Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie
Výskyt ochmetu evropského (Loranthus europaeus Jacq.) v dubových porostech různých věkových stupňů na LZ Židlochovice Bakalářská práce
2012
Blažena Mrlinová
Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Výskyt ochmetu evropského (Loranthus europaeus Jacq.) v dubových porostech různých věkových stupňů na LZ Židlochovice zpracovala sama a uvedla všechny použité zdroje. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona 111/1998 sb., o vysokých školách a byla uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora Mendelovy univerzity o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně, dne:...................................
podpis studenta...................................
Poděkování Obrovské díky patří vedoucímu mé bakalářské práce, panu Ing. Romanovi Gebauerovi, za ochotu, s níž mi sděloval všechny postřehy z této problematiky, za zapůjčení materiálů, ze kterých jsem mohla čerpat informace a za cenné rady, bez nichž bych nebyla schopna tuto bakalářskou práci vytvořit. Děkuji také panu Ing. Janovi Dovrtělovi, který mi dovolil nahlédnout do lesní hospodářské knihy lesního závodu Židlochovice, z níž jsem čerpala potřebné informace o daných porostech a hlavně za všechnu jeho ochotu a trpělivost při zodpovídání mých dotazů a za jeho snahu mi pomoci a panu Ing. Romanovi Pospíšilovi, který mi objasnil některé informace z hospodářské knihy. Také bych chtěla poděkovat Michalovi Maškovi za velkou pomoc a spolupráci při zjišťování stavu dubových porostů, výskytu ochmetu a procentuálnímu napadení a také za podporu a rady a Petrovi Ludínovi, za provedení po porostech. Také jsem vděčna za všechny postřehy a připomínky všech zúčastněných, zejména Doc. Dr. Ing. Petra Maděry, při prezentaci mé práce, kdy mi byly položeny zásadní otázky, které jsem opomenula zmínit v této práci nebo jejichž důležitost jsem si neuvědomila. Děkuji také všem lidem, co mi pomáhali se všemi problémy, které při sepisování a zjišťování údajů k této bakalářské práci vznikly a všem, kteří mě podporovali a byli mi oporou. Největší díky patří však mé mamince, jež mi je tou největší oporou po celou dobu studia a která mi vždy dodávala sil při překonávání všech problémů, které kdy nastaly.
Blažena Mrlinová Výskyt ochmetu evropského (Loranthus europaeus Jacq.) v dubových porostech různých věkových stupňů na LZ Židlochovice. Yellow mistletoe (Loranthus europaeus Jacq.) occurence in the oak forests at different age stages for forest enterprise Židlochovice. Abstrakt: Tato práce zjišťuje nejnižší věkovou hranici výskytu ochmetu evropského (Loranthus europaeus Jacq.) v dubových porostech. Ukazuje na nepříznivé vlivy ochmetu evropského (Loranthus europaeus Jacq.), na zdravotní stav a přírůst hostitele a hledá možnosti eliminace nepříznivých vlivů. Použitou metodou pro zjištění potřebných hodnot byla pochůzka skrz vybrané lokality, kde se zjišťoval výskyt ochmetu na dubech a procento napadení podle umístění v porostu (jestli se jednalo o okrajové stromy nebo o stromy rostoucí uvnitř porostu). V rámci této práce byl zaznamenán počátek výskytu ochmetu v porostech ve 4. věkovém stupni a nejvíce byly napadeny okraje dubových porostů. Klíčová slova: ochmet evropský, dub letní, dub zimní, přírůst, věkový stupeň
Abstract: This thesis finds the minimum age limit occurrence of the yellow mistletoe (Loranthus europaeus Jacq.) in the oak stands. It shows the negative effects of yellow mistletoe on the health, increment of the host and it looks for opportunities of mistletoe elimination. The mistletoe occurrence was studied in the field on the forest enterprise Židlochovice and it was observed, if the mistletoe was growing on the edge of forest stand or inside the stand. It was found that yellow mistletoe occurred fist on thirty years old stands and the infestation started on the forest border. Keywords: yellow mistletoe, pendulate oak, sessile oak, oak increment, tree stage
Obsah 1. ÚVOD ..................................................................................................................... 6 2. CÍL PRÁCE ............................................................................................................ 7 3. LITERÁRNÍ PŘEHLED ......................................................................................... 8 3.1.
Ochmet evropský (Loranthus europaeus Jacq.).................................................... 8
3.2.
Rod Quercus v ČR............................................................................................... 9
3.3.
Dub letní (Quercus robur L.) ............................................................................... 9
3.4.
Dub zimní (Quercus petraea L.) ........................................................................ 10
3.5.
Negativní vliv ochmetu na dub .......................................................................... 12
3.6.
Důvod zkoumání ochmetu ................................................................................. 12
3.7.
Dosavadní rozšíření ochmetu evropského .......................................................... 12
3.8.
Ochuzování hostitele o důležité prvky................................................................ 12
4. MATERIÁL A METODIKA................................................................................. 14 4.1.
Výběr lokality .................................................................................................... 14
4.2.
Poměry dyjsko-svrateckého úvalu ...................................................................... 15
4.2.1. Dyjsko-svratecký úval........................................................................................ 15 4.2.2. Pedologické poměry ......................................................................................... 15 4.2.3. Klimatické poměry ........................................................................................... 16 4.2.4. Hydrologické poměry ....................................................................................... 16 4.3.
Fytogeografické členění .................................................................................... 17
4.4.
Popis lokality .................................................................................................... 17
4.4.1. Lesní typy ........................................................................................................ 18 4.5.
Postup zjišťování .............................................................................................. 18
5. VÝSLEDKY PRÁCE............................................................................................ 22 5.2.
Lokalita 1 ......................................................................................................... 22
5.3.
Lokalita 2 ......................................................................................................... 24
6. DISKUZE ............................................................................................................. 27 7. ZÁVĚR ................................................................................................................. 29 8. SUMMARY .......................................................................................................... 30 9. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .................................................................... 31 10. SEZNAMY ........................................................................................................... 33 10.2. Seznam tabulek ................................................................................................. 33 10.3. Seznam obrázků................................................................................................ 33 5
1. ÚVOD V současnosti je věnováno hodně vědeckého úsilí na zjištění možných dopadů globálních klimatických změn na lesní porosty. Jedním ze základních atributů je, že v lesních porostech dojde k zavlečení nových chorob (Jančařík 1986, 1992, 1993; Materna et Jančařík 1990) a aktivizaci škůdců na řadě dřevin a chorob dosud okrajového významu (Liška et al. 1994), často označovaných jako překvapiví škůdci (Urban 1995, 1998, 2000). V situaci, kdy je řada lesních biocénů na okraji ekologického optima, může i minimální změna vychýlit ekosystém za hranici přirozené rezilience (Jankovský 2002). Z hlediska dopadu klimatických změn na lesy střední Evropy lze očekávat, že se jako predispoziční faktor výrazně uplatní především suché periody a teplotní extrémy (Jankovský 2002). Ochmet evropský (Loranthus europaeus Jacq.) hraje stále větší roli jako stresový faktor dubových porostů. Předpokládá se, že tento hemiparazit má významný vliv na vitalitu dubu (Tomiczek 1993). Duby jsou jednou z hlavních hospodářských dřevin České republiky. Přesto je jejich zastoupení v současnosti, které je 6,5 % výrazně nižší než ve skladbě přirozené, kde byl dub zastoupen 19,4 % a nižší než v doporučené, která udává 9 % (UHÚL 2004). Lze proto předpokládat, že v budoucnu dojde ke zvýšení jejich podílu v dřevinné skladbě a také v souvislosti s globální změnou klimatu lze přepokládat, že dojde k výsadbě dubových porostů i ve vyšších nadmořských výškách. V souvislosti s novými chorobami je od roku 1995 popisováno chřadnutí dubů (Werres et al. 2001). Choroba má místy charakter epidemie a v důsledku úhynu značného počtu jedinců dominantních taxonů dřevin dochází opět k návazným změnám ve struktuře a diverzitě společenstev, jejichž jsou vůdčí složkou (Černý et al. 2006). Jako jedna z příčin usychání dubů může být napadení hemiparazitem ochmetem evropským (dále jen ochmetem). Přestože tento hemiparazit působí značné škody v dubových porostech (obzvláště na vysychavých stanovištích) je o něm dosud známo málo informací.
6
2. CÍL PRÁCE Přestože je ochmet v některých oblastech značně rozšířen, je známo jen velmi málo informací o jeho vývinu. To má za následek, že v lesním hospodářství i přes škody, které ochmet působí, nejsou vytvořeny pěstební postupy, které by mohly vliv ochmetu eliminovat. Cílem této práce proto je na základě terénního šetření zjistit, od jakého věkového stupně se začíná ochmet na dubech vyskytovat. Tento údaj by poté bylo možné využít v rámci pěstebních opatření jako věk kdy by se mělo začít se zdravotním výběrem s cílem odstranit napadené jedince, pokud by se prokázalo, že je možné touto cestou omezit negativní vliv ochmetu na produkci dubových porostů.
7
3. LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1.Ochmet evropský (Loranthus europaeus Jacq.) Ochmet evropský patří do čeledi ochmetovitých (Loranthaceae) (Kubát 1997). Jedná se o opadavý keřík (Polívka 1902), který má kožovité celokrajné téměř vstřícné podlouhle obvejčité listy 2,5 až 4,0 cm dlouhé a 1,0 až 2,0 cm široké, tupé, v 5 až 8 mm dlouhém
řapíku
zúžené
(Kubát
1997),
v místě
rozvětvení
často
kolénkatě
napuchlý (Polívka 1902). Květy jsou pravidelné, jednopohlavné, samčí květy v krátkých koncových klasech, okvětní lístky zpravidla ve dvou kruzích, vnitřní žluté nebo žlutozelené, vnější redukované, velmi krátké, samičí květy se staminodii, čnělka nitkovitá, zakončená hlavatou bliznou, plodem je nepravá bobule hruškovitého až kulovitého tvaru k bázi se náhle zužující, na temeni se zbytky čnělky, až 1 cm velké, žluté, s lepkavým mezokarpem. Celé rostliny vidlicovitě větvené, křehké, snadno lámavé. Lepkavý mezokarp obsahuje mj. kaučuk a zůstává lepivý i po zaschnutí. Proto se pro výrobu lepu na ptáky používalo údajně jen nepravých bobulí ochmetu a nikoliv jmelí. (Kubát 1997). Ochmet je rozšiřován ptáky, plody ochmetu jsou potravou drozdovitých ptáků, zvláště v zimě je vyhledávají hejna drozdů brávníků (Turdus viscivorus) na tahu přes naše území. Lepkavá dužina se semeny projde trávicím traktem a trus tak zůstane přilepen na větvích, kde na jaře semena vyklíčí (Úradníček 2009). Ochmet je fotoautotrofní hemiparazit kulovitého tvaru o průměru až 80 cm, žijící na povrchu hostitelské dřeviny, převážně na větvích do 6 cm průměru. U nás se vyskytuje nejčastěji na Quercus robur a Q. petraea, řidčeji na Q. pubescens, v parcích na Q. rubra a vzácně i na Q. cerris. Velmi vzácně byl nalezen na Carpinus betulus (Moravský Krumlov, BRNU), na Prunus spinosa byl údajně pozorován na Moravě a na Acer campestre u Bohuslavic nad Metují. Mimo území ČR je udáván také na Castanea sativa, Fagus, Tilia alba a Acer campestre. Koblížek (2000) uvádí výskyt ochmetu na olivovníku. Na Slovensku byl nalezen na Betula pendula (Kovaříková & Procházka 2001). Naopak sám může být hostitelem Viscum album subsp. album. Ochmet je poměrně častý v nejteplejších územích České republiky, především v Polabí a na
8
dolních tocích některých větších řek z Čech a v moravských úvalech. Roztroušeně se vyskytuje také v teplých pahorkatinách při jejich okraji (Kubát 1997). Kubát (1997) popisuje nejvyšší výskyt ochmetu ve 450 m v Českém středohoří na Malém Lovoši. Kubíček et al. (2007) našli jedince ochmetu v nadmořské výšce 520 m. Tento posun v nadmořské výšce může být způsobem posunem hranic z důvodu probíhajících klimatických změn.
3.2.Rod Quercus v ČR Duby jsou obvykle stromovitého růstu a řidčeji se vyskytují jako keře. V mládí je hlavní kořen kůlový a později vytváří velmi pevnou soustavu horizontálních kosterních kořenů s vedlejšími vertikálními kořeny. Dřevo je kruhovitě pórovité s jádrem. Listy jsou střídavé, opadavé, s čepelí jednoduchou, většinou členěnou, řidčeji listy celistvé (celokrajné nebo zubaté). Pupeny mají obvykle vejcovitý tvar a na konci letorostů jsou více nahloučené. Květy jsou jednopohlavné, samčí v nících řídkých jehnědách na loňských větévkách, okvětí obvykle šestilaločné, tyčinky 4 až 12. Samičí květy jsou v chudokvětých jehnědách či strboulcích a okvětí je obvykle šestilaločné. Čnělky jsou 3(-6) a na bázi květu je miskovitá číška. Plod je elipsoidní nebo vejcovitá nažka (žalud), sedící na zveličelé číšce. Klíčení je epigeické. K nejčastěji se vyskytujícím dubům na území ČR patří dub letní (Quercus robur) a dub zimní (Q. petraea) (Hejný 2003).
3.3.Dub letní (Quercus robur L.) Jedná se o strom 30-40(-50) metrů vysoký, se širokou, nepravidelnou korunou a silnými větvemi. Kmen je válcovitý, 1-2 metry v průměru s hrubě rozpukanou borkou. Letorosty jsou olivově hnědé s šedavým odstínem, lysé a s malými okrouhlými lenticelami. Pupeny vejcovité, 5-7 mm dlouhé, šupiny světle hnědé, pýřité. Listy jsou u dubu letního nahloučené na koncích větví, jejich tvar je velmi proměnlivý, jsou krátce řapíkaté, s široce klínovitě obvejčitou čepelí, která je 6-15(-20) cm dlouhá, 3 až 10 cm široká, na bázi většinou srdčitě ouškatá, nahoře obvykle zaokrouhlená, nepravidelně peřenolaločná až peřenodílná, s 5-6(-7) páry nepravidelných laloků, nejspodnější malé a okrouhlé, třetí a čtvrtý pár jazykovitě prodloužený, často 2x laločný, horní vejčité, široce zaokrouhlené, čepel na obou stranách lysá (vzácně roztroušeně pýřitá). Postranních žilek má 5 až 7 párů, dost oddálené, přímé, interkalární žilky četné. Řapík 9
je 2 až 7 mm dlouhý, silný. Samčí jehnědy jsou dlouhé 3 až 5 cm, stopku má lysou nebo slabě pýřitou, okvětí je hluboce členěné v 5 až 8 čárkovitě kopinatých, dlouze brvitých cípů, tyčinek je 6 až 8, nitky jsou lysé. Samičí květy jsou v řídkém chudokvětém klasu, stopka květenství je dlouhá a lysá, okvětí 5 až 7laločné, čnělky jsou 3 těsně k sobě přitisklé, tvořící trubičku, blizny má dub letní velké, horizontálně rozložené, karmínové. Plody vznikají po 2 až 5 na lysých stopkách a jsou 3-6(-12) cm dlouhé. Číška je polokulovitá až kuželovitá, tenkostěnná, 8 až 12 mm vysoká, 7 až 16 mm má v průměru, šupiny jsou těsně přitisklé, ploché, šedavě pýřité, se zřetelně srostlými okraji, špičky šupin jsou volné a mají hnědavou barvu. Žaludy mají podlouhle elipsoidní tvar, jsou 18 až 30 mm dlouhé, 7 až 15 mm široké, zpočátku výrazně pruhované (Hejný 2003). Jedná se o světlomilnou a teplomilnou dřevinu přizpůsobenou oceánickému i kontinentálnímu klimatu, která je citlivá k pozdním mrazům. Optimálního růstu dosahuje na půdách minerálně bohatých, těžších, humózních, čerstvě vlhkých až mokrých, které jsou zaplavované. Na minerální živiny je náročnější než dub zimní, ale roste i na minerálně chudších, kyselých a suchých půdách na výslunných svazích společně s dubem zimním. Dub letní roste na většině území ČR, s těžištěm výskytu v termofytiku, méně v mezofytiku. Vyskytuje se především v nížinných lužních lesích a pahorkatinných doubravách, v pahorkatinném stupni jen vtroušeně v porostech jiných dřevin (Hejný 2003). Dub letní je významná lesnická dřevina, důležitá hlavně v nižších polohách, zejména v Jižních Čechách. Tvrdé, pevné a velmi trvanlivé dřevo má široké upotřebení na stavby (zvláště vodní), pražce, sudy, parkety a v nábytkářství, též k pálení dřevěného uhlí. Dubová „kůra” obsahuje hodně tříslovin (dříve použití v barvířství a k vydělávání kůží, dnes jen z mladých stromů (15 až 20letých). V sadovnictví často vysazován jako solitérní dřevina, zejména kultivary (Hejný 2003).
3.4.Dub zimní (Quercus petraea L.) Jedná se o strom 20 až 30 metrů vysoký, výjimečně až 40 metrů, s válcovitým kmenem a širokou uzavřenou korunou. Kmen může mít i přes 1 metr v průměru, borka zpočátku hladká, zelenošedá a lesklá, později šedočerná, rozpukaná. Běl je úzká, žlutavě bílá, jádro široké, žlutohnědé. Letorosty jsou lysé, tmavě olivově zelené, lenticely se
10
vyskytují řídce a jsou drobné. Pupeny jsou vejcovitého tvaru a až 8 mm dlouhé. Listy jsou zřetelně řapíkaté. Čepel bývá většinou široce obvejčitá, až 16 cm dlouhá a 10 cm široká, na bázi je klínovitá, řidčeji zaokrouhlená, nahoře široce zaokrouhlená, peřenolaločná až peřenodílná, má 5-8(-10) párů laloků, v horní části čepele jsou laloky mnohem mělčí, je tuhá a poměrně tenká, na líci je lysá a slabě lesklá, na rubu světlejší, je pýřitá drobnými 2 až 3ramennými chlupy, viditelných je 6-9(-11) párů bočních žilek, žilky třetího řádu jen slabě patrné. Řapík je lysý, 12 až 30 mm dlouhý. Samčí jehnědy jsou dlouhé až 6 cm, stopka je lysá nebo jen řídce pýřitá, květy mají 6 až 8dílné okvětí, cípy jsou čárkovité, až k bázi členěné, na okraji brvité, prašníky jsou drobné a mnohem kratší než nitky, samičí květy jsou nahloučené, téměř přisedlé, nebo na stopkách do 1 cm dlouhých, čnělky jsou krátké a obvykle 3. Plody se vytvářejí v paždí listů po (1-)3(- 5), jsou zpravidla přisedlé, zřídka bývají na stopkách do 1,5 cm dlouhých, číška je tenkostěnná, 6 až 12 mm vysoká, 8 až 14 mm široká, šupiny jsou drobné, vejčitě kopinaté, hustě pýřité, ploché nebo jen slabě vyklenuté, nikdy nejsou hrbatě ztloustlé, žaludy mají podlouhle vejcovitý tvar, jsou 14 až 25 mm dlouhé a mají 8 až 14 mm v průměru, často klíčí už na stromě. (Hejný 2003). Stejně jako dub letní je dub zimní světlomilná a teplomilná dřevina, která je ovšem přizpůsobena nižším letním srážkám, vyhýbá se však oblastem s vyšší kontinentalitou, kde ještě roste dub letní. Roste hlavně na kyselých horninách, na propustných, čerstvě vlhkých až suchých půdách, často i na minerálně velmi chudých substrátech, na mělkých kamenitých půdách, kde je pak zakrslého vzrůstu, ale i na vápenci. Nesnáší mokré a oglejené půdy. Má menší nároky na minerální bohatost a hloubku půdy než dub letní a je méně citlivý k pozdním mrazům (později raší). U dubu zimního a příbuzných druhů funguje ektotrofní mykorrhiza s četnými druhy vyšších hub, např. hřib dubový, hřib koloděj, ryzec dubový, kozák dubový, muchomůrka zelená a mnoho dalších. Je rozšířen především v termofytiku a mezofytiku, ale nenachází se v lužních oblastech kvůli tomu, že nesnese záplavy. Lze jej najít i v podhorském stupni na zvětralých skalnatých vrcholech a hřebenech (max.: Blanský les, Ptačí stěna na Bulovém, 850 m. n. m.) (Hejný 2003). Dub zimní společně s dubem letním patří po buku mezi nejdůležitější listnaté stromy v lesním hospodářství. V sadovnictví se používá jako solitérní dřevina, ale je méně pěstovaná než dub letní. Dřevo i kůra má stejné využití jako u dubu letního. Kůra obsahuje 6 až 17% tříslovin (Hejný 2003). 11
3.5.Negativní vliv ochmetu na dub Ochmet je s hostitelskou dřevinou spojen haustoriemi (Nováček 1985), které způsobují tumorové zduření větví. Tracheje haustorií se připojují k trachejím hostitele, perforují je a transpirační tok přechází přímo do hemiparazita (Pastýrik 1979). Haustorium je zprvu nerozvětvené a rozrůstá se v kambiu a v mladém dřevě hostitele. Hostitelským rostlinám škodí narušováním vodního režimu průduchy a odebíráním minerálních látek (Kubát 1997). Nováček (1985) uvádí, že vodivé dráhy ochmetu jsou pro vodu lépe propustné než cévy v hostitelské rostlině a že hostitel nemůže regulovat spotřebu vody. Při narůstající biomase hemiparazitů probíhají současně patologické symptomy na hostiteli, zpomaluje se růst a celkově je omezena tvorba biomasy hostitele. Hemiparazit může způsobit odumření jednotlivých větví až odumření celého jedince, což způsobuje značné škody v lesní hospodářství (Nováček 1985).
3.6.Důvod zkoumání ochmetu Ochmet je hemiparazit, který negativně ovlivňuje produkci dubových porostů (Stalev et al., 2000). Hlavní příčinou redukce růstu je ztráta vody, ale i důležitých minerálních prvků a neschopnost hostitele regulovat vodní režim (Glatzel 1983, Schulze 1984, Ullmann et al. 1985). Z těchto důvodů byla zjevná potřeba prozkoumat, v kterém věkovém stupni začíná být dub osidlován ochmetem, jakožto k věku, kdy je třeba se zaměřit na regulaci hemiparazita.
3.7.Dosavadní rozšíření ochmetu evropského Kubát (1997) uvádí, že se ochmet vyskytoval nejvýše v nadmořské výšce 450 m, což již bylo překonáno nálezem několika jedinců ochmetu evropského na Quercus petraea v nadmořské výšce 520 m. n. m. (Kubíček et al. 2007).
3.8.Ochuzování hostitele o důležité prvky Relativní příjem minerálních živin je závislý na typu minerálu, lokalitě a na hostiteli (Lamont 1983). Relativní koncentrace také závisí na zkoumaném orgánu, termínu odběru a použité metodě (Lamont and Southall 1982; Glatzel 1983; Lamont 1983). Koncentrace minerálů u hemiparazita je obvykle větší než u hostitelské větve. Průměré rozdíly mezi nimi jsou uspořádány následovně: K (až 20,6krát), P, Mg, Mn,
12
Na, Ca, N a Fe (1,4krát) (Lamont 1983). Značné čerpání minerálií hemiparazitem způsobuje deficienci těchto bioelementů v hostiteli s následnými fyziologickými poruchami a snížením biochemicko-fyziologických procesů (Nováček 1985). Ochmet výrazně ochuzuje hostitele o důležitý makrobiogenní prvek – fosfor, jehož deficit zapříčiňuje menší listovou plochu, menší počet listů, sníženou účinnost fotosyntézy, omezení tvorby reproduktivních orgánů, atd (Procházka et al. 2006). Vzhledem k vyšší transpiraci ochmetu je koncentrace mobilních prvků vyšší u hemiparazita než u hostitele (Fisher 1983). Z těchto důvodů jsou hemiparaziti významnými spotřebiteli minerálních živin hostitele (Bhandari and Mukerji 1993). Glatzel (1983) sledoval dynamiku minerálních živin v průběhu vegetační sezóny. Jeho práce ukázala, že u příjmu minerálních živin se jedná o pasivní proces, kdy je zabráněno cirkulaci mobilních prvků v rámci lýkové části, protože nebylo nalezeno žádné propojení lýka hostitele a hemiparazira. Schulze et al. (1984) na základě výsledků Glatzela (1983) hypotetizuje, že vysoká míra transpirace u hemiparazita je důležitá k zajištění dostatku dusíku pro růst. To může souviset s pomalým růstem listoví, které u ochmetu trvá až do konce srpna (Gebauer et al. 2012). Vápník (Ca) je transportován akropetálně (od báze k vrcholu) v rámci rostliny a pouze v dřevní části, protože jeho imobilita v lýkové části byla velmi dobře popsána (Marschner, 1974; Fink, 1991). Z těchto důvodů dochází k akumulaci vápníku u stromů s vysokou transpirací. Protože ochmet transpiruje více než dub, je také vápník více akumulován u hemiparazita než u hostitele (Glatzel 1983).
13
4. MATERIÁL A METODIKA 4.1. Výběr lokality Na základě předběžného průzkumu terénu v oblasti výskytu ochmetu na jižní Moravě byla pro výzkum vybrána oblast lesního závodu Židlochovice. V této oblasti bylo zaznamenáno velké zastoupení dubových porostů napadených ochmetem. Na lesním závodě byly spolu s lesním hospodářem vyhledány zájmové lokality. Jedním kritériem pro výběr bylo najít lokality, kde budou zastoupeny dubové porosty v různých věkových stupních. Druhým kritériem bylo najít oblast ovlivněnou a neovlivněnou vysokou
hladinou
spodní
vody.
Těmto
kritériím
vyhovovaly
dvě
lokality
v geomorfologickém celku Dyjsko-svratecký úval v blízkosti obce Vranovice (Obrázek č. 1, Tabulka č. 1).
Obr. č. 1 Vybrané lokality s výskytem dubových porostů různých věkových stupňů. 1 - lokalita ovlivněna vysokou hladinou podzemní vody; 2 - lokalita neovlivněná vysokou hladinou podzemní vody. (Geodis Brno 2011)
14
Tab. č. 1 Popis jednotlivých lokalit
4.2. Poměry dyjsko-svrateckého úvalu Provincie: Západní Karpaty Subprovincie: Západní vnější Karpaty Celek: Dyjsko-svratecký úval Podcelek: Dyjsko-svratecká niva Okrsek: Dyjsko-svratecká niva Okres: Znojemsko Zkoumané území se nachází v geomorfologickém celku Dyjsko-svratecký úval, který spadá do přírodní lesní oblasti 35 Jihomoravské úvaly, jejíž výměra činí 294 552 ha. Vlastníkem porostů jsou Lesy ČR, lesní závod Židlochovice, vybrané porosty leží v polesí Velký Dvůr (Oblastní plán rozvoje lesů 2011). 4.2.1. Dyjsko-svratecký úval Je tvořen štěrkopískovými terasami s pokryvy spraší a ostrůvky krystalinika. Horninové podloží tvoří nezpevněné sedimenty mořského neogénu – jíly, písky, štěrky, místy pevněji stmelené a v různé míře vápnité. Jsou však většinou pohřbené pod pleistocénními terasovými štěrkopísky. Oba typy hornin jsou pak z převážné části kryty zpravidla málo mocnými vrstvami spraše. Starší pevné skalní podloží vystupuje jen okrajově jako různě velké ostrůvky, zejména podél Dyje pod Znojmem a na okraji brněnského masivu. Jsou většinou tvořeny granodiority a příbuznými horninami, východně od Brna jurskými vápenci a kulmskými sedimenty. Místy se významně uplatňují mladé sedimenty nivní. (LHP 2010) 4.2.2. Pedologické poměry V údolní nivě Moravy a jejích přítoků (Dyje, dolní Jihlavy a Svratky) převažují fluvizemě. Na hlinitých náplavech jsou to fluvizemě kambické až typické, na vlhčích 15
stanovištích s příměsí jílu jsou to fluvizemě pseudoglejové až glejové, na hrůdech převažují fluvizemě arenické. V půdních depresích a mrtvých ramenech jsou gleje typické – mullové, zbahnělé a humózní, místy až rašelinové v přechodu do organozemě saprické. Na píscích v jižní části se nacházejí podobné kambizemě, místy s přechody do černozemí, hnědozemí až pararendzin či regozemí. Na vápencích Pálavy jsou vyvinuty rendziny typické až kambické, na extrémních stanovištích až suťové a litické, případně litozem typická karbonátová. Na sprašových překryvech se nacházejí luvizemě typické až hnědozemě typické a luvické, ve sníženinách se objevují černozemě arenické a luvické na přechodu do hnědozemí a pararendzin. Na výchozech vápnitých substrátů se vyskytují maloplošně pararendziny, a to typické, kambické, pelické a pseudoglejové. Tam, kde vystupují starší horniny, se nacházejí kambizemě typické mezotrofní (LHP 2010). 4.2.3. Klimatické poměry Podle atlasu podnebí ČSSR (1958) patří tato oblast do A – teplé oblasti a A2 – teplý, suchý s mírnou zimou, s kratším svitem slunce. Podle klimatického členění Quitta, E. (Klimatické oblasti ČR, Studia geografica č. 16, 1971) leží území v oblasti T 4, která je v ČR nejteplejší. T 4 má velmi dlouhé léto, které je velmi teplé a velmi suché. Přechodné období je velmi krátké, s teplým jarem a podzimem. Zima je krátká, mírně teplá a suchá až velmi suchá s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Průměrné roční srážky v této oblasti se pohybují mezi 499 mm (Pohořelice) a 563 mm (Hustopeče) s průměrnou roční teplotou 9,2°C (Hustopeče) (LHP 2010). 4.2.4. Hydrologické poměry Oblast se nachází na úmoří Černého moře, v povodí řeky Moravy. Zkoumanou oblastí protéká řeka Svratka a říčka Šatava. Řeka Svratka je největší levobřežní přítok Dyje. Pramení na úbočí Křivého javora a Žákovy hory ve Žďárských vrších a ústí do Věstonické přehrady. Je dlouhá 173,9 km. Povodí řeky měří 7118,7 km². Průměrný průtok v ústí je 27,24 m³/s. Na Židlochovicku je průměrný průtok 15,4 m³/s. Vodní díla na této řece jsou Vírské přehrady a Brněnská přehrada. Šatava je menší moravská říčka, která
pramení
nedaleko Ivančic u
obce Hlína a
směrem (Povodí Moravy 2012).
16
poté
teče
jihovýchodním
4.3. Fytogeografické členění Tato
oblast
spolu
s celou
Českou
republikou
patří
do
mezofytika
(tzn. opadavého listnatého lesa temperátního pásma Evropy). Lokality patří do lesů svazu Quercion pubescenti-peterae, je to oblast extrazonální teplomilné vegetace. Tato území byla osídlena již v neolitu, kdy došlo k trvalému odlesnění, a tím také ke konzervaci stepních půd a nelesní vegetace. Toto území se téměř kopíruje s výskytem vápnitých spraší. Z lesních biocenóz je značný výskyt šípákových a jiných teplomilných doubrav (Kubíček 2007).
4.4. Popis lokality Lokalita 1 je ovlivněna zvýšenou hladiny spodní vody, protože zde protéká říčka Šatava a v blízkosti teče řeka Svratka (viz Obrázek č. 1). Lokalita 2 se nachází 1,5 km od lokality 1 a je 21 m výše položená (viz Tabulka č. 1). Dle hospodářské knihy se jednalo u lokality 1 o oddělení 235, 236, 237 a 238 a u lokality 2 o oddělení 211. Zkoumaná lokalita 1 obsahovala kromě 15. věkového stupně všechny věkové stupně. Na lokalitě č. 2 chyběl 2., 3., 5., 6. věkový stupeň a od 12. věkového stupně výše. V lokalitě č. 1 se vyskytuje pouze dub letní (Quercus robur L.). V lokalitě č. 2 zabírají největší část dubové pařeziny, dále pak dub zimní (Quercus petraea Liebl.) a nejméně je zastoupen dub letní generativního původu. V některých porostech je zastoupen také dub letní slavonský (Quercus robur L. f. slavonica Gayer). Dubové pařeziny nejsou v lesní hospodářské knize specifikovány, takže nebylo možné s naprostou přesností zjistit, o jaký druh dubu se jedná. Z 99 % by se však mělo jednat o porosty dubu letního (Lesprojekt a.s. Brno, osobní sdělení). Plocha a zastoupení jednotlivých druhů dubů dle lesní hospodářské knihy jsou uvedeny v Tabulkách č. 2 a 3 Tab. č. 2: Lokalita 1. Plocha a zastoupení jednotlivých druhů rodu Quercus.
17
Tab. č. 3: Lokalita 2. Plocha a zastoupení jednotlivých druhů rodu Quercus.
4.4.1. Lesní typy Údaje o lesních typech byly zjištěny z hospodářské knihy lesního závodu Židlochovice, platnost lesního hospodářského plánu, z něhož byly informace vzaty, začíná 1. 1. 2010. Převažující lesní typ v lokalitě 1 je 1L9 – Dubová jasenina s ostružiníkem ježiníkem a kosatcem žlutým na těžkých glejových půdách. Dále se vyskytuje lesní typ 1L6 – Jilmový luh na hrůdech s hluchavkou skvrnitou, 1G1 – Vrbová olšina lužní s vysokými ostřicemi na glejích a 1G2 – Vrbová olšina mokřadní s okřehkem (močály), všechny s humusovou formou mull. U porostů v lokalitě 2 převažuje lesní typ 1S4 – Habrová doubrava válečková na píscích se strdivkou jednokvětou na luvické hnědozemi. Dále jsou zde porosty s lesními typy 1C2 – Suchá habrová doubrava s lipnicí úzkolistou na plošinách, 1S2 – Habrová doubrava válečková na píscích na hnědozemi arenické, všechny s humusovou formou moder.
4.5. Postup zjišťování Lokality byly sledovány v období zimy a předjaří (viz Obrázek č. 2 a 3), kdy ještě nebyly duby olistěné a bylo tedy zjišťování ochmetu nejjednodušší (ochmet byl díky odlišnému tvaru a jiné stavbě větvení dobře rozpoznatelný v korunách stromů).
18
Obr. č. 2 Neolistěné duby v předjaří s viditelným ochmetem evropským v korunách. V tomto období se v lokalitách zjišťovaly všechny údaje potřebné pro zpracování bakalářské práce. Hlavní cíl byl najít nejnižší věkovou hranici, od které se ochmet na rodu Quercus vyskytuje. Dalším údajem, který byl zjišťován, byla hodnota napadení okrajových dubů a dubů uvnitř porostu, jakým způsobem se od sebe liší. Okrajovým dubem se počítá strom, který je ve vzdálenosti do pěti metrů od okraje porostu.
Obr. č. 3: Fotografie s vysokým napadením dubu ochmetem. Na snímku část koruny hostitele.
19
Hodnoty byly zjišťovány pochůzkou po porostních skupinách, v nichž bylo zjištěno zastoupení rodu Quercus (viz Obrázek č. 4, 5 a 6). Mapové podklady jsou vzaty z lesního hospodářského plánu Lesního závodu Židlochovice s platností od roku 2010.
Obr. č. 4: Výskyt rodu Quercus v oddělení 235, 238 a části 237, které patří do lokality 1. Červená linie se šrafami zobrazuje porosty s výskytem rodu Quercus.
Obr. č. 5: Výskyt rodu Quercus v oddělení 236 a části oddělení 237, jež patří do lokality 1. Červená linie se šrafami zobrazuje porosty s výskytem rodu Quercus.
20
Obr. č. 6: Výskyt rodu Quercus v oddělení 211, které odpovídá lokalitě 2. Červená linie se šrafami zobrazuje porosty s výskytem rodu Quercus. Všechny potřebné informace byly zapisovány do porostní mapy a byly rozděleny do tří základních částí. V první části se nejprve zjistilo, zda se ochmet v dané porostní skupině vyskytuje či nikoliv, druhá část zjišťovala procento napadených dubů z celkového množství ve zkoumané porostní skupině se nacházejících dubů a ve třetí části se zjišťoval počet jedinců ochmetu na jednoho hostitele. Každá část byla ještě rozdělena na hodnoty z okraje porostu a z vnitřní části. Z této mapy byly hodnoty použity pro sestavení tabulek a map s výskytem ochmetu.
21
5.
VÝSLEDKY PRÁCE
5.1.
Lokalita 1 Porosty 1. až 3. věkového stupně (36,1 % celkové plochy této lokality) napadeny
nebyly. Ve 4. věkovém stupni (3,3 % celkové plochy) už byly nalezeny duby napadené ochmetem, což je nejnižší věková hranice, která byla zjištěna. Nalezen byl v porostu 236 A 4a na jednom předrostlíku dubu letního a v porotu 236 A 4b na dvou předrostlících dubu letního, na napadených dubech se nacházel vždy jeden jedinec ochmetu. V 5. věkovém stupni (zaujímá 3,3 % celkové plochy) dub ochmetem napaden nebyl. V 6. věkovém stupni (4,3 % celkové plochy) se ochmet nacházel v porostních skupinách na 2 až 30 % dubů v rámci okraje porostu, s jedním až pěti jedinci ochmetu na dub. Uvnitř porostu se nacházel výjimečně (do 5 %) s jedním až dvěma jedinci ochmetu na hostitele. V 7. věkovém stupni (3,5 % celkové plochy) byly duby na okrajích a v průsecích napadeny ze 40 % s 1 až 4 jedinci. Uvnitř porostu byl ochmet na 15 % dubů s jedním až dvěma jedinci na dub. V porostech 8. věkového stupně (3,7 % celkové plochy) se ochmet vyskytoval na 40 % dubů jak na okrajích, tak i uvnitř porostu a na každém napadeném dubu byl jeden až čtyři jedinci ochmetu. V 9. věkovém stupni (3,6 % celkové plochy) bylo napadeno 60 až 90 % dubů jak na okrajích, tak i uvnitř porostu a každý napadený dub měl dva až deset jedinců ochmetu. 10. věkový stupeň (0,4 % celkové plochy) byl ochmetem napaden z 60 % s jedním až osmi jedinci na napadený dub v okraji i uvnitř porostu.
22
11. věkový stupeň (4,1 %) byl napaden z 95 % na okraji porostu s šesti až dvaceti jedinci ochmetu na napadený dub. Vnitřní část porostu byla napadena z 80 % se dvěma až osmi jedinci ochmetu na dub. Porosty 12. věkového stupně (9,9 % celkové plochy) byly napadeny při okraji mimo dopravní síť z 90 % a na každém napadeném stromu se vyskytovalo dva až sedm jedinců ochmetu, podél odvozní cesty vedoucí mezi odděleními 236 a 237 se napadení zvýšilo na 100 % s osmi až patnácti jedinci ochmetu na hostitelský strom. Střed porostu byl napaden ze 40 % s jedním až osmi jedinci. V porostu, který sousedí se silnicí z Vranovic do Velkých Němčic, bylo napadení 100% s šesti až dvaceti jedinci ochmetu na dub na okraji porostu (viz Obrázek č. 7) a z 80 % byl napaden střed tohoto porostu s dvěma až osmi jedinci na hostitele.
Obr. č. 7: Okrajové porosty dubu silně napadeny ochmetem. Na jednom hostiteli se vyskytovalo až 20 jedinců ochmetu evropského. V porostu 13. věkového stupně (11,6 % celkové plochy) se nacházel ochmet na okrajových dubech z 95 až 100 % s pěti až patnácti jedinci ochmetu na dub a uvnitř porostu se nacházel na 80 až 100 % se třemi až osmi jedinci ochmetu. Ve 14. věkovém stupni (5,9 % celkové plochy) byl ochmet zjištěn na 95 % dubů s pěti až dvanácti jedinci na hostitele uvnitř i na okraji porotu. 15. věkový stupeň se v této lokalitě nevyskytoval. 23
Výskyt ochmetu v 16. věkovém stupni (10,3 % celkové plochy) byl 100%, se čtyřmi až patnáci jedinci ochmetu na hostitele. Tyto hodnoty blíže specifikuje Tabulka č. 4. Tab. č. 4: Lokalita 1. Výskyt ochmetu evropského na rodu Quercus, zpracováno pro každou porostní skupinu zvlášť.
5.2.
Lokalita 2 Do 4. věkového stupně (29,2 % celkové plochy) se zde ochmet na dubech
nevyskytoval. 5. a 6. věkový stupeň nebyl v této lokalitě zastoupen žádnou porostní skupinou. V porostních skupinách 7. věkového stupně (19,0 % celkové plochy) se ochmet vyskytoval v okraji na 20 až 80 % jedinců dubu a na každém z nich byl v počtu dva až 24
osm jedinců. Uvnitř porostu 7. věkového stupně byly vedle sebe dva duby, z nichž jeden byl ochmetem napaden (byly na něm dva jedinci ochmetu s průměrem 1 až 1,5 m) a druhý dub napaden ochmetem nebyl. Bylo by zajímavé provést výzkum u tohoto nenapadeného dubu, zda je více odolný vůči napadení ochmetem než jeho blízký soused. V 8. věkovém stupni (6,2 % celkové plochy) se vyskytoval ochmet na 60 až 80 % dubů jak při okrajích, tak uvnitř porostu a na každém dubu byli tři až osm jedinců ochmetu. Jižní okraj 211 H 8b byl napaden více (80 % se čtyřmi až osmi jedinci ochmetu), je možné, že je to dáno otevřeným okrajem (sousedí se zemědělskou půdou), který nechrání porosty vůči vysokým teplotám a také je zde používaná polní cesta, která by mohla narušovat kořenový systém okolních dubů a tím přispívat k oslabení porostního okraje. V 9. věkovém stupni (39,9 % celkové plochy) byl okraj napaden z 30 až 60 % a výskyt ochmetu zde byl dva až dvanáct jedinců na hostitele. Uvnitř porostu byl výskyt na 20 až 50 % dubů se dvěma až deseti kusy ochmetu. Některé stromy byly silně napadeny a prosychaly jim větve v korunách, měly boulovité zduřeniny na pahýlech větví i přímo na kmeni v korunové části, jak je vidět na Obrázku č. 8.
Obr. č 8: Fotografie s viditelnými kulovitými nádory od ochmetu, větve nad těmito nádory odumřely, čímž se snížila listová plocha hostitele a zvýšilo riziko napadení houbovými chorobami v místě nádoru. Je zde patrné prosychání koruny v důsledku napadení ochmetem. 10. věkový stupeň se v této lokalitě nevyskytoval.
25
V porostech 11. věkového stupně (5,7 % celkové plochy) byl ochmet nalezen na 20 až 40 % dubů v rámci okrajů s dvěma až patnácti jedinci a uvnitř porostu se nacházel na 20 až 30 % s jedním až sedmi jedinci. 12. věkový stupeň a všechny následující věkové stupně se v této lokalitě nevyskytovaly. Tyto hodnoty blíže specifikuje Tabulka č. 5. Tab. č. 5: Lokalita 2. Výskyt ochmetu evropského na rodu Quercus, zpracováno pro každou porostní skupinu zvlášť.
26
6. DISKUZE V porostech s vysokou hladinou spodní vody (lokalita 1) se ochmet vyskytoval již ve 4. věkovém stupni (tj. od 31 let). Oproti tomu na lokalitě 2 se ochmet objevil až u porostů 7. věkového stupně. Vzhledem k vysokému stupni napadení tohoto stupně (20-80 %) se dá předpokládat, že by byl napaden i 6. věkový stupeň, který nebyl na lokalitě 2 zastoupen. Nález ochmetů ve 4. věkovém stupni u lokality 1 vyvrací tvrzení, že se ochmet vyskytuje až od 60 let věku porostu, jak udává Hejný a Slavík (2003). Stalev et al. (2000) zjistil, že více jsou napadeny duby na vysychavých stanovištích. Z těchto důvodů je překvapivé vyšší procento napadení na lokalitě 1 nacházející se v blízkosti řeky Svratky. Příčinou tohoto stavu může být 100% přítomnost patogenu Phytophthora ramorum (Černý, osobní sdělení), který napadá kořenový systém dubů a může způsobit až náhlé odumírání dubových porostů. Z důvodu poškození kořenového systému pak dochází k tomu, že i když je na lokalitě dostatek vody, nemůže být poškozenou dřevinou využita. Největší škody zatím Phytophthora ramorum působí v USA na hospodářských dřevinách. Poprvé byla zaznamenána v roce 1995 na pobřeží střední Kalifornie, kde způsobila značný úhyn amerických dubů (Lithocarpus densiflorus, Quercus agrifolia, Quercus kelloggii, Quercus parvula var. shrevei). Projevuje se černohnědým zbarvením vrcholů výhonů, které postupuje směrem dolů. Skvrny na listech jsou nepravidelné, nekrotické a obvykle se vyskytují na špičce listu (Ministerstvo zemědělství, 2006). Z důvodu odebíraní vody a minerálních živin napadení ochmetem způsobuje škody na produkci dubu (Stalev et al. 2000). Ve východním Bulharsku bylo zjištěno, že k největšímu poškození dubů v plantážích a semenných sadech dochází ve věku mezi 70 – 100 lety. Napadené stromy měly okolo 40 % menší radiální a objemový růst s porovnáním s nenapadenými duby (Stalev et al. 2000). Snížení objemového růstu kvalitních porostů, v důsledku napadení ochmetem, sebou tedy přináší významný negativní ekonomický dopad. Ze všech doposud zjištěných hodnot je zřejmé, že se hranice výskytu ochmetu rozšiřuje a lze předpokládat, že se ochmet bude i nadále šířit dál za svůj dosavadní výskyt (Kubíček et al. 2007). Proto je důležité se problematice ochmetu věnovat a zjistit
27
potřebné informace pro možnost zásahu, jež doposud nejsou v lesním hospodářství řešeny. Důležitým nedostatkem v této problematice je doposud nezpracovaná mapa s hranicemi ochmetu. Proto by každá lesní správa měla zpracovat tento údaj, který by bylo možné dále využít pro výzkum a do budoucna sledovat změnu hranice výskytu ochmetu. Tento údaj by také poukazoval na možnosti zdravotního výběru v napadených oblastech jako na jednu z metod eliminace výskytu ochmetu, která se jeví v rámci lesního hospodářství jako nejvýhodnější. V literatuře se objevuje jako další pomůcka pro boj s ochmetem provádění sanitárního odstranění napadených jedinců a použití různých hnojiv obohacených o draslík (Stalev et al. 2000). Použití chloridu draselného a dusičnanu amonného má negativní vliv na růst ochmetu a může najít využití v semenných sadech (Stalev et al., 2000). Dobré výsledky byly dosaženy po ošetření ochmetu tekutým hnojivem „Laktofol“ (Stalev et al. 2000). Díky zjištění, že nejnižší věková hranice ve výskytu ochmetu evropského na dubu ve zkoumaných porostech je ve 4. věkovém stupni, je možné zdravotní výběr soustředit na tyto porosty. Doposud však není zjištěno, zda má zdravotní výběr s ohledem na eliminaci výskytu ochmetem vliv na následný stav a produkci porostu. Není známo, zda při odstranění napadených jedinců dojde k potlačení tohoto hemiparazita a jestli to povede ke zvýšení produkce a zdravotního stavu. Z tohoto hlediska je důležité nejdříve udělat dlouhodobé zkusné plochy (bez zásahové a se zdravotním výběrem), jejichž velikost by dostačovala pro objektivní posouzení vlivu zdravotní výběru na šíření ochmetu. Tím by se zjistilo, jestli je možné ochmet touto metodou eliminovat, nebo zda bude i nadále napadat duby a snižovat jeho produkční potenciál. Také by se těmito zkusnými plochami dokázalo, jaký hospodářský přínos odstraňování dubů napadených ochmetem bude mít (zda má vůbec smysl tento zdravotní výběr provádět a zabývat se jím či nikoliv). Pokud by se dokázalo, že zdravotním výběrem zaměřeným na odstraňování ochmetu, se bude jeho rozšíření minimalizovat, byl by zdravotní výběr možnost pro získání vyšší produkce. Další výzkum by také mohl být zaměřen na rozdíly ve výskytu ochmetu u jednotlivých druhů dubů a na rozdíly v napadení ochmetem podle stanoviště.
28
7. ZÁVĚR V porostech ovlivněných vodou (lokalita 1) se ochmet vyskytoval již ve 4. věkovém stupni, což znamená od 31 let. V tomto věkovém stupni se nacházel ochmet na třech předrostlících a na každém se vyskytoval jeden jedinec. V 5. věkovém stupni se na této lokalitě ochmet sice nevyskytoval, ale v 6. věkovém stupni byl při okraji porostu na 30 % dubů a s jedním až pěti jedinci hemiparazita na dub. V dalších věkových stupních se ochmet nacházel na stále větším procentu dubů a se zvyšujícím se počtem jedinců ochmetu na napadený dub (7. věkový stupeň 40 % s jedním až čtyřmi jedinci, 8. věkový stupeň 40 % s jedním až čtyřmi jedinci, 9. stupeň 60 – 90 % se dvěma až deseti jedinci, 10. stupeň 60 % s jedním až osmi jedinci, 11. stupeň 95 % s šesti až dvaceti jedinci, 12. stupeň 100 % s šesti až dvaceti jedinci atd.). Také na této lokalitě byly nejvíce napadeny nejstarší dubové porosty při okrajích. V porostech neovlivněných vodou (lokalita 2) se ochmet vyskytoval od 7. věkového stupně a okraje porostů byly napadeny ve větší míře než vnitřní části. V této práci se jedná o prvotní výzkum. Jejím úkolem bylo zjistit nejnižší věkový stupeň, jímž byl 4. věkový stupeň.
29
8. SUMMARY Two sites have been selected for the research on the basis of the preliminary exploration of the terrain in the area of yellow mistletoe occurrence in Southern Moravia. Site 1 was influenced by high level of the underground water as it was situated in the vicinity of Šatava and Svratka River. Site 2 was not affected by the underground water and forest stands were missing at age stage 2, 3, 5, 6 and from 12 above. In the site 1, yellow mistletoe was found already in the 4. age stage, which means that trees were 31-40 years old. The edges of the forest stands were damaged more than the inner part. In the site 2, yellow mistletoe was present from 7. age stage and the edges of the stands were damaged to a greater extent than the inner parts as was also found in the site 1. The yellow mistletoe occurrence and number per tree increased with tree age. It was recommended a health selection for yellow mistletoe elimination in the forest management practice. But to determine whether the impact of health selection will eliminate the occurrence of yellow mistletoe, it would be appropriate to carry out longer-term research on larger plots. Further research could also be focused on the yellow mistletoe occurrence on different oak species and also on the differences between sites.
30
9. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY GLATZEL, G., 1983, Mineral nutrition and water relations of hemiparasitic mistletoes: a question of partitioning. Experiments with Loranthus europaeus on Quercus petraea and Quercus robur. Oecologia:193-201. GLATZEL, G., GEILS, BW., 2009. Mistletoe ecophysiology: host-parasite interactions. Botany 87:10-15. HEJNÝ, S., SLAVÍK, B., 2003, Květena České republiky 2. 540 s. ISBN80-200-10890. KOBLÍŽEK, J., 2000, Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků, Tišnov, 448 s. KOVAŘÍKOVÁ, J., PROCHÁZKA, F., 2001. Bříza jako výjimečný hostitel ochmetu (imelovca európskeho). Bull. Slov. Bot. Spoločn., 23: 139 – 140 s. KUBÍČEK, J., 2007, Výskyt a význam ochmetu evropského na úpatí Chřibů, Brno, 89 s. KUBÍČEK, J., ŠPINDLEROVÁ, Z., GEBAUER R., 2007, Zprávy České botanické společnosti, Praha, 42 s. KUBÁT, K., 1997, Loranthaceae Juss. - ochmetovité. In: Slavík B. (ed.): Květena České republiky 5. Praha, Academia: 467 – 468. Lesní hospodářský plán, Lesní hospodářská kniha, Lesy ČR, Lesní správa Židlochovice. Platnost 1. 1. 2010 – 31. 12. 2019. NOVÁČEK, F., 1985, Minerální ochuzování lesních dřevin ochmetem evropským (Loranthus europaeus Jacq) a jmelím jehličnanovým (Viscum laxum Boiss. Et Eut). 31s. In: Lesnictví. POLÍVKA, F., 1902, Názorná květena zemí koruny české: obsahující též čelnější rostliny cizozemské, pěstované u nás pro užitek a okrasu: se zvláštním zřetelem k zjevům životním. Olomouc, 712 s. PROCHÁZKA, S., 2006, Botanika Morfologie a fyziologie rostlin, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Brno, 242 s. ISBN 80-7157-980-3. 31
SCHULZE, E-D., TURNER, NC., GLATZEL, G., 1984, Carbon, water and nutrient relations of two mistletoes and their hosts: A hypothesis. Plant, Cell and Environment 7:293-299 s. SLAVÍK, B., CHRTEK, J., TOMŠOVIC, P., 1997, Květena České republiky, Praha, 568 s., ISBN 80-200-0590. STALEV, Z., BROSHTILOVA, M., ZHECHEV, ZH., 2000, Invasion of the black mistletoe Loranthus europaeus L. in the high-stem oak forests in East Bulgaria. Nauka za Gorata 37: 109-115. TOMICZEK, Ch., 1991, Sapwood nematodes in diseased oak stands in Austria, Proc. of an int. Symp. Kornik, Poland. 339 s. In Journal of Arboriculture. ULLMANN, I., LANGE, OL., ZIEGLER, H., EHLERINGER, J., SCHULZE, ED., COWAN, IR., 1985, Diurnal courses of leaf conductance and transpiration of mistletoes and their hosts in Central Australia. Oecologia:577-587. ÚRADNÍČEK, L., MADĚRA, P., TICHÁ, S., KOBLÍŽEK, J., 2009, Dřeviny České republiky, Brno, 367 s., ISBN 978-80-87154-62-5. Online zdroje: Geodis
Brno
[online].
2011,
[cit.
2012-3-28].
Dostupné
na:
http://www.mapy.cz/#x=16.614501&y=48.952000&z=12&l=15 PALMIERI, K., California oak mortality task force [online]. 2012, [cit. 2012-4-28]. What is Sudden Oak Death? Dostupné na: http://www.suddenoakdeath.org/ Povodí Moravy [online]. 2012, [cit. 2012-3-28]. Významné řeky. Dostupné na: http://www.pmo.cz/cz/uzitecne/vyznamne-vodni-toky/ Státní rostlinolékařská správa [online]. 2006, [cit. 2012-4-28] Nová nebezpečná choroba dřevin
Phytophthora
ramorum.
Dostupné
na:
http://eagri.cz/public/web/file/58609/Phytophthora_ramorum_letak.pdf Ústav pro hospodářskou úpravu lesů [online]. 2012, [cit. 2012-2-14]. Oblastní plán rozvoje lesů. Dostupné na: http://www.uhul.cz/plotab/obl_info.asp?c_obm=35
32
10. Seznamy 10.1. Seznam tabulek Tab. č. 1 Popis jednotlivých lokalit
str. 15
Tab. č. 2: Lokalita 1. Plocha a zastoupení jednotlivých dubů
str. 17
Tab. č. 3: Lokalita 2. Plocha a zastoupení jednotlivých dubů
str. 18
Tab. č. 4: Lokalita 1. Výskyt ochmetu evropského
str. 24
Tab. č. 5: Lokalita 2. Výskyt ochmetu evropského
str. 26
10.2. Seznam obrázků Obr. č. 1 Vybrané lokality
str. 14
Obr. č. 2 Neolistěné duby v předjaří
str. 19
Obr. č. 3: Fotografie s vysokým napadením dubu ochmetem
str. 19
Obr. č. 4: Výskyt rodu Quercus v oddělení 235, 238 a části 237
str. 20
Obr. č. 5: Výskyt rodu Quercus v oddělení 236 a části oddělení 237
str. 20
Obr. č. 6: Výskyt rodu Quercus v lokalitě 2
str. 21
Obr. č. 7: Okrajové porosty dubu silně napadeny ochmetem
str. 23
Obr. č 8: Fotografie s viditelnými kulovitými nádory po ochmetu
str. 25
33
