Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie

Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie

Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území okresu Svitavy Diplomová práce

2009/2010

Bc. Karel Kubíček

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území okresu Svitavy zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně, dne 10.4. 2010

...........................................

3

Touto cestou bych rád poděkoval panu Ing. Martinu Svátkovi, Ph.D. za odbornou pomoc a informace, které mi pomohly při zpracování diplomové práce a Mgr. Žaloudkové a Ing. Staňkovi za poskytnuté plány péče a cenné informace.

4

ABSTRAKT Karel Kubíček: Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území okresu Svitavy Karel Kubíček: Evaluation of present state and management of chosen protected area in Svitavy county

Diplomová práce hodnotí stav a péči o vybraná maloplošná zvláště chráněná území okresu Svitavy podle metodiky Svátek a Buček (2005). V úvodní části je ve stručnosti popsána metodika a zdroje informací, dále je charakterizován okres Svitavy. Následující část je věnována samotnému hodnocení a výslednému grafickému a slovnímu ohodnocení.

Klíčová slova: chráněné území, péče o území, přírodní památka, přírodní rezervace, stav území

Diploma these eveluate state and management of selected small-scale specialy protected areas in Svitavy county in term of philosophy of Svátet and Buček (2005). Introduction includes briefly philosophy and information sources and characteristics of Svitavy county. Next chaptor covers evaluation, graphical and and verbal rating. Key words: management, natural monument, natural reserve, protected area, state

5

OBSAH SEZNAM ZKRATEK........................................................................................................................................... 8 1.

ÚVOD ........................................................................................................................................................... 9

2.

CÍL PRÁCE ............................................................................................................................................... 10

3.

METODIKA HODNOCENÍ..................................................................................................................... 11 3.1 ZDROJE INFORMACÍ .......................................................................................................................... 11 3.1.1 TERÉNNÍ PRŮZKUM ..................................................................................................................... 11 3.1.2 PLÁNY PÉČE................................................................................................................................... 11 3.2 POSTUP HODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU A PÉČE ................................................................ 11 3.2.1 KRITÉRIA ........................................................................................................................................ 11 3.2.2 STUPNICE K HODNOCENÍ KRITÉRIÍ........................................................................................ 12 3.2.3 VÁHA KRITÉRIÍ ............................................................................................................................. 13 3.2.4 VÝSLEDNÉ HODNOCENÍ ............................................................................................................. 13 3.3 VÝČET HODNOCENÝCH ÚZEMÍ ...................................................................................................... 14

4.

CHARAKTERISTIKA REGIONU ......................................................................................................... 14 4.1 CHARAKTERISTIKA PARDUBICKÉHO KRAJE............................................................................ 14 4.2 CHARAKTERISTIKA OKRESU SVITAVY ....................................................................................... 14 4.2.1 GEOLOGICKÉ POMĚRY OKRESU SVITAVY ............................................................................. 15 4.2.2 GEOMORFOLOGIE OKRESU SVITAVY ..................................................................................... 16 4.2.3 PEDOLOGICKÉ POMĚRY OKRESU SVITAVY........................................................................... 16 4.2.4 KLIMATICKÉ POMĚRY OKRESU SVITAVY .............................................................................. 17 4.2.5 HYDROLOGICKÉ POMĚRY OKRESU SVITAVY........................................................................ 18

5.

VÝSLEDKY HODNOCENÍ JEDNOTLIVÝCH CHRÁNĚNÝCH ÚZEMÍ........................................ 18 5.1 ČTYŘI PALICE....................................................................................................................................... 18 5.1.1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ÚZEMÍ ....................................................................................................... 18 5.1.2 CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ ........................................................................................................ 19 5.1.3 PŘEDMĚT A CÍL OCHRANY, ODŮVODNĚNÍ CÍLŮ OCHRANY A PÉČE O NĚJ................. 19 5.1.4 HODNOCENÍ STAVU ÚZEMÍ A PÉČE O NĚJ............................................................................ 20 5.1.5 VÝSLEDNÉ HODNOCENÍ STAVU A PÉČE O ÚZEMÍ .............................................................. 22 5.2 DAMAŠEK............................................................................................................................................... 23 5.2.1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ÚZEMÍ ....................................................................................................... 23 5.2.2 CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ ........................................................................................................ 24 5.2.3 PŘEDMĚT A CÍL OCHRANY, ODŮVODNĚNÍ CÍLŮ OCHRANY A PÉČE O NĚJ ................. 25 5.2.4 HODNOCENÍ STAVU ÚZEMÍ A PÉČE O NĚJ............................................................................ 25 5.2.5 CELKOVÉ VYHODNOCENÍ STAVU A PÉČE O ÚZEMÍ............................................................ 27 5.3 DLOUHOLOUČSKÉ STRÁNĚ ............................................................................................................. 28 5.3.1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ÚZEMÍ ....................................................................................................... 28 5.3.2 CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ ........................................................................................................ 29 5.3.3 PŘEDMĚT A CÍL OCHRANY, ODŮVODNĚNÍ CÍLŮ OCHRANY A PÉČE O NĚJ ................. 32 5.3.4 HODNOCENÍ STAVU ÚZEMÍ A PÉČE O NĚJ............................................................................ 33 5.3.5 CELKOVÉ VYHODNOCENÍ STAVU A PÉČE O ÚZEMÍ............................................................ 35 5.4 HRADISKO.............................................................................................................................................. 37 5.4.1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ÚZEMÍ ....................................................................................................... 37 5.4.2 CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ ........................................................................................................ 38 5.4.3 PŘEDMĚT A CÍL OCHRANY, ODŮVODNĚNÍ CÍLŮ OCHRANY A PÉČE O NĚJ ................. 38 5.4.4 HODNOCENÍ STAVU ÚZEMÍ A PÉČE O NĚJ............................................................................ 39 5.4.5 CELKOVÉ VYHODNOCENÍ STAVU A PÉČE O ÚZEMÍ............................................................ 40 5.5 KRÁLOVA ZAHRADA .......................................................................................................................... 42 5.5.1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ÚZEMÍ ....................................................................................................... 42 5.5.2 CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ ........................................................................................................ 43 5.5.3 PŘEDMĚT A CÍL OCHRANY, ODŮVODNĚNÍ CÍLŮ OCHRANY A PÉČE O NĚJ ................. 43 5.5.4 HODNOCENÍ STAVU ÚZEMÍ A PÉČE O NĚJ............................................................................ 44 5.5.5 CELKOVÉ VYHODNOCENÍ STAVU A PÉČE O ÚZEMÍ............................................................ 46 5.6 MAŠTALE ............................................................................................................................................... 47 5.6.1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ÚZEMÍ ....................................................................................................... 47

6

5.6.2 CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ ........................................................................................................ 49 5.6.3 PŘEDMĚT A CÍL OCHRANY, ODŮVODNĚNÍ CÍLŮ OCHRANY A PÉČE O NĚJ ................. 50 5.6.4 HODNOCENÍ STAVU ÚZEMÍ A PÉČE O NĚJ............................................................................ 51 5.6.5 CELKOVÉ VYHODNOCENÍ STAVU A PÉČE O ÚZEMÍ............................................................ 53 5.7 NEDOŠÍNSKÝ HÁJ ................................................................................................................................ 54 5.7.1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ÚZEMÍ ....................................................................................................... 54 5.7.2 CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ ........................................................................................................ 55 5.7.3 PŘEDMĚT A CÍL OCHRANY, ODŮVODNĚNÍ CÍLŮ OCHRANY A PÉČE O NĚJ ................. 56 5.7.4 HODNOCENÍ STAVU ÚZEMÍ A PÉČE O NĚJ............................................................................ 57 5.7.5 VÝSLEDNÉ HODNOCENÍ STAVU A PÉČE O ÚZEMÍ .............................................................. 58 5.8 POD SKÁLOU ......................................................................................................................................... 60 5.8.1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ÚZEMÍ ....................................................................................................... 60 5.8.2 CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ ........................................................................................................ 61 5.8.3 PŘEDMĚT A CÍL OCHRANY, ODŮVODNĚNÍ CÍLŮ OCHRANY A PÉČE O NĚJ ................. 62 5.8.4 HODNOCENÍ STAVU ÚZEMÍ A PÉČE O NĚJ............................................................................ 62 5.8.5 VÝSLEDNÉ HODNOCENÍ STAVU A PÉČE O ÚZEMÍ .............................................................. 64 5.9 PSÍ KUCHYNĚ........................................................................................................................................ 66 5.9.1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ÚZEMÍ ....................................................................................................... 66 5.9.2 CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ ........................................................................................................ 67 5.9.3 PŘEDMĚT A CÍL OCHRANY, ODŮVODNĚNÍ CÍLŮ OCHRANY A PÉČE O NĚJ ................. 67 5.9.4 HODNOCENÍ STAVU ÚZEMÍ A PÉČE O NĚJ............................................................................ 68 5.9.5 VÝSLEDNÉ HODNOCENÍ STAVU A PÉČE O ÚZEMÍ .............................................................. 70 5.10 ROHOVÁ ............................................................................................................................................... 71 5.10.1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ÚZEMÍ ..................................................................................................... 71 5.10.2 CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ ...................................................................................................... 72 5.10.3 PŘEDMĚT A CÍL OCHRANY, ODŮVODNĚNÍ CÍLŮ OCHRANY A PÉČE O NĚJ................ 73 5.10.4 HODNOCENÍ STAVU ÚZEMÍ A PÉČE O NĚJ.......................................................................... 74 5.10.5 VÝSLEDNÉ HODNOCENÍ STAVU A PÉČE O ÚZEMÍ ............................................................ 76 5.11 RYBENSKÉ PERNIČKY ..................................................................................................................... 77 5.11.1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ÚZEMÍ ..................................................................................................... 77 5.11.2 CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ ...................................................................................................... 78 5.11.3 PŘEDMĚT A CÍL OCHRANY, ODŮVODNĚNÍ CÍLŮ OCHRANY A PÉČE O NĚJ................ 79 5.11.4 HODNOCENÍ STAVU ÚZEMÍ A PÉČE O NĚJ.......................................................................... 79 5.11.5 VÝSLEDNÉ HODNOCENÍ STAVU A PÉČE O ÚZEMÍ ............................................................ 80 5.12 SNĚŽENKY VE VYSOKÉM LESE..................................................................................................... 82 5.12.1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ÚZEMÍ ..................................................................................................... 82 5.12.2 CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ ...................................................................................................... 83 5.12.3 PŘEDMĚT A CÍL OCHRANY, ODŮVODNĚNÍ CÍLŮ OCHRANY A PÉČE O NĚJ................ 83 5.12.4 HODNOCENÍ STAVU ÚZEMÍ A PÉČE O NĚJ.......................................................................... 84 5.12.5 VÝSLEDNÉ HODNOCENÍ STAVU A PÉČE O ÚZEMÍ ............................................................ 85 5.13 V BUKÁCH............................................................................................................................................ 87 5.13.1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ÚZEMÍ ..................................................................................................... 87 5.13.2 CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ ...................................................................................................... 88 5.13.3 PŘEDMĚT A CÍL OCHRANY, ODŮVODNĚNÍ CÍLŮ OCHRANY A PÉČE O NĚJ................ 88 5.13.4 HODNOCENÍ STAVU ÚZEMÍ A PÉČE O NĚJ.......................................................................... 89 5.13.5 VÝSLEDNÉ HODNOCENÍ STAVU A PÉČE O ÚZEMÍ ............................................................ 90 6. CELKOVÉ VYHODNOCENÍ VŠECH ÚZEMÍ......................................................................................... 92 6.1 CELKOVÉ HODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU A PÉČE O ÚZEMÍ.......................................... 93 7. NÁVRH OPTIMALIZAČNÍCH OPATŘENÍ............................................................................................. 94 8. DISKUSE ........................................................................................................................................................ 98 9. ZÁVĚR............................................................................................................................................................ 99 11. LITERATURA ........................................................................................................................................... 103

7

SEZNAM ZKRATEK AK BK BO CHKO CHÚ ČR DB DBC DBZ HB J JD JR JV JZ KL LHC LHP LP MD MŽP MZCHÚ PP PR S SM SV SZ V VJ Z ZCHÚ

trnovník akát (Robinia pseuoacacia) buk lesní (Fagus sylvatica) borovice lesní (Pinus sylvestris) chráněná krajinná oblast chráněné území Česká republika dub letní (Quercus robur) dub cer (Quercus cerris) dub zimní (Quercus petraea) habr obecný (Carpinus betulus) jih jedle bělokorá (Abies alba) jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia) jihovýchod jihozápad javor klen (Acer pseudoplatanus) lesní hospodářský celek lesní hospodářský plán lípa malolistá (Tilia cordata) modřín opadavý (Larix decidua) ministerstvo životního prostředí maloplošné zvláště chráněné území přírodní památka přírodní rezervace sever smrk ztepilý (Picea abies) severovýchod severozápad východ borovice vejmutoka (Pinus strobus) západ zvláště chráněné území

8

1. ÚVOD Téma Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území okresu Svitavy jsem si vybral proto, že pocházím z Moravské Třebové a zdejší krajina mi přirostla k srdci. Krajina a příroda si zaslouží nejen naši pozornost, ale vzhledem k hospodářským činnostem, které přírodu pozměňují, i ochranu. Pokud chceme něco chránit, měli bychom vědět co chceme chránit a v jakých souvislostech věci fungují, abychom věděli, jak to máme chránit. Potřebná je i kontrola přírody. To proto, abychom věděli, jestli naše ochrana stav přírody zlepšuje, či nikoliv.

9

2. CÍL PRÁCE Cílem této diplomové práce je zhodnocení současného stavu a péče ve vybraných chráněný území okresu Svitavy podle metodiky (Svátek, Buček, 2005). Byla hodnocena PR Dlouholoučské stráně, PP Hradisko, PR Králova zahrada, PR Maštale, PP Nedošínský háj, PP Pod skálou, PR Psí kuchyně, PR Rohová, PP Sněženky ve Vysokém lese, PP V bukách a chráněná území, která jsou na území CHKO Žďárské vrchy – PR Čtyři palice, PR Damašek a PP Rybenské perničky. Výsledky hodnocení ukáží nejen aktuální stav, ale také silné a slabé stránky péče o jednotlivá území.

10

3. METODIKA HODNOCENÍ Pro hodnocení stavu a péče o ZCHÚ byla použita Metodika hodnocení stavu a péče v maloplošných zvláště chráněných územích (Svátek, Buček, 2005)

3.1 ZDROJE INFORMACÍ 3.1.1 TERÉNNÍ PRŮZKUM Základem hodnocení je rychlý terénní průzkum, soustředěný na získání aktuálních informací o reálném stavu území a výsledcích péče. Terénní průzkum je základem hodnocení všech kritérií stavu a péče kromě „dokumentace“ a „významné druhy“. Stav dokumentace je posuzován na základě existujících dokumentů o chráněném území, k posouzení přítomnosti významných druhů nestačí rychlý terénní průzkum, proto musí být jako hlavní zdroj informací o jejich výskytu použity plány péče či inventarizační průzkumy. Terénní průzkum pak může sloužit k doplnění či zpřesnění těchto údajů. (Svátek, Buček, 2005)

3.1.2 PLÁNY PÉČE Před samotným hodnocením stavu a péče je vhodné a žádoucí získání předběžných informací z plánu péče či jiného informačního zdroje o území. Z těchto pramenů je možno získat základní údaje o ZCHÚ (nezbytné je určení předmětu ochrany), upozornění na případné problémy nebo výjimečnosti daného území, mapové podklady či přehled o prováděné péči. (Svátek, Buček, 2005) Přestože informace z plánu péče mohou usnadnit nebo zpřesnit hodnocení území, není existence platného plánu péče nebo jiného informačního zdroje zcela nezbytnou podmínkou pro provádění hodnocení. Hodnocení je založeno na terénním průzkumu, lze tedy hodnotit stav i péči v území, pro něž neexistuje plán péče. Hodnotitel musí vždy vědět, co je předmětem ochrany. (Svátek, Buček, 2005)

3.2 POSTUP HODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU A PÉČE 3.2.1 KRITÉRIA Dle metodiky (Svátek, Buček, 2005) při hodnocení stavu území hodnotíme kritéria jako je: zachovalost

(posuzujeme zachovalost území z hlediska předmětu ochrany)

struktura

(hodnotíme prostorové, věkové a druhové struktury biocenóz)

11

významné druhy

(hodnotíme stav a vývoj populací zvláště chráněných a sozologicky významných druhů)

reprodukce

(hodnotíme schopnosti reprodukce populací)

narušení obnovy

(posuzujeme závažnost a rozsah narušení obnovy)

invazní a expanzivní druhy skládky a odpad

(toto kritérium hodnotíme s ohledem na rozsah a dopad na současný stav)

jiné negativní vlivy

(hodnotíme další případné negativní faktory ovlivňující stav území)

Při hodnocení péče hodnotíme kritéria jako je: dokumentace

(kvalita existující dokumentace)

značení hranic cesty

(posuzujeme negativní dopad cestní sítě na území)

ochranné pásmo

(hodnotíme funkčnost ochranného pásma a všechny jevy, které se v něm vyskytují)

omezování vnějších negativních vlivů (posuzujeme eliminaci všech významných a zřetelných negativních vlivů z okolí) péče o obnovu

(hodnotíme opatření, která obnovu ochraňují, umožňují či podporují)

zásahy

(hodnotíme všechny zásahy a opatření ovlivňující stav území)

dosahování cílů ochrany (celkově posuzujeme péči vzhledem k dosahování cílů ochrany)

Každé kritérium hodnotíme vždy z hlediska předmětu ochrany. Jak uvádí Svátek, Buček (2005), je při hodnocení chráněného území posuzována míra souladu jeho současného stavu s optimálním stavem, nikoliv významnost či hodnota chráněného území. 3.2.2 STUPNICE K HODNOCENÍ KRITÉRIÍ Každé z 16 kritérií uvedených výše je ohodnoceno stupněm dle následující tabulky. Tab. 1: Stupnice hodnocení číslo stupně 0 1 2 3 4 5

označení stupně extrémně nízký velmi špatný špatný průměrný dobrý vynikající

12

U každého kritéria znamená udělení stupně 0 nejhorší (nejnižší) ohodnocení a stupeň 5 nejlepší (nejvyšší) hodnocení (čím vyšší stupeň, tím lepší hodnocení) (Svátek, Buček, 2005).

3.2.3 VÁHA KRITÉRIÍ Každé z kritérií má v metodice (Svátek, Buček, 2005) přidělen násobný koeficient, který je pevně stanoven a hodnotitel jej nemění. Tab. 2: Násobné koeficienty kritérium stavu zachovalost struktura významné druhy reprodukce narušení obnovy invazní a expanzivní druhy skládky a odpad jiné negativní vlivy

koeficient 3 2,5 2 1,5 1,5 1 1 1,5

kritérium péče dokumentace značení hranic cesty ochranné pásmo omezování vnějších negativních vlivů péče o obnovu zásahy dosahování cílů ochrany

koeficient 1 1 1,5 1,5 1,5 2 2,5 3

Násobným koeficientem se vynásobí udělený stupeň a získá se tak příslušný počet bodů pro dané kriterium. (Svátek, Buček, 2005)

3.2.4 VÝSLEDNÉ HODNOCENÍ Takto získané body se sečtou pro všechna hodnocená kritéria současného stavu, respektive péče. Výsledné hodnocení současného stavu / péče ZCHÚ je pak vypočítáno jako procentuální podíl získaného celkového počtu bodů z maximálně možného počtu bodů, jež lze pro hodnocená kritéria stavu / péče získat. (Svátek, Buček, 2005)

Tab. 3: Výsledek počtu stav výsledek výpočtu hodnocení 0 - 30 velmi špatný (VŠ) 31 - 50 špatný (Š) 51 - 70 průměrný (P) 71 - 90 dobrý (D) 91 - 100 vynikající (VY)

péče výsledek výpočtu 0 - 30 31 - 50 51 - 70 71 - 90 91 - 100

hodnocení velmi špatná (VŠ) nedostatečná (N) průměrná (P) dobrá (D) vynikající (VY)

13

3.3 VÝČET HODNOCENÝCH ÚZEMÍ název území datum hodnocení plán péče PR Čtyři palice 2. 9. 2009 PR Damašek 2. 9. 2009 poskytnuty správou CHKO Žďárské vrchy PR Dlouholoučské stráně 6. 9. 2009 PP Hradisko 19. 8. 2009 PR Králova zahrada 23. 4. a 26. 8. 2009 PR Maštale 4., 5. a 7. 9. 2009 PP Nedošínský háj 25. 8. 2009 PP Pod skálou 7. 3. 2008 poskytnuty krajským úřadem Pardubického PR Psí kuchyně 8. 9. 2009 kraje, odbor životního prostředí a PR Rohová 20., 21. a 22. 8. 2009 zemědělství PP Rybenské perničky 2. 9. 2009 poskytnuty správou CHKO Žďárské vrchy PP Sněženky ve Vysokém poskytnuty krajským úřadem Pardubického lese 23. 4. a 23. 8. 2009 kraje, odbor životního prostředí a zemědělství PP V bukách 23. 8. 2009

4. CHARAKTERISTIKA REGIONU 4.1 CHARAKTERISTIKA PARDUBICKÉHO KRAJE Pardubický kraj se nachází ve východní části Čech. Část severovýchodní hranice kraje je zároveň i státní česko-polskou hranicí, odtud je kraj ohraničen jižní částí Orlických hor a nejzápadnějšími svahy Hrubého Jeseníku. Jih a jihovýchod je lemován vrchovinnými oblastmi Žďárských vrchů a Železných hor, střed a západ kraje je tvořen úrodnou Polabskou nížinou. Orlické hory, Žďárské vrchy a Železné hory patří k chráněným krajinným oblastem kraje. Svou rozlohou 4519 km2 (5,7 % rozlohy ČR) je Pardubický kraj pátým nejmenším krajem v ČR. Nejvyšším bodem kraje je Králický Sněžník (1423 m n.m.), třetí nejvyšší místo ČR a zároveň národní přírodní rezervace. Nejnižší bod kraje se nachází na hladině Labe u Kojic (202 m n.m.). (Marek, 2007)

4.2 CHARAKTERISTIKA OKRESU SVITAVY Okres Svitavy je svojí rozlohou 1335 km² největším okresem v Pardubickém kraji, avšak s nejnižší hustotou zalidnění (77 obyvatel na km²). Jedná se o vnitrozemský okres, který sousedí na východě s Olomouckým krajem, na jihu s Jihomoravským krajem a s krajem Vysočina, na západě a na severu potom s okresy Pardubického kraje (Chrudim a Ústí nad Orlicí). (Marek, 2007) Území okresu leží v nadmořské výšce od 270 m (místo, na kterém opouští řeka Loučná území okresu) po 778 m (katastr obce Pustá Rybná). Převážná část okresu je tvořena

14

Svitavskou pahorkatinou, na jihozápad zasahuje Hornosvratecká vrchovina (Žďárské vrchy). Východní část okresu je tvořena Moravskotřebovskou pahorkatinou a na jihovýchodě je Malá Haná (součást Boskovické brázdy). (Marek, 2007) Okresní město leží přibližně uprostřed okresu, jehož území má obdélníkový tvar protažený rovnoběžkovým směrem. Dopravní osu okresu tvoří jednak železniční koridor Berlín – Praha – Svitavy – Vídeň a jednak silnice 1. třídy č. 43 Brno – Svitavy – Králíky – státní hranice a č. 35 Svitavy – Havlíčkův Brod. (Faltysová et al., 2002)

4.2.1 GEOLOGICKÉ POMĚRY OKRESU SVITAVY Jižní, východní a západní část okresu mají dle edice o chráněných územích svazku Pardubicko pestrou geologickou stavbu. V proterozoiku a paleozoiku Českomoravské vrchoviny převažují krystalické břidlice svrateckého, poličského a letovického krystalinika (zejména různé typy rul a migmatitů, svory a fylity), místy vystupující ve výrazných skalních výchozech (Čtyři palice, Rybenské perničky). Vítek (in Faltysová et al., 2002) uvádí následující: od západního okolí Poličky k Budislavi se táhne pás bazičtějších granitoidů (granodiority až tonality). Krystalinikum moravské oblasti (moravikum) zasahuje do jižní části okresu svrateckou klenbou s rulami, svory, fylity, amfibolity, krystalickými vápenci a kvarcity olešnické série (okolí Bystrého, údolí Křetínky aj.). Na východních okrajích okresu se setkáváme s obdobnými typy hornin (údolí Nectavy). Tam vystupují v podloží v podobě slabě metamorfovaných sedimentů (drob, břidlic a slepenců) spodního karbonu (kulmu). Geomorfologicky se uplatňují paleozoické brekcie a slepence u Moravské Třebové a Městečka Trnávky. Střední část okresu a místy i východní okraje vyplňuje jihovýchodní výběžek české křídové pánve se sedimenty svrchnokřídového stáří, na některých místech ohraničený soustavou kuest (u Chotovic, Lubné, Mladějova, Hřebče aj.) a návrší na strmě ukloněných vrstvách sedimentů (Rychnovský vrch aj.). V cenomanských pískovcích vznikla soustava Budislavských skal. Denudované jádro litické antiklinály vyplňují permské sedimenty orlické pánve a Boskovické brázdy. Na těchto načervenalých pískovcích spočívají nezpevněné usazeniny (hlavně jíly) neogenní mořské záplavy. Jejich relikty se zachovaly např. u Jevíčka, Moravské Třebové a Starého Města. Nejrozšířenějšími čtvrtohorními usazeninami jsou říční naplaveniny v okolí současných toků Svitavy, Loučné, Třebůvky a dalších. Při pramenech vápenných vod vznikla drobná tělesa travertinů – pěnovce (v rokli Kaviny, v Nedošínském háji).

15

4.2.2 GEOMORFOLOGIE OKRESU SVITAVY Severozápadní a střední část okresu náleží regionálně-geomorfologicky k soustavě České tabule, a to k podsoustavě Východočeské tabule složené ze svrchnokřídových usazenin. Na území okresu zasahuje celek Svitavská pahorkatina, jejíž horniny jsou zvlněny do antiklinál a synklinál. Severojižní osu střední části okresu tvoří ústecká brázda, která je lemována orlickoústeckou synklinálou. Úvalem protéká říčka Loučná. Na západě úval navazuje na Novohradskou stupňovinu. Na svrchnokřídových cenomanských pískovcích a turonských spongilitech se vytvořila řada kuest s čelními erozními svahy obrácenými k JZ až ZJZ. Výrazně vystupuje neovulkanický suk Košumberku s hradní zříceninou. Na horním toku říčky Novohradsky se v kvádrových pískovcích vytvořila soustava hluboko zaříznutých údolí a roklí s pseudokrasovými jeskyněmi a četnými tvary zvětrávání a odnosu pískovců (viklan, skalní výklenky, okna, voštiny). (Faltysová et al., 2002) Východně od Ústecké brázdy se opět dle edice o chráněných územích pozvolna zvedá týlový strukturní svah Hřebečovského hřbetu, který morfostrukturně odpovídá litické antiklinále. Jeho vysoký čelní erozní svah strmě spadá k východu do nižší Moravskotřebovské pahorkatiny kolem města Moravská Třebová, která tvoří JV část Podorlické pahorkatiny. Podorlická pahorkatina regionálně geomorfologicky náleží již k orlické podsoustavě krkonošsko-jesenické soustavy. Na východě omezuje nižší bezlesou pahorkatinu výrazný západní zlomový svah Zábřežské vrchoviny. (Faltysová et al., 2002) Malou jihozápadní část okresu tvoří Hornosvratecká vrchovina náležející k podsoustavě Českomoravské vrchoviny. Na horninách poličského a svrateckého krystalinika fundamentu Českého masivu se vyvinul kolem údolí řeky Svratky členitý vrchovinný a hornatinný georeliéf. (Faltysová et al., 2002)

4.2.3 PEDOLOGICKÉ POMĚRY OKRESU SVITAVY Petruš (in Faltysová et al., 2002) píše, že nejrozšířenějšími půdami okresu Svitavy jsou kambizemě a hnědozemě. Dále, že hnědozem typická a luvická se vyvinuly na sprašových hlínách v samostatných okrscích i v asociacích s luvizeměmi v severozápadním až jihozápadním okolí Litomyšle, severně od Moravské Třebové a mezi Moravskou Třebovou a Jaroměřicemi. Ke stejné půdní skupině náleží i luvizem typická a pseudoglejová na sprašových hlínách, které navazují na severovýchodní až jihovýchodní okraj Svitav, kde tvoří i doprovodnou složku hnědozemí. Mezi Chornicí a Jevíčkem se dle Petruše (in Faltysová et al., 2002) na nevelkém území nachází i šedozem typická na spraši, jako dominantní složka v asociaci s černozemí hnědozemní. Černozem hnědozemí tvoří samostatné, poměrně velké 16

okrsky jižně od Starého Města a v okolí Jevíčka. Kambizemě jsou nejrozšířenějším půdním typem okresu. Převažuje kambiem typická na svahovinách opuk, granulitů, rul, svorů, fylitů, břidlic, drob, kyselých a neutrálních intruzív a bezkarbonátových permských hornin po celém území. Kambiem typická, varieta kyselá, se ve větších celcích nachází podél východní hranice okresu, v pásu mezi Anenskou Studánkou a Želivskem i jižně až jihovýchodně od Poličky. Jihovýchodní až východní část u hranic s okresy Chrudim a Žďár nad Sázavou pokrývá kambiem bystrická, doprovázená ojediněle podzolem kambickým a pseudoglejem typickým. Pestrou škálu půd v okrese doplňují i pararendziny typická a kambizemní na svahovinách opuk, na slínech a slínitých jílech, především severně od Litomyšle a v úseku od Svitav po Letovice. Periodicky zamokřené oblasti jihozápadně od Svitav, východně až jižně od Poličky a severně i jižně od Moravské Třebové zaujímá pseudoglej typický, místy i kambický, na polygenetických hlínách. Severně od Svitav se na nevelkém území vytvořil na sprašových hlínách pseudoglej luvický. Trvale podmáčené polohy kolem menších vodních toků a nádrží (Bílý potok, Mlýnský potok, Lubenský potok, Horní a Nový rybník, aj.) pokrývá glej typický, místy i pseudoglejový, na polygenetických hlínách a nivních bezkarbonátových sedimentech. V nivách podél Desné, Svitavy, Loučné, Třebůvky, Moravské Sázavy, Mlýnského a Jalového potoka vznikly na zrnitostně různorodých nivních bezkarbonátových sedimentech fluvizemě typická a glejová.

4.2.4 KLIMATICKÉ POMĚRY OKRESU SVITAVY Podnebí na Litomyšlsku a v okolí Moravské Třebové je teplé a suché. Průměrná roční teplota vzduchu zde dosahuje 7 °C, ve vegetačním období 13 °C. Období, kdy se průměrné denní teplota vzduchu pohybuje pod bodem mrazu, je zde poměrně dlouhé: začíná průměrně 1. prosince a končí 1. března. Období bez mrazů trvá průměrně 280 dnů, poslední mrazové dny se objevují do poloviny května. Průměrné roční úhrny atmosférických srážek v této části okresu dosahují 650–700 mm, z toho většina (400–450 mm) připadá na vegetační období. Počet dnů se sněhovou pokrývkou se pohybuje kolem 50, první sníh se objevuje od poloviny listopadu, poslední počátkem dubna. (Faltysová et al., 2002) Oblast kolem Svitav je poněkud chladnější a vlhčí. Výrazně chladné a vlhké podnebí má vrchovinná oblast Poličska. Zde se průměrná roční teplota vzduchu pohybuje kolem 6 °C, ve vegetačním období dosahuje 12 °C. Období, kdy se průměrné denní teplota vzduchu pohybuje pod bodem mrazu, zde začíná průměrně 23. listopadu a končí 11. března. Období bez mrazu trvá na Poličsku průměrně 260 dnů, tedy o 20 méně než v teplejší oblasti Lytomyšlska. Poslední mrazové dny se objevují průměrně až do 21. května. Průměrné roční úhrny 17

atmosférických srážek na Poličsku dosahují 700–800 mm, z toho 400–450 mm ve vegetačním období. Počet dnů se sněhovou pokrývkou je v této oblasti v průměru kolem 80, První sníh se objevuje začátkem listopadu a poslední v polovině dubna. (Faltysová et al., 2002)

4.2.5 HYDROLOGICKÉ POMĚRY OKRESU SVITAVY Nejdelším vodním tokem okresu je Loučná, která pramení východně od obce Karle a patří do povodí Labe. Druhým nejdelším tokem je Svitava, pramenící severně od Svitav a patřící do povodí Dunaje. A posledním významnějším tokem je Třebůvka, která pramení u Moravské Třebové a stejně jako Svitava náleží do povodí Dunaje. Všechny patří mezi menší toky. Napříč okresem prochází ve směru SV – JZ hlavní evropské rozvodí.

5. VÝSLEDKY HODNOCENÍ JEDNOTLIVÝCH CHRÁNĚNÝCH ÚZEMÍ 5.1 ČTYŘI PALICE 5.1.1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ÚZEMÍ

Název ZCHÚ:

Čtyři palice

Kód ZCHÚ:

1297

Kategorie ZCHÚ:

Přírodní rezervace

Zřizovací předpis:

vyhláška č. 6 ze dne 14. 12. 1990, MŽP ČR

Kraj:

Pardubický kraj

Obec s rozš. působností 3. stupně: Polička Katastrální území:

České Milovy, Březiny u Poličky

Vojenský újezd: Velkoplošné ZCHÚ:

CHKO Žďárské vrchy

Výměra ZCHÚ:

37,5694 ha

Výměra ochranného pásma: nevyhlášeno (je-li vyhlášeno)

Správce ZCHÚ:


Plán péče:

platný pro období 2002–2012

Jiná dokumentace:

18

Předmět ochrany:

Geomorfologicky význačné rulové skalní útvary a balvanité sutě s jejich pokryvnou vegetací a lesním porostem přírodě blízké skladby.

Cíl ochrany:

Zachování skalních útvarů se stávajícím porostem a pokryvnou vegetací.

Poznámka:

Výše uvedené základní údaje o území získány z platného plánu péče (Zabloudil, Staněk, 2001), pokud není uvedeno jinak.

5.1.2 CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ Skalní útvary v zakončení hřbetu geomorfologického okrsku Borovského lesa nad Milovskou kotlinou řeky Svratky v nadmořské výšce 628–732 m tvořené migmatitizovanými a granitizovanými rulami svrateckého krystalinika. Mrazovým zvětráváním ve starších čtvrtohorách zde byly vypreparovány tři mohutné skalní bloky s výškou až 33 m, na něž ve svahu navazuje nižší skalní hřeben. Skalní stěny jsou zvětráváním modelovány drobnými prohlubněmi – voštinami a na temeni jsou tvořeny skalní mísy. Na sutích kolem skal jsou tvořeny mělké ochrické půdy přecházející na bázích svahů v kyselé kambizemě. Na stanovištích lesních typů kamenité a kyselé smrkové bučiny metlicové s fragmenty skeletové jedlové bučiny a podmáčené smrkové bučiny papratkové je vedle smrku výrazně zastoupen i buk, vtroušena jedle bělokorá, javor klen, ojediněle i jilm horský a je zde vytvořen jen chudý oligotrofní podrost. Na skalách s fragmenty reliktního boru se zachovala zakrslá borovice lesní a dále je zde i bříza bělokorá a jeřáb ptačí, skály a sutě jsou porostlé pokryvnou vegetací lišejníků a mechorostů. Z živočišstva bezobratlých je významný výskyt střevlíkovitých, pavouků a sekáčů, z obratlovců zejména ptáků – datla černého, sýce rousného, holuba doupňáka, lejska malého, ořešníka kropenatého aj. (Zabloudil, Staněk, 2001)

5.1.3 PŘEDMĚT A CÍL OCHRANY, ODŮVODNĚNÍ CÍLŮ OCHRANY A PÉČE O NĚJ Cílem ochrany je zachování skalních útvarů se stávajícím porostem a pokryvnou vegetací. Zásahy do porostu jsou prováděny na podporu přirozeně se vyskytujících dřevin a na obnovu přirozené skladby porostu. V současnosti převládá smrk (Picea abies), který je zastoupen ze 79,45 %, další dřevinou, která je v porostu výrazná je buk (Fagus sylvatica), jehož zastoupení činí 18,1 % a dále jedle bělokorá (Abies alba) se zastoupením 0,9 %. Ostatní dřeviny, jako je

19

javor klen (Acer pseudoplatanus) a jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia) jsou jen nepatrně vtroušeny. Do porostu jsou vlivem nepříznivé hospodářské činnosti přimíšeny i stanovištně nepůvodní dřeviny jako je modřín opadavý (Larix decidua) a borovice lesní (Pinus sylvestris). V přirozené skladbě porostu by měl dominovat buk lesní (Fagus sylvatica) se zastoupením 40 %, Dalšími dřevinami by měly být jedle bělokorá (Abies alba) se 30 % a smrk ztepilý (Picea abies) rovněž se 30 %. Přimíšen by měl být javor klen (Acer pseudoplatanus) a jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), ovšem v daleko větší míře, než je tomu v současné skladbě porostu. (Zabloudil, Staněk, 2001)

5.1.4 HODNOCENÍ STAVU ÚZEMÍ A PÉČE O NĚJ

Hodnocení současného stavu území

stupeň

Tab. 4: Hodnocení stavu PR Čtyři palice

zachovalost

4

struktura

4

významné druhy

n

reprodukce

4

narušení obnovy

4

invazní a expanzivní druhy

5

skládky a odpad

4


4

Kategorie území:


Název území:

Čtyři palice

Datum hodnocení:

2. 9. 2009

Z hlediska předmětu ochrany (rulové skalní útvary a balvanité sutě s jejich pokryvnou vegetací a lesním porostem přírodě blízké skladby) je stav území vyhovující na skalních útvarech ve střední části území. Na většině plochy PR došlo v minulosti kvůli hospodaření ke změně druhové skladby ve prospěch smrku (SM na 80 % území, potenciálně 30 %). Struktura pro předmět ochrany (oligotrofní vegetaci) vyhovující na skalních útvarech. Na částech území hospodářsky pozměněný porost s převahou smrku. Ze vzácných a ohrožených druhů uvedených v červených seznamech (Procházka, 2000; Plesnik, 2003) se v PR vyskytuje z rostlin jedle bělokorá (zjištěno vlastním průzkumem), z živočichů ropucha obecná, ještěrka živorodá, datel černý, sýc rousný, holub doupňák, ořešník kropenatý a krkavec velký (dle Zabloudil, Staněk, 2001). Z rychlého terénního průzkumu ani z plánu péče (Zabloudil, Staněk, 2001) není jasné, zda dochází ke zlepšení či zhoršení stavu populací. Všechny stanovištně původní druhy (JD, BK, KL a JR), včetně SM se na území reprodukují. SM se vyskytuje na 80 % plochy území a konkuruje ostatním dřevinám. O reprodukci vzácných živočichů se plán péče (Zabloudil, Staněk, 2001) nezmiňuje. Obnova přirozeného zmlazení stanovištně původních druhů dřevin (JD, BK, KL, JR a SM) a pokryvné vegetace skal (mechorosty a lišejníky) narušena pouze místy sešlapy (podél turisticky značených cest). Je to způsobeno návštěvností a horolezeckou činností. Na invazní a expanzivní druhy jsem při terénním šetření v PR nenarazil a také podle plánu péče (Zabloudil, Staněk, 2001) se nevyskytují. Ojedinělý výskyt odpadků podél turisticky využívaných cest na JZ, J, JV a V PR a u skal v centrální části PR. V minulosti provedená hospodářská změna porostní skladby ve prospěch smrku, který se nyní vyskytuje na 80 % území (v přirozené skladbě by měl být pouze na 30 %), chybí větší zastoupení BK (nyní 18 %, má být 40 %) a JD (nyní 1 %, má být 30 %), poškozování převážně smrkového porostu imisemi (pásmo C), nepříznivé klimatické

20

vlivy (námraza), zvýšená návštěvnost a horolezecké využívání skal. Jméno hodnotitele: Kubíček Karel

Hodnocení péče o území

stupeň

Tab. 5: Hodnocení péče o PR Čtyři palice

dokumentace

5

značení hranic

5

cesty

4

ochranné pásmo

4

omezování vnějších negativních vlivů

5

péče o obnovu

5

zásahy

5

dosahování cílů ochrany

5

Kategorie území:


Název území:

Čtyři palice

Datum hodnocení:

2. 9. 2009

Plán péče (Zabloudil, Staněk, 2001) je platný a byl zpracován dostatečně podrobně. PR je přehledně značena pruhovým značením hraničních stromů dle vyhlášky č.60/2008, nechybí ani cedule se státním znakem, navíc jsou u vstupu do PR cedule s piktogramy. Po Z, JZ, J, JV a V hranici PR vede zpevněná lesní cesta, která je zároveň turisticky značenou trasou a je využívána i cyklisty, což má za následek sešlap vegetace v okolí cesty a ojedinělý výskyt odpadků. V SV, S, SZ a Z části PR se v ochranném pásmu vyskytuje porost s naprostou převahou SM, což má za následek nálet semen do území. I když je SM v území dřevinou původní, měl by být zastoupen v přirozené skladbě PR 30 % a ne současnými 80 %. Vegetace na skalních útvarech je ponechána bez zásahu, postupně je redukován SM, je podporována přirozená obnova BK, JD, KL a JR, v území PR se nachází funkční oplocenka na ochranu především BK a JD před zvěří. Škody způsobené návštěvností nejsou tak vysoké, aby bylo nutné návštěvnost omezovat, horolezecká činnost také není omezena. O obnovu je pečováno uvolňováním JD, BK, KL a JR (odstraňován je SM), v území PR se nachází funkční oplocenka. Potřebné zásahy jsou prováděny tak, jak je uvedeno v bodu omezování vnějších negativních vlivů. Zásahy jsou dle mého názoru dostačující. Cílů ochrany je dosahováno bezzásahovým režimem na skalních útvarech, přirozené zmlazení BK a JD je chráněno oplocenkou, SM je redukován a je uvolňováno zmlazení JD, BK a ostatních přirozeně se vyskytujících listnáčů.

Jméno hodnotitele: Kubíček Karel

21

5.1.5 VÝSLEDNÉ HODNOCENÍ STAVU A PÉČE O ÚZEMÍ

3 2,5 2 1,5 1,5 1 1 1,5

12 10 8 6 6 5 4 6

dokumentace značení hranic cesty ochranné pásmo omezování vnějších neg. vlivů péče o obnovu zásahy dosahování cílů ochrany

výsledné hodnocení současného stavu:

Hstav = 81 dobrý

počet bodů

4 4 4 4 4 5 4 4

násobný koeficient

Hodnocení péče o PR Čtyři palice

stupeň

počet bodů

zachovalost struktura významné druhy reprodukce narušení obnovy invazní a expanzivní druhy skládky a odpad jiné negativní vlivy


Hodnocení současného stavu PR Čtyři palice

tab. 7: Hodnocení péče o území

stupeň

tab. 6: Hodnocení současného stavu území

5 5 4 4 5 5 5 5

1 1 1,5 1,5 1,5 2 2,5 3

5 5 6 6 7,5 10 12,5 15

Hpéče = 96 vynikající

výsledné hodnocení péče:

100

5

90 Cíle

4 Jiné

3 70

Odp

2

Invz

1

Nar 50 dosahování cílů ochrany

zásahy

péče o obnovu

omezování negativních vlivů

ochranné pásmo

cesty

značení hranic

dokumentace


skládky a odpad


narušení obnovy

reprodukce

významné druhy

zachovalost

struktura

Rep

0

VD

Zás

POb

Neg

30 OP Stru Cst Znč Zach

Obr. 1: Hodnocení jednotlivých kritérií

0

Dok

Obr. 2: Výsledné hodnocení

22

PR Čtyři palice je celkově hodnocen jako dobrý. Nejlépe hodnocené kritérium jsou invazní a expanzivní druhy. V území PR se nevyskytují. Ostatní kritéria jsou hodnocena stupněm 4 (dobrý). Největším problémem současného stavu je v minulosti provedená hospodářská změna porostu ve prospěch smrku, což má negativní vliv na reprodukci původních dřevin a množství smrkového zmlazení silně konkuruje přirozené obnově původních druhů dřevin. Současný stav

Tab. 8: Podrobné hodnocení

o PR Čtyři palice je hodnocena jako vynikající. Nejhůře hodnocená kritéria jsou cesty a ochranné pásmo (obě hodnoceny stupněm 4). Cesty vedoucí po hranici PR jsou využívány turisty, což má za následek výskyt odpadků a občasné narušení obnovy způsobené sešlapy. Problémem v ochranném pásmu je dominance smrku. To způsobuje nálet semen do území a tím pozměňování druhové skladby ve prospěch smrku. Péče

stavu dokumentace PR Čtyři palice:

Stav dokumentace Existuje platný právní předpis nebo rozhodnutí o vyhlášení ZCHÚ: Byl zpracován inventarizační průzkum pro ZCHÚ: Byl zpracován plán péče o ZCHÚ: Plán péče je platný: Platný plán péče obsahuje dostačujícím způsobem zpracované tyto části: - základní identifikační a popisné údaje o ZCHÚ - předmět ochrany a cíl péče - rozbor stavu ZCHÚ - plán zásahů a opatření - předpokládané náklady podle jednotlivých zásahů - mapové a jiné přílohy Součet:

ano

ne

5

5.2 DAMAŠEK 5.2.1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ÚZEMÍ

Název ZCHÚ:

Damašek

Kód ZCHÚ:

1882

Kategorie ZCHÚ:



vyhláška č. 1/97, Správa CHKO Žďárské vrchy, 14. 7. 97

Kraj:

Pardubický kraj


Pustá Rybná

23



Výměra ZCHÚ:

4,4419 ha


Správce ZCHÚ:


Plán péče:


Jiná dokumentace: Předmět ochrany:

Přírodě blízká společenstva vlhkých rašelinných luk údolní nivy meandrujícího úseku toku Hlučál s výskytem chráněných a ohrožených druhů rostlinstva a živočišstva.

Cíl ochrany:

Zachování údolní nivy meandrujícího potoka Hlučál s přírodě blízkými zrašeliněnými loukami s výskytem chráněných a ohrožených druhů rostlin i živočichů.

Poznámka:

Výše uvedené základní údaje o území získány z platného plánu péče (Zabloudil et al., 2004), pokud není uvedeno jinak.

5.2.2 CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ Údolní niva meandrujícího potoku Hlučál a louka u osady Damašek na SZ okraji obce Pustá

Rybná

v nadmořské

geomorfologického

okrsku

výšce

625–635

Borovského

lesa

m. jsou

Podložím migmatity

území a

řazeného

dvojslídné

do ruly

severovýchodního okraje svrateckého krystalinika. Na aluviálních sedimentech jsou vytvořeny organozemní gleje a pseudogleje. (Zabloudil et al., 2004) Vlhké rašelinné louky údolní nivy tvoří společenstva ostřic svazu Caricion fuscea s fragmenty svazů Sphagno recurvi – Caricion canescentis a Caricion davallianae. Dále jsou zastoupeny vysokobylinné vlhkomilné porosty svazu Calthion. Kolem meandrujícího potoka je vytvořen břehový porost v němž převažuje olše lepkavá (Alnus glutinosa), na loukách roztroušené nálety vrby ušaté a v. popelavé (Salix aurita, S. cinerea). (Zabloudil et al., 2004)

24

5.2.3 PŘEDMĚT A CÍL OCHRANY, ODŮVODNĚNÍ CÍLŮ OCHRANY A PÉČE O NĚJ Předmětem ochrany jsou přírodě blízká společenstva vlhkých rašelinných luk údolní nivy meandrujícího úseku toku Hlučál s výskytem chráněných a ohrožených druhů rostlinstva a živočišstva. Z rostlinných druhů, které se nacházejí v PR Damašek a jsou uvedeny v červeném seznamu cévnatých rostlin (Procházka et al., 2001) lze jmenovat např. toliji bahenní (Parnassia palustris), hadí mord nízký (Scorzonera humilis), ostřici Davallovu (Carex davalliana), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), úpolín evropský (Trollius altissimus) a všivec lesní (Pedicularis sylvatica). Z významných živočišných druhů se zde vyskytují skokan krátkonohý (Rana lessonae), zmije obecná (Vipera berus), ještěrka živorodá (Lacerta vivipara), slepýš křehký (Anguis fragilis), čolek horský (Triturus alpestris), rosnička zelená (Hyla arborea) a další. (Zabloudil et al., 2004) Po zřízení chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy bylo území v 80. letech prozkoumáno, vyloučeno z odvodnění zemědělských půd a zpracováno jako registrovaná lokalita ochrany přírody. Přírodní rezervace byla zřízena vyhláškou Správy CHKO Žďárské vrchy č. 1/97 ze dne 14.7.1997. Již v předchozím období byl ONV Svitavy a Správou CHKO zajišťován management lokality – obnova kosení dlouhodobě neobhospodařovaných luk s redukcí dřevinných náletů a údržbou sporadického stružkového odvodnění v části s rosnatkou prováděného ČSOP Polička. Potok Hlučál s břehovým porostem je ponecháván bez zásahu. (Zabloudil et al., 2004)



stupeň

Tab. 9: Hodnocení stavu PR Damašek

zachovalost

5

struktura

5

významné druhy

5

Kategorie území:


Název území:

Damašek

Datum hodnocení:

2. 9. 2009

V JV části ochranného pásma rezervace (necelé 1 %) se nachází smrková kultura, zbytek území rezervace zaujímá trvalý travní porost a vodní tok, což vyhovuje předmětu ochrany (přírodě blízká společenstva vlhkých rašelinných luk údolní nivy). Struktura je v celé PR vyhovující (rašelinné louky (nevápnitá mechová slatiniště) a vlhké pcháčové louky a tužebníková lada). Dle plánu péče (Zabloudil et al., 2004) dochází ke zlepšení stavu ohrožených rostlinných (ostřice Davallova, prstnatec májový, všivec lesní, upolín evropský, škarda čertkusolistá, tolije bahenní, mochna bahenní, hadí mord nízký, starček potoční) i živočišných druhů (modrásek bahenní, skokan krátkonohý, ještěrka živorodá, slepýš křehký, skokan zelený, ropucha obecná, čolek horský, čolek obecný, rosnička zelená, zmije obecná, bramborníček hnědý).

25

Díky kosení částí vlhkých luk, ale i díky ponechání nekosených částí dochází k uspokojivé reprodukci chráněných rostlinných i živočišných druhů. Obnova je nepatrně narušena splachy ze stavby rekreačního objektu v těsné blízkosti PR v JZ části PR a nálety z lesa, který se nachází v ochranném pásmu v S části PR.

reprodukce

5

narušení obnovy

4


5

Území PR není ohroženo invazními a expanzivními druhy.

skládky a odpad

4

Výskyt pouze jednotlivých odpadků, hlavně podél cesty lemující PR.


4

Splachy z okolních pozemků s následnou eutrofizací společenstev, bezprostředně na hranici v JZ okraji území se nachází rekreační chalupa, možná eutrofizace PR.



stupeň

Tab. 10: Hodnocení péče o PR Damašek Kategorie území:


Název území:

Damašek

Datum hodnocení:

2. 9. 2009

dokumentace

5

Plán péče (Zabloudil et al., 2004) je platný a byl zpracován dostatečně podrobně.

značení hranic

1

Území je značeno pouze cedulemi s malým státním znakem a s tabulkou popisující PR a předmět ochrany. Pruhové značení chybí.

cesty

4

ochranné pásmo

4


4

péče o obnovu

5

zásahy

4


4

Malý negativní vliv cesty vedoucí po hranici PR – ojedinělé znečištění odpadky. Ochranným pásmem prochází cesta, která je díky svému využívání zdrojem ojedinělých odpadků, na velmi malé části ochranného pásma se nachází smrkový porost, který může být zdrojem náletu do území. K omezování vnějších negativních vlivů dochází především kosením luk, kdy dochází k odstraňování náletů. Péče o obnovu je realizována především pravidelným jednoročním kosením (péče o bylinná společenstva) a zároveň ponechaným nekoseným pruhem (na podporu zachování populace modráska bahenního). Provedenými zásahy (kosení luk a odstraňování náletu, ponechání nekosených pruhů na podporu modráska) se dle platného plánu péče (Zabloudil et al., 2004) stav území zlepšil. K dosahování cílů ochrany na území PR dochází, stav chráněného území se dle plánu péče (Zabloudil et al., 2004) zlepšuje. Existují pouze drobné nedostatky v podobě rekreační chalupy v těsné blízkosti PR a výskytu ojedinělých odpadků v území poblíž cesty lemující PR a existence mladé smrkové monokultury v JV části ochranného pásma.


26

5.2.5 CELKOVÉ VYHODNOCENÍ STAVU A PÉČE O ÚZEMÍ

3 2,5 2 1,5 1,5 1 1 1,5

15 12,5 10 7,5 6 5 4 6



Hstav = 94 vynikající

počet bodů

5 5 5 5 4 5 4 4

stupeň

Hodnocení péče o PR Damašek


počet bodů



Hodnocení současného stavu PR Damašek

tab.12: Hodnocení péče o území

stupeň

tab.11: Hodnocení současného stavu území

5 1 4 4 4 5 4 4

1 1 1,5 1,5 1,5 2 2,5 3

5 1 6 6 6 10 10 12

Hpéče = 80 dobrá


100

5 90

Jiné

4 Odp

3

Invz 70

2

Cíle Nar

Rep

1

Zás


zásahy

péče o obnovu


ochranné pásmo

cesty

značení hranic

dokumentace


skládky a odpad


narušení obnovy

reprodukce

významné druhy

zachovalost

struktura

50

0

VD POb

30

Stru

Neg

OP Cst Zach


Znč 0

Dok


27

PR Damašek je hodnocen jako vynikající. Na území nejsou téměř žádné problémy, kromě přirozené sukcese. Sukcese je problém z toho důvodu, že se jedná o luční rezervaci, kde jsou chráněny druhy bylin a živočichů vázané na luční společenstva. Dalším problémem, který se projevil i na hodnocení, je blízkost rekreačního objektu, který je v současnosti rekonstruován, což s sebou přináší splachy do území. Současný stav

Tab.13: Podrobné hodnocení

o PR Damašek je hodnocena jako dobrá. U PR chybí pruhové značení a místy není zcela jasné, kudy probíhají hranice. Dalším negativním vlivem je blízkost lesa, který ohrožuje PR nálety dřevin, které jsou v luční rezervaci nežádoucí (především smrk). O obnovu je pečováno pravidelným kosením, při které je odstraňován i nežádoucí nálet a zároveň ponecháním nekosených částí, které mají zajistit prostředí pro reprodukci ohrožených druhů živočichů (hlavně motýlů). Péče

stavu dokumentace PR Damašek:


ano

ne

5

5.3 DLOUHOLOUČSKÉ STRÁNĚ 5.3.1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ÚZEMÍ

Název ZCHÚ:

Dlouholoučské stráně

Kód ZCHÚ:

2015

Kategorie ZCHÚ:



nařízení č. 1/1999 o zřízení PR Dlouhooučské stráně

Kraj:

Pardubický kraj

Obec s rozš. působností 3. stupně: Moravská Třebová Katastrální území:

Dlouhá Loučka

28

Vojenský újezd: Velkoplošné ZCHÚ: Výměra ZCHÚ:

67,2242 ha


Správce ZCHÚ:

Lesy ČR, Lesní správa Svitavy

Plán péče:


Jiná dokumentace:

Inventarizační průzkumy: Sedláček (2008), Hula (2007), Mládek (2007), Hula (2006), Čechová (1997)

Předmět ochrany:

Opukové stráně s rozsáhlými přirozenými a polopřirozenými společenstvy vyšších rostlin na extenzivních loukách a v lesních remízcích.

Cíl ochrany:

V travinobylinné vegetaci cíleným managementem zabránit přirozené sukcesi, tj. zarůstání luk křovinami a stromy. Pastvou přeměnit vysokostéblou vegetaci na krátkostébelný (stepní) travní porost důležitý pro nejohroženější druhy rostlin a hmyzu. V lesních porostech na nelesních pozemcích docílit postupnými opatřeními jejich prosvětlení na úroveň středního a nízkého lesa. Zajistit redukci nepůvodních dřevin (SM, BO, MD). Převedení lesů v PR do kategorie lesů zvláštního určení.

Poznámka:

Výše uvedené základní údaje o území získány z platného plánu péče (Mládek et al., 2008), pokud není uvedeno jinak.

5.3.2 CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ Přírodní rezervace představuje převážně svahy opukového hřbetu táhnoucího se severojižně na východním okraji obce Dlouhá Loučka, rozkládá se v nadmořských výškách 400–496 m n. m. (Faltysová et al., 2002). Geomorfologicky lokalita náleží do Hercynského systému, provincie Česká vysočina, subprovincie Krkonošsko-jesenická soustava, Orlické oblasti, celku Podorlické pahorkatiny, podcelku Moravskotřebovské pahorkatiny a okrsku Malonínské vrchoviny (Mládek, 2008)

29

Západní a jihozápadní prudké svahy hřbetu Kamenná jsou rozčleněny pravostrannými přítoky

horního

toku

Třebůvky.

Z geologického

hlediska

je

podklad

tvořen

permokarbonskými nebo svrchnokřídovými sedimenty, zejména vápnitými a písčitými prachovci a slínovci, které místy přecházejí do jemnozrnných pískovců (Mládek, 2008). Na území rezervace se vyvinuly kambizemě (kambizem typická), pararendziny a v zamokřených místech pseudogleje až gleje (Faltysová et al., 2002). Nejcennější typ společenstva v rezervaci představují širokolisté suché trávníky as. Carlino acaulis - Brometum erecti, které najdeme na nejstrmějších výhřevných svazích zejména v severní a střední části rezervace a ve kterých se vyskytuje většina ohrožených druhů rostlin a živočichů. Velká část porostů je v důsledku ukončení hospodaření a hromadění stařiny silně degradována, a vegetačně postupně přechází v mezofilní bylinné lemy as. Trifolio medii Agrimonietum eupatoriae. V jižní části PR zasluhují pozornost suché ovsíkové louky as. Ranunculo bulbosi-Arrhenatheretum elatioris s charakteristickými kopečky mateřídoušky (Thymus pulegioides), na kterých během června vyrůstají četné exempláře ohroženého druhu zárazy bílé (Orobanche alba). Na východním okraji rezervace na náhorní planině se vyvinuly podhorské kostřavovo-trojštětové louky minerálně chudšího podloží as. Poo-Trisetetum flavescentis, které vznikly celkem nedávno na původně zorněných pozemcích, ale hostí již bohaté populace ohrožených druhů – pětiprstky žežulníku (Gymnadenia conopsea subsp. conopsea) a hořce brvitého (Gentianopsis ciliata). V dolních partiích svahů s hlubokými úživnými půdami najdeme v celé PR porosty eutrofních ovsíkových luk as. Pastinaco sativae -

Arrhenatheretum

elatioris.

V

lesních

pláštích,

na

mezích

ale

i

uprostřed

neobhospodařovaných travních porostů se vyskytují vysoké mezofilní křoviny as. Rhamno catharticae - Cornetum sanguineae, které již pohltily velkou část rozlohy širokolistých suchých trávníků a je třeba je redukovat. Péči ochrany přírody si naopak žádá poslední fragment as. Prunetum fruticosae ve střední části PR na jižně orientované stráni, kde přežívá silně ohrožená třešeň křovitá (Prunus fruticosa), která zde dosahuje jednoho z nejsevernějších výskytů na Moravě. (Mládek et al., 2008) V lesních partiích území zcela převládají hercynské černýšové dubohabřiny as. Melampyro

nemorosi-Carpinetum,

svým

druhovým

složením

však

nejsou

příliš

reprezentativní, neboť vznikly díky vysídlení obyvatelstva po druhé světové válce zarůstáním bývalých pastvin. V jižní části rezervace pak najdeme menší lesní porost bikové bučiny as. Luzulo-Fagetum. (Mládek et al., 2008)

30

K nezvěstným ohroženým druhům patří vstavač kukačka (Orchis morio), jalovec obecný (Juniperus communis), bělozářka větevnatá (Anthericum ramosum), chrastavec křovištní (Knautia drymeia) a hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis). V teplomilných travinobylinných společenstvech dominují kostřava žlábkatá (Festuca rupicola) a smělek jehlancovitý (Koeleria pyramidata). Na jaře se v nich nejdříve objevují stovky exemplářů ohrožené prvosenky jarní (Primula veris), dále hojně violky srstnaté (Viola hirta) a četné mochny sedmilisté (Potentilla heptaphylla). Letnímu aspektu trávníků dodávají pestré barvy na lokalitě hojné byliny jako svízel syřišťový (Galium verum), dobromysl obecná (Origanum vulgare), zvonek broskvolistý (Campanula persicifolia), chrpa čekánek (Centaurea scabiosa), čičorka pestrá (Securigera varia), vičenec ligrus (Onobrychis viciifolia), šalvěj přeslenitá (Salvia verticillata), ohrožené avšak v PR běžné druhy jako rmen barvířský (Anthemis tinctoria) a orlíček obecný (Aquilegia vulgaris), ale také polokeře čilimník nízký (Chamaecytisus supinus) a kručinka barvířská (Genista tinctoria). Místy silně expanduje ohrožený oman vrbolistý (Inula salicina), na četných kopečcích mravenišť najdeme porosty mateřídoušky vejčité (Thymus pulegioides). Charakteristická je přítomnost pastevních druhů jako pupava bezlodyžná (Carlina acaulis), máchelka srstnatá (Leontodon hispidus) a jitrocel prostřední (Plantago media). Pozdně letní stadium trávníků je v rezervaci typické dominancí zlatobýlu obecného (Solidago virgaurea). V zachovalejších rozvolněných porostech se vyskytují menší populace poloparazitických druhů – ohroženého černýše rolního (Melampyrum arvense) a v ČR rychle ustupujícího kokrhele většího (Rhinanthus major). (Mládek et al., 2008) Jedním z hlavních motivů ochrany území je bohatá populace pětiprstky žežulníku (Gymnadenia conopsea subsp. conopsea) čítající cca 500 ex. Z dosud neuvedených ohrožených rostlin v rezervaci dále najdeme desítky jedinců druhů – modřenec chocholatý (Muscari comosum), žebřice pyrenejská (Libanotis pyrenaica), kozlík ukrajinský (Valeriana stolonifera) a vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), na výhřevných stráních nejdříve v květnu a pak i v pozdním létě upoutají pozornost stovky bohatě plodících stromků hrušně polničky (Pyrus pyraster). (Mládek et al., 2008) V prosvětlených částech dubohabřin se místy velmi hojně vyskytuje ohrožená okrotice bílá (Cephalanthera damasonium) a roztroušeně také lýkovec jedovatý (Daphne mezereum). (Mládek et al., 2008) Z hlediska fauny největší pozornost pro další plánování managementu PR zaslouží řada ohrožených druhů motýlů a blanokřídlých, u kterých jsou dobře známé i ekologické nároky.

31

Z motýlů je pro lokalitu celostátně nejvýznamnější výskyt kriticky ohroženého modráska černoskvrnného (Maculinea arion), který je závislý na rozsáhlejších porostech mateřídoušky. Regionálně jsou velmi významné recentní záznamy modrásků (Aricia agestis, Cupido decoloratus, Polyommatus bellargus, P. coridon, P. daphnis, P. dorylas), okáčů (Brinthesia circe, Coenonympha arcania), žluťáska jižního (Colias alfacariensis), zavíječe skvrnitého (Eurrhypis pollinalis) a bohatá populace soumračníka skořicového (Spialia sertorius). (Mládek et al., 2008) Z inventarizovaných skupin blanokřídlých jsou pro lokalitu významné nálezy stepních prvků: kriticky ohrožených kutilek (Ammoplanus pragensis, Dryudella femoralis) a vzácné kutilky s pár lokalitami v celé ČR (Psenulus laevigatus). Na základě Červeného seznamu beozbratlých (Farkač, Král & Škorpík 2005) je pak snad nejzajímavější nález vyhynulé včely (Nomada braunsiana), která je kleptoparazitem pískorypek rodu Andrena. (Mládek et al., 2008)

5.3.3 PŘEDMĚT A CÍL OCHRANY, ODŮVODNĚNÍ CÍLŮ OCHRANY A PÉČE O NĚJ Předmětem ochrany podle platného plánu péče (Mládek et al., 2008) jsou opukové stráně s rozsáhlými přirozenými a polopřirozenými společenstvy vyšších rostlin na extenzivních loukách a v lesních remízcích. Předmět ochrany podle zřizovacího předpisu: Přírodní rezervace byla zřízena k ochraně opukových strání s rozsáhlými přirozenými a polopřirozenými společenstvy vyšších rostlin na extenzivních loukách a v remízcích s výskytem chráněných druhů rostlin a živočichů. Cílem ochrany je v travinobylinné vegetaci cíleným managementem zabránit přirozené sukcesi, tj. zarůstání luk křovinami a stromy. Pro zlepšení stavu vegetace suchých trávníků je zejména nutné obnovit pastevní hospodaření na lokalitě. Sečení porostu jednou až dvakrát ročně spojené s odvozem rostlinné biomasy mimo lokalitu sice udržuje trávníky prosté keřů, ale již není schopno zajistit dekompozici silné vrstvy stařiny, vytvořit disturbance a zpřístupnit živiny i konkurenčně slabším druhům (např. hořec brvitý Gentianopsis ciliata). Jedině pastva umožní přeměnu současné vysokostébelné vegetace s expanzivní třtinou, ovsíkem a omanem na krátkostébelný (stepní) travní porost, který je tolik důležitý pro existenci nejohroženějších druhů rostlin i hmyzu (např. kriticky ohroženého modráska černoskvrnného Maculinea arion). (Mládek et al., 2008) V lesních porostech na nelesních pozemcích docílit postupnými opatřeními jejich prosvětlení na úroveň středního a nízkého lesa. Zajistit v rámci platnosti LHP pro LHC 32

Svitavy v letech 2009 – 2018 redukci nepůvodních dřevin (SM, BO a MD). Převedení lesů v PR do kategorie lesů zvláštního určení. (Mládek et al., 2008)



stupeň

Tab. 14: Hodnocení stavu PR Dlouholoučské stráně

zachovalost

3

struktura

2

významné druhy

n

reprodukce

3

narušení obnovy

2


2

skládky a odpad

4

Kategorie území:


Název území:


Datum hodnocení:

6.9. 2009

Předmětem ochrany v PR jsou opukové stráně s přirozenými a polopřirozenými společenstvy vyšších rostlin na extenzivních loukách a v lesních remízcích. Luční společenstva jsou zachována na zhruba polovině plochy PR (celková výměra PR je 67,22 ha), zbytek je porostlý dřevinou vegetací, a to nejen křovinami na loukách nebo prosvětlenými dubohabřinami (s okroticí bílou a lýkovcem jedovatým), ale i hustými lesními porosty. Jen zhruba 1/3 lesních porostů se nachází na PUPFL. Struktura je pro předmět ochrany na 1/2 plochy území nevyhovující, protože louky zarůstají dřevinami, ze zbývající poloviny plochy není degradována stařinou cca ¼, zbytek (3/4) je degradován vrstvou hromadící se stařiny. Na území PR se vyskytuje velké množství chráněných a ohrožených druhů,(flora: třešeň křovitá, orlíček obecný, okrotice bílá, hořeček brvitý, pětiprstka žežulník pravá, černýš rolní, modřenec chocholatý, záraza bílá pravá, fauna: zelenáček devaterníkový, perleťovec prostřední, okáč voňavkový, modrásek tolicový, modrásek černoskvrnný, a další). Kritérium je nehodnoceno, protože není v dostupných pramenech uvedeno, zda dochází ke zlepšování stavu populací většiny druhů, či nikoliv a z rychlého terénního průzkumu toto také nelze odhadnout. Z plánu péče (Mládek et al., 2008) vyplývá, že se zlepšuje stav populace např. pětiprstky žežulíku a rmenu barvířského, to však, vzhledem k množství významných druhů, pro hodnocení kriteria nestačí. Některé druhy se dle plánu péče (Mládek et al., 2008) reprodukují dobře (okrotice bílá, oman vrbolistý, prvosenka jarní), jiné, konkurenčně slabší vzácné druhy (např. hořec brvitý a modrásek černoskvrnný), vzhledem k zarůstání luk křovinami a množství hromadící se stařiny ubývají. Obnova nejcennějších společenstev širokolistých suchých trávníků as. Carlino acaulis – Brometum erecti (s většinou ohrožených druhů rostlin a živočichů) je narušena zarůstáním křovinami a hromadící se stařinou, společenstva širokolistých suchých trávníků degradují a vegetačně přechází v mezofilní bylinné lemy as. Trifolio medii – Agrimonietum eupatoriae. I když v těchto (také přirozených) mezofilních travních porostech roste např. vemeník dvoulistý nebo vítod ostrokřídlý, nejsou tak cenné jako širokolisté trávníky. Populace původních druhů je v celém území velmi ohrožena expanzí ovsíku vyvýšeného (Arrhenatherum elatius), třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos), kostřavy žlábkaté (Festuca rupicola) a křovinami (hlavně růže). Ojedinělé odpadky na hranici PR sousedící s obcí a podél cest.

33


4

Na území působí negativní vlivy s mírnými důsledky (v sousedství s obcí ojedinělý výskyt odpadků a pronikání ruderálních druhů).



stupeň

Tab. 15: Hodnocení péče o PR Dlouholoučské stráně

dokumentace

5

značení hranic

2

cesty

4

ochranné pásmo

4


4

péče o obnovu

4

zásahy

3


3

Kategorie území:


Název území:


Datum hodnocení:

6.9. 2009

Plán péče (Mládek et al., 2008) byl zpracován dostatečně podrobně, jsou zpracovány i botanické (Čechová, 1997; Mládek, 2007; Sedláček, 2008) a zoologické (Hula, 2006; Hula, 2007) průzkumy. Území je značeno pouze cedulemi s malým státním znakem. Pruhové značení chybí. Malý negativní vliv cesty vedoucí po hranici PR – ojedinělé znečištění odpadky. V ochranném pásmu se nacházejí zemědělské pozemky využívané jako louky, na kterých se vyskytuje řada ohrožených a chráněných druhů. Část ochranného pásma prochází obcí Dlouhá Loučka, což s sebou přináší výskyt odpadků a pronikání nepůvodních organismů do PR. Ruderální druhy pronikající do území v sousedství s obcí jsou redukovány pastvou a kosením, výskyt odpadků je ojedinělý a jednoduše ho omezit nelze. O obnovu přirozených společenstev (širokolisté suché trávníky as. Carlino acaulis – Brometum erecti, mezofilní bylinné lemy as. Trifolio medii – Agrimonietum eupatoriae, suché ovsíkové louky as. Ranunculo bulbosi – Arrhenatheretum elatioris, podhorské kostřavo – trojštětové louky as. Poo – Trisetetum flavescentis a nízké xerofilní křoviny as. Prunetum fruticosae) je pečováno kosením, odstraňováním náletů a pastvou, není odstraňována stařina. Podle plánu péče (Mládek et al., 2008) by mělo docházet k vypalování stařiny, ovšem v PR jsem to zatím neviděl. Dochází k provádění potřebných zásahů (kosení, odvoz rostlinné biomasy, odstraňování náletů, prosvětlování lesních porostů), ale podle mého názoru ne v takové míře, jak by bylo třeba. Podle plánu péče (Mládek et al., 2008) je pastva prováděna jen na 2 plochách v PR (celkem na cca 10 % plochy) a nedochází k ničení stařiny. Na částech PR k dosahování cílů ochrany dochází a populace některých ohrožených druhů jsou dle plánu péče (Mládek et al., 2008) vitální (Cephalanthera damasonium, Gymnadenia conopsea subsp. conopsea, Inula salicina, Primula veris), v některých částech došlo dle plánu péče (Mládek et al., 2008) naopak k degradaci společenstev a k vymizení některých druhů (Anthericum ramosum, Listera ovata, Orchis morio). Část PR je též porostlá lesní vegetací mimo PUPFL a tyto porosty jsou monokulturní jehličnaté nebo s nepůvodními druhy (BO, MD, SM).


34



4,5 3 2 4 6

Hstav = 56 průměrný

PR Dlouholoučské stráně je hodnocen jako průměrný. Je to dáno především expanzí vysokých travin (třtina křovištní, ovsík vyvýšený a kostřavy žlábkaté) a dřevin (hlavně růží). Dalším problémem je hromadící se stařina, která společně s expanzivními druhy ohrožuje společenstva širokolistých suchých trávníků s většinou ohrožených a chráněných druhů. Tyto širokolisté suché trávníky jsou důležité pro mnoho ohrožených druhů hmyzu, především motýlů. Současný stav

počet bodů

9 5


3 2,5 2 1,5 1,5 1 1 1,5

počet bodů

3 2 n 3 2 2 4 4

Hodnocení péče o PR Dlouholoučské stráně

stupeň



Hodnocení současného stavu PR Dlouholoučské stráně

tab. 17: Hodnocení péče o území

stupeň



5 2 4 4 4 4 3 3

1 1 1,5 1,5 1,5 2 2,5 3

5 2 6 6 6 8 7,5 9


Hpéče = 71 dobrá

o PR Dlouholoučské stráně je hodnocena jako dobrá. Nejpříznivěji hodnocená kritéria jsou cesty (které se v PR nevyskytují), ochranné pásmo (ve kterém se nachází řada vzácných druhů), omezování vnějších vlivů a péče o obnovu, která je prováděna kosením, odstraňováním náletu a pastvou. Nejhůře hodnocené kritérium jsou hranice, které jsou značeny poněkud nepřehledně. Péče

35

100

5 90

4 3 70

2

Cíle

1


zásahy

péče o obnovu


ochranné pásmo

cesty

značení hranic

dokumentace


skládky a odpad


narušení obnovy

reprodukce

významné druhy

zachovalost

0

struktura

50

Jiné Odp

Zás

POb

Invz Nar 30

Neg

Rep OP Stru Cst


Zach

0

Znč Dok

Obr. 6: Výsledné hodnocení Tab. 18: Podrobné hodnocení

stavu dokumentace PR Dlouholoučské stráně:


ano

ne

5

36

5.4 HRADISKO 5.4.1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ÚZEMÍ

Název ZCHÚ:

Hradisko

Kód ZCHÚ:

1361

Kategorie ZCHÚ:

Přírodní památka


vyhláška č. 20/92, okresní národní výbor Svitavy

Kraj:

Pardubický kraj


Staré Město u Moravské Třebové


26,38 ha


Správce ZCHÚ:


Plán péče:



Ochrana lesního komplexu tvořeného přírodě blízkými geobiocenózami s výskytem chráněných a ohrožených druhů rostlin.

Cíl ochrany:

Dlouhodobým cílem je zachování ekosystému a ochrana chráněných a ohrožených druhů rostlin. Udržení přirozeného charakteru lesa.

Cílem s dlouhodobým trváním je rovněž ponechání porostů samovolnému vývoji. Lesnické zásahy (např. těžba dřeva) v chráněném území nesledují hospodářské cíle, ale jsou důležitým nástrojem k úpravě druhové a prostorové skladby lesa, která dnes neodpovídá skladbě přirozené. Funkce PP Hradisko je hlavně ekologická a lesní porosty mají dřevoprodukční funkci danou jako vedlejší, což rovněž 37

vyplývá z rámcových směrnic hospodaření a celkového poslání PP.

Cílem plánu péče je také podpora ponechávání dřevní hmoty samovolnému rozkladu. Odumřelá dřevní hmota ve všech formách a stádiích (souše, pahýly, zlomy, vývraty) je přirozenou a nezastupitelnou součástí lesního společenstva v chráněných územích. Odumřelé dřevo poskytuje potravní základnu a existenční niku značnému množství specializovaných organismů.

Poznámka:

Výše uvedené základní údaje o území získány z platného plánu péče (Frieb, Havlíček, 2008), pokud není uvedeno jinak.

5.4.2 CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ Chráněné území zaujímá vrcholovou partii Třebovského hradiska (551 m) a jižní a západní svah. Přírodní památka má tvar nepravidelného čtyřúhelníku a zahrnuje svahy orientované ke všem světovým stranám, mimo východní. V této části tvoří hranici území, které přetíná hřeben, východně od hradiska ve směru S - J. V ostatních částech je hranice vedena po úpatí svahu. Území je přístupné po značené turistické cestě přecházející vrchol ve směru S – J. Ve spodní třetině svahu je vedená lesní zpevněná cesta - svážnice. (Frieb, Havlíček, 2008) Geologické poměry:

Zábřežské krystalinikum s převahou hornin amfibolitů. Hlavní

minerální složku tvoří amfibol se sodnovápenatým plagioklasem. Hornina je tmavá šedozelená a jemnozrnná, zřetelně břidličnatá. (Frieb, Havlíček, 2008) Geomorfologie: Morfologicky významný prvek v SV okraji Moravské Třebové. Zalesněný vrchol s rozpětím od 410 do 551 m. n. m. (Frieb, Havlíček, 2008)

5.4.3 PŘEDMĚT A CÍL OCHRANY, ODŮVODNĚNÍ CÍLŮ OCHRANY A PÉČE O NĚJ Jedná se o cenný biotop s bohatou fytocenózou a pestrou dřevinnou skladbou pozměněnou činností člověka. Staré slovanské hradiště na vrcholu přírodní památky mělo zásadní vliv na

38

vývoj a zastoupení lesních porostů. Lesní společenstvo tvoří převážně květnaté bučiny a dubohabřiny. Botanickým průzkumem bylo zjištěno 128 druhů vyšších rostlin. Nejvíc je zastoupena strdivka jednokvětá (Melica uniflora), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), dymnivka dutá (Corydalis cava), mařinka vonná (Galium odorata). Z dalších druhů je to rulík zlomocný (Atropa belladona), papratka samice (Athyrium filix-femina), konvalinka vonná (Convallaria majalis), náprstník velkokvětý (Digitalis grandiflora), svízel přítula (Galium aparine), kuklík městský (Geum urbanum), jestřábník zední (Hieracium murorum), bika hajní (Luzula luzuloides), mléčka zední (Mycelis muralis), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), lipnice hajní (Poa nemoralis), ostružiník (Rubus fruticosus), maliník (Rubus idaeus), ptačinec velkokvětý (Stellaria holostea), violka Reichenbachova (Viola reichenbachiana) a další. Ze zvláště chráněných druhů se zde vyskytuje áron plamatý (Arum maculatum) a lilie zlatohlavá (Lilium martagon). V poslední době se objevují zavlečené ruderalizovaná druhy s dominancí netýkavky jednokvěté (Impatiens parviflora). (Frieb, Havlíček, 2008)



stupeň

Tab. 19: Hodnocení stavu PP Hradisko

zachovalost

3

struktura

4

významné druhy

4

reprodukce

4

narušení obnovy

4


3

skládky a odpad

4


3

Kategorie území:


Název území:

Hradisko

Datum hodnocení:

19. 8. 2009

Na území PP se nachází nepůvodní smrk a modřín, SM místy tvoří mladé monokulturní porosty, v S části PP vytváří modřín porosty bez příměsi dalších dřevin, s podrostem buku a habru.Chybí větší zastoupení původních dřevin (jedle, klen, lípa, tis). Struktura nevyhovuje na místech (Z a JV část PP) se smrkovou monokulturou a v modřínovém porostu v S části PP, jinak je pro předmět ochrany vyhovující. Ze vzácných druhů se vyskytuje tis červený (Taxus baccata), áron plamatý (Arum maculatum) a lilie zlatohlavá (Lilium martagon), které jsem zaznamenal při vlastním šetření. Předmět ochrany (přírodě blízké geobiocenózy s výskytem chráněných a ohrožených druhů rostlin) se na většině území přirozeně obnovuje. Přirozeně zmlazují všechny druhy původních dřevin kromě tisu. K narušení obnovy zvěří téměř nedochází, obnova může narušena motorkáři jezdícími mimo cesty po ploše PP. Výskyt ruderálních druhů podél cest i v porostu na světlých místech s dominancí netýkavky jednokvěté (Impatiens parviflora) a kopřivy (Urtica dioica). Výskyt odpadků podél cesty tvořící hranici ZCHÚ, dále se odpadky vyskytují i uvnitř PP a poblíž lavic na vrcholu hradiska a na turisticky značené cestě. Narušení půdního horizontu (a s tím související vodní eroze) terénními motocykly nejen na pěšinách, ale hlavně na prudkých svazích uvnitř PP. Cesta vedoucí po hranici PP je využívána cyklisty a v zimním období běžkaři, což má za následek ojedinělý výskyt odpadků.

39


stupeň

Tab. 20: Hodnocení péče o PP Hradisko

dokumentace

5

značení hranic

5

cesty

3

ochranné pásmo

3


4

péče o obnovu

4

zásahy

5


4

Kategorie území:


Název území:

Hradisko

Datum hodnocení:

19. 8. 2009

Plán péče (Frieb, Havlíček, 2008) je platný (pro období 2009–2018) a byl zpracován dostatečně podrobně. Hranice PP jsou značeny poměrně přehledně pruhovým značením i 4 tabulemi se státním znakem, nechybí ani informační tabule. Lesní cesty jsou využívané turisty a motorkáři, tím dochází k narušení porostu v bezprostřední blízkosti cest, podél cest se vyskytují invazní a ruderální druhy (Impatiens parviflora a Urtica dioica) a ojediněle odpadky. Částí ochranného pásma prochází cesta (bariéra, znečištění obaly od potravin) a vyskytují se zde nepůvodní jehličnany (Pinus nigra, Larix decidua, Picea abies) - možnost náletu semen do okrajových částí PP, konkurence. Na území působí mírné negativní vlivy v podobě turistů (sešlapy a odpadky) a motorkářů (jízda mimo cesty, narušení půdního horizontu, likvidace vegetace) – vliv motorkářů hodnocen jako mírný, protože je koncentrován do J části území. V PP nejsou sice realizována žádná opatření péče o obnovu, ale také nedochází k významnému narušení obnovy. Postupně dochází k zásahům na podporu přirozené obnovy buku především mýcením smrku a odstraňování tzv. aktivních kůrovcových stromů, redukce modřínu a borovice, při výchově porostu dochází k úpravě druhové směsi ve prospěch buku. Cílů ochrany je dosahováno, přírodě blízké biocenózy jsou ohroženy jen výskytem smrku a modřínu a jejich nálety a neukázněnými návštěvníky (odpadky u turistických odpočívadel a podél cest, narušování půdního horizontu a ničení vegetace motorkáři).




3 2,5 2 1,5 1,5 1 1 1,5

9 10 8 6 6 3 4 4,5


Hstav = 72 dobrý


počet bodů

3 4 4 4 4 3 4 3


Hodnocení péče o PP Hradisko

stupeň

počet bodů



Hodnocení současného stavu PP Hradisko

tab. 22: Hodnocení péče o území stupeň


5 5 3 3 4 4 5 4

1 1 1,5 1,5 1,5 2 2,5 3

5 5 4,5 4,5 6 8 12,5 12

Hpéče = 82 dobrá

40

100

5 90

4 3

Cíle 70

2

Jiné Odp Invz

1


zásahy

péče o obnovu


ochranné pásmo

cesty

značení hranic

dokumentace


skládky a odpad


narušení obnovy

reprodukce

významné druhy

zachovalost

struktura

50

0

Zás

Nar Rep

VD 30

POb

Neg OP

Stru Cst Znč

Obr. 7: Hodnocení jednotlivých kritérií Zach

0

Dok


PP Hradisko je hodnocen jako dobrý. Nejhůře jsou hodnoceny zachovalost, invazní a expanzivní druhy a jiné negativní vlivy. Území, ve kterém jsou chráněny přírodě blízké geobiocenózy je ohroženo výskytem smrkových monokultur a modřínovým porostem ve vyšších partiích, které složením neodpovídají přírodě blízkému porostu. Dalším problémem jsou turisti, kteří s sebou přinášejí odpad a dále motorkáři bezohledně jezdící uvnitř chráněného území. Současný stav


o PP Hradisko je hodnocena jako dobrá. Nejvíce problémů je spojeno s cestami, které vedou jak po hranici PP, tak i uvnitř území. Cesty jsou turisticky značenými trasami. Výskyt odpadků podél cest a u odpočívadel není bohužel žádným překvapením. Jako v předchozích územích je i zde ohrožení náletem z ochranného pásma, kde je pozměněná druhová skladba ve prospěch smrku. Péče

stavu dokumentace PP Hradisko:

Stav dokumentace Existuje platný právní předpis nebo rozhodnutí o vyhlášení ZCHÚ: Byl zpracován inventarizační průzkum pro ZCHÚ: Byl zpracován plán péče o ZCHÚ: Plán péče je platný: Platný plán péče obsahuje dostačujícím způsobem zpracované tyto části: - základní identifikační a popisné údaje o ZCHÚ

ano

ne

41

- předmět ochrany a cíl péče - rozbor stavu ZCHÚ - plán zásahů a opatření - předpokládané náklady podle jednotlivých zásahů - mapové a jiné přílohy Součet:

5

5.5 KRÁLOVA ZAHRADA 5.5.1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ÚZEMÍ

Název ZCHÚ:

Králova zahrada

Kód ZCHÚ:

1685

Kategorie ZCHÚ:



Vyhláška dle rozhodnutí ze dne 15.3.1994, s účinností 1.6.1994, okresní úřad Svitavy

Kraj:

Pardubický kraj

Obec s rozš. působností 3. stupně: Svitavy Katastrální území:

Opatov v Čechách


16,9051 ha


Správce ZCHÚ:


Plán péče:



Ochrana souboru zamokřených lesních ekosystémů s hojným výskytem bledule jarní (Leucojum vernum).

Cíl ochrany:

Základním cílem je udržení a zlepšení biodiverzity vodních, mokřadních a lesních společenstev; udržení a zlepšení stavu chráněných a ohrožených druhů a jejich biotopů.

42

Poznámka:

Výše uvedené základní údaje o území získány z platného plánu péče (Mikeska, 2007), pokud není uvedeno jinak.

5.5.2 CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ Území orograficky náleží do Třebovského mezihoří – Svitavské pahorkatiny, tvořící přechodnou oblast mezi Sudety a Českomoravskou vrchovinou. PR se nachází v rovinatém podsvahovém terénu v nadmořské výšce 425–435 m. Fytogeograficky náleží do Českého mezofytika, okresu Českomoravské mezihoří, podokresu Kozlovská vrchovina (Mikeska, 2007). V rekonstrukční geobotanické mapě (Mikyška, 1972) je území zařazeno do luhů a olšin svazu Alnion a okrajové části do květnatých bučin svazu Fagion. V bioregionálním členění patří území do bioregionu 1.39 Svitavského. Geologicky leží CHÚ v České křídové tabuli s převahou odvápněných opuk, křídových slínů a křídových pískovců. V Třebovské sníženině, do níž PR patří, se vyskytují též třetihorní jíly a štěrkopísky a čtvrtohorní sedimenty, které se vyskytují jako překryvy. Půdu tvoří především gleje (fluvický, akvický, pelický), případně fluvizemě pelická, glejová a oglejená. Ojediněle se vyskytuje pseudoglej a kambiem oglejená a fluvická. Na území rezervace je jílovitohlinitá až jílovitá, v aluviu a prameništích písčitohlinitá místy organická, hluboká, vazká až kyprá, mírně kyselá až mírně zásaditá, sorpčně nasycená, čerstvě vlhká až mokrá půda kostkovité až drobtovité struktury. (Mikeska, 2007) Podle Quitta (1971) patří území do oblasti MT2 – mírně teplá oblast, charakteristické středně dlouhým létem, dlouhým přechodovým obdobím, mírným jarem a podzimem. Středně dlouhou, mírnou zimou, mírně vlhku a středně dlouho ležící sněhovou pokrývkou.

5.5.3 PŘEDMĚT A CÍL OCHRANY, ODŮVODNĚNÍ CÍLŮ OCHRANY A PÉČE O NĚJ Hlavním předmětem ochrany jsou ekosystémy prameništní a potoční jasanové olšiny se smrkem. Je to ukázka přirozeného výskytu smrku na podmáčených stanovištích a jeho ekologických podmínek v nižších polohách. (Mikeska, 2007) Předmětem ochrany jsou všechny chráněné a ohrožené druhy nacházející se na území rezervace v daném okamžiku a bez ohledu na to, jsou-li podchyceny v dosavadních průzkumech či nikoliv. (Mikeska, 2007) Základním cílem péče je zachování, ochrana příp. podpora dynamiky lesních společenstev blížících se přírodě blízké druhové, věkové, horizontální a vertikální struktury porostů odpovídající stanovišti bohaté mokřadní jasanové olšiny s podrostem bledule jarní. Cílem je 43

rovněž ponechání nebo příprava k ponechání vybraných bezzásahových částí porostů a kostry z jednotlivých stromů a hloučků po celé ploše do rozpadu. (Mikeska, 2007) Tato PR slouží rovněž jako biotop a refugium živých organismů v okolní hospodářské krajině, přičemž biodiverzita je proměnlivá a výskyty většiny druhů kolísají, některé vzácné druhy přibývají, jiné mohou i přes veškerou péči mizet. (Mikeska, 2007)



stupeň

Tab. 24: Hodnocení současného stavu PR Králova zahrada Kategorie území:


Název území:

Králova zahrada

Datum hodnocení:

23. 4. a 26. 8. 2009

zachovalost

4

Zachovalost předmětu ochrany, což jsou zamokřené lesní ekosystémy s hojným výskytem bledule jarní, je vyhovující. Populace bledule je bohatě zastoupena téměř na celé ploše PR. Z cca 50 % zaujímají PR lesy přírodě blízké, zbytek lesy přírodě vzdálené a lesy nepůvodní (cca 10 % - smrkový porost s vtroušenou olší).

struktura

5

Struktura je z hlediska bledule i zamokřených ekosystémů vyhovující.

významné druhy

5

reprodukce

4

narušení obnovy

4


4

skládky a odpad

4


3

Z významných druhů (podle Černého a červeného seznamu cévnatých rostlin ČR (Procházka et al. 2001)) se na území podle vlastního průzkumu hojně nachází bledule jarní, dále se v PR vyskytuje lýkovec jedovatý, jedle bělokorá. Dle botanického průzkumu (Jetmar, Novák, 2006) prstnatec Fuchsův, áron plamatý, plavuň pučivá, apod. Z plánu péče (Mikeska, 2007) není jasné, jestli se populace jmenovaných druhů, kromě bledule, rozrůstá nebo mizí. Předmět ochrany (bledule) se na území PR reprodukuje. Dochází i k reprodukci jedle, která je součástí přirozené dřevinné skladby a v okolním porostu se nevyskytuje. U dalších významných druhů (áron plamatý a prstnatec Fuchsův) není jasné, zde se jejich populace rozrůstá nebo mizí. Obnova bledule je narušena sešlapem způsobeným vysokou návštěvností, okusem zvěří a lesnickou činností – narušování půdního horizontu při vjezdu traktorů na podmáčenou půdu. Expanzivní jsou z hlediska předmětu ochrany kopřiva dvoudomá, ostružiník a maliník, hojné především v letním aspektu. Ojedinělý výskyt odpadků podél turisticky využívaných cest a po osobách těžících uvnitř rezervace. Významnými negativními vlivy je především nevhodná vodohospodářská, myslivecká a lesnická činnost. Dle plánu péče představuje vážné riziko holosečná a nahodilá těžba, zdravotní a kvalitativní a podobné zásahy. Podle Mikesky k zásahům dochází, protože les je stále hospodářský a není převeden na LZU . Nežádoucí je též odstraňování odumřelé dřevní hmoty, ke kterému dle plánu péče (Mikeska, 2007) též dochází.


44


stupeň

Tab. 25: Hodnocení péče o PR Králova zahrada

dokumentace

5

značení hranic

3

cesty

3

ochranné pásmo

3


4

péče o obnovu

4

zásahy

3


4

Kategorie území:


Název území:

Králova zahrada

Datum hodnocení:

23. 4. a 26. 8. 2009

Plán péče (Mikeska, 2007) byl zpracován dostatečně podrobně, včetně inventarizačních průzkumů, chybí pouze soupis předpokládaných nákladů. Hranice značeny pruhovým značením, místy (Z výběžek, J část a SV část) poněkud nepřehledně, nechybí ani cedule se státním znakem a s popiskem PR. Územím vede lesní cesta, která má za následek zvýšený pohyb turistů a cyklistů. Největší problém je jednorázové použití herbicidu po roce 2003 na ošetření cesty proti náletům, což zřejmě vedlo k vymizení populace prstnatce Fuchsova (Dactylorhiza fuchsii), který byl v území opět objevem v roce 2006(podle botanického průzkumu (Jetmar, Novák, 2006), který je součástí plánu péče). V ochranném pásu se nachází zařízení pro přikrmování zvěře a újediště, což je vzhledem k botanické rozmanitosti PR a botanicky „chudým“ okolním smrkovým porostům nežádoucí. Omezování negativních vlivů probíhá především bezzásahovostí a od roku 2005 nepoužíváním herbicidů na údržbu lesních cest. K používání herbicidů již nedochází, ale dle botanického průzkumu (Jetmar, Novák, 2006) to v minulosti vedlo k vymizení prstnatce Fuchsova. Není omezena těžba v prostoru PR a pohyb vozidel mimo lesní cesty. Nejlepší péčí o obnovu je ponechání bezzásahového režimu, neodklízení odumřelého dřeva a další nepoužívání herbicidů. O obnovu pramaništní a potoční jasanové olšiny se smrkem je pečováno regulací smrku (i když je to přirozené stanoviště smrku, jeho zastoupení by mělo být do 10 %, ne současných 30 %). Dle plánu péče (Mikeska, 2007) by mělo docházet k výsadbě individuálně oplocených odrostků OL, JD a JL, ale při pochůzce jsem výsadbu nenašel. Nejvýznamnějšími negativními zásahy byly v minulosti regulační a odvodňovací zásahy do toků na území PR. Negativní jsou jakékoliv zásahy prováděné těžkou lesní technikou na podmáčených půdách, ke kterým stále dochází. Herbicidy již používány nejsou, je redukován smrk a odstraňovány nepůvodní dřeviny (modřín (Larix decidua) a douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii)) druhovým výběrem. Cílů ochrany je většinou dosahováno a to hlavně bezzásahovým režimem, na místech s hustým zápojem smrkového porostu bude třeba provést prosvětlovací zásahy a uvolnit ostatní přirozené dřeviny (olše, jedle), vyvarovat se nadále používání herbicidů a to jak v PR, tak i v ochranném pásmu a nepoužívat těžkou techniku.


45



3 2,5 2 1,5 1,5 1 1 1,5

12 12,5 10 6 6 4 4 4,5


Hstav = 84 dobrý

počet bodů

4 5 5 4 4 4 4 3


Hodnocení péče o PR Králova zahrada

stupeň


počet bodů

Hodnocení současného stavu PR Králova zahrada




5 3 3 3 4 4 3 4

1 1 1,5 1,5 1,5 2 2,5 3

5 3 4,5 4,5 6 8 7,5 12

Hpéče = 72 dobrá


100

5

90

4

Jiné

3

Odp 70

2

Invz Nar

1

Cíle


zásahy

péče o obnovu


ochranné pásmo

cesty

značení hranic

dokumentace


skládky a odpad


narušení obnovy

reprodukce

významné druhy

zachovalost

struktura

Rep

0

50

Zás VD POb

30

Neg Stru OP Cst


0

Znč Dok


46

PR Králova zahrada je celkově hodnocen jako dobrý, ale blíží se vynikajícímu. Největším problémem rezervace jsou hospodářské zásahy a odstraňování odumřelé dřevní hmoty, dále zajíždění lesnickou techniku na podmáčená stanoviště. Vznikají tím velké rýhy a je narušována přirozená obnova nejen bledule, ale i původních dřevin. Stav populace předmětu ochrany (bledule jarní) je dobrý a bledule se přirozeně na území reprodukuje. Současný stav


o PR Králova zahrada je hodnocena jako dobrá, ale blíží se průměrnému hodnocení. Problémem jsou nepřehledně značené hranice. V některých částech PR nebylo jasné, zda se pohybuji uvnitř nebo mimo rezervaci. Dalším negativním jevem je cesta vedoucí územím, která je v době kvetení bledule hojně využívána turisty, kteří mnohdy zajíždějí do PR auty. Zvýšený výskyt turistů znamená více odpadků. A dále ochranné pásmo, ve kterém se nachází přikrmovací zařízení. Péče

stavu dokumentace PR Králova zahrada:


ano

ne

5

5.6 MAŠTALE 5.6.1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ÚZEMÍ

Název ZCHÚ:

Maštale

Kód ZCHÚ:

1502

Kategorie ZCHÚ:



Vyhláška OkÚ Svitavy ze dne 26. 6. 1992, nařízení OkÚ Chrudim č. 1/99 ze dne 9. 7. 1999

Kraj:

Pardubický kraj

Obec s rozš. působností 3. stupně: Svitavy, Chrudim

47

Katastrální území:

Okres Chrudim: Nové Hrady u Skutče, Paseky, Zderaz, Podměstí, Proseč u Skutče, Bor u Skutče okres Svitavy: Jarošov u Litomyšle, Budislav u Litomyšle


1088 ha (Faltysová et al., 2002) 1040,56 ha, z toho v okrese Chrudim 814 ha a v okrese Svitavy 226,56 ha


Správce ZCHÚ:

Lesy ČR, Lesní správa Choceň, revír Proseč a Skuteč Firma Simmo Nádherný – Proseč Městský úřad Litomyšl, odbor městské lesy

Plán péče:



Zachování a ochrana území význačného z hlediska geologického, geomorfologického a krajinného. Jedná se o rozsáhlou oblast pískovcových skal a skalních útvarů s porosty reliktních borů. Téměř zcela zalesněné území má charakteristickou flóru a faunu.

Cíl ochrany:

Zachování a ochrana geologických a geomorfologických útvarů a přírodě blízkého stavu lesních porostů se zbytky reliktních borů, součástí péče o ZCHÚ je rovněž aktivní ochrana ohrožených a chráněných druhů rostlin a živočichů.

Poznámka:

Výše uvedené základní údaje o území získány z platného plánu péče (Ševčíková, Čech, 2000), pokud není uvedeno jinak.

48

5.6.2 CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ Přírodní rezervace se nachází na JZ okraji České tabule na hranici se Žďárskými vrchy v prostoru severně od silnice Proseč – Budislav. Lokalita má charakter zvlněného reliéfu s převažujícím sklonem k severu a severovýchodu. Výškový rozdíl mezi nejvyšším bodem na jihu (Posekanec 554 m n.m.) a nejnižším na severu při Novohradce u Polanky činí téměř 200 m. (Ševčíková, Čech, 2000) Geomorfologicky lokalita patří do provincie:

Česká vysočina

soustavy:

Česko-moravská, Česká tabule

podsoustavy:

Českomoravská vrchovina, Východočeská tabule

celek:

Hornosvratecká vrchovina Svitavská pahorkatina

podcelek:

Žďárské vrchy, Loučenská tabule

okrsek:

Borovský les, Budislavské skály

Průměrná nadmořská výška je 470 m n.m. Území Maštalí představuje mírně zvlněná plošina, prostoupená strmými údolními zářezy, jejichž kolmé stěny tvoří typické pískovcové skalní útvary. Celé území je souvisle zalesněno. (Ševčíková, Čech, 2000) Klimaticky náleží chráněné území do tří oblastí: MT9, MT2 a MT3 (Quitt). Pro severní část území (MT9) je příznačné dlouhé léto, krátká zima mírně suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky. Střední část území spadá do oblasti MT2, pro kterou je typické krátké léto, mírné až mírně chladné, zima je normálně dlouhá, suchá. Jižní část území (MT3) se vyznačuje krátkým mírně chladným létem, s normálně dlouhou zimou a sněhovou pokrývkou. Úhrnné roční srážky dosahují 700–800 mm. (Ševčíková, Čech, 2000) Geologie a hydrologie: území má charakter mírně zvlněného zarovnaného povrchu, který je v jižní části tvořen krystalickými břidlicemi (ruly, migmatity, rohovcové ruly atd.) poličského krystalinika a granodiority (Budislavsko). Podstatnou část oblasti tvoří svrchnokřídovské sedimenty, zejména glaukonitické cenomanské pískovce, místy překryté spodnoturonskými slínovci. Největší hodnotou území jsou pískovcové skalní útvary, které zde tvoří Budislavské skály (zvané též Toulovcovy skály) a Pivnice (tzv. Žižkovy maštale). Budislavské skály jsou soustavou skalnatých roklí, zaříznutých do pískovců. Jde o relikty původně rozlehlejšího pískovcového území. (Ševčíková, Čech, 2000) Pedologie: převládají typické kambizemě, na nejvyšších vrcholech jsou kambizemě dystrické. Poměrně velkou rozlohu zaujímají primární pseudogleje, ojediněle přecházejí do 49

kyselých organozemí typu náslatí a rašelin. Na pískovcích u Skutče se vyvinuly kambizemě arenické. (Ševčíková, Čech, 2000) Tekoucí vody této oblasti patří do pstruhového pásma (Ševčíková, Čech, 2000).

5.6.3 PŘEDMĚT A CÍL OCHRANY, ODŮVODNĚNÍ CÍLŮ OCHRANY A PÉČE O NĚJ Předmětem ochrany je zachování a ochrana území význačného z hlediska geologického, geomorfologického a krajinného. Jedná se o rozsáhlou oblast pískovcových skal a skalních útvarů s porosty reliktních borů. Téměř zcela zalesněné území má charakteristickou flóru a faunu. (Ševčíková, Čech, 2000) Cílem je zachování a ochrana geologických a geomorfologických útvarů a přírodě blízkého stavu lesních porostů se zbytky reliktních borů, součástí péče o ZCHÚ je rovněž aktivní ochrana ohrožených a chráněných druhů rostlin a živočichů. (Ševčíková, Čech, 2000) Vegetace a květena: V současnosti se zde nacházejí především kulturní smrčiny a bory, značný vliv na utváření lesních porostů měla lesní pastva a posléze preferování jehličnatých dřevin při umělé obnově lesa. Na mělkých půdách kvádrových pískovců v okolí Proseče jsou maloplošně vyvinuty reliktní bory (Dicrano-Pinion), velmi řídce se nacházejí i fragmenty suťových lesů (Tilio-Acerion). Potenciální vegetací území jsou na mezických stanovištích především bikové bučiny (Luzulo-Fagion), zřejmě se značným zastoupením jedle. Podél vodních toků se nacházejí přípotoční olšiny (Alnion incanae). Druhotnou nelesní vegetaci tvoří především mezofilní louky na odlesněných enklávách, v nivách potoků se místy nacházejí vlhké, vzácně i rašelinné louky. Flóra je tvořena převážně středoevropskými lesními prvky. Z významnějších druhů zde roste např. hruštička menší (Pyrola minor), plavuň vidlačka (Lycopodium clavatum) a rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia). Bohatá je flóra mechorostů. (Ševčíková, Čech, 2000) Zvířena: Z významných druhů zde žije ježek západní (Erinaceus europaeus), j. východní (E. concolor), ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes), mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), ještěrka živorodá (Lacerta vivipara), zmije obecná (Vipera berus) a další. (Ševčíková, Čech, 2000)

50



stupeň

Tab. 29: Hodnocení stavu PR Maštale

zachovalost

4

struktura

4

významné druhy

4

reprodukce

4

narušení obnovy

4


4

skládky a odpad

2


3

Kategorie území:


Název území:

Maštale

Datum hodnocení:

4., 5. a 7. 9. 2009

Z hlediska předmětu ochrany (rozsáhlá oblast pískovcových skal a skalních útvarů s porosty reliktních borů) je stav území vyhovující. V některých částech území se vyskytují nepůvodní modřín (rozptýlený výskyt ve V a Z části) a vejmutovka (koncentrovaný výskyt v Z části mezi obcemi Zderaz a Bor u Skutče). Na vodou ovlivněných místech převládá smrk – zde původní druh v lesních typech podmáčené smrkové jedliny a kyselé smrkové jedliny. Ve vyšších polohách převládají na suchých stanovištích borovice, kterým v přirozeném zmlazení (a tím ve vytvoření diferencované věkové struktury) brání hustý porost borůvky; na světlinách, v místech ovlivněných vodou a v roklích je struktura porostu vyhovující. Ze vzácných druhů se na rašelinné louce „Na tintěrkách“ vyskytuje rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia). Z dalších významných druhů zde roste hruštička menší (Pyrola minor) a plavuň vidlačka (Lycopodium clavatum). Všechny druhy dřevin vyskytující se na území PR zmlazují. Borovice se dobře zmlazuje na světlinách, naopak se téměř nezmlazuje na borůvčí, které jí silně konkuruje. Další dřeviny jako např. smrk, buk, dub, bříza a jedle zmlazují nejlépe na místech silně ovlivněných vodou, hůře už na nevyvinutých půdách, na svazích, skalách a balvanitých sutích, nejhůře na vysychavých stanovištích s kyselou reakcí, kde převládá borůvka, brusinka a vřesy. V PR zmlazuje i nepůvodní VJ, což vytváří konkurenci pro BO. K narušování obnovy dochází u dřevin sešlapáváním, ke kterému dochází při pohybu turistů mimo vyznačené trasy, a konkurencí borůvky, u listnatých dřevin a jedle okusem, u lišejníků a mechorostů horolezeckým využíváním skal. V ochranném pásmu se v těsné blízkosti PR na jednom z toků vyskytuje křídlatka, v oplocence v JV části PR se z expanzivních druhů vyskytuje třtina křovištní. V Z části mezi obcemi Zderaz a Bor u Skutče se rozrůstá VJ. Hojný výskyt odpadků a velké množství nepovolených skládek. Největší koncentrace odpadků je podél silnic vedoucích rezervací, u chatek a jiných rekreačních objektů nacházejících se v ochranném pásmu, podél turisticky značených cest a u turisticky vyhledávaných míst. Výraznými negativními vlivy jsou silnice vedoucí přes chráněné území, velké množství turistů, rekreační objekty v ochranném pásmu.


51


stupeň

Tab. 30: Hodnocení péče o PR Maštale

dokumentace

5

značení hranic

1

cesty

3

ochranné pásmo

3


4

péče o obnovu

5

zásahy

4


4

Kategorie území:


Název území:

Maštale

Datum hodnocení:

4., 5. a 7. 9. 2009

Plán péče (Ševčíková, Čech, 2000) je platný a byl zpracován dostatečně podrobně, chybí pouze inventarizační průzkum zoologický i botanický. Úplně chybí pruhové značení, území je značeno pouze cedulemi se státním znakem na některých přístupových cestách. Cesty rozdělují PR na 5 částí a jsou celkem frekventované, proto vzniká nebezpečí např. možnosti srážky živočichů s auty, disturbance hlukem, výrazným negativním vlivem je velká koncentrace odpadků podél těchto cest. Ochranné pásmo tvoří z 85 % zemědělská půda a obce, pouze malou část les, to může mít za následek obohacování půdy v PR při hnojení polí a také dochází k vyvážení zahradního odpadu do PR. Došlo k zastavení těžby pískovce (písku) v celém území PR, tím pádem nedochází k tvorbě a rozšiřování cest. Informační kampaní nebo sankcemi zajistit, aby ze zahrad v okolí PR nebyl vyvážen odpad do PR. Postupně jsou redukovány nepůvodní dřeviny (MD a VJ), v území se nachází i oplocenky na ochranu před zvěří. Zmlazení VJ konkuruje původní BO, ale vzhledem k velikosti PR, jen na velmi malé lokalitě. Bylo by vhodné zrychlit odstranění VJ i s jejím zmlazením. Dochází k odstraňování nepůvodních dřevin (MD, VJ), uvolňování dřevin původních, louky v ZCHÚ jsou pravidelně koseny, není povoleno louky hnojit, vodní plochy je zakázáno využívat intenzivně. Odstraňování VJ by mohlo být intenzivnější, mělo by být odstraněno i VJ zmlazení. Cílů ochrany je dosahováno, nejdůležitějším krokem bylo zastavení těžby písku a tím likvidace cenných stanovišť. V PR jsou postupně redukovány nepůvodní dřeviny (MD, VJ a DBC) a uvolňovány a podporovány původní dřeviny. Není zamezeno vyvážení odpadů ze zahrad v okolí PR.


52


3 2,5 2 1,5 1,5 1 1 1,5

12 10 8 6 6 4 2 4,5



Hstav = 75 dobrý

počet bodů

4 4 4 4 4 4 2 3


Hodnocení péče o PR Maštale

stupeň

počet bodů



Hodnocení současného stavu PR Maštale



5 1 3 3 4 5 4 4

1 1 1,5 1,5 1,5 2 2,5 3

5 1 4,5 4,5 6 10 10 12

Hpéče = 76 dobrá


100

5 90

4 3 70

2

Jiné Odp

Cíle

Invz

1

Nar Zás


zásahy

péče o obnovu


ochranné pásmo

cesty

značení hranic

dokumentace


skládky a odpad


narušení obnovy

reprodukce

významné druhy

zachovalost

struktura

50

0

Rep

VD

POb

30 Stru

Neg OP Cst


Zach

0

Znč Dok


53

PR Maštale je hodnocen jako dobrý, ale blíží se spíše průměrnému. Za největší problém považuji odpad, který se hojně vyskytuje podél cest vedoucích přes PR, a skládky, které se vyskytují u obcí nacházejících se v ochranném pásmu. Dalším negativním vlivem jsou právě komunikace procházející územím. Vytvářejí bariéry a rozdělují území na několik částí. Současný stav


o PR Maštale je také hodnocena jako dobrá a opět se blíží průměrné. Hranice nejsou značeny pruhovým značení, území je značeno pouze cedulemi se státním znakem na přístupových cestách. Problémem je také ochranné pásmo, ve kterém se nacházejí zemědělsky obhospodařované pozemky a obce. Péče

stavu dokumentace PR Maštale:


ano

ne

5

5.7 NEDOŠÍNSKÝ HÁJ 5.7.1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ÚZEMÍ

Název ZCHÚ:

Nedošínský háj

Kód ZCHÚ:

9001

Kategorie ZCHÚ:



Vyhláška MŠVU, Číslo a datum: č. j. 93733/49 ze dne 12. 9. 1949

Kraj:

Pardubický kraj

Obec s rozš. působností 3. stupně: Litomyšl Katastrální území:

Nedošín

54


30,7613 ha


Správce ZCHÚ:

Městský úřad Litomyšl, odbor městské lesy

Plán péče:


Jiná dokumentace:

Inventarizační průzkumy: Beran (2005), Bureš (2005), Urbánek (2005)

Předmět ochrany:

Přírodě blízká společenstva lesů dubohabřin (SLT 2D a 2I) a potočního luhu (SLT 2L). Vegetace bylinného patra. Živočichové - zejména bezobratlí a ptáci. Geologické jevy.

Předmět ochrany dle DRUSOP: Parkově upravený smíšený porost, ptačí hnízdiště.

Cíl ochrany:

Zachování bohatého bylinného patra a pestrosti společenstev, ochrana geologických jevů a pramenů a hnízdišť ptactva (doupné stromy). Respektování původní (geobotanické) skladby lesních porostů.

Poznámka:

Výše uvedené základní údaje o území získány z platného plánu péče (Starý, 2003), pokud není uvedeno jinak.

5.7.2 CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ PP Nedošínský háj zahrnuje lesní porosty při řece Loučné mezi obcemi Tržek a Nedošín, na jihu se háje dotýká říčka Desná. Území náleží do soustavy České křídové tabule,

55

podsoustavy Svitavská pahorkatina. Geologické podloží širšího okolí tvoří křemitovápnité jílovce - v Nedošínském háji se jedná o opuky, v severní nejnižší části jsou hlinité náplavy. Nadmořská výška území se pohybuje od 310 do 348 m. Reliéf území byl vytvářen erozivní činností vodních toků v křídové tabuli. Ze svahu v PP Nedošínský háj vyvěrají čtyři prameny. (Starý, 2003) Klimaticky náleží území do okrsku mírně vlhkého s mírnou zimou, pahorkatinného. Průměrná roční teplota činí 7,7 °C, průměrné roční srážky 729 mm. (Starý, 2003) Z hlediska lesnické typologie se na území PP nachází potoční luh pahorkatinný, obohacená buková doubrava hluchavková, bohatá buková doubrava mařinková a uléhavá kyselá buková doubrava konvalinková. (Starý, 2003) Geobotanicky se na území PP nacházejí společenstva černýšových dubohabřin (Melampyro-nemorosi-Carpinetum) a v lužní

části

střemchových

jasenin

(Pruneto-

Fraxinetum). (Starý, 2003)

5.7.3 PŘEDMĚT A CÍL OCHRANY, ODŮVODNĚNÍ CÍLŮ OCHRANY A PÉČE O NĚJ Předmětem ochrany je dle DRUSOP Parkově upravený smíšený porost a ptačí hnízdiště. Předmět ochrany dle předchozího plánu péče (Konývka, 1996) je Zachování a ochrana přirozené porostní skladby lužního lesa s bohatým bylinným patrem, výskytiště zpěvného ptactva a geologických jevů. Podle současného plánu péče (Starý, 2003) jsou předmětem ochrany Přírodě blízká společenstva lesů dubohabřin (SLT 2D a 2I) a potočního luhu (SLT 2L), vegetace bylinného patra, živočichové (zejména bezobratlí a ptáci) a geologické jevy. Z výše uvedených pramenů vyplývá, že největší prioritu PP je zachování přirozeného lužního porostu s množstvím doupných stromů, mrtvého dřeva a bohatým bylinným podrostem, což v hospodářsky změněné krajině poskytuje útočiště pro celou řadu ptáků a hmyzu.

56



stupeň

Tab. 34: Hodnocení stavu PP Nedošínský háj

zachovalost

4

struktura

3

významné druhy

4

reprodukce

4

narušení obnovy

4


3

skládky a odpad

3


4

Kategorie území:


Název území:

Nedošínský háj

Datum hodnocení:

25. 8. 2009

Stav území je pro předmět ochrany (přírodě blízká společenstva lesů dubohabřin a potočního luhu) na většině plochy vyhovující, v PP se ale vyskytuje smrk, modřín a akát (vtroušeně v celé PP) + keře (bez černý – zejména po obvodu PP), které konkurují vegetaci bylinného patra. Struktura je na území PP pro předmět ochrany vyhovující v S, SV a SZ části, v J a středové části nevyhovuje – chybí 1. až 6. věkový stupeň. Vzhledem k dlouhému období (podle plánu péče (Starý, 2003) několik desetiletí) bez zásahu do PP je stav významných druhů (lilie zlatohlavá, oměj vlčí mor, medovník meduňkolistý, áron plamatý) příznivý. Pouze v některých částech PP (podél cest a vodních toků) konkurují významným druhům druhy invazní (netýkavka malokvětá a netýkavka žláznatá). Reprodukce předmětu ochrany (DBZ, BK, HB, JV, JS, LP) je dostatečná, na většině území jsou příznivé podmínky. Problematická je přirozená obnova dubu letního, který potřebuje světlá stanoviště, v PP je však zastíněn. Obnova (DB, DBZ, BK, HB, JV, JS, LP) je narušena pouze konkurencí některých expanzivních druhů (v tomto případě bezu černého), velkým zastíněním (obnova dubu) a cyklisty a turisty pohybujícími se mimo vyznačené trasy. V území se v důsledku ruderalizace rozšiřuje netýkavka malokvětá, expanzivním druhem je zde díky zvýšenému množství živin bez černý a expanzivní zmlazování jasanu a klenu. Z invazních druhů se v PP nachází akát, netýkavka malokvětá a n. žláznatá. Vzhledem k velké návštěvnosti území dochází k jeho znečišťování odpadky, které jsou nejvíce koncentrovány u odpočívadel s lavičkami a u staveb v PP – střední, S a SV část Výrazným negativním vlivem je masová návštěvnost PP, která je způsobena blízkostí města Litomyšl a rekreačních zařízení (Penzion Kolčava – 100 m a agropenzion U háje – 200 m od PP). Pohyb jezdců na koních, cyklistů a dokonce čtyřkolek nejen po vyznačených cestách, ale i mimo ně na území ZCHÚ (podle plánu péče (Starý, 2003)).



stupeň

Tab. 35: Hodnocení péče o PP Nedošínský háj

dokumentace

5

značení hranic

2

Kategorie území:


Název území:

Nedošínský háj

Datum hodnocení:

25. 8. 2009

Plán péče (Starý, 2003) je platný a byl zpracován dostatečně podrobně, byly zpracovány i zoologické a botanické průzkumy (Beran, 2005; Bureš, 2005; Urbánek, 2005). Území je značeno pouze cedulemi s malým státním znakem a s tabulkou popisující PP a předmět ochrany. Pruhové značení chybí.

57

cesty

3

ochranné pásmo

3


2

péče o obnovu

4

zásahy

4


4

Územím procházejí pouze lesní cesty a pěšiny, v jejichž blízkosti se vyskytují odpadky a díky velké návštěvnosti dochází k sešlapu. Většinu ochranného pásma zaujímá zemědělská půda, což má za následek zvýšení živin v chráněném území (výskyt bezu černého v jaseninách). Nedochází k účinnému omezování vstupu návštěvníků (jezdci na koních, cyklisté, čtyřkolky) mimo vyznačené cesty např. zákazovými značkami, závorami, apod., a k omezení vlivu hospodaření na sousedních pozemcích. V území PP se nacházejí 3 oplocenky na podporu přirozené obnovy dubu zimního. V plánu péče je uvedeno, že by mělo docházet k odstranění expanzivního zmlazování JS a KL, k čemuž zatím nedochází. Byly provedeny zásahy v podobě probírky a tří obnovních prvků (oplocenky) na podporu dubu. Mělo by dojít i k odstranění nepůvodních dřevin (AK, SM, MD, VJ), což navrhuje i plán péče (Starý, 2003), ale ani z plánu péče ani z terénního šetření není jasné, zda k tomuto dochází. Při terénním průzkumu jsem neviděl pařezy, ani jiné známky těžební aktivity. Na území PP je dosahováno cílů ochrany na většině území, ohrožení je pouze v podobě vysoké návštěvnosti a expanzivních druhů.




3 2,5 2 1,5 1,5 1 1 1,5

12 7,5 8 6 6 3 3 6


Hstav = 74 dobrý


počet bodů

4 3 4 4 4 3 3 4


Hodnocení péče o PP Nedošínský háj

stupeň

počet bodů



Hodnocení současného stavu PP Nedošínský háj



5 2 3 3 2 4 4 4

1 1 1,5 1,5 1,5 2 2,5 3

5 2 4,5 4,5 3 8 10 12

Hpéče = 70 průměrná

58

100

5 90

4 3 70

Jiné

2 Odp

Cíle

Invz

1


zásahy

péče o obnovu


ochranné pásmo

cesty

značení hranic

dokumentace


skládky a odpad


narušení obnovy

reprodukce

významné druhy

zachovalost

struktura

50

0

Nar Zás Rep

VD

POb

30 Neg Stru OP Cst


Zach

0

Znč Dok

Obr. 14: Výsledné hodnocení stav PP Nedošínský háj je hodnocen jako dobrý, blíží se však průměrnému. Struktura není vyhovující pro předmět ochrany v J a středové části, kde chybí některé věkové stupně. Dále předmětu ochrany nevyhovuje expanze některých druhů, které zastiňují a vytlačují druhy původní. Velkém problémem je velký výskyt odpadu po území, hlavně u turistických odpočívadel. Současný


o PP Nedošínský háj je hodnocena jako průměrná, ale blíží se dobré. Hranice nejsou značeny pruhovým značením, podél turisticky značených cest dochází k sešlapu a výskytu odpadků, nedochází ke sledování a odstraňování následků turistické návštěvnosti. Dále jsou dle mého názoru nedostatečné zásahy na podporu dubu a odstraňování nepůvodních dřevin. Péče

stavu dokumentace PP Nedošínský háj:

Stav dokumentace Existuje platný právní předpis nebo rozhodnutí o vyhlášení ZCHÚ: Byl zpracován inventarizační průzkum pro ZCHÚ: Byl zpracován plán péče o ZCHÚ: Plán péče je platný: Platný plán péče obsahuje dostačujícím způsobem zpracované tyto části: - základní identifikační a popisné údaje o ZCHÚ - předmět ochrany a cíl péče - rozbor stavu ZCHÚ

ano

ne

59

- plán zásahů a opatření - předpokládané náklady podle jednotlivých zásahů - mapové a jiné přílohy Součet:

5

5.8 POD SKÁLOU 5.8.1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ÚZEMÍ

Název ZCHÚ:

Pod skálou

Kód ZCHÚ:

1362

Kategorie ZCHÚ:



vyhláška ONV Svitavy ze dne 21. 11. 1990

Kraj:

Pardubický kraj


Mladějov na Moravě, Nová Ves u Moravské Třebové


21,1 ha


Správce ZCHÚ:

Lesy ČR,Lesní správa Svitavy

Plán péče:

platný pro období 2008–2017 (Višňák, 2007)

Jiná dokumentace:

Inventarizační průzkum: Zatloukal et al. (2001), Unar (1997), Hrubý (1964)

Předmět ochrany:

Svahová bučina s hojným tisem (dle DRUSOP).

Ochrana suťových bučin ve spodní etáži s bohatě zastoupeným tisem

(dle provozního řádu chráněného

přírodního výtvoru).

60

Populace tisu červeného (Taxus baccata) v bukových porostech a bohaté naleziště vzácných rostlin a živočichů na obnažených výchozech skal (podle informační tabule).

Přirozené, floristicky bohaté lesní porosty s četnými skalními výchozy. Lokalita tisu červeného (předchozí plán péče (UNAR, 1997)).

Cíl ochrany:

Dosažení přírodní skladby lesních porostů, příznivý stav populací zvláště chráněných druhů.

Poznámka:

Výše uvedené základní údaje o území získány z platného plánu péče (Starý, 2003), pokud není uvedeno jinak.

5.8.2 CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ Přírodní památka Pod skálou se nachází na prudkém východním svahu (kuestě) mezi obcemi Mladějov na Moravě a Nová Ves. Území s PP Pod skálou je součástí Hřebečovského hřbetu na východním okraji Svitavské pahorkatiny. Minimální nadmořská výška PP je 460 metrů, maximální nadmořská výška je 609 metrů. PP patří do klimatické oblasti MT3 (mírně teplá). (Višňák, 2007) Fytogeografické poměry: Fytogeografická oblast: Mezofytikum Fytogeografický okres: 63. Českomoravské mezihoří Fytogeografický podokres: 63.i Hřebečovská vrchovina Podrobné geologické členění: podsoustava Východočeská tabule geomorfologický celek Svitavská pahorkatina geomorfologický podcelek Českotřebovská pahorktina geomorfologický okrsek Hřebečovský hřbet Bioregion - Svitavský 1.39 Přírodní lesní oblast - Českomoravské mezihoří 31 (Višňák, 2007)

61

5.8.3 PŘEDMĚT A CÍL OCHRANY, ODŮVODNĚNÍ CÍLŮ OCHRANY A PÉČE O NĚJ Hlavním předmětem ochrany v PP Pod skálou je zachování a rozhojnění významné populace tisu červeného (Taxus baccata), která je hodnocena jako osmá největší v ČR a dalších vzácných druhů rostlin a živočichů. Dalším předmětem ochrany je stabilizace přírodě blízkého lesa vyvíjejícího se bez výraznějších negativních antropogenních vlivů. Tyto zájmy se doplňují, protože tis červený je dřevinou s těžištěm výskytu v přírodě blízkých, bohatě strukturovaných a hospodářsky málo využívaných porostech. (Višňák, 2007) Populace silně ohroženého tisu červeného vyskytujícího se nejen v PP Pod skálou, ale i v dalších částech Hřebečovského hřbetu čítá přes 300 vzrostlých jedinců. Vzhledem k tomu, že tis je druh ohrožený a považovaný za památný, je třeba usilovat o zachování a reprodukci této tisové populace nejlépe v podmínkách přírodě blízkého lesa, v němž tis přežíval ještě dříve, než do života zdejších lesů zasáhl člověk. (Višňák, 2007) I když nejsou lesy na území PP intenzivně obhospodařované, nevyhnuly se jim zásahy, které snížily jejich přírodní hodnoty. Je tedy nezbytné, aby došlo k přeměně na porosty přírodě blízkého typu. Nejedná se pouze o úpravu druhové skladby, ale také o vytvoření různorodější porostní struktury, která by v delším časovém horizontu vyústila v nestejnorodý porostní celek. (Višňák, 2007)



stupeň

Tab. 39: Hodnocení stavu PP Pod skálou

zachovalost

3

struktura

3

významné druhy

3

reprodukce

3

Kategorie území:


Název území:

Pod skálou

Datum hodnocení:

7. 3. 2008

Na území PP (předmět ochrany: květnaté bučiny s hojným tisem) se nachází nepůvodní smrk a modřín, SM zabírá téměř polovinu území, místy tvoří monokulturní porosty. Chybí větší zastoupení původních dřevin (buk, jedle, klen, jilm). Na místech s původním bukovým porostem (střední a jižní část PP) je struktura pro tis červený optimální, na místech s hustě zapojeným smrkovým porostem (SV a JV část) zhoršená. Dochází k postupnému zlepšování stavu tisu červeného (Taxus baccata), to hlavně ve zbudovaných oplocenkách, kde má tis šanci odrůst zvěři (vlastní průzkum) a okrotice bílé (Cephalanthera damasonium)(dle plánu péče Višňák, 2007).Vitalita populací uvedených významných druhů je snížena na místech se změněnou druhovou skladbou ve prospěch smrku. Předmět ochrany (Taxus baccata) na území dobře zmlazuje, příznivé podmínky pro zmlazení jsou téměř na 50 % území. Květnaté bučiny i s bylinným patrem zmlazují dobře na místech s nezměněnou duhovou skladbou.

62

narušení obnovy

2


3

skládky a odpad

4


4

Dochází k velkému poškození zmlazení tisu (Taxus baccata) spárkatou zvěří (mimo oplocenky poškození likvidační), v menší míře je poškozována jedle (Abies alba) a buk (Fagus sylvatica) spárkatou zvěří okusem. Výskyt expanzivní kopřivy (Urtica dioica) podél cesty (JZ část PP) a úzkokolejné železnice na jižní hranici ZCHÚ. Celkem hojný výskyt odpadků v zatáčce místní komunikace využívané jako občasné parkoviště (JZ část PP) a jednotlivé odpadky na JZ hranici PP podél cesty (JZ) a ojedinělé odpadky po lesních dělnících v ochranném pásmu, především v dobře dostupných místech (J, JV a Z hranice). Úzkokolejná železnice probíhající po hranici a částí PP, využívaná jako turistická atrakce a s tím související znečištění (požár způsobený jiskrou z lokomotivy), dále velká plocha v zatáčce u silnice vedoucí po hranici PP, která je využívána jako parkoviště, o čemž svědčí výskyt odpadků.



stupeň

Tab. 40: Hodnocení péče o PP Pod skálou

dokumentace

5

značení hranic

5

cesty

4

ochranné pásmo

3


4

péče o obnovu

3

zásahy

4

Kategorie území:


Název území:

Pod skálou

Datum hodnocení:

7. 3. 2008

Plán péče (Višňák, 2007) byl zpracován dostatečně podrobně, chybí pouze zoologický průzkum, který je potřeba pro zjištění významných druhů fauny a pro návrh opatření pro jejich ochranu (údajný výskyt výra velkého (dle plánu péče Višňák, 2007) – hnízdění na skalních římsách). Hranice PP jsou značeny poměrně přehledně pruhovým značením (přeznačení v r. 2007) i 4 tabulemi se státním znakem, nechybí ani informační tabule. Silnice III. třídy s malým provozem, která prochází pouze po JZ části hranice ZCHÚ. Přímo v území PP se nacházejí jen lesní nezpevněné cesty, které využívají turisté a cyklisté. JZ částí ochranného pásma prochází místní komunikace (bariéra, znečištění), J a JV částí úzkokolejná železnice a vyskytují se zde skupinky nepůvodních jehličnanů - Larix decidua a Pinus sylvestris, a hojně Picea abies, který by měl být pouze vtroušený (možnost náletu semen do okrajových částí PP, konkurence, bariéra). Mírný negativní vliv úzkokolejné železnice, která je využívaná pro turistické vyjížďky, je omezen tím, že jsou vyjížďky pořádány pouze v určité dny, ne každodenně. Na území PP se nachází 2 oplocenky, ale pouze o výměře do cca 0,2 ha každá, což umožní ochranu pouze omezeného množství zmlazení. Dále dochází k prosvětlování smrkových porostů a tím jsou podporovány původní druhy dřevin (především tis, jedle a buk). Podle plánu péče (Višňák, 2007) došlo k realizaci většiny potřebných zásahů a opatření (údržba značení ZCHÚ, prořezávka, preferovat vtroušené listnáče, zvláště buk) . Podle mého názoru je nedostatečná ochrana především tisu (ale i jedle a buku) proti zvěři, i když v rámcových směrnicích hospodaření se uvádí požadavek na ochranu zmlazení tisu a jedle proti zvěři a oplocení obnovních prvků.

63


3

Na území přírodní památky dochází k naplnění cílů ochrany, nyní se zde nacházejí 2 oplocenky (výměra cca 0,1 a 0,2 ha) pro ochranu tisového zmlazení a jsou činěna i další opatření na reprodukci tisu (pěstování sazenic pro jejich výsadbu do nových lokalit v PP – vždy s nutnou ochranou proti zvěři). Obnovní prvky, v nichž probíhá zmlazování různých dřevin, však oploceny nejsou. Nálety tak značně trpí okusem a odrůstají pouze v omezené míře, nejvíce postižen je přitom tis s jedlí. Překážkou v dosahování cílů ochrany je téměř 50 % zastoupení smrku, přitom by měl být nanejvýš vtroušen.




3 2,5 2 1,5 1,5 1 1 1,5

9 7,5 6 4,5 3 3 4 6


Hstav = 61 průměrný

PP Pod skálou je celkově hodnocen jako průměrný, ale hodnocení se blíží stavu dobrému. Na území PP se alespoň z poloviny nachází přírodě blízký les, který poskytuje dobré podmínky pro existenci a přirozenou obnovu předmětu ochrany tisu červenému (Taxus baccata). Největším problémem v PP je narušení přirozené obnovy nejen tisu červeného, ale i přirozeně se vyskytující jedle bělokoré (Abies alba), které je způsobeno vysokými stavy spárkaté zvěře. Současný stav


počet bodů

3 3 3 3 2 3 4 4


Hodnocení péče o PP Pod skálou

stupeň

počet bodů



Hodnocení současného stavu PP Pod skálou



5 5 4 3 4 3 4 3

1 1 1,5 1,5 1,5 2 2,5 3

5 5 6 4,5 6 6 10 9

Hpéče = 74 dobrá

o PP Pod skálou je celkově hodnocena jako dobrá, blíží se však průměrnému hodnocení. Největšími problémy jsou nedodržování ochranného pásma, péče o obnovu a tím i dosahování cílů ochrany. Na území PP se sice nacházejí 2 oplocenky (0,1 ha,0,2 ha), to je ale k celkové výměře PP málo. Zvláště, když jsou optimální podmínky pro tis jen na polovině území. Do budoucna je potřeba omezit škody způsobené zvěří a na místech s nepůvodními dřevinami změnit druhovou skladbu. Péče

64

100

5 90

4 3 70

2

Cíle

1

Jiné Zás dosahování cílů ochrany

zásahy

péče o obnovu


ochranné pásmo

cesty

značení hranic

dokumentace


skládky a odpad


narušení obnovy

reprodukce

významné druhy

zachovalost

0

struktura

50

Odp Invz Nar Rep

30

VD

Stru

POb

Neg OP Cst Znč


0

Dok

Obr. 16: Výsledné hodnocení Tab. 43: Podrobné hodnocení

stavu dokumentace PP Pod skálou:


ano

ne

5

65

5.9 PSÍ KUCHYNĚ 5.9.1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ÚZEMÍ

Název ZCHÚ:

Psí kuchyně

Kód ZCHÚ:

1686

Kategorie ZCHÚ:



nařízení č. 2/1999, okresní úřad Svitavy

Kraj:

Pardubický kraj

Obec s rozš. působností 3. stupně: Svitavy, Litomyšl Katastrální území:

Opatov v Čechách, Janov u Litomyšle


116,5394 ha


Správce ZCHÚ:


Plán péče:

platný pro období 2007–2017 (Koutecký, 2006)

Jiná dokumentace:

Inventarizační průzkumy: Kramoliš, Tmej (2006), Hrubý (1998), Urbánek (1998)

Předmět ochrany:

Zachovalý biotop jedlových bučin charakteristických pro Třebovské mezihoří. (ve zřizovacím předpisu je přesně uvedeno: zachovalý ekotyp jedlových bučin)

Cíl ochrany:

Různověké lesní porosty s přírodě blízkou druhovou skladbou, se spontánně probíhající přirozenou obnovou a s částmi pralesovitého charakteru, s postupným omezováním přímých lidských zásahů.

Poznámka:

Výše uvedené základní údaje o území získány z platného plánu péče (Koutecký, 2006), pokud není uvedeno jinak.

66

5.9.2 CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ PR leží na plošině a na zvlněných, převážně V a JV svazích, spadajících do Třebovsko – Svitavské brázdy. Území se nachází v nadmořské výšce mezi 450 a 559 m. Geologicky patří do České křídové tabule. Podkladem jsou odvápněné opuky, slíny a pískovce křídového stáří, místy překryté třetihorními jíly a štěrkopísky. (Koutecký, 2006) Hydrologicky spadá území PR do chráněné oblasti přirozené akumulace vod Východočeské křídy (č. 17). Leží na rozvodí Kunčického potoka a Zádolského potoka, v dílčím povodí Tiché orlice a Loučné v povodí Labe. Žádný trvalý vodní tok rezervací neprotéká, v J části na dně zářezu je několik tůní napájených potůčkem, který je aktivní po jarním tání nebo v době vytrvalejších dešťů, trvalejší charakter má v dolní části na JV okraji PR. Tůně nejsou přirozeného původu, jde o jámy vzniklé při likvidaci válečné munice v roce 1945. (Koutecký, 2006) Klimaticky se jedná o oblast mírně teplou (MT2), s průměrnou roční teplotou 7,1 ۫C, ročním úhrnem srážek 810 mm a vegetační dobou 149 dnů (údaje nejbližší meteorologické stanice v České Třebové). (Koutecký, 2006) V geobotanické rekonstrukční mapě (Mikyška, 1972) je území zařazeno do květnatých bučin svazu Fagion. Z hlediska lesnické typologie zde nacházíme nejčastěji stanoviště mezotrofní až mezotrofně bazická, hydricky normální. Převažují bučiny a kyselé, svěží a bohaté jedlové bučiny. Celé území rezervace je pokryto lesními porosty, dominantními dřevinami jsou zde buk lesní a smrk ztepilý, příměs tvoří klen a jasan, v J části je významně zastoupen dub zimní. V bylinném patře se nachází řada indikačních druhů společenstev květnatých bučin: česnek medvědí, čarovník alpský, lýkovec jedovatý, ječmenka evropská, plavuň vidlačka, strdivka jednokvětá, prvosenka vyšší. (Koutecký, 2006)

5.9.3 PŘEDMĚT A CÍL OCHRANY, ODŮVODNĚNÍ CÍLŮ OCHRANY A PÉČE O NĚJ Předmětem ochrany je zachovalý biotop jedlových bučin. Ten je ovšem na většině plochy PR značně změněn, což vyplývá z porovnání přirozené a současné skladby lesů. Dominantní dřevinou je buk, téměř úplně chybí jedle, výrazně pokleslo i zastoupení dubu zimního. Smrk, který zde byl v minulosti hojně vysazován, tvoří místy čistě smrkové porosty, nejčastěji ve věku 20–50 let. Ve starších, převážně bukových porostech je smrk většinou jen přimíšen. (Koutecký, 2006)

67

Cílem ochrany je vytvořit nebo zachovat různověké lesní porosty s přírodě blízkou druhovou skladbou, se spontánně probíhající přirozenou obnovou a s částmi pralesovitého charakteru, s postupným omezováním přímých lidských zásahů. (Koutecký, 2006) Zejména starší bukové a smíšené porosty jsou stanovištěm několika významných druhů ptáků. V dutinách zde hnízdí datel černý (prakticky výhradně v buku), žluna šedá, puštík obecný, holub doupňák a několik druhů pěvců. Čáp černý, krkavec velký a káně lesní zakládají svá hnízda většinou na charakteristicky rozvětvených smrcích, kde došlo k vrcholovému zlomu. (Koutecký, 2006) Významný je i výskyt xylofilních a mycetofágních druhů hmyzu typických pro jedlobukové lesy, především brouků čeledi Carabidae, Lycidae, Melandryidae, Pythidae, Eucnemidae. (Koutecký, 2006) Zároveň se jedná o druhově bohatou mykologickou lokalitu s výskytem mnoha nehojných a vzácných druhů hub, včetně bioindikačních ektomykorhizních a saprofytických druhů. (Koutecký, 2006)



stupeň

Tab. 44: Hodnocení stavu PR Psí kuchyně

zachovalost

3

struktura

4

významné druhy

5

reprodukce

4

narušení obnovy

4


5

Kategorie území:


Název území:

Psí kuchyně

Datum hodnocení:

8. 9. 2009

Z hlediska předmětu ochrany (zachovalý ekotyp jedlových bučin) je území zachovalé z cca 60 %, zbytek tvoří více či méně pozměněné porosty – porosty s velkým, až 100% zastoupením SM (přirozeně (dle plánu péče Koutecký, 2006) by mělo být zastoupení SM 2 %) v jednotlivých porostních skupinách, občas vtroušen MD a malé zastoupení jedle (aktuálně do 1 %, přirozeně až 38 %). Struktura je zcela vyhovující na místech s převládajícím bukem a na místech s bezzásahovým režimem (S a V část), nevyhovující je v porostech se 70 % a větším zastoupením smrku (JV a střední část PR). Z významných druhů se v PR nachází vitální populace áronu plamatého, dále bledule jarní, kruštík modrofialový, okrotice bílá a v ochranném pásmu vemeník dvoulistý. Reprodukce buku je výborná, u ostatních původních dřevin (jedle, klen, dub zimní) podstatně menší. Obnova je narušena nejvíce okusem zvěří, nepatrně sešlapem podél turisticky značených cest (JV a J až SZ část PR) a při krádežích dřeva, ke kterým podle plánu péče (Koutecký, 2006) dochází - při transportu dřeva z porostu dochází k narušování půdního horizontu, k poškozování semenáčků a bylinného patra. V území se nevyskytují invazní ani expanzivní druhy.

68

skládky a odpad

4

Ojedinělý výskyt jednotlivých odpadků podél cest (JV a J až SZ část PR).


5

V území se kromě zvěře a neukázněných turistů neprojevují jiné negativní vlivy.



stupeň

Tab. 45: Hodnocení péče o PR Psí kuchyně

dokumentace

5

značení hranic

5

cesty

4

ochranné pásmo

4


3

péče o obnovu

5

zásahy

4


4

Kategorie území:


Název území:

Psí kuchyně

Datum hodnocení:

8. 9. 2009

Platný plán péče (Koutecký, 2006) byl zpracován dostatečně podrobně. Byly provedeny i zoologické a botanické průzkumy (Urbánek, 1998; Hrubý, 1998; Koutecký, 2006). Hranice jsou značeny poměrně přehledně pruhovým značením a cedulemi se státním znakem. Informační cedule chybí, ale vzhledem k faktu, že neznám frekvenci návštěvnosti, nedokáži určit, zda jsou potřeba, či nikoliv. Cestní síť (zpevněné a nezpevněné lesní cesty) nacházející se v PR (zpevněné cesty - JV a J až SZ část PR, nezpevněné nepravidelně rozmístěny po celé ploše PR) má jen mírný negativní vliv – výskyt jednotlivých odpadků v souvislosti se zvýšeným pohybem turistů. V ochranném pásmu převládá smrk, který svými nálety konkuruje přirozeně se vyskytujícím dřevinám. V JV části PR jsem v ochranném pásmu viděl dva vzrostlé buky (d1,3 40cm) ve smrkovém porostu, které měly ve výšce cca 20 cm nad patou po obvodu 2 zářezy, které jsou pro strom likvidační. Oplocenkami a jednotlivou ochranou zejména listnáčů a jedle jsou omezovány škody způsobované zvěří. Nedochází ale k omezování krádeží vytěženého dřeva, tím pádem je odebíráno dřevo, v němž probíhá vývoj hmyzu a hub. O obnovu je pečováno oplocenkami a uvolňováním listnáčů a jedle ve smrkových porostech, dochází i k individuální ochraně dřevin (klenu). Většina potřebných zásahů je prováděna. Jedná se hlavně o ponechávání dřevní hmoty v porostu (ke krádežím a odvozu dřeva dochází jen poblíž zpevněných cest - JV a J až SZ část), zavádění původních dřevin do skladby porostu a ochrany před zvěří. Chybí větší intenzita umělého vnášení jedle (současné zastoupení téměř nulové, přirozené kolem 30 %). Existují pouze drobné nedostatky v dosahování cílů ochrany a to v podobě odvážení dřevní hmoty z PR a krádeží. Jinak je pomalu cílů dosahováno. Podíl původních listnáčů a jedle se na úkor smrku postupně zvyšuje, mladé rostliny jsou chráněny před zvěří.


69


3 2,5 2 1,5 1,5 1 1 1,5

9 10 10 6 6 5 4 7,5



Hstav = 82 dobrý

počet bodů

3 4 5 4 4 5 4 5


Hodnocení péče o PR Psí kuchyně

stupeň

počet bodů



Hodnocení současného stavu PR Psí kuchyně

tab.47: Hodnocení péče o území stupeň


5 5 4 4 3 5 4 4

1 1 1,5 1,5 1,5 2 2,5 3

5 5 6 6 4,5 10 10 12

Hpéče = 84 dobrá


100

5

90

4 Jiné

3 70

2

Cíle

Odp Invz Zás

1

Nar


zásahy

péče o obnovu


ochranné pásmo

cesty

značení hranic

dokumentace


skládky a odpad


narušení obnovy

reprodukce

významné druhy

zachovalost

0

struktura

50 Rep

POb

VD

Neg

30 OP Stru

Cst Znč


Zach

0

Dok


70

PR Psí kuchyně je hodnocen jako dobrý. Problematická je zachovalost. Předmět ochrany je zachován cca na 60 % území, zbytek tvoří více či méně pozměněné porosty. Porosty jsou změněny ve prospěch smrku, který tvoří místy i monokultury. V takovýchto partiích je nevyhovující i struktura a je zde narušena přirozená obnova hlavně stanovištně původních listnáčů a jedle. Současný stav


o PR Psí kuchyně je hodnocena jako dobrá. Nejméně hodnoceno je omezování vnějších negativních vlivů. V tomto případě jsou negativním vlivem škody způsobené zvěří a krádeže dřeva. V ochranném pásmu, kde převažuje smrk, jsem viděl likvidační zásah na buku. Silně zastoupený smrk v ochranném pásmu ohrožuje nálety okrajové části rezervace. Péče

stavu dokumentace PR Psí kuchyně:


ano

ne

5

5.10 ROHOVÁ 5.10.1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ÚZEMÍ

Název ZCHÚ:

Rohová

Kód ZCHÚ:

1891

Kategorie ZCHÚ:



nařízení č. 1/1998, okresní úřad Svitavy

Kraj:

Pardubický kraj


Boršov u Moravské Třebové, Dlouhá Loučka, Křenov


331,6097 ha

71

296,9264 ha dle DRUSOP


Správce ZCHÚ:


Plán péče:

platný pro období 2008–2017 (Ekologická projekce, 2007)

Jiná dokumentace:

Inventarizační průzkum: Zatloukal (2001), Hrubý (1966)

Předmět ochrany:

Rozsáhlé přirozené květnaté bučiny a suťové porosty.

Cíl ochrany:

Zachovat a podporovat biodiverzitu celého ekosystému a vytvářet podmínky pro rozvoj a zajištění biotopů vzácných a ohrožených druhů organismů. Prioritním cílem je zachování a obnova společenstev bučin, javořin a jedlin, zachování a udržení dalších ohrožených druhů živočichů a rostlin (zajištění odpovídajících biotopů).

Poznámka:

Výše uvedené základní údaje o území získány z platného plánu péče (Ekologická projekce, 2007), pokud není uvedeno jinak.

5.10.2 CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ Nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 440–660 m (Ekologická projekce, 2007) . Dle biogeografického členění (Löw & Míchal, 2003; www.nature.cz) leží PR ve východním okraji Svitavského bioregionu (1.39). Ten je součástí hercynské biogeografické podprovincie a provincie středoevropských listnatých lesů (Culek, 1996). Hřebečovský hřbet je součástí tzv. svitavsko–vysokomýtské synklinály, jejíž okraj tvoří soustava kuest. Kuesta Hřebečovského hřbetu je tvořena souvrstvím jílovců, slínovců a pískovců křídového stáří, různého složení a marinního původu. Podloží je tvořeno několika vrstvami. Nejníže leží vrstva jílovců a prachovců, výše spongilitických slínovců a nad nimi se nachází vrstva vápnitých pískovců. Nadloží tvoří pískovce, v nichž převládá hlavně křemen, vrcholové partie studovaného území jsou tvořeny vápnitými jílovci, prachovci a slínovci jizerského souvrství (Faltysová et al., 2002). Erozní zářezy na východním svahu jsou vyplněny kamenitými až hlinito-kamenitými deluvii. V místech stálých i občasných vodních toků se nacházejí nečleněné fluviální sedimenty tvořené hlavně hlínou, pískem a štěrkem. Regionální geomorfologické zařazení (Demek, 1987) oblasti je následující: 72

-

systém: Hercynský,

-

subsystém: Hercynská pohoří,

-

provincie: Česká vysočina,

-

subprovincie: Česká tabule,

-

oblast: Východočeské tabule,

-

celek: Svitavská pahorkatina

-

podcelek: Českotřebovská vrchovina

-

okrsek: Hřebečovský hřbet

Půdy náleží ke kambizemím a rankerům. (Tomášek, 2003) Dle klimatogeografického členění ČSR (Quitt, 1971) se území PR nachází v chladné oblasti, podoblasti CH7. Tyto podoblasti mají středně dlouhé léto, mírné jaro a podzim, středně dlouhou mírně chladnou a vlhkou zimu s dlouhým trváním sněhové pokrývky. Průměrná roční teplota vzduchu za období 1961 - 1990 byla 6,1–7 °C, normála ročních srážkových úhrnů za stejné období byla 701–800 mm. (http://www.chmi.cz/meteo/ok/infklim.html). Jde o pramennou oblast, po hřbetnici ve směru od severu na jih prochází evropské rozvodí řek Labe a Dunaj. Území svým sklonem k východu je odvodňováno lokálními přítoky Třebůvky, z nichž nejvýznamnější je Stříbrný potok. V území se nenachází žádná významnější vodoteč. (Ekologická projekce, 2007) Území spadá do povodí Moravy, dílčí povodí 4_10_02 Moravská Sázava (Ekologická projekce, 2007).

5.10.3 PŘEDMĚT A CÍL OCHRANY, ODŮVODNĚNÍ CÍLŮ OCHRANY A PÉČE O NĚJ Předmětem ochrany jsou přirozená a přírodě blízká společenstva bučin a javořin s fragmenty jedlin, místy pralesovitého charakteru s výskytem řady ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů, lokalizované na významném geologicko–geomorfologickém útvaru - kuestě tvořící východní okraj České křídové pánve. Území rezervace tvoří dvě samostatné části oddělené „estakádou“ - tunelem rychlostní komunikace. (Ekologická projekce, 2007) V dostupných materiálech informačního charakteru je uveden výskyt některých významnějších druhů malakofauny. Hřebečovský hřbet se stal patrně důležitou trasou šíření horských druhů směrem k severovýchodu. Dokladuje to například nález zemouna skalního (Aegopis verticillus) vyskytujícího se v bukových porostech. Rovněž zde dochází k šíření karpatských druhů na území Českého masívu podložené výskytem vlahovky karpatské 73

(Monachoides vicinus), skalnice lepé (Faustina faustina), sudovky skalní (Orcula dolium). (Ekologická projekce, 2007) Rovněž jsou zmiňovány vzácnější druhy brouků – např. střevlík nepravidelný (Carabus irregularis), v minulosti je zaznamenán i výskyt tesaříka alpského (Rosalia alpina). (Ekologická projekce, 2007) Během zpracování plánu péče byl vypracován průzkum „Synekologické hodnocení fauny nočních druhu motýlů v PR Rohová“ (Šumpich, 2007). Bylo zaznamenáno 390 druhů, přičemž druhová skladba potvrdila význam a zachovalost lesního komplexu. Vzhledem k charakteru porostů se dá předpokládat výskyt některých významných zástupců avifauny včetně dutinových hnízdičů či saproxylických organismů. (Ekologická projekce, 2007) 5.10.4 HODNOCENÍ STAVU ÚZEMÍ A PÉČE O NĚJ


stupeň

Tab. 49: Hodnocení stavu PR Rohová

zachovalost

4

struktura

4

významné druhy

5

reprodukce

4

narušení obnovy

3

Kategorie území:


Název území:

Rohová

Datum hodnocení:

20., 21. a 22. 8. 2009

Z hlediska předmětu ochrany (rozsáhlé přirozené květnaté bučiny a suťové porosty) se jeví území jako zachovalé, na některých místech napříč rezervací (např. porostní skupiny 228 A 9, 228 A 10, 309 B 5, 311 A 4, 311 D 16, atd.) je pozměněna druhová skladba (ve výše uvedených porostních skupinách dominuje smrk, dále se zde vyskytuje MD, BOC, BO, DG) v neprospěch předmětu ochrany. PR vede mezinárodní silnice č. 442, která vytváří pro mnoho druhů nepřekonatelnou bariéru. Struktura nevyhovuje jen na místech (viz výše uvedené porostní skupiny) s pozměněnou druhovou skladbou, to znamená na místech s převládajícím smrkem – stejnověké tyčoviny nebo kmenoviny s malou příměsí listnáčů. V bučinách je struktura dobrá, více etáží, dostatečné zmlazení i dobrý zdravotní stav u všech dřevin (BK, JD, KL, JS, JLH, LP DBZ). Vzhledem k postupným úpravám druhové skladby (postupné odstraňování smrku a modřínu a podpora buku, jedle, tisu a dalších stanovištně původních dřevin) dochází i ke zlepšení stavu ohrožených druhů – ploštičník evropský (Cimicifuga europaea) C1, kozlík trojený (Valeriana tripteris subsp austriaca) C2, tis (Taxus baccata) C3, sleziník zelený (Asplenium viride) C3, okrotice bílá (Caphalanthera domasonium) C3, (podle Černého a červeného seznamu cévnatých rostlin ČR (Procházka et al. 2001)). Reprodukce buku je výborná, u ostatních původních dřevin (lípa malolistá, klen, dub zimní, jilm horský) dostatečná (samozřejmě jen na místech výskytu mateřského porostu). Tis a jedle se vzhledem k malému výskytu zmlazuje málo a je třeba je uměle vnášet. Obnova je narušena nejvíce okusem spárkatou zvěří (nejvíce jsou poškozovány nejohroženější – JD a tis, dále buk a ostatní listnáče), nepatrně je obnova narušena sešlapem podél turisticky značených cest.

74


4

skládky a odpad

4


3

Podél silnice a lesních cest rostou expanzivní kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) a invazní netýkavka malokvětá a n. žláznatá (Impatiens parviflora a I. glandulifera). Největší koncentrace odpadků je podél silnice procházející PR (v S části PR silnice E442 – i když je zde množství odpadků, k celkové velikosti PR je to zanedbatelné), ojedinělý výskyt odpadků je na turisticky značených trasách, které procházejí územím ze S na J, jak na V, tak na Z straně PR. Silným negativním vlivem je silnice E442, která rozděluje PR na dvě části a vytváří nepřekonatelnou bariéru pro rostliny a některé druhy živočichů. Dalším negativním vlivem je hlušina po těžbě žáruvzdorných jílovců nacházející se na hranici PR.



stupeň

Tab. 50: Hodnocení péče o PR Rohová

dokumentace

5

značení hranic

5

cesty

2

ochranné pásmo

3


3

péče o obnovu

4

zásahy

5


4

Kategorie území:


Název území:

Rohová

Datum hodnocení:

20., 21. a 22. 8. 2009

Platný plán péče (Ekologická projekce, 2007) byl zpracován dostatečně podrobně. Inventarizační průzkumy (Šumpich, 2007; Zatloukal et al., 2001) byly provedeny. Hranice jsou značeny poměrně přehledně pruhovým značením a cedulemi se státním znakem. Nechybí ani informační tabule. PR prochází silnice E442, která území rozděluje na dvě části a vytváří nepřekonatelnou bariéru pro mnoho druhů organismů, okolí je nadměrně zatěžováno hlukem, výfukovými plyny a množstvím odpadků. V ochranném pásmu se nachází skládka hlušiny po těžbě jílovců. V celém ochranném pásmu se také nachází smrková monokultura nebo smrkové porosty s příměsí MD, DG a BO), která negativně ovlivňují náletem druhové složení uvnitř PR. Dochází k omezování škod způsobených zvěří - bylo zlikvidováno přikrmovací zařízení v ochranném pásmu (při průzkumu jsem ovšem viděl přikrmovací zařízení uvnitř PR), oplocenkami nebo individuální ochranou jsou zabezpečeny dřeviny z přirozené obnovy. Problémy způsobované silným provozem na E442 omezovat jednoduchým způsobem nelze. O obnovu je pečováno oplocenkami a uvolňováním stanovištně původních dřevin v porostu. Vzhledem k velikosti PR je oplocenek málo a vyskytují se i smrkové porosty ve stadiu tyčovin, jejichž zápoj je tak hustý, že pod nimi není možná existence a obnova původní druhů bylin a dřevin. Jsou prováděny zásahy na obnovu populace tisu (podpora fruktifikace) citlivým uvolňováním i na podporu ostatních dřevin – oplocenky, individuální ochrana, postupné odstraňování smrku a dalších nepůvodních dřevin (modřín, borovice černá). Na podporu druhů vázaných na mrtvé dřevo jsou v PR ponechávány padlé stromy. I přes silnici I. třídy s velkým provozem přímo v rezervaci a důlní odpad na hranici PR je cílů ochrany dosahováno. Je to dáno především velikostí území a koncentrací těchto negativních vlivů do jednoho místa, nedostupností území, ponecháním některých částí bez zásahu a omezováním škod zvěří.


75


3 2,5 2 1,5 1,5 1 1 1,5

12 10 10 6 4,5 4 4 4,5



Hstav = 79 dobrý

počet bodů

4 4 5 4 3 4 4 3


Hodnocení péče o PR Rohová

stupeň

počet bodů



Hodnocení současného stavu PR Rohová



5 5 2 3 3 4 5 4

1 1 1,5 1,5 1,5 2 2,5 3

5 5 3 4,5 4,5 8 12,5 12

Hpéče = 78 dobrá


100

5

90

4 Jiné

3 70

2

Odp

Cíle

Invz Nar

1


zásahy

péče o obnovu


ochranné pásmo

cesty

značení hranic

dokumentace


skládky a odpad


narušení obnovy

reprodukce

významné druhy

zachovalost

0

struktura

50

Rep

VD 30

Zás

POb

Neg Stru OP Cst Znč Zach

Obr. 19: Hodnocení jednotlivých kritérií 0

Dok


76

PR Rohová je hodnocen jako dobrý. Největší problémy jsou způsobeny zvěří a sinicí I. třídy vedoucí přes území rezervace. Přirozená obnova, především listnáčů a jedle a tisu, je narušena okusem spárkatou zvěří. V PR jsem viděl i přikrmovací zařízení, což láká ještě více zvěře do rezervace. Problémem jsou i odpadky, které se vyskytují hojně podél silnic. „Naštěstí“ jsou koncentrovány v S části území, takže vzhledem k velikosti rezervace nepředstavují velké riziko. Současný stav


o PR Rohová je hodnocena jako dobrá. Cesty rozdělují rezervaci na dva samostatné celky, vytváří bariéru a díky hustému provozu je v okolí cest velký hluk a množství odpadu. Tento problém není bohužel možné v současné době vyřešit. Dalším negativním vlivem je skládka hlušiny v ochranném pásmu, která odolává rekultivačním pokusům a jen stěží a pomalu zarůstá břízou a borovicí. Péče

stavu dokumentace PR Rohová:


ano

ne

5

5.11 RYBENSKÉ PERNIČKY 5.11.1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ÚZEMÍ

Název ZCHÚ:

Rybenské perničky

Kód ZCHÚ:

682

Kategorie ZCHÚ:



usnesení R-ONV č. 228 ze dne 20.11.1980, ONV Svitavy

Kraj:

Pardubický kraj


Pustá Rybná



77

Výměra ZCHÚ:

14,052 ha


Správce ZCHÚ:

Správa CHKO Žďárské vrchy

Plán péče:

platný pro období 2002–2012 (Zabloudil, Staněk, 2001)


Geomorfologicky význačné rulové skalní útvary a balvanité sutě s oligotrofní pokryvnou vegetací.

Cíl ochrany:

Zachování skalních útvarů se stávajícím porostem a pokryvnou vegetací.

Poznámka:

Výše uvedené základní údaje o území získány z platného plánu péče (Zabloudil, Staněk, 2001), pokud není uvedeno jinak.

5.11.2 CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ Dva oddělené skalní bloky typu mrazového srubu s výškou stěn 6 a 8 m vypreparované procesy mrazového zvětrávání ve starších čtvrtohorách na pruhu ortorul svrateckého krystalinika plochého rozvodního hřbetu geomorfologického okrsku Borovského lesa v nadmořské výšce 726–748 m. Skály jsou modelovány výraznou lavicovitou odlučností, na vrcholové plošině východního skalního bloku byly zvětráváním vytvořeny 3 skalní mísy, z nichž největší má průměr 60 cm a hloubku 20 cm. Pod skalami jsou odlámané suťové haldy přecházející v soliflukční balvanité pokryvy svahů, na nichž jsou vytvořeny mělké a kyselé ochrické půdy. Skály a sutě jsou porostlé pokryvnou vegetací lišejníků a mechorostů (Andraea rupestris, Hedwigia ciliata, Cynodontium polycarpum aj.). Kolem skal se nachází hospodářsky pozměněný lesní porost typu kamenité smrkové bučiny, v němž naprosto převládá smrk ztepilý, vtroušen je buk lesní a modřín, na skalách i bříza bělokorá a jeřáb ptačí. Chudý oligotrofní podrost tvoří zejména borůvka černá, šťavel kyselý, metlička křivolaká, kapraď rozložená a ojediněle zde roste i vranec jedlový. Živočišstvo území charakterizují druhy obývající lesní, převážně smrkové, porosty vyšších poloh fauvistického okrsku Českomoravské vrchoviny, zejména ptáci, mj. datel černý, puštík obecný, ořešník kropenatý, zalétají sem krkavec velký, výr velký a další. (Zabloudil, Staněk, 2001)

78

5.11.3 PŘEDMĚT A CÍL OCHRANY, ODŮVODNĚNÍ CÍLŮ OCHRANY A PÉČE O NĚJ Předmětem ochrany jsou skalní útvary a balvanité sutě s oligotrofní pokryvnou vegetací a hlavním cílem je zachování skalních útvarů se stávajícím porostem a pokryvnou vegetací. Pro zachování skalních útvarů s jejich pokryvnou vegetací je na nich možno bez povolení provozovat horolezeckou činnost od 1.7. do 31.12., používání magnezia není povoleno. Dalším cílem ochrany je přeměna pozměněné druhové skladby porostu v PP na skladbu přírodě blízkou. Aktuálně je zde na 99 % plochy území zastoupen smrk a vtroušen je buk a modřín. V přirozené skladbě by měl dominovat buk (40 %) spolu se smrkem a jedlí (oba po 30 %), vtroušen by měl být klen. (Zabloudil, Staněk, 2001)



stupeň

Tab. 54: Hodnocení stavu PP Rybenské perničky

zachovalost

5

struktura

3

významné druhy

4

reprodukce

3

narušení obnovy

4


5

skládky a odpad

4


4

Kategorie území:


Název území:

Rybenské perničky

Datum hodnocení:

2. 9. 2009

Z hlediska předmětu ochrany (rulové skalní útvary a balvanité sutě s oligotrofní vegetací) je stav území vyhovující. Struktura je pro předmět ochrany vyhovující na skalních útvarech v J části území. Z významných druhů se dle plánu péče (Zabloudil, Staněk, 2001) v PP nachází vranec jedlový (Huperzia selago), z živočichů uvedených v červeném seznamu (Plesník, 2003) se v PP (opět dle plánu péče (Zabloudil, Staněk, 2001) vyskytují výr velký (Bubo bubo), ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes) a krkavec velký (Corpus corax). O reprodukci pokryvných skalních druhů (mechy a lišejníky) není v plánu péče (Zabloudil, Staněk, 2001) zmínka, ale vzhledem k velikosti populací pokryvných skalních druhů se pravděpodobně bez problému reprodukují. Reprodukce je hodnocena stupněm 3, protože z plánu péče (Zabloudil, Staněk, 2001) ani z rychlého terénního průzkumu není jasné, zda je reprodukce významných druhů dostatečná a trvalá. Obnova pokryvných skalních druhů (mechy a lišejníky – Andrea rupestris, Grimmia hartmanii, Hedwigia ciliata, Cynodontium polycarpum) narušena pouze sešlapy způsobenými vysokou návštěvností a horolezeckou činností. Na území se nevyskytují. Ojedinělý výskyt odpadků podél turisticky využívaných cest (SV a SZ) a skal (J). Negativní vlivy působící na předmět ochrany (rulové skalní útvary a balvanité sutě s oligotrofní vegetací) jsou turistická návštěvnost a horolezecká činnost.


79


stupeň

Tab. 55: Hodnocení péče o PP Rybenské perničky

dokumentace

5

značení hranic

5

cesty

4

ochranné pásmo

3


4

péče o obnovu

4

zásahy

4


4

Kategorie území:


Název území:

Rybenské perničky

Datum hodnocení:

2. 9. 2009

Plán péče (Zabloudil, Staněk, 2001) byl zpracován dostatečně podrobně, ale chybí inventarizační průzkum botanický i zoologický. Hranice přehledně značeny pruhovým značením a cedulemi se státním znakem a s popisem chráněného území. Kolem území vede lesní cesta, která je zároveň značenou turistickou trasou, což má za následek, při zvýšeném pohybu turistů a cyklistů, sešlap okolní vegetace a výskyt odpadků. V 90 % ochranného pásma převládá smrk – možnost náletů do chráněného území. Území je turisticky zpřístupněno pouze po vyznačených cestách, horolezecká činnost je omezena na určitou dobu (1.7. – 28.2.). O pokryvnou vegetaci skal je pečováno omezením horolezecké činnosti na určitou dobu (1.7. – 28.2.), není ovšem omezen pohyb turistů na skalách a v okolí skal. Zásahy prováděné na ochranu a podporu předmětu ochrany (v tomto případě pokryvná vegetace skal) spočívají v omezování horolezecké činnosti, nejsou však realizovány zásahy na omezení sešlapů způsobené turistickou návštěvností. Cílů ochrany je dosahováno především omezováním horolezecké činnosti na určitou dobu, ovšem, jak bylo zmíněno výše, existují stále drobné problémy v podobě sešlapů.




3 2,5 2 1,5 1,5 1 1 1,5

15 7,5 8 4,5 6 5 4 6


Hstav = 80 dobrý


počet bodů

5 3 4 3 4 5 4 4


Hodnocení péče o PP Rybenské perničky

stupeň

počet bodů



Hodnocení současného stavu PP Rybenské perničky

tab.57 Hodnocení péče o území stupeň

tab.56 Hodnocení současného stavu území

5 5 4 3 4 4 4 4

1 1 1,5 1,5 1,5 2 2,5 3

5 5 6 4,5 6 8 10 12

Hpéče = 81 dobrá

80

100

5

90

4 Jiné

3 70

2

Cíle Odp Invz

1

Nar

Zás

50 dosahování cílů ochrany

zásahy

péče o obnovu


ochranné pásmo

cesty

značení hranic

dokumentace


skládky a odpad


narušení obnovy

reprodukce

významné druhy

zachovalost

struktura

Rep

0

POb VD Neg 30 Stru

OP Cst

Zach

Znč

Obr. 21: Hodnocení jednotlivých kritérií 0

Dok


PP Rybenské perničky je hodnocen jako dobrý. Předmět ochrany (oligotrofní vegetace na skalních útvarech) je v dobré stavu na skalách v J části. Není jasné, proč je chráněné území tak velké, jestliže má chránit pouze skály a sutě a jejich pokryvnou vegetaci. Zbytek území nemá přírodě blízkou dřevinnou skladbu. Ta je hospodářskou činností pozměněna ve prospěch smrku. Současný stav

o PP Rybenské perničky je hodnocena jako dobrá. O skály a sutě s jejich vegetací je pečováno omezováním horolezecké činnosti. Nejsou však omezovány škody způsobené sešlapy při turistické návštěvnosti. Péče

81


stavu dokumentace PP Rybenské perničky:


ano

ne

5

5.12 SNĚŽENKY VE VYSOKÉM LESE 5.12.1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ÚZEMÍ

Název ZCHÚ:

Sněženky ve Vysokém lese

Kód ZCHÚ:

1688

Kategorie ZCHÚ:



vyhláška okresního úřadu Svitavy z 15. 6. 1994

Kraj:

Pardubický kraj


Chmelík, Lezník


2,21 ha


Správce ZCHÚ:

Lesy ČR Hradec Králové

Plán péče:



Bohatá populace sněženky podsněžníku.

82

Cíl ochrany:

Ochrana porostů sněženky podsněžníku a zajištění jejich další existence.

Poznámka:

Informace převzaty z DRUSOP.

5.12.2 CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ Území přírodní památky se nachází v údolí bezejmenného potoka v katastru obce Chmelík a Lezník v nadmořské výšce 540–550 m (dle DRUSOP), 480–500 m (podle Faltysová et al., 2002). Geologickým podkladem jsou svrchnokřídové slínovce až prachovce jizerského souvrství. Dno území pokrývají kambizemě (typická a pseudoglejová) a pseudogleje. Území patří do bioregionu Svitavského, geomorfologická jednotka Svitavská pahorkatina, klimatická oblast mírně teplá (MT3). (Faltysová et al., 2002)

5.12.3 PŘEDMĚT A CÍL OCHRANY, ODŮVODNĚNÍ CÍLŮ OCHRANY A PÉČE O NĚJ Na této lokalitě se nachází významná populace sněženky (Galanthus nivalis). Jedná se o největší lokalitu v regionu. Roste zde také lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), prvosenka vyšší (Primula elatior), devětsil lékařský (Petasites hybridus) aj. Louky a vlhká místa v náletech vrb a olší obývá ještěrka živorodá (Zootoca vivipara) a zmije obecná (Vipera berus). Z ptáků bývá na přeletu pozorován ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes). Hnízdí zde například linduška lesní (Anthus trivialis), králíček obecný (Regulus regulus) aj. (Fatysová et al., 2002). Cílem ochrany je udržet podmínky vhodné pro bohatou populaci sněženky, která je v regionu již poměrně vzácná. To znamená především likvidaci výsadeb smrku a kosení luk, nejlépe i s odstraněním pokosené hmoty a tlumení expanze dřevin. (Fatysová et al., 2002).

83



stupeň

Tab. 59: Hodnocení stavu PP Sněženky ve Vysokém lese Kategorie území:


Název území:


Datum hodnocení:

23. 4. a 23. 8. 2009

Z hlediska předmětu ochrany (populace sněženky) je stav území vyhovující. Ve vegetačním období sněženky vyhovující. V období červenec až listopad je území ze dvou třetin (S část) pokosené (biomasa ponechaná namístě) a ze třetiny (J část) zarostlé kopřivou (Urtica dioica) a pcháčem (Cirsium oleraceum). Bohatá populace sněženky podsněžníku (Galanthus nivalis), další významný druh je lýkovec jedovatý (Daphne mezereum) - dle červeného seznamu (Procházka et al., 2001) C4a (vzácnější taxon vyžadující další pozornost – méně ohrožený), který se nachází v S části území v ochranném pásmu. Na území PP dochází k uspokojivé reprodukci sněženky na většině plochy.

zachovalost

5

struktura

5

významné druhy

4

reprodukce

5

narušení obnovy

4


5

skládky a odpad

5

Velmi malý, ojedinělý výskyt jednotlivých odpadků.


4

Občasné sešlapy sněženky v období kvetení, v J části území nálety smrku.

Obnova narušena pouze sešlapy turisty v době kvetení sněženky a konkurencí nálety svídy a lísky na loukách. V době kvetení sněženky nejsou žádné invazní nebo expanzivní druhy přítomny. Později na území převládá expanzivní kopřiva (Urtica dioica) a pcháč zelinný(Cirsium oleraceum).



stupeň

Tab. 60: Hodnocení péče o PP Sněženky ve Vysokém lese

dokumentace

5

značení hranic

1

cesty

5

ochranné pásmo

3


4

Kategorie území:


Název území:


Datum hodnocení:

23. 4. a 23. 8. 2009

Plán péče (Faltysová, 1994) byl zpracován dostatečně podrobně, chybí pouze zoologický průzkum, který by bylo vhodné zpracovat, aby bylo možné zjistit výskyt vzácných druhů a podle toho navrhnout péči. Pruhové značení chybí, území je značeno jen cedulí se státním znakem a dvěma informačními tabulemi. Žádné cesty se v PP nevyskytují. V částech (SZ a SV) ochranného pásma převládá smrk – možnost náletů do chráněného území. Negativní vliv v podobě sešlapů je omezován informačními tabulemi s popsanými ekologickými nároky sněženky a informacemi o bezpečném pohybu po PP.

84

péče o obnovu

4

zásahy

4


4

Ve vegetačním období sněženky (únor – duben) není třeba o obnovu pečovat. V červenci je S část PP kosena a jsou odstraňovány nálety svídy, lísky a smrku. Byl odstraněn smrkový porost, jsou odstraňovány nálety svídy a lísky v PP, louky jsou na většině území koseny, ale pokosená hmota není odstraňována. Cílů ochrany je dosahováno, populace sněženky je veliká a vitální. Při kosení by bylo vhodné odstraňovat pokosenou hmotu mimo PP a zbavovat buřeně mladé výsadby odrostky klenu (Acer pseudoplatanus).




3 2,5 2 1,5 1,5 1 1 1,5

15 12,5 8 7,5 6 5 5 6


Hstav = 93 vynikající


počet bodů

5 5 4 5 4 5 5 4


Hodnocení péče o PP Sněženky ve Vysokém lese

stupeň

počet bodů



Hodnocení současného stavu PP Sněženky ve Vysokém lese



5 1 5 3 4 4 4 4

1 1 1,5 1,5 1,5 2 2,5 3

5 1 7,5 4,5 6 8 10 12

Hpéče = 77 dobrá

85

100

5

90

4

Jiné Odp

3

Invz 70

2

Cíle Nar

1 Rep dosahování cílů ochrany

zásahy

péče o obnovu


ochranné pásmo

cesty

značení hranic

dokumentace


skládky a odpad


narušení obnovy

reprodukce

významné druhy

zachovalost

struktura

Zás

0

50 VD POb

30

Stru

Neg OP

Cst


Zach

Znč 0

Dok


PP Sněženky ve Vysokém lese je hodnocen jako vynikající. Na území PP se vyskytuje bohatá populace sněženky, která se úspěšně reprodukuje a je ohrožena pouze mírně sešlapy v době kvetení. Současný stav

o PP Sněženky ve Vysokém lese je celkově hodnocena jako dobrá. Nejméně hodnoceným kritériem je značení hranic. Pruhové značení úplně chybí, území je označeno jen cedulí se státním znakem a informačními cedulemi. Problematická je převaha smrku v ochranném pásmu. Smrk ohrožuje celé území nálety. Péče

86


stavu dokumentace PP Sněženky ve Vysokém lese:


ano

ne

5

5.13 V BUKÁCH 5.13.1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ÚZEMÍ

Název ZCHÚ:

V bukách

Kód ZCHÚ:

479

Kategorie ZCHÚ:



MK ČSR, výnos č. 14.200/88-SÚPOP ze dne 29. 11. 1988

Kraj:

Pardubický kraj


Chmelík


2,00 ha


Správce ZCHÚ:

Lesy ČR Hradec Králové

Plán péče:

platný pro období 2003–2013 (Unar, 2002)

Jiná dokumentace:

87

Předmět ochrany:

Přirozený smíšený jedlobukový porost, s podrostem charakteristickým pro květnaté bučiny.

Cíl ochrany:

Důsledná ochrana proti zvěři a velmi citlivé ovlivňování dřevinné skladby nově vznikajícího porostu, případně jeho doplnění.

Poznámka:

Výše uvedené základní údaje o území získány z platného plánu péče (Unar, 2002), pokud není uvedeno jinak.

5.13.2 CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ Z orografického hlediska leží PP v JV části České tabule ve Svitavské pahorkatině, na rozhraní Loučenské tabule a Českomoravské vrchoviny. Geologický podklad tvoří slínovce středního turonu. (Unar, 2002) Podle regionálně fotografického členění ČR (Skalický in Hejný et Slavík, 1988) spadá území do oblasti mezofytika, podoblasti Českomoravské mezofytikum, fytogeografický okres Českomoravské mezihoří, podokres Poličsko. Na území byly dle platného plánu péče (Unar, 2002) vymapovány lesní typy svěží jedlová bučina šťavelová a bohatá jedlová bučina mařinková.

5.13.3 PŘEDMĚT A CÍL OCHRANY, ODŮVODNĚNÍ CÍLŮ OCHRANY A PÉČE O NĚJ Předmětem ochrany je přirozená bučina s bohatým podrostem, který v okolních smrkových monokulturách úplně chybí. Rozlohou nevelký porost (2 ha) s přirozenou dřevinnou skladbou pravděpodobně díky vyhlášení za přírodní rezervaci v roce 1956 unikl násilnému převodu na smrkovou monokulturu, která proběhla v okolních porostech. Tento ostrůvek zmlazujícího buku obklopen smrkovými prosty je zákonitě silně atakován zvěří. Proto je prioritním zájmem ochrany funkční oplocení, které v současné době PP postrádá. (Unar, 2002) Vzhledem k minimální rozloze CHÚ a stavu okolních porostů nelze do budoucna počítat s obnovením všech autoregulačních vazeb ekosystému a s následným ponecháním lokality čistě samovolnému vývoji. Důsledná ochrana proti zvěři a velmi citlivé ovlivňování dřevinné skladby nově vznikajícího porostu, případně jeho doplnění zůstane i do budoucna nezbytnou součástí péče. (Unar, 2002)

88

Z pohledu ochrany ekosystému nemá lesní porost o rozloze 2 ha valnou hodnotu. V širších souvislostech však nelze opomenout význam území jako ekologicky stabilizačního prvku v komplexu zcela pozměněného lesa a v neposlední řadě jako potenciálního zdroje semen využitelného při obnovách porostů s územím bezprostředně sousedících. (Unar, 2002)



stupeň

Tab. 64: Hodnocení stavu PP V bukách Kategorie území:


Název území:

V bukách

Datum hodnocení:

23. 8. 2009

Z hlediska předmětu ochrany a vzhledem k okolním smrkovým monokulturním porostům je území zachovalé a pro přirozenou bučinu vyhovující. Struktura území je ovlivněna zřejmě hospodářskou činností v minulých letech, protože se starší stromová etáž porostu jeví jako stejnověká.

zachovalost

5

struktura

4

významné druhy

n

reprodukce

4

narušení obnovy

4


4

Ve světlejších okrajových částech na JZ občasný výskyt třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos).

skládky a odpad

5

Na území se nevyskytují.


5

Kromě již zmíněného okusu a konkurujícího smrku se neprojevují jiné negativní vlivy.

Na území se nevyskytují žádné významné druhy, nacházejí se zde pouze druhy typické pro květnaté bučiny (podsvazu Eu-Fagenion). Buk, jako hlavní dřevina, se na území PP zmlazuje velmi dobře; jedle, která by měla tvořit významnou příměs, chybí, tudíž neprobíhá ani její reprodukce. Významnými faktory narušujícími obnovu jsou hlavně okus spárkatou zvěří a v okrajových částech PP konkurence smrku.


89


stupeň

Tab. 65: Hodnocení péče o PP V bukách Kategorie území:


Název území:

V bukách

Datum hodnocení:

23. 8. 2009

dokumentace

5

Plán péče (Unar, 2002) byl zpracován dostatečně podrobně.

značení hranic

2

Pruhové značení chybí, území je značeno jen cedulemi se státním znakem a obehnáno rozpadajícím se plotem.

cesty

5

Žádné cesty se v PP nevyskytují.

ochranné pásmo

3


4

péče o obnovu

3

zásahy

4


4

V ochranném pásmu se vyskytuje pouze smrk – možnost náletů do chráněného území. Z okolí působí mírný negativní vliv v podobě náletu smrku a expanze třtiny křovištní. To vše by měl být buk ve svém přirozeném prostředí schopen zvládnout a přirozeně potlačit jak smrk, tak i třtinu. O obnovu je pečováno rozpadajícím se plotem kolem celé 2hektarové PP. Oplocení by bylo vhodné opravit, aby byly ochráněny bukové porosty před zvěří. Pokud bude vnášena jedle (která se v PP již nevyskytuje a je o tomto kroku uvažováno v plánu péče (Unar, 2002) bude její ochrana před zvěří nezbytná. Dle plánu péče (Unar, 2002) dojde k podsadbě jedle (není uvedeno, kdy k tomuto kroku dojde), její ochraně proti okusu, údržbě oplůtků a nátěrům. I přes zatím ne zcela optimální ochranu proti zvěři je obnova a odrůstání buku dostatečné a předmět ochrany (přirozená bučina s bohatým podrostem) dobře prospívá a obnovuje se.





počet bodů

3 2,5 2 1,5 1,5 1 1 1,5

Hodnocení péče o PP V bukách

stupeň

5 4 n 4 4 4 5 5

počet bodů



Hodnocení současného stavu PP V bukách

tab.67 Hodnocení péče o území stupeň

tab. 66 Hodnocení současného stavu území

15 10


5 2 5 3 4 3 4 4

1 1 1,5 1,5 1,5 2 2,5 3

5 2 7,5 4,5 6 6 10 12

Hstav = 89 dobrý

6 6 4 5 7,5


Hpéče = 76 dobrá

90

PP V bukách je celkově hodnocen jako dobrý, hodnocení je na hranici dobrého a vynikajícího. Největším problémem jsou škody způsobené zvěří, která vyhledává na podrost bohatou bučinu ve velkém smrkovém komplexu. Současný stav

o PP V bukách je hodnocena jako dobrá. Území není značeno pruhovým značením, je ohrožováno nálety z ochranného pásma, kde je téměř 100 % zastoupení smrku a chybí účinná ochrana proti zvěři. PP je obehnána rozpadajícím se plotem, který nemůže zabránit průniku zvěře do území. Chybí i některé původní druhy, například jedle. Péče

100

5 90

4

Jiné

3 70

Odp Cíle

2

Invz

1

Nar Zás


zásahy

péče o obnovu


ochranné pásmo

cesty

značení hranic

dokumentace


skládky a odpad


narušení obnovy

reprodukce

významné druhy

zachovalost

struktura

50

0

Rep POb Stru 30

Neg OP Cst

Zach


Znč 0

Dok


91


stavu dokumentace PP V bukách:


ano

ne

5

6. CELKOVÉ VYHODNOCENÍ VŠECH ÚZEMÍ

kód

kat. název území

1882 PR Damašek Sněženky ve Vysokém 1688 PP lese 479 PP V bukách 1685 PR Králova zahrada 1686 PR Psí kuchyně 1297 PR Čtyři palice 682 PP Rybenské perničky 1891 PR Rohová 1502 PR Maštale 9001 PP Nedošínský háj 1361 PP Hradisko 1362 PP Pod skálou 2015 PR Dlouholoučské stráně

výsledné hodnocení stavu


skládky a odpad


narušení obnovy

reprodukce

významné druhy

struktura

Hodnocení současného stavu

zachovalost

Tab. 69: Celkové vyhodnocení stavu všech území

5

5

5

5

4

5

4

4

datum hodnocení 94 VY 2. 9. 2009

5 5 4 3 4 5 4 4 4 3 3 3

5 4 5 4 4 3 4 4 3 4 3 2

4 n 5 5 4 4 5 4 4 4 3 n

5 4 4 4 4 3 4 4 4 4 3 3

4 4 4 4 4 4 3 4 4 4 2 2

5 4 4 5 5 5 4 4 3 3 3 2

5 5 4 4 4 4 4 2 3 4 4 4

4 5 3 5 4 4 3 3 4 3 4 4

93 89 84 82 81 80 79 75 74 72 61 56

VY D D D D D D D D D P P

23. 4. a 23. 8. 2009 23. 8. 2009 23. 4. a 26. 8. 2009 8. 9. 2009 2. 9. 2009 2. 9. 2009 20.,21.a 22. 8. 2009 4., 5. a 7. 9. 2009 25. 8. 2009 19. 8. 2009 7. 3. 2008 6.9. 2009


92

kód

kat. název území

1297 1686 1361 1882 682 1891

PR PR PP PR PP PR

1688 479 1502 1362 2015 1685 9001

PP PP PR PP PR PR PP

Čtyři palice Psí kuchyně Hradisko Damašek Rybenské perničky Rohová Sněženky ve Vysokém lese V bukách Maštale Pod skálou Dlouholoučské stráně Králova zahrada Nedošínský háj

výsledné hodnocení péče


zásahy

péče o obnovu

omezování vnějších neg. vlivů

ochranné pásmo

cesty

značení hranic

Hodnocení péče

dokumentace

Tab. 70: Celkové vyhodnocení péče o území

5 5 5 5 4 5

5 5 5 1 5 5

4 4 3 4 4 2

4 4 3 4 3 3

5 3 4 4 4 3

5 5 4 5 4 4

5 4 5 4 4 5

5 4 4 4 4 4

96 84 82 80 79 78

VY D D D D D

datum hodnocení 2. 9. 2009 8. 9. 2009 19. 8. 2009 2. 9. 2009 2. 9. 2009 20.,21.a 22. 8. 2009

4 5 4 4 5 4 5

1 2 1 5 2 3 2

5 5 3 4 4 3 3

3 3 3 3 4 3 3

4 4 4 4 4 4 2

4 3 5 3 4 4 4

4 4 4 4 3 3 4

4 4 4 3 3 4 4

76 76 74 72 71 71 70

D D D D D D P

23. 4. a 23. 8. 2009 23. 8. 2009 4., 5. a 7. 9. 2009 7. 3. 2008 6.9. 2009 23. 4. a 26. 8. 2009 25. 8. 2009


6.1 CELKOVÉ HODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU A PÉČE O ÚZEMÍ Současný stav je hodnocen u dvou území (PR Damašek a PP Sněženky ve Vysokém lese) jako vynikající (Hstav = 94 a 93 %), u devíti (PP V bukách, PR Králova zahrada, PR Psí kuchyně, PR Čtyři palice, PP Rybenské perničky, PR Rohová, PR Maštale, PP Nedošínský háj a PP Hradisko) jako dobrý (Hstav = 89 a 72 %) a u dvou území (PP Pod skálou a PR Dlouholooučské stráně) jako průměrný (Hstav = 61 a 56 %). Nejlépe vychází kritérium významné druhy (s průměrnou hodnotou stupně 4,3), je ovšem nutné přihlédnout k faktu, že některá území (PP V bukách, PR Čtyři palice a PR dlouholoučské stráně) nebyla v tomto kritériu hodnocena a to z toho důvodu, že nebylo jasné, zda dochází ke zlepšení nebo zhoršení stavu populací jednotlivých významných druhů. Další vysoce hodnocená kritéria jsou zachovalost a invazní a expanzivní druhy (průměrná hodnota stupně je 4), dále pak reprodukce a skládky a odpad (průměrná hodnota stupně je 3,9), následovány strukturou a jinými negativními vlivy . Za zcela neuspokojivé je nutno považovat narušení obnovy (s průměrnou hodnotou stupně 3,6).

93

Péče je hodnocena jako vynikající (Hpéče = 96 %) pouze u jednoho území (PR Čtyři palice), u jednoho (PP Nedošínský háj) jako průměrná (Hpéče = 70 %) a zbývajících jedenácti území jako dobrá (Hpéče = 84 - 71 %). Při posouzení jednotlivých kritérií můžeme označit za nejlepší dokumentaci (s průměrnou hodnotou stupně 4,6), následuje péče o obnovu (s průměrnou hodnotou stupně 4,2), zásahy (ø 4,1) a dosahování cílů ochrany (ø 3,9). Neuspokojivé je kritérium omezování vnějších negativních vlivů (ø 3,8) a cesty (ø 3,7), a nejhůře jsou hodnoceny ochranné pásmo (ø 3,3) a značení hranic (ø 3,2). Při porovnání celkových výsledků stavu a péče je lépe hodnocen současný stav. Je to dáno především špatně značenými hranicemi a nevyhovujícím stavem ochranného pásma. Pokud by došlo ke zlepšení těchto dvou kritérií, která mají pouze mírný vliv na předměty ochrany, byla by lépe hodnocena péče. Z toho by pak vyplývalo, že v budoucnu dojde ke zlepšení stavu jednotlivých území, bude zachován předmět ochrany a dojde i k jeho přirozené obnově.

7. NÁVRH OPTIMALIZAČNÍCH OPATŘENÍ V PR Čtyři palice jsou předmětem ochrany dle plánu péče (Zabloudil, Staněk, 2001) skalní útvary a balvanité sutě s jejich pokryvnou vegetací a lesním porostem přírodě blízké skladby. Skutečnost je ovšem taková, že z téměř 80 % je v území zastoupen smrk ztepilý (Picea abies), který by však měl být zastoupen ze 30 %. Na druhou stranu buk lesní (Fagus sylvatica) by měl v území dominovat se zastoupením 40 %, skutečnost je 18 %. V plánu péče (Zabloudil, Staněk, 2001) jsou sice navrhované zásahy na podporu buku a jedle, ale při terénním průzkumu jsem registroval pouze zásahy starší, ale žádné provedené v poslední době. Faktem zůstává, že v plánu péče (Zabloudil, Staněk, 2001) není uveden časový horizont navrhovaných akcí a tak se lze pouze domnívat, že budou provedeny do roku 2012, kdy končí platnost plánu péče (Zabloudil, Staněk, 2001). Bylo by vhodné na obnovních prvcích vybudovat ochranu proti zvěři a to v podobě jednotlivé ochrany přirozené obnovy, popřípadě uměle vnášených dřevin, nebo dalších oplocenek (v území se nachází funkční oplocenka). Navrhoval bych tedy intenzivnější zásahy v podobě probírek a prořezávek na podporu buku lesního (Fagus sylvatica) a jedle bělokoré (Abies alba). Skalní útvary jsou v dobrém stavu a není nutné podle mého názoru měnit bezzásahový režim. V PR Damašek jsou předmětem ochrany přírodě blízká společenstva vlhkých rašelinných luk údolní nivy meandrujícího úseku toku Hlučál s výskytem chráněných a ohrožených druhů rostlinstva a živočišstva. Z hodnocení vyplývá, že stav PR je vynikající. Při terénním šetření jsem zjistil negativní prvek v podobě mladé smrkové monokultury v JV části ochranného pásma v těsné blízkosti rezervace. Zvláštní bylo to, že se monokultura nenacházela u žádného 94

lesního porostu, ale mezi loukami a cestou. Navrhoval bych tuto smrkovou monokulturu jednorázově nebo alespoň postupně odstranit. Další problém spočívá v tom, že území je značeno pouze cedulemi se státním znakem. Protože se jedná o luční rezevaci a turisticky příliš nenavštěvovanou, navrhoval bych přidat ke státnímu znaku mapku s vymezením chráněného území. PR Dlouholoučské stráně byla zřízena na ochranu opukových strání s rozsáhlými přirozenými a polopřirozenými společenstvy vyšších rostlin na extenzivních loukách a v lesních remízcích. Stav území byl hodnocen nejhůře. Bylo to proto, že se na území vyskytovalo velké množství expanzivních druhů a že louky zarůstaly ve velké míře křovinami a hromadila se stařina. V plánu péče (Mládek et al., 2008) je sice uvedena celá řada opatření na podporu vzácných druhů, které jsou vázány na nejvíce ohrožovaná společenstva, ale ve skutečnosti jsem neviděl jejich realizaci. O louky je pečováno kosením, při kterém dochází i k odstraňování křovin. Dále je navrhována pastva, kterou jsem ovšem neviděl. Na odstranění stařiny je v plánu péče (Mládek et al., 2008) navrženo vypalování, to se ale zatím neděje. Podle mého názoru by mělo docházet i k intenzivnějšímu odstraňování dřevin, hlavně těch, které se vyskytují mimo PUPFL. V PP Hradisko je chráněn lesní komplex tvořený přírodě blízkými geobiocenózami s výskytem chráněných a ohrožených druhů rostlin. V tomto území je největším problémem výskyt nepůvodních druhů (smrk ztepilý (Picea abies) a modřín opadavý (Larix decidua)), které by měly být dle plánu péče (Frieb, Havlíček, 2008) odstraňovány, ale terénní průzkum ukázal, že k tomu dochází pouze v omezené míře. Dalším problémem jsou motorkáři, kteří se svými motokrosovými stroji vjíždějí do území PP a s dobrým pocitem toho, že zvládli příkrý svah ohrožují nejen turisty, ale narušují i půdní povch, který je pak při deštích náchylný na vodní erozi, dále motokrosoví šílenci likvidují vegetaci, často vzácné a ohrožené druhy. V současné době ale nevidím řešení této situace, protože informační kampaň nebo policejní hlídky jsou nereálné. V PR Králova zahrada je chráněn soubor zamokřených lesních ekosystémů s hojným výskytem bledule jarní (Leucojum vernum). Negativním vlivem je hospodářská činnost a odstraňování odumřelé dřevní hmoty. Při hospodaření vjíždí lesní technika do území rezervace a tím je značně poškozován půdní horizont. Půda je podmáčená a neunese težké stroje. Je tím ničena bohatá populece bledule jarní (Leucojum vernum) a přirozená obnova původních dřevin. Na území je nutné omezovat hospodářskou činnost pouze na zimní období, kdy je půda zmrzlá, jak navrhuje plán péče (Mikeska, 2007). Dalším problémem jsou krádeže dřeva, při kterých dochází také k porušování půdy a odstraňování dřeva. 95

PR Maštale byla zřízena na zachování a ochranu území význačného z hlediska geologického, geomorfologického a krajinného. Jedná se o rozsáhlou oblast pískovcových skal a skalních útvarů s porosty reliktních borů. Nejhůře hodnocené kritérium jsou skládky a odpad. PR přímo sousedí s několika obcemi a rekreačními objekty, což s sebou přináší problémy v podobě domácího odpadu a eutrofizace nejbližšího okolí. Možným řešením by mohla být informační kampaň nebo vzbuzení pocitu v lidech sousedících s rezervací, že se přímo podílejí na ochraně přírody a krajiny už jen tím, že nebudou odhazovat domovní a zahradní odpad do přírodní rezervace. Dalším problémem jsou cesty vedoucí skrze území. Cesty rezervaci fragmentují a v jejich okolí se vyskytuje množství odpadků. Řešením by mohly být informační cedule na vjezdech do území, ovšem takové velikosti, aby byly čitelné i z auta. V PP Nedošínský háj jsou největší škody působené turisty. Masová návštěvnost, neukáznění cyklisti, jezdci na koních a dokonce i řidiči čtyřkolek znečušťují území, pohybem mimo vyznačené cesty poškozují vegetaci a půdní povrch a plaší hnízdící ptactvo. Doporučoval bych umístění závor na přístupové cesty, které by zabránily vjezdu čtyřkolek a istalaci odpadkových košů u turistických odpočívadel. V PP Pod skálou jsou chráněné svahové bučiny s hojným tisem červeným (Taxus baccata). Zde jsou největší škody způsobované zvěří a dalším problémem jsou odpadky na hranici PP podél cesty. Bylo by vhodné zvýšit ochranu především zmlazení tisu a jedle bělokoré (Abies alba) vybudováním dalších oplocenek (v území se nacházejí dvě funkční oplocenky). A dále zintenzivnit přeměnu druhové skladby ve prospěch buku lesního (Fagus sylvatica), tisu a jedle odstraňováním smrku a prosvětlováním smrkových monokultur uvnitř území. PR Psí kuchyně byla zřízena pro zachování biotopu jedlových bučin charakteristických pro Třebovské mezihoří. Toto území je zachovalé z cca 60 %, zbytek tvoří porosty pozměněné ve prospěch smrku. Pro zlepšení stavu je podmínkou důsledně dodržet opatření navržená v plánu péče (Koutecký, 2006), který doporučuje na vybraných místech jednorárově odtěžit nežádoucí příměs smrku ztepilého (Picea abies) a modřínu opadavého (Larix decidua) a tím zvýšit zastoupení původních dřevin a umožnit jejich přirozenou obnovu. V PR Rohová se nacházejí rozsáhlé přirozené květnaté bučiny a suťové porosty. Při hodnocení jsem viděl největší nedostatky v narušení obnovy spárkatou zvěří a velikým problémem je i silnice rozdělující rezervaci na dvě části. Navrhuji odstranit přikrmovací zařízení, které se nacházejí na několika místech na JV okraji rezervace. Problémy spojené se

96

silnicí (fragmentace území, bariéra pro organismy, hluk a odpadky) nelze v současné době, a myslím, že ani v budoucnu, řešit. Předmětem ochrany v PP Rybenské perničky jsou geomorfologicky význačné rulové skalní útvary a balvanité sutě s oligotrofní pokryvnou vegetací. Z hlediska předmětu ochrany je nejlepší ponechat skalní útvary a sutě bez zásahu. Stálo by zde však za úvahu, zda nerozšířit předmět ochrany i o okolní lesní porost a při managemantu se zaměřit na zlepšení jeho druhové skladby. V území je převládající dřevinou smrk ztepilý (Picea abies). Hospodářskými úpravami cílenými na postupné odstraňování smrku a uvolňování původních dřevin (buk lesní (Fagus sylvatica), jedle bělokorá (Abies alba), javor klen (Acer pseudoplatanus)) by se dosáhlo nejen větší atraktivnosti památky, ale hlavně její větší ekologické stability. Populace sněženky podsněžníku (Galanthus nivalis) v Přírodní památce Sněženky ve Vysokém lese je bohatá a sněženka zde v jarním aspektu hojně kvete. Nedostatek, který jsem při terénním průzkumu zjistil, bylo špatné, respektive žádné, pruhové značení chráněného území. I když je území zřetelně označené cedulemi s popisy, doplnil bych i pruhové značení, aby bylo chráněné území jasně vymezeno. PP V bukách je dvouhektarový „plácek“ s přirozeným smíšeným jedlobukovým porostem, s podrostem charakteristickým pro květnaté bučiny, který se nachází v komplexu smrkové monokultury. Zde je pro zachování památky nejdůležitější důsledná ochrana proti zvěři, která byla provedena dnes již nefugujícím oplocením celé památky. Opravit plot a na něterých místech ho vybudovat znovu bude asi nejdůležitějším krokem pro ochranu přirozeného zmlezení buku lesního (Fagus sylvatica), který je jinak likvidován spárkatou zvěří. Do území je potřebné uměle vnést jedli bělokorou (Abies alba), která by měla tvořit v přirozené skladbě významnou příměs, ale ve skutečnosti v území chybí.

97

8. DISKUSE Pro hodnocení maloplošných chráněných území byla použita metodika (Svátk, Buček, 2005). Tato metodika má za cíl rychle získat aktuální informace o stavu území a o adekvátnosti a efektivnosti péče o tato území. Informace jsem čerpal z platných plánů péče, z botanických a zoologických průzkumů a z rychlého terénního průzkumu. Plány péče byly většinou volně dostupné na internetových stránkách, nebo mi byly poskytnuty z Krajského úřadu Pardubického kraje a ze správy CHKO Žďárské vrchy. Při posuzování stavu vyplývají největší rezervy u významných druhů a narušení obnovy. U významných druhů není rozborován pouze jejich výskyt v chráněných územích, ale hlavně vitalita jejich populací a reprodukce. Toto kriterium není možné hodnotit pouze při terénním šetření, ale vychází hlavně z plánů péče. V těch byl často uveden soupis jednotlivých chráněných a ohrožených druhů, které se v daném ZCHÚ vyskytovaly, nebylo však uvedeno, jestli se populace rozrůstají nebo mizí. Ve třech případech jsem se z objektivních důvodů významnými druhy nezabýval. U PP V Bukách proto, že se v PP žádné nevyskytovaly, u PR Dlouholoučské stráně proto, že nebylo jasné, jak se jednotlivé významné druhy reprodukují. U kritéria narušení obnovy je nejnižší úroveň v PP Pod skálou a PR Dlouholoučské stráně. U tohoto kritéria je posuzován rozsah a závažnost poškození, narušení a zničení reprodukce a obnovy v populacích dominantních a sozologicky významných druhů chráněného území. V PR Dlouholoučské stráně je obnova nejvíce narušena sukcesí, kdy dřevinami zarůstají suché trávníky, expanzivními druhy a hromaděním stařiny, která zabraňuje tomu, aby se konkurenčně slabším druhům dostávalo potřebné množství živin. V PP Pod skálou je obnova narušena hlavně množstvím nepůvodních druhů, v tomto případě smrku, který tvoří místy monokulturní porosty a tím nejsou vytvářeny vhodné podmínky pro přirozenou reprodukci původních dřevin. V kategorii péče nelze považovat za dostatečná kritéria značení hranic a ochranné pásmo. Nejhůře značené hranice jsou v PR Damašek, PP Sněženky ve Vysokém lese a PR Maštale. Ve všech třech případech chybělo pruhové značení a ZCHÚ byla značena pouze státním znakem a u PR Damašek a PP Sněženky ve Vysokém lese i cedulemi s popisem území a předmětu ochrany. Co se ochranného pásma týká, zařazuji všechna území do 3 a 4 stupně. Největší problémy byly spojeny s výskytem smrku, který nálety ohrožoval chráněná území a dále se zemědělskými pozemky, které byly intenzivně hospodářsky obdělávány a docházelo tak k eutrofizaci jednotlivých území. Nejméně problematické kritérium byla dokumentace, která byla dostatečně zpracována a obsahovala potřebné náležitosti.

98

9. ZÁVĚR Současný stav je ve většině řešených maloplošných chráněných územích hodnocen jako dobrý. Za nejlepší z posuzovaných lokalit musím označit PR Damašek a PP Sněženky ve Vysokém lese, obojí s vynikajícím výsledkem. Damašek je luční rezervace, kde jsou chráněna společenstva vlhkých rašelinných luk. Jde o zachovalé chráněné území s množstvím významných rostlinných a živočišných druhů. V okolí rezervace se nachází zemědělské pozemky, lesní porost s převahou smrku a rekreační objekty. Území tak může být ohroženo nálety ze smrkového porostu do okrajových částí rezervace a následnou sukcesí. Dále pak splachy z okolních (výše položených) zemědělských pozemků a pronikáním ruderálních druhů z rekreačních objektů. PP Sněženky ve Vysokém lese byla zřízena na ochranu bohaté populace sněženky podsněžníku (Galanthus nivalis). V jarním aspektu, v území i v ochranném pásmu, hojně kvete sněženka, v letním období je území zarostlé převážně pcháčem zelinným (Cirsium oleraceum) a kopřivou (Urtica dioica). Okolí památky tvoří smrkový les s přimíšeným bukem, klenem a lípou. Populace sněženky je tak ohrožena nálety dřevin z okolního porostu. Dalším negativním vlivem je sešlap způsobený turisty v době kvetení sněženky. Nejhůře jsou hodnocena PP Pod skálou a PR Dlouholoučské stráně, obě jako průměrné. PP Pod skálou je památka, ve které je chráněna populace tisu červeného (Taxus baccata) a přírodě blízký bukový porost. Na většině území neodpovídá zastoupení dřevin přirozené skladbě. V PP převažuje smrk (Picea abies), objevuje se modřín (Larix decidua) a borovice (Pinus sylvestris), vyskytují se zde i mladé smrkové monokultury, které nevytvářejí vhodné podmínky pro růst a reprodukci tisu ani původních druhů bylin a dřevin. Nejohroženější druhy jako je tis a jedle jsou silně atakovány zvěří. Pokud se tedy v některých částech území daří přirozené reprodukci, pak je zmlazení poškozeno a někdy až zlikvidováno spárkatou zvěří. PR Dlouholoučské stráně byla vyhlášena k ochraně přirozených a polopřirozených společenstev vyšších rostlin na loukách a v remízcích. Nejcennějším typem společenstva v rezervaci jsou širokolisté suché trávníky (as. Carlino acaulis - Brometum erecti), ve kterých se vyskytuje velké množství chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. Tato cenná společenstva jsou v důsledku ukončení hospodaření a hromadění stařiny silně degradována, a vegetačně postupně přechází v mezofilní bylinné lemy (as. Trifolio medii - Agrimonietum eupatoriae). Louky v rezervaci jsou také ohroženy nálety dřevin a jejich rozrůstání. Péče o jednotlivá území je většinou hodnocena jako dobrá. Nejlepší hodnocení (vynikající) má PR Čtyři palice, nejhorší (průměrné) Nedošínský háj.

99

V PR Čtyři palice jsou předmětem ochrany rulové skalní úvary a balvanité sutě s jejich pokryvnou vegetací a lesním porostem přírodě blízké skladby. Skalní útvary a sutě s pokryvnou vegetací jsou v dobrém stavu a zvolený bezzásahový režim je podle mého názoru nejlepším řešením. Pokud jde o okolní porosty, je jejich skladba změněna ve prospěch smrku. Smrk je postupně odstraňován a jsou uvolňovány původní dřeviny. Ty se v PR přirozeně obnovují a proti škodám způsobeným zvěří je v PR zbudována oplocenka. V PP Nedošínský háj jsou chráněna přírodě blízká společenstva lesů dubohabřin a potočního luhu. Nejméně hodnocenými kritérii jsou značení hranic a omezování vnějších negativních vlivů. Území je značeno pouze cedulemi se státním znakem na některých vstupních cestách. Pruhové značení chybí. Vnější negativní vlivy (v tomto případě vysoká návštěvnost, neukáznění návštěvníci, velký výskyt odpadků, pohyb turistů mimo vyznačené stezky) nejsou dostatečně omezeny. Území dostatečně sledováno a nejsou včas odstraňovány škody způsobené turisty. Chybí například zákazové značky nebo závory, které by zabránily, nebo alespoň omezily pohyb čtyřkolek a cyklistů uvnitř PP. V ostatních územích byly nejčastěji špatně hodnoceny kritéria značení hranic a ochranné pásmo. Hranice byly často značeny jen cedulemi se státním znakem, pruhové značení chybělo. V ochranném pásmu se ve většině případů vyskytovaly porosty se změněnou druhovou skladbou ve prospěch smrku, což ohrožuje okrajové části chráněných území nálety. Dalším škodlivým vlivem v ochranném pásmu byly intenzivně obhospodařované zemědělské pozemky, které byly často příčinou eutrofizace okrajových částí některých území.

100

10. SUMMARY The goal of this diploma thesis was evaulation of present state and management of smallscale specialy protected areas in Svitavy county. I evaluated PR Dlouholoučské stráně, PP Hradisko, PR Králova zahrada, PR Maštale, PP Nedošínský háj, PP Pod skálou, PR Psí kuchyně, PR Rohová, PP Sněženky ve Vysokém lese, PP V bukách and protected areas, what belongs to area of CHKO Žďárské vrchy – PR Čtyři palice, PR Damašek and PP Rybenské perničky. Small-scale areas was evaluated in term of philosophy of Mr. Svátka and Mr. Bučka (2005). State of each area was evaluated in term of following criteria: good state, structure, important types, reproduction, recovery disturbance, invasive and expansive types, dumping grounds and waste and other negative impacts. Protected areas management was evaluated in term of following criterias: evidence, border marking, roads, protected area, decreasing of outside negative impacts, recovery management, impacts and fulfilment of conservatio objectives. Each criteria got the value 0-5, whereas 0 is the worst and 5 the best. How is mentioned in Philosophy of Mr. Svátek and Mr. Buček, each criteria is everytime evaluated in term of protection subject and during the evaluating of protected area is compared the level of conformity rate to present state to ideal state, but not importance or value of protected area. During evaluating was used fast field research. Each area was evaluated in August and September 2009. PR Králova zahrada and PP Sněženky ve Vysokém lese was with respect of proctection subject (Leucojum vernum a Galanthus nivalis) evaluated in April 2009 as well. There was necessary to use management plans for each area and stocktaking researches, because of no option to evaluate all criteria only with fast field research. Management plans were also very important during recognition of protection subject by each area. Hugh reserves by important types and recovery disturbance follows during state assesment. Not only alocation of important types in protected areas is analysed, but mainly population vitality and reproduction. This criteria is not possible to evaluate only by field research, but is comming from management plans, what covers list of all protected and endangered types alocated in existing ZCHÚ, but it was not mentioned, if theirs population is increasing of wearing off. In 3 cases I did not care of important types from objective reasons. By PP V Bukách because of there was no one, by PR Dlouholoučské stráně and in PR Čtyři palice because of no clear evidence, how the reproduction of each important type is running. For the criteria of recovery disturbance is the lowest level in PP Pod skálou and PR Dlouholoučské stráně. By this criteria is appraised the volume and relevance of damage,

101

reproduction disturbance and damage and population recovery of dominant and „sozologicky“ (neznám slovo) important types in protected area. In PR Dlouholoučské stráně is the recovery mostly disturbed by succesion, when the woody species is grown over by dry grass, expansive types and accumulation of gob, what avoid supply of nutries to less competitive types. In PP Pod skálou is the recovery disturbed mainly by number of not original types, in this case pine tree, what builds occasionaly pure plantation stands and from that reason are not created the suitable conditions for the natural reproduction of original woody species. In category of managemt is not good enough relevant the criteria border markering and protection area. Worst marked border is in PR Damašek, PP Sněženky ve Vysokém lese and PR Maštale. There were missed the stripe marking in all 3 cases , ZCHÚ was marked only by National symbol and by PR Damašek and PP Sněženky ve Vysokém lese additionaly with area description and protection subject tickets. What is concerning protection area, I include all areas to 3rd or 4th grade. Major problems were connected to alocation of pine tree, what threatens protected areas by self-seeding (raději se na to podívej, úplně to nechápu) and further with agricultural land intesively arable, what cause eutrophication of each area. Less problematic criteria was evidence, what sufficiently processed and included necessary details.

102

11. LITERATURA BERAN L., (2005): Vodní měkkýši PP Nedošínský háj, odborný průzkum [depon in: OŽPZ Krajského úřadu Pardubického kraje] BUREŠ L., (2005): Přírodní památka Nedošínský háj: Floristický a fytocenologický průzkum, odborný průzkum [depon in: OŽPZ Krajského úřadu Pardubického kraje] CULEK M. et al., (1996): Biogeografické členění České republiky. – Enigma, Praha

ČECHOVÁ J., (1997): Botanický inventarizační průzkum lokality Dlouholoučské stráně, Dlouhá Loučka, okr. Svitavy. Ms.

DEMEK J., (1987): Obecná geomorfologie.Academia, Praha

EKOLOGICKÁ PROJEKCE s.r.o., (2007): Plán péče o přírodní rezervaci Rohová na období 2009– 2018 [depon in: OŽPZ Krajského úřadu Pardubického kraje]

FALTYSOVÁ H., (1994): Plán péče o přírodní památku Sněženky ve Vysokém lese [depon in: OŽPZ Krajského úřadu Pardubického kraje]

FALTYSOVÁ H. et al., (2002): Chráněná území okresu Svitavy. In: Faltysová H., Bárta F. a kol (2002): Chráněná území ČR – Pardubicko, svazek IV. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 32 pp.

FRIEB L., HAVLÍČEK K., (2008): Plán péče o ZCHÚ PP Hradisko, Lesprojekt východní Čechy [depon in: OŽPZ Krajského úřadu Pardubického kraje]

HRUBÝ I., (1964): Výsledky výzkumu malakofauny v Hřebečském hřebenu u Svitav, Časopis Národního muzea (odd. přírodovědný)

HRUBÝ I., (1966): Výsledky výzkumu malakofauny v Hřebečském hřebenu u Svitav, Časopis Národního muzea (odd. přírodovědný)

103

HRUBÝ O., (1998): Seznam zjištěných druhů brouků v PR Psí kuchyně [depon in: OŽPZ Krajského úřadu Pardubického kraje]

HULA V., (2006): Výsledky inventarizačního průzkumu arachnofauny a fauny denních motýlů PR Dlouholoučské stráně a návrh změn managementových aktivit. Ms. [depon in: OŽPZ Krajského úřadu Pardubického kraje]

HULA V., (2007): Výsledky inventarizačního průzkumu fauny denních motýlů a vřetenušek PR Dlouholoučské stráně (souhrn 2006–2007) a návrh změn managementových aktivit. Ms. [depon in: OŽPZ Krajského úřadu Pardubického kraje]

KOUTECKÝ B., (2006): Plán péče o přírodní rezervaci Psí kuchyně na období 2007–2017 [depon in: OŽPZ Krajského úřadu Pardubického kraje]

KRAMOLIŠ J., TMEJ L., (2006): Výsledky mapování vyšších druhů hub v PR Psí kuchyně [depon in: OŽPZ Krajského úřadu Pardubického kraje]

KUBÁT K. et al., (2002): Klíč ke květeně České republiky, Academia, Praha

MAREK I., RŮŽIČKOVÁ Z., (2007): Strategie rozvoje cestovního ruchu Regionu Moravskotřebovska a Jevíčska, Analytická část, m-ARK Marketing a reklama s.r.o., Olomouc

MIKESKA M., (2007): Plán péče o přírodní rezervaci Králova zahrada [depon in: OŽPZ Krajského úřadu Pardubického kraje]

MLÁDEK J., (2007): Inventarizační průzkum flóry a vegetace PR Dlouholoučské stráně. Ms. [depon in: OŽPZ Krajského úřadu Pardubického kraje] MLÁDEK J., ŽALOUDKOVÁ R., JETENSKÝ J., (2008): Plán péče o PR Dlouholoučské stráně [depon in: OŽPZ Krajského úřadu Pardubického kraje]

PLESNÍK J., HANZAL V. a BREJŠKOVÁ L. [eds] (2003): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. – Příroda, Praha

104

PROCHÁZKA F., [ed] (2001): Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). – Příroda, Praha

QUITT E., (1975): Klimatická oblast ČSR (mapa 1:500 000). Brno, Geografický ústav ČŠAV

STARÝ P., (2003): Plán péče o přírodní památku Nedošínský háj [depon in: OŽPZ Krajského úřadu Pardubického kraje]

SVÁTEK M., BUČEK A., (2005): Metodika hodnocení stavu a péče v maloplošných zvláště chráněných územích. MZLU v Brně

ŠEVČÍKOVÁ M., ČECH L., (2000): Plán péče pro PR Maštale na období 2001–2012 [depon in: OŽPZ Krajského úřadu Pardubického kraje]

UNAR P., (1997): Botanický a lesnický inventarizační průzkum PP Pod skálou, Ms. [depon in: OŽPZ Krajského úřadu Pardubického kraje]

UNAR P., (2002): Plán péče o přírodní památku V bukách [depon in: OŽPZ Krajského úřadu Pardubického kraje] URBÁNEK L., (1998): Zpráva o vertebratologickém průzkumu PR Psí kuchyně [depon in: OŽPZ Krajského úřadu Pardubického kraje] URBÁNEK L., (2005): Inventarizační průzkum přírodní památky Nedošínský háj z oboru ornitologie, odborný průzkum [depon in: OŽPZ Krajského úřadu Pardubického kraje] VIŠŇÁK R., (2007): Plán péče pro přírodní památku Pod skálou [depon in: OŽPZ Krajského úřadu Pardubického kraje] ZABLOUDIL V., ŘETICKÝ J., JUDOVÁ P., MŐCKSTEIN P., STANĚK J.(2004): Plán péče o přírodní rezervaci Damašek na období 2005 – 2014, Správa CHKO Žďárské vrchy

ZABLOUDIL V., STANĚK J., (2001): Plán péče pro přírodní rezervaci Čtyři palice, Správa CHKO Žďárské vrchy

105

ZABLOUDIL V., STANĚK J., (2001): Plán péče pro přírodní památku Rybenské perničky, Správa CHKO Žďárské vrchy

ZATLOUKAL et al., (2001): Inventarizace a genetická diverzita tisu červeného ve ZCHÚ ČR jako podklad pro záchranná opatření a pro jeho reintrodukci [depon in: Správa NP a CHKO Šumava]

106

12. SEZNAM TABULEK A OBRÁZKŮ Seznam tabulek č. tab. Tab. 1 Tab. 2 Tab. 3 Tab. 4 Tab. 5 Tab. 6 Tab. 7 Tab. 8 Tab. 9 Tab. 10 Tab. 11 Tab. 12 Tab. 13 Tab. 14 Tab. 15 Tab. 16 Tab. 17 Tab. 18 Tab. 19 Tab. 20 Tab. 21 Tab. 22 Tab. 23 Tab. 24 Tab. 25 Tab. 26 Tab. 27 Tab. 28 Tab. 29 Tab. 30 Tab. 31 Tab. 32 Tab. 33 Tab. 34 Tab. 35 Tab. 36 Tab. 37 Tab. 38 Tab. 39 Tab. 40 Tab. 41 Tab. 42 Tab. 43 Tab. 44 Tab. 45 Tab. 46 Tab. 47 Tab. 48 Tab. 49 Tab. 50

název tabulky Stupnice hodnocení Násobné koeficienty Výsledek počtu Hodnocení stavu PR Čtyři palice Hodnocení péče o PR Čtyči palice Hodnocení současného stavu PR Čtyři palice Hodnocení péče o území PR Čtyři palice Podrobné hodnocení stavu dokumentace PR Čtyři palice Hodnocení stavu PR Damašek Hodnocení péče o PR Damašek Hodnocení současného stavu PR Damašek Hodnocení péče o území PR Damamšek Podrobné hodnocení stavu dokumentace PR Damašek Hodnocení stavu PR Dlouholoučské stráně Hodnocení péče o PR Dlouholoučské stráně Hodnocení současného stavu PR Dlouholoučské stráně Hodnocení péče o území PR Dlouholoučské stráně Podrobné hodnocení stavu dokumentace PR Dlouholoučské stráně Hodnocení stavu PP Hradisko Hodnocení péče o PP Hradisko Hodnocení současného stavu PP Hradisko Hodnocení péče o území PP Hradisko Podrobné hodnocení stavu dokumentace PP Hradisko Hodnocení stavu PR Králova zahrada Hodnocení péče o PR Králova zahrada Hodnocení současného stavu PR Králova zahrada Hodnocení péče o území PR Králova zahrada Podrobné hodnocení stavu dokumentace PR Králova zahrada Hodnocení stavu PR Maštale Hodnocení péče o PR Maštale Hodnocení současného stavu PR Maštale Hodnocení péče o území PR Maštale Podrobné hodnocení stavu dokumentacePR Maštale Hodnocení stavu PP Nedošínský háj Hodnocení péče o PP Nedošínský háj Hodnocení současného stavu PP Nedošínský háj Hodnocení péče o území PP Nedošínský háj Podrobné hodnocení stavu dokumentace PP Nedošínský háj Hodnocení stavu PP Pod skálou Hodnocení péče o PP Pod skálou Hodnocení současného stavu PP Pod skálou Hodnocení péče o území PP Pod skálou Podrobné hodnocení stavu dokumentace PP Pod skálou Hodnocení stavu PR Psí kuchyně Hodnocení péče o PR Psí kuchyně Hodnocení současného stavu PR Psí kuchyně Hodnocení péče o území PR Psí kuchyně Podrobné hodnocení stavu dokumentace PR Psí kuchyně Hodnocení stavu PR Rohová Hodnocení péče o PR Rohová

str. 12 13 13 20 21 22 22 23 25 26 27 27 28 33 34 36 36 36 39 40 40 40 41 44 45 46 46 47 51 52 53 53 54 57 57 58 58 59 62 63 64 64 65 68 69 70 70 71 74 75

107

Tab. 51 Tab. 52 Tab. 53 Tab. 54 Tab. 55 Tab. 56 Tab. 57 Tab. 58 Tab. 59 Tab. 60 Tab. 61 Tab. 62 Tab. 63 Tab. 64 Tab. 65 Tab. 66 Tab. 67 Tab. 68 Tab. 69 Tab. 70

Hodnocení současného stavu PR Rohová Hodnocení péče o území PR Rohová Podrobné hodnocení stavu dokumentace PR Rohová Hodnocení stavu PP Rybenské perničky Hodnocení péče o PP Rybenské perničky Hodnocení současného stavu PP Rybenské perničky Hodnocení péče o území PP Rybenské perničky Podrobné hodnocení stavu dokumentace PP Rybenské perničky Hodnocení stavu PP Sněženky ve Vysokém lese Hodnocení péče o PP Sněženky ve Vysokém lese Hodnocení současného stavu PP Sněženky ve Vysokém lese Hodnocení péče o území PP Sněženky ve Vysokém lese Podrobné hodnocení stavu dokumentace PP Sněženky ve Vysokém lese Hodnocení stavu PP V bukách Hodnocení péče o PP V bukách Hodnocení současného stavu PP V bukách Hodnocení péče o území PP V bukách Podrobné hodnocení stavu dokumentace PP V bukách Celkové hodnocení stavu všech území Celkové hodnocení péče o území

76 76 77 79 80 80 80 82 84 84 85 85 87 89 90 90 90 92 92 93

Seznam obrázků č. obr. Obr. 1 Obr. 2 Obr. 3 Obr. 4 Obr. 5 Obr. 6 Obr. 7 Obr. 8 Obr. 9 Obr. 10 Obr. 11 Obr. 12 Obr. 13 Obr. 14 Obr. 15 Obr. 16 Obr. 17 Obr. 18 Obr. 19 Obr. 20 Obr. 21 Obr. 22

název obrázku Hodnocení jednotlivých kritérií Výsledné hodnocení Hodnocení jednotlivých kritérií Výsledné hodnocení Hodnocení jednotlivých kritérií Výsledné hodnocení Hodnocení jednotlivých kritérií Výsledné hodnocení Hodnocení jednotlivých kritérií Výsledné hodnocení Hodnocení jednotlivých kritérií Výsledné hodnocení Hodnocení jednotlivých kritérií Výsledné hodnocení Hodnocení jednotlivých kritérií Výsledné hodnocení Hodnocení jednotlivých kritérií Výsledné hodnocení Hodnocení jednotlivých kritérií Výsledné hodnocení Hodnocení jednotlivých kritérií Výsledné hodnocení

Obr. 23

Hodnocení jednotlivých kritérií

Obr. 24 Obr. 25 Obr. 26

Výsledné hodnocení Hodnocení jednotlivých kritérií Výsledné hodnocení

území PR Čtyři palice PR Čtyři palice PR Damašek PR Damašek PR Dlouholoučské stráně PR Dlouholoučské stráně PP Hradisko PP Hradisko PR Králova zahrada PR Králova zahrada PR Maštale PR Maštale PP Nedošínský háj PP Nedošínský háj PP Pod skálou PP Pod skálou PR Psí kuchyně PR Psí kuchyně PR Rohová PR Rohová PP Rybenské perničky PP Rybenské perničky PP Sněženky ve Vysokém lese PP Sněženky ve Vysokém lese PP V bukách PP V bukách

str. 22 22 27 27 36 36 41 41 46 46 53 53 59 59 65 65 70 70 76 76 81 81 86 86 91 91

108

Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie

Recommend Documents