Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie

Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území Vyškovska Diplomová práce

Vedoucí práce: Ing. Martin Svátek, Ph.D.

Vypracovala: Bc. Alena Sedláčková, DiS. Brno 2010

Zadání

PROHLÁŠENÍ

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území Vyškovska zpracovala sama a uvedla všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona 111/1998 Sb., o vysokých školách, uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora Mendelovy univerzity v Brně o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana AF MENDELU v Brně.

V Brně, dne …………………

……………………………... Alena Sedláčková

Poděkování Děkuji všem, kteří se mnou trávili dny pochůzkami po chráněných územích – svým kamarádkám Lence a Janče Veselé, Františku Hrdovi a především Lukáši Hrdovi, kteří na mě nezanevřeli, ačkoliv jsem je protáhla sklonitými terény, zbahnělými cestami a poli a tím nejhorším křovitým porostem. Poděkování patří také těm, kteří mi pomáhali s identifikací některých rostlinných a živočišných druhů – svým přátelům Ondrovi a Vláďovi a panu Ing. Malenovskému. Nesmím opomenout také mého kamaráda Zdeňka, který pomáhal s technickými potížemi mého pc, při psaní této diplomové práce. Děkuji Ing. Zdeňce Šťouračové z krajského úřadu Jihomoravského kraje za vlídné přijetí a za cenné informace o ZCHÚ. Děkuji rodině pana Hrdy za poskytnutí azylu při psaní diplomové práce. Velký dík patří všem, kteří měli trpělivost s mojí nervozitou při vypracovávání diplomové práce, obzvláště mé mamince a mým nejbližším. Největší dík patří Ing. Martinu Svátkovi, Ph.D., za vedení práce, za doporučení literatury, za přísnou kritiku práce a cenné rady při jejím zpracovávání.

Abstrakt Tato diplomová práce na téma Zhodnocení současného stavu a péče o chráněná území Vyškovska hodnotí 12 vybraných maloplošných zvláště chráněných území na Vyškovsku, z nichž polovina patří do kategorie přírodní rezervace a druhá polovina do kategorie přírodní památka. Tato vybraná území byla v terénu zhodnocena podle 16 kritérií, jejichž dosažené bodové ohodnocení je dále rozebráno a jsou doporučena optimalizační opatření pro jednotlivá území. Následně byly výsledky současného stavu a péče o vybraná chráněná území Vyškovska porovnány se zvláště chráněnými územími hlavní města Prahy, Ostravska a Znojemska. Hodnocení probíhalo na základě Metodiky hodnoceni stavu a péče v maloplošných zvláště chráněných územích (Svátek, Buček, 2005). Výsledkem práce je zhodnocení stavu a péče a navržená základní optimalizační opatření směřující ke zlepšení současného stavu a péče. Klíčová slova: hodnocení, chráněná území, nelesní společenstva, péče, předmět ochrany, stav Abstract The diploma thesis Evaluation of Present State and Management of Selected Protected Areas in Vyškov Region evaluates 12 selected small-scale protected areas in Vyškov region. Half of the areas belong to nature reserve category, the second half to natural monument category. These selected areas were field-evaluated using 16 criteria the reached point evaluation of which is further discussed with optimization measures suggested for individual areas. The results of the present state and management of the Vyškov region selected protected areas compared with extra protected areas of Prague, the capital city, and Ostrava and Znojmo regions. The evaluation uses Methodology of Evaluation of State and Management of Small-scale Protected Areas (Svátek, Buček, 2005). The thesis results in evaluating the state and management and suggesting basic optimization measures leading to improving the currect state and management. Key words: evaluation, management, non-forest societies, protected areas, state, subject of protection

Seznam 1

ÚVOD....................................................................................................................... 8

2

CÍL PRÁCE........................................................................................................... 10

3

CHARAKTERISTIKA PŘÍRODNÍCH PODMÍNEK VYŠKOVSKA ........... 11

4

3.1

Lokalizace ........................................................................................................ 11

3.2

Stručná charakteristika vybraných území ........................................................ 14

3.3

Geomorfologické poměry ................................................................................ 14

3.4

Geologické poměry .......................................................................................... 16

3.5

Klimatické charakteristiky ............................................................................... 17

3.6

Pedologické poměry......................................................................................... 18

3.7

Hydrologické poměry....................................................................................... 18

3.8

Biota ................................................................................................................. 19

3.8.1

Vegetace.................................................................................................... 20

3.8.2

Fauna......................................................................................................... 22

SOUČASNÝ STAV KRAJINY A VÝVOJ SÍTĚ CHRÁNĚNÝCH ÚZEMÍ NA

VYŠKOVSKU ............................................................................................................... 24

5

6

4.1

Vývoj a historie ochrany přírody na území okresu Vyškov............................. 24

4.2

Současná ochrana přírody na území okresu Vyškov........................................ 25

METODIKA.......................................................................................................... 26 5.1

Základní principy metodiky ............................................................................. 26

5.2

Zdroje informací............................................................................................... 27

5.3

Postup hodnocení současného stavu a péče. .................................................... 28

5.4

Postup terénních a kancelářských prací ........................................................... 30

VÝSLEDKY .......................................................................................................... 32 6.1

Výsledky hodnocení jednotlivých m-ZCHÚ ................................................... 32

6.1.1

PR Člupy................................................................................................... 32

6.1.2

PP Mechovkový útes ................................................................................ 38

6.1.3

PP Pahorek................................................................................................ 44

6.1.4

PP Panská skála ........................................................................................ 50

6.1.5

PR Podsedky ............................................................................................. 57

6.1.6

PP Přední Galašek..................................................................................... 64

6.1.7

PP Roviny ................................................................................................. 70

6.1.8

PP Roznitál ............................................................................................... 77

6.1.9

PR Stepní stráň u Komořan ...................................................................... 84

6.1.10

PR Studnické louky .................................................................................. 91

6.1.11

PR Šévy..................................................................................................... 98

6.1.12

PR Zouvalka ........................................................................................... 105

6.2

Souhrnný tabelární a grafický přehled výsledků zhodnocení současného stavu

a péče o vybraná chráněná území Vyškovska .......................................................... 112 7

NÁVRH OPTIMALIZAČNÍCH OPATŘENÍ ................................................. 114

8

DISKUSE............................................................................................................. 120 8.1

Interpretace výstupů hodnocení ..................................................................... 120

8.1.1

Souhrnné vyhodnocení ........................................................................... 120

8.1.2

Výsledky hodnocení jednotlivých kritérií současného stavu.................. 121

8.1.3

Výsledky hodnocení kritérií péče ........................................................... 122

8.2

Srovnání s výsledky ostatních autorů............................................................. 124

8.3

Zhodnocení použité metodiky........................................................................ 126

9

ZÁVĚR ................................................................................................................ 128

10

SUMMARY ......................................................................................................... 130

11

LITERATURA A PRAMENY .......................................................................... 132

12

SEZNAM OBRÁZKŮ ........................................................................................ 135

13

SEZNAM TABULEK......................................................................................... 138

14

SEZNAM ZKRATEK ........................................................................................ 141

1 ÚVOD Území Vyškovska je velice zajímavé jak z historického hlediska, tak i svými rozmanitými přírodními podmínkami. Pro svoji vynikající polohu mezi Brnem, Olomoucí a Kroměřížem se těšilo okresní město Vyškov velké pozornosti a vysloužilo si v minulosti přezdívku Moravské Versailles. Na území regionu Vyškovska zasahuje jak Drahanská vrchovina, tak i krásné Hanácko. Takže zde můžeme najít husté lesy, kopce, krásná údolí či rozsáhlé lány zemědělských porostů. Úrodné půdy v okolí Hané byly a jsou významnou zemědělskou oblastí. Mnoho vesnic v regionu má četné pověsti a historky z života lidí, které se předávají v ústním podání z generace na generaci. Z těch je také patrné, že lidé běžně využívali rad bylinářek a vážili si přírody. Mnoho našich babiček a dědečků mělo velké znalosti okolní přírody, bylin i živočichů. V dnešní době, by si mnoho lidí mohlo pomyslet, že nejhodnotnější části přírody najdou jen v zachovalých částech Drahanské vrchoviny, či na jihu regionu ve Žďánickém lese. Bylo by pro ně určitě překvapením, že i jižní polovině Vyškovska, která v dnešní době slouží převážně k intenzivní zemědělské výrobě, se najdou i významné přírodní poklady v podobě chráněných druhů rostlin či živočichů. Když jsem před rokem přemýšlela, jaké si zvolit téma své nynější diplomové práce, tak jsem se seznámila s metodikou k hodnocení chráněných území (Svátek, Buček, 2005). A tak jsem začala přemýšlet, zda bych i já, díky ní a mojí diplomové práci, mohla přispět svojí hrstkou do mlýna, která by měla v praxi využitelné výsledky a možná i pomohla mému rodnému regionu informacemi o našich přírodních pokladech. Jen mi dělalo starosti, zda vůbec bude co hodnotit, protože do té doby jsem měla v podvědomí jen existenci našich tří přírodních parků (Rakovecké údolí, Žďánický les a Říčky) a z m-ZCHÚ jen o NPR Větrníky, PR Rašovický zlom Chobot a PR Zouvalka. A tak jsem i já s překvapením zjistila, že právě nejvíc m-ZCHÚ (AOPK ČR, 2010) se nachází převážně v jižní polovině Vyškovska a některé z nich jsou ohraničené jen intenzivně obdělávanou zemědělskou půdou. Netrvalo dlouho a zvědavce z mého okolí, kteří žijí v okolí okresního města Vyškova, zajímalo, jaké pak budu mít téma diplomové práce. Také oni se divili, že tu máme tolik m-ZCHÚ. A tak doufám, že tato práce nejen, že přispěje k obecnému

-8-

povědomí o ochraně přírody u nás a upozorní na klíčové problémy chráněných území, ale také i rozšíří znalosti a informace mezi samotnými obyvateli a turisty Vyškovska.

-9-

2 CÍL PRÁCE Cílem diplomové práce je zhodnotit současný stav a péči o vybraná chráněná území Vyškovska a tímto získat aktuální informace o těchto chráněných územích a následně navrhnout základní optimalizační opatření umožňující trvalé zajištění přírodních hodnot v síti chráněných území Vyškovska. Výsledky práce mohou upozornit na nedostatky stávajícího managamentu vybraných území, upozornit na problémy v jednotlivých vybraných územích a také mohou sloužit jako inspirace pro zpracování dalších plánů péče či ke zkvalitnění péče o m–ZCHÚ.

- 10 -

3 CHARAKTERISTIKA PŘÍRODNÍCH PODMÍNEK VYŠKOVSKA 3.1 Lokalizace Okres Vyškov se nachází v severovýchodní části Jihomoravského kraje. Na severovýchodě hraničí s okresem Prostějov Olomouckého kraje, na východě s okresem Kroměříž Zlínského kraje. S okresy Jihomoravského kraje sousedí na jihozápadě s okresem Hodonín, na jihu s okresem Břeclav, na západě s okresem Brno venkov a severozápadě s okresem Blansko.

Obr. 1: Mapa okresů ČR se zvýrazněním polohy okresu Vyškov (Šternberkovo přírodovědecké muzeum, 2010)

Plocha okresu je 889 km2, asi 55 % tvoří zemědělské pozemky (které z 91 % tvoří orná půda), a 45 % tvoří ostatní pozemky, z toho 76 % tvoří lesy. (ČSÚ, 2010)

- 11 -

Obr. 2: Krajinný pokryv (Mackovčin a kol., 2007)

- 12 -

Dle databáze DRUSOP (AOPK ČR, 2010) a Mackovčina a kol., (2007) se okresu Vyškov nachází celkem 28 chráněných území, z toho 1 NPR, 1 NPP, 11 PR a 16 PP, a 3 přírodní parky.

----- hranice maloplošných ZCHÚ hranice přírodního parku • památné stromy 1-16 1 PP Baračka 2 PR Člupy 3 PR Hašky 4 PP Hrubá Louka 5 PP Hřebenatkový útes 6 PP Jalový dvůr 7 PP Kuče 8 NPP Malhotky 9 PP Mechovkový útes 10 PP Mrazový klín 11 PR Mušenice 12 PP Nad Medlovický potokem 13 PP Návdavky u Němčan 14 PP Pahorek 15 PP Panská skála 16 PR Podsedky 17 PP Přední 18 PR Rašovický zlomChobot Galašek 19 PP Roviny 20 PP Roznitál 21 PR Stepní stráň u Komořan 22. PR Studnické louky 23 PR Šévy 25 NPR Větrníky 24 PR Ve Žlebách 25 NPR Větrníky 26 PR Visegrunty 27 PR Zouvalka 28 PP Zlíbek

29 přírodní park Rakovecké údolí 30 přírodní park Říčky

31 Přírodní park Žďánický les

Obr. 3: Zvláště chráněná území, přírodní parky a památné stromy (Mackovčin a kol., 2007)

- 13 -

3.2 Stručná charakteristika vybraných území Většina vyhodnocených území leží v jižní části okresu Vyškov. Nejseverněji položeným ZCHÚ je PR Studnické louky. V tabulce č. 1 je uveden rok vyhlášení jednotlivých m-ZCHÚ a jejich předměty ochrany dle DRUSOP (AOPK ČR, 2010). Oproti plánům péče jsou zde předměty ochrany popsány ve zjednodušené podobě. Tab. 1: Předměty ochrany hodnocených m–ZCHÚ dle digitálního registru ÚSOP Rok Kategorie Název Předmět ochrany vyhlášení PR Člupy 1990 Ostrůvek stepní květeny Mechovkový Vápencové bradlo, paleontologické PP 1990 útes naleziště PP Pahorek 1990 Stepní stráň s teplomilnou květenou Opuštěný zatopený lom, refugium PP Panská skála 1990 obojživelníků Zachování fragmentů stepní vegetace svazů PR Podsedky 2002 Arrhenatherion a Bromion erecti s výskytem zvláště chráněných rostlin. Přední PP 1990 Stráně s teplomilnými společenstvy Galašek PP Roviny 1990 Lokalita teplomilné květeny PP Roznitál 1990 Ostrůvek teplomilné květeny Stepní stráň Lokalita stepní květeny a paleontologické PR 1948 u Komořan naleziště Zachování společenstev vlhkých eurofních a Studnické mezofilních luk v údolí potoka s výskytem PR 2002 louky chráněných druhů rostlin, ochrana meandrujícího potoka s břehovými porosty. PR Šévy 1950 Velmi bohatá lokalita stepní květeny Zachování fragmentů stepní vegetace typu PR Zouvalka 2002 Cirsio-Brachypodium pinanti s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin. Z uvedené tabulky zjistíme, že většina území byla vyhlášena v roce 1990 a většina slouží k ochraně teplomilné květeny a společenstev. Mechovkový útes a Stepní stráň u Komořan slouží i k ochraně paleontologického naleziště. Studnické louky mají mimo jiné zajistit ochranu meandrujícího potoka.

3.3 Geomorfologické poměry Povrch okresu je značně rozmanitý, protože leží na hranici mezi Českou vysočinou a Karpaty. Středem okresu se táhne od jihozápadu k severovýchodu pás

- 14 -

plochého terénu Dyjskosvrateckého úvalu a Vyškovské brány. Sever okresu tvoří Drahanská vrchovina v níž se nachází nejvyšší bod okresu, 650 m n. m. Jih okresu tvoří pahorkatiny a vrchoviny Středomoravských Karpat. Nejnižší bod okresu leží v Dyjskosvrateckém úvalu jihozápadně od obce Šaratice ve výšce 192 m n. m. (Mackovčin a kol., 2007) Severní část okresu patří do Konické vrchoviny, podcelku Drahanské vrchoviny. Kónická vrchovina představuje náhorní roviny se zbytky holoroviny v průměrné nadmořské výšce 485 m. Povrch okresu tu dosahuje největších nadmořských výšek. Střední část tvoří převážně plochý povrh, který je pokrytý poli. Okraje vrchoviny jsou většinou hluboké až kaňonovité údolí Malé a Velké Hané a potoka Rakovec. Jejich příkré svahy těchto údolí jsou většinou zalesněné. (Mackovčin a kol., 2007) Vyškovská brána patřící do soustavy Vněkarpatských sníženiny, je sníženinou mezi Hornomoravským úvalem a úvalem Dyjsko – Svrateckým (Kopřiva a kol., 1999). Od Konické vrchoviny je oddělena výrazným zlomovým svahem, ke Karpatům se její terén postupně zvedá (Kopřiva a kol., 1999). Rozvodí vodních toků jsou tvořena hřebeny překrytými většinou spraší (Kopřiva a kol., 1999). Typickou vlastností vodních toků je jejich asymetričnost (Kopřiva a kol., 1999). Příkřejší svahy jsou exponovány k západu, mírně skloněné svahy hlavně k jihu a jihovýchodu (Kopřiva a kol., 1999). Tento efekt je způsoben tím, že na mírných svazích jsou uloženy spraše, zatímco strmé jsou založeny v neogénních sedimentech (Kopřiva a kol., 1999). Toto území má pahorkatinný georeliéf ve střední nadmořské výšce 226 m s plochými rozvodními hřbety, plošinami a široce rozevřenými údolími vodních toků (Mackovčin a kol., 2007). Údolí jsou zde poměrně široká a mělká, větší vodní toky jsou vesměs provázeny dobře vyvinutými údolními nivami (Kopřiva a kol., 1999). Ve vyškovské bráně se nacházejí převážně pole (Mackovčin a kol., 2007). Soustava Vnějších západních Karpat je na okrese Vyškov v jižní části zastoupena podsoustavou Středomoravských Karpat, z nichž sem zasahují Litenčická pahorkatina (jihovýchod) a Ždánický les (jih) (Mackovčin a kol., 2007). Povrch Litenčické pahorkatiny má průměrnou výšku 293 m (Mackovčin a kol., 2007). Vznikla na flyši a miocéních usazeninách (Mackovčin a kol., 2007). Georeliéf pahorkatiny je mírně zvlněný se široce zaoblenými rovzodními hřbety (Mackovčin a kol., 2007). Údolí jsou široce rozevřená, svahy mají četné úpady (Mackovčin a kol., 2007). Do okresu

- 15 -

zasahují podcelky Orlovická vrchovina a nižší Bučovická pahorkatina (Kopřiva a kol., 1999). Plošiny Litenčické pahorkatiny jsou vzájemně odděleny údolími, sedly a svahy (Kopřiva a kol., 1999). Svahy jsou krátké, ale v důsledku místy velmi nízké odolnosti hornin poměrně strmé s hluboce zaříznutými úpady (Kopřiva a kol., 1999). Toto území je nejvíce náchylné k vodní erozi (rovněž vzhledem k téměř úplnému odlesnění) a je velice často postihováno sesuvy (Větrníky) (Kopřiva a kol., 1999). Ždánický les je zastoupený Dambořickou vrchovinou. Ždánický les je převážně zalesněná vrchovina, která se rozkládá jižně od širokého údolí Litavy (Mackovčin a kol., 2007). Vyvinula se na horninách ždánické jednotky vnějšího flyše. Povrch vrchoviny má průměrnou nadmořskou výšku 270 m (Mackovčin a kol., 2007).

3.4 Geologické poměry Na geologické stavbě území okresu Vyškov se podílejí tři hlavní jednotky. Na severozápadě je to spodní karbon (kulm) Drahanské vrchoviny, ve střední části karpatská předhlubeň a v jihovýchodní části mesozoikum ždánické a pouzdřanské jednotky vnějších Karpat. Spodní karbon (kulm) Drahanské vrchoviny buduje severozápadní část území severozápadně od linie Viničné Šumice, Luleč, Vyškov a Drysice. Převážnou část tvoří východokulmská pánev v níž v jižní části převládají slepence a droby stáří visé (myslejovické souvrství), které směrem k severu zjemňují a přecházejí do rytmitů, břidlic a drob. Rozlišují se starší račické a mladší lulečské slepence. Stáří souvrství je bezpečně doloženo nálezy goniatitové fauny u Račic. (Mackovčin a kol., 2007) Ždánická a pouzdřanská jednotka v jižní části okresu byly zvrásněny a přesunuty v miocénu během sávských a štýrských pohybů a vytváří tektonické příkrovy a šupiny, v nichž příkrov ždánický byl přesunut přes příkrov pouzdřanský a oba společně přes sedimenty karpatské předhlubně. Ždánickou jednotku tvoří sedimenty paleocénu až spodního miocénu, v nichž se rozlišuje od podloží do nadloží němčické souvrství (podmenilitové), tvořené hlavně pelity s polohami štěrků a písků, přecházející v menilitové souvrství vápnitých jílovců se silicity, na které nasedá flyšová sedimentace se střídáním vápnitých pískovců, slepenců a vápnitých jílovců, svědčící o tektonické aktivitě v karpatském prostoru. (Mackovčin a kol., 2007)

- 16 -

Pouzdřanská jednotka se vyskytuje jen v útržcích při čele příkrovu a dosahuje stáří svrchní eocén až oligocén. Jsou to tmavé jíly pouzdřanského souvrství s vložkami moutnických konkrecionárních vápenců. (Mackovčin a kol., 2007) Karpatská předhlubeň tvoří pásmo ve střední části okresu mezi Ivanovicemi na Hané, Vyškovem a Újezdem u Brna (Vyškovská brána). Jihovýchodní polovinu představují sedimenty spodního miocenu, severozápadní část od linie Bučovice– Švábenice–Slavkov–Újezd u Brna střední miocen – baden. (Mackovčin a kol., 2007) Ve starší spodnomiocéní části převládají vápnité jíly a jíly s polohami písků. Při styku s čelem karpatských příkrovů na jihovýchodě jsou zastoupeny i polymiktní slepence a pískovce (nítkovické) a na severozápadě při hranici s mladší částí zase „lutrštétské“ štěrky a „brněnské“ písky a štěrky, které jsou bazálními sedimenty badenské transgrese. Území je poměrně chudé na nerostné suroviny. Těží se jen stavební kámen (spodnokarbonské droby v lomech Luleč a Račice), badénské jíly jako cihlářské suroviny (Ivanovice na Hané, Rousínov). Územím okresu probíhá od obcí Habrovany a Olšany na jihozápadě směrem k severovýchodu přes Drnovice, Vyškov a Pustiměř svah, který na povrchu vyznačuje důležitou hranici mezi Českou vysočinou a Západními Karpatami. (Mackovčin a kol., 2007)

3.5 Klimatické charakteristiky Klimatické poměry mají odlišný charakter ve zmíněných oblastech – Karpaty, Vyškovská brána a Drahanská vrchovina (Kopřiva a kol., 1999). Lze je však zúžit na 2 oblasti, neboť vliv Karpat na klima není tak výrazný a klimatické poměry lze ztotožnit s podmínkami Vyškovské brány (Kopřiva a kol., 1999). Dle Quitta (1971) je Konická vrchovina z klimatického hlediska rozdělena na oblasti, připadající ke klimatickým oblastem MT3, MT5, MT 9, MT 10, MT11 a CH7, oblast střední a jižní k T2, T4 a MT11. Teplota postupně klesá směrem k vrcholovým partiím Drahanské vrchoviny. Rozdíly jsou i v teplotě v říjnu a v dubnu, kde v nižších polohách se neliší, ve vrcholových partiích je duben chladnější v důsledku déletrvající sněhové pokrývky.

- 17 -

Maximální dosažená teplot: 36,2°C (25. 7. 1945), minimální: – 30°C (leden 1929). Velké vegetační období trvá od 22. 3. do 8. 11 (v nejvyšších polohách od 5. 4. do 25. 10.). Počet jasných dnů klesá v důsledku častých inverzí z 53 na vrchovině na 36 ve Vyškovské bráně. Území je normálně zavlažené, 63 % srážek spadne v teplém půlroce. Množství srážek ročně značně kolísá (od 50 do 150 % ročního úhrnu). Počet dnů se sněhovou pokrývkou stoupá ze 40 v nejnižších polohách na 70 na vrchovině. (Kopřiva a kol., 1999) Průměrný počet letních dní je od 20 ve vyšších polohách až do 70 v nižších polohách, průměrný počet mrazových dní je od 100 v nižších polohách do 160 ve vyšších polohách. (Mackovčin a kol., 2007) Přes značnou proměnlivost směru a rychlosti větru je okres Vyškov charakterizován v ročním průměru převládajícím směrem proudění z jihozápadu, přičemž

v letním

období

se

navíc

projevuje

i

zvýšená

četnost

proudění

ze severovýchodu až severu. (Mackovčin a kol., 2007)

3.6 Pedologické poměry V severní části okresu převažují kambizemě, které doprovázejí v menší míře hnědozemně. V jižní části dominují černozemě s ostrůvkovitými výskyty kambizemě a hnědozemě. Podél vodních toků ve vyšších nadmořských výškách jsou gleje, v nižších pak fluvizemě (převažují u Litavy) a černice (především u Hané, v menší míře u Litavy. (Cenia a kol., 2010)

3.7 Hydrologické poměry Drahanská vrchovina leží ve srážkovém stínu Českomoravské vysočiny, která zadržuje většinu srážek přiváděnými západními větry. Drahanská vrchovina nemá velké toky a je spíše pramennou oblastí. Na Vyškovsko se nachází ve střední části povodí Moravy. Menší potoky jsou odváděny říčkou Hanou a Hloučelou do Moravy a Litavou do Svratky. Hloučelá pramení v nejsevernějších části okresu. Řeka Haná odvádí vody z největší části okresu a vzniká soutokem Velké a Malé Hané u Dědic

- 18 -

a opouští vyškovský okres u Dřevnovic. Jižní část okresu odvodňuje potok Rakovec napojující se na Litavu, která je pravostranným přítokem Svratky. (dle Barvínek, 2007 a Mackovčina a kol, 2007) Na území okresu najdeme několik menších i větších rybníků (např. Pístovický rybník, Uhřický rybník, Ivanovický rybník, Pruský rybník a další). Z vodních nádrží je nejvýznamnější vodárenská nádrž Opatovice na malé Hané, a tato nádrž je významným zdrojem pitné vody pro Vyškov a Bučovice (Povodí Moravy, 2010). V neogenních sedimentech Vyškovské brány jsou významné využívané zdroje podzemní vody, např. u Drnovin, Pustiměře a Kašparova, jejich vydatnost se pohybuje asi od 15 do 30 l.s–1. (Mackovčin a kol., 2007). V Rakoveckém údolí se nachází Artézský pramen, který je dnes odčerpáván vodovodem pro Ježkovice a Ruprechtov (Barvínek, 2007). Vy vyškovském okrese se nacházejí některé ojedinělé zdroje minerálních vod. Zřídla sirovodíkové vody najdeme v Bučovicích a Slavkově. Mnohem významnější výskyty představují síranové sodno–hořečnaté vody v Otnicích a zejména v Šaraticích, kde se nachází část známého zřídla této minerální vody, které jsou síranové hořečnatosodné s mineralizací 25 g.l –1. (Mackovčin a kol., 2007)

3.8 Biota Okres Vyškov se nachází na hranicích dvou geologicky odlišných systémů – Hercynského a Karpatského, jejichž dělící linií je území Vyškovské brány (Kopřiva a kol., 1999). Tohle sousedství zajišťuje poměrnou pestrost přírodních podmínek a mísení znaků typické pro Hercynskou i Karpatskou oblast (Kopřiva a kol., 1999). Dalším faktorem podporující pestrost této oblasti je také členitost reliéfu. Dle Culka a kol (1996) spadá zájmové území Hercynské podprovincie do bioregionu Drahanského a Prostějovského. Do malé části jihovýchodní části okresu Panonské podprovincie náleží

Lechovický a

Hustopečský bioregion.

do Ždánicko–litenčického bioregionu.

- 19 -

Karpatská

část

okresu

spadá

3.8.1 Vegetace Drahanský bioregion náleží k 3. dubobukovému až 5. jedlobukovému vegetačnímu stupni, pouze při jižním okraji se více uplatňují teplomilnější prvky (Culek a kol, 1996). Potenciální vegetace je řazena do bikových bučin, v členitějším reliéfu do květnatých bučin (Culek a kol, 1996). Současná flóra je středně bohatá, převládají druhy středoevropských listnatých lesů (Kopřiva a kol, 1999).. Z Karpat sem zasahují ostřice chlupatá, kakost hnědočervený a další (Culek a kol, 1996). V nejvyšších a inverzních polohách se objevují také druhy submontánní jako udatna lesní, měsíčnice vytrvalá či devětsil bílý (Culek a kol, 1996). Z významných lučních a rašeliništních druhů se vyskytují upolín evropský, zvoneček hlavatý, klikva bahenní aj. (Kopřiva a kol, 1999). Teplomilné druhy jsou zastoupeny např. lnem žlutým, černohlávkem větším a koniklecem velkokvětým (Kopřiva a kol, 1999). Současný charakter vegetačního krytu je následující: dominují lesy (46 % plochy území), v jejichž dřevinné skladbě s nadpoloviční většinou dominuje smrk., výraznou část území bioregionu zaujímá orná půda (36 %), dále pak TTP zaujímají 7 % a vodní plochy pouze 0,6 % (Kopřiva a kol, 1999). V zastoupeném prostějovském bioregionu se vyskytuje převážně 2. bukodubový vegetační stupeň (Culek a kol, 1996). Region je charakteristický přechodným charakterem vlivem polohy na hranicích hercynské, panonské a karpatské podprovincie (Culek a kol, 1996). Tento ráz je setřen dlouhodobým prakticky úplným odlesněním (starosídelní oblast) (Culek a kol, 1996). Potenciální vegetaci bioregionu představují dubohabřiny svazu Carpinion, které jsou na svazích vystřídány méně náročnými typy teplomilných doubrav (Potentillo albae-Quercetum na spraších, na kulmu Sorbo torminalis-Quercetum) (Culek a kol, 1996). V nivách kolem vodních toků PrunoFraxinetum, ojediněle pak bažinné olšiny (Carici elongatae-Alnetum) (Culek a kol, 1996). Zbytky přirozené náhradní vegetace představují jednotky svazů CirsioBrachypodion pinnati, na kulmu Koelerio-Phleion phleoidis, v lemech svazu Geranion sanguinei, v křovinách Prunion spinosae a v extrémnějších místech může být Prunion fruticosae (Culek a kol, 1996). Na vlhkých loukách (v minulosti) byly přítomny asociace svazů Calthion, Molinion i Caricion davallianae (Culek a kol., 1996). Flóra je spíše jednotvárná, projevují se v ní vlivy teplé panonské flóry se zastoupením řady mezních prvků (např. len žlutý, divizna brunátná a lecha černá) (Kopřiva a kol., 1999). Ve využiti ploch naprosto převažuje orná půda (81 %) a ostatní plochy (lesy, TTP a vodní plochy) nepřevyšují 1 %. (Kopřiva a kol., 1999) - 20 -

V Lechovickém bioregionu převažuje 1. dubový vegetační stupeň, na severních svazích pak 2. bokovo-dubový stupeň (Culek a kol, 1996). Potencionální vegetaci tvoří dubohabrové háje a teplomilné doubravy (Culek a kol, 1996). Skladba flóry je ovlivněna polohou na kontaktu panonské a středoevropské oblasti a tak se objevují prvky submediteranní (dub pýřitý), ponticko-jihosibiřské (šalvěj hajní, třešeň křovitá), přítomny jsou západosubmediteranní a subatlantské prvky (ožanka hroznatá, chmerek vytrvalý) a perialpidi (kručinka chlupatá, dvojštítek měnlivý) (Culek a kol, 1996). V tomto regionu převažuje výrazně orná půda, dosahující téměř tříčtvrtinového podílu (Kopřiva a kol., 1999). Lesy zaujímají pouze 5 % plochy (převažuje v nich dub a topol, významný podíl zaujímá také jasan, akát a vrby), TTP zaujímají 1 % plochy, vodní plochy 1, 3 % (Kopřiva a kol., 1999). Hustopečský bioregion je charakteristický mísením panonských (převážně mimo les) a karpatských (převážně v lese) prvků. Jeho biotu je možno řadit do 2., buko– dubového, na jižních svazích pak do 1., dubového vegetačního stupně, potenciální vegetace náleží do dubohabrových hájů s ostrovy teplomilných a šípákových doubrav. V bioregionu má mezní výskyt řada jihovýchodních migrantů, šíření stepní fauny však stále pokračuje. Netypická část je tvořena chladnějšími severními okraji, téměř bez šípákových doubrav a s naprostou převahou dubohabrových hájů, které tvoří přechod do bioregionů Prostějovského a Ždánicko-litenčického. V současnosti je zde bohaté zastoupení teplomilných doubrav a dubohabřin, vzácnější jsou kulturní bory. Mimo les jsou typické pole, vinice a sady, početné jsou i fragmenty stepních lad, místy i s katránem. (Culek a kol., 1996). V Ždánicko-litenčickém bioregionu se vyskytuje řada mezních karpatských a panonských prvků, zvláště nelesní flóra je bohatá, s řadou různých migroelementů a floroelementů, převážně však kontinentálních (Culek a kol., 1996). Dominuje zde 3. dubovo-bukový vegetační stupeň, reprezentovaný v nejvyšších částech bohatými západokarpatskými bučinami nižších poloh (Culek a kol., 1996). Na jižních svazích a v nižších

polohách

se

vyskytuje

2.,

bukovo-dubový

stupeň,

odpovídající

dubohabřinám (Culek a kol., 1996). Severní část je tvořená jednotvárnějším územím bez větší účasti teplomilné bioty (Culek a kol., 1996). V současnosti jsou zastoupeny velké komplexy dubohabrových a bukových lesů, převažuje orná půda, časté jsou sady (Culek a kol., 1996). Potenciální vegetaci tvoří v nižších polohách dubohabřiny Carici

- 21 -

pilosae-Carpinetum, které jsou pouze na nejextrémnějších stanovištích nahrazeny teplomilnými doubravami ze svazu Quercion petraeae, výjimečně i šípákovými doubravami ze svazu Quercion pubescenti-petraeae (Culek a kol., 1996). V nejvyšších polohách jsou bučiny (Carici pilosae-Fagetum) a v údolích kolem potoků lze předpokládat luhy asociace Pruno-Fraxinetum (Culek a kol., 1996). V plochých depresích jsou ojediněle i bažinné olšiny (Alnetion glutinosae) (Culek a kol., 1996). Flóra je vzhledem k poloze dosti pestrá s řadou mezních prvků, z nichž některé zde dosahují absolutního okraje svého areálu (Kopřiva a kol., 1999). V nelesní flóře se objevují četní zástupci teplomilné vegetace, převažují druhy s kontinentální tendencí, např. kozince dánský, kavyl vláskovitý a menší míře i druhy submediteranní jako dub pýřitý, třemdava bílá či hnědenec zvrhlý (Kopřiva a kol., 1999). V lesní vegetaci je řada druhů alpinských podhůří jako dymnivka plná či ostřice chlupatá (Kopřiva a kol., 1999). Celkově v tomto bioregionu převažuje orná půda (67 % plochy), lesy zaujímají jednu pětinu (převažuje dub, bříza, habr, modřín, borovice, buk a smrk), travní porosty zaujímají 3 % plochy, a vodní plochy 0,8 % (Kopřiva a kol., 1999).

3.8.2 Fauna Fauna okresu představuje taktéž okrajovou směs formovanou ze tří biogeografických podprovincií – hercynské (severní část), karpatské (jihovýchodní část) i panonské (ve středu předchozích dvou provincií.) (Mackovčin a kol., 2007) Od jihu a jihozápadu proniká do Vyškovské brázdy značný počet teplomilných druhů, např. křís Trypetimorpha occitanica a Stictocephala bisonia, mera Eryngiophaga hungarica, kudlanka nábožná (Mantis religiosa), kozlíček hnědý (Dorcadion fulvum), vřetenuška pozdní (Zygaena laeta), soumračník černohnědý (Heteropterus morpheus) a drvodělka (Xylocopa iris). Kobylka Gampsocleis glara je známá na Moravě pouze z NPR Větrníky, ale bohužel nebyla několik desítek let pozorována. Z obojživelníků je v těchto oblastech početná ropucha zelená (Bufo viridis), roztroušeně se vyskytuje blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus). Vzácně se objevuje kuňka obecná (Bombina bombina), její nejpočetnější populace přežívají podél severního okraje Ždánického lesa. Mokřady obývá užovka obojková (Natrix natrix), užovka hladká (Coronella austriaca) se početněji vyskytuje především podél jižního okraje Drahanské vrchoviny a severního okraje Ždánického lesa v oblastech s bohatým zastoupením prosluněných listnatých

- 22 -

lesů, lesostepí, případně skalnatých ploch. Také na některých místech okresu můžeme najít ještěrku zelenou. V centrálních bezlesých zemědělsky využívaných oblastech hnízdí sova pálená (Tyto alba) a sýček obecný (Athene noctua), v jihozápadní části na Bošovicku vzácně raroh velký (Falco cherrug). Z ptactva můžeme na okresu také spatřit také slavíka obecného (Luscinia megarhynchos), moudivláčka lužního (Remiz pendulinus), vzácně ťuhýka šedého (Lanius excubitor), vlhu pestrou (Merops apiaster), břehuli říční (Riparia riparia) a dudka chocholatého (Upupa epops). Sysel obecný (Spermophilus citellus) dodnes přežívá na travnaté ploše letiště u Vyškova a na golfovém hřišti u Slavkova. Místy se vzácně vyskytuje tchoř stepní (Mustela everesmanii). (Mackovčin a kol., 2007) Naproti tomu v zachovalých okrajových lesích Drahanské vrchoviny byly nalezeny některé druhy podhorské až horské. Vyskytuje se zde např. sytka jedlová (Synanthedon cephiformis), tesařík Xylotrechus capricornis, měkkýš zuboústka sametová

(Causa

holosericea),

vřetenuška

mokřadní

(Zygaena

trifolii).

V batrachologicky významném zalesněném území Drahanské vrchoviny zde žije např. čolek horský (Triturus alpestris), čolek velký (Triturus cristatus), mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), zmije obecná (Vipera berus), včelojed lesní (Pernis apivorus), ostříž lesní (Falco subbuteo), čáp černý (Ciconia nigra), vzácně lejsek černohlavý (Ficedula hypoleuca), výr velký (Bubo bubo), sýc rousný (Aegolius funereus) a jeřábek lesní (Bonasa bonasia) a další. (Mackovčin a kol., 2007). Dle Mackovčina a kol. (2007) můžeme ve smíšených porostech Ždánického lesa nalézt např. drsnokřídlece modřínového (Lycia isabellae), tesaříka Leptura aurulenta, jestřába lesního (Accipiter gentilis), čápa černého, holuba doupňáka (Columba oenas), datla černého (Dryocopus martius), plcha velkého (Glis glis) a plšíka lískového (Muscardinus avellarianus)

- 23 -

4 SOUČASNÝ STAV KRAJINY A VÝVOJ SÍTĚ CHRÁNĚNÝCH ÚZEMÍ NA VYŠKOVSKU 4.1 Vývoj a historie ochrany přírody na území okresu Vyškov. Přírodu na okrese Vyškov formoval od dávných dob člověk. Jak zemědělskou, hospodářskou či těžební činností, tak i vojenskými událostmi či úpravou toků. Z hlediska typu krajin se i osídlování na okrese dělilo do tří částí – Drahanská vrchovina, Vyškovská brána a jižní část Středomoravských Karpat. První známky osídlení jsou už

po skončení poslední doby ledové s nejhustším osídlením

ve Vyškovské bráně a Litenčické pahorkatině. Na počátku 2. tisíciletí př. n. l., kdy začíná na Vyškovsku doba bronzová, bylo osídleno prakticky celé území okresu s výjimkou nejvyšších částí Drahanské vrchoviny. Zhruba od poloviny 4. století př. n. l. zasahuje osídlení i do vyšších částí Drahanské vrchoviny. K devastaci krajiny docházelo za rakouských a uherských vpádů 1237, Tatarů 1241 nebo za okupace po smrti Přemysla Otakara II. K rozsáhlým devastacím došlo také během třicetileté války (1618–1648) V roce 1775 změnila ráz zemědělské krajiny reforma tzv. raabizace, kdy došlo k parcelaci vrchnostenské půdy mezi sedláky, přeměnou panských obor a lesů na orné půdy a hromadnému vypouštění rybníků. Na počátku 19. století další problémy přinesly pochody vojsk během napoleonských válek. Největším zásahem do rázu zemědělské krajiny však znamenala kolektivizace zemědělství po roce 1952, kdy došlo ke scelení zemědělských pozemků, vytvoření velkých lánů orné půdy, odstranění mezí, rozptýlené zeleně a výstavbě rozsáhlých zemědělských objektů mimo obce. (Mackovčin a kol., 2007). Podstatné zásluhy o počátku ochrany přírody na Vyškovsku má Václav Skřivánek. Od roku 1946 pracoval jako konzervátor státní ochrany přírody při ministerstvu kultury, což byla dobrovolná funkce, pro niž byli vybírání pokud možno dobří znalci místních přírodních poměrů. Již předtím však působil jako konzervátor ochrany přírody, organizované od roku 1941 při ministerstvu zemědělství. Sehrál významnou úlohu při zřizování dodnes nejznámějších rezervací Vyškovska Větrníků, Baračky, Stepní stráně u Komořan a Šév. Některé lokality, např. Wiesgrunty u Bošovic nebo Žleby u Kobeřic, byly zničeny dříve, než se Václavu Skřivánkovi podařilo prosadit jejich ochranu. (Muzeum Vyškovska, 1996)

- 24 -

Dle databáze DRUSOP (AOPK ČR, 2010) bylo během devadesátých let minulého století vyhlášeno dalších 20 maloplošných zvláště chráněných území. Poslední tři vyhlášená m–ZCHÚ byla vyhlášena v roce 2002. V roce 2004 vyšlo nařízení vlády č. 132/2004 ze dne 22. prosince 2004, které vymezilo 17 evropsky významných lokalit na okresu Vyškov.

4.2 Současná ochrana přírody na území okresu Vyškov K dnešnímu datu se v okrese Vyškov nachází tři přírodní parky. V západní části okresu jsou to Rakovecké údolí a Říčky a v jižní a jihovýchodní části

okresu

se rozkládá přírodní park Ždánický les, který přechází do stejnojmenného parku v sousedícím okrese Hodonín. V dnešní době je vyhlášeno 28 maloplošných zvláště chráněných území, z toho jedna NPR Větrníky a jedna NPP Malhotky, a 16 památných stromů nebo jejich skupin. (Mackovčin a kol., 2007). Na okresu Vyškov se také nachází 17 evropsky významných lokalit, z nichž 7 je nyní současně i m-ZCHÚ. Zároveň jednou z EVL je i přírodní park Rakovecké údolí. Samotná NPR Strabišov – Oulehla nezasahuje do okresu Vyškov, ale je součástí větší EVL Strabišov-Oulehla, která už zasahuje za hranice okresu Vyškov. (AOPK ČR, 2010).

- 25 -

5 METODIKA K hodnocení byla použita Metodika hodnocení stavu a péče v maloplošných zvláště chráněných územích (Svátek, Buček, 2005). Tato metodika byla koncipována především pro potřeby provádění vrchního státního dozoru MŽP v maloplošných zvláště chráněných územích. Hodnocení může provádět každý odborník seznámený se základy ekologie a současné nauky o ochraně přírody (sozologie). Následující kapitoly 5.1 až 5.3 byly převzaty z této metodiky (Svátek, Buček, 2005).

5.1 Základní principy metodiky Cílem metodiky je rychlé získání aktuálních informací o stavu maloplošných zvláště chráněných území a o adekvátnosti a efektivnosti péče o tato území. Výsledky hodnocení stavu a managementu jednotlivých chráněných území upozorňují nejen na klíčové problémy jednotlivých území, ale především umožňují získat přehledné aktuální informace o stavu a péči v lokálních a regionálních sítích chráněných území. Metodika je koncipována tak, aby ji bylo možné aplikovat i při hodnocení všech maloplošných území se zvláštním statutem ochrany, například biocenter, biokoridorů a interakčních prvků, tvořících skladebné součásti územních systémů ekologické stability krajiny i registrovaných a evidovaných významných krajinných prvků. Metodika hodnocení stavu a péče v maloplošných chráněných územích je založena na následujících principech: jednoduchost (hodnocení na základě jednoznačných a snadno hodnotitelných kritérií. univerzálnost (kritéria a ukazatele se mohou využít ve všech kategoriích zvláště chráněných území s rozmanitými předměty ochrany a také v dalších územích se zvláštním statutem ochrany) rychlost (metodika je koncipována tak, že terénní průzkum území menšího než 100 ha lze zvládnout za jeden den) komplexnost (jsou hodnoceny všechny důležité aspekty péče i stavu území a závěrečné výsledné hodnocení pak odráží celkovou úroveň péče a stavu území)

- 26 -

Metodika byla koncipována především pro potřeby provádění vrchního státního dozoru MŽP v maloplošných zvláště chráněných územích. Hodnocení může provádět každý odborník seznámený se základy ekologie a současné nauky o ochraně přírody (sozologie).

5.2 Zdroje informací Terénní průzkum Základem hodnocení je rychlý terénní průzkum, soustředěný na získání aktuálních informací o reálném stavu území a výsledcích péče. Terénní průzkum je základem hodnocení všech kritérií stavu a péče kromě dvou, jimiž jsou „dokumentace“ a „významné druhy“. Stav dokumentace je posuzován na základě existujících dokumentů o chráněném území; k posouzení přítomnosti významných druhů nestačí rychlý terénní průzkum, proto musí být jako hlavní zdroj informací o jejich výskytu použity plány péče či inventarizační průzkumy; terénní průzkum pak může sloužit k doplnění či zpřesnění těchto údajů. Plány péče Před samotným hodnocením stavu a péče byly získány předběžné informace z plánu péče či jiného informačního zdroje o území (předpis o vyhlášení ZCHÚ, inventarizační průzkumy, atd.). Z těchto pramenů je možno získat základní údaje o chráněném území (nezbytné je určení předmětu ochrany), upozornění na případné problémy nebo výjimečnosti daného území, mapové podklady či přehled o prováděné péči. Přestože informace z plánu péče mohou usnadnit nebo zpřesnit hodnocení území, není existence platného plánu péče nebo jiného informačního zdroje zcela nezbytnou podmínkou pro provedení hodnocení. Hodnocení je založeno na terénním průzkumu, lze tedy hodnotit stav i péči v území, pro něž neexistuje plán péče. Další zdroje informací Kromě plánů péče byly využity inventarizační průzkumy a další informace (např. rezervační knihy, zprávy muzea Vyškov, mapové podklady). Užitečným zdrojem informací byla internetová verze Ústředního seznamu ochrany přírody (ÚSOP) (AOPK ČR, 2010).

- 27 -

5.3 Postup hodnocení současného stavu a péče. Kritéria Současný stav a péče chráněného území je hodnocen podle osmi kritérií uvedených v tab. 2 a tab. 3: Tab. 2: Kritéria hodnocení současného stavu území Kritéria hodnocení současného stavu území Název kritéria

Stručná charakteristika hodnocení kritéria

zachovalost

posouzení zachovalosti území z hlediska předmětu ochrany hodnocení prostorové, věkové a druhové struktury biocenóz hodnocení stavu a vývoje populací zvláště chráněných a sozologicky významných druhů

struktura významné druhy reprodukce

hodnocení schopnosti reprodukce populací

narušení obnovy

posouzení závažnosti a rozsahu narušení obnovy

invazní a expanzivní druhy

s důrazem na výskyt invazních neofytů a neozoí

skládky a odpad

s ohledem na jejich rozsah a dopad na současný stav území

jiné negativní vlivy

hodnocení dalších případných negativních faktorů ovlivňujících stav území

Tab. 3: Kritéria hodnocení péče o území Kritéria hodnocení péče o území Název kritéria

Stručná charakteristika hodnocení kritéria

dokumentace

posouzení kvality existující dokumentace o území

značení hranic

hodnocení kvality značení hranic území

cesty ochranné pásmo omezování vnějších negativních vlivů péče o obnovu zásahy dosahování cílů ochrany

posouzení péče o síť cest (regulace návštěvnosti, eroze, fragmentace) hodnocení funkčnosti ochranného pásma i všech jevů v něm se vyskytujících posouzení eliminace všech významných a zřetelných negativních vlivů z okolí hodnocení opatření, která obnovu ochraňují, umožňují či podporují hodnocení veškerých zásahů a opatření, ovlivňujících stav území celkové posouzení péče vzhledem k dosahování cílů ochrany - 28 -

Stupnice hodnocení kritérií Každé z 16 kritérií uvedených v tab. 4 je ohodnoceno stupněm dle následující verbálně numerické stupnice: Tab. 4: Stupnice k hodnocení jednotlivých kritérií Stupnice k hodnocení jednotlivých kritérií stavu označení stupně a péče číslo stupně 0 extrémně nízký 1 velmi špatný 2 špatný 3 průměrný 4 dobrý 5 vynikající Váha kritérií Pro odlišení důležitosti jednotlivých kritérií má každé z nich přidělen násobný koeficient (multiplikátor). Násobný koeficient je pevně stanoven, hodnotitel jej nemění. Násobným koeficientem se vynásobí udělený stupeň a získá se tak příslušný počet bodů pro dané kritérium. Výsledné hodnocení Takto získané body se sečtou pro všechna hodnocená kritéria současného stavu; obdobně se sečtou i body pro všechna hodnocená kritéria péče. Výsledné hodnocení současného stavu ZCHÚ Hstav je pak vypočítáno jako procentuální podíl získaného celkového počtu bodů z maximálně možného počtu bodů, jež lze pro hodnocená kritéria stavu získat; obdobně výsledné hodnocení péče o ZCHÚ Hpéče je vypočítáno jako procentuální podíl získaného celkového počtu bodů z maximálně možného počtu bodů, jež lze pro hodnocená kritéria péče získat. Podle výše Hstav je současný stav území hodnocen následujícím způsobem: Tab. 5: Stupnice k výslednému hodnocení stavu ZCHÚ výsledné hodnocení Hstav současného stavu ZCHÚ 0 – 30 velmi špatný (VŠ) 31 – 50 špatný (Š) 51 – 70 průměrný (P) 71 – 90 dobrý (D) 91 – 100 vynikající (VY)

- 29 -

Podle výše Hpéče je péče o území hodnocena následujícím způsobem: Tab. 6: Stupnice k výslednému hodnocení péče o ZCHÚ výsledné hodnocení péče Hpéče o ZCHÚ 0 – 30 velmi špatná (VŠ) 31 – 50 nedostatečná (N) 51 – 70 průměrná (P) 71 – 90 dobrá (D) 91 – 100 vynikající (VY)

5.4 Postup terénních a kancelářských prací Základem práce bylo shromáždění disponibilních materiálů (plány péče, inventarizační průzkumy a další zdroje o Vyškovsku (Mackovčin a kol., 2007, Kopřiva a kol, 2008, Culek a kol., 1999, Muzeum Vyškovska, 2010) a na jejich základě charakteristika přírodních podmínek, současného stavu krajiny a vývoje chráněných

území na okrese Vyškov. Dále bylo nutno zvolit konkrétní území k hodnocení, protože na území okresu Vyškov je 28 maloplošných zvláště chráněných území. Po konzultaci s Ing. Svátkem, PhD., bylo zvoleno 12 m-ZCHÚ. Jejich přehled je v tab. 7: Tab. 7: Přehled zhodnocených m–ZCHÚ Katastrální území

Příslušný orgán ochrany přírody

Marefy

KÚ JMK

Rozloha (ha) podle DRÚSOP (AOPK ČR, 2010) 5,6618

Vyškov

KÚ JMK

0,02

Pahorek

Vážany u Vyškova

KÚ JMK

7,88

PP

Panská skála

Habrovany

KÚ JMK

2,34

2205

PR

Podsedky

Kožušice

KÚ JMK

2,2925

1482

PP

Brankovice

KÚ JMK

1,42

1,42

1483

PP

Přední Galašek Roviny

KÚ JMK

7,78

7,7864

1484

PP

Roznitál

KÚ JMK

0,98

0,9744

411

PR

Nevojice Moravské Málkovice, Orlovice Komořany na Vyškově

KÚ JMK

5,2

4,3735

2148

PR

Krásensko

KÚ JMK

3,6596

3,6596

433

PR

KÚ JMK

3,471

4,4710

2149

PR

Mouřínov Moravské Zouvalka Prusy Celkem

KÚ JMK

3,5536

3,5536

44,2585

44,4310

Kód

Kategorie

Název

882

PR

1476

PP

Člupy Mechovkový útes

1480

PP

1481

Stepní stráň u Komořan Studnické louky Šévy

- 30 -

Rozloha (ha) podle plánů péče či zřizovacího předpisu 5,66 0,02 (dle vyhlášky) 7,88 (dle zřizovacího předpisu) 2,34 (dle vyhlášky) 2,2925 (dle zřizovacího předpisu)

Bylo tedy vybráno 6 PP a 6 PR. Jejich celková rozloha činí buďto 44,2585 ha podle údajů DRUSOP (AOPK ČR, 2010) nebo 44,4310 ha podle údajů z plánů péče či zřizovacího předpisu. Ve většině případů údaje z obou zdrojů souhlasí, jen u několika území se liší, většinou však jen o pár desetinných míst. Pouze u jednoho území (Stepní stráň u Komořan) je rozdíl větší – o 0,8265 ha. Rozdílný počet desetinných míst je ponechán záměrně, přesně tak, jak je uváděn v příslušných pramenech. Hodnocení probíhala od jara roku 2009 do jara roku 2010. Plány péče byly poskytnuty Ing. Zdeňkou Šťouračovou za Jihomoravský krajský úřad. Orientační mapy byly staženy ze serveru http://www.mapy.cz. Inventarizační průzkumy byly získány ze zdrojů muzea Vyškov a Moravského zemského muzea v Brně. Po důkladném nastudování plánu péče (zejména upřesnění předmětu ochrany daného území) proběhlo terénní hodnocení, které obnášelo vždy nejdříve obchůzku hranic a kontrolu ochranného pásma, a posléze pochůzku samotným chráněným územím. Během terénního hodnocení byly pořizovány fotografické snímky, zakreslování zjištěných informací do připravené mapky zobrazující jen obrysy území a zápisky do terénního zápisníku. Poté následovaly kancelářské práce: převedení terénních zápisků v mapě a zápisníku do elektronické formy, případné další konzultace plánů péče, celkové zhodnocení daného území a výběr vhodných ilustračních snímků.

- 31 -

6 VÝSLEDKY 6.1 Výsledky hodnocení jednotlivých m-ZCHÚ 6.1.1 PR Člupy Základní údaje o území

Název ZCHÚ:

Člupy

Kód ZCHÚ:

882

Kategorie ZCHÚ:

Přírodní rezervace

Zřizovací předpis:

Vyhláška ONV Vyškov ze dne 8. 11. 1990, č. usn. XXI-120/13

Kraj:

Jihomoravský kraj

Obec s rozš. působností 3. stupně: Bučovice Katastrální území:

Marefy

Výměra ZCHÚ:

5,66 ha dle plánu péče (Kopřiva, 2000a), 5,6618 ha dle vyhlášky

Výměra ochranného pásma: 50 m po obvodu ZCHÚ, dle plánu péče (Kopřiva, (je-li vyhlášeno)

2000a) navržené ochranné pásmo 20 m po obvodu severní a západní hranice, která sousedí s polem

Správce ZCHÚ:

Krajský úřad Jihomoravského kraje

Plán péče:

platný, pro období 2000–2009 (Kopřiva, 2000a)

Jiná dokumentace:

Zpráva o výsledcích k provedenému entomologickému průzkumu na EVL CZ0620002 – Člupy (Baňař, Malenovský, 2009) Inventarizační průzkum denních motýlů v letech 2003–2004 (Konvička a Beneš, 2004), Přehled brouků ulovených do zemních pastí v roce 2002 (Kaláb, 2003), Rostlinná společenstva stepních strání a IP (Grüll, 1991)

Předmět ochrany:

Ochrana fragmentu teplomilných společenstev. (Kopřiva, 2000a)

- 32 -

Cíl ochrany:

Nejzachovalejší partie udržet v současném stavu, odstranit příčiny poškození narušených částí a postupně jejich stav zlepšit. (Kopřiva, 2000a)

Poznámka:

Evropsky významná lokalita - Člupy CZ0620002, kód: 3390

Stručná charakteristika území PR Člupy je příkrý jihovýchodní až jižní svah, 1 km severozápadně od Maref, kde se nachází společenstva stepního charakteru s výskytem teplomilných druhů rostlin a hmyzu (Mackovčin a kol., 2007). Skalní podloží je tvořené třetihorními vápnitými jíly, slíny a pískovci; místy je překryto spraší. Na členitém svahu se nachází svahové úpady a řada drobných sesuvů. Pedologicky spadá oblast do pararendzin, které se tu prolínají s typickými černozeměmi. (Mackovčin a kol., 2007) Vegetaci tvoří stepní společenstva svazu Festucion valesiacea a širokolisté teplomilné trávníky svazu Bromion erecti (Mackovčin, a kol.) V minulosti bylo území využíváno pro pastvu a jako extenzivní sad. (Mackovčin a kol., 2007)

Obr. 4: Pohled z jižní strany na území ze vzdálené komunikace.

Obr. 5: Pohled ze středu rezervace na jih.

- 33 -

Hodnocení současného stavu území

stupeň

Tab. 8: Hodnocení současného stavu PR Člupy Kategorie území:


Název území:

Člupy

Datum hodnocení:

12. 7. 2009

Územní deprese na západě jsou ohrožovány ruderalizací. Plocha uprostřed východně severního cípu území je ohrožována sukcesí dřevin (trnka, hloh, svída krvavá, jasan ztepilý, růže) a ploškou třtiny křovištní. Na západní hranici se nachází několik izolovaných územních depresí, jejichž plochy ztratily zcela původní charakter. Struktura společenstev je porušena v územních depresích na západě a v severním cípu (ruderalizace). Při udělení hodnocení sníženého stupně byla narušení struktury na ploše ohrožené sukcesí dřevin. Při vlastním terénním průzkumu zjištěn výskyt omanu mečolistého, jehlice trnité, kavylu vláskovitého, bílojetele německého, modřence chocholatého a kozince dánského. Na území se vyskytuje i několik králičích nor, z toho můžeme usuzovat, že je zde výskyt i různých druhů koprofágních brouků. Dle plánu péče (Kopřiva, 2000) by se zde měl také vyskytovat i černohlávek velkokvětý, koniklec velkokvětý a luční český, kozinec vičencovitý a rakouský a vstavač vojenský). Pro ověření jejich výskytu by byl potřebný opakovaný průzkum.Dle Baňaře a Malenovského (2009) zde byly zaznamenány např. kudlanka nábožná (Mantis religiosa), ostruhovník Ditropsis flavipes, okáč voňavkový (Brintesia circe), nosatec Foncartia ptochioides, krasec polník řezalkový (Agrilus hyperici) a další entomologicky významné druhy. Reprodukce většiny druhů je dostatečná a příznivé podmínky jsou na většině plochy rezervace díky pravidelnému kosení PR. Příznivé podmínky pro reprodukci nejsou na plochách postižených sukcesí a plochách ohrožených eutrofizací. Plochy v územních depresích na západě zcela ztratily svůj původní charakter. Plochy postižené sukcesí jsou nejméně hodnotné plochy rezervace. V určitých částech území je výskyt expanzivních rostlin. V depresích na západě a v severním cípu proniká do území ovsík vyvýšený a další nitrofilní byliny (např. kopřiva dvoudomá). Plocha uprostřed východně severního cípu je ohrožena sukcesí trnky, hlohu, svídy krvavé, jasanu ztepilého, růže a třtinou křovištní.

zachovalost

4

struktura

3

významné druhy

4

reprodukce

4

narušení obnovy

4


3

skládky a odpad

5

Území není znečištěno jednotlivými odpadky.

4

Lokalita je vzdálená komunikacím a cestám. Na jihu, jihovýchodě, východě je obklopena starými sady. Na západně jižní a severní hranici je pole, kde dochází ke splachu živin. V jednotlivých izolovaných územních depresích na západní hranici a v severním cípu území dochází ke splachu kontaminované vody z pole. Na severovýchodním cípu území se nachází posed.


- 34 -

Hodnocení péče o území

stupeň

Tab. 9: Hodnocení péče o PR Člupy

dokumentace

5

značení hranic

4

cesty

5

ochranné pásmo

4

omezování vnějších negativních vlivů

4

péče o obnovu

3

zásahy

3

dosahování cílů ochrany

3

Obr. 6: Porost kavylů.

Kategorie území:


Název území:

Člupy

Datum hodnocení:

12. 7. 2009

Plán péče (Kopřiva, 2000a) je podrobně zpracován a existují inventarizační průzkumy – Zpráva o výsledcích k provedenému entomologickému průzkumu na EVL CZ0620002 – Člupy (Baňař, Malenovský, 2009) Inventarizační průzkum denních motýlů (Konvička a Beneš, 2004), Přehled brouků ulovených do zemních pastí v roce 2002 (Kaláb, 2003), Rostlinná společenstva stepních strání a IP (Grüll, 1991). Hranice území jsou zřetelně značeny pruhovým značením a tabulemi se státním znakem. V některých částech hranic, zejména ve východní části není značení přehledné (není vidět od jednoho pruhového značení na druhé.) PR nemá informační tabuli. Cestní síť je mimo rezervaci a nemá negativní vliv na stav území. Podle plánu péče (Kopřiva, 2000) měl být převeden 20 metrový pás přilehlého pole na pás travní, který měl zajistit ochranu několika izolovaných depresí před splachem kontaminovaných vod. Vzhledem k nedořešeným vlastnickým vztahům a nedostatku financí nebylo dodnes realizováno. Jelikož v ochranném pásmu po celé délce západní hranice nebylo doposud realizováno zatravnění, tak stále dochází k ohrožování několika izolovaných depresích kontaminovanými vodami. Uděluji stupeň dobrý, protože tyto územní deprese jsou izolované a zabírají jen malé procento území rezervace. Plochy rezervace jsou pravidelně koseny dle plánu péče. Průměrný stupeň je udělen ze dvou důvodů. Prvním je nerealizování ochranného pásma, jež mělo zajistit ochranu a obnovu struktury vegetace v izolovaných územních depresích na západě. Druhým důvodem je neredukování dřevin v ploše ohrožené sukcesí dřevin na severovýchodě. Nedošlo k realizaci nutně potřebných zásahů a opatření (ochranné pásmo, neredukování dřevin na ploše ohrožené jejich sukcesí). Na většině území péčí směřuje k dosahování cílů ochrany. Stupeň průměrný byl udělen z důvodu nedodržení omezování vnějších negativních vlivů a péčí o obnovu v části ohrožené sukcesí.

Obr. 7: Travnaté porosty rezervace pravidelně koseny.

- 35 -

Výsledné hodnocení

3 12 2,5 7,5 2 8 1,5 6 1,5 6 1 3 1 5 1,5 6 Hstav = 76 dobrý

dokumentace značení hranic cesty ochranné pásmo omezovaní vnějších neg. vlivů péče o obnovu zásahy dosahování cílů ochrany Výsledné hodnocení současného stavu

5 4 5 4 4 3 3 3

1 5 1 4 1,5 7,5 1,5 6 1,5 6 2 6 2,5 7,5 3 9 Hpéče = 73 dobrá

vynikající

100 90

dobrý

5 4

průměrný

70

3 2

Zás

špatný

Rep

POb Neg

VD 30

OP Stru Cst

Zach

0

Obr. 8: Graf hodnocení jednotlivých kritérií PR Člupy

Nar

velmi špatný


zásahy

péče o obnovu

omezování negativních vlivů

ochranné pásmo

cesty

značení hranic

dokumentace


skládky a odpad


narušení obnovy

reprodukce

významné druhy

struktura

zachovalost

0

Cíle

Invz 50

1

Jiné Odp

Znč Dok

Obr. 9: Graf celkového hodnocení PR Člupy

- 36 -

počet bodů

Hodnocení péče o PR Člupy

násobný koeficient

4 3 4 4 4 3 5 4

počet bodů

stupeň

zachovalost struktura významné druhy reprodukce narušení obnovy invazní a expanzivní druhy skládky a odpad jiné negativní vlivy Výsledné hodnocení současného stavu


Hodnocení současného stavu PR Člupy

stupeň

Tab. 11: Hodnocení péče PR Člupy

Tab. 10: Hodnocení současného stavu PR Člupy

Současný stav PR Člupy je celkově hodnocen jako dobrý. Většině kritérií byl udělen stupeň dobrý. Výrazným negativním jevem je zde narušení struktury expanzivními druhy způsobené kontaminovanou vodou z pole a neredukováním dřevin v části plochy, která je ohrožena sukcesí. Nejlépe hodnocené kritérium je kritérium skládky a odpad.

Péče o PR Člupy je hodnocena jako dobrá. Nejlépe hodnocená kritéria byla dokumentace a cesty. U dokumentace je třeba zmínit, že platnost plánu péče končí v roce 2009. Je tedy otázkou, zda bude zajištěn platný plán péče pro rok 2010. Stupněm průměrným byla hodnocena kritéria péče o obnovu, zásahy a dosahování cílů ochrany. Důvodem je nedodržení zásahů zřízení travnatého pásu v ochranném pásmu a redukce dřevin v rezervaci.

Tab. 12: Podrobné hodnocení stavu dokumentace PR Člupy. Stav dokumentace Existuje platný právní předpis nebo rozhodnutí o vyhlášení ZCHÚ: Byl zpracován inventarizační průzkum pro ZCHÚ: Byl zpracován plán péče o ZCHÚ: Plán péče je platný Platný plán péče obsahuje dostačujícím způsobem zpracované tyto části: - základní identifikační a popisné údaje o ZCHÚ - předmět ochrany a cíl péče - rozbor stavu ZCHÚ - plán zásahů a opatření - předpokládané náklady podle jednotlivých zásahů - mapové a jiné přílohy

Součet:

ano ne × × × × × × × × × × 5

Legenda: ––– hranice m-ZCHÚ ––– hranice ochranného pásma × cedule se státním znakem ––– plochy ohrožené eutrofizací ––– plochy ohrožené sukcesí dřevin × posed

M 1:6 700 Obr. 10: Mapa PR Člupy se zaznačenými skutečnostmi z terénního průzkumu (Google a kol., 2010)

- 37 -

6.1.2 PP Mechovkový útes Základní údaje o území

Název ZCHÚ:

Mechovkový útes

Kód ZCHÚ:

1476

Kategorie ZCHÚ:

Přírodní památka


Vyhláška ONV Vyškov ze dne 8. 11. 1988, č. usnesení XXI-120/13

Kraj:

Jihomoravský kraj

Obec s rozš. působností 3. stupně: Vyškov Katastrální území:

Vyškov

Výměra ZCHÚ:

0,02 ha (dle vyhlášky)

Výměra ochranného pásma: 50 m po obvodu ZCHÚ (je-li vyhlášeno)

Správce ZCHÚ:


Plán péče:

není

Jiná dokumentace:

Soupis nalezených druhů rostlin (Čáp, 2004)

Předmět ochrany:

Vápencové bradlo, paleontologické naleziště (AOPK ČR, 2010).

Cíl ochrany:

nezjištěn

Poznámka:

Stručná charakteristika území PP Mechovkový útes je kolmé bradlo třetihorního litavského vápence o výšce 3–4 m a je v těsném sousedství s PR Stepní stráně u Komořan. Skála je dokladem posledního výskytu moře v oblasti Vyškovské brány a paleontologickou lokalitou. (Kopřiva a kol., 1999). Lomová stěna odkrývá subhorizontálně uložené vrstvy vápenců, o mocnostech do 1 m, které jsou oddělovány tenkými písčitými vrstvami. Řasové vápence v bazálních částech útesu jsou organodetritické, silně písčité a poměrně snadno rozpadavé. Směrem

- 38 -

do nadložních vrstev písčitosti ubývá a vzrůstá zastoupení mechovek na úkor řas. V nejvyšších partiích útesu je hornina tvořena téměř jen mechovkami. Písčité vložky vložky dokládají kolísání hladiny mořské záplavy a přestávky růstu biohermy. Bazální partie útesu budují zejména zvápenatělé stélky ruduch, výše pak převažují mechovky. V menší míře se na stavbě útesu podílejí foraminifery, úlomky schránek měkkýšů, korýšů. Byli zde také nalezeni dírkovci, schránky mořských červů a vzácně se tu vyskytují i ostny ježovek a zuby ryb. Na vápnitých třetihorních mořských sedimentech vznikly půdy typu pararendzin, které obklopuje na spraších a jílech černozem typická. (Mackovčin a kol., 2007) Skalní výchoz leží uprostřed trávníku svazu Bromion erecti. Z blízké PR Stepní stráně u Komořan sem pronikají i některé vzácné druhy, např. škarda panonská (Crepis pannonica). Na porézních mechovkovitých vápencích je vegetace blízká skalní stepi s účastí kostřavy walliské (Festuca valesiaca), rozchodníku ostrého (Sedum acre), sesele fenyklového (Seseli hippomaranthum) a dalších rostlinných druhů. Z dřevin tu byl zaznamenán např. brslen evropský (Eonymus europaeus), řůže šípková (Rosa canina) či kručínkovec poléhavý (Corothamnus procumbens) (Mackovčin, a kol., 2007) Lokalita je cenná nejen z hlediska možných nálezů fosílií, ale umožňuje studium společenstva (biohermy) zachovalého útesu spodnobadenského stáří „in situ“. Je ojedinělým zbytkem výchozu, protože obdobná ložiska byla v okolí vytěžena (Mackovčin a kol., 2007)

Obr. 11: Vápencové bradlo.

- 39 -


stupeň

Tab. 13: Hodnocení současného stavu PP Mechovkový útes Kategorie území:


Název území:

Mechovkový útes

Datum hodnocení:

4. 4. 2009

zachovalost

4

Kolmé vápencové bradlo, jež je vysoké zhruba 4 m, je zachovalé, jsou přítomné praskliny, místy značí známky eroze.

struktura

n

Předmětem ochrany je vápencové bradlo a tedy nemůžeme hodnotit strukturu biocenózy.

významné druhy

n

Předmětem ochrany nejsou populace zvláště chráněných a sozologicky významných druhů.

reprodukce

n

Nelze hodnotit vzhledem k neživému předmětu ochrany.

narušení obnovy

n

Nelze hodnotit vzhledem k neživému předmětu ochrany.


5

V území se nevyskytují invazní ani expanzivní druhy.

skládky a odpad

5

Žádné známky znečištění ani žádný odpad.

4

Na útes působí eroze způsobující praskliny v hornině a rozrušování povrchu. Nad útesem je travní pás, na nějž navazuje pole. Je možné, že zde dochází ke splachu chemických látek při silnějších deštích z přilehlého pole. Na horní plošině je výskyt náletových dřevin.


Obr. 12: Patrné schránky mořských živočichů.

Obr. 14: Praskliny. Obr. 13: Vedle travnatého pásu nad útesem sousedství s polem.

- 40 -


stupeň

Tab. 14: Hodnocení péče o PP Mechovkový útes

dokumentace

1

značení hranic

3

cesty

5

ochranné pásmo

4


4

péče o obnovu

n

zásahy

4


4

Kategorie území:


Název území:

Mechovkový útes

Datum hodnocení:

4. 4. 2009

Existuje platný právní předpis o vyhlášení ZCHÚ, v roce 2004 byl zpracován inventarizační průzkum nalezených druhů rostlin (Čáp, 2004). Plán péče chybí, úřady (dříve okresní úřady, dnes i krajský úřad po převodu zprávy nad ZCHÚ) berou PP jako součást PR Stepní stráně u Komořan. V plánu péče PR není však PP nijak popsána a plán nezahrnuje konkrétní zásahy a opatření pro PP. Útes je označen tabulí s malým státním znakem. Tabule je spíše opřená o útes a není z dálky a z některých stran dobře viditelná. Hranice jsou označeny sloupy s pruhovým značením. Jsou ale zrezivělé, špatně viditelné, snadno přehlédnutelné. Úřady berou území jako součást PR Stepní stráně u Komořan, takže je možné, že sloupky označují danou PR. Informační cedule zde není a vzhledem k předmětu ochrany je lepší neinformovat kolemjdoucí na přítomnost paleontologického naleziště. PP se nachází mimo jakoukoliv dostupnost cestní sítě a tedy nepůsobí na ni její možné negativní vlivy. Ochranné pásmo na jihu je přírodní rezervace Stepní stráň u Komořan. Severní a západní část je hájek, který nemá vliv na dané území. Z východní strany je přilehlá část ochranného pásma zatravněná, pás zhruba 20-ti metrové šířky. V další části je pole. Při silnějším a trvajícím dešti by zde mohlo docházet ke splachu kontaminované vody z pole. Území nejeví známky turistické návštěvnosti, s největší pravděpodobností kvůli vzdálenosti cestní sítě. Nad útesem je udržován travní pás (zhruba 20 m) jež jej odděluje od přilehlého pole. Přítomny náletové dřeviny. Nelze hodnotit vzhledem k neživému předmětu ochrany. Probíhá kosení trávy nad útesem, ale náletové dřeviny nebyly delší dobu odstraňovány. Pro minimální turistickou návštěvnost, vzhledem k odlehlosti území a vzdálené cestní síti je vápencové bradlo chráněno před negativními antropogenními vlivy. Je zde možné riziko od přilehlého pole. Je sice odděleno travním pásem, ale při prudkém dešti by mohlo docházet ke splachování i chemických látek ze zemědělské půdy. Těsné sousedství s PR Stepní stráně má kladný vliv na udržování travních porostů. Jsou zde známky rozrušování povrchu útesu a vzniku prasklin, místy docela hlubokých.

Obr. 16: Jeden ze zrezivělých sloupků označující hranice chráněného území.

Obr. 15: Opřená cedule se státním znakem.

- 41 -


3 12 2,5 2 1,5 1,5 1 5 1 5 1,5 6 Hstav = 86 dobrý

1 3 5 4 4 n 4 4

1 1 1 3 1,5 7,5 1,5 6 1,5 6 2 2,5 10 3 12 Hpéče = 76 dobrá

vynikající

100 90

dobrý

5

Jiné

4 průměrn ý

70

3 2

Cíle Odp

50

Neg 30 OP

velmi špatný


zásahy

péče o obnovu


ochranné pásmo

cesty

značení hranic

dokumentace


skládky a odpad


narušení obnovy

reprodukce

významné druhy

struktura

zachovalost

0

0

Obr. 17: Graf hodnocení jednotlivých kritérií PP Mechovkový útes

Zás Invz

špatný

1

Zach

Cst

Znč Dok

Obr. 18: Graf celkového hodnocení PP Mechovkový útes

- 42 -

počet bodů



Hodnocení péče o PP Mechovkový útes

stupeň

4 n n n n 5 5 4

Tab. 16: Hodnocení péče o PP Mechovkový útes počet bodů



Hodnocení současného stavu PP Mechovkový útes

stupeň

Tab. 15: Hodnocení současného stavu PP Mechovkový útes

Současný stav PP Mechovkový útes je celkově hodnocen jako dobrý, hodnocení se více blíží rozhraní mezi dobrým a vynikajícím. Většině kritérií současného stavu byl udělen právě dobrý až vynikající stupeň; není zde výrazný negativní jev. Problémem do budoucna bude eroze a zvětrávání povrchu bradla, či rozšiřování prasklin. Výhodou území je malá turistická návštěvnost a sousedství s PR Stepní stráně u Komořan, jež zaručuje pravidelnou úpravu okolních porostů.

Péče o PP Mechovkový útes je celkově hodnocena jako dobrá. Většině kritériím byl udělen právě dobrý stupeň. Nejhůře je hodnocena dokumentace. Průměrně je hodnoceno značení hranic. Péče o území je hodnocena níže než jeho stav. Absence vlastního plánu péče kvůli malému zájmu úřadu by mohlo vést k opomenutí lokality a její kontrole či zásahů jež by mohly omezit erozi či rozrušování povrchu. Těsné sousedství s PR Stepní stráně má kladný vliv na udržování travních porostů. I přesto by si útes zasloužil průzkum a lepší kontrolu vzhledem k rozrušování jeho povrchu a výskytu prasklin, místy docela hlubokých.

Tab. 17: Podrobné hodnocení stavu dokumentace PP Mechovkový útes Stav dokumentace ano Existuje platný právní předpis nebo rozhodnutí o vyhlášení ZCHÚ: × Byl zpracován inventarizační průzkum pro ZCHÚ: ×

ne

× ×

Byl zpracován plán péče o ZCHÚ: Plán péče je platný Platný plán péče obsahuje dostačujícím způsobem zpracované tyto části: - základní identifikační a popisné údaje o ZCHÚ - předmět ochrany a cíl péče - rozbor stavu ZCHÚ - plán zásahů a opatření - předpokládané náklady podle jednotlivých zásahů - mapové a jiné přílohy

Součet:

× × × × × × 1

Legenda: ––– hranice m-ZCHÚ ––– hranice ochranného pásma × cedule se státním znakem ––– hranice PR Stepní stráň u Komořan

M 1:2 670 Obr. 19: Mapa PP Mechovkový útes se zaznačenými skutečnostmi z terénního průzkumu (Google a kol., 2010)

- 43 -

6.1.3 PP Pahorek Základní údaje o území

Název ZCHÚ:

Pahorek

Kód ZCHÚ:

1480

Kategorie ZCHÚ:



Vyhláška ONV Vyškov ze dne 28. 6. 1990, č. usn. XIX-107/13

Kraj:

Jihomoravský kraj


Vážany u Vyškova

Výměra ZCHÚ:

7,88 ha dle zřizovacího předpisu


Správce ZCHÚ:


Plán péče:

není, existuje pouze Dodatek k Plánu péče pro PP Pahorek (Anonymus, rok neuveden)

Jiná dokumentace:

není

Předmět ochrany:

Dle zřizovacího předpisu se zde vyskytují chráněné a ohrožené druhy rostlin, např. modřenec chocholatý a další. Významný je rovněž výskyt rosničky zelené.

Cíl ochrany:

nezjištěn

Poznámka:

Dodatek k Plánu péče pro PP Pahorek (Anonymus, rok neuveden) pojednává o pravidlech hospodaření na ploše 2 a 3. Z tohoto dodatku však není patrné, kde se plocha 2 a 3 nacházejí.

Stručná charakteristika území PP Pahorek je prudký svah členěný agrárními terasemy se SZ expozicí, asi 1 km východně od Manerova, na protisvahu k řízené skládce Manerov. Na J navazuje na lesní

- 44 -

komplex Orlovické pahorkatiny. Důvodem pro ochranu je dochování společenstev xerotermních rostlinných a živočišných druhů ponticko-panonského typu. (Kopřiva a kol., 1999) Geologický podklad tvoří neogenní sedimenty karpatské předhlubně, místy vystupující na povrch. Nachází se zde vápnité jíly, písky a štěrky, které jsou lokálně překryty návějemi spraší. Na svahovinách s četnými terasami a mezemi vznikly melanické půdy – pararendzina typická. V méně svažitých polohách v okolí PP se nachází černozem hnědozemní a hnědozem typická. (Mackovčin a kol., 2007) Nachází se zde komplex polokulturních luk, keřových liniových společenstev a druhově bylinných lad. Částečně (asi z 1/4) je pokryta stromy - převažuje dub letní (Quercus robur) s příměsí javoru klenu (Acer pseudoplatanus), javoru babyky (Acer campestre), jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior) a borovice lesní (Pinus sylvestris). Na travnatých plochách je vegetace svazů Bromion erecti a Arrhenatherion. (Mackovčin a kol., 2007) Je zde výskyt teplomilného hmyzu (např. čmeláka zemního (Bombus terrestris), zlatohlávka zlatého (Cetonia aurata) a další) a různých druhů obratlovců, např. ještěrka obecná (Lacerta agilis), užovka hladká (Coronella austriaca), ťuhýk obecný (Lanius collutio) či krutihlav obecný (Jynx torquilla). (Mackovčin a kol., 2007) V minulosti byla PR využívána k pěstování ovocných stromů, místy byla založena políčka. Jednotlivé parcely byly odděleny terasami, které později zarostly keři. (Mackovčin a kol., 2007)

Obr. 20: Pohled na území z jihovýchodu.

- 45 -


stupeň

Tab. 18: Hodnocení současného stavu PP Pahorek Kategorie území:


Název území:

Pahorek

Datum hodnocení:

29. 6. 2009, 21. 3. 2010

Západně jižní část území je zcela pokryta kopřivou dvoudomou. Část území na jihu, západu a severovýchodu je zarostlá dřevinami (dub letní, javor klen, javor babyka, jasan ztepilý, borovice lesní, hloh jednosemenný, růže šípková. Na zbytku území je větší výskyt ovsíku vyvýšeného (nejvíce ve jihozápadní části) a v některých místech je převaha i kuklíku městského. Struktura společenstev je zcela narušena na plochách z dřevinami a ploše, kde je výskyt kopřivy dvoudomé. Na ostatních plochách je částečně narušena expanzivním ovsíkem vyvýšeným. Je zde výskyt některých významných druhů rostlin. Při terénním průzkumu byl pozorován modřenec chocholatý, starček rokytolistý a ze živočichů ještěrka obecná. Dle Kopřivy a kol.(1999) je zde uveden výskyt i hořečku brvitého, rosničky zelené, čmeláka zemního, čmeláka lesního a užovky hladké. Liniová keřová společenstva jsou hnízdištěm drobného zpěvného ptactva. Mackovčin a kol. (2007) se ale o výskytu rosničky zelené nezmiňují. Pravděpodobně už se na území PP nevyskytuje. Vzhledem k tlaku sukcese dřevin, kopřiv a ovsíku je omezená možnost reprodukce rostlinných druhů. V sousedství podél jihozápadní hranice je podmáčená půda s výskytem rákosu a několika tůňkami. Část na jihu této podmáčené půdy je ale víceméně zastíněná stromy, vajíčka rosničky zelené však potřebují přímé osvětlení. Toto území sousedí na severní straně s intenzivně obdělávaným polem a rosničce zelená je citlivá na znečištěné životní prostředí. Obnova neprobíhá na plochách s dřevinami, zcela poškozená v jihovýchodní části výskytem expanzivní kopřivy. Dle Kopřivy (1999) by zde měl být zajištěn odstraňování stařiny z travinných ploch. Při terénním průzkumu bylo zjištěno, že stařina není odklízena z území. V západně jižní části území je masivní výskyt kopřivy dvoudomé. Ovsík vyvýšený je hodně rozšířen na travinných plochách.

zachovalost

2

struktura

2

významné druhy

3

reprodukce

2

narušení obnovy

3


2

skládky a odpad

5

Na území nebyl zjištěn žádný odpad.

4

Je zde mírný vliv kontaminovaných vod z pole na severní a severovýchodní části hranici. Částečnou ochranu poskytují liniová keřová společenstva na jihovýchodu a malé části na severu. Na území je myslivecké zařízení - bývalý ovčín, dnes myslivecká chata se seníkem. V severozápadní části je umístěn zásyp.


Obr. 21: Porost kopřiv v jihovýchodní části ZCHÚ.

Obr. 22: Porost ovsík vyvýšeného v jihovýchodní části ZCHÚ. - 46 -


stupeň

Tab. 19: Hodnocení péče o PP Pahorek

dokumentace

1

značení hranic

3

cesty

5

ochranné pásmo

3


3

péče o obnovu

3

zásahy

3


3

Kategorie území:


Název území:

Pahorek

Datum hodnocení:

29. 6. 2009, 21. 3. 2010

Není platný plán péče a i při třech návštěvách OŽP KÚ JMK neměli k dispozici ani neplatný plán péče, navíc v databázi AOPK ČR (2010) není vedena žádná informace o existenci jakéhokoliv plánu péče o tuto PP. V létě roku 2009 při třetí návštěvě mi OŽP KÚ JMK poskytl Dodatek k plánu péče (Anonymus, rok neuveden). Předmětem dodatku k plánu péče je zařazení pastvy ovcí, příp. koz do managementu tohoto zvláště chráněného území. Tento mi poskytnutý dodatek neobsahuje jméno autora a ani datum vzniku. Dodatek pojednává o pravidlech hospodaření na ploše 2 a 3. Z dodatku není patrné co tyto plochy znamenají a kde se vlastně na chráněném území nacházejí. Vzhledem k absenci mapky v dodatku a absenci samotného starého, již neplatného, plánu péče ztrácí dodatek smysl jeho aplikace do praxe. Vzhledem k faktu, že OŽP KÚ JMK si nechal vypracovat Dodatek k plánu péče (Anonymus, rok neuveden), předpokládám že plán péče mohl existovat. Při terénním průzkumy byly zjištěny 3 cedule se státním znakem a pruhové značení na stromech. Na některých místech není zřetelná hranice ZCHÚ, není vidět z jednoho hraničního označení na druhé. Informační tabule není. Cestní síť nemá vliv na území, je dostatečně vzdálena od území a polní cesty, kterou jsou nejblíže ZCHÚ nemají na území vliv. V ochranném pásmu se nachází pole a v jihozápadní části je les. Ochranné pásmo neplní svoji funkci, může zde docházet ke splachu kontaminovaných vod z pole. Nedochází zde k omezování vnějších negativních vlivů, vzhledem k nefunkčnosti ochranného pásma. Část plochy je pravidelně kosena, avšak ne vždy je odklizena stařina z území. Vzhledem k budoucí pastvě koz a ovcí, je zde možnost zlepšení podmínek pro obnovu. Dochází zde pravděpodobně jen k pravidelnému kosení trávy, avšak k ne k úplnému odstranění stařiny. Bylo by však potřeba lépe řešit rozšíření kopřivy dvoudomé a zvážit zlepšení funkce ochranného pásma. Bylo by také potřeba zredukovat některé dřeviny. Vzhledem k absenci platného plánu péče (i původního plánu péče) a nedokonale zpracovaného dodatku nelze docílit plnění potřebných zásahů. I když se travinné plochy pravidelně kosí a dochází pravděpodobně k likvidaci některých náletových dřevin, tak nedochází k odklizu stařiny z území. Nejsou zde moc vhodné podmínky pro život rosničky zelené.

- 47 -


dokumentace značení hranic cesty ochranné pásmo omezovaní vnějších neg. vlivů péče o obnovu záshay dosahování cílů ochrany Výsledné hodnocení současného stavu

1 3 5 3 3 3 3 3

1 1 1,5 1,5 1,5 2 2,5 3

1 3 7,5 4,5 4,5 6 7,5 9 Hpéče = 61 průměrná

vynikající

100 90

dobrý

5 4

průměrný

70

3 2

Cíle 50

Zás

Invz 30

0

Obr. 23: Graf hodnocení jednotlivých kritérií PP Pahorek

Jiné Odp

velmi špatný


zásahy

péče o obnovu


ochranné pásmo

cesty

značení hranic

dokumentace


skládky a odpad


narušení obnovy

reprodukce

významné druhy

zachovalost

0

struktura

špatný

1

Nar

POb

Rep

Neg

VD

OP

Stru

Cst

Zach

Znč Dok

Obr. 24: Graf celkového hodnocení PP Pahorek

- 48 -

počet bodů


3 6 2,5 5 2 6 1,5 3 1,5 4,5 1 2 1 5 1,5 6 Hstav = 54 průměrný

Hodnocení péče o PR Pahorek

stupeň

2 2 3 2 3 2 5 4

Tab. 21: Hodnocení péče PP Pahorek počet bodů



Hodnocení současného stavu PP Pahorek

stupeň

Tab. 20: Hodnocení současného stavu PP Pahorek

Současný stav PP Pahorek je hodnocen jako průměrný. Právě většina kritérií byla hodnocena jako průměrná. Nejhůře bylo hodnoceno kritérium invazních a expanzivních druhů. Nejlépe byla hodnocena čistota PP, kde nebyl nalezen žádný jednotlivý odpad.

Péče PP Pahorek je hodnocen jako průměrný. Nejhůře hodnocená byla dokumentace. Zarážející je vypracování dodatku k plánu péče, ačkoliv plán péče není platný a dokonce ho na KÚ JMK nemají. Je tedy otázkou, zda opravdu správné plochy 2 a 3 budou správně obhospodařované pastvou ovcí a koz. Jelikož se jedná o špatně dostupný terén pro techniku, tak pastva ovcí a koz by měla snížit výdaje za ruční kosení a zlepšovat stavu této PP.

Tab. 22: Podrobné hodnocení stavu dokumentace PP Pahorek Stav dokumentace Existuje platný právní předpis nebo rozhodnutí o vyhlášení ZCHÚ: Byl zpracován inventarizační průzkum pro ZCHÚ: Byl zpracován plán péče o ZCHÚ: Plán péče je platný Platný plán péče obsahuje dostačujícím způsobem zpracované tyto části: - základní identifikační a popisné údaje o ZCHÚ - předmět ochrany a cíl péče - rozbor stavu ZCHÚ - plán zásahů a opatření - předpokládané náklady podle jednotlivých zásahů - mapové a jiné přílohy

Součet:

ano ×

ne ×

× × × × × × × × 1

Legenda: ––– hranice m-ZCHÚ ––– hranice ochranného pásma × cedule se státním znakem

× ••

myslivecké zařízení tůňky výskyt kopřivy dvoudomé výskyt ovsíku vyvýšeného výskyt rákosu obecného

M 1:9 500 Obr. 25: Mapa PP Pahorek se zaznačenými skutečnostmi z terénního průzkumu (Google a kol., 2010)

- 49 -

6.1.4 PP Panská skála Základní údaje o území

Název ZCHÚ:

Panská skála

Kód ZCHÚ:

1481

Kategorie ZCHÚ:



Vyhláška ONV ze dne 28.6.1990, č. usn. XIX-107/13

Kraj:

Jihomoravský kraj


Habrovany

Výměra ZCHÚ:

2.34 ha (dle vyhlášky)


Správce ZCHÚ:


Plán péče:

není, poslední platný 1998–2008 (Kánská, 1998)

Jiná dokumentace:

není

Předmět ochrany:

Ochrana zoogenofondu (především obojživelníků). (Kánská, 1998)

Cíl ochrany:

Udržet kvalitní biotop, umožnit tak výskyt a rozmnožování obojživelníků (Kánská, 1998). Lokalitu je třeba chránit před zarůstáním náletem dřevin, zejména břízy, smrku, borovice, jívy, topolu a osiky z okolního lesa, aby nedošlo k trvalému zastínění tůní, přičemž úplné odstranění dřevin rovněž není žádoucí (Kopřiva a kol.; 1999).

Poznámka:

Stručná charakteristika území Jedná se opuštěný kamenolom, asi 1,5 km severozápadně od Habrovan. Jeho dno tvoří systém vzájemně propojených tůněk. Část vodní plochy je pokryta vegetací.

- 50 -

(Kánská, 1998) Vystupují zde kulmské droby myslejovického souvrství drahanského kulmu. Na dně

bývalého

těžebního

prostoru

je

půdní

kryt

nevyvinutý.

V okolí

se na svahovinách zvětralin uvedených horniny vyvinuly silně kyselé hnědé půdy. (Mackovčin a kol., 2007) Opuštěný lom zarůstá dřevinami z náletu. Stromové patro tvoří např. bříza bělokorá (Betula pendula), topol osika (Populus tremula), vrba bílá (Salix alba), smrk ztepilý (Picea abies) a další. V bylinném patře lze najít např. zástupce kručinky barvířské (Genista tincotoria), vraního oka čtyřlistého (Paris quadrifolia) a v tůňkách a jejich okolí roste žábník vodní (Alisma plantago-aquatica), orobinec širolistý (Typha latifolia) či ostřice měchýřkatá (Carex vesicaria). V sousedství lomu se nacházejí fragmenty teplomilných doubrav s bělozářkou

větvitou (Anthericum ramosum)

a hrachorem černým (Lathynus niger) . (Mackovčin a kol., 2008) Podle zřizovacího předpisu, plánu péče (Kánská, 1998) a Kopřivy a kol. (1999) by se zde měli vyskytovat zástupci čolka obecného(Triturus vulgaris), čolka horského (Triturus alpestris) a skokana hnědého (Rana temporaria). Podle Mackovčina a kol. (2007) by se zde měl navíc vyskytovat i čolek velký (Triturus cristatus), č. obecného V minulosti zde byl lom, kde se těžily droby především pro stavební účely (Mackovčin a kol., 2007).

Obr. 26: Pohled do lomu ze severu při druhé návštěvě ZCHÚ.

- 51 -


stupeň

Tab. 23: Hodnocení současného stavu PP Panská skála

zachovalost

3

struktura

3

významné druhy

n

reprodukce

3

narušení obnovy

2


2

skládky a odpad

4


3

Kategorie území:


Název území:

Panská skála

Datum hodnocení:

7. 4. 2009, 1. 5. 2009

Na území zatopeného lomu je velký počet tůněk. Většina během roku vysychajících, některé jsou nevysychající. Výskyt obojživelníků zaznamenám pouze v podobě nakladených 5 snůšek skokana štíhlého v nevysychajících tůňkách. Problémem je zde sílící nárůst náletových dřevin. Dochází také k zazemňování většiny tůněk, důsledkem spadu listů z okolních stromů. Prostor není moc vhodný pro obojživelníky. Většina obojživelníků potřebuje více slunečního svitu, který přes stromový nálet je v době vegetace nedostačující. Se stromovým náletem také souvisí zarůstání a zazemňování tůněk. Podle zřizovací vyhlášky by se tu měly vyskytovat 3 druhy obojživelníků - čolek horský, čolek obecný a skokan hnědý. Podle Mackovčina a kol. (2007) by se zde měl navíc vyskytovat i čolek velký. Při vlastní terénní prohlídce nebyl bohužel žádný z těchto obojživelníků pozorován. Jelikož zřizovací vyhláška je z roku 1990 a při mém vlastním průzkumu byla zjištěna jen několik snůšek ve vodě, tak nemohu odhadnout jaký je jejich současný stav. Snůšky ve vodě patřily skokanu štíhlému. Dle Jaromíra Maštery, pers. comm. (2010) nelze vyloučit na lokalitě i výskyt skokana hnědého, ale dle jeho zkušeností nebývají tito dva skokani na jedné lokalitě současně, buď jeden či druhý a může se tedy jednat o chybný údaj (záměna skokana hnědého se štíhlým). Při prohlídce byla nalezena vajíčka v jedné z největších tůněk, nevysychající po celý rok. V dalších tůňkách nenalezena žádná vajíčka. Čolek velký vyžaduje dobře osluněné nádrže, což při současném náletu dřevin v době vegetace tato PP moc nesplňuje. Jelikož území bylo pozorováno s dvouměsíčním rozestupem, tak byl zjištěn rychlý růst náletových dřevin a zarůstání většiny tůněk a jejich následné vysoušení a zazemňování. Roste zde převážně olše, smrk, bříza, vrba a habr, jež se sem dostávají z okolního lesa. Na většině území, kde se vyskytují tůňky, je výskyt expanzivních dřevin. Převážně se zde vyskytují olše lepkavá, bříza bělokorá, topol osika, habr, vrba bílá, vrba křehká, vrba jíva a vtroušen je i smrk ztepilý a borovice lesní. Ojedinělý výskyt odpadků. Podle místních se na území dříve nacházela černá skládka, jež v dnešní době je už zlikvidovaná. Úředníci KÚ JMK mi sdělili, že odkliz skládky skončil v roce 2008. Vzhledem ke stáří přítomných odpadků, musí tyto odpadky pocházet z této již odklizené skládky. Výskyt náletových dřevin - olše, smrk, bříza, vrba a habr - z okolních lesů. K místu vede již trochu poničená nezpevněná cesta, ta by mohla snížit potenciální riziko pro opětovné odkládání nechtěného odpadu.

Obr. 27: Vajíčka skokana štíhlého.

- 52 -


stupeň

Tab. 24: Hodnocení péče o PP Panská skála

dokumentace

1

značení hranic

1

cesty

5

ochranné pásmo

3


3

péče o obnovu

3

zásahy

3


3

Kategorie území:


Název území:

Panská skála

Datum hodnocení:

7. 4. 2009, 1. 5. 2009

Poslední plán péče byl platný pro období 1998–2008 (Kánská, 1998). Nový není zpracován a na odboru životního prostředí KÚ JMK mi bylo sděleno při první návštěvě, že starý plán péče nemají a nový zatím neplánují, protože jeho potřeba není akutní. Při druhé návštěvě odboru životního prostředí KÚ JMK starý plán péče měli a nový plán péče by potřebovali, ale bohužel nejsou peníze. Území je označeno 2 tabulemi s malým státním znakem. Jedna je umístěna při vchodu do lomu, druhá je na západní straně. Hranice má asi nejspíš vyjadřovat pouhý tvar lomu, tudíž není zde pruhové značení hranic. Přístup do lomu je pouze z přístupové cesty. Z ostatních směrů z okolí hrozí nebezpečí pádu z velké výšky do lomu. Nebylo by špatné instalovat zábradlí podél hranic lomu, přeci jen jedna cedule je kousek od propadliny. Lom je defacto odříznut od okolních cestiček, jediný vstup je po příjezdové cestě k lomu. Pro špatný stav cesty je viditelné, že návštěvnost území je minimalizovaná. V ochranném pásmu se nachází habro-bukový les a blízko v chodu do lomu je stará chata, která zřejmě byla postavena před zřízením přírodní památky. Okolní les má za následek jen středně významný negativní vliv, protože je zdrojem náletových dřevin. Nyní je největší problém velký výskyt náletových dřevin z okolního lesa. Jelikož zde postrádám lidskou snahu o udržování adekvátního stavu, mohl by to být problém do budoucna. Nejsou zde výrazné známky snahy o regulaci náletových dřevin. Podle starého plánu péče (Kánská, 1998) mělo dojít k prohloubení tůní a občasnému odstranění listí z tůní, aby nedošlo k zanášení a zazemňování. Nedochází k realizaci nutně potřebných zásahů a opatření prořezávka náletových dřevin, prohloubení tůní, občasné odstranění listí z tůní. Došlo k odstranění skládky a většiny odpadků. Území má stále možné předpoklady pro dosažení cílů ochrany, ale chybí zde snaha o odpovědné kroky pro realizaci zásahů a opatření. Bylo by vhodné uskutečnit zoologický inventarizační průzkum území a zjištění přesnějšího stavu populací obojživelníků. Je zde také možný z minulosti přetrvávající vliv na populaci obojživelníků z již zlikvidované černé skládky.

Obr. 28: Jedna z nevysychajících tůněk.

Obr. 29: Pohled v lomu na místa, kde při prvním terénním průzkumu byla řada vysychavých tůněk.

- 53 -


3 9 2,5 7,5 2 1,5 4,5 1,5 3 1 2 1 4 1,5 4,5 Hstav = 58 průměrný

1 1 5 3 3 3 3 3

1 1 1 1 1,5 7,5 1,5 4,5 1,5 4,5 2 6 2,5 7,5 3 9 Hpéče = 59 průměrná

vynikající

100 90

dobrý

5 4

70 průměrný

3 2

Jiné 50

Cíle

Odp Invz

30

Rep

Stru

POb Neg OP

Zach

0


Zás

Nar

velmi špatný

dos ahov ání c ílů oc hrany

z ás ahy

péč e o obnov u

omez ov ání negativ níc h v liv ů

oc hranné pás mo

c es ty

z nač ení hranic

dok umentac e

jiné negativ ní v liv y

s k ládk y a odpad

naruš ení obnov y

reproduk c e

v ý z nam né druhy

s truk tura

z ac hov alos t

0

inv az ní a ex panz iv ní druhy

špatný

1

Cst Znč Dok


- 54 -

počet bodů



Hodnocení péče o PP Panská skála

stupeň

3 3 n 3 2 2 4 3

Tab. 26: Hodnocení péče o PP Panská skála počet bodů



Hodnocení současného stavu PP Panská skála

stupeň


Současný stav PP Panská skála je celkově hodnocen jako průměrný. Hodnota kritérií současného stavu se pohybovala od špatného až k dobrému stupni. Nejhůře je na tom kritérium narušení obnovy a invazivní a expanzivní druhy, jež úzce souvisí s péčí o území. Pro okolní les je zde logický velký tlak náletových dřevin z okolí. Nejlépe bylo hodnoceno kritérium skládky a odpad. Toto území má dobré předpoklady za určitých podmínek k dobrému životnímu prostředí pro obojživelníky. Nyní se zde odpad vyskytuje jen ojediněle, ale jelikož v minulosti tu již skládka byla, tak je možné, že by se znovu mohla objevit. Také je otázkou jaké škody mohla napáchat v populacích obojživelníků. Velké plus pro území je jeho neprůchodnost, která vede k obcházení území a zajistí se tak větší klid pro živočichy.

Péče o PP Panská skála je celkově hodnocena jako průměrná. Nejhorší stupeň byl udělen kritériím dokumentace a značení hranic. Většina kritérií byla hodnocena dobrá. Nejlépe bylo hodnoceno kriterium cesty. Celkem by mě zajímaly závěry úředníků odboru životního prostředí krajského úřadu JMK, proč při každé návštěvě měli jiné zdůvodnění, proč není plán péče a ani nevěděli, kde je původní plán péče. Plán péče by přitom mohl být alespoň nějakou zárukou pro péči o území a zachování či zlepšení jeho současného stavu. Navrhovala bych také vytvoření inventarizačního průzkumu obojživelníků jež se na území vyskytují. Mohl by se také posoudit stav a velikost populace v dnešní době a to zda vitalita populace obojživelníků nebyla ovlivněna černou skládkou jež se v minulosti na území nacházela.

Tab. 27: Podrobné hodnocení stavu dokumentace PP Panská skála Stav dokumentace Existuje platný právní předpis nebo rozhodnutí o vyhlášení ZCHÚ: Byl zpracován inventarizační průzkum pro ZCHÚ: Byl zpracován plán péče o ZCHÚ: Plán péče je platný Platný plán péče obsahuje dostačujícím způsobem zpracované tyto části: - základní identifikační a popisné údaje o ZCHÚ - předmět ochrany a cíl péče - rozbor stavu ZCHÚ - plán zásahů a opatření - předpokládané náklady podle jednotlivých zásahů - mapové a jiné přílohy

Součet:

ano ×

ne ×

× × × × × × × × 1

- 55 -

Legenda: ––– hranice m-ZCHÚ ––– hranice ochranného pásma × cedule se státním znakem ––– jedna z tůněk, ve které byly nalezeny snůšky skokana štíhlého.

M 1:3 300 Obr. 32: Mapa PP Panská skála se zaznačenými skutečnostmi z terénního průzkumu (Google a kol., 2010)

- 56 -

6.1.5 PR Podsedky Základní údaje o území

Název ZCHÚ:

Podsedky

Kód ZCHÚ:

2205

Kategorie ZCHÚ:



Nařízení OÚ Vyškov č. 6/2002 ze dne 13. 11. 2002

Kraj:

Jihomoravský kraj


Kožušice

Výměra ZCHÚ:


Výměra ochranného pásma: 50 m po obvodu ZCHÚ, navržená 0,9 ha dle plánu péče (Kopřiva, 2002) (je-li vyhlášeno)

Správce ZCHÚ:


Plán péče:

platný, pro období 2002–2011 (Kopřiva, 2002)

Jiná dokumentace:

není

Předmět ochrany:

Ochrana stepního lada se zachovalým teplomilným společenstvem. Významnější druhy rostlin: Orchis militaris, Cypripedium calceolus, Campanula sibirica, Campanula glomerata ssp. Rafinosa. Seseli annuum, Leopoldia comosa, Polygala major, Veronica prostrata, Anthericum ramosum, Campanula moravica, Adonis aestivalis, Linum tenuifolium a další. Lokalita je také stanovištěm mnoha druhů bezobratlých, kteří tvoří potravní nabídku zejména pro plazy a ptáky. (Kopřiva, 2002)

Cíl ochrany:

Cílem péče je udržení stávajících cenných ploch v současném stavu, odstranění vysázených borovic, likvidace náletu akátu, svídy, trnky a ptačího zobu na označených místech, potlačení populací třtiny

- 57 -

křovištní a ovsíku vyvýšeného z trávníků. (Kopřiva, 2002)

Poznámka:

Vláda ČR vydala dne 30. 11. 2009 rozhodnutí o povolení výjimek a souhlasy k činnostem. Účelem rozhodnutí č. 1473/2009 jsou výzkumné monitorovací práce a sběr dat a účelem rozhodnutí č. 1483/2009 je studium hmyzu z čeledi Cerophytidae, Elateridae, Lissomidae, Melsidae, Throscidae.

Stručná charakteristika území PR Podsedky je prudký svah jižní až jihozápadní expozice v Brankovické pahorkatině (Mackovčin a kol., 2007) Svah je z větší části pokrytý teplomilným trávníkem s výskytem nežádoucí výsadby borovice a náletem svídy krvavé (Swida sanguinea) a slivoně trnité (Prunus spinosa) (Kopřiva a kol., 1999). Erozní svah se nachází ve flyšových horninách ždánicko-hustopečské jednotky. Povrch je tvořen svahovými sedimenty a sprašovými hlínami. Vytvořily se zde především typické pararendziny, v širokém okolí pak na ně navazují typické hnědozemě. (Mackovčin a kol., 2007) Na výslunné stráni jsou teplomilné trávníky svazu Bromion erecti s relativně bohatým druhovým zastoupením, např. bělozářka větvitá (Anthericum ramosum, chlupáček Bauhinův (Pilosella bauhinii), zvonek moravský (Campanula moravica) aj. (Mackovčin a kol., 2007). Vzhledem k charakteru plochy je předpoklad, že se území dříve využívalo jako pastviny (Kopřiva, 2000). Ve střední části území se kdysi těžila hornina pro místní stavební účely a zbytky obnažených ploch jsou dodnes patrné (Mackovčin a kol., 2007).

Obr. 33: Pohled na území PP Podsedky z pole.

- 58 -


stupeň

Tab. 28: Hodnocení současného stavu PR Podsedky Kategorie území:


Název území:

Podsedky

Datum hodnocení:

18. 6. 2009

Stav území je nevyhovující zhruba na 25 % plochy ZCHÚ. Jsou zde dva ostrůvky porostu borovic lesních, jeden větší v západní části území, druhý menší ve východní části území. Na východě je také menší ostrůvek dřevin (převážně trnka, ojediněle bez černý a brslen bradavičnatý). Na východní hranici se vyskytuje svída krvavá, růže, trnka a třešeň ptačí. Přes část východní strany ZCHÚ je vyšlapaná cestička od zvěře. V jihovýchodním cípu se v travinném porostu vyskytuje ostružník ježiník a větší plocha třtiny křovištní. Třtinu křovištní můžeme v malých ostrůvkách najít i v západní části ZCHÚ při severní a jižní hranici. Struktura je narušena v místech výskytu třtiny křovištní (jihovýchod a ostrůvky v západní části při severní a jižní hranici) a v místě výskytu dřevin (viz. kritérium zachovalost). Na ostatní travinaté ploše odpovídá předmětu ochrany. Při terénním průzkumu území byly nalezeny tyto významné druhy rostlin: zvonek sibiřský, sesel roční, vítod větší, rozrazil rozprostřený, bělozářka větevnatá, zvonek moravský a len tenkolistý. V okolí ZCHÚ byla zpozorována i vlha pestrá. V odhaleném břehu na PP byly i její hnízda. Podle plánu péče (Kopřiva, 2002) by se zde měl vyskytovat i střevíčník pantoflíček, zvonek klubkatý plstnatý, modřenec chocholatý a hlaváček letní. Pro důkladnější posouzení jejich výskytu by byl potřebný opakovaný průzkum. Na území se vyskytuje i několik králičích nor, z toho můžeme usuzovat, že je zde pravděpodobný výskyt i různých druhů koprofágních brouků. Na většině plochy území jsou příznivé podmínky pro vznik i vývoj rostlinných populací, jež jsou předmětem ochrany. Nebyly však odstraněny borové lesíky a zredukována třtina křovištní. Narušena je obnova v místech výskytu třtiny křovištní a v okrajových částech na severu, které sousedí s polem (splach živin). Na území se v menších ploškách vyskytuje třtina křovištní, nejvíce však ve východní části, kde je větší výskyt i ovsíku vyvýšeného. Dále se v travinných plochách vyskytuje ostružník ježiník - ve středu území a pak ve východní části.

zachovalost

4

struktura

4

významné druhy

4

reprodukce

4

narušení obnovy

4


3

skládky a odpad

4

Na hranicích území byl jen jeden plastový odpad.

3

Území je ohrožováno kontaminovanou vodou z přilehlého pole ze západu, východu a především ze severu. Tvar pozemku má odlišný tvar při porovnání s katastrální mapou z plánu péče a leteckou mapou (Google a kol., 2010). Je zde podezření na odorávání části ZCHÚ. Hlavním důvodem bude nejspíše nedostatečné označení hranic (ZCHÚ je označeno jen 4 cedulemi se státním znakem umístěných v rozích území) Ve středu území na jižní straně je umístěn zásyp (nitrifikace, možnost přenosu semen nežádoucích rostlin – např. ovsík vyvýšený).


- 59 -


stupeň

Tab. 29: Hodnocení péče o PR Podsedky

dokumentace

4

značení hranic

2

cesty

5

ochranné pásmo

3


3

péče o obnovu

3

zásahy

3


3

Kategorie území:


Název území:

Podsedky

Datum hodnocení:

18. 6. 2009

Existuje platný plán péče (Kopřiva, 2002) se všemi záležitostmi. Plán péče obsahuje dvě mapy a plánek. Orientační a katastrální mapa je v pořádku, ale u plánku současného stavu jsou menší nedostatky v zakreslení jednotlivých ploch, které pak nesedí se slovním popisem daných ploch. Nižší stupeň je také udělen z důvodu absence jedné z uvedených příloh (Protokoly o projednání plánu péče) v seznamu příloh. Není zpracován žádný inventarizační průzkum. Značení hranic je nedostatečné. Dle doporučení plánu péče (Kopřiva, 2002) zde měly být instalovány hraničníky a 4 cedule se stáním znakem. ZCHÚ je označeno jen cedulemi. Absencí hraničníků zřejmě dochází k zorňování částí území. Pro lepší informovanost, by zde měla být i informační tabule. Cestní síť neovlivňuje ZCHÚ. Přes východní část území je částečně vyšlapaná cestička od zvěře, která nemá negativní vliv.. Po celém obvodu ZCHÚ se nachází pole a ochranné pásmo neplní svoji funkci. Dochází ke splachu kontaminovaných vod a zřejmě i k odorávání okrajových částí ZCHÚ. Protože nedošlo k realizaci zatravnění navrženého ochranného pásma, tak je zde stále riziko kontaminace vodou z pole. Protože nejsou po obvodu ZCHÚ hraničníky, tak může docházet k odorávání částí ZCHÚ. Zvěř má na území pozitivní vliv, z důvodu okusu zmlazené svídy krvavé, čímž dochází k částečné eliminaci svídy z trávníků. Obnova je částečně narušena v jihovýchodním cípu území, kde je velký tlak třtiny křovištní, ovsíku vyvýšeného a ostružníku ježiníku. Navržené ochranné pásmo, spočívající v zatravnění plochy podél západní, severní a východní hranice o rozloze 0,9 ha, nebylo realizováno. Dále nedošlo k likvidaci borovic lesních, nepodařilo se potlačit třtinu křovištní, ovsík vyvýšený a ostružiník ježiník. Také nebylo odstraněno myslivecké zařízení - zásyp z plochy ZCHÚ. Travinné plochy rezervace jsou pravidelně koseny dle plánu péče. Na většině plochy rezervace dochází k naplnění principů ochrany, v budoucnu by ale mělo dojít k redukci třtiny křovištní, ovsíku vyvýšeného a ostružníku ježiníku. Je zde absence snahy omezovat negativní vlivy (kontaminovaná voda z pole, nepřehledné a nezřetelné označení hranic, atd.) působící na území.

Obr. 34: Zásyp umístěný ve středu území. Na pravé straně obnažený břeh.

Obr. 35: Třtina křovištní v jihovýchodním cípu ZCHÚ. V pravém rohu jeden z ostrůvků borovic. - 60 -


3 2,5 2 1,5 1,5

12 10 8 6 6

3

1

4 3


3 1 4 1,5 4,5 Hstav = 76 dobrý

4 2 5 3 3 3 3 3

počet bodů

počet bodů

4 4 4 4 4

Hodnocení péče o PR Podsedky




Tab. 31: Hodnocení péče PR Podsedky

stupeň

Hodnocení současného stavu PR Podsedky

stupeň

Tab. 30: Hodnocení současného stavu PR Podsedky

1 1 1,5 1,5 1,5

4 2 7,5 4,5 4,5

2 6 2,5 7,5 3 9 Hpéče = 64 průměrná

vynikající

100

dobrý

5

90

4

Jiné 70

průměrný

Odp

3 2

Invz Cíle Nar 50 Zás

VD

POb

30

Neg Stru

OP

Cst Zach

0

Obr. 36: Graf hodnocení jednotlivých kritérií PR Podsedky

Rep

velmi špatný


zásahy

péče o obnovu


ochranné pásmo

cesty

značení hranic

dokumentace


skládky a odpad


narušení obnovy

reprodukce

významné druhy

zachovalost

0

struktura

špatný

1

Znč Dok

Obr. 37: Graf celkového hodnocení PR Podsedky

- 61 -

Současný stav přírodní rezervace Podsedky je dobrý. Nejhůře hodnocenými kritérii jsou invazní a expanzivní druhy a jiné negativní vlivy. Nejlépe hodnocené kritérium je skládky a odpad. Ostatní kritéria jsou hodnocena stupněm dobrým. V rezervaci převládají porosty, jež jsou předmětem ochrany a je zde příznivý stav výskytu významných druhů.

Péče o přírodní rezervaci Podsedky je celkově hodnocena jako dobrá. Kritéria jsou většinou ohodnocena stupněm průměrným až dobrým. Nejhůře je ohodnoceno značení hranic. Chybí zřetelné a přehledné označení hranic. Protože Podsedky jsou obklopeny poli, bylo by potřeba zřetelného značení hranic aby nemohlo dojít k odorávání hraničních částí území. Kosení je prováděno pravidelně, ale je zde slabá či zcela chybějící snaha o doporučené zásahy jako je zřízení navrženého zatravněného ochranného pásu, odstranění zásypu, borovic a potlačení třtiny křovištní. Péče o území je hodnocena méně než jeho současný stav, proto je zde riziko zhoršování stavu v budoucnosti.

Tab. 32: Stav dokumentace PR Podsedky Stav dokumentace Existuje platný právní předpis nebo rozhodnutí o vyhlášení ZCHÚ: Byl zpracován inventarizační průzkum pro ZCHÚ: Byl zpracován plán péče o ZCHÚ: Plán péče je platný Platný plán péče obsahuje dostačujícím způsobem zpracované tyto části: - základní identifikační a popisné údaje o ZCHÚ - předmět ochrany a cíl péče - rozbor stavu ZCHÚ - plán zásahů a opatření - předpokládané náklady podle jednotlivých zásahů - mapové a jiné přílohy

Součet:

ano ×

ne ×

× × × × × × × × 4

- 62 -

M 1:4 170 Legenda: ––– hranice m-ZCHÚ ––– hranice ochranného pásma × cedule se státním znakem ––– borové hájky ––– keřové porosty ––– odhalený břeh

×

zásyp výskyt ostružníku ježiníku výskyt třtiny křovištní výskyt ovsíku vyvýšeného

Obr. 38: Mapa PR Podsedky se zaznačenými skutečnostmi z terénního průzkumu (Google a kol., 2010)

- 63 -

6.1.6 PP Přední Galašek Základní údaje o území

Název ZCHÚ:

Přední Galašek

Kód ZCHÚ:

1482

Kategorie ZCHÚ:



Vyhláška ONV Vyškov ze dne 28.6.1990, č. usn. XIX-107/13

Kraj:

Jihomoravský kraj


Brankovice

Výměra ZCHÚ:



Správce ZCHÚ:


Plán péče:

není

Jiná dokumentace:

není

Předmět ochrany:

Dle zřizovacího předpisu je nejcennější součástí vegetace bylinné patro, tvořené řadou teplo a suchomilných rostlin, např. hořec křížatý, len žlutý, a jiných.

Cíl ochrany:

není

Poznámka:

Než byla lokalita vyhlášena chráněným územím, byla znehodnocena vysázením porostu borovice lesní, lípou, jasanem a břízou. Po zalesnění a postupném zapojování stromového patra došlo k ústupu chráněných druhů rostlin, které byly předmětem ochrany. Od té doby se plánuje její zrušení. (dle Kopřivy a kol, 1999 a Mackovčina a kol, 2007)

- 64 -

Stručná charakteristika území PP Přední Galašek je jižní svah na Brankovické pahorkatině asi 300 m severně od obce Brankovice. (Mackovčin a kol., 2007). Skalní podloží je tvořeno vápnitými jíly, slíny a pískovci místy vycházející až k povrchu. Lokálně je překryté návějemi spraší. Vytvořili se zde především pararendziny s hnědozemí typickou. Lokálně se zde vyskytují v zalesněné části i hnědé půdy. (Mackovčin a kol., 2007) Území je z převážné části pokryto lesem, tvořeného borovicemi, lípou malolistou (Tilia cordata) s břízou bělokorou (Betula pendula), trnovníkem akátem (Robinia pseudacacia), javorem klenem (Acer pseudoplatanus) a jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior). V bylinném patře se vyskytují druhy světlých listnatých hájů a pouze na malé ploše v západní polovině území se nacházejí trávníky svazů Bromion erecti a Festucion valesiacea. (Mackovčin a kol., 2007) Celé území bylo v minulosti předáno k zalesnění (Kopřiva a kol., 1999).

Obr. 39: Pohled na jihozápadní část území PP Přední Galašek.

- 65 -


stupeň

Tab. 33: Hodnocení současného stavu PP Přední Galašek Kategorie území:


Název území:

Přední Galašek

Datum hodnocení:

13. 7. 2009, 19. 3. 2010

Na téměř celé ploše území se nachází les. V západní části je tvořen borovicí černou, na jihovýchodě území jsou lípy malolisté s břízou bělokorou a trnovníkem akátem. V severozápadní části je přimíšen javor klen, jasan ztepilý dub letní a zimní. V západní části se nachází pouze malá plocha bezlesí. Na hranicích se zemědělskými pozemky jsou porosty keřů růže šípkové, slivoně, svídy krvavé. Struktura je na většině ploše narušena vzrostlým lesem. Na malé části bezlesé plochy se nacházejí travinná společenstva. Podle Mackovčině a kol. (2007) se na území vyskytují zástupci okrotice bílé, omana mečolistého, vítodu většího, koniklece velkovkvětého a lučního, hvězdnice chlumní, či hořce křížatého. V době vlastních terénních průzkumů však nebyl žádný významný druh pozorován a vzhledem neodpovídajícím podmínkám pro druhy rostlin, pro které bylo území PP vyhlášeno, je velmi pravděpodobní, že výskyt těchto druhů je na pokraji vyhynutí. Vzhledem k zalesnění téměř celé plochy území zde nejsou vhodné podmínky pro reprodukci většiny druhů

zachovalost

1

struktura

1

významné druhy

1

reprodukce

1

narušení obnovy

1

Téměř celá plocha byla znehodnocena vysázením stromů a každý rok se snižovala možnost obnovy chráněného společenstva.


1

Na území byl vysázen les a nyní se i silně rozrůstá trnovník akát.

skládky a odpad

3


3

Na území se ve středu území vyskytují dva bunkry, v jejichž okolí je větší výskyt odpadků. V území jsou známky návštěvnosti v místech, kde se vyskytují 2 bunkry, místy jsou vyšlapané i cestičky. Podél severní části hranice může docházet ke splachu živin z přilehlého intenzivně obdělávaného pole.

Obr. 40: Pohled do území z jihozápadní hranice.

Obr. 41: Malá plocha bezlesí v západní části území

- 66 -


stupeň

Tab. 34: Hodnocení péče o PP Přední Galašek

dokumentace

1

značení hranic

1

cesty

4

ochranné pásmo

1


3

péče o obnovu

1

zásahy

0


0

Kategorie území:


Název území:

Přední Galašek

Datum hodnocení:

13. 7. 2009, 19. 3. 2010

Protože proces vyhlašování byl zdlouhavý, došlo k zalesnění a následnému zapojení vysazených dřevin. V současné době příslušný orgán krajského úřadu uvažuje o jeho zrušení. Dle Kopřivy, a kol. (1999) uvažoval o zrušení už i orgán ochrany přírody ve Vyškově v roce 1999. Plán péče a ani IP neexistuje. Území je označeno pouze jednou cedulí se státním znakem zhruba ve středu jihozápadní hranice. Cestní síť nemá vliv na území. Na území je špatný přístup, většinou jen místy vyšlapané cestičky. V době vegetace se přes keřovou linií špatně do území dostává . V západní části je vysazen borový les, na jihozápadní a severovýchodní straně je intenzivně obdělávané pole a na jihovýchodu je starý zarostlý ovocný sad. Případní návštěvníci nejsou dostatečně informovaní špatným značením území. Kvůli nefunkčnosti ochranného pásma je území na severovýchodě ohroženo splachem živin z přilehlého pole a ze západní strany může být ohrožováno náletem z přilehlého lesa. Žádná opatření nebyla realizována a dochází zde k velmi významnému narušení obnovy. Před vyhlášením chráněného území došlo k vysázení lesního porostu. Po celou dobu, od vyhlášení chráněného území do dneška, se na území neprováděli žádné zásahy, které by zajistili vhodné podmínky pro předmět ochrany. Vlivem k vysázení lesního porostu a jeho růstu v průběhu 20 let došlo k zastínění chráněného stanoviště a likvidaci chráněných teplomilných společenstev.

Obr. 43: Jeden z bunkrů ve středu území.

Obr. 42: Jediná cedule se státním znakem na jihozápadní hranici, která je lehce přehlédnutelná.

- 67 -


1 1 1 1 1,5 6 1,5 1,5 1,5 4,5 2 2 2,5 0 3 0 Hpéče = 23 velmi špatná

100 90

dobrý

5 4

průměrn ý

70

3 2

50

Obr. 44: Graf hodnocení jednotlivých kritérií PP Přední Galašek

30 Jiné POb

velmi špatný


zásahy

péče o obnovu


ochranné pásmo

cesty

značení hranic

dokumentace


skládky a odpad


narušení obnovy

reprodukce

významné druhy

zachovalost

0

struktura

špatný

1

Odp Invz Nar Rep VD Stru

0

Zach

Neg OP Cst Znč Dok

Obr. 45: Graf celkového hodnocení PP Přední Galašek

- 68 -

počet bodů

1 1 4 1 3 1 0 0



vynikající

3 3 2,5 2,5 2 2 1,5 1,5 1,5 1,5 1 1 1 3 1,5 4,5 Hstav = 27 velmi špatný

Hodnocení péče o PP Přední Galašek

stupeň

1 1 1 1 1 1 3 3


počet bodů



Hodnocení současného stavu PP Přední Galašek

stupeň

Tab. 35: Hodnocení současného stavu PP Přední Galašek

Současný stav PP Přední Galašek je velmi špatný. Většina kritéria byla hodnocená právě stupněm velmi špatným. Velký vliv na jeho současný stav mělo vysázení stromů před vyhlášením chráněného území, které v průběhu let zastiňovaly chráněné bylinné společenstvo a došlo téměř k jeho potlačení a vytvoření nevhodných podmínek pro jeho reprodukci.

Péče o PP Přední Galašek je hodnocena jako velmi špatná. Tím, že před vyhlášením chráněného území došlo k zalesnění území a protože proces vyhlašování byl zdlouhavý, došlo k zapojení vysázených dřevin do té míry, že druhy, pro něž byla ochrana zřízena začaly být na výrazném ústupu. Podle Kopřivy a kol. (1999) orgán ochrany přírody uvažoval o zrušení ochrany pro toto území z důvodu rok od roku nižšího výskytu chráněných rostlin. Odbor životního prostředí KÚ JMK nyní stále uvažuje o zrušení ochrany tohoto území.

Tab. 37: Podrobné hodnocení stavu dokumentace PP Přední Galašek Stav dokumentace Existuje platný právní předpis nebo rozhodnutí o vyhlášení ZCHÚ: Byl zpracován inventarizační průzkum pro ZCHÚ: Byl zpracován plán péče o ZCHÚ: Plán péče je platný Platný plán péče obsahuje dostačujícím způsobem zpracované tyto části: - základní identifikační a popisné údaje o ZCHÚ - předmět ochrany a cíl péče - rozbor stavu ZCHÚ - plán zásahů a opatření - předpokládané náklady podle jednotlivých zásahů - mapové a jiné přílohy

Součet:

ano ×

ne × × × × × × × × × 1

Legenda: ––– hranice m-ZCHÚ ––– hranice ochranného pásma × cedule se státním znakem ––– malá plocha bezlesí

M 1:7 400 Obr. 46: Mapa PP Přední Galašek se zaznačenými skutečnostmi z terénního průzkumu (Google a kol., 2010)

- 69 -

6.1.7 PP Roviny Základní údaje o území

Název ZCHÚ:

Roviny

Kód ZCHÚ:

1483

Kategorie ZCHÚ:



Vyhláška ONV Vyškov ze dne 28.6.1990, č. usn. XIX-107/13

Kraj:

Jihomoravský kraj


Nevojice

Výměra ZCHÚ:

7,7864 ha dle plánu péče (Kopřiva, 2000b) 7,78 ha dle zřizovacího předpisu

Výměra ochranného pásma: 50 m po obvodu ZCHÚ, navržený 20-ti metrový pás na severní hranici PP (je-li vyhlášeno)

Správce ZCHÚ:


Plán péče:

platný, pro období 2000–2009 (Kopřiva, 2000b)

Jiná dokumentace:

není

Předmět ochrany:

Ochrana fragmentů teplomilných stepních společenstev (Kopřiva, 2000b).

Cíl ochrany:

Zachovalé plochy udržet v současném stavu, odstranit příčiny poškození narušených částí a postupně zlepšit jejich stav (Kopřiva, 2000b).

Poznámka:

Evropsky významná lokalita - Černecký a Milonický hájek CZ0624062. Kód: 3052

Stručná charakteristika území PR Roviny je prudký svah amfiteátrovitě otevřený k západu (Kopřiva a kol., 1999) navazující na Milonický les v Brankovické pahorkatině asi 2 km severně

- 70 -

od Nevojic (Mackovčin a kol., 2007). PR tvoří doplněk k blízkým NPP Malhotky a PR Hašky (Mackvočina a kol., 2007). Skalní podloží je tvořeno třetihorními vápnitými jíly a slíny a pískovci. Místy jsou tyto horniny překryty spraší. Prudký svah má na půdorysu tvar podkovy. Dochází zde k jeho modelaci recentními sesuvy. Vytvořili se zde erozní rýhy, které jsou nyní již stabilní a ve střední části jsou zbytky agrárních teras. Na svahovitých polohách se vyvinula pararendzina typická a kambizemní s méně zastoupenou hnědozemí typickou. V méně svažitých polohách na tyto půdy navazuje černozem hnědozemní. (Mackovčin a kol., 2007) Nacházejí se zde teplomilná společenstva. Na mírnějších svazích s hlubšími půdami se vytvořilo společenstvo svazu Bromion erecti. Také se zde vyskytují nízkostébelné trávníky svazu Festucion valesiacea. Téměř po celém obvodu území se nachází souvislé porosty křovin a stromů. (Mackovčin a kol., 2007). V minulosti byly stráně využity jako pastvina. (Mackovčin a kol., 2007).

Obr. 47: Pohled na střed ZCHÚ

- 71 -


stupeň

Tab. 38: Hodnocení současného stavu PP Roviny

zachovalost

4

struktura

4

významné druhy

4

reprodukce

4

narušení obnovy

4


4

skládky a odpad

5


4

Obr. 48: Černýš rolní.

Kategorie území:


Název území:

Roviny

Datum hodnocení:

1. 7. 2009

Stav území je z hlediska předmětu ochrany plně vyhovující na 70 % plochy. Nacházejí se zde porosty charakteru teplomilných stepních společenstev. Část plochy na severovýchodu je ohrožováno sukcesním tlakem dřevin (svída krvavá, hloh jednosemenný, třešeň ptačí). Severozápadní část je ohrožována kontaminovanou vodou Z pole a následkem je vytváření pásu ruderální vegetace. Na částech jižních a západních hraničních pásů území jsou keřové porosty. Struktura porostu je zachována na většině plochy území. Jen na již zmíněných částech (viz. zachovalost), kde je tlak sukcesních dřevin (svídy krvavé, hlohu a třešně ptačí) a ohrožení kontaminovanými vodami, je struktura společenstva narušena. Při terénním průzkumu byly nalezeny velké populace omanu mečolistého a bílojetele německého. Dále byl nalezen prstnatec pleťový, hvězdnice chlumní, černýš rolní a odkvétající vstavač vojenský a nachový. Na území se vyskytuje i několik králičích nor, z toho můžeme usuzovat, že je zde možný výskyt i různých druhů koprofágních brouků. Také zde byly zástupci běláska řepkového, páteříčka, okáče voňavkového, vřetenušky tužebníkové. Dle plánu péče (Kopřiva, 2000b) a Kopřivy a kol. (1999) by se na území měli vyskytovat i kozinec dánský, vemeník zelenavý, hvězdnice chlumní, třemdava bílá, a medovník meduňkolistý a ze živočišných druhů kudlanka nábožná. Pro ověření jejich výskytu by byl potřebný opakovaný průzkum. Na většině území přírodní památky jsou dostatečné podmínky pro obnovu vyjma míst zarostlých keři a míst postižených kontaminovanou vodou z pole. Obnova je významně narušena jen v místech na severu v těsném sousedství s polem. V severní části území je tlak sukcesních dřevin (svída krvavá, hloh a ptačí zob) na travinná společenstva. V západní části je výskyt jednotlivců bezu chebdí. Na území a v ochranném pásmu se nenachází žádné odpadky ani skládky. Na část území na severu dochází ke splachu vod s živinami a pesticidy z přilehlého pole v ochranném pásmu.

Obr. 49: Bohatá populace omanu mečolistého.

- 72 -


stupeň

Tab. 39: Hodnocení péče o PP Roviny

dokumentace

5

značení hranic

5

cesty

5

ochranné pásmo

4


4

péče o obnovu

4

zásahy

4


4

Kategorie území:


Název území:

Roviny

Datum hodnocení:

1. 7. 2009

Plán péče (Kopřiva, 2000b) byl zpracován se všemi náležitostmi. V území nebyl proveden samotný inventarizační průzkum, ale při průzkumu NPP Malhotky a PR Hašky v roce 1988 provedl Milan Chytrý i zhodnocení tohoto území (Chytrý, 1988). Značení hranic je jedno z nejlépe značených území, jež jsem hodnotila pro diplomovou práci. Pruhové značení je na dvoumetrových tyčích a nebo na stromech. Území je označeno šesti cedulemi se státním znakem. Značení je přehledné a zřetelné. Cestní síť nemá vliv na území. Kolem území na západě vede polní nezpevněná cesta vzdálená asi 20 m. Na území nemá žádný vliv. V ochranném pásmu na jihovýchodě je dubohabrový les a další části ochranného pásma tvoří pole. Ochranné pásmo neplní nejvíce svoji funkci na severní straně, kde jsou přímo travinná společenstva ZCHÚ v těsné blízkosti pole. Ostatní části území jsou buď spádově výš než pole při hranici (jihozápad) a nebo je při hranici keřový lem, jež zajišťuje ochranu před kontaminovanými vodami. Podle plánu péče (Kopřiva, 2000b) bylo navrženo zatravnění části ochranného pásma na jihovýchodu, nebylo ale realizováno. Dochází k pravidelnému kosení, které také zajišťuje udržení keřů na stávající úrovni. Protože nedošlo k zatravnění ochranného pásma, tak některá místa na severu, jsou stále ohrožována splachem živin z pole. Nepodařilo se zcela zredukovat keřovou plochu na severovýchodě. Dále nebylo realizováno zatravnění ochranného pásma. Povedlo se minimalizovat počty bezu chebdí v jihozápadní části. Díky pravidelnému kosení a podsevem semeny původních druhů (překrytí senem ze zachovalých porostů) se dosahuje pomalého prosazování žádoucích druhů rostlin. Na většině plochy přírodní památky dochází k naplnění principů ochrany. V budoucnu by mělo ale dojít k navrženému zatravnění části ochranného pásma, které by zajistilo ochranu části území před kontaminovanými vodami z pole.

Obr. 50: Ochranné pásmo na severu. Vpravo keřový lem, chránící ZCHÚ, v levé části obhospodařované pole.

Obr. 51: Jedna z cedulí se státním znakem.

- 73 -


3 12 2,5 10 2 8 1,5 6 1,5 6 1 4 1 5 1,5 6 Hstav = 81 dobrý


5 5 5 4 4 4 4 4

1 5 1 5 1,5 7,5 1,5 6 1,5 6 2 8 2,5 10 3 12 Hpéče = 85 dobrá

vynikající

100 90

dobrý

5

Jiné

Cíle

3 2

Odp

průměrn ý

4 70

Invz

POb

VD

Neg

30

OP Stru Cst

Znč Zach

0

Obr. 52: Graf hodnocení jednotlivých kritérií PP Roviny

Rep

velmi špatný


zásahy

péče o obnovu


ochranné pásmo

cesty

značení hranic

dokumentace


skládky a odpad


narušení obnovy

reprodukce

významné druhy

zachovalost

0

struktura

špatný

1

Zás

Nar

50

Dok

Obr. 53: Graf celkového hodnocení PP Roviny

- 74 -

počet bodů

Hodnocení péče o PP Roviny


stupeň

4 4 4 4 4 4 5 4


počet bodů



Hodnocení současného stavu PP Roviny

stupeň


Současný stav PP Roviny je hodnocen jako dobrý. Většina kritérií je hodnocena stupněm právě dobrým. Pozitivní vliv má zejména větší vzdálenost od obydlené části a zároveň dobrá dostupnost pro pravidelné kosení. Velkým pozitivem je pro území jeho umístění, ale také to, že je součástí Evropsky významné lokality a komplexu sousedních NPP Malhotky a PP Hašky.

Péče o PP Roviny je celkově hodnocena jako dobrá. Úroveň péče zhruba odpovídá současnému stavu území. Probíhá zde pravidelné kosení a podpora travinných společenstev ohrožených kontaminovanou vodou. Je zde patrná i snaha o minimalizaci keřových porostů, nebo alespoň o jejich nešíření se na hodnotné travinné plochy. V budoucnu by ale mělo dojít k zlepšení funkce ochranného pásu na jihovýchodu, aby nedocházelo k degradaci hodnotných travinných společenstev.

Tab. 42: Podrobné hodnocení stavu dokumentace PP Roviny Stav dokumentace Existuje platný právní předpis nebo rozhodnutí o vyhlášení ZCHÚ: Byl zpracován inventarizační průzkum pro ZCHÚ: Byl zpracován plán péče o ZCHÚ: Plán péče je platný Platný plán péče obsahuje dostačujícím způsobem zpracované tyto části: - základní identifikační a popisné údaje o ZCHÚ - předmět ochrany a cíl péče - rozbor stavu ZCHÚ - plán zásahů a opatření - předpokládané náklady podle jednotlivých zásahů - mapové a jiné přílohy

Součet:

ano × × × ×

ne

× × × × × × 5

- 75 -

M 1:6 670 Legenda: ––– hranice m-ZCHÚ ––– hranice ochranného pásma × cedule se státním znakem ––– lemové porosty křovin ––– plochy ohrožené sukcesí dřevin ––– plochy ohrožené eutrofizací •• bez chebdí Obr. 54: Mapa PP Roviny se zaznačenými skutečnostmi z terénního průzkumu (Google a kol., 2010)

- 76 -

6.1.8 PP Roznitál Základní údaje o území

Název ZCHÚ:

Roznitál

Kód ZCHÚ:

1484

Kategorie ZCHÚ:



Vyhláška ONV ze dne 28.6.1990, č. usn. XIX-107/13

Kraj:

Jihomoravský kraj


Moravské Málkovice, Orlovice

Výměra ZCHÚ:

0,98 ha (dle vyhlášky), 0,9744 ha dle plánu péče (Kopřiva, 2000)

Výměra ochranného pásma: 50 m po obvodu ZCHÚ, navrhovaná výměra v plánu (je-li vyhlášeno)

péče (Kopřiva, 2000c) by dosahovala 0,5 ha a lemovala by celou horní hranu amfiteátru

Správce ZCHÚ:


Plán péče:

platný, pro období 2001–2010 (Kopřiva, 2000c)

Jiná dokumentace:

není

Předmět ochrany:

Ochrana fragmentu teplomilného společenstva rostlin (zejména Pulsatilla grandis, Anthericum ramosum, Primula veris, Gentianopsis ciliata) a bezobratlých, výskyt a rozmnožování zvláště chráněných druhů obratlovců: Lacerta agilis, Lanius collurio. (Kopřiva, 2000c)

Cíl ochrany:

Cílem péče je udržení stávajících cenných ploch v současném stavu, odstranění invazivních a nežádoucích druhů rostlin a postupná regenerace poškozených ploch do stavu teplomilného trávníku. Dále pak plochu pravidelně ošetřovat kosením. Vytvoření travnatého ochranného pásma kolem horní hrany území, aby se trvale minimalizoval vliv

- 77 -

kontaminovaných vod na vývoj společenstva. (Kopřiva, 2000c)

Poznámka:

Stručná charakteristika území PP Roznitál je krátký, strmý západní svah tvaru amfiteátru v Lhotské vrchovině, asi 1,4 km jihojihovýchodně od Moravských Málkovic. (Mackovčin a kol., 2007). Geologický podklad tvoří polymiktní štěrky karpatského stáří. Lokálně jsou překryté spraší. Pedologicky náleží PP do oblasti illimerických půd s převažující hnědozemí typickou, kterou doplňuje pararendzina typická. (Mackovčin a kol., 2007) Část území zarostla křovinami růže šípkové (Rosa canina), slivoně trnité (Prunus spinosa), hlohu jednosemenného (Crateagus monogyna) a bezu černého (Sambucus nigra). Vyskytují se zde i menší hájky borovice lesní (Pinus sylvestris) a břízy bělokoré (Betula pendula). Travnatý porost tvoří vegetace svazu Bromion erecti a Arrhenatherion. (Mackovčin a kol., 2007). Vzhledem k charakteru plochy se předpokládá využití v minulosti jako pastviny (Kopřiva, 2000c).

Obr. 55: Pohled na PP Roznitál

- 78 -


stupeň

Tab. 43: Hodnocení současného stavu PP Roznitál

zachovalost

3

struktura

3

významné druhy

4

reprodukce

4

narušení obnovy

3


4

skládky a odpad

5


3

Obr. 56: Jeden ze sběračů květů hlohu.

Kategorie území:


Název území:

Roznitál

Datum hodnocení:

1. 5. 2009

Zhruba 60 % plochy odpovídá stepnímu charakteru xerotermního a subxerotermního typu. Na západních výběžcích a v severovýchodním cípu jsou více či méně zapojené porosty křovin, zejména trnky, hlohu, růže a ptačího zobu, a borovice lesní s břízou bělokorou.. Současná struktura stepního porostu, jež je na 60 % plochy, je vyhovující. Na dalších 40 % plochy jsou více či méně zapojené keřové porosty, borovice lesní či bříza bělokorá. Na území byl při vlastním průzkumu pozorován koniklec velkokvětý, bělozářka větevnatá a velký počet prvosenky jarní. Měl by tu být i hořec brvitý a z živočišné říše ještěrka obecná a ťuhýk obecný. Tito tři nebyli však v době průzkumu pozorováni (Kopřiva, 2000). Pozorován tu byl i motýl pestrobarvce petrklíčového, pro jehož housenky je důležitou živnou rostlinou právě prvosenka jarní. Reprodukce většiny druhů je dostatečná. Na většině území jsou příznivé podmínky pro rozmnožování významných druhů rostlin. Část území je nevyhovující vzhledem k více či méně zapojenému keřovému porostu. Části dvou výběžků a severovýchodní část směrem ke žlíbku jsou zarostlé křovinami s výskytem jednotlivých borovic. V blízkosti křovin je patrný ústup významných druhů. Také veškeré porosty na území jsou ovlivněny těsným sousedstvím s okolním polem. Chráněná travinná společenstva ohrožena ruderalizací. Zjištěn výskyt růže šípkové, bezu černého a chebdí a hluchavky bílé, ojedinělý výskyt kopřivy dvoudomé a v malé míře i třtiny křovištní v severozápadní části. Na území v křovinách byly nalezeny jen dřevěné zbytky po posedu a dřevěná stolička. Vzhledem k tomu, že byly vytvořeny z přírodního dřeva bez mořidel a jedná se o čistě přírodní materiál, tak nesnižuji stupeň tohoto kritéria. Bylo zde nalezeno malé ohniště. Dalším problémem je sešlap porostu v okolí křovin. Při vlastním průzkumu byli na území sběrači květů hlohu. Je tedy i velmi pravděpodobné, že zde dochází ke sběru květů bezu černého a plodů růže šípkové. Největší hrozbou je ovšem okolní pole. Je tu velká pravděpodobnost rizika oborávání okrajů PP. V křovinách je zabudován i nový posed, což svědčí o faktu, že v území nachází vhodné útočiště i zvěř.

Obr. 57: Odkvetlý koniklec velkokvětý. - 79 -

Obr. 58: Zachovalé stepní porosty ve středu území.


stupeň

Tab. 44: Hodnocení péče o PP Roznitál

dokumentace

5

značení hranic

1

cesty

4

ochranné pásmo

2


3

péče o obnovu

3

zásahy

3


3

Kategorie území:


Název území:

Roznitál

Datum hodnocení:

1. 5. 2009

Plán péče (Kopřiva, 2000c) byl zpracován dostatečně podrobně. V území nebyl proveden inventarizační rostlinný či živočišný průzkum, i když byl v plánu péče doporučen k realizaci. Hranice PP jsou vyznačeny pouze 4 cedulemi s malým státním znakem. V plánu péče byla uvedena potřeba zaměření hranic PP v terénu a označení hraničníky na kontaktu s intenzivně obdělávanou půdou. Toto hraničení bylo zapsáno jak v Harmonogramu prací, tak i v kalkulacích předpokládaných ročních nákladů. Vzhledem k absenci jakékoliv známky hraničníků se naskýtá otázka, zda vůbec bylo toto zaměření realizováno v roce 2001 a pokud ano, jak je možné, že neexistují žádné stopy po hraničnících. Není informační cedule. Nejbližší cesta v blízkosti území je zpevněná polní cesta spojující obec Švábenice a Orlovice, která vede ve vzdálenosti cca 50 m od východní hranice PP. Z této cesty je nejkratší přístupová vzdálenost vzdušnou čarou přes pole jež obklopuje chráněné území. A vzhledem k tomuto faktu přichází na lokalitu lidé z této cesty. Navíc z přístupu od cesty není viditelná ani jedna ze 4 cedulí, jež by informovala návštěvníky o chráněném území. V plánu péče bylo navrženo na rok 2002 zřízení ochranného pásma v podobě zatravnění lemu celé horní hrany PP, čímž by se omezil průnik kontaminovaných vod. Vzhledem k ohrožení odorávání okrajů území, by nebylo špatné zvážit zatravnění ochranného pásma po celém obvodu území. Nedochází zde k omezování působení vlivů z okolního pole a pro nedostatečné značení hranic je docela obtížný úkol omezovat většinu vnějších negativních vlivů. Při udělení stupně tohoto kritéria jsem přihlédla k faktu, jak by mělo území vypadat a jaké by zde měly být prováděné zásahy z pohledu plánu péče. Není zde vidět redukce keřového porostu na pouhý lem v okolí hranic PP. Jediné co je náležitě prováděno je pouze pravidelné kosení stepní plochy. Nedošlo k realizaci nutně potřebných zásahů a opatření. Zbytky posedu měly být odstraněny, mělo být upraveno ochranné pásmo a značení hranic. Nebyly odstraněny keřové porosty a část borovic a bříz. Na ploše kde je ještě stepní společenstvo je více či méně dosahováno cílů ochrany. Ovšem hraniční části území mají výrazné, již zmíněné nedostatky - keřové porosty, neoznačené hranice, rizika z okolní obdělávané půdy (kontaminovaná voda, odorávání).

Obr. 59: Malý státní znak v severozápadní části území PP.

Obr. 60: Vrchní západní výběžek území je zcela zarostlý křovinami.

- 80 -


3 9 2,5 7,5 2 8 1,5 6 1,5 4,5 1 4 1 5 1,5 4,5 Hstav = 69 průměrný

vynikající


5 1 4 2 3 3 3 3

1 5 1 1 1,5 6 1,5 3 1,5 4,5 2 6 2,5 7,5 3 9 Hpéče = 60 průměrný

100 90

dobrý

5 4

průměrn ý

70

3 2

Jiné Odp Invz

Cíle

50 Nar Zás Rep

30

Stru

OP Cst

Zach

0

Obr. 61: Graf hodnocení jednotlivých kritérií PP Roznitál

POb VD Neg

velmi špatný


zásahy

péče o obnovu


ochranné pásmo

cesty

značení hranic

dokumentace


skládky a odpad


narušení obnovy

reprodukce

významné druhy

zachovalost

0

struktura

špatný

1

Znč Dok

Obr. 62: Graf celkového hodnocení PP Roznitál

- 81 -

počet bodů

Hodnocení péče o PP Roznitál


stupeň

3 3 4 4 3 4 5 3

Tab. 46: Hodnocení péče PP Roznitál počet bodů



Hodnocení současného stavu PP Roznitál

stupeň


Současný stav PP Roznitál je průměrný. Většina kritérií je hodnocena stupněm dobrým až průměrným. Nejlépe je hodnoceno kritérium skládky a odpad. Největším nedostatkem je zde těsné sousedství s polem a možné rozšiřování silného porostu keřů.

Péče o PP Roznitál je hodnocena jako průměrná. Většina kritérií byla hodnocena právě průměrným stupněm. Nejhůře bylo hodnoceno značení hranice. Je značené nedostatečně a je očividné, že řádné značení by přispělo k ochraně území před většinou negativních vlivů. Jako druhé nejhorší bylo hodnoceno ochranné pásmo. Nejlépe byla hodnocena dokumentace, jež obsahovala veškeré potřebné části. Vzhledem k platnosti současného plánu péče (Kopřiva, 2000) do roku 2010 je zde reálná možnost, že při tvorbě nového plánu péče se zdůrazní a zajistí nezbytné zřetelné a přehledné označení hranic.

Tab. 47: Podrobné hodnocení stavu dokumentace PP Roznitál Stav dokumentace Existuje platný právní předpis nebo rozhodnutí o vyhlášení ZCHÚ: Byl zpracován inventarizační průzkum pro ZCHÚ: Byl zpracován plán péče o ZCHÚ: Plán péče je platný Platný plán péče obsahuje dostačujícím způsobem zpracované tyto části: - základní identifikační a popisné údaje o ZCHÚ - předmět ochrany a cíl péče - rozbor stavu ZCHÚ - plán zásahů a opatření - předpokládané náklady podle jednotlivých zásahů - mapové a jiné přílohy

Součet:

ano ×

ne ×

× × × × × × × × 5

- 82 -

M 1:3 330 Legenda: ––– hranice m-ZCHÚ ––– hranice ochranného pásma × cedule se státním znakem ––– plochy ohrožené sukcesí dřevin •• výskyt třtiny křovištní

×

posed

Obr. 63: Mapa PP Roznitál se zaznačenými skutečnostmi z terénního průzkumu (Google a kol., 2010).

- 83 -

6.1.9 PR Stepní stráň u Komořan Základní údaje o území

Název ZCHÚ:

Stepní stráň u Komořan

Kód ZCHÚ:

411

Kategorie ZCHÚ:



Vyhláška ministerstva školství a osvěty (MŠVÚ) B17.959-III ze dne 3.3.1948

Kraj:

Jihomoravský kraj


Komořany na Vyškově

Výměra ZCHÚ:

4,3735 ha dle plánu péče (Pekárová, 2001) 5,20 ha (AOPK ČR, 2010)


Správce ZCHÚ:


Plán péče:

platný, pro období 2001–2010 (Pekárová, 2001)

Jiná dokumentace:

Dílčí zpráva z výzkumu rzí, snětí a parazitických plísní (Müller, 1980), IP (Tlusták, 1985)

Předmět ochrany:

Xerotermní společenstva na terciérních vápnitých jílech s výskytem vzácných druhů rostlin např. koniklece velkokvětého (Pulsatilla grandisi), koniklece lučního (Pulsatilla pratensis), zvonku sibiřského (Campanula sibirica) atd (Pekárová, 2001).

Cíl ochrany:

Zachování či zvýšení početnosti nebo vitality populace ohrožených druhů zlepšením vlastností jejich přirozeného stanoviště, zachování druhové diverzity organizmů, sanace negativních vlivů, navození žádoucího směru vývoje obnovením dřívějšího obhospodařování (Pekárová, 2001).

- 84 -

Poznámka:

Evropsky významná lokalita - Stepní stráně u Komořan CZ0622217, kód: 3152

Stručná charakteristika území PR Stepní stráně u Komořan je značně svažitý terén se západní orientací v Kučerovské pahorkatině. Na severním okraji navazuje PP Mechovkový útes. (Mackvočina a kol., 2007). Geologický podklad tvoří spodnobadenské vápence a vápnité jíly. Místy jsou překryty spraší. Půdní pokryv zde tvoří pararendziny typické a černozemě typické. (Mackovčin a kol., 2007) Nachází se zde převážně vegetace svazu Bromion erecti. Menší plochy ve střední a jižní části území zaujímá lemové společenstvo svazu Geranion sanguinei) a na sesuvech,

zastíněných

a

vlhčích

místech

se

vyvinula

vegetace

svazu

Arrhenatherion. Keřová společenstva jsou podél východní hranice rezervace a tvoří je převážně růže (Rosa spp.), slivoň trnitá (Prunus spinosa) či místy i kručínkovec poléhavý (Coronthamnus procumbens). (Mackovčin a kol., 2007). Na území se nachází zhruba 25 druhů mravenců, dále zde žije řada blanokřídlých, střevlíkovitých a dalších druhů bezobratlých (Mackovčin a kol., 2007). Území bylo v minulosti využíváno jako pastvina pro dobytek, částečně kosena i vypalována (Pekárová, 2001).

Obr. 64: Pohled na PP Stepní stráň u Komořan z JZ rohu směrem na S.

- 85 -


stupeň

Tab. 48: Hodnocení současného stavu PR Stepní stráň u Komořan

zachovalost

4

struktura

4

významné druhy

4

reprodukce

4

narušení obnovy

4


3

skládky a odpad

5


4

Kategorie území:


Název území:


Datum hodnocení:

10. 5. 2009

Xerotermní společenstva, jež jsou předmětem ochrany zaujímají zhruba 70–80 % plochy. V jižní části se vyskytuje koniklec luční i velkokvětý. Zvonek sibiřský v době hodnocení nebyl nalezen, ale podle plánu péče (Pekárová, 2001), se zde má vyskytovat. Ve středu ZCHÚ a na východní části území je ostrůvkovitý až zapojený výskyt křovin (višeň křovištní, bez černý, bez chebdí). Ve východní části je menší, podobný PP Mechovkový útes, avšak lépe zachovalý útes. Na severu území jsou v travinném společenstvu výmladky javorů. Část (necelé 2 % ZCHÚ) severní části území je les (javor klen, borovice lesní, habr obecný). Struktura společenstev je částečně narušena na severovýchodní straně, jenž zčásti sousedí s polem a z části s hájkem - ruderalizace ploch, výskyt kopřiv a mladých výmladků javoru klenu. Populace významných druhů - na jihu se vyskytuje koniklec luční a velkokvětý. Velmi dobře se zde daří prvosence jarní, jež je přítomna na celé části území. Při terénním průzkumu byl nalezen také hlaváček jarní, sápa hlíznatá, škarda panonská a černýš rolní. Na území se vyskytuje i několik králičích nor, z toho můžeme usuzovat, že je zde výskyt i různých druhů koprofágních brouků. Podle plánu péče (Pekárová, 2001) by zde měl být výskyt i zvonku sibiřského, lnu tenkolistého a žlutého, zlatovláska obecného, hvězdnice chlumní, kozince vičencovitého a oman oko Kristovo. Na většině území jsou příznivé podmínky pro obnovu. Na severní částí je tlak javoru klenu a při východní hranici nechráněné zatravněným pásem či keřovým lemem dochází k ruderalizaci travinných společenstev (výskyt bezu černého, svízele přítuly, kopřivy dvoudomé). Problémem obnovy xerotermního společenstva a vzácných druhů je severovýchodní část území, kde nejsou příznivé podmínky ruderalizace, vytlačování kopřivami a výmladky javorů. Expanzivní druhy: kopřiva dvoudomá a bez černý v SV části území. Bez chebdí a bez černý na malé části východní strany. Území nebylo znečištěno odpadky ani výskytem skládek. Pouze v ochranném pásmu na západě v hájku odkládáno seno ze ZCHÚ. Největší vliv má sousedství východní části PR s polem, jež je položeno výše než stráň a může zde docházet ke splachu hnojiv a pesticidů. V těsném sousedství na západní straně je umístěn krmelec. (V území je řada cestiček od zvěře.)

Obr. 65: Odkvétající koniklec luční.

Obr. 66: Útes u východní hranice, který je podobný mechovkovému útesu.

- 86 -


stupeň

Tab. 49: Hodnocení péče PR Stepní stráň u Komořan

dokumentace

5

značení hranic

2

cesty

5

ochranné pásmo

3


4

péče o obnovu

4

zásahy

5


4

Kategorie území:


Název území:


Datum hodnocení:

10. 5. 2009

Plán péče (Pekárová, 2001) byl zpracován dostatečně podrobně, v území byl proveden inventarizační průzkum (Tlusták, 1985) a Dílčí zpráva z výzkumu rzí, snětí a parazitických plísní (Müller, 1980). Hranice jsou značeny 3 tabulemi se státním znakem, a 5 tyčemi s pruhovým značením, jež už není dobře viditelné. Poměrně více než polovina obvodu není značena vůbec a nynější značení také zcela nepřipomíná tvar území dle katastrální mapy a nesplňuje podmínku viditelnosti od jednoho značení ke druhému. Je lehce přehlédnutelné. Cestní síť neohrožuje území. Vedle západní části území probíhá polní cesta, jež je málo frekventovaná a slouží spíše jen pro přístup k jiným zemědělským pozemkům. Mezi cestou a územím je hájek. Ve východní části ochranného pásma je pole. Východní část nechrání ZCHÚ dostatečně před ruderalizací. Severní část ochranného pásma tvoří les a západní část ochranného pásma tvoří částečně lipovo– březový hájek a částečně zatravněná plocha. Skladba lesa je převážně javor klen, dále borovice lesní a habr obecný. Les je zdrojem semenáčků javoru klenu v PR. V hájku je umístěno myslivecké zařízení – seník se zásypem. Jediná část ochranného pásma splňuje svoji ochranou funkci. V této části je travinný porost podobné vegetace, která je předmětem ochrany PR. V jižní části se povedlo úplně potlačit výmladky javorů. V severní části se výskyt javorů ještě nepodařil zcela potlačit. Bez chebdí je udržován na určené ploše. Je zde ale patrné chybějící ochranné pásmo kolem východní hranice území. Sousedství s polem území moc neprospívá. Vzhledem k pravidelnému kosení a snaze odstranění semenáčků javoru klenu v jižní části území jsou vytvořeny přijatelné podmínky pro obnovu. Bohužel nevytvořením vhodných podmínek - ochranného pásma či jiného režimu obhospodařování sousedního pole je ohrožena obnova v severovýchodní části. Doporučené zásahy v plánu péče jsou realizovány (potlačení třtiny křovištní a bezu černého ve středu území, udržovat plochu travinných společenstev s maximální pokryvností křovin do 5 %, zabránění šíření bezu chebdí dál do rezervace) a nebyly zjištěny nevhodné zásahy. Je zde vidět dodržování plánu péče, je zde patrné pravidelné kosení ploch. Jediným nedostatkem v dosahování cílů ochrany je absence snahy omezit negativní vlivy sousedství pole v severovýchodní části. Vzhledem k připomínkám ke stavu značení hranic v plánu péče vydaném v roce 2001 a srovnáním se stavem dnešního značení, nebyly zjištěny žádné snahy o napravení tohoto restu.

- 87 -

Výsledné hodnocení Tab. 50: Hodnocení současného stavu PR Stepní stráň u Komořan

3 2,5 2 1,5 1,5

12 10 8 6 6

3

1

5 4


3 1 5 1,5 6 Hstav = 80 dobrý

5 2 5 3 4 4 5 4

počet bodů

počet bodů

4 4 4 4 4

Hodnocení péče o PR Stepní stráň u Komořan




stupeň

Hodnocení současného stavu PR Stepní stráň u Komořan

stupeň


1 1 1,5 1,5 1,5

5 2 7,5 4,5

2 8 2,5 12,5 3 12 Hpéče = 82 dobrá

vynikající

100 90

dobrý

5

Jiné

4 průměrný

70

3 2

Cíle

Odp Invz Nar

Zás

50 Rep POb VD

Stru

OP Cst

Zach

0

Obr. 67: Graf hodnocení jednotlivých kritérií PR Stepní stráň u Komořan

Neg

30

velmi špatný


zásahy

péče o obnovu


ochranné pásmo

cesty

značení hranic

dokumentace


skládky a odpad


narušení obnovy

reprodukce

významné druhy

zachovalost

0

struktura

špatný

1

Znč Dok

Obr. 68: Graf celkového hodnocení PR Stepní stráň u Komořan

- 88 -

6

Současný stav PR Stepní stráň u Komořan je celkově hodnocen jako dobrý. Většině kritérií současného stavu byl udělen právě průměrný až dobrý stupeň; není zde výrazný negativní jev. Nejlépe zde byla hodnocena absence skládky a odpadků. Problémem do budoucna by mohlo být rozšíření ruderálních ploch vlivem neomezování vlivu sousedního pole. Velký plus pro území je malá turistická návštěvnost.

Péče o PR Stepní stráň u Komořan je celkově hodnocena jako dobrá. Většina kritérií byla hodnocena stupněm vynikající a dobrý. Nejhorší stupně byly uděleny kritériím značení hranic a ochrannému pásmu. Péče o území je hodnocena o něco málo výše než jeho stav. Je zde tedy dobrý předpoklad k zachování či zlepšování stavu území. Vzhledem k datu vydání plánu péče a k datu hodnocení, je zarážející, že nebylo napraveno vymezení hranic území. Domnívám se, že vymezení hranic bylo opomenuto vzhledem k plnění ostatních doporučených zásahů, jež jsou dále podrobně rozepsány v předpokládaných nákladech v přílohách dokumentu. Špatné značení hranic může vést k ničení stepního společenstva vzhledem k nevědomosti, v jakém území se to vlastně člověk nachází.

Tab. 52: Podrobné hodnocení stavu dokumentace PR Stepní stráň u Komořan Stav dokumentace Existuje platný právní předpis nebo rozhodnutí o vyhlášení ZCHÚ: Byl zpracován inventarizační průzkum pro ZCHÚ: Byl zpracován plán péče o ZCHÚ: Plán péče je platný Platný plán péče obsahuje dostačujícím způsobem zpracované tyto části: - základní identifikační a popisné údaje o ZCHÚ - předmět ochrany a cíl péče - rozbor stavu ZCHÚ - plán zásahů a opatření - předpokládané náklady podle jednotlivých zásahů - mapové a jiné přílohy

Součet:

ano × × × ×

ne

× × × × × × 5

- 89 -

Legenda: ––– hranice m-ZCHÚ ––– hranice ochranného pásma × cedule se státním znakem ––– les ––– keřové porosty ––– útes podobný PP Mechovkový útes ––– PP Mechovkový útes × myslivecké zařízení - zásyp a seník výmladky javoru klenu plochy ohrožené eutrofizací

M 1:6 670 Obr. 69: Mapa PR Stepní stráň u Komořan se zaznačenými skutečnostmi z terénního průzkumu (Google a kol., 2010)

- 90 -

6.1.10

PR Studnické louky

Základní údaje o území

Název ZCHÚ:

Studnické louky

Kód ZCHÚ:

2148

Kategorie ZCHÚ:



Nařízení okresního úřadu Vyškov č. 2/2002 ze dne 7. ledna 2002

Kraj:

Jihomoravský kraj


Krásensko

Výměra ZCHÚ:

3,6596 ha (dle vyhlášky a plánu péče (Slavík, 2001))


Správce ZCHÚ:


Plán péče:

platný, pro období 2002–2011 (Slavík, 2001)

Jiná dokumentace:

není

Předmět ochrany:

Předmětem ochrany je výskyt společenstva vlhkých eutrofních pcháčových (Calthion) a mezofilních ovsíkových (Arrhenatherion) luk v údolí potoka s výskytem chráněného druhu prstnatce májového (Dactylorhiza majalis). Ochranu zasluhuje také samotný fenomén meandrujícího potoka s břehovými porosty. (Slavík, 2001)

Cíl ochrany:

Hlavním cílem je zachování stávajícího dobrého stavu lokality tak, aby byly nadále zajištěny příznivé podmínky pro další existenci lučních společenstev. (Slavík, 2001)

Poznámka:

Dne 30. 11. 2009 vydala Vláda ČR dvě rozhodnutí o povolení výjimek a souhlasy k činnostem. Účelem rozhodnutí číslo 1473/2009 jsou výzkumné

- 91 -

monitorovací práce a sběr dat a účelem rozhodnutí č. 1483/2009 je studium hmyzu z čeledi Cerophytidae, Elateridae, Lissomidae, Melsidae, Throscidae.

Stručná charakteristika území PR Studnické louky je niva potoka obklopená lesy na Kojálské planině vzdálená zhruba 500 m západně od obce Studnice. (Mackvočina a kol., 2007). Geologickým podkladem jsou spodnokarbonské droby, břidlice a slepence překryté mladými deluviofluviáními sedimenty (Slavík, 2001). Vyvinuly se zde hyfromorfní půdy zastoupené typickými gleji a typickými pseudogleji (Mackovčin a kol., 2007). Převažující vegetační typ jsou mezofilní ovsíkové louky svazu Arrhenatherions. Podél potoka a v nejjižnější části se nacházejí vlhké pcháčové louky svazu Calthion. (Mackovčin a kol., 2007). Konkrétní využívání této lokality v minulosti není známo, je však jisté, že byla alespoň nepravidelně kosena (Slavík, 2001).

Obr. 70: Pohled z ochranného pásma na jižní straně.

- 92 -


stupeň

Tab. 53: Hodnocení současného stavu PR Studnické louky

zachovalost

4

struktura

3

významné druhy

4

reprodukce

4

narušení obnovy

4


3

skládky a odpad

5


4

Kategorie území:


Název území:

Studnické louky

Datum hodnocení:

30.6.2009

Nacházejí se zde společenstva charakteru pcháčové a ovsíkové louky a také stromové porosty převážně v okolí meandrujícího potoka. Na ovsíkových loukách v severní části území se projevuje eutrofizace převládajícím ovsíkem vyvýšeným a místy převládající kopřivou dvoudomou (v okolí potoka). Území má na většině plochy vyhovující strukturu biocenóz. Jen v severní části ohrožena expandujícím ovsíkem vyvýšeným a v okolí potoka je plocha ohrožena mírně expandující kopřivou dvoudomou. Nachází se zde populace prstnatce májového (Slavík, 2001). Podle Mackovčina a kol. (2007) zde bylo nalezeno asi 520 jedinců tohoto druhu. V době vlastního terénního průzkumu nebyl zpozorován ani jeden jedinec, to mohlo být pravděpodobně zapříčiněno netradičními klimatickými podmínkami daného roku. Jsou zde vhodné podmínky pro vznik i vývoj rostlinných populací jež jsou předmětem ochrany. Jen v místech, kde převládá ovsík vyvýšený a kopřiva dvoudomá jsou podmínky pro reprodukci zhoršeny. Pravděpodobností eutrofizace toku a následně jeho okolí v rezervaci pole ležící severně nad ochranným pásmem. Na většině plochy však nedochází k narušování obnovy. Velkým přínosem pro území je sousedství s vodním zdrojem – dva vrty v jehož okolí jsou přísné podmínky pro hospodaření na pozemcích. Na území v místě břehových porostů, kde jej protíná bývalá, dnes nepoužívaná, cesta byl zaznamenán větší výskyt kopřivy dvoudomé. Pár jedinců bezu černého a kopřivy dvoudomé se nachází v břehových porostech i dále od cesty. V severní části je větší výskyt ovsíku vyvýšeného. Na území ani v ochranném pásmu se nenachází žádné odpadky ani skládky. V území se projevuje patrně hospodaření na zemědělských pozemcích ležících nad severní částí ochranného pásma, kudy prochází potok. Tím pravděpodobně dochází k ruderalizaci půdy v okolí potoka při severní části PR.

Obr. 71: Pohled ze středu chráněného území směrem k vodárně.

Obr. 72: Pohled na potok protékající územím.

- 93 -


stupeň

Tab. 54: Hodnocení péče o PR Studnické louky

dokumentace

5

značení hranic

4

cesty

4

ochranné pásmo

4


4

péče o obnovu

4

zásahy

4


4

Kategorie území:


Název území:

Studnické louky

Datum hodnocení:

30.6.2009

Plán péče (Slavík, 2001) je kompletní a dostačující. Prozatím nebyl proveden inventarizační průzkum - botanický ani entomologický. Území je označeno 3 tabulemi s malým státním znakem a pruhovým značením na kmenech stromů či na tyčích. Značení je provedeno většinou v lomových bodech. V některých částech není vidět z jednoho značení na druhé. Chybí zde informační tabule o chráněném území jež zde měla být instalována podle plánu péče. Nejbližší cesta (cesta třetí třídy), jež probíhá podél západní hranice je oddělena lesním porostem. Zpevněná cesta protínající území je v dnešní době neprůjezdná pro vozidla a její stav značí, že je již delší dobu nepoužívaná. Cesty v dnešní době mají malý negativní vliv na území. V ochranném pásmu na západní a jižní straně je smíšený les (buk, habr, smrk, jedle). Na jižní a východní hranici se nachází louky. Na louce na jihu se nachází vodárna se dvěma vrty. Ochranné pásmo bohužel nechrání území před eutrofizací severní části podél toku, protože samostatný potok přichází do ochranného pásma z intenzivně zemědělsky využívaných polích nad severní částí ochranného pásma. Sousedství se zdrojem pitné vody je velmi prospěšné pro území vzhledem k přísnému režimu v okolí zdroje vody. Avšak při severní hranici se nedaří zabránit eutrofizaci z výše položených zemědělských pozemků nad ochranným pásmem. Je zde patrné pravidelné kosení luk. Podle plánu péče (Slavík, 2001) by se ovsíkové porosty měly kosit alespoň jednou ročně. Což nevylučuje možnost kosit eutrofizovaný porost v severní části i vícekrát. To by v případě následného odklizu sena jistě přispělo k lepším podmínkám pro obnovu. Kosení je pravidelné. Posečená hmota se většinou odváží mimo území. V severní části byla zjištěna hromádka neodvezeného sena. Vzhledem k eutrofizaci právě této části území je třeba neopomínat odvážet posečenou hmotu mimo území PR. Péče o území je pravidelná a směřuje k zajištění příznivých podmínek pro další existenci lučních společenstev. Existují pouze drobné nedostatky způsobené eutrofizací toku a jeho okolí v severní části území.

Obr. 73: Dnes již nepoužívaná cesta protínající chráněné území.

Obr. 74: Neodklizené zbytky sena.

- 94 -



5 4 5 4 4 4 4 4

1 5 1 4 1,5 6 1,5 6 1,5 6 2 8 2,5 10 3 12 Hpéče = 81 dobrá

vynikající

100 90

dobrý

5 4

průměrný

70

3 2

Invz

POb

VD

Neg

30 OP Stru Cst

Zach

Obr. 76: Graf celkového hodnocení PR Studnické louky

- 95 -

Zás

Rep

0

Obr. 75: Graf hodnocení jednotlivých kritérií PR Studnické louky

Cíle

Nar

velmi špatný


zásahy

péče o obnovu


ochranné pásmo

cesty

značení hranic

dokumentace


skládky a odpad


narušení obnovy

reprodukce

významné druhy

zachovalost

0

struktura

špatný

1

Jiné Odp

50

počet bodů

Hodnocení péče o PR Studnické louky

3 12 2,5 7,5 2 8 1,5 6 1,5 6 1 3 1 5 1,5 6 Hstav = 76 dobrý


stupeň

4 3 4 4 4 3 5 4

Tab. 56: Hodnocení péče PR Studnické louky počet bodů



Hodnocení současného stavu PR Studnické louky

stupeň


Znč Dok

Současný stav PR Studnické louky je dobrý. Většina kritérií je hodnocena právě dobrým stupněm. Nejlépe hodnoceným bylo kritérium skládky a odpad. Současnému stavu území svědčí nepochybně přítomnost vodárny v ochranném pásmu. Okolní pozemky v ochranném pásmu jsou většinou podmáčené a půdu se nevyplatí obdělávat intenzivním hospodařením. Horní část na severu je ovlivněna eutrofizací, je to pravděpodobně způsobeno tím, že potok přichází do ochranného pásma z výše ležící zemědělské půdy.

Péče o území je dobrá. Menší nedostatky byly ve značení hranic. Stejné hodnocení má i kritérium cesty. Vzhledem ke stavu cesty protínající území a přítomnosti meandrujícího potoka, jenž působil negativně na přejezd přes něj, se upustilo od jejího využívání. Vzhledem k hrozbě ruderalizace v okolí toku v severní části území, by se mohlo podle potřeby kosit i dvakrát za rok a odklízet veškerou posečenou hmotu z této části mimo území.

Tab. 57: Podrobné hodnocení stavu dokumentace PR Studnické louky Stav dokumentace Existuje platný právní předpis nebo rozhodnutí o vyhlášení ZCHÚ: Byl zpracován inventarizační průzkum pro ZCHÚ: Byl zpracován plán péče o ZCHÚ: Plán péče je platný Platný plán péče obsahuje dostačujícím způsobem zpracované tyto části: - základní identifikační a popisné údaje o ZCHÚ - předmět ochrany a cíl péče - rozbor stavu ZCHÚ - plán zásahů a opatření - předpokládané náklady podle jednotlivých zásahů - mapové a jiné přílohy

Součet:

ano × × × ×

ne

× × × × × × 5

- 96 -

Legenda: ––– hranice m-ZCHÚ ––– hranice ochranného pásma × cedule se státním znakem ––– nezpevněná cesta ––– stromové porosty vodní zdroj – dva vrty pcháčové porosty ovsíkové porosty plochy ohrožené eutrofizací

M 1:5 560 Obr. 77: Mapa PR Studnické louky se zaznačenými skutečnostmi z terénního průzkumu (Google a kol., 2010)

- 97 -

6.1.11 PR Šévy Základní údaje o území

Název ZCHÚ:

Šévy

Kód ZCHÚ:

433

Kategorie ZCHÚ:



Vyhláška ONV Vyškov ze dne 8. 11. 1990, č. usn. XXI-120/13

Kraj:

Jihomoravský kraj


Mouřínov

Výměra ZCHÚ:

3,4710 ha (dle zřizovacího předpisu)


Správce ZCHÚ:


Plán péče:

platný, pro období 2009–2018 (Kopřivová, 2009)

Jiná dokumentace:

Botanický inventarizační průzkum (Novotný, 1983), Průzkum myrnekofauny (Bezděčka, 1993)

Předmět ochrany:

Ochrana teplomilných rostlinných společenstev xerotermní společenstva a subxerotermní trávníky (Kopřivová, 2009).

Cíl ochrany:

Dlouhodobým cílem je udržení kvality a rozsahu teplomilných trávníků s výskytem zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin. Trvalá redukce expandujících dřevin a pokračování v kvalitním managementu území. (Kopřivová, 2009)

Poznámka:

Evropsky významná lokalita - Šévy CZ0624097, kód: 3161. Dne 30. 11. 2009 vydala Vláda ČR dvě rozhodnutí o povolení výjimek a souhlasy k činnostem. Účelem rozhodnutí číslo 1473/2009 jsou

- 98 -

výzkumné monitorovací práce a sběr dat a účelem rozhodnutí č. 1483/2009 je studium hmyzu z čeledi Cerophytidae, Elateridae, Lissomidae, Melsidae, Throscidae.

Stručná charakteristika území PR Šévy je příkrý svah s východní a jihovýchodní expozicí v Otnické pahorkatině, 0,8 km jižně od Maref, a s teplomilnými rostlinnými společenstvími s množstvím

vzácných

druhů

hmyzu

(Mackovčin

a

kol.,

2007).

Svah

je ne nad původním korytem Mouřínovkého potoka (Kopřiva a kol., 1999). Skalní podloží je tvořené třetihorními vápnitými jílovci a pískovci. Místy jsou překryté návějemi spraší a písčitohlinitými náplavami Mouřínovského potoka. Údolní svah je s antropogenními tvary a drobnými deformacemi. K největšímu sesuvu za posledních deset let došlo v roce 2004 a dodnes je stále patrný na jihozápadním okraji rezervace. Půdním druhem je zde pararendzina kambizemní, která přechází podél Mouřínovského potoka na východním okraji území do fluvizemě typické. (Mackovčin a kol., 2007). Vegetační pokryv tvoří z větší části subxerotermní trávníky (Kopřivová, 2009), převážně drnová step svazu Festucion valesiacae (Mackovčin a kol., 2007). V malé míře je pak xerotermní společenstvo v centrální části rezervace (Kopřivová, 2009). Lokalita byla v minulosti pravděpodobně využívána jako extenzivní louka či pastvina, částečně jako sad. Je také předmětem mysliveckého hospodaření, což sebou v minulosti přineslo nežádoucí výsadbu borovice, umisťování mysliveckých staveb a poškozování trávníků vykopáváním nor. (Kopřivová, 2009).

Obr. 78: Pohled ze západu na střed území PR Šévy.

- 99 -


stupeň

Tab. 58: Hodnocení současného stavu PR Šévy

zachovalost

4

struktura

4

významné druhy

4

reprodukce

4

narušení obnovy

4


4

skládky a odpad

5


4

Kategorie území:


Název území:

Šévy

Datum hodnocení:

2. 7. 2009

Stav území je z hlediska předmětu ochrany víceméně vyhovující. Jen v severní části je nežádoucí umělá výsadba borovic, západní lem tvoří nesouvislou linii křovin (převážně tvořenou trnkou, hlohem a šípkem, a v některých částech je výskyt třešně. V jihovýchodní části území je hájek (hloh, šípek, trnka, staré ovocné stromy, který směrem na sever zužuje do linie křovin (šípek, hloh, trnka) podél východní hranice Vegetační pokryv tvoří z větší části subxerotermní trávníky a v malé míře pak xerotermní společenstvo v centrální části rezervace. Severní část rezervace je poškozena výsadbou borovice. V travinných porostech se místy vyskytují solitérní staré ovocné stromy, menší ostrůvky nežádoucích dřevin ve stepních porostech tvořené zmlazením trnky, hlohu, ptačího zobu, v jižní části území i kaliny a svídy a v severní části zmlazený trnovník akát. Dlouhá linie západní hranice ZCHÚ je ovlivněna kontaminovanou vodou z přilehlého pole. Při vlastním terénním průzkumu se zde nacházely populace sasanky lesní, hvězdnice chlumní, zvonku moravského a sibiřského, omana mečolistého, omana oko Kristovo, hlaváče šedavého, žlutuchy menší, a bělozářky větévnaté. Také zde byl zpozorován větší počet ještěrek obecných. Na území se vyskytuje i několik králičích nor, z toho můžeme usuzovat, že je zde výskyt i různých druhů koprofágních brouků. Dle plánu péče (Kopřivová, 2009) by se zde měly vyskytovat i tyto druhy rostlin: hlaváček jarní, kozinec dánský, ostřice nízká, ostřice Mícheliova, koulenka vyvýšená, sinokvět měkký, bradáček vejčitý, vičenec písečný, vstavač vojenský, vstavač trojzubý, smldník jelení, vítod větší, mochna písečná, prvosenka jarní, koniklec velkokvětý, koniklec luční český, kavyl vláskovitý, rozrazil rozprostřený, hořec křižatý. Vzhledem k datu vzniku plánu péče, je pravděpodobné, že se zde dané druhy opravdu nachází. Na většině plochy ZCHÚ jsou vhodné podmínky pro vznik i vývoj rostlinných populací jež jsou předmětem ochrany. Výjimkou jsou části ohrožené kontaminovanou vodou z přilehlého pole a části kde se nachází keřové či stromové porosty. Největší hrozbou je zde škodlivý vliv hospodaření na sousední půdě, nejvíce ohroženou částí je dlouhá linie západní části rezervace. Vzhledem k turistickému ruchu zde může docházet k vyrývání vzácných rostlin (např. konikleců) v období jejich květu. V severní části území, která není chráněná před kontaminovanými vodami keřovým lemem je výskyt zmlazeného trnovníku akátu. Téměř v celé západní linii postižené ruderalizací výskyt kopřivy dvoudomé. Území je také ohroženo expanzí dřevin, zejména hlohu, trnky, ptačího zobu zejména při okrajích rezervace, které jsou většinou tvořeny liniovými keřovými porosty a většinou zajišťují bariéru před kontaminovanou vodou z pole. Na území ani v ochranném pásmu se nenachází žádné odpadky ani skládky. Největším problémem je působení intenzivního hospodaření na polích sousedících z PR. Menším problémem může být větší turistická návštěvnost. V minulosti a pravděpodobně částečně i dnes je lokalita předmětem mysliveckého hospodaření. V hájku na jihovýchodě je umístěn větší počet mysliveckých zařízení (převážně zásypů). V hájku je nespočet vyšlapaných cest od zvěře a v okolí hájku jsou v trávnicích vyryté díry a nory.

- 100 -


stupeň

Tab. 59: Hodnocení péče o PR Šévy

dokumentace

5

značení hranic

4

cesty

4

ochranné pásmo

3


4

péče o obnovu

4

zásahy

4


4

Kategorie území:


Název území:

Šévy

Datum hodnocení:

2. 7. 2009

Plán péče (Kopřivová, 2009) je kompletní a dostačující. Byl zde proveden Botanický a inventarizační průzkum (Novotný, 1983) a Průzkum myrnekofauny (Bezděčka, 1993) V roce 2009 bylo provedeno nové značení hranic. Značení hranic odpovídá tvarem spíše vymezené Evropsky významné lokality - Šévy. Území je označeno 5 cedulemi se státním znakem a hraničníky. Tvar hraničníku se jeví poněkud nevhodný. Hraničníky jsou většinou dřevěné kůly, zhruba metr vysoké. Hraničníky jsou převážně umístěny podél liniových keřových lemů a jsou v době vegetace hůře viditelné vzhledem k jejich malé výšce. Podél západní hranice území vede polní cesta, která je dosti využívána pro relaxační turistiku. V době květu vzácných druhů zde hrozí riziko jejich vyrývání. V západní, jižní a severní části neplní ochranné pásmo svoji funkci. Intenzivním hospodařením na sousedním poli dochází k ruderalizaci okrajových částí rezervace. Částečně ochrannou funkci přebírají liniová keřová společenstva. V plánu péče je navrženo zatravnění ochranného pásma v šíři 20 metrů na západní hranici PR, která je nejvíce poškozována splachem biocidů ze sousedního pole díky nepříznivé konfiguraci terénu. Vzhledem k platnosti plánu péče od roku 2009, tedy ve stejný rok jako vlastní terénní průzkum, nebylo pravděpodobně ještě realizováno. Částečnou ochranu před ruderalizací způsobenou kontaminovanou vodou ze sousedního pole tvoří liniová keřová společenstva po obvodu ZCHÚ, zvláště na jeho západní hranici. V roce 2009 bylo instalováno nové značení, které by mělo upozornit návštěvníky na místo, kde se nacházejí a tím omezit vyrývání vzácných kvetoucích druhů rostlin. Vzhledem ke vzniku plánu péče a datu doporučeným některým zásahům (eliminace keřových společenstev, kosení některých ploch) a datu vlastního terénního průzkumu nemůže být zcela posouzeno. Ze stavu území je ale zřejmé, že na území probíhá pravidelná péče kosení travnatých částí, redukování trnovníku akátu, odstraňování pokosené biomasy mimo PR. Kosení je pravidelné. Posečená hmota se odváží mimo území. Bylo provedeno nové značení pro lepší informovanost návštěvníků. Zřejmá je nedostatečná péče o zranitelné plochy po odstranění větších ploch dřevin, což se dnes projevuje jejich zmlazením. Největším nedostatkem v dosahování cílů ochrany je tu nedostatečná ochrana PR před splachem kontaminované vody ze sousedního pole na západě, který je naštěstí částečně eliminován liniovými keřovými společenstvy při západní hranici ZCHÚ.

- 101 -


3 12 2,5 10 2 8 1,5 6 1,5 6 1 4 1 5 1,5 6 Hstav = 81 dobrý


5 4 4 3 4 4 4 4

1 5 1 4 1,5 6 1,5 4,5 1,5 6 2 8 2,5 10 3 12 Hpéče =79 dobrá

vynikající

100 90

dobrý

5

Jiné

4 průměrný

70

3 2

Odp

Cíle

Invz Nar

Zás

50 Rep POb VD

Stru

OP Cst

Zach

0

Obr. 79: Graf hodnocení jednotlivých kritérií PR Šévy

Neg

30

velmi špatný


zásahy

péče o obnovu


ochranné pásmo

cesty

značení hranic

dokumentace


skládky a odpad


narušení obnovy

reprodukce

významné druhy

zachovalost

0

struktura

špatný

1

Znč Dok

Obr. 80: Graf celkového hodnocení PR Šévy

- 102 -

počet bodů

Hodnocení péče o PR Šévy


stupeň

4 4 4 4 4 4 5 4

Tab. 61: Hodnocení péče PR Šévy počet bodů



Hodnocení současného stavu PR Šévy

stupeň


Současný stav PR Šévy je dobrý. Většina kritérií byla hodnocena stupněm dobrým a kritérium významné druhy a skládky a odpad stupněm výborným. Stav území svědčí o cíleném managamentu a to se projevuje v dobrém stavu lokality.

Péče o PR Šévy je hodnocena také jako dobrá, avšak o něco málo níže než jeho současný stav. Většina kritérií byla hodnocena právě stupněm dobrým. Největším problémem je splach kontaminované vody ze sousedního pole při celé délce západní hranice ZCHÚ. To má za následek ruderalizaci části ZCHÚ. Vzhledem k novému plánu péče a zařazení této lokality do evropsky významných lokalit je zde pravděpodobnost, že by se cílená péče o území měla zlepšovat.

Tab. 62: Podrobné hodnocení stavu dokumentace PR Šévy Stav dokumentace Existuje platný právní předpis nebo rozhodnutí o vyhlášení ZCHÚ: Byl zpracován inventarizační průzkum pro ZCHÚ: Byl zpracován plán péče o ZCHÚ: Plán péče je platný Platný plán péče obsahuje dostačujícím způsobem zpracované tyto části: základní identifikační a popisné údaje o ZCHÚ - předmět ochrany a cíl péče - rozbor stavu ZCHÚ - plán zásahů a opatření - předpokládané náklady podle jednotlivých zásahů - mapové a jiné přílohy

Součet:

ano × × × ×

ne

× × × × × × 5

- 103 -

Legenda: ––– hranice m-ZCHÚ ––– hranice ochranného pásma × cedule se státním znakem ––– nezpevněná polní cesta ––– umělá výsadba borovic ––– lemové porosty křovin myslivecká zařízení (převážně zásypy) ostrůvky nežádoucích dřevin zmlazený trnovník akát plochy ohrožené eutrofizací

M 1:8 890 Obr. 81: Mapa PR Šévy se zaznačenými skutečnostmi z terénního průzkumu (Google a kol., 2010)

- 104 -

6.1.12

PR Zouvalka

Základní údaje o území

Název ZCHÚ:

Zouvalka

Kód ZCHÚ:

2149

Kategorie ZCHÚ:



Nařízení OÚ Vyškov č. 1/2002 ze dne 7. 1. 2002

Kraj:

Jihomoravský kraj


Moravské Prusy

Výměra ZCHÚ:

3,5536 ha dle zřizovacího předpisu, 3,2483 ha dle plánu péče (Kopřiva, 2001)


Správce ZCHÚ:


Plán péče:

platný, pro období 2002–2011 (Kopřiva, 2001)

Jiná dokumentace:

není

Předmět ochrany:

Ochrana fragmentů stepní vegetace svazu CirsioBrachypodion pinnati s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin: Ophrys apifera, Linum tenuifolium, Cornus mas, Anthericum ramosum, Cota tinctoria, Campanula moravica, Leopoldia comosa, Prunella grandiflora, Potentilla arenaria, Melaphyllum arvense, Scabiosa canescens, Orobanche elatior. (Kopřiva, 2001)

Cíl ochrany:

Cílem péče je udržení stávajících cenných ploch v současném stavu, odstranění ploch nežádoucích dřevin, ovsíku vyvýšeného a třtiny křovištní z trávníků (Kopřiva, 2001).

Poznámka:

Dne 30. 11. 2009 vydala Vláda ČR dvě rozhodnutí o povolení výjimek a souhlasy k činnostem. Účelem

- 105 -

rozhodnutí číslo 1473/2009 jsou výzkumné monitorovací práce a sběr dat a účelem rozhodnutí č. 1483/2009 je studium hmyzu z čeledi Cerophytidae, Elateridae, Lissomidae, Melsidae, Throscidae.

Stručná charakteristika území PR Zouvalka je mírný k jihu obrácený svah v Kučerovské pahorkatině, 2 km jihovýchodně od Vyškova, v těsné blízkosti silnice před osadou Zouvalka (Mackovčin a kol., 2007). Je to ojedinělá lokalita stepní vegetace s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin v intenzivně využívané krajině Vyškovské brány (Mackovčin a kol., 2007). Území je tvořeno křovinatými stráňkami a je z větší části obklopené polními kulturami (Kopřiva, 2001) Skalní podloží je souvrství lithotamniových vápenců, pískovců a vápnitých jílů, zčásti pokrytých spraší. Půdy jsou tu typické pararendziny a v menší míře i typické hnědozemě. (Mackovčin a kol., 2007). Lze předpokládat, že území bylo dříve extenzivně využíváno jako sadu, louky a pastviny. (Kopřiva, 2001)

Obr. 82: Pohled na území PR Zouvalka z jihu od silnice.

- 106 -


stupeň

Tab. 63: Hodnocení současného stavu o PR Zouvalka Kategorie území:


Název území:

Zouvalka

Datum hodnocení:

5. 7. 2009, 20. 3. 2010

Na většině plochy území se vyskytuje převážně vysokostébelný trávník s výskytem vzácných druhů rostlin s rozvolněnými formacemi keřů (hloh, růže, ptačí zob) a převážně starých ovocných dřevin (trnka, třešeň, švestka). Po téměř celém obvodu hraniční linie je dřevitý lem. Je tvořen třešní, trnkou, hlohem, ptačím zobem, bezem černým a hrušní. Na severozápadu jsou nevhodně uměle vysázené smrky. Travnatá plocha ZCHÚ je rozdělena několika úzkými mezemi porostlými dřevinami (třešeň, trnka, hloh, růže, ptačí zob a švestka), které mají místy tendenci expandovat do travních společenstev. Na jižní části území se místy ztrácí původní charakter a dochází k rozšíření třtiny křovištní. Je zde také velký tlak ovsíku vyvýšeného na cenná travinná společenstva. V době vlastního terénního průzkumu byli nalezeni na území zástupci těchto druhů: len tenkolistý, dřín jarní, bělozářka větevnatá, rmen barvířský, zvonek moravský, černohlávek velkokvětý, válečka prápořitá, mochna písečná. Dle plánu péče (Kopřiva, 2001) by se na území měli vyskytovat také tořič včelonosný, modřenec chocholatý, černýš rolní, hlaváč šedavý, záraza vyšší. Mackovčin a kol. (2007) také uvádí, že v roce 2000 zde byl objeven kriticky ohrožený tořič včelovitý. Pro ověření výskytu uvedených druhů rostlin, by byl potřebný opakovaný průzkum. Reprodukce je omezená na místech velkého tlaku sukcese dřevin a místech s přítomností třtiny křovištní. Obnova neprobíhá na plochách s dřevinami a s třtinou křovištní. Je zde vetší tlak ovsíku vyvýšeného na travinná společenstva. Posečená organická hmota není odklízena mimo území. Zůstává při okraji jižní hranice. V jižní části území je výskyt ovsíku vyvýšeného a menší výskyt třtiny křovištní. Území je také ohrožováním sukcesí některých křovin, převážně hlohem a růží šípkovou.

zachovalost

4

struktura

4

významné druhy

4

reprodukce

4

narušení obnovy

4


4

skládky a odpad

5

Na území nebyl zjištěn žádný odpad.


4

Největší vliv má sousedství PR s polem, na okrajích PR dochází ke kontaminaci okrajů PR biocidy a z toho plynoucí ruderalizace okrajových porostů.

Obr. 83: Pohled na střed území.

Obr. 84: Převládající porost ovsíku vyvýšeného v jižní části území.

- 107 -


stupeň

Tab. 64: Hodnocení péče o PR Zouvalka

dokumentace

5

značení hranic

3

cesty

5

ochranné pásmo

3


4

péče o obnovu

4

zásahy

4


3

Kategorie území:


Název území:

Zouvalka

Datum hodnocení:

5. 7. 2009, 20. 3. 2010

Plán péče (Kopřiva, 2001) je kompletní a dostačující. Prozatím nebyl proveden kompletní entomologický, ornitologický a herpetologický inventarizační průzkum, který byl navržen v plánu péče (Kopřiva, 2001) Podle plánu péče (Kopřiva, 2001) bylo navrženo označení území v terénu čtyřmi cedulemi se státním znakem a hraničníky. Při vlastním terénním průzkumu byly zpozorovány pouze dvě cedule se státním znakem a několik málo hraničníků na východní straně, které byly špatně viditelné. V téměř bezprostřední blízkosti PR na severovýchodu vede frekventovaná silnice č. 431. Mezi hranicí a silnicí je plocha (pás zhruba kolem 10–15 m) s kulturním trávníkem, výsadbou křovin a zbytky aleje švestky. Tento pás funguje jako funkční clona od komunikace. Ochranné pásmo nesplňuje svůj účel. Z větší části (severní a západní strana) je území obklopena poli, na východě travnatou plochou a na severovýchodní straně je keřový pás s kulturním trávníkem a komunikace. Nejvíce ohrožená kontaminovanou vodou z přilehlého pole je severní a částečně i západní strana PR. V plánu péče (Kopřiva, 2001) bylo navrženo zatravnění 20 m ochranného pásma podél hranic na kontaktu se zemědělskou půdou, aby se omezil průnik kontaminované vody do ZCHÚ. To bylo provedeno jen na východní straně. Zatravnění se ale pravděpodobně týká spíše vytvářením biokoridoru směrem na východ od území, než z důvodu vytvoření zatravněného ochranného pásma. Téměř po celém okraji se sousedícím polem je lem dřevin, který částečně chrání před kontaminací biocidy cenné plochy PR. V plánu péče (Kopřiva, 2001) bylo navrženo zatravnění ochranného pásma v šíři 20 kolem hranic PR na kontaktu se zemědělskou půdou. Nebylo doposud realizováno. Pouze na východní straně došlo k zatravnění ochranného pásma, pravděpodobně z důvodu budování biorkoridoru. Travnaté plochy jsou pravidelně koseny. Došlo zde k redukci části dřevin na západě a na východu (zde byl výskyt trnovníku akátu). Nedochází k plnému odklizení posečené organické hmoty mimo území PR. Byla provedena doporučená redukce dřevin v západní části PR, odstranění trnovníku akátu z východní části PR a redukce expandujících okrajových částí dřevin a redukce expandujících dřevin na mezích dle plánu péče (Kopřiva, 2001). Nebylo provedeno zatravnění ochranného pásma v šíři 20 metrů kolem severních a západních hranic PR na kontaktu se zemědělskou půdou. Nepodařilo se zcela odstranit ovsík vyvýšený a třtinu křovištní z PR, nejspíš i nedodržováním odklizu stařiny mimo území PR. Došlo k nutné redukci dřevin, aby nemohlo dojít k úplnému zarůstání travnatých ploch. Avšak nepodařilo se zcela odstranit bez černý. PR stále nemá zatravněné ochranné pásmo v místech, kde sousedí s polem.

- 108 -


3 12 2,5 10 2 8 1,5 6 1,5 6 1 4 1 5 1,5 6 Hstav = 81 dobrý

5 3 5 3 4 4 4 3

1 5 1 3 1,5 7,5 1,5 4,5 1,5 6 2 8 2,5 10 3 9 Hpéče = 76 dobrá

vynikající

100 90

dobrý

5

Jiné

4 průměrný

70

3 2

Odp

Cíle

Invz Nar

Zás

50 Rep POb VD Neg 30 Stru

Zach

0

Obr. 85: Graf hodnocení jednotlivých kritérií PR Zouvalka

OP Cst

velmi špatný


zásahy

péče o obnovu


ochranné pásmo

cesty

značení hranic

dokumentace


skládky a odpad


narušení obnovy

reprodukce

významné druhy

zachovalost

0

struktura

špatný

1

Znč Dok

Obr. 86: Graf celkového hodnocení PR Zouvalka

- 109 -

počet bodů



Hodnocení péče o PR Zouvalka

stupeň

4 4 4 4 4 4 5 4

počet bodů


Tab. 66: Hodnocení péče PR Zouvalka


Hodnocení současného stavu PR Zouvalka

stupeň

Tab. 65: Hodnocení současného stavu PR Zouvalka

Současný stav PR Zouvalka je hodnocen jako dobrý. Většina kritérií byla hodnocena právě stupněm dobrým. Vzhledem k faktu, že PR neměla nijak zvlášť bohatou managementovou historii (plán péče (Kopřiva, 2001) zpracován při návrhu území na ZCHÚ) se podařilo zastavit degradaci této lokality zarůstáním dřevinami.

Péče o PR Zouvalka je hodnocena jako dobrá. Stále má však jisté nedostatky v dosahování cílů ochrany. Chybí zde funkční ochranné pásmo, zřetelné značení hranic a důsledné odstraňování posekané organické hmoty mimo území. Funkční ochranné pásmo je částečně nahrazováno dřevitým lemem na okrajích PR. Vzhledem k nízké a špatné turistické návštěvnosti dostupnosti při pěší turistice nemá nezřetelné značení hranic až tak velký vliv na znehodnocování území lidmi. S největší pravděpodobností se nedaří zcela zredukovat třtinu křovištní a ovsík vyvýšený kvůli nedodržování odklizu stařiny mimo PR.

Tab. 67: Podrobné hodnocení stavu dokumentace PR Zouvalka: Stav dokumentace Existuje platný právní předpis nebo rozhodnutí o vyhlášení ZCHÚ: Byl zpracován inventarizační průzkum pro ZCHÚ: Byl zpracován plán péče o ZCHÚ: Plán péče je platný Platný plán péče obsahuje dostačujícím způsobem zpracované tyto části: - základní identifikační a popisné údaje o ZCHÚ - předmět ochrany a cíl péče - rozbor stavu ZCHÚ - plán zásahů a opatření - předpokládané náklady podle jednotlivých zásahů - mapové a jiné přílohy

Součet:

ano ×

ne ×

× × × × × × × × 5

- 110 -

M 1:7 090 Legenda: ––– hranice m-ZCHÚ ––– hranice ochranného pásma × cedule se státním znakem ––– rozvolněné formace keřů ––– nevhodně vysázené smrky ––– lemové porosty dřevin výskyt třtiny křovištní a ovsíku vyvýšeného zatravněná plocha

Obr. 87: Mapa PR Zouvalka se zaznačenými skutečnostmi z terénního průzkumu (Google a kol., 2010)

- 111 -

6.2 Souhrnný tabelární a grafický přehled výsledků zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území Vyškovska Výsledky hodnocení současného stavu jsou uvedeny v tab. 68; ZCHÚ jsou řazena sestupně podle dosaženého výsledného hodnocení. Pozn.: n = kritérium nebylo hodnoceno Tab. 68: Přehled hodnocení stavu

struktura

významné druhy

reprodukce

narušení obnovy invazní a expanzivní druhy skládky a odpad


4 4 4 4 4 4 4 4

n 4 4 4 4 3 4 3

n 4 4 4 4 4 4 4

n 4 4 4 4 4 4 4

n 4 4 4 4 4 4 4

5 4 4 4 3 3 3 3

5 5 5 5 5 5 4 5

4 4 4 4 4 4 3 4

86 81 81 81 80 76 76 76

D D D D D D D D

1484 PP Roznitál 1481 PP Panská skála 1480 PP Pahorek

3 3 2

3 3 2

4 n 3

4 3 2

3 2 3

4 2 2

5 4 5

3 3 4

69 58 54

P P P

1482 PP Přední Galašek

1

1

1

1

1

1

3

3

27

VŠ

70,4

D

Kód, kategorie a název zvláště chráněného území

1476 1483 433 2149 411 882 2205 2148

PP PP PR PR PR PR PR PR

Mechovkový útes Roviny Šévy Zouvalka Stepní stráň u Komořan Člupy Podsedky Studnické louky

Aritmetický průměr Modus (nejčastěji udělený stupeň)

3,4 3,2 3,6 3,5 3,4 4

4

4

- 112 -

4

4

3,2 4

4,7 3,7 5

4

výsledné hodnocení stavu

zachovalost

Hodnocení současného stavu

Tab. 67 ukazuje výsledky hodnocení péče o ZCHÚ. Tab. 69: Přehled hodnocení péče

značení hranic

cesty

ochranné pásmo

omezování vnějších neg. vlivů

péče o obnovu

zásahy


1483 411 2148 433 1476 2149 882

PP PR PR PR PP PR PR

Roviny Stepní stráň u Komořan Studnické louky Šévy Mechovkový útes Zouvalka Člupy

4 5 4 5 1 4 5

5 2 4 4 3 3 4

5 5 4 4 5 5 5

4 3 4 3 4 3 4

4 4 4 4 4 4 4

4 4 4 4 n 4 3

4 5 4 4 4 4 3

4 4 4 4 4 3 3

84 82 80 79 76 74 73

D D D D D D D

2205 1480 1481 1484

PR PP PP PP

Podsedky Pahorek Panská skála Roznitál

4 1 1 4

2 3 1 1

5 5 5 4

3 3 3 2

3 3 3 3

3 3 3 3

3 3 3 3

3 3 3 3

64 61 59 59

P P P P

0

1

4

1

3

1

0

0

21

VŠ

67,7

P

Kód, kategorie a název zvláště chráněného území

1482 PP Přední Galašek Aritmetický průměr Modus (nejčastěji udělený stupeň)

Z uvedených

tabelárních

3,2 2,8 4,7 3,1 4

4

5

přehledů

3

je

3,6 4

patrné,

3,3 3,3 3,2 4

že

4

výsledné hodnocení péče

dokumentace

Hodnocení péče

3

v nejlepším

stavu,

co se předmětu ochrany týče, je PP Mechovkový útes. Nejlepší péče je věnována PP Roviny, která se i v hodnocení stavu umístila vysoko a to na druhém místě. Naopak nejhorší stav i péče má PP Přední Galašek. Tab. 70 ukazuje souhrnné výsledky hodnocení stavu a péče ve všech 12 ZCHÚ. Je zde uveden procentuální podíl ZCHÚ u jednotlivých stupňů hodnocení. Tab. 70: Procentické podíly výsledků hodnocení stavu a péče Stav Počet území % Péče Počet území % Vynikající 0 0,0 Vynikající 0 0,0 Dobrý 8 66,7 Dobrá 7 58,3 Průměrný 3 25,0 Průměrná 4 33,3 Špatný 0 0,0 Nedostatečná 0 0,0 Velmi špatný 1 8,3 Velmi špatná 1 8,3

- 113 -

7 NÁVRH OPTIMALIZAČNÍCH OPATŘENÍ V mnoha knihách a příručkách (Ausden, 2007, Crofts, Jefferson, 1999, Konvička a kol., 2005) se můžeme dočíst o historii nelesních stanovišť a vlivu lidské činnosti na tato stanoviště – obhospodařování pastvou, kosením či vypalováním. A i Evropská úmluva o krajině (2000) říká, že charakter krajiny není dán jen její ochranou, tedy zakonzervováním, ale klade i stejný důraz o péči o ni a na rozumné plánování jejího dalšího vývoje. Tzn., že u hodnocení území není rozhodující jen její stav, ale i kvalita péče, která určuje budoucí vývoj chráněného území. Proto tato kapitola navrhuje optimalizační opatření pro jednotlivá území na základě výsledků z hodnocení vybraných chráněných území Vyškovska. Opatření jsou sepsána v bodech pro lepší přehlednost. PR Člupy Z výsledků nám vyplývá, že současná péče je horší než jeho stav. Proto by bylo dobré provést následující zásahy a opatření: Vhodná

redukce

dřevin

(trnka

hloh,

svída

krvavá,

jasan

ztepilý)

při severovýchodní hranici. Zřízení ochranného pásma podél západní hranice rezervace. Úprava pruhového značení hranic rezervace, tak aby byly zřetelné. Může se zdát, že území má relativně nízkou návštěvnost a je mimo hlavní turistické trasy, ale i tak bych zvážila umístění informační cedule, přeci jen území náleží i do EVL Člupy a zasloužilo by si lépe informovat případné návštěvníky. Udělat nový inventarizační průzkum rostlin k doplnění entomologického průzkumu bezobratlých (Baňař, Malenovský, 2009), vzhledem k platnosti plánu péče do roku 2009

(Kopřiva, 2000a) a tedy následné pravděpodobnosti,

že se bude tvořit nový plán péče.

PP Mechovkový útes Provést nové vyznačení hranic tak, aby bylo zřejmé kde končí PR Stepní stráň u Komořan.

- 114 -

Ceduli se státním znakem pod útesem spravit tak, aby se neopírala o skálu či nebyla v záhybu útesu a aby byla pár metrů před samotným útesem a dobře viditelná. Druhou, novou ceduli, se stáním znakem umístit na horní plošině útesu. Část stromů v lese při západní straně útesu zredukovat, tak aby nedocházelo k velkému zastínění útesu a mohli jej využít blanokřídlí. I přes zatravněný pás na horní ploše pravděpodobně dochází ke splachu hnojiv. Proto doporučuji zvážení rozšíření zatravněného ochranného pásma, nebo vysázení keřové bariéry či vytvoření odtokového kanálu, který by zajistil odvod kontaminované vody přitékající z sousedního pole a svedl ji kanálem podél severní hraniční strany PP dolů pod útes. Také je zde možnost, zkusit se domluvit se zemědělci na částečném omezení používaného množství hnojiv či pesticidů aplikovaných na pole v blízkosti PP. PP Pahorek Uskutečnit

inventarizační

průzkum

rostlin

a

živočichů

(obratlovců

i bezobratlých), poté vypracovat řádný plán péče. Navržená pastva v dodatku (Anonymus, rok neuveden) pro toto území by jistě přispěla k lepší péči o území. Území je hůře přístupné pro techniku a pastva koz a ovcí by mohla přispět i k redukci náletů a mladých křovin. Zamezit kontaminaci PP splachovými vodami z přilehlého pole na severu až severovýchodu – zatravnění v šířce 20 – 40 m v závislosti na velikosti sklonu terénu. Plochu zarostlou kopřivami a také plochy s větším množstvím ovsíku vyvýšeného pokosit podle potřeby i dvakrát ročně a posečenou hmotu odklízet mimo PP. Plochu zarostlou kopřivou možno podsít kvalitním senem z nepoškozených částí PP. Redukce dřevin (hloh jednosemenný, růže šípková, jasan ztepilý, nepůvodní borovice lesní) na severovýchodu. Při jihozápadní hranici v místě výskytu kopřivy je problém zastínění území stromy, z přilehlého lesa, proto by bylo vhodné zvážit částečně prosvětlit porost.

- 115 -

Pokud

se

povede

eliminovat

eutrofizaci,

zvážit

vyhloubení

tůněk

na zamokřených místech na jihozápadní hranici. PP Panská skála Uskutečnit inventarizační průzkum obojživelníků. V návaznosti na inventarizační průzkum napsat nový plán péče. Jednorázová větší redukce dřevin, tak aby tůňky nebyly po celý den na přímém slunci a nedocházelo k přehřívání vody. Následné roky provádět prořezávky dřevin podle potřeby. Odstranit důkladně zbytky odpadků. Prohloubení tůněk, pravidelné odstraňovaní spadeného listí do tůněk podle potřeby. Instalovat informační tabuli před vstupem do lomu. Instalovat pruhové značení kolem lomu. PR Podsedky Provést nové zaměření území. Instalovat viditelné hraničníky. Instalovat informační tabuli. Odstranit nevhodně vysázené borové lesíky. Projednat s okolními vlastníky pozemků zatravnění ochranného pásma v šíři 20 m na západu, východu a především na severu pro ochranu před kontaminovanými vodami z přilehlého pole. Na jihu zatravnění ochranného pásma alespoň 5 m, které by zajistilo lepší orientaci v hranicích chráněného území a nedocházelo k jeho odorávání. Posunutí zásypu do zatravněného ochranného pásma. Odstraňování třtiny křovištní a sečení ploch ovsíku vyvýšeného a ostružiníku ježiníku podle potřeby a odklízení mimo plochu PR. Uplatňovat mozaikové sečení, nenarušené plochy kosit i jednou za tři roky. Strhnout část břehu a podpořit tak hnízdění vlhy pestré.

- 116 -

PP Přední Galašek Provést inventarizační průzkum rostlin a bezobratlých. Po té zvážit, zda má cenu, aby PP Přední Galašek zůstala m-ZCHÚ a nebo byla PP zrušena. Pokud by se zde opravdu našly vzácné druhy rostlin či živočichů a v množství jež by si zasluhovalo zvláštní ochranu, tak: vypracovat nový plán péče, určit předmět ochrany a cíl péče; vyznačení hranic území v terénu; odkliz odpadků; dodržování navrženého managamentu v plánu péče. PP Roviny Provést inventarizační průzkum rostlin a živočichů (obratlovců i bezobratlých). Redukce

dřevin

(svídy

krvavé,

hlohu

jednosemenného,

třešně

ptačí)

na severovýchodu. Zatravnit ochranné pásmo na severovýchodu v minimální šířce 20 m, nebo se pokusit o dohodu se zemědělci pro šetrnější aplikaci hnojiv a pesticidů v těsném sousedstvím s PP. Zredukovat keře bezu chebdí v západní části PP. Zvážit

možnost

instalace

informační

tabule

na

jihozápadní

straně,

pro informování možných kolemjdoucích turistů, aby věděli, že se nenacházejí jen před PP, ale i před EVL Černecký a Milonický hájek. PP Roznitál Nové vyměření hranic v terénu a umístění hraničníků. Provést inventarizační průzkum rostlin a bezobratlých. Instalace informační tabule.

- 117 -

Zřídit zatravněné ochranné pásmo na horní hranici amfiteátru v šíři alespoň 20 m a podél ostatních částí hranic alespoň v šíři pěti metrů, pro lepší viditelnost značení a ochraně před odoráváním hraničních částí PP. Redukce keřového porostu. PR Stepní stráň u Komořan Před napsáním nového plánu péče provést inventarizační soupis rostlin a bezobratlých na PR. Provést nové značení hraničníků. V SV části území odstranit bez černý a kopřivu dvoudomou a v S části bez chebdí a bez černý. Plochy s výmladky javoru klenu pravidelně kosit a výmladky odstraňovat. Uplatňovat mozaikovou seč na zachovalých travnatých plochách bez výskytu invazních expanzivních druhů rostlin. Zatravnění ochranného pásma v šíři 20 metrů podél severovýchodní hranice PR, nebo domluva se zemědělci pro šetrnější aplikaci hnojiv a pesticidů v blízkosti PR. Mohla by se instalovat informační tabule, ale vzhledem k přítomnosti PP Mechovkového útesu a menšího útesu ve středu rezervace by na ní neměly být informace o blízkosti paleontologických nalezištích pro jejich ochranu. PR Studnické louky Provést inventarizační průzkumy rostlin a živočichů (obratlovců i bezobratlých). Zvážit ochranu samotného potoku ještě před hranicemi rezervace a ochranného pásma, aby nedocházelo ke kontaminaci vod z polí, která leží nad ochranným pásmem. Je tedy nasnadě rozšíření ochranného pásma v této oblasti a nebo úmluva se zemědělci o šetrnějším obhospodařováním přilehlých polí. Kosení míst zvýšeného výskytu ovsíku vyvýšeného, kopřivy dvoudomé i dvakrát ročně a důsledný odkliz posečené hmoty mimo rezervaci. Pro velikost území je také možné zvážit i příležitostnou pastvu otavy. Podle Mládka a kol. (2000) je možná i celosezónní pastva, ale neměla by trvat déle než dvě - 118 -

vegetační období po sobě, aby nedošlo k vegetačním změnám. Pastva by však neměla probíhat na zamokřených místech a v místech výskytu pcháčových porostů, aby nedocházelo k rozšlapávání porostů. Bylo by tedy třeba tyto porosty, chránit oplocením a síct jednou až dvakrát ročně lehkou technikou. PR Šévy Provést inventarizační průzkum rostlin a živočichů (obratlovců i bezobratlých). Vzhledem k datu vzniku plánu péče roku 2009 (Kopřivová, 2009), nenavrhuji žádné další zásahy a postupy v cíleném managamentu, jež jsou napsány v něm. Doporučuji, ale aby byly doporučené zásahy a postupy dodržovány. V roce 2009 také proběhlo nové značení hranic. Doplnila bych k němu jen informační tabuli umístěnou při severozápadní hranici. PR Zouvalka Provést inventarizační průzkum rostlin a živočichů (obratlovců i bezobratlých). Provést nové značení hranic území PR. Lemové porosty hranic území udržovat tak, aby neexpandovaly do území. Zřídit ochranné pásmo o šíři 20 m podél severní a východní hranice. Plochy s větším výskytem ovsíku vyvýšeného kosit i dvakrát ročně. Redukce třtiny křovištní. Na ostatní zachovalé plochy upřednostňovat mozaikové sečení. Je zde také možnost uvažovat o pastvě ovcí a koz. Dle Mládka a kol. (2000) by se zde hodila jednorázová jarní pastva, či případně podzimní přepasení otavy.

- 119 -

8 DISKUSE 8.1 Interpretace výstupů hodnocení 8.1.1 Souhrnné vyhodnocení Současný stav byl průměrně vyhodnocen jako dobrý, průměrný dosažený výsledek konečného hodnocení stavu byl 70,4. Tenhle výsledek je však prakticky na hranici mezi dobrým a průměrným. V nejlepším stavu byla území, která byla vyhlášena jak dříve – 1948 (PR Stepní stráň u Komořan), 1950 (PR Šévy) tak i později – 1990 (PR Roviny), 2002 (PR Zouvalka). Můžeme si povšimnout, že mezi lépe hodnocenými stavy se umístily většinou PR. PP tvořily výjimku jen v podobě dvou území (PP Roviny, PP Mechovkový útes). Nejlépe hodnoceným územím však bylo území, kde byl předmětem ochrany geologický jev. Většina ostatních hodnocených území (66, 7 %) je v dobrém stavu, další tři území (25,0 %)jsou v průměrném stavu. Žádné území nebylo nalezeno ve výborném stavu a ani s výbornou péčí. V nejhorším stavu se nachází jen jedno území (PP Přední Galašek), kterému odpovídá i nejhorší péče. Je zde vidět příkladný problém rozporu mezi majiteli pozemku a orgánem ochrany přírody při vyhlašovaní chráněného území a následného nepoužití cíleného managamentu pro záchranu ustupujících druhů, jež byly předmětem ochrany. Toto území v dnešní době neodpovídá předmětu ochrany a úřady už téměř 20 let uvažují o jeho zrušení. Výsledná péče byla průměrně vyhodnocena jako „průměrná“, aritmetický průměr výsledného hodnocení byl 67,7. I v nejlepší péči můžeme najít jak území, jejichž vznik je dřívějšího data, tak i ta, která byla vyhlášena později. Avšak péče o PP Mechovkový útes, tedy území s geologickým předmětem ochrany, se propadla na nižší umístění než u stavu. Nejlepšího vyrovnaného výsledku jak v péči, tak i v hodnocení stavu dosáhla PR Roviny. I v hodnocení péče se většinou umístily lépe PR než PP. Z území bylo vyhodnoceno sedm území (58,3 %) v dobré péči a čtyři (33,3 %) v péči průměrné. Mezi horšími výsledky stavu a péče se ocitlo i jediné území (PP Panská skála) sloužící k ochraně obojživelníků..

- 120 -

8.1.2 Výsledky hodnocení jednotlivých kritérií současného stavu Zachovalost – Aritmetický průměr 3,4; nejčastěji udělený stupeň 4 Nejhorší stupně zachovalosti vykazovala především území, kde chyběla převážně i odpovídající péče o ně. Většinu problémů u zachovalosti způsobovalo rozrůstání dřevin, či expanzivních rostlin. Struktura – Aritmetický průměr 3,2; nejčastěji udělený stupeň 4 I struktura území je většinou ovlivněna porosty křovin a invazních a expanzivních rostlin. Také je zde velký tlak na strukturu vzhledem ke kontaminaci okrajových části kontaminovanými vodami z pole. Významné druhy – Aritmetický průměr 3,6; nejčastěji udělený stupeň 4 Dvěma územím nebyl udělen žádný stupeň. U jednoho území (PP Mechovkový útes), protože předmětem ochrany nejsou populace zvláště chráněných a sozologicky významných druhů. U druhého (PP Panská skála) nejsou k dispozici vhodné aktuální inventarizační průzkumy obojživelníků a pro vlastní terénní šetření by byl nutný podrobnější a opakovanější průzkum území. Většina území byla hodnocena stupněm 4. U dvou území bylo tohle kritérium sníženo, vzhledem k neodpovídajícím podmínkám pro život chráněných druhů rostlin či živočichů. Reprodukce – Aritmetický průměr 3,5; nejčastěji udělený stupeň 4 PP Mechovkový útes nemohl být hodnocen vzhledem k neživému předmětu ochrany. Dosahovala-li hodnocená území nižších hodnot, bylo to především z důvodu toho, že předmět ochrany měl nedostatečné podmínky pro reprodukci (rozšíření dřevin či invazních a expanzivních druhů rostlin). Většina území však byla hodnocena stupněm 4. Narušení obnovy – Aritmetický průměr 3,4; nejčastěji udělený stupeň 4 Opět nehodnocen PP Mechovkový útes s geologickým předmětem ochrany.

- 121 -

Narušení obnovy bylo většinou způsobeno tlakem expanzivních a invazních druhů, přílišnou ruderalizací a v několika málo případech i neodklízením posečené hmoty z nevhodných ploch mimo území. Invazní a expanzivní druhy – Aritmetický průměr 3,2; nejčastěji udělený stupeň 4 Mezi nejčastější invazní a expanzivní druhy v územích patří ovsík vyvýšený, třtina křovištní, kopřiva dvoudomá a některé druhy dřevin (bez chebdí, bez černý, svída krvavá, v některých případech výmladky a nálety z okolních porostů). Skládky a odpad – Aritmetický průměr 4,7; nejčastěji udělený stupeň 5 Nejlépe hodnocené kritérium z kritérií stavu. Většina území se nachází ve větší vzdálenosti od obydlí, v hůře dostupném terénu a mimo cestní sítě a to má pozitivní vliv na udržování území bez skládek a odpadků. Ta území (PP Panská skála a PP Přední Galašek), jež jsou blíže k lidským obydlím, už takové štěstí neměla. Nejvíce postiženým územím v minulosti byla pravděpodobně PP Panská skála, která sloužila lidem jako černá skládka. Ačkoliv OŽP KÚ JMK odstranil černou skládku, tak na území zůstaly jednotlivé odpadky. Jiné negativní vlivy – Aritmetický průměr 3,7; nejčastěji udělený stupeň 4 Největší vliv na většinu území má právě sousedství s intenzivně využívanou zemědělskou půdou. To má za následek splach kontaminovaných vod na m-ZCHÚ a následnou podporu ruderálních společenstev. V jednom případě (PP Panská skála) má negativní vliv i sousedství s lesem, který je zdrojem náletových dřevin.

8.1.3 Výsledky hodnocení kritérií péče Dokumentace – Aritmetický průměr 3,2; nejčastěji udělený stupeň 4 Kritéria dokumentace byla hodnocena stupněm 4 nebo 5. Většina platných plánů péče byla vypracována se všemi požadavky na jeho obsah, novější plány péče jsou zpracovány důkladněji. Problémem byla v jednom případě prošlá doba platnosti. Objevila se i dvě území bez plánu péče a jedno území, u kterého je pravděpodobnost možnosti, že plán péče existoval, tato území jsou hodnocena stupněm 1. Většině území

- 122 -

také chybí aktuální inventarizační průzkumy rostlin a živočichů. A když už území mají vypracované inventarizační průzkumy, je velice těžké je získat k nahlédnutí. OŽP KÚ JMK odkazuje na AOPK ČR, která by měla mít všechny inventarizační průzkumy a AOPK ČR se zase obrací na KÚ JMK. Jediné inventarizační průzkumy byly uloženy v Muzeu Vyškov a jeden průzkum mi poskytl pan Malenovský z Moravského zemského muzea. Značení hranic – Aritmetický průměr 2,8; nejčastěji udělený stupeň 4 Značení hranic bylo různé a bylo použito celé škály stupňů, proto i aritmetický průměr zde má větší informační charakter než nejčastěji udělený stupeň. Z tohoto pohledu je to také nejhůře hodnocené kritérium péče. Nejlépe označené hranice měla PP Roviny, kde velkým plusem také bylo, že pruhové značení bylo kromě stromů také na dvoumetrových tyčích, které byly dobře viditelné i u vyššího porostu. Zvlášť u území, kde k ochraně území před kontaminovanou vodou z pole jsou ponechána keřová liniová společenstva, by bylo potřeba značení na vyšších tyčích, aby bylo dobře viditelné i ve vegetační době. Některá území byla nedostatečně označena jen tabulemi se státním znakem. Informační tabule však nebyla ani u jednoho území. Cesty – Aritmetický průměr 4,7; nejčastěji udělený stupeň 5 Cesty jsou nejlépe ohodnoceným kritériem péče. Většina území se nachází mimo cestní síť. A pokud přeci jen cesty mají nějaký negativní vliv, tak se jedná většinou o nezpevněné cesty, které se prokazují menším turistickým využitím. Ochranné pásmo – Aritmetický průměr 3,1; nejčastěji udělený stupeň 3 Jedno z nejhůře hodnocených kritérií péče. Ani jedno území nebylo ohodnoceno u tohoto kritéria nejvyšším ohodnocením. Nejhůře hodnocená ochranná pásma měla území PP Roznitál (stupeň 2) a PP Přední Galašek (stupeň 1). Největší problém u ochranných pásem byla zemědělská půda, kde docházelo k největším rizikům pro chráněná území – splach kontaminovaných vod a odorávání hraničních částí m-ZCHÚ. Omezování vnějších negativních vlivů – Aritmetický průměr 3,6; nejčastěji udělený stupeň 4

- 123 -

Většina území byla ohodnocena stupněm 4 a ostatní stupněm 3. Nejčastějším negativním vlivem je splach kontaminovaných vod do chráněných území. Péče o obnovu – Aritmetický průměr 3,3; nejčastěji udělený stupeň 4 Opět se nehodnotí toto kritérium u PP Mechovkový útes s geologickým předmětem ochrany. 5 území bylo hodnoceno stupněm 4 a stejný počet území stupněm 3. Nejhůře hodnoceným územím byla opět PP Přední Galašek. Zásahy – Aritmetický průměr 3,3; nejčastěji udělený stupeň 4 Jako u předchozího kritéria zde byl vyrovnaný počet území ohodnocených stupni 3 a 4. Nejhůře hodnoceným byla PP Přední Galašek, u které nedošlo k žádné snaze o podporu předmětu ochrany a omezení zastiňování travnatých porostů vzrůstajícími dřevinami. Nejlépe hodnoceným byla PR Stepní stráň u Komořan, kde se při zásazích postupovalo podle plánu péče. Většina zásahů vyžadovaných u předmětu ochrany stepních společenstev, bylo sečení travnatých porostů, které je většinou dodržováno. Největším problémem, bylo neredukování dřevin. Dosahování cílů ochrany – Aritmetický průměr 3,2; nejčastěji udělený stupeň 3 Kritérium je u území většinou hodnoceno stupněm 4 nebo 3. To svědčí o nutnosti zlepšení péče a omezování vnějších negativních vlivů. Nejhůře hodnoceným územím je PP Přední Galašek, kde v podstatě došlo k úplné likvidaci předmětu ochrany.

8.2 Srovnání s výsledky ostatních autorů Metodika hodnocení stavu a péče (Svátek, Buček, 2005) byla použita i v jiných místech České republiky. Pro srovnání mé práce je uvedeno několik vyhodnocených územních celků na území ČR. Tab. 71 se týká stavu hodnocených m-ZCHÚ a tabulka ... péče o ně. Ke každé oblasti je v procentech uvedeno, kolik území spadalo do výsledných kategorií hodnocení stavu a péče.

- 124 -

Hamplová (2008) zhodnotila 14 území hl. města Prahy, Randusová (2009) provedla hodnocení 10 území na Znojemsku. Zhodnocení 15 chráněných území na Ostravsku provedla Golisová (2009). Tab. 71: Srovnání stavu hodnocených m-ZCHÚ v ČR Hodnocená m- ZCHÚ

hl. m. Prahy

Znojemska

Ostravska

Vyškovska

Zhodnotil/a

Hamplová 2008

Randusová 2009

Golisová 2009

Sedláčková 2010

14

10

15

12

Počet zhodnocených území stav VY D P Š VŠ

7,1 57,1 28,6 7,1 0

Počet území v % 10 13,3 80 73,3 10 13,3 0 0 0 0

0 66,7 25 0 8,3

Z uvedeného přehledu vyplývá, že jen na území Vyškovska se nacházejí některá m-ZCHÚ ve velmi špatném stavu a zároveň ani jedno není ve výborném stavu. Ve špatném stavu se nacházela území na území hl. města Prahy. Nejvíce území ze všech zkoumaných územních celků se nacházelo v průměrném stavu. Na Ostravsku bylo většinou kritérium významné druhy nehodnoceno, proto také vychází jako nejhůře hodnocené kritérium. Nejlépe zde dopadlo kritérium invazní a expanzivní druhy, které vypovídá, že na Ostravsku nepatří tyto druhy mezi hlavní problémy. Na Znojemsku i Vyškovsku bylo nejhůře hodnoceným kritériem právě invazní a expanzivní druhy. Nejlépe na Znojemsku dopadlo hodnocení zachovalosti a významných druhů, což svědčí o tom, že se zde daří zachovávat předmět ochrany. V chráněných územích hl. m. Prahy průměrně nejhůře dopadlo kritérium reprodukce, ale to bylo také tím, že zde bylo hodně nehodnocených území, vzhledem k jejich geologickým předmětům ochrany. Další nejhůře hodnocené kritérium byly právě invazní a expanzivní druhy. Nejlépe zde naopak byla hodnocena zachovalost. Jako nejlepší kritérium na územích Vyškovska byly skládky a odpad, což svědčí o tom, že většina území je mimo rušné cesty či turistické trasy.

- 125 -

Tab. 72: Srovnání péče o hodnocená m-ZCHÚ v ČR Hodnocená m- ZCHÚ

hl. m. Prahy

Znojemska

Ostravska

Vyškovska

Zhodnotil/a

Hamplová 2008

Randusová 2009

Golisová 2009

Sedláčková 2010

14

10

15

12

Počet zhodnocených území stav VY D P N VŠ

14,3 50,0 35,7 0 0

Počet území v % 20,0 6,7 70,0 73,3 10,0 20,0 0 0 0 0

0 58,3 33,3 0 8,3

Z uvedených výsledků vyplývá, že v žádném ze srovnávaných celků, mimo Vyškovska, není žádné území vysloveně zanedbáno. Ve většině celků je péče o území dobrá. Nejlépe hodnoceným kritériem u území hl. města Prahy a Ostravska byla dokumentace. Hamplová (2008) dokonce hodnotí zpracované plány péče jako důkladně zpracované. Naopak u Znojemska a Vyškovska dopadlo toto kritérium jako nejhorší. Příčinou byla buď prošlá doba platnosti plánu péče a v případě Vyškovska dokonce jejich úplná absence. Nejhůře u území hl. města Prahy dopadlo kritérium ochranného pásma a u Ostravska cesty. U Znojemska a Vyškovska byly naopak cesty hodnoceny jako nejlepší a to nám potvrzuje skutečnost, že tato území jsou většinou mimo hlavní turistické trasy a rušné dopravní cesty.

8.3 Zhodnocení použité metodiky Jednou z výhod metodiky (Svátek, Buček, 2005) je její univerzálnost, může se využít jak na neživý předmět ochrany tak i na lesní či nelesní společenstva. Její pozitiva vidím v její všestranné použitelnosti a jednoduchosti. Zároveň pozitivní i negativní může být její rychlost. Pokud nejsou dostupné vhodné inventarizační průzkumy a soupisy počtu nalezených rostlinných a živočišných druhů, které by nám mohly poskytnout údaje z rozdílného časového hlediska o počtu druhů na území, tak nemůžeme se stoprocentní jistotou určit, zda se populace významných druhů zlepšuje či zhoršuje. Můžeme ji pouze odvodit z výrazně poškozených území. Pokud by však chtěl - 126 -

tyto průzkumy provést samotný hodnotitel, tak by musel mít již větší přehled o rostlinných ale hlavně o živočišných druzích a území navštívit opakovaně a udělat si tak obrázek o počtu významných druhů na území a jejich proměnlivost v závislosti na různých časových období. Proto se také může metodika stát některými nepochopenou. Vzhledem k faktům, které jsem zjistila hodnocením samotných území, jako např. stav dokumentace, aplikované zásahy na území, dodržování doporučeného managamentu v plánu péče, se mi jeví jako výborná pomůcka pro rychlou a jednoduchou kontrolu orgánů, které mají na starost péči o dané území. Koneckonců samotná metodika je právě určena pro zhodnocení stavu a péče a ne na podrobné zoologické a botanické průzkumy. I přes rychlost a jednoduchost metodiky byl vlastním terénním průzkumem zjištěn výskyt skokana štíhlého na území PP Panská skála a jeho pravděpodobnou dřívější záměnu se skokanem hnědým. Zjištěné informace při terénním průzkumu o tomto druhu (počet nalezených snůšek, jejich umístění v tůňce) byly poskytnuty panu Mašterovi, který nyní pracuje na klíči k určování snůšek obojživelníků ČR. Částečně negativní by mohla být i subjektivita hodnotitele a jeho posouzení, která bezesporu závisí na jeho dosavadních zkušenostech a znalostech. Avšak Jurová (2008) a Rejžek (2009) se ve svých diplomových pracích zaměřili i na zhodnocení subjektivity a vyhodnotili ji jako nízkou. Z vlastního hodnocení vím, že bylo nutné prostudovat řadu materiálů a načerpat zkušenosti z prvních vlastních terénních průzkumů a hodnocení. Dokonce přišlo i na přehodnocovaní některých kritériích u dříve vyhodnocených území. Proto je dobré si metodiku nejdříve osobně řádně odzkoušet, aby výsledky byly co nejméně subjektivně ovlivněné.

- 127 -

9 ZÁVĚR Hodnocení současného stavu a péče o vybraná m-ZCHÚ probíhala od jara 2009 do jara 2010. Hodnoceno bylo 12 chráněných nelesních společenstev. Některá území jsem navštívila i dvakrát pro utřídění mých závěrů či kvůli lepší dostupnosti terénu na začátku vegetační doby. Výsledky jsou detailně rozebrány v kapitole 6, 7, 8. Výsledkem hodnocení současného stavu je zjištění, že stav celkem 8 území (66,7 %) tedy většiny, lze hodnotit jako dobrý a stav tří území (25 %) jako průměrný. Pouze jediné území (8,3 %) bylo ohodnoceno nejhorším možným stupněm hodnocení a jeho stav tak lze označit za velmi špatný. V případě hodnocení péče o území, byla péče hodnocena jako průměrná u celkem sedmi území (58,3 %), jako dobrá ve čtyřech území (33,3 %) a velmi špatná u jednoho území (8,3) V nejlepším stavu co se předmětu ochrany týče, je PP Mechovkový útes (86). Nejlepší péče je věnována PP Roviny (84). Nejnižší hodnocení v současném stavu (27) i péči (21) obdržela PP Přední Galašek. Tato přírodní památka může být důkazem, jak může dopadnout nezdařené zdlouhavé vyhlašování chráněného území s odlišným názorem majitele či správce na využití tohoto pozemku a následným ponecháním pozemku bez cíleného managamentu pro předmět ochrany. Jako největší pozitivum zde hodnotím odlehlost většiny území od zastavěných oblastí a odlehlost větších dopravních cest a rušných turistických tras. Největším problémem u řady území byla sousedství většiny plochy území s polem, s čímž pak následně souvisí eutrofizace půdy chráněného území a tím podpora některých invazních či expanzivních druhů, které následně zhoršují životní podmínky pro předmět ochrany. Dále je to horší stav dokumentace a především nedodržení navrhovaných zásahů a opatření pro jednotlivá území. Tato práce také odhalila, v jakém špatném stavu může být stav dokumentace území u příslušného orgánu a odborného pracoviště ochrany přírody. Např. kde jsou dostupné inventarizační průzkumy, chybějící plány péče, atp. Ke každému území byla navržena optimalizační opatření na základě zjištění jejich stavu a péče. V diskusi byly výsledky této práce porovnány také s výsledky hl. m. Prahy, Ostravska a Znojemska. Na nejlépe a nejhůře hodnocená kritéria mělo vliv umístění chráněného území, zda se nachází v blízkosti lidského obydlí, turistických tras, či sousedství pozemků různého hospodářského využití. - 128 -

Použitá metodika Hodnocení současného stavu a péče (Svátek, Buček, 2005) se osvědčila pro její jednoduchost, rychlé zjištění nedostatků na území a někdy i zjištění nových informací o výskytu druhů na území. Metodika se mi jeví jako vhodná kontrola správců území, zda se o něj starají tak, jak by měli a zda neopomíjejí důležité cílené zásahy pro zlepšování stavu území, či si vedou řádnou evidenci o územích. Na základě mých zkušeností s využitím této metodiky při hodnocení území, navrhuji používat tuto metodiku pro rychlé zhodnocení a srovnání navrženého managementu v končícím plánu péče s reálnou péči o dané území. Tyto výsledky mohou přispět k zamyšlení, zda dochází k plnění navržených a doporučených zásad v plánu péče a o jeho opravdové využitelnosti v praxi, a také mohou být jedním z podkladů pro tvorbu nového plánu péče. Tato práce napomohla ke zjištění výskytu skokana štíhlého na území PP Panská skála a jeho pravděpodobnou dřívější záměnu se skokanem hnědým. Údaj o výskytu skokana štíhlého byl zapsán panem Mašterou do nálezové databáze AOPK ČR. Zjištěné informace při terénním průzkumu o tomto druhu (počet nalezených snůšek, jejich umístění v tůňce) byly poskytnuty panu Mašterovi, který nyní pracuje na klíči k určování snůšek obojživelníků ČR. Doufám, že výsledky této práce budou využity pro odstranění zjištěných nedostatků a stanovení optimálních zásad do budoucna. Tato studie srovnává stav a péči mezi jednotlivými maloplošnými zvláště chráněnými územími a poskytuje ucelený přehled o stavu a péči zhruba poloviny zvláště chráněných územích na Vyškovsku.

- 129 -

10 SUMMARY The evaluations of the present state and management of the selected small-scale protected areas proceeded from Spring 2009 to Spring 2010. 12 protected non-forest societies were evaluated. Several areas were visited twice in order to sort out my conclusions or because of better-accessible terrain at the beginning of growing season. The results are detailed in Chapters 6, 7 and 8. The evaluation of the present state resulted in finding out that the state of 8 areas (66.7%), thus majority, can be evaluated as good and state of three areas (25%) as average. Only a single area (8.3%) was evaluated with the worst possible evaluation level and its state can be marked as bad. As for evaluation of area management, for 7 areas the management was evaluated as average (58.3%), good for 4 areas (33.3%) and for one area (8.3%), the evaluation was bad. As for protection, PP Mechovkový Útes is in the best state (86). The management enjoys PP Roviny (84). The least evaluation of the present state (27) as well as management (21) was achieved by PP Přední Galašek. This natural monument can be a proof of how can lengthy unsuccessful declaration of protected area with different opinions of the area owner or keeper on utilization of the estate and consequent leaving the estate without management focused on protection end up. I evaluate remoteness of majority of the areas from the developed areas and remoteness of the major traffic roads and busy tourist routes as the best positive. For a range of areas, the biggest problem was that majority of their surface neighboured with a field, which relates to eutrophication of the protected area soil and thus support of some invasive and expansive species which further deteriorate living conditions for the subject of protection. The next biggest problem is bad condition of documentation and especially not observing the suggested measures and precautions for individual areas. The thesis also revealed bad state of documentation of the areas at authorized bodies and nature protection specialized workplaces. Management plans were missing, stocktaking surveys not available, etc. Optimization measures based on found state and management were suggested for each area. The discussion also compares results of the thesis with results from the capital city of Prague, and Ostrava and Znojmo regions. Location of the protected

- 130 -

areas, vicinity of human dwellings or neighbouring with estates of various agricultural utilization produced an effect on the best and worst evaluated criteria. Used Methodology of Evaluation of Present State and Management (Svátek, Buček, 2005) proved for its simplicity, quick area flaws finding and sometimes even finding new information on species occurrence in the area. The methodology appears to be a convenient control tool of the area keepers, whether they manage the areas as they should and whether they do not leave out important measures focused on improving the area’s state or whether they keep proper record of the areas. Based on my experience with utilizing this methodology for evaluating the areas, I can suggest that this methodology is used for quick assessment and comparison of the suggested management in expiring management plan with real area management. These results can contribute to reflection, whether the suggested and recommended management plan measures are being fulfilled, or about the real utilization of the plan in practice, and can also be one of the groundworks to create a new management plan. This thesis helped to find out occurrence of Agile Frog in Panská Skála natural monument area and its possible early confusion with European Common Frog. The piece of information about the Agile Frog was recorded by Mr. Maštera into AOPK ČR discovery database. The information about this species found during the field survey (number of found clutches and its location in pool) were handed to Mr. Maštera who works now on the key of determining the Czech Republic’s amphibians’ clutches. I hope the results of this thesis will be used to remedy the found flaws and to set optimum measures for the future. This study compares the state and management between individual small-scale protected areas and offers integrated overview of the state and management of approximately half of specially protected areas in Vyškov region.

- 131 -

11 LITERATURA A PRAMENY ANONYMUS, rok neuveden. Dodatek k Plánu péče pro PP Pahorek. 2 s. AOPK ČR, 2010: Ústřední seznam ochrany přírody [online], [cit. 2010-01-07]. Dostupné z WWW: . AUSDEN M., 2007. Habitat Managament for Conservation. New York : Oxford University Press. 411 s. BAŇAŘ P., MALENOVSKÝ I., 2009. Zpráva o výsledcích k provedenému entomologickému průzkumu na EVL CZ0620002 – Člupy. BARVÍNEK, 2007. Poradna Barvínek [online], [cit. 2010-03-15]. Dostupné z WWW: . BEZDĚČKA P., 1993. Průzkum myrmekofauny. CENIA, MINISTERSTVO VNITRA & MŽP, 2010: Portál veřejné správy České republiky [online], [cit. 2010-03-14]. Mapové služby. Dostupné z WWW: . CULEK M. (Ed.), 1996. Biogeografické členění ČR. Praha. Enigma, 347 s. ČÁP J., 2004. Soupis nalezených druhů rostlin. ČSÚ, 2010: Český statistický úřad [online], [cit. 2010-03-02]. Dostupné z WWW: . CROFTS A.; JEFFERSON R. G. (eds), 1999. The Lowland Grassland Management Handbook. Sheffield : English Nature/The Wildlife Trusts. 202 s. Dostupné z WWW: . EU. Evropská úmluva o krajině. 2000. Florencie. Dostupný také z WWW: . GOLISOVÁ M., 2009. Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území Ostravska. Brno. 147 s. Diplomová práce. MZLU. GOOGLE, DIGITAL GLOBE, GEO EYE & GEODIS BRNO, 2010. Google mapy Česko [online], [cit. 2010-03-16]. Mapové služby. Dostupné z WWW: . GRÜLL F., 1991. Rostlinná společenstva stepních strání a IP. HAMPLOVÁ A., 2008. Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území hl. m. Prahy. Brno. 131 s. Diplomová práce. MZLU. - 132 -

CHYTRÝ M., 1988. Inventarizační průzkum NPP Malhotky a PR Hašky. JUROVÁ A., 2008. Zhodnocení současného stavu a péče o lesní rezervace Zlínska. Brno. 66 s. Diplomová práce. MZLU. KALÁB J., 2003. Přehled brouků ulovených do zemních pastí v roce 2002. Brno. AOPK ČR KÁNSKÁ L, 1998. Plán péče o přírodní památku Panská skála na období 1998– 2008. 4 s. KONVIČKA M., BENEŠ M., 2004. Inventarizační průzkum denních motýlů v letech 2003–2004. České Budějovice. Entomologický ústav AV ČR a Biologická fakulta Jihočeské univerzity. KONVIČKA M.; ČÍŽEK L. & BENEŠ J., 2005. Ohrožený hmyz nelesních stanovišť: ochrana a managament. Olomouc. Sagittaria. 128 s. Dostupné z WWW: . KOPŘIVA J., 2000a. Plán péče o přírodní rezervaci Člupy na období 2000 - 2009. 5 s. KOPŘIVA J., 2000b. Plán péče o přírodní památku Roviny na období 2000– 2009. 2000. 6 s. KOPŘIVA J., 2000c. Plán péče o přírodní památku Roznitál na období 2001–2010. 10 s. KOPŘIVA J., 2001. Plán péče pro navrhovanou přírodní rezervaci Zouvala na období 2002–2011. 10 s. KOPŘIVA J., 2002. Plán péče pro navrhovanou přírodní rezervaci Podsedky na období 2000–2011. 11 s. KOPŘIVA J., ŽAMPACH M. & KUTÁLEK J., 1999: Chráněná území okresu Vyškov. OkÚ Vyškov – referát životního prostředí, 32 s. KOPŘIVOVÁ M., 2009. Plán péče o přírodní rezervaci Šévy na období 2009–2018. 9 s. MACKOVČIN P, JATIOVÁ M., DEMEK J. & SLAVÍK P. (eds)., 2007: Brněnsko: Chráněná území ČR; sv. 9. Praha: AOPK ČR a EkoCentrum Brno, 932 s. MLÁDEK J.; PAVLŮ V.; HEJCMAN M. & GAISLER J., 2006. Pastva jako prostředek údržby trvalých travních porostů v chráněných územích. Praha : Výzkumný ústav rostlinné výroby. 107 s. MUZEUM VYŠKOVSKA, 1996. Muzeum Vyškovska [online], [cit. 2010-04-05]. Václav Skřivánek. Dostupné z WWW: .

- 133 -

MÜLLER J., 1980. Dílčí zpráva z výzkumu rzí, snětí a parazitických plísní. NOVOTNÝ I., 1983. Botanický inventarizační průzkum. PEKÁROVÁ J., 2001. Plán péče o přírodní rezervaci Stepní stráň u Komořan na období 2001–2010. 9 s. POVODÍ MORAVY, 2010. Povodí Moravy [online], [cit. 2010-04-01]. Dostupné z WWW: . QUITT, E., 1971: Klimatické oblasti Československa. Academia, Studia Geographica 16, GÚ ČSAV v Brně, 73 s. RANDUSOVÁ K., 2009. Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území Znojemska. Brno. 148 s. Diplomová práce. MZLU. REJŽEK , 2009. Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území v kompetenci Správy CHKO Pálava. Brno. 190 s. Diplomová práce. MZLU. SLAVÍK P., 2001. Plán péče o přírodní rezervaci Studnické louky navrženou k vyhlášení na období 2002– 2011. 9 s. SVÁTEK M., BUČEK A. 2005: Metodika hodnocení stavu a péče v maloplošných zvláště chráněných územích. MZLU v Brně. 38 s. ŠTERNBERKOVO PŘÍRODOVĚDNÉ MUZEUM, 2010: Naučené stezky v ČR [online], [cit. 2010-04-02]. Mapa okresů ČR. Dostupné z WWW: . TLUSTÁK V., 1985. IP.

- 134 -

12 SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1: Mapa okresů ČR se zvýrazněním polohy okresu Vyškov (Šternberkovo přírodovědecké muzeum, 2010)

11

Obr. 2: Krajinný pokryv (Mackovčin a kol., 2007)

12

Obr. 3: Zvláště chráněná území, přírodní parky a památné stromy (Mackovčin a kol., 2007)

13

Obr. 4: Pohled z jižní strany na území ze vzdálené komunikace.

33

Obr. 5: Pohled ze středu rezervace na jih.

33

Obr. 6: Porost kavylů.

35

Obr. 7: Travnaté porosty rezervace pravidelně koseny

35

Obr. 8: Graf hodnocení jednotlivých kritérií PR Člupy

36

Obr. 9: Graf celkového hodnocení PR Člupy

36

Obr. 10: Mapa PR Člupy se zaznačenými skutečnostmi z terénního průzkumu (Google a kol., 2010)

37

Obr. 11: Vápencové bradlo.

39

Obr. 12: Patrné schránky mořských živočichů.

40

Obr. 13: Vedle travnatého pásu nad útesem sousedství s polem.

40

Obr. 14: Praskliny.

40

Obr. 15: Opřená cedule se státním znakem.

41

Obr. 16: Jeden ze zrezivělých sloupků označující hranice chráněného území.

41

Obr. 17: Graf hodnocení jednotlivých kritérií PP Mechovkový útes

42

Obr. 18: Graf celkového hodnocení PP Mechovkový útes

42

Obr. 19: Mapa PP Mechovkový útes se zaznačenými skutečnostmi z terénního průzkumu (Google a kol., 2010)

43

Obr. 20: Pohled na území z jihovýchodu.

45

Obr. 21: Porost kopřiv v jihovýchodní části ZCHÚ.

46

Obr. 22: Porost ovsík vyvýšeného v jihovýchodní části ZCHÚ.

46


48


48

Obr. 25: Mapa PP Pahorek se zaznačenými skutečnostmi z terénního průzkumu (Google a kol., 2010)

49

Obr. 26: Pohled do lomu ze severu při druhé návštěvě ZCHÚ.

51

Obr. 27: Vajíčka skokana štíhlého.

52

Obr. 28: Jedna z nevysychajících tůněk.

28

- 135 -

Obr. 29: Pohled v lomu na místa, kde při prvním terénním průzkumu byla řada vysychavých tůněk.

53


54


54

Obr. 32: Mapa PP Panská skála se zaznačenými skutečnostmi z terénního průzkumu (Google a kol., 2010)

56

Obr. 33: Pohled na území PP Podsedky z pole.

58

Obr. 34: Zásyp umístěný ve středu území. Na pravé straně obnažený břeh.

60

Obr. 35: Třtina křovištní v jihovýchodním cípu ZCHÚ. V pravém rohu jeden z ostrůvků borovic.

60

Obr. 36: Graf hodnocení jednotlivých kritérií PR Podsedky

61

Obr. 37: Graf celkového hodnocení PR Podsedky

61

Obr. 38: Mapa PR Podsedky se zaznačenými skutečnostmi z terénního průzkumu (Google a kol., 2010)

63

Obr. 39: Pohled na jihozápadní část území PP Přední Galašek.

65

Obr. 40: Pohled do území z jihozápadní hranice.

66

Obr. 41: Malá plocha bezlesí v západní části území

66

Obr. 42: Jediná cedule se státním znakem na jihozápadní hranici, která je lehce přehlédnutelná.

67

Obr. 43: Jeden z bunkrů ve středu území.

67

Obr. 44: Graf hodnocení jednotlivých kritérií PP Přední Galašek

68

Obr. 45: Graf celkového hodnocení PP Přední Galašek

68

Obr. 46: Mapa PP Přední Galašek se zaznačenými skutečnostmi z terénního průzkumu (Google a kol., 2010)

69

Obr. 47: Pohled na střed ZCHÚ

71

Obr. 48: Černýš rolní.

72

Obr. 49: Bohatá populace omanu mečolistého.

72

Obr. 50: Ochranné pásmo na severu. Vpravo keřový lem, chránící ZCHÚ, v levé části obhospodařované pole.

73

Obr. 51: Jedna z cedulí se státním znakem.

73

Obr. 52: Graf hodnocení jednotlivých kritérií PP Roviny

74

Obr. 53: Graf celkového hodnocení PP Roviny

74

Obr. 54: Mapa PP Roviny se zaznačenými skutečnostmi z terénního průzkumu (Google a kol., 2010)

76

Obr. 55: Pohled na PP Roznitál

78

Obr. 56: Jeden ze sběračů květů hlohu.

79

Obr. 57: Odkvetlý koniklec velkokvětý.

79

Obr. 58: Zachovalé stepní porosty ve středu území

79

- 136 -

Obr. 59: Malý státní znak v severozápadní části území PP.

80

Obr. 60: Vrchní západní výběžek území je zcela zarostlý křovinami.

80

Obr. 61: Graf hodnocení jednotlivých kritérií PP Roznitál

81

Obr. 62: Graf celkového hodnocení PP Roznitál

81

Obr. 63: Mapa PP Roznitál se zaznačenými skutečnostmi z terénního průzkumu (Google a kol., 2010). 83 Obr. 64: Pohled na PP Stepní stráň u Komořan z JZ rohu směrem na S.

85

Obr. 65: Odkvétající koniklec luční

86

Obr. 66: Útes u východní hranice, který je podobný mechovkovému útesu.

86

Obr. 67: Graf hodnocení jednotlivých kritérií PR Stepní stráň u Komořan

88

Obr. 68: Graf celkového hodnocení PR Stepní stráň u Komořan

88

Obr. 69: Mapa PR Stepní stráň u Komořan se zaznačenými skutečnostmi z terénního průzkumu (Google a kol., 2010)

90

Obr. 70: Pohled z ochranného pásma na jižní straně.

92

Obr. 71: Pohled ze středu chráněného území směrem k vodárně.

93

Obr. 72: Pohled na potok protékající územím.

93

Obr. 73: Dnes již nepoužívaná cesta protínající chráněné území.

94

Obr. 74: Neodklizené zbytky sena.

94

Obr. 75: Graf hodnocení jednotlivých kritérií PR Studnické louky

95

Obr. 76: Graf celkového hodnocení PR Studnické louky

95

Obr. 77: Mapa PR Studnické louky se zaznačenými skutečnostmi z terénního průzkumu (Google a kol., 2010)

97

Obr. 78: Pohled ze západu na střed území PR Šévy.

99

Obr. 79: Graf hodnocení jednotlivých kritérií PR Šévy

102

Obr. 80: Graf celkového hodnocení PR Šévy

102

Obr. 81: Mapa PR Šévy se zaznačenými skutečnostmi z terénního průzkumu (Google a kol., 2010)

104

Obr. 82: Pohled na území PR Zouvalka z jihu od silnice.

106

Obr. 83: Pohled na střed území.

107

Obr. 84: Převládající porost ovsíku vyvýšeného v jižní části území

107

Obr. 85: Graf hodnocení jednotlivých kritérií PR Zouvalka

109

Obr. 86: Graf celkového hodnocení PR Zouvalka

109

Obr. 87: Mapa PR Zouvalka se zaznačenými skutečnostmi z terénního průzkumu (Google a kol., 2010)

111

- 137 -

13 SEZNAM TABULEK Tab. 1: Předměty ochrany hodnocených m–ZCHÚ dle digitálního registru ÚSOP

14

Tab. 2: Kritéria hodnocení současného stavu území

28

Tab. 3: Kritéria hodnocení péče o území

28

Tab. 4: Stupnice k hodnocení jednotlivých kritérií

29

Tab. 5: Stupnice k výslednému hodnocení stavu ZCHÚ

29

Tab. 6: Stupnice k výslednému hodnocení péče o ZCHÚ

30

Tab. 7: Přehled zhodnocených m–ZCHÚ

30


34

Tab. 9: Hodnocení péče o PR Člupy

35


36

Tab. 11: Hodnocení péče PR Člupy

36

Tab. 12: Podrobné hodnocení stavu dokumentace PR Člupy

37


40


41


42


42

Tab. 17: Podrobné hodnocení stavu dokumentace PP Mechovkový útes

43


46

Tab. 19: Hodnocení péče o PP Pahorek

47


48

Tab. 21: Hodnocení péče PP Pahorek

48

Tab. 22: Podrobné hodnocení stavu dokumentace PP Pahorek

49


52


53


54


54

Tab. 27: Podrobné hodnocení stavu dokumentace PP Panská skála

55


59

Tab. 29: Hodnocení péče o PR Podsedky

60


61

- 138 -

Tab. 31: Hodnocení péče PR Podsedky

61

Tab. 32: Stav dokumentace PR Podsedky

62


66


67


68


68

Tab. 37: Podrobné hodnocení stavu dokumentace PP Přední Galašek

69


72


73


74


74

Tab. 42: Podrobné hodnocení stavu dokumentace PP Roviny

75


79

Tab. 44: Hodnocení péče o PP Roznitál

80


81

Tab. 46: Hodnocení péče PP Roznitál

81

Tab. 47: Podrobné hodnocení stavu dokumentace PP Roznitál

82


86


87


88


88

Tab. 52: Podrobné hodnocení stavu dokumentace PR Stepní stráň u Komořan

89


93

Tab. 54: Hodnocení péče o PR Studnické louky

94


95

Tab. 56: Hodnocení péče PR Studnické louky

95

Tab. 57: Podrobné hodnocení stavu dokumentace PR Studnické louky

96


100

Tab. 59: Hodnocení péče o PR Šévy

101


102

Tab. 61: Hodnocení péče PR Šévy

102

Tab. 62: Podrobné hodnocení stavu dokumentace PR Šévy

103

Tab. 63: Hodnocení současného stavu o PR Zouvalka

107

Tab. 64: Hodnocení péče o PR Zouvalka

108 - 139 -

Tab. 65: Hodnocení současného stavu PR Zouvalka

109

Tab. 66: Hodnocení péče PR Zouvalka

109

Tab. 67: Podrobné hodnocení stavu dokumentace PR Zouvalka

110

Tab. 68: Přehled hodnocení stavu

112

Tab. 69: Přehled hodnocení péče

113

Tab. 70: Procentické podíly výsledků hodnocení stavu a péče

113

Tab. 71: Srovnání stavu hodnocených m-ZCHÚ v ČR

125

Tab. 72: Srovnání péče o hodnocená m-ZCHÚ v ČR

126

- 140 -

14 SEZNAM ZKRATEK AF – Agronomická fakulta AOPK ČR – Agentura ochrany přírody a krajiny České Republiky ČSÚ – Český statistický úřad DRUSOP – digitální registr ústředního seznamu ochrany přírody IP – inventarizační průzkum JMK – Jihomoravský kraj KÚ – krajský úřad m-ZCHÚ – maloplošné zvláště chráněné území MENDELU – Mendelova univerzita v Brně MŽP – Ministerstvo životního prostředí NPP – národní přírodní památka NPR – národní přírodní rezervace ONV – okresní národní výbor OÚ – okresní úřad OŽP – odbor životního prostředí PP – přírodní památka PR – přírodní rezervace ÚSOP – ústřední seznam ochrany přírody ZCHÚ – zvláště chráněné území

Zkratky kritérií hodnocení použité v grafech: Cíle – dosahování cílů ochrany Cst – cesty

- 141 -

Dok – dokumentace Invz – invazní a expanzivní druhy Jiné – jiné negativní vlivy Nar – narušení obnovy Neg – omezování vnějších negativních vlivů Odp – skládky a odpad OP – ochranné pásmo POb – péče o obnovu Rep – reprodukce Stru – struktura VD – významné druhy Zach – zachovalost Zás – zásahy Znč – značení hranic

- 142 -

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie

Recommend Documents