Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie
Hodnocení stavu a péče o národní přírodní rezervaci Oblík Bakalářská práce
Vedoucí práce:
Vypracovala:
Ing. Petr Jelínek, Ph.D.
Lucie Vlasáková
Brno 2009
Brno 2009
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci na téma Hodnocení stavu a péče o národní přírodní rezervaci Oblík vypracovala samostatně a pouţila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloţeném seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a můţe být pouţita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana AF MZLU v Brně. V Brně dne…………………… Lucie Vlasáková
PODĚKOVÁNÍ Na tomto místě bych chtěla poděkovat své rodině, za psychickou podporu v době, kdy byla velmi potřebná. Děkuji také autorům pouţité metodiky (Svátek, Buček, 2005) za moţnost ji vyuţít a usnadnění zpracování zjištěných informací. Mé poděkování patří i panu ing. Hamerskému ze Správy Českého středohoří za poskytnutí plánu péče ke sledovanému území. V neposlední řadě patří můj velký dík vedoucímu práce ing. Petru Jelínkovi, Ph.D. za trpělivost, která byla často zapotřebí i za poskytnuté materiály a doporučení.
Abstrakt Hodnocení stavu a péče o národní přírodní rezervaci Oblík Tato práce hodnotí stav a péči o národní přírodní rezervaci Oblík nacházející se v CHKO České středohoří. Hodnocení probíhalo na základě terénního průzkumu a dostupných informací k řešenému území. Samotný průzkum probíhal v několika etapách. Nejdůleţitější informace byly pořízeny v září roku 2008. Stav lze vyhodnotit 81 body jako dobrý a péči 74 body taktéţ jako dobrou. V závěru byla navrţena moţná optimalizační opatření, která by bylo vhodné pouţít. Návrh zahrnuje i moţnou změnu značení hranic, či jejich posunutí a tím i rozšíření národní přírodní rezervace. V části příloh jsou obsaţeny mapy území, pořízené fotografie, výsledky hodnocení v tabulkové a grafické podobě. V neposlední řadě je zde přiloţena mapa se znázorněním míst, kde by bylo potřebné optimalizační opatření v chráněném území provést.
Klíčová slova:
národní přírodní rezervace terénní průzkum stav a péče o území optimalizační opatření chráněné území
Abstract
Evaluation of the status and care of a national nature reservation Oblik
This labour assesses the status and care of the national nature reservation Oblík, located in CHKO Bohemian Central Highlands. Rating is based on field survey and the information available to solved territory. The survey took place in several stages. The most important information was acquired in September 2008. Conditions can be evaluated as a good with 81 points and care such as good with 74 points. In conclusion, the proposed possible optimization measures that would be appropriate to use. The proposal includes a possible change in the marking of boundaries, or their displacement and the extension of a national nature reservation. In the annexes contained maps of the territory, taken photos, evaluation results in tabular and graphical form. Last but not least, there is attached map showing the places where it would be necessary to carried out the optimization measures in a protected territory.
Key words:
national nature reservation field survey status and care of territory optimization measures protected area
Obsah 1.
ÚVOD ..................................................................................................................................8
2.
CÍL PRÁCE .........................................................................................................................9
3.
CHKO ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ .........................................................................................10 3.1.
4.
Klima..........................................................................................................................12
NPR OBLÍK.......................................................................................................................13 4.1.
GPS souřadnice vrcholu .............................................................................................14
4.2.
Stručný popis území NPR Oblík a charakteristika jeho přírodních poměrů ................14
4.3.
Ze starých spisů ..........................................................................................................15
4.3.1.
Původní flóra ......................................................................................................15
4.3.2.
„Dvojník“ ...........................................................................................................16
4.4.
Neţivá sloţka .............................................................................................................16
4.4.1.
Reliéf ..................................................................................................................16
4.4.2.
Geologie .............................................................................................................16
4.4.3.
Geomorfolgie .....................................................................................................16
4.4.4.
Pedologie ............................................................................................................16
4.4.5.
Geologická historie .............................................................................................16
4.4.6.
Geologická stavba ..............................................................................................17
4.4.7.
Činnost vulkánu ..................................................................................................18
4.4.8.
Odůvodnění stále zeleného vrcholu ....................................................................18
4.5.
Biota ...........................................................................................................................19
4.5.1.
Krajinná charakteristika ......................................................................................20
4.5.2.
Kvalita a význam porostu a ţivočichů ................................................................20
4.6.
Vyuţívání území ........................................................................................................20
4.6.1.
Historie vyuţívání území a zásadní vlivy lidské činnosti v minulosti .................20
4.6.2.
Současné vyuţití .................................................................................................21
4.7.
Škodlivé vlivy a ohroţení území v současnosti ..........................................................21
4.7.1.
Invazní druhy ......................................................................................................22
4.8.
Zranitelnost území ......................................................................................................22
4.9.
Management ...............................................................................................................23
4.10.
Hlavní předmět ochrany .............................................................................................23
4.10.1. Hlavní předmět ochrany – současný stav ................................................................24 4.11.
Dlouhodobý cíl péče ...................................................................................................24
4.11.1. Průběh ....................................................................................................................24
5.
6.
KRITÉRIA HODNOCENÍ.................................................................................................25 5.1.
Stupnice k hodnocení kritérií a jejich váha .................................................................27
5.2.
Výsledné hodnocení ...................................................................................................27
VÝSLEDKY HODNOCENÍ ..............................................................................................28 6.1.
Stav a péče o území ....................................................................................................28
6.2.
Grafické vyjádření ......................................................................................................31
6.2.1.
Hodnocení jednotlivých kritérií ..........................................................................31
6.2.2.
Výsledné hodnocení ...........................................................................................32
6.3.
Slovní vyjádření výsledného hodnocení .....................................................................33
6.3.1.
Hodnocení současného stavu ..............................................................................33
6.3.2.
Hodnocení současné péče ...................................................................................33
6.4.
Farma Oblík ...............................................................................................................34
6.5.
Plánované rozšíření rezervace ....................................................................................35
7.
NÁVRH OPTIMALIZAČNÍCH ZAŘÍZENÍ .....................................................................36
8.
DISKUSE ...........................................................................................................................37 8.1.
9.
Hodnocení metodiky ..................................................................................................37
ZÁVĚR ..............................................................................................................................40
10. SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY A ZDROJŮ.............................................................41 11. SEZNAM TABULEK ........................................................................................................43
1. ÚVOD Pocházím z ústeckého kraje, jehoţ dominantou je České středohoří. V této lokalitě je mnoho zajímavých míst, z nichţ pro mne nejpůsobivějším je čedičový vrch (509 m) severně od Loun, nesoucí název Oblík. Nad okolní terén vystupuje jako elipsovitě protaţený komolý kuţel, velmi připomínající tvar sopky. A proto se není čemu divit, ţe ho spousta lidí za sopku povaţuje. Tento kopec sice vznikl sopečnou činností (je výsledkem tzv. lineárních erupcí), jako i sousední vrchy Srdov a Brník, v zimě je jeho vrchol stále zelený (nikdy na něm není sníh), ale sopkou skutečně není. Tento podivuhodný jev vysvětlím na jedné z následujících stránek. Na jiţních svazích má vyvinuta druhově bohatá stepní společenstva, místy přecházející do formací skal a drolin. V této přírodní rezervaci roste např. kostřava waleská, vlnice chlupatá, kavyly, tařice skalní, ovsíř Besserův a mnohé další. Hustá křoviska na severu přecházejí v teplý háj s dubovým porostem, hlohem, javorem a jasanem. Co se týče bylinného zastoupení, můţeme zde nalézt zástupce jako plicník lékařský, pitulník ţlutý, lilie zlatohlávek a jiné. Z celkem těţko dosaţitelného vrcholu se naskýtá krásný kruhový výhled do širého okolí, který si většina okolních obyvatel připomíná alespoň při novoročním pochodu.
8
2. CÍL PRÁCE Cílem mé práce bylo zhodnocení celkového stavu a péče o NPR Oblík. Toto hodnocení jsem prováděla za pomoci dostupné literatury, metodiky a osobním terénním průzkumem. Má práce spočívala ve zhodnocení popisovaného stavu se stavem skutečným, v prozkoumání plánu péče o toto území a dodrţování cílů ochrany. Pro zhodnocení území terénním průzkumem byla pouţita „Metodika hodnocení stavu a péče v maloplošných zvláště chráněných územích“ (Svátek, Buček, 2005). Hlavní principy metodiky jsou následující: jednoduchost, univerzálnost, rychlost, komplexnost. Byla koncipována především pro potřeby provádění vrchního státního dozoru MŢP v maloplodých zvláště chráněných územích. Hodnocení můţe provádět kaţdý odborník seznámený se základy ekologie a současné nauky o ochraně přírody (sozologie). Asi nejdůleţitějším úkolem bylo provést na místě terénní průzkum slouţící k získání informací o skutečném stavu území. Tyto práce proběhly v březnu roku 2008 a v září roku 2008. Jelikoţ se stavy nikterak nelišily, byly k vyhodnocení a posouzení pouţity výsledky z poslední návštěvy této lokality. Počátkem zkoumání bylo zjištění polohy hranic, následně došlo k hodnocení samotného území. Pro vstup do rezervace byla vyuţita vyznačená stezka. Celé hodnocení bylo dokumentováno a v případech, kdy to bylo moţné, byly pořízeny i fotografie. Cílem tohoto hodnocení bylo vytvořit souhrnný výstup hodnocení stavu a péče o dané území. Dle autorů metodiky by území jiţ zmiňované rozlohy mělo být ohodnoceno během jednoho dne, coţ bylo splněno. V některých úsecích byl terén značně nepřístupný, ale po značném úsilí byl zdolán. Zabývala jsem se také popisem geologického podloţí, sloţení místních půd a způsobem vyuţívání přilehlých pozemků. Jedním z mnoha dalších bylo posouzení škodlivých vlivů a ohroţení území v současnosti. V neposlední řadě jsem zmínila i záznamy z historie, která má značný vliv na vyuţití v současnosti a mnoho „starého“ je vyuţíváno i dnes. Výsledky, kterých jsem dosáhla, byly celkem očekávatelné vhledem k zájmu turistů o jiţ zmiňovanou NPR. Místy jsem nacházela odpadky, coţ pokládám za velmi odrazující. Celkový závěr byl z mého pohledu kladný vzhledem k současné době, kdy má většina lidí do odpadkového koše daleko. 9
3. CHKO ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ Chráněná krajinná oblast České středohoří byla vyhlášena Výnosem ministerstva kultury České socialistické republiky č.j. 6883/76 ze dne 19. 3. 1976. Administrativně náleţí území CHKO Ústeckému a Libereckému kraji a 7 okresům (Česká Lípa, Děčín, Litoměřice, Louny, Most, Teplice a Ústí nad Labem). Obsahuje 335 katastrálních území (z toho 236 úplných katastrů a 99 kat. území dělených hranicí CHKO). Hranice jsou vedeny převáţně po silnicích I. a II. třídy a po ţelezniční trati, výjimečně po jiných zřetelných liniích v terénu. Tak, jak je území CHKO České středohoří vymezeno, zahrnuje rozhodující část geomorfologické jednotky České středohoří. CHKO České středohoří je svojí rozlohou 1063 km2 druhou největší chráněnou krajinnou oblastí v České republice (AOPK ČR1, 2005). České středohoří je třetihorní vulkanické pohoří, protaţené ve směru od JZ k SV v délce přibliţně 75 km. Je jedním z pěti geomorfologických celků Podkrušnohorské oblasti a vnitřně se člení na Verneřické a Milešovské středohoří. Severovýchodní část Verneřické středohoří - zaujímá střední a severní část Českého středohoří. Má převáţně charakter ploché hornatiny o střední nadmořské výšce 385,6 m. Nejvyšším bodem je Sedlo (726 m n.m.) a nejniţším bodem je hladina Labe v Děčíně (121,9 m n.m.). CHKO České středohoří je území s jedinečným krajinným reliéfem, s neobyčejnou horninovou pestrostí, velkou výškovou členitostí území při poměrně nízké průměrné nadmořské výšce, rychle se střídající orientací svahů ke světovým stranám a vysokou náchylností ke svahovým pohybům. Klimatickou zajímavostí je strmý sráţkový gradient ve směru JZ – SV (Louny – Nový Bor). Průměr ročních úhrnů sráţek se v tomto směru ve vzdálenosti 70 km zvyšuje téměř na dvojnásobek. Jihozápad oblasti (Lounsko, Mostecko) patří k nejsušším územím České republiky. Páteří sítě vodních toků ve Středohoří je řeka Labe, jejíţ hluboce zaříznuté údolí začíná v kaňonu zvaném Brána Čech (Porta Bohemica) a končí zaústěním Ploučnice do Labe. Dalším větším vodním tokem je řeka Ploučnice s mimořádně vysokým spádem na dolním toku. Přítoky Labe a Ploučnice tvoří poměrně hustou síť drobných bystřin, potoků a občasných vodotečí, které místy vytvářejí vodopády patřící k největším v českém vnitrozemí (např. v okolí Ústí nad Labem nebo v Bobří soutěsce). Různorodost geologických poměrů a klimatických podmínek sebou přináší mimořádné bohatství a pestrost ţivočišstva a rostlinstva, se značným podílem kriticky a silně ohroţených druhů. V některých případech se jedná o unikátní výskyty v rámci České republiky i střední Evropy (AOPK ČR1, 2005). 10
Přítomnost významných společenstev spolu s výskytem zvláště chráněných druhů a unikátní geologické jevy jsou nejčastějším motivem ke zřízení maloplošně chráněných území (MCHÚ) s přísnějším reţimem ochrany. Na území CHKO České středohoří bylo vyhlášeno celkem 43 MCHÚ (5 národních přírodních rezervací, 8 národních přírodních památek, 12 přírodních rezervací a 18 přírodních památek). Území CHKO je členěno do čtyř zón odstupňované ochrany přírody, které se liší zachovalostí přírodních prvků a přípustným rozsahem ovlivnění krajiny člověkem, sestupně od nejpřísněji chráněné 1. zóny (AOPK ČR1, 2005). První, nejpřísněji chráněná zóna, která zaujímá 7,2 % území CHKO, zahrnuje většinu maloplošných chráněných území a jejich ochranných pásem a rozkládá se téměř výhradně na lesních pozemcích, loukách a pastvinách. Jsou zde vyloučeny veškeré rušivé aktivity, např. umísťování staveb, hnojení pozemků či těţby nerostů. Na území druhé (polopřirozené ochranné) zóny (20,7 % rozlohy CHKO) jsou omezeny intenzivní hospodářské zásahy a technologie. Ve třetí zóně (25,7 % území CHKO), je jiţ povolena řada činností, zásadními limity jsou dodrţení základních ochranných podmínek CHKO a přiměřenost lidských zásahů s důrazem na zachování místních stavebních tradic a minimální ovlivnění krajinného rázu. Čtvrtá zóna (46,4 % území CHKO) je vymezena převáţně v urbanizovaných územích a na intenzivně obhospodařovaných zemědělských pozemcích. V této zóně nejsou aktivity člověka zásadně omezeny (AOPK ČR1, 2005). Novou formu ochrany přírodního bohatství v České republice představují území soustavy Natura 2000, skládající se z ptačích oblastí a evropsky významných lokalit. Natura 2000 je soustava chráněných území, jejímţ cílem je chránit rostlinné a ţivočišné druhy a přírodní stanoviště významné z evropského hlediska. Povinnost vyhlásit tato území a zajistit jejich ochranu mají všechny členské země Evropské unie. Pro území soustavy Natura 2000 nejsou stanovena ţádná obecná omezení nebo zákazy, hlavním cílem je naplnění unijní směrnice o ptácích (79/409/EHS) a směrnice o stanovištích (92/43/EHS), coţ znamená ochranu biodiverzity. Povinnosti z obou směrnic jsou přeneseny do novelizovaného zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a v podstatě jsou zajištěny existencí chráněných krajinných oblastí a dnešních MCHÚ. V mnoha případech nebude zařazení území do této soustavy znamenat ţádné změny způsobu hospodaření a vyuţívání území (AOPK ČR1, 2005). V některých územích můţe být nezbytné usměrnit hospodaření tak, aby vyhovovalo cíli - zachování cenných rostlinných a ţivočišných druhů nebo přírodních stanovišť (AOPK ČR1, 2005). 11
Zařazení území do soustavy Natura 2000 představuje především ocenění přírodních hodnot a vyjádření zájmu Evropské unie o jejich ochranu. Území soustavy Natura 2000 se stávají díky svým přírodním hodnotám atraktivní pro návštěvníky, kteří mj. přinášejí důleţité investice do regionu. Skutečnost, ţe se lokalita stane součástí soustavy Natura 2000, můţe znamenat moţnost získání finančních prostředků z některých fondů Evropské unie či ze státního rozpočtu (AOPK ČR1, 2005). Na území CHKO České středohoří se nachází celkem 21 evropsky významných lokalit. Na lokality navrţené v rámci CHKO se vztahuje ochranný reţim chráněné krajinné oblasti popř. maloplošného chráněného území, proto se zpřísnění ochranných reţimů na těchto lokalitách nepředpokládá (AOPK ČR1, 2005).
3.1.
Klima Klimaticky je České středohoří velmi pestré – zatímco oblast Lounska patří
do teplé oblasti a sráţkově velmi nízké (kolem 500 mm za rok), na vrcholu Milešovky dosahují sráţky hodnot kolem 1000 mm za rok a celá oblast východně od Litoměřic se vyznačuje pouze mírně teplým klimatem (AOPK ČR1, 2005). Na klimatické rozdíly reaguje vegetace – v západním Lounském středohoří se na jiţních svazích kopců vyskytují subkontinentální stepní trávníky, ve středním Litoměřickém
středohoří
převaţují
teplomilné
lesní
porosty
s
výskytem
submediteránních prvků. Vyskytují se zde teplomilné doubravy s dubem pýřitým (Quercus pubescens), který zejména na vrchu Lovoš a Košťálov vytváří větší populace starých jedinců. Dochází zde téţ ke značnému výskytu kříţenců s dubem zimním (Quercus petraea), které by si zaslouţily zvláštní pozornost. Ve Verneřickém středohoří východně od Labe uţ převaţují bučiny a submontánně laděné, vodou dobře zásobené bezkolencové louky se vstavači, kosatcem sibiřským a upolíny (AOPK ČR1, 2005).
12
4. NPR OBLÍK Základní údaje o území Název ZCHÚ:
Oblík
Kód ZCHÚ:
282
Kategorie ZCHÚ:
Národní přírodní rezervace
Zřizovací předpis:
Ministerstvo kultury ČSR
Kraj:
Ústecký kraj
Obec s rozš. působností 3. stupně:
Louny
Katastrální území:
Raná u Loun, Mnichov u Loun
Vojenský újezd:
není
Velkoplošné ZCHÚ:
CHKO České středohoří
Výměra ZCHÚ:
23,2964 ha
Správce ZCHÚ:
AOPK ČR Správa CHKO České středohoří
Plán péče:
01. 01. 2006 - 31. 12. 2015
Předmět ochrany:
Izolovaný čedičový kopec s teplomilnými společenstvy
Cíl ochrany:
není
13
4.1.
GPS souřadnice vrcholu Loc: 50°24'41.033"N, 13°48'30.159"E
(mapserver, 2009)
4.2.
Stručný popis území NPR Oblík a charakteristika jeho přírodních poměrů Výrazný čedičový suk (nefelinický bazanit) ve tvaru komolého kuţele, výška
355 – 509 m n.m. Významnými půdními typy jsou: litozem – ranker – kambizem (eutrická). Mnoţství ročních sráţek dosahuje pouze hranice 450 mm. Na výslunných, jiţně a jihozápadně orientovaných svazích je výskyt jedinečného, stepního společenstva (Erysimo crepidifolii – Festucetosum valesiacae KLIKA a Carici humilis – Festucetum sulcatae KLIKA). Lesní porost na severním svahu je řazen do 1t 1J3 – Habrová javořina kakostová (ÚHÚL 1971). Na ploše NPR je velmi bohatý a koncentrovaný výskyt zvláště chráněných druhů: hlaváček jarní, koniklec luční český, divizna brunátná, bělozářka liliovitá, kozinec bezlodyţný, kozinec rakouský, kozinec dánský, modřenec tenkokvětý, ovsíř stepní, kavyl Ivanův, kavyl sličný, kavyl chlupatý, kavyl tenkolistý, chrpa chlumní, lilie zlatohlávek. Druhové sloţení rostlinných společenstev je závislé na expozici, morfologii svahů, nadmořské výšce a půdním typu (respektive na vyzrálosti půdy), zastínění stromovým patrem apod. (Hamerský, Košner, 2006). NPR Oblík představuje spolu s NPR Raná jednu z nejvýznamnějších lokalit xero- a termofilních bezobratlých v Čechách. Výskyt těchto druhů byl zaznamenán jak na území vlastní NPR, tak v těsné blízkosti jejích hranic. NPR je proslulá zejména výskytem střevlíka Parazuphium chevrolati rebli, sklípkánka Atypus muralis, sarančete Sterobothrus eurasius bohemicus, mravence Lasius reginae, mnohonoţky Polydesmus germanicus a zvláště chráněných druhů jako jsou okáč skalní, přástevník mařinkový, chrobák ozbrojený, chrobák vrubounovitý, lišaj pryšcový, více druhů majek, otakárci 14
ovocný a fenyklový, roháč obecný. Významná je rovněţ fauna obratlovců, zejména ptáků. Podobně jako u rostlinných společenstev je druhové sloţení ţivočišných společenstev, a z nich zejména bezobratlých, silně závislé na expozici, svaţitosti a morfologii svahů, na půdním typu, druhu a pokryvnosti vegetace apod. (Hamerský, Košner, 2006).
4.3.
Ze starých spisů Celé skupině Lounských vrchů vévodí Hoblík, moderně Oblík, staří kronikáři
psali také Voblík. Jak povstalo jméno, není třeba vykládat. Nyní není docela oblý, ale za starodávna býval. Tento vrch je jiţ dlouho vítaným sílem výletníků a školních vycházek. Za hodinu se dalo z Loun dojít ke dvoru pod Oblíkem. Dříve tu nebýval dvůr, ale nějaká osada, tj. několik hospodářských sídel, která zašla v bouřích husitských. V té době zmocnili se obyvatelé města Louny tohoto místa a jednotlivé rodiny bohatých měšťanů zde zaloţily vinice. Ode dvora vede dost příkrá cesta a následně pěšina na temeno, označená turistickými značkami. Na temeni je rovina asi 120 metrů dlouhá a 60 metrů široká. Té většina lidí vezme za vděk a odpočine si zde. Na nejvyšším místě je nyní vztyčen zeměměřický stoţár (Vlativědný sborník okresu Lounského). Říká se, ţe z Oblíku lze pozorovat čtvrtinu Čech. Kdysi stávala na vrcholku kaple sv. Jiří, jejíţ zděné základy je moţné najít i dnes. Konaly se sem slavné pouti z celého okolí (Krupka, 1872). 4.3.1. Původní flóra Květena houštin severního svahu Oblíku je naprosto odlišná od květeny stepní. Rozdíl obou skupin je způsoben odlišnými ţivotními vzpomínkami. Jiţní svahy jsou suché, vyprahlé a kamenité. Svahy severní mají více půdy i vláhy, proto se zde mohly uchytit keře, které v příznivých podmínkách vytvořily celé houštiny. V nich potom nalezly ochranu i dostatek vlhka naše obvyklé hajní rostliny, milující vlhko a teplo. Porost Oblíku je tvořen celou řadou našich keřů, z nichţ je moţno uvést především lísku, bez červený, hloh, břek, dub (i vzácný druh dubu – dub péřitý), ptačí zob, šípek, trnku, skalník, a jiné. Pod ochranou těchto keřů si libuje stále zelený břečťan, jehoţ pěkné zelené listy tvoří s listy jaterníku a kopytníku celé souvislé koberce. Brzy na jaře jsou svahy pokryty ţlutou barvou hlaváčku jarního a mochny písečné i jarní (Vlativědný sborník okresu Lounského).
15
4.3.2. „Dvojník“ Oblík má věrného dvojníka podobou, ač o něco menšího v chraberském Chlumu. Ve velkých čedičových lomech na jiţním úpatí malého Oblíku, jak se někdy tomuto vrchu říká, se občas prováděli velké komorové odstřely za pouţití ohromného mnoţství třaskavin. V roce 1946 zde bylo jedním takovým odstřelem uvolněno 140 000 tun kamene (Krupka, 1872).
4.4.
Neţivá sloţka
4.4.1. Reliéf Výrazný vrch vystupující ze zarovnaného povrchu na křídových horninách (AOPK ČR2). 4.4.2. Geologie Oblík patří k třetihorním vulkanitům, které při svém výstupu vyuţily jeden ze zlomů oháreckého riftu. Oblík je tvořen nefelinitickým bazalitem (AOPK ČR 2). 4.4.3. Geomorfolgie Oblík - nejvyšší vrch Choţovského středohoří (509 m n. m.) (AOPK ČR2). 4.4.4. Pedologie V půdním profilu převládají kambizemě eutrofní (AOPK ČR2). 4.4.5. Geologická historie V druhohorách v období křídy byla krajina zaplavena na 24 miliónů let mořem, které zde zanechalo několik set metrů mocné sedimenty, většinou hrubozrnné kvádrové křemenné pískovce, ale i jemnější vápnité pískovce (Váně, 1999). V části se vyskytují jemnozrnné sedimenty – prachovce (opuky), jílovce, slínovce a vápence. V závěru starších třetihor – paleogénu – došlo k oţivení zlomové tektoniky a podél hlubokých zlomů začala probíhat vulkanická činnost, která trvala s několika přestávkami aţ do miocénu, tj. více neţ 40 miliónů let. Vznikla tak plošina tvořená výrazně denudovanými křídovými sedimenty střídaná vulkanickými kuţely, kupami a krátkými hřbety. Vlastní vulkanická tělesa jsou postiţena erozí, jsou pokryta suťovými kuţely převáţně z hrubých balvanů a mnohde zůstávají jiţ pouze výplně sopečných jícnů a přívodních kanálů. Většinu výlevů tvoří bazické horniny – čediče (např. olivinický nefelinit), bohaté na vápnité sloučeniny, dále trachytické horniny (např. sodalitický fonolit), které jsou naopak na vápnité sloučeniny chudé (Váně, 1999).
16
Půdy jsou většinou kambizemě eutrofní, na plošinách východní části pseudogleje, na slínech slínovatky a černozemě na spraších. Na svazích vulkanických kopců se vyskytují rankery (Váně, 1999). 4.4.6. Geologická stavba V okolí Loun zřetelně pozorujeme velmi nápadné protaţení nebo seřazení jednotlivých čedičových kup – výlevů do převládajícího směru tektonického uspořádání oblasti. Oblík nemá zcela kruhový průřez, jak se můţe zdát, je protaţený týmţ směrem jako Ranská hora s Oblíkem téměř sousedící. Bezprostředně na něj navazují další samostatné výlevy Srdova a
Brníku. Na shodné puklině je umístěno několik
samostatných proniků (Váně, 1999). Hlavní vulkanickou horninou Lounska je čedič (bazalt), který tvoří vrcholky lounské části Českého středohoří. Jsou zde zastoupeny výhradně alkalické olivinické čediče, které zahrnují dvě třetiny neoidních magmatitů. Obsahují nejčastěji 5 aţ 10% olivinu a 5 aţ 8% magnetitu, kterých však můţe být dohromady výjimečně aţ 20%. Dále obsahují 60 aţ 70% augitu a 20 aţ 25% plagioklasu. Podle prvků se nejspíše jedná asi o 51% SiO2, 16% Al2O3, kolem 10 % CaO, 7% MgO, 6% FeO, 3% Fe2O3, 2,5% Na2O, kolem 1% TiO2 a další. Podle poměru jednotlivých komponent a přítomnosti dalších prvků mluvíme v případě Oblíků o nefelinickém bazanitu (Váně, 1999). Velmi pevný a tvrdý temnomodrý čedič, tak jak jej v této podobě známe, býval při svém zrodu skutečně tekutou lávou, která se místy daleko rozlévala po okolí, zatékala do štěrbin v sousedních horninách a při kontaktu je svým ţárem vypalovala – např. jíly v porcelanity – a zpravidla je i obohatila o druhotné minerály. Čedič v nám známé podobě představuje horninu z hlubších poloh vulkanických těles. Chybějí nám zde však povrchové formy vulkanizmu, např. provazovité nebo silně bublinaté lávy (pemza), sopečné sklo (obsidián) a „sopečné pumy“, tj. vymrštěné kusy lávy charakteristických vřetenovitých tvarů. Všechny tyto povrchové formy v této oblasti dávno podlehly denudaci a fosilnímu větrání, které trvalo miliony let. Dnešní čedičový kopec (Oblík) je převáţně jen denudací vypreparované výplně sopečných jícnů a jeho sopečný tvar je spíše druhotný. Je dán velkou odolností tvrdých čedičových láv proti větrání a denudaci ve srovnání s okolními mnohem měkčími sedimenty křídového útvaru. Úpatí kopce lemují mohutné hlinito-kamenité sutě, které vznikaly zejména ve starších čtvrtohorách a změkčují jeho ostré tvary (Váně, 1999).
17
Oblík je dominantou lounské části Českého středohoří, má při pohledu od Loun přesně klasické tvary pravého vulkánu. Tyto tvary jsou však druhotné, jsou spíše jen hříčkou přírody. Oblík, tak jak jej vidíme, v ţádném případě není kuţel nasypaný z klasických sopečných produktů (tefry), je opět jen vypreparovanou výplní jícnu čedičovou sutí. Kořenovou základnu při úpatí tohoto sopečného kuţele tvoří mohutné kvartérní hlinité sutě. Z jiných směrů (např. od Libčevsi) Oblík tak klasicky sopečné tvary nemá. Přesto je jeho krajinářská jedinečnost nezpochybnitelná (Váně, 1999). 4.4.7. Činnost vulkánu Zbývá vysvětlit, zda je alespoň teoreticky moţné, aby vulkán Oblík někdy obnovil svoji sopečnou činnost, jak se mnozí obávají. Jednoznačně lze říci, ţe to moţné není. Kopec je čedičový a čedič sám o sobě je utuhlá láva, která vyplňuje původní jícen. Ten je tak neprodyšně uzavřen jakousi zátkou a nová vulkanická činnost je proto vyloučena (Váně, 1999). Na ţádném z kopců Českého středohoří neexistuje otevřený jícen, jak se někteří lidé občas domnívají (Váně, 1999). Teoreticky je však moţné, aby kdekoliv a kdykoliv se v Čechách obnovila vulkanická činnost, i zcela mimo kopce Českého středohoří, jak uţ tomu bylo mnohokráte v geologické minulosti našich zemí. Ještě v poměrně nedávné době bylo u nás ve čtvrtohorách v činnosti několik sopek, např. známá Komorní Hůrka u Chebu, Venušina sopka u Bruntálu a několik dalších (Váně, 1999). 4.4.8. Odůvodnění stále zeleného vrcholu Otevřené kamenité sutě představují jeden z mála typů biotopů dosud téměř nedotčených lidskou činností, které vzhledem ke svým specifickým mikroklimatickým podmínkám hostí jedinečnou faunu a floru. Tyto specifické podmínky jsou způsobeny rozdílným průběhem proudění teplého nebo studeného vzduchu tělesem sutě v průběhu roku (AOPK ČR1, 2005). V jarních měsících (duben) začínají horní partie suti nasávat stále teplejší venkovní vzduch, který se po vstupu do tělesa suti postupně ochlazuje a na jejím úpatí jako jiţ velmi chladný vytéká ven. Vrcholí přibliţně začátkem léta a postupně slábne. V podzimních měsících (říjen) se tento proud zcela zastavuje a s postupně klesající teplotou venkovního vzduchu se obrací. Úpatí suti začíná nasávat stále chladnější venkovní vzduch, který se po vstupu do tělesa suti postupně ohřívá a na jejím horním
18
okraji jako teplý vyvěrá ven. Jev vrcholí přibliţně uprostřed zimy (leden) a postupně slábne (AOPK ČR1, 2005). Výsledkem těchto procesů je skutečnost, ţe horní partie suti jsou i v nejchladnějším období roku teplé a naopak úpatí suti je i v nejteplejším období roku chladné. Intenzita tohoto jevu je u různých sutí různá. Na úpatí některých sutí přetrvává v tzv. ledových jámách (uměle vytvořené prohlubně v suti) led aţ do počátku léta, v hloubi jiných sutí však s největší pravděpodobností přetrvává po celý rok, čímţ jsou splněny podmínky pro existenci tzv. permafrostu, tedy stále zmrzlé půdy. U většiny sutí je však toto proudění slabé a jejich vnitřní mikroklima se od venkovních podmínek výrazně neliší. Jedině existence podmrzajících sutí umoţnila přeţití mnoha chladnomilných druhů ţivočichů (zejména bezobratlých) a rostlin (zejména mechů) v nadmořských výškách jiţ od 250 m. Často se také jedná o druhy, které byly v ledových dobách „dotlačeny“ pevninským ledovcem a do střední Evropy, a které se po jeho ústupu stáhly zpět na sever, do místních vysokých hor a konečně také do výše popsaných chladných refugií (útulků). K těmto tzv. glaciálním reliktům (pozůstatkům ledových dob) můţeme z pavouků řadit např. plachetnatku Bathyphantes simillimus, z brouků střevlíka Pterostichus negligens, z mechů Gymnomitrion concinnatum (AOPK ČR1, 2005). V chladných sutích nízkých poloh se také vyskytuje mnoţství horských druhů, např. měkkýšů a brouků. Četné druhy organizmů jsou vázané na sutě nikoliv z důvodů výhradně mikroklimatických: jedná se o tzv. obskurikoly (druhy vázané na stále temná stanoviště) nebo litobionty (druhy vázané pouze na kamenité povrchy) – z pavouků to je např. slíďák Acantholycosa norvegica. Fauna obratlovců není na těchto biotopech příliš významná, převaţují zde drobní zemní savci, častý je výskyt ještěrky obecné. Staré uhelné nebo rudné štoly vyhledává jako zimoviště více druhů netopýrů, např. netopýr vodní, netopýr velký, netopýr ušatý a vrápenec malý (AOPK ČR1, 2005).
4.5.
Biota Ve vegetačním krytu Oblíku převládají širokolisté a úzkolisté suché trávníky,
nad jiţním a západním úpatí vlastního kopce se vyskytují suťové lesy, na jiţním svahu se místy vyskytují bazifilní vegetace efemér a sukulentů s převahou netřesku výběţkatého, severní svah Oblíku pokrývají středoevropské bazifilní teplomilné doubravy. Místy se zde vyskytují suché bylinné lemy (AOPK ČR 2).
19
4.5.1. Krajinná charakteristika Mezinárodně významná lokalita s cennými xerotermními a subxerotermními společenstvy rostlin a ţivočichů na výhřevném geologickém podkladu (AOPK ČR 2). 4.5.2. Kvalita a význam porostu a ţivočichů Suché trávníky a pohyblivé sutě jsou druhově velmi bohaté a hostí velké mnoţství vzácných a chráněných druhů rostlin, mj. Pulsatilla pratensis subsp. bohemica (jedna z mála početnějších populací v ČR), Stipa joannis, Stipa pulcherrima, Carlina acaulis subsp. caulescens (jedna z mála lokalit v ČR), Helictotrichon desertorum (druh vzácný v rámci ČR), Aurinia saxatilis (druh vzácný v rámci ČR), Anthericum liliago, Adonanthe vernalis, Verbascum phoeniceum, Gentianopsis ciliata aj. Z význačných a zvláště chráněných bezobratlých se na lokalitě vyskytují Celerio euphorbiae, Eucharia casta, Lucanus cervus, Maloe spp., Papilio machaon, z obratlovců, mj. Lacerta agilis, Coronella austriaca, Anguis fragilis, Upupa epops aj. (AOPK ČR2). Oblík je jedna z mála severočeských lokalit druhu Stipa zalesskii, čítající cca 200 - 300 jedinců ("trsů"). Jedná se o poměrně stabilní populaci. Několik druhů kavylů rostoucích v nejbliţším okolí velmi znesnadňuje identifikaci druhu. Nejasná je populační čistota některých jedinců, vzhledem k nejasnostem stability druhu a relativně těţší identifikovatelnosti druhu. Jedna ze sedmi lokalit Stenobothrus eurasius v ČR (v Českém středohoří); významná lokalita termofilního hmyzu (přástevník kostivalový) vázaného na lesostepní společenstva (AOPK ČR2).
4.6.
Vyuţívání území
4.6.1. Historie vyuţívání území a zásadní vlivy lidské činnosti v minulosti V minulosti se v prostoru nynější NPR Oblík relativně intenzivně páslo (ovce, kozy, skot), do roku 1991 pravidelně, se střídavou koncentrací i poměru zastoupení hospodářských zvířat. Záznamy o pastvě na území jsou velmi staré, pastva zde probíhala s různou intenzitou jiţ od 12. Století. Okolní pozemky (navazující na NPR) byly střídavě vyuţívány jako sady třešní, višní, broskví, meruněk a vinice (Hamerský, Košner, 2006). Na jiţním svahu Oblíku byl kdysi vysazen akát, dnes výmladný, snahy o jeho potlačení probíhají od roku 1980. Na vrcholu Oblíku stávala kaple (pořádání výstupů, setkání). Nyní je na vrcholu Oblíku maják pro zvýšení bezpečnosti letového provozu (v návaznosti na letiště Hrádek u Rané) (Hamerský, Košner, 2006). Severní svah byl prakticky odlesněn (v minulosti zde byla pěstována líska 20
na pruty a byla zde třešňovka). Současná skladba lesa je značně ovlivněna druhy: líska obecná, velkými jedinci hlohů a růţemi (Hamerský, Košner, 2006). Snahy o ochranu vzácné vegetace a entomofauny Oblíku byly završeny vyhlášením státní přírodní rezervace v roce 1967 (Hamerský, Košner, 2006). 4.6.2. Současné vyuţití V současné době jsou velké plochy pozemků, především pod západními svahy kopce, zarostlé téměř neprostupnými křovinami s dominantními hlohy, růţemi a trnkami. Část pozemků (především na západním úpatí) je registrována jako sesuvné území (Hamerský, Košner, 2006). Na vrchol Oblíku vede turistická stezka, frekvence na ní není veliká, převáţně koncentrovaná na víkendy během jara a podzimu (Hamerský, Košner, 2006).
4.7.
Škodlivé vlivy a ohroţení území v současnosti Absence pastvy vedla k rychlému rozrůstání křovin a šíření vysokostébelné
travní vegetace na úkor vzácných stepních nízkostébelných travinných společenstev, postupnému mizení zvláště chráněných druhů rostlin a ţivočichů – druhů s především ponticko-mediteránním centrem rozšíření. Tyto negativní změny probíhaly počátkem 90. let 20. století s vysokou rychlostí, především na úpatí kopce (JZ, J a JV svahy Oblíku) (Hamerský, Košner, 2006). Dochází zde ke zmlazování akátu na jiţním svahu, šíření kustovnice cizí na některých místech s odstraněným akátem (odstraněním těchto druhů vzniká náhradní otevřený biotop velmi vhodný pro šíření vzácných efemérních druhů rostlin) (Hamerský, Košner, 2006). Částečná ruderalizace vrcholové části (s dnes rozšířeným převaţujícím porostem ovsíku vyvýšeného a kopřivy dvoudomé), do 30. let 20. století zde stávala kaple a byly pořádány procesí, poutě a intenzivní turistika, dnes je daleko slabší návštěvnost. Původ lesního porostu na severním svahu je nejasný, tvoří jej výhradně dřeviny přirozené druhové skladby (dominantní líska, hlohy) a sukcese úspěšně probíhá k vyváţenému zastoupení dřevin (Hamerský, Košner, 2006). Dálkový
(blízký)
přenos
emisí
z elektrárny
Počerady
(příp.
dalších
průmyslových zdrojů vyskytujících se v okolí) nebyl prokázán, naopak na základě měření vlhkých depozic nejspíše dochází k dálkovému přenosu těchto emisí mimo toto území (Hamerský, Košner, 2006).
21
4.7.1. Invazní druhy Na Oblíku převaţují dva invazní druhy, kterými jsou trnovník akát (Robinia pseudoacacia, syn. Robinia dacia) a kustovnice cizí (Lycium barbarum L.). Trnovník akát (Robinia pseudoacacia, syn. Robinia acacia), je rychle rostoucí opadavý listnatý strom a nebo keř z čeledi bobovitých. V Severní Americe je akát nazývaný Black Locust, v Německu Robinie, Falsche Akazie (falešná akácie), Scheinakazie nebo Silberregen (stříbrný déšť). Přes vzdáleně podobné listy a otrněné větévky nemá se skutečnou akácií mnoho společného. Je známo asi 20 druhů trnovníků. Trnovník pochází z Mexika a ze Severní Ameriky z lesů Apalačských hor, kde tvořil asi 4% lesního společenství. Je rozšířen v teplých částech Evropy a Asie. V některých zemích (včetně ČR) je akát nebezpečnou invazivní dřevinou. Trnovník akát patří mezi relativně krátkověké stromy, doţívá se jen zřídkakdy přes 200 let. Stopy rodu Robinia byly v Evropě nalezeny na kamenech z období Eocénu a Miocénu (Horáček, 2007). Kustovnice cizí (Lycium barbarum L.) je původním druhem v jihovýchodní Evropě a Malé Asii (někdy je uváděna za její domovinu i Čína), byla zavlečena do řady oblastí světa (severní Afrika, Severní Amerika). U nás se vyskytuje především v teplejších oblastech, poprvé je na našem území doloţena v roce 1785, pěstovala se jako okrasný keř. Roste na neudrţovaných suchých svazích, náspech, rumištích, podél zdí, na hrázích, kolem silnic a ţelezničních tratí, často v městském prostředí, v pásmu níţin a pahorkatin. V současnosti se jedná o invazivní druh, proniká i do přirozených společenstev. Jedná se o opadavý keř, aţ 3 m vysoký, bohatě větvený, větve jsou obloukovitě převislé, prutovité, kolce asi 5 mm dlouhé. Listy má krátce řapíkaté, podlouhle kopinaté, aţ 65 mm dlouhé, šedozelené, lysé, koruna je 5četná, trubkovitá, aţ 18 mm v průměru, růţově fialová, kvete od května do září. Plodem je vejcovitá bobule, která je ve zralosti šarlatově červená (jedovatá). Jedná se údajně o dobrou medonosnou rostlinu. Vysazuje se do ţivých plotů a na svahy v okolí komunikací. V Číně se plody pouţívají jako koření (Horáček, 2007).
4.8.
Zranitelnost území V minulých letech bylo na lokalitě upuštěno od pastvy hospodářských zvířat,
následkem tohoto do travních porostů expandovaly křoviny a vysokostébelnaté trávy. Náhradním opatřením je v současné době kosení a likvidace náletu. Na Oblíku byla pastva ovcí obnovena v roce 1998. Populace se zde jeví jako stabilní, nejasný je vliv útlumu pastvy počátkem 90. let 20. století. Postupný návrat pastvy kombinovaných stád 22
ovce a kozy na plochy od roku 1998. Ohroţení populaci druhu Stipa zaleskii při extenzivním managementu typu pastvy nehrozí. Naopak, pastva prospívá, sešlapem a rychlejším rozkladem stařiny, umoţňující plnou fotosyntézu nových listů a zvyšující pravděpodobnost kvetení (AOPK ČR2).
4.9.
Management Nešířit geograficky nepůvodní druhy, odstraňovat nepůvodní invazní druhy,
do lesních porostů vnášet chybějící dřeviny přirozené druhové skladby, klást důraz na přirozenou obnovu lesů a s tím spojené jemnější způsoby hospodaření a dostatečnou ochranu proti zvěři, preferovat členitější prostorovou výstavbu porostů, upravovat druhové skladby porostů vzniklých ţivelně v důsledku pěstebního zanedbání, ponechání jednotlivých stromů přirozené dřevinné skladby na doţití, do úplného rozpadu dřevní hmoty (AOPK ČR2).
4.10. Hlavní předmět ochrany a) Suchomilná stepní společenstva na výhřevném čedičovém podkladu v nejsušší oblasti Čech (modelové území pro studium stepní vegetace) (Hamerský, Košner, 2006). b) Výskyt zvláště chráněných druhů rostlin: hlaváček jarní (Adonis vernalis), koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp.bohemica), divizna brunátná (Verbascum phoeniceum), bělozářka liliovitá (Anthericum liliago), kozinec bezlodyţný (Astragalus excapus), kozinec rakouský (Astragalus austriacus), kozinec dánský (Astragalus danicus), modřenec tenkokvětý (Leopoldia tenuiflora), ovsíř stepní (Helictotrichon desertorum), kavyl Ivanův (Stipa pennata), kavyl sličný (Stipa pulcherrima), kavyl chlupatý (Stipa dasyphylla), kavyl tenkolistý (Stipa tirsa), chrpa chlumní (Centaurea triumfettii), lilie zlatohlávek (Lilium mahagon) (Hamerský, Košner, 2006). c) Výskyt unikátní fauny bezobratlých: endemický střevlík Parazuphium chevrolati rebli, sklípkánek Atypus muralis, saranče Sterobothrus eurasius bohemicus, mnohonoţka Polydesmus germanicus, mravenec Lasius reginae, dále zvláště chráněných druhů: okáč skalní (Chazara briseis), přástevník mařinkový (Eucharia casta), chrobák ozbrojený (Odontaeus armiger), chrobák vrubounovitý (Sisyphus schafferi), lišaj pryšcový (Celerio euphorbiae), několik druhů majek (Maloe spp.), oba druhy otakárků (Papilio Machaon, Iphiclides podalirius), roháč obecný (Lucanus cervus) (Hamerský, Košner, 2006).
23
d) Výskyt 81 druhů obratlovců, např. uţovka hladká (Coronella austriaca), strnad zahradní (Emberiza horolana), dudek chocholatý (Upupa epops), bělořit šedý (Oenanthe oenanthe) (Hamerský, Košner, 2006). 4.10.1. Hlavní předmět ochrany – současný stav Znázorněno v tabulkách č. 1 a č. 2 v přílohách.
4.11. Dlouhodobý cíl péče Dlouhodobým cílem je udrţení a podpora stepních biotopů s výskytem celé škály zvláště chráněných vzácných druhů rostlin a ţivočichů (Hamerský, Košner, 2006). 4.11.1. Průběh Péče probíhá především pravidelnou, kaţdoroční extenzivní pastvou ovcí a koz. Formou přepásání nebo oplůtkové pastvy v závislosti na mnoţství křovin. Na tento typ managementu jsou přímo vázána stepní společenstva, zvláště chráněné a ohroţené druhy rostlin i ţivočichů (především entomofauny). Formou lokální oplůtkové pastvy dojde i k redukci tendence šíření některých křovin (hlohy, růţe). Na části plochy Národní přírodní rezervace (cca 1,5 ha) na jiţních stráních Oblíku je nutné odstranění nepůvodních druhů – porostu zmlazujícího akátu a kustovice cizí. Snaha o likvidaci výskytu akátu probíhá jiţ od roku 1980. Tyto plochy jsou potenciálním místem koncentrovaného výskytu vzácných druhů efemérních rostlin, příkladem je zběhovec trojklaný (Ajuga chamaepitys. (Hamerský, Košner, 2006).
24
5. KRITÉRIA HODNOCENÍ Principem hodnocení dle metodiky Svátek, Buček (2005), je posouzení stavu území. Sledované údaje jsou popsány v následující tabulce č. 3. tabulka č. 3 Kritéria hodnocení současného stavu území název kritéria zachovalost struktura významné druhy reprodukce narušení obnovy invazní a expanzivní druhy skládky a odpad jiné negativní vlivy
stručná charakteristika hodnocení kritéria posouzení zachovalosti území z hlediska předmětu ochrany hodnocení prostorové, věkové a druhové struktury biocenóz hodnocení stavu a vývoje populací zvláště chráněných a sozologicky významných druhů hodnocení schopnosti reprodukce populací posouzení závaţnosti a rozsahu narušení obnovy s důrazem na výskyt invazních neofytů a neozoí s ohledem na jejich rozsah a dopad na současný stav území hodnocení dalších případných negativních faktorů ovlivňujících stav území
25
Dalším kritériem hodnocení je posouzení péče o dané území, coţ je znázorněno v tabulce č. 4. tabulka č. 4 Kritéria hodnocení péče o území název kritéria dokumentace značení hranic cesty ochranné pásmo omezování vnějších negativních vlivů péče o obnovu zásahy dosahování cílů ochrany
stručná charakteristika hodnocení kritéria posouzení kvality existující dokumentace o území hodnocení kvality značení hranic území posouzení péče o síť cest (regulace návštěvnosti, eroze, fragmentace) hodnocení funkčnosti ochranného pásma i všech jevů v něm se vyskytujících posouzení eliminace všech významných a zřetelných negativních vlivů z okolí hodnocení opatření, která obnovu ochraňují, umoţňují či podporují hodnocení veškerých zásahů a opatření, ovlivňujících stav území celkové posouzení péče vzhledem k dosahování cílů ochrany
Při hodnocení je třeba posuzovat všechna kritéria stavu i péče. Pouze výjimečně, není-li hodnocení daného kritéria moţné či smysluplné, je přípustné kritérium vypustit. Hodnotitel musí uvést důvody, proč nebylo kritérium hodnoceno. V ţádném případě nelze vypustit kritérium zachovalost a dosahování cílů ochrany. Při hodnocení chráněného území je posuzována míra souladu jeho současného stavu s optimálním stavem, nikoliv významnost či hodnota chráněného území.
26
Stupnice k hodnocení kritérií a jejich váha
5.1.
Kaţdé z uvedených kritérií (viz výše) je ohodnoceno stupněm dle následující verbálně numerické stupnice v tabulce č. 5. tabulka č. 5 číslo stupně
označení stupně
0 1 2 3 4 5
extrémně nízký velmi špatný špatný průměrný dobrý vynikající Ne všechna kritéria mají stejnou váhu. Kaţdému z nich je přidělen násobný
koeficient, který je pevně stanoven. Vynásobením přiděleného stupně s tímto koeficientem jsou získány body pro dané kritérium.
Výsledné hodnocení
5.2.
Získané body jsou sečteny pro současný stav, obdobně pro hodnocení péče. Výsledné hodnocení je poté vypočítáno jako procentuální podíl získaného celkového počtu bodů z maximálně moţného počtu bodů, jeţ lze pro hodnocení stavu i péče získat. V tabulce č. 6 a č. 7 je uvedena stupnice k hodnocení. tabulka č. 6 Hpéče
Výsledné hodnocení péče o ZCHÚ
0 – 30
velmi špatná (VŠ)
31 – 50
nedostatečná (N)
51 – 70
průměrná (P)
71 – 90
dobrá (D)
91 - 100 vynikající (VY) tabulka č. 7 Hstav
Výsledné hodnocení současného stavu ZCHÚ
0 – 30
velmi špatný (VŠ)
31 – 50
špatný (Š)
51 – 70
průměrný (P)
71 – 90
dobrý (D)
91 - 100 vynikající (VY) 27
6. VÝSLEDKY HODNOCENÍ Současný stav dané lokality, která byla vybrána, byl ohodnocen jako dobrý. Nejlepšího
hodnocení
dosáhla
kritéria
struktura
a
reprodukce.
Následována
zachovalostí, významnými druhy a narušením obnovy. Stupeň tři byl udělen zbývajícím kritériím (invazní a expanzivní druhy, skládky a odpad, jiné negativní vlivy).
6.1.
Stav a péče o území Slovní hodnocení současného stavu vyjadřuje tabulka č. 8. a bodové hodnocení
uvádí tabulka č. 9. tabulka č. 8 Kritéria hodnocení současného stavu zachovalost
struktura významné druhy
reprodukce narušení obnovy
invazní a expanzivní druhy
skládky a odpad
jiné negativní vlivy
Slovní vyjádření Podíl plochy území pro trvalé zachování ochrany společenstev je ze značné části zachován. Stepní společenstva jsou v dobrém stavu převáţně tam, kde do nedávné doby docházelo ke spásání porostu za pomoci ovcí. Současná struktura biocenóz je optimální. Jen na některých částech území se rozmáhají invazní druhy jako je akát a kustovnice cizí. Stav populací byl shledán jako příznivý. Při průzkumu lokality bylo nalezeno mnoho trsů hlaváčku jarního, který patří mezi hlavní chráněná společenstva. Pro pozorování nebyly příznivé podmínky, díky plánu péče bylo vyhodnoceno, ţe zde nejsou ţádné negativní vlivy. Zásadní je zde vliv člověka a zvěře. Dochází k polámání větví díky značnému turistickému ruchu a špatné přístupnosti vrcholu. Z řad zvěře se jedná o okus dřevin. Tyto druhy nepřevaţují, ale je zde přítomen nepůvodní akát a kustovnice cizí, které se vyskytují převáţně na jiţních svazích rezervace a dochází k jejich přesunu i do dalších částí. Značný problém s odpadem byl shledán na hranicích i v samotné NPR. Byly zde nalezeny pneumatiky, WC mísa, PET i skleněné lahve, igelit, atd.). Jedním z negativně působících vlivů je blízká elektrárna Počerady. Pod Oblíkem vede poměrně frekventovaná komunikace, kde je v kaţdou denní dobu značný provoz. Dalším negativním vlivem je vysoká turistická návštěvnost, s čímţ souvisí mnoţství odpadu. 28
tabulka č. 9 Stupeň hodnocení
Kritéria hodnocení současného stavu zachovalost
4
struktura
5
významné druhy
4
reprodukce
5
narušení obnovy
4
invazní a expanzivní druhy
3
skládky a odpad
3
jiné negativní vlivy
3 Hstav = 81 DOBRÝ
Výsledné hodnocení současného stavu
29
Slovní hodnocení péče o vybranou lokalitu vyjadřuje tabulka č. 10. a bodové hodnocení uvádí tabulka č. 11. tabulka č. 10 Kritéria hodnocení péče o území dokumentace značení hranic
cesty
ochranné pásmo
omezování vnějších negativních vlivů péče o obnovu zásahy dosahování cílů ochrany
Slovní vyjádření Lze ji povaţovat za téměř dostačující. Postrádán byl aktualizovaný plán zásahů a opatření a tím pádem i vyčíslení nákladů na budoucí zásahy. Část hraničního značení nebyla téměř k nalezení, jelikoţ byla zarostlá křovinami. Nalezeno bylo i poškozené značení hranic, které nebylo téměř poznatelné. Co se týká cestní sítě, na vrchol rezervace vede pouze jedna jediná stezka označená turistickou značkou. Jejím negativem je špatná schůdnost v nepříznivém počasí a dále její šířka, která umoţňuje průchod pouze jedné osobě a má vliv na rostliny rostoucí v její blízkosti. Ochranné pásmo 50 metrů není dodrţováno. Výsledek je dán špatným stavem tohoto pásma, kde se vyskytuje značné mnoţství nepůvodního porostu (invazní druhy) a také tímto pásmem prochází cesta, po které se pohybují zemědělské stroje. K tomuto omezování zatím nijak nedochází. Vhodné by bylo omezení jízdy vozidel na blízké komunikaci, odkud do rezervace přichází značné mnoţství zplodin mající negativní vliv na vše ţivé. Z velké části realizována. V zájmu původní vegetace dochází k částečnému odstraňování křovin, které jsou neustálým problémem. Zásahy, které byly v oblasti dosud provedeny, neměly a nemají ţádný významný vliv na hlavní předmět ochrany. Nedostatečné zabránění růstu nepůvodních (invazních) druhů, mezi které se řadí akát a kustovnice cizí.
tabulka č. 11 Kritéria hodnocení péče o území dokumentace značení hranic cesty ochranné pásmo omezování vnějších negativních vlivů péče o obnovu zásahy dosahování cílů ochrany Výsledné hodnocení péče
Stupeň hodnocení 4 3 4 3 3 4 5 4 Hpéče = 74 DOBRÁ 30
31
dosahování cílů ochrany
zásahy
péče o obnovu
omezování negativních vlivů
ochranné pásmo
cesty
značení hranic
dokumentace
jiné negativní vlivy
skládky a odpad
invazní a expanzivní druhy
narušení obnovy
reprodukce
významné druhy
struktura
zachovalost
6.2. Grafické vyjádření
6.2.1. Hodnocení jednotlivých kritérií
5
4
3
2
1
0
6.2.2. Výsledné hodnocení V grafu č. 1 je znázorněno výsledné hodnocení současného stavu a péče. graf č. 1
Následující tabulka č. 12 vysvětluje pouţité zkratky v grafu č. 1. Vysvětlivky pouţitých zkratek kritérií současného stavu
Zach Stru VD Rep Nar Invz Odp Jiné
zachovalost struktura významné druhy reprodukce narušení obnovy invazní a expanzivní druhy skládky a odpad jiné negativní vlivy
Vysvětlivky pouţitých zkratek kritérií péče
Dok Znč Cst OP Neg POb Zás Cíle
dokumentace kvalita značení cesty ochranné pásmo omezování vnějších negativních vlivů péče o obnovu zásahy dosahování cílů ochrany
32
6.3.
Slovní vyjádření výsledného hodnocení
6.3.1. Hodnocení současného stavu V zachovalosti území byly shledány pouze mírné nedostatky na méně neţ 10% plochy. Podíl plochy území s vyhovujícími podmínkami pro trvalé zachování ochrany vyskytujících se společenstev je ze značné části zachován. Současná struktura biocenóz vyhovuje a je tedy optimální. Stav populací významných druhů v této lokalitě byl posouzen jako příznivý. Pozorování reprodukce nebylo ideální, ale z plánu péče se toto kritérium dalo ohodnotit tak, ţe zde nejsou ţádné negativní vlivy. Tudíţ reprodukce dominantních, klíčových a sozologicky významných druhů chráněného území nebyla nijak ohroţena. K mírnému narušení obnovy dochází vlivem člověka. Za zásadní problém lze povaţovat vliv člověka a lesní zvěře. Dochází k polámání větví a okusu dřevin. Výskyt invazních a expanzivních druhů byl ohodnocen jako nepřevaţující nad druhy přirozených společenstev. Jedná se o nepůvodní akát a kustovnici cizí na jiţních stráních. V několika částech NPR Oblík byla shledána místa s odpadem (i na samotném vrcholu kopce). U hranic této oblasti byla odhozena záchodová mísa a na území NPR se nacházely staré pneumatiky z automobilů. Za jiné negativní vlivy byla označena blízká elektrárna a poměrně frekventovaná komunikace nacházející se ve vzdálenosti cca 800 metrů od paty kopce. Stav odpovídá častým návštěvám turistů. Dá se říci, ţe je lepší, neţ by se, vzhledem k mnoţství návštěvníků, očekávalo. 6.3.2. Hodnocení současné péče Dokumentaci váţící se k dané lokalitě lze povaţovat za téměř dostačující. K dispozici nebyl plán zásahů a opatření, ani vyčísleny předpokládané náklady dle jednotlivých zásahů. Část hraničního značení postupně zarůstá keřovým porostem. Ve vlhkém počasí se cesty bortily, coţ má negativní vliv na rostliny rostoucí v jejich blízkosti. Výfukové plyny z blízké komunikace neprospívají zdejší fauně a flóře. Potřebná péče o obnovu byla z velké části realizována. Zásahy a opatření neměly vliv na předmět ochrany. V dosahování cílů ochrany se dá vţdy něco vylepšit. V tomto konkrétním případě se jedná o to, ţe se nijak nezabraňuje rozmáhání invazivních druhů (akát a kustovice cizí). Bylo by třeba zlepšit značení hranic NPR, které je místy velmi špatně viditelné. V místě by bylo moţné umístit informační tabuli s informacemi pro návštěvníky (zajímavosti území, významné druhy, čeho se v místě NPR vyvarovat, jak se zde chovat, atd.). 33
6.4.
Farma Oblík Budoucí růst a vývoj bělozářky liliové, hlaváčku jarního, koniklece lučního a
dalších vzácných rostlin, které rostou na vrchu Oblík poblíţ města Louny, je ohroţen. Jelikoţ jejich další existence záleţí na tom, zda je nevytlačí jiné, takzvané náletové rostliny. Dle mého zjištění od roku 1998 spásala svahy kopce stáda ovcí, která tímto způsobem vzácným druhům „dělala místo“. Jejich stavy však klesají, protoţe se sniţují i dotace na tuto prospěšnou činnost. „Tento způsob hospodaření patří ve zdejších stepních oblastech mezi tradiční. Ovce spásají křoviny, jako jsou hloh, svída krvavá či trnka, a vyšší traviny, které by jinak svým nekontrolovaným růstem znemoţnily existenci ohroţených rostlin. Ovce se zde mohou pást od jara do podzimu, výhodou je (dle slov vedoucího Správy chráněné krajinné oblasti České středohoří Zdeňka Jandy), ţe jim většina chráněných rostlin moc nechutná. Vyhnat na svahy ovce je také finančně výhodnější, neţ kdyby náletové rostliny likvidovali lidé. Ročně správa uvolňovala na tyto aktivity 200 aţ 300 tisíc korun. Stav ovcí, které se díky dotacím uţivily, ovšem rok od roku klesá. Oproti roku 1997, kdy se zde páslo 350 zvířat, jsou jich tu dnes jen necelé dvě stovky. Současný majitel stáda Josef Očadilík je však skeptický a při rozhovoru mi prozradil, ţe do budoucna počítají s dalším sniţováním stavů. Dle jeho slov je rok od roku příspěvek mnohem niţší neţ v předchozích letech a díky novým kvótám je dotováno mnohem méně ovcí. Vlna z nich je v podstatě neprodejná a na maso prodají během roku jen pár jehňat. Na ovce přitom před lety získala správa CHKO dotaci 1,6 milionu korun a počítalo se s jejich rozšířením i na nedaleký vrch Raná. Při rozhovoru s panem Očadilíkem, jsem nabyla dojmu, ţe se nevzdá a bude bojovat, aby tradice spásání, za pomoci ovcí, nezanikla. V současné době je farma Oblík, o rozloze 147 ha půdy, na prodej. Je jedna z prvních, kde se začalo provozovat takzvané BIO zemědělství. Ale nedostatek finančních prostředků zapříčinil její zkázu.
34
6.5.
Plánované rozšíření rezervace Z mého zjištění se první jednání o rozšíření rezervace uskutečnila jiţ v lednu
1984, při němţ bylo dokončeno i vymezení navrhovaného území. Z původních 23,29 ha se mělo rozšířit na katastrální území Raná, Mnichov, Charvátce a Chraberce celkem 188,5 ha. Celé území je povaţováno za evropský unikát v kategorii stepních a lesostepních
ekosystémů
s
nejzachovalejším
komplexem
středoevropských
kontinentálních stepí. Bylo také dohodnuto, jakým způsobem se bude provozovat hospodářské vyuţití ploch včetně rekultivací, které by měly zlepšit stav lučních společenstev například zařazením do pastevních areálů. Bylo proto stanoveno 19 bodů, jeţ se měly bezpodmínečně dodrţovat. Je velmi pravděpodobné, ţe by se tyto body daly dodrţovat i v současnosti. Při hospodaření v pastevních areálech by se musel respektovat stanovený reţim hlavně při hnojení a z pouţívání by musely být vyloučeny herbicidy a pesticidy. V sadech a vinicích by se zavedený způsob hospodaření ponechal a v lesním hospodářství by se dodrţovaly hospodářské plány, které by byly vypracovány s ohledem na ochranu přírody. Jako příklad lze uvést unikátní lipovou doubravu na severním svahu Brníku, která nemá jinde v Českém středohoří obdoby. Ochranný reţim by platil také pro ostatní volné plochy, cesty, vodní reţim a turistické zatíţení. Pro celé území by platil i zákaz těţby kamene a zřizování nových lomů, zákazy sportovních akcí, závěsné létání, motorismus, sběr všech druhů přírodnin a přísná ochrana fauny a flóry. Jiţ před 15 lety bylo všechno připraveno, včetně podkladových map a výpisů z evidence nemovitostí. Ale dosud nebyl ţádný z plánů realizován.
35
7. NÁVRH OPTIMALIZAČNÍCH ZAŘÍZENÍ Tato část bakalářské práce bude popisovat navrhovaná optimalizační opatření v NPR Oblík. Většina prvků posuzovaných dle metodiky dosahovala téměř nejvyššího bodového hodnocení. Značnou nápravu by bylo potřebné učinit na hranicích rezervace. Značení neodpovídá poţadavkům a potřebám. Bylo by více neţ nutné provést nové značení v místech, kde dochází k zarůstání značek. V návrhu se bude uvaţovat o částečné úpravě keřového porostu či případném posunutí hranic rezervace, tím by nedošlo k narušení rostoucí vegetace. Je potřebné, aby byly podniknuty veškeré kroky, které by vedly k nápravě této skutečnosti. Rostliny rostoucí v bezprostřední blízkosti stezky vedoucí na vrchol NPR jsou ohroţeny jejím stavem. Pěšina je velmi úzká a lidé mají problémy se na ní míjet. Poloţme si tedy otázku, zda stezku uměle rozšířit nebo ji nechat turisty postupně vyšlapat dle potřeby. Zásah techniky by zde zajisté neměl příliš dobrý vliv, proto se toto řešení nedoporučuje. Nejlepším řešením je asi postupné vyšlapání širší cesty, i kdyţ to nejsou ideální podmínky pro rostliny zde rostoucí. Potřebným prvkem chybějícím na hranici NPR je informační tabule, která by informovala návštěvníky o cíli jejich návštěvy. Mohla by být umístěna před hranicí rezervace, kde by byla velice dobře viditelná. Dalším moţným řešením by bylo ji zřídit v obci Mnichov nacházející se pod kopcem. Je zde parkoviště slouţící k zaparkování vozů přijíţdějících turistů a i toto místo by bylo moţné vyuţít pro daný účel. Tabule by slouţili k informovanosti návštěvníků o výskytu a významu zvláště chráněného území. Některá z míst rezervace by bylo vhodné znepřístupnit, ale z estetického pohledu by došlo k narušení vzhledu místní krajiny. Dalším důvodem, proč tato území neizolovat, je moţné riziko narušení stávajících přírodních procesů zde probíhajících. O nepřístupnosti některých částí území by se dalo uvaţovat i kvůli častému výskytu zvěře, která má negativní vliv na růst zdejších dřevin (okus). V neposlední řadě by bylo třeba zjednat nápravu, co se týče skládek a odpadu. Tato skutečnost působí značně neesteticky. Naštěstí zde nedochází k přílišnému rozšíření. K přímému ohroţení předmětu ochrany také nedochází. Bylo by moţné navrhnout takové řešení, v rámci ochrany přírody, kdy by se několik dobrovolníků ujalo sběru a rezervaci by osvobodili od povalujících se lahví, pytlů s různými odpadky, krabiček od cigaret, a dalších. 36
8. DISKUSE Na tomto místě bude zhodnocena vhodnost metodiky na lesní a nelesní území. Jedná se o pomůcku velice unikátní, která byla vytvořena převáţně pro oblasti se stromovým porostem. Ze značné části je pouţívána studenty zpracovávající práce na podobné téma, jako je tato. Je proto moţné, ţe hodnocení z řad studentů můţe vzbuzovat dojem nedokonalosti. Jedná se o lidi s nedostatečnou praxí. Ale i v takovémto případě jsou výsledky pořizovány s maximální moţnou přesností. Přesto k pochybením můţe docházet. Díky univerzálnosti a jednoduchosti metodiky je moţné ji pouţít v mnoha lokalitách, v různých typech chráněných území a vzájemně je porovnávat. Další moţností je sledování opakovat v různých nebo stejných intervalech a porovnávat dosaţené výsledky. Následně je lze graficky znázornit a zjistit, jak se sledované skutečnosti mění. V rámci mé bakalářské práce jsem vykonala terénní průzkum, který slouţil k popisu stavu a péče o NPR Oblík. K tomuto účelu mi byla poskytnuta metodika (Svátek, Buček, 2005). Rozhodla jsem se ji pouţít k hodnocení vybrané lokality.
8.1.
Hodnocení metodiky Jedním z prvotních problémů bylo potřebné nastudování podkladů. Následně
jsem zjistila, ţe se k prostudování musím vrátit ještě několikrát, abych mohla dané kritérium hodnotit s co největší přesností. V případě, ţe by toto území hodnotil někdo jiný, je moţné, ţe by došel k odlišným výsledkům. Důvodem toho je subjektivní pohled. Hodnocení kritérií bych více rozšířila. Setkala jsem se se skutečnostmi, které by bylo moţné zařadit mezi dva stupně hodnocení, ale musela jsem se přiklonit pouze k jednomu z nich. Při výpočtech jsem se neshledala s ţádným problémem. Pouze bych měla jednu výtku k násobnému koeficientu dokumentace, jehoţ hodnotu by bylo dobré navýšit, jelikoţ dobře zpracovaná dokumentace je dle mého názoru velmi důleţitá. Co se týče zachovalosti, bylo by vhodné určit, jaký stav je vlastně optimální a při němţ je nejlépe naplněn předmět a cíl ochrany. Bohuţel je zde problém, ţe kaţdé území vypadá jinak a tudíţ i stav a péče jsou jiné. Při řešení struktury jsem se neshledala s ţádným problémem, který by nebyl řešitelný. Po opětovném prostudování metodiky bylo vše pochopeno a následně zhodnoceno. 37
K hodnocení významných druhů jsou zapotřebí inventarizační průzkumy, plány péče a znalosti. Záleţí na aktuálnosti podkladů a také na jejich dostupnosti. Toto můţe u některých území činit značné problémy. Co se týká reprodukce, nevím jak tomu je u jiných prací na podobné téma, ale k jejímu pozorování nebyly nejvhodnější podmínky, proto jsem k hodnocení pouţila plán péče, ze kterého vyplývá, ţe není nikterak váţně narušena. Z mého pohledu u metodiky chybí alespoň přibliţná charakteristika dostatečně přirozené obnovy. V metodice je psáno (u kritéria narušení obnovy), ţe máme hodnotit rozsah poškození, ale není zde uvedena kvantita poškození, coţ by hodnocení značně usnadnilo. Bylo by proto vhodné toto kritérium rozšířit o míru narušení. Základem pro posouzení invazních a expanzivních druhů je znalost těchto druhů, popřípadě si tyto informace dohledat v dostupné literatuře. V mém případě byly tyto druhy uvedeny v plánu péče, coţ samozřejmě usnadnilo hodnocení. Nevidím proto ţádný problém týkající se této části hodnocení. K posuzování výskytu skládek a odpadu stačí pozorovateli pouhá trocha všímavosti. V době, kdy je na odpad a nakládání s ním kladen značný důraz, je nemoţné si ho v přírodě nevšimnout. Metodika uvaţuje toto kritérium pouze v kvantitativním mnoţství, ne však jaká podoba odpadu se zde nalézá. Je rozdíl mezi plasty, sklem, papírem atd. Vzhledem k široké škále moţných negativních vlivů působících na zkoumané území by bylo třeba toto kritérium nějakým způsobem upřesnit. Sice je zde pár příkladů uvedeno, ale kaţdý jednotlivec hodnotící tento bod můţe zohledňovat jiné vlivy. Mezi důleţité aspekty tohoto hodnocení proto řadím informace o území, jedná se například o emisní zatíţení území. Jak jsem jiţ zmínila, u dokumentace by bylo vhodné navýšení násobného koeficientu pro její důleţitost při zpracovávání jakýchkoliv průzkumů. Čím větší mnoţství materiálu je k území vázáno, tím lépe pro kaţdého hodnotitele. Hodnocení značení hranic si dovolím ohodnotit jako jednu z nejjednodušších prací. Stačí pouze terénní průzkum ZCHÚ. Zahrnutí informační tabule do tohoto kritéria hodnotím velmi kladně. Turisté by měli být srozuměni alespoň se základními informacemi o území. Cesty by bylo moţné lépe hodnotit, kdyby byl doloţen nějaký model a přesnější jmenování negativních vlivů, které by zde mohly působit, aby si případných negativ mohl všimnout i laik. Stejně tak by tomu mohlo být i v případě ochranného pásma. 38
U kritéria omezování vnějších negativních vlivů jsem byla převáţně odkázána na informace z plánu péče. Jedná se zde o zásahy, které jiţ byly provedeny a následně lze posuzovat jejich účinnost. Za negativní vliv lze označit zplodiny z blízké komunikace, neméně vzdálené elektrárny, ale na druhou stranu i turistickou návštěvnost. Tyto skutečnosti spolu zjevně příliš nesouvisí, a proto bych doporučovala vytvoření dvou různých kritérií, z nichţ první by hodnotilo působení člověka přímo a druhé nepřímo. Plán péče a další dokumentace je taktéţ potřebná při zjišťování zásahů, které byly v posuzovaném území provedeny. K určování potřebných zásahů, které by měl navrhnout hodnotitel, by bylo třeba mírného proškolení. Kritérium dosahování cílů ochrany mi zabralo asi nejvíce času. Hodnotitel musí pečlivě prozkoumat území. V mém případě toto zkoumání bylo zaměřeno převáţně na zabraňování rozrůstání invazních druhů, coţ se v této lokalitě příliš nedaří. V celku hodnotím metodiku jako velmi zdařilou a praktickou pomůcku k hodnocení stavu a péče v maloplošných zvláště chráněných územích. Za ocenění stojí i její komplexnost a praktická jednoduchost. Díky výpočtů si lze reálně představit stav dané lokality a je moţné jednoslovně posoudit i stav péče o ZCHÚ. Z mého pohledu má tato metodika i v budoucnu své místo na výsluní a to z důvodu neustálého narůstání počtu a tím pádem i rozšiřování rozlohy maloplodých zvláště chráněných území.
39
9. ZÁVĚR V roce 2008 bylo započato a prováděno hodnocení stavu a péče o národní přírodní rezervaci Oblík nacházející se v Českém středohoří. Z převáţné části se jednalo o území s lesním porostem. Materiály, které byly k vytvoření této práce, byly podrobně a pečlivě prostudovány. Následovaly samotné terénní průzkumy, díky kterým bylo dosaţeno výsledků. Na základě těchto výsledků bylo území zhodnoceno a prokázalo se, ţe území je v dobrém stavu. Rezervaci lze pokládat za zachovalou, vzhledem k častým návštěvám turistů aţ překvapivě. Péče o tuto lokalitu probíhá také dobře. Dalo by se říci, ţe zde nebyly shledány ţádné váţnější problémy narušující obnovu. Problémy činila přítomnost odpadků a rozrůstání invazních druhů rostlin. Nedostatky byly zjištěny u značení hranice, které neodpovídalo poţadovanému stavu. Mělo by být přehledné a dobře viditelné, coţ nebylo ve většině případů splněno. Výsledky této práce by měly být poskytnuty AOPK ČR Správě Českého středohoří, která je nakloněna spolupráci externích pozorovatelů a hodnotitelů. Díky tomuto posouzení by mohlo dojít k napravení některých nedostatků ke zkvalitnění informovanosti návštěvníků. Práci by bylo moţno rozvinout a zahrnout do ní i další zvláště chráněná území v této oblasti. Coţ by umoţnilo porovnání stavu a péče dosud nekonfrontovaných částí Českého středohoří.
40
10. SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY A ZDROJŮ A) Literatura HAMERSKÝ R. -- KOŠNER, M. Plán péče o národní přírodní rezervaci Oblík na období 2006 – 2015. Litoměřice: Správa CHKO České středohoří. HORÁČEK, Petr. Encyklopedie listnatých stromů a keřů. První vydání. Brno: Computer Press, 2007. Počet stran 747. ISBN 80-251-1708-8. HULPACH, Vladimír, 1935. Báje a pověsti z Čech a Moravy – Ústecko.
První
vydání. Praha: Libri, 2002. Počet stran 143. ISBN 80-7277-083-7. Chráněná území ČR – Ústecko - České středohoří. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2000. Počet stran 210-280. KINSKÝ, Jiří. Chráněná krajinná oblast České středohoří a její maloplošná chráněná území. Litoměřice: Správa Chráněných krajinných oblastí ČR; Správa CHKO České středohoří, 1996. Počet stran 48. KLOUČEK, Zdeněk. Příroda okresu Louny. Louny: Okresní úřad, 1995. Počet stran 35. KOCOUREK, Jaroslav. Český atlas. Střední Čechy: [obrazový vlastivědný průvodce]. Druhé aktualizované vydání. Praha: Freytag & Berndt, 2005. Počet stran 238. ISBN 807316-021-8. KRUPKA, V. Lounsko: kulturní obraz na základě zeměpisném, statistickém a dějepisném. V Praze: V. Krupka, 1872. Počet stran 130. KUBÁT, K. (2005). Botanický inventarizační průzkum NPR Oblík. Litoměřice: Správa CHKO České středohoří. KUČERA, Václav (1898-1965). Lounskem: turistický průvodce. První vydání. Louny: Otto Muţíček, 1948. Nestránkováno. PETŘÍČEK, V. Péče o chráněná území: I. Nelesní společenstva. Praha: AOPK ČR, 1999. Počet stran 451. ISBN 80-86064-42-5. REBROŠOVÁ, K. -- SCHNEIDER, J. Hodnocení péče o lesní zvláště chráněná území v Chřibech. In PRKNOVÁ, H. Význam přírodě blízkých způsobů pěstování lesa pro 41
jejich stabilitu, produkční a mimoprodukční funkce. Kostelec n. Č. L.: ČZU LDF Praha, 2007, s. 81- 88. ISBN 978-80-213-1687-4. ŘIHÁČEK, V. Zhodnocení současného stavu a péče o chráněná území města Brna. Diplomová práce. Brno: MZLU Brno, 2006. SVÁTEK, M. -- BUČEK, A. Metodika hodnocení stavu a péče v maloplošných zvláště chráněných územích. Brno, 2005. VÁNĚ, Miroslav (1926). Geologie Lounska pro třetí tisíciletí. Chomutov: Miroslav Váně, 1999. Počet stran 471. Vlastivědný sborník okresu lounského: časopis pro školu a dům. Ročník první 1930 – 1931. Louny: Okresní školský výbor, 1930. Počet stran 156. B) Webové stránky AOPK ČR1, 2005. Natura 2000. Správa Českého středohoří, 2005. Dostupné na stránkách
http://www.ceskestredohori.ochranaprirody.cz/res/data/096/013347.pdf (ze
dne 19.3.2009). AOKP ČR2 Evropsky významné lokality v České republice. Dostupné na stránkách http://www.nature.cz/natura2000-design3/web_lokality.php?cast=1805&akce=karta &id=1000002914 (ze dne 7.4.2009). AOPK ČR3 Chráněná krajinná oblast České středohoří. Dostupné na stránkách http://www.ceskestredohori.ochranaprirody.cz/index.php?cmd=page&id=264 (ze dne 27.3.2009). MAPSERVER, 2009. Dostupné na stránkách http://www.mapy.cz/#x=131647232@y= 137114752@z=13@mm=TP (ze dne 19.5.2009). C) Právní předpisy Nařízení vlády č. 132/2005 Sb., stanovující národní seznam evropsky významných lokalit.
42
11. SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1 - Společenstva Tabulka č. 2 - Druhy Tabulka č. 3 - Kritéria hodnocení současného stavu území Tabulka č. 4 - Kritéria hodnocení péče o území Tabulka č. 5 - Stupnice k hodnocení kritérií a jejich váha Tabulka č. 6 - Výsledné hodnocení péče o ZCHÚ Tabulka č. 7 - Výsledné hodnocení současného stavu ZCHÚ Tabulka č. 8 - Slovní hodnocení současného stavu Tabulka č. 9 – Hodnocení současného stavu Tabulka č. 10 - Slovní hodnocení současné péče Tabulka č. 11 - Posouzení současné péče Tabulka č. 12 - Vysvětlivky pouţitých zkratek kritérií
43
