Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně
Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie
Inventarizace parku v Ostrožské Nové Vsi
Bakalářská práce
2007/2008
Tomáš Zemek
Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci na téma: Inventarizace parku v Ostrožské Nové Vsi zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 11/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.
V Brně, dne: …………………………………
Tímto by jsem rád poděkoval vedoucí mé bakalářské práce, ing. Soni Tiché, Ph.D. za odbornou pomoc a vedení a ing. Luďce Čížkové, Ph.D. z VÚLHM v Kunovicích za poskytnutí velmi cenných rad a informací. Taktéž touto cestou velmi děkuji vedení Sirnatých lázní v Ostrožské Nové Vsi, za poskytnutí materiálů a za všeobecnou podporu při zpracování mé bakalářské práce v areálu lázeňského parku.
ABSTRAKT Jméno a příjmení řešitele………………………………………………..Tomáš Zemek Název bakalářské práce……………………Inventarizace parku v Ostrožské Nové Vsi Title of bachelor work………………………....Inventory of park Ostrožská Nová Ves
Abstrakt práce Cílem této práce je inventarizace dřevin v lázeňském parku v Ostrožské Nové Vsi, zhodnocení jejich stavu a významu. Součástí je návrh managementu tohoto parku, který je zaměřen na péči o stávající dřeviny a výhled do budoucnosti tohoto parku. V této práci je zmínka o historii lázní, obce a jejího širšího okolí a popis přírodních podmínek parku. Výsledkem je zpracovaná inventarizace v podobě abecedního seznamu všech dřevin, včetně jejich přehledných tabulek a grafů. V tomto seznamu je u každé dřeviny uveden obvod kmene, výška dřeviny a zdravotní stav dřeviny. V kapitole Diskuse je zhodnocen význam tohoto objektu (lázeňský park). Klíčová slova inventarizace, lázeňský park, dřevina, druh dřeviny, obvod kmene, výška stromu, zdravotní stav, přírodní podmínky, poškození stromu, růstová charakteristika, zastoupení Abstract The aim of this work is an inventory of tree species in the spa park in Ostrožská Nová Ves, an assessment of their status and importance. The proposal is the management of the park, which is focused on the care of existing trees and vision for the future of this park. In this work is its focus on the history of the spa, the village and its surroundings and a broader description of the natural conditions of the park. The result is processed inventory in the form of the alphabetical list of all species, including their clear tables and graphs. This list includes circumference of stem, height and health status of each species. In chapter Talk is assessing the significance of this object (spa park). Key words Inventory, spa park, tree species, the kind of tree species, circumference of stem, tree hight, health state, natural conditions, damage of tree, representation,
growth charakteristic,
Obsah 1
Úvod .................................................................................................................. 7
2
Cíl práce............................................................................................................ 8
3
Literární přehled – historie lázní a jeho širšího okolí .................................. 9
3.1
Lokalizace Sirnatých lázní Ostrožská Nová Ves ............................................... 9
3.2
Mikroregion Ostrožsko ...................................................................................... 9
3.3
Historie obce Ostrožská Nová Ves .................................................................. 10
3.3.1
Významné osobnosti obce ............................................................................... 11
3.3.2
Historie Sirnatých lázní Ostrožská Nová Ves.................................................. 12
3.4
PP Lázeňský mokřad ....................................................................................... 13
3.4.1
Přírodní podmínky PP...................................................................................... 14
3.4.2
Botanické zajímavosti PP ................................................................................ 14
3.4.3
Zoologické zajímavosti PP .............................................................................. 14
3.4.4
Vybrané statě z Nařízení č. 3/2001 z 21. března 2001 o zřízení PP Lázeňský mokřad ............................................................................................................. 15
4
Základní údaje o zájmovém území............................................................... 16
4.1
Biogeografické členění .................................................................................... 16
4.1.1
Dyjsko – Moravský bioregion 4.5 ................................................................... 16
4.2
Základní geografická charakteristika území .................................................... 17
4.3
Geologické poměry území ............................................................................... 18
4.3.1
Litografie a stratigrafie .................................................................................... 18
4.3.2
Tektonika území .............................................................................................. 18
4.3.3
Hydrogeologické poměry ................................................................................ 19
4.4
PLO 35 – Jihomoravské úvaly......................................................................... 19
4.4.1
Voda a klima.................................................................................................... 19
4.4.2
Lesní společenstva ........................................................................................... 20
4.4.3
Lesní hospodářství ........................................................................................... 20
4.5
Obecný popis lázeňského parku ...................................................................... 20
5
Metodika a materiál....................................................................................... 23
5.1
Vymezení hranic zkoumaného území............................................................. 23
5.2
Metodika .......................................................................................................... 23
5.2.1
Metodika měření GPS...................................................................................... 25
5.2.2
Metodika skupiny č. 5. Topolový větrolam ..................................................... 25
6
Výsledky.......................................................................................................... 27
6.1
Výsledky inventarizace.................................................................................... 27
6.2
Růstové charakteristiky zinventarizovaných dřevin ........................................ 27
6.2.1
Obvod kmene................................................................................................... 27
6.2.2
Výška dřeviny .................................................................................................. 28
6.3
Druhové zastoupení jehličnatých a listnatých dřevin ...................................... 29
6.4
Zdravotní stav inventarizovaných dřevin ........................................................ 30
6.5
Zhodnocení stavu skupin a návrh jejich managementu .................................. 31
6.5.1
Skupina č. 1. Ovocný sad................................................................................. 31
6.5.2
Skupina č. 2. Alej jírovců ................................................................................ 33
6.5.3
Skupina č. 3. Akátový větrolam....................................................................... 34
6.5.4
Skupina č. 4. Smrková výsadba I. a II. ............................................................ 36
6.5.5
Skupina č. 5. Topolový větrolam..................................................................... 37
7
Diskuse ............................................................................................................ 40
8
Závěr ............................................................................................................... 43
9
Summary......................................................................................................... 45
10
Seznam použité literatury ............................................................................. 46
11
Seznam tabulek a grafů................................................................................. 48
12
Seznam příloh................................................................................................. 49
1 Úvod Lázeňský park v Ostrožské Nové Vsi se nachází ve Zlínském kraji, 8 km jižně od okresního města Uherské Hradiště v oblasti, která se nazývá Slovácko. Tato oblast je všem známá především svým bohatstvím lidových tradic, obyčejů, zvyků, lidovými písněmi, hudbou a slovesností. Touto prací bych chtěl především vyzdvihnout samotný význam lázeňského parku jako takového, především ve spojitosti v návaznosti na jeho širší okolí. Téma mé bakalářské práce Inventarizace parku v Ostrožské Nové Vsi jsem si nevybral jenom tak náhodou, ale vedlo mě k tomu několik důvodů, které bych velmi rád v několika následujících odstavcích více přiblížil. Zcela zásadním důvodem, který byl prioritní při výběru tématu mé budoucí bakalářské práce, bylo absolvování dvou letních brigád v lázeňském parku v Ostrožské Nové Vsi. Má první letní brigáda spočívala v jednoduchých zahradnických a pomocných pracích při údržbě lázeňského parku, ta druhá byla už zcela odborná, kdy se jednalo o kácení nevhodných dřevin, které se v parku vyskytují. Tato práce byla realizována zcela v mé kompetenci a z pohledu lesnického se v podstatě nejednalo o nic jiného, než o klasickou probírku, která byla zaměřena na odstranění stromů nevhodných k dalšímu ponechání v parku, tzn. stromů nezdravých, netvárných, druhově či esteticky jinak nevhodných. Právě při této příležitosti mi bylo nabídnuto místním zaměstnancem, který měl na starosti provozní údržbu celého areálu lázní včetně budov, abych provedl inventarizaci dřevin v parku a popřípadě navrhnul údržbu a management péče o stávající lázeňský park. Dalším z důvodů, které mě vedly k napsaní této bakalářské práce, byl můj osobní zájem na tom, že jsem se chtěl zdokonalit v určování druhů dřevin a jejich zařazování do příslušných taxonů, které jsou z lesnického hlediska méně významné a mají spíše význam v okrasné zeleni a parkových výsadbách. S tímto samozřejmě souvisela taktéž biometrie těchto dřevin a posouzení jejich zdravotního stavu. V neposlední řadě nesmím opomenout i to, že lázeňský park v Ostrožské Nové Vsi se nachází cca 20 km od mého bydliště, což jsem považoval za velkou výhodu z hlediska dostupnosti a praktičnosti při řešení mé bakalářské práce.
7
2 Cíl práce Cílem práce je zhodnocení stavu a významu dřevin v objektu lázeňského parku v Ostrožské Nové Vsi a návrh managementu s ohledem na jeho zvláštní využití, což je lázeňská rekreace. Stěžejním bodem této práce je
inventarizace dřevin, které se v tomto parku
nachází. Ta spočívá v určení rodu a druhu dřeviny a její biometrii (obvod kmene a výška). Dále je to posouzení celkového zdravotního stavu dřeviny. Tato inventarizace je pak zpracována do podoby stručných
a přehledných tabulkových nebo grafových
výstupů, které mají podat výslednou informaci o provedené inventarizaci. Součástí této práce je taktéž popsání širšího okolí parku a podání základních údajů o území, ve kterém se bakalářská práce řešila. Nejprve je to Literární přehled, jehož cílem je seznámit s historií objektu a jeho širšího okolí. V další kapitole jsou podrobně popsány přírodní podmínky, ve kterých se zkoumané území nachází. Velmi důležitou kapitolou je Diskuse, ve které je zohledněn samotný význam parku (lázeňský park) a navržen management péče o různé části tohoto parku.
8
3 Literární přehled – historie lázní a jeho širšího okolí 3.1 Lokalizace Sirnatých lázní Ostrožská Nová Ves
Sirnaté lázně Ostrožská Nová Ves se nachází ve Zlínském kraji, v srdci Moravského Slovácka (konkrétně mikroregion Ostrožsko), asi 8 km jižně od okresního města Uherského Hradiště. Samotná obec Ostrožská Nová Ves je vzdálená asi 1 km. Budovy lázní jsou obklopeny 10 hektarovým lesoparkem. Ostrožská Nová Ves leží v rovinaté krajině, obklopené z východní strany hřebenem Bílých Karpat a ze západní strany pohořím Chřiby s typickou dominantou hradu Buchlov.
3.2 Mikroregion Ostrožsko Mikroregion Ostrožsko sdružuje 8 měst a obcí – Blatnice po Svatým Antonínkem, Blatnička, Boršice u Blatnice, Hluk, Ostrožská Lhota, Ostrožská Nová Ves, Uherský Ostroh a Veselí nad Moravou. K bohatství zdejšího regionu patří folklorní tradice, rozmanitá příroda, rozvíjející se vinařství a lázeňství, nabídka historických, turistických i rekreačních zajímavostí s možností využití nově budované sítě cyklotras a obnovené malé lodní plavby po řece Moravě a přilehlém Baťově plavebním kanálu. Mikroregion Ostrožsko tvoří obce a města, která mají společné historické osudy i četné potřeby a zájmy již od 13. století (slavné éry moravského husitství). Trvale je spojovala obrana proti ničivým uherským vpádům v 17. století, i dopady hospodářských, politických a správních změn v 18. a 19. století. Symbolem boje proti nájezdníkům je tvrz hejtmana Šarovce v Hluku. Oblastí protéká řeka Morava, odedávna předurčující strategický význam hradů (později zámků) i městský urbanismus nejdůležitějších center Uherského Ostrohu a Veselí nad Moravou. Na řeku vinoucí se loukami a lužními lesy navazují revitalizované vodní cesty Baťova kanálu, který tomuto půvabnému koutu Slovácka dodávají jeho jedinečný ráz. Pohledovou i duchovní dominantou oblasti je poutní místo u Blatnice pod sv. Antonínkem, které svým štětcem evropsky proslavil Joža Uprka. U sv. Antonínka se v roce 1871 uskutečnila také první velká lidová vlastenecká manifestace na Slovácku. Dynamicky se rozvíjející mikroregion je vyhledávanou destinací cestovního ruchu. Láká četnými památkami, krásnou přírodou a zejména bohatstvím lidové kultury. Pestré kroje, udržované zvyky, cimbálová i dechová muzika, písně a tance udržované
9
folklorními soubory a vesnickými skupinami oživují staré tradice. Snad nejznámější jsou národopisné slavnosti spojené s Jízdou králů v Hluku a blízkém Vlčnově. Zajímavá je však i lidová kuchyně s celou řadou kulinářských specialit, produkty řemesel, ale především zdejší proslulé vinohradnictví a vinařství.
3.3 Historie obce Ostrožská Nová Ves Obec se nachází v rovinaté krajině Dolnomoravského úvalu, 8 km vzdálena od okresního města Uherského Hradiště. Rozkládá se jako podélná vesnice v délce cca 3 km po obou stranách silnice I/55 mezi městy Kunovice a Uherský Ostroh. Svou rozlohou patří mezi poměrně velké obce. Její katastrální území má rozlohu cca 2 606 ha a nyní zde žije necelých 3,5 tisíce obyvatel. V dnešní podobě vznikla obec Ostrožská Nová Ves dne 1. srpna 1949 spojením dvou dávno sousedících obcí, Ostrožské Nové Vsi a Chylic. Chylice jsou původem starší obec, první písemná památka o Chylicích je z roku 1192. O Nové Vsi je první písemná zmínka až z roku 1258. Český král Přemysl Otakar II. daroval tuto obec městu Hradišti, které založil již o rok dříve. Až do roku 1466 se obec jmenovala Nová Ves u Ostrohu a od roku 1924 její úřední název zní Ostrožská Nová Ves. Obec nepochybně vznikla jako rurální doplněk Uherského Hradiště a její počátek proto nutno položit do let 1260 – 1270. Prvotní název obce byl nejprve Langzeile – dlouhý řádek – Dlouhá ves. Obec byla již v r. 1315 podřízena městskému právu hradišťskému. Ves sama náležela ke kunovickému statku, ale oddělila se a vytvořila na krátkou dobu zvláštní statek. Za husitských válek zpustla, ale byla obnovena před r. 1466. V roce 1550 Alena Konická ze Švábenic přijala svého manžela Zikmunda Helta z Kementu za spolumajitele Nové Vsi a dalších vesnic. Zikmund Helt předal v r. 1554 týž statek Arklebovi z Kunovic, čímž opět splynul s kunovickým statkem. V letech 1550 – 1592 tu sídlil na svobodném dvoře Jan Leva z Brozánek. Útrapy zakusila vesnice v 17. století, zejména v r. 1663, kdy byla vypálena, a v l. 1704 – 1705 taktéž znovu vypálena. V r. 1843 žilo ve vesnici 733 mužů, 835 žen, celkem 1568 osob, bydlících ve 256 domech a 355 bytových jednotkách, z nichž 352 se zabývalo zemědělstvím a 3 rozličným zaměstnáním. Za prací do Ameriky od r. 1907 do r. 1929 odjelo celkem 212 osob. V zahraničím odboji bylo 9 zdejších občanů, z nichž 3 padli. 4 občané zahynuli v koncentračním táboře.
10
Farní kostel sv. Václava se datuje z roku 1770 s barokním interiérem a třemi oltáři; zvýšení věže a obnova interiéru byly provedeny v letech 1947–1949. S farou současně existovala asi i škola v době předhusitské, v 16. století se stala protestantskou, poté zanikla, znovu byla obnovena v druhé polovině 18. století, v r. 1791 se tu připomíná triviální škola, před první světovou válkou tu byla chlapecká obecná škola a dívčí škola. Měšťanská škola vznikla v obci v r.1922, při níž byla zřízena živnostenská škola pokračovací; školou sem byly přiřazeny Chylice a Ostrožská Lhota. Hasičský spolek vznikl v obci v r. 1897, čtenářský spolek v r. 1887, Sokol v r. 1923, Orel v r. 1920, Domovina v r. 1923, Otčina v r. 1935, Sportovní klub v r. 1932, Okrášlovací spolek v r. 1934, Ovocnický spolek v r. 1935, Rybářský spolek před r. 1896, Záložna v r. 1889. Zdravotní středisko bylo v obci vybudováno v r. 1950. V r. 1978 byla do provozu uvedena nová budova mateřské školy pro 120 dětí, zbudovaná v akci “Z”. V této akci bylo vybudováno koupaliště, autocamping, kino pro 250 osob, dále vodovodní a kanalizační síť i nové veřejné osvětlení. V letech 1953 – 1955 byla vybudována provozovna zabývající se těžbou štěrkopísku, jehož přeprava se provádí pomocí vlečných a tažných remorkérů. Z části jezera vzniklého při těžbě štěrkopísku bylo vybudováno přírodní koupaliště
3.3.1 Významné osobnosti obce Botek František., PhDr. , ThDr., (1864 – 1918) Překladatel z latiny, vydal knihu Facta loquuntur (1903). Foltýn Jaroslav, (nar. 1911), akademický sochař. Húsek Jan, PhDr., (1884 – 1973) Slovanský etnograf a dialektolog. Spolupracoval na díle Moravské Slovensko, redigované L. Niederlem, do něhož zpracoval kapitoly Zaměstnání lidu, Život v rodině a v obci, Vzdělání a povaha lidu, Strava. Taktéž vydal: Moravská vesnice Nová Ves u Uh. Ostrohu I., II., (Výroční zpráva gymnázia Bučovice 1914–1916), Sokolstvo a Slovanstvo (1924), Národopisní hranice mezi Slováky a Karpatorusy (1925), Hranice mezi zemí Moravskoslezskou a Slovenskem (1932) a další. Mnohé studie zveřejnil v odborných časopisech a sbornících.
11
Skalík František., (1867–1904) Básník, překladatel a spoluzakladatel Katolické moderny. Vydal sbírku básní Sursum corda! (1893). Posmrtně vyšla próza Moritulus (1905). Z hebrejštiny přeložil Žalmy. Svrček Jaroslav B., (1887 – 1978 v Brně) Publicista, výtvarný kritik a teoretik umění, nositel vyznamenání Za vynikající práci a Ceny země Moravskoslezské a Ceny osvobození města Brna. S Bedřichem Václavkem a Artušem Černíkem byl zakladatelem brněnského Devětsilu. Kromě článků a studií vydal několik monografií. Štěrba Josef H., (1889 – 1971 v Uh. Hradišti) Jeden z předních kulturních pracovníků v Uh. Hradišti, který svými funkcemi stál v čele Družstva Slováckého divadla, Klubu přátel umění, Skupiny moravských knihomilů, časopisu Bibliofil, Slovácké filharmonie, Slováckého muzea, Jednoty Komenské a dalších institucí. Zalubilová Antonie, (nar. 1893) Malérečka kraslic. Za svou uměleckou práci a propagaci tohoto umění doma a v cizině byla vyznamenána ministerstvem školství a kultury.
3.3.2 Historie Sirnatých lázní Ostrožská Nová Ves Ač se minerální sirné vody v oblasti dnešních lázní vyskytovaly už v prehistorii, nebyla jim věnována pozornost. Jejich skryté vývěry z neogenních uloženin do fluviálních sedimentů řeky Moravy se projevovaly pouze v existenci bažin při úpatí svahu a teprve až po vybudování mělké studny (kolem r. 1750) pro napájení dobytka na pastvinách došlo k narušení krycí, slabě propustné polohy povodňových hlín a k samovolnému vývěru minerální sirné vody na zemský povrch. Podnět ke zřízení lázní dal v roce 1902 rodák z Ostrožské Nové Vsi, dr. František Botek. Myšlenku podporovali starosta obce Tomáš Boček a radní Josef Hůsek. Tímto, dne 29. června 1903, byla otevřena první lázeňská budova se 6 kabinami a čekárnou. Lázně dostaly název Novoveské sirnaté koupele. Po úspěšné sezóně byly hned v následujícím roce lázně rozšířeny o další 3 kabiny. Zásadní rozvoj lázeňství spadá do roku 1926, kdy byly vybudovány další 3 mělké jímací studny a areál lázní získal
12
stavební podobu, kterou si uchoval až do 80. let 20. století. V r. 1929 bylo v lázních již 22 kabin; nové rozšíření pochází z r. 1936. Přijížděli pacienti ze vzdálenějších míst, lázně byly znovu přestavěny a hlavní budova dostala nadstavbu. Nová etapa lázní nastala po roce 1948. Přibyly objekty sloužící k ubytování pacientů. V dubnu 1966 byly lázně zařazeny pod správu v Luhačovicích, což přispělo k realizaci komplexní lázeňské péče. Realizovaný hydrogeologický průzkum (1970 – 1990) ověřil možnosti hlubšího podchycení sirných vod vyšší kvality, což podmínilo i významnou rekonstrukci lázní v letech 1997 – 1998. Byl přestavěn a zmodernizován balneoprovoz a vybudovány nové jedno a dvoulůžkové pokoje. V roce 2001 byly nově opraveny dvě lázeňské vilky Vlasta a Šárka, které se nacházejí asi 50 m od hlavní lázeňské budovy a poskytují ubytování ve dvoulůžkových pokojích. V roce 2002 proběhla poslední etapa této rozsáhlé rekonstrukce a to dostavbou nového traktu hlavní lázeňské budovy. V této části je nová stravovací část s kuchyní a jídelnou, rehabilitační bazén se saunou, kabinety pro individuální tělocvik, fit–centrum a nové prostory pro elektroléčbu. Zároveň došlo k rozšíření ubytovací částí o 70 lůžek v jedno a dvoulůžkových pokojích. Sirnaté lázně Ostrožská Nová Ves získaly v říjnu 2004 certifikát jakosti ISO 9001–2000 u německé společnosti TÜV. Zařadily se tak mezi první lázeňská zařízení v České republice, která získala tento certifikát kvality služeb. Sirnaté lázně se specializují na léčení onemocnění pohybových orgánů, zejména velkých, ale i malých kloubů, onemocněním kloubů páteře a onemocněním kůže.
3.4 PP Lázeňský mokřad O této přírodní památce se zde záměrně zmiňuji proto, jelikož PP Lázeňský mokřad leží v bezprostřední blízkosti lázeňského parku, na který doslova navazuje z jeho západní strany (viz Příloha č. 3). Hranici tvoří topolový větrolam, který tak vytváří mezi touto přírodní zajímavostí a lázeňským parkem přirozenou přechodovou zónu. Následující kapitoly vztahující se k PP Lázeňský mokřad jsou citovány z Nařízení Okresního úřadu Uherské Hradiště, č. 3/2001 ze dne 21. března 2001. Jedná se o vlhké slatinné louky 1 km severně od obce Ostrožská Nová Ves, k.ú. Ostrožská Nová Ves, o výměře 9,1756 ha a nadmořské výšce 175 m.n.m. Toto území bylo vyhlášeno přírodní památkou nařízením Okresního úřadu Uherské Hradiště, č.3/2001 ze dne 21.března 2001. 13
Jde o jeden z posledních zbytků původních slatinných luk a porostů vrbin, které jsou důležité pro přežití řady vzácných druhů bezobratlých živočichů a rostlin. Na lokalitě bylo zjištěno 64 druhů vyšších rostlin. Přestože zde nebyly zjištěny zvláště chráněné druhy dle vyhlášky č. 395 zák. č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny, jde z botanického hlediska o území, které nemá v nivě Moravy na území okresu Uherské Hradiště obdoby.
3.4.1 Přírodní podmínky PP Podloží je tvořeno kvarterními sedimenty řeky Moravy, především štěrkopísky s překryvem fluviálních naplavenin hlín. Po stránce hydrogeologické jde o povodí Moravy. Klimaticky jde o teplou oblast, okrsek mírně suchý s mírnou zimou. Geobotanicky náleží lokalita do zóny lužního lesa.
3.4.2 Botanické zajímavosti PP Z významných rostlinných druhů zde byl zjištěn Schoenoplectus lacustris (L.) Palla – skřípinec jezerní, Bolboschoenus maritimus (L.) Palla subsp. Maritimus (tax.) – kamyšník přímořský pravý, Juncus inflexus L. – sitina sivá, Carex hirta L. – ostřice srstnatá, Butomus umbellatus L. – šmel okoličnatý nebo Iris pseudacorus L. – kosatec žlutý.
3.4.3 Zoologické zajímavosti PP Orientačním zoologickým průzkumem byly zjištěny vzácné druhy brouků, vázané na porosty vrb. Jedná se zejména o tyto druhy: Xylotrechus pantherinus (Savenius, 1825) – velmi vzácný tesařík, Rhopalopus macropus (Germar, 1824), Aromia moschata (Linnaeus, 1758) – tesařík pižmový, pomalu ubývají druh, vyžadující zejména staré vrby, Agrilus guerini (Lacordaire, 1835) – velmi vzácný krasec, Agrilus pseudocyaneus delphinensis (Abeille de Perrin, 1897) – velmi vzácný krasec, známý doposud z nejteplejších oblastí Jižní Moravy, Calosoma auropunctatum (Herbst, 1784), zvláště chráněný silně ohrožený krajník. Na území přírodní památky byla zjištěna také velmi lokální a vzácná Perizoma sagittata (Fabricius, 1787) –
píďalka žluťuchová.
Její přežívání na lokalitě po
povodních v r. 1997 nebylo prokázáno. Z tohoto místa je také známá lokální a vzácná mokřadní můra Archanara neurica (Hübner, 1808) – rákosnice lesklicová.
14
Z obojživelníků se ve vodních kanálech a tůních vyskytují hlavně Rana esculenta L. – skokan zelený a Hyla arborea (Linnaeus, 1758) – rosnička zelená
3.4.4 Vybrané statě z Nařízení č. 3/2001 z 21. března 2001 o zřízení PP Lázeňský mokřad Tyto vybrané statě se dotýkají
jak nepřímo, tak i přímo (zejména Čl. č. 3
Ochranné pásmo) hospodaření lázeňského parku, proto se zde o nich záměrně zmiňuji.
Čl. 1 Vymezení přírodní památky a její poslání Posláním přírodní památky je zachování posledního zbytku původních slatinných luk s porosty vrbin Čl. 2 Bližší ochranné podmínky přírodní památky Jakékoliv zásahy na území přírodní památky Lázeňský mokřad je možné realizovat jen se souhlasem okr. úřadu Uherské Hradiště a to zejména: a) hospodaření na pozemcích způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystému, b) nevratné poškozování půdního povrchu, c) odvodňování, d) používání biocidů, e) umísťování nových staveb včetně mysliveckých zařízení, f) kácení dřevin Čl. 3 Ochranné pásmo Ochranným pásmem PP ve smyslu § 37 odst. 1 zák. č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů je území do vzdálenosti 50 m od hranic zvláště chráněného území. V ochranném pásmu platí omezení stanovené v § 37 odst. 2 zák. č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Ve ZCHŮ je především zakázáno provádět: a) terénní a vodohospodářské úpravy, b) aplikaci chemických prostředků, c) stavební činnost, d) likvidaci vrbových porostů, e) odvodňování
15
4 Základní údaje o zájmovém území 4.1 Biogeografické členění Zkoumané území (dle CULKA, M. Biogeografické členění České republiky. Praha: Enigma Praha, 1996.) se nachází v přechodové zóně dvou podprovincií, a to Podprovincie
karpatské, do které náleží biogeografický region 3.3 Hlucký
a
Podprovincie panonské, do té náleží 4.5 Dyjsko – Moravský biogeografický region. Vzhledem k celkovému charakteru přírodního prostředí jsem se rozhodl pro zařazení území do bioregionu Dyjsko – Moravského
4.1.1 Dyjsko – Moravský bioregion 4.5 4.1.1.1
Poloha a základní údaje
Bioregion leží na jihu jižní Moravy, zabírá široké nivy – osy geomorfologických celků Dyjsko – svratecký a Dolnomoravský úval. V České republice má plochu 605 km2 . Bioregion je tvořen širokými říčními nivami, náležícími do 1. vegetačního stupně, s jasným vztahem k
panonské provincii.
I přes narušení vodního režimu
vodohospodářskými úpravami zde má řada druhů a společenstev nejreprezentativnější zastoupení v rámci celé ČR. 4.1.1.2 Horniny a reliéf Bioregion zabírá nivy Moravy a jejích přítoků. Podkladem jsou převážně písky a štěrkopísky nejnižší terasy, povrch však tvoří 2 – 5 m mocné hlíny. Geomorfologie bioregionu je klasická nivní. Dle výškové členitosti (2 – 10 m) má niva charakter roviny. Typická výška bioregionu je 155 – 185 m. 4.1.1.3 Podnebí Dle Quitta leží celý bioregion v nejteplejší oblasti ČR – T4. Podnebí je výrazně teplé, jedno z nejteplejších v českých zemích. Srážky v nivě Moravy jsou vlivem blízkosti návětrného svahu Karpat vyšší: Hodonín 9,5 ˚C, Uherské Hradiště 9,0˚C, 600 mm. Klima niv je charakteristické slabými přízemními teplotními inverzemi, celkově se však podnebí bioregionu blíží podnebí Podunajských nížin.
16
4.1.1.4 Půdy V bioregionu převažují glejové fluvizemě na bezkarbonátových sedimentech, ovšem ve vyšších částech bioregionu, kde řeky usazovaly po opuštění vrchovin hrubozrnější materiál, převládají typické fluvizemě. V nivě Moravy jsou pod ústím přítoků z nižších flyšových pohoří vlivem přínosu jemnozrnnějšího a vápnitějšího materiálu zastoupeny hojněji glejové černice. Pod ústím Olšavy jsou naopak vlivem přínosu převážně písčitého materiálu z vyšších Karpat písčitější typické fluvizemě. V depresích niv bioregionu jsou místy úživné půdy slatinné, v mrtvých ramenech jsou typické gleje a hnilokaly. 4.1.1.5 Biota Bioregion
se
rozkládá
v termofytiku
ve
fytogeografickém
okrese
18.
Jihomoravský úval. Vegetační stupně (Skalický): planární Potencionálně převládají lužní lesy. Tvrdý luh je tvořen vegetací podsvazu Ulmenion, zejména asociacemi Ficari–Ulmetum campestris a Fraxino pannonicae–Ulmetum, které zřídka na nejvyšších místech aluvia přecházejí do typů blízkých panonskému Primulo versi–Carpinetum a snad až k teplomilným doubravám. V depresích se často objevuje Salici–Populetum ze svazu Salicin alba. Ve vlhkomilné i suchomilné flóře jsou zastoupeny četné druhy vázané na aluvia dolních toků řek, velmi často vyzařující z Panonie, kontinentálního charakteru, které mají často charakter mezních prvků.
Tabulka č. I: Plošná struktura využití bioregionu
Plošná struktura využití bioregionu v % plocha bioregionu
orná půda
travní porosty
lesy
vodní plochy
605 km2
50%
8%
20%
10%
4.2 Základní geografická charakteristika území Lázně se nacházejí v Dolnomoravském úvalu řeky Moravy. Okolí lázní je odvodňováno
potokem
Bobrovcem
a
jeho přítokem 17
Petříkovcem.
Z hlediska
orografického náleží oblast Bílým Karpatům a Dolnomoravskému úvalu. Nadmořská výška údolní nivy je zde cca 175 m. Niva přechází mírně zvlněnými tabulemi a pahorkatinami do Bílých Karpat, kopce v okolí dosahují nadmořské výšky max. 288 m. Údolní niva u Ostrožské Nové Vsi má šířku kolem 5 km a je výrazně narušena dosud nepřetržitou těžbou štěrkopísků. Jezera vzniklá po této těžbě jsou z malé části využívána k rekreaci a sportovnímu rybolovu. Území lázeňského parku v Ostrožské Nové Vsi náleží do přírodní lesní oblasti 35 – Jihomoravské úvaly.
4.3 Geologické poměry území 4.3.1 Litografie a stratigrafie Zřídelní struktura sirných vod se nachází v oblasti Západních Karpat, v území, kde byl paleogenní komplex magurského flyše porušen hradišťským příkopem, do kterého následně vstoupilo miocénní moře. Paleogenní fundament je budován račanskou jednotkou. Jsou zde zlínské flyšové vrstvy, ve kterých se střídají jílovce a převážně glaukonitické pískovce. Neogenní výplň hradišťského příkopu je tvořena pestrými jíly se štěrky a písky. Jejich celková mocnost v této oblasti činí 152 m. Kvarterní uloženiny jsou v zájmové oblasti zastoupeny především fluviálními sedimenty řeky Moravy a jejího přítoku Olšavy, mocnými 8 – 22 m. Jedná se především o písčité štěrky, které jsou kryty povodňovými hlínami (0,5 – 5 m). Svahy hradišťského příkopu jsou kryty v omezeném rozsahu sprašovými a eluviálními jílovitopísčitými hlínami.
4.3.2 Tektonika území Západní Karpaty byly formovány ve dvou orogenetických etapách, a to: a) alpinotypní vrásnění v oligocénu až svrchním bádenu b) zlomová tektonika, která v zájmové oblasti vymezila hradišťský příkop Jednotky magurské flyšové skupiny mají povahu příkrovů přesouvaných k SZ. Zlomová tektonika vycházela ze staršího tektonického stavebního schématu a z nových tektonických směrů, podmíněných poklesem mobilního podloží pánve. Jedná se především o přesmyky nebo strmé násuny. Zlomy mají dva základní směry : -
podélný ( JJZ – SSV, JZ – SV až ZJZ – VSV ) 18
-
příčný (SZ – JV až SSZ – JJV, místy i S – J )
Hradišťský příkop má charakter příkopové propadliny, jejíž hloubka i šířka se zmenšuje od J k S. Příčná elevace rozděluje příkop na píseckou a babickou část.
4.3.3 Hydrogeologické poměry Zřídelní struktura sirných vod v Ostrožské Nové Vsi je založena v neogenní výplni hradišťského příkopu a má vazbu na přiléhající paleogenní komplex magurského flyše – račanskou jednotku. Paleogenní horniny Flyšové sedimenty mají výraznou převahu peletické složky, což se odráží v jejich celkově slabé propustnosti. Pohyb vod v tomto horninovém komplexu je vázán na síť značně těsných puklin, zejména v psamitických paketech. Výraznějšímu vertikálnímu pohybu podzemních vod zde brání polohy pelitů. Jílovitá eluvia paleogenní skupiny pak značně omezují možnosti sestupu atmosférických vod do druhé zvodně. Neogenní sedimenty Neogenní sedimenty v hradišťském příkopu mají peleticko – psamitický charakter, propustnost jednotlivých poloh je závislá na přítomnosti jílovitých komponent a zrnitosti psamitů. V přírodních podmínkách byly vody druhé zvodně skrytě odvodňovány do kvarterních náplavů řeky Moravy, v místě dnešního nádvoří lázní pak docházelo i k rozptýlenému vývěru vod na terén, což způsobovalo jeho rozbahnění. Minerální sirné vody, podchycené v psamitických polohách hradišťského příkopu, jsou využívány lázeňskou organizací ke koupelím. V letech 1981– 1990 byl realizován komplexní hydrogeologický průzkum (Geotest Brno, odpovědný řešitel RNDr. Vladimír Řezníček). Výsledkem tohoto průzkumu byly dva nové zdroje, které byly následně prohlášeny přírodními léčivými zdroji (ŘEZNÍČEK, V. Dokumentace o zhodnocení sirných vod. Brno: Aqua minera Brno, 2001.)
4.4 PLO 35 – Jihomoravské úvaly 4.4.1 Voda a klima Oblast náleží do povodí řeky Moravy. Západní hranice je odvodňována místními toky ústícími do řeky Dyje. Severní část odvodňuje největší přítok Dyje – Svratka,
19
střední část pak levostranné přítoky Dyje – Štinkovka, Trkmanka a Kyjovka a východní část řeka Morava. Klimaticky náleží úvaly do okrsku teplého, mírně suchého až suchého (na jihu) s mírnou zimou. Průměrná roční teplota se pohybuje mezi 8,4 ˚C až 9,5 ˚C; průměrné roční srážky kolísají mezi 495 mm až 625 mm. Na celém území přírodní oblasti se výrazně projevují klimatické výkyvy extrémním suchem a zároveň růstem průměrných měsíčních teplot, zvláště v letním období.
4.4.2 Lesní společenstva Na obohacených půdách ve zvlněném terénu jsou bohatá společenstva habrových a bukových doubrav (21 %), zřídka se v okrajích pahorkatin vyskytuje dubová bučina. Na vodou ovlivněných půdách nacházíme březovou doubravu, březovou olšinu a na trvalých močálech je hojná vrbová olšina. Botanicky velmi cenné, i když nepatrně zastoupené, jsou na Pálavě teplomilné (dřínové) doubravy, často s dubem šipákem.
4.4.3 Lesní hospodářství Lesnatost krajiny je zde malá, jen kolem 10%. Na bohatých půdách se udržely listnaté porosty, které mají značnou vitalitu, jehličnany, s výjimkou borovice na píscích, trpí zejména houbami. Na chudých vátých píscích byly původní, lesní pastvou devastované habrové a kyselé doubravy, nahrazeny borovými monokulturami. Lužní lesy byly až do 60. let 20. století na dolním toku často zaplavovány. Jarní záplavy se objevovaly každoročně po tání sněhu v pramenných oblastech řek. Po snížení lesnatosti ve vyšších polohách docházelo k záplavám i během vegetační doby, hlavně na řece Dyji. Lesní hospodářství však po dlouholetých zkušenostech vybudovalo jednoduché systémy kanálů, které povodňové vody beze škod odváděly. V luhu, syceném živinami i vláhou z pravidelných záplav, se dosahovalo mimořádné dřevní produkce co do množství i hodnoty. Při správné pěstební technice dává jilmový luh velmi cenné sortimenty dubu i cenných listnáčů.
4.5 Obecný popis lázeňského parku Lázeňský park se nachází ve vzdálenosti asi 1 km od obce Ostrožská Nová Ves ve Zlínském kraji, konkrétně se jedná o okres Uherské Hradiště. Park leží po pravé straně silnice I/55 ve směru Uh. Hradiště – Veselí nad Moravou (viz Příloha č. 3).
20
Lázeňský park je celoročně volně přístupný veřejnosti. Jelikož není po celém svém obvodu uzavřen (zdí, oplocením apod.), dá se do něj vstoupit v podstatě z kteréhokoliv směru. Nejvíce jsou využívány do areálu lázní vchody tři, a to tzv. hlavní brána, která je opatřena automaticky ovládanou závorou. Hlavní brána se nachází v jižním rohu lázeňského parku a je umístěna na jediné příjezdové komunikaci pro automobily do areálu lázní. Na tuto cestu se dostaneme po odbočení z hlavní komunikace Uherské Hradiště – Ostrožská Nová Ves. Po odbočení následuje docela nepřehledný železniční přejezd. Poté zabočíme vpravo a směřujeme až k hlavní bráně po cestě, která je součástí cyklostezky, která prochází parkem a kopíruje protihlukovou zeď, která má za úkol snížit vliv hluku z kolejové trati. Jedná se o cyklostezku vedoucí z Uherského Hradiště do Uherského Ostrohu. Tato cyklostezka je velmi frekventovaná, a to nejen k rekreační jízdě na kole nebo kolečkových bruslích, ale zejména je využívána lidmi jezdícími do zaměstnání. Díky jejímu umístění tvoří přirozený vstup do prostor parku. Tímto se tedy park stává významným místem zastavení a odpočinku pro velké množství uživatelů této cyklostezky. Poslední vchod do parku je využíván pěšími chodci. Tento vchod je tvořen jako průchod v protihlukové zdi a má za úkol spojit lázně s vlakovou a autobusovou zastávkou, které jsou ihned za touto zdí. Před hlavním vstupem do parku je po levé straně parkoviště
pro
cca 20
automobilů a za ním se rozprostírá plocha bývalé lesní školky. Na této ploše byla ponechána 3 žebra dřevin jako základ pro budoucí větrolam. Po vstupu do parku hlavní branou se po levé straně nachází dvě samostatně stojící vily, nesoucí název Vlasta a Šárka. Slouží jak k ubytování lázeňských hostů, tak mohou posloužit i zaměstnancům lázní. Před těmito vilami se opět nachází malé společné parkoviště pro 5 automobilů, další parkoviště je umístěno za vilou Šárka. Pravou stranu cesty lemuje alej jírovců, na jejímž konci si nemůžeme nepovšimnout malého jezírka se sochou nahé ženy. Za tímto jezírkem vede chodníček podél okrasných záhonů vhodně vysázených růžemi až k cyklostezce a východu z parku v protihlukové zdi. Pokud pokračujeme dále, dostaneme se až k hlavní budově celého komplexu lázní. V ní se nachází recepce, kanceláře vedení lázní, sociální prostory pro zaměstnance, ordinace lékařů, bazén, jídelna, kuchyň a samozřejmě ubytovací pokoje pro hosty. V bezprostřední blízkosti hlavní budovy je vysoce udržovaný trávník s okrasnou výsadbou.
21
Bezesporu nejhezčí dominantou parku je přibližně 100 let starý, zcela solitérně stojící, smrk ztepilý – Picea abies (L). Karst (viz Příloha č. 5) . Ten se nachází uprostřed jednoho z udržovaných trávníků, v těsné blízkosti hlavní budovy. Před hlavní bodovou se rozkládá asi nejhezčí část lázeňského areálu, a to podhledový park, který má charakter anglického parku. V této části parku rostě řada esteticky a historicky významných dřevin. Některé z těchto dřevin dosahují vcelku pozoruhodných rozměrů. Jedná se zejména o stromořadí druhu trnovník akát – Robinia pseudoacacia (L.), dále borovice vejmutovka – Pinus strobus L. a douglasky tisolisté – Pseudotsuga menziesi (Mirb.) Franco. Podhledový park je protkán sítí pěšin a vhodně doplněn větším množstvím laviček a veřejným osvětlením. Tato část je k procházkám a odpočinku lázeňskými hosty využívána nejvíce. Poslední budovou patřící k areálu lázní je kotelna, kde se také nachází další prostory nutné k zajištění
provozu lázní, tj. prádelna, dílny, garáže a zařízení ke
kontrole a úpravě sirných pramenů. Kotelnu najdeme ihned za hlavní budovou lázní. Další část parku, a to o podstatně větší rozloze se rozkládá v jeho západní části. Jedná se v podstatě o veškerou plochu za provozními budovami parku v západním směru. Tato část je z dendrologického hlediska již méně zajímavá a má charakter spíše lesoparku. Výjimku tvoří pouze bývalý ovocný sad, čítající několik desítek jedinců rodu Malus L. a Prunus L. Dřeviny v této části, až na pár výjimek, jsou věkově mladší a rozměrově menších dimenzí, než dřeviny v podhledovém parku ve východní části areálu. Je na místě zdůraznit, že park zasáhla v roce 1997 katastrofální povodeň, po které podle dostupných informací řada druhů dřevin uhynula a byla odstraněna. Bohužel se mi už zpětně nepodařilo dopátrat o jaké druhy a v jakém počtu šlo.
22
5 Metodika a materiál 5.1 Vymezení hranic zkoumaného území Lázeňský park v Ostrožské Nové Vsi má výměru necelých 10 ha. Do parku je volný přístup v podstatě z kterékoliv strany. Viditelné ohraničení parku je pouze ze dvou stran, a to ze strany jižní a východní. Jižní ohraničení parku tvoří klasický pletivový plot. Východní strana parku je celá obehnána vysokou protihlukovou zdí, podél které vede cyklostezka, která prochází parkem. Na severní stranu navazuje přilehlé zemědělské pole. Západní stranu parku tvoří pozvolný lesopark. Ten je zakončen po celé své délce větrolamem, který tvoří již velmi vzrostlé topoly kanadské – Populus xcanadensis Moench. Je nutné dodat, že tento lesopark pozvolně a nenásilně hraničí s PP Lázeňský mokřad, která je od areálu lázeňského parku opticky oddělena jenom úzkou, nezpevněnou polní cestou.
5.2 Metodika V rámci parku byly dřeviny hodnoceny každá samostatně nebo jako skupina stromů. Skupiny byly vylišeny proto, aby přesněji vystihovaly svoji odlišnost od okolních dřevin v parku a vyjádřily svůj specifický význam. V lázeňském parku bylo záměrně vylišeno celkem 5 skupin a to: 1. Ovocný sad 2. Alej jírovců 3. Akátový větrolam 4. Smrková výsadba I. a II. 5. Topolový větrolam Vzhledem k tomu, že po předběžném prvotním průzkumu parku bylo zjištěno, že zdravotní stav jedinců nacházejících se v zájmovém území je z větší části velmi uspokojivý, byla vytvořena vlastní klasifikace pro zhodnocení zdravotního stavu jedince. Tato klasifikace je číselná a zahrnuje v sobě všechna poškození, která na daném jedinci mohla být nalezena.
23
Zdravotní stav jedinců: 0 – nepoškozený (bez viditelných známek poškození či choroby, defoliace 0%) 1 – slabě poškozený (malé poškození, např. odřená kůra, ulomená větev, defoliace (1– 24%) 2 – silně poškozený (výskyt hniloby, ulomená část koruny či terminál, defoliace (25 – 50%) 3 – odumírající (rozšířená hniloba, dutý kmen, defoliace 51 – 100%) 4 – odumřelý (zcela mrtvý strom, defoliace 100%)
Specifikace poškození byla u každého jedince slovně doplněna v Seznamu inventarizovaných dřevin parku (viz Příloha č. 1). Tato metodika byla použita u všech dřevin, které se hodnotily samostatně, tzn. každý jedinec byl popisován zvlášť. U metodiky hodnocení stromových skupin záleželo o jak velkou skupinu se jednalo. V případě skupiny čítající menší počet jedinců se hodnotil každý strom v této skupině. Pokud skupina obsahovala velké množství jedinců, bylo změřeno 20% náhodně vybraných zástupců a z těchto se udělal průměr, který reprezentoval hodnocenou celou skupinu. Tato metodika se týkala posledních dvou jmenovaných skupin, tedy skupiny č 4. Smrková výsadba I. a II. a skupiny č. 5. Topolový větrolam. Vlastní inventarizace probíhala v průběhu roku 2007 a 2008. Nejdříve byla pořízena fotodokumentace. Jehličnaté dřeviny byly foceny na přelomu zimy a jara, kdy okolní listnaté dřeviny byly ještě bez listí. Tímto na fotografiích lépe vynikly. U každé fotografované dřeviny byla vždy zapíchnuta tyč o délce 1 m jako měřítko. Z fotodokumentace bylo vybráno několik snímků na CD jako Příloha č. 6. Při provádění inventarizace bylo postupováno cíleně, a to tak, že park byl nejprve rozdělen na několik segmentů, (popř. výše zmíněných skupin stromů). Hranice těchto segmentů tvořily například chodníčky a pěšiny v areálu parku. Druh dřeviny byl určován z odborné literatury, která je uvedena v seznamu použité literatury. Obvod kmene dřevin byl měřen pomocí pásma s přesností na 1 cm. Měřilo se ve výšce 1,3 m. Pokud se strom větvil pod touto výškou, obvod byl změřen u paty kmene. Měřena byla každá dřevina s výjimkou skupin č. 4 a 5., kdy se změřilo 20% jedinců a ty byly zprůměrovány za celou skupinu.
24
Výška stromu byla měřena přístrojem Blume –Leiss a to s přesností na 1 m. Výšky byly změřeny u všech soliterně stojících stromů. Pokud se strom nacházel ve větší skupině, pak bylo změřeno opět 20% náhodně vybraných jedinců, ze kterých se následně vypočítala průměrná výška stromu. Dále následovalo posouzení zdravotního stavu jedince, a podle zjištěných poškození byl jedinec oklasifikován dle výše uvedené stupnice zdravotního stavu. Všechna tato měření byl ihned zaznamenávána do terénního zápisníku a poté zpracována do jednoduchých a přehledných tabulek a grafů v programu Microsoft Excel (viz Příloha č. 2). Z těchto tabulek se vycházelo při zpracování a vyhodnocení výsledků inventarizace.
5.2.1 Metodika měření GPS V lázeňském parku byly zaměřeny přístrojem GPS, který byl zapůjčen z Ústavu geoinformačních technologií stromové dominanty, které se v tomto parku nacházejí a plní určitý společenský či estetický význam. Výsledky z měření z GPS byly posléze zpracovány v programu Topol. Jako konečný výstup tohoto měření je letecký snímek lázeňského parku v měřítku 1: 2500, se zanesenými dřevinami (viz Příloha č. 8). Jedná se o následující dřeviny: Picea abies (L.) Karst (1ks), Sophora japonica L. (1ks), Pseudotsuga menziesi (Mirb.) Franco. (1ks), Salix alba L. (1ks), Pinus strobus L. (2ks), Populus pyramidalis (Rozier) L. (2ks).
5.2.2 Metodika skupiny č. 5. Topolový větrolam V případě hodnocení topolového větrolamu se metodika nepatrně lišila v zájmu sledovaného taxonu. Jelikož obecně rod Populus jako takový je velmi proměnlivý, s velkým výskytem různých kříženců a kultivarů, byla pozornost směřována k určení druhu. Cílem bylo určit, zda se jedná o druh Populus nigra (L) – topol černý nebo jeho křížence Populus xcanadensis Moench. – topol kanadský. Metodika spočívala ve sledování určitých specifických
znaků, které jsou k identifikaci druhu zapotřebí.
Určování znaků probíhalo jak v zimním období (aby lépe vynikla kresba kůry, tvar koruny, nasazení větví, výskyt Viscum album (L.) – jmelí bílé, tak ve vegetačním období.
25
Pozornost byla zaměřena zejména na tyto znaky: 1) tvar koruny, úhel nasazení větví, jejich síla, 2) kresba kůry 3) výskyt Viscum album (L.) – jmelí bílé 4) napadení mšicemi rodu Pemphigus, které tvoří hálky na listových řapících 5) tvar listové čepele, výskyt žlázek na řapíku, tvar letošního výhonu, odlupčivá kutikula na mladých výhonech. Nakonec bylo určení druhu zkonzultováno s přední odbornicí na rychle rostoucí dřeviny, paní ing. Luďkou
Čížkovou, Ph.D. z VÚLHM v Kunovicích, která mi
poskytla velmi cenné informace k této problematice. Taktéž je k této práci přiložena metodická pomůcka k určování druhu Populus nigra L. , která mi byla poskytnuta ve VÚLHM v Kunovicích (viz Příloha č. 7).
26
6 Výsledky 6.1 Výsledky inventarizace Celkově bylo v lázeňském parku o rozloze cca 10 ha zinventarizováno a posouzeno 570 jedinců. V tomto výčtu nejsou zahrnuty skupiny č. 4 Smrková výsadba I. a II. a č. 5 Topolový větrolam, jelikož u těchto skupin byla zvolena poněkud jiná metodika hodnocení. Jedinci nebyli záměrně rozděleni na dřeviny stromového a keřového patra, jelikož výskyt keřovitých dřevin v parku byl minimální. Následující tabulka ukazuje poměr mezi listnatými a jehličnatými dřevina v parku v kusech a procentech:
Tabulka č. II: Poměr listnatých a jehličnatých dřevin v parku
Poměr listnatých a jehličnatých dřevin v parku ks
%
listnaté
376
66
jehličnaté
194
34
Celkem
570
100
Jak je patrné z výše uvedené tabulky č. II., listnaté dřeviny se nachází v parku v počtu 376 ks, což představuje 66% z celkového počtu zinventarizovaných jedinců v parku. Jehličnaté dřeviny byly zastoupeny 194 jedinci, tzn. zbývajících 34%. Převaha listnatých dřevin jasně dokladuje, v jaké nadmořské výšce se lázeňský park nachází (175 m.n.m).
6.2 Růstové charakteristiky zinventarizovaných dřevin 6.2.1 Obvod kmene Změřené obvody kmene byly zařazeny do 8 tloušťkových skupin v intervalovém rozpětí po 50 cm. Nejvíce zastoupený obvod dřevin se nacházel v intervalovém rozpětí 51 – 100 cm, celých 36% z celkového počtu změřených obvodů dřevin v parku. Poté následuje s 27% interval 101 – 150 cm, 20% dřevin spadá do nejmenšího intervalu 1 –
27
50 cm a 14% dřevin do intervalu 151 – 200 cm. Zbylé intervaly jsou zastoupeny ve 4% z celkového počtu změřených dřevin.
Graf zastoupení tloušťkových skupin 40 35 30 25 % 20 15 10 5 0
36 27 20 14 2 1-50
1
0
1
51- 101- 151- 201- 251- 301- 351100 150 200 250 300 350 400 cm
Graf č. I: Zastoupení tloušťkových skupin
6.2.2 Výška dřeviny Měřeny byly všechny dřeviny od počáteční výšky 0,5 m. Podobně jako u obvodů kmene, byly dřeviny pro lepší názornost a přehlednost rozděleny do 6 skupin v intervalovém rozpětí po 5 m. Nejčetnější zastoupení výšek se nachází v intervalu 16 – 20 m, což představuje 27% a v intervalu 11 – 15 m, tj. 25%. Poté následují další dvě přibližně stejně velké skupiny a to: interval 6 – 10 m, který má zastoupení 19% a interval 1 – 5 m se 17%. Větší výškové dimenze (21 – 25 m a 26 – 30 m) tvoří zbylých 13% ze všech změřených výšek. Výškové členění dřevin v lázeňském parku názorně zobrazuje následující graf.
28
Graf zastoupení výškových skupin 30
%
20
27
25
25 19 17
15 8
10
5
5 0 1-5
6 - 10
11 - 15
16 - 20
21 - 25
26 - 30
m
Graf č. II: Zastoupení výškových skupin
6.3 Druhové zastoupení jehličnatých a listnatých dřevin V lázeňském parku v Ostrožské Nové Vsi bylo nalezeno celkem 56 druhů dřevin, z toho 48 druhů ve stromovém patře a pouze 8 druhů v patře keřovém. Podíl listnatých a jehličnatých druhů je následující: listnáče jsou zastoupeny 40 druhy, což je 71% a jehličnany 16 druhy, to představuje zbylých 29%. Přehlednost druhového zastoupení ukazuje následující tabulka:
Tabulka č. III: Druhové zastoupení jehličnatých a listnatých dřevin v parku
Druhové zastoupení jehličnatých a listnatých dřevin v parku počet
%
listnaté
40
71
jehličnaté
16
29
Celkem
56
100
Z tabulky je opět patrná velká převaha listnatých druhů, která se shoduje s již výše zmíněnou převahou listnatých dřevin nacházejících se v parku. Následující tabulka zobrazuje přehled pěti nejvíce zastoupených druhů dřevin v parku.
29
Tabulka č. IV: Pětice nejvíce zastoupených druhů dřevin
Pětice nejvíce zastoupených druhů dřevin (mimo skupiny) pořadí 1. 2. 3. 4. 5.
druh dřeviny Tilia cordata Mill. Picea abies (L.) Karst. Betula pendula Roth. Alnus glutinosa (L.) Gaertn. Picea pungens Engelm
počet jedinců 69 68 65 56 45
6.4 Zdravotní stav inventarizovaných dřevin Inventarizované dřeviny byly zařazovány do celkem 4 zdravotních stupňů, které jsou podrobněji popsány v kapitole 5.2 Metodika. Pozornost byla zejména zaměřena na výskyt hniloby, napadení škůdci, poškození kmene a větví a usychání koruny (defoliace). Zdravotní stav byl posuzován i každého jedince, pouze skupina č. 4. Smrková výsadba I. a II. a skupina č. 5. Topolový větrolam byly hodnoceny souhrnně. Zdravotním stupněm
0 – nepoškozený bylo ohodnoceno 83% sledovaných
jedinců. Zbývajících 17% jedinců vykazovalo nějaké poškození. Zdravotní stupeň 1 - slabě poškozený…9%. Tady se jednalo většinou o nález drobného poškození, např. v podobě odřené kůry na kmeni stromu nebo odlomené větve. Stupeň č. 2 – silně poškozený…6%. Tímto stupněm byly ohodnoceny stromy s výskytem vážnějšího poranění či choroby, většinou šlo o výskyt hniloby či vážnějšího mechanického poranění (ulomená koruna). Stupeň č. 3 – odumírající…1%. Do toho stupně spadaly dřeviny s rozšířenou hnilobou, dutým kmenem nebo rozsáhlou defoliací (51 – 100%). Pouze 2 jedinci v parku byly zařazeni do stupně č. 4 jako odumřelé, v obou dvou případech se jednalo o druh Picea pungens Engelm. Tito odumřelí jedinci by měli být ihned odstraněni.
30
Tabulka č. V: Zdravotní stav dřevin v parku
Zdravotní stav dřevin v parku zdravotní stupeň: 0 - nepoškozený 1 - slabě poškozený 2 - silně poškozený 3 - odumírající 4 - odumřelý Celkem
počet (ks) 472 54 34 8 2 570
% 83 9 6 1 0 100
Tabulka jasně ukazuje, že dřeviny rostoucí v lázeňském parku v Ostrožské Nové Vsi se těší dobrému zdravotnímu stavu, kdy 83% všech sledovaných jedinců nevykazuje žádné poškození! To dokazuje, že zdejší prostředí a přírodní podmínky zdejším dřevinám svědčí a otvírá možnosti pro další cílenou výsadbu okrasných dřevin a keřů.
6.5 Zhodnocení stavu skupin a návrh jejich managementu 6.5.1 Skupina č. 1. Ovocný sad Tato skupina se nachází v jižní části lázeňského parku, konkrétně se rozprostírá za vilou Vlasta na ploše cca 2200 m2. Dřeviny nacházející se v této skupině jsou přehledně uvedeny v následující tabulce. U každé dřeviny je napsán průměrný obvod kmene a výška dřeviny.
Tabulka č. VI: Ovocný sad
Skupina č. 1. Ovocný sad obvod (cm)
výška (m)
počet (ks)
Prunus cerasifera Ehrh.
21
4
6
Prunus spinosa L.
82
5
7
Malus sylvestris (L.) Mill.
82
5
24
74
5
3
Pyrus communis L.
31
V ovocném sadu se nenachází nikterak zvláštní druhy či kultivary ovocných dřevin, ale i přesto je tato část lázeňského parku výjimečná, a to zejména díky své, již na první pohled zřetelné odlišnosti od okolního prostředí. Co je ale nejvíce alarmující, je fakt, že v této skupině se nachází velké množství dřevin ve velmi špatném zdravotním stavu. Celých 50% dřevin vykazuje známky nějakého poškození! Ve většině případů se jedná o dost markantní prosychání koruny nebo výskyt hniloby.
Navržený management Možný výskyt chorob a škůdců Na kořenovém systému je častá infekce šupinovky kostrbaté (Pholiota squarrosa) a václavek (Armillaria spp.), především václavky smrkové (Armillaria ostoyae). Na kmenech může parazitovat troudnatec kopitovitý (Fomes fomentarius) nebo bělochoroš jabloňový (Aurantioporus fissilis). Na jabloních a hrušních je rovněž častá hnědá hniloba sírovce žlutooranžového (Laetiporus sulphureus). Asimilační aparát nerezistentních odrůd poškozuje padlí. Pro výsadby ve volné krajině je nutné používat pouze rezistentní odrůdy na odolných podnožích. Na hrušních se od srpna objevuje skvrnitost listů způsobená rzí hrušňovou (Gymnosporangium sabinae). Jde o dvoubytnou rez, jejíž teliální stádium se tvoří v jarních měsících na rodu Juniperus. Sáním na jabloních škodí nejvíce vlnatka krvavá (Eriosoma lanigerum) a mera jabloňová (Psylla mali ). Podobně na hrušních škodí mera hrušňová (Psylla pyricola). Významnější škodu na pupenech jabloní způsobuje květopas jabloňový (Anthonomus pomorum). Mladé plody hrušní svým žírem napadají larvy plodomorky hrušňové (Contarinia pyrivora). Lokální holožír ovocných dřevin mohou způsobit housenky obaleče hlohového (Archips crataegana). Během teplých a suchých let dochází pod kůrou kmenů a silnějších větví k přemnožení bělokaze švestkového (Scolytus mali ) (KOLAŘÍK, J. Péče o dřeviny rostoucí mimo les – II. Vlašim: ČSOP Vlašim, 2005.). Řez jabloní Jabloně jsou stromy vyznačující se slabou kompartmentalizací. Řez okrasných jabloní je tedy omezen pouze na řez bezpečnostní, probírku proventálních výhonů zahušťujících korunu a odstraňování obrostu z podnoží, neboť velká většina taxonů jsou
32
štěpovanci. Obrost je nejlépe odstraňovat v bylinném stavu, jinak řez je možno provádět prakticky kdykoliv. Jiná situace je v případě v odstraňování napadených větví bakteriální spálou růžovitých. V takovém případě je nutno napadené části stromu co nejrychleji odstranit a spálit. Náčiní, jímž řez provádíme, je nutno před každým řezem pečlivě dezinfikovat. V ovocném sadu doporučuji odstranit jedince s označením zdravotního stupně 3, a zbylé jedince zregenerovat ozdravným řezem (KOLAŘÍK, J. Péče o dřeviny rostoucí mimo les – I. Vlašim: ČSOP Vlašim, 2003.).
6.5.2 Skupina č. 2. Alej jírovců Jedná se o alej 32 jedinců druhu Aesculus hippocastaneum L., která lemuje příjezdovou komunikaci od hlavní brány lázeňského parku směrem k hlavní budově. Průměrný obvod kmene je 164 cm a průměrná výška těchto jedinců činí 19 m. Na všech jedincích bylo zaznamenáno napadení klíněnkou jírovcovou (Cameraria ohridella). U dvou stromů byla nalezena hniloba kmene.
Navržený management Možný výskyt chorob a škůdců Nejzávažnějším problémem zdravotního stavu jírovců jsou listové skvrnitosti způsobené zavlečenou klíněnkou jírovcovou (Cameraria ohridella). Listové skvrnitosti působí rovněž houba (Guignardia aesculi). Zatímco klíněnka tvoří na listech okrouhlé šedavě stříbřité miny, skvrnitost houby Guignardia aesculi je žlutě ohraničena a vymezena žilkami, ze spodní částí listů se tvoří černé okrouhlé plodnice velké 0,1 - 0,5 mm. Běžné je současné poškození jedné čepele listu oběma původci. U dřevních hub je spektrum podobné jako u dalších bělových dřevin. Kořenový systém je náchylný na poškození dřevomorem kořenovým (Ustulyna deusta). Na kmeni je častým druhem troudnatec kopytovitý (Fomes fomentarius). Bílou hnilobu tvoří rovněž plstnatec pěnový (Spongipellis spumeus) a bělochorož jabloňový (Aurantioporus fissilis). Kmeny jírovců poškozuje housenka drvopleně hrušňového (Zeuzera pyrina ) KOLAŘÍK, J. Péče o dřeviny rostoucí mimo les – II. Vlašim: ČSOP Vlašim, 2005.).
33
Řez jírovců Dřevo jírovců je křehké a snadno se láme. Jírovce se vyznačují slabou kompartmentalizací, odstraňujeme tedy živé větve do průměru max. 60 mm. Rány po řezech jsou sice poměrně rychle zavalovány ranovým dřevem, obnažené dřevo je ale často napadáno patogeny a velmi rychle se rozkládá, takže větší rány se nestačí ranovým dřevem zakrýt a vzniká otevřená dutina. Proto by se měl řez omezit pouze na odstranění suchých, nemocných a zlámaných větví, případně některých nevhodně postavených výmladků. Dospělé stromy občas vykazují tendenci tvořit svislé proventální výhony, silně zahušťující korunu. Tyto výhony je třeba citlivě odstranit, pokud je nechceme použít pro tvorbu sekundární koruny stromu. Jírovec často vytváří tlaková větvení, kterým je třeba řezem včas předcházet. V případě této jírovcové skupiny doporučuji pečlivě sledovat stav zejména usychání větví a tyto větvě neprodleně odstraňovat, jelikož hrozí jejich ulomení a ohrožení zdraví lidí či poškození automobilů vzhledem k tomu, že alej lemuje nejfrekventovanější komunikaci v parku. Dále je nutné se zaměřit na preventivní boj s klíněnkou (postřik, odstraňování napadeného listí) (KOLAŘÍK, J. Péče o dřeviny rostoucí mimo les – I. Vlašim: ČSOP Vlašim, 2003.).
6.5.3 Skupina č. 3. Akátový větrolam Akátový větrolam lemuje severní okraj lázeňského parku. Tento větrolam je tvořen 13 jedinci druhu Robinia pseudoacacia L. Tento druh dřeviny není nijak výjimečný ani vzácný (v podstatě se jedná o invazivní a plevelnou dřevinu), ale ohromující je, jakých rozměrů někteří jedinci v parku dosahují. Průměrný obvod kmene těchto jedinců je 277 cm a průměrná výška 27 m. Pro lepší názornost uvádím tabulku s rozměry pěti nejmohutnějších jedinců.
34
Tabulka č. VII: Pětice nejmohutnějších jedinců Robinia pseudoacacia L.
Pětice nejmohutnějších jedinců obvod kmene v 1,3 m 393 378 354 349 297
1. Robinia pseudoacacia L 2 .Robinia pseudoacacia L. 3. Robinia pseudoacacia L. 4. Robinia pseudoacacia L. 5. Robinia pseudoacacia L.
průměr kmene (cm) 125 120 113 113 95
výška(m) 27 27 28 27 28
Navržený management Možný výskyt chorob a škůdců Na kořenovém systému může parazitovat ohňovec hrbolatý (Phellinus torulosus), jehož plodnice vyrůstají kolem bází živých kmenů. Kořenový systém bývá infikován václavkami (Armillaria spp.). Častá je hnědá hniloba sírovce žlutooranžového (Laetiporus sulphureus). Na kmenech se vyskytuje rovněž ohnivec statný (Phellinus robustus). V posledních letech se na akátu šíří minující vzpřímenka akátová (Parectopa robiniella) a klíněnka akátová (Phyllonorycter robiniellus) (KOLAŘÍK, J. Péče o dřeviny rostoucí mimo les – II. Vlašim: ČSOP Vlašim, 2005.). Řez akátů Dřevo trnovníků je pevné, ale křehké, a ve vyšším věku je často napadeno patogeny. Pod vlivem zátěže hrozí velmi často odlomení koruny. Řez lze provádět prakticky celoročně , u některých druhů však vzniká nebezpečí toku mízy v předjarních měsících. Na jedincích rostoucích v lázeňském parku je již patrný zub času. Na první pohled se to projevuje poměrně silným prosycháním koruny. To se týká zejména koncových větví. Proto doporučuji u těchto jedinců provedení bezpečnostního řezu. Jedná se v podstatě o minimální variantu řezu zdravotního, která je zaměřena na požadavek provozní bezpečnosti stromu. Tento řez je levný, a má své místo tam, kde není nutné investovat do nákladného řezu zdravotního. Bezpečnostní řez odstraňuje větvě suché, mechanicky poškozené, nalomené a zlomené. Dále pak větve volně visící v koruně a 35
hrozící pádem (KOLAŘÍK, J. Péče o dřeviny rostoucí mimo les – I. Vlašim: ČSOP Vlašim, 2003.).
6.5.4 Skupina č. 4. Smrková výsadba I. a II. Jedná se o dvě mladé výsadby, které sousedí nedaleko sebe. První menší výsadba vyplňuje volný travnatý prostor v západní části parku a těsně sousedí s topolovým větrolamem. V této skupině č. I. se nachází celkem 47 ks dřevin o průměrném obvodu kmínku 10 cm a výšce 1,5m. Jde o 44 ks Picea pungens L. a 3 ks Picea abies L. Tyto stromky jsou vysazeny v pravidelném sponu a nejsou nijak chráněny. Většina z nich je poškozena okusem zvěří a vykazuje velmi malé přírůsty. Pokud tato skupina nebude nijak chráněna (oplocení, repelent), bude nadále poškozována a bude jen velmi ztěžka odrůstat působení okusu zvěří. Skupina č. II. se nachází v prostoru dvou zdrojů léčivých pramenů (zvodní), taktéž v západní části areálu. Tato výsadba opět vyplňuje velký travnatý prostor, kde je absence vzrostlých soliterních stromů. Druhové složení a růstovou charakteristiku této skupiny popisuje následující tabulka.
Tabulka č. VIII: Smrková výsadba II.
Smrková výsadba II.
Picea abies L. Picea pungens Engelm Picea omorika (Pančic) Purkyně
obvod výška počet kmínku (m) ks (cm) 15 3 9 20 3 25 15 3 336
Navržený management U této skupiny nebylo nalezeno žádné vážnější zdravotní poškození. Skupina velmi dobře přirůstá a druh Picea omorika (Pančic) Purkyně vykazuje poměrně solidní plodnost. Bohužel tato skupina má charakter monokultury druhu Picea omorika (Pančic) Purkyně. Proto doporučuji tuto skupinu postupně prořeďovat, odstraňovat nemocné a
36
chřadnoucí
jedince a
do
těchto
vzniklých
volných
míst
vysazovat
druhy
rychlerostoucích dřevin, které mohou v budoucnu tvořit hezký základ pro nový podhledový park. Doporučoval by jsem zejména tyto dřeviny: jedli obrovskou (Abies grandis Lindl.), metasekvoj tisovcovitou (Metasequoia glybtostroboides Hu et Cheng), tisovec dvouřadý (Taxodium distichum (L.) Rich), z listnatých dřevin pak dub červený (Quercus rubra L.), javor stříbrný (Acer sacharinum L.) a vhodné kultivary topolů.
6.5.5 Skupina č. 5. Topolový větrolam Topolový větrolam lemuje celou západní část areálu lázní. Má v podstatě tvar podkovy v délce zhruba 430 m, která celý tento areál velmi vhodně chrání před západními větry. Ve druhé etáži je poměrně hojně zastoupena olše lepkavá (Alnus glutinosa (L.) Gaertn) a vrba bílá (Salix alba L.). Nejdůležitějším úkolem u této skupiny bylo určení o jaký druh topolu se jedná. Po zhodnocení všech dostupných determinačních znaků uváděných v literatuře a konzultaci s ing. Luďkou Čížkovou, Ph.D. z VÚLHM v Kunovicích, jsem tento druh určil jako Populus xcanadensis Moench – topol kanadský. Ve větrolamu bylo napočítáno celkem 198 kusů těchto jedinců. Změřeno bylo 40 ks jedinců (20%), pro zjištění průměrného obvodu kmene. Ten činí 121 cm a průměrná výška stromů je 29 m. V tomto větrolamu byli nalezeni i jedinci s úctyhodnými parametry obvodu kmene, kteří jsou uvedeni v následujíc tabulce.
Tabulka č. IX: Pětice nejmohutnějších jedinců Populus xcanadensis Moench
Pětice nejmohutnějších jedinců
1.Populus xcanadensis Moench 2.Populus xcanadensis Moench 3.Populus xcanadensis Moench 4.Populus xcanadensis Moench 5.Populus xcanadensis Moench
37
obvod průměr kmene kmene výška(m) v 1,3 (cm) m 394 125 28 376 120 29 367 117 29 105 331 28 92 289 28
Zdravotní stav byl u této skupiny ohodnocen stupněm č. 0 - bez poškození. V topolovém větrolamu bylo ojediněle nalezeno napadení mšicemi rodu Pemphigus , které tvoří hálky na listových řapících, a u několika jedinců byla zlomená větev v koruně. Pouze 1 jedinec byl zařazen do stupně č. 4 – odumřelý. To svědčí o vhodnosti topolů na tomto stanovišti.
Navržený management Možný výskyt chorob a škůdců Kořenový systém topolů pěstovaných v nepříznivých podmínkách je náchylný k infekci václavkami (Armillaria spp.).Častá je i infekce dřevomorem kořenovým (Ustulina deusta). Běžným druhem je i troudnatec kopytovitý (Fomes fomentarius). Na topolech vysázených především na nevhodných stanovištích se projevuje infekce vřeckovýtrusnou houbou dotichiza topolová (Cryptodiaporthe populea). Hlavním znakem infekce jsou nekrózy na kmenech a tvorba pyknid anamorfního stádia Discosporium populeum, ze kterých jsou vytlačovány šedavé pentlice konidií. U topolů je uváděn také bakteriální hnědý mízotok. Mladé kmínky a větve bývají často vyžírány
larvami kozlíčka osikového
(Saperda populnea) a kozlíčka topolového (Saperda carcharias). Napadené místo nápadně zduří. Starší kmeny mohou být prožrány až 10 cm dlouhými housenkami drvopleně obecného (Cossus cossus). N jejich přítomnost ukazuje kyselý octový zápach a vyhozené drtinky u paty kmene. Z dalších významných technických škůdců je drvopleň hrušňový (Zeuzera pyrina), nesytka sršňová (Sesia apiformis) a nesytka ovádová (Paranthrene tananiformis). Listy topolů bývají na sklonku vegetační sezony některých let hojně napadeny z rubové strany několika druhy rzí. Nejčastějším druhem je Melampsora larici - populina a M. pinitorqua. Původcem hnědé skvrnitosti listů Populus nigra a jeho hybridů může být Marssonina brunnea (telemorfa Drepanopeziza punctiformis). Žlutavé výrůstky a deformace listů topolů působí palcatka Taphrina populina. Listy topolů jsou poškozovány některými defoliátory jako např. mandelinkou topolovou (Chrysomela populi) a mandelinkou osikovou (C. tremulae). Hojným a nápadným druhem je mšice dutilka topolová (Pemphigus bursarius), která vytváří hálky na řapících listů topolů (KOLAŘÍK, J. Péče o dřeviny rostoucí mimo les – II. Vlašim: ČSOP Vlašim, 2005.).
38
Řez topolů Topoly jsou všeobecně rychle rostoucí, krátko až středněvěké dřeviny, s křehkým a měkkým dřevem. Jsou řazeny k taxonům se špatnou kompartmentalizací. Řezné plochy se sice rychle zavalují ranovým dřevem, velmi často ale vzniklé rány mnohem dříve podléhají hnilobám za vzniku rozsáhlých otevřených dutin. Řez živé větve by neměl přesáhnout průměr 50 mm. Řez lze provádět celoročně. Bílé a velkolisté topoly (sekce Leuce a Leucoides) se vyznačují výraznou kořenovou výmladností. balzámové a černé topoly (sekce Tacamahaca a Aigeitos) naopak výmladností pařezovou a kmenovou. S tímto je při řezu počítat, zejména u posledních dvou sekcí, u nichž lze v určitých případech na dobu nezbytně nutnou použít i hluboké sesazení koruny na kosterní větve, které rychle obrazí a vytvoří staticky bezpečnější korunu sekundární. Tento zásah je možné provést v pouze v případě akutního ohrožení bezpečnosti provozu v blízkosti staticky silně oslabených jedinců a na dobu nezbytně nutnou k získání prostředků na jejich odstranění a nahrazení. To proto, jelikož jsou velké řezné rány rychle napadány houbami, které rozkládají dřevo kmenů a větví, a výmladky, tvořící sekundární korunu, rychle tloustnou a mají tendenci se velmi brzy vylamovat (KOLAŘÍK, J. Péče o dřeviny rostoucí mimo les – I. Vlašim: ČSOP Vlašim, 2003.).
Ač se to může zdát absurdní, skupinu č. 5. Topolový větrolam pokládám za jednu z nejdůležitějších a nejcennějších v celém lázeňském areálu, a to z těchto důvodů: 1) Výborně plní funkci větrolamu a chrání areál lázeňského parku před silnými západními větry. 2) Tvoří velmi přirozený a nenásilný přechod mezi lázeňským parkem a PP Lázeňský mokřad. 3) Poskytuje vhodné prostředí pro množství hmyzu a ostatních živočichů.
39
7 Diskuse Lázeňské parky jsou všeobecně mezi širokou veřejností považovány většinou za jednu z nejhezčích součástí všech lázeňských měst či areálů a podle toho by mělo být k nim přistupováno a také na ně nahlíženo. Nesmíme zapomenout, že v nich nejvíce času při svých procházkách a chvilkách odpočinku a relaxace tráví především lázeňští hosté, které většinou trápí rozličné zdravotní potíže a neduhy. Tito hosté přijíždějí do lázní většinou ze všech koutů republiky, a v hojné míře i ze zahraničí. Přijíždějí za odpočinkem, léčivými prameny, aby načerpali síly nebo jenom tak, příjemně strávit dovolenou. Jednu ze vzpomínek, kterou sebou mohou přivézt domů z pobytu v lázních, může být právě vzpomínka na překrásný lázeňský park. Lázeňský park v Ostrožské Nové Vsi touto vzpomínku může být. Můj první dojem (a nemyslím že jenom můj), po vstupu do tohoto parku byl, že jsem se ocitl v absolutně jiném světě. Snad je to tím, že jako student lesnické a dřevařské fakulty se na dřeviny dívám poněkud z jiného úhlu pohledu. K tomuto pocitu asi nejvíce přispěl samotný fakt, kde lázeňský park leží. Sirnaté lázně Ostrožská Nová Ves se totiž nachází jak se říká ,,na zelené louce“. Jsou totiž velmi šikovně schovány asi 1 km severně od samotné obce, v těsné blízkosti velmi frekventované silniční komunikace a železniční trati, (od kterých jsou odděleny vysokou protihlukovou zdí), kolem dokola obklopené v podstatě jenom zemědělskými polnostmi. Již tento samotný fakt svědčí o výjimečnosti lázní, kdy lázeňský park působí jako oáza klidu a perla ve zdejší krajině. Je trochu na škodu, že valná většina dřevin, nacházejících se v parku, jsou zcela běžně se vyskytující druhy. Snad je to dáno tím, že zatím nebyly do úpravy a rozšíření zeleně parku investovány velké finanční prostředky a park tak stále čeká na svoji velkou rekonstrukci. Nelze opomenout i fakt, že Sirnaté lázně Ostrožská Nová Ves byly zasaženy katastrofální povodní v roce 1997, kdy velké množství dřevin po této povodni postupně uhynulo a muselo být odstraněno. Dalším faktem je absence zaměstnance, který by měl v popisu práce jenom údržbu parku a výsadbu nových dřevin a keřů. Doposud většinu nových výsadeb, které s e v parku nacházejí, má na svědomí místní údržbář, jehož koníčkem jsou včely a okrasné dřeviny. I přes toto všechno by se mohlo zdát, že park je neudržovaný a zanedbaný, ale opak je pravdou. Zejména část, která má charakter anglického parku, je velmi esteticky působivá. Lázeňský park se dá v podstatě pomyslně rozdělit na 4 různé, nestejně velké části.
40
V prvním případě se jedná o již výše zmiňovaný anglický park. V této části se nachází nejstarší výsadba parku. Stromy se zde nacházející dosahují poměrně velkých dimenzí a jsou esteticky nejhodnotnější částí parku. Jako příklad uvádím dominantu parku před hlavní budovou, mohutný smrk ztepilý, dále se tu nachází jerlín japonský, dva červenolisté kultivary buku lesního, borovice vejmutovky, jírovcová alej či akátový větrolam s mohutnými jedinci apod. Je tu vhodné zastoupení jak listnatých, tak i jehličnatých dřevin. Toto všechno doplňuje síť chodníčků a pěšin doplněná o dostatečné množství laviček. Tato část parku nevyžaduje intenzivnější úpravu, jenom je zapotřebí hlídat zdravotní stav dřevin, kvůli nejvyšší frekvenci osob v této části parku. Další částí parku jsou pečlivě udržované trávníky v bezprostřední blízkosti hlavní budovy. Tyto plochy jsou postupně osazovány okrasnou zelení. Třetí částí je tzv. lesopark, nacházející se za hlavní budovou. Jde o poměrně velkou, místy hodně otevřenou a rozvolněnou plochu, a to díky absenci větších soliterních jedinců dřevin. Nejvíce je zde zastoupena bříza bělokorá a olše lepkavá. Tento lesopark by zasluhoval asi největší pozornost. Bylo by vhodné ho co nejdříve osadit dřevinami, které by mohly tvořit kostru budoucího podhledového parku. Mělo by se jednat zejména o dřeviny poměrně rychle rostoucí a dosahující větších dimenzí. Z jehličnatých dřevin bych doporučil: jedli obrovskou, metasekvoj čínskou, tisovec dvouřadý, douglasku tisolistou, modřín opadavý a borovici vejmutovku. Z listnáčů pak platan javorolistý, dub červený, vhodné kultivary topolů, pavlovnii plstnatou, katalpu trubačovitou a javor stříbrný. Na druhou stranu je nutné si povšimnout, že lesopark tvoří vcelku přirozený a vhodný přechod mezi lázeňským parkem a navazujícím topolovým větrolamem. Tímto jsme se dostali až k poslední části parku, kterou tvoří topolový větrolam. Troufám si říci, že tento větrolam je nejdůležitější součástí lázeňského parku v Ostrožské Nové Vsi. Ne svojí estetikou ani zajímavým druhovým složením (i když samotný rod Populus by vydal na diplomovou práci), nýbrž svojí funkčností. Ta spočívá v ochraně parku před západními větry, velmi vhodně navazuje na PP Lázeňský mokřad, kterou s lázeňským lesoparkem vhodně spojuje a tvoří tak přirozenou spojnici mezi parkem a okolní krajinou. Lesopark je i domovem pro velké množství živočichů a hmyzu. Myslím si, že lázeňský park v Ostrožské Nové Vsi své ,,zlaté časy“ teprve čekají. Velkou budoucnost parku vidím ve všeobecném rozvoji lázeňství a tím i souvisejícím
41
přílivu financí, který může být vhodně využit právě na zvelebení tohoto parku. Velmi využívaná cyklostezka procházející parkem a vynikající dostupnost automobilem i vlakem dávají předpoklad pro to, aby se park stal hojně navštěvovaný a vyhledávaný nejen lázeňskými hosty jako doposud, ale i prostými lidmi a turisty. Lázeňský park v Sirnatých lázních Ostrožská Nová Ves není až tak zajímavý co do druhového složení zdejších dřevin, ale je výjimečný svojí rozrůzněností, umístěním a malebným krajem Slovácka, ve kterém se nachází.
42
8 Závěr Lázeňský park se nachází ve vzdálenosti asi 1 km severně od obce Ostrožská Nová Ves ve Zlínském kraji, konkrétně se jedná o okres Uherské Hradiště. Park leží v těsné blízkosti silnice I/ 55 ve směru Uh. Hradiště – Veselí nad Moravou. Podnět ke zřízení lázní dal v roce 1902 rodák z Ostrožské Nové Vsi, dr. František Botek. Myšlenku podporovali starosta obce Tomáš Boček a radní Josef Hůsek. Tímto, dne 29. června 1903, byla otevřena první lázeňská budova se 6 kabinami a čekárnou. Zásadní rozvoj lázeňství spadá do roku 1926, kdy byly vybudovány další 3 mělké jímací studny a areál lázní získal stavební podobu, kterou si uchoval až do 80. let 20. století. Realizovaný hydrogeologický průzkum (1970 – 1990) ověřil možnosti hlubšího podchycení sirných vod vyšší kvality, což podmínilo i významnou rekonstrukci lázní v letech 1997 – 1998. V roce 2002 proběhla poslední etapa této rozsáhlé rekonstrukce a to dostavbou nového traktu hlavní lázeňské budovy. Zároveň došlo k rozšíření ubytovací částí o 70 lůžek v jedno a dvoulůžkových pokojích. Sirnaté lázně se specializují na léčení onemocnění pohybových orgánů, zejména velkých, ale i malých kloubů, onemocněním kloubů páteře a onemocněním kůže. Inventarizace lázeňského parku v Ostrožské Nové Vsi zjistila jaké druhy dřevin a v jakém zastoupení se zde nachází, bylo provedeno změření těchto dřevin a byl posouzen jejich zdravotní stav. Hlavním výstupem této inventarizace byl vypracovaný abecedně seřazený seznam druhů dřevin, kdy u každého jedince je uveden obvod kmene, výška, zařazení do zdravotního stupně a krátká slovní charakteristika poškození. V rámci parku byly dřeviny hodnoceny každá samostatně nebo jako skupina stromů. Skupiny byly vylišeny proto, aby přesněji vystihovaly svoji odlišnost od okolních dřevin v parku a vyjádřily svůj specifický význam. V lázeňském parku bylo záměrně vylišeno celkem 5 skupin a to: 1. Ovocný sad, 2. Alej jírovců, 3. Akátový větrolam, 4. Smrková výsadba I. a II. a poslední skupina č. 5. Topolový větrolam. Celkově bylo v lázeňském parku o rozloze cca 10 ha zinventarizováno a posouzeno 570 jedinců. V tomto výčtu nejsou zahrnuty skupiny č. 4 Smrková výsadba I. a II. a č. 5 Topolový větrolam. Tyto poslední dvě skupiny měly jinou metodiku hodnocení. Listnaté dřeviny se nachází v parku v počtu 376 ks, což představuje 66% z celkového počtu zinventarizovaných jedinců v parku. Jehličnaté dřeviny byly zastoupeny 194 jedinci, tzn. zbývajících 34%. Je zde patrná převaha listnatých dřevin,
43
které tvoří téměř 2/3. V lázeňském parku v Ostrožské Nové Vsi byl nalezeno celkem 56 druhů dřevin, z toho 48 druhů ve stromovém patře a 8 druhů v patře keřovém. Obvodové a výškové charakteristiky změřených dřevin prezentují dva vložené grafy. Nejvíce zastoupený obvod dřevin se nacházel v intervalovém rozpětí 51 – 100 cm, celých 36% z celkového počtu změřených obvodů dřevin v parku. Nejčetnější zastoupení výšek bylo v intervalu 16 – 20 m, což představuje 27% a v intervalu 11 – 15 m, tj. 25%. Inventarizované dřeviny byly zařazeny do celkem 4 zdravotních stupňů. Zdravotní stav byl posuzován i každého jedince, pouze skupina č. 4. Smrková výsadba I. a II. a 5. Topolový větrolam byly hodnoceny souhrnně za celou skupinu. Zdravotním stupněm 0 – nepoškozený bylo ohodnoceno 83% všech sledovaných jedinců. Zbývajících 17% jedinců vykazovalo nějaké poškození a bylo zařazeno do některého ze zdravotních stupňů č. 1 až 4. Dále bylo vyhodnoceno 5 stromových skupin v parku včetně popisu možného výskytu chorob a škůdců a možné péče o tyto skupiny. Velmi podstatnou částí této práce byla kapitola Diskuse, která se zabývala celkovým zhodnocením a významem lázeňských parků a
zejména pak parku
v Sirnatých lázních Ostrožská Nová Ves s návrhem managementu péče o 4 různé části tohoto parku.
44
9 Summary The aim of this final work is to inventory of trees in bath park Ostrožská Nová Ves. The inventory consisted of the evaluation of the status and importance of tree species in the building spa park. The inventory is also a proposal for management of care for trees in this park. This work also includes an overview on the history and the history of the spa village Ostrožská Nová Ves and its wider surroundings, including natural attractions called Spa wetland. Also, there are natural conditions described in the park, such as climate, soil, the geographical breakdown, rocks and relief, the tectonics and hydrogeological conditions. The main point of this work is an inventory of tree species. The inventory consists of determining the type of species, measuring the circumference of stem, measuring the height of the tree and evaluate the health status of individuals. In the park was described a total of 570 pieces of trees. In the park there is a total of 56 species, of which 40leaved species and 26 species of conifer. Results from these measurements are statistically evaluated and processed to clear tables and graphs. The park was specifically described and evaluated 5 groups: 1. Orchard, 2. Alley of chestnut, 3. Robinia windbreak, 4. Planting of Spruce I. and II. and 5. Poplars Windbreak. Groups are evaluated each proposal separately, including their management. Part of this work is a alphabetical list of tree park, a proposal instructive trail of park, photodocuments and map aimed dominant park with GPS.
45
10 Seznam použité literatury 1. KOBLÍŽEK, J. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. Tišnov: SURSUM Tišnov, 2006. 550 s. ISBN 80-7323-117-4
2. KOBLÍŽEK, J. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků, Obrazová příloha. Tišnov: SURSUM Tišnov, 2006. 178 s. ISBN 80-7323-117-4
3. HURYCH, V. Okrasné dřeviny pro zahrady a parky. Praha: Nakladatelství ČZS Květ, 2003. 203 s. ISBN 80-85362-46-5
4. KOLAŘÍK, J. Péče o dřeviny rostoucí mimo les – I. Vlašim: ČSOP Vlašim 2003. 261 s. ISBN 80-86327-36-1
5. KOLAŘÍK, J. Péče o dřeviny rostoucí mimo les – II. Vlašim: ČSOP Vlašim 2005. 720 s. ISBN 80-86327-44-2
6. CULEK, M. Biogeografické členění České republiky. Praha: Enigma Praha, 1996. 347 s. ISBN 80-885368-80-3
7. MOTTL, J. Topoly a jejich uplatnění v zeleni. Průhonice: SEMPRA - VŠÚOZ v Průhonicích, Ř. Sadovnictví a krajinářství. ISBN 80-85116-02-2
8. ŘEZNÍČEK, V. Dokumentace o zhodnocení sirných vod. Brno: Aqua minera Brno, 2001. 45 s.
9. ZÁRUBA, J. Výroční zpráva o stavu zdrojů, jejich využívání a ochraně. Brno: Kocman monitoring, 2004.
10. OKRESNÍ ÚŘAD UHERSKÉ HRADIŠTĚ, Nařízení okr. úřadu Uh. Hradiště č. 3/2001 ze dne 21. března 2001 o zřízení přírodní památky Lázeňský mokřad. Uh.Hradiště: okr. úřad Uh. Hradiště 2001.
46
http://www.onves.cz/_cz/stranka.php?pid=6 http://www.laznenovaves.cz/page/1637.lazne-sirnate/ http://sweb.cz/zsonves/ http://www.slavnostivinauh.cz/mikroregiony/ostrozsko http://www.baumkunde.de/baumdetails.php?baumID=0235
47
11 Seznam tabulek a grafů Tabulka č. I: Plošná struktura využití bioregionu Tabulka č. II: Poměr listnatých a jehličnatých dřevin v parku Tabulka č. III: Druhové zastoupení jehličnatých a listnatých dřevin v parku Tabulka č. IV: Pětice nejvíce zastoupených druhů dřevin Tabulka č. V: Zdravotní stav dřevin v parku Tabulka č. VI: Ovocný sad Tabulka č. VII: Pětice nejmohutnějších jedinců Robinia pseudoacacia L. Tabulka č. VIII: Smrková výsadba II. Tabulka č. IX: Pětice nejmohutnějších jedinců Populus xcanadensis Moench
Graf č. I: Zastoupení tloušťkových skupin Graf č. II: Zastoupení výškových skupin
48
12 Seznam příloh Příloha č. 1: Seznam inventarizovaných druhů dřevin lázeňského parku Ostrožská Nová Ves Příloha č. 2: Tabulky a grafy Příloha č. 3: Lokalizace obce Ostrožská Nová Ves a Sirnatých lázní, včetně PP Lázeňský mokřad Příloha č. 4: Návrh Dendrologického průvodce lázeňským parkem Ostrožská Nová Ves Příloha č. 5: Fotografie stromové dominanty lázeňského parku - Picea abies L. Příloha č. 6: Fotodokumentace na CD (přiloženo k vazbě BP) Příloha č. 7: Metodická pomůcka k určování druhu Populus nigra L. (přiloženo k vazbě BP) Příloha č. 8: Letecký snímek s význačnými stromy lázeňského parku zaměřenými GPS (přiloženo k vazbě BP)
49
Příloha č. 1: Seznam inventarizovaných druhů dřevin parku druh Abies alba Mill. Abies concolor (Gord.) Engelm.
Acer campestre L.
Acer platanoides L. Acer pseudoplatanus L. Aesculus hippocastaneum L.
obvod (cm)
výška (m)
zdravotní stav
24 58 35 26 22 41 32 34 30 20 118 88 87 53 54 54 109 92 44 40 33 115 31 166 141 160 155 172 136 179 163 175 186 174 132 169 138 182 131 165 134 158 175 133 119 195 154 179
4 10 6 4 3 5 7 7 7 3 10 8 8 7 6 8 8 9 4 5 4 14 5 24 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19
0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 2 1 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
poznámka 5ks
NK DVK
NK NK
KL KL KL KL KL KL KL KL KL KL KL+HN KL KL+HN KL KL KL KL KL KL KL KL KL KL KL
Druh
Ailanthus altissima (Mill) Swingle
Alnus glutinosa (L.) Gaertn.
Zdravotní Obvod Výška(m) stav (cm) 146 175 169 180 138 113 315 198 142 26 207 30 35 33 38 36 33 38 43 47 48 32 38 37 82 110 94 57 90 52 50 61 45 41 67 90 54 48 43 47 63 57 67 57 83 66 37 56 34 95 51
19 19 19 19 19 19 21 20 23 5 22 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 17 16 16 16 17 15 15 16 15 14 16 16 16 14 14 12 15 15 15 15 16 1 16 15 11 16 14
1 1 1 1 1 1 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
Poznámka KL KL KL KL KL KL KL KL
Druh
Betula pendula Roth.
Obvod (cm)
Výška (m)
Zdravotní stav
29 63 94 59 61 64 62 54 52 53 66 65 38 73 95 107 93 120 130 101 108 194 146 65 107 135 113 55 140 117 91 89 83 108 70 75 92 48 72 102 87 98 90 67 74 84 99 79 73 78 17
7 14 17 15 15 14 15 14 14 14 15 15 11 17 17 17 17 16 17 17 20 24 18 10 12 17 14 10 15 15 18 18 18 18 17 17 17 15 18 18 18 18 18 16 18 17 18 17 17 16 6
0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 2 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0
poznámka
DF
DF DF
HN
Druh
Carpinus betulus L.
Catalpa bignonioides Walt. Chamaecyparis pisifera S. et Z. Corylus avellana L. Corylus colurna L. Crataegus monogyna Jacq. Cryptomeria japonica (L. fill.) D.Don Deutzia xmangnifica (Lemoine) Rehd. Fagus sylvatica L. 'Purpurea Latifolia' Fraxinus excelsior L.
Obvod (cm)
Výška (m)
Zdravotní stav
97 86 55 97 112 88 83 83 98 96 45 57 116 58 80 85 125 73 84 91 63 71 43 109 115 132 100 106 107 49 95 75 82 64 129 12 9 2 9m 2 6m
17 17 15 17 18 17 11 13 14 15 11 10 15 11 14 14 15 14 16 16 14 14 11 15 15 14 14 14 14 11 9 9 9 9 14 3 2
0 0 0 0 0 0 3 0 2 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
2
3m 42 82 33 2 3m 2 1,5m 162 188 68 45 175 162
1 1 4 7 8 6 1,5 1,5 22 24 10 10 25 23
0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0
Poznámka
UK DF
DF
MNK MNK MNK
PR PR DVK ODŘ.KŮ
Druh
Forsythia xintermedia Zab. Juglans nigra L.
Obvod (cm)
Výška (m)
Zdravotní stav
199 2 3m 220 174 69 140 194 110 136
15 3 28 27 6 15 27 10 23 10 7 6 6 4 6 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 6 5 5 5 5 5 5 6 5 5 5 5 5 5 4 6 3 3 3 5 5 11 1,5 3 11 2
0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 2 3 2 3 1 1 0 2 1 1 0 0 0 0 1 2 1 0 0 1 1 0 0 0 0 3 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0
Juglans regia L. Juniperus communis L.
146 38 36
Magnolia hypoleuca S. et Z. Malus sylvestris (L.) Mill.
Morus alba L. Negundo aceroides Moench.
Picea abies (L.) Karst.
72 71 82 70 75 73 60 73 61 74 124 92 84 68 85 95 111 98 121 114 87 108 81 72 35 121 12 20 18 62 81 63 10 15 51 17
Poznámka
PR
DVK MNK MNK MNK MNK+ODŘ.KŮ MNK DF+HN DF+HN DF DF+HN DF DF DF DF DF DF
DF DF DF
DF DF
RKM ODSTR. ODSTR. ODSTR. ODSTR. ODSTR. 3ks, OK.ZV 9ks
Druh
Obvod (cm)
Výška (m)
Zdravotní stav
67 63 30 119 102 116 102 103 138 9 251 83 97 70 127 91 88 93 81 97 110 125 111 119 92 80 125 92 153 94 147 173 128 126 78 73 113 84 80 128 119 109 105 98 145 163 96 100 71 104 58
10 10 6 16 15 15 14 14 13 1 25 14 14 14 15 14 14 14 13 14 14 15 14 15 14 14 15 14 16 15 17 18 17 18 15 15 16 15 15 17 17 17 16 18 24 24 18 18 17 18 12
0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
Poznámka
HN
Druh
Picea omorika (Pančic) Purkyně Picea pungens Engelm
Obvod (cm)
Výška (m)
Zdravotní stav
65 109 110 98 66 79 206 179 131 121 124 95 105 97 98 15 35 20 10 153 22 128 120 31 30 19 115 121 54 68 83 11 24 35 23 10 11 35 113 103 67 57 61 72 115 104 94 85 97 102 88
14 16 16 16 14 15 23 23 18 20 20 18 19 18 18 3 7 3 1,5 11 3 15 14 5 5 3 18 16 7 9 11 2 3 4 2 2 2 7 14 14 15 14 13 12 17 16 15 16 15 15 16
0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 3 0 0 3 0 0 0 0 0 1 1 2 4 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
Poznámka
336ks 25ks 44ks, OK.ZV UK
UK
NK NK HN+DTK UH+ODSTR.
Druh
Pinus mugo Turra Pinus strobus L.
Pinus sylvestris L.
Platanus xhispanica Mill. Populus xcanadensis Moench Populus pyramidalis Rozier L.
Populus tremula L.
Obvod (cm)
Výška (m)
Zdravotní stav
39 121 95 112 48 71 103 97 100 56 100
8 15 14 15 10 13 15 16 15 10 14 0,5 29 27 27 27 18 24 20 21 20 18 18 18 15 7 10 8 10 7 8 10 16 16 15 14 24 24 23 18 19 16 1,5 29 20 26 26 27 26 26 12
0 0 0 0 0 0 0 0 0 4 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0
126/131 166 158 201 77 138 173 186 119 102 135 139 134 39 76 35 58 27 39 61 108 103 106 90 149 152 126 94 133 135 8 121 92 112 156 190 126 250 160
Poznámka
UH+ODSTR. MNK DVK
DVK
UV DF UV
198ks DVK
HN+DTK.
Druh
Prunus cerasifera Ehrh.
Prunus spinosa L.
Pseudotsuga glauca (Mayr)
Pseudotsuga menziesii (Mirbel) Franco
Pyrus communis L.
Quercus robur L.
Quercus rubra L. Robinia pseudoacacia L.
Obvod (cm)
Výška (m)
Zdravotní stav
54 131 127 127 38 148
10 18 18 18 8 22
0 0 0 0 0 0
153 231 23 22 18 20 20 21 109 95 126 110 20 114 90 135 105 109 156 180 155 173 111 42 41 105 171 117 83 71 69 11 22 56 34 35 14 25 349 290 296 354 255 227
22 22 4 4 4 4 4 5 5 5 5 5 5 7 5 18 17 16 30 29 27 27 17 7 5 17 23 24 6 4 4 2 3 9 9 9 3 4 27 27 28 28 27 27
0 0 0 0 0 0 0 0 3 3 2 2 0 3 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 2 0 1 0 0 0 0 0 2 2 2 2 2 2
Poznámka
DF+HN DF+HN DF DF DF+HN
DF DF DF
DF DF DF DF DF DF
Druh
Salix alba L.
Sophora japonica L. Sorbus aucuparia L.
Sorbus torminalis (L.) Crantz. Symphoricarpos albus (L.) Blake
Syringa vulgaris L.
Taxodium distichum (L.) Rich.
Taxus bacata L.
Tilia cordata Mill.
Obvod (m)
Výška (m)
Zdravotní stav
297 378 393 216 228 108 208 117 305 118 113 90 105 200 22 25 16 23 2 4m 2 1m 2 3m 2 4m 2 4m 2 4m 2 3m 2 3m 137 69 123 48 97 117 140 137 4 4 2,25 6 4 1 4 150 129 82 190 198 180 185 176 200
28 27 27 27 27 25 27 6 20 18 15 14 14 23 7 6 5 5 2 1 1 2 2 2 2 2,5 17 16 16 12 11 14 12 12 1 1 0,5 1 1 0,5 1 13 15 10 19 19 24 24 24 24
2 2 2 2 2 2 2 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 1 1 1 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0
Poznámka DF HN+DTK+DVK DF DF DF DF DF HN
DF
DVK DVK DVK
PR PR PR PR PR PR PR
DVK
Druhy
Obvod (m)
Výška (m)
Zdravotní stav
172 152 174 173 195 171 130 174 177 185 154 168 196 183 198 178 174 82 80 79 78 80 66 65 75 83 70 71 74 89 85 150 147 81 174 111 140 155 84 125 169 94 114 162 115 156 47 103 117 113 196
22 23 22 22 22 24 21 22 22 23 22 21 24 24 24 24 24 9 10 9 10 10 8 7 8 9 7 7 8 9 9 24 24 10 10 8 8 12 12 12 12 12 11 12 10 12 4 10 11 11 16
0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 2 2 0 0 0 0 0 0 0 0
Poznámka
HN
HN DF
Druh
Thuja occidentalis L.
Viburnum xrhytidophyllum Hemsl.
Obvod (cm)
Výška (m)
Zdravotní stav
186 189 125 95 146 103 98 126 123 65 66 44 55 44 81 2 3m
16 21 12 11 15 15 15 14 14 8 8 7 9 7 11 2
0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
Poznámka
Příloha č. 2: Tabulky a grafy
Tabulka č 1: Poměr listnatých a jehličnatých dřevin v parku
Poměr listnatých a jehličnatých dřevin v parku ks
%
listnaté
376
66
jehličnaté
194
34
Celkem
570
100
Zastoupení listnatých a jehličnatých dřevin jehličnaté; 194 ks, (34%)
listnaté; 376 ks (66%)
Graf k tabulce č. 1: Zastoupení listnatých a jehličnatých dřevin
Tabulka č. 2: Druhové zastoupení dřevin v parku
Druhové zastoupení dřevin v parku počet
%
listnaté
40
71
jehličnaté
16
29
Celkem
56
100
Druhové zastoupení dřevin v parku
jehličnaté; 16 druhů (29%)
listnaté; 40 druhů ( 71%)
Graf k tabulce č. 2: Druhové zastoupení dřevin v parku
Tabulka č. 3: Dřeviny s největším obvodem kmene
Dřeviny s největším obvodem kmene obvod kmene (cm) průměr kmene (cm) Populus xcanadensis Moench
Robinia pseudoacacia L. Robinia pseudoacacia L. Salix alba L. Robinia pseudoacacia L. Robinia pseudoacacia L. Robinia pseudoacacia L. Robinia pseudoacacia L Picea abies L. Populus tremula L. Robinia pseudoacacia L. Robinia pseudoacacia L. Juglans nigra L. Robinia pseudoacacia L. Pinus strobus L.
394 393 378 376 367 354 349 305 297 296 290 255 251 231 228 227 220 216 201
125 125 120 120 117 113 111 97 95 94 92 81 80 74 73 72 70 69 64
Sophora japonica L.
200
64
Robinia pseudoacacia L. Robinia pseudoacacia L. Populus xcanadensis Moench Populus xcanadensis Moench
Tabulka č. 4: Zdravotní stav dřevin v parku
Zdravotní stav dřevin v parku zdravotní stupeň: 0 - nepoškozený 1 - slabě poškozený 2 - silně poškozený 3 - odumírající 4 - odumřelý Celkem
počet 472 54 34 8 2
% 83 9 6 1 0
570
100
Zdravotní stav dřevin v parku
10%
6% 1% 0 - nepoškozený 1 - slabě poškozený 2 - silně poškozený 3 - odumírající 83%
Graf k tabulce č. 4: Zdravotní stav dřevin v parku
Tabulka č. 5: Zastoupení výškových skupin
Zastoupení výškových skupin interval (m)
počet
%
1-5
92
17
6 - 10
103
19
11 - 15
138
25
16 - 20
147
27
21 - 25
45
8
26 - 30
27
5
552
100
Celkem
Zastoupení výškových skupin 30
%
20
27
25
25
19 17
15 8
10
5
5 0 1-5
6 - 10
11 - 15
16 - 20 m
Graf k tabulce č. 5: Zastoupení výškových skupin
21 - 25
26 - 30
Tabulka č. 6: Zastoupení tloušťkových skupin
Zastoupení tloušťkových skupin interval (cm) 1-50 51-100 101-150 151-200 201-250 251-300 301-350 351-400
počet 109 194 144 76 10 4 2 3 542
Celkem
% 20 36 27 14 2 1 0 1 100
Zastoupení tloušťkových skupin 40 35 30 25 % 20 15 10 5 0
36 27 20 14 2 1-50
1
0
1
51- 101- 151- 201- 251- 301- 351100 150 200 250 300 350 400 cm
Graf k tabulce č. 6: Zastoupení tloušťkových skupin
Příloha č. 3: Lokalizace zájmového území
Obr. č. 1: Lokalizace obce Ostrožská Nová Ves
Obr. č. 2: Lokalizace lázeňského parku včetně přilehlé PP Lázeňský mokřad
Příloha č. 4: Návrh Dendrologického průvodce lázeňským parkem STANOVIŠTĚ Č. 1
Sophora japonica L. – jerlín japonský (obvod kmene 200 cm, výška 23m) Popis druhu: Jedná se o opadavý strom, vzácněji keř, který má vzdušnou a rozložitou korunu. Tento druh dosahuje výšky 15 – 25 m. Borka (kůra) je v mládí hladká, tmavě zelená, s přibývajícím věkem hluboce brázditá, černošedá. Mladé větvičky (letorosty) jsou tmavozelené, jen v mládí řídce chlupaté, poté lysé. Listy jsou lichozpeřené, 15 – 25 cm dlouhé, složené ze 7 – 17 vejčitých, 3 – 5 cm dlouhých. Tyto lístky jsou na líci leskle zelené, na rubu šedozelené. Jerlín japonský kvete v červenci až srpnu žlutavě bílými květy, které jsou uspořádány v 15 – 25 cm dlouhých latách. Plodem jsou drobné, dužnaté lusky se 1 – 6 černými semeny. Ekologická náročnost: Vyžaduje propustnou půdu, snáší sucho i městské prostředí. Miluje slunce a dostatek prostoru. Význam: Oblíbená sadovnická dřevina, zejména v nižších polohách. Využívaná v zámeckých parcích i ve městech. Vhodná jako solitéra i alejový strom (potřebuje prostor). Vzhledem ke své odolnosti vhodná do městského prostředí. Rozšíření: Pochází ze střední Číny a Koreje, jinak v Japonsku jen pěstovaný strom, místy zplanělý. V Evropě se vyskytuje od r. 1747, v Čechách od r. 1835.
List
Plody
Mapa původního výskytu
Příloha č. 5: Fotografie stromové dominanty lázeňského parku
Picea abies L. – smrk ztepilý, obvod kmene v 1,3 m – 251 cm, výška 25 m
