MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Lesnická a dřevařská fakulta Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie
Dendrologicko-ekologická charakteristika dřevin v zámeckém parku Vizovice Bakalářská práce
2011
Miroslav Zapletal
Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma Dendrologicko – ekologická charakteristika dřevin v zámeckém parku Vizovice zpracoval sám a uvedl jsem všechny pouţité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uloţena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s vyhláškou rektora MU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, ţe před sepsáním licenční smlouvy o vyuţití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyţádá písemné stanovisko univerzity o tom, ţe předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.
V Brně dne 24.dubna 2011
…………………………….. Miroslav Zapletal
Tímto chci poděkovat doc. ing. Luboši Úradníčkovi za odborné vedení a ochotu při poskytování cenných rad.A Vítkovi Kolaříkovi za informace a materialy o Vizovickém parku.
ABSTRAKT Jméno a přímení řešitele………………………………………Miroslav Zapletal Název bakalářské práce…………………Dendrologicko-ekologická charakteristika dřevin v zámeckém parku Vizovice Abstrakt práce Bakalářská práce se zabývá inventarizací dřevin v zámeckém parku Vizovice, jsou zde popsány přírodní poměry okolí města a stručná historie zámeckého parku. Park byl rozdělen na dvě části, kde u vybraných jedinců následovalo měření základních biometrických parametrů. Dále je hodnocen zdravotní stav a vitalita stromu. Všechny vysledky jsou zapsány do tabulek a zakresleny do grafů se stručným komentářem. V parku je také hodnocena plodnost stromů a jejich zmlazení. V příloze jsou uvedeny fotografie a zakreslení vybraných dřevin do map. Klíčová slova: dřevina, inventarizace, plodnost, zmlazení, Vizovice, zámecký park
ABSTRACT Name and surname of the investigator…………….Miroslav Zapletal The title of Bachelor Thesis ……………………. Dendrological-ecological characteristics of tree species in castle park Vizovice Abstract of thesis
This Bachelor thesis deals with inventory of all tree species in castle park Vizovice; there are described natural conditions of outskirts and a brief history of Castle Park. The park was divided into two parts, where selected individuals followed for measuring of basic biometric parameters. Next, there is evaluated health and vitality of the tree. All results are wrote down to the table and drew in the graph with a brief commentary. There is also evaluated fertility of trees and their rejuvenation in the park. There are enclosed photographs and mapped selected tree species in the attachment.
Key word: tree species, inventory, fertility, rejuvenation, Vizovice, castle park
Obsah 1.
Úvod……………………………………………………………………………….8
2.
Cíl práce…………………………………………………………...........................9
3.
Základní údaje daného území………………………………………………....…9 3.1.
Poloha a základní údaje zlínského bioregionu a města Vizovice…………….9
3.2.
Horniny a reliéf……………………………………………………………….9
3.3. Podnebí……………………………………………………………………….10 3.4.
Půdy……………………………………………………………….................10
3.5. Biota………………………………………………………………...................11 3.6.
Současný stav krajiny a ochrana přírody…………………………………….12
3.7. Javornicko –vizovický horský oblouk…………………………………….…..12 3.8. Vizovická vrchovina………………………………………………………….12 4. Údaje o městě Vizovice…………………………………………………………...13 4.1. Historie města………………………………………………………………...15 4.2. Historie zámeckého parku………………………………………….................16 4.3. Charakteristika nejvíce zastoupených dřevin…………………………………18 5.
Metodika ………………………………………………………………………...19 5.1.
Průměr kmene……………………………………………………..................19
5.1.1. Zásady měření průměru kmene...................................................................20 5.1.2.
Pouţité přístroje pro měření průměru kmene………………………….…20
5.2. Výška stromu……………………………………………………………....….21 5.2.1. Přístroj pro měření výšek………………………………………………......21 5.2.2. Postup měření výšek…………………………………………………...…..21 5.3. Lokalizace měřených dřevin………………………………………................22 5.3.1. Postup lokalizace………………………………………………………..….22 5.4.
Zdravotní stav……………………………………………………………..….22
5.4.1. Popis hlavních typů defektů…………………………………………..…...22 5.4.1.1. Habituální defekty……………………………………………………...23 5.4.1.2 5.4.2. 5.5.
Poškození………………………………………………………………24 Zdravotní stav stromu (stupnice hodnocení)……………………………..25
Vitalita stromu………………………………………………………………..25
5.5.1.
Defoliace…………………………………………………………............26
5.5.2. Vitalita stromu (stupnice hodnocení)…………………………………...…26
5.6. Plodnost (fruktifikace)…………………………………………..…………….26 6. Výsledky ……………………..………………………………………………...…...27 6.1. První část zámeckého parku ……………………………………………….....28 6.2. Druhá část zámeckého parku ……………………………………………..…..46 6.3. Keře………………………………………........................................................48 6.4. Celková inventarizace stromů ………………………………………………...49 6.4.1 Zařazení listnatých a jehličnatých stromů do tloušťkových intervalů………50 6.5.
Zdravotní stav a vitalita stromů……………………………………………....51
6.5.1. Zdravotní stav……………………………………………………………....51 6.5.2. Vitalita……………………………………………………………………...52 6.6.
Plodnost a zmlazení…………………………………………………………..52
6.6.1. Plodnost……………………………………………………………………53 6.6.2. Zmlazení…………………………………………………………………...53 6.7 7.
Porovnání výsledků s literaturou……………………………………………...53
Návrh menegmentu……………………………………………………………....54 7.1 Návrh pro praxi....................................................................................................54
8.
Závěr……………………………………………………………………………....55
9. Pouţitá literatura......................................................................................................57 Přílohy………………………………………………………………………………....59
1 ÚVOD Město Vizovice se nachází ve Zlínském kraji 15 km východně od Zlína. Město je branou valašska. Dominantou města je především palírna Rudolfa Jelínka, ale i kulturní památky jako Vizovický barokní zámek s parkem, farní kostel sv. Vavřince, socha sv. Floriána, socha sv. Jana Nepomuckého a jiné. Bakalářskou práci ve Vizovicích jsem se rozhodl zpracovat na základě návštěv v parku. Zde jsem pozoroval rozmístění stromů v parku a hlavní nedostatky v ošetření vyskytujících se defektů. Nejzajimavější částí parku, jsou řady stromů lemující kamenné zdi a chodníky. Tyto stromy mají relativně hustý spon a výšku danou pravidelným ořezem. U takto vysázených stromů zde dochází k zvláštním tvarovým deformacím kmene, korun a větví. Další zajimavostí je skupina dřevin tvořící remízek s různými druhy různověkých stromů a keřů. Pod takovým porostem se ve velké míře vyskytuje zmlazení zde zastoupených stromů. Nejrozsáhlejší plochy zmlazení tvoří (javor mléč – Acer platanoides). Bohatou pokryvnost na stromech má i (břečťan popínavý – Hedera helix). Rozsáhlé zastoupení v parku mají jedinci s obdivuhodnými tloušťkovými parametry. Zajímavostí parku je podle zjištěných informací údajně 200 let stará (lípa srdčitá – Tilia cordata). Poslední důvod, ale ne prioritní je vzdálenost Vizovic od mého bydliště cca 25km.
8
2 CÍL PRÁCE Hlavním cílem práce je inventarizace dřevin v zámeckém parku Vizovice. Dřeviny v parku jsou rozděleny do dvou skupin. U první skupiny dřevin bylo cílem provést celkovou inventarizaci v části lokality kolem zámecké budovy a zhodnotit základní biometrické paramatery jednotlivých exemplářů. U druhé skupiny ze zámeckého parku pak byly vybrány dřeviny významné velikostí nebo méně časté druhy, zhodnocena byla opět základní biometrická data. Pozice jednotlivých exemplářů budou zaznamenány do mapy. Dalším úkolem bylo vyhodnotit zdravotní stav a vitalitu sledovaných dřevin. Jedním z cílů bylo téţ vyhodnocení plodnosti u hodnocených dřevin a jejich zmlazení s následným zakreslením do mapy.
3 ZÁKLADNÍ ÚDAJE DANÉHO ÚZEMÍ 3.1 Poloha a základní údaje zlínského bioregionu a města Vizovice Bioregion se nachází na východní Moravě, zaujímá severní polovinu geomorfologického celku Vizovická vrchovina, avšak bez přítomnosti jeho severních a západních výběţků. Celková plocha zlínského bioregionu je 750 km2. Vrchovina, která tvoří daný bioregion na nevápnitém flyši, s výrazným pískovcovým hřbetem. Nejvíce se vyskytuje ochuzená biota karpatského bukového lesa (3. a 4. vegetační stupeň) a jeho náhradních stanovišť, vegetace je tvořena dubohabrovými háji a květnými bučiny. V současnosti jsou velmi časté smíšené lesy ve kterých převaţuje nepůvodní smrk a borovice a fragmenty bučin, hojné jsou intenzivně vyuţívané mezofilní pastviny. (Culek a kol. 1996)
3.2
Horniny a reliéf bioregionu Nejvíce převládají v bioregionu flyšové horniny račanské jednotky magurského
flyše, ty jsou tvořeny jílovci bez přítomnosti vápnitého tmelu a pískovci. Úzký hřbet Vizovické vrchoviny ( Komonecká hornatina) je tvořen relativně odolnými kyselími 9
pískovci. Povrch je tvořen svahoviny s přechody do sprašových hlín, v níţších polohách aţ do spraší. Reliéf tvoří nepříliš dlouhé hřbety převáţně ploché, jsou rozčleněny 80 – 150 m hlubokými otevřenými údolími bez přítomnosti smrkových svahů. Hřbet Komonecké hornatiny je výjimkou, protoţe má strmé svahy aţ s 200 m hlubokými údolími. Malé skalní útvary jsou vázáné na hřbet Komonecké hornatiny, místy i na Mladcovskou vrchovinu a jsou bez významu pro existenci vegetace. Velmi mnoho se vyskytují sesuvy. Převáţná část reliéfu má charakter ploché vrchoviny jeho členitost je 150 – 200 m, k okraji moravským úvalům i členité pahorkatiny s členitostí 100 – 150 m, ve vyšší středové části má naopak ráz členité vrchoviny s členitostí 200 – 300 m. Ve Zlínském bioregionu je typická nadmořská výška 230 – 620 m. Nejvíce členitý je hřbet Komonecké hornatiny s členitostí 300 – 400 m. Nejvyšší bod je vrch Doubrava 676 m. Nejniţší bod je u Uherského Hradiště okraj nivy Moravy asi 180 m. ( Culek a kol. 1996).
3.3 Podnebí Podle Quitta se jihozápadní okraj nachází v teplé oblasti T 2. V mírně teplých oblastech MT 10 a MT 9 leţí převáţná část území. V MT 7 a MT 5 jsou nejvyšší části území. Podnebí je zde mírně teplé a v chráněných niţších polohách aţ teplé (např. Vizovice 8,0 °C, 795 mm, Napajedla 8,7 °C, 625 mm, Luhačovice 8,1 °C, 752 mm). Průměrné roční teploty na výše poloţených vrcholech klesají pod 7 °C. Jsou zde poměrně vydatné sráţky, které zřetelně rostou ve směru od úvalů k východu, k úpatí Bílých Karpat a Hostýnských vrchů. Je to způsobeno návětrnou polohou na úpatí vyšších karpatských pohoří. ( Culek a kol. 1996 )
3.4
Pŧdy Bioregion se rozprostírá na těţkých jílovitých půdách, nejvíce převládají
kambizemě (slabě oglejené a pseudoglejové) na nevápnitém, jílovitém flyši. Západním 10
směrem přecházejí v pseudoglejové luvizemě, luvizemní hnědozemě aţ typické hnědozemě na spraši. Na hřbetech vyšších poloh se místy objevují kyselé typické kambizemě nebo dokonce dystrické kambizemě jako na hřbetě Komonecké hornatiny. V širších nivách převaţují glejové fluvizemě, na některých místech jsou i typické gleje.( Culek a kol. 1996)
3.5 Biota Zlínský bioregion se nachází v mezofytiku a zabírá většinu plochy fytogeografický okres 79. Zlínské vrchy (bez východního okraje) a fytogeografický okres 78. Bílé Karpaty lesní (pouze severozápadní výběţek).(Culek a kol.1996). V niţší části bioregionu tvoří eventuální vegetaci karpatské dubohabřiny (Carici pilote-Carpinetum).Ve výše poloţených částí bioregionu přecházejí do bučin (Carici pilota-Fagetum, respektive Luzulo-Fagetum). V nivách se často podél menších potůčků vyskytuje (Carici remotae-Fraxinetum), podél větších toků je (Pruno-Fraxinetum). Rostlinná vegetace vyskytující se v lesích je ostřice převislá (Carex pendula), ostřice chlupatá (Carex pilosa), a hvězdnatec čemeřicový (Hacquetia apipactis), další zastoupené druhy hercynského háje, jsou jaterník trojlaločný (Hepatica nobilis) a ptačinec velkokvětý (Stellaria holostea). Na východní straně území se objevuje areál řepíčku trojlistého (Aremonia agrimonioides), do některých lokalit zasahuje i šafrán bělokvětý (Crocus albiflorus). Na jiţní straně úpatí masívu Kláštova jsou zaznamenány druhy, vázané na lehčí, kyselé substráty, např. pavinec modrý (Jasione montana). Fauna bioregionu je díky zkulturnělé krajině ochuzena, ojediněle jsou zbytky suchomilných společenstev (trojzubka stepní). Vodní toky náleţí do pásma pstruhového, potok Dřevnice pod Zlínem a dolní Šťávnice patří do pásma lipanového. Významné druhy fauny - Savci: jeţek východní (Erinaceus concolor). Ptáci: kos horský (Turdus torquatus), strakapoud jiţní (Dendrocopos syriacus), lejsek malý (Ficedula parva), ťuhýk rudohlavý (Lanius senator), ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes). Měkkýši: trojzubka stepní (Chondula Trident), řasnatka nadmutá (Macrogastra tumba). Obojţivelníci: mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), skokan štíhlý (Rana dalmatina). (Culek a kol.1996)
11
3.6
Současný stav krajiny a ochrana přírody
V předhistorické době lidé osídlili nejniţší části bioregionu a teprve ve středověku byly osídleny vyšší části (valašská kolonizace). Kromě nejvyšších poloh je krajina tvořena charakteristickou mozaikou lesů, pastvin a polí. Některé části lesů mají přirozenou druhovou skladbu, ale většinou jsou přeměněné na monokultury smrku. V dřívějších dobách bylo bezlesí tvořeno převáţně pastvinami, sady a loukami na konci éry socialistického hospodaření byly větší části bezlesí přeměněna na pole, nyní je část polí opět vrácena na travní porosty. CHKO Bílé Karpaty zasahují do jihovýchodní části bioregionu. Mají vyhlášeno několik chráněných území: PP pod Drdolem, PP Lutonina u Vizovic, PP Uhliska, PP na Ţelechovicích pasekách, a PP Čertův kámen. (Culek a kol. 1996)
3.7 Javornicko –vizovický horský oblouk Javornicko-vizovický horský oblouk, který se vyvyšuje na území jihovýchodní části magurské tektonické jednotky. U tohoto území se projevuje v jeho reliéfu řada typických znaků roštového pohoří s několika řadami táhlých, místy průlomovými údolími proťatých horských hřbetů.( Demek 1965)
3.8 Vizovická vrchovina Vizovická vrchovina, která se rozprostírá na velké ploše mezi Hostýnskými vrchy na severu a Bílými Karpatami na jihu a jihovýchodě. Na západní straně hraničí Vizovická vrchovina s tektonickými sníţeninami Hornomoravského a Dolnomoravského úvalu. Vrchovina se dělí na niţší jihovýchodní část a na vyšší severovýchodní část. Hranice mezi oběma uvedenými částmi prochází přes Zahnašovice přes údolí Dřevnice na Doubravy, Hřivínův Újezd, Biskupice, Nezdenice a dále k úpatí Bíých Karpat. Reliéf Vizovické vrchoviny se skládá z pískovců ( hlavně soluňských ) a jílovců ( hlavně zlínských vrstev ). Hlavní hřbety v jádrech antiklinálních pásem tvoří pískovce v jílovcích vznikly deprese mezi nimi. Vizovickou vrchovinu dělíme na několik geomorfologických jednotek.
12
Na jihu je to mírně zvlněná Hlucká pahorkatina jejíţ reliéf má široké kopulovité vyvýšeniny a převáţně plochá údolí. Největší místo s výškou 409m se nachází mezi obcemi Boršice a Blatnička. Na hřbetech jsou vyvinuté sečné plošiny s výškou kolem 350m n. m. Niţší plošiny se nachází na území mezi Blatnicí a Stráţnicí kde leţí ve výšce kolem aţ 240m n. m. Na severu za údolím Olšavy se nachází členitější Luhačovická vrchovina, která se člení na niţší jihozápadní a vyšší severovýchodní část. Vyšší část vrchoviny tvoří od východu k západu řada vějířovitě se rozevírajících hřbetů. Hřbety, které jsou tvořeny odolnými soláňskými pískovci začínají nejvyšším Klášťovským hřbetem a probíhají od severovýchodu k jihozápadu. Pískovce místy tvoří nápadná skaliska ( např. Čertova zeď u Lidečka nebo Čertův kámen u Provodova ). U obce Hřivínův Újezd je hřbet náhle přerušen a končí. Je příčně přerušen dvěma údolími Luhačovického potoka. Za údolím Březnice se pak vyvyšuje hřbet Tlusté hory (457 m ), který probíhá od východu k jihozápadu. Na jihovýchodě od Kláštovského hřbetu leţí hřbet Papradné (524 m), s vrcholy Kameničné (520 m) a Uhliska (520 m). Od Kláštovského hřbetu ze severovýchodní strany se rozkládá Vizovická pahorkatina kde na západní straně pokračuje Mladcovská pahorkatina. Za údolím potoka Racková se pásmo sniţuje a přechází pozvolna do Hornomoravského úvalu. Od Mladcovské pahorkatiny se ze severní strany rozprostírá široká sníţenina Fryštácké kotliny. Západním směrem přechází do Hornomoravského úvalu a východním směrem se její dno splývá s povrchem Vizovické pahorkatiny. Vizovickou vrchovinu odvodňují řeky Dřevnice, Olšava a Velička, které ústí do Moravy a Vlára do Váhu.( Demek 1965)
4 ÚDAJE O MĚSTĚ VIZOVICE Vizovice, brána Valašska nachází se asi 15km východně od moravského města Zlína. První zmínka o Vizovicích pochází z roku 1261. Městem jsou Vizovice prohlášeny více neţ 500 let. Rodiště valašského krále a známého herce Bolka Polívky má počet obyvatel 4500. Hlavní kulturní památkou je barokní zámek, který je branou do zámeckého parku.
13
Další památkou je kostel a nemocnice z 18. století a dvě náměstí trojúhelníkového tvaru.
Obr. 1 – Barokní zámek Vizovice
Obr. 2 – Park Vizovice Město je proslulé i vyhlášenými pálenky a.s. Rudolf Jelínek a v posledních letech vznikající tradicí firma sklářských výrobků ze sklárny Glass Atelier Morava. Kaţdý rok se zde pořádají známé zábavné a kulturní akce jako je vizovické Trnkobraní nebo folkový festival ´´Valašský frgál´´ a v Evropě známý rockový festival Masters Of Rock.
14
4.1 Historie města Město Vizovice bylo dříve trhovou vsí. První písemná zmínka o Vizovicích byla v roce 1261 zanesena v zakládací listině cisterciáckého kláštera (Smilheim) zaloţeného královským kastelánem na hradě Brumově, Smilem ze Střílek. Klášter který byl osídlen cisterciáckými mnichy dostal do drţení kromě Vizovic ještě na pětadvacet dalších vsí. V roce 1314 vojsko uherského velmoţe Matúše Čaka Trenčanského klášter vyplenilo i s jeho statky. Klášter byl vypleněn ještě jednou a to husitskou šlechtou a v roce 1424 zaniká. Páni z Kunštátu získávají v roce 1483 právo k drţbě Vizovic. Za 68 let v roce 1549 Vizovice přechází na pány z Boskovic. Další významný šlechtic byl Zdeněk Říčanský Kafka z Říčan, který v roce 1567 koupil vizovické panství a nechal na místě starého kláštera vybudovat zámek Nový Smilheim. Panovník to byl velmi tvrdý k poddaným nerespektoval jejich výsady, nechal pobořit jejich mlýny a pivovary, nutil je do nových robot a jiné. Vizovičtí si na pana Kafku stěţovali u zemského hejtmana. V roce 1570 povýšil Vizovice císař Maxmilián II. na město s dvěma výročními trhy. Stalo se tak na ţádost Zdeňka Kafky. V roce 1594 se stal majitelem panství uherský šlechtic Emerich Dóczy de Nagy Lucsie /Dóczy z Natluče/. V 17. století nastává doba útlaku poddaných, objevil se jeden velký problém poddaných s vrchností kvůli náboţenství. Většina města je evangelického vyznání. V roce 1600 Dóczy pro usnadnění rekatolizace se vzdal práva na kosteli ve Vizovicích, Jasené a Pozděchově ve prospěch olomouckého biskupa kardinála Františka Ditrichštejna. V roce 1617 zemský soud povolil evangelického kazatele. V 18. století téměř neustávaly vpáda uherských vzbouřenců- kuruců. V roce 1710 převzal vizovické panství Prokop Gervasius z Gollen. V roce 1746 vizovické panství prodáno v draţbě Minkvicburkům. V polovině 18. století získal panství Heřman Hanibal svobodný pán (později hrabě z Blümegen). V roce 1750 – 1770 vybudování nového zámku i s krásným francouzským a anglickým parkem. Vybudován brněnským architektem Františkem Grimem. V roce 1781 zaloţila v sousedství zámku manţelka hraběte Kryštofa Marie Antonie z Blümegen klášter Milosrdných bratří, při kterém byla zřízena lékárna i nemocnice. V roce 1836 zdědil vizovické panství Filip svobodný pán z Ratenic a ze Stillfriedu. Tento rod drţel statek aţ do roku 1945. V roce 1843 ţilo ve Vizovicích 2 528lidí z toho 1 254 muţů a 1 283 ţen v 524domech. V roce 1848 konec poddanství. V roce 1910 byl zřízen telefon. V roce 1926 elektrifikováno město. V roce 1939
15
vypukla 2. světová válka, v okolí Vizovic operovala první čs. partyzánská brigáda Jana Ţiţky. 4. května 1945 bylo město osvobozeno. V roce 1948 vybudován vodovod, městský rozhlas a dláţdění ulic. Zámek převeden do správy národní kulturní komise. Od 1.1.1949 zřízeno ředitelství státních lesů. V roce 1950 zrušen klášter, zřízen dětský domov. V roce 1950 kopáním vodovodních kanálů byl nález středověké keramiky, gotické oblouny, výţlabky a zdobené kameny u zámku, na náměstí Palackého a v Říčanské ulici. V roce 1960 došlo k přejmenování ulic např. Dělnická (dříve Amerika), Partyzánská (dříve Garaţíka). Zrušen kraj Gottwaldov (jihomoravský kraj). V roce 1961 slaví Vizovice 700let, počet obyvatel je 3 764. Na Janově hoře zřízena televizní zesilovací stanice. 22.12.1965 zemřel Mr. Josef Čiţmář, autor dějin a pamětí města Vizovic. V roce 1967 poprvé uspořádáno Trnkobraní.
4.2 Historie zámeckého parku Nejstarší historie V roce 1261 byl zaloţen v tomto místě cisterciácký klášter. O podobě zdejšího kláštera se nedochovaly ţádné doklady. Ke konci 16. století byl na jeho místě postaven renesanční zámek, ale opět se nedochovaly ţádné podrobné záznamy. Začátkem 18. století byla dostavěna budova předzámčí. V roce 1750 byl renesanční zámek zbořen a na jeho místě postaven nový. (Anonym 2008). 18. století Podle zdejších zdrojů byla dokončena zámecká zahrada současně s dostavbou zdejšího zámku, tedy okolo roku 1776. Terén na severozápadní straně se svaţoval k říčce, lemující ulici dnes Štěpskou, proto byl terén výrazně upraven naváţkou na současnou výšku. Na severní straně se terén svaţuje strmým svahem do Štěpské ulice, proto se prostor zahrady zuţuje. Na jiţní straně ještě nestála budova Špitálu Milosrdných bratří, i tak nebyl prostor za zámkem příliš široký. Za svahem tzv. Růţového kopečku (dnešní vyhlídka) se zámecká zahrada rozšiřuje severním směrem dolů k řece a nahoru jiţním směrem k dnešní silnici na Zlín. 16
V roce 1781 byl na jíţní straně zámku zaloţen Špitál Milosrdných bratří, který byl rozdělen od zámecké zahrady kamenou zdí. Největší část parku zaujímala Jablečná partie (686 stromů), Hrušková partie (124 stromů), švestková partie (1188 stromů), celkový obvod zahrady byl 3042 m a měl plochu 57 měříc (11,4 ha). ( Anonym 2008). 19. století V roce 1829 je zachycena nová podoba zámku velikost je asi o polovinu menší. Z původních porostů jsou některé stromy zachovány (např. topoly lemující koryto řeky) ty tvoří ochranu nastávajícím novým porostům. Byly vysázeny solitérní stromy, které lemovaly zámek tak, aby vzbuzovaly dojem, ţe stojí uprostřed přírody. Koryto řeky bylo odkloněno a na jeho místě byl vybudován rybník, jeho břehy zdobyly smuteční vrby. Ve svahu nad rybníkem byla vytvořena plošina obdélníkového tvaru vyuţívaná jako jízdárna pro poníky a později, na konci 19. století, slouţil jako tenisový kurt. ( Anonym 2008 ) 20. století Rozloha zámeckého parku se od výrazných úprav z počátku 19. století nezměnila. Tato kompozice zůstala téměř zachována. V předzámčí došlo při stavbě silnice směrem na Zlín došlo ke změnám hydrologických poměrů v této lokalitě, které se projevilo statickými poruchami na budově a odumření několika solitérních stromů (např. známý červený buk). V 70. letech minulého století byly z parteru s gladiátory odstraněny květinové záhony a zrušeny pískové cestičky vše bylo zatravněno. Hlavní osa směřující od zámku uţ není tak výrazná, bylo odstraněno několik topolů ještě z původní klasicistní osy spojující park s krajinou, chybí květinové záhony pod vyhlídkou. Z dolní louky jsou odstraněny skupinky okrasných keřů a původní solitéry. Na horní louce je několik původních solitér červenolisté buky na začátku, duby a majestátná lípa na konci. Mezi oběma loukami je původní porost stromů, který je takřka zachován. Stromy vysázené podél hranice parku nedostatečně izolují od okolí a návštěvník je rušen dopravou. ( Anonym 2008)
17
4.3 Charakteristika nejvíce zastoupených dřevin Lípa srdčitá – Tilia cordata Stromy charakteristické košatou korunou. Výška u některých exzemplářů aţ 40 m. ( Horáček 2007). Listy jsou okrouhle srdčitého tvaru, (Krüssmann 1978), 3 – 9 cm dlouhé, krátce zašpičatělé, po krajích jemně a ostře pilovité, na rubu jsou modrozelené a na ţilkách rezavě hnědé svazečky chloupků. Květy ţlutavě bílé a silně vonné. Plody jsou tenkostěnné s velikostí 6 mm. Výskyt: Evropa, Kavkaz ( Horáček 2007) Habr obecný – Carpinus betulus Stromy vysoké aţ 30 m. Kůra je hladká stříbrošedá jemně světleji hnědě pruhovaná. (Horáček 2007). Listy jsou vejčité nebo elipticky vejčité, špičaté, ostře a dvojitě pilovité, svrchní strany lesklé a tmavě zelené, spodní část listu lysá, dlouhé 2,5 – 5cm. Plodné jehnědy jsou 3 – 6 cm dlouhé. (Pilát 1953). Listeny jsou 3laločné. (Horáček 2007). Výmladková schopnost habru je velmi dobra, doţívají se aţ 400 let. ( Úradníček a Maděra 2001 ).Plod je oříšek na temeni chlupatý. Výskyt: Jihovýcodní Evropa, Malá Asie, Balkán (Pilát 1953).
Javor mléč – Acer platanoides Vysoké stromy aţ 30 m s hustou korunou. Borka jemně brázditá s tmavě šedým zbarvením. Listy jsou 10 – 18 (-25) cm široké s 5 – 7laloky, které jsou špičaté aţ zašpičatělé ţivě zelené barvy, řapík má délku 6 – 20 cm. Květy barvy ţlutozelené ve vzpřímených chocholičnatých hroznech. Kořenový system má srdčitého tvaru. (Úradníček a Maděra 2001 ).Plody dvounaţky s křídly vodorovně odstávajícími. Výskyt: Evropa, Asie. ( Horáček 2007) Buk lesní – Fagus silvatica
18
Výška stromu aţ 25 – 45 m, koruna je bohatě větvená, kůra hladká barvy šedé,(Horáček 2007), listy jsou eliptické aţ vejčitě eliptické 5 – 10 cm dlouhé, (Koblíţek 2000), 35 – 65 mm široké, lehce zubaté a na okraji zvlněné, mají 5 – 9 párů ţilek, řapíky délku 5 – 15 mm, pupeny úzké špičaté, plod jsou trojúhlé bukvice. Výskyt: severní aţ jíţní Evropa, aţ Krym. (Horáček 2007). Ve Vizovickém parku jsou 2 kultivary ( Fagus silvatica ´Purpurea´ a Fagus silvatica ´Rohanii´). Tis červený – Taxus bacata Strom vysoký aţ 12 aţ 20 m. (Krüssmann 1972). (výjmečně na Kavkaze aţ 20 – 27 m). Borka zbarvená červenohnědě, s velkými šupinami. (Pilát 1964) Koruna tvarově vice kulovitá. ( Krüssmann 1972), Jehlice čárkovité, na konci přišpičatělé, délky 20 – 35 a šířky 2 – 2,5 mm, na rubu tmavozelené, vespod dva bělavé pruhy, na větvích dvouřadě uspořádané odstávající na všechny strany. Semena olivově hnědá, dlouhá 6 mm, elipsoidní, slabě dvouhranná. Výskyt: Evropa, Přední Asie, Krym a Kavkaz. (Pilát 1964) Smrk ztepilý – Picea abies Strom vysoký 25 – 50 m, červenohnědá šupinatá borka, (Mayer 2006), kuţelovitá koruna a přímý kmen ( Koblíţek 2000); jehlice dlouhé 1 – 2 cm, barvy tmavozelené, čtyřhranné, postavené na všech stranách větévky; šišky dlouhé 10 – 15 cm, válcovité, pryskyřičné. Výskyt: Severní a střední Evropa. (Mayer 2006)
5
METODIKA
V této kapitole je popsána metoda postupů měření průměr kmene, výška stromu, lokalizace měřených dřevin, zdravotní stav, vitalita a plodnost stromu.
5.1
Prŧměr kmene
19
Měří se nad zemí ve výšce 130cm kolmo na osu kmene. Samotné měření se provádí přiloţením průměrky ve dvou na sebe kolmých směrech, z naměřených hodnot se vypočítá aritmetický průměr. Průměr můţeme získat i změřením obvodu kmene a vypočítat dosaděním naměřené hodnoty do vzorce: D = O/π kde: D – je průměr kmene O – obvod kmene π – Ludolfovo číslo Máme-li strom, který se větví ve výšce menší neţ 130cm, měříme průměr před větvením. Pokud se objeví vícekmenný strom, bereme za základ průměr náhradního kmene vypočtený podle vzorce: PΣ = kde: r1…rn je průměr jednotlivých kmenů. Potřebujeme-li stanovit průměr kmene z pařezu, redukuje se naměřený průměr pařezu o 10 – 15, ve výjimečných případech, ( například, ţe byl pařez měřen na půdním povrchu) o 30%. ( Kolařík a kol. 2005) 5.1.1 Zásady měření prŧměru kmene.
-
průměr měříme vţdy kolmo ke směru ose kmene ( u nakloněných stromů
měříme od osy kmene v kolmém směru k zemi). -
v případě vykazuje-li kmen eliptického tvaru měří se ve dvou místech, na
nejdelší ose průměru kmene a nejkratším průměru osy kmene. Z naměřených hodnot se vypočítá aritmetický průměr. -
v případě nerovností se průměr kmene měří nad nebo pod touto nerovností.
-
vyskytuje-li se dvou- nebo vícekmenný strom větvící se níţe neţ 130 cm, měří
se všechny kmeny, u jiných metodik se z důvodu uvedení pouze jedné hodnoty pouţívá pouze nejsilnější kmen; u některých metodik s vícekmennými stromy se uvaţují pouze čtyři nejsilnější kmeny, ostatní se neevidují. -
pokud se měřený strom větví ve výšce 130 cm, průměr měříme o něco níţe, kde
ještě není evidentní zesílení větevní vidlice. ( Kolařík a kol. 2005 ).
5.1.2
Pouţité přístroje pro měření prŧměru kmene.
-
dvouramenná průměrka
20
-
látkové pásmo
Dvouramenná prŧměrka Při měření průměru stromů byla pouţita hliníková dvouramenná průměrka se stupnicí do 100 cm. Přesnost dané průměrky je 2 cm. Látkové pásmo Bylo pouţito 600 cm dlouhé látkové pásmo se stupnicí po 1 cm (ocelové pásmo nepřilne ke kmenu tak jako pásmo látkové a vzniká systematická chyba). Pásmo je vybaveno háčkem který se upne na borku měřeného stromu. (Kolařík a kol. 2005)
5.2 Výška stromu Výška stromu je definována jako vzdálenost mezi vrcholem koruny (nejvyšší větev stromu) a bází kmene (pata kořenového náběhu). Princip měření výšek je na podobnosti rovnoramenných trojúhelníků. (Kolařík a kol. 2005) 5.2.1 Přístroj pro měření výšek V zámeckém parku ve Vizovicích byly výšky stromů měřeny přístrojem Blumeleis. 5.2.2 Postup měření výšek Nejdříve jsme si určili odstupovou vzdálenost ( pouţívá se 15, 20, 30 a 40m), ta se určuje pomocí dálkoměrné latě, která se připevní na strom. Přes průzor dálkoměru se souhlasíme daná čísla na lati a to je odstupová vzdálenost mezi měřeným stromem a měřičem ( např. 30 – 30 ). (Kolařík a kol 2005) Při měření provádíme dvě čtení. První čtení provedeme po zacílení paty kmene a druhé čtení po zacílení na vrchol koruny. Pokud má měřič patu kmene pod úrovní oka obě čtení se sčítají. Má-li však měřič patu kmene nad úrovní oka, je třeba obě čtení od sebe odečíst. (Kolařík a kol.2005) 21
5.3 Lokalizace měřených dřevin. Ve Vizovickém parku byla pouţita metoda ,,vizuální lokalizace´´. Jednotlivé dřeviny byly zaměřeny pouţitím laserového dálkoměru značky Buschnell. Při měření a zakreslení dřevin do mapy počítáme s přesností od ± 1 do 15 m. Přesnost závisí na kvalitě mapového podkladu a počtu disponibilních orientačních bodů.(Kolařík a kol. 2005)
5.3.1 Postup lokalizace Měřič se postaví co nejblíţe k měřené dřevině zacílí na první disponibilní bod ( v mém případě zeď zámku, hranice parku, sochy aj.) a přečte hodnotu, kterou následně pomocí kruţítka zakreslí do mapy. Dbáme, aby orientační body byly alespoň dva. Tím docílíme přesnější zaměření dřeviny. (Kolařík a kol.2005)
5.4
Zdravotní stav
Ukazuje nám míru mechanického poškození a oslabení stromu. Stromy jsou hodnoceny podle stupně narušení, dřevokaznými houbami, existenci dutin, deformací růstu (růstové defekty) apod. Z hodnocení zdravotního stavu má vliv na bezpečnost veřejnosti při exkurzech parku. (Kolařík a kol. 2005) 5.4.1 Popis hlavních typŧ defektŧ Defekty dělíme podle oblasti vlivu na: (kolařík a kol. 2005) defekty, které narušují odolnost proti zlomu, defekty, které narušují odolnost proti vyvrácení. Podle způsobu vzniku dělíme defekty na: habituální defekty, poškození.
22
5.4.1.1 Habituální defekty Jsou to tvarové deformace korun stromů, které svými nedostatky zvyšují zátěţ na stavbu kmenů, vznikající při vanutí větru.(Kolařík a kol. 2005) Přeštíhlení kmene Je stav, kdy vlivem přehuštění porostu byl narušen poměr mezi průměrem a výškou kmene stromu ( výška stromu je příliš vysoká nebo průměr stromu příliš malý). Výsledkem je, při uvolnění stromu z porostu jeho náchylnost ke zlomům (nemá dostatečnou ohybovou tuhost). Další jev je zvýšená náchylnost k rozkmitání kmene. (Kolařík a kol. 2005) Sekundární koruny Je označován jako stav, kdy po tvarování koruny stromů řezem nebo po zásahu zásadním rušivým vlivem dojde k vytvoření nových částí koruny výhony adventivních či spících pupenů. (Kolařík a kol. 2005) Vyskytují se tři hlavní defekty: (Kolařík a kol. 2005) -
za prioritní se jedná o anatomii větevního nasazení sekundárních výhonů
tvořících korunu. U sekundárních korun dochází k vytváření tloušťkových přírůstů výhonů tvoří ,,hlavy´´ ze kterých vyrůstají výhony a však mají přírůst značně omezený. Proto dochází k vylamování výhonů, protoţe vlastní větevní nasazení je oslabené. -
další významný fakt je ten, kdy při pravidelném tvarovém ořezu
jednotlivých částí korun a nedostatečném ošetření následných ran dochází k infekci některou z dřevokazných hub kosterních větví a můţe dojít k destrukci celé stavby koruny. -
v třetím případě, není vývoj sekundárních korun regulován rovnováhou
fytohormonů proto nefunguje apikální kontrola a začíná tak konkurenční růst výhonů o světlo. Dochází k tvorbě větví s různými typy tvarových defektů – tlakové vidlice s vrůstající kůrou. Nevhodný tvar koruny 23
Vzniká většinou ze zanedbané péče v mládí stromu. Tvar koruny je tvořen několika konkurenčními výhony rostoucí z hlavního větvení. Při pohledu na strom z větší vzdálenosti se jeví v jakési koště. Dalším případem jsou sekundární výhony, které vznikají z adventivních pupenů. Na těchto výhonech hrozí nebezpečí stability stromu, protoţe nemají typickou závitkovou zónu, přirostení větve do dřeva kmene. Díky svému postavení v těsné blízkosti vodivých pletiv vykazují bujný růst a dosahují velké hmotnosti, ale nespolehlivé ukotvení větví ve kmeni. Proto se snadno vylamují. Sekundární výhony také odebírají značné mnoţství ţivin a vody. Horní patra korun pak trpí nedostatkem těchto důleţitých látek a dochází k prosychání větví v koruně stromu. Důsledek tohoto jevu je vznik excentricity koruny nebo celého stromu. Je-li excentricita většího rozsahu můţe dojít k odlomení větve. Jako další případ je vznik asymetrických korun. Vznikají nejvíce konkurencí sousedních stromů o světlo. (Kolařík a kol. 2005) Defektní větvení, ( tlaková a tahová vidlice) Tlaková vidlice: Je to častý a významný růstový defekt stromu, který je také vázán na taxon. Na kmeni vytváří úzké větvení, ve kterém není ţádný prostor pro pevný srůst větví. V normálním případě je kůra vytlačována mimo větvení a vytváří typický korní hřebínek. U tlakové vidlice zarůstá mezi větví a kmenem. Takto oddělené vidlice nevytváří společný letokruh a klesá pevnost spojení. Během dalšího růstu výhonů dochází ke zvyšování tlakového napětí uvnitř vidlice a můţe dojít k jeho selhání. Nejčastější výskyt tohoto jevu je u dřevin lípy ( především Tilia tomentosa). (Kolařík a kol. 2005) Kodominantní výhony: Jedná se o dva dominantní růstové vrcholy stromu – výhony připomínají vidlici. Tento jev je podobný výše popisovanému jevu.(Kolařík a kol. 2003) Tahová vidlice: Je povaţována za bezpečný typ větvení. (Kolařík a kol. 2005) 5.4.1.2 Poškození
24
Zahrnují celou řadu negativních vnějších faktorů, která způsobují narušení kompaktnosti stavby stromu. O závaţnosti poranění rozhoduje především místo a rozsah poranění. Jsou to poranění, kde dochází k odstranění borky a následné obnaţení lýka nebo poranění zasahující hlouběji do dřeva. Nejzávaţnější poranění je, obnaţení větší části obvodu kmene a v místech, kde dochází ke sbíhání sil a vodivých cest tedy mezi větvením a kmenem. Nejčastější poškození stromů jsou: Mrazové trhliny, korní spála, růstové deprese, dutiny, houbová infekce, reakční dřevo a stavební činnost. (Kolařík a kol. 2005)
5.4.2
Zdravotní stav stromu (stupnice hodnocení)
Jde o zhodnocení stavu stromu z pohledu narušení jeho větví, kmene a kořenového systému. Jako narušení se rozumí přítomnost růstových defektů (např. tlakové vidlice), identifikace mechanických poškození (rány, strţená kůra apod.) a napadení patogenními organizmy (např. dřevokaznými houbami). (Kolařík a kol. 2005). Pouţitá stupnice pro hodnocení je následující:(Kolařík a kol. 2005) 0
výborný
1
dobrý (defekty malého rozsahu bez vlivu charakteru, často vyţadující
stabilizační zásah) 2
zhoršený (narušení zásadnějšího charakteru, často vyţadující stabilizační
zásah) 3
výrazně zhoršený (souběh defektů, vyţaduje stabilizační zásah; často
sniţuje perspektivu hodnoceného stromu)
5.5
4
silně narušený (bez moţnosti stabilizace, zkrácená perspektiva)
5
havarijní (akutní riziko rozpadu)
Vitalita stromu
Je schopnost organizmu nahradit porušené funkce vzniklé vnitřními a vnějšími vlivy bez významného a trvalého narušení funkčnosti jeho jednotlivých sloţek. Tento parametr má dvě významné sloţky jsou to odolnost a pruţnost. Vitalita stromů nám ukazuje průběh fyziologických procesů, tedy ţivotnost stromu reagovat na podněty z vnějšího prostředí. Pokud provádíme zařazení a hodnocení stromů do stupňů vitality musíme brát v úvahu jaký je to druh stromu, fyziologické stáří a aktuální klimatické poměry. K hodnocení se pouţívá šesti stupňová stupnice vitality.(Kolařík a kol. 2005). 25
5.5.1
Defoliace
Defoliaci chápeme jako ztrátu asimilačního aparátu v porovnání se zdravým jedincem, který roste na stejném stanovišti. (Uhlířová, Kapitola a kol. 2004). Do hodnocení defoliace stromů se nezahrnuje ztráta asimilačních orgánů vlivem abiotických činitelů jmenovitě např. mechanické způsoby poškození (odlomením větví, námrazou, sněhem, větrem apod.). V podstatě jde o různé symptomy poškození dřevin, na které působí jiní škodliví činitelé. Významnými projevy defoliace je vliv znečištění ovzduší, kontaminace půdy a vodního stresu, ale bezesporu i vliv biotických faktorů (např. houbová nebo bakteriální onemocnění, listoţravý hmyz apod). Při posuzování defoliace se hodnotí procentuální ztráta asimilačního aparátu v horní části koruny, která není ovlivněná zápojem. Další vedlejší údaje mohou poslouţit zabarvení listů, velikost listů nebo rozšíření nekróz. U jehličnanů jsou hodnoceny barevné změny jehlic na mladších či starších ročnících. (Kolařík a kol. 2005). 5.5.2 Vitalita stromu (stupnice hodnocení) Vitalita stromu je určována jeho fyziologickou aktivitou. Ukazuje ţivotaschopnost stromu reagovat na různé stresory z prostředí nebo odolnost vůči patogením organizmům. Důleţitými parametry hodnocení jsou malformace větvení, defoliace koruny a vývoj sekundárních výhonů. (Kolařík a kol. 2005) Pouţitá stupnice pro hodnocení je následující: (Kolařík a kol. 2005) 0
výborná
1
mírně narušená
2
zřetelně narušená (stagnace růstu, prosychání koruny na periferních
oblastech koruny) 3
výrazně sníţená (začínající ústup koruny, odumřelý vrchol koruny)
4
zbytková vitalita (větší část koruny odumřelá)
5
odumřelý strom
5.6 Plodnost (fruktifikace) Při hodnocení plodivosti listnatých a jehličnatých dřevin jsem upřednostnil: Metoda fenologická, která vyuţívá první tři období vývoje úrody (v roce před kvetením, v době
26
kvetení a po odkvětu), Já jsem pouţil variantu ,, po odkvětu‘‘ která je nejpřesnější, protoţe na stromech vidíme plody (šišky). ( Palátová 2008)
Tabulka - Přehled stupňů úrody ( ON 48 2121 ) ( Palátová 2008) Stupeň
Slovní
úrody
hodnocení
Charakteristika
úrody 0
neúroda
na ţádném stromě nejsou zaloţeny plody(šišky)
1
slabá úroda
malé mnoţství plodů (šišek) na okrajových a volně rostoucích stromech
2
střední úroda
dobrá aţ hojná plodnost volných a okrajových stromů, slabší plodnost stromů uvnitř porostu
3
bohatá úroda
hojná plodnost volných a okrajových stromů i stromů uvnitř porostu
6 VÝSLEDKY Inventarizace parku je rozdělena na dvě části. V první části je inventarizovaným stromům měřeny biometrické parametry ( tzv. výška a průměr stromu ) u solitér a mohutných jedinců je hodnocen zdravotní stav a vitalita stromu. Začátek měření je u vstupu do prostoru parku před zámkem, následuje inventarizace okolo zámku a ukončeno je před vstupem do největší části parku. Ve druhé části jsou inventarizované stromy rozděleny na listnaté a jehličnaté. Jednotlivé druhy stromů jsou zapsány do tabulek a ke kaţdému druhu připsán celkový počet kusů zjištěných ve druhé části parku. Sečtením první a druhé části ( Tabulka 12 a 13) jsme získali celkovou inventarizaci parku. Vybraní impozantní a vzácní jedinci jsou
27
zaznamenáni do tabulek. Zde jsou zapsány základní parametry (výška a průměr) a hodnocen zdravotní stav a vitalita stromu.
6.1 První část zámeckého parku Při vstupu do parku jsou změřeny solitéry stromů s počtem 41ks (Tabulka1) kterým je hodnocena výška, průměr kmene, zdravotní stav a vitalita. Další postup měření pokračoval (čelem dovnitř k parku) pravou stranou krajem chodníku (Tabulka2 a kamenné stěny (Tabulka3), kde stromy tvoři řadu lemující pěšiny v pravidelném sponu 120cm. Na konci je u stěny nejstarší strom lípy srdčité ( Tilia cordata ) strom č. 22 její věk je údajně více jak 200 let. Další měření následovalo levou stranou (Tabulka 4), kde stromy lemovaly okraj stěny a místy tvořily menší skupinky stromů s nepravidelným sponem. Za branou pokračovalo měření levou. Na levé straně (Tabulka 5, 6 a 7) přibyla třetí řada, která lemuje okraj kolem kamenné zídky a není výškově ořezána. Závěr měření v této části parku ukončila pravá strana s dvěmi řady stromů (Tabulka 8 a 9).
TABULKY MĚŘENÝCH STROMŦ Tabulka 1 Solitéry číslo název dřeviny
1
2 3 4
5 6
Katalpa trubačovitá (Catalpa bignonioides) Moruše bílá (Morus alba) Lípa srdčitá(Tilia cordata) Lípa velkolistá(Tilia platyphyllos) Kaštanovník jedlý (Castanea sativa) Ořešák černý(Juglans nigra)
výška (m)
prŧměr (cm)/1,3 m
ZS
VS
poznámky střední plodnost
13
35
0
0
12
47
0
0
16
37
1
0
16
23
1
0
5
10
0
0
slabě plodí
slabě plodí
střdní plodnost 21
79
0
28
0
7
8 9 10
11 12
13 14
15
Dřezovec trojený(Gleditsia triacanthos) Dřezovec trojtrný(Gleditsia triacanthos) Bříza bělokorá(Betula pendula) Tis červený(Taxus bacata) Javor mléč(Acer platanoides) Ořešák černý(Juglans nigra) Buk lesní forma červený(Fagus silvatica purpurea) Dub letní(Quercus robur) Lípa velkolistá(Tilia platyphyllos) Křídlatec trojlistý (Ptelea trifoliata)
16
20
Lípa srdčitá(Tilia cordata) Lípa srdčitá(Tilia cordata) Lípa srdčitá(Tilia cordata) Habr obecný(Carpinus betulus)
21
Lípa srdčitá(Tilia cordata)
17 18 19
22 23
Lípa srdčitá(Tilia cordata) Dub letní(Quercus robur)
deformace koruny stromu, střední plodnost 15
39
1
0 střední plodnost
15
32
1
0
14
49
0
0
10
14
0
0
bohatě plodí
bohatě plodí 8
12
0
0
20
57
0
1
13
31
0
0
slabě plodí
13
23
1
0
18
51
0
0
5
15
1
0
24
127
2
0
na listech se vyskytuje padlí dubové, středně plodí bohatě plodí
bohatě plodí bohatě plodí 23
98
1
1
24
73
3
1
5
32
1
0
13
49
4
2
11
130
4
4
22
118
3
2
29
V 5m ulomená větev, ve 12m zával, slabě plodí
je vystavena konkurenci sousedních stromů o světlo- deformace kmene Údajně nejstarší strom v tomto parku. je ořezán, vyhnilý kmen slabě plodí, mírná hniloba, kmen je napaden Polník
dvojtečný – Agrilus biguttatus 24 25 26 27
28 29
30 31
32
33 34
Jedle bělokorá(Abies alba) Jedle bělokorá(Abies alba) Jedle bělokorá(Abies alba) Javor klen- (Acer pseudoplatanus) Javor mléč(Acer platanoides) Ořešák černý(Juglans nigra)
Lípa srdčitá(Tilia cordata) Dub letní) (Quercus robur) Javor mléč(Acer platanoides) Javor mléč(Acer platanoides) Lípa srdčitá(Tilia cordata)
39
Lípa srdčitá(Tilia cordata) Javor mléč(Acer platanoides) Lípa velkolistá(Tilia platyphyllos) Javor mléč(Acer platanoides) Javor mléč(Acer platanoides)
40
Lípa srdčitá( Tilia cordata)
35
36
37
38
22
35
0
0
23
40
0
0 slabě plodí
21
37
0
0 bohatě plodí
24
61
0
0
8
11
0
0
4
10
0
0
4
126
3
1
16
120
0
0
ořez větví do výšky kmene(4m), vytvořily se výmladky větví, skvrnitost listů způsobená houbou Gloespovium tiliae bohatě plodí středně plodí
8
12
0
0 středně plodí
7
11
0
0
21
58
1
0
tlaková vidlice
14
51
3
1
12
64
1
0
středně plodí strom je vykloněn z osy kmene, tlaková vidlice bohatě plodí
slabě plodí, tlaková vidlice 22
114
1
0 středně plodí
10
25
0
0
11
24
0
0
16
55
0
0
30
41
Javor klen(Acer pseudoplatanus)
bohatě plodí 21
57
0
0
Tabulky dřevin se společnou výškou Přiloţené tabulky obsahují stromy u kterých je výška dána ořezem 6 m, proto jsou zde uvedeny jen průměry dřevin. Zdravotní stav a vitalita stromů nejsou uvedeny, protoţe není moţné v tak hustém sponu stromy charakterizovat. Začátek měření je u stromu číslo 83. Postup měření začíná pravou stranou při pohledu měřiče do druhé části parku. Tabulka 2 – Pravá strana u chodníku číslo 83
84
název dřeviny Habr obecný(Carpinus betulus) Lípa srdčitá-
prŧměr (cm)/1,3 m 22
poznámky křivý vzrůst
42
po celé délce vyhnilý kmen
14
spodní část kmene vyhnilá
42
kmen vyhnilý
15
křivý vzrůst
53
kmen vyhnilý
(Tilia cordata) 85
86
Habr obecný(Carpinus betulus) Lípa srdčitá-(Tilia
cordata) 87
88
Habr obecný(Carpinus betulus) Lípa srdčitá-(Tilia
cordata) 89
90
Habr obecný(Carpinus betulus) Lípa srdčitá-(Tilia
10 na kmenu výskyt mrazové lišty
47
cordata) 91
92
93
Habr obecný(Carpinus betulus) Habr obecný(Carpinus betulus) Lípa srdčitá-(Tilia
26
10
44
cordata) 94
95
Habr obecný(Carpinus betulus) Habr obecný(Carpinus
24
konkurence o světlo deformace kmene
29
konkurence o světlo deformace kmene
31
96
betulus) Lípa srdčitá-(Tilia
97
Lípa srdčitá-(Tilia
98
Habr obecný(Carpinus betulus) Lípa srdčitá-(Tilia
32
cordata) 50
cordata)
99 100 101 102
103
10
cordata) Lípa srdčitá-(Tilia cordata) Lípa srdčitá-(Tilia cordata) Habr obecný(Carpinus betulus) Lípa srdčitá-(Tilia
49
kmen vyhnilý
40
horní část kmene vyhnilá
37
vyhnilý kmen
20
38
kmen je vyhnilý
16
vyhnilý kmen
41
vyhnilý kmen
cordata) 104
105
Habr obecný(Carpinus betulus) Lípa srdčitá-(Tilia
cordata) 106
107 108
109
Habr obecný(Carpinus betulus) Buk lesní- (Fagus sylvatica) Habr obecný(Carpinus betulus) Lípa srdčitá-(Tilia
17
16 19 vyditelně vyhnilá po celé délce kmene
39
cordata) 110
Lípa srdčitá-(
47
Tilia cordata) Tabulka 3 – Pravá strana u plotu číslo
název dřeviny
111
Buk lesní(Fagus silvatica) Habr obecný(Carpinus betulus) Habr obecný(Carpinus betulus) Lípa srdčitá-
112
113
114
prŧměr (cm)/1,3m 24
poznámky
10
18
15
(Tilia cordata) 115
Habr obecný-
10
32
116
117
118
119
120
(Carpinus betulus) Habr obecný(Carpinus betulus) Habr obecný(Carpinus betulus) Habr obecný(Carpinus betulus) Habr obecný(Carpinus betulus) Lípa srdčitá-
kmen vyhnilý
24
10
15 kmen slabě vyhnilý
30
21
(Tilia cordata) 121
122
123
124
Habr obecný(Carpinus betulus) Habr obecný(Carpinus betulus) Habr obecný(Carpinus betulus) Lípa srdčitá-
16
vyhnívající větev
26
ve vrchní části po odřezání větve vyhnívá
34
vyhnilý kmen
29
ve vrchní části kmene vyhnlý
(Tilia cordata) 125
Lípa srdčitá-
21
(Tilia cordata) 126
Lípa srdčitá-
25
(Tilia cordata) 127
128
129
130
131
132
133
134
Habr obecný(Carpinus betulus) Habr obecný(Carpinus betulus) Habr obecný(Carpinus betulus) Habr obecný(Carpinus betulus) Habr obecný(Carpinus betulus) Habr obecný(Carpinus betulus) Habr obecný(Carpinus betulus) Habr obecný(Carpinus
35
vyhnilý ve vrchní části kmene
18
vyhnilý ve vrchní části kmene
20
10
11
18 kmínek vyhnilý
14
28
33
135
136
137
138
betulus) Habr obecný(Carpinus betulus) Habr obecný(Carpinus betulus) Habr obecný(Carpinus betulus) Lípa srdčitá-
14
24
ve vrchní části vyhnilý
10, 18
2výmladky vyrůstající z jednoho pařezu
23, 18
2výmladky vyrůstající z jednoho pařezu
24
kmen vyhnilý
(Tilia cordata) 139
140
141
142
143
144
145
Habr obecný(Carpinus betulus) Habr obecný(Carpinus betulus) Habr obecný(Carpinus betulus) Habr obecný(Carpinus betulus) Habr obecný(Carpinus betulus) Habr obecný(Carpinus betulus) Habr obecný(Carpinus betulus)
13
15 uprostřed kmene vyhnilý
21
14 vyhnilý uprostřed kmene
18
20
Stromy vysázené vlevo (Příloha 3, mapa č.1) u zámku, nemají pravidelný spon a tvoří skupiny. Hodnocení začíná od vstupní brány do parku číslem 146. aţ 215. Tabulka 4 - Stromy s nepravidelným sponem číslo
název dřeviny
146
Lípa srdčitá-
prŧměr (cm)/1,3m 46
poznámky uvnitř vyhnilý
(Tilia cordata) 147
Lípa srdčitá-
10
(Tilia cordata) 148
Lípa srdčitá-
vyhnilý kmen
47
(Tilia cordata) 149
150
Habr obecný(Carpinus betulus) Habr obecný(Carpinus betulus)
10
11
34
151
152
Habr obecný(Carpinus betulus) Tis červený-
11
10
(Taxus bacata) 153 154
155
Buk lesní(Fagus silvatica) Habr obecný(Carpinus betulus) Lípa srdčitá-
14 10
vyhnilý kmínek po odříznutí větve
38
vrchní část kmene po odříznutí větve vyhnilá
(Tilia cordata) 156
Tis červený-
12
(Taxus bacata) 157
Tis červený-
19
(Taxus bacata) 158
Tis červený-
10
(Taxus bacata) 159
160
Habr obecný(Carpinus betulus) Lípa srdčitá-
18
42
(Tilia cordata) 161
Lípa srdčitá-
24
velmi sploštělý tvar kmene, spodní část kmene vyhnilá hniloba kmene
(Tilia cordata) 162
Lípa srdčitá-
21
(Tilia cordata) 163
Lípa srdčitá-
23
(Tilia cordata) 164
Tis červený-
14
(Taxus bacata) 165
Tis červený-
13
(Taxus bacata) 166
Lípa srdčitá-
12
(Tilia cordata) 167
168
169
170
171
172 173
Habr obecný(Carpinus betulus) Habr obecný(Carpinus betulus) Habr obecný(Carpinus betulus) Habr obecný(Carpinus betulus) Habr obecný(Carpinus betulus) Buk lesní(Fagus sylvatica) Lípa srdčitá-
13
kmen deformován konkurence o světlo
25
vyhnilý kmen
12
14
14
14 16
35
(Tilia cordata) 174
175
Habr obecný(Carpinus betulus) Tis červený-
17
10
slabě plodí
14
slabě plodí
(Taxus bacata) 176
Tis červený-
(Taxus bacata) 177
178
Habr obecný(Carpinus betulus) Lípa srdčitá-
21
14
(Tilia cordata) 179
Tis červený-
16
(Taxus bacata) 180
181
182
183
184
Habr obecný(Carpinus betulus) Habr obecný(Carpinus betulus) Habr obecný(Carpinus betulus) Habr obecný(Carpinus betulus) Tis červený-
20
14 2výmladky rostoucí z jednoho pařezu
12, 20
10
15
(Taxus bacata) 185
Tis červený-
10
(Taxus bacata) 186
187
188 189 190 191
Habr obecný(Carpinus betulus) Habr obecný(Carpinus betulus) Javor klen- (Acer plaudoplatanus) Javor klen-(Acer plaudoplatanus) Javor klen-(Acer plaudoplatanus) Tis červený-
10
12
13 10 22 14
(Taxus bacata) 192
Tis červený-
12
(Taxus bacata) 193 194
Lípa srdčitá(Tilia cordata) Lípa srdčitá-
16 66
ve vrchní části vyhnilý kmen
14
kmen roste horizontálně po zemi o délce 1m
(Tilia cordata) 195
Habr obecný(Carpinus
36
196
betulus) Tis červený-
18
(Taxus bacata) 197
Tis červený-
10
(Taxus bacata) 198
Tis červený-
19
(Taxus bacata) 199
200
201
Habr obecný(Carpinus betulus) Habr obecný(Carpinus betulus) Tis červený-
15
10
11
(Taxus bacata) 202
Tis červený-
13
(Taxus bacata) 203
Tis červený-
20
(Taxus bacata) 204
205
Habr obecný(Carpinus betulus) Lípa srdčitá-
10
17
(Tilia cordata) 206
Lípa srdčitá-
53
hniloba koruny
(Tilia cordata) 207
208
209
210
211
212 213
214
215
Tys červený(Carpinus betulus) Habr obecný(Carpinus betulus) Habr obecný(Carpinus betulus) Habr obecný(Carpinus betulus) Habr obecný(Carpinus betulus) Buk lesní(Fagus silvatica) Habr obecný(Carpinus betulus) Habr obecný(Carpinus betulus) Habr obecný(Carpinus betulus)
10
19
13
10
17
16 17
24
25
37
Stromy vysázené vlevo (Příloha 3, mapa č.1) za bránou. U kamenné zítky se nachází třetí řada, která není výškově ořezána. Tabulka 5 – Levá strana u chodníku číslo
název dřeviny
216
Lípa srdčitá-(Tilia
217 218 219 220 221
222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235
cordata) Lípa srdčitá-(Tilia cordata) Lípa srdčitá-(Tilia cordata) Lípa srdčitá-(Tilia cordata) Lípa srdčitá-(Tilia cordata) Lípa velkolistá(Tilia platyphyllos) Lípa srdčitá-(Tilia cordata) Lípa srdčitá-(Tilia cordata) Lípa srdčitá-(Tilia cordata) Lípa srdčitá-( Tilia cordata) Lípa srdčitá-( Tilia cordata) Lípa srdčitá-(Tilia cordata) Lípa srdčitá-(Tilia cordata) Lípa srdčitá-(Tilia cordata) Lípa srdčitá-(Tilia cordata) Lípa srdčitá-(Tilia cordata) Lípa srdčitá-(Tilia cordata) Lípa srdčitá-(Tilia cordata) Lípa srdčitá-(Tilia cordata) Lípa srdčitá-(Tilia cordata)
prŧměr (cm)/1,3m 46
poznámky má abnormální tvary větví, vykotlaný kmen
42
kmen byl roztrhnut po celé délce, vznik závalu
50 10 43
vyhnilý kmen po celé délce
41
kmen vyhnilý v přechodu do koruny
27 10 38 10 větve jsou ořezáváním silně deformovány
54 10
kmen vyhnilý
52 10 37 42 48 10 31
vrchní část kmene - hniloba
51
38
Tabulka 6 – Levá strana prostřední řada číslo název dřeviny prŧměr (cm)/1,3m 236 Habr obecný21 (Carpinus betulus) 237
238 239
240 241
242
243
244 245
246 247
248
249
250
251
Habr obecný(Carpinus betulus) Buk lesní(Fagus silvatica) Habr obecný(Carpinus betulus) Buk lesní(Fagus silvatica) Habr obecný(Carpinus betulus) Habr obecný(Carpinus betulus) Habr obecný(Carpinus betulus) Lípa srdčitá(Tilia cordata) Habr obecný(Carpinus betulus) Lípa srdčitá(Tilia cordata) Habr obecný(Carpinus betulus) Habr obecný(Carpinus betulus) Habr obecný(Carpinus betulus) Habr obecný(Carpinus betulus) Habr obecný(Carpinus betulus)
poznámky velmi znehodnocený kmen, ve výšce 3m odřezaná koruna, asimiluje jedna větev, napadený ( bělokazem habrovým – Scolytus carpini)
10
17 11
11 15
21
14
10 23
18 hniloba vrchní části kmene
20
19
20
spodní část kmene vyhnilá
25
ve vrchní části se nachází rozdvojená vidlice
16
39
252
253
254
255
256
257
258 259 260
261
262 263
264
265
266
267
268
269
Habr obecný(Carpinus betulus) Habr obecný(Carpinus betulus) Habr obecný(Carpinus betulus) Habr obecný(Carpinus betulus) Habr obecný(Carpinus betulus) Habr obecný(Carpinus betulus) Buk lesní(Fagus silvatica) Lípa srdčitá(Tilia cordata) Habr obecný(Carpinus betulus) Habr obecný(Carpinus betulus) Buk lesní(Fagus silvatica) Habr obecný(Carpinus betulus) Habr obecný(Carpinus betulus) Habr obecný(Carpinus betulus) Habr obecný(Carpinus betulus) Habr obecný(Carpinus betulus) Habr obecný(Carpinus betulus) Habr obecný(Carpinus
34
ve vrchní části odříznutá větev- vyhnívá
25
velmi vyhnilý kmen, napadený (bělokazem habrovým – scolytus carpini)
19 v 1m
14
11
23
13 13 12
18
10 20
kmen vyhnilý
24
kmen je ve vrchní části vyhnilý
10
13
11
13
10 40
270
271
272
betulus) Habr obecný(Carpinus betulus) Habr obecný(Carpinus betulus) Lípa srdčitá(Tilia cordata)
10
12
46
Tabulka 7 – Levá strana u kamenné zdi číslo název dřeviny výška (m) 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288
Tis červený(Taxus bacata) Tis červený(Taxus bacata) Javor klen- (Acer pseudoplatanus) Tis červený(Taxus bacata) Tis červený(Taxus bacata) Tis červený(Taxus bacata) Tis červený(Taxus bacata) Tis červený(Taxus bacata) Tis červený(Taxus bacata) Tis červený-(Taxus bacata) Tis červený – (Taxus bacata) Tis červený-(Taxus
bacata) Tis červený-(Taxus bacata) Tis červený-(Taxus bacata) Tis červený-(Taxus bacata) Tis červený-(Taxus
vyhnilý kmen, plodnice houby (Pholiota aurivella)
poznámky
6
prŧměr (cm)/1,3 m 11
7
16
slabě plodí
21
57
bohatě plodí, ZS- 0, VS-0
6
12
5
12
6
11
8
15
7
14
6
11
6,5
14
6
13
5
12
8
14
9
17
8
12
6
15
41
289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306
bacata) Tis červený-(Taxus bacata) Tis červený-(Taxus bacata) Tis červený-(Taxus bacata) Tis červený-(Taxus bacata) Tis červený-(Taxus bacata) Tis červený-(Taxus bacata) Tis červený-(Taxus bacata) Tis červený-(Taxus bacata) Tis červený-(Taxus bacata) Tis červený-(Taxus bacata) Tis červený-(Taxus bacata) Tis červený-(Taxus bacata) Tis červený-(Taxus bacata) Tis červený-(Taxus bacata) Tis červený-(Taxus bacata) Tis červený-(Taxus bacata) Tis červený-(Taxus bacata) Tis červený-(Taxus bacata)
5
10
6
18
6
16
8
19
7
16
7
13
6
10
8
15
5
11 v 0,5m
8
17
9
23
7
18
7
16
8
14
8
12
5
10
5
11
4
10
Stromy vysázené vpravo za bránou (Příloha 3, mapa č.1). Tabulka 8 – Pravá strana u chodníku číslo
název dřeviny
prŧměr (cm)/1,3 m
poznámky
42
307 308 309 310 311
312 313 314 315
Lípa srdčitá-(Tilia
cordata) Lípa srdčitá-(Tilia cordata) Lípa srdčitá-(Tilia cordata) Lípa srdčitá-(Tilia cordata) Lípa velkolistá-
(Tilia platyphyllos) Lípa srdčitá-(Tilia cordata) Lípa srdčitá-(Tilia cordata) Lípa velkolistá(Tilia platyphyllos) Lípa velkolistá-
57
deformace tvaru koruny
40 54
deformace tvaru větví
48
kmen je z vrchní části vyhnilý
48
42
hniloba po ořezu větví
52
vyhnilý kmen
68 58
vrchní část kmene vyhnilá
58
vyhnilý kmen
56
hniloba po celé délce kmene
58
hniloba po celé délce kmene
(Tilia platyphyllos) 316
Lípa velkolistá -
(Tilia platyphyllos) 317
Lípa velkolistá -
(Tilia platyphyllos) 318
319 320
321 322 323 324
Lípa velkolistá -
(Tilia platyphyllos) Lípa srdčitá-(Tilia cordata) Lípa velkolistá -
(Tilia platyphyllos) Lípa srdčitá-(Tilia cordata) Lípa srdčitá-(Tilia cordata) Lípa srdčitá-(Tilia cordata) Lípa srdčitá-(Tilia cordata)
10 spodní část kmene vyhnilá
55
10 67
hniloba kmene
37
horní část kmene hniloba
52
vyhnilý kmen, atipické tvary větví, napadení (klanolístka obecná – Schizophyllum commune)
Tabulka 9 – Pravá strana u drátěného plotu číslo
název dřeviny
prŧměr (cm)/1,3 m
poznámky
43
325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342
Habr obecný(Carpinus betulus) Buk lesní(Fagus sylvatica) Habr obecný(Carpinus betulus) Habr obecný(Carpinus betulus) Habr obecný(Carpinus betulus) Habr obecný(Carpinus betulus) Habr obecný(Carpinus betulus) Habr obecný(Carpinus betulus) Habr obecný(Carpinus betulus) Habr obecný(Carpinus betulus) Habr obecný(Carpinus betulus) Habr obecný(Carpinus betulus) Habr obecný(Carpinus betulus) Habr obecný(Carpinus betulus) Habr obecný(Carpinus betulus) Habr obecný(Carpinus betulus) Habr obecný(Carpinus betulus) Habr obecný(Carpinus betulus)
12
Habr obecný(Carpinus betulus) Lípa velkolistá-
19
12 17 11 mechanické poškození kmene
37 10
18
výskyt plodničky (hnojník nasetý – Coprinus disseminates) vyhnilý kmen
32
vyhnilý kmen, bělokazem habrovým –
20
vrchní část kmene - hniloba
22
Scolytus carpini) 14 26
hniloba kmene
24
hniloba kmene
23 vyhnilý kmen, bělokazem habrovým –
27
Scolytus carpini) 26
hniloba kmene
24 28
vyhnilý kmen, bělokazem habrovým – Scolytus carpini), v polovině kmene napaden houbou (pevník korkovitý – Stereum rugosum)
343 344
35
(Tilia platyphyllos) 345 346 347 348 349 350
Habr obecný(Carpinus betulus) Habr obecný(Carpinus betulus) Habr obecný(Carpinus betulus) Habr obecný(Carpinus betulus) Habr obecný(Carpinus betulus) Habr obecný-
17 vrchní část kmene vyhnilá
24 29 22 26 20
44
351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376
(Carpinus betulus) Habr obecný(Carpinus betulus) Habr obecný(Carpinus betulus) Habr obecný(Carpinus betulus) Habr obecný(Carpinus betulus) Habr obecný(Carpinus betulus) Habr obecný(Carpinus betulus) Habr obecný(Carpinus betulus) Habr obecný(Carpinus betulus) Habr obecný(Carpinus betulus) Habr obecný(Carpinus betulus) Habr obecný(Carpinus betulus) Habr obecný(Carpinus betulus) Habr obecný(Carpinus betulus) Habr obecný(Carpinus betulus) Habr obecný(Carpinus betulus) Habr obecný(Carpinus betulus) Habr obecný(Carpinus betulus) Habr obecný(Carpinus betulus) Habr obecný(Carpinus betulus) Habr obecný(Carpinus betulus) Habr obecný(Carpinus betulus) Habr obecný(Carpinus betulus) Habr obecný(Carpinus betulus) Habr obecný(Carpinus betulus) Habr obecný(Carpinus betulus) Habr obecný(Carpinus betulus)
26 27
hniloba kmene
18
vyhnilý kmen, bělokaz habrový – Scolytus
carpini) 11 19 slabě plodí
23 37 23 10 15 11, 12 17 24 19 17 14
vyhnilý kmen
23 15 14 24 11 10 21
hniloba kmene
11 10 horní část kmene vyhnilá
17
45
377 378 379 380
Habr obecný(Carpinus betulus) Lípa velkolistá(Tilia platyphyllos) Javor babyka(Acer campestre) Jeřáb břek(Sorbus torminalis)
35
tvoří tři vrchy
24
dva pařezové výmladky
10 10
6.2 Druhá část zámeckého parku ve Vizovicích Ve zbývající části parku jsou inventarizovany stromy. U vybraných 41 exemplářů jsou měřeny základní biometrické parametry, hodnocen zdravotní stav a vitalita stromu. Tabulka 10 - Solitéry 42 43 44 45
46
47
48 49
50 51
52
Borovice lesní (Pinus silvestris) Olše lepkavá ( Alnus glutinosa Modřín opadavý (Larix decidua) Jeřáb ptačí (Sorbus acuparia) Jedlovec kanadský(Tsuga canadensis) Jedlovec kanadský(Tsuga canadensis) Jedlovec kanadský(Tsuga canadensis) Lípa srdčitá(Titia cordata) Buk lesní forma červený(Fagus silvatica purpurea) Javor babyka(Acar campestre) Jirovec maďal(Aesculus hipposcaatanum)
slabě plodí 17
42
0
1
24
50
0
0
27
58
0
0
4
35
0
0
středně plodí slabě plodí
slabě plodí
20
80
2
0
19,5
48
1
0
19
46
3
1
32
135
2
0 tlaková vidlice
27
97
2
0
24
50
0
1
29
136 46
2
0
napadena (klíněnkou jírovcovou -
53 54 55 56 57 58 59
60
61
Bříza bělokorá(Betula pendula) Buk lesní(Fagus silvatica) Buk lesní(Fagus silvatica) Borovice tuhá (Pinus rigida) Smrk sitka(Picea sitchensis) Smrk pichlavý(Picea pungens) Cypřišek pravý(Camaecyparis sempervirens) Jasan ztepilý(Fraxinus excelsior) Dub zimní-(Quercus petraea)
11,5
38
5
5
21
63
3
0
22
117
3
1
16
39
2
0
11
24
0
0
Cameraria ohridella) napadena houbou (březovník obecný - Piptoporus betulinus) tlaková vidlice středně plodí slabě plodí
slabě plodí 22 13
58 41
0 0
0 1
24
110
3
3
15,5
100
3
0
místy rezavá koruna bohatě plodí defoliace koruny, tlakové vidlice, napaden houbou (ohňovec statný – Phellinus robustus) bohatě plodí napadená ( jmelí bile – Viscum album) středně plodí umírající strom, poškození 95%, nutno odstranit!
62
Lípa srdčitá(Tilia cordata)
25
95
3
1
63
Borovice těţká(Pinus ponderosa) Smrk ztepilý(Picea abies) Buk lesní- (Fagus silvatica) Modřín opadavý(Larix decidua) Buk lesní(Fagus silvatica) Buk lesní(Fagus sylvatica) Buk lesní(Fagus silvatica) Buk lesní(Fagus silvatica) Smrk ztepilý(Picea abies)
26
53
5
5
35
63
0
0
30
62
0
0
35
55
0
0
30
80
2
1
29
85
0
0
slabě plodí
33
76
4
1
hniloba kmene, odlomená větev
33
77
0
0
39
61
1
1
64 65 66 67 68 69 70 71
47
napaden kůrovcem (lýkoţrout smrkový
72
Smrk ztepilý(Picea abies)
38
61
1
1
73
Lípa srdčitá(Tilia cordata) Lípa srdčitá(Tilia cordata) Buk lesní(Fagus silvatica) Smrk pichlavý(Picea pungens) Buk lesní(Fagus silvatica) Buk lesní(Fagus silvatica) Buk lesní(Fagus silvatica) Líska turecká(Corylus colurna) Buk lesní(Fagus silvatica) ´Rohanii´´ Kaštanovník jedlý- (Castanea sativa)
36
81
0
0
– Ips typographus) napaden kůrovcem (lýkoţrout smrkový – Ips typographus) slabě plodí
33
80
0
0
slabě plodí
21
61
0
0
25
54
0
0
31
109
0
0
36
150
0
0
74 75 76 77 78
79 80
81
82
38
134
3
3
15
55
0
0
středně plodí
prosychání koruny, defoliace, bohatě plodí bohatě plodí
15
53
0
0 slabě plodí
16
64
0
0
Z doloţených tabulek druhé části parku jsou zaznamenáni jedinci zaujímající tloušťkovými parametry kmene, výškou, vzacností výskytu nebo rozlohou koruny. Největší průměr v d1,3 má číslo 78 (Fagus sylvatica) jeho hodnota je 150 cm. Největší výšku má číslo 71 (Picea abies) a to 39 m. Vzácným exemplářem parku je (Fagus silvatica) ´Rohanii´´
6.3 Keře V areálu parku je zjištěno 12 druhů keřů. Nejvědší zastoupení mezi keři má (pámelník bílý – Symphoricarpos albus) dále ( bez černý – Sambucus nigra), tyto keře tvořily viditelné skupinky. Ostatní druhy keřů se vyskytovaly ojediněle jsou to: (brslen evropský – Euonymus europaeus), (hloh obecný – Crataegus laevigata), (kalina obecná – Viburnum opulus), (krušina olšová – Frangula alnus), (líska obecná – Corylus avellana), (svída krvavá – Swida sanguinea), (pivoňka keřovitá – Paeonia suffruticosa)
48
( růţe šípková – Rosa canina) a (zlatice prostřední – Forsythia intermedia), (zimostráz obecný – Buxus sempervirens). Početné zastoupení v parku má i (břečťan popínavý – Hedera helix), který se vyskytuje na stromech plně zapojených v celém areálu parku. Rozmístění keřů v parku (viz příloha).
6.4 Celková inventarizace dřevin Na ploše o rozloze 5,9 ha je celkem 996 stromů z toho je 883 jedinců listnatých dřevin, kteří zaujímají 89% a 113 jedinců jehličnatých dřevin kteří zaujímají 11% z celkové plochy. Z celkového počtu stromů je zjištěno 26 druhů listnatých stromů a 14 druhů jehličnatých stromů. Dále bylo zjištěno 12 druhů keřů.
Tabulka 11 - Celková inventarizace stromů počet kusŧ 883
listnaté stromy jehličnaté stromy celkem
% 89
113
11
996
100
Listnaté stromy Tabulka 12 – Listnaté stromy český název dřeviny
latinský název dřeviny
Bříza bělokorá Buk lesní Dřezovec trojtrný Dub letní Dub zimní Habr obecný Jasan ztepilý Javor babyka Javor mléč Javor klen
Betula pendula Fagus silvatica Gleditsia triacantos Quercus robur Quercus petraea Carpinus betulus Fraxinus excelsior Acer campestre Acer platanoides Acer pseudoplatanus
49
počet dřevin ks 21 56 2 36 5 213 8 14 61 40
zastoupení % 2,38 6,34 0,23 4,07 0,57 24,14 0,91 1,58 6,91 4,53
Jeřáb ptačí Jeřáb břek Jírovec maďal Katalpa trubačovitá Kaštanovník jedlý Křídlatec trojlistý Lípa srdčitá Lípa velkolistá Líska turecká Olše lepkavá Ořešák černý Trnovník akát Třešeň obecná ptáčnice Moruše bílá Střemcha obecná Vrba bílá Celkem dřevin
Sorbus acuparia Sorbus torminalis Aesculus hippocastanum Catalpa bignonioides Castanea sativa
3 2 16
0,33 0,22 1,81
3
0,33
2
0,22
Ptelea trifoliata
1
0,11
Tilia cordata Tilia platyphyllos Corylus colurna
333 19 2
37,73 2,15 0,22
Alnus glutinosa Juglans nigra Robinia pseudoacacia Prunus avium
6 2 13
0,67 0,22 1,49
13
1,49
Morus alba Padus avium Salix alba ´´Tristis´
1 7 4 883
0,11 0,79 0,45 100
Jehličnaté stromy Tabulka 13– Jehličnaté stromy český název dřeviny Cypřišek hrachonosný Borovice černá Borovice lesní Borovice těţka Borovice tuhá Jalovec obecný Jedle bělokorá Modřín opadavý Smrk pichlavý Smrk sitka Smrk ztepilý Tis červený Tsuga kanadská Zerav západní Celkem dřevin
latinský název dřeviny Chamaecyparis pisifera Pinus nigra Pinus sylvestris Pinus ponderosa Pinus rigida Juniperus communis Abies alba Larix decidua Picea pungens Picea sitchensis Picea abies Taxus baccata Tsuga canadensis Thuja occidentalis
počet dřevin ks 2 4 6 1 1 1 3 8 3 1 20 59 3 1 113
Zastoupení % 1,78 3,54 5,31 0,88 0,88 0,88 2,66 7,07 2,66 0,88 17,70 52,22 2,66 0,88 100
6.4.1 Zařazení listnatých a jehličnatých stromŧ do tloušťkových intervalŧ
50
Tabulka 14 – Tloušťkové intervaly Průměr stromů cm 10 - 30 31 - 50 51 - 70 71 - 90 91 - 110 111 a více Celkem stromů v ks
počet stromů v ks 256 60 41 9 5 13 384
67% stromů se nachází v intervalu 10 – 30 cm.
6.5 Zdravotní stav a vitalita stromŧ 6.5.1 Zdravotní stav Listnaté stromy Tabulka 15 – Listnaté stromy Stupeň hodnocení 0 1 2 3 4 5
Počet hodnocených stromů v ks 34 11 5 10 3 1
Zdravé stromy ve stupni 0 je 53%. Stromy poškozené ve stupni 1 – 5 je 49%. Z daných hodnot vyplívá ţe poměr zdravých ku poškozených stromů je téměř shodná coţ není nikterak příznivé. Jehličnaté stromy Tabulka 16 – Jehličnaté stromy Stupeň hodnocení 0 1 2 3 4 5
Počet hodnocených dřevin v ks 12 3 2 1 0 1
Zjištěné patogeny a škodlivý hmyz na stromech Nejvíce infikované jsou listnaté stromy konkrétně ( Quercus, Tilia, Carpinus, Aesculus a Betula) z jehličnatých (smrk ztepilý – Picea abies). V parku jsem lokalizoval plodnice 51
dřevokazných hub ( klanolístka obecná – Schizophyllum commune strom č. 324, šupinovka zlatozávojná – Pholiota aurivella strom č. 272, hnojník nasetý – Coprinus disseminates strom č. 331, pevník korkovitý – Stereum rugosum strom č. 342, březovník březový – Piptoporus betulinus strom č. 53, ohňovec statný – Phellinus robustus)strom č. 61. (Balabán, Kotlaba 1970) Na listech zjištěny houby (skvrnitost listů – Gloespovium tiliae a padlí dubové – Microsphaera alphitoides). (Uhlířová, Kapitola a kol. 2004). Ze zástupců škodlivého hmyzu se v parku vyskytují ( Polník dvojtečný – Agrilus biguttatus, bělokaz habrový – Scolytus carpiny strom č. 353 a 342, klíněnka jírovcová – Cameraria ohridella strom č. 52a lýkoţrout smrkový – Ips typographus) strom č.71 a 72. (Urban 2007). Z vyšších rostlin (jmelí bílé - Viscum album ) strom č.62. (Tomiczek a kol. 2005) 6.5.2 Vitalita Listnaté stromy Tabulka 17 – Listnaté stromy Stupeň hodnocení 0 1 2 3 4 5
Počet hodnocených stromů v ks 46 10 3 2 1 1
Jehličnaté stromy Tabulka 18 – Jehličnaté stromy Stupeň hodnocení 0 1 2 3 4 5
Počet hodnocených stromů v ks 13 5 0 0 0 1
Celkem listnatých a jehličnatých stromů ve stupni 0 je 72%.
6.6 Plodnost a zmlazení
52
6.6.1 Plodnost Přehled stupňŧ úrody listnatých stromŧ Tabulka 19 – Plodnost listnatých stromů Stupeň úrody 0 1 2 3
Slovní hodnocení úrody neúroda slabá úroda střední úroda bohatá úroda
Počet stromů v ks 270 12 13 13
U listnatých dřevin vykazuje neúrodu 91% stromů. Přehled stupňŧ úrody jehličnatých stromŧ Tabulka 20 – Plodnost jehličnatých stromů Stupeň úrody 0 1 2 3
Slovní hodnocení úrody neúroda slabá úroda střední úroda bohatá úroda
Počet stromů v ks 62 8 1 1
Úroda jehličnatých stromů je 86% ve stupni 0 nebyl semený rok a pouze 14% vykazuje plodnost. 6.6.2 Zmlazení Zmlazení je nejmladší vývojová fáze přirozeně obnovovaného porostu. Vzniká z nalétnutých a napadaných semen a plodů – generativní nebo vegetativní z výmladků. (Simon a Vacek 2008). V parku se nejvíce zmlazuje (Acer platanoides) a (Acer pseudoplatanus) (viz příloha č. 4, mapa č. 8), zde tvoří husté nálety téměř po celém porostu, misty je vtroušen (Fraxinus excelsior) a (Carpinus betulus). Zmlazení lokalizované v (příloze č. 4) mapách jsou plochy s nejčastějším výskytem náletu. Na ostatních plochách nejsou tak příznivé podmínky k zmlazení ( nedostatek světla ).
6.7 Porovnání výsledkŧ s literaturou V parku v roce 1999 se vyskytuje 19 druhů jehličnatých a 62 druhů listnatých stromů. ( Pacáková – Hošťálková a kol. 1999). Z mé inventarizace jsem zjistil 14 druhů jehličnatých a 26 druhů listnatých stromů. 53
Úbytek druhů dřevin je 26% jehličnatých a 58% listnatých stromů.
7 NÁVRH MANAGMENTU 7. 1 Návrh pro praxi Park ročně navštíví nespočetně mnoho turistů je zdrojem odpočinku a místem obdivu přírodních krás, proto by měl být i bezpečný a udrţovaný. Za prvé ošetřit stormy s výskytem tlakových vidlic ( např. č. 50; 54; 60 ) a stormy infikované dřevokaznými houbami ( stormy č. 53; 61). Odstranit odlomené větve a ošetřit řez proti infekci dřevokazných hub a působení abiotických vlivů. Odstranit stormy odumřelé, u kterých hrozí časem destrukce jeho nadzemní části. Za druhé zvýšit druhovou pestrost dřevin realizací výsadby. K vzácným dřevinám přiřadit tabulky s charakteristikou daného exempláře. Za třetí opravit hraniční kamenné zdi v první části parku, které bezesporu kazí estetiku parku a jsou nebezpečné pro návštěvníky. Za čtvrté instalovat naučnou tabuli s označením a stručným popisem vzácných dřevin a vzácných památek.
54
8 ZÁVĚR Ve Vizovickém parku jsou nejvíce zastoupeny listnaté dřeviny, které dominují celkovým počtem i druhovou skladbou. Nejvíce zastoupena je lípa srdčitá (Tilia cordata) a habr obecný (Carpinus betulus). Z jehličnatých dřevin dominuje tis červený (Taxus bacata) a smrk ztepilý (Picea abies). Větší počet dřevin v parku se vyskytuje v zápoji, které tvoří řady, menší skupinky aţ velké skupiny. Solitérní dřeviny se vyskytují v menší míře. Lípy (Tilia) a habry (Carpinus) jsou nejvíce zastoupeny v první části parku, kde tvoří řady lemující chodníky. Tyto dřeviny jsou značně deformovány tvarem kmene, korun a větví. Značná část dřevin je vyhnilých, pravděpodobně došlo k infekci hub špatně ošetřenými řezy. Vzhledem k malé výšce a velikosti koruny, která je nasazena na kmenech s větší polovinou zdravého dřeva nejsou nebezpečné pro návštěvníky. V první části se nachází 41 vzrostlých stromů a 298 stromů mechanicky upravených. Ve druhé části jsem inventarizoval 657 stromů. U listnatých dřevin jsem lokalizoval výskyt dřevokazných hub a škodlivého hmyzu to následně vedlo k hnilobám (pravděpodobně špatné ošetření stromu po ořezu, odlomení větví ). Další zjištěný nebezpečný jev je tlaková vidlice, která byla zjištěna u 6 stromů z 82 měřených. Tyto stromy se stávají pro návštěvníky nebezpečné a měli by být ošetřeny. Introdukované dřeviny by měly být označeny štítkem se základními informacemi pro snadnou identifikaci laickou veřejností. Podle mého názoru jsou v parku zastoupeny převáţně základní dřeviny České květeny, kromě několika vyjímek dřevin introdukovaných. Rozhodně bych navrhoval realizaci výsadby vzácných dřevin vhodných do našich přírodních podmínek pro zpestření parku a poznání jiných dřevin návštěvníkům.
55
8 CONCLUSION
There are broad-leaved trees represented the most in Vizovice park, they dominate by sum total and species composition. The most represented is Small-leaf linden (Tilia cordata) and European hornbeam (Carpinus betulus). Of coniferous trees dominate English yew (Taxus bacata) and Norway spruce (Picea abies). More tree species in park occur in canopy closure, which form lines, small groups and large groups. Solitaire trees are found to a lesser extend. Lindens (Tilia) and hornbeams (Carpinus) are represented the most in the first part of park, where form rows lining the paths. These trees are greatly deformed by shape of trunk, treetop and tree brunches. Much of the trees are rotted out, likely to result in fungal disease by poorly treated cut. Considering the small high and size of the treetop, which is placed on the trunks with greater part of health wood, they are not dangerous for visitors. In the first part is situated 41 fullgrown trees and 298 mechanically trimmed trees. In the second part I enumerated 657 trees. I located presence of decay fungus and ligniperdous at broad-leaved trees, this in consequence led to putrescence (probably bad treating of trees after trimming, breaking branches). Another dangerous fact found is a pressure crotch, which was found in 6 trees of 82 measured. These trees are becoming dangerous for visitors and they should be treated. Introduced tree species should be labeled with basic information for easy identifying by general public. In my view, there are mainly represented the basic species of Czech flora in the park, but some exceptions of introduced tree species. Certainly I would suggest the implementation of appropriate planting of rare trees in our natural conditions for the diversification of park and knowledge of other species to visitors.
56
9 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY ANONYM, 2008. Památka v krajině a krajina jako památka, 3 listy uloţeny na správě zámku. BALABÁN,K., KOTLABA,F., 1970. Atlas dřevokazných hub, Vydalo: SZN Praha, 133s. CULEK, M,. 1996. Biogeografické členění České Republiky.ENIGMA, Praha, 347str. DEMEK, J. a spolupracovníci, 1965. Geomorfologie českých zemích, Nakladatelství Československé akademie věd, Praha, 336 s. HORÁČEK, P., 2007 Encyklopedie listnatých stromů a keřů, Computer Press a.s., Brno, 747 s. KOBLÍŢEK,J. 2000. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků, Tišnov: SURSUM Tišnov, 624 s. KOLAŘÍK, J. a kol., 2003. Péče o dřeviny rostoucí mimo les – I. Základní organizace Českého svazu ochránců přírody,Vlašim,261/87 s. KOLAŘÍK, J. a kol., 2005. Péče o dřeviny rostoucí mimo les – II. ČSOP, Vlašim, 710 s. KRÜSSMANN, G., 1978. Handbuch der Laubgehölze 1-3, Berlin, Hamburg: Paul Parey, 1400 s. KRÜSSMANN, G., 1972. Handbuch der Nadelgehölze, Berlin, Hamburg: Paul Parey, 366 s.. MAYER, J., 2006. Poznáváme stromy v naší přírodě, Pavel Dobrovský-Beta a Jiří Ševčík PRAHA-PLZEŇ, 125 s. PACÁKOVÁ-HOŠŤÁLKOVÁ,B., PETRŦ, J., RIEDL, D., SVOBODA, M., 1999 Zahrady a parky v Čechách na Moravě a ve Slezku, Nakl. LIBRI, Praha, 521 s. PALÁTOVÁ, E,.2008. Zakládání lesa I.(Lesní semenářství)., MZLU, Brno,120 s. PILÁT, A., 1953. Listnaté stromy a keře našich zahrad a parků, SZN Praha , 1100 s. PILÁT, A. 1964. Jehličnaté stromy a keře našich zahrad a parků, NČakademie věd Praha, 508 s. SIMON, J.,VACEK, S., 2008. Výkladový slovník hospodářské úpravy lesů,MU, Brno, 126 s. TOMICZEK, Ch., CECH, T., KREHAN, H., PERNY, B., HLUCHÝ, M., 2005 Atlas chorob a škůdců okrasných dřevin,Biocont Laboratory,spol s. r. o., Brno, 224 s. 57
UHLÍŘOVÁ H., KAPITOLA,P. a kol. 2004. Poškození lesních dřevin., Lesnická práce s.r.o.,Kostelec nad Černými lesy, 288 s. ÚRADNÍČEK, L., MADĚRA, 2001. P. Dřeviny ČR, Matice lesnická s.r.o.,Písek, 333 s.
Internetové zdroje Zdroje obrázkŧ www.mapy.cz/#mm=ZTtTcP@x=140920832@y=133048320@z=9 5. 5. 2011 /www.mapy.cz/#mm=ZTtTcP@x=141031264@y=132981920@z=15 5.5. 2011 www.vizovice.eu/user_data/zpravodajstvi/obrazky/Image/clanky/zamek/zam2.jpg www.vizovice.eu/user_data/zpravodajstvi/obrazky/Image/clanky/zamek/zam4.jpg 5.5. 2011 Zdroje textu www.vizovice.eu/historie-a-pamatky/historie-mesta-vizovice.html 5.5. 2011 Zákon 289/1995 zákon o lesích – Příloha č. 4 k vyhlášce č. 84/1996 Sb. o lesním hospodářském plánování, Názvy a zkratky dřevin.
58
59
60
