlenka hodnotit stav chráněných území zároveň s hodnocením péče o ně vznikla v roce 2002 a poprvé se začala formovat při zpracovávání diplomové práce na Školním lesním podniku Masarykův les Křtiny MZLU v Brně (Svátek, 2002). Zde bylo zhodnoceno 19 m-ZCHÚ z nichž většina je lesními rezervacemi. Další práci, která byla zároveň prací diplomovou, ověřující již zmíněnou metodiku, vypracoval Vilém Říháček v roce 2006. Takto zhodnotil stav a péči o chráněná území města Brna. Zpracoval celkem 28 m-ZCHÚ, z nichž 9 bylo lesních, zbytek byla nelesní (většinou stepní) společenstva. Cílem této diplomové práce bylo posoudit stav vybraných lesních rezervací na Uherskohradišťsku v rámci několika kritérií a následně získat celkové hodnocení stavu a péče o dané území. Práce by tedy měla umožnit porovnání stavu a péče o m-ZCHÚ (jak celkové úrovně stavu a managementu, tak i srovnání z jednotlivých odlišných hledisek), ale také přispět k diskuzi při srovnávání péče o m-ZCHÚ v rámci dvou krajů, tedy porovnání výsledků hodnocení stavu a péče o rezervace na Brněnsku (a okolí města Brna) a na Uherskohradišťsku. Předkládaná práce hodnotí stav a péči vybraných lesních rezervací Uherskohradišťska. Celkem bylo zhodnoceno18 chráněných lokalit, z toho 13 lesních rezervací, a dalších 5, jejichž součástí jsou lesní porosty nebo porosty dřevin, ale s jiným předmětem ochrany (PR Kanada – slepé rameno řeky Moravy, PP Budačina – geologické jevy, PR Kobylí hlava – luční společenstva, PR – Kovářův žleb – luční společenstva a sady lesostepního charakteru, PP Olšava – neregulovaný úsek řeky). Celková plocha zhodnoceného území činí 379,8 ha. Všechny výsledky hodnocení jsou uvedeny v příloze této práce („Příloha diplomové práce – Zhodnocení současného stavu a péče o lesní rezervace Uherskohradišťska“). Ke každému hodnocení stavu a péče o jednotlivé rezervace je připojeno i doporučení návrhů k optimalizaci, tedy doporučení vedoucí ke zlepšení stavu, je-li to nutné, a doporučení, kterým by se mělo přispět k optimalizaci péče o tato území. Vypracování této diplomové práce sebou neslo řadu terénních šetření a nebylo možné si nepovšimnout, lokalit, které nejsou chráněny, ale ochranu by si zasluhovaly a přispěly tak k doplnění sítě maloplošných zvláště chráněných území na Uherskohradišťsku. Z tohoto důvodu je součástí práce i návrh na vyhlášení přírodní památky Zigmundova skála a přírodní rezervace Slovákova louka.
8
2. CÍL PRÁCE Cílem práce je zhodnotit současný stav a péči o lesní rezervace Uherskohradišťska (ve smyslu bývalého okresu Uherské Hradiště, v současné době jedné ze tří částí Zlínského kraje), charakterizovat přírodní podmínky (širší územní vztahy) a vývoj sítě chráněných území Uherskohradišťska - historii ochrany přírody na Uherskohradišťsku, shromáždit disponibilní materiály o stavu a managementu chráněných území (plány péče k jednotlivým lokalitám, inventarizační průzkumy – pokud byly vypracovány, legislativní předpisy dotčených území, atd.), provést terénní průzkum m-ZCHÚ a vyhodnotit jejich stav a zajištění péče a v neposlední řadě navrhnout soubor optimalizačních opatření směřujících k trvalému zajištění v síti vybraných chráněných lesních území. Výsledky práce budou použity pro potřeby další péče o zhodnocená území, mohou sloužit jako podklad pro další studie. Výsledky práce jsou zároveň uceleným přehledem o současném stavu lesních rezervací Uherskohradišťska. Jako další z cílů lze uvést fakt, že touto prací došlo k další praktické aplikaci Metodiky hodnocení stavu a péče v maloplošných zvláště chráněných územích (SVÁTEK, BUČEK 2005).
9
3. CHARAKTERISTIKA ŠIRŠÍCH ÚZEMNÍCH VZTAHŮ OKRESU UHERSKÉ HRADIŠTĚ 3. 1. Okres Uherské Hradiště Území okresu Uherské Hradiště leží v jihovýchodní části České republiky a je situováno v Zlínském kraji. Má tvar nepravidelného lichoběžníku děleného tokem řeky Moravy na západní část s úpatím Chřibů a východní část s úpatím Bílých Karpat (HRABEC 1998). Jeho střediskem je město Uherské Hradiště. K 31. prosinci. 2003, měl okres celkovou plochu 991,37 km², z toho: - 58,46 % zemědělských pozemků, které z 71,64 % tvoří orná půda (41,88 % rozlohy okresu), - 41,54 % ostatní pozemky, z toho 73,16 % lesy (30,39 % rozlohy okresu). Počet obyvatel byl v roce 2003 143 745 osob (hustota zalidnění byla 145 obyvatel na 1 km²). V okrese Uherské Hradiště je 78 obcí, z toho 7 měst a 1 městys. V rámci kraje sousedí na severozápadě s okresem Kroměříž a na severovýchodě s okresem Zlín. Dále pak sousedí na jihozápadě s okresem Hodonín z Jihomoravského kraje. Z jihovýchodu je okres vymezen státní hranicí se Slovenskem.
okres Uh. Hradiště
Obrázek 1 - poloha okresu Uherské Hradiště
10
3. 2. Geologické poměry Geologické podloží tvoří usazené horniny Západních Karpat, a to magurského flyše, a Vídeňské pánve. Magurský flyš se člení na dílčí podjednotky račanskou, bystrickou a bělokarpatskou, které mají charakter samostatných příkrovů. Račanská jednotka tvoří oblast Chřibů a východní okolí Uherského Hradiště. Sedimenty v račanské jednotce vznikly v časovém rozpětí od svrchní křídy po spodní oligocén. Bystrická jednotka se vyskytuje v okolí Bojkovic a její sedimenty mají stáří paleogénu a eogénu. Vídeňská pánev zasahuje na území okresu tzv. hradišťským příkopem s výplní sedimentů sarmatu a panonu. Sladkovodní usazeniny panonu obsahují černé uhelné sloje. U Medlovic vznikly samovznícením uhelné sloje vypálené porcelanity velmi pestrých barev. V průběhu horotvorných fází attické mezi miocénem a pliocénem a v rhodanské v pliocénu byly vrasové příkrovy sečené pobádenským zarovnaným povrchem, rozlámány na kry. Zbytky poradenského zarovnaného povrchu nenaznačují vztah k současné říční síti. Jsou zachovány na vrcholech, zejména v Bílých Karpatech a v Chřibech. V Chřibech se výrazně uplatňuje široké pásmo příčných zlomů směru severozápad – severovýchod (MACKOVČIN, JATIOVÁ 2002). 3. 2. 1. Geologie Chřibů Chřiby patří k nejmladším pohořím na našem území. Jsou formovány pískovci, jílovci a slepenci tzv. magurského flyše uložených ve vrstvách různé zrnitosti tak, jak se postupně usazovali v mořských hlubinách od svrchní křídy až po oligocén, tedy před 30 až 60 miliony let. Tyto usazeniny pocházejí z oblasti západního Slovenska. Teprve v průběhu štýrské fáze alpínského vrásnění, tedy před 10 až 20 miliony let, byly mohutné kry pískovců a slepenců nasunuty do dnešní polohy. Původně nerovný reliéf nahromaděných ker byl velice rychle srovnán činností vody a větru, takže před 8 - 10 miliony let měly Chřiby vzhled náhorní planiny se zarovnaným povrchem. Následné geologické pohyby opět vyzvedly horninové kry v místech dnešních hřbetů a zanechaly celou řadu příčných zlomů směřujících od severozápadu k jihovýchodu. Tyto zlomy definovaly charakter budoucí říční sítě Chřibů, a tak vlastně podmínily i budoucí charakter osídlení. Vodní toky se rychle zahlubovaly do relativně měkkého podloží a vynášely na úpatí pohoří množství splavenin, jež daly vzniknout rozsáhlým náplavovým kuželům. Činností vody a zejména pak větru v chladných obdobích čtvrtohor (doby ledové) vznikla na relativně vysokých a srázných hřebenech mohutná izolovaná skaliska, pro Chřiby tolik typická. Na řadě z nich (Buchlovský kámen, Budačina, Čertovy skály, Komínské skály, Kozel, Sklepiska, aj.) je možno pozorovat nejrůznější mikrotvary způsobené zvětráváním, například voštiny, dutiny, sloupky, výklenky a skalní mísy (BAŠČAN, BEZDĚČKA, JILÍK, ŽIŽLAVSKÝ 2003).
3. 3. Geomorfologické poměry Celé území Uherskohradišťska, tvořené rovinami, pahorkatinami a vrchovinami, patří do Alpsko–himalájského horopisného systému. Geomorfologicky je Uherskohradišťsko rozděleno do tří oblastí: na východě se rozkládají Středomoravské Karpaty, na západě se zvedají Moravsko-Slovenské Karpaty a mezi nimi se nachází Jihomoravská pánev.
11
Ke Středomoravským Karpatům patří v našem území geomorfologické celky Chřiby a Kyjovská pahorkatina, k Moravsko-Slovenským Karpatům Vizovická vrchovina a Bílé Karpaty, k Jihomoravské pánvi Dolnomoravský úval. Reliéf Dolnomoravského úvalu tvořeného kvartérními sedimenty (zejména pleistocenními) lze charakterizovat jako rovinu s nadmořskými výškami 170 – 190 m. Největší plochu úvalu zaujímá niva řeky Moravy dosahující šířky až okolo 6 km. Město Uherské Hradiště se nachází v severní části Dolnomoravského úvalu (Socioekonomická studie - KOLEKTIV, 2005). Chřiby představují členitou vrchovinu o celkové ploše 335 km2, střední výšce 342,6 m a středním sklonu 7o. Chřiby tvoří podčepky Stupavské a Halenkovské vrchoviny (HRABEC 1998). Chřiby jsou kernou vrchovinou zhruba eliptického tvaru s intenzivními neotektonickými zdvihy, většinou úzkými, často strukturně podmíněnými rozvodními hřbety, hlubokými údolími s intenzivní periglaciální modelací. Jsou zde četné skalní útvary. Podcelek Stupavská vrchovina se nachází v jihozápadní a střední části Chřibů. Je to členitá vrchovina o rozloze 217 km2, střední výšce 374,8 m. n. m. a středním sklonu 7° 47´. Je největším a nejčlenitějším územím Středomoravských Karpat s výrazným tektonicky podmíněným severozápadním svahem, úzkými rozvodními hřbety, hlubokými údolími, četnými sedly a intenzivní periglaciální a holocenní modelací (SEKANINA et KUSHBACH 2000).
Obrázek 2 – geomorfologické jednotky okresu Uherské Hradiště
12
Znázornění členění geomorfologických jednotek na okrese Uherské Hradiště (CZUDEK et IVAN 1998) Systém Subsystém Provincie Subprovincie Oblast Celek Podcelek Alpsko-himalajský Karpaty Západní Karpaty Vnější západní Karpaty Středomoravské Karpaty Chřiby Stupavská vrchovina Halenkovská vrchovina Kyjovská pahorkatina Mutěniscká pahorkatina Vážanská vrchovina Kudlovická pahorkatina Moravsko-Slovenské Karpaty Bílé Karpaty Javořická hornatina Lopenická hornatina Beštiny Vizovická vrchovina Luhačovická vrchovina Hlucká pahorkatina Panonská pánev Západopanonská pánev Vídeňská pánev Jihomoravská pánev Dolnomoravský úval Dyjsko-moravská pahorkatina Dyjsko-moravská niva
3. 4. Klimatické charakteristiky Uherskohradišťský okres leží podle klimatické klasifikace v teplé klimatické oblasti s dlouhým, velmi teplým a suchým létem. Přechodné období je zde velmi krátké s teplým až mírně teplým jarem i podzimem. Zima je krátká, mírně teplá a suchá až velmi suchá s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Průměrné roční teploty se pohybují od 8,7 o do 9,4o. Nejchladnějším měsícem roku je leden s průměrnou teplotou -1,9o až -2,2o. Nejteplejším měsícem je červenec s průměrnými teplotami přes 19o. Uherskohradišťsko 13
patří mezi místa s vyššími srážkami. V chladném půlroce (říjen až březen) zde spadne 217 až 404 mm srážek, což znamená 36 až 43 % ročního úhrnu. V teplém pololetí (duben až září), spadne 380 až 522 mm srážek. Z ročního úhrnu je to 57 až 64 %. Největší množství srážek připadá na červenec, minimum na únor. Klimatické charakteristiky MT 11 (údaje meteorologické stanice Buchlovice, hodnoty za období 1901 – 1950). Charakteristika meteorologické stanice (KOLEKTIV 1961): 49° 05‘ severní zeměpisné šířky, 17° 20´ východní zeměpisné délky a nadmořská výška 266 m. n. m. Údaje jsou přepočteny na střední výšku Chřibů 342,6 m. Tab. 1.: Klimatické poměry oblasti MT11 (stanice Buchlovice, střední výška 342,6 m) Měsíc
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
teplota [°C]
-3,5
-2,2
1,8
7
12
14,9
17
16
12,7
7,4
2,3
-1,6
srážky [mm]
44
38
44
52
70
83
91
88
59
62
61
52
Průměrná roční teplota dosahuje 7,0 °C, celkový roční úhrn srážek je 744 mm. Další klimatické charakteristiky: Langův dešťový faktor D=S/T D = 744 / 7,0 D = 106 S – průměrný roční úhrn srážek (mm) T – průměrná roční teplota (°C) Podle této charakteristiky spadá část Chřibů do oblasti velmi vlhkého klimatu. Minářova vláhová jistota α = (S – S´) / T S´ = 30 x (T+7) S´ = 420 α = (744 – 420) / 7 α = 46 S – průměrný roční úhrn srážek (mm) T – průměrná roční teplota (°C) Podle této charakteristiky spadá území do silně vlhké oblasti. Dolnomoravský úval patří do oblasti teplé (T2 a T4).
3. 5. Hydrologické poměry Celé území okresu náleží do úmoří Černého moře. Převážná část spadá do povodí řeky Moravy, jen malá část na jihovýchodě do povodí Váhu. Morava protéká okresem od obce Babice (plocha povodí P 7890,7 km2, délka toku L 168,5 km a průměrný průtok Qa 55,36 m3.s-1) na severu po Uherský Ostroh na jihu (P 8849,7 km2, L 190,2 km, Qa 58,62 m3.s-1). V Uherském Ostrohu má průměrný roční průtok 57,1 m3.s-1. Vytvořila rozsáhlou poříční nivu, v níž volně meandrovala. Dnes je regulovaná, řada zákrutů byla odříznuta a postupně se jako mrtvá ramena zanášejí 14
a zarůstají. U Ostrožské Nové Vsi leží rozsáhlá štěrkoviště. Před druhou světovou válkou byl nad Uherským Hradištěm souběžně s řekou vybudován Baťův plavební kanál. U Uherského Ostrohu začíná odlehčovací koryto zvané Nová Morava. Široká niva Moravy dělí území okresu na menší západní a větší východní část. V západní části stékají z Chřibů jen krátké potoky, které v Kyjovské pahorkatině vytvořily při úpatí rozsáhlé náplavové kužely. Ve východní části okresu je hlavní řekou Olšava. V profilu Uherský Brod má průměrný roční průtok 2,14 m3.s-1. Ústí průpichem do Moravy zleva pod Kunovicemi. Zbytky původního koryta se nazývají Bobrovec. Vodu se zpomaleným oběhem představují zejména říční jezera v mrtvých ramenech Moravy, které většinou slouží jako rybářské revíry (MACKOVČIN, JATIOVÁ 2002).
3. 6. Pedologické poměry Půdní pokryv jihozápadní části Bílých Karpat tvoří pararendzina typická a kambizemní. V oblasti Hlucké a Kyjovské pahorkatiny, se nachází hnědozem typická na spraši, tvoří zde plošně nejvíce zastoupený půdní typ. Severovýchodně a jihovýchodně od Uherského Hradiště se na sprašových, méně na polygenetických hlínách vyvinula i hnědozem luvizemní. Převážně v okolí Hluku a Ostrožské Nové Vsi se na sprašových pokryvech vyvinuly černozem typická a hnědozemí. Na nivní polohy kolem řeky Moravy a menších vodních toků převážně v jižní části okresu navazuje černice typická na bezkarbonátových a karbonátových nivních uloženinách. Skupinu kambizemí (hnědých půd), které vznikly na svahovinách karbonátových flyšových břidlic převážně ve východní a jihovýchodní části Uherskohradišťska zastupuje kambizem typická v asociacích s kambizemí pseudoglejovou. Tvoří zde téměř veškerý půdní pokryv a hlavně pod lesními porosty se střídá z hlediska chemismu jako varieta kyselá respektive silně kyselá (MACKOVČIN, JATIOVÁ 2002).
3. 7. Botanická charakteristika Odraz změn klimatických podmínek se změnou nadmořské výšky a expozice ve složení vegetace se nazývá vegetační stupňovitost. ZLATNÍK (1976) vylišil na území České republiky 9 lesních vegetačních stupňů (dále jen LVS), z nichž se na území našeho okresu vyskytuje 2. až 5. stupeň: 2. bukodubový LVS – rozsáhlejší lesní porosty se ve 2. vegetační stupni zachovaly jen výjimečně, převažují rozsáhlé plochy polí a sadů. 3. dubobukový LVS – souvislejší lesní porosty tohoto stupně se zachovaly především v Chřibech, jinde převažují pole, louky a sady. 4. bukový LVS – v současnosti převažují souvislé lesní porosty, místy se změněnou dřevinnou skladbou ve prospěch smrku. Přirození bučiny a porosty s příměsí javorů se zachovaly v Chřibech například na Holém kopci, v Bílých Karpatech ne svazích Lopeníku a Velké Javořiny.
15
5. jedlobukový LVS – pouze fragmenty v nejvyšších polohách Bílých Karpat, Velké Javořiny a Lopeníku ( BUČEK, GRULICH, LACINA 1998). Na Uherskohradišťsku vyznívá Panonské termofytikum, které sem zasahuje nivou Moravy (fytogeografický okres Jihomoravské úvaly), do pahorkatin na úpatí Chřibů (fytogeografický okres Jihomoravská pahorkatina) a do okolí Hluku (fytogeografický okres Bílé Karpaty stepní). Vyšší polohy okresu zabírají již typické Karpatské mezofytikum, zejména fytogeografický okres Středomoravské Karpaty (jejichž součástí jsou Chřiby), Bílé Karpaty lesní a severovýchodní části Zlínské vrchy (MACKOVČIN, JATIOVÁ 2002). Na Uherskohradišťsku najdeme celou řadu vzácných rostlinných druhů. Ucelený přehled o výskytu těchto rostlin (jak sozologicky významných, tak chráněných) vypracovali pracovníci firmy ARVITA P spol. s r. o. Tento přehled lze nalézt na stránkách firmy, pod hlavičkou s názvem „Červený seznam cévnatých rostlin Zlínského kraje“. 3. 7. 1. Rostlinstvo Chřibů Lesnatost okresu Uherské Hradiště se pohybuje okolo 30 %. Nejrozsáhlejší komplex tvoří lesy v Chřibech. V Bílých Karpatech ovlivnila krajinu valašská a kopaničářská kolonizace. Lužní lesy se uchovaly v souvislém pásu v souvislém pásu jižně od Uherského Hradiště v nivě řeky Moravy. Dnešní složení lesů je výsledkem jejich složité historie. Podíl listnáčů v lesích okresu je 61 %, jehličnanů 39 % (MACKOVČIN, JATIOVÁ 2002). V květeně Chřibů převládají druhy s těžištěm výskytu v celé střední Evropě. K těm patří především hlavní dřeviny přirozených porostů - buk lesní (26 %), dub zimní (kolem 20 %), javor mléč a javor klen, lípa srdčitá, olše lepkavá a většina jejich podrostu. Na západním okraji svého rozšíření zde rostou karpatské druhy – hvězdnatec čemeřicovitý, ostřice chlupatá a převislá. Z jihu do Chřibů pronikají teplomilné druhy z oblasti panonské. Tak se k nám dostaly druhy s těžištěm rozšíření v jihoukrajinských a v jihoruských stepích, např. hadí mord nachový, len žlutý, hvězdnice zlatohlávek, mochna bílá, plamének přímý atd. Stejnou cestou pronikly i druhy s těžištěm rozšíření na severním okraji Středomoří. Z dřevin jsou to např. dub pýřitý, jeřáb břek, dřín obecný a kalina tušalaj, z bylin pak šalvěj přeslenitá, černohlávek drápatý, medovník meduňkolistý aj. Zastoupeny jsou i druhy chladnějších oblastí, např. jihosibiřské, ke kterým patří lilie zlatohlávek, vemeník dvoulistý, tužebník obecný a válečka prápořitá. Poměrně hojné jsou i druhy náležející severské subboreální oblasti, např. šťavel kyselý, třezalka tečkovaná, toten lékařský, pšeníčko rozkladité a kapraďorosty stinných lesů, kapraď samec a papratka samice (HRABEC 1998).
16
3. 8. Charakteristika živočišstva Takřka celý okres patří do karpatské podprovincie (CULEK 1996). Výjimkou jsou pouze údolní niva řeky Moravy, náležející panonské podprovincii, která je proto osou pronikání nejen lužní, ale i další teplomilné fauny na území okresu. Lužní fauna je však proti jihomoravským luhům již silně ochuzena, což je dáno menší rozlohou celé nivy a již starší regulací řeky Moravy, která brání jejím rozlivům. Niva rozděluje celý okres na východní část, tj. převážně Bílé Karpaty, a na západní část, zahrnující velký díl Chřibů a jejich podhůří. Na přilehlou část Karpat jsou vázány výskytem některé druhy karpatské, jako čolek karpatský (Triturus montandoni) i některé druhy horské, např. strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos). Horské druhy najdeme i v Chřibech – např. kuňku žlutobřichou (Bombina variegata). Jak po svazích Bílých Karpat, tak zejména do Chřibů pronikají z panonské podoblasti různé teplomilné druhy, kupříkladu, kudlanka nábožná (Mantis religiosa) (MACKOVČIN, JATIOVÁ 2002). Stejně jak u druhů rostlinných tak i u druhů živočišných lze nalézt na území okresu značné množství chráněných či sozologicky významných druhů. A i v tomto případě vypracovali pracovníci firmy ARVITA P spol. s r. o. ucelený přehled o výskytu těchto živočichů. Tento přehled lze nalézt na stránkách firmy (www.arvita.cz), pod hlavičkou s názvem „Červený seznam živočichů Zlínského kraje“.
17
4. VÝVOJ A HISTORIE OCHRANY PŘÍRODY VE ZLÍNSKÉM KRAJI Podle HRABCE (2007) má ochrana přírody na Uherskohradišťsku, ale i v celém Zlínském kraji počátky již ke konci 19. a na začátku 20. století, kdy zde působila řada přírodovědců, zejména botaniků, kteří zaznamenávali jak výskyt jednotlivých druhů, tak také naznačovali i první záměry na ochranu jejich stanovišť. Byli to pánové Sloboda, Holuby, Říčan, Veselý, Klaň a další. Roku 1909 byla vyhlášena rezervace pralesovitých porostů na Velké Javořině jako první chráněné území v jižní části Moravy (LACINA, BUČEK 1992). O vyhlášení rezervace se zasloužil rod Lichtensteinů, majitelé lesů v oblasti Strání v Bílých Karpatech. Rezervace byla ponechána samovolnému vývoji, v režimu bez zásahu. V roce 1935 byla vyhlášena rezervace Razula v Beskydech (okres Vsetín) (HRABEC 2007). V období mezi světovými válkami intenzivně zkoumají území Zlínského kraje botanici Staněk, Podpěra, Sillinger, Zavřel a Zlatník a navrhují vybraná území k ochraně. Podle HRABCE (2007) po druhé světové válce dochází k revizi území založených před tímto obdobím. A v období mezi lety 1948 až 1956 bylo ve Zlínském kraji vyhlášeno více než třicet chráněných území. V roce 1956 je přijat zákon č. 40/1956 Sb. O ochraně přírody a paradoxně je tak vyhlašování dalších chráněných území na deset let zastaveno a i pak jsou vyhlašovány pouze skalní útvary jako chráněné přírodní výtvory. V roce 1973 byla na území dnešního Zlínského kraje vyhlášena Chráněná krajinná oblast Beskydy. Po roce 1975 přichází další vlna vyhlašování CHÚ a v roce 1977 došlo k zřízení správy CHKO Bílé Karpaty v Luhačovicích, k jejímu vyhlášení došlo však až v roce 1980 (HRABEC 2007). Do znaku CHKO Bílé Karpaty vybraly orgány státní správy ochrany přírody medvěda. Po celostátní prověrce stavu chráněných území (1985 – 1986) došlo na jejím podkladu v roce 1987 ke zrušení některých těchto lokalit. Po přijetí zákona o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. se změnila kategorizace chráněných území a nastala další vlna vyhlašování maloplošných zvláště chráněných území. LACINA a BUČEK uvádějí, že v roce 1992 byla převážná většina těchto území soustředěna v bělokarpatské části okresu Uherské Hradiště. Dnes se však řada maloplošných zvláště chráněných území nachází také v Chřibech (na území, které bylo navrženo jako Evropsky významná lokalita CHKO Chřiby (kód CZ0724091) o celkové rozloze 19 226,4512 ha) a v okolí Nedakonického lesa (území, které bylo také navrženo jako Evropsky významná lokalita PR Nedakonický les (kód CZ0724107), představující rozsáhlý komplex lužních lesů se slepými rameny (PP Tůň u Kostelan) v jinak intenzívně obhospodařované krajině celkovou rozlohou 1 524,79 ha).
18
Podle HRABCE (2007) se v historii ochrany přírody objevují 3 etapy vývoje ochrany a péče o maloplošná zvláště chráněná území. První je přístup konzervační - po vyhlášení je území ponecháno bez zásahu, tím však mnohdy docházelo k degradaci území a často i k zániku předmětu ochrany. Dalším etapou je tzv. „květinový management“ – ochrana luk a jednostranný management jednorázového kosení. A poslední etapou je biotopová a diferencovaná ochrana (až po roce 2000). Tento způsob je jeden z nejnáročnějších, ale zároveň nejlepších.
19
5. SOUČASNÁ OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY VE ZLÍNSKÉM KRAJI Na území Zlínského kraje se v současné době nacházejí dvě chráněné krajinné oblasti (CHKO Beskydy a CHKO Bílé Karpaty). CHKO Bílé Karpaty jsou součástí okresu Uherské Hradiště. Národních přírodních rezervací je v tomto kraji 6, jejich celková rozloha je 326 ha, národní přírodní památky jsou 3, přírodních rezervací je 38, přírodních památek 123, ptačí oblasti jsou 3. Přírodních parků je 8, z toho v okrese Uherské Hradiště se nacházejí přírodní parky 2 (Chřiby, Prakšická vrchovina) – stav k 31. 12. 2006. V okrese Uherské Hradiště je 59 maloplošných zvláště chráněných území, z toho 2 národní přírodní rezervace (NPR Javořina a NPR Porážky). Z výsledků mapování NATURA 2000 bylo ve Zlínském kraji zařazeno do národního seznamu a nařízením vlády č. 142/2004 Sb. přijato 57 lokalit jako EVL (Evropsky významná lokalita). Další 4 lokality zasahují do sousedních okresů a 3 území jsou ptačími oblastmi. V rámci grantu VaV (věda a výzkum) pro AOPK ČR „Optimalizace sítě m-ZCHÚ“ (tzv. česká NATURA) bylo pro Zlínský kraj vybráno dalších 30 lokalit k případné ochraně. Po schválení Evropskou komisí budou jednotlivé EVL vyhlášeny za m-ZCHÚ a management financován z fondu EU prostřednictvím Operačního programu životního prostředí pro období 2007 – 2013.
20
6. LITERÁRNÍ PŘEHLED Je na místě v tomto přehledu zmínit publikace zabývající se poněkud podrobněji managementem chráněných území, jsou to publikace Péče o chráněná území I. Nelesní společenstva (Petříček a kolektiv) a Péče o chráněná území II. Lesní společenstva (Míchal, Petříček a kol.) vydané Agenturou ochrany přírody a krajiny v roce 1999. Publikace informující o základních znalostech ekologických principů ochránců přírody nese název Biologické principy ochrany přírody (Primack, Kindlmann, Jersáková) a byla vydána v roce 2001. Tato publikace byla přeložena do několika světových jazyků a je standardní učebnicí na mnoha světových univerzitách. Knihu Ekologická stabilita od Igora Míchala z roku 1994 lze v České republice pokládat za bibli a základní naukový fond o otázkách stability. Rovněž i vydání Katalogu biotopů České republiky (Chytrý, Kučera, Kočí 2001) lze pokládat za ucelený přehled o charakteru území České republiky a nepostradatelnou příručku každého kdo se chce zabývat ochranou přírody. Přejdeme-li ke konkrétním publikacím vztahujících se k ochraně přírody a krajiny ve Zlínském kraji, blíže v okrese Uherské Hradiště, lze považovat za základní zdroj informací publikaci vydanou Agenturou ochrany a přírody krajiny v roce 2002 v názvem Zlínsko Chráněná území ČR Svazek II. (Mackovčin, Matková a kolektiv). Široký přehled literatury zabývající se ochranou přírody a krajiny ve Zlínském kraji a plánováním managementu nabízí internetový portál http://nature.hyperlink.cz/ (citováno duben 2007). Plány péče k jednotlivým maloplošným zvláště chráněným územím lze získat pouze z rezervačních knih. Taktéž tam lze nalézt vyhlašovací předpisy a inventarizační průzkumy. Rezervační knihy jsou literaturou nezbytně nutnou pro zjištění stavu a péče v maloplošných chráněných územích. Základní publikací bez které by zhodnocení současného stavu a péče v m-ZCHÚ nešlo provést, je Metodika hodnocení stavu a péče v maloplošných zvláště chráněných územích od Svátka a Bučka vydaná v roce 2005. Za doplňující literaturu vhodnou zejména při provádění terénních průzkumů lze považovat například turistického průvodce Chřiby od Hrabce z roku 1998. Rovněž čtyřdílný soubor publikací Chřiby záhadné a mýtické (Baščan, Bezděčka, Jilík, Žižlavský), které vyšly postupně v letech 2003 – 2004, jsou cennými publikacemi při doplňování informací o historii jednotlivých lokalit, které byly součástí zhodnocení stavu a péče o maloplošná zvláště chráněná území na Uherskohradišťsku v roce 2006 až 2007.
21
7. METODIKA 7.1. Materiál a metody 7. 1. 1. Popis prací Výběr lokalit Na Uherskohradišťsku se nachází celkem 59 rezervací, z nichž převážná většina je v kategorií přírodní památky. Z toho 29 se jich nachází v Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty. Pro tuto práci byly vybrány pouze ty rezervace, které nejsou součástí CHKO Bílé Karpaty, ale nacházejí se pod správou Krajského úřadu Zlínského kraje, odboru životního prostředí a zemědělství. S přihlédnutím k plošné komplexnosti hodnocených území byly zhodnoceny všechny rezervace v rámci Lesního hospodářského celku Buchlovice, z nichž tři (PP Budačina, PR Stará hráz a PR Záskalí) se nachází již v okresech Kroměříž a Zlín, které s okresem Uherské Hradiště sousedí. Ostatní hodnocené lokality jsou ty, kde je předmětem ochrany lesní společenstvo nebo kde je dřevinná vegetace součástí těchto území. Přehled m-ZCHÚ Uherskohradišťska, ve kterých proběhlo hodnocení stavu a péče v období červenec 2006 až březen 2007 ukazují tabulky číslo 2 a 3. Tab. 2 - Kategorie přírodních památek (PP) kód
název
o kr.
P (ha)
1693 Barborka Břestecká 1256 skála
UH 7,96
193 Budačina Máchova 2098 dolina
ZL
2157 Makovica
UH 5,20
2158 Maršava
UH 2,40
2195 Nazaret
UH 2,80
2055 Olšava
UH 3,44
UH 4,10 8,06
UH 2,51
RV předmět ochrany Zachování starého porostu dubové bučiny a 1994 pískovcových skalních útvarů. Ochrana geomorfologického útvaru a 2002 původní karpatské ostřicové dubohabřiny. Ochrana skalního výtvoru a přilehlých 1957 lesních porostů. V areálu Chřibů ojedinělý typ zakrslé kyselé 2000 bučiny. Zachování ukázky typických lesních 2002 společenstev chřibské pahorkatiny. Zachování posledních zbytků starých porostů na přirozených výchozech sedimentů 2002 račanské jednotky. Starý lesní porost s dřevinami typickými pro původní karpatské lesy, kombinace prameniště s rozsáhlejším pískovcovým 2002 suťovištěm. Poslední zbytek přirozeného neregulovaného 1999 úseku řeky Olšavy.
Tab. 3 - kategorie přírodních rezervací (PR) 22
kód
název
620 Holý kopec
okr. P (ha)
RV
UH
92,09 1975
1942 Kanada
UH
18,78 1998
Kobylí 1939 hlava
UH
3,39 1998
UH
95,86 1998
UH
14,60 1956
2099 Smutný žleb UH
8,50 2000
1938 Kolébky Kovářův 192 žleb
1692 Stará hráz
KR
7,76 1994
2097 Trnovec
UH
45,93 2000
UH
31,97 1955
KR
31,82 1995
Vlčnovský 511 háj
1795 Záskalí
předmět ochrany Ochrana přirozené bučiny v nejedlové části moravských Karpat. Slepé rameno řeky Moravy s bohatým výskytem ohrožené flóry a fauny typické pro tento biotop. Fragment původních subxerofilních lučních společenstev s bohatou druhovou diverzitou v Hlucké pahorkatině. Jilmový luh s převahou jasanu, olše, topolu černého a bílého a s bylinným patrem. Květnaté subxerofilní louky a extenzivní ovocné sady lesostepního charakteru. V areálu Chřibů ojedinělý typ kyselých bučin. Ochrana porostů reprezentujících společenstva květnatých bučin. Zachování lesního typu tvrdého luhu a květnatých luk. Zachování typické vegetace karpatské prvosenkové dubohabřiny s bohatým výskytem ladoňky dvoulisté. Ochrana skalního výtvoru a přilehlých lesních porostů reprezentujících společenstva dubových bučin v Chřibech.
Vysvětlivky: okr. – okres P(ha) – výměra území uvedená v hektarech RV – rok vyhlášení území Zdroje informací Ke všem chráněným lokalitám byly shromážděny všechny dostupné informace, zejména plány péče, které sloužily jako hlavní informační zdroj. V naprosté většině případů byly plány péče využity jako pramen základních informací o území a byla tak zároveň prověřena možnost použití plánů péče jako nejaktuálnější informační databáze. Terénní práce Základem hodnocení byl rychlý terénní průzkum, soustředěný na získání aktuálních informací o reálném stavu území a výsledcích péče. Všechny terénní práce proběhly v červenci a srpnu roku 2006 a další pak v březnu 2007. Nejprve bylo nutné podle mapy vyhledat v terénu území, pak si dokonale ujasnit hranice, zkontrolovat zda je provedeno pruhové značení, potom bylo přistoupeno k hodnocení stavu (jako nejdůležitější bylo
23
bráno kritérium zachovalost) a následně bylo přistoupeno k hodnocení péče o toto území, zde bylo nejdůležitější kritérium dosahování cílů ochrany. Stav dokumentace byl posuzován na základě existujících dokumentů o chráněném území, k posouzení přítomnosti významných druhů nestačil rychlý terénní průzkum, proto musel být jako hlavní zdroj informací o jejich výskytu brán inventarizační průzkum dané lokality, pokud tedy existoval. Časová náročnost Snahou autorů bylo vytvoření rychlé a zároveň časově nenáročné a komplexní metodiky zhodnocení všech důležitých kritérií stavu a péče o m-ZCHÚ. Časová náročnost terénního hodnocení závisí na členitosti území, jeho přístupnosti. Podle zkušenosti autorů by hodnocení rezervace do 100 ha nemělo přesahovat jeden den. Další čas zabere zadání údajů získaných z terénu do počítačového programu a získání komplexního výstupu. 7. 1. 2. Metodika – popis Použita byla metodika hodnocení stavu a péče v maloplošných zvláště chráněných územích (Svátek, Buček, 2005), která byla koncipována především pro potřeby provádění vrchního státního dozoru MŽP v maloplošných zvláště chráněných územích. Hodnocení může provádět každý odborník seznámený se základy ekologie a současné nauky o ochraně přírody (sozologie). 7. 1. 2. a. Stručný popis Metodiky hodnocení stavu a péče v maloplošných zvláště chráněných územích (Svátek, Buček, 2005)
Kritéria Současný stav chráněného území je hodnocen podle osmi kritérií uvedených v tabulce 4. Tab. 4. Kritéria hodnocení současného stavu území název kritéria stručná charakteristika hodnocení kritéria zachovalost
posouzení zachovalosti území z hlediska předmětu ochrany
struktura
hodnocení prostorové, věkové a druhové struktury biocenóz
významné druhy
hodnocení stavu a vývoje populací zvláště chráněných a sozologicky významných druhů
reprodukce
hodnocení schopnosti reprodukce populací
narušení obnovy
posouzení závažnosti a rozsahu narušení obnovy
invazní a expanzivní druhy
s důrazem na výskyt invazních neofytů a neozoí
skládky a odpad
s ohledem na jejich rozsah a dopad na současný stav území
jiné negativní vlivy
hodnocení dalších případných negativních faktorů ovlivňujících stav území
24
Péče o chráněné území je hodnocena podle osmi kritérií uvedených v tabulce 5. Tab. 5. Kritéria hodnocení péče o území název kritéria
stručná charakteristika hodnocení kritéria
dokumentace
posouzení kvality existující dokumentace o území
značení hranic
hodnocení kvality značení hranic území
cesty
posouzení péče o síť cest (regulace návštěvnosti, eroze, fragmentace)
ochranné pásmo
hodnocení funkčnosti ochranného pásma i všech jevů v něm se vyskytujících omezování vnějších negativních vlivů posouzení eliminace všech významných a zřetelných negativních vlivů z okolí péče o obnovu hodnocení opatření, která obnovu ochraňují, umožňují či podporují zásahy hodnocení veškerých zásahů a opatření, ovlivňujících stav území dosahování cílů ochrany celkové posouzení péče vzhledem k dosahování cílů ochrany
U každého kritéria je základním principem hodnocení vždy srovnání aktuálního skutečného stavu (či péče) s optimálním stavem (či péčí) daného území. Při hodnocení chráněného území je tedy posuzována míra souladu jeho současného stavu s optimálním stavem, nikoliv významnost či hodnota chráněného území (SVÁTEK, BUČEK 2005).
Stupnice k hodnocení kritérií Každé z 16 kritérií uvedených v tab. 4. a tab. 5. je ohodnoceno stupněm dle následující verbálně numerické stupnice: u každého kritéria znamená udělení stupně 0 nejhorší (nejnižší) ohodnocení; stupeň 5 značí nejlepší (nejvyšší) hodnocení. U všech kritérií tedy platí zásada: čím vyšší stupeň, tím lepší hodnocení. Tab.6. – stupně k hodnocení kritérií číslo stupně 0 1 2 3 4 5
označení stupně extrémně nízký velmi špatný špatný průměrný dobrý vynikající
Výsledné hodnocení Takto získané body se sečtou pro všechna hodnocená kritéria současného stavu; obdobně se sečtou i body pro všechna hodnocená kritéria péče.
25
Výsledné hodnocení současného stavu ZCHÚ je pak vypočítáno jako procentuální podíl získaného celkového počtu bodů z maximálně možného počtu bodů, jež lze pro hodnocená kritéria stavu získat; v tabulce 7. je uvedena stupnice k výslednému hodnocení stavu Obdobně výsledné hodnocení péče o ZCHÚ je vypočítáno jako procentuální podíl získaného celkového počtu bodů z maximálně možného počtu bodů, jež lze pro hodnocená kritéria péče získat. V tabulce 8. je uvedena stupnice k výslednému hodnocení péče. Tab. 7. Hpéče
Tab. 8. Hstav
výsledné hodnocení péče o ZCHÚ
výsledné hodnocení současného stavu ZCHÚ
0 – 30
velmi špatná (VŠ)
0 – 30
velmi špatný (VŠ)
31 – 50
nedostatečná (N)
31 – 50
špatný (Š)
51 – 71
průměrná (P)
51 – 71
průměrný (P)
71 – 90
dobrá (D)
71 – 90
dobrý (D)
91 – 100
vynikající (VY)
91 – 100
vynikající (VY)
Zvlášť je hodnocena dokumentace, která přiděluje po 0,5 bodu ke každému požadavku, je-li tento požadavek splněn. Požadováno je, aby existoval platný právní předpis nebo rozhodnutí o vyhlášení ZCHÚ, na tomto území byl vypracován inventarizační průzkum, byl zpracován plán péče, jestli je plán péče platný, zda plán péče obsahuje dostačujícím způsobem zpracované tyto části: základní identifikační a popisné údaje o ZCHÚ, předmět ochrany a cíl péče, rozbor stavu ZCHÚ, plán zásahů a opatření, předpokládané náklady podle jednotlivých zásahů, mapové a jiné přílohy. Následně jsou tyto body sečteny a kriterium Dokumentace je pak zařazeno do celkového hodnocení péče.
Výstupy hodnocení Výstup hodnocení chráněného území by měl obsahovat čtyři části (viz. Příloha diplomové práce - Zhodnocení současného stavu a péče o lesní rezervace Uherskohradišťska): 1) Základní údaje o území 2) Hodnocení současného stavu území 3) Hodnocení péče o území 4) Výsledné hodnocení (tabulky, grafy, slovní zhodnocení) Pro zpracování výstupů hodnocení je v prostředí Microsoft Excel připraven počítačový program (Svátek & Svátek 2005), poskytující potřebné výpočty, tabulkové a grafické výstupy.
26
8. VÝSLEDKY 8. 1. Výsledky hodnocení současného stavu lesních rezervací Uherskohradišťska Současný stav chráněných území je celkově hodnocen jako průměrný (44,4 %) a dobrý (44,4 %). Vynikající současný stav je pouze v přírodní rezervaci Holý kopec. Od ostatních chráněných území se výrazně odlišuje přírodní rezervace Olšava, představující jediný případ kdy bylo uděleno špatné hodnocení současného stavu, blízko k přidělení tohoto stupně hodnocení mají také přírodní rezervace Kobylí hlava a Stará hráz. Nejlépe hodnoceným stupněm je kritérium skládky a odpad, poukazuje to na to, že chráněná území jsou většinou ušetřena ukládání černých skládek v lese a volného odhazování odpadků. Dalším nejlépe hodnoceným kritériem je zachovalost území, znamená to tedy, že na většině lokalit je zachován předmět ochrany, pro který bylo chráněné území vyhlášeno. Stupeň nejnižšího hodnocení získalo nejčastěji kritérium jiné negativní vlivy. Je to často z důvodu vysoké návštěvnosti lokality a následného negativního působení například sešlapem podrostu, devastací geologických útvarů, trháním chráněných rostlin nebo často negativně působícím znečištěním z okolních velmi frekventovaných silnic (PP Olšava). Hodnocení současného stavu seřazené podle aritmetického průměru udělených stupňů vyjadřuje tabulka 9. Tab. 9. – hodnocení současného stav, vyjádřeno aritmetickým průměrem Kategorie současného stavu Zachovalost Struktura Významné druhy Reprodukce Narušení obnovy Invazní a expanzivní druhy Skládky a opad Jiné negativní vlivy
aritmetický průměr 3,9 3,4 n* 3,6 3,5 3,7 4,1 2,8
n* - kritérium významné druhy nebylo hodnoceno u všech lokalit 8. 1. 1. Výsledky hodnocení jednotlivých kategorií současného stavu
Zachovalost - aritmetický průměr 3,9 Na většině území jde o především o zachování typických lesních porostů moravských Karpat s převážně přirozenou druhovou skladbou, ve kterých se hospodařilo přírodě blízkým způsobem. Stupeň nejvyšší zachovalosti předmětu ochrany vykazují lokality Holý kopec, Máchova dolina a Maršava. Naopak nejméně je předmět ochrany zachován v chráněných územích: Kanada, Stará hráz, Kobylí hlava, Olšava. Četnost nejčastěji uděleného stupně zachovalosti vyjadřuje graf 1. 27
Četnost
Histogram zachovalosti 20 10 0 3
3,5
4
4,5
Dalš í
udělený stupeň
graf 1
Struktura - aritmetický průměr 3,4 V lesních biocenózách je optimální horizontální, vertikální a věková struktura blížící se přírodnímu nebo přirozenému stavu a v lučních biocenózách taková, která nejlépe vyhovuje předmětu ochrany. Nejvíce strukturně diferencované porosty na Uherskohradišťsku jsou v takových lokalitách, kde bylo ukončeno klasické lesní hospodaření současně s vyhlášením lokality jako chráněné, a zároveň se tak stalo co nejdříve. Strukturně bohatou lesní rezervací je na Uherskohradišťsku přírodní rezervace Holý kopec. Graf 2 vyjadřuje jakým stupněm byla struktura nejčastěji hodnocena.
Četnost
Histogram struktury 20 10 0 3
3,5
4
4,5
Dalš í
Třídy
graf 2
Významné druhy Pokud byl výskyt významných (chráněných, sozologických) druhů hodnocen tak nejčastějším přiděleným stupněm byla 4. Takovou lokalitou je například PR Vlčnovský háj, kde je předmětem ochrany ohrožená ladoňka dvoulistá (Scila bifolia). Na lokalitě byl nalezen druh, který byl v plánu péče špatně determinován a bylo navrženo jeho postupné odstranění (záměna bezu černého za klokoč zpeřený). Často nebyly významné druhy hodnoceny, neboť by to vyžadovalo časově dlouhodobější sledování odpovídající například provedení inventarizačního průzkumu dané chráněné lokality.
Reprodukce - aritmetický průměr 3,6 Při hodnocení reprodukce byly stejným množstvím uděleny stupně 3 (uspokojivá) a 4 (dobrá). Nejvíce dominující dřevinou v lesních rezervacích Uherskohradišťska je buk lesní, v roce 2006 probíhal semenný rok této dřeviny. Na většině lokalitách byla reprodukce umožněna. Nejhůře na tom byla přírodní památka Olšava, zde byla 28
reprodukce většiny druhů (zejména ptactva) ohrožena znečištěním z přilehlého silničního obchvatu a z důvodu vypouštění splašků do řeky. Graf 3 vyjadřuje jakým stupněm bylo kritérium reprodukce nejčastěji hodnoceno.
Četnost
Histogram reprodukce 20 10 0 3
3,5
4
4,5
Dalš í
Třídy
graf 3
Narušení obnovy - aritmetický průměr 3,5 Narušení obnovy lesních porostů na Uherskohradišťsku je z důvodu vysokého stavu spárkaté zvěře. Prakticky na všech lokalitách byly patrné známky okusu zmlazujících se porostů, někde méně jinde více. Největší narušení obnovy spárkatou zvěří se nachází v PR Vlčnovský háj, tam se zvěř stahuje z blízkého okolí díky výstavbě mysliveckých přikrmovacích zařízení a vhodným životním podmínkám. Graf 4 vyjadřuje jakým stupněm bylo kritérium narušení obnovy nejčastěji hodnoceno.
Četnost
Histogram narušení obnovy 20 10 0 3
3,5
4
4,5
Dalš í
Třídy
graf 4
Invazní a expanzivní druhy - aritmetický průměr 3,7 Invazním druhem, vyskytujícím se na většině lokalit je na Uherskohradišťsku invazní neofyt netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora), z jiných geograficky nepůvodních je zde často vyskytuje na vlhčích lokalitách javor jasanolistý (Acer negundo) a často nechybí ani alelopaticky působící trnovník akát (Robinia pseudacacia) dalšími vyskytujícími se invazními druhy jsou netýkavka žlaznatá (Impatiens glandulifera) a slunečnice topinambur (Helianthus tuberosus). Největší množství těchto druhů lze nalézt na lokalitách PR Kanada a PP Olšava. Graf 5 vyjadřuje jakým stupněm bylo kritérium invazní a expanzivní druhy nejčastěji hodnoceno.
29
Histogram invazních a expanzivních druhů Četnost
20 10 0 3
3,5
4
4,5
Dalš í
Třídy
graf 5
Skládky a odpad - aritmetický průměr 4,1 Skládky a odpad nejsou v chráněných územích na Uherskohradišťsku problémem. Tento dobrý stav je zřejmě dán vzdálenější polohou chráněných území od osídlených lokalit. PP Olšava je chráněným územím poleženým mezi obcemi Podolí a Popovice, zde byla nalezena skládka odpadu, ale také jednotlivé odpadky volně rozmístěné po rezervaci. Jakým stupněm bylo kritérium skládky a odpad nejčastěji honoceno vyjadřuje graf 6.
Četnost
Histogram skládky a odpad 10 5 0 2
2,75
3,5
4,25
Dalš í
Třídy
graf 6
Jiné negativní vlivy - aritmetický průměr 2,8 Jak již bylo zmíněno v kapitole 8. 1. nejhůře působícím jiným negativním vlivem je turismus (nejvíce zasaženými lokalitami jsou PP Barborka a PP Břestecká skála). V PR Vlčnovský háj negativně působí vysoký výskyt spárkaté zvěře, v PR Kobylí hlava jsou to zase vlivy intenzivního zemědělství a špatně provedený zásah. Často k negativním vlivům přispívají bořivé větry nebo znečištění z frekventovaných silnic. Graf 7 vyjadřuje jakým stupněm bylo kritérium jiné negativní vlivy nejčastěji hodnoceno.
Četnost
Histogram jiné negativní vlivy 10 5 0 2
2,75
3,5
4,25
Třídy
graf 7
30
Dalš í
8. 2. Výsledné hodnocení současné péče o lesní rezervace Uherskohradišťska Péče o chráněná lesní území Uherskohradišťska je celkově hodnocena dobrým (33,3 %) až průměrným (44,4 %) stupněm. Vynikající péči má 11,1 % rezervací a péči neuspokojivou taktéž 11,1 % maloplošných chráněných území. Nejlépe hodnocena je péče o přírodní rezervace Holý kopec a Kovářův žleb. Nejhorší péče je patrná u PR Stará hráz a PP Olšava (neuspokojivá). Nejlépe hodnocenou kategorií je dokumentace a kvalita značení hranic. Nejhůře hodnocenou kategorií je ochranné pásmo. Často dochází k nerespektování pravidel a nefunkčnosti ochranného pásma. Kritérium cesty je v hodnocení také několikrát sníženo. Při hodnocení péče nebyly zjištěny vážné nedostatky, výjimkou je neuspokojivá péče o PP Olšava. Kategorie současné péče seřazené podle aritmetického průměru udělených stupňů vyjadřuje tabulka 10. Tab. 10. Kategorie péče Dokumentace Značení hranic Cesty Ochranné pásmo Omezování vnějších negativních vlivů Péče o obnovu Zásahy Dosahování cílů ochrany
aritmetický průměr 4,4 4,1 3,4 3,1 3,2 3,6 3,4 3,4
8. 2. 1. Výsledky hodnocení jednotlivých kategorií péče
Dokumentace - aritmetický průměr 5 Dokumentaci ke chráněným územím Uherskohradišťska nelze téměř nic vytknout. Plány péče jsou v pořádku. Téměř na všech lokalitách byly provedeny inventarizační průzkumy. Území jsou řádně vyhlášena. Plány zásahů a opatření většinou tvoří rámcové směrnice hospodaření. Graf znázornění četností není proto třeba vyjadřovat.
Značení hranic - aritmetický průměr 4,1 U většiny území je značení hranic bezproblémovým jevem, někdy ovšem chybí pruhové značení. PR Stará hráz nemá provedeno značení hranic vůbec, jen v jedné okrajové části stojí podstavec na ceduli pro státní znak. Při značení m-ZCHÚ na Uherskohradišťsku je třeba vyzvednout to, že téměř všechna území jsou označeny cedulemi, které obsahují popis území, uvádějí co se na území chrání, stručnou charakteristiku lokality a obsahují stručnou mapu lokality. Graf 8 vyjadřuje jakým stupněm bylo kritérium značení hranic nejčastěji ohodnoceno.
31
Četnost
Histogram značení hranic 10 5 0 2
2,75
3,5
4,25
Dalš í
Třídy
graf 8
Cesty - aritmetický průměr 3,4 Cesty vedoucí přes chráněná území způsobují fragmentaci a celkově rozrušují plošnou komplexnost lokalit. Časté jsou vyšlapané turistické chodníčky, ale taky znečištění z frekventovaných silnic (PP Olšava a PR Stará hráz). Graf 9 vyjadřuje jakým stupněm bylo kritérium cesty nejčastěji ohodnoceno.
Četnost
Histogram cesty 10 5 0 2
2,75
3,5
4,25
Dalš í
Třídy
graf 9
Ochranné pásmo - aritmetický průměr 3,1 Tato kategorie je v chráněných územích Uherskohradišťska nejhůře hodnocenou. Ochranné pásmo je často nedostatečně vytvořeno a není zcela respektován jeho smysl, pravidla a funkčnost. Opět nejhorší lokality s téměř žádným ochranným pásmem jsou PP Olšava a PR Stará hráz. Graf 10 vyjadřuje jakým stupněm bylo kritérium ochranné pásmo nejčastěji ohodnoceno.
Četnost
Histogram ochranné pásmo 10 5 0 2
2,75
3,5
4,25
Třídy
graf 10
32
Dalš í
Omezování vnějších negativních vlivů - aritmetický průměr 3,2 V některých rezervacích Uherskohradišťska je nejvíce omezujícím negativním vlivem zvýšená turistická návštěvnost lokalit a vysoký počet spárkaté zvěře. Graf 11 vyjadřuje jakým stupněm bylo kritérium Omezování vnějších negativních vlivů nejčastěji ohodnoceno.
Četnost
Histogram omezování vnějších negativních vlivů 10 5 0 2
2,75
3,5
4,25
Dalš í
Třídy
graf 11
Péče o obnovu - aritmetický průměr 3,6 O obnovu je nejvíce pečováno v přírodních rezervacích Holý kopec, Kovářův žleb a v přírodních památkách Máchova dolina a Maršava. Nejméně je o obnovu pečováno v PP Olšava. Graf 11 vyjadřuje jakým stupněm bylo kritérium péče o obnovu nejčastěji ohodnoceno.
Četnost
Histogram péče o obnovu 10 5 0 2
2,75
3,5
4,25
Dalš í
Třídy
graf 11
Zásahy - aritmetický průměr 3,4 Zásahy navržené v plánech péče jsou nejlépe prováděny v PR Holý kopec (území směřuje k bezzásadovému režimu hospodaření) a PP Máchova dolina. Zajímavé je provedení zásahů v PR Kobylí hlava (odstranění dřevinné vegetace bylo provedeno, bohužel tak nebylo uděláno v čas, klest byl spálen přímo na lokalitě a vznikla tak velká plocha, kde se jen těžko bude zmlazovat společenstvo chráněných druhů rostlin), PP Olšava a PR Stará hráz jsou opět lokalitami, kde k provádění nutných zásahů nedochází. Graf 12 vyjadřuje jakým stupněm bylo kritérium zásahy nejčastěji ohodnoceno.
33
Četnost
Histogram zásahy 10 5 0 2
2,75
3,5
4,25
Dalš í
Třídy
graf 12
Dosahování cílů ochrany - aritmetický průměr 3,4 Tato vůbec nejdůležitější kategorie péče o m-ZCHÚ je v lesních rezervacích na Uherskohradišťsku nejčastěji hodnocena stupněm 3, tedy jako průměrná. Ve většině chráněných území nedochází k výrazným prohřeškům vůči ochraně přírody. Jen ve dvou případech došlo k udělení stupně 2 (špatné) a to v PP Břestecká skála a PP Olšava. Graf 14 vyjadřuje jakým stupněm bylo kritérium dosahování cílů ochrany nejčastěji ohodnoceno.
Četnost
Histogram dosahování cílů ochrany 10 5 0 2
2,75
3,5
4,25
Dalš í
Třídy
graf 14
34
8. 3. Souhrnný tabulární a grafický přehled výsledků zhodnocení současného stavu a péče o lesní rezervace Uherskohradišťska Výsledky hodnocení stavu jsou uvedeny v tabulce 11.
Hodnocení současného stavu
zachovalost
struktura
významné druhy
reprodukce
narušení obnovy
invazní a expanzivní druhy
skládky a odpad
jiné negativní vlivy
výsledné hodnocení stavu
Tab. 11. – zhodnocení současného stavu
kód 620 2098 222 2158 2099 1765 193 2157 2097 511 1938 2195 1942 2156 1693 1692 1939 2055
5 5 4 5 4 4 4 4 4 4 4 4 3 4 4 3 3 3
5 4 5 3 4 3 4 3 3 4 3 2 4 3 3 3 3 3
n n n n 4 n n n n 4 n n n 3 n 3 n n
5 5 4 4 4 4 3 5 4 3 4 3 3 3 4 3 3 2
4 4 4 4 4 4 5 3 4 3 3 3 n 3 3 3 3 2
4 5 4 4 5 5 4 4 3 4 3 4 2 4 3 4 4 1
5 5 4 5 5 5 5 5 5 4 3 5 3 4 4 3 2 2
4 3 4 4 4 4 2 3 3 1 3 4 4 2 1 2 2 1
93 88 84 83 83 79 77 75 73 69 68 68 66 65 64 59 58 45
kat. PR PP PR PP PR PR PP PP PR PR PR PP PR PP PP PR PR PP
název území Holý kopec Máchova dolina Kovářův žleb Maršava Smutný žleb Záskalí Budačina Makovica Trnovec Vlčnovský háj Kolébky Nazaret Kanada Břestecká skála Barborka Stará hráz Kobylí hlava Olšava
aritmetický průměr
3,9
3,4 n
3,6 3,5
3,7 4,1
2,8 72 P
Pozn.: n - kritérium nebylo hodnoceno (viz. Příloha diplomové práce)
35
VY D D D D D D D D P P P P P P P P Š
Výsledky hodnocení péče jsou uvedeny v tabulce 12.
omezování vnějších neg. vlivů
péče o obnovu
zásahy
dosahování cílů ochrany
výsledné hodnocení péče
5 5 5 4 5 4 4 4 3 4 4 3 3 3 3 3 2 1
5 4 5 4 5 3 4 4 3 3 3 3 4 3 3 3 2 1
5 5 4 4 3 4 4 3 4 3 3 3 3 3 3 2 3 2
94 91 90 84 80 80 75 73 69 68 68 66 66 64 59 56 47 33
3,2
3,6
3,4
3,4
70,2 P
cesty
5 4 5 4 4 4 3 3 3 3 4 3 3 3 2 2 2 1
značení hranic
3 4 4 4 4 4 3 3 4 2 3 3 3 4 2 3 2 1
Hodnocení péče
dokumentace
ochranné pásmo
Tab. 12. zhodnocení současné péče
kód 620 222 2098 2195 2158 2099 2097 2157 193 1939 1765 1942 1938 1693 511 2156 1692 2055
5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5
5 4 5 5 3 5 4 5 3 4 4 4 4 5 3 5 2 3
4 5 4 5 3 5 3 4 3 5 3 4 2 2 4 2 2 1
5
4,1 3,4 3,1
kat. PR PR PP PP PP PR PR PP PP PR PR PR PR PP PR PP PR PP
název území Holý kopec Kovářův žleb Máchova dolina Nazaret Maršava Smutný žleb Trnovec Makovica Budačina Kobylí hlava Záskalí Kanada Kolébky Barborka Vlčnovský háj Břestecká skála Stará hráz Olšava
aritmetický průměr
36
VY VY D D D D D D P P P P P P P P N N
Graf 15 - grafické znázornění výsledků hodnocení současného stavu lesních rezervací Uherskoohradišťska Holý kopec
Máchova dolina
Kovářův žleb
Smutný žleb
Maršava
Záskalí
Budačina
Makovica
Trnovec
Vlčnovský háj
Nazaret zachovalost
Kolébky
struktura Kanada významné druhy Břestecká skála
reprodukce
Barborka
narušení obnovy invazní a expanzivní druhy
Stará hráz
skládky a odpad
Kobylí hlava
jiné negativní vlivy Olšava -
20,0
40,0
60,0
80,0
37
100,0
Graf 16 - grafické znázornění výsledků hodnocení současné péče o lesní rezervace Uherskohradišťska Holý kopec
Máchova dolina
Kovářův žleb
Nazaret
Smutný žleb
Maršava
Trnovec
Makovica
Záskalí
Kobylí hlava
dokumentace
Budačina
značení hranic
Kanada
cesty
Barborka
ochranné pásmo
Kolébky
omezování vnějších neg. vlivů
Vlčnovský háj
péče o obnovu
Břestecká skála
zásahy
Stará hráz
dosahování cílů ochrany
Olšava 0
10
20
30
40
50
38
60
70
80
90
100
8. 4. Statistická analýza dat – časový a prostorový rámec, vstupy a výstupy Zhodnocení současného stavu a péče o lesní rezervace Uherskohradišťska podle Metodiky hodnocení současného stavu a péče v maloplošných zvláště chráněných území (SVÁTEK, BUČEK, 2005) proběhlo v období červenec až srpen 2006 a březen 2007. V dubnu 2007 došlo k navržení dvou lokalit na vyhlášení jako maloplošné zvláště chráněné území (viz. Příloha diplomové práce – Návrhy na vyhlášení přírodní rezervace Slovákova louka a přírodní památky Zigmundova skála). Zpracováno bylo celkem 18 lokalit (celkem 387,2 ha), z nichž v převážné většině je předmětem ochrany lesní společenstvo. Na základě vytvoření ucelenějšího přehledu o průběhu práce s výše uvedenou metodikou je vhodné zpracovat statistické hodnocení časové náročnosti práce s etodikou. Do statistiky vstoupila ta m-ZCHÚ, u kterých byla zaznamenána doba průzkumu, tedy všechna území (18). Zvlášť byla zaznamenána délka terénních prací a zvlášť délka kancelářských prací. Do délky terénních prací byla započtena i doba věnovaná studiu dostupných materiálů nutných pro terénní průzkum (tedy zejména plánů péče). Do délky kancelářských prací náleží doba potřebná ke zpracování terénních zápisků, vyhledávání druhů v červených seznamech, studium ostatních dostupných pramenů apod. Ze statistických výstupů je zřejmé, že spolu s rozlohou m-ZCHÚ roste délka potřebná k provedení terénního průzkumu. Avšak zatímco tvar křivky růstu rozlohy je exponenciální, doba potřebná ke zpracování území roste téměř lineárně. Z toho vyplývá, že navrhovaná metodika umožňuje tím produktivnější práci, čím je rozloha území větší. To je zřejmě dáno tím, že do času potřebného k provedení terénního průzkumu je započítán čas studia potřebných materiálů. Délka tohoto času je víceméně fixní (resp. není závislá na rozloze území). Doba potřebná ke kancelářskému zpracování terénního průzkumu vykazuje slabý klesající trend s velmi malou korelací. To znamená, že doba kancelářských prací závisí na jiných okolnostech než je rozloha území (ŘÍHÁČEK 2006). Dobu terénních prací na druhé straně velmi stěžuje samotný terén, záleží na členitosti území, na jeho dostupnosti, možnosti pohybu a získání uceleného přehledu o území. Do délky terénních prací není započítána doba nutná na dopravení se k danému území. V okolí větších měst jsou území dobře přístupná městkou hromadnou dopravou a tak se lze přepravit a ohodnotit například dvě i tři území denně (menší než 100ha). Pokud se, ale území nachází mezi lesy, vzdálené od lidských sídel podstatně více, v terénu těžko přístupném i automobilové dopravě, ohodnotit území lze v tomto případě jen jedno za jeden den. Jak se podílí jednotlivá kritéria na délce terénních, ale i kancelářským prací už závisí na celkovém charakteru daného území. Dle vlastní zkušenosti mohu říci, že zhodnocení péče zabere podstatně méně času než zhodnocení současného stavu. V tabulce 11 je uveden přehled časové náročnosti zhodnocení území, tedy statistický rozbor časové náročnosti práce. Území jsou řazena sestupně podle abecedy.
39
Tab. 11. – časový rozbor hodnocení, řazeno vzestupně podle rozlohy terénní práce (minuty)
kancelářské práce (minuty)
rozloha (ha)
délka práce celkem
PP Maršava
95
55
2,4
150
PP Máchova dolina
65
40
2,51
105
PP Nazaret
55
40
2,8
95
PR Kobylí hlava
80
45
3,3858
125
PP Olšava
75
50
3,4361
125
PP Břestecká skála
90
45
4,1
135
PP Makovica
75
40
5,2
115
PR Kovářův žleb
80
50
7,2565
130
PR Stará hráz
120
55
7,76
175
PP Barborka
110
100
7,96
210
PP Budačina
120
45
8,06
165
PR Smutný žleb
95
40
8,5
135
PR Kanada
85
50
18,7803
135
PR Záskalí
100
45
31,82
145
PR Vlčnovský háj
120
50
31,97
170
PP Trnovec
150
60
45,9342
210
PR Holý kopec
240
45
92,09
285
PR Kolébky
220
65
95,86
285
název m-ZCHÚ
o
Graf 17 – délky zpracování a rozloh m-ZCHÚ zachycuje přehledně všechny tři zkoumané veličiny – rozlohu, délku terénních prací a délku prací kancelářských
náze v m -ZCHÚ terénní práce (minuty)
kancelářské práce (minuty)
rozloha (ha)
délka práce celkem
40
PR Kolébky
PR Holý kopec
PP Trnovec
PR Vlčnovský háj
PR Záskalí
PR Kanada
PR Smutný žleb
PP Budačina
PP Barborka
PR Stará hráz
PR Kovářův žleb
PP Makovica
PP Břestecká skála
PP Olšava
PR Kobylí hlava
PP Nazaret
PP Máchova dolina
300 250 200 150 100 50 0
PP Maršava
rozloha (ha), doba prací (minuty)
Doba zpracování a rozloh
9. NÁVRH OPTIMALIZAČNÍCH OPATŘENÍ Je obtížné navrhnout obecné řešení optimalizačních opatření ke všem rezervacím zároveň, vždyť přece každá má jiný předmět ochrany, jiný cíl ochrany a historie hospodaření v každé rezervaci je poněkud jiná. Každé území je svým způsobem unikát vzniklý specifickým vývojem.
9. 1. Návrh opatření pro zlepšení stavu zhodnocených lesních rezervací na Uherskohradišťsku Zachovalost Pro zlepšení zachovalosti (předmětu ochrany daných lokalit) je nejdůležitější provést dokonalý monitoring vývoje lesních porostů zastoupených na ploše těchto území a na základě důsledného rozboru navrhnout konkrétní kroky, jimiž lze zachovalost daných lokalit přivést k optimálnímu stavu. Řada území, která byla metodikou zhodnocena směřuje (podle návrhů v platných plánech péče) k bezzásadovému režimu (například PP Barborka, PR Smutný žleb, PP Nazaret, a další) a u některých je bezzásadový režim hospodaření již plně nastolen (PR Holý kopec). Pokud ovšem budou v některých lokalitách na místo bučin růst stále smrkové monokultury, nelze mluvit o bezzásadovém režimu a o smysluplnosti předmětu ochrany. Aby došlo k plnému nastolení bezzásahového režimu hospodaření i v dalších lokalitách, je třeba provádět velmi citlivé, ale také nekompromisní „ochranářské“ hospodaření.
Struktura Převážná většina struktury lesních porostů na Uherskohradišťsku není dokonale vertikálně i horizontálně rozrůzněná. Je snad otázkou času kdy dojde k postupnému uvolňování porostu a možnosti odrůstání přirozené obnovy. Velký pozor bude však nutno dávat na zarůstání lokalit buření a na potravní tlaky spárkaté zvěře. V roce 2006 probíhal v Chřibech semenný rok buku (bylo vypozorováno). Buk lesní je zde dominantní dřevinou převážné většiny porostů, jak v kategorii lesů hospodářských tak v kategorii lesů zvláštního určení. I z tohoto důvodu lze očekávat, že se porostní struktura (vzhledem k tomu, že v absolutní většině předmětů ochrany vybraných území hrají hlavní roli lesní porosty) zlepší.
Významné druhy Nejobtížněji hodnocené kritérium a také často v hodnocení (autorkou) vynecháváno. Samozřejmě, že pokud je lokalita navštívena a vyskytují se zde druhy chráněné a sozologicky významné nelze si jich nevšimnou, jenže metodika byla uzpůsobena tak, že hodnocení probíhá v jednom dni, za tuto krátkou dobu je velmi těžce zjistitelné zde se v lokalitě vyskytují všechny významné druhy (dle inventarizačních průzkumů) nebo ne. Hodnotit výskyt významných druhů ať flóry či fauny je spíše otázkou dlouhodobějšího sledování (monitorování, inventarizace) chráněných lokalit. Pokud budou v okolí chráněných lokalit, ale hlavně uvnitř nich, nastoleny optimální podmínky a zdravé životní prostředí, nelze nic než doufat, že se zde chráněné a sozologicky významné druhy budou vyskytovat.
41
Reprodukce Reprodukce většiny druhů je umožněna. Doporučuji aktivně pečovat o reprodukci obojživelníku a provádět adekvátní zásahy (například v PR Stará hráz a PR Kanada).
Narušení obnovy Obnova, zde je nutno mít na mysli hlavně přirozenou obnovu lesních porostů, je v převážné většině chráněných území narušena okusem spárkatou zvěří, ale také sešlapem turisty, kteří se často neřízeně pohybují rezervací. Zde by bylo vhodné provádět aktivní ochranu přirozené obnovy (nátěrem, plastovými chrániči, oplocenkami, regulací vysokého počtu spárkaté zvěře). Je nutno připomenout, že v chráněném území by se nemělo vyskytovat myslivecké přikrmovaní zařízení, jako je tomu například v rezervacích Vlčnovský háj nebo v přírodní rezervaci Kolébky. Co se týče vlivu turistů, tak lidem nelze zakázat vstup do lesa, je to obecné právo všech. Pohyb turistů lze však omezit jen na vyznačené chodníčky, nebo chodníčky dřevěné či jiným, ale vhodným způsobem zpevněné cesty (chodníky) jako je tomu například ve skandinávských zemích.
Invazní a expanzivní druhy Podle PRIMACKA je základní vlastností invazních druhů šířit se na větší vzdálenosti, obsazovat dosažené lokality, pronikat na narušená či přirozená stanoviště a vytlačovat z nich domácí vegetaci (PRIMACK, 2001). Všechny invazní druhy patří mezi druhy nepůvodní (zavlečené, introdukované, exotické, adventivní) a v zájmovém území, jež je v našem případě Uherskohradišťsko, ale zároveň i Česká republika, se ocitly v důsledku činnosti člověka. Uvedeme-li si výčet nejčastěji nalezených invazních druhů v zhodnocených chráněných územích, tak jsou to druhy: netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora), netýkavka žlaznatá (Impatiens glandulifera), trnovník akát (Robinia pseudacacia), javor jasanolistý (Acer negundo), slunečnice topinambur (Helianthus tuberosus), třtina křovištní (Calamgrostis epigejos) a řada dalších. Způsobů hubení invazních druhů je hned několik, patří mezi ně mechanické odstraňování (vhodné pro jednotlivé rostliny a malé lokality), chemické hubení (zejména při plošném přemnožení, použít lze výhradně herbicidy uvedené v Seznamu povolených přípravků na ochranu rostlin). Jelikož se zde jedná o lokality chráněné, lze použití chemických prostředků vyloučit. Nezbývá nic než důsledně mechanicky odstraňovat, nejlépe před rozkvětem, invazní rostliny z lokalit. U rodu Impatiens sp. lze jedince velmi jednoduše vytrhávat. U dřevin, zejména u akátu, je odstraňování poněkud složitější a trvá několik let. Nejlépe ovšem je, když se takový invazní druh na lokalitu vůbec nedostane. Proto je třeba opět aktivního monitoringu a sledování počinů jak lesních hospodářů, tak myslivců a v neposlední řadě i zahrádkářů. Obecně známá políčka pro zvěř a zvyšování jejich potravní nabídky, zvyšuje i místní druhovou diverzitu, ovšem jen dočasně, než daný druh utlačí ostatní.
Skládky a odpad Skládky a odpad se v rezervacích na Uherskohradišťsku vyskytují jen ojediněle, lze to vyvodit z důvodu vzdálenější lokalizace od urbanizovaných území. Optimalizační
42
opatření u tohoto kritéria je velmi jednoduché, znečištěné území uklidit a „pachatele“ pokutovat.
Jiné negativní vlivy Navrhnout optimalizační (obecné) opatření vůči jiným negativním vlivů snad ani nelze. Pokud bude ochrana přírody brána vážně není třeba počítat s negativními vlivy.
9. 2. Návrh optimalizačních opatření pro zlepšení péče zhodnocených lesních rezervací na Uherskohradišťsku Dokumentace Dokumentace k maloplošným zvláště chráněným územím na Uherskohradišťsku je v naprostém pořádku. Doporučila bych jen k územím, které nemají inventarizační průzkumy, tyto průzkumy dodělat.
Značení hranic Značení hranic na Uherskohradišťsku je v pořádku a mohlo by být příkladem pro jiné regiony. Téměř všechna m-ZCHÚ mají kromě povinné cedule se státním znakem, ke značení připojenou také ceduli s popisem dané lokality, kde je uveden předmět ochrany území a stručná charakteristika přírodních podmínek, nechybí ani přehledná mapka území. Pokud schází pruhové značení, doporučuji jej dodělat.
Cesty Cesty se uvnitř nebo v bezprostřední blízkosti chráněných území vyskytují docela často. Dokonce i v plánu péče lze nalézt poznámku, že „území je dobře zpřístupněno“. Cesty chráněná území fragmentují (rozdělují), způsobují jejich necelistvost a znemožňují kontinuální průběh přirozených autoregulačních procesů ekosystémů. Často se stávají úložištěm stavební sutě, cílem náruživých motorkářů nebo cyklistů. Doporučuji cesty monitorovat, omezovat je (zakázat vjezd - závorami, tabulemi). V případě potřeby tvorby dopravní spojnice je vhodné a žádoucí, cesty stavět mimo chráněná území a mimo jejich ochranné pásmo.
Ochranné pásmo Jen v několika málo případech se u zhodnocených rezervací stalo, že ochranné pásmo plnilo svou funkci a byla respektována jeho pravidla. Obecně, ale platí ta skutečnost, že v ochranných pásmech se nejen hospodaří způsobem naprosto neslučitelným s režimem chráněného území, ale často se v ochranném pásmu hospodaří holosečně, a pak se mnohdy nelze divit, že vznikne holina kolem celého ochráněného území v šířce větší než 50 metrů. Lesní hospodářské plány jiný režim hospodaření v ochranném pásmu vůbec nerespektují a často dochází k neslučitelnosti zásad hospodaření navržených v plánu péče s lesním hospodářským plánem stanovaným pro porosty tvořících ochranné pásmo. Takto fakt je třeba zohlednit a do budoucna je nutno tuto chybu napravit a hospodařit v ochranném pásmu kolem m-ZCHÚ tak, aby toto pásmo sloužilo svému účelu.
43
Omezování vnějších negativních vlivů Toto kritérium úzce souvisí s kritériem ochranné pásmo, pokud dojde k jeho respektování, lze tak očekávat, že se negativní působení z vnějšku sníží nebo naprosto omezí.
Péče o obnovu Při péči o obnovu je třeba zohlednit tlaky zvěře. Tento problém je dlouhodobějšího charakteru, proto je vhodné při péči o obnovu stavět oplocenky a používat repetenty a individuální plastové chrániče na ochranu přirozené obnovy. Stav obnovy je třeba důsledně monitorovat.
Zásahy Při provádění zásahů péče o území je třeba velmi dbát na to, aby lidé provádějící zásah (většinou dělníci, kteří ani netuší, že se nachází v chráněném území) byli s důvodem prováděného zásahu důkladně seznámeni a při provádění by byla nejvhodnější přítomnost správce chráněné lokality. Pak by například nedošlo k tomu, že je sice zásah proveden, ale na místo toho, aby tento zásah zlepšil stav dané lokality, jej naopak zhorší. Je vhodné a žádoucí používat ekologicky šetrné technologie a zásahy provádět ve vhodném ročním období.
Dosahování cílů ochrany Budou-li brány v potaz všechna kritéria jak stavu tak i péče, a vhodným způsobem uskutečňován a naplňován jejich princip, lze očekávat dosažení cílů ochrany.
9. 3. Návrh na vyhlášení přírodní rezervace Slovákova louka a přírodní památky Zigmundova skála Jako optimalizační opatření zlepšení stavu a péče o lesní rezervace Uherskohradišťska lze považovat i možnost doplnění sítě chráněných území o další významné lokality. Při provádění terénních průzkumů a zjišťování stavu daných lokalit nešlo nepovšimnout si, že některá území, která chráněna nejsou, si ochranu zasluhují. Proto na základě znalosti terénu a charakteru území, zejména v místě mého bydliště, jsem navrhla dvě lokality, které by měly být chráněny. Zařadit území Slovákovy louky mezi chráněná území považuji za morální povinnost. Území Zigmundovy skály (Zigmundky) má místní historický význam a lesní porosty v okolí této skály tvoří dominantu okolních lesů. Na Zigmundově skále se nacházejí porosty buku lesního s velmi sníženým zakmeněním. Dřeviny zde dosahují větších rozměrů, na zpracování jsou velké a jejich zpeněžení by zřejmě nepřineslo nikterak významný zisk. Okolní porosty se přirozeně zmlazují, není pochyb o tom, že ke zmlazení buku může dojít i v navrhované lokalitě. Obnova porostů může být bohužel ohrožena zabuřeněním, proto je zde péče o přirozenou obnovu nutná. Správcem území je Lesní družstvo Osvětimany. Navrhované území Slovákova louka se nachází na pravém břehu potoka Hruškovice v obci Osvětimany na Dolních Pasekách. Největší část plochy území je státním majetkem, ostatní plochy jsou soukromým majetkem místních obyvatel, kteří o 44
pozemky nejeví zájem. Dříve se zde po několik let pásával dobytek (hlavně ovce a kozy), louka byla také pravidelně sečena a ručně sklízena. Asi čtyři roky se na louce nehospodaří a louka postupně zarůstá náletem okolních dřevin (habr, buk, lípa, javor). V okolí lokality roste řada sozologicky významných druhů rostlin (nutno provést inventarizační průzkum), přímo na lokalitě se vyskytuje několik kusů kriticky ohroženého druhu vstavače bledého (Orchis pallens). Obě navrhované lokality se nacházejí v katastrálním území Osvětimany.
45
10. DISKUSE Ochrana přírody v České republice je na vysoké úrovni a má poměrně bohatou tradici. Patříme mezi státy s nejvíce propracovanou ochranou přírody v Evropě. První zákon na ochranu přírody vyšel v roce 1956 (zákon číslo 40/1956 Sb.). Byl velice stručný a místy spíš deklarativní. Persekuoval spíše prosté občany, než velké podniky, což bylo dáno tím, že omezování průmyslu a zemědělství nebylo v zájmu tehdejšího režimu (dokonce se otevřeně mluvilo o boji s přírodou). Zákon definoval kategorie chráněných území (územní ochrana): - národní park - platí dodnes - chráněná krajinná oblast - platí dodnes - státní přírodní rezervace - tato kategorie již neexistuje - chráněný přírodní výtvor - tato kategorie již neexistuje - chráněný park a zahrada - tato kategorie již neexistuje - chráněná studijní plocha - tato kategorie již neexistuje Dále zákon obsahoval seznam chráněných druhů rostlin a živočichů (u nichž bylo zakázáno rušení, lov, sběr, narušování jejich prostředí) - druhová ochrana. Zvláštní kategorií byly částečně chráněné druhy rostlin, což byly takové druhy, u nichž bylo možné sbírat nadzemní části, např. bledule jarní (Leucojum vernum) nebo prvosenka jarní (Primula veris). Současná ochrana přírody v ČR se řídí zákonem 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Zákon doplňuje prováděcí vyhláška 395/1992 Sb. ve znění vyhl. 175/2006 Sb. Tento zákon zcela nahrazuje původní zákon 40/1956 Sb. Zákon rozlišuje obecnou a zvláštní ochranu přírody. Obecná ochrana přírody je ochranou všech druhů rostlin včetně hub a živočichů před vyhubením (včetně snížení jejich genetické variability, vymizení dílčích populací, nebo zničení jejich ekosystému). Zvláštní ochrana přírody je dále rozlišena na územní a druhovou ochranu, nově se však objevuje jejich provázání, které souvisí také s implementací soustavy NATURA 2000. Současné kategorie územní ochrany zákon vylišuje takto (maloplošná a velkoplošná zvláště chráněná území): - národní park (V-ZCHÚ) - chráněná krajinná oblast (V-ZCHÚ) - národní přírodní rezervace (m-ZCHÚ) - národní přírodní památka (m-ZCHÚ) - přírodní rezervace (m-ZCHÚ) - přírodní památka (m-ZCHÚ) Území maloplošná zvláště chráněná patří buďto pod správu V-ZCHÚ, pokud se na jeho území vyskytují, nebo obyčejně pod správu krajských úřadů (Odboru životního prostředí a zemědělství, Oddělení ochrany přírody a krajiny). 46
Do nedávné doby neexistoval žádný předpis o tom, jak hodnotit stav maloplošných zvláště chráněných území a provádění péče o ně. Vypracování Metodiky zhodnocení současného stavu a péče v maloplošných zvláště chráněných územích (SVÁTEK, BUČEK 2005) na žádost Ministerstva životního prostředí pro potřeby vrchního státního dozoru, považuji v tomto za obrovský zlom. Nikdo doposud totiž jejich stav ani péči nehodnotil, tedy pokud nedošlo k vážnému provinění vůči ochraně přírody ať fyzickou či právnickou osobou. Proto jsme při zpracování této diplomové práce byla velmi ráda, že mě pracovníci krajského úřadu nebrali jako osobu, která nyní ohodnotí jejich práci, i když to tak vlastně je, ale k výsledkům přistupovali jako k nezávislému pohledu „na věc“ a postoj volili spíše kladný, neboť jim práce, budou-li chtít, může být poskytnuta a oni mohou ihned, při zjištěných nedostatcích současného stavu, a hlavně péče, bude-li to nutné, provést nápravu. Stane-li se tak, tak na základě těchto skutečností, bude možno konstatovat, že území pod správou krajského úřadu je v naprostém pořádku a nedošlo k žádnému prohřešku vůči ochraně přírody. Zároveň může hodnocení sloužit pro vnitřní potřeby správy chráněných území. V roce 2002 provedl Martin Svátek zhodnocení m-ZCHÚ na ŠLP Masarykův les Křtiny, zhodnotil celkem 19 lesních rezervací a touto prací zároveň položil základy Metodiky hodnocení stavu a péče v m-ZCHÚ. V období květen až říjen 2005 bylo provedeno vyhodnocení stavu a péče v maloplošných zvláště chráněných územích v městě Brně. Při hodnocení byla použita pracovní verze Návrhu metodiky hodnocení stavu a péče v maloplošných zvláště chráněných územích (Svátek, Buček, 2004). Zpracováno bylo celkem 28 ZCHÚ, z nichž 9 bylo lesních, zbytek byla nelesní (většinou stepní) společenstva. Na Uherskohradišťsku proběhlo hodnocení současného stavu a péče v m-ZCHÚ (zejména v lesních rezervacích) v období červenec, srpen 2006 a březen 2007 a území bylo ohodnocena již konečnou a platnou verzí Metodiky hodnocení stavu a péče v maloplošných zvláště chráněných územích (SVÁTEK, BUČEK 2005). Stručné procentické srovnání jednotlivých výsledků hodnocení stavu a péče v průběhu let 2002 až 2007 na několika maloplošných zvláště chráněných územích ukazují tabulky výsledků (viz. tabulky 13. a 14.). Tab. 13 – srovnání výsledků hodnocení stavu m-ZCHÚ Stav v %
m- ZCHÚ města Brna
lesní rezervace ŠLP Křtiny
m - ZCHÚ Uherskohradišťsko
VŠ
3,6
5,3
0
Š
7,2
10,6
5,6
P
28,6
0
44,5
D
53,6
78,9
44,5
VY
7,2
5,3
5,6
47
Tab. 14 – srovnání výsledků hodnocení péče o m-ZCHÚ Péče v %
m- ZCHÚ města Brna
lesní rezervace ŠLP Křtiny
m- ZCHÚ Uherskohradišťsko
VŠ
0
0
0
N
7,2
0
11,2
P
21,4
36,8
44,5
D
53,6
63,2
33,4
VY
17,8
0
11,2
Výsledky jsou rozdílné. Vše je zřejmě dáno polohou od velkého města. Rezervace v Jihomoravském kraji jsou velmi dobře přístupné městskou dopravou. Kdežto rezervace na Uherskohradišťsku jsou poměrně vzdálené městské aglomeraci, často je problém v lese nezabloudit a rezervaci najít. Proto se zde možná tak neprojevují vlivy turistiky jako v rezervacích v okolí města Brna. Péče o rezervace na ŠLP Křtiny je poměrně dobrá, ale ani jednou vynikající. O mZCHÚ v okolí města Brna je pečováno taktéž velmi dobře a jsou zde i rezervace, o které je pečováno vynikajícím způsobem. Jak přistupovat k jednotlivým výsledkům je už na správcích samotných území. Každopádně by neměli být výsledky rozhořčeny, ať jsou jakékoli, vždyť na základě podkladů zhodnocení současného stavu a péče je možno provést nápravy.
48
10. ZÁVĚR V létě roku 2006 a na jaře roku 2007 došlo k souhrnnému zhodnocení většiny maloplošných zvláště chráněných území (zejména lesních rezervací) na Uherskohradišťsku. Po shromáždění a prostudování potřebné dokumentace a provedení terénních šetření byl oklasifikován a zhodnocen současný stav m-ZCHÚ a kvalita péče o tato území. Se získaných výsledků je patrný průměrný (44,4 %) a dobrý (44,4 %) současný stav. Vynikající současný stav je v přírodní rezervaci Holý kopec. Od ostatních chráněných území se výrazně odlišuje přírodní památka Olšava, představující jediný případ, kdy bylo uděleno špatné hodnocení současného stavu, blízko k přidělení tohoto stupně hodnocení mají také přírodní rezervace Kobylí hlava a Stará hráz. Řada těchto chráněných lokalit se vyznačuje porosty s dobrou reprodukcí, nižší je vertikální, horizontální a věková rozrůzněnost, výjimku představuje PR Holý kopec. Častým negativním jevem jsou vysoké stavy spárkaté zvěře, která působí škody na přirozené obnově. Výsledky hodnocení současného stavu v rezervacích Uherskohradišťska mohou sloužit pro potřeby nastolení optimálního stavu v těchto chráněných územích. Péče o chráněná lesní území Uherskohradišťska je celkově hodnocena dobrým (33,3 %) až průměrným (44,4 %) stupněm. Nejlépe hodnocena je péče o přírodní rezervace Holý kopec a Kovářův žleb. Vysoce je hodnocena potřebná dokumentace (ve všech případech nejvyšším stupněm). Stejně tak kvalita značení hranic. Téměř u všech lokalit lze najít tabuli se státním znakem a popisem dané lokality (popsán je motiv ochrany, velikost území, je přiložena přehledová mapa lokality, vyjmenovány jsou chráněné a významné druhy atd). Problematika ochranného pásma je řešena poněkud hůře. Ochranné pásmo není často respektováno a neplní svůj účel. Při zhodnocení péče nebyly zjištěny vážné nedostatky vůči ochraně přírody v rámci maloplošných zvláště chráněných území. V řadě území však chybí aktivní monitoring stavu (zejména managementu lesních porostů) a také aktivní sledování a případně usměrňování péče o tyto území. Výsledky této práce by měly umožnit odstranění zjištěných nedostatků a stanovení optimálních zásad péče do budoucna. Na základě této studie lze provést srovnání stavu a managementu mezi jednotlivými maloplošnými zvláště chráněnými územími a poskytnout tak souhrnné hodnocení sítě většiny lesních rezervací na území bývalého okresu Uherské Hradiště.
49
11. SUMMARY An overall evaluation of most small-scale special protected areas (especially forest reservations) in the region of Uherskohradišťsko was done in summer 2006 and spring 2007. After collecting and studying the documentation and finishing the field tests, the present state and quality of management of the small-scale special protected areas were classified and evaluated. Acquired results show that nearly 5.5 % of protected areas are in excellent condition (Holý kopec), 44.4 % in a good condition, 44.4 % in an average condition and 5.5% in unsatisfactory condition. One of the protected areas, Olšava, significantly differs from others, being the only one evaluated to be in bad condition. Two other areas, Kobylí hlava and Stará hráz, are only a step from obtaining the same classification. Many of the protected areas have stands with good reproduction. Vertical and horizontal canopy and age differentiation is lower, with the only exception of Holý kopec. High population of hoofed game threatening natural regeneration is a common negative impact. Overall evaluation of present state of protected areas of Uherskohradišťsko may be used for improving the condition of these protected areas. The management of protected forest areas is mostly classified as good (33.3 %) to average (44.4 %). The managements of areas Holý kopec and Kovářův žleb were evaluated as the best. The documentation is overall classified as excellent (the highest rank in all cases). The same applies to marking of borders. A sign with national emblem and description can be found by nearly all areas (the descriptions contain aim of the protection, surface of the area, situation map, list of protected species, etc.). Solutions of problematics of protective zones are a bit worse. The protective zone is often not taken into account and does not serve its purpose. No significant flaws in nature protection were found when evaluating the management of the small-scale protected areas. However, active monitoring of condition is often missing (mainly in case of management of forest stands) as is also active monitoring and moderation of the management (if applicable). The aim of the thesis was classification of the past management of the small-scale protected areas of Uherskohradišťsko and its influence on the present condition of the protected areas. The results of the work shall help to correct found problems and to set up optimal policy of the management for the future. State and management of smallscale protected areas may be compared using the results of the work, providing overall evaluation of system of most protected areas in region of Uherské Hradiště.
50
12. SEZNAM LITERATURY A POUŽITÝCH INFORMACČNÍCH ZDROJŮ A, Literatura BUČEK, A., Lacina, J., 2002. Geobiocenologie II. dotisk 2002, Brno, ES MZLU Brno, 249 s. ISBN 80-7157-417-1 PETŘÍČEK, V. A KOL., 1999. Péče o chráněná území, I. Nelesní společenstva, AOPK. Praha, 450 s. ISBN 80-86305-01-5 PETŘÍČEK, V. A KOL., 1999. Péče o chráněná území, II. Lesní společenstva, AOPK. Praha, 713. ISBN 80-86064-87-5 PLÍVA, K., ŽLÁBEK, I. ,1986. Přírodní lesní oblasti, Ministerstvo lesního a vodního hospodářství ČSR. Praha, 352 s. ISBN 80-86386-10-4 RYBKA, V., RYBKOVÁ, R., POHLOVÁ, R., 2005. Plants of the Natura 2000 network in the Czech Republic, Sagittaria. Olomouc, Praha. 87 s. ISBN 80-86064-72-7 CHYTRÝ, M., KUČERA, T., KOČÍ, K. /eds./, 2001. Katalog typů biotopů České republiky. AOPK .Praha. 304 s. ISBN 80-12650-45-1 PRIMACK, R. B., KINDLMAN, P., JERSÁKOVÁ, J., 2001. Biologické principy ochrany přírody. Portál. Praha. 349 s. ISBN 80-86023-71-2 SVÁTEK, M., BUČEK, A. , 2005. Metodika hodnocení stavu a péče v maloplošných zvláště chráněných územích. ÚLBDG MZLU Brno. 35 s. SVÁTEK, M. 2002. Zhodnocení současného stavu a péče o zvláště chráněná území ŠLP Křtiny v roce 2002. ÚLBDT MZLU Brno. 164 s. HRABEC, J. 2007. Historie a vývoj ochrany přírody ve Zlínksém kraji. Hoštětín. 4 s. HRABEC, J. 1998. Chřiby – turistický průvodce. Portál. Uherské Hradiště. 156 s. ISBN 80-96523-45-1 ŠÍBL, J., KLINDA, J., LISICKÝ J. M., 2000. Územná ochrana prírody a starostlivosť o chránené územia. SPÚ Nitra a PrF UK Bratislava. 127 s. ISBN 78-15687-45-2 MÍCHAL, I., 1994. Ekologická stabilita. Veronica, Ekologické středisko ČSOP. Brno. 275 s. ISBN 80-96156-45-8 VYSKOT, I., 1988. Ochrana a tvorba krajiny (cvičení), VŠZ v Brně. Brno. 123 s. ISBN 80-7152-789-1 KOTYZOVÁ, M., ZWIEBOVÁ, K. , 2003. Natura 2000, ZO ČSOP Veronica. Brno. 87 s. ISBN 80-4298-74-1 MORAVEC, J. et AL., 1994. Fytocenologie. Nauka o vegetaci, Academia. Praha. 403 s. ISBN 80-78956-52-6 HRABICA, A., 1999. „Úprava hranic nadregionálního biocentra Buchlovské lesy a nové vymezení jeho jádrového území“, Brno 1999, dipl. práce MZLU. Brno. 91 s.
51
PRŮŠA, E., 2001. Pěstování lesa na typologických základech. Lesnická práce. Kostelec nad Černými lesy. 423 s. ISBN 80-8965-42-3 HRABEC, J., ŠNAJDARA, P., KRUPIČKOVÁ, Z., JAGOŠ, B.‚ 2002. Chráněná území Uherskohradišťska a Uherskobrodska. ČSOP. Uherské Hradiště. 68 s. ISBN 78-5961715-4 MACKOVČIN, P., MATKOVÁ., M A KOL., 2002. Zlínsko. In: Mackovčin P. Sedláček M. (eds): Chráněná území ČR, svazek II. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 376 s. ISBN 78-89562-23-6 ŘÍHÁČEK, V., 2006. Zhodnocení současného stavu a péče o chráněná území města Brna. Diplomová práce, ÚLBDG MZLU Brno. 51 s. CHMELAŘ, J., 2005. Mykofloristický průzkum dřevních hub v PR Holý kopec, LS Buchlovice. Bakalářská práce, ÚOLM MZLU. Brno. 69 s. POSPÍŠIL, A., 2006. Hodnocení vlivu rekreační zátěžena lesní ekosystémy PP Barborka a PP Břestecká skála. Diplomová práce, ÚTOK MZLU. Brno. 78 s. BAŠČAN, P., BEZDĚČKA, Z., JILÍK, J., ŽIŽLAVSKÝ, B., 2003. CHŘIBY ZÁHADNÉ A MÝTISKÉ. Portál. Uherské Hradiště. 89 s. ISBN 80-95612-56-8 Plán péče PP Barborka pro období 2004 - 2013 Plán péče PP Břestecká skála pro období 2004 - 2013 Plán péče PP Budačina pro období 2005 - 2014 Plán péče PR Holý kopec pro období 2002 - 2013 Plán péče PR Kanada pro období 2004 - 2013 Plán péče PR Kobylí hlava pro období 2004 - 2013 Plán péče PR Kolébky pro období 2004 - 2013 Plán péče PR Kovářův žleb pro období 2006 - 2015 Plán péče PP Máchova dolina pro období 2004 - 2013 Plán péče PP Makovica pro období 2004 - 2013 Plán péče PP Maršava pro období 2004 - 2013 Plán péče PP Nazaret pro období 2004 - 2013 Plán péče PP Olšava pro období 2004 - 2013 Plán péče PR Smutný žleb pro období 2004 - 2013 Plán péče PR Stará hráz pro období 2005 - 2014 Plán péče PR Trnovec pro období 2005 - 2014 Plán péče PR Vlčnovský háj pro období 2003 - 2012 Plán péče PR Záskalí pro období 2005 - 2014
52
B, Webové stránky Ústřední seznam ochrany přírody: www.drusop.nature.cz, citováno duben 2007 Veřejné stránky Zlínské kraje: http://www.kr-zlinsky.cz/, citováno duben 2007 Chráněná území Zlínského kraje: http://nature.hyperlink.cz/, citováno duben 2007 Socioekonomická chrakateristika Uherského Hradiště: http://web.fame.utb.cz/cs/docs/prace2.pdf, citováno duben 2007 Internetové stránky firmy ARVITA: http://www.arvita.cz/, citováno duben 2007 Ekologické centrum Hoštětín: http://www.hostetin.org/dokumenty/OPAK/dokumenty/anotace_1.pdf, citováno duben 2007
C, Právní předpisy Zákon č. 114/1992 Sb., O ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 395/ 1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona ČNR č. 114/1992 Sb., O ochraně přírody a krajiny
53
