Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie
Sociálně ekologické aspekty pěstování kávovníku a dovozu kávy do České republiky Bakalářská práce
2011/2012
Radim Lainka
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Sociálně ekologické aspekty pěstování kávovníku a dovozu kávy do České republiky zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora Mendelu o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně, dne:........................................ podpis studenta
Poděkování
Rád bych poděkoval všem, kteří mi pomáhali s tvorbou této bakalářské práce. V prvé řadě bych chtěl poděkovat Ing. Petru Jelínkovi Ph.D. za důležité rady a cenné připomínky před i při psaní této bakalářské práce. Dále bych chtěl poděkovat mojí rodině, která mě podporuje a díky tomu mohu studovat na vysoké škole. A také mé bývalé spolužačce Marcele Hlaváčové za poskytnutí fotografií.
Jméno autora: Radim Lainka Název bakalářské práce:
Sociálně ekologické aspekty pěstování kávovníku a dovozu
kávy do ČR Abstrakt: V práci je charakterizován řád Gentianales, čeleď Rubiaceae, rod Coffea a jednotlivé druhy kávovníků. Dále popisuje historii zpracování kávy a způsob pěstování kávovníků včetně sklizně a metod dobývání kávového zrna. Práce také charakterizuje složení a význam kávového zrna. Část práce obsahuje data z celosvětové produkce kávy největších světových producentů, a charakterizuje světové producenty. Předkládá statistické údaje největších dovozců a vývozců této plodiny. Další část této práce popisuje dovoz kávy do České republiky. Poslední část je věnována sociálně ekologickým aspektům pěstování kávovníků na obyvatelstvo v domovských státech. Klíčová slova: káva, pěstování kávovníků, produkce kávovníků, dovoz kávy, sociálně ekologické aspekty.
Author’s Name:
Radim Lainka
Bachelor’s Thesis Title:
Social – ecological aspects of cultivating coffee and coffee
import to the Czech republic Abstract: The bachelor project work deals with class Gentianales, family Rubiaceae and genus Coffea. Further describes the history of coffee, the method of Coffea spp. cultivation. Including harvesting methods and conquest method of coffee beans. It also characterizes composition and importance of coffee beans. Part of this project includes data about worldwide coffee production of world coffee producers and shortly describes the world producers. It presents the largest importers and exporters statistics of the crop. The next chapter describes coffee import to the Czech republic. The final part talks about social ecological aspects of cultivation coffee for population of main world producers. Key words: coffee, coffee cultivation, coffee production, coffee import, social– ecological aspects.
OBSAH 1. ÚVOD ........................................................................................................................... 6 2. CÍLE A METODIKA PRÁCE ..................................................................................... 7 2.1. Cíle práce ................................................................................................................... 7 2.2. Metodika práce .......................................................................................................... 7 3. CHARAKTERISTIKA ŘÁDU GENTIANALES A ČELEDI RUBIACEAE ................ 9 3.1. Popis řádu .................................................................................................................. 9 3.2. Charakteristika čeledi ................................................................................................ 9 3.3. Popis čeledi .............................................................................................................. 10 4. CHARAKTERISTIKA RODU COFFEA .................................................................. 11 4.1. Historie kávy ............................................................................................................ 11 4.2. Popis a klasifikace rodu ........................................................................................... 11 4.3 Druhy kávovníků ...................................................................................................... 13 4.3.1. Kávovník arabský (Coffea arabica L.) ................................................................. 13 4.3.2. Kávovník statný (Coffea canephora Pierre, ex Forehn) ....................................... 16 4.3.3. Další známé druhy kávovníků .............................................................................. 17 4.4. Složení kávového zrna ............................................................................................. 18 4.5. Význam kávy ........................................................................................................... 18 4.6. Další využití kávovníků ........................................................................................... 18 5. PĚSTOVÁNÍ KÁVOVNÍKŮ ..................................................................................... 20 5.1. Vlastnosti půdy ........................................................................................................ 20 5.1.1. Fyzikální vlastnosti půdy ...................................................................................... 20 5.1.2. Chemické vlastnosti půdy ..................................................................................... 20 5.2. Klimatické faktory životního prostředí kávovníků .................................................. 20 5.3. Pěstování kávovníků ................................................................................................ 21 5.4. Sklizeň kávy a ošetřování kávovníků ...................................................................... 23 5.5. Suchý způsob dobývání kávových zrn..................................................................... 24 5.6. Mokrý způsob dobývání kávových zrn.................................................................... 24 5.7. Balení a úprava kávy................................................................................................ 24 6. NEJVĚTŠÍ PRODUCENTI KÁVY ........................................................................... 26 6.1. Brazílie ..................................................................................................................... 29 6.2. Vietnam.................................................................................................................... 30
6.3. Indonésie .................................................................................................................. 31 6.4. Kolumbie ................................................................................................................. 32 6.5. Indie ......................................................................................................................... 33 6.6. Etiopie ...................................................................................................................... 33 6.7. Peru .......................................................................................................................... 34 6.8. Guatemala ................................................................................................................ 35 6.9. Mexiko ..................................................................................................................... 36 6.10. Honduras ................................................................................................................ 37 6.11. Další producenti kávy ............................................................................................ 37 7. HLAVNÍ VÝVOZCI A DOVOZCI KÁVY............................................................... 39 8. DOVOZ KÁVY DO ČESKÉ REPUBLIKY .............................................................. 43 8.1. Stav dovezené kávy do ČR ...................................................................................... 44 8.2. Další informace o dovozu kávy do ČR .................................................................... 46 9. SOCIÁLNÍ ASPEKTY PĚSTOVÁNÍ KÁVOVNÍKŮ .............................................. 48 9.1. Fair trade .................................................................................................................. 49 9.1.1. Vznik a vývoj certifikace ,,Fair trade” .................................................................. 49 9.1.2. Organizace a principy Fair trade ........................................................................... 51 9.2. Fair trade v České republice .................................................................................... 52 10. EKOLOGICKÉ ASPEKTY PĚSTOVÁNÍ KÁVOVNÍKŮ ..................................... 58 10.1. Vliv odlesňování .................................................................................................... 59 10.2. Vliv pesticidů ......................................................................................................... 60 10.3. Vliv umělých hnojiv .............................................................................................. 61 10.4. Pěstování kávovníků v Brazílii .............................................................................. 63 10.5. Pěstování kávovníků ve Vietnamu ........................................................................ 65 11. ZÁVĚR ..................................................................................................................... 68 12. SUMMARY .............................................................................................................. 70 13. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ...................................................................... 71 14. SEZNAM GRAFŮ, OBRÁZKŮ A TABULEK ...................................................... 82 15. SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK....................................................................... 85
1. ÚVOD Samo pěstování kávy vyžaduje použití manuální práce, která poskytuje obživu více než 20 milionům pěstitelů. Malorolníci představují nejméně dvě třetiny z nich. Obhospodařují méně než 5 hektarů půdy. Mnoho z nich by bylo odkázáno bez kávy na samozásobitelské hospodaření. Neměli by potřebnou a zároveň nezbytnou finanční hotovost například na zaplacení zdravotní péče a školních poplatků. Odhaduje se, že celkově 100 milionů lidí po celém světě, především z rozvojových zemích, jsou závislí na pěstování, zpracování, obchodování a distribuci kávy (a dalších minimálně 60 milionů má i jiné hlavní zaměstnání). O vlastnostech kávy a poznávání jejich účinků se traduje řada legend. Jedna z nich se udála kolem roku 850, hovoří o habešském pastevci koz Kaldim. Povšiml si, že jeho zvířata jsou vždy neobyčejně temperamentní, když se po celodenním pobytu na pahorkatinách napasou plodů z neznámého stále zeleného keře. Při bližším prozkoumání rostliny objevil bobule kávy. Sám je ochutnal a uvařil si z nich odvar, takže sám na sobě vyzkoušel povzbuzující účinky kávy. Později si promluvil i s opatem nedalekého kláštera o jejich příznivém účinku a ten se je rozhodl vyzkoušet také. V posledním okamžiku však nabyl přesvědčení, že povzbudivé účinky kávových bobulí jsou dílem samotného ďábla, proto zrna vhodil do ohně. Snad díky této náhodě poprvé došlo k částečnému upražení kávy a uvolnění jejích aromatických složek. Byla to vůně linoucí se z kávových zrn, která dovedla opata ke změně názoru a k rozhodnutí vyzkoušet kávu na mniších, žijících v klášteře. Při dalších experimentech s kávovými zrny došel na myšlenku je rozdrtit a smíchat s vodou. Tento nápoj jako ještě žádný, dokázal udržet mnichy v bdělém stavu. To jim umožňovalo neúnavně recitovat dlouhé a zbožné modlitby. Tímto způsobem chtěl opat uchránit monasterii proti jakémukoliv zlu a ďábelství.
6
2. CÍLE A METODIKA PRÁCE 2.1. Cíle práce Cílem závěrečné práce bylo pojednat o sociálně ekologických aspektech pěstování kávovníku a dovozu kávy do ČR. V prvé řadě kávovník botanicky klasifikovat. Popsat řád Gentianales, čeleď Rubiaceae a rod Coffea. Dále zmínit známé i méně známé druhy kávovníků. Krátce popsat i historii pěstování a rozšiřování kávového zrna po světě. Také popsat složení, význam kávového zrna a jiné využití kávovníku. Dalším cílem bylo zjistit, jak a kde se pěstují kávovníky. Uvést vlastnosti půdy a klimatické faktory, které podmiňují růst a vývoj kávovníků. Dále popsat metody sklízení kávovníků a metody dobývání kávových zrn. A zmínit, jak se kávovníky ošetřují a v čem se přepravuje káva. Dále uvést množství celosvětové produkce kávy, zmínit největší producenty a jejich podíly na světovém trhu. Také doložit i grafy značící ekonomický význam kávy u vybraných hlavních pěstitelských zemí. A v neposlední řadě uvést největší vývozce a dovozce této plodiny. Dále bylo cílem osvětlit problematiku dovozu kávy do České republiky, dále uvést některá důležitá data, týkající se dovozu kávy do ČR, které země k nám kávu dovážejí a v jakém stavu. Poslední cíl je zjistit jak ekologické, tak sociální vlivy pěstování kávovníků na místní obyvatelstvo.
2.2. Metodika práce Informace pro zpracování jednotlivých kapitol pocházejí z české i cizojazyčné literatury a částečně i z různých internetových zdrojů. Informace o řádu Gentianales jsem čerpal z Nováka (1943). Informace o čeledi Rubiaceae jsem čerpal z Heywooda (1993) a Zeleného (2005). Velkou část informací o jednotlivých druzích kávovníků jsem převzal od Valíčka (2002). Data o produkci kávy, o hodnotě vyprodukované kávy, o výnosech a celkové ploše, z které sklidily kávu její nejvýznamnější producenti, jsem převzal z internetové databáze FAO. Dále jsem se pokusil zjistit země původu kávy, která se k nám dováží přes webovou databázi zahraničního obchodu Českého statistického úřadu. Data o dovozu a stavu kávy dovážené do ČR jsem doplnil z FAO, ICO a dalších internetových zdrojů. V práci byl rozdělen vliv na převážně ekologický a sociální, i když fair trade 7
(tzv. „spravedlivý obchod“, někdy také „férový obchod“) zahrnuje současně i ekologický aspekt.
Informace o tzv. férovém obchodu (fair trade) jsem čerpal
z Ransoma (2011), Lyon (2010), Lyon (2011) a Bowese (2011). Další podstatné informace
jsem
převzal
z
internetových
stránek
sdružení
NaZemi
(http://www.fairtrade.cz). Dále jsem navštívil dvě prodejny biopotravin (Bio Point a Biopotraviny Galerie Vaňkovka LUMO Natur, s.r.o.), několik velkých obchodních řetězců (Globus, Interspar, Kaufland a Tesco) a obchůdek NaZemi v Brně. Informace
o
environmentálních
souvislostech
jsem
čerpal
z
Oduma
(1977) a Townsenda, Begona a Harpera (2010). Další informace o ekologických aspektech, které souvisejí s pěstováním kávovníků, jsem čerpal z internetových zdrojů. V případě problematiky pěstování kávy ve Vietnamu jsem převzal některé důležité informace např. od Giovannucciho (2012), který zpracoval pro Světovou banku zprávu o pěstování kávovníků ve Vietnamu. A v případě odlesňování Atlantského deštného lesa v Brazílii jsem využil hlavně elektronickou formu diplomové práce Kelly Watsonové (2012) a Moiry Achinelli (2012) a z http://www.conservation.com. V práci jsem také využil poznatky z odborné exkurze do Vietnamu přes projekt: „Hospodaření s přírodními zdroji tropů a subtropů inovace studijních programů LDF MZLU v Brně“ (CZ 1.07/2.2.00/07.0156). A také fotky od mé bývalé kolegyně Marcely Hlaváčové.
8
3. CHARAKTERISTIKA ŘÁDU GENTIANALES A ČELEDI RUBIACEAE Zařazení: Říše:
rostliny (Plantae)
Podříše:
cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení:
krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída:
vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád:
hořcotvaré (Gentianales)
Čeleď:
mořenovité (Rubiaceae)
Rod:
káva (Coffea)
(CS.WIKIPEDIA.ORG, 2012) [14. 4. 2012]
3.1. Popis řádu Řád: hořcotvaré (Gentianales) Jsou to jak dřeviny, tak byliny s kolaterálními cévními svazky. Listy jsou uspořádány v přeslenech nebo jsou vstřícné, jednoduché, dělené i složené (Sambucus spp.). Místy i s palisty. Tento řád je charakteristický pravidelnými nebo souměrnými, zřídka nepravidelnými květy. Jsou 4 kruhé, 4–5 četné, řidčeji vícečetné s epigynickou insercí květních obalů. Kalich je normální nebo zakrnělý. Tyčinek je stejné množství jako korunních plátků (Rubiaceae, Caprifoliaceae, Adoxaceae, Calyceraceae) nebo je jich méně (Valerianaceae a Dipsacaceae). Tyčinky bývají volné, pouze u čeledi Calyceraceae srůstají v trubičku. Semeník je tvořen 5–2 plodolisty, spodní (ojedinělé případy v čeledi Rubiaceae mají semeník svrchní nebo polospodní), jedno až vícepouzdrý, každé pouzdro obsahuje 1–∞ obrácených jednoobalných vajíček (Novák, 1943).
3.2. Charakteristika čeledi Podle Heywooda et al. (1993) představuje čeleď Rubiaceae jednu z největších rostlinných čeledí. Obsahuje 500 rodů a tyto rody se dále dělí na 7000 druhů. Tato velmi rozšířená čeleď je soustředěna v tropech a subtropech, s některými druhy 9
zastoupenými v mírných oblastech, a dokonce i na Arktidě a Antarktidě. Většina tropických druhů této čeledi jsou stromy nebo keře, zatímco v mírném pásmu jsou to byliny. Káva je nejdůležitějším produktem této čeledi a je získávána převážně z Coffea arabica a C. canephora. Ze druhů rodu Cinchona se získává léčivá látka (chinin). Mezi mnoho tropických druhů, které se pěstují jako okrasné rostliny, patří Gardenia jasminoides (gardénie jasmínovitá), zatímco nejznámější evropské rody jsou Galium (mařinka) a Asperula (svízel).
3.3. Popis čeledi Listy jsou protistojné (vstřícné) nebo přeslenité, jednoduché a obvykle celokrajné. Přítomnost palistů je zvláště charakteristická, tyto palisty jsou někdy srostlé na každém pupenu, listové (jako u rodu Galium a Asperula), nebo jsou vloženy do úžlabí řapíku (Heywood et al., 1993). Podle Heywooda et al. (1993) jsou květy uspořádány v latách nebo vrcholících, nebo jsou nakupené do úžlabních květenstvích. Jsou obvykle oboupohlavné a pravidelné (ačkoliv jeden z kališních lístků je často zbytnělý), se čtyřmi nebo pěti volnými kališními lístky, čtyřmi nebo pěti srostlými okvětními lístky a čtyřmi nebo pěti tyčinkami, ty jsou neseny na korunní trubce, jejíž otvor je často naplněn zploštělými pásky chloupků. Semeník je spodní (velmi zřídka je svrchní), s jedním až mnoha pestíky (obvykle dvěma) a stejně tolik má plodolistů, z nichž každý obsahuje jeden až mnoho anatropních (obrácených o 180°) zárodečných vaků na úžlabí, apikálních a bazálních (zřídka parietálních) placent. Čnělka je jednoduchá a blizna je zvětšená nebo různě laločnatá. Andreceum (soubor všech tyčinek v květu) je tvořeno 4–5 tyčinkami (Zelený, 2005). Plodem je tobolka, bobule, peckovice nebo tvrdka. Semena jsou někdy okřídlená, obsahují přímé nebo zakřivené embryo, endosperm může být přítomen nebo naopak chybí (Heywood et al., 1993). Obsahují různé alkaloidy a iridoidy (Zelený, 2005).
10
4. CHARAKTERISTIKA RODU COFFEA 4.1. Historie kávy Kávovník měl údajně objevit jakýsi blízkovýchodní světec, jenž si přál zachovat bdělost při meditacích. Záznamy o pěstování kávovníků v okolí města Mokky v Jemenu snad existují již z 9. stol. (Mann, 1996). Některé zdroje uvádějí, že o kávovnících psal také perský filozof Avicenna v 11. století, ale jiné zdroje uvádějí jako objevitele kávovníku jemenského sudího Džamáluddína Ibn Abduláha, který žil v polovině 15. století. Naleznul ji při pobytu v Etiopii, kde jí údajně tamní kmeny obecně holdovaly už po staletí. Roku 1553 vytvořil šejk Abdulkádir Ansárí Džazáir Hanbalí Ibn Muhammad spisek s malým rozsahem, ale velkým významem pro kávu, nazvaný ,,Nejpádnější důkazy ve prospěch používání kávy” (Pavliš, Koblížek a Jelínek, 2002). Na Jávě byl kávovník poprvé vysazena v roce 1690 a na počátku 18. století byl přivezen do Surinamu, Martiniku a Jamajky. Kultivace kávovníků se brzo rozšířila po celé Západoindické federaci, Střední Americe a v příznivých regionech Jižní Ameriky. Později se objevil v Indii, a na Srí Lance (WORLD AGROFORESTRY CENTRE, 2012). Do Indie se rozšířil přes arabské a íránské muslimy (Pavliš, Koblížek a Jelínek, 2002). Z Amsterodamu byla převezen na Filipíny v r. 1740 a na Havaj v r. 1825. Jeden kávovník byl převezen z Edinburské botanické zahrady do Malawi a odtud byl introdukován do Ugandy v r. 1900 pod jménem ,,nyasa“. Katoličtí misionáři přinesli kávovníky do Tanzanie a do Keni na konci 19. století. Francouzští otcové (duchovní) dovezli semena kávovníku z Adenu v Jemenu do Keni v roce 1893. Dnes 90 % světové kávy pochází právě z Coffea arabica (WORLD AGROFORESTRY CENTRE, 2012). V Evropě vůbec neznali kávu až do 16. stol. Roku 1601 ji v Anglii představil Anthony Sherley, který tímto předznamenal rozvoj kaváren i obchodu s kávou. Asi první kavárnu u nás otevřel v roce 1702 Turek Ahmed v Brně. Kavárna v Praze v domě U Zlatého hada prý byla otevřena až v roce 1714 (Pavliš, Koblížek a Jelínek, 2002).
4.2. Popis a klasifikace rodu Kávovník (Coffea spp.) patří mezi nejznámější rostliny z čeledi Rubiaceae (Heywood et al., 1993). Rod Coffea zahrnuje množství druhů (více než 50). Kávovníky 11
jsou keřovitého, stromovitého i liánovitého vzrůstu. Pocházejí z tropické Afriky. V roce 1947 zpracoval Chevalier dodnes uznávanou klasifikaci tohoto rodu. Rozdělil ho do čtyř sekcí: Eucoffea, Paracoffea, Agrocoffea a Mascarocoffea. Sekce Eucoffea zahrnuje všechny významné hospodářské druhy. A dělí se do pěti podsekcí: 1.
podsekce Erythrocoffea
C. arabica, C. canephora, C. congensis, C. lebruniana, C. mokka 2.
podsekce Nanocoffea
C. brevipes, C. minilis, C. montana, C. mayombensis, C. togoensis 3.
podsekce Pachycoffea
C. abeokutae, C. excelsa, C. klainii, C. liberica, C. oyemensis 4.
podsekce Melanocoffea
C. affinis, C. carrissoi, C. stenophylla 5.
podsekce Mozambicoffea
C. eugenioides, C. ligustroides, C. racemosa, C. salvatrix, C. schumanniana, C. zanguebariae (Valíček a kol., 2002)
12
4.3 Druhy kávovníků 4.3.1. Kávovník arabský (Coffea arabica L.) Mezinárodní názvy: Anglicky: Abyssinian coffee, Arabian coffee, arabica coffee, Brazillian coffee, coffee tree Barmsky: ka-phi Filipínsky: kafe Francouzky: café, caféier Německy: Bergkaffee Indonésky: kopi Khmersky: kafae Kreolsky: kafe Španělsky: café, cafeto Svahilsky: kahawa Thajsky: gafae Turecky: kahveh Vietnamsky: Cŕ phę (Pavliš, Koblížek a Jelínek, 2002 a WORLD AGROFORESTRY CENTRE, 2012) Nejvýznamnější je C. arabica, kávovník arabský, jehož sklizeň převažuje nad ostatními druhy (Valíček a kol., 2002). Podle a Pavliš, Koblížek a Jelínek (2002), se pěstuje po celých tropech, především v Brazílii, Kolumbii, Mexiku, Indii, Indonésii a Etiopii. Tento stálezelený keř nebo nízký strom má původ ve vyšších polohách Etiopie. Dorůstá do výšky 2–3 (až 6) m. Je charakteristický krátce řapíkatými, vstřícnými, eliptickými, 12–15 cm dlouhými, špičatými, tuhými a často zvlněnými listy. Květy mají bílé korunní plátky. Jsou přisedlé po dvou až devíti (i dvanácti) ve svazečcích v úžlabí listů, oboupohlavné, pětičetné a vonné. Poskytují nektar včelám, které pak vytvoří bílý med s charakteristickou příchutí kávy (Barwick, 2004). Plodem je elipsoidní, až 15 mm dlouhá peckovice, která má na vrcholu zbytek zaschlého kalichu. V průběhu zrání mění barvu ze zelenožluté, přes červenou, až na fialovočervenou. Jsou známy i žlutoplodé odrůdy. Dužnatý mezokarp a blanitý endokarp ukrývá obvykle dvě zelená semena, která jsou z jedné strany plochá a mají hlubokou podélnou rýhu. Obsahuje-li peckovice jen jedno kulovité semeno, 13
tak je to tzv. perlová káva, (Valíček a kol., 2002). Druh se dále dělí na dvě variety. C. arabica var. typica s užšími listy, při pražení dostávají bronzovou barvu, C. arabica var. bourbon s širšími listy, ve fázi rašení jsou světle zelené. Nejdůležitějšími odrůdami jsou buď mutanti těchto variet, např. ´Blue Mountain´, ´San Ramon´, ´Maragogipe´ (typica), ´French Mission´, ´Kent´, ´Cattura´ (bourbon), nebo jejich kříženci. Např. ´Mundo Novo´ je nejrozšířenější odrůda v Brazílii (Valíček a kol., 2002). Molekulární analýzou se zjistilo, že kávovník arabský je
přirozeným
hybridem
druhů
Coffea
eugenioides
a
Coffea
canephora
(CS.WIKIPEDIA.ORG, 2012). Kávovník arabský bývá napadán vlnatkou a puklicemi. Jak C. arabica var. typica, tak C. arabica var. bourbon jsou málo odolné vůči některým onemocněním, např. kávová rez (Hemileia vastatrix) zlikvidovala kávové plantáže na Cejlonu (CS.WIKIPEDIA.ORG,2012). Na k. arabském parazitují i některé rostliny jako např. ochmet (Loranthus spp.), (WORLD AGROFORESTRY CENTRE, 2012). Dalšími škůdci nejen kávovníku arabského jsou larvy některých druhů motýlů (Lepidoptera), které se živí zelenými částmi rostlin. Jsou to např. Dalcera abrasa, Endoclita
damor,
Endoclita
malabaricu,
ENCYCLOPEDIA, 2012).
14
Agrotis
segetum
(NEW
WORLD
Obr. 1. Coffea arabica (plody a květ), místo: Maui, Kula, Plants of Hawaii (Forest, Starr, K. 2007)
15
4.3.2. Kávovník statný (Coffea canephora Pierre, ex Forehn) C. canephora, k. robusta (název od: C. canephora var. robusta) má původ v tropických deštných lesích povodí řeky Kongo. Její podíl na světové produkci kávy neustále roste na úkor k. arabského, protože má větší přizpůsobivost ke stanovištním podmínkám. Je také odolnější proti chorobám, zejména proti listové rzi Hemileia vastarix, která velmi ohrožuje plantáže k. arabského (Valíček a kol., 2002). Je to keř nebo nízký strom (vysoký 6–12 m) s dlouhými větvemi, často převislými. Má velké listy, 15–30 cm dlouhé, eliptické a krátce špičaté. Květy má uspořádané po 20–30, bílé, někdy narůžovělé a silně vonné. Peckovice mají 0,8–1,6 cm. Jsou téměř kulovité nebo široce elipsoidní. Má menší semena než předcházející druh a poskytují kávu nižší jakosti, která je však v některých zemích oblíbená. Káva z tohoto druhu kávovníku se používá do směsí s arabikou a k výrobě tzv. instatní kávy. Křížením C. arabica s C. canephora vznikl velmi perspektivní hybrid „arabusta“ (Valíček a kol., 2002).
16
Obr. 2 Coffea canephora (plody a květy), střední Vietnam (Hlaváčová, M. 2011)
4.3.3. Další známé druhy kávovníků Jedním ze tří dalších významných druhů je právě C. liberica, k. liberský. Pochází z nížinných deštných lesů tropického pobřeží západní Afriky. Pěstuje se hlavně v Libérii, Kamerunu a na Pobřeží slonoviny. Je to stálezelený keř nebo strom dosahující výšky až 15 m. Má velké, podlouhle eliptické, kožovité, tmavě zelené a lesklé listy. Květy mají šesti až osmicípou korunu. Jsou bílé, velké a nahloučené po 6–7 v úžlabí listů. Plodem je elipsoidní, až 30 mm dlouhá peckovice s velmi tlustou, avšak málo šťavnatou dužninou. Špatně se oddělující od semen. Tento druh je znám nízkou kvalitou kávy, protože má hořce trpkou příchuť. Používá se do směsí (Valíček a kol., 2002). Druhým je C. excelsa, tzv. k. šari. Roste v řadě zemí, např. v Kongu a ve Vietnamu, kde dorůstá až 20 m výšky. Poskytuje kávu nízké kvality, protože má ostrou, výraznou až odpornou vůni, ale zato vysoký obsah kofeinu (Valíček a kol., 2002). Třetím je C. stenophylla, k. úzkolistý. Roste v Kongu, Guineji a v Sierra Leone. Strom dorůstá do výšky až 7 m, má poměrně malé tmavozelené listy. Má kulovité plody a v době zralosti jsou černé. Poskytuje kávu s uspokojivými chuťovými vlastnostmi.
17
Největší předností posledních dvou druhů je odolnost vůči již zmíněné, zhoubné listové rzi (Valíček a kol., 2002).
4.4. Složení kávového zrna Káva je mezi lidmi tak oblíbeným a rozšířeným nápojem, protože obsahuje alkaloid koffein (C8H16N402 + H20). Hořká chuť kávy, která se dá slazením zeslabit je způsobená kyselinou tříselnou, jejíž obsah v kávových zrnech se pohybuje mezi 3–5 %. Hlavní součást pražené kávy tvoří buničina (45 %), ke které se druží bílkoviny, cukr a mastný olej. Samotná káva má malou výživnou hodnotu (Polívka, 2010). Semena kávy obsahují v průměru 1,3 % bílkovin, 12 % tuku, 9 % sacharidů, 1–1,5 % kofeinu (Valíček a kol., 2002). Průměrný obsah kofeinu u Coffea canephora var. robusta se pohybuje kolem 2 %, u kávovníku arabského pouze kolem 1,2 % (ICO, 2012). Kofein byl popsán jako přírodní herbicid, který selektivně inhibuje klíčení semen Amaranthus spinosus (WORLD AGROFORESTRY CENTRE, 2012).
4.5. Význam kávy Káva je velmi rozšířená poživatina. Mezi spotřebiteli je to všeobecně oblíbený nápoj s více než 600 miliardami vypitých šálků za rok. Poskytuje živobytí více než 125 milionům lidí po celém světě a je zejména důležitá pro drobné pěstitele, kteří produkují většinu světové kávy (ICO, 2012). Větší množství kávy ovlivňuje srdeční a nervovou činnost. Pro své povzbuzující působení se používá i v lékařství (Jůzlová a kol., 2003). Káva podněcuje fantasii a podporuje činnost svalstva. Na kávu se lze lehce stát závislým. Drobnozrnná arabská mokka je dnes považována za nejlepší druh kávy (Polívka, 2010). V lidovém léčitelství se používala na jako lék na astma, otravu tropinem, horečku, chřipku, bolest hlavy, žloutenku, malárii, migrénu, omámení, nefrózu, otravu opiem, rány a na závratě (WORLD AGROFORESTRY CENTRE, 2012).
4.6. Další využití kávovníků Kávovníky poskytují tvrdé, husté a trvanlivé dřevo, které se dobře leští. Je vhodné pro židle, stoly a také na soustružení. Coffelit je typ plastu, který se vyrábí z kávových zrn. Káva se také spolu s jódem používá jako deodorant (WORLD AGROFORESTRY CENTRE, 2012). Mimo jiné se např. kávovníky arabské využívají 18
v zahradách (stromovitého nebo keřovitého vzrůstu), k zastínění pro udržení vlhkosti, nebo ve sklenících (Barwick, 2004).
19
5. PĚSTOVÁNÍ KÁVOVNÍKŮ 5.1. Vlastnosti půdy 5.1.1. Fyzikální vlastnosti půdy Kávovník nejeví velmi specifické půdní podmínky. Ve skutečnosti si vede stejně dobře v jílovito–křemičité půdě, žulového původu v dolní části Pobřeží slonoviny a Kamerunu, jako na půdách vulkanického původu s různými vlastnostmi, na které můžeme narazit po celém světě (dolerit, čedič, vulkanický popel, tuf atd.), nebo dokonce na aluviálních půdách, například na východním pobřeží Madagaskaru (Coste, 1992). Na druhou stranu, velmi důležitými faktory jsou textura a hloubka půdy. Kávovník je ve skutečnosti schopen značně rozšířit svůj kořenový systém. Zvláště pozoruhodný
je
například
jeho
podzemní
vývoj
v
brazilských
půdách.
Tyto půdy mají průměrnou úrodnost, ale vynikající fyzikální vlastnosti. Právě tyto vlastnosti mu umožňují využít značné množství půdy, a tím kompenzovat relativní nedostatek úrodnosti půdy. Hlavní kořen zůstává v kompaktních nebo mělkých půdách krátký. Postranní kořeny se rozvíjejí pouze v horních horizontech, v hloubce jen zřídka větší než 0,3 m. Každé intenzivní pěstování kávovníků za těchto podmínek jednoznačně vyžaduje velké vstupy hnojiv. Jinak je tomu v hlubokých, zejména propustných půdách. Tam se kořenový systém vyvíjí do určité hloubky a zabírá značné množství půdy (Coste, 1992). 5.1.2. Chemické vlastnosti půdy Nejlepší podmínky pro pěstování kávovníků jsou, když se hodnoty pH pohybují mezi 4,5 a 6,0. Na tom se shoduje většina autorů. Přestože toto tvrzení je nepochybně pravda. Vysoce produktivní kávovníkové plantáže se nacházejí na půdách, které jsou mnohem méně kyselé. Tyto půdy jsou ve skutečnosti téměř neutrální (pH 7,0). Toto kritérium by bylo bohužel obtížné dokázat ve více případech s naprostou jistotou. (Coste, 1992).
5.2. Klimatické faktory životního prostředí kávovníků Přirozené porosty kávovníku arabského se nachází v Etiopii mezi 6–9° severní zeměpisné šířky na náhorních plošinách, v přibližně mezi 1300 až 1800 m. n. m. Tyto
20
náhorní plošiny jsou postihovány obdobím sucha, které trvá asi 4 až 5 měsíců (Coste, 1992). Srážky se pohybují kolem 1500 až 1800 mm. Mezi životním prostředím kávy a interakcemi jejího genotypu existuje určitá závislost, čím roste kávovník výše od normálního rozšíření, tím produkuje vyšší podíl abnormálních semen (Mawardi a Holupi 1995). Na náhorních plošinách Etiopie bývá kolem 20–24°C s nejnižšími teplotami mezi 4–5°C a maximy kolem 30–31°C. Teplota je jedním z limitujících faktorů života kávy. Obecně, žádný druh kávy nemůže přežít teploty blížící se 0°C po jakoukoliv dobu. C. arabica je jeho původem lépe přizpůsobený, aby vydržel kolísání teplot za předpokladu, že nejsou příliš extrémní. Teploty –5 až –8°C mohou zabít kávovník za jednu nebo dvě hodiny. Při teplotách od 0–2 °C, které nejsou obvyklé v některých produkčních oblastech, jsou zabity listové tkáně a zelené výhonky. To se projeví téměř kompletní defoliací keřů, vyschnutím mladých větví a citelnou ztrátou sklizně (Coste, 1992). Coffea canephora se daří v typicky rovníkovém klimatu, kde průměrné teploty se pohybují mezi 22–26°C, bez velkých změn. C. arabica je přizpůsobivější k nižším teplotám než C. canephora. Problémy vznikají, jakmile teploty dosáhnou 8–10°C. Listy a plody neustojí teploty pod 5–6°C, zatímco keře hynou ještě před dosáhnutím bodu mrazu. Vysoké teploty jsou škodlivé, a to zejména v prostředí s nedostatečnou vlhkostí. Listy opadají a špičky větví a pupenů vyschnou a zemřou (Coste, 1992). Kávovník statný prospívá ve srážkově bohatých oblastech (alespoň 2000 mm). Kde období dešťů trvá 9–10 měsíců a atmosférická vlhkost se pohybuje na konstantní úrovni blížící se bodu nasycení (Sumatra, Malajsie). Pro všechny druhy kávy mají jak období sucha, tak sezónní rytmy dešťů zásadní vliv na kvetení, umístění a tvorbu plodů (Coste, 1992).
5.3. Pěstování kávovníků Kávová semena mají poměrně krátkou životaschopnost, v závislosti na daných podmínkách (WORLD AGROFORESTRY CENTRE, 2012). Centrální pěstitelské ústavy většinou poskytují osivo ze speciálních osivových keřů. C. arabica a C. canephora var. robusta se liší jen nepatrně: po 8 týdnech má kávovník arabský 95% klíčivost, zatímco u kávovníku statného klesá pod méně než 75 %. Po šesti měsících jeho klíčivost klesne na méně než 20 %. Delší dobu skladovat osivo 21
z kávovníku statného se tedy nevyplatí. Osmitýdenní osivo má stanovenou nejkratší dobu klíčení na 32 dnů, ale bobule vhodné pro sklizeň potřebují k vyklíčení 50 dnů (COFFEE FELLOWS, 2012). Proto se provádí výsadba nových kávovníků do 2 měsíců od sklizně semen. Mohou být pěstovány s pergamenem (obal semene). Tradiční způsob výsadby spočívá ve vložení 20 semen do jedné díry před začátkem období dešťů, které jsou ve sponu 3,5 x 3,5 m. Polovina z nich přežije. Úspěšnější metodou je pěstování semenáčků v zastíněných školkách, po dobu 6–12 měsíců. Poté jsou mladé kávovníky vysazeny na volnou plochu. Také se úspěšně množí odnožemi, hřížením, řízkováním a roubováním. Pro zakořenění kávových řízků je běžné řezat větve s jedním listovým pupenem (WORLD AGROFORESTRY CENTRE, 2012). Regulování plevelů se doporučuje po celou sezónu. Mulčování a hnojení přirozenými hnojivy se běžně používá spolu s umělými hnojivy. Typická aplikace obsahuje 175 g dusíku, 100 gramů fosforu a 175 g draslíku na jeden kávovník. Později se fosfor aplikuje 2 x a dusík přes delší periodu (4–5 aplikací). Je přidáváno více elementů, než je potřeba. Pěstování kávovníků pod stínem sice zlepšuje růst listů a výhonků, ale redukuje růst kořenů. Bývá užitečné, když jsou ještě kávovníky mladé. V pozdější fázi to bohužel může znamenat nižší výnos, zvláště pokud jsou stromy hnojeny. Důležitou operací jsou prořezávky. Na dobrých prořezávacích praktikách je přímo závislá vysoká produktivita kávovníků (WORLD AGROFORESTRY CENTRE, 2012). Dříve sázeli plantážníci mezi kávovníky banány, které rychle rostou a poskytují svými velkými listy potřebný stín. V některých zemích se sázeli pro stín mezi mladé kávovníky místo banánů i jiné rychle rostoucí rostliny, zejména zádřenice indická neboli dadap (Erythrina indica Lam.), strom s červenými květy, velice nápadný, také albizzie mollucká (Albizzia mollucana Lam.), (Polívka, 2010). Nyní bývá kávovník někdy pěstován během prvních pár let mezi hospodářskými plodinami jako je kukuřice, fazole nebo rýže (WORLD AGROFORESTRY CENTRE, 2012). Pro zastínění se kromě původních dřevin v okolí používají různé druhy stromů: Erechtites valeriannaefolia (Asteraceae), Cedrela odorata (Meliaceae), Erytrina spp. (Fabaceae), Croton
spp.
(Euphorbiaceae),
Grevillea
robusta
(Protaceae),
Inga
edulis
(Mimosaceae), (Valíček a kol., 1989 a 2002). Např. v Peru se pěstují mezi kávovníky i mandarinky (Citrus reticulata), (Ransom, 2010).
22
Obr. 3. Pěstování kávy ve světě: r–robusta, m–robusta a arabica, a–arabica (Dlouhý, P. a Pexeltoo 2010)
5.4. Sklizeň kávy a ošetřování kávovníků Každá pěstitelská země má svoje zvláštnosti ve sklizni a prvotním zpracování plodů. Do velké míry závisí kvalita kávy na správném provedení těchto zákroků. (Valíček a kol., 2002). Vzrostlé rostliny se ošetřují podobným způsobem jako naše ovocné stromy. Čistí se od škodlivého hmyzu, zbavují se suchých větví, prořezávají se apod. V několika málo letech začnou kávovníkové stromky kvést a plodit. Kvetou téměř celý rok, plody dozrávají velice nestejně, takže na stejném stromě je možné současně spatřit vedle květů i plody různého stáří: zelené, červené i temně fialové, tj. úplně zralé. Z tohoto důvodu se plody sklízí třikrát do roka. Přičemž druhá sklizeň poskytuje nejvíce plodů v té nejlepší jakosti (Polívka, 2010). Pokud roste kávovník v dobré půdě a je pečlivě ošetřovaný, je schopen dát dvojnásobnou i trojnásobnou sklizeň. 7–12 leté stromky rodí nejvíce. Po dvacátém roce rodí už jen někdy a po třicátém roce přestanou rodit. Proto se vykopávají a nahrazují novými (Polívka, 2010). Zralé kávové boby se češou do košů a pytlů. Nebo se setřásají na rozprostřené plachty a rohože. Průměrný kávovník dokáže ročně vyprodukovat cca 2 000 kávových zrn (tj. 0,8–1,2 kg). Cílem dalšího zpracování je získat čistá kávová zrna, takže se musí odstranit obaly plodu (skořápka, dužnina, pergamenová slupka). Sklizené kávové bobule se dobývají dvěma způsoby (SVETKAVY.CZ, 2012).
23
5.5. Suchý způsob dobývání kávových zrn Při tomto způsobu zpracování se sklizené plody nejprve vyperou ve vodě, tím se zbaví nečistot. Poté se v tenké vrstvě za častého prohrabování suší asi dva týdny na slunci. Usušené plody se dále zbavují oplodí a svrchní části osemení na loupacích strojích, kde se semena také vyčistí a vytřídí. Je to nejrozšířenější způsob dobývání kávových zrn. V místech s nedostatkem vody se hojně využívá. Využívá se toho, že se při něm zpracovávají všechny plody včetně méně hodnotných. Získaná káva obvykle dosahuje nižší jakosti. Kofein se získává z méně kvalitních semen (Valíček a kol., 2002).
5.6. Mokrý způsob dobývání kávových zrn Mnohem rozšířenější druhý způsob dobývání zrnek z kávových peckovic (Polívka, 2010). Při mokrém způsobu se využije velkého množství vody tak, že se dokonale oddělí nezralé a nevyvinuté plody a nečistoty od plně vyzrálých plodů. Pak jsou vyzrálé (kvalitní) plody unášeny proudem vody do speciálního stroje, který z nich sejme většinu dužnatého oplodí. Dále putují do fermentačních nádrží. Po dobu 12–24 hodin se procesem fermentace zbavují semena zbytků dužnatého oplodí. Potom se perou a suší. Následně se odstraní suchý pergamenový endokarp na loupacích strojích. Během leštění se semena zbaví i svrchní části osemení. V poslední fázi se suchá a vyleštěná semena kávovníku roztřídí podle hmotnosti, velikosti a barvy do několika stupňů kvality, např. u arabiky na mild, soft a hard. První je té nejvyšší kvality, poslední té nejnižší, v případě chuťových vlastností kávy v šálku (Valíček a kol., 2002). Na obou stranách stejně zaoblená zrna, které jsou oproti ostatním mnohem větší. A pocházejí z jednosemenných peckovic, pak obyčejně dávají tzv. ,,perlovou kávu” (Polívka, 2010). Dříve se všechny práce spojené s vylupováním a dalším upravováním zrnek vykonávaly na místě pro obchod (Polívka, 2010).
5.7. Balení a úprava kávy Po vytřídění se zrna balí do pytlů (žoky o váze cca 60 kg). Na kávových burzách se rozhoduje o jejich dalším osudu. Káva, která pochází z různých produkčních oblastí, je zpracovávaná různým způsobem. Svými charakteristickými vlastnostmi se od ostatních odlišuje. Hlavně ve velikosti zrna (nejmenší–peaberry, malé, velké 24
a sloní– monstrosní), jeho původu (nadmořská výška, typ půdy) a vzhledu (barva zrna a jeho aroma), (SVETKAVY.CZ, 2012). Zelená káva se potom exportuje. Praží, míchá a dodává se do maloobchodní sítě až v místech spotřeby (Valíček a kol., 2002). Kávová zrnka, která jsou dopravována v peckách, nepodléhají škodlivým vlivům tolik jako ty vyloupané (Polívka, 2010).
25
6. NEJVĚTŠÍ PRODUCENTI KÁVY Káva je produkována ve více než 60 státech. Nese zodpovědnost za více než 50 % zisků z exportu v mnoha zemích, které jsou na ní těžce závislé (ICO, 2012). Celkově stále převažuje produkce kávy z kávovníku arabského. Za období 2009/2010 činil podíl kávy z kávovníku arabského 60,5 % světové produkce a z kávovníku statného 39,4 % (Hilten, 2012). Kávovníky pěstují převážně malí pěstitelé, kteří mají malý nebo žádný kapitál, o který by se mohli opřít. I když se vlády těchto zemí obvykle potýkají s obrovskými mezinárodními dluhy, jsou bez ohledu na to nuceni k vývozu. Tyto země zoufale soutěží proti sobě ve vývozu tržních plodin nebo jejich produktů jako je např. káva. Takže následně vytvořený nadbytek vyvolaný touto soutěží tlačí ceny dolů. Když si koupíte instantní kávu, tak devět desetin z její ceny vede k mocným společnostem. Ty zajišťují její převoz přes moře, její pražení a maloobchodní prodej. 70 % z celkové produkce kávy je určeno pro světové trhy. Je totiž vyvážena zeměmi globálního severu, které ovládají trh (Dandy, 2012). Káva je jako komodita kupována a prodávána. Různými společnostmi, které se zabývají jejím pražením, investory a cenovými spekulanty (PRODEJKAVY.CZ, 2012). Samotné ceny kávy jsou velmi nestálé a vysoce spekulativní (Dandy, 2012). Mění se během měsíců, týdnů nebo i dní. Někdy i během jednoho dne. Náhlé změny v cenách kávy jsou způsobeny očekávanou produkcí (nad produkcí či pod produkcí) kávy. A ta se mění hlavně díky neočekávaným událostem jako jsou sucha, mrazy nebo nemoci (Hilten, 2012). Částečný vliv na rychle se měnící ceny má i velké množství peněz, které jsou do burzy zapojeny. Díky krátkodobým fluktuacím je obtížné plánovat, investovat nebo vydělat dostatečné množství peněz na živobytí (Dandy, 2012). Vysoké ceny kávy podporují rozšiřování plantáží kávovníků a nízké ceny jejich úbytek (Hilten, 2012). Kávové futures kontrakty, jsou smlouvy, které budou zobchodovány v budoucnu. Jsou to standartní smlouvy na základě dodávky nebo přijmutí (obdržení) specifického množství a kvality kávy v jednom ze známých přístavů (Amsterdam, Hamburk, New York atd.). Rozhodujícími faktory při uzavírání těchto kontraktů je jejich cena a dodací lhůta. Dodací lhůta se odvíjí od předem nastaveného rozsahu kalendářních měsíců,
26
tzv. obchodních pozic (Hilten, 2012). S kávou z kávovníků arabských se obchoduje v New Yorku na ICE burze pod symbolem KC. Tyto smlouvy obsahují kontrakty na každoroční dodávky probíhající v březnu, květnu, červnu, září a v prosinci. Káva z kávovníků arabských se obchoduje i prostřednictvím jiných kanálů. Na Londýnské burze (NYX) se obchodují futures kontrakty na kávu z kávovníků statných variety robusta pod symbolem RC (Hilten, 2012).
Graf 1 Pořadí největších producentů kávy na světě v roce 2010 (FAO, 2012)
27
Graf 2 Zastoupení producentů (%) kávy dle produkce v roce 2010 (FAO, 2012)
Tab. 1 Seřazení největších producentů světa dle produkce v roce 2010 (FAO, 2012) Pořadí:
Země původu:
Množství
Plocha sklizených Výnos:
Hodnota
kávy:
kávovníkových
(kg/ha)
kávy:
(t)
plantáží:
Fc
(1000$) *
(ha) 1.
Brazílie
2 906 320
2 158 560 1346,4
3 122 434
2.
Vietnam
1 105 700
514 400 2149,5
1 187 919
3.
Indonésie
684 076
1 268 480
539,3
734 943
4.
Kolumbie
514 128
750 224
685,3
552 358
5.
Indie
289 600
350 500
826,2
311 134
6.
Etiopie
270 000 *
395 003
683,5
290 077
7.
Peru
264 605
349 633
756,8
284 281
28
8.
Guatemala
9.
Mexiko
10.
Honduras
11
Uganda
12
254 915
248 597 1025,4
273 870
253 800 *
741 410
342,3
272 672
229 368
270 294
848,6
246 423
162 000 *
270 000 F
600
174 046
Kostarika
97 305
98 681
986,1
104 540
13
El Salvador
97 273
152 340
638,5
104 505
14
Filipíny
94 569
122 739
770,5
101 601
15
Pobřeží Slonoviny
94 321
450 000 F
209,6
101 334
16
Madagaskar
81 300 F
130 900 F
621,1
87 345
17
Nikaragua
78 712
113 680
692,4
84 565
18
Venezuela
72 200 F
187 200 F
385,7
77 568
19
Papua Nová
67 200 F
56 000 F
1200
72 197
66 584
210 000 F
317,1
71 535
8 228 018
10 234 363
Guinea 20
Kamerun Celkem (+ ostatní země):
* neoficiální údaj, F–odhad FAO, Fc–kalkulovaná data
6.1. Brazílie Od té doby, co kávu přivezli z Francouzské Guyany na začátku 18. století se v Brazílii velmi rychle rozšířila. Za přibližně třetinu světové produkce kávy je dnes zodpovědná právě Brazílie. Podle některých znalců klade větší důraz na množství, než na kvalitu kávy. Na druhou stranu mnoho z nich ji chválí pro její ušlechtilejší odrůdy. Jediným významným producentem, který trpí na mrazy je Brazílie. V roce 1975 tato země zažila velmi silné mrazy, které poskytly určitou výhodu jiným zemím produkující kávu. Další dva významné mrazy v roce 1994 byly důvodem pozvednutí ceny kávy (NATIONAL GEOGRAPHIC SOCIETY, 2012). Nepražená káva patří mezi 20 hlavních zemědělských komodit této země, je na 8. místě (Graf 3). Brazílie byla v roce 2010 největším producentem kávy na světě. Vyprodukovala na 2 158 560 hektarech kolem 35 % veškeré kávy na světě (2 906 320 tun) v celkové hodnotě 3 122 434 000 dolarů (Graf 2, Tab. 1). Obyvatel – 91 519 289 (CIA, 2012) HDP na obyvatele – 3 300$ (CIA, 2012) 29
Ekonomický růst HDP – 5,8 % (CIA, 2012) Zemědělství se na HDP podílí – 5,8 % (CIA, 2012) Index HDI: 0,699 (FAO, 2012)
Graf 3 Nejvíce produkované komodity podle hodnoty produkce v Brazílii v roce 2010 (FAO, 2012)
6.2. Vietnam V polovině roku 1860 jako první přinesl kávovníky do Vietnamu francouzský misionář. Avšak její produkce zůstala až do roku 1980 v pozadí. Produkce kávy začala růst divokým tempem až v roce 1900. Kávový průmysl roste příliš rychle, pro jeho vlastní dobro by se mělo něco změnit, začal se obávat nejeden obchodník. Tak se raději začali zaměřovat spíše na kvalitu kávy (NATIONAL GEOGRAPHIC SOCIETY, 2012). Vietnam může být rozdělen do dvou různých kávovníkových oblastí a to horským pásem Hai Van. V obecné rovině tato přirozená hranice dělí Vietnam do dvou odlišných klimatických oblastí. Jih, kde se daří kávovníku statnému, který je zde dobře přizpůsoben, zejména na červených půdách západní vysočiny. A provincie Dong Nai a severním oblastem země, které díky vyšším nadmořským výškám lépe svědčí kávovníku arabskému (Guingato, Nardone, Notarnicula, 2012). Nepražená káva patří mezi 20 hlavních zemědělských komodit této země, je na 4. místě (Graf 4). Vietnam byl v roce 2010 2. největším producentem kávy na světě.
30
Vyprodukoval na 514 400 hektarech kolem 13 % veškeré kávy na světě (1 105 700 tun) v celkové hodnotě 1 187 919 000 dolarů (Graf 2, Tab. 1). Obyvatel – 205 716 890 (CIA, 2012) HDP na obyvatele – 11 600$ (CIA, 2012) Ekonomický růst HDP – 2,7 % (CIA, 2012) Zemědělství se na HDP podílí – 22 % (CIA, 2012) Index HDI: 0,572 (FAO, 2012)
Graf 4 Nejvíce produkované komodity ve Vietnamu podle hodnoty produkce v roce 2010 (FAO, 2012)
6.3. Indonésie Na konci 17. století dali Holanďané kávě nevědomky přezdívku, právě když založili na jejich kolonii – ostrově Jáva, první úspěšné plantáže. Dnes je Jáva součástí Indonésie. Tato země nadále produkuje nejkvalitnější káva z kávovníků arabských. I když souostroví Indonésie je považováno spíše za největšího producenta kávy z kávovníku statné var. robusta (NATIONAL GEOGRAPHIC SOCIETY, 2012). Nepražená káva v Indonésie patří mezi 20 hlavních zemědělských komodit, je na 14. místě. Indonésie byla v roce 2010 3. největším producentem kávy na světě. Vyprodukovala na 1 268 480 hektarech kolem 8 % veškeré kávy na světě (684 076 tun) v celkové hodnotě 734 943 000 dolarů (Graf 2, Tab. 1).
31
Obyvatel – 248 216 193 (CIA, 2012) HDP na obyvatele – 4 700$ (CIA, 2012) Ekonomický růst HDP – 6,4 % (CIA, 2012) Zemědělství se na HDP podílí – 14,9 % (CIA, 2012) Index HDI: 0,6 (FAO, 2012)
6.4. Kolumbie Tato země jako jediná z celé Jižní Ameriky má námořní přístavy jak v Atlantském, tak v Pacifickém oceánu. To jí poskytuje velkou výhodu. V Kolumbii se kávovníky pěstují ve vlhkých, temperátních předhůří And. Kombinace vysoké nadmořské výšky s vlhkým klimatem dělá kávu obzvláště jemnou (NATIONAL GEOGRAPHIC SOCIETY, 2012). Nepražená káva patří mezi 20 hlavních zemědělských komodit této země, je na 7. místě (Graf 5). Kolumbie byla v roce 2010 4. největším producentem kávy na světě. Vyprodukovala na 750 224 hektarech kolem 6 % veškeré kávy na světě (514 128 tun) v celkové hodnotě 552 358 000 dolarů (Graf 2, Tab. 1). Obyvatel – 45 239 079 (CIA, 2012) HDP na obyvatele – 10 100$ (CIA, 2012) Ekonomický růst HDP – 5,7 % (CIA, 2012) Zemědělství se na HDP podílí – 8,9 % (CIA, 2012) Index HDI: 0,689 (FAO, 2012)
32
Graf 5 Nejvíce produkované komodity v Kolumbii podle hodnoty produkce v roce 2010 (FAO, 2012)
6.5. Indie Podle legendy je Indie na východ od Arábie kolébkou pěstování kávy. Současná produkce kávy je v Indii pod přísnou kontrolou vlády. Někteří o ní říkají, že snižuje hospodářskou motivaci k pěstování kávy. A to má za následek snižování kvality kávy (NATIONAL GEOGRAPHIC SOCIETY, 2012). Nepražená káva nepatří mezi 20 hlavních komodit této země. Indie byla v roce 2010 5. největším producentem kávy na světě. Vyprodukovala na 350 500 hektarech kolem 4 % veškeré kávy na světě (289 600 tun) v celkové hodnotě 311 134 000 dolarů (Graf 2, Tab. 1). Obyvatel – 1 205 073 612 (CIA, 2012) HDP na obyvatele – 3 700$ (CIA, 2012) Ekonomický růst HDP – 7,8 % (CIA, 2012) Zemědělství se na HDP podílí – 18,1 % (CIA, 2012) Index HDI: 0,519 (FAO, 2012)
6.6. Etiopie Etiopie je původní vlastí kávovníku arabského a váže se k ní většina legend o kávě. V Africe je jeho hlavním vývozcem a v domácí spotřebě tohoto kontinentu zaujímá první místo. Na živobytí sbíráním kávy si vydělává asi 12 milionů Etiopanů. 33
Právě od Etiopské provincie zvané Kaýnosffa se odvodilo jméno káva (NATIONAL GEOGRAPHIC SOCIETY, 2012). Nepražená káva patří mezi 20 hlavních zemědělských komodit této země, je na 8. místě (Graf 6). Etiopie byla v roce 2010 6. největším producentem kávy na světě. Vyprodukovala na 395 003 hektarech kolem 3 % veškeré kávy na světě (270 000 tun) v celkové hodnotě 290 077 000 dolarů (Graf 2, Tab. 1). Obyvatel – 93 815 992 (CIA, 2012) HDP na obyvatele – 1 100$ (CIA, 2012) Ekonomický růst HDP – 7,5 % (CIA, 2012) Zemědělství se na HDP podílí – 41 % (CIA, 2012) Index HDI: 0,328 (FAO, 2012)
Graf 6 Nejvíce produkované komodity v Etiopii podle hodnoty produkce v roce 2010 (FAO, 2012)
6.7. Peru Je to stát na severozápadě Jižní Ameriky. Sousedí s Ekvádorem, Kolumbií, Brazílií, Bolívií a Chile. Peru bylo před necelými pěti stoletími centrum říše Inků. Polovinu peruánské populace tvoří indiáni, hlavně Kečuové a Ajmarové. Jazyky těchto dvou skupin indiánů získaly statut úředních jazyků v roce 1975 (Jůzlová a kol., 2003). Nepražená káva patří mezi 20 hlavních zemědělských komodit této země, je na 9. místě (Graf 7). Peru bylo v roce 2010 7. největším producentem kávy na světě. Vyprodukovalo na 349 633 hektarech kolem 3 % veškeré kávy na světě 34
(264 605 tun) v celkové hodnotě 284 281 000 dolarů (Graf 2, Tab. 1). Obyvatel – 29 549 517 (CIA, 2012) HDP na obyvatele – 10 000$ (CIA, 2012) Ekonomický růst HDP – 6,2 % (CIA, 2012) Zemědělství se na HDP podílí – 10 % (CIA, 2012) Index HDI: 0,723 (FAO, 2012)
Graf 7 Nejvíce produkované komodity v Peru podle hodnoty produkce v roce 2010 (FAO, 2012)
6.8. Guatemala Pěstování kávy v Guatemale zahájili Němečtí přistěhovalci v 19. století. Na jižních sopečných svazích se pěstují kávovníky, které jsou považovány za nejlepší na světě (NATIONAL GEOGRAPHIC SOCIETY, 2012). Nepražená káva patří mezi 20 hlavních zemědělských komodit této země, je na 3. místě (Graf 8). Guatemala byla v roce 2010 8. největším producentem kávy na světě. Vyprodukovala na 248 597 hektarech kolem 3 % veškeré kávy na světě (254 915 tun) v celkové hodnotě 273 870 000 dolarů (Graf 2, Tab. 1). Obyvatel – 14 099 032 (CIA, 2012) HDP na obyvatele – 5 000$ (CIA, 2012) Ekonomický růst HDP – 3,8 % (CIA, 2012)
35
Zemědělství se na HDP podílí – 13,3 % (CIA, 2012) Index HDI: 0,56 (FAO, 2012)
Graf 8 Nejvíce produkované komodity v Guatemale podle hodnoty produkce v roce 2010 (FAO, 2012)
6.9. Mexiko Na konci 18. století se káva dostala do Mexika z Antil, ale až do roku 1870 nebyla vyvážena ve velkém. Dnes je v Mexiku přibližně sto tisíc malých farem produkujících většinu mexické kávy, většina kávových zrn pochází z jihu. Mexiko je největším dovozcem kávy do USA (NATIONAL GEOGRAPHIC SOCIETY, 2012). Nepražená káva patří mezi 20 hlavních zemědělských komodit této země, je na 19. místě. Peru bylo v roce 2010 9. největším producentem kávy na světě. Vyprodukovalo na 741 410 hektarech kolem 3 % veškeré kávy na světě (253 800 tun) v celkové hodnotě 272 672 000 dolarů (Graf 2, Tab. 1). Obyvatel – 114 975 406 (CIA, 2012) HDP na obyvatele – 15 100$ (CIA, 2012) Ekonomický růst HDP – 3,8 % (CIA, 2012) Zemědělství se na HDP podílí – 3,9 % (CIA, 2012) Index HDI: 0,75 (FAO, 2012)
36
6.10. Honduras Je to stát ležící ve Střední Americe mezi Karibským mořem a Tichým oceánem. Sousedí s Guatemalou na severozápadě, Salvadorem na jihozápadě a Nikaraguou na jihovýchodě. Převládají zde mestici (míšenci indiánů a bělochů) hovořící španělsky a vyznávající katolickou víru. Lesy pokrývají asi ¼ území. (Jůzlová a kol., 2003). Nepražená káva patří mezi 20 hlavních zemědělských komodit této země, je na 1. místě (Graf 9). Honduras byl v roce 2010 10. největším producentem kávy na světě. Vyprodukoval na 270 294 hektarech kolem 3 % veškeré kávy na světě (229 368 tun) v celkové hodnotě 246 423 000 dolarů (Graf 2, Tab. 1). Obyvatel – 8 296 6933 (CIA, 2012) HDP na obyvatele – 4 300$ (CIA, 2012) Ekonomický růst HDP – 3,5 % (CIA, 2012) Zemědělství se na HDP podílí – 12,6 % (CIA, 2012) Index HDI: 0,604 (FAO, 2012)
Graf 9 Nejvíce produkované komodity v Hondurasu podle hodnoty produkce v roce 2010 (FAO, 2012)
6.11. Další producenti kávy Uganda Uganda patří ke klíčovým producentům kávy z kávovníku statného var. robusta 37
a zaměstnává 80 % venkovských pracovníků (NATIONAL GEOGRAPHIC SOCIETY, 2012). Nepražená káva je 7. nejvíce produkovaná plodina v Ugandě (FAO, 2012). Má 35 873 253 obyvatel (CIA, 2012). Index HDI se pohybuje kolem 0,422 (FAO, 2012). Pobřeží slonoviny Pobřeží Slonoviny bylo v polovině roku 1990 pátým největším producentem kávy na světě a druhým největším producentem kávovníku statného var. robusta. Později její produkce klesla. Někteří spekulují, že za to mohl zvýšený důraz na objem produkce, nedostatek investic a plánování, které způsobily snížení kvality kávy a její produkce na jeden akr (NATIONAL GEOGRAPHIC SOCIETY, 2012). Nepražená káva je
11.
nejvíce
produkovaná
plodina
na
Pobřeží
slonoviny
(FAO,
2012).
Má 21 952 093 obyvatel (CIA, 2012). Index HDI se pohybuje kolem 0,397 (FAO, 2012).
38
7. HLAVNÍ VÝVOZCI A DOVOZCI KÁVY Největším producentem a současně největším vývozcem kávy na světě je Brazílie. Tato země je také druhým největším konzumentem kávy. Za rok 2010 činila spotřeba kávy v Brazílii 19 milionů žoků zprávy ITC. Brazílie vyváží hlavně nepraženou kávu. Za období 2009/2010 vyvezla 92,2 % nepražené kávy, 0,3 % pražené kávy a 7,5 % rozpustné kávy (Hilten, 2012). Hodnoty a tím i celá tabulka hlavních vývozců kávy se jeví jako zkreslená, protože se do exportu započítává i káva, která není v daném státě vyprodukovaná, ale pouze zpracována, zabalena a dovezena z jiné země. Takže v tabulce a grafu jsou i zpracovatelské země z Evropy jako je Belgie a Německo.
Graf 10 Zastoupení vývozců (%) kávy dle množství exportu v roce 2009 (FAO, 2012)
Tab. 2 Pořadí hlavních vývozců kávy podle objemu exportu v roce 2009 (FAO, 2012) Pořadí:
Stát:
Množství 39
Poznámka:
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20.
exportu: (t) 1 639 390 991 733 510 189 457 728 297 950 234 017 222 608 198 513 197 472 174 227 129 833 128 746 126 330 85 853 80 360 80 270 78 337 61 173 59 991 56 022 6 135 809
Brazílie Vietnam R Indonésie Kolumbie Německo Guatemala Belgie Honduras Peru Uganda Etiopie Mexiko Indie Pobřeží slonoviny Nikaragua El Salvador Kostarika Papua Nová Guinea R Keňa Tanzánie Celkový vývoz (+ A ostatní země): A–může obsahovat oficiální, polo-oficiální nebo odhadnuté data, R–odhadnutá data za použití partnerské databáze Největšími vývozci nepražené kávy byly v roce 2009 Brazílie (27% podíl) s 1 639 390 tunami, Vietnam (16% podíl) s 991 733 tunami a Indonésie (8% podíl) s 510 189 tunami. Celkový vývoz nepražené v roce 2009 činil 6 135 809 tun (Graf 10., Tab. 2).
40
Graf 11 Zastoupení dovozců (%) kávy dle množství importu v roce 2009 (FAO, 2012)
Tab. 3 Pořadí hlavních dovozců kávy podle objemu importu v roce 2009 (FAO, 2012) Pořadí: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20.
Stát: USA Německo Itálie Japonsko Belgie Španělsko Francie Velká Británie Kanada Alžírsko Švýcarsko Švédsko Polsko Jižní Korea Rusko Nizozemsko Finsko Austrálie Portugalsko Kolumbie Celkový dovoz: (+ ostatní země)
Množství importu: (t) Poznámka: 1 255 600 1 052 690 456 987 410 530 313 524 255 398 253 689 127 878 124 278 122 775 110 276 107 506 97 170 96 928 78 632 72 442 67 410 58 179 44 026 43 179 6 045 052 A
41
A = může obsahovat oficiální, polo-oficiální nebo odhadnuté data Tabulka dovozců dokazuje, že kávu dovážejí většinou jiné země než ty, ze kterých káva pochází. Jediná země, která patří mezi největší producenty, vývozce a současně i dovozce je Kolumbie. Největšími dovozci nepražené kávy byly v roce 2009 Spojené státy americké (21% podíl) s 1 255 600 tunami, Německo (17% podíl) s 1 052 690 tunami a Itálie (8% podíl) s 456 987 tunami. Celkový vývoz nepražené v roce 2009 činil 6 045 052 tun (Graf 11, Tab. 3).
42
8. DOVOZ KÁVY DO ČESKÉ REPUBLIKY Český statistický úřad monitoruje mezinárodní obchod v podobě exportu, či importu do České republiky. Odborníci z tohoto úřadu si pravidelně vedou statistické záznamy o zboží, které my vyvážíme, ale i které se k nám dováží. Na stránkách http://www.czso.cz lze vyhledat v databázi zahraničního obchodu jak celkový dovoz kávy do ČR, tak i stav dovezené kávy (pražená, nepražená,…) atd. Po přesnějším zadání se dá úspěšně vysledovat i samotný vývoj dovozu kávy. Od vstupu České republiky do EU (1. května 2004) se používá jiný způsob vykazování statistických údajů zahraničního obchodu, jiná metodika provádění a zpracování výsledků. V důsledku toho se změnila úroveň provádění dopočtů pro zboží. Od roku 2006 již není monitorováno celkové množství dovezené kávy. Nyní je monitorována pouze celková hodnota dovezené kávy. Současná databáze vzniká spojováním dat ze dvou systémů Intrastat a Extrastat. Vývoj dovozu je proměnlivý v průběhu let, nestálý v průběhu období, celkově je patrný nárůst dovozu kávy do naší republiky. Databáze zahraničního obchodu ČSÚ používá několik úrovní zobrazení zboží např. SITC (Standardní mezinárodní klasifikace zboží) publikovaná OSN. Data pro tabulky: Tab. 4., Tab. 6–8 vycházejí právě z této klasifikace.
Tab. 4 Množství (v kg) a hodnota (CZK) dovozu kávy a náhražek kávy v průběhu let 1999 až 2008 do ČR (APL.CZSO.CZ., 2012) Období od - do
Netto dovozu (kg)
Statistická hodnota (tis. CZK)
1. 1. 1999
31. 12. 1999
37 719 269
3 177 009
1. 1. 2000
31. 12. 2000
39 089 061
3 420 873
1. 1. 2001
31. 12. 2001
42 669 013
3 255 266
1. 1. 2002
31. 12. 2002
41 362 244
2 597 851
1. 1. 2003
31. 12. 2003
43 017 638
2 950 400
1. 1. 2004
31. 12. 2004
45 117 780
2 889 757
1. 1. 2005
31. 12. 2005
48 884 068
3 706 973
1. 1. 2006
31. 12. 2006
–
3 653 341
1. 1. 2007
31. 12. 2007
–
4 527 601
1. 1. 2008
31. 12. 2008
–
4 689 382
1. 1. 2009
31. 12. 2009
–
4 260 265
43
1. 1. 2010
31. 12. 2010
–
4 198 067
1. 1. 2011
31. 12. 2011
–
5 368 397
1. 1. 1999
31. 12. 2011
–
48 695 181
Protože ČSÚ neposkytuje informace o množství dovezené kávy od roku 2006, proto data pro níže uvedenou tabulku pocházejí ze statistického portálu FAO. Tato tabulka poskytuje doplňující informace o celkovém dovozu kávy do ČR.
Tab. 5 Množství dovezené kávy a náhražek kávy (v kg) do ČR z let 2006 – 2009 (FAO, 2012) Rok
Množství dovozu (kg)
2006
46 292 000
2007
50 285 000
2008
50 563 000
2009
47 447 000
8.1. Stav dovezené kávy do ČR Současná tržní politika pod vlivem propojenosti trhů umožňuje převážet téměř jakékoliv zboží přes celý svět a zpracovávat jej v opačných koncích světa. Většina světových prodejců kávy prodává nepraženou kávu. Poté se ve velkém množství dováží do Evropy, kde se dále zpracovává. Takováto situace má značný vliv na přehlednost světových dovozců a vývozců kávy. Proto není k dispozici tabulka států, odkud káva dovezená k nám pochází (kde byla vypěstována), ale pouze tabulka dovozců. Kvůli takto zkresleným údajům se v následující tabulce (Tab. 6) objevují typicky zpracovatelské země a ne pěstitelé (např. Polsko, Francie, Slovensko, Německo, Itálie, Švýcarsko či Rakousko a další země). V následující tabulce jsou uvedeny data z dovozu kávy i kávových náhražek.
Tab. 6 Dovoz kávy do ČR od 1. 1. 2010 do 31. 12. 2010 (APL.CZSO.CZ., 2012) Název zboží Káva pražená Káva pražená Káva pražená Výtažky, tresti a koncentráty kávy a přípravky 44
Země Polsko Německo Itálie Španělsko
Stat. hodnota CZK (tis.) 574 044 342 005 165 109 340 645
na bázi těchto produktů Výtažky, tresti a koncentráty kávy a přípravky na bázi těchto produktů Výtažky, tresti a koncentráty kávy a přípravky na bázi těchto produktů Káva nepražená, nezbavená kofeinu Káva nepražená, nezbavená kofeinu Káva nepražená, nezbavená kofeinu Káva nepražená, zbavená kofeinu Káva nepražená, zbavená kofeinu Káva nepražená, zbavená kofeinu
Polsko
284 802
Spojené království Brazílie Vietnam Peru Rakousko Slovensko Spojené království
178 833 312 139 97 371 95 763 56 116 48 163 29 441
Další dvě tabulky (Tab. 7 a Tab. 8) obsahují informace přímo o celkové hodnotě kávy podle jejího stavu (pražená, nepražená atd.) a také o celkové hodnotě kávových náhražek (cikorky atp.) dovezených do České republiky v letech 2010 a 2011.
Tab. 7 Dovoz kávy a náhražek kávy do ČR od 1. 12. 2010 do 31. 12. 2010 (APL.CZSO.CZ., 2012) Název zboží
Stat. hodnota CZK (tis.)
Káva pražená
1 642 170
Výtažky, tresti a koncentráty kávy a přípravky na bázi těchto
1 471 659
produktů Káva nepražená, nezbavená kofeinu
881 745
Káva nepražená, zbavená kofeinu
148 773
Pražená cikorka a ostatní náhražky pražené kávy Kávové náhražky obsahující kávu
50 916 2 803
Tab. 8 Dovoz kávy a náhražek kávy do ČR od 1. 12. 2011 do 31. 12. 2011 (APL.CZSO.CZ., 2012) Název zboží
Stat. hodnota CZK (tis.)
Káva pražená
2 291 224
Výtažky, tresti a koncentráty kávy a přípravky na bázi těchto
1 696 695
produktů Káva nepražená, nezbavená kofeinu
1 298 768
Káva nepražená, zbavená kofeinu
58 151
Pražená cikorka a ostatní náhražky pražené kávy
22 028
45
Kávové náhražky obsahující kávu
1 530
Z předchozích dvou tabulek (Tab. 7 a Tab. 8) vyplývá, že během posledních 2 let se zvýšil dovoz hlavně pražené kávy a to o 649 054 Kč, a nepražené kávy, nezbavené kofeinu o 417 023 Kč.
8.2. Další informace o dovozu kávy do ČR Další údaje o dovozu kávy do ČR jsou ze zprávy ITC. Procentuální zastoupení zemí hlavních dovozců nepražené kávy do ČR v roce 2010 bylo: Brazílie 27 %, Vietnam 16 % a Indonésie 14 % (43 % zbytek) (Hilten, 2012). To odpovídá víceméně i datům, které poskytuje Český statistický úřad na svých internetových stránkách v databázi zahraničního obchodu. 59 % dovezené rozpustné kávy do Slovenska v roce 2010 bylo reexportováno hlavně do ČR (Hilten, 2012). ČR byla v roce 2010 hlavním dodavatelem (dovozcem) pražené odkofeinované kávy (25,9 %) v EU (EUROPEAN COFFEE FEDERATION, 2012). Česká republika je členem dovozců v Mezinárodní organizaci pro kávu (ICO). Doplňující informace o dovozu kávy k nám a naší celkové spotřeby kávy obsahují další dvě tabulky z let 2009 a 2010. Právě spotřeba kávy hraje významnou roli její dovoz. ICO zahrnuje do celkové spotřeby kávy i rozpustnou kávu. Takže je přesnější než ČSÚ.
Tab. 9 Podrobnější výpis dovozu kávy do České republiky a její spotřeby v roce 2009 (ICO, 2012) Dovoz nepražené kávy (60 kg pytle = žoky) Dovoz pražené kávy (60 kg pytle) Dovoz rozpustné kávy (60 kg pytle) Reexport nepražené kávy (60 kg pytle) Reexport pražené kávy (60 kg pytle) Reexport rozpustné kávy (60 kg pytle) Celková spotřeba (60 kg pytle) Spotřeba kávy na obyvatele (kg)
258 571 402 231 269 224 38 229 752 175 068 525 168 3,04
Tab. 10 Podrobnější výpis dovozu kávy do České republiky a její spotřeby v roce 2010 (ICO, 2012) Dovoz nepražené kávy (60 kg pytle) Dovoz pražené kávy (60 kg pytle) Dovoz rozpustné kávy (60 kg pytle) 46
323 124 372 426 255 172
Reexport nepražené kávy (60 kg pytle) Reexport pražené kávy (60 kg pytle) Reexport rozpustné kávy (60 kg pytle) Celková spotřeba (60 kg pytle) Spotřeba kávy na obyvatele (kg)
2 642 289 385 188 964 469 732 2,71
Z těchto údajů můžeme vysledovat mírný pokles spotřeby kávy u nás mezi lety 2009 a 2010, a to o 0,33 kg. Dále pokles dovozu pražené a rozpustné kávy a prudký nárůst reexportované nepražené kávy z 48 žoků na 2642 žoků atd.
47
9. SOCIÁLNÍ ASPEKTY PĚSTOVÁNÍ KÁVOVNÍKŮ Kávovník se převážně pěstuje v rozvojových zemích, které se potýkají s mnoha problémy (dluhy, nízká úroveň vzdělanosti atd.). Z globálního hlediska jsou to chudé země. Mají málo vyvinutý průmysl a většina obyvatelstva pracuje v zemědělství. V zemích tzv. ,,globálního jihu”, jak se jim také říká se běžně vykonává práce ve velmi náročných podmínkách (Hokrová a kol., 2008). Je známo, že velké procento rostlinné produkce a surovin z těchto oblastí putuje do zemí tzv. ,,bohatého severu”. Je tu jistá souvislost s mezinárodním obchodem a problémy spojené s překupováním surovin (Hokrová, 2012). Káva, jako jedna z nejobchodovanějších komodit si prošla hned několika krizemi. Např. rok 2002 byl nejhorším rokem poslední kávové krize, která proběhla mezi lety 2000 a 2004. Průměrný drobný tanzanský pěstitel kávy se svou roční produkcí okolo 200 kg kávy vydělal pouhých 60 dolarů (3200 Kč) za rok. A farmářům v Peru nezaplatili za kilogram víc než 55 centů (Chládková, Chmelař, Malířová, 2012). Pěstitel kávy většinou pracuje velmi tvrdě. Připravuje půdu, stará se o kávovníky, sklízí je a provádí základní úpravu bobů. Také má na starost ostatní plodiny a dobytek, včetně domácích prací. Ženy jsou nuceny pracovat skoro celý den. Kromě práce na plantážích a políčkách dělají domácí práce a musejí se postarat o děti (Mitchell a Wells 2012). Např. v Centrální vrchovině ve Vietnamu asi 45 % všech venkovských domácností pracuje na kávových plantážích. 38 % z nich zasadilo nějaký ten kávovník. 54 % všech pěstitelů kávy je chudá a 29 % trpí hlady (extrémní chudoba). 34 % ze všech pěstitelů kávy v této oblasti jsou etnické menšiny. Tvoří polovinu všech chudých pěstitelů kávy a dvě třetiny extrémně chudých pěstitelů kávy (Giovannucci et al., 2012). Pouhých 10 % z konečné ceny kávy zbývá na samotné pěstitele. Jedná se o velmi početnou skupinu, která si vydělá v konečném důsledku daleko méně než všichni ostatní v řetězci výroby kávy. Asi 25 % ceny kávy dostanou prodejci. Většinou supermarkety. Trh s kávou je široký a ,,citlivý na cenu”, takže je to hodně pod úrovní jiných produktů. Platit více za něco, co je standardním výrobkem spotřebitelé tradičně odmítají. Dovozcům a pražírnám, které většinou vlastní obří potravinářské korporace (Nestlé či Kraft General Foods), které kontrolují tři čtvrtiny obchodu s touto komoditou, připadá největší část ceny kávy, a to asi 55 % ceny. K propagaci klíčových značek (Nescafé
48
či Maxwell House) se využívá značná část těchto prostředků. Na vývozce–obchodníky a ,,prostředníky” (někdy se jim hanlivě říká ,,coyotes”) připadá dalších 10 %. Jsou to lidé, kteří organizují obchod v producentské zemi (Ransom, 2010). Spravedlivější ocenění pěstitelů kávovníku řeší certifikace, nejznámější je „fair trade“.
9.1. Fair trade Národy obývající rozvojové země mají většinou málo alternativ k zajištění kvalitního a trvale udržitelného živobytí. Brání jim v tom různé faktory (politické, kulturní a jiné). Koncept fair trade přináší tedy spravedlivé ocenění produktů, které vyváží na evropský či americký trh, přináší lepší („férový“) a trvalejší ocenění jejich práce. Jedná se tedy o spravedlivější ocenění výrobků malopěstitelů z rozvojových zemí, přestože i tento obchod je svázán lokálními i globálními obchodními omezeními (Jeník a Pavliš, 2011). Cíl této certifikace spočívá v spravedlivějším uspokojení obou obchodních partnerů (Ransom, 2011). V současnosti organické a environmentálně šetrné zemědělské certifikační systémy reprezentují nejlogičtější (nejrozumnější) řešení problému poptávky produktů, které se pěstují na zranitelném trhu rozvojového světa, odkud jsou pak vyváženy do rozvinutého světa, kam patříme i my. Pěstování kávovníků v zástinu a „organické“ pěstování kávovníků představuje jednu z mála forem zemědělství, které může potenciálně pomoci při zachování životního prostředí, a tedy i biodiverzity, a mohlo by být rozhodující ve snaze omezit odlesňování ve Třetím světě (Infopress, 2006). Existuje dostatek důkazů, které potvrzují prospěch pěstitelů pěstujících kávu s certifikátem fair trade. Prospěch ze spravedlivého obchodování proudí nejen ke komunitám pěstitelů, ale také i k jejich širšímu okolí (vesnice, regiony). Systém spravedlivého obchodování poskytuje alternativní způsob obchodování, který dokáže zajistit pěstitelům spravedlivější výdělek (Mitchell a Wells 2012).
9.1.1. Vznik a vývoj certifikace ,,Fair trade” Malé skupiny idealistů v USA, inspirované britskými kvakery spustily již v roce 1790 tzv. „Iniciativy za volnou produkci“, aby mohly prodávat bavlnu, ovoce a zeleninu bez použití otrocké („slave–free“) práce (Bowes et al., 2011). V roce 1942 skupina britských kvakerů založila organizaci Oxfam s cílem získávat finanční prostředky 49
na válečnou pomoc (Giovannucci a Koekoek 2003). A v USA to bylo ústředí menonnitské církve, které začalo v roce 1946 jako první rozvíjet férový obchod se znevýhodněnými producenty z rozvojových zemí, konkrétně z Portorika. O tři roky později jedna z bratrských církví v USA rozjela program SERRV (Prodejní výměna pro zaměstnání a rehabilitaci uprchlíků), aby podpořila ekonomickou a sociální obnovu válkou zničené Evropy (Chmelař, 2012). V roce 1950 začala nevládní organizace Oxfam v Británii prodávat výrobky čínských uprchlíků (Chmelař, 2012). Počátkem 50.tých let 20. stol. začaly vznikat v Evropě první sekulární, alternativní obchodní organizace jako např. Twin Trading v Británii, Fair Trade Organisatie v Holandsku a SOS Wereldhandel v Západním Německu (Giovannucci a Koekoek 2003). První obchod, který se specializoval na fair trade byl otevřen v USA v roce 1958 (Chmelař, 2012). S poselstvím: „Koupí této cukrové třtiny dáváte lidem v chudých zemích místo na slunci prosperity“ započaly v roce 1967 neformální rozvojové skupiny nizozemských občanů s dovozem třtinového cukru. O pouhé dva roky později byl otevřen první evropský specializovaný fair trade obchod na řemeslné výrobky v Breukelenu v Nizozemí (Bowes et al., 2011, Chmelař, 2012). Kávu začala jako první dovážet v roce 1973 nizozemská organizace Fair Trade Original. V současnosti je káva, v rámci fair trade, nejvíce obchodovaným artiklem (Chmelař, 2012). V roce 1988 se stalo Holandsko první zemí, která spustila první fair trade značku (Max Havelaar). Tato značka vznikla za podpory holandského kněze Franze Vander Hoffa a skrze partnerství mezi Unií mexických kávových družstev (sdružovaly domorodé komunity z regionu Isthmus) a holandskou rozvojovou agenturou Solidaridad (Lyon, 2011). Prvním certifikovaným výrobkem se tudíž stala káva z Mexika (Chmelař, 2012). Pojmenování této značky vzešlo od literárního hrdiny Maxe Havelaara, který zanechal své kariéry, aby mohl pracovat solidárně s Indonéskými dělníky (Bowes et al., 2011). Na přelomu 80.tých a 90.tých let 20. století se tato certifikace rozšířila do dalších zemí. Někde pod názvem Max Havelaar (Belgie, Švýcarsko, Dánsko, Norsko a Francie), nebo Transfair (Německo, Rakousko, Lucembursko, Itálie, USA, Kanada a Japonsko), či Fair Trade Mark (Velká Británie, Irsko), (Chmelař, 2012). V roce 1997 se organizace Max Havelaar, Transfair a Fair Trade Mark sdružily, aby mohly lépe koordinovat své úsilí do zastřešující skupiny Fairtrade Labelling Organizations International se sídlem v Bonnu (Raynolds, 2000). Od roku 2002 FLO zavedlo jednotnou známku fair trade ve všech zemích. V roce 2005 poprvé přesáhnul 50
maloobchodní obrat zboží pod známkou Fair Trade miliardu euro (Chmelař, 2012).
9.1.2. Organizace a principy Fair trade Většina světových fair trade organizací se hlásí ke dvěma hlavním zastřešujícím koncepcím, FLO a WFTO. V Bonnu sídlí certifikační a kontrolní organizace FLO, která kontroluje známku fair trade. Také rozvíjí bližší vztahy mezi výrobci. WFTO sídlí v Nizozemsku a představuje globální síť sto šedesáti certifikovaných organizací, z nichž mnohé reprezentují samotné výrobce, ve více než padesáti zemích. WFTO je kontrolováno svými členy (Ransom, 2011). Organizace FLO má odlišnou roli než WFTO. Tudíž existují mezi nimi i mírně odlišné normy. Většinou je nemusejí všichni členové kompletně dodržovat. FLO ani WFTO nedisponuje přímou mocí nad svými členy, i když tlak ostatních členů je značný (Ransom, 2011). Obecné principy spravedlivého obchodování: • Demokratická organizace tzn., že producenti musejí splňovat určité podmínky demokratizace. Měly by mít pěstování např. kávovníků pod kontrolou na základě vlastnického práva, dovoluje jim se spolčovat do družstev, demokratických sdružení či jiných uskupení v závislosti na konkrétních podmínkách (Ransom, 2011). • Právo na odbory, pokud půdu vlastní jiné subjekty než producent. Fair trade poskytuje právo na sdružování a kolektivní vyjednávání přes nezávislé odbory (Ransom, 2011). • Zákaz dětské práce, její užívání není spravedlivým obchodem povoleno. To může být významný problém (Ransom, 2011). Např. v Guatemale, kde pracují na kávových plantážích i děti, většinou mladí chlapci. Zvedají, třídí a nosí těžké kávové žoky (Quiroz, 2012). • Slušné pracovní podmínky. Již výše zmíněné opatření přináší producentům spravedlivé pracovní podmínky a plat (Ransom, 2011).
51
• Udržitelnost
vůči
životnímu
prostředí,
fair
trade
podporuje
,,ekologické“
(environmentálně šetrné) pěstování plodin. Vyšší ceny ,,zelenějších“ výrobků (bio potravin) jsou i kvůli samotným pěstitelům, kteří je upřednostňují (Ransom, 2011). Pěstitelé dodržující „ekologické“ zásady pěstování mají zaručený příplatek 20 centů k výkupní ceně kávy (FLO, 2009). • Cena pokrývající produkční náklady (na pěstování a sklizeň). To přináší pěstitelům kávy záruku na minimální cenu, která je uživí, bez ohledu na rozkolísanou světovou cenu komodity. Tím pádem mohou investovat část ze zisku do rozvoje svých komunit nebo na zlepšení ochrany životního prostředí (Mitchell a Wells 2012). Pěstitelé kávovníků arabských mají zaručenou minimální výkupní cenu kávy 125 centů za jednu libru (0,456 kg) kávy. Pěstitelé kávovníků statných var. robusta mají zaručenou minimální výkupní cenu 105 centů za jednu libru kávy. Fair trade jim také poskytuje dalších 10 centů jako sociální prémii za jednu libru kávy (Chládková, Chmelař, Malířová, 2012). Sociální prémie jdou na sociální, ekonomické a environmentální rozvojové projekty. Peníze jdou nejprve asociaci (družstvu nebo sdružení) pěstitelů kávovníků a ty je následně přerozdělí jednotlivým pěstitelům (FLO, 2008). • Dlouhodobé vztahy v místě pěstování. To přináší jistý nadstandard vůči konkrétním dodavatelským smlouvám. Pokuď jsou splněny vzájemně stanovené podmínky, tak mohou zahrnovat podstatně delší závazky. To je zásadní pro pěstitele a výrobce, mohou tak lépe plánovat do budoucna. Pro fair tradové odběratele je to také důležité. Musí zajistit dodávky i ve vyjímečných letech, které pozvednou ceny obchodovaných komodit (Ransom, 2011). Pěstitelé kávy mají nárok na úvěr až do 60 % hodnoty, kterou stanovuje odběratelská smlouva. Hned při převzetí sklizně jim mohou družstva zaplatit. Takto financují jak zpracování, tak i přepravu kávy (Mitchell a Wells 2012).
9.2. Fair trade v České republice U nás se začal jako první orientovat na fair trade charitativní obchůdek Jeden svět, který se byl založen v roce 1994. O deset let později byly do ČR dovezeny první certifikované potraviny a byla založena Asociace pro fair trade, do které se sdružují české fair trade organizace. První licencovaná pražírna fair trade kávy vznikla v roce 52
2008 v Praze. V roce 2011 započala kampaň Fairtradová města (NAZEMI, 2012). A v roce 2009 se Asociace pro fair trade stala marketingovým zástupcem FLO. Takže kontroluje užívání známky fair trade v České republice (Chládková, Chmelař, Malířová, 2012). Nejoblíbenější fair trade produkt v ČR je právě káva se 40% podílem všech certifikovaných (fair trade) výrobků. (2010). To představovalo 32 milionů Kč z celkového maloobchodního obratu certifikovaných výrobků, rok roce 2010 (FAIR TRADE ČESKÁ REPUBLIKA, 2012). V následujících tabulkách jsou uvedena některá místa, kde je možnost si koupit Fair Trade kávu s dalšími informacemi (cenou kávy atp.).
Tab. 11 Nabídka fair trade kávy obchůdku NaZemi (Pekařská 22, Brno) Druh kávy:
Země původu:
Bio Café, instantní
Cena: (Kč)
Hmotnost: (g)
–
195
100
káva,
Indie
109
100
káva,
Indie
139
100
Tanzanie,
179
250
Guatemala
109
250
mletá
Guatemala,
99
250
káva, 100 % arabica
Nikaragua, 89
250
káva bez kofeinu Instantní granulovaná, arabica Instatní vymražovaná, arabica Cappucino schoko
Dominikánská republika Guatemala,
tmavě
pražená mletá káva, smě
arabica
a
robusta Superior,
Tanzánie Premium,
mletá
Guatemala,
káva, směs arabica
Nikaragua,
a robusta
Tanzánie 53
Kalinda Mandlová
káva,
Haiti
139
250
Bolívie
49
40
Peru
145
227
Tanzánie
145
227
Peru
165
227
–
99
150
Guatemala
112
150
Etiopie
279
250
Etiopie
279
250
Etiopie
189
250
Guatemala
225
300
Guatemala
745
1000
–
660
1000
mletá Macchu
Picchu,
mletá káva, 100 % arabica Kilimanjaro, mletá káva, 100 % arabica Medium mletá
roast, káva,
bez
kofeinu Tracyho
káva,
zrnková káva, směs arabica a robusta Guatemala, zrnková káva, 100 % arabica Kaffa
medium,
zrnková divoká,
káva, 100
%
arabica Kaffa
espresso,
zrnková divoká,
káva, 100
%
arabica Oromia,
zrnková
káva, 100 % arabica Guatemala, zrnková káva, 100 % arabica Guatemala, zrnková káva, 100 % arabica Tracyho káva, směs arabica–robusta, zrnková káva
54
Tracyho káva, směs
–
199
300
arabica–robusta, zrnková káva
Tab. 12 Nabídka fair trade kávy ve vybraných obchodech s biopotravinami v Brně (Bio Point, Bio Bistro) Obchod: Bio
Druh kávy: Point, Kaffee
Nádražní
Země původu: Mundo,
espresso
Uganda (pata
Cena: (Kč)
Hmotnost (g)
129
250
129
250
115
250
149
250
Bolívie
139
250
–
176
100
Tanzánie,
129
100
Bolívie
33
40
–
229
100
hory Elgon)
1/283 Bio
Point, Kaffee
Mundo,
Nádražní
Jambo–Edel,
1/283
% arabica
Nikaragua
Point, Café Natura, 100
Mexiko,
Bio
Nádražní
100
Guatemala,
% arabica
Guatemala,
1/283 Bio
Mexiko,
Peru Point, Pur
Arabica
Etiopie
Nádražní
Ethiopie, Langani,
(provincie
1/283
100 % arabica
Sidarmo)
Bio
Point, Pur
Arabica
Nádražní
Bolivie,
1/283
Oriente
Bio
Point, Bio
Nádražní
Villa
Café,
bez
kofeinu, instantní
1/283 Bio
Point, Bio Cappucafé, El
Nádražní
Puente,
instantní
1/283
kapučíno
Paraguay
s
třtinovým cukrem Bio
Point, Bio
Nádražní
Kaffee
s
vanilkou/mandlemi
1/283 Biopotraviny
Bio
Café,
bez
55
Galerie
kofeinu, instantní
Vaňkovka LUMO Natur, s.r.o.,
Ve
Vaňkovce 1
Tab. 13 Nabídka fair trade kávy v obchodních řetězcích v Brně (Globus, Interspar, Kaufland a Tesco) Název řetězce: Interspar,
Druh kávy:
Země původu:
Cena: (Kč) Hmotnost: (g)
–
–
–
–
Bio Kagera, instantní
–
74,9
100
Guatemala
149
100
Mexiko
369
500
Mexiko
449
1000
149
250
Mexiko
149
250
Mexiko
149
250
Tkalcovská 868/1 Globus, Hradecká
40,
káva
Ivanovice Kaufland,
GEPA, Bio Espresso,
Sportovní
mletá kava, 100 %
594/2
arabica
Kaufland,
GEPA, Café Aha,
Sportovní
směs arabica a
594/2
robusta
Kaufland,
GEPA, Bio Espresso,
Sportovní
100 % arabica
594/2 Kaufland,
GEPA, Bio café
Mexiko,
Sportovní
esperanza, 100 %
Bolívie
594/2
arabica
Kaufland,
GEPA, Bio Café
Sportovní
Orgánico naturmild
594/2
Bio Espresso, 100 % arabica
Kaufland,
GEPA, 100 %
Sportovní
arabica
56
594/2 Kaufland,
GEPA, Bio Café
Sportovní
Benita, instantní
594/2
káva, bez kofeinu
Tesco,
Café Direct, Machu
Dornych 4
Latin. Amerika
149
100
Peru
175,9
227
Peru
195,9
100
–
169,49
227
Picchu, 100 % arabica
Tesco, Dornych 4
Café Direct, Machu Picchu, zrnková kava, 100 % arabica
Tesco, Dornych 4
Espresso Ground Coffee, směs Arabica a robusta
Fair trade káva z obchůdku nevládní neziskové organizace NaZemi (Brno, Pekařská 22) pochází z Bolívie, Dominikánské republiky, Etiopie, Guatemaly, Haiti, Indie, Nikaragui, Peru a Tanzánie. Fair trade káva z obchodu Bio Point (Brno, Nádražní 1/383) pochází z Bolívie, Etiopie, Guatemaly, Mexika, Nikaragui, Paraguay, Peru, Tanzánie a Ugandy. Fair trade káva z obchodního domu Tesco (Brno, Dornych 4) pochází z Peru. Fair Trade kávy ze supermarketu Kaufland pochází z Bolívie, Guatemaly a Mexika. Některé kávy nemají uvedeny na obalu zemi původu (např. Tracyho káva z obchůdku NaZemi, většinou se jedná o směsi kávy z kávovníku statného var. robusta a kávy z kávovníku arabského).
Obr. 4. logo fair trade (FLO), (CERSTVE.CZ, 2012)
57
10. EKOLOGICKÉ ASPEKTY PĚSTOVÁNÍ KÁVOVNÍKŮ V poslední době bylo zemědělství identifikováno jako hlavní hrozba pro biodiverzitu (World Conservation Union and Future Harvest 2001, Giovannucci a Koekoek 2003). Vedle odlesňování je konvenční zemědělství spojeno s intenzivním využíváním umělých hnojiv a chemikálií (chemických vstupů), místy také s vysokou spotřebou vody. Výsledkem je degradace půdy a sladkovodních ekosystémů. Početných environmentálních problémů spojených nejen s produkcí kávy, ale i s produkcí všech dalších konvenčně pěstovaných plodin, je ale více. Oproti tradičnímu venkovskému zemědělství problém představuje například ukládání odpadu z vlákniny (namísto využití vlákniny jako součásti kompostu, který je běžně využíván v „organickém“ pěstování kávovníků a na plantážích kávovníků se zastíněním) (Lyon, 2011). Časopis Scientific American v květnovém vydání z roku 2002 přitom jednoznačně prokázal překryv oblastí pěstování kakaa a kávy s tzv. ,,horkými body“ (centry biodiverzity). Jsou to místa, kde se vyskytuje 44 % všech cévnatých rostlin a 35 % všech suchozemských druhů obratlovců (Craves, 2012). Vliv konvenčního pěstování kávy na biodiverzitu je tedy obrovský.
Obr. 5. Překryv center biodiverzity (hotspots) s hlavními oblastmi pěstování kávy (coffee-growing regions) (CONSERVATION.ORG, 2012) Jakákoliv monokultura je svou povahou nestálá. Je stresována a bývá zranitelná vůči konkurenci jiné rostliny (Odum, 1997). Monokultury poskytují ideální místo pro 58
epidemické šíření nemocí a vedou k široké degradaci zemědělské půdy (Townsend, Begon, Harper, 2010). Vědci ze Smithsonova institutu pro stěhovavé ptactvo došli k závěru, že mechanizace kávovníkových plantáží byla největší příčinou úbytku přirozených habitatů pro stěhovavé ptáky (Bowes, 2012). Agrolesnický způsob pěstování kávy je udržitelnější než klasické monokultury (Odum, 1997). Pěstování kávovníku statného (Coffea canephora) tímto způsobem poskytuje vhodný habitat pro různé druhy ptáků. Ačkoliv ohrožené druhy ptaků, frugivoři a specialisté jsou tu v menším zastoupení než v přirozeném lese (Ottaviani, ElHage S., 2012). Vědci ze Smithsonova institutu pro stěhovavé ptactvo vytvořili originální certifikační standardy pro pěstování kávovníků v zástinu. S cílem podpořit rozmanitost ptactva a zvířecích populací tento institut požaduje minimálně 40% zástin kávovníků, který může být změřen optickým denzitometrem v poledne. Až 60 % stromů určených pro zástin kávovníků může patřit do rodu Inga spp. Jsou to běžně využívané a rychle rostoucí dřeviny. Zbývajících 40 % musí zahrnovat deset nebo více druhů, přičemž alespoň deset z těchto stromů reprezentuje 1 % nebo více procent všech nyní používaných stromů pro zástin. Aby mohlo být stromům umožněno růst v zápoji, které jsou zároveň využívané k zastínění kávovníků mělo by jim být umožněno dosáhnout minimální výšky dvanáct až patnáct procent z celkového stínu. Kromě toho musí pěstitelé pečovat o epifytické rostliny (jako jsou např. bromélie) a udržovat hranice stromů a keřů podél silnic a polních hranic pro zachování celistvosti půdy (Lyon, 2011).
10.1. Vliv odlesňování Negativní vliv zemědělství zahrnuje především ztrátu lesní půdy vlivem odlesňování – přeměny lesních ekosystémů v zemědělskou půdu. Druhové bohatství přirozených společenstev rozvojových zemí, kde se kávovník pěstuje, je enormní. V důsledku intenzivního zemědělství a průmyslu, který zemědělství podporuje (hnojiva, chemikálie) se další území zaplavuje v důsledku zadržování vody pro získávání energie nebo pro potřeby zavlažování (Townsend, Begon, Harper, 2010). V řadě chudých rozvojových zemí se přitom odlesňuje živelně, stát nemá svá území pod kontrolou. WWF zjistila, že v národním parku Bukit Barisan Selatan na Sumatře se ilegálně pěstuje kávovník statný var. robusta. Jeho pěstováním dochází ke zničení habitatu nosorožců, tygrů a slonů a dalších druhů zvířat a rostlin. Káva z tohoto parku 59
je vyvážena nadnárodními kávovými společnostmi (např. Kraft Foods Inc.) do USA, Evropy a Asie (WWF–INDONESIA, 2012). Vliv odlesňování v Brazílii a Vietnamu, odkud se do České republiky dováží káva, uvádím ve speciálních kapitolách (10.4. a 10.5.). V Brazílii lze odlesňování ilustrovat na východním pobřeží, kam přišli kolonizátoři nejdříve. Z původní rozlohy Atlantského deštného lesa (Mata Atlântica) zbylo pouze asi 8 % (CONSERVATION INTERNATIONAL, 2012). Během 500 let bylo tempo odlesňování v Mata Atlântica pětkrát vyšší než v případě Amazonie. Částečně je za odlesnění této oblasti zodpovědné pěstování kávovníku. Průměrná doba života kávovníkové plantáže v této oblasti je asi 20 let. Potom se přemění se na pastvinu pro dobytek. V některých případech zůstane opuštěná, kvůli silně degradované půdě. Většinou za tím stojí eroze, protože velká část kávovníkových plantáží leží na strmých svazích (Watson, 2012). Podobně lze ilustrovat odlesňování ve Vietnamu, kde odlesnění proběhlo také především v minulém století a dříve. Jen asi 10 % Vietnamu pokrývají přirozené lesy (Collins, Sayer, Whitmore, 1991) a více než dvě třetiny území jsou odlesněny (Jelínek, 1998). V provincii Gia Lai, ve střední části Vietnamu, jsme navštívili plochy výzkumné stanice FSIV (Forest Science Institute of Vietnam). Tam jsem navštívil menší kávovníkovou plantáž o rozloze několika hektarů, která nahradila druhově velmi bohatý ekosystém deštného lesa. To dokládá i současnou přeměnu přírodě blízkých ekosystémů na plantáže s kávovníky ve Vietnamu.
10.2. Vliv pesticidů Kávovník je třetí nejvíce chemicky ošetřovaná plodina po bavlně a tabáku (Pendergrast, 1999). Pesticidy se podílejí na chemické degradaci ekosystémů. Aplikují se na pevnině, ale pronikají i do míst, kde je jejich působení nežádoucí. Procházejí potravními řetězci a šíří se volně po celé planetě oceánskými proudy (Townsend, Begon, Harper, 2010). Každý pesticid, který se používá k ochraně kávy má různé vedlejší účinky (Craves, 2012). Insekticidy obsahující chlorované uhlovodíky, které způsobují závažné problémy, protože se jejich koncentrace zvyšuje v potravních řetězcích, dochází k tzv. bioakumulaci. Bioakumulace je způsobena tím, že organismy nedokážou pesticid vyloučit, ten se v jejich těle hromadí. Pokud je organismus kořistí predátora, veškeré pesticidy přejdou do jeho těla. To se s postupem do vyšších článků opakuje. Vrcholní 60
predátoři mohou tak mít ve svých tělech extrémně vysoké koncentrace pesticidů, přestože nikdy nebyli vystaveni jejich účinkům přímo (Townsend, Begon, Harper, 2010). Např. fungicid Triadimefon (Bayleton), který se používá proti listové rzi (Hemilia vastatrix), je mimo jiné mírně toxický pro ptáky (Craves, 2012).
10.3. Vliv umělých hnojiv V zemědělství široce používaná dusíkatá hnojiva pronikají do řek, jezer i oceánů, kde potom zvýšená koncentrace dusíku výrazně narušuje fungování ekosystémů. Dusík se na pole (či na plantáže) často dodává ve formě dusíkatých hnojiv, která se vyrábějí z dusičnanu draselného. Ten se těží v Chile a v Peru, nebo pochází z živočišných výkalů. Většina zemědělských plodin, a tedy i kávovník, závisí na dusíkatých hnojivech nebo na fixaci dusíku bobovitými rostlinami (Townsend, Begon, Harper, 2010). Na brambory a bavlnu, cukrovou třtinu a kávovníky se v Brazílii aplikují největší dávky dusíkatých hnojiv (Lopez et al., 2012).
Tab. 14 Množství hnojiv NPK (N+P2O5+K2O) použitých na kávovníkových plantážích v roce 2002 (van den Bergen, 2012) Část světa: Jižní Amerika Střední Amerika Latinská Amerika Subsaharská Afrika Jižní Asie Jihovýchodní Asie
Množství použitého hnojiva NPK v tunách: 746 700 453 300 1 200 000 17 800 0 228 100
Z předchozí tabulky (Tab. 14) vyplývá, že se v roce 2002 nejvíce hnojilo NPK na kávovníkových plantážích v Latinské Americe a nejméně v subsaharské Africe.
Tab. 15 Využití hnojiv NPK na kávovníkových plantážích v Brazílii v roce 2002 (FAO, 2012 Rozloha Plocha Poměr plantáží hnojených N (ha) plantáží (kg/ha) (%) 2 380 – 114 000
Poměr P (kg/ha)
Poměr K (kg/ha)
24
92
61
Spotřeba Spotřeba Spotřeba N (t) P2O5 (t) K2O (t) 271 320
57 120
218 960
Po součtu jednotlivých složek NPK spotřebovaných v roce 2002 na kávovníkových plantážích v Brazílii a porovnání tohoto součtu s hodnotami využití (spotřeby) NPK na kávovníkových plantážích jednotlivých částí světa v tabulce 14. vyplývá, že Brazílie spotřebovala v roce 2002 největší množství hnojiv NPK v celé Jižní Americe.
Tab. 16 Množství hnojiv (N+P2O5+K2O) použitých na kávovníkových plantážích v Brazílii v roce 2002 (van den Bergen, 2012) Oblast
N
Sever Severovýchod Středozápad Jihovýchod Jih Průměr:
28 63 115 123 154 114
P2 O5
K2O Celkem NPK Kg živin/ha 13 53 94 14 65 142 28 108 251 26 98 247 21 94 269 24 92 230
Největší množství dusíku (N) na hektar se v roce 2002 aplikovalo na kávovníkové plantáže na jihu Brazílie. Nejmenší množství dusíku (N) na hektar se v roce 2002 aplikovalo na kávovníkové plantáže na severu Brazílie (Tab. 16).
Tab. 17 Využití hnojiv (NPK) na kávovníkových plantáží ve Vietnamu v roce 1999 (FAO, 2012) Rozloha Plocha Poměr plantáží hnojených N (ha) plantáží (kg/ha) (%) 360 000 90 175
Poměr P (kg/ha)
Poměr K (kg/ha)
80
165
Spotřeba Spotřeba Spotřeba N (t) P (t) K (t) 56 700
25 920
53 460
Využití hnojiv NPK na kávovníkových plantážích ve Vietnamu v roce 1999 bylo značně menší než v Brazílii v roce 2002 (Tab. 15, Tab. 17). Lepší data pro srovnání využití hnojiv NPK na kávovníkových plantážích v Brazílii a ve Vietnamu z veřejně dostupného oficiálního zdroje–internetové stránky FertiStat (FAO) či z oficiálních internetových stránek FAO nebo dokumentů FAO nejsou volně dostupná.
62
10.4. Pěstování kávovníků v Brazílii Jak již bylo uvedeno v kapitole 6.1., káva patří mezi významné vývozní komodity Brazílie a Brazílie je hlavním světovým vývozcem kávy s 35% podílem v roce 2010. Pěstování kávovníku bylo jednou z příčin odlesnění Atlantského deštného lesa (Mata Atlântica) na východu země. Atlantský les je regionem tropických vždyzelených lesů, lesů teplé temperátní zóny, tropických suchých lesů, tropických savan, tropických sezónních lesů a mangrovů. V portugalštině se nazývá Mata Atlântica. Táhne se přes Atlantské pobřeží Brazílie, od státu Rio Grande do Norte na severu až po stát Rio Grande do Sul na jihu (EN.WIKIPEDIA.ORG, 2012). Je bohatý na endemické druhy rostlin a živočichů. Endemických druhů rostlin tu roste asi 8000 (CONSERVATION INTERNATIONAL, 2012). Původně to byli indiáni, kteří prováděli maloplošné odlesňování před 3000 lety. Velkoplošné odlesňování začalo až s příchodem portugalských osadníků na počátku 15. století (Watson, 2001). Tehdy mohl zabírat asi 1 233 875 km2. Dnes už z něj zbývá pouze 99 944 km2, což představuje asi 8 % z původní rozlohy (CONSERVATION INTERNATIONAL, 2012). Během 500 let bylo tempo odlesňování v Mata Atlântica pětkrát vyšší než v případě Amazonie. Z původních, na životní formy bohatých, tropických deštných lesů v Mata Atlântica zůstaly většinou jen druhově ochuzené segmenty sekundárních tropických dětných lesů (Watson, 2012). Během 19 století byly lesy Mata Atlântica v Rio de Janeiro, Minas Gerais a
v
oblasti
dnešního
San
Paula
odlesňovány
pro
dřevo,
chov
dobytka
a zvlášť pro kávovníkové plantáže (CONSERVATION INTERNATIONAL, 2012). V současné době pokračuje odlesňování posledních zbytků tropického deštného lesa ve státě Minas Gerais, v regionu Rosário da Limeira. Hlavními důvody jsou nové kávovníkové plantáže a nové pastviny (Watson, 2012). Dalšími důvody odlesňování jsou ocelářský průmysl a výroba dřevěného uhlí. Dřevěné uhlí je získáváno ze dřeva eukalyptů. Plantáže eukalyptů nahrazují původní tropický deštný les. To se netýká pouze regionu Rosário da Limeira. Původně tyto plantáže financovala Světová banka (Achinelli, 2012).
Tab. 18 Odlesňování Atlantského deštného pralesa mezi lety 1990–1995 (Lele et al., 63
2012) Stát Rio de Janeiro Mato Grosso Goias Minas Gerais Espirito Santo Rio Grande Páraná Santa Catarina San Paulo Celkem
Rozloha státu (km2)
Původní rozloha lesů Odlesněná plocha (km2) 1990 1995 v km2 v% 44 081,11 10 692 9 288,58 1 403,72 13,13
357 424,10
437,52
395,55
41,97
9,59
340 165,90 587 172,00
71,19 12 140,59
64,71 11 251,08
6,48 889,51
9,10 7,33
46 115,22
4 097,41
3 873,13
224,28
5,47
278 946,64
5 352,55
5 064,62
287,93
5,38
198 086,03 95 716,47
18 151,37 17 291,60
17 305,28 16 662,41
846,09 629,19
4,66 3,64
241 752,11 2 189 459,58
18 589,59 86 824,12
17 915,59 81 820,95
674,00 5 003,17
3,63 5,75
Z předchozí tabulky (Tab. 18) vyplývá, že mezi lety 1990 a 1995 bylo celkem odlesněno 5003,17 km2 Atlantského deštného pralesa. Což představuje 5,72 % ze zbývající plochy těchto lesů. Důvodem tohoto rozsáhlého odlesnění byly hlavně nové pole pro zemědělské plodiny, dřevo nebo nové plantáže pro pěstování kávovníku (Minais Gerais, Páraná a San Paulo) (Lele et al., 2012). Ve státě Minas Gerais v Brazílii, konkrétně na plantážích kávovníků ve městě Manhuaçu využívají pěstitelé kávovníků velkou škálu pesticidů. Kávovníky jsou zde pěstovány v terasách na kopcích. Tudíž je velká pravděpodobnost, že během období dešťů mohou těmito pesticidy kontaminovat povrchové zdroje vody. Pesticidy použité na kávovníky se různí. Patří sem pesticidy s organofosfáty (7,98 %), s pyretroidy (7,36 %) a s triazoly (8,59 %), které patří mezi ty nejpoužívanější (F. S. Soares et al., 2012). Mezi používanými rodenticidy a insekticidy je také endosulfan (organochlorid), který má být stažen z brazilských trhů do roku 2013 na základě rezoluce ANVISA n.28/2010 (F. S. Soares et al., 2012). Patří mezi endokrinní disruptory (jako např. DDT). V dubnu 2011 byl tento širokospektrální insekticid (endosulfan) přidán na seznam nebezpečných perzistentních organických látek regulovaných Stockholmskou úmluvou (CS.WIKIPEDIA.ORG, 2012). Město Manhuaçu má mnoho různých vodních zdrojů, které jsou přímo využívané veřejným vodovodem. Průzkum provedený mezi městy
64
regionu Minas Gerais identifikoval 122 měst s vysokým výskytem rakoviny. Právě Manhuaçu bylo mezi nimi. Některé z nejčastěji používaných pesticidů, jež měly vysoký potenciál kontaminace, byly v regionu později zjištěny v povrchových vodách (F. S. Soares et al., 2012).
10.5. Pěstování kávovníků ve Vietnamu Ve Vietnamu se pěstují z velké části téměř výhradně jen variety kávovníku statného (95 %). Upřednostňují husté kávové monokultury, podobně jako jiné formy moderního konvenčního zemědělství. To vyvolává otázky ohledně jejich vlivu na životní prostředí. Mají vliv na odlesňování, půdní erozi, kontaminaci vodních zdrojů hnojivy a vyčerpávání zásob podzemní vody. Týkají se totiž udržitelnosti venkova v některých hlavních produkčních oblastech Vietnamu. V současnosti je zavlažováno 64 % zemědělské půdy. Až 90% vody je využíváno pro potřeby zemědělství (Giovannucci et al., 2012).
Tab. 19 Porovnání využití vody pro zpracování kávových zrn ve vybraných zemích (Von Enden, 2003) Země:
Zpracování kávových zrn:
(m3/t)
Keňa
mokré
4–6
Kolumbie
od environmentálně šetrného až po konvenční
1–6
Papua Nová Guinea
mokré
4–8
Vietnam
polopromyté
4–15
Vietnam má velký rozsah využití (spotřeby) vody pro polopromytý způsob zpracování kávových zrn a jeví se jako nejméně šetrný. Voda pro zpracování kávovníkových zrn se nejšetrněji využívá v Kolumbii (Tab. 19). Každý hektar kávovníků spotřebuje 1500–3000 m3 vody z místních zdrojů. Voda k zavlažování se získává z povrchových vod uložených v rybnících a vodních nádržích (20,8 %), z přírodních řek, potoků a jezer (28,5 %) a ze zdrojů podzemních vod (56,6 %). V současnosti jsou podle místních odhadů zdroje podzemních vod v této provincii vyčerpány ze 71 % jejich celkové kapacity (Guingato, Nardone, Notarnicula, 2012). Očekává se další rozšiřování obdělávaných půd, což bude znamenat ještě větší 65
spotřebu vody (Giovannucci et al., 2012). Pro nové kávovníkové plantáže byly často vykáceny lesy. Tyto zásahy měly 38% podíl na navýšení rozlohy obdělávané půdy mezi rokem 1990 a 2000. Právě rozšíření holé půdy mělo za následek environmentální problémy. Takže to vzbudilo obavy o udržitelnosti (Giovannucci et al., 2012). Následkem znovusjednocení Vietnamu v roce 1975 bylo přeměněno milion hektarů lesní půdy hlavně na kávovníkové plantáže (Giovannucci et al., 2012 a ICARD and Oxfam, 2012). Tyto informace byly shromážděny během PPA v provincii Dak Lak. V této provincii odlesňování stále probíhá. A to i v oblastech ohrožených erozí půdy. Místní zdroje tvrdí, že je to způsobeno slabým managementem vietnamské vlády (Giovannucci et al., 2012). V mnoha případech jsou kávové bobule dobývány mokrou metodou. Je zde určitá tendence ke znečištění povrchových vod, protože používání této metody má za následek značné množství toxických odpadních vod. Např. 300 m3 odpadní vody za rok vznikne z předpokládané produkce 30 tun kávy/rok/farmáře. Pokud se počítá, že 15 tun kávy se vyprodukuje na 2 ha a spotřebuje se 10 m3 vody na 1 tunu kávových bobulí. 50 % z celkového zpracování kávy v hlavním měsíci má za následek vytvoření 150 m3 odpadní vody, která může být uložena do nádrže s plochou 75 m2 a dvou metrovou hloubkou. Tohle dělá jen málokterý farmář. V závodech na zpracování kávy je situace mnohem horší. V špičce zpracovávají až 100 tun kávových zrn. Kromě pár výjimek většina těchto zpracovatelů kávy nepoužívá ekologicky (environmentálně) vhodné metody čištění odpadních vod. Je zde pouze malý zájem omezit spotřebu vody nebo vypouštění odpadních vod do řek nebo jiných vodních toků (Giovannucci et al., 2012). Za poslední dekádu ve Vietnamu stouplo užívání pesticidů o 200 %, což také přispělo ke znečištění vody. Pěstování kávovníků má na tom také svůj podíl, přestože se jich používá na plantážích relativně málo. Větší problém představují průmyslové hnojiva. Používají se ve značném množství. Během devadesátých let se exponenciálně zvětšily plochy plantáží kávovníků a to mělo za následek nárůst spotřeby průmyslových hnojiv o 200 % (Giovannucci et al., 2012). Ve Vietnamu jen velmi málo producentů, kteří pěstují své kávovníky pod logem fair trade nebo logem jiné certifikace. Farmáři, kteří následují šetrný způsob pěstování kávovníků jsou podporováni například německou rozvojovou agenturou GIZ (dříve GTZ) a evropskými pražírnami. V provincii Lam Dong najdeme producenty, kteří
66
prosperují díky pěstování kávovníků pod přísnými pravidly „organického“ zemědělství. Ta putuje do Japonska (Giovannucci et al., 2012). Při mé návštěvě středního Vietnamu jsem nezpozoroval velké kávovníkové plantáže. Navštívil jsem pouze menší kávovníkovou plantáž o rozloze několika hektarů, kde místní farmář pěstuje poblíž kávovníků statných var. robusta mimo jiných rostlin např. taro (Colocasia esculenta) a pepřovníky černé (Piper nigrum).
Obr. 6. Plantáž kávovníků statných var. robusta obohacená o pepřovníky, taro a další rostliny, střední Vietnam (Hlaváčová, M. 2011) I když se jednalo o přírodě bližší způsob pěstování kávovníku, pozorovaná plocha nahradila rozmanitý deštný les, a to teprve nedávno. Na zkusné ploše deštného lesa nedaleko odtud, kde jsme byli s kolegy výzkumného ústavu lesnického (FSIV) na exkurzi, roste téměř 1000 druhů rostlin.
67
11. ZÁVĚR Cílem této práce bylo prostudovat a zpracovat dostupné informace o pěstování kávovníků. Rod Coffea patří mezi nejznámější rody čeledi Rubiaceae. Má více než 50 druhů. Kávovníky jsou kultivovány především v tropech. Nejvýznamnější jsou variety druhů C. arabica a C. canephora. Každý druh vyžaduje specifické podmínky pro pěstování. Nejproduktivnější plantáže se nacházejí na půdách s hodnotou pH 7,0. Sběr kávových zrn probíhá manuálně, očesáváním jednotlivých stromů několikrát za rok (3x krát). Potom se zrna suší a dále se dobývají nejčastěji mokrou metodou. Nakonec se třídí a balí na export. Velká část z nich se praží až v místech jejího dovozu. Největším dovozcem kávy do České republiky bylo v roce 2010 Polsko. Do ČR se nejčastěji dováží nepražená káva z Polska. Původní země, ze které většina kávy dovážené k nám pochází, se mi nepodařilo vypátrat. Z tabulek vychází pouze dovoz nepražené kávy, nezbavené kofeinu. Ta se k nám dováží především z Brazílie a z Vietnamu. Tyto země patří mezi největší producenty a vývozce kávy. Brazílii tato plodina výrazně napomohla v ekonomickém růstu této země. Většina hlavních producentských zemí jsou rozvojové. A potýkají se s velkými problémy. Většina pěstitelů kávovníků jsou malí farmáři. Většinou jsou chudí a na kávovníkových plantážích pracují dlouho. Z maloobchodní ceny na ně zbývá asi 10 %. Na plantážích pracují muži, ženy a místy i děti. Káva bývá jediným jejich hlavním příjmem. Pěstování kávy má svůj podíl na destrukci původních tropických lesů po celém světě. Příklad pěstování kávovníků uvádím i z vlastní zkušenosti z pobytu ve střední části Vietnamu v roce 2011. Monokulturní pěstování kávy vyžaduje různé pesticidy (např. Triadimefon) a hnojiva (NPK), které znečišťují vodní zdroje, zejména v důsledku silných dešťů. Některé jsou mírně toxické pro ptáky (např. Triadimefon), jiné způsobují neplodnost (např. Endosulfan). Dalším problémem je i zpracování zrn mokrou metodou, kde vzniká toxická odpadní voda. Např. 300 m3 odpadní vody vznikne z předpokládané produkce 30 tun kávy/rok/farmáře. V pěstitelských zemích je většinou malá motivace k čištění odpadních vod. Vedlejší nechtěné sociální a ekologické vlivy komerčního pěstování zemědělských plodin a tedy i kávovníku alespoň částečně řeší certifikace „dobrých produktů“. Vznikly
68
certifikace i pro kávu, a ty se snaží prosazovat lepší pěstitelské postupy s ohledem na udržitelné hospodaření v tropech, z kterých prosperují drobní pěstitelé i příroda. Mezi nejznámější certifikace patří fair trade, který se zasazuje o lepší podmínky pro pěstitele a podporuje šetrný způsob pěstování kávovníku. V současné době se fair trade výrobky prodávají i u nás. Kávy s touto certifikací nabízejí základě mého průzkumu obchodní řetězce, obchody s biopotravinami a obchůdek nevládní organizace NaZemi v Brně. Káva s logem fair trade se k nám dováží z Bolívie, Dominikánské republiky, Etiopie, Guatemaly, Haiti, Indie, Mexika, Nikaragui, Paraguaye, Peru, Tanzánie a Ugandy. Užívání fair trade známky na fair trade produktech u nás kontroluje od roku 2009 Asociace pro fair trade. Káva představovala 40 % (32 milionů Kč) z celkového maloobchodního obratu fair trade výrobků v České republice za rok 2010.
69
12. SUMMARY The aim of this work was to study the available information on the cultivation of coffee. The genus Coffea is one of the best-known genera of the family Rubiaceae. It contains more than 50 species. Coffee is mainly cultivated in the tropics. The largest coffee importer to the Czech Republic was Poland in 2010. Import of coffee is formed mainly roasted coffee from Poland (year 2010 and 2011). Imports of raw coffee, not being deprived of caffeine comes to Czech republic mainly from Brazil and Vietnam. These countries are among the largest producers and exporters of coffee. Coffee greatly helped in the economic growth of Brazil. Most major producing countries are also developing countries. Most coffee growers are small farmers. Most of them are poor. The retail price for them remains about 10 %. Men, women and somewhere also children work on plantations. Coffee is one of their main incomes. Growing coffee has its share of the original destruction of tropical forests worldwide. Monoculture cultivation of coffee requires a variety of pesticides (e.q. Triadimefon) and fertilizers (NPK) that pollute water resources in these areas. As a result of heavy rains. Another problem is processing of grains and wet method, which produces toxic wastewater. For example 300 m3 of wastewater arises from the expected production 30 tons of coffee/year/farmer. One of the most known certification, which calls for better conditions for growers and promotes friendly way of cultivation of coffee and other crops, is fair trade. Currently, fair trade coffee is been sold in our country. On the basis of my research, coffee is sold in chain stores, shops for organic food and in an independent non–governmental organization shop (NaZemi) in Brno. Fair trade coffee is imported to Czech republic from Bolivia, Dominican Republic, Ethiopia, Guatemala, Haiti, India, Mexico, Nicaragua, Paraguay, Peru, Tanzania and Uganda. Use of the fair trade mark on fair trade products in the Czech republic controls Association for fair trade since 2009. Coffee accounted for 40 % (CZK 32 million) of total retail turnover of fair trade products in 2010.
70
13. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ACHINELLI, Moira. Poverty, coffee cultivation and deforestation in the Brazilian Atlantic rainforest: Achieving a sustainable livelihood through education and public participation. [online] citováno 9. května 2012. Dostupné na World Wide Web:
. BARWICK, M., 2004. Tropical & Subtropical Trees: A Worldwide Encyclopaedic Guide. 1st ed. Thames & Hudson. London, UK, 484 p. ISBN 05-005-1181-0. BOWES, J. et al., 2011. The Fair Trade Revolution. 1st ed. Pluto, New York, 257 p. ISBN 978-074-5330-792. CERSTVE.CZ. logo fair trade [online] citováno 28. dubna 2012. Dostupné na World Wide Web: . CIA. CIA: The World Factbook [online] citováno 9. dubna 2012. Dostupné na World Wide Web: . COFFEE FELLOWS. Coffee Fellows: Pěstování kávy a její producenti. [online] citováno 31. března 2012. Dostupné na World Wide Web: . COLLINS, N.M., SAYER, J.A., WHITMORE T.C. (eds.), 1991. The conservation atlas of tropical forest: Asia and the Pacific. 1st. ed. Macmillan Press Ltd., London, 256 p. ISBN 0-333-53992-3 CONSERVATION INTERNATIONAL. ATLANTIC FOREST: Overview. [online] citováno 9. května 2012. Dostupné na World Wide Web: . CONSERVATION INTERNATIONAL. ATLANTIC FOREST: Threats. [online]
71
citováno 9. května 2012. Dostupné na World Wide Web: . CONSERVATION.ORG. Překryv center biodiverzity (hotspots) s hlavními oblastmi pěstování kávy (coffee-growing regions). [online] citováno 28. dubna 2012. Dostupné na World Wide Web: . COSTE, R., 1992. Coffee, The Plant and the Product. In L. EcoPort: Coffea arabica. [online] citováno 20. dubna 2012. Dostupné na World Wide Web: . COSTE, R., 1992. Coffee, The Plant and the Product. In PIERRE. EcoPort: Coffea canephora. [online] citováno 20. dubna 2012. Dostupné na World Wide Web: . CRAVES, J. Coffee & Conservation: Coffee and biodiversity hotspots. [online] citováno 30. dubna 2012. Dostupné na World Wide Web: .
CRAVES, J. Coffee & Conservation: Pesticides used on coffee farms, part 3: Common pesticides. [online] citováno 30. dubna 2012. Dostupné na World Wide Web: . CS.WIKIPEDIA.ORG. Endosulfan. [online] citováno 22. srpna 2012. Dostupné na World Wide Web: CS.WIKIPEDIA.ORG. Kávovník arabský. [online] citováno 30. dubna 2012. Dostupné na World Wide Web: .
72
DANDY, E., COFFEE - THE FACTS. [online] citováno 15. dubna 2012. Dostupné na World Wide Web: . EN.WIKIPEDIA.ORG. Atlantic Forest. [online] citováno 9. května 2012. Dostupné na World Wide Web: . EUROPEAN COFFEE FEDERATION. European Coffee Report 2010/11 [online] citováno 27. dubna 2012. Dostupné na World Wide Web: . Dlouhý, P., Pexeltoo, 2010. Pěstování kávy ve světě: r–robusta, m–robusta a arabica, a–arabica [online] citováno 28. dubna 2012. Dostupné na World Wide Web: . FAIR TRADE ČESKÁ REPUBLIKA. O nás: VÝROČNÍ ZPRÁVY. [online] citováno 27. dubna 2012. Dostupné na World Wide Web: . FAO. FAO Country Profiles: BRAZIL. [online] citováno 28. Srpna 2012. Dostupné na World Wide Web: . FAO. FAO Country Profiles: COLOMBIA. [online] citováno 28. Srpna 2012. Dostupné na World Wide Web: . FAO. FAO Country Profiles: CÔTE D‘IVOIRE. [online] citováno 28. Srpna 2012. Dostupné na World Wide Web: . FAO. FAO Country Profiles: ETHIOPIA. [online] citováno 28. Srpna 2012. Dostupné na World Wide Web: . FAO. FAO Country Profiles: GUATEMALA. [online] citováno 28. Srpna 2012. Dostupné na World Wide Web: . 73
FAO. FAO Country Profiles: HONDURAS. [online] citováno 28. Srpna 2012. Dostupné na World Wide Web: . FAO. FAO Country Profiles: INDIA. [online] citováno 28. Srpna 2012. Dostupné na World Wide Web:. FAO. FAO Country Profiles: INDONESIA. [online] citováno 28. Srpna 2012. Dostupné na World Wide Web: . FAO. FAO Country Profiles: MEXICO. [online] citováno 28. Srpna 2012. Dostupné na World Wide Web: . FAO. FAO Country Profiles: PERU. [online] citováno 28. Srpna 2012. Dostupné na World Wide Web: . FAO. FAO Country Profiles: UGANDA. [online] citováno 28. Srpna 2012. Dostupné na World Wide Web: . FAO. FAO Country Profiles: VIET NAM. [online] citováno 28. Srpna 2012. Dostupné na World Wide Web: . FLO. Fair Trade Standars for Coffee for small Farmers‘ Organizations. [online] citováno 5. května 2008. Dostupné na World Wide Web: . In Lyon , S. et al., 2010. Fair Trade and Social Justice: Global Etnographies. New York University Press. New York, USA. 31. FLO. Generic Standards. [online] citováno 5. května 2008. Dostupné na World Wide Web: . In Lyon , S. et al., 2010. Fair Trade and Social Justice: Global Etnographies. New York University Press. New York, USA. 31.
74
FLO. Fairtrade Minimum Price and Fairtrade Premium Table. [online] citováno 26. května 2009. Dostupné na World Wide Web: <www.fairtrade.net>. In LYON, S. et al., 2010. Fair Trade and Social Justice: Global Etnographies. New York University Press. New York, USA. 31. Forest, Starr, K., 2007. Coffea arabica [online] citováno 28. dubna 2012. Dostupné na World Wide Web: . F. S. Soares et al. Risk estimate of water contamination by pesticides used in coffee crops. [online] citováno 22. srpna 2012. Dostupné na World Wide Web: < http://www.agriambi.com.br/revista/v16n04/v16n04a13.pdf >. GIOVANNUCCI, D. et al. The Socialist Republic of Vietnam: Coffee Sector Report. [online] citováno 7. května 2012. Dostupné na World Wide Web: . GIOVANNUCCI, D., KOEKOEK, F. J., 2003. The State Of Sustainable Coffee: A Study of Twelve Major Markets. In LYON, S., 2011. Coffee and community: Maya farmers and fair-trade markets. University Press of Colorado. Boulder, Colorado, USA. 12, 124. Graf 1–10: FAO. FAOSTAT. [online] citováno 1. září 2012. Dostupné na World Wide Web: . Graf 11–12, Tab. 2, 3, 5: FAO. FAOSTAT. [online] citováno 27. srpna 2012. Dostupné na World Wide Web: . GUINGATO, P., NARDONE, E., NOTARNICULA, L. Environmental and Socioeconomic Effects of Intensive Agriculture: The Vietnam case [online] citováno 20. srpna 2010. Dostupné na World Wide Web: . 75
HEYWOOD, V. et al., 1993. Flowering plants of the world. Updated ed. New York, Oxford University Press, 335 s. ISBN 01-952-1037-9. HILTEN, H. J., The Coffee Exporter's Guide. [online] citováno 5. května 2012. Dostupné na World Wide Web: < http://www.intracen.org/WorkArea/DownloadAsset.aspx?id=58068>. HOKROVÁ, M. a kol., 2008. Globální problémy a rozvojová spolupráce: témata, o která se lidé zajímají. 2. aktualizované vyd. Praha, Člověk v tísni. ISBN 978-808-6961552. [onlina] citováno 7. května 2012. Dostupné na World Wide Web: . HOKROVÁ, M. Mezinárodní obchod se zemědělskými komoditami – dopady na rozvojové země. [online] citováno 5. května 2012. Dostupné na World Wide Web: . CHMELAŘ, P. M. Stručná a přehledná historie fair trade. [online] citováno 5. května 2012. Dostupné na World Wide Web: . ICARD AND OXFAM, 2002. The Impact Of The Global Coffee Trade On Dak Lak Province, Viet Nam: Analysis and policy recommendations. [online] citováno 22. srpna 2012. Dostupné na World Wide Web: . ICO. International Coffee Organization: Botanical Aspects. [online] citováno 9. dubna 2012. Dostupné na World Wide Web: . ICO. International Coffee Organization: Mission. [online] citováno 9. dubna 2012. Dostupné na World Wide Web: . 76
INFOPRESS, 2006. Environmental Negligence: Government Spending to Fight Contamination and Deforestation Remains Low. In LYON, S. Coffee and community: Maya farmers and fair-trade markets. University Press of Colorado. Boulder, Colorado, USA, 124–125. JELÍNEK, P., 1998. Návrh nadregionální ekologické sítě Vietnamu. Dizertační práce. MZLU Brno. JENÍK, J., PAVLIŠ, J., 2011. Terestrické biomy: lesy a bezlesí Země. 1. vyd. Brno, Mendelova univerzita v Brně, 238 s. ISBN 978-80-7375-481-5. JŮZLOVÁ, J. a kol., 2003. Nové universum: všeobecná encyklopedie A-Ž. 1. vyd. Praha, Euromedia - Knižní klub, 1303 s. ISBN 80-242-1069-X. LELE, U. J. et al. Brazil: Forests in the Balance: Challenges of Conservation with Development. [online] citováno 20. srpna 2012. Dostupné na World Wide Web: . Lopez et al. Fertilizer use by crop in Brazil. Online [online] citováno 19. Srpna 2012. Dostupné na World Wide Web: . LYON, S., 2011. Coffee and community: Maya farmers and fair-trade markets. University Press of Colorado. Boulder, Colorado, USA, 266 p. ISBN 978-1-60732-0579. MANN, J., 1996. Jedy, drogy, léky. In PAVLIŠ, Jindřich; KOBLÍŽEK, Jaroslav; JELÍNEK, Petr., 2002. Užitkové rostliny tropů a subtropů. 1. vyd. Brno, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. 67 s. MAWARDI, S., HOLUPI, R., 1995. Genotype by environment enteraction of bean characteristics in arabica coffee. In PIERRE. EcoPort: Coffea arabica. [online] citováno 20. dubna 2012. Dostupné na World Wide Web: 77
. MITCHELL, K., WELLS, P., Hořký obchod s kávou: Zpráva britské Nadace spravedlivého obchodu (Fairtrade Foundation). [online] citováno 15. dubna 2011. Dostupný na World Wide Web: . NATIONAL GEOGRAPHIC SOCIETY. Coffee: Major Coffee Producers. [online] citováno 9. dubna 2012. Dostupné na World Wide Web: . NAZEMI. Historie fair trade. [online] citováno 31. srpna 2012. Dostupné na World Wide Web: . NEW WORLD ENCYCLOPEDIA. Coffee. [online] citováno 6. května 2012. Dostupné na World Wide Web: . NOVÁK, F. A., 1943. Rostlinopis: Systematická botanika. 1. vyd. Praha. ODUM, Eugenge P., 1977. Základy Ekologie. Přeložil R. OBRTEL a kol. Praha, Academia, 736 s. ISBN 509-21-857. OTTAVIANI, D., EL–HAGE S., N. Payments for ecosystem services and food security. [online] citováno 27. dubna 2012. Dostupné na World Wide Web: . PAVLIŠ, J., KOBLÍŽEK, J., JELÍNEK, P., 2002. Užitkové rostliny tropů a subtropů. 1. vyd. Brno, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 122 s. ISBN 80–7157– 627–1. PENDERGRAST, M., 1999. Uncommon Grounds: The History of Coffee and How It Transformed Our World. In LYON, S. Coffee and community: Maya farmers and fairtrade markets. University Press of Colorado. Boulder, Colorado, USA. 124. 78
POLÍVKA, F. a kol., 2010. Užitkové a pamětihodné rostliny cizích zemí. 3. vyd. Praha, Volvox Globator, 670 s. ISBN 978-80-7207-765-6 PRODEJKAVY.CZ. Komodita káva na celosvětových burzách. Prodejkavy.cz. [online] citováno 30. dubna 2012. Dostupné na World Wide Web: . QUIROZ, L., 2008. Child Labour in the Coffee Sector of Guatemala. [online] citováno 9. května 2012. Dostupné na World Wide Web: . RANSOM, D., 2011. Fair Trade. Přeložil DANIEL HRABINA. 1. vyd. Brno, Doplněk, 138 s. ISBN 978-80-7239-258-2. ROSEN, D., 1999. Rádce milovníka kávy. Přeložil MARTIN DOBEŠ. 1. Vyd. Praha, Pragma, 160 s. ISBN 80-7205-685-9. RAYNOLDS, L.T., 2000. Re-embedding Global Agriculture: The Inetrnational Organic and Fair Trade Movements. In LYON, S. et al., 2010. Fair Trade and Social Justice: Global Etnographies. New York University Press. New York, USA. 5. CHLÁDKOVÁ, A., CHMELAŘ, P., MALÍŘOVÁ, E., 2012. Silný kafe. Káva a (ne)spravedlivý obchod. 2. doplněné vyd., Brno, NaZemi – společnost pro fair trade. SVETKAVY.CZ. Svět kávy: Legendy. [online] citováno 31. března 2012. Dostupné na World Wide Web: . SVETKAVY.CZ. Svět kávy: Sklizeň a zpracování. [online] citováno 31. března 2012. Dostupné na World Wide Web: . Tab. 1: FAO. FAOSTAT. [online] citováno 25. srpna 2012. Dostupné na World Wide 79
Web: . Tab. 4, 6, 7, 8: APL.CZSO.CZ. [online] citováno 20. března 2012. Dostupné na World Wide Web: . Tab. 9: ICO. Countries. [online] citováno 16. dubna 2011. Dostupné na World Wide Web: . Tab. 10: ICO. Countries. [online] citováno 20. srpna 2012. Dostupné na World Wide Web: . Tab. 15: FAO. FertiStat. [online] citováno 19. srpna 2012. Dostupné na World Wide Web: < http://www.fao.org/ag/agp/fertistat/fst_fubc1_en.asp?country=BRA&commodity=656& year=%25&search=Search+%21>. Tab. 17: FAO. FertiStat. [online] citováno 19. srpna 2012. Dostupné na World Wide Web: < http://www.fao.org/ag/agp/fertistat/fst_fubc1_en.asp?country=VNM&commodity=656 &year=%25&search=Search+%21>. TOWNSEND, C. R., BEGON, M., HARPER, J. L. 2010. Základy ekologie. Přeložil MARTIN ČERNÝ. 1. vyd., Olomouc, Univerzita Palackého, 518 s. ISBN 978-80-2442478-1 VALÍČEK, P. a kol., 2002. Užitkové rostliny tropů a subtropů. 2. vyd., upr. a dopl. Praha, Academia, 486 s. ISBN 80-200-0939-6. VALÍČEK, P. a kol., 1989. Užitkové rostliny tropů a subtropů. 1. vyd., Praha, Academia, 415 s. ISBN 80-200-0000-3. VON ENDEN, J., 2003. An Introduction to Good Manufacturing Practices for PostHarvest Processing of Arabica Coffee in Vietnam. In GIOVANNUCCI, D. et al. The Socialist Republic of Vietnam: Coffee Sector Report. [online] citováno 7. května 2012. Dostupné na World Wide Web:
sector-esw.pdf>. VAN DEN BERGEN, T. Fertilizer use by crop. [online] citováno 19. srpna 2012. Dostupné na World Wide Web: . WATSON, K. Deforestation, Coffee Cultivation, and Land Degradation: The Challenge of Developing a Sustainable Land Management Strategy in Brazil’s Mata Atlântica Rainforest. [online] citováno 6. května 2012. Dostupné na World Wide Web: . VESELÁ, P., 2011. Kniha O Kávě. 1. vyd., Praha, 248 s., ISBN 978-80-87044-34-1. WORLD CONSERVATION UNION AND FUTURE HARVEST, 2001. Common Ground, Common Future: How Eco-Agriculture Can Help Feed the World and Save Wild Biodiversity. In LYON, S. Coffee and community: Maya farmers and fair-trade markets. University Press of Colorado. Boulder, Colorado, USA. 124. WORLD AGROFORESTRY CENTRE. AgroForestryTree Database: A tree species reference and selection guide. [online] citováno 20. dubna 2012. Dostupné na World Wide Web: . WWF–INDONESIA. Gone in an Instant: How The Trade In Illegally Grown Coffee Is Driving The Destruction Of Rhino, Tiger and Elephant Habitat. [online]. citováno 27. dubna. 2012. Dostupné na World Wibe Web: < http://awsassets.panda.org/downloads/goneinaninstantbbscoffeereport2007lowres.pdf >. ZELENÝ, V., 2005. Systematic botany (for students of ITS and FAFNR). 1st. ed., Prague, Czech University of Agriculture, 149 s. ISBN 80-213-1403-6.
81
14. SEZNAM GRAFŮ, OBRÁZKŮ A TABULEK Seznam grafů: Graf 1 Pořadí největších producentů kávy na světě v roce 2010 (FAO, 2012) .............. 27 Graf 2 Zastoupení producentů (%) kávy dle produkce v roce 2010 (FAO, 2012) ......... 28 Graf 3 Nejvíce produkované komodity podle hodnoty produkce v Brazílii v roce 2010 (FAO, 2012) ............................................................................................................ 30 Graf 4 Nejvíce produkované komodity ve Vietnamu podle hodnoty produkce v roce 2010 (FAO, 2012) ............................................................................................................ 31 Graf 5 Nejvíce produkované komodity v Kolumbii podle hodnoty produkce v roce 2010 (FAO, 2012) ............................................................................................................ 33 Graf 6 Nejvíce produkované komodity v Etiopii podle hodnoty produkce v roce 2010 (FAO, 2012) ............................................................................................................ 34 Graf 7 Nejvíce produkované komodity v Peru podle hodnoty produkce v roce 2010 (FAO, 2012) ............................................................................................................ 35 Graf 8 Nejvíce produkované komodity v Guatemale podle hodnoty produkce v roce 2010 (FAO, 2012) ................................................................................................... 36 Graf 9 Nejvíce produkované komodity v Hondurasu podle hodnoty produkce v roce 2010 (FAO, 2012) ................................................................................................... 37 Graf 10 Zastoupení vývozců (%) kávy dle množství exportu v roce 2009 (FAO, 2012) . 39 Graf 11 Zastoupení dovozců (%) kávy dle množství importu v roce 2009 (FAO, 2012) 41 Seznam obrázků: Obr. 1. Coffea arabica (plody a květ), místo: Maui, Kula, Plants of Hawaii (Forest a Kim Starr, 2007) ..................................................................................................... 15 Obr. 2. Coffea canephora (plody a květy), střední Vietnam (Hlaváčová, M. 2011) ....... 17 Obr. 3. Pěstování kávy ve světě: r–robusta, m–robusta a arabica, a–arabica (Dlouhý, P. a Pexeltoo 2010) ................................................................................................. 23 Obr. 4. logo fair trade (FLO), (CERSTVE.CZ, 2012) ................................................... 57 Obr. 5. Překryv center biodiverzity (hotspots) s hlavními oblastmi pěstování kávy (coffee-growing regions), (CONSERVATION.ORG, 2012) ................................. 58
82
Obr. 6. Plantáž kávovníků statných var. robusta obohacená o pepřovníky, taro a další rostliny, střední Vietnam (Hlaváčová, M. 2011) .................................................... 67 Seznam tabulek: Tab. 1 Seřazení největších producentů světa dle produkce v roce 2010 (FAO, 2012) ... 28 Tab. 2 Pořadí hlavních vývozců kávy podle objemu exportu v roce 2009 (FAO, 2012) 39 Tab. 3 Pořadí hlavních dovozců kávy podle objemu importu v roce 2009 (FAO, 2012) 41 Tab. 4 Množství (v kg) a hodnota (CZK) dovozu kávy a náhražek kávy v průběhu let 1999 až 2008 do ČR (APL.CZSO.CZ., 2012) ........................................................ 43 Tab. 5 Množství dovezené kávy a náhražek kávy (v kg) do ČR z let 2006 – 2009 (FAO, 2012) ....................................................................................................................... 44 Tab. 6 Dovoz kávy do ČR od 1. 1. 2010 do 31. 12. 2010 (APL.CZSO.CZ., 2012) ........ 44 Tab. 7 Dovoz kávy a náhražek kávy do ČR od 1. 12. 2010 do 31. 12. 2010 (APL.CZSO.CZ., 2012) .......................................................................................... 45 Tab. 8 Dovoz kávy a náhražek kávy do ČR od 1. 12. 2011 do 31. 12. 2011 (APL.CZSO.CZ., 2012) .......................................................................................... 45 Tab. 9 Podrobnější výpis dovozu kávy do České republiky a její spotřeby v roce 2009 (ICO, 2012) ............................................................................................................. 46 Tab. 10 Podrobnější výpis dovozu kávy do České republiky a její spotřeby v roce 2010 (ICO, 2012) ............................................................................................................. 46 Tab. 11 Nabídka fair trade kávy obchůdku NaZemi (Pekařská 22, Brno) ...................... 53 Tab. 12 Nabídka fair trade kávy ve vybraných obchodech s biopotravinami v Brně (Bio Point, Bio Bistro) .................................................................................................... 55 Tab. 13 Nabídka fair trade kávy v obchodních řetězcích v Brně (Globus, Interspar, Kaufland a Tesco) ................................................................................................... 56 Tab. 14 Množství hnojiv NPK (N+P2O5+K2O) použitých na kávovníkových plantážích v roce 2002 (van den Bergen, 2012).......................................................................... 61 Tab. 15 Využití hnojiv NPK na kávovníkových plantážích v Brazílii v roce 2002 (FAO, 2012 ........................................................................................................................ 61 Tab. 16 Množství hnojiv (N+P2O5+K2O) použitých na kávovníkových plantážích v Brazílii v roce 2002 (van den Bergen, 2012) .......................................................... 62 Tab. 17 Využití hnojiv (NPK) na kávovníkových plantáží ve Vietnamu v roce 1999 (FAO, 2012) ............................................................................................................ 62 83
Tab. 18 Odlesňování Atlantského deštného pralesa mezi lety 1990–1995 (Lele et al., 2012) ....................................................................................................................... 63 Tab. 19 Porovnání využití vody pro zpracování kávových zrn ve vybraných zemích (Von Enden, 2003) ........................................................................................................... 65
84
15. SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK AREAS
Asian Rhino and Elephant Action Strategy (Akční plán na záchranu
asijských nosorožců a slonů) BBSP
Bukit Barisan Selatan Programme (Program národního parku Bukit Barisan
Selatan na Sumatře v Indonésii) CIA
Central Intelligence Agency (Ústřední zpravodajská služba USA)
CZK
Česká koruna (měna)
ČR
Česká republika
FAO
Food and Agriculture Organisation of the United Nations (Organizace pro
výživu a zemědělství) FT
Fair Trade (spravedlivý obchod)
FLO
Fair Trade Labelling Organizations (Mezinárodní organizace pro značení
fair trade) GIZ
Deutsche Gessellschaft für Internationale Zusammenarbeit (německá
rozvojová agentura GTZ
Deutsche Gessellschaft für Technische Zusammenarbeit (nyní GIZ)
HDI
Index lidského rozvoje (Human Development Index)
HDP
Hrubý domácí produkt
ICE
Intercontinental Exchange (mezinárodní burza)
ICO
International Coffee Organisation (Mezinárodní organizace pro kávu)
INT
International (mezinárodní)
ITC
International Trade Centre (Mezinárodní obchodní středisko)
NYX
NYSE Euronext–světový operátor finančních trhů
MT
Metric Tons (metrická tuna) – ekvivalent 1000 kg
m. n. m.
metrů nad mořem
Obr.
Obrázek
PPA
Participatory Powerty Assessment
SERRV
Sales Exchange for Refugee Rehabilitation and Vocation (Prodejní výměna
pro zaměstnání a rehabilitaci uprchlíků) Tab.
Tabulka
TDL
Tropický děštný les
USA
Unites States of America
85
WFTO
World Fair Trade Organisation (Mezinárodní organizace pro fair trade)
86
